2011

* Z důvodu zajištění ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je zveřejňováno upravené znění zápisu s omezeným rozsahem zpřístupněných osobních údajů

Město Hostivice

Zápis ze zasedání Zastupitelstva města Hostivice č. 4/2011 Den konání: Místo konání:

21.2.2011 Sokolovna, Tyršova 201, Hostivice

Jednání probíhalo od – do:

18,07 – 21,10 hodin

Členů zastupitelstva města: z toho: - přítomno:

17 14

(Jaroslav Kratochvíl, Ing. Jiří Kučera, Mgr. Tomáš Burger, Ing. Pavel Hosenseidl, Ing. Pavel Hrbek, Ing. Emil Kajer, Bc. Adéla Kolací, Petr Králík, Mgr. Markéta Mayerová, Miroslav Petřík, MUDr. David Rath, Dalibor Smažinka, Mgr. Jan Šefranka, Patrik Tomšů)

- omluveno:

2

(Ing. Pavel Kocián, MVDr. Luboš Kudrna)

- neomluveno: - dostavili se v průběhu zasedání:

0 1

(PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D.)

Občanů přítomno: Hosté:

63 0

PROGRAM JEDNÁNÍ (po úpravě v bodu 1) 1 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Zahájení Kontrola zápisu z minulého zasedání zastupitelstva města Kontrola plnění usnesení z minulých zasedání zastupitelstva města Informace kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Zpráva o činnosti rady města Revitalizace Litovického potoka Rekonstrukce Sokolovny Diskuse členů zastupitelstva města a občanů Ukončení zasedání

1

K bodu 1: Zahájení Příloha č. 1 (prezenční listina) Zasedání zastupitelstva města zahájil starosta Jaroslav Kratochvíl. Přivítal všechny přítomné občany a zastupitele a konstatoval, že zasedání bylo řádně svoláno, přítomno je 14 zastupitelů, zasedání je tedy usnášeníschopné. Zapisovatelkou určil paní Hatschbachovou, skrutátorem Mgr. Tomáše Burgera. Poté navrhl jako ověřovatele zápisu pana Dalibora Smažinku a Mgr. Jana Šefranku. Jiný návrh nebyl vznesen, dal hlasovat o navrženém usnesení. Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice volí za ověřovatele zápisu p. Dalibora Smažinku a p. Mgr. Jana Šefranku Hlasování: pro návrh – 13, proti návrhu – 0, zdrželi se – 1

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-1 Jaroslav Kratochvíl, starosta – konstatuje, že navrženy jsou v podstatě dva body programu, a to rekonstrukce Sokolovny a revitalizace Litovického potoka. Táže se, zda má někdo k navrženému programu připomínku nebo návrh na jeho doplnění Ing. Pavel Hosenseidl, radní – navrhuje projednat nejdříve revitalizaci potoka a až pak rekonstrukci Sokolovny. Předpokládá, že nad rekonstrukcí Sokolovny proběhne delší diskuse Hlasování: pro návrh – 9, proti návrhu – 0, zdrželi se – 5

Procedurální návrh byl přijat Jaroslav Kratochvíl, starosta – další návrhy nejsou, dává hlasovat o programu se změněným pořadím bodů Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje program zasedání podle předloženého návrhu s prohozením bodů 6 a 7 Hlasování: pro návrh – 14, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-2

K bodu 2: Kontrola zápisu z minulého zasedání Jaroslav Kratochvíl, starosta – konstatuje, že k zápisu č. 3/2011 nebyly uplatněny žádné připomínky a ověřovatelé zápis podepsali. Nikdo z přítomných nemá připomínky k zápisu, dává hlasovat o navrženém usnesení Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje zápis ze svého zasedání č. 3/2011 konaného dne 24. ledna 2011 Hlasování: pro návrh – 14, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-3

K bodu 3: Kontrola plnění usnesení z minulých zasedání zastupitelstva města Jaroslav Kratochvíl, starosta – předává slovo Mgr. Šefrankovi Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – byly splněny všechny uložené úkoly, navrhuje, aby zastupitelstvo vzalo přednesenou zprávu na vědomí

2

Jaroslav Kratochvíl, starosta – čte návrh usnesení a dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu o kontrole plnění usnesení z minulého zasedání zastupitelstva města Hlasování: pro návrh – 13, proti návrhu – 0, zdrželi se – 1

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-4

K bodu 4: Informace kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – nebylo žádných dotazů či připomínek nebo podnětů jak ze strany zastupitelstva, tak od veřejnosti. Navrhuje, aby zastupitelstvo vzalo zprávu na vědomí Jaroslav Kratochvíl, starosta – čte návrh usnesení a dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a informaci o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Hlasování: pro návrh – 14, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-5

K bodu 5: Zpráva o činnosti rady města Příloha č. 2 Jaroslav Kratochvíl, starosta – žádá tajemnici o přednesení zprávy Tajemnice MÚ Ing. Jarmila Štětinová – informuje o usneseních, které přijala rada města v době od minulého zasedání zastupitelstva Jaroslav Kratochvíl, starosta – děkuje za přednesenou zprávu, čte návrh usnesení a dává o něm hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou zprávu o činnosti rady města od minulého zasedání Hlasování: pro návrh – 14, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-6

K bodu 6: Revitalizace Litovického potoka Příloha č. 3 Jaroslav Kratochvíl, starosta – oba dva body dnešního jednání jsou důležité a podle jeho názoru přesahují rámec rady města. Bylo by dobré, aby se k nim vyjádřili všichni zastupitelé a občané. Revitalizace Litovického potoka je velký zásah do středu města. Projekt jim připadá megalomanský, jeho představa úpravy Litovického potoka byla, že se cestou podle potoka k rybníku dají lavičky, vysadí stromy. Obává se, že revitalizace potoka je velký zásah a mohlo by dojít k následným finančním ztrátám města. Při realizaci projektu bude potřeba převézt možná tisíce kubíků zeminy. Navrhuje, aby byla učiněna taková opatření, aby při realizaci tohoto projektu nedošlo ke škodám města. Obavy vycházejí z toho, že asi před 5 lety byl vybagrován rybník Strnad a už jsme dostali avízo, že správce toku a rybníku zjistil, že nám z čistírny utekly kaly, hromadí se v rybníku Strnad a nám nařídí, abychom

3

rybník znovu vytěžili. Při revitalizaci potoka může přijít průtrž mračen, která splaví z nezpevněných ploch zeminu do rybníku. Nerad by platil miliony za vyčištění rybníka. Požaduje proto, aby při realizaci byla udělána taková opatření, která by tomuto zcela zabránila Ing. Jiří Kučera, místostarosta – byl iniciátorem a hybatelem projektu a dovolil by si s ním přítomné podrobněji seznámit (promítá přes dataprojektor samostatnou prezentaci). Úvahy o revitalizaci se datují do roku 1993, první studie vznikla v roce 1994 a zpracoval ji tehdejší radní Ing. Šulc. Studie zahrnovala úsek mezi Litovickým rybníkem a náměstím. V roce 1999 další, o něco podrobnější studii zpracovala společnost Habitera, opět šlo o úsek mezí rybníkem a náměstím. V lednu 2005 se začal připravovat záměr v rozsahu od Litovického rybníka k rybníku Strnad. Ukázalo se, že existuje velmi dobrá dotační možnost z Programu revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí. Dále představil chronologicky výběr usnesení zastupitelstva a rady města od roku 2005, které vedly k současnému stavu zpracování projektu. Informuje o tom, že je vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby č. j. SÚ-05621/2/10-Chr z 26.7.2010, které nabylo právní moci 30.8.2010. Dokumentaci ke stavebnímu povolení odevzdal projektant v říjnu 2010 a je připraveno podání žádosti vodoprávnímu úřadu o vydání stavebního povolení. Zpracovatelem žádosti o dotaci je ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec. Vyhlášení výzvy Operačního programu životního prostředí se předpokládá během února 2011, v této oblasti podpory je možnost dotace 100 % uznatelných nákladů (včetně výkupu pozemků či projektů). Dále prezentuje projekt akce a popisuje jednotlivé úseky. Úsek UČS 01 od čistírny po rybník Strnad vede mimo zastavěné území a využívá v podstatě celý prostor mezi stávajícím potokem a karlovarskou silnicí. Je to úsek, kde je možné provést tzv. plnohodnotnou revitalizaci, jak by měla vypadat ve volné krajině. Tento úsek výrazně zvyšuje šanci na získání dotace. Úsek UČS 02 vede od smíchovské trati k náměstí. V části od mostu ke smíchovské trati se předpokládá obnova starého historického drážního náhonu a převedení části průtoku do něj. V části od mostu mezi ulicemi V Podskalí a Platanovou k náměstí je po pravém břehu potoka (směrem do pole) široký pozemek, který umožňuje výraznější odtěžení pravého břehu a větší rozšíření akce. Možná to vypadá samoúčelně, ale má to významný efekt při stoleté vodě, kdy ochrání významnou část levého břehu před záplavami. Vzhledem k tomu, že na levém břehu je areál firmy Jaga průmyslovou výrobou, bude určitě přínosné, když se voda nedostane k olejům a podobným uskladněným materiálům. V úseku UČS 03 od náměstí ke stadionu jsme limitováni poměrně úzkým prostorem. Po obou stranách dochází ke zvolnění strmého břehu tak, aby se lépe dalo přijít k potoku. Vše je navrženo tak, aby se pozemky daly udržovat. Na náměstí na straně ke statkům zůstane zachována a opravena zeď, na druhém břehu dojde k určitému zpozvolnění tak, aby svah začínal hned za alejí, která je souběžně s potokem. V celé délce je navrženo vedení cesty, která umožní pohyb kolem potoka. Cesta není součástí akce, protože ji nelze financovat z dotace. V rámci akce bude vymodelován terén, to je nejnákladnější záležitost, plocha bude zatravněna a budou provedeny výsadby. Do budoucna zbude umístit cesty v naplánovaných trasách. Projekt má zpracovánu dokumentaci pro stavební povolení, takže obsahuje položkový rozpočet. Stavební náklady jsou vyčísleny na 23,8 milionů Kč včetně DPH. Nesdílí zcela obavy pana starosty. Pokud bude docházet ke stavební činnosti napříč celým městem, bude to samozřejmě znamenat dočasné zvýšení dopravy – stejně jako když se staví škola a přes náměstí jezdí kamiony s prefabrikáty, aby ji bylo možné postavit. V tomto případě bude nutné odvézt asi 1500 m3 zeminy, která je v celkových bilancích vyčíslena jako přebytečná. Odvozové trasy jsou navrženy tak, aby co nejméně zatížily město. Součástí projektu je i lávka před školou, na řadě míst je projekt

