Školní asopis – 2. íslo 2010/2011
Pomlázka Upletl jsem pomlázku, je hez í než z obrázku. Všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám. Než mi dají vají ko, vyplatím je mali ko.
Obsah 2. ísla asopisu 1. Novinky z naší školy 2. Ze života zví at 3. P ísp vky žák z jednotlivých t 4. Egypt 5. Vtipy 6. Hudební sv t
íd
7. Móda 8. Sport na škole Celá redakce asopisu moc d kuje za p ísp vky a za vaší p íze .
1. Novinky z naší školy Projekty: 2.2. 2011 se dv ža ky naší školy zú astnily D jepisné olympiády, byla to Alžb ta Bedna íková a Barbora Urbanová. D v ata se umístila na moc hezkých místech. Druhý projekt „Podnebné pásy na naší planet “ prob hl v 5. t íd , kdy žáci v n kolika skupinkách vytvá eli své projekty. Všichni mohli erpat z r zných zdroj . Nakonec i výtvarné práce byly nádherné a vy si je m žete prohlédnou ve velké budov ve druhém pat e. Žáci své projekty prezentovali i ve 2.,3. a 4. ro níku. Všem se projekt moc líbil a všichni si z toho vzali spoustu nových a zajímavých poznatk . 9.t ída pracuje na projektu KROKUS. Žáci na podzim zasadili cibulky žlutých krokus . Žluté krokusy symbolizují jeden a p l milionu židovských d tí, které byly b hem holocaustu zavražd ny. Žlutá barva p ipomíná žlutou Davidovu hv zdu, jíž museli Židé b hem 2. sv tové války nosit. V ideálních podmínkách vykvetou na konci ledna nebo za átkem února - kolem Mezinárodního dne památky ob tem holocaustu (27. 1.). Další projekt se jmenuje ,,D ti d tem aneb S odpady hrav ’’, který prob hne v 8.t íd . Jde o projekt, kde žáci základních škol navšíví mate ské školy a p edstaví své projekty týkající se ekologie. 26.února prob hl reprezenta ní ples, na n mž byla celá 9. t ída šerpována. Ples byl velice navštíven a slavnostní nástup se vyda il. Nechyb ly ani slzi ky dojetí. Zápis do 1. t ídy se konal již v m síci lednu. P išlo n co kolem 30 prv á k . Pro budoucí školáky byla p ipravena spousta zábavných her v doprovodu pohádkových bytostí. D ti dostaly i dáre ky vyrobené od žák z r zných t íd. V íme, že se všem zápis moc libil. Recyklohraní probíhá už od za átku školního roku . Žáci z r zných t íd nosí hliník, petlahve, staré baterie, ale i elektrospot ebi e, které už jsou k vyhození. V prvním vydání asopisu jsme psali o tom, že d ti z 8. ro níku vyrobily z t chto nepot ebných v cí netvo ický erb, dále pak vyhrála Zuzana Ko ová ze 7.ro níku za bezvadný nápad žárovky. Takže recyklujte a noste nepot ebné v ci paní u itelce Kašákové. Stejskalová
Veronika
Na snímku p. u . Olga Marková a Mat j Votruba
2. Zví ata Divoká pouštní zví ata: Libyjská pouš je z poloviny tvo ena píse nými dunami vysokými až 150 metr , které vítr neustále p eskupuje. Na úpatí dun se choulí k oviska, na jejich úbo í raší kv tiny a trávy. Pohyblivá p da se m že kdykoliv propadnout, takže tu p ežívají jen ješt rky a n kte í menší hlodavci - nap . pískomil saharský s velkýma ernýma o ima. Masou písku proniknou také plazi hrabající si nory, mezi n ž pat í protáhlý, béžov zbarvený ješt r scink obecný. Mezi dunami se skrývají ne ekané vodní zdroje. Hromadí se tu deš ová voda a voda ze záplav, která p itahuje nejr zn jší druhy zví at. Skrývají se tu ští i