2011

81

1

Editorial Tyto řádky píši bezprostředně po schůzi předsednictva našeho sdružení, první po úmrtí předsedy pana Ing. Radko Weignera. Atmosféra jednání byla touto okolností jednoznačně poznamenána. Jednání se po vzpomínce na něho a uctění jeho památky rozbíhalo tak nějak rozpačitě. V průběhu jednání bylo třeba řešit tolik úkolů, na kterých s námi do posledních dnů svého života aktivně pracoval, že byl najednou opět mezi námi a my pokračovali a plánovali jako dříve. Pokud se nám bude ve sdružení práce dařit, dokážeme pracovat dle jeho odkazu a rozvíjet dobré vztahy mezi širokou betlemářskou obcí. Bude to patrně nejlepším naplněním jeho odkazu. Na jaře příštího roku nás čekají nové volby předsednictva, výkonného výboru a předsedy sdružení. Podobnou integrující osobnost bude České sdružení přátel betlémů asi obtížně hledat. V minulých číslech se Ing. Ludvík Mátl, místopředseda ČSPB a předseda redakční řady časopisu Betlémy a betlemáři, podrobně věnoval tvorbě časopisu, pokoušel se iniciovat členy sdružení k většímu zájmu o publikování informací z činnosti regionálních poboček, jejich zážitků z cest a řadě jiných zajímavých poznatků. Obávám se, že vzhledem k tomu, že v uplynulých osmdesáti číslech BaB, i v časopisech dalších spolků se stejným zaměřením už bylo popsáno tolik stran textu, že se velmi tenčí počet betlémů a betlemářských událostí, které ještě zpracovány nebyly. Dokonce dochází k publikování stejných textů v několika časopisech – to už je na pováženou, zvlášť, když odebíráme, tedy i platíme všechny tyto tiskoviny. Nelze se potom divit, že například muzea – kolektivní členové členství ukončují. Ukazuje se, že bude nezbytné se zaměřit ještě více na úroveň článků a více prostoru věnovat kvalitnímu obrazovému doprovodu, který vypoví více než pouhý popis. Tato na Obratem lze zaslat termíny letošních betlemářských a vánočních výstav ke zveřejnění do předvánočního časopisu!

81 ročník 21 č. 3/2011

Z obsahu Popisky k barevné obálce 2 Muzeum v Rumburku 3 Stěhování betlému v Třebechovicích 9 Betlém u sv. Martina v Třebíči 10 Konference cest. ruchu v Hr. Králové 13 Causa Svitavský betlém 14 Ocenění Mgr. Milana Hornišera 16 Autorská výstava Jana Rody 18 Přehled připravovaných výstav 19 Zápis z předsednictva ČSPB 22 Činnost reg. pobočky Jižní Morava 23 Nová vánoční známka 24 Přílohy: Nabídkové letáky – na puzzle s třebíčskými betlémy – na dřevitou vlnu pro betlemářské potřeby Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o.s. www.sdruzenibetlemaru.cz Adresa redakce: P.O. BOX 66 501 01 Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E 11426 Do tisku zadal 14. listopadu 2011 Ing. Ludvík Mátl

2

81

první pohled neschůdná teorie by byla uskutečnitelná, kdyby tato problematika přiměla české betlemáře k hledání společné cesty. Mimo jiné byl vysloven názor, jak by bylo skvělé, kdyby mnohem častěji informovali odborní pracovníci, etnografové muzeí o jejich sbírkách betlémů, nových nákupech a výstavní činnosti. Pracuji v muzeích již 17 let a po celou dobu neustále sleduji omezování finančních prostředků, tím pádem snahu zřizovatelů snižovat počty zaměstnanců a požadovat více práce za méně peněz. Předpokládám, že na tom jsou všichni podobně. Nakonec i pro mne znamená napsat úvodník to, že usednu k počítači v sobotu večer, neboť ve všední dny, po náročném pracovním programu, už ani nevidím. Podělím se ještě s informacemi o připravovaných výstavách a expozicích v muzeích. Začnu tím, že ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy se na počátku října sešli národopisci z členských muzeí na jednání etnografické komise Asociace muzeí a galerií, nejen aby projednali vše co měli v plánu, ale také z toho důvodu, že chtěli vidět výstavu Dárek z pouti – poutní a pouťové umění, která představuje vše zajímavé od historie až po současnost poutí, významných poutních míst, ale mimo jiné také informace o předmětech, které se z poutí přinášely, včetně betlémů. O výstavě jste již četli v minulém čísle BaB v článku PhDr. Luboše Kafky. Tato výstava potrvá do 15. ledna 2012.

Ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti bude letos od 18. listopadu vystaveno na 700 betlémů. Muzeum na rok 2014, kdy oslaví 100. výročí založení, připravuje novou moderní interaktivní expozici. V Muzeu Jindřichohradecka bude letos vystavovat své řezby a betlémy Ing. Jan Roda, v příštím roce zde bude ukončen rozsáhlý projekt podpořený z evropských fondů a otevřeno 8 nových expozic. Spolek českých betlemářů v Praze k pátému výročí svého založení připravuje výstavu v Muzeu Karlova mostu. Muzeum v Českém Těšíně připravuje Vánoce v muzeu národopisný projekt česko – slovensko – polské spolupráce. Chebské muzeum připravuje Vánoce v muzeu s řadou betlémů a velký projekt přeshraniční spolupráce na příští dva roky. Půjde o spolupráci zejména s muzeem ve městě Marktredwitz. V tomto místě je možné v adventním a vánočním čase navštěvovat nejen muzeum s výstavou betlémů, ale je možné v rámci pochůzek navštívit domácnosti i kostely a obdivovat specifické, mnohdy rozsáhlé, keramické betlémy. V rámci nového projektu se společně chystají zmapovat a veřejnosti představit historii a vývoj betlemářství na území od Slavkovského lesa po Krušnohoří. Máme se tedy dozajista na co těšit. Přeji všem členům sdružení i náhodným čtenářům časopisu zbytek podzimu, potěšení z přípravy vánočních výstav a očekávání času adventního. PhDr. Zita Suchánková 1. místopředsedkyně ČSPB

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí opět letos pořádá již 18. ročník

Mezinárodní soutěže pro děti „Vánoce a betlém“ Podrobnosti a propozice nejdete na www.muzeum-uo.cz

Popisky k barevným obrázkům na obálce Titulní strana obálky: Jesličky z vánoční varianty betlému z kostela sv. Martina v Třebíči 2. strana obálky: Betlém z kostela sv. Martina v Třebíči, adventní (nahoře) a tříkrálová (dole) varianta 3. strana obálky: Velký malovaný šternberský betlém (k článku o Mgr. Milanu Hornišerovi na str. 16) 4. strana obálky: Ze sbírek muzea v Rumburku – olej „Večer tříkrálový“ od Augusta Frinda (1852–1924)

81

3

Betlémy v českých muzeích O historii, sbírkách, betlémech i rekonstrukci budovy muzea v Rumburku Bc. ESTER SADIVOVÁ

Z historie muzea Vzdělávací spolek Humboldt, nesoucí symbolicky jméno Alexandra Humboldta (1769–1859), věhlasného německého učence, byl ustaven v Rumburku již 7. února 1865. V 80. letech 19. století měl 124 členů. Jeho posláním byla „podpora a rozšiřování populárně vědeckých znalostí“. Z podnětu členů spolku a na základě rozhodnutí městského zastupitelstva bylo 15. května 1902 založeno Městské vlastivědné muzeum v Rumburku. O sbírky umístěné v přízemí tehdejší odborné tkalcovské školy (dnešní zdravotnické) se starali dobrovolníci z řad místních učitelů. Cílem sbírkotvorného programu bylo shromažďování a vystavování předmětů souvisejících s historií regionu, s místní přírodovědou a uměním. V muzeu byly soustřeďovány cechovní truhly, prapory, znaky, mistrovské kusy (především soustružnické a zámečnické), umělecká díla a různorodý pramenný materiál – kroniky, listiny, písemnosti cechů, spolků aj.

