2011 Vydává Obecní úřad Louňovice prosinec 2011

LOUŇOVICKÝ zpravodaj

4/2011

Vydává Obecní úřad Louňovice •prosinec 2011

SLOVO ÚVODEM Vážení spoluobčané, milí Louňováci! Rok s rokem se opět sešel a nastal čas adventní. Advent je období radostného očekávání a těšení – věřící očekávají a těší se na příchod Ježíše Krista, vždyť také latinské „adventus“ znamená „příchod“. Z pohledu většiny lidí v naší republice je advent materiální přípravou na Vánoce. Je spojen se shonem, s návštěvami obchodních center, super/ hypermarketů, a hlavně s nákupem mnohdy nepotřebných dárků. Ztrácí se tak duchovní rozměr předvánočního času, setkání a popovídání se svými blízkými, přáteli nebo sousedy. To by měla být hlavní náplň (nejen) adventní doby. Proto mi dovolte, abych Vás všechny pozval na tradiční Vánoční zpívání, které se uskuteční v sobotu 17. prosince od 17.30 hodin pod Zvoničkou. Jako každoročně zde vystoupí muzikanti a zpěváci pod vedením Ondřeje Cutycha. Bude pro vás připraveno svařené víno, trochu vylepšený čaj a pečené kaštany. Je letitým zvykem, že se zde mnohé hospodyňky pochlubí nejedním vzorkem vlastnoručně upečeného vánočního cukroví. Hmotné požitky by však neměly zastínit duchovní rozměr předvánoční sešlosti, tedy zpívání koled a setkání s lidmi, které možná potkáváte jen jednou v roce právě zde. Dále bych Vás chtěl pozvat na rovněž tradiční Vánoční koncert sólistů a sboru Státní opery Praha, který se koná 27. prosince od 15.30 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově. Na programu jsou koledy a Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Dovolte mi, abych Vám všem popřál hezké a pokojné vánoční svátky a do nového roku 2012 všechno dobré, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Josef Řehák – Váš starosta

INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Z jednání zastupitelů obce Louňovice říjen–prosinec 2011

Veřejné zasedání zastupitelů obce Louňovice dne 4. listopadu 2011 shrnulo jejich práci za uplynulou polovinu letošního roku.

• Oprava komunikací: v listopadu provedla firma Asko, s.r.o. opravy místních komunikací a zaasfaltování části zálivu autobusové zastávky na Dolní návsi. • Zateplení samoobsluhy: Stavební povolení je vyřízené a příští rok dojde k realizaci. • Dešťová kanalizace Louňovičky: Celková délka je 4575 m, předpokládané náklady přesahují 14 mil. Kč. Realizace finálního povrchu komunikací v Louňovičkách se řeší. • Stížnosti: Na obecní úřad chodí množství stížností, většinou od stále stejných občanů. V současnosti se řeší také dvě soudní pře, což je pro chod obecního úřadu velkou zátěží. • Nové internetové stránky: Dne 7. 11. 2011 budou spuštěny nové www stránky obce Louňovice. Do konce roku 2011 se budou doplňovat data a stránky se budou celkově dolaďovat. Od 1. 1. 2012 by již měly být plně funkční. • Územní plán: Starosta předal slovo Ing. arch. Pavlu Hniličkovi, zpracovateli nového územního plánu obce Louňovice. Pan architekt představil občanům ideu územního plánu a informoval občany, v jaké fázi rozpracovanosti se nyní ÚP nachází a jaké kroky musí být ještě učiněny, než bude ÚP definitivně schválen. V diskusi byly probrány palčivé otázky, které trápí nás všechny. • Nepořádek kolem stanovišť kontejnerů: Kapacita kontejnerů je pro naše občany dostačující. Problém je v tom, že odpady do našich kontejnerů odkládají i lidé z okolních obcí. Dalším problémem je nekázeň některých lidí, kteří vyhazují odpady, aniž by se snažili jejich rozměr zmenšit (plastové lahve, papírové kartony). V letošním roce obec zaplatí za likvidaci odpadů cca o 450 tis. Kč více, než od občanů na poplatcích za odpad vybere. Vícenáklady vznikají také využitím bezplatného odkládání bioodpadu do zahradnictví Alfík. • Veřejné osvětlení: Obec žádala o dotaci na výstavbu veřejného osvětlení, ovšem bezúspěšně. Na všechny oblasti, kde dosud veřejné osvětlení není, byla zpracována projektová dokumentace a výstavba bude probíhat dle finančních možností obce. • Parkování: Pan Zvěřina upozornil občany, aby v nadcházejícím zimním období neparkovali na ulicích, usnadní tím odhrnování sněhu. • Hluk sekaček a pil v neděli je možné řešit apelováním na občany, aby hluk o nedělích a svátcích omezili. Zapsala Ivana Hřebcová

• Mateřská škola: Ve školním roce 2011/2012 byli do mateřské školy v Louňovicích umístěni všichni předškoláci. Část dětí, které do naší MŠ z kapacitních důvodů přijaté nebyly (7 dětí), bylo po dohodě mezi obcemi Louňovice a Tehovec umístěno do nově otevřené mateřské školy v Tehovci. Co se týče petice za vybudování třetí třídy MŠ, konečné rozhodnutí ohledně školního roku 2012/2013 bude zveřejněno do 15. 12. 2011. • Vodovod a kanalizace: Starosta zopakoval, že od 1. 1. 2011 převzala obec provoz vodovodu a kanalizace. Z důvodu nedostatečných investic předchozího provozovatele bylo nutné přistoupit k opravám jak na úpravně vody, tak na čističce odpadních vod. V ČOV bylo vyměněno provzdušňovací zařízení za téměř 300 tis. Kč. V úpravně vody byly provedeny drobné opravy a v roce 2012 čeká úpravnu vody celková rekonstrukce. 25. 8. 2011 uhodil do úpravny vody blesk, což způsobilo její vyřazení z provozu. Následujících 14 dnů proto obec odebírala vodu prostřednictvím Regionu Jih ze Želivky. Fakturací vodného a stočného pověřila obec firmu I.T.V. Strančice, avšak po ne zcela kladných zkušenostech se obec rozhodla převzít fakturaci sama. Stále probíhá výměna vodoměrů. Bohužel, někteří občané si vyměnili vodoměry sami bez vědomí obecního úřadu a nehlásili odpočty, takže došlo v několika případech k nepříjemné konfrontaci mezi těmito odběrateli a obcí. Starosta vyzval občany ke spolupráci při výpočtu stočného, aby jejich odpočty odběru vody i z vlastní studny korespondovaly se skutečností. • Dolní náves: Stavba autobusové zastávky a s tím související úprava veřejného prostranství na Dolní návsi bude dokončena do 15. 11. 2011. • Starosta informoval občany o dokumentu Petice za dostavbu Silničního okruhu kolem Prahy úsek 511, která se zasazuje o urychlení řešení dopravní situace v našem regionu. Podpisové archy jsou k dispozici také na Obecním úřadě v Louňovicích až do 29. listopadu 2011. • Nová výstavba: V současnosti má obec vyhlášeny 2 regulační plány na zástavbu dvou lokalit v Louňovičkách. Obec vypracovala Zásady pro výstavbu v jednotlivých lokalitách, které jsou k nahlédnutí na webových stránkách obce nebo na obecním úřadě. 2

}}} DOLNÍ NÁVES V LOUŇOVICÍCH SE MĚNÍ ||| a lokalizace zůstala po dlouhá léta nezměněna. Byla obklopena hospodářskými staveními a procházela přes ni komunikace spojující obec na jedné straně přes hráz rybníku Požár s Kutnohorskou silnicí s odbočkou nad Dolní návsí na Svojetice a na druhé straně opět přes hráz rybníku Louňovák s Kutnohorskou silnicí s odbočkou nad Dolní návsí přes komunikaci Na Zvoničce (opatřena kamennou dlažbou počátkem 60. let minulého století) k hájovně a k lomu Kaménka. Hlavní komunikace byla původně štětová, později po roce 1960 pokryta asfaltem a opatřena dešťovou kanalizací. Rybníček na Dolní návsi byl upraven v 30. letech minulého století a definitivní podobu dostal výstavbou kamenných zdí v letech 1948 – 1950. Na místě zbořené Bacilovy chalupy, kde se dlouho připravovala výstavba požární zbrojnice, se v akci „Z“ v první polovině 70. let postavila samoobsluha. Původní hospodářská a obytná stavení, obklopující Dolní náves, byla z větší části nahrazena novými budovami, postavenými na základech původních budov, nebo na pozemcích k nim přilehlých. Některé nové budovy svou architekturou připomínají původní ráz obce dodnes. Připomeňme si, že Dolní náves dodnes zdobí památná lípa stará 250 – 300 let a kamenná zvonička z roku 1861 s pomníkem padlým, odhaleným 26. 7. 1926.

Historické postavení Dolní návsi Dle dostupných historických pramenů tvořilo původně osadu Louňovice 5 usedlostí rozložených kolem dnešní Dolní návsi. Bylo tomu tak až do počátku 17. století. Byl to selský grunt Pospíšilovský (1), selský grunt Jeníčkovský (2) a třetí selský grunt Šimkovský (3). Dále zde byly dva chalupnické grunty, a to Lázničkův (4) a Budkovský (5). Během třicetileté války, při několikerém vpádu švédských vojsk, byly tři selské grunty vypáleny a udržely se pouze chalupnické grunty. V druhé polovině 17. století došlo k obnově selských gruntů a na konci 17. století bylo v Louňovicích opět 5 usedlostí rozmístěných kolem Dolní návsi. A tak tomu bylo až do konce 18. století, kdy kromě pastoušky (dnešní čp. 6 – Obecní úřad) se původní grunty začaly dělit na pologrunty a výměnky a na volné půdě okolo původních gruntů se začaly stavět nové usedlosti – domky bez polností. Kolem roku 1850 existuje v obci 7 rolnických usedlostí a 7 domkářských usedlostí kolem horní, tzv. kamenické návsi. Krátce nato, v souvislosti s rozvojem kamenolomů v Louňovicích a okolních obcích, se Louňovice rozrůstají a již v roce 1861 měla obec 27 domů s 205 obyvateli. Do konce roku 1900 bylo postaveno pouze 5 dalších domů a počet obyvatel dosáhl 227. A tak bychom mohli pokračovat i stoletím dvacátým, kdy se obec rozrůstá nejen o řemeslnické a pohostinské usedlosti, ale i o chatovou výstavbu a vily. V roce 1939 měla obec již 140 domů a 337 obyvatel. Začalo se s výstavbou i v Louňovičkách. V roce 1950 počet trvale žijících obyvatel dosáhl 450, pak však počet obyvatel klesal a v roce 1991 už zde žilo pouze 376 obyvatel. Rozvoje stavebního ruchu v 21. století jsme svědky sami. Dnes (koncem listopadu 2011) je v Louňovicích 397 domů k trvalému bydlení + 17objektů s čísly popisnými (provozovny) a 300 chat. Žije zde trvale 920 obyvatel. Vraťme se však k osudu Dolní návsi. Její význam

Plány na obnovu, úpravu a rekonstrukci Dolní návsi První zmínka o úpravě Dolní návsi je ve Výhledovém plánu obce do roku 1970, projednaném v roce 1963. Bohužel, z tohoto dokumentu většina plánovaných akcí nebyla realizována. V Programu obnovy vesnice – Louňovice, zpracovaném Ing. Arch. Miroslavem Kuncem v r. 1996, byly v návrhu předloženy dvě varianty pro úpravu prostranství na Dolní návsi. Součástí první alternativy byl návrh stavby pro poskytování služeb vedle samoobsluhy. Druhou variantou bylo využití volné zelené plochy Dolní návsi pro zřízení odpočinkového místa s lavičkami.

