2006 Sb. komentáře, nové instituty, obsah prováděcích vyhlášek

Příručka

Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. komentáře, nové instituty, obsah prováděcích vyhlášek

Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku

str. 1

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Úvod _______________________________________________________________________________________________________________________2 Vznik a vývoj předpisů stavebního práva __________________________________________________________________________________________3 Stavební zákon upravuje _______________________________________________________________________________________________________4 Soulad nového zákona s právními předpisy evropských společenství __________________________________________________________________4 Stavební výrobky ______________________________________________________________________________________________________________4 Struktura nového stavebního zákona _____________________________________________________________________________________________5 Komentář k vybraným ustanovením a pojmům nového stavebního zákona _____________________________________________________________6 Výkon veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu ________________________________________________________________7 Vybrané stavby a zařízení jmenovitě uváděné stavebním zákonem ____________________________________________________________________8 Nové instituty a změny v oblasti územního plánování ________________________________________________________________________________9 Nové instituty a změny v oblasti stavebního řádu ___________________________________________________________________________________9 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě ___________________________________________________________________________________10 Obsah prováděcích vyhlášek vydaných k novému stavebnímu zákonu _______________________________________________________________11 Závěr ______________________________________________________________________________________________________________________11

str. 2


„Naděje skládané do nových stavebních řádů (pražský vydán r. 1886, venkovský r. 1889) byly však splněny jen částečně. Nemohlo tomu býti jinak; právě na tomto zákonu ukázala praxe nejlépe všeobecnou pravdu, že zákon je dobrý nebo špatný podle toho, jak se vykládá. Zákonem není možno nadekretovati novou, lepší stavbu měst; je to jen nástroj, který v rukou dovedného pracovníka může vytvořit zázraky, je však škodlivý, ba přímo nebezpečný, užívá-li ho ten, kdo s ním neumí zacházet. Nejsou-li správné zásady stavby měst ve všeobecné známosti lidu a zejména těch, kteří v budování města rozhodují, žádný psaný zákon nezmění běh života, řídícího se nepsaným zákonem přírody.“ (Jaroslav Vaněček a Zdeněk Wirth: Stavba měst v Čechách, uveřejněno ve sborníku Z vývoje české technické tvorby, Praha 1940)

1. Úvod Dnem 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony upravující oblast územního plánování a stavebního řádu a některé související oblasti. Jsou to: • zákon č. 183/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále v textu také nový stavební zákon; • zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění); • zákon č. 186/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (změnový zákon). Tyto tři zákony byly uveřejněny ve Sbírce zákonů, v částce 63, rozeslané 11. května 2006. Poznámka: K datu rozeslání Sbírky nabývají publikované právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) platnosti; jejich účinnost však může být stanovena přímo v právním předpisu odlišně. Děje se tak zejména u právních předpisů významně ovlivňujících právní vztahy, podnikání a praktický život občanů. Platný právní předpis se stává součástí právního řádu ČR a nelze jej měnit bez nového navržení, projednání, schválení a vyhlášení. Platný předpis ale není ještě aplikovatelný a vynutitelný. Účinnost právního předpisu označuje dobu, od které je nutno podle něho postupovat, resp. jej používat a dodržovat. Novým stavebním zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti, tj. od 1. ledna. 2007. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona se řídí předpisy platnými v době jejich vzniku. To znamená, že stavby zahájené nebo povolené přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona se dokončí podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu neukončená správní řízení dokončí příslušný stavební úřad podle nového stavebního zákona (§ 192). Pro úplnost je třeba poznamenat, že ustanovení nového stavebního zákona, týkající se přípravy na zavedení institutu autorizovaného inspektora (§ 143, 144, 145, 147 a 151), nabyla účinnosti již 1. července 2006; ustanovení

upravující náhrady za změnu v území (§ 102, odst. 2) nabude účinnosti až 1. ledna 2012. K 1. lednu 2007 nabylo účinnosti rovněž šest nových prováděcích vyhlášek k zákonu č.183/2006 Sb., vydaných ministerstvem pro místní rozvoj: a) vyhlášky publikované ve Sbírce zákonů, částka 163, ze dne 28. listopadu 2006: • vyhláška č. 498/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o autorizovaných inspektorech; • vyhláška č. 499/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o dokumentaci staveb; • vyhláška č. 500/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; • vyhláška č. 501/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o obecných požadavcích na využívání území; • vyhláška č. 503/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření; b) vyhláška publikovaná ve Sbírce zákonůčástka 170, ze dne 5. prosince 2006: • vyhláška č. 526/2006 Sb., ze dne 22. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Zrušovacím ustanovením nového stavebního zákona (§ 197) byla ukončena k 1. lednu 2007 platnost starého stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění vyhlášky č. 492/2002 Sb.; dále vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 5070/2001 Sb. Zrušovací ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., se nedotklo vyhlášek o obecných technických požadavcích na výstavbu: • vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., ze dne 9. června 1998, o obecných technických požadavcích na výstavbu, označovaná jako OTP; • vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., ze dne 10. října 2001, o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace; • vyhláška hl. města Prahy č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů, označovaná jako OTPP),

které zůstávají nadále v platnosti, souběžně s novým stavebním zákonem. Jejich zrušení a nahrazení novým zněním se předpokládá v průběhu roku 2007. Vyhláška OTP byla naopak na závěr roku 2006 dvakrát novelizována. První novela, provedená vyhláškou č. 491/2006 Sb., ze dne 31. října 2006, upravila požadavky na výtahy (§ 39 nahradila novým zněním). Druhá novela, provedená vyhláškou č. 502/2006 Sb., ze dne 28. listopadu 2006, zrušila ty části vyhlášky, které obsahovaly požadavky na územně technické řešení staveb, neboť se staly součástí nové vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Novelizována byla rovněž vyhláška č. 369/ 2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Novelizace provedená vyhláškou č. 492/2006 Sb., ze dne 31. října 2006, se týká požadavků na výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky. Výše uvedené právní předpisy (zákony, vyhlášky) můžeme označit za základní předpisy stavebního práva. Povolování speciálních staveb upravují další právní předpisy, které jsou ve vztahu ke stavebnímu zákonu předpisy zvláštními, speciálními. Speciálními stavbami jsou: a) stavby letecké, b) stavby drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, c) stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, d) vodních děl, e) stavby podléhajících integrovanému povolení. Působnost stavebních úřadů, s výjimkou územního rozhodování, vykonávají u speciálních staveb tzv. speciální stavební úřady, kterými jsou orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích (§ 15). Povolování speciálních staveb se řídí následujícími předpisy, které jsou speciálními předpisy stavebního práva: • zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, • prováděcími vyhláškami těchto zákonů. Všechny uvedené zákony byly novelizovány změnovým zákonem č. 186/2006 Sb., (viz výše).

str. 3


Poznámka: Právní vztahy ve výstavbě upravují předpisy stavebního práva veřejného a stavebního práva soukromého. Posláním předpisů veřejného práva je ochrana veřejných zájmů. Ve veřejnoprávních vztazích je uznáván vztah nadřízenosti a podřízenosti. V předpisech veřejného práva vystupuje stát a jeho orgány jako nadřízený nositel moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou uloženy povinnosti. Hlavním právním nástrojem realizace veřejného práva je forma úředního (správního) rozhodnutí. Základem práva veřejného je právo ústavní, dále se k němu počítá právo správní, finanční, trestní a procesní a právo sociálního zabezpečení. Ochranu veřejných zájmů ve výstavbě zabezpečují základní a speciální předpisy veřejného stavebního práva. Předpisy soukromého práva upravují společenské vztahy na základě rovného postavení účastníků, a to i tehdy, když jedním z účastníků je stát. Základ soukromého práva tvoří právo občanské. Dále zahrnuje právo obchodní, rodinné, pracovní, mezinárodní právo soukromé. K předpisům soukromého stavební práva patří především občanský zákoník (zákon č. 401/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon. Tyto předpisy upravují mj. smluvní vztahy ve výstavbě. Všechna ustanovení předpisů veřejného práva mají kogentní charakter, to znamená, že jsou bezvýhradně závazná; odchylky připouštějí pouze v případech, pokud je to výslovně v předpisu uvedeno. Ustanovení předpisů soukromého práva jsou z menší části kogentního charakteru, většinou se jedná o ustanovení dispozitivní; to znamená, že právní vztah se jimi řídí pouze v případě, pokud se účastníci právního vztahu nedohodnou jinak (např. na odlišné úpravě ve smlouvě o dílo). Po více jak 30 letech tak začal platit zcela nový kodex veřejného stavebního práva. Na svou dobu poměrně zdařilý stavební zákon č. 50/1976 Sb., postupně zastarával. Od svého přijetí v roce 1976 byl celkem 24x novelizován a 2x (v roce 1988 a v roce 2001) bylo vydáno ve Sbírce zákonů jeho úplné znění. Legislativní proces přípravy a přijetí nového stavebního zákona byl složitý; od schválení jeho věcného záměru v roce 2001 trval téměř pět let. Stavební zákon představuje základní ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Veřejným zájmem rozumí nový stavební zákon (§ 132) požadavek, aby • stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody nebo ztráty; • stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu; • stavba byla používána jen k povolenému účelu; • se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;, • byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby. Stavební úřad je povinen ve svém rozhodnutí vždy odůvodnit konkrétní veřejný zájem. Poznámka: Veřejný zájem je pojmem, který právním řádem České republiky není výslovně obsahově vymezen, nicméně který se vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neurčitý právní pojem. Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce tak vytváří správnímu orgánu prostor, aby posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. ... Z povahy věci lze vyvodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu, zn. 2 As 11/2003-164.

2. Vznik a vývoj předpisů stavebního práva Význam, širší souvislosti a dopady stavební činnosti, staveb a jejich provozu na veřejný život vedly již dávno v minulosti k regulaci stavební činnosti a ke kodifikaci požadavků a předpisů stavebního práva. První zárodky stavebních předpisů v českých zemích najdeme v zakládacích listinách měst od 13. století, v usneseních městských rad a městských komisí, v předpisech královských rychtářů. Od druhé poloviny 17. století vzniká a rozvíjí se administrativní dozorčí stavební systém. Iniciativa ve stavební činnosti přechází ze soukromých stavebníků a městských rad na krajské úřady, zemské stavební ředitelství a vídeňský dvůr. Od druhé poloviny 18. století jsou vydávána dvorní a guberniální nařízení, která vyslovují konkrétní požadavky prosazující veřejný zájem. Dekret gubernia z r. 1789 ukládá pražskému magistrátu, aby předkládal o všech stavbách plány ke schválení, dbal veřejné bezpečnosti, důkladnosti a pravidelnosti staveb, zřízení rovných ulic a okrášlení města. V r. 1815 byla provedena kodifikace dosavadních stavebních předpisů a stanoven jednotný stavební řád, který byl pro města a venkovské obce znovu vydán v r. 1833 a novelizován v r. 1845. Politické, hospodářské a sociální změny první poloviny 18. století přinesly nový pohled na postavení, organizaci a působnost obcí. Samospráva obcí, vycházející ze zásady, že „podkladem svobodného státu je svobodná obec“, byla nejdříve zaručena prozatímním obecním zřízením z r. 1949 a umožňovala tak obcím „obstarávání všeho, co se dotýká jejich prospěchu a co v mezích vlastních sil může býti opatřeno a provedeno“. Samosprávu obcí definitivně potvrdily směrnice říšského zákona z r. 1862 a podrobně určily zemské zákony v Čechách a na Moravě z r. 1864. Obce, jako stavební úřady první instance, začaly řídit stavební vývoj v době značného hospodářského rozmachu a velkého stavebního ruchu. Nový stavební řád z r. 1864 již obsahoval také prvky územního plánování (parcelační řízení, plán rozdělovací, hlavní plán celé polohy nazývané také plánem upravovacím). Nespokojenost se stavebním řádem z r. 1864 v osmdesátých letech vyplývá mj. ze zpráv komise sněmu Království českého pro záležitosti okresní a obecní, připravující návrh nového stavebního řádu. Poukazuje na nedostatky „hlavního plánu polohy“ a žádá, aby tento plán byla povinna vypracovat každá obec, požaduje nápravu zdravotních poměrů a utváření volných prostranství (náměstí) při stavbě měst. Nový stavební řád pro město Prahu byl vydán v r. 1886. Pražský stavební řád byl samostatnými zákony v r. 1887 rozšířen na Plzeň a České Budějovice. Pro ostatní území Království českého platil od r. 1889 Stavební řád pro Království české, který byl na rozdíl od pražského zákona mírnější a kladl méně podmínek pro konstrukce pozemních staveb. Pro města Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo byl vydán samostatný stavební řád v r. 1894, pro ostatní obce na Moravě samostatný stavební řád rovněž v r. 1894. Pro Slezsko platil stavební řád, vydaný v r. 1883. České i moravské stavební řády si byly značně podobné. Stavební řády z devadesátých let minulého století byly na dobu svého vzniku velmi dobré. Stavební praxe objevila některé jejich nedostatky (nepamatovaly např. na odstupňování výšky a na určení způsobu zastavění již v plánu polohy), které se ujasňovaly dalším výkladem. Důkazem kvality těchto stavebních řádů mohou být pražské Vinohrady, postavené za jejich platnosti (bez stavebních úlev). Stavební řády z r. 1886 a 1889 vytvořily principy moderního veřejného stavebního práva. Stanovily zásady pro povolování staveb, ohlašování stavebních úprav, dohled nad prováděním staveb a kolaudaci dokončených staveb. Upravovaly působnost a pravomoc stavebních úřadů, technické náležitosti staveb, stavebních konstrukcí, materiálů a výrobků pro stavby, stanovily sankce ve věcech stavebních. Tyto stavební řády platily i v letech první Československé republiky, kdy byly upravovány a doplňovány dílčími předpisy. Práce na novém stavebním řádu byly přerušeny druhou světovou válkou. Nové předpisy stavebního práva v poválečném období byly vydány

str. 4


v r. 1949 (zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vyhláška ministerstva stavebního průmyslu z r. 1950 o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby). Oddělovaly stavební řád a technické požadavky na stavby. Stavební právo bylo novelizováno samostatnými předpisy územního plánování a stavebního řádu vydáním zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a zákona č. 84/1970 Sb., o územním plánování, na něž navazovaly zákony národních rad obou republik a prováděcí vyhlášky. Tyto stavební předpisy rozlišovaly podmínky stavebního řízení u staveb občanů a staveb organizací. Toto rozdělení zachovával i nový zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí předpisy. Odstranily je novely stavebního zákona po r. 1990. Cílem novel po r. 1990 bylo uvedení stavebního řádu do souladu s Listinou základních lidských práv a svobod, posílení ochrany vlastnických práv, harmonizace českého práva s právem Evropské unie, zjednodušení stavebního řízení, zvýraznění práv a povinností relevantních subjektů i sankcí za porušení zákona. Do stavebního práva České republiky byl vrácen institut autorizovaných osob (autorizovaných architektů, autorizovaných stavebních inženýrů a techniků), který trval od r. 1860 až do r. 1951, kdy byla v rámci socializace stavebnictví zrušena Inženýrská komora a institut autorizovaných osob ve výstavbě.

3. Stavební zákon upravuje a) ve věcech územního plánování • cíle a úkoly územního plánování, • soustavu orgánů územního plánování, • nástroje územního plánování, • vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, • rozhodování v území, • možnosti sloučení postupů podle stavebního zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, • podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, • evidenci územně plánovací činnosti, • kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost; b) ve věcech stavebního řádu • povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, • užívání a odstraňování staveb, • dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, • postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb; c) stavební zákon dále upravuje • podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, • obecné požadavky na výstavbu, • účely vyvlastnění, • vstupy na pozemky a do staveb, • ochranu veřejných zájmů. Oproti předchozí úpravě (zákon č. 50/1976 Sb.) přináší nový stavební zákon řadu změn jak v celkovém pojetí, tak i na úsecích územního plánování a stavebního řádu. Proces zabezpečení ochrany veřejných zájmů a správních řízení ve výstavbě se přesouvá do územního plánování, v němž jsou komplexně a návazně řešeny rozhodující postupy uspořádání území a rozhodování o změnách v území, včetně koordinace veřejných a soukromých zájmů v této oblasti. Stavební řád je orientován především na stavebně technické podmínky navrhování, provádění, užívání a odstraňování staveb, včetně jejich změn s důrazem zejména na kontrolu v průběhu provádění a užívání stavby. Nový stavební zákon vychází z nového správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a přizpůsobuje mu činnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů.

4. Soulad nového stavebního zákona s právními předpisy Evropských společenství Znění nového stavebního zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neodporuje právním předpisům Evropských společenství. Ve stavebním zákoně jsou zohledněny závazky, vyplývající mj. z následujících úmluv: • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, • Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, • Úmluva o ochraně archeologického dědictví, • Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech ochrany životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva), • Evropská úmluva o krajině, • Evropská dohoda v oblasti územního plánování včetně stavebního a urbanistického plánování, • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Požadavky výše uvedených právních aktů Evropských společenství byly převzaty a začleněny do právní úpravy územního plánování. Stavební řády, s ohledem na geografické, klimatické a historické podmínky jednotlivých členských států Evropské unie, nepatří mezi oblasti regulované právem Evropských společenství a zůstávají v kompetenci národních vlád jednotlivých zemí. Oblastí s vysokou úrovní regulace je uvádění stavebních výrobků do oběhu (nebo uvádění výrobků na trh). Právní úprava na úseku stavebního řádu respektuje zejména Směrnici Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se stavebních výrobků, ve znění Směrnice Rady 96/68/EHS (směrnice o stavebních výrobcích), z níž přímo přebírá šest základních požadavků na stavby (§ 156): Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na • mechanickou odolnost a stabilitu, • požární bezpečnost, • hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí, • bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, • ochranu proti hluku, • úsporu energie a ochranu tepla.

5. Stavební výrobky Stavební výrobky, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních předpisů (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 163/ 2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky; nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.). Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcí předpisy (nařízení vlády) řeší uvádění vybraných výrobků na trh v členských státech Evropské unie. Pokud jsou pro stavební výrobky vydány evropské harmonizované normy (hEN), které jsou přebírány do soustavy národních norem (ČSN), postupuje se při uvádění výrobku na trh podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb., a výrobky musí být označeny

str. 5


evropskou značkou shody CE. U vybraných stavebních výrobků, pro které nejsou vydány hEN, se postupuje podle národní právní úpravy, tj. podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb.; výrobky musí být označeny národní značkou shody. Uvedené právní předpisy upravují uvádění výrobků na trh na shodných principech, společných pro členské státy EU; neupravují ale zabudování výrobků do stavby. Zabudování výrobků do stavby regulují předpisy národního stavebního práva (např. vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu). Vedle stavebních výrobků „představujících zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů“ zůstává další velká skupina stavebních výrobků, pro které nejsou vydány hEN a nejsou zařazeny mezi vybrané stavební výrobky spadající pod nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Na tyto výrobky, resp. na jejich uvádění na trh a na jejich užívání, se vztahuje zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož všechny výrobky uváděné na trh nebo do oběhu musí být z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku. Výrobkem se podle zákona č. 102/2001 Sb., rozumí jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána a je určena k nabídce spotřebiteli. Z uvedeného plyne, že stavba není výrobkem. Na všechny výrobky se dále vztahuje zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění zákona č. 209/2000 Sb. Výrobkem jsou rovněž součásti i příslušenství věci movité i nemovité, za výrobek je považována např. elektřina. Za vady výrobku odpovídá výrobce; odpovědnosti se může zprostit pouze na základě skutečností stanovených jmenovitě v zákoně č. 59/1998 Sb. Nový stavební zákon předvídá možnost, že v praxi by mohlo dojít k použití výrobku, který plni funkci stavby (§ 108) a stanoví požadavky na doklady, které prokáží shodu vlastností takového výrobku s požadavky na stavby.

