2005 ZDARMA

Sponzorem čísla je společnost

Úvodní slovo rektora k začátku akademického roku str. 5 Konference o inženýrském vzdělávání ICEE 2005 str. 6–7

Velvyslanec JAR na HGF str. 9

Katedra informatiky FEI slaví 15 let své existence str. 10

Fakulta strojní oslavila 55. výročí své existence str. 11 Mezinárodní ekonomická konference MEKON 2005 str. 15

„Těší nás práce pedagogů, která plodí kvalitní kvalifikovaný a schopný výrobek – mladou generaci, která jistě rozšíří i kolektiv ŽS Brno, a.s.“ Říká ve svém úvodním slově ředitel divize Stavitelství Ostrava ŽS Brno, a.s. Ing. Jan Navrátil.

ROČNÍK IX ČÍSLO 5/2005 ZDARMA

úvodní slovo AKADEMIK »ASOPIS VäB-TUO

V·ûenÌ a milÌ, dovolte mi, abych v·s pozdravil jmÈnem spoleËnosti éS Brno, a.s., ale hlavnÏ pak jmÈnem jejÌ divize StavitelstvÌ Ostrava, kterou ¯ÌdÌm. VÏtöinu z v·s jiû napadlo, ûe my jsme ti, kte¯Ì v·m zatÌm znep¯ÌjemÚujeme jak cestu do ökoly, tak i pobyt v nÌ, protoûe v·m stavÌme AULU a Centrum informaËnÌch technologiÌ. Vϯte, ûe i j· se tÏöÌm na ten okamûik slavnostnÌho p¯ed·nÌ do uûÌv·nÌ, na ten okamûik, kdy skonËÌ zabl·cenÈ chodnÌky a cesty, hluk a jinÈ mrzutosti spojenÈ se stavbou a z˘stane kr·sn·, modernÌ vÌce˙Ëelov· budova slouûÌcÌ v˝uce, slavnostnÌm shrom·ûdÏnÌm, konferencÌm a kulturnÌm akcÌm. A kdo je éS Brno, a.s.? ñ dynamick·, multiprofesnÌ stavebnÌ firma, kter· pat¯Ì k nejvÏtöÌm a nejv˝znamnÏjöÌm stavebnÌm spoleËnostem v »R ñ spoleËnost s 50ti letou tradicÌ ñ souË·st mezin·rodnÌ öpanÏlskÈ stavebnÌ a investiËnÌ skupiny OHL ñ p˘sobÌ v Bulharsku, ÿecku, Chorvatsku, BosnÏ a HercegovinÏ, MaÔarsku a na Slovensku ñ spoleËnost s integrovan˝m systÈmem ¯ÌzenÌ: »SN EN ISO 9001, »SN EN ISO 14 001, OHSAS 18001 ñ spoleËnost, kter· zÌskala ocenÏnÌ BEZPE»N› PODNIK dle BS 8800 ñ drûitel N·rodnÌ ceny »eskÈ republiky za jakost 2003 v kategorii IIb (Ë·st podniku) ñ registrovan· v n·rodnÌm registru EMAS vedenÈm na Ministerstvu ûivotnÌho prost¯edÌ a Agentu¯e EMAS ñ m· dva odbornÈ z·vody: DopravnÌ stavitelstvÌ a PozemnÌ stavitelstvÌ Z·vod DopravnÌho stavitelstvÌ pat¯Ì trvale k pil̯˘m spoleËnosti éS Brno, a.s., ale pomÏrnÏ prudce se rozvÌjÌ i z·vod PozemnÌho stavitelstvÌ, kter˝ m· divize v Praze, BrnÏ, Olomouci a OstravÏ. Mezi v˝znaËnÈ stavby dokonËenÈ v roce 2004 n·leûÌ Modernizace letiötÏ Praha ñ RuzynÏ, MÏstskÈ divadlo v BrnÏ ñ HudebnÌ scÈna, Rekonstrukce a dostavba FakultnÌ nemocnice Olomouc. K v˝znamn˝m stavb·m zah·jen˝m v uplynulÈm roce pat¯Ì Rekonstrukce are·lu P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty Masarykovy univerzity v BrnÏ, Aula VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava, Rekonstrukce n·draûÌ Ostrava ñ Svinov, V˝stavba dopravnÌho uzlu Z·b¯eh na MoravÏ. I ekologickÈ projekty, jako je nap¯. Jind¯ich˘v Hradec ñ ËistöÌ vyt·pÏnÌ Ë·sti mÏsta, »OV v BrnÏ ñ Mod¯icÌch nebo novÏ zahajovan˝ projekt N·prava ekologickÈ z·tÏûe skl·dky odpad˘ s.p. Diamo v OstravÏ, jsou urËitou v˝zvou v oblasti ekologick˝ch staveb, na kterou chce naöe firma reagovat a realizovat je na nejvÏtöÌ technickÈ ˙rovni s maxim·lnÌ bezpeËnostÌ pro oblast ûivotnÌho prost¯edÌ. V oblasti celospoleËenskÈho p˘sobenÌ naöe spoleËnost podporuje ¯adu nejr˘znÏjöÌch projekt˘ a aktivit ve zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, kultu¯e a sportu. Z·vÏrem mi dovolte touto cestou v·m, student˘m, pop¯·t ˙spÏchy ve studiu a pedagog˘m radost z pr·ce, kter· plodÌ kvalitnÌ kvalifikovan˝ a schopn˝ v˝robek ñ mladou generaci, kter· jistÏ rozöÌ¯Ì i kolektiv éS Brno, a.s.

RedakËnÌ rada: Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. öÈfredaktorka Doc. Ing. Ji¯Ì Loö·k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov· ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. ñ FS Ren·ta Most˝nov· ñ FEI Doc. Ing. Petr é˘rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov·, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov· ñ ñ Katedra spoleËensk˝ch vÏd Mgr. NadÏûda Pe¯inov· ñ ñ Katedra jazyk˘ RNDr. Irena Durdov·, Ph.D. ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov· ñ ñ ⁄st¯ednÌ knihovna foto: Josef Pol·k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk· 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 [email protected] http://ic.vsb.cz Vyd·v·: INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s†r.o. Studentsk· 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnÌ N·klad: 5.000 kus˘ Uz·vÏrka p¯ÌötÌho ËÌsla: 27. 10. 2005 Toto ËÌslo vyölo: 27. 9. 2005 ZmÏna program˘ je vyhrazena po¯adatel˘m Platnost kaûdÈ akce doporuËujeme ovϯit telefonicky Za obsah reklamy odpovÌd· zadavatel Obsah p¯ÌspÏvk˘ se nemusÌ shodovat s n·zorem redakce

Ing. Jan Navr·til ÿeditel divize StavitelstvÌ Ostrava éS Brno, a.s. ISSN 1213-8916

AKADEMIK 5/2005

3

Bakalářské pasování účtařů a daňařů Už několik let studují na Ekonomické fakultě budoucí specialisté v oboru účetnictví a daní. O tento obor je velký zájem nejen u studentů prezenční formy studia, ale zejména u studentů (hlavně studentek) distančního studia. Tímto studiem si zpravidla rozšiřují a doplňují znalosti ze svého profesního zaměření. Jde o pracovníky ekonomických útvarů různých podniků, státních i nestátních organizací, ale i finančních úřadů, notářských kanceláří, drobných firmiček – prostě o všechny, kteří mají na starost vedení účetnictví a daní v plném rozsahu nebo jeho kumulaci s jinou prací. NÏkolik let bylo toto studium akreditov·no pouze v bakal·¯skÈm stupni. To znamenalo, ûe studenti, kte¯Ì chtÏli pokraËovat v magisterskÈm studiu, se po bakal·¯sk˝ch zkouök·ch hl·sili na jinÈ studijnÌ obory. Jejich vytrval˝ z·jem o pokraËov·nÌ ve studiu ˙ËetnictvÌ a danÌ v magisterskÈm stupni, spolu se z·jmem Katedry ˙ËetnictvÌ a na z·kladÏ podpory vedenÌ fakulty a ökoly vedl

SlavnostnÏ bylo pasov·no 91 absolvent˘, z nichû vÏtöina pokraËuje pr·vÏ v novÏ otev¯enÈm magisterskÈm studiu oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ. Z·roveÚ byli vyhodnoceni t¯i nejlepöÌ studenti a t¯i nejlepöÌ bakal·¯skÈ pr·ce. Na vöechny Ëekaly hodnotnÈ ceny v podobÏ tisk·rny, skeneru DVD p¯ehr·vaËe, MP3 a dalöÌch p¯edmÏt˘ vÏnovan˝ch naöimi sponzory.

k tomu, ûe v letoönÌm roce byl na MäMT akreditov·n nov˝ magistersk˝ studijnÌ obor ⁄ËetnictvÌ a danÏ. Proto mohou letoönÌ bakal·¯i pokraËovat ve svÈm odbornÈm zamϯenÌ v prvnÌm roËnÌku magisterskÈho studia oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ. A to byl d˘vod k oslav·m. Proto se dne 9. z·¯Ì 2005 v prostor·ch novÏ zrekonstruovanÈho SlezskoostravskÈho hradu konalo prvnÌ slavnostnÌ ukonËenÌ bakal·¯skÈho studia oboru ⁄ËetnictvÌ a danÏ na EkonomickÈ fakultÏ VäB-TU Ostrava spojenÈ s p¯ed·nÌm upomÌnkov˝ch listin. Pozv·nÌ p¯ijala cel· ¯ada Ëestn˝ch host˘ v Ëele s rektorem VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom·öem »erm·kem, CSc., prorektorkou, kter· byla hostem i Ñdom·cÌmì z·roveÚ doc. Dr. Ing. Ren·tou HÛtovou, dÏkanem EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josefem Fialou, CSc., prodÏkanem Ing. Romanem Kozlem, Ph.D., tajemnicÌ rektora Ing. ä·rkou Vilamovou, Ph.D., dalöÌmi z·stupci z EkonomickÈ fakulty, z podnikatelskÈ sfÈry a dalöÌmi p¯Ìznivci Katedry ˙ËetnictvÌ.

A pak jiû pokraËovalo nev·zanÈ veselÌ aû do p˘lnoci, kdy BÌl· panÌ, kter· se zjevila z mlûnÈho oparu, prorokovala vöem p¯Ìtomn˝m dalöÌ rozkvÏt katedry i osobnÌ ˙spÏchy student˘. Po p˘lnoci pokraËovala ve svÈm Ëarov·nÌ a kaûdÈmu vyloûila jeho dalöÌ osobnÌ ûivotnÌ pouù. P¯Ìjemn˝ veËer se zda¯il a lze se jen tÏöit na oslavu spojenou s II. bakal·¯sk˝m pasov·nÌm. Tato akce by se nemohla konat bez p¯ispÏnÌ naöich st·l˝ch sponzor˘, kter˝m pat¯Ì srdeËn˝ dÌk. Doc. Dr. Ing. JaromÌr Lazar Katedra ˙ËetnictvÌ EkF Foto: Ing. Martin Pokorn˝

4

AKADEMIK 5/2005

V·ûenÈ kolegynÏ, v·ûenÌ kolegovÈ, milÌ studenti! StojÌme na prahu novÈho akademickÈho roku 2005/2006, v jehoû zaË·tku si p¯ipomÌn·me 60 let p˘sobenÌ naöÌ ökoly v OstravÏ. Pr·vÏ 8. 9. 1945 dekretem prezidenta republiky E. Beneöe byla ökola p¯emÌstÏna z P¯Ìbrami do Ostravy a tak zaËala novodob· historie ökoly. V r·mci tohoto v˝roËÌ bude probÌhat ¯ada odborn˝ch, kulturnÌch a spoleËensk˝ch akcÌ. SvÏtlo svÏta spat¯ila zda¯il· obrazov· publikace doplnÏn· almanachem vöech absolvent˘ ökoly za uplynul˝ch 60 let. äkola od sv˝ch skromn˝ch ostravsk˝ch zaË·tk˘ vyrostla a dnes p¯edstavuje se sv˝mi vÌce neû 19 000 studenty Ëtvrtou nejvÏtöÌ univerzitu v naöÌ republice. VedenÌ ökoly i fakult m· up¯Ìmnou snahu vytvo¯it kvalitnÌ z·zemÌ a odpovÌdajÌcÌ podmÌnky pro plnohodnotnÈ a konkurenceschopnÈ vysokoökolskÈ studium. LetoönÌ pr·zdniny byly ve znamenÌ budov·nÌ nov˝ch kapacit, ˙spÏönÏ n·m roste p¯ed oËima Aula a Centrum informaËnÌch technologiÌ v porubskÈm are·lu, ve stadiu dostavby je V˝zkumnÈ energetickÈ centrum, byla dokonËena rekonstrukce kruhov˝ch posluch·ren C. Ve stadiu jedn·nÌ je v˝kup zb˝vajÌcÌch pozemk˘ v are·lu. Poda¯ilo se za¯adit do programovÈho financov·nÌ v˝stavbu prvnÌ budovy Centra pokroËil˝ch a inovaËnÌch technologiÌ (CPIT), kterÈ by mÏlo odstartovat vyööÌ formu spolupr·ce ökoly s pr˘myslov˝mi podniky regionu. V z·vÏreËnÈ f·zi je jedn·nÌ s CzechInvestem o financov·nÌ druhÈ budovy CPIT z evropsk˝ch struktur·lnÌch fond˘. V˝raznÈ zlepöenÌ podmÌnek m˘ûeme konstatovat u Fakulty stavebnÌ, kde po ukonËenÌ 1. etapy rekonstrukce a modernizace se chyst· v˝stavba velk˝ch posluch·ren. Rychl˝ r˘st Fakulty bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ si vyû·d· dalöÌ v˝stavbu, kter· je ve stadiu p¯Ìpravy projektovÈ dokumentace. Zah·jili jsme vyjedn·v·nÌ o moûnosti v˝stavby novÈ Fakulty elektroniky a informatiky, kde souËasnÈ prostory jiû nestaËÌ a tato skuteËnost se st·v· brzdou rozvoje fakulty. Ekonomick· fakulta zÌskala rekonstruovan˝ s·l b˝valÈho kina VesmÌr a tak se vy¯eöil letit˝ problÈm nedostatku p¯edn·ökovÈho s·lu, kter˝ by reflektoval skuteËnost, ûe v souËasnosti nejvÏtöÌ fakulta naöÌ ökoly m· 5 350 student˘. Do zimnÌho semestru by mÏla b˝t v provozu budova b˝valÈ Agrobanky, kterou VäBñTUO koupila v letoönÌm roce a v souËasnosti se rekonstruuje, a tak fakulta zÌsk· d˘stojnÈ prostorovÈ kapacity v bezprost¯ednÌ blÌzkosti svÈho hlavnÌho sÌdla. NehostinnÈ sklepnÌ prostory hlavnÌ budovy EkF byly p¯ebudov·ny na modernÌ poËÌtaËovÈ uËebny. S otev¯enÌm novÈho akademickÈho roku jsme p¯ipravili pro naöe studenty akademick˝ klub, kter˝ vznikl rekonstrukcÌ nevyuûit˝ch skladov˝ch prostor v budovÏ starÈ menzy na porubsk˝ch kolejÌch. Jedn·me o moûnostech p¯evzetÌ ubytovacÌch kapacit v blÌzkosti FBI, aby studenti nemuseli dojÌûdÏt z Poruby do V˝ökovic. Mohl bych pokraËovat v˝Ëtem dalöÌch aktivit, kterÈ se p¯ipravujÌ pro to, aby vöechny 3 pil̯e, na kter˝ch dnes stojÌ modernÌ vysok· ökola, tj. vzdÏl·nÌ, v˝zkum a spolupr·ce s podnikatelskou sfÈrou dostaly novou kvalitu. Ten nejd˘leûitÏjöÌ Ëinitel, kter˝ urËuje kvalitu ökoly vöak p¯edstavujete Vy, uËitelÈ, v˝zkumnÌ pracovnÌci a studenti. Pr·vÏ Vaöe pr·ce rozhodne o tom, zda budeme moci b˝t hrdi na kvalitu naöich absolvent˘, zda budeme ˙spÏönÌ ve v˝zkumn˝ch grantov˝ch soutÏûÌch i v programech EvropskÈ unie a zda budeme vyhled·van˝m a atraktivnÌm partnerem jak pro st·vajÌcÌ pr˘myslovÈ podniky tak pro potencion·lnÌ investory. MusÌme: ï se vÌce zamϯit na kvalitu studia a zavÈst systÈm vnit¯nÌho hodnocenÌ k n·pravÏ slab˝ch str·nek vzdÏl·vacÌho procesu, ï usilovat o kvalitnÌ v˝sledky ve v˝zkumu a zÌsk·nÌ mimorozpoËtov˝ch zdroj˘ pro jeho posÌlenÌ, ï se vÌce zapojit do mezin·rodnÌ spolupr·ce v oblasti vzdÏl·nÌ i v oblasti v˝zkumu, ï usilovat o zÌsk·nÌ zahraniËnÌch hostujÌcÌch profesor˘ a pracovat na vytvo¯enÌ podmÌnek pro studium zahraniËnÌch student˘, ï dopracovat systÈm ¯ÌzenÌ kvality z ˙rovnÏ vöech fakult na ˙roveÚ celoökolskou. Jsem p¯esvÏdËen, ûe v˝znam naöÌ univerzity v nast·vajÌcÌm obdobÌ poroste a v tomto duchu chceme p¯ipravit tÈû Dlouhodob˝ z·mÏr rozvoje VäBñTU Ostrava na nÏmû v souËasnosti intenzivnÏ pracujeme a kter˝ bude blÌûe specifikovat a kvantifikovat jednotlivÈ cÌle. VϯÌm, ûe tyto pl·ny najdou Vaöi podporu. P¯eji V·m u p¯Ìleûitosti zah·jenÌ akademickÈho roku el·n do kaûdodennÌ pr·ce a mnoho ˙spÏch˘ nejen pracovnÌch, n˝brû i osobnÌch. V neposlednÌ ¯adÏ V·m p¯eji duöevnÌ pohodu, vÌru ve vlastnÌ sÌly a pevnÈ zdravÌ.

Prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc. rektor

AKADEMIK 5/2005

5

Konference o inženýrském vzdělávání ICEE 2005 Letošní, již devátý ročník International Conference on Engineering Education pořádala 25.–29. července 2005 nám velmi blízká Politechnika Śląska v Gliwicích. Naše tradičně přátelské kontakty přispěly k tomu, že z naší univerzity se konference zúčastnila řada autorů příspěvků a díky podpoře vedení školy také mnoho dalších pedagogů navštívilo jednání konference. SlavnostnÌmu zah·jenÌ p¯edsedal takÈ JM rektor VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom·ö »erm·k, CSc., souËasnÏ p¯edseda Mezin·rodnÌho ¯ÌdicÌho v˝boru konference. V n·sledujÌcÌch pÏti dnech jedn·nÌ bylo ve 44 paralelnÌch sekcÌch p¯edneseno 326 p¯ÌspÏvk˘. Soubor vöech p¯ÌspÏvk˘ p¯edstavuje ˙ctyhodn˝ch 1800 stran. To sice svÏdËÌ o celosvÏtovÈ podpo¯e inûen˝rskÈho vzdÏl·v·nÌ, ale nenÌ to nejd˘leûitÏjöÌm ˙kolem konference. TÌm je pravidelnÈ setk·nÌ od-

bornÌk˘ a prezentace nejnovÏjöÌch poznatk˘ a trend˘ v technickÈm vzdÏl·v·nÌ. Na letoönÌ konferenci dominovalo mnoûstvÌ p¯ÌspÏvk˘ na tÈma rozvoje kreativity a spolupr·ce student˘ p¯i ¯eöenÌ spoleËn˝ch projekt˘. TÌm se nemyslÌ jen v˝zkumnÈ a v˝vojovÈ projekty, ale Ëasto velmi zajÌmavÈ motivaËnÌ projekty, ¯eöenÈ i v prvnÌm semestru studia. Jak byste nap¯Ìklad vytvo¯ili co nejpevnÏjöÌ most z kilogramu standardnÌch öpaget?

Rektor VäB-TUO na zah·jenÌ konference ICEE 2005

DalöÌm preferovan˝m smÏrem v˝voje je spolupr·ce univerzit. JednÌm z ˙spÏön˝ch reprezentant˘ je SUCCED ñ Southern University and College Coalition for Engineering Education, sdruûujÌcÌ ¯adu p¯ednÌch univerzit USA, kterÈ ¯eöÌ spoleËnÏ ¯adu projekt˘ na podporu inûen˝rskÈho vzdÏl·v·nÌ, viz http://www.succeednow.org. DalöÌm p¯Ìkladem je sdruûenÌ CDIO (Conceiving ñ Designing ñ Implementing ñ Operating), kterÈ vytv·¯Ì novÈ standardy v˝uky pro p¯ÌötÌ generaci inûen˝r˘ a sdruûuje p¯ednÌ technickÈ univerzity z celÈho svÏta, viz http:/ /www.cdio.org. PonÏkud p¯ekvapivÏ zap˘sobilo nÏkolik p¯ÌspÏvk˘, kterÈ se velmi kriticky stavÏly k elektronickÈ podpo¯e vzdÏl·v·nÌ v technick˝ch oblastech a dokl·daly niûöÌ znalosti student˘, kte¯Ì nestudovali Ñklasick˝mì zp˘SlavnostnÌ zah·jenÌ konference

Neform·lnÌ diskuse ˙ËastnÌk˘ konference

6

Prezentace p¯ÌspÏvk˘ na posterech

AKADEMIK 5/2005

Podpis smlouvy s organiz·tory konference ICEE 2007

OcenÏnÌ nejlepöÌch p¯ÌspÏvk˘ na konferenci

sobem. Vzhledem k orientaci v˝uky na ¯eöenÌ problÈm˘ a nutnost spolupr·ce p¯i ¯eöenÌ projekt˘ je to pochopitelnÈ. TÈmϯ vöechny p¯ÌspÏvky byly p¯edneseny autory pomocÌ elektronick˝ch prezentacÌ, vÏtöina z nich je takÈ k dispozici na CDROM konference, a prakticky vûdy se rozvinula dalöÌ diskuse na toto tÈma, kter· p¯erostla dostupn˝ Ëas prezentace a pokraËo-

vala neform·lnÏ o p¯est·vce. Vybrat k ocenÏnÌ Ëty¯i nejzajÌmavÏjöÌ p¯ÌspÏvky tak muselo b˝t pro organiz·tory velmi n·roËnÈ. Na z·vÏr konference byly podeps·ny smlouvy s organiz·tory dalöÌch roËnÌk˘ konference, takûe si z·jemci mohou zapsat n·sledujÌcÌ termÌny a mÌsta: 2006 ñ Peurto Rico, July 24ñ28, 2006, University of Puerto Rico ñ Mayag¸ez,

2007 ñ Portugalsko, September 3ñ8, 2007, University of Coimbra, 2008 ñ MaÔarsko, August 2008, University of PÈcs.

Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan FS a Ëlen ISC ICEE 2005 Foto: autor

Zasedala Správní rada VŠB-TU Ostrava

Na svÈm ¯·dnÈm zased·nÌ se seöli dne 14. Ëervna 2005 ËlenovÈ Spr·vnÌ rady VäBTU Ostrava. Tento v˝znamn˝ org·n ökoly mimo jinÈ projednal a bez p¯ipomÌnek schv·lil tyto dokumenty: ï V˝roËnÌ zpr·vu o Ëinnosti VäBñTU Ostrava za rok 2004 ï V˝roËnÌ zpr·vu o hospoda¯enÌ VäBñTU Ostrava za rok 2004 ï RozpoËet VäB-TU Ostrava na rok 2005

r˘stu univerzity, n·r˘st poËtu student˘, zd˘raznili prohloubenÌ dosavadnÌ spolupr·ce ökoly s pr˘myslovou praxÌ, kriticky zhodnotili p¯idÏlov·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ na v˝zkum zejmÈna v souvislosti s v˝zkumn˝mi z·mÏry. V oblasti vÏdy a v˝zkumu byla diskuse d·le zamϯena p¯edevöÌm na problematiku

objektivnÌho v˝bÏru projekt˘, kterÈ by mÏly b˝t podporov·ny z prost¯edk˘ na v˝zkum. Spr·vnÌ rada se takÈ zab˝vala vÏkovou a odbornou strukturou pedagogickÈho sboru univerzity a poû·dala o p¯edloûenÌ podrobnÈho rozboru struktury zamÏstnanc˘ univerzity na p¯ÌötÌm zased·nÌ SR. V oblasti finanËnÌho ¯ÌzenÌ ökoly byla pozornost Ëlen˘ SR zamϯena na problematiku rozpoËtov˝ch priorit, vÌcezdrojovÈho financov·nÌ a zejmÈna n·r˘stu mzdov˝ch prost¯edk˘ v rozpoËtu, coû bylo jednotliv˝mi Ëleny SR velmi pozitivnÏ hodnoceno. P¯ÌötÌ zased·nÌ Spr·vnÌ rady VäB-TU Ostrava se uskuteËnÌ v ¯Ìjnu letoönÌho roku. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Tajemnice Spr·vnÌ rady VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov·

D·le na û·dost rektora SR projednala a udÏlila dva p¯edchozÌ pÌsemnÈ souhlasy s pr·vnÌmi ˙kony podle ß 15 z·kona Ë. 111/ 98 Sb. ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, kterÈ se t˝kaly: prodeje pozemku a bez˙platnÈho nabytÌ dvou Ë·stÌ z pozemku Statut·rnÌho mÏsta Ostravy do vlastnictvÌ VäB-TUO. »lenovÈ SR v obs·hlÈ diskusi v pr˘bÏhu zased·nÌ vyzvedli mimo jinÈ pozitivnÌ trend

AKADEMIK 5/2005

7

Studenti z FEI VŠB-TUO uspěli ve světové soutěži s vozidlem na vodíkový pohon Kdyby Vám někdo řekl, že na litr benzínu dojede z České Republiky k moři do Chorvatska, věřili byste mu? A kdyby dokonce tvrdil, že dojede s litrem benzínu dvakrát tam a zpět? Určitě byste jej poslali na vyšetření k nejbližšímu psychiatrovi... Na soutěži Shell Eco-Marathon ve Francii výzkumné týmy studentů a pedagogů univerzit i středních škol z celé Evropy dokazují, že je to možné. Letos poprvé se této prestižní soutěže zúčastnili zástupci ČR – tým Katedry měřící a řídící techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

km/l. DalöÌ zajÌmavostÌ letoönÌho roËnÌku je to, ûe nejvyööÌch p¯ÌËek v obou kategoriÌch dos·hla vozidla na vodÌkov˝ pohon. Z pohledu »R je v˝znamn˝ fakt, ûe se soutÏûe poprvÈ z˙Ëastnil Ëesk˝ t˝m a navÌc v technologicky velice n·roËnÈ kategorii vozidel s vodÌkov˝m pohonem. T¯in·ctiËlenn˝ t˝m pedagog˘ a student˘ FEI VäB-TUO se v roce 2005 poprvÈ z˙Ëastnil soutÏûe Shell Shell Eco-Marathon je nejEco-Marathon ve Franv˝znamnÏjöÌ evropsk˝ vzdÏcii. Pro vozidlo s n·zvem l·vacÌ projekt zamϯen˝ do HydrogenIX, jehoû meoblasti vyuûitÌ energiÌ v dochanick· Ë·st byla vypravÏ. Organiz·torem tohotvo¯ena ve spolupr·ci to projektu je firma Shell, v˝s Technickou Univerziznamn· spoleËnost svÏtovÈtou Koöice, ostravsk˝ ho energetickÈho pr˘myslu. v˝zkumn˝ t˝m navrhnul Shell Eco-marathon je proa sestavil systÈm pohojekt podporujÌcÌ vzdÏl·v·nÌ a nu s vodÌkov˝m palivoprofesnÌ p¯Ìpravu mlad˝ch v˝m Ël·nkem. P¯i svÈ lidÌ. Jeho cÌlem je p¯imÏt mlapremiÈrovÈ ˙Ëasti se dÈ lidi hloubÏji k p¯em˝ölenÌ HydrogenIX umÌstil na o problÈmech souËasnÈ a bucelkovÈm 29. mÌstÏ s v˝doucÌ dopravy, k hled·nÌ lepkonem 946 km/l, p¯iöÌch ¯eöenÌ z hlediska vlivu Ëemû v kategorii vozidel na ûivotnÌho prost¯edÌ, vyuna vodÌkov˝ pohon se ûitÌ energiÌ, z pohledu soci·lumÌstil na 4. mÌstÏ. nÌho a ekonomickÈho. DÌky LaboratornÌ koncept tomuto projektu majÌ mladÌ Radka Pustkov·, ¯idiËka vozidla HydrogenIX, studentka 3. roËnÌku FEI VäB HydrogenIX, p¯edstalidÈ moûnost vyzkouöet si TUO ven˝ konstruktÈry VäBsvÈ myölenky a koncepce velice konkrÈtnÌm podle hodnoty spalnÈho tepla paliva na spoTUO na poË·tku roku 2005, je 1. elektrozp˘sobem ñ bÏhem ökolnÌho roku jednotlit¯ebu benzÌnu Shell Formula Super 95. To mobilem v »R zaloûen˝m na principu v˝rovÈ t˝my student˘ navrhnou a postavÌ voziznamen·, ûe v˝kon vozidla poh·nÏnÈho naby elektrickÈ energie p¯Ìmo ve vozidle podla, se kter˝mi se pokusÌ ujet co nejdelöÌ p¯Ìklad vodÌkem nebo LPG je ve v˝sledmocÌ nÌzkoteplotnÌho palivovÈho Ël·nku vzd·lenost s minimem spot¯ebovanÈ enercÌch uveden v kilometrech ujet˝ch na litr s protonovou membr·nou. Byl specificky gie. Na konci ökolnÌho roku se pak tyto t˝my benzÌnu. konstruov·n pro ˙Ëely soutÏûe vozidel vz·jemnÏ utkajÌ v soutÏûi na z·vodnÌm okruhu. SoutÏûe se z˙ËastÚujÌ t˝my st¯ednÌch ökol, o nejniûöÌ spot¯ebu organizovanÈ kaûdoroËV roce 1985, kdy se ve Francii konal gymn·ziÌ, technick˝ch vysok˝ch ökol a uninÏ spoleËnostÌ Shell pod n·zvem Eco Mara1. roËnÌk soutÏûe Shell Eco-Marathon, byl verzit, kterÈ mohou zmϯit svÈ sÌly ve dvou thon Shell v Nogaru v jihov˝chodnÌ rekordnÌ v˝kon 680 km na 1 litr benzÌnu. kategoriÌch ñ v kategorii prototyp˘ a urbanFrancii. LetoönÌ vÌtÏz uû dos·hl v˝konu 3836 km na concept˘. Prototypy jsou vozidla s alespoÚ Ostravsk˝ t˝m pokraËuje ve v˝zkumn˝ch litr benzÌnu, coû znamen·, ûe toto vozidlo by t¯emi koly, prakticky libovolnÈho tvaru, aktivit·ch v oblasti pouûitÌ vodÌkov˝ch poteoreticky dojelo z Pa¯Ìûe do Pekingu s mÈnÏ u kter˝ch se konstruktȯi snaûÌ dos·hnout hon˘ v dopravnÌch prost¯edcÌch, a kromÏ neû 4 litry benzÌnu! BÏhem tÏchto 20 roËnÌco nejmenöÌho odporu vzduchu, co nejniûöÌ ¯ady technick˝ch vylepöenÌ svÈho prototyk˘ se Shell Eco-Marathon stal skuteËn˝m v·hy a co nejlepöÌch jÌzdnÌch vlastnostÌ. Napu HydrogenIX chyst· i koncept vodÌkovÈexperiment·lnÌm centrem, kde se v˝zkum a opak vozidla z kategorie urban-concept majÌ ho vozidla pro mÏstsk˝ provoz. PostupnÈ inovace st·vajÌ realitou, kde se setk·vajÌ buËty¯i kola a sv˝mi vlastnostmi by se mÏly pojezdovÈ testy n·sledovanÈ ˙spÏönou ˙ËasdoucÌ evropötÌ technici a inûen˝¯i, komuniblÌûit voz˘m pouûÌvan˝m v bÏûnÈm provotÌ v soutÏûi prok·zaly ûivotaschopnost konkujÌ spolu a p¯ed·vajÌ si zkuöenosti. zu. SoutÏûÌcÌ v obou kategoriÌch majÌ za ˙kol strukce vozidla i jeho pohonu pro dalöÌ v˝V letoönÌm roce se soutÏûe z˙Ëastnilo 227 ujet 7 okruh˘ na trati v Nogaru (celkem zhruvoj v podobÏ vozidla pro p¯ÌmÏstsk˝ prot˝m˘ z 18 zemÌ (z toho 2 neevropskÈ), coû ba 25 km) pr˘mÏrnou rychlostÌ nad 30 km/h, voz s vodÌkov˝m pohonem. p¯edstavuje vÌce neû 3000 evropsk˝ch stuv cÌli je jim zmϯena spot¯eba a je spoËteno, VÌce informacÌ o t˝mu, o jeho ˙Ëasti na dent˘. Z·vod probÏhl 21.ñ22. kvÏtna 2005 kolik kilometr˘ by s touto spot¯ebou voziShell Eco-Marathonu 2005, o vytvo¯enÈm na z·vodnÌm okruhu Nogaro na jihoz·padÏ dlo ujelo na 1 litr benzÌnu. vozidle lze nalÈzt na internetovÈ adrese LaFrancie. V z·vodÏ se utkaly vozidla s benzÌLetoönÌ roËnÌk Shell Eco-Marathonu byl borato¯e palivov˝ch Ël·nk˘ VäB-TUO: http://hydrogenix.vsb.cz. nov˝m motorem (157), motorem na naftu p¯elomov˝ hned z nÏkolika pohled˘. TÌm (25), motorem na LPG (16), ale takÈ vozidla nejzajÌmavÏjöÌm je fakt, ûe byl vytvo¯en nov˝ Ing. Ji¯Ì Koziorek, PhD. vyuûÌvajÌcÌ alternativnÌ energie jako vodÌk, svÏtov˝ rekord ñ 3836 km/l benzÌnu. P¯edIng. Bohumil Hor·k, PhD. slunce, alkohol a biopaliva (29). Aby bylo chozÌ svÏtov˝ rekord vytvo¯en˝ t˝mem Katedra mϯÌcÌ a ¯ÌdÌcÌ techniky FEI moûnÈ porovnat v˝kony vozidel s r˘zn˝mi LPTI La Joliverie, kter˝ se rovnÏû pravidelFoto: Ing. Radovan H·jovsk˝ typy paliva, dosaûen˝ v˝kon se p¯epoËÌt·v· nÏ tÈto soutÏûe z˙ËastÚuje, mÏl hodnotu 3794

