2011. Vedoucí učitel práce: Ing. Jitka Roubalová Oponent: Ing. Petr Vlček Termín odevzdání práce: 21

Stˇredn´ı pr˚ umyslová ˇskola Strojnická, Plzeˇn, Klatovská 109

Dlouhodobá maturitn´ı práce – profilová ˇca´st maturitn´ı zkouˇsky Obor vzdˇelán´ı 78-42-M/001 Technické lyceum

ˇ Skoln´ ı rok 2010/2011

ˇek Jméno ˇza´ka: Zdenˇek Janec Tˇr´ıda: 4TL ´ Vedouc´ı uˇcitel práce: Ing. Jitka Roubalova ˇek Oponent: Ing. Petr Vlc Term´ın odevzdán´ı práce: 21. u ńora 2011

Téma: Vyuˇzit´ı typografického systému LATEX

............................................ Hodnocen´ı práce, datum, podpis

V Plzni dne:

ˇ Ing. Rostislav Student ˇreditel ˇskoly

Abstract This work presents LATEX typesetting program and points out its advantages. The text disproves myths about typesetting, traces needs of users and helps to understand how to typeset with LATEX. Finally the reader will be able to start writing. This document will be an example. The reader will find here a lot of commonly used commands. Attached sample files can be very useful when there is no need to write basic structure all the time.

Copyleft 2009 – 2011 Zdenˇ ek Janeˇ cek. The last change occurred on the May 1, 2011. License lets others remix, tweak, and build upon your work even for commercial purposes, as long as they credit you and license their new creations under the identical terms. This license is often compared to “copyleft” free and open source software licenses. All new works based on yours will carry the same license, so any derivatives will also allow commercial use. More here: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/cz/

Abstrakt Práce vyvrac´ı m´ yty a obecnˇe brané nepravdy o psan´ı textu. Pom˚ uˇze pochopit problémy pˇri psan´ı rozsáhlejˇs´ıch prac´ı vznikaj´ıc´ıch hlavnˇe u WYSIWYG (What you see is what you get) editor˚ u jako je napˇr´ıklad Microsoft Word nebo OpenOffice.org 1 . Práce by mˇela kaˇzdému dopomoct zaˇc´ıt psát LATEXem. Tento dokument budiˇz pˇr´ıkladem. K práci je pˇriloˇzeno spoustu pˇr´ıklad˚ u. Pamatovat se mus´ı na to, ˇze se nejedná o rozsáhl´ y manuál, takˇze pokud tu nˇeco nen´ı, je ˇcas pod´ıvat se do vˇetˇs´ıch knih. Zdroj informac´ı najdete v sekci 1.5.

Copyleft 2009 – 2011 Zdenˇ ek Janeˇ cek. Posledn´ı u ´pravy nastaly 1. kvˇ etna 2011. Licence tohoto doˇ kumentu je Creative Commons: Uved’te autora-Zachovejte licenci 3.0 Cesko (CC BY-SA 3.0). V´ıce zde: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/cz/ 1

V listopadu roku 2010, odeˇsla od Oraclu vˇetˇsina v´ yvojáˇr˚ u a zaloˇzili nadaci Document Foundation, kter´ a se stala domovem pro nezávisl´ y projekt LibreOffice. V souˇcasné dobˇe tedy existuj´ı dva nez´ avislé projekty. Já podporuji LibreOffice, a proto se o OOo nebudu d´ ale zmiˇ novat.

ˇ Cestn´ e prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem práci vypracoval samostatnˇe za pouˇzit´ı literatury a dalˇs´ıch podklad˚ u v n´ı uveden´ ych. V Plzni dne: . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis autora

Obsah 1 Sezn´ amen´ı 1.1 Historie . . . . . . . . . . 1.2 Srovnán´ı . . . . . . . . . . 1.2.1 Proces zpracován´ı . 1.2.2 Varianty TEXu . . 1.3 Co je tˇreba . . . . . . . . 1.3.1 Windows . . . . . . 1.3.2 Unix a podobné . . 1.3.3 Program Vlna . . . 1.4 TEX na webu . . . . . . . 1.5 Kde hledat pomoc . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

2 S´ az´ıme 2.1 Prvn´ı dokument . . . . 2.1.1 Prvn´ı vysázen´ı 2.2 Jak psát text . . . . . 2.3 Pˇredtisková u ´prava . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

8 . 8 . 9 . 9 . 10

3 Lehk´ a reference 3.1 Formátován´ı textu . . . . . . . . . 3.2 Vynucené zalomen´ı ˇrádku a stránky 3.3 Odstavce . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Strukturován´ı dokument˚ u . . . . . 3.5 Ilustrace v textu . . . . . . . . . . 3.6 Prostˇred´ı . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.1 Formátovac´ı prostˇred´ı . . . 3.6.2 V´ yˇcty . . . . . . . . . . . . 3.6.3 Tabulátory a tabulky . . . . 3.6.4 Plovouc´ı obrázky a tabulky 3.7 Návˇeˇst´ı a odkazy . . . . . . . . . . 3.8 Pˇr´ım´ y vstup . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

ii

1 2 3 4 5 5 5 6 6 7 7

11 11 12 13 13 14 15 16 16 17 19 20 21

OBSAH 4 Sazba matematiky 4.1 Matematická prostˇred´ı . . . . . . . . . 4.1.1 Textové vzorce . . . . . . . . . 4.1.2 Sázené vzorce . . . . . . . . . . 4.1.3 V´ıceˇrádkové rovnice . . . . . . . 4.2 Matematické prvky . . . . . . . . . . . 4.2.1 Indexy . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Zlomky . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Odmocniny . . . . . . . . . . . 4.2.4 Sumy a integrály . . . . . . . . 4.3 Nˇekteré d˚ uleˇzité matematické symboly

iii

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

24 24 24 24 25 25 25 26 26 27 27

A Dodatky 29 A.1 Dopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 A.2 P´ısmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Seznam tabulek 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

ˇ Rezy p´ısma . . . . . . . . . . . . Velikosti p´ısma . . . . . . . . . . Znaky pro zalomen´ı ˇrádku . . . . D˚ uleˇzité kl´ıˇce pro includegraphics Roztˇr´ıdˇen´ı pˇredmˇet˚ u a uˇcitel˚ u . .

4.1 4.2 4.3

Vybrané binárn´ı operátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Vybrané relace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Vybrané symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

11 12 13 14 19

Seznam obr´ azk˚ u 1.1

diagram zpracován´ı LATEX dokument˚ u. . . . . . . . . . . . . .

4

2.1

Základn´ı ˇcesk´ y LATEX dokument . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

3.1

Vloˇzen´ y obrázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

A.1 Patkové p´ısmo Times New Roman se zv´ yraznˇen´ım tzv. patek . 31

iv

Kapitola 1 Sezn´ amen´ı TEX je urˇcen´ y pro tvorbu hezk´ ych knih a obzvláˇstˇe knih obsahuj´ıc´ı spoustu matiky. Donald E. Knuth Dˇr´ıve neˇz si pov´ıme nˇeco o historii a o samotném sázen´ı, je tˇreba vz´ıt na vˇedom´ı pár vˇec´ı. Pros´ım nesnaˇzte se název jakkoli komolit. Název TEX má základ z ˇreckého slova texnologia. Sami poznáte ˇze X vyslovujeme jako [ch], a proto se ˇr´ıká [tech]. LATEX, neboli TEX pro lidi, se vyslovuje nˇekdy jako [latech], nebo po anglicku [lejtech]. Oboj´ı nen´ı ˇspatnˇe. TEX je program pro sazbu textu. Jeho hlavn´ı silnou stránkou byla vˇzdy sazba matematick´ ych vzorc˚ u. Dnes m˚ uˇzeme nav´ıc sázet napˇr. chemické vzorce, noty, elektrická schémata, ˇci ˇsachové figurky i problémovou ˇceˇstinu1 . Vˇsechny Souˇca´st´ı TEXu jsou ˇs´ıˇreny s licenc´ı LaTeX Project Public License (LPPL), nebo s General Public Licence (GPL). Vˇsechno ale patˇr´ı mezi svobodn´ y software. Kaˇzd´ y kdo pouˇz´ıvá tyto programy by mˇel respektovat to, co pravil Richard Stallman. V ˇceˇstinˇe by to znˇelo nˇejak takto: 0. Máˇs právo spouˇstˇet program a pouˇz´ıvat kdykoliv je potˇreba. 1. Sd´ılet a kop´ırovat 2. Studovat a upravit sv´ ym potˇrebám 3. Zaˇclenit se do komunity a spolupracovat na v´ yvoji programu. K uˇz´ıván´ı je pouˇzita technika copyleft. Skuteˇcnˇe je to myˇsleno jako pˇrevrácen´ y copyright. Já jsem autor, ale m˚ uˇzeˇs vz´ıt tyto zdrojové kódy a upravit 1

Pˇreˇctˇete si o problémech informatik˚ u na stránkách iDNES.cz http://jdem.cz/dd9z5

1

!

´ Í KAPITOLA 1. SEZNAMEN

2

jak potˇrebujeˇs. Tato myˇslenka je aplikovatelná nejen na software, ale i na umˇelecká d´ıla (hlavnˇe hudby) a knih. Pro u ´ˇcel umˇeleck´ ych dˇel vznikla licence Creative Commons (CC), která pˇrináˇs´ı nav´ıc vyˇsˇs´ı pˇrehlednost. Jako pˇr´ıklad dávám internetovou encyklopedii Wikipedia nebo hudebn´ı stránku Jamendo. Poznatek 1 Vˇsechny souˇcásti TEXu jsou svobodný software, takˇze pro práci s n´ım nen´ı tˇreba zaplatit ani korunu nav´ıc a je dostupný na vˇsechny bˇeˇzné platformy. Zm´ınil jsem se tady o dvou názvech, a to LATEX a TEX. LATEX tvoˇr´ı sadu maker“ 2 pro samotn´ y plainTEX (zkrácenˇe TEX). Existuje v´ıce modifikac´ı ” TEXu a to d´ıky otevˇrené licenci. Jeho nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı je LATEX. Nˇekteré nedostatky ˇreˇs´ı novˇejˇs´ı ConTEXt, nicménˇe s menˇs´ı základnou uˇzivatel˚ u.3 , kter´ y nás moˇzná ˇcasem pˇrekvap´ı. Sp´ıˇse se d´ıvejme smˇerem kupˇredu na LATEX3, kter´ y bude následovat po LATEX 2ε .

