2004 Sb

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3)

OBEC STEHEL EVES

OZNÁMENÍ ZÁM RU

podle § 6 a p ílohy .3 zákona 100/2001 Sb. a 93/2004 Sb.

Kladno, srpen 2006

1


OBSAH : OZNÁMENÍ ZÁM RU .................................................................................................................................. 1 OBSAH :........................................................................................................................................................... 2 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................................. 3 I.3. Umíst ní zám ru:............................................................................................................................... 4 I.4. Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry .................................................. 4 I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod pro jejich výb r i odmítnutí. ...................................................................................................... 5 I.6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru ............................................................ 7 I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení................................................12 I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk ................................................................................12 I.9. Za azení zám ru do p íslušné kategorie a bod p ílohy .1 zákona .100/2001 Sb.........................12 B. II. ÚDAJE O VSTUPECH .............................................................................................................................13 II.1. P DA ..............................................................................................................................................13 II.2. VODA ..............................................................................................................................................18 II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE .................................................................19 II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................................21 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ..........................................................................................................................23 III.1. Ovzduší...........................................................................................................................................23 III.2. Odpadní vody .................................................................................................................................25 III.3. ODPADY........................................................................................................................................27 III.4. HLUK, VIBRACE A ZÁ ENÍ.........................................................................................................29 III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ................................................31 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ ..........................................35 C. 1. VÝ ET NEJZÁVAŽN JŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ENÉHO ÚZEMÍ ....................35 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM RU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ............47 D.1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ( Z HLEDISKA PRAVD PODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI).............................................47 1.1. Vlivy na obyvatelstvo .......................................................................................................................47 1.2. Vlivy na ovzduší a klima..................................................................................................................49 1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu.............................................................................................50 1.4. Vlivy na p du a horninové prost edí...............................................................................................53 1.5. Vlivy na floru a faunu ......................................................................................................................55 1.6. Vlivy na ekosystémy .........................................................................................................................56 1.7. Vlivy na krajinu v etn ovlivn ní krajinného rázu...........................................................................57 1.8. Vlivy na další parametry životního prost edí ...................................................................................58 1.9. Vlivy hluku a zá ení .........................................................................................................................58 D.2. ROZSAH VLIV VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ...........................................................64 D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEP ÍZNIVÝCH VLIVECH P ESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ............65 D.4. OPAT ENÍ K PREVENCI, VYLOU ENÍ, SNÍŽENÍ, P ÍPADN KOMPENZACI NEP ÍZNIVÝCH VLIV .............65 1. Územn plánovací opat ení ...............................................................................................................65 2. Technická a organiza ní opat ení.......................................................................................................65 D.5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEUR ITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P I SPECIFIKACI VLIV .......................................................................................................................................67 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁM RU.......................................................................................68 F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE .............................................................................................................................68 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJ V OZNÁMENÍ ...........................................................68 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .....................69 FOTODOKUMENTACE: .............................................................................................................................72

2


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma: 2. I O : 3. Sídlo : 4. Oprávn ní zástupci oznamovatele: jméno, p íjmení sídlo telefon

Obec Stehel eves. 00234915 Hlavní 43 273 42 Stehel eves Iveta Pob íslová – starostka obce Hlavní 43 273 42 Stehel eves 312 283 130

B. ÚDAJE O ZÁM RU Obec Stehel eves má schválený územní plán obce ze dne 10 10 2001. Dne 9.10.2003 byly zastupitelstvem obce navržené a odsouhlasené t i zm ny v tomto ÚPO. Pro zm nu Z.01.3 [lokalita U korunky] je stanoviskem Krajského ú adu St edo eského kraje .j. 10259/OP-85113/04 požadováno posuzování vliv na životní prost edí [SEA]. Dlouhodobým zájemcem na využití této lokality je výrobce limonád Veseta, proto je toto území posuzováno na tuto konkrétní výrobu. Alternativním využitím m že být též využití území ke skladovacím ú el m, p i kterém by bylo plošné zastavení budovami a komunikacemi obdobné jako p i využití území pro výrobu nealkoholických nápoj . Výrazn nižší by však byly vstupy surovin a výstupy odpad , tj. ovlivn ní životního prost edí by nebylo vyšší. Na stavbu skladovacích prostor není dosud konkrétní zájemce, proto v dalším je posuzováno ovlivn ní životního prost edí pouze stavbou výroby nealkoholických nápoj .

B.I. Základní údaje I.1. Název zám ru:

Výrobna limonád VESETA Obchodní firma : I O: Sídlo :

VESETA spol. s r.o. 47535431 V. Vl ka 2002 27351 Kyšice, okr. Kladno

I.2. Kapacita (rozsah) zám ru

Jedná se o novou stavbu výrobny nealkoholických nápoj (limonád) na pozemku z ásti dosud využívaném pro zem d lskou výrobu, z ásti na zdevastovaném pozemku d ív jší obalovnou drti v katastrálním území Stehel eves. Výrobna bude využívat stávající zdroje pitné vody z ve ejné vodovodní sít ve správ St edo eských vodáren, a.s.. Po ítá se s výstavbou objektu výrobní a skladové haly a instalací automatizovaných linek na výrobu polyetylénových (PET) lahví a plnicích linek s výrobou nealkoholických nápoj (limonád). Sou ástí výstavby bude i nutná infrastruktura, zejména p íjezdová komunikace a p ípojky energií a vody. Ú elem hodnoceného zám ru je výstavba moderního výrobního podniku potraviná ského charakteru, který doplní nabídku na trhu nealkoholických nápoj v regionu. Cílem zám ru je ú eln využít zdevastovanou plochu bývalé obalovny drti (na KÚ Stehel eves parcelní íslo 570/2), která je již ÚP obce Stehel eves ur ena pro drobnou výrobu a služby a zvýšení zam stnanosti v mikroregionu, kde je po zrušení hutní výroby v Kladn zvýšená nezam stnanost. Genereln se tedy jedná o potraviná ský výrobní areál s provozním a logistickým zázemím, manipula ními plochami a parkovišt m pro osobní vozy, u kterého se p edpokládá nerušivý charakter

3

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) výroby. Výstavba je plánována ve dvou navazujících etapách, p i emž cílová maximální výrobní kapacita je 3 miliony hektolitr limonád ro n . Zám r je v souladu s konceptem územního plánu sídelního útvaru Stehel eves. V dané ásti katastrálního území se p edpokládá návrhem zm ny ÚP Z 01.3 rozvoj výrobní zóny. Koncept zm n územního plánu byl schválen obecním zastupitelstvem v ervnu 2004.

I.3. Umíst ní zám ru:

Kraj: Okres: Obec: Katastrální území:

St edo eský Kladno Stehel eves Stehel eves (kód 532851) Parcelní íslo:570/1, 570/2 (zjednodušená evidence - parcely dot ené výstavbou areálu a inženýrských sítí, komunikací a zpevn ných ploch)

I.4. Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry Jedná se o výstavbu a provoz potraviná ského výrobního areálu s výrobní a skladovou halou s administrativním a sociálním zázemím, komunikacemi, manipula ní plochou a odstavným parkovišt m pro osobní vozidla o kapacit 25 stání, který bude sloužit k výrob nealkoholických nápoj . Výrobní proces lze zjednodušen charakterizovat jako stá ení pitné vody a její zpracování na automatizovaných výrobních linkách, kde je voda ochucena sirupem, sycena oxidem uhli itým a balena do polyetylénových (PET) láhví. Výrobky (limonády) jsou následn na paletách expedovány do obchodní sít . Areál je vhodn umíst n jihovýchodn od obce Stehel eves v p ipravované pr myslové zón obce s dobrou komunika ní dostupností a s minimálními vlivy na okolí. Areál bude komunika n p ístupný novou p íjezdovou komunikací , napojenou na silnici III/10145 poblíž mimoúrov ové k ižovatky s rychlostní silnice R7. Plocha, navržená pro umíst ní hodnoceného zám ru (tj. parcela .570/1) o celkové vým e 41961 m2 (4,2 ha) je v sou asné dob sou ástí zem d lského p dního fondu (ZPF) a je jako orná p da využívána p evážn k velkoplošnému p stování obilovin a pícnin. Parcela . 570/2 na KÚ Stehel evse o vým e 5683 m2 je vedena jako jiná plocha a je již stávajícím územním plánem obce ur ena pro drobnou výrobu a služby. Zám r je umíst n zhruba 350 m jihovýchodn od obce Stehel eves p i silnici III/10145, která spojuje obec Stehel eves s mimoúrov ovou k ižovatku R7. Zájmový prostor, který je navržen jako pr myslová zóna, je vymezen na východ t lesem rychlostní komunikace R7, na jihu mimoúrov ovou k ižovatkou, na východ komunikací III/10145 a na jihu na silnici .R 7 ve vzdálenosti 350 m m eno od mostu p es citovanou silnici sm rem severním. Z uvedeného je z ejmé, že se bude jednat o stavbu s primárn výrobními funkcemi a z hlediska hodnocení jejích vliv na životní prost edí bude prioritní zm na funk ního využití ásti území – zábor zem d lsky využívaných ploch a jejich zastav ní výrobním areálem. Významné jsou i její funkce z hlediska ovlivn ní infrastruktury území a v úvahu je nutné brát i hlediska estetická a urbanistická. Z dalších vliv je nutno vyhodnotit i vlivy odvedení srážkových vod z plochy areálu, odpadních vod z výroby a vlivy vyvolané dopravy a zvýšení dopravní zát že na komunika ní síti. Z tohoto d vodu je zám r posuzován v kontextu stávajícím funk ním využitím území a jeho dopravní obslužnosti, zájmy ochrany p írody a vodohospodá skými aspekty (odvedení vod a nároky na pot ebu vody). Objekty obdobného charakteru , jejichž vlivy by mohly synergicky p sobit, se v dosahu vliv nenacházejí. V širším okolí se významn jší podniky obdobného charakteru nenacházejí. Západním sm rem ve vzdálenosti cca 800 m je však významná skládka Bušt hradská halda. V dané ásti posuzovaného území se krom výše uvedené skládky nenachází ani není provozována žádná výrobní i jiná innost, jejíž vlivy by se mohly s posuzovaným zám rem kumulovat i synergicky p sobit. Z hlediska spolup sobení vliv se tedy jedná p edevším o provoz na stávajících komunikacích. Pro dopravní obsluhu zám ru bude využívána zejména silnice R7, jejímž prost ednictvím je umožn no napojení na regionální i celostátní dopravní infrastrukturu. P edpokládáme, že tento dopravní systém bude zám r využívat a proto jsou jejich vlivy v oznámení zohledn ny. Významn jší spolup sobení vliv tak lze p edpokládat pouze u provozu na pozemních automobilových komunikacích. Výhledová zástavba výrobního areálu VESETA bude tedy umíst na v pr myslové zón ur ené pro nerušivou výrobu v blízkosti k ížení rychlostní komunikace R7 se silnicí III/10145 p i komunikaci spojující obec Stehel eves s rychlostní komunikací R7. Areál bude v souladu s územním plánem umíst n na ploše cca 41961 m2 využívané ve stávajícím stavu jako zem d lská p da a na ploše 5683 m2 nyní nevyužívaného zdevastovaného pozemku d ív jší obalovny drti. Jeho zastav ná plocha bude cca 2,5 – 3 ha. Cílem 4

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) posuzovaného zám ru je výstavba moderního výrobního závodu, které má zlepšit možnosti zam stnanosti pro obyvatele blízkých obcí . Je z ejmé, že charakter posuzovaného zám ru a provozu je výrobní, ovšem s pom rn malými nároky jak na materiálové a jiné vstupy (s výjimkou nárok na dodávku pitné vody), tak na charakter a míru výstup do jednotlivých složek životního prost edí. Genereln lze innosti p i provozu výrobního areálu VESETA ozna it za nerušivé. Vlivy dále popsaných inností jsou spojeny prakticky pouze s dopravní obslužností (zejména expedice výrobk t žkými nákladními automobily), záborem zem d lské p dy, nároky na pot ebu vody a odvodn ním ploch a likvidací odpadních vod a s aspekty ochrany p írody a krajiny . Vzhledem k tomu, že se jedná o zám r nerušící innosti s pom rn malými výstupy do prost edí, a rovn ž stávající objekty v zájmovém území p edstavují de facto p evážn obytnou zástavbu obcí, nelze p edpokládat významnou kumulaci synergických ú ink vliv . Jako komparativn nejvýznamn jší lze ozna it pom rn velký zábor zem d lské p dy, dále odvedení srážkových a technologických odpadních vod a vlivy spojené s pot ebou vody. Komparativn významné jsou v tomto p ípad i emise škodlivin a hluková zát ž vlivem obslužné dopravy v kumulaci s vlivy stávajících dopravních staveb, zejména rychlostní komunikace R7.

I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod pro jejich výb r i odmítnutí. • • • • • • •

K výstavb hodnoceného areálu v dané lokalit vedly investora zejména tyto d vody: možnost využití nezastav ných pozemk , které jsou vzhledem k posuzovanému zám ru vhodn situovány možnost napojení na již vybudované, v tšinou i kapacitn posta ující distribu ní rozvody energií a zejména možnost p ipojení na kapacitn vyhovující vodovodní ad, ze kterého bude možno na základ souhlasu jeho správce odebírat pot ebné množství na výrobu balených vod situace areálu mimo zastav nou ást obcí, avšak pro povoz komunika n dostupného, s možností dobrého napojení na stávající místní i regionální dopravní infrastrukturu s p edpokladem minimálního ovlivn ní prost edí možnost rozší ení již zavedené výroby a odbytu nealkoholických nápoj ( závod Kyšice v okrese Kladno), kde již nelze rozší it výrobu pro omezenou kapacitu stávajícího vodovodního potrubí a kapacitu stávající OV využití v sou asné dob nevyužívaného zdevastovaného pozemku po d ív jší obalovn drti napln ní zám r územního plánu, který danou lokalitu p edpokládá k využití jako pr myslovou zónu zlepšení možnosti zam stnanosti v mikroregionu Stehel eves, D etovice, Bušt hrad

5

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Pozice zóny i posuzovaného zám ru v širším i užším kontextu je z ejmá z následující mapy:

6

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) S ohledem na jednozna nost umíst ní posuzovaného zám ru výrobního areálu na okraji katastrálního území obce mimo obytnou zástavbu v p ímé návaznosti na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, je od po átku zám ru investorem sledována jediná územní varianta v podob , jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. Navržený charakter využití plochy p edpokládá v lokalit i územní plán sídelního útvaru Stehel eves. Posuzování jiných variant umíst ní není proto nutné ani ú elné. S ohledem na charakter posuzované výstavby (potraviná ská výroba), dosažený stupe poznání v této oblasti (již realizovaný a provozovaný areál firmy Veseta v Kyšicích u Kladna) a zkušeností a obecných princip hodnocení menších výrobních areál ve m stech a menších sídlech , je navržena a ešena, a tudíž i posuzována jediná optimální technická varianta daná rozm rem a kapacitou s tím, že jsou posuzovány a variantn navrženy pouze díl í možnosti technického ešení.

I.6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru Investor navrhuje využít stávající pozemky, d íve využívané pro rostlinnou zem d lskou výrobu a pozemky v sou asné dob nevyužívané k výstavb výrobny nealkoholických nápoj . Zem d lské pozemky budou od aty zem d lskému p dnímu fondu, budou p evedeny do kategorie ostatní plocha a jejich funk ní využití zm n no z p stování obilovin a pícnin na výrobní innost - potraviná skou výrobu. P edpokládá se výroba nealkoholických nápoj v objemu zhruba 3 000 000 hl za rok v cílovém stavu. Jako zdroj vody bude využita voda z ve ejného vodovodního adu ve správ St edo eských vodáren, a.s. Investor bude z vodovodní p ípojky p ivedené k okraji areálu odebírat smluvní množství vody. Tato voda bude upravena ochucením sirupy, sycením oxidem uhli itým a stá ena na technologické lince do PET lahví o objemu 1,5 l a 2 l, balena na palety a distribuována do obchodní sít . Distribuce bude zajišt na nákladními automobily prost ednictvím stávající dopravní infrastruktury. Uvažují se tedy následující typy inností: 1. výroba, skladování a distribuce potraviná ských výrobk – nealkoholických nápoj v etn výroby obal (PET lahví) na automatizovaných stá ecích a balicích linkách. P eprava (dovoz materiálu a odvoz výrobk ) bude realizována p evážn nákladními automobily (TNV) smluvních dopravc , skladová manipulace vysokozdvižnými vozíky na elektrický nebo plynový pohon 2. nejnutn jší provozní opravy a údržba techniky a technologických za ízení v rámci provozu výrobní linky a skladu, 3. související administrativní innost Celkový po et zam stnanc se p edpokládá v cílovém stavu zhruba 100 ve dvou až t ech sm nách, v len ní administrativa a vedení provozu 10 zam stnanc , provoz (obsluha linky a skladová manipulace) 90 zam stnanc zhruba s rovnom rným zastoupením muž a žen , p edpokládá se provoz celkem cca 250 pracovních dn ro n ve t ísm nném provozu. V jedné sm n se p edpokládá max. 35 d lník . Kapacita výrobní linky je navržena na 22400 kus 1,5 litrových PET lahví resp. 21000 dvoulitrových PET láhví za hodinu, což reprezentuje 42 000 litr za hodinu. Cílová ro ní výrobní kapacita je 3 miliony hektolitr limonád za rok. V tomto oznámení jsou všechny údaje a hodnocení vztažena k maximální cílové kapacit .

6.1. Urbanistické ešení

Areál výrobny limonád VESETA bude situován na pozemku nepravidelného tvaru daném stávajícími majetkovými vztahy . Areál bude sestávat z jednopodlažní budovy, kterou lze formáln lenit na administrativní a sociální, skladovou a výrobní ást a dále z obslužných, manipula ních a dekora ních zelených ploch a p íjezdové komunikace. Urbanistický návrh na zastav ní není dosud zpracován. Orienta ní plošné vým ry a charakteristiky jsou odvozeny od projektu zpracovaném pro výrobnu limonád Vesety v Litovli u Olomouce, pro areál u Stehel evse není dosud zpracován. Je proto pravd podobné, že vlivem sklonitosti terénu a zm nou umíst ní výrobních objekt bude skute n zastav ná plocha vyšší (cca 65%) Zbytek plochy bude ešen jako dekora ní zele - zatravn né plochy s výsadbou nízkých d evin a strom . Oplocení severním sm rem ke Stehel evsi mezi silnicí III/10145a R7 bude minimáln o 20 m posunuto od hranice pozemku. Tento pruh bude osázen stromy a ke i a bude tvo it biokoridor. Výrobní hala bude v cílovém stavu rozd lena zhruba na dv poloviny na výrobní a skladovou ást. Ve výrobní ásti haly budou umíst ny technologické linky na stá ení a balení vody do PET lahví a jejich paletizaci. V další ásti bude sklad výrobk a expedice. V administrativní vestavb výrobní ásti haly bude kancelá odbytu a p íjem zákazník , sociální zázemí (šatny a umývárny, denní místnost a jídelna).

7

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Tabulka: Orienta ní plošné vým ry a charakteristiky areálu v m2 (zastav né plochy odvozeny od projektu stavby obdobného závodu Vesety u obce Víska na Olomoucku. Je pravd podobné, že vzhledem k mírn zvln nému terénu bude zastav ná plocha, hlavn komunikace až o 15 % vyšší. Zastav né plochy Manipula ní plochy Komunikace Parkovišt OA Zele + biokoridor Neupravená plocha Celkem

Cílový stav 15 042 (31,6%) 5 068 (10,6%) 3 625 (7,6%) 395 (0,8 %) 23 514 (49,4%) 0 47 644 (100%)

Budova výrobní a skladové haly je koncipována jako železobetonová nosná konstrukce s vyzdívkou i oplášt ním s náležitými tepeln - izola ními vlastnostmi a nepr zvu ností. Administrativní a technické vestavby p edpokládáme zd né, celý objekt bude p est ešen plochými st echami. P íjezd do areálu bude zajišt n p íjezdovou ú elovou komunikací, napojenou na silnici III. t ídy III/10145. Tato silnice však do vybudování rychlostní komunikace R7 byla hlavní silnicí mezi Prahou a Chomutovem, je dostate n široká a v dobrém stavu. Osobní automobily zam stnanc a host mají vyhrazena stání v parkovišti v návaznosti na p íjezd. Vnitroareálová doprava (nakládka zboží) bude zajišt na vysokozdvižnými vozíky na elektrický pohon. V rámci stavby se p edpokládají terénní úpravy (denivelace terénu, skrývka ornice a nevhodných zemin a výkopy) a finální sadovnické úpravy - zatravn ní a výsadba d evin.

6.2. Stavebn technické a technologické ešení Stavebn technické ešení Výrobní a skladová hala je navržena jako železobetonový montovaný skelet vysoký maximáln 8 m.. Základové konstrukce budou železobetonové. Oplášt ní je navrženo ze st nových panel YTONG tlouš ky 375 mm resp. 300 mm. Okna budou plastové s izola ním dvojsklem opat ená sítí proti hmyzu. St echa haly bude ve skladové ásti a nad vestavbami kancelá í tvo ena plechovými panely s PUR p nou tlouš ky 100 mm, nad výrobní ástí bude st echa z žebírkových panel se zateplením.Podlahy budou navrženy na nosnost 2500 kg/m2, ve skladech a ve výrobnách budou betonové podlahové desky opat eny finální st rkou, v ostatních prostorech bude keramická dlažba. Stropy vestavby budou složeny z železobetonových stropních panel Spiroll. V kancelá ích budou zateplené skládané podhledy. Komunikace P íjezdová komunikace, vnitroareálové komunikace a manipula ní plocha bude v živi ném i betonovém provedení, parkovací stání pro osobní vozy bude ze zámkové dlažby. Technologické ešení Veškerá výroba a technologický proces pro výrobu a pln ní PET láhví bude umíst na ve výrobní hale. P ed výrobní halou bude umíst no silo na cukr, zásobník zkapaln ného CO2 a N2 . Dále bude u st ny budovy umíst na jednotka chlazení vysokotlakého kompresoru. Za ízení sestává z provozních soubor , které budou dále len ny na provozní jednotky. Každá jednotka zajiš uje ucelenou ást technologického postupu výroby nápoj a je ízena samostatným automatickým i poloautomatickým programovatelným systémem. Technologie sestává s následujících provozních soubor (PS): • PS 01 Výroba lahví a plnicí linka • PS 02 Výroba tekutého cukru • PS 03 P íprava a úschova sirupu • PS 04 P íprava nápoj – pasterizace a sycení • PS 05 Sanitace • PS 06 Regenerace a neutralizace sanita ních prost edk • PS 07 Nerezové potrubí technologické • PS 08 Nerezové potrubí energetické • PS 09 M ení a regulace • PS 10 Silová elektroinstalace • PS 11 Akumulace a úprava vody

8

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) • • • •

PS 12 PS 13 PS 14 PS 15

Chlazení Tlakovzdušná stanice Výroba páry Stanice CO2 a N2

PS01 Výroba láhví a plnicí linky. Výroba 1,5 a 2 litrových PET lahví probíhá na vyfukovacím stroji. Do stroje proudí preformy a zátky z podava a nápoj z výrobníku. Vyfukovací stroj je integrován s vyst ikova kou, plnicím strojem a zavíracím strojem do jedné skupiny. Dále láhve postupují po dopravníku do etiketovacího stroje. Po aplikaci etikety je vytisknuto potiskovacím za ízením datum pln ní a ostatní záru ní parametry. Láhve dále postupují po dopravníku a jsou azeny do skupin, p ebaleny PE fólií ve skupinové bali ce a po aplikaci odnosného ucha jsou p esunuty k paletiza nímu stroji. Paleta je poté ovinuta fólií na ovíjecím stroji a expedována do skladu. Ve výrobn limonád se tedy p edpokládá provoz poloautomatických technologických linek na výrobu ochucených balených vod v polyetylénových 1,5 a 2 l lahvích. Technologická linka sestává v podstat ze dvou hlavních ástí: • vyfukovacího stroje • linky na pln ní vody Vyfukovací stroj vyrábí polyetylénové láhve o objemu 1,5 a 2 litry v závislosti na požadované form . Ze zásobníku PET preforem jsou tyto základní vstupní suroviny podava em a se azova em p esunuty na pás, který navádí preformy do infra ervené pece. V peci jsou zah áty na požadovanou teplotu (nasávací teplota 40o C), vyfouknuty stla eným vzduchem (25 - 40 bar) do požadovaného tvaru a ochlazeny. Formy jsou hlazeny vodou z uzav eného chladicího okruhu Plnicí linka je navržena tak že na jednom konci vstupují vyrobené prázdné PET láhve, a na druhém konci vystupuje hotový výrobek - 1,5 a 2 l PET láhev napln ná nápojem, uzav ená plastovým uzáv rem a opat ená papírovou etiketou. Technologický tok linky je následující: Vstupním za ízením plnicí linky je vzduchový dopravník PET lahví. Dopravník p esune prázdné PET láhve do za ízení na vyst ikování (tzv. sanitaci), pln ní a uzavírání lahví. Na vyst ikovacím karuselu jsou láhve vyst ikovány istou vodou, která je p edtím dezinfikovaná. Potom jsou láhve napln ny vodou a uzav eny plastovým uzáv rem s ochranným páskem. Obsluha dozírá na innost stroje a dopl uje uzáv ry do automatického zásobníku uzáv r , p ípadn odstraní poškozenou láhev. Z plnicího monobloku (po vyst íknutí, napln ní a uzav ení) jsou lahve pomocí desti kového dopravníku p esunuty do etiketovacího stroje. Etiketovací za ízení je pln automatické a lepí obvodové etikety na lahve. Obsluha dopl uje etikety a lepidlo do zásobník . Za etiketovacím za ízením je umíst no zna kovací za ízení, které ozna uje uzáv ry datem spot eby nebo jiným údajem. Z etiketovacího stroje jsou lahve desti kovým dopravníkem dopraveny do stroje na skupinové balení do fólie. Všechny dopravníky jsou mazané netoxickou mazací emulzí. Mazání zajiš uje centrální za ízení, které umož uje optimální dávkování emulze. P i vstupu do balicího za ízení jsou lahve se azené do dvou ad. Po skupinách jsou potom zasouvány do prostoru balení a speciálním dopravníkem p esunuty skrz smrš ovací tunel. Obsluha dozírá na správnou innost a vym uje balicí fólii. Výstup balík je ešen gravita ním vále kovým dopravníkem. Na konci tohoto dopravníku nakládají pracovníci balíky na paletu, která je umíst ná na to n ovinovacího stroje. Pracovník upevní ovinovací fólii na paletu, spustí ovíjecí cyklus a po jeho ukon ení od ízne fólii. Paleta je poté vysokozdvižným vozíkem p esunuta do skladu. PS02 Výroba tekutého cukru. Krystalový cukr bude dovážen cisternou nebo ve velkoobjemových obalech. Cukr je dopravován do skladovacího sila systémem pneumatické potrubní dopravy. Odtud je pak dopraven šnekovým dávkovacím dopravníkem do rozpoušt cího tanku. Po rozpušt ní horkou vodou a pasterizaci je tekutý cukerný roztok filtrován, ochlazen a na erpán do úschovných tank , odkud je dále dávkován do p ípravy sirup . Je – li cukr dovážen autocisternami v tekutém stavu, je pasterizován a p e erpán p ímo do úschovných tank . PS 03 P íprava a úschova sirupu. Sirupárna je soubor za ízení, které ze základních surovin – vody, cukru, kyseliny citrónové, ovocných koncentrát , vitamín a dalších ingrediencí vyrobí limonádový sirup.Míchání sirup probíhá jednak dávkovacím strojem a jednak navažováním do nádrže. Po rozmíchání je hotový sirup p e erpán do zásobních provozních tank , odkud je dle pot eby erpán do výrobníku nápoj . Pro p ípravu roztoku kyseliny citrónové je instalována provozní jednotka s dávkovacím šnekem, nádrží s míchadlem, filtra ním sítem a oh ívacím okruhem. Rozpušt ná kyselina je p e erpána do úschovného tanku. Kyselina citrónová je dovážena a skladována v žocích o váze 1000 kg. Nesycené nápoje jsou p ed pln ním obvykle pasterizovány a eventueln ošet eny chemosteriliza ním inidlem. PS 04 P íprava nápoj , pasterizace a sycení. Nápoj je míchán ze sirup a kvalitní ve vakuu odvzdušn né vody na výrobníku nápoje, kde je odm ován pom r dávek. Po smíchání je nápoj sycen a akumulován v nádrži a dále p epušt n do plnicího stroje. Na výstupu nápoje pasteriza ního za ízení m že být instalováno

9

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) dávkování chemosteriliza ního inidla Velcorin. Tento prost edek zajistí sterilizaci celé láhve a v pr b hu n kolika hodin se beze zbytku rozloží. PS 05 Sanitace. Sanita ní stanice je ur ena pro sanitaci technologického za ízení a trubních rozvod , které p icházejí do styku s výrobkem. Ze stanice jsou sanitovány tanky, nádrže, rozvody a plni e. Linka je instalována bezprost edn u za ízení, sanita ní rozvod je krátký a je zaru eno, že spot eba tepla a koncentrát je co nejmenší. Sanitace probíhá automaticky dle nastavení programu, p i emž každý sanita ní program musí prob hnout beze zbytku. Základní postup sanitace je výplach, proplach, louhování, výplach louhu, kyselinování, výplach kyseliny, sterilizace horkou vodou ochlazení a výplach studenou vodou. Koncentrace hydroxidu sodného a kyseliny dusi né jako základních sanita ních roztok je regulovatelná do 5%., teplota roztok do 98 stup . Veškeré odpadní vody ze sanitace jsou svedeny do sb rného i neutraliza ního tanku. PS 06 Regenerace a neutralizace sanita ních prost edk . Neutralizace použitých sanita ních roztok probíhá v nerezových tancích o objemu 15 m3. Tanky jsou obvykle dva, p i emž v jednom se prování neutralizace a do druhého se roztok shromaž uje. Proces bývá automatizován. PS 07 Nerezové potrubí technologické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou p e erpávány potraviná ské suroviny a dále sanita ní roztoky. PS 08 Nerezové potrubí energetické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou p ivád ny topná media, stla ený vzduch, CO2, N2 atd. k výrobním linkám. PS 09 M ení a regulace: Jedná se o automatický nebo poloautomatický idící a kontrolní systém. PS 10 Silová elektroinstalace. Jedná se o kabelové rozvody ke stroj m a za ízením, uložené v chráni kách. PS 11 Akumulace a úprava vody. Jde o soubor za ízení, které bezprost edn na vstupu do objektu zajistí úpravu surové vody (nap . m k ení) , dezinfekci UV zá ením a jemnou filtraci vody a dole m ení pr toku a úpravu tlaku. PS 12 Chlazení. Jedná se o automatickou chladicí jednotku pro chlazení pasterizovaného nápoje. Vyfukovací stroj má samostatné chlazení. Samostatné je rovn ž chlazení kompresor . PS 13 Tlakovzdušná stanice. Stanice je sestava kompresor pro filtraci a úpravu vzduchu a tlakových nádob. Sestává ze šroubového kompresoru pro nízký tlak a potla ovacího kompresoru pro vysoký tlak. PS 14 Výroba páry. Na výrobu páry pro technologické ú ely jsou navrženy rychlovyvíje e páry syté o tlaku 1,0 Mpa. PS 15 Stanice technických plyn CO2 a N2. Stanici pronajímá dodavatel technických plyn , který zajistí i servis a dopl ování. Odpa ovací stanice se skládá se zásobníku (stojatá tlaková nádoba), pomocného a vzduchového odpa ova e a ovládacích armatur. Stanice je pln na zkapaln ným plynem, který je dopravován a stá en z autocisteren.