8

AKADEMIK 5/2005

Velvyslanec Jihoafrické republiky na HGF V pátek 27. 5. 2005 navštívil Hornicko-geologickou fakultu velvyslanec Jihoafrické republiky pan Dr. Noel N Lehoko (MD) v souvislosti s jeho končící misí v České republice. Účelem návštěvy byla snaha využít dosavadní kontakty z doby pobytu v České republice k rozvoji vzdělávací, vědecké a obchodní činnosti mezi oběma zeměmi.

JiûnÌ Afrika se sv˝mi 38 miliony obyvatel je nejpr˘myslovÏjöÌ a nejvÌce urbanizovanou zemÌ Afriky, k Ëemuû v˝raznÏ p¯ispÌv·

i jejÌ enormnÌ p¯ÌrodnÌ bohatstvÌ ñ nap¯. roku 1886 byla ve Witwatersrandu objevena nejvÏtöÌ loûiska zlata na svÏtÏ, v˝znamn· je tÏû-

ba platiny, diamant˘ a dalöÌch surovin. P¯ÌrodnÌ bohatstvÌ, jedineËnÈ rysy geologickÈho v˝voje a unik·tnÌ technologie tÏûby v naprosto extrÈmnÌch podmÌnk·ch dlouhodobÏ p¯itahovala pozornost pedagog˘ Hornicko-geologickÈ fakulty. Jihoafrick· republika byla nÏkolikr·t navötÌvena u p¯Ìleûitosti kon·nÌ kongres˘ v oblasti hornictvÌ a geologie, v roce 1999 se poda¯ilo souËasnÈmu prodÏkanu HGF prof. Ing. VladimÌru Slivkovi, CSc. zorganizovat exkurzi 6 student˘ fakulty na loûisk·ch vz·cn˝ch kov˘. Vyuûil pochopenÌ Ëesk˝ch b·Úsk˝ch inûen˝r˘, kte¯Ì v JihoafrickÈ republice dlouhodobÏ p˘sobÌ a dos·hli v˝znamn˝ch postavenÌ. Za tÈto situace mohla fakulta najÌt spoleËnou ¯eË s panem velvyslancem, a to nejen obraznÏ, ale i re·lnÏ, neboù ovl·d· plynnÏ Ëeötinu jako b˝val˝ vysokoökolsk˝ student v naöÌ zemi. Jihoafrick· republika je zemÌ s†obrovsk˝m p¯ÌrodnÌm potenci·lem. ⁄tlum hornictvÌ v EvropÏ logicky vede k vyuûÌv·nÌ loûisek v zemÌch s vÏtöÌm p¯ÌrodnÌm bohatstvÌm. Pot¯eba kvalifikovan˝ch odbornÌk˘ pro tyto sloûitÈ Ëinnosti d·v· HGF dalöÌ perspektivu. Prof. Ing. Jaroslav Dvo¯·Ëek, CSc. DÏkan HGF

Efektivní hospodářství – efektivní stát Přednášku s tímto názvem přijel na Ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava přednést člen Správní rady VŠB-TU Ostrava, předseda ODS Ing. Mirek Topolánek.

P¯edn·öka, kter· se konala ve velkÈ posluch·rnÏ C343 12. kvÏtna 2005, se t˝kala zejmÈna zefektivnÏnÌ princip˘ hospoda¯enÌ st·tu, reformy ve¯ejn˝ch financÌ, d˘sledk˘ zavedenÌ rovnÈ danÏ a dalöÌch ekonomick˝ch faktor˘ p˘sobÌcÌch na hospod·¯stvÌ naöÌ zemÏ. Po p¯edn·öce n·sledovala diskuse, v nÌû mÏli p¯ÌtomnÌ pedagogovÈ i studenti moûnost pokl·dat ot·zky sami. A tak zaznÏly dotazy t˝kajÌcÌ se nejr˘znÏjöÌch problÈm˘ celÈ naöÌ

AKADEMIK 5/2005

spoleËnosti poËÌnaje v˝öÌ danÌ, strategiÌ zve¯ejnÏn˝ch reforem aû po problematiku investiËnÌch pobÌdek a vysok˝ch ökol. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D. Tajemnice rektora

9

Katedra informatiky slaví 15 let své existence Katedra informatiky začínala na podzim v roce 1990 s hrstkou nadšenců vedených (dnes profesorem) Ivo Vondrákem. Tato skupinka měla jasný cíl a podařilo se jí tehdy vytvořit základy informatického pracoviště, které je dnes již vyzrálé a je známé na špičkových pracovištích nejen v Česku, ale i v zahraničí. Původní zaměření na softwarové inženýrství zůstalo a prohloubilo se, navíc výuka i výzkum dnes pokrývá celé spektrum oblastí v rámci informačních technologií. Absolventi jsou stále velmi žádáni u domácích i zahraničních firem pro své znalosti a schopnosti. Do budoucna se tedy díváme s oprávněným optimismem založeným na lidském potenciálu a na dosavadních výsledcích katedry jako celku. R˘st katedry V dobÏ vzniku katedry umoûnilo vedenÌ ökoly p¯estup na obor Inûen˝rsk· informatika prvnÌ skupinÏ student˘. UËitelÈ katedry tehdy vypom·hali s v˝ukou programov·nÌ a z·kladnÌ poËÌtaËovÈ gramotnosti pro celou univerzitu. V poË·tcÌch nejen ve sv˝ch dvou poËÌtaËov˝ch uËebn·ch, ale i v uËebn·ch celoökolsk˝ch. PracovnÌci katedry vedle v˝uky navrhovali topologii celoökolskÈ p·te¯nÌ sÌtÏ a pom·hali zav·dÏt modernÌ poËÌtaËovÈ technologie na ökole. Byli jsme mezi prvnÌmi v tehdejöÌm »eskoslovensku, kdo mÏli elektronickou adresu a tehdejöÌ adresy Ñ{jola, ivo, peta}@vsb.czì o tom svÏdËÌ. NÏkte¯Ì pracovnÌci z katedry vytvo¯ili Centrum v˝poËetnÌ techniky v dneönÌ podobÏ, kde pracujÌ na vedoucÌch pozicÌch. PrvnÌm vedoucÌm katedry byl prof. Ing. Ivo Vondr·k, CSc., souËasn˝ dÏkan FEI, d·le vedl katedru doc. Ing. Miroslav Beneö, Ph.D. Po jeho tragickÈm ˙mrtÌ p¯i autonehodÏ v kvÏtnu 2005 je vedenÌm povϯen doc. RNDr. Petr äaloun, Ph.D. Katedra dosud p¯ipravila pro praxi i v˝zkum tÈmϯ 500 vysokoökolsky vzdÏlan˝ch specialist˘ na informaËnÌ technologie. V souËasnosti zde pracuje 34 pedagog˘ (2 profeso¯i, 9 docent˘ a 23 odb. asistent˘). Ti vyuËujÌ tisÌcovku student˘ dennÌho i kombinovanÈho studia bakal·¯skÈho, n·slednÈho magisterskÈho studia informaËnÌch technologiÌ (IT) i dobÌhajÌcÌho oboru Inûen˝rsk· informatika, stejnÏ jako 40 internÌch student˘ doktorskÈho studia garantovanÈho katedrou. V IT studijnÌm programu jsou otevÌr·ny obory Informatika a v˝poËetnÌ technika, PoËÌtaËov· matematika a novÏ praxÌ velmi û·dan˝ bakal·¯sk˝ obor MobilnÌ technologie. V˝uka V˝uka a v˝zkumnÈ aktivity katedry jsou zamϯeny na oblasti: webovÈ a Java technologie, poËÌtaËe a poËÌtaËovÈ sÌtÏ, teoretick· informatika, softwarovÈ inûen˝rstvÌ, datab·zovÈ a informaËnÌ systÈmy, operaËnÌ systÈmy a p¯ekladaËe, simulace a modelov·nÌ, umÏl· inteligence, logika, poËÌtaËov· grafika a technologie pro e-vzdÏl·v·nÌ. P¯Ì v˝uce vyuûÌv·me öest poËÌtaËov˝ch uËeben, modernÌ komerËnÌ i volnÏ öi¯itelÈ programovÈ vybavenÌ i operaËnÌ systÈmy (Win-

10

OcenÏn˝ dÌvËÌ t˝m v program·torskÈ soutÏûi ACM ICPC

dows, Linux) a v˝konnÈ servery. V˝hody programu Microsoft Developers Network Academic Alliance n·m umoûÚuje p¯Ìstup k aktu·lnÌm komerËnÌm technologiÌm a v˝vojov˝m n·stroj˘m. V˝zkum Na kated¯e vznikly a aktivnÏ pracujÌ uzn·vanÈ v˝zkumnÈ skupiny Amphora, Labis a Verif. Katedra (spolu)organizuje ¯adu mezin·rodnÌch i n·rodnÌch vÏdeck˝ch konferencÌ a semin·¯˘. V˝znamn˝m praktick˝m uzn·nÌm odbornosti i kvalit katedry je vÌtÏzstvÌ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ a n·sledn· realizace informaËnÌho systÈmu pro Agenturu Fondu rozvoje vysok˝ch ökol ñ ISAAR-F. Jde o modernÌ IS s webov˝m rozhranÌm a v˝razn˝mi prvky bezpeËnosti. Vöechny grantovÈ p¯ihl·öky uch·zejÌcÌ se o podporu FRVä jsou pod·v·ny a posuzov·ny prost¯ednictvÌm ISAAR-F. V souËasnosti je v ISAAR-F registrov·no 15 000 uûivatel˘. Na kated¯e byl vyvinut informaËnÌ systÈm KatIS, kter˝ se stal fakultnÌm systÈmem pro ¯ÌzenÌ a evidenci v˝uky, v˝zkumn˝ch aktivit a pro p¯Ìpravu akreditace studijnÌch program˘. KatIS je funkËnÌm prototypem p¯ipravovanÈho studijnÌho IS ökoly. P¯i kated¯e informatiky FEI VäB-TUO p˘sobÌ Region·lnÌ akademie programu Cisco Networking Academy Program (CNAP) s cÌlem podpo¯it praktickou Ë·st vzdÏl·v·nÌ student˘ v oblasti sÌùov˝ch technologiÌ. Toto nadstandardnÏ vybavenÈ öpiËkovÈ pracoviötÏ jiû bylo firmou Cisco vyhodnoceno a opakovanÏ ocenÏno titulem NejlepöÌ akademie roku v »R. Naöe pracoviötÏ ökolÌ instruktory ostatnÌch Cisco akademiÌ v Mo-

