2010. Foto: Vlastimil Václavek

Loucký Zpravodaj

3/2010

I I I . Sjez d louckých rodá ků 18. 9. 2010 Foto: Vlastimil Václavek

12,12,- Kč

Slovo starosty Vážení spoluobčané, uplynuly 4 roky volebního období zastupitelstva obce a nastal čas, kdy je třeba rekapitulovat výsledky naší práce. Na počátku tohoto období byla velká očekávání, především v oblasti čerpání dotací z EU. Měly to být 4 roky, ve kterých přijde nejvíce peněz pro obce a to především z evropských fondů. Realita už nebyla tak růžová a všechny informace, jak obce neumí čerpat evropské fondy, se ukázaly nepravdivé. Naopak zájem ze strany obcí byl obrovský a vysoce převyšoval finanční možnosti poskytnutých peněz. I přes velkou konkurenci naše obec získala různé dotace z EU. Nejvýznamnějšími akcemi byly výstavba kanalizace u koupaliště a na Balkáně a rekonstrukce náměstí. V letech 2006 až 2010 dostala naše obec dotace ve výši: 2006 12.000.000,-Kč 2007 4.332.000,-Kč 2008 7.880.000,-Kč 2009 23.600.000,-Kč 2010 17.000.000,-Kč + 100.000.000,-Kč na protipovodňová opatření 164.812.000,--Kč Celkem 164.812.000, ROK 2006 1. Oprava vozovky ulice Dělnická 2. Dokončení vodovodu v Otíně 3. Vybudování vodovodu v Lukáchčást B 4. Výměna oken ve škole-severní strana 5. Dokončení opravy střechy kina 6. Vybudována nová úpravna vody na koupališti 7. Vybudována nová vodovodní přípojka na koupaliště 8. Vybudovány 2 nové studny na koupališti 9. Zakoupeno nové cisternové hasičské auto ROK 2007 1. Veřejný internet 2. Inženýrské sítě pro 30 rodinných domů

10. Vyrobeny turistické orientační tabule mikroregionu Loucko 11. Rozšířeno veřejné osvětlení 12. Připraven projekt na odpočinková místa v obcích Svatoslav a Otín 13. Připraven projekt dokončení úpravy náměstí a Hlavatic 14. Pasport dopravního značení a výměna dopravních značek 15. Budování inženýrských sítí-lokalita Otínská 16. Dláždění náměstí u autobusové zastávky

3.

Inženýrské sítě pro 36 bytových jednotek 4. Chodník od Muzea k náměstí -2-

5.

Rekonstrukce dláždění na náměstí 6. V. etapa kanalizace

ROK 2008 1. Dokončení technické infrastruktury pro 36 bytových jednotek 2. Technická infrastruktura pro 12 rodinných domů 3. Zpevnění komunikace ulice Za Humny-opěrné zdi 4. Opěrná zeď v ulici Nová a dokončení revitalizace náměstí ROK 2009 2009 1. Oprava lesní cesty k Bílé skále 2. Opravy místních komunikací 3. Rekonstrukce chodníků v ulici Nádražní 4. Technická infrastruktura pro 12 rodinných domů 5. Rekonstrukce chodníku v ulici Osvobození 6. Vybudování chodníku v ulici Nová ROK 2010 1. Kanalizace V.etapa-dokončení místních komunikací 2. Kanalizace VI.etapa 3. Rekonstrukce vodovodu v ulicích Nádražní a Železniční 4. Zateplení budovy Základní školy 5. Zateplení budovy Úřadu městyse-realizace 2010 až 2011 6. Rekonstrukce školní jídelny 7. Technická infrastruktura pro 12 rodinných domů 8. Vykoupení pozemků v sousedství sýpky

7. Rekonstrukce rozvodů vody na koupališti 8. Výkup pozemků pro výstavbu rodinných domů a podnikání 5.

Rekonstrukce vodovodu v ulici Osvobození 6. Kanalizace V.etapa 7. Kanalizace VI.etapa 8. Rekreační a odpočinková zóna Otín 9. Dětské hřiště v ulici Ve Žlabu a výkup pozemků

7. 8. 9. 10.

Kanalizace V.etapa Kanalizace VI.etapa Dětské hřiště v Mateřské škole Víceúčelové sportoviště v areálu koupaliště 11. Výkup obilního skladiště na Hlavaticích 12. Projekt pro budování nového separačního dvora

9. Příprava pozemků pro výstavbu rodinných domů-Jižní svahy 10. Protipovodňová opatření 11. Nové veřejné osvětlení v ulici Nová 12. Privatizace bytů městyse 13. Sjezd rodáků 14. Nová autobusová zastávka v ulici Nová-realizace říjen až prosinec 2010 15. Rekonstrukce chodníků v ulici 1.Máje

-3-

Výše uvedená rekapitulace se týká především větších akcí , které jsou pro obec finančně náročnější. Je třeba také zmínit, že se některé záměry nepodařilo realizovat a to by měla být výzva pro budoucí zastupitele a radnici. Celé uplynulé volební období se ubíralo ve znamení aktivity celé řady louckých spolků. Snahou rady a zastupitelstva bylo tyto spolky podporovat. Musím podotknout, že v naší obci proběhlo mnoho menších projektů, finančně méně náročnějších, ale stejně důležitých jako ty velké. Závěrem chci poděkovat všem lidem, kteří v uplynulých 4 letech přispívali k rozvoji naší obce.

Zateplování budovy základní školy

Viktor Wölfl, Wölfl, starosta

Usnesení zastupitelstva Městyse Luka nad Jihlavou 15. 07. 2010 ZM projednalo: 54/09/ZM : zápis z minulého zasedání 55/09/ZM : program, termín a pracovní předsednictvo příštího zasedání 56/1O/ZM: ZM schvaluje Rozpočtové opatření č. 6/2010 Městyse Luka nad Jihlavou.

Usnesení zastupitelstva Městyse Luka nad Jihlavou 10. 08. 2010 ZM schvaluje : 57/10/ZM: zápis z minulého zasedání 58/10/ZM : program, termín a pracovní předsednictvo příštího zasedání 59/10/ZM: ZM schvaluje smlouvu č. 08017411 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR a Zástavní smlouvu č. 08017411-Z mezi městysem a Státním fondem životního prostředí ČR. 60/10/ZM: ZM schvaluje Kupní smlouvu č. 1210000665 mezi městysem a JMP Net, s.r.o. na převod plynárenského zařízení do vlastnictví JMP Net, s.r.o. za kupní cenu 270.600,- Kč. Danuše Záhorská asistentka starosty -4-

