III. Návrh ZÁKON ze dne ………………. 2016, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. …/2016 Sb., se mění takto: 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Zkušební doba Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka nebo z důvodu neschopnosti ke službě, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.“. 2. V § 18 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 3. V § 19 odst. 2 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 4. V § 22 odst. 3 se slova „o 2 a více stupňů“ nahrazují slovy „alespoň o 1 stupeň“. 5. V § 22 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, se může přihlásit příslušník, jenž získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.“.
1
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 22 odst. 5 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“. 7. V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „stanovena“ vkládají slova „stejná nebo“. 8. V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Příslušníka ve zkušební době lze propustit i bez uvedení důvodu.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 9. V § 42 odst. 5 se slova „do 2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu“. 10. V § 42 odst. 6 písm. a) se za text „a) až k)“ vkládají slova „a podle odstavce 4“. 11. V § 42 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; jde-li o příslušníka ve zkušební době, skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění“. 12. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Služba přesčas Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.“. 13. V § 65 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Pro účely vzniku nároku na dovolenou se do doby trvání služebního poměru příslušníka nezapočítává doba a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do zálohy neplacené z důvodů čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, b) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, a c) výkonu vazby. (4) Doba uvedená v odstavci 3 se počítá na kalendářní dny a v kalendářním roce se sčítá. (5) Příslušník je povinen vrátit vyplacený služební příjem za dovolenou, na niž
2
ztratil nárok, popřípadě mu nárok na ni nevznikl.“. 14. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Krácení dovolené Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, se z důvodu neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání a nařízené karantény vzniklé v souvislosti s výkonem služby, krátí dovolená za prvních 90 dní neschopnosti ke službě o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každých dalších 30 dnů neschopnosti ke službě o další jednu dvanáctinu výměry dovolené. Pro účely krácení dovolené se doby neschopnosti ke službě v kalendářním roce sčítají.“. 15. V § 112 odst. 2 větě první se za slovo „roce“ vkládají slova „konané v době krizového stavu“. 16. V § 113 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 17. V § 113 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) služební příjem za službu přesčas.“. 18. § 115a zní: „§ 115a Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů.“. 19. V § 125 odst. 1 větě první se slova „nad 150 hodin v kalendářním roce“ nahrazují slovy „; to neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu“. 20. Za § 135 se vkládá nový § 135a, který včetně nadpisu zní: „§ 135a Náborový příspěvek (1) Služební funkcionář může příslušníkovi po uplynutí zkušební doby, nejpozději však do 1 roku od přijetí do služebního poměru, přiznat náborový příspěvek ve výši 30 000 až 150 000 Kč. (2) Podmínky pro přiznání náborového příspěvku stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Náborový příspěvek se neposkytne příslušníkovi, kterému byl již v minulosti poskytnut.
3
(3) Příslušník, kterému byl poskytnut náborový příspěvek, je povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 4 let. (4) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 3, je povinen vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, skončí-li jeho služební poměr propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až f), i) a m) nebo § 42 odst. 3 písm. c).“. 21. V § 186 odst. 10 větě první se slova „nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se služební funkcionář dozvěděl o jednání, které má znaky kázeňského přestupku, a“ zrušují. 22. V § 190 odst. 8 větě druhé se za slovo „zastaví“ vkládají slova „, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal“. 23. V § 209 se text „§ 42 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 42 odst. 5“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2017, s výjimkou čl. I bodů 13, 14 a 18, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA I. Účel navrhované právní úpravy Navrhovaný zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl připraven na základě závazku obsaženého v Koaliční smlouvě a jeho cílem je především provedení systémové změny v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů. Předkládaná novela konkrétně navrhuje odstranit povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na náhradní volno či odměnu, s výjimkou vyhlášených krizových stavů. Kromě stěžejní změny týkající se poskytnutí náhradního volna za službu přesčas, resp. proplácení služby přesčas, navrhuje novela řešit některé další problémy zákona o služebním poměru příslušníku bezpečnostních sborů, které se projevují v aplikační praxi, a to za podmínky, že jejich řešení nebude podstatným zásahem do tohoto zákona a nebude mít negativní vliv na státní rozpočet. Na zahrnutí předkládaných změn do novely zákona též panuje principiální shoda napříč bezpečnostními sbory a odborovými organizacemi, neboť na přípravě novelizace se podílela odborná pracovní skupina složená ze zástupců uvedených subjektů. Navrhovaný zákon konkrétně umožňuje zrychlený služební postup u osvědčivších se středoškolsky vzdělaných příslušníků, zavádí institut zkušební doby, umožňuje zastupování na jiném služebním místě příslušníkem, který je ve stejné služební hodnosti jako