ravskoslezskÈm kraji a dozoruje kvalitu v˝uky na pod¯Ìzen˝ch akademiÌch. PodobnÏ budujeme ve spolupr·ci se spoleËnostÌ Microsoft pracoviötÏ MS IT Academy, v jehoû r·mci umoûnÌme student˘m univerzity i dalöÌm z·jemc˘m p¯Ìpravu k prestiûnÌ certifikaci. ModernÌ vybavenÌ pro v˝zkum a v˝uku je na kated¯e i dÌky grantovÈ podpo¯e renomovan˝ch öpiËkov˝ch firem, jako je nap¯Ìklad Hewlett-Packard. JejÌ mobilnÌ za¯ÌzenÌ se stalo vÌtan˝m z·kladem laborato¯e a je v r·mci v˝uky dostupnÈ student˘m. Diplomant˘m je zap˘jËov·no dlouhodobÏ. ⁄spÏchy a dalöÌ studentskÈ aktivity Studenti s odpovÌdajÌcÌmi jazykov˝mi schopnostmi odch·zÌ na tradiËnÌ roËnÌ studijnÌ pobyty na Jyvaskyla Polytechnic ve Finsku, kde zÌskajÌ Bc. diplom. Studium, stejnÏ jako realizace bakal·¯skÈ pr·ce u finsk˝ch firem, vËetnÏ firmy Nokia, probÌh· v angliËtinÏ. Po n·vratu dokonËÌ studenti bÏûn˝m zp˘sobem svÈ inûen˝rskÈ vzdÏl·nÌ. Praxe v zahraniËÌ i ve firm·ch s komunikacÌ v angliËtinÏ jsou vynikajÌcÌ referencÌ p¯i p¯ÌötÌm uplatnÏnÌ absolvent˘. DalöÌ naöi vybranÌ studenti obhajujÌ po roËnÌm pobytu na univerzitÏ v Leobenu v Rakousku svÈ diplomovÈ pr·ce (psanÈ anglicky) a n·slednÏ dokonËÌ inûen˝rskÈ studium na kated¯e. PravidelnÈ dobrÈ v˝sledky majÌ naöi studenti v mezin·rodnÌ studentskÈ t˝movÈ program·torskÈ soutÏûi ACM International Collegiate Programming Contest. TradiËnÌ je distribuovanÈ ËeskoñslovenskÈ kolo s telekonferencÌ mezi Prahou, Ostravou a Bratislavou. »asto se n·m da¯Ì vytvo¯it dÌvËÌ t˝m, kter˝ pravidelnÏ zÌsk·v· zvl·ötnÌ ocenÏnÌ v republikovÈm kole soutÏûe. Na CTU Open se t˝my naöich student˘ umÌsùujÌ na 3.ñ4. mÌstÏ z pohledu Ëesk˝ch ökol a postupujÌ do st¯edoevropskÈho mezin·rodnÌho kola (Litva aû Slovinsko), kterÈ se v poslednÌch letech konalo v Praze, VaröavÏ a Budapeöti. V r·mci soutÏûe studentsk˝ch projekt˘ z oblasti informaËnÌch technologiÌ ACM Student Research Competition se umisùujÌ studenti z katedry v Ëesko-slovenskÈm fin·le a vloni se Jan MartinoviË, tehdy Ëerstv˝ absolvent, dnes internÌ doktorand, umÌstil na v˝bornÈm 5. mÌstÏ ve fin·le mezi soutÏûÌcÌmi ze 7 v˝znamn˝ch univerzit vyuËujÌcÌch IT v »R a na Slovensku. NejlepöÌ diplomanti se z˙ËastÚujÌ mezin·rodnÌch vÏdeck˝ch konferencÌ. JednÌm z prvnÌch byl jiû v 90. letech Libor »udek. Doktorandi prezentujÌ svÈ vÏdeckÈ v˝sledky na konferencÌch v EvropÏ, Asii a SevernÌ Americe. NadanÌ studenti se podÌlÌ na v˝zkumu a v˝voji na kated¯e, publikujÌ a jsou finanËnÏ ohodnoceni mimo¯·dn˝mi stipendii. Doc. RNDr. Petr äaloun, Ph.D. Katedra informatiky FEI Foto: archÌv

AKADEMIK 5/2005

Fakulta strojní oslavila 55. výročí svého založení Druhý zářijový týden znamenal pro Fakultu strojní završení příprav k oslavě 55. výročí založení. V rámci tohoto významného jubilea se nejprve konalo na základě pozvání děkana Fakulty strojní prof. Ing. Petra Horyla, CSc. a za podpory Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Setkání děkanů fakult strojního zaměření České republiky a Slovenské republiky. Uskutečnilo se ve dnech 5. a 6. 9. 2005 v rekreačním centru SEPETNÁ – Horský hotel Montér na Ostravici, okr. Frýdek-Místek. »ty¯icet dva z·stupc˘ z dvan·cti fakult p¯ivÌtal rektor VäB - TechnickÈ univerzity Ostrava. Zased·nÌ pokraËovalo vystoupenÌm dÏkana Fakulty strojnÌ, prezentacÌ po¯·dajÌcÌ fakulty a p¯edstavenÌm akademick˝ch funkcion·¯˘ z˙ËastnÏn˝ch fakult. SpoleËnÈ dvoudennÌ jedn·nÌ bylo zamϯeno zejmÈna na v˝mÏnu informacÌ a zkuöenostÌ v oblasti realizace studijnÌch program˘, v˝zkumu a v˝voje, zapojenÌ do mezin·rodnÌch projekt˘, spolupr·ce s pr˘myslem. Z·stupci fakult hovo¯ili o sv˝ch ˙spÏöÌch, ale i spoleËn˝ch problÈmech, ˙kolech a takÈ o moûnostech dalöÌ vz·jemnÈ spolupr·ce. PracovnÌ a velmi p¯·telsk· atmosfÈra jedn·nÌ byla umocnÏna p¯Ìjemn˝m prost¯edÌm hotelu MontÈr. Setk·nÌ bylo ukonËeno pozv·nÌm prof. Ing. J. Sablika, CSc., dÏkana Materi·lovÏ technologickÈ fakulty SlovenskÈ technickÈ univerzity se sÌdlem v TrnavÏ, na p¯ÌötÌ setk·nÌ dÏkan˘ fakult strojnÌho zamϯenÌ v roce 2006. VedenÌ Fakulty strojnÌ si tÈto pravidelnÈ p¯Ìleûitosti k vz·jemnÈ v˝mÏnÏ zkuöenostÌ a diskuzÌm, kterÈ vûdy p¯in·öejÌ ¯adu nov˝ch podnÏt˘ pro dalöÌ Ëinnost fakulty, velmi v·ûÌ.

Medaile udÏlenÈ FakultÏ strojnÌ

Na slavnostnÌm odpolednÌm zah·jenÌ Mezin·rodnÌ vÏdeckÈ konference zaznÏla ¯ada zajÌmav˝ch vystoupenÌ z·stupc˘ pr˘myslovÈ praxe, nap¯. firmy Honeywell, Brose, Rieger, Siemens Kolejov· vozidla, Pramet Tools, Ferram Opava, mÌstop¯edsedy p¯edstavenstva »KAIT, z·stupce CzechInvestu, partnersk˝ch univerzit z Polska a BÏlehradu i mÌstostarostky T¯ince. SlavnostnÌ zah·jenÌ konference bylo ukonËeno spoleËn˝m veËernÌm programem v s·le nad novou menzou.

VystoupenÌ rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom·öe »erm·ka, CSc.

Agricoly obdrûeli z rukou rektora prof. dr hab. inø. Stanislav Adamczak, Dr.h.c., prof. dr hab. inø. Eugeniusz Switonski, prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc. a prof. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. PamÏtnÌ medaile u p¯Ìleûitosti 55. v˝roËÌ zaloûenÌ fakulty byly p¯ed·ny prof. Ing. Tom·öi »erm·kovi, CSc., rektoru VäB-TUO, rektor˘m spolupracujÌcÌch univerzit a v pr˘bÏhu konference i mnoha dalöÌm v˝znamn˝m host˘m. VystoupenÌ z·stupce firmy Siemens Kolejov· vozidla s.r.o.

PracovnÌ jedn·nÌ z·stupc˘ z˙ËastnÏn˝ch fakult

Na setk·nÌ vedenÌ fakult strojnÌho zamϯenÌ nav·zala Mezin·rodnÌ vÏdeck· konference, po¯·dan· u p¯Ìleûitosti oslav 55. v˝roËÌ zaloûenÌ Fakulty strojnÌ VäB-TUO v prostor·ch univerzity v OstravÏ-PorubÏ ve dnech 7.ñ9. z·¯Ì 2005. Konferenci p¯edch·zelo spoleËnÈ slavnostnÌ zased·nÌ VÏdeckÈ rady univerzity a Fakulty strojnÌ, kterÈho se z˙Ëastnila ¯ada v˝znamn˝ch host˘ z »eskÈ republiky i zahraniËÌ. VystoupenÌ rektora VäB-TUO a dÏkana Fakulty strojnÌ bylo n·sledov·no pozdravn˝mi projevy z·stupc˘ Ëesk˝ch a zahraniËnÌch partnersk˝ch vysok˝ch ökol. PamÏtnÌ medaile Georgia

AKADEMIK 5/2005

SlavnostnÌ zased·nÌ VÏdeckÈ rady univerzity a Fakulty strojnÌ

TakÈ Fakulta strojnÌ ke svÈmu jubileu obdrûela ¯adu ocenÏnÌ v podobÏ pamÏtnÌch medailÌ, listin a upomÌnkov˝ch p¯edmÏt˘. DÏkanu Fakulty strojnÌ prof. Ing. Petru Horylovi, CSc. byla p¯ed·na medaile rektora SlovenskÈ technickÈ univerzity v BratislavÏ, rektora SlovenskÈ zemÏdÏlskÈ univerzity v Nit¯e, rektora Politechniky Czestochowskiej a d·le medaile StrojnÌ fakulty SlovenskÈ technickÈ univerzity v BratislavÏ a StrojnÌ fakulty TechnickÈ univerzity v KoöicÌch.

Ve dnech 8.ñ9. z·¯Ì probÌhala jedn·nÌ ˙ËastnÌk˘ konference v 10 odborn˝ch sekcÌch, z nichû nÏkterÈ se vzhledem k velkÈmu poËtu ˙ËastnÌk˘ dÏlily d·le do podsekcÌ. CÌlem jedn·nÌ byla prezentace v˝sledk˘ ¯eöen˝ch vÏdeck˝ch ˙kol˘, vz·jemn· v˝mÏna informacÌ a zkuöenostÌ a hled·nÌ moûnostÌ pro spolupr·ci na spoleËn˝ch projektech. Vysokou spoleËenskou a odbornou ˙roveÚ konference potvrzuje poËet ˙ËastnÌk˘ z 15 st·t˘ p¯evyöujÌcÌ ËÌslo 800. Tento poËet spoleËnÏ se spokojenostÌ a uzn·nÌm ˙ËastnÌk˘ jsou odmÏnou organiz·tor˘m konference. DÏkujeme vöem, kte¯Ì svou ˙ËastÌ vyj·d¯ili p¯ÌzeÚ FakultÏ strojnÌ, firm·m, kterÈ p¯ispÏly k jejÌmu finanËnÌmu zajiötÏnÌ a vöem pracovnÌk˘m fakulty a ostatnÌch pracoviöù, kte¯Ì se podÌleli na organizaci oslav 55. v˝roËÌ zaloûenÌ Fakulty strojnÌ. Ing. Sylva Dr·bkov·, Ph.D. ProdÏkanka pro zahraniËnÌ a vnÏjöÌ vztahy

11

Slavnostní otevření nových počítačových učeben na Ekonomické fakultě V pondělí 19. září 2005 proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava slavnostní chvíle, během níž byly otevřeny čtyři nové počítačové učebny, které výrazným způsobem zvyšují dostupnost počítačů pro studenty.

Vzhledem k tomu, ûe je Ekonomick· fakulta poËtem student˘ jednou z nejvÏtöÌch fakult v republice, jedn· se o poËin velmi d˘leûit˝. Z p˘vodnÌch Ëty¯ set poËÌtaˢ se totiû nynÌ fakulta p¯ehoupla p¯es hranici pÏti set poËÌtaˢ volnÏ p¯Ìstupn˝ch student˘m. RazantnÌm snÌûenÌm pomÏru poËtu studen-

t˘ na jeden fakultnÌ poËÌtaË se Ekonomick· fakulta VäB-TU Ostrava p¯i¯adila k ostatnÌm v˝znamn˝m vzdÏl·vacÌm institucÌm EvropskÈ unie, kterÈ podporujÌ a rozvÌjejÌ poËÌtaËovou gramotnost a IT kompetence sv˝ch student˘. SlavnostnÌ otev¯enÌ nov˝ch poËÌtaËov˝ch uËeben moderoval prodÏkan EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava Ing. Roman Kozel, Ph.D. Nejprve ve struËnosti sezn·mil p¯ÌtomnÈ s genezÌ p¯emÏny suterÈnnÌch prostor fakulty, kterÈ doposud slouûily jako skladovacÌ prostory, na modernÌ poËÌtaËovÈ uËebny. PotÈ p¯edal slovo rektorovi VäB-

14

TU Ostrava prof. Ing. Tom·öi »erm·kovi, CSc. a dÏkanovi EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava doc. Ing. Josefu Fialovi, CSc., kte¯Ì ve sv˝ch vystoupenÌch zd˘raznili n·roËnost akce a p¯edevöÌm v˝-

novou dispozicÌ mÌstnostÌ pro poËÌtaËovÈ uËebny, mÌstnost spr·vce a soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Byly provedeny novÈ instalace elektro, slaboproudu, vzduchotechniky (vËetnÏ regulace), zdravotechniky a ˙pravy vyt·pÏnÌ. NovÏ byly zhotoveny i podlahy a ˙pravy povrch˘, v˝plnÏ otvor˘, interiÈr, vËetnÏ vybavenÌ v˝poËetnÌ a audiovizu·lnÌ technikou pro v˝uku a systÈm zabezpeËenÌ. Zhotovitelem akce byla spoleËnost ZLÕNSTAV, a.s. ZlÌn, projektantem spoleËnost MARPO, s.r.o. Ostrava. Pr·ce byly zah·jeny k 1. prosinci 2004 a uËebny byly dokonËeny k 31. kvÏtna 2005. Cel· akce byla zkolaudov·na 13. Ëervna 2005. N·klady stav-

devöÌm student˘m, aby jim uËebny vydrûely slouûit co moûn· nejdÈle a p¯est¯ihnutÌm p·sky provedli vlastnÌ akt slavnostnÌho otev¯enÌ Ëty¯ nov˝ch poËÌtaËov˝ch uËeben s oznaËe-

by p¯edstavovaly vÌce neû 11 milion˘ korun bez DPH, na v˝poËetnÌ techniku p¯ipadly necelÈ 3 miliony korun bez DPH. Pot¯ebnÈ finance byly zajiötÏny z prost¯edk˘ EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava a z rozvojov˝ch projekt˘ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy a Fondu rozvoje vysok˝ch ökol. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF

znam nov˝ch uËeben pro fakultu i celou univerzitu. Nakonec oba p·novÈ pop¯·li fakultÏ a p¯e-

nÌm A 001ñ 004. BÏhem stavebnÌch ˙prav byly v suterÈnnÌch prostor·ch po vybour·nÌ podlah, p¯ÌËek, nefunkËnÌch instalacÌ, dve¯nÌch a okennÌch otvor˘ ¯eöeny ˙pravy

AKADEMIK 5/2005

Mezinárodní ekonomická konference MEKON 2005 Dne 19. května 2005 přivítala Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava účastníky 7. ročníku mezinárodní konference studentů doktorského studia s názvem MEKON 2005. Záštitu nad konferencí převzal ředitel Institutu doktorských a manažerských studií EkF VŠB-TUO prof. Ing. Petr Šnapka, DrSc.