3

V novelizaci Programu obnovy venkova z dubna 2003 bylo konstatováno, že některé body z původního Programu obnovy vesnice byly zrealizovány. Na úpravu prostranství kolem samoobsluhy bylo zpracováno projektové řešení vycházející z druhé varianty. Program obnovy venkova byl doplněn o úpravu nástupního ostrůvku autobusové zastávky na Dolní návsi. V roce 2001 byla vyhotovena projektová dokumentace Pavlem Bartákem na úpravu prostranství u samoobsluhy pro expozici kamene, ve které byl zakomponován i záliv, ovšem jako zázemí pro turisty. Obec ve dvou následujících letech podala opakovaně žádost o dotaci z vyhlášeného programu SAPARD, avšak bezúspěšně. Další aktualizace Programu obnovy vesnice z dubna 2004, zpracovaná Ateliérem Hájek, upřesňuje umístění autobusové zastávky a úpravu veřejného prostranství vedle samoobsluhy. Poslední vyhotovený projekt od firmy Belton z roku 2008 se zabývá stavbou autobusové zastávky na Dolní návsi.

Byla zde také umístěna první tabule stezky Historií Louňovic. Plocha Dolní návsi se z větší části využila v následujících letech jako skládka kamenů z výkopových prací v obci, určených pro budoucí kamenické práce v obci. Úprava Dolní návsi pokračovala v roce 2007 výstavbou opěrné kamenné zdi podél příjezdové komunikace k pozemku manželů Jiříkových, tvořenou dvěma pruhy vydlážděnými žulovými kameny. Náklady této akce nesli manželé Jiříkovi. V roce 2010 přišla nabídka od Střední průmyslové školy stavební J. Gočára na výkon odborné praxe studentů 2. a 3. ročníků. Obec odsouhlasila provedení jejich praxe na realizaci stavby autobusové zastávky a úpravě prostranství na Dolní návsi a studenti zahájili práce pod vedením svého pedagogického dozoru Vojtěchem Bálkem v září 2010. Stavební ruch začal výkopy pro dvě opěrné kamenné zdi rovnoběžně s Obecní ulicí. Práce byly přerušeny záchranným archeologickým průzkumem na místě dříve zbourané Bacilovy chalupy. Našly se zde střepy starých kachlů, různého kuchyňského vybavení, základy dřívější chalupy a další historické artefakty. O záchranném průzkumu jsme referovali na stránkách našeho časopisu v článcích pana Otty Krutského. Tím se však zdržela vlastní stavba. V roce 2011, když se ukázalo, že výstavba nadzemních částí opěrných zdí, položení dlažeb a celkové zemní úpravy jsou nad síly a schopnosti studentů, byla spolupráce s nimi ukončena a dokončení bylo svěřeno odborné firmě vybrané ve zkráceném výběrovém řízení. Práce studentů si vyžádaly náklady necelých 140 tisíc Kč. Firma Glovaťak provedla v podzimních měsících r. 2011 výstavbu zálivu pro zastávku autobusu, včetně položení kamenné dlažby chodníku a vlastního zálivu. Součástí první opěrné kamenné zdi nad zálivem jsou tři lavičky pro čekající na autobus. Na první vyvýšenou plošinu, která bude oseta travou, byl vybudován přístupový vydlážděný chodník podél cesty u samoobsluhy. Po schodech pak chodník pokračuje před druhou opěrnou zdí až na východní okraj, kde je bezbariérový přístup. Uprostřed druhé opěrné zdi jsou schody na druhou terasu ke kameny vydlážděnému odpočívadlu. Na východním okraji

Realizace úprav Dolní návsi V roce 1996 došlo k nutné opravě rybníčku na Dolní návsi. Hlavním důvodem bylo zjištění poškozené stěny, přiléhající k frekventované komunikaci. Současně došlo k jeho odbahnění. V roce 1997 se uskutečnila rekonstrukce elektrického vedení na Dolní návsi podle samoobsluhy. Další část obce se tak zbavila nehezkých sloupů a drátů. V následujícím roce 1998 došlo k další úpravě Dolní návsi. Byly vystavěny chodníky kolem samoobsluhy, opravilo se zde veřejné osvětlení a byla vysazena nová zeleň kolem rybníčku. V rámci přípravy oslav 600 let od první písemné zmínky o obci Louňovice v roce 2007, bylo v plánu zrealizovat záměr obce, umístit na Dolní návsi připravovaný Kamenický skanzen. K uskutečnění nedošlo pro nesouhlas vlastníků sousední nemovitosti. Pro umístění skanzenu byl vybrán parčík na Horní návsi, který byl také historicky svázán se vznikem a historií kamenictví v obci a svými rozměry a polohou se hodil pro uskutečnění záměru. Na Dolní návsi byly v rámci oslav umístěny informační tabule o historii obce a mapy Louňovic a okolí.

4

prostranství mezi břízami a v rovině s nimi jsou umístěny patníky a kameny zabraňující zneužití travnatých ploch obou teras. Na prostranství jsou volně položeny bludné kameny. Kamenná opěrná zeď na západním okraji je úmyslně více vzdálena od budovy samoobsluhy (minimarketu), aby bylo možno později, pokud se tak rozhodne, vybudovat přístupové schodiště do podkrovní nástavby samoobsluhy. Místní komunikace podél samoobsluhy byla dorovnána k obrubníkům obou chodníků. Zároveň byl položen asfaltový povrch na Obecní ulici podél celého nástupního zálivu. Nově byly zbudovány vpusti dešťové kanalizace na nejnižších místech mezi asfaltem a kamennou dlažbou zálivu. Zároveň byl přemístěn sloupek telefonu do kamenného pilířku. Celkové dosud vynaložené náklady, včetně asfaltování, činí téměř jeden milion Kč. Ke dni přípravy tohoto čísla časopisu zbývá dokončit instalace dřevěných laviček do první opěrné zdi, informační tabule o autobusových jízdních řádech, lavičky a další mobilní inventář na první i druhé terase.

Úpravy na Dolní návsi, spolu s novým dětským hřištěm v Louňovičkách, opět dokazují, že zastupitelstvo obce i my všichni pečujeme o svou obec, že navazujeme na její historické kořeny, že pečujeme o všestranné vyžití všech obyvatel, že pečujeme o zeleň a příjemné prostředí, že prostě chceme, aby Louňovice byly hezké a všem se nám tady dobře žilo. Roman Čížek

PRVNÍ ROK PROVOZU VODOVODU A KANALIZACE pod správou obce

Před rokem, přesněji k 1. lednu 2011, vypověděla obec Louňovice provozování vodovodu a kanalizace cizí firmou a začala oba systémy infrastruktury provozovat sama. Uplynulá doba umožnila získat první zkušenosti s novou hospodářskou činností jak po stránce technologické, tak provozní i ekonomické. Před rokem obec zveřejnila tento záměr včetně návrhu rozpočtu na oblast vodovodu a kanalizace a z toho vyplývajícího poplatku pro uživatele za odběr vody a likvidaci splaškových vod. Pro první rok obec nastavila výši vodného a stočného stejnou jako v roce 2010, když to provozoval předchozí provozovatel. Pokusím se shrnout poznatky z prvního roku provozování splaškové kanalizace a veřejného vodovodu do několika bodů. První poznatek se týká vyúčtování a fakturace vodného a stočného. Touto agendou obec pověřila firmu I.T.V. CZ s.r.o., společnosti Region Jih. Jejím úkolem bylo periodické zpracování daňových dokladů za vodné a stočné, rozesílání faktur a vymáhání dluhů nezaplacených faktur po lhůtě splatnosti včetně zpracování faktur se sankcí za prodlení odběratele v úhradě faktur a za neoprávněné odběry vody. Obec zajišťovala odečty stavů vodoměrů. Podklady pro fakturaci byly předávány do zúčtovacího centra I.T.V. CZ, s.r.o., odkud byly připravené faktury rozesílány na jednotlivé plátce. Tento systém se však neosvědčil pro složitost a malou operativnost. Proto bylo rozhodnuto, že i fakturaci si bude zajišťovat obec pracovníky obecního úřadu sama. Výhodou je možnost vystavení faktur i mimo stanovené zúčtovací období,

lepší a operativnější kontrola uhrazených plateb, možnost vyřizování reklamací obratem, jednodušší zjištění neoprávněných odběrů, lepší provázanost účetnictví a v neposlední řadě i snížení nákladů. Druhým poznatkem je větší pružnost při jednání s občany, okamžité řešení reklamací plateb a případných rozporů, námitek a připomínek. Třetí poznatek byl získán z převzatých podkladů pro fakturaci od bývalého provozovatele. Mnohé odpočty byly prováděny odhadem, bez osobně provedené kontroly stavu vodoměru, kdy fakturované částky ne vždy korespondovaly se skutečností. Pokud není možné zajistit fyzický odpočet a je vhozen lístek pro zjištění samoodpočtu, je nutné co nejdříve vyplněný lístek předat na obecní úřad, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám. Čtvrtým poznatkem je nárůst požadavků na administrativní činnost obecního úřadu spojenou se zajišťováním vlastního provozu vodovodu a kanalizace. Přibylo každodenní řešení plynulého chodu provozu, řešení poruch a případných zjištěných nedostatků, hlídání termínů zákonem daných plateb, hlášení, revizí, zajišťování rozborů a materiálu pro technologii, zajišťování oprav a mnoho dalšího. Pátý poznatek byl ve špatném stavu odběratelských měřidel. V průběhu letošního roku došlo postupně k výměně vodoměrů za nové u téměř 80 % všech odběratelů. Šestým poznatkem je správnost rozhodnutí zastupitelstva o napojení obce na vodovod Regionu Jih ze 5

Želivky, který zajišťuje dodávku vody při případných výpadcích, či nedostatku vody z vlastních zdrojů. V současnosti je trvalý odběr vody z tohoto přivaděče 10 m3 denně. Sedmým poznatkem je náročnost provozu, pro který bylo nutno zajistit dva stálé pracovníky, nejen pro jejich zástupnost, ale také pro jejich bezpečnost. Mnohé činnosti při provozu vodovodu a kanalizace nemůže vykonávat jen jedna osoba. Například je to výměna čerpadel ve vrtech a na přečerpacích jímkách kanalizace. Osmým poznatkem bylo zjištění nutných oprav na technologii ČOV a na přečerpávacích jímkách. Největší náklady vyvolala výměna provzdušňovacích elementů na ČOV. Devátý poznatek se týká technologie úpravny vody. Připravuje se projektové řešení, které by mělo inovovat technologii úpravy vody. Pro zajištění finančních zdrojů k realizaci budou hledány možnosti mezi dotačními tituly. Souhrnem možno konstatovat, že rozhodnutí o převzetí provozu vodovodu a kanalizace do vlastní péče obce bylo správné. Provozně i účetně jsme to zvládli, bylo méně přerušení dodávek vody, případné havá-

rie byly řešeny pružně. Na konci prvního roku samostatného provozu je technologické zařízení úpravny vody, vodojemu, čistírny odpadních vod i čerpacích jímek v lepším stavu než bylo před rokem. Bezproblémovému provozu vodovodu a kanalizace můžeme napomoci všichni. Pro odběr vody z veřejného vodovodu nadále platí zákaz zalévání, napouštění bazénů a použití pro stavební účely. Pro vypouštění odpadních vod do splaškové kanalizace platí zákaz napojení dešťové kanalizace, či drenáží, zakázáno je vypouštět tuky, oleje, jedy, pesticidy, žíraviny, ředidla, barvy, laky, jakékoli pevné předměty apod. Hlavní problém způsobují spláchnuté hadry, hygienické potřeby, především dámské a dětské. Pro rok 2012 nás čeká úprava cen vodného a stočného vzhledem k rostoucí DPH a ceně energií a jejich dopadu na přímý provoz vodovodu a kanalizace i nepřímo vzhledem k rostoucím cenám náhradních dílů, provozních hmot a dalších nákladů. Také ještě čekáme, jak dopadnou odečty koncem listopadu a začátkem prosince 2011. Změny ceny budou oznámeny zveřejněním na úřední desce a na webových stránkách obce www.lounovice.cz. Roman Čížek

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§ EVIDENCE

rodinných domů, objektů k rekreaci a jiných objektů v Louňovicích 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