Slovo místostarosty Vážení spoluobčané, tak jako každý podzim je nutné provést vyhodnocení sezóny našeho koupaliště. I když „koupací sezóna“ v měsíci červenci nebyla co se počasí týče nejhorší, vlivem počáteční investice na zprovoznění areálu je ztráta značná. K návštěvnosti přispělo i hojně využívané nové víceúčelové hřiště, které bylo postaveno za finanční podpory kraje Vysočina. Rovněž instalovaný solární systém nám pomohl zvýšit teplotu bazénové vody o 2 st. oproti průměru z minulých let. Počasí v měsíci srpnu ovšem nesplnilo naše očekávání a návštěvnost byla výrazně nižší. V předchozích letech končila sezóna vždy v polovině září, ale v letošním roce skončila louckou poutí, což je zkrácení o 14 dní. Věřím, že v příštích letech se podaří zajistit finanční podporu na celkovou rekonstrukci koupaliště, čímž se sníží provozní náklady. Závěrem mi dovolte popřát Vám všem příjemný slunný podzim a dětem hodně úspěchů v novém školním roce. Zdeněk Janovský místostarosta Vážení spoluobčané , dovolte mi poděkovat všem dárcům, kteří věnovali věcné dary a finanční hotovost při pořádání humanitární sbírky pro obce postižené povodněmi. Sbírku organizoval Sbor dobrovolných hasičů Luka nad Jihlavou. Sbírka byla zaměřena na úklidové, dezinfekční prostředky a finanční hotovost. Za vybrané peníze byly zakoupeny hygienické prostředky u p. Koloucha. SDH poté kontaktovalo vedení úřadu města Chrastava, se kterým byl domluven termín předání věcné pomoci. Vzhledem k množství a objemu sbírky nebylo v silách místního sboru zajistit dopravu vlastními silami, proto byl osloven p. Jaromír Hlávka, který dopravu zajistil dodávkovým vozidlem. Sbírka byla převezena do města Chrastava, kde proběhlo s pracovníky úřadu její převzetí. Jménem vedení města Chrastava a za sbor dobrovolných hasičů bych chtěl ještě jednou poděkovat všem dárcům za dary a solidaritu. Zdeněk Janovský starosta SDH

Víte, že… … do nadcházejících říjnových voleb do Zastupitelstva městyse Luka nad Jihlavou byly podány kandidátní listiny těchto stran: 1. Sdružení nezávislých kandidátů - SDH Luka nad Jihlavou 2. Sdružení nezávislých kandidátů a strany TOP 09 3. Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 4. Sdružení České strany sociálně demokratické a nezávislých kandidátů -5-

Policie ČR Polná informuje V době od 29.5.2010 do 17.8.2010 bylo na Obvodním oddělení Policie ČR v Polné zaevidováno celkem 41 přečinů, 119 přestupků a bylo vyřízeno 149 obyčejných čísel jednacích. Přímo v Lukách nad Jihlavou bylo v této době prováděno prověřování pěti přečinů dle trestního zákoníku a dále šetření k šestnácti přestupkům, při čemž ve třinácti případech se jednalo o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, které byly vyřízeny uložením blokové pokuty. Kromě těchto byly oznámeny tři přestupky proti majetku a to krádež jízdního kola, krádež potravin v prodejně a podvodné uzavření smlouvy s poskytovatelem služeb v oblasti mobilních komunikací. K prověřovaným přečinům: - V době od 30.5.2010 do 1.6.2010 odcizil neznámý pachatel blíže nezjištěným způsobem bez viditelného násilí z místnosti strojníka v areálu koupaliště na ulici Osvobození volně odloženou pánskou peněženku červené barvy s finanční hotovostí 1.030,- Kč, osobními doklady a platební kartou, čímž majiteli způsobil škodu ve výši 1.130,- Kč. - Dne 24.6.2010 vnikl neznámý pachatel za užití násilí, po vypáčení okenice a rozbití skleněné výplně okna, do rekreační chaty, která se nachází mezi obcemi Luka nad Jihlavou a Vysoké Studnice, kterou prohledal a odcizil z ní lednici s mrazákem zn. Siemens, myčku na nádobí zn. Ariston, mikrovlnnou troubu a sporák nezjištěných značek, radiomagnetofon s CD přehrávačem zn. Panasonic, 4 skříňky v imitaci světlý dub, 20 m prodlužovacího kabelu na cívce a sadu broušených sklenic. Majiteli způsobil škodu ve výši 26.600,- Kč na odcizených věcech a 400,- Kč na poškození okna. - V době od 15.09.2009 do 29.7.2010 byl zaevidován přečin „Zanedbání povinné výživy“, kdy žena neplnila vyživovací povinnost na své dítě bydlící v Lukách nad Jihlavou, kterou jí stanovil soud, a dluží tak na výživném částku 11.000,- Kč. - V době od 1.8.2010 do 2.8.2010 neznámý pachatel v železniční stanici v Lukách nad Jihlavou poškodil nápisy sprejovou barvou celkem dvě lokomotivy a pět vagonů, čímž způsobil škodu v předběžné výši 40.000,- Kč. - V době od 6.8.2010 do 7.8.2010 odcizil neznámý pachatel po odstranění a odcizení visacího zámku na vstupní bráně stavební míchačku oranžové barvy, která se nacházela na dvoře u rekonstruovaného domu na ulici Dělnická, a z tohoto domu dále odcizil ponorné kalové čerpadlo a vodováhu, čímž majiteli způsobil škodu ve výši 7.700,- Kč. -6-

Jakoukoliv informaci vedoucí ke zjištění osoby pachatele nebo k nalezení odcizených věcí je možné oznámit na tel. čísle Obvodního oddělení Policie ČR v Polné – 567 212 333 nebo na lince 158. Za Obvodní oddělení oddělení Policie ČR Polná: npor. Zdeněk Dvořák, komisař

-7-

Zamyšlení Víta Háby, faráře Návrat ke kořenům Cestička k domovu známě se vine – hezčí je, krásnější než všechny jiné.

A kdybych ve světě, bůhví kam zašel, tu cestu k domovu vždycky bych našel.

Douška a šalvěje kolem ní voní, nikde se nechodí tak jako po ní.

A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.

