Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Řešení střešního pláště nad obytným podkrovím Bakalářská práce
2007/2008
Pavel Matys
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Řešení střešního pláště nad obytným podkrovím zpracoval/a sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., ovysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:..................................
podpis studenta:………………………
2
Poděkování Tímto způsobem bych chtěl poděkovat všem, kdo mi pomáhali při zpracování této práce, především vedoucímu Ing. Miloši Lavickému za rady a svojí přítelkyni za psychickou podporu.
3
Jméno posluchače:
Pavel Matys
Název bakalářské práce:
Řešení střešního pláště nad obytným podkrovím
Abstrakt: Práce se zbývá popisem střešního pláště. Kromě funkčních požadavků a vlivů působících na střechu jsou zde uvedeny konstrukční skladby jednotlivých jeho částí. U konkrétních sestav střešního pláště jsou představeny způsoby provedení. Jsou též popsány materiály s následným uvedením jejich umístění v sestavě. provedení jednotlivých sestav jsou
Konstrukční
převzata od dodavatelů na našem trhu a jsou
zhodnocena a porovnána mezi sebou.
Klíčová slova: střešní plášť, krov, tepelná izolace, parozábrana, pojistná hydroizolace, laťování, krytina, bednění, podhled
Student´s name:
Pavel Matys
Bachelor´s work name:
Analysis of roof deck outside garret
Abstrakt: This thesis occupies itself with a conception of roof deck above the dwelling garret. It occupies itself with functional requirements and influences on roof deck as well as structure designs of particular parts of it. There are presented ways of design for particular roof decks, materials with subsequent peacing in the arrangement are described as well. The structure designs of particular arrangements are taken over provisers on our market-place and they are evaluated and compare among them.
Keywords: roof deck, frame, thermal insulation, vapour barrier, safety water isolation, lathing, roofing, wooden crate, soffite
4
OBSAH 1 2 3
Úvod Cíl práce a metodika Rozbor funkčních požadavků na střešní plášť zastřešení s uplatněním dřeva 3.1 Funkce střechy 3.2 Požadavky na střešní plášť nad obytným podkrovím 3.3 Vlivy působící na střechu
7 8 9
4
13
9 9 11
Návrh vhodných konstrukčních řešení střešního pláště dřevěných střech 4.1 Rozdělení střešních plášťů 4.1.1 Sklon střechy 4.1.2 Tvar střechy 4.2 Konstrukce střechy
13 13 14 15
4.2.1 Nosná konstrukce 4.2.2 Plášť 4.3 Skladba střešního pláště 4.3.1 Krytina 4.3.2 Latě, kontralatě a bednění 4.3.3 Pojistná hydroizolace (PHI)
15 21 22 23 23 22
4.3.4 Nosná konstrukce 4.3.5 Tepelná izolace 4.3.6 Parozábrana 4.3.7 Vnitřní obklad 4.4 Návrhy 4.4.1 Izolace umístěná z vnitřní strany krokví
24 24 25 25 26 27
4.4.2
Izolace mezi krokvemi
28
4.4.3
Izolace nad krokvemi
30
4.4.3.1
Decktrade
31
4.4.3.2
Rigips
32
4.4.3.3
Rockwool
33
4.4.3.4
Smerčina
35
4.4.3.5
Thermodach
36
4.4.4
Kombinované umístění izolace
38
4.4.4.1
Knauf
38
4.4.4.2
Thermodach
39
4.4.4.3
Rockwool
39 5
5
Posouzení návrhů
41
5.1
Výpočet součinitele prostupu tepla
42
5.2
Šíření tepla materiálem
42
5.3
Porovnání řešení skladby pláště
43
5.3.1
Izolace pod krokvemi
43
5.3.2
Izolace mezi krokvemi
44
5.3.3
Izolace nad krokvemi
46
5.3.4
Kombinované umístění izolace
47
5.4
Porovnání jednotlivých systémů
48
6
Diskuze
50
7
Závěr
51
8
Sumarry
52
9
Literatura
53
10
Elektronické zdroje
54
10.1
Články
54
10.2
Firmy
54
10.3
Brožury a katalogy
55
10.4
Ostatní zdroje
56
11
Seznam obrázků
57
12
Seznam tabulek
58
6
1. Úvod Od té doby, co předchůdce člověka slezl ze stromu, si hledal nové lepší útočiště. Pobývání ve skalních jeskyních člověk postupem času vyměnil za stavbu domu. Nejprve si naši předkové stavěli stanové příbytky z větví překrytých kůžemi. Později budovali dřevěné chýše na kůlech a palisádové stavby. Již ve starověku byli lidé schopni tesařsky zpracovat krov. Jako krytina se používaly slaměné nebo dřevěné došky. Trvalo to ale desetitisíce let než se vývoj dostal po současné dřevěné či zděné domy. Jediné co zůstalo stejné dodnes, je tvar střech do písmene A, který je dokonale uzpůsoben k odvodu dešťové vody. Tenkrát člověk ve svém „provizorním“ příbytku jen přespával a ve dne se věnoval své obživě. Ještě na počátku minulého století se vytápěly jen některé místnosti spodního patra budov a prostor pod střechou se využíval ke skladování převážně sena, které zde plnilo funkci přídavné tepelné izolace. Dnešní populace tráví ve svých příbytcích či jiných budovách většinu času, jelikož budovy slouží nejen k odpočinku, ale i k vykonávání pracovní činnosti. S tím je spojena potřeba vytvoření přijatelných klimatických podmínek pro pobyt v těchto prostorách. Ať už byl ale vývoj obydlí jakýkoli, hlavním materiálem pro konstrukce šikmé střechy bylo již od prvopočátku dřevo. S nástupem trendu obydlování podkrovních prostor se lidé museli začít zabývat možnostmi zateplení. Hledaly se materiály s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, za pomocí kterých by se vytvořilo příjemné klima v místnostech pod střechou. Později se došlo ke zjištění, že nestačí místnosti pouze jen zateplit. Bylo třeba vyřešit spoustu jiných problémů. K nejzávažnějším faktorům ovlivňujících střešní pláště patří vlhkost ve všech svých formách. Ať už jde o zatečení vody při prudkém dešti nebo kondenzaci vlhkosti uvnitř pláště, je nutné nacházet nová řešení, která napomáhají k eliminaci těchto nechtěný činitelů. Též tepelná stabilita místností bývá i v dnešní době problém.
7
2. Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce je uvedení několika různých návrhů skladeb střešních plášťů a jejich následné porovnání a zhodnocení z několika hledisek. Pro dosažení cíle práce je nutné se zaměřit na několik oblastí. V první řadě se čtenář seznámí s vlivy působícími na střechu a z toho vyplývajícími požadavky na střešní plášť. Dalším dílčím cílem je uvedení rozdělení šikmé střechy z hlediska tvaru a konstrukce, po kterém bude následovat popis jednotlivých vrstev střešních plášťů. Stěžejní částí práce bude popis typických provedení skladeb střešních plášťů chránících vnitřní pobytové prostředí a jejich následné porovnání. Porovnány budou zejména z hlediska realizace, umístění tepelné izolace a vlastností majících vliv na pohodu bydlení v podkroví. K přehledu návrhů skladeb střešních plášťů jsem využil již existujících od nejrůznějších firem (např. Decktrade, Rigips, Rockwool…) působících na našem trhu. Každý návrh je doplněn obrazovou dokumentací. Následně byla použita metoda komparace. Výsledky získané zpracováním dostupných sekundárních zdrojů informací budou shrnuty v tabulkách.
8
3. Rozbor funkčních požadavků na střešní plášť zastřešení s uplatněním dřeva V této kapitole se budu věnovat různým požadavkům na střešní plášť a vlivům, které svým působením podmiňují jejich vznik.
3.1 Funkce střechy Nejstarší a současně hlavní funkcí střechy bylo chránit proti dešti prostor pod ní. Tato funkce zůstává primární i v dnešní době. V teplých oblastech, především v okolí rovníku, využívají střechu jen k odstínění slunečního záření a odvodu dešťové vody. Střechy v naších klimatických podmínkách mají v dnešní době ještě další úlohu. Tou je tepelná izolace pobytového prostoru z důvodu velmi nízkých teplot především v zimním období a vytvoření tak přijatelných podmínek pro bydlení. Dříve byla tepelná izolace obytných místností realizovaná konstrukcí stropu a obvodovými zdmi. Dnes již lidé využívají k bydlení celý prostor domu včetně podkroví. Tepelně-izolační funkci tedy přebírá střešní plášť.
3.2 Požadavky na střešní plášť nad obytným podkrovím Při výstavbě se střecha zahrnuje do hrubé stavby. Aby mohlo pod střechou vzniknout obytné podkroví, musí prostory pod pláštěm splňovat několik předpokladů. Některé požadavky jsou uvedeny v normě ČSN 73 43 01 (2004). Dle této normy se musí používat zdravotně nezávadné materiály, u kterých je prokázáno, že únikem škodlivin nepříznivě neovlivňují vnitřní prostředí. Dále tato norma udává minimální výšku stropu nad nejméně polovinou podlahové plochy 2,3m. Spodní hrana střešního okna má být umístěna nejvýše 1,1m. Posuzovaná plocha podkroví se počítá nad 1,3m. Kromě toho se zde uvádějí vzdálenosti komínu od střešních oken, vikýřů a od hřebene. Na střechu jako celek jsou kladeny různé požadavky. Prvním z nich je, aby konstrukce střechy byla staticky únosná. Jinými slovy, je třeba, aby střecha byla schopná udržet si svoji stabilitu. Nemělo by dojít k jejímu zřícení nebo poškození i přes působení celé řady vnějších vlivů. K těmto vlivům patří kromě zatížení hmotností vlastní konstrukce, také zatížení sněhem, teplotou, větrem a nahodilé zatížení způsobené např. kominíkem. Součet všech těchto faktorů tvoří potom celkové zatížení střešní konstrukce. Z důvodů bezpečnosti se zjištěné zatížení ještě navyšuje předepsanými koeficienty. Zatížení sněhem se určuje z mapy sněhových oblastí na území České
9
republiky (dostupná na (36)). Dohledaný údaj se potom vynásobí koeficientem s hodnotou 1,5. Dalším ve své podstatě nejstarším posláním střechy je ochrana proti vodě. Střecha chrání budovu především proti vodě ve formě deště. Důležitým požadavkem je, aby struktura pláště, především pak krytiny, byla celistvá, čímž se zamezí zatékání do konstrukce. Případné zatékání by mohlo mít za následek zvýšení vlhkosti uvnitř střešního pláště a tím i dřevěných materiálů a izolace. Vzrostla by možnost napadení dřevěného materiálu biologickými škůdci (houby, plísně, hmyz), popřípadě by mohlo dojít ke znehodnocení tepelné izolace a v nejhorším případě až k prosáknutí vody do místnosti. Proto se do střešního pláště zabudovává ještě pojistná hydroizolace ve formě folie. Svoji nezastupitelnou úlohu má funkce tepelné izolace. Jejím hlavním účelem je zabránit prostupu tepla a tím zbytečným ztrátám energie, jejíž cena neustále stoupá. Cílem je též udržet v místnosti konstantní teplotu s vynaložením co nejnižšího množství energie. Touto problematikou se zbývá norma ČSN 730540-2 (změna Z1 2005) Požadavky na tepelnou ochranu budov, kde je pro střechu nad obytným podkrovím uveden součinitel prostupu tepla UN20=0,24Wm-2k-1, přičemž doporučená hodnota je UN20=0,16Wm-2k-1. Následující je ochrana požární. Jejím smyslem je udržet stabilitu nosného systému po určitou dobu, kterou udává norma ČSN 730833 Požární bezpečnost staveb BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ.
Tuto problematiku řeší též normy ČSN EN
1363-1 Zkoušení požární odolnosti – základní požadavky a ČSN EN 1364-2 stropy a střechy. Provádí se za pomoci nátěrů, které fungují na principu retardérů hoření (oddalují vzplanutí) u masivního obložení nebo v případě podkroví postačí vrstva nehořlavého sádrokartonu. Výrobci těchto deskových materiálů musí mít své výrobky odzkoušeny dle příslušných norem a v technickém listě uvádět jejich vlastnosti. Opláštění také musí splňovat požadavky na akustickou izolaci. Vezme-li se v úvahu skladba střechy nad podkrovím a minimální tloušťka tepelné izolace, dostaneme se na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti, která bude jistě vyšší, než hodnota, kterou jsme schopni dosáhnout u konstrukce okna.V publikaci Puškár a kol. (2003) se udává hodnota zvukové izolace okna v rozmezí 30-40dB. Z toho vyplývá, že bychom se měli zaměřit spíše tímto směrem. Střešní plášť musí zajišťovat odvětrávání vnitřních prostorů a sebe samého. Je důležité, aby ve střeše docházelo k proudění vzduchu, který bude z konstrukce 10
odstraňovat přebytečnou vlhkost. Obzvláště v zimních měsících zde totiž může dojít ke kondenzaci vodních par. To může vést ke snížení životnosti izolace, tím i k poklesu vnitřní teploty a možnosti vzniku plísní. Vlivem zvýšení vlhkosti dojde k objemovým změnám větším než ve výpočtu. Proto se i tímto problémem zaobírá norma ČSN 730540-2 (změna Z1 2005) Tepelná ochrana budov část 2. Požadavky, která nabádá k užití parotěsné vrstvy. Poměrně důležitá je i ochrana před bleskem, kterou se zabývá norma ČSN341390. Dle ČSN 734301 Obytné budovy není třeba tuto ochranu zřizovat, je-li obytná budova v ochranném prostoru vyšších budov opatřených hromosvodem.