4
zastupovaný, odstraňuje nedostatek zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dle kterého má příslušník nárok na 5 dní dovolené, přestože v kalendářním roce nekonal službu, zavádí náborový příspěvek, který zvýší konkurenceschopnost služebního poměru v bezpečnostních sborech na pracovním trhu, a to především u exponovaných profesí (například informační technologie, právo), a dále provádí drobné změny v oblasti řízení ve věcech služebního poměru. II. Připomínkové řízení (bude doplněno) IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl připraven na základě závazku obsaženého v Koaliční smlouvě a jeho cílem je především provedení systémové změny v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů. Předkládaná novela konkrétně navrhuje odstranit povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na náhradní volno či odměnu, s výjimkou zákonem vyhlášených krizových stavů. Platný právní stav, kdy jsou příslušníci bezpečnostních sborů povinni konat službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce bez nároku na náhradní volno, resp. na služební příjem, pokud je to v důležitém zájmu služby, se ukazuje v mnoha aspektech jako problematický. Za důležitý zájem služby se považuje zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru (§ 201 odst. 1 zákona). Z relevantní judikatury (například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 4 Ads 11/2013 – 41, a ze dne 26. 9. 2012, č. j. 6 Ads 151/2011 – 126, rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 12. 2011, č. j. 10 A 75/2011 – 23, a ze dne 20. 8. 2010, č. j. 10 A 34/2010 – 28, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1 Ads 183/2015 – 63, a ze dne 21. ledna 2016, č. j. 6 As 75/2015 – 17, a další) pak lze dovodit, že služba přesčas smí být nařizována pouze výjimečně a její nařízení musí být patřičně odůvodněno. Ústavní konformita platného právního stavu v oblasti nařizování přesčasové práce příslušníků bezpečnostních sborů byla posuzována Ústavním soudem na základě návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která navrhovala zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona („Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“). Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 20/09 ze dne 15. 11. 2011 shledal, že napadené 5
ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, resp. s Evropskou sociální chartou, a to z toho důvodu, že nevytváří nerovnost mezi příslušníky bezpečnostních sborů, neboť napadané znění ustanovení zachovává rovné postavení všech příslušníků bezpečnostních sborů před zákonem, přičemž k nerovnosti může dojít až v konkrétních případech diametrálně odlišného přidělování přesčasových služeb jednotlivým příslušníkům bezpečnostního sboru. Ústavní soud dále v tomto nálezu vyslovil názor, že vytváření materiálních podmínek příslušníků bezpečnostních sborů je ponecháno v pravomoci zákonodárce, resp. že je především na zákonodárci a orgánech moci výkonné, aby navrhli a přijali podle dané situace a možností takovou právní úpravu, která by umožňovala zajištění řádného chodu bezpečnostních sborů a jejich materiálního zabezpečení. Ačkoliv lze s ohledem na výše uvedené názory soudů konstatovat, že stávající právní úprava nařizování služby přesčas v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je ústavně konformní a není v rozporu se základními ústavními principy, zrušení povinnosti příslušníků sloužit 150 hodin ročně přesčas bez nároku na náhradní volno či služební příjem za službu přesčas by mělo významně přispět k řádnému chodu bezpečnostních sborů, neboť povede k zatraktivnění služby v bezpečnostních sborech, a tedy k nárůstu počtu uchazečů o přijetí do služby, resp. k personální stabilizaci bezpečnostních sborů, přičemž řádné a efektivní fungování bezpečnostních sborů je nejen za současné bezpečnostní situace prioritou. Je vhodné též připomenout, že obdobnou úpravu obsahoval též zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Kromě stěžejní změny týkající se poskytnutí služebního volna za službu přesčas, resp. proplácení služby přesčas, navrhuje novela řešit některé další problémy zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, které se projevují v aplikační praxi, a to za podmínky, že jejich řešení není podstatným zásahem do tohoto zákona a nebude mít negativní vliv na státní rozpočet. Na zahrnutí předkládaných změn do novely zákona též panuje principiální shoda napříč bezpečnostními