6. Struktura nového stavebního zákona Stavební zákon č. 183/2006 Sb., je obsáhlým právním předpisem, obsahuje celkem 198 paragrafů. Je členěn do sedmi částí. Rozšířily se zejména části věnované územnímu plánování. V porovnání s předchozí právní úpravou je u nového stavebního zákona patrná větší podrobnost, vyplývající z ústavního pořádku ČR, kdy „povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“ (Listina základních práv a svobod, čl. 4 odst. 1).

ČÁST PRVNÍ – ÚVODNÍ USTANOVENÍ Obsahuje popis účelu stavebního zákona (předmět úpravy, § 1) a definice základních pojmů (§ 2 a 3).

a) Územně plánovací podklady (§ 25) tvořené • územně analytickými podklady (§ 26 až 29) a • územními studiemi (§ 30). Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a rozhodování v území. b) Politika územního rozvoje (§ 31 až 35) c) Územně plánovací dokumentace zahrnující • zásady územního rozvoje (§ 36 až 42), • územní plán (§ 43 až 60), • regulační plán (§ 61 až 75). d) Územní rozhodnutí (§76 až 78) zahrnující • rozhodnutí o umístění stavby (§ 79), • rozhodnutí o změně využití území (§ 80), • rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (§ 81), • rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82), • rozhodnutí o ochranném pásmu (§ 83). e) Územní řízení (§ 84 až 96); zahrnuje rovněž posuzování záměru žadatele, posuzování vlivu na životní prostředí v územním řízení, zjednodušené územní řízení a územní souhlas. f) Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území (§ 97 až 100). g) Úprava vztahů v území • předkupní právo (§ 101), • náhrady za změnu v území (§ 102).

ČÁST ČTVRTÁ – STAVEBNÍ ŘÁD Hlava I – Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce (§ 103 až 131) Řeší povolení a ohlašování staveb, postupy ve stavebním řízení a ve zkráceném stavebním řízení, při změně stavby před jejím dokončením. Uvádí výčet staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení (§ 103). Uvádí podmínky užívání staveb na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu, podmínky předčasného užívání stavby, požadavky na zkušební provoz, na dokumentaci skutečného provedení stavby, na změny v užívání stavby. Řeší odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení. Hlava II – Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu (§ 132 až 142) Obsahuje ustanovení o kontrolní činnosti a dozoru stavebního úřadu při ochraně veřejných zájmů, ochraně práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a dozoru nad plněním povinností právnických a fyzických osob vyplývajících ze stavebního zákona. Jedná se zejména o kontrolní prohlídky stavby, nařízení neodkladného odstranění stavby a nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, údržby stavby, vyklizení stavby, opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Hlava III – Autorizovaný inspektor (§ 143 až 151) Stanoví podmínky a postupy jmenování autorizovaných inspektorů, požadavky na výkon funkce a odpovědnost autorizovaného inspektora. Hlava IV – Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb (§ 152 až 157) Stanoví povinnosti a odpovědnost stavebníka, stavbyvedoucího, osob vykonávajících stavební dozor, vlastníka stavby a zařízení. Obsahuje ustanovení týkající se požadavků na stavby a vedení stavebního deníku.

ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ – VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY Stanoví postupy a působnost orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů státní správy, orgánů obcí, krajů, hl. města Prahy, Rady obcí pro udržitelný rozvoj území, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva obrany, obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů, vojenských a jiných stavebních úřadů (§ 4 až 17).

ČÁST TŘETÍ – ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Hlava I stanoví cíle a úkoly územního plánování (§ 18 a 19). Hlava II obsahuje obecná ustanovení a postupy v územním plánování (§ 20 až 24), týkající se zveřejňování písemností, územně plánovací informace, veřejného projednávání, zastupování veřejnosti zmocněným zástupcem, kvalifikačních požadavků na územně plánovací činnost. Hlava III popisuje nástroje územního plánování (§ 25 až 102), kterými jsou:

Hlava I – Vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury (§158 až 161) Stanoví vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou být vykonávány na základě oprávnění podle autorizačního zákona, specifikuje odpovědnost fyzických osob při výkonu vybraných činností, povinnosti vlastníků technické infrastruktury. Hlava II – Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich (§ 161 až 168) Popisuje postup, místo a způsob ukládání dokumentů územně plánovací činnosti, jejich zveřejňování, ukládání podkladů, dokumentace a rozhodnutí ze správních řízení. Hlava III – Obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění a úprava některých dalších povinností (§ 169 až 174) Obsahuje ustanovení týkající se obecných požadavků na výstavbu, říze-

str. 6


ní o výjimkách z obecných požadavků, stanoví podmínky omezení práv k pozemkům a stavbám, upravuje státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, podmínky vstupu na pozemky a do staveb, požadavky na expertní součinnost autorizovaného inspektora. Hlava IV – Ochrana veřejných zájmů a součinnost správních orgánů (§ 175 až 177) Obsahuje ustanovení týkající se postupů v územích vymezených ministerstvem obrany nebo ministerstvem vnitra, postupů v souvislosti s kulturně historickými, přírodními nebo archeologickými nálezy, postupů v případě mimořádných událostí. Hlava V – Správní delikty (§ 178 až 183) Obsahuje výčet přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob při porušení požadavků stavebního zákona; stanoví pokuty za přestupky a správní delikty. Hlava VI – Společné ustanovení k soudnímu přezkumu (§ 154).

ČÁST ŠESTÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Přechodná ustanovení (§ 184 až 191) stanoví termíny ukončení platnosti zpracovaných dokumentů podle starého stavebního zákona, termíny zpracování dokumentů podle nového stavebního zákona, přechod působnosti a dokumentace podle starého a nového stavebního zákona. Vztah ke správnímu řádu je stanoven v § 192. Zmocňovací ustanovení (§ 193 až 195) zmocňují ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zemědělství, ministerstvo dopravy, ministerstvo průmyslu a obchodu a hlavní město Prahu k vydání prováděcích předpisů stavebního zákona. Závěrečná ustanovení (§ 196) upravují podání podle stavebního zákona na formulářích předepsaných prováděcími předpisy; stanoví bezplatnou veřejnou přístupnost technických norem, na které odkazuje stavební zákon nebo právní předpisy vydané k jeho provedení. Zrušovací ustanovení (§ 197) obsahuje výčet právních předpisů, které nový stavební zákon ruší.

ČÁST SEDMÁ – ÚČINNOST Stanoví (§ 198) data účinnosti stavebního zákona a jeho vybraných ustanovení.

7. Komentář k vybraným ustanovením a pojmům nového stavebního zákona V další části si budeme všímat některých vybraných ustanovení a pojmů nového stavebního zákona, které předchozí úprava stavebního práva neznala, resp. pojmů, u nichž dochází ke změně nebo posunu významu. Definicím základních pojmů územního plánování a stavebního řádu je vyhrazen § 2 a 3. Poznámka: Vymezení pojmů v zákonech a dalších právních předpisech mají zpravidla charakter interpretační, nikoliv definující („Pro účely tohoto zákona se rozumí, že ...“). Proto je možné, že stejný pojem je v různých právních předpisech vymezen odlišně. Definice v terminologických normách, v terminologických databázích či ve výkladových slovnících by měly být spíše definující než interpretační. Protože však odvolání na stavební zákon nebo jeho prováděcí předpisy najdeme v mnoha dalších právních předpisech, včetně účetních a daňových, má vymezení pojmů ve stavebním zákoně širší význam a neomezuje se pouze na potřeby samotného stavebního zákona. Především je třeba se zastavit u pojmu stavba. Obecně se pojem stavba (viz např. Akademický slovník spisovné češtiny) používá v několika významech: 1. úprava zemského povrchu a vytváření konstrukčního díla; 2. výsledek této činnosti; 3. způsob uspořádání částí nějakého celku, hmotného i nehmotného, struktura (např. logická stavba úvah, mluvnická stavba jazyka). Podle nového stavebního zákona (§ 2 odst. 3) se stavbou rozumí

veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Pokud se ve stavebním zákoně používá pojmem stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. Poznámka: V případě první části definice („stavbou se rozumí veškerá stavební díla ...“) jde o tzv. definici kruhem; z hlediska terminologických zásad a pravidel zakotvených v mezinárodních technických normách je to však definice vadná (nepřípustná). Za výstižnější můžeme považovat definici obsaženou v evropské směrnici o stavebních výrobcích (Směrnice Rady 89/106/ EHS), která označuje za stavbu vše, co bylo postaveno nebo vzniklo ve stavebním procesu a je pevně spojeno se zemí. Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních (soukromoprávních) předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu § 119 občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku. Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby; za stavení úpravu se považuje také zateplení pláště stavby. Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Všimněme si, že stavební zákon zná pojmy stavba, stavební úprava, údržba stavby, resp. udržovací práce. Naproti tomu nezná pojmy rekonstrukce, regenerace, sanace, modernizace; tyto pojmy nepatří např. do dokumentace stavby pro stavební řízení. Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Zařízením se rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. Pro účely územního plánování rozlišuje stavební zákon • zastavěné území, jako území vymezené územním plánem; • zastavitelnou plochu, kterou je plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje; • nezastavitelný pozemek, který nelze zastavět na území obce, která nemá územní plán; • nezastavěné území, jako pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. Tzv. zjednodušující postupy v rozhodování příslušných orgánů územního plánování a stavebních úřadů lze použít pouze v případech, že se jedná o zastavěné území nebo zastavitelnou plochu. Veřejnou infrastrukturou jsou pozemky, stavby a zařízení zřizované ve veřejném zájmu, sloužící jako • dopravní infrastruktura (např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest aj.); • technická infrastruktura (vedení a stavby a s nimi provozně sou-

str. 7


visející zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, produktovody); • veřejné prostranství. Povinnosti vlastníků technické infrastruktury uvádí § 27 a 161. Veřejně prospěšnou stavbou se rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dětmi do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen bezbariérové užívání stavby). Stavebním dozorem je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (podle dřívější právní úpravy odborný dozor nad prováděním stavby). Může být vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (tzv. kvalifikovaná osoba). Jestliže se však jedná o stavbu pro bydlení, změnu stavby, která je kulturní památkou nebo odstraňování stavby, u níž je přítomen azbest, může stavební dozor vykonávat pouze stavbyvedoucí jako osoba, která má oprávnění podle autorizačního zákona. Pojem stavební dozor je třeba přísně odlišovat od technického dozoru. Pojmy technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta stavební zákon používá, ale blíže je nevymezuje. Z povahy věci vyplývá, že autorský dozor projektanta vykonává autorizovaná osoba. Pro výkon technického dozoru stavebníka nestanoví stavební zákon žádné kvalifikační a jiné požadavky. Stavebním podnikatelem je osoba (právnická nebo fyzická) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Poznámka: Stavebním podnikatelem je podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) právnická nebo fyzická osoba s živnostenským oprávněním k živnosti „Provádění staveb jejich změn a odstraňování“, která je živností ohlašovací (vázanou). V rámci této živnosti lze provádět stavební a montážní práce při novostavbách, změnách dokončených staveb, údržbě staveb a jejich odstraňování. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonávány i činnosti, které jsou předmětem živností řemeslných, případně vázaných nebo volných souvisejících s prováděním staveb. V této souvislosti je třeba upozornit, že podle judikátu Nejvyššího soudu č. 10629 vydaného dne 25. 3. 1998 jsou smlouvy uzavírané k realizaci podnikatelské činnosti, k níž nemá příslušná osoba odpovídající živnostenské oprávnění, podle ustanovení § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné, neboť svým obsahem i účelem obcházejí zákon (tj. zákon o živnostenském podnikání). Malí a střední podnikatelé, kteří podnikají v řemeslných stavebních živnostech (živnost ohlašovací, řemeslná) a mají k jednotlivým řemeslům příslušné živnostenského oprávnění, mohou při provádění staveb působit jako subdodavatelé stavebních podnikatelů. Samostatně, tzn. na základě smlouvy uzavřené přímo se stavebníkem, mohou vykonávat stavební řemeslné práce v případech, kdy stavebník provádí stavbu svépomocí. Předmět smlouvy musí odpovídat jejich živnostenskému oprávnění.

Pojem projektant stavební zákon přímo nevymezuje, ale z kontextu jeho použití lze dovodit, že projektantem rozumí fyzickou osobu, která vykonává vybrané (projektové) činnosti ve výstavbě. Hlavním projektantem je projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracované více projektanty nebo koordinací autorského dozoru. Stavbyvedoucí je ve stavebním zákoně (§ 134, odst. 2) definován jako osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost stavbyvedoucího je vymezena v rámci působnosti stavebního podnikatele (§ 160, odst. 1). Autorizovaný inspektor je fyzická osoba, jmenovaná ministrem pro místní rozvoj po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která splnila kvalifikační požadavky podle § 143 stavebního zákona, je autorizovanou osobou podle autorizačního zákona, prokázala svou bezúhonnost, složila úspěšně příslušnou zkoušku, kterou prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti a uhradila při podání žádosti o jmenování správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Činnost autorizovaného inspektora není živností a může být vykonávána jako svobodné povolání. Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora jen pokud zabezpečí její výkon fyzickými osobami splňujícími stanovené požadavky. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad a) osvědčit způsobem stanoveným v § 177 (zkrácené stavební řízení), že navrhovaná stavba může být provedena; b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle tohoto zákona; c) dohlížet na provádění stavby. A je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.

8. Výkon veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu Orgánům územního plánování a stavebním úřadům ukládá stavební zákon povinnost přednostně využívat zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci (zejména u jednoduchých staveb) pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. (§ 4). Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Činnost orgánů veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu je založena na principech, které by měly zajistit efektivnost výkonu veřejné správy a předejít opakovanému jednání ve věcech, o nichž již bylo dříve rozhodnuto. K těmto principů patří: a Používání zjednodušujících postupů, kterými jsou • zjednodušené územní řízení (§ 84); vydání územního rozhodnutí bez předchozího řízení pří splnění podmínek stanovených v § 95; • územní souhlas (§ 96); přichází v úvahu, při splnění podmínek stanovených zákonem, na případy bezproblémových staveb; • nahrazení územního rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území (§ 78) za stanovených podmínek; • spojení územního a stavebního řízení (§ 78);

str. 8

a

a

a


• sloučení vydání územního souhlasu s vydáním souhlasu s provedením stavby (§ 79); • ohlášení jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu při splnění podmínek stanovených v § 104 odst. 1; • zkrácené stavební řízení; podmínkou je uzavření smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem a vydání certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117); • oznámení o užívání stavby (§ 120); • kolaudační souhlas vydaný stavebním úřadem po provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby (§ 122). Součinnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů s dotčenými orgány. Dotčené orgány chránící veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů již nevedou samostatná správní řízení a nevydávají samostatná rozhodnutí. Podle nového stavebního zákona vydávají závazná stanoviska, resp. stanoviska pro vydání rozhodnutí orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu. Kontinuita stanovisek. Dotčené orgány jsou vázány svým předchozím stanoviskem/závazným stanoviskem. Navazující stanoviska/závazná stanoviska mohou dotčené orgány uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností. V řízeních se nepřihlíží k závazným stanoviskům, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, územním rozhodnutí apod., nebylo-li uplatněno na základě takovýchto nových skutečností. Vydání koordinovaného stanoviska. Jestliže orgán veřejné správy je dotčeným orgánem podle více zvláštních právních předpisů, nevydává několik stanovisek/závazných stanovisek, ale vydá koordinované stanovisko, do kterého zahrne požadavky na ochranu všech veřejných zájmů, které hájí (týká se to např. obecního úřadu obce s rozšířenou působností).

9. Vybrané stavby a zařízení jmenovitě uváděné stavebním zákonem a Stavby a zařízení, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, uvádí výčtem § 79 odst. 3, s výjimkami obsaženými v odst. 4. a Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení uvádí § 103 (vyjmenované stavby odpovídají zhruba pojmu „drobné stavby“ podle zákona č. 50/1976 Sb.). Jedná se na příklad o: a) u budov: stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, neobsahují-li pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění (neslouží-li k ustájení zvířat a nepůjde-li o sklady hořlavých kapalin nebo plynů); b) u technické infrastruktury a doprovodných technických zařízení: • nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací; • vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy; • zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy; • stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nezmění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin; • topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody; • stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, nezmění-li se jejich trasa; • přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m; c) stožáry, antény, konstrukce chmelnic, vinic a sadů, bleskosvody a jiná zařízení; d) zásobníky, nádrže na vodu a bazény (nejde-li o vodní díla), opěrné zdi a oplocení, a to v rozsahu vymezeném v § 103, odst. 1, písm. d); e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví

osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání (nejde-li o stavbu, která je kulturní památkou); f) terénní úpravy a zařízení malého rozsahu vymezené v § 103, odst. 1, písm. f); g) ostatní stavby uvedené v § 103, odst. 1, písm. g), včetně výrobků, které plní funkci stavby (nepodsklepené), nebudou-li sloužit k užívání osobami nebo ustájení zvířat; h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob jejího užívání, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. a Jednoduché stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, uvádí § 104. Ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu postačí u jednoduchých staveb, uvedených v § 104 odst. 2 písm. a až d). U jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. d až m) může v územním rozhodnutí stanovit stavební úřad (§ 78), že nevyžadují ani stavební povolení ani ohlášení. Ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 vyžadují: a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím; b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem; c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m (s výjimkou staveb pro bydlení) a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; d) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m; e) větrné elektrárny do výšky 10 m; f) terénní úpravy neuvedené v § 103, odst. 1, písm. f), bod 1; g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103, odst. 1, písm. a), h) přípojky neuvedené v § 103, odst. 1, písm. b), bod 8; i) stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103, odst. 1, písm. d), bod 8; j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103, odst. 1, písm. c), body 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3, odst. 2; k) výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103, odst. 1, písm. g), bod 2; l) cirkusové stany neuvedené v § 103, odst. 1, písm. g), bod 2, m) antény, vč. jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, neuvedené v § 103, odst. 1, písm. c), bod 2, n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí; o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední pozemky; p) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103, odst. 1, písm. e). Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil. a Svépomocí může stavebník provádět stavby, které specifikuje § 160: a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104; za předpokladu, že zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.

str. 9


10. Nové instituty a změny v oblasti územního plánování K novým institutům územního plánování patří územně plánovací informace jako tzv. předběžná informace ve smyslu správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., § 139). Obsahuje informace o a) podmínkách využívání území a změn jeho využití zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, d) podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. V rámci své působnosti ji poskytuje krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad na žádost např. vlastníků nemovitostí, investorů, projektantů, developerů aj. Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání. Politika územního rozvoje je novým strategickým nástrojem územního plánování. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Sdělení o schválení politiky územního rozvoje se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Obsah politiky územního rozvoje: a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy, c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika. Je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Regulační plán je novým nástrojem územního plánování (spolu se zásadami územního rozvoje a územním plánem patří do skupiny nástrojů územně plánovací dokumentace). Stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Novým druhem územního rozhodnutí je rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (§ 81). Rozhodnutí o změně stavby vyžadují nástavby, přístavby, změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. Rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce. K dalším novým pojmům a institutům územního plánování patří udržitelný rozvoj území, Rada obcí pro udržitelný rozvoj území, zástupce veřejnosti, plánovací smlouva, veřejnoprávní smlouva, oznámení o záměru a dokumentace záměru. Nový stavební zákon je v částech územního plánování kompatibilní s principy a zásadami mezinárodních úmluv, právy Evropských společenství, s novým správním řádem a se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Součástí procesu pořizování územně plánovací dokumentace je vždy veřejné projednávání, které nařizuje pořizovatel. Pořizovatel vždy

při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s projektantem (fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona k projektové činnosti) výklad územně plánovací dokumentace.