3.3 Vlivy působící na střechu Následující část se bude věnovat přírodním a socioekonomickým vlivům, které ovlivňují skladbu střešního pláště. Fajkoš (2002, str. 7) vymezuje tyto základní vlivy:
-zeměpisná poloha -teplota vzduchu a její kolísání v periodách den-noc a léto-zima -sluneční záření -déšť a jeho intenzita -výška sněhové pokrývky -zatížení větrem -množství spadu -chemické složení exhalací -biologické a bakteriologické vlivy -hluk a chvění -vlivy vnějšího i vnitřního provozu - seismicita
Některé z těchto vlivů působí nepřetržitě, jiné se opakují periodicky, další se projevují nahodile. Ve většině případů se tyto vlivy navzájem ovlivňují a kombinují. Zeměpisná poloha má vliv nejvíce na klimatické faktory, kterými jsou teplota, vlhkost, množství srážek, sněhu atd. S tím úzce souvisí teplota vzduchu a její kolísání. Výkyvy teploty během dne nejsou tak důležité, rozhodující jsou změny během ročních období. V teplejších oblastech nemusí být pro návrh střechy rozhodující zimní období
11
jako v naší republice. Hodně také záleží na dopadajícím slunečním záření na střešní plášť, které hlavně v letním období podstatně zvyšuje jeho povrchovou teplotu a může snižovat životnost některých druhů krytin. Déšť je dalším z činitelů. Zatěžuje střechu více druhy namáhání. Může to být mechanické působení krup nebo chemické ovlivnění formou kyselých dešťů degradujících některé z typů povrchu. Dalším hlediskem je množství srážek v závislosti na velikosti plochy povrchu. S tím souvisí dimenzování odtokového potrubí. Největší mechanické zatížení krovu je ve formě sněhové pokrývky. Je třeba brát v potaz hlavně velikost vrstvy sněhu, od které se odvíjí její hmotnost a v neposlední řadě sklon střechy. Zatížení je podmíněné také tím, je-li sníh mokrý či nikoli. Vítr je proudění vzduchu určitým směrem. Zatížení větrem je závislé na jeho rychlosti. Dopadajícím prouděním vzduchu se vytváří tlak. Vítr opouštějící povrch střechy strhává s sebou i okolní, vytváří se tak podtlak na straně druhé. Překročením určité meze může dojít k destrukci pláště nebo i celé střechy. Množství spadu a chemické složení exhalací ovlivňují korozi povrchu materiálů a jejich životnost. Jsou to především oxidy síry, oxidy dusíku a chlorovodík. Z těchto látek se při sloučení se vzdušnou vlhkostí vytváří kyseliny, které způsobují degradaci jak kovových materiálů, tak i dřeva. Emise ve formě pevných částeček mohou mechanicky obrušovat povrch nebo měnit jeho barvu tím, že se usazují. V případě usazeného popílku a prachu potom vytváří vhodné podmínky pro růst vegetace. Co se týče biologických a bakteriologických vlivů, nejpodstatnější je napadení krovu dřevokaznými houbami, plísněmi a hmyzem. Je důležité věnovat tomuto problému pozornost a chránit krovy nejen chemicky, ale hlavně konstrukčně. Konstrukční a fyzikální ochranou dosáhneme toho, aby zde nedocházelo například ke zbytečné kondenzaci vody. Čím je dřevo více suché, tím je menší pravděpodobnost jeho napadení. Při vlhkosti dřeva pod 15% je vytvořeno dostatečně nevhodné prostředí pro houby i hmyz. Hluk je z fyzikálního hlediska mechanické chvění, které může mít svůj zdroj mimo konstrukci nebo i přímo v ní. Jelikož je konstrukce schopna tento hluk přenášet, navrhují se technická opatření ke snížení jeho intenzity. Schopnost materiálu tlumit kmity se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Závisí především na objemové hmotnosti.
12
4. Návrh vhodných konstrukčních řešení střešního pláště dřevěných střech
Následující text se bude věnovat popisu střešního pláště a jeho rozdělení z několika hledisek. Jedná se především o tvarový popis a letmé rozdělení nosných konstrukcí. Poté bude následovat výčet možných provedení střešního pláště a popis typických skladeb plášťů. Nakonec provedu výběr několika variant, které budou ve třetí (poslední) části práce porovnány a zhodnoceny.
4.1 Rozdělení střešních plášťů Střecha má chránit budovu před výše uvedenými povětrnostními vlivy. To řeší norma ČSN 731901/1998 Navrhování střech – základní ustanovení. Návrh sestavy střešního pláště ovlivňuje navržený tvar (rovinné, zakřivené a kombinované) a hlavně její budoucí využití, resp. má-li sloužit jen jako ochrana budovy před povětrností nebo bude-li prostor pod střechou využíván k bydlení. Důležité je též statické hledisko z důvodu stability celé konstrukce.
Tvar střechy: •
je dán architektonickým návrhem
•
ovlivňuje volbu nosné konstrukce
•
ovlivňují povětrnostní vlivy (množství napadaného sněhu, síla větru, …)
•
ovlivňuje využití půdního prostoru (teplá či studená střecha)
•
resp. sklon ovlivňuje typ krytiny
Ze statického hlediska střešní konstrukce musí přenášet: •
vlastní tíhu – zatížení od krytiny a všech vrstev
•
zatížení sněhem, větrem a nahodilé zatížení
•
případná užitná zatížení
4.1.1 Sklon střechy Dle Matějky (2005) Pod pojmem šikmá střecha se dnes označuje střecha se sklonem vnějšího povrchu (měřeného od vodorovné roviny) v intervalu 5° < α ≤ 45° a strmá střecha se sklonem vnějšího povrchu v rozmezí 45° < α < 90° (ČSN 731901/1998 Navrhování střech – základní ustanovení).
13
4.1.2 Tvar střechy Základní tvary střechy jsou pultová, sedlová, mansardová a věžová. Další možností je kopulovitý nebo zaoblený tvar.V závislosti na kombinaci s tvarem štítu, který může být rovný, stanový, polovalbový či valbový, existuje celá řada tvarů střechy. Nejjednodušší je střecha pultová (Obr.1). tvořená pouze jednou rovinou. Střecha sedlová (Obr.2) je tvořena dvěmi rovinami. Ty se stýkají v hřebeni. Štíty jsou rovné stejně jako u střechy mansardové. Mansardová střecha (Obr.3) má oproti sedlové šikmé části tvořeny více rovinami o různém sklonu. Plochy jsou umístěny nad sebou a spodní má větší sklon. V případě vytvoření šikmého štítu vznikají valbové (Obr.4) nebo polovalbové (Obr.5) střechy, které mají čtyři roviny. Napojují se nejen v hřebeni, ale i v nárožích. Rozdíl mezi nimi je ve velikosti nárožního styku, kde u polovalbové střechy je nároží zkráceno a tím se okap bočních ploch dostává výš. Štít je oproti střeše sedlové snížený, zakončený vodorovně. Střecha stanová (Obr.6) má obdobný charakter jako valbová, ale nemá hřeben. Má jen čtyři nároží a svým tvarem tvoří jehlan.
Obr.1: Pultová střecha (převzato z Matějka (2005), str.20)
Obr.2: Sedlová střecha (převzato z Matějka (2005), str.22)
Obr.3: Mansardová střecha (převzato z Matějka (2005), str.26)
14
Obr.4: Valbová střecha (převzato z Matějka (2005), str.22)
Obr.5: Polovalbová střecha (převzato z Matějka (2005), str.23)
Obr.6: Stanová střecha (převzato z Matějka (2005), str.24)
4.2 Konstrukce střechy Střecha se skládá ze dvou hlavních částí, z pláště a z nosné konstrukce. Nosná konstrukce je tvořena trám a spojovacími prvky.
4.2.1 Nosná konstrukce Nosnou konstrukci tvoří soustava dřevěných nosníků. Trámy dle namáhání a umístění mají různé profily. Spojení je většinou realizováno tesařskými spoji a nebo se v dnešní době používá spojovací kování např. plechy s prolisovanými trny. Jak již bylo výše zmíněno, nosná konstrukce má několik úkolů. Především se jedná o zabezpečení stability a soudržnosti střechy jako celku. Má také nést konstrukce podhledů, zateplení a krytinu. Trámy musí být schopny přenášet spoustu zatížení. Jsou namáhány ohybem, tlakem nebo tahem v závislosti na druhu konstrukce a hlavně podle jejich umístění v soustavě.
15
Rozeznáváme několik základních druhů konstrukcí. Nejjednodušší soustava je krokvová tříkloubová. Ta se skládá z dvou vodorovných pozednic spojených pomocí minimálně dvou na ně kolmých vazných trámů a ve hřebenu spojených naproti stojících krokví umístěných ve sklonu střechy. Krokve jsou u novodobých konstrukcí (Obr.7) rozepřené vzpěrou (hambálek) a jsou kotveny do pozednic. Díky tomu tvoří celkový nosný rám. Patří sem i vyztužení, které brání tvarovým deformacím způsobeným především větrem a sněhem.
Obr.7: Krokvová soustava, převzato z http://stavitel.ihned.cz/c4-10003010-17625310G00000_detail-novodobe-krovy Zavětrování se provádí zespod pomocí diagonálně připevněných ocelových pásků (2x40mm) nebo na horní straně šikmým bedněním. Další možností (dnes nejvíce využívanou) je plošné bednění pomocí OSB desek (Oriented Strand Bord = deska z orientovaných plošných třísek). Tento typ konstrukce se provádí u budov s malými překlenovacími vzdálenostmi. Schunck a kol. (2003, str.62) uvádí, užití do rozpětí osmi metrů, maximálně 10 metrů u hambálkové. Při potřebě zastřešit širší objekt se přibližně do 2/3 výšky přidává navíc tlačený prvek, který rozpírá krokve. Jedná se o hambálek. Od tohoto prvku se též nazývá tato soustava hambálková (viz.Obr.8). Hambálky mohou tvořit stropní nosníky (8) nebo je možné jejich nahrazení tuhou stropní deskou v jejich úrovni. Hambálek býval u starších konstrukcí někdy podepřený vaznicí.
16
Hambálky by neměly zmenšit průřez krokve, proto je vhodné je řešit jako kleštiny. Tohoto způsobu se využívá též při rekonstrukcích. Přesah střechy je realizován přímo krokvemi uloženými na pozednici nebo se dá vyřešit zvýšením první řady tašek pomocí námětku.