1.1

Historie

Poˇcátek TEXu se datuje do doby, kdy se knihy pˇripravovaly nedokonalou analogovou fotosazbou a poˇc´ıtaˇce teprve hledaly vyuˇzit´ı. V roce 1977 Knuth pˇripravoval svou knihu The Art of Computer Programming“ a byl s touto ” metodou nespokojen. Kdyˇz se dozvˇedˇel o moˇznosti digitáln´ı fotosazby, zmˇenil plány na pˇr´ıˇst´ı rok a rozhodl se vytvoˇrit jazyk poˇc´ıtaˇcové typografie TEX. Na podzim roku uˇz byla hotova verze programu, která potvrdila moˇznost vytvoˇren´ı takového programu. V srpnu 1978 se TEX dostal k prvn´ım uˇzivatel˚ um. Ukázal jeho s´ılu a o dva roky pozdˇeji 22. u ńora 1980, ve zlaté dobˇe poˇc´ıtaˇc˚ u, byla zaloˇzena organizace, sdruˇzuj´ıc´ı uˇzivatele TEXu, která se jmenuje TUG (TeX Users Group). V roce 1982 vznikl TEX82, kter´ y rozˇs´ıˇril TEX o skupinu font˚ u Computer Modern. A L TEX je velk´ y bal´ık maker a skript˚ u postaven´ ych na sázec´ım jazyku TEX p˚ uvodnˇe navrˇzeného Donaldem Knuthem ve Stanfordu v 70. letech. Roku 1983 v prosinci, vydal Leslie Lamport LATEX manual“, kter´ y odstartoval ” práci s jeho nov´ ymi makry a dal tak moˇznost vzniku projektu LATEX3 vedenému Frankem Mittelbachem. Ten se v roce 1989 stal jak´ ymsi hybn´ ym projektem s viz´ı do budoucna. Verze 2.09 vytvoˇrená v polovinˇe 80. let byla prakticky pˇrekryta verz´ı LATEX 2ε z roku 1994 od lid´ı z projektu LATEX3. Leslie Lamport se tedy uˇz dále aktivnˇe nepod´ıl´ı na v´ yvoji. Od roku 2001 pracuje u Microsoft Research v Kalifornii. 2

Makra jsou malé i vˇetˇs´ı skripty v TEXovském jazyce, které dˇelaj´ı práci za nás. Takˇze nemus´ıme myslet na typografii. 3 Zvˇedavci si m˚ uˇzou pˇreˇc´ıst zaj´ımav´ y seriál na webu root.cz: http://jdem.cz/c6f29

i


1.2

3

Srovn´ an´ı Bill Gates is a very rich man today. . . and do you want to know why? The answer is one word: versions. Dave Barry citováno z WikiQuote

Rozd´ıl je ve stylu práce. Ny v´ ypoˇcty, kreslen´ı, nebo správu projekt˚ u slouˇz´ı zcela jiné programy. TEX nenahrazuje kompletn´ı kanceláˇrsk´ y bal´ık vˇcetnˇe tabulkového kalkulátoru, nebo databázového nástroje. Pokud bych ale zase srovnával databáze MySQL s LibreOffice Base, zase se bav´ıme na jiné u ´rovni. Za naprostou ˇspiˇcku jsou povaˇzovány tˇreba databáze firmy Oracle nebo PostgreSQL. Nˇekdy ˇr´ıkám tˇemto program˚ um jako Klikac´ı“. Maj´ı barevné ikony, ale ” rozhodnˇe ne tak kvalitn´ı zpracován´ı textu. TEX je ale ke kvalitn´ı sazbˇe postaven. D´ıky nˇemu je moˇzné mnohem rychleji a snadnˇeji knihu, ˇci manuál publikovat. V´ yhodu TEXového pˇr´ıstupu dˇelá jasná struktura dokumentu, takˇze jin´ y styl zabere jen nutn´ y ˇcas k návrhu. LATEX se um´ı vypoˇra´dat s návyky jako formátován´ı pomoc´ı mezer a nesourodost´ı dokumentu. Dokumenty kanceláˇrsk´ ych bal´ık˚ u nelze bez pˇr´ısluˇsného programu otevˇr´ıt. Microsoft Word do verze 2003 pouˇz´ıval primárnˇe sv˚ uj binárn´ı formát a byl naprosto odstraˇsuj´ıc´ı svoj´ı neˇcitelnost´ı. Dnes se pomalu pˇrecház´ı na Office OpenXML (docx, pptx), kter´ y se stal ISO standardem a je trochu podobn´ y formátu OpenDocument d´ıky XML struktuˇre. Vznikl tak dalˇs´ı XML formát, kter´ y uˇz tu byl a poskytoval stejné moˇznosti, jenom nedovoluje svobodnou implementaci. Co to pro uˇzivatele uzavˇren´ ych formát˚ u pˇrináˇs´ı? Je svázán na jeden konkrétn´ı program a pouze na jednu konkrétn´ı platformu4 . Dokumenty lze tedy otevˇr´ıt jenom za urˇcit´ ych podm´ınek. Dokumenty ve formátu pdf ˇci nezávislém na v´ ystupn´ım zaˇr´ızen´ı dvi je moˇzné otevˇr´ıt klidnˇe na mobilu a vytiskout tak, jak vypadaj´ı. Poznatek 2 Kanceláˇrské bal´ıky nab´ız´ı vesmˇes stejnou funkcionalitu a nesou stejné problémy. TEX nenahrazuje kanceláˇrské bal´ıky. 4

Co znamen´ a slovo platforma je pojednáno v internetové encyklopedii Wikipedia.org. viz http://jdem.cz/dqbt2


4

výstup

latex tex

PS

třídy

tex

balíčky

dvi

log, aux... bbl, idx...

tisk

PDF HTML RTF

Bibtex MakeIndex

Obrázek 1.1: diagram zpracován´ı LATEX dokument˚ u

1.2.1

Proces zpracov´ an´ı

Obecn´ y postup zpracován´ı textu, kter´ y plat´ı obecnˇe pˇri práci s textem, je v následuj´ıc´ım v´ yˇctu. • Zadán´ı textu do poˇc´ıtaˇce pro pozdˇejˇs´ı pouˇzit´ı. • Zpracován´ı textu a uspoˇra´dán´ı tak, aby se veˇsel na poˇzadovan´ y formát. • V´ ystup do v´ ystupn´ıho zaˇr´ızen´ı. Kanceláˇrské bal´ıky se snaˇz´ı spojit dohromady prvn´ı dvˇe vˇeci a ta tˇret´ı je vˇzdy sp´ıˇse starost jin´ ych program˚ u v OS (Operaˇcn´ı systém). TEX se soustˇred´ı v´ yhradnˇe na druhou ˇcást. Program pˇreˇcte zdrojov´ y text a pomoc´ı doprovodn´ ych znaˇcek a ˇsablony vytvoˇr´ı dokument. Pro ˇclovˇeka to znamená, ˇze nap´ıˇse: toto je nadpis, toto je obrázek a nebo v´ yˇcet. TEX pak zpracuje text do fináln´ı formy. Pod´ıvejte se na obrázek 1.1, kter´ y ukazuje pˇribliˇzn´ y pr˚ ubˇeh práce. Cel´ y proces nen´ı pˇr´ımoˇcar´ y a závis´ı na konkrétn´ıch potˇrebách. V zásadˇe se jedná


5

o 3 hlavn´ı souˇcásti. Jsou to: LATEX, BibTEX s MakeIndex a programy pro v´ ystup. pdfTEX je jakési vylepˇsen´ı TEXu. Jeho v´ ystupem m˚ uˇze b´ yt rovnou PDF, nebo klasické DVI. pdfTEX hledá v pˇreddefinovan´ ych sloˇzkách poˇzadované soubory v .tex souboru. Pokud nˇekter´ y nenajde, nap´ıˇse chybu jak do logu, tak na obrazovku. Soubor˚ u, kter´ ych pˇri vytváˇren´ı vznikne, je mnoho. Jsou to v´ ystupy BibTEXu a dalˇs´ıch. To je produktem této modularity celého soukol´ı. Pˇri psan´ı textu je tˇreba pamatovat na dodrˇzován´ı urˇcité kultury. To naopak nese, ˇze dokumenty jsou jasnˇe dané a nestane se, ˇze by tam nˇeco zmizelo nebo se rozházelo. Poznatek 3 Uˇzivatel p´ıˇse text a LATEX se postará o vzhled. A dˇelá to dobˇre.

1.2.2

Varianty TEXu

Z˚ ustává otázka, jestli pouˇz´ıt pouze ˇceskou modifikaci CSTEX. O co tedy jde? Prvn´ı vˇec je, kdo tu byl dˇr´ıv. CSTEX je z doby, kdy v´ıcejazyˇcná sazba vyˇzadovala mnoho korektur a byl to zásadn´ı problém. Vˇetˇsinou si ˇclovˇek vystaˇc´ı pouze s jedn´ım jazykem, ale to neplat´ı vˇzdy. Bal´ıˇcek babel pˇrinesl sjednocen´ı toho zmatku jazyk˚ u a dovolil pˇrep´ınán´ı mezi nimi. Staˇc´ı tedy pouˇz´ıt pˇr´ıkaz \selectlanguage{jazyk}. Název je tedy zvolen´ y velice trefnˇe podle Babylónské vˇeˇze. Poznatek 4 Preferovaný je dnes v´ıcejazyˇcný bal´ıˇcek babel.

1.3

Co je tˇ reba

Na sazbu si samozˇrejmˇe nevystaˇc´ıme pouze s poznámkov´ ym blokem. Kaˇzd´ y A si mus´ı opatˇrit L TEXovou distribuci a nˇeco pro pohodlnˇejˇs´ı psan´ı. V´ yvoj jde stále dál a vˇsechno se poˇrád mˇen´ı. TEXlive 2010 proˇsel od verze 2007 znaˇcnou obmˇenou. Uˇz to nen´ı jeden velk´ y monolit, ale je moˇzné bal´ıkovat po menˇs´ıch celkách. Napˇr´ıklad, nyn´ı uˇz je program Vlna souˇcást´ı ˇceskoslovenského TEXlive bal´ıˇcku (sekce 1.3.3).

1.3.1

Windows

Je tˇreba stáhnout instalaˇcn´ı bal´ık TEXové distribuce MikTEX z webov´ ych stránek. Moˇzná bude 100MB pro nˇekoho trochu velké, ale nezapomeˇ nte zvolit ˇceské zrcadlo stahován´ı. Instalace potrvá, jak se vˇzdycky ˇr´ıkalo, v závislosti na hardwaru, takˇze bud’te trpˇeliv´ı! Po instalaci je potˇreba jeˇstˇe ovˇeˇrit podporu ˇceˇstiny. Spust’te


6

v Start → Programy → MiKTeX 2.8 → Maintenance (Admin) program Settings. Na kartˇe Languages zvolte Czech a nechte nastavit. Jeˇstˇe v tomto programu, na prvn´ı záloˇzce, se moˇzná nebudete cht´ıt ptát pˇri instalaci bal´ıˇck˚ u a zvolte Yes (d˚ uvod je vysvˇetlen n´ıˇze). V nové verzi MiKTEXu se objevil zaj´ımav´ y editor TEXworks. Opl´ yvá vˇetˇsinou d˚ uleˇzit´ ych funkc´ı. Pokud se chcete vydat cestou IDE (integrated development enviroment), velmi dobr´ y je program TEXmaker. Pro otevˇren´ı 5 pdf je nejznámˇejˇs´ı Adobe Reader , dvi otevˇre program Yap z MikTEXu a pokud byste chtˇeli ps je potˇreba stáhnout program Ghostscript a asi taky jeho GUI (graphical user interface) GSView. Nen´ı ale c´ılem vytváˇret PS, pˇri práci na monitoru. Abyste se vyhnuli problém˚ um s instalac´ı bal´ıˇck˚ u, které se nenainstaluj´ı, je tˇreba zvolit instalovat za letu“ v nastaven´ı MikTEXu. ”

!