sbory a odborovými organizacemi, neboť na přípravě novelizace se podílela odborná pracovní skupina složená ze zástupců uvedených subjektů. Jednou z takových změn je zavedení zrychleného služebního postupu i pro středoškolsky vzdělané příslušníky (resp. příslušníky, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou), jimž bude v případě, že budou dosahovat velmi dobrých výsledků ve výkonu služby, odpuštěn ve výběrových řízeních požadavek na dobu trvání služebního poměru pro danou služební hodnost obdobně, jako je tomu nyní u vysokoškolsky vzdělaných příslušníků (budou se moci přihlásit do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší). Dále návrh zavádí institut zkušební doby, který je již dnes obsažen ve služebních zákonech upravujících postavení státní zaměstnanců a vojáků z povolání, tedy v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a který byl obsažen též v zákoně č. 186/1992 Sb. V současnosti je velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se již během prvních měsíců trvání služebního poměru ukáže, že nemá pro výkon služby potřebné předpoklady. Navrhovaný zákon dále umožňuje zastupování na jiném služebním místě příslušníkem, který je ve stejné služební hodnosti jako zastupovaný, odstraňuje nedostatek
6
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dle kterého má příslušník nárok na 5 dní dovolené, přestože v kalendářním roce nekonal službu, zavádí náborový příspěvek, který zvýší konkurenceschopnost služebního poměru v bezpečnostních sborech na pracovním trhu, a to především u exponovaných profesí (například informační technologie, právo), a dále provádí drobné změny v oblasti řízení ve věcech služebního poměru. Současný právní stav nemá vliv na rovnost mužů a žen a je v souladu s požadavkem na zákaz diskriminace.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a Listinou základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky (mimo jiné se pohybuje v mezích výše uvedeného nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 20/09 ze dne 15. 11. 2011). Předkládaný návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Právo Evropské unie se na danou problematiku nevztahuje. 3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, a dopady na životní prostředí S přijetím návrhu zákona budou spojeny určité dopady na státní rozpočet, a to vzhledem k zavedení povinnosti proplácet přesčasy příslušníků bezpečnostních sborů také v rozsahu do 150 hodin ročně, neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Předmětné opatření předpokládá podle údajů, které byly poskytnuty bezpečnostními sbory, navýšení výdajů státního rozpočtu ve výši cca 550 milionů Kč ročně. Tato částka ovšem bude v konečném důsledku pravděpodobně nižší, neboť namísto proplácení přesčasů může dojít k nárůstu poskytování náhradního volna, popřípadě k omezení nařizování služby přesčas.
Další navrhovaná opatření jsou rozpočtově neutrální, a to včetně zavedení možnosti využití náborového příspěvku, jelikož náklady s nimi související budou dle dohody bezpečnostní sbory hradit z vlastního rozpočtu.
7
S ohledem na předmět úpravy návrhu zákona nelze očekávat žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky. V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se předpokládají možné pozitivní dopady v sociální sféře, neboť služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů se proplácením služby přesčas pravděpodobně zvýší. V případě, že bude za službu přesčas poskytnuto náhradní volno (služba přesčas nebude proplacena), je možné předpokládat dílčí pozitivní dopady na rodiny. Nepředpokládají se dopady návrhu na životní prostředí. 4. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace, rovnosti mužů a žen a k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nemá přímé ani zprostředkované dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky. Navrhovaná právní úprava nemá ani jiný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu. S přijetím navrhované právní úpravy nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. 5. Zhodnocení korupčních rizik Vzhledem k obsahu právní úpravy nejsou s přijetím návrhu zákona spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika. Pro úplnost lze dodat, že náborový příspěvek (jehož rozpětí je stanoveno na 30 000 až 150 000 Kč) nelze poskytovat libovolně, ale pouze za podmínek stanovených služebním předpisem ředitele bezpečnostního sboru. 6. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Návrh může přinést zvýšení zájmu o službu v bezpečnostních sborech, neboť za službu přesčas (s výjimkou služby v době vyhlášeného krizového stavu) bude nově poskytováno náhradní volno, popřípadě bude služba přesčas proplácena, a rovněž bude zavedena možnost přiznat příslušníkům náborový příspěvek. Zvýšený zájem o službu v bezpečnostních sborech, resp. personální stabilizace bezpečnostních sborů, může mít pozitivní dopad na bezpečnost státu. 7. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad V souladu s přílohou č. 1 usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády, ve znění usnesení vlády ze dne 8. ledna 2014 č. 26, předseda Legislativní rady vlády udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.