Obr.8: Hambálková soustava (převzato z http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavbaa-rekonstrukce/konstrukce-strechy-a-krovu/) Krokvový a hambálkový krov se dá použít pro sklon 30°-60° (8). Krokve těchto dvou krovů jsou namáhány na tlak a na ohyb. Při menším sklonu než 30° dochází k přílišnému zatížení nejen v ohybu, ale i v tlaku v podpěrách. Výhodou je malá spotřeba dřeva a vnitřní prostor bez podpěr. Nevýhodou je konstrukční náročnost kotvení krokví a omezení při umístění prostorů zapuštěných do střechy a vikýřů (8). Dalším problémem je konstrukce nepravoúhlých půdorysů včetně půdorysů tvaru L. Novodobé hambálkové krovy jsou trojúhelníkového tvaru tvořené krokvemi a vodorovnou základnou (vazný trám). Základna je tvořena prvky menší dimenze, které jsou zároveň stropními trámy. Celé zatížení se z krokví přenáší do pozednic, které již nejsou zabezpečeny vaznými trámy, proto je nutné jejich dostatečné kotvení. Pozednice musí být připevněna a zabezpečena proti otočení kolem podélné osy. Svislá síla se bez problému přenese. Mnohem horší je vodorovná síla, která má tendenci rozevírat zdi a vyvracet je. U dřevostaveb se zachycuje do horního rámu, který by měl mít dostatečnou tuhost díky propojení zdmi a konstrukcemi stropu. V případě zděné stavby přichází na řadu železobetonový věnec nebo se kotví do stropní konstrukce šikmými ocelovými táhly. Propracovanější jsou sestavy vaznicové, které umožňují vytvořit rozmanitě členité tvary střech. Pomocí těchto sestav jsme schopni vytvářet i malé sklony střech (až po ploché střechy) přes větší překlenovací vzdálenosti. Vaznice je vodorovný nosný trám, který podepírá krokve spolu s pozednicí. Vaznice jsou uloženy rovnoběžně
17
s pozednicí na stěně nebo podpěrách. Krokve jsou namáhány ohybem. Kvůli přenosu sil je třeba uložit krokve do vaznic tzv. osedláním. Vaznice je nutné zabezpečit proti kroucení a krokve zakotvit proti vodorovným silám. Podle velikosti střechy se krokve ukládají na vrcholovou vaznici, na středové vaznice nebo na vrcholové i středové zároveň. Aby byla docílena stabilita, přidávají se navíc výztužné prvky (vzpěry, sloupky, kleštiny, rozpěry). Podle provedení a způsobu zatížení jednotlivých prvků následně vznikají sestavy nazývané stojatá stolice (obr.9), ležatá stolice, vzpěradla a věšadla. U stolic jsou vaznice nesoucí krokve podepírány sloupky opřenými o vazné trámy. Ležatá stolice se od stojaté liší šikmým uložením sloupků. V případě vzpěradla je sloupek (věšák) namáhán tahem. Ve všech případech, použijí-li se dva sloupky, musí být zajištěny tlačenou rozpěrou, která má podobnou funkci jako hambálek.
1) krokve, 2a) kleština horní, 2b) kleština dolní, 3) pásky,4) šikmé vzpěry, 5) sloupky, 6) pozednice, 7) vaznice, 8) vazní trám, 9) podkladní botky
Obr.9: Vaznicová soustava (převzato z Matějka (2005), str.41)
18
Vaznicové soustavy se zavětrovávají pomocí několika možných prvků. Prvním jsou horní a dolní kleštiny. Stejně jako u předchozí sestavy se užívají ocelové pásky. Poslední možností je zabudování šikmo uložených vzpěr, které jsou z obou stran v podélném i příčném směru. Nutné je hlavně ukotvení pozednic. Při opomenutí ukotvení by konstrukce náporu větru sice odolala, ale mohlo by dojít ke katastrofě v podobě létající střechy. S podobnými soustavami jako je na předcházejícím obrázku se dostáváme do kontaktu při přestavbě střechy na obytné podkroví. Při rekonstrukcích se setkáváme s různými úskalími, která musíme vyřešit. Kvůli využitelnosti vnitřního prostoru, aby do obytné části krovu nezasahovaly žádné prvky, především vazní trámy, se zabudovává tzv. výměna. Jde o trám, který je kolmo k ostatním nosným (vazním) trámům. K výměnám jsou připevněny směrem ven zkrácené vazné trámy – krátčata. S tím souvisí i rozdělení vazeb. Jalovou vazbu tvoří jen pár krokví podepřených vaznicí a pozednicí. V plné vazbě je vaznice podepřená sloupkem nebo vzpěrou. Vzdálenost mezi krokvemi se pohybuje v rozmezí 0,8-1,1 metru, Schunck a kol. (2003, str.62) uvádí vzdálenost mezi krokvemi 0,75-1 metr. Každá čtvrtá až pátá vazba je plná. Z toho se dá usoudit na maximální rozměry podkrovní místnosti. Plné vazby se schovají do příček. Problém nastává s vazním trámem. Jednou z možností, aby nám netvořil schod mezi místnostmi je vytvoření vyšší konstrukce podlahy, čímž se dostaneme jeho výšky. Druhou možností by bylo jeho vyříznutí (nebo jeho části do určité výšky) v prostoru předpokládaného průchodu a vyztužení v úrovni konstrukce podlahy pomocí kovových příložek ve formě desek. Nejlepší možností je přestavba na novodobý vaznicový krov. Provede se připevněním vrcholových a mezilehlých kleštin a odstraněním vazních trámů. U vaznicových soustav, narozdíl od krokvových, se síla vzniklá působením hmotnosti pláště přenáší do více bodů. Každá krokev je umístěna minimálně na dvou podporách. Síly se rozkládají do pozednic a do vaznic. Tím, že zatížení přenáší na více místech, jsou jednotlivé síly menší. U novodobých vaznicových soustav (Obr.10) se vypustí vazní trám. Krokve jsou spojeny párem kleštin (vrcholové a mezilehlé) a v hřebeni. Tím vytvoří tuhou konstrukci, která minimalizuje vodorovné síly v místě pozednice. Vaznice z masivu se nahradí více únosnými prvky (lepené dřevo, ocelové prvky apod.). Při výstavbě střechy musíme dodržovat zažitá pravidla a požadavky. Jedním z pravidel je, že vzdálenost od pozednice ke středové vaznici by neměla být větší než 19
4,5 metru a stejně tak horní volný konec krokve by neměl být delší než 2,5 metu. Pode charakteru krajiny, v níž je stavba umístěna, může vyvstat požadavek na zabudování dalších prvků. Při použití námětků snižujeme riziko poškození okapů. Tyto krátké trámy uložené z krokví na vazné trámy či krátčata vytváří vespod střechy menší sklon a tím usměrňují případný sníh valící se ze střechy. Dalším způsobem ochrany před deformací střechy je užití hřebenové fošny, která brání prohýbání hřebene.
Obr.10 : Novodobé krovové soustavy, převzato z http://stavitel.ihned.cz/c4-1000301017625310-G00000_detail-novodobe-krovy
20
4.2.2 Plášť Střešní pláště se dělí podle jejich konstrukce na několik druhů. Níže je uvedeno jednoduché základní rozdělení dle Novotný Střešní pláště (1968, str.9) na: -jednoplášťové -dvouplášťové Pro střechy jednoplášťové i dvouplášťové platí stejné rozdělení podle spádu. Spádem se rozumí sklon střechy pro odvod dešťové vody. Mohou tedy být střechy beze spádové, nebo-li ploché. Dále existují střechy se spádem dovnitř půdorysu. Ty se využívají u rozsáhlých budov nebo hal, kde se odvod vody řeší pomocí kanálků vedoucích vnitřkem budovy. Poslední možností jsou střechy se spádem vně. Střechy se spádem vně jsou klasické, které se vyskytují ve většině případů. Mezi
jednoplášťovým
a dvouplášťovým
řešením
střechy není
rozdíl
v materiálové skladbě, jen ve složení a počtu jednotlivých vrstev. Jednoplášťové střechy jsou takové, kde dochází k oddělení venkovního a vnitřního prostředí jednou vrstvou nebo více vrstvami spojených v jeden plášť. Skládají se z nosné vrstvy reprezentované krovy a z vrstvy vodotěsné tvořené krytinou na latích. Tento typ skladby se užívá u střechy nad nevytápěnou půdou. Má-li být vnitřní prostor vytápěný, musí se přidat ještě dle podmínek příslušně silná vrstva tepelné izolace, pojistné hydroizolace, parozábrana a vnitřní opláštění.
Obr.11: Skladba a konstrukční uspořádání jednoplášťové střechy s tepelnou izolací (převzato z Matějka (2005) str.103)
Dvouplášťové střechy bývají vesměs již tepelně izolované pro využívání podkrovního prostoru k bydlení. Mají narozdíl od jednoplášťových oddělenou nosnou část s izolací od vodotěsné přidáním pomocné nosné konstrukce. Tím vznikne mezi
21
těmito částmi větraná vzduchová dutina. Vodotěsná konstrukce je tedy složená ze střešní krytiny a pomocné nosné sestavy tvořené latěmi a kontralatěmi připevněnými na nosnou část střechy. Nosnou konstrukci tvoří krokve. Pojistná hydroizolace reprezentovaná fólií se většinou upevňuje přímo na ně. Další částí je tepelná izolace jejíž umístění je popsáno níže. Následuje parozábrana a vnitřní opláštění.
Obr.12: Skladba a konstrukční uspořádání dvouplášťové střechy (převzato z Matějka (2005) str.109)
4.3 Skladba střešního pláště: Jak již bylo zmíněno výše, složení jednotlivých vrstev záleží na typu střešního pláště. U střechy studené je tepelná izolace místností realizovaná zatepleným stropem. Půda může být buď větraná nebo uzavřená (prodyšná). V prvním případě je třeba plášť opatřit otvory s mřížkou proti hmyzu. Podkroví je určené pouze pro skladování, protože zde dochází k pohybu vzduchu vznikajícím prostupem větru přes krytinu. Přidáním PHI a jejím dokonalým zatěsněním zamezíme průniku větru do těchto prostor. Výsledkem je minimálně snížená prašnost a menší tepelné ztráty stropu. Chceme-li ovšem prostor pod střechou využívat jako obytný, musí se odizolovat již ve střešním plášti a vznikne nám tak střecha teplá. Pro obytné podkroví je nejvhodnější dvouplášťové nebo tříplášťové řešení, které zabezpečuje odvod vlhkosti
22
z prostoru konstrukce a izolace. U dvouplášťového řešení existují 2 typy s různou skladbou. Dělí se podle způsobu odvětrání vlhkosti. Prodyšná střecha je vybavena vysoce difúzně otevřenou pojistnou hydroizolací. Ta dovoluje vlhkosti unikat ven z konstrukce a zároveň nedovolí prostupu vody dovnitř. Fólie je kontaktní, což znamená, že je položena přímo na tepelné izolaci a připevněna na krokve. Naproti tomu střecha s větrací dutinou má mezi tepelnou a pojistnou hydroizolací vzduchovou mezeru. Docílíme jí přibitím fólie na kontralatě. Ta již není kontaktní. Odvětrání je realizováno mezerou, takže fólie může být zcela nepropustná. Tento typ střešního pláště se řadí už spíše mezi tříplášťové střechy.
4.3.1 Krytina Krytina je prvek pláště umístěný na venkovní straně. Slouží k odvodu dešťové vody. Má i funkci ochranou vzhledem k dalším vrstvám. V dnešní době je dostupná celá řada provedení odlišných tvarů a z různých materiálů. Jedná se především o prvky malých rozměrů vyskládaných na latě. Řadí se sem pálená taška, betonová taška, břidlice, šindel, vícevrstvá bitumenová deska s posypem a další. Dříve se používaly rákos a sláma, z požárního hlediska zcela nevyhovující. Dřevěný šindel na tom nebyl o moc lépe. Kromě malorozměrových prvků se setkáváme i s plechovými či plastovými pásy rovného nebo vlnitého tvaru. Výběr krytiny ovlivňuje sklon střechy, klima, cena, únosnost krovu apod.
4.3.2 Latě, kontralatě a bednění Skládaná krytina je vždy položena na latích. To platí i v případě použití nadkrokevní izolace. Latě jsou od sebe vzdáleny v závislosti na typu a tvaru použité krytiny. Rozměry průřezu
se odvíjí od typu použité krytiny a především pak
od vzdálenosti krokví. U dvouplášťové střechy se setkáváme navíc s kontralatěmi. Ty jsou uloženy rovnoběžně s krokvemi a latě jsou přibity kolmo na ně. Kontralatě tvoří pomocnou nosnou konstrukci. Vytváří dutinu v plášti, tím zabezpečují jeho odvětrání. Bednění se požívá většinou k vyztužení střešní konstrukce. Aby plnilo tužící funkci musí být vytvořeno šikmo. Jinou možností je provedení bednění velkoplošnými materiály. V případě, že se bednění vypustí, musí se k vyztužení nosné konstrukce užít
23
kovových diagonálně uložených prvků nebo se provede přímo konstrukcí krovu (vaznicový systém).
4.3.3 Pojistná hydroizolace (PHI) Pojistná hydroizolace je reprezentována plastovou
folií. Její druh závisí
na typu a skladbě pláště. Může být kontaktní difuzně otevřená, která se umísťuje přímo na krokve nebo nekontaktní ležící na kontralatích nebo na bednění. Připevňuje se za pomoci hřebíků a spon. Konce musí být na sebe připojeny. Dnešní spoje jsou většinou řešeny pomocí samolepících přesahů. Prvořadým účelem je bezpečně odvést vodu proniklou krytinou v důsledku netěsnosti. Další úlohou může být odraz sálavého tepla. Podstatnou roli zastupuje i odvod vlhkosti z prostoru konstrukce při užití difuzní kontaktní folie (viz. prodyšná střecha).
