2009 Zpravodaj Severské společnosti

Severské listy 2/2009 Zpravodaj Severské společnosti

Národní park Skuleskogen, Švédsko, foto Michael Stanovský

SEVERSKÉ LISTY – ZPRAVODAJ SEVERSKÉ SPOLEČNOSTI 2/2009 tento zpravodaj nemá nic společného s internetovými stránkami www.severskelisty.cz ani s redakcí bývalých Severských listů, jejichž vydávání na Internetu pokračuje

redakční uzávěrka: 19. května 2009 schváleno k vydání: 2. června 2009 Výborem Severské společnosti vychází: červen 2009 redakce: Výbor Severské společnosti, Praha tisk a distribuce: Česká pošta a. s., Postservis České Budějovice Projekt vydávání Zpravodaje byl finančně podpořen z prostředků MZV ČR.

Stalo se – uskutečněné akce Severské společnosti v minulém období 17. března 2009 – J. B. Foerster a Sever, Muzeum Bedřicha Smetany, pořad k Roku JBF (ke 150. výročí narození významné osobnosti české kultury). Ve spolupráci s Muzeem a Společností Bedřicha Smetany. (pobočka Praha) 23. března 2009 – Genealogie L. Torstenssona, přednáší dr. Vieweghová. (pobočka Brno) 24. března 2009 – Cestování po Finsku a okolí, restaurace „Pivovarský dům Karlín“, promítání filmů cestovatele Aleše Dočekala. (pobočka Praha) 1. dubna 2009 – Faerské ostrovy, součást série prezentace zemí Severu brněnské cestovní kanceláře CK Periscope Skandinávie. (pobočka Praha) 8. dubna 2009 – Úspěchy dánského filmu, přednáška Mgr. Yvony Černohausové. (pobočka Praha) 15. dubna 2009 – Cestování po Švédsku, beseda s Janem Šmídem z Jablonce nad Nisou. (pobočka Praha) 26. května 2009 – Knut Hamsun, experimentátor, tradicionalista, vlastizrádce. Přednáška Martina Humpála (FF UK) k 150. výročí narození nositele Nobelovy ceny za literaturu. (pobočka Praha) 30. května 2009 – Zájezd na magický hrad Houska. (pobočka Praha) 3. června 2009 – Tycho Brahe a boj o sluneční soustavu. „Věřit vlastním měřením nebo nejisté teorii“ byl název přednášky dr. Zdislav Šímy z AÚ Akademie věd ČR. (pobočka Praha) Akce se uskutečnily rámci projektu „Historie a současnost vzájemných vztahů se zeměmi Skandinávie“ a „Severské svátky a výročí“. Projekt byl finančně podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Plánované akce Oslava svátku Slunovratu – Midsommar – se bude konat v Praze na Císařské louce, sobota 20. června 2009 od 15,00 hodin. Podrobnosti budou zaslány členům pražské pobočky poštou. Výbor brněnské pobočky Severské společnosti srdečně zve na besedu o pobytu prince Gustava Vasy na hradě Veveří. Akce se koná u příležitosti svátku Midsommaru dne 27. června 2009 od 14 hodin v restauraci Rybářská bašta na Brněnské přehradě. Mimo jiné bude vyhrávat cimbálová muzika a nebude chybět ani tombola, dobrá nálada a krásná příroda. 26. srpna až 3. září 2009 – Zájezd do Švédska, autokarový zájezd ve spolupráci s CK Scandia-Czech Tour z Jablonce nad Nisou; týden v pensionu Anneberg (jezero Svansjö) u městečka Bottnaryd (30 km od Jönköpingu) s možností řady výletů do blízkého i vzdáleného okolí. Informace již byly rozeslány členům Severské společnosti, další podrobnosti na stránkách www.severskaspolecnost.cz.

Islandská sekce Islandská sekce připravuje na 2. pololetí mj. setkání se členy redakce časopisu Plav, která vydá asi v září 2009 číslo věnované staroseverským literaturám, z větší části složené právě z islandských textů. Lidmila Němcová, vedoucí Švédské sekce

Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

1

Z činnosti výboru od března do června Výbor se na pravidelných měsíčních schůzích každé první úterý v měsíci zabýval: - průběžnou činností tj. přípravou a realizací akcí jednotlivých sekcí. Brněnská pobočka: Islandská sekce: Dánská sekce:

Norská sekce: Švédská sekce:

Finská sekce:

23. 3. – Karl XIV Gustav Johan, Dr. Vieweghová; 27. 6. – beseda o pobytu prince z Vasy král (Gustav IV. Adolf) na hradu Veveří; 17. 3. – Foerster a Sever; 1. 4. – beseda o Faerských ostrovech, CK Periscope Skandinávie; 8. 4. – besedu o dánském filmu; 3. 6. – o životě a díle Tycho Brahe; 11. 3. – Špicberky, J. Chodura, CK Periscope Skandinávie; 26. 5. – životě a díle Knuta Hamsuna; 15. 4. – beseda o cestování v Švédsku (Šmíd, CK Skandia Czech Tour); 30. 5. – zájezd na hrad Houska; 20. 6. – beseda o lidových zvycích; pravidelné schůzky jazykového kroužku v období 2008–2009 skončily v červnu; 24. 3. – beseda o cestování po Finsku; Připomíná se že finsko-český baletní projekt vyvrcholí představením režisérky a tanečnice Jenni Kokkomäki v divadle Alfred ve dvoře 19. 9. 2009.

