2011. Úvodník

04/2011

Z E LE N É Z PR Á VY GREEN REPOR T

GRÜNER B ERIC

HT

VODA Ú vo d n í k Voda je základní podmínkou života. Vyskytuje se v tělech všech organismů, po miliardy let utvářela a dál utváří podobu naší planety a stejně tak ovlivňuje klima, ve kterém žijeme. Ačkoliv je voda z pohledu života organismů i krajiny neocenitelná, lidmi je až příliš často nedoceněná. Množství čisté a pitné vody na Zemi je limitováno. S nedostatkem vody se váže zaostalost, chudoba, nemoci a hlad. Vodní zdroje mají v České republice zcela jedinečné postavení, neboť kvůli geografické poloze prakticky všechna voda odtéká z našeho území do tří moří - Severního, Baltského a Černého. Zásoby vody jsou u nás závislé pouze na atmosférických srážkách. Z toho důvodu připadá na jednoho obyvatele zhruba poloviční množství vody v porovnání se zeměmi Evropské unie. Proto je nutno se starat o vodní zdroje a akumulovat vodu v nádržích pro překlenutí suchých období. Ochrana vod v sobě zahrnuje kromě ochrany povrchových a podzemních vod i ochranu celých vodních ekosystémů. Cílem ochrany

Obr.: Mapa hlavních vodních toků ČR. (Zdroj: CENIA)

Obr.: Povrchové vody v Karlovarském kraji. (Zdroj: www.poh.cz)

vod je zabezpečit nejen jejich kvalitu, ale také její dostatečné množství pomocí udržitelného užívání vodních zdrojů. Odběr vod by měl vždy respektovat požadavky na užívání vod a dobrý stav a ekologické limity vodních útvarů. Karlovarský kraj je v rámci území ČR specifický především výskytem minerálních a léčivých pramenů. Bez nich by byl, stejně jako většina našeho území, oblastí s nedostatkem vodních zdrojů.

Voda, voda, voda Voda – chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Její vzorec zná snad úplně každý. Svět by bez vody nemohl existovat. Lidé, rostliny a zvířata potřebují vodu k tomu, aby přežili. Na světě jsou místa, kde z nedostatku kvalitní pitné vody umírají každý den tisíce lidí. Naštěstí se s takovými problémy rozhodně nemusíme potýkat v naší zemi. Páteří Karlovarského kraje je řeka Ohře – 3. největší řeka ČR. Celý kraj spadá do jejího povodí. Dalšími přítoky Ohře jsou např. Plesná, Bystřice, Libava, Svatava a Rolava. Význam-

nou řekou je řeka Teplá, která vtéká do Ohře v Karlových Varech a protéká údolím Karlových Varů, kde vyvěrá většina pramenů. Právě díky těmto léčivým pramenům získalo Karlovarsko svou slávu a proslulost. Karlovarská termální voda je zcela ojedinělá jak svým chemickým složením, tak i fyzikálními vlastnostmi. Nejstarší složky této vody jsou starší než 25 000 let. Léčivé schopnosti pramenů využívají lidé z celého světa. Léčivé minerální prameny nejsou však jen doménou Karlových Varů. Karlovarsko je na

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

prameny opravdu bohaté, jen si vybrat: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart. Vraťme se však k pitné vodě. Jak se dostává do našich domovů? Zdrojem pitné vody může být jak voda podzemní, tak voda povrchová. Nejlepší pitná voda je zpravidla voda, která pochází z podzemních zásob - pramenů a studní. Je také nejsnazší tuto vodu upravit do parametrů vody pitné. Mocnými zásobárnami vody povrchové jsou

Obr.: Řeka Ohře (Foto:V. Vlasák, www.novinky.cz)

vodní díla a přehradní nádrže. Z nich se také voda upravuje na vodu pitnou. Vodní nádrže Horka, Mariánské Lázně, Myslivny, Podhora, Stanovíce, Žlutice jsou základními zdroji pitné vody v kraji; v takových nádržích je voda chráněná a koupání je zde zakázané. Voda v těchto nádržích ale obsahuje bakterie, musí proto projít ještě složitou cestu přes úpravny vody. Přidáním srážedel se nečistoty ve vodě sráží do vloček, vločky usedají na dno a ze dna se odstraňují. V nádržích s pískem se pak zachytí poslední vločky nečistot. Z úpraven pak již odchází voda chlorovaná, která se potrubím přes vodojemy dostává do našich domovů.