4.3.4 Nosná konstrukce Nosná konstrukce zastupuje nejdůležitější úlohu vyplývající z jejího názvu. Zaručuje tuhost střechy jako celku. Jsou na ní uloženy a zavěšeny všechny ostatní vrstvy. Nosnou část tvoří dřevěné profily navzájem připevněné tesařskými spoji. Nosná konstrukce a její sestavy byly popsány výše. V dnešní době se začínají používat spoje za pomocí ocelových desek s prolisovanými trny. Patří sem i kovové výztužné a zavětrovací prvky. Nejčastěji požívaná tloušťka vazníku se pohybuje mezi 50mm a 80mm. Minimální výška se pohybuje na hranici 80mm avšak pro více namáhané části jako jsou krokve až 260mm.
4.3.5 Tepelná izolace Tepelná izolace se používá k zamezení prostupu tepla. Její tepelně izolační vlastnosti závisí na materiálu a hlavně na šířce vrstvy. Užitím se šetří energie a tím i životní prostředí, jelikož drtivá část energie užívané k vytápění vzniká spalováním. Izolace má dobré i zvukově izolační vlastnosti. Snižuje tedy přenos hluku. Používané materiály jsou schopny do jisté míry odolávat ohni. Tím zvyšují požární bezpečnost.
24
S materiálem se potkáváme ve dvou formách. První možností jsou desky z kamenné plsti nebo polystyrenu. Tou druhou jsou role ze skelné plsti. V dnešní sobě se ovšem čím dál více setkáváme s foukanou izolací. Tepelná izolace se umisťuje nejčastěji mezi krokve. Dalšími způsoby jsou umístění izolace nad a nebo pod krokve. Popř. izolace položená na stropní konstrukci. Můžeme se setkat i s jejich kombinací. Vždy záleží na typu konstrukce a požadovaných parametrech. .
4.3.6 Parozábrana Parozábrana má ve skladbě své opodstatnění. Vyrábí se ve formě plastové fólie. Umisťuje se co nejblíže k vnitřní straně pláště pod obklad, tak aby nedošlo k její perforaci. Jejím účelem je nepropouštět vzdušnou vlhkost z vnitřního prostoru do konstrukce střechy. Jejím porušením či netěsným spojem může vnikat vlhkost do konstrukce, což může způsobit kondenzaci. Vlhkost ve větším množství může znehodnotit tepelnou izolaci a její vlastnosti. Pro vedení instalací je vhodné vnitřní opláštění odsadit a vytvořit tak dutinu na jejich vedení s ohledem na to, aby se neporušila parozábrana.
4.3.7 Vnitřní obklad Jako vnitřní obklad střešního pláště nad obytným podkrovím se v dnešní době nejvíce používají sádrokartonové desky, a to z důvodů požární bezpečnosti a snadné montáže. Ve většině případů se provádí ve dvou vrstvách. Ovšem není výjimkou užití pouze jedné vrstvy větší dimenze. Připevnění obkladových desek je možné přímo na krokve za pomocí vrutů. Vznikne tak řešení bez nosné konstrukce. Je-li kraj desky mimo trám, musí se vytvořit čelní spoj za pomocí latě. V případě užití kovového profilu se spoj musí navíc podlepit páskou. Druhý způsob využívá
pomocné nosné konstrukce. Dovoluje zabudování
přídavné tepelné izolace pod krokve do šířky až 100mm. Pomocných nosných konstrukcí existuje celá řada. Rozlišují se na dřevěné, kovové a s pružnými profily. Nejjednodušší případ dřevěné pomocné konstrukce je montážní lať přímo upevněná na krokve. Variantou je i montážní lať na přímém závěsu ve tvaru U. U kovových nosných prvků se liší způsobem uchycení. Nejvíce jsou známé montážní
25
profily s klipem, nosné profily se závěsem nebo klipem, montážní a nosné profily upevněné přímým závěsem a pružný profil. Kromě sádrokartonových desek se interiér obkládá masivním dřevem. Palubky se montují stejnými způsoby. Připevňují se též za pomocí vrutů. Při použití dřevěného obkladu se musí zabezpečit jeho snížená hořlavost, která se provádí nátěrem s retardačním účinkem.
4.4 Návrhy Podkrovím se uvažuje střešní prostor pod dřevěnou nosnou konstrukcí, na které je umístěn plášť, popř. jiné konstrukce a prvky. Jak již bylo výše zmíněno, hlavní funkcí pláště je ochrana vnitřního prostoru proti vodě v různých formách a proti větru. Chceme-li ovšem vytvořit podkroví obytné, přejímá střecha mnoho dalších, již zmíněných, funkcí, ze kterých je nejdůležitější tepelná ochrana následována ochranou zvukovou. Pro tuto práci budu uvažovat pouze jeden typ krovu. Jelikož se obytná podkroví nachází nejčastěji ve střechách rodinných domů, bude se pravděpodobně jednat o krokvovou nebo spíše častěji o hambálkovou konstrukci. Je možné též její užití v kombinaci s vaznicovou soustavou u složitějších nebo lomených půdorysů. Chtěl bych ovšem zůstat u jednoduchého tvaru střechy se soustavou hambálkovou. Na tuto budou aplikovány různé sestavy vrstev střešního pláště. Sestavy se budou lišit v závislosti na zeměpisném umístění a nadmořské výšce. Na nadmořské výšce bude potom záviset především sklon střechy kvůli odvodu sněhu a od něj se bude odvíjet i druh použité krytiny. Chtěl bych se věnovat návrhům připravených pro oblasti s nadmořskou výškou pod 600 m. Někteří výrobci totiž nedoporučují nad touto hranicí používat skládanou krytinu ani za použití dalších opatření. Výrobce KM Beta a.s. ovšem dodává na trh betonové tašky klasického tvaru i bobrovku s možností užití v jakékoli nadmořské výšce. Sestavy střešních plášťů budou převzaty od výrobců nebo dodavatelů střech a materiálů pro její konstrukci, upraveny a následně zhodnoceny. Ti ve svých katalozích uvádí skladbu materiálů, vlastnosti celé sestavy z hlediska tepelně a zvukově izolačního a někteří dokonce z hlediska požární ochrany. Střešní plášť nad obytným podkrovím se skládá ze dvou částí. Jsou jimi šikmá část a vodorovný strop uzavírající podkroví. V obou případech je možné použít jednu,
26
dvě nebo tři vrstvy izolace. Šířka a počet jednotlivých izolačních vrstev bude záviset na umístění v plášti. V šikmé části je možné uložení izolace čtyřmi způsoby. Základní umístění je v úrovni krokví. Následné možné instalace jsou v úrovni krokví a jedna vrstva pod úrovní. Zde je potřebné zabudovat dřevěnou či kovovou nosnou konstrukci, na které bude umístěn vnitřní obklad. Další možností je umístění izolace v úrovni krokví a dvě vrstvy pod úrovní. U tohoto způsobu jsou též nutné nosné prvky, které se již mohou navzájem kombinovat. Poslední typ zateplení je nad úrovní krokví. Většina místností pod střechou má vodorovný strop uzavírající podkroví. Jeho zalomením se zbavíme špatného provětrání a tím možné kondenzace vodní páry. Vždy by zde měl být kontrolní revizní vstup. Strop se zatepluje podobným způsobem jako je tomu u šikmé části. Izolace může být v jedné nebo více vrstvách. Způsob kladení izolace vždy záleží na tom, má-li být strop pochůzný a sloužit tak jako odkladní plocha či nikoli. V případě jedné vrstvy se materiál umístí tak, aby vyplňoval prostor mezi trámy úplně nebo částečně. Dalšími možnostmi jsou uložení na strop volně či mezi trámky. Při pokládání izolace ve více vrstvách se setkáme s uložením na stropě mezi trámky ve dvou vrstvách. Nebo mezi trámy a jednou vrstvou nahoře mezi trámky.
4.4.1 Izolace umístěná z vnitřní strany krokví Nejjednodušší možností zateplení je umístění tepelné izolace z vnitřní stany pod nosnou konstrukci. Toto řešení je vhodné spíše pro rekonstrukce. Nevýhodou je velká šířka skladby a tím zmenšení vnitřního prostoru a problémy s osvětlením místností. Instalace je jednoduchá a ekonomicky výhodná. Musí se ale užít tuhé izolační desky. Izolace tvoří souvislou vrstvu, takže se eliminují tepelné mosty. Pojistná hydroizolace, která musí být dostatečně propustná pro vodní páru, je umístěna na krokvích pod kontralatěmi. Mezera sloužící k odvětrání vlhkosti je v tomto případě daná velikostí krokví. Druhá větraná vrstva je vytvořena kontralatěmi mezi PHI a krytinou umístěnou na latích. Vytvoří se tak tříplášťová střecha, která se dá z tepelně izolačního hlediska považovat za dvouplášťovou, jelikož střední plášť tvoří pouze pojistná hydroizolace.
27
Krytina latě kontralatě PHI bednění vzduch/trám tepelná izolace parozábrana obložení Obr.13: Podkrokevní izolace (převzato z http://www.bauherr.de/sanierung/sanierungsverfahren/dachausbau.htm#top#top)
Nepodařilo se mi vypátrat ani jedinou firmu, která by se tomuto systému zateplení věnovala. S největší pravděpodobností je to dáno nevhodností tohoto způsobu zateplení pro obytné podkroví. Uváděný systém zateplení by se dal efektivně využít spíše u budov, kde se k osvětlení používají světlíky, kterými mohou být např. haly nebo sklady.
4.4.2 Izolace mezi krokvemi Následující možností je střecha s tepelněizolační vrstvou umístěnou mezi nosnými
prvky
krovu.
Izolace
mezi
krokvemi
se
zpravidla
provádí
jak
u rekonstruovaných střech, tak i u novostaveb. Toto řešení se dá dále rozdělit na několik možností. Při zaplnění celého prostoru mezi krokvemi izolací vznikne dvouplášťová střecha (Obr.14). Použitím menší šířky izolace než je šířka krovu vytvoříme tříplášťové řešení (Obr.15), které je při realizaci složitější a tím i pracnější. Nemělo by se u něj stát, že izolace bude přes celou výšku krokve. Docílíme toho například přibitím latí podélně na krokve. U obou možností je parozábrana umístěna na vnitřní straně krokví a na vnější straně je difúzně otevřená pojistná hydroizolace. Obě možnosti mohou mít vícero modifikací. Bude záležet na zvoleném způsobu zavětrování a celkové skladbě. V dnešní době se požadavky na tepelnou ochranu budov stále stupňují. U rekonstrukce střechy není možné dosáhnout větší šířky krovu bez jeho celkové
28
výměny. Proto se velice často používá kombinace s podkrokevní nebo nadkrokevní izolací, kdy přidáním další vrstvy eliminujeme ztráty přes dřevěnou konstrukci. Dosáhneme tak lepších výsledků izolace i bez potřeby větší dimenze krovu. U tohoto způsobu jsou pravidla realizace a postupy prací zateplování jasně dané. Na území České republiky provádí výstavbu a zateplování mezi krokvemi stovky firem. Záleží jen na tom, od jaké společnosti budeme odebírat izolační materiál. Výrobou materiálů se u nás zabývá několik výrobců. Největší společností vyrábějící izolační materiál i na našem území je Saint-Gobain Orsil, výrobce tepelných, akustických a protipožárních izolací, která sídlí v Častolovicích, ve východních Čechách. Na našem trhu se můžeme setkat též se společností Rockwool a.s., která patří do mezinárodního koncernu Rockwool International, který je největším světovým výrobcem tepelných, zvukových a protipožárních izolací z kamenné vlny. Jeho dnešním sídlem je dánské městečko Hedehusene. Též firma Knauf, která má v Praze zřízenu svoji pobočku se podílí na českém trhu svými výrobky. Izolace pro zateplování mezi krokvemi je ve většině případů dodávaná ve formě rolí minerální plsti. Můžeme se setkat i s deskami z tohoto materiálu. V poslední době se rozšiřuje také foukaná izolace ve formě granulátu z kamenné vlny. Používá se především tam, kde je obtížné pokládání izolačních desek. Materiál se zpracovává přímo na stavbě a na místo je dopravován hadicemi. Tloušťka foukané izolace není omezena.
1 krytina 2 latě 60x40mm 3 kontralatě (min.30mm) 4 kontaktní difúzní fólie 5 tepelná izolace 6 parotěsná zábrana 7 podhled
Obr.14: Dvouplášťová střecha s izolací mezi krokve (převzato z www.onduline.cz/cs/ke-stazeni/technicke-listy/technickelisty/_files/onduline-tech-list.pdf)
29
1 krytina 2 latě 60x40mm 3 kontralatě (min.30mm) 4 difúzní fólie 5 tepelná izolace 6 parotěsná zábrana 7 podhled Obr.15: Tříplášťová střecha s izolací mezi krokve (převzato z www.onduline.cz/cs/ke-stazeni/technicke-listy/technickelisty/_files/onduline-tech-list.pdf)
4.4.3 Izolace nad krokvemi Poslední možností je umístění tepelné izolace nad nosnou konstrukcí. Parotěsná vrstva je vložena pod tepelnou izolací většinou na materiálu podhledu. Pojistná hydroizolace je umístěna na vnější straně tepelné izolace (v případě minerální vlny) nebo zcela chybí. V tom případě její funkci přebírá tepelná izolace ze skládaných polystyrénových desek.