Muzejní expozice byla v roce 1922 přestěhována z přízemí do druhého poschodí budovy. Správcem sbírek byl od roku 1920 profesor Lerchl, od roku 1933 dr. Erwin Görlach a od roku 1936 knihovník a archivář Rudolf Demel. Na počátku okupace nový Landratsamt zabral pro svoje potřeby dosavadní prostory muzea. Sbírky byly dočasně deponovány na několika místech a to v klášteře, budově soudu (bývalém rumburském zámku) a Pfeiferově továrně. Ihned po válce byly sbírky městského muzea zajištěny. Rozhodnutím Místní správní komise (MSK) získalo muzeum prostory v prvním patře bývalé továrny J. Förstera ve Vraní ulici číslo 10 (dnes Na Valech 401/4). Současně MSK vydala konfiskačnímu oddělení pokyn, aby muzejním pracovníkům (Stanislavu Gaberovi a Rudolfu Demelovi) byla umožněna prohlídka domů opuštěných vysídlenými Němci, čímž byla zachráněna řada cenných předmětů. Do Rumburka byly převezeny také sbírky zrušeného městského muzea v Krásné Lípě. Zahrnovaly předměty k dějinám punčochářství, mobiliář, vzácnou pozůstalost akademického malíře Augusta Frinda a jedinečnou sbírku klavírního virtuoza Augusta Stradala (posledního žáka Franze Liszta). Z Jiřetína pod Jedlovou byla převzata část sbírky Karla Frieseho. Poválečná expozice muzea byla slavnostně otevřena 4. července 1949. V roce 1951 získalo muzeum statut Okresního vlastivědného a vedením byl pověřen Rudolf Demel. Tehdy byly získány

Försterova továrna na barvení tkanin a lněné příze, dnes budova muzea

81

4

knihovny zrušených klášterů – kapucínského z Rumburka, redemptoristů z Filipova a oblátů z Varnsdorfu. Knižní fondy byly uloženy v adaptované budově rumburského kláštera, kam byly rovněž přestěhovány exponáty církevního umění od gotiky do 19. století. Dne 24. května 1958 byla zpřístupněna první samostatná expozice věnovaná Rumburské vzpouře. Roku 1961 byla expozice církevního umění z kláštera přesunuta do mateřské budovy muzea. K velké reinstalaci sbírek došlo na konci 60. let. Muzeum existuje od roku 1977 jako pobočka Okresního (dnes Oblastního) muzea v Děčíně.

Rekonstrukční práce a stavební adaptace budovy Stávající budova prochází dlouhodobě rekonstrukcí, zahájenou náročnou opravou druhého patra, kde hrozilo zřícení stropů. Rozšířená expozice ve třech podlažích budovy, pro návštěvníky otevřena od 4. 12. 1997, byla přístupná do roku 2006. Přibližovala dějiny města a celého regionu, Rumburskou vzpouru a nabízela vstup do stylizovaného depozitáře. Výstavní síň prezentovala cca 8 a více tematických výstav ročně. V roce 2008 bylo přistoupeno k další rekonstrukci

budovy, zateplení, výměně oken a položení nové střešní krytiny. V letošním roce došlo v rámci poslední etapy rekonstrukce vnitřních prostor k vybudování nové elektroinstalace, opravám prasklých příček, realizaci nových osvětlovacích těles a je přistoupeno k opětovnému nainstalování sbírek, které musely být pod vlivem stavebních adaptací uloženy do depozitářů. V závislosti na finančních možnostech bude v roce 2012 otevřena expozice muzea zahrnující stylizovaný Ateliér krásnolipského malíře Augusta Frinda, Přijímací pokoj klavírního virtuosa Augusta Stradala, Světničku punčochářů z Krásné Lípy, místnost připomínající slavnou minulost hostince Münzbergových na hradě Tolštejně aj. Restaurování klavichordu ze Stradalovy pozůstalosti a benefiční koncerty Rumburské muzeum uspořádalo již 6 benefičních koncertů, díky kterým jsou shromažďovány prostředky na restaurování vzácného klavichordu z pozůstalosti Augusta Stradala. Je naším přáním, aby se klavichord stal funkční ozdobou sálu reflektujícího slavnou a nepříliš známou hudební minulost Šluknovska. Autorem projektu „Záchrany klavichordu“ je varnsdorfský rodák varhaník, hráč na klavichord a muselaar Tomáš Flégr. Ovšem náklady na opravu nástroje s prasklou resonanční deskou zatím převyšují výtěžek benefice.

O muzejních betlémech Vánoční výstavy jsou v rumburském muzeu pořádány v podobném duchu od roku 1998. Původním záměrem pořadatelů betlémových výstav v letech předešlých byla především prezentace

Budova bývalé Försterovy továrny – v současnosti muzeum

81

5

Kieslichův pohyblivý betlém (z fotoarchivu muzea)

exponátů z muzejní sbírky, aby tak bylo návštěvníkům názorně představeno řezbářství místních mistrů jako takové. Ovšem vzhledem k množství nesignovaných, těžko zařaditelných děl, nebyla prezentována sbírka uceleně a více se proto omezovala na návštěvnicky atraktivní exponáty. S ohledem na svobodu vystavování a stupeň badatelského poznání byl tento záměr pozměněn. Dokonce se podařilo díky spolupráci s řadou odborníků a nadšenců z celé republiky (Natálie Belisová, Bohunka Krámská, Jan Roda, Jiří Votruba aj.) prosadit na restaurování některá díla, jejichž hodnota je pro betlemáře nevyčíslitelná, ovšem z hlediska celé muzejní sbírky by zůstala jejich potřebná obnova prozatím odložena. Jednou z největších betlemářských osobností poválečné éry byl bezesporu Karl Heinz Pietschmann – stavitel kostelního a klášterního betlému, vášnivý soukromý sběratel a znalec místního tzv. „niederlandského“ betlemářství. S řadou odsunutých betlemářů udržoval osobní

kontakty a vždy muzeu předával své zkušenosti. Druhým duchovním otcem místních jesliček je Jaroslav Pšenička, dlouholetý dobrovolný spolupracovník muzea, který betlémy žije celoročně a je ve stálém spojení s německými betlemáři a badateli a převzal stavění kostelních betlémů. V Rumburger Zeitung ze dne 25. 12. 1930 se Pius Ulbrich (1875–1952), zakladatel betlemářského spolku ve Šluknově, vyjádřil: „Že má dnes Niederland nejlepší betlémy v Čechách, ba v celé republice, a v tomto křesťanském lidovém umění je vedoucí, dokazují i odborné časopisy betlémového světa, když udělují severočeským betlémům chválu a plné uznání.“ Právě toto prohlášení nás stále vede k pátrání, kde bychom dále nalezli pochvalné zmínky o starých betlémech v nazarénském stylu. Jedním z nám známých zahraničních příspěvku je např. obsažný příspěvek zveřejněný v lipském Hodinářském týdeníku pocházející z pera Heinricha Otta věnovaný Kieslichovu pohyblivému betlému. Ten by mohl být dnes postaven svou složitou propracovanou

6

81

mechanikou a monumentálností na stejnou úroveň s Krýzovými jesličkami z Jindřichova Hradce, s Metelkovým betlémem v Jilemnici, či s Proboštovým betlémem v Třebechovicích po Orebem, což nám potvrdil také odborník nejpovolanější – Kamil Andres. Bohužel muzeum vlastní jen malé torzo a několik dobových fotografií – celé dílo skončilo zřejmě v propadlišti dějin.

Betlemářství v Rumburku a okolí – tzv. „českém Nizozemí“ Nejstarší zpráva o betlémech ve výběžku pochází z klášterní kroniky a je datována rokem 1583. Peter Zebieker měl prodat v Rumburku za dva stříbrné groše betlém Hansi Hozdlerovi. Vzhledem k ceně se jednalo spíše o malé jesličky, užívané jako školní pomůcka, jako rekvizita při vánoční hře, provozované kantory a žáky před městskou radou. První doložená zmínka o varnsdorfském kostelním betlému pochází z roku 1715. V jiřetínské farní kronice zápis dokládá vyplacení odměny za postavení betlému v roce 1746. Roku 1723 byl pořízen zápis o vyplacení honoráře za obstarání vánočních stromečků k výzdobě u jesliček ve šluknovském kostele. Celý šluknovský region se proslavil zejména „rumburskou vébou“, plátnem kvalitou srovnatelným s holandským, které bylo schopné i na světových trzích konkurovat cenou. Místní

tkalci jej dodávali na vídeňské trhy ve vacích z teletiny. A nepřímo zapříčinili celkový zájem o betlémy, když se na vánočních trzích seznámili s tyrolskými řezbáři. Jelikož figurky od nich zakoupené si jako suvenýry přinášeli domů pečlivě zabalené v krabičkách, zůstalo jim lidové pojmenování „Schachtelmännl“ - „krabičkoví panáčci“. Takovéto figurky se do našich časů v muzejní sbírce bohužel nedochovaly (stejně jako staré rumburské figurky, jejichž hlavičky, ruce, nožky i klobouček bývaly ze dřeva a končetiny k trupu připevněny pomocí drátků, v barvených, klihem napuštěných plátěných oblečcích). Když byl zaznamenán zájem o tyrolské řezby, přišli do kraje z Grödnerova údolí kolem roku 1800 samotní tyrolští řezbáři. Přiváželi s sebou jak hotové výrobky, tak polotovary, řezbářské náčiní či limbové dřevo (naposledy roku 1836). Figurky některých vynikaly živostí a jemností provedení. Zásadním způsobem ovlivnily pozdější místní tvorbu. Svým způsobem se staly vzory. Figurky tehdy štafíroval Franz Grohmann, lidově přezdívaný „Malerfranzel“. Původně býval „vlašský“ betlém jednoduše stavěn, bez pozadí, na třech stupních. Využívalo se přírodnin, skály tvořily pařízky (avšak ani papírové nebyly neobvyklé) a celou scenérii dotvářelo chvojí. Když ustala inspirace „Welšany“, stalo se druhým pramenem pro čerpání vzorů Německo s orientálními betlémy. Tak vznikl proud, který proslavil místní betlémové řezbářství nejvíce. Řezbáři z nejrůznějších povolání dosáhli v oblasti betlémové tvorby mistrovství a jejich díla snesou srovnání s profesionály své doby.