11. Nové instituty a změny v oblasti stavebního řádu Na úseku stavebního řádu dochází zejména k následujícím změnám: • výrazně se rozšiřuje okruh staveb, u nichž není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení (§ 103, viz výše); • řada staveb je přesunuta z režimu povolování do režimu ohlašování. K jejich provedení postačí na základě ohlášení stavebníka souhlas stavebního úřadu, který může být dán písemně nebo mlčky, uplynutím lhůty 40 dnů (§ 104, odst. 2); • ve zkráceném stavebním řízení je možno využít služeb autorizovaného inspektora (viz komentář k novým pojmům stavebního zákona); • je zjednodušen postup u změn stavby před jejím dokončením. Pokud se změna stavby nedotýká práv účastníků stavebního řízení, může ji stavební úřad (nebo autorizovaný inspektor) schválit při kontrolní prohlídce stavby zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; • upouští se od dosavadní kolaudace stavby a vydání správního rozhodnutí. Dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebního úřadu (nejméně 30 dnů před započetím užívání) nebo kolaudačního souhlasu vydaného stavebním úřadem po provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby. Kolaudační souhlas je nutný u staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (např. školy, nemocnice, nájemní bytové domy, komerční stavby aj.). Omezení regulace při povolování staveb je vyvažováno na druhé straně některými novými instituty a vyšší odpovědností účastníků výstavby při přípravě a provádění staveb. K těmto novým institutům zejména patří: • kontrolní prohlídky v průběhu výstavby (plán kontrolních prohlídek stavby připojuje stavebník k žádosti o stavební povolení; ve stavebním povolení stavební úřad podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; k certifikátu autorizovaného inspektora se připojuje návrh plánu kontrolních prohlídek stavby); • koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy - zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, část třetí, § 14 a následující; k provedení této části zákona bude vydáno nařízení vlády); • u stavby financované z veřejného rozpočtu ukládá nový stavební zákon povinnost zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby a v případech, kdy projektovou dokumentaci pro takovou stavbu může zpracovávat jen autorizovaná osoba, zajistit autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací; • povinnost právnických a fyzických osob podnikajících ve výstavbě a vlastníků staveb bezodkladně ohlašovat ministerstvu a příslušnému stavebnímu úřadu havárie a často se opakující poruchy staveb a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení životů osob nebo ke značným škodám. Nový stavební zákon taxativně vymezuje konkrétní povinnost a odpovědnost hlavních účastníků výstavby; v porovnání s předchozí právní úpravou podrobněji a šířeji. K povinnostem stavebníka patří zejména (§ 152): • dbát na řádnou přípravu a provádění stavby (vč. terénních úprav a zařízení); přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství; tyto povinnosti se týkají i staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného

str. 10


záměru (např. zřízení reklamního zařízení) – o zahájení prací na těchto stavbách je povinen stavebník v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené; • u staveb prováděných svépomocí uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací; • opatřit předepsanou dokumentaci (včetně zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou – vyžaduje-li to zákon); • splnit povinnosti při provádění stavby (pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení), stanovené v § 152, odst. 3: - oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který ji bude provádět (u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby vykonávající stavební dozor); neprodleně oznámit stavebnímu úřadu případné změny v těchto skutečnostech; - umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam do dokončení stavby, příp. do vydání kolaudačního souhlasu (rozsáhlé stavby lze označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku); - zajistit, aby na stavbě (staveništi) byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady, týkající se prováděné stavby nebo její změny (možno v kopii); - ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit jejich provedení a prohlídky se zúčastnit (nebrání-li tomu vážné důvody); - ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo bezpečnost stavby, a to neprodleně po jejich zjištění – tato povinnost platí i u staveb nevyžadujících podle § 103 stavební povolení ani ohlášení. Projektant odpovídá zejména za: • správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; • správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popř. jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Zákon stanovuje povinnost projektanta přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (s odpovědností této osoby za zpracovaný návrh). Projektant však vždy odpovídá za projektovou dokumentaci jako celek. Stavební podnikatel je povinen zabezpečit: • při realizaci stavby odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím; • vykonávání prací na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb.), jen osobami, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160, odst. 1); • provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, • dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem; • dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (§ 160, odst. 2). Stavbyvedoucí, kterým může být pouze osoba, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle autorizačního zákona, je povinen: • řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;

• zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce (vyplývajících ze zvláštních právních předpisů); • zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popř. jiných technických předpisů a technických norem; • v případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby zajistit vytyčení jejích tras v místě střetu se stavbou; • působit k odstranění závad při provádění stavby, oznámit neprodleně stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby; • vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby; • spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (působí-li na staveništi). Osoba vykonávající stavební dozor • odpovídá (spolu se stavebníkem) za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby; • sleduje způsob a postup provádění stavby (zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí) a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; • působí při odstranění závad při provádění stavby a oznámí závady neprodleně stavebnímu úřadu, pokud se je nepodaří odstranit v rámci vykonávání dozoru. Vlastník stavby nebo zařízení je zejména povinen: • udržovat stavbu po celou dobu její existence v dobrém stavebním stavu tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost; • udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence; • neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě/zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat; • umožnit kontrolní prohlídku stavby/zařízení a prohlídky se zúčastnit, nebrání-li tomu vážné důvody; • uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popř. (není-li kolaudační souhlas vyžadován) od dokončení stavby ; • uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci a jiné důležité doklady týkající se stavby; • uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.

12. Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě (§ 157) Zhotovitel stavby (u stavby prováděné svépomocí stavebník) musí při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu vést stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104, odst. 2, písm. f) až j) a l) až p) postačí jednoduchý záznam o stavbě. Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni provádět: • stavebník, • stavbyvedoucí, • osoba vykonávající stavební dozor, • osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, • osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, • osoba vykonávající technický dozor stavebníka (je-li takový dozor zřízen), • osoba vykonávající autorský dozor (je-li zřízen),

str. 11


• koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, • autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát, • další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu a způsob jejich vedení stanoví vyhláška č. 499 o dokumentaci staveb.

13. Obsah prováděcích vyhlášek vydaných k novému stavebnímu zákonu a) Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, která upravuje zejména činnost koordinačního orgánu pro autorizované inspektory, obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů. b) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, projektové dokumentace pro stavební řízení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby; dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, pro stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) stavebního zákona, u nichž je obsah a rozsah projektové dokumentace zmocněno stanovit samostatným prováděcím právním předpisem ministerstvo dopravy. c) Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací činnost. d) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. e) Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření; upravuje tyto obsahové náležitosti: a žádosti o územně plánovací informaci, a žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, a informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, a jednotlivých druhů územních rozhodnutí, a informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, a oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu. Dále upravuje náležitosti obsahu a veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, a územního opatření o stavební uzávěře, a územního opatření o asanaci území. V příloze č. 4 je mj. stanoven obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR); f) Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věci stavebního řádu, která upravuje a obsahové náležitosti ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (včetně obsa-

a

a

hu a struktury certifikátu, vydaného autorizovaným inspektorem), oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných, obsahové náležitosti rozhodnutí a opatření stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, rozhodnutí o změně v užívání stavby, povolení k odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, náležitosti výzvy ke sjednání nápravy a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby.

14. Závěr Nové stavební zákony a (v nich obsažené) stavební řády jsou vydávány tak, jak potřebuje stát a veřejnost, jak pokračuje vědecké poznání a technický vývoj ve společnosti. Co se nemění a zůstává je zásada vyjádřená v citátu z úvodu této příručky. „Zákon je dobrý nebo špatný podle toho, jak se vykládá. Zákonem není možno nadekretovat novou, lepší stavbu měst; je to jen nástroj, který v rukou dovedného pracovníka může vytvořit zázraky, je však škodlivý, ba přímo nebezpečný, užívá-li ho ten, kdo s ním neumí zacházet.“ Bude nejen věcí pracovníků stavebních úřadů (nový stavební zákon zvyšuje kvalifikační nároky na ně kladené), ale všech dalších účastníků výstavby – stavebníků, projektantů, stavebních podnikatelů, vlastníků a provozovatelů staveb, jak dokáží přijmout a používat nový stavební zákon. Rozhodně k tomu nestačí tato příručka. Jejím úkolem je zdůraznit změny, nové instituty a požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., případně dát do souvislostí ustanovení a požadavky, které spolu věcně souvisejí, ale jsou obsaženy v různých částech stavebního zákona, případně v jiných navazujících předpisech. Je naprosto bezpodmínečně nutné, aby každý účastník výstavby a vlastník stavby měl k dispozici v tištěné nebo elektronické formě plné znění stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. K tomu lze připojit doporučení k účasti na odborných vzdělávacích akcích, kde je stavební zákon přednášen a vysvětlován.

str. 12


str. 13

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZHOTOVENÍ STAVBY podle § 273 obchodního zákoníku

Vydávají SIA – Rada výstavby a Hospodářská komora ČR POD ZÁŠTITOU Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Ministerstva pro místní rozvoj ČR

ZPRACOVATELÉ Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví

Praha 2007

str. 14 OBSAH: PREAMBULE ........................................................................................ 15 ČÁST I. OBECNÁ USTANOVENÍ ......................................................... 15 ČLÁNEK 1: ÚVODNÍ USTANOVENÍ ...................................................... 15 ČLÁNEK 2: PRIORITA DOKUMENTŮ ................................................... 15 ČLÁNEK 3: DEFINICE POJMŮ ............................................................. 15 ČLÁNEK 4: KOMUNIKACE A DORUČOVÁNÍ ....................................... 16 ČLÁNEK 5: PRÁVO A JAZYK ............................................................... 16 ČÁST II. POVINNOSTI OBJEDNATELE .............................................. 16 ČÁST III. POVINNOSTI ZHOTOVITELE .............................................. 16 ČÁST IV. PODZHOTOVITELÉ .............................................................. 16 ČÁST V. PŘEDMĚT A ROZSAH DÍLA ................................................. 16 ČLÁNEK 1: ROZSAH DÍLA JAKO PŘEDMĚTU SMLOUVY ................... 16 ČLÁNEK 2: ZHOTOVENÍ STAVBY ........................................................ 16 ČLÁNEK 3: DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY .... 16 ČLÁNEK 4: GEODETICKÉ ZAMĚŘENÍ SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ DÍLA ............................................................. 17 ČÁST VI. CENA DÍLA ........................................................................... 17 ČÁST VII. ZMĚNA CENY ..................................................................... 17 ČÁST VIII. PLATEBNÍ PODMÍNKY ...................................................... 18 ČLÁNEK 1: ZÁLOHY............................................................................ 18 ČLÁNEK 2: POSTUP FAKTURACE ...................................................... 18 ČLÁNEK 3: ZÁDRŽNÉ ......................................................................... 18 ČLÁNEK 4: LHŮTY SPLATNOSTI ........................................................ 18 ČLÁNEK 5: PLATBY ZA VÍCEPRÁCE ................................................... 18 ČLÁNEK 6: NÁLEŽITOSTI FAKTURY – DAŇOVÉHO DOKLADU ........... 18 ČLÁNEK 7: PLATBY PODZHOTOVITELŮM .......................................... 19 ČÁST IX. VLASTNICTVÍ DÍLA A NEBEZPEČÍ ŠKODY ....................... 19 ČLÁNEK 1: VLASTNICTVÍ DÍLA ........................................................... 19 ČLÁNEK 2: NEBEZPEČÍ ŠKODY NA DÍLE ........................................... 19 ČLÁNEK 3: ODPOVĚDNOST ZHOTOVITELE ZA ŠKODU A POVINNOST ŠKODU NAHRADIT ..................................................... 19 ČÁST X. POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE A DÍLA ...................................... 19 ČLÁNEK 1: POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE – ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU TŘETÍM OSOBÁM ................................... 19 ČLÁNEK 2: POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE – ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ ............................................................... 19 ČLÁNEK 3: POJIŠTĚNÍ PODZHOTOVITELŮ ........................................ 19 ČLÁNEK 4: POJIŠTĚNÍ DÍLA – STAVEBNĚ MONTÁŽNÍ POJIŠTĚNÍ ..... 19 ČLÁNEK 5: POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN PŘI VZNIKU POJISTNÉ UDÁLOSTI....................................................... 19 ČÁST XI. BANKOVNÍ ZÁRUKY ........................................................... 19 ČLÁNEK 1: BANKOVNÍ ZÁRUKA ZA ŘÁDNÉ PROVEDENÍ DÍLA ............ 19 ČLÁNEK 2: BANKOVNÍ ZÁRUKA ZA ŘÁDNÉ DOKONČENÍ DÍLA ........... 20 ČLÁNEK 3: BANKOVNÍ ZÁRUKA ZA ŘÁDNÉ PLNĚNÍ ZÁRUČNÍCH PODMÍNEK .................................................... 20 ČLÁNEK 4: OBECNĚ K UPLATNĚNÍ PRÁV ZE ZÁRUK ........................... 20 ČÁST XII. STAVENIŠTĚ........................................................................ 20 ČLÁNEK 1: PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ STAVENIŠTĚ .................................... 20 ČLÁNEK 2: ORGANIZACE PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ STAVENIŠTĚ ............ 20 ČLÁNEK 3: OCHRANA STÁVAJÍCÍCH PODZEMNÍCH INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ .......................................................... 20 ČLÁNEK 4: VYBUDOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ ................................. 20 ČLÁNEK 5: UŽÍVÁNÍ STAVENIŠTĚ .......................................................... 20 ČLÁNEK 6: PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A KOMUNIKACÍ ................................................................... 21 ČLÁNEK 7: VYKLIZENÍ STAVENIŠTĚ ...................................................... 21 ČÁST XIII. PROVÁDĚNÍ DÍLA .............................................................. 21 ČLÁNEK 1: KONTROLA PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ...................... 21 ČLÁNEK 2: ZAHÁJENÍ PRACÍ ................................................................ 21 ČLÁNEK 3: HARMONOGRAM POSTUPU VÝSTAVBY ............................ 21 ČLÁNEK 4: POKYNY OBJEDNATELE .................................................... 21 ČLÁNEK 5: KONTROLA PROVÁDĚNÍ PRACÍ ......................................... 21 ČLÁNEK 6: DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVISEK PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ ................................................... 21 ČLÁNEK 7: DODRŽOVÁNÍ ZÁSAD OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 22

ČLÁNEK 8: KVALIFIKACE PRACOVNÍKŮ ZHOTOVITELE ....................... 22 ČLÁNEK 9: POUŽITÉ MATERIÁLY A VÝROBKY ..................................... 22 ČLÁNEK 10: STAVEBNÍ DENÍK .............................................................. 22 ČLÁNEK 11: KONTROLNÍ DNY .............................................................. 23 ČLÁNEK 12: ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY .............................................. 23 ČÁST XIV. TECHNOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ ........................................... 23 ČLÁNEK 1: DEFINICE TECHNOLOGICKÉHO ZAŘÍZENÍ ......................... 23 ČLÁNEK 2: INDIVIDUÁLNÍ VYZKOUŠENÍ ............................................... 23 ČLÁNEK 3: KOMPLEXNÍ VYZKOUŠENÍ ................................................. 23 ČLÁNEK 4: ZKUŠEBNÍ PROVOZ............................................................ 24 ČÁST XV. BEZPEČNOST PRÁCE........................................................ 24 ČLÁNEK 1: POVINNOSTI OBJEDNATELE .............................................. 24 ČLÁNEK 2: BEZPEČNOST PRÁCE NA STAVENIŠTI ............................... 24 ČLÁNEK 3: DODRŽOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A HYGIENY PRÁCE ............. 24 ČÁST XVI. KONTROLY, ZKOUŠKY A REVIZE .................................... 24 ČÁST XVII. PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA............................................ 24 ČLÁNEK 1: DOKONČENÍ DÍLA ............................................................... 24 ČLÁNEK 2: PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA ................................................ 24 ČLÁNEK 3: ORGANIZACE PŘEDÁNÍ DÍLA ............................................. 24 ČLÁNEK 4: DOKLADY NEZBYTNÉ K PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA ......... 25 ČLÁNEK 5: PROTOKOL O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA ......................... 25 ČLÁNEK 6: VADY A NEDODĚLKY .......................................................... 25 ČLÁNEK 7: NEÚSPĚŠNÉ PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ ................................... 25 ČLÁNEK 8: PŘEDÁVÁNÍ A PŘEJÍMÁNÍ DÍLA PO ČÁSTECH ................... 25 ČLÁNEK 9: UŽÍVÁNÍ DOKONČENÉ STAVBY .......................................... 25 ČLÁNEK 10: PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ ....................................................... 25 ČÁST XVIII. ODPOVĚDNOST ZA VADY DÍLA .................................... 26 ČLÁNEK 1: ODPOVĚDNOST ZA VADY DÍLA .......................................... 26 ČLÁNEK 2: DÉLKA ZÁRUČNÍ LHŮTY .................................................... 26 ČLÁNEK 3: ZPŮSOB UPLATNĚNÍ REKLAMACE .................................... 26 ČLÁNEK 4: NÁSTUP NA ODSTRANĚNÍ REKLAMOVANÝCH VAD .......... 26 ČLÁNEK 5: LHŮTY PRO ODSTRANĚNÍ REKLAMOVANÝCH VAD .......... 26 ČLÁNEK 6: DOKUMENTACE ODSTRANĚNÍ REKLAMOVANÉ VADY ...... 26 ČÁST XIX. VYŠŠÍ MOC ........................................................................ 26 ČLÁNEK 1: DEFINICE VYŠŠÍ MOCI ........................................................ 26 ČLÁNEK 2: PRÁVA A POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DŮSLEDKU VYŠŠÍ MOCI ........................................................................................... 26 ČÁST XX. ZMĚNA SMLOUVY ............................................................. 27 ČLÁNEK 1: OBECNÁ USTANOVENÍ PRO ZMĚNU SMLOUVY................ 27 ČLÁNEK 2: POSTUP V PŘÍPADĚ ZMĚNY V MNOŽSTVÍ NEBO KVALITĚ ... 27 ČLÁNEK 3: POSTUP V PŘÍPADĚ ZMĚNY HMOT NEBO VÝROBKŮ ....... 27 ČLÁNEK 4: ZMĚNOVÉ LISTY ................................................................. 27 ČÁST XXI. PŘEVOD PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SMLOUVY ............... 27 ČÁST XXII. SMLUVNÍ POKUTY .......................................................... 27 ČLÁNEK 1: SMLUVNÍ POKUTY ZA PRODLENÍ S ÚHRADOU PENĚŽITÉHO PLNĚNÍ .................................... 27 ČLÁNEK 2: SMLUVNÍ POKUTY ZA NEPLNĚNÍ TERMÍNU DOKONČENÍ DÍLA .............................................................. 27 ČLÁNEK 3: SMLUVNÍ POKUTY ZA NEODSTRANĚNÍ VAD A NEDODĚLKŮ ZE ZÁPISU O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ ......... 27 ČLÁNEK 4: SMLUVNÍ POKUTY ZA NEVYKLIZENÍ STAVENIŠTĚ ............. 27 ČLÁNEK 5: SMLUVNÍ POKUTY ZA NEODSTRANĚNÍ REKLAMOVANÝCH VAD V ZÁRUČNÍ LHŮTĚ ...................... 27 ČLÁNEK 6: ZPŮSOB VYÚČTOVÁNÍ SMLUVNÍCH POKUT ..................... 27 ČLÁNEK 7: LHŮTA SPLATNOSTI SMLUVNÍCH POKUT ......................... 28 ČLÁNEK 8: OBECNÁ USTANOVENÍ ....................................................... 28 ČÁST XXIII. DŮVĚRNÉ INFORMACE A DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ..... 28 ČLÁNEK 1: DŮVĚRNÉ INFORMACE ...................................................... 28 ČLÁNEK 2: DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ....................................................... 28 ČÁST XXIV. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ......................................... 28 ČLÁNEK 1: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ..................................................... 28 ČLÁNEK 2: DŮVODY ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY .............................. 28 ČLÁNEK 3: ZPŮSOB ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ............................... 28 ČLÁNEK 4: DŮSLEDKY ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY .......................... 28 ČÁST XXV. ŘEŠENÍ SPORŮ ................................................................ 28

str. 15 PREAMBULE

ČÁST I. OBECNÁ USTANOVENÍ

Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby, dále jen VOP, vydává S.I.A. ČR – Rada výstavby a Hospodářská komora ČR pod záštitou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR, a to v souladu s ustanovením § 273 Obchodního zákoníku, zejména jeho odst. 1 a 2.

Článek 1: Úvodní ustanovení

Všeobecné obchodní podmínky standardizují základní obchodní a navazující právní, organizační a ekonomické vztahy účastníků výstavby v ČR.