Poznatek 5 TEXová distribuce na Windows se jmenuje MikTEX. Zvládne vˇse potˇrebné. Jako IDE tˇreba TEXmaker.

1.3.2

Unix a podobn´ e

Pokud jste uˇzivatel GNU/Linuxu, nebude instalace v˚ ubec sloˇzitá. TEXlive je rozhodnˇe tou nejlepˇs´ı volbou. Staˇc´ı tedy spustit sudo apt-get install texlive texlive-lang-czechslovak v Debianu, nebo Ubuntu. Fedora zat´ım otál´ı s pˇrechodem na TEXlive 2010, takˇze doporuˇcuji dodat komunitn´ı repositáˇr, kter´ y obsahuje nejnovˇejˇs´ı u ´pravy. V´ıce je na webu http: //fedoraproject.org/wiki/Features/TeXLive. Pro psan´ı doporuˇcuji GNOME textov´ y editor gEdit s LATEX pluginem. Ten si také nainstalujete z repositáˇr˚ u své distribuce. A L TEX nen´ı nutné psát ani v GUI a staˇc´ı nám i opravdu pomal´ y poˇc´ıtaˇc. Bohatˇe postaˇc´ı textov´ y reˇzim a editor Emacs nebo Vim. Existuj´ı také samozˇrejmˇe porty i do FreeBSD nebo Solarisu. Pro Mac OS X/Darwin se doporuˇcuje m´ısto TEXLive MacTEX.

1.3.3

Program Vlna

Mimo TEXové distribuce a textového editoru se obˇcas hod´ı program Vlna od Petra Olˇsa´ka. Nen´ı totiˇz hezké kdyˇz pˇredloˇzka stoj´ı na konci ˇra´dku. Aby se tomu pˇredeˇslo pouˇz´ıvaj´ı se nezlomitelné mezery. Ty se do textu p´ıˇs´ı vlnkou6 mezi pˇredloˇzku a slovo. 5

Jedn´ a se o oˇskliv´ y freeware, takˇze pro zachován´ı opensource ˇcistoty doporuˇcuji pouˇz´ıt TEXworks, kter´ y se naistaluje s MiKTEXem. 6 ciz´ım n´ azvem tilda

i


7

Nen´ı nic sloˇzitého si Vlnu poˇr´ıdit. Linuxový uˇzivatel má moˇznost stáhnout aktuáln´ı zdrojové kódy ze stránek http://jdem.cz/dftn9. TEXLive 2010, kter´ y je uˇz dnes bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´ y ve vˇetˇsinˇe distribuc´ı, Vlnu obsahuje. Pro Windows mám pˇreloˇzenou verzi 1.5. Je pˇriloˇzena na CD.

1.4

TEX na webu

Zaˇc´ınaj´ı se rozmáhat webové sluˇzby, které poskytuj´ı LATEXov´ y pˇrekladaˇc s komfortem internetu. Prvnˇe bych zaˇcal docela doma, protoˇze ˇceské sluˇzby mus´ı poskytovat lepˇs´ı ˇceskou podporu a taky to tak dˇelaj´ı. Jmenuji tedy stránku http://tex.mendelu.cz, která um´ı CSTEX a jeˇstˇe nav´ıc spoustu ˇsablon na dokumenty, se kter´ ymi se lze setkat. K dispozici je napˇr´ıklad: dopis, ˇzádost, diplomová práce, ˇzivotopis, ale i tˇreba obal na CD. Tyto styly jsou kompletnˇe pˇreloˇzeny do ˇceˇstiny, takˇze se setkáte s pˇr´ıkazy sekce, podsekce, nebo kapitola. V dobˇe psan´ı této práce se objevil projekt LATEX Labs, kter´ y by mˇel A A integrovat L TEX do Dokument˚ u Google. To by mohlo pˇribl´ıˇzit L TEX jeˇstˇe rozsáhlejˇs´ı skupinˇe uˇzivatel˚ u a zpˇr´ıstupnit kvalitn´ı sazbu vˇsem. Pokud máte u ´ˇcet Google m˚ uˇzete si ho vyzkouˇset na adrese http://docs.latexlab.org.

1.5

Kde hledat pomoc Men often hate each other because they fear each other; they fear each other because they don’t know each other; they don’t know each other because they can not communicate; they can not communicate because they are separated. Martin Luther King, mladˇs´ı Stride Toward Freedom: the Montgomery Story (1958)

Hlavn´ım zdrojem informac´ı je velká spousta internetov´ ych stránek, kde najdeme spoustu informac´ı. Kolega Google porad´ı. Doma pouˇz´ıvám knihu [4], která je nenahraditelná jak´ ymkoli HOWTO. Pro novˇejˇs´ı ˇreˇsen´ı se pod´ıvám na Wiki Knihu Wikipedie, která je sice v Angliˇctinˇe, ale skvˇele napsaná. Dále se praktikuje pouˇcit se z práce ostatn´ıch. Nen´ı ˇspatné nahlédnout do ciz´ıch dokument˚ u, jak se dˇelá konkrétn´ı vˇec. Následuj´ıc´ı kapitoly obsahuj´ı mnoho nového a v´ım ˇze nen´ı jednoduché pˇrijmout nové myˇslenky. Vˇeˇr´ım ˇze se nenechá nikdo, kdo bude ˇc´ıst tuto krátkou práci, odradit.

Kapitola 2 S´ az´ıme 2.1

Prvn´ı dokument

Uˇz máme co potˇrebujeme, abychom zaˇcali psát. Je tˇreba se do toho pustit po hlavˇe“. Opiˇste si obrázek 2.1 do svého obl´ıbeného textového editoru a ” uloˇzte tˇreba jako prvni.tex1 . ´ Prvn´ı ˇra´dek jsou obecné informace o formátován´ı dokumentu. Uvodn´ ı pˇr´ıkaz documentclass má jeden povinn´ y parametr, a to tˇr´ıda dokumentu, a jeden nepovinn´ y, do kterého se p´ıˇsou vlastnosti. Základn´ı tˇr´ıdy jsou article, book, letter a report. Tˇr´ıda article2 se uˇz´ıvá nejˇcastˇeji pro dokumenty o rozsahu do 20 stránek. V´ıce o struktuˇre v kapitole 3.4 na stranˇe 13. Pro funkˇcn´ı ˇceské znaky je nutné nastavit kódován´ı znak˚ u. V operaˇcn´ım 1 2

1

3

Vytvoˇrte si urˇcitˇe samostatnou sloˇzku a pracujte v n´ı. Tento dokument je tˇr´ıda report.

\documentclass [ a4 paper , 1 2 pt ] { a r t i c l e } % Preambule \usepackage [ u t f 8 ] { i n p u t e n c } \usepackage [ c z e c h ] { b a b e l }

5

7

9

\begin{ document } % Z aˇc á t e k dokumentu Zde bude v e l i c e dlouh y ´ t e x t . Vˇzdy budu p s á t t e x t do t o h o t o p r o s tˇr e d´ı . \end{ document } Obrázek 2.1: Základn´ı ˇcesk´ y LATEX dokument 8

´ ÍME KAPITOLA 2. SAZ

9

systému Windows je bˇeˇzné cp1250, na Linuxu utf8, ale pouˇz´ıvá se i ISO norma latin2. K pˇrevodu slouˇz´ı bal´ıˇcek inputenc. Ano, oznaˇcen´ı háˇck˚ ua ˇca´rek se v odliˇsn´ ych kódován´ıch liˇs´ı. Ale nejen to, r˚ uzn´ y je i symbol ukonˇcen´ı ˇra´dku (v´ıce v sekci 3.3). ˇ stina pouˇz´ıvá nˇekterá specifika sazby, jako jsou napˇr. ˇceské uvozovky. Ceˇ Správné jsou ve tvaru 99 66 a vytváˇr´ı se pˇr´ıkazy \clqq a \crqq. Lepˇs´ı je pouˇz´ıt uˇz definovan´ y pˇr´ıkaz \uv{text}. Pokud by jsme potˇrebovali jednoduché uvozovky, napˇr. v dvojitém zanoˇren´ı, staˇc´ı pouˇz´ıt pˇr´ıkazy \clq a \crq.

2.1.1

Prvn´ı vys´ azen´ı

Nyn´ı nen´ı d˚ uleˇzité, co se má zmáˇcknout v jakém programu, ale pˇrijmout fakt, ˇze pro v´ ysledn´ y dokument se mus´ı zdrojov´ y soubor pˇredat programu TEX. Zjednoduˇsenˇe, mus´ıme pustit program latex s parametrem názvu souboru. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v sekci Srovnán´ı“, LATEX tvoˇr´ı pouze sadu maker. ” Proto, kdyˇz mluv´ım o plainTEXu jako takovém, mysl´ım oboj´ı. My uˇzivatelé ale plainTEX nepouˇz´ıváme. Uˇz bychom mˇeli m´ıt pˇripravené vˇse potˇrebné. Zpracován´ı LATEXem zavoláme pˇr´ıkazem latex prvni.tex3 za pˇredpokladu, ˇze pracovn´ı adresáˇr je u souboru. Na obrazovku se vypisuj´ı veˇskeré informace a chybová hláˇsen´ı, na které nen´ı moc d˚ uleˇzité dbát. LATEX je totiˇz mimo zvyklosti POSIXu (Portable Operating System Interface) dost upov´ıdan´ y. D˚ uleˇzité jsou skuteˇcnˇe jenom upozornˇen´ı a fatáln´ı chyby. V Linuxu, pokud pouˇz´ıváte GNOME4 , je v´ yhodné nainstalovat bal´ıˇcek nautilus-open-terminal. Konzole se pak dá otevˇr´ıt kdekoli a velice rychle. Pokud ale zvol´ıme cestu vˇetˇs´ıch IDE jako napˇr´ıklad TEXmaker, tak tam se uˇz dá klikat na tlaˇc´ıtka. To je v´ yhodné ve Windows.