+5

+9

+ 24

+ 25

+ 22

+ 21

+6

+ 23

+ 21

+ 22

+7

+ 17

chaty

-3

-6

-2

-5

-2

+1

-4

jiné objekty

+1

+1

+1

+2

+1

+1

RD

-3 +1

-3

VÝHERNÍ HRACÍ PŘÍSTROJ V LOUŇOVICÍCH

K 1. 11. 2011 JE V OBCI LOUŇOVICE CELKEM: 414 rodinných domů, 293 chat a objektů k rekreaci, 12 jiných objektů

Výherní hrací přístroje jsou jistým nešvarem, pro někoho zábavou. V Louňovicích je provozován jen jeden výherní hrací přístroj – v restauraci U Henců. K jeho umístění vydává povolení Obecní úřad Louňovice. Podle dosud platného zákona bylo příjmem obce, kromě místního poplatku a poloviny správního poplatku, také 6 % ze zisku. Za rok 2010 to bylo 12.810,– Kč. Pro zajímavost bylo do tohoto jednoho hracího přístroje v roce 2010 vhozeno celkem 610 845 Kč a vyplaceno 349 331 Kč. Místní a správní poplatky činily celkem 48 000 Kč. Podle nového zákona č. 300/2011 Sb., dochází od 1. 1. 2012 ke změně. Část výtěžku do rozpočtu obce na veřejně prospěšný účel by měl činit nejméně 20 % z rozdílu vsazených částek, převyšujících výhry vyplacené sázejícím, po odečtení nákladů na správní a místní poplatky a náklady na státní dozor. Marie Boudová

Přírůstek 210 rodinných domů v průběhu minulých 12 let byl způsoben zejména výstavbou na nově rozparcelovaných pozemcích. Úbytek chat a objektů k rekreaci má hlavní důvod ve změně užívání na domy k trvalému bydlení, v demolicích chat s následnou výstavbou RD a v několika případech je to změna užívání na kůlny. 6 jiných objektů s přidělenými čísly popisnými je v majetku obce Louňovice a 6 v soukromém vlastnictví. Louňovice 1. 11. 2011 Vypracovala Marie Boudová

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§ 6

•••ZE ŽIVOTA OBCE••• Vítání občánků Ke druhému letošnímu podzimnímu vítání nových občánků do Louňovic 15. 10. 2011 bylo pozváno 7 dětí: Denisa Pangrácová, Eva Slezáková, Natanael Doležal, Linda Badová, Tomáš Strnad, David Nový a Antonie Stovičková a jen dva občánci se nezúčastnili. Na slavnostní atmosféře to ovšem neubralo. Tradičně přišly děti z naší mateřské školy s pěkným kulturním programem, pan starosta přednesl krátkou slavnostní řeč, miminka a starší sourozenci dostali dárky, maminky kytičku a na závěr všichni dospělí připili malým Louňovákům na zdraví. Občánci, vítejte do Louňovic!

VODĚRADSKÉ BUČINY

aneb 6. ročník běžeckého závodu a 1. ročník závodu horských kol Opravdu podzimní sobota 7. října 2011 přivítala sychravým, studeným (5 oC) a větrným počasím neuvěřitelných a rekordních 36 závodníků. Velkým překvapením bylo, že více než třetinu závodníků tvořily ženy (13 závodnic). V průběhu roku pořádám 4 různé běžecké závody (nejstarší v Kozojedech oslavil letos již 21. ročník), ale tolik žen v závodním poli jsem nikdy nezaznamenal. Musím vyzdvihnout i kategorii mužů do 39 let, kteří svojí bohatou účastí tvořili téměř polovinu startovního pole. Jinými slovy, ženy a muži do 39 let „udělali“ tento závod a patří jim za to dík a uznání. Nehledě na opravdu drsné

počasí, běžci i cyklisté dobíhali i dojížděli do cíle s úsměvem na tváři a nešetřili chválou na hezkou trať v nádherné přírodě. Není běžné, aby závodníci po doběhnutí podávali organizátorům ruce a děkovali za hezký závod. Závod cyklistů svojí symbolickou účastí sice nenaplnil představy pořadatelů, ale to je úděl prvních ročníků. Věřím, že příští rok se při pečlivější osvětě zúčastní více Louňováků. Samotný závod byl plný kvalitních výkonů – dvěma běžcům se podařilo dostat svým výkonem pod hodinu. V celkovém pořadí byl první v cíli čtyřicátník Martin Frelich z Českých Budějovic – doběhl za 56:15 7

a první z mužů do 39 let Jakub Řídel za 58:12. Z Louňováků na celkovém 10. místě nejlépe doběhl Michal Záboj v čase 1:04:34, kterého stíhal první padesátník Zdeněk Gregoriades. Druhý Louňovák v cíli David Král doběhl také v první polovině startovního pole na celkově 14. místě v kvalitním čase 1:06:57. První žena Jitka Šimánková doběhla v čase 1:08:59 na cel-

kově 16. místě. V kategorii žen nad 50 let se umístila první Zuzana Setínková. Louňovičtí cyklisté Katka a Jan Boudovi vytvořili základní traťové rekordy v kvalitním čase 1:17:25 na dvojnásobně dlouhé trati, než měli běžci. Věřím, že příští ročník v Louňovicích 6. října 2012 bude opět účastí rekordním, a to hlavně hojnější účastí Louňováků. Bohumil Paleček

Sportovně relaxační sobota o výchově dětí, eventuálně vnoučat, následovalo zdravotní cvičení s ručníky a cvičení na tvarování postavy s kruhy Pilates. Příjemným osvěžením byla tombola, ve které vyhrály všechny přítomné, a to samozřejmě hodnotné ceny. Nálada i atmosféra byla jako vždy skvělá. Odpadl pouze poslední bod programu, a sice poslední odpolední valná hromada (mezi děvčaty „babinec“). Jednak pro malý zájem, ale také se nenašel nikdo, kdo by nabídl ke konání vhodné domácí prostředí. Jediné, co na celé akci zklamalo, byla nízká účast. Chybělo i takzvané „zdravé jádro“ z pravidelného pondělního cvičení. Dokonce se nedostavily ani ty cvičenky, které běžně nechodí, ale tyto soboty 2x ročně absolvují vždy. Říká se, že tradice je kořením života. Protože sobotní cvičení se už stala za roky svého konání tradicí, měla by se zachovat. Záleží ovšem na docházkové morálce, která se tentokrát ukázala vepsí. Věřím, že příště, to je na jaře roku 2012, bude situace příznivější, a že se sejdeme opět v hojném počtu a správně naladěny. Hana Nováková

Odkojena v pradávných dobách „Sokolem“, navštěvuji pravidelně 1x týdně cvičení žen v Louňovicích, které dříve probíhalo pod hlavičkou jakési asociace, dnes pod SPV (sport pro všechny). Dovoluji si proto, ač přespolní, malý příspěvek k akci, konané dne 5. 11. 2011. Jedná se o Sportovně–relaxační sobotu, kterou organizuje pravidelně 2x ročně již několik let Dana Řeháková. Program, jako obvykle, nezklamal. Aerobic se vystřídal s fundovanou přednáškou Lenky Slavíkové

Lampiónový průvod V podzimních měsících již neprobíhá tolik akcí pro děti jako na jaře a v létě, a tak se v posledních letech stává velmi oblíbeným lampionový průvod, který se letos konal v sobotu 12. listopadu. První nedočkavci dorazili kolem třičtvrtě na pět, to ještě úplná tma nebyla, ale krátce po páté, kdy se průvod vydal na cestu, se již setmělo úplně. Jako již tradičně, začínal průvod na Horní návsi a trasa vedla kolem fotbalového hřiště. Jelikož se průvodu zúčastnily především menší děti, průvod byl postupně tak dlouhý, že z čela průvodu nešlo dohlédnout na jeho konec. Proto se na rohu u Lázničků průvod na chvilku zastavil, aby se trochu stmelil. Přítomné v ten moment pobavila otázka jednoho chlapečka: „To už to skončilo?“ Pak průvod zabočil vlevo do Jižní uli-

ce a oproti loňsku, kdy se z Jižní ulice pokračovalo přímo do nové lokality „Střed“, tentokrát byla trasa dobrodružnější – pár set metrů průvod prošel (nebo spíše proklopýtal) mezi chatami u hřbitova, kde zatím není veřejné osvětlení. Naštěstí nám na cestu svítil nádherný žlutooranžový měsíc, který v tu chvíli vypadal jako obrovský lampion. Během cesty se o zábavu postaral další chlapeček, který se zeptal: „A kdy už se půjde do hospody?“ Průvod skončil jako loni na „Středu“, kde si děti mohly zapálit velké prskavky a byl zde vypuštěn „lampion štěstí“, který tentokrát díky bezvětří krásně vystoupal a zmizel v dáli. Snad se všem přítomným, kteří při jeho vzletu byli, splní všechna přání. Ivana Hřebcová

8

Zprávy z louňovické knihovny Opět po roce se hlásí knihovna. Velice mě těší, že cestu do naší knihovny nachází čím dál více čtenářů. V prvních měsících mé knihovnické praxe přicházelo v pátek do knihovny kolem 7 návštěvníků a teď jich chodí pravidelně patnáct až dvacet. Pravidelně přichází také 5 dětí. Což je v současné době velice povzbuzující. Pevně věřím, že tato čísla budou do budoucna ještě narůstat.

půjčena. Knihovnice z Benešova mi pomohly s obnovou našeho knižního fondu – zastaralé a poškozené knihy byly vyřazeny a z darů od našich čtenářů byly vybrány a doplněny knihy nové. Řekne se, je moderní doba a svět techniky a počítačů, ale ne vždy tomu tak je. Než se mi podaří zapsat a odepsat knihy, někdy vznikne fronta čtenářů. Těší mě, že to všichni berou sportovně a s úsměvem. Než si stačí popovídat se sousedy a zjistit co je nového v obci, přijdou na řadu. Děkuji všem za návštěvu a přeji krásný, barevný podzim, pohodové Vánoce a do nového roku hodně štěstí a zdraví. Vaše knihovnice Marie Danielová

Jak jistě všichni návštěvníci vědí, vozím výměnné soubory knih z benešovské knihovny. Mohu tak nabízet knihy přesně podle přání a zálib našich čtenářů. Začínala jsem s rozsahem asi 100 knih, nyní v září jsem přivezla 500 a více než polovina je jich vy-

Máme Mazlika Vážení spoluobčané, rádi bychom Vás informovali, že naše krásná vesnice má nový přírůstek. Je to autobus, který jsme v neděli 6. listopadu 2011 slavnostně pokřtili na Mazlika. Mazlik je narozený v roce 1989, i přesto je stále ve výborné kondici. K pořízení našeho Mazlika jsme dospěli v naší partě poté, co jsme zjistili, že není vůbec jednoduché se na společné akce a výlety dopravit v potřebném počtu se všemi našimi ratolestmi. Úžasné chvilky s Mazlikem mohou prožít i další spolky v Louňovicích, které chtějí také zakusit nevšední zážitky ze společných cest. Touto cestou bychom chtěli poděkovat Slavii Louňovice, že umožnila parkování našeho Mazlika v areálu fotbalového hřiště. Závěrem bychom chtěli popřát Mazlikovi, ať se mu u nás v Louňovicích opravdu líbí a zvládne spoustu dalších krásných kilometrů bez nehod. Mazlikovi ZDAR!!! Petr Toman

}}}

POZNAMENEJTE SI DO KALENDÁŘE TJ SLAVIA LOUŇOVICE ZPÍVÁNÍ ———} PLES ———} VÁNOČNÍ 28. ledna 2012 v Muzic-baru v Srbíně 17. prosince 2011 v 17:30 hodin pod Zvoničkou KARNEVAL ———} DĚTSKÝ 18. 2. 2012 v 16:00 v hotelu U Sv. Huberta VÁNOČNÍ KONCERT ———} 27. prosince 2011 v 15:30 hodin BRUSLE A BĚŽKA v mukařovském kostele ———} LOUŇOVICKÁ podle počasí bude upřesněno TENISÁK ———} VÁNOČNÍ mezi vánočními svátky ———} SPOLEK STAROMILCŮ

}}}

15. 1. 2012 v 16:00 v restauraci U Henců

na tenisových kurtech v Uhříněvsi

9

KALENDÁŘ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH AKCÍ NA ROK 2012 AKCE

TERMÍN

MÍSTO

ORGANIZUJE

Louňovická brusle

leden

Louňovák

I. Petružela

Louňovická běžka

leden

křižovatka „Y“

I. Petružela

Spolek staromilců

15. 1. 16:00

restaurace U Henců

Kurel, Krutský

Sportovní ples

28. 1. 20:00

Muzic-bar Srbín

TJ Slávia

Dětský karneval

18. 2. 16:00

U Sv. Huberta

V. Mládková

Sportovní sobota SPV

březen

MŠ

D. Řeháková

Ukliďme svět

březen

u lesního hřišťátka

M. Samcová

Ukliďme svět

březen

u křižovatky „Y“

B. Petruželová

knihovna

T. Kodejšová

Malování vajíček

7. 4.