Autor této básně – Karel Václav Rais - miloval rodiče, domov, rodný kraj i vlast. Cestička k domovu by neměla zarůst nikdy a nikomu. Ať je člověku osm nebo osmdesát let. Ať už je to cestička skutečná, která nás bezpečně dovede do teplé náruče domova nebo utkaná už jen ze vzpomínek na dávné krásné časy. Často se píše o návratu ke kořenům, k počátku, ke zdroji. Člověk by si měl odpovědět na otázky: Kdo jsem? Odkud jsem? Kam patřím? Kam směřuji? Co všechno na mne, na utváření mé osobnosti mělo a má vliv? Lidé se dělí do skupin podle nejrůznějších hledisek, často zájmových, ale také podle původu. Dříve lidé prožívali celý život na jednom místě. Dnes lidé hodně cestují, stěhují se z místa na místo. Někteří odcházejí za prací, jiní za partnerem.Ale kořeny máme ve svém rodišti, příbuzné na místním hřbitově. Je dobré vracet se ke kořenům, vzpomínat, setkat se s přáteli a modlit se za své předky. Je dobré, když se člověk má kam vracet, když má domov, zázemí, když má na dětství krásné vzpomínky. Domov by měl být místem, kam se člověk rád vrací, nač vzpomíná. Bohužel v dnešní době je mnoho rozpadlých rodin, domovy bývají pro mnohé místem násilí a nepříjemných zkušeností. Co vlastně dělá domov domovem? Velikost, moderní vybavení, peníze? Ne. Je to láska, vzájemné vztahy. Domov má být místem lásky, místem, kam se člověk rád vrací, kde je přijímán takový, jaký je, kde vždy najde přijetí a pochopení. Člověk je závislý na lásce. Prokázal to i pokus, který kdysi provedl s dětmi Bedřich Veliký. Vzal si do péče deset dětí. Pět z nich bylo ošetřováno s velikou pečlivostí. Děti dostávaly přesně na minutu jíst. Ošetřovatelky s nimi však nesměly promluvit ani slovo. O ostatních pět dětí nebylo tak dobře postaráno. Ani jídlo nedostávaly pravidelně. Ale jejich ošetřovatelky s nimi mluvili, smály se s nimi a zpívaly jim. Děti z první skupiny časem chřadly a byly stále sklíčenější. Neměly se k životu. Druhých pět dětí rostlo jako z vody a dařilo se jim výborně. -8-

Život udržuje a zaručuje nejen pořádek a čistota, ale především lidský vztah. Ani dostatek jídla nenasycuje, jen láska sytí lidský hlad po životě. Ani v nadbytku a bohatství není člověk šťastný a spokojený. Být milován – v tom je pravé štěstí a spokojenost. A to by měl člověk prožívat především ve svém domově. A tak bych u příležitosti sjezdu louckých rodáků přál všem, aby jejich domov byl skutečným domovem – místem, kde je nám dobře, kde se máme rádi a kde nacházíme porozumění. Vít Hába, Hába, farář

Z místní základní školy NOVÝ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 2010/2011 Po celé prázdniny a ještě na začátku školního roku byl ve škole a školní jídelně čilý stavební ruch. V základní škole o prázdninách probíhala výměna oken a celkové zateplení budovy s novou fasádou. Kuchyně ve školní jídelně byla celkově rekonstruována. I přesto, že se jednalo o rozsáhlé stavební práce, podařilo se vše stihnou tak, aby nový školní rok 2010/2011 byl zahájen v pondělí 6.září. Ve škole jsme přivítali 38 nových prvňáčků, kteří se budou učit ve dvou prvních třídách. Celkem má základní škola 12 tříd a navštěvuje ji 251 žáků. Doufám, že se žákům, učitelům i zaměstnancům bude v nově opravené škole a školní jídelně lépe učit a pracovat a věřím, že stavební opravy přinesou výraznou úsporu nákladů na vytápění školy. TŘÍDY A VYUČUJÍCÍ ZÁKLADNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY 2010/2011 2010/2011 Třída

třídní učitel

počet žáků

1.A

Mgr. Sylva Tomanová

19

1.B

Mgr. Dana Maralíková

19

2.tř.

Mgr. Lenka Novotná

22

3.A

Mgr. Helena Lavičková

16

3.B

Mgr. Mariana Smejkalová

15

4.tř.

Mgr. Ivana Kochová

26

5.A

Mgr. Dagmar Štěpánková

15

5.B

Bc. Anna Cejpková

17

6.tř.

Mgr. Hana Koptová

29

7.tř.

Mgr. Zdeňka Roháčková

28

8.tř.

Mgr. Vladimíra Göthová

17

9.tř.

RNDr. Ivana Bušová

28

Celkem 12 12 tříd

251 -9-

Ředitelka školy - Mgr. Alena Vrbická Zástupkyně Zástupkyně ředitelky školy - PhDr.Květoslava Gottvaldová Výchovná poradkyně poradkyně - RNDr. Ivana Bušová Koordinátor ICT – Mgr.Ivana Kochová Speciální pedagog - Bc. Anna Cejpková Protidrogový preventista - Mgr. Vladimíra Göthová Koordinátor environmentální výchovy – Mgr. Helena Lavičková Netřídní učitelé – Mgr.Pavel Pruša Bohuslav Vysloužil Mgr.Iva Janoušková Asistentky pedagoga - Zdeňka Semrádová Blanka Schmiedová ŠKOLNÍ DRUŽINA Vedoucí vychovatelka školní družiny družiny – Radka Šťávová Provoz družiny dále zajišťují – Zdeňka Semrádová Blanka Schmiedová PRÁZDNINY 1. pololetí 2. pololetí podzimní prázdniny vánoční prázdniny

6. září 2010 – 31. ledna 2011 1. února 2011 – 30. června 2011 středa - 27. října 2010, pátek – 29. října 2010 od čtvrtka 23. prosince 2010 – 2. ledna 2011 / Výuka začne v pondělí 3. ledna 2011./ pololetní prázdniny pátek – 4.února 2011 jarní prázdniny 21. února - 27. února 2011 velikonoční prázdniny čtvrtek - 21. dubna 2011, pátek – 22. dubna 2011 hlavní prázdniny 1. července 2011 – 31. srpna 2011 Školní rok 2011 – 2012 začne ve čtvrtek 1. září 2011. ZVONĚNÍ NA HODINY A PŘESTÁVKY 1. 7,30 – 8,15 2. 8,25 – 9,10 3. 9,25 - 10,10 4. 10,20 – 11,05 5. 11,15 - 12,00

6. 7. 8. 9. 10.

PROVOZ ŠKOLNÍ DRUŽINY DRUŽINY Ranní 6,30 – 7,15 Odpolední 11,05 – 16,00

12,10 – 12,55 13,05 – 13,50 14,00 – 14,45 14,55 – 15,40 15,50 – 16,35

POPLATEK ZA ŠKOLNÍ DRUŽINU DRUŽINU 80,80,- Kč měsíčně 30,30,- Kč měsíčně za ranní družinu (pokud žák navštěvuje pouze ranní družinu) Mgr.Alena Vrbická, Vrbická, ředitelka školy školy - 10 -

Místní kulturní středisko Vás zve Od 24. do 28. listopadu 2010 do has. zbrojnice na

VÁNOČNÍ VÝSTAVU OBRAZŮ

Ivana Sýkory, hutního skla uměleckého skláře Pavla Havelky a květinové vazby Renaty Koumarové ●

Městys Luka nad Jihlavou Vás zve v pátek 26. listopadu v 17 hodin na náměstí na SLAVNOSTNÍ

ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU s programem dětí ZŠ a ZUŠ ●