Řezbář Müller s figurkami do betlému (z fotoarchivu muzea)

81

7

Vilémovský železniční viadukt – inspirace pro most v Kieslichově betlému

Vánoční výstavy betlémů v rumburském muzeu Každá z vánočních výstav v Rumburku se snaží být jiná. Pravidelně je vystavován rozsáhlý betlém rodiny Weickertových ze Šluknova s figurkami Franze Xavera Schütze a Franze Herbricha. Torzo Kiesslichova betlému čeká na restaurování, ovšem pohyblivé figurky vždy byly předním lákadlem nejen pro dětské návštěvníky. Muzeum prezentuje pravidelně i tvorbu místních amatérských řezbářů. Snažíme se zachovat vyváženou pestrost, aby si na své přišli znalci místního betlemář-

Rumburský betlém

ství i široká veřejnost. Ještě v tomto roce budou mít návštěvníci možnost spatřit tvorbu dosud nepřekonaného řezbáře a štafírníka Dominika Rudolfa ze Studánky. Stejně tak je dobrou tradicí vychutnat si pravou vánoční atmosféru ze štětce krásnolipského malíře Augusta Frinda.

8

81

Jako každý rok je výstava zahájena v sobotu před první adventní nedělí (26. listopadu) ve 13.00 hodin „Řezbařením v muzeu“, oblíbenou komponovanou akcí s ukázkami tradičních řemesel, nejen s mistry řezbáři při práci. Výstava potrvá do Hromnic. Zároveň budou přístupné „Srovnávací fotografie Rumburku“ objektivem Václava Jelínka a výstava „Hanka a Bjarnat Krawcovi“, uspořádaná ze sbírky varnsdorfského muzea při příležitosti životních výročí významných umělců, původem z Horní Lužice. Betlemářství není rozhodně výsadou „českého Nizozemí“. Každý region se může prezentovat skvělou specifickou betlemářskou tvorbou. Ovšem u nás byl naprosto výjimečný způsob péče o betlémy, neutuchající celoroční betlemaření u neřezbářů. Bez zajímavosti není fakt, že řezby na profesionální úrovni vycházely z rukou amatérských řezbářů. Ti tvořili dle kvalitních předloh v nazarénském stylu, poučeni pouze přátelskými diskusemi se zkušenějšími tvůrci, sami zcela odlišného řemesla. A proto se snažíme šířit jejich slávu i dnes, aby byla obnovena „ztracená paměť“, zapříčiněná odsunem původního obyvatelstva.

Rumburská muzejní sbírka skrývá skutečné poklady, ovšem v porovnání s naší znalostí o místní kvalitní a přebohaté produkci se jedná jen o maličký zlomek. Přesto jsou vánoční výstavy středobodem muzejního roku. Bez ohledu na Rumburskou vzpouru, kterou musím rovněž řádně propagovat a bohatou sbírku, kterou s největší pečlivostí shromáždili naši předchůdci. Rumburské muzeum se snaží zachovat statut malého domáckého vlastivědného muzea s individuálním přístupem k návštěvníkům. Snad se v příštím roce podaří zpřístupnit novou expozici, aby tak každý nalezl část, jež se nesmazatelně zapíše do jeho vzpomínek a do Rumburku se znovu vrátil. Otvírací dobu pro veřejnost nutno sledovat na stránkách Oblastního muzea v Děčíně či města Rumburk; vstupné je 30 a 15 Kč. Telefonická objednání: 412 332 194, e-mail: info@ muzeumrumburk.cz). Až pojedete na proslulou výstavu domácích betlémů do německého Schirgiswalde (2.–4. 12. 2011), zastavte se v rumburském muzeu! Těšíme se na Vaši návštěvu!

Dobový pohled na část Rumburka – v popředí budova muzea

81

9

Minifotoreportáž ze stěhování Třebechovického betlému V minulém čísle 80 tohoto časopisu byly na str. 10 až 14 zveřejněny podrobné informace o zahájené přestavbě Třebechovického muzea betlémů i o připravovaném stěhování Proboštova betlému. Přesun na silničním podvalníku na vzdálenost cca 800 metrů do objektu bývalých Dřevařských závodů se uskutečnil za pěkného počasí (to bylo jednou

z podmínek) v pondělí 26. září 2011. Stěhování za asistence státní i městské policie se těšilo velkému zájmu veřejnosti a my Vám z něho nabízíme několik snímků od místních fotografů. Co by tomu stěhování asi říkal učitel Fr. Skřivan, když před 2. svět. válkou betlém „po vlastní ose“ procestoval téměř celou tehdejší Československou republiku.

10

81

O moravských chrámových betlémech

Malovaný betlém v kostele sv. Martina v Třebíči Mgr. ANTONÍN ŽAMBERSKÝ Hlavní tvůrce betlému, Antonín Čeloud (nar. 1839, zemř. 1918) se vyučil u svého otce soukeníkem. Pak soukenické řemeslo zaniklo a on se živil jako lakýrník, malíř písma, pozlacovač a zastával funkci kostelníka děkanského kostela sv. Martina v Třebíči. Do betlémů v Třebíči zavedl zvyk před svátkem Tří králů odstranit ze spodní části betléma pastýře s ovcemi a darovníky a nahradit je tříkrálovým průvodem. Do horní části betléma dával menší figurky - získal tak „hloubku“ a nahoru za betlém dal ještě malované pozadí. Ve snaze přiblížit betlém krajině narození Kristova se vydal roku 1905 do Svaté země, odkud se vrátil rozčarován tamní krajinou - pro svou plochost a bílé skály se pro „jeho“ betlém nehodila a zůstal věrný tomu, co vytvářel. Někdy okolo roku 1970 kaplan kostela sv. Martina vytvořil k betlému informační vývěsku, na níž uvedl, že betlém je z roku 1863. Není vyloučeno, že tento údaj nalezl v písemných dokumentech uložených na faře. Je-li rok 1863 pravdivý, pak dokazuje, že se v kostele betlém vyvíjel od menšího rozsahu k dnešní velikosti. Je jisté, že Antonín Čeloud stojí na počátku řady těch, kdo betlém stavěli. Snad mu v tom pomáhali farníci Blahovec, Zelníček a Strniště, jak se uvádí v literatuře. Na sklonku života mu pomáhal betlém stavět jeho syn Cyril. Není možné zjistit, stavěl-li se betlém v průběhu I. světové války. Doma měl Antonín Čeloud betlém postaven naposledy asi v roce 1916, snad to platí i o betlému v kostele. Jeho syn Cyril Čeloud musel narukovat (nějakou dobu sloužil u polního kuráta v Jihlavě). Antonín Čeloud zemřel několik měsíců před koncem I. světové války. Po ní se o betlém staral jeho syn Cyril Čeloud (nar. 1872, zemř. 1928), vyučený pozlacovač (vyučil se v roce 1893 u otce a na „přeučenou“ byl v Tyrolsku), po otci také kostelník. Od Cyrila Čelouda je v betlému několik figurek (podepsány nejsou, lze tak usoudit na základě rozboru malířského rukopisu). Zřejmě je

také autorem úpravy dřevěné jeskyně. Úprava spočívala v nahrazení zadní dřevěné stěny průsvitnou, za ní svítila žárovka. Cyril Čeloud zemřel poměrně v mladém věku jako bezdětný. Stavění betlému se ujali Jaroslav Charvát (vyučený truhlář, vykonával funkci městského strážníka, soused Antonína Čelouda), Karel Křivánek (malíř pokojů) a Rudolf Kadlec (švec). Karel Křivánek za pomoci Jaroslava Charváta vytvořil pro betlém nové pozadí (krajinu), které nahradilo původní (signatury na novém: levý segment „J. Charvát 1932“, střední segment „7/4 1932 Křivánek Karel, malíř pokojů“). Nové pozadí je namalováno na překližce, původní bylo na lepence. Nové pozadí velmi volně vycházelo z původního, přidány jsou další krajinné motivy. V roce 1930 manželka Jaroslava Charváta Apollonia darovala Svaté rodiny pro pastýřskou i tříkrálovou variantu betlému, které namaloval její syn Eduard Charvát (nar. 1906) – původní Svatá rodina Antonína Čelouda nyní v souboru chybí. Jaroslav Charvát a Karel Křivánek se o betlém starali jen několik sezon, Rudolf Kadlec (nar. 1874, zemř. 1956) ho stavěl až do své smrti, tedy několik desetiletí. Skutečnost, že mu v mládí Antonín Čeloud neprozradil původ krásné zelené barvy, z něj udělala jeho osobního nepřítele. Na sklonku života stavěl do betlému svoje figurky, čeloudovy nevystavoval. Zašel tak daleko, že zelenou barvu na stromech přemaloval.