(1) Obchodní zákoník (§ 273, zákona č. 513/1991 Sb.) umožňuje nahradit určitou část smlouvy odkazem na všeobecné nebo jiné obchodní podmínky. (2) Tyto všeobecné obchodní podmínky se stávají součástí uzavírané smlouvy na základě odkazu na ně a nemusí být ke smlouvě přikládány, neboť zákon předpokládá, že jsou oběma smluvním stranám známé a dostupné. Článek 2: Priorita dokumentů

Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby jsou určeny pro stavební, případně související montážní práce, jejichž projektovou dokumentaci zabezpečuje objednatel. Jsou vyjádřením obchodních zvyklostí v oblasti přípravy a realizace staveb ve smyslu § 264 Obchodního zákoníku s přihlédnutím k vyváženému postavení objednatelů a příslušných zhotovitelů a tedy zachycují vztahy, jež mezi nimi mají být realizovány v rámci zásad poctivého obchodního styku ve smyslu § 265 Obchodního zákoníku. Jejich použití je doporučováno nejen pro vztahy investorů a jejich vyšších dodavatelů, ale i pro vztahy mezi těmito vyššími dodavateli a jejich zhotoviteli, případně mezi zhotoviteli a jejich podzhotoviteli, přičemž na nižších úrovních se vždy využijí ta ustanovení a takové jejich aplikace, jež příslušné nižší úrovni odpovídají. Pokud některé ustanovení VOP nepřichází věcně pro konkrétní vztah v úvahu, nebude pro tento vztah aplikováno. Odkaz na tyto Všeobecné obchodní podmínky je vhodné použít zejména v zadávacích řízeních podle zákona o veřejných zakázkách v rámci obchodních podmínek, které jsou součástí zadávací dokumentace a to tak, že se zadavatel na jejich využití v budoucí zamýšlené smlouvě odvolá. V případě potřeby může být zadání doplněno o specifika, jež mají být v konkrétní stavbě řešena, případně o požadované odchylky od textu VOP. Vydavatelé VOP doporučují jejich využívání i v případech, kdy jde o jiné než veřejné zakázky. Účelem aplikace těchto Všeobecných obchodních podmínek u veřejných i ostatních zakázek na stavební práce je usnadnit smluvní jednání mezi účastníky uzavíraného závazkového vztahu, sjednotit smluvní podmínky pro různé typy soutěží a zjednodušit obsah smlouvy tím, že účastníci ve smlouvě o dílo na tyto VOP pouze odkáží. Konkrétní ustanovení VOP mohou být upravena výslovnou odchylnou dohodou ve smlouvě o dílo v případech, kdy jsou pro to vážné důvody.

(1) Pro účely interpretace smluvních podmínek je priorita dokumentů následující : a) smlouva o dílo, b) všeobecné obchodní podmínky. (2) Všeobecné obchodní podmínky jsou standardními obchodními podmínkami ve smluvním vztahu pro zhotovení stavby.

(7) Vícepráce - práce, dodávky a/nebo služby, které nejsou zahrnuté v předmětu díla dle smlouvy ani jejich cena ve sjednané ceně a zhotovitel se s objednatelem dohodl na jejich provedení. (8) Méněpráce - práce, dodávky a/nebo služby, které jsou zahrnuté v předmětu díla a jejich cena ve sjednané ceně a strany se na podmínkách jejich vyjmutí dohodly. (9) Soupis prací, dodávek a služeb a technické podmínky - objednatelem definovaný předmět plnění zhotovitele s vymezeným rozsahem druhu, kvality a kvantity požadovaných prací, dodávek a služeb, který je součástí zadávací dokumentace stavby. (10) Soupis provedených prací – definuje rozsah prací, dodávek a služeb provedených na stavbě za příslušné časové období.

Článek 3: Definice pojmů

(11) Výkaz výměr – vymezení množství požadovaných prací, konstrukcí, dodávek a služeb potřebných ke zhotovení stavby s uvedením postupu výpočtu a s odkazem na příslušnou část výkresové dokumentace.

(1) Smlouva o dílo - smlouva, podepsaná oprávněnými zástupci objednatele a zhotovitele, včetně všech příloh, jakož i veškeré její změny a dodatky, které budou stranami uzavřeny v souladu s ustanoveními smlouvy.

(12) Položkový rozpočet - zhotovitelem oceněný soupis prací, dodávek a služeb v rozsahu výkazu výměr se specifikací jednotkových cen prací, dodávek a služeb. Je podkladem pro sjednání ceny díla.

(2) Objednatel - osoba označená v záhlaví smlouvy o dílo jako objednatel. Zhotovitel - osoba označená v záhlaví smlouvy o dílo jako zhotovitel. Objednatel a zhotovitel se souhrnně označují jako smluvní strany konkrétní smlouvy o dílo. Zástupce objednatele či zástupce zhotovitele jsou osoby jmenované ve smlouvě o dílo jako osoby oprávněné jednat za objednatele či zhotovitele v plném či vymezeném rozsahu.

(13) Vady – odchylky v kvalitě, obsahu, rozsahu nebo parametrech díla či jeho části, oproti podmínkám stanoveným projektovou dokumentací, smlouvou o dílo, technickými normami a obecně závaznými předpisy.

(3) Datum zahájení prací - datum, stanovené ve sjednaném harmonogramu jako datum, kdy zhotovitel po převzetí staveniště zahájí na tomto staveništi práce. (4) Datum ukončení prací - datum, uvedené ve smlouvě o dílo, k němuž má zhotovitel práce na díle ukončit. (5) Staveniště - prostory (plochy) určené ve schválené projektové dokumentaci a v pravomocném územním rozhodnutí pro provádění stavby, které zhotovitel použije pro realizaci stavby a pro umístění zařízení staveniště. (6) Zařízení staveniště – dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely mohou být využívány též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití, pokud se tak strany dohodnou.

(14) Nedodělky – nedokončené nebo neprovedené práce, dodávky nebo služby oproti rozsahu stanovenému projektovou dokumentací a smlouvou o dílo definovanému předmětu plnění. (15) Havárie – stav díla, kdy v důsledku jeho vad či nedodělků hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu (např. závažné poruchy ve stavebních konstrukcích, zřícení stavby nebo její části, poruchy provozu, rozvodů medií, atd.) nebo ohrožuje zdraví či životy osob nebo majetek. (16) Technický dozor - odborná činnost zajišťovaná objednatelem, která prověřuje a kontroluje realizaci stavby v jejím průběhu. (17) Elektronická forma soupisu prací, dodávek a služeb s výkazem výměr – struktura a obsah je definován formou XML souboru, který umožňuje přenositelnost informací. (18) Podzhotovitel - právnická nebo fyzická osoba provádějící dílčí podnikatelskou činnost pro zhotovitele na základě samostatné mezi nimi uzavřené smlouvy o dílo.

str. 16 Článek 4: Komunikace a doručování (1) Kdekoliv tyto VOP předpokládají schválení nebo vydání souhlasu, potvrzení, určení, vyjádření, oznámení a žádosti, budou tato sdělení : a) písemná a předávána osobně (proti potvrzení), poslána doporučenou poštou nebo kurýrem (proti potvrzení), případně elektronickou poštou, b) doručena, zaslána nebo přenesena na adresu příjemce uvedenou ve smlouvě o dílo, pokud příjemce oznámí změnu adresy, budou sdělení od obdržení této změny doručována podle tohoto oznámení, c) pro komunikaci a sdělení týkající se technických záležitostí stavby lze použít i stavební deník. (2) Schválení, potvrzení a souhlas nebudou bez rozumného důvodu zadržována nebo zpožďována. Článek 5: Právo a jazyk (1) Vztahy smluvních stran se řídí právními předpisy České republiky. (2) Jazykem smlouvy a vzájemné komunikace stran je český příp. slovenský jazyk, není-li sjednáno jinak.

vyplývající z potřeby konkrétní stavby, zúčastňovat se jednání, na nichž je jeho účast žádoucí, a poskytnout zhotoviteli všechny informace potřebné pro řádné provádění díla. (4) Objednatel je povinen řádně a včas provedené dílo převzít a včas hradit zhotoviteli jeho oprávněné a řádně doložené finanční nároky, vzniklé v důsledku plnění smlouvy o dílo, za podmínek v ní uvedených a za podmínek uvedených v obchodních podmínkách.

ČÁST III. POVINNOSTI ZHOTOVITELE (1) Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a své nebezpečí ve smluvené době jako celek nebo ve smluvených částech, v souladu : a) se smlouvou o dílo, projektovou dokumentací a technickými podmínkami, b) s podmínkami pravomocného územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, c) s podmínkami pravomocného stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohlášené stavby, d) se stanovisky dotčených orgánů státní správy a samosprávy. (2) Zhotovitel je povinen umožnit výkon technického a autorského dozoru v souladu s těmito obchodními podmínkami a smlouvou o dílo.

ČÁST II. POVINNOSTI OBJEDNATELE (1) Objednatel podpisem smlouvy o dílo potvrzuje, že má zajištěny dostatečné finanční prostředky na financování díla dle smluvně dohodnutého harmonogramu a platebních podmínek. (2) Objednatel je povinen předat zhotoviteli před podpisem smlouvy : a) projektovou dokumentaci pro provedení stavby 3x v tištěné formě a v elektronické formě včetně soupisu prací, dodávek a služeb. Elektronická forma soupisu prací, dodávek a služeb umožňující komunikaci mezi různými softwarovými produkty je garantována Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Podrobný popis tohoto formátu je volně přístupný na internetové adrese www.sps.cz, b) pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas, c) pravomocné stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené stavby, d) výsledky projednání s dotčenými orgány a vlastníky v rámci územního a stavebního řízení a podmínky stanovené stavebním úřadem pro provádění stavby, e) doklady o provedených průzkumech (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, archeologický průzkum, radonový průzkum apod.). (3) Objednatel je povinen včas poskytovat zhotoviteli součinnost potřebnou pro jeho plnění podle smlouvy o dílo a těchto VOP, zejména mu včas a řádně předávat potřebné doklady, zabezpečovat plnění povinností, které na sebe převzal, či

ČÁST IV. PODZHOTOVITELÉ (1) Zhotovitel je oprávněn pověřit provedením části díla třetí osobu (podzhotovitele), kromě částí díla, u nichž si objednatel vyhradil, že nesmí být plněna podzhotovitelem. Zhotovitel odpovídá za činnost podzhotovitele tak, jako by dílo prováděl sám. (2) Objednatel je oprávněn požadovat po zhotoviteli seznam jeho podzhotovitelů s uvedením druhu prací a rozsahu jejich subdodávky. Může si vyhradit jejich schválení, rozhodnutí o tom však nesmí zdržovat ani souhlas bezdůvodně odpírat. (3) Zhotovitel je povinen zabezpečit ve svých podzhotovitelských smlouvách splnění povinností vyplývajících zhotoviteli ze smlouvy o dílo a to přiměřeně k povaze a rozsahu subdodávky.

ČÁST V. PŘEDMĚT A ROZSAH DÍLA Článek 1: Rozsah díla jako předmětu smlouvy Dílem se rozumí : a) zhotovení stavby specifikované smlouvou o dílo a projektovou dokumentací pro provedení stavby předanou objednatelem zhotoviteli, b) zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, c) geodetické zaměření díla, pokud to povaha předmětu díla vyžaduje a účastníci se na tom dohodnou.

Článek 2: Zhotovení stavby Zhotovením stavby se rozumí úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení díla, dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné, zejména : a) zajištění nezbytných opatření nutných pro neporušení veškerých inženýrských sítí během výstavby, b) zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení díla v návaznosti na výsledky průzkumů předložených objednatelem, c) zajištění a provedení všech opatření organizačního a stavebně technologického charakteru k řádnému provedení díla, d) veškeré práce, dodávky a služby související s bezpečnostními opatřeními na ochranu osob a majetku (zejména chodců a vozidel v místech dotčených stavbou), e) provedení opatření k dočasné ochraně vzrostlých stromů, jež mají být zachovány, konstrukcí a staveb, opatření k ochraně a zabezpečení strojů a materiálů na staveništi, f) zpracování dílenské a výrobní dokumentace potřebné pro provedení stavby, g) ostraha stavby a staveniště, zajištění bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí, h) projednání a zajištění případného zvláštního užívání komunikací a veřejných ploch včetně úhrady vyměřených poplatků a nájemného, i) zajištění dopravního značení k dopravním omezením, jejich údržba a přemisťování a následné odstranění, j) zajištění a provedení všech předepsaných či dohodnutých zkoušek a revizí vztahujících se k prováděnému dílu včetně pořízení protokolů, k) zajištění atestů a dokladů o požadovaných vlastnostech výrobků (prohlášení o shodě), l) zřízení a odstranění zařízení staveniště včetně napojení na inženýrské sítě, m) odvoz, uložení a likvidace odpadů v souladu s příslušnými právními předpisy, n) uvedení všech povrchů dotčených stavbou do původního stavu (komunikace, chodníky, zeleň, příkopy, propustky apod.), o) oznámení zahájení stavebních prací v souladu s pravomocnými rozhodnutími a vyjádřeními např. správcům sítí apod., p) zabezpečení podmínek stanovených správci inženýrských sítí, q) zajištění a splnění podmínek vyplývajících z územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo jiných dokladů, r) zajištění zimních opatření, osvětlení pracovišť, je-li to pro realizaci díla nutné, s) koordinační a kompletační činnost celé stavby, t) provádění denního úklidu staveniště, průběžné odstraňování znečištění komunikací či škod na nich. Článek 3: Dokumentace skutečného provedení stavby (1) Dokumentace skutečného provedení bude provedena podle následujících zásad:

str. 17 a) do projektové dokumentace schválené stavebním úřadem budou zřetelně vyznačeny všechny změny, k nimž došlo v průběhu zhotovení díla, b) ty části projektové dokumentace, u kterých nedošlo k žádným změnám, budou označeny nápisem „beze změn“, c) každý výkres (v tištěné formě) dokumentace skutečného provedení stavby bude opatřen jménem a příjmením zpracovatele dokumentace skutečného provedení stavby, jeho podpisem, datem a razítkem zhotovitele, d) u výkresů obsahujících změnu proti projektové dokumentaci schválené stavebním úřadem bude umístěn odkaz na doklad, ze kterého bude vyplývat projednání změny s odpovědnou osobou objednatele a její souhlasné stanovisko případně na doklad, jímž byla změna povolena příslušným stavebním úřadem či jinou jej nahrazující autoritou. (2) Dokumentaci skutečného provedení stavby zhotovitel předá objednateli 2x v tištěné formě a v elektronické formě, byla-li tato forma (umožňující zapracování změn) použita při předání projektové dokumentace objednatelem zhotoviteli. Článek 4: Geodetické zaměření skutečného provedení díla (1) Geodetické zaměření skutečného provedení díla bude provedeno a ověřeno oprávněným zeměměřičským inženýrem a bude předáno objednateli 1x v tištěné a v elektronické formě. (2) Zhotovitel je povinen zajistit geodetické zaměření skutečného provedení díla v uvedeném rozsahu ve všech případech, kdy dokončené dílo znamená nutnost provedení zápisu v Katastru nemovitostí.

ČÁST VI. CENA DÍLA (1) Cena díla je oběma smluvními stranami sjednána v souladu se zákonem o cenách. K této ceně je dopočtena DPH ve výši platné sazby. (2) Cena díla je stanovena na základě projektové dokumentace pro provedení stavby předané objednatelem zhotoviteli. Pro obsah ceny díla je rozhodující soupis prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr. (3) Cena díla obsahuje veškeré náklady a zisk zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému provedení díla. (4) Cena díla obsahuje mimo vlastní provedení díla také náklady zejména na: a) vybudování, provoz, udržování a odstranění zařízení staveniště, b) zabezpečení bezpečnosti a hygieny práce, c) opatření k ochraně životního prostředí, d) náklady na sjednaná pojištění, e) zajištění podmínek pro činnost autorského a technického dozoru, f) koordinační a kompletační činnost,

g) poplatky spojené se záborem veřejného prostranství, odvozem a uložením odpadu, h) zajištění nezbytných dopravních opatření, i) zajištění všech nutných zkoušek dle kontrolního a zkušebního plánu stavby, j) součinnost v řízení se stavebním úřadem o užívání dokončené stavby, případně o vydání kolaudačního souhlasu. (5) Součástí sjednané ceny díla mohou být i provizorní položky či účelové rezervy, jež se čerpají v případech, kdy je nutno příslušné práce provést či náklady vynaložit ve výši podle skutečných potřeb stavby. (6) Součástí ceny, v souvislosti s dodávkou technologického zařízení, je kromě ceny samotného technologického zařízení a jeho montáže také zejména: a) vypracování návodu k obsluze a zaškolení obsluhy technologického zařízení, b) náklady individuálního vyzkoušení technologického zařízení, c) náklady řízení komplexního vyzkoušení technologického zařízení, d) náklady na účast a spolupráci při zkušebním provozu technologického zařízení v rozsahu sjednaném ve smlouvě o dílo. (7) Cena díla obsahuje i náklady související s plněním dohodnutých platebních podmínek. (8) Cena díla obsahuje předpokládaný vývoj cen vstupních nákladů a předpokládané zvýšení ceny v závislosti na čase plnění, a to až do termínu dokončení díla sjednaného ve smlouvě. (9) Zhotovitelem oceněný soupis prací, dodávek a služeb tvoří položkový rozpočet. Položkové rozpočty stavebních objektů a provozních souborů slouží k vykazování finančních objemů měsíčních soupisů provedených prací a k ocenění víceprací a méněprací či změn. (10) Cenu díla lze měnit pouze za podmínek uvedených v části VII. Změna ceny, případně za podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo.

ČÁST VII. ZMĚNA CENY (1) Zhotovitel je povinen ke každé změně v množství nebo kvalitě prováděných prací, která je zapsána a odsouhlasena ve stavebním deníku, zpracovat změnový list, který je podkladem pro zpracování dodatku smlouvy. (2) Změna ceny díla je možná pouze při vzniku následujících okolností : a) víceprací – zhotovitel provede práce, dodávky nebo služby, které nejsou zahrnuté v předmětu díla dle smlouvy ani jejich cena ve sjednané ceně a zhotovitel se s objednatelem dohodl na jejich provedení (vyžádané vícepráce), b) méněprací – zhotovitel neprovede práce, dodávky nebo služby, které jsou zahrnuté v předmětu díla a jejich cena ve sjednané ceně

a objednatel jejich vyjmutí z předmětu díla požaduje, aniž by byl ohrožen výsledek sjednaných zkoušek a kompletnost díla, c) z důvodu nikoli na straně zhotovitele dojde k prodloužení termínu dokončení díla, d) z důvodu hyperinflace, e) při realizaci díla se vyskytnou skutečnosti, které nebyly v době sjednání smlouvy známy a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na cenu díla (vynucené vícepráce), f) při kontrole projektové dokumentace zjistí zhotovitel vady nebo její nevhodnost či neúplnost (dále jen „vady projektové dokumentace“), které mají vliv na cenu díla. (3) Změna ceny díla z důvodu víceprací : a) zhotovitel provede ocenění soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, odsouhlaseného oběma smluvními stranami, jež mají být provedeny navíc, s odpočtem těch prací, jež mají být vypuštěny či nahrazeny, jednotkovými cenami položkových rozpočtů, b) pokud práce a dodávky tvořící vícepráce nebudou v položkovém rozpočtu obsaženy, pak zhotovitel použije jednotkové ceny ve výši odpovídající cenám v obecně známých sbornících doporučených cen (např. označení sborníků RTS, a.s. nebo ÚRS Praha, a.s) pro to období, ve kterém mají být vícepráce realizovány, přičemž účastníci ve smlouvě dohodnou, který z těchto sborníků budou pro dané případy aplikovat, c) na základě dohody mezi objednatelem a zhotovitelem, především v případech, kdy se dané položky stavebních prací, dodávek a služeb v obecně známých sbornících doporučených cen nenacházejí, mohou být jednotkové ceny stanoveny individuální kalkulací zhotovitele, d) v ceně víceprací je nutno zohlednit také odpovídající podíl ostatních nákladů stavebního objektu, provozního souboru nebo stavby ve výši odpovídající jejich podílu v položkových rozpočtech, e) nelze-li změnu ceny vymezit podle jednotkových cen sborníků, lze použít dohodnutých hodinových sazeb, f) při fakturaci víceprací bude k ceně vyčíslena DPH ve výši sazby platné v době zdanitelného plnění. (4) Změna ceny díla z důvodu méněprací : a) zhotovitel zpracuje písemný seznam méněprací formou soupisu stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr, který odsouhlasí s objednatelem, b) zhotovitel provede ocenění soupisu, odsouhlaseného oběma smluvními stranami, ve výši jednotkových cen položkových rozpočtů, c) v ceně méněprací je nutno zohlednit také odpovídající podíl ostatních nákladů stavebního objektu, provozního souboru nebo stavby ve výši odpovídající jejich podílu v položkových rozpočtech. (5) Změna ceny díla z důvodu prodloužení termínu dokončení díla z důvodu nikoliv na straně zhotovitele: a) změna ceny se týká pouze prací, neprovedených v původních termínech dle harmonogramu,

str. 18 b) zhotovitel může uplatnit nárok na změnu ceny z důvodů nevyužití kapacit pracovníků, strojů a podzhotovitelů a z důvodů vývoje cen ve stavebnictví, c) změna ceny může být uplatněna až do výše součtu meziročních nárustů cen od data podpisu smlouvy o dílo do data jejich provádění, d) jednotkové ceny uvedené v položkovém rozpočtu se pro tyto práce přepočtou koeficientem odpovídajícím meziročním nárustům a s takto navýšenými jednotkovými cenami vypracuje zhotovitel nový položkový rozpočet pro práce prováděné v prodlouženém termínu.