6.3. Kapacitní údaje Základní kapacitní údaje uvádí následující p ehled, údaje o dopravní obslužnosti jsou v p íslušné subkapitole ásti B II. Veškeré uvád né údaje o materiálových a surovinových vstupech jsou vztaženy k maximální p edpokládané ro ní výrobní kapacit 3 miliony hektolitr vyrobených nápoj , pokud není uvedeno jinak. Základní materiálové vstupy (výrobní suroviny a materiál a technologické plyny) udává následující tabulka: Tabulka: Základní materiálové vstupy Název Voda pitná (106 hl/rok) Cukr (t/rok) Oxid uhli itý (t/rok) Dusík (t/rok) PET matrice (t/rok)

Celkem 3 6 400 2 060 1 450 3 000

Z tabulky je z ejmé, že základními surovinami pro výrobu limonád je pitná voda z ve ejné vodovodní sít a cukr, který je dodáván bu jako krystalový nebo ve form koncentrátu. Krom t chto základních surovin se používají dochucovací prost edky (p íchut limonád), kyselina citrónová, potraviná ská barviva a konzervanty (chemosteriliza ní inidlo Velcorin). Dále do výrobního procesu vstupují technické plyny pro sycení nápoj a polyetylénové (PET) matrice pro výrobu láhví a polyuretanová ví ka láhví. Dále se používají papírové etikety a smrš ovací PE fólie pro skupinové balení láhví a paletizaci výrobk .

10

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Další tabulka ukazuje ro ní pot ebu chemických látek, vstupujících do výrobního procesu: Tabulka: Pot eba chemických látek Název Hydroxid sodný 0,5% (kg/rok) Kyselina dusi ná 0,3 %(kg/rok) Etanol (l/rok) Benzín technický (l/rok) edidlo S6000 (l/rok) edidlo NRL 702 Sidel (l/rok) edidlo NRL 719 Sidel (l/rok)

Celkem 12 250 7 800 60 70 150 30 100

St žejními chemickými látkami používanými ve výrobním procesu jsou hydroxid sodný NaOH a kyselina dusi ná HNO3. Ob tyto látky se používají ve z ed né form (0,5% resp. 0,3% roztok) pro sanitaci technologických za ízení a pro neutralizaci odpadního sanita ního roztoku. (viz popis technologie). Roztoky se p ipravují v sanita ní stanici (CIP stanice), jejíž provoz je pln automatický. Za ízení je vybaveno m ením vstupní a výstupní koncentrace. Výchozí chemikálie je koncentrovaný zásaditý roztok hydroxidu sodného (cca 50%), a kyselý koncentrát na bázi kyseliny dusi né (40%) s p ím sí kyseliny fosfore né a kyseliny peroctové. Dále se používají technická organická rozpoušt dla pro išt ní stroj a dopravník (etanol, technický benzín a syntetické edidlo typu S6000) a pro ed ní tiska ských barev (resp. inkoustu pro ozna ování výrobk záru ními údaji) se používají speciální edidla. Dále se ve výrobním procesu využívají mazací emulze (v potraviná ském prost edí v tšinou na bázi saponát ), detergenty a tavné lepidlo. Ve srovnání s chemikáliemi pro sanitaci se však jedná o ádov menší množství v maximáln v desítkách kg.

6.4. Organizace provozu Provoz areálu se v cílovém stavu p edpokládá t ísm nný v denní dob (tj. 06-22 hod) i no ní dob (22-06 hod), provozní doba celoro ní (250 dní za rok), s p ípadným omezením i rozší ením dle klimatických podmínek. Celkový po et zam stnanc se p edpokládá v cílovém stavu zhruba 100 ve dvou až t ech sm nách, v len ní administrativa a vedení provozu 10 zam stnanc , provoz (obsluha linky a skladová manipulace) 90 zam stnanc zhruba s rovnom rným zastoupením muž a žen. V jedné sm n se p edpokládá max. 35 d lník .

6.5. Úrove technického ešení Navržené stavebn -technické ešení musí být v souladu s požadavky p íslušných p edpis , zejm. stavebního zákona a vyhlášek k jeho provedení ve vztahu k ochran ŽP a s obecnými technickými požadavky na výstavbu a vyhovuje požadavk m normativ v oblasti ochrany ŽP. Navrženy jsou pouze materiály s možností recyklace nebo takové, jejichž p ípadná likvidace nemá nároky na zvláštní zp soby nakládání (nebezpe né odpady - nap . stavební materiály a izolace s obsahem azbestu, formaldehydu, asfalty s p ím sí dehtu apod.). Ve stavebn technickém ešení je kladen d raz na úspory energie a ochranu p ed hlukem. V technologickém ešení byl kladem d raz na minimalizaci a eliminaci výstup do prost edí. Provoz ani výstavba nemá mimo ádné nároky na pot ebu energií. Produkce odpad z provozu je minimální a omezuje se p evážn na odpadní plasty na bázi polyetylénu (vadné PET láhve a odpadní balicí fólie). V dalším se p edpokládají b žné odpady komunálního charakteru, odpadní papír apod. V rámci výstavby se nep edpokládá p ebytková zemina ve v tším množství, výstavba si nevyžádá žádné demoli ní i sana ní práce u kterých by vznikaly odpady s obsahem obsahu škodlivin. Produkce nebezpe ných odpad p i výrob bude zanedbatelná a omezuje se prakticky pouze na odpady z provozu odlu ova e ropných látek (p edpoklad zachycené emulze ropných látek a kal z provozu odlu ova e, eventueln použité sorp ní materiály bude li instalován nap . fibroilový filtr) a b žné provozní kapaliny (kondenzát z kompresor , odpady z filtrace vody a pod). Technologické odpadní vody ze sanitace za ízení a išt ní technologických jednotek se vyzna ují zna ným zatížením z hlediska kyslíkového režimu, ale vzhledem k p edpokládanému išt ní pr myslových a splaškových vod na OV Kladno nebude nutné zvýšené organické zne išt ní regulovat. Produkce splaškových odpadních vod je malá.

11

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Technologie i za ízení s vyšší hlukovou zát ží (tj. p es 80 dB) se v provozu nepoužívají, nebo jsou umíst na v akusticky izolovaném prost edí (kompresorovna apod.) Emise do ovzduší jsou de facto pouze z obslužné dopravy, kde prioritní škodlivinou jsou oxidy dusíku , dále produkce stacionárních zdroj spalování zemního plynu pro vytáp ní (st ední zdroj) je pom rn malá a je využito odpadní teplo z výrobního procesu. P edpokládaná technologie a charakter výroby odpovídá sou asným trend m v oboru potraviná ské výroby balených ochucených nápoj , logistiky a skladování potraviná ských výrobk . Provoz, technologie výroby a skladování, stejn jako zp sob distribuce je srovnatelný s obdobnými za ízeními, které byly v posledních letech v R budovány a vycházejí ze zkušeností provozovatele z provozu v Kyšicích u Kladna. Technologická linka je v maximální možné mí e automatizovaná a budou zde použita pouze autorizovaná za ízení, u nichž jsou garantovány výstupní hlukové parametry v souladu s požadavky hygienických p edpis . Dávkování mazací emulze i sanita ních roztok je automatické a jsou vylou eny úniky mimo prostor výrobní budovy. Výrobci technologických celk musí mít zaveden systém ízení jakosti podle standard ISO. Odpady z provozu i výstavby vznikají v pom rn malém množství a jednoduché druhové skladb . V koncepci technického ani technologického ešení nebyly shledány postupy, neodpovídající sou asnému stavu technického pokroku.

I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení P edpokládané zahájení stavby P edpokládané ukon ení stavby

6/2008 10/2009

Uvedené termíny výstavby jsou orienta ní a mohou být modifikovány dle možností investora.

I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk Vlivy stavby a to jak z hlediska vstup , tak výstup se dotýkají pouze územn samosprávného celku m sta Kladna a obcí Stehel eves, Bušt hrad v okrese Kladno, kraj St edo eský.

I.9. Za azení zám ru do p íslušné kategorie a bod .100/2001 Sb.

p ílohy

.1 zákona

Zám r je možné podle p ílohy .1 zákona .100/2001 Sb. ve zn ní zák. .93/2004 Sb. za adit do p íslušné kategorie .II ( zám ry vyžadující zjiš ovací ízení) a to do bodu 8.1. Výrobny nealkoholických nápoj s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobk , sloupec B – kompetence posuzování orgány kraje.

12


II.1. P DA II.1.1. Zábor p dy Pozemek na KÚ Stehel eves s parcelním íslem 570/1 o vým e 41 961 m2 je vedena v katastru nemovitostí (KN) jako zem d lská p da. Parcela . 570/2 na KÚ Stehel eves po obalovn drti velikost 5683 m2 je veden jako ostatní plocha , nejedná se již o zábor p dy. V rámci výstavby posuzovaného areálu se p edpokládá využít 35 000 m2 (tj. 3,5 ha) zem d lské p dy, cca 7 000 m2 bude využito na biokoridor. P edpokládáme sejmutí ornice z plochy 24 130 m2. Hloubku ornice lze p edpokládat cca 0,25- 0,3 m. Celkové p edpokládané množství sejmuté ornice je tedy 6 033 m3. Z tohoto celkového množství bude na stavb ponechána ást pot ebná pro provedení kone ných terénních úprav, zbytek bude využit v souladu s podmínkami pro odn tí p dy ZPF. Uvedené zem d lské pozemky jsou ve výpisu údaj z katastru nemovitosti vedeny jako zem d lský p dní fond – orná p da a jsou za azeny do BPEJ 10100 (24647 m2) a 13311 (17314 m2). Bonitovaná p dn ekologické jednotka (BPEJ) je základní oce ovací a mapovací jednotkou bonita ní soustavy zem d lských p d. Vlastnosti BPEJ jsou ur eny hlavní p dn klimatickou jednotkou (HPJ) rozší enou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky p dního profilu a expozice. BPEJ zahrnuje plochy s p ibližn shodnou kvalitou p dy. Bonitovaná p dn ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní p dní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou p dy, jež specifikují hlavní p dní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, p i emž: a)

klimatický region zahrnuje území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj zem d lských plodin, je vyjád en první íslicí p timístného íselného kódu (dále jen „ íselný kód“), b) hlavní p dní jednotka je ú elovým seskupením p dních forem p íbuzných vlastností, jež jsou ur ovány genetickým p dním typem, subtypem, p dotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou p dy stupn m hydromorfismu, pop ípad výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrod ovacím opat ením je vyjád ena druhou a t etí íslicí íselného kódu, c) sklonitost a expozice ke sv tovým stranám vystihuje utvá ení povrchu zem d lského pozemku je vyjád ena tvrtou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, d) skelovitost, jíž se rozumí podíl obsahu št rku a kamene v ornici k obsahu kamene v spodin do 60 cm, a hloubka p dy; je vyjád ena pátou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Na prvém míst vyjad uje kód 1 Charakteristika klimatického regionu T 1: suma teplot nad 10° C 2600-2800

Pr m rná ro ní teplota ° C 8–9

p íslušnost ke klimatickému regionu T 1 - teplý, suchý.

Pr m rný ro ní úhrn srážek v mm < 500

Pravd podobnost suchých vegeta ních období 40 - 60

Vláhová jistota 0-2

Další dvoj íslí charakterizuje hlavní p dní jednotku (HPJ), což je ú elové seskupení p dních forem, p íbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým p dním typem, subtypem, p dotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou p dního profilu, skeletovitostí a stupn m hydromorfismu. V daném p ípad posuzovaného staveništ se jedná o : HPJ 01 charakterizovanou následovn : 01

ernozem modální, ernozem karbonátové, na spraších nebo na karpatské fllyši, p dy st edn t žké, bez skeletu, velmi hluboké, p evážn s p íznivým vodním režimem

13

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) HPJ 33 33

Kambizem modální eubazické až mezobazické a kambizem modální rubifikované na t žších zv tralinách permokarbonu, t žké i st edn t žké, n kdy st edn skeletovité, s p íznivými vláhovými pom ry

U BPEJ 1 01 00 tvrtém míst íslo 0 udává, že se jedná o pozemek sklonitosti 0 - 3°, což je rovina i rovina bez projevu plošné vodní eroze a expozici rovn ž 0 - což je všesm rná expozice. Nula na posledním míst u BPEJ 3.58.00 udává kategorii skeletovitosti 0, což je p da bezskeletovitá a hloubky p dy rovn ž 0, což je p da hluboká 60 cm. U BPEJ 1 33 11 na tvrtém míst íslo 1 udává, že se jedná o pozemek 3 – 7o a expozice 0, což je všesm rná expozice. Jedni ka na posledním míst u BPEJ 1 33 11 udává kategorii skelovitosti 0 – 1, což je p da bezskelovitá, s p ím sí nebo slab skeletovitá, hluboká až st edn hluboká (30 – 60 cm). Rozd lení ploch dle BPEJ je na následujícím obrázku:

Pr m rnou mocnost orni ní vrstvy je nutné stanovit pr zkumem na míst . Investor je povinen postupovat podle p íslušných ustanovení zákona . 334/1992 Sb., o ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní zákona NR . 10/1993 Sb. a zaplatit p íslušný odvod za odn tí. Investor je dále povinen zajistit sejmutí, odvoz a p íp. rozprost ení skrytých kulturních vrstev na ur eném míst v rámci náklad stavby. S ohledem na daný rozsah skrývky je investor povinen zajistit využití ornice pro zúrodn ní zem d lských pozemk a dokladovat odb r skrytých kulturních vrstev p dy p edevším zem d lskými podniky, zajiš ujícími prvovýrobu s p edchozím projednáním s p íslušným orgánem, což je s ohledem na rozsah p es 1 ha, ale do 10 ha, v daném p ípad p íslušný Krajský ú ad St edo eského kraje. V p ípad depozice ásti objemu skrývky na vlastním staveništi je nutné postupovat v souladu s metodickým návodem MZVž R . 25/1982 z 1.6.1982, který pojednává o zabezpe ení a ošet ování do asných deponií kulturních vrstev p dy jak krátkodobých do 3 let, tak dlouhodobých nad 3 roky.

14

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) II.1.2. Hodnocení z hlediska t ídy ochrany zem d lské p dy a stupn p ednosti v ochran Up esn ní z hlediska odnímání p dy ze zem d lského p dního fondu podle zákona NR . 334/1992 Sb., o ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní zákona NR . 10/1993 Sb. bylo dále provedeno v metodickém pokynu odboru ochrany lesa a p dy MŽP R ze dne 1.10.1996 .j. 00LP/1067/96.

V daném p ípad posuzovaného staveništ se jedná o BPEJ, která prezentuje podle p ílohy metodického pokynu MŽP R ze dne 12.6.1996 .j. OOLP/1067/96 nazvané t ídy ochrany zem d lské p dy I. t ídu ochrany pro ást parcely o vým e 24 647 m2 a IV t ídu ochrany pro ást parcely o vým e 17 314 m2. Vzhledem k tomu, že posuzovaná lokalita je územním plánem sídelního útvaru Stehel eves ur ena pro zástavbu pr myslová zóna, jsou tak ur eny k bezprost ednímu zastav ní a ást parcely je ve IV t íd ochrany ZPF, je proto možné jejich odn tí ze ZPF. Urbanizací lokality, situované v území vymezeném ze t í stran dopravními stavbami, nedojde k porušení dalších souvislých ploch ZPF. Využití lokality pro navržené zám ry nenaruší organizaci ZPF v území. Hydrogeologické a odtokové pom ry území nebudou narušeny. Zp sob využití a výsadba d evin bude prosazována na volných plochách v daném území (plochy izola ní a dekora ní zelen ). S ohledem na rozsah záboru p dy cca 4,2 ha, p edur ení území k zástavb v souladu s ÚPD je možné, s využitím zem d lského p dního fondu pro uvedený ú el souhlasit s tím, že je vyhov no požadavk m a zásadám ochrany zem d lského p dního fondu ve smyslu zákona NR . 334/92 Sb., ást III a to tím, že bude zastav na jen nejnutn jší plocha ZPF a není narušována organizace p dního fondu. P edb žný souhlas s vyn tím ze ZPF byl dán v dohodovacím jednání na Krajském ú ad St edo eského kraje dne 23.3.2005.

Lesní p dy a pozemky

Výstavbou parkovišt nebudou dot eny pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa ve smyslu §3 zák. . 289/1995 Sb. Ani nebude dot eno 50 m (§ 14 odst. 2 zák. . 289/1995 Sb.) ochranné pásmo lesa. Takové pozemky se nenacházejí ani ve vzdálenosti, kde by mohly být zám rem jakkoliv ovlivn ny.

Chrán ná území a ochranná pásma Zvlášt chrán ná území Chrán ná území p írody. Ve smyslu zákona NR . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní jsou vymezeny n které základní pojmy a to p edevším územní systém ekologické stability (ÚSES), významný krajinný prvek (VKP) a dále plan rostoucí rostlina, voln žijící živo ich a v neposlední ad i zvlášt chrán ná ást p írody (národní parky, chrán né krajinné oblasti, p írodní rezervace, p írodní památky). Posuzovaný zám r nezasahuje do žádného ze zvlášt chrán ných území p írody ve smyslu ustanovení § 14 zák. . 114/1992 Sb. Všechna tato chrán ná i významná území a objekty však jsou v i posuzované aktivit v takové pozici, že jejich ovlivn ní nep ichází v úvahu. Z pohledu tohoto zákona jsou hodnoceny základní skute nosti rovn ž v kapitole ÚSES, krajina, flora a fauna.

15

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Chrán ná území ložisek nerostných surovin. Chrán ná území dále vymezuje zákon . 44/1988 Sb. o ochran nerostného bohatství (horní zákon). Jedná se o chrán ná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory (DP). Žádná taková chrán ná území nebudou posuzovaným zám rem dot ena. Chrán né ložiskové území erného uhlí vede západní ástí katastru obce Stehel eves, posuzovaná parcela 570/1 je již mimo chrán né ložiskové území.

16


Vodohospodá ská chrán ná území. Zákon . 254/2001 Sb. (vodní zákon) vymezuje v §18 pojem chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) a v §66 pojem záplavová území. Posuzované území není sou ástí CHOPAV a není v záplavovém území. Vyhláška Mze .470/2001 Sb. stanovuje seznam významných vodních tok , mezi které je tok D etovického potoka ( .h.p. 1-12-02-031) za azen. Pozice zájmového území v i D etovickému potoku je znázorn na na vý ezu z vodohospodá ské mapy na následujícím obrázku:

Chrán ná území s vojenským významem. Zám r se nedotýká vojenských újezd ani jiných chrán ných území s významem pro obranu státu.

Ochranná pásma (OP)

Zákon . 458/2000 Sb. vymezuje ochranná pásma pro za ízení na výrobu elekt iny a rozvodná za ízení. Po hranici posuzovaného území vede soub žn s komunikací III/10145 vrchní vedení 22 kV, které má ochranné pásmo 7 m od krajního vodi e. Stavba areálu nekoliduje s OP teplárenských za ízení. Stavba je v ochranném pásmu VTL plynovodu, stavba budov však bude cca 100 m od potrubí VTL plynovodu. Zám r si nevyžádá p eložky páte ních inženýrských sítí. Pro výrobní areál Veseta budou z ízeny kompletní nové p ípojky (vodovod, plyn, kanalizace, elektro) v rámci infrastruktury pr myslové zóny. Ke kolizi s jiným vedením p ípadn ochranným pásmem v areálu nedochází a není nutno realizovat p eložky sítí. Stavba není v 60 m ochranném pásmu dráhy (zák. .266/1994 Sb.) Nedojde ke styku s podzemními vedeními podzemní telekomunika ní sít resp. s jejími ochrannými pásmy (zák.151/2000 Sb.) Stavba se nachází v 100 m ochranném pásmu komunikace I. t ídy ze silni ního zákona (zák. .13/1997 Sb.) – rychlostní komunikace R7. Tato komunikace nebude zám rem p ímo dot ena.

17

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Ochranná pásma vodních zdroj (OPVZ) dle §30 vodního zákona . 254/2001 Sb. - stavba se nenachází v ochranném pásmu (d íve pásmo hygienické ochrany PHO) vodního zdroje. Ochranné pásmo se nenachází ani ve vzdálenosti, kde by mohlo být zám rem ovlivn no. . Staveništ se nenachází v žádných ochranných pásmech technických za ízení (letišt , vojenská telekomunika ní i jiná za ízení, vojenské újezdy i za ízení s významem pro obranu státu). V souvislosti s výstavbou a provozem areálu parkovišt nebude nutno vyhlašovat žádná ochranná pásma vn areálu, která by mohla omezit i ztížit užívání sousedních pozemk .

II.2. VODA Bilance pot eby vody Pot eba vody p i výstavb . Vzhledem k charakteru stavby nemá zám r velké nároky na pot ebu vody. Do eventuelních betonových konstrukcí vozovky a stavebních konstrukcí se p edpokládá výroba cementové sm si v za ízení mimo zájmové zemí v pom rn malém rozsahu. Stavba má charakter montované haly – nosná konstrukce se sendvi ovým oplášt ním bez v tších nárok na pot ebu vody.

Pot eba vody p i provozu. Provoz výrobny limonád areálu má nároky na pot ebu vody pro hygienické ú ely (zam stnanci, návšt vníci) a pot ebu vody jako základní vstupní suroviny a pot ebu technologické vody pro údržbu a sanitaci technologických za ízení. Pot eba vody pro hygienické ú ely je bilancována v následující tabulce. P edpokládáme provozní režim 10 THP a 30 d lník v jedné sm n , což p edstavuje pot ebu 5,85 m3 za sm nu. V cílovém stavu, tj. t ísm nný provoz 10 THP + 3x30 d lník tak pot eba vody p edstavuje 17,5 m3/den. Z t chto p edpoklad nárokuje zám r následující pot ebu vody

Tabulka: Pot eba vody pro hygienické ú ely: Výrobní areál Veseta maximální denní Qd max (m3) maximální hodinová Qh (l/s) Pr m rná ro ní (m3)

celkem 17,5 0,65 6400

Pot eba vody pro výrobu jako základní vstupní suroviny vychází z výrobní kapacity a pro cílový stav p edstavuje 3 *106 hl, tj. 300 tis. m3 za rok, což odpovídá zhruba pot eb 1000 m3/den. Pot eba vody pro technologické ú ely je bilancována jako 3,3% pot eby vody pro výrobu, což v cílovém stavu p edstavuje 10 000 m3/rok. V tšina této pot eby je nárokována na údržbu (proplachování) a sanitaci technologických linek. Z bilance pot eby vody je z ejmé, že v tšinu pot eby p edstavuje voda pro výrobu limonád. Pot eba vody pro hygienické a technologické ú ely je ádov nižší a p edstavuje zhruba 5,5 % vody výrobní. Zásobování vodou Hodnocený zám r p edpokládá zásobování vodou pro výrobní, hygienické a technologické ú ely z ve ejného vodovodu samostatnou p ípojkou. Vodovod bude napojena na ve ejný vodovod DN 700 ve správ St edo eských vodáren, a.s v rámci zásobování pr myslové zóny. Na ve ejnou v tev vodovodu bude areál napojen samostatnou p ípojkou PE DN 300, která bude zavedena do vodom rné šachty a dále do provozního objektu. Vodárenská soustava je zásobovaná z vodojemu Kozinec z prameniš M lnická Vrutice. Zásobování vodou z jiných zdroj (podzemní, povrchová) se v této fázi neuvažuje.

18


II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Pot eba hlavních surovin a médií

Fáze výstavby. Vzhledem k tomu, že posuzovaná stavba je v ranných stadiích projektové p ípravy není zatím možné stanovit exaktn množství základních stavebních surovin. P edb žn však lze p edpokládat následující suroviny a stavební materiál: Násypový materiál, skrývka. Vzhledem k pom rn p íznivým inženýrskogeologickým i terénním pom r m (rovinný terén na kvartérních terasových sedimentech) se p edpokládá skrývka ornice a podorni í a úprava plán . Tím vznikne p ebytek skrývky zhruba 860 m3, která bude využita k terénním úpravám a p edpokládáme, že pouze menší ást bude nutno odvézt mimo území na rekultiva ní skládku i k jinému využití.. Konfigurace stávajícího terénu (mírný svah) si pravd podobn vyžádá mírnou úpravu plán (zá ezy, násypy). P edpokládá se sejmutí kulturní vrstvy p dy a úprava – zarovnání a nezbytná úprava plán . Stavební materiál. Nároky na kamenivo, št rky a št rkopísky p ípadn betonové sm si pro konstrukci zpevn ných ploch (chodníky a vnitroareálové komunikace) a vozovky, manipula ní a parkovací plochy vzniknou v rozsahu p íslušných ploch (viz tabulka v p edchozí ásti), což reprezentuje zhruba 13 400 m3 kameniva apod. Pojezdové a parkovací plochy i vnitroareálové komunikace se p edpokládají v provedení živi ném i zámkové dlažby (chodníky, parkovací stání pro osobní automobily). Pro výstavbu výrobní a skladové haly s administrativn sociální vestavbou se p edpokládají b žné stavební hmoty (beton do základových a podlahových konstrukcí, cihly, tvárnice, sádrokarton apod.). Suroviny se speciálními nároky na t žbu, úpravu i dovoz nejsou nárokovány.

Fáze provozu - pot eba surovin a ostatních medií, skladování.

Pot eba základních materiálových vstup je podrobn rozvedena v kapitole B.I v odstavci 6.3. Do výrobního procesu vstupují jako základní suroviny pitná voda a cukr pro p ípravu sirupu, dále oxid uhli itý a dusík pro sycení limonád a PET matrice pro výrubu láhví. P edpokládaná pot eba t chto surovin je rekapitulována v tabulce:

Tabulka: Pot eba základních vstupních surovin a médií Název Voda pitná (106 hl/rok) Cukr (t/rok) Oxid uhli itý (t/rok)

Celkem 3 6 400 2 100

Dusík (t/rok) PET matrice (t/rok)

1 450 3 000

Krom t chto základních vstupních surovin do výroby limonád vstupují i látky používané jako konzervanty a ochucovadla, jejichž spot eba je v ádov menších množstvích.

Skladování a manipulace s chemickými látkami

P i provozu hodnoceného areálu se budou používat chemické látky a chemické p ípravky ve smyslu zákona . 356/2003 Sb. o chemických látkách. Tyto látky se v areálu budou v provozn nezbytných množstvích i skladovat. Chemické látky a p ípravky se budou používat pro sanitaci technologických za ízení (hydroxid sodný a kyselina dusi ná) a pro išt ní výrobních linek (etanol, technický benzín, syntetická edidla). Rámcový popis technologického postupu je v ásti B.I, odstavec 6.3. Základní p edstavu o skladovaných a používaných množstvích chemických látek v cílovém stavu dává tabulka:

19

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Tabulka: Pot eba chemických látek a p ípravk Chemická látka i p ípravek

Celkem ro ní spot ebované množství

Hydroxid sodný 0,5% Kyselina dusi ná 0,3 % Etanol Benzín technický edidlo S6000 edidlo NRL 702 Sidel edidlo NRL 719 Sidel

12, 25 t 7, 8 t 60 l 70 l 150 l 30 l 100 l

celkem sou asn skladované množství 1000 kg (50% roztok) 400 kg (40% roztok) x. 100 l x. 100 l x. 101 l x. 100 l x. 101 l

Dále je uvedena klasifikaci nejvíce používaných látek dle p íloh k vyhlášce . 232/2004 Sb.: Název

Ident. CAS

Klasifikace

R v ty

S v ty

C, R35

Výstražný symbol C

Hydroxid sodný Kyselina dusi ná dtto 5-20% Etanol Benzín

1310-73-2

R35

S (1/2)26-37/39-45

7697-37-2

O R8 C R35

OC

R8-35

S (1/2-) 23-26-36-45

7697-37-2 64-17-5

C R34 F, R11 Karc.kat 2,R45 Xn R65

C F T

R34 R11 R45-56

S (2-) 7-16 S53-45

V areálu se budou používat a skladovat látky žíravé (roztoky kyseliny a louhu) a dále ho lavé látky ( etanol, benzín, syntetická edidla). Látky žíravé se budou ve výrobním procesu používat jako siln z ed ný vodný roztok (0,3-0,5%). Pro skladování kyselin a hydroxidu je vyhrazena speciální místnost, kde jsou rovn ž p ipravovány sanita ní roztoky. Místnost bude vybavena havarijní jímkou a nepropustnou podlahou. Výchozí 50% koncentrát hydroxidu sodného se bude skladovat v kontejnerech i sudech v množství cca 1000 kg, výchozí koncentrát 40% kyseliny dusi né se bude skladovat v kontejnerech i sudech v množství cca 400 kg. isticí prost edky ( edidla a rozpoušt dla) budou skladovány rovn ž ve speciálním skladu ve výrobní ásti, která bude mít spole n s dílnou údržby návaznost na technologické linky. Ho laviny se budou skladovat a používat v malých množstvích (souhrnná ro ní spot eba cca 300 kg) pro išt ní technologických za ízení (dopravníky). Z výše uvedených p edpokládaných skladovaných množství nebezpe ných chemických látek vyplývá, že množství skladovaných látek bude nižší, než je uvedeno v zákon .353/1999 Sb. v platném zn ní o prevenci závažných havárií. Skladování chemických látek v posuzovaném areálu proto nebude podléhat režimu tohoto zákona. Technické plyny, stla ený vzduch Technické plyny budou skladovány ve zkapaln ném stavu v tlakových nádobách ve stanici (viz kap. B.I). Kapacitní údaje jsou v tabulce: Tabulka: Pot eba a skladování technických plyn technické plyny Oxid uhli itý Dusík

Celkem ro ní spot ebované množství 2 100 t 1 450 t

celkem sou asn skladované množství 53,3 m3 5,3 m3

Dále je ve výrobním procesu používán stla ený vzduch, který vyrábí kompresorová stanice.

20

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Elektrická energie Pot eba elektrické energie. Elektrická energie je nárokována pro ú ely venkovního osv tlení a vnit ní osv tlení, dále pro pohon technologických za ízení a b žné provozní ú ely. Orienta ní nároky na instalované p íkonové kapacity (energetická bilance) jsou specifikovány v následujícím p ehledu: Energetická bilance Provozní ást: Celkový instalovaný p íkon Celkový soudobý p íkon

Pi = 3000 kW Ps = 2400 kW

Pot eba elektrické energie bude zajišt na p ípojkou p es areálovou trafostanici na rozvody v rámci pr myslové zóny podél p íjezdové silnice. P edpokládaný ro ní odb r elektrické energie v cílovém stavu je 7650 MWh.