81

Po Kadlecovi betlém až do své smrti stavěl Adolf Jelínek (nar. 1897, zemř. 1982), vyučený malíř pokojů a natěrač. Posledních 10 let jeho péče o betlém postupně přerůstala do symbolické úrovně – o betlém se fakticky staral Antonín Žamberský, který prováděl jeho údržbu a se zvyšující se intensitou se podílel na jeho stavění. Adolf Jelínek se svým synem Jiřím v roce 1969 upravili kostru. Za Adolfa Jelínka se betlém stavěl okolo 17. prosince rovnou v pastýřské variantě. Byl požadavek, aby zbyla ještě jedna neděle na úklid kostela. Zpravidla 4. ledna se stavěla tříkrálová varianta, betlém se sklízel po 20. lednu. Adventní varianta se nestavěla. V průběhu roku 1982 zemřeli děkan P. Jaroslav Kampf i Adolf Jelínek. V tom roce kostelník pan Samuel po mši objevil v lavici „zapomenutý“ balíček, obsahující betlémové figurky. Mezi nimi byla figurka Svaté rodiny pro adventní variantu belému, ostatní figurky neměly souvislost s tímto betlémem. Nalezenou adventní Svatou rodinu s vysokou pravděpodobností maloval Antonín Čeloud. Nález umožnil po mnoha letech betlém vystavit i v adventní variantě. O betlém se od roku 1982 stará Antonín Žamberský (nar. 1952), absolvent matematicko–fysikální fakulty University Karlovy v Praze, povoláním informatik a v současnosti také kurátor sbírky betlémů Muzea Vysočiny Třebíč. Z popudu nového duchovního správce P. Otmara Kaplana byla vytvořena kompletně nová kostra asi v roce 1989. Vzhledem a velikostí odpovídá předchozí, je však rozdělávací – jednotlivé kopečky jsou na základní nosné konstrukci zavěšeny. Kostru vytvořil Karel Bém, byla upravena ve dvou následujících sezonách. Bohužel krátce po jejím dokončení byla nalezena fotografie betlému, zachycující autentické Čeloudovo uspořádání. Současně byly vytvořeny nové skály. Požadavek na vyšší míru demontovatelnosti kostry vznikl zejména z problémů se skladováním kostry v období mimo vánoc. V roce 1989 betlém natáčeli filmaři – dokumentaristé z tehdejšího Gottwaldova (Zlína), film se promítal v kinech jako předfilm a v televizi. Filmovali tehdy i jiné betlémy z Čech a Moravy.

11

Rozložitelnost kostry se využila při nabídce na vystavení betlému v Lilienfeldu (Dolní Rakousy), kam se betlém vezl v letech 1992, 1994, 1995, 1996 a 1997. Byl zde vystaven vždy 3 až 4 dny okolo svátku Neposkvrněného početí P. Marie (8. prosince) na akci zvané Advent in Lilienfeld. Zde byl hlavním exponátem na výstavě pořádané v klášteře - vždy jej vidělo okolo 10 tisíc lidí. V Rakousku byl propagován v tisku (Niederösterreichische Nachrichten) i v televizi (ORF2, InfoKanal). Iniciátory akce byli lyžaři, kteří po pádu železné opony v roce 1989 hledali Kožichovivce - rodiště Matyáše Žďárského, který v Lilienfeldu žil a proslavil jej vypracováním Alpských sjezdařských technik a v roce 1905 uspořádáním prvního závodu ve slalomu na světě. Iniciátorem akce na české straně byl Ing. Jiří Mastný a na rakouské předně ředitel školy Gerhard Steger. V roce 2000 prakticky po celý advent byl betlém vystaven v kapli farního centra Hellerhof farnosti

Kostel sv. Martina v Třebíči

12

81

Paudorf-Göttweig (Dolní Rakousy, poblíž Kremže / Krems an der Donau), nejprve v pastýřské a později vánoční variantě. Iniciátorem byli poutníci z Třebíče do Mariazell, konkrétně na české straně Ing. Jaroslav Maxa a na rakouské farář P. Dr. Udo Eduard Fischer, OSB. I při této příležitosti byl betlém presentován v tisku (Niederösterreichische Nachrichten, JA) a v televizi (ORF 2). V kostele sv. Martina je betlém každoročně stavěn na začátku adventu a jeho výstava končí okolo 2. února následujícího roku a v tomto období dochází k několika obměnám. Adventní varianta – Maria s Josefem, kravkou a oslíkem jdou do Betléma, ovečky, bez darovníků. Vánoční varianta - Ježíšek je v jeslích, přibudou darovníci se svými dary, jeskyně s andělem, který pastýřům oznamuje novinu o narození Ježíše. Tříkrálová varianta - Ježíšek je větší, je na klíně matky, většina oveček se odstraní, odstraní se scéna zjevení pastýřům a vše je nahrazeno početným a pestrým tříkrálovým průvodem z Východu s koňmi, velbloudy i slony. Zveme Vás do Třebíče na návštěvu našeho betléma v kostele sv. Martina i ostatních třebíčských kostelech. Od 1. září 2010 byly na zámku v Třebíči uzavřeny všechny expozice muzea, mezi nimi i betlémy, které se vystavovaly celoročně téměř 45 let, tedy i v letním období. V současnosti probíhá generální oprava zámku, jeho otevření pro veřejnost je plánováno na přelom let 2013/14. Celoročně bude vystaven pouze jeden velký třebíčský betlém. Cílem je každoročně pořádat v Třebíči vánoční výstavy betlémů, první se uskutečnila již loni. Druhá z nich proběhne v prosinci 2011 v rámci příhraničního projektu Porta culturae. Budou na ni konfrontovány betlémy z jihu Čech a Moravy s betlémy z Dolních Rakous; v Moravských Budějovicích proběhne o nich konference. Záměrem je jejím účastníkům také ukázat betlém v kostele sv. Martina. Kontakty: Římskokatolická farnost Třebíč-město, Martinské nám. 87/20, 674 01 Třebíč Tel.: 568 840 522, 568 841 532, 728 133 220 http://www.volny.cz/trebicmartin/ e-mail: [email protected]

Redakční poznámka: Třebíčským betlémům jsme se věnovali podrobně v článcích Mgr. Antonína Žamberského v časopise Betlémy a betlemáři č. 73. Rádi se do Třebíče opět vracíme s pozvánkou na prohlídku betlému v kostele sv. Martina. Navštívit Třebíč stojí za to s ohledem na pamětihodnosti i v zimním období. Třebíčí protékající řeka Jihlava nejen pomyslně, ale i historicky, rozděluje město na dvě části. Starší osídlení bylo na levém břehu Jihlavy a souvisí se založením benediktinského kláštera již v roce 1101. Architektonicky cenná klášterní bazilika sv. Prokopa s rozsáhlou románskou kryptou i navazujícím areálem (později zámek, dnes Muzeum Vysočiny Třebíč) a mimořádně dochovaný celek městské židovské čtvrti v Podklášteří včetně nedalekého židovského hřbitova byly v roce 2003 prohlášeny za památky UNESCO. Historické a můžeme říci i dnešní živé městské centrum s prostranným podlouhlým náměstím a starobylými měšťanskými domy je na pravém břehu řeky. Této části dominuje tzv. Městská věž s přilehlým, původně gotickým, kostelem sv. Martina. V některých průvodcích se uvádí, že hodiny na Městské věži, která je vysoká 75 metrů, mají největší průměr ciferníku v ČR. Právě římskokatolická farnost Třebíč – město, která také spravuje kostel sv. Martina, postupně vydala řadu skládaček „puzzle“ různých velikostí s vyobrazením betléma z tohoto kostela. Podrobnosti jsou na přiloženém propagačním letáčku. Ediční činnost je však výrazně bohatší, byly vydány puzzle s vyobrazením biskupských katedrál v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Olomouci, kostelů Hostýn, Hodonín, Hustopeče, Zaječí, Žarošice, Slavkov, Jaroměřice nad Rokytnou (včetně zámku), Hluboké Mašůvky, Třebíč (sv. Martin – 2 druhy, sv. Prokop), Přibyslavice, Kostelní Vydří, Nová Říše, Svatá Hora, Český Krumlov, Vyšší Brod, Kájov, Jablonné v Podještědí a další. Mimo to bylo vydáno několik skládaček s námětem návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice. Vše si můžete prohlédnout na pěkných www stránkách a případně objednat (viz kontakty v předcházejícím článku).