Článek 2: Postup fakturace

(6) Změna ceny díla z důvodu hyperinflace a) hyperinflací se pro tyto VOP rozumí případ, kdy vstupní cena materiálu nebo zařízení v době provádění prací oproti datu podpisu smlouvy se zvýší o více než 10 %, b) změna ceny se týká pouze ceny vstupních materiálů, které budou pořízeny po datu, kdy byla překročena hranice hyperinflace, c) zhotovitel předloží nový položkový rozpočet, ve kterém nahradí původní jednotkové ceny příslušných materiálů a zařízení novými skutečnými jednotkovými cenami zjištěnými na základě průzkumu trhu, d) nárok na změnu ceny z důvodu hyperinflace nevzniká, pokud k hyperinflaci došlo v době, kdy byl zhotovitel v prodlení.

(3) Objednatel je povinen se k tomuto soupisu vyjádřit nejpozději do 5 dnů ode dne jeho obdržení.

(7) Změna ceny díla z důvodu nových skutečností: a) pokud se vyskytly nové skutečnosti, které mají vliv na cenu díla, pak zhotovitel zpracuje písemný soupis těchto skutečností formou soupisu prací, dodávek a služeb nebo změn obchodních podmínek, b) tento odsouhlasený soupis ocení způsobem sjednaným pro ocenění víceprací či změn. (8) Změna ceny díla z důvodu vad v projektové dokumentaci Pokud se vyskytly v projektové dokumentaci vady, které zhotovitel zjistil při kontrole dokumentace před zahájením prací či v průběhu jejich realizace a mají vliv na cenu díla, pak zhotovitel postupuje podle postupu při ocenění příslušných víceprací nebo méněprací. (9) Zhotovitel nemá právo domáhat se navýšení ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu, pokud jsou tyto chyby důsledkem nepřesného nebo neúplného ocenění soupisu prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr zhotovitelem.

ČÁST VIII. PLATEBNÍ PODMÍNKY

(1) Cena díla bude hrazena průběžně na základě daňových dokladů (dále jen faktur) vystavených zhotovitelem 1x měsíčně, přičemž datem zdanitelného plnění je poslední den příslušného měsíce.

Článek 4: Lhůty splatnosti (2) Zhotovitel předloží objednateli vždy nejpozději do 5. dne následujícího měsíce soupis provedených prací oceněný v souladu se způsobem sjednaným ve smlouvě o dílo. U dodávek technologických zařízení vzniká zhotoviteli právo fakturace po dodání zařízení na staveniště.

(4) Po odsouhlasení soupisu objednatelem vystaví zhotovitel fakturu nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po termínu zdanitelného plnění fakturovaných prací. (5) Odsouhlasený soupis provedených prací je nedílnou součástí faktury. Bez tohoto soupisu je faktura neúplná. (6) Objednatel vyzve zhotovitele k doplnění faktury z důvodu neúplnosti nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy fakturu obdržel. Objednatel má v této lhůtě právo vrátit doporučeným dopisem fakturu, jejíž obsah či přílohy nesplňují požadavky těchto VOP s uvedením důvodů, pro které fakturu vrací. V takovém případě zhotovitel fakturu opraví a zašle objednateli znovu s novou lhůtou splatnosti. (7) Nedojde-li mezi oběma stranami k dohodě při odsouhlasení množství nebo druhu provedených prací, je zhotovitel oprávněn fakturovat pouze ty práce, dodávky a služby, u kterých nedošlo k rozporu. Sporná částka bude řešena postupem podle části XXIV Řešení sporů. (8) Za konečnou fakturu označí zhotovitel poslední fakturu za práce provedené v měsíci dokončení stav0by.

(1) Zhotovitel na každé faktuře za provedené práce, dodávky a služby i na konečné faktuře uvede jako den splatnosti datum odpovídající lhůtě splatnosti 30 dnů od data odeslání faktury. (2) Objednatel je povinen hradit částky účtované fakturami zhotovitele do termínu splatnosti na nich uvedeném. (3) Peněžitý závazek (dluh) objednatele se považuje za splněný v den, kdy je dlužná částka připsána na účet zhotovitele. (4) Zhotovitel má v případě prodlení objednatele s úhradou fakturovaných částek (nezaplacení v termínu splatnosti ) nárok na úrok z prodlení v dohodnuté či stanovené výši. (5) Prodlení objednatele s úhradou dlužné částky delší než 30 dnů je porušením smlouvy, které opravňuje zhotovitele k odstoupení od smlouvy. Do doby zaplacení je zhotovitel oprávněn přerušit práce na díle. Článek 5: Platby za vícepráce (1) Pokud se na díle vyskytnou vícepráce s jejichž provedením objednatel souhlasí, bude jejich cena na faktuře uvedena samostatně. (2) Taková faktura musí kromě jiných, níže uvedených náležitostí, obsahovat i odkaz na dokument, kterým byly vícepráce sjednány a odsouhlaseny (např. změnový list se soupisem provedených prací). Článek 6: Náležitosti faktury – daňového dokladu

Článek 3: Zádržné (1) Objednatel hradí měsíční faktury vystavené zhotovitelem v souladu s článkem 2 této části až do dosažení 90 % celkové ceny díla bez DPH a DPH v platné výši. (2) Částka rovnající se 10% z ceny díla sloužící jako zádržné, bude uhrazena objednatelem zhotoviteli v samostatných platbách podle níže uvedených podmínek.

(1) Objednatel neposkytne zhotoviteli zálohu, pokud se strany zejména z důvodu časově náročné kompletace dodávek nedohodnou jinak.

(3) Částka rovnající se 50% z celkové hodnoty zádržného, bude uhrazena objednatelem zhotoviteli bez zbytečného odkladu po úspěšném protokolárním předání a převzetí díla. Pokud objednatel převezme dílo, na němž se vyskytují vady či nedodělky, bude tato část zádržného uhrazena až po jejich odstranění.

(2) Bude-li dohodnuto poskytnutí záloh, zúčtují se způsobem sjednaným ve smlouvě o dílo.

(4) Částka rovnající se zbývajícím 50% z celkové hodnoty zádržného, sloužící jako záruka za

Článek 1: Zálohy

řádné plnění záručních podmínek, bude hrazena postupně v ročních splátkách. Objednatel bez zbytečného odkladu po uplynutí každého jednoho roku záruční lhůty uhradí zhotoviteli část zádržného odpovídající podílu celkového zádržného na jeden rok sjednané záruční lhůty.

(1) Faktury zhotovitele musí formou a obsahem odpovídat zákonu o účetnictví a zákonu o dani z přidané hodnoty a musí obsahovat : a) označení daňového dokladu a jeho pořadové číslo, b) identifikační údaje objednatele, c) identifikační údaje zhotovitele, d) označení banky a číslo účtu, na který má být úhrada provedena, e) popis plnění, f) datum vystavení a odeslání faktury, g) datum uskutečnění zdanitelného plnění, h) datum splatnosti, i) výši částky bez DPH celkem a základny podle sazeb DPH, j) sazby DPH, k) výši DPH celkem a podle základen, zaokrouhlené dle příslušných předpisů, l) cenu celkem včetně DPH, m) podpis, v případě elektronického odeslání jméno osoby, která fakturu vystavila.

str. 19 (2) Přílohou k faktuře musí být soupis provedených prací oceněný způsobem dohodnutým ve smlouvě.

(3) Zhotovitel odpovídá též za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze strojů, přístrojů nebo jiných věcí, které zhotovitel použil nebo hodlal použít při provádění díla.

Článek 7: Platby podzhotovitelům Zhotovitel je povinen proplácet oprávněně vystavené faktury podzhotovitelů, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě s podzhotovitelem. Jestliže zhotovitel nesplní tuto povinnost, může objednatel (podle vlastního uvážení) na žádost jím schváleného podzhotovitele, doloženou doklady prokazujícími řádné splnění příslušné části závazku, oprávněnost nároku na řádně uplatněnou platbu (včetně případných aplikovatelných odpočtů a zádržného) a při prodlení zhotovitele s úhradou delší než 30 dnů, zaplatit tomuto podzhotoviteli dlužnou částku (částečně nebo úplně) přímo. Částku vyplacenou podzhotoviteli podle předchozí věty je objednatel oprávněn (podle vlastní úvahy) započíst zhotoviteli proti jeho splatným nebo následně vzniklým finančním pohledávkám nebo zhotovitele vyzvat k provedení neprodlené úhrady této částky na účet objednatele. Neprovede-li zhotovitel tuto úhradu nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % dlužné částky za každý den prodlení. Tato přímá platba objednatelem podzhotoviteli nemá vliv na příslušná ustanovení těchto všeobecných obchodních podmínek, týkajících se zádržného a smluvních pokut.

ČÁST IX. VLASTNICTVÍ DÍLA A NEBEZPEČÍ ŠKODY Článek 1: Vlastnictví díla Vlastnictví zhotovovaného díla se řídí ustanoveními §§ 542 až 545 Obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), není-li mezi smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 2: Nebezpečí škody na díle (1) Škodou na díle je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo. (2) Nebezpečí škody na díle nese od počátku zhotovitel, a to až do termínu předání a převzetí díla mezi zhotovitelem a objednatelem. Článek 3: Odpovědnost zhotovitele za škodu a povinnost škodu nahradit (1) Pokud činností zhotovitele dojde ke způsobení škody objednateli nebo třetím osobám z titulu opomenutí, nedbalosti nebo neplněním podmínek vyplývajících ze zákona, technických nebo jiných norem nebo vyplývajících z této smlouvy je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu tuto škodu odstranit a není-li to možné, tak finančně uhradit. Veškeré náklady s tím spojené nese zhotovitel. (2) Zhotovitel odpovídá i za škodu na díle způsobenou činností těch, kteří pro něj dílo provádějí.

ČÁST X. POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE A DÍLA Článek 1: Pojištění zhotovitele – odpovědnost za škodu způsobenou třetím osobám (1) Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu podnikatelské činnosti kryje škody na věcech (vzniklé poškozením, zničením nebo pohřešováním) a na zdraví (úrazem nebo nemocí): a) způsobené provozní činností, b) způsobené vadným výrobkem, c) vzniklé v souvislosti s poskytovanými službami, d) vzniklé v souvislosti s vlastnictvím nemovitosti, e) vzniklé na věcech zaměstnanců. (2) Zhotovitel je povinen být pojištěn proti škodám způsobeným jeho činností včetně možných škod způsobených pracovníky zhotovitele, a to do výše odpovídající možným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu okolí a to po celou dobu provádění díla. Výše pojistné částky je sjednána ve smlouvě o dílo. (3) Doklady o pojištění je povinen předložit objednateli do 21 dnů po podpisu smlouvy o dílo, nejpozději však k datu předání a převzetí staveniště. (4) Nepředložení dokladů zhotovitelem o pojištění odpovědnosti za škodu objednateli, ani v dodatečné přiměřené lhůtě, je porušením smlouvy, které opravňuje objednatele k odstoupení od smlouvy. Článek 2: Pojištění zhotovitele – zákonné pojištění zaměstnanců Zhotovitel je povinen být po celou dobu provádění díla pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání svých zaměstnanců.

c) pádem pojištěné věci, nárazem, d) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, e) vodou vytékající z vodovodních zařízení, f) neodborným zacházením, nesprávnou obsluhou, úmyslným poškozením, nešikovností, nepozorností a nedbalostí. (2) Pojistná hodnota je u budovaného stavebního nebo montážního díla jeho nová cena, což je hodnota díla po jeho úplném dokončení, u zařízení staveniště jeho nová cena. U ostatního pojišťovaného majetku buď nová cena nebo cena pojištění na první riziko. (3) Je-li to sjednáno, je zhotovitel povinen před zahájením prací pojistit dílo (stavbu, technologická zařízení, materiály a dokumentaci) proti všem možným rizikům (s vyloučením vyšší moci), na celou dobu provádění stavby až do termínu předání a převzetí díla, a to na novou cenu díla. (4) Doklady o pojištění je zhotovitel povinen předložit objednateli do 21 dnů po podpisu smlouvy o dílo, nejpozději však k datu předání a převzetí staveniště. (5) Nepředložení dokladů zhotovitelem o stavebně montážním pojištění díla objednateli ani v dodatečné přiměřené lhůtě je porušením smlouvy, které opravňuje objednatele k odstoupení od smlouvy. Článek 5: Povinnosti smluvních stran při vzniku pojistné události (1) Při vzniku pojistné události zabezpečuje veškeré úkony vůči pojistiteli zhotovitel. Zhotovitel je současně povinen informovat objednatele o veškerých skutečnostech spojených s pojistnou událostí. (2) Smluvní strany jsou povinny v souvislosti s pojistnou událostí poskytovat si veškerou součinnost, která je v jejich možnostech. (3) Náklady na pojištění nese zhotovitel v rámci ceny díla.

Článek 3: Pojištění podzhotovitelů Povinnost obou pojištění podle části X. články (1) a (2) se v plné míře vztahuje také na podzhotovitele.

ČÁST XI. BANKOVNÍ ZÁRUKY

Článek 4: Pojištění díla – stavebně montážní pojištění

Článek 1: Bankovní záruka za řádné provedení díla

(1) Pojištění stavebních a montážních rizik pokrývá škody, které mohou vzniknout v průběhu montáže nebo stavby. Vztahuje se na škody na stavbě, konstrukci budovaného díla, montovaných strojích nebo technologických celcích, montážních a stavebních strojích a na zařízení staveniště z těchto příčin : a) požárem, výbuchem, přímým úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho části nebo jeho nákladu, b) záplavou, povodní, vichřicí, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením sněhových lavin, tíhou sněhu nebo námrazy,

(1) Bankovní záruka za řádné provedení díla kryje finanční nároky objednatele za zhotovitelem (zákonné či smluvní sankce, náhradu škody apod.), vzniklé objednateli z důvodů porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného provedení díla v předepsané kvalitě a smluvené lhůtě, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí výzvě objednatele. (2) Zhotovitel je povinen do 21 dnů po podpisu smlouvy o dílo, nejpozději však k datu předání a převzetí staveniště, poskytnout objednateli originál záruční listiny ve sjednané výši, platné po celou dobu provádění stavby, v případě, kdy jsou

str. 20 sjednané platební podmínky realizovány v souladu s článkem VIII. Platební podmínky. (3) Doba provádění stavby začíná dnem předání a převzetí staveniště a končí dnem předání a převzetí díla. (4) Výše bankovní záruky za řádné provedení díla (garantovaná částka) se stanovuje ve výši 5 % z ceny díla a objednatel pozbývá nárok na její uplatnění dnem úspěšného předání a převzetí díla. V případě dílčího plnění zhotovitele vůči objednateli, je-li předáváno dílo po částech, snižuje se i hodnota bankovní záruky s ohledem na objem již předané části díla. (5) Nepředložení záruční listiny zhotovitelem objednateli ani v dodatečné přiměřené lhůtě je porušením smlouvy, které opravňuje objednatele k odstoupení od smlouvy. Článek 2: Bankovní záruka za řádné dokončení díla (1) Zádržné, dohodnuté podle podmínek v části VIII. Platební podmínky, může být nahrazeno bankovní zárukou ve stejné výši.

ve výši 5% z celkové ceny díla (tj. 50% z celkové hodnoty zádržného) v prvním roce průběhu záruční lhůty a k 1. dni každého dalšího roku se snižuje o část garantované částky odpovídající podílu celkové výše bankovní záruky na jeden rok sjednané záruční lhůty. (5) Objednatel pozbývá nárok z bankovní záruky dnem uplynutí posledního dne záruční lhůty. Článek 4: Obecně k uplatnění práv ze záruk (1) Výplatu peněžních prostředků z bankovní záruky může objednatel uplatnit jen v případě neplnění povinností zhotovitele, na které byl objednatelem písemně upozorněn, a ani v poskytnuté přiměřené náhradní lhůtě svůj závazek nesplnil, nebo v případě prokázané škody způsobené zhotovitelem. (2) Objednatel je po skončení platnosti bankovní záruky povinen vrátit záruční listinu zpět zhotoviteli do 14 dnů ode dne skončení její platnosti.

ČÁST XII. STAVENIŠTĚ Článek 1: Předání a převzetí staveniště

(2) Finanční ústav v záruční listině potvrzuje, že uhradí objednateli částku až do výše zádržného dohodnutého ve smlouvě, jestliže Zhotovitel nesplní své závazky spojené s dokončením díla a odstraněním vad a nedodělků z protokolu o předání a převzetí díla. (3) Zhotovitel v termínu před provedením úhrady 90 % celkové ceny díla poskytne objednateli originál záruční listiny ve výši zádržného, platné do termínu předání a převzetí díla, prodloužené do termínu odstranění vad a nedodělků z protokolu o předání a převzetí díla. (4) Objednatel pozbývá nárok z bankovní záruky dnem podpisu protokolu o odstranění poslední vady nebo nedodělku. Článek 3: Bankovní záruka za řádné plnění záručních podmínek (1) Bankovní záruka, kterou může zhotovitel ve smyslu ustanovení části XI. čl. 2 odst. 1 nahradit zádržné podle části VIII. čl. 3 odst. 4 těchto VOP, kryje finanční nároky objednatele za zhotovitelem (zákonné či smluvní sankce, náhradu škody apod.), vzniklé objednateli z důvodů porušení povinností zhotovitele v průběhu záruční lhůty, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí výzvě objednatele. (2) Zhotovitel je povinen v termínu předání a převzetí díla, poskytnout objednateli originál záruční listiny ve sjednané výši, platné po celou dobu záruční lhůty. (3) Záruční lhůta začíná dnem předání a převzetí díla. (4) Výše bankovní záruky za řádné plnění záručních podmínek (garantovaná částka) se stanovuje

(1) Objednatel je povinen předat a zhotovitel převzít staveniště (nebo jeho ucelenou část) prosté faktických vad a práv třetích osob v termínu do 10 dnů od podpisu smlouvy, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. (2) Nepředání staveniště objednatelem ani v dodatečné přiměřené lhůtě je porušením smlouvy, které opravňuje zhotovitele k odstoupení od smlouvy. Článek 2: Organizace předání a převzetí staveniště (1) O předání a převzetí staveniště vyhotoví objednatel písemný protokol, který obě strany podepíší. (2) Za den předání a převzetí staveniště se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu příslušného protokolu. (3) Součástí předání a převzetí staveniště je i předání dokumentů objednatelem zhotoviteli, nezbytných pro řádné užívání staveniště, pokud nebyly tyto doklady předány dříve, a to zejména : a) vytyčovací schéma staveniště s vytýčením směrových a výškových bodů, b) vyznačení přístupových a příjezdových cest, c) vyznačení bodů pro napojení odběrných míst vody, kanalizace, elektrické energie, plynu či případně jiných médií, d) podmínky vztahující se k ochraně životního prostředí (zejména v otázkách zeleně, manipulace s odpady, odvod znečištěných vod apod.), e) doklady o vytýčení stávajících inženýrských sítí nacházejících se v prostoru staveniště, případně i na pozemcích přilehlých, které budou prováděním díla dotčeny, včetně podmínek správců nebo vlastníků těchto sítí.