Tradici kaûdoroËnÌho setk·v·nÌ doktorand˘ ekonomickÈho zamϯenÌ vysok˝ch ökol nejen z »eskÈ republiky zaloûil p¯ed lety nynÏjöÌ prodÏkan pro vnÏjöÌ vztahy EkF VäB-TUO Ing. Roman Kozel, Ph.D. CÌlem konference bylo, stejnÏ jako v minul˝ch letech, srovn·nÌ v˝sledk˘ dosavadnÌ vÏdeckÈ pr·ce student˘ doktorskÈho studia nÏkolika st·t˘ v r˘zn˝ch ekonomick˝ch oborech. Podle tematiky p¯ÌspÏvk˘ byli ˙ËastnÌci rozdÏleni do sekcÌ Ekonomie, Podnikov· ekonomika, Management, Marketing a obchod, ObchodnÌ pr·vo, Finance, Ve¯ejn· ekonomika a spr·va, SystÈmovÈ inûen˝rstvÌ, Manaûersk· informatika. KromÏ student˘ doktorskÈho studia z nÏkolika vysok˝ch ökol »R se v letoönÌm roce

z˙Ëastnili takÈ mnozÌ nadÏjnÌ ekonomovÈ z ekonomick˝ch fakult a univerzit z NÏmecka, Polska a Slovenska. Celkov˝ poËet p¯ihl·öen˝ch ˙ËastnÌk˘ se vyöplhal na 99, coû svÏdËÌ o pomÏrnÏ velkÈm z·jmu student˘ o vz·jemnou konfrontaci jejich ˙silÌ p¯ed kolegy z jin˝ch vysok˝ch ökol. SlavnostnÌho zah·jenÌ se z˙Ëastnil takÈ n·mÏstek prim·tora Statut·rnÌho mÏsta Ostrava Ing. VÌt Ruprich, jenû je souËasnÏ Ëlenem »eskÈ spoleËnosti ekonomickÈ (»SE), a p¯edal cenu »SE za nejlepöÌ vÏdeck˝ p¯ÌspÏvek. OcenÏn˝m doktorandem se stal Ing. Ji¯Ì Valeck˝ z Katedry financÌ EkF VäBTUO za origin·lnÌ ¯eöenÌ problematiky efektivnÌch portfoliÌ finanËnÌch aktiv v prostoru v˝nosu, rozptylu a nejistoty.

Po slavnostnÌm zah·jenÌ zaËala nejd˘leûitÏjöÌ Ë·st konference, vlastnÌ prezentace jednotliv˝ch vÏdeck˝ch p¯ÌspÏvk˘ v odborn˝ch sekcÌch. V atmosfȯe zdravÈ soutÏûivosti spojenÈ s ochotou vyjÌt si vst¯Ìc doch·zelo bÏhem prezentacÌ k mnoh˝m velmi zajÌmav˝m a rozs·hl˝m disputacÌm. Jejich cÌlem bylo navz·jem se informaËnÏ obohatit a pomoci jeden druhÈmu p¯i hled·nÌ z·vÏr˘ jednotliv˝ch vÏdeck˝ch pracÌ ˙ËastnÌk˘ konference. Po p¯ednesenÌ sv˝ch p¯ÌspÏvk˘ obdrûeli ˙ËastnÌci konference certifik·t o prezentaci. Z·roveÚ vöichni z˙ËastnÏnÌ zÌskali sbornÌk abstrakt˘ a CD, na kterÈm se nach·zÌ sbornÌk vöech recenzovan˝ch p¯ÌspÏvk˘ v elektronickÈ podobÏ. Konference skonËila v pozdnÌch odpolednÌch hodin·ch a ˙ËastnÌci odch·zeli obohaceni ¯adou aktu·lnÌch a nov˝ch poznatk˘ z jednotliv˝ch ekonomick˝ch disciplÌn. VϯÌme, ûe i p¯ÌötÌ roËnÌky konference MEKON budou stejnÏ ˙spÏönÈ ne-li ˙spÏönÏjöÌ. Ing. Petra Kubov·, Ing. VladÏna LÌba¯ov· Katedra marketingu a obchodu EkF Foto: archÌv organiz·tor˘

EDFORSA – Vzdělávání pro bezpečnost – Education for Safety Pod tímto označením se skrývá zkrácený název evropského projektu „Risk Prevention and Health Protection in Adult Education“ podpořeného Evropskou komisí z programu Leonardo da Vinci. HlavnÌm cÌlem projektu je p¯ipravit evropsk˝ e-learningov˝ kurz v bezpeËnosti a ochranÏ zdravÌ p¯i pr·ci pokr˝vajÌcÌ pÏt tematick˝ch oblastÌ: ¯ÌzenÌ a organizace bezpeËnosti pr·ce v podniku, bezpeËnost technick˝ch za¯ÌzenÌ, ochrana zdravÌ a hygiena pr·ce, systÈm ¯ÌzenÌ bezpeËnosti a havarijnÌ pl·nov·nÌ, krizovÈ ¯ÌzenÌ. Uûivateli kurzu budou manaûe¯i BOZP, bezpeËnostnÌ technici a inûen˝¯i a osoby na dalöÌch pozicÌch zajiöùujÌcÌch bezpeËnost pr·ce na pracoviötÌch, zamÏstnanci a v˝bÏrovÏ i obËansk· ve¯ejnost. DevÏt partner˘ ze sedmi evropsk˝ch zemÌ spoleËnÏ vytv·¯Ì modulov˝ systÈm elektronickÈho vzdÏl·v·nÌ vyuûiteln˝ nejen v zemÌch z˙ËastnÏn˝ch v projektu, ale i v dalöÌch zemÌch Evropy. ÿeöitelsk˝ t˝m je sestaven z v˝zkumn˝ch ˙stav˘, univerzit a vzdÏl·vacÌch institucÌ s vysok˝m odborn˝m renomÈ v oblasti BOZP a s ¯adou zkuöenostÌ ve vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch. DoplÚuje jej i jeden v˝robnÌ podnik. Partnery projektu jsou Centralny Institut OchrÛny Pracy -

AKADEMIK 5/2005

S†pilotnÌ verzÌ kurzu se ˙ËastnÌci sezn·mili v†poËÌtaËovÈ uËebnÏ FBI.

CIOP (Polsko), Institut National de l¥Environnement Industriel et des Risques INERIS (Francie), BG Institut f¸r Arbeit und Gesundheit (NÏmecko), Ppm Forschung + Beratung (Rakousko), Technical University of Crete (ÿecko), Transfer Slovensko, spol. s r.o. (Slovensko), z »eskÈ republiky pak Vysok· ökola b·Úsk·-Technick· univerzita Ostrava a Preciosa a. s. Jab-

lonec. Koordin·torem projektu je V˝zkumn˝ ˙stav bezpeËnosti pr·ce Praha. VäB-TUO jako jeden z partner˘ hostila zaË·tkem dubna v OstravÏ t¯etÌ setk·nÌ ¯eöitelskÈho t˝mu projektu. ⁄ËastnÌci se sezn·mili s pilotnÌ verzÌ kurzu i v˝sledky testov·nÌ kurzu v prost¯edÌ podniku a univerzity, diskutovali moûnosti jeho ˙prav a zlepöenÌ, p¯Ìpravu n·rodnÌch verzÌ produktu, zam˝öleli se nad moûnostmi distribuce a komercionalizace spoleËnÈho dÌla. Laborato¯ v˝zkumu a managementu rizik (LabRISK), odbornÈ pracoviötÏ Fakulty bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ (FBI), je zodpovÏdnÈ za p¯Ìpravu modulu ÑKrizovÈ ¯ÌzenÌì. Na testov·nÌ pilotnÌch verzÌ kurz˘ se podÌlÌ jak pracovnÌci, tak studenti FBI VäBTUO. P¯edpokl·d·me, ûe nÏkterÈ Ë·sti kurzu budou vyuûity v dalöÌch letech takÈ p¯i v˝uce na naöÌ fakultÏ. DalöÌ informace o projektu a jeho v˝stupech prezentuje webov· str·nka LabRISKu http://labrisk.vsb.cz nebo projektu http://edforsa.vubp.cz. Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. VedoucÌ LabRISK FBI Foto: archÌv

15

Ohlédnutí po 50-ti letech od ukončení studia Hornické fakulty V roku 1951 nás začínalo na tehdejší Hornické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě studovat obor Horního inženýrství kolem dvou set. V roce 1955 nás v Ostravě absolvovalo 121 a o něco později na vysokých školách v tehdejším SSSR dalších 13. V roce 2005, padesát let po promoci nás žije, pokud víme, 71. O tom, jak nenadále a neočekávaně se mezi sebou loučíme, svědčí smutný odchod našeho konsemestra prof. Ing. Jana Foldyny, CSc., který se obětavě a naplno věnoval přípravě našeho výročního setkání, a který nás navždy opustil dne 13. dubna 2005 při cestě z Prahy do Poruby na dohodnutou schůzku s rektorem VŠB-TUO v záležitosti našeho setkání.

obtÌûn˝ch prvnÌch 8 semestr˘ jsme se mohli podle vlastnÌ volby vÏnovat n·mi vybran˝m tzv. specializacÌm. V poslednÌch 2 letech studia umoûÚovala Hornick· fakulta studium ve specializacÌch: hlubinnÈ dob˝v·nÌ, povrchovÈ dob˝v·nÌ, v˝stavba dol˘, ˙pravnictvÌ, d˘lnÌ mϯictvÌ a hornick˝ pr˘zkum. Studium jsme po vypracov·nÌ a obhajobÏ zadanÈ diplomovÈ pr·ce ukonËili v roce 1955 st·tnÌ z·vÏreËnou zkouökou a obdrûeli jsme diplom, prokazujÌcÌ nabytÌ vysokoökol-

V 1. roËnÌku jsme se seöli absolventi gymn·ziÌ, pr˘myslov˝ch ökol a absolventi dÏlnick˝ch kurz˘ (ADK). Tyto kurzy po jednoroËnÌm intern·tnÌm soust¯edÏnÌ umoûnily vyuËenc˘m sloûit z·vÏreËnÈ maturitnÌ zkouöky. Byli jsme tedy vÏkovÏ, zp˘sobem p¯edchozÌho vzdÏl·nÌ i tehdy tzv. t¯ÌdnÌm p˘vodem velmi rozmanitÈ spoleËenstvÌ. Z vlastnÌ zkuöenosti vöak mohu ¯Ìci, ûe v ot·zk·ch studia neexistovala v tÈ dobÏ û·dn· diferenciace ñ p¯edËasnÏ pro neprospÏch ukonËili studium gymnazistÈ, pr˘myslov·ci i ·dÈka¯i. PrvnÌ Ëty¯i semestry byly prakticky spoleËnÈ pro vöechny z n·s; z d˘vodu velkÈho poËtu posluchaˢ jsme byli podle abecedy rozdÏleni do tzv. studijnÌch krouûk˘ po cca 12 studentech. VedoucÌ krouûku, kter˝ byl jmenov·n dÏkan·tem podle p¯edchozÌho studijnÌho prospÏchu a k·drovÈho p˘vodu, kontroloval doch·zku na p¯edn·öky a cviËenÌ a mÏl napom·hat p¯i douËov·nÌ prospÏchovÏ slaböÌch koleg˘. VedoucÌ krouûk˘ ñ studijnÌch skupin ñ z˘stali aû do konce studia, jejich funkce vöak postupem Ëasu sl·bla. Byli jsme 1. roËnÌkem na VäB, kdy byla od poË·tku povinn· ˙Ëast na p¯edn·ök·ch, a kdy se vöechny zkouöky musely skl·dat v p¯edem pro n·s stanoven˝ch termÌnech. NedostavenÌ se ke zkouöce bez v·ûnÈho d˘vodu, nap¯. pro zdravotnÌ neschopnost, bylo hodnoceno a vykazov·no ne jako ne˙Ëast na zkouöce, ale jako jejÌ nesloûenÌ, takûe n·sledujÌcÌ zkouöka byla posuzov·na jako prvnÌ opravn·. Druhou opravnou pak uû povoloval (nebo nepovolil) dÏkan fakulty. ZkuöebnÌ reûim byl, jak vidno, docela p¯Ìsn˝ a nemilosrdn˝ (aspoÚ z pohledu n·s, student˘). RovnÏû studijnÌ z·tÏû byla znaËn·. V prvnÌm roku studia bylo t˝dnÏ (byl öestidennÌ pracovnÌ t˝den) v zimnÌm semestru povinn˝ch 36 hodin p¯edn·öek a cviËenÌ, v letnÌm pak 38 hodin. K tomu je t¯eba p¯ipoËÌtat Ëas, pot¯ebn˝ pro p¯ejÌûdÏnÌ mezi Slezskou Ostravou, P¯Ìvozem, MatiËnÌ a dalöÌmi mÌsty, kde se tehdy nalÈzaly p¯ÌsluönÈ katedry, laborato¯e, menza apod. V z·vÏru zimnÌho semestru prvÈho roku studia jsme skl·dali (podle studijnÌho v˝kazu jednoho z autor˘) 7 zkouöek a 3 z·poËty a v letnÌm 6 zkouöek a 2 z·poËty. KromÏ toho jsme se vöichni

skÈ kvalifikace ÑHornÌ inûen˝rì. V tehdejöÌ dobÏ bou¯livÏ se rozvÌjejÌcÌho tÏûkÈho pr˘myslu a tedy i hornictvÌ v naöem st·tÏ, nebyl problÈm zÌskat odpovÌdajÌcÌ zamÏstn·nÌ v naöem oboru. Naopak, jeötÏ p¯ed ukonËenÌm studia kaûd˝ z n·s dostal tzv. umÌstÏnku, tj. konkrÈtnÏ urËenou organizaci (nap¯. d˘l, lom, z·vod, v˝zkumn˝ nebo projekËnÌ ˙stav apod.), kam jsme byli povinni na dobu min. 5ti let nastoupit. Je jasnÈ, ûe ne kaûdÈmu mÌsto v˝konu pr·ce vyhovovalo, zvl·öù kdyû v jejich rodiöti byl hornÌch inûen˝r˘ nedostatek (nap¯. nÏkte¯Ì Ostrav·ci nastupovali do Slovensk˝ch uholn˝ch banÌ v Prievidzi) a tak se logicky projevovaly snahy, bohuûel ne vûdy ˙spÏönÈ (nezapomeÚme, ûe ölo o pl·novanÈ hospod·¯stvÌ) nastoupit zamÏstn·nÌ nap¯. v mÌstÏ svÈho rodiötÏ nebo v jeho okolÌ. Dnes, s odstupem Ëasu vÌme, ûe i nejk¯iklavÏjöÌ p¯Ìpady se postupnÏ vy¯eöily, a ûe vÏtöina z n·s zakotvila tam a u tÈ Ëinnosti v hornictvÌ, kter· n·m byla blÌzk· a vyhovovala n·m. V tÏchto dnech uplynulo 50 let ode dne, kdy jsme se stali hornÌmi inûen˝ry a jako takovÌ jsme nastoupili svou ûivotnÌ dr·hu v hlubinn˝ch a povrchov˝ch dolech a lomech, v˝zkumn˝ch ˙stavech i jako pedagogiËtÌ pracovnÌci na naöÌ Alma Mater. MnozÌ z n·s dos·hli ve svÈm profesnÌm r˘stu vel-

16

Z·bÏr ze setk·nÌ v roce 2003 v DomaûelicÌch u P¯erova na MoravÏ

povinnÏ z˙Ëastnili tzv. vojenskÈ p¯Ìpravy 8 hodin t˝dnÏ (ta je do p¯edchozÌho souËtu zahrnuta) se z·poËtem v letnÌm semestru. P¯i zah·jenÌ zimnÌho semestru v roku 1951 existoval jeötÏ Svaz vysokoökolskÈho studentstva a tak se mnozÌ z n·s stali Ëleny FakultnÌho spolku hornÌk˘; Ëinnost Svazu i spolku vöak byla brzy, jeötÏ v pr˘bÏhu prvnÌho roku studia, ukonËena a ËlenovÈ byli automaticky p¯eregistrov·ni do tehdejöÌho RevoluËnÌho odborovÈho hnutÌ (ROH). Prakticky vöichni jsme v tehdejöÌ dobÏ byli (neofici·lnÏ povinnÏ) Ëleny nÏkter˝ch politicko-spoleËensk˝ch organizacÌ, nejËastÏji Ëleny »eskoslovenskÈho svazu ml·deûe (»SM), RevoluËnÌho odborovÈho hnutÌ (ROH) a KomunistickÈ strany »eskoslovenska (KS»). NenÌ cÌlem tÈto vzpomÌnky rozebÌrat tehdejöÌ politickou angaûovanost, revolucion·¯skou vÌru, skepsi a toleranci n·s jednotlivc˘ i celku. Je vöak skuteËnostÌ, ûe tvrd˝ pracovnÌ studijnÌ z·bÏr,vz·jemn· pomoc p¯i studiu a v ¯adÏ p¯Ìpad˘ i spoleËn˝ ûivot na kolejÌch otupily hroty ËernobÌlÈho nazÌr·nÌ na svÏt a postupnÏ z n·s vytv·¯ely partu student˘, jejichû hlavnÌm cÌlem nebylo politika¯enÌ a pleticha¯enÌ, ale snaha o ˙spÏönÈ dokonËenÌ vysokoökolskÈho studia a n·slednÈho praktickÈho uplatnÏnÌ v ûivotÏ. Po p¯ekon·nÌ