- přijímáním nových členů a žádostmi o ukončení členství. Platební morálku členů a odsouhlasil v souladu se Stanovami text upomínacího dopisu, který je rozeslán neplatičům. Členům, kteří zaplatili příspěvky, byly rozeslány členské průkazky na rok 2009. - Stavem peněžních prostředků a jejich čerpáním. Na celkové upravené plánované výdaje Společnosti v roce 2009 ve výši 220 tis. Kč poskytlo MZV dne 24. 3. 2009 dotaci výši 110 tis.Kč a zároveň došlo k upřesnění stávajících podprojektů takto: podprojekt „Severské listy“ 56 tis. Kč, podprojekt „Besedy, semináře, přednášky“ 46 tis. Kč podprojekt „Severské svátky výročí“ 8 tis. Kč - zprávou Dozorčí rady zaměřené na kontrolu hospodaření, kontrolu účetních dokladů a vedení účetní evidence v roce 2008. Faktury mají požadované náležitosti a údaje jsou ověřovány. Nebyly zjištěny závady a výbor vzal zprávu na vědomí. - Pokračování ve vydávání a obsahem jednotlivých čísel tištěného Severských listů – zpravodaje Severské společnosti. Výbor byl informován o jednáních s novou redaktorkou Severských listů, která se ujme práce po prázdninách. Výbor opětovně kladně ocenil práci Ing. Stanovského na vytváření Severských listů. - Výbor se zabýval návrhy svých členů na úpravy Stanov a Organizačního řádu. Po prázdninách bude v rámci příprav valné hromady předložen změněný text k další diskuzi. První schůze výboru o prázdninách bude schůze výboru výjimečně, tj. 8. 9. 2009 ve stejném čase 16,30 hod. a místě: Revoluční 5, Praha 1. Jedním z hlavních bodů bude příprava programu na rok 2010. Pavel Dobrovský, mistopředseda Severské společnosti


2

Josef Bohuslav Foerster a Sever – pořad k jubilejnímu roku skladatele Dne 17. března 2009 odpoledne se konal ve zcela naplněném sále Muzea Bedřicha Smetany pořad Severské společnosti ku 150. výročí narození Josefa Bohuslava Foerstera. Tímto pořadem se naše Společnost ve spolupráci s Muzeem a Společností Bedřicha Smetany vřadila do pestré řady různých akcí v celé České republice, které v rámci výročí připomínají pozapomínanou osobnost i dílo jednoho z nejpřednějších představitelů českého hudebního světa. Josef Bohuslav Foerster se narodil 30. prosince 1859 v Praze v rozvětveném hudebnickém rodu. Širokou veřejnost už na konci 19. století oslovil především svými skladbami pro pěvecké sbory, které dosud vděčně interpretují jeho dílo. Napsal také 6 oper (pro nejznámější Evu podle hry Gabriely Preissové Gazdina roba sám napsal libreto), 5 symfonií, mnoho skladeb komorních, písňových, klavírních, církevních atd. Jeho díla se dnes nehrají často, snad právě nadcházející oslavy dají podnět více uvádět jeho skladby (zatím tak činí některé vybrané rozhlasové stanice). Foerster vynikl i jako pedagog a hudební kritik, byl však také literátem a aktivním malířem. V období 1931–1939 zastával funkci prezidenta tehdejší České akademie věd a umění. Zemřel v Praze 29. května 1951 a je pochován na Olšanských hřbitovech (blízko hlavního vchodu).

vlevo: V hudební části vystoupili cellista Matouš Mikulášek, pěvkyně Hana Dobešová a klavírista profesor Pavel Matyáš vpravo: Na pořadu promluvili vedoucí Muzea B. Smetany PhDr. Olga Mojžíšová ,místopředsedkyně Foerstrovy společnosti paní Míla Smetáčková, garantka pořadu doc. Lidmila Němcová a autor přednášky dr.Václav Němec (foto Jiří Bartoň)