Funkci regulace vody v krajině a zpomalování povodní plní nejen přehrady, ale také společenstva lužních lesů. Luhy jsou velmi účinným protipovodňovým opatřením, které není nikterak nákladné. Pevně kořenící stromy rostoucí v luzích, odolávají náporu rychle tekoucí vody a zpomalují její sílu. Na jaře je v luzích většinou nadbytek vody, ať už z dešťů, tajícího sněhu nebo záplav. Voda se zde rozlévá do velkých ploch a luhy tak umožňují zpomalení povodňové vlny v době velkých průtoků. Část vody se zde zasákne díky bujné vegetaci. Luhy je třeba chránit. Kvůli nešetrnému vysušování krajiny v minulosti jich již mnoho nezůstalo.

Vodní díla jsou nejen zásobárnami vody po celý rok, ale zajišťují také ochranu před povodněmi, regulují minimální průtoky, vedlejšími účely bývá často i výroba elektrické energie, dále rekreace a někde i provozování vodních sportů.

Voda však do našich domovů nejen přichází, ale také je v pozměněném složení opouští. Už jste někdy přemýšleli o tom, co se děje s vodou, která opustí naše domovy skrze kuchyňskou výlevku, odtokem z vany či jako doprovod fekálních splašků z naší toalety? Kam a kudy

Obr.: Vodní dílo Stanovice. (Zdroj: www.poh.cz)

tato odpadní voda putuje, kudy projde a kde nakonec skončí? V Českých zemích byla vybudována první odpadní stoka až ve druhé polovině 17. století, odpadní vody se však dlouho odváděly ze sídel do řek a vodních nádrží bez čištění. Až na konci 19. století se započalo s budováním čističek odpadních vod. Např. historie společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary sahá až do roku 1882, kdy byl založen první karlovarský městský vodárenský podnik. Pro Vaši představu, průměrný denní přítok na ČOV Drahovice dosahuje 24.000 m3 odpadních vod (takové množství odpovídá objemu více než 10 olympijských plaveckých bazénů) a vyčištěná voda je vypouštěna do řeky Ohře. Necítíte se trochu spoluzodpovědní za to, co všechno musí snášet a zvládat naše řeky? Technické vodní památky V souvislosti s dobýváním rud v Krušných horách byla v historii vybudována mimořádná technická vodní díla. Na počátku 16. století to byl Blatenský vodní příkop na vrcholcích Krušných hor, v roce 1536 byla dokončena Dlouhá stoka ve Slavkovském lese.

Obr.: Blatenský vodní příkop. (Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz)


Reportáž: Kam putuje odpadní voda z našich domovů a co se tam s ní děje?

Co je možné na ČOV vidět? Odpadní vody produkované v domácnostech a podnicích se ve většině případů odvádějí kanalizační sítí do ČOV. V našem kraji je takto čištěno 99,6 % odpadních vod. Většina ČOV jsou dvoustupňové, tzn. mechanicko-biologické. Na čistírně se splašky nejprve mechanicky předčistí a zbaví největších nečistot. Dále voda putuje do usazovací nádrže – zde je zpomalen průtok vody tak, aby se mohly usadit jemnější pevné látky na dně. Zároveň jsou nečistoty odstraňovány i z hladiny. Tyto zadržené nečistoty jsou nazývány primárním kalem a jsou odváděny v této fázi čištění vody ze systému pryč. Již takto předčištěná voda je smíchána s aktivovaným kalem, který je tvořen mikroorganismy, jež jsou schopny znečišťující látky z vody rozložit a využít ve svém metabolismu. Voda je navíc probublávána kyslíkem. V této části se voda zdrží nejdelší dobu. Mikroorganismy jsou schopny odstranit podstatnou část organického znečištění i značnou část dusíku. V dosazovací nádrži je kal odseparován od vyčištěné vody a znovu použit pro čištění vod. Z vody se odstraňují též živiny – dusík a fosfor. Teprve takto vyčištěná voda se vypouští zpět do přírody.

Encyklopedický box EUTROFIZACE Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména o dusík a fosfor. Tento proces se v přírodě běžně vyskytuje, a je způsoben výplachem živin z půdy a rozkladem mrtvých organismů. Lidskou činností je však neúměrně zesílen, a to především hnojením půdy a únikem zbytků pracích a čisticích prostředků z odpadních vod do řek. Přílišné množství živin ve vodě působí v přirozených ekosystémech jejich změny. Mění se jejich skladba (v místě původní druhy jsou nahrazeny druhy lépe přizpůso-

Vedle samotného čištění je na některých ČOV (Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Aš) možno vidět i využívání bioplynu, který vznikne

při mineralizaci primárního kalu, na výrobu elektrické a tepelné energie pro provoz ČOV.