Pot eba tepla a zemního plynu, vzduchotechnika, chlazení

Výrobní areál má nároky na vytáp ní administrativních a sociálních vestaveb a temperaci výrobní a skladové haly. Areál bude napojen samostatnou p ípojkou STL 300 na hranici pozemku, kde bude umíst na plynom rná sk í s regulátorem tlaku. STL plynovodní p ípojka bude vedena do st edotlaké (30 kPa) kotelny v hale, kde bude p ipojen kotel úst edního topení a dva vyvíje e páry. V hale bude odbo ka s regulátorem tlaku 30/2,1 kPa a dále bude proveden nízkotlaký rozvod ke kotli v kancelá ích, kotli expedice a k agregát pro temperaci skladových prostor. Spot eba tepla na základ tepelných ztrát objektu je následující: Tabulka : Spot eba tepla Objekt Technologie a pára Kotelna ÚT Kotel kancelá e Kotel expedice Vytáp ní skladu I.E Vytáp ní skladu II.E

Q (KWH/ROK) 933 408 700 000 126 000 7 420 32 000 125 000

Q (GJ/ROK) 3360 2520 453 26,7 115 450

Nárokovaná spot eba tepla odpovídá ro ní spot eb zemního plynu zhruba 215 000 m3.

II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunika ní napojení Komunika ní napojení výrobního areálu Veseta bude zajišt no krátkou p íjezdovou komunikací napojenou silnici III/10145 v blízkosti mimoúrov ového k ížení s dálnicí s vazbou na regionální dopravní infrastrukturu i napojením na dálnici R7. Sou asný silni ní dopravní systém v okolí areálu Veseta je z ejmý z následujícího obrázku a z mapy širších vztah Obec Stehel eves je dopravn obsluhováno silnicí III/10145, která se napojuje na rychlostní silnici R7.

21

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Základní komunika ní systém v regionu znázor uje následující obrázek:

Doprava a její intenzita Ve fázi výstavby dojde k ur itému zvýšení nárok na stávající dopravní sí , které bude zp sobeno dovozem stavebních materiál a konstrukcí vozovky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o složitou stavbu lze p edpokládat pouze krátkodobé zvýšení frekvence t žkých nákladních vozidel bez v tšího významu. P esun hmot se bude provád t prost ednictvím výše popsaného dopravního napojení. V asov omezeném období výstavby (cca 16 m síc ) se po ítá s provozem TNV p i p íprav staveništ a terénních úpravách. V rámci stavby lze krátkodob p edpokládat frekvenci dopravy zhruba 30 – 40 pojezd TNV denn , pr m rná frekvence se bude pohybovat kolem 15 TNV denn . Maximální frekvenci lze p edpokládat p i terénních úpravách a p i dovozu betonových sm sí do základových konstrukcí. Frekvence dopravy p i dopravní obsluze byla odvozena s p edpokládaných maximálních nárok na dovoz vstupních surovin a zejména na expedici výrobk , která je pro dopravní zát ž nejvýznamn jší. Pro dopravu (dovoz materiálu, expedice výrobk ) v souvislosti s ro ní produkcí limonád v cílovém stavu 3 miliony hektolitr ro n uvažujeme zhruba s 12 390 kamiony (t žká nákladní vozidla TNV nad 3,5 t) a zhruba 5000 lehkými nákladními vozidly (LNV do 3,5 t). Intenzita vyvolané dopravy bude nerovnom rná, v letních m sících, kdy je v tší poptávka po výrobcích, uvažujeme vyšší frekvenci dopravy. Uvažujeme-li t ísm nný provoz 250 pracovních dn v roce, lze po ítat s následujícími po ty aut pro dopravní obsluhu výrobny limonád: Pr m rná denní intenzita Pr m rná denní intenzita v lét Maximální hodinová

50 TNV 20 LNV 67 TNV 27 LNV 8 TNV 5 LNV

22

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Osobní doprava (OA) je málo významná a p edstavuje dopravu zam stnanc a návšt vník areálu. Kapacita parkovacích míst v areálu je 25 stání v parkovišti u vjezdu do areálu a cca 8 míst p ed vchodem do budovy. Uvažovaná maximální obrátkovost 4x za den což znamená 120 osobních vozidel (v etn dodávkových) za den. Bilance vyvolané dopravy (po et obousm rných pojezd automobil p i dopravní obsluze) je v následující tabulce: Tabulka: Bilance vyvolané dopravy voz/24 hodin OA+ LNV 160

TNV 100

Celkem vozidel 260

V rámci dopravní obsluhy p edpokládáme rozd lení dopravy na komunikaci III/10 145 ve sm ru do Stehel evse cca 15 %, na rychlostní komunikaci R7 ve sm ru do Prahy 70 % a na rychlostní komunikaci R7 ve sm ru na Slaný 40 %. Rozd lení vyvolané dopravy ukazuje schéma: Rozd lení vyvolané dopravy voz/24 hodin (pr m rný po et pohyb obousm rn Areál a p íjezdová komunikace 120 OA+ 40 LNA+ 100 TNA = 260 (100%) = úsek 1

III/10 145 Sm r R7 (85%) 102 OA+ 34 LNA+85 TNA=221 = úsek 2

R7 Sm r Praha (70%) 71 OA + 24 LNA+60 TNA= 155 = úsek 4 Sm r Slaný (30%) 30 OA + 11 LNA+25 TNA = 66 = úsek 5

Sm r Kladno (15%) 18 OA + 6 LNA + 15 TNA =39 = úsek 3

Konstrukce komunikací Areál bude napojen na silnici III/10145 zpevn nou plochou pro t žkou nákladní dopravu a parkovišt pro osobní automobily. Ší ka asfaltového vjezdu do areálu bude 12 m. Pojížd ná plocha parkovišt bude z asfaltu, parkovací stání ze zámkové dlažby. Odstavná manipula ní plocha pro nákladní automobily bude z d vodu vysokého zatížení navržena betonová. Ostatní komunikace jsou asfaltové. Nároky na inženýrské sít V rámci výstavby a provozu výrobního areálu se nepo ítá s nároky na budování i posílení distribu ních sítí mimo areál pr myslové zóny. Plánována je realizace p ípojek na rozvody inženýrských sítí v rámci pr myslové zóny. Sadové úpravy P edpokládá se úprava volných ploch uvnit areálu a v jeho okolí rozprost ením ornice a vysazením trávníku. Výsadba izola ní i dekora ní zelen je navržena v pom rn velkém rozsahu, po et strom a ke ani jejich druhová skladba není v tomto stadiu projektové p ípravy up esn na. Výsadba strom a ke bude soust ed na po obvodu areálu, kde bude plnit funkci izola ní zelen . P edpokládá se využití listnatých i jehli natých d evin V dalším stupni bude zpracován projekt sadových úprav, který bude konzultován s p íslušným orgánem ochrany p írody, zejména pokud se týká po tu a druhové skladby d evin. a ke

V rámci výstavby i sadových úprav se p edpokládá odstran ní pouze slabých náletových d evin na pozemku bývalé obalovny drt . Vzrostlé stromy se v lokalit nevyskytují.

! III.1. Ovzduší Zmapování jednotlivých zdroj a výpo et emisí do ovzduší , který je v této ásti proveden , slouží nejen k hodnocení emisních zdroj , ale byl využit zárove jako nezbytný podklad pro vyhodnocení p ísp vk k imisní zát ži.. Vlivy na ovzduší a klima a jsou zárove interpretovány a vyhodnoceny v ásti D. Posuzovaný zám r vnáší do území nové bodové, plošné a liniové zdroje zne išt ní ovzduší.

23

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Stacionární zdroje spalování paliv za provozu areálu p edstavují kotle na zemní plyn pro vytáp ní budovy a technologické zdroje spalování zemního plynu – vyvíje e páry. Jejich p ehled je v následující tabulce: Tabulka: Stacionární zdroje zne iš ování ovzduší Umíst ní

Typ za ízení

Kotelna hala Kotelna hala Kancelá e Expedice Sklad I.E Sklad II.E

po et ks

instalovaný výkon kW

Vyvíje páry CENTRUS 1000 Kotel VIADRUS G300

2

656

spot eba plynu m3/h 36-72

spot eba plynu m3/rok 121 225

1

264

9-29,7

66 040

Kotel THERM DUO 50 Kotel THERM PRO 14TXZ Teplovzdušný agregát MONZUN Teplovzdušný agregát MONZUN

1 1 2

45 14 40,6

2,1-5,2 0,71-1,62 2,2-4,67

11 885 700 3 020

8

40,6

2,2-4,67

11 800

Liniové a plošné zdroje jsou reprezentovány obslužnou dopravou, jejíž p edpokládaná intenzita je v ásti BII doprava. Plošným zdrojem zne išt ní bude parkovišt pro osobní automobily s kapacitou 40 stání. Z obslužné dopravy budou škodliviny vznikat na p íjezdové ú elové komunikaci v zón a komunikacích využívaných pro dopravní obsluhu a pojezdem po parkovišti a manipula ních plochách v etn startování vozidel a chodu motor na prázdno. Vyvolanou dopravu bude tvo it dovoz materiálu a médií nezbytných pro výrobu, expedice výrobk a osobní doprava zákazník a zam stnanc . Bodové zdroje. Z celkové deklarované hodinové spot eby zemního plynu (227,22 m3) pro uvád né zdroje lze dle emisních faktor stanovených vyhláškou bilancovat do výpo tu rozptylové studie následující emise: pro NOx: 0,438 kg/hod, pro CO: 0,073 kg/hod, p i FPD 5 800 hod/rok. Plošné zdroje – pohyb vozidel po parkovišti a manipula ní ploše. Pro výpo et sumy emisí z plošného zdroje byl pro volnob h použit p edpoklad : 1 minuta volnob hu = ujetí 1 km. Na základ uvedeného p edpokladu p i uvažovaném pohybu automobil a dob volnob hu 30 sekund na jeden pohyb lze sumarizovat následující sumu emisí p i použití emisních faktor roku 2006: Tabulka : Suma emisí z plošných zdroj – p ísp vek zám ru Komunikace Plošný zdroj

g.s-1

0,029

NOx kg.den-1

1,030

t.rok-1

0,376

g.s-1

0,01289

CO kg.den-1

0,464

t.rok-1

0,169

g.s-1

0,00036

Benzen kg.den-1

0,013

t.rok-1

0,005

Liniové zdroje p edstavuje vyvolaná doprava na úsecích komunikací využívaných pro dopravní obsluhu (viz kapitola doprava v ásti BII). Tab.: Rozd lení vyvolané dopravy voz/24 hodin (pr m rný po et pohyb obousm rn ) Areál a p íjezdová komunikace 120 OA+ 40 LNA+ 100 TNA = 260 (100%) = úsek 1

III/10145 Sm r R7 (85%) 102 OA+ 34 LNA+85 TNA=221 = úsek 2



P i bilancích hmotnostních tok jednotlivých škodlivin spojených s dopravní obslužností areálu je uvažováno s emisními faktory pro rok 2007. Z výše uvedené intenzity lze bilancovat emise na komunika ním systému dle následujících tabulek.

24


Tabulka: . Bilance emisí z liniových zdroj – p ísp vek zám ru Úseky Úsek 1 Úsek 2 Úsek 3 Úsek 4 Úsek 5

g/m.s-1

0,000057 0,000049 0,000009 0,000034 0,000014

NOx kg/km.den-1 t/km. rok-1

2,061 1,751 0,309 1,231 0,517

0,752 0,639 0,113 0,449 0,189

g/m.s-1

0,00002577 0,00002191 0,00000387 0,00001535 0,00000645

CO kg/km.den-1

0,928 0,789 0,139 0,552 0,232

t/km. rok-1

0,339 0,288 0,051 0,202 0,085

g/m.s-1

0,00000071 0,00000060 0,00000011 0,00000042 0,00000018

Benzen kg/km.den-1 t/km. rok-1

0,026 0,022 0,004 0,015 0,006

0,009 0,008 0,001 0,006 0,002

III.2. Odpadní vody Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody bude hodnocený areál produkovat z provozu hygienických za ízení v administrativn – sociální ásti, p i emž produkce splaškových odpadních vod a jejich zne išt ní je odvozeno z pot eby pitné vody v ásti BII. P edpokládáme, že zne išt ní odpadních splaškových vod se nebude vymykat normálu, protože se p edpokládá produkce pouze ze sociálních za ízení. Tabulka: Produkce a zne išt ní splaškových odpadních vod produkce

Zne išt ní BSK5 NL RL EL m3/d m3/r mg/l t/r mg/l t/r mg/l t/r mg/l t/r 17,5 6400 300 1,92 350 2,24 500 3,2 0,5 0,003 Vysv tlivky: NL - nerozpušt né látky, BSK5 - biochemická spot eba kyslíku, RL - rozpušt né látky, EL extrahovatelné látky Technologické odpadní vody Technologické (pr myslové) odpadní vody budou v areálu vznikat jako odpadní oplachové vody z išt ní (proplachování) technologie a jako odpadní vody ze sanitace technologie. Pot eba vody pro technologické ú ely je bilancována jako 3 % pot eby vody pro výrobu, což v cílovém stavu p edstavuje 10 000 m3/rok. Zhruba stejné množství proto uvažujeme jako produkci odpadních technologických vod. Zne išt ní technologických vod lze charakterizovat zejména ukazateli kyslíkového režimu (BSK5 a CHSK) v d sledku zbytkových obsah cukerných roztok . Tabulka: Produkce a zne išt ní odpadních vod pro plný provoz výrobny (3 plnící linky) m3/d

Množství odpadních vod Pr m rný denní p ítok Pr m rný denní p ítok v sezón Maximální denní p ítok Maximální hodinový p ítok

40,0 60,0 120,0 -

m3/h

l/s 1,7 0,0 5,0 5,0

0,5 0,0 1,4 1,4

pr m r minimum maximum 1500 500 3000,0 2500 833 10 000 50 17 100,0 5,0 1,7 10,0 7,5 2,5 15,0 6,3 2,1 12,5

Zne išt ní surové odpadní vody (v mg/l) Biochemická spot eba kyslíku Chemická spot eba kyslíku* Nerozpušt né látky Amoniakální dusík Celkový dusík Celkový fosfor

25

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) • pH 4 – 6, bude vyrovnáno na pH 7 dávkováním NaOH do egaliza ní nádrže. Zne išt ní odpadních vod je specifické, tvo ené p evážn organickými látkami na cukerné bázi s minimálním obsahem nerozpušt ných látek, dusíku a fosforu. Kvalitu odpadní vody na odtoku po p ed išt ní ukazuje následující tabulka. Odtokové limity sm si p ed išt ných odpadních vod musí respektovat požadavky provozovatele a dot ených orgán státní správy. P edpokládaná kvalita odpadní vody bez p ed išt ní na základ údaj z jiných výrob obdobného zam ení je uvedena v tabulce. Obec Stehel eves p edpokládá zahájit v roce 2007 stavbu splaškové kanalizace s tím, že veškeré splaškové a pr myslové vody budou erpány na OV Kladno – Vrapice. Tato OV má dostate nou kapacitu na odstra ování organického zne išt ní a skute ný pr tok cca 100 x v tší než je množství splaškových a pr myslových vod z Vesety zajistí eliminované p ípadných nárazy zvýšeného zne išt ní v pr myslových vodách. Kanaliza ní ád m sta Kladna povoluje vypoušt t vody do ve ejné kanalizace s koncentrací dle BSK5 max 800 mg/l, v ukazateli CHSK max. 1600 mg/l. Se správcem kanalizace St edo eských vodáren, a.s. lze však za podmínky zvýšení platby za sto né dohodnout zvýšené koncentrace organického zne išt ní. Není proto p edpoklad nutnosti zajiš ovat p ed išt ní vypoušt ných vod z areálu Vesety. Investor stavby Vesety se však musí dohodnout s obcí na podmínkách pro p ipojení na budovanou kanaliza ní sí . Deš ové vody P i výpo tu bilance deš ových vod je postupováno v souladu s projektem a jeho bilancí zastav ných a zpevn ných ploch a ploch nezpevn ných. P ehled ploch vychází z údaj v ásti B.I Orienta ní stanovení pr toku deš ových vod Pr tok deš ových vod Q v l/s je odvozen podle vzorce Q = ψ . A . q , kde ψ je sou initel odtoku , A je odvodn ná plocha /ha/, q je vydatnost návrhového dešt / l/s/ha / Bilance odvedených deš ových vod – hrubá bilance Zp sob zastav ní Reduk. Q15 Celková plocha ψ plocha (ha) (ha) (l/s) Zastav né plochy a komunikace 1,9062 1,0 1,9062 299 Manipula ní plochy 0,507 1,0 0,507 80 Celkem 2,4132 2,4132 379 Q15 – pr tok po dobu sm rodatného dešt M15 množství odvedené za dobu sm rodatného dešt

M15 (m3) 269,1 72 341,1

Návrhový (sm rodatný) déš byl uvažován v intenzit q = 157 l/s/ha za p edpokladu doby trvání t=15 minut a periodicity p = 1,0. Uvažujeme li pr m rný ro ní úhrn srážek 575 mm, bude pak z hodnocené zastav né plochy a komunikací odvedeno pr m rn kolem 10 961 m3/rok deš ové vody a z manipula ní plochy p es lapol dalších 2915 m3 deš ových vod. Stanovení pr toku je v této fázi pouze informativní - bylo stanoveno pro posouzení v rámci tohoto oznámení a bude p ípadn up esn no v dokumentaci pro stavební povolení na základ stanovení p esných ploch, hodnoty intenzity p ívalového dešt a povrchu upravených a odvod ovaných ploch. P edpokládá se, že srážkové vody z travnatých ploch a biokoridoru nebudou odvád né kanalizací, ale budou zasakovány do terénu. Proto ve výpo tu objem srážkových vod z nezpevn ného terénu není uvád n. Srážkové odpadní vody, odvád né ze st ech, zelených ploch a chodník novostavby areálu Vesety mohou být posuzovány jako vody deš ové, nebo se p edpokládá pouze minimální kontaminace (NL, NEL) t chto vod p ed odtokem do kanalizace. Pouze vody z manipula ní plochy budou vedeny p es odlu ova ropných látek.: Odtoková množství výpo tového p ívalového dešt s periodicitou Název:

n =

0,5

doba trvání

doba trvání

intenzita

p íval

odtok

[h]

[s]

[l*s -1*ha-1]

[l*s-1]

[l*s -1]

Qd5

p timinutový déš

0,08

300

272,0

869,04

570,85

Q10

desetiminutový déš

0,17

600

194,0

619,83

407,15

Qd15

patnáctiminutový déš

0,25

900

153,0

488,84

321,10

Qd20

dvacetiminutový déš

0,33

1200

128,0

408,96

268,63

Qd30

t icetiminutový déš

0,50

1800

95,3

304,48

200,01

Qd40

ty icetiminutový déš

0,67

2400

76,9

245,70

161,39

Qd60

šedesátiminutový déš

1,00

3600

55,8

178,28

117,11

26

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Qd ostatní

dešt s malou intenzitou

2,50

9000

4,3

13,73

9,02

Konstrukce deš ové kanalizace Areál Veseta bude odkanalizován deš ovou kanalizací, Deš ové vody z manipula ní plochy jsou napojeny na samostatnou kanalizaci, která bude vedena p es ocelový odlu ova ropných látek s obtokem DHCLB 015 AA. Odlu ova je vybaven koalescen ním filtrem a automatickým plovákovým uzáv rem. Obtok umož uje až p tinásobný pr tok odlu ova em p i dodržení koncentrace ropných látek na výstupu 1-5 mg/l. Deš ová kanalizace je navržena ze všech stran závodu. Uložení potrubí typové v hloubené rýze pažené a v otev eném zá ezu. Niveleta dna bude v p edepsaném sklonu dle SN 736701. Na trase budou z ízeny typové vstupní soutokové kanaliza ní šachty a z prefabrikovaných železobetonových díl . Drobné objekty na kanaliza ní síti budou ešeny typov (vpusti a pod.). Vzhledem ke konfiguraci terénu, vzdálenosti od obytné zástavby, charakteru deš ových vod a absenci vodních zdroj pro ve ejné zásobování m l by být p i zpracování projektu pro výstavbu areálu Vesety v této lokalit preferován vsak deš ových vod p ed jejich odvád ním do vodote e. K tomu ú elu musí být navrženo i odpovídající technické za ízení.

III.3. ODPADY Veškeré odpady, vznikající v souvislosti s hodnoceným zám rem jsou dále rozd leny podle periody jejich vzniku a za azeny podle katalogu odpad , tj. je jim p i azen kód druhu odpadu a jeho kategorizace, která je nutnou podmínkou pro stanovení zp sobu dalšího nakládání s nimi. Za azení je provedeno v souladu s vyhláškou MŽP R .381//2001 Sb. kterou se stanoví Katalog odpad a Seznam nebezpe ných odpad . V dalších kapitolách jsou len ny na odpady vznikající v dob výstavby, které budou vznikat nárazov , krátkodob v relativn v tších množstvích, a na odpady z provozu, které vznikají dlouhodob , pravideln v menších množstvích. Odpady, vznikající v souvislosti s výstavbou areálu Odpady, vznikající p i výstavb výrobního areálu lze v sou asné dob s ohledem na projek ní p ipravenost stavby stanovit pouze technickým odhadem na základ návrhu zastavovacího plánu a p edpokládaného rozsahu skrývky a charakteru výstavby. S ohledem na charakter terénu a výstavby je možno p edpokládat pom rn velký rozsah terénních úprav na ploše zhruba 2,4 ha, ale je p edpokládána vyrovnaná, resp. mírn p ebytková bilance zemin. Základní popisy terénních úprav jsou v ásti BII. V rámci úpravy plán se p edpokládá sejmutí zhruba 40 cm svrchní ásti profilu, z ehož kulturní vrstva bude využita v souladu s podmínkami vyn tí ze ZPF a není proto charakterizována jako odpad. Z úpravy plán a výkop pro základové konstrukce lze p edpokládat mírn p ebytkovou bilanci skrývky. P ebytková zemina vznikne p i úprav plán a zarovnání terénu a pravd podobn ji v celém rozsahu nebude možno využít do terénních úprav. Tento odpad je charakterizován jako kategorie ostatního odpadu s íslem a názvem 17 05 04 - zemina a kameny bez obsahu nebezpe ných látek. V tší ást pozemku je využíván jako zem d lský p dní fond, kde není p edpoklad kontaminace výkopových zemin cizorodými polutanty (ropné látky, chlorované uhlovodíky, PCB a pod). Na parcele 570/2, tj. na pozemku bývalé obalovny drti je nutné p ed manipulací s výkopkem zjistit, zda neobsahuje nebezpe né složky (nap . dehet). Snesenou skrývku ze zpevn ných ploch musí za adit jako odpad oprávn ná osoba. Zemina ze skrývky bude z ásti využita p i terénních úpravách v rámci areálu a z menší ásti odvezena na skládku zemin i využita mimo areál. Demoli ní práce stavebních objekt se nep edpokládají, pozemek je nezastav ný a není t eba odstra ovat žádné stavby. Je nutné však p edpokládat materiál z demolic zpevn né plochy bývalé obalovny drti a p i napojení nových komunikací na stávající. Vznik ostatních nebezpe ných odpad v této fázi lze p edpokládat pouze malém rozsahu, a to zejména odpadní obalové materiály zne išt né škodlivinami (barvy, laky) z finálních úprav povrch konstrukcí. V relativn v tším množství budou rovn ž vznikat n které odpady, typické pro realizaci výstavby (stavební odpady – odpadní stavební hmoty, odpadní obaly, kabely apod.) , které jsou spolu se shora uvedeným odpadem uvedeny v následující p ehledné tabulce: Tabulka: Bilance odpad z výstavby KÓD 08 01 11 08 01 12

NÁZEV ODPADU Odpadní barvy a laky s org. rozp. Jiné odp. barvy a laky ed. vodou

KATEGORIE N O

27

NAKLÁDÁNÍ A2 A1,A2

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) 15 01 01 15 01 02 150103 15 01 06 15 01 10 15 02 02 15 02 03 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 02 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 06 04 17 08 02 17 09 04 20 03 01 20 03 04

Papírové obaly Plastové obaly D ev né obaly Sm sné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek nebo obaly t mito látkami zne išt né Absorp ní inidla, istící tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami Absorp ní inidla nezne išt ná Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel a tašek (nezne išt né nebezpe nými látkami) D evo Sklo Plast Asfaltové sm si (neobsahující dehet) Železo a ocel Kabely (bez nebezpe ných látek) Zemina a kamení (neobsahující nebezpe né látky) Izola ní materiály (bez obsahu azbestu a nebezpe ných látek) Stavební materiály na bázi sádry (nezne išt né nebezpe nými látkami) Sm sné stavební a demoli ní odpady (bez PCB a nebezpe ných látek) Sm sný komunální odpad Kal ze septik a žump, odpad z chemických toalet

O O O O N

A1 A1 A1 A1 A2

N

A1,A2

O

A1

O O O O O O O O

A1,A2 A1 A1 A1 A1,A2 A1 A1 A1

O

A1

O

A1,A2

O

A1,A2

O O

A1,A2 A2

A1 – využití /recyklace, palivo/ A2 – likvidace /skládkování, p edání oprávn né organizaci/

Odpady vznikající p i provozu Provoz výrobního areálu není spojen s významnou produkcí odpad a lze konstatovat, že produkce odpad z provozu bude pom rn malá. Z procesu výroby PET lahví lze p edpokládat odpadní plastové obaly (vadné PET láhve), dále z provozu skladové a expedi ní ásti odpadní obalové fólie, vadné a vy azené d ev né palety a papírové obaly (odpady azené do podskupiny 15 01 Obaly). Odpadní obaly jsou odpady recyklovatelné i dále využitelné. Dále lze p edpokládat odpady z podskupiny 02 07 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápoj . Zde lze z charakteru výroby p edpokládat, že odpady ze sanitace a údržby technologie budou z v tší ásti likvidovány jako odpadní technologické vody, a jsou proto komentovány v p íslušné kapitole oznámení. Z údržby plochy parkovišt , zelen v areálu lze p edpokládat vznik odpadu typu uli ních smetk , a odpady z údržby zelen , který bude likvidovány konven ním svozem. Z provozu administrativní a sociální ásti budou vznikat odpady charakteru komunálního, a dále odpad z t íd ného sb ru (sb rový papír, odpadní PET a sklen né láhve, kovové dózy apod.). Dle p edb žné bilance bude vznikat ro n zhruba 27 t odpadních papírových obal , 30 t plastových obal , 0,6 t d ev ných obal a 40 t komunálního odpadu. Odpady nebezpe né (N) se omezí pouze na odpady z provozu a údržby p ed isticího za ízení (odlu ova e ropných látek ). Bude se jednat o kaly s odlu ova e a eventueln zachycené ropné látky. Dále se bude jednat o kondenzát z kompresor a p ípadn použité provozní nápln technologických za ízení (odpadní mazací emulze) a odpady z išt ní technologických za ízení ( isticí tkaniny zne išt ní škodlivinami). Orienta ní produkce upot ebených isticích tkanin je zhruba 150 kg/rok. Tyto odpady budou odd len shromaž ovány p i údržb a odvezeny oprávn nou firmou k likvidaci. Z provozu budovy lze p edpokládat odpad typu vyho elých zá ivek, p ípadn vy azená elektronická za ízení. Z uvedeného je z ejmé, že produkce odpad z provozu výrobního areálu bude pom rn malá a v jednoduché druhové skladb .

28


Bilance odpad z provozu KÓD 02 07 01 02 07 04 13 05 02 13 05 06 13 05 07 15 01 01 15 01 02 15-01-10 15 02 02 20 01 01 20 01 21 20 01 35 20 02 01 20 03 01 20-03-03

NÁZEV ODPADU Odpady z praní, išt ní a zpracování surovin Kaly z išt ní odpadních vod v míst vzniku Kaly z odlu ova oleje Olej z odlu ova oleje Zaolejovaná voda z odlu ova oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek Absorp ní inidla, istící tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami Papír a lepenka Zá ivky a jiný odpad obsahující rtu Vy azené elektrické a elektronické za ízení obsahující nebezpe né látky neuvedené pod ísly 20 01 21 a 20 01 23 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a park ) Sm sný komunální odpad Uli ní smetky

KATEGORIE O O N N N O O N N

NAKLÁDÁNÍ A2 A2 A2 A2 A2 A1 A1 A2 A1,A2

O N N

A1 A2 A2

O

A2

O O

A2 A2

Odpady vznikající p i likvidaci provozu a stavby V p ípad likvidace stavby, která p ichází v úvahu prakticky po ukon ení fyzické životnosti stavby, v daném p ípad zhruba po n kolika desítkách let by investor postupoval podle zásad platného stavebního zákona a zákona o odpadech. O množstvích a druzích odpad , které by v takovém p ípad vznikly, lze pouze spekulovat, proto nejsou dále specifikovány. Charakter stavby i provozu však nep edpokládá vznik nebezpe ných odpad i odpad , jejichž likvidace by byla problematická. Jedná se de facto o b žné stavby, kde nejsou použity materiály s potenciáln nebezpe nými vlastnostmi. V areálu jsou používány chemické látky v pom rn malém rozsahu a v uzav ených okruzích a nejsou zde instalovány technologické celky ani za ízení, jejichž likvidace by si vyžádala náro n jší postupy.

III.4. HLUK, VIBRACE A ZÁ ENÍ Hluk a jeho zdroje Zhodnocení akustické situace v území bylo ešeno jak pro etapu výstavby, tak i pro etapu provozu. ešeny jsou následující varianty: VARIANTA – Výstavba: V rámci této varianty bylo provedeno posouzení akustické situace v území v etap výstavby dle p íslušnou legislativou stanoveného postupu. Výpo et akustické zát že hodnotící provoz posuzovaného zám ru vychází ze vstupních podklad , které byly zadány objednatelem a upraveny pro využití výpo tovým programem HLUK+, verze 6.27: Výhledový stav v území po realizaci zám ru v cílovém stavu: Ve výpo tu akustické situace pro stávající a výhledový stav jsou zohledn ny údaje o stacionárních, liniových a plošných zdrojích hluku. Zdroje hluku v etap výstavby: Hluk ší ící se ze staveništ je závislý na množství, umíst ní, druhu a stavu používaných stavebních stroj , po tu pracovník v jedné pracovní sm n , druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nez stávají konstantní, ale mohou se i zásadním zp sobem m nit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby.

29

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány b žné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební innost provád nou standardními technologiemi, které významn neovlivní životní prost edí v blízkém okolí a p edpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních stroj nep ekro í p ijatelnou hlukovou hranici. Nep edpokládá se užívání všech uvedených mechanism sou asn a umíst ní zdroj hluku se bude neustále m nit dle okamžité pot eby. Negativní vliv hluku bude pouze do asný - hluk ze staveništ však bude vznikat pouze b hem výstavby, která je asov omezena. Z uvedeného vyplývá, že p esnost predikce hluku ší ícího se z budoucího staveništ do okolí nem že být p íliš vysoká. Základem výpo tu m že být ur itý odhad nasazení stavebních mechanism vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z p edpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto p ípad blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech i ástech dne bude nepochybn nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkon stavebních mechanism , které vycházejí z archivních údaj .

