roèník XXXII
hlumecké listy
èasopis chlumeckého regionu
6
2003
Komunitní plánování sociálních slueb
Mladým hasièùm se letos zatím daøí
Cyklotrasa na výlet
Hokejbalové finále 2003
Chlumec nad Cidlinou dne 26.6.2003
INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Slovo starosty Následující dopis je doprovodným materiálem k obsáhlé zprávě o vlivu tranzitní dopravy na obyvatelstvo v Chlumci nad Cidlinou, která byla dne 12. června distribuována na čtyři poslanecké kluby do Parlamentu, na Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zahraničních věcí, Krajský úřad Hradec Králové a na ČTK. Tento materiál by měl sloužit k podpoře přijetí speciálního zákona o výstavbě dálnic a rychlostních komunikací v České republice. Datum: 11. červen 2003
Všem zainteresovaným v problematice výstavby dopravní infrastruktury České republiky Vážení, předkládáme Vám k posouzení hrozící dopravní kolaps v Chlumci nad Cidlinou, spojený se Zdravotní zprávou o vlivu tranzitní dopravy na obyvatelstvo. V obsáhlých přílohách dále naleznete bilanci dopravních nehod s výčtem usmrcených a zraněných osob na exponovaném úseku u Chlumce nad Cidlinou, zpracovanou Krajským ředitelstvím Policie České republiky v Hradci Králové. Proti odborným prognózám, kde se uvádí roční průměrný 5 ti procentní nárůst dopravy, se dle posledního sčítání automobilů tranzit exhalacemi zamořeným Chlumcem nad Cidlinou zvyšuje ročně téměř o deset procent. Závěry předložené Variantní rozptylové a screeningové hlukové studie podél komunikační sítě Chlumce nad Cidlinou jsou shrnuty v alarmujících závěrech Odhadu zdravotních rizik pro obyvatele ze silniční dopravy na komunikaci na I/11 Praha - Hradec Králové. Tuto zprávu jsme po konzultaci s hlavním hygienikem ČR MUDr. Vítem zadali ke zpracování renomovanému pracovišti Zdravotnímu ústavu Ostrava. Vlastní měření prováděli pracovníci Zdravotního ústavu Hradec Králové. Přestože v průběhu 14 denního měření byly extrémně výborné rozptylové podmínky, kterých je v kalendářním roce velice málo a naopak převládají především od podzimu do jara spíše inverze, je hodnocení zdravotních rizik na obyvatele jednoznačné: není možné dále tolerovat stále se zhoršující stav, který zavinil svou netečností stát. Navíc v novelách zdravotních norem jsou podivné handicapy, například dle Nařízení vlády č. 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací je Chlumec nad Cidlinou normován +12 dB, jako stará hluková zátěž, neboa před účinkem tohoto vládního nařízení již zátěžová doprava centrem města byla. Lidské ucho a lidská nervová soustava má však parametry snad všude stejné. Dle nového Nařízení vlády č.350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a způsob sledování posuzování hodnocení a řízení kvality ovzduší, se hodnotí pouze koncentrace oxidu dusičitého a nikoliv směs oxidů dusíku („noxy“). I v tomto spatřujeme neúměrné změkčení imisní normy. Chlumec 2
nad Cidlinou je jen modelovým případem, podobně postižených aglomerací jsou v republice stovky. Ústava České republiky by měla zaručit svému obyvatelstvu stejné podmínky na ochranu nejvýsostnějších práv člověka: na ochranu života, zdraví a majetku. Předkládaná zpráva však dokumentuje, že tomu tak bohužel není. Statisíce obyvatel v republice díky desítky let zanedbávané dopravní infrastruktuře mají prokazatelně a velmi zhoršené životní podmínky. Prosíme tedy naléhavě všechny kompetentní pracovníky v oblasti legislativy - poslance a senátory, pracovníky dotčených ministerstev a dalších organizací, aby tento obsáhlý materiál pečlivě prostudovali. Toto je poslední pádný argument, který by měl podpořit přijetí speciálních zákonů o budování liniových staveb v zájmu státu. V první řadě se jedná o Zákon o výstavbě dálnic a rychlostních komunikací. Část poslanců za Východní Čechy jej dne 10. června předložila k úvodnímu projednání do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zákon plošně řeší všechny plánované investice do výstavby dálnic a rychlostních komunikací, se kterými Ministerstvo dopravy ČR počítá v nejbližších deseti letech. Podobné zákony jsou již běžné v mnoha vyspělých zemích Evropy, kde dávno pochopili, že bez nich by „super demokratické ústavní prvky“ znemožnily i u nich budování moderních dopravních sítí, které jsou pochopitelně jedním ze základů růstu ekonomiky státu, neboa umožňují spekulace s pozemky v neprospěch státu, absurdní námitky ekologických aktivistů, které neúměrně prodlužují procesní řízení při vydávání Územních řízeních a Stavebních povolení. Causa „Dostavba dálnice D 11“ je typovým příkladem toho, jak nutně nové zákony, týkající se budování zaostalé infrastruktury, potřebujeme. Věřím, že všichni fundovaní lidé spojí síly a naleznou urychleně řešení, které odstraní stále se zhoršující situaci nešaastných obyvatel, žijících v blízkosti přetížených a nevyhovujících pozemních komunikací. Ing. Miroslav Uchytil starosta města Chlumec nad Cidlinou Druhý dokument je část závěrů zdravotní zprávy, která se orientuje na hluk a porovnání nárůstu dopravy centrem našeho města od druhé poloviny roku 2000 do první poloviny roku 2003.
Věc: Hodnocení měření dopravního hluku ze silnice E67/11 - viz protokol o měření hluku č. 60/2003-H Z protokolu o měření hluku č. 60/2003-H ev. č. 16552 - 217/03 vyplývá, že před obytnými domy na Klicperově ulici v Chlumci nad Cidlinou, dochází v denní době k více jak dvojnásobnému a v noční době dokonce k desetinásobnému překračování nejvyšších přípustných ekvivalentních hladin akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A je dle Nařízení vlády č. 502/2000 o ochraně zdraChlumecké listy
INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU
ví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v denní době (která je od 6.00 hod. do 22.00 hod.) LAeq(denní) = 72,0 dB, v noční době (která je od 22.00 hod. do 6.00 hod.) je pak LAeq(noční) = 62,0 dB. Do těchto limitů jsou započteny veškeré možné korekce, zejména pak korekce na tzv. starou hlukovou zátěž (ta je pro denní dobu dokonce +12,0 dB). Námi naměřená ekvivalentní hladina hluku v denní době byla L Aeq(denní) = 75,4 dB, v noční době jsme naměřili LAeq(noční) = 71,0 dB.
Sčítáním automobilové dopravy jsme zjistili, že za poslední 3 roky došlo k průměrnému nárůstu o 30 %. Konkrétně za celý den (24 hod.) projelo 21797 vozidel (nárůst 130% proti roku 2000, tehdy to bylo 16679), z toho v denní době (16 hod.): 19554 (nárůst 131% proti roku 2000, tehdy to bylo 14927), v noční době (8 hod.): 2243 (nárůst 128% proti roku 2000, tehdy to bylo 1752). MUDr. Hana Řádová vedoucí odd. hygieny práce a pracovního lékařství
Zasedání zastupitelstva a rady města RŮZNÉ ! Rada schválila postupné zhotovování cedulí na památkové objekty podle návrhu studia RESI s tím, že instalaci bude provádět TSBH. ! Radní současně správnímu odboru uložili bezodkladně oslovit Studio RESI ve věci zhotovení informačního poutače pro Loretu vzhledem k tomu, že Město Chlumec n. C. získalo pro tento účel grant od KÚ KHK - odbor kultury a památkové péče. ! Byla schválena řídící skupina pro pořízení komunitního plánu v tomto složení: Daniela Lusková (předseda), Jiřina Linhartová, Mgr. Šimečková, Vlasta Havlínová, Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Čeněk Kodejška
a Miroslav Vencl. Rada zároveň uložila finančnímu odboru vyčlenit částku cca 10.000,- Kč z položky projekty na nejnutnější průzkum spojený s pořizováním komunitního plánu. Vzala na vědomí návrh dotazníku, který v tuto dobu již byl rozeslán do rodin prostřednictvím České pošty. ! Rada uložila starostovi bezodkladně jednat s Magistrátem města Hradec Králové o vyčlenění určitých úředních hodin přednostně k vyřizování záležitostí (dopravní agenda) mimohradeckých (chlumeckých) občanů a zároveň vzala na vědomí informaci magistrátu o tom, že se připravuje možnost objednávání prostřednictvím internetu. V ta-
kovém případě Město zabezpečí službu pro zaregistrování občanům, kteří o to požádají, prostřednictvím veřejného internetu v městské knihovně, zdarma. ! Rada uložila kulturní komisi vybrat vhodném místo pro umístění jednoho či dvou souborů keramických nástěnných desek (zvěrokruh), které chce Městu darovat ZUŠ.
FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY ! Bylo schváleno poskytnutí finančního příspěvku ve výši 1.500,- Kč Církvi československé-husitské na uspořádání jarního koncertu. ! Rovněž SDH Pamětník byl schválen příspěvek ve výši 1.500,- Kč na uspořádání Dne dětí.
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB I. Začátkem června se do každé rodiny dostal dotazník týkající se využívání sociálních služeb. Dotazník je součástí procesu plánování sociálních služeb ve městě do roku 2007, na kterém se tímto způsobem podílí veřejnost, nebog komunitní plánování je věc veřejná. Apeluji tedy na všechny, kteří tento dotazník doposud neodevzdali, aby tak učinili do 30. června. Výraznou měrou tím totiž přispějí ke zmapování současného stavu sociálních služeb ve městě. Komunitní plánování sociálních služeb na úrovni státní, krajské a místní je výsledkem nových postupů a priorit Ministerstva práce a sociálních věcí a přípravy na vstup do EU. Je to moderní metoda plánování, která počítá s názory celé komunity obce a kraje a umožňuje zpracovávat podkladové materiály pro různé oblasti veřejného života. A jednou z nejdůležitějších oblastí je oblast sociální. Výsledný dokument tak není názorem jedné skupiny lidí, ale klade důraz na zapojování všech, kterých se to týká, na dialog a vyjed6 / 2003
návání a na dosažení výsledku, který bude přijat a podporován všemi. Tím výsledkem bude plán sociálních služeb na území města, který bude odpovídat místním podmínkám, možnostem města a potřebám jednotlivých občanů. Město Chlumec n. C. vypracovalo projekt Komunitního plánování sociálních služeb a sestavilo několik pracovních skupin, složených z lidí, kteří dané problematice rozumějí, jsou těmi, kteří sociální služby zřizují nebo zadávají, poskytují a užívají (eventuelně mohli by užívat, ale to je vlastně každý z nás). Ti se v průběhu června až listopadu několikrát sejdou, aby prodiskutovali dané možnosti a potřeby veřejnosti a naplánují sociální služby města do roku 2007. Skupiny jsou tři a mají své specifické úkoly: Řídící skupina: Daniela Lusková,
vedoucí projektu KP, sociální pracovnice, zastupitel Ing. Miroslav Uchytil, starosta 3
INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Ing. Čeněk Kodejška, Mgr. Jana Šimečková, Jiřina Linhartová, Vlasta Havlínová, Miroslav Vencl,
tajemník MÚ ředitelka DD vedoucí Pečovatelské služby sociální odbor MÚ důchodce
Úkolem řídící skupiny je příprava projektu, shromažvování údajů a výsledků jednání pracovních skupin, zpracování všech výsledků do dokumentu, zajištění dotazníků pro veřejnost, zpracování dotazníků a statistik, informovanost veřejnosti, spolupráce s okolními obcemi, atd. Pracovní skupina „Senioři a zdravotně postižení“: Mgr. Jana Šimečková, ředitelka DD Daniela Lusková, sociální pracovnice, člen komise sociální a bytové Dana Dědková, sociální odbor MÚ MVDr. Vladislava Konášová, předseda komise sociální a bytové Jiřina Linhartová, vedoucí Pečovatelské služby Jan Zima st., důchodce Pracovní skupina „Nezaměstnanost, dobrovolnictví, volnočasové aktivity, prevence kriminality“: Vlasta Havlínová, sociální odbor MÚ Mgr. Zdenka Valentová, sociální odbor MÚ Daniela Lusková, Dobrovolnické centrum Vladimíra Martinková, Úřad práce Jitka Koulová, ředitelka DDM Mgr. Otakar Kuchař, výchovný poradce ZŠ Miloslava Venclová, důchodce, strážník Městské policie ve výslužbě Úkolem dvou pracovních skupin je jednání o současné situaci ve městě, o stavu a možnostech služeb týkajících se určitých skupin obyvatelstva, hledání možností zlepšení, vyjednávání mezi jednotlivými subjekty a dosažení dohod, stanovení způsobu organizace Pečovatelské služby po 1. 1. 2004, atd. Složení a zaměření skupin Vám napovědělo, že sociální služby nejsou jen služby terénní pečovatelské. Co tedy
sociální služby jsou? Jsou to veřejné služby, určené osobám, které se ocitnou v nepříznivé sociální situaci, kterou nemohou samostatně řešit ani s využitím jiných systémů sociální ochrany a která jim nabízí možnosti, jak situaci řešit, pomáhá tak k dobrému sociálnímu fungování jednotlivců, skupin, společenství. Sociální služba je také činnost poskytující osobám v nepříznivé sociální situaci podporu při začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti. Cílem je tedy ochrana zranitelných skupin obyvatelstva, podpora nezávislosti, začlenění klienta sociální služby a vyrovnání příležitostí. Na vysvětlenou: nepříznivou sociální situací rozumíme situaci, v níž se lidé nacházejí, jestliže pro svůj sociální a zdravotní handicap nejsou fakticky schopni zabezpečovat své životní potřeby. Toa vše řečeno obecně, ale konkrétně jsou druhy sociálních služeb zhruba tyto: Azylové domy Centra denních služeb Domovy a penziony Domy na půli cesty Domovy pro matky s dětmi Chráněné dílny Chráněné bydlení Kluby důchodů a jídelny Kontaktní centra (drogová) Linky důvěry Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Domovinky Osobní asistence Pečovatelská služba Podporované bydlení Podporované zaměstnávání Poradny Průvodcovská služba Přechodné zaměstnávání Raná péče Respitní péče Terapeutické komunity Terénní programy pro uživatele drog Tísňová péče Zařízení pěstounské péče Spektrum sociálních služeb je opravdu široké, které služby jsou potřebné v našem městě, bude výsledkem zpracovaných dotazníků a vyjednávání pracovních skupin. V příštím čísle Vás seznámím podrobněji o obsahu výše uvedených druhů sociálních služeb. Vaše připomínky, názory, náměty přijímáme na Městském úřadě. Daniela Lusková Pověřená komunintním plánováním Sociálních služeb
Inzerce
4
Chlumecké listy
MĚSTSKÁ POLICIE
Ze služební knihy Městské policie " Občané z ulice Komenského se obrátili na hlídku MP s tím, že v jejich sousedství dochází pravděpodobně k pálení domovního odpadu v kamnech, neboa hustý kouř a štiplavý zápach z komína jednoho z domů zamořuje celou ulici. Hlídka MP za přítomnosti pracovníka OvaŽP MěÚ Chlumec n. C. vyzvala uživatele bytu, aby nepokračoval ve svém protiprávním jednání, což učinil. " Na hlídku MP se obrátil řidič školního autobusu s tím, že veze nezletilého chlapce, který zapomněl vystoupit na zastávce v obci Lovčice, kde navštěvuje základní ško-
lu. Hlídka MP zajistila odvoz a předání chlapce do ZŠ Lovčice. " Hlídkou MP bylo zjištěno, že v ulici Pražská dochází k vypalování suché trávy v blízkostí silnice I/11. Občan, který vypalování prováděl, byl vyzván, aby oheň uhasil, což učinil neprodleně, a pro své protiprávní jednání byl řešen v blokovém řízení. " Hlídka MP byla informována občany o tom, že plot okolo staveniště bytových domů v ulici Nádražní je poškozen a na staveniště má kdokoli volný přístup, čehož využívají děti ke svým hrám. Hlídka MP se dostavila na místo a skupinu ně-
kolika dětí vykázala ze staveniště. Prostřednictvím stavbyvedoucího byla zajištěna oprava plotu a zabránění vstupu nepovolaným osobám. " Na hlídku MP se obrátil občan města s tím, že na jeho pozemek tečou fekálie z přeplněného septiku sousedů, se kterými se údajně nemůže domluvit na odstranění vzniklých škod nebo alespoň na zabránění přetékání dalších fekálií. Hlídce MP se podařilo při řešení občanského soužití zajistit dohodu mezi oběma sousedy, sjednání nápravy a obnovit pokojný stav. Za Městskou policii Chlumec n. C. Aleš Synek
S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI (SOUTĚŽ PRO CELOU RODINU - OVĚŘTE SI SVÉ ZNALOSTI) A
B
C
D
Kost
Pecka
Trosky
Valdštejn
1
Do Českého ráje nepatří hrad:
2
Boskovské jeskyně jsou u:
Turnova
Trutnova
Vrchlabí
Semil
3
Krkonošské muzeum je v:
Jilemnici
Špindlerově Mlýně
Harrachově
Janských Lázních
4
Nejvyšší hora Jizerských hor je:
Luž
Ještěd
Smrk
Jizera
5
Mumlavský vodopád je u:
Špindlerova Mlýna
Tanvaldu
Pece p. Sn.