Obr.: Dosazovací a aktivační nádrž - ČOV Drahovice. (Zdroj: www.vakkv.cz)

Obr.: Schéma čistírny odpadních vod v Karlových Varech – Drahovicích. (Zdroj: www.vakkv.cz)

bivými či druhy náročnými na množství živin) i struktura. Eutrofizované jezero nebo řeka zarůstá biomasou sinic a řas, čímž dochází k narušení kyslíkového režimu s následným úhynem organismů. Některé sinice navíc produkují do vody toxické látky škodící člověku. Přemnožení sinic se na hladině projevuje jako tzv. vodní květ, jež je typický svým zeleným zbarvením. Z těchto důvodů je velmi omezená rekreační využitelnost eutrofizovaných vod. Prakticky každoroční přemnožení sinic je velkým problémem například v nádrži Skalka u Chebu. Příčinou je znečištění z bavorské i české části povodí.


Obr.: Vodní květ na hladině vody v nádrži Skalka

Zdroj: www.poh.cz

Ale také proč nepatří olej do výlevky a proč nejsou vhodné drtiče odpadků? To vše jsou otázky, na které vám dá odpověď návštěva čistírny odpadních vod (ČOV). Ke konci roku 2010 bylo v Karlovarském kraji celkem 90 různě velkých ČOV. Nabídka ČOV, které lze v kraji navštívit, je tedy velká. Po domluvě je exkurze i s výkladem možná téměř kdekoli.

TIP: Žádejte o podporou výukových školních i mimoškolních projektů Vodohospodářská společnost CHEVAK Cheb, a.s. nabízí podporu výukových školních i mimoškolních projektů se zaměřením na tvorbu a ochranu životního prostředí. Příjemcem podpory může být základní či střední odborná škola nebo gymnázium na-

cházející se na území, kde společnost CHEVAK Cheb, a.s. vykonává vodohospodářské služby. Na svůj projekt může škola obdržet finanční podporu až 5000,- Kč. Žádosti je možné odevzdávat k 20. dubnu, 20. červnu a 20. září 2012.

Další informace, včetně inspirací pro Vaši aktivitu a formuláře žádosti naleznete na webových stránkách společnosti - http:// www.chevak.cz/podpora-skolam-na-environmentalni-vychovu/

I když voda pokrývá většinu povrchu planety, přibližně miliarda lidí nemá v dnešní

době přístup k nezávadné pitné vodě.

Zajímavost Světový den vody, stanovený OSN na 22. března, je oslavou úcty a pokory k vodě jako takové. Každý rok se v souvislosti s oslavou Dne vody vyhlašuje téma, které charakterizuje aktuální problém. Pro tento rok je to VODA A BEZPEČNOST POTRAVIN. Letos bychom se vedle zamyšlení nad šetrným zacházením s vodou měli věnovat také faktu, že voda je klíčovou surovinou pro zemědělství, pěstování plodin i chov zvířat. Voda je ale také velmi náchylná ke znečištění a je schopna ho přenášet nejen na velké vzdálenosti v krajině, ale i potravním řetězcem.

Fotografická soutež Vyhlašujeme fotografickou soutěž s následujícími tématy: • • •

Voda ve skupenství plynném. Voda ve skupenství kapalném. Voda ve skupenství pevném.

Posílejte nám fotografie páry, ledu, sněhu, vody v přírodě i v kohoutku... Fantazii se meze nekladou. Soutěž je vyhlášena ve dvou kategoriích: 1. žáci 7.-9. tříd základních škol v Karlovarském kraji 2. žáci 1.-2. ročníků středních škol* v Karlovarském kraji *střední školou se pro účely soutěže rozumí i gymnázia a obchodní akademie

Pravidla soutěže: 1. Do soutěže bude zařazen každý, kdo zašle fotografie na některé z uvedených témat, elektronicky na e-mailovou adresu: [email protected] nebo doručí osobně do sídla OHK Cheb,


K Nemocnici 2381/2, Cheb, případně zašle poštou v obálce na adresu: OHK Cheb, K Nemocnici 2381/2, 350 02 Cheb. 2. Veškeré fotografie je nutné označit heslem „Soutěž + název tématu do kterého fotografie spadá“, s uvedením jména autora, názvem školy, ročníkem a názvem fotografie. 3. Soutěž potrvá ode dne vyhlášení; tj. 15.04.2012 do 31.05.2012. 4. Další podrobnosti, týkající se pravidel, viz http://www.ohkcheb.cz

Zdroj: www.unwater.org/worldwaterday

DEN VODY

Rozhovor s...