Čarodějnice

30. 4. 18:00

za hřištěm TJ Slávia

D. Řeháková

Beseda s pamětníky

10. 6. 15:00

restaurace U Henců

P. Čadil

Louňovický tenisák

květen/červen

u Formánků

J. Formánek

rybníček u samoobsluhy

V. Pšenička

hřiště TJ Slávia

D. Kodejšová

10:00

Chytání ryb

2. 6.

9:00

Den dětí

2. 6.

14:00

CEEKL– závod

červen 9:00

pod Zvoničkou

I. Petružela

CEEKL – konference

červen 18:00

u Petruželů

I. Petružela

Malování na návsi

31. 8. 10:00

K Horní návsi

M.Boudová

Fáborkový pochod

1. 9.

Voděradské bučiny

B. Udržalová

Koloběžkový závod

22. 9. 15:00

K Horní návsi

P. Čadil

Louňovický tenisák

září

u Formánků

J. Formánek

Běh Voděr.bučinami

6. 10. 10:00

u hřiště TJ Slávia

B. Paleček

Turnaj pétangue

28. 10. 14:00

plácek Sportklubu

O.S.Sportklub

14:00

Sportovní sobota SPV

říjen

MŠ

D. Řeháková

Lampionový průvod

3. 11.

Horní náves

D. Kodejšová

Mikulášská besídka

1. 12. 16:00

U sv. Huberta

D. Kodejšová

Vánoční tenisák

27. – 30. 12.

Vánoční zpívání

22. 12. 17:30

Vánoční koncert

prosinec

J. Formánek

10

pod Zvoničkou

O. Cutych

Mukařovský kostel

P. Čadil

SPORT Ê

TJ SLAVIA LOUŇOVICE

Krásný předvánoční čas, přátelé louňovického fotbalu. Je to sotva týden co skončila podzimní část fotbalové sezóny. Dovolte mi, prosím, pár slov k uplynulým týdnům vyplněným fotbalem. Začněme od vlajkové lodi louňovického fotbalu. Tím je bezesporu „A“ tým, který se jako nováček představil v Krajském přeboru Středočeského kraje. Neměli jsme přehnané cíle do nové sezóny. Tým, vedený trenérem Mašatou s asistentem Švrčulou, podával maximální výkony. Mužstvo ovšem poznamenala častá zranění klíčových opor a také nováčkovská daň, která se projevovala v nezkušenosti některých hráčů s vyšší soutěží. Umístili jsme se na 8. místě z 16 účastníků s 22 body, s aktivním skóre 22 vstřelených a 21 inkasovaných gólů. Osobně si myslím, že je to velmi dobrý výsledek. Do jarní části se všichni hráči dají zdravotně dohromady, aby mohli absolvovat celou zimní přípravu. Tým si vede dobře, v jarní části chceme v předváděných výkonech pokračovat a poprat se o celkové umístění v tabulce. Kdo ví, třeba budeme i na vyšších příčkách, než je současná situace Béčko postoupilo do třetí třídy okresu Praha–východ. V soutěži si vede se střídavými úspěchy. Trenér Wahyu se neustále potýká se zraněním hráčů a celkově úzkým kádrem. I přes tyto potíže se tým umístil na

obstojném 9. místě. Soutěží se účastní 14 týmů. Vstřelili jsme 39 gólů a 25 inkasovali. Získali 17 bodů. Tým si vede obstojně a doufejme, že i v jarní části mu to půjde podobným způsobem jako dosud. Tým staré gardy obsadil celkově třetí místo Posázavské ligy z celkového počtu šesti mužstev. Do nové sezóny tým vyhlásil útok na první místo. Budeme jim držet palce. Mládežnické týmy dělají našim barvám jen a jen radost. Týmu žáků se ujal Mike Benz. Žáci pod jeho vedením obsadili vynikající 3. místo ze 7 účastníků soutěže. Tým vstřelil 17 a obdržel 11 gólů a celkově vybojoval 10 bodů. I tento tým se potýká s nedostatkem hráčů. Kádr se doplňuje hráči z přípravky. Tým přípravky převzal Jan Paroulek, který nahradil Martina Novotného. Přípravka skončila na 5. místě. Vstřelila 47 gólů, obdržela 22 a vybojovala fantastické 5. místo z 13 týmů. Více informací o jednotlivých týmech a celkovém dění v klubu naleznete na http://slavia.lounovice.net/ Děkuji za přízeň všem sponzorům, Obecnímu úřadu Louňovice, fanouškům a všem lidem, kteří se na chodu klubu podílejí. Za TJ Slavia Louňovice předseda Petr Novotný

CYKLOSEZÓNA V NAŠÍ OBCI

Louňováci holdují cyklistice a to je bezva. Věřte, že můj pohled je závistivý, protože až nyní, když bydlím v anonymitě okraje Prahy, zpětně přemítám, že když

jsem byla příslušností k Louňovicím, tak jsem si moc nevážila možnosti sednout kdykoli na kolo a zajet za humna do nádherných Voděradských bučin. Tak

11

nyní o louňovických cyklistech už jenom píšu. Dá se říci, že v Louňovicích se cyklisté sdružují následně: důchodci, 50+, jezdci sami pro sebe a mladí, kteří si jezdí podle pravidla PN (podle nálady). Každou středu si vyjíždějí ti, co už pracovat nemusí a sami si říkají důchodci na kolech. Jejich počet se neustále zvyšuje. Sezóna jim začíná v dubnu, a když neprší, tak je prakticky každý týden v 9.30 sraz a odjezd z Horní návsi. Tratě si vybírají společně, málokdy se objeví někdo s novou trasou, protože tady mají většinu projetou. Spíše se dohodnou, na kolik km mají chuť (běžně jezdí okolo 30 km), nebo zda pojedou spíše lesem nebo na panoramata k Ondřejovu, Lensedlům, na Kaliště. Jde o to setkat se s přáteli, trochu se rozhýbat, objet pár hospůdek….. Nepsaně se rozdělují na mužstvo A a B, jede se podle nejslabšího. 5O+ jsou ještě ti, co pracují a místo ve středu jezdí v sobotu nebo v neděli. Trasy mají obdobné jako předchozí skupina, ale ono se to nedá tak přísně dělit, protože se všichni navzájem mezi sebou znají a skupiny nejsou uzavřené. I tady jde spíše o sport a setkání. Není pravidlem, že mají trasy delší, ale 60 km zvládají hravě, např. Kachní louže, na Kramolín, Mnichovice nebo třeba jedou na Týnec a pak vlakem do Říčan. Letos v květnu si Louňováci vyjeli společně na kola do okolí Bolzana, údolí Trenta a jezera Lago di Garda – na 4 dny. Přes CK měli objednaný autobus a ubytování a přestože zmákli na 250 km, tak se jelo především na pohodu (a vínečko). Nyní, 9. listopadu, obě „cykloskupiny“ zakončily sezónu tzv. „dodernou“ v Kozojedech u Pepíčka, fotbalového kamaráda. V zimě zase každou středu jezdí hrát tenis do Říčan, kde mají zamluvenou halu. Trochu výjimečnou cyklo–postavou je dálkař–samotář. Jedním z nich je i Pavel Čadil. Původně se označení za samotáře trochu bránil, ale pak k tomu dodal: „ono je to vlastně tak trochu pravda, když jedu delší trasy, tak neplánuji, kam musím během jednoho dne dojet, jedu podle své vlastní fyzičky a svého tempa, to nejde jet s někým, vzájemně bychom se omezovali“. 12

Jeho letošním výletem byla cesta za dcerou do Bruselu. Vyjel 2. srpna a trasu 1308,7 km zvládl za 9 dní (tj. s průměrem 145,4 km/den). Vypráví: „Jsem trochu trénovaný, jezdím pravidelně s partou na kolech po Česku. Tak na rozježdění jsem byl v červenci týden s kamarády a manželkami v Novohradských horách. Kolik toho za den ujedu, jsem nevěděl a ani předem neplánoval, spal jsem po penzionech, na které jsem cestou narazil. Když jsem druhý den opouštěl Česko, tak jsem věděl, že to nejhorší je za mnou. Nejenom tím, že je u nás ještě absence kvalitních cyklostezek, ale hlavně z hlediska bezpečnosti. Na západ od našich hranic je totiž na cyklistu brán mnohem větší ohled ze strany řidičů, respektují ho, má skoro všude vymezený svůj vlastní jízdní pruh! Ale i tak jsem toho měl celkem dost, párkrát jsem promoknul, ale ten pocit, ta radost, když je člověk třeba i „vyflusaný“, ale je v cíli, stojí za to! Kvůli tomu jezdím tyhle delší trasy.“ Dále mi Pavel prozradil, že toho má najeto už více. Před několika lety byla jeho první dálkou cesta do Vídně (1997). Pak následovala Bratislava. Teprve tam dostal takový okamžitý nápad, zajet za kamarádem přes Maďarsko do rumunské Bukurešti. Tam, jak vzpomíná, mu bylo jednu chvíli ouvej, když si 1000 km od domova zlomil ráfek a 8 drátů, a o nějakém cykloservisu si mohl nechat jenom zdát. Nepříjemní byli i toulaví psi, kteří v podvečer nebezpečně doráželi. Má projety i naše sousední státy. Na závěr dodal: „Nechci, aby to vypadalo jako chlubení, jak jsem „namakaný“, co toho ujedu. Jízda na kole mě baví, vlastně jsem jezdil odmala. Kvůli pracovnímu vytížení jsem před pár lety moc nejezdil, ale čím jsem starší, tím více cyklistice propadám, dělá mi radost. A k těm tisícovým trasám jenom dodatek: lidé mají strach, že to neujedou a ani do toho nejdou. Ale tak to není, když člověk umí jezdit na kole a lehce potrénuje – tak 100 km denně ujede každý a za ten pocit, že to zvládl, trochu námahy stojí.“ Ve spolupráci se Z. Madejem a P. Čadilem napsala B. Udržalová

LADOVSKÁ ZIMA Pro všechny milovníky zimních sportů a nejen je, připravila MAS Říčansko v úzké spolupráci se zástupci zainteresovaných obcí a místních podnikatelů projekt Ladovská zima. Pro upřesnění, jde o zmapování běžeckých tras regionu v okolí Řříčanska, včetně zázemí s tím spojeného – ubytování, občerstvení, parkování a další zimní aktivity, které může kraj Josefa Lady nabídnout. Veškeré informace o trasách, mapovém základu, jejich aktuálním stavu a dalších možnostech, jak využít aktivně zimní měsíce, lze zjistit pomocí internetových stránek Ladova kraje. Odkazy pak nabídnou i další subjekty, které tato aktivita zajímá. Ivan Petružela

Staňte se partnerem LADOVSKÉ ZIMY Vážená paní / Vážený pane, obracíme se na Vás s nabídkou partnerství v projektu Ladovská zima.