Obr.16: Nadkrokevní izolace (převzato z http://www.thermodach.cz/thermodach_a1.php)
30
Jednotlivé způsoby zateplení záleží na dodavateli. Každá firma provádějící zateplení nad krokvemi využívá k izolaci jiný materiál. V případě použití podobného materiálu potom využívá své specifické upevňovací prvky a metody. Převládají izolační materiály z vypěněného polystyrenu ve formě desek, lišících se tvarem a způsobem kladení podle dodavatele. V následujících bodech se budu věnovat individuálním způsobům zateplení nad krokvemi, které nabízejí jednotlivé firmy na českém trhu. Vybral jsem několik nejdůležitějších dodavatelů a jejich systémů.
4.4.3.1 Decktrade Na internetových stránkách firmy Decktrade (11) jsou ke stažení publikace zabývající se střešním systémem, skladbou vrstev a návrhem pláště (viz.( 27), (28), (24), (26)). Tato firma se zabývá systémem nadkrokevní izolace pro hambálkové krovy a vaznicové krovy určené pro nízký sklon střechy. Pro hambálkové konstrukce, kde jsou krokve uloženy bez přesahu do pozednice se zde uvádějí dvě možnosti. První (Tab.1) má viditelné krokve a dřevěné pohledové bednění nad nimi. Druhá možnost (Tab.2) potom řeší vnitřní prostor místnosti sádrokartonovým podhledem. Návrh jejich řešení se provádí dle (27). Oba systémy mají stejné tepelně technické parametry a podobnou skladbu.
Tab.1: Šikmá střecha se skladbou TOPDEK (převzato z http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-prirucka-dekhome-d.pdf (str.14))
31
Desky izolace jsou uloženy ve dvou vrstvách. Musí se překrývat minimálně 30 centimetrů. Izolace je upevněna do podkladu pomocí kotvících šroubů v minimálním počtu pěti kusů na metr čtvereční. Přesah střechy je docílen pomocí námětků připevněných rovnoběžně ke krokvím. Námětky jsou vloženy mezi izolaci a mohou se podílet na zajištění vrstev střechy proti sesunutí. Systém je vytvořen pro krytinu z pálených tašek Röben (19) nebo speciální velkoplošnou plechovou krytinu Maxidek (16) umožňující menší sklon střechy.
Tab.2: Šikmá střecha se skladbou TOPDEK s podhledovými krokvemi (převzato z http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-prirucka-dekhome-d.pdf (str.15))
4.4.3.2 Rigips Další firmou zabývající se systémem nadkrokevní izolace je Rigips. Systém Top Therm (obr.17) je určen pro energeticky úsporné domy. Dle jejich studií je nutné na krov umístit vrstvu izolace, která bude mít šířku od 300 mm do 500 mm. Nadkrokevní izolace dodávaná touto firmou je z pěnového polystyrenu. V podkladech uvádí
vlastnosti dodávaných
materiálů. Vhodný matriál
pro střešní plášť je EPS 100 S s tepelnou vodivostí λ = 0,035 W/m.K. Tyto polystyrenové desky jsou určeny pro teploty nepřesahující 80°C a mají samozhášivé účinky. Požadavky na odolnost se určují pro celek, jelikož polystyren sám o sobě neodolává ohni a působením vysoké teploty dochází k jeho rozkladu.
32
Na svých internetových stránkách firma Rigips uvádí několik výhod jejich systému. Mezi ně patří jednoduchá aplikace tepelné izolace v libovolné tloušťce, pevnost materiálu izolace zabezpečující minimální deformace, nízká nasákavost materiálu, souvislá vrstva (bez tepelných mostů), přiznání krovu v interiéru, jednoduché a bezpečné umístění parozábrany (na rovném podkladu, bez nutnosti dotěsňování např. kolem kleštin), dřevěné nosné prvky jsou umístěny mimo oblast teoretické kondenzace, krytina na latích a kontralatích umožňuje dostatečné větrání, kotvení v ploše proti sání větru bez vzniku tepelného mostu a zatížení od krytiny je spolehlivě přenášeno svorníky.
Obr.17: Typická skladba systému TopTherm pro energeticky úsporné objekty (Převzato z
http://www.rigips.cz/pages/customerService/literature/srcData/TZ_Rigips%20prinasi% 20TopTherm.pdf)
4.4.3.3 Rockwool Mezi firmy zabývající se izolacemi patří též firma Rockwool. Konkrétně na nadkrokevní izolaci střechy je zaměřen systém TOPROCK (obr.18). Tento systém je vytvořen pro sklony 5°- 90° a odzkoušen pro 5°-60°. Na rozdíl od předchozích využívá izolaci z minerální plsti, která je ve formě desek. Na krokve je připevněna podkladní vrstva. Tvoří ji dřevěné bednění tloušťky 20-25mm, palubky nebo OSB desky. Celá plocha je pokryta parozábranou. Do krokví jsou vruty nebo hřebíky připevněny nadkrokevní držáky ve vzdálenosti 1,2 -1,5 metru, do kterých se za pomocí hřebíků či vrutů přichytí přídavné krokve. Velikost přídavných krokví závisí na šířce vrstvy tepelné izolace. 33
Tab.3: Šikmá střecha - doporučené tloušťky izolací (převzato a upraveno z http://www.rockwool.cz/sw16408.asp) Tepelná izolace λ Umístění
Materiál
Požadované
Doporučené
hodnoty
hodnoty
UN
diz
(W/mK) [W/m2.K] [mm]
UN
diz
Ilustrace
[W/m2.K] [mm]
nadkrokevní systém
s
kovovými
AIRROCK LD 0,037
0,24
190 *) 0,16
290 *)
SPODROCK
0,24
160
250
držáky nadkrokevní systém tuhými
s
0,039
0,16
deskami
(diz = šířka izolační vrstvy, UN = součinitel prostupu tepla, λ = součinitel teplotní vodivosti) *) - výsledky jsou platné pouze při současném splnění těchto podmínek: 1) použití nadkrokevního držáku s perforovanou stojinou 2) použití tepelně izolačního materiálu s λ ≤ 0,037 W/(m.K) 3) skutečně dokonalém provedení tepelně izolační vrstvy v okolí nadkrokevních držáků (bez jakýchkoli netěsností a vzduchových mezer)
1 krytina 2 latě 3 přídavné krokve /vzduchová mezera 4 pojistná hydroizolace 5 tepelná izolace 6 parozábrana 7 bednění 8 krokev 9 tepelná izolace 10 nadkrokevní držák
Obr.18: Řez střešním pláštěm - systém TopRock (kovové držáky) (převzato z http://www.rockwool.cz/sw1408.asp)
34
Vrstvy tepelné izolace se při pokládce vzájemně otočí o 90°. Vše se překryje difúzně otevřenou hydroizolací. Spoje, trhliny a prostupy se musí zalepit páskou, aby nedocházelo k zatečení. Na přídavné krokve se následně připevní kontralatě vymezující větrací dutinu. Následuje připevnění latí nebo bednění pro krytinu.
4.4.3.4 Smerčina Slovenská společnost Smerčina Holding I., a.s. vystupuje na trhu s izolacemi z dřevěných vláken. Materiál ve formě panelů má universální využití v různých stavebních konstrukcích. Údajně poskytuje celou řadu výhod při zateplování nových budov, rekonstrukcích a přestavbách starých objektů. Dřevovláknité desky Hofatex Therm mají oproti dřevu několikanásobně lepší tepelně izolační vlastnosti. Udávaný součinitel prostupu tepla je λ = 0,038 W/mK. Navíc mají vysokou tepelnou kapacitu, což díky pohlcování tepla zabraňuje přehřívání podkrovních částí hlavně v letním období. Panely se dodávají v rozměrech 800x1200mm a šířkách 20, 40, 60, 80 a 100mm. Pro zateplení střechy je doporučeno umístění desek izolace nad krokve ve dvou vrstvách, z nichž každá má mít jinou tloušťku (obr.17). Při tomto způsobu se zamezí tepelným mostům v oblasti krokví. Panely mají homogenní strukturu a rozměrovou stabilitu, vytvoří se tak homogenní izolační vrstva. Mají vyřešen i program na zateplování mezi krokve Therm-DK, který využívá trojúhelníkové rozměry desek. Ty se posunováním po diagonále přizpůsobí potřebnému rozestupu krokví. Tyto desky jsou dodávány ve stejných rozměrech a šířkách jako předchozí. Mají i stejné tepelně izolační vlastnosti.
Obr.19: Zateplení šikmé střechy nad krokvemi (převzato z http://www.hofatex.eu/download/letaky/sk/hofatex_therm_sk.pdf)
35
4.4.3.5 Thermodach Též společnost Thermodach se zabývá systémy nekrokevní izolace. Jak uvádí na (17), dílce THERMO jsou určeny pro provedení pojistné hydroizolace, tepelné a zvukové izolace z vnější strany střechy pod všechny druhy těžkých střešních krytin. Skladba střechy je jednoplášťová, jedná se o tzv. skladbu teplé střechy (obr.20). Po úpravě se vytvoří dvouplášťové řešení, které je vhodné i pro lehkou krytinu, jakou je např. plech (obr.21). Speciálně tvarované desky mají patentované zámky zaručující vodotěsnost i větrotěsnost. V podkladech se uvádí, že není zapotřebí hydroizolační folie ani parozábrana. Desky mají závěsy pro tašky a jsou opatřené soustavu žlábků a kanálků, které po vyskládání dílců na střechu vytvoří homogenní celek - plní funkci celoplošné pojistné hydroizolace. Velkoformátové polystyrenové dílce THERMO se pokládají na běžné střešní latě. Jsou určeny pro sklon střechy od 10° do 45°, kdy mohou být uloženy bez kotvení. Latě se přibijí ke krokvím přes předem zhotovený plnoplošný záklop krovu z interiérové strany. Krov je přiznaný. Přechody na svislé stavební konstrukce se musí při pokládce dílců THERMO dobře utěsnit montážní PUR pěnou. Dílce dodávají v celé řadě šířek a provedení. Pro přehlednost uvádím tabulku s rozměry a součiniteli prostupu tepla. Šířky jsou různé pro jednotlivé typy. Od šířky se potom odvíjí tepelně izolační vlastnosti. Vlastnosti tepelné izolace si tedy můžeme zvolit výběrem tloušťky izolace.
Tab.4: Šířky dílců Thermo Dílce THERMO
jmenovitá tloušťka dílce 120mm
Klasik
Plus
Tetto
140mm 2
170mm 2
2
U=0,26W/m K
U=0,22 W/m K
U=0,19 W/m K
120mm
160mm
18Omm
2
2
2
U=0,24 W/m K
U=0,19 W/m K
U=0,18 W/m K
122,5mm
142,5mm
162,5mm
2
U=0,24 W/m K
2
U=0,21 W/m K
182,5mm 2
U=0,19 W/m K
2
U=0,17 W/m K
36
obr.20: Nadkrokevní izolace - jednoplášťové řešení (převzato z http://www.thermodach.cz/thermodach_a1.php)
Obr.21: Nadkrokevní izolace – dvouplášťové řešení převzato http://www.thermodach.cz/thermodach_a1.php 37
4.4.4 Kombinované umístění izolace U podkroví převažuje zateplení šikmých střech v úrovni krokví, kde se u dvouplášťových a tříplášťových střech setkáváme s nepřeberným množstvím kombinací skladby střešního pláště. Následující výčet možností vychází z kombinace předcházejících. Nejčastěji se setkáváme s možností, kdy je tepelná izolace umístěna mezi krokvemi a pod krokvemi. Podkrokevní izolace se provádí v jedné nebo dvou vrstvách. Tento způsob se provádí především u rekonstrukcí. Přidáním další vrstvy se jednak zbavíme tepelných mostů a navíc zvětšíme celkovou vrstvu izolačního materiálu. Prostory podkroví se zmenší jen minimálně. Druhou, v dnešní době se rozvíjející, variantou je umístění tepelné izolace mezi krokve a nad ně. S kombinací mezikrokevní izolace s podkrokevní a zároveň s nadkrokevní jsem se nesetkal.