AKADEMIK 5/2005

mi v˝znamn˝ch postavenÌ v technicko-hospod·¯sk˝ch organizacÌch, ve st·tnÌ spr·vÏ i v pedagogick˝ch funkcÌch. Je n·m ctÌ, ûe jsme mohli b˝t studenty VysokÈ ökoly b·ÚskÈ a m˘ûeme na z·kladÏ naöich dlouholet˝ch ûivotnÌch zkuöenostÌ potvrdit, ûe studium na HornickÈ fakultÏ n·m dalo vynikajÌcÌ teoretick˝ i praktick˝ z·klad pro v˝kon naöÌ profese ñ hornÌho inûen˝rstvÌ, a to ve vöech specializacÌch, kterÈ byly tehdy v naöem studiu umoûnÏny. Stalo se tak nespornÏ dÌky tomu, ûe n·m p¯edn·öeli öpiËkovÌ odbornÌci z teorie i praxe, kte¯Ì zcela p¯irozenÏ dok·zali odliöit tehdejöÌ dogmatismus od re·lnÈ b·ÚskÈ vÏdy. Jiû od roku 1965 po¯·d·me pravideln· setk·nÌ koleg˘ z naöeho roËnÌku a letoönÌ jubilejnÌ je podle naöÌ kroniky jiû 15tÈ od promoce. Jsme nesmÌrnÏ potÏöeni, ûe po otev¯enÌ naöich hranic koncem roku 1989 mezi n·s zaËali p¯ijÌûdÏt i naöi semest¯i, kte¯Ì emigrovali do zahraniËÌ (z JihoafrickÈ republiky, SRN apod.). Naöe p¯·telskÈ svazky pochopitelnÏ trvajÌ i s kolegy ze Slovenska po rozpadu federace v roce 1993.

Jsme si vÏdomi toho, ûe v kaûdÈm kalend·¯nÌm roku uplyne skupinÏ absolvent˘ pades·t let od ukonËenÌ jejich studia, takûe ve svÈ podstatÏ nejde o nic tak v˝jimeËnÈho. StojÌ vöak za zmÌnku, ûe n·ö roËnÌk byl poslednÌm, kter˝ mÏl ¯·dnÈ studium rozvrûeno na dobu Ëty¯ let vËetnÏ vojenskÈ p¯Ìpravy a ukonËenÈ prezenËnÌ sluûby a poslednÌm, kter˝ promoval na HornickÈ fakultÏ. DÏdiËkou tradic tÈto fakulty se v roce naöÌ promoce stala dneönÌ Hornicko-geologick· fakulta. DÌky okolnostem jsme se stali jedin˝m roËnÌkem absolvent˘ HornickÈ fakulty, kte¯Ì byli konsemestry po celou dobu studia a p¯itom se sch·zejÌ, bez ohledu na p˘vodnÌ studijnÌ zamϯenÌ, prakticky kaûd˝ rok. V˝jimeËnost naöeho roËnÌku je snad i v tom, ûe jsme vyr˘stali a ûili ve velmi sloûit˝ch spoleËensk˝ch podmÌnk·ch a p¯es r˘znost ideologick˝ch n·zor˘ jsme se stali a z˘stali kolegy a p¯·teli, kte¯Ì se po tolik let sch·zeli a sch·zejÌ, a kte¯Ì si v p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ dok·zali b˝t n·pomocni i p¯i nÏkdy velmi obtÌûn˝ch ûivotnÌch situacÌch, a to bez

ohledu na tzv. t¯ÌdnÌ p˘vod a svÏtov˝ n·zor. P¯i naöem v˝roËnÌm setk·nÌ v z·¯Ì 2005 bychom vöak nechtÏli hledÏt jen do minulosti. Na z·kladÏ naöich ûivotnÌch zkuöenostÌ jsme p¯esvÏdËeni o nutnosti dalöÌho rozvoje b·ÚskÈ vÏdy, hornickÈho oboru a pot¯ebÏ vysoce kvalifikovan˝ch hornÌch inûen˝r˘. P¯itom nep˘jde jen o vyhled·v·nÌ, tÏûbu a vyuûÌv·nÌ nerost˘ pro pot¯eby spoleËnosti. Lze totiû oËek·vat, ûe v d˘sledku st·le vyööÌho stupnÏ zalidnÏnÌ a dalöÌch okolnostÌ se Ñlidstvo st·le vÌc zaËne stÏhovat do podzemÌì a proto se budou jiû v nedalekÈ budoucnosti vytv·¯et rozs·hl· inûen˝rsk· dÌla a stavby v podzemÌ. Kter˝ jin˝ obor, neû hornÌ inûen˝rstvÌ, m· k tÏmto Ëinnostem tak blÌzko? P¯ejeme proto naöÌ Alma Mater a jejÌm pedagog˘m a student˘m dalöÌ ˙spÏön˝ rozvoj. Zda¯ B˘h Ü Prof. Ing. Jan Foldyna, CSc. Ing. Josef Bartoö Ing. ZdenÏk DÏdek Foto: archÌv

Dopis studentům zejména Hornicko-geologické fakulty V·ûenÌ p¯·telÈ, budoucÌ kolegovÈ, pod spoleËnou z·ötitou Jeho Magnificence v·ûenÈho rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom·öe »erm·ka, CSc. a Spectabilis v·ûenÈho dÏkana HGF prof. Ing. Jaroslava Dvo¯·Ëka, CSc. seöli jsme se, my, absolventi jednoho z roËnÌk˘ HornickÈ fakulty VäB na n·vötÏvÏ naöi ctihodnÈ Alma Mater po pades·ti letech. Seölo se n·s tolik, kolik jeötÏ po tak dlouhÈ dobÏ je Ñprovozu schopn˝chì, cca 20 % p˘vodnÌho stavu.Chceme tÌm p¯ispÏt k dotv·¯enÌ tradice VysokÈ ökoly b·ÚskÈ, kter· je opravdu dlouholet· a bohat·. Vûdyù my pamatujeme jeötÏ Ñin naturaì v˝znamnÈ profesory B·ÚskÈ akademie v P¯Ìbrami, kte¯Ì pokraËovali ve svÈ akademickÈ dr·ze po v·lce v OstravÏ. S ˙ctou i dnes vzpomÌn·me profesory »echuru, JirkovskÈho, äebestu, StoËese, Ma¯Ìka, ÿÌmana, ätÏp·nskÈho, äufa a dalöÌ jako Koktu, Waleczka, R˘ûiËku, Beneöe. Mezi nejstaröÌ pat¯il prof. Glazunov, kter˝ byl, podle vzpomÌnek naöeho doyena, kandid·tem na Nobelovu cenu za zaloûenÌ oboru metalografie. NezapomenutelnÈ jsou naöe vzpomÌnky

na v˘bec nejtÏûöÌ zkouöku z d˘lnÌho mϯictvÌ u prof. »echury, evropskÈ kapacity v tomto oboru. ZmiÚovanÈ vÏdce, kte¯Ì v˝znamnÏ formovali strukturu vysokÈho ökolstvÌ v oborech hornictvÌ, hutnictvÌ a geologie, m·me my, doposud ûijÌcÌ, zaps·ny ve sv˝ch peËlivÏ uschovan˝ch indexech. K vytv·¯enÌ tradice pat¯Ì i vzpomÌnky Ñstarc˘ì. Jako mladÌ absolventi jsme se sice obËas i seöli, ovöem vÏtöinou se vÏnovali bujarÈmu veselÌ a pozdnÌm skok˘m p¯es k˘ûi. MusÌme p¯iznat, ûe v poslednÌm obdobÌ, asi 15ti let, podstatnÏ vzrostla frekvence naöich sch˘zek diktovan· blÌûÌcÌ se pot¯ebou Ñse jeötÏ uûÌtì. Setk·vali jsme se hlavnÏ v jesenickÈm rudnÌm revÌru a v kladenskÈm revÌru. K v˝jezdu do naöÌ starÈ dobrÈ ökoly v OstravÏ doch·zÌ aû letos. Pro vÏtöinu z n·s, kte¯Ì jsme nemÏli pravideln˝ odborn˝ styk se ökolou, je jejÌ souËasnÈ zamϯenÌ i are·l v OstravÏ-PorubÏ naprostÈ novum. My jsme p¯edn·öky poslouchali v budov·ch v centru Ostravy, v P¯Ìvoze a na SlezskÈ. Koleje ñ pokud byly ñ v Re·lnÌ, vËetnÏ menzy, na SlezskÈ, v P¯Ìvoze a na Don Boscu. PodmÌnky naöe jsou

s Vaöimi nesrovnatelnÈ, aù jde o p¯edn·ökovÈ auly, laborato¯e i vybavenÌ. Posluchaˢ asi bylo mÈnÏ, jen t¯i fakulty, hornick·, hutnick·, stroja¯sk·. Ale i v tÏchto skromn˝ch podmÌnk·ch byla vÏdeck· ˙roveÚ celÈ ökoly vysok·. Co do obtÌûnosti studia ¯adila se VäB spolu s medicÌnou na p¯ednÌ mÌsta ve st·tÏ. DobrÈ jmÈno VäB a jejÌ vysokou odbornou ˙roveÚ mnozÌ z n·s dokazovali v r˘zn˝ch provoznÌch funkcÌch na rudn˝ch, uranov˝ch a uheln˝ch loûisk·ch nejen doma, ale i v zahraniËÌ. Tam, kam n·s vÌtr zav·l ñ do JihoafrickÈ republiky, jiûnÌ a st¯ednÌ Ameriky, Afriky, Asie. Vûdy jsme se snaûili t·hnout za jeden provaz. Rivalita mezi fakultami a specializacemi nep¯es·hla nikdy zn·mou rivalitu student˘ Oxfordu a Cambridge na kaûdoroËnÌ regatÏ. P¯ejeme V·m, naöi mladÌ p¯·telÈ, mnoho ˙spÏch˘ a naöÌ staroslavnÈ Alma Mater samoz¯ejmÏ jen to nejlepöÌ. SrdeËnÏ V·s zdravÌ ÑhorniËtÌ dÏdkovÈì, absolventi VysokÈ ökoly b·ÚskÈ z let 1951ñ55. Zda¯ B˘h! Ing. Petr Nov˝, CSc.

Mostecká uhelná a.s. v rámci vyhlášeného PROGRAMU PODPORY REGIONU v oblasti vzdělávání poskytla na základě zpracovaného projektu Detašovanému pracovišti HGF Most příspěvek 150 000,– Kč na vybavení velkokapacitní učebny pro 70 posluchačů.

AKADEMIK 5/2005

17

Slavnostní zakončení 13. ročníku Univerzity III. věku na HGF VŠB-TUO Na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TU Ostrava se dne 25. května 2005 uskutečnila promoce absolventů již 13. ročníku Univerzity třetího věku. Na slavnostním shromáždění v hale Geologického pavilonu prof. Pošepného převzalo 38 účastníků U3V z rukou akademických funkcionářů školy diplom o absolvování. Promočního aktu se zúčastnili prorektor VŠB-TUO doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo, děkan Hornicko-geologické fakulty prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc., vedoucí Institutu geologického inženýrství doc. Ing. Radomír Grygar, CSc. a vedoucí Geologického pavilonu Ing. Miloš Duraj, Ph.D. Univerzity t¯etÌho vÏku pat¯Ì ve vyspÏl˝ch st·tech ke standardnÌm a vyhled·van˝m sluûb·m, kter˝mi univerzity p¯ispÌvajÌ ke zkvalitnÏnÌ ûivota senior˘. KromÏ p¯Ìnosu vzdÏl·vacÌho plnÌ pro lidi tÈto vÏkovÈ kategorie stejnÏ tak roli spoleËenskou. Studenti U3V majÌ o v˝uku obrovsk˝ z·jem. Studium jim umoûÚuje setk·nÌ s podobnÏ sm˝ölejÌcÌmi lidmi, navazov·nÌ nov˝ch p¯·telstvÌ, aktivnÌ tr·venÌ volnÈho Ëasu. Pro ¯adu z nich je kaûd· p¯edn·öka spoleËenskou ud·lostÌ.

Cyklus Univerzity III. vÏku na HGF sest·val v akademickÈm roce 2004/2005, stejnÏ jako v minul˝ch roËnÌcÌch, ze dvou semestr˘ a byl naplnÏn p¯edn·ökami z r˘zn˝ch geovÏdnÌch a jim p¯Ìbuzn˝ch obor˘. V˝uka byla zamϯena nap¯. na p¯iblÌûenÌ problematiky tÏûby loûisek nerostn˝ch surovin, na region·lnÌ geologii, paleontologii i na v˝zkum seismick˝ch jev˘. D·le pak se-

znamovala studenty s nov˝mi poznatky v oblasti zpracov·nÌ odpad˘ Ëi regenerace pr˘myslov˝ch ploch. P¯edn·öky byly zajiöùov·ny p¯edevöÌm pedagogy HGF, nÏkolik p¯edn·öek se vöak uskuteËnilo ve spolupr·ci s FMMI, FBI a FAST. SouË·stÌ programu 13. roËnÌku U3V bylo i nÏkolik exkurzÌ. Studenti navötÌvili laborato¯e V⁄CHEM, d·le pak HlavnÌ b·Úskou z·chrannou stanici v RadvanicÌch a s pozitivnÌm ohlasem se setkala i celodennÌ exkurze do zlatohorskÈho rudnÌho revÌru. KromÏ geovÏdnÏ zamϯen˝ch p¯edn·öek je snaha p¯i studiu Univerzity III. vÏku na HGF umoûnit student˘m ñ senior˘m takÈ p¯Ìstup k modernÌm zdroj˘m zÌsk·v·nÌ informacÌ a nauËit je s tÏmito zdroji pracovat. Proto byla v prostor·ch GeologickÈho pavilonu zp¯ÌstupnÏna poËÌtaËov· studovna, kter· byla vybudov·na v r·mci projektu Podpora rozvoje infrastruktury U3V na vysok˝ch ökol·ch za podpory Asociace U3V. Studovna je vybavena 3 poËÌtaËov˝mi stanicemi. Po absolvov·nÌ

p¯edn·öek s tÈmatikou pr·ce na PC a pouûÌv·nÌ Internetu, kterÈ se konaly rovnÏû v r·mci studijnÌho programu U3V, nabÌzÌ student˘m samostatn˝ p¯Ìstup k zÌsk·v·nÌ dalöÌch v˝ukov˝ch materi·l˘ a vyuûÌv·nÌ souËasn˝ch komunikaËnÌch technologiÌ (elektronick· poöta, sluûby www apod.). Univerzita III. vÏku na Hornicko-geologickÈ fakultÏ VäB-TUO bude pokraËovat i v nast·vajÌcÌm akademickÈm roce, protoûe

je patrn˝ neutuchajÌcÌ a nad·le se zvyöujÌcÌ z·jem lidÌ seniorskÈho vÏku o tuto formu celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ. Program p¯edn·öek bude rozöi¯ov·n a inovov·n, opÏt p¯edevöÌm v oblastech obor˘ geologickÈho a environment·lnÌho inûen˝rstvÌ, avöak i ve st·le û·danÏjöÌ oblasti pr·ce s v˝poËetnÌ technikou. Ing. Martina Pol·ökov· Geologick˝ pavilon prof. PoöepnÈho VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov·

INZERCE

18

AKADEMIK 5/2005

INFOCENTRUM VŠB-TUO JE TADY STÁLE PRO VÁS INFOCENTRUM VŠB-TUO je studentská organizace, jejímž hlavním úkolem je navazování kontaktů mezi budoucími absolventy a jejich potenciálními zaměstnavateli. Tohoto posl·nÌ jsme se ˙spÏönÏ drûeli po cel˝ minul˝ rok a budeme se snaûit je naplÚovat i v tomto akademickÈm roce. V›STAVA »ASOPISU AKADEMIK

PozornÏjöÌ Ëten·¯i si mohou vöimnout, ûe p¯ÌötÌ rok Ëasopis Akademik zapoËne sv˘j des·t˝, jubilejnÌ roËnÌk, vych·zÌ tedy jiû od roku 1997. Na jeho poËest byla uspo¯·d·na ve v˝stavnÌch prostor·ch ökoly velk· v˝stava, kterou jste si mohli prohlÈdnout po

celÈ dva mÏsÌce a to od 15. 6.ñ19. 8. 2005. UniverzitnÌ Ëasopis byl p¯edstaven se vöemi sv˝mi milnÌky. Dnes, p¯i pohledu na kvalitnÌ barevn˝ Ëasopis na k¯ÌdovÈm pap̯e, by jiû nikdo ne¯ekl, ûe prvnÌ ËÌslo vyölo jako ËernobÌl· A3 p¯eloûena nap˘l s n·zvem INFORM¡TOR. DalöÌ ËÌsla byla st·le kvalitnÏjöÌ, aû se Ëasopis dopracoval k dneönÌ podobÏ a takÈ n·zvu AKADEMIK.