P edpoklad parametr použitých stroj - zemní práce íslo zdroje hluku 1 2 3 4 Doprava

Akustický výkon LW v dB(A)

Typ stroje, název vrtná souprava pro vrtání pilot (1 kus) rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) rypadlo UDS 110A (1kus) naklada UNC 151 (1 kus) nákladní automobily Tatra 815 (3 kusy)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A)

Doba používání stroje (hod/den)

LpA10 = 80 dB(A) 4 LpA10 = 83 dB(A) 6 LpA10 = 85 dB(A) 6 LpA10 = 83 dB(A) 3 etnost jízd nákladních automobil na staveništ a ze staveništ – 7/hod

P edpoklad parametr použitých stroj – stavební práce íslo zdroje hluku 1 2 3 4 5 Doprava

Akustický výkon LW v dB(A)

Typ stroje, název autoje áb GROVE TM 875 (1 kus) erpadlo betonové sm si (1 kus) domícháva e betonové sm si (3 kusy) stavební mícha ky (2 kusy) stavební výtah NOV 1000 (2 kusy) nákladní automobily Liaz s náv sem (3 kusy)

92 dB(A) -

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A) LpA10 = 79 dB(A) LpA10 = 80 dB(A) LpA7 = 81 dB(A) LpA1 = 80 dB(A)

Doba používání stroje (hod/den) 7 2 4 4 6

etnost jízd nákladních automobil na staveništ a ze staveništ – 7/hod

Zdroje hluku ve stávajícím stavu a p itížení provozem areálu Dominantním zdrojem hluku ve stávajícím stavu je doprava na komunika ním systému, tak jak je popsána v ásti B.II. Uvažujeme provoz na silnici III/10 145, II/101 a R7. Významné stacionární (bodové) zdroje v území neuvažujeme, menší stacionární zdroje v širším okolí jsou pro svou nevýznamnost zanedbány. Ve výhledovém stavu, tj. za provozu výrobního areálu , uvažujeme jako zdroje hluku stacionární bodové zdroje v areálu ( výdechy a sání VZT za ízení, trafostanice, kompresorovou stanici, komíny kotelny, hluk s nakládky a vykládky v expedi ních vratech na ramp , dopravu v areálu (pojezd automobil na parkovišti a manipula ní ploše) a p itížení vyvolanou dopravou na komunika ním systému, který bude využíván pro dopravní obsluhu. Uvažované bodové zdroje hluku jsou uvedeny v následujícím p ehledu. Tabulka: P ehled stacionárních zdroj hluku Zdroj

Chladi e a sání kompresoru Techn. výdech chlazení pasterizace Techn. výdech chlazení vyfuk.stroje Sání technologie Vyvíje e páry výdech Kotelna centrální Nást ešní VZT jednotka v trání Parapetní jednotky

Po et

íslo zdroje ve výpisu HLUK+

2 1 1 6 2 1 2 3

1-2 3 4 5-10 11-12 13 14-15 16-18

30

Hladina akustického výkonu LWA v dB(A) 68 70 70 70 65 65 61 61

Provoz v noci

Výška zdroje (m)

ano ano ano ano ano ano ano ano

2 3 3 6,5 7 7 6,5 5

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Kotelna expedice P ímotopy monzun Trafostanice

1 10 1

19 20-30 31

52 54 60

ano ano ano

7 6,5 1,0

Z hlediska liniových zdroj zám r vnáší na vn jší komunika ní systém následující zdroje hluku: P itížení na stávajícím komunika ním systému souhrnn 260 (160 OA a LNV+100 TNV) pohyb vozidel, p edpokládáme p sobení v denní i no ní dob . Intenzity vyvolané dopravy za 24 hod.budou dle p edpoklad uvedených v ásti doprava zhruba následující: Areál a p íjezdová komunikace III/10 145 120 OA+ 40 LNA+ 100 TNA = 260 (100%) Sm r R7 (85%) = úsek 1 102 OA+ 34 LNA+85 TNA=221 = úsek 2



Novými plošnými zdroji hluku v rámci uvažovaného zám ru bude parkovišt osobních automobil . Plošným zdrojem v tomto p ípad je plocha parkovišt o kapacit 40 stání, na které pojížd jí parkující vozidla. Provoz p edpokládáme v denní i no ní dob . D vod vyvolané dopravy OA - parkovišt

vozidlo OA

Maximální denní po et pohyb 100

Nestandardní zdroje hluku Za nestandardní zdroje hluku lze ozna it hluk p i nakládce a vykládce na expedi ních rampách. Zde p edpokládáme celkem 8 expedi ních vrat. Vibrace

Zdroje vibrací jsou zhruba totožné se zdroji hluku, jsou však z pohledu hodnocení vn jších vliv zanedbatelné. Krátkodob lze p edpokládat vznik významn jších vibrací p i stavebních pracích, ty budou op t p sobit pouze krátkodob a ovlivní pouze prostor v bezprost edním okolí. Silni ní provoz bude realizován po stávajících komunikacích, v jejichž blízkosti se nenachází objekty ohrožené dopravními vibracemi. nep íznivý vliv na zdraví návšt vník i obyvatel v zájmovém území je vylou en. S významným p sobením vibrací z technologických zdroj nebo dopravy není uvažováno. Stavba ani provoz výrobního areálu nebude zdrojem nadm rných vibrací. Zá ení radioaktivní a elektromagnetické Ve výrobním areálu Veseta nebudou instalovány žádné zdroje radioaktivního zá ení, ani používány látky s obsahem otev ených radioaktivních zá i (marker ), ani suroviny s obsahem radioaktivních nuklid . P i výstavb nebudou používány materiály, u kterých by se ú inky radioaktivního zá ení daly o ekávat. Nebudou rovn ž instalovány ani používány zdroji jiného ionizujícího zá ení. Z hlediska radonového rizika lze o ekávat nízké, vyníme n st ední radonové riziko. Instalace ani používání výkonných zdroj neionizujícího EM zá ení (vysíla e) a laser (v etn výkonných zdroj sv tla) se nep edpokládá. Instalace sv telných reklam a pouta s vyšším výkonem se rovn ž neuvažuje. V provozu p edpokládáme používání zdroje UV zá ení p i úprav surové vody na vstupu. Jeho ú inky se vn technologické linky neprojeví. V provozu ani p i výstavb nebudou používány žádné mobilní zdroje (p ístroje, analyzátory) radioaktivního zá ení ani výkonné zdroje EM zá ení (vysíla e, UV lampy, lasery, výkonné zdroje sv tla).

III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Rizika vzniku havárií S ohledem na charakter výstavby a charakter výroby v areálu nejsou rizika vzniku havárií s vážn jšími d sledky na životní prost edí a zdraví obyvatel p íliš pravd podobná. V rámci provozu se budou používat látky škodlivé vodám a škodlivé zdraví pouze v omezeném rozsahu v uzav ených technologických

31

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) okruzích. Nejsou zde praktikovány technologické postupy a innosti, p i kterých vznikají škodlivé látky ve form emisí do ovzduší, i nebezpe ných odpad v tuhé i kapalné form . Nejsou zde skladovány ani používány nebezpe né chemické látky ( vysoce toxické, oxidující apod.) s vyšším stupn m nebezpe nosti nebo ve v tším rozsahu (nap . v režimu zákona o prevenci závažných havárií). Jako potenciální riziko lze proto uvažovat: provozní nápln v zaparkovaných automobilech , tj. pohonné hmoty a maziva, eventueln nízkotuhnoucí sm si a to na parkovišti a manipula ní ploše p ed areálem. b) chemické látky používané ve výrob a údržb za ízení (sanita ní roztoky hydroxidu sodného a kyseliny dusi né, výplachové roztoky se zbytky cukerných roztok , edidla a rozpoušt dla pro údržbu a išt ní ) c) výrobní suroviny – cukerné roztoky ve skladovacích a zásobních tancích Popis skladování a používání t chto látek je v p edchozích kapitolách. Riziko je sníženo samo o sob jednak zp sobem uložení a nakládání s t mito látkami, jednak technickými opat eními a organiza ními opat eními pro eliminaci rizika havárie, a nízkou mírou nebezpe nosti. Skladování a manipulace se škodlivými látkami probíhá v místnostech vybavených nepropustnou podlahou a záchytnou jímkou o objemu nejv tší skladované i provozní nádrže. To platí zejména o skladu a p íprav sanita ních roztok a místnosti pro p ípravu a skladování sirup (sirupárna). Tyto technologické místnosti budou rovn ž vybaveny havarijní kanalizací, svedenou do havarijní jímky, do které bude v p ípad úniku kapalina svedena. Technologické okruhy, které zajiš ují manipulaci s roztoky jsou automatizovány. Únik n kterého z uvedených technologických roztok mimo zabezpe ený prostor výrobny je tak nepravd podobný. a)

edidla a rozpoušt dla jsou používána k išt ní b žným zp sobem a jejich skladované a používané množství je malé (celková spot eba cca 300 kg/ro n ). Jsou uloženy ve speciálním skladu isticích prost edk uvnit výrobní haly. Jejich únik mimo výrobní halu je prakticky vylou en. Sanita ní roztoky budou neutralizovány a výplachové cukerné roztoky p ed odvedením do kanalizace p ed išt ny tak, aby jejich parametry odpovídaly p ípustným hodnotám. Další možností havarijní situace je výpadek ú innosti p ed išt ní a pr nik t chto roztok do kanalizace. Tuto havarijní situací je nutno eliminovat pravidelnou kontrolou a údržbou p ed isticích za ízení, eventueln signalizací jejich poruchy. Je t eba zd raznit, že sanita ní inidla se budou používat ve velmi z ed ných roztocích (0,3-0,5%) a jejich stupe nebezpe í je proto relativn nízký, cukerné roztoky ovliv ují p edevším ukazatele kyslíkového režimu (BSK5), jinak nemají nebezpe né vlastnosti. Množství škodlivých látek v uzav ených provozních okruzích a nádrží b žného osobního automobilu se pohybuje obvykle okolo 4 - 6 l olej a maziv, 6 – 10 l nízkotuhnoucích sm sí a 50 litr pohonných hmot (benzín automobilový i nafta motorová), u nákladního automobilu jsou tato množství 2 4x vyšší. To jsou zhruba množství, která lze uvažovat v p ípad havarijního úniku na manipula ní ploše i parkovišti. Provozní kapaliny jsou v uzav ených okruzích a náplních a riziko jejich úniku se zvyšuje se stá ím vozidla a intenzitou jeho provozu a kvalitou údržby. Další rizikovou havarijní situací je vznik požáru v objektu provozní budovy. Zde však nejsou skladovány ho laviny s vyšším stupn m nebezpe nosti ani nebezpe né chemické látky ve v tším množství. Riziko je tak spojeno zejména ze vznikem produkt nedokonalého spalování plast apod. Rizikové a havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek mimo zabezpe ený prostor ve v tším množství tak mohou vzniknout prakticky p i havárii v doprav . Pom rn v tší pravd podobnost únik je z odstavených vozidel, a p i vlastním provozu automobil , zejména rizika spojená s havárií v doprav nap . p i nesprávném pojezdu na ploše. Rizika poškození nebo ohrožení životního prost edí lze specifikovat zhruba v rozsahu a po tu pravd podobnosti takto: 1. riziko úniku látek škodlivých vodám a látek škodlivých zdraví p i havárii v doprav nebo z odstaveného vozidla – motorová nafta, oleje, automobilové benzíny, p epravované chemické látky 2. únik látek škodlivých zdraví a škodlivých vodám p i mimo ádné události (požár ap.) – zplodiny ho ení plast apod., polycyklické aromáty 3. výpadek ú inku p ed išt ní, pr nik látek do kanalizace a OV – ropné látky, sanita ní roztoky, cukerné roztoky Popsaná rizika únik lze minimalizovat technickými a organiza ními opat eními (instalace odlu ova e ropných látek, p ed isticích za ízení, z ízení záchytných jímek v místnostech, kde se látky skladují a havarijní kanalizace s havarijní jímkou, a jejich náležitou údržbou ) a dodržováním obecn

32

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) závazných p edpis , normativ a provozních ád a pokyn výrobc za ízení. Speciální preventivní nebo bezpe nostní opat ení vn objektu (varovné systémy ap.) nejsou nutná. Rizika jsou soust ed na zejména na tyto cílové objekty: • ve ejná kanalizace, deš ová kanalizace, OV a recipient • podzemní voda Vzhledem k pozici areálu v i obytné zástavb je riziko ohrožení obyvatelstva velmi nízké a to i v p ípad mimo ádné události. Rizika ohrožení zdraví jsou soust ed na zejména na objekty bezprost edn sousedících a to pouze v p ípad havarijní situace typu požáru a pod. Za b žných okolností lze riziko ohrožení zdraví osob ozna it za velmi nízké. V areálu lze teoreticky uvažovat tyto typy havarijních situací: typ havárie havarijní únik škodlivých látek do kanaliza ního systému, porucha ú innosti p ed isticích za ízení havarijní únik škodlivých látek p i havárii v doprav , p i manipulaci na ploše i parkovišti nebo z nedbalosti mimo ádná událost typu vzniku požáru nap . zkratem v elektrické instalaci nebo úmysln

Ohrožený objekt kanaliza ní systém, OV,

Poznámka nutná technická elimina ní opat ení, organiza ní opat ení

kanaliza ní systém, horninové nutná technická a organiza ní prost edí, podzemní voda opat ení, technická opat ení okolní objekty, zam stnanci

nutná technická a organiza ní opat ení

Havarijní únik do kanaliza ního systému deš ové kanalizace je teoreticky možný p i havárii i úniku na ploše parkovišt . Ta bude vyspádována do odvod ovacích v pustí, které jsou zaúst ny do odlu ova e ropných látek . P edpokládáme, že do vpustí by tyto látky pronikly pouze v mimo ádném soub hu nep íznivých okolností. P i vzniku havárie i úniku na ploše by byl únik ihned zpozorován a neprodlen likvidován navázáním na vhodný sorbent. V p ípad úniku v tšího množství (nap . z nádrže automobilu) lze zabránit pr niku do vpustí jejich p ekrytím a zachycením na ploše nap . záchytnými pásy. V p ípad , že škodlivé látky proniknou do odvod ovacích vpustí, je možné vpust zaslepit i zachytit látku v lapolu. Akumula ní objem kanalizace a odlu ova e je však zna ný a potenciální únik škodlivé látky lze p edpokládat v ádov nižším množství. Další možností havarijní situace je p ete ení odlu ova e v p ípad p ívalového dešt .). V tomto p ípad se jedná spíše o únik isté deš ové vody zadržené v odlu ova i nádrži, bez obsahu škodlivin. Výskyt ropných látek v odlu ova i je možno pravideln kontrolovat a p ípadn provést bezodkladná opat ení. Z tohoto d vodu je riziko pr niku uniklých látek mimo plochu zanedbatelné. P i havarijním úniku budou zachyceny na ploše, nebo v odvod ovacích vpustích. Pr nik škodlivé látky do horninového prost edí a podzemní vody lze prakticky vylou it. Nejv tší potenciální riziko úniku škodlivin je p i požáru, kdy nelze vylou it vývin škodlivých zplodin ho ení. Riziko požáru zvyšuje p ítomnost ho lavých látek v náplních automobil . S ohledem na pozici areálu a omezené možnosti ší ení požáru lze následky omezit pouze v rámci parkovišt .. Za potenciáln ohrožené lze ozna it objekty bezprost edn sousedící – provozní budovu. Riziko pr niku kontaminant (nap . v dopravy i odstaveného vozidla) až k hladin podzemní vody je možno ozna it jako minimální. P i havarijním úniku bude možno provést ú inný sana ní zásah i relativn jednoduchými prost edky . K úniku by z ejm došlo na zpevn né ploše, ze které lze kontaminant odstranit odsátím fibroilovým pásem a vapexem, eventueln do istit plochu detergentem. Zpevn né plochy jsou navíc odvodn ny do p ed isticích za ízení, ve kterých bude zna ná ást kontaminantu zachycena. V p ípad úniku látek mísitelných s vodou lze zaslepením výstupu lapolu rovn ž zachytit zna nou ást látky. V p ípad úniku sanita ní chemikálie je možná její neutralizace na ploše i v lapolu. Ropné látky používané v automobilech p edstavují zejména motorové a p evodové oleje a maziva, tedy látky s vyšší viskozitou, který podmi uje pom rn velmi pomalou rychlost ší ení. V p ípad uniku bude tedy možné látku likvidovat i s delší asovou prodlevou. P i úniku mimo zpevn nou plochu by se látka v omezen propustném horninovém prost edí ší ila pom rn velmi pomalu. P i málo pravd podobném úniku ropných nebo jiných látek škodlivých vodám mimo zpevn né plochy, které je možné prakticky pouze p i v tší havárii v doprav , (nebo soub h havárie a výpadku p ed išt ní je nepravd podobný), je možno provést ú inný sana ní zásah, a to i p i relativn v tším asovém odstupu po úniku.Výpadek ú innosti p ed išt ní je spojen pouze s minimálními riziky zne išt ní, nebo za normálního provozu p edpokládáme pouze minimální zne išt ní odvád ných vod. Soub h výpadku

33

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) p ed išt ní a havarijního úniku do deš ové kanalizace je nepravd podobný. Riziko úniku do ve ejné kanalizace resp. mimo areál je velmi malé. Dopady na okolí Možná rizika havárií jsou v po tu pravd podobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opat ení, krom obvyklých. Následky eventuelních havárií by m ly pouze lokální charakter, omezený na areál výrobního závodu. Riziko ohrožení obyvatelstva je vzhledem k pozici zám ru v i obytné zástavb pom rn velmi nízké, a nelze je uvažovat ani v p ípad mimo ádné události.. Markantní dopady na obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby, nebo ohrožení n které ze složek životního prost edí rozsáhlejšího charakteru lze v p ípad popsaných typ havárií vylou it. Jejich p edpokládané následky jsou likvidovatelné b žnými prost edky, lokáln dostupnými, respektováním požadavk platných p edpis a normativ p i výstavb a provozu. Nejbližší obytná zástavba jsou rodinné domy na okraji obce Stehel eves.. Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prost edí i ohrožení zdraví obyvatelstva nastává prakticky pouze v p ípad mimo ádné události, zejména požáru v tšího rozsahu. Za nejv tší riziko lze v tomto p ípad ozna it možnost zne išt ní ovzduší škodlivými zplodinami ho ení, za potenciáln ohroženou lze ozna it okolní nejbližší obytnou zástavbu a vlastní areál pr myslové zóny. Požární prevenci i technickým opat ením eliminujícím riziko vzniku požáru musí být proto v nována náležitá pozornost.. V p ípad havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika p ijatelná, nebo existuje možnost ú inného sana ního zásahu. Prevence havárií Prevence havárií v doprav spo ívá v organiza ním zvládnutí vnitroareálové dopravy a dodržováním dopravního zna ení a pokyn pov ených osob. Jako technická preventivní opat ení je nutno uvést vyspádování zpevn ných ploch do deš ových kanaliza ních vpustí a jejich odvodn ní p es p ed isticí za ízení - odlu ova ropných látek. Tím je minimalizováni riziko úniku škodliviny mimo zpevn né plochy i riziko pr niku kontaminantu do podzemních vod a recipientu. Dále se p edpokládá vybavení místností, kde se skladují škodlivé látky, havarijními a záchytnými jímkami. Prevence havárií v provozu spo ívá v dodržování technologických postup , pravidelné kontrole a údržb technologických linek a za ízení. Místnosti, kde se bude manipulovat se škodlivými látkami budou vybaveny záchytnou jímkou a havarijní kanalizací s havarijní jímkou. P edpokládá se zpracování havarijního plánu. Prevence vzniku požáru spo ívá v dodržování p edpis požární ochrany v projektové p íprav , výstavb i provozu a dodržování zásad b žné požární prevence.

34


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ " # $!

% '

&

a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Širší zájmové území v okolí obce Stehel eves, tj. krajina mezi m sty Kladno, Praha , Kralupy n/Vlt. a Slaný tvo í v tšinou mírn zvln ný terén, který v okolí tok mívá hlubší zá ezy do krajiny. Významným tokem je D etovický potok který obcí Stehel eves protéká, který se dále spojuje se Zákolanským potokem.. Krajina je tém bez lesních porost , protkaná pom rn hustou sítí komunikací. Pr m rná nadmo ská výška v obci Stehel eves je 285 m.n.m, , terén sm rem ke Kralup m nad Vltavou postupn klesá. Dominantní místo z hlediska topografie a konfigurace okolí zaujímá tzv. Bušt hradská halda, která výrazn ovliv uje od minulého století let život v obci. Na tuto haldu byly ukládané veškeré odpady Kladenských oceláren. Odval zaujímá plochu 260 000 m2, v sou asné dob již není na katastru obcí Stehel eves a Bušt hrad odpad na haldu ukládán. P irozené centrum regionu v této ásti je m sto Kladno, které p edstavuje i st edisko s významným pr myslovým potenciálem V Kladn pramení i D etovický potok, který je pro danou lokalitu dominantní a výrazn ovlivnil ve st edním toku po spojení se Zákolanským potokem bezprost ední okolí toku hlubokým zá ezem do krajiny. Pro území povodí D etovického potoka je typická pom rn hustá sí malých vodních tok . Okolí Kladna a západní ást Kladenska je ve zna ném procentu ploch zalesn no, avšak dále na východ cca 3 km p ed obcí Stehel eves za íná oblast bez v tších ploch lesních porost . Okolí obce Stehel eves je výrazn ovlivn no lidskou inností. V minulosti se jednalo o t žbu uhlí – doly v Brandýsku, Cvr ovicích, Vrapicích i ve Stehel evsi a na mnoha místech m sta Kladna. Nejvýznamn ji však ovliv uje bezprost ední okolí obce Stehel eves Bušt hradská halda, na kterou byly celá desetiletí ukládané nekontrolovan veškeré odpady z Kladenských oceláren. Uvnit této skládky jsou pravd podobn i odpady nebezpe né. V sou asné dob jsou již boky haldy v tšinou porostlé travou , ke i a stromy, proto již nep sobí mimo ádné zvýšení prašnosti v dob silného v tru. Halda je na KÚ Stehel eves a Bušt hrad již uzav ena, odpady jsou ukládány pouze na ásti haldy v KÚ Kladno – Vrapice. Na provozovanou ást skládky je nyní povoleno ukládat pouze odpad netoxický. Kvalitu ovzduší ovliv uje hlavn v dob inverze tepelná elektrárna s výkonem 350 MW, která je postavena na západ od obce ve vzdálenosti cca 6 km. Vysoká ú innost išt ní spalin a vysoký komín elektrárny však za normálních pov trnostních podmínek ovzduší obce zásadn neovliv uje. Velká koncentrace pr myslu ve m st Kladn , v povále ných letech i ve m st Kralupy nad Vltavou zajistila dobré pracovní p íležitosti obyvatel p ilehlé oblasti. Proto v okolních obcích nevznikaly významn jší výrobní jednotky. Tato situace se zánikem hutní výroby v Kladn výrazn zm nila, proto by pro mikroregion okolí obce Stehel eves byla výrobna se 100 zam stnanci velkým p ínosem. Terén v okolí D etovického potoka a jeho p ítok je s výjimkou hlubokého zá ezu ve st ední ásti toku pouze mírn zvln n. Zájmové území je dot eno inností lov ka, p edevším intenzivním zem d lským hospoda ením. Sporadicky zalesn né plochy s p evažujícími zem d lskými monokulturami daly p edpoklad pro vznik pom rn husté komunika ní sít , která spojuje jednotlivá sídla – p evážn menší vesnice s centrální návsí a zástavbou podél páte ních komunikací. Regionem vede též rychlostní komunikace R7, která p evedla v tšinu dopravy ze silnice nyní zna enou III/10145 a III/00712, kterou vedla doprava mezi Prahou a Chomutovem. Tyto komunikace p edstavují výrazné liniové prvky v krajin , stejn jako železni ní trat s náspy a zá ezy. Významná je i hustota nadzemních liniových vedení . Kostra systému ekologické stability je v okolí posuzovaného území pom rn ídká a tvo í ji p evážn drobné vodote e a jejich b ehový doprovod, p ípadn porosty podél sporadicky zachovaných mezí a polních cest. Navržené biokoridory nejsou pln propojeny. Nap . biokoridor navržený p es zájmové území stavby areálu Veseta a který bude vn oplocení areálu Veseta je k ížen silnicí III/10145 i rychlostní silnicí R7. Pro zlepšení kvality vody v D etovickém potoce byly cca p ed 30 lety postaveny na jeho toku t i biologické rybníky, které m ly do iš ovat vody nedostate n vy išt né na mechanicko – chemické istírn pro pr myslové vody Kladenských oceláren, samoz ejm zajiš ovaly i do išt ní vod vypoušt ných z mechanicko biologické OV pro m sto Kladno, která je cca 3 km od obce Stehel eves. Skute ný pr tok 35

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) D etovickým potokem je cca 10 x v tší než je jeho p irozený pr tok. V tšinu vody toku v profilu obce Stehel eves proto tvo í vy išt né vody z výše uvedených istíren vod ( pr m rn cca 300 l/s).. Vzhledem k této skute nosti je proto nutné zajiš ovat vysokou ú innost išt ní. Indikátorem dobrého stavu vod je oživení v rybnících. Ve druhém a t etím rybníku trvale žijí ryby, na všech rybnících žijí vodní ptáci ( kachny, labut ). Bušt hradská halda ovlivnila i kvalitu podzemní vody v obci Stehel eves. V celé obci je proto zajišt n rozvod pitné vody ve ejným vodovodem. Kvalita vody ve studních v obci se pravideln sleduje, dlouhodob je z ejmý trend ke zlepšení kvality vody, hlavn v ukazateli ropných látek. Pro katastrální území obce Stehel eves je krom ásti využívaném pro uložení odpad (Bušt hradská halda) typický vysoký podíl orné p dy. Lesní porosty tvo í nepodstatnou ást celkové vým ry katastru obce Stehel eves – pouze 1,3 %. Stromy a ke e jsou prakticky pouze na úbo í Bušt hradské haldy, na b ehu D etovického potoka, v zahradách u obytné zástavby a podél komunikací. Vlastní výhledové stanovišt výrobny limonád p edstavuje zdevastovanou a nyní nevyužívanou plochu bývalé obalovny drti a zem d lsky využívanou p du. Lokalita je situovaná nad obcí Stehel eves zcela mimo záplavovou oblast. Lokalita je mezi rychlostní silnicí R7 a silnicí III/10145 poblíž mimoúrov ového k ížení. Tato lokalita je vhodná pro pr myslové využití, protože je dostate n vzdálena od obytné zástavby, v blízkosti jsou nutné inženýrské sít energií ( plyn, elektro a voda) a nájezd na rychlostní komunikaci R7 není veden kolem žádné bytové zástavby. Sou asn bude ú eln využit zdevastovaný pozemek bývalé obalovny drti, který nyní umož uje nelegální ukládání odpadk . To bylo hlavním d vodem, pro byla lokalita území ur ena k využití jako pr myslová zóna. Je nutno pokládat ze d ležité, že stavba výrobního areálu neznamená realizaci výškov i hmotov dominantních objekt . Prioritou trvale udržitelného využití je tedy soulad zem d lské výroby s p írodními podmínkami území, regulace ukládání odpad na Bušt hradské hald , zajišt ní ú inného išt ní spalin v tepelné elektrárn v Kladn a zajišt ní išt ní splaškových, pr myslových a deš ových vod z m stské aglomerace Kladna. Územní plán obce Stehel eves krom zm ny 01.3 další rozši ování pr myslové zóny v lokalit „U korunky“ nep edpokládá. b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace p írodních zdroj Ve vlastním zájmovém území výstavby se takové prvky a zdroje nenacházejí, pon vadž stavba je celým svým rozsahem navrhována na pozemcích, které jsou již zdevastované a nijak nevyužívané a na pozemku, který je sou ástí zem d lského p dního fondu. Celé okolí posuzované stavby má zjednodušený urbanizovaný ráz a nová zástavba výrobního areálu navazuje na stávající komunika ní systém. Areál produkuje technologické odpadní vody, které však vzhledem k p edpokládanému išt ní na velké m stské OV není nutné p ed vypoušt ním do kanalizace p ed istit. Produkce splaškových odpadních vod je pom rn malá a bude odvedena ve ejnou kanalizací. Produkce odvedených deš ových vod je s ohledem na velkou odvodn nou plochu pom rn významná a bude svedena do oddílné vnitroareálové kanalizace, p i emž plochy s rizikem zne išt ní (parkovišt ) bude odvodn no p es p ed isticí za ízení. Deš ové vody budou dále likvidované vsakem do podzemí nebo regulovan do D etovického potoka (bude ešeno v projektu stavby). Následky p ípadné havárie p i technologické nekázni i havárii v doprav jsou pom rn snadno likvidovatelné jednoduchými technickými a organiza ními opat eními (viz v p íslušné ásti oznámení). Vzhledem k charakteru terénu nelze p edpokládat v míst stavby zvýšenou hladinu podzemní vody. Podzemní vody v obci Stehel eves p ed išt né deš ové vody znateln neovlivní, tyto jsou více ovlivn ny pr sakem z Bušt hradské haldy. V ásti vlastního zájmového území výstavby se jako p írodní zdroj nachází sama o sob zem d lská p da, která je využívána s vysokou mírou intenzity pro rostlinnou výrobu. Lesní porosty a rybníky se v kontaktu se zájmovým územím výstavby nenacházejí. V ásti vlastního zájmového území a bezprost edn na n j navazující ást parcely po bývalé obalovn drti je výrazn antropogenn zm n ná plocha., která zásadn m nila dochovaný stav p írodního prost edí. Významné dopravní stavby se nacházejí mimo zájmové území zám ru. P i zachování sou asné úrovn výrazn ochuzené stanovištní diverzity území lze p edpokládat jen velmi omezenou schopnost regenerace krajinných systém . V širším posuzovaném území se nacházejí ložiska uhlí , které však výstavbou nebudou dot ena a nebudou tak dot eny zájmy chrán né zákonem . 44/1988 Sb. v platném zn ní (horní zákon).

36

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) c) schopnost p írodního prost edí snášet zát ž se zvláštní pozorností na: Územní systém ekologické stability Pro oblast Kladenska je k dispozici komplexní podklad charakteru generelu místní úrovn ÚSES, který byl aktualizován do Konceptu ÚP obce Stehel eves. Biokoridory jsou navrženy, v tšinou však ješt nejsou v reálu uplatn ny. Posuzovaným územím je navržen biokoridor, který bude po dohod s MM Kladna veden severn od stavby výrobny limonád. Po dokon ení stavby však bude mít pouze místní význam, skute né propojení biokoridor není dosud zrealizované. Poloha biokoridoru bude zám rem na výstavbu výrobny realizovaná v mírn zm n né trase, a to v souladu s dopisem MM Kladno ze dne 22.8.2006 tak, že z ízení oplocení na severní a západní ásti pozemku p. .570/1 bude minimáln 20 m uvnit od hranic pozemku a využití volné plochy bude pro z ízení lokálního biokoridoru ( les - v trolam) tak, aby byla zajišt na jeho návaznost na sou asn schválenou trasu. Zvlášt chrán ná území, území p írodních park a významné krajinné prvky V zájmovém území zám ru se nenacházejí žádná zvlášt chrán ná území p írody ve smyslu dikce § 14 zák. . 114/1992 Sb. Zám r je navržen do prostoru, ve kterém se p írodní území s parametry na zvláštní ochranu nedochovaly. Posuzovaný zám r je situován na území v blízkosti k ížení komunika ních tah R7 a III/10145 na zem d lsky využívaných pozemcích , tedy v území antropicky dot eném a ovlivn ném. Zájmové území výstavby není v kontaktu s žádnou evropsky významnou lokalitou systému NATURA 2000, vymezenou ve smyslu ust. §§ 45 a – 45 d zák. . 218/2004 Sb. Zájmové území dále nezasahuje do žádné pta í oblasti, ešené ve smyslu ust. § 45e cit.zák a navazujících na ízení vlády R. k jednotlivým pta ím oblastem. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Blízké a širší okolí obce Stehel eves bylo osídleno již velmi dávno, protože zdejší podmínky byly pro lov ka p íznivé. V bezprost ední blízkosti obce na pahorku Homolka byly nalezeny poz statky opevn ného obydlí z doby pozdní doby kamenné (2500 – 700 p .n.l.). Žárové hroby se také vyskytují u bývalého pivovaru a v bývalé ciheln ve Stehel evsi. Nejstarší nález v širším okolí byl v Letkách nad Vltavou, a to dvoukilový ošt p valounu kamene z doby cca p ed 250 000 lety. V širším okolí byly dále zjišt ny nálezy z kultur : - z období 4. tisíciletí p . n. l. „kultura nálevkových pohár “ - za átek 3. tisíciletí p . n.l. „kultura iv á ská“ - p elom 3. a 2. tisíciletí p . n. l. „kultura un tická“ - cca 12. stol. p . n. l. „kultura knovízská“ - 5 – 6 století p . n. l. „mladší doba železná - 8 – 9 století n. l. slovanská sídlišt . K velmi významným opevn ným st ediskem rodu P emyslovc bylo blízké hradišt ze 7. století v Bud i nad obcí Kováry. Obec Sthel eves nemá historicky významné objekty. V širším okolí je historicky významn jší zámek v obci Bušt hrad z roku 1705 a z ícenina mohutného hradu Oko z 2. pol. 14. století. Vzhledem ke zna nému množství archeologických nález v blízkém i širším okolí nelze p i stavb areálu výroby limonád vylou it archeologické nálezy p i zemních pracích. Je proto nutné ve smyslu ustanovení zák. . 20/1987 Sb. ve zn ní zákona . 242/1992 Sb. uv domit p íslušný ústav památkové pé e o posuzované aktivit .