Ing. Milanem Trnkou a CO2 (na 1 díl vody až 3 díly CO2) o teplotě až 73 °C a obsahu minerálů cca 6,5 g/l. Prameny se na povrch dostávají vlastní silou - zvláště působivé je to u výstřiku Vřídla, které tryská do výše 12-14 metrů a je to 1 ze 4 hlubokých vrtů Vřídla, který je přímo napojen na trysku Fontány.

Foto: Archiv Ing. Milana Trnky

Ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary (SPLZaK). „Jak vznikly karlovarské prameny?“ Karlovarské prameny jsou dozvukem někdejší vulkanické činnosti, která se projevuje na křížení hlubinný zlomů. Toto křížení zlomů odkryla erozní činnost vodních toků v údolí, kde dnes teče řeka Teplá. Je to vlastně hluboce zasáklá dešťová voda z okolí Karlových Varů - části Krušných hor, Slavkovského lesa, která jedním druhem zlomů sestoupá do hloubky 2-2,5 km, kde se ohřeje od tepla zemského nitra, proplyní se a jako slabá kyselina uhličitá stoupá jiným systémem zlomů vzhůru a cestou získává svou mineralizaci rozpouštěním minerálů na výstupní cestě. Unikátní je, že se na povrch se dostává vlastní silou jako směs vody

„Jak se pečuje o prameny?“ Kromě zajištění základní péče o to, aby bylo okolí i vlastní pramen čistý, je důležitá otázka sledování pramenů, což je kromě pravidelných bakteriologických a fyzikálních rozborů i denní měření vydatnosti a teploty. Karlovarské prameny mají vzácně stabilní vydatnost, ale mohou být ovlivněny nevhodnou stavební činností v jejich okolí. Dokonce i nevhodná těžba hnědého uhlí je může ovlivnit - počátkem 20. století se tak

kvůli průvalům na dole Marie Majerové stalo a od té doby se bedlivě tato činnost sleduje a v zájmu ochrany pramenů i omezuje. „Jaké mají zdejší prameny účinky na zdraví?“ Hlavní indikace pro Karlovy Vary jsou především nemoci zažívacího ústrojí. Prospěšný je podle mě kromě pitných kúr a vřídelních koupelí i pouhý pohyb v okolí pramenů, ať je to např. v hale výstřiku Vřídla, kde vřídelní voda dopadající do mísy Fontány vytváří podobné efekty jako mořský příboj, uvolňuje se zde spontánní CO2. V okolí pramenů a zřídelních zlomů se uvolňují tzv. lehké ionty a tedy jen chůze tímto prostorem může mít blahodárný vliv. Pozn.: Vydatnost pramene se měří objemově a často návštěvníky udivuje pracovník s nádobou ledvinovitého tvaru, kterou umístí do pitného stojánku, čeká až se naplní a pak ji vylévá. Měří čas naplnění 6 litrů minerální vody, z které pak vypočítá aktuální vydatnost. Takové měření se denně provádí více než 100 let a výpadky byly pouze v době 2. světové války. (Zdroj: Archiv SPLZaK)

Obr.: Měření vydatnosti pramene

Resumé Naši planetu pokrývá z více než 70 % voda. Většina je součástí moří a oceánů a jen nepatrné procento je voda sladká a tedy využitelná jako voda pitná bez nákladných odsolovacích úprav. Zásoby vody na Zemi se s rostoucí světovou populací zmenšují a současná hydrosféra musí čelit takovým problémům, jako je globální klimatická změna, znečišťování i nadměrný odběr pro domácnosti, průmysl a zemědělství.

ba úspornými spotřebiči a zvýšením využívání vody dešťové namísto pitné např. na zahradě nebo na úklid. Stejně jako kvantitu, můžeme ovlivnit i kvalitu odpadní vody vypouštěné do kanalizace. Postačí používat nezávadné a biologicky rozložitelné prostředky či nezatěžovat kanalizaci odpady. Zdroj fotografie: www.findaleak.co.uk

Proto se musíme snažit s touto cennou surovinou nakládat střídmě. Každý může začít s úsporou vody u sebe doma. Tře-

Veškerý obrazový materiál, není-li uvedeno jinak, je archivem Ekologického centra Most pro Krušhohoří a nesmí být dále rozšiřován bez jeho souhlasu. Na vydání Zelených zpráv se autorsky podílí ECMaK, za obsahou část: Ing. M. Vágnerová, Mgr. R. Červenková, Bc. D. Kovaříková, J. Krátká a B. Nováková; za grafické zpracování odpovídá M. Černá.


2011. Úvodník

Recommend Documents