Článek 3: Ochrana stávajících podzemních inženýrských sítí (1) Zhotovitel je povinen seznámit se po převzetí staveniště s rozmístěním a trasou stávajících inženýrských sítí na staveništi a přilehlých pozemcích dotčených prováděním díla a tyto vhodným způsobem chránit tak, aby v průběhu provádění díla nedošlo k jejich poškození. (2) Zhotovitel je povinen dodržovat všechny podmínky správců nebo vlastníků sítí a nese veškeré důsledky a škody vzniklé jejich nedodržením. (3) Zhotovitel neodpovídá za škody na stávajících inženýrských sítích, které nebyly vyznačeny v podkladech objednatele. (4) Dojde-li k poškození stávajících inženýrských sítí, které byly řádně vytýčeny a předány, nese veškeré náklady na uvedení sítí do původního stavu zhotovitel včetně případných škod, pokut apod. (5) Dojde-li k poškození stávajících inženýrských sítí, které nebyly řádně vytýčeny a předány, je zhotovitel povinen bezodkladně uvést poškozené sítě do původního stavu a veškeré náklady na uvedení sítí do původního stavu hradí objednatel včetně případných škod, pokut apod. Článek 4: Vybudování zařízení staveniště (1) Provozní, sociální a případně i výrobní zařízení staveniště zabezpečuje zhotovitel v souladu se svými potřebami, požadavky objednatele pro výkon technického a autorského dozoru uvedenými v zadávací dokumentaci a respektováním projektové dokumentace předané objednatelem. (2) Náklady na projekt, vybudování, zprovoznění, údržbu, likvidaci a vyklizení zařízení staveniště jsou zahrnuty v ceně díla. (3) Jako součást zařízení staveniště zajistí zhotovitel i rozvod potřebných médií na staveništi a jejich připojení na odběrná místa určená objednatelem. Zhotovitel je povinen zabezpečit samostatná měřící místa na úhradu jím spotřebovaných energií a tyto uhradit. (4) Zhotovitel je povinen poskytnout objednateli a osobám vykonávajícím funkci technického a autorského dozoru provozní prostory a zařízení nezbytné pro výkon jejich funkce při realizaci díla. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, předpokládá se prostor minimálně 1 kanceláře o ploše 9 m2 napojené na zdroje elektřiny a topení. Náklady s tímto spojené jsou v ceně díla včetně energií. Článek 5: Užívání staveniště (1) Zhotovitel je povinen užívat staveniště pouze pro účely související s prováděním díla a při užívání staveniště je povinen dodržovat veškeré právní předpisy. (2) Odvod srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště zajišťuje zhotovitel a je

str. 21 povinen dbát na to, aby nedocházelo k podmáčení staveniště nebo okolních ploch. Pokud k této činnosti využije veřejných stokových sítí, je povinen tuto skutečnost projednat s vlastníkem těchto sítí. (3) Zhotovitel zajistí střežení staveniště a v případě potřeby i jeho oplocení nebo jiné vhodné zabezpečení. (4) Zhotovitel není oprávněn využívat staveniště k ubytování osob, pokud k tomu není určeno. (5) Zhotovitel je povinen umístit na staveništi štítek s identifikačními údaji, který mu předal objednatel, případně informační tabuli v provedení a rozměrech obvyklých, s uvedením údajů o stavbě a údajů o zhotoviteli, objednateli a o osobách vykonávajících funkci technického a autorského dozoru. Zhotovitel je povinen tuto identifikační tabuli udržovat, na základě údajů předaných objednatelem, v aktuálním stavu. (6) Jiné informační tabule či reklamy lze na staveništi umístit pouze se souhlasem objednatele.

vyklizení staveniště třetí osobou a náklady s tím spojené uhradí objednateli zhotovitel. (3) Smluvní strany sepíší a podepíší na závěr protokol o vyklizení staveniště.

ČÁST XIII. PROVÁDĚNÍ DÍLA Článek 1: Kontrola projektové dokumentace (1) Zhotovitel je povinen přezkoumat předanou projektovou dokumentaci a bez zbytečného odkladu od jejího předání, nejpozději však před zahájením prací na příslušné části díla, předat objednateli případný soupis zřejmých vad a nedostatků předané projektové dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění s dopadem na cenu díla. (2) Postup při odstranění zjištěných vad projektové dokumentace se řídí ustanoveními uvedenými v části XX. Změna smlouvy. Článek 2: Zahájení prací

Článek 6: Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací (1) Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám nebo překopům veřejných komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky. (2) Jestliže v souvislosti s provozem staveniště nebo prováděním díla bude třeba umístit nebo přemístit dopravní značky podle předpisů o pozemních komunikacích, obstará tyto práce zhotovitel. (3) Zhotovitel dále zodpovídá i za umisťování, přemisťování a udržování dopravních značek v souvislosti s průběhem provádění prací. Jakékoliv pokuty či náhrady škod vzniklých v této souvislosti jdou k tíži zhotovitele. (4) Zhotovitel je povinen udržovat na staveništi pořádek. (5) Zhotovitel je povinen průběžně ze staveniště odstraňovat všechny druhy odpadů, stavební suti a nepotřebného materiálu. (6) Zhotovitel je rovněž povinen zabezpečit, aby odpad vzniklý z jeho činnosti nebo stavební materiál nebyl umísťován mimo staveniště.

(1) Zhotovitel zahájí činnosti vedoucí k dokončení stavby dnem předání a převzetí staveniště.

(2) Nevyklidí-li zhotovitel staveniště ve sjednaném termínu je objednatel oprávněn zabezpečit

(1) Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně. Zhotovitel se však zavazuje brát v úvahu veškeré upozornění a pokyny objednatele, týkající se realizace předmětného díla a upozorňující na možné porušování smluvních povinností zhotovitele. (2) Zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče (především se může jednat o zjištěnou vadu v projektové dokumentaci). (3) Zhotovitel do doby obdržení nových pokynů od objednatele, je oprávněn přerušit provádění prací, pokud je to nezbytně nutné. O tuto dobu přerušení má zhotovitel nárok na prodloužení termínu dokončení díla, případně náhradu vzniklých vícenákladů. (4) Objednatel je povinen upozornit zhotovitele bez zbytečného odkladu na nevhodné provádění díla a na nové skutečnosti, týkající se předmětného díla, které zjistil v průběhu výstavby. Článek 5: Kontrola provádění prací

(2) Pokud zhotovitel nezahájí činnosti vedoucí ke zdárnému dokončení stavby do 15 dnů ode dne předání a převzetí staveniště ani v dodatečné přiměřené lhůtě, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy. Článek 3: Harmonogram postupu výstavby (1) Zhotovitel je povinen předložit objednateli do 14 dnů po podpisu smlouvy harmonogram provádění díla, respektující zadávací požadavky objednatele. (2) Harmonogram začíná termínem předání a převzetí staveniště a končí termínem předání a převzetí díla včetně lhůty pro vyklizení staveniště. (3) V tomto harmonogramu musí být uvedeny základní druhy prací v rámci jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů a u nich uveden předpokládaný termín realizace a finanční objem prováděných prací v jednotlivých měsících provádění díla. (4) V harmonogramu musí být uvedeny také termíny stavební připravenosti pro zahájení prací podzhotovitelů.

Článek 7: Vyklizení staveniště (1) Lhůta pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště je nejpozději do 15 dnů ode dne předání a převzetí díla, pokud v protokolu o předání a převzetí není dohodnuto jinak (zejména jde-li o ponechání zařízení, nutných pro zabezpečení odstranění vad a nedodělků díla ve smyslu protokolu o předání a převzetí díla).

Článek 4: Pokyny objednatele

(5) Pokud jsou při provádění stavby poskytovány dodávky či práce jinými osobami přímo pro objednatele, je objednatel povinen do předloženého harmonogramu vyznačit termíny stavební připravenosti a provádění těchto přímých dodávek. (6) Zhotovitel je povinen udržovat harmonogram postupu výstavby v aktuálním stavu a v případě změny vždy předat objednateli aktualizovaný harmonogram postupu výstavby v podrobnostech odpovídajících původnímu harmonogramu.

(1) Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze smlouvy nebo obecně závazných právních předpisů, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel tak neučiní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, jedná se o porušení smlouvy, které opravňuje objednatele k odstoupení od smlouvy. (2) Zhotovitel je povinen vyzvat objednatele ke kontrole a prověření prací, které v dalším postupu budou zakryty nebo se stanou nepřístupnými (postačí zápis ve stavebním deníku). Zhotovitel je povinen vyzvat objednatele nejméně 3 pracovní dny před termínem, v němž budou předmětné práce zakryty. (3) Pokud se objednatel ke kontrole přes včasné písemné vyzvání nedostaví, je zhotovitel oprávněn předmětné práce zakrýt. Bude-li v tomto případě objednatel dodatečně požadovat jejich odkrytí, je zhotovitel povinen toto odkrytí provést na náklady objednatele. Pokud se však zjistí, že práce nebyly řádně provedeny, nese veškeré náklady spojené s odkrytím prací, opravou chybného stavu a následným zakrytím zhotovitel. Článek 6: Dodržování podmínek stanovisek příslušných orgánů a organizací (1) Zhotovitel se zavazuje dodržet při provádění díla veškeré podmínky vyplývající z rozhodnutí a stanovisek příslušných orgánů a organizací. (2) Pokud nesplněním těchto podmínek vznikne objednateli škoda, hradí ji zhotovitel v plném roz-

str. 22 sahu. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani v případě vynaložení veškeré možné péče, kterou na něm lze spravedlivě požadovat.

(5) Zhotovitel doloží na vyzvání objednatele, nejpozději však v termínu předání a převzetí díla soubor certifikátů, či jiných průvodních dokladů rozhodujících materiálů užitých k vybudování díla.

Článek 7: Dodržování zásad ochrany životního prostředí

Článek 10: Stavební deník

(1) Zhotovitel při provádění díla provede veškerá potřebná opatření, která zamezí nežádoucím vlivům stavby na okolní prostředí (zejména na nemovitosti přiléhající ke staveništi) a je povinen dodržovat veškeré podmínky vyplývající z právních předpisů řešících problematiku vlivu stavby na životní prostředí. (2) Zhotovitel je povinen vést evidenci o všech druzích odpadů vzniklých z jeho činnosti a vést evidenci o způsobu jejich ukládání a zneškodňování ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění. Článek 8: Kvalifikace pracovníků zhotovitele (1) Veškeré odborné práce musí vykonávat pracovníci zhotovitele nebo jeho podzhotovitelů mající příslušnou kvalifikaci. (2) Doklad o kvalifikaci pracovníků je zhotovitel na požádání objednatele povinen doložit. (3) Objednatel je oprávněn po zhotoviteli požadovat, aby odvolal (nebo sám vykáže ze stavby) jakoukoliv osobu zaměstnanou zhotovitelem na stavbě, která si počíná tak, že to ohrožuje bezpečnost a zdraví její či jiných pracovníků na stavbě (to se týká i požívání alkoholických či návykových látek, které snižují jeho pracovní pozornost a povinnosti se při podezření podrobit příslušnému testu).

(1) Zhotovitel je povinen vést ode dne předání a převzetí staveniště stavební deník, do kterého zapisuje skutečnosti předepsané zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou. Tato povinnost se týká i staveb podléhajících souhlasu s provedením ohlášené stavby. (2) Povinnost vést stavební deník končí dnem odstranění vad a nedodělků z přejímacího řízení nebo vydáním kolaudačního souhlasu (rozhodující je okolnost, která nastane později). (3) Zápisy do stavebního deníku provádí zhotovitel formou denních záznamů. Veškeré okolnosti rozhodné pro plnění díla musí být učiněny zhotovitelem v ten den, kdy nastaly nebo nejpozději následující den, kdy se na stavbě pracuje. (4) Zápisy do stavebního deníku se provádí v originále a dvou kopiích. Originály zápisů je zhotovitel povinen předat objednateli po dokončení stavby. První kopii obdrží zhotovitel a druhou kopii objednatel případně jím pověřená osoba. (5) Stavební deník musí být přístupný kdykoliv v průběhu pracovní doby oprávněným osobám objednatele, případně jiným osobám oprávněným do stavebního deníku zapisovat. (6) Objednatel, nebo jím pověřená osoba vykonávající funkci technického dozoru, je povinen se vyjadřovat k zápisům ve stavebním deníku učiněným zhotovitelem nejpozději do 5 dnů ode dne vzniku zápisu, jinak se má za to, že s uvedeným zápisem souhlasí.

Článek 9: Použité materiály a výrobky (1) Věci, které jsou potřebné k provedení díla, je povinen opatřit zhotovitel. (2) Pro stavbu mohou být použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. (3) Zhotovitel se zavazuje a ručí za to, že při realizaci díla nepoužije žádný materiál, o kterém je v době jeho užití známo, že je škodlivý. Pokud tak zhotovitel učiní, je povinen na písemné vyzvání objednatele provést okamžitě nápravu a veškeré náklady s tím spojené nese zhotovitel. (4) Zhotovitel se zavazuje, že k realizaci díla nepoužije materiály, které nemají požadovanou certifikaci či předepsaný průvodní doklad, je-li to pro jejich použití nezbytné podle příslušných předpisů.

(7) Nesouhlasí-li zhotovitel se zápisem, který učinil do stavebního deníku objednatel nebo jím pověřená osoba vykonávající funkci technického dozoru, případně osoba vykonávající funkci autorského dozoru, musí k tomuto zápisu připojit svoje stanovisko nejpozději do 5 dnů, jinak se má za to, že se zápisem souhlasí. (8) Ve stavebním deníku musí být uvedeny identifikační údaje : a) název stavby (nebo její části) podle stavebního povolení, b) místo stavby, c) název, sídlo, IČ zhotovitele včetně jmenného seznamu osob oprávněných za zhotovitele provádět zápisy do stavebního deníku s uvedením jejich kontaktů a podpisového vzoru, d) název, sídlo, IČ objednatele včetně jmenného seznamu osob oprávněných za objednatele provádět zápisy do stavebního deníku s uvedením jejich kontaktů a podpisového vzoru, e) název, sídlo, IČ zpracovatele projektové dokumentace, f) název, sídlo, IČ podzhotovitelů, g) jména a příjmení osob zabezpečujících odborné provádění stavby s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti,

h) jména a příjmení osob vykonávajících technický dozor, i) jména a příjmení osob vykonávajících autorský dozor, j) jména, příjmení a funkce dalších osob oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku, k) seznam projektové a ostatní technické dokumentace stavby včetně případných jejich změn, l) seznam nebo odvolávky na dokumenty a doklady ke stavbě, m) změny dodavatelů nebo odpovědných osob během výstavby. (9) Do stavebního deníku zapisuje zhotovitel pravidelné denní záznamy, které obsahují tyto údaje : a) jména a příjmení pracovníků pracujících na staveništi, b) klimatické podmínky na staveniště a jeho stav, c) popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup, d) dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování, e) nasazení mechanizačních prostředků. (10) Do stavebního deníku zapisuje zhotovitel další údaje dokumentující veškeré skutečnosti rozhodné pro provádění díla : a) předání a převzetí staveniště, b) zahájení prací, případně termíny a důvody přerušení včetně technologických přestávek, c) nástupy a provádění a ukončení prací podzhotovitelů, d) seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany životního prostředí, e) údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí, f) zvláštní opatření při bouracích a demoličních pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod., g) manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady, h) geodetická měření, i) montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí, jejich předání a převzetí, j) provoz a užívání mechanizačních prostředků, k) výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu, l) opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod., m) provádění a výsledky kontrol všech druhů, n) souhlas se zakrýváním prací, o) odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení a odchylek od ověřené projektové dokumentace, p) skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv, q) dílčí přejímky ukončených prací, r) provedení a výsledky zkoušek a měření, s) škody způsobené stavební činností včetně přijatých opatření, t) předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí, u) odstranění vad a nedodělků, v) výsledky kontrolních prohlídek stavby (§§ 133,134 Stavebního zákona),

str. 23 w) výsledky činnosti autorizovaného inspektora, x) zřízení, provozování a odstranění dočasných objektů zařízení staveniště. y) nepředvídaný nález kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologický nález. (11) Do stavebního deníku jsou oprávněni zapisovat jakož i nahlížet nebo pořizovat výpisy : a) oprávnění zástupci objednatele, b) oprávnění zástupci zhotovitele, c) osoba vykonávající stavební dozor, d) osoba pověřená výkonem technického dozoru, e) osoba pověřená výkonem autorského dozoru, f) osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, g) osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, h) koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i) autorizovaný inspektor, j) další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. (12) Stavební deník musí mít číslované listy a nesmí v něm být vynechána volná místa. (13) Zápisy do stavebního deníku musí být prováděny čitelně a musí být vždy k nadepsanému jménu a funkci podepsány osobou, která příslušný zápis učinila. (14) V případě neočekávaných událostí nebo okolností majících zvláštní význam pro další postup stavby, pořizuje zhotovitel i příslušnou fotodokumentaci, která se stane součástí stavebního deníku. (15) Zápisy ve stavebním deníku se nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování příslušných dodatků smlouvy. (16) Objednatel má povinnost archivovat stavební deník po dobu nejméně 10 let ode dne vydání kolaudačního souhlasu, případně ode dne dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje. (17) Stavební deník může být veden elektronickou formou v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu. Článek 11: Kontrolní dny (1) Pro účely kontroly průběhu provádění díla organizuje objednatel kontrolní dny v termínech nezbytných pro řádné provádění kontroly, nejméně však 1x měsíčně. (2) Objednatel je povinen oznámit konání kontrolního dne písemně nejméně 5 dnů před jeho konáním. (3) Kontrolních dnů se zúčastní zástupci objednatele případně osob vykonávající funkci technického dozoru a autorského dozoru. (4) Zástupci zhotovitele jsou povinni se zúčastňovat kontrolních dnů. Zhotovitel má právo přizvat na kontrolní den své podzhotovitele.

(5) Kontrolní dny vede objednatel, který může jejich vedením pověřit osobu vykonávající funkci technického dozoru. (6) Obsahem kontrolního dne je zejména zpráva zhotovitele o postupu prací, kontrola časového a finančního plnění provádění prací, připomínky a podněty osob vykonávajících funkci technického a autorského dozoru a stanovení případných nápravných opatření a úkolů. (7) Objednatel pořizuje z kontrolního dne zápis o jednání, který písemně předá všem zúčastněným. (8) Zhotovitel je povinen zapsat termín konání kontrolního dne a jeho závěry do stavebního deníku.

speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravny) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie). Článek 2: Individuální vyzkoušení (1) Individuálním vyzkoušením se rozumí provedení vyzkoušení jednotlivých elementů (např. ventilátory, klapky, spínače apod.) v rozsahu nutném k prověření úplnosti a správnosti montáže. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. (2) Zhotovitel je povinen oznámit objednateli zahájení individuálních zkoušek. Objednatel má právo se individuálních zkoušek zúčastnit.