s obávaným žihadlem, je to ale i oblíbené místo fenk s úzkým enichem a širokýma trojúhelníkovitýma ušima. Zví átko podobné lišce je velké asi jako ko ka, má pískovou barvu a celý den z stává zahrabáno ve své no e. Vylézá až po setm ní, aby se vydalo na lov hmyzu i malých hlodavc a schroupalo pár rostlin. Potkat bychom tu mohli také osam lou ko ku pouštní, lišku pouštní a lišku obecnou, varany, zmije, stáda gazel a adax (velkých antilop se šroubovit to enými rohy), pískomily s bílým b íškem a jemným kožíškem, pískomily saharské a pískomily menší, fr íky a jejich p íbuzné, pískomily hedvábné. Anna Nováková
3. P ísp vky od žák Za alo to nevinn Za ít nevinn m že veliká láska. Za ne oby ejnou pusou a skon í u oltá e. Nevinn za ne t eba i velké kamarádství. Potkají se náhodou dv holky, co rády nakupují, a ješt za 40 let spole n vymetají obcho áky. I malá hádka mezi kamarádkami kv li oble ení nebo jiné blbosti za ne nevinn a skon í celoživotní nesnášenlivostí. Vlastn , skoro vše v život d ležité za ne nevinn . A skon í n ím monstrózním , velikým. Stejn jako m j p íb h. Byla jsem oby ejná holka z vesnice. 9. zá í jsem slavila patnácté narozeniny. Necht la jsem sice žádnou velkou oslavu , ale kamarádi si stáli za názorem, že takovýhle v k se musí oslavit. Ud lali pro mne ,,velikananánskou ‘‘ oslavu . A protože v d li, jak moc ráda zpívám, uspo ádali n co jako ,,karaoke show‘‘. Zrovna tehdy jsem ujížd la na Shaki e, zpívala jsem všechny písni ky od ní. Najednou se u mne objevil n jaký krava ák. Že si se mnou pot ebuje popovídat. Souhlasila jsem. Chvíli se m vyptával na to, jak dlouho zpívám, které interprety mám nejradši a co bych v život cht la d lat. Potom na st l hodil papír a vizitku. Že si to mám po ádn p e íst a po té informovat, jak jsem se rozhodla. Popadla jsem ty papíry a let la k rodi m. Po chvíli p ib hla kámoška , která se hned za ala zajímat: ,,Hele tady píšou , pokud souhlasíte, spole nost So...ehm, no to je jedno, vám nabídne nahrávací smlouvu.‘‘ Vytrhla jsem jí to z rukou a rychle jsem text p elítla o ima. A opravdu, byla to smlouva. ,, Máte n kdo propisku, nebo n jaké psadlo?‘‘ Utekly t i m síce, já naprosto š asná nahrávala svou první písni ku. Všechno klaplo, naprosto všechno. P ed dv ma lety, jsem se p est hovala do Stát . Kde se mi povedlo obrovské ,,boom‘‘ , s novým cédé kem. B hem toho všeho jsem získala ty i ceny Grammy, dvacet t i ocen ní MTV a další ceny. Na kont mám ty i v n , šest cédé ek a jeden zhoubný nádor v krku, který mi vzal hlas a tím pádem vše, co jsem v život m la. Jak už jsem ekla, nevinn za ne vše v život d ležité a skon í n jak monstrózn . Adéla Kocourková, 7.ro ník
Krásná Rihana Za patero horami a šestero ekami bylo jedno moc staré království, kde vládla krásná princezna Rihana. A protože byla moc panova ná, necht la se provdat za žádného prince. Cht la vládnout sama. Její otec Richard IV. byl ale jiného názoru. Protože byl velmi t žce nemocný, p ál si, aby se princezna provdala co nejd íve, než opustí tento sv t. Nechal proto vyhlásit sout ž, že ten, kdo uhodne princezninu oblíbenou v c, stane se jejím manželem a tím následníkem tr nu, Ten, kdo však neuhodne, bude o hlavu kratší. Protože odpov nikdo neznal, tak se samoz ejm nikdo nep ihlásil. Až jednou se objevil princ Edvard z vedlejšího království. Edvard byl krásný a urostlý mladý princ, kterému se Rihana už dávno moc líbila. Vzpomn l si totiž, že když byl ješt malý a byl