81

13

Propagace betlemářství východních Čech Konference na podporu cestovního ruchu v Královehradeckém kraji se zaměřením na betlemářství Občanské sdružení Retour (tento název má připomínat zaměření na staré hodnoty v regionální turistice) ve spolupráci s Královéhradeckým krajem pořádaly 4. října 2011 v reprezentativním prostředí nového areálu sídla Královéhradeckého kraje (tzv. Nový pivovar) III. ročník Konference na podporu regionálního cestovního ruchu na téma znovuobjevování tradičních hodnot v regionu. Záštitu nad konferencí převzali hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc a pražský arcibiskup Dominik Duka. Konference byla určena pro zástupce měst a obcí, pracovníky informačních turistických center a kulturních institucí, podnikatele v cestovním ruchu a studenty odborných škol. Toto jednání bylo zaměřeno zejména na betlemářství a loutkářství v Královehradeckém kraji. Naše sdružení bylo požádáno o spoluúčast při pořádání. Rozsáhlý nosný referát včetně doprovodného promítání zajistil předseda místní reg. pobočky pan PaeDr. Josef Ptáček. Vzhledem ke složení účastníků, většinou bez hlubších znalostí betlemářských souvislostí, vhodně zvolil obsah příspěvku, protože v úvodě pohovořil o betlemářství všeobecně a až návazně přešel na problematiku jesličkářství ve východních Čechách. Podrobně přiblížil betlemářské regi„Hledání noclehu“ v adventním betlému z kostela sv. Martina v Třebíči

ony, významné solitérní betlémy i lidové tvůrce jesliček. Jako zajímavost uvedl i Braunův skalní betlém poblíž Kuksu. Nezapomněl také zmínit více než dvacetiletou činnost Českého sdružení přátel betlémů a jeho podíl na propagaci betlemářství v regionu. Na vystoupení dr. Ptáčka kratším příspěvkem navázal místopředseda sdružení ing. Ludvík Mátl, který připomenul např. některé aspekty betlemářství z hlediska cestovního ruchu i o otevřenosti členství v ČSPB pro zájemce o betlemářství. Na závěr konference se uskutečnila prezentace odborných škol a učilišť zaměřených na gastronomii s ochutnávkou krajových specialit. Škoda, že se přes pozvání (organizátory zajišťováno bohužel na poslední chvíli) nezúčastnilo konference více členů sdružení. Lze konstatovat, že se naše sdružení solidním způsobem prezentovalo a zároveň posílilo svoji společenskou prestiž na úrovni Královehradeckého kraje. Doufejme, že sdružení přibudou i další noví členové, protože jsme na konferenci L. Mátl rozdali také několik přihlášek. Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně vhodných doprovodných fotografií průběžně zasílejte zatím předsedovi redakční rady na e-mail: [email protected], ale i na disketách (CD-ROM) nebo v rukopisné či lépe strojopisové podobě na současnou adresu: České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na e-mail: františek.odstrč[email protected]

14

81

Ke kdysi slavnému betlemářství na Hřebečsku – území „Schönhengstgau“

KAUZA SVITAVSKÝ BETLÉM BOHUMÍR ANDRLE Ve Svitavách se betlém objevil poprvé pravděpodobně po příchodu misie dvou členů jezuitského řádu v roce 1612. Prvním stavitelem svitavského betléma byl farář Marschalek. Jak svitavské betlémy vypadaly? Velký vliv na svitavské betlemářství měla olomoucká škola, ale hlavně díla autorů baroka hřebečského okruhu, kterými byli Friederich Strauss, Judas Taddäus Supper, Christian Franz David a Georg Franz Patzak, spolutvůrce impozantního betlému hraběte Sporka na Kuksu. Pramenné doklady o svitavských betlémech pocházejících již z roku 1680, oba svitavské kostely (sv. Jiljí a Navštívení Panny Marie) vlastnily podle zpráv zcela jistě betlémy již před 1780. V té době se jesličky staly nezbytným inventářem také mnoha měšťanských i selských domácností. Prvním svitavským, prameny doloženým autorem betlémů byl místní rodák, barokní sochař Georg Anton Heinz, autor sochy sv. Jana Sarkandra na Brněnské ulici ve Svitavách. Jeden z jeho umělecky zdařilých barokních betlémů se nachází v majetku vídeňského muzea lidového

Ukázka ze svitavských jesliček (rovněž na str. 15)

umění. V 19. století zaznamenáváme celé generace svitavských řezbářů betlémů, které napodobovaly vzory starých barokních mistrů takřka k nerozeznání. Byli to především Tomas Haberhauer, malíř pokojů a jeho syn Alois z nedalekého Rotmühlu (dnes Radiměře), jejich pomocník Wenzel Goliasch. Jeden z jejich krásných betlémů vlastnila v třicátých letech 19. století významná svitavská rodina Tyroltů. Z druhé poloviny 19. století známe další generaci laických řezbářů, Friedricha Sobolu, Andrease Stiepeka a Johanna Wilimeka st. Třetí generaci, tzv. „orientálního stylu” představují August Ohner, Adolf Adler, Friedrich Sobola, Karl Langr, Franz Schlesinger, Bernard Schmeisser. Na výzdobě malovaných scenérií, pozadí či teras se podíleli významní svitavští malíři, např. Johann Dittmann. V roce 1923 byl ve Svitavách založen Spolek přátel betléma. Scházeli se prý jen v neděli, proto se nazývali „nedělní řezbáři” (Sonntagsschnitzer). Za svého učitele si vybrali renomovaného řezbáře a sochaře Andrease Stiepaka. Na svých setkáních se radili o své práci, o výstavách. Představitelem spolku byl tehdejší farář P. Karl Bílek. V roce 1922 napočítal Anton Mudrak ve Svitavách 49 majitelů velkých betlémů a velké množství malých. Mezi

81

dvěma světovými válkami bylo podle německé publikace Heimattbuch (1974) napočítáno ve Svitavách na 400 vyřezávaných betlémů. Vysídlení obyvatel německé národnosti ze Svitav se nesmazatelně podepsalo na vývoji této krásné tradice. Většina betlémů byla po odchodu původních obyvatel rozkradena a zničena, figurky dostávaly děti k hraní, některé se zachránily a jsou roztroušeny po světě. Ve Svitavách zůstala pouhá torza betlémů, jejichž autory jsou různí svitavští řezbáři 19. a první poloviny 20. století. V betlémech se většinou nacházejí velmi různorodé figurky, setkáváme se tu s celou řadou signatur a různých stylů zpodobnění. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích je velký svitavský mechanický betlém, který byl koncem šedesátých let a v sedmdesátých letech 20. století vzhledem k neustálému stěhování a nevhodným uložení velmi poškozen a v současné době je postupně restaurován. Tento betlém si zřejmě nejvíce pamatují obyvatelé Svitav, neboť byl do šedesátých let 20. století každoročně vystavován v místním muzeu. V kostele sv. Josefa je poměrně ucelený orientální betlém. V kostele Navštívení Panny Marie je rozsáhlý soubor budov a betlémských figurek, opět různých stylů a velikostí. Je patrné, že byly postupně dotvářeny nové figurky, které nahrazovaly původní poškozené. Krajinné pozadí tohoto betléma maloval svitavský malíř a portrétista Johann Dittmann. V tomto kostele se nachází také pozoruhodná postní varianta betléma (figury velikosti cca 50 cm) Kalvárie s letopočtem 1787. Všechny tyto betlémy jsou dřevěné polychromované. Vymyká se jim betlém z klášterní kaple sv. Vincence z Pauli, který do Svitav přivezly řádové sestry a je z přírodního dřeva. Autora bohužel neznáme. Betlém, o který usilují svitavští vytvořil neznámý autor v letech 1825–30 a byl doplňován až do roku 1922. Postavičky jsou polychromované dřevo. Rozsáhlý betlémový soubor byl součástí sbírek muzea ve Svitavách, kam byl předán po roce 1945 jako konfiskát. Jeho předchozí majitel není

15

znám, ale jednalo se původně o velmi rozsáhlý celek doplňovaný a tvořený prokazatelně po jedno celé století. Některé figury a stavby mají pohyblivé části se zbytky mechanismu. Když bylo v 70. letech 20. století rozhodnuto, že ve Svitavách bude muzeum přebudováno na expozici revolučních tradic, nacházel se betlém v důsledku nevhodného umístění a letitého zanedbání údržby ve velmi žalostném stavu. Komise odborných pracovníků, která měla za úkol rozhodnout o sbírkách muzea, určila betlém k přemístění do některého jihomoravského muzea (pravděpodobně do Lysic), popřípadě dokonce k fyzické likvidaci. Tehdejší kurátorka uměleckořemeslných sbírek muzea v Pardubicích Ludmila Ladýřová prosadila převzetí betléma do sbírek pardubického muzea. Následně se zasadila o postupné restaurování jednotlivých částí, které bylo raději vykazováno jako „restaurování lidových plastik a modelů obydlí“. V současné době se usiluje, aby byl tento betlém navrácen zpět do Svitav. Doufejme, že toto úsilí dojde zdárného konce. (Zdroj: Zdena Lenderová - Historické betlémy z Čech, Moravy a Slovenska, katalog k výstavě betlému ve Východočeském muzeu v Hradci Králové 2004, str. 47, 48, 49)