2.2

Jak ps´ at text

Pˇredpokladem pro správné sázen´ı textu je mimo zvládnut´ı technické stránky vˇeci také urˇcitá typografická gramotnost. Text má svá pravidla, stejnˇe jako jsou pravidla ˇceského pravopisu. Ono kaˇzdé pravidlo je vˇzdy taková teoretická pouˇcka. Smysl nen´ı v omezován´ı nebo ˇsikanˇe. Na nˇeˇcem se totiˇz kaˇzd´ y text mus´ı shodnout. Mus´ıte m´ıt 3

Znamen´ a spuˇstˇen´ı programu s parametrem. Napˇr´ıklad v emulátoru terminálu. GNU Network Object Model Environment – prostˇred´ı pracovn´ı plochy pro modern´ı unixové operaˇcn´ı systémy s instalovan´ ym X serverem. Je postaveno mimojiné nad knihovnou GTK+. 4

´ ÍME KAPITOLA 2. SAZ

10

u ´vodn´ı stránku, anotaci, obsah, kapitoly, sekce a u odborné literatury také rejstˇr´ık. Rozdˇelen´ı dokumentu by mˇelo b´ yt pˇrirozené. Kaˇzdá kapitola by mˇela b´ yt samostatná pro dané téma, tak aby mohl ˇctenáˇr kdykoli pˇrej´ıt na jakoukoli kapitolu a nastudovat si toto téma. Pˇri orientaci v textu pomáhaj´ı i ˇc´ıslované kapitoly a sekce. Snadné je pak pˇr´ıpadné odkázán´ı na jedineˇcnou sekci. Obsah na zaˇca´tku dokumentu slouˇz´ı také jako pˇrehled prob´ıran´ ych témat.

2.3

Pˇ redtiskov´ au ´ prava

I kdyˇz se snaˇz´ıme psát text bez chyb a pˇreklep˚ u, nikdy se to prostˇe dokonale nepovede. V prvn´ı ˇradˇe pom˚ uˇze kontrola pravopisu. Jak se provede, to uˇz záleˇz´ı na pouˇzitém textovém editoru. V zásadˇe se pouˇz´ıvaj´ı dva nástroje, a to Aspell a slovn´ık OpenOffice. Aspell sám je konzolov´ y program. Jako takov´ y nen´ı v˚ ubec ˇspatn´ y. gEdit, nebo Texmaker integruj´ı v sobˇe nadstavbu nad v´ yˇse zm´ınˇen´ ymi programy, takˇze se nemus´ı uˇzivatel zdrˇzovat s pˇrepnut´ım do jiného programu. Kdyˇz máme dokument jazykovˇe správn´ y a uˇz nepˇredpokládáme, ˇze se bude nˇejak zásadnˇe mˇenit, pak nastal ˇcas pˇristoupit na posledn´ı doladˇen´ı. Spousta varován´ı LATEXu, které bylo moˇzné do ted’ ignorovat se mus´ı do fináln´ı sazby odstranit. ˇ adek je uˇz pˇr´ıliˇs nahuˇstˇen´ Nastávaj´ı totiˇz dva stavy. R´ y a nevejde se do ˇs´ıˇrky sázené stránky nebo naopak mezery by uˇz byli pˇr´ıliˇs velké. Vzniká to tak, ˇze LATEX se snaˇz´ı zalamovat slova podle slovn´ıku a snaˇz´ı se i s t´ım zachovat správné mezery. Nˇekdy se dostane do problému, kter´ y uˇz nevyˇreˇs´ı sám a ˇceká na uˇzivatele, jak ho odstran´ı. Zalamován´ı ˇrádk˚ u je také rozeb´ıráno v sekci 3.2. Problémov´ y stav se oprav´ı pouh´ ym pˇripsán´ım i jednoho slova. Proto nemˇelo smysl ˇreˇsit tato varován´ı bˇehem psan´ı. M˚ uˇze se i stát, ˇze slovo nen´ı ve slovn´ıku a ocitne se na konci ˇra´dku, pak m˚ uˇzeme nab´ıdnout m´ısta zalamován´ı. Pˇr´ıkaz \- vytvoˇr´ı jednorázov´ y návod, jak zalomit. Potˇrebujeme-li napsat napˇr. slovo: nej\-ne\-ob\-hos\-po\-da\-ˇ ro\-v´ a\-va\-nˇ ej\-ˇ sı ´ Na závˇer zb´ yvá pouze nechat si text pˇreˇc´ıst nˇek´ ym jin´ ym nebo aspoˇ n si to pˇreˇc´ıst sám. Pokud nebude chápán tak, ˇze má hierarchii a systém, vˇzdycky bude nároˇcnˇejˇs´ı dosáhnout k´ yˇzeného v´ ysledku. A to plat´ı pro kaˇzd´ y program zab´ yvaj´ıc´ı se formátován´ım textu.

i

Kapitola 3 Lehk´ a reference Kaˇzd´ y pˇr´ıkaz zaˇc´ıná zpˇetn´ ym lom´ıtkem následované kl´ıˇcov´ ym slovem, které je jedineˇcné. Jednotlivé pˇr´ıkazy, vˇcetnˇe jejich parametr˚ u, jsou popsány v této kapitole. U kaˇzdého nového pˇr´ıkazu se pokus´ım jasnˇe ˇr´ıci k ˇcemu slouˇz´ı. Nˇekteré parametry jsou nepovinné, proto je moˇzné je vynechat – [opt], ale nesm´ı chybˇet ˇzádn´ y povinn´ y parametr – {mand}.

3.1

Form´ atov´ an´ı textu

ˇ p´ısma m˚ To jak bude text vypadat urˇcuje ˇrez p´ısma a font. Rez uˇze b´ yt kurz´ıva, strojopis a jin´ y. LATEX sáz´ı tak, jak je to dané stylem. Abychom oddˇelili jin´ y ˇrez od základn´ıho, pouˇzijeme pˇr´ısluˇsného pˇr´ıkazu, kter´ y LATEXu pov´ı aha tady bych si to pˇra´l jiné“. Slovo anebo v´ıce slov oznaˇc´ı pˇr´ıkaz ” \text..{slovo nebo odstavec} na ˇzádan´ y formát. Podrobnosti o p´ısmu ˇctˇete v dodatku A.2 na stranˇe 31. Nejbˇeˇznˇejˇs´ı moˇzné ˇrezy p´ısma najdete v tabulce 3.1. ˇrez Normáln´ı p´ısmo – roman kurz´ıva – italic sklonˇené – slanted bezpatkové – sans serif strojopisn´ e - typewriter tuˇ cn´ e – bold face ´ kapitalky – small caps zvýraznˇené – emphasised

pˇr´ıkaz textrm textit textsl textsf texttt textbf textsc emph

ˇ Tabulka 3.1: Rezy p´ısma 11

´ REFERENCE KAPITOLA 3. LEHKA velikost

12

\Large

pˇr´ıkaz nejmenˇs´ı velmi malé menˇs´ı malé normáln´ı velké vˇetˇs´ı

\LARGE

jeˇstˇe vˇetˇs´ı

\tiny

\scriptsize

\footnotesize

\small

\normalsize

\large

\huge \Huge

velmi velké nejvˇetˇs´ı

Tabulka 3.2: Velikosti p´ısma Dalˇs´ım parametrem fontu je samozˇrejmˇe velikost p´ısma. Nastavuje se málokdy, a to jedinˇe v pˇr´ıpadˇe, kdyˇz dˇeláme nˇeco nestandardn´ıho. Mysl´ım t´ım v mém pˇr´ıpadˇe, u ´vodn´ı stránku. V LATEXu pˇrece ale uˇzivatel nep´ıˇse, ˇze chce text takto pˇresnˇe velk´ y. Naopak nap´ıˇse, ˇze chce tuto ˇcást vˇetˇs´ı, ˇci menˇs´ı. Oznaˇcen´ı textu se provád´ı velmi v´ ymluvn´ ymi pˇr´ıkazy (tabulka 3.2). Pro bˇeˇzn´ y text jsou uˇz pˇripravené pˇr´ıkazy pˇresnˇe na urˇcité pˇr´ıpady, kde si hl´ıdá nejen velikost, ale hlavnˇe ˇc´ıtaˇce a také vertikáln´ı odsazen´ı (sekce 3.4).

3.2

Vynucen´ e zalomen´ı ˇ r´ adku a str´ anky

Zalamován´ı prob´ıhá v LATEXu automaticky. Nˇekdy to ale nevyˇzadujeme. K tomu slouˇz´ı pˇr´ıkazy \\[mezera] a \\*[mezera]. Voliteln´ y argument znamená, jaká mezera bude mezi zalomen´ ymi ˇrádky. Druh´ y pˇr´ıkaz s ∗ zabrán´ı, aby se zlom dostal na dalˇs´ı stránku a oba ˇra´dky posune na dalˇs´ı. Podobn´ y je pˇr´ıkaz \newline, kter´ y nepˇrij´ımá nepovinn´ y parametr a zalom´ı okamˇzitˇe. Pokud si pˇrejeme, aby urˇcit´ y v´ yraz z˚ ustal dohromady a nezalamoval se, jako napˇr. Ing. Petr Novák, ohraniˇc´ı se jméno boxem \mbox{}. Pˇr´ıkazem \linebreak[ˇ c´ ıslo] dáme moˇznost LATEXu rozhodnout o zalomen´ı ˇrádku. Celé ˇc´ıslo od 0 do 4 znamená jak moc to mysl´ıme váˇznˇe se ˇ ıslo 4 se pak bude chovat stejnˇe jako \\ nebo \newline. zalomen´ım. C´ Podobné pˇr´ıkazy plat´ı i pro zalomen´ı stránky. Pokud to mysl´ıme váˇznˇe se zalomen´ım, pak nám staˇc´ı podobnˇe jako u ˇra´dku, \newpage, kter´ y zalom´ı A okamˇzitˇe. Moˇznost volby dáme L TEXu pˇr´ıkazem \pagebreak[ˇ c´ ıslo].

i

´ REFERENCE KAPITOLA 3. LEHKA Oznaˇcen´ı LF

Dec 10

CR CR + LF

13 13 10

13

Hex 0A

Pouˇzit´ı UNIXové systémy — Linux, BSD, Mac OS X 0D Mac OS do verze 9 0D 0A DOS, OS/2, Microsoft Windows

Tabulka 3.3: Znaky pro zalomen´ı ˇra´dku

3.3

Odstavce

Pro LATEX zaˇc´ıná kaˇzd´ y odstavec dvojit´ ym zalomen´ım ˇrádku. Zalomen´ı ˇrádku se v textovém souboru zapisuje platformˇe závislou sekvenc´ı znak˚ u. V tabulce ASCII maj´ı ˇc´ısla 10 a 13 (decimálnˇe), neboli CR — Carriage Return a LF — Line Feed. Kaˇzd´ y lepˇs´ı textov´ y editor zalomen´ı rozpozná. Poznámkov´ y blok je právˇe ten pˇr´ıklad, kter´ y tuto podm´ınku nesplˇ nuje. Zalomen´ı ˇrádku patˇr´ı mezi tzv. b´ılé znaky. Základn´ım b´ıl´ ym znakem je mezera, ale tˇreba také tabulátor. Vˇsechny tyto znaky ve vˇetˇs´ım mnoˇzstv´ı neˇz jeden LATEX ignoruje. Jedinou v´ yjimkou je právˇe zalomen´ı odstavce. Poznatek 6 Je jedno kolik nap´ıˇsu mezer mezi slovy, vˇzdy se vysáz´ı jedna. Kdybyste zkoumali hexeditorem, kter´ y znak reprezentuje v daném dokumentu zalomen´ı, pˇripravil jsem k tomu tabulku 3.3.