Článek 12: Archeologické nálezy (1) Všechny fosílie, mince, cenné nebo starožitné předměty a stavby a další zbytky nebo předměty geologického nebo archeologického zájmu nalezené na staveništi budou předány do péče a pravomoci objednatele. (2) Zhotovitel podnikne odpovídající opatření k tomu, aby se zaměstnancům zhotovitele nebo jiným osobám zabránilo ve zcizení nebo poškození těchto nálezů. (3) Pokud zhotovitel při provádění prací zjistí nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy, je povinen neprodleně oznámit nález objednateli a jeho jménem též stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen a v nezbytném rozsahu přerušit práce. Objednatel je povinen rozhodnout o dalším postupu, a to písemně a bez zbytečného odkladu, přičemž budou respektovány podmínky stanovené stavebním úřadem. (4) Jestliže zhotoviteli vznikne zpoždění a/nebo náklady v důsledku plnění těchto pokynů, předá zhotovitel objednateli další upozornění a vznikne mu nárok na prodloužení lhůty v důsledku tohoto zpoždění, pokud je nebo bude dokončení opožděno a uhrazení veškerých vzniklých nákladů, které budou zahrnuty do ceny díla.

ČÁST XIV. TECHNOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ Článek 1: Definice technologického zařízení Technologickým zařízením se pro účely těchto VOP rozumí soubor strojních zařízení, zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťujících

(3) Náklady individuálního vyzkoušení hradí zhotovil a jsou součástí ceny díla. (4) O provedení a výsledku individuálního vyzkoušení provede zhotovitel zápis ve stavebním deníku. Článek 3: Komplexní vyzkoušení (1) Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel, že stavební dílo s technologickým zařízením je řádně dokončeno, je kvalitní, případně že je jako celek schopno zkušebního provozu, je-li sjednán. Jestliže podle smlouvy o dílo má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednatele včas pozvat. (2) Pokud nebylo komplexní vyzkoušení dohodnuto ve smlouvě a povaha díla je vyžaduje, sjednají objednatel a zhotovitel dodatkem ke smlouvě o dílo podmínky, za nichž toto vyzkoušení bude provedeno. (3) Věcným podkladem pro tuto dohodu je projektová dokumentace. Podstatnou náležitostí tohoto ujednání je shoda smluvních stran o kritériích posuzování úspěšnosti komplexního vyzkoušení. (4) Povinností objednatele je, že v rozsahu, který bude písemně dohodnut ve smlouvě o dílo, obstará na svůj náklad kvalifikované pracovníky, suroviny, provozní materiály, energie a jiné prostředky (podle povahy technologického zařízení) potřebné ke komplexnímu vyzkoušení a popřípadě též pro přípravu k němu. Náklady komplexního vyzkoušení hradí objednatel, produkce získaná komplexním vyzkoušením náleží objednateli. (5) O ukončení komplexního vyzkoušení a o tom, zda bylo úspěšné či nikoliv, jsou smluvní strany povinny sepsat zápis. (6) Zhotovitel hradí veškeré náklady komplexního vyzkoušení tehdy, pokud nebylo úspěšné z příčin na jeho straně.

str. 24 Článek 4: Zkušební provoz (1) Zkušební provoz technologického zařízení provádí, je-li tak sjednáno ve smlouvě o dílo, objednatel na převzatém díle po úspěšném komplexním vyzkoušení zhotovitelem a za součinnosti zhotovitele. Zkušebním provozem se prověřuje, zda zařízení je za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopno dosahovat výkonů (parametrů) v kvalitě a množství stanovených v projektové dokumentaci. (2) Smluvní strany sjednají ve smlouvě dobu zahájení a délku zkušebního provozu, jakož i kritéria výsledného hodnocení, podmínky, rozsah a technicky nutnou dobu účasti zhotovitele. (3) Zkušební provoz bude zahájen v termínu sjednaném dle smlouvy o dílo, pokud není termín zahájení ve smlouvě o dílo sjednán, pak nejpozději do 3 dnů ode dne protokolárního předání a převzetí díla. (4) Pokud zkušební provoz v dohodnuté lhůtě neprokáže splnění v projektové dokumentaci stanovených parametrů, smluvní strany sjednají jeho prodloužení. Náklady prodlouženého zkušebního provozu hradí zhotovitel, pokud byl zkušební provoz neúspěšný z příčin na jeho straně. (5) Zhotovitel je povinen při předání a převzetí díla objednateli předat i provozní řád na zkušební provoz.

ČÁST XV. BEZPEČNOST PRÁCE

Článek 3: Dodržování bezpečnosti a hygieny práce (1) Zhotovitel v plné míře odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na staveništi a je povinen zabezpečit jejich vybavení ochrannými pracovními pomůckami.

(2) Objednatel je oprávněn kontrolovat dodržování a plnění postupů podle kontrolního a zkušebního plánu a v případě odchylky postupu zhotovitele od tohoto dokumentu požadovat okamžitou nápravu a v případě vážného porušení povinností zhotovitele oproti kontrolnímu a zkušebnímu plánu pozastavit provádění prací.

(2) Zhotovitel odpovídá za to, že všichni jeho zaměstnanci byli podrobeni vstupní lékařské prohlídce a že jsou zdravotně způsobilí k práci na díle.

ČÁST XVII. PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA

(3) Zhotovitel je povinen provést pro všechny své zaměstnance pracující na díle vstupní i provádět průběžná školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o požární ochraně.

Článek 1: Dokončení díla

(4) Zhotovitel je povinen zabezpečit provedení vstupního školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o požární ochraně i u svých podzhotovitelů.

(2) Zhotovitel písemně oznámí datum dokončení díla objednateli nejméně 14 dnů před dokončením a současně jej vyzve k předání a převzetí díla.

(5) Zhotovitel je rovněž povinen průběžně znalosti svých zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o požární ochraně obnovovat a kontrolovat. (6) Pracovníci objednatele, autorského dozoru a technického dozoru musejí být zhotovitelem proškoleni o bezpečnosti pohybu na staveništi. (7) Zástupci objednatele se mohou po staveništi pohybovat pouze s vědomím zhotovitele a jsou povinni dodržovat bezpečnostní pravidla a předpisy. (8) Zhotovitel je povinen provádět v průběhu provádění díla vlastní dozor a soustavnou kontrolu nad bezpečností práce a požární ochranou na staveništi.

Článek 1: Povinnosti objednatele (1) Objednatel je povinen upozornit zhotovitele na všechny okolnosti, které mají vliv na provoz a bezpečnost na staveništi. (2) Objednatel je povinen zajistit, aby osoby vykonávající technický a autorský dozor dodržovaly bezpečnost při pohybu a práci na staveništi.

(9) Zhotovitel je povinen zabezpečit i veškerá bezpečností opatření na ochranu osob a majetku mimo prostor staveniště, jsou-li dotčeny prováděním prací na díle (zejména veřejná prostranství nebo komunikace ponechaná v užívání veřejnosti jako např. podchody pod lešením). (10) Zhotovitel je povinen v přiměřeném rozsahu pravidelně kontrolovat, zda sousedící objekty netrpí vlivy prováděných stavebních prací.

Článek 2: Bezpečnost práce na staveništi (1) Zhotovitel je povinen zajistit na staveništi veškerá bezpečnostní a hygienická opatření a požární ochranu staveniště i prováděného díla, a to v rozsahu a způsobem stanoveným příslušnými předpisy. (2) Zhotovitel je povinen vypracovat pro staveniště požární řád, poplachové směrnice stavby a provozně dopravní řád stavby a je povinen je viditelně na staveništi umístit. (3) Zhotovitel je povinen zajistit bezpečný vstup a vjezd na staveniště a stejně tak i výstup a výjezd z něj. Za provoz na staveništi odpovídá zhotovitel.

(11) Dojde-li k jakémukoliv úrazu při provádění díla nebo při činnostech souvisejících s prováděním díla je zhotovitel povinen zabezpečit vyšetření úrazu a sepsání příslušného záznamu. Objednatel je povinen poskytnout zhotoviteli nezbytnou součinnost.

ČÁST XVI. KONTROLY, ZKOUŠKY A REVIZE (1) Zhotovitel je povinen, pokud je to dohodnuto, před zahájením prací předložit objednateli nebo technickému dozoru objednatele kontrolní a zkušební plán, který bude pro zhotovitele závazný a bude se jím řídit po celou dobu realizace.

(1) Zhotovitel je povinen dokončit dílo v termínu sjednaném ve smlouvě.

(3) V případě, že zhotovitel hodlá dokončit dílo před termínem sjednaným ve smlouvě, je povinen nové datum dokončení díla objednateli písemně oznámit nejméně 14 dnů předem a současně jej vyzvat k předání a převzetí díla. (4) Objednatel je povinen zahájit přejímací řízení nejpozději do 7 dnů ode dne dokončení díla. Objednatel však není povinen zahájit přejímací řízení před sjednaným termínem dokončení díla. (5) Pokud se při předání a převzetí díla prokáže, že dílo není dokončeno, je zhotovitel povinen dílo dokončit v náhradní lhůtě a nese veškeré náklady vzniklé objednateli s opakovaným předáním a převzetím díla. (6) Poskytnutí náhradního termínu neznamená, že objednatel nemůže uplatnit smluvní sankce za nesplnění termínu dokončení díla. Článek 2: Předání a převzetí díla Obě smluvní strany mohou smlouvou nebo dodatkem sjednat předávání a přejímání díla po částech nebo mohou sjednat předčasné předání. Článek 3: Organizace předání díla (1) Pokud není dohodnuto jinak, je místem předání místo, kde je stavba prováděna. (2) Před zahájením předávacího a přejímacího řízení obě strany dohodnou organizační záležitosti předání a převzetí díla. (3) Objednatel je povinen k předání a převzetí díla přizvat osoby vykonávající funkci technického a autorského dozoru. (4) Objednatel je oprávněn přizvat k předání a převzetí díla i jiné osoby, jejichž účast pokládá za nezbytnou (např. budoucího uživatele díla). (5) Zhotovitel je oprávněn k předání a převzetí díla přizvat své podzhotovitele.

str. 25 Článek 4: Doklady nezbytné k předání a převzetí díla (1) Zhotovitel je povinen připravit a doložit u předávacího a přejímacího řízení doklady, odpovídající povaze díla, jako : a) dokumentace skutečného provedení díla ve dvojím vyhotovení, b) zápisy a osvědčení o provedených zkouškách použitých materiálů včetně prohlášení o shodě, c) zápisy a výsledky předepsaných měření (radon, CO, apod.), d) zápisy a výsledky o vyzkoušení smontovaného zařízení, o provedených revizních a provozních zkouškách (např. tlakové zkoušky, revize elektroinstalace, plynu, tlakové nádoby, komíny apod.), e) zápisy a výsledky o prověření prací a konstrukcí zakrytých v průběhu prací, f) seznam strojů a zařízení, které jsou součástí díla, jejich pasporty, záruční listy, návody k obsluze a údržbě v českém jazyce, g) originál stavebního deníku(ů) a kopie změnových listů, h) provozní řád pro zkušební provoz, i) provozní řád pro trvalý provoz, j) protokol o zaškolení obsluhy. (2) Nedoloží-li zhotovitel sjednané doklady, nepovažuje se dílo za dokončené a schopné předání.

(3) Obsahuje-li dílo, které je předmětem předání a převzetí, vady nebo nedodělky, musí protokol obsahovat dále : a) soupis zjištěných vad a nedodělků, b) dohodu o způsobu a termínech jejich odstranění, popřípadě o jiném způsobu narovnání, c) dohodu o zpřístupnění díla nebo jeho částí zhotoviteli za účelem odstranění vad nebo nedodělků.

(2) Předávání a přejímání po částech musí být dohodnuto ve smlouvě, případně v dodatku smlouvy.

(4) V případě, že objednatel odmítá dílo převzít, uvede v protokolu o předání a převzetí díla i důvody, pro které odmítá dílo převzít.

(1) Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, lze užívat na základě oznámení záměru o užívání dokončené stavby nebo kolaudačního souhlasu. Oznámení, případně žádost o kolaudační souhlas je povinen podat na stavební úřad objednatel.

(5) V případě, že se přejímacího řízení zúčastnili i podzhotovitelé, může protokol obsahovat prohlášení, že příslušnou část díla předává podzhotovitel zhotoviteli a zhotovitel dále objednateli. Článek 6: Vady a nedodělky (1) Objednatel je povinen převzít i dílo, které vykazuje vady a nedodělky, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými nebrání řádnému užívání díla. (2) Nedojde-li mezi oběma stranami k dohodě o termínu odstranění vad a nedodělků, pak platí, že vady a nedodělky je zhotovitel povinen odstranit nejpozději do 30 dnů ode dne předání a převzetí díla.

(3) Objednatel je povinen připravit a doložit u předávacího a přejímacího řízení zejména příslušné doklady podle stavebního zákona opravňující stavbu umístit a realizovat. Tyto doklady slouží při předání a převzetí díla ke kontrole, zda byly splněny podmínky v nich obsažené.

(3) Zhotovitel je povinen ve stanovené lhůtě odstranit vady nebo nedodělky i v případě, kdy podle jeho názoru za vady a nedodělky neodpovídá.

(4) Objednatel je oprávněn při přejímacím a předávacím řízení požadovat provedení dalších dodatečných zkoušek včetně zdůvodnění, proč je požaduje a s uvedením termínu, do kdy je požaduje provést. Pokud nutnost takových zkoušek nevyplývá z povahy díla, provádí je zhotovitel za úhradu. Tento požadavek však není důvodem k odmítnutí převzetí díla.

Článek 7: Neúspěšné předání a převzetí

(5) Náklady na dodatečné objednatelem požadované zkoušky nese objednatel. Pokud zkouška prokáže vadu na straně zhotovitele, nese tyto náklady zhotovitel. Článek 5: Protokol o předání a převzetí díla (1) O průběhu předávacího a přejímacího řízení pořídí objednatel zápis (protokol). (2) Povinným obsahem protokolu jsou : a) údaje o zhotoviteli, podzhotovitelích a objednateli, b) stručný popis díla, které je předmětem předání a převzetí, c) dohoda o způsobu a termínu vyklizení staveniště, d) termín, od kterého počíná běžet záruční lhůta, e) seznam předaných dokladů, f) prohlášení objednatele, zda dílo přejímá nebo nepřejímá.

(4) Náklady na odstranění v těchto sporných případech nese až do vyjasnění nebo do vyřešení rozporu zhotovitel.

(1) V případě, že zhotovitel oznámí objednateli, že dílo je připraveno k předání a převzetí a při předávacím a přejímacím řízení se prokáže, že dílo není dokončeno nebo není ve stavu schopném předání a převzetí, je zhotovitel povinen uhradit objednateli veškeré náklady jemu vzniklé při neúspěšném předávacím a přejímacím řízení. Zhotovitel nese i náklady na organizaci opakovaného řízení. (2) V případě, že se objednatel přes řádné vyzvání a bez závažného důvodu nedostaví k převzetí a předání díla, nebo předávací a přejímací řízení jiným způsobem zmaří, je objednatel povinen uhradit zhotoviteli veškeré náklady jemu vzniklé při neúspěšném předávacím a přejímacím řízení. Objednatel pak nese i náklady na organizaci opakovaného řízení s tím, že zhotovitel není, v případě včasného vyzvání, po dobu od sjednaného termínu dokončení díla v prodlení. Článek 8: Předávání a přejímání díla po částech (1) Umožňuje-li to povaha díla, lze dílo předávat i po částech, které samy o sobě jsou schopné užívání a jejich užívání nebrání dokončení zbývajících částí díla.

(3) Pro předávání díla po částech platí pro každou samostatně předávanou a přejímanou část díla všechna předchozí ustanovení obdobně. Článek 9: Užívání dokončené stavby

(2) Zhotovitel je povinen poskytnout objednateli pro účely podání oznámení nebo žádosti o kolaudační souhlas nezbytnou součinnost. (3) Zhotovitel je povinen splnit své povinnosti, vyplývající ze smlouvy o dílo, v souvislosti s odstraněním nedostatků uvedených v zákazu užívání dokončené stavby stavebním úřadem na základě závěrečné kontrolní prohlídky, ve lhůtě tam stanovené a nebyla-li lhůta stanovena, tak nejpozději do 30 dnů ode dne doručení kopie zákazu užívání. Přitom platí podpůrně ustanovení o reklamaci záručních vad nebo o vícepracích. Článek 10: Předčasné užívání (1) Časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením může na žádost objednatele vydat stavební úřad. (2) Objednatel k žádosti na stavební úřad přikládá dohodu o předčasném užívání stavby se zhotovitelem obsahující souhlas zhotovitele a sjednané podmínky předčasného užívání stavby, jako : a) popis předmětu předčasného užívání, jeho stav v době počátku předčasného užívání a podmínky předčasného užívání, b) závazek(y) objednatele k zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku při předčasném užívání, c) závazek(y) objednatele k provedení takových opatření, která zabrání vlivu předčasného užívání na řádné dokončení zbývajících částí díla. (3) Objednatel nesmí předčasně užívat stavbu nebo její část bez příslušného povolení stavebního úřadu. (4) Zhotovitel není odpovědný za vady vzniklé opotřebením nebo poškozením díla při předčasném užívání díla nebo jeho části, které by bez předčasného užívání nevznikly. (5) Objednatel ani třetí osoby, jednající na základě smluvního vztahu s objednatelem nebo na pokyn objednatele, nesmí bez dohody se zhotovitelem cokoliv z díla demontovat nebo odvážet, případně dělat na něm jakékoliv úpravy. Nedodržení tohoto postupu objednatelem se považuje za neoprávněné užívání.

str. 26 ČÁST XVIII. ODPOVĚDNOST ZA VADY DÍLA Článek 1: Odpovědnost za vady díla (1) Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání a převzetí a dále odpovídá za vady díla zjištěné po celou dobu záruční lhůty (záruka za jakost). (2) Zhotovitel neodpovídá za vady díla, které byly způsobeny objednatelem, třetí osobou nebo vyšší mocí, případně běžným opotřebením. (3) Zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu ke zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně upozornil a objednatel na jejich použití trval. (4) Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů písemně upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestli zhotovitel tuto nevhodnost ani při vynaložení odborné péče nemohl zjistit. (5) Objednatel není oprávněn po dobu záruky do předaného díla či jeho části zasahovat, kromě běžné údržby a případů havárie. Pokud k zásahu dojde, nemůže se objednatel odvolávat na záruku za jakost takového díla či dotčené části. Článek 2: Délka záruční lhůty (1) Záruční lhůta na „nové stavby“ se sjednává v délce 60 měsíců. Záruční lhůta na ostatní stavby se sjednává v délce 36 měsíců. (2) Záruční lhůta na dodávky strojů a technologického zařízení, na něž výrobce těchto zařízení vystavuje samostatný záruční list, se sjednává v délce lhůty poskytnuté výrobcem, nejméně však v délce 24 měsíců. (3) Záruční lhůta neběží po dobu, po kterou objednatel nemohl předmět díla užívat pro vady díla, za které zhotovitel odpovídá. (4) Pro ty části díla, které byly v důsledku oprávněné reklamace objednatele zhotovitelem opraveny, běží záruční lhůta opětovně od počátku ode dne provedení reklamační opravy, nejdéle však do doby uplynutí 12 měsíců od skončení záruky za celé dílo. Článek 3: Způsob uplatnění reklamace (1) Objednatel je povinen vady stavebních prací písemně reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. (2) V reklamaci musí být vady popsány nebo musí být uvedeno, jak se projevují. Dále v reklamaci objednatel uvede, jakým způsobem požaduje sjednat nápravu.