8
B. Zvláštní část Čl. I K bodu 1 (§ 11a) Zavádí se institut zkušební doby v délce trvání 6 měsíců, přičemž tato délka se z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka nebo z důvodu neschopnosti ke službě může prodloužit až o 10 dnů. V současné době zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů umožňuje u nových příslušníků pouze vznik služebního poměru na dobu určitou v délce trvání 3 let, přičemž takového příslušníka nelze propustit z toho důvodu, že se příslušník pro službu u bezpečnostních sborů vzhledem ke svým fyzickým nebo psychickým dispozicím nehodí, a je nutné v tomto případě vyčkat na uplynutí doby určité; doba 3 let je však v tomto případě nepřiměřeně dlouhá. Již v průběhu prvních 6 měsíců služby může být zcela zřejmé, že nemá příslušník pro výkon služby potřebné předpoklady. V případě složení služební zkoušky nelze také některé skutečnosti, např. příslušníkovy osobnostní rysy, které by zpochybňovaly jeho vhodnost pro služební poměr, hodnotit služebním hodnocením podle § 203 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (lze hodnotit pouze posouzení jeho odbornosti, kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí včetně jejich aplikace při výkonu služby). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je v současnosti jediným právním předpisem dopadajícím na pracovní či služební poměry, který nezakotvuje institut zkušební doby (je upraven v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 234/2014 Sb. a v zákoně č. 221/1999 Sb.). Navrhovaná právní úprava je co se týče délky trvání zkušební doby obdobná jako v zákoně č. 234/2014 Sb., přičemž v oblasti prodloužení zkušební doby v případě překážek ve službě na straně příslušníka je využita konstrukce, kterou používá zákon č. 221/1999 Sb. K bodům 2 a 3 (§ 18 odst. 2 a § 19 odst. 2 věta druhá) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na čl. I bod 5, tj. doplnění nového odstavce 4 do § 22. K bodu 4 (§ 22 odst. 3) Podle současné právní úpravy se vysokoškolsky vzdělaný příslušník může při splnění určitých podmínek ucházet o služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o 2 a více stupňů vyšší bez ohledu na splnění doby trvání služebního poměru, avšak nemůže se stejným postupem ucházet o služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o 1 stupeň vyšší. Na tohoto příslušníka tak v současnosti dopadá režim § 22 odst. 2, ve kterém je ovšem požadováno splnění doby trvání služebního poměru pro danou služební hodnost. Pokud má být prominuta dobu trvání služebního poměru vysokoškolsky vzdělanému příslušníkovi, který má služební hodnost o 2 a více stupňů nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo (kde jsou kvalitativní požadavky na příslušníka ve všech ohledech vyšší), nejeví se jako opodstatněné, aby doba trvání služebního poměru
9
nebyla prominuta příslušníkovi, který má služební hodnost o 1 stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo. Navrhovaná právní úprava si klade za cíl tento v současnosti nevyhovující stav napravit. K bodu 5 (§ 22 odst. 4) Smyslem předmětné úpravy je umožnit příslušníkům, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a dosahují alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby, služební postup bez ohledu na splnění požadavku na dobu trvání služebního poměru. Tímto je právní úprava příslušníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou postavena naroveň s příslušníky, kteří získali vysokoškolské vzdělání. Příslušníkům, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, bude nově umožněno přihlásit se do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, nejvýše však do služební hodnosti vrchní inspektor, což je nejvyšší služební hodnost pro příslušníky, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou. K bodu 6 (§ 22 odst. 5) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na čl. I bod 5, tj. doplnění nového odstavce 4 do § 22. K bodu 7 (§ 39 odst. 1) Navrhovaná změna napravuje současný nevyhovující stav, který byl způsoben do jisté míry nereálným předpokladem, že vedoucí příslušník bude vždy ve vyšší tarifní třídě než jeho podřízení. To