Kamarádi Balkánského ranče Vás zvou na

PÁTÝ ROČNÍK DNE ŘEMESEL v sobotu 27. listopadu na náměstí. Přijďte s námi obdivovat um řemeslníků nejrůznějších profesí, ochutnat a posoudit výrobky našich šikovných louckých pekařek. Odpovídající hudbu a něco na zub máme v záloze. - 11 -

Z loucké historie Počátky lékárny v Lukách nad Jihlavou Lidé na venkově v minulosti znalostí a služeb lékařů a lékárníků moc často nevyužívali, především z finančních důvodů. V případě nemoci se snažili vystačit si se znalostmi vlastními a zkušených lidí v rodině a ve svém okolí. Když už si museli obyvatelé Luk nebo z okolních vsí nějaký lék opatřit, mohli zajít do některé z lékáren v Jihlavě. Už od 16. století byly na náměstí dvě a jejich počet se postupně zvyšoval až na pět v době mezi světovými válkami. Mohli také navštívit lékárnu v Brtnici, kde ji po velkém moru v roce 1715 založili pauláni ve svém klášteře blízko zámku. Po zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1785 zanikla i lékárna a znovu byla v Brtnici obnovena na jiném místě až v roce 1835. Lékárna U sv. Ducha byla otevřena v domě čp. 73, později se dvakrát stěhovala. Od druhé poloviny 19. století měli obyvatelé Luk přístup k lékům snadnější, protože místní obvodní lékaři měli k dispozici své vlastní domácí lékárny. Samostatná lékárna byla v Lukách zřízena až v roce 1951, uvažovalo se o tom však už dlouhou dobu předtím. Poprvé se takové úvahy objevily v době první světové války, kvůli nepříznivým poměrům ale k jejich naplnění nedošlo. Další vážný pokus se konal koncem třicátých let. V srpnu 1937 požádal o udělení lékárnické koncese pro Luka nad Jihlavou u Zemského úřadu v Brně PhMr. Vilém Mareš, pracující v předcházející době jako adjunkt v lékárně U Matky Boží v Praze-Podolí, později ve Volyni v Pošumaví a nakonec jako provisor v Dačicích. Lékárnická koncese byla v té době vázána na souhlas obcí, které posuzovaly potřebnost pro místní obyvatele. Zastupitelstvo V Lukách i ve všech okolních vesnicích se k Marešově žádosti vyjádřilo kladně, záporně se však vyslovilo všech pět jihlavských lékárníků s obavou, že nová lékárna ohrozí jejich prosperitu. Přesto okresní hejtmanství navrhlo počátkem roku 1938 žadateli koncesi udělit. Vyřízení se ale protahovalo a nakonec po upozornění jihlavských lékárníků na to, že PhMr. Mareš byl v roce 1934 soudně trestán, což se při dalším šetření potvrdilo, Zemský úřad v Brně jeho žádost v říjnu 1939 zamítl. Vilém Mareš nebyl jediným zájemcem o udělení lékárnické koncese v Lukách. V době, kdy byla jeho žádost stále ještě projednávána, se v prosinci 1938 přihlásil také PhMr. František Zadražil z Přerova. Obce jeho žádost podpořily, lékárnické grémium v Brně také, proti se opět postavili jihlavští lékárníci. Okresní hejtmanství ho nakonec v květnu následujícího roku odmítlo odůvodněním, že PhMr. Mareš požádal o koncesi dříve a není zatím o ní rozhodnuto a druhou koncesi nelze pro Luka udělit. Koncem roku 1939 se objevil ještě třetí zájemce, a sice PhMr. Marie Kainarová z obce Řepiště, okres Frýdek. Do září 1939 pracovala v lékárně v Krnově u Opavy, pak jí však německé úřady koncesi bez náhrady odňaly. Proti její žádosti se postavily jak obce, tak lékárenské grémium. Přes snahu úřadů i obcí

- 12 -

se lékárnu v Lukách tehdy ještě zřídit nepodařilo a příznivá doba k tomu nebyla po celou dobu okupace ani v prvních letech po jejím skončení. Po roce 1948 se systém povolování nových lékáren zcela změnil. Nebyla to již samostatná živnost, ale lékárny, stejně jako celé zdravotnictví podlehly socializaci. Pro provozování lékáren byl založen národní podnik Medika s ústředním ředitelstvím v Praze. Úspěšně začal MNV v Lukách usilovat o zřízení lékárny v roce 1950. Výměrem Jednotného národního výboru v Jihlavě byly n. p. Medika v Jihlavě přiděleny kanceláře zrušeného hospodářského družstva v domě pana Antonína Juzla na náměstí v Lukách. Dům čp. 129 byl postaven během necelých pěti měsíců v roce 1935. Plány jednopatrové, podsklepené budovy navrhnul Rudolf Janko, architekt a stavitel v Bedřichově u Jihlavy, v únoru 1935. O stavební povolení požádal pan Juzl 3. dubna, o pět dní později ho dostal a stavba mohla být zahájena. Postupovala podle pozměněného plánu zednického mistra Eduarda Bumbálka z května t. r. tak rychle, že již 22. srpna byl dům po komisionální prohlídce schválen k obývání. Kancelářské místnosti hospodářského družstva byly umístěny v přízemí, v prvním patře domu se nacházel byt rodiny Juzlových. I ten musel majitel domu uvolnit od července 1951 pro ubytování vedoucího lékárny a jeho rodiny. Medika začala se zařizováním lékárny hned na počátku roku 1951. Nábytek byl převezen z Jakubcovy lékárny v Třebíči, další vnitřní zařízení ze zrušené lékárny U sv. Anny v Jihlavě v Benešově ulici č. 5. Správcem lékárny v Lukách byl od počátku dubna jmenován PhMr. Jaroslav Čebiš, narozený v roce 1923 ve Švermově, okr. Kladno. Do Luk přišel z Nového Města na Moravě, kde vedl přechodně po tři měsíce lékárnu. V polovině května byla do Luk přeložena z Nového Města i jeho manželka, narozená v roce 1927 v Humpolci. Lékárna byla otevřena 15. května 1951. Lékárník Čebiš v ní pracoval na plný úvazek, jeho manželka na poloviční. Manželé Čebišovi působili v Lukách do konce dubna 1957, pak byli na vlastní žádost přeloženi do Humpolce, kde si koupili vlastní dům. Nahradili je manželé PhMr. Jan Ničovský a laborantka Milada Ničovská z Dačic, oba na plný úvazek. Jan Ničovský se narodil v roce 1910 v Domažlicích, jeho žena roku 1918 v Myslechovicích u Litovle. Při územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla lékárna převedena do majetku Lékárenské služby Okresního ústavu národního zdraví Jihlava. Majetkem OÚNZ se stal i celý znárodněný dům čp. 129. V březnu 1965 byly v lékárně zrušeny noční, nedělní a sváteční služby. V té době lékárna zajišťovala služby pro Luka a 15 okolních vesnic: Předboř, Otín, Bítovčice, Jeclov, Svatoslav, Petrovice, Kozlov, Vysoké Studnice, Věžnici, Řehořov, Kamenici, Kameničku, Vržanov, Střížov a Přímělkov. Pro zajímavost můžeme ještě uvést, že v roce 1968 lékárna vydala léky na 15 661 lékařských předpisů, tj. v průměru 50 za den. Lékárna je v domě čp. 129 na náměstí v provozu nepřetržitě až do dnešní doby. PhDr. Vlastimil Svěrák - 13 -