37

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Území hust zalidn ná Jak již bylo e eno, v širším zájmovém území je pr myslová výroba ve velkých m stech V dojezdové vzdálenosti jsou m sta : Název Kladno Kralupy nad Vltavou Slaný Praha

po et obyvatel 68 000 22 000 16 000 1 200 000

vzdálenost 4 km 12 km 10 km 15 km

Ve výše uvedených m stech je koncentrovaná výroba a významné služby (letecká doprava v Ruzyni). V obcích mezi výše uvedenými m sty jsou pouze výrobny místního významu. Zájmovému území pak dominuje zem d lské využití krajiny. Hodnocené území má pouze omezen rekrea ní význam, a to cyklotrasy okolo Kladna, Šárecké údolí, okolí hradu Oko a st ední a spodní ást Zákolanského potoka. Podle údaj z internetu je obec Stehel eves charakterizovaná následovn : ZUJ: ID obce: Statut m sta : Po et ástí : Katastrální vým ra : Po et obyvatel: Z toho v produkt. v ku : Pr m rný v k : Pošta: Škola: Zdravotnické za ízení: Policie: Kanalizace ( OV): Vodovod: Plynofikace:

532851 15544 Ne 1 498 ha 504 296 40 Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ano

Hodnocené území, na kterém s p ipravuje stavba výrobního areálu výrobny limonád je situováno mimo obytnou zástavbu v blízkosti k ížení rychlostní komunikace R7 a silnicí III/10145. Areál nebude v bezprost edním kontaktu s bytovou zástavbou. Území ekologicky zat žovaná a staré ekologické zát že Vlivem pr myslové výroby v m st Kladn je na území bývalých oceláren velké území se starou ekologickou zát ží. Toto území je však daleko od posuzovaného pozemku a posuzovaného zám ru výroby nealkoholických nápoj . D lní innost byla v bližším okolí ukon ena a nyní již neovliv uje blízké okolí obce Stehel eves. Blízkou ekologickou zát ží je Bušt hradská halda, o které se v nedávné minulosti hovo ilo jako o ekologické bomb . Ani Bušt hradská halda však nebude nijak ovliv ovat výstavbu a provoz výroby limonád na posuzovaném pozemku. Za nejvýznamn jší ekologický vliv na posuzované území lze považovat provoz na rychlostní silnici R7, provoz tepelné elektrárny o výkonu 350 MW v Kladn a ovlivn ní pr toku a kvality vody v D etovickém potoce splaškovými, pr myslovými a deš ovými vodami z m stské aglomerace Kladno.

38

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území, které budou pravd podobn významn ovlivn ny Klimatické faktory: Sledované území je v oblasti mírn teplé, suché. V okrsku B2 – mírn teplém, suchém, s mírnou zimou, kde lednová teplota je nad – oC. Pr m rná ro ní teplota se pohybuje mezi 8 – 9 oC, pr m rné ro ní srážky jsou 450 až 550 mm. Oblast je celkov pom rn dob e ventilovaná, p evládá západní proud ní vzduchu, lokáln se vyskytuje území se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Období se zhoršenými rozptylovými podmínkami lze o ekávat na sklonu podzimu a po átkem zimy, což je zp sobeno zvýšenou etností slabých v tr do 2 m/s. P evládající v try vanou ze západu až severozápadu a jejich pr m rná rychlost je 2,5 m/s. Vertikální teplotní gradient je p evážn normální až izotermní. P evládá proud ní ve vyšších vrstvách atmosféry, inverzní stavy se vyskytují ídce a mají krátkodobý charakter. Déletrvající inverzní stavy se vyskytují pom rn ídce, krátkodobé inverze jsou pom rn asté. Kvalita ovzduší v obci Stehel eves je pom rn dobrá a je pravideln sledována imisním m ením AIM na stanici 663 Stehel eves Pr m rné ro ní koncentrace IHr v rámci mikroregionu lze tak odhadnout dle m ení ve pro polétavý prach (index PM-10) kolem 70 µg/m3, pro oxid si i itý SO2 kolem 7 - 8 µg/m3, pro oxidy dusíku na 32 µg/m3. To jsou hodnoty pod p ípustnými imisními limity. P ekro ení limitních koncentrací je výjime né.

39

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Pr m rné denní koncentrace IHd škodlivin v ovzduší v roce 2004 v µg/m3 M icí stanice Stehel eves íslo stanice 663 SPM - prašný aerosol 1 2 3 leden únor b ezen duben kv ten erven ervenec srpen zá í íjen listopad prosinec

54 111 93 42 78 54 122 40

33 38 48 65

39 33

4 48 90

147 164 97 106 64 79 43 98 65 47 62 37 126 142 84 101 106

5

6

7

8

59 120 130 120 51 75 54 54 55 57 35 48 72 59 72 67 84 17 131 109 90 67 81 34 127 105 80 42 42 37 77 85 93

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 pr m r 92 65 41 62 92 86 82 42 16 95

31 61

36 86 70 65 128

51 107 94 44 50 58

69

66 55 91

73 82 33 110 109 93

35 45 74 47 24 22 42 44 81

30

39

26 51 38 70 101 16 52 125 64 133 108 56 48 32 43 24 19 45 42 85 88 97 51 127 58 100 75 52 56 123 62 43 91 66 46 93 108 125 57

50 43 85 89 48

37 75

32

83 65

81 77 39 43 83 108 83 48 59 26 89 103 61 38 75 147

41 103 24 60 56 89 103 42 37

44 48 109 39 29 69 41 25 61 59

51 80 63 50 39 65

102 86 38 52 100 71 72 43 116 82 61 67 116 135 142 47 93 66 56 91 87 38 71 52 38 61 68 117 58 22 138 70 92 79 48 45 90 110 120 131 78 178 21 81 68 88 68 56 35

87 93 71

51

pr m./rok

70,7

Oxidy dusíku NO2 1 2 leden únor b ezen duben kv ten erven ervenec srpen zá í íjen listopad prosinec

64,8 59,9 66,8 84,7 73,6 61,8 67,9 72,9 57,4 77,9 76,2 84,2

48 25 20 31 32 56 49 42

8 17 29 29 8 16 18 4 69 62

3 17 16

4 32 13

38 9

35 4

33 21

30

25 48

37 26

7

8

86 106 129 66 7 50 79 46 51 37 36 20 15 48 20 33 26 38 72 16 19 24 58 52

5

6

95 21 45 36 34 27 22 32 81

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 pr m r 61 14 62 26 30 24 36 34 50 53

16 42

18 52

37 22

26 17

27 13

21

60 49

52 51

47 9 14 15 17 26 29 51

54 17

34

21 12

41 9 30 9

8 28 9 24 61

28 21 57

30 15 29 16 16 16 25 45 52

30 32 51 36 12 9 25 33 56 45

pr m./rok

44 65

19 58

21 32

24 15

29 11

43

53

28 53

25 11 22 20 18 29 38 29 9

27 7

26

41 7

38 6 32 38

33 24 23 36 59

4 20 58

56 33 42 7 28 15 8 28 39

59 27 28 23 18 26 36 7 19 30

8

68 19

30 24

30 5

35 7

23

26

30 29

87 32 17 31 31 30 22 9 61

52 40

22 48

38 24

32 29 22 29

19 9 9 26 39

36

15

12

59 55

32 40

22 32

34 21 20 58

23 29

19 42 36 22

33 14

25

48

50,5 27,1 33,8 37,2 24,5 19,4 24,9 27,3 20,7 30,5 38,7 48,1

31,9

40

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Oxid si i itý SO2 1 2 leden únor b ezen duben kv ten erven ervenec srpen zá í íjen listopad prosinec

2 2 2 2 2 7 4 18

2 5 2 4 2 4 2 2 6 24

3 3 2

4 28 8

2 3

2 2

2 2

7

8 12

5 9

5

6

7

8

21 19 11 2 2

2 7

60

22

2 2

2 2 9 6

2 2 8

2 2 9 45

2 8 24

2 2 2 11 2 4 10 50

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 pr m r 17 2 2 2 2 5 2 2 11 11

14 7

2 18

2 2

2 3

3 4

2

13 27

23 16

2 2 10 2 7 2 11 22

2 2

2

2 2

2 2 2 2

4 2 2 12 2

2 2 26

2 3 2 2 3 2 11 7 29

2 2 2 2 2 2 2 2 5 27

pr m./rok

6 3

2 4

2 2

2 2

2 2

4 7 4

41

2 5 4 2 2 6 3 2 2

2 2

3

2 2

2 3 4 2

2 3 2 5 11

2 12 8

19 2 2 2 2 3 3 8 4

22 2 4 2 2 5 2 3 7 83

2

2 2

2 2

3 2

2 11

2

7

2 2

49 2 2 2 2 6 2 2 26

32 2

24 2

2 2

2 2 4 2

2 2 19 2 6

24

8

19

3 2

2 2

2 2

2 2 7 2

2 3

2 4 31 18

38 15

2

33

14,9 5,5 4,3 2 2,1 2,6 3,9 2,7 3,4 6,65 11,6 24,5

7,0

41

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Geomorfologie, geologie a p da Dle Regionálního len ní reliéfu R se nachází ešené území v provincii v Poberounské soustav , Brdské podsoustav , celku Pražská plošina Celek Podcelek Okrsek

eský vyso ina,

VA-2 Pražská plošina VA-2B Kladenská tabule VA-2B-c Turská plošina

VA-2B-c Turská plošina je lenitá pahorkatina v povodí Vltavy na proterozoických b idlicích a drobách s buližníky a spility se zbytky cenomanských a spodnoturonských slepenc , pískovcu, jílovcu a spongilitu. Reliéf je roz len ný, erozn denuda ní, polygenetického p vodu s exhumovaným, p edk ídovým zarovnaným povrchem, jsou zde sprašové pokryvy a záv je. ešené území leží v Kladensko-slánsko-rakovnické pánvi, zapl ované v dob perkarbonském. Nejstarší usazeniny, tzv. spodní šedé vrstvy vznikly na po átku karbonského období. Zájmová lokalita leží na v mírném svahu nad obcí Stehel eves. Nadmo ská výška zájmového území se pohybuje kolem 302 m n.m. Lokalita má mírn svažitý reliéf smírným sklonem k S sm rem k D etovickému potoku Hydrogeologie a hydrologie Problematika hydrologie a hydrogeologie není pro posuzované území významná. Vzhledem k ovlivn ní kvality vody ve studních obce Stehel eves Bušt hradskou haldou je v obci zajišt n rozvod kvalitní pitné vody ve ejným vodovodem. Obyvatelé obce používají vodu z místních studní pouze jako užitkovou. V obci ani v širším okolí není žádný zdroj pitné vody. Posuzované území, t.j. parcely 570/1 a 570/2 na kat území obce Stehel eves je na kót 300 až 304 m nad mo em, zástavba v obci je v rozmezí 280 až 292 m nad mo em. Zájmová oblast leží hydrograficky v povodí Vltavy a je odvod ována D etovickým potokem ( íslo hydrologického po adí 1-12-02-031). Plocha povodí je 30,1 km2 . Jedná se o vodohospodá sky významný tok, mimopstruhovou vodou s istotou II – III. D etovický potok je levob ežním p ítokem Zákolanského potoka, který se vlévá ve m st Kralupy nad Vltavou do Vltavy. Jak již bylo uvedeno, skute ný pr tok D etovickým potokem je cca 10 vyšší než iní jeho p irozený pr tok. D etovický potok odvádí veškeré išt né pr myslové a splaškové vody z m sta Kladna a pouze omezen išt né deš ové vody (kanalizace ve m st je jednotná). Proto kvalita vody v toku je a vždy byla závislá na kvalit vy išt ných vod z mechanicko-chemické OV pro pr myslové vody oceláren a na kvalit vy išt ných vod z m stské mechanicko-biologické OV. Vlivem výrazného utlumení výroby v ocelárnách a zlepšení kvality vy išt ných vod na m stské OV se kvalita vody v D etovickém potoce v uplynulém desetiletí výrazn zlepšila. byly na jednotné kanalizaci m sta Kladna Pro snížení maximálních pr tok v dob deš vybudované reten ní nádrže o objemu : Název - lokalita objem m3 D í – kyslíkárna Kladno – jih erpací stanice okrsek 4

6 038 3 948 2 838

Stavbou výše uvedených reten ních nádrží se výrazn ovlivnil maximální deš ový pr tok v D etovickém potoce v obci Stehel eves. Od zprovozn ní ret. nádrže D í u kyslíkárny nedochází v obci k toku vody mimo koryto potoka. Základní charakteristiky p írodního prost edí v okolí lokality S ohledem na charakter zájmového území (poloha na intenzivních agrocenózách) nelze p edpokládat výrazn bohatší spektrum zjišt ných druh rostlin a živo ich . Pokud i p esto byly zjišt ny zvlášt chrán né druhy, jsou podtrženy a je uvedena kategorie ochrany podle vyhl. . 395/1992 Sb. (§§§ kriticky ohrožené druhy, §§ - siln ohrožené druhy, § - ohrožené druhy). Biogeografické za len ní

42

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Území pat í podle Culka (1994, ed.) do bioregionu 1.2 ipském. 1.2. ipský bioregion se nachází na opukové tabuli s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. Bukovodubového vegeta ního stupn , na neovulkanitových elevacích se nacházejí zbytky teplomilné stepní a lesní vegetace. V sou asnosti v bioregionu dominuje orná p da, lesy jsou málo zastoupeny. Biota v termofitiku, v okrsku St edo eská tabule. Potenciální p irozenou vegetací je mozaika teplomilných doubrav. P irozenou náhradní vegetací na suchých stanovištích jsou xerotermní trávníky, v mezofiln jších podmínkách jsou svazy Koelerio-Phleinon phleoidis a Bromion. Krajina pat í k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické dob odlesn n, rozloha les je dnes velmi omezena (na KÚ Stehel eves pouze 1,3 %). Naopak je velmi vysoký podíl zem d lské p dy (80,3 %). P irozené lesní porosty jsou nahrazeny akátinami a kulturními bory. Tavinno-bylinné porosty jsou p evážn na prudších svazích Prvky d evin rostoucích mimo les Zájmové území zám ru je na .kat 570/1 prosté mimolesních porost d evin, jde o mírn zvln né polní celky, dlouhodob intenzivn využívané pro rostlinnou výrobu. Na .kat. 570/2 je n kolik náletových d evin, hlavn topol . Mimo zájmové území zám ru je na katastru obce Stehel eves porost strom a ke na úpatí Bušt hradské haldy (borovice, javor, topol, olše je abina, dub, b íza), na b ezích D etovického potoka (olše, bezinka,jíva, šípek, trnka) a ovocné stromy podél komunikací II a III t ídy. Uvedené porosty jsou mimo dosah stavebních prací. Flora

Ur ujícím typem stanovišt jsou intenzivní agrocenózy, porosty na svazích Bušt hradské haldy a podél D etovického potoka.. S ohledem na intenzivn provád nou agrotechniku ve spojení s ochranou rostlin je možno doložit velmi ochuzená rostlinná spole enstva: Pýr plazivý (Agropyron repens), merlík bílý (Chenopodium album), ho ice rolní (Sinapis arvensis), violka rolní (Viola arvensis), pchá oset (Cirsium vulgare) Pon kud bohatší jsou ruderalizované lemy polí s p evládajícími následujícími druhy rostlin: t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios), pýr plazivý (Agropyron repens), srha ízna ka (Dactylis glomerata), jílek vytrvalý (Lolium perenne), vrati obecný (Tanacetum vulgare, t ezalka te kovaná (Hypericum perforatum), pchá oset (Cirsium vulgare), ekanka obecná (Cichorium intybus), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), mrkev obecná (Daucus carota), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), eb í ek obecný (Achillea millefolium), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), he mánkovec p ímo ský (Matricaria maritima), mlé rolní (Sonchus arvensis), m. zelinný (S. oleraceus), smetanka léka ská (Taraxacum sec. Ruderalia) aj. Lze tak konstatovat, že zájmové území výstavby není p íhodné pro výskyt reprezentativních nebo unikátních populací zvlášt chrán ných nebo regionáln významných druh rostlin. Fauna . V zájmovém území byly zjišt ny v tšinov b žné druhy: • ze savc hraboš polní (Microtus arvalis), zajíc polní (Lepus europaeus), krtek obecný (Talpa europaea), srnec obecný (Capreolus capreolus) • z pták : strnad obecný (Emberiza citrinella), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konipas bílý (Motacilla alba), sk ivan polní (Alauda arvensis), bažant obecný (Phasianus colchicus). Zalétání za potravou: poštolka obecná (Falco tinnunculus), kán lesní (Buteo buteo), racek chechtavý (Larus ridibundus), havran polní (Corvus frugilerus). Nelze vylou it výskyt koroptve polní (Perdix perdix - §) nebo k epelky polní (Coturnix coturnix - §§) v dosahu zájmového území, zatím výskyty nepotvrzeny. • plazi, obojživelníci – zástupci nezjišt ni • Hmyz: - brouci – st evlí ci Pterostichus vulgaris, Poecilus cupreus, Calathus erratus, st evlík m d ný (Carabus cancellatus), kvapník Harpalus affinis, hnojníci Aphodius distinctus, A. fimetarius, slune ko sedmite né (Coccinella septempunctata), nosat íci rodu Apion, listohlodi rodu Sitona , aj. - motýli – babo ka paví oko (Nymphalis io), b. kop ivová (Aglais urticae), žlu ásek ešetlákový (Gonepteryx rhamni), b lásek zelný (Pieris brassicae),b. epkový (P. napi), m ra gamma (Plusia gamma) aj. - blanok ídlí – v ela medonosná (Apis melifera), melák zemní (Bombus terrestris-§), - dvouk ídlí – pest enky rod Eusyrphus a Vollucella, tiplice rodu Tipula, bzu ivky rodu Calliphora, muchnice rodu Bibio - ploštice –výskyt kn žic rodu Aelia, z ostatních bezobratlých nápadní slí áci rodu Pardosa

43

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Zájmové území není p íhodné pro výskyt reprezentativních nebo unikátních populací chrán ných nebo regionáln významných druh živo ich .

zvlášt

Krajina, krajinný ráz Pro krajinný ráz širšího zájmového území je p ízna ná mírn zvln ná krajina, západním sm rem ke Kladnu s v tším podílem les , v ostatních sm rech bezlesá krajina s velkým podílem obd lávané p dy. Menší plochy strom a ke tam jsou v tšinou pouze podél místních malých potok . V krajin je pom rn hustá sí místních silnic a velký po et menších obcí . Silnice v tšinou lemují ovocné stromy. Na náspu podél železni ní trat jsou asté akáty. Na ur ení krajinného rázu místa, vymezeném náspem silnice R/7., sídelním útvarem Stehel eves, sídelním útvarem Bušt hrad a Bušt hradskou haldou se v prostoru posuzovaného zám ru podílejí zejména následující hlavní složky: Krajinná složka Rozsáhlé plochy orné p dy Lesní porosty náletových d evin Trvalé travní porosty Doprovodné kulisy a linie d evin

projev negativní pozitivní pozitivní pozitivní

Vodní toky

pozitivní

Vodní plochy Zástavba nejbližších sídelních útvar

pozitivní pozitivní

Urbanizované plochy Výškové objekty (bodové dominanty) Komunikace Vedení VN, VVN

negativní negativní negativní negativní

Význam, poznámky Velký až ur ující St ední až velký (svahy haldy) nízký St ední (porosty na svahu R/7 a pod náspem, jablon a hrušn u silnic) Malý, D etovický potok te e pouze okrajem pos. území Malý , pouze jeden rybník St ední (relativn homogenická v tšinov nízkopodlažní venkovská zástavba útvaru Stehel eves), St ední – areál bývalé obalovny drti Nulový (absentují) Velký (R/7,III/10145) St ední (pr chod VN 22 kV jižn a západn )

V daném kontextu pak jde o d sledné za len ní navrhovaného areálu do krajiny komplexními sadovými úpravami. Jiné charakteristiky a radonové riziko: Radonové riziko je podle údaj uvedených v odvozené map radonového rizika charakterizovat následovn : Podle této mapy se lokalita nachází v oblasti nízkého až st edního radonového rizika z geologického podloží. Zárove jde o oblast s doloženou redistribucí uranu a s možností lokální anomální objemové aktivity radonu v p dním vzduchu. Problematika radonového rizika je v souvislosti s výstavbou posuzovaného zám ru pouze malého významu. Zatížení území hlukem lze považovat za relativn významné, zejména v souvislosti s provozem na dálnici R7. V zájmovém území se nenachází významné stacionární zdroje hluku. Charakter inností v zón je nerušivý bez významn jší expozice hluku. Zdroje hluku se omezují pouze na výstupy vzduchotechnických za ízení v provozní budov i jiné b žné technologické celky (kompresory), u kterých budou provedena protihluková opat ení p ímo na zdroji. Významn jší zdroje dopravního hluku jsou páte ní komunikace s velkým dopravním zatížením (R7) a místní komunikace se st edním až malým dopravním zatížením (II/101, III/10145). Staré ekologické zát že nebyly v míst bývalé obalovny drti posuzovány; nejsou pravd podobné, nelze je ale vylou it. Blízká Bušt hradská halda není již na kat. území obce Stehel eves využívaná k ukládání odpad . Povrch haldy postupn zar stá vegetací , d ív jší výrazn negativní vliv na okolí se postupn blíží k vlivu pozitivnímu. Na katastru obce Stehel eves se vyskytuje n kolik poddolovaných území po bývalých hlubinných t žbách erného uhlí. Na poddolovaném území se projevují i v sou asnosti viditelné propadliny. Studie

44

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Ovlivn ní katastrálního území hornickou inností (GSP s.r.o. Ostrava, 2000) p edpokládá další pohyby a propady, a proto nedoporu uje celé poddolované uzemí navrhovat pro zástavbu, ani lehkou. Zájmové území výstavby však není na poddolovaném území.

45

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Situování stavby ve vztahu k územn plánovací dokumentaci. Zájmové území je ešeno územním plánem obce Stehel eves (zpracovatel atelier U – 24 s.r.o Praha.,. Ing. Arch. Pavel Koubek a kol. v b eznu 2001). Územní plán byl schválen OZ obce Stehel eves 10.10.2001. Zastupitelstvem obce bylo dne 30.6.2004 schváleno „Zadání pro zpracování zm n 01 ÚPO Stehel eves“. Sou ástí t chto zm n je i lokalita U korunky (Z 01.3). Vztah zám ru k územnímu plánu je znázorn n na následujícím

46

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Navržený zám r je situován na plochu ur enou jako území pro výrobu. Tato vyšrafovaná plocha ozna ená Z 01.3 je vymezena trasami komunikací a dále sousedí s plochami ur enými pro zem d lskou výrobu, a plochou bývalé obalovny drti. Plochy pro bydlení jsou ve stávající zástavb severozápadního okraje obce Stehel eves, nejsou však v p ímém kontaktu s plochami pro výrobu. Koncepce, kterou sleduje koncept územního plánu, logicky využívá územní rezervy na jihu a jihovýchod obce Stehel eves v návaznosti na stávající komunika ní systémy. Cílem je využití zdevastovaného pozemku po bývalé obalovn drti a zvýšit zam stnanost v mikroregionu .

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM RU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ (# " *

% ,

*

% ! ! ,

) + * -

. 1.1. Vlivy na obyvatelstvo Zdravotní rizika a sociologické aspekty vliv Posuzovaný výrobní areál VESETA bude situován pom rn izolovan od obytné zástavby obou nejbližších obcí Stehel eves a Bušt hrad v prostoru mezi ob ma obcemi a rychlostní komunikací R7 v blízkosti mimoúrov ového k ížení se silnicí III/10145. Vyvolaná doprava povede pouze v velmi omezen ob ma obcemi, je p edpoklad, že v tší ást dopravy bude zajišt na po rychlostní komunikace R7. Zám r není v p ímém kontaktu s obytnou zástavbou a je situován v území, v sou asné dob nevyužívaném (bývalá obalovna drti) a d íve využívaném jako zem d lská p da, které je však uzemním plánem ur eno k využití jako pr myslová zóna. V tomto území je p edpoklad v souladu s územním plánem vznik pr myslové zóny, kterou dopravn obsluhují nové ú elové komunikace s napojením na III/10145 v prostoru rampy mimoúrov ového k ížení s komunikaci R7. Z uvedeného je z ejmé, že se bude jednat o stavbu s primárn výrobními funkcemi a z hlediska hodnocení jejích vliv na životní prost edí a obyvatelstvo bude prioritní provoz automobil p i jeho dopravní obsluze jako zdroj zne iš ování ovzduší a zdroj hluku. Významné jsou i její funkce z hlediska zlepšení infrastruktury mikroregionu, tj.zlepšení možnosti zam stnání v potraviná ském pr myslu. V úvahu je nutné brát i hlediska estetická a urbanistická. V obci Stehel eves žije v sou asné dob zhruba 500 obyvatel, v m sto Bušt hrad žije cca 2400 obyvatel, v nedalekém m st Kladn žije cca 68 000 obyvatel. Jedná se tedy o území pom rn hust zalidn né. V dosahu p ímých vliv posuzované stavby se však obytná zástavba nenachází, areál je dostate n vzdálen od obytných zón. Obce Stehel eves i Bušt hrad budou ovlivn ny vlivy dopravní obslužnosti (tj. pr jezdem nákladních automobil ) pouze áste n , protože v tší ást dopravní obslužnost povede po rychlostní komunikaci R7 a ob ma obcemi povede p ípadná doprava pouze okrajovou ástí zástavby. Po et ovlivn ných obyvatel tak bude velmi malý, protože více jak 80% obslužné dopravy bude realizováno p ímo na R7 prost ednictvím mimoúrov ového k ížení s III/10145 (podrobnosti v ásti B.II.doprava). Z hlediska provozu výrobního areálu lze teoreticky hodnotit ovlivn ní obyvatelstva zne iš ujícími látkami emitovanými do ovzduší z obslužné dopravy, emisemi hluku z dopravy a z provozu areálu, ovlivn ní dopravní obslužnosti obcí a ovlivn ní faktor pohody obyvatelstva. V této souvislosti je t eba konstatovat, že 47

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) se nep edpokládá instalace ani provoz významných zdroj zne išt ní ovzduší. Emise do ovzduší se omezí na zdroje dopravní obslužnosti (tj. zejména expedice výrobk , dovoz surovin a osobní doprava zam stnanc ) a stacionárních zdroj (kotle na zemní plyn pro vytáp ní objektu) jejichž souhrnná emisní produkce je relativn malá a v daných pom rn dobrých rozptylových podmínkách se na imisních charakteristikách (krátkodobé a dlouhodobé koncentrace škodlivin v ovzduší) pozorovateln neprojeví. Obdobné platí pro zdroje hluku. Do potenciáln ovlivn né skupiny osob, u nichž lze prioritn uvažovat dlouhodobou expozici emisí do ovzduší, hluku, havarijních situací ap. je možno za adit zmín né obyvatele dom na jihorozápadním okraji obce Stehel eves, které bude relativn nejvíce exponována vlivy obslužné dopravy. . U t chto skupin obyvatel lze hodnotit jejich expozice imisemi z vyvolané dopravy (oxidy dusíku, oxid uhelnatý a t kavé organické slou eniny – VOC, zejména benzen) a hlukovou zát ž.. Po et potenciáln ovlivn ných osob je však relativn nízký (výhledov cca desítky osob). U t chto skupin obyvatelstva lze p sobení t chto faktor vzhledem ke vzájemné pozici, dob a mí e p sobení rizikových faktor hodnotit jako málo významné, a to i ve zmín ném kontextu stávající zát že území. Expozice škodlivin a hluku budou u t chto skupin obyvatel eliminovány již vzájemnou pozicí areálu a zdroj hluku a obytné zástavby do takové míry, že jejich vliv na zdraví (nemocnost ap.) bude nevyhodnotitelný a tyto vlivy lze ozna it za zanedbatelné. Pronikání škodlivin z provozu do potravinového et zce lov ka lze do zna né míry vylou it. Scéná pr niku škodlivých látek do podzemních i povrchových vod p i havarijní situaci (nap . únik PHM z nádrže automobilu) je však více než nepravd podobný (viz ást voda) a lze jej p edpokládat pouze p i mimo ádném soub hu nep íznivých okolností (havárie by nebyla zpozorována, nefungovalo vy p ed išt ní (odlu ova ) , látka by pronikla jednorázov ve velkém množství ). Podobný expozi ní scéná lze hodnotit i v p ípad podzemních vod. Pr nik škodlivých látek z provozu areálu do potravinového et zce lov ka tak vylu ujeme. Velmi malá emisní produkce škodlivin do ovzduší vylu uje vlivy typu depozic do p dy spadem z ovzduší. Rovn ž rizika vzniku havarijních stav s potenciálním vlivem na zdraví osob jsou velmi malá a jejich p ípadné následky jsou bez dlouhodobých ú ink s negativním vlivem na zdraví obyvatelstva (vznik siln toxických látek, kontaminace území ap.). Narušení místních tradic a podobné vlivy neuvažujeme, nebo se jedná o plánovaný rozvoj pr myslové zóny, která doplní infrastrukturu regionu a zlepší možnost zam stnanosti. Z tohoto pohledu m že negativn p sobit navržené zmenšení zem d lských ploch , která u n kterých skupin obyvatel m že vyvolávat negativní asociace (odn tí p dy se p edpokládá rozsahu zhruba 4,2 ha). Je však t eba zd raznit, že se jedná o odn tí p dy i bonitní t ídy IV a že bude ú eln využit zdevastovaný pozemek po bývalé obalovn drt . Odn tí ZPF se d je v souladu s návrhem zm n územního plánu obce a je p edb žn odsouhlasen z dohodovacího jednání, konaném dne 23.3.2005 na Krajském ú ad St edo eského kraje. Ovlivn ní zdraví obyvatelstva hodnoceným zám rem je ú inn minimalizováno technickými a organiza ními opat eními. Provozem dojde k nevýznamnému zvýšení emisní zát že, její vlivy však budou velmi malé a nedojde k markantnímu zhoršení stávající zát že , ani v oblasti hluku i v oblasti zne išt ní ovzduší, ani v jiných oblastech, které by mohly ovlivnit medicínsko - ekologické faktory jako celková nemocnost, výskyt statisticky sledovaných onemocn ní apod. Vzhledem k situování objekt areálu a jejich funkcím, rozložení obslužného provozu b hem dne lze vylou it jakékoliv markantní vlivy na zdraví posuzovaných skupin obyvatelstva, a to i v dlouhodobé kumulaci ú ink . Provoz výrobního areálu tedy není spojen s významnými riziky na zdraví obyvatelstva. Emise do ovzduší jsou omezeny pouze na b žné škodliviny vznikající spalováním uhlovodíkových paliv z obslužné dopravy a ze stacionárních zdroj . Škodlivé látky jsou sice v provozu areálu používány (žíravé látky pro sanitaci technologie), avšak pouze v nízkých koncentracích v uzav ených technologických cyklech a jsou u in na opat ení pro minimalizaci rizik. Expozice obyvatelstva mimo areál je prakticky vylou ena. Produkce odpad je velmi nízká a podíl odpad klasifikovaných jako nebezpe né je zanedbatelná. Nevznikají tak neobvyklé nároky na provoz za ízení pro zneškod ování odpad , která by mohla sekundárn ovliv ovat zdraví obyvatelstva, zvyšovat zdravotní rizika i narušit faktory pohody. Relativn významné jsou nároky na odvedení odpadních vod (viz ást voda), která se však do vliv na obyvatelstvo neprojeví. S odbouráváním používání olovnatých benzín se do pozadí dostávají ú inky depozic olova, naopak vzr stá význam depozic škodlivin typu aromatických a polykondenzovaných aromatických uhlovodík , zejména benzenu, které vznikají nedokonalým spalováním pohonných hmot, a jejich degradací. Emisní produkce ze spalování uhlovodíkových paliv v souvislosti s hodnoceným areálem je relativn nízká a v daných rozptylových podmínkách se nijak významn neprojeví na kvalit ovzduší v obytných zónách (viz ást ovzduší).