vede v praxi k často paradoxní situaci, kdy nelze pověřit příslušníka zastupováním na vedoucím služebním místě (např. ředitele odboru) v případě, kdy je příslušník ve stejné služební hodnosti, a tedy i tarifní třídě, jako jeho nadřízený. K bodům 8 a 10 [§ 42 odst. 4 a odst. 6 písm. a)] V souvislosti se změnou provedenou v čl. I bodu 1 (tj. zavedení institutu zkušební doby) se zavádí nový propouštěcí důvod – propuštění příslušníka ve zkušební době. Příslušník ve zkušební době bude moci být propuštěn i bez uvedení důvodu a jeho služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o propuštění. K bodu 9 (§ 42 odst. 5) Nahrazení dvouměsíční subjektivní lhůty pro doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru požadavkem na doručení rozhodnutí bez zbytečného odkladu souvisí se změnou provedenou čl. I bodem 23, tedy se zavedením možnosti odvolacího orgánu rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal (měněný § 190 odst. 8). Při zachování současné právní úpravy by nebylo možné stávající dvouměsíční subjektivní lhůtu dodržet. K bodu 11 [§ 42 odst. 6 písm. c)] V případě, že bude chtít příslušník ukončit služební poměr ve zkušební době, bude postupovat podle § 42 odst. 1 písm. m) a požádá o propuštění ze služebního poměru. Navrhovaná změna stanovuje pro příslušníka ve zkušební době výjimku z obecného pravidla
10
(tj. služební poměr skončí uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší) a jeho služební poměr skončí již dnem doručení rozhodnutí o propuštění. K bodu 12 (§ 54) Nově formulované znění ustanovení § 54 odstraňuje omezení maximálního počtu 150 hodin pro nařízení výkonu služby přesčas mimo dobu krizového stavu nebo mimo výjimečné případy ve veřejném zájmu. Služba přesčas tedy bude moci býti nařízena vždy, bude-li to v důležitém zájmu služby, a zásadně za ni bude poskytováno náhradní volno, popřípadě bude proplácena (nepůjde-li o krizové stavy). Předmětná změna souvisí se systémovou změnou v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů obsaženou v čl. I bodech 15 a 19. K bodům 13 a 14 (§ 65 odst. 3 až 5 a § 67) Navrhovaná ustanovení směřují k nápravě v současnosti nevyhovujícího stavu, dle kterého příslušník, který v kalendářním roce nekonal službu (například pro překážky na jeho straně, zařazení do zálohy, zproštění výkonu služby, výkon vazby apod.), má nárok na 5 dní dovolené. Tento stav není i s ohledem na smysl institutu dovolené (odpočinek po vykonávané službě) ničím opodstatněný. Příslušníkovi se bude nadále krátit dovolená za prvních 90 dní neschopnosti ke službě o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každých dalších 30 dnů neschopnosti ke službě o další jednu dvanáctinu výměry dovolené, pokud nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, z důvodu neschopnosti ke službě. Zůstává zachována i výjimka z krácení dovolené, a to v případě neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání a nařízené karantény vzniklé v souvislosti s výkonem služby příslušníka. K bodu 15 (§ 112 odst. 2 věta první) Předmětná změna souvisí se systémovou změnou oblasti v proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů, konkrétně s odstraněním možnosti nařídit příslušníkům bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 přesčasových hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou zákonem vyhlášených krizových stavů nebo výjimečných případů ve veřejném zájmu. Navrhovaná úprava § 112 odst. 2 tak zrušuje obecné pravidlo, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce – nově bude ve stanoveném služebním příjmu přihlíženo pouze k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v době krizového stavu. Příslušníkovi tedy za službu přesčas náleží náhradní volno, popřípadě příjem za službu přesčas (viz čl. I bod 20 – upravené znění § 125). K bodům 16 a 17 [§ 113 písm. e) až g)] Smyslem ustanovení je zařazení služebního příjmu za službu přesčas mezi složky služebního příjmu, což bude mít důsledky například pro určení průměrného služebního příjmu a projeví se u náhrady za ztrátu na služebním příjmu (nemoc), výsluhových nároků,
11