Z letních dětských táborů LDT RADOST V LUKÁCH NAD JIHLAVOU 2010

I. běh pionýrského tábora

V roce 2010 se uskutečnil I. běh pionýrského tábora na základně u Svatoslavi v termínu od 5. do 17. července 2010. Stanového tábora se zúčastnilo 42 dětí ve věku od sedmi do šestnácti let, 10 instruktorů a 4 vedoucí. Chod tábora zajišťovali kuchaříci Majkl a Maťa, zdravotnice Lada, zásobovač Jaroušek a hlavní vedoucí Víťa. Každý rok se věnujeme některému velkému tématu. V předchozích letech jsme byli Indiáni, Vikingové, Strážci Sherwoodského lesa a v roce 2009 Cestovatelé „Proti proudu času“. Pro letošní tábor jsme uskutečnili celotáborovou hru na téma „Po stopách Williho Foga“. Každý den jsme věnovali jednomu státu. Něco jsme se naučili o světadílech, řekli si zajímavosti z různých států, o různých národech a cizích kulturách. Naši kuchaři pečlivě připravili jídelníček tak, aby kopíroval program dětí. Proto při toulkách po Itálii jsme ochutnali špagety, při bojích o Velkou zeď se posilnili rýží a masem à la čína a například v Grónsku opekli rybí filé.Díky nádhernému počasí, které nás hřálo po celou dobu, jsme mohli využít všech nabídek, jenž táborová základna nabízí. Hráli mnoho her, běhali po lese, plavili po rybníce, váleli se po louce a poznávali okolí Luk. Zpětně musím poděkovat každému, kdo se na I. běhu nějakým způsobem podílel. Nejen děti, vedoucí a ostatní členové tábora, ale i obec Luka nad Jihlavou, hasiči, policie České republiky, Městská policie Jihlava, Vidourkův mlýn Střížov, Muzeum Luka nad Jihlavou a mnoho dalších, kteří pomohli či zpříjemnili život na táboře, si zaslouží velké DÍKY. Za I. běh Letního dětského tábora RADOST v Lukách nad Jihlavou se loučí Vítězslav Kružík.

II. běh pionýrského tábora

Naším dnem “D“, tedy dnem nástupu, byl letos sedmnáctý červenec. Bohužel, stejně jako minulý rok, tak i letos se nesl ve znamení deště. Děti ale i přesto nastoupily v plném počtu 48. Letos nám přibylo hodně „nových tváří“ a sjely se k nám ze všech koutů republiky. Mohly se těšit na celotáborovou hru nesoucí název „Stroj času“. času“ Zhotovil ho podivínský vynálezce Alfons Vykuk, který nás jeho pomocí přenášel do různých historických období. Byli jsme například v pravěku a shlédli jsme scénku předání meče Excalibru vodní paní králi Artušovi. Byli jsme také svědky slavného Šalamounova rozhodnutí. Dále jsme napjatě pozorovali loupeživý nájezd Vikingů, zadováděli si na renesančním karnevalu a učili se, jak správně obchodovat. Ale abychom nebyli jen v minulosti, podívali jsme se i do budoucnosti v podobě návštěvy mimozemšťanů na naší základně. Po splnění všech úkolů, které byly tématicky spjaté s navštívenými historickými dobami, nás čekal úkol poslední – získat poklad Aztéků. Vydali jsme se pro něj do tajemné jeskyně, ve které nám dva aztéčtí bojovníci, strážci pokladu, předali zašifrovaný vzkaz. Naštěstí jsme - 16 -

prokázali dobrou znalost morseovky, vzkaz bezchybně přeložili a mohli se tak radovat z měšců plných „zlata“. Jako každý rok nás opět navštívili se svou technikou dobrovolní hasiči z Luk. Novinkou v programu byly dvě návštěvy Policie ČR. Obě byly plánované. Během jedné z nich se mohly děti seznámit s policejním vybavením a technikou, jakou byla například motorka brázdící dálnici D1 nebo auto s radarem. K půjčení dostaly vybavení pořádkové jednotky. Byl to například pendrek, teleskopický obušek, štít anebo přilba. Největší ovace ovšem sklidilo vystoupení policejních psovodů. Druhá návštěva se nesla ve znamení ukázek z praxe. Dva policisté sehráli tři scénky s tématem zadržení pachatele. Obě návštěvy měly u dětí obrovský úspěch. Výlet jsme letos podnikli do Pelhřimova. Navštívili jsme Muzeum kuriozit a výstavu „Zlaté české ručičky“. No a nakonec jsme se vydali do krytého bazénu, kde se děti v parném dnu zchladily a hlavně dosyta vyřádily. I letos nesměla chybět sportovní olympiáda, branná hra, diskotéky, bingo, morseovka, uzly, mapové značky, ježdění na loďkách, střelba ze vzduchovek a další vyžití. Novinkami v programu byly známé televizní soutěže 5proti5, Hodina pravdy a Hry bez hranic. Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům, ať už z řad dětí, tak i vedoucích, za krásných 14 dní u nás na „Radosti“ a těším se na léta další.

za kolektiv vedoucích II. Běhu Josef Navrátil - 17 -

TÁBORY SDRUŽENÍ PETROV PETROV V letošním roce se nám podařilo s dětmi prožít tři týdenní tábory v Heralticích u Třebíče a jeden v Ostrově nad Oslavou. Počet účastníků byl většinou 25 až 30 lidí. Každý týden měla na starosti jiná parta vedoucích. I přes deštivé počasí nebo únavu účastníků z velkého horka se nachystaný program podařilo uskutečnit – byť občas improvizovaně, ale i to k tomu patří. Prožili jsme spoustu legrace, poznali jsme nové kamarády a všichni se už teď moc těšíme na příští rok.