(3) Objednatel je oprávněn požadovat buď odstranění vady opravou, je-li vada opravitelná, pokud není, tak odstranění vady dodáním náhradního plnění (u vad materiálů, zařizovacích předmětů, svítidel apod.) a nebo přiměřenou slevu z ceny díla. (4) Reklamaci lze uplatnit nejpozději do posledního dne záruční lhůty, přičemž i reklamace odeslaná objednatelem v poslední den záruční lhůty se považuje za včas uplatněnou. Článek 4: Nástup na odstranění reklamovaných vad (1) Zhotovitel je povinen nejpozději do 10 dnů po obdržení reklamace písemně oznámit objednateli, zda reklamaci uznává či neuznává. Pokud tak neučiní, má se za to, že reklamaci objednatele uznává. (2) Vždy však zhotovitel musí písemně sdělit, v jakém termínu nastoupí k odstranění vad(y). Toto sdělení musí zhotovitel odeslat nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení reklamace, a to bez ohledu na to zda zhotovitel reklamaci uznává či neuznává. Nestanoví-li zhotovitel uvedený termín, platí lhůta 15 dnů ode dne obdržení reklamace. (3) Jestliže objednatel v reklamaci výslovně uvede, že se jedná o havárii, je zhotovitel povinen nastoupit a zahájit odstraňování vady (havárie) nejpozději do 48 hodin po obdržení reklamace. (4) Objednatel je povinen umožnit pracovníkům zhotovitele přístup do prostor nezbytných pro odstranění vady a vytvořit podmínky pro její odstranění. Pokud tak neučiní, není zhotovitel v prodlení s termínem nastoupení na odstranění vady ani s termínem pro odstranění vady. (5) Náklady na odstranění reklamované vady nese zhotovitel i ve sporných případech až do rozhodnutí dle části XXIV. Řešení sporů. (6) Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady do 15 dnů po obdržení reklamace nebo v dohodnutém termínu, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou odbornou právnickou nebo fyzickou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady uhradí objednateli zhotovitel. (7) Prokáže-li se ve sporných případech, že objednatel reklamoval neoprávněně, tzn. že jím reklamovaná vada nevznikla z důvodů na straně zhotovitele a že se na ni nevztahuje záruka doba resp., že vadu způsobil nevhodným užíváním díla objednatel apod., je objednatel povinen uhradit zhotoviteli veškeré jemu v souvislosti s odstraněním vady vzniklé náklady podle kapitoly VII. Změna ceny, oceňování víceprací. Objednatel tyto náklady uhradí na základě faktury vystavené zhotovitelem ve lhůtě splatnosti podle části VIII. Platební podmínky. Článek 5: Lhůty pro odstranění reklamovaných vad (1) Lhůtu pro odstranění reklamovaných vad sjednají obě smluvní strany podle povahy

a rozsahu reklamované vady. Nedojde-li mezi oběma stranami k dohodě o termínu odstranění reklamované vady platí, že reklamovaná vada musí být odstraněna nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace objednatelem. (2) Lhůtu pro odstranění reklamovaných vad označených objednatelem jako havárie sjednají obě smluvní strany podle povahy a rozsahu reklamované vady. Článek 6: Dokumentace odstranění reklamované vady O odstranění reklamované vady sepíší smluvní strany protokol, ve kterém objednatel potvrdí odstranění vady nebo uvede důvody, pro které odmítá opravu převzít.

ČÁST XIX. VYŠŠÍ MOC Článek 1: Definice vyšší moci (1) Vyšší moc je definována jako výjimečná událost nebo okolnost, která se vymyká kontrole smluvní strany, před níž se tato strana nemohla přiměřeně chránit před uzavřením smlouvy o dílo, které se strana nemůže účelně vyhnout nebo ji překonat a kterou nelze přičíst druhé straně. (2) Vyšší moc může zahrnovat, avšak neomezuje se pouze na ně, následující události nebo okolnosti, zejména : a) válka, konflikty (ať byla válka vyhlášena nebo ne), invaze, akty nepřátelství ze zahraničí, b) rebelie, terorismus, revoluce, povstání, vojenský převrat nebo uchopení moci, nebo občanská válka, c) výtržnost, vzpoura, nepokoje, stávka nebo výluka vyvolaná jinými osobami než je personál zhotovitele a jiní zaměstnanci zhotovitele a podzhotovitelů, d) válečná munice, výbušniny, ionizující záření nebo kontaminace radioaktivitou, pokud nebyla způsobena tím, že tuto munici, výbušniny, ionizující záření nebo radioaktivitu použil zhotovitel, e) přírodní katastrofy jako je zemětřesení, vichřice, blesk, tajfun nebo vulkanická aktivita, f) nově přijatá opatření státních orgánů, způsobující nemožnost plnění smlouvy o dílo. Článek 2: Práva a povinnosti vyplývající z důsledku vyšší moci (1) Pokud se provedení předmětu díla nebo jeho částí za sjednaných podmínek stane nemožným z důsledků vzniku vyšší moci, strana, která se důvodů vyšší moci dovolává, vyzve druhou stranu o změnu smlouvy nebo má, za podmínek níže uvedených, právo od smlouvy odstoupit. (2) Pokud nedojde k dohodě o změně smlouvy, má strana, která se důvodně odvolala na vyšší moc, právo odstoupit od smlouvy. Účinnost odstoupení nastává v tomto případě dnem doručení oznámení o odstoupení druhé smluvní straně.

str. 27 (3) Zhotovitel se nemůže odvolávat na vyšší moc, pokud její účinky nastaly v době, ve které je zhotovitel v prodlení. (4) Důsledky z vyšší moci může každá strana uplatnit nejpozději do 30 dnů po zjištění vzniku vyšší moci.

ČÁST XX. ZMĚNA SMLOUVY

(8) Zhotovitel má právo uplatnit u objednatele nároky na náhradu nákladů či škod způsobených zrušením objednávek atd. v souvislosti s neprovedením prací při změně v množství nebo kvalitě (již nakoupený materiál, který nelze uplatnit jinde, výrobky, atd.). Článek 3: Postup v případě změny hmot nebo výrobků

(1) Změnu může navrhnout každá ze stran kdykoliv před termínem předání a převzetí díla.

(1) Jestliže v době potřebné pro plynulý průběh výstavby nemůže zhotovitel některé výrobky nebo hmoty dohodnuté ve smlouvě o dílo prokazatelně obstarat ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat, učiní o tom zápis do stavebního deníku.

(2) Každá změna smlouvy musí mít písemnou formu a musí být podepsána osobami oprávněnými za objednatele a zhotovitele jednat a podepisovat.

(2) Zhotovitel je povinen doložit, že použitím náhradních hmot a výrobků nedojde ke snížení jakosti dodávaných prací.

(3) Změna smlouvy se sjednává jako dodatek ke smlouvě s označením pořadovým číslem příslušného dodatku smlouvy.

(3) Objednatel je v tomto případě povinen odsouhlasit následné použití náhradních hmot nebo výrobků a úpravu ceny.

(4) Předloží-li některá ze smluvních stran návrh na změnu smlouvy formou písemného dodatku, je druhá smluvní strana povinna se k návrhu vyjádřit nejpozději do 10 dnů ode dne následujícího po doručení návrhu příslušného dodatku.

Článek 4: Změnové listy

(5) Zápisy ve stavebním deníku se nepovažují za změnu smlouvy, ale jsou podkladem pro vypracování dodatků ke smlouvě.

(2) Do změnových listů zapisuje zhotovitel zejména všechny změny nebo úpravy díla, které se odchylují od projektové dokumentace a veškeré změny v množství nebo kvalitě, které v průběhu realizace díla vzniknou.

Článek 1: Obecná ustanovení pro změnu smlouvy

Článek 2: Postup v případě změny v množství nebo kvalitě (1) Zhotovitel je povinen ke každé změně v množství nebo kvalitě zapsané a oběma stranami potvrzené ve stavebním deníku vypracovat změnový list.

(1) Zhotovitel je povinen vést pro účely řádné, průběžné a přesné evidence změn samostatné změnové listy.

(3) Zhotovitel je povinen vypracovat a do změnových listů uvést stručný, ale přesný technický popis víceprací nebo změn díla a podrobný a přesný výkaz výměr a návrh na zvýšení či snížení ceny.

(2) Zhotovitel zpracuje na základě odsouhlaseného změnového listu písemný seznam prací formou soupisu prací, dodávek a služeb včetně jejich ocenění podle ustanovení uvedených v části VII. Změna ceny.

(4) Změnové listy s uvedením změn nebo úprav díla, které se odchylují od projektové dokumentace jsou podkladem pro zpracování dodatku ke smlouvě či ke změně smlouvy.

(3) Zhotovitel je povinen předložit změnový list s oceněným seznam prací a vyzve objednatele k jeho odsouhlasení.

ČÁST XXI. PŘEVOD PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SMLOUVY

(4) Objednatel se k těmto zápisům vyjádří nejpozději do 7 dnů od vyzvání zhotovitelem.

(1) Zhotovitel je oprávněn převést svá práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající na jinou osobu pouze s písemným souhlasem objednatele.

(5) Změny v množství nebo kvalitě mohou být důvodem ke změně termínu dokončení díla, který bude upraven přiměřeně rozsahu změny formou dodatku smlouvy.

(2) Objednatel je oprávněn převést svoje práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající na jinou osobu pouze s písemným souhlasem zhotovitele.

(6) Na základě odsouhlasených změnových listů v rámci jednoho měsíce provádění díla, připraví zhotovitel návrh dodatku smlouvy zahrnující všechny změny uplynulého měsíce.

(3) Vlastník pohledávky je s pohledávkou oprávněn neomezeně volně disponovat.

ČÁST XXII. SMLUVNÍ POKUTY Článek 1: Smluvní pokuty za prodlení s úhradou peněžitého plnění V případě prodlení s úhradou peněžitého plnění je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Článek 2: Smluvní pokuty za neplnění termínu dokončení díla (1) Bude-li zhotovitel v prodlení se splněním termínu dokončení díla sjednaného ve smlouvě z důvodu na své straně, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení. (2) Smluvní pokuty z tohoto titulu nesmí přesáhnout 10 % ceny díla. Článek 3: Smluvní pokuty za neodstranění vad a nedodělků ze zápisu o předání a převzetí Pokud zhotovitel neodstraní nedodělky či vady uvedené v zápise o předání a převzetí díla v dohodnutém termínu, zaplatí objednateli smluvní pokutu 1.000,- Kč za každý nedodělek či vadu, u nichž je v prodlení, a za každý den prodlení. Článek 4: Smluvní pokuty za nevyklizení staveniště Pokud zhotovitel nevyklidí staveniště ve sjednaném termínu, a není-li sjednán, pak ve lhůtě do 15 dnů od termínu předání a převzetí díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý i započatý den prodlení. Článek 5: Smluvní pokuty za neodstranění reklamovaných vad v záruční lhůtě (1) Pokud zhotovitel neodstraní reklamovanou vadu ve sjednaném termínu, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu 1.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, u níž je v prodlení, a za každý den prodlení. (2) Označil-li objednatel oprávněně v reklamaci, že se jedná o vadu, která brání řádnému užívání díla, případně hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu - havárie, sjednávají obě smluvní strany smluvní pokuty ve dvojnásobné výši. Článek 6: Způsob vyúčtování smluvních pokut

(7) Návrh dodatku předkládá zhotovitel k odsouhlasení objednateli včetně všech změnových listů, které jsou v dodatku smlouvy zahrnuty.

(4) Práva a závazky přecházejí na právního nástupce příslušné smluvní strany. O takové změně je strana, u níž ke změně dochází, povinna písemně informovat druhou smluvní stranu.

(1) Smluvní pokutu vyúčtuje oprávněná strana straně povinné písemnou formou. (2) Ve vyúčtování musí být uvedeno to ustanovení smlouvy, které k vyúčtování smluvní pokuty opravňuje a způsob výpočtu celkové výše smluvní pokuty.

str. 28 Článek 7: Lhůta splatnosti smluvních pokut Strana povinná je povinna uhradit vyúčtované smluvní pokuty nejpozději do 30 dnů od dne obdržení příslušného vyúčtování. Článek 8: Obecná ustanovení Zaplacením jakékoli smluvní pokuty dle těchto VOP není dotčen nárok oprávněné strany na náhradu škody způsobené mu porušením povinnosti povinné strany, na niž se smluvní pokuta vztahuje a to ve výši přesahující smluvní pokutu.

ČÁST XXIII. DŮVĚRNÉ INFORMACE A DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ Článek 1: Důvěrné informace (1) Veškeré informace a dokumenty týkající se předmětu smlouvy o dílo, s nimiž bude zhotovitel přicházet v průběhu provádění díla do styku, jsou považovány za důvěrné a nesmějí být sdělovány nikomu kromě objednatele a - podle dohody s ním – dalším povolaným osobám, např. podzhotovitelům. Tyto informace nebudou použity k jiným účelům než k provádění díla podle smlouvy o dílo a projektové dokumentace. (2) Za důvěrné informace nebudou považovány informace, které : a) jsou veřejně přístupné nebo známé v době jejich užití nebo zpřístupnění, pokud jejich veřejná přístupnost či známost nenastala v důsledku porušení zákonné (tj. uložené právními předpisy) či smluvní povinnosti, nebo b) jsou poskytnuty smluvní straně třetí osobou nijak nezúčastněnou na zhotovení díla, která má právo s takovou informací volně nakládat a poskytnout ji třetím osobám. Článek 2: Duševní vlastnictví Pokud zhotovitel při zhotovování díla použije bez projednání s objednatelem výsledek činnosti chráněný právem průmyslového či jiného duševního vlastnictví a uplatní-li oprávněná osoba z tohoto titulu své nároky vůči objednateli, zhotovitel provede na své náklady vypořádání majetkových důsledků.

ČÁST XXIV. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY Článek 1: Základní ustanovení Nastanou-li u některé ze stran skutečnosti bránící řádnému plnění této smlouvy, je povinna to ihned bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně a vyvolat jednání zástupců oprávněných k popisu smlouvy.

Článek 2: Důvody odstoupení od smlouvy (1) Smluvní strany se dohodly, že od smlouvy lze odstoupit zejména v těchto případech : a) prodlení objednatele s úhradou dlužné částky delší než 30 dnů, b) nepředložení dokladů zhotovitele o pojištění odpovědnosti za škodu objednateli ani v dodatečné přiměřené lhůtě, c) nepředložení dokladů o stavebně montážním pojištění objednateli ani v dodatečné přiměřené lhůtě, d) nepředložení záruční listiny za řádné provedení díla objednateli ani v dodatečné přiměřené lhůtě, e) nesplnění termínu předání staveniště objednatelem ani v dodatečné přiměřené lhůtě, f) pokud zhotovitel nezahájí práce na díle ani v dodatečné přiměřené lhůtě, g) pokud zhotovitel ani v dodatečné přiměřené lhůtě neodstraní vady vzniklé vadným prováděním nebo nepřestane dílo provádět nevhodným způsobem, ačkoli byl na toto objednatelem upozorněn, h) prodlení zhotovitele s dokončením díla z důvodů ležících na jeho straně delší než 30 dnů. (2) Od smlouvy lze odstoupit i v případě porušení dalších nepodstatných smluvních povinností, jestliže strana, která je v prodlení, nesplní svoji povinnost ani dodatečné lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní. (3) Za důvod odstoupení od smlouvy jsou považovány také okolnosti plynoucí z důsledků vyšší moci. Článek 3: Způsob odstoupení od smlouvy (1) Kterákoliv smluvní strana je oprávněna odstoupit od smlouvy na základě ujednání ze smlouvy vyplývajících. Svoje odstoupení je povinna písemně oznámit druhé straně. (2) V oznámení odstoupení od smlouvy musí být uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje a přesná citace toho ustanovení smlouvy, které ji k takovému kroku opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné. (3) Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká dnem doručení oznámení o tom druhé smluvní straně. Článek 4: Důsledky odstoupení od smlouvy (1) Odstoupí-li některá ze stran od této smlouvy na základě ujednání z této smlouvy vyplývajících, pak povinnosti obou stran jsou následující : a) objednatel ve lhůtě dohodnuté se zhotovitelem převezme zpět staveniště, b) objednatel umožní přístup zhotoviteli na staveniště, aby mohl provést veškeré potřebné náležitosti v souvislosti s ukončením stavby, c) zhotovitel do 7 dnů od data odstoupení od smlouvy provede soupis všech provedených

prací oceněný dle způsobu, kterým byla stanovena cena díla, d) zhotovitel oceněný soupis provedených prací předá objednateli k odsouhlasení, e) objednatel se vyjádří k soupisu prací nejpozději do 7 dnů, f) zhotovitel vyzve objednatele k převzetí stavby, g) objednatel je povinen do 3 dnů od obdržení vyzvání zahájit přebírání stavby a sepsat zápis o předání a převzetí podepsaný oprávněnými zástupci obou stran, h) zhotovitel odveze veškerý svůj nezabudovaný nevyúčtovaný materiál a zařízení a vyklidí staveniště nejpozději do 15 dnů po předání a převzetí stavby, i) zhotovitel provede finanční vyčíslení všech provedených prací, všech dosud vyúčtovaných prací, popřípadě poskytnutých záloh a zpracuje konečnou fakturu, j) objednatel uhradí konečnou fakturu ve lhůtě splatnosti podle části VII. Platební podmínky. (2) Strana, která důvodné odstoupení od smlouvy zapříčinila je povinna uhradit druhé straně jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1% z ceny díla.

ČÁST XXV. ŘEŠENÍ SPORŮ (1) Veškeré spory budou smluvní strany řešit především společným jednáním s cílem dosáhnout smírného řešení. (2) V případě, že strany nevyřeší spor smírnou cestou, požádají o stanovisko rozhodce, který bude spor řešit. Rozhodcem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba, na které se smluvním strany shodnou a která s tím souhlasí (zejména nezávislý znalec, znalecký ústav nebo společnost s odborností v oblasti stavitelství – ceny ve stavitelství, statika, poruchy konstrukcí, atd). Pro každý spor je osoba rozhodce sjednávána samostatně. (3) Pokud se smluvní strany nedohodnou na osobě rozhodce, bude spor předložen Rozhodčímu soudu při instituci, na které se smluvní strany dohodnou. (4) Nedohodnou-li se smluvní strany na instituci vykonávající funkci rozhodčího soudu, budou všechny spory, s vyloučením pravomoci obecných soudů, rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se sídlem Dlouhá 13, Praha 1, podle jeho řádu. (5) V případech, kdy spor bude rozhodovat rozhodce či rozhodčí soud, zavazují se strany splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu a ve lhůtách v něm uvedených.

Místo,

kde začíná cesta za

úspěchem

INFORMAČNÍ MÍSTA PRO PODNIKATELE Systém InMP je tvořen celorepublikovou sítí kontaktních míst, kde podnikatelé najdou proškolené pracovníky, kteří jsou připraveni poskytnout odbornou pomoc nebo alespoň kvalifikovanou radu, kde případně lze odbornou asistenci získat. Podnikatel může se svým dotazem kontaktovat regionální informační místo osobně, telefonicky, pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře na internetové stránce: inmp.komora.cz.

Příručky InMP Na informačních místech je pro malé a střední podnikatele v jednotlivých oborech připraveno v elektornické formě na 300 oborových příruček, které postihují aktuální zákonné předpisy pro provozování dané živnosti, informují o nových trendech v oboru a rozkrývají obsah živnosti srovnáním praxe s pojetím popsaným v živnostenském zákonu. Kromě příruček zaměřených na jednotlivé živnosti vydává HK ČR v rámci projektu InMP i příručky k průřezovým tématům, jakými jsou Pracovní právo v ČR, Zadávání veřejných zakázek, Obnovitelné zdroje energie atd. Bližší informace: www.komora.cz/inmp [email protected]

PŘÍKLADY: • Archivace a skartace • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • Činnost účetních poradců, vedení účetnictví • Drezura zvířat • Elektronická zařízení • Fotografické služby • Grafické a kresličské práce • Hostinská činnost • Internetový obchod • Jaderná zařízení • Kovářství • Legislativa – bezpečnost potravin • Maloobchod se smíšeným zbožím • Nákup, prodej a skladování paliv a maziv • Obnovitelné zdroje • Pracovní právo v ČR • Reklamní činnosti a marketing • Směnárenská činnost • Topenářství a vodoinstalatérství • Ubytovací služby • Výroba oděvů a oděvních doplňků • Zadávání veřejných zakázek

Vychází jako příloha časopisu Komora.cz Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor Informační místa pro podnikatele, připravilo OKM Stavebnictví, technická zařízení a technická řemesla. Autorsky zpracovala: Marie Báčová. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby zpracovaly Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. únor 2007 © Hospodářská komora České republiky

2006 Sb. komentáře, nové instituty, obsah prováděcích vyhlášek

Recommend Documents