Po krátkém přivítání vedoucí Muzea dr. Olgou Mojžíšovou a doc. Ing. Lidmilou Němcovou, která pořad připravila a moderovala, promluvila paní Míla Smetáčková, místopředsedkyně Společnosti J. B. Foerstera a vedoucí organizačního výboru Jubilejního roku JBF. Vyznala se ze svého vztahu ke skladateli, kterého mohla ještě poznat osobně. Připomenula, jak její manžel dr. Václav Smetáček dirigoval Foersterovy skladby, z nichž 4. symfonii c-moll, suitu Cyrano z Bergeracu a v posledních měsících života také symfonickou báseň Jaro a touha a suitu Ze Shakespeara nahrál na gramofonové desky. Nezapomenutelným zážitkem pro ni byly a dosud jsou Foersterovy paměti (Poutník a Poutník v cizině), které doporučila k přečtení nejen pro poutavé vylíčení skladatelovy bohaté životní cesty, ale i pro krásu slova a cenné kulturní svědectví. Posluchači Pražské konzervatoře pěvkyně Hana Dobešová a cellista Matouš Mikolášek za klavírního doprovodu profesora Pavla Matyáše procítěně přednesli Foersterova Tři nokturna pro sólový hlas, sólové violoncello a klavír, op. 163: 1) Nokturno – na slova skladatele, 2) Měsíčná noc – na slova F. X. Svobody, 3) Všecky smutky pominou – na slova Jana Rokyty. Hlavním bodem programu byla zasvěcená přednáška o vztahu J. B. Foerstera k Severu (výtah uvádíme na jiném místě). Její autor dr. Václav Němec ve svém mládí měl možnost často se stýkat se skladatelem a jeho chotí, když se přestěhovali do blízkého sousedství. Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

3

Závěrem zazněla ze zvukového záznamu Foersterova Norská balada na slova Julia Zeyera – jeden z mistrovských melodramů, v nichž skladatel navázal na zakladatelské dílo Fibichovo a mistrně přiblížil severskou krajinu, rozčeřené jezero s tajemným šuměním vod, podmalovávající dramatický příběh kletbami sudiček zasažené královské dcery a obelstěného vodníka. Připojený melodram Romance štědrovečerní na text Nerudův připomenul jemnou zmínkou nadcházející svátek patrona umělce i jeho předků – sv. Josefa. Nadšení účastníků podvečera je důkazem, že Foersterova hudba i dnes působí silným etickým nábojem. Lidmila Němcová, garantka pořadu

Josef Bohuslav Foerster a Sever – přednáška Blížící se 150. výročí narození významného českého hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera (1859–1951) dává příležitost připomenout jeho úžasnou osobnost renesančního typu s velmi širokými zájmy v mnoha uměleckých oborech. Byl nositelem křesťanských humanitních evropských idejí, což mu nebránilo respektovat a rozvíjet tradice národní kultury. V jeho vztahu k Severu nešlo o žádnou jednostrannou geografickou či kulturní orientaci. Na rozdíl od ostatních světových stran, na Severu prožil plných deset let svého života (1893–1903). Nebyla to ovšem Skandinávie, ale Hamburk, kam následoval svoji choť – vynikající pěvkyni Bertu Foersterovou – Lautererovou (1869–1936). Z Hamburku např. napsal k 70. narozeninám významnému mecenáši architektu Josefu Hlávkovi (shodou okolností o 30 let později byl Foerster jeho nástupcem v prezidentském křesle České akademie věd a umění): „Slovutný pane prezidente, ohlas památného dne Vašich narozenin dolehnul teprve dnes k nám do vzdáleného severu. …“ Foerster podle svých memoárů už v prvé sezóně s velkým zájmem sledoval v hamburském Deutsches Schauspielhaus nové hry Björnstjerne Björnsona nebo Henrika Ibsena. Nelze vyloučit, že někdy podnikl i menší cestu do skutečné Skandinávie – ve svých pamětech se však o žádné nezmiňuje, na dovolenou jezdívali manželé Foerstrovi zpravidla do Čech.

dr. Václav Němec při přednášce, foto Jiří Bartoň

J. B. Foerster s chotí Olgou u své vily (foto Václav Němec 1948)

Se severskou hudbou – a zejména s dílem Edvarda Hagerupa Griega – se Foerster seznámil už během studia na varhanické škole v Praze. Po jejím absolutoriu působil jako pedagog a varhaník, nezanedbatelnou byla jeho činnost hudebního kritika v Národních listech, která mu umožnila sledovat v celé šíři tehdejší hudební život v Praze. Samozřejmě využíval volného času (pokud zbyl) i na kompozici a další vzdělávání. Býval častým hostem známého hudebního nakladatelství Urbánkova, kde si mohl prohlížet novinky světové hudební literatury. Velebín Urbánek z této firmy se ujal také jménem Umělecké besedy organizace zvláštních koncertů, na které byli do Prahy zváni přední zahraniční autoři; dne 6. června 1888 pozval do Prahy Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