Cíle projektu Ladovská zima -

zkvalitnit nabídku zimních aktivit v Ladově kraji pro místní občany sjednotit a mediálně podpořit stávající i nové aktivity zviditelnit Ladův kraj (a zúčastněné obce) v rámci středních Čech i celé ČR nalákat více turistů a návštěvníků v zimním období podpořit místní služby a obchodníky

Konkrétní podporované oblasti Běžky - úprava zimních běžeckých tratí skůtrem Sjezdovky – terény a místa vhodné pro sjezdové lyžování (zejm.dětí) Bruslení - na rybnících i umělých plochách Sáně, boby – vhodná místa a svahy Další – vycházky, vyjížďky na koních atp… Navazující služby – občerstvení, restaurace, ubytování, prodejny a půjčovny vybavení (u všech aktivit budou na webu aktuální informace s možností komentářů veřejnosti) Medializace projektu Webové stránky www.ladovskazima.cz Odkaz z www.ricany.cz, www.laduv-kraj.cz a dalších webů Články v místních časopisech (Říčanský Kurýr, Zápraží, různé zpravodaje, …) Článek v MF DNES – sobotní příloha Praha a okolí (pravděpodobně) Prezentace v materiálech Ladova kraje Prezentace formou plakátů a letáčků na vybraných místech (restaurace, prodejny a půjčovny vybavení atp.) Jednorázové akce, soutěže, společenská odpoledne – např. na náměstích atd. (dle počasí) Rádio Blaník (dle počasí a rozpočtu)

Nabízíme

Prezentaci Vás jako partnera projektu (dle výše příspěvku) Logo + popis s proklikem na webových stránkách www.ladovskazima.cz Logo na plakátech a letácích (tištěných i „ke stažení“ na webu) Uvedení v článcích (tištěných i webových) Uvedení při prezentaci v médiích (rádio, tisk, …) Zviditelnění provozovny na interaktivní mapě na webu (vhodné např. pro restaurace, prodejny, půjčovny atp., lze i s proklikem na web) Možnost prezentace vlastních akcí (hody, silvestrovské programy, karnevaly, závody) Prezentace při jednorázových akcích pořádaných městy, obcemi, … Odečet příspěvku jako spozorského daru z daní

Požadujeme

Finanční příspěvek, ze kterého budou hrazeny náklady na: úpravu běžkařských tratí (sněžný skůtr / čtyřkolka se stopovačem) úprava dalších lokalit (čištění ledu na rybnících, protahování cest, …) propagační materiály – tisk letáků, plakátů, samolepek, … provoz a správa webových stránek projektu prezentaci projektu v médiích (Odhad celkových nákladů – cca 100-150 tis Kč / sezónu, ) Roční příspěvek 3. 000Kč Uvedení v mapě a v textové části 3.001Kč - 10.000Kč Partner projektu nad 10.000Kč Hlavní partner projektu nad 50.000Kč Generální partner projektu (pouze 1 za rok) minimální hodnota sponzorského daru není stanovena Prosíme Vás o odpověď, zda máte zájem podpořit Ladovskou zima. Kontakt: Ing.Dana Grossová, [email protected], 605 162 844 13

LADŮV KRAJ Upravené trasy na běžky Kdo by neznal Ladovy zimní obrázky! Děti na sáňkách, bruslícího kocourka Mikeše, koledníky, betlémy. Okouzlovaly generace našich předků i naše děti. Projektem Ladovská zima Vám chceme nabídnout možnosti sáňkování, bruslení a lyžování v mikroregionu Ladův kraj. Pokud to sněhová nadílka dovolí, budou letos v zimě upraveny běžkařské tratě a na adrese www.ladovskazima.cz budou zveřejňovány informace o jejich aktuálním stavu. Na těchto internetových stránkách dále najdete tipy na bruslení, sáňkování a také sněhové podmínky na Šibeničním vrchu v Mnichovicích, kde je lyžařský vlek. Na mapě jsou vyznačena parkoviště, pokud se vydáte autem. Při volbě běžkařských tras můžete využít vlaku, který tvoří jakousi osu Ladova kraje. Na webu dále najdete restaurace, ubytování, kulturní a sportovní akce. Projekt Ladovská zima se teprve rozbíhá. Proto Vás prosíme o trpělivost a pomoc. Budeme rádi, když nás budete informovat o stavu tras a rybníků, případně o dalších možnostech zimních radovánek. A ještě prosba: Úprava tras na běžky něco stojí. Pokud můžete, přispějte za tímto účelem na vyhrazený účet číslo: 107–1172230237/0100. Tyto prostředky budou věnovány výhradně na provoz běžkařských tras a na úpravu ledových ploch na bruslení. Svazek obcí Ladův kraj přispěl „odrazovou“ částkou 30 000,– Kč. Do projektu Ladovská zima se aktivně zapojila řada dobrovolníků. Ladův kraj děkuje: panu Janu Oberländerovi, Ing. Davidu Michaličkovi, paní a panu Machovým, Dr. Janu Zenklovi, paní Evě Kršňákové, paní Mgr. Haně Jarošové, Ing. Petře Rožkové, JUDr. Václavu Růžičkovi, Ing. Elišce Blahové, starostům a místostarostům obcí a dalším, kteří pomohli. Partnerem projektu je MAS Říčansko. Děkujeme panu Josefu Ladovi, který Ladovské zimě zapůjčil obrázek sáňkujících dětí. Ing. Dana Grossová manažerka svazku obcí Ladův kraj www.laduv-kraj.cz, www.ladovskazima.cz

Z MATEŘSKÉ ŠKOLY Když jsem šla vyzvídat, co nového v naší mateřské škole, nestačila jsem se divit, kolik akcí v tak krátké době nového školního roku naši nejmenší absolvovali. V září za nimi přijelo Divadélko z pytlíčku s Královnou barev. V říjnu zde hrálo Divadélko kůzle pohádku O princezně, která chtěla všechno hned a v listopadu opět Divadélko z pytlíčku s představením Ham, ham. Každý den odpoledne se mohou děti zúčastnit nějakého zájmového kroužku: hra na zobcovou flétnu, výuka angličtiny, keramika, dětský aerobik. Od konce listopadu děti jezdí na předplaveckou výchovu do bazénu v Benešově. Děti ve školce zdobí dýně, pečou perníčky, tvoří různé dekorace, malují obrázky, pořádají besídky. Ostatně fotky si můžete prohlédnout sami na www.skolkalounovice.rajce.net Marie Boudová

SPOLEK STAROMILCŮ V LOUŇOVICÍCH Dne 29. října 2011 odpoledne Spolek staromilců ve svém již tradičním prostoru salónku restaurace U Henců uspořádal dvojici přednášek. Přes zároveň probíhající vítězný fotbalový match místního áčka se zde opět sešla asi třicítka příznivců místní historie. V první přednášce nás Ing. Přemysl Zima z OS Mukařovsko seznámil s ideou, obsahem jednotlivých zastávek a stavem realizace nové naučné stezky „Po stopách kameníků“. Zajímavou novinkou bude možnost najít doplňující informace také na internetu. Zdaleka ne vše se nakonec na informační tabule vešlo. Autoři mysleli také na děti a většinu zastávek doprovází drobné herní prvky a lavičky– představují tak záro-

veň i milé odpočinkové zastavení. Na jaře bychom si již mohli pětadvacetikilometrovou „osmičku“ s centrem u louňovického kamenického skanzenu projít a podrobně se s ní seznámit. Po přestávce pokračoval svým blokem o zvoničkách na Černokostelecku Otto Krutský. Jeho přednáška z větší části navázala na „kamenickou“ tematiku. K letošnímu stopadesátiletí louňovické zvoničky jsme se tak mohli rozhlédnout také po širším okolí. Autor představil nejprve osm dochovaných a sedm zaniklých tradičních dřevěných zvonic, poté 18 kamenných objektů (převážně z červeného nučického a světlého českobrodského pískovce, výjimečněji 14

z místní říčanské žuly) a nakonec i sedm objektů z novodobých materiálů (kovové, dřevěné či cihlové). Jemné rozladění snad vzbudila jen kategorizace stavu těchto často opomíjených památek (stupně od „po rekonstrukci“, „ucházející“, „zanedbaná“, „chátrající“), kdy byl právě stav louňovické památky označen jako ucházející. To některé patrioty „nadzvedlo“ a autor tímto slibuje, že zvolený systém katagorizace lehce poopraví. Účastníci, obohaceni o mnohé nové informace o svém okolí, po dvouhodinovém setkání spokojeně odešli, zatímco někteří protagonisté do nočních hodin pokračovali v diskuzích. Proběhlá říjnová přednáška byla letošní čtvrtou (lednové přednášky o domkářské výstavbě a o středověkých kachlových kamnech, v červenci o vesnické architektuře Černokostelecka, v říjnu výše recenzovaný „kamenický“ pořad), nepočítaje v to spolupráci na červnovém Setkání rodáků. Mimo to náš převážně „stolní“ spolek uskutečnil také čtveřici větších poznávacích výletů (v lednu město, zámek a muzeum v Brandýse nad Labem, v dubnu „selské baroko“ Mnichovicka, v červenci město a muzeum v Berouně a Koněpruské jeskyně, v září město, muzeum a důlní dílo v Příbrami a poutní místo na Svaté Hoře). O svých aktivitách Spolek pravidelně informuje v Louňovickém zpravodaji. Od letošního roku se také péčí naší nové „zvířecí sekce“ snažíme jako patroni podporovat lounínský útulek pro týraná zvířata.

Příští rok Spolek staromilců plánuje pokračovat v nastavených aktivitách. Pro přednáškový cyklus jsou připravována témata: Kamenická tradice v Louňovicích a okolí (leden), Padesátiletí výletů Louňováků do Příběnic, Louňovický rodopis (červen), kamenický cyklus by měl pokračovat pomníky a památníky (říjen) a na konci roku budou představeny výsledky archeologického výzkumu na Dolní návsi. Přesná data přednášek budou ještě upřesněna, vyloučena zatím není ani změna chystaného programu. Dle časových možností by měly pokračovat také staromilecké poznávací výlety. Členové Spolku staromilců v Louňovicích přejí „Louňovákům“ příjemné prožití nastávajících svátků a těší se na shledání v příštím roce.

VÝLET STAROMILCŮ LOUŇOVICKÝCH

tentokráte do královského dvorního města Příbramě Vzhůru dolů do dolů. Níže popis stoupání až do výšin ku všem svatým. Dne 9. srpna tohoto roku shromáždil se spolek na dříve určeném místě, by podnikl další dobrodružnou výpravu, tentokráte až do vzdálené Příbramě. Ani na tuto roční dobu nezvykle chladné počasí neodradilo odvahou a odhodláním prodchnuté bratrstvo vyraziti ku dalšímu obcování s historií a krásami rodné otčiny. Doprava automobilem domácí provenience z dílen závodů Škodových probíhala komfortně a s jednou tělocvičnou přestávkou po bezmála dvou hodinách cesty, mohlo býti z jednotných úst slyšeno zvučné sokolské „Nazdar“. Město Příbram založeno bylo pražským biskupem Ondřejem a první písemné zprávy se datují do roku 1216. Leč nejslavnější epocha a rozvoj jeho počal až koncem věku šestnáctého, kdy Rudolf II. Habsburský udělil Příbrami privilegiem majestátu povýšení na Královské horní město. Tehdy v nedalekých kopcích rozseté stříbrné a rudné doly zažily první významnější rozkvět. Po celý 19. věk rabovalo po dechu lapající, zpuchřelé rakouské mocnářství podzemí Příbramska a zisky z vzácného kovu a železa končily v kapsách císařských pohůňků, by z nich financovali další slavné prohry v nesmyslných válečných dobrodružstvích habsburské monarchie. 15