48

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Významným aspektem zdravotních rizik pro obyvatelstvo je problematika hlukového zatížení. Hodnocení hlukové zát že je nezbytné realizovat proto, že hluk není o nic mén nebezpe ný než zne iš ování ovzduší, vody nebo p dy. Lze definovat specifické i nespecifické d sledky dopravního hluku na zdraví obyvatel. Mezi základní se uvád jí: • akutní nebo chronické poškození sluchového orgánu s následným ireverzibilním poškozením sluchu, • funk ní poškození sluchového orgánu nebo vestibulárního aparátu s projevy sou asného posunu sluchového prahu, • funk ní poruchu vnímání s projevy zhoršeného rozlišování zvukových signál , • funk ní poruchu útlumu, projevující se zvýšenou náchylností k poruchám spánkového cyklu, • funk ní poruchu regula ních a zejména negativních vegetativních fenomén s projevy v oblasti zažívacího systému; hluková hladina 65 dB(A) je hranicí, od které je u zdravých osob ovliv ován vegetativní nervový systém, • funk ní poruchu motorických a psychomotorických funkcí, která má d sledky i v oblasti pracovního výkonu, • funk ní poruchu emocionální rovnováhy a projevy subjektivního obt žování D íve než lze zaznamenat chorobné zm ny, projevuje se snížení produktivity práce p i zvýšení hladiny hluku o 1 dB nad 75 dB o 1 %, nad 85 dB o 2 %. Vibrace, vznikající p i automobilovém provozu nebyly m eny a výzkum negativních vliv vibrací na osoby a stavební objekty nepokro il tak daleko, aby bylo možné jednozna n stanovit závislosti mezi strukturou a rozsahem dopravy a ohrožením budov a osob. Zvýšení hlukové zát že z provozu areálu je však podobn jako v p ípad zne išt ní ovzduší pom rn malé a z hlediska ovlivn ní zdraví obyvatel i faktor pohody málo významné (viz ást hluk). Ekonomicko - sociální aspekty Ekonomicko sociální aspekty – tj. ovlivn ní struktury zam stnanosti v území (p esun pracovních sil, markantní úbytek pracovních sil v n kterých odv tvích, lokální nedostatek pracovních sil, migrace obyvatelstva, ovlivn ní ekonomických podmínek apod.) nejsou s posuzovaným zám rem spojeny. Jedná se o nár st pracovních p íležitostí v potraviná ském pr myslu zhruba o 100 míst p evážn v d lnických kategoriích. Lze p edpokládat, že pot eba pracovních sil bude saturována p edevším z obce Stehel eves, a m sta Bušt hrad a Kladno. Vlivy výrobního areálu Veseta na zdraví a pohodu obyvatelstva i p es n které výše zmín né negativní faktory (zejména vlivy obslužné dopravy) je možno hodnotit p evážn neutráln až pozitivn . Vznikne zde pr myslová zóna s p evážn nerušící výrobou v odv tvích potraviná ského pr myslu. Výstavba areálu je vhodn situována mimo obytnou zástavbu do území, které je již ovlivn no vlivy provozu na rychlostní komunikaci. Lze konstatovat, že posuzovaný areál je v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje v daném území.

1.2. Vlivy na ovzduší a klima Výpo et p ísp vk k imisní zát ži byl ešen pomocí programového produktu SYMOS 97 verze 2003 pro asový horizont roku 2006 ve variantách hodnotících samotné p ísp vky zám ru.. Výpo et p ísp vk k imisní zát ži byl proveden ve výpo tové tvercové síti o kroku 100 m, která p edstavuje celkem 121 výpo tových bod . Ve výpo tu z liniových zdroj emisí byly použity pro vyhodnocení p ísp vk z dopravy emisní faktory pro rok 2006 dle programu MEFA v. 02 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2002). Tento program umož uje výpo et univerzálních emisních faktor pro všechny základní kategorie vozidel r zných emisních úrovní. Tento program byl vytvo en v rámci ešení projektu MŽP VaV/740/3/00. Použité výpo etní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují sou asný stav znalostí o této problematice. K výpo tu použitý produkt SYMOS 97 verze 2003 je programový systém pro modelování zne išt ní ovzduší, který již zohled uje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. V následující sumariza ní tabulce jsou uvedeny výsledky výpo t , zohled ující ve výpo tové síti nejnižší a nejvyšší vypo tené koncentrace sledovaných zne iš ujících látek: Vlivy na ovzduší - p ísp vek zám ru

49

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) škodlivina NO2 – aritmetický pr m r 1 rok (µg.m-3) NO2 – aritmetický pr m r 1 hod (µg.m-3) CO – maximální denní klouzavý pr m r / 8 hodin Benzen – aritmetický pr m r 1 rok (µg.m-3)

min. hodnota 0,014076 3,241979 19,387034 0,001274

max. hodnota 0,14597 9,740649 58,249081 0,018332

Vyhodnocení p ísp vk NO2 k imisní zát ži zájmového územ Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro ro ní aritmetický pr m r ve vztahu k ochran zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému pr m ru. M ené pozadí této škodliviny v zájmovém území nesignalizuje p ekra ování ro ního imisního limitu v zájmovém území. Situaci p ísp vk k imisní zát ži z hlediska ro ního aritmetického pr m ru je ve výpo tové síti dosahován nejhorší imisní p ísp vek do 2,15 µg.m-3. Samotný p ísp vek zám ru potom vnáší do území p ísp vky u bod výpo tové sít do 0,15 µg.m3. Ve vztahu k ro nímu aritmetickému pr m ru ve výhledovém stavu (výsledné p ísp vky zám ru) u bod ve výpo tové síti jsou dosahovány p ísp vky k imisní zát ží maximáln do 2,29 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému pr m ru se jedná o imisní p ísp vek ve výpo tové síti maximáln do 54,41 µg.m-3 . U nejbližších objekt obytné zástavby je dosahováno z hlediska ro ního aritmetického pr m ru p ísp vku maximáln do 34,93 µg.m-3. Samotný p ísp vek zám ru potom p edstavuje u bod ve výpo tové síti nejvyšší p ísp vky do 9,74 µg.m-3. U nejbližších objekt obytné zástavby je dosahováno v z hlediska ro ního aritmetického pr m ru p ísp vku maximáln do 37,37 µg.m-3. Z výše uvedených výsledk je patrné, že zm nu v imisní zát ži související s realizací posuzovaného zám ru lze ozna it za malou a málo významnou.

Vyhodnocení p ísp vk CO k imisní zát ži zájmového území Pro oxid uhelnatý je dle NV . 350/2002 Sb. stanoven maximální denní osmihodinový klouzavý pr m r – 10 000 µg.m-3. Nejbližší stanice AIM nesignalizují p ekra ování imisních limit pro tuto škodlivinu. Jak je patrné z výsledk výpo t , vypo tené p ísp vky jsou hluboko pod imisním limitem a ani se zohledn ním pozadí nelze p edpokládat riziko p ekro ení imisního limitu této škodliviny.

Vyhodnocení p ísp vk

benzenu k imisní zát ži zájmového území

Stávající platnou legislativou je stanovena hodnota ro ního aritmetického pr m ru 5 µg.m-3. V zájmovém území není pozadí této škodliviny monitorováno. Z hlediska výhledového stavu je patrné ( p ísp vky k imisní zát ži 0,298 µg.m-3 ve výpo tové síti), že nedojde k podstatné zm n v p ísp vcích k imisní zát ži stávajícího stavu. Samotné p ísp vky zám ru se pohybují v desetinách µg.m-3 .

Celkov lze z hlediska vliv významov za málo významný.

na ovzduší zám r ozna it velikostn za malý,

1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Ovlivn ní zásobování vodou P ipravovaná výstavba a provoz výrobního areálu Veseta si vyžádá pom rn výrazný nár st požadavk na dodávku vody z ve ejné vodovodní sít , nebo pitná voda je základní výrobní surovina a p edpokládaná pr m rná denní pot eba vody je zhruba 1000 m3/den, což odpovídá ro ní pot eb zhruba 250-300 tis. m3 /rok. Pitná voda je nárokována krom toho i pro hygienické ú ely a pro technologické ú ely pro p ípravu sanita ních roztok . Pot eba vody bude saturována ze stávajících zdroj (ve ejného vodovodu ve správ St edo eských vodáren, s.r.o. – vodojem Kozinec a prameništ M lnická Vrutice) a nebudou z izovány nové zdroje. Stavba se napojí na vodovodní ad v pr myslové zón .

50

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) V rámci výstavby nebude nutno p eložit žádné páte ní vodovodní ady s významem pro ve ejné zásobování a nelze tedy o ekávat odstávky v zásobování vodou. .. Lze tedy p edpokládat, že výstavba ani provoz výrobního areálu i p es vysoké nároky neovlivní zásobování pitnou vodou (omezení dodávek, ztráty v síti apod.) v p edm tné ásti území obce a nevyvolá nároky na rekonstrukci ve ejné vodovodní sít . Projektovanou pot ebu lze zajistit ze stávající ve ejné vodovodní sít . Využití vlastních nových zdroj vody (jímací vrty, povrchové odb ry) se v této fázi nep edpokládá. Ovlivn ní charakteru odvodn ní území V souvislosti s výstavbou výrobního areálu lze p edpokládat zm nu reliéfu území, protože parcela 570/1 je v mírném svahu. Stávající terén bude z ásti zarovnán a denivelován p i úprav plán , kdy se p edpokládá odstran ní svrchní ásti profilu do hloubky cca 50 cm (skrývka ornice a podorni í). Skrývková bilance u hodnocené výstavby se p edpokládá vyrovnaná i mírn p ebytková, nebo se p edpokládá využití skrývky p i terénních úpravách v areálu a sadových úpravách v jeho okolí. Nep edpokládají se však plošn rozsáhlejší zásahy a denivelizace terénu (výkopy, zá ezy, násypy). Charakter reliéfu terénu se genereln nezm ní. Z pohledu ovlivn ní charakteru odvodn ní území vlivem zm n reliéfu terénu lze vlivy posuzovaného zám ru hodnotit jako nevýznamné. Ke zm nám charakteru odvodn ní dojde i v d sledku zm n kvality povrchu na ploše dot ené výstavbou. Zde se p edpokládá nár st zpevn ných a odvodn ných ploch oproti stávajícímu stavu, kdy je plocha nezastav na a v tšina srážkových vod se zasakuje. Stávající nezpevn né zem d lsky obhospoda ované plochy budou zastav ny parkovacími a pojezdovými plochami a výrobn -skladovací halou. Dojde tedy ke zm n koeficientu odtoku a v tšina deš ových vod z dot ené plochy bude svedena do deš ové kanalizace pop . do vsaku. Bilance odtoku je provedena v ásti výstupy, a je následující: Celkový odtok za dobu sm rodatného dešt bude zhruba 300 l/s, což p edstavuje 185 m3 vody. Tém dv t etiny tohoto množství p ipadá na odvodn ní st ech, zbytek na odvodn ní zpevn ných ploch, komunikací a parkovišt . Uvažujeme li pr m rný ro ní úhrn srážek 536-610 mm, bude pak z hodnocené plochy odvedeno pr m rn kolem 11-12 tis. m3/rok deš ové vody. V projektu stavby musí být navrženo odvodn ní manipula ní plochy p es odlu ova ropných látek, zbývající plochy bez rizika zne išt ní ropnými látkami budou odvodn ny p ímo do deš ové kanalizace areálu, jejíž vyúst ní bude navrženo do vsakovacích objekt , pop . p ímo do recipientu. Odvedení vod z plochy areálu lze tak teoreticky ešit n kolika zp soby: 1. Zasakováním 2. Odvedením deš ovou kanalizací do recipientu ešení ad 1) eliminuje nežádoucí navyšování odtoku z území a nár st hydraulické zát že toku, je zde však riziko zne išt ní vod z plochy parkovišt eventuelními úkapy ropných látek i kontaminace prost edí havarijním únikem. Technicky to lze ešit bodovým i liniovým zasakováním do zasakovacího drénu s p ed išt ním. ešení 2 p edstavuje nár st odtoku z území. Rizika zne išt ní lze eliminovat za p edpokladu, že p ed napojením na kanalizaci bude instalováno p ed išt ní – odlu ova ropných látek. Odvedení do splaškové kanalizace je nep ípustné, v obci bude vybudovaná pouze splašková kanalizace a veškeré splaškové a pr myslové vody z lokality Stehel eves budou erpané na OV Kladno – Vrapice. erpací stanice i výtla né potrubí na OV Vrapice budou hydraulicky zhotoveny pouze na splaškové a pr myslové vody. Jako nejvhodn jší je proto navržené odvedení deš ových vod zasakováním, obdobn jako je navrženo v zástavb rodinných dom p i komunikaci III/10145. Odvedením do deš ové kanalizace a do recipientu bude pravd podobn nutné vzhledem k pom rn zna nému množství deš ových vod po ítat s regulovaným odtokem p es reten ní nádrž. Zdrženou vodu bude pak možno využít pro závlahu i pro jiné ú ely ( išt ní ploch, požární voda). P edpokládá se však pravidelná kontrola celého sytému odvodn ní a p ed isticího za ízení. Do popisovaného charakteru odvodn ní území v dané ásti povodí se za uvedených p edpoklad uvažovaná zm na významn neprojeví a nedojde tak k významné zm n pom ru srážky/odtok. Uvažovaný nár st množství srážkových vod odvedených z území nem že p i regulovaném odtoku nijak pozorovateln ovlivnit pr tok v pom rn zna n vodném recipientu, který p edstavuje erozivní bázi a celé území již za stávajícího stavu odvod uje. Vlivy na hydrogeologické pom ry jsou komentovány dále. Zm ny charakteru odvodn ní území vlivem posuzovaného zám ru se tedy projeví zm nou koeficientu odtoku z plochy dot ené výstavbou, kde dojde k rozší ení zpevn ných odvodn ných ploch, což

51

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) p i uvažovaných podmínkách zvýší množství odvedených deš ových vod (lokání urychlení odtoku z území) . Uvedená zm na se však nijak pozorovateln neprojeví v charakteru odvodn ní území. Povod ové riziko Posuzovaná stavba se nachází mimo zátopové území. Množství odvedených vod výrazn nezvyšuje riziko vzniku povod ových stavu v recipientu. Nedojde tak ke zhoršení odtokových pom r v D etovickém potoce. Vypoušt ní odpadních splaškových a technologických vod P edpokládaný objem odvedených splaškových vod z hygienických za ízení lze ozna it jako pom rn nízký. Po uvedení do provozu uvažujeme pr m rnou denní produkci splaškových odpadních vod zhruba 17 m3/den. Odpovídající produkci zne išt ní lze stanovit v ukazateli BSK5 na 2 t/rok, nerozpušt né látky 2 t/rok a rozpušt né látky 3 t/rok. Z kvalitativního hlediska se kvalita nijak nebude vymykat b žným splaškovým vodám, protože se nep edpokládá odvád ní jiných odpadních vod než z hygienických za ízení. Splaškové odpadní vody z hygienických za ízení budou odkanalizovány gravita ním potrubím spole n s technologickými odpadními vodami do ve ejné kanalizace, jejíž výstavbu obec Stehel eves p edpokládá v roce 2007 zahájit. Vzhledem k pom rn nízké hydraulické i látkové produkci nelze p edpokládat žádné negativní vlivy zp sobené nár stem objemu splaškových vod i látkového zatížení. Z hlediska látkové i hydraulické zát že je významn jší vypoušt ní technologických odpadních vod ze sanitace výrobních za ízení. Technologické (pr myslové) odpadní vody budou v areálu vznikat jako odpadní oplachové vody z išt ní (proplachování) technologie a jako odpadní vody ze sanitace technologie. Pot eba vody pro technologické ú ely je bilancována jako 3% pot eby vody pro výrobu, což v cílovém stavu p edstavuje zhruba 10000 m3/rok. Zhruba stejné množství proto uvažujeme jako produkci odpadních technologických vod. Zne išt ní technologických vod lze charakterizovat zejména ukazateli kyslíkového režimu (BSK5 a CHSK) v d sledku zbytkových obsah cukerných roztok , a pohybuje se v uvedených ukazatelích pr m rn kolem 1500 mg/l BSK5 a 2500 mg/l CHSK, bodová maxima mohou dosáhnout ádu prvních desetitisíc mg/l. Zne išt ní odpadních vod je specifické, tvo ené p evážn organickými látkami na cukerné bázi s minimálním obsahem nerozpušt ných látek, dusíku a fosforu. Kvalitu odpadní vody na odtoku po p ed išt ní ukazuje následující tabulka. Odtokové limity pr myslových odpadních vod musí respektovat požadavky majitele splaškové kanalizace v obci Stehel eves i provozovatele OV Kladno – Vrapice. Vzhledem k nevyužité hydraulické a látkové kapacit i velkému pom ru ed ní na OV Kladno – Vrapice (více než 100 x) nelze p edpokládat nutnost p ed išt ní pr myslových vod. Kanalizace ze závodu Veseta bude tedy fináln napojena na ve ejnou OV ve správ St edo eských vodáren, a.s. Protože však nep ed išt ná voda má pr m rné parametry mírn vyšší, než požaduje Kanaliza ní ád m sta Kladna , je možné vypoušt t technologické vody nep ed išt né a zvýšené látkové zatížení kompenzovat výší sto ného. Hydraulický zát ž na p ítoku do ve ejné kanalizace je pro závod Veseta vypo tena na denní maximum Qdmax = 120 m3/d resp. denní pr m r Qd = 40 m3/d , což je v souladu s p edpokládanou zát ží.

Riziko zne išt ní povrchových a podzemních vod V prostoru areálu budou p ítomny ropné látky jako provozní nápln zaparkovaných automobil (p evodové a motorová oleje, nízkotuhnoucí kapaliny) a jako pohonné hmoty (motorová nafta a automobilový benzín) a dále uvnit výrobní haly jako sana ní roztoky a chemikálie pro jejich p ípravu, isticí p ípravky a provozní nápln technologických linek (mazací emulze) - viz ást B oznámení. Z hlediska možnosti zne išt ní vod je posuzované lokalita riziková. Parkovišt leží v povodí významného toku (D etovický potok), v jehož povodí však nejsou vodárenské zdroje a jejich ochranná pásma.. Areál se nenachází v bezprost ední blízkosti vodního toku, ale za p edpokladu odvedení deš ových vod kanalizací do toku bude recipientem odvedených deš ových vod z areálu i finálním recipientem p e išt ných odpadních vod na OV Kladno – Vrapice. Uvedené rizikové faktory jsou však eliminovány • Technickými opat eními p i odvedení odpadních vod • Technickými opa eními p i používání a skladování látek škodlivých vodám

52

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Deš ové vody z ploch s rizikem zne išt ní (zejména manipula ní plocha, kde se p edpokládá pohyb nákladních vozidel a vysklad ování vstupních surovin, z nichž n které jsou látky škodlivé vodám ) budou do deš ové kanalizace a recipientu odvád né p es odlu ova ropných látek. Parkovišt budou využívána zejména pro osobní vozy návšt vník areálu.V souvislosti s tím lze uvažovat únik ropných látek z úkap z odstavených vozidel. V této souvislosti p edpokládáme, že v souladu s platnými p edpisy pro provoz vozidel na pozemních komunikacích se zde budou pohybovat pouze vozidla v náležitém technickém stavu. Možnost únik ropných látek bude tak omezena na náhodné úkapy v souhrnných množstvích maximáln v prvních desetinách kg ropných látek p evážn olej . Ty budou p e išt ny lapolem (koalescen ní odlu ova ) a množství, resp. koncentrace ropných látek, které pronikne za t chto p edpoklad do kanalizace, se bude pohybovat prvních desetinách, maximáln v prvních jednotkách mg/l, což je pln akceptovatelné a nem že nijak markantn ovlivnit kvalitu odvád ných vod. Ty budou rovn ž zna n na ed ny smícháním s ostatními „ istými“ vodami odvád nými s ploch areálu bez rizika zne išt ní, kdy podíl potenciáln zne išt ných vod iní zhruba 25%. P i havarijním úniku, nap . p i havárii v doprav nebo p i manipulaci na ploše p edpokládáme, že eventuelní únik bude neprodlen likvidován b žnými prost edky. Odstavná stání vozidel s nákladem látek škodlivým vodám je vylou eno. Riziko ohrožení podzemních vod je rovn ž minimalizováno, protože veškerá manipulace v etn pojezdu automobil bude probíhat po zpevn ných plochách. Riziko úniku škodlivé látky na volný terén je tém vylou en. Teoretická možnost existuje pouze v p ípad p etížení lapolu a úniku látek z jeho komory. Z tohoto hlediska hodnotíme riziko spojené s rizikem zne išt ní podzemních vod jako zanedbatelné jak v p ípad b žného provozu, tak v p ípad havarijní situace (tj. úniku látek škodlivých vodám na zpevn né ploše). Lze konstatovat , že z hlediska možnosti ovlivn ní kvality podzemních i povrchových vod není zám r výstavby výrobního areálu Veseta areálu neúm rn rizikový a lze jej v hodnoceném území akceptovat. Podmínkou je ovšem realizace navržených technických i organiza ních opat ení (havarijní jímky, p ed isticí za ízení, zpracování havarijního plánu a pod.). Ovlivn ní hydrogeologických pom r a vydatnosti vodních zdroj Ovlivn ní hydrogeologických pom r vlivem posuzovaného zám ru lze diskutovat z n kolika hledisek. Prvním z nich je možnost ovlivn ní zp sobem založení staveb. Podmínky pro zakládání jsou v hodnoceném území p íznivé (relativn konsolidované a homogenní základové p dy se stejnom rnou stla itelností), vysoká hladina podzemní vody se nep edpokládá.. V tomto kontextu nelze p edpokládat významné ovlivn ní pom r v kolektoru, tj. ovlivn ní sm ru a rychlosti proud ní s vlivem na celkovou hydrogeologickou situaci v území vlivem lokálních zm n propustnosti. Druhým faktorem je zvýšení odtoku srážkových vod z území vlivem nár stu zpevn ných ploch a jejich odvedením deš ovou kanalizací do toku, t.j omezení dotace zvodn . Tato zm na je v porovnání s celkovou plochou infiltrace do kolektoru zanedbatelná a ireverzibilní zm ny v úrovni hladiny podzemní vody v tomto kolektoru vylu ujeme. Stejn tak režimní kolísání hladiny je ovliv ováno p edevším dlouhodobými srážkovými úhrny a lokální nevýznamné zm ny odtoku nemohou tyto parametry nijak pozorovateln ovlivnit. V p ípad likvidace srážkových vod vsakem bude dotace zvodn prakticky totožná se stavem p ed realizací stavby. V areálu nebude z ízen zdroj jímání podzemní vody (studna) a nelze tak diskutovat vliv hydraulické deprese i exploatace zvodn . Z celkového pohledu jsou vlivy na vodu významné. a je proto žádoucí respektovat doporu ení rámcov navržená v tomto oznámení.

1.4. Vlivy na p du a horninové prost edí Stavbou vznikají nároky na odn tí zem d lské p dy ze ZPF v rozsahu zhruba. 4,2 ha. Investor je proto povinen zajistit sejmutí, odvoz a p íp. rozprost ení skrytých kulturních vrstev na ur eném míst v rámci náklad stavby.

53

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) S ohledem na daný rozsah skrývky je investor povinen zajistit využití ornice pro zúrodn ní zem d lských pozemk a dokladovat odb r skrytých kulturních vrstev p dy p edevším zem d lskými podniky, zajiš ujícími prvovýrobu s p edchozím projednáním s p íslušným orgánem, což je s ohledem na rozsah p es 1 ha, ale do 10 ha, v daném p ípad p íslušný Krajský ú ad . V p ípad depozice ásti objemu skrývky na vlastním staveništi je nutné postupovat v souladu s metodickým návodem MZVž R . 25/1982 z 1.6.1982, který pojednává o zabezpe ení a ošet ování do asných deponií kulturních vrstev p dy jak krátkodobých do 3 let, tak dlouhodobých nad 3 roky. V daném p ípad posuzovaného staveništ se jedná o BPEJ, která prezentuje podle p ílohy metodického pokynu MŽP R ze dne 12.6.1996 .j. OOLP/1067/96 nazvané t ídy ochrany zem d lské p dy I. t ídu a IV. t ídu ochrany Vzhledem k tomu, že posuzovaná lokalita je územním plánem obce ur ena pro zástavbu jako pr myslová zóna, jsou tak ur eny k bezprost ednímu zastav ní a proto je možné jejich odn tí ze ZPF. Urbanizací lokality nedojde k porušení dalších souvislých ploch ZPF, lokalita bezprost edn nenavazuje na zastav né území obce a jedná se o izolovanou enklávu omezenou dopravními stavbami a v dosahu vliv blízké rychlostní komunikace. Využití lokality pro navržené zám ry nenaruší organizaci ZPF v území. Hydrogeologické a odtokové pom ry území nebudou narušeny. Zp sob využití a výsadba d evin bude prosazována na volných plochách v daném území (plochy izola ní a dekora ní zelen ). S ohledem na rozsah záboru p dy zhruba cca 4,2 ha, p edur ení území k zástavb v souladu s ÚPD obce Stehel eves a pozici odnímané p dy je možné s využitím zem d lského p dního fondu pro uvedený ú el souhlasit s tím, že je vyhov no požadavk m a zásadám ochrany zem d lského p dního fondu ve smyslu zákona NR . 334/92 Sb., ást III a to tím, že je zastav na jen nejnutn jší plocha ZPF a není narušována organizace p dního fondu. Vliv lze hodnotit za velikostn st ední a významov velký. Vlivy depozic škodlivin ze spalování paliv za provozu areálu jsou zanedbatelné, nelze tedy uvažovat o ovlivn ní nebo zm nách chemismu okolních p d, vzr stu kyselosti apod. Terénními úpravami a p esuny zemin nedojde k významn jším zm nám místní topografie. Bilance skrývky bude asi mírn p ebytková, nedojde však k zásadním zm nám charakteru reliéfu území. Terén v rámci areálu bude pouze mírn upraven a zarovnán p i zachování sou asných generelních morfologických pom r . Materiál k eventuelním zához m a terénním úpravám musí být použit pouze nezávadný, vylou eno je použití stavebních rum , zne išt ných podsypových materiál ap. P edpokládá se využití podstatné ásti skrývky p i terénních úpravách v areálu. Ovlivn ní geologického prost edí a nerostných zdroj lze vylou it .Zastižení mineralogických i paleontologických nález p i zemních pracích, stejn jako geologických stratotyp ap., které by mohly být p edm tem ochrany je s ohledem na charakter staveništ nepravd podobné, nelze je však zcela vylou it Vlivy z produkce odpad Problematika nakládání s odpady je upravena zákonem . 185/2001 Sb. a p edpisy vydanými k jeho provedení. Tyto obecn závazné p edpisy upravují povinnosti p vodc odpad , evidenci odpad a požadavky na jejich zat íd ní (Katalog odpad ) a požadavky pro jejich ukládání na skládkách. Výrobní areál Veseta nebude produkovat významná množství odpad . Množství a etnost vzniku odpad nebude z tohoto d vodu klást zvýšené nároky na nakládání s nimi. Nároky na kapacitu za ízení pro zneškodn ní odpad charakteru nebezpe né - N, se p edpokládají ve velmi malém rozsahu, a jedná se p evážn o odpady, jejichž sb r a likvidaci již zajiš ují specializované firmy v regionu.. Z provozu obslužných ploch lze adit do této kategorie prakticky pouze odpady z provozu odlu ova e ropných látek ( kaly i odlou ená fáze ropných produkt ), dále o kondenzáty z kompresor , použité isticí tkaniny apod., jedná se však o velmi malá množství, vznikající nárazov . Z provozu administrativní ásti budovy lze p edpokládat v této kategorii pouze vyho elé zá ivky, výbojky, vy azené elektrické p ístroje apod. Odpady z výroby p edstavují zejména odpadní plasty (vadné PET láhve) a odpady PE balicích fólií, dále odpadní sb rový papír a p ípadn vy azené d ev né palety. Tyto odpady jsou recyklovatelné a budou shromaž ovány odd len v k tomu ur ených kontejnerech. Odpady charakteru komunálního (uli ní smetky vznikající p i úklidu plochy, odpady z odpadkových koš , komunální odpad) budou likvidovány konven n v rámci išt ní obce a svozu odpad . Významn jší jsou odpady z údržby zelen (travnaté plochy vyžadující pravidelnou údržbu), které lze využít kompostováním i likvidovat odvozem na skládku. Celková produkce odpad z provozu je malá a nevyvolá žádné neobvyklé nároky na svozové i likvida ní kapacity.