4

Edvarda Griega. V tomto dopise se zmínil, jak je Grieg u nás obdivován, a připomenul české skladatele Dvořáka, Fibicha, Bendla aj. (nikoli ještě jmenovitě Foerstra), kteří touží po seznámení s norským kolegou. Návštěva se odsouvala. Grieg měl už od mládí zdravotní problémy (v letech 1881, 1882 a 1887 absolvoval třítýdenní léčebné kury v Karlových Varech); Ladislav Řezníček našel i jiné vysvětlení – zástupci Griegova německého nakladatelství Peters se obávali, že by Griegova pražská návštěva mohla být českými ctiteli zneužita k národní české propagandě. Velebín Urbánek 14. září 1889 Griegovi sdělil, že už je napůl hotova Griegova biografie, kterou píše „kritik Foerster“. Foersterova knížka o 45 stranách byla vlastně zamýšlena jako příprava pražského publika na Griegovu návštěvu. Foerster se neomezil na biografická data, ale pozornost věnoval též jednotlivým skladbám a jejich rozboru. Publikace vyšla v roce 1890 v edici Hudební rozhledy. V našich poměrech to bylo unikátní seznámení s žijícím skladatelem, který ještě zdaleka neuzavřel své dílo. Ukázalo se však, že Foerster napsal první J. B. Foerster s dr. V. Němcem st. na zahradě ucelenější publikaci o Griegovi na světě! u Němcových (foto Václav Němec 1944) V Griegově archívu v Bergenu lze na prstech jedné ruky spočítat publikace (nikoli ovšem novinové články), které byly o něm napsány do poloviny devadesátých let. Griegovi byla doručena Foersterova knížka s vlastnoručním Foerstrovým francouzským věnováním: A Monsieur E. H. Grieg J. B. Foerster 8/7 90. Foerster neskrýval své hluboké sympatie ke Griegovi – učaroval mu nepochybně též národní ráz jeho hudby, který v české hudbě tolik oceňoval u milovaného Bedřicha Smetany – nejlíbeznější struny na harfě Hospodinově. To ho vedlo i k tomu, že na své první klavírní trio (op. 8), které v té době vydala Urbánkova firma, připsal dedikaci Edvardu Griegovi. Prostřednictvím nakladatele Grieg Foersterovi poděkoval dopisem z Kodaně, datovaným 8. prosince 1890, v němž uvedl mj.: „Pročetl jsem Vaše dílo s velkým zájmem a nalézám v něm vážné, citově hluboké nadání, spějící za vysokými ideály. Naději se, že není příliš vzdálen den, kdy Vám budu moci osobně poděkovat za tento důkaz sympatie.“ Poděkování za uvedený dopis Foerster poněkud odložil – až 11. května 1891 se omluvil za opoždění, které zdůvodnil obsahem přílohy: u pražské firmy Bursík a Kohout mu tehdy vyšla houslová sonáta (op. 14) a tak ji zřejmě „přibalil“ – opět s francouzským věnováním (osobní korespondence skladatelů byla vedena v němčině). Grieg v děkovné odpovědi mj. napsal: „Jsem udiven velkým vývojem, který jste prodělal od doby vzniku svého klavírního tria. Vše je ve Vaší nové práci vyrovnanější, citovější a hlubší. Blahopřeji Vám ze srdce ke krásným výsledkům, jichž jste dosáhl, a těším se od té chvíle na každé nové dílo z Vaší ruky.“ Úsilí dostat Griega do Prahy se stále nesetkávalo s úspěchem. V roce 1892 zemřel neúnavný organizátor Velebín Urbánek, štafetu v té době převzal mladý právník a hudební referent Josef Boleška, který již v prvním dopise 4. listopadu 1892 Griegovi mj. napsal: „Povzbuzen sdělením svého přítele Jos. B. Foerstra, že zesnulý koncertní pořadatel Velebín Urbánek už dosáhl Vašeho příslibu, dovoluji si Vás oslovit následující prosbou…“ V další korespondenci 31. prosince popsal uvedení Griegových skladeb v pražských koncertech v poslední době s tím, že „nejpřednější griegovec v Praze pan Josef Foerster ještě o tom podá podrobnější Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

5

zprávu“. Boleškou slibovaný dopis Griegovi napsal Foerster 16. ledna 1893; shodou okolností zůstal posledním známým dopisem, který Foerster Griegovi adresoval. Při srovnání s předchozími představuje vrcholný projev Foersterova uznání, neobyčejné odhalení vlastních citů a souznění srdcí. Není známo, zda Grieg na tento dopis odpověděl. Právě rok 1893 představoval pro Foerstera nové impulzy a životní předěly: nové angažmá paní Berty Foersterové v hamburské opeře vedlo k novým povinnostem a změně životního stylu včetně budování nové vlastní existence. Ke Griegovým návštěvám Prahy došlo až po dalších 10 letech (1903 a 1906), kdy Foerster působil ve Vídni, kam už se v té době Grieg nedostal. Nicméně se ve Foerstrových pamětech (Poutník v cizině) Griegovo jméno vyskytuje ještě v souvislosti s Foerstrovým pobytem v Paříži. V příslušné kapitole vypočítává, co všechno tam zažil za jediný týden: na prvním místě uvádí koncert osobně řízený Edvardem Griegem. Šlo zřejmě o jeden ze slavných Concerts Colonne v divadle Chatelet, a to v neděli 22. dubna 1894 ve 14,15 hodin odpoledne. O osobEdvard Grieg (foto archiv Severské listy) ním kontaktu s Griegem při této příležitosti se však Foerster nikde nezmiňuje. Třeba zjevná vyčerpanost Griegova po dirigentském výkonu vždy vrcholně taktnímu Foersterovi nedovolovala, aby se k norskému mistru po koncertě přiblížil. Nikdy nebylo jeho zvykem pídit se po celebritách a minuta více méně formálního zdvořilostního kontaktu ho nemohla uspokojit. Obdiv ke Griegovu dílu si Foerster zachoval až do konce svých dnů a dosvědčuje to i zařazení Griega mezi vybrané osobnosti, jimž věnoval samostatné kapitoly ve své knize „Co život dal“. Foersterův vztah ke Skandinávii má určitou – byť okrajovou – odezvu také v jeho dvou skladbách – do mnoha dalších se však také mohly promítnout určité dojmy a motivy související se skladatelovým vztahem k Severu. „Skandinávskými“ skladbami jsou melodram Norská balada z roku 1905 (op. 40b – opírá se o text Julia Zeyera z románu Amis a Amil) a scénická hudba ke Strindbergově hře Petrova cesta z roku 1910 (op. 116a). Za zmínku jistě stojí i Foersterův vztah k severským osobnostem – i přímo ze Skandinávie. Z vlastních vzpomínek na častý osobní styk s umělcem a jeho druhou chotí Olgou v posledním desetiletí jeho života uvádím např. malíře Edvarda Muncha nebo švédského krále Gustava V., narozeného v r. 1858; několik dní po jeho smrti koncem října 1950 (kdy též zemřel ještě starší známý devadesátník G. B. Shaw) byli jsme nečekaně pozváni k Foersterovým na večeři. Mistr měl tehdy dosti skleslou náladu, snad právě proto došlo k pozvání jaksi „na poslední chvíli“ – paní Foersterová zřejmě chtěla, aby se její manžel trochu rozptýlil. On sám tehdy zavedl řeč i na tyto aktuality – až později po úmrtí J. B. Foerstera v květnu dalšího roku nám jeho choť uvedla, jak právě úmrtí těchto ještě starších známých devadesátníků na Mistra psychicky zapůsobilo. dr. Václav Němec