3.4

Strukturov´ an´ı dokument˚ u

Strukturou dokumentu mysl´ıme dˇelen´ı nadpisy. Nadpisy mus´ı b´ yt v´ yrazné, A ˇc´ıtaj´ı vlastn´ı ˇc´ıslován´ı a jsou v´ıce´ urovˇ nové. L TEX to ˇreˇs´ı velice elegantnˇe. Nadpis prvn´ı u ´rovnˇe se vytvoˇr´ı pˇr´ıkazem \section{}, druhé u ´rovni se pˇridá sub- a maximálnˇe tˇret´ı subsub-, t´ım vznikne \subsubsection{}. Nadpisy automaticky LATEX ˇc´ısluje a vysáz´ı v pˇr´ıpadném obsahu. Dále se ve standardn´ı tˇr´ıdˇe article dá pouˇz´ıt pˇr´ıkazu \paragraph{}, vˇcetnˇe pˇredpony sub-. T´ım se dá udˇelat zd˚ uraznˇen´ı odstavce. Uˇziteˇcn´ y m˚ uˇze b´ yt i \appendix (dodatek), kter´ y zmˇen´ı ˇc´ıslován´ı kapitol z ˇc´ısel na p´ısmena. Vyuˇz´ıvá se ˇcasto u pˇr´ıloh. Ve tˇr´ıdách book a report jsou k dispozici jeˇstˇe \part{} a \chapter{}. Pokud je poˇzadavek na rozsáhlejˇs´ı dˇelen´ı, pˇriˇcemˇz \part{} vytvoˇr´ı samostatnou stránku s velk´ ym nadpisem. Poznatek 7 Strukturován´ı dokument˚ u je uˇziteˇcné ke zpˇrehlednˇen´ı a rychlejˇs´ı orientaci. Pokud se nauˇc´ıme správnˇe dˇelit dokument, LATEX nám to brzy vrát´ı a velmi k tomu dopom˚ uˇze.

´ REFERENCE KAPITOLA 3. LEHKA

14

scale = ˇ c´ıslo ˇc´ıslo, kolikrát se obrázek zvˇetˇs´ı oproti jeho p˚ uvodn´ı velikosti width = d´ elka ˇs´ıˇrka, na kterou chceme nastavit obrázek totalheight = d´ elka ˇs´ıˇrka vˇcetnˇe hloubky obrázku, pokud byl otoˇcen keepaspectratio = (true/false) pˇri pouˇzit´ı width nebo height se zajist´ı zachován´ı proporc´ı angle = ˇ c´ıslo poˇcet stupˇ n˚ u, o které se provede rotace; kladn´ y smˇer je proti smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek Tabulka 3.4: D˚ uleˇzité kl´ıˇce pro includegraphics

3.5

Ilustrace v textu

Pro vkládán´ı vektorové i bitmapové grafiky ze souboru, disponuje LATEX dvˇema bal´ıˇcky graphics a graphicx. Oba um´ı totéˇz, ale liˇs´ı se pouˇzit´ım. Prvn´ı zm´ınˇen´ y bal´ıˇcek funguje na principu pˇr´ıkaz˚ u jako kaˇzd´ y jin´ y pˇr´ıkaz a druh´ y má vˇsechny své parametry na jednom m´ıstˇe. Zapisuj´ı se ve tvaru: kl´ ıˇ c=hodnota. Sám pouˇz´ıvám pouze graphicx, kter´ y je o nˇeco pˇrehlednˇejˇs´ı neˇz druh´ y bal´ıˇcek graphics. Vˇsechny parametry obrázku jsou na jednom m´ıstˇe. Budeme se tedy bavit pouze o graphicx. Bal´ıˇcek si mus´ıte nahrát v preambuli. Obrázek vloˇz´ıte pˇr´ıkazem: \includegraphics[kl´ ıc ˇ=hodnota, ...]{foo} Povinn´ y parametr je název souboru bez pˇr´ıpony. Formát obrázku, kter´ y m˚ uˇzete pouˇz´ıt záleˇz´ı na tom, jestli pouˇzijete latex nebo pdflatex, kter´ y vytvoˇr´ı rovnou pdf a um´ı obrázky jpg, png nebo pdf. latex um´ı pouze“ eps, nicménˇe ” je to univerzáln´ı obrázkov´ y formát, kter´ y dokáˇze obsáhnout jak vektory, tak rastry. Z mé zkuˇsenosti ho lze pomˇernˇe ˇcasto exportovat narozd´ıl od pdf. Kl´ıˇce mohou bud’ pˇrij´ımat numerické hodnoty anebo true a false. Ideáln´ı je, kdyˇz obrázek máte velk´ y, jak potˇrebujete, pak staˇc´ı pouze vloˇzit. Obrázek m˚ uˇzete upravit pomoc´ı tˇechto kl´ıˇc˚ u v tabulce 3.4. Jednotlivé kl´ıˇce se oddˇeluj´ı ˇca´rkami. Je jich jeˇstˇe o nˇeco v´ıce, ale tyto jsou nejˇcastˇejˇs´ı. Napˇr´ıklad, pokud chceme vloˇzit obrázek tux.eps, rotovat o 40◦ a zmenˇsit na 60◦ . V´ ysledkem bude obrázek 3.1. \includegraphics[scale=0.60, angle=40]{tux}


15

Obrázek 3.1: Vloˇzen´ y obrázek Moˇzná jste si vˇsimli, ˇze název souboru je bez pˇr´ıpony. Je to dané t´ım, ˇze latex um´ı jen *.eps, takˇze pˇrirozenˇe neoˇcekává nic jiného. Opakem bude pdflatex, kter´ y vyˇzaduje pˇresn´ y název. Pˇresto plat´ı pravidlo, ˇze se vyplat´ı napsat i pˇr´ıponu, neˇz se potom divit, ˇze to nejde. Poznatek 8 Jediným obrázkovým formátem, který lze vloˇzit, je Encapsulated Postscript, nicménˇe je velmi dobrý a jakmile se ho nauˇc´ıte respektovat, vrát´ı vám to bez obt´ıˇz´ı. Pokud tedy máte vstupem vektorový obrázek, PostScript ho zachová. Pokud se ale vydáte cestou pdflatexu, m˚ uˇzete vkládat vˇsechny bˇeˇzné formáty. Vyplat´ı se uloˇzit tedy dvˇe verze: jednu v PDF a druhou v EPS.

3.6

Prostˇ red´ı

Prostˇred´ı jsou uˇziteˇcná pˇri v´ıceˇra´dkovém textu. Zaˇc´ınaj´ı \begin{} a konˇc´ı \end{}. Prvn´ım prostˇred´ım, které uˇz známe, je tedy document. \begin{document} ... \end{document} Ve znaˇckovac´ım jazyce HTML pro webové stránky se pˇr´ıkazy obecnˇe dˇel´ı na párové a nepárové. LATEX své pˇr´ıkazy takto nepojmenovává, ale tato


16

pˇredstava je podobná i zde. V HTML se pouˇz´ıvá napˇr. pˇr´ıkaz
, kter´ y vytvoˇr´ı horizontáln´ı ˇca´ru. Jenom pro pˇredstavu, ekvivalent v LATEXu tvoˇr´ı pˇr´ıkaz \hrulefill. Prostˇred´ı maj´ı zaˇcátek a konec, podobnˇe jako párové tagy1 . Uˇz bylo ˇreˇceno v u ´vodu této sekce, jak se vytváˇr´ı a nyn´ı pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch.

3.6.1

Form´ atovac´ı prostˇ red´ı

Kaˇzd´ y potˇrebuje obˇcas vycentrovat text. K tomu slouˇz´ı prostˇred´ı center. Text uvnitˇr tohoto prostˇred´ı bude uprostˇred. Pokud chceme v´ıce ˇra´dk˚ u, staˇc´ı je oddˇelit pˇr´ıkazem zalomen´ı ˇra´dku \\, nebo \newline. Toto prostˇred´ı se dá nahradit jedn´ım pˇr´ıkazem pro jeden ˇrádek \centerline{text}. Sazbˇe odstavce vlevo nebo vpravo se ˇr´ıká sazba na praporek“. K tomuto ” u ´ˇcelu slouˇz´ı prostˇred´ı flushleft anebo flushright. Text, kter´ y vyˇzadujeme vpravo, oddˇel´ıme prostˇred´ım flushright. K uˇzˇs´ı sazbˇe napˇr´ıklad verˇs˚ u lze pouˇz´ıt prostˇred´ı verse. K oddˇelen´ı verˇs˚ u se pouˇz´ıvá v´ yˇsi zm´ınˇené zalomen´ı ˇrádku a k oddˇelen´ı slok prázdné ˇra´dky jako u odstavce. Na citáty se pouˇz´ıvá prostˇred´ı quote nebo quotation, které dˇelá nav´ıc od quote odsazen´ı prvn´ıho ˇra´dku a tedy se hod´ı na delˇs´ı citáty.

3.6.2

V´ yˇ cty

Moˇzné v´ yˇcty: itemize Jednotlivé poloˇzky jsou oddˇeleny bodem. enumerate Poloˇzky jsou ˇc´ıslovány. description Tento v´ yˇcet. Slouˇz´ı k popisu pojm˚ u. V kaˇzdém v´ yˇctu zaˇc´ıná kaˇzdá poloˇzka pˇr´ıkazem \item. U popisného prostˇred´ı description se pouˇz´ıvá jeˇstˇe nepovinn´ y parametr obsahuj´ıc´ı text návˇeˇst´ı. Pˇredchoz´ı v´ yˇcet se zapsal takto. 1

3

5

\begin{ d e s c r i p t i o n } \item [ i t e m i z e ] J e d n o t l i v é p o l oˇz k y j s o u o d dˇe l e n y bodem . \item [ enumerate ] Poloˇz ky j s o u ˇc´ıs l o v a´ n y . \item [ d e s c r i p t i o n ] Tento v y ´ ˇc e t . S l o u ˇz´ı k˜ p o p i s u pojm˚ u. \end{ d e s c r i p t i o n } 1

Tagy nesouvis´ı s LATEXem – takto se pojmenovávaj´ı pˇr´ıkazy v HTML. Zmiˇ nuji se o nich kv˚ uli podobnosti tˇechto znaˇckovac´ıch jazyk˚ u.