54

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Charakter výstavby vylu uje vznik v tších množství odpad . Nejvýznamn jší ást produkce odpad v dob výstavby p edstavuje p ebytková skrývka, i když její nejv tší ást se p edpokládá využít na míst . V p ípad nezbytné úpravy plán p i p íprav staveništ a hloubení základových konstrukcí vznikne pravd podobn p ebytková zemina ze skrývky, kterou bude nutno deponovat na skládce i využít mimo prostor staveništ . P edpokládaná množství však lze bez problém uložit na skládce stavebních odpad a rekultiva ních zemin i použít p i terénních úpravách v okolí. Zp sob využití i uložení p ebytkové skrývky by m l být vyjasn n p ed vydáním stavebního povolení, stejn jako p epravní trasy. Zne išt ní t chto zemin (stará ekologická zát ž a.p.) je sice málo pravd podobná, na parcele 570/2 ji však zcela vylou it. Zne išt ní t chto zemin však nelze p edpokládat na parcele . 4570/1, nebo pozemek je využíván jako pole a nebyl exponován vliv m žádné innosti, p i které by mohl být kontaminován (ropné látky, odpady, staré skládky apod.). Ze stavby areálu vznikni b žné stavební odpady (viz bilance v ásti BIII výstupy), jejichž likvidace nebude problematická. Vzhledem k tomu, že v regionu v sou asné dob existuje dostate ná kapacita za ízení pro nakládání s odpady všech kategorií, nebude likvidace odpad z výstavby i provozu výrobního areálu Veseta problematická, ani nevzniknou nároky na budování nových za ízení pro likvidaci odpad . Ve stádiu výstavby ani provozu nevzniknou druhy odpad , jejichž vlastnosti by si vyžádaly neobvyklé nároky na zp sob nakládání i zneškodn ní. Produkci odpad z provozu lze hodnotit jako minimální s p evahou recyklovatelných i využitelných odpad .

1.5. Vlivy na floru a faunu Vlivy na porosty d evin rostoucích mimo les Zám r je navrhován v tšinou na plochách intenzivních agrocenóz, kde nejsou žádné stromy a ke e. Na parcele . 570/2 rostou místy v trhlinách mezi zpevn nou plochou slabé náletové d eviny, hlavn topoly. Tyto náletové d eviny bude nutné odstranit. Žádné vzrostlé stromy nebude nutné kácet. Nejvýznamn jším dopadem je p edpoklad trvalého záboru rostlého terénu a v tšinové zpevn ní ploch agrocenóz v intencích záboru. Lze tak dovodit potenciáln jen nízkou míru nep íznivosti a významnosti vlivu na tuto složku p írodního prost edí okolí obce. Vlivy na floru Realizací posuzovaného zám ru dojde k trvalé zm n habitatu prost edí tím, že sou asný vegeta ní pokryv bude skryt a bude realizováno zpevn ní v tšiny zájmového území a výstavba vlastních objekt areálu závodu. Zám r je realizován v tšinou na zem d lské p d , dlouhodob intenzivn využívané jako pole. Jsou tak dot eny pouze plochy, které se nenacházejí v p írod blízkém stavu (pole, postagrární lada v lemech polí). V kontextu dot ení druhové skladby rostlin v porovnání s okolními plochami lze konstatovat, že nejsou dot eny prostory známých výskyt zvlášt chrán ných druh rostlin, jsou dot eny fytocenózy hydricky normálních až mírn vysychavých stanoviš , troficky normálních. Ve vztahu k dot ení druhové rozmanitosti flory Stehel evse je tak možno konstatovat, že se zám r dotkne stanovišt b žných druh rostlin, které jsou zcela hojné na ad analogických ploch v okolí, lokalita sama nep edstavuje prostor výskytu reprezentativních i unikátních fytocenóz, resp. lokalitu p irozené p vodní vegetace. Nedochází tedy k ohrožení populací t chto druh , zvlášt chrán né nebo regionáln vzácné druhy rostlin se na ploše výstavby nenacházejí. Na podklad žádosti MM Kladna bude na parcele 570/1 vy len n sm rem k obci pás minimáln 20 m široký, osázený stromy a ke i , který bude tvo it biokoridor. Tento biokoridor pln nahradí odstran né rozptýlené náletové d eviny Uvedené vlivy je možno v daném kontextu pokládat za mírn nep íznivé až p íznivé (realizace biokoridoru), trvalé, z hlediska významnosti za málo významné. S výjimkou d sledné rekultivace pozemk , dot ených stavebními pracemi, vlivy na floru nevyžadují žádná další specifická opat ení. Vlivy na faunu Na základ provedeného biologického pr zkumu lze konstatovat, že nebudou dot ena místa známého výskytu zvlášt chrán ného genofondu živo ich , v etn prostor jejich reprodukce, jde o zoologicky nep íliš bohaté území. Konkrétn :

55


1. Vlivy na v území zaznamenané zvlášt chrán né druhy lze vyjád it jako snížení plochy lovišt vlivem

2. 3. 4. 5.

zm ny podmínek - místo agrocenóz na ploše zám ru budou zpevn né plochy, p ípadn objekty. Hnízd ní koroptví zatím nebylo prokázáno, s ohledem na okolnost, že toto nelze jednozna n vylou it, je doporu eno ešit skrývkové práce v mimohnízdním období (od srpna do b ezna). Dot ení populací melák je možno pokládat za nevýznamné, pon vadž plocha neobsahuje vhodné prostory pro zakládání hnízd (chybí p echodové ekotony), i když nelze vylou it ojedin lé zakládání hnízd . zemního v opušt ných norách hlodavc (hraboši). Vlivy na populace epigeického hmyzu a drobných hlodavc v zájmovém území, pon vadž dojde k patrné redukci jejich areál výskytu, je možno odhadovat jako vlivy nep íznivé, s ohledem na rozsah areálu patrné. Rovn ž dojde ke zmenšení prostoru pro skupiny a populace fytofágního hmyzu - z hlediska velikosti a významnosti vliv analogie. M že dojít k ovlivn ní populací pták , hnízdících na zemi (strnad, sk ivan), pokud by došlo ke skrývkám v první polovin vegeta ního období.

P ímá opat ení k záchran dot ených ástí populací epigeických organism prakticky nejsou možná. Zmírn ní uvedených vliv je možno ošet it následujícím doporu ením: • t žišt zemních prací (skrývek) realizovat nejd íve ke konci vegeta ního období z d vodu ovlivn ní reproduk ního období na zemi hnízdících druh pták a snížení vliv na populace epigeického hmyzu.

1.6. Vlivy na ekosystémy Pon vadž dochází ke zm n habitatu výstavbou a zpevn ním ploch na rostlém terénu ve vazb na skrývky rostlinného pokryvu, lze dovodit mírnou nep íznivost p ímých vliv na ekosystémy prostoru staveništ a nejbližšího okolí staveništ . Jak bylo n kolikrát zmín no, jde o výstavbu na plochách intenzivních agrocenóz, mimo dosah druhov rozmanit jších trvalých travních porost . Podle povahy zájm obecné ochrany p írody lze míru velikosti a významnosti vliv odhadovat následovn : a) vlivy na prvky ÚSES Z hodnocení ásti p edloženého Oznámení, týkající se územního systému ekologické stability krajiny vyplývá, že zám r vlastní výstavby se nedotýká žádného stávajícího ani navrhovaného skladebného prvku ÚSES ani žádného kosterního prvku ekologické stability krajiny zájmového území. Na ásti pozemku po bývalé obalovn drti na KÚ Bušt hrad, který navazuje na parcelu 570/2 dle tohoto zám ru je navržen biokoridor. Vzhledem k tomu, že majitel tohoto pozemku bude využívat tento pozemek k dalším aktivitám, nap . sklady, bylo s MM Kladno dohodnuto, že náhradní trasa biokoridoru bude vedena vn oplocením na parcele . 570/1 sm rem k obci Stehel eves. Dosadba porost d evin areálu naopak m že p isp t k vytvo ení funk ního interak ního prvku v krajin b) vlivy na významné krajinné prvky Žádný z významných krajinných prvk "ze zákona" (§ 3 písm, b/ zák. . 114/1992 Sb.) není realizací posuzovaného zám ru dot en, ešení splaškových vod je navrhováno do nov budované kanalizace obce a dále stávající OV Kladno – Vrapice. Registrované VKP nejsou polohou ani výstupy zám ru ovliv ovány. c) vlivy na další ekosystémy Krom výše popsaných dopad nejsou p edpokládány, zám r neznamená vznik dálkového p enosu imisí nebo možnosti p ímé kontaminace vodních tok . Nejsou tedy s ohledem na polohu zám ru o ekávány žádné vlivy, které by mohly zprost edkovan zasáhnout vymezená území prvk ÚSES a VKP. d) další aspekty Významným biologickým vlivem m že být ruderalizace území po výstavb z d vodu, že plochy zasažené stavebními pracemi nebudou d sledn rekultivovány. Otev ené plochy jsou totiž vystavovány nástupu ruderálních rostlin a jednoletých plevel , které mohou znamenat i ovlivn ní druhové skladby okolních fytocenóz nežádoucí sukcesí. Je proto doporu eno uplatnit následující podmínku: • d sledn zajistit rekultivaci všech pozemk , dot ených stavebními pracemi, z d vodu prevence ší ení ruderálních druh rostlin a alergenních plevel

56


1.7. Vlivy na krajinu v etn ovlivn ní krajinného rázu Oznamovaný zám r je realizován v pohledov nep íliš exponované poloze poblíž silnice R/7 V kontextu základních aspekt ovlivn ní krajinného rázu ve vazb na obsah dikce § 12 zák. . 114/1992 Sb., v platném zn ní je možno konstatovat, že: 1. Poloha zvlášt chrán ných území nekoliduje s polohou posuzovaného zám ru, maloplošná chrán ná území jsou dostate n vzdálena. V kontextu pohledových aspekt se pohledová poloha nejbližších zvlášt chrán ných území v ur ujících pohledových osách od posuzovaného objektu (i p es n j) neprojevuje, nem že být tedy ovlivn na oslabením jejich estetického p sobení jako sou ásti vizuáln vnímatelného krajinného prostoru. Poloha významných krajinných prvk „ze zákona“ se taktéž v p ímém kontaktu se zám rem nenachází

2. Kulturní dominanty krajiny nejsou zám rem pohledov v zásad ovlivn ny, v ur ujícím vizuáln

vnímatelném krajinném prostoru se totiž prakticky neprojevují. Harmonické m ítko v krajin – rozm ry a celková plocha haly závodu v jeho kone né podob jsou objekty v tšího m ítka, které jsou v hmotovém protikladu se stávajícím stavem v území (sídelní útvar Stehel eves – jen objekty malého m ítka). V rámci krajinného rázu místa znamená posuzovaný zám r vytvo ení dominanty s horizontálním p sobením odlišné m ítkem i vztahy v krajin sm rem k okolním objekt m.

3. Harmonické vztahy v krajin - vazba na to, zda: •

je v území vytvá ena nová charakteristika území (ano, jde o zástavbu v tšinov na rostlém terénu poblíž zastav ného území), bez p ímé návaznosti na sídelní útvary. • m ní se v zásad ur ující negativní krajinná složka – zem d lský agroekosystém tím, že v kone né fázi na cca 4,5 ha bude realizována stavba výrobny nápoj s obslužnými komunikacemi a parkovišti. Jde tedy o plošn patrnou zm nu ur ující negativní krajinné složky významným zp sobem s dopl kovou trvalou náhradou pozitivních složek zástavbou. V kontextu p ípadné realizace sadových úprav je možno konstatovat ur ité zmírn ní nep íznivého pom ru krajinných složek, pon vadž sadové úpravy a ozelen ní je na úkor negativní krajinné složky orné p dy p em nou na pozitivní složku – mimolesní porosty d evin. V dané souvislosti je d ležité shrnout p edevším následující aspekty, které je nutno pokládat za podstatné p i ešení problematiky ochrany krajinného rázu: 7.1. Vznik nové charakteristiky území Na ploše cca 4,5 ha vznikne nová charakteristika území formou trvalé zástavby s cca 65 % podílem trvalého zpevn ní ploch v doposud nezastav ném území. V daném kontextu jde o vliv nep íznivý, významný, vzhledem k ur ení území dle ÚPD pro výrobu a služby je však vznik nové charakteristiky území v uvedeném rozsahu akceptovatelný. 7.2. Narušení pom ru krajinných složek V daném kontextu zám r znamená zm nu v parametrech negativních krajinných složek tím, že negativní krajinnou složku orné p dy nahrazuje v plném rozsahu zastav ným územím, i když z hlediska vnit ní struktury areálu nejde o kompletní zpevn ní plochy celého záboru, ale o podíl 60 - 70% vým ry nového areálu. Ten je vnit n len n na p ímo zastav né plochy (objekty, parkovišt , komunikace) a další, nezpevn né plochy, s možností výsadeb d evin, které nep íznivost dopadu snižují. Velikost a významnost vlivu za p edpokladu zajišt ní funk nosti vysázených porost bude postupn klesat (nár st vlivu pozitivní složky mimolesních porost d evin na bývalých plochách orné p dy), ale míra posílení p sobnosti negativních krajinných složek bude výrazn jší, než zm na ásti území z negativní na pozitivní složky. Je však nutno p ipomenout, že zm na pom ru krajinných složek se projeví p edevším zvýšením odtoku z území práv ve vztahu k rozsahu zpevn ní stávajícího rostlého terénu. Zm na zvýšeného odtoku vody se však prakticky neprojeví, pokud bude realizováno odvedení deš ových vod do vsaku. 7.3. Ovlivn ní vizuálních vjem P edstavuje s ohledem na návrh výstavby areálu s horizontáln dominujícími objekty haly velkého m ítka v pohledov relativn významné poloze ur ující aspekt zm ny krajinného rázu s možností snížení hodnoty krajinného rázu. Pohledov významné osy na areál se nacházejí p edevším od východu a jihu od silnice III/10145, a od severu p i pohledu od obce Stehel eves. Západním sm rem vede v hluším zá ezu rychlostní silnice R7, zm nu vizuálních vjem z tohoto sm ru nelze p edpokládat.

57

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Nové objekty areálu závod jsou výrazn v tšího m ítka oproti objekt m okolního zastav ného území obce Stehel eves. Vlivy v tomto kontextu je možno hodnotit jako nep íznivé. ale po realizaci biokoridoru sm rem k obci Stehel eves a vzr stu strom bude vizuální vjem pozitivní – bude viditelné stromo adí. Nep íznivé a patrné narušení vizuálních vjem tak p edstavuje p edevším plošná dominance a celková hmota halového objektu. Sv j podíl na dominanci areálu p edstavuje i skute nost, že je navrhována klasická hala s plochou st echou, bez výrazn jších architektonických prvk (s výjimkou firemní barevnosti), zám r tak prohloubí stávající vyšší míru narušenosti krajinného rázu. P edevším výše popsané aspekty je nutno pokládat z hlediska vliv na krajinný ráz za patrné až významné v kontextu ovlivn ní krajinného rázu místa. V t chto souvislostech stoupá význam sadových úprav areálu a realizace biokoridoru zejména od severu a západu a realizace biokoridoru . Dále je vhodné volit lehké pletivové oplocení v nerušivých barvách a vylou it použití reflexních materiál v exteriérech. Na druhé stran je nutno konstatovat, že krajinný ráz místa stavby a nejbližšího okolí je výrazn negativn ovlivn n stávajícím hmotovým a výškovým uspo ádáním Haldy Bušt hrad, dále je poznamenán i existencí významných liniových dopravních staveb. Vlivy na estetické kvality území je možno pokládat v tšinov za nep íznivé, za mén významné až významné. V daném kontextu stoupá význam za len ní areálu do území, zejména uplatn ní prostoru pro sadové úpravy, dále pak volba exteriéru z hlediska materiálového pojetí, p ípadn pot eba pohledového rozbití velkých monotónních ploch barevn , i prostorov . V kontextu uvedeného rozboru je možno prezentované vlivy více i mén zmírnit, nikoliv zcela potla it. Na základ výše uvedeného rozboru lze doporu it ke snížení nep íznivosti vlivu p edevším následující doporu ení: • V projektové dokumentaci navrhnout st ízlivé barevné ešení exteriéru, které opticky sníží p sobení prodejní haly s tím, že je nutno vylou it použití reflexních materiál v exteriérech, p ípadn takové použití minimalizovat (s výjimkou prosklených ploch). • V provád cí projektové dokumentaci (nejdéle pro stavební povolení) vypracovat komplexní projekt sadových úprav, který bude vycházet zejména z následujících doporu ení: a) t žišt realizovat podél východní a severní strany areálu kombinovanou pásovou výsadbou strom a ke realizací biokoridoru z odpovídajících druh d evin s minimálním podílem 40% vysokých d evin, u vjezdu zachovat bezpe nostní rozhledové pom ry b) do ploch parkoviš umístit prvky mobilní zelen , p ípadn vytvo it prostory pro uplatn ní výsadby strom nebo skupin ke c) realizovat ucelené plochy sadových úprav s respektováním rozhledových parametr na komunikacích a ochranných pásem podzemních inženýrských sítí d) použít zap stované jedince stanovištn odpovídajících druh d evin, zejména na plochách sadových úprav podél hranic areálu e) zajišt ní zásad pé e o vysázené d eviny po dobu minimáln 5ti let od výsadby • Preferovat lehká pletivová oplocení areálu

1.8. Vlivy na další parametry životního prost edí Zám r neznamená ovlivn ní zájm památkové pé e, rovn ž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v míst nebo v regionu, ani neovliv uje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy, nelze však s ohledem na dlouhodobé historické osídlení území (od 12 stol.) vylou it archeologické nálezy.

1.9. Vlivy hluku a zá ení Vyhodnocení akustické situace bylo provedeno pro výpo tovou oblast, která zahrnuje posuzovaný výrobní areál VESETA. Vzhledem k tomu, že v no ní dob (22.0-06.00) budou v provozu stacionární zdroje hluku a uvažuje se výhledov i nep etržitý provoz, byl výpo et proveden i pro no ní dobu. Situování výpo tových bod ve výpo tových oblastech je dále z ejmé z následujících obrázk a výpisu programu HLUK+ . Celkem byly ešeny 4 výpo tových bod ve dvou variantách, a to pro denní i no ní dobu

58


Varianta 0 - stávající stav noc a den (LTV_0D, LTV_0N) Varianta 1 - výhledový stav noc a den (LTV_1D, LTV_1N) Varianta 0 - Tato varianta hodnotí stávající akustickou situaci v území. Vzhledem ke skute nosti, že rozhodujícím zdrojem hlukové zát že v území je doprava na silnici R7 a III/10145, hodnotí tato varianta liniové zdroje hluku jako rozhodující zdroje hluku pro celkovou akustickou zát ž v území. Jedná se o provoz automobil na stávajících komunikacích. Významné stacionární zdroje nejsou v území uvažovány.

Varianta 1 - Tato varianta eší akustickou situaci v území po realizaci výstavby a provozu výrobního areálu.

V této variant uvažujeme plný provoz areálu, tj. pojezd na parkovištích pro osobní vozy, pohyb vozidel na manipula ní ploše p i expedici a zásobování, p itížení provozem na komunikacích využívaných pro dopravní obsluhu. (viz ást doprava). Jako stacionární zdroje uvažujeme venkovní zdroje hluku (technologické výdechy a sání, vzduchotechnika , kompresorová stanice, nást ešní jednotky apod. – celkem 30 zdroj ).

Nejvyšší p ípustné hodnoty hluku Hygienické požadavky na úrove akustické situace ve venkovním prost edí - limity nejvýše p ípustných hodnot hluku jsou stanoveny na základ zákona . 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon . Požadavky kladené zákonem na ochranu zdraví p ed hlukem a vibracemi jsou obsaženy v oddíle 6, §30 - 34. Provád cím právním p edpisem k tomuto zákonu je Na ízení vlády . 502/2000 Sb. o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, ve zn ní Na ízení vlády 88/2004 Sb. Novela vstoupila v platnost dnem 1.dubna 2004. Citované Na ízení vlády (NV) o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací stanoví nejvyšší p ípustné hodnoty hluku a vibrací pro pracovišt , pro chrán ný venkovní prostor, chrán né vnit ní prostory staveb a chrán né venkovní prostory staveb. Zárove stanovuje zp sob m ení a hodnocení t chto hodnot. Podle základního ustanovení tohoto na ízení musí být expozice zam stnanc a obyvatelstva hluku a vibracím omezena tak, aby byly spln ny nejvyšší p ípustné hodnoty hluku. Toto na ízení vlády se nevztahuje na hluk z b žného užívání bytu, hlasové projevy lidí a zví at, hudební projevy a hluk z innosti osob na ve ejných prostranstvích, pokud se nejedná o hluk p sobený výrobní nebo jinou podnikatelskou inností osob, hluk a vibrace uvnit dopravních prost edk , s výjimkou pracovišt jejich obsluhy, ojedin le se vyskytující hlukové události, které svou nízkou etností nebo krátkodobou expozicí nem že p ímo ohrozit ve ejné zdraví, hluk a vibrace zp sobené p i provád ní záchranných a likvida ních prací. Emisní hodnoty hluku stanoví zvláštní právní p edpisy. (Nap íklad na ízení vlády . 9/2002 Sb. v platném zn ní, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku) Nejvyšší p ípustné hodnoty hluku a hlukové zát že na pracovištích jsou stanoveny pro hluk ustálený a prom nný, hluk s výraznými tónovými složkami, impulsní hluk, vysokofrekven ní hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekven ní hluk. Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro osmihodinovou pracovní dobu LAeq,8h, kterou je nejvyšší p ípustná normovaná hladina expozice hluku pro b žnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEx8h, se stanoví sou tem základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí p ihlížejících k druhu vykonávané innosti (dle p ílohy .2 k citovanému NV). Nejvyšší p ípustné hodnoty hluku v chrán ných vnit ních prostorech staveb (§11) a ve venkovním prostoru (§12) jsou uvedeny v plném zn ní v následujících odstavcích. §11 - Nejvyšší p ípustné hodnoty hluku v chrán ných vnit ních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjad ují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A Laeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A LpAmaX . V denní dob se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlu n jších hodin, v no ní dob pro nejhlu n jší hodinu. Pro hluk z ve ejné dopravy pro celou denní a no ní dobu, pro hluk z leteckého provozu pro celou denní dobu a v noci pro nejhlu n jší hodinu. (2) Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zven í sou tem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí p ihlížejících k využití prostor a denní dob podle p ílohy . 5 k tomuto vládnímu na ízení. Obsahuje-li hluk

59

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) výrazné tónové složky, nebo má-li výrazný informa ní charakter, jako nap íklad elektroakusticky zesilovaná e , p i ítá se další korekce -5 dB. (3) Nejvyšší p ípustná maximální hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky ší ící se ze zdroj uvnit budovy sou tem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB , pro hluky pronikající do obytných budov zven í maximální hladinou LpAmax = 55 dB a korekcí p ihlížejících k využití prostoru a denní dob podle p ílohy . 5. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazn informativní charakter, jako nap íklad elektroakusticky zesilovaná e , p i ítá se další korekce - 5 dB. Za hluk ze zdroj uvnit budovy se pokládá i hluk ze zdroj , umíst ných mimo posuzovaný objekt, pronikající do t chto objekt jiným zp sobem než vzduchem, to znamená. konstrukcemi nebo podložím. (4) P i provád ní stavebních úprav na základ stavebního povolení nebo ohlášení uvnit budovy je v pracovních dnech v dob od 7do 21 hodin p ípustní korekce +15 dB k nejvyšší p ípustné hodnot akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší p ípustná hodnota hluku ze stavební innosti se pro dobu kratší jak 14 hodin vypo te zp sobem uvedeným v p íloze 5 vládního na ízení. V ta první a druhá se nevztahuje na zdravotnická za ízení a za ízení sociální pé e, pokud jsou stavební práce provád ny za provozu t chto za ízení. (5) St ední doba dozvuku ve školních nehudebních u ebnách a ve spole ných místnostech pro p edškolní d ti nesmí p esáhnout 1,0 s, ve sportovních halách, t locvi nách a chodbách školských a zdravotnických staveb 2,0 s. U nových staveb, nástaveb a p ístaveb musí být dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle p íslušné technické normy. (6) Nejvyšší p ípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce p i spole enské zábav na hodnotu LAeq,T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou LAeq.T = 100 dB pro prostor uvnit hledišt , pro dobu T = 4 hodiny maximáln . Dodržení limit podle odstavce 6 ve vnit ním prostoru zábavných podnik neznamená automaticky dodržení hygienických limit v okolních chrán ných prostorech a ve chrán ném venkovním prostoru §12 - Nejvyšší p ípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru a v chrán ných venkovních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjad ují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T . V denní dob se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlu n jších hodin, v no ní dob pro nejhlu n jší hodinu, pro hluk z dopravy na ve ejných komunikacích a pro hluk s leteckého provozu se stanoví pro celou denní a no ní dobu. Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjad uje hladinou zvukové expozice C LCE jednotlivých impuls . (2) Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ( s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví sou tem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a p íslušné korekce pro denní nebo no ní dobu podle p ílohy . 6. Pro vysoce impulsní hluk se p ipo te další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazn informa ní charakter, jako nap íklad elektroakusticky zesilovaná e , p i ítá se další korekce -5 dB. (3) Nejvyšší p ípustná hladina zvukové expozice LCRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy je 128 dB. Hladina zvukové expozice LCRE se pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy vypo te zp sobem uvedených v p íloze .6. (4) Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A z leteckého provozu se stanoví sou tem základní hladiny hluku LAeq,T = 65 dB a p íslušné korekce pro denní a no ní dobu a místo podle p ílohy . 7. (5) Pro provád ní nových staveb e zm n dokon ených staveb je v dob od 7 do 21 hodin p ípustná korekce + 10 dB k nejvyšší p ípustné ekvivalentní hladin akustického tlaku A stanovené podle odst. 2. Nejvyšší p ípustná hodnota hluku ze stavební innosti se pro dobu kratší jak 14 hodin vypo te zp sobem uvedeným v p íloze 6 vládního na ízení. (6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavb po vy erpání všech prost edk její ochrany p ed hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavc 1 až 4, je nutné pot ebnou ochranu chrán ných vnit ních prostor staveb p ed hlukem zajistit tak, aby bylo vyhov no podmínkám stanoveným v § 11. P itom musí být zachována možnost jejich pot ebného v trání.

P íloha . 5 k NV 502/2000 Sb. Ve zení NV 88/2004 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších p ípustných hodnot staveb

60

hluku v chrán ných vnit ních prostorech

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Druh chrán né místnosti

Korekce /dB/

Nemocni ní pokoje Lléka ské vyšet ovny, ordinace Opera ní sály Obytné místnosti , hotelové pokoje P ednáškové sín , u ebny a ostatní pobytové místnosti škol, p edškolních za ízení a školských za ízení, koncertní sín , kulturní st ediska ekárny, vestibuly ve ejných ú adoven a kulturních za ízení, kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnosti Prodejny, sportovní haly

6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h po dobu používání po dobu používání 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h po dobu používání

0 -10 0 0 0+) -10+) +10

po dobu používání

+15

po dobu používání

+20

Pro jiné prostory, v tabulce jmenovit neuvedené, platí hodnoty pro prostory funk n obdobné. Zp sob užívání stavby je dán kolauda ním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk zp sobený používáním chrán né místnosti (nap íklad hluk host nebo návšt vník ). Nechrán né místnosti budov jsou skladovací a komunika ní prostory, sociální p íslušenství (nap íklad záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb. +) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z t chto komunikací p evažující a v ochranném pásmu drah je p ípustná další korekce +5 dB. Nejvyšší p ípustná hodnota hluku ze stavební innosti se stanoví ze vztahu: L Aeq,s = L Aeq,T + 10 . log [ (429+t1) / t1 ] , kde je doba trvání hluku ze stavební innosti v hodinách v období 7.00 – 21.00 hod t1 L Aeq,T je nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle §11 odst.2.

P íloha . 5 k NV 502/2000 Sb. ve zn ní NV 88/2004 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších p ípustných hodnot hluku v chrán ném venkovním prostoru a v chrán ných venkovních prostorech staveb Zp sob využití území Chrán né venkovní prostory nemocnic a staveb lázní Chrán ný venkovní prostor nemocnic a lázní Chrán né venkovní prostory ostatních staveb a chrán né ostatní venkovní prostory

1) -5

2) 0

0 0

Korekce /dB/

3) +5

4) +15

0

+5

+15

+5

+10

+20

Poznámka: Korekce uvedené v tabulce se nes ítají Pro no ní dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou hluku z železni ní dráhy, kde se použije korekce –5dB. 1) Použije se pro hluk z provozoven (nap íklad továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní za ízení) a z jiných stacionárních zdroj (nap íklad vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty) Použije se i pro hluk zp sobený vozidly, která se pohybují na neve ejných komunikacích (pozemní doprava a p eprava v areálech závod , staveniš apod.). Dále pro hluk stavebních stroj pohybujících se v místech svého nasazení. 61

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na ve ejných komunikacích 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na t chto komunikacích je p evažující a v ochranném pásmu drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zát ž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce z stává zachována i po rekonstrukci nebo oprav komunikace, p i které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlu nosti v chrán ných venkovních prostorech staveb a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu., vým na kolejového svršku , p ípadn rozší ení vozovek p i zachování sm rového nebo výškového vedení. Nejvyšší p ípustná hodnota hluku ze stavební innosti se stanoví ze vztahu: L Aeq,s = L Aeq,T + 10 . log [ (126+t1) / t1 ] kde t1 je doba trvání hluku ze stavební innosti v hodinách v období 7.00 – 21.00 hod L Aeq,T je nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle §12 odst.2. Z dikce tohoto vládního na ízení, vyplývá že v posuzovaném území u nejbližší obytné zástavby lze požadovat pro etapu výstavby spln ní hygienických limit pro dobu 7.00 - 21.00 hodin 60 dB. Pro etapu vlastního provozu pro chrán né venkovní prostory obytné zástavby pln ní hygienických limit pro denní dobu 55 dB, pro no ní dobu 45 dB, v okolí hlavních komunikací) lze p ipustit korekci dle bodu 3) tj. 60 resp. 50 dB. Pro etapu provozu pro chrán né venkovní prostory ostatních staveb a chrán né ostatní venkovní prostory pln ní hygienických limit pro denní dobu 60 dB, pro no ní dobu 50 dB. Následující tabulka p ehledn shrnuje výsledky hodnocení akustické situace bod .

umíst ní

VAR 0

VAR 1

stávající stav

výhledový stav

LAeq v dB(A)

LAeq v dB(A)

den

noc

den

noc

1

JV okraj areálu

52,5

43,4

53,0

45,2

2

JZ okraj areálu

62,3

53,3

62,5

53,5

3

SZ okraj areálu

57,1

48,1

57,7

48,6

4

SV okraj areálu

50,3

41,3

49,5

41,5

Z porovnání stávajících a výhledových hodnot LAeq v denní i no ní dob je z ejmé, že rozdíl obou hodnot ekvivalentní hladiny hluku p ed a po realizaci zám ru se pohybuje v desetinách dB. Takový rozdíl není smyslov postižitelný a lze tak konstatovat, že akustická situace v území se pozorovateln nezm ní a p ípustné limity, s p ihlédnutím na blízkost komunikace, budou dodrženy. Vlivem provozu výrobního areálu nebudou v prostoru chrán né stávající obytné zástavby obce Stehel eves p ekro eny limitní hodnoty ekvivalentní hladiny hluku v denní (LAeq=55 dB) i no ní (LAeq=55 dB) dob a budou spln ny i základní (nekorigované) limity. Provoz areálu nijak výrazn neovlivní akustickou zát ž v území. Z hlediska hlukové zát že považujeme navržený zám r za akceptovatelný a není t eba p ikra ovat ani k technickým opat ením (protihlukové st ny) ani individuálním opat ením (vým na oken a pod). Vliv hlukové zát že z provozu areálu bude trvale p sobící a málo až st edn významný a to vzhledem k pom rn p íznivé pozici areálu v i obytné zástavb . P ísp vky stacionárních zdroj se v obytné zástavb neprojeví v bec a p itížení dopravy na komunika ním systému se projeví nevýznamným zvýšením hlukové zát že v okolí komunikace III/10145.