6

Švédský večer v brněnské pobočce Severské společnosti 23. března t. r. se sešli členové brněnské pobočky v sále hotelu Continental na Švédském večeru. Dr. A. Vieweghová si pro naše členy připravila přednášku o švédském králi Carlu XIV. Johanssonovi Bernadotte. Kromě přednášky dala přítomným členům k nahlédnutí rozpracovaný rodokmen tohoto panovníka. Po hodinové přednášce se rozvinula bohatá debata k tomuto tématu. Přednáška p. dr. A. Vieweghové byla velice dobře a odborně připravena, za což jí patří upřímný dík. Věra Konrádová, tajemnice brněnské pobočky

Přednáška: Cestování po Švédsku

15. dubna 2009 se v Praze konala beseda s Janem Šmídem z Jablonce nad Nisou Cestování po Švédsku. foto Jiří Bartoň

Přednáška: Úspěchy dánského filmu

8. dubna 2009 se v Praze konala přednáška Mgr. Yvony Černohausové Úspěchy dánského filmu. foto Jiří Bartoň Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

7

Přednáška: Faerské ostrovy

1. dubna 2009 se v Praze konala přednáška Petra Buriana Faerské ostrovy foto Jiří Bartoň

Pozvánka na Midsommar Brněnská pobočka Severské společnosti slaví Midsommar opět na přehradě. Protože je přehrada letos vypuštěná, sejdou se členové v restauraci Rybářská bašta, kde se mj. zúčastní besedy o Gustavu Vasovi. Proč slavíme každoročně Midsommar na Brněnské přehradě? To proto, že princ Gustav Vasa (syn krále Gustava IV. Adolfa) spojil svůj osud s Moravou na 15 let, kde v březnu získal inkolát. V roce 1830 koupil od známého podnikatele Jana Mundyho za 600 tisíc zlatých hrad a panství Veveří. Na hrad se 6. února téhož roku nastěhoval. 9. 11. se pak oženil s princeznou Louisou z Badenu. Roku 1832 se mu narodil syn, který však zanedlouho zemřel. 5. 3. 1833 se princi narodila dcera Karolína, pozdější saská královna. Její výchova byla vpravdě mezinárodní – kromě prostředí, v němž se běžně mluvilo německy, švédsky a asi francouzsky, měla ještě dvě anglické chůvy a učitele češtiny. V roce 1844 pak hrad Veveří prodal i s panstvím řeckému knížeti Ypsilantimu. Nepředal však mu plán hradu, zhotovený Josefem Strážnickým, ani návrhy na jeho přestavbu vypracované o rok později Jindřichem Kochem. Kompletní sbírka těchto plánů hradu Veveří se přes jeho potomky v Sasku a tamější antikvariáty dostala počátkem 20. století do královské knihovny a odtud do Národního muzea ve Stockholmu. V těchto návrzích je mimo jiné pozoruhodný erb, jímž hodlal Koch – zřejmě na princův podnět – vyzdobit hlavní štít budovy. Tvoří jej půlený štít s třemi švédskými korunkami v jednom a českým lvem Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