17

Seznamy lze libovolnˇe zanoˇrovat a to nejen stejné typy, ale i jiné moˇznosti. ˇ ıslován´ı tˇechto prostˇred´ı je nezávislé. Návˇeˇst´ı lze mˇenit pˇr´ıkazem: C´ \renewcommand{\labelitemi}{*} Ten zmˇen´ı návˇeˇst´ı prvn´ı u ´rovnˇe na ∗. Typ ˇc´ıtaˇce lze mˇenit pomoc´ı pˇr´ıkazu odpov´ıdaj´ıc´ıho danému typu2 . \renewcommand{\labelenumi}{\arabic{enumi}} ˇ ıtaˇce Návˇeˇst´ı i ˇc´ıtaˇc druhé u ´rovnˇe pak bude enumii a tˇret´ı enuimiii. C´ lze kombinovat i takto \renewcommand{\labelenumii}{\Alph{enumi}.\arabic{enumii}} T´ım vytvoˇr´ıme ˇc´ıtán´ı ve stylu A.1, A.2, A.3, . . . , B.1, B.2, atd. Chceme-li aby se tyto zmˇeny projevily v celém dokumentu mus´ı b´ yt uvedeny v preambuli.

3.6.3

Tabul´ atory a tabulky

Tabulátory maj´ı svoj´ı historii uˇz od psac´ıch stroj˚ u. Vˇzdy bylo moˇzné udˇelat si zaráˇzky kdekoli v textu a t´ım vytvoˇrit jednoduchou tabulku. Toto prostˇred´ı se jmenuje tabbing. 1

3

5

\begin{ t a b b i n g } Znaˇc ka \qquad\= K v a l i t a \quad\= Cena \\ Trabant \> j e t é \> za odvoz \\

7

9

11

Mercedes \> bourané \> dohodou \\

Znaˇ cka Trabant Mercedes Traktor

Kvalita jeté bourané dobrá

Cena za odvoz dohodou levnˇe

Traktor \> dobrá \> l e v nˇe \end{ t a b b i n g } Zaráˇzky se pˇridaj´ı sekvenc´ı \= a mohou b´ yt kdekoli v textu. Takˇze tento ilustraˇcn´ı pˇr´ıklad je jednoduch´ y, ale je to m´ıstn´ı pouˇzit´ı. Tabulátor se vyvolá t´ım druh´ ym a to \>. 2

arabic – arabské ˇc´ıslice, Alph nebo alph – p´ısmena A-Z (a-z), Roman nebo roman – ˇr´ımské ˇc´ıslice I,II,. . . (i,ii,. . . )


18

Na sloˇzitˇejˇs´ı tabulky je moˇzné pouˇz´ıt nˇeco, co se chová jako skuteˇcné tabulky. Moˇznost´ı je zvolit prostˇred´ı tabular. Toto prostˇred´ı má jeden povinn´ y parametr, kter´ y urˇcuje kolik bude sloupc˚ u a jak bude text orientovan´ y (l, r, c). Parametr l znamená, ˇze tento sloupec bude zarovnan´ y vlevo, r vpravo a c uprostˇred. V tomto prostˇred´ı znak & pˇreskoˇc´ı na dalˇs´ı sloupec. Kaˇzd´ y ˇra´dek se zakonˇc´ı klasick´ ym zalomen´ım ˇrádku \\.

2

4

6

\begin{ t a b u l a r }{ r | l c } z v´ıˇr e & barva & jmé no \\ \ hline \ hline pes & ˇc e r n y ´ & Ben \\ koˇc ka & mix & Mourek \\ ovce & b´ı l a´ & Ovce \end{ t a b u l a r }

zv´ıˇre pes koˇcka ovce

barva ˇcern´ y mix b´ılá

jméno Ben Mourek Ovce

Rozestupy mezi sloupci urˇcujeme svisl´ ymi ˇcarami anebo tzv. @-výrazem, do kterého lze vtˇesnat mezery i obrázky, tak aby se dosáhlo poˇzadovaného v´ ysledku. V pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu jsem pouˇzil svislé ˇca´ry. Svislé ˇca´ry mohou b´ yt také dvojité ||. @-výraz ˇr´ıká jak jsou oddˇeleny sloupce. Nab´ız´ı se tedy moˇznost, jak ho donutit zarovnat napˇr. desetinná ˇc´ısla podle ˇca´rky. 1

3

5

\begin{ t a b u l a r }{r@ { ,} l } 3 & 14159 \\ 16 & 2 \\ 123 & 456 \\ \end{ t a b u l a r }

3,14159 16,2 123,456

Sjednocen´ı bunˇ ek Nˇekdy je potˇreba sjednotit nˇekteré buˇ nky a vytvoˇrit tak jednu velkou o ˇs´ıˇrce nebo v´ yˇsce sjednocen´ ych bunˇek. K tomuto u ´ˇcelu jsou pˇripraveny pˇr´ıkazy, které se o to postaraj´ı. Pokroˇcilejˇs´ı tabulky vyˇzaduj´ı sjednocován´ı bunˇek. Nejjednoduˇsˇs´ı je sjednocen´ı pˇr´ıkazem \multicolumn{sloupce}{zarovn´ an´ ı}{obsah}, kter´ y zajist´ı jednu buˇ nku v ˇs´ıˇri bunˇek, které by tam normálnˇe byli.


19

Pˇredmˇety CJL Sedlecká Eva Jazyky ANJ Mádlová Marie ´ Pˇr´ırodn´ı MAT Matásková Lubica IKT Roubalová Jitka Odborné CAD TEP Gruber Josef Tabulka 3.5: Roztˇr´ıdˇen´ı pˇredmˇet˚ u a uˇcitel˚ u

1

3

5

7

9

11

\begin{ t a b u l a r } { | l | l | } \ hline \multicolumn { 2 } { | c | } { Pˇr . . . } \ \ \ hline CJL & S e d l e c k a´ Eva \\ MAT & Matá sková \ ’{L} u b i c a \\ ANJ & Má dlová Marie \\ IKT & Roubalová J i t k a \\ TEP & Gruber J o s e f \\ \ hline \end{ t a b u l a r }

CJL MAT ANJ IKT TEP

Pˇredmˇety Sedlecká Eva ´ Matásková Lubica Mádlová Marie Roubalová Jitka Gruber Josef

Jedna vertikáln´ı buˇ nka vyˇzaduje pˇridat bal´ıˇcek multirow, kter´ y poskytne nov´ y stejnojmenn´ y pˇr´ıkaz pro tabular. Jeho parametry jsou následuj´ıc´ı. \multirow{ˇ r´ adky}{ˇ sı ´ˇ rka}{obsah} Je jasnˇe vidˇet, ˇze zde nen´ı nic moc nového, jenom s ˇ´ ır ˇka dostává ˇcasto parametr ∗ (pˇrirozená ˇs´ıˇrka). Jak se pouˇz´ıvá, je nejlepˇs´ı pˇr´ıklad v podobˇe tabulky 3.5. Pˇr´ıkaz se hod´ı do pˇr´ısluˇsného sloupce a prvn´ı slouˇcené buˇ nky. Nesm´ı se jenom zapomenout, ˇze buˇ nky tam mus´ı b´ yt, pˇrestoˇze budou prázdné, a to hlavnˇe proto, ˇze se v tom lépe kaˇzd´ y vyzná.

3.6.4

Plovouc´ı obr´ azky a tabulky

Základn´ım prostˇred´ım pro obrázky je figure. O obrázc´ıch jsme se bavili v sekci 3.5. Nyn´ı je m˚ uˇzeme pojmout jakou plovouc´ı objekty, ˇc´ıslovat a popisovat. Vˇsechny plovouc´ı objekty, at’ je to tabulka ˇci obrázek, se umist’uj´ı podle toho jak LATEX uzná za vhodné. Mezi nˇe patˇr´ı tyto prostˇred´ı:


20

\begin{figure}[kde] obr´ azek \end{figure} % \includegraphics \begin{table}[kde] tabulka \end{table} % napˇ r. tabular Nepovinn´ y parametr urˇcuje kam bych si pˇra´l obrázek um´ıstit. Priorita um´ıstˇen´ı je základnˇe daná na tbp a ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u nen´ı nutné mˇenit. Obrázek se um´ıst´ı na nejvhodnˇejˇs´ı m´ısto v tomto poˇrad´ı. h tady (here): objekt zobrazit tady t nahoru (top): nahoˇre b dole (bottom): dole p objekt vloˇzit na speciáln´ı stránku s obrázky LATEX se automaticky postará, aby se plovouc´ı objekt nezobrazil na tituln´ı stranˇe. Pokud byste jej chtˇeli potlaˇcit i na jiné stranˇe, je moˇzné potlaˇcit jej pˇr´ıkazem \suppressfloats[poz], kter´ y zajist´ı, ˇze se na urˇcité pozici nezobraz´ı ˇza´dn´ y plovouc´ı objekt. Tyto prostˇred´ı se chovaj´ı stejnˇe, ale objev´ı se ve svém seznamu obrázk˚ u nebo tabulek. Seznam obrázk˚ u se vytiskne pˇr´ıkazem \listoffigures a seznam tabulek \listoftables. Seznam, se vytiskne tam, kam tyto pˇr´ıkazy dáte (urˇcitˇe mimo preambuli). V pˇr´ıpadˇe tˇr´ıdy report bude na samostatné stránce. Kaˇzd´ y obrázek nebo tabulka mus´ı m´ıt sv˚ uj popisek. Ten vloˇz´ıte pˇr´ıkazem \caption{popisek}. Zda se popisek objev´ı nahoˇre ˇci dole, rozhodnete t´ım zda ho dáte v kódu nad nebo pod vloˇzen´ y objekt. Nˇekdy se hod´ı, aby byly obrázek nebo tabulka vycentrovány, protoˇze popisky se centruj´ı automaticky, a pak to m˚ uˇze vypadat divnˇe. Vloˇzte dovnitˇr plovouc´ıho prostˇred´ı pˇr´ıkaz \centering.

3.7

N´ avˇ eˇ st´ı a odkazy

Potˇrebujeme je, jakmile nastane situace, kdy je v´ıce obrázk˚ u a tabulek. A Pˇrehlednost dokumentu se zv´ yˇs´ı odkazy na ˇc´ıslo odkazu. L TEXem se lze odkazovat na cokoliv, co má nˇejaké ˇc´ıslo. Jsou to: • kapitoly, sekce • plovouc´ı elementy (tabulky, obrázky) • matematické vzorce (po ˇrádkách)

i


21

M´ısto pro odkaz, které se nijak nebude tisknout, se oznaˇc´ı pˇr´ıkazem \label{nav}. Povinn´ y parametr se jmenuje návˇeˇst´ı. Slouˇz´ı jako znaˇcka, která reprezentuje m´ısto. Pˇri umist’ován´ı znaˇcky se mus´ı brát ohled na to, ˇze element mus´ı jiˇz existovat, takˇze se mus´ı um´ıstit dovnitˇr nebo bezprostˇrednˇe za n´ım. Nyn´ı uˇz staˇc´ı na m´ıstˇe odkazu ˇsikovnˇe ˇcesky zapsat odkaz, kter´ y jsme právˇe vytvoˇrili. K dispozici jsou pˇr´ıkazy \ref{nav} a \pageref{nav}. Prvn´ı nap´ıˇse ˇc´ıslo, které bylo pˇridˇeleno bˇehem tvorby dokumentu, a druh´ y vyp´ıˇse ˇc´ıslo strany, na kterém se odkaz nacház´ı. Nˇekdy je dobré pustit latex dvakrát. Nejdˇr´ıve se vytvoˇr´ı seznam návˇeˇst´ı, a pak teprve pˇri druhém pr˚ uchodu jej zaˇclen´ı do dokumentu. LATEX na to upozorn´ı.