Přítrž lapkům a otrokářům učinila, jak známo, až naše mladá Masarykova a Štefánikova republika. Po krátkém exkursu do minulosti, vraťme se zpět k našim statečným. Ti samozřejmě zprvu navštívili hornické muzeum, kde se osmělili sfárati přímo do dolu Vojtěch a projíti vlhkou slují spojující tento s dolem Anna. Po poklonění se tragicky zahynulým horníkům se staromilci projeli důlním vláčkem až k slavnému Permoníkovi, jenž zde dle legendy hlídá dary země a následně i do strojovny dolu vybavené přístroji firmou Kolben–Daněk z Plzně. Fyzicky nikterak náročnou exkursi, cirka 80 metrů do podzemí, lze vskutku upřímně doporučiti. Louňovičtí, znaveni podzemním dobrodružstvím, poté doputovali na dolní náměstí, pojmenované po učiteli národů a vlastenci našem, J. A. Komenském, kde v místním hostinci poobědovali. Leč bez dlouhého otálení bylo jim vyraziti dále po určené túře. Po krátkém zastavení na malebném náměstí, jež zove se po tatíčkovi T. G. Masarykovi, kde učiněno bylo několik photografických snímků kolorovaných u kašny, vzhůru ve jménu hesla bratra Tyrše: “Přeskoč, přelez, ale nepodlez“ na Svatou Horu, jež byla též photografickým přístrojem ponejprv zdokumentována. Zprvu zchátralý kamenný hrádek, založený arci-

lidé a firmy místní, jako např. továrna bratří Weilů specializací na zboží sakristické, obchodní příručí ve zboží koloniálním, rozárníci, voskaři, prstýnkáři či betlémáři. V rozkvětu župy příbramské jest to učiněné požehnání.

biskupem Karla IV. Arnoštem z Pardubic, stal se poutním místem díky zázraku zjevení Blahorodičky, přesně rok před podepsáním Vestfálského míru. Vzápětí přicházejí na horu březničtí jezovité a s nimi i mariánský kult. Postavena jest honosná sakrální rezidence, jež jest do časů dnešních nejvýznamnějším poutním místem Čech a významným centrem kultu mariánského v celé Europě. Při prohlídce baziliky s kaplí Nanebevzetí Panny Marie a dalších kaplí na balustrádách umně ilustrované sochami a obrazy se tajil dech a pohled na vnitřní oltář, vyrobený z nejkvalitnějšího místního stříbra nelze slovy popsat. Za upomínku též stojí nedaleká lesní kaplička nad pramenem, jehož voda, dle pověstí, uzdravuje mrzáky a ženám pomáhá do roka ku plodnosti. Bohužel nyní jest veřejnosti uzavřen. Zkrátka Panenka Marie svatohorská musí poutníka každého, domácího i cizince, zcela nadchnouti. Nutno na tomto místě připomenouti, že na turistice poutní vydělávají též

V důsledku a zmírnění krize hospodářské vyžadováno jest v celém areálu platiti pouze hotově. V náhledu k pokročilé hodině naši výletníci vydali se zpět do náruče rodné obce. V luxusu výše již zmiňovaného Škodova automobilu se ještě před setměním dostali do hostince p. Hence, kde opět konstatován byl úspěch a radost z celé tak náročné anabáze, ne nepodobné té našich slavných legionářů. Zvolejme proto v těchto těžkých časech spolu s nimi heslo bojové zástavy. VLASTI ZDAR, NEPŘÍTELI ZMAR. Ku potěše a poučení spoluobčanů v jednotě Spolek staromilců louňovických

SPOLEČENSKÁ RUBRIKA SRDEČNÉ BLAHOPŘÁNÍ POSÍLÁME KE KULATINÁM, PŮLKULATINÁM A VŠEM NAROZENINÁM PO 80: LEDEN 2012

* Marie Fraňková, Petr Pelant, Hana Alferyová, Jaroslava Susová ÚNOR 2012

* Jiřina Horáčková BŘEZEN 2012

* Antonín Vácha, Elena Nimčová, Karel Daniel, Monika Vosková, Růžena Valešová, Dagmar Váňová

16

Z HISTORIE OBCE OKÉNKO KRONIKÁŘEK ROK 2004

Louňovice přemístěna do budovy č.p. 59 (Baťovna). Úplně všechno muselo být vystěhováno, protože na rekonstruované budově zůstaly původní jen nosné a obvodové zdi a krovy. Dřevěné schodiště bylo nahrazeno zděným, změnila se dispozice místností, zavedlo se ústřední topení do všech prostor, zřídilo se sociální zázemí i do patra pro knihovnu. Celá budova se patřičně zateplila a upravilo se okolí budovy. To vše se stihlo udělat za 6 měsíců a 2. října 2004 se úřadovna stěhovala bez přerušení provozu zpět. Ve dnech 11. a 12. června 2004 proběhly v dočasné úřadovně obecního úřadu v č.p. 59 volby do Evropského parlamentu. Podzimní volby do Zastupitelstva kraje a Senátu Parlamentu ČR ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 se už konaly v nově zrekonstruované budově úřadovny obecního úřadu č.p. 6. Pokračovaly přípravy na úpravu křižovatky na II. hrázi, její rozšíření, zejména na sjezdu do nové lokality rodinných domů v Louňovičkách a příprava výstavby autobusových zastávek a chodníků, řešení dešťové kanalizace a veřejného osvětlení. Zvyšující se zájem o umístění dětí v Mateřské škole Louňovice a nároky Okresní hygienické stanice vedly zastupitele k rozhodnutí zahájit přípravy na přístavbu budovy mateřské školy a modernizaci kuchyně. Dokončeny byly úpravy hřbitova – stavba zděného oplocení, vydláždění parkoviště a položení dlažby před novým kolumbáriem. V sobotu 13. března ráno bylo zjištěno úmyslné zapálení kontejnerů na tříděný odpad na stanovišti u hřbitova. Hořely kontejnery na sklo, papír a 2 nádoby na plast. Uhasit se je podařilo sněhem. Viníky se vypátrat nepodařilo. V sobotu 22. května 2004 byla starostou, za pomoci louňovických dětí, při pořádání Dne dětí, slavnostně vysazena již třetí lípa za louňovickým fotbalovým hřištěm u příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie a byla zde odhalena pamětní deska. První dvě lípy postupně vysadil pan Jaromír Nedbal. Tu první v roce 1989 u příležitosti Sametové revoluce, tu druhou v roce 1990 u příležitosti odchodu sovětských vojsk z naší republiky. Louňovická Ženíškova lidová knihovna změnila výpůjční dobu pro veřejnost na sobotu od 14 do 18 hodin. Knihovníkem je Oto Krutský ml. 1. května projel obcí Louňovice 1. ročník závodu horských kol, který pořádal pan Šimera z Mnichovic. V srpnu ukončil Tomáš Rákosník svoji náhradní civilní službu na úklidu obce. Práci vykonával svědomitě a ke všeobecné spokojenosti. Na podzim byl na tuto činnost přijat pan Jiří Budský (nezaměstnaný – od Úřadu práce).

Rozvoj obce Louňovice neustává ve svém tempu ani v tomto roce. V Louňovičkách dochází k rozparcelování dalších pozemků pro výstavbu 19 rodinných domů a s tím souvisejícím zajištěním výstavby infrastruktury. Obci se daří uzavřít dohodu se všemi novými vlastníky pozemků o sdružení finančních prostředků na vybudování komunikací a na rozšíření vodovodních a kanalizačních řadů pro tuto lokalitu. Zakázka byla zadána firmě Sipra–Štursa. V navazující východní části této lokality se s nově nastěhovanými novými obyvateli řešila povrchová úprava obslužných komunikací. Došlo k dohodě, že tato úprava bude provedena recyklátem za finanční spoluúčasti všech vlastníků pozemků, kterým komunikace slouží. Akce byla provedena firmou Bevi Stav. Pokračovaly přípravy na dokončení výstavby kanalizace ve zbytku obce – Louňovičky I. hráz, u rybníku Požár a v chatové oblasti u hřbitova. Konečně obec uspěla v hledání finančních zdrojů a získala příslib dotace z fondů Evropské unie. Proběhla kolaudace vodojemu, posilujícího vrtu HJ4 a s tím související úpravy technologie úpravny vody. Spuštěním provozu vodojemu vyvstaly problémy s tlakem vody v níže položených částech obce, a tak se na třech místech na hlavních vodovodních řadech vybudovaly šachty pro redukci tlaku vody v síti. Podařilo se uzavřít nájemní smlouvy k umístění antén na vodojemu se společností Eurotel a Lasco. Přibývající výstavba rodinných domů s sebou přinesla i příliv nových obyvatel a s tím i další problém s narůstajícím odběrem pitné vody. Obec vedla jednání se Svazkem obcí Regionu Jih o připojení na přivaděč ze Želivky a současně typovala nová místa pro zajištění dalších zdrojů vody– posilujících vrtů. Bylo stanoveno vodné ve výši 25,59 Kč/m3 a stočné ve výši 24,– Kč/m3 podle množství odebrané vody (i v případě vodoměrů na vlastních studních), případně paušál 984,– Kč na osobu a rok u trvale obydlených domů a 1.476,– Kč/chatu/rok. Provoz vodovodu a kanalizace byl obcí v tomto roce dotován částkou 301.000,– Kč. Česká zemědělská univerzita – Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy dokončil odbahnění rybníku Louňovák. Největší akcí tohoto roku byla rekonstrukce budovy obecního úřadu. Ve veřejné soutěži vybraná firma Mao Kladno však z kapacitních důvodů smlouvu o dílo nepodepsala. Ve druhé vypsané veřejné soutěži byla vybrána firma Alpin Praha, která stavbu provedla. 27. března byla úřadovna Obecního úřadu 17

Projednána a dokončena byla Změna č. 1 Územního plánu obce Louňovice, která se týkala části pozemku PK č. 171, který byl v majetku Pozemkového fondu. Impulzem byla iniciativa několika občanů, kteří hledali v Louňovičkách veřejné místo pro sportovní vyžití, a jejich snaha o získání dotace od společnosti ČEZ na realizaci sportovního hřiště. Jednání s Pozemkovým fondem byla úspěšná a koncem roku byl celý pozemek PK č. 171 získán do majetku obce. Kolaudováno bylo 22 nových staveb rodinných domů, přičemž 3 byly postaveny na místě zbourané chaty. Při veřejném zasedání 23. dubna se rozvinula živá diskuse k umisťování dětí do mateřské školy v Louňovicích, kritizoval se nepořádek kolem kontejnerů, stav povrchů místních komunikací, zejména na II. hrázi v nové zástavbě rodinnými domy. Vznesen byl požadavek na zajištění chodníku podél hlavní

silnice. Na podzimním veřejném zasedání 22. října občané podávali podněty především k ekologii a pořádku v obci, zajištění bezpečnosti dopravy a k využití volného času mládeže. V tomto roce se přistěhovalo 52 občanů a narodilo se 5 dětí. Vítání občánků proběhlo nadvakrát a celkem bylo do naší obce přivítáno 12 nových občánků. Odstěhovalo se 9 lidí a zemřelo 10 louňovických občanů. V průběhu roku proběhlo několik tradičních kulturních akcí: ples TJ Slavia Louňovice v lednu, maškarní karneval pro děti v únoru, pálení čarodějnic koncem dubna, v červnu Den dětí na hřišti a chytání ryb z návesního rybníčku, mikulášská nadílka na začátku prosince. Velká účast byla na všech akcích, ale tradičně se s největším zájmem setkalo Vánoční zpívání pod Zvoničkou s Janou Zahálkovou a Ondřejem Cutychem na závěr roku 19. prosince 2004. bh+mb