Harrachova
6
Nejstarší zoologická zahrada v České republice je v:
Praze
Liberci
Dvoře Králové n. L.
Ústí n. L.
7
Holubovo Africké muzeum je v:
Holicích
Vysokém Mýtě
Přelouči
Pardubicích
8
Chrudimský rodák Josef Ressel vynalezl:
bleskosvod
parní automobil
lodní šroub
obloukovou lampu
9
Vynálezci ruchadla Veverkové byli:
bratři
bratranci
otec a syn
děd a vnuk
10
Muzeum loutek je v:
Chrudimi
Litomyšli
Skutči
Chotěboři
Správné odpovědi na str. 23 6 / 2003
Jiří Drábek 5
KULTURA V CHLUMCI
Poděkování Je tomu přesně rok, kdy poprvé veřejně vystoupily mažoretky z Olešnice pod názvem Střípky. Postupně se zde vytvořil další soubor Červánky - které charakterizují bíločervené kostýmy. Tento soubor tvoří děvčata od 6 do 15 let. Přestože většina dívek je z Chlumce, scházejí se na tréninky v kulturním domě v Olešnici, kde jim vyšel velmi vstříc pan starosta. Za celý rok své činnosti měly 26 vystoupení, což je pro začínající soubor úspěch. A tak je již znají v Liberci, Jaroměři, Lomnici a jinde. Též se loni na podzim představily v Hradci Králové na přehlídce mažoretkových souborů. A co ještě dodat? Chtěli bychom touto cestou hlavně poděkovat Daně a Mirce Vrzáňovým, které svědomitě vedou zmiňované soubory. Děkujeme za jejich čas, trpělivost a dobrou vůli předávat další generaci děvčat vše, co ony umí z mažoretkového umění. Dokud budeme mít dostatek takovýchto
činorodých a obětavých mladých lidí, nemusíme se o budoucnost svých dětí bát. Všechna děvčata navštěvují kroužek, který je baví a vyplní jejich volný čas. Každé jejich vystoupení je pohlazení po duši pro rodiče, prarodiče a ostatní veřejnost. A kdo je ještě nezná, přijvte se podívat. Díky, Dano a Mirko. Spokojení rodiče
Květinové odpoledne v Loretě se vydařilo Sobota 7. června 2003 byla pro naše město dnem květin. Občanské sdružení „Město v zahradách“ pořádalo za podpory Města Chlumec nad Cidlinou u příležitosti 1. výročí znovuotevření Lorety zajímavou a pro naše město premiérovou akci. Nádvoří Lorety doslova ožilo květinami. Umění vázání květin klasickými, ale zejména netradičními způsoby předvedli mistři České republiky ve floristice za rok 2001 a 2002 Jitka Remarová a Petr Kopáč, který je zároveň držitelem zápisu do Guinnessovy knihy rekordů za rok 2002 v uvázání největší svatební kytice. Pan Kopáč se 6
stal zároveň vynikajícím průvodcem a moderátorem celého programu. A bylo skutečně na co se dívat. Nevím, jestli jste někdy viděli kytici uvázanou z citronů, třešní nebo jahod či šperky z květin. Vazby květin byly využity při módní přehlídce letních, společenských i svatebních šatů ze salonu paní Rackové. Květinové odpoledne zahájily dvě skupiny Olešnických mažoretek, které podaly vynikající výkon i přes velké horko, které v těchto dnech panovalo. V průběhu celého odpoledne předváděli návštěvníkům své umění i studenti Střední zemědělské školy z Po-
děbrad pod vedením paní Benešové, jejíž tvář mnozí znáte z televizní obrazovky, Středního zemědělského učiliště z Městce Králové a Střední zahradnické školy z Kopidlna. Na 300 návštěvníků, kteří dali v tropickém vedru přednost květinám před koupáním na místním koupališti či někde jinde, bylo, myslím, velmi spokojeno, i když možnost ochlazení poskytovala pouze prohlídka vnitřních prostor muzea v Loretě či doušek chladivé vody. Doufám, že naše krásná Loreta ožije květinami a nejen jimi častěji… Mgr. Milena Komárková Chlumecké listy
KULTURA V CHLUMCI
foto Ant. Fibigr 6 / 2003
7
KULTURA V CHLUMCI
CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM Chlumec nad Cidlinou 604 915 583
ČERVENEC 2003
Významné dny roku 2003
495 485 853
Červenec
DOVOLENÁ 15. - 17. července PRODEJ TEXTILU A SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ každý den od 10.00 - 17.00 hod. Připravujeme:
Informační středisko
LETNÍ JAZZOVÉ PODIUM 56. KLICPERŮV CHLUMEC 4. CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM
1. 7. 2. 7. 5. 7. 6. 7.