3.8

Pˇ r´ım´ y vstup

Prostˇred´ı pˇr´ımého vstupu ignoruj´ı veˇskerá typografická pravidla a jsou sázena strojopisn´ ym p´ısmem. Pouˇz´ıvaj´ı v pˇr´ıkladech popisovaného programovac´ıho jazyka. Jednoduch´ ym prostˇred´ım, které postaˇc´ı, kdyˇz potˇrebujeme pouze jenom ˇcist´ y zdrojov´ y kód bez zv´ yraznˇen´ı, se jev´ı verbatim. Pro ilustraci pouˇzit´ı uvád´ım pˇr´ıklad z jazyka C++. #include using namespace std; int main () { int n; cout << "Enter the starting number > "; cin >> n; while (n>0) { cout << n << ", "; --n; } cout << "FIRE!\n"; return 0; } Pokud nestaˇc´ı pouh´ y stroh´ y text, tak je velice efektn´ı bal´ıˇcek listings, kter´ y automaticky formátuje zdrojov´ y kód do vyˇsˇs´ı pˇrehlednosti.

!


1

22

#include using namespace s t d ;

3

5

7

int main ( ) { int n ; c out << ” Enter t he s t a r t i n g number > ” ; c i n >> n ;

9

while ( n>0) { cout << n << ” , ” ; −−n ; }

11

13

c out << ”FIRE ! \ n” ; return 0 ;

15

17

} Pro pouˇzit´ı je nutné pˇribalit do preambule bal´ıˇcek listings a pouˇz´ıt pˇr´ıkaz lstset, ve kterém bude parametrem pˇr´ısluˇsn´ y jazyk. \usepackage{listings} \begin{document} \lstset{language=Pascal} \begin{lstlisting} { Zde bude zdrojov´ y k´ od jazyka Pascal } \end{lstlisting} \end{document} V pˇr´ıkladu jsem jeˇstˇe pouˇzil ˇsedé pozad´ı a ˇc´ıslován´ı ˇra´dk˚ u, které se implicitnˇe neudˇelaj´ı. Je tˇreba • pˇridat bal´ıˇcek color pro podporu barev • deklarovat barvu v preambuli: \definecolor{darkgray}{rgb}{0.95,0.95,0.95} • pˇred prostˇred´ım lstlisting pˇr´ıkazem lstset nastav´ıme, co je tˇreba: \lstset{numbers=left, numberstyle=\tiny, stepnumber=1, \ numbersep=5pt} \lstset{backgroundcolor=\color{darkgray}}


23

V´ıce informac´ı o tomto bal´ıˇcku od samotn´ ych autor˚ u: [2]. Jeˇstˇe k prostˇred´ı verbatim. Je moˇzné psát pˇr´ım´ y vstup i v jednom ˇra´dku. K tomu lze pouˇz´ıt pˇr´ıkaz \verb. Text se oddˇeluje znakem +. V kódu to m˚ uˇze vypadat napˇr. takto: Nap´ ıˇ seme \verb+\begin{document}+ pro zaˇ c´ atek dokumentu. Pˇ rı ´kaz \verb+\emph+ zv´ yrazn´ ı text. Nutnost pouˇz´ıt pˇri popisu LATEX dokument˚ u, aby byly ignorovány a nav´ıc to lepˇs´ı vypadá.3

3

Zm´ınil jsem se, ˇze neodmaz´ avá také mezery? M˚ uˇzete tedy libovolnˇe pouˇz´ıvat své obl´ıbené odsazov´ an´ı pro pˇrehlednˇejˇs´ı kód.

Kapitola 4 Sazba matematiky Matematick´ y vzorec by nemˇel nikdo vlastnit. Matematika patˇr´ı Bohu. Donald E. Knuth Matematické vzorce se zapisuj´ı do matematick´ ych prostˇred´ı. Jsou dva typy: vzorce v ˇra´dku (sekce 4.1.1) nebo tzv. vysázené vzorce (sekce 4.1.2).

4.1 4.1.1

Matematick´ a prostˇ red´ı Textov´ e vzorce

Matematické vzorce se oddˇeluj´ı od bˇeˇzného textu pomoc´ı prostˇred´ı math. \begin{math} Text vzorce \end{math} V praxi se ale toto prostˇred´ı zkracuje znakem dolaru $ t´ımto zp˚ usobem $...$. V´ ysledn´ y vzorec je napˇrP ´ıklad: (a + b)3 = a3 + 3a2 b + 3ab2 + b3 . Pouˇz´ıt lze ale cokoli, takˇze napˇr´ıklad ni=1 .

4.1.2

S´ azen´ e vzorce

Sázené vzorce jsou ty které jsou na samostatném ˇra´dku a lze je ˇc´ıslovat. Proto jsou rovnou dvˇe prostˇred´ı. Jedno se jmenuje displaymath a druhé equation, které automaticky ˇc´ısluje. Pˇr´ıklad pro displaymath: a2 + 2a − 6 Existuje i zkrácená forma, a to pro displaymath, zapisuj´ıc´ı se $$...$$.

24

KAPITOLA 4. SAZBA MATEMATIKY

4.1.3

25

V´ıceˇ r´ adkov´ e rovnice

Rovnice se vyplat´ı sázet jeˇstˇe v jiném prostˇred´ı, které zarovnává rovn´ıtka tak, aby byli pod sebou. 1

3

5

7

\begin{ e q n a r r a y } 3yˆ2−6y & = & 7yˆ2−3y \nonumber \\ 3yˆ2−6y+(6y−3y ˆ2 ) & = & 7yˆ2−3y+(6y−3y ˆ2 ) \nonumber \\ 0 & = & 4yˆ2+3y \nonumber \\ y ( 4 y+3) & = & 0 \ \ [ 3mm] y = 0 & \mbox{ nebo } & 4y+3=0 \nonumber \\ y = 0 & \mbox{ nebo } & y=−\frac {3}{4} \end{ e q n a r r a y } 3y 2 − 6y 3y 2 − 6y + (6y − 3y 2 ) 0 y(4y + 3)

= = = =

7y 2 − 3y 7y 2 − 3y + (6y − 3y 2 ) 4y 2 + 3y 0

(4.1)

y = 0 nebo 4y + 3 = 0 3 y = 0 nebo y = − (4.2) 4 Jak je vidˇet z pˇr´ıkladu, to co se má zarovnat, je uzavˇrené mezi znaky & a m˚ uˇze to b´ yt cokoliv. Pokud jsme chtˇeli zapsat ˇreˇsen´ı v rovnice 4.1, potˇrebovali jsme zapsat normáln´ı text boxem \mbox{}, aby nebyl brán jako promˇenná. Zdroj rovnice: [1].

4.2

Matematick´ e prvky

Matematická prostˇred´ı automaticky dodrˇzuj´ı pravidla matematického zápisu, takˇze p´ısmena jsou automaticky sázena kurz´ıvou jako promˇenné a konstanty jsou sázeny antikvou. Dále jsou zcela ignorované mezery. Pokud chceme mezeru, pouˇz´ıvá se \quad a \qquad.

4.2.1

Indexy

V matematickém reˇzimu se pouˇz´ıvaj´ı horn´ı a doln´ı indexy. V LATEXu se horn´ı index zapisuje znakem ^ a doln´ı _. Znamená to, ˇze následuj´ıc´ı znak bude relativnˇe posunut nahoru nebo dol˚ u a zmenˇsen. Pokud chceme seskupit celou skupinu, mus´ıme j´ı uzavˇr´ıt do sloˇzen´ ych závorek.


26

an a^n a2n a^2_n ∞ {an }n=1 \{a_n\}^\infty_{n=1}

4.2.2

Zlomky

Pokud se pohybujeme v textu m˚ uˇzeme udˇelat zlomek symbolem lom´ıtka /. Takˇze napˇr´ıklad (4x + 2y)/2. Rozsáhlejˇs´ı zlomky tvoˇr´ı pˇr´ıkaz \frac{}{}, z anglického slova fraction, kter´ y má dva povinné parametry, a to ˇcitatele a jmenovatele. a+b 2 Samozˇrejmost´ı je zanoˇrován´ı.

\frac{a+b}{2}

(a−b)2 + 2ab 2 2 (a+b) −1 2ab

(4.3)

Pˇredchoz´ı zlomek 4.3 se vysáz´ı takto: \frac{\frac{(a-b)^2}{2}+2ab}{\frac{(a+b)^2}{2ab}-1}

4.2.3

Odmocniny

Odmocniny se sáz´ı pˇr´ıkazem: \sqrt[n]{} Logicky je jasné, ˇze nepovinn´ y parametr znamená mocninu. Kdyˇz tento √ parametr vynecháme, vytvoˇr´ı se druhá odmocnina jako 8. Vyˇsˇs´ı odmocnina m˚ uˇze b´ yt: p 3 x3 + 3x2 y + 3xy 2 + y 3 = |x + y| Jeˇstˇe poznamenám, jak se pˇrizp˚ usob´ı obsahu: s √ an + b n n ab Takˇze v´ yraz 4.4 se zap´ıˇse: \sqrt[n]{\frac{\sqrt{a_n+b_n}}{ab}}

(4.4)


4.2.4

27

Sumy a integr´ aly

Tyto dva prvky maj´ı z hlediska typografie stejné vlastnosti. Oba maj´ı své horn´ı a doln´ı meze. Suma má sv˚ uj pˇr´ıkaz \sum a integrál zase \int. Horn´ı mez se vytvoˇr´ı jakoby horn´ım indexem ^ a doln´ı _. n X i=1

Z

b

a

Sumu vytvoˇr´ıme pˇr´ıkazem \sum_{i=1}^n a integrál \int_a^b.