4.4.4.1 Knauf Firma Knauf řeší zateplení podkroví několika způsoby. Nabízí celou škálu tepelně izolačních materiálů. Jedná se především o minerální vlnu ze skleněných vláken. Jednotlivé druhy mají obdobné vlastnosti. Izolaci dodávají v rolích nebo ve formě desek. Desková má minimální tloušťku 40mm. U rolí minimální tloušťka závisí na druhu a pohybuje se od 30mm do 50mm. Hodnoty koeficientu tepelné vodivosti se pohybují kolem λ = 0,039 W/m.K. Materiály jsou dodávány společností Isover Orsil. Vnitřní opláštění se provádí několika způsoby. Záleží na požadované hodnotě prostupu tepla. Izolace se ukládá v jedné až třech vrstvách. Při instalování izolace jen mezi krokve můžeme vnitřní opláštění připevnit bez nosné konstrukce. Rozumí se tím, že vnitřní obkladová deska je uložena přímo na krokvích, mezi kterými je vložena izolace. Při potřebě umístění více vrstev izolace se připevní zespod krokví pomocná nosná konstrukce kolmo na krokve, mezi kterou se vkládá další vrstva. Je nutné ji použít obvykle u rekonstrukcí, kde rozměr krokve nepřesahuje 160-180mm ((29), str.9). V případě, že se obklad umístí na latě, hovoříme o dřevěné nosné konstrukci. Latě jsou upevněny buďto přímo nebo pomocí kovového závěsu. Kovová nosná konstrukce je tvořena profily k tomu určenými.
38
Chceme-li dosáhnout doporučené hodnoty použijeme řešení se dvěma vrstvami izolace pod krokvemi. V tomto případě se vytvoří pomocný rošt z dřevěných hranolů jdoucích kolmo na krokve a další vrstva se vytvoří opět latěmi nebo ocelovými profily. U rovné části se zatepluje obdobně jako u šikmé, jen s jinými nároky na tepelnou ochranu. Provádí se mezi trámy nebo nahoru mezi trámky v jedné nebo ve více vrstvách. Parozábrana se umisťuje vždy přednostně na krokve.
4.4.4.2 Thermodach Užití nadkrokevní izolace společně s izolací mezi krokve řeší firma Thermodach v programu THERMO-Protektor. Systém je vhodný především pro rekonstrukce k dodatečnému zateplení podkrovního prostoru v šikmé části bez zásahu do skladby. Jsou nabízeny polystyrenové tvarované desky tloušťky 30 a 40mm (U = 1,1 a 0,87 W/m2.K), které se aplikují po rozkrytí střechy přímo na místo stávajících křidlic. Krytina se potom jednoduše umístí na přidanou tepelnou izolaci stejným způsobem jako byla umístěna na latích.
4.4.4.3 Rockwool Společnost Rockwool (20) nabízí produkty k celkové izolaci stavby. Jedná se především o odizolování stavby od zemní vlhkosti, izolace stěn, ale také se věnuje izolaci střešního pláště. V níže uvedené tabulce jsou uvedené tloušťky izolací aplikované na v praxi nejvíce rozšířené konstrukce, aby byly splněny požadavky ČSN 73 0540-2. Sloupec požadované hodnoty platí pro novostavby a rekonstrukce jako splnění normového minima. Sloupec doporučené hodnoty je určen pro energeticky úsporné objekty. Jako izolace je využita kamenná vlna. Její umístění v konstrukci podléhá jistým pravidlům. Jedná-li se o sestavu s více vrstvami, musí být umístěny tak, aby v interiéru byly pro vlhkost propustnější matriály. Nejvhodnější konstrukce střechy je tříplášťové řešení s dostatečně dimenzovanou izolační vrstvou, u kterého většinou ke kondenzaci par nedochází nebo voda kondenzuje na pojistné hydroizolaci, odkud je bezpečně odvedena.
39
Tab.5, Izolace šikmé střechy – doporučené šířky izolací, převzato a upraveno z http://www.rockwool.cz/sw16408.asp Tepelná izolace
Umístění
Materiál
mezi
ROCKMIN
Požadované
Doporučené
hodnoty
hodnoty
λ
UN
diz
UN
diz
(W/mK)
[W/m2.K] [mm]
[W/m2.K] [mm]
0,039
0,24
210
0,16
310
0,037
0,24
190
0,16
290
Ilustrace
dřevěnými krokvemi a pod nimi
ROLLROCK AIRROCK LD
(diz = šířka izolační vrstvy, UN = součinitel prostupu tepla, λ = součinitel teplotní vodivosti)
40
5. Posouzení návrhů V této části se budu věnovat porovnávání jednotlivých systémů. Uvedu nejdůležitější hlediska a parametry, podle kterých budou jednotlivé návrhy porovnávány, a následně se budu orientovat na samotné porovnání. Nejprve se zaměřím na porovnání sestav jednotlivých typů konstrukce zateplení a poté porovnám systémy mezi sebou. Jednotlivé návrhy, aby mohly být posouzeny objektivně, měly by se posuzovat především z hlediska tepelné ochrany. Mezi další faktory se řadí složitost konstrukce. Ta má vliv v první řadě na poruchovost a v řadě druhé na velikosti investice, která s ní souvisí. Bývá pravidlem, že složitější konstrukce bývají poruchovější. Nejde jen o vady materiálu, ale především se jedná o kvalitu realizace. Zde hraje nejvyšší roli lidský faktor. Není-li práce provedena přesně podle daných technologických postupů, stává se, že se vyskytne závada. Z pohledu dalšího, u složité konstrukce se zvedají náklady nejen za materiál a jeho výrobu, ale k realizaci je většinou nutné i speciální nářadí. Není to ovšem pravidlem. Je potřebná též odborná způsobilost dělníků provádějících realizaci.
Náklady na realizaci a provoz podkrovního bydlení by měly být přiměřené jeho využití. Jak již bylo zmíněno, nejdůležitějším dlouhodobým faktorem je při návrhu střešního pláště je jeho schopnost odizolovat vnitřní pobytové prostředí od okolního. Pominu-li primární úlohu ochrany proti dešti, nejdůležitější úlohou je udržet vhodné klima v interiéru. Dosáhneme ho zařazením tepelné izolace do konstrukce střechy. Izolace má tu vlastnost, že brání unikání tepelné energie přes střešní plášť. Čím bude mít izolace lepší vlastnosti, tím více se budou snižovat náklady na provoz objektu.
Jak je patrné z části 4.4, firmy zaměřené na realizaci podkrovního bydlení a jeho zateplení, vždy udávají doporučenou skladbu materiálů. Šířky jednotlivých vrstev se liší. Záleží na použitém izolačním materiálu a nutné tepelné ochraně resp. jejich parametrech. Parametry tepelné ochrany jsou dány normou pro jednotlivé typy budov.
41
Budovy musí být stavěny tak, aby splňovaly minimálně požadované parametry. Energeticky úsporné stavby musí dosahovat lepších parametrů. Střecha musí dle ČSN 73 0540-2 splňovat to, že nejnižší povrchová teplota v místnosti, při 80% vlhkosti u povrchu stěny a 100% vlhkosti u výplně otvorů, musí být vyšší než teplota, při které dochází ke kondenzaci vodní páry na povrchu. Pro kritickou vlhkost 100% je kritickou teplotou teplota rosného bodu.
5.1 Výpočet součinitele prostupu tepla Tepelně izolační vlastnost materiálu charakterizuje součinitel prostupu tepla λ (W.m-1.K-1). Ten vyjadřuje celkovou výměnu tepla mezi prostory, které jsou od sebe odděleny konstrukcí, v tomto případě střešním pláštěm. Je uváděn výrobci u jednotlivých materiálů, sloužících pro stavební konstrukce s izolační funkcí. Součinitel prostupu tepla běžných materiálů lze též nalézt v ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin (příloha A) z listopadu 2005. Tepelně izolační vlastnosti konstrukce vyjadřuje tepelný odpor R (m2.K.W-1). Vypočítá se ze vztahu R = ∑ Rj (m2.K.W-1), kde Rj = dj / λj. Rj …tepelný odpor j-té vrstvy, dj …tloušťka j-té vrstvy konstrukce (m), λj…návrhový součinitel tepelné vodivosti materiálu (W.m-1.K-1). Tepelný odpor při prostupu tepla se vypočítá z následujícího vztahu: RT= Rsi + R + Rse Rsi...odpor při přestupu tepla na vnitřní straně (pro tepelný tok zdola nahoru …0,10 m2.K.W-1), Rse… odpor při přestupu tepla na vnější straně (pro zimní období…0,04 m2.K.W-1), Součinitel prostupu tepla potom bude U = 1/ RT (W.m-1.K-1). Součinitel prostupu tepla musí být menší než je požadovaná hodnota stanovená normou. Norma stanovuje požadovanou hodnotu pro šikmé střechy na 0,24 W.m-1.K-1 a doporučená hodnota je 0,16 W.m-1.K-1. Pro rovnou část je doporučená 0,2W.m-1.K-1 a požadovaná 0.3W.m-1.K-1.
5.2 Šíření tepla materiálem Teplo se materiálem pohybuje několika způsoby. Záleží hlavně na vlastnostech materiálu, které jsou dány jeho strukturou a složením. Na www.rockwool.cz (20)
42
se uvádí přenos tepla izolací z minerálních vláken. Způsoby přenosu tepla jsou vedením vlákny, vedením vzduchem, prouděním a sáláním. Vedení tepla vlákny je umožněno prostřednictvím pohybu molekul ve vláknech nebo mezi vlákny, která jsou ve fyzickém kontaktu. Zvýšením objemové hmotnosti izolace (více vláken ve stejném objemu) se zvětší počet kontaktních bodů mezi vlákny a tím i hodnota λ izolačního materiálu za stejné teploty. Vedení tepla vzduchem je dané strukturou izolační minerální vlny. Mezi jednotlivými vlákny jsou velmi malé dutinky obsahující téměř nehybný vzduch. Tento vzduch ovlivňuje hodnotu λ nejvíce, protože vedení tepla mezi molekulami je poměrně výrazné. Vliv objemové hmotnosti izolace je téměř zanedbatelný. Přenos tepla prouděním je způsobem prostřednictvím lehčího ohřátého vzduchu, který je samovolně nahrazován chladnějším, těžším vzduchem. Vliv proudění na velikost hodnoty λ je velmi malý a má význam pouze při velmi nízkých objemových hmotnostech. Sálání je přenos tepla prostřednictvím elektromagnetických vln, procházejících vzduchem nebo vakuem. S rostoucí teplotou se výrazně zvyšuje. Sálání lze zmenšit zvýšením obsahu vláken a izolaci, resp. zvýšením objemové hmotnosti.
5.3 Porovnání řešení skladby pláště
5.3.1 Izolace pod krokvemi Zateplování obytného podkroví pouze izolací pod krokve se většinou neprovádí. Způsob je možný při rekonstrukcích, ale tohle řešení není vhodné pro střechy, u kterých se má prostor podkroví využívat k bydlení. U novostaveb bych tento způsob nedoporučil. Způsob zateplení je z konstrukčního hlediska jednoduchý. Použijí se tuhé desky izolace, které se upevní do nosné části kovu buď přímo nebo např. přes kontralatě umístěné v interiéru, na které se následně připevní parozábrana a podhledové obložení. Výhoda, kterou je zamezení tepelných mostů nevyváží celou řadu nevýhod. Největším problémem využití tohoto způsobu zateplení je radikální zmenšení vnitřního pobytového prostoru. Též s tím související problém s osvětlením místností není zanedbatelný.
43
5.3.2 Izolace mezi krokvemi U tohoto způsobu zateplení je realizace jednoduchá. Nevýhodou je, že dřevěné krokve mají asi čtyřikrát větší tepelnou vodivost. Dochází tedy ke vzniku tepelných mostů. Proto abychom plošně dosáhli požadovaných hodnot, musíme zvětšit šířku tepelné izolace. Na druhou stranu u tohoto způsobu nedochází ke zmenšování vnitřního prostoru zvětšováním šířky skladby. Oproti předchozímu řešení se zde dají najít jisté výhody. Bude-li se zateplovat jen mezi krokve, jsme schopni u novostavby dosáhnout požadovaných parametrů tepelné izolace. Umožní nám to možnost zvolení dimenze krovu nebo volba izolačního materiálu s lepšími parametry. U rekonstrukce se většinou musíme přiklonit k variantě zahrnující kombinaci s dalším typem izolace. Zateplení mezi krokve se většinou provádí ze strany interiéru. Tím odpadá nebezpečí zvlhnutí materiálu vlivem nepříznivého počasí. Z hlediska prováděných prácí je tento způsob jednoduchý. Minerální vlna se vkládá s 2 cm přesahem, což by mělo zajistit její polohu do doby, než se překryje parozábranou a obložením či podhledem. Provedl jsem zjednodušený výpočet bez propočtu tepelných mostů podle 5.1. Zvolil jsem několik izolačních materiálů s různými součiniteli prostupu tepla. Minerální vlna nebo desky z ní mají stejně jako je tomu v případě dřevovláknitých desek součinitel prostupu tepla pohybující se kolem λ = 0,039 W/m.K. Společnost Isover uvádí jako novinku měkkou skelnou izolaci ISOVER DOMO 35, u které uvádí koeficient λ = 0,035 W/m.K. Uvažoval jsem šířku tepelné izolace od 140mm do 300mm s krokem po 20mm. Pro sádrokarton jsem uvažoval šířku 2x12,5mm a hodnotu λ = 0,22 W/m.K, kterou jsem našel na (23). Parozábranu a PHI jsem do výpočtu nezahrnoval kvůli jejich minimální tloušťce, díky které by se ve výpočtu neprojevily. Výsledky jsem shrnul v tabulce 6 a k názornosti vytvořil graf (obr.22).