Na panelech byly zd˘raznÏny nejd˘leûitÏjöÌ ud·losti univerzity, jejÌ promÏny, slavnostnÌ p¯Ìleûitosti i jejÌ nejv˝znamnÏjöÌ p¯estavitelÈ. N·vötÏvnÌci si mohli takÈ prohlÈdnout v˝stavnÌ panel vÏnovan˝ celebrit·m z ¯ad sportovc˘, zpÏv·k˘ a politik˘, kterÈ se v Ëasopise postupnÏ p¯edstavovaly. ée se v˝stava sv˝m n·vötÏvnÌk˘ opravdu lÌbila, jsme si mohli p¯eËÌst v kronice v˝stavy, kter· byla umÌstÏna u vchodu galerie. L…TO S DAVIDEM GRUBEREM

DalöÌ ud·lostÌ, kterou jste mohli zaznamenat o pr·zdnin·ch, bylo jiû tradiËnÌ setk·nÌ s Davidem Gruberem. Letos jsme mohli Davida Grubera, odbornÌka v oblasti vyuûÌv·nÌ technik duöevnÌ pr·ce, p¯ivÌtat na p˘dÏ VäBTUO jiû po dvan·ctÈ. Tentokr·t se ˙ËastnÌci zab˝vali rychl˝m a racion·lnÌm ËtenÌm, v kurzu s n·zvem Time Management a Vitality Management se uËili, jak si ekonomicky zorganizovat pracovnÌ i osobnÌ Ëas a p¯itom ûÌt relativnÏ zdravÏ. T˝dennÌ soust¯edÏnÌ ˙ËastnÌk˘ bylo zavröeno MG Resistingem, kde byli p¯ÌtomnÌ sezn·meni s tÌm, jak ¯eöit situace, kdy komunikace hrozÌ p¯ejÌt v inzultaci. Podle kladn˝ch ohlas˘ z˙ËastnÏn˝ch jsme mohli konstatovat, ûe se i letos kurz vyda¯il a tÌm splnil vöeobecnÈ oËek·v·nÌ. Pro ty, kte¯Ì se o tuto problematiku zajÌmajÌ vÌce, pop¯ÌpadÏ majÌ z·jem o ˙Ëast na kurzu, jsou k dispozici webovÈ str·nky www.gruber.cz. ON-LINE DATAB¡ZE FIREM NA WEBU

INFOCENTRUM se snaûÌ, aby zÌsk·v·nÌ informacÌ bylo st·le jednoduööÌ. Proto takÈ v tomto roce m˘ûete na naöich webov˝ch str·nk·ch http://ic.vsb.cz nalÈzt nejaktu·lnÏj-

öÌ nabÌdky pracovnÌch pozic, st·ûÌ, ale takÈ praxÌ spoleËnostÌ jako je nap¯. Deloitte, OSRAM, Bosch Diesel, éDB atd. Tyto nabÌdky jsou pr˘bÏûnÏ aktualizov·ny. ON-LINE DOTAZNÕK PRO STUDENTY NA WEBU

Studenti 3.ñ5. roËnÌk˘, kte¯Ì chtÏjÌ b˝t osloveni nÏkter˝m z prestiûnÌch zamÏstnavatel˘, se registrujÌ do datab·ze student˘ INFOCENTRA. Z tÈ si pak firmy vybÌrajÌ ty, kter˝m chtÏjÌ naöÌm prost¯ednictvÌm zaslat svou nabÌdku. Z·jemci se mohou zaregistrovat elektronicky na naöich webov˝ch str·nk·ch http:/ /ic.vsb.cz. V sekci pro studenty najdou online dotaznÌk, kter˝ v pohodlÌ svÈho poËÌtaËe vyplnÌ, nebo zde pouze aktualizujÌ svÈ p¯edeölÈ z·znamy. Pokud vöak chtÏjÌ z·jemci dotaznÌk vyplnit klasicky, tedy ruËnÏ, pak prosÌme p¯inÈst vyplnÏn˝ dotaznÌk do kancel·¯e INFOCENTRA na kolejÌch E320 nebo do obchod˘ SUS, p¯Ìp. vhodit do schr·nek INFOCENTRA na kaûdÈ budovÏ kolejÌ. Lucie Vilamov· INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: archÌv

Partneři INFOCENTRA VŠB-TUO

NOVINKY PÿI UBYTOV¡V¡NÕ NA UNIVERZITNÕCH KOLEJÕCH VäB-TU OSTRAVA Od letoönÌho ökolnÌho roku byla pro studenty zavedena na kolejÌch VäB-TUO moûnost ubytov·nÌ dvÏma zp˘soby: 1. Ubytov·nÌ na ubytovacÌ dekret P¯i ubytov·nÌ na ubytovacÌ dekret se podmÌnky proti minul˝m let˘m nemÏnÌ, na ubytov·nÌ majÌ n·rok studenti, kte¯Ì splÚujÌ p¯edem stanovenÈ n·leûitosti jako studium prezenËnÌho studia, odpovÌdajÌcÌ kilometrovou hranici dojezdu z mÌsta bydliötÏ a je jim p¯idÏlen dekret na ökolnÌ rok. Studenti ubytov·nÌ na dekret nebydlÌ na kolejÌch o pr·zdnin·ch a nemajÌ zaruËen stejn˝ pokoj

AKADEMIK 5/2005

2. Ubytov·nÌ na ubytovacÌ smlouvu Tato novinka m· tyto z·sadnÌ v˝hody: ï ubytov·nÌ vËetnÏ pr·zdnin po celou dobu studia (od 2. roËnÌku v˝öe) ve stejnÈm pokoji s vybran˝mi spolubydlÌcÌmi, vûdy 2ñ3 studenti podle typu pokoje, nenÌ pot¯eba û·dat o ubytov·nÌ kaûdoroËnÏ znovu, ï v dobÏ pr·zdnin v˝hodn· cena za ubytov·nÌ, vûdy niûöÌ neû cena za ubytov·nÌ v klasickÈm pr·zdninovÈm provozu, ï kilometrov· hranice p¯i udÏlov·nÌ tohoto typu ubytov·nÌ je niûöÌ proti ubytov·nÌ na dekret, v letoönÌm roce to je 80 km. Student, kter˝ v pr˘bÏhu studia zruöÌ ubyto-

v·nÌ na smlouvu, nem· n·rok na ubytov·nÌ a to ani na dekret. U dalöÌch sluûeb jsou podmÌnky n·sledujÌcÌ: ï ubytov·nÌ na Partnersk˝ch pokojÌch z˘st·v· nad·le jako ubytov·nÌ na dekrety, ï za pokoj s p¯ipojenÌm na internet je p¯Ìplatek za l˘ûko 180KË/mÏsÌc, ï v†tomto ökolnÌm roce je povinnostÌ kaûdÈho studenta platit kolejnÈ z ˙Ëtu. Z·vÏrem je t¯eba poznamenal, ûe nedocenitelnou v˝hodou naöich kolejÌ je nÌzk· cena kolejnÈho. Ing. Jan MikulËÌk, Ph.D., ¯editel KaM

19

Vedení účtu zdarma, platební karta zdarma a neomezený počet výběrů z bankomatu zdarma. Ti nejrychlejší navíc ještě získají USB fflash lash 1 28 MB paměť jak o dár ek 128 jako dárek ek.. S ČSOB Studentským kontem Plus zkrátka máte o hezkých pár starostí méně. Potřebujete zjednodušit svoji komunikaci s bankou? Nabízíme vám možnost, jak většinu plateb, které provádíte, zjednodušit a zlevnit. ČSOB Studentské konto Plus vám ušetří čas i peníze: představuje totiž speciální nabídku bankovních služeb pro všechny studenty ve věku od patnácti do osmadvaceti let s tím, že komunikace s bankou je minimální a jednoduchá, poplatky žádné nebo velmi nízké a k tomu nespočet dalších výhod. JAK N A TTO O NA ČSOB Studentské konto Plus je určeno studentům řádného studia na tuzemských středních a vysokých školách. Založení konta je opravdu snadné. Potřebujete pouze dva doklady k prokázání své totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz zdravotního pojištění či rodný list). Navštívíte některou z poboček ČSOB a konto založíte během několika minut, samozřejmě zdarma. Pokud je vám 19 let a více, vezměte si s sebou také doklad potvrzující studium (index, identifikační kartička, průkaz o studiu na SŠ či VOŠ). CO VŠE CHNO DOS TANETE? VŠECHNO DOST Vedení účtu zdarma je samozřejmostí. V rámci studentského konta získáte embosovanou platební kartu VISA Classic, se kterou můžete

platit nejen doma, ale také na Slovensku, v Itálii, Maroku, dokonce i v Číně nebo na Aljašce, prostě všude! Přitom platby v obchodech vás nebudou stát žádné poplatky. Když k tomu připočtete také výběry z bankomatů ČSOB u nás bez poplatků, přístup k penězům je opravdu velmi rychlý a snadný. Pokud se bojíte o bezpečnost, doporučujeme vám volitelné pojištění ztráty a krádeže platební karty za velmi výhodných 150 korun ročně. Přes účet mohou klienti vyřizovat hotovostní a bezhotovostní platební styk – tedy například jednorázové i trvalé příkazy k úhradě a inkasu, bezhotovostní úhrady kolejného, menzy, SIPO – či platit účty za mobilní telefon. Plnoletí studenti, kteří mají nepravidelné a nahodilé příjmy a často vydělávají hlavně o prázdninách a zbytek roku studují, ocení možnost povoleného přečerpání účtu až do výše 20 000 Kč. Tuto možnost mají všichni studenti vysokých škol z České i Slovenské republiky. Nemusíte se bát, že v momentě, kdy dostudujete, bude vaše konto zrušeno. Služeb ČSOB Studentského konta Plus lze totiž využívat až do vašich 28. narozenin. Poté vám zaručíme převod na jiný produkt z naší aktuální nabídky. MOBIL A INTERNET Užíváte rádi moderní technologie? Jste fandové mobilů a internetu? Pokud potřebujete mít neustálý přehled o dění na svém účtu, nechte si zdarma zasílat zprávy o vašem účtu prostřednictvím služby ČSOB Info24. Budete vědět okamžitě, kdy vám přišla výplata z brigády nebo od rodičů. Jistě také oceníte rychlost ČSOB Elektronického bankovnictví.

V rámci ČSOB Studentského konta Plus máte zvýhodněné podmínky, a tak můžete bez problémů zadávat platební příkazy pohodlně a bezpečně z domova nebo ze školy. Všechny debetní transakce zadané elektronicky provede banka zcela zdarma. Příchozí kreditní položky připíšeme na váš účet také zdarma. PRÉMIE, C O SE OPRA VDU HODÍ CO OPRAVDU Prvních 4000 nových majitelů ČSOB Studentského konta Plus získá navíc ke všem výše vyjmenovaným výhodám užitečný dárek – 128 MB USB flash paměť. Kdo dnes nemá účet v bance, skoro jako by nebyl – proto si vyberte tu banku, která opravdu myslí na vaše přání, potřeby a možnosti.

ČSOB Studentské konto Plus – samé výhody • Neomezený počet výběrů z bankomatů sítě ČSOB v ČR zdarm.a • Vydání mezinárodní embosované platební karty VISA Classic zdarma. • Debetní transakce zadané elektronicky zdarma. • Příchozí kreditní položky zdarma. • Vedení účtu a čtvrtletní zasílání výpisu poštou zdarma. • Zasílání informací o účtu mailem prostřednictvím služby ČSOB Info24 zdarma. • Povolené přečerpání účtu až 20 000 korun pro studenty VŠ. • ČSOB Elektronické bankovnictví zdarma.