náhrady škody apod. K bodu 18 (§ 115a) Navrhované ustanovení odstraňuje stávající nevyhovující stav, kdy je vláda povinna stanovovat každoročně prostřednictvím nařízení vlády stupnici základních tarifů (i pokud nedojde k žádné změně). Nově tedy bude nařízení vlády vydáváno pouze při změně stupnic platových tarifů. K bodu 19 (§ 125 odst. 1 věta první) Dochází k odstranění možnosti nařídit příslušníkům bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 přesčasových hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou doby krizového stavu. Předmětná změna souvisí se systémovou změnou v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů (viz též čl. I body 12 a 15). K bodu 20 (§ 135a) Za účelem dosažení větší konkurenceschopnosti služebního poměru na pracovním trhu u exponovaných profesí, zejména v oblasti informačních technologií, práva apod., se zavádí náborový příspěvek. Navrhovaná právní úprava umožňuje, aby služební funkcionář za podmínek, které stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem, přiznal příslušníkovi náborový příspěvek ve výši 30 000 až 150 000 Kč (pokud příslušníkovi nebyl náborový příspěvek již v minulosti poskytnut). Konkrétní výše náborového příspěvku bude stanovena služebním předpisem ředitele bezpečnostního sboru, a to například s ohledem na vzdělání příslušníka, na potřebu obsazení specifických služebních míst (pyrotechnik) apod. Příslušník je po poskytnutí náborového příspěvku povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 4 let. Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po tuto dobu, je povinen vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část. Povinnost vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část vzniká, pokud byl příslušník pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, byl příslušník pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, bylo-li pravomocně schváleno narovnání nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, příslušník porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, byl příslušníkovi uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, příslušník porušil omezení stanovená v § 47 nebo § 48 zákona, bylo příslušníkovi odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem, příslušník požádal o propuštění, nebo příslušník dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení.
12
K bodu 21 (§ 186 odst. 10 věta první) Odstranění subjektivní lhůty 2 měsíců pro uložení kázeňského trestu za kázeňský přestupek souvisí se změnou provedenou v čl. I bodu 22 (nově navrhované znění § 190 odst. 8), tedy se zavedením možnosti odvolacího orgánu rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Při zachování současné právní úpravy by fakticky nebylo možné stávající subjektivní lhůtu dodržet. K bodu 22 (§ 190 odst. 8 věta druhá) Navrhovaná právní úprava dává odvolacímu orgánu další možnost, jakým způsobem může rozhodnout o odvolání. K současné možnosti změnit nebo zrušit rozhodnutí o odvolání a zastavit řízení se přidává možnost rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Jedná se o standardní možnost postupu, se kterou počítá též správní řád a která značně přispívá k naplňování zásady procesní ekonomie a snižuje administrativní zátěž odvolacích orgánů. V souvislosti s touto změnou dochází ke zrušení subjektivních lhůt [čl. I body 9 a 21 (nově formulované § 186 odst. 10 a § 42 odst. 5)], které by při zachování současné právní úpravy prakticky nebylo možné dodržet. K bodu 23 (§ 209) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na čl. I bod 8, tj. doplnění nového odstavce 4 do § 42. Čl. II Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2017. S ohledem na skutečnost, že ustanovení týkající se výpočtu délky dovolené a jejího krácení (měněná ustanovení § 65 a 67) jsou vázána na kalendářní rok, obdobně jako periodické vydávání nařízení vlády dle měněného § 115a, je navržena účinnost čl. I bodů 13, 14 a 18 od 1. ledna 2018. V. PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI § 11a Zkušební doba Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka nebo z důvodu neschopnosti ke službě, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.