PASTÝŘI, POSELÁCI A PONOCNÍ aneb obecní zaměstnanci v minulosti vesnice (část 1.) PASTÝŘ Agrární charakter vesnice již od středověku určoval také její sociální skladbu. Ves představovala dle urbáře z roku 1562 5 zemědělských usedlostí, stejný počet „gruntů“ můžeme sledovat od počátku 17. století v pozemkových (gruntovních) knihách vedených vrchností. Těchto pět rodin, majitelů hospodářských provozů, představovalo základ louňovické komunity. Tu mohly doplňovat společensky níže stojící a mobilnější rodiny podruhů, nádeníků, čeledínů a děveček, žijících za určitých smluvních podmínek u sedláků a podílejících se na každodenních pracovních aktivitách. Teprve od konce 18. století se dělením počet hospodářství nepatrně zvýšil a postupně přibývalo usazených domkářů, mezi nimiž se záhy objevili také první řemeslníci. Určitou výjimku v tradiční komunitě představoval pastýř. Nepatřil k okruhu spřízněného se sedláky ani s podruhy a se vsí jej obvykle nic nespojovalo. O indiferentním postavení vypovídá i jeho absence mezi kmotry místních dětí. Obec si pastýře sjednávala na určitou dobu, poskytla mu bydlení a z prostředků hospodářů mu náležela odměna naturální povahy. Za to byl povinen starostí o selský dobytek (případně i o ovce). K dispozici měl mimo obecní pastviště také určitá luka a každoročně úhorem ležící polnosti sedláků, v úvahu mohla připadnout i lesní pastva (vrchností ovšem zakazovaná). Bylo na něm a na jeho zkušenostech, jaké místo a dobu pro pastvu zvolí. O podmínkách služby obecního pastýře–slouhy (oba termíny se významově prolínají), si dnes můžeme udělat představu jen na základě národopisných paralel. Obec najímala pastýře obvykle od sv. Martina (11. listopadu). Na starost mu připadl krom selského stádečka i chov obecního býka (pásl se mimo stádo) a kance. Stál při rození telat i v případě nemoci dobytka, kdy byl vedle jeho praktických zkušeností obyčejně přítomen také pověrečný element. V sou-

vislosti s pastýři se tak někdy hovoří i o léčení lidí. K dalším pastýřovým dovednostem patřila např. porážka dobytka či jeho kleštění. Na jaře, podle počasí v dubnu/květnu (často konkrétně 1. května), pastýř poprvé vyhnal obecní stádečko na celodenní pastvu. Mluví se přitom o práskání pleteným bičem či troubení na roh – spolu s holí hlavními nástroji a zároveň symboly pastevců – jimiž se ráno svolával dobytek ze stavení. První vyhnání mohlo být spojeno s rituálními úkony, vykonávanými pro celoroční ochranu stáda. Jen přes horké léto se dobytek sháněl na poledne domů. Páslo se až do pozdního podzimu, respektive do prvního sněhu. Odměnu dávali pastýři sedláci po žních, obyčejně ale až na sv. Martina či sv. Ondřeje (11. listopadu či 30. listopadu). Odsypávali mu do připravených pytlů díl obilí („sejpka“, celkově i několik desítek hl), někde se platila penězi smluvená suma také z kusu dobytka. Celý akt mohla provázet slavnostní hostina v pastoušce, spojená s obnovením zaměstnaneckého vztahu. Časté střídání pastevců v Louňovicích může hovořit o ne příliš výnosné službě, ve které jednotliví pastevci zůstávali jen zřídkakdy po dobu více let (pouze pětice z 22 doložených pastýřů staršího období ve vsi setrvala po 4–6 let). Starší období V Louňovicích je přítomnost pastýře nepřímo doložitelná samotnou existencí obecní pastoušky („pastýrna“, „pustýrna“ od roku 1771 v čp. 6), stojící jihovýchodně od centra vesnice při tzv. „Jevanské cestě“ v sousedství hlavní obecní pastviny (dnes zastavěná Horní náves). Budovu poprvé uvádí urbář černokosteleckého panství, vzniklý v letech 1671–77, který ji popisuje jako pustou. Tentýž pramen zmiňuje i další obecní pastviště, které lokalizuje „Pode vsí“, při břehu Louňovského rybníka (někdejší koupaliště). Prostý roubený domek se síní, světnicí a chlévem podle toho stál na místě současného obecního úřadu nej18

méně od počátku 17. století a opuštěn byl za ničivých třicetiletých válek. K jeho obnově došlo až dlouho po rekonstrukci celé vesnice do předválečného stavu v první třetině 18. století. Obecní stádečko v té době již čítalo opět na 20 hlav a kolem roku 1718 bylo doplněno i menším ovčím stádečkem. Mimo střechy nad hlavou měl pastýř s rodinou k dispozici zahrádku a malé políčko vedle pastoušky. S chovem obecního býka se vázalo užívání tzv. „bejkovky“, louky při Louňovickém potoce pod Hořičkami (u staré vodárny). Vůbec první zmínka o pastýři v Louňovicích je datována rokem 1732, kdy se uvádí pastýř Vít Pokorný. Po dalších 27 let je to ale zmínka jediná. Jak si mlčení písemných pramenů vysvětlit? Upustili snad Louňovičtí od držení pastýře? Ne nutně. Musíme předpokládat, že ne všichni pastýři v době svého působení v Louňovicích vstoupili do jediného a výhradního pramene, který dnes máme k dispozici – matričních údajů a jejich skutečný počet tak může být o něco vyšší. Tak dlouhou pomlku to ale přesto nevysvětluje. Teprve od roku 1760 můžeme z matrik sledovat kontinuální výskyt louňovických pastýřů a poodhalovat osudy členů jejich rodin. Z let 1760 až 1782, tedy z průběhu 23 let, jich jmenovitě známe 7 (viz tabulka v 2. části). Výjimečně (1761, 1780) se ve vsi vyskytovala dokonce dvojice pastýřů. Nejdéle, nejméně po šest sezón, působil v Louňovicích Jiří Kartouz (1761–66). O původu pastýřů se ze skrovných záznamů dozvídáme jen velmi málo. Pokud víme, přicházeli do vsi ze širší oblasti černokosteleckého panství (Svatbín). Výjimku přestavuje pastýř Vojtěch Hervert (1775), pravděpodobně pocházející z domkářského prostředí na Žernovce, spřízněného navíc z louňovickým selským rodem Veverů. Později, v letech 1778–80, žil Hervert s rodinou na vesnici jako podruh a zemědělský nádeník, nejednalo se tedy o klasického „profesionálního“ pastýře. Náhlou proměnou poté prošla titulatura. Roku 1782 byl ještě Václav Procházka jmenován obecním pastýřem, když však v lednu 1785 zemřel, šestatřicetiletý Tomáš Novotný je již v matričním zápisu uveden jako obecní slouha. Titul obecní slouha byl poté bezvýhradně používán až do roku 1819, načež se do druhé poloviny 19. století oba termíny užívaly současně s mírnou převahou termínu pastýř. Změna titulatury možná naráží na propojení činností pastýře s potřebami obce. Louňovickou obec právě od roku 1785 počal vést rychtář. Funkce místního rychtáře vznikla během josefinských správních reforem, v jejichž rámci byl vytvořen louňovický berní okrsek. Přestože vrchnostenskou správou fakticky obec patřila i nadále pod vyžlovského rychtáře, místní představený se od této doby také označoval jako „rychtář“. Vznik tohoto „úřadu“ pravděpodobně doprovázelo doplnění pastýřových povinností o drobné služby obci (zejména poslíčkování – styk s rychtou, vrchností a státní správou). Mezi jiné povinnosti, doložené ovšem až z pozdějšího období, ale možná právě tehdy připadlo i zvonění na obecní zvonici (1782?, k její dataci viz Louňovický zpravodaj 3/2011). Do obvyklé pastýřovy činnosti tyto změny asi výrazněji nepronikaly,

hlavní starostí mu bylo stále nevelké obecní stádečko. V letech 1785–1839, v průběhu dalších 55 let, známe jménem dalších 14 pastýřů–slouhů. Informace o jejich původu jsou i nadále skrovné, zdá se ale, že obecní pastýř byl nápadně častěji vybírán ze sousedního komorohrádeckého panství (Ondřejov, Střímelice, Hrusice). Komorohrádečtí pastýři asi patřili v té době k vyhledávaným odborníkům, běžněji překračujícím hranice vlastního panství. Mezi první slouhy patřil dlouho zde působící Nikodým Kartouz (1785–1790), zmínit lze slouhu Jana Černého, pocházejícího z Klokočné (1808–1809), snad příbuzného místních domkářů. V obci pobýval předtím (1792–1795) i poté do své smrti (1822) jako podruh, je tedy druhou podobnou výjimkou z řady louňovických pastýřů. Ještě neobvyklejší byl původ „pastýře stáda dobytčího“, Heinricha Leinbergera (1819–22), Němce, syna tkalce ze střední Falce a manžela dcery mnichovického učitele. Závěr staršího období je v Louňovicích spojen s příbuzensky propojenými pastýřskými rody. Jejich předkem je Vojtěch Němeček, který jako starý obecní slouha v pastoušce roku 1815 zemřel. O devět let později již funkci slouhy zastával jeho zeť Tomáš Kadeřábek (1824–1828), potomek střímelického slouhy, který v pastoušce vydržel možná podstatně déle než jen oněch doložených pět let. Nabízí se totiž, že místo pastýře v obci posléze zprostředkoval svému synovci Janu Čermákovi (1836–39), potomkovi ondřejovského pastýře a další dcery Vojtěcha Němečka. Když pak Jan Čermák koncem roku 1839 přenechal louňovickou pastoušku svému mladšímu bratrovi Josefovi, ocitáme se již v mladším období stabilně v obci pobývajících pastýřů (Josef Čermák místo následně zastával plných 32 let). Závěr staršího období zároveň spadá do posledních let před zrušením poddanství roku 1848. Pokračování příště. Otto Krutský

I N Z E RC E TANEČNÍ PRO DOSPĚLÉ www.taneční.net

v sokolovně Strančice od neděle 8. ledna 2012, v sále OÚ Tehov od pondělí 9. ledna 2012 Zápis a informace: tel. 251 614 550 nebo 603 238 090 e-mail vasova@volny. cz

PRODÁM

Prodám zasíťovaný stavební pozemek v Louňovicích, určený k výstavbě RD, za odhadní cenu. Tel.: 731 520 919, zn. spěchá 19

PRO VOLNÝ ČAS ZÁZRAČNÉ ÚČINKY ČESNEKU Česnek je užíván po staletí a je jednou z nejstarších kulturních rostlin. Společně s cibulí a pažitkou patří do čeledi liliovitých. Kromě své výživové hodnoty je česnek i silným ochráncem našeho zdraví. Mezi látkami, které česnek obsahuje, je nutno uvést glutamylpeptidy, steroidní a triterpenové saponiny, lektiny, flavonoidy, polysacharidy, selen a další. Rostlina v sobě hromadí také velké množství jódu. Největší množství účinných látek je koncentrováno v cibulce skládající se z pacibulek, krytých obalem z bílých šupin. Česnek má antimikrobiální a antimykotický účinek (zastavuje množení baktérií, virů a plísní, působí i proti parazitům). Tento účinek hraje pozitivní roli při chřipkových onemocněních, u kterých zvyšuje pocení a zlepšuje odkašlávání (proto je doporučován i jako doplněk léčby při onemocněních cest dýchacích, jako je chronický zánět průdušek či katar horních cest dýchacích). Česnek snižuje srážlivost krve a tím zabraňuje tvorbě sraženin v krevním systému. Dále byla prokázána schopnost česneku snižovat hladinu krevního cukru. Pokud jeho konzumaci brání společenské důvody, je možno užívat potravinové doplňky s redukovaným zápachem. Česnek je pro svou léčivou sílu ceněný již od nepaměti a dnešní studie jen dokazují jeho úžasné farmakologické vlastnosti a všestrannou použitelnost v rámci prevence. Mnoha lidem však česnek nevyhovuje kvůli svému specifickému aroma v syrovém stavu. Želatinové kapsle umožňují pohodlné a diskrétní užívání tohoto přírodního elixíru bez nepříjemných vedlejších jevů. Účinky česneku Œ Česnek má široké spektrum antimikrobiální aktivity proti rozličným virům, bakteriím, plísním, parazitům a kvasinkám včetně Candidy. Prokázalo se, že je mnohem účinnější než běžné protiplísňové prostředky.  Studie prokázaly vliv konzumace česneku na ochranu buněk. Studie na lidech dokládají, že česnek snižuje vytváření nitrosaminů (sloučeniny vznikající v trávicím traktu a poškozující buňky ). Ž Česnek má širokou škálu pozitivních vlivů na srdce a cévy, zejména díky obsahu sloučenin síry (allicin a jeho metabolity). Výzkum prokázal, že česnek snižuje hladinu celkového cholesterolu, zlepšuje poměr mezi HDL a LDL, má schopnost snižovat krevní tlak a redukuje shlukování krevních destiček.  Allicin má schopnost snižovat hladinu krevního cukru tím, že zabraňuje destrukci inzulínu v játrech.  Sloučeniny síry, které jsou obsažené v česneku, inhibují záněty. To je doplněno antioxidačními schopnostmi česneku.