Z historie srazů absolventů HGF 1954–1959 V roce 1954 nastoupilo do 1. ročníku Hornické fakulty VŠB přes 130 posluchačů. Posluchárny a místnosti pro cvičení byly na Slezské Ostravě „U soudu“. Většina „přespolních“ bydlela na koleji v Ostravě 1, Reální 5, kde byla i menza, mnozí bydleli v dřevěné ubikaci na Slezské Ostravě, někteří na Vysokopecní ulici v Ostravě 1, v blízkosti koksovny Karoliny. Po dokonËenÌ prvnÌ budovy na koleji Jana Opletala na SlezskÈ OstravÏ jsme se p¯estÏhovali do nov˝ch a pÏkn˝ch pokoj˘, stravovali jsme se vöak st·le v menze na Re·lnÌ. Studium v 1. a 2. roËnÌku bylo pro mnohÈ posluchaËe n·roËnÈ, ¯ada jich neuspÏla a n·ö p˘vodnÌ kolektiv musela opustit. Ve 3. roËnÌku, kde jsme uû byli rozdÏleni dle pot¯eb a z·jmu do specializacÌ (d˘lnÌ mϯictvÌ ñ 5 posluchaˢ; povrchovÈ dob˝v·nÌ ñ 10; hlubinnÈ dob˝v·nÌ ñ 16; v˝stavba dol˘ ñ 10; vrt·nÌ + nafta ñ 4; ˙pravnictvÌ ñ 2 posluchaËi) byl ˙bytek minim·lnÌ a v Ëervnu 1959 po ˙spÏönÈm obh·jenÌ diplomov˝ch pracÌ n·s 52 studium na VäB ukonËilo. 2 posluchaËi, kte¯Ì byli v roce 1955 vybr·ni ke studiu v SSSR, jeötÏ 1 rok studovali a jedin˝ ñ Ing. Miroslav Havrlant se po n·vratu naöich sraz˘ z˙ËastÚuje. 6 absolvent˘ ñ Korejc˘, se vr·tilo do KLDR a Surminskij Avenir odeöel do SSSR, ˙dajnÏ na Ukrajinu. Po absolvov·nÌ ökoly jsme se seöli po 5, 10 a 15 letech dÌky tehdejöÌm organiz·tor˘m Ñmarköajdr˘mì. Od tÈ doby, za tzv. Ñnormalizaceì nastal ˙tlum, aû dÌky Ñstarostoviì Ing. K¯iv·nkovi bylo kon·nÌ sraz˘ v r. 1999 obnoveno. Jelikoû naöe ¯ady pro¯Ìdly a 12 kamar·d˘ n·s opustilo navûdy, sch·zÌme se uû kaûd˝ rok v poËtu aû 28 ˙ËastnÌk˘, poslednÌ 2 roky i s manûelkami. V roce 1999 byl SRAZ po 40 letech na

Sraz

Landeku, ˙Ëast 21, jako host Ing. Vopasek ñ ¯editel HornickÈho muzea. V roce 2000 byl SRAZ po 41 letech na VäB-TUO, ˙Ëast 16, hostÈ prof. Dvo¯·Ëek a odpoledne prof. Cig·nek. V roce 2001 byl SRAZ po 42 letech na ÑpivnÌ fakultÏì U Rady v OstravÏ, ˙Ëast 17, hostÈ prof. Nejezchleba, prof. Dvo¯·Ëek, Ing. H·jek. Setk·nÌ bylo slavnostnÏjöÌho r·zu, poloûili jsme kytiËky na hroby profesor˘m »echurovi, Kozinovi, Matuökovi na slezskoostravskÈm h¯bitovÏ. Profesor Nejezchleba naöi Ñsesiì obohatil vtipy a humorn˝m vypr·vÏnÌm. V roce 2002 byl SRAZ po 43 letech opÏt U Rady, ˙Ëast 24, hostÈ prof. RoubÌËek, prof. Dvo¯·Ëek, Ing. H·jek. V roce 2003 se SRAZ po 44 letech nekonal, jelikoû zem¯el hlavnÌ organiz·tor a Ñstarostaì Ing. Karel K¯iv·nek.

V roce 2004 byl SRAZ po 45 letech na Landeku, ˙Ëast 25 vËetnÏ 4 manûelek, hostÈ prof. Dvo¯·Ëek a Ing. H·jek. V roce 2005 byl SRAZ po 46 letech opÏt na Landeku, ˙Ëast 28 vËetnÏ 5 manûelek, ËestnÌ hostÈ prof. Dvo¯·Ëek a Ing. H·jek. Nutno ocenit nÏkterÈ i nepo 40 letech mocnÈ kamar·dy, kte¯Ì si pozv·nÌ na SRAZ v·ûÌ a p¯ijedou aû ze Sokolova, Chomutova, Teplic, BÌliny, Kladna, ⁄pice, HodonÌna, ze ZlÌnska apod., aby si spoleËnÏ zavzpomÌnali na kr·sn· lÈta naöich studiÌ i na obdobÌ celoûivotnÌ Ëinnosti ve prospÏch naöeho hornictvÌ. M·me vöak v naöem kolektivu i jedince, kte¯Ì bydlÌ Ñza komÌnemì a naöe pozv·nÌ ignorujÌ. VÏtöina kamar·d˘ aspoÚ na pozv·nÌ reagujÌ, napÌöÌ, zatelefonujÌ, omluvÌ svou ne˙Ëast ze zdravotnÌch Ëi jin˝ch d˘vod˘, vÏtöinou litujÌ, ûe se SRAZU nemohou z˙Ëastnit, ale tÏöÌ se na SRAZY p¯ÌötÌ. VÏtöina SRAZŸ je velmi radostn˝ch a probÌhajÌ v duchu stavovskÈ soun·leûitosti, vzpomÌn·me na öachù·ky, Maj·les, Skok p¯es k˘ûi, r·di si zazpÌv·me naöe studentskÈ, hornickÈ i n·rodnÌ pÌsniËky, nestydÌme se ani za ÑbudovatelskÈì i ty ÑbojovÈ a rebelantskÈì z naöich vojensk˝ch soust¯edÏnÌ. Bohuûel, kaûd˝ rok na SRAZECH vzpomÌn·me i na ty, kte¯Ì naöe ¯ady opustili navûdy. LetoönÌ SRAZ byl vesel˝ a radostn˝ zvl·ötÏ proto, ûe za uplynul˝ rok jsme û·dn˝ Ñ˙bytekì nezaznamenali a je n·s st·le 33! R·di bychom se v roce 2006, po 47 letech opÏt seöli, jeötÏ ve vÏtöÌm poËtu, neû tomu bylo letos. Zda¯ B˘h! Ing. Josef VilÌm Foto: archÌv

INZERCE

AKADEMIK 5/2005

21

PREMIÉRY 29.9. Doblba Těžká váha 6.10. Góóól! Říše vlků 13.10. Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště Jeskyně 40 let panic 20.10. Factotum Wallace & Grommit: Prokletí králíkodlaka Kurýr 2 The Dukes of Hazard 27.10. Legenda o Zorrovi Putování tučňáků Noční let 3.11. Anděl Páně 10.11. Chicken Little Into The Blue The Brothers Grimm 17.11. Šílení Flightplan

Těžká váha Uprost¯ed VelkÈ hospod·¯skÈ krize, kter· ve 30. letech 20. stoletÌ tÈmϯ srazila Ameriku na kolena, se zniËehonic objevil hrdina. TÌm hrdinou z†lidu byl James J. Braddock (Russell Crowe), muû, kter˝ se i p¯es nep¯ÌzeÚ osudu mÏl brzy st·t jednou z nejinspirativnÏjöÌch legend v†dÏjin·ch sportu. Na zaË·tku 30. let byl tento b˝val˝ boxer na dnÏ - stejnÏ jako zbytek americkÈ populace, zasaûenÈ obrovskou ekonomickou katastro-

fou. Jeho kariÈra se zd·la b˝t u†konce, nemÏl z†Ëeho zaplatit ˙Ëty a jedin· vÏc, na kterÈ mu v†ûivotÏ z·leûelo - jeho rodina - se ocitla v†nebezpeËÌ. Hluboko uvnit¯ vöak st·le d¯Ìmalo jeho odhodl·nÌ. L·ska, Ëest a siln· v˘le mu pomohly promÏnit v†realitu zd·nlivÏ neuskuteËniteln˝ sen. Braddock se pokusil vyuûÌt poslednÌ öance k†z·chranÏ svÈ rodiny a vr·til se do ringu. Nikdo nevϯil, ûe m· sebemenöÌ öanci uspÏt, ale podceÚovan˝ boxer zaËal vyhr·vat jeden z·pas za druh˝m. Z†obyËejnÈho ËlovÏka, kter˝ mÏl problÈm najÌt pr·ci, se najednou stal tÈmϯ m˝tick˝, neporaziteln˝ hrdina a z·roveÚ symbol nadÏjÌ a sn˘ lidÌ, suûovan˝ch hospod·¯skou krizÌ. Jeho strm˝ vzestup nakonec vyvrcholil soubojem, o†kterÈm zpoË·tku nikdo ani nesnil: Braddock se postavil svÏtovÈmu öampiÛnovi tÏûkÈ v·hy Maxi Baerovi - nezastavitelnÈmu boxerovi, kter˝ v ringu usmrtil jiû dva svÈ protivnÌky.

Legenda o Zorrovi P¯ÌbÏh Legendy o†Zorrovi zaËÌn· deset let od okamûiku, kdy jsme hrdiny opustili na konci p¯edchozÌho dobrodruûstvÌ. Alejandro (Banderas) a Elena (ZetaJones) se stali manûely a majÌ spolu 10ti letÈho syna Joaquina (Adrian Alonso). P¯estoûe si Alejandro st·le oblÈk· masku Zorra, aby ochr·nil chudÈ a utlaËovanÈ obyvatele kalifornskÈho teritoria p¯ed hamiûnostÌ tamÏjöÌch vl·dc˘, musÌ se Ëasto rozhodovat mezi sv˝m pocitem pro spravedlnost a touhou po norm·lnÌm ûivotÏ. Kdyû nÏkolik prominentnÌch obchodnÌk˘ a mÌstnÌch magn·t˘ zaËne sp¯·dat zloËinnÈ pl·ny, kterÈ majÌ zabr·nit tomu, aby se Kalifornie stala 31. st·tem USA, Ëek· jej toto dilema znovu. P¯i stateËnÈm pokusu o†p¯ekaûenÌ jejich pl·n˘ se Zorro ocit· v†krizi, kter· ohroûuje nejen jeho vlastnÌ ûivot, ale takÈ bezpeËÌ jeho rodiny. Foto: www.falcon.cz

Soutěž o ceny Rekapitulace ot·zek a odpovÏdÌ z minulÈho ËÌsla: 1. SpoleËnost VOKD oslavÌ v†roce 2006 jiû 55 let od jejÌho zaloûenÌ. 2. Titul Manaûer odvÏtvÌ roku 2004 zÌskal p¯i p¯idÏlovanÌ tÏchto ocenÏnÌ dÏkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VäBTUO prof. Ing. Ivo Vondr·k CSc. 3. KTVS p¯i letoönÌm SportovnÌm dni p¯ipravila nabÌdku sportovnÌch aktivit vskutku bohatou, studenti mohli vybÌrat ze 17 moûn˝ch aktivit. A kdo vyhr·l? 1. cena: od spoleËnosti VOKD Ond¯ej Las·k 2. cena: lÌstky do multikina Cinestar Ji¯Ì Sekora 3. cena: od spoleËnosti GTS international Petr Kaler 4. cena: od spoleËnosti Student Office Marie CileËkov· 5. cena: lÌstky do kina Pr˘van Andrea Kotrlov· V˝hry si vyzvednÏte do 11. 10. 2005, jinak propadnou, coû by byla jistÏ ökoda. Pokud i vy chcete mÌt öanci p¯ÌötÏ vyhr·t, odpovÏzte na naöe dneönÌ soutÏûnÌ ot·zky: 1. Kter· v˝znamn· stavebnÌ spoleËnost realizuje v˝stavbu novÈho objektu AULY a†Centra informaËnÌch technologiÌ? 2. Kolik·tÈ v˝roËÌ svÈho zaloûenÌ oslavila letos Fakulta strojnÌ? 3. Kter· z†vysok˝ch ökol se letos ujala po¯·d·nÌ Konference o inûen˝rskÈm vzdÏl·v·nÌ ICEE 2005? SvÈ spr·vnÈ odpovÏdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, resp. do obchod˘ SUS nebo je vhazujte do schr·nek, kterÈ jsou umÌstÏny na kolejÌch s†oznaËenÌm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdÏji vöak do 27. 10. 2005. JmÈna v˝herc˘ se dozvÌte v p¯ÌötÌm ËÌsle. Kdo vÏnuje ceny do soutÏûe tentokr·t?

1. 11. Příběhy obyčejného šílenství Kino Pr˘van promÌt· v s·le KTVS (budova Katedry tÏlesnÈ v˝chovy a sportu v are·lu kolejÌ). VstupnÈ 60,ñ KË. Informace takÈ na http://kino.pruvan.cz.

18. 10. Román pro ženy 25. 10. Krev zmizelého 8. 11. Panenství na obtíž 22

Petr (Ivan Trojan) je relativnÏ norm·lnÌ t¯iat¯ic·tnÌk, kter˝ toho od ûivota moc neû·d·. Ten ale od nÏj zjevnÏ ano: Neust·le ho zav·dÌ na bizarnÌ ûivotnÌ k¯iûovatky, nech·v· ho setk·vat s prapodivn˝mi existencemi a v˘bec, prov·dÌ mu Ñdivn˝ vÏciì. Petr to nepovaûuje za spravedlivÈ, protoûe vöichni se tÌm p·dem majÌ lÈpe neû on. Na druhou stranu, nem˘ûe ¯Ìct, ûe by se v ûivotÏ nÏjak z·sadnÏ nudil.

-jaz-

AKADEMIK 5/2005

Mezinárodní spolupráce VŠB–TUO s Technickou univerzitou DONETSK (UA) Měsíční studijní pobyt šesti vybraných studentů z FMMI a dvou vedoucích na Ukrajině začal přivítáním ukrajinských studentů na VŠB-TUO a přípravou měsíčního poučného programu v rámci vzájemné reciprocity. Samozřejmostí pro studenty bylo zvládnutí azbuky a vzájemné komunikace.

Setk·nÌ s†rektorem TU DonÏtsk a dÏkanem Fakulty metalurgie

P¯edevöÌm dÌky osobnÌmu nasazenÌ prodÏkana pro studium FMMI pana doc. ZdeÚka Tomana, m˘ûe b˝t VäBñTUO hrd· na ˙spÏönÈ pokraËov·nÌ tÈto mezin·rodnÌ spolupr·ce, kter· je na velmi vysokÈ ˙rovni. Za ukrajinskou stranu zaslouûÌ n·ö obdiv takÈ doc. Oleg Moroz z TechnickÈ univerzity

INZERCE

DonÏtsk, a to p¯edevöÌm za nezanedbatelnÈ strategickÈ umÏnÌ, neboù na UkrajinÏ je ke vöemu zapot¯ebÌ spousta û·dostÌ, razÌtek, povolenÌ a hlavnÏ trpÏlivosti. Ukrajinsk· republika s tÈmϯ 48 mil. obyvatel n·m p¯ipravila bÏhem naöÌ st·ûe spoustu po¯·dn˝ch p¯ekvapenÌ. DoznÌvajÌcÌ zmÏny OranûovÈ revoluce a bezmeznÈ uzn·v·nÌ spoleËenskÈho ûeb¯ÌËku v n·s vyvol·valy vzpomÌnky na doby u n·s d·vno minulÈ, a Ëasto n·s plnily bezmocnostÌ i p¯i zcela ban·lnÌch situacÌch, kterÈ jsme bÏhem n·roËnÈho programu ¯eöili. P¯etrv·vajÌcÌ bezmezn· touha mÌt vöe nejvÏtöÌ, odsouv· do vzd·lenÈho pozadÌ vztah ke kvalitÏ a propracovanosti. Pr·vÏ proto n·s Ëasto na kaûdÈm kroku s chutÌ ohromovali a pyönÏ vÌtÏznÏ srovn·vali velikosti snad vöeho co ölo. StepnÌ klima s tÈmϯ nulovou vlhkostÌ a vysok˝mi teplotami v kombinaci s exkurze-

Vzorn· reprezentace a propagace »R a Ostravy

mi do vysok˝ch pecÌ Ëi tepelnÈ elektr·rny, zkouöelo naöi trpÏlivost p¯i touze za pozn·nÌm a vÏdÏnÌm. Cel˝ pobyt byl v˝znamn˝m p¯Ìnosem v rozvoji kaûdÈho ˙ËastnÌka. Vedl k zÌsk·nÌ i prohloubenÌ cenn˝ch znalostÌ z oboru. NabÌdl moûnost srovn·nÌ postup˘, p¯Ìstup˘ i systÈm˘ k technick˝m ¯eöenÌm problÈm˘ a nejen to. StejnÏ tak v ot·zk·ch soci·lnÌch, politick˝ch, hospod·¯sk˝ch i celospoleËensk˝ch byl pro ˙ËastnÌky neoceniteln˝m p¯Ìnosem a zkuöenostÌ. Ing. Martin Pokorn˝ Foto: archÌv ˙ËastnÌk˘