8

ve druhém poli. Princova rodina vedla na hradě Veveří okázalý způsob života. Pro své poddané princ pořádal každoročně lidové slavnosti. Všichni poddaní byli pozváni na louku na březích řeky Svratky pod hradem. Pivo, víno a jiné jemné nápoje, jakož i mnoho chutných pokrmů a zákusků, bylo podáváno každému zadarmo. Vyhrávala tam hudba, tancovalo se a byly pořádány i malé sportovní soutěže. Pozemky, kde princ z Vasy pořádal kdysi lidové slavnosti, jsou dnes zakryty temnými vodami Brněnské přehrady. Věra Konrádová, tajemnice brněnské pobočky

Foerstrovo komorní pěvecké sdružení koncertovalo v Helsinkách Na jaře roku 2009 se Foerstrovo komorní pěvecké sdružení zúčastnilo Mezinárodní soutěže pěveckých sborů v estonském Tallinu a při této příležitosti bylo pozváno hostovat též ve Finsku zásluhou Českého velvyslanectví ve Finsku, jmenovitě velvyslancem České republiky ve Finsku J. E. V. Kotzym. Foerstrovo komorní pěvecké sdružení předvedlo náročný program starých i nových mistrů v úchvatné atmosféře Skalního kostela Temppelikirkko v Helsinkách a podle finských kritik výkon českých pěvkyň vysoce přesahoval běžný průměr a zaskvěl se na špičkové úrovni. Z jejich programu můžeme uvést: Jacobus Gallus (1550–1591) Clare vir, Ascendit Deus; Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) Stabat mater; Bohuslav Martinů (1890–1995) Zavírání lesa; Ivan Hrušovský (1927–1959), Rytmus; Arvo Pärt (*1935) Peace upon you, Jerusalem a další. Co je tedy Foerstrovo komorní pěvecké sdružení? Foerstrovo komorní pěvecké sdružení patří mezi nejlepší české ženské sbory. Během více než třicetiletého působení souboru byla jeho činnost mnohokrát významně oceněna v Čechách i v zahraničí. Z Přijetí Foerstrova komorního pěveckého sdružení v čele posledních let můžeme zmínit prestižní se sboristrem Janem Svejkovýmna Českém velvyslanectví účinkování na zahájení mezinárodní konfev Helsinkách velvyslancem ČR J. E. Vl. Kotzym (foto archiv Hany Kučerové) rence Forum 2000 na Pražském hradě, absolutní vítězství na mezinárodní soutěži v Klaipedě (Litva 2003 – čtyři první ceny), absolutní vítězství na mezinárodní soutěži Venezia in Musica v Benátkách 2008. Rozsáhlý sborový repertoár zahrnuje skladby českých i světových skladatelů všech slohových období, významný podíl však tvoří hudba 20. století. Foerstrovo komorní pěvecké sdružení založili v roce 1975 sbormistr Rudolf Zeman a Libuše Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

9

Krejčová společně s hlasovou poradkyní Dagmar Součkovou. Současným sbormistrem je Jan Svejkovský, který vystudoval hru na housle a dirigování na Pražské konzervatoři a své studium úspěšně završil na Akademii múzických umění v Praze v oboru dirigování a v oboru divadelní režie. Jako sbormistr spolupracoval se sborem Pražský Hlahol, Pražským filharmonickým sborem a Pražským rozhlasovým sborem. Jako dirigent spolupracoval s jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice, Severočeskou filharmonií Teplice, Českým symfonickým orchestrem a dalšími. Můžeme tedy popřát tomuto jedinečnému souboru mnoho dalších úspěchů a doufat, že snad také jednou uspořádá koncert pro Severskou společnost. Hana Kučerová, vedoucí finské sekce

Švédská korunní princezna se zasnoubila Švédská následnice trůnu princezna Victoria se zasnoubila a příští rok v létě se vdá za svého dlouholetého přítele Daniela Westlinga. Oznámila to dnes ve Stockholmu mluvčí královského dvora. Toto oznámení znamená, že se princezně podařilo zlomit dlouholetý odpor svého otce, krále Carla XVI. Gustafa, proti tomuto sňatku, informovaly dnes tiskové agentury. „Korunní princezna Victoria a Daniel se zasnoubili a chtějí uzavřít sňatek počátkem léta 2010,“ oznámila mluvčí. „Daniel získá sňatkem titul 'princ Daniel, vévoda Västergötlandský',“ dodala. Jednatřicetiletá princezna Victoria se s pětatřicetiletým Westlingem seznámila v roce 2001 v jednom stockholmském fitness centru, kde pracoval jako trenér. Pár žije už delší dobu společně, při oficiálních událostech však korunní princezna zatím vystupuje sama. Podle dvorského protokolu může Westling stanout po jejím boku při společenských příležitostech až po oficiálním zasnoubení, tedy od nynějška. Princezna Victoria dnes na společné tiskové konferenci se snoubencem přiznala, že jejich vztah nebyl láskou na první pohled. „Zato se ale naše láska vyvinula v důsledku krásného a niterného přátelství,“ zdůraznila. Westling uvedl, že po svatbě se vzdá svého trenérského podnikání. „Chci pak především korunní princeznu podporovat v její práci,“ zdůraznil. Okamžik, kdy Victorii požádal o ruku, charakterizoval jako „nádherný letní den v přírodě u zámku Drottningholm“. „Byl jsem tehdy velmi nervózní, že by mohla říci ne.“ Victoria se ale snoubenci v tu chvíli vmísila do řeči: „Já jsem ale řekla jen ano, ano, ano!“ Před dvěma týdny dala Victoria při jiné příležitosti najevo, že by své svatební šaty chtěla mít pohodlné a od švédských návrhářů a na nohou by rozhodně prý měla raději „vyčvachtané dřeváky“ než nepohodlné lodičky na vysokém podpatku. „Jistě, v takový den chce mít člověk na sobě samozřejmě něco zvláštního. Ale musí se v tom také dobře cítit,“ řekla princezna v Londýně, kde se účastnila zahájení přehlídky švédské módy. „Já mám ale ještě dost času, než se rozhodnu,“ dodala tehdy. Podle médií měla v Londýně na sobě nápadnou fialově černou kombinaci od švédské designérky Anny Holtbladové. Na přehlídce přiznala, že ji móda příliš nezajímá, a vyjádřila se proti „podvyživeným“ posta-