16

81

Z činnosti regionálních poboček – tentokrát ze Šternberka a Olomoucka

Zasloužené ocenění betlemáře p. Mgr. Milana Hornišera PETR HORNIŠER Můj otec předseda Regionální pobočky ČSPB pan Mgr. Milan Hornišer již od roku 1990 pravidelně vystavuje betlémy ve Šternberku, v okolních obcích a v Olomouci. Na první výstavě, kterou uspořádal na gymnáziu ve Šternberku, bylo vystaveno 17 betlémů a 30 vánočních pohlednic. Každoročně pak betlémů přibývalo a kromě gymnázia také vystavoval dvakrát v Městské galerii ve Šternberku a později od roku 2003 na hradě Šternberk. Každoročně výstavy obdivovalo mnoho účastníků, byly to nejen betlémy, ale i spousta pohlednic, vánočních forem na pečení, formiček, ozdob na vánoční stromek. Poslední výstava v roce 2010 byla uspořádána v místnostech „Expozice času“ ve Šternberku. K vidění byly papírové betlémy od nejstarších skládacích až po betlémy nejnovější (do expozice se vešlo „pouze“ 70 kusů), dále vánoční písně a koledy (noty, knihy), vánoční známky z celého světa a vánoční pohledy (1500 kusů), formy i formičky na pečení a staré ozdoby na stromeček. Součástí této výstavy byl i největší a zároveň nejvzácnější betlém, který můj otec Milan Hornišer vystavuje jen ve Šternberku. Má rozměry 4,5m x 0,9m x 1,5m, přes 180 figur, keřů, stromů… Velmi zajímavé je na něm to, že vznikl ještě dří-

ve než Třebechovický betlém. První postava je s podpisem Johana Iwana a je z roku 1826. Drobné detaily tohoto nádherného díla oceníte, když u něj budete přímo stát. Vyráběn byl po dlouhých 78 let a to až do roku 1904 – postupně byl děděn, až nakonec byl p. Hornišerem zakoupen a návazně veřejně vystavován. Na šternberském hradě bylo vystavováno také několik velikonočních betlémů, které jsou velkou vzácností a i další zajímavosti jako hanácké kroje z období kolem roku 1920, kraslice, časopisy, knihy, malované truhličky, podnosy, kalamáře, pouzdra, stará fota, klapače, hrkače, pomlázky atd. Výstavy bývají doplněny vystoupením hanáckého souboru z Hnojic. Několikrát na výstavy přijela i Česká televize a reportáže odvysílala i v pořadu Toulavá kamera. Při těchto výstavách byli přítomni i zástupci města Šternberka a velmi často i sám starosta města Mgr. Jaromír Sedlák.

Mgr. Hornišer (vpravo) přebírá Cenu města Šternberka

81

17

Hrad Šternberk

Kostel s klášterem

Zastupitelstvo města Šternberka se rozhodlo udělovat od roku 2002 „Cenu města Šternberka“ občanům, kteří se významným způsobem zapsali do jeho historie. Můj otec byl starostou města navržen na udělení této ceny a v roce 2009 toto ocenění obdržel. Z tohoto zaslouženého ocenění dlouholeté práce měl radost nejen pan Hornišer, ale i jeho rodina, přátelé a samozřejmě betlemáři. Cenu města Šternberka dostal za přínos v oblasti kultury a zachovávání tradic. Tuto poctu získalo zatím jen 24 občanů z města, které má 14 tisíc obyvatel.

V knihách „Prošli Šternberkem“ a „Osobnosti Šternberka“ od Vlasty Hlůzové je rovněž uvedeno jméno pana Hornišera vedle takových velikánů jako Albert ze Šternberka, Gustav Frištenský, Jan II. z Lichtenštejna, Jiří z Poděbrad, Eliška Junková, Hana Maciuchová, Gabriela Preisová, Bruno Sojka a další. Věříme, že úspěšná a městem oceněná mnoholetá vystavovatelská a organizátorská činnost Mgr. Milana Hornišera povzbudí další betlemáře k zachovávání i dalšímu rozvíjení lidových obyčejů a tradic včetně betlemářství. „

Detail betléma Milana Hornišera Udělené ocenění

18

81

K připravovaným letošním výstavám

Jan Roda – betlémy – sochy – sousoší Mgr. ZVONAŘOVÁ ALEXANDRA Předvánoční a vánoční čas přivítá Muzeum Jindřichohradecka opět výstavou betlémů. V letošní roce to bude druhá autorská výstava v rámci cyklu „Vánoce u svatého Jána“, kde nám své práce představí Ing. Jan Roda, který se narodil 16. června 1938 v Praze. Své mládí však prožil v Českých Budějovicích a proto má k jižním Čechám silné pouto. Jan Roda, přestože absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze a pracoval jako projektant vodohospodářských staveb, se již od mládí zajímal o národopis a řezbářství. Netrvalo dlouho a našel si svou cestu i k betlémům. Pod rukama mu začaly ožívat figurky nejrůznějších tvarů a velikostí a postupně vznikaly i rozměrné betlémské celky. Zpočátku s drobnějšími figurkami, postupně s většími.

Autor se snaží, aby každý betlém měl svou specifickou podobu. Vedle betlémů vyřezává J. Roda nejen sochy a sousoší nejrůznější světců, ale také reliéfy. Na řezbářských setkáních dokáže kolegy řezbáře i návštěvníky často překvapit, s jakou odvahou se pouští do rozměrných plastik, někdy i s využitím motorové pily. Autor neustále experimentuje s povrchovou úpravou svých řezeb a hledá nejpůsobivější varianty. Na jeho figurách převládá úprava mořením a zlacením. Vedle tvůrčí práce se zabývá také restaurováním historických betlémů především v Praze a jejím okolí. Mezi desítkami zrestaurovaných prací, ale nechybí ani jesličky z mnoha dalších regionů Čech. Je také nadšeným sběratelem historických betlémů a betlémských figurek. Během let jej jeho zájem o betlémy přivedl také k badatelské práci. Tehdy využil svých kontaktů v církevních kruzích a začal dokumentovat betlémy uložené v kostelech, často z mnoha důvodů zapomenuté a nestavěné. Popsal většinu pražských kostelních betlémů a zhodnotil současný stav betlémů v mnoha regionech naší republiky. Na výstavě, která se představí od 25. listopadu do 30. prosince v kostele sv. Jana Křtitele, bude vystaveno téměř padesát prací Jana Rody. Těšit se můžeme nejenom na jeho současná díla, ale i na historické restaurované betlémy a zajímavá díla z jeho bohaté sbírky. Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží, která se uskuteční ve čtvrtek 24. listopadu v 16 hodin s hudebním programem žáků a učitelů ZUŠ v J. Hradci. Součástí programu bude též křest katalogu výstavy. Ing. Jiří Roda při práci a jeden z jeho betlémů

81

19

Tradiční výstava betlémů v německém Schirgiswalde (okr. Budyšín) Alžbětiská síň u katolického kostela od pátku 2. 12. do neděle 4. 12. 2011 Otevřeno: 8–19 hodin (v neděli jen do 18 h.) Výstava se koná v Alžbětině sále u katolického kostela v bezprostřední blizkosti náměstí. Bude vystaveno více než 100 betlémů ze Schirgiswalde a blízkého okolí. Skoro všechny tyto betlémy jsou majetkem rodin a jsou každoročně v těchto rodinách stavěny. V Schirgiswalde se uchovalo i mnoho vyřezávaných českých betlémů. Důvodem je dlouholeté „příbuzenské“ spojení se severem Čech, protože městečko Schirgiswalde bylo českou enklávou.

Tím došlo k zachování betlemářských tradic, které na české straně odsunem německého obyvatelstva zanikly. Většina těchto starých prací bude k vidění na výstavě. Pořadatelem výstavy je Betlemářský spolek pro Schirgiswalde a okolí, který si dal úkol zachovat domácí betlemářske zvyky. Můžete však také obdivovat moderní betlémy ze všech materiálů a celého světa. Současně s výstavou budou v sobotu a neděli probíhat Mikulášské trhy. Nejlepší příjezd z ČR je přes hraniční přechod Šluknov. Informace k výstavě podá: Krippenverein Schirgiswalde und Umgebung e.V., 02681 Schirgiswalde, Sohlander Str. 21; tel.: 03592/32333, email: [email protected]

POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2011/12 (sestaveno na základě oznámených údajů – bez záruky) Lokalita

Výstava

Termín

Banín (okr. Svitavy), Kulturní dům

Betlémy

16. 12.–1. 1., Pá 16–18, So 13–16, Ne, Sv: 13–17

Bystré u Poličky

Výstava betlémů

9. 12.–1. 1.

Hvožďany u Bechyně, Betlémy ve stodůlce č.p.2; www.betlemyvesto- (16. ročník) dulce.unas.cz organizuje Jana Pokorná

10. 12.–8. 1. denně 10–17

Poznámky Tel.: 731 872 567 (p. Samek)

24. 12. a 31. 12. jen do 13 hod

Chomutov, Oblastní Vánoce v muzeu – skříňkové muzeum, nám. 1. Máje, betlémy ze všech koutů 26. 11.–8. 1. kostel sv. Kateřiny Čech Jablonec n. Nisou, kostel sv. Anny

Vánoce s betlémy

27. 11.–7. 1.; jen Út a So 13–16 hod.

Jindřichův Hradec, kostel sv. Jana Křtitele

Autorská výstava Ing. Jana 25. 11.–30. 12.; Rody (cca 50 exponátů) 9–12 a 13–16 hod.