Světový den architektury Mezinárodní družstevní den Státní svátek ČR - Den slovanských věrozvěstů (jejich příchod na Moravu r. 863) Státní svátek ČR - upálení Jana Husa (1415)
A léta běží, vážení... Na polovinu měsíce máje jsme pozvaly bývalé absolventky chlumecké školy, kterou jsme opustily před neuvěřitelnými šedesáti lety. Sešlost se konala v propůjčené velké místnosti Klubu důchodců v našem městě. Hodně „děvčat“ jsme pozvaly, ale mnohé již nežijí. Přesto se sešlo 32 žen. Některé jsme neviděly celých 60 let. A to si představte, jaké bylo dohadování, která ta spolužačka je. Některá nás dlouho trápila, nechala nás hádat a o to více bylo legrace při představení. Ale i při té legraci padly slzičky po tak dlouhém setkání. Během dne jsme se již sblížily a okoukaly. A bylo povídání a vypravování, že jsme si ani nevzpomněly na bolavé nohy a záda. Na zahájení srazu vystoupily děti z mateřské školky Beruška. Byl to pro
nás milý dodatečný dárek ke Dni matek. Pan Malý se nám postaral o veškerou stravu k naší spokojenosti. Odpoledne jsme navštívily naši starou školu a zavzpomínaly na naše dětství ve školních lavicích. Školu jsme opustily v době války nedostatečně vybavenou. Proto jsme obdivovaly ty upravené třídy, vybavené učebny na fyziku a chemii včetně kabinetů. Snad v budoucnu některý žák nebo žákyně proslaví chlumeckou školu některým z těchto oborů. Sekretářka paní Řeháčková se nám velmi věnovala a dokonce jsme dostaly pro všechny bývalé spolužačky krásné dárky. Ty vyrobily děti z družiny. Díky vám! Odpoledne přišel milý host náš pan uč. Lauterbach. Stále svěží, usměvavý. Přivítaly jsme pana učitele potleskem, seběhly se kolem něho a bylo o čem povídat,
na co vzpomínat. Však kdysi to byl pro některé z nás náš idol a srdíčko se mnohé z nás tetelilo blahem, když přicházel do třídy. V odpoledních hodinách některá musela již odejít. Většinou jsme se však rozcházely až navečer. Spolužačky přijely z Prahy, Hradce Králové, Pardubic, Trutnova, České Lípy a pochopitelně z okolních vesnic. Mezi námi máme šikovnou a obětavou bývalou Evu Balounovou z Dobřenic, která nejen zhotovila krásné cukrářské výrobky, ale je také nedoceněný básník. Báseň je velmi dlouhá, a tak uvádím jen poslední sloku: Všechno má svůj ráz a čas! Buvte šaastné a za pět let sejdeme se zas! Možná, že přijde chvíle a sejdeme se dříve. Kdož to ví a zná... Vobořilová
Inzerce
8
Chlumecké listy
Inzerce
6 / 2003
9
LIDÉ KOLEM NÁS
V dnešní době, nabité nervozitou z toho, jak se na nás den co den prostřednictvím rozhlasu, televize i novin řinou zneklidňující zprávy o válkách a masakrech, teroristických akcích, atentátech, zemětřeseních, požárech, nezřídka úmyslných, katastrofálních povodních, autohaváriích, vraždách, loupežích, krádežích všeho možného a nestoudných podvodech, o rostoucích cenách, stávkách za zvýšení platů a všeobecném nedostatku peněz všude a na všechno, máme leckdy dojem, že svět snad úplně zešílel a zlo se šíří jako povodňová záplava. Povzbudivým a vpravdě hřejivým faktem je naproti tomu zjištění, že dobří lidé dosud nevymřeli. Nikde na světě, ani u nás. Jsou stále zde a dá Bůh, že zde nikdy nepřestanou být. S nimi je přítomno i dobro. V tom oslepujícím světle událostí a ohlušujícím burácení každodenních senzací a děsivých zvěstí tato potěšitelná skutečnost uniká leckdy naší pozornosti. Působí však jako úlevný lék na životní beznaděj. Posiluje důvodnou jistotu, že tak, jako po noci nastává den, ani zlo a nepřízeň poměrů nemají šanci nikde a nikdy kralovat věčně. Rozhodně je jisté, že bude líp. Obtíže, které nám kazí náladu i zlovolné sklony lidí budou překonány. Dobří lidé mezi námi jsou zárukou reálnosti této naděje. Dnes představíme čtenářům opět jednoho z nich. Z těch nenápadných, skromných, pracovitých, družných a do morku kostí poctivých lidí, kterých je nám zapotřebí jako soli.
Rudolf POUR Narodil se 16. dubna 1917 v Chlumci nad Cidlinou v jednom z těch nízkých malých domků v ulici naproti škole, která sbíhá dolů k Cidlině. Dětství prožil ve skrovných poměrech. Maminka musela dvakrát obrátit každou korunu v ruce, než ji za něco vydala. Ale Ruda se naučil nemít větší nároky, než na jaké mu stačila kapsa. A to je základ poctivého živobytí, když člověk nepotřebuje to, na co nemá. Rád vzpomíná na svá klukovská léta. Tenkrát ještě nestála spořitelna ani sokolovna. V těch místech byla stará cihelna a dolík, kde se kluci proháněli po libosti. „Dělali jsme s kamarády samozřejmě všelijaké lumpárny a skopičiny, ale to musím říct, všechno to bylo tenkrát jinačí než dneska. Nikoho z nás kluků ani nenapadlo něco jenom tak zbůhdarma ničit. Zrovna tuhle jsme šli s manželkou přes zámecký park a zůstali jsme koukat, jak jsou tam zničený odpadový nádoby, lavičky, lucerny... To je hrůza. Měli jsme hluboko do kapsy, ale uměli jsme si vážit věcí. I toho, co nám nepatřilo. Dneska si mládež neváží ničeho. Ani toho, co jim patří. Mají všecko a ani se o to nemusí nijak přičinit. Tím to je.“ Vynořují se vzpomínky na klukovské skotačení v dolíku pod dnešní sokolovnou. Čutalo se tam s hadrákem a hrál 10
se tenis s dřevěnými pálkami a se starými, oškubanými tenisáky, které kluci vyškemrali při sbírání míčků na tenise. Ten se hrával na kurtech v zahradě hotelu Liverpool u šraňků. „Dneska je těžké si to představit. Za Mádlovými (proti škole) už nic nebylo, pár domků, Loreta, ovocný sad pana Barvínka a pak už ten Liverpool, kde byl divadelní sál a nádherná zahrada, kde byly kurty. Chodili tam hrát členové tenisovýho klubu, páni i dámy, všichni v bílým, samí lepší lidi, jak se tenkrát říkalo, pan hrabě Kinský, ředitel Karnet, inženýři, doktoři... No a my kluci jsme si vydělali vždycky pár halířů sbíráním míčků...“ Na protější straně se od pekařství pana Málka táhla krásná lipová alej až k závorám a odtud doleva k nádražní budově. Jinak všude tam, kde dnes stojí vilky, byla jen pole a nic než pole. Ještě než se přišlo k strojírně Belicharových měl dům pekař pan Šaastný a poblíž stála trafika pana Matouška. A vzadu bylo špeditérství pana Levínského a tam taky bylo sokolské cvičiště. Chlumec byl jiný než dnes. To se nedá srovnávat. Do zámeckého parku se tenkrát smělo jen o dožínkách, ale to se muselo chodit hezky způsobně po cestičkách kolem jezírka s labutěmi... Něco ničit, lámat větve, běhat po trávníku, to nikoho nesmělo ani napadnout. Taky se samozřejmě dohlíželo, aby se nic takového nedělo. Ale tehdejší kluci byli už z domova vedení, že je tuze pěkné, když je ve městě všechno v pořádku, jak má být. Bůh suv, jak se stalo, že dnešní mládež si neumí vážit veřejného majetku a často poškozuje věci, které patří všem, tedy i jí. Když chlapec Ruda Pour vychodil školu a měl se rozhodnout co dál, zvolil si řemeslo lakýrníka. Bylo mu čtrnáct, když se začal u pana Františka Vaníčka na Podkatovně učit, jak se zachází s barvami a štětcem, jak se rovnoměrně natírají rozměrné plochy a rámy oken, dveře, firemní štíty. Naučil se malovat nejrůznější druhy písma, vytvářet nápisy i plakáty. Lakýrnická práce se mu líbila. Je to práce pestrá, barevná, voní terpentýnem a schnoucími barvami. Za tři roky se vyučil. 