13
§ 18 Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a jmenování do služební hodnosti (1) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent. (2) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, než je uvedena v odstavci 1, jestliže je přijat do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4 5. (3) Příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, lze při přijetí do služebního poměru ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl již v předchozím služebním poměru. (4) Příslušník zpravodajské služby je při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na které je ustanoven. (5) Služební funkcionář jmenuje při přijetí do služebního poměru příslušníka do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na něž byl ustanoven. § 19 Služební místo (1) Služební místo vyjadřuje organizační a právní postavení příslušníka v bezpečnostním sboru. Je charakterizováno zejména systemizovanou služební hodností, stupněm vzdělání, oborem nebo zaměřením vzdělání, dalším odborným požadavkem, základním tarifem, náplní služební činnosti, rozsahem oprávnění a povinností příslušníka. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí příslušník pro služební místo, na které je ustanoven, splňovat vedle stupně vzdělání též požadavek oboru nebo zaměření vzdělání, jsou-li pro služební místo stanoveny, další odborný požadavek a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Obor nebo zaměření vzdělání nemusí splňovat občan při přijetí do služebního poměru, jestliže nejde o přijetí do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4 5. Další odborný požadavek, nejde-li o odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na služební místo ustanovit, nemusí občan splňovat při přijetí do služebního poměru a příslušník při ustanovení na jiné služební místo podle § 25 odst. 1 až 4, § 26 odst. 1, 2 a 4 a § 27 nebo po vynětí ze zálohy. (3) Oborem vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí a) ucelená část vzdělání, jíž se dosahuje stupně vzdělání a která poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání, nebo b) studijní obor, který je součástí studijního programu vysoké školy.16)
14
(4) Zaměřením vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí vzdělání dosažené a) v odborném studiu určeném k doplnění odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon služebních činností, nebo b) v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon služby.17) (5) Dalším odborným požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro služební místo. (6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní. (7) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníkovi uvedenému v odstavci 2 větě třetí, který nesplňuje pro služební místo další odborný požadavek, umožnit absolvování odborné přípravy směřující ke splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu. § 22 Výběrové řízení na služební místo (1) Není-li volné služební místo obsazeno způsobem uvedeným v § 20, vyhlásí ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář výběrové řízení. Výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo. (2) Do výběrového řízení se může přihlásit příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo, vykonává službu v bezpečnostním sboru, jehož služební funkcionář výběrové řízení vyhlásil, nebo vykonává službu v jiném bezpečnostním sboru. Příslušník musí splňovat stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny pro služební místo, dobu trvání služebního poměru pro služební hodnost a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. (3) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost o 2 a více stupňů alespoň o 1 stupeň vyšší, nejvýše však do služební hodnosti vrchní komisař, se může přihlásit příslušník, jenž získal vysokoškolské vzdělání, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. (4) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, se může přihlásit příslušník, jenž získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
15
(4) (5) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo výběrovým řízením podle odstavce 2 nebo 3, 3 nebo 4, pro které je v systemizaci služebních míst pro účely výběrového řízení zvlášť vyznačen obor nebo zaměření vzdělání, může se do výběrového řízení přihlásit i občan, který splňuje podmínky přijetí do služebního poměru. § 39 Zastupování na jiném služebním místě (1) Příslušníka lze pověřit zastupováním na jiném služebním místě, pro které je stanovena stejná nebo vyšší služební hodnost, nejdéle po dobu a) nepřítomnosti příslušníka, který je na toto služební místo ustanoven, nebo b) po kterou probíhá výběrové řízení, a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště. (2) Po dobu zastupování na jiném služebním místě příslušník a) nevykonává dosavadní služební úkoly a b) má nárok na propůjčení služební hodnosti stanovené pro zastupované služební místo. § 42 Propuštění (1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, c) bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, d) porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, e) mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, f) porušil omezení stanovená v § 47 nebo § 48, g) pozbyl státní občanství České republiky, h) podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl
16
zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, i) mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,24) j) podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby, k) byla jeho svéprávnost omezena, l) uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul, nebo m) požádal o propuštění. (2) Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené. (3) Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební místo, b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, nebo c) dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení. (4) Příslušníka ve zkušební době lze propustit i bez uvedení důvodu. (4) (5) Rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) a písm. f) a odstavci 3 písm. c) musí být příslušníkovi doručeno do 2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. (5) (6) Při propuštění příslušníka podle odstavce 1 a) písm. a) až k) a podle odstavce 4 skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění, b) písm. l) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, nebo c) písm. m) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší; jde-li o příslušníka ve zkušební době, skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.
17
(6) (7) Při propuštění příslušníka podle odstavců 2 a 3 skončí služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. § 54 Služba přesčas (1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. (2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1. (3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu. § 54 Služba přesčas Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu. § 65 Délka dovolené (1) Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. (2) Netrvá-li služební poměr příslušníka celý kalendářní rok, příslušník má nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené se určí tak, že příslušník má nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý kalendářní měsíc. Vznikne-li služební poměr příslušníka nejpozději patnáctý den v měsíci, má nárok na poměrnou část dovolené i za tento kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž příslušníkovi služební poměr skončí, má nárok na poměrnou část dovolené jen v případě, že mu v tomto měsíci trvá služební poměr alespoň 15 dnů. (3) Pro účely vzniku nároku na dovolenou se do doby trvání služebního poměru příslušníka nezapočítává doba a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do zálohy neplacené z důvodů čerpání rodičovské
18
dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, b) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, a c) výkonu vazby. (4) Doba uvedená v odstavci 3 se počítá na kalendářní dny a v kalendářním roce se sčítá. (5) Příslušník je povinen vrátit vyplacený služební příjem za dovolenou, na niž ztratil nárok, popřípadě mu nárok na ni nevznikl. § 67 Krácení dovolené Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, se z důvodu a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy neplacené, b) neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, c) rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, d) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo e) výkonu vazby krátí dovolená za první 3 zameškané měsíce o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každý další zameškaný měsíc o další jednu dvanáctinu výměry dovolené.