Kamenec u Poličky, Spolkový sál Obecního úřadu

VIII. vánoční výstava

26. 11.–4. 12. Po–Pá 15–18hod. So–Ne 14–18

24. 12.: 10–13 hod. Vernisáž 24. 11. v 16 hod. Vernisáž 26. 11. ve 14 h. www.obec-kamenec.cz

20

81

Kladno, Kostel Nanebevzetí P. Marie, nám. Starosty Pavla

Betlémy na Kladně (6.ročník)

20. 12.–3. 1. denně 10–16, 24.a 31. 12. jen do 14 h.

Klatovy, Vlastivědné muzeum dr. Hostaše

Vánoční výstava „Chtíc, aby spal“

23. 11.–6. 1. Do 22. 12. denně mimo Po; v r. 2012 jen Út až Pá vždy 9–12 a 13–17 hod.

Tel.: 608 367 995 (Ing. Vykouk)

Kunštát, Kulturní středisko, Výstava betlémů Nám. krále Jiřího

27. 11.–30. 12.

Organizuje pí Naděžda Parmová

Liberec V, Fara Církve českosl. husitské, nám. Českých bratří 35/2

20. 12.–30. 12.; 10–15 hod.

24. 12. zavřeno

Litomyšl, Nový kostel Církve bratrské (při výjez- Výstava betlémů du z města směr Svitavy)

3. 12.–11. 12., od 9 do 17 hod.

Vernisáž 2. 12. v 17 hod.

Olomouc – Svatý Kopeček, Muzeum matice svatokopecké Výstava betlémů (severní rezidence svatokopecké baziliky)

3. 12.–8. 1. 24. 12. až 1. 1.: 10–16 h.; ostatní So: 12–16, Ne: 10-16 hod.

Pardubice, Východočeské muzeum, zámek

Kralické betlémy – živá tradice

26. 11.–15. 1., denně 10–18 h., Po zavřeno

Polička, Centrum Bohuslava Martinů

Vánoce v proměnách času 19. 11.–8. 1.

www.cbmpolicka.cz

Praha 1, areál kostela P. Marie Sněžné, Jungmannovo nám.

Betlémy a vánoční tradice 26. 11.–3. 1. denně 10–18, (pořádá reg. pobočka 24. 12. jen do 16 hod., Betlém-klub) 31. 12. jen do 15 hod.

1. 1. jen 13–18 hod.

Praha 1, Betlémské nám., Betlémská kaple

Výstava Bonsai servis Praha „Malované Vánoce“

26. 11.–2. 1.; denně 9–18 h.; 27. 11. až 4. 12. setkání 24. a 31. 12. jen 9–14 h.; řezbářů; 10. 12. a 11. 12. 25. 12. a 1. 1. jen 13–18 h. setkání krajkářek

Praha 1, Valdštejnský palác, Výstavní síň senátu; www.senat.cz

Vánoční výstava

8. 12.–8. 1.; Po–Pá 9–16 h., Vernisáž 8. 12. od 14 h. v Trčkově So, Ne, Sv, 10–16; galerii Valdšt. paláce 24. 12. jen do 14 h.

Praha 1, Muzeum Karlova mostu, Křižovnické nám.

Výstava Spolku českých betlemářů k 5. výročí trvání spolku

23. 11.–2. 2.; denně 10–18 hod.

Praha 6, Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, výst. st. tramvají: Pohořelec

Vystavuje M. Dočekalová 23. 12.–1. 1. (betlémy z celého světa) denně 10–17 h.; 24. 12. www.betlemy.eu a 31. 12. jen 9–14 h.

Výstavka betlémů (zejména papírových)

3. 12. a 10. 12. předvádí vyřezávání Ing. J. Komárek

1. 1. jen 13–16 hod. tel.: 607 175 255

81

Přeštice, Dům historie Přešticka

Keramické Vánoce Jany Holubové

Rumburk, muzeum, Na Valech 401

Výstava betlémů

Rychnov nad Kněžnou, Společenské centrum, Panská 1492 (u nám.)

Betlémy z kraje Orlických hor (15. ročník)

21

22. 11.–8. 1.; Út–Pá 9–12 a 13–17 hod.,So, Ne, Sv. jen 14–17 hod. 26. 11.–2. 2.; Vernisáž 26. 11. otevírací doba ve 13 hod totožná s muzeem tel. 412 332 194, 9. až 27. 12. denně 9–12 Hromadné návštěvy: a 14–17; 24. 12.: 21–01 h.; 603 810 775 nebo 25.–26.12. jen 14–18 h. [email protected]

Svitavy, Městské muzeum Region. výstava betlémů 27. 11.–15. 1.; Út–Pá: a galerie, Máchova alej 293; a autorská výstava řezbáře 9–12 a 13–17; So, Ne, www.muzeum.svitavy.cz Bedřicha Šilara 24. 12. až 1. 1.: 13–17 h.

24. 12.: navíc 22–24 h.

Svojanov u Poličky, hrad; www.svojanov.cz

Adventní výstava

26. 11.–11. 12.

Šternberk, Augustinianský klášter

Výstava betlémů a vánočních pohlednic ze sbírky Mgr. M. Hornišera

1. 12.–30. 12. jen So, Ne: 10–17 hod.

Vernisáž 1. 12. v 17 h.; možnost zpřístupnění v jiné dny: [email protected]

Betlémy ve vánočním Tišnov, Galerie Diana, zahradnickém aranžmá pořádá: www.artperiscope.cz L. Mihulové a J. Kopřivy

10.–31. 12. 10–17 hod.

Vernisáž 10. 12. ve 14 h. tel. 724 252 257, 603 419 745.

Telč, Muzeum Vysočiny, zámek

Mechanický betlém rodiny Vostrých

25. 12.–31. 12. 10–15 hod.

Betlém nově restaurován

Znojmo-Louka, kostel sv. Václava, www.farnostlouka.cz

Vánoční výstava betlémů 27. 11.–8. 1. So:14–17; Ne a Sv: a vánočních pohlednic s doprovodným prodejem 9.30–11.30 a 14–17 h.

24. 12., 27. 12. až 31. 12.: 14–16; tel. 732 838 875

Poznámka: Pozvánky na výstavy jsou také zveřejňovány na stránkách ČSPB: www.sdruzenibetlemaru.cz Seznam letošních výstav betlémů a specializovaných výstav lze rovněž najít na www.betlemy.cz (sekce aktuality).

VÝSTAVY – došlo po redakční uzávěrce Benešov, Muzeum Podblanicka, Malé nám. 74, „Betlém včera a dnes“, 25. 11.–7. 1., Út–So 9–12 a 13–16 hod.; 24. 12. jen 13–16 hod. Česká Bělá, Římskokatolická fara, „Výstava betlémů“, 17. 12.–26. 12. Lázně Bělohrad, Památník K. V. Raise, Výstava betlémů s doprovodným prodejem, 25. 11.–18. 12.; vystaven tzv. „mluvící betlém“ od Ladislava Fejfara z Nové Paky

Praha 9-Horní Počernice, Na Chvalské tvrzi 857, „Vánoce se vším všudy aneb Nejen betlémy“, 27. 11.–8. 1., 9–17 h.,www.chvalskyzamek.cz Třebíč, Galerie Malovaný dům, Karlovo nám. 53, „České a rakouské betlémy“, 1. 12.–1. 1., 10–12 a 13–17 hod., Po zavřeno Znojmo, Dům umění JMM, Masarykovo nám. 11, „Vánoční kouzlo třebíčských betlémů“, 25. 11.–7. 1., Út–Ne 9–11.30 a 12–17 hod. Žďár nad Sázavou, Výst. síň Staré radnice, „Pohlednice a betlémy J. Škopka“, 29. 11.–8. 1.

22

81

INFORMACE

pro členy Českého sdružení přátel betlémů

Zápis z jednání předsednictva Českého sdružení přátel betlémů, která se konalo 15. 10. 2011 v Divadle Drak v Hradci Králové Jednání proběhlo dle plánovaného programu. Přítomno bylo 10 členů předsednictva, 2 členové revizní komise a 3 hosté, 7 členů předsednictva se z jednání omluvilo. Nejprve všichni zúčastnění uctili minutou ticha památku zemřelého předsedy ČSPB Ing. Radko Weignera. Ing. Mátl předložil k nahlédnutí letošní korespondenci s panem předsedou a jeho plány pro činnost sdružení v nejbližším období. Projednána byla práce výkonného výboru v období od minulé schůze v dubnu t. r. a předpokládané změny ve vedení sdružení v nadcházejícím období. Jednání byla přítomna ředitelka Třebechovického muzea betlémů Mgr. Silvie Dušková, již přítomní poblahopřáli k nedávnému sňatku. Přistoupila na uvedení adresy pro registraci na Ministerstvu vnitra Třebechovického muzea betlémů, což zákonitě umožní též snazší čerpání grantů v Královéhradeckém kraji a nebude nutné při volbě nového předsedy adresy měnit. Informovala přítomné o přestěhování Proboštova betlému a připravované výstavbě nového muzea a o tom, že dr. Vaclík je připraven třebechovickému muzeu předat svou knihovnu. Již v srpnu t. r. bylo dohodnuto, že výkonný výbor dovede sdružení k novým volbám. Stanoveny byly předběžně tyto termíny: schůze předsednictva 10. 3. 2012 a valná hromada na 21. 4. 2012 v divadle Drak. Korespondenční adresa bude nadále využívána na P.O. BOX 66, 500 01 Hradec Králové. Projednány byly návrhy Ing. Mátla na změny stanov a řízení ČSPB třemi místopředsedy, které by byly následně předloženy ke schválení valnou hromadou. Protinávrhem dr. Suchánkové bylo stanovy neměnit, ale pověřit každého z členů výkonného výboru konkrétními úkoly, které se budou pravidelně kontrolovat. Hlasováním byl podpořen protinávrh. Konkrétní úkoly budou stanoveny do března r. 2012 (termín: 21. 3. 2012, zodpovídají: místopředsedové).