s rodi i na návšt v u krále Richarda IV, byla Rihana ješt malá a neustále hrála ve svém pokojí ku hry na po íta i. Její maminka tenkrát íkala, že po íta je její nejoblíben jší v c. Proto byl Edvard úsp šný a uhodl. Jenže Rihana nem la na vdavky ani pomyšlení, rozhodla se, že vyhlásí vedlejšímu království válku. Ale mírumilovný Edvard hned vymyslel na Rihanu lest. Nechal vybavit svoje vojsko nejnov jší technikou. Nakoupil obrn né vozy, samopaly, kulomety, laserové zbran . Když nastoupilo Rihanino vojsko , které m lo jen d la a me e, proti vybavenému vojsku Edvarda, nezbylo Rihan nic jiného, než válku odvolat. Umoud ila se a ihned poslala SMS zprávu Edvardovi, že se vzdává bez boje a vezme si ho za muže. Mobil zvonil ten ve er ješt hodn krát, protože si m li co povídat. Svatba byla veliká, jídla a pití mnoho. N ejš astn jší byl ale král Richard, kterému se splnil jeho sen. Daniel Hrubý, 6.ro ník
Milý žáci mám tu pro vás sout ž. P íb h, který se vám více zalíbil napište na papírek (jeho název)a odevzdejte vaší t ídní paní u itelce. Ke konci roku vybereme pisatele, který m l nejvíce hlas a odm níme ho n jakou sladkostí. Tak nám prosím dávejte své další p íb hy a možná to budete vy, kdo tuto cenu vyhraje .
Za redakci asopisu: Veronika Stejskalová
I když je u nás ješt zima, ud láme si výlet do teplého podnebí. Tak se spolu s námi trochu zah ejte. Vracíme se do Egypta. (zde se dozvíš vše o starov kém Egypt ) Mumie : Mumie jsou vyschlé t lesné schránky (lidská t la), které jsou asto starší více jak tisíc let. Pyramidy : Pyramidy jsou vlastn starov ké hrobky, které vystav li sta í Egyp ané jako poctu svým faraon m. Existuje asi 90 pyramid. Mnoho z nich je opravdu velkolepých a už od dob starých ek a íman p itahují pozornost turist . Mumifikace Mrtví byli nejd íve zahrabáni do písku a takto vysušeni. Na po átku si to mohli dovolit pouze ti opravdu nejbohatší jako faraoni. Pozd ji se rozší ila i mezi oby ejné obyvatelstvo. Lidem, kte í p ipravovali mumie, se íkalo balzamova i. Na vše musel dohlížet kn z. Mumifikované t lo bylo umíst no do t í sebe vložených rakví a ty pak do kamenné schránky nazývané sarokofág.
Faraon : Staré ozna ení pro krále. Sarkofág : Kamenná rakev vyzdobena motivy. eka Nil : Nil protéká Egyptem. Pramení v horách ve st ední Africe a vlévá se do St edozemního mo e. Je to nejdelší eka na sv t . Pouš Sahara : Sahara je nejrozsáhlejší pouští na sv t . Každý den bez ustání na ní padají slune ní paprsky .V noci se pak zna n ochladí. Jediný zdroj vody na Saha e m žete najít v oázách . Oáza : Oáza je ostr vek, který vy nívá n kde na poušti. Rostou zde vysoké palmy, pod kterými je stín. Najdete zde i živ tekoucí vodu . Zví ata na poušti : Velbloudi pomáhají lidem p echázet poušt . Za den dokáží ujít 20 kilometr . A dokáží nepít až 8 týdn , ale jakmile dorazí do oázy, jsou schopni b hem n kolika minut vypít až 100 litr vody .