4

připraven tak, aby se dalo přijít k vodě, posedět a podobně. K možnému způsobení škody při výstavbě uvádí, že je to stavební aktivita jako kterákoli jiná. Odpovědnost za škody způsobené výstavbou musí nést zhotovitel. Jednoznačně předpokládá, že to bude jedna z podmínek výběrového řízení a samozřejmě smluvní závazek mezi městem a zhotovitelem. Navrhuje usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou informaci o postupu příprav akce Revitalizace Litovického potoka v k. ú. Hostivice a o technickém řešení této akce Jaroslav Kratochvíl, starosta – děkuje za přednesenou zprávu. Dodává, že možná tyto informace měli občané dostat dříve, aby se k tomu mohli vyjádřit, než bude hotový projekt pro stavební povolení. Myslí si, že se dnes zde mnozí poprvé dozvěděli, že se bude bagrovat na náměstí a že se tam bude dělat pozvolný přístup k potoku. Není si jistý, zda takový přístup k potoku bude potřeba. Když si uvědomíme, co vytéká z Břevského a Litovického rybníka, tak za pár let potok bude v podstatě zapáchající stokou. Je rád, že informace padly aspoň dnes. Chce se vyhnout tomu, aby až se začne bagrovat, se lidé začali chodit ptát, co se vlastně děje. Nikdy v budoucnosti s tímto projektem nechce být spojován MUDr. David Rath, zastupitel – projekt lze rozdělit do několika částí – části 1 mimo město lze asi málo co vyčíst, protože v podstatě podél staré karlovarské silnice kultivuje prostředí. Otázkou je, že tůňky jsou tam nakresleny jako neprůtočné. To znamená jakési stojaté vody, které jsou spojeny pouze jednou částí s potokem. Ptá se, zda to tak skutečně je, a pokud ano, má k tomu výhradu a myslí si, že v letních měsících to bude problém. Kvalita vody je skutečně velmi problematická a lidé si hodně stěžují i na zápach z rybníků. Tímto se to trochu umocní. Jinak s touto částí nemá větší problém, naopak si myslí, že je docela pěkná. Myslelo se na to, jestli se ty tůňky dokáží čistit, aby to v létě nepáchlo? Část 2 a 3 revitalizace je uprostřed obce. Nejcitlivější je část u náměstí a kolem školy – to znamená v zástavbě. Nešel by projekt ještě upravit tak, aby zásahy na náměstí byly minimalizovány? Je to už náměstí městského typu a vracet tam potoku z jedné strany charakter přírodního potoku není moc moudré. Chápe, že by to znamenalo vyjmout tuto část z dotace a pak to řešit z prostředků města. Projekt je koncipován na 30 milionů, což jsou obrovské peníze. Táže se, zda má místostarosta garance, že dotaci získáme. Je nutno říct, že pokud dotaci nezískáme, tak město nebude tuto akci v dalších dvaceti letech schopno ze svých zdrojů realizovat. Je zde spousta naléhavějších investic. Jeho další otázkou je, co s tím, pokud dotaci nezískáme. Projekt se vyhodí a bude se dělat nějaký jednodušší, třeba za 5 nebo 10 milionů. Poslední věc: skutečně asi je trochu chyba, že se nediskutovalo, když se pokládaly základy tohoto projektu. Nepochybně to rozdělí občany na dvě části. Jedna bude říkat, že je to pěkný záměr řekněme kamuflovat přírodu. Je to taková hra na přirozené koryto. Ono už nikdy přirozené nebude, protože zásahy lidské činnosti bylo tak změněno, že je to v podstatě hra na přirozené koryto. Část tomu bude fandit a říkat, že je pěkné do města vrátit přirozené koryto, a druhá část bude nadávat a bude říkat: za 30 milionů se tady rozorá centrum města a udělá se v podstatě něco, co je fajn, když je ve volné přírodě (např. v úseku č. 1), ale v zastavěných částech by řekl, že to může řadě lidí lézt na nervy a vadit. Mělo se o tom diskutovat v době, kdy projekt vznikal. Přizná se, že byť byl i v minulém zastupitelstvu, vidí projekt takto poprvé. A vůbec poprvé, a to je zastupitelem pátý rok, se dostáváme k tomu, že o něm diskutujeme. Diskutujeme v situaci, kdy se má do měsíce podat žádost a kdy je to skutečně na úrovni již hotového územního rozhodnutí a běžícího stavebního řízení. To je jeho výtka proti panu místostarostovi – podcenila se veřejná debata. Vznikalo to tak trochu kabinetně, že ani zastupitelé nebyli i v minulém zastupitelstvu dotazováni Ing. Jiří Kučera, místostarosta – domnívá se, že v prezentaci předvedl, jak mnoho o záměru diskutovalo zastupitelstvo a rada. Je pravda, že nikdo nikdy nevystoupil a neroztáhl

5

na zasedání takto projekt a neřekl: takto to bude vypadat. Ovšem kdybychom se podívali na jakoukoli jinou investiční akci, která se připravuje, ať už je to dostavba školy, školky nebo cokoli jiného, co se zde děje, bylo by to zcela stejné. Nikdy na zastupitelstvu nebyla otevřena projektová dokumentace a řečeno: teď se všichni vyjádřete. Je to možná ponaučení do budoucna pro všechny. Nicméně v lednu 2005, ve chvíli, kdy tato akce začínala, bylo svoláno setkání všech tehdejších zastupitelů. Bylo spojeno s prezentací zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny, který se zabývá revitalizacemi. Přivezl fotodokumentaci, promítal ukázky z řady revitalizací na jiných místech v ČR a Německu, kde je tento program výrazně dál a bylo možné již před těmi pěti lety ukazovat řadu zajímavých intravilánových revitalizací. Následně zastupitelé, kteří projevili zájem, prošli celý tok a diskutovali o řešení v jednotlivých úsecích. Další přípravy bohužel probíhaly poměrně dlouhou dobu, takže kdo se k tomu dostal později, může mít pocit, že o tom nevěděl. Zastupitelstvo o záměru hlasovalo opakovaně, a pokud někdo měl pocit, že o projektu nic neví, vždycky mohl nahlédnout do projektu u místostarosty nebo na dalších místech na úřadě. Projekt nebyl tajen nebo cíleně nezpřístupněn. Kromě toho upozorňuje, že územní řízení je ze zákona veřejné, což znamená, že oznámení o zahájení územního řízení na tuto akci viselo po stanovenou dobu nejen na úřední desce, ale i na vybraných místech podél toku. Následně na úřední desce viselo i vydané územní rozhodnutí, takže o tom, že územní rozhodnutí je vydáno, se nepochybně vědělo. Kdo to vědět chtěl, velmi dobře to vědět mohl. K dotazu, zda by se akce dala realizovat bez dotace, odpovídá, že nedala. Je to příliš velký záměr, a pokud nebude dotován tak, jak bylo naznačeno, možnosti města nepřipouštějí, aby se realizoval. Operační program má teď plánovánu výzvu a možná ještě v budoucnu jedna bude, ale spíše ne. Nyní je šance dotaci získat. Můžeme si říct: proč se jenom nevysází zeleň podél potoka a nejde se od toho? Pokud bychom teď sázeli, zakonzervujeme stav, že Litovický potok je hluboké, rovné, na pohled nezajímavé koryto, a zůstane to tak navždy. Pokud skutečně chceme založit parkovou zónu napříč městem, a to je dlouhodobý záměr podle územního plánu, nejméně od roku 1994, tak je nutné nejprve modelovat terén – to nezvládneme bez dotace – a potom můžeme sázet. Jestliže lze upravit terén a sázet s dotací a potom „pouze“ dodělat vycházkovou cestu, tak se domnívá, že je to jedinečná příležitost, která stojí za to. Pokud jde o tůně: požadavek, aby byly neprůtočné, uplatnil správce toku z hlediska budoucího provozu. Tento požadavek byl vznesen v červenci 2010 na pochozím jednání, kterého se zúčastnil orgán ochrany přírody, správce toku, projektant, poskytovatel dotace a samozřejmě zástupci městského úřadu a kde bylo dohodnuto toto řešení. Neprůtočné tůně budou zásobeny odvodněním z drenáží, zpravidla jsou umístěny v místě zakončení drenáže z odvodnění z navazujících polí. Propojení s tokem je navrženo proto, aby z nich mohla voda odtékat dále do toku. Pokud by se nenaplnily tímto způsobem z meliorací, bude voda infiltrovat mezi tokem a tůní přes štěrkový zához, takže tůně budou chráněny před zanášením znečišťujícími látkami. Toto řešení vychází ze zkušeností správce toku, který již podobné akce na území Prahy realizoval. Dále promítá detail řešení na náměstí – obnovení soutoku dvou potoků na náměstí tak, aby bylo zřejmé, že se nejedná o výpusť kanalizace do potoka. Upozorňuje na to, že záměry jsou poměrně malé – rozšíření o jednotky metrů směrem do levého břehu tak, aby se k potoku dalo přijít. Limitující je stávající lipová a javorová alej, která zůstává zachována Jaroslav Kratochvíl, starosta – jsou další dotazy? Ing. Emil Kajer, zastupitel – znamená to, že pokud by nebyla přiznána dotace, nevzniknou městu náklady? S úpravami se nezačne dřív, než bude dotace? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – náklady městu vznikly zpracováním projektu Ing. Emil Kajer, zastupitel – to samozřejmě nemyslí

6

Ing. Jiří Kučera, místostarosta – další náklad, který ještě vznikne před přiznáním dotace, je 60 000 Kč na zpracování žádosti o dotaci a její administraci. To je vše. Pokud dotace nebude přiznána, akce se nedá a nebude realizovat Paní Částková – zaznělo tady, že si občané stěžují na zápach, který vychází z potoka nebo rybníka. Nebylo by rozumnější potok vyčistit, než takováto megalomanská akce? V 18:45 přichází člen ZM PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D. Jaroslav Kratochvíl, starosta – stav rybníků se každý rok zhoršuje. Loni se již na Břvích sešla komise, která ale nic nerozhodla. Rybníky jsou v majetku Českého rybářství Mariánské lázně a ti peníze na vyčištění nemají. Obává se, že když se situace bude dál takto vyvíjet, byli bychom za chvíli rádi, kdyby potok byl takto hluboko a naopak se přes náměstí zatrubnil, aby ta zapáchající tekutina náměstím proběhla co nejrychleji. Byl se podívat v Bažantnici a voda, která teče z Kaly do Litovického rybníku, byla neskutečně zapáchající, šedivá, mazlavá tekutina. Neumí si představit, co to udělá v teplejším počasí. Pokud to tak půjde dál, rybníky se budou muset vypustit, protože lidé kolem nich by vůbec nemohli žít. Znají to již občané ze Břví. My tady upravujeme potok tak, aby se k němu dalo sejít, popřípadě si tam dát deku a sednout si, ale asi žádná maminka, když si dítě bude hrát na náměstí na hřišti, ho nepošle k potoku umýt si ruce. Proti revitalizaci nic nemá, ale znovu opakuje, že požaduje, aby opatření při výstavbě byla tak dokonalá, aby město z revitalizace nemělo ztrátu, když z ní nebude mít žádný užitek. Abychom jednou nemuseli rybník Strnad na své náklady vybagrovat Pan Vojta – není hydrolog, ale obavu ze sedimentace ve Strnadu nemá – proč by se měla sedimentace zvýšit? Naopak potok má přirozenou čisticí schopnost a množství sedimentu by se mělo snížit Jaroslav Kratochvíl, starosta – až se bude bagrovat dvacetimetrové koryto a přijde průtrž mračen, tak do rybníka zcela určitě zanese nezpevněnou hlínu. Nebo toho správce aspoň využije a na město to svede. Jednu výtku už jsme dostali, když nám utekly kaly z čistírny. Byli jsme upozorněni, že pokud se to bude opakovat, dají nám vybagrování rybníku k úhradě. V projektu se na to mělo pamatovat a při ústí potoka do rybníku měla být retenční nádrž, kde by se bláto usazovalo a která by se dala čas od času vybagrovat MUDr. David Rath, zastupitel – vrátí se k neprůtočným tůním – nemá z nich velkou radost. Každá neprůtočná voda znamená obrovské líhniště komárů, ale obrovské. To považuje již nyní za problém u potoků. Pokud vzniknou tůně, kudy neprotéká voda, tak v létě z toho může být obrovský problém. Pokud je požadavek správce toku mít tůně neprůtočné, tak by doporučoval je nedělat vůbec. Voda z meliorací je tvrdě kontaminována hnojivy z polí. To je živná půda, takže tam okamžitě rostou řasy, sinice a další věci. Zápach s tím spojený bude hodně velký. Je potřeba si to jednoznačně uvědomit. S tím se pak nedá skoro nic dělat. Pokud jste zažili místa, která jsou v blízkosti bažin nebo neprůtočných vodních nádrží – tam jsou lidé večer z komárů šílení. Tam není šance vůbec si sednout na zahrádku, protože se na vás vrhnou hejna komárů. Ono to teď vypadá směšně, ale s tím se pak nedá již nic dělat. Pokud tady vyrobíme 20, 30 nebo 15 nebo 8 neprůtočných tůní, tak to znamená statisíce komárů. Za 2 až 3 roky tady budou všichni naštvaní, že od 7 hodin večer nemůžou na zahradu. Bude to dost nepříjemné. Dává za úvahu, pokud skutečně je tam podmínka, že tůně jsou neprůtočné, tak zkusit úpravu projektu tak, že tůně se zruší a nebudou se vyvářet Paní Lampírová – žije ve Zličíně, na samotě. Byly tam tyto tůně, které se propojovaly k rybníku a bylo tam tisíce komárů. Stojatou vodu by brala na Šumavě, ale ne ve