10

vám valné části modelek. „Nechápu, jak někdo může považovat za pozitivní reklamu (pro své šaty), když je vidět, jak vyzáblé modelky jsou,“ řekla podle agentury DPA. Princezninu otci, králi Carlu XVI. Gustafovi, byl zřejmě nejprve sňatek Victorie s Westlingem proti mysli a nechtěl k němu podle bulvárních médií dlouho svolit. Dnes ale souhlas se sňatkem potvrdil. „Je to velký den pro naši rodinu. Daniela jsme velmi dobře poznali a pochopili, že je to správný muž, který velmi tvrdě a seriózně pracuje. Bere život vážně,“ prohlásil o budoucím zeti král Carl XVI. Gustaf. O svatbě Victorie s Danielem se přitom spekulovalo již v říjnu 2007, kdy média objevila na rok 2008 v rozpočtu ministerstva zahraničí položku nazvanou „příprava svatby na královském dvoře“. Nakonec však bylo zasnoubení oznámeno až nyní se svatbou v roce 2010. Podle švédského práva musí ke sňatku následníka trůnu dát souhlas jak panující monarcha, tak vláda; pokud by se princezna chtěla vdát přes nesouhlas, musela by se vzdát nástupnictví. Victoria se stala následnicí trůnu po ústavní reformě z roku 1980, která změnila dřívější následnictví pouze v mužské linii na následnické právo pro nejstarší dítě královského páru bez ohledu na pohlaví. Švédsko je konstituční monarchie a král nemá žádnou politickou moc, je však v této skandinávské zemi velmi oblíbený. Carl XVI. Gustaf nastoupil na trůn v roce 1973, o tři roky později se oženil s Němkou Silvií Sommerlathovou, s níž se seznámil na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Jejich svatba byla zatím posledním sňatkem ve švédské královské rodině, které se na rozdíl od některých jiných evropských monarchií daří vyhýbat mediálním skandálům. Ze svazku vzešly tři děti: vedle nejstarší Victorie mají osmadvacetiletého syna Carla Philipa a o tři roky mladší dceru Madeleine. Švédská královská rodina Bernadottů je světově unikátní tím, že vlastně vůbec není šlechtického původu, ale ryze občanského. Zakladatel dynastie Jean-Baptiste Bernadotte, Francouz z nijak bohaté měšťanské rodiny z Pau, byl v roce 1810 zvolen následníkem trůnu jako adoptivní syn bezdětného krále Carla XIII. z rodu Vasa. Té cti se mu dostalo proto, že se za revoluce a Napoleona stal maršálem, a přitom se o něm vědělo, že se s Napoleonem nemají příliš v lásce. Také byl považován za nejschopnějšího francouzského vojevůdce po Napoleonovi. Švédové, které Napoleon tlačil do spojenectví proti Rusku, si zvolili Bernadotta proto, aby dali najevo jistý ústupek tehdy všemocné Francii, ale zároveň si mohli být jisti, že jejich nový král nebude Napoleonovi ustupovat příliš. Jejich očekávání se zcela splnilo a králové z rodu Bernadottů se nakonec stali ve Švédsku velmi populární. zpráva čtk, wwww.ceskenoviny.cz, 25. února 2009

Jak nešťastný rybář ke kole přišel Nejen u českých rybníků, ale i u norských fjordů se nemusí příslušníkům Petrova cechu vždy dařit. Pokud jde k vodě pro odpočinek a zábavu, v tom případě neúspěch není tak zlý. Horší je, když na úlovku závisí např. večeře pro rodinu. Stalo se, podle norských novin Lergens Tidende, rybáři Stig Skaarovi z Bergenu. Po neúspěšném rybaření se Stig zastavil v přístavu, aby alespoň rodině koupil, co na vlastní udici nechytil. Mezi mnoha treskami tam byla jedna, která sice vypadala, že není v pořádku, co do váhy byla podměrečná a se svými dvěma kily mezi ostatními vysloveně vyzáblina, ale zaujala bizardním tvarem těla. Tržní treska obvykle dosahuje Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