§ 67 Krácení dovolené Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, se z důvodu neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání a nařízené karantény vzniklé v souvislosti s výkonem služby, krátí dovolená za prvních 90 dní neschopnosti ke službě o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každých dalších 30 dnů neschopnosti ke službě o další jednu dvanáctinu výměry dovolené. Pro účely krácení dovolené se doby neschopnosti ke službě v kalendářním roce sčítají. § 112
19
(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby. (2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v době krizového stavu. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas. (3) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby. (4) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. HLAVA II SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU § 113 Služební příjem příslušníka tvoří: a) základní tarif, b) příplatek za vedení, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) osobní příplatek, a f) odměna. a g) služební příjem za službu přesčas. § 115a Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.
20
§ 115a Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů. § 125 Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas (1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce; to neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. (2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí. § 135a Náborový příspěvek (1) Služební funkcionář může příslušníkovi po uplynutí zkušební doby, nejpozději však do 1 roku od přijetí do služebního poměru, přiznat náborový příspěvek ve výši 30 000 až 150 000 Kč. (2) Podmínky pro přiznání náborového příspěvku stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Náborový příspěvek se neposkytne příslušníkovi, kterému byl již v minulosti poskytnut. (3) Příslušník, kterému byl poskytnut náborový příspěvek, je povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 4 let. (4) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 3, je povinen vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, skončí-li jeho služební poměr propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až f), i) a m) nebo § 42 odst. 3 písm. c). § 186 Ukládání kázeňských trestů (1) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku,20) vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o důležitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam. (2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného příslušníka.
21
(3) Příslušníkovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout také osobu, která podala podnět k zahájení řízení. (4) Na příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen. (5) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně. (6) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Jestliže se ve společném řízení projednává více kázeňských přestupků téhož příslušníka, přihlédne se při ukládání druhu kázeňského trestu též k této skutečnosti. (7) Za více kázeňských přestupků téhož příslušníka projednaných ve společném řízení uloží služební funkcionář kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupku. (8) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník porušil služební slib, za opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. (9) Od uložení kázeňského trestu lze v rozhodnutí o kázeňském přestupku upustit, jestliže k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. (10) Kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se služební funkcionář dozvěděl o jednání, které má znaky kázeňského přestupku, a nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Kázeňský trest za jednání, které má znaky přestupku, lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo ke spáchání přestupku. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení. (11) Kázeňský trest nelze uložit příslušníkovi, který již byl za týž skutek pravomocně odsouzen. § 190 Odvolání (1) Účastník může podat odvolání proti rozhodnutí služebního funkcionáře do 15 dnů ode dne jeho doručení. Účastník podává odvolání u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.
22
(2) Jestliže účastník v důsledku chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podal odvolání po uplynutí stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že je podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, učiní-li tak nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. (3) Účastník může vzít odvolání zpět, dokud mu není doručeno rozhodnutí o odvolání. Vezme-li účastník odvolání zpět, nemůže je podat znovu. (4) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, o náhradě škody nebo o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení. (5) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, může rozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Jestliže tak neučiní, je povinen předložit odvolání spolu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne jeho podání odvolacímu orgánu. (6) Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí ředitele školy, je odvolacím orgánem ministerstvo, a jde-li o rozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie, je odvolacím orgánem ministr vnitra. (7) Odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí. (8) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal; jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. (9) Proti rozhodnutí o odvolání není možno podat odvolání. § 209 Zánik práva K zániku práva z důvodu, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 42 odst. 4 § 42 odst. 5, § 99 odst. 3, § 186 odst. 10, § 190 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán.
23