7

městě. Řekněte, že tam nebude bahno. Nevidí to tak krásně, jak to zde bylo vylíčeno. Byla by pro vyčištění potoka, případně pro cyklostezku Pan Rozumek – pokud jsou známé zkušenosti z Německa, kde se toto běžně provádí, tak jsou tyto problémy asi vyřešené. Bavíme se tady jako laici o věcech, o kterých toho moc nevíme. Bylo by možné do toho vnést spíš odborný pohled? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – pokud by byl zájem o prezentaci projektanta nebo lidí, kteří se v tomto oboru pohybují, je možné je oslovit, aby vzniklé obavy vysvětlili. Rybník Strnad je také stojatá voda, sice průtočná potokem, ale doba zdržení je tam tak velká, že má v podstatě charakter stojaté vody. Srovnejme velikost rybníka Strnad a velikost těch tůní a budeme mít zhruba poměr možné produkce komárů z obou zdrojů MUDr. David Rath, zastupitel – rybník je přece jenom ekosystém, takže předpokládá, že tam larvy komárů taky něco žere. Zatímco v tůních, které budou naplňovány meliorační vodou, bude žít akorát ropák. Nic jiného tam nevydrží. Asi těžko si lze představit, že tam budou ryby a další živočichové Pan Dalibor Smažinka, zastupitel – dvakrát tady padl dotaz, jestli dojde k vyčištění součastného potoka. Předpokládá, že pokud se potok kompletně překope, dojde automaticky k jeho vyčištění. Je laik, ale pokud se potok zakroutí, nezrychlí se jeho průtok? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – cílem této akce je zpomalení průtoku, takže bude trvat delší dobu, než voda doteče. Rád by zmínil jednu praktickou zkušenost – asi 15 km od Hostivice je lokalita, kde z čistírny vytéká zahnilá voda, která neumožňuje přežití absolutně ničeho, co potřebuje k životu kyslík. Doufá, že k tomuto naše rybníky nesměřují, už proto, že v nich rybáři chtějí chovat ryby. Ale i v situaci, kdy je tok takto znehodnocen, procesy samočištění zcela bezpečně fungují a po délce asi 300 metrů se tok vrací do normálních poměrů. Pokud se někdo bojí, že by páchnoucí voda dotekla až na náměstí, tak to s ohledem na samočištění v toku i při kolapsu Litovického rybníka s největší pravděpodobností nebude možné. Doufá, že se podaří s rybáři najít cestu, jak zlepšit kvalitu vody, že bude fungovat chýňská čistírna a že trend, který je opravdu tragický, se podaří zlomit. Rybáři přislíbili, že letos na jaře odeberou vzorky sedimentu z Břevského rybníka tak, aby bylo jasné, jestli je možné žádat o dotaci na odbahnění. Pokud v sedimentu nebudou těžké kovy, pravděpodobně se podaří rybáře přesvědčit, aby odbahnění zařadili do svého plánu. U komerčních rybníků jsou dotační podmínky nastaveny tak, že firma velikosti Českého rybářství Mariánské lázně může žádat ročně odbahnění dvou rybníků. Doufejme, že se je podaří přesvědčit, aby aspoň něco se odehrálo v hostivické soustavě. Je samozřejmé, že kvalita vody přitékající z horního povodí, od Hostivických rybníků a z pramenů od Chýně je klíčová pro úspěch revitalizace Paní Macháčková – je tu rodačka a před 60 lety, když byl potok kroucený, bývaly záplavy. Od té doby, co je potok narovnaný, záplavy nejsou. Máme hezké náměstí a proč přes něj zase jezdit. Je tam škola, do které chodí děti, krásný chodník pod školou. Myslí si, že by bylo lepší to pouze vyčistit. Ten kousek od Strnadu chápe, tam je to potřeba asi udělat Ing. Jiří Kučera, místostarosta – k velké vodě – že nepřišla velká voda v upraveném korytě, není záležitost toho koryta, ale hydrologických poměrů v poslední době. Kapacita koryta je v některých úsecích na stoletou vodu, v některých úsecích poměrně malá. Zatímco kolem školy a stadionu by k rozlivu ze současného koryta nemělo dojít (samozřejmě za předpokladu, že v potoce nebudou málo kapacitní propusti, které tam byly dodělány dodatečně), tak třeba jižní strana náměstí má být za současného stavu zaplavena celá. Podskalí má být zaplaveno celé – to jsou aktuální výpočty stoleté vody na současný stav Litovického potoka. Tento záměr tím, že rozšiřuje prostor pro vodu v těsné blízkosti koryta, naopak rozsah stoletých záplav o něco

8

snižuje. Samozřejmě když přijde intenzivní srážka odpovídající vzniku stoleté vody, tak povodeň vznikne, ať bude to koryto vypadat jakkoli, ale následky by měly být po revitalizaci menší Pan Češpiva – tuto akci sleduje dlouho a těší se, až centrem povede nějaká stezka, bude tam koryto potoka, které bude mít přírodní charakter a bude to harmonické prostředí. Teď tam děti chodí kolem v podstatě kolem jakéhosi kanálu, kde teče voda, břehy jsou naprosto neupravené. Je proto, aby se ta revitalizace udělala v rozsahu, jak ji navrhuje pan místostarosta. Pokud jde o samočištění, má osobní zkušenost z delty Dunaje. Dunaj v tom místě má barvu a možná i konzistenci hustého kakaa. Pokud pak zajedete o takových 100 m do vlastní delty, tak zjistíte, že voda se dá pít. Čisticí schopnost i při tom minimálním průtoku, který tam je, je veliká Paní Dvořáková – nešlo by náměstí vyjmout z návrhu a ponechat ho v současné podobě? První úsek zrealizovat bez tůní a před školou zřídit rekreační úsek? Nebylo by možné nějaké kompromisní řešení? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – hodnocení dotace ovlivňuje to, zda se jedná o ucelený úsek toku. Náš záměr již trochu ztratil tím, že vypadl úsek č. 4 od Litovického rybníka po stadion. Ale to bylo z objektivních příčin, se kterými jsme nemohli nic dělat. Pokud se budou dělat dílčí úseky, které nebudou navzájem propojeny, tak projekt nejen z pohledu vlastní realizace, ale i z pohledu dotace ztrácí na hodnotě. Na náměstí je úprava navržena v šíři řekněme tří metrů od stávajícího břehu. Pochybuje, že je to natolik zásadní změna, aby bylo kvůli ní nutné kompletně předělávat projektovou dokumentaci, která je dokončená Paní Dvořáková – ke spokojenost občanů by se možná vyplatila změna dokumentace. Budeme tady žít třeba dalších 40, 60 let. Ví, že do toho místostarosta vložil hodně práce, ale přece jenom si myslí, že spokojenost občanů je na prvním místě. Potom třeba ta samočisticí schopnost a pak úplně nakonec možná navrácení k přírodě. Žijeme tady už skoro ve městě a vytvářet tady znova přírodu, která bohužel se třeba tady už vytratila, to není naším cílem. Chce chodit kolem potoka a nepadnout tam. Už jí ale nezáleží na tom, jestli tvar toku je přírodní. Samozřejmě chápe tu samočisticí komponentu, ale ta by se třeba dala zvládnout v tom prvním úseku a nemuselo by se bagrovat na náměstí. V podstatě stačí úprava před školou, aby děti nespadly z těch metrových desek přímo do rákosí. S tím bychom byli úplně spokojeni Potlesk ze sálu Pan Kureš – taky zde bydlí, má děti a předpokládá, že tady bude dalších 40 let. Myslí si, že pro všechny občany by bylo lepší než dnešní vybetonovaný kanál mít něco, co bude vypadat jako potok a ne jako kanál Potlesk ze sálu Ing. Bohumír Machek, investiční odbor – až přibude 400 m meandrů, tak potok už téměř nepoteče a bude to něco na způsob stojaté vody. Bude pak pan Kučera garantovat samočisticí schopnost? Nevěří tomu, protože kolem Kaly se žádná samočisticí schopnost neprojevuje Ing. Jiří Kučera, místostarosta – rybniční soustava je přetížena živinami z horní části povodí, konkrétně z obce Chýně, přestože má čistírnu. Hlavní problém spočívá v tom, že v rybnících může docházet k nadměrnému rozvoji řas, kdy spodní vrstva pod řasami trpí nedostatkem kyslíku a v létě vzniká zápach. Zimní zápach je zřejmě způsoben tím, že na podzim řasy uhynuly a nyní se postupně rozkládají. Samočištění bylo míněno v tekoucím toku. Hlavní cíl je, aby k žádnému intenzivnímu samočištění v Litovickém potoce nemuselo docházet, aby voda protékající Hostivicí byla kvalitní už od Litovického rybníka. To ale záleží na režimu hospodaření v rybnících a na zátěži, která jde ze shora

9

Ing. Bohumír Machek, investiční odbor – říkáte něco, co vím. Do Litovického rybníka se chodil koupat a dneska by tam nevlezl. A to je právě ten problém – my chceme donutit potok, aby tekl ještě pomaleji, ještě víc hnil atd. Je poslední, komu by se nelíbil krásný potok, který by meandroval a zurčel. Bavme se ale o vodě, která do potoka má téct. A ta je katastrofální. Pokud to neuděláme, tak si vženeme smradlavou břečku do města. Teď jakž takž rychle proteče, ale pak poteče pomalu. To je ten problém Pan Burian – chtěl by se vrátit k neprůtočným tůním. Všichni víme, co dokážou komáři. Má děti a nechce s nimi cestovat k doktorovi, že mají boreliozu nebo něco, neví, co všechno ještě komáři přenášejí. To by asi nebylo správné. Raději by byl pro vyčištění. Jde o to, aby se neproinvestovaly peníze na něco, co pak nebude plnit svůj účel Jaroslav Kratochvíl, starosta – na poli, které sousedí s potokem, dojde k zástavbě rodinných domů. Je zvědav, co nám lidé pak řeknou Ing. Štětka – je v civilu zootechnik, nebude říkat, že je laik, ale když něco zakroutí, tak to teče pomaleji, než když je to rovné. Chtěl by vědět, jakým způsobem projektant zpracovával projekt a zda dělal sondy na území, kde se bude odbagrovávat. Prostor pod stadionem byl zavážen živelně, nikdo nevíme, co tam leží. Má s tím osobní zkušenost, zažil to na bývalém pracovišti, kde se také zaváželo a pak přišel restituent a chtěl udělat sondy. Museli nákladně vybagrovávat zeminu, protože tam byly těžké kovy, ropné látky a další nepořádek. To pak tuna nestojí pár korun za složení. To se musí očišťovat. Ptá se, zda to má projektant zpracováno. Před 4 lety se čistila Bašta – dnes se tam děti koupou. Než se Bašta naplnila vodou, trvalo to více než jeden rok. Protože se postavilo nové sídliště Na Výsluní, přerušily se prameny a voda z Bašty teče do Hostivických rybníků nahodile. Před 3 lety uhynulo na rybníku Kala 370 kachen z důvodu, že rybník nebyl odbahňován – je tam metan a botulinové jedy. Odtud bude voda protékat do potoka, na kterém uděláme meandry. V potoce už pěkná voda nebude. Ale taky je to naší vinou – běžte se podívat do toho narovnaného koryta, co se tam nahází za nepořádek a jak se to ničí. Je mu už dost let, hlava ho z toho bolet nebude, ale zastupitelé budou rozhodovat pro další generace. Rozhodněte dobře Potlesk ze sálu Jaroslav Kratochvíl, starosta – před 50 lety byla pod „flusárnou“ louka, kde se uprostřed klikatil potůček. To bylo skutečně ještě v době, kdy voda byla čistá. Pak došlo k navážení břehů zhruba o 3 metry – jsou tam navezené panely a další – bourala se na Smíchově továrna. Až se do toho rýpne, začnou se vytahovat dvanáctimetrové panely, možná i kontaminovaná zemina z těch továren. Doba, kdy tam tekla čistá voda, je nenávratně pryč Ing. Bohumír Machek, investiční odbor – město dostane náklady na projekt, ale všechny náklady navíc budeme muset zaplatit ze svého. Někdo se tady ptal, kolik dosud stály přípravy. To je legrace. Už se tady utratily podstatně větší peníze za projekty, které se pak vyhodily. Ale peníze za případné vícenáklady při odbagrování bude muset zaplatit město Pan Češpiva – asi je to jeho životní chyba, ale je optimista. V Hostivici ho drží právě rybníky – moc bych si přál, aby se voda v nich vyčistila a fungovalo to jako dřív. Neví, proč by se tato možnost měla rovnou potopit MUDr. David Rath, zastupitel – asi všem jde o to, aby vzhled Hostivice byl co nejlepší, nejpříjemnější a aby pokud možno připomínal přirozené prostředí. Nekvalita vody nemá jednu příčinu, kterou lze odstranit. Kombinací příčin je hodně a obává se, že s tím hned tak nikdo nic neudělá. Vyřešíme čistírnu v Chýni, ale nevyřešíme další problém. Uvědomme si, že žijeme v produkční krajině. Zemědělství je obrovský znečišťovatel a nikdo nezakáže lidem na polích používat hnojiva a další věci, které

10

se splavují do povrchových tůní a potoků. Další problém je, že rybníky jsou chovné. Rybářům nikdo nerozmluví, aby přikrmovali ryby. Kdy naposledy byly čištěny rybníky, to nikdo nepamatuje. Je to sto, dvě stě let zabahněné a dalších sto let nikdo nebude mít peníze na to, aby rybníky vyčistil až na pískové podloží. Bohužel musíme vycházet z toho, že kvalita se v nejbližších několika desítkách let nemá šanci zlepšit. Budeme rádi, když se nebude zhoršovat. To je realita. Žijeme v etapě, kdy klesá množství vody v krajině. Už tady v kraji jsou toky, které přes léto vysychají. Před dvaceti lety tomu tak nebylo. Na Rakovnicku již tomu tak je – a Litovický potok se tomu blíží. Úpravu toku Litovického potoka si všichni přejeme, aby to bylo lepší. Debatujeme ale o tom, zda tyto zásahy spíš nezhorší kvalitu života. Proto jsme chtěli veřejné zasedání – abychom to probrali. To není o žádném boji a snaze dokázat, že ten projekt je špatný. To je prostě výměna nejrůznějších myšlenek a informací. Je to o tom, aby se neinvestovalo 30 milionů a pak všichni hostivičtí nechodili nadávat, co se udělalo, že je to horší než předtím. O tom je tato debata. Pokud dojdeme k tomu, že to bude báječné, bude tam krásný potok, horská bystřina, tak bude všemi deseti pro. Jenom tak trochu nechápe, jak to zařídíme Ing. Emil Kajer, zastupitel – několikrát tady zaznělo v podstatě zpochybnění projektu – jaká je alternativa? Současný stav asi není takový, jaký by měl být Jaroslav Kratochvíl, starosta – na přepracování je málo času. Pokud je informován, žádost by se měla v březnu podat Ing. Jiří Kučera, místostarosta – uzávěrka výzvy by měla být 15. dubna a je to pravděpodobně poslední možnost dotace. K žádosti musí být doloženo pravomocné územní rozhodnutí – to máme na představené řešení. V rámci územního řízení nikdo nevznesl žádnou připomínku. Pokud by se územní rozhodnutí mělo předělávat, tak to do uzávěrky žádostí nestihneme. Nechce to tak stavět, ale buď bude projekt vyřešen takto, nebo se ho nepodaří zrealizovat vůbec Jaroslav Kratochvíl, starosta – pokud ještě máme jakoukoli teoretickou možnost, že by byla vypsána další výzva, pak si myslí, že by to stálo za úvahu. Pamatuje si, že se v zastupitelstvu schválilo podání žádosti o dotaci, ale je přesvědčen o tom, že nikdo, ani on (a možná je to jeho chyba) se s projektem neseznámil, ale většina zastupitelů vždycky zvedla ruku a v podstatě asi nevěděla, pro co hlasují. Ještě by se vrátil k tomu, co říkal Ing. Štětka. Soustavu rybníků napájí voda z rybníku Bašta, který nemá přítok v podobě potoka. Napájel se z pramenů a ty se výstavbou v Chýni přetrhaly. Z Bašty voda teče do Strahovského rybníku, pak do Břevského rybníku a pak do Kaly. Když si vezme plochy rybníků a kolik vody se v létě odpaří, tak to prameny nemohou stačit doplňovat. Takže bude s největší pravděpodobností následovat vyschnutí rybníku Kala, protože má velkou plochu a je mělký. Voda by pak tekla ze Břví rovnou do Litovického rybníku. V dohledné době není možné počítat se zlepšením kvality vody MUDr. David Rath, zastupitel – nyní je těžké hledat alternativu, tuto diskusi jsme měli vést před rokem. Je trochu škoda, že projekty nikdy nebyly takto podrobně diskutovány na zastupitelstvu. Vždy se řeklo revitalizace Litovického potoka, všichni jsme řekli, že to chceme, protože (přesně jak bylo řečeno) se současným stavem není nikdo spokojený. Byla asi naše chyba, že jsme nechtěli mluvit s architekty. Nějakým způsobem jsme to brali, že když jde o revitalizaci, že to bude jednoznačně pozitivní. Nyní jsme v situaci, že se za pár týdnů má žádost podat, a samozřejmě jsme se začali starat o to, co přesně se bude realizovat, a objevily se, řekněme, určité pochybnosti, které jsou naprosto legitimní. Teď k té alternativě. Určitě není možné nechat stav, jaký je. Máme v podstatě tři možnosti – podat žádost tak, jak je to navrženo, a čekat, jak to dopadne. Pokud dostaneme peníze, tak se to zrealizuje a budeme se modlit, aby nedošlo na černé scénáře. Když nedostaneme peníze, projekt vyhodíme a musíme nechat udělat nový, jednodušší, zhruba za 20–30 %

11

ceny. Tedy pohybovat se v řádech, které jsou pro město realistické – to znamená nějakých 5 nebo 7 milionů. Nebo druhá alternativa je říct si teď, dobře, tak pojďme aspoň odstranit největší možné problémy z tohoto projektu. Doporučoval by odstranit neprůtočné tůně. Úprava projektu v tomto duchu je podle něj docela jednoduchá. S meandry už asi nic neuděláme. Další alternativa je žádost nepodávat a to je asi škoda. Přimlouval by se o úpravu projektu a požádat o dotaci Paní Junová – pouze několik zastupitelů se zde vyjádřilo k revitalizaci. Ráda by slyšela aspoň jednou větou i názor ostatních zastupitelů Mgr. Markéta Mayerová, zastupitelka – diskuse je určitě přínosná, zazněla spousta názorů, ale všichni, jak tu sedíme, jsme laici. Kdo z nás je schopen odborně tuto problematiku posoudit? Bylo by vhodné, kdyby mezi nás přišel odborník a vysvětlil nám to, co koho trápí. Na základě diskuse s ním nechť se pak každý zastupitel rozhodne Ing. Jiří Kučera, místostarosta – je možné pozvat projektanta i odborníky, kteří se revitalizacemi zabývají a znají jich řadu jak u nás, tak i v zahraničí. Otázka je časová. Příští zastupitelstvo je za dva týdny – má být odborník pozván na toto další zasedání, nebo máte jiný návrh, jak to řešit? Abychom dva měsíce nediskutovali a pak nezjistili, že je po výzvě a přišli jsme o možnost něco udělat. To by velmi nerad Pan Potužník – navrhuje sepsat základní dotazy a zjistit, zda v projektu s tímto bylo počítáno. Tůňky a podobně. Dotazy poslat projektantovi, aby se mohl připravit. To se přece dá za dva týdny stihnout Paní Vojtová – kdo tedy vlastně dělal projekt, byl to odborník? Můžete říci, kdo za tím projektem stál? Můžeme jim důvěřovat, že projekt opravdu přinese něco pozitivního pro město? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – projektantem byla projekční kancelář SVIP, konkrétně projekt zpracoval Ing. Viták, autorizovaný inženýr pro vodní stavby. V roce 2005 nebo 2006 jsme vybírali z firem doporučených odborníky na revitalizace, že svoji práci umí a dělají ji dobře. Takže jsme oslovili tehdy před lety firmy, které byly špičkou v oboru revitalizací a úprav toků u nás, a z nich jsme vybrali firmu SVIP. Domnívá se, že projektant ví, co dělá MUDr. David Rath, zastupitel – nemyslí si, že by projekt dělal neodborník. Ale je strašně důležité, co si chcete pořídit. Podle toho vám pak odborník udělá projekt. Když si chcete pořídit prales, tak jistě vám je schopen někdo navrhnout, jak ten prales dalších dvě stě let můžete nějak připravovat a nezasahovat do něj, aby to skutečně byl prales. Když chcete pořídit krásné, dlážděné nábřeží, tak vám odborník navrhne krásně vydlážděné nábřeží, kde neproleze ani mravenec. To jsou právě ty dvě odlišné pozice. My tady máme projekt skutečně možná kvalitní revitalizace, která kdyby byla v úplně volné přírodě, tak jí asi málo co lze vytknout. Jenže tady je vlastně implantován poměrně dobrý projekt návratu do přirozeného prostředí do místa, které je městské. Je to asi tak, záměrně to přežene – kdyby někdo řekl, že uprostřed Prahy je hloupé mít Vltavu svázanou těmi vydlážděnými nábřežími. Ta Vltava tady ve středověku tekla úplně jinak. Bylo to pěkné, protože se šlo k řece dostat a byly tam povlovné části a někde byl písek, někde brod. Tak zkusíme Vltavu uprostřed Prahy revitalizovat do přirozeného prostředí. Je to samozřejmě nadsázka, je to přehnané, nejsme centrum Prahy. Nezpochybňoval by projekt, projektant určitě odvedl kus dobré práce, ale samozřejmě s tím souvisí i celá řada dalších věcí. Příroda je i o komárech, smradlavé vodě v létě a podobně. Zde je to ještě kombinované tím, že lidská činnost vodu tak znehodnotila, že negativa, která se v běžné přírodě vyskytují minimálně, tady se budou vyskytovat koncentrovaně. V místě, kde žije hodně lidí. O tom je ta debata. Je o tom, že projekt není vhodný do zástavby. Jinak se mu projekt líbí, ale neměl by být obklopený zástavbou

12

Pan Češpiva – myslí si, že odborníci, kteří projekt zpracovávali, jsou si velmi dobře vědomi toho, že část vede centrem města. Stejně jako by žádný projektant nechtěl dělat meandry uprostřed centra Prahy, tak tady určitě nebude dělat tůně, kde by byla voda taková, že by se tam líhli komáři v centru města. Pokud by měl někdo zájem jít se podívat, tak revitalizace Litovického potoka již proběhla v Ruzyni u obory Hvězda. Voda, která protéká Hostivicí, protéká samozřejmě dál tím korytem u Hvězdy. Kolem jsou rodinné vily, je to poměrně luxusní čtvrť a nikdo si tam nestěžuje. Zná to tam, pohybuje se tam poměrně často. Jsou tam i dva malé rybníčky, které by se daly zřejmě srovnat s našimi tůněmi, a myslí si, že občané jsou tam spokojeni a žádní komáři jim nevadí. Pokud by se ukázalo, že tůně jsou problém, je přece možné je zasypat Jaroslav Kratochvíl, starosta – když dáte projektantovi volnou ruku a řeknete mu, že je na to dost peněz, tak vám udělá, co budete chtít MUDr. David Rath, zastupitel – zastal by se projektantů. Je to dotace z ministerstva životního prostředí. To není dotace z ministerstva dopravy nebo místního rozvoje. To je skutečně dotace na pokud možno návrat vodního toku do co nejpřirozenější podoby. Jinak bychom tu dotaci nemohli získat. Kdyby tady udělali nábřeží, tak z ministerstva životního prostředí nedostanete ani korunu, protože to samozřejmě nedotuje vytváření nábřeží. Projektant udělal dobře svoji práci v tom, že tady navrhl co možná nejpřirozenější prostředí potoka, které se určitě hodí do volné přírody. To neodpovídá tomu, čemu vy říkáte revitalizace. Taky tam chodí a jezdí a jestli si ty úseky dobře vybavuje, tak to v podstatě bylo vyčištěno, ale žádné nové meandry se nedělaly. Tam není nic takového, že by se vybouraly silnice a chodníky a místo nich byly meandry. To bude tady, ten pokus o přirozenou revitalizaci. Pokud vykopeme tůně a za dva roky zjistíme, že něco je špatně, tak je nejde jen tak zavézt, protože by město muselo těch 30 milionů dotace vrátit. To je schváleno právě tak, že je to přirozené prostředí, kam ti komáři patří. Prostě do přirozeného prostředí vodních toků zvýšený výskyt komárů patří Ing. Jiří Kučera, místostarosta – k dr. Rathovi: řekl jste, že nemáte problém s úsekem 1, to je úsek mezi čistírnou a Strnadem. To je ale úsek tůní MUDr. David Rath, zastupitel – má zde problém pouze s úpravou tůní – navrhuje z nich udělat tůně průtočné, nebo je nedělat vůbec Ing. Jiří Kučera, místostarosta – jde o vyjasnění, zdálo se mu, že je v tom určitý rozpor. Obrací pozornost k úseku 3 – přímo pod stadionem a promítá detail řešení. Vlevo je vidět úplný začátek úseku, kde je tůň na toku. Je to sedimentační tůň, která chrání další úseky před zanášením. Popisuje další úpravy, které jsou plánovány na tomto úseku, a táže se, zda je na tomto úseku něco špatného MUDr. David Rath, zastupitel – má problém s tůní Jaroslav Kratochvíl, starosta – připouští k tomuto bodu programu poslední tři připomínky a potom navrhuje ukončit rozpravu Pan Kajer – proč místostarosta trvá na přístupu k potoku? Podle něj tam stejně nikdo nikdy nepůjde Ing. Jiří Kučera, místostarosta – domnívá se, že je rozdíl, když máte možnost se procházet parkem, kde je přístup k vodě, než když jdete úzkým rovným koridorem a díváte se někam dolů na vodu v hlubokém korytu Pan Kajer – je to svah, tam se nikdo procházet nebude. Vždyť je to malý plácek u školy. To když seberete, tak kde se tam budete procházet? Pan Vojta – zvolnění svahu považuje za důležité. Uhlídat malé dítě, aby nespadlo ze strmého svahu, je náročné – následuje hluk v sále a další slova zcela zanikají. Druhou věcí je, že nikdo nechce revitalizovat potok do přírodního stavu. Potok, který je v přírodním stavu, se s tím, co je tady záměrem rozhodně nedá srovnat. Toto je úprava v podstatě parková, nikoliv do přírodního stavu. Zastal by se ministerstva

13

životního prostředí, které je skutečně ministerstvem životního prostředí se vztahem k životnímu prostředí člověka, ale nikoliv pouze se vztahem k ochraně přírody jako takové Paní Macháčková – věří, že to projektant udělal dobře. Ale my tady bydlíme, týká se nás to a musíme se k tomu vyjadřovat. Odborník jistě bude propagovat svoji práci, to je pochopitelné, chce si vydělat. Máme zde špatnou pitnou vodu a o to bychom se měli zajímat. Tu pijeme, ale potok nás opravdu nezachrání. Dále navrhuje vyměnit přilehlé pozemky nad potokem (pozemky společnosti Habitera) s Pozemkovým fondem, aby se na nich nestavělo, a rozšířit na nich les Jaroslav Kratochvíl, starosta – končí diskusi a prosí o návrhy usnesení MUDr. David Rath, zastupitel – žádá o zvážení, jestli neuložit možnost přezkoumání úpravy projektu. Znovu říká, že největší problém spatřuje v neprůtočných tůních. Formuluje znění usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice ukládá radě města prověřit možnost úprav projektu před podáním žádosti o dotaci s cílem redukovat množství neprůtočných tůní Ing. Jiří Kučera, místostarosta – představuje nový návrh pana hejtmana a původní návrh usnesení tak, jak byl uveden v prezentaci Ing. Pavel Hosenseidl, radní – je při tomto znění usnesení možné, aby úprava projektu byla zvládnutelná do doby podání žádosti o dotaci? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – projektant by musel překreslit dokumentaci ke stavebnímu povolení, která je již možná na vodoprávním úřadu, musela by se stáhnout Jaroslav Kratochvíl, starosta – proto je navrženo: „ukládá radě prověřit.“ Dává hlasovat o protinávrhu doktora Ratha a žádá znovu o přečtení návrhu usnesení Z řad občanů zaznívá žádost o doplnění sond na průzkum břehů Ing. Jiří Kučera, místostarosta – inženýrsko-geologický průzkum lokality proběhl před zpracováním dokumentace ke stavebnímu povolení. V místech, kde se předpokládají větší těžby, byly nalezeny pouze vrstvy jílu a podobných zemin, které se dají těžit Miroslav Petřík, zastupitel – žádá starostu o přestávku na poradu před hlasováním Jaroslav Kratochvíl, starosta – vyhlašuje desetiminutovou přestávku Jednání bylo přerušeno od 19:50 do 20:02 hodin Jaroslav Kratochvíl, starosta – znovu zahajuje jednání a informuje o doplnění návrhu usnesení v průběhu přestávky Ing. Jiří Kučera, místostarosta – čte upravený návrh usnesení Potlesk ze sálu Jaroslav Kratochvíl, starosta – dává hlasovat Upravený návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou informaci o postupu příprav akce Revitalizace Litovického potoka v k. ú. Hostivice a o technickém řešení této akce, souhlasí s pokračováním akce podle připravené dokumentace ke stavebnímu povolení a ukládá radě města, aby na příští zasedání zastupitelstva pozvala odborníka, který zodpoví dotazy k projektu přednesené na tomto zasedání a další dotazy shromážděné na městském úřadu do 25. února 2011 Hlasování: pro návrh – 15, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-7 Pan Hanzl – nelíbí se mu, že občané byli pozváni a pak se jich nikdo nezeptá. Většina z nich se záměrem nesouhlasí a chtěl by, aby to bylo uvedeno v zápisu Potlesk ze sálu Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – nesedí zde 7 tisíc obyvatel města, je zde asi 40 lidí (Během přestávky část občanů odešla – pozn. zapisovatelky)

14

K bodu 7: Rekonstrukce Sokolovny Příloha č. 4 Jaroslav Kratochvíl, starosta – dalším bodem jednání je rekonstrukce budovy Sokolovny. Všichni se mají možnost přesvědčit o tom, v jakém je stavu. Nyní se vyskytla možná poslední příležitost, jak z evropských fondů získat peníze na rekonstrukci této budovy. Maximální částka, o kterou budeme moci žádat, je 20 milionů s tím, že město bude muset vložit do rekonstrukce část svých prostředků. Byla vypracována studie na rekonstrukci budovy. Ve studii je navržena výměna oken, zateplení budovy, zbourání garáží a místo nich postavení skladových prostor. Severní přístavbu, kde je dne dnes byt a sociální zařízení, je třeba zbourat – praskají tam zdi a je tam plíseň. Místo ní by vznikla patrová přístavba, kde by v patře mohl být byt nebo ubytovací kapacita. Ve výzvě na dotaci je podmínkou, aby zařízení byla co nejvíce sportovního charakteru a pro co nejširší okruh lidí. Je navrženo k této budově přistavět bazén, který by zaručil aspoň jakousi šanci dotaci získat. Došlé žádosti se budou bodovat. Čím více bude budova multifunkční a využitelná pro co nejširší okruh lidí, dostane tím více bodů a má větší šance získat dotaci. Za tento sál moc bodů nedostaneme, protože nesplňuje podmínky pro míčové hry – jednak výškou, jednak rozměry. Proto byla snaha nahnat body jinde a proto tu je navržena posilovna, sauna, trenažér na golf a další věci, u kterých předpokládáme, že by naši žádost posunuli trochu výše v žebříčku. V západní části by měl být vybudován nový vchod, aby přísálí, které bude mobilně oddělitelné od sálu, mohlo být využíváno jako klubovna s tím, že by v části, kde je dnes sklad, byl zrcadlový sál. Otvírá k tomuto bodu diskusi Ing. Emil Kajer, zastupitel – v podkladech je uvedeno, že existují tři varianty, ale víceméně je dál rozpracována pouze varianta od Ateliéru 2. Souhlasí to? Jaroslav Kratochvíl, starosta – ano, Ateliér 2, Ing. Žáček přinesl tři varianty, které jsme upravili, protože projektant nezná, jak to zde chodí např. při zábavách. Měli se k tomu možnost vyjádřit radní a takto upravený návrh byl vrácen arch. Žáčkovi, aby ho zpracoval do konečné podoby studie Ing. Emil Kajer, zastupitel – podle této studie by náklady na rekonstrukci měly být 26 936 000 Kč. V podkladech je pak nějaký další odhad nákladů, který říká, že by to mělo být 34 150 000 Kč včetně DPH. Jaroslav Kratochvíl, starosta – podle studie nám nikdo neřekne přesnou cenu. Kalkulace je spočítána podle obestavěného prostoru, přesnou částku je možné vyčíslit až podle projektu a podle výkazu výměr. Podle arch. Žáčka, který zpracoval studii, by se částka na rekonstrukci Sokolovny měla pohybovat kolem 24 000 000 Kč. Nechali jsme udělat nový propočet od nezávislé firmy, která tu částku povýšila někam kolem 30–34 000 000 Kč. K této variantě arch. Žáčka nechal místostarosta zpracovat další dvě varianty, které po přepočtu stejnou firmou vyšly dráže, jedna o 9 000 000 Kč, druhá o 11 000 000 Kč Ing. Emil Kajer, zastupitel – to znamená, že náklady podle odhadu se pohybují na úrovni okolo 34 000 000 Kč s tím, že je uvedeno, že nezahrnují dodatečné náklady typu projekt, průzkum a vybavení interiéru, technický dozor stavby atd. To jsou další náklady, které je třeba k tomu připočíst Jaroslav Kratochvíl, starosta – nedokáže říci přesně, jaká bude cena. Konečnou cenu budeme znát, až bude hotové výběrové řízení. Řádově musíme počítat, že to bude kolem 30 000 000 Kč Ing. Emil Kajer, zastupitel – podle předloženého odhadu to bude výrazně víc, protože minimální náklady podle odhadu jsou 27 000 000 Kč bez DPH. Takže s DPH jsme někde okolo 32 000 000 Kč + dodatečné náklady, které nebyly uvedeny. To