‘ Vysoká koncentrace sloučenin síry a hořčičných olejů v česneku má schopnost regulovat tvorbu i hromadění hlenu. Tato vlastnost společně s antimikrobiálním účinkem se uplatňuje v léčbě onemocnění dýchacích cest. ’ Česnek je velmi bohatý na živiny. Obsahuje 33 sloučenin síry, 17 aminokyselin, germanium, vápník, měď, železo, draslík, hořčík, selen, zinek, vitamíny A, B a C. Kontraindikace a interakce s léky Pravidelná konzumace většího množství čerstvého česneku může u některých lidí dráždit trávicí systém. Není vhodné užívat větší množství česneku společně s antikoagulačními léky (Warfarin). Užívání společně s inzulínem je nutné konzultovat s lékařem. Již staří Číňané, Řekové a Římané užívali česnek pro jeho antiparazitární a celkově posilující účinky. Také otroci, kteří stavěli egyptské pyramidy, se bouřili, když jim dozorci omezili příděl této plodiny. Proč? Pomáhal jim dezinfikovat trávicí soustavu a udržovat bakteriální rovnováhu, aby si déle uchovali svou vytrvalost a sílu. Na druhé straně je pravdou, že stroužek česneku může u určitých jedinců vyvolat trávicí potíže, pálení žáhy či jiná podráždění, např. kvůli zhoršené funkci jater, slinivky či žlučníku. Proto jsou přípravky obsahující extrakt z česneku výhodnou alternativou. Extrakce zbavuje česnek pronikavého zápachu a přitom zachovává všechny účinné látky. Obecně působí jako přírodní antibiotikum. Česnekové zajímavosti V době první světové války používali lékaři česnek jako dezinfekci, česnek ochránil mnoho zraněných před gangrénou. Česnek obsahuje velké množství pro lidský organismus významných látek. Ať jsou to minerály (vápník, železo, hořčík, sodík, draslík, fosfor, zinek, jod, selen, mangan, měď, síra), vitaminy (B1, B2, B6, C, A, niacin, kyselina listová) nebo enzymy. Jednou z jeho nejvýznamnějších složek je allin, přeměňující se na allicin, silné přírodní antibiotikum. Allicin má velmi široké spektrum působení na mikroorganismy, ničí jak viry, tak bakterie a plísně. Léčba chřipky, angíny a nachlazení Při nemocech dýchacích cest má česnek hned několik léčivých účinků. Hlavní je právě účinek antibiotický, kdy dochází k ničení původců nemoci v těle. Místo synteticky vyrobených antibiotik můžeme tedy užívat česnek v pravidelných dávkách, 1–2 stroužky česneku alespoň 3x denně. Naše okolí sice nejspíš zaznamená, čím že se to léčíme, ale výsledek za to jistě stojí. Pokud bojujeme s nachlazením či chřipkou, často není nad to, pořádně se vypotit. Látky obsažené v česneku podporují čištění dýchacích cest a zlepšují odkašlávání, nahradí tedy syntetické kapky na kašel. Často je účinný i při chronických onemocněních 20

dýchacích cest a dutin. Při zánětu mandlí pomáhá žvýkání stroužku česneku v ústech po co nejdelší dobu. Zanedbatelný není ani vysoký obsah vitaminů a minerálů, látek, které tělo v době oslabení nemocí jen ocení.

K běžnému pravidelnému užívání jako prevence postačí 1–2 stroužky česneku denně. Při akutním onemocnění by měly být dávky vyšší. Je na každém, aby si vysledoval, kolik česneku je jeho tělo ochotno přijmout během jednoho dne. V nevýhodě jsou lidé se slabším žlučníkem, kterým může trávení česneku způsobit nepříjemné pocity pálení žáhy nebo plynatosti. V menších dávkách je však i pro ně snesitelný. Pravdou také zůstává, že výrazné česnekové aroma pouze potlačíme, nikdy ho úplně nepřebijeme, ani bonbonem, ani žvýkačkou. Stopy česnekové vůně jsou cítit nejen z našeho dechu, ale i potu, ještě několik hodin po jeho konzumaci. Pokud nám česnekový odér opravdu nepřekonatelně vadí, můžeme se obrátit k potravinovým doplňkům s česnekovým výtažkem, kde je typická vůně redukována na minimum. Síla těchto tabletek bohužel zdaleka nedosahuje účinnosti čerstvého česneku. Shrnuto a podtrženo: česnek je opravdovým elixírem našeho zdraví. Krmte s ním sebe, krmte s ním své blízké! mp

Krevní oběh Česnek je znám svou schopností snižovat hladinu tzv. škodlivého cholesterolu v krvi a naopak zvyšovat hladinu tzv. hodného cholesterolu. To z něj dělá rytíře v boji proti tolik rozšířené a nebezpečné nemoci – arterioskleróze, kornatění cév – snížení průchodnosti s hrozbou následného ucpávaní cév. Arterioskleróza je příčinou mnohých srdečních chorob, mozkových příhod, trombóz a infarktů. Tato nemoc se sice projevuje většinou až ve stáří, ale její prevence je nutná už v produktivním věku. Česnek ředí krev a rozpouští krevní sraženiny, čímž pomáhá chránit před trombózou. Odstraňováním usazenin rozšiřuje cévy, zlepšuje průtok krve a účinně tak snižuje vysoký krevní tlak. Zlepšuje pružnost cévních stěn, tím léčí křečové žíly a zabraňuje jejich další tvorbě. Zlepšením průchodnosti cév je česnek také účinný na mužskou potenci, protože zlepšuje prokrvení pohlavních orgánů. Trávicí soustava Antibiotické látky obsažené v česneku dokážou zabíjet škodlivé mikroorganismy v celém zažívacím traktu. Pomohou lidem zbavit se různých katarů a infekcí žaludku a střev. Česnek v umírněných dávkách také podporuje produkci žluče a tím zlepšuje trávení. Už od pradávna byl používán jako prostředek proti střevním parazitům.

CITRONOVO–ČESNEKOVÝ ZÁZRAK

Cukrovka Česnek obsahuje látky, které pomáhají z krve vyplavovat přebytky cukru, je proto velmi přínosný pro diabetiky.

Suroviny: 5 ks celých citronů (chemicky neošetřených) 30 stroužků česneku 1 l vody Postup: Citróny umyjeme v horké vodě a nakrájíme je na malé kousky. Česnek oloupeme a nakrájíme na půlky. Všechno dohromady rozmixujeme na kaši, nalijeme do vody, necháme projít varem a hned odstavíme. Přecedíme přes sítko a slijeme do lahve. Skladujeme na chladném místě, nejlépe v ledničce. Užívání: Pijeme denně 2 cl před jídlem (t. j. 1 štamprle), buď ráno před snídaní, nebo před obědem. Po 3 týdnech užívání se kúra na 8 dní přeruší a potom se zase 3 týdny pokračuje. Účinky: Kůra odstraňuje vápník a tuk usazený v těle a v cévách. Posiluje srdce, upravuje tlak, celkové omlazuje. Užívá se jako prevence proti rakovině štítné žlázy. Lék se osvědčil při vypadávaní zubů-paradentóze. Vedlejší příznaky: dočasně může nastat zhoršení zraku nebo sluchové potíže, které postupně ustupují a odcházejí. Doporučení: Tuto lacinou, účinnou a neškodnou léčivou kúru by měl člověk zopakovat každý rok.

Česnek a rakovina Mnohé odborné lékařské studie prokázaly, že pravidelná konzumace česneku výrazně snižuje riziko některých typů rakoviny, např. rakoviny žaludku a střev a rakoviny prostaty. I u jiných typů rakoviny vykazuje funkci jakéhosi blokátoru dalšího rakovinného bujení, je proto stále objektem výzkumu s nadějí na nové možnosti léčení a prevence této zlé a rozšířené nemoci. Vnější léčebné využití česneku Česnek se už za dávných časů používal jako zabiják na plísně, ale i opary a infekční bradavice, protože dokáže hubit mikroorganismy, které je způsobují. Ve formě zábalu se přikládal na místa postižená plísní, např. na nohách a nehtech. Česnek se rozmělnil, přiložil na nemocnou tkáň, ovázal a nechal působit i několik dní. Někteří léčitele tohoto protiplísňového účinku na kůži využívají dodnes. Odborníci klasické medicíny ale zkoumají pozitivní účinky česneku na léčení rakoviny kůže při vnější aplikaci. Jak česnek správně konzumovat? Důležité je česnek před konzumací buď podrtit, prolisovat, nebo pořádně rozkousat, jen tak mají účinné látky šanci se řádně uvolnit do našeho těla. 21

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§ KAM NA VÝLET Šibeniční vrch v Mnichovicích Neberte si to osobně, neposílám vás na šibenici. Jen se snažím upozornit na to, co máme hned za humny. Hnědá směrovka s lyžařem, kterou denně vídáte na Budech v Mukařově, skutečně navádí na sjezdovku. Sportovní areál Šibeniční vrch v Mnichovicích není jen pro zimní sporty, má co nabídnout v průběhu celého roku. Když nepočítám venkovní hřiště, můžete si v největším srubu ve Střední Evropě zahrát bowling, tenis nebo squash. Po tom, co si na sportovištích dáte do těla, dejte si i něco do žaludku v místní restauraci. I když je to hlavně sportovní tip na výlet, trochu té historie si neodpustím. Jméno Šibeničního vrchu poukazuje na dobu, kdy město Mnichovice drželo

přeci v Ladově kraji. Je pak pochopitelné, že malým lyžníkům pomáhá vlečné lano Mikeš (100 m). A právě pro nejmenší lyžaře je mnichovické sportoviště jako stvořené. Je malé a ani na větší sjezdovce se nebudou pohybovat nebezpeční lyžaři. Prostě ideální pro úplné začátečníky. Než budete investovat do vybavení a objednáte týdenní pobyt v Alpách, abyste zjistili, že vaše ratolest lyže do krve nesnáší, zkuste si na hodinku, na dvě, zajet do Mnichovic a vyzkoušet si to. Mají tu i půjčovnu lyží, ale rozhodně si dopředu ověřte, že mají vhodnou velikost. Dítě můžete také „odložit“ do lyžařské školy Vločka a zařídit si vlastní program ať už s Bobešem, ve srubu nebo úplně mimo areál. Na závěr malé zoologické okénko: Zatím co v letních měsících může zdejší stádo bílých českých koz působit na zeleném svahu romanticky, v době sněhové pokrývky představuje bezpečnostní hrozbu. Však si vyzkoušíte, jak se na bílé sjezdovce vyhnout bílé koze. Pokud se vleky Bobeš a Mikeš zastaví, je to znamení, že kozí dámy vstoupily na svah. Skol! Eva Uzlová

tzv. hrdelní právo. Získat toto privilegium nebylo jednoduché a jen skutečně významná města měla právo vykonávat hrdelní tresty, tedy pořádat u obecenstva oblíbené popravy. U Šibeničního vrchu si vždy vybavím Kantorkův vtip. Kat a radní stojí pod kopcem se šibenicí. Kat říká konšelovi. „Když chcete mít šibenici na kopci, prosím, ale já vám za těma hlavama běhat nebudu.“ Také zdejší popraviště pravděpodobně nestávalo přímo na vrcholu kopce, ale někde ve svahu. Naši předkové byli praktičtí. A teď už konečně k lyžování. Webové kamery vám pomohou vytipovat čas, kdy není na sjezdovce hlava na hlavě a trochu napoví o práci přírody a sněžných děl. Když nestrávíte většinu času ve frontě na vlek, nebude vám připadat sjezdovka (250 m)příliš krátká. Nahoru vás vyveze poma Bobeš, jsme 22

23

MINULOST a SOUČASNOST

Návrh parcelace lokality Ječniště

§§§§§ Redakce: Marie Boudová, Pavel Čadil, Roman Čížek, Božena Homolková, Dana Kodejšová, Stanislav Kurel, Mariana Procházková, Josef Řehák, Eva Uzlová. Grafická úprava: Olga Myslíková. Vydavatel: Obecní úřad Louňovice. Registrace: MK ČR-E 173