Šest až dvacet Tábor v Heralticích ve dnech 2. až 10.7. nesl název „Šest až dvacet“ dvacet“, byl opředen tajemstvím a na děti čekala různá překvapení. Vše začalo už prvním dnem. Když jsme v pozdním odpoledni vlakem dorazili do Hvězdoňovic, přenesli jsme se do 6. století, kdy žil svatý Benedikt. Po kratší procházce byla v lese připravena „stezka odvahy“, při níž účastníci luštili z latiny Benediktovo známé heslo „Modli se a pracuj“. Další dny jsme se do dob a míst významných světců přemisťovali letadlem Airbus 737 s cestovní kanceláří Heraltour. Připomínali jsme si život Johanky z Arku, Ignáce z Loyoly, Dona Boska, Jana Buly a Maxmiliána Kolbeho. Chtěli jsme, aby byl program zajímavý, proto jsme děti seznamovali se světci nevšedními způsoby. Divadlem, promítáním dokumentu, filmem…Nejvíce zaujal muzikál o Janě z Arku, který jsme secvičili pod vedením Jindřišky v dobových kostýmech. Celý pobyt provázely hry vztahující se k programu a dobrá zábava. Za své výkony byli účastníci každý den obodováni a v letadle odměněni. Body později proměnili za staré mince a nakoupili si mapy, které jim pomohly při hledání pokladu. Tím největším pokladem nám však bylo krásné počasí a deset dní, které jsme strávili společně… Stáňa a Jindřiška Váchovy

První křesťané Druhý červencový týden se s námi Heraltice přenesly do doby 1. století našeho letopočtu. Společně jsme se vrátili do období starého Říma, do doby pronásledování prvních křesťanů. Skrývali jsme se před římskými vojáky, ale i přes naši opatrnost jednoho z nás zajali… Během týdne jsme se dozvěděli, jak nesnadné bylo v té době vyznávat víru, jak se první křesťané tajně scházeli v katakombách – podzemním pohřebišti, jak byli mučeni a v některých dobách i předhazováni lvům. Celý týden jsme plnili nelehké úkoly a tajně se vzdělávali. To bylo potřeba k tomu, abychom na konci týdne mohli obnovit křestní sliby a uvědomit si důležitost poselství, které křesťané mají šířit. Při hrách a soutěžích jsme prokazovali statečnost, vytrvalost, naše vědomosti a různé jiné schopnosti, které byly pro první křesťany nutností. Tak jsme získávali body a do našich svitků nám byly otištěny tajné křesťanské symboly. Společným úkolem všech skupin bylo sestavení mozaiky pocházející z římských katakomb. - 18 -

Svitky a mozaiku jsme schovávali před vojáky. Jejich nalezení by prozradilo naši víru a kdo ví, jak bychom skončili… Dana a Lucka Dvořákovy Dvořákovy a Veronika a Eva Kolouchovy

Stvoření - Heraltice 25. -30.7. V tomto týdnu jsme s mladšími dětmi prožívali první kapitoly Bible. Pokoušeli jsme se představit si nejrůznější krásy stvořené přírody, při hrách jsme si mimo jiné připomněli schopnosti a dovednosti člověka. Užili si „ráje“ a pohody, ale hned další den jsme neobstáli ve zkoušce a museli jsme z ráje odejít. Čekaly nás velké úkoly a „těžká práce.“ Uvědomili jsme si, že je na světě i zlo a jak těžké je dělat dobro. Při závěrečné bojové hře jsme si prověřili naše schopnosti a vědomosti a získali sladkou odměnu. Ludmila Krčálová a Pavla Musilová Tábor v Ostrově nad Oslavou Tento rok jsme se na tábor vypravili hned na začátku prázdnin, společný týden od 2. 7. do 9. 7. jsme strávili v Ostrově nad Oslavou na místní útulné faře. Zahráli jsme si spoustu nových her, ale i těch starých, klasických, při nichž si užijeme nejvíce legrace. Dávka dobrodružství nechyběla v podobě našeho „nočního běhu“ a noci strávené pod širým nebem. Střídavě jsme se dělili o každodenní modlitbu, kterou měli na starost Učedníci. Smetáci dohlíželi na pořádek a v záležitostech jídla se vyznali Kuchaři pod vedením dvou výborných šéfkuchařek. Celý týden jsme se seznamovali s životním dílem P. Mudr. Ladislava Kubíčka. Byl bezpochyby inspirativním člověkem a zanechal tu mnohá poselství, kterým jsme se snažili „přijít na kloub.“ I počasí nám přálo, mohli jsme se tedy jít vykoupat a trávit čas převážně v přírodě. Lucie Sedláková a Pavlína Vondráková

Myslivecké sdružení Luka nad Jihlavou pořádá dne 9. října 2010

HUBERTSKOU SLAVNOST, která proběhne od 13 hodin za zdravotním střediskem. Zveme Vás na soutěže pro děti, okružní jízdy v bryčkách, ukázky loveckých psů a jízdy na koních, můžete se také těšit na mysliveckou kuchyni a hudební produkci. Akce se uskuteční na oslavu a připomenutí svátku patrona všech myslivců „Svatého Huberta“, a je určena pro širokou veřejnost. - 19 -

XXIV. ročník „Dřevěného muže“ Triatlon „Dřevěný muž“, pro sportující veřejnost se letos uskutečnil 7.8.2010. Opět pod záštitou SK Policie Jihlava, za pomoci místních dobrovolných hasičů a letos nově i s pomocí pořadatelů „Atletika Jihlava“. O vlastní závod se postarali hlavně dobrovolní pořadatelé z řad místních obyvatel. Na trase cyklistické části byla patrná i podpora policie ČR. Bohužel na celém závodu se podepsalo počasí, které bylo letos mimořádně špatné a proto odradilo velké množství amatérů. Startovalo 51 závodníků a dvě štafety. Účast domácích borců byla opět nižší, protože někteří sportující amatéři byli na dovolené a některé odradilo počasí. Z místních soutěžilo 6 závodníků. V mužské kategorii opět zvítězil Josef Krčál (1984) před Radkem Hájkem (1976) a Lubošem Horáčkem (1961) a opět vyhráli poukázky na sportovní zboží. Je velká škoda, že místní ženy se již po několikáté nezúčastnily, snad se šetří na jubilejní 25. ročník. Trasa celého závodu byla klasická: start plavání na nádrži „Gabčíkovo“, poté cyklistická část po trase Luka - Jeclov -Velký Beranov – Luka a běh kolem nádraží k fmě Arcade Color a zpět po ulici 1. máje na náměstí. Jedinou změnou byl v běhu přesun tratě na cyklostezku, která vede před náspem ČD. Každý ze závodníků absolvoval dva okruhy na kole i běhu. Většina účastníků měla letos lepší časy než v minulosti. V absolutním pořadí bylo umístění na prvních dvou místech stejné jako vloni. Vítěz Vladimír Srb (1:09:36) z Jihlavy opět porazil druhého v cíli L. Nedělku a získal kazetu s broušeným sklem. Mezi ženami zvítězila Pátková Iva (1:35:43) a ve štafetách Pavlíček, Padlos, Ivan (1:25:48). Letos byla udělena i cena útěchy pro závodnici Drábkovou Lindu a také vylosována cena pro náhodného závodníka. Vzhledem k neustálému dešti byla louka u „Gabčíkova“ podmáčená a někteří členové doprovodu s auty zapadli do bahna. Závodníkům to ale nevadilo. Voda byla klasicky zelená a přiměřeně teplá. Místní dobrovolní hasiči u hráze ochotně „kropili“ závodníky i když to počasí moc nevyžadovalo. Dík patří i majiteli „Gabčíkova“, který zajistil posečení trávy a umožnil přístup k vodě. Cyklistická část proběhla hladce a všichni ji dokončili. Při běhu se již někteří unavení závodníci občerstvovali vodou, ale v mnohem menší míře než při ročnících ve vedru. Je nutné zdůraznit, že bez velké podpory sponzorů a nemalé práce dobrovolných pořadatelů, by se pořádání této akce „Dřevěný muž“ nemohla konat. Doufáme, že se podaří zorganizovat i další ročník opět první sobotu v srpnu 2011. Příští 25. ročník by měl být jubilejní. Dík patří všem firmám, které svojí podporou umožnili pořádání XXIV. ročníku: Úřad městyse Luka nad Jihlavou, Policie ČR Jihlava, Buwol Metal, Koloniál L. Kolouch, Modeta Style, DITON s.r.o., J. Florián- nápoje, Potraviny Kubištová, Cyklo - Čech, PROGEO spol.s.r.o., KMS sro., a další, kteří si nepřáli být jmenováni. Samozřejmě dík i všem dobrovolným pořadatelům z řad sportovních nadšenců, včetně Atletiky Jihlava. Foto na http://www.kms.cz/triatlon/. Za pořadatele všem děkuje Mgr. Šimáček Šimáček Josef - 20 -