15

znamená pojištění stavby, náklady na právní zastupování, technický dozor stavby, vybavení, projekt Jaroslav Kratochvíl, starosta – znovu musí opakovat, že přepočtem podle metrů krychlových se nedostaneme na věrohodnou částku. Podle odhadu projektanta Žáčka měla akce stát 24 milionů Kč. Další přepočet je někde kolem 30–34 milionů Kč. Je třeba vzít nějaký průměr a jsme někde kolem 30 milionů Kč Ing. Emil Kajer, zastupitel – bez těch dodatečných nákladů Bc. Adéla Kolací, zastupitelka – pokud uvažujeme s DPH, tak už jsme na 32 milionech. Když jsme si udělali jednoduchý propočet dodatečných nákladů nutných ke zprovoznění Sokolovny, dostali jsme se na hranici kolem 40 milionů Kč. Nám nejde o to, abyste nám řekl konkrétní cenu. Chceme jenom zodpovědně, spravedlivě a férově všem říct, kolik bude město stát rekonstrukce podle tohoto projektu a jak to město zatíží. Je třeba se bavit i o provozu, který taky bude něco stát. Chceme se pouze bavit o reálných částkách. Použije argument pana doktora Ratha z minulého bodu o revitalizaci Litovického potoka, kdy říkal, že abychom mohli o určité věci zodpovědně rozhodnout, musíme znát rozvahu. To znamená, že musíme znát náklady, výnosy a přínos pro občany. Proto se tady snažíme diskutovat o částkách a o tom, jak by to teoreticky mohlo vypadat MUDr. David Rath, zastupitel – stojíme před rozhodnutím, jak dál. Sokolovnu jsme jako město získali. Získali jsme ji vlastně směnou, čili dá se říct zadarmo. Sokolovna je ve stavu, v jakém je. Teď máme dvě možnosti. Buď ji opravíme v tom stavu, v jakém je, z vlastních zdrojů, což může být částka okolo 20 milionů Kč bez bazénu. Na takovouto rekonstrukci v podstatě není šance získat dotaci, protože využití Sokolovny je časově dost malé. Pokud chceme zvýšit šanci, že získáme poslední peníze z evropských fondů na tyto aktivity, musíme vymýšlet poměrně široké využití těchto prostor. Stávající využití by moc velkou šanci na získání dotace nedávalo, proto se při debatách objevily úvahy o bazénu. Když zcela jednoduše počítáte, tak máme školku s asi 250 dětmi, k tomu několik menších soukromých školek... Jaroslav Kratochvíl, starosta – ve škole je 450 dětí, v mateřských školách bude po dostavbě MŠ Hostivice 302 dětí a v Klokánku je 50 dětí MUDr. David Rath, zastupitel – je to tedy asi 800 dětí, když odečteme na druhý stupeň, protože ten na plavání chodit nemusí. Bazén by škola a školka využívala dopoledne od 8 do 13–14 hodin a vejde se do něj 20–25 dětí, takže sem může přijít denně 60 dětí, které by v dopoledních hodinách využívaly bazén. Tímto prudce zvyšujeme šanci získat dotaci. Tato aktivita je sama o sobě objemem dostačující pro získání dotace. Všechny ostatní aktivity odpoledne, bazén a tělocvična pro občany, případně nějaké společenské akce prudce zvyšují atraktivitu toho objektu a možnost získat dotaci. Samozřejmě bazén projekt prodražuje zhruba o 8–10 milionů Kč. Takže stojíme před rozhodnutím, že buď si to opravíme sami za 20 milionů a budeme mít jen Sokolovnu, nebo zkusíme sehnat dotaci možná 20–25 milionů a zbytek bude spoluúčast města. I při spoluúčasti města řekněme 10 milionů jsme na tom pořád lépe, než když budeme muset dát 20 milionů ze svého. Ekonomicky to vychází výhodněji. Pokud dotaci nedostaneme, pak se budeme moci rozhodnout, jestli to uděláme s bazénem, nebo jestli ho vyškrtneme. Projekt je udělán tak, že bazén se nemusí realizovat Ing. Emil Kajer, zastupitel – ve využití bazénu se asi shodneme všichni. Je první, kdo by byl pro bazén – a možná i větší. Opakovaně se ptá na jednu věc. Byla zmíněna spoluúčast města 10 milionů za předpokladu, že získáme dotaci. Nejsou tam vícenáklady, které pouze hrubým odhadem budou někde kolem 5 milionů, takže 10 milionů spoluúčast plus 5 milionů vícenáklady, dostáváme se na 35 milionů Kč. Na finančním výboru a na minulém zastupitelstvu se schvaloval rozpočet s tím, že spoluúčast města bude řádově 6 milionů. Generelně nemá nic proti tomu projektu,

16

ale uvedené částky jsou řádově, ale výrazně řádově nižší, než se dá očekávat reálné zatížení pro město. Pokud přistoupíme na částku 15 milionů od města, tak město momentálně počítá s 6 miliony vyčleněnými v rozpočtu MUDr. David Rath, zastupitel – v tuto chvíli je strašně těžké definitivně určit, jestli to bude 5, 6, nebo 10 milionů. Měli bychom možná jít opačně. Měli bychom říct maximální částku, kterou je město ochotno a schopno do toho investovat. Pokud se shodneme na 6, bude to 6. Pokud se shodneme do 10, pak bude maximum 10. Pak víme, že dotace bude něco, my k tomu budeme ochotni dát maximálně se vším všudy taky něco. Projektant musí před definitivní tvorbou projektu toto dostat jako nepřekročitelnou částku. Bude muset projekt udělat tak, aby se do této sumy vešel. On nám pak řekne, jestli je toho vůbec schopen. V tuto chvíli tvrdí, že to je realizovatelné někde kolem 26 milionů Kč. Ing. Emil Kajer, zastupitel – bez DPH, takže jsme zpátky na 32 milionech Kč MUDr. David Rath, zastupitel – s DPH. Je to jeho odhad – je to složité. Řekne příklad z dneška: má projekt na silnici za 75 milionů a firma ji vysoutěžila za 45 milionů. A pak zase máte projekt, že firma se do toho není schopna vejít. Je to skutečně projekt od projektu, soutěž od soutěže. Je to strašně složité dopředu říct přesnou částku. Navrhuji jít tou cestu, že si řekneme částku, která je pro město únosná, k ní přičteme dotaci a to bude stropová částka pro projektanta Bc. Adéla Kolací, zastupitelka – pro nás je důležité zvážit veškeré náklady s tím spojené. Jsme pro bazén, pro větší účelnost a využití Sokolovny, to beze sporu. V podkladech máme částku 27 milionů bez DPH, pokud k ní přičteme 20 %, jsme na 32 milionech, s dodatečnými náklady se dostaneme na 40 milionů Kč. To znamená 40 milionů s bazénem, 20 milionů bez bazénu. V obou případech je to pro město stejná částka 20 milionů. Pokud bychom šli variantou bazénu – máme bazén, hrozí nám spoluúčast 20 milionů, protože dnes nevíme finální cenu. Samozřejmě s bazénem jsou spojené provozní náklady. Mluví se o tom, že Tuchlovice dnes údajně doplácí na takovýto bazén 500 000 Kč. To znamená, že se rozpočet každoročně zatíží touto částkou. Bavme se i o tom, že v případě, že by spoluúčast byla skutečně 20 milionů, kde je získáme? Uvažuje vedení města o tom, že by si vzalo úvěr? Za jakých podmínek? Bylo by třeba přičíst náklady na úroky splácení úvěru. Bavme se o tom, ale bavme se o realitě. Neříkejme, že postavíme bazén a bude to město stát 4 miliony, když to není pravda Jaroslav Kratochvíl, starosta – ze studie nám nikdo neřekne částku. Musíme nechat udělat projekt a před tím, než bychom žádali o dotaci, si nechat z projektu, který bude věrohodný, vypočítat částku. Jinak se k žádné částce nedostaneme. Bavme se o tom, kolik dáme ze svých peněz Ing. Emil Kajer, zastupitel – to není o tom, že obecně 10 milionů je strop i z naší strany. Jestli bude město muset zaplatit 20 milionů ze svého bez dotace, nebo zaplatíme 20 milionů plus dostaneme z dotace bazén, tak to samozřejmě dává smysl. V návrhu usnesení předloženého v podkladech je, že se vypracuje projektová dokumentace na základě studie arch. Žáčka a ta respektuje finanční možnosti města. Tahle věta je pro něj absolutně nepřípustná, protože nevíme žádné číslo, nevíme, jestli respektuje možnosti města, nebo ne Jaroslav Kratochvíl, starosta – to usnesení byl návrh, samozřejmě jako při revitalizaci potoka se domluvíme na úpravě návrhu Ing. Bohumír Machek, investiční odbor – investiční odbor dostal za úkol vypracovat studii. Na jejím základě studie se spočítaly kubíkové výkazy. Ing. Kučera přišel s tím, že se mu to nelíbí a že je potřeba nechat vypracovat nové dvě studie. Vypracoval je přes sobotu a přes neděli a objednal u nějaké firmy posouzení nákladů. Ta to ale posoudila zase na základě kubíkových nákladů, čili to všechno jsou odhady. Nechte nás dopracovat projekt pro stavební řízení, ze kterého se dají vypočítat rozměry. Pak

17

teprve se bude možné bavit, kolik to bude stát. Kdybychom požádali o posouzení nákladů třetí firmu, tak by nasadila zase úplně jiné ukazatele Jaroslav Kratochvíl, starosta – navrhoval by, aby se stanovila částka, kterou jsme ochotni k dotaci přiložit. Na březnovém zasedání už budeme vědět výsledek a pak schválíme, zda do toho půjdeme, nebo ne. Toto to jsou skutečně jenom odhady Miroslav Petřík, zastupitel – samozřejmě se mu taky líbí představa, že zde bude pěkná zrekonstruovaná Sokolovna a k ní ještě bazén. Máme ale zkušenosti s ne tak starými stavbami, jako je Sokolovna. Víme, jak to potom dopadlo, když se do toho stavebníci pustili, a co všechno za vícepráce nám naúčtovali. Prosil by, aby se povedlo před vypracováním kompletního projektu udělat průzkum starých stavebních konstrukcí tak, aby bylo reálné, co se skutečně bude muset změnit a co zůstane původní, protože to bude v konečné částce za rekonstrukci hrát velkou roli Jaroslav Kratochvíl, starosta – zcela určitě vyzveme projektanta, možná ještě dalšího odborníka, aby se podívali v první řadě na střechu. Projektant tady byl a je v zadání, že když se udělá izolace kolem dokola Sokolovny a odvede se vlhkost, tak že tato původní budova není v tak špatném stavu. V nejhorším stavu jsou garáže a přístavba, která se propadá. Ta by se v každém případě zbourala. U sálu půjde pravděpodobně nejvíc o to, jestli sem zatékalo a jestli jsou někde shnilé trámy Miroslav Petřík, zastupitel – pokud ví, tak původně to byla hrázděná konstrukce, takže jde o to, jestli tady zbytky té konstrukce někde zůstaly. Pokud ano, dá se předpokládat, že mohou být ve velmi špatném stavu, zvláště pokud bychom je ještě zateplili a zavřeli více. K tomu, co pan hejtman říkal k projektu: minule zmínil, že když dáte projektantovi zadání, tak že se do částky vejde. Proto by byl radši, kdybychom je zatím nechali volnější, aby nám oni řekli, za co si myslí, že je to možné skutečně udělat. Na základě toho bychom potom případně redukovali rozsah stavby nebo udělali něco jiného, abychom se vešli do částky, která bude pro město únosná MUDr. David Rath, zastupitel – myslí si, že projektanta je potřeba svázat nějakým řádem. Pokud projektant bude mít volnou ruku, bude tady bazén za 100 milionů. Oni projektanti někdy totiž překvapí sami sebe. Málokterý z nich to umí udělat na cenu. Oni většinou projektují, a když je hotový projekt, tak počítají. Někdy to překvapení je dost velké. Přimlouvá se za to říct si stropovou částku, projektantovi říct pokud možno ještě o trochu nižší. Nechat si rezervu třeba 2 miliony. A tlačit ho do toho, aby se projekt typem materiálů, rozměry snažil do této částky dostat. Jinak se nikam nepohneme. Tlačí nás čas, projekt a žádost musíme vypracovat řekněme do konce března, jinak nemáme šanci to stihnout. Výzva se otevře někdy v březnu, budou třeba maximálně dva měsíce na podání projektů. Na konci května to musíme podat. Kdyby to projektant udělal od začátku špatně a přehnal to, tak už pak nebudeme mít čas to opravovat Jaroslav Kratochvíl, starosta – v podstatě jsme měsíc ztratili tím, jestli bude, nebo nebude bazén. To byla taková hlavní výtka. Kdybychom bývali pokračovali, měli jsme dnes projekt a přesně jsme věděli, jestli to je 30 nebo 35 milionů. Jestli do toho půjdeme, nebo nepůjdeme Pan Rozumek – bavíme se o tom, jak bychom projektanta dotlačili do nějaké částky. Je dobré, když budeme vědět, že Sokolovna bude stát 20 a bazén 8 milionů, což vypadá nepoměrně, ale to už je všechno potřeba vyčíslit. Doteď tady ale nezaznělo, jak ohlídat, abychom věděli, co za ty peníze bude. Projektant to může někam tlačit na jedné straně, na druhé straně my budeme ubírat. Vlastně doteď ta studie nebyla představena. Před chvílí jsme si u potoka říkali, že je škoda, že se projekt nepředstavil. Nebylo by možné říct i to, co nabízí studie Sokolovny a co by měla nabízet? Ne jenom stránku peněz, ale i celkově, co z toho plyne Jaroslav Kratochvíl, starosta – dovede si představit, že by bylo možné o tom diskutovat, ale to půjde šířeji, až budeme vědět, že dotaci nezískáme. Pak můžeme nad plány