Členská základna sdružení slábne, je třeba získávat nové členy, k tomu by bylo vhodné ve všech pobočkách využít období vánočních výstav a společenských akcí (T: trvale; Z: předsedové poboček, výkonný výbor). Stále nebyla převzata slíbená kartotéka členů od dr. Vaclíka, chybí informace o jubileích členů i datech jejich vstupu do sdružení. Ekonomka ČSPB pí Yvona Hubáčková informovala o hospodaření. Stav pokladny k 30. 9. 2011 činil 8.185,– Kč a zůstatek na BÚ je 119.701,15 Kč. Zahrnut je však i příspěvek Města Litomyšl na činnost regionální pobočky ve výši 10.000,– Kč. Příjmy plynuly pouze z členských příspěvků, žádný příspěvek na činnost od Města Hradec Králové ani od Ministerstva kultury nebyl přiznán. Výdaje činí zejména tisk a distribuce časopisu BaB a služby – např. P.O. BOX. Předložena byla též zpráva revizní komise s konstatováním, že nebyly zjištěny žádné rozdíly stavu účtu, pokladní hotovosti a pokladních dokladů. Manželé Kuntovi vypracovali přehled kontaktů na členy výkonného výboru sdružení a předsedy regionálních poboček, za což jim členové výboru vyslovili poděkování. Představeni byli noví předsedové regionálních poboček v Litomyšli – Ing. Petr Schmíd a Brno, pro město a jižní Moravu, pan Bohumír Andrle. Časopis BaB vyjde v letošním roce ještě dvakrát, nové číslo je připravováno do tisku, výzva všem členům předsednictva na předkládání nových příspěvků trvá, stejně tak informace o vánočních výstavách je již třeba posílat redakční radě. Počet odběratelů klesá, Ing. Procházka konstatoval, že dalších 7 muzeí neuhradilo členský příspěvek, obdobně ubylo nezaplacením 20 individuálních členů. Ing. Mátl informoval o návrhu na zvýšení úhrady za odběr časopisu pro zahraniční odběratele o náhradu za zvýšené poštovní poplatky. Dr. Suchánková doporučila pokusit se získat nějakou částku na vydávání časopisu ještě na

81

poslední číslo BaB z fondu hejtmana Královéhradeckého kraje, aby mohlo být doplněno výpravnější barevnou obrazovou přílohou. Ing. František Odstrčil vysvětlil otázky vedení a plateb internetových stránek sdružení a možnostech, jaké bude možné v nadcházejícím období uplatnit – například doplnit některé z čísel o CD nebo DVD. Jednotliví zástupci regionů informovali o své činnosti a připravovaných výstavách betlémů, většina informací se objeví na stránkách časopisu BaB, například o ocenění dlouholeté výstavní činnosti Mgr. Milana Hornišera městem Šternberk, o připravovaných oslavách 650 let od založení Nového Hrádku a výstavě betlémů k této příležitosti, soutěži mladých betlemářů v Ústí nad Orlicí, výstavě v novém českobratrském kostele v Litomyšli a mnoha dalších aktivitách. V různém byla projednána účast členů sdružení na konferenci věnované neziskovému sektoru Královéhradeckého kraje. Velmi zaujal referát PaeDr. Josefa Ptáčka – činnost ČSPB byla velmi dobře uvedena – bylo by dobré využít pro kontakty při získávání grantových FP. Ing. V. Procházka připravil tiskoviny pro odeslání panu Babákovi, který bude naše sdružení, dle předchozí dohody s Ing. Weignerem, zastupovat na konferenci v kanadském Torontu ve dnech 8.–10. listopadu 2011. Prostřednictvím elektronické pošty mu budou doplňující informace získané od předsedů regionálních poboček zaslány dr. Suchánkovou. V rámci korespondence byly předány dr. Suchánkové materiály s informacemi ke konání příštího kongresu UN-FOE-PRAE pořádaného Argentinou v rakouském Innsbrucku. Ing. Procházka připomněl možnost objednávek reedice knihy K. Procházky z r. 1908 „O betlémech“ ve vydavatelství Oftis Ústí n. O. (již v prodeji). Mgr. Dušková informovala o možnostech získat FP na vytištění sborníku z konference k 20. výročí ČSPB ve spolupráci s bavorskými betlemáři – překlady do němčiny jsou již připraveny. Dále o tom, že na třebechovické radnici je možné betlémy v informačním centru města i zakoupit. Schůze byla ukončena ve 12.40 hod. Zapsala: dr. Zita Suchánková

23

Pokračování činnosti Regionální pobočky ČSPB „Betlemáři jižní Moravy“ Vážení přátelé, betlemáři, dovolte mně, abych jako nový předseda Betlemářů Jižní Moravy vás pozdravil. Především bych chtěl poděkovat za důvěru, kterou mě jihomoravští betlemáři dali. Není snadné pokračovat v díle, které po deset let vedl můj předchůdce Ing. Radko Weigner. Rád bych pokračoval v jeho úsilí o spolupráci mezi betlemářskými spolky. Další moji snahou je hledat a zviditelňovat betlemářskou tvorbu, historii betlemářství a vánoční tradice na Jižní Moravě. Členské schůzky budou pokračovat podle ustáleného zvyku – vždy poslední čtvrtek v měsíci, kromě prosince a letních prázdnin v Paláci šlechtičen na Kobližné ve 14.30 hodin. Členské schůzky v roce 2012 budou 26. ledna, 23. února, 29. března, 26. dubna, 31. května, 28. června, 27. září, 25. října a 29. listopadu 2012. Více o našich výstavách a činnosti, která 30. dubna 2012 dovrší 10 let trvání, se lze dovědět na internetových stránkách, které jsem zprovoznil na svátek svatého Františka z Assisi, z jehož podnětu vznikly dnešní betlémy. V roce 2013 uplyne od této události 790 let, a také si připomeneme 90 let od jubilejní jesličkové výstavy v Praze, která se konala na počest 700. výročí slavné štědrovečerní noci u Greccia. Tato jubilea jsou i výzvou pro nás betlemáře, abychom se nad nimi zamysleli, hledali k nim potřebné materiály, a v roce 2013 je patřičně oslavili. Přeji všem betlemářům úspěšnou, pohodovou a radostnou betlemářskou sezonu. Mirek Andrle Poznámka: Internetové stránky Betlemářů Jižní Moravy www.jmbetlemari.webnode.cz, internetové stránky Betlemářů Poličska www.nasebetlemy.webnode.cz

81

24

Poděkování

Jménem regionální pobočky Betlemáři Litomyšlska bychom chtěli touto cestou poděkovat paní Daně Slabé a jejímu manželovi ing. Jiřímu

Slabému za obětavou práci ve prospěch pobočky. Dana Slabá byla její předsedkyní od založení v roce 2003. Spolu se svým manželem byli iniciátory výstav historických i současných betlémů v Litomyšli. Jiří Slabý vystavoval každoročně spolu se svým vnukem betlémy, které patřily mezi návštěvníky k nejobdivovanějším. Dík oběma patří za organizování tematických zájezdů po místech spojených s betlemářskou tradicí. Svou aktivní činností oba výrazně přispěli k propagaci a udržení betlemářské tradice na Litomyšlsku. Petr Schmíd za betlemáře Litomyšlska

LETOŠNÍ VÁNOČNÍ ZNÁMKA ČESKÉ POŠTY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky vydalo dne 9. listopadu 2011 výplatní poštovní známku s natištěným písmenem „A“ s vánoční tématikou. Písmeno „A“ odpovídá

ceně za vnitrostátní obyčejné psaní do 50 g, to je 10 Kč podle současně platného ceníku základních poštovních služeb. Na známce je vyobrazen Betlém s Marií, Josefem, Ježíškem a zvířátky. Tato známka byla vydána a natištěna jako součást vánoční pohlednice. Autorem výtvarného návrhu emise je slovenský akademický malíř a grafik Prof. Dušan Kállay a autorem liniové kresby známky je grafik a rytec Miloš Ondráček. Známka o rozměrech 30 x 23 mm je tištěna plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou v tiskových listech po 50 kusech. Zdroj: Věstník České pošty, částka 10 ze dne 27. 10. 2011 (kráceno redakcí)

Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku předseda redakční rady Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 × do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma. Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí