2004 Sb

Masarykova univerzita Lékařská fakulta

Orientace všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Nekudová

Autorka: Markéta Nedomová Bártová, DiS. Obor: Všeobecná sestra

Brno, červen 2009

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jany Nekudové a ţe jsem v seznamu literatury uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne …………………....

………………………………... (vlastnoruční podpis autora)

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Janě Nekudové za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Děkuji respondentům a hlavním sestrám za ochotnou spolupráci při realizaci průzkumného šetření. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mě po celou dobu studia podporovali – rodině, přátelům, spolupracovníkům.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... - 6 1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY .................................................................................. - 9 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU .................................................................... - 11 2.1 Historie ............................................................................................................. - 11 2.2 Studium v současné době ................................................................................. - 13 2.2.1 Specializační vzdělávání ........................................................................... - 15 2.2.2 Problematika DSIP .................................................................................... - 17 2.2.3 E-learning .................................................................................................. - 17 2.3 Sestra se specializovanou způsobilostí............................................................. - 19 2.4 Vznik nových zákonů a vyhlášek ..................................................................... - 21 2.5 Vyhláška č. 424/2004 Sb.................................................................................. - 22 2.6 Rozdíl mezi směrnicí z r. 1986 a vyhláškou z r. 2004 ..................................... - 23 2.7 Situace v dnešních nemocnicích ...................................................................... - 24 2.8 Registrace, povinnost celoţivotního vzdělávání .............................................. - 26 2.9 Jaká je česká sestra … jak nás vidí lidé?.......................................................... - 27 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. - 29 3.1 Vyšetřované instituce a osoby .......................................................................... - 29 3.2 Metody a prostředky výzkumu ......................................................................... - 32 4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA .............................................. - 35 4.1 Zhodnocení otázek č. 1 – č. 12 ......................................................................... - 35 4.2 Zhodnocení poloţek č. 13 – č. 18 .................................................................... - 57 4.2.1 Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 - č. 18 ............................................. - 72 4.3 Zhodnocení poloţek č. 19 – č. 26 .................................................................... - 76 4.3.1 Závěrečné zhodnocení poloţek č. 20 – č. 26 ............................................. - 92 4.3.2 Závěrečné zhodnocení odpovědí sester se specializovanou způsobilostí o činnostech všeobecné sestry a sestry pro intenzivní péči ................................... - 94 4.4 Vyhodnocení poloţky č. 27.............................................................................. - 97 4.5 Vyhodnocení náplní práce................................................................................ - 98 5 DISKUSE.............................................................................................................. - 103 -

-4-

ZÁVĚR .................................................................................................................... - 107 Rekapitulace ......................................................................................................... - 107 Návrh na řešení zjištěných nedostatků ................................................................. - 109 Závěrem................................................................................................................ - 111 ANOTACE .............................................................................................................. - 113 POUŢITÁ LITERATURA ...................................................................................... - 115 SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ ..................................................................... - 118 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................... - 120 PŘEHLED PŘÍLOH ................................................................................................ - 123 -

-5-

ÚVOD

V poslední době se v odborných kruzích hodně hovoří o vztahu sestra – lékař. V odborných časopisech, ale i v běţném denním tisku se uvádí, ţe sestra je v dnešní době především partnerem lékaře a ne pouze vykonavatelkou jeho ordinací. Se stále zvyšujícím se zájmem sester studovat na vysokých školách předpokládáme, ţe právě vysokoškolský titul sestrám přinese moţnost pracovat dle doporučení EU a WHO. Díky častým studijním pobytům a stáţím zdravotnických pracovníků v zahraničí získáváme různé poznatky o pracovním zařazení sester, jejich vzdělávání a kompetencích. V okolních státech vykonává všeobecná sestra jiné činnosti neţ v ČR, a to i v případě, ţe obě tyto sestry mají srovnatelné vzdělání a délku praxe. Vzdělávání všeobecných sester ve světě je odlišné od vzdělávání sester v ČR. V posledních letech ovšem došlo k mnohým změnám a vzdělávání všeobecných sester tak splňuje poţadavky EU. Jedním z doporučení WHO pro vstup do EU bylo, aby sestra přicházela do zdravotnických zařízení jiţ dospělá, poněvadţ v ČR vycházely ze škol nejmladší zdravotní sestry v Evropě. I já jsem studovala podle staré legislativy a na první praxi šla ve svých 15 letech. V 18 letech po ukončení střední zdravotnické školy maturitou jsem se poprvé začlenila do pracovního kolektivu a jiţ při třetí sluţbě jsem měla na starosti plné oddělení pacientů. Jednalo se o standardní oddělení a byla jsem zařazena jako všeobecná sestra u lůţka. Vykonávala jsem činnosti podle pracovní náplně schválené managementem kliniky. Dnes, v roce 2009, maturují na středních zdravotnických školách zdravotničtí asistenti, kteří uţ nevykonávají práci všeobecné sestry. Po ukončení studia přicházejí absolventi do praxe starší a nemají tu zodpovědnost, kterou jsem kdysi měla já. O změnách v legislativě se mluvilo uţ v době, kdy jsem studovala SZŠ, a jednalo se o nich především i ve spojitosti se vstupem ČR do EU, kdy pro vstup byly stejně jako v jiných oblastech pro zdravotnictví jasně stanoveny podmínky. A právě vstup do EU výrazně ovlivnil celé dění ve zdravotnictví v ČR. Po dobu tří let (r. 2005-2008) jsem účastnila praktické výuky v jedné nejmenované zdravotnické škole, a to v době, kdy maturovaly všeobecné sestry, a později i v době, kdy maturovali jiţ zmínění zdravotničtí asistenti. Jiţ tehdy jsem zjistila, ţe studenti maturitních ročníků neznají náplň pracovních činností, kterou by po -6-

ukončení studia měli vykonávat. Překvapením pro mě samotnou bylo, kdyţ se o své činnosti začali zajímat budoucí zdravotničtí asistenti. Ti vykonali přijímací řízení pro obor všeobecná sestra a po změně legislativy se v prvním ročníku dozvěděli, ţe odmaturují

jako

zdravotničtí

asistenti.

Jejich

obavy

z vykonávání

„pouze“

ošetřovatelské péče je vedly k dalšímu studiu na vyšší či vysoké škole, a to především mimo zdravotnictví. Sama pracuji přes šest let (2002 – 2009) na anesteziologicko-resuscitační klinice fakultní nemocnice a při komunikaci se svými kolegyněmi a kolegy jsem zjistila, ţe ani my sestry v praxi neznáme všechny činnosti, které jsou v naší kompetenci stanovené vyhláškou 424/2004 Sb. Při nástupu do zdravotnického zařízení jsme podepsaly náplň práce, ale uţ nevíme, co v ní vlastně všechno bylo. S platností vyhlášky mnohdy my sestry působíme tak, ţe jsme pouze vykonavatelky lékařských ordinací. Od roku 2004, kdy vstoupila ČR do EU a vyšla v platnost vyhláška 424/2004 Sb., by měla sestra vykonávat i jiné činnosti, neţ na které byla doposud zvyklá. Je to tak správně? Měly by sestry vykonávat jiné činnosti, neţ vykonávaly podle staré legislativy?

Znají sestry vyhlášku 424/2004 Sb., která je v platnosti jiţ 4 roky?

Respektive, znají sestry činnosti, které mohou vykonávat i bez přítomnosti lékaře? Plní sestra svou náplň práce, kterou při nástupu na zvolené oddělení podepisuje? To jsou otázky, které mě vedly k vypracování této bakalářské práce. Činnosti sester v ČR byly v roce 2004 rozšířeny o výkony, které dříve nemohly sestry vykonávat nebo jimi musely být tzv. písemně pověřeny vrchní sestrou či lékařem. Důleţitým zjištěním ovšem je i fakt, ţe platnost a zveřejnění zmiňované vyhlášky neznamená, ţe sestry musí vykonávat všechny činnosti z této vyhlášky, ale náplň práce by měla být v souladu s platnou legislativou. Pracovní náplň určuje management příslušné nemocnice stejně tak jako pracovní zařazení sestry. V praxi se setkáváme se sestrami, které si uvědomují a znají činnosti popsané ve vyhlášce 424/2004 Sb. Chtějí pracovat odborně a přitom neublíţit pacientovi – chtějí se podílet na léčebných a diagnostických postupech společně s lékaři – chtějí být pracovním partnerem lékaře. Zvýšením kompetencí všeobecných sester i sester se specializovanou způsobilostí dochází k navýšení jejich zodpovědnosti. Tím dochází ke zvýšení prestiţe ošetřovatelství. Samotné navýšení kompetencí však ze sestry nedělá profesionála. Záleţí i na jejím osobním přístupu k pacientům, na jejím dalším vzdělávání a dalších faktorech. Sestra by měla své činnosti znát a měla by je umět -7-

bezpečně vykonávat ve správném okamţiku. Z obecného pohledu je kaţdý pacient (klient) raději ošetřován profesionálem, který přichází s úsměvem na tváři, z jehoţ vystupování je cítit dobrý vztah k člověku a jistota při vykonávání své práce.

-8-

1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

Cíle práce: Zjistit orientaci všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Konkrétně bude kladen důraz na cíle: 1. Zjistit kolik sester pracujících na specifických odděleních, konkrétně ARO či JIRP, je pracovně zařazeno jako všeobecná sestra a kolik jako sestra se specializovanou způsobilostí. 2. Zjistit, zda je náplň práce všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí v souladu s vyhláškou č. 424/2004 Sb., a zjistit, zda mínění všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí tomu odpovídá. 3. Zjistit, zda všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí znají činnosti všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. 4. Zjistit, zda sestry se specializovanou způsobilostí znají činnosti sester pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb.

Hypotézy: 1. a) Sestry pracující na ARO v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky jsou z více jak 60 % pracovně zařazeny jako sestra se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči a méně neţ 40 % sester je zařazeno jako všeobecná sestra. b) Sestry pracující na ARO či JIRP v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky pracují z více jak 30 % se zařazením sestra se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči a méně neţ 70 % je zařazeno jako všeobecná sestra. 2.

a) Náplň práce pro všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí na specializovaných pracovištích, konkrétně ARO a JIRP, bude 100% v souladu s vyhláškou č. 424/2004 Sb. -9-

b) Mínění všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí o souladu náplně práce s vyhláškou č. 424/2004 Sb. bude z méně jak 70 % odpovídající. 3. a) Znalosti všeobecných sester, v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. b) Znalosti všeobecných sester, v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. c) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. d) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. 4. a) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky, v činnostech sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. b) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, v činnostech sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. c) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424 /2004 Sb. jsou menší neţ 50 %. d) Znalosti sester se specializovanou způsobilostí, v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, v činnostech všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou menší neţ 50 %.

- 10 -

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

K moderním trendům ošetřovatelství patří pojem ošetřovatelský tým. Aby všeobecná sestra mohla vykonávat svoji práci, musí nejdříve ukončit všeobecné vzdělání, potom kvalifikační vzdělání a v rámci něj splnit poţadovanou délku praxe. Tak jako ve všech vědních oborech, tak i ve zdravotnictví mohou na toto kvalifikační vzdělání navazovat různé specializace. Ošetřovatelský tým se skládá z ošetřovatelského personálu s různou úrovní vzdělání tak, aby tento tým svým zaměřením pokrýval kompletní ošetřovatelskou péči. Součástí ošetřovatelského týmu jsou tedy sestry s kvalifikačním vzděláním všeobecná sestra a dále dle specifikace oddělení v ošetřovatelském týmu působí sestry se specializovanou způsobilostí. Pro získání titulu sestra se specializovanou způsobilostí je zapotřebí specializačního vzdělání.

2.1 Historie Rozhodující pro ošetřovatelství jako profesi je vzdělávání, které prochází vývojem uţ od svého vzniku. Stejně tak jako ve všech vyspělých zemích, tak i u nás se ošetřovatelství postupně stává samostatným vědním oborem. Obor Ošetřovatelství se vyčleňuje z Lékařských fakult a vznikají samostatné Fakulty zdravotních věd, kde se obor Ošetřovatelství vyučuje na vysokoškolské úrovni. Historie vzdělávání v ošetřovatelství v ČR více či méně úspěšně kopíruje rozvoj ošetřovatelství ve světě. Za prvopočátek jakýchkoliv změn se dají povaţovat války. Krymská válka se pojí především se jménem Florence Nightingalové (1820 – 1910), která v roce 1860 zaloţila v Londýně první ošetřovatelskou školu na světě.1 Dále vytvořila první koncepci ošetřovatelství, která určuje další vývoj a směr ošetřovatelství. Její vytrvalá práce výrazně ovlivnila nejen práci ošetřovatelek v Anglii, ale i rozvoj ošetřovatelství v Rakousku-Uhersku.

1

Srov. Jarošová, D. Teorie moderního ošetřovatelství, s. 26,27.

- 11 -

Za patronku českého ošetřovatelství je pokládána Svatá Aneţka Česká (1211 – 1282), která zaloţila český ošetřovatelský řád a celý svůj ţivot věnovala pomoci chudým a nemocným. Dokonce se traduje, ţe napsala první pokyny, jak v klášteře ošetřovat chudé a nemocné.2 V roce 1874 vznikla v Praze První ošetřovatelská škola. Absolventky této ošetřovatelské školy mohly pracovat jako ošetřovatelky v domácnosti. Ale pro sluţbu v nemocnicích byly ošetřovatelky vychovávány přímo v nemocnici, a to formou vyučení.3 Po roce 1948 vznikly při sloučení ošetřovatelských škol se školami rodinnými a sociálními první střední zdravotnické školy, na nichţ se připravovaly všechny kategorie zdravotnických pracovníků. Studium začínalo ve 14 – 15 letech a trvalo 4 roky. 4 Ve výuce ošetřovatelství se velmi angaţovala PhDr. Alice Masaryková (1879 – 1966). Aktivně podporovala vzdělávání ošetřovatelek a pomáhala zvyšovat prestiţ školy i celé profese ošetřovatelství. Na její pozvání přijely do Prahy tři americké sestry, které zde pomáhaly zvýšit úroveň ošetřovatelské školy v Praze. Tato ošetřovatelská škola pak byla po mnoho let zdrojem kvalitně vzdělaných diplomovaných sester.5 Za rozvojem českého ošetřovatelství však stojí i řada dalších ošetřovatelek a diplomovaných sester. Ráda bych z nich uvedla alespoň dipl. s. Sylvu Macharovou (1893 – 1968), která se stala ředitelkou České ošetřovatelské školy a byla první nositelkou medaile F. Nightingalové. Sylva Macharová se zaslouţila o velký rozvoj ošetřovatelské školy, kde kladla důraz na vysokou odbornou úroveň. Další důleţitou osobou při legislativním prosazování profesních zájmů sester byla dipl. s. Marie Anzerbacherová (1898 – 1970). Stala se jednou z českých diplomovaných sester, které se angaţovaly ve zdravotnické administrativě a které zastávaly vysoké funkce ve zdravotnictví.6

2 3

4

Srov. Staňková, M. České ošetřovatelství 7, praktická příručka pro sestry. Galerie historických osobností, s. 8. Srov. Jarošová, D. Teorie moderního ošetřovatelství, s. 29.

5

Tamtéţ, s. 31. Srov. Staňková, M. České ošetřovatelství 7, praktická příručka pro sestry. Galerie historických osobností, s. 17.

6

Tamtéţ, s. 29, 38.

- 12 -

2.2 Studium v současné době Za posledních dvacet let prošlo vzdělávání ve zdravotnictví velkými změnami. Školní rok 1992/1993 přinesl ve vzdělávání ve zdravotnictví některé změny. Byl např. zrušen obor dětská sestra, ţenská sestra se transformovala na porodní asistentku, rehabilitační pracovník se rozčlenil na fyzioterapeuta a ergoterapeuta a zubní a oční laborant se změnil na zubního a očního technika. Nově vznikly obory dentální hygienistka a zdravotnický záchranář. Na univerzitách začaly vznikat bakalářské obory Ošetřovatelství a Zdravotní vědy. Výčet všech studijních oborů a škol zabývajících se ošetřovatelstvím v dnešní době je nad rámec této bakalářské práce a proto se zmíním jen o některých. Změny ve vzdělávání ve zdravotnictví byly nutným krokem pro splnění základních podmínek pro vstup do EU (Evropská Unie) (příloha č. 1 str. 124), které byly nejen jejím doporučením, ale i doporučením WHO (World Health Organization). V současné době lze v ČR studovat ošetřovatelství na různých úrovních. Nejniţší úroveň vzdělání ve zdravotnictví lze studovat po ukončení základní školní docházky na střední zdravotnické škole. Na stejných typech školy dříve studovali ţáci, kteří při zahájení studia ve školním roce 2004/2005 mohli po ukončení studia maturitou pracovat jako všeobecné zdravotní sestry. V současné době, studenti středních zdravotnických škol ukončují studium maturitou jako zdravotničtí asistenti a jiţ nezískávají označení všeobecná sestra. Toto studium je čtyřleté a je ukončeno maturitní zkouškou. Ze studia mohou vystoupit téţ jako ošetřovatel či ošetřovatelka. Tímto krokem se snaţila ČR sjednotit dle koncepce ošetřovatelství sestry typu B a sestry typu C. Tyto sestry by měly pracovat pod dohledem sestry typu A.7

7

Sestra typu A: diplomovaná sestra, sestra-bakalářka, sestra-magistra ošetřovatelství a sestra specialistka (se

specializací získanou podle stávajících legislativních norem). Sestra typu A je oprávněna pracovat samostatně na vymezených úsecích ošetřovatelství a vést práci sester typu B a pracovníků typu C. Pracuje samostatně v terénu i v nemocnici u lůţka převáţně jako primární, skupinová nebo směnová sestra. Sestra typu B: všeobecná sestra, která je připravena na střední škole se zdravotnickým zaměřením. Pracuje jako členka týmu vedeného sestrou typu A. Ošetřovatelský pracovník typu C: je to niţší ošetřovatelský pracovník, který vykonává jednoduché práce pod vedením sestry typu A nebo B. Pracovníci typu B a C s postupnou transformací středního zdravotnického školství a v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, Rady Evropy a Mezinárodní rady sester v budoucnu vytvoří jednu společnou kategorii ošetřovatelského personálu.

- 13 -

Po ukončení střední školy je moţno se dále vzdělávat na vyšších odborných školách. Před rokem 2005 bylo moţno na těchto odborných školách studovat obory jako např. Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaná sestra pro psychiatrii, Diplomovaný zdravotnický záchranář a Porodní asistentka. Tyto obory bylo moţno studovat po ukončení jakékoli střední školy a studium trvalo 3 roky. Na této škole bylo moţno dále ještě studovat obor Diplomovaná sestra pro intenzivní péči. Tento obor byl dvouletý a bylo moţné jej studovat pouze po ukončení střední zdravotnické školy. Dnes je kvalifikačním studiem na vyšší zdravotnické škole studium oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo Diplomovaný zdravotnický záchranář. Podmínkou pro přijetí jiţ není ukončené vzdělání na střední zdravotnické škole, ale ukončení vzdělání maturitou na jakékoliv střední škole. Jedná se o tříapůlleté pomaturitní studium, které je ukončeno absolutoriem a student získává titul Diplomovaná všeobecná sestra případně Diplomovaný zdravotnický záchranář. Otevřením bakalářského studia Ošetřovatelství na některých lékařských fakultách a později i zdravotně sociálních fakultách mají sestry od roku 1992 moţnost dalšího odborného vzdělání a zvyšování své kvalifikace.8 I vysokoškolské studium dnes probíhá na různých úrovních. Je moţné studovat bakalářské, magisterské či doktorské studium na Lékařských fakultách či Zdravotně sociálních fakultách. Mluvíme o postkvalifikačním studiu. Pro získání titulu bakalář (Bc.) v programu Ošetřovatelství je moţné studovat např. obor Všeobecná sestra při prezenčním či dálkovém studiu nebo obor Porodní asistentka, a to pouze při prezenčním studiu. Dále je moţné získat titul bakalář v programu Specializace ve zdravotnictví, např. v oboru fyzioterapeut, nutriční terapeut nebo management klinických dat. Studium je ukončeno státní zkouškou a obhajobou bakalářské práce. Na II. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy je nově akreditovaný tříletý obor Všeobecná sestra s rozšířenou výukou v pediatrickém ošetřovatelství, který se však nyní ještě nevyučuje. Dále je také moţné studovat obor Ošetřovatelství – pedagogika ve zdravotnictví, a to na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Navazující

dvouleté

magisterské

studium

lze

studovat

např.

v

oboru

Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity nebo

8

Srov. Jarošová, D. Teorie moderního ošetřovatelství, s. 30,31.

- 14 -

obor Management ve zdravotnictví při programu Ekonomika a řízení zdravotnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na Karlově Univerzitě v Praze na I. Lékařské fakultě lze prezenční formou studovat obor Intenzivní péče v programu Specializace ve zdravotnictví. Je zde moţné studovat i obor Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy. Po ukončení tohoto studia státní zkouškou a obhajobou diplomové práce získá absolvent titul Mgr. V neposlední řadě lze po dobu 3 let studovat program Ošetřovatelství na úrovni doktorské, kdy ukončení tohoto studia spočívá především v napsání disertační práce. Absolvent získává titul Ph.D. Doktorský studijní program lze vystudovat v oboru Ošetřovatelství na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to formou prezenční nebo kombinovanou. Pro další rozvoj profesní přípravy vznikl v roce 1960 Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a v Bratislavě. „K významné přeměně dochází v roce 2003, kdy se z Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků stává opravdové „Centrum“ oboru ošetřovatelství

-

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO). Tím

je poloţen počátek transformace této organizace v moderní výukové,

konzultační, registrační, výzkumné, posuzovací, metodické a koordinační zařízení pro celoţivotní vzdělávání sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků.“ 9 Zřizovatelem Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jedná se o odbornou instituci pro realizaci a rozvoj celoţivotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Centrum je akreditovaným zařízením s celorepublikovou působností, které poskytuje širokou nabídku vzdělávacích programů specializačního vzdělávání, kvalifikačních a certifikovaných kurzů včetně dalších forem celoţivotního vzdělávání zdravotnickým pracovníkům i široké veřejnosti.10

2.2.1 Specializační vzdělávání Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků má v ČR velmi dobrou úroveň a dlouholetou tradici. Jiţ v minulém století si rozvoj veřejného zdravotnictví u nás stále 9 10

www.nconzo.cz www.nconzo.cz

- 15 -

více vyţadoval další zvyšování odborné úrovně zdravotnických pracovníků, především zdravotních sester.11 Specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů probíhá v současné době dle zákona č. 96/2004 Sb. - Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních

12

.

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (dále jen NCO NZO) a další akreditovaná zařízení nabízí zajímavé akreditované vzdělávací programy pro všeobecné sestry, mezi nimi i studium Sestra pro intenzivní péči neboli Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Toto studium je zaměřeno na neodkladnou péči, péči v anesteziologii, dlouhodobou umělou plicní ventilaci a na očišťovací metody krve. Jedná se, dle Věstníku MZ ČR z února roku 2006, o tříleté studium, které obsahuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky. (příloha č. 2 str. 125) Pro zvýšení kvality zdravotní péče je nezbytné, aby zdravotničtí pracovníci měli nejen kvalitní odbornou způsobilost k výkonu povolání, ale aby se současně celoţivotně vzdělávali. Celoţivotním vzděláváním se rozumí průběţné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Prohlubování kvalifikace je specifikováno v § 230 zákona č. 262/2006 Sb. 13, kdy toto ustanovení ukládá povinnost zaměstnanci prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce.14

11

Srov. Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s NCO NZO v Brně v roce 2008, Specializační vzdělávání, Sestra, 2009, roč. 19, č. 3, s. 16-18. 12 Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. 13 Prohlubování kvalifikace (1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběţné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umoţňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se povaţuje téţ její udrţování a obnovování. (2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uloţit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci poţadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. (3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se povaţuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. (4) Náklady vynaloţené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Poţaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, můţe se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno. (5) Zvláštní právní předpisy 74) upravující prohlubování kvalifikace nejsou tímto zákonem dotčeny. 14 Srov. Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s NCO NZO v Brně v roce 2008, Specializační vzdělávání, Sestra, 2009, ročník 19, č. 3, s. 16-18.

- 16 -

2.2.2 Problematika DSIP Ráda bych se ještě zmínila o dnes jiţ neexistující moţnosti studia na vyšší zdravotnické škole, diplomovaná sestra pro intenzivní péči (DSIP). Školní rok 2003/2004 přinesl změnu, kterou byl zrušen obor diplomovaná zdravotní sestra pro intenzivní péči či obor diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách. Na specializovaných odděleních, jako jsou anesteziologicko-resuscitační oddělení či jednotky intenzivní péče, dnes nastupují do praxe ţákyně se všeobecným vzděláním a s minimální znalostí problematiky intenzivní péče. Sestry, které ukončily dvouleté studium s titulem DSIP, za podmínky předchozího vystudování střední zdravotnické školy, měly v osnovách studia velké mnoţství praxe na specializovaných odděleních. Zde získaly nejen představu o svém budoucím povolání, ale především neocenitelnou praxi pro vstup do pracovního procesu. Tyto sestry jiţ dále nemusely studovat specializační studium na různých akreditovaných zařízeních pro nelékařské obory a mohly vykonávat činnosti sestry se specializovanou způsobilostí jako sestry pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. (Vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků).

2.2.3 E-learning Moderní doba, ve které je moţné jednoduše získávat nejen všeobecné, ale i odborné informace pomocí internetu, nám přímo nabízí moţnost studovat pomocí této technologie. Vţdyť i při samotném studiu na vysoké škole (dále jen VŠ), a to především v kombinované formě studia, je dnes studentům přímo nabízená moţnost získání studijních materiálů právě pomocí internetu. „E-learning nemá v ČR zatím podporu v legislativě. Nicméně na základě mezinárodního projektu s názvem E-learning v komunitní péči je připravován specializační vzdělávací program pro sestry a porodní asistentky v komunitní péči. Výsledky projektu by měly dát odpověď na otázku, zda je efektivní vyuţití e-learningu ve specializačním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.“15

15

Marková, M.; Bártlová, S. Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu, Sestra,

2008, roč. 18, č. 4, s. 15.

- 17 -

E-learning má mnoho výhod, ale i nevýhod. Jeho pomocí můţeme získat čas, flexibilitu a finanční úsporu a to především pro studenty. Vrcholem mezi studijními metodami prozatím není a to především kvůli nemoţnosti osobního kontaktu s vyučujícím, který studentovi dokáţe nabídnout okamţitou odpověď na jeho otázky. Elearning nabízí pouze písemný kontakt. Tato nevýhoda bude ovšem díky rychlému rozvoji techniky brzy odstraněna a přenosy videa rozhovorů se stanou naprostou samozřejmostí. Dle Mgr. Marie Markové, Ph.D. a doc. PhDr. Sylvy Bártlové, Ph.D. z NCO NZO můţe teoretická část e-learningového specializačního vzdělávání sester, porodních asistentek i dalších nelékařských zdravotnických pracovníků tvořit aţ ¾ z celého studia. Z této hypotézy vycházely právě při přípravě mezinárodního projektu, který byl schválen koncem roku 2007 Evropskou komisí v programu Leonardo da Vinci16 a jehoţ hlavním řešitelem je NCO NZO.17 (příloha č. 3 str. 128) Další pohled na multimediální podporu výuky nám přibliţuje článek PhDr. Andrey Pokorné v časopisu Sestra č. 06/2008 a č. 10/2008. Příprava e-learningového kurzu je dosti náročná pro samotného tutora a vyţaduje provádění průběţné evaluace na pilotním vzorku studentů a kolegů, kteří budou s kurzem pracovat. Nicméně e-learningový kurz je

vyuţitelný

v rámci

celoţivotního

vzdělávání

v ošetřovatelství

v průběhu

postgraduální profesní přípravy zdravotníků.18 (příloha č. 4 str. 129) E-learning má tedy mnoho výhod a je vyuţíván v dnešní době i v ČR v různých odvětvích vzdělávání. Stále ovšem prochází vývojem, který je závislý na spokojenosti studentů, na vyuţití tutorů a především na mnoţství poskytnutých informací důleţitých pro splnění všech nároků studia.

16

Program Leonardo da Vinci je v rámci programu celoţivotního učení zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a odborné přípravy na jiné neţ vysokoškolské úrovni a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání a přípravu. http://www.naep.cz/ 17 Srov. Marková, M.; Bártlová, S. Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu, Sestra, 2008, roč. 18, č. 4, s. 15. 18

Srov. Pokorná, A. E-learning v rámci celoţivotního vzdělávání v ošetřovatelství – vyuţití ICT kolaborativním způsobem, Sestra, 2008, roč. 18, č. 6, s. 16 – 17.

- 18 -

2.3 Sestra se specializovanou způsobilostí Označení sestra se specializovanou způsobilostí – sestra pro intenzivní péči - je definován zákonem č. 96/2004 Sb. (příloha č. 5 str. 131). Jeho úplné znění je v zákonu č. 339/2008 Sb. Všeobecné sestry i sestry specialistky vykonávají v dnešní době náročnější a kvalifikovanější výkony neţ dříve a ţádají za to spravedlivé ohodnocení. Rozdíl pracovních činností mezi zmiňovanými sestrami je stanoven vyhláškou č. 424/2004 Sb. a to konkrétně §§ 3 a 4 a §§ 48 a 49 (příloha č. 6 str. 138 a příloha č. 7 str. 142). Jedná se o některé činnosti, které dříve vykonávali pouze lékaři. Mezi zmiňované činnosti pro sestry specialistky patří např.: katetrizace močového měchýře muţů, kdy tento výkon mohou vykonávat bez odborného dohledu na základě ordinace lékaře nebo provádění punkce artérie, zejména arterie radialis a arterie femoralis, a to pod přímým vedením lékaře. Tyto výkony, dle mínění některých kolegyň, sestře ve sluţbě přespříliš navyšují práci. Při dnešní úrovni dokumentování ošetřovatelské péče sestra pak leckdy nestíhá základní ošetřovatelskou péči, kam se řadí hygiena, prevence imobilizačního syndromu nebo aplikace bazální stimulace u pacientů v bezvědomí. S nástupem zdravotnických asistentů by měla být práce všeobecných sester a sester specialistek ulehčena a sestry by se pak mohly kvalifikovaně věnovat pacientovi v rámci specializovaných výkonů, sestavování ošetřovatelského plánu a jeho kvalitního plnění. Avšak dnes tomu tak ještě není z důvodu nedostatečného mnoţství zdravotnických asistentů v praxi. I přestoţe se leckterá sestra dnes cítí potěšena, ţe získala důvěru vrchní sestry a lékařů pro vykonávání náročných výkonů, vyvstává zde otázka, zda má dostatečný čas na odbornou práci, na práci administrativní, na roli školitelky, na komunikaci s rodinou a především jiţ na zmiňovanou základní ošetřovatelskou péči. Dále je moţné poloţit otázku, zda je sestra opravdu připravena vykonávat mnohdy náročné a především zodpovědné výkony tak, aby nedošlo k poškození pacienta. A zda si je vědoma právní odpovědnosti v případě jeho poškození. V této psychicky a fyzicky náročné práci jako je práce sestry na ARO nebo JIP je důleţitý přístup k samotnému pacientovi, i kdyţ je dotyčný pacient často v medikamentózně navozeném bezvědomí. Ne nadarmo se v kaţdé učebnici ošetřovatelství píše o bio-psycho-sociálních potřebách pacienta. Nemělo by se proto stávat, aby se sestra začala chovat k pacientovi jako k neţivé věci či objektu výzkumů, i - 19 -

kdyţ přístrojové techniky je kolem lůţka pacienta stále víc. Na odděleních ARO/JIP stráví sestra více času právě u těchto zmiňovaných přístrojů, které dokáţou nemocnému nahradit některé ţivotně důleţité orgány, neţ u pacienta samotného. Nedostatkem času na samotnou ošetřovatelskou péči tak můţe dojít i k poškození pacienta např. vznikem dekubitů či vznikem atrofií a kontraktur pohybového aparátu, k oběhovým obtíţím a mnoha dalším. Jestliţe by se sestry specialistky mohly věnovat pouze odborné práci a další členové ošetřovatelského týmu by vykonávali práci pro plnění bio-psychosociálních potřeb pacienta, můţeme říci, ţe pacient by byl dobře ošetřen a negativní následky by byly eliminovány na nejniţší moţnou pravděpodobnost vzniku. Jednalo by se o kvalitní péči o pacienty. Kdo jsou vlastně sestry se specializovanou způsobilostí – sestry pro intenzivní péči? Specializace je daná § 57 zákona č. 96/2004 Sb.19 a § 96 zákonu č. 96/2004 Sb.20 v platném znění zákona. Pro jasnou představu jsou to: 1) sestry, které vystudují specializační studium v oboru ošetřovatelské péče v anestezii, resuscitaci a intenzivní péči podle Věstníku MZ ČR z roku 2006 (viz výše) nebo toto studium vystudovaly dle staré legislativy. „Celková délka vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči je stanovena minimálně na 36 měsíců. Délku i poměr teorie a praxe má kaţdý modul stanoven individuálně. Obsahuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho zahrnuje minimálně 50% praktické výuky.“ 21 2) další sestry, které mohou pracovat dle § 48 a § 49 vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou diplomované sestry pro intenzivní péči, které nastoupily studium na VZŠ po ukončení SZŠ maturitou a studovaly tento obor 2 roky dle zákona č. 96/2004 Sb. Po dotazu na VZŠ zjišťuji, ţe v průběhu studia na VZŠ měli studenti zmiňovaného oboru za 2 roky studia celkem 1002 teoretických hodin a 1098 hodin praxe. Praxe byla důleţitou součástí studia a studenti měli moţnost při této praxi získat velké mnoţství zkušeností pro vstup do zaměstnání.

19 20 21

Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti Přechodná ustanovení Věstník MZ ČR z roku 2006, bod 3 – Délka specializačního vzdělávání

- 20 -

2.4 Vznik nových zákonů a vyhlášek Dne 1. 2. 1995 se ČR stala přidruţeným členem EU. S tím souvisí i celá řada změn ve zdravotnictví. Jedním z úkolů bylo doporučení, aby sestry typu B a C pracovaly pod odborným dohledem sestry typu A, a dále, aby se staly rovnocennými partnery lékařů. Měl to být první krok k povýšení kompetencí zdravotních sester a k jejich stále se zvyšující se úrovni vzdělání.

22

(příloha č. 8 str. 147) Pro splnění

poţadavků WHO bylo zapotřebí uzákonění nových zákonů a vyhlášek či vzniku novelizací tak, aby došlo ke změně kompetencí sester. ČR vstoupila do EU 1. 5. 2004 a do této doby se stále jen hovořilo právě o nově vzniklých úpravách v legislativě. Doporučením EU a WHO je mj. i vznik nového pracovního zařazení Zdravotnický asistent pro studenty středních zdravotnických škol, vznik celoţivotního vzdělávání a s tím související povinnost registrace sester a porodních asistentek. V posledních deseti letech došlo především k těmto legislativním změnám a v této bakalářské práci se právě o tyto zákony a vyhlášky opírám: -

zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2004, s výjimkou ustanovení hlavy VII, §85, §95 a 101, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU (1. 5. 2004).

-

zákon č. 339/2008 Sb. – úplné znění zákona č. 96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních.

-

nařízení vlády č. 463/2004 Sb., ze dne 28. 7. 2004, kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí.

-

vyhláška č. 424/2008 Sb., vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Tento právní předpis nabyl účinnosti dnem 20. 7. 2004.

22

Srov. Gabriel, J. Ošetřovatelství v ČR neodpovídá poţadavkům EU, Zdravotnické noviny, 2002, roč. 51, č. 20, s.

10-11.

- 21 -

-

vyhláška č. 423/2004 Sb., vyhláška kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 20. 7. 2004.

-

vyhláška č. 321/2008 Sb. ze dne 19. 8. 2008, kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb.

-

věstníky MZ ČR, ročníky 2004 – 2008 (metodické pokyny, vzdělávací programy).

V roce 2007 vznikla inovací koncepce z roku 1998 i nová koncepce ošetřovatelství ČR.

2.5 Vyhláška č. 424/2004 Sb. Vyhláška č. 424/2004 Sb. vyšla dne 30. června 2004, nabyla účinnosti dnem 20. července roku 2004 a stanovují se v ní činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. „Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.“23 „Touto vyhláškou se zrušuje směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 10/1986 Věstníku MZ o náplni činnosti středních, niţších a pomocných zdravotnických pracovníků (reg. v částce 21/1986 Sb.)“24 Ve zmiňované vyhlášce nás zajímají pro tuto práci s ohledem na všeobecné sestry především paragrafy: § 3 Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí a § 4 Činnosti všeobecné sestry, kde jsou přesně popsány moţnosti vykonávání činností. (1)

Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále je vykonává bez odborného dohledu a bez indikace s diagnózou stanovenou lékařem.

23

Vyhláška č. 424/2004 Sb. – Vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků, část první, obecná ustanovení § 1, předmět úpravy 24

Vyhláška č. 424/2004 Sb. - Vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků, část pátá, zrušovací a závěrečné ustanovení § 146

- 22 -

(2)

Všeobecná sestra se podílí na vykovávání činností pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče.

(3)

Všeobecná sestra se podílí na vykonávání činností bez odborného dohledu na základě indikace lékaře.

(4)

Všeobecná sestra vykonává činnosti pod odborným dohledem lékaře.

Při zkoumání činností sester se specializovanou způsobilostí je důleţité pro tuto práci znát § 48 Činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí a § 49 Činnosti sestry pro intenzivní péči. (1) Sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 48 při péči o pacienty starší 10 let. a) bez odborného dohledu a bez indikace b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) pod odborným dohledem lékaře d) pod přímým vedením lékaře (2) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči vykonává činnosti podle odstavce 1 v oblasti neodkladné péče a medicíny katastrof a činnosti dle § 17 (zdravotnický záchranář). (3) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na péči v anesteziologii. (4) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na dlouhodobou umělou plicní ventilaci. (5)Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na očišťovací metody krve.

2.6 Rozdíl mezi směrnicí z r. 1986 a vyhláškou z r. 2004 Do roku 2004 pracovaly sestry a ostatní zdravotničtí pracovníci dle směrnice MZ č. 10/1986 Věstníku MZ (příloha č. 9 str.149), kde jsou popsány pracovní činnosti. V druhé části této směrnice je popsán mj. § 2 týkající se náplně činnosti zdravotní sestry a dále § 3 týkající se činnosti sestry se specializací. Všechny činnosti jsou popsány srozumitelně, nicméně obecně ve srovnání s vyhláškou č. 424/2004 Sb. Hlavním - 23 -

rozdílem ve vyhlášce je rozčlenění na činnosti pro všeobecné sestry i pro sestry se specializací a konkrétně pro sestry pro intenzivní péči. Dalším rozdílem je, které činnosti smí zmiňované sestry vykonávat bez/pod odborným dohledem či vykonávat pod přímým dohledem lékaře. Činnosti sester jsou navýšeny a stále se jedná o dalších změnách, a to ve smyslu navyšování kompetencí. Měly by být ještě navýšeny kompetence sester? Chtějí sestry další navyšování kompetencí?

2.7 Situace v dnešních nemocnicích V poslední době se v odborných kruzích hodně hovoří o poţadavku zvýšení kompetencí sestrám, aby se zvýšil kredit jejich povolání. Sestry mají vyšší vzdělání, neţ měly podle staré legislativy a tak by měly mít i nové kompetence. Mnoho kompetencí však dostaly vyhláškou 424/2004 Sb., která ošetřovatelskou profesi postavila jako samostatný obor. Na základě této vyhlášky není sestra jiţ pouhou pomocnicí lékaře, ale má svoje samostatné kompetence. Těmto kompetencím odpovídá také vzdělání, kterého se sestrám dostává. Dle mého názoru jsou činnosti jak všeobecných sester, tak sester se specializovanou způsobilostí dostatečně široké a vzdělávání je zaměřeno tak, aby sestrám poskytovalo základní znalosti a dovednosti v činnostech, které mají v kompetenci. Případné rozšíření je oprávněné snad jen v případě, ţe by se přepracoval systém vzdělávání a to jak kvalifikačního, tak specializačního. Veškeré vzdělání by pak mělo být zaměřeno tak, aby sestry ovládaly nové činnosti a měly pro kvalitní vykonávání těchto činností také potřebné znalosti, aby za ně mohly převzít odpovědnost. K tomuto vzdělávání by měly mít přístup i sestry, které ukončily vzdělání podle stávající legislativy. Není přece moţné, aby se zvyšovaly kompetence někomu, kdo k tomu nemá patřičné vzdělání. Pracujeme s lidmi, kteří jsou na nás odkázáni. A nelze si na nich něco zkoušet. Dalším důleţitým aspektem je otázka dostatečného mnoţství niţšího personálu v podobě zdravotnických asistentů. V současnosti ovšem ještě není zdravotnických asistentů v praxi takový počet, aby pokryl všechny pracoviště tak, aby sestry se specializovanou způsobilostí vykonávaly pouze specializované výkony.

- 24 -

Se vstupem vysokoškolsky vzdělaných sester do praxe se začíná hovořit o otázkách týkajících se větší odpovědnosti, vyššího platového ohodnocení a bezesporu i připravenosti a ochotě těchto sester vykonávat stejné činnosti jako středoškolsky vzdělaná všeobecná sestra. Jakoby se pomíjí fakt, ţe se jedná o kvalifikační vzdělání a ţe se na vysokých školách v podstatě učí jen to, co bylo kdysi na středních zdravotnických školách. Látka je pouze probrána v širších souvislostech a do větší hloubky. Tak, aby péče mohla být poskytována bezpečně a podle nejnovějších poznatků. Pokud jsou sestry vysokoškolačky zařazeny jako všeobecné sestry, tak mají stejné činnosti jako sestry, které před léty vystudovaly střední zdravotnickou školu. Sestry z vysokých škol mají hlubší znalosti a sestry z praxe lepší dovednosti. Která sestra je lepší? Nelze jednoduše odpovědět na tuto otázku. Optimální by bylo, kdyby sestry z praxe přebraly od sester s vysokoškolským vzděláním jejich znalosti a sestry z vysokých škol se pod vedením sester z praxe naučily perfektně zvládat potřebné výkony. Skloubit teorii s praxí není vţdy jednoduché, ale hovořím o optimální situaci. V praxi to však často vypadá zcela jinak. Vysokoškolsky vzdělané sestry mnohdy nemají zájem se něco učit od sester, které vysokou školu nemají, nebo velmi snadno přeberou jejich praktiky a péče se nikam neposune. Sestry z praxe zase velmi často nemají chuť naslouchat někomu, kdo sotva vyšel ze školy a o praxi dle jejich názoru nic neví. Tímto způsobem vznikají konflikty, ve kterých není snadné se orientovat. Pacientovi to však nepřináší nic. Platové ohodnocení obou skupin sester je po absolvování adaptačního procesu (dříve tzv. nástupní praxe) většinou odlišné (i kdyţ platové zařazení je dle smluvních podmínek dané nemocnice), ale činnosti zůstávají pro obě skupiny stejné (jestliţe předpokládám pracovní náplň dle vyhlášky č. 424/2004 Sb.). To vede k dalšímu zvyšování napětí mezi oběma skupinami. Dnes se v některých nemocnicích setkáváme i se zdravotnickým asistentem. Dle slov některých staničních či vrchních sester se však potýkají s otázkou: jakou pracovní náplň mu stanovit. Znají vyhlášku č. 424/2004 Sb., ale pro chod oddělení není někdy v silách managementu oddělení nepostavit tohoto zdravotnického asistenta do role všeobecné sestry. Chápou tuto situaci jako veliký problém a denně tuto otázku řeší. V malých nemocnicích je situace ještě o něco horší, vrchní sestry jsou zde přímo nuceny dát zdravotnickým asistentům kompetence všeobecné sestry pracující pod odborným dohledem. Problémem, který je k tomu nutí, je nedostatek všeobecných

- 25 -

sester. Nejedná se o výjimku, nedostatek kvalifikovaných sester je v současnosti řešen na celostátní úrovni. Chybí nám sestry všeobecně vzdělané, studenti dnešních středních škol nenastupují do praxe jako asistenti, ale raději jdou studovat na vyšší školy a to ne vţdy se zdravotnickým zaměřením. Otevřením bakalářského studia ošetřovatelství na různých univerzitách v ČR rychle přibývá počet vysokoškolaček, které však v praxi nemají dostatečné finanční ohodnocení, jaké by si představovaly, ani funkci, kterou mnohé z nich očekávají. A tak opět odchází mimo zdravotnictví. Zdravotnictví se potýká i s nedostatkem sester se specializovanou způsobilostí, a to především v malých nemocnicích. Mohu jen spekulovat, zda je tato situace dána finančním podhodnocením, vysokou fluktuací sester na těchto odděleních, nevracením se sester na tato oddělení po mateřské a rodičovské dovolené, vysokou zátěţí, případně ovlivněna všemi faktory. Pravdou však zůstává, ţe je nutné situaci řešit.

2.8 Registrace, povinnost celoţivotního vzdělávání Se vstupem v platnost zákona č. 96/2004 Sb. přišla i zákonná povinnost celoţivotního vzdělávání sester. Povinnost vítaná i nevítaná. Přesto, většina sester se musela celoţivotně vzdělávat i před vznikem tohoto zákona, protoţe jinak by svou práci nemohly vykonávat kvalitně. V okamţiku, kdy jim toto stanovil zákon, však právě mnohé z nich se začaly ozývat a povaţují tuto povinnost za diskriminační. „Za celoţivotní vzdělávání se v poslední době spíše povaţuje celý dlouhodobý proces od počátku přípravy na povolání, který zahrnuje vzdělávání na středních či vysokých školách, dále vzdělávání specializační aţ po etapu, kterou je vzdělávání kontinuální. Je vidět, ţe celoţivotní vzdělávání je nikdy nekončící proces.“25 Nutnost sběru kreditních bodů mezi náročným pracovním procesem a osobním rodinným ţivotem je pro většinu sester vnímána časovou náročností, obtěţováním v době volna a v mnoha případech i finanční zátěţí. Nicméně je důleţité, aby si všechny sestry uvědomily, ţe je potřeba se neustále vzdělávat a zdokonalovat ve své profesi. Získávání kreditních bodů by nemělo být vnímáno jako hon za splněním počtu kreditů 25

Merhautová, I. Celoživotní vzdělávání není pouze o kreditních bodech. Sestra, 2008, ročník 18, č. 10, s. 10. ISSN

1210-0404

- 26 -

pro získání prodlouţení registrace – Osvědčení o odborné způsobilosti bez odborného dohledu, ale jako moţnost pracovat samostatně a zvyšovat prestiţ svého povolání. Bez Osvědčení nesmí dle zákona č. 96/2004 Sb. sestra vykonávat svou práci bez odborného dohledu. Vyhláška č. 321/2008 Sb., která mění vyhlášku č. 423/2004 Sb., stanoví kreditní systém pro vydání Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků. K prodlouţení Osvědčení je zapotřebí získat 40 kreditních bodů za dobu 6 let, povinný výkon povolání za stejnou dobu a je nutné o ně poţádat nejpozději 60 dní před ukončením platnosti na MZČR, oddělení registru. Po splnění všech podmínek můţe sestra uţívat označení Registrovaná a je zapsána do Registru zdravotnických pracovníků. Celoţivotní vzdělávání není samozřejmostí pouze u sester. Také lékaři si musí při kaţdé nové pracovní technice, postupu, přístroje či nového léku doplnit vzdělání právě dalším studiem, které v medicíně, ale i v dalších oborech jsou samozřejmostí. Kdyby kaţdý přistupoval k novým poznatkům s negativním postojem získávat nové znalosti, nikdy by neprošel ţádný obor vývojem. Ve zdravotnictví můţe právě neznalostí nových postupů při léčbě dojít aţ k poškození pacienta. Dalším vzděláváním si mohou samy sestry usnadnit práci a urychlit léčbu některých onemocnění. Ošetřovatelská resuscitační péče prošla mnohými změnami. Je tak technicky náročná, ţe se bez dalšího odborného vzdělávání nedá zvládnout. Celoţivotnímu vzdělávání ve zdravotnictví se věnuje celá řada zemí, je pokládáno za samozřejmost. Povinnost vzdělávat se je vázána na moţnou ztrátu odbornosti. V medicíně se stále objevují nové přístroje, techniky a metody a bude zapotřebí se jim stále učit. Berme celoţivotní vzdělávání sester jako moţnost předejít stagnaci vývoji v ošetřovatelství.

2.9 Jaká je česká sestra … jak nás vidí lidé? Televizní seriály, ať uţ z doby 80. let minulého století nebo ze současnosti, ukazují povolání sestry jako ne příliš důvěryhodné. Z českých seriálů jsme vnímány jako ţeny řešící nad pacientovým lůţkem své osobní problémy či milostné vztahy s lékařem daného oddělení. Snad jen zahraniční seriály z oboru urgentní medicíny ukazují práci - 27 -

sestry jako psychicky a fyzicky náročnou a těţko skloubitelnou s rodinným ţivotem, kde je často poukazováno na přesčasy a nemoţnost odejít z práce okamţitě po uplynutí oficiální pracovní doby. Pravda je taková, ţe zdravotní sestry jsou ţeny a muţi slouţící v noci, o víkendech a svátcích, ve stresu a neustále přetěţováni psychicky i fyzicky. Často tak dochází k syndromu vyhoření. Sestry specialistky v dnešní době bez přítomnosti lékaře zahajují resuscitaci pacienta s dostupnými pomůckami či v přítomnosti lékaře v případě potřeby zajišťují dýchací cesty pacienta. Pacienti a především jejich rodiny se na sestry spoléhají a docházejí za nimi pro vysvětlení nesrozumitelné lékařské terminologie nebo pro radu. Nenavýšily se jen kompetence všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí, navýšila se i práce administrativní, a bohuţel se sníţil počet kvalifikovaných sester. To je problém, který si většina pacientů včetně jejich rodinných příslušníků, kteří přišli na návštěvu, neuvědomuje. Vnímají sestru jako línou a neochotnou, protoţe ji neustále nachází na sesterně u počítače, kde však třeba jen plní svoji práci. Nedostatek sester … Z vlastní zkušenosti vím, ţe je v dnešní době opravdový nedostatek kvalifikovaných zdravotních sester. Příčinou můţe být psychická a fyzická náročnost povolání, finanční podhodnocení, směnný provoz, zvýšená moţnost infekční nákazy, velká zodpovědnost a jiné příčiny. Nicméně pravdou je, ţe se ČR dostává do situace, v jaké je většina okolních států. Pryč jsou doby, kdy za branami nemocnic stály zástupy sester a čekaly na přijetí. V té době si vrchní sestry mohly vybírat. V zahraničí se navíc v daleko větší míře vyuţívá pomocného personálu, coţ v ČR zatím nefunguje tak, jak bychom si představovali. I to je jedním z důvodů, proč je česká sestra přetíţenější, neţ sestra v zahraničí.

- 28 -

3 METODIKA PRÁCE

Protoţe tato bakalářská práce je zaloţena na výzkumu, uvedu v této části práce metodiku práce a metody zkoumání. Popisovány budou nejdříve vyšetřované osoby a následně budou popsány metody a prostředky, které slouţily ke sběru dat.26

3.1 Vyšetřované instituce a osoby Mezi vyšetřované osoby patří všichni nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří byli v době 14 - denního

ponechání dotazníků na oslovených odděleních vybraných

nemocnic a měli zájem dotazník vyplnit. Mezi tyto nelékařské zdravotnické pracovníky patří především všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí. Zajímala jsem se především o činnosti sester pracujících na specifických odděleních, přesněji ARO a JIRP. Výběr nemocnic nebyl náhodný, ale také nebyl jednoznačný důvod pro výběr konkrétních zařízení. Rozhodla jsem se pro nemocnice, co splňovaly dvě kritéria. Prvním kritériem bylo, ţe daná nemocnice musí mít specifické oddělení ARO či JIRP. Tato konkrétní oddělení byla vybrána z důvodu, ţe na nich pracují v kombinaci sestry všeobecné a sestry se specializovanou způsobilostí. Druhým kritériem byla velikost a lokalita nemocnic, pro moţnost srovnání případného rozdílu výsledků. V práci velikost zařízení rozlišuji na nemocnice se šesti a méně resuscitačními lůţky a na nemocnice se sedmi a více resuscitačními lůţky. Oslovených bylo pět nemocnic, které jsem do uvedených skupin, podle informací, které mi v zařízeních dali, rozdělila následovně. Do nemocnic s počtem šesti a méně resuscitačními lůţky jsem zařadila Nemocnici Třebíč, Nemocnici Jihlava a Nemocnici sv. Zdislavy a.s. Do skupiny nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky jsou zařazeny Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Kaţdá nemocnice má jiný počet resuscitačních lůţek, jiný počet sester a jiný počet sester se specializovanou způsobilostí. Informace o počtu lůţek, počtu sester a počtu

26

Srov. IVANOVÁ, K..; JURÍČKOVÁ, L. Písemná práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením, s. 29.

- 29 -

SsSZ jsou uvedeny tak, jak jsem je získala u vrchních nebo staničních sester daného oddělení. Stejným způsobem jsem získala i informaci o uloţení náplně práce sester. Nemocnice Třebíč je akreditovanou nemocnicí, kde na anesteziologickoresuscitačním oddělení je 5 lůţek a pracuje zde 24 sester. Z tohoto počtu sester je přibliţně třetina sester se specializovanou způsobilostí. Náplň práce sester v tomto zařízení se nacházela u vrchní sestry. Nemocnice Jihlava je také akreditovanou nemocnicí a na jejím anesteziologickoresuscitačním oddělení je 5 lůţek. Pracuje zde 23 sester. V tomto počtu je zahrnuto i 7 sester, které zde nepracují na plný pracovní úvazku. Z těchto 23 sester je ovšem 16 sester, které mají označení sestra se specializovanou způsobilostí. Náplň práce je uloţena u vrchní sestry. Nemocnice sv. Zdislavy a.s. je soukromou společností. Tato nejmenší nemocnice ze všech oslovených nemá anesteziologicko-resuscitační oddělení, ale jejich oddělení nese název jednotka intenzivní a resuscitační péče (dále jen JIRP). Na JIRP interního charakteru jsou 4 lůţka. Pracuje zde 12 sester a 4 sestry mají specializaci. Pracuje zde i jeden diplomovaný zdravotnický záchranář s pracovním zařazením všeobecná sestra bez odborného dohledu. Toto bylo jediné oddělení, kde se náplň práce nacházela přímo na oddělení. Mohu to přisuzovat faktu, ţe tato nemocnice prochází akreditačním řízením a přibliţně měsíc před mou návštěvou na tomto oddělení prováděl MUDr. Marx kontrolní řízení právě v souvislosti s akreditací. Dle slov vrchní sestry pro nemocnici, se mimo jiné zajímala komise i o kompetence sester. Fakultní nemocnice Brno převyšuje všechna ostatní oslovená zařízení v počtu resuscitačních lůţek. Kdyţ pominu lůţka na urgentním příjmu, mohu zcela určitě říci, ţe se jedná o největší ARO na Moravě. Tato Klinika anesteziologicko-resuscitační a intenzivní medicíny (KARIM) se člení na 4 oddělení. Tři oddělení jsou plném provozu jiţ od vzniku této kliniky. Poslední čtvrté oddělení je v této době v otevírací fázi, kdy se resuscitační oddělení Úrazové nemocnice transformuje do Fakultní nemocnice Brno. V době, kdy jsem prováděla distribuci dotazníků na zmiňovaných odděleních, byl počet lůţek 19. Celkově je na této klinice přibliţně 80 sester. Specializační vzdělání zde má asi 50 % všech sester, jedná se tedy zhruba o 40 sester. Pracují zde i diplomovaní zdravotničtí záchranáři. Náplň práce se nachází u vrchní sestry. Při návštěvě jednotlivých oddělení této kliniky jsem si všimla, ţe vyhláška č. 424/2004 Sb. je vyvěšena na nástěnkách pobytových místností sester. Z tohoto důvodu předpokládám, ţe mohlo dojít k ovlivnění odpovědí v rámci průzkumu. Na tuto skutečnost jsem - 30 -

nepoukazovala, protoţe je moţné, ţe některé ze sester ani nevěděly, ţe tato vyhláška se týká tohoto průzkumu. Navíc ve všech zařízeních je přístupný internet, kde si kaţdá sestra mohla vyhlášku č. 424/2004 Sb. vyhledat a odpovědi tak ovlivnit. Předpokládá to však znalost legislativy k činnostem sester a to byl právě předmět výzkumu. Není nezbytné, aby sestry vyhlášku znaly nazpaměť, je však důleţité, aby se orientovaly ve svých činnostech a popřípadě věděly, kde si je mají vyhledat. I to povaţuji za velmi důleţité. Legislativa se neustále mění a sestry samy by měly případné změny vyhledávat. Druhým zařízením ve skupině nemocnice se sedmi a více resuscitačními lůţky je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V této nemocnici je Anesteziologickoresuscitační klinika (ARK), která má oddělení ARO sloţené ze dvou oddělení. Počet lůţek obou oddělení je 13, pokud nepočítám lůţka na urgentním příjmu, který je součástí této kliniky. Na plný pracovní úvazek zde pracuje 44 sester a k tomu 3 sestry na poloviční úvazek. Počet SsSZ je 24, tedy nadpoloviční většina. Na tomto oddělení pracují i diplomovaní zdravotničtí záchranáři. Náplň práce se nachází u vrchní sestry. Pro shrnutí uvádím, ţe výzkum práce se týká fakultních nemocnic, které jsou v hodnocení dotazníků označovány jako nemocnice se sedmi a více resuscitačními lůţky. Fakultními nemocnicemi myslím: Fakultní nemocnice v Brně a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tyto nemocnice posuzuji oproti okresním a soukromým nemocnicím na Vysočině. V práci uvádím Nemocnici Třebíč a nemocnici Jihlava jako nemocnice okresní, i kdyţ toto územně správní rozdělení jiţ neplatí. Ve vyhodnocení dotazníků je tato skupina nemocnic označována jako nemocnice se šesti a méně resuscitačními lůţky. Jsou zde zařazeny: Nemocnice Třebíč, Nemocnice Jihlava a Nemocnice sv. Zdislavy a.s. Jedním z cílů bylo zjistit, zda je náplň sester v souladu s platnou legislativou. Abych zjistila, ţe tomu tak opravdu je, musela jsem poţádat hlavní sestry nemocnic o schválení a předloţení náplní práce sester pracujících na odděleních ARO/JIRP. V práci souhrnně píšu označení „hlavní sestry“. Získat povolení hlavních sester k moţnosti uvést tyto náplně jako přílohu této práce nebylo jednoduché. Přesto všechna zařízení nakonec stávající náplně práce poskytla. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně jsem absolvovala osobní pohovor s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči., kde jsme si při rozhovoru ujasnily všechny informace týkající se náplně práce. V Nemocnici Jihlava bylo zapotřebí, po konzultaci s hlavní sestrou, posouzení ţádosti o nahlédnutí do náplně práce právníkem nemocnice a dále přislíbení kopie vypracované bakalářské práce do - 31 -

knihovny nemocnice Jihlava. V ostatních nemocnicích, především vrchní sestry, ţádaly o výsledky výzkumu, a to především v případě nalezení chyby v náplni práce. Vyšetřované osoby jsou rozděleny do dvou skupin. Větší skupinou jsou všeobecné sestry pracující pod/bez odborného dohledu. Celkový počet všeobecných sester je 55. Poněvadţ jsou hodnoceny odpovědi všeobecných sester na poloţky v dotazníku ve výše zmíněných skupinách nemocnic, je souhrn všeobecných sester rozdělen na dvě části. První tvoří všeobecné sestry z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky, kde odpovídalo 24 respondentů. Druhou skupinou jsou všeobecné sestry z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Do této skupiny spadá 31 respondentů. Protoţe na oslovených odděleních by měly pracovat také sestry se specializovanou způsobilostí (SsSZ), zajímala jsem se ve výzkumu také o tuto skupinu. Rozdělením SsSZ na respondenty z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky a nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky byly vytvořeny třetí a čtvrtá skupina vyšetřovaných osob. Do třetí skupiny bylo zařazeno 12 respondentů a do čtvrté skupiny bylo zařazeno 24 respondentů.

3.2 Metody a prostředky výzkumu Pro zjištění výsledků, pomocí kterých se mi podařilo splnit některé cíle práce, jsem pouţila anonymní dotazník. Dotazník je v plném znění uveden v příloze č. 10 (str. 151). Pro moţnost vlastní distribuce dotazníků bylo nejdříve zapotřebí v kaţdé nemocnici poţádat hlavní sestru či vrchní sestru pro nemocnici o schválení distribuce dotazníků na odděleních ARO či JIRP. Následovala osobní konzultace s vrchní sestrou kaţdého osloveného oddělení. Rozhovorem s kaţdou z nich jsem získala potřebné informace o počtu sester a o uloţení náplně práce (viz výše). V případě nepřítomnosti vrchní sestry proběhl uvedený rozhovor se staniční sestrou. Poţádala jsem o rozdání dotazníků sestrám pracujících na jejich odděleních. Kaţdé vrchní či staniční sestře jsem vysvětlila účel a obsah dotazníku a poţádala jsem, aby sestry neinformovaly o vyhlášce č. 424/2004 Sb. Dále jsem se s vrchními nebo staničními sestrami dohodla, aby tam, kde není náplň práce standardně na odděleních, je po dobu výzkumu na oddělení nedávala.

- 32 -

Před distribucí dotazníků jsem po konzultaci s vedoucím bakalářské práce provedla pilotáţní studii. Rozdala jsem 12 dotazníků a osobně se zúčastnila jejich vyplňování, kdy jsem zodpovídala různé dotazy týkající se poloţek v dotazníku. Na základě pilotáţe jsem dotazník upravila v některých bodech a následně finální verzi dotazníku distribuovala na zvolená a hlavními sestrami schválená oddělení. Ve Fakultní nemocnici Brno jsem rozdala 30 dotazníků, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně jsem také rozdala 30 dotazníků. V Nemocnici Třebíč jsem rozdala 20 dotazníků, v Nemocnici Jihlava jsem rozdala 20 dotazníků a v Nemocnici sv. Zdislavy a.s. jsem rozdala 15 dotazníků. Celkem ze 115 rozdaných dotazníků se mně vrátilo k vypracování 91 dotazníků. Úspěšnost návratnosti tedy je 79 %. Při sběru dotazníků jsem si vţdy označila, z kterých nemocnic dotazníky jsou a tak je zařadila do správné skupiny respondentů. V úvodu dotazníku není záměrně uveden název bakalářské práce, protoţe by ovlivnil odpovědi respondentů v otázce týkající se vyhlášky č. 424/2004 Sb. Dotazník obsahuje celkem 27 poloţek, kdy kromě otázky č. 3, č. 9 a poloţky č. 12 a 27 jsou všechny poloţky uzavřené. Respondenti měli moţnost označit pouze jednu odpověď. Dotazník je symbolicky rozdělen na tři části. První část obsahuje poloţky č. 1 aţ č. 12. Poloţky č. 1 aţ č. 5 jsou formou filtračních otázek, pomocí kterých se mi podařilo zařadit jednotlivé respondenty do příslušné skupiny. Poloţky č. 6, 7, 8 se týkají náplně práce. Jsou to kontrolní otázky a získáním náplní prací a rozhovory s hlavními či vrchními sestrami z oslovených oddělení získám odpovědi pro splnění cíle č. 2. V poloţce č. 9 a č. 12 měli respondenti moţnost vlastního vyjádření, kdy na zcela otevřenou otázku č. 12 odpovídali pouze ti respondenti, kteří označili odpověď a, b nebo c, v předcházející otázce č. 11, která je otázkou projekční. Poloţka č. 10 je kontrolní otázkou pro poloţky č. 13 aţ č. 18. Tyto poloţky tvoří druhou část dotazníku. Nejsou poloţeny tázacím způsobem, protoţe označením konkrétní odpovědi dotvořily formulaci, která je ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Poloţky se týkají pouze činností všeobecné sestry a odpovídali na ně všechny čtyři skupiny vyšetřovaných osob. Odpovídalo 91 respondentů ze 115 distribuovaných dotazníků. Na

- 33 -

konci tohoto bloku otázek pak uvádím celkové zhodnocení a to jak v tabulkách v hodnotách absolutních, tak v grafech s hodnotami relativními. Poslední, třetí částí, jsou poloţky začínající otázkou č. 19 a končící poloţkou č. 26. Otázka č. 19 je stejně jako otázka č. 10 pouze kontrolní a to pro poloţky č. 20 aţ č. 26. V této části dotazníku odpovídaly pouze SsSZ z obou skupin nemocnic, protoţe všeobecné sestry nemusí znát činnosti SsSZ. Odpovídalo celkem 36 respondentů. Na konci tohoto bloku je opět uvedeno závěrečné hodnocení odpovědí SsSZ. Poloţka č. 27 dávala všem respondentům prostor pro vlastní vyjádření k danému tématu.

- 34 -

4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Následující kapitoly se zabývají jiţ samotným výzkumem ve zmiňovaných nemocnicích, kde odpovídaly všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí na odděleních ARO či JIRP.

4.1 Zhodnocení otázek č. 1 – č. 12 Otázka č. 1 byla pro všechny dotazované sestry stejná a zněla: Kolik je Vám let? Touto otázkou jsem chtěla zjistit věk zdravotních sester, které pracují na vybraných odděleních, konkrétně ARO či JIRP. Zajímala jsem se o rozdílnost věku sester ve velkých nemocnicích s resuscitačními lůţky sedmi a více a v menších nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídalo 55 sester a v menších nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo 36 sester. Odpovědi na tuto otázku jsou uvedeny v tabulce č. 1, kde jsou hodnoty v absolutních hodnotách. Tabulka č. 1. Věk všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí 1. Věk respondentů

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

20-25 let

12

20

32

26-30 let

9

19

28

31 a více let

15

16

31

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů bylo 32 (tj. 35 %) respondentů ve věku 20 – 25 let. Ve věku 26 – 30 let bylo celkem 28 (tj. 31 %) respondentů z celkového počtu 91. Poslední skupinou je věková hranice 31 a více let. Do této skupiny se zařadilo celkem 31 (tj. 34 %) respondentů z celkového počtu 91 respondentů. Z počtu 36 respondentů pocházejících z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky bylo 12 (tj. 33 %) respondentů, kteří se zařadili do věkové hranice 20 – 25 let. 20 - 35 -

(tj. 36 %) respondentů z počtu 55 sester bylo z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Do věkové hranice 26 – 30 let se přiřadilo 9 (tj. 25 %) respondentů z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky a 19 (tj. 35 %) respondentů z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. 31 a více let mělo 15 (tj. 42 %) respondentů, kteří pracovali v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky a 16 (tj. 29 %) respondentů z nemocnic se sedmi a více lůţky. Rozdělením do věkových skupin jsem sledovala moţnou souvislost se získáním informací o činnostech ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Předpokládám, ţe sestry ve věku 20 – 25 let by měly informace o činnostech sester získat jiţ během studia. Sestry starší 31 let tuto moţnost neměly a teoreticky by měly získat znalosti o nových činnostech od zaměstnavatele samy s vlastního zájmu či během specializačního studia. Tabulka nám ukázala, ţe na specializovaných odděleních ARO/JIRP pracují sestry s rozdílnou věkovou hranicí. Největší počet je sester do 30 let a to přibliţně 2/3 dotázaných. Dá se předpokládat, ţe informace o činnostech sester získaly během studia. Do důsledku jsem tento údaj nezjišťovala, a tudíţ tento předpoklad nemá vypovídající hodnotu. Otázka č. 2 se týkala kvalifikačního vzdělávání a její přesné znění je: Jaké je Vaše nejvyšší kvalifikační vzdělávání? Výsledky jsou zpracované v tabulce č. 2, kde jsou uvedeny hodnoty absolutní. Tabulka č. 2. Nejvyšší kvalifikační vzdělání respondentů 2. Nejvyšší kvalifikační vzdělání

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Střední odborné

18

14

32

Vyšší odborné

14

25

39

Vysokoškolské

4

16

20

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů je středoškolsky vzdělaných 32 (tj. 35 %) respondentů. Vyšší odborné vzdělání má 39 (tj. 43 %) respondentů a 20 (tj. 22 %) respondentů je vysokoškolsky vzdělaných.

- 36 -

V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky je 18 (tj. 50 %) středoškolaček a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky je 14 (tj. 25 %) zdravotních sester, které získaly nejvyšší kvalifikační vzdělání na střední škole. Vyšší odborné vzdělání získalo 14 (tj. 39 %) respondentů pracujících v nemocnici s šesti a méně resuscitačními lůţky a 25 (tj. 45 %) respondentů pracujících v nemocnici se sedmi a více resuscitačními lůţky. Pouze 4 (tj. 11 %) sestry pracující v nemocnicích s kapacitou resuscitačních lůţek šest a méně jsou vysokoškolsky vzdělané a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky je to 4x více, tedy 16 (tj. 29 %) sester s vysokoškolským vzděláním. Jak se dalo předpokládat, vysokoškolsky vzdělaných sester je tedy nejméně a to především v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky. Přesné znění otázky č. 3 je: Máte specializaci v nějakém oboru? Jestliţe ano, napište v jakém. Respondenti zde měli moţnost vlastního písemného vyjádření. Při vyhodnocování dotazníků jsem se zajímala především o specializace anesteziologicko-resuscitační. Ostatní specializace jsem do tabulky zařadila taktéţ, nicméně nejsou vypovídající hodnotou. Odpovědi na otázku č. 3 jsou uvedeny v tabulce č. 3 v absolutních hodnotách. Tabulka č. 3. Specializace v nějakém oboru 3. Máte specializaci v nějakém oboru

Nemocnice 6- Nemocnice 7+

∑

∑

ARIP

9

14

23

DSIP

3

10

13

ostatní

1

6

7

Ne

23

25

48

48

Celkem

36

55

91

91

Ano

43

∑

36

55 91

Z celkového počtu 91 respondentů má nějakou specializaci 43 (tj. 47 %) sester. Z tohoto počtu je 36 (tj. 39 %) sester se specializovanou způsobilostí ARO, kdy 23 (tj. 25 %) sester absolvovalo specializační studium ARIP a 13 (tj. 14 %) sester získalo titul diplomovaná sestra pro intenzivní péči na vyšší odborné škole. 48 (tj. 53 %) - 37 -

dotazovaných nemá specializaci. Z dané tabulky vyplývá, ţe na specializovaných odděleních ARO/JIRP pracuje méně neţ 50 % sester se specializovanou způsobilostí. Náročnost na těchto odděleních je vysoká a je proto nezbytný dostatečně vzdělaný personál v dané problematice. Tyto limity jsou přesně dané vyhláškou č. 439/2008 Sb. (kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů). Tato vyhláška přesně udává limitní počet kvalifikovaného personálu na daném oddělení. V grafu č. 1 jsou uvedeny relativní hodnoty různých specializací dotazovaných respondentů.

3. Máte specializaci v nějakém oboru ?

70%

64%

60% 50%

45%

Ano ARIP Ano DSIP

40%

Ano ostatní

30%

25%

25%

10%

Ne nemám

18%

20%

11%

8% 3%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Graf č. 1. Specializace v různých oborech

Z daného grafu vyplývá, ţe v nemocnici s šesti a méně resuscitačními lůţky pracuje z počtu 36 sester 9 (tj. 25 %) sester se specializací ARIP a 3 (tj. 8 %) sestry se specializací DSIP. 1 (tj. 3 %) sestra má specializaci v jiném oboru neţ anesteziologickoresuscitačním. Tato sestra je zařazena jako všeobecná sestra bez odborného dohledu. 23 (tj. 64 %) sester pracuje bez jakékoli specializace. Ve větší nemocnici se sedmi a více resuscitačními lůţky pracuje z počtu 55 sester 14 (tj. 25 %) sester se specializací ARIP, 10 (tj. 18 %) sester pracuje jako DSIP. 6 (tj. 11 %) sester má specializaci v jiném oboru, neţ je anesteziologicko-resuscitační, a pracují na svých odděleních jako všeobecné sestry bez odborného dohledu. 25 (tj. 45 %) sester nemá specializaci ţádnou.

- 38 -

Mezi specializace, které popisuji jako specializace v jiném oboru neţ je anesteziologicko-resuscitační, jsou specializace v oboru chirurgie, kardiologie či zdravotnický záchranář aj. Poněvadţ se v dotazníku všichni zdravotničtí záchranáři označili za všeobecnou sestru pracující bez odborného dohledu, předpokládám tedy, ţe dříve vystudovali i střední zdravotnickou školu či jinou školu, kde by získali kvalifikaci všeobecná sestra. S touto otázkou souvisí i otázka následující. Otázka č. 4 zněla: Jaké je Vaše pracovní zařazení? Touto otázkou jsem rozdělila dotazované sestry na dvě základní skupiny. Především na skupinu všeobecná sestra bez/pod odborným dohledem a na skupinu sestra se specializovanou způsobilostí (dále jen SsSZ). Odpovědi na otázku č. 4 jsou uvedeny v tabulce č. 4, kde jsou hodnoty absolutní. Tabulka č. 4. Pracovní zařazení sester 4. Pracovní zařazení sester

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Všeobecná sestra pod odborným dohledem

4

5

9

Všeobecná sestra bez odborného dohledu

20

26

46

Sestra se specializovanou způsobilostí

12

24

36

Celkem

36

55

91

Při dotazu na pracovní zařazení sester odpovědělo z celkového počtu 91 respondentů 9 (tj. 10 %) respondentů, ţe pracuje na svém oddělení jako všeobecná sestra pod odborným dohledem. 46 (tj. 51 %) respondentů uvedlo, ţe jsou zařazeny jako všeobecná sestra bez odborného dohledu. Poslední skupinou jsou sestry se specializovanou způsobilostí, kterých je 36 (tj. 40 %). Srovnání s tabulkou č. 3 nám ukazuje, ţe z 91 respondentů je celkem 36 sester se specializovanou způsobilostí, coţ je pouhých 40 % z celkového počtu sester. V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky pracují z počtu 36 respondentů 4 (tj. 11%) sestry jako všeobecná sestra pod odborným dohledem. Dále 20 (tj. 56 %) sester pracuje jako všeobecná sestra bez odborného dohledu. Sester se specializovanou způsobilostí pracuje v těchto nemocnicích 12 (tj. 33 %). V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky pracuje z počtu 55 respondentů 5 (tj. 9 %) všeobecných sester pod odborným dohledem. 26 (tj. 47 %) - 39 -

sester pracuje zařazených jako všeobecná sestra bez odborného dohledu. Sester se specializovanou způsobilostí pracuje v těchto nemocnicích 24 (tj. 44 %). Rozdíl mezi nemocnicemi není příliš velký. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky pracuje dle vyhodnocených dotazníků o 11 % více sester se specializovanou způsobilostí, neţ je tomu v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky. Pravdou je, ţe v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky se setkáváme s pacienty s těţšími zdravotními problémy neţ v jiţ zmíněných nemocnicích. Asi i proto je i předpoklad vyššího počtu specializovaných sester. Předpokládala jsem ovšem větší rozdílnost. Otázka č. 5 zněla: Jak dlouhá je Vaše praxe na odděleních ARO/JIP? Jedná se o obecnou otázku, kde zjišťuji délku praxe. Dále vyhodnocení otázky slouţí k dalšímu zpracování. Zajímala jsem se o ni i z důvodu zjištění, zda touţí po navýšení kompetencí spíše sestry pracující na specializovaných odděleních krátkou dobu, konkrétně kratší dobu neţ jeden rok. Či po navýšení volají sestry s delší praxí. Této specifikaci se budu věnovat aţ u otázky č. 11. Odpovědi na otázku č. 5 jsou zpracovány v tabulce č. 5, kde jsou uvedeny v absolutních hodnotách. Tabulka č. 5. Délka praxe na odděleních ARO/JIP 5. Délka praxe na odděleních

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Méně neţ 1 rok

4

13

17

1-5 let

14

18

32

Více neţ 5 let

18

24

42

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů pracuje méně neţ 1 rok 17 (tj. 19 %) respondentů. 32 (tj. 35 %) respondentů pracuje na ARO či JIP po dobu 1 – 5 roků. Více neţ 5 let pracuje v oslovených nemocnicích 42 (tj. 46 %) respondentů. Při pohledu na tabulku vidíme, ţe v nemocnicích s menším či rovným počtem šesti resuscitačních lůţek pracují pouze 4 (tj. 11 %) sestry méně neţ 1 rok. Po dobu 1 - 5 let pracuje 14 (tj. 39 %) sester a více neţ 5 let pracuje na zmiňovaných odděleních 18 (tj. 50 %) sester. Relativní četnost je uváděna z celkového počtu 36 respondentů.

- 40 -

V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky bylo 55 respondentů a tabulka nám ukazuje, ţe méně neţ 1 rok pracuje v těchto nemocnicích 13 (tj. 24 %) sester. 1 - 5 let zde pracuje 18 (tj. 33%) sester a více neţ 5 let zde pracuje 24 (tj. 44 %) sester. Znění otázky č. 6: Znáte svou náplň práce? Touto otázkou jsem se zajímala, jaká je znalost vlastní náplně práce. Získané odpovědi jsou zpracovány v tabulce č. 6 a uvedeny v absolutních hodnotách. Tabulka č. 6. Znalost náplně práce 6. Znalost náplně práce

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Ano, znám ji přesně

26

38

64

Znám jen některé body

10

17

27

Neznám

0

0

0

Celkem

36

55

91

Respondenti měli na výběr ze tří moţností. Z 91 respondentů odpovědělo 64 (tj. 70 %) respondentů „Ano, znám ji přesně“. 27 (tj. 30 %) respondentů zná jen některé body. Ţádný z respondentů neodpověděl, ţe by svou náplň práce neznal. Tedy 0 (tj. 0 %) respondentů. Zda sestry znají či neznají svou náplň práce, zhodnotím aţ v samotném závěru práce, poněvadţ bych předběhla celý následující výzkum. Z tabulky lze dále vyčíst, ţe v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky zná svou náplň práce z 36 oslovených respondentů 26 (tj. 72 %) sester. Znalost některých bodů přiznalo 10 (tj. 28 %) sester. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky je 38 (tj. 69 %) sester, které znají svou náplň práce a 17 (tj. 31 %) sester zná jen některé body ze své náplně práce. Rozdíl mezi velkými a malými nemocnicemi je velmi malý. Otázka č. 7 zněla: Jsou na Vašem pracovišti dostupné náplně práce jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků? Tato otázka mě informovala o tom, zda sestry vědí, kde by měly svoji náplň práce hledat. Odpovědi na tuto otázku se nacházejí v tabulce č. 7 a jsou opět uvedeny v absolutních hodnotách. - 41 -

Tabulka č. 7. Dostupnost náplně práce jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků na vlastním pracovišti 7. Dostupnost náplně práce jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků na Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ Celkem

vlastním pracovišti Ano, jsou dostupné na oddělení

24

24

48

Ano, jsou dostupné u staniční (vrchní) sestry

10

28

38

Ano, jsou dostupné na personálním oddělení

0

0

0

Nevím, nezajímám se o to

2

2

4

Ne, nejsou dostupné

0

1

1

Celkem

36

55

91

Náplň práce sester je dostupná na odděleních v 53 %, coţ byla nejčastější odpověď. Tuto odpověď označilo 48 respondentů z celkového počtu 91. Druhá nejčastější odpověď zněla „ Ano, jsou dostupné u staniční (vrchní) sestry“. Odpovědělo na ni z celkového počtu 91 sester 38 (tj. 42 %) sester. Ţe jsou náplně práce dostupné na personálním oddělení, neodpověděla ţádná sestra (tj. 0 %). O tuto problematiku se nezajímají 4 (tj. 4 %) sestry a pouze 1 (tj. 1 %) sestra odpověděla, ţe náplň práce není dostupná. V nemocnici s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo 36 sester a jejich odpovědi byly následující: Odpověď a) „Ano, jsou dostupné na oddělení“ označilo 24 (tj. 67 %) sester. Tato odpověď byla nejčastější. Odpověď b) „Ano, jsou dostupné u staniční (vrchní) sestry“ označilo 10 (tj. 28 %) sester. Na odpověď c) „Ano, jsou dostupné na personálním oddělení“ a e) „Ne, nejsou dostupné“ neodpověděla ţádná (tj. 0 %) sestra. 2 (tj. 6 %) sestry označily odpověď d) „Nevím, nezajímám se o to“. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídalo 55 sester. 24 (tj. 44 %) sester uvedlo odpověď a) „Ano, jsou dostupné na oddělení“ a byla to druhá nejčastější odpověď. Na nejčastější odpověď b) „ Ano, jsou dostupné u staniční (vrchní) sestry“ odpovědělo kladně 28 (tj. 51 %) sester. Ţe jsou dostupné na personálním oddělení, neodpověděla ţádná sestra (tj. 0 %). O náplň práce se nezajímají 2 (tj. 4 %) sestry. A na poslední odpověď e) „Ne, nejsou dostupné“ odpověděla pouze 1 (tj. 2 %) sestra.

- 42 -

Na dotaz na staniční sestry vybraných oddělení, kde mají uloţenou náplň práce, mi bylo téměř vţdy řečeno, ţe se nachází u vrchní sestry. Pouze v jedné nemocnici byla náplň sester přímo na oddělení. Jednalo se o nemocnici s šesti a méně resuscitačními lůţky. Z toho vyplývá rozdíl mezi nemocnicemi se sedmi a více resuscitačními lůţky a šesti a méně resuscitačními lůţky, kde v odpovědích u nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky tvoří největší skupinu odpovědí a) – tedy „Ano, jsou dostupné na oddělení. V nemocnici se sedmi a více resuscitačními lůţky byla nejvíce zastoupená skupina respondentů, kteří odpověděli, ţe náplň práce se nachází u staniční či vrchní sestry. V dotazníku otázka č. 8 zněla: „Je Vaše pracovní náplň v souladu s činnostmi, které máte podle legislativy vykonávat?“ Na tuto otázku jsem získala odpověď nejen od samotných sester, ale především přispěním hlavních a vrchních sester zapůjčením náplní práce z oslovených oddělení. V závěru práce tedy zhodnotím, zdali sestry opravdu vědí, zda je jejich náplň práce v souladu s legislativou. Jak odpovídaly sestry, je zpracováno v tabulce č. 8. Jsou zde uváděny výsledky v absolutních hodnotách. Pod touto tabulkou je zhodnocení z celkového počtu 91 respondentů. Dále jsou výsledky zpracovány do grafu č. 2, kde jsou výsledky uváděny v relativních hodnotách a jsou vypočítány dle počtu sester z oslovených nemocnic. V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo 36 sester a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídalo 55 sester. Zhodnocení je uvedeno pod zmiňovaným grafem.

- 43 -

Tabulka č. 8. Soulad pracovní náplně s činnostmi, které mají být vykonávány podle legislativy. 8. Soulad pracovní náplně s činnostmi, Nemocnice 6které mají být vykonávány podle legislativy

Nemocnice 7+

Celkem

Ano, je v souladu

28

36

64

Nevím, zda je v souladu

7

8

15

Není v souladu a nesouhlasím s tím

1

9

10

Není v souladu a nezajímám se o to

0

2

2

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů odpovědělo 64 sester, ţe jejich náplň práce je v souladu s legislativou. Byl to nejvyšší počet odpovídajících a tvořil 70 %. 15 (tj. 16 %) sester nevědělo, zda je jejich náplň v souladu s legislativou. 10 (tj. 11 %) sester odpovědělo, ţe jejich náplň práce není v souladu s legislativou a nesouhlasí s tím a jen 2 (tj. 2 %) sestry označily odpověď d) „ Není v souladu a nezajímám se o to“.

8. Je Vaše pracovní náplň v souladu s činnostmi, které máte podle legislativy vykonávat? 90% 80%

78% 65%

70% 60%

Ano, je v souladu

50%

Nevím, zda je v souladu

40%

Není v souladu a nesouhlasím s tím

30%

Není v souladu a nezajímám se o to

19%

15% 16%

20% 10%

3%

4%

0%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Graf č. 2. Soulad pracovní náplně s činnostmi, které mají být vykonávány podle legislativy.

V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídali respondenti následovně. 28 (tj. 78 %) respondentů odpovědělo, ţe jejich náplň práce je v souladu s legislativou. 7 (tj. 19 %) respondentů odpovědělo, ţe neví, zda je v souladu a 1 (tj. 3 %) respondent odpověděl, ţe jeho náplň práce není v souladu s legislativou a nesouhlasí - 44 -

s tím. Ţádný (tj. 0 %) z respondentů se nezajímá o soulad pracovní náplně s činnostmi, které mají být vykonávány podle legislativy. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky největší skupina respondentů, coţ je 36 (tj. 65 %) respondentů, odpovědělo, ţe jejich náplň práce je v souladu s legislativou. Dále odpovídaly sestry v podstatně menším počtu. 8 (tj. 15 %) respondentů neví, zda je jejich náplň v souladu s legislativou. 9 (tj. 16 %) respondentů si myslí, ţe jejich náplň práce není v souladu a těchto 9 respondentů s tím ani nesouhlasí, kdeţto 2 (tj. 4 %) respondenti si myslí, ţe náplň práce není v souladu s legislativou a nezajímají se o to. Následující otázka č. 9 se týká samotné vyhlášky č. 424/2004 Sb. Přesné znění je: „Víte, v kterém zákoně či vyhlášce byste soupis činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků našla(el)?“ V první odpovědi měli respondenti moţnost napsat přesné znění vyhlášky, jestliţe odpověděli, ţe její název znají přesně. Dále mohli odpovědět, ţe neznají přesné znění vyhlášky. Jestliţe název vyhlášky neznají a nezajímá je to, mohli odpovědět c). Jak odpovídaly sestry, je zpracováno v tabulce č. 9, kde jsou uvedeny hodnoty absolutní. Tabulka č. 9. Znalost znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků. 9.

Znalost znění vyhlášky o činnostech Nemocnice 6nelékařských zdravotnických pracovníků

Nemocnice 7+

Celkem

Ano, vím to přesně

11

14

25

Vím, ţe je to někde rozepsané, ale nevím kde

21

37

58

Nevím, nezajímá mne to

4

4

8

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů označilo 25 (tj. 27 %) respondentů správné znění vyhlášky. Protoţe měli přesné znění vyhlášky i sami napsat, zjistila jsem, ţe počet 25 respondentů není správný. Z těchto 25 respondentů napsalo přesné znění vyhlášky, tedy vyhlášky č. 424/2004 Sb., pouze 7 respondentů. 5 respondentů napsalo znění vyhlášky úplně jinak, kdy v některých případech místo vyhlášky uvedli zákon č.

- 45 -

96/2004 Sb. Zbývajících 13 respondentů napsalo neúplné znění vyhlášky, tedy pouze číslo 424. Z tohoto důvodu uvádím novou tabulku, kde 5 respondentů, kteří nenapsali znění vyhlášky správně, je uvedeno v odpovědi b) „Vím, ţe je to někde rozepsané, ale nevím kde“. Uvedení čísla vyhlášky, tedy č. 424, povaţuji za správnou odpověď, tudíţ 13 respondentů ponechávám v zodpovězené odpovědi a) „ Ano, vím to přesně“. Tyto údaje jsou zpracovány v tabulce č. 10 v absolutních hodnotách a grafu č. 3, kde jsou uvedeny relativní hodnoty. Tabulka č. 10. Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků. 9. Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech

nelékařských

zdravotnických Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ Celkem

pracovníků Ano, vím to přesně

10

10

20

Vím, ţe je to někde rozepsané, ale nevím kde

22

41

63

Nevím, nezajímá mne to

4

4

8

Celkem

36

55

91

Z celkového počtu 91 respondentů zná číslo vyhlášky přesně 20 (tj. 22 %) respondentů. Dalších 63 (tj. 69 %) respondentů ví, ţe jsou činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků někde rozepsány, ale neví kde. Zbývajících 8 (tj. 9 %) respondentů neví, kde jsou činnosti rozepsány a nezajímají se o to.

- 46 -

9. Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků 90% 75%

80% 70%

61%

60% Nemocnice 6-

50% 40%

Nemocnice 7+

28%

30%

18%

20%

11%

10%

7%

0% Ano, vím to přesně

Vím, že je to někde rozepsané, ale nevím kde

Nevím, nezajímá mne to

Graf č. 3. Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků.

V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky zná číslo vyhlášky 10 (tj. 28 %) respondentů. 22 (tj. 61 %) respondentů ví, ţe je to někde rozepsané, ale neví kde. Tato skupina respondentů tvoří největší část v zodpovězených odpovědích. Nejmenší je třetí skupina respondentů, která je sloţena ze 4 (tj. 11 %) respondentů a odpověděli, ţe neví, jaké je číslo vyhlášky, a nezajímá je to. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky je poměr odpovědí rozdílný oproti první skupině respondentů z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky. 10 (tj. 18 %) respondentů zná číslo vyhlášky. Nejpočetnější skupinou jsou sestry, které vědí, ţe jsou činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků někde rozepsány, ale neví kde. Tuto skupinu tvoří 41 (tj. 75 %) respondentů. Neznalost a nezájem připustili 4 (tj. 7 %) respondenti. Dá se tedy říci, ţe kdyby měly sestry zájem znát své činnosti, dohledají si je. Všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí vědí, ţe jsou činnosti někde rozepsány, jak vyplývá z odpovědí na otázku č. 9. Záleţí tedy uţ jen na samotných sestrách, zda se budou informovat o svých činnostech, nebo ne. Připomínám jen, ţe všechny sestry při nástupu do zaměstnání podepisují svou náplň práce, a proto by své činnosti měly znát. Zda si myslí, ţe je znají, nebo ne, je zodpovězeno v otázce č. 10. Znění otázky č. 10 je „ Znáte činnosti všeobecné sestry dle platné legislativy?“

- 47 -

Poněvadţ sestry se specializovanou způsobilostí musí znát i činnosti všeobecných sester, odpovídaly na otázky 10 aţ 18 obě skupiny sester. Znalost činností ovšem mohu posoudit aţ po zodpovězení otázek 13 aţ 18. Celkové zhodnocení znalostí bude tedy uvedeno za otázkou č. 18. Mínění sester o svých znalostech činností všeobecné sestry dle platné legislativy je uvedeno a zpracováno v tabulce č. 11, kde jsou výsledky v absolutních hodnotách a vyjadřují celkový počet respondentů 91. Relativní hodnoty jsou uvedeny v grafu č. 4. Tabulka č. 11. Znalost činností všeobecné sestry dle platné legislativy. 10. Znalost činností všeobecné sestry dle platné Nemocnice legislativy

6-

Nemocnice

Celke

7+

m

Ano, zcela přesně

7

4

11

Ano, celkem dobře

14

22

36

Ne zcela přesně

3

5

8

Neznám

0

0

0

24

31

55

Ano, zcela přesně

2

4

6

Ano, celkem dobře

10

15

25

Ne zcela přesně

0

5

5

Neznám

0

0

0

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester

SsSZ

Z celkového počtu 91 respondentů odpovídalo 55 všeobecných sester a 36 sester se specializovanou způsobilostí. 11 (tj. 20 %) všeobecných sester z počtu 55 (tj. 100 %) všeobecných sester si myslí, ţe zná činnosti všeobecné sestry zcela přesně. Celkem dobře znají činnosti všeobecných sester 36 (tj. 65 %), coţ je nejvíce ze všech odpovědí. A 8 (tj. 15 %) všeobecných sester spíše činnosti všeobecných sester neznají. Ţádná (tj. 0 %) všeobecná sestra nenapsala, ţe by činnosti neznala vůbec. Sestry se specializovanou způsobilostí odpovídaly podobně jako všeobecné sestry. SsSZ odpovídaly z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů. Zcela přesně zná 6 (tj. 17 %) SsSZ činnosti všeobecných sester. Celkem dobře znají činnosti všeobecných sester 25 (tj. 69 %) SsSZ, coţ je stejně jako u odpovědí všeobecných sester - 48 -

nejpočetnější skupina odpovědí. K odpovědi „ Ne zcela přesně“ je dle vyplněných dotazníků přiřazeno 5 (tj. 14 %) SsSZ. Ţádná (tj. 0 %) SsSZ nepřipustila moţnost, ţe by vůbec neznala činnosti všeobecných sester.

10. Znáte činnosti všeobecné sestry dle platné legislativy ? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

83% 71% 63%

58%

Nemocnice 6Nemocnice 7+

29% 21%

17% 17%

16% 13%

13%

0%0% Ano zcela přesně

Ano celkem dobře

0%

Ne zcela Neznám Ano zcela přesně přesně

Všeobecná sestra

Ano celkem dobře

0%0%

Ne zcela Neznám přesně

SsSZ

Graf č. 4. Znalost činností všeobecné sestry dle platné legislativy.

V zobrazeném grafu je procentuelní znázornění mínění všeobecných sester o znalostech činností všeobecné sestry v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky v porovnání s nemocnicemi se sedmi a více resuscitačními lůţky. A dále mínění SsSZ o znalostech činností všeobecných sester také v porovnání v nemocnicích se šesti a méně resuscitačním lůţky s nemocnicemi se sedmi a více resuscitačními lůţky. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo celkem 24 všeobecných sester a 12 SsSZ. Z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídalo 31 všeobecných sester a 24 SsSZ. Všeobecné sestry pracující v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo z 24 (tj. 100 %) respondentů 7 (tj. 29 %) všeobecných sester, ţe znají zcela přesně činnosti všeobecné sestry. Dvakrát více odpověděly všeobecné sestry, ţe znají činnosti celkem dobře. Jedná se o 14 (tj. 58 %) všeobecných sester. 3 (tj. 13 %) všeobecné sestry odpověděly, ţe spíše činnosti všeobecných sester neznají. Ţádná (tj. 0 %) všeobecná sestra nenapsala, ţe by činnosti neznala vůbec. SsSZ pracující ve stejných nemocnicích odpověděly z počtu 12 (tj. 100 %) respondentů 2 (tj. 17 %), ţe znají zcela přesně činnosti všeobecných sester. Zbývajících

- 49 -

10 (tj. 83 %) SsSZ odpovědělo, ţe znají činnosti celkem dobře. Ţádná (tj. 0 %) SsSZ neodpověděla, ţe by činnosti neznala částečně ani vůbec. Všeobecné sestry pracující v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpověděly následovně. Z počtu 31 (tj. 100 %) respondentů odpověděly 4 (tj. 13 %) všeobecné sestry, ţe znají činnosti všeobecné sestry zcela přesně. Nejvíce všeobecných sester, tedy 22 (tj. 71 %), odpovědělo, ţe znají činnosti celkem dobře. 5 (tj. 16 %) všeobecných sester nezná dle jejich odpovědí činnosti všeobecných sester zcela přesně. Ţádná (tj. 0 %) neodpověděla, ţe by činnosti neznala vůbec. SsSZ ze stejných nemocnic bylo 24 (tj. 100 %) respondentů a z tohoto počtu 4 (tj. 17 %) SsSZ odpověděly, ţe znají zcela přesně činnosti všeobecné sestry. 15 (tj. 63 %) SsSZ odpovědělo, ţe znají činnosti celkem dobře a ne zcela přesně zná 5 (tj. 21 %) SsSZ. Při vyhodnocování dotazníků byly pouze tři dotazníky, které byly naprosto správně zodpovězeny a to v otázkách týkajících se činností všeobecné sestry dle platné legislativy. Z toho vyplývá, ţe i kdyţ si sestry myslí, ţe znají činnosti všeobecné sestry zcela přesně, bohuţel tomu tak není. Otázka č. 11 zněla: „ Měly by podle Vašeho názoru být činnosti všeobecné sestry či SsSZ rozšířeny?“ S touto otázkou souvisí i odpovědi z otázky č. 4 (Jaké je Vaše pracovní zařazení?) a otázky č. 5 (Jak dlouhá je Vaše praxe na odděleních ARO/JIP?). V této otázce měly sestry moţnost vyjádřit svůj názor, zda si přejí, aby byly navýšeny jejich kompetence. Kromě samotných odpovědí mě zajímalo, zda po navyšování volají spíše všeobecné sestry, nebo sestry se specializovanou způsobilostí. Dále mě zajímalo, zda po navyšování kompetencí volají sestry s krátkou praxí či s praxí delší, neţ je 5 let, kdy sestry v této době uţ znají svoji práci velice dobře a vykonávají většinu činností automaticky. Na druhou stranu jsou to ale také sestry, které většinou v této době odchází na jiná pracoviště a chtějí změnu kompletní. Odpovědi respondentů jsou uvedeny v tabulce č. 12 a jsou uvedeny v absolutních hodnotách. Tabulka je zpracována k celkovému počtu 91 respondentů. Odpovědi všeobecných sester a SsSZ v rozdílnosti nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky vůči nemocnicím se sedmi a více resuscitačními lůţky jsou uvedeny v grafu č. 5, kde jsou hodnoty relativní.

- 50 -

Tabulka č. 12. Názory sester na rozšíření činností všeobecné sestry či sestry se specializovanou způsobilostí. 11. Názory sester na rozšíření činností Nemocnice 6všeobecné sestry či sestry SsSZ

Nemocnice 7+

Celkem

Ano, VS. i SsSZ

4

5

9

Ano, pouze VS

1

2

3

Ano, pouze SsSZ

0

4

4

Ne

18

17

35

Nevím

1

3

4

24

31

55

Ano, VS i SsSZ

5

2

7

Ano, pouze VS

0

2

2

Ano, pouze SsSZ

3

3

6

Ne

4

17

21

Nevím

0

0

0

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

Všeobecná (VS)

sestra

Celkem všeobecných sester

SsSZ

Z celkového počtu 91 respondentů odpovídalo 55 všeobecných sester a 36 sester se specializovanou způsobilostí. Z počtu 55 (tj. 100 %) všeobecných sester chce 9 (tj. 16 %) těchto sester navýšit kompetence u obou druhů sester, tedy u všeobecných sester a u sester se specializovanou způsobilostí. Navýšit činnosti pouze všeobecným sestrám by chtěly 3 (tj. 5 %) všeobecné sestry a 4 (tj. 7 %) všeobecné sestry by chtěly, aby byly činnosti navýšeny jen sestrám se specializovanou způsobilostí. 35 (tj. 64 %) všeobecných sester nevolá po navyšování kompetencí sester a myslí si, ţe jsou dostatečně široké. Pouze 4 (tj. 7 %) všeobecné sestry se o danou problematiku nezajímají. Sestry se specializovanou způsobilostí by z celkového počtu 36 (tj. 100 %) chtěly navýšit činnosti všem sestrám v počtu 7 (tj. 19 %) SsSZ. Pouze všeobecným sestrám by činnosti navýšily 2 (tj. 6 %) SsSz a 6 (tj. 17 %) SsSZ by navýšilo činnosti pouze sestrám se specializovanou způsobilostí. Dostatečně široké činnosti připadá 21 (tj. 58 %) SsSZ, a proto by je nenavyšovaly. Ţádná (tj. 0 %) sestra se specializovanou způsobilostí neodpověděla, ţe ji navyšování činností nezajímá.

- 51 -

Z této tabulky vyplývá, ţe ani všeobecné sestry a ani sestry se specializovanou způsobilostí příliš netouţí po navyšování kompetencí. Rozdílnost mezi nemocnicemi ukazuje graf č. 5, kde jsou uvedeny relativní hodnoty.

11. Měli by podle Vašeho názoru být činnosti všeobecné sestry či sestry SsSZ rozšířeny ? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

75%

71%

55%

Nemocnice 6-

42% 33% 17% 16% 4%6% Ano, Ano, všeob. i pouze SsSZ všeob.

13%

10% 4%

0% Ano, pouze SsSZ

Ne

Nevím

8%

8% 0%

Ano, Ano, všeob. i pouze SsSZ všeob.

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+

25% 13% 0%0% Ano, pouze SsSZ

Ne

Nevím

SsSZ

Graf č. 5. Názory sester na rozšíření činností všeobecné sestry či sestry se specializovanou způsobilostí.

4 (tj. 17 %) všeobecné sestry pracující v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky chtějí navýšit činnosti jak všeobecným sestrám, tak sestrám se specializovanou způsobilostí. Pouze jedna (tj. 4 %) všeobecná sestra by navýšila činnosti pouze všeobecným sestrám a ţádná (tj. 0 %) by nenavyšovala činnosti sestrám se specializovanou způsobilostí. Nejpočetnější skupinou z celkového počtu 24 (tj. 100 %) všeobecných sester by 18 (tj. 75 %) z nich kompetence nenavyšovala, poněvadţ jim připadají jiţ dost široké. 1 (tj. 4 %) všeobecná sestra neví a nezajímá se o to. Specialistky z těch samých nemocnic mají odlišné názory. Z celkového počtu 12 (tj. 100 %) respondentů by navýšilo kompetence oběma sestrám, tedy všeobecným sestrám i sestrám se specializovanou způsobilostí, celkem 5 (tj. 42 %) SsSZ. Ani jedna (tj. 0 %) SsSZ by nenavyšovala činnosti pouze všeobecným sestrám a 3 (tj. 25 %) SsSZ by navýšily činnosti pouze sestrám se specializovanou způsobilostí. Dostatečně široké činnosti připadá 4 (tj. 33 %) SsSZ, a proto by je nenavyšovaly. Ani jedna (tj. 0 %) sestra nezatrhla odpověď e) „Nevím, nezajímám se o to“. Všeobecné sestry v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky tvoří skupinu 31 (tj. 100 %) respondentů. 5 (tj. 16 %) všeobecných sester odpovědělo, ţe by - 52 -

chtělo navýšit činnosti všeobecným sestrám a sestrám se specializovanou způsobilostí. Pouze všeobecným sestrám by navýšily činnosti 2 (tj. 6 %) všeobecné sestry a 4 (tj. 13 %) všeobecné sestry by navýšily činnosti sestrám se specializovanou způsobilostí. Nejvíce sester odpovědělo, ţe jsou činnosti dostatečně široké, a proto si nemyslí, ţe by měly být činnosti navýšeny. Tato skupina všeobecných sester představovala počet 17 (tj. 55 %). Pouze 3 (tj. 10 %) všeobecné sestry se o tuto problematiku nezajímá. Sestry se specializovanou způsobilostí tvoří menší skupinu 24 (tj. 100 %) respondentů. Odpovídaly následovně. „Ano, měly by být rozšířeny činnosti všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí“ označily 2 (tj. 8 %) SsSZ. „Ano, měly by být rozšířeny činnosti pouze všeobecným sestrám“ označily taktéţ 2 (tj. 8 %) SsSZ. 3 (tj. 13 %) SsSZ odpověděly, ţe by měly být navýšeny činnosti pouze sestrám se specializovanou způsobilostí. Opět nejvíce respondentů odpovědělo, ţe by činnosti neměly být navýšeny, poněvadţ jsou dost široké. Do této skupiny respondentů patří 17 (tj. 71 %) SsSZ. Ţádná (tj. 0 %) SsSZ neodpověděla, ţe by ji daná problematika nezajímala. Zdali chtějí navýšit činnosti sester spíše sestry, které pracují na specifických odděleních méně neţ 1 rok, či sestry, které pracují více neţ 5 let, je zpracováno v tabulce č. 13 s absolutními hodnotami a grafu č. 6 s hodnotami relativními. Do sloupce „Ano“ jsou zahrnuty odpovědi z otázky č. 11 a, b, c – tedy „Ano, měly by být rozšířeny činnosti všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí“, dále „Ano, ale měly by být rozšířeny činnosti pouze všeobecné sestry“ a „Ano, ale měly by být rozšířeny činnosti pouze SsSZ“. Do sloupce „Ne“ je zahrnuta pouze odpověď d) „ Ne, myslím si, ţe činnosti jsou dostatečně široké“.

- 53 -

Tabulka č. 13. Názor sester o navyšování činností vůči délce praxe. 11. Názor sester o navyšování činností vůči Ano délce praxe

Ne

Celkem

Méně neţ 1 rok praxe

4

11

15

1-5 let praxe

5

17

22

Více neţ 5 let praxe

7

7

14

16

35

51

Méně neţ 1 rok praxe

0

1

1

1-5 let praxe

2

5

7

Více neţ 5 let praxe

13

15

28

Celkem SsSZ

15

21

36

Celkem

31

56

87

Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester

SsSZ

Z celkového počtu 91 respondentů je 51 všeobecných sester a 36 SsSZ. Zbývající 4 respondenti odpověděli, ţe je daná problematika nezajímá, tudíţ nejsou v tabulce č. 13 a grafu č. 6 zpracováni.

11. Měly by podle Vašeho názoru být činnosti všeobecné sestry či sestry SsSZ rozšířeny ?

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

87% 71% 49% 25%

31%

Ano

44% Ne

31% 24%

20%

13% 0%

Méně než 1 rok 1-5 let praxe praxe

5%

Více než 5 let Méně než 1 rok 1-5 let praxe praxe praxe

Všeobecná sestra

Více než 5 let praxe

SsSZ

Graf č. 6. Názor sester na navyšování činností vůči délce praxe.

Z těchto výčtů vyplývá, ţe všeobecné sestry, které pracují méně neţ 1 rok na ARO/JIP, chtějí pouze 4 (tj. 25 %), aby se činnosti navýšily. Ze všeobecných sester, které odpověděly, ţe pracují na specializovaném oddělení v rozmezí 1 – 5 let, odpovědělo 5 (tj. 31 %), ţe by měly být činnosti rozšířeny. Poslední skupinou jsou - 54 -

všeobecné sestry, které pracují déle neţ 5 let a těchto sester bylo 7 (tj. 44 %). Tato skupina také souhlasila s navýšením činností. Sestry se specializovanou způsobilostí, které chtěly navýšit činnosti, měly různou délku praxe. Ve skupině respondentů, kteří pracovali méně neţ 1 rok, neodpověděla ţádná (tj. 0 %) SsSZ. V rozmezí 1 – 5 let jsou 2 (tj. 13 %) SsSZ, které by navýšily činnosti a nejvíce by navýšily činnosti SsSZ, které mají délku praxe delší neţ 5 let. Těchto SsSZ je 13 (tj. 87 %). Nesouhlas s navyšováním činností vyjádřily všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí ve vyšším procentuelním zastoupení do délky praxe 5 - ti let. Nad 5 let praxe chtějí všeobecné sestry i SsSZ spíše činnosti navýšit. Přesněji vyjádřeno 11 (tj. 31 %) všeobecných sester pracuje méně neţ 1 rok, 17 (tj. 49 %) všeobecných sester pracuje v rozmezí 1 – 5 let a 7 (tj. 20 %) všeobecných sester pracuje delší dobu neţ 5 let. Pouze 1 (tj. 5 %) SsSZ pracuje méně neţ 1 rok. 5 (tj. 24 %) SsSZ má praxi v rozmezí 1 - 5 roků a nejvíce SsSZ, které nesouhlasí s navyšováním činností, má praxi delší neţ 5 let. V této skupině respondentů je 15 (tj. 71 %) SsSZ. Otázka č. 12 navazuje na otázku předešlou a její přesné znění je: Pokud ano, uveďte alespoň 2 činnosti, které by měly podle Vašeho mínění patřit všeobecné sestře či sestře se specializovanou způsobilostí tak, aby je vykonávaly bez odborného dohledu. Na tuto otázku měli odpovědět ti respondenti, kteří v předešlé otázce odpověděli, ţe by měly být navýšeny činnosti buď všeobecné sestry, nebo sestry se specializovanou způsobilostí, nebo by měly být navýšeny pro obě tyto skupiny sester. Vlastního vyjádření respondentů bylo bohuţel méně, neţ by mělo být. Navíc mezi činnostmi, které byly doporučenými pro povýšení, se objevily takové, které jiţ mohou sestry vykonávat bez odborného dohledu. Mezi takové patří například péče o invazivní vstupy. U všeobecných sester se vyskytovaly tyto činnosti: -

Aplikace medikace (2x)

-

Kanylace arterie (2x)

-

Zavádění i.v. kanyly

-

Zavádění nasogastrické sondy (NGS)

-

Péče o invazivní vstupy

-

Práce s kontinuální veno-venózní hemodialýzou (CVVHD)

-

Výměna tracheostomické kanyly (TSK)

-

Kardiopulmonální resuscitace (KPR), defibrilace - 55 -

U sester se specializovanou způsobilostí bylo více činností, které si sestry přejí. Mezi ně patří: -

Intubace (5x)

-

Kanylace artérie (3x)

-

Výměna TSK (2x)

-

Vedení k extubaci a samotná extubace (2x)

-

Aplikace medikace

-

Aplikace analgetik p.o.

-

Punkce arterie

-

Ventilační reţimy

-

Práce s CVVHD

-

Kanylace centrální ţilní kanyly (CVK)

-

Zajištění horních cest dýchacích

-

Zavedení NGS a řízení enterální výţivy

- 56 -

4.2 Zhodnocení poloţek č. 13 – č. 18 V tomto bloku zhodnotím otázky č. 13 – č. 18, které se vztahují k činnostem všeobecné sestry dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. Odpovídají na ně všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí, protoţe obě skupiny sester by se měly orientovat v činnostech, které mohou vykonávat. Na konci bloku provedu celkové zhodnocení. Přesné znění poloţky č. 13 bylo: Všeobecná sestra hodnotí orientačně EKG. Všeobecné sestry i SsSZ měly na výběr ze čtyř odpovědí. Mohly odpovědět: a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře, b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře, c) Pod odborným dohledem lékaře. Poslední moţnost byla d) Všeobecná sestra EKG nehodnotí. Správná odpověď na tuto poloţku je: Všeobecná sestra orientačně hodnotí EKG bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Odpovědi na poloţku č. 13 jsou uvedeny v absolutních hodnotách v tabulce č. 14. Tabulka č. 14. Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou. 13. Orientační hodnocení EKG všeobecnou

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

12

13

25

2

5

7

Pod odb. dohledem

3

4

7

Nehodnotí

7

9

16

24

31

55

5

12

17

1

1

2

Pod odb.dohledem

0

1

1

Nehodnotí

6

10

16

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

- 57 -

Z celkového počtu 91 respondentů odpovídalo opět 55 všeobecných sester a 36 sester se specializovanou způsobilostí. Všeobecné sestry odpovídaly následovně. Z celkového počtu 55 (tj. 100 %) respondentů odpovědělo 25 (tj. 45 %) všeobecných sester, ţe všeobecná sestra orientačně hodnotí EKG bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Dalších 7 (tj. 13 %) všeobecných sester odpovědělo, ţe hodnotí orientačně EKG bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Hodnocení orientačního EKG pouze pod odborným dohledem uvedlo 7 (tj. 13 %) všeobecných sester a 16 (tj. 29 %) respondentů odpovědělo, ţe všeobecná sestra EKG nehodnotí. SsSZ odpovídaly obdobně jako všeobecné sestry. Z počtu 36 (tj. 100 %) SsSZ odpovědělo 17 (tj. 47 %) správně, tedy a) všeobecná sestra hodnotí orientačně EKG bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Dále odpověděly 2 (tj. 6 %) SsSZ, ţe všeobecná sestra hodnotí EKG bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Pouze 1 (tj. 3 %) SsSZ si mysli, ţe všeobecná sestra hodnotí EKG pouze pod odborným dohledem. Ovšem 16 (tj. 44 %) SsSZ označilo poslední moţnost a to, ţe všeobecná sestra EKG nehodnotí. Pro lepší přehlednost je v tabulce č. 15 přesně znázorněn počet správných a nesprávných odpovědí v závislosti na velikosti nemocnic. V tabulce jsou uváděny hodnoty absolutní. Pro grafickou představu je přiloţen graf č. 7, v něm jsou uvedeny hodnoty relativní. Tabulka č. 15. Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou – B 13. B - Orientační hodnocení EKG

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

12

13

25

Nesprávná odpověď

12

18

30

24

31

55

Správná odpověď

5

12

17

Nesprávná odpověď

7

12

19

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

- 58 -

13. Všeobecná sestra hodnotí orientačně EKG 70% 58%

58%

60% 50% 50% 50%

50% 50% 42%

42%

40% Správná odpověď

30%

Nesprávná odpověď

20% 10% 0% -10%

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 7. Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou.

Všeobecné sestry z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky správně odpověděly v 12 (tj. 50 %) případech a v 12 (tj. 50 %) odpověděly nesprávně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky byly správné odpovědi v 13 (tj. 42 %) případech a nesprávné odpovědi v 18 (tj. 58 %) případech. Ze SsSZ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo správně 5 (tj. 42 %) a nesprávně odpovědělo 7 (tj. 58 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpověděly SsSZ ve 12 (tj. 50 %) případech správně a ve 12 (tj. 50 %) případech nesprávně. Z daného grafu vyplývá, ţe v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky se v této problematice lépe orientují všeobecné sestry a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky spíše sestry se specializovanou způsobilostí. Další činnost, na kterou jsem se v dotazníku ptala, byla poloţka č. 14. Její přesné znění je: Všeobecná sestra zajišťuje průchodnost horních cest dýchacích. Opět měly sestry na výběr ze čtyř výše jiţ uvedených moţností. Správná odpověď na tuto poloţku je: Všeobecná sestra zajišťuje průchodnost horních cest dýchacích bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Odpovědi jsou uvedeny v tabulce č. 16 v absolutních hodnotách.

- 59 -

Tabulka č. 16. Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou. 14. Zajištění průchodnosti horních cest

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

10

16

26

0

4

4

Pod odb. dohledem

5

4

9

Nezajišťuje

9

7

16

24

31

55

2

11

13

3

1

4

Pod odb. dohledem

4

2

6

Nezajišťuje

3

10

13

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

dýchacích všeobecnou sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

Z celkového počtu 91 respondentů odpovídalo opět 55 všeobecných sester a 36 sester se specializovanou způsobilostí. Odpovědi všeobecných sester byly následující. První moţnost, tedy bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zvolilo z 55 (tj. 100 %) respondentů 26 (tj. 47 %) všeobecných sester. Tato odpověď byla správná a jak je vidět, všeobecné sestry neznaly správnou odpověď ani v 50 %. V ostatních případech všeobecné sestry odpovídaly nesprávně. Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře uvedly 4 (tj. 7 %) všeobecné sestry, pod odborným dohledem lékaře odpovědělo 9 (tj. 16 %) všeobecných sester. 16 (tj. 29 %) všeobecných sester odpovědělo, ţe všeobecná sestra nezajišťuje průchodnost horních cest dýchacích. Vyhodnocení této poloţky je velmi alarmující, vezmeme-li v úvahu, ţe se pacient např. dusí soustem jídla a lékař není přítomen. Vzhledem k tomu, ţe je pacient hospitalizován v nemocnici, kde by mělo být postaráno o základní ţivotní funkce, měly by výsledky ze zkoumané poloţky být v podstatně vyšším zastoupení správných odpovědí. Zneklidňující je hlavně výsledek, kdy všeobecné sestry odpověděly ve více

- 60 -

neţ polovině případů, ţe se o průchodnost horních cest dýchacích nepostará bez indikace nebo bez odborného dohledu lékaře. Odpovědi SsSZ byly ve srovnání se všeobecnými sestrami ještě horší. 13 (tj. 36 %) SsSZ z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů zvolilo správnou moţnost, ţe všeobecné sestry zajišťují průchodnost horních cest dýchacích bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře uvedly 4 (tj. 11 %) SsSZ a 6 (tj. 17 %) SsSZ odpovědělo, ţe tuto činnost smí všeobecná sestra vykonávat pouze pod odborným dohledem lékaře. Poslední skupinou jsou SsSZ, které odpověděly, ţe všeobecné sestry nezajišťují horní cesty dýchací. Do této skupiny patří 13 (tj. 36 %) SsSZ. Z uvedeného vyplývá, ţe všeobecné sestry jsou v této problematice orientovanější neţ SsSZ. Nic to však nemění na faktu, ţe se jedná o výkon mnohdy zachraňující ţivot a více neţ polovina dotazovaných sester neví, ţe je povinna ho provést bez odborného dohledu a indikace lékaře. Pro větší přehlednost uvádím absolutní hodnoty správných a nesprávných odpovědí v tabulce č. 17. V následujícím grafu č. 8 jsou uvedeny tyto výsledky v relativních hodnotách. Pro větší přehlednost tabulky č. 17 a grafu č. 8 ještě upřesním, ţe všeobecných sester v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky je 24 a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky je 31 všeobecných sester. V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky pracuje 12 SsSZ a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky 24. Tabulka č. 17. Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou – B. 14. B - Zajištění průchodnosti horních cest

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

10

16

26

Nesprávná odpověď

14

15

29

24

31

55

Správná odpověď

2

11

13

Nesprávná odpověď

10

13

23

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

dýchacích všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

- 61 -

14. Všeobecná sestra zajišťuje průchodnost horních cest dýchacích 100% 83%

90% 80% 70%

58%

60% 50%

52%

54% 48%

46%

42%

Správná odpověď Nesprávná odpověď

40% 30% 17%

20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 8. Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou.

Všeobecné sestry pracující v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky odpověděly správně v 10 (tj. 42 %) případech a ve 14 (tj. 58 %) případech uvedly nesprávnou odpověď. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky zvolilo správnou odpověď 16 (tj. 52 %) všeobecných sester a 15 (tj. 48 %) všeobecných sester odpovědělo nesprávně. SsSZ, které pracují v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky, znaly správnou odpověď pouze 2 (tj. 17 %) SsSZ. Nesprávné odpovědi označilo 10 (tj. 83 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky byly jiţ odpovědi srovnatelnější. Správně odpovědělo 11 (tj. 46 %) SsSZ a nesprávně odpovědělo 13 (tj. 54 %) SsSZ. Ve srovnání s ostatními odpověďmi všech sester dopadly SsSZ z okresních a soukromých nemocnic nejhůře. Největší správný počet odpovědí je u všeobecných sester v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, ani v tomto případě se však nejedná o nadpoloviční většinu správných odpovědí. Poloţka č. 15 zní: Všeobecná sestra ošetřuje centrální ţilní vstupy. Odpovědi všeobecných sester i sester se specializovanou způsobilostí jsou uvedeny v tabulce č. 18. Aby respondenti odpověděli správně, museli označit v dotazníku odpověď a) Všeobecná sestra ošetřuje centrální ţilní vstupy bez odborného dohledu a bez indikace lékaře.

- 62 -

Tabulka č. 18. Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou. 15. Ošetřování centrálního ţilního vstupu

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

23

27

50

0

4

4

Pod odb. dohledem

1

0

1

Neošetřuje

0

0

0

24

31

55

12

18

30

0

3

3

Pod odb. dohledem

0

1

1

Neošetřuje

0

2

2

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

Z celkového počtu 91 respondentů odpovídaly sestry následovně v počtu 55 všeobecných sester a 36 sester se specializovanou způsobilostí. Všeobecné sestry odpověděly téměř všechny, ţe všeobecné sestry ošetřují centrální ţilní vstup bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Jedná se o celých 50 (tj. 91 %) všeobecných sester. Na odpověď – „Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře“ odpověděly 4 (tj. 7 %) všeobecné sestry, a ţe smí všeobecné sestry ošetřovat centrální ţilní vstup pouze pod odborným dohledem lékaře, odpověděla jedna (tj. 2 %) všeobecná sestra. Ţádná (tj. 0 %) všeobecná sestra neoznačila poslední moţnou odpověď „Všeobecná sestra neošetřuje centrální ţilní vstup“. SsSZ označily první moţnost také ve vysokém počtu. Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře smí podle mínění SsSZ všeobecná sestra ošetřovat centrální ţilní vstup. Takto odpovědělo 30 (tj. 83 %) SsSZ. Dále 3 (tj. 8 %) SsSZ odpovědělo, ţe centrální ţilní vstup smí všeobecné sestry ošetřovat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Jedna (tj. 3 %) SsSZ označila třetí moţnou odpověď – pod odborným dohledem a 2 (tj. 6 %) SsSZ označily poslední moţnost odpovědi, ţe všeobecné sestry neošetřují centrální ţilní vstupy. - 63 -

Následující tabulka č. 19 a graf č. 9 ukazují, ţe v této problematice se sestry většinou dobře orientují a vědí tedy, ţe všeobecné sestry ošetřují centrální ţilní vstupy bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Tabulka č. 19 uvádí absolutní hodnoty a graf č. 9 znázorňuje relativní hodnoty správných a nesprávných hodnot a ukazuje na rozdílnost mezi oslovenými nemocnicemi. Tabulka č. 19. Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou – B. 15. B - Ošetřování centrálního ţilního

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

23

27

50

Nesprávná odpověď

1

4

5

24

31

55

Správná odpověď

12

18

30

Nesprávná odpověď

0

6

6

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

vstupu všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

15. Všeobecná sestra ošetřuje centrální žilní vstupy 100%

100%

96% 87%

90%

75%

80% 70% 60%

Správná odpověď

50%

Nesprávná odpověď

40% 25%

30% 20% 10%

13% 4%

0%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 9. Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou.

Všeobecných sester v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky správně odpovědělo 23 (tj. 96 %), nesprávně odpověděla pouze 1 (tj. 4 %) všeobecná sestra.

- 64 -

V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovědělo 27 (tj. 87 %) všeobecných sester správně a 4 (tj. 13 %) všeobecné sestry odpověděly špatně. SsSZ v nemocnicích s 6-ti a méně resuscitačními lůţky odpověděly na tuto otázku ve 100 % správně. 100 % SsSZ představuje počet 12. V druhé skupině nemocnic, tedy nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky, odpověděly SsSZ správně v 18 (tj. 75 %) případech a nesprávné odpovědi označilo 6 (tj. 25 %) SsSZ. Poloţka č. 16 zní: Všeobecná sestra podává nitroţilní injekce. Tato otázka byla zařazena z toho důvodu, ţe aplikace nitroţilní injekce je téměř kaţdodenní činností sester pracujících na odděleních ARO/JIP. Jestli sestry ví nebo neví, zda mají tuto činnost ve vyhlášce upravující jejich kompetence, ukazuje tabulka č. 20. Správná odpověď je: Všeobecná sestra podává nitroţilní injekce bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Tabulka č. 20. Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou. 16. Podávání nitroţilní injekce všeobecnou

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

5

3

8

19

26

45

Pod odb. dohledem

0

0

0

Nepodává

0

2

2

24

31

55

0

1

1

11

15

26

Pod odb. dohledem

1

1

2

Nepodává

0

7

7

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

- 65 -

Z počtu 55 (tj. 100 %) všeobecných sester odpovědělo 8 (tj. 15 %) všeobecných sester, ţe podávat nitroţilní injekce lze bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. 45 (tj. 82 %) všeobecných sester označilo odpověď, která zní „ Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře“. Na odpověď „Pod odborným lékařem“ neodpověděla ţádná (tj. 0 %) všeobecná sestra. 2 (tj. 4 %) všeobecné sestry si myslí, ţe všeobecná sestra nitroţilní injekce nepodává. SsSZ odpovídaly následovně. Z počtu 36 (tj. 100 %) SsSZ odpověděla 1 (tj. 3 %), ţe všeobecná sestra podává nitroţilní injekce bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Dalších 26 (tj. 72 %) SsSZ označilo správnou odpověď, coţ je podávání nitroţilní injekce bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Pod odborným dohledem lékaře odpověděly 2 (tj. 6 %) SsSZ a 7 (tj. 19 %) odpovědělo, ţe všeobecná sestra nitroţilní injekce nepodává. Správně odpovědělo 45 všeobecných sester, coţ činí 82 % správných odpovědí z celkového počtu 55 odpovídajících všeobecných sester. SsSZ odpověděly z celkového počtu 36 správně 26 SsSZ, coţ činí 72 %. Pro ucelenou představu jsou hodnoty uvedeny v následující tabulce č. 21, kde je také vyjádřen rozdíl mezi menšími a velkými nemocnicemi. Tabulka č. 21. Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou – B. 16.

B

-

Podávání

nitroţilní

injekce

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

19

26

45

Nesprávná odpověď

5

5

10

24

31

55

Správná odpověď

11

15

26

Nesprávná odpověď

1

9

10

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

- 66 -

16. Všeobecná sestra podává nitrožilní injekce

100%

92% 84%

79% 80%

63% 60%

Správná odpověď

38%

40% 21%

Nesprávná odpověď

16%

20%

8%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 10. Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou.

Všeobecných sester z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky správně odpovědělo 19 (tj. 79%) a 5 (tj. 21 %) všeobecných sester odpovědělo špatně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovědělo 26 (tj. 84 %) všeobecných sester a 5 (tj. 16 %) jich odpovědělo nesprávně. SsSZ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo 11 (tj. 92 %) správně na otázku, zda všeobecná sestra podává nitroţilní injekce bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Nesprávně odpověděla pouze jedna (tj. 8 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovědělo 15 (tj. 63 %) SsSZ správně. Nesprávnou odpověď uvedlo 9 (tj. 38 %) SsSZ. Nejvíce správných odpovědí označily SsSZ v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky. Naproti tomu nejvíce nesprávných odpovědí označily SsSZ v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. Všeobecné sestry znají tuto činnost v obou druzích nemocnic téměř ve stejném procentuelním zastoupení. Správné odpovědi se pohybují kolem 80 %. Předposlední poloţka, na kterou odpovídaly všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí, je poloţka č. 17 a zněla: Všeobecná sestra vyměňuje tracheostomickou kanylu. Správná odpověď na poloţku č. 17 je: Všeobecná sestra vyměňuje tracheostomickou kanylu bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. - 67 -

Odpovědi respondentů jsou zpracovány v tabulce č. 22 v absolutních hodnotách. Tabulka č. 22. Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou. 17.

Výměna

tracheostomické

kanyly

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

0

0

0

3

2

5

Pod odb. dohledem

4

7

11

Nevyměňuje

17

22

39

24

31

55

0

0

0

4

5

9

Pod odb. dohledem

1

0

1

Nevyměňuje

7

19

26

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

Odpovědi všeobecných sester jsou vztaţeny k počtu 55 respondentů. Ani jedna (tj. 0 %) neoznačila první odpověď. Pouze 5 (tj. 9 %) všeobecných sester odpovědělo, ţe všeobecné sestry smí vyměňovat tracheostomickou kanylu bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. 11 (tj. 20 %) všeobecných sester označilo odpověď c) smí vyměňovat tracheostomickou kanylu pod odborným dohledem lékaře. Nejvíce odpovídaly všeobecné sestry tak, ţe všeobecná sestra tracheostomickou kanylu nevyměňuje. Počet těchto odpovědí tvoří 39 (tj. 79 %) všeobecných sester. Z 36 SsSZ taktéţ ani jedna (tj. 0 %) nezvolila první moţnost. Druhou odpověď uvedlo jen 9 (tj. 25 %) SsSZ a 1 (tj. 3 %) označila třetí moţnou odpověď. Ţe nevyměňuje všeobecná sestra tracheostomickou kanylu, označilo nejvíce SsSZ tak jako všeobecné sestry. Tuto skupinu odpovědí tvoří 26 (tj. 72 %) SsSZ. Vzhledem k tomu, ţe správná odpověď měla znít: Všeobecná sestra vyměňuje tracheostomickou kanylu bez odborného dohledu na základě indikace lékaře, dá se říct, ţe ani všeobecné sestry ani SsSZ tuto činnost nevykonávají a neznají přesné znění - 68 -

vyhlášky. Správných odpovědí tedy bylo 9 % u všeobecných sester a 25 % u SsSZ. Přesné rozloţení správných a nesprávných odpovědí je uvedeno v tabulce č. 23 a grafu č. 11, kde je také rozdělení nemocnic. V tabulkách jsou uvedeny absolutní hodnoty a v grafu relativní hodnoty. Tabulka č. 23. Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou – B. 17. B - Výměna tracheostomické kanyly

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

3

2

5

Nesprávná odpověď

21

29

50

24

31

55

Správná odpověď

4

5

9

Nesprávná odpověď

8

19

27

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

17. Všeobecná sestra vyměňuje tracheostomickou kanylu

94%

100%

88% 79%

80% 67% 60%

Správná odpověď Nesprávná odpověď

33%

40%

21% 20%

13% 6%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 11. Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou.

V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídaly všeobecné sestry na poloţku č. 17 ve větším počtu špatně. Správné odpovědi byly 3 (tj. 13 %) a nesprávných odpovědi bylo 21 (tj. 88 %). V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky byla situace podobná, kdy z počtu 31 (tj. 100 %) všeobecných sester označily 2 (tj. 6 %) správnou odpověď a zbývajících 29 (tj. 94 %) odpovědělo nesprávně. - 69 -

SsSZ odpovídalo v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky 12 (tj. 100 %). Z toho 4 (tj. 33 %) SsSZ označily správnou odpověď a 8 (tj. 67 %) SsSZ označilo odpovědi

nesprávné.

V nemocnicích se sedmi

a více resuscitačními

lůţky

odpovídalo celkem 24 (tj. 100 %) SsSZ. Správných odpovědí bylo 5 (tj. 21 %) a nesprávných odpovědí bylo 19 (tj. 79 %). Nejvíce správných odpovědí uvedly SsSZ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky. Nejvíce nesprávných odpovědí označily všeobecné sestry z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Poslední společná poloţka pro všeobecné sestry a SsSZ je poloţka č. 18, která se týkala cévkování muţe. Přesné znění poloţky bylo: Všeobecná sestra provádí katetrizaci močového měchýře muţů. Správná odpověď na tuto poloţku je: Všeobecná sestra neprovádí katetrizaci močového měchýře muţů. Odpovědi respondentů jsou uvedeny v tabulce č. 24 v absolutních hodnotách. Tabulka č. 24. Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou. 18. Katetrizace močového měchýře muţů

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

0

4

4

3

6

9

Pod odb. dohledem

1

6

7

Neprovádí

20

15

35

24

31

55

0

1

1

0

4

4

Pod odb. dohledem

1

1

2

Neprovádí

11

18

29

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

všeobecnou sestrou Bez odb. dohledu a bez indikace Všeobecná sestra

Bez odb. dohledu na základě indikace

Celkem všeobecných sester Bez odb. dohledu a bez indikace Bez odb. dohledu na SsSZ

základě indikace

- 70 -

Všeobecné sestry odpovídaly následovně. Z celkového počtu 55 (tj. 100 %) respondentů uvedly 4 (tj. 7 %) všeobecné sestry, ţe všeobecná sestra provádí katetrizaci močového měchýře muţů bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Dalších 9 (tj. 16 %) všeobecných sester odpovědělo, ţe provádí katetrizaci močového měchýře muţů bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Ţe katetrizaci močového měchýře muţů provádí pod odborným dohledem lékaře si myslí 7 (tj. 13 %) všeobecných sester a zbývajících 35 (tj. 64 %) odpovědělo, ţe všeobecná sestra katetrizaci močového měchýře muţů neprovádí. SsSZ odpovídaly v celkovém počtu 36 (tj. 100 %) respondentů. Pouze 1 (tj. 3 %) SsSZ odpověděla, ţe katetrizaci močového měchýře muţů všeobecná sestra provádí bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Dále 4 (tj. 11 %) SsSZ uvedly druhou moţnost, ţe všeobecná sestra provádí katetrizaci močového měchýře muţe bez odborného dohledu na základě indikace lékaře a 2 (tj. 6 %) označily třetí moţnou odpověď, coţ je: pod odborným dohledem lékaře. Správnou odpověď d), tzn. ţe všeobecná sestra katetrizaci močového měchýře muţů neprovádí, označilo 29 (tj. 81 %) SsSZ. Celkový přehled odpovědí je opět uveden v následující tabulce č. 25 a v grafu č. 12. V tabulce jsou uvedeny absolutní hodnoty a v grafu jsou relativní hodnoty. Tabulka č. 25. Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou – B. 18. B - Katetrizace močového měchýře

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

20

15

35

Nesprávná odpověď

4

16

20

24

31

55

Správná odpověď

11

18

29

Nesprávná odpověď

1

6

7

Celkem SsSZ

12

24

36

Celkem

36

55

91

muţů všeobecnou sestrou Všeobecná sestra

Celkem všeobecných sester SsSZ

- 71 -

18. Všeobecná sestra provádí katetrizaci močového měchýře mužů

100% 90%

92% 83% 75%

80% 70% 60%

48%

50%

Správná odpověď

52%

Nesprávná odpověď

40% 25%

30% 20%

17% 8%

10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecná sestra

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 12. Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou.

Ze všeobecných sester pracujících v nemocnici s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo 20 (tj. 83 %) správně a 4 (tj. 17 %) nesprávně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky všeobecné sestry odpověděly v počtu 15 (tj. 48 %) správně a 16 (tj. 52 %) nesprávně. SsSZ pracujících v nemocnici se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo 11 (tj. 92 %) správně a pouze 1 (tj. 8 %) SsSZ odpověděla nesprávně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky správně odpovědělo 18 (tj. 75 %) SsSZ a 6 (tj. 25 %) odpovědělo nesprávně. Nejvíce správných odpovědí označily SsSZ v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky. Nejvíce nesprávných odpovědí měly všeobecné sestry v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky.

4.2.1 Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 - č. 18 Závěrečné hodnocení orientace v činnostech všeobecných sester dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. všeobecnými sestrami a sestrami se specializovanou způsobilostí, uvedené v tabulce č. 26, názorně ukazuje rozdílnost správných a nesprávných odpovědí u počtu 55 všeobecných sester a 36 SsSZ. Tabulka uvádí absolutní hodnoty.

- 72 -

Tabulka č. 26. Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18. Zhodnocení otázek č. 13 aţ č. 18

Správně

Špatně

Poloţka č. 13

25

30

Poloţka č. 14

26

29

Poloţka č. 15

50

5

Poloţka č. 16

45

10

Poloţka č. 17

5

50

Poloţka č. 18

35

20

Poloţka č. 13

17

19

Poloţka č. 14

13

23

Poloţka č. 15

30

6

Poloţka č. 16

26

10

Poloţka č. 17

9

27

Poloţka č. 18

29

7

Všeobecná sestra celkem

186

144

SsSZ celkem

124

92

Všeobecná sestra

SsSZ

Protoţe jsou poloţky č. 13 aţ č. 18 jiţ popsány v předcházejícím textu, popíšu pouze celkový počet správných a celkový počet nesprávných odpovědí. Všeobecná sestra mohla maximálně správně odpovědět v počtu 330 odpovědí, poněvadţ počet všeobecných sester odpovídalo v počtu 55 sester a otázek bylo 6. Z 330 (tj. 100 %) celkových odpovědí bylo správně zodpovězeno 186 (tj. 56 %) odpovědí. Špatných odpovědí bylo 144 (tj. 44%). Obecně lze tedy říci, ţe oslovené všeobecné sestry znají svoje činnosti správně v 56 %. SsSZ mohla maximálně správně odpovědět v počtu 216 odpovědí. K tomuto výpočtu jsem došla násobením počtu 36 SsSZ a počtem 6 otázek. Správných odpovědí bylo 124 (tj. 57 %) a nesprávných odpovědí bylo 92 (tj. 43 %). Opět lze tedy předpokládat, ţe dotazované SsSZ znají činnosti všeobecné sestry v 57 %. Jak všeobecné sestry, tak SsSZ znají činnosti všeobecné sestry v nadpoloviční většině, kdy rozdílnost mezi vyšetřovanými skupinami není nějak výrazná. Lze však uvaţovat nad tím, zda je dostačující, aby pouze něco neţ nadpoloviční většina sester znala a orientovala se v činnostech všeobecné sestry a zda je potom relevantní poţadavek sester na zvyšování jejich kompetencí. Můţeme se ptát, zda tento výsledek je z důvodu neznalosti sester v jejich činnostech nebo z důvodu omezení jejich

- 73 -

kompetencí na jejich pracovišti, aniţ by se někdo zajímal o to, jaké činnosti všeobecná sestra má. Jedná se pouze o spekulaci na základě výsledků, které nejsou úplně relevantní. Je ţádoucí a hlavně bezpečné pro pacienta, aby nebyly navyšovány kompetence sestrám, u kterých není jisté, ţe je sestry se stávajícím vzděláním můţou zvládnout. V tabulce č. 27 jsou uvedeny správné odpovědi ve srovnání s nesprávnými, kde následuje rozdělení všeobecných sester a SsSZ a konečně u kaţdé skupiny respondentů jsou uvedeny i rozdíly mezi nemocnicemi s šesti a méně resuscitačními lůţky vůči nemocnicím se sedmi a více resuscitačními lůţky. Všechny rozdíly jsou uvedeny v absolutních hodnotách. Tabulka č. 27. Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 v širším posouzení. Správná odpověď Zhodnocení poloţek

Všeobecné

č. 13 - č. 18

Nesprávná odpověď Všeobecné

SsSZ

sestry

SsSZ

sestry

6-

7+

6-

7+

6-

7+

6-

7+

Poloţka č. 13

12

13

5

12

12

18

7

12

Poloţka č. 14

10

16

2

11

14

15

10

13

Poloţka č. 15

23

27

12

18

1

4

0

6

Poloţka č. 16

19

26

11

15

5

5

1

9

Poloţka č. 17

3

2

4

5

21

29

8

19

Poloţka č. 18

20

15

11

18

4

16

1

6

Celkem

87

99

45

79

57

87

27

65

V následujícím grafu č. 13 jsou pro lepší představu vyobrazeny celkové správné a celkové nesprávné odpovědi ze všech zpracovávaných skupin.

- 74 -

Zhodnocení otázek č. 13 až č. 18 80% 70% 63%

60% 60%

55%

53% 47%

50%

45%

40%

Správná odpověď

38%

40%

Nesprávná odpověď

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Nemocnice 6-

Všeobecné sestry

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 13. Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 v širším posouzení.

Nejvíce správných odpovědí měla skupina SsSZ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky. Druhé místo obsadily všeobecné sestry, taktéţ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky bylo nejméně správných odpovědí. Dané výsledky dokázaly, ţe jsou sestry informovány o činnostech všeobecné sestry ve více neţ 50 %.

- 75 -

4.3 Zhodnocení poloţek č. 19 – č. 26 Nyní následují poloţky č. 19 aţ č. 26, na které odpovídaly pouze sestry se specializovanou způsobilostí. Zatímco sestry se specializovanou způsobilostí by měly znát jak činnosti všeobecné sestry, tak činnosti sester se specializovanou způsobilostí, všeobecné sestry činnosti sester se specializovanou způsobilostí znát nemusí. Z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo 12 SsSZ a z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídalo 24 SsSZ. Celkový počet SsSZ v obou druzích zařízení je 36. Přesné znění otázky č. 19 bylo: Znáte podle Vašeho názoru činnosti SsSZ pro intenzivní péči dle platné legislativy? Otázka je kontrolní pro zhodnocení vlastních znalostí SsSZ. Jestli sestry odpovídaly dle skutečnosti nebo přecenily svoje znalosti, mohu posoudit aţ po zodpovězení poloţek č. 20 aţ č. 26. Celkové zhodnocení znalostí bude tedy uvedeno za poloţkou č. 26. Odpovědi na poloţku č. 19 jsou uvedeny a zpracovány v tabulce č. 28, kde jsou uvedeny hodnoty absolutní a grafu č. 14, kde jsou znázorněny hodnoty relativní. Tabulka č. 28. Znalost činností sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle platné legislativy. 19. Znalost činností SsSZ pro intenzivní

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Ano, znám je zcela přesně

1

2

3

Ano, znám je celkem dobře

6

20

26

Neznám je zcela přesně

5

2

7

Neznám, nezajímá mne to

0

0

0

Celkem SsSZ

12

24

36

péči dle platné legislativy

Z celkového počtu 36 (tj. 100 %) SsSZ odpověděly 3 (tj. 8 %), ţe znají činnosti SsSZ zcela přesně. Celkem dobře je podle svého mínění zná 26 (tj. 72 %) SsSZ a 7 (tj. 19 %) SsSZ odpovědělo, ţe činnosti SsSZ pro intenzivní péči nezná zcela přesně. Ţádná SsSZ neodpověděla, ţe činnosti nezná a ţe ji to nezajímá.

- 76 -

V následujícím grafu č. 14 jsou znázorněny relativní hodnoty odpovědí SsSZ a jsou zde uvedeny rozdíly mezi oběma skupinami nemocnic.

19. Znáte podle Vašeho názoru činnosti SsSZ pro intenzivní péči dle platné legislativy? 100% 90%

83%

80% 70% 60%

50%

50%

Nemocnice 6-

42%

Nemocnice 7+

40% 30% 20% 10%

8%

8%

8% 0%

0%

0% Ano, je v souladu

Nevím, zda je v souladu

Není v souladu a nesouhlasím s tím

Není v souladu a nezajímám se o to

Graf č. 14. Znalost činností sester se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle platné legislativy.

V nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídalo 12 (tj. 100 %) SsSZ, kdy pouze 1 (tj. 8 %) se domnívá, ţe zná činnosti zcela přesně. 6 (tj. 50 %) SsSZ udává, ţe zná činnosti celkem dobře a 5 (tj. 42 %) SsSZ odpovědělo, ţe činnosti SsSZ pro intenzivní péči nezná zcela přesně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídaly SsSZ v odlišném procentuelním zastoupení, neţ tomu bylo u SsSZ v předcházející skupině. Z celkového počtu 24 (tj. 100 %) se 2 (tj. 8 %) SsSZ domnívají, ţe znají činnosti zcela přesně. 20 (tj. 83 %) SsSZ udává, ţe zná činnosti SsSZ pro intenzivní péči celkem dobře a 2 (tj. 8 %) SsSZ tyto činnosti neznají zcela přesně. Největší procentuelní zastoupení bylo v odpovědi „Ano, znám činnosti SsSZ pro intenzivní péči dle platné legislativy celkem dobře“, a to jak v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky, tak v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. Následující poloţka č. 20 je první otázkou ze sedmi týkajících se činností SsSZ pro intenzivní péči. Přesné znění otázky je: Sestra pro intenzivní péči provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami. - 77 -

Správná odpověď na tuto poloţku je: Sestra pro intenzivní péči provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami pod odborným dohledem lékaře. Pro zodpovězení této poloţky měli respondenti na výběr z pěti odpovědí, a to u všech následujících otázek stejně. Znění odpovědí bylo následující: a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. c) Pod odborným dohledem lékaře. d) Pod přímým vedením lékaře. e) Sestra pro intenzivní péči zmiňovanou činnost neprovádí. Odpovědi na tuto poloţku jsou uvedeny v tabulce č. 29 a jsou v absolutních hodnotách. Tabulka č. 29. Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči. 20. Zajištění dýchacích cest dostupnými Nemocnice 6pomůckami sestrou pro intenzivní péči

Nemocnice 7+

Celkem

Bez odb. dohledu a bez indikace

1

5

6

Bez odb. dohledu na základě indikace

1

2

3

Pod odb. dohledem lékaře

7

4

11

Pod přímým vedením lékaře

2

8

10

Neprovádí

1

5

6

Celkem SsSZ

12

24

36

SsSZ odpovídaly z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů na uvedené moţnosti následovně: odpověď a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře označilo 6 (tj. 17 %) SsSZ. 3 (tj. 8 %) uvedly druhou moţnost. Třetí odpověď označilo nejvíce SsSZ a to v počtu 11 (tj. 31 %) respondentů. Odpověděly tak, ţe sestry pro intenzivní péči zajišťují dýchací cesty dostupnými pomůckami pod odborným dohledem lékaře. Moţnost „Pod přímým vedením lékaře“ zvolilo 10 (tj. 28 %) dotazovaných. Zbývajících 6 (tj. 17 %) SsSZ odpovědělo, ţe sestry pro intenzivní péči neprovádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami. Pro ucelenou představu ukazuje tabulka č. 30 a graf č. 14, ţe co se týká první poloţky, která ověřovala znalost činností u SsSZ, ne všechny znají správnou odpověď. Jsou zde porovnány i odpovědi v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky a se sedmi a více resuscitačními lůţky. - 78 -

Opět jsou v tabulce č. 30 uvedeny absolutní hodnoty a v grafu č. 15 relativní hodnoty. Tabulka č. 30. Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči – B. 20.

B

Zajištění

-

dostupnými

dýchacích

pomůckami

sestrou

cest pro Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

intenzivní péči SsSZ

Správná odpověď

7

4

11

Nesprávná odpověď

5

20

25

12

24

36

Celkem SsSZ

20. Sestra pro intenzivní péči provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

83%

58% Správná odpověď

42%

Nesprávná odpověď

17%

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 15. Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči.

V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo z počtu 12 (tj. 100 %) SsSZ správně 7 (tj. 58 %) SsSZ. Nesprávně odpovědělo 5 (tj. 42 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovídaly sestry v nadpoloviční většině nesprávně. Správně odpovědělo pouze 5 (tj. 17 %) SsSZ z celkového počtu 25 (tj. 100 %) a celých 20 (tj. 83 %) SsSZ odpovědělo nesprávně. Poloţka č. 21 zněla: Sestra pro intenzivní péči provádí katetrizaci močového měchýře muţů.

- 79 -

Tato poloţka byla i v části, kde jsem zjišťovala činnosti všeobecné sestry. Odpovídaly všeobecné sestry i SsSZ. Zatímco všeobecná sestra katetrizaci močového měchýře muţe neprovádí, pouze u ní asistuje, SsSZ tuto činnost provádějí. Proto je tato poloţka i v části určené pro sestry pro intenzivní péči. Odpovědi SsSZ na tuto poloţku jsou zpracovány do tabulky č. 31, kde jsou uvedeny hodnoty absolutní. Tabulka č. 31. Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči. 21. Katetrizace močového měchýře muţů

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Bez odb. dohledu a bez indikace

0

5

5

Bez odb. dohledu na základě indikace

6

16

22

Pod odb. dohledem lékaře

2

2

4

Pod přímým vedením lékaře

0

0

0

Neprovádí

4

1

5

Celkem SsSZ

12

24

36

sestrou pro intenzivní péči

Z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů označilo k poloţce č. 21, týkající se katetrizace močového měchýře, 5 (tj. 14 %) SsSZ odpověď a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Největší skupinu tvoří odpovědi SsSZ, které uvedly, ţe katetrizaci močového měchýře muţe smí sestra pro intenzivní péči provádět bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Tato skupina tvořila 22 (tj. 61 %) respondentů. 4 (tj. 11 %) SsSZ označilo odpověď c) a ţádná SsSZ neoznačila moţnost d). Poslední moţnost, ţe sestry pro intenzivní péči katetrizaci močového měchýře muţů neprovádí, zvolilo 5 (tj. 14 %) SsSZ. Správnou odpověď označilo 22 (tj. 61 %) SsSZ. Zbývajících 49 % respondentů odpovědělo nesprávně. Pro lepší názornost jsou údaje zpracovány v tabulce č. 32, kde jsou uvedeny absolutní hodnoty a v grafu č. 16, kde jsou hodnoty znázorněny v relativní četnosti.

- 80 -

Tabulka č. 32. Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči – B. 21. B - Katetrizace močové měchýře muţů

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

6

16

22

Špatná odpověď

6

8

14

12

24

36

sestrou pro intenzivní péči SsSZ Celkem SsSZ

21. Sestra pro intenzivní péči provádí katetrizaci močového měchýře mužů 80% 67%

70% 60%

50%

50%

50%

Správná odpověď

40%

33%

Nesprávná odpověď

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 16. Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči.

Nejdříve hodnotím odpovědi z nemocnic s rovným nebo menším počtem resuscitačních lůţek, neţ je počet 6, kde celkový počet respondentů činí 12 SsSZ. Následně hodnotím odpovědi z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky s počtem odpovídajích SsSZ 24. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo z 12 (tj. 100 %) 6 (tj. 50 %) SsSZ správně a 6 (tj. 50 %) SsSZ nesprávně. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, kde odpovídalo 24 (tj. 100 %) SsSZ, správnou odpověď zvolilo 16 (tj. 67 %) SsSZ a 8 (tj. 33 %) SsSZ odpovědělo nesprávně. Z grafu je vidět, ţe více správných odpovědí označily SsSZ v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. Následuje zhodnocení poloţky č. 22, která má přesné znění: Sestra pro intenzivní péči provádí kardiopulmonální resuscitaci (dále jen KPR) s pouţitím dostupného technického vybavení. - 81 -

Respondenti na tuto poloţku měli správně odpovědět: Sestra pro intenzivní péči provádí KPR s pouţitím dostupného technického vybavení bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. S KPR se sestry na ARO/ JIP setkávají častěji neţ na jiných odděleních a proto mě zajímalo, zda SsSZ vědí, ţe tuto činnost smí provádět s pouţitím dostupného technického vybavení bez odborného dohledu a indikace lékaře.

Odpovědi sester

z dotazovaných oddělení jsou uvedeny v tabulce č. 33 v absolutních hodnotách. Tabulka č. 33. Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči. 22. Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

péči Bez odb. dohledu a bez indikace

10

12

22

Bez odb. dohledu na základě indikace

0

4

4

Pod odb. dohledem lékaře

1

2

3

Pod přímým vedením lékaře

1

6

7

Neprovádí

0

0

0

Celkem SsSZ

12

24

36

Z celkového počtu 36 respondentů odpovědělo správně na tuto otázku 22 (tj. 61 %) SsSZ a zvolilo moţnost a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. 4 (tj. 11 %) SsSZ označily odpověď b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Třetí moţnost označily 3 (tj. 8 %) SsSZ a 7 (tj. 19 %) SsSZ označilo odpověď čtvrtou. Poslední odpověď, ţe sestry pro intenzivní péči neprovádí KPR s pouţitím dostupného technického vybavení, neoznačila ţádná SsSZ. Opět je uvedena přehledná tabulka, pod č. 34, ve které jsou absolutní hodnoty odpovědí z otázky č. 22. Pro grafické znázornění je pak uveden graf č. 17 s relativními hodnotami.

- 82 -

Tabulka č. 34. Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči - B. 22. B - Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

pro intenzivní péči SsSZ

Správná odpověď

10

12

22

Nesprávná odpověď

2

12

14

12

24

36

Celkem SsSZ

22. Sestra pro intenzivní péči provádí KPR s použitím dostupného technického vybavení 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

83%

50%

50%

Správná odpověď Nesprávná odpověď

17%

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 17. Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči.

SsSZ v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky dopadly ve srovnání s nemocnicemi se sedmi a více resuscitačními lůţky lépe. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo z celkového počtu 12 (tj. 100 %) respondentů 10 (tj. 83 %) SsSZ správně a nesprávně odpověděly pouze 2 (tj. 17 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpověděla z celkového počtu 24 (tj. 100 %) respondentů správně polovina SsSZ, coţ je 12 (tj. 50 %) dotazovaných SsSZ. Druhou polovinu tvoří taktéţ 12 (tj. 50 %) SsSZ a jejich odpovědi byly nesprávné. Po poloţce č. 22 následuje poloţka č. 23, která zní: Sestra pro intenzivní péči provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem. - 83 -

I toto je činnost, se kterou se SsSZ často setkávají na svých odděleních. Dnes, kdy je prokazatelně zjištěno, ţe maximální prospěch pro pacienta má v indikovaných případech co moţná nejčasnější defibrilace a tento úkon se formou automatizovaných externích defibrilátorů přesunuje i do kompetence laické veřejnosti, by SsSZ měly vědět, ţe spadá do jejich činností a měly by defibrilaci umět správně provést. Jak SsSZ odpovídaly je uvedeno v tabulce č. 35, kde jsou uvedeny absolutní hodnoty. Tabulka č. 35. Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči. 23. Provádí defibrilace srdce elektrickým

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Bez odb. dohledu a bez indikace

8

12

20

Bez odb. dohledu na základě indikace

1

5

6

Pod odb. dohledem lékaře

1

1

2

Pod přímým vedením lékaře

2

6

8

Neprovádí

0

0

0

Celkem SsSZ

12

24

36

výbojem sestrou pro intenzivní péči

Na tuto otázku znalo správnou odpověď z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů 20 (tj. 56 %) SsSZ. Označily odpověď a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. 6 (tj. 17 %) SsSZ odpovědělo b), tedy bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. 2 (tj. 6 %) SsSZ označily odpověď c), tj. pod odborným dohledem lékaře a 8 (tj. 22 %) SsSZ zvolilo odpověď d) tzn. pod přímým vedením lékaře. Poslední moţnost, tedy ţe SsSZ defibrilaci neprovádí, neoznačila ţádná sestra (tj. 0 %). 56 % SsSZ odpovědělo správně a 44 % tedy odpovědělo nesprávně. Tabulka č. 36 ukazuje srovnání správných a nesprávných odpovědí v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky s nemocnicemi se sedmi a více resuscitačními lůţky. Za tabulkou následuje grafické zpracování v podobě grafu č. 18 s relativními hodnotami.

- 84 -

Tabulka č. 36. Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči – B. 23. B - Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

péči SsSZ

Správná odpověď

8

12

20

Nesprávná odpověď

4

12

16

12

24

36

Celkem SsSZ

23. Sestra pro intenzivní péči provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem 80% 70%

67%

60%

50%

50%

50%

Správná odpověď

40%

33%

Nesprávná odpověď

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 18. Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči.

Lépe odpovídaly SsSZ v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky, kdy správně odpovědělo 8 (tj. 67 %) SsSZ z celkového počtu 12 (tj. 100 %) respondentů. Nesprávných odpovědí bylo o polovinu méně. 4 (tj. 33 %) SsSZ vyplnily v dotazníku nesprávné odpovědi. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpověděly sestry v 50 % odpovědí správně. Z celkového počtu 24 (tj. 100 %) respondentů tedy správně i nesprávně odpovědělo po 12-ti (tj. po 50 %) SsSZ. Poloţka č. 24 zněla: Sestra pro intenzivní péči provádí extubaci tracheální rourky. Správná odpověď na tuto poloţku zní: Sestra pro intenzivní péči provádí extubaci tracheální rourky pod přímým vedením lékaře. Zpracované odpovědi dotázaných jsou uvedeny v tabulce č. 37, kde jsou uvedeny v absolutních hodnotách. - 85 -

Tabulka č. 37. Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči. 24. Provádění extubace tracheální rourky

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Bez odb. dohledu a bez indikace

0

0

0

Bez odb. dohledu na základě indikace

3

9

12

Pod odb. dohledem lékaře

1

6

7

Pod přímým vedením lékaře

7

6

13

Neprovádí

1

3

4

Celkem SsSZ

12

24

36

sestrou pro intenzivní péči

Z celkového počtu 36 (tj. 100 %) respondentů ţádná (tj. 0 %) SsSZ neodpověděla, ţe by sestra pro intenzivní péči prováděla extubaci tracheální rourky bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. 12 (tj. 33 %) SsSZ odpovědělo, ţe tuto činnost smí vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Dalších 7 (tj. 19 %) SsSZ dalo přednost odpovědi c) Pod odborným dohledem lékaře. Ţe můţe sestra pro intenzivní péči provádět extubaci pod přímým vedením lékaře odpovědělo 13 (tj. 36 %) SsSZ. Pouze 4 (tj. 11 %) SsSZ se vyjádřily, ţe sestra pro intenzivní péči neprovádí extubaci tracheální rourky. Správně odpovědělo 13 (tj. 36 %) SsSZ, ţe sestra pro intenzivní péči provádí extubaci tracheální rourky pod přímým vedením lékaře. Nesprávně odpovědělo 64 % SsSZ. Tabulka č. 38 a graf č. 19 ukazuje názorně správné a nesprávné odpovědi, a to v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. V tabulce jsou uvedeny hodnoty absolutní a v grafu jsou znázorněny hodnoty relativní. Tabulka č. 38. Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči - B. 24. B - Provádění extubace tracheální

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

7

6

13

Nesprávná odpověď

5

18

23

12

24

36

rourky sestrou pro intenzivní péči SsSZ Celkem SsSZ

- 86 -

24. Sestra pro intenzivní péči provádí extubaci tracheální rourky 90% 75%

80% 70% 60%

58%

50%

Správná odpověď

42%

Nesprávná odpověď

40% 25%

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 19. Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči.

V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovídaly SsSZ následovně. Z počtu 12 (tj. 100 %) respondentů odpovědělo správně 7 (tj. 58 %) SsSZ a nesprávně odpovědělo 5 (tj. 42 %) SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovědělo z počtu 24 (tj. 100 %) respondentů správně pouze 6 (tj. 25 %) SsSZ a nesprávně odpovědělo aţ 18 (tj. 75 %) SsSZ. Z daného grafu vyplývá, ţe v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky opět označilo správnou odpověď více SsSZ neţ v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. Předposlední poloţka č. 25 zjišťovala, jestli SsSZ vědí, zda sestra pro intenzivní péči smí či nesmí provádět punkci artérie. Přesné znění této otázky v dotazníku bylo: Sestra pro intenzivní péči provádí punkci artérie radialis. Správné označení odpovědi u této poloţky je: Sestra pro intenzivní péči provádí punkci artérie radialis pod přímým vedením lékaře. Dotazované sestry měly opět na výběr z 5 - ti odpovědí. Odpovědi jsou zpracované v tabulce č. 39 s absolutními hodnotami.

- 87 -

Tabulka č. 39. Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči. 25. Provádění punkce artérie radialis

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Bez odb. dohledu a bez indikace

0

0

0

Bez odb. dohledu na základě indikace

2

9

11

Pod odb. dohledem lékaře

4

6

10

Pod přímým vedením lékaře

4

3

7

Neprovádí

2

6

8

Celkem SsSZ

12

24

36

sestrou pro intenzivní péči

Z celkového počtu 36 respondentů neodpověděla ani jedna (tj. 0 %) SsSZ, ţe sestra pro intenzivní péči můţe provádět punkci artérie radialis bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Nejvíce SsSZ označilo druhou moţnost. Tato nejpočetnější skupina SsSZ byla zastoupena 11 (tj. 31 %) SsSZ. 10 (tj. 28 %) SsSZ označilo třetí moţnou odpověď, tedy ţe provádí punkci artérie radialis pod odborným dohledem lékaře. Pouze 7 (tj. 19 %) SsSZ si myslí, ţe smí provádět tuto punkci pouze pod přímým vedením lékaře. Poslední skupinou je 8 (tj. 22 %) SsSZ, které označily moţnost e), tedy ţe sestra pro intenzivní péči punkci artérie radialis neprovádí. Tuto poloţku zodpovědělo správně nejméně SsSZ. Správnou moţnost označilo pouze 7 SsSZ, coţ činí z celkového počtu 36 respondentů pouze 19 % SsSZ. Rozloţení odpovědí je uvedeno v tabulce č. 40 s absolutními hodnotami a grafu č. 20 s hodnotami relativními. Tabulka č. 40. Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči – B. 25. B - Provádění punkce artérie radialis

Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

Správná odpověď

4

3

7

Nesprávná odpověď

8

21

29

12

24

36

sestrou pro intenzivní péči SsSZ Celkem SsSZ

- 88 -

25. Sestra pro intenzivní péči provádí punkci artérie radialis 100% 88%

90% 80% 67%

70% 60%

Správná odpověď

50% 40%

Nesprávná odpověď

33%

30% 20%

13%

10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 20. Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči.

Na tuto poloţku bylo více odpovědí nesprávných, nicméně v nemocnicích s šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo správně znovu více SsSZ neţ SsSZ v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpověděly správně pouhé 4 (tj. 33 %) SsSZ. Nesprávně odpovědělo 8 (tj. 67 %) SsSZ z celkového počtu 12 (100 %) respondentů. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpověděly správně z počtu 24 (tj. 100 %) respondentů pouze 3 (tj. 13 %) SsSZ a 21 (tj. 88 %) SsSZ odpovědělo nesprávně. Poslední poloţka č. 26 měla přesné znění: Sestra pro intenzivní péči zavádí nazogastrickou a jejunální sondu pacientům v bezvědomí starším 10 let. S touto poloţkou měly sestry největší problém a dotazovaly se na správnost uvedení této poloţky. Jejich dotazy směřovaly na zavádění jejunální sondy. Podle jejich mínění by na zavádění těchto druhů sond odpovídaly různě. Nicméně dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. je toto znění v pořádku a dotazované sestry si s tím měly poradit. Rozloţení jejich odpovědí je zaznamenáno v tabulce č. 41 s absolutními hodnotami.

- 89 -

Tabulka č. 41. Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči. 26. Zavádění nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

sestrou pro intenzivní péči Bez odb. dohledu a bez indikace

0

2

2

Bez odb. dohledu na základě indikace

11

15

26

Pod odb. dohledem lékaře

1

2

3

Pod přímým vedením lékaře

0

1

1

Nezavádí

0

4

4

Celkem SsSZ

12

24

36

I s touto otázkou pracovalo 36 (tj. 100 %) respondentů. Z tohoto počtu odpověděly 2 (tj. 6 %) SsSZ, ţe sestry pro intenzivní péči zavádí výše zmíněné sondy bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. 26 (tj. 72 %) SsSZ označilo druhou odpověď, která zní: Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. Moţnost: „Pod odborným dohledem lékaře“ zvolily 3 (tj. 8 %) SsSZ. Pouze jedna (tj. 3 %) SsSZ označila odpověď: „Pod přímým vedením lékaře“. Poslední moţností byla odpověď, ţe sestra pro intenzivní péči nezavádí nasogastrickou a jejunální sondu pacientům v bezvědomí starším 10 let a tuto moţnost zvolily 4 (tj. 11 %) SsSZ. I přes nejasnosti s jejunální sondou v otázce, se dotazované sestry vypořádaly s otázkou velmi dobře, poněvadţ správně odpovědělo 26 (tj. 72 %) SsSZ z obou druhů nemocnic. Názorné rozloţení odpovědí je uvedeno v tabulce č. 42, která je doplněna grafem č. 21. V tabulce jsou četnosti uvedeny v hodnotách absolutních, v grafu pak v hodnotách relativních.

- 90 -

Tabulka č. 42. Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči - B. 26. B - Zavádění nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

sestrou pro intenzivní péči SsSZ

Správná odpověď

11

15

26

Nesprávná odpověď

1

9

10

12

24

36

Celkem SsSZ

26. Sestra pro intenzivní péči zavádí nazogastrickou a jejunální sondu pacientům v bezvědomí starším 10 let

100%

92%

80% 63% 60%

Správná odpověď

38%

40% 20%

Nesprávná odpověď

8%

0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+ SsSZ

Graf č. 21. Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči.

Na poslední poloţku odpovědělo znovu správně více SsSZ z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky. V těchto nemocnicích odpovídalo na tuto otázku celkem 12 (tj. 100 %) respondentů a z toho 11 (tj. 92 %) uvedlo správnou odpověď. Pouze 1 (tj. 8 %) SsSZ označila nesprávnou odpověď. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky odpovědělo z celkového počtu 24 (tj. 100 %) respondentů správně 15 (tj. 63 %) dotazovaných SsSZ a nesprávně 9 (tj. 38 %) SsSZ.

- 91 -

4.3.1 Závěrečné zhodnocení poloţek č. 20 – č. 26 Hodnocení správných odpovědí týkající se činností sester pro intenzivní péči je uvedeno v tabulce č. 43, kde jsou v absolutních četnostech. Odpovídalo 36 respondentů na 7 poloţek. Jedná se o poloţky č. 20 aţ č. 26. Tabulka č. 43. Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26. Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26

SsSZ

Správně

Nesprávně

Poloţka č. 20

11

25

Poloţka č. 21

22

14

Poloţka č. 22

22

14

Poloţka č. 23

20

16

Poloţka č. 24

13

23

Poloţka č. 25

7

29

Poloţka č. 26

26

10

121

131

SsSZ celkem

Slovní zhodnocení kaţdé poloţky je jiţ popsáno v předcházejícím textu. Hodnocení této tabulky bude výhradně k celkovému počtu odpovídajících SsSZ ze všech skupin nemocnic. Z celkových moţných 252 (tj. 100 %) odpovědí odpověděly SsSZ správně v počtu 121, coţ činí 48 %. Nesprávně označených odpovědí bylo 131 (tj. 52 %). Pro komplexní hodnocení odpovědí SsSZ v různých skupinách nemocnic je vypracována tabulka č. 44 a graf č. 21. V tabulce jsou uvedeny hodnoty absolutní a v grafu jsou uvedeny hodnoty relativní.

- 92 -

Tabulka č. 44. Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení. Zhodnocení poloţek č. Správná odpověď Nesprávná odpověď 20

-

č.

26

v širším

posouzení

SsSZ

Celkem

SsSZ Správně Nesprávně

6-

7+

6-

7+

Poloţka č. 20

7

4

5

20

11

25

Poloţka č. 21

6

16

6

8

22

14

Poloţka č. 22

10

12

2

12

22

14

Poloţka č. 23

8

12

4

12

20

16

Poloţka č. 24

7

6

5

18

13

23

Poloţka č. 25

4

3

8

21

7

29

Poloţka č. 26

11

15

1

9

26

10

Celkem

53

68

31

100

121

131

V následujícím grafu č. 22 jsou uvedeny relativní hodnoty z tabulky č. 44.

Zhodnocení otázek č. 20 až č. 26 80% 70% 63% 60% 60% 52% 48%

50% 40% 40%

Správná odpověď

37%

Nesprávná odpověď

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

SsSZ

Graf č. 22. Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení.

Maximální počet správných odpovědí, u SsSZ v poloţkách č. 20 aţ č. 26, je 252 (tj. 100 %). Odpovídalo 36 SsSZ, kdy 12 SsSZ pocházelo z nemocnic se šesti a méně - 93 -

resuscitačními lůţky a 24 SsSZ pocházelo z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Nejvíce správných odpovědí měla skupina SsSZ z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky s počtem 68 (tj. 63 %) odpovědí. Z procentuelního hlediska bylo méně správných odpovědí z dotazníků pocházejících od SsSZ z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Správných odpovědí z těchto nemocnic bylo 68 (tj. 40 %). Nesprávných odpovědí bylo tedy méně v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky. Z celkového počtu 84 moţných odpovědí činil podíl nesprávných odpovědí 31 (tj. 37 %). V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky označily SsSZ 100 (tj. 60 %) nesprávných odpovědí.

4.3.2 Závěrečné zhodnocení odpovědí sester se specializovanou způsobilostí o činnostech všeobecné sestry a sestry pro intenzivní péči Protoţe SsSZ odpovídaly i v předešlých poloţkách týkajících se činností všeobecných sester, je vytvořena tabulka č. 45 a č. 46. Jsou zde uvedeny absolutní hodnoty z otázek č. 13 aţ č. 18 týkající se pouze činností všeobecných sester a z otázek č. 20 aţ č. 26. V tabulce č. 45 jsou uvedeny odpovědi ze 13 - ti otázek v porovnání správných a špatných odpovědí. V tabulce č. 46 je pak navíc uvedena rozlišnost odpovědí v obou skupinách nemocnic.

- 94 -

Tabulka č. 45. Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26. Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 26

Správně

Nesprávně

Poloţka č. 13

17

19

Poloţka č. 14

13

23

Poloţka č. 15

30

6

Poloţka č. 16

26

10

Poloţka č. 17

9

27

Poloţka č. 18

29

7

Poloţka č. 20

11

25

Poloţka č. 21

22

14

Poloţka č. 22

22

14

Poloţka č. 23

20

16

Poloţka č. 24

13

23

Poloţka č. 25

7

29

Poloţka č. 26

26

10

245

223

(mimo otázky č. 19)

SsSZ

SsSZ celkem

Slovní zhodnocení kaţdé poloţky je jiţ popsáno v předcházejícím textu. Hodnocení této tabulky bude výhradně k celkovému počtu odpovídajících SsSZ ze všech skupin nemocnic. Z celkových moţných 468 (tj. 100 %) odpovědí uvedly SsSZ správně v počtu 245 odpovědí, coţ činí 52 %. Nesprávných odpovědí bylo 223 (tj. 48 %). Hodnotíme-li tedy komplexně, zda se SsSZ orientují ve svých činnostech dle vyhlášky č. 424/2004 Sb., na základě zjištěných dat lze konstatovat, ţe podle tohoto průzkumu se SsSZ v necelé polovině orientují v činnostech podle § 49 (činnosti sester pro intenzivní péči) zmíněné vyhlášky. Pokud však odpovědi hodnotíme i v souvislosti s činnostmi dle § 4 (činnosti všeobecné sestry) uvedené vyhlášky, znají SsSZ činnosti sester v nadpoloviční většině. Jsem si vědoma toho, ţe na základě dat z tak malého vzorku respondentů nelze zobecňovat závěry, přesto si myslím, ţe by mělo význam podrobněji zkoumat, jak dalece sestry v praxi znají svoje činnosti a jak je naplňují. Širší pohled na zjištěná data umoţňuje tabulka č. 46 s uvedením absolutních hodnot a graf č. 23, kde jsou znázorněny hodnoty relativní. - 95 -

Tabulka č. 46. Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení. zhodnocení Správná odpověď Nesprávná odpověď

Závěrečné

poloţek č. 13 - č. 18 a č. 20 - č. 26

SsSZ

Celkem

SsSZ Správně Nesprávně

6-

7+

6-

7+

Poloţka č. 13

5

12

7

12

17

19

Poloţka č. 14

2

11

10

13

13

23

Poloţka č. 15

12

18

0

6

30

6

Poloţka č. 16

11

15

1

9

26

10

Poloţka č. 17

4

5

8

19

9

27

Poloţka č. 18

11

18

1

6

29

7

Poloţka č. 20

7

4

5

20

11

25

Poloţka č. 21

6

16

6

8

22

14

Poloţka č. 22

10

12

2

12

22

14

Poloţka č. 23

8

12

4

12

20

16

Poloţka č. 24

7

6

5

18

13

23

Poloţka č. 25

4

3

8

21

7

29

Poloţka č. 26

11

15

1

9

26

10

Celkem

98

147

58

165

245

223

Zhodnocení otázek č.13 až č.18 a č.20 až č.26 80% 70% 63% 60% 53%

40%

48%

47%

50%

52%

Správná odpověď

37%

Nesprávná odpověď

30% 20% 10% 0% Nemocnice 6-

Nemocnice 7+

Celkem

SsSZ

Graf č. 23. Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení. - 96 -

Maximální počet správných odpovědí u SsSZ v otázkách č. 13 aţ č. 26 je 468 (tj. 100 %). Odpovídalo 36 SsSZ, kdy 12 SsSZ pocházelo z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky a 24 SsSZ pocházelo z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Nejvíce správných odpovědí měla skupina SsSZ z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky s počtem 98 (tj. 63 %) odpovědí. Méně správných odpovědí bylo z dotazníků pocházejících od SsSZ z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Správných odpovědí z těchto nemocnic bylo 147 (tj. 47 %). Neodpověděly tedy správně ani s 50% úspěšností. Nesprávných odpovědí bylo tedy méně v nemocnicích s menším počtem resuscitačních lůţek. Z celkového počtu 468 (tj. 100 %) moţných odpovědí bylo 58 (tj. 37 %) nesprávných odpovědí. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky označily SsSZ 165 (tj. 53 %) nesprávných odpovědí.

4.4 Vyhodnocení poloţky č. 27 Poloţka č. 27 má přesné znění: Vaše vyjádření a náměty k dané problematice. Respondenti se k danému tématu vyjadřovali sporadicky. Jejich náměty směřovaly k vyššímu finančnímu ohodnocení v případě navyšování činností a k lepším podmínkám pro umoţnění specializačního studia. Dále se respondenti k dané problematice nevyjadřovali.

- 97 -

4.5 Vyhodnocení náplní práce Jeden z cílů tohoto výzkumu bylo zjištění, zda je náplň práce v souladu s legislativou. V této části není moţné numerické vyhodnocení. Je tedy zpracována formou písemného projevu. V náplni práce pro všeobecné sestry nebo pro sestry se specializovanou způsobilostí jsou uvedeny činnosti, které smí konkrétní sestra vykonávat. Protoţe by měla být v souladu s vyhláškou č. 424/2004 Sb., pokusila jsem se o stručné srovnání s uvedenou vyhláškou. Ve Fakultní nemocnici Brno mně bylo v ţádosti o nahlédnutí do náplně práce sester oddělení KARIM vyhověno a po domluvě s náměstkyní ředitele pro nelékařské zdravotnické pracovníky jsem kontaktovala vrchní sestru. Vrchní sestra mně vydala náplně práce všeobecných sester pod/bez odborného dohledu i naplň práce pro zdravotnického záchranáře pracujícího pod odborným dohledem (příloha č. 11 str. 157). Rozdělení sester do platových tříd v tomto zařízení odpovídá náplni práce jednotlivých skupin nelékařských zdravotnických pracovníků. Na tomto oddělení pracují všeobecné sestry s vysokoškolským vzděláním a sestry se specializovanou způsobilostí ve stejné skupině, a to ve skupině všeobecná sestra bez odborného dohledu (platová třída č. 10). V prvním bodě se náplň práce odvolává na vyhlášku č. 424/2004 Sb., ale v kolonce: Druh práce je uvedena pouze všeobecná sestra. Mělo by tedy jít jen o upřesnění, aby všeobecná sestra pracovala dle §§ 3 a 4 vyhlášky č. 424/2004 Sb. a sestra se specializovanou způsobilostí měla náplň přesně danou pro sestru se specializovanou způsobilostí, tedy §§ 48 a 49 vyhlášky č. 424/2004 Sb. Po opakovaném dotazu a z dodané náplně práce vyplývá, ţe obě tyto sestry mají stejné kompetence, poněvadţ je sestra se specializovanou způsobilostí zařazena jako všeobecná sestra bez odborného dohledu. Jediným rozdílem, dle slov vrchní sestry, mezi těmito sestrami je ve vykonávání role školitele. Zapracovávání nově přijatých sester (bod č. 10) na tomto vysoce specializovaném oddělení můţe provádět pouze všeobecná sestra Bc. či Mgr. bez ohledu na specializační vzdělání. Sestra DSIP či sestra se specializací ARIP tuto funkci dle získaných informací od vrchní sestry vykonávat nesmí. Tato skutečnost ovšem není v náplni pro platovou třídu č. 10 uvedena.

- 98 -

Dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. jsou vysoce specializované činnosti dle §§ 48 a 49 v kompetenci sestry se specializovanou způsobilostí. Dle zákona č. 96/2004 Sb. je vysokoškolské vzdělání vzděláním kvalifikačním nikoli specializačním. Způsob zařazení pracovníků ve Fakultní nemocnici Brno by tedy mohl lépe reflektovat platnou legislativu. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně odpovídají popisy pracovní činnosti činnostem (příloha č. 12 str. 160) uvedených ve vyhlášce č. 424/2004 Sb., ale dle vyjádření náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, s kterou jsem osobně jednala, vyšlo najevo, ţe náplně práce by měly v budoucnu mít trochu jinou strukturu, neţ doposud. Kaţdé zdravotnické zařízení má náplně práce vytvořené jinak. Co se neliší, je, ţe náplň práce a jednotlivé činnosti odpovídají vzdělání zdravotnického pracovníka, dále době praxe, typu a specifitě daného pracoviště. Náplň práce by měla ale také odpovídat schopnostem, dovednostem a vědomostem konkrétního zaměstnance. Na vytváření náplně práce se podílí kromě personalistů a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, především vedoucí zdravotničtí pracovníci - tedy vrchní sestra ve spolupráci se staniční sestrou daného oddělení. Do popisu pracovní činnosti patří zejména obecné činnosti společné všem kategoriím zdravotnických pracovníků, dále zde musí být uvedeny činnosti týkající se vlastní ošetřovatelské péče, tedy odborné činnosti i odpovědnosti a pak i specializované činnosti dané specializací pracovníka, ale téţ jak uţ bylo výše řečeno i jeho schopností tyto výkony a činnosti provádět. Lišit se bude náplň práce absolventky zaměřené především na obecné a základní odborné činnosti od náplně práce sestry s dlouholetou praxí. Dalo by se tedy říci, ţe náplň práce by měla být konkrétní na danou pracovní pozici, ale i na konkrétního daného pracovníka. K tomuto cíli směřují i ve FN USA. Současný Popis pracovní činnosti ve FN USA je rozdělen na činnosti vztahující se k vlastní pracovní náplni sestry – ošetřovatelské péči, dále na činnosti vztahující se k odborně výchovné a vzdělávací práci, činnosti organizační a řídící a kontrolní činnosti. Právě toto členění pracovní náplně by v budoucnu chtěla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči změnit. Nejlépe se mi zdála ve FN USA vypracovaná náplň práce pro sestry se specializovanou způsobilostí (SsSZ), kde náplň přesně stanoví, které činnosti SsSZ smí vykonávat. I tak dle mého názoru by náplň mohla být doplněna o některé činnosti, které sestry konkrétně na ARK vykonávají. Např. § 49 odst. 4, z toho důvodu, ţe jsou na - 99 -

ARK někdy hospitalizovaní i pacienti, kterým je zajišťován dýchací přístroj do domácího prostředí. Sestry na tomto oddělení se snaţí kvalitně připravit rodinné příslušníky jak správně pečovat o dýchací cesty v domácí péči. Protoţe na ARK mohou pracovat i zdravotničtí záchranáři, můj další dotaz byl zaměřen na náplň práce zdravotnických záchranářů. Náplň práce pro tyto nelékařské pracovníky nebyla k dispozici, protoţe zatím ve FN USA tyto kategorie pracovníků nebyly zastoupeny. Novelizace zákona č. 96/2004 Sb. umoţňuje práci zdravotnického záchranáře i na pracovišti anesteziologicko-resuscitační péče a dochází tak k všestrannějšímu vyuţití zdravotnických záchranářů. Na anesteziologicko-resuscitační kliniku FN USA byli po této novelizaci přijati i tito pracovníci a došlo tak k vytvoření pracovní náplně i pro tyto kategorie pracovníků. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně byly jiţ zahájeny kroky pro přepracování nynějších náplní prácí pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky a dále se dají předpokládat další změny v této oblasti. O tuto problematiku se nezajímala jen náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, ale i vrchní sestra nemocnice v Nemocnici sv. Zdislavy a.s. Uţ jen tento fakt dokazuje, ţe je tato problematika aktuální a má práce tak přináší první výsledky v oblasti právní ochrany sester. I v ostatních nemocnicích jsem se u vrchních sester setkala se zájmem, kdy se zajímaly o samotné výsledky z dotazníkového šetření, které probíhalo na jejích odděleních. V Nemocnici sv. Zdislavy a.s. je náplň práce (příloha č. 13 str. 164) pro všeobecné sestry v souladu s platnou legislativou. Jsou zde přesně vymezené výkony, které smí všeobecná sestra pod/bez odborného dohledu vykonávat. Nejsou zde však uvedeny všechny výkony z vyhlášky č. 424/2004 Sb., jako např. z § 4 odst. 1 d), který zajišťuje herní aktivity dětí. Ale je pochopitelné, ţe tento bod není zařazen do náplně práce všeobecné sestry na jednotce intenzivní a resuscitační péče pro dospělé. V náplni jsou však i další činnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce všeobecné sestry. U náplně sester se specializovanou způsobilostí by se dalo vytknout jiţ označení jako náplň práce pro všeobecnou sestru na oddělení JIRP nikoli pro sestru se specializovanou způsobilostí. V úvodu se náplň odvolává na vyhlášku č. 424/2004 Sb., kdy tato sestra má náplň činností dle §§ 3 a 4 a §§ 48 a 49 vyhlášky č. 424/2004 Sb. Nicméně jsou zde uvedeny výkony pro všeobecnou sestru a vysoce specializovaných výkonů pro sestry se - 100 -

specializovanou způsobilostí je uvedených velmi málo. Lze předpokládat, ţe se na daném oddělení vysoce specializované výkony neprovádí a tudíţ nemá sestra dostatek praxe pro to, aby tyto výkony vykonávala bez odborného dohledu. Výkony pod přímým vedením lékaře by měly být uvedeny samostatně a ne v části: pod odborným dohledem lékaře. Dále v náplni není přesně vymezen odstavec: bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Do této kategorie činností patří výkony jako např. provádění kardiopulmonální resuscitace s pouţitím dostupného technického vybavení nebo provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem. Dle mého názoru jsou tyto výkony nezbytné pro práci na JIRP či ARO, proto se tato lůţka nazývají resuscitačními. Svým erudovaným zásahem můţe sestra zachránit ţivot pacienta, i kdyţ je lékař hned ve vedlejší místnosti. Nemocnice Třebíč má náplň práce (příloha č. 14 str. 170) pro všeobecné sestry vypracovanou přesně podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. aniţ by byla v náplni zmiňována. V tomto popisu vykonávané práce pro všeobecnou sestru jsou ovšem uvedeny i činnosti sestry pro intenzivní péči. V náplni práce pro sestry se specializovanou způsobilostí jsou uvedeny opět body dle vyhlášky č. 424/2004 Sb., aniţ by tato byla v náplni zmiňována. Nejdříve jsou popsány pracovní činnosti všeobecné sestry a následně činnosti sester pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. Nejsou uvedeny činnosti § 49, odstavce č. (2) sestra pro intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči a odstavec č. (3) sestra pro intenzivní péči se zaměřením na péči v anesteziologii. Jestliţe předpokládám, ţe sestry na ARO připravují pacienta k intubaci, tedy připravují pacienta k celkové anestezii, měl by být v náplni práce i odstavec č. (3). I tato náplň práce je ovšem v souladu s legislativou. V Nemocnici Jihlava se náplň práce (příloha č. 15 str. 183) neodvolává na vyhlášku č. 424/2004 Sb. Podle dodané náplně se všeobecná sestra podílí pod odborným dohledem SsSZ v oboru intenzivní péče, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem, na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Vykonává tedy výkony určené SsSZ s podmínkou odborného dohledu SsSZ, a to buď bez indikace, nebo na základě indikace lékaře. Dále můţe vykonávat činnosti pod odborným dohledem lékaře nebo činnosti pod přímým vedením lékaře. Další úkoly vyplývající z charakteristiky práce daného oddělení

pro

všeobecnou sestru je zajišťování ošetřovatelské péče

- 101 -

prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Činnosti všeobecné sestry jsou tedy podle platné legislativy. V náplni činností pro SsSZ – sestra pro intenzivní péči je zmíněn § 48, ale není uveden název vyhlášky. Činnosti jsou s malými úpravami dle odstavce (1) § 49 vyhlášky č. 424/2004 Sb. – Sestra pro intenzivní péči při péči o pacienty starší 10 let. Uvedené náplně práce všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí jsou pouhým zlomkem náplní v různých zařízeních. Kaţdé zařízení má ve své kompetenci určit si vlastní náplň práce pro své pracovníky. Přesto jsem očekávala, ţe v době, kdy se volá po navyšování činností sester, budou náplně práce daleko více kopírovat činnosti sester dané vyhláškou č. 424/2004 Sb. I kdyţ se o ţádné z náplní nedá říci, ţe by byla v rozporu se zmíněnou vyhláškou, předpokládala jsem i vzhledem k tomu, ţe ve vzorku byly jiţ některé nemocnice akreditované a jiné se na akreditaci připravovaly, daleko méně nepřesností.

- 102 -

5 Diskuse

Tento výzkum, který byl zpracován pomocí anonymních dotazníků, je rozčleněn na tři části. V první části analýzy jsou uvedena data, která slouţí k zařazení respondentů do různých skupin. Data se týkají věku, nejvyššího kvalifikačního vzdělání, druhu specializace, pracovního zařazení, délky praxe. První část analýzy se dále zabývá znalostí náplně práce, její dostupností na pracovišti a tím, zda je náplň práce v souladu s platnou legislativou. V další části se práce zabývá tím, zda sestry znají vyhlášku č. 424/2004 Sb. a především, zda znají činnosti všeobecné sestry, které jsou dané touto vyhláškou. Respondenti jsou rozděleni do čtyř skupin: všeobecná sestra pracující v nemocnici se šesti a méně resuscitačními lůţky, všeobecná sestra pracující v nemocnici se sedmi a více resuscitačními lůţky, sestra se specializovanou způsobilostí pracující v nemocnici se šesti a méně resuscitačními lůţky a poslední skupinu tvoří sestry se specializovanou způsobilostí pracující v nemocnici se sedmi a více resuscitačními lůţky. Na základě zpracování vyplněných dotazníků ze všech oslovených nemocnic jsem dospěla k závěru, ţe na specializovaných odděleních jako je ARO či JIRP nepracuje ani poloviční počet sester se specializovanou způsobilostí. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky odpovědělo pouhých 12 respondentů z počtu 36, ţe pracují na oddělení jako sestry se specializovanou způsobilostí. Z dotazníkového šetření tedy vyplývá, ţe počet SsSZ tvoří třetinu sester pracujících na ARO či JIRP. Ve skutečnosti dle slov vrchních sester těchto nemocnic je souhrnně v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky opravdu přibliţně jedna třetina SsSZ. V nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky pracuje dle dotazníkového šetření 43 % SsSZ. Při ověření této skutečnosti u vrchních sester jsem ovšem zjistila, ţe na jejich odděleních pracuje minimálně 50 % SsSZ. Tato odchylka můţe být dána tím, ţe v oslovených zařízeních neodpovídaly všechny sestry.

- 103 -

Dle hypotézy č. 1a) jsem předpokládala vyšší počet SsSZ na odděleních ARO nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky neţ je 60 %. Nepotvrdila se má hypotéza o počtu SsSZ na odděleních ARO v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky. V další hypotéze č. 1b) jsem předpokládala, ţe v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky je větší procentuelní zastoupení SsSZ neţ 30 % na odděleních ARO či JIRP. Na základě průzkumu bylo zjištěno, ţe na těchto pracovištích pracuje přibliţně 30 % SsSZ. 70 % dotazovaných sester si myslí, ţe zná svou náplň práce přesně. Stejné procento sester uvedlo, ţe jejich náplň práce je v souladu s platnou legislativou. Hypotéza č. 2b) se tedy úplně nepotvrdila, poněvadţ jsem předpokládala, ţe mínění obou skupin sester o souladu náplně práce s vyhláškou č. 424/2004 Sb. bude menší neţ 70 %. Při uţší analýze jsem ovšem zjistila, ţe v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky je o této skutečnosti přesvědčeno 78 % respondentů a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky bylo o souladu s platnou legislativou přesvědčeno jen 65 % dotázaných. V tomto případě se tedy má hypotéza potvrdila. Po prostudování náplní prací jednotlivých dotazovaných oddělení jsem zjistila, ţe náplně práce nejsou zcela přesně definovány. Kaţdá nemocnice má svou náplň práce zpracovanou jinak. V některých nemocnicích se náplň práce odvolává na výše zmíněnou vyhlášku a konkrétně se činnostem nevěnuje, v jiných nemocnicích jsou činnosti popsány konkrétně dle uvedené vyhlášky s vynecháním některých bodů. Tuto skutečnost nelze povaţovat za chybu, protoţe kaţdé zařízení si stanoví, co budou jeho sestry vykonávat. Vzhledem k nekonkrétnosti a k odvolání se jednotlivých náplní práce na platnou vyhlášku nelze procentuelně vyjádřit, nakolik se uvedené náplně shodují s platnou legislativou. Je plně v kompetenci managementu kaţdého zařízení stanovit si náplně práce dle svých poţadavků, předpokladem však je, ţe budou v souladu s vyhláškou č. 424/2004 Sb. Potvrzení hypotézy č. 2a) není tedy moţné. Obecně lze tedy říci, ţe v uvedených zařízeních jsou náplně práce ve shodě s platnou legislativou, ale protoţe činnosti nejsou popsány konkrétně, měly by všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí vyhlášku č. 424/2004 Sb. znát. Ve které zákonné normě lze najít činnosti sester (vyhláška č. 424/2004 Sb.), ví 22 % dotázaných a 63 % uvádí, ţe činnosti jsou někde rozepsané, ale neví kde. Znalost názvu vyhlášky byla o 10 % vyšší u sester v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky – 28 % neţ u sester z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky – 18 %. Tento - 104 -

výsledek byl překvapivý hlavně z důvodu, ţe ve Fakultní nemocnici Brno mají sestry konkrétní vyhlášku vyvěšenou na pobytové místnosti a předpokládala jsem proto zkreslený výsledek ve prospěch nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Protoţe z různých směrů je slyšet poţadavky na zvyšování kompetencí sester, bylo zajímavé zjistit skutečnost, ţe v nadpoloviční většině sestry netouţí po navyšování kompetencí. Všeobecné sestry si myslí v 64 %, ţe jsou kompetence dostatečně široké a tudíţ by je jiţ nenavyšovaly. Sestry se specializovanou způsobilostí, které jsou téhoţ názoru, tvoří skupinu 58 %. Při dalším zpracovávání otázky, která skupina by nejvíce stála o navýšení kompetencí, jsem zjistila, ţe nejvíce by o zvýšení kompetencí stály SsSZ, a to s praxí delší neţ 5 let. V této skupině se 87 % vyjádřilo, ţe by kompetence měly být navýšeny. U všeobecných sester si zvýšení kompetencí přejí nejvíce také respondenti s praxí delší neţ 5 let. Těchto sester je ovšem poloviční počet oproti SsSZ – 44%. Znalost činností všeobecné sestry prokazovaly všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí. Po zhodnocení odpovědí na šest poloţek týkajících se činností všeobecné sestry jsem došla k závěru, ţe znalosti sester se specializovanou způsobilostí o činnostech všeobecné sestry jsou stejné jako znalosti všeobecných sester v tomto směru. 56 % všeobecných sester a 57 % sester se specializovanou způsobilostí odpovědělo správně na šest poloţek týkajících se zmiňovaných činností. Orientace sester v jejich činnostech se lišila dle velikosti nemocnice. Nejlépe odpovídaly sestry se specializovanou způsobilostí z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky. Jejich odpovědi byly v 63 % správné. Ostatní skupiny sester odpověděly také v nadpolovičním počtu správně. Zde se nepotvrdila moje hypotéza č. 3, protoţe jsem předpokládala u všech skupin respondentů znalosti o činnostech všeobecné sestry menší neţ 50 %. Znalosti činností sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. prokazovaly pouze sestry se specializovanou způsobilostí. Respondenti odpovídali na sedm poloţek týkajících se činností sester se specializovanou způsobilostí dle uvedené vyhlášky. Podle vlastního mínění 72 % sester se specializovanou způsobilostí zná činnosti SsSZ pro intenzivní péči dle platné vyhlášky celkem dobře. Ţe je zná zcela přesně, uvedlo 8 % a 19 % odpovědělo, ţe činnosti nezná zcela přesně. Na sedm poloţek týkajících se činností SsSZ pro intenzivní péči dle platné vyhlášky odpovídalo 36 sester se specializovanou způsobilostí. Pokud hodnotím odpovědi od všech oslovených sester se specializovanou způsobilostí, byly ve 48 % správné. Sestry - 105 -

se specializovanou způsobilostí z dotazovaných nemocnic neodpověděly tedy ani v 50 % správně. Odpovědi sester se specializovanou způsobilostí pracujících v nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky byly správné v 63 %, coţ je větší procento správných odpovědí oproti sestrám se specializovanou způsobilostí z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky. Odpovědi těchto sester se specializovanou způsobilostí byly správné pouze ve 40 %. Moje hypotézy z posledního cíle se potvrdily pouze v případě sester se specializovanou způsobilostí z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky, kdy jsem předpokládala, ţe zmiňovaná skupina sester se specializovanou způsobilostí odpoví správně v méně neţ v 50 %. Sestry se specializovanou způsobilostí z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky však překvapivě odpověděly na poloţky v nadpoloviční většině správně, tedy více neţ 50 % odpovědí bylo správných. V této skupině sester se specializovanou způsobilostí byla má hypotéza chybná, protoţe jsem předpokládala znalosti horší neţ 50 %. Sestry se specializovanou způsobilostí vykonávají i činnosti všeobecné sestry, proto by je měly znát. Sestry se specializovanou způsobilostí tedy odpovídaly celkem na 13 poloţek týkajících se činností. Hodnotím-li souhrnně odpovědi od všech sester se specializovanou způsobilostí, které odpovídaly na dotazník, byly v 52 % správné. Sestry se specializovanou způsobilostí z nemocnic se šesti a méně resuscitačními lůţky znaly správné odpovědi ve větším procentuelním zastoupení – správně 63 % neţ sestry se specializovanou způsobilostí z nemocnic se sedmi a více resuscitačními lůţky – správně 47 %. V tomto případě se potvrdila moje hypotéza č. 4 pouze v případě sester se specializovanou způsobilostí v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky, protoţe jsem předpokládala, ţe tato skupina zná činnosti všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči v menší míře neţ v 50 %. Hypotéza týkající se znalostí sester se specializovanou způsobilostí z nemocnic s šesti a méně resuscitačními lůţky o činnostech všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči, která předpokládala znalosti niţší neţ 50 %, se nepotvrdila. Znalosti této skupiny sester se specializovanou způsobilostí jsou větší neţ 50 %.

- 106 -

ZÁVĚR

Cílem práce bylo zjistit orientaci sester pracujících na specifických odděleních jako je ARO či JIRP v činnostech, které mohou vykonávat na svém pracovišti a které jsou v souladu s vyhláškou č. 424/2004 Sb. – tedy s vyhláškou stanovující činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Rekapitulace Teoretická část obsahuje historii ošetřovatelství a to nejen z pohledů vzdělávání. Na tuto část navazuje kapitola o současném vzdělávání, poněvadţ došlo ke změnám jak v kvalifikačním tak i specializačním vzdělávání. Hlavními popisovanými skupinami jsou všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí. Vysvětlené jsou i pojmy kvalifikační a specializační vzdělávání, které probíhá dle zákona č. 96/2004 Sb. V práci je zmíněna i problematika zdravotnického asistenta, který v dnešní době ukončuje studium maturitou a nahrazuje středoškolsky vzdělanou všeobecnou sestru. Tento krok byl doporučením EU a WHO. Dále je v teoretické části zmíněn souhrnný seznam nových zákonů a vyhlášek vzniklých po vstupu do Evropské Unie. Nejvíce se práce zabývá obsahem vyhlášky č. 424/2004 Sb. a jejími odlišnostmi ve srovnání se směrnicí Ministerstva zdravotnictví z roku 1986, podle které sestry pracovaly do roku 2004. Dalším doporučením EU, kterému se práce věnuje, byl vznik celoţivotního vzdělávání a povinnost registrace sester a porodních asistentek. Poněvadţ tyto kroky rovněţ souvisí s touto prací, je zde zmíněna i tato problematika. Samotný výzkum o orientaci všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. je zpracovaný ve druhé části práce. Nejdříve je uvedena metodika práce, kde jsou popsány vyšetřované osoby a instituce, postup při sběru dat a analýze výsledků. Výsledky průzkumu jsou, ve shodě s pouţitým dotazníkem, rozděleny do tří hlavních částí. Na první dvě části odpovídaly všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí a výsledky jsou tak zpracovány. Na třetí část uţ - 107 -

odpovídaly pouze sestry se specializovanou způsobilostí a tomu odpovídá i uvedená analýza. Nejdříve jsou zhodnoceny otázky č. 1 – č. 12, které napomáhaly k rozdělení respondentů do vyšetřovaných skupin. Dále v této skupině otázek odpovídali respondenti na otázky týkající se náplní práce. Odpovědi respondentů ohledně náplní prací jsou dále porovnány s originálními náplněmi prací, které byly v originálním znění získány u vrchních sester oslovených oddělení. Další otázka se věnovala problematice navyšování činností sestrám. Druhou části tvoří hodnocení poloţek č. 13 – č. 18, které se zabývají činnostmi všeobecných sester. Byly sem zařazeny tyto činnosti: hodnocení orientačního EKG, zajišťování průchodnosti horních cest dýchacích, ošetřování centrálního ţilního vstupu, podávání nitroţilní injekce, vyměňování tracheostomické kanyly a provádění katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou. Třetí část obsahuje hodnocení poloţek č. 19 – č. 26, které se zabývají činnostmi sester se specializovanou způsobilostí – sester pro intenzivní péči. Odpovídaly pouze sestry se specializovanou způsobilostí. Byly sem zařazeny tyto činnosti: zajišťování dýchacích cest dostupnými pomůckami, provádění katetrizace močového měchýře muţů, provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení, provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem, provádění extubace tracheální rourky, provádění punkce artérie radialis a zavádění nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči. Poslední poloţka č. 27 dávala prostor respondentům k vyjádření se k danému tématu. Po zpracování všech dotazníků jsem došla k těmto výsledkům: 1. Zjistila jsem, ţe na specializovaných odděleních jako je ARO či JIRP nepracuje ani poloviční počet sester se specializovanou způsobilostí. Rozdíl mezi nemocnicemi je nepatrný. V nemocnicích se šesti a méně resuscitačními lůţky pracuje přibliţně třetina sester se specializovanou způsobilostí a v nemocnicích se sedmi a více resuscitačními lůţky pracuje přibliţně 50 % sester se specializovanou způsobilostí. 2. Náplň práce je ve zkoumaných nemocnicích dle platné legislativy, poněvadţ se ve většině případů odkazuje na vyhlášku č. 424/2004 Sb. Dále je 70 % respondentů přesvědčeno o souladu náplně práce s platnou legislativou.

- 108 -

3. Sestry se specializovanou způsobilostí znají činnosti všeobecné sestry z 57 % správně a všeobecné sestry znají své činnosti z 56 % správně. Znalosti jsou tedy u obou vyšetřovaných skupin stejné. 4. Sestry se specializovanou způsobilostí z dotazovaných nemocnic odpověděly na činnosti týkající se sester se specializovanou způsobilostí – sestra pro intenzivní péči v 48 % správně. Na konci celé práce je uvedená kapitola Diskuse, kde je zhodnocen celý výzkum ve vztahu k vytvořeným cílům a hypotézám.

Návrh na řešení zjištěných nedostatků Z šetření, které jsem provedla, vyplynulo, ţe všeobecné sestry i sestry se specializovanou způsobilostí znají své činnosti dle platné vyhlášky č. 424/2004 Sb. přibliţně z 50 %. Jsem si vědoma toho, ţe z tak malého vzorku nelze dělat plošné závěry, nicméně povaţuji za důleţité, aby se sestry ve svých činnostech orientovaly lépe. Řešení tohoto problému je především v iniciativě samotných sester. Znalostí vyhlášky č. 424/2004 Sb. mohou předejít především poškození pacienta, kdy např. v případě srdeční zástavy pacienta nečekají lékaře, ale započnou kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného technického vybavení bez odborného dohledu a bez indikace lékaře (viz výsledky u poloţky č. 22). Motivovat sestry k samostudiu zmiňované vyhlášky, ale i ostatních vyhlášek a zákonů týkajících se jejich povolání, mohou iniciativně i vedoucí pracovníci oddělení. Mohou např. v rámci provozních schůzek doporučit prezentaci přednášky na dané téma a to samotnými sestrami, nebo při aktualizaci náplně práce, mohou sestry zapojit. Dalo by se předpokládat, ţe i dostupnost vyhlášky č. 424/2004 Sb. či náplně práce na oddělení by mohla přispět ke zvýšení znalostí sester v dané problematice. Pro tento fakt svědčí i dotazníkové šetření v jedné z nemocnic, kde sestry z této nemocnice se ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. orientovaly velice dobře. Naopak v jiné nemocnici, kde vyhláška byla na dostupném místě a očekávala jsem tedy nadprůměrný výsledek ve prospěch znalosti, průzkum toto očekávání nepotvrdil. Samotná dostupnost vyhlášky tedy nestačí. Dá se tedy říci, ţe všeobecné

- 109 -

sestry i sestry se specializovanou způsobilostí budou znát své činnosti dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. především díky vlastní iniciativě. Návrh na řešení nedostatků v náplních prací všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí na vyšetřovaných odděleních spočívá v upřesnění výkonů, které sestry mohou vykonávat s přihlédnutím na specifikaci oddělení. Kvalitní návrh vyplynul z rozhovoru s náměstkyní ošetřovatelské péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (viz Vyhodnocení náplní prací). Náplň práce, která by byla v souladu s legislativou, by mohla mít více podob. Např. absolventka by měla jinou náplň práce, neţ zkušená sestra s dlouholetou praxí. Činnosti v náplni práci by se navyšovaly v souvislosti s délkou praxe na oddělení, vzděláním a flexibilitou dané sestry. Na vzniku náplně práce by se částečně podílel management nemocnice v podobě hlavní sestry a personálního oddělení, další úpravy by provedl management kliniky v podobě vrchní sestry ve spolupráci se staniční sestrou a v neposlední řadě by se na vzniku náplně práce podílel vedoucí skupiny, popř. školitel. Celá náplň práce by byla prodiskutována s dotyčnou sestrou, která by svým podpisem stvrdila činnosti vykonávající bez odborného dohledu. Ostatní výkony by vykonávala pod odborným dohledem tak, aby se odbornější výkony naučila a mohla je po stanoveném čase vykonávat bez odborného dohledu. Změny náplní prací jdou ruku v ruce s probíhajícími akreditacemi v nemocnicích. Akreditační komise většinou navrhne nebo prodiskutuje s managementem nemocnice moţné změny. V těchto nemocnicích, kde akreditace probíhá, se dá předpokládat změna náplní prací nejen pro všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí. Dále se dá ale předpokládat, ţe brzy dojde ke změnám v činnostech sester ve všech nemocnicích, poněvadţ se stále hovoří o navyšování kompetencí sester a o změnách v legislativě. Z mého pohledu je prvním výsledkem tohoto průzkumu, ţe v oslovených nemocnicích se náplněmi práce začali zabývat. Navíc se všechna oslovená zařízení zajímala o výsledky průzkumu. I kdyby se nepodařilo nic víc neţ to, ţe se v těchto zařízeních zrevidují náplně práce, povaţuji to za velmi dobrý výsledek svého snaţení.

- 110 -

Závěrem Závěrem bych chtěla říci, ţe cílem práce nebylo všeobecným sestrám nebo sestrám se specializovanou způsobilostí prokázat, ţe poţadavek na navyšování kompetencí není z jejich strany legitimní. Ale vzhledem k tomu, ţe se o poţadavku hodně hovoří, zajímal mě jejich názor na tuto problematiku. V případě, ţe by se sestry ve svých činnostech orientovaly zcela přesně a současně je i naplňovaly, by bylo adekvátní, kdyby ţádaly navyšování činností. Na druhé straně, pokud tento poţadavek vyplývá pouze z neznalosti legislativy (která upravuje povolání sester), kdy při své práci sestry nevykonávají činnosti, které jsou jim legislativou dané, pak je poţadavek ze strany sester taktéţ oprávněný. Ne však vzhledem k legislativě, ale vzhledem k jejich managementu. V mnoha zařízeních jsou ještě sestry povaţovány za pomocníky lékaře a nikoli za představitelky samostatného oboru. Jedním z důvodů vzniku této práce je, aby si sestry uvědomily, jak důleţitá je znalost legislativy ve vztahu k jejich povolání. Dotazník se věnuje činnostem všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí dle vyhlášky č. 424/2004 Sb. Nicméně, ani všeobecné sestry ani sestry se specializovanou

způsobilostí

se

v činnostech

nějak

zvláště

neorientují

a

z dotazníkového šetření vyšlo najevo, ţe ani neţádají navyšování činností. Pouze v některých případech by sestry o navyšování stály. Dělat závěry na tak malém vzorku není moţné. A proto by stálo za úvahu, neţ budou činnosti sester navýšeny, provést mnohem širší průzkum zaměřený na to, kdo vlastně volá po navyšování kompetencí sestrám. Dále, zda stojí sestry skutečně o zvyšování kompetencí, kdy z mého průzkumu tato skutečnost nevyplývá a zda jsou sestry připraveny i na přijetí odpovědnosti z důvodu navýšených činností. Jsem přesvědčena o tom, ţe v zařízeních, kam dám k dispozici výsledky svého šetření, se sestry do větší hloubky zamyslí nad tím, ţe by měly v daleko větší míře znát legislativu související s jejich povoláním. Prvním hmatatelným přínosem této práce bylo, ţe v některých sledovaných zařízeních se začali zabývat revizí stávajících náplní práce pro všeobecnou sestru a sestru se specializovanou způsobilostí. Velmi zajímavé by bylo zjistit s odstupem času, zda se podařilo změnit náplně práce dle představ některých hlavních sester a dále jak po úpravách na vytvořené změny reagují sestry a zda je stále voláno po navyšování činností.

- 111 -

Tato práce odpověděla na některé z otázek, které jsem si kladla. Další otázky z ní vyplynuly. Jsem přesvědčena o tom, ţe by mohla slouţit jako odrazový můstek pro další výzkumy v této oblasti.

Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. Čím více poznatků si osvojíme, tím víc si uvědomíme, co ještě neznáme. Neznámý autor

- 112 -

ANOTACE

Jméno a příjmení: Markéta Nedomová Bártová, DiS. Název instituce: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta Název práce: Orientace všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Jméno a příjmení vedoucího práce: Mgr. Jana Nekudová Počet stran: 123 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2009

Klíčová slova: vyhláška č. 424/2009 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., všeobecná sestra, sestra se specializovanou způsobilostí, sestra pro intenzivní péči.

Charakteristika práce: Práce se zaměřuje na orientaci všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ve vyhlášce č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Práce zkoumá odlišnost orientace v této problematice u sester pracujících na specifických odděleních ARO/JIRP ve fakultních nemocnicích v Brně vůči orientaci sester v okresních a soukromých nemocnicích v kraji Vysočina. Dále práce umoţňuje náhled do náplní prací těchto dvou skupin sester ve vybraných nemocnicích a porovnává je s platnou legislativou.

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

- 113 -

ANNOTATION

Author: Markéta Nedomová Bártová, DiS. Institution: Masaryk university, faculty of medicine Title: Nurses understanding to Edict No. 424/2004 Coll. Thesis Supervisor: Mgr. Jana Nekudová Number of pages: 123 Number of attachment: 15 Year of Defence of the Thesis: 2009

Key words: Edict No. 424/2004 Coll., Law No. 96/2004 Coll., Nurses, nurse of intensive care.

Thesis characteristics: Thesis has focused on nurses‘ understanding to Edict No. 424/2004 Coll. which determinates activities of health workers and other professionals. Thesis explores diversity of understanding this Edict in nurses working in specific areas ITU/HDU in University Hospitals in Brno compared with understanding in nurses working in regional and private hospitals in Vysočina region. Furthermore, this thesis allows us to look into job descriptions of these two groups and compares them with present legislation.

I agree with distribution of my work for educational purposes and citation of the work according to the law standards.

- 114 -

POUŢITÁ LITERATURA

BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. První. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, 146 s. ISBN 80-7013-416-X GABRIEL, J. Ošetřovatelství v ČR neodpovídá poţadavkům EU. Zdravotnické noviny, ISSN 0044-1996. 2002, roč. 51, č. 20, s. 10-11. IVANOVÁ, K.; JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc:Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2 JAROŠOVÁ, D. Teorie moderního ošetřovatelství. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 133 s. ISBN 80-85866-55-2 MARKOVÁ, M.; BÁRTLOVÁ, S. Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2008, roč. 18, č. 4, s. 15. MERHAUTOVÁ, I. Celoţivotní vzdělávání není pouze o kreditních bodech. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2008, roč. 18, č. 10, s. 10. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR ve spolupráci s NCO NZO v Brně v roce 2008. Specializační vzdělávání. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2009, roč. 19, č. 3, s. 16-18. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČSR. Závazná opatření Směrnice 10 o náplni činnosti středních, niţších a pomocných zdravotnických pracovníků. Věstník MZ ČSR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČSR, prosinec 1986.

- 115 -

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Částka 2. Rámcový vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti v oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Věstník MZ ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, únor 2006. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 424/2004 Sb. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 20. 7. 2004. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Vyhláška č. 321/2008 Sb. kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb. kterou se mění kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 19. 8. 2008. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) 96/2004 Sb. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 1. 4. 2004. NEKUDOVÁ, J. Finanční spoluúčast na zdravotní péči – názory seniorů a lidí v produktivním věku. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská, 2008, 122 s. Vedoucí práce MUDr. V. Zvoníček PhD. NEKUDOVÁ, J. Vysokoškolsky vzdělané sestry – názory lékařů, zdravotních sester, studentek a laiků. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská, 2003, 159 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. A. Marquardtová OTRUBOVÁ, L. Odborná připravenost našich sester v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská, 2003, 63 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. A. Zouharová

- 116 -

POKORNÁ, A. E-learning v rámci celoţivotního vzdělávání v ošetřovatelství – vyuţití ICT kolaborativním způsobem učení. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2008, roč. 18, č. 6, s. 16-17. POKORNÁ, A. Hodnocení vyuţití e-learningových strategií ve výuce. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2008, roč. 18, č. 10, s. 16. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 7, praktická příručka pro sestry. Galerie historických osobností. První. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001, 86 s. ˂www.nconzo.cz˃ opakovaně ˂www.neap.cz˃ opakovaně ˂www.mzcr.cz˃ opakovaně ˂www.mvcr.cz˃ opakovaně

- 117 -

SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ Pouţité zkratky:

a.s. = akciová společnost atd. = a tak dále ARIP = anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče ARK = anesteziologicko-resuscitační klinika ARO = anesteziologicko-resuscitační oddělení Bc. = bakalář CVK = centrální ţilní katétr CVVHD = kontinuální veno-venózní hemodialýza č. = číslo ČR = Česká Republika Dipl. s. = diplomovaná sestra DiS. = diplomovaný specialista DSIP = diplomovaná sestra pro intenzivní péči EKG = elektrokardiogram EU = Evropská Unie FN = Fakultní nemocnice i.v. = intra venózně JIP = jednotka intenzivní péče JIRP = jednotka intenzivní a resuscitační péče KARIM = klinika anesteziologicko-resuscitační a intenzivní medicíny KPR = kardiopulmonální resuscitace Mgr. = magistr MZ = Ministerstvo Zdravotnictví např. = například NCO NZO = Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Nemocnice 6- = nemocnice se šesti a méně resuscitačními lůţky Nemocnice 7+ = nemocnice se sedmi a více resuscitačními lůţky NGS = nasogastrická sonda odst. = odstavec - 118 -

Ph.D. = doktor filozofie (doktorandská zkouška) PhDr. = filozof (akademický titul) p.o. = per os r. = rok Sb. = sbírky SsSZ = sestra se specializovanou způsobilostí Sv. = svaté tj. = to je TSK = tracheostomická kanyla USA = nemocnice u sv. Anny v Brně VS = všeobecná sestra VŠ = vysoká škola WHO = World Health Organization www = World Wide Web

Pouţité symboly:

∑ = celkem § = paragraf §§ = paragrafy

- 119 -

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1 – Věk všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí ......35 Tabulka č. 2 – Nejvyšší kvalifikační vzdělání respondentů .......................................36 Tabulka č. 3 – Specializace v nějakém oboru ............................................................. 37 Tabulka č. 4 – Pracovní zařazení sester ......................................................................39 Tabulka č. 5 – Délka praxe na odděleních ARO/JIP ..................................................40 Tabulka č. 6 – Znalost náplně práce ...........................................................................41 Tabulka č. 7 – Dostupnost náplně práce jednotlivých zdravotnických pracovníků na vlastním pracovišti ..............................................................................42 Tabulka č. 8 – Soulad pracovní náplně s činnostmi, které mají být vykonávány podle legislativy ............................................................................................ 44 Tabulka č. 9 – Znalost znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků .......................................................................................... 45 Tabulka č. 10 – Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků ............................................................... 46 Tabulka č. 11 – Znalost činností všeobecné sestry dle platné legislativy...................48 Tabulka č. 12 – Názory sester na rozšíření činností všeobecné sestry či sestry se specializovanou způsobilostí ............................................................ 51 Tabulka č. 13 – Názor sestry o navyšování činností vůči délce praxe .......................54 Tabulka č. 14 – Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou ............................... 57 Tabulka č. 15 – Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou – B ........................58 Tabulka č. 16 – Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou .60 Tabulka č. 17 – Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou – B.....................................................................61 Tabulka č. 18 – Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou ..............63 Tabulka č. 19 – Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou - B .......64 Tabulka č. 20 – Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou ............................... 65 Tabulka č. 21 – Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou – B.........................66 Tabulka č. 22 – Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou ......................68 Tabulka č. 23 – Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou – B ...............69 Tabulka č. 24 – Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou ..............70 - 120 -

Tabulka č. 25 – Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou – B .......71 Tabulka č. 26 – Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 ....................................................73 Tabulka č. 27 – Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 v širším posouzení .....................74 Tabulka č. 28 – Znalost činností sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle platné legislativy .................................................................76 Tabulka č. 29 – Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči ............................................................................78 Tabulka č. 30 – Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči – B ......................................................................79 Tabulka č. 31 – Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči ...80 Tabulka č. 32 – Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči – B ......................................................................81 Tabulka č. 33 – Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči ............................................................................82 Tabulka č. 34 – Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči – B .......................................................................83 Tabulka č. 35 – Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči ...........................................................................84 Tabulka č. 36 – Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči – B ......................................................................85 Tabulka č. 37 – Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči ...86 Tabulka č. 38 – Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči – B ............................................................................86 Tabulka č. 39 – Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči ..........88 Tabulka č. 40 – Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči - B ...88 Tabulka č. 41 – Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči..........................................90 Tabulka č. 42 - Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči – B ....................................91 Tabulka č. 43 – Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26 ....................................................92 Tabulka č. 44 – Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení ....................93 Tabulka č. 45 – Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26 ..........95 Tabulka č. 46 – Závěrečné zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení ...........................................................................96 - 121 -

Graf č. 1 – Specializace v různých oborech ................................................................ 38 Graf č. 2 – Soulad pracovní náplně s činnostmi, které mají být vykonávány podle legislativy ........................................................................................44 Graf č. 3 – Znalost přesného znění vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků .......................................................................47 Graf č. 4 – Znalost činností všeobecné sestry dle platné legislativy .......................... 49 Graf č. 5 – Názory sester na rozšíření činností všeobecné sestry a sestry se specializovanou způsobilostí ....................................................................52 Graf č. 6 – Názor sester na navyšování činností vůči délce praxe.............................. 54 Graf č. 7 – Orientační hodnocení EKG všeobecnou sestrou ......................................59 Graf č. 8 – Zajištění průchodnosti horních cest dýchacích všeobecnou sestrou .........62 Graf č. 9 – Ošetřování centrálního ţilního vstupu všeobecnou sestrou ......................64 Graf č. 10 – Podávání nitroţilní injekce všeobecnou sestrou .....................................67 Graf č. 11 – Výměna tracheostomické kanyly všeobecnou sestrou ........................... 69 Graf č. 12 – Katetrizace močového měchýře muţů všeobecnou sestrou ....................72 Graf č. 13 – Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 v širším posouzení .......................... 75 Graf č. 14 – Znalost činností sester se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči dle platné legislativy ......................................................77 Graf č. 15 – Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami sestrou pro intenzivní péči ..................................................................................79 Graf č. 16 – Katetrizace močového měchýře muţů sestrou pro intenzivní péči ........81 Graf č. 17 – Provádění KPR s pouţitím dostupného technického vybavení sestrou pro intenzivní péči ......................................................................83 Graf č. 18 – Provádění defibrilace srdce elektrickým výbojem sestrou pro intenzivní péči ..................................................................................85 Graf č. 19 – Provádění extubace tracheální rourky sestrou pro intenzivní péči .........87 Graf č. 20 – Provádění punkce artérie radialis sestrou pro intenzivní péči ................89 Graf č. 21 – Zavádění nasogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let sestrou pro intenzivní péči .......................... 91 Graf č. 22 – Zhodnocení poloţek č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení .......................... 93 Graf č. 23 – Zhodnocení poloţek č. 13 aţ č. 18 a č. 20 aţ č. 26 v širším posouzení ..................................................................................96

- 122 -

PŘEHLED PŘÍLOH

1. Evropská Unie.......................................................................................................124 2. Věstník MZ ČR z r. 2006 – studijní podmínky ....................................................125 3. Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu ....128 4. E-learning v rámci celoţivotního vzdělávání v ošetřovatelství – vyuţití ICT kolaborativním způsobem učení ..........................................................................129 5. Zákon č. 96/2004 Sb. Specializační vzdělávání ...................................................131 6. Vyhláška č. 424/2004 Sb. a to konkrétně §§ 3 a 4 ...............................................138 7. Vyhláška č. 424/2004 Sb. a to konkrétně §§ 48 a 49 ...........................................142 8. Ošetřovatelství v ČR neodpovídá poţadavkům EU. ...........................................147 9. Směrnice MZ č. 10/1986 Věstníku MZ ............................................................... 149 10. Dotazník .............................................................................................................151 11. Náplň práce FN Brno ......................................................................................... 157 12. Náplň práce FN u sv. Anny v Brně .....................................................................160 13. Náplň práce Nemocnice sv. Zdislavy a.s. .......................................................... 164 14. Náplň práce Nemocnice Třebíč .........................................................................170 15. Náplň práce Nemocnice Jihlava ........................................................................183

- 123 -

Příloha č. 1 – Evropská Unie

EVROPSKÁ UNIE EU je společenství demokratických států, spojených zásadami svobody, právního státu a úcty k lidským právům, jeţ se rozhodly vzájemně spolupracovat a postupně se integrovat v nadnárodní strukturu, která je vhodná pro všechny zúčastněné země. Počátky vzniku tohoto společenství spadají do začátku 50. let. V r. 1951 byla podepsána první smlouva, tzv. Paříţská. Byla to smlouva o zaloţení Evropského společenství uhlí a oceli, kterou podepsaly Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemí. Do dnešní doby bylo podepsáno mnoho smluv a připojily se i další státy. Amsterodamská smlouva stoupila v platnost 1. května 1999. Vznikla jako doplnění a zjednodušení stávajících smluv. Její součástí je taktéţ kapitola věnovaná odbornému vzdělávání a zdravotnictví. Nedílnou součástí jsou orgány EU, mezi ně patří Evropská rada, Evropský parlament, Rada Evropské unie, Soudní dvůr Evropských společenství a Evropský účetní dvůr. ACTN je Poradní výbor, který dohlíţí na vzdělávání sester. Vzdělávání sester v EU se řídí Evropskou dohodou o vzdělávání sester č. 59, kterou vydala Rada Evropy. Znění dokumentu bylo vyhlášeno r. 1972 a je platné dodnes.

Poţadavky EU na sjednocení kvalifikačního vzdělávání sester - rok volby povolání 18 let - doba výuky by měla být minimálně tříletá, tomu odpovídá 4600 hodin studia, z něhoţ minimálně polovinu má tvořit praktická výuka v základních a specializovaných oborech, výuka teorie má zahrnovat minimálně 35 % doby studia obsahující také aplikovanou psychologii, sociologii a komunikaci - výuka by měla obsahovat pouze odbornou sloţku - studium by mělo být zaměřeno všeobecně - čili bez specializace27 27

Srov. Otrubová, L. Bakalářská práce, s. 13, 14.

- 124 -

Příloha č. 2 - Věstník MZ ČR z r. 2006 – studijní podmínky Strana 2 Částka 2 ZP R Á VY A SD ĚL E N Í RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Zn.č.j. 15538/2006 Referent: Mgr. Naděţda Procházková 224972401 Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje k zajištění specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V ANESTEZIOLOGII, RESUSCITACI A INTENZIVNÍ PÉČI V OBORU OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V GYNEKOLOGICKÉ INTENZÍVNÍ PÉČI Sestra pro intenzivní péči Porodní asistentka pro intenzívní péči dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči je připravit všeobecné sestry pro poskytování vysoce

- 125 -

specializované ošetřovatelské péče o pacienty starší 10 let, u kterých dochází k selhání základních ţivotních funkcí nebo toto selhání hrozí, v rozsahu vědomostí a dovedností odpovídajících poţadavkům specializované způsobilosti podle § 48 a § 49 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oblasti anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče je: úspěšné ukončení kvalifikačního studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti všeobecná sestra, nejméně 12 měsíců výkonu povolání všeobecné sestry. 2.2. Průběţné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. Povinné i volitelné moduly vzdělávacího programu se svou odbornou i speciální problematikou vztahují k celkovému zaměření vzdělávacího programu. V průběhu vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti musí účastník: splnit stanovený počet vyučovacích hodin všech předepsaných modulů (označených jako povinné) studijního specializačního programu (lze započíst pouze 15% omluvené absence), prokázat písemnou nebo ústní formou schopnost souhrnně formulovat poznatky získané v jednotlivých etapách modulového systému specializačního studia a schopnost vytvářet logické vztahy, absolvovat pod vedením školitele odbornou praxi v délce nejméně 2 týdnů v rámci akreditovaného pracoviště, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci vlastního nebo jiného pracoviště intenzivní péče v souladu s poţadavky určenými vedoucím studia, získat počet kreditů určených vzdělávacím programem, vymezených v jednotlivých modulech, splnit poţadovaný počet výkonů stanovených vzdělávacím programem pro získání specializované způsobilosti.

- 126 -

2.3. Výstupní podmínky Ukončení specializačního studia je podmíněno splněním všech předpokladů stanovených v bodech 2.1. a 2.2. Účastník získá specializovanou způsobilost sestra pro intenzivní péči po vykonání atestační zkoušky podle § 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči je stanovena minimálně na 36 měsíců. Délku i poměr teorie a praxe má kaţdý modul stanoven individuálně. Obsahuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho zahrnuje minimálně 50% praktické výuky. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči představuje formu celoţivotního vzdělávání, při které se účastník věnuje jak teoretické tak praktické přípravě. Teoretická výuka prohlubuje vědomosti z vědních oborů, jejichţ základy byly poloţeny v rámci kvalifikačního studia a seznamuje účastníky vzdělávacího programu s novými vědními disciplínami nutnými pro činnost všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Praktická výuka se zaměřuje na automatizaci stávajících dovedností a fixaci dovedností nových, včetně pracovních postupů vysoce specializovaných ošetřovatelských činností. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a moduly speciální. Dále jsou moduly děleny na povinné, doporučené a povinně volitelné.

- 127 -

Příloha č. 3 - Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě elearningu.

- 128 -

Příloha č. 4 - E-learning v rámci celoţivotního vzdělávání v ošetřovatelství – vyuţití ICT kolaborativním způsobem učení.

- 129 -

- 130 -

Příloha č. 5 - Zákon č. 96/2004 Sb. Specializační vzdělávání Díl 3 Specializační vzdělávání § 55 Specializační vzdělávání a specializovaná způsobilost (1) Úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou získává zdravotnický pracovník specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností příslušného zdravotnického povolání a psycholog a logoped [§ 43 odst. 2 písm. a) body 1 a 2] odbornou a současně specializovanou způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání. (2) Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků uvedených v hlavě II dílu 1 je upraveno v § 56. Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků uvedených v hlavě II dílu 2 je upraveno v § 57. (3)

Specializační

vzdělávání

uskutečňuje

akreditované

zařízení

podle

vzdělávacího programu. § 56 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulů. Modulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem kreditů stanoveným vzdělávacím programem. Za modul se povaţuje také certifikovaný kurz (§ 61), pokud je uveden ve vzdělávacím programu. (2) Vzdělávací program stanoví délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých vzdělávání probíhá. Dále stanoví teoretické znalosti a praktické dovednosti vyplývající z jednotlivých modulů, popřípadě další poţadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury a charakteristiku činností absolventů specializačního vzdělávání stanovenou pro jednotlivé moduly. Vzdělávací program můţe také stanovit vstupní poţadavky na

- 131 -

zdravotní způsobilost, na délku výkonu povolání, na typ pracoviště, kde bylo povolání vykonáváno, a na zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů 12b). (3) Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízení započte patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického vyučování a omluvenou absenci z hodin teoretického vyučování. V případě pochybností o započtení rozhoduje na ţádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného zařízení ministerstvo. (4) Do specializačního vzdělávání ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte moduly, které účastník specializačního vzdělávání absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího programu daného specializačního oboru; o započtení vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první rozhodne ministerstvo. (5) Do specializačního vzdělávání ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá některé části vzdělávacího programu; o započtení vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první rozhodne ministerstvo. (6) Podmínkou přihlášení se k atestační zkoušce je získání počtu kreditů stanoveného vzdělávacím programem a absolvování modulů, které jsou ve vzdělávacím programu označeny jako povinné a prokázání výkonu povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání v délce minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby 6) nebo minimálně 2 let z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby. (7) Ministerstvo můţe rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace absolventům akreditovaného doktorského nebo magisterského studijního oboru navazujícího na zdravotnický bakalářský nebo magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem.

- 132 -

§ 57 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví počet kreditů získaných splněním studijních podmínek za 1 rok specializačního vzdělávání, celkovou délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména délku povinné praxe v oboru, a výuková pracoviště, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví poţadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, absolvování vzdělávacích akcí, kurzů, seminářů, stáţí a další poţadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam

doporučené

studijní

literatury

a

charakteristiku

činností

absolventů

specializačního vzdělávání. (2) Specializační vzdělávání se uskutečňuje formou a) celodenní průpravy, při které účastník specializačního vzdělávání věnuje této praktické a teoretické výuce čas v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době, 6) nebo b) externí průpravy, která se liší od celodenní průpravy pouze tím, ţe doba určená na praktické zdravotnické činnosti můţe být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní průpravu. Úroveň této průpravy nesmí být niţší neţ u celodenní průpravy. Za kvalitu a dodrţení celkové délky externí průpravy, která nemůţe být kratší neţ u celodenní průpravy, odpovídá akreditované zařízení. (3) Do doby specializačního vzdělávání akreditované zařízení započte téţ dobu pracovní neschopnosti a dobu mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato doba přerušení výkonu zdravotnického povolání nečinila v úhrnu více neţ 14 týdnů v kalendářním roce; o započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhoduje na ţádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného zařízení ministerstvo. Vojenská činná sluţba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném oboru specializačního vzdělávání. (4) Do specializačního vzdělávání ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu programu; o započtení vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první rozhodne ministerstvo. (5) Do specializačního vzdělávání ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte téţ odbornou praxi, popřípadě její část, absolvovanou - 133 -

a) v jiném oboru specializace, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu, b) v cizině, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu; o započtení vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první rozhodne ministerstvo. (6) Specializační vzdělávání probíhá při výkonu příslušného povolání zdravotnického pracovníka. (7) Ministerstvo můţe rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace absolventům akreditovaného doktorského studijního oboru navazujícího na zdravotnický magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydanému ministerstvem. § 58 Zařazení zdravotnických pracovníků do specializačního vzdělávání (1) Úspěšným ukončením specializačního vzdělávání se získává specializovaná způsobilost v příslušném oboru specializačního vzdělávání. Podmínkou zahájení specializačního vzdělávání je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. (2) Ţádost o zařazení do oboru specializačního vzdělávání podává uchazeč ministerstvu; ministerstvo můţe pověřit touto činností pověřenou organizaci. (3) Součástí ţádosti jsou úředně ověřené kopie dokladů o získané odborné způsobilosti, popřípadě o získané specializované způsobilosti (§ 60) nebo zvláštní odborné způsobilosti (§ 64), nebo o jejím uznání podle hlavy VII nebo VIII. (4) Při splnění podmínek stanovených v odstavci 2 ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zařadí uchazeče do specializačního vzdělávání do 30 dnů po obdrţení ţádosti a zároveň uchazeči oznámí předpokládaný termín začátku vzdělávání. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zařadí uchazeče do specializačního vzdělávání uskutečňovaného akreditovaným zařízením, popřípadě více akreditovanými zařízeními, podle výběru uchazeče. Pokud si uchazeč akreditované zařízení nevybral nebo vybrané akreditované zařízení má naplněnou kapacitu, doporučí ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, uchazeči jiné vhodné akreditované zařízení. V případě nezařazení uchazeče do specializačního vzdělávání rozhodne ministerstvo do 30 dnů od obdrţení ţádosti.

- 134 -

§ 59 Průběh specializačního vzdělávání (1) Akreditované zařízení zajišťuje průběh specializačního vzdělávání, které se v tomto zařízení uskutečňuje. (2) Akreditované zařízení přidělí kaţdému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitelem můţe být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, který je zapsán v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (§ 72). V případě nového specializačního oboru, pro který není dostatek osob se specializovanou způsobilostí, můţe být školitelem jiný zdravotnický pracovník, včetně lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, po předchozím vyjádření profesního sdruţení. (3) Školitel průběţně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání a vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat. (4) Účastník specializačního vzdělávání je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na pracovišti akreditovaného zařízení v rozsahu určeném příslušným vzdělávacím programem. Školitel započte dosud absolvovanou odbornou praxi, pokud splňuje poţadavky stanovené vzdělávacím programem. Na průběh celé odborné praxe dohlíţí školitel. (5) Ministerstvo z podnětu akreditovaného zařízení rozhodne o ukončení specializačního vzdělávání, pokud účastník specializačního vzdělávání neplní závaţným způsobem studijní povinnosti. Přechodná ustanovení § 96 (1) Pokud zdravotnický pracovník získal odbornou způsobilost nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle dřívějších právních předpisů způsobem neodpovídajícím tomuto zákonu, přizná mu ministerstvo způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle tohoto zákona na základě jeho písemné ţádosti.

- 135 -

(2) Pomaturitní specializační studium a speciální průprava, které zdravotničtí pracovníci nebo jiní odborní pracovníci absolvovali podle dosavadních právních předpisů, se povaţují za specializační vzdělávání. Do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona probíhá specializační vzdělávání podle dosavadních právních předpisů. Fyzické osoby zařazené do specializačního pomaturitního studia nebo speciální průpravy podle dosavadních právních předpisů ji dokončí podle těchto předpisů. (3) Specializovanou způsobilost v oboru studia mají téţ absolventi studia na vyšších a středních zdravotnických školách v oboru diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro intenzívní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, sestra pro psychiatrii nebo sestra pro intenzívní péči, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004; je-li studium kratší neţ 3 roky, je podmínkou získání specializované způsobilosti předchozí absolvování střední zdravotnické školy v oboru zdravotní sestra nebo dětská sestra nebo všeobecná sestra. (4) Jiní odborní pracovníci, kteří sloţili specializační zkoušku (atestaci) do konce roku 2009 podle dosavadních právních předpisů, jsou povaţováni za zdravotnické pracovníky se specializovanou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu v příslušném oboru činnosti. Jiní odborní pracovníci, s výjimkou absolventů psychologie [§ 43 odst. 2 písm. a) bod 1], kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali povolání jiného odborného pracovníka nejméně 20 let, jsou povaţováni za zdravotnické pracovníky s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu. (5) Kurzy poskytující způsobilost k výkonu povolání niţších zdravotnických pracovníků na základě souhlasného stanoviska ministerstva podle dosavadních právních předpisů poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání do doby skončení pověření ministerstvem, nejdéle však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není osvědčení podmínkou pro výkon povolání bez odborného dohledu. (7) Fyzickým osobám, které poţádají o vydání osvědčení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a které prokáţí odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka, bezúhonnost a zdravotní způsobilost, bude vydáno osvědčení na období a) 6 let, pokud prokáţí minimálně 3 roky výkonu zdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby 6) a účast na celoţivotním vzdělávání, - 136 -

b) 5 let, pokud prokáţí minimálně 1 rok výkonu zdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby 6) nebo 2 let výkonu zdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby, 6) c) 4 let v ostatních případech. (8) Vzdělávací zařízení zabezpečující pomaturitní specializační studium nebo speciální průpravu podle dosavadních právních předpisů se do rozhodnutí ministerstva povaţují za akreditovaná zařízení podle tohoto zákona, nejdéle však 2 roky od nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Index odbornosti, do kterého se zaznamenávaly zdravotnickým pracovníkům údaje o průběhu celoţivotního vzdělávání a průběhu výkonu zdravotnického povolání, můţe být pouţíván i nadále jako průkaz odbornosti. O vydání nového průkazu odbornosti podle tohoto zákona mohou zdravotničtí pracovníci poţádat ministerstvo, pokud v dosavadním indexu není místo pro další záznamy.

- 137 -

Příloha č. 6 - Vyhláška č. 424/2004 Sb. a to konkrétně §§ 3 a 4

ČÁST DRUHÁ ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNĺKŮ PO ZĺSKÁNĺ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI §3 Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí

(1) Zdravotnický pracovník uvedený v § 4 aţ 20 bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, b)

c)

d)

dbá na dodrţování hygienicko-epidemiologického reţimu v souladu se zvláštními právními předpisy8), vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů9), pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími

e)

odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,

f) podílí se na přípravě standardů. (2) Zdravotnický pracovník uvedený v § 21 aţ 26 do doby získání specializované způsobilosti nebo prokázání výkonu praxe podle zvláštního právního předpisu10) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v příslušném oboru.

- 138 -

(3) Zdravotnický pracovník uvedený v § 27 aţ 40 po získání odborné způsobilosti11) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu své odborné způsobilosti a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, b)

pracuje se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení.

(4) Pokud zdravotnický pracovník vykonává činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany, musí splňovat zvláštní poţadavky stanovené zvláštním právním předpisem12).

§4 Všeobecná sestra

(1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména vyhodnocuje potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, a)

rizikových faktorů, a to i za pouţití měřicích technik pouţívaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleţenin, měření intenzity bolesti, stavu výţivy),

b)

sleduje a orientačně hodnotí fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry,

c)

pozoruje, hodnotí a zaznamenává stav pacienta,

d)

zajišťuje herní aktivity dětí,

e) f) g)

zajišťuje a provádí vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými prouţky), provádí odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťuje jejich průchodnost, hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůţe a chronické rány a ošetřuje stomie, centrální a periferní ţilní vstupy, - 139 -

provádí ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, h)

to je zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z imobility,

i) j)

provádí nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti, edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, orientačně hodnotí sociální situaci pacienta, identifikuje potřebnost spolupráce

k)

sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkuje pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,

l) m)

zajišťuje činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů, provádí psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťuje péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,/td> zajišťuje přejímání, kontrolu, uloţení léčivých přípravků, včetně návykových

n)

látek13), (dále jen "léčivé přípravky") a manipulaci s nimi a dále zajišťuje jejich dostatečnou zásobu,

o)

zajišťuje přejímání, kontrolu a uloţení zdravotnických prostředků14) a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

(2) Všeobecná sestra se podílí pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle odstavce 1 písm. b) aţ i). (3) Všeobecná sestra se podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména podává léčivé přípravky13) s výjimkou nitroţilních injekcí nebo zavádění infuzí u a) novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak, - 140 -

b) zavádí a udrţuje kyslíkovou terapii, c)

provádí screeningová a depistáţní vyšetření, odebírá biologický materiál a orientačně hodnotí, zda jsou výsledky fyziologické,

d) provádí ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, e)

provádí katetrizaci močového měchýře ţen a dívek nad 10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře, provádí výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádí nazogastrické a jejunální

f)

sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečuje o ně a aplikuje výţivu sondou, případně ţaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,

g) provádí výplach ţaludku u pacientů při vědomí starších 10 let. (4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře a) aplikuje nitroţilně krevní deriváty15), spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků16) a dále bez odborného b) dohledu na základě indikace lékaře ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji.

- 141 -

Příloha č. 7 - Vyhláška č. 424/2004 Sb. a to konkrétně §§ 48 a 49

ČÁST ČTVRTÁ ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNĺKŮ PO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSPBILOSTI Hlava I Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí § 48 Činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí

Všeobecná sestra uvedená v § 49 aţ 59 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 4 a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje, organizuje a metodicky řídí ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče, v oboru specializace, případně zaměření. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace 1.

2.

edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, sleduje a vyhodnocuje stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílí se na jejich řešení,

3. koordinuje práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace, a)

4. hodnotí kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, provádí ošetřovatelský výzkum, zejména identifikuje oblasti výzkumné činnosti, 5. realizuje výzkumnou činnost a vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 6. připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, 7. vede specializační vzdělávání v oboru své specializace; na základě indikace lékaře

b) 1.

provádí přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovází je a asistuje během výkonů, sleduje je a ošetřuje po výkonu,

- 142 -

2.

edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech.

§49 Sestra pro intenzivní péči

(1) Sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 48 při péči o pacienty starší 10 let, u kterých dochází k selhání základních ţivotních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace sleduje a analyzuje údaje o zdravotním stavu, zejména fyziologické funkce, 1. hodnotí závaţnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného technického vybavení, a)

2.

3.

pečuje o dýchací cesty pacientů se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, sleduje funkčnost speciální přístrojové techniky a zajišťuje její stálou připravenost,

4. provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem; bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1.

provádí měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně vyuţití invazivních metod,

b) 2. provádí katetrizaci močového měchýře muţů, 3. zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let, 4.

provádí výplach ţaludku i u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami starších 10 let;

pod odborným dohledem lékaře c) 1. provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, 2. provádí endobronchiální laváţe u pacientů s tracheální intubací nebo s

- 143 -

tracheostomií, předchází případným komplikacím, rozpoznává je a řeší, 3. aplikuje transfuzní přípravky16) a krevní deriváty15); pod přímým vedením lékaře d) 1.

provádí punkci arterií, zejména arterie radialis a arterie femoralis, k jednorázovému odběru krve a k invazivní monitoraci krevního tlaku,

2. provádí extubaci tracheální rourky. (2) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči vykonává činnosti podle odstavce 1 v oblasti neodkladné péče a medicíny katastrof a činnosti podle § 17 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti v rámci operačního střediska záchranné sluţby, a to přijímá, eviduje a vyhodnocuje tísňové výzvy z hlediska závaţnosti zdravotního a) stavu pacienta a podle stupně naléhavosti zabezpečuje odpovídající způsob jejich řešení za pouţití telekomunikační a sdělovací techniky, b)

provádí telefonní instruktáţ k poskytování laické první pomoci a poskytuje další potřebné rady za pouţití vhodného psychologického přístupu, aktivuje krizové typové a traumatologické plány při řešení zdravotních následků

c) hromadných neštěstí a katastrof a na svém úseku zabezpečuje jejich realizaci s vyuţitím všech moţností integrovaného záchranného systému. (3) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na péči v anesteziologii vykonává činnosti podle odstavce 1 v souvislosti s anesteziologickými výkony. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace a) 1.

poskytuje specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům při přípravě, v průběhu a bezprostředně po ukončení všech způsobů celkové a místní anestezie,

2. zajišťuje stálou připravenost anesteziologického pracoviště; bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a resuscitace b)

1.

připravuje pacienta, léčivé přípravky13) a vybavení k jednotlivým způsobům a technikám celkové i místní anestezie a asistuje při jejich provedení,

2. provádí činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením metod léčby

- 144 -

bolesti; pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a resuscitace c)

1. provádí tracheální intubaci, 2. podílí se na vedení anestezie.

(4) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na dlouhodobou umělou plicní ventilaci vykonává činnosti podle odstavce 1 v souvislosti s dlouhodobou umělou plicní ventilací. Přitom zejména a)

bez odborného dohledu a bez indikace připravuje pacienty a osoby jimi určené na provádění umělé plicní ventilace v domácí péči; bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1.

b) 2.

poskytuje specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům před a po závaţných operačních výkonech, transplantacích a traumatech, zajišťuje a připravuje technické vybavení pro provádění umělé plicní ventilace v domácí péči.

(5) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na očišťovací metody krve vykonává činnosti podle odstavce 1 v souvislosti s akutním a chronickým selháním ledvin a dalšími stavy, které vyţadují léčbu hemodialýzou, peritoneální dialýzou, hemoperfuzí a dalšími očišťovacími metodami krve. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem hodnotí funkci a kvalitu cévních přístupů pro mimotělní oběh, informuje 1.

pacienty a osoby jimi určené o zásadách péče o arterio-venózní spojku a dodrţování léčebného reţimu, pečuje o cévní přístup po ukončení mimotělního oběhu,

a) 2.

sleduje zadané parametry na přístrojích pro eliminační metody krve během léčby a rozpoznává vznik technických komplikací,

3. provádí výměnu přístroje při vzniku váţné technické komplikace během léčby, 4. provádí dezinfekci přístrojového vybavení pro eliminační metody krve; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

- 145 -

1. připravuje technické vybavení a nastavuje poţadované parametry na přístroji, 2.

provádí napojení pacientů na mimotělní oběh podle typu cévního přístupu a zahájí vlastní léčbu,

3. provádí peritoneální dialýzu, 4.

ukončuje mimotělní oběh a hodnotí stav pacientů bezprostředně po ukončení léčby;

c) pod odborným dohledem lékaře provádí první napojení pacientů na mimotělní oběh.

- 146 -

Příloha č. 8 - Ošetřovatelství v ČR neodpovídá poţadavkům EU.

- 147 -

- 148 -

Příloha č. 9 - Směrnice MZ č. 10/1986 Věstníku MZ

- 149 -

- 150 -

Příloha č. 10 – Dotazník Váţené kolegyně a kolegové, Jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia Ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Bakalářská práce je zaměřena na činnosti všeobecných sester a sester se specializovanou způsobilostí (dále pouze SsSZ) a proto se na Vás obracím s prosbou o zodpovězení otázek. Dotazník je anonymní a zodpovězené otázky budou statisticky zpracovány a pouţity pouze pro zpracování bakalářské práce. V dotazníku označte, prosím, jen jednu odpověď, která vyjadřuje Váš názor. Dotazník obsahuje 27 poloţek, kdy prosím, aby všeobecné sestry vyplnily pouze poloţky č. 1 – 18 a sestry se specializovanou způsobilostí vyplnily otázky všechny. K poloţce č. 27 se můţe vyjádřit všeobecná sestra i sestra se specializovanou způsobilostí. Předem děkuji za Váš čas a spolupráci. Markéta Nedomová Bártová 1. Kolik je Vám let? a) 20 – 25 let b) 26 – 30 let c) 31 a více let 2. Jaké je Vaše nejvyšší kvalifikační vzdělání? a) Střední odborné b) Vyšší odborné c) Vysokoškolské 3. Máte specializaci v nějakém oboru? Jestliţe ano, napište v jakém: .…………………………………………………………….…………………... 4. Jaké je Vaše pracovní zařazení? a) Všeobecná sestra pod odborným dohledem b) Všeobecná sestra bez odborného dohledu c)

Sestra se specializovanou způsobilostí

- 151 -

5. Jak dlouhá je Vaše praxe na odděleních JIP/ARO ? a) Méně neţ 1 rok b) 1 – 5 let c) Více neţ 5 let 6. Znáte svou náplň práce? a) Ano, znám ji přesně b) Znám jen některé body c) Neznám 7. Jsou na Vašem pracovišti dostupné náplně práce jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků? a) Ano, jsou dostupné na oddělení b) Ano, jsou dostupné u staniční sestry, vrchní sestry c) Ano, jsou dostupné na personálním oddělení d) Nevím, nezajímám se o to e) Ne, nejsou dostupné 8. Je Vaše pracovní náplň v souladu s činnostmi, které máte podle legislativy vykonávat? a) Ano je v souladu s činnostmi, které mám podle legislativy vykonávat b) Nevím, zda je v souladu, to by měli mít na starosti jiní c) Není v souladu a nesouhlasím s tím d) Není v souladu a nezajímám se o to 9. Víte, v kterém zákoně či vyhlášce, byste soupis činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků našla(el)? a) Ano, vím to přesně, je to v ………………………….…………… (doplňte) b) Vím, ţe je to někde rozepsané, ale na název normy si nevzpomenu c) Nevím, nezajímá mne to

- 152 -

10. Znáte činnosti všeobecné sestry dle platné legislativy? a) Ano, znám je zcela přesně b) Ano, znám je celkem dobře c) Neznám je zcela přesně d) Neznám, nezajímá mne to 11. Měly by podle Vašeho názoru být činnosti všeobecné sestry či sestry SsSZ rozšířeny? a) Ano, měly by být rozšířeny činnosti všeobecné sestry i sestry SsSZ b) Ano, ale měly by být rozšířeny činnosti pouze všeobecné sestry c) Ano, ale měly by být rozšířeny činnosti pouze sestry SsSZ d) Ne, myslím si, ţe činnosti jsou dostatečně široké e) Nevím, nezajímám se o to 12. Pokud ano, uveďte alespoň 2 činnosti, které by měly podle Vašeho mínění patřit všeobecné sestře či sestře se specializovanou způsobilostí, tak aby je vykonávaly bez odborného dohledu: Všeobecná sestra: a) ……………………………………………………… b) ……………………………………………………… Sestra se specializovanou způsobilostí: a) ……………………………………………………… b) ……………………………………………………… 13. Všeobecná sestra hodnotí orientačně EKG a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra EKG nehodnotí

- 153 -

14. Všeobecná sestra zajišťuje průchodnost horních cest dýchacích a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra dýchací cesty nezajišťuje 15. Všeobecná sestra ošetřuje centrální ţilní vstupy a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra centrální ţilní vstupy neošetřuje 16. Všeobecná sestra podává nitroţilní injekce a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra nitroţilní injekce nepodává 17. Všeobecná sestra vyměňuje tracheostomickou kanylu a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra tracheostomickou kanylu nevyměňuje 18. Všeobecná sestra provádí katetrizaci močového měchýře muţů a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Všeobecná sestra katetrizaci močového měchýře muţů neprovádí

- 154 -

Na otázky č. 19 – 26 odpoví pouze sestry se specializovanou způsobilostí. 19. Znáte podle Vašeho názoru činnosti sestry se specializovanou způsobilostí pro intenzivní péči? a) Ano, znám je zcela přesně b) Ano, znám je celkem dobře c) Neznám je zcela přesně d) Neznám, nezajímá mne to 20. Sestra pro intenzivní péči provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči zajištění dýchacích cest neprovádí 21. Sestra pro intenzivní péči provádí katetrizaci močového měchýře muţů a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči katetrizaci močového měchýře muţů neprovádí 22. Sestra pro intenzivní péči provádí KPR s pouţitím dostupného technického vybavení a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči KPR neprovádí

- 155 -

23. Sestra pro intenzivní péči provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči defibrilaci srdce elektrickým výbojem neprovádí 24. Sestra pro intenzivní péči provádí extubaci tracheální rourky a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči extubaci tracheální rourky neprovádí 25. Sestra pro intenzivní péči provádí punkci artérie radialis a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči punkci artérie radialis neprovádí 26. Sestra pro intenzivní péči zavádí nazogastrickou

a jejunální sondu

pacientům v bezvědomí starším 10 let a) Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře b) Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře c) Pod odborným dohledem lékaře d) Pod přímým vedením lékaře e) Sestra pro intenzivní péči nazogastrickou

a jejunální sondu pacientům

v bezvědomí starším 10 let nezavádí 27. Vaše vyjádření a náměty k dané problematice …………………………………………………………….……………………

- 156 -

Příloha č. 11 – Náplň práce FN Brno

- 157 -

- 158 -

- 159 -

Příloha č. 12 – Náplň práce FN u sv. Anny v Brně

- 160 -

- 161 -

- 162 -

Činnosti zdravotnického záchranáře Jméno, příjmení:

Osobní číslo:

Útvar, pracoviště: Urgentní příjem a JIP (1) Zdravotnický záchranář na ARK vykonává činnosti podle par. 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje zejména v rámci akutního příjmu specifickou ošetřovatelskou péči. Přitom a) monitoruje a hodnotí vitální funkce včetně snímání elektrokardiografického záznamu, průběţného sledování a hodnocení poruch rytmu, vyšetření a monitorování pulzním oximetrem b) zajišťuje periferní ţilní vstup c) provádí orientační laboratorní vyšetření a orientačně je posuzuje d) provádí první ošetření ran, včetně zástavy krvácení e) zajišťuje nebo provádí polohování, imobilizaci a bezpečný

transport pacientů

v rámci nemocnice f) zajišťuje v případě potřeby péči o tělo zemřelého g) zajišťuje přejímání, kontrolu a uloţení léčivých a zdravotnických přípravků na urgentním příjmu, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu (2) Zdravotnický záchranář se v rámci akutního příjmu podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména a) provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím ručních křísících vaků, včetně defibrilace srdce, b) zajišťuje dýchací cesty dostupnými pomůckami, zavádí a udrţuje inhalační kyslíkovou terapii, zajišťuje přístrojovou ventilaci s parametry určenými lékařem, pečuje o dýchací cesty pacientů i při umělé plícní ventilaci c) podává léčivé přípravky, včetně krevních derivátů d) spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji, e) provádí katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let f) odebírá biologický materiál na vyšetření Pracovník:

Vrchní sestra:

Nám. pro ošetř. péči:

Dne: - 163 -

Příloha č. 13 – Náplň práce Nemocnice sv. Zdislavy a.s.

- 164 -

- 165 -

- 166 -

- 167 -

- 168 -

- 169 -

Příloha č. 14 – Náplň práce Nemocnice Třebíč Jméno a příjmení:

Platová tř.: 9

Osobní číslo:

Název pracovního zařazení: všeobecná sestra / všeobecný ošetřovatel Podřízen pracovnímu místu: sestra specialisovanou způsobilostí, staniční sestra, vrchní sestra Nadřízen pracovnímu místu: zdravotnický asisten/ka, ošetřovatel/ka, sanitář/ka Spolupracuje s pracovními pozicemi: lékaři, nelékaři Pracoviště: lůţková, ambulantní a diagnostická pracoviště NTR Rizikové faktory pracovního prostředí: kontakt s infekčním materiálem, agresivním pacientem, těţká břemena, RTG záření Datum účinnosti:

Popis zpracoval: POŢADAVKY PRO VÝKON PRACOVNÍHO MÍSTA Vzdělání: dle sbírky zákonů č. 96/2004

Další vzdělání: celoţivotní vzdělávání ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. Další poţadavky zahrnující: - jazyková vybavenost: - softwarové aplikace: NIS, MS Word, MS Excel, Intranet, Internet - odborná praxe: - speciální certifikáty: Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu - řidičský průkaz: -- jiné poţadavky: POPIS PRACOVNÍ ČINNOSTI Obecné poţadavky: Dodrţuje vnitřní předpisy nemocnice Povinně se účastní školení BOZP ,PO, KPR a provozních schůzek na oddělení Vykonává své činnosti v souladu s politikou a cíli kvality nemocnice Třebíč Odborně dohlíţí nad výkonem činností všeobecné sestry pod dohledem, zdravotního asistenta, ošetřovatelky a sanitáře. Charakteristika prac. místa (základní popis, rámec): Všeobecná sestra v rozsahu své odborné způsobilosti a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy nemocnice

- 170 -

Třebíč, b) dbá na dodrţování hygienicko-epidemiologického reţimu v souladu se zvláštními právními předpisy, c) vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, d) poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, f) podílí se na přípravě standardů g) provádí základní kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného technického vybavení

Odborná činnost: (1) Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména a) vyhodnocuje potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za pouţití měřicích technik pouţívaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleţenin, měření intenzity bolesti, stavu výţivy), b) sleduje a orientačně hodnotí fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry, c) pozoruje, hodnotí a zaznamenává stav pacienta, d) zajišťuje herní aktivity dětí, e) zajišťuje a provádí vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými prouţky), f) provádí odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťuje jejich průchodnost, g) hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůţe a chronické rány a ošetřuje stomie, centrální a periferní ţilní vstupy, h) provádí ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z imobility, i) provádí nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,

- 171 -

j) edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, k) orientačně hodnotí sociální situaci pacienta, identifikuje potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkuje pomoc v otázkách sociálních a sociálněprávních, l) zajišťuje činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů, m) provádí psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťuje péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, n) zajišťuje přejímání, kontrolu, uloţení léčivých přípravků, včetně návykových látek (dále jen "léčivé přípravky") a manipulaci s nimi a dále zajišťuje jejich dostatečnou zásobu, o) zajišťuje přejímání, kontrolu a uloţení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. (2) Všeobecná sestra se podílí pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle odstavce 1 písm. b) aţ i). (3) Všeobecná sestra se podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména a) provádí kanylaci periferní ţíly a podává léčivé přípravky s výjimkou nitroţilních injekcí nebo zavádění infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak, b) zavádí a udrţuje kyslíkovou terapii, c) provádí screeningová a depistáţní vyšetření, odebírá biologický materiál a orientačně hodnotí, zda jsou výsledky fyziologické, d) provádí ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, e) provádí katetrizaci močového měchýře ţen a dívek nad 10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře, f) provádí výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečuje o ně a aplikuje výţivu sondou, případně ţaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií, g) provádí výplach ţaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.

- 172 -

(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře a) aplikuje nitroţilně krevní deriváty, b) spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji. Všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí 1. edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, 2. sleduje a vyhodnocuje stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílí se na jejich řešení, 3. hodnotí kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, 4. provádí ošetřovatelský výzkum, zejména identifikuje oblasti výzkumné činnosti, realizuje výzkumnou činnost a vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 5. připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, b) na základě indikace lékaře a pod dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí 1. provádí přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovází je a asistuje během výkonů, sleduje je a ošetřuje po výkonu, 2. edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech. Sestra pro intenzivní péči (1) Sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti pod dohledem sestry se specializovanou způsobilostí při péči o pacienty starší 10 let, u kterých dochází k selhání základních ţivotních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom zejména a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. sleduje a analyzuje údaje o zdravotním stavu, zejména fyziologické funkce, hodnotí závaţnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného technického vybavení, 2. pečuje o dýchací cesty pacientů se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 3. sleduje funkčnost speciální přístrojové techniky a zajišťuje její stálou připravenost,

- 173 -

4. provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. provádí měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně vyuţití invazivních metod, 2. provádí katetrizaci močového měchýře muţů, 3. zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let, 4. provádí výplach ţaludku i u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami starších 10 let; c) pod odborným dohledem lékaře 1. provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, 2. provádí endobronchiální laváţe u pacientů s tracheální intubací nebo s tracheostomií, předchází případným komplikacím, rozpoznává je a řeší, 3. aplikuje transfuzní přípravky 16) a krevní deriváty 15); d) pod přímým vedením lékaře 1. provádí punkci arterií, zejména arterie radialis a arterie femoralis, k jednorázovému odběru krve a k invazivní monitoraci krevního tlaku, 2. provádí extubaci tracheální rourky. (5) Sestra pro intenzivní péči pod dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí provádí výkony v souvislosti s akutním a chronickým selháním ledvin a dalšími stavy, které vyţadují léčbu hemodialýzou, hemoperfuzí a dalšími očišťovacími metodami krve. Přitom zejména a)pod odborným dohledem v souladu s diagnózou stanovenou lékařem 1. hodnotí funkci a kvalitu cévních přístupů pro mimotělní oběh, informuje pacienty a osoby jimi určené o zásadách péče o arterio-venózní spojku a dodrţování léčebného reţimu, pečuje o cévní přístup po ukončení mimotělního oběhu, 2. sleduje zadané parametry na přístrojích pro eliminační metody krve během léčby a rozpoznává vznik technických komplikací, 3. provádí výměnu přístroje při vzniku váţné technické komplikace během léčby, 4. provádí dezinfekci přístrojového vybavení pro eliminační metody krve; b) pod odborným dohledem na základě indikace lékaře 1. připravuje technické vybavení a nastavuje poţadované parametry na přístroji, 2. provádí napojení pacientů na mimotělní oběh podle typu cévního přístupu a zahájí vlastní léčbu, 3. ukončuje mimotělní oběh a hodnotí stav pacientů bezprostředně po ukončení léčby; c) pod odborným dohledem lékaře provádí první napojení pacientů na mimotělní oběh.

- 174 -

POPIS ČINNOSTÍ PRACOVNÍHO MÍSTA A) ODBORNÁ ČINNOST - SPECIFICKÉ ČINNOST (ambulantní, konzultantky diabetologie, konzultantky pro dekubity, správce dokumentů, interního auditora.) Pravomoc:

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST Střeţí a ochraňuje majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, zneuţitím. Dbá na hospodárné vyuţívání vybavení stravovacího provozu, energie, sluţeb. Podává návrhy na opatření směřující k úspornému hospodaření Pravomoc:

C) PERSONÁLNÍ ČINNOST Ohlašuje změny v osobních poměrech a jiné okolnosti, které mají vliv na výpočet daní, příspěvků, pojištění apod. Neprodleně oznamuje nadřízenému, pokud se nemůţe dostavit do zaměstnání. Oznamuje nadřízenému i potřebu změny nástupu na směnu, bez schválení nadřízeného nelze změnu provést. Před nástupem dovolené předkládá vedoucímu pracovníkovi dovolenku ke schválení. Oznamuje zaměstnavateli výkon jiné

výdělečné činnosti shodné

s předmětem podnikání

zaměstnavatele. Bez schválení zaměstnavatele nelze jinou výdělečnou činnost provádět. L Pravomoc ----

D) VZDĚLÁVACÍ A ROZVOJOVÁ ČINNOST Celoţivotní vzdělávání ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. Postup podle platné směrnice Nemocnice Třebíč o vzdělávání. E) DALŠÍ VÝŠE NEUVEDENÉ ČINNOSTI Odpovědnost: ----Pravomoc:

- 175 -

-------

Jméno a příjmení:

Platová tř.: 10

Osobní číslo:

Název pracovního zařazení: všeobecná sestra specialistka pro intenzivní péči/ všeobecný ošetřovatel specialista pro intenzivní péči Podřízen pracovnímu místu: staniční sestra, vrchní sestra Nadřízen pracovnímu místu: zdravotnický asistent, ošetřovatel/ka, sanitář/ka Spolupracuje s pracovními pozicemi: lékaři, nelékaři Pracoviště: lůţková, ambulantní a diagnostická pracoviště NTR Rizikové faktory pracovního prostředí: kontakt s infekčním materiálem, agresivním pacientem, břemena, ionizující záření

Popis zpracoval:

Dne:

POŢADAVKY PRO VÝKON PRACOVNÍHO MÍSTA Vzdělání: dle sbírky zákonů č. 96/2004 § 5 Další vzdělání: celoţivotní vzdělávání ve smyslu zákona č. 96/2006 Sb. Další poţadavky zahrnující: - jazyková vybavenost: - softwarové aplikace: NIS, MS Word, MS Excel, Intranet, Internet - odborná praxe: - speciální certifikáty: Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, Osvědčení o specializované způsobilosti - řidičský průkaz: -- jiné poţadavky: POPIS PRACOVNÍ ČINNOSTI Obecné poţadavky: Dodrţuje vnitřní předpisy nemocnice Povinně se účastní školení BOZP,PO,KPR a provozních schůzek na oddělení Vykonává své činnosti v souladu s politikou a cíli kvality NTR Odborně dohlíţí nad výkonem činností všeobecné sestry, všeobecné sestry pod dohledem, zdravotního asistenta, ošetřovatelky a sanitáře. Charakteristika prac. místa (základní popis, rámec): bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje,

- 176 -

případně

zajišťuje

základní

a

specializovanou

ošetřovatelskou

péči

prostřednictvím

ošetřovatelského procesu. V rozsahu své odborné způsobilosti a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy NTR, b) dbá na dodrţování hygienicko-epidemiologického reţimu v souladu se zvláštními právními předpisy 8), c) vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů 9), pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, d) poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, f) podílí se na přípravě standardů.

Odborná činnost: (1) Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména a) vyhodnocuje potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za pouţití měřicích technik pouţívaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleţenin, měření intenzity bolesti, stavu výţivy), b) sleduje a orientačně hodnotí fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry, c) pozoruje, hodnotí a zaznamenává stav pacienta, d) zajišťuje herní aktivity dětí, e) zajišťuje a provádí vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými prouţky), f) provádí odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťuje jejich průchodnost, g) hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůţe a chronické rány a ošetřuje stomie, centrální a periferní ţilní vstupy, h) provádí ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na

- 177 -

prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z imobility, i) provádí nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti, j) edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, k) orientačně hodnotí sociální situaci pacienta, identifikuje potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkuje pomoc v otázkách sociálních a sociálněprávních, l) zajišťuje činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů, m) provádí psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťuje péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, n) zajišťuje přejímání, kontrolu, uloţení léčivých přípravků, včetně návykových látek (dále jen "léčivé přípravky") a manipulaci s nimi a dále zajišťuje jejich dostatečnou zásobu, o) zajišťuje přejímání, kontrolu a uloţení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. (2) Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle odstavce 1 písm. b) aţ i). (3) Všeobecná sestra se podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména a) provádí kanylaci periferní ţíly a podává léčivé přípravky s výjimkou nitroţilních injekcí nebo zavádění infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak, b) zavádí a udrţuje kyslíkovou terapii, c) provádí screeningová a depistáţní vyšetření, odebírá biologický materiál a orientačně hodnotí, zda jsou výsledky fyziologické, d) provádí ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, e) provádí katetrizaci močového měchýře ţen a dívek nad 10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře, f) provádí výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečuje o ně a aplikuje výţivu sondou, případně ţaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,

- 178 -

g) provádí výplach ţaludku u pacientů při vědomí starších 10 let. (4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře a) aplikuje nitroţilně krevní deriváty , b) spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji. Činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí: Všeobecná sestra uvedená po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti všeobecné sestry a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje, organizuje a metodicky řídí ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče, v oboru specializace, případně zaměření. Přitom zejména a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, 2. sleduje a vyhodnocuje stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílí se na jejich řešení, 3. koordinuje práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace, 4. hodnotí kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, 5. provádí ošetřovatelský výzkum, zejména identifikuje oblasti výzkumné činnosti, realizuje výzkumnou činnost a vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 6. připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, 7. vede specializační vzdělávání v oboru své specializace; b) na základě indikace lékaře 1. provádí přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovází je a asistuje během výkonů, sleduje je a ošetřuje po výkonu, 2. edukuje pacienty, případně jiné osoby, ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech. Sestra pro intenzivní péči (1) Sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti sestry se specializovanou způsobilostí při péči o pacienty starší 10 let, u kterých dochází k selhání základních ţivotních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom zejména

- 179 -

a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. sleduje a analyzuje údaje o zdravotním stavu, zejména fyziologické funkce, hodnotí závaţnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného technického vybavení, 2. pečuje o dýchací cesty pacientů se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 3. sleduje funkčnost speciální přístrojové techniky a zajišťuje její stálou připravenost, 4. provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. provádí měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně vyuţití invazivních metod, 2. provádí katetrizaci močového měchýře muţů, 3. zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let, 4. provádí výplach ţaludku i u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami starších 10 let; c) pod odborným dohledem lékaře 1. provádí zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, 2. provádí endobronchiální laváţe u pacientů s tracheální intubací nebo s tracheostomií, předchází případným komplikacím, rozpoznává je a řeší, 3. aplikuje transfuzní přípravky 16) a krevní deriváty 15); d) pod přímým vedením lékaře 1. provádí punkci arterií, zejména arterie radialis a arterie femoralis, k jednorázovému odběru krve a k invazivní monitoraci krevního tlaku, 2. provádí extubaci tracheální rourky. (4) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na dlouhodobou umělou plicní ventilaci vykonává činnosti podle odstavce 1 v souvislosti s dlouhodobou umělou plicní ventilací. Přitom zejména a) bez odborného dohledu a bez indikace připravuje pacienty a osoby jimi určené na provádění umělé plicní ventilace v domácí péči; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. poskytuje specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům před a po závaţných operačních výkonech a traumatech, 2. zajišťuje a připravuje technické vybavení pro provádění umělé plicní ventilace v domácí péči. (5) Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na očišťovací metody krve vykonává činnosti podle odstavce 1 v souvislosti s akutním a chronickým selháním ledvin a dalšími stavy, které vyţadují léčbu hemodialýzou, hemoperfuzí a dalšími očišťovacími metodami krve. Přitom zejména a) bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem 1. hodnotí funkci a kvalitu cévních přístupů pro mimotělní oběh, informuje pacienty a osoby jimi určené o zásadách péče o arterio-venózní spojku a dodrţování léčebného reţimu, pečuje o

- 180 -

cévní přístup po ukončení mimotělního oběhu, 2. sleduje zadané parametry na přístrojích pro eliminační metody krve během léčby a rozpoznává vznik technických komplikací, 3. provádí výměnu přístroje při vzniku váţné technické komplikace během léčby, 4. provádí dezinfekci přístrojového vybavení pro eliminační metody krve; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. připravuje technické vybavení a nastavuje poţadované parametry na přístroji, 2. provádí napojení pacientů na mimotělní oběh podle typu cévního přístupu a zahájí vlastní léčbu, 3. ukončuje mimotělní oběh a hodnotí stav pacientů bezprostředně po ukončení léčby; c) pod odborným dohledem lékaře provádí první napojení pacientů na mimotělní oběh.

POPIS ČINNOSTÍ PRACOVNÍHO MÍSTA A) ODBORNÁ ČINNOST - SPECIFICKÉ ČINNOST

Pravomoc:

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST Střeţí a ochraňuje majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, zneuţitím. Dbá na hospodárné vyuţívání SZM, energie, sluţeb, prádla. Podává návrhy na opatření směřující k úspornému hospodaření Pravomoc:

C) PERSONÁLNÍ ČINNOST Ohlašuje změny v osobních poměrech a jiné okolnosti, které mají vliv na výpočet daní, příspěvků, pojištění apod. Neprodleně oznamuje nadřízenému, pokud se nemůţe dostavit do zaměstnání. Oznamuje nadřízenému i potřebu změny nástupu na směnu, bez schválení nadřízeného nelze změnu

- 181 -

provést. Před nástupem dovolené předkládá vedoucímu pracovníkovi dovolenku ke schválení. Oznamuje zaměstnavateli výkon jiné

výdělečné činnosti shodné

s předmětem podnikání

zaměstnavatele. Bez schválení zaměstnavatele nelze jinou výdělečnou činnost provádět. L Pravomoc ----

D) VZDĚLÁVACÍ A ROZVOJOVÁ ČINNOST Celoţivotní vzdělávání ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. Postup podle platné směrnice Nemocnice Třebíč o vzdělávání.

E) DALŠÍ VÝŠE NEUVEDENÉ ČINNOSTI Odpovědnost: ----Pravomoc: ------V Třebíči dne

_________________________________ zpracovatel ________________________________ příslušný náměstek

Převzal, dne: ______________________

- 182 -

Příloha č. 15 – Náplň práce Nemocnice Jihlava Náplň činnosti : všeobecné sestry s odbornou způsobilostí k výkonu povolání, bez způsobilosti specializované Oddělení: ARO – lůžková část

Osobní číslo:

Jméno,příjmení,titul: Datum narození: Bydliště: Poţadavky na zaměstnance:

Vzdělání: Další vzdělání: Praxe: Další poţadavky: -

systematický přístup

-

schopnost komunikace, motivace a práce v týmu

-

samostatnost

-

spolupráce s ostatními obory

-

seriozní a korektní jednání

-

zodpovědný přístup k práci a schopnost si ji zorganizovat

-

samostatnost v rozhodování v rámci kompetencí

-

aktivní přístup k celoţivotnímu vzdělávání

-

znalost práce na PC

-

loajalita

-

občanská a trestní bezúhonnost

-

zdravotní způsobilost

-

technické zaměření Platová třída:

Charakteristika pozice: Organizační začlenění: podřízen:

primáři, vedoucímu lékaři RS, vrchní a staniční sestře

nadřízen:

sanitářům RS - 183 -

kooperace:

s lékaři , nelékařskými zdravotnickými pracovníky vlastního oddělení i ostatních oddělení nemocnice, ve svém oboru spolupracuje s ostatními zdravotnickými zařízeními v ČR

Charakteristika práce

pro zařazení

nejnáročnější činnosti, pravomoc a

odpovědnost: Všeobecná sestra se podílí pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí

v oboru intenzivní péče, v souladu s diagnózou

stanovenou lékařem, na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti

určené pro všeobecné sestry pracující bez odborného

dohledu v rozsahu své odborné způsobilosti. a) pod odborným dohledem sestry se specializovanou způsobilostí a bez indikace 1. sleduje a analyzuje údaje o zdravotním stavu, zejména fyziologické funkce, hodnotí závaţnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného

technického

vybavení,

2. pečuje o dýchací cesty pacientů se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní

ventilaci,

včetně

odsávání

z

dolních

cest

dýchacích,

3. sleduje funkčnost speciální přístrojové techniky a zajišťuje její stálou připravenost, 4. provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem; b) pod odborným dohledem sestry se specializovanou způsobilostí a na základě indikace lékaře 1. provádí měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí

přístrojové

techniky,

včetně

vyuţití

invazivních

metod,

2. zavádí nazogastrické sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let, 3. provádí přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovází je a asistuje během výkonů, sleduje a ošetřuje po výkonu / tracheotomie,zajištění invazivních vstupů,CVVH, CT/ 4. provádí odběry krve na vyšetření krevních plynů z arterie radialis a zvládá jejich správné zpracování na analyzátoru krevních plynů. Patologické hodnoty neprodleně hlásí lékaři.

- 184 -

Další úkoly vyplývající z charakteristiky práce daného oddělení: -

pod odborným dohledem lékaře asistuje při zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, intubace,extubace,tracheotomie,dekanylace

- provádí endobronchiální laváţe u pacientů s tracheální intubací nebo s tracheostomií, předchází případným komplikacím, rozpoznává je a řeší, - aplikuje transfuzní přípravky a krevní deriváty - provádí výplach ţaludku i u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami starších 10 let; -

pod přímým vedením lékaře provádí punkci arterie radialis a arterie femoralis, k jednorázovému odběru krve a k invazivní monitoraci krevního tlaku, provádí extubaci tracheální rourky

-

samostatně zajišťuje základní ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu

-

aplikuje koţní, podkoţní, nitrosvalové injekce, nitroţilní injekce a infuze vzhledem k jejím zkušenostem, schopnostem a osobním vlastnostem. Odebírá na vyšetření biologický materiál, dodrţuje zásady správného odběru, označení a včasného odeslání na vyšetření.

-

podává nemocným předepsané léky, odpovídá za správné a bezpečné uloţení léků včetně omamných látek a léků se zvýšeným rizikem drogové závislosti, za dodrţování předpisů stanovených pro manipulaci s jedy, hořlavinami a kyselinami.

-

účastní se lékařských vizit, zajišťuje včasné a přesné plnění ordinací, diagnostických, léčebných a ošetřovatelských výkonů.

-

je zodpovědná za vedení zdravotnické dokumentace dle zákonných norem a poţadavků metodického pokynu

-

podává výţivu parenterální, enterální či gastrickou cestou, u nemocných, které lze krmit dbá na dodrţování diet, o hygienickou a estetickou manipulaci se stravou.

-

ovládá a uplatňuje základy rehabilitace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek a základy rehabilitace při onemocnění dýchacích cest

- 185 -

-

zajišťuje potřeby pacientů v oblasti tělesné, psychické a společensko – kulturní, vyuţívá dostupné zdroje / lidské i materiální /, maximální pozornost věnuje hygienické péči

-

uplatňuje poznatky z oblasti sociální psychologie, projevuje nemocnému úctu , empatii a emocionální podporu, respektuje práva nemocného.

-

zprostředkovává nemocným a jejich příbuzným potřebné informace v přiměřené formě a dle moţností svých kompetencí, stará se o to, aby tyto informace byly srozumitelné, a aby dosaţené výsledky v informovanosti byly hodnotitelé

-

edukuje pacienty, případně jiné osoby , ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály

-

podílí se na přípravě standardů specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti

-

je povinná dodrţovat hygienické a protiepidemiologické zásady platné pro oddělení, stejně jako zásady OBP. Dbá o dodrţování zásad v prevenci přenosu nosokomiálních nákaz.

Popis práce – úkoly: Dodrţuje nastavení plnění ekonomických pravidel stanovených vedením NJ Vytváří klidné pracovní a společenské prostředí včetně interpersonálních vztahů na oddělení a v rámci NJ tak, aby mohla být poskytována kvalitní péče klientům Prezentuje NJ na veřejnosti tak, aby nebylo poškozeno její dobré jméno Dodrţuje pracovní a organizační řád NJ Dodrţuje předpisy BOZP Dodrţuje směrnice zabezpečení poţární ochrany Dodrţuje platné právní normy a vnitřní předpisy NJ Dodrţuje principy politiky jakosti NJ Dodrţuje hygienicko-epidemiologický řád NJ S účinností ode dne: V Jihlavě dne: ……………………………...

Zaměstnanec: ……………………………………………………

nadřízený

hlavní sestra Nemocnice Jihlava

příspěvková organizace

- 186 -

Náplň činnosti: všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí k výkonu povolání – sestra pro intenzivní péči Oddělení: ARO- lůžková část

Osobní číslo:

Jméno, příjmení, titul: Datum narození: Bydliště: Poţadavky na zaměstnance:

Vzdělání: SZŠ, VOŠ Další vzdělání:

samostudium, PSS ARIP

Praxe: Další poţadavky: -

občanská a trestní bezúhonnost

-

schopnost práce v týmu

-

zdravotní způsobilost

-

technické zaměření

Znalosti, schopnosti, dovednosti, osobní charakteristiky : - zodpovědný přístup k práci a schopnost si ji zorganizovat - spolupráce s ostatními obory, komunikativnost, - samostatnost v rozhodování v rámci kompetencí - serióznost a korektní jednání - loajalita - aktivní přístup k celoţivotnímu vzdělávání - znalost práce na PC Platová třída:

Charakteristika pozice: Organizační začlenění: podřízen:

primáři,zástupci primáře, vrchní sestře, staniční sestře

nadřízen:

sanitářům, NZP bez specializované způsobilosti

- 187 -

kooperace:

s lékaři , nelékařskými zdravotnickými pracovníky vlastního oddělení i ostatních oddělení nemocnice, ve svém oboru spolupracuje s ostatními zdravotnickými zařízeními v ČR

Charakteristika práce

pro zařazení

nejnáročnější činnosti, pravomoc a

odpovědnost: Sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 48 při péči o pacienty starší 10 let, u kterých dochází k selhání základních ţivotních funkcí nebo toto selhání hrozí. a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. sleduje a analyzuje údaje o zdravotním stavu, zejména fyziologické funkce, hodnotí závaţnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s pouţitím dostupného

technického

vybavení,

2. pečuje o dýchací cesty pacientů se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní

ventilaci,

včetně

odsávání

z

dolních

cest

dýchacích,

3. sleduje funkčnost speciální přístrojové techniky a zajišťuje její stálou připravenost, 4. provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. provádí měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí

přístrojové

techniky,

včetně

vyuţití

invazivních

metod,

2. zavádí nazogastrické sondy pacientům v bezvědomí starším 10 let, 3. provádí přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovází je a asistuje během výkonů, sleduje a ošetřuje po výkonu / tracheotomie,zajištění invazivních vstupů,CVVH, CT/ Další úkoly vyplývající z charakteristiky práce daného oddělení: -

pod odborným dohledem lékaře asistuje při zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, intubace, extubace, tracheotomie, dekantace -

provádí endobronchiální laváţe u pacientů s tracheální intubací nebo s tracheostomií, předchází případným komplikacím, rozpoznává je a řeší,

-

aplikuje transfuzní přípravky a krevní deriváty

-

provádí výplach ţaludku i u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami starších

10 let; - 188 -

-

pod přímým vedením lékaře provádí punkci arterie radialis a arterie femoralis, k jednorázovému odběru krve a k invazivní monitoraci krevního tlaku, provádí extubaci tracheální rourky

-

samostatně aplikuje koţní, podkoţní, nitrosvalové, nitroţilní injekce a infuze, vzhledem k jejím zkušenostem, schopnostem a osobním vlastnostem. Odebírá na vyšetření biologický materiál, dodrţuje zásady správného odběru, označení a včasného odeslání na vyšetření. Provádí odběry krve na vyšetření krevních plynů z arterie radialis a zvládá jejich správné zpracování na analyzátoru krevních plynů. Patologické hodnoty neprodleně hlásí lékaři.

-

podává nemocným předepsané léky, odpovídá za správné a bezpečné uloţení léků včetně omamných látek a léků se zvýšeným rizikem drogové závislosti, za dodrţování předpisů stanovených pro manipulaci s jedy, hořlavinami a kyselinami.

-

účastní se lékařských vizit, zajišťuje včasné a přesné plnění ordinací, diagnostických, léčebných a ošetřovatelských výkonů.

-

je zodpovědná za vedení zdravotnické dokumentace dle zákonných norem a poţadavků metodického pokynu

-

podává výţivu parenterální, enterální či gastrickou cestou, u nemocných, které lze krmit dbá na dodrţování diet, o hygienickou a estetickou manipulaci se stravou.

-

ovládá a uplatňuje základy rehabilitace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek a základy rehabilitace při onemocnění dýchacích cest

-

zajišťuje potřeby pacientů v oblasti tělesné, psychické a společensko – kulturní, vyuţívá dostupné zdroje / lidské i materiální /, maximální pozornost věnuje hygienické péči

-

uplatňuje poznatky z oblasti sociální psychologie, projevuje nemocnému úctu , empatii a emocionální podporu, respektuje práva nemocného.

-

zprostředkovává nemocným a jejich příbuzným potřebné informace v přiměřené formě a dle moţností svých kompetencí, stará se o to, aby tyto informace byly srozumitelné, a aby dosaţené výsledky v informovanosti byly hodnotitelé

-

edukuje pacienty, případně jiné osoby , ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály - 189 -

-

podílí se na přípravě standardů specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti

-

je povinná dodrţovat hygienické a protiepidemiologické zásady platné pro oddělení, stejně jako zásady OBP. Dbá o dodrţování zásad v prevenci přenosu nosokomiálních nákaz.

Popis práce – úkoly: Dodrţuje nastavení plnění ekonomických pravidel stanovených vedením NJ. Vytváří klidné pracovní a společenské prostředí včetně interpersonálních vztahů na oddělení a v rámci NJ tak, aby mohla být poskytována kvalitní péče klientům. Prezentuje NJ na veřejnosti tak, aby nebylo poškozeno její dobré jméno. Dodrţuje pracovní a organizační řád NJ. Dodrţuje předpisy BOZP. Dodrţuje směrnice zabezpečení poţární ochrany. Dodrţuje platné právní normy a vnitřní předpisy NJ. Dodrţuje principy politiky jakosti NJ

S účinností ode dne: V Jihlavě dne:

Zaměstnanec:

v.s. ARO ……………………………...

……………………………………………………

nadřízený

ředitel Nemocnice Jihlava

příspěvková organizace

- 190 -