15. července složil v Hradci Králové tovaryšské zkoušky a stal se plnoprávným členem Společenství lakýrníků a malířů písma. Pracoval u všech tehdejších lakýrníků v Chlumci. V roce 1936 osvědčil svou dovednost i u pražské lakýrnické firmy Krček. „V Chlumci jsem natíral školu, spořitelnu, poštu, Záloženský dům, prodejnu u Mádlů, sokolovnu... Pracovali jsme i v Krkonoších při renovacích rekreačních chat...“ Kdyby se všechny plochy, které pan Pour pokryl barvami, umístily vedle sebe, vznikla by řada dlouhá možná desítky kilometrů. Když se do bilance zahrnou i nátěry oken, dveří i plotů v soukromých domech, dá se říci, že se podílel na natření celého Chlumce. Natíral i valníky a stěhovací vozy v továrně bratří Synků a také staré hračky, které se pak k Štědrému dni dávaly jako dárky chudým dětem. Natíral nábytek z místních truhlářských dílen... Práce bylo vždycky dost a dělal ji rád. Snad jenom zimní měsíce byly o něco chudší, ale ani tehdy nezahálel. Vždycky se zajímal o sport, kulturu a veškerý společenský život ve městě. Ochotně vyráběl plakáty s použitím temperových barev, oznamující konání fotbalových utkání, divadelních představení, koncertů i plesů a tanečních zábav. Chlumecké listy
LIDÉ KOLEM NÁS
Na proslulém chlumeckém korzu mu padla do oka hezká mladá tmavovláska Boženka z nedalekého Písku, která si v Chlumci našla práci. Seznámili se, a protože i jí se černovlasý, štíhlý mladík zalíbil, korzovali spolu. Postupně se zrodila vážná známost, která skončila šaastně 30. srpna 1942 u oltáře. Začalo neméně šaastné manželství dvou lidí, kteří si rozumějí a dovedou žít jeden pro druhého. Život, jak každý ví podle sebe, přináší vedle radostí i smutky a trápení. Manžele Pourovy krutě postihl nenadálým úmrtím dcerky, ale navzdory této tragické nepřízni osudu, opřeni pevně jeden o druhého, vychovali v krásném rodinném prostředí syna a dceru, kteří už dnes jdou každý svou vlastní životní cestou. Nezapomenutelné je pro Rudolfa Poura kamarádství se spolužákem Pepou Slavíčkem, později učitelem a skautským vedoucím. „To byl ohromně férovej kluk a kamarád k pohledání. A jak byl obětavej, to se tak hned nevidí. Byli jsme třeba v zimě na taneční zábavě a on měl v péči kluziště pod sokolovnou. Najednou se zvedl a povídá: Rudo, vohlídej tady děvčata, já musím postříkat led. A šel, tak jak byl, ve svátečních šatech. Obětavec, že se to tak hned nevidí. A co řekl, platilo, na to se člověk mohl spolehnout.“ K velkým životním zážitkům Rudolfa Poura patří přátelství s Františkem Vohnoutem, který se proslavil jako operetní hvězda první velikostí pod jménem František Voborský. Vyučil se rovněž lakýrníkem u pana Černého. Bydleli v ulici Pod Loretou. Jeho otec byl úředníkem nemocenské pojišaovny a hrával divadlo v ochotnickém spolku Pokrok. „Poznali jsme se, když já jsem se učil u pana Vaníčka a on tam pracoval už jako dělník. Jednou jsme spolu pracovali v továrně Synkových. Natírali jsme maringotky pro silničáře. Páni továrníci Synkové nás přišli zkontrolovat, a když odešli, Fanda spustil tím svým krásným tenorem: Ach, synku, synku, doma-li jsi... Synkové to slyšeli, zastavili se za vraty a poslouchali. Fanda si už tenkrát vždycky při práci zpíval. To byla radost ho poslouchat.“ Ruda s Fandou se spřátelili a chodili spolu i cvičit do Dělnické tělocvičné jednoty ke lvu, kde je dnes kino. Jednou po cvičení si František hezky nahlas zpíval Pohádku mládí. Tenkrát v Chlumci hostovala Líbalova kočovná divadelní společnost. Hráli činohry i operety. Zrovna měli na jevišti zkoušku. Najednou se otevřely dveře do přísálí a vešel dovnitř kapelník té společnosti. Ptá se: Kdo to zpíval? Všichni ukázali na Františka Vohnouta. Kapelník se ho ptal, co dělá. Řekl, že je zrovna bez práce. Bylo to v zimě a lakýrnictví je stejně jako zedničina více méně sezónní záležitost. Kapelník vybídl Františka, aby šel s ním ke klavíru a zazpíval mu ještě jednou tu Pohádku mládí. Vyzkoušel jeho hlasový rozsah. František spolehlivě vybíral i ty největší výšky. Kapelník mu nakonec řekl: Poslyšte, když tev momentálně nemáte práci, mohl byste jet s námi. František souhlasil. Odjel se společností do Nymburka, který byl další štací společnosti. Tak se z lakýrníka stal úspěšný a oblíbený operetní pěvec. Nějaký čas působil v Praze u divadelní společnosti proslavené herečky a principálky Mařenky Zieglerové, zpíval na Kladně, v Ostravě, v pražské Velké operetě a nakonec v Karlínském divadle operety a v divadle Na Fidlovačce, které bylo součástí Karlínského divad6 / 2003
la. Vnutili mu pseudonym Voborský, jméno, které se lépe vyjímalo na plakátech. V Praze se seznámil se svou divadelní a později i životní partnerkou Gábinou Třešňákovou. „Pamatuju se,“ vypráví pan Pour, „když zpíval ve Velké operetě, ta byla v dnešním divadle Jiřího Wolkera, pracovali jsme zrovna s Jendou Košaálem v Praze. To bylo v roce 1936, zrovna byl veletrh a tam byla velká reklama: Frantova obrovská podobizna s nápisem >Nový objev Velké operety František Voborský.< Vozili jsme mu balíčky, proviant, který mu posílala na přilepšenou jeho teta paní Kmoníčková. Chodil jsem často na představení, když hrál. Živě ho vidím ve Frimlově Rosemary, kde zpíval jednu z hlavních rolí. Byla se mnou sestřenice, která bydlí v Praze. Po představení jsme šli za ním do šatny, kterou užíval společně se slavným Járou Pospíšilem. Dali jsme si ho vyvolat. Vyšel ze dveří a na celou chodbu volal: Rudo! Ahój! Všechny dveře se otvíraly, každý vystrkoval hlavu, co se děje, koho to Voborský tak bouřlivě zdraví.“ Do Chlumce František Voborský jezdil rád. Jednou přijel krajanům i zpívat a rozplakal celý sál Dělnického domu, když svým podmanivým tenorem zapěl Mamičko, mámo, šel bych rád... Na Františku si s manželkou Gábinou postavili krásnou chatu, které si bohužel dlouho neužil. Když přišla do Chlumce smutná zpráva, že slavný rodák zemřel, jeho věrný kamarád Ruda Pour s Jendou Perntem zorganizovali smuteční výpravu do Prahy.Ve strašnickém krematoriu se sešla spousta Chlumečáků a Hradečan Josef Bek, rovněž Františkův přítel, zazpíval Ten chlumecký zámek je za lesem... Já osobně znám pana Poura, i jeho paní od klukovských časů a mohu dosvědčit, že celá ulice, kde bydlí v přízemním domku, před válkou Denisova, za Protektorátu Sadová a nyní Švermova, měla manžele Pourovy vždycky ve velké úctě, jako dobrosrdečné, milé lidi, s kterými se každý rád zastavil na kus řeči. Pokud jde o řemeslnickou dovednost, poctivost v práci a ochotu, získal si Rudolf Pour během let tu nejlepší pověst, což by jistě ochotně potvrdil jeho dlouholetý šéf pan Ladislav Janeček, člověk ze stejně poctivého těsta, kdyby žil. Karel Richter