Z cest našich občanů VÝCHODNÍ TIMOR Už po druhé se na stránkách Louckého zpravodaje setkáváme s cestovatelem, louckým rodákem, Petrem Varró. Poprvé nás zavedl do Afriky, konkrétně Ugandy, Tanzanie a Zanzibaru. Letos se vydal do dalekého Východního Timoru v jihovýchodní Asii. Položili jsme mu následující otázky:

Jak se člověk z České republiky dostane do Východního Timoru? Mým koníčkem je potápění. Postupně jsem si v potápěčské škole v Třebíči u instruktora Petra Lukáška zvyšoval kvalifikaci, až jsem loni na podzim dosáhl na pozici divemaster. To je první profesionální stupeň v potápění, člověk potom může pracovat jako asistent instruktora nebo jako potápěč - průvodce. Toho jsem se rozhodl využít, chtěl jsem zkusit práci někde v zahraničí. Získat nové zkušenosti, potkat lidi, zlepšit se v angličtině. Řekl jsem si, že docela příjemně je v jihovýchodní Asii, a tak jsem emailem obeslal asi 500 potápěčských základen v této oblasti. No a ozvali se mi ze základny v Dili, což je hlavní město Východního Timoru. Koupil jsem si letenku, sbalil potápěčskou výstroj a za 3 týdny jsem přistával na druhém konci světa... Když tak nad tím přemýšlím, tak se člověk z České republiky dostane do Východního Timoru velmi lehce.

Jak dlouhou dobu jsi ve V. Timoru strávil a v čem konkrétně spočívala Tvoje práce? Nabídka od potápěčské základny Dive Timor Lorosae (www.divetimor.com) byla na 2 měsíce - duben a květen. Pracoval jsem zadarmo, hrazeno jsme měl ubytování a stravu. Také jsem si mohl půjčovat auto. No a samozřejmě jsem měl zdarma potápění. Moje práce spočívala hlavně v doprovázení klientů. Ale nebylo to jen o potápění. Musíte zajistit, aby se klient cítil příjemně, aby si užil celý den. Takže bylo třeba udržovat konverzaci, pobavit, podat informace o potápěčských lokalitách.

- 21 -

Můžeš nám popsat takový běžný den s potápěním? V 8 ráno jsem měl nástup do zaměstnání. Podle seznamu přihlášených klientů jsem zkompletoval veškerou výstroj. Do chladicích boxů připravil nápoje, v blízké restauraci vyzvedl jídlo. Ve Východním Timoru leží většina potápěčských lokalit na pobřeží ve vzdálenosti do 50 km od hlavního města Dili. Jelikož naše potápěčská základna nevlastnila loď, jezdilo se na potápění autem. Řízení auta mimo město je zde pro cizince adrenalinovým sportem, takže jsem dostal na pomoc řidiče. Veškeré vybavení včetně kyslíku pro případ potápěčské nehody se naložilo do auta. Před 9. hodinou dorazili klienti. Vyřídil jsme formality a placení a jelo se potápět. Na starosti jsem měl 2 - 8 lidí. Cesta na první ponor trvala přibližně hodinu a čtvrt. Tento čas jsem většinou využíval na seznámení s klienty. Snažil jsem se popsat lokalitu, na kterou se jedeme potápět, se začátečníky jsme procházeli základy bezpečnosti. Po příjezdu na místo ponoru bylo třeba všem pomoci s výstrojí, udělat předponorový, zjistit, zda je moře bezpečné... Během ponoru je potom třeba potápěče neustále sledovat a předvídat případné potíže. První ponor trval přibližně hodinu. Následoval přejezd na druhou lokalitu, oběd a příprava na druhý ponor. Návrat na základnu se většinou protáhl na 4. – 5. hodinu odpolední. Následovalo zapisování ponorů do potápěčských deníků a rozloučení s klienty. Tím práce ještě nekončila, bylo třeba postarat se o výstroj a o auto. Když jsem v 6 večer skončil, měl jsem toho většinou dost.

Jací lidé se vlastně chodí na Timoru potápět? Jsou to pouze turisté nebo i nějací místní obyvatelé? Je to zajímavé a překvapivé, ale ani turisté, ani místní obyvatelé. Abych to vysvětlil, musím začít trochu zeširoka. Východní Timor je nejmladším asijským státem. Nezávislost na Indonesii získal až v roce 1999 a neobešlo se to bez krveprolití a ničení. Země je tímto poznamenána, v kombinaci s obrovskou chudobou to znamená, že je odkázána na mezinárodní pomoc. Proto v hlavním městě Dili působí přes 5000 zaměstnanců Organizace spojených národů, kteří se podílejí na obnově infrastuktury. Jejich přítomnost je v hlavním městě Dili patrná na každém kroku, počínaje moderními auty s nápisem UN a konče například vysokými cenami v obchodech, barech a restauracích. Ve Východním Timoru je ve srovnání např. s Indonésií draho, v podstatě zde neexistuje turistická infrastruktura, takže turistů zde - 22 -

moc není. Člověk občas potká nějakého Australana (do Darwinu v Austrálii je to 600 km). Abych se vrátil k otázce: ve Východním Timoru se potápějí zejména zaměstnanci OSN - nejvíce Portugalci, Brazilci, Američané, Australané... Ale narazíte i třeba na Němce nebo Rakušany. Jen žádného Čecha jsem zde za celou dobu nepotkal.