Plechovka od oblíbené limonády byla nalezena v útrobách tresky, foto UTA 11

víc než 10 kg. Přesto Stig koupil tu malou, koupil a přinesl domů. Doma při přípravě večeře rybu otevřeli a z jejího žaludku s překvapením vyjmuli plechovku Coca Coly. Byla jen trochu pomačkaná a zabírala téměř celý objem žaludku. Ryba, která evidentně s tímto „soustem“ nějaký čas žila, měla potíže s dalším příjmem potravy a tím, že skončila v rybářské síti, si zkrátila jinak neradostný osud uhynutí z nedostatku potravy. Podle norského listu není nález velkého předmětu v tresčích útrobách ničím výjimečným. Tresky jsou známy svou dravostí a neschopností rozlišit, co zrovna požírají. Rybáři v minulosti našli v útrobách tresek část lidské hlavy, šest housek na hamburgery nebo šestikilovou vydru. Ve srovnání s tímto výčtem není plechovku koly zas tak velkým soustem. Kdo ví, zda nechtěla svému potencionálnímu rybáři přispět nápojem k pokrmu, který si z ní připraví. Projevila však výše zmíněnou tresčí neschopnost rozlišit co hltá. Jistě i v Norsku platí, že „ryba musí plavat“, tedy že se rybí pokrm musí pořádně zapít. I tresky by měly vědět, že k rybě je lepší koupená sedmička bílého než třetinky coly, byť by to byl „bonus“ samotné ryby. Jenomže, kdo by házel do moře lahvinku bílého vína, že. podle www.novinky.cz z 23. února 2009 s odvoláním na ČTK „přebásnil“ Pavel Dobrovský

MS v lyžování LIBEREC 2009 – velký úspěch Seveřanů Česká veřejnost se po dlouhé době dočkala ve dnech 18. února až 1. března 2009 sportovní megaakce – MS v lyžování LIBEREC 2009, která stála organizátory pod vedením Kateřiny Neumannové a celé město Liberec značné úsilí a nemalé finanční prostředky. Přes mnoho záporných hlasů českých skeptiků se MS v lyžování vydařilo a líbilo se všem nadšencům pro zimní sporty ve světě. Propagace Liberce, Lužických a Jizerských hor v zahraničí a hlavně v severských zemích prostřednictvím ČT2, ČT4 a dalších mezinárodních médií snad do budoucna vyrovná velké náklady na tuto akci, které byly ze zdrojů státního rozpočtu, financí Libereckého kraje a od sponzorů. Měli jsme mistrovství doma na českém „Severu“ a přesto se našim lyžařům nedařilo. Jediná stříbrná medaile padla do rukou Lukáše Bauera v běhu na 15 km. Nejvíce zklamala naše naděje – štafeta na 4x10 km, která již v úvodu docílila Kučerou a Jakšem dvou a půl minutovou ztrátu a tuto již nemohl Lukáš Bauer vyrovnat. Nakonec z toho bylo 12. místo – dle deníku Organizačního výboru „České Waterloo“. Vynikajících úspěchů dosáhly tradiční lyžařské severské země v pořadí první Norsko 12 medailí a třetí Finsko 8 medailí. Švédové se třemi medailemi se umístili na 11. místě před ČR, prý je zničil poslední závod SP ve Val di Dentro, kde část týmu onemocněla. Jedním z nich byl i Anders Södergren, který nemohl pomoci švédské obávané štafetě. Nejvíce obdivu získala Finka Aino Kaisa Saarinen – zlato v běhu na 10 km C, v týmovém sprintu C a ve štafetě 4x5 km C/F, dále pak Nor Petter Northug – zlato v běhu na 15 km C + 15 km F, ve štafetě 4x10 km C/F a v lyžařském maratonu na 50 km F. Bez povzbuzování by to nešlo. Češi mohli poprvé v historii fandit na domácí půdě, fanoušci povzbuzovali závodníky zpěvem, hudbou a národními vlajkami. Norům přijel fandit i princ Håkon. Nejbláznivějšími fanoušky byli Norové, kteří svými dobovými převleky a skandováním vytvářeli příjemnou atmosféru kolem


12

celé závodní dráhy. Norští fanoušci jsou ochotni jet povzbuzovat své lyžaře kamkoli ve světě, v roce 2011 však budou doma na Holmenkollenu. Tak na shledanou na příštím MS v klasickém lyžování v Norsku! Jiří Bartoň (podrobnosti na www.liberec2009.com)

MS v lyžování LIBEREC 2009 – fotografie Jiřího Bartoně SAARINEN Aino Kaisa Finsko

foto Jiří Bartoň

NORTHUG Petter Norsko

foto Jiří Bartoň


13

Hokejista TRE KRONOR, foto Jiří Bartoň, 2. místo ve fotosoutěži Severských listů roku 2008

Zátiší „Svenska kronor“, foto Jiří Bartoň, soutěžní fotografie ve fotosoutěži Severských listů roku 2008. Zpravodaj Severské společnosti 2/2009

14

2009 Zpravodaj Severské společnosti

Recommend Documents