4.3

Nˇ ekter´ e d˚ uleˇ zit´ e matematick´ e symboly

LATEX sám um´ı sázet nˇekolik symbol˚ u, které pro vˇetˇsinu postaˇc´ı. V´ıce um´ı bal´ıˇcek AMS. Pokus´ım se vystihnout nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı symboly, se kter´ ymi je moˇzné se setkat na stˇredn´ı ˇskole. Udˇelal jsem v´ ybˇer a sestavil tabulky 4.1, 4.2, 4.3. Nyn´ı nˇekteré poznámky. • Negace v tabulce 4.2 vytvoˇr´ıte pˇr´ıkazem \not, takˇze napˇr´ıklad 6≤ vytvoˇr´ıte pomoc´ı $\not\leq$. • Názvy funkc´ı jako sin se sáz´ı vzpˇr´ımenou latinkou, na to je pˇripraven pˇr´ıkaz pro kaˇzdou funkci. Znamená to, ˇze správn´ y zápis je $\sin$. • Limity funkc´ı se zapisuj´ı, stejnˇe jako integrály. Doln´ı mez limx→∞ se p´ıˇse: \lim_{x\to\infty}. V samostatném vysázeném vzorci bude limita pˇeknˇe pod názvem. • Oznaˇcen´ı mnoˇziny vˇsech reáln´ ych ˇc´ısel by se mˇela sázet fontem Blackboard z bal´ıˇcku AMS, takˇze je nutné pˇridat bal´ıˇcek amssymb. Zápis x∈R se zap´ıˇse správnˇe takto: $x \in \mathbb{R}$.


± \pm ÷ \div ∨ \vee

∗ † ∧

\ast \dagger \wedge

28

× \times ∩ \cap ◦ \circ

· ∪

\cdot \cup \odot

Tabulka 4.1: Vybrané binárn´ı operátory

⊂ ≤ ≡

\subset \leq \equiv

⊃ ≥ ∼

\supset \geq \sim

∈ \in 6= \neq

3 \ni . = \doteq

Tabulka 4.2: Vybrané relace

[ \flat ∀ \forall

\ \natural ∃ \exists

] \sharp ¬ \neg

Tabulka 4.3: Vybrané symboly

4 ∞

\triangle \infty

Pˇ r´ıloha A Dodatky A.1

Dopisy

LATEX disponuje standardn´ı tˇr´ıdou letter. Dopisy vytvoˇrené touto tˇr´ıdou jsou bez jak´ ychkoliv ozd˚ ubek. Bez zásahu do standardn´ı tˇr´ıdy vznikne dopis, za kter´ y se nemus´ı nikdo stydˇet. Co je tedy odliˇsné od ostatn´ıch tˇr´ıd pro dokumenty? Nˇekteré pˇr´ıkazy postrádaj´ı u dopisu smysl a tedy je nelze pouˇz´ıt. Touto v´ yjimkou jsou pˇr´ıkazy pro ˇclenˇen´ı do kapitol a sekc´ı. Naopak pˇribyli zde také speciáln´ı pˇr´ıkazy pouze pro toto prostˇred´ı. Dopust´ım se hned pˇr´ıkladu dopisu: \documentclass [ a4 paper , 1 2 pt ] { l e t t e r } 2

4

6

8

10

\usepackage [ u t f 8 ] { i n p u t e n c } \usepackage [ c z e c h ] { b a b e l } \ a d d r e s s { Americká 22\\ % o d e s´ı l a t e l 323\ ,00 Plze n ˇ \\ ˇ Cesk´ a Republika } \name{ Kˇr em´ılek } % z o b r a z´ı s e v h l a v i ˇc c e \ s i g n a t u r e { Kˇr em´ılek \\ Pohá dková p o s t a v a } % pod podpisem

12

\ makelabels

% v y t v o ˇr´ı ˇs t´ı t k y na o b á l k y

14

16

18

\begin{ document } \begin{ l e t t e r }{Vochom˚ u rka\\ % k o r e s p o n d e n t Klatovská 17\\ 323\ ,00 Plze n ˇ} 29

ˇ ÍLOHA A. DODATKY PR \ opening { Váˇzená pan´ı , }

30 % o s l o v e n´ı

20

% t a d y bude t e x t d o p i s u 22

26

\ c l o s i n g {S˜ pozdravem } \ c c { V´ıl a Amálka} % k o p i e \ e n c l {\TeX{ ová } d i s t r i b u c e na CD−ROM} \end{ l e t t e r }

28

\end{ document }

24

% pˇr´ı l o h a

Dopis˚ u v jednom dokumentu m˚ uˇze b´ yt v´ıce. Kaˇzd´ y dopis má tedy své prostˇred´ı letter. Dopisy je moˇzné teoreticky generovat, pˇriˇcemˇz u ´daje by jsme mohli m´ıt tˇreba z MySQL databáze zaregistrovan´ ych uˇzvatel˚ u na webu. D´ıky LATEXu dostáváme nástroj k automatickému vytváˇren´ı mnoha dopis˚ u.

ˇ ÍLOHA A. DODATKY PR

31

Obrázek A.1: Patkové p´ısmo Times New Roman se zv´ yraznˇen´ım tzv. patek

A.2

P´ısmo

Nem˚ uˇzu j´ıt jen tak do restaurace a objednat si j´ıdlo, protoˇze poˇra´d koukám na fonty v j´ıdeln´ım l´ıstku. Donald E. Knuth Máme mnoho typ˚ u p´ısem. Ale co je vlastnˇe font? Font jako takov´ y tvoˇr´ı dohromady p´ısmo o urˇcité rodinˇe, velikosti a ˇrezu. Matouc´ı je tedy to, kdyˇz se ˇr´ıká napˇr. font Arial, protoˇze Arial znamená jednu konkrétn´ı rodinu p´ısma, která se obecnˇe pojmenovává Helvetica. Velmi zjednoduˇsenˇe se p´ısma dˇel´ı na tyto rodiny • Patková p´ısma (obrázek A.1), neboli Times uˇz´ıváme v kniˇzn´ım textu, kv˚ uli vyˇsˇs´ı ˇcitelnosti delˇs´ıch text˚ u. Ciz´ım názvem Serif. • Bezpatková, neboli v´ yˇse jmenovaná Helvetika. Ciz´ım názvem Sans-Serif (bez patek). • Dalˇs´ı speciáln´ı p´ısma: ozdobná p´ısma, p´ısma pro sazbu matematick´ ych vzorc˚ u, not atd. Proˇc je takov´ y zmatek v názvech font˚ u? Jeden z d˚ uvod˚ u jsou licenˇcn´ı politiky. Jakmile je font licencován, nelze ho dále upravovat a tak dále. LATEX uˇz´ıvá fonty Computer Modern, které spln´ı snad vˇsechny poˇzadavky bˇeˇzného textu. Sazba matematiky pouˇz´ıvá jeˇstˇe fonty AMS se kter´ ymi je moˇzné vysázet vˇsechnu matematiku v tradiˇcn´ı TEXovské perfektn´ı kvalitˇe. Vˇzdyt’ byl také TEX pro matematické vzorce stvoˇren.

ˇ ÍLOHA A. DODATKY PR

32

Doslov Právˇe jste se dostali na závˇer mé práce, která vznikla jako roˇcn´ıková a pozdˇeji byla doplnˇena jako dlouhodobá maturitn´ı práce pro Stˇredn´ı pr˚ umyslovou ˇskolu Strojnickou v Plzni. Je tomu uˇz nˇejak´ y ˇcas, co s LATEXem pracuji. Dostal jsem se k nˇemu u ´plnˇe náhodou na serveru http://root.cz a jsem velmi rád, ˇze m˚ uˇzu pomoci komunitˇe alespoˇ n tˇemito slovy v tomto dokumentu. Stále se mnˇe nˇekdo ptá: co je Linux, co je LATEX?“. Snad nˇekdy ˇskolstv´ı ” dospˇeje na takovou u ´roveˇ n, ˇze nauˇc´ı rozhl´ıˇzet se kolem sebe. To, ˇze vˇetˇsina lid´ı pracuje s uzavˇren´ ymi formáty, nen´ı totiˇz zcela jen jejich problém. Myslet na budoucnost se vyplat´ı. Nikdo nem˚ uˇze zaruˇcit podporu firmy, která ˇzije z dávné slávy. Za dobu psan´ı práce jsem vystˇr´ıdal linuxové distribuce Ubuntu, ArchLinux a Fedora. Dále jsem potˇreboval grafické programy Gimp a Inkscape a psal jsem v programech gEdit, GNU Emacs a Geany. Nem˚ uˇzu opomenout webov´ y server Jamendo jako zdroj hudby, bez které se nedá pracovat. Mé snaˇzen´ı je a vˇzdy bude podporovat svobodn´ y software. Tento dokument by mˇel pomoci od svázán´ı se komerˇcn´ım softwarem. Svobodn´ y software nen´ı jenom zdarma, ale nese myˇslenku spolupráce bez omezen´ı a to mne motivuje. Autor

Rejstˇ r´ık b´ılé znaky, 13 bal´ıˇcek graphicx, 14 inputenc, 9 listings, 21 dˇelen´ı slov, 10 IDE, 9 kontrola pravopisu, 10 licence GPL, 1 LPPL, 1 p´ısmo, 31 ˇrez p´ısma, 11 velikost, 12 pˇr´ıkaz, 11 appendix, 13 documentclass, 8 hrulefill, 16 includegraphics, 14, 20 label, 21 listoffigures, 20 listoftables, 20 multicolumn, 18 multirow, 19 paragraph, 13 section, 13 selectlanguage, 5 suppressfloats, 20 verb, 23 program

TEX, 1 Microsoft Word, 3, 31 vlna, 6 prostˇred´ı center, 16 displaymath, 24 document, 8, 15 eqnarray, 25 equation, 24 figure, 20 math, 24 tabbing, 17 table, 20 tabular, 18 v´ yˇctová, 16 verbatim, 21 z´ uˇzené sazby, 16 uvozovky, 9 zalomen´ı ˇra´dku, 12 stránky, 12

33

Literatura [1] Jura Charvát, Jaroslav Zhouf, and Leo Boˇcek. Rovnice a nerovnice. Proˇ metheus, Cestm´ ırova 10, 140 00 Praha 4, 2003. Vydán´ı tˇret´ı. ISBN 807196-154-X. [2] Carsten Heinz and Brooks Moses. The listings package. Dokument od autor˚ u bal´ıˇcku; dostupné z http://jdem.cz/dvqf9, 2007. ˇ [3] Tomáˇs Hudec and Libor Skarvada. Webové stránky ˇceskoslovenského sdruˇzen´ı uˇzivatel˚ u TEXu, 2009. http://www.fi.muni.cz/cstug/csfaq [cit. 9. 12. 2009]. [4] Helmut Kopka and Patrick W. Daly. LATEX podrobný pr˚ uvodce. Computer Press, nám. 28. dubna 48, 635 00 Brno, 2004. Prvn´ı vydán´ı, ISBN 80-7226973-9. [5] Tobias Oetiker. Ne pˇr´ıliˇs struˇcný u ´vod do systému LATEX 2ε , 2.2-beta edition, Leden 1996. Neboli LATEX 2ε v 73 minutách.

34

2011. Vedoucí učitel práce: Ing. Jitka Roubalová Oponent: Ing. Petr Vlček Termín odevzdání práce: 21

Recommend Documents