Vlivy zá ení

62

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) V areálu Veseta nebudou instalovány zdroje ionizujícího zá ení, ani silné zdroje neionizujícího elektromagnetického zá ení (vysíla e a jiné zdroji silných elektromagnetických polí, lasery, silné zdroje sv tla). Výstavba ani provoz nebude generovat vlivy tohoto typu. V ploše staveb se p edpokládá nízké radonové riziko a nebude pravd podobn nutné eliminovat vlivy radonových emanací.

63


(/ 0

)

%

'

V souladu s již uvedenými hodnoceními vstup a zejména výstup a souhrnu, provedeném v p edchozí ásti je možné konstatovat, že vlivy jsou nep íliš významné bez podstatných nevratných vliv na kvalitu životního prost edí a obyvatelstvo dot ených obcí Stehel eves a Bušt hrad. Vlivy posuzovaného zám ru se projeví pouze v nevýznamné mí e pouze v jeho bezprost edním okolí . V obytné zástavb obcí se vlivy výstavby i provozu sportovního významn neprojeví. Ovlivn ní zdraví obyvatelstva vlivem provozu i výstavby vylu ujeme. Ovlivn ní faktor pohody v obytné zástavb je rovn ž nepravd podobné, nebo obslužná doprava je sm rována z naprosté v tšiny mimo pr jezd obcemi. Ovlivn ní ovzduší emisemi je v p ípad posuzovaného zám ru soust ed nou na stacionární i mobilní zdroje - provoz automobil p i dopravní obsluze, tj spalování pohonných látek v p ípad mobilních zdroj automobilové dopravy a zemního plynu v p ípad stacionárních zdroj . V daných rozptylových podmínkách s p ihlédnutím k pom rn malé emisní produkci zdroj se projeví pouze v bezprost edním okolí komunikací používaných pro dopravní obsluhu i v bezprost edním okolí areálu výrobny nápoj . Imisní situace v obytných zónách nebude pozorovateln ovlivn na a nejvyšší p ípustné koncentrace nebudou p ekra ovány. Vlivy na ovzduší lze ozna it za trvale p sobící, malé a nevýznamné, bez nutnosti technických elimina ních i kompenza ních opat ení. Podobn lze charakterizovat hlukové emise. Stacionární zdroje budou v souvislosti s posuzovaným zám rem instalovány pouze v malém rozsahu jako málo výkonné VZT za ízení, výkonn jší zdroje (nap . kompresory) budou náležit odhlu n ny. P itížení dopravy je pom rn významné, nebude však realizováno na komunikacích procházejících obytnými zónami. Vlivem hodnoceného zám ru se akustická situace nezhorší a nadále bude dominantní doprava na silnici R7 a III/10145. P ípustné hygienické limity nebudou vlivem zám ru p ekra ovány. Vliv lze charakterizovat z hlediska doby p sobení za trvalý, z hlediska míry ovlivn ní za malý a z hlediska komparativní významnosti za st edn významný. Elimina ní opat ení nejsou navrženy. Kanalizace (splaškové a odpadní technologické vody) ze závodu Veseta bude tedy fináln napojena na ve ejnou kanalizaci v majetku obce Stehel eves a vy išt ny na OV Kladno – Vrapice ve správ St edo eských vodáren, a.s. Protože však nep e išt ná voda má pr m rné parametry pouze mírn vyšší, než požaduje Kanaliza ní ád m sta Kladno, je možné vypoušt t technologické vody nep e išt né a zvýšené látkové zatížení kompenzovat výší sto ného. Hydraulický zát ž na p ítoku do ve ejné kanalizace je pro závod Veseta stanovena na denní maximum Qdmax = 120 m3/d resp. Denní pr m r Qd = 40 m3/d , což je v souladu s p edpokládanou zát ží. Vliv na technologii OV Kladno – Vrapice bude vzhledem k vysokému na ed ní vod v p ítoku na OV zanedbatelný. Odvedení splaškových a pr myslových vod odpadních vod je možno ozna it jako málo významný. P ipravovaná výstavba a provoz výrobního areálu Veseta si vyžádá pom rn výrazný nár st požadavk na dodávku vody z ve ejné vodovodní sít , nebo pitná voda je základní výrobní surovina a p edpokládaná pr m rná denní pot eba vody je zhruba 1000 m3/den, což odpovídá ro ní pot eb zhruba 250300 tis. m3 /rok. Pitná voda je nárokována krom toho i pro hygienické ú ely a pro technologické ú ely pro p ípravu sanita ních roztok . Pot eba vody bude saturována ze stávajících zdroj (ve ejného vodovodu ve správ St edo eských vodáren, a.s – vodojem Kozinec, prameništ M lnická Vrutice) a nebudou z izovány nové zdroje. Stavba se napojí na vodovodní ad v pr myslové zón . Lze tedy p edpokládat, že výstavba ani provoz výrobního areálu i p es vysoké nároky neovlivní zásobování pitnou vodou (omezení dodávek, ztráty v síti apod.) v p edm tné ásti území obce a nevyvolá nároky na rekonstrukci ve ejné vodovodní sít . Proponovanou pot ebu lze zajistit ze stávající ve ejné vodovodní sít . Využití vlastních nových zdroj vody (jímací vrty, povrchové odb ry) se v této fázi nep edpokládá. Pozornost je nutno v novat odvedení deš ových vod, kde se p edpokládá odvedení do deš ové kanalizace a recipientu – D etovický potok nebo vsakem.. Plochy s rizikem zne išt ní ropnými látkami budou odvodn ny p es odlu ova ropných látek. Vzhledem k tomu, že zám r není situován v rizikové oblasti (CHOPAV, inundace, nechrán ný kolektor podzemní vody s vysokou hladinou) je doporu ena alternativa odvedení deš ových vod vsakem (zatrav ovaní dlaždice, bodové i liniové zasakovací drény) p ed variantou odvedení deš ových vod deš ovou kanalizací p ímo do D etovického potoka. Ob alternativy jsou však akceptovatelné. Z hlediska doby p sobení jde o vliv nárazov p sobící, kvantitativn st ední a st edn významný. Jsou nutná technická opat ení (p ed isticí za ízení typu lapol) pro eliminaci ú ink vlivu.

64

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) V areálu se budou skladovat i používat chemické látky, z nichž nejvýznamn jší jsou látky žíravé pro p ípravu sanita ních roztok . P i jejich skladování a manipulaci s nimi musí být realizována jak technická (záchytné a havarijní jímky) tak organiza ní (provozní ády, havarijní plán) elimina ní opat ení. Výstavba výrobního areálu si vyžádá odn tí p dy ZPF v rozsahu minimáln 4,2 ha. Dot ené zem d lské p dy jsou kvalitativn pr m rné s vysokou p edností v ochran avšak jejich odn tí i p es pom rn velkou plochu neovlivní negativn využívání zem d lského p dního fondu. Území je územním plánem ur eno k zastav ní jako pr myslová zóna. Z hlediska ochrany p írody a krajiny se zám r bezprost edn nedotkne skladebných prvk ÚSES ani významných krajinných prvk . Jižn od posuzovaného zám ru je však navržen biokoridor, který bude komer n dále využíván. Z uvedeného d vodu bude realizovaná nová trasa biokoridoru severním sm rem kolem parcely 570/1. Zám r si nevyžádá odstran ní vzrostlých d evin ani redukci p írodn cenných i významných ploch zelen . Zám r neovliv uje stanovišt vzácných i ohrožených druh fauny a flory ani p írodn cenná bylinotravní spole enstva. V rámci areálu se p edpokládá výsadba izola ní i dekora ní zelen na zelených plochách a podél hranic areálu. Z tohoto pohledu je doporu eno zpracovat projekt sadových úprav odborn zp sobilou osobou a konzultovat jej s p íslušným orgánem ochrany p írody zejména z hlediska druhové skladby d evin, po tu a rozsahu výsadby. Souhrnn lze konstatovat, že vlivy posuzovaného zám ru výstavby a provozu výrobny nápoj Veseta ve Stehel evsi jsou p evážn málo významné i nevýznamné a projeví se markantn pouze v jeho bezprost edním okolí. Zám r výstavby je v souladu s konceptem územního plánu sídelního útvaru obce Stehel eves.

( 1

% ! 1

!

!

!

Vlivy tohoto charakteru oznamovaný zám r negeneruje. V posuzovaném p ípad nep ichází v úvahu.

(2 3 1

1

* 1

* !

% )

*

1. Územn plánovací opat ení Územn plánovací opat ení nenavrhuji, nebo území je ešeno konceptem územního plánu obce Stehel eves. Vlivy posuzovaného areálu jsou omezené na areál navržené výrobní zóny a není t eba stanovovat žádná ochranná pásma vn areálu (hluková apod.).

2. Technická a organiza ní opat ení

Opat ení technického a organiza ního rázu je zapot ebí provést celou adu. Na tomto míst jsou stanovena pouze rámcov , detailn musí být rozpracována v projektu stavby. Jsou uvedena navržená opat ení ve stadiu p ípravy projektu, výstavby i provozu.

opat ení k ochran vod • potenciáln zne išt né deš ové vody z manipula ní plochy vypoušt t do kanalizace p es p ed isticí za ízení ( navržen je koalescen ní odlu ova ). Za provozu je nezbytné pravideln kontrolovat stav odlu ova e, p ípadn odstra ovat odlou ené ropné produkty a kaly • realizovat stavbu splaškové kanalizace v obci Stehel eves v etn erpací stanice a výtla ného adu na OV Kladno - Vrapice

65

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) •

• • • • •

zpevn né plochy, na nichž bude docházet k pojezdu i stání vozidel, musí být odvodn ny a spádovány tak, aby nedocházelo ke splach m škodlivých látek do okolního horninového prost edí, m ly by být vybaveny st edovou nebo obvodovou drenáží, která v p ípad havarijního úniku umožní ú inný sana ní zásah. zajistit pravidelnou kontrolu funkce odlu ova e, periodicky kontrolovat odstavenou (parkující) techniku a okamžit likvidovat eventuelní úkapy pravideln sledovat kvalitu vypoušt ných odpadních vod se z etelem na obsah ropných látek, p ípadn jiných ukazatel dle požadavk správce toku i vodoprávního ú adu místnosti, kde se budou skladovat i kde se bude manipulovat s látkami škodlivými vodám, budou vybaveny nepropustnou podlahou a zachytnou havarijní jímkou na základ provozního ádu pravideln kontrolovat všechna za ízení pro nakládání s vodami (p ed isticí za ízení, p e erpávání, a pod.) zpracovat havarijní plán závodu, v etn opat ení p i vyhlášení jednotlivých stup povod ové aktivity . V areálu by m ly být k dispozici základní prost edky pro likvidaci havarijního úniku látky škodlivé vodám (sorbety, neutraliza ní inidla, apod.)

opat ení k ochran ovzduší • v návaznosti na dopravní opat ení v novat pozornost organizaci dopravy na manipula ní ploše, vylou it b h motor naprázdno a stání vozidel mimo areál • v období výstavby odstra ovat p ípadné zne išt ní komunikací a zamezit tak sekundární prašnosti, do asné deponie skrývky omezit na dobu nezbytn nutnou, odtravn né plochy dot ené terénními úpravami, které nebudou zpevn ny i zastav ny, neprodlen rekultivovat opat ení p i nakládání s odpady • odpady charakteru N, zejména kaly z odlu ova e s obsahem škodlivin a odpady z p ed išt ní odpadních vod musí být pravideln odváženy specializovanou firmou a nezávadn zneškod ovány v za ízení k tomu ur eném • p ed vydáním stavebního povolení vyjasnit zp sob a místo uložení i využití p ebytkové zeminy • nakládání s odpady za provozu musí být technicky a organiza n zajišt no tak, aby bylo možno jednotlivé druhy odpad shromaž ovat odd len podle druh (zejména recyklovatelné a využitelné odpady) • odbyt recyklovatelných i využitelných odpad (zejm. plasty, papír a lepenka) bude smluvn zajišt n, stejn jako odvoz a nezávadné zneškod ování odpad charakteru N. protihluková opat ení • nást ešní jednotky a za ízení pro vytáp ní a VZT osadit a ešit tak, aby do nejvyšší možné míry byla eliminována expozice hluku – pružná osazení, m ížky apod. • technologická za ízení s hlu ností nad 75 dB umístit v akusticky izolovaném prostoru tak, aby byly dodrženy p ípustné hladiny hluku uvnit provozní budovy a p enos hluku obvodovým plášt m byl minimální •

v dalších stupních projektové dokumentace po výb ru dodavatele technologických celk , které mohou být zdrojem hluku, doložit orgánu ochrany ve ejného zdraví garantované parametry stacionárních zdroj hluku

opat ení k minimalizaci estetických dopad a k ochran p írody a krajiny • plochu parkovišt ešit vhodnou kombinací barevných ploch zámkové dlažby, nap . odlišení pojezdových a parkovacích ploch •

na fasádách vylou it i minimalizovat použití reflexních materiál a nát r

•

zpracovat projekt sadových úprav areálu (po et a druhová skladba d evin, umíst ní) a tento projednat s p íslušným orgánem ochrany p írody, p i výsadb zohlednit inunda ní území, pro výsadbu použít druhovou skladbu d evin blízkou p vodním druh m a vylou it pro území netypické i exotické druhy

•

d sledn rekultivovat výstavbou zasažené plochy a zabránit tak vzniku a ší ení plevel alergenních druh rostlin preferovat lehká pletivová oplocení areálu

•

66

a

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) dopravní opat ení • organiza n vy ešit dopravu (p íjezd - odjezd) a provést dopravní zna ení tak , aby jednotlivé dopravní plochy v areálu byly rozlišeny dle funkcí (parkovací stání, pojezdové a manipula ní plochy) a bylo vy ešeno bezproblémové napojení na p íjezdovou komunikaci (rozhledové pom ry), vylou it stání vozidel mimo prostory k tomu ur ené • vylou it dlouhodobá odstavná stání vozidel na parkovišti a manipula ní ploše ostatní opat ení • provést základní opat ení ve smyslu zákon . 20/1987 Sb.ve zn ní zák. . 242/1992 Sb. k zabezpe ení záchrany p ípadných archeologických nález

(4

"

) *

1

-

'

)

Zám r výstavby výrobního areálu pro areál Stehel eves není z hlediska projektové p ípravy zhotoven. Údaje uvád né v tomto zám ru byly p evzaty z podklad pro výstavbu totožného závodu v lokalit Litovel u Olomouce. Údaje o provozu byly erpány ze zkušeností z hodnocení obdobných staveb, zejména z provozu srovnatelného areálu Veseta v Kyšicích u Kladna a z odborných odhad . Z kvalifikovaných odhad mohly vzniknout i n které drobné nep esnosti, které by v žádném p ípad nem ly vést ke zkreslení hodnocení dopad na životní prost edí. V p ípad nejasností byly vždy použity nejmén p íznivé meze odhadu i maximální vstupní množství. V n kterých p ípadech byla ponechána možnost variantního ešení, p i emž byl vždy hodnocen mén p íznivý p ípad. Tendence zpracovatele byla z uvedených d vod spíše nadsadit parametry, které se promítají do vliv na životní prost edí, aby nedošlo k jejich podcen ní. To se týká zejména nárok na dopravní obslužnost, které jsou vždy na horní mezi odhad a výpo t . S ohledem na charakter výstavby a zejména provozu se domnívám, že toto oznámení vyjad uje základní vlivy pom rn p esn . Informace o stávajícím stavu prost edí byly v d ležitých faktorech získány pom rn úplné a byly využita celá ada podklad i zkušenosti zpracovatel a údaj z územního plánu. Vstupní údaje, získané z podklad dodané investorem a dále z odborné literatury, map a vlastním pozorováním, byly b žnou technikou zpracování a b žnou komparací porovnány s údaji a ukazateli z platných legislativních a správních p edpis a normativních standard a posouzeny s využitím znalostí a zkušeností zpracovatele oznámení.

67


E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁM RU S ohledem na jednozna nost umíst ní výrobního areálu a souladu s konceptem ÚP obce Stehel eves byla jediná územní varianta v podob , jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. Zpracování variantního umíst ní i variant provozu proto není v tomto p ípad nutné ani ú elné. Další alternativou využití stávajícího zdevastovaného pozemku po bývalé obalovn drti v etn pozemku .570/1 na KÚ Stehel evse je možnost stavby a provozování skladových objekt . Tato varianta by ovlivnila životní prost edí p ibližn jako varianta s výrobou limonád s výjimkou výrazného snížení vstup surovin a výstup výrobk . Dá se proto p edpokládat, že tato varianta by nep inesla zvýšenou ekologickou zát ž oproti posuzovanému zám ru výroby limonád. Na stavbu skladových prostor však není žádný konkrétní investor.

F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE # 5 )

!

Fotodokumentace

68


G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

SHRNUTÍ

Jedná se o novou stavbu výrobny nealkoholických nápoj na pozemcích d íve využívaných pro zem d lskou výrobu. Výrobna bude využívat stávající zdroje pitné vody z ve ejné vodovodní sít ve správ St edo eských vodáren, a.s. Výstavba bude realizována na pozemcích, které jsou sou ástí zem d lského p dního fondu, jsou však územním plánem ur eny k zastav ní. Po ítá se s výstavbou objektu výrobní a skladové haly a instalací automatizované linky na výrobu polyetylénových (PET) lahví a plnicí linky s výrobou nealkoholických nápoj (limonád). Sou ástí výstavby bude i nutná infrastruktura, zejména p íjezdová komunikace a p ípojky energií a vody. Ú elem hodnoceného zám ru je výstavba moderního výrobního podniku potraviná ského charakteru, který doplní nabídku na trhu nealkoholických nápoj v regionu. Cílem zám ru je doplnit segment potraviná ské výroby v regionu v souladu s rozvojem obce Stehel eves , jak ji p edpokládá územní plán. Genereln se tedy jedná o potraviná ský výrobní areál s provozním a logistickým zázemím, manipula ními plochami a parkovišt m pro osobní vozy, u kterého se p edpokládá nerušivý charakter výroby. Výstavba je plánována ve dvou navazujících etapách, p i emž cílová maximální výrobní kapacita je 3 miliony hektolitr limonád ro n . Zám r je v souladu s konceptem zm ny územního plánu obce Stehel eves, který však není doposud schválen. V dané ásti katastrálního území se p edpokládá rozvoj pr myslové zóny s nerušící výrobou. Vzhledem k tomu, že se jedná o zám r lehké nerušící potraviná ské výroby s omezenými výstupy do prost edí a bez velkých nárok na zdroje energie, nelze p edpokládat významnou kumulaci synergických ú ink vliv . Areál je umíst n v pr myslové zón pom rn izolovan od obytné zástavby blízkých obcí. Jako komparativn významn jší lze ozna it vlivy obslužné dopravy. Za relativn významné lze ozna it i vlivy v souvislosti s odvedením srážkových vod, které je nutno ešit technickými i organiza ními opat eními. V souladu s již uvedenými hodnoceními vstup a zejména výstup a souhrnu, provedeném v p edchozí ásti je možné konstatovat, že vlivy jsou nep íliš významné bez podstatných nevratných vliv na kvalitu životního prost edí a obyvatelstvo obce Stehel eves blízkých obcí a m st. Vlivy posuzovaného zám ru se projeví pouze v nevýznamné mí e pouze v jeho bezprost edním okolí . V obytné zástavb obcí, zejména v nejbližší obytné zástavb rodinných dom obce Stehel eves se vlivy výstavby i provozu výrobního areálu VESETA pozorovateln neprojeví. Ovlivn ní zdraví obyvatelstva vlivem provozu i výstavby vylu ujeme. Ovlivn ní faktor pohody v blízké obytné zástavb lze krátkodob p edpokládat pouze v období výstavby, zejména p i zemních pracích a úprav plán pro základové konstrukce, což bývá spojeno e zvýšenou frekvencí pr jezdu nákladních vozidel. Ovlivn ní ovzduší emisemi je v p ípad posuzovaného zám ru soust ed no na stacionární zdroje spalování zemního plynu p i vytáp ní objektu a technologické zdroje a dále pak na mobilní zdroje - provoz automobil na parkovišti a manipula ních plochách v areálu, tj spalování pohonných látek v p ípad mobilních zdroj - automobilové dopravy. V daných rozptylových podmínkách s p ihlédnutím k bilancované emisní produkci zdroj projeví pouze v bezprost edním okolí komunikací používaných pro dopravní obsluhu i v bezprost edním okolí areálu. Imisní situace v obytných zónách nebude pozorovateln ovlivn na a nejvyšší p ípustné koncentrace nebudou p ekra ovány. Vlivy na ovzduší lze ozna it za trvale p sobící, malé a nevýznamné, bez nutnosti technických elimina ních i kompenza ních opat ení. Podobn lze charakterizovat hlukové emise. Stacionární zdroje budou v souvislosti s posuzovaným zám rem instalovány pouze v relativn malém rozsahu jako málo výkonné VZT za ízení, výkonn jší zdroje (nap . kompresory) budou náležit odhlu n ny. P itížení dopravy je pom rn významné, nebude však realizováno na komunikacích procházejících obytnými zónami. Z provedeného hlukového modelu dopravních a stacionárních zdroj je z ejmé, že vlivem hodnoceného zám ru se akustická situace nezhorší a nadále bude dominantní doprava na silnici R7 a III/10145. P ípustné hygienické limity nebudou vlivem zám ru p ekra ovány. Vliv lze charakterizovat z hlediska doby p sobení za trvalý, z hlediska míry ovlivn ní za malý a z hlediska komparativní významnosti za st edn významný. Elimina ní opat ení není nutné nenavrhovat.

69

ÚPO Stehel eves – zm na pro lokalitu Z.01.3 Oznámení zám ru dle §6 zák. .100/2001 Sb. (p íloha .3) Odvedení odpadních vod a pr myslových vod je možno ozna it jako nevýznamné vlivy posuzované stavby, protože budou spolehliv išt ny na mechanicko-biologické istírn odpadních vod m sta Kladna. P ipravovaná výstavba a provoz výrobního areálu Veseta ve Stehel evsi si vyžádá pom rn výrazný nár st požadavk na dodávku vody z ve ejné vodovodní sít , nebo pitná voda je základní výrobní surovina a p edpokládaná pr m rná denní pot eba vody je zhruba 1000 m3/den, což odpovídá ro ní pot eb zhruba 250-300 tis. m3 /rok. Pitná voda je nárokována krom toho i pro hygienické ú ely a pro technologické ú ely pro p ípravu sanita ních roztok . Pot eba vody bude saturována ze stávajících zdroj (ve ejného vodovodu ve správ St edo eských vodáren a.s. – vodojem Kozinec a prameništ M lnická Vrutice) a nebudou z izovány nové zdroje. Stavba se napojí na vodovodní ad v pr myslové zón . .. Lze tedy p edpokládat, že výstavba ani provoz výrobního areálu i p es vysoké nároky neovlivní zásobování pitnou vodou (omezení dodávek, ztráty v síti apod.) v p edm tné ásti území obce a nevyvolá nároky na rekonstrukci ve ejné vodovodní sít . Proponovanou pot ebu lze zajistit ze stávající ve ejné vodovodní sít . Využití vlastních nových zdroj vody (jímací vrty, povrchové odb ry) se v této fázi nep edpokládá. Pozornost je nutno v novat odvedení deš ových vod, kde se p edpokládá odvedení do deš ové kanalizace a potažmo recipientu – D etovického potoka, pop . vsakem v míst areálu. Plochy s rizikem zne išt ní ropnými látkami budou odvodn ny p es odlu ova ropných látek. Doporu uji však odvedení deš ových vod jejich zasakování (zatrav ovaní dlaždice, bodové i liniové zasakovací drény). Z hlediska hydraulických eliminace hydraulických vliv je navrženo zdržení deš ových vod v reten ní nádrži, k tomuto ú elu bude využit i akumula ní objem kanalizace. Z hlediska doby p sobení jde o vliv nárazov p sobící, kvantitativn st ední a st edn významný. Jsou nutná technická opat ení (p ed isticí za ízení typu lapol) pro eliminaci ú ink vlivu. V areálu se budou skladovat i používat chemické látky, z nichž nejvýznamn jší jsou látky žíravé pro p ípravu sanita ních roztok . P i jejich skladování a manipulaci s nimi musí být realizována jak technická (záchatné a havarijní jímky) tak organiza ní (provozní ády, havarijní plán) elimina ní opat ení. Výstavba výrobního areálu si vyžádá odn tí p dy ZPF v rozsahu 4,2 ha. Dot ené zem d lské p dy jsou kvalitativn nadpr m rné s vysokou p edností v ochran avšak jejich odn tí i p es pom rn velkou plochu neovlivní negativn využívání zem d lského p dního fondu. Území je územním plánem ur eno k zastav ní jako pr myslová zóna. Z hlediska ochrany p írody a krajiny se zám r bezprost edn nedotkne skladebných prvk ÚSES ani významných krajinných prvk . Lze však p edpokládat, že biokoridor navržený jižn od posuzovaného zám ru bude využit pro komer ní záležitosti, proto bylo dohodnuto tealizovat náhradní trasu biokoridoru sm rem k obci Stehel eves. Zám r si nevyžádá odstran ní vzrostlých d evin ani redukci p írodn cenných i významných ploch zelen . Zám r neovliv uje stanovišt vzácných i ohrožených druh fauny a flory ani p írodn cenná bylinotravní spole enstva. V rámci areálu se p edpokládá pom rn výsadba izola ní i dekora ní zelen na zelených plochách a podél hranic areálu. Z tohoto pohledu je doporu eno zpracovat projekt sadových úprav odborn zp sobilou osobou a konzultovat jej s p íslušným orgánem ochrany p írody zejména z hlediska druhové skladby d evin, po tu a rozsahu výsadby. Vlivy na estetické kvality území je možno pokládat v tšinov za nep íznivé, za mén významné až významné. V daném kontextu stoupá význam za len ní areálu do území, zejména uplatn ní prostoru pro sadové úpravy a biokoridor, dále pak volba exteriéru z hlediska materiálového pojetí, p ípadn pot eba pohledového rozbití velkých monotónních ploch barevn , i prostorov . V kontextu uvedeného rozboru je možno prezentované vlivy více i mén zmírnit, nikoliv zcela potla it. Souhrnn lze konstatovat, že vlivy posuzovaného zám ru výstavby a provozu výrobního areálu jsou z v tšiny málo významné a projeví se pouze v jeho bezprost edním okolí. Za komparativn nejvýznamn jší je t eba pokládat vlivy z odvedení deš ových vod a vlivy na estetické kvality území. Zpracovatel oznámení soudí, že za p edpokladu uplatn ní podmínek, uvedených v bod D.4 p edloženého Oznámení v rámci územního ízení a p i zpracování dokumentace stavby i p i její realizaci a provozu, je možno zajistit nekonfliktní realizaci oznamovaného zám ru výstavby výrobního areálu VESETA z pohledu zákonných i v cných podmínek ochrany jednotlivých složek životního prost edí a zdraví obyvatelstva.

70


Datum zpracování oznámení:

12.9.2006

Zpracoval:

Ing. Ji í Brou ek U Hv zdy 2297 Kladno 2 Tel. 312 680 414 GSM: 722 802 751 Osv d ení odborné zp sobilosti MŽP R . .j.: 2583/387/OPV/93.

71


Fotodokumentace: Letecký snímek:

72


Pohled na pozemek bývalé obalovny drti ( íslo parcely 570/2):

Divoká skládka na parcele . 570/2:

73


Pohled z parcely 570 / 2 na obec Stehel eves:

Pohled z parcely 570/2 na Bušt hradskou haldu:

74


OBEC STEHEL EVES

OZNÁMENÍ ZÁM RU

podle § 6 a p ílohy .3 zákona 100/2001 Sb. a 93/2004 Sb.

( 3 678 9:

Kladno, íjen 2006

75

#


Deš ové vody Obec Stehel eves požádala dopisem ze dne 21.8.2006 správce toku Povodí Vltavy s.p. o p edb žné vyjád ení ve v ci stanoviska k vypoušt ní deš ových vod z výrobny limonád Veseta do D etovického potoka. Stanovisko správce toku bylo doru eno na obec Stehel eves až po ukon ení dokumentace „Oznámení zám ru“ v íjnu 2006 ve zn ní: „Vzhledem k rozsáhlé urbanizaci povodí D etovického potoka (zejména m sto Kladno) nesmí dojít p i takto rozsáhlé nové výstavb ke zvýšení odtoku srážkových vod z území. V areálu bude nutno realizovat opat ení k retenci srážkových vod (nap . reten ní nádrž s ízeným odtokem). Odtok z uvažovaného areálu nesmí p ekro it odtok pro nezastav né území. Dokumentace výrobny nápoj nám bude p edložena k vydání p íslušného stanoviska a to již v rámci Ú .“ Pr tok deš ových vod Q v l/s je odvozen podle vzorce Q = ψ * A * q , kde ψ je sou initel odtoku , A je odvodn ná plocha /ha/, q je vydatnost návrhového dešt / l/s/ha /. Pro stávající terén lze p edb žn p edpokládat, že 5 % srážek z plochy odte e, 95 % srážek se vsákne, t.zn. ψ bude mít hodnotu 0,05. Stávající odtok srážkových vod: Q = 0,05 x 4,77 ha x 157 l/s/ha = 37,5 l/s P i návrhu likvidace srážkových vod odvád ním do vodote e musí být v souladu se stanoviskem správce toku navržena reten ní nádrž a deš ové vody ízen vypoušt t do D etovického potoka. P esn jší výpo et množství srážkových vod za sou asného stavu, tj. ur ení sou initele odtoku ψ a velikost reten ní nádrže musí být provedeno projektantem p i zpracování projektu pro ÚR.

Datum zpracování dopl ku .1: Zpracoval :

16.10.2006

Ing. Ji í Brou ek U Hv zdy 2297 Kladno 2 tel: 312 680 414 GSM 722 802 751 Osv d ení odborné zp sobilosti MŽP R. j. 2583/387/OPV/93

76


OBEC STEHEL EVES

3;8<5 =8> ;<5 90 podle §6 a p ílohy .3 zákona 100ú2001 Sb. a 163/2006 Sb.

zm na územního plánu pro lokalitu .3 U korunky

DOPLN

K

Kladno, únor 2007

77

.2


V návaznosti na dopis Krajského ú adu St edo eského kraje .j. 170196/2006/KUSK/OŽP-Ve ze dne 18.12.2006 dopl uji bod B.I.9 o navazující rozhodnutí na p edložený zám r : 1. Schválení zm ny územního plánu obce Stehel eves – schvaluje zastupitelstvo obce Stehel eves, po izovatel je Magistrát m sta Kladna. 2. Vyn tí ze zem d lského p dního fondu – rozhodnutí vydává Krajský ú ad St edo eského kraje.

Datum zpracování dopl ku .2 Zpracoval :

19.2.2007

Ing. Ji í Brou ek U Hv zdy 2297 Kladno 2 Tel: 312 680 414 GSM 722 802 751 Osv d ení odborné zp sobilosti MŽP R. .j. 2583/387/OPV/93

78

2004 Sb

Recommend Documents