5. Vtipy Pepí ka vyhodí už ze t etí školy kv li špatnému prosp chu a ješt horšímu chování. Otec už neví co s ním, a tak ho p ihlásí do církevní školy. Mladý najednou za ne nosit jen jedni ky a i chování má vzorné. Táta se diví a ptá se ho, jak je to možné. Pepí ek vypráví: "V naší t íd je na zdi p ibitej chlap. Ve vedlejší místnosti je taky p ibitej chlap na zdi. A v kabinetu u pana editele je ješt další. Táto, tam se s nikým nemazlej!" Pan u itel vysv tluje rozdíl mezi nehodou a nešt stím. "M že mi n kdo ze žák íct n jaký p íklad?" Pepí ek se p ihlásí. "Prosím, pane u iteli, když ztratím žákajdu, je to nehoda a když ji tatínek najde, je to nešt stí." Poš a ka zvoní u dve í. Otev e jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem v puse. Ot esená poš a ka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodi e doma?" Chlapec potáhne z doutníku, kou vyfoukne sm rem k poš a ce, odklepe popel na koberec a znud n prohodí: "Co myslíš? Jsou?" U itel: " ekni Honzo, co je nejd ležit jší v lidském t le?" "Nohy, pane u iteli." "Pro zrovna nohy?" "Protože táta je obuvník." Pan fará vidí malého chlapce, jak ská e u jednoho vchodu a nem že dosáhnut na zvonek, tak se rozhodne, že mu pom že, zdvihne chlapce, ten zazvoní, potom ho dá na zem. Chlapec se na n ho podívá a íká: "No co u íš, utíkáme, ne?"
! " #$! + ,-. ! / )+ + " /)%. +* 1. ! $ / . + / 1 ,2$! + ,* , * # " *$ +!2 ! + -. * ,,* .$ 1 ) $5 , 6 + ,-*, 1* )& /)%.,*, +" .6 ,*"
% &' ('' )*$ 01 +" ) +- $! 1.$! 2$! 3 ,. + . * ,* , ) 4 $! $! * ,0& * ! " #$! ''
# +* 7 879: + 6 / $ ", 0) )*$!& 2,/& / $! "*, ,* .;6 # (((<0 , " 1 / $ + ,"&**0 , "= *1 $ "* * + + " ).$. = *$ 1 $ / , + .0 , " ,6 * +" , " $! + $*, +" ,* .$ * 50 1 /) / +" 0 >) )*$! . + 1 * + .$! .* # +* *$! + + -* * )* *1+/ ? " @ " A 1 ! , +" $ , B " $* "8 , "C
Móda Scene oble ení Scene móda se vyzna uje mixem všeho – barev, st ih , materiál s velkým množstvím výrazných dopl k (sponky, elenky, náramky, korále – hlavn výrazné, aby byly co nejvíc vid t). Scene gilrs chodí p evážn v krátkých sukních (aby zvýraznily svou ženskost), k nim je možné p idat legíny nebo barevné, co nejstrakat jší podkolenky/ nadkolenky. Samoz ejm , že špatné nejsou ani kalhoty nebo t í tvr áky, ale zase by m ly být hol i í, a když t eba trochu skate, tak ne o t i ísla v tší. Šup na n s barevným strakatým páskem a p l oble ku je hotovo.
Scene boy to mají snažší, jako vždy, preferují úzké kalhoty – roury, ke kterým padne výrazný pásek.
Scene top Tri ka, košile, bundy, mikiny a svetry se vyzna ují barvami a potisky. Hlavn u tri ek hrají prim názvy kapel a obrázky animovaných postavi ek.
Scene boty Podpatky podtrhují ženskost a prodlužují nohy, stará pravda, a proto se jich nez íkají ani scene. Chodit v nich ale celý den po m st nebo po škole není práv pohodlný zážitek, a tak tu jsou balerínky nebo kecky, které jsou ideální i k sukni. Úpln nejlepší jsou takové, co mají potisk, podrážku v jiné barv než svrchní materiál, a doma si k nim vym níš tkani ky tak, aby byla každá jiná. Je jasné, že takovéhle botky nejsou nejlevn jší, ale to by nebyly scene, aby nevzaly do ruky fixu a boty si zkrátka neupravily. To je jedna z dalších módních v cí, bu originální a své oble ení origináln nakombinuj i uprav.