44
Tab.6: Součinitel prostupu tepla v závislosti na typu izolace a její šířce Součinitel prostupu tepla U = W / m2.K Koeficient
šířka vrstvy izolace
teplotní vodivosti 140mm 160mm 180mm 200mm 220mm 240mm 260mm 280mm 300mm materiálu λ = 0,035 W/mK λ = 0,039 W/mK
0,235
0,207
0,185
0,167
0,152
0,14
0,13
0,121
0,113
0,26
0,229
0,205
0,185
0,169
0,156
0,144
0,134
0,126
280mm
300mm
nevyhovuje z hlediska tepelné ochrany,vyhovuje, dosažená doporučená hodnota
Vliv šířky izolace na součinitel prostupu tepla
součinitel prostupu tepla U=W/m 2K
λ = 0,035 W/mK
λ = 0,039 W/mK
0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 140mm
160mm
180mm
200mm
220mm
240mm
260mm
šířka izolace
Obr.22: Vliv šířky izolace na součinitel prostupu tepla
Z výpočtu vyplývá, že zateplení mezi krokve se dá použít i při rekonstrukcích. Tam, kde je menší výška krovu, je vhodné použít lepší materiál s nižším koeficientem prostupu tepla. U materiálu s λ = 0,035 W/m.K šířka 140mm dle výpočtu postačuje. Při uvážení tepelných mostů by šířka musela být nejméně 150mm. Pro dosáhnutí požadovaných hodnot u klasických materiálů je zapotřebí použít minerální izolaci o minimální tloušťce větší než 160mm. Užitím izolace mezi krokve jsme tedy schopni splnit normou požadované parametry. Pro dosažení doporučených hodnot se hranice šířky izolačního materiálu musí pohybovat nad hodnotou 240mm. Mezi krokve se většinou vkládá jen jedna vrstva a takto silné izolační materiály se nevyrábí. Proto je nutné použít více vrstev. Další
45
vrstvy se umisťují již pod krokve. Nebo se může použít např. nadkrokevní izolace z pěnového polystyrenu. Tyto způsoby již náleží do kombinovaného umístění izolace.
5.3.3 Izolace nad krokvemi V tomto způsobu zateplení lze spatřovat jisté výhody. Vnitřní prostor místností se nezmenší. K tomu dostane navíc zajímavý vzhled díky vyniknutí konstrukčních prvků v interiéru. Tím, že se nosné prvky dostaly do vnitřního prostoru, jsou chráněny před případnou nepřiměřenou vlhkostí. Na stranu druhou musíme zajistit jejich odolnost proti ohni buď větší dimenzí nebo použitím retardérů hoření. Výhodou je, že díky celistvosti tepelné izolace docílíme minimalizace tepelných mostů. Další pozitivní vlastností je možnost zvětšení tloušťky izolace, která může zajistit námi požadované tepelně izolační vlastnosti a snížit ztráty tepelné energie. Nevýhodami jsou jednak nutné zabezpečení proti sání větru a na straně druhé nutnost použití speciálních kotvících prvků k přenosu zatížení. Ty mohou být realizovány též přímo tepelnou izolací nebo distančními latěmi. Tímto způsobem zateplování se v dnešní době zabývá celá řada firem. Každá pro realizaci zateplení střechy využívá své specifické způsoby. Materiály mohou být stejné. Liší se jen tvarem, který je závislý od metody kotvení ke konstrukci. Tvar může záviset i na podobě uložení krytiny, je-li osazena přímo na izolačním materiálu nebo je-li kladena na střešní latě. Obdobné systémy mají společnosti Decktrade (článek 4.4.3.1) a Rigips (4.4.3.2). Obě využívají k nadkrokevní izolaci rovné polystyrenové desky. Desky jsou kotveny pomocí šroubů. Šrouby jsou uchyceny na jedné straně v krokvích. Jsou vedeny skrz izolaci a druhý konec je přišroubován do kontalatí. Kontralatě shora drží izolaci. Firma Decktrade u svého systému TOPDEK využívá 160mm šířky izolace složené ze dvou desek na sobě. Udává součinitel prostupu tepla U = 0,14 W/m2.K. Tato hodnota je pod hranicí normou doporučené hodnoty. Tepelně izolační vlastnosti takto realizovaného střešního pláště jsou velmi dobré v porovnání s předcházejícím systémem zateplení izolací z minerální vlny mezi krokve. Rigips konkrétní šířku izolační vrstvy neudává. Uvádí jen, že jejich systém je určen pro energeticky úsporné objekty. Doporučují šířku 300-500mm, kde se hodnoty součinitele prostupu tepla dostávají do rozmezí hodnot mezi U = 0,12 - 0,07 W/m2.K.
46
Možná jejich systém umožňuje využít i menší šířku tepelné izolace, která by jistě byla dostačující. Rockwool (článek 4.4.3.3) se drží klasických materiálů. Z hlediska realizace není tento způsob složitý, jen se musí pečlivě provést. U systému TOPROCK využívají tuhé desky z minerální plsti, které vyžadují dokonalé provedení pojistné hydroizolace a parozábrany. Též je velice nutné, aby se zateplení provedlo bez netěsností a mezer především v okolí kovových perforovaných držáků. Zateplení tímto způsobem dosahuje požadovaných parametrů při šířce izolační vrstvy 190mm a doporučené při 290mm. V případě druhé možnosti struktury pláště s vynecháním kovových držáků, kdy se tuhé desky kotví šrouby pomocí desek z horní strany. I s horšími vlastnostmi materiálu dosáhne provedení menší vrstvy izolace (tab.3). Je to způsobeno odstraněním tepelných mostů ve formě kovových držáků. Dalším výrobcem, který se vydal svojí cestou je slovenská společnost Smerčina, využívající k zateplování dřevovláknité deky (článek 4.4.3.4). Desky mají koeficient tepelné vodivosti srovnatelný s minerální izolací. Uváděná hodnota je λ = 0,038 W/m.K. Šířka vrstvy tepelné izolace by tedy měla být obdobná jako u plsti. Tento dřevovláknitý materiál má ale objemovou hmotnost 160kg/m3, která je s minerální plstí neporovnatelná. Díky ní má mnohem lepší zvukově izolační vlastnosti. Polystyrénové desky mají objemovou hmotnost, která se pohybuje okolo hranice 25kg/m3, přitom mají mnohem lepší tepelně izolační vlastnosti. Dle mého názoru je tento materiál, užije-li se samostatně, pro izolaci podkrovního prostoru ne příliš vhodný kvůli své velké hmotnosti. Polystyrénovou izolaci ve skladbě střešního pláště využívá rovněž společnost Thermodach (článek 4.4.3.5). Narozdíl od Decktrade a Rigips izolační desky nejsou rovné, ale tvarované. Skládají se přímo na latě, které jsou připevněny na podhledovém bednění. Dílce jsou položeny bez kotvení, kdy se krytina ukládá přímo na izolaci nebo se použijí distanční a závěsné latě za vytvoření dvouplášťového řešení (Thermo Tetto). Systém je určen pouze pro betonové a pálené tašky. Desky izolace se nesmí pokládat na střechu bez okamžitého zatížení krytinou.
5.3.4 Kombinované umístění izolace Způsoby kombinace umístění izolace byly popsány v bodě 4.4.4, kde Knauf (4.4.4.1) a Rockwool (4.4.4.3) využívají obdobný systém. Využívají minerální izolaci.
47
Provádějí zateplení mezi krokve v kombinaci s podkrokevní izolací. Tímto způsobem lze dosáhnout poměrně dobrých výsledků z hlediska tepelné ochrany, ale tímto provedením se částečně zmenší užitný prostor podkrovních prostorů. Jedná se sice jen přibližně o 10 centimetrů. Z hlediska provedení je tento způsob náročný na různorodost a spotřebu materiálu. Jeden druh izolace přijde mezi krokve. Může být ve formě role nebo desky. Po přichycení parozábrany se umisťuje další izolace, tentokráte už desková. Ta se před připevněním podhledu musí umístit mezi latě nebo kovové závěsy a k tomu je potřeba velké množství vrutů nebo jiných elementů. Na rozdíl od předchozích, Thermodach (4.4.4.2) přišel s jednoduchým řešením nadkrokevní izolace, hodící se především pro rekonstrukce. Máme-li podkrovní prostor nedostatečně zateplený izolací mezi krokve můžeme využít izolační dílce ThermoProtektor. Největší výhodou je, že se vůbec nemusí zasahovat do konstrukce. Princip uložení je na latě přímo pod krytinu. Největší výhodou je rychlost realizace.
5.4 Porovnání jednotlivých systémů Izolace mezi krokve minerální izolací ve formě desek, rolí nebo foukané, je pro dosažení požadovaného klima dostačující. Ideálního pobytového prostředí v podkroví ale dosáhneme, jestliže se použije navíc přídavná izolace. Systémy zateplování pod krove nemají při výstavbě podkroví význam, jelikož u nich převažují nevýhody. Tento způsob lze využít pouze v kombinaci s mezikrokevní izolací. U rekonstrukcí, kde se pod krokve umisťuje jen minimální šířka materiálu zabraňující únikům tepla přes krokve. Zateplování podkroví nad nosnou konstrukcí se jeví jako nejrozumnější. Nosná část je chráněna. Záleží jen na použitém materiálu a s tím související složitosti systému. Pro rekonstrukce střešních plášťů je vhodnější řešení s umístěním přídavné izolační vrstvy nad krokve. Při využití dílců od Thermodachu je rekonstrukce střechy normálního rodinného domu provedena během jednoho až dvou dní. Záleží na rozloze střechy a její tvarové složitosti. Izolace se totiž jen vloží pod krytinu. Oproti předešlému způsobu má tento zásadní výhodu. Nepotřebujeme žádný jiný materiál kromě izolace a nemusíme provádět vybudování pomocných konstrukcí k připevnění podhledu a podobně. Rekonstrukce se provádí z venkovní strany pláště bez
48
zásahů do něj. Z toho vyplývá, že při provádění rekonstrukce není vůbec nutné, aby se pracovníci pohybovali v obytných prostorách. V části 4.4 jsem se zaměřil ve větší míře na izolace prováděné na horní straně krokví, především s využitím polystyrénové izolace. Tento způsob mě zaujal a připadá mi jako nejvhodnější hned z několika důležitých hledisek. Prvním aspektem je bezesporu jednoduchost realizace. Čím jednodušší, tím méně chyb při výstavbě. Dalším hlediskem je celistvost pláště a jeho pojistně hydroizolační funkce. U systémů využívajících polystyrenové desky jako tepelnou izolaci není nutné přidávání vrstev pojistné hydroizolace. Většinou není nutná ani parozábrana, jelikož uvnitř tohoto materiálu by nemělo docházet ke kondenzaci vodních par. Tím, že je konstrukční dřevo krovu v místnosti, je chráněno před vlhkostí. Získává tak delší životnost. Udržováním krovu v nízké relativní vlhkosti se zabraňuje znehodnocení houbami a plísněmi. Navíc je dřevo díky svému umístění chráněno před dřevokazným hmyzem. Neposledním hlediskem, které zajímá konečného spotřebitele jsou finance. Šetří se především energie unikající z objektu za jeho provozu v zimním období díky výborným tepelně izolačním vlastnostem. Na straně druhé se nemusí vynakládat tolik financí při realizaci díky jednoduché skladbě z menšího počtu vrstev a rychlé výstavbě. Dalším faktorem, v závislosti na úhlu pohledu podstatným, je konečný vzhled. Zvenčí není poznat rozdíl od klasické střechy, ale v interiéru si můžeme dovolit nechat vyniknout dřevěným prvkům nesoucím plášť našeho podkrovního bydlení. Při tomto způsobu se dosáhne vynikajících tepelně izolačních vlastností a zároveň je nosná konstrukce chráněna před nepřiměřenou vlhkostí vzniklou kondenzací.