Vzpomínka pana Bludského Je-li řeč o nezaslouženě zapomínaném velkém českém operetním pěvci Františku Voborském, který pocházel z Chlumce a byl na to vždycky náramně hrdý, chtěl bych se k Rudolfu Pourovi, který byl jeho přítelem, připojit svou vzpomínkou. K mému prvnímu setkání s panem Voborským nedošlo v divadle, jak by se čekalo, ale při výkupu ovoce, který jsem od roku 1968 v rámci činnosti vedoucího prodejny Ovoce - zelenina provozoval. Tenkrát jsem ho osobně ještě neznal, i když jsem už znal z rádia jeho hlas i jméno. Když přišel do krámu, tak jsem ho samozřejmě nepoznal. Nebylo divu. Přivezl ovoce, takže byl v pracovním obleče11
HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA
ní, na nohou gumové holinky. Až teprve při vypisování dodacího listu koukám s překvapením na ten podpis a hned jsme se domluvili. Byl jsem velice rád, že jsem se s ním seznámil. Domluvili jsme se na spolupráci. Vlastnil tehdy na Františku velkou parcelu u lesa, kde měl spoustu ovocných stromů, a přišlo mu vhod, když jsem mu nabídl, že od něj budu ovoce vykupovat, kdykoli bude chtít. Naše dodavatelsko-obchodní kontakty se utěšeně rozvinuly. Při každém setkání přišla řeč i na divadlo, které bylo tehdy už jeho povoláním a mým koníčkem. Živě se zajímal o chlumecké
Klicperáky, s nimiž také v minulosti myslím hrával. Nabídl se, že nám zajistí různé divadelní rekvizity. Při jedné návštěvě Chlumce toho plno přivezl do své chaty a já osobně jsem to pak s károu odvezl a složil ve skladu naší prodejny. Doufám, že se ty věci zachovaly. František Voborský byl nejenom veliký umělec, na něhož může být Klicperovo město hrdé, ale také - jak dosvědčí každý, kdo ho znal - veliký člověk, přímý, veselý, dobrosrdečný, poctivý a do morku kosti dobrý. František Bludský
HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA Prozatímním předsedou tohoto nově vzniklého spolku byl uznáván p. Bohumil Klenka, který na den 25. března 1903 svolal první řádnou valnou hromadu Pěvecko-ochotnické jednoty Klicpera. Na této schůzi v krátkosti vylíčil ustavení nové jednoty, její kulturní poslání v rámci města a skončil přáním, aby se spolková činnost jednoty vzpružila a síly dříve rozptýlené se soustředily. Nato byly přečteny a schváleny nové stanovy. Při volbách funkcionářů do ústředního výboru byli zvoleni jednohlasně aklamací tito členové. Předsedou p. Karel Frič, měšaanosta, místopředsedou p. Antonín Šlechta, c.k. pošmistr, jednatelem p. Karel Groh, učitel, pokladníkem p. Leopold Novák, učitel. Členy výboru se stali delegáti jednotlivých odborů. Paní Józa Klemensová, slečna Anna Daňková, pánové Bohumil Klenka, učitel, Rudolf Augenthaler, městský tajemník, Antonín Vlach, inženýr a Emil Jaroš, úředník cukrovaru. Revizory účtů byli zvoleni tito pánové: Richard Oliva, obchodník a člen měst. rady, Antonín Prachatický, učitel. Činnost spolku se začala slibně rozvíjet. Odbory sice pracovaly samostatně, ale již pod hlavičkou nového spolku. Pěvecký pánský i dámský odbor se zúčastnil dne 1. a 2. srpna 1903 činně župního pěveckého sjezdu v Hořicích počtem 14 členů a 21 členkyň. Při tomto sjezdu společně zapěli sbory „Modlitba“ z opery Braniboři v Čechách a „Českou píseň“ od B. Smetany. Společná byla i jejich účast při církevní slavnosti Božího těla. V tomto roce se nabídl jednotě Klicpera Kroužek divadelních ochotníků z Prahy, že by uspořádal v našem městě divadelní představení. Nabídka byla ochotně přijata a dne 26. prosince 1903 pražští hosté předvedli tři aktovky. Od L. Stroupežnického „Zkažená krev“, J. Vrchlického „Závěa lukavického pána“ a F. X. Svobody „Lapený Samsónek“. Podle kritiky první a třetí aktovky byly sehrány dobře, druhá však utrpěla značné fiasko. Podle písemných dokladů zjišaujeme, že v r. 1904 kulturní činnost této jednoty vykonávaly bohužel jenom pěvecké odbory, zatímco divadelní odbor se nezmohl ani na jednu inscenaci, i když jeho členové příležitostně, ovšem se souhlasem mateřské jednoty, vypomáhali při různých příležitostech jiným chlumeckým spolkům. Dne 10. ledna 1904 byl pořádán hudební večírek ve prospěch zdejšího dobročinného spolku „Alžběta“ v hotelu Liverpoolu, který se velmi vydařil. 12
Dne 3. července 1904 pěvecký odbor prokazuje svou účast na župním sjezdu v Novém Bydžově, kde účinkoval ve sborech „Jarní romance“ od Zd. Fibicha, „Zelenej sa“, „Zajatá“ a „Prsten“ z Moravských dvojzpěvů od A. Dvořáka a „Voračky“ z opery Psohlavci od Karla Kovařoviče. Proč tak málo? Město bylo zasyceno řadou mnoha jiných koncertů, provozovaných vojenskými hudbami, Kmochovou kolínskou hudbou, konzervatoristy nebo virtuosy na housle a klavír nebo sborem tamburašů. Přesto, že došlo ke sloučení, od kterého se hodně slibovalo, jeví se na konci roku 1904 velká roztříštěnost, ochablost i nezájem a hrozí i zánik. Přičiněním starých osvědčených pracovníků daří se tuto katastrofu zažehnat, třebaže někteří činovníci složili funkce. Poděkovali se předseda spolku p. K. Frič, jednatel p. K. Groh a předseda pěv. odboru p. A. Vlach. Dochází tedy 21. května 1905 k řádné valné hromadě, na níž byl zvolen nový výbor. Do čela jednoty byl zvolen jako její předseda, právě podruhé zvolený starosta města, Zikmund Kozelka, místopředsedou Antonín Šlechta, jednatelem K. Groh, jeho zástupcem Rudolf Jungschafer, pokladníkem Norbert Žabka, revisory účtů Richard Oliva a Antonín Prachatický. Jelikož se do Chlumce přistěhoval Zikmund Kozelka s rodinou p. Václav Klemens a v městě zřídil tiskárnu, byl kooptován do výboru. Musíme si uvědomit, jaké významné změny ve výstavbě města nastaly šaastnou volbou Z. Kozelky jako starosty. Stála již nádherná budova chlumeckých škol, ke svému dokončení spěla mohutná stavba Okresního domu, dále pak Bradnův dům s chlumeckou poštou, Kozelkova vila. Jednotě Klicpera se naskytla jedinečná možnost. Dostavěním Okresního domu jeví se výhodná příležitost získat nové jeviště v tomto domě přímo ve středu města. Proto výbor zasílá žádost slavnému okresnímu výboru a slavné městské radě o propůjčení místností Okresního domu k pořádání divadelních představení. Na financování nového jeviště byla uzavřena výpůjčka na obnos 2000 korun na 4 % na dobu nejdéle 10 let. Chlumecké listy
HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA
Žádosti té bylo vyhověno, neboa na kladné vyřízení svým vlivem zapůsobil předseda spolku Z. Kozelka jako člen okresního výboru a starosta města. Začátek roku 1905 byl zahájen divadlem. Dne 6. ledna 1905 byly členy divadelního odboru uvedeny dvě inscenace ve prospěch spolku „Alžběta“. Od Jana J. Klena „Zákony“ a po přestávce, která byla vyplněna hudbou p. Fr. Krejčíka, sehrán byl žert v jednom jednání od Viktora Bilibina „To se nesluší“ v překladu J. Štěrbinského. Po divadle byla volná zábava při hudbě p. Fr. Krejčíka. Toto prvé veřejné vystoupení div. odboru bylo předvedeno podle všeobecného úsudku výborně. Úspěch byl značný jak morální, tak i hmotný, a jest si jenom přát, aby i nadále se jevila taková chua ke hraní, jaká byla při tomto představení. Dne 12. března 1905 opět divadlo. Sehrán byl od Fr. Rutha „Olymp“. V den 25. března 1905 v slavnostní síni školní budovy se konal velký koncert Jana L. Buchtele, mistra hry houslové a Karla Leitnera, klavírního virtuosa. Koncertující virtuosové se proslavili svými výkony nejen doma, nýbrž i v cizině. O mistru J. L. Buchtele je ustáleno, že jeho velké umění pojí v sobě hloubku klasického pojmutí slavného Františka Ondříčka s technickou zručností J. Kubelíka. Dne 7. května v divadle v Liverpoolu, ve prospěch fondu nového spolkového jeviště, diváci zhlédli původní komedii od V. Neumanna „Po dvou měsících“ a po skončení hned nato dramatický žert od V. Luncara „Dynamit“. Po divadle se opět tancovalo. U příležitosti otevření Okresního domu a zahájení divadelní činnosti v novém prostředí byla v sobotu dne 1. čer-
6 / 2003
vence 1905 pořádána „Akademie“ s programem hudebním a zpěvným, při níž byla sehrána oblíbená aktovka od L. Stroupežnického „V panském čeledníku“. (Plakát přiložen) Činnost spodku se přesto nevyvíjela tak, jak by si bylo přát ku prospěchu celku a dobrému jménu Klicpery. Dochází k různým nesrovnalostem ve vlastních řadách, třenicím, řevnivosti, osobním potyčkám a napadáním, z toho pak samozřejmě i narůstající nebezpečný nezájem. Došlo to tak daleko, že z výboru dokonce vystoupil p. B. Klenka a rezignovali pp. R. Oliva, V. Klemens. Ujednaná představení se příliš odkládala a tím také, že nebyl finanční příjem, oddalovala se i možnost splacení výpůjčky. Musela být proto svolána mimořádná valná hromada na den 12. listopadu 1905, na níž mělo dojít k vyjasnění. Předseda spolku Z. Kozelka objasnil všechny pohnutky, které vedly k této schůzi, a pravil mimo jiné, že na způsob onoho známého zvolání, jest cosi shnilého ve státě dánském, může toto zvolati i o spolku Klicpera. Shledává, že není dobré vůle ku prospěchu činnosti. Nakonec se přece jen vše urovnalo. Rezignující členové se vrátili, do odborů byli zvoleni noví členové, takže vznikla naděje, že se bude činnost ve spolku nyní zdárně vyvíjet. A skutečně. Již 22. listopadu pořádána byla Cecilská zábava. Myšlenka této zábavy vyšla ze strany p. předsedy Kozelky. Byla při ní sehrána Bilibinova aktovka „Mlčení“. O této zábavě můžeme číst. Zábava byla velmi navštívena. Osvědčila se také zábavou velmi animovanou a v každém ohledu zdařilou, takže možno tvrditi, že svátek hudebníků byl náležitě svěcen. Pan předseda, který byl nejen intelektuálním původcem zábavy, ale i značnou podporou přispěl ke zdaru jejímu, že obstaral sám hudbu p. Kejčíka po představení ku tanečnímu víru, chtěje tím zvláště dámám spolku projevit pozornost, jímž i pro rozradostnění cukroví darem přinésti dal. Zvláštní dík zaslouží pí Józa Klemensová za krásnou hru klavírní, jakož i za nacvičení sólového zpěvu slečny Štembergové, jež se tím všem velmi zalíbila. Nemenší díky patří p. místopředsedovi za recitaci bez přípravy provedenou a p. sbormistrovi za vzornou hru klavírní a za závěrečné části zpěvu a p. Klemensovi za obětavost, se kterou vyšel spolku vstříc tím, že 400 pozvánek zdarma vytiskl. Na tom však nezůstalo, neboa do konce roku byly uvedeny ještě tři inscenace. A to 13. prosince 1905 se na scéně objevila hra od Josefa Štolby „Na letním bytě“ a 26. prosince od téhož autora hra „Velké panstvo“. Divadelní sezóna toho roku byla ukončena o silvestrovské zábavě aktovkou od Bilibina „Kdo je vinen“. 13
CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ
Do Chorvatska nejen o prázdninách Chlumecká škola uspořádala ve spolupráci s cestovní kanceláří G TOUR školu v přírodě pro žáky především 8. a 9. ročníků. V pondělí 19. května v 5 hodin odpoledne začíná naše putování za sluncem, koupáním, ale také poznáním a vzděláním. Cestou na jih jsme viděli rozmanité typy krajiny i architektury. S českými kopečky, lesy, řekami a rybníky jsme se rozloučili kolem 9. hodiny večerní. Poté jsme projeli Vídní a celým Rakouskem a Slovinskem. Když jsme vyjeli z bludiště chorvatských skalnatých vrchů, konečně jsme spatřili toužebně očekávané moře v lesku ranního slunce. Po 18 hodinách jízdy autobusem přijíždíme do našeho cíle - na Makarskou riviéru do městečka Živogošče. Uvítal nás pěkný kemp v olivovém háji na úpatí hor, krásné letní počasí a mořský vzduch. Ubytovali jsme se ve stanech a ač jsme byli trochu unaveni, hurá do moře. Všechny dny, které jsme strávili v Chorvatsku, byly ve znamení koupání a slunění. Pár neopatrných lidiček si dokonce připálilo svá tělíčka, ale nikomu to příliš nevadilo. Mimo to jsme se vyžili i sportovně - na hřišti i na tenisových kurtech. V neděli jsme podnikli výlet lodí na ostrov Hvar a někteří z nás navštívili i město Makarska.
14
Týden uběhl jako voda. Najednou je tu poslední den a s ním i nepříjemný úklid a balení. Ale i to jsme zvládli dobře. Tak ještě naposledy zamávat moři a přát si, abychom se k němu zase brzy vrátili. Naše zprávička by nebyla úplná, kdybychom nepoděkovali těm, kteří vzali na sebe břímě odpovědnosti a snažili se zpříjemnit nám celý pobyt svojí pohodou, klidem a trpělivostí. Poděkování patří našim učitelům - Belancové, Komárkové, Líbalové a Kuchařovi. Dále nesmíme zapomenout na zdravotnici Moniku Líbalovou, které jsme, díky bohu, moc práce nepřichystali. Díky vynikající kuchyni Vládi Kubíka jsme se cítili jako doma u maminky. Škola v přírodě se nám velmi líbila. Je tu skvělé prostředí, milí a sympatičtí lidé, čisté pláže i voda. Pokud by se podobná akce konala i příští rok, určitě nikdo z nás nebude váhat a bez dlouhého rozmýšlení pojede. Za všechny účastníky zájezdu třída 8.A
A ještě pohled dospěláků... Všichni jsme byli jedna velká skvělá parta. Naši žáci nás nezklamali a my je za to chválíme a velmi jim děkujeme. Vidíte, že když se chce, všechno jde...