Scene milují piercing. Pecka nad rty nebo kroužek do rtu, od v ci není ani obo í. Letí i fleshe a plugy do ucha, ty se mohou dokonce barevn sladit s oble ením.
Jak vypadá scene make-up
Tady není velký rozdíl mezi scene a emo. Scene make-up se vyzna uje silnými o ními linkami a výraznými stíny. Barvy a kombinace jsou na tob , musí být hlavn vid t, fantazii se meze nekladou. Pokud je ti to pohodlné, m žeš použít um lé asy. Už chybí jen rt nka nebo lesk – op t vyber, co máš rad ji a hlavn , co ti sluší. Scene make-up se nese ve znamení ženskosti a krásy, ú elem není vypadat jak zfetovaný metalák.
Scene vlasy a ú esy Také pro scene je typická patka, ovšem ne p es o i, to by zakrylo váš pracný make-up. Delší patka se obvykle u scene girls p ichytí výraznou sponkou, nejlépe s motivem nebo p ímo ve tvaru kv tiny, barevnou elenkou, ale klidn i šátkem. U scene boy z stane voln nebo je lehce roz epý ená. Barvy vlas jsou zcela na tob , rozkošn p sobí obarvené proužky ve vlasech u girls i u boys, od r žové po tyrkysovou, zkrátka, jak chceš ty. V.Stejskalová, P.Marková, V.Navrátilová D
8. Sport Sportovní akce Naše škola se dne 29.9.2010 zú astnila nohejbalu, ve kterém jsme se umístili takto: Družstvo A na 4. míst a družstvo B na 5. míst . Dne 8.12. 2010 se žáci 6. a 7. ro níku zú astnili Orion Florbal Cup. Umístili jsme se na 7. míst . 15.3.2011 se bude konat florbal. Naše škola proti Krhanicím . Tak držíme pale ky.
Když už tak máme rádi ten florbal, tak si o n m n co povíme…
Historie florbalu I když florbal vznikl p vodn v USA, je za kolébku tohoto sportu považováno Švédsko. Zde se v 70. letech 20. století za al pod názvem innebandy hrát organizovan a rychle si získal obrovskou popularitu. Další zemí, kde si hra brzy získala popularitu, bylo Finsko (pod názvem salibandy) a Švýcarsko (unihockey). S rozdílnými názvy se také mírn lišila pravidla, nejv tší rozdíl byl ve švýcarské verzi, kde i branká používal hokejku. Ke sjednocení pravidel došlo v roce 1986
v souvislosti se založením Mezinárodní
florbalové federace. Švédsko udává sm r ve vývoji dnešního florbalu a má nejvíce registrovaných florbalist na sv t . eská florbalová unie je z hlediska po tu len na t etím míst za druhými Finy a p ed tvrtými Švýcary. Zajímavostí je, že d rovaný mí ek nevynalezli Švédové, Finové ani Švýca i, ale Ameri ané, kte í používali plastový d rovaný mí ek ke trénování baseballu; tento mí ek byl p vodn p ibližn dvakrát v tší.
Sou asný sv tový florbal Dnes už ani ve Švýcarsku branká i hokejku nemají, protože existují mezinárodní pravidla florbalu stanovená Mezinárodní florbalovou federací IFF (International Floorball Federation). IFF vznikla v roce 1986, mezi zakládající zem pat ilo Švédsko, Finsko a Švýcarsko. V sou asnosti tvo í IFF p es 50 zemí, mezi které '(
pat í i Nigérie nebo Pákistán. esko, respektive FbU, se stalo lenem v roce 1992, kdy m la IFF osm len . Filip Fibír, 8. ro ník
''