49
6 Diskuze: Novodobé technologie výstavby využívají nejen moderní spojovací prostředky, které umožňují vytvářet jednoduché spoje nosné střešní konstrukce, ale i stále nové materiály pro realizaci střešního pláště. V dnešní době se rozvíjí používání polystyrenových deskových izolačních materiálů. Tímto směrem je zaměřena již většina dodavatelů, pro zateplování střech. Jedná se především o konstrukce s nadkrokevní izolací. Většina firem nabízí odbornou konzultační činnost, při které posoudí daný případ skladby střešního pláště z hlediska stavebně fyzikálního působení. Především u nastupujících tzv. difúzně otevřených konstrukcích, jako by mohla být tato. V případě novostavby by se jako nejideálnější případné východisko jevilo využití kombinace nadkrokevní polystyrenové izolace s dřevovláknitou izolační vrstvou. Dle Insowool je možné použít dřevovláknité izolační desky jako PHI. Navíc v konstrukci nemusí být parozábrana. Vlhkost je deskou odváděna do vnějšího prostředí, což je vhodné např. u nedostatečně větraných objektů, kde hrozí vznik a růst plísní a hub. Dřevovláknitá deska díky své vysoké tepelně-akumulační schopnosti zajišťuje stabilitu vnitřního prostředí. Navíc díky svým mechanickým vlastnostem lze využít místo vnitřního bednění. V případě jejího doplnění polystyrénovou izolací (z horní strany) přes kterou může vlhkost pronikat také, vznikne ideální řešení podkrovního bydlení. V zimním období vnější tepelná izolace z polystyrénových desek s nízkým součinitelem prostupu tepla dostatečně odizoluje zbytek konstrukce. Dřevovláknitá deska s vlastnostmi odpovídajícími
minerální izolaci a poměrně vyšší tepelnou
kapacitou potom zajistí menší kolísání teploty v topném režimu.
50
7 Závěr: Téma této bakalářské práce je velmi aktuální především z důvodů dnešních nároků na co největší úspory energie při využívání obytných prostorů. Celá tato práce se zabývá ovšem pouze částí podkrovního prostoru v rodinných domech. Je zaměřena na skladbu střešního pláště a jeho odizolování. V první část je zaměřena na funkční požadavky střešního pláště využívající jako materiál dřevo. Zabývá se hlavními funkcemi střechy, shrnuje základní požadavky a vnější vlivy působící na střešní plášť. Některé tyto požadavky posloužily i při porovnávání střešních plášťů v poslední části práce. Stěžejní část práce je tvořena několika vhodnými návrhy konstrukčního řešení střešního pláště dřevěných střech. Před nimi samotnými se řeší problematika rozdělení střešních plášťů z hlediska tvaru a konstrukce. Uvedena je i obecná skladba střešního pláště a vlastnosti jednotlivých vrstev. Samotné návrhy jsou rozděleny celkem do čtyř skupin: •
Izolace umístěná z vnitřní strany krokví
•
Izolace mezi krokvemi
•
Izolace nad krokvemi
•
Kombinované umístění izolace
Jak už se zmiňuji, návrhy byly převzaty od samotných výrobců střešních plášťů a následně zdokumentovány. V praxi se nejvíce používají izolace mezi krokvemi, jejichž provedení je u všech firem obdobné. Větší rozdíly v jednotlivých provedeních jsou patrné u izolace nad krokvemi a kombinovaného izolování. V páté kapitole jsou tyto návrhy posouzeny z různých hledisek a porovnány. Jako velmi vhodné izolování vyšlo izolování nad krokvemi s využitím materiálu polystyren. Pro klasický dům se mi jako nejlepší a nejvhodnější jeví nadkrokevní izolace od firmy Thermodach díky jejich systému upevňování. Pro nízkoenergetické domy se používají nadkrokevní izolace firmy Rigips a jejich systém TopTherm. Nejjednodušší na realizaci a kvalitní vlastnosti izolace by mohlo představovat skloubení nadkrokevní polystyrenové a dřevovláknité izolace.
51
8 Summary: This thesis occupies itself with a conception of a roof deck above the dwelling garret. Its main object is to bring in several structure designs, insulation of these roof decks and their subsequent evaluation. The first chapter occupies itself with an analysis of functional requirements of roof decks using wood structure. Roof function, requirements it should follow out and influences on it is presented here. The most important part includes general description of roof decks, their division, structure and component layers. Several designs for various types of insulation constructions and the roof deck structure can be found here. These designs are evaluated and compared on the basis of several points of view in the following chapter. High-quality ways of insulation are designed e. g. by Termodach or Rigips.
Keywords: roof deck, frame, heat insulation, vapour barrier, safety hydroisolation, lathing, roofing, wooden crate, soffite
Shrnutí: Tato bakalářská práce se zabývá řešením střešního pláště nad obytným podkrovím. Jejím hlavním cílem je uvedení několika návrhů skladby a izolování těchto střešních plášťů a jejich následné zhodnocení. První část se zabývá rozborem funkčních požadavků na střešní plášť s použitím dřevěné konstrukce. Je zde uvedena funkce střechy, požadavky na ni kladené a vlivy na ni působící. Hlavní část obsahuje obecný popis střešních plášťů, jejich rozdělení, konstrukci a jednotlivé vrstvy. Zde nalezneme také souhrn několika návrhů na různé provedení izolace a skladby střešních plášťů. Následující kapitola pak tyto návrhy hodnotí a porovnává na základě několika hledisek. Kvalitní způsoby odizolování navrhuje např. firma Termodach nebo Rigips.
Klíčová slova: střešní plášť, krov, tepelná izolace, parozábrana, pojistná hydroizolace, laťování, krytina, bednění, podhled
52
9 Literatura: Branecký P.: Dějiny a bydlení. MZLU, Brno (2003) A. Fajkoš, Ploché střechy, CERM, Brno (2002) Dr. Ing. Zdeňka Havířová, Dům ze dřeva, ERA group spol. s r.o., Brno (2006) J. Hujňák, Dřevěné konstrukce II - Návrhy a konstrukce, MZLU, Brno (1996) Libor Matějka, Pozemní stavitelství III - Šikmé a strmé střechy, FAST, Brno (2005) J. Novotný, Střešní pláště, ČSVA, Praha (1968) A.Puškár, J. Fučila, K. Szomolányiová, J. Mrlík, Okna, dveře, prosklené stěny, Jaga group,Bratislava (2003) Schunck, Oster, Barthel, Kiessl, Atlas střech – Šikmé střechy, Jaga group, Bratislava (2003) Vyhláška 137 / 1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu Norma ČSN 73 4301 (2004) Obytné budovy ČSN 731901/1998 Navrhování střech – základní ustanovení
53
10 Elekronické zdroje: 10.1 Články 1. Dítě M.: Bydlení pod střechou z plechu-Volba vhodné difůzní folie a skladba střešního pláště, (on-line) dostupné na http://www.obcanskavystavba.cz/clanek/414bydleni-pod-strechou-z-plechu-volba-vhodne-difuzni-folie-a-skladba-stresniho-plaste/ 2. Dům a byt, Konstrukce střechy a krovu, (on-line) dostupné na http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/konstrukce-strechy-a-krovu/ 3. Hejhálek J.: Tepelná akumulace a teplotní setrvačnost u dřevostaveb, Stavebnictví a interiér, (on-line) dostupné na http://si.vega.cz/clanky/tepelna-akumulace-a-teplotni-setrvacnost-u-drevost/ 4. Krejčí O.: Bydlení pod střechou, Dům a zahrada 04/2005, (on-line) dostupné na http://daz.garten.cz/texty.php?idc=20050426 5. Kulík P.,Vodolan M.: Lehké nosné konstrukce ze dřeva, Konstrukce, 4/2006, (online) dostupné na http://www.konstrukce.cz/clanek/769-lehke-nosne-stresni-konstrukceze-dreva/ 6. Šála J: Mýty a pověry kolem zateplování, Stavebnictví, (on-line) dostupné na http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/stavapl1&menu=02 7. Novotný M.: Novodobé krovy, Stavitel, (on-line) dostupné na http://stavitel.ihned.cz/c4-10003010-17625310-G00000_detail-novodobe-krovy 8. Vaněček O.: Konstrukce střechy krovu, Můj dům 7/2005, (on-line) dostupné na http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/konstrukce-strechy-a-krovu/ 9. Volf P.: Důvěra ve dřevo v konstrukcích střech favorizuje dřevostavby. Střechy rodinných domů a dřevostavby. , Stavebnictví a interiér, (on-line) dostupné na http://si.vega.cz/clanky/strechy-rodinnych-domu-a-drevostavby/
10.2 Firmy 10. Bauherr , (on-line) dostupné na http://www.bauherr.de/sanierung/sanierungsverfahren/dachausbau.htm#top#top 11. Decktrade , (on-line) dostupné na http://www.dektrade.cz 12. Dörken, (on-line) dostupné na http://www.doerken.de/bvf/cz/ 13. KM Beta, (on-line) dostupné na http://www.kmbeta.cz/sortiment/info_KMBETA.html
54
14. Insowool, (on-line) dostupné na http://www.insowool.cz/?action=7&subaction=1&language=cz 15. ISOVER, (on-line) dostupné na http://www.isover.cz/ 16. Maxidek, (on-line) dostupné na http://www.maxidek.cz/ 17. Thermodach, (on-line) dostupné na http://www.thermodach.cz/ 18. Rigips, (on-line) dostupné na http://www.rigips.cz/pages/productsAndSystems/lofts.aspx 19. Roben, (on-line) dostupné na http://www.roben.com.cz/38325.xml 20. Rockwool, (on-line) dostupné na http://www.rockwool.cz/sw191.asp 21. Smerčina, (on-line) dostupné na http://www.hofatex.eu/index.php?id=2&idc=139 22. Thondach, (on-line) dostupné na http://www.tondach.cz/stresni-krytina/tondachtuning/podstresni-konstrukce/#detail 23. Vdouch, (on-line) dostupné na http://www.vodouch.cz/vlastnosti_sadrokartonu.php
10.3 Brožury a katakogy 24. Knauf: K 311 Podkroví, (on-line) dostupné na http://www.knauf.cz/wpimages/other/art60/K311_podkrovi.pdf 25. Kolektiv pracovníků Atelieru Dek, Deckhome C, leden 2008, (on-line) dostupné na http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-prirucka-dekhome-c.pdf 26. Kolektiv pracovníků Atelieru Dek, Deckhome D, leden 2008, (on-line) dostupné na http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-prirucka-dekhome-d.pdf 27. Kutnar-Šikmé střechy, Skladby a detaily leden 2007, část A, (on-line) dostupné na http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-sikme-strechy-a.pdf 28. Kutnar-Šikmé střechy, Skladby a detaily leden 2007, část B, (on-line) dostupné na http://www.dektrade.cz/docs/publikace/sd-sikme-strechy-b.pdf 29. Knauf: Izolace šikmých střech v úrovni krokví, (on-line) dostupné na http://www.knaufinsulation.cz/files/ki_cz/upload/documents/Brochure-P_Roof-final.pdf 30. Knauf, brožura: Ochrana stavebních konstrukcí před požárem, systémy KNAUF, (on-line) dostupné na http://www.kfmont.cz/docs/Po%C5%BE%C3%A1rn%C3%AD%20ochrana-Knauf.pdf 31. Onduline katalog: Chyby při návrhu a pokládce krytiny, (on-line) dostupné na www.onduline.cz/cs/ke-stazeni/technicke-listy/technicke-listy/_files/onduline-techlist.pdf
55
32. Rigips katalog: Ploché střechy- Desky EPS-spádové desky EPS-střešní kašírované dílce rigiroof, (on-line) dostupné na http://www.rigips.cz/pages/customerService/literature/srcData/p3.pdf 33. Rigips: Tisková zpráva - Rigips přináší nový nový systém Top-Therm – nadkrokevní izolace šikmých střech z pěnového polystyrenu (EPS), (on-line) dostupné na http://www.rigips.cz/pages/customerService/literature/srcData/TZ_Rigips%20prinasi% 20TopTherm.pdf 34. Smerčina Holding: Hofatex Therm, (on-line) dostupné na http://www.hofatex.eu/download/letaky/sk/hofatex_therm_sk.pdf
10.4 Ostatní zdroje 35. Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA, (on-line) dostupné na http://www.i-ekis.cz/?page=nizkoenergeticke 36. Mapa sněhových oblastí, (on-line) dostupné na http://www.kmbeta.cz/mapa/cr.html?strPHP=yes 37. http://www.vseprovasdum.cz/ 38. http://www.strechy.eu/ 39. http://www.vase-stavba.cz/Stresni-krytiny/c20/index.html 40. http://www.medmax.cz/html/thermo/czech/SORT_NEW/sortiment.htm 41. http://www.knaufinsulation.cz/dokumentace/technick%C3%A1_dokumentace.aspx
56