18

sedět. Původně výzva měla být vyhlášena již v půli ledna. Měli jsme na to skutečně hodně málo času. Z toho důvodu se pospíchalo na to, aby byla hotová studie a projekt. Může říct, že na těchto prostorách se nic nezmění. Pokud přijdeme o jednu klubovnu, je potřeba říct, že je měsíčně využívána asi 6–10 hodin, z toho 4 hodiny má autoškola. Na letošní rok jsou v plánu asi 2 plesy. Po kulturní stránce to tedy asi moc využívané nebude. Je to Sokolovna, takže by se zde mělo spíše cvičit. Zábavy není možné nikde jinde zorganizovat, tak budou tady. Je třeba si uvědomit, že nyní jsou silné ročníky ve školce. Nyní je provizorně zřízena školka nad jídelnou školy. Je to krásný prostor, jiné takové v Hostivici nemáme. Až tyto silné ročníky pominou a budou ubývat děti ve školce, bude možné to s minimálními náklady předělat na klubovnu. Je u toho prosvětlený sál 15 x 15 m, kuchyňka, uzamykatelný sklad, šatna a sociální zařízení. Takže pokud zde o jednu klubovnu přijdeme, tak nám to vynahradí prostory ve škole, které se otevřou pod samostatným vchodem a uzamčením Patrik Tomšů, zastupitel – padl tady dotaz ohledně nákladů na provoz. Neexistuje bazén, který je výdělečný, vždycky ho obec nebo město dotují. Bude to tak samozřejmě i v tomto případě. Zamýšleli se nad tím, jakým způsobem se to bude řešit, kdo to bude platit a z čeho se to bude platit. Tuchlovice nemají 7 000 obyvatel jako Hostivice. Nemají tam 600 dětí, které ten bazén mohou využívat atd. Je třeba si uvědomit, že Hostivice získává pravidelně peníze z projektu Dobré sousedství. Jednali jsme s letištěm a říkají, že pokud bude bazén, tělocvična, multifunkční areál pravidelně k dispozici za výhodných podmínek pro Klokánek, tak ho budou z projektu Dobré sousedství a z nově vyhlášeného projektu Žijeme společně spokojeně podporovat. Při schvalování rozpočtu jste si možná všimli, že knihovna nás stojí zhruba 750 000 Kč ročně. Udělali jsme si statistiku návštěvnosti – máme 30 návštěvníků týdně. Vznikne zde gymnázium, které potřebuje svoji knihovnu a studovnu. Jedná se o možnosti, jak propojit knihovnu gymnázia s knihovnou pro město. Město by na tom muselo finančně participovat, ale rozhodně ne částkou 750 000 Kč ročně. Takže peníze na dotování bazénu se najdou. Musí se najít. Není to zase taková částka, která by měla město položit. Slyšeli jste, že zde má být golfový simulátor. Gymnázium má mít rozšířenou výuku sportu. Má to být házená, golf a fotbal. To je také hodnoceno při posuzování multifunkčnosti, zda to využijí školská zařízení v obci Bc. Adéla Kolací, zastupitelka – když jsme posuzovali náklady na provoz, které známe z Tuchlovic, tak jsme je poměřovali s náklady na knihovnu. Nicméně nám jde o tu investici. Teoreticky neznáme finální částku. Může to znamenat z dotace 20 milionů a 20 milionů spoluúčast. Stejně tak varianta B: budeme pouze rekonstruovat a město to bude stát taktéž 20 milionů a teoreticky můžeme projekt, který byl posuzován, změnit a mohlo by se dospět k nějakým lepším technickým parametrům. Neví. Nicméně bavme se otevřeně, kolik do toho město bude muset dát, nebo změňme návrh usnesení. Jak je postaven, tak pro něj nemůže hlasovat MUDr. David Rath, zastupitel – usnesení by mohlo znít: Zastupitelstvo souhlasí s vypracováním projektové dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení. Dokumentace bude zpracována na základě studie Ateliéru 2. Tato varianta nepřevýší spoluúčast města do 10 milionů Kč Ing. Emil Kajer, zastupitel – předpokládá, že odhad nákladů nebyl dělaný „od oka“. Víme už teď, že je to přes 30 milionů bez nákladů, které budou asi 5 milionů. Neví, kolik stojí trenažér na golf, ale rozhodně se asi bavíme o statisících. V projektu není zahrnuto veškeré vybavení. Musíme ten projekt vzít celkově, kolik nás bude stát včetně šatních skříněk do bazénu, které zase nejsou v projektu. To je všechno ve vybavení. Na základě toho, co se do teď zpracovalo, víme, že jsme přes 30 milionů, což znamená přes 10 milionů spoluúčast města

19

Jaroslav Kratochvíl, starosta – jak to, že už to teď víme? Původně arch. Žáček vypočítal, že se vejdeme do 24 milionů. Teď jsme někde přes 30 milionů. Vezmeme zlatou střední cestu 25–26 milionů + DPH. Znovu opakuji: nechme dopracovat projekt a z toho se dopracovat k nějaké podrobnější částce, protože toto jsou všechno odhady a budeme se tady bavit ještě za měsíc, jestli to je 25, 38, nebo 42 milionů Ing. Emil Kajer, zastupitel – souhlasí, ale když vezmeme pana Žáčka, tak je to 24 milionů bez DPH plus 2 miliony na projekt, s tím se počítalo na začátku ve finančním výboru Jaroslav Kratochvíl, starosta – když se původně pana Žáčka ptal, jak je to s DPH, řekl, že v těch 24 milionech je ještě jistá rezerva, že by se to o moc prodražit nemohlo. To jsou zase všechno odhady. Musíme vycházet z toho, že si necháme vypracovat druhý stupeň dokumentace, z toho již půjde vypočítat poměrnou částku. Tohle je všechno vypočítáno z obestavěného prostoru. Ing. Pavel Hrbek, radní – abychom se netočili pořád do kruhu, mohli bychom dát do návrhu usnesení, aby projektant zpracoval projektovou dokumentaci pro stavební řízení s tím, že připraví položkový rozpis nákladů. Z toho se spočítá cena. Pakliže tato cena po odečtení případné dotace převýší částku 10 milionů, tak do toho nepůjdeme. Chtěl by ještě doplnit, že bychom měli současně s dokumentací nechat zpracovat i stavebně technický průzkum stavby. Na základě diskuse v komisi rozvoje by rádi navrhli uložit radě složit skupinu zhruba 3 lidí, kteří by oponovali studii. Byli by to lidé, kteří vědí, jak se Sokolovna využívá, a vědí, co by tam ještě bylo možné vylepšit, aby multifunkčnost a možnost pro to společenské vyžití byla větší. Mělo by to být v krátkém časovém horizontu, aby se to zbytečně nezdržovalo. Je to pokus vyhovět hlasům, které jsou ze strany lidí, kteří tady pořádají zábavy a podobně. Přednáší návrh usnesení: a) ZM ukládá RM vytvořit expertní skupinu, která se pokusí doplnit studii firmy Ateliér 2, s. r. o. o prvky, které by zvyšovaly multifunkčnost a umožňovaly využití rekonstruované Sokolovny i pro společenské účely, b) ZM souhlasí s vypracováním projektové dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení. Dokumentace bude vypracována na základě doplněné studie firmy Ateliér 2, s. r. o., bude obsahovat stavebně technický průzkum stávající stavby Sokolovny a podrobný položkový rozpis nákladů na rekonstrukci Sokolovny a přístavbu bazénu, c) ZM ruší své usnesení č. ZM-2/2010-29 ze dne 13.12.2010 v případě, že by finanční účast města jako žadatele o dotaci na rekonstrukci Sokolovny (s přístavbou bazénu nebo i bez ní) na základě upřesněných nákladů na rekonstrukci Sokolovny a podmínek pro podání žádosti o dotaci převýšila částku 10 milionů Kč Ing. Emil Kajer, zastupitel – dopracovali jsme se k částce 10 milionů. Pokud to bude víc, znamená to, že už je to moc a nebudeme dělat bazén? MUDr. David Rath, zastupitel – tak se sejdeme a rozhodneme se Jaroslav Kratochvíl, starosta – již zkoušel mluvit s firmami, které chtějí ve městě investovat, a dovede si představit, že by i na tuto akci dokázal část peněz získat. Znovu říká, že je potřeba jednat rychle. Byl by rád, kdyby se o tom mohlo rozhodnout na příštím zasedání, které bude 7. března Pan Fršlínek – jedná se o to, že za 20 milionů bude jenom Sokolovna, nebo Sokolovna s bazénem? Tak co chcete? Chcete bazén, nebo ne? Ing. Emil Kajer, zastupitel – vůbec se takto od začátku neptá. Ptá se na to, kde případně vezmeme 20 milionů. To je celé Pan Fršlínek – to je musíte na Sokolovnu vzít stejně Ing. Emil Kajer, zastupitel – uvažuje o tom, jestliže se do tohoto zavážeme a půjdeme do dotace, tak jestli se neplete, musíme vydat 20 milionů, které neleží na účtu. Mluví o tom, kde těchto 20 milionů vezmeme Pan Fršlínek – dobře, ale musíte je mít na opravu Sokolovny stejně