Chlumecké listy
CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ
Naše úspěchy v přírodopise Jako již každoročně účastnili se žáci naší základní školy několika přírodovědných soutěží. V dubnu se konala regionální soutěž „Poznávání živočichů“ v Novém Bydžově. Konkurence byla velká. V I. kategorii určené pro žáky 6. a 7. tříd se účastnilo 31 dětí a ve II. kategorii, pro žáky 8. a 9. tříd, bylo 35 soutěžících. Za první kategorii soutěžilo 5 žáků naší školy, všichni se umístili do 18. místa. Nejlépe si vedla Markéta Rejlová 6.B (77 bodů ze 100), obsadila 6. místo. Dále pak 10. Tomáš Hornik 6.B (71 b.), 14. Monika Svobodová 6.C a Roman Vlastník 7.A a 18. Pavlína Růžičková 7.C. Ve druhé kategorii jsme měli dva zástupce: Jitka Tahadlová 8.A 10. místo (73 b.) a Eva Svobodová 8.A 16. místo (63 b.) Žáci se také zúčastnili velmi náročné „Biologické olympiády“. Tato soutěž má několik částí: náročný test, zaměřený na určitou přírodovědnou oblast, poznávání živočichů, poznávání rostlin a laboratorní úkol. Žáci postupující do okresního kola v kategorii C (8. a 9. ročníky) musí vypracovat až dvacetistránkovou samostatnou práci a v kategorii D (6. a 7. ročníky) vstupní úkol. V letošním školním roce byli hlavním tématem bezobratlí živočichové. V konkurenci hlavně královehradeckých škol jsme se neztratili. V kategorii C obsadila Jitka Tahadlová vynikající 7. místo a její samostatná práce na téma „Šupinky motýlích křídel“ patřila k nejlepším. V kategorii D se na vynikajícím 3. místě umístila Markéta Rejlová opět s výborně vypracovaným vstupním úkolem „Hálky“. Velmi pěkné 11. místo obsadil Roman Vlastník. Do konce školního roku nás ještě čeká „Mineralogická olympiáda“ v Novém Bydžově, kde budeme rovněž mít svá želízka v ohni. Všem účastníkům soutěží blahopřejeme a přejeme mnoho dalších úspěchů. Za kabinet Př M.Č. Výsledky Mineralogické olympiády: Lenka Strnadová 9.A 2. místo Nela Stefanová 6.B 3. místo Dagmar Bienová 9.B 7. místo 6 / 2003
Posádková hudba Hradec Králové u nás již potřetí V pondělí 2. června se konal v prostorách bývalého kláštera Loreta, nyní v městském muzeu, koncert hradecké posádkové hudby pro žáky základní školy. Zazněl tradiční vojenský pochod, ale i směs písní z pohádky Pyšná princezna, píseň „Chtěla bych tančit jen“ z operety My fair lady byla v kontrastu se skladbou „Let čmeláka“, vynikající bylo i sólo na bicí. V podání Jany Šimákové nás potěšila píseň Michala Davida z muzikálu Kleopatra „Tev královnou jsem já“. A to byly jen některé skladby, které jsme vyposlechli v podání tohoto vynikajícího dechového tělesa pod taktovkou nadporučíka Jiřího Lexy. Koncert se nám, stejně jako loni, moc líbil, všem hudebníkům za něj děkujeme a už tev se těšíme na další. Petra Hlubučková, žákyně 8.A třídy
Perličky zabodovaly V jednom z minulých čísel Chlumeckých listů jsem informoval o zapojení žáků do projektů. Rád bych Vás seznámil s výsledky soutěže „O nejlepší školní časopis 2003“ s ekologickým zaměřením. Se svým časopisem se přihlásilo rovných 100 základních škol z celé republiky. Náš časopis s názvem „Školní perličky z chlumecké školičky“ obsadil výborné 4. místo (nejlepší ve východočeském regionu). Firma Transgas, sponzor soutěže, ocenila prvních dvacet v pořadí finanční odměnou 10 tisíc korun a dalších dvacet výherců věcnými cenami. Žáci 8. a 9. tříd napsali dobré články. Zaslouží si jistě jmenovité zveřejnění. Udávám název, autora a třídu: Dostavba dálnice D 11 - Filip Uchytil 9.C Petrův zdar - Tomáš Hudec 8.C
Proč zemní plyn - Martina Černá a Pavla Vaníčková 8.A Alternativní zdroje - Martin Kulich 8.A báseň Eko žena - Šárka Schejbalová 8.D úvahy Životní prostředí - Radka Drahňovská 9.A Čím si udělat teplíčko - Jana Bernartová 9.A Kouří nejen komíny - Filip Marek 8.A V časopise se dále objevily fotografie památných stromů chlumecka a výsledky výtvarné soutěže s ekologickou tématikou. Úspěch v této soutěži nás jistě povzbudil, stal se hybnou silou pro další práci a ukázal, že jsme schopni změřit své síly i v národním měřítku. Mgr. Jiří Janouch
A je tady opět vybíjená! Ve středu 4. 6. se žáci naší školy zúčastnili okresního finále ve vybíjené v Hradci Králové. Postup do finále jsme si museli vybojovat v okrskovém kole, které se konalo 14. 5. v Hlušicích. Zde chlapci i děvčata suverénně porazili soupeře z Nového Bydžova, Nechanic, Skřivan a Hlušic. Okrskové kolo pro kategorii 4. - 5. tříd se uskutečnilo v Chlumci n. C. na hřišti pod sokolovnou a cestu do Hradce Králové si vybojovalo družstvo chlapců. Naši žáci a žákyně se však neztratili ani v Hradci Králové, odkud jsme přivezli celkem tři diplomy. Nejcennější 1. místo a tím postup do regionálního kola získalo družstvo děvčat ze 6. tříd, 2. místo chlapci ze 4. - 5. tříd a 3. místo chlapci ze 6. tříd. Všichni bojovali ze všech sil a ve třicetistupňovém vedru na přímém slunci dokázali, že vybíjená je sport, ve kterém již několik let Chlumec kraluje a doufejme, že tomu bude tak i nadále. Všem účastníkům gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci a děvčatům držme všichni palce, aby se jim 17. 6. v Kostelci nad Orlicí opět dařilo. učitelé Tv 2. st. ZŠ Chlumec n. C. 15
CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ
Oblastní finalista Coca-cola Cupu 2003 ZŠ Mandysova - ZŠ Chlumec n. C. 2:3 7. 5. 2003 jsme na ligovém Všesportovním stadionu v Hradci Králové odehráli IV. kolo poháru Coca-cola Cupu proti ZŠ Mandysova. Oproti minulým zápasům nám chyběli bratři Jelínkové, a tak jsme odjížděli pouze ve čtrnácti lidech. Chua vítězství byla sladší o to víc, že jsme hráli pod „lízátky“ a vydřeli si zaslouženě postup. Hoši, děkujeme.
Oblastní finále ZŠ Náchod - ZŠ Chlumec n. C. 6:2 Po předchozích vynikajících výsledcích jsme se probojovali až do oblastního finále Coca-cola Cupu, které jsme odehráli 19. 5. 2003 proti Náchodu. I když tomu výsledek neodpovídá, byli jsme soupeřem a děkujeme všem příznivcům, zvláště pak paní Bendákové, za podporu.
Mc Donald´s Cup 2003 V pátek 16. května se uskutečnilo v Malšovicích okresní kolo fotbalového Mc Donald´s Cupu, kterého se zúčastnilo naše družstvo 2. a 3. tříd. Po vítězství v úvodním utkání nad ZŠ Sever 2:0 (Synek J., Kučera) jsme nešaastně remizovali 1:1 se ZŠ Štefánikova (Kučera) a stejným výsledkem 1:1 skončil zápas se ZŠ M. Horákové (Kučera). Poslední utkání se ZŠ Nechanice skončilo jasným vítězstvím 7:0 (Kučera 3, Synek J. 3, Kouba). Naše mužstvo nakonec i přes dobrý výkon skončilo na nepostupovém 2. místě. Závěrem bych chtěl poděkovat p. Kozovi za pomoc a za půjčení fotbalové výstroje pro hráče. 1. 2. 3. 4. 5.
16
Konečné pořadí ZŠ Sever ZŠ Chlumec n. C. ZŠ Štefánikova ZŠ M. Horákové ZŠ Nechanice
Horní řada: Dolní řada: Chybí:
Filip, Suchochleb, Koubek, Čáslavský, Erban, Bendák, Berousek, Steklý, Mgr. Vladan Kárník Popelka, Fölkl, Myška, Havránek, bratři Kafkovi bratři Jelínkovi Za učitele TV Mgr. Vladan Kárník
ŠKOLA V PŘÍRODĚ 3.A, 3.C CHATA RAMPUŠÁK BARTOŠOVICE V ORLICKÝCH HORÁCH 26. 5. - 30. 5. 2003
13:4 9 b. 11:2 8 b. 7:7 5 b. 6:6 4 b. 2:19 1 b. V. Novák Chlumecké listy
CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ
RCI - ZŠ Chlumec n. C.
Příspěvek účastníka: 150,- Kč (vč. DPH) za každou lekci 120 minut
(Regionální Centrum Internetu)
2. Kurz Tabulka 1, 2: Je určen: účastníkům se základní znalostí PC Získané dovednosti: funkce tabulek, buňky, sloupce, řádky, vytváření vzorců a funkcí, posloupnosti, automatické filtry, formátování, tisk a ukládání, případně grafy Přínos: samostatnost v práci s tabulkami Délka trvání: 2x2 hodiny / 2x120 minut - obě lekce musí být vypsány najednou Zároveň musí být v tomto RCI k dispozici kurz Procvičování Příspěvek účastníka: 150,- Kč (vč. DPH) za každou lekci 120 minut
Omlouváme se našim příznivcům, ale z důvodu rekonstrukce elektroinstalace nebudou v období prázdnin vypisované žádné kurzy. Máte-li tedy zájem, pak budete mít možnost se přihlásit až na školení v měsíci září. Informace zveřejníme opět formou plakátů, hlášením místním rozhlasem a v regionálním tisku. Děkuji za pochopení a