A co kolegové potápěči? Na základně nás ty 2 měsíce pracovalo pět: manažerka z Anglie, instruktoři z Austrálie, Brazilie a Belgie a já - suchozemec z České republiky. Ke konci pobytu jsem ještě zaučoval mého nástupce, který byl ze Španělska. Atmosféra v týmu byla uvolněná a velice přátelská. Kdo zná potapěče, ten ví, že jsou to lidé velice pohodoví. Hodně času jsme trávili povídáním o potápění, cestování, ženách a ostatních koníčcích. Většinou se tyto rozhovory odehrávaly po večerech na baru nebo v indické restauraci, která byla moje oblíbená.

A co vody Východního Timoru, číhají v nich nějaká nebezpečí ? Neřekl bych přímo nebezpečí. Spíš musí potápěč dodržovat základní pravidla bezpečnosti, na nic nesahat, nechovat se agresivně. Pod vodou jsme vždy jen na návštěvě. A návštěvy se chovají slušně. Pokud potkáte například žraloka, tak není třeba panikařit, stačí být v klidu a obdivovat jeho ladné pohyby. Stejně se chováme i k delfínům, želvám, chobotnicím nebo třeba mořským koníkům. Tyto všechny živočichy jsem na Timoru pod vodou potkal a ohrožen jsem si nikdy nepřipadal.

Předpokládám, že ve svém volném čase jsi cestoval a poznával tuto zem, můžeš se s námi podělit o zážitky, co na tebe nejvíc zapůsobilo, jaká je tamní příroda, lidé ? Po dvou měsících práce na základně v Dili za mnou přiletěla přítelkyně a další dva měsíce jsme cestovali po Východním Timoru a po Indonesii. Spali jsme pod širákem nebo v chatrčích místních lidí, cestovali stopem, vařili si na ohni. Opravdu hodně na mě zapůsobila laskavost lidí, ani jednou jsme nebyli odmítnuti s žádostí o pomoc, radu nebo třeba jídlo. Takže asi to nejvzácnější, co jsem si z cesty dovezl byl, příjemný pocit ze setkání s lidmi. Jsem přesvědčen, že kdyby každý aspoň trochu cestoval a potkával lidi jiného náboženského vyznání nebo jiné barvy pleti, nebyl by na světě rasismus a xenofobie.

- 23 -

A co jídlo, bylo pro tebe něco neobvyklé, nebo "nezkousnutelné" ? Místní kuchyně mě ničím zásadním nepřekvapila. Nebylo to jako v Kambodži, kde nám servírovali pečené pavouky. Spíš jsem byl jako vegetarián potěšen tím, že se zde vaří hodně tofu, zeleniny a dalších rostlinných produktů. Ale i masožrouti si na své rozhodně přijdou. Celkově je timorská kuchyně asi zdravější, než kuchyně česká. Hodně ryb, darů moře, rýže a nudlí. Je pravda, že po 4 měsících jsem se těšil domů na brambory, které se v Asii moc nepěstují a obvykle se ani nejedí jako příloha. Nejvíc jsem postrádal jogurty a mléčné výrobky, na které skoro nenarazíte. A pokud ano, tak jsou neskutečně drahé.

A poslední otázka: co je Tvým cestovatelským snem a kam se chystáš příště ? Mým snem je potápět se na Islandu s velrybami a také pod ledem na Severním pólu. Na příští rok mám ale poněkud menší cíle. Chceme se podívat do Bulharska do hor. Nebude to na 4 měsíce jako letos, cestování není úplně nejlevnější záležitost a také nechci pokoušet trpělivost mého zaměstnavatele...

Děkujeme za odpovědi a těšíme se na Tvé další zážitky z cest. redakce

Ceník zveřejnění reklamy v Louckém zpravodaji Stránka formátu A5 Barevná 800,- Kč Černobílá 500,- Kč

Polovina stránky Barevná 400,- Kč Černobílá 250,- Kč

Menší než polovina Barevná 250,- Kč Černobílá 100,- Kč

Víte, že… … 15. a 16. října 2010 proběhnou senátní a komunální volby. … 11. 9. ve 13 hodin byl odhalen památník sv. Huberta na místě zvaném „Panšula“, který postavilo Myslivecké sdružení Luka nad Jihlavou. - 24 -

Zeptali jsme se za Vás Jste loucký rodák, zúčastníte se srazu louckých rodáků a proč? Miloslava Konířová: „Ano. Protože mám k tomuto místu, kde jsem se narodila a kde mám své blízké, vřelý vztah.“ Viktor Wölfl st.: „Ano, abych se setkal s bývalými spolužáky.“ Hana Křížová: „Ano. Chci se setkat se svými známými a těžko se někde jinde s některými mohu vidět.“

Na co se na srazu nejvíce těšíte? M. K.: „Nejvíce se těším na setkání se svými vrstevníky, s kterými jsem se dlouhá léta neviděla.“ V. W.: „Těším se na to, abych mohl ukázat co se vše v Lukách změnilo.“ H. K.: „Na dlouho nepotkané známé, na prohlídku louckého zámku, na celkovou atmosféru setkání.“

Jaké pro Vás bylo dětství v Lukách? M. K.: „Na své dětství v Lukách vzpomínám velmi ráda. Bylo to jedno z nejhezčích období mého života.“ V. W.: „Přesto, že jsem neměl rodiče, na své dětství vzpomínám rád.“ H. K.: „Na všechno si vzpomínám a musím konstatovat, že bylo velmi pěkné.“ Inzerce

- 25 -

- 26 -

Matrika

Výročí narození nad 80 let Červenec: Červenec: Otilie Součková, Karel Nováček, Božena Manová a Bohumil Dočekal

Alenka

Casková,

Ludmila

Pokorná,

Srpen: Srpen: Zdeňka Kuřítková, Jan Suchý, Jaroslav Štorek, Růžena Marešová, Marie Kafoňková a Růžena Šindelářová Září: Září: Václav Sáblík, Karel Landsmann, Ludmila Procházková, František Chlup, Alžběta Jarošová, Jiřina Šlechtická, Justin Zajaček a Václav Vondrák

Narodili Narodili se

David Fous, David Ryška, Stanislav Krejčí, Šárka Rychlá a Kateřina Litochlebová

Rozloučili jsme se s

Marií Solařovou, Helenou Lokvencovou, Antonínem Holubem, Jiřím Cyprianem, Emilií Krčálovou, Zdenkou Soukupovou a Josefem Lavičkou

Pouťový koncert humpolecké Vysočinky.

Loucký zpravodaj – vydává Úřad městyse Luka nad Jihlavou, náklad 800 ks, odpovědná redaktorka Emilie Patiová, redakce Lenka Šotterová a Zdeňka Vondrová, povoleno tiskem Okresním úřadem Jihlava pod číslem 1490/75. Tisk ETIS s.r.o. Jihlava, Žižkova 10, www.lukanadjihlavou.cz

Kejklíř Vítek se svými „asistenty“ při vystoupení na Přehlídce louckých kapel.