20

Ing. Emil Kajer, zastupitel – nemluví o tom, že bude rekonstruovat Sokolovnu za 20 milionů. Sokolovna, když na to přijde a peníze nebudou, se nebude rekonstruovat. Ptá se tady všech, kde vezmeme 20 milionů. Pan starosta zmiňuje možnost spoluúčasti firem, máme bankovní úvěr, máme podíl města, který je vyčleněný v rozpočtu. O tomto se celou dobu bavíme Pan Fršlínek – stejně byste o tom mohl mluvit i s bazénem. Jde o to, jestli ho chcete nebo nechcete Ing. Emil Kajer, zastupitel – chtěl by bazén, kdyby to šlo, tak pětadvacítku, ale kde na ni vezmeme? Pan Fršlínek – právě z té dotace. Do opravy Sokolovny se stejně musí dát peníze Pan Potužník – znamená to, že pokud nedopadne tato akce, tak se rekonstrukce Sokolovny odloží, až se zjistí, jakým jiným způsobem by se daly sehnat peníze na rekonstrukci? Ing. Pavel Hrbek, radní – je to míněno tak, že v případě, že by nedopadla dotace, tak samozřejmě by se nedělala rekonstrukce Sokolovny s bazénem, protože na bazén by už nebylo Pan Potužník – tomu rozumí. Peníze ale nejsou ani na rekonstrukci tělocvičny jako takové. To znamená, že by se musela odložit, dokud se nenajdou prostředky nějakým jiným způsobem – půjčky, dotace od jiných firem atd. Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – v každém případě by se tady musely provést nějaké nutné a nezbytné práce, takže by tady náklady stejně byly Jaroslav Kratochvíl, starosta – tak jako tak bychom si ze svého museli připravit 20 milionů, i když nebudeme dělat bazén. Není možné jeden rok vyměnit 5 oken a pak zase vyměnit elektrické rozvody. Nikdo neví, jak tady elektrický rozvod vypadá. Jednoho dne můžeme slyšet sirénu, lehne to tu popelem a nebudeme mít vůbec nic. Nebavíme se o 20 milionech, bavíme se o částce 10 milionů, kterou město musí najít k tomu, aby ji mohlo přidat k dotaci. Dohodli jsme se o tom, že jestliže částka bude vyšší, sejdeme se znovu a znovu to prodiskutujeme, abychom se všeho nevzdali kvůli dvěma milionům MUDr. David Rath, zastupitel – usnesení je asi docela dobré, ale navrhuje bod a) doplnit časovou osou. Už jsme se nad tím sešli několikrát, a čím víc se expertní skupina schází, tím víc dalších nápadů má. Taky by se mohla scházet rok. Doporučuje doplnit – expertní skupina předá své připomínky nejpozději do 5.3.2011. Projektant musí vědět, s jakým zadáním pracuje. Do 14 dnů ode dneška bychom mu měli dát definitivní stanovisko, co vůbec má kreslit. Mění datum „do“ na 28.2.2011 Ing. Emil Kajer, zastupitel – kdo nám spočítá náklady na vybavení? To asi projektant nespočítá. Bylo by dobré je znát v momentě, kdy se bude rozhodovat Jaroslav Kratochvíl, starosta – to spočítá projektant. Skříňky, lavice, to musí navrhnout. Musí tam být i trenažér Pan Potužník – také by se mělo započítat vybavení jako žíněnky, nářadí a podobně Jaroslav Kratochvíl, starosta – má za to, že nářadí v Sokolovně je Pan Potužník – je tady, ale co žíněnka, to originál. Na tom se například nedá cvičit v jednom kuse. Hrazda vůbec neodpovídá předpisům. V projektu je potřeba počítat s uchycením bradel atd. Nechce řešit detaily, to asi nemá smysl. Rozhodně tělocvična potřebuje nové vybavení, protože bez vybavení je to v podstatě prázdný prostor, ve kterém se možná dá čutat fotbálek Jaroslav Kratochvíl, starosta – obává se, že to potom již budeme muset pořídit ze svého Pan Potužník – souhlasí, ale jsou to stavební úpravy. Kruhy musí dobře viset, musí tu být hrazda, která je použitelná stejně jako ve škole. To jsou věci, které jsou stavební, a ty nemůžete udělat bez toho, že by se s nimi počítalo v projektu. Neříká, že se koupí 20 duchen takových nebo makových, to se dá zajistit bokem – ale tohle ne Patrik Tomšů, zastupitel – pan Potužník má určitě pravdu, jeho připomínky mají hlavu a patu. Myslí, že potvrzuje návrh Ing. Hrbka na zřízení skupiny, ve které by měl být pan

21

Potužník nebo paní Bedrnová za Sokol, paní Háková za volnočasové aktivity a třeba kolega Burger za sportovce. Skupina se může sejít a nějakým způsobem dělat korekturu – samozřejmě nevíme, jaké parametry mají mít kruhy, hrazda, bradla atd. Od toho bude 14 dní pracovat expertní skupina a zástupci Sokola by v ní měli mít svého zástupce Pan Potužník – nevěděl, co je myšleno expertní skupinou Pan Jelínek – v úvodním projevu pana starosty zaregistroval zmínku, že je druhá studie, kterou nechal vypracovat pan Kučera. O té se vůbec nemluvilo. Co je jejím obsahem, je kvalitativně nebo finančně někde jinde? Jaroslav Kratochvíl, starosta – ta je finančně někde jinde. Jedna je podle té expertní firmy o 9 milionů výš a ta druhá o 11 milionů Pan Jelínek – je tam kvalitativní rozdíl, co se týče rozsahu potřebných úprav a oprav? Jaroslav Kratochvíl, starosta – to je předmětem diskuse. Když dáme někomu k posouzení, tak řekne: tohle je úplně špatně, tohle je lepší, ale tohle by tady nemělo být, nebo tohle by mělo být jinak. To se zase dostáváme do roviny studií, z kterých vyjdou nějaké studie, které se někomu líbit budou a někomu nebudou. Převážila hlavně finanční stránka. Je to o 9–11 milionů jinde Pan Kajer, zastupitel – jak říkal pan doktor, projektant vám udělá, co chcete, když mu dáte volnou ruku. Když mu ale dáte nůž na krk a konečnou částku 30 milionů, aby se pak našla firma, která to za ty peníze udělá. Jde o to, aby se zbytečně nezaplatil projekt, který pak nikdo neprovede Jaroslav Kratochvíl, starosta – podle výkazu výměr by se měla lépe stanovit cena, než když se vychází pouze z obestavěné plochy Pan Rozumek – je možné přijmout mechanizmus v časové rovině, který by zamezil velkým vícenákladům, jako se to stalo u MŠ? Jste toto schopni nastavit a pohlídat, aby Sokolovna nedopadla stejně? Jaroslav Kratochvíl, starosta – ví, jaký byl problém se školkou. Ve výběrovém řízení si město stanoví takové podmínky a bude sepsána smlouva s dodavatelskou firmou, která zaručí, že ta částka nebude překročena. Neví, jak jinak to ošetřit. Končí rozpravu k tomuto bodu a žádá místostarostu o přečtení návrhu usnesení Ing. Jiří Kučera, místostarosta – přednáší svůj závěrečný příspěvek. Zaznělo zde, že existují alternativní studie. Doposud jsme se bavili hlavně o cenách a ne o vlastním řešení. Za sebe říká, že s navrženým řešením (studií Ing. Žáčka) má problém, proto nebude hlasovat pro navržené usnesení. Domnívá se, že by se rekonstrukce dala vyřešit elegantněji. Bohužel je pravda, že podle jeho soudu lepší varianty umožňující lepší využití Sokolovny jsou dražší. Takže pokud diskutujeme o tom, jestli je pro nás dostupné aspoň nejlevnější řešení, tak kvalitnější řešení je pro nás problematické. Protože se mu navržené řešení nelíbí, tak za sebe pro něj hlasovat nemůže a říká to předem, před hlasováním, aby to vysvětlil. Čte návrh usnesení sestavený na základě všech předchozích návrhů a připomínek Jaroslav Kratochvíl, starosta – dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice a) ukládá radě města vytvořit expertní skupinu, která se pokusí doplnit studii rekonstrukce Sokolovny od firmy Ateliér 2, s. r. o., o prvky, které by zvyšovaly multifunkčnost a umožňovaly využití rekonstruované Sokolovny i pro společenské účely; expertní skupina předá své náměty nejpozději do 28. února 2011 b) souhlasí s vypracováním projektové dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení na rekonstrukci Sokolovny. Dokumentace bude vypracována na základě doplněné studie firmy Ateliér 2, s. r. o., bude obsahovat stavebně – technický průzkum stávající stavby Sokolovny a podrobný položkový rozpis nákladů na rekonstrukci Sokolovny a přístavbu bazénu

22

c)

ruší své usnesení č. ZM-2/2010-29 ze dne 13.12.2010 v případě, že by finanční účast města jako žadatele o dotaci na rekonstrukci Sokolovny (s přístavbou bazénu nebo i bez ní) na základě upřesněných nákladů na rekonstrukci Sokolovny a podmínek pro podání žádosti o dotaci převýšila částku 10 milionů Kč Hlasování: pro návrh – 11, proti návrhu – 0, zdrželi se – 4

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-4/2011-8

K bodu 8: Diskuse členů zastupitelstva města a občanů Jaroslav Kratochvíl, starosta – diskuse byla již dost dlouhá. Táže se, zda má ještě někdo dotaz – není tomu tak

K bodu 9: Ukončení zasedání Starosta Jaroslav Kratochvíl – ve 21,10 děkuje přítomným za účast, přeje dobrou noc a končí zasedání

SOUHRN PŘIJATÝCH USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA HOSTIVICE č. 4/2011 dne 21.2.2011 ZM-4/2011-1 Zastupitelstvo města Hostivice p. Dalibora Smažinku a p. Mgr. Jana Šefranku

volí

za

ověřovatele

zápisu

ZM-4/2011-2 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje program zasedání podle předloženého návrhu s prohozením bodů 6 a 7 ZM-4/2011-3 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje zápis ze svého zasedání č. 3/2011 konaného dne 24. ledna 2011 ZM-4/2011-4 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu o kontrole plnění usnesení z minulého zasedání zastupitelstva města ZM-4/2011-5 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a informaci o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů ZM-4/2011-6 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou zprávu o činnosti rady města od minulého zasedání ZM-4/2011-7 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou informaci o postupu příprav akce Revitalizace Litovického potoka v k. ú. Hostivice a o technickém řešení této akce, souhlasí s pokračováním akce podle připravené dokumentace ke stavebnímu povolení a ukládá radě města, aby na příští zasedání zastupitelstva pozvala odborníka, který zodpoví dotazy k projektu přednesené na tomto zasedání a další dotazy shromážděné na městském úřadu do 25. února 2011

23

ZM-4/2011-8 Zastupitelstvo města Hostivice a) ukládá radě města vytvořit expertní skupinu, která se pokusí doplnit studii rekonstrukce Sokolovny od firmy Ateliér 2, s. r. o., o prvky, které by zvyšovaly multifunkčnost a umožňovaly využití rekonstruované Sokolovny i pro společenské účely; expertní skupina předá své náměty nejpozději do 28. února 2011 b) souhlasí s vypracováním projektové dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení na rekonstrukci Sokolovny. Dokumentace bude vypracována na základě doplněné studie firmy Ateliér 2, s. r. o., bude obsahovat stavebně – technický průzkum stávající stavby Sokolovny a podrobný položkový rozpis nákladů na rekonstrukci Sokolovny a přístavbu bazénu c) ruší své usnesení č. ZM-2/2010-29 ze dne 13.12.2010 v případě, že by finanční účast města jako žadatele o dotaci na rekonstrukci Sokolovny (s přístavbou bazénu nebo i bez ní) na základě upřesněných nákladů na rekonstrukci Sokolovny a podmínek pro podání žádosti o dotaci převýšila částku 10 milionů Kč

Zapsala: Blanka Hatschbachová Ověřovatelé:

Dalibor Smažinka v.r.

Mgr. Jan Šefranka v.r.

Jaroslav Kratochvíl v.r. starosta města

Ing. Jiří Kučera v.r. místostarosta města otisk úředního razítka

Za správnost: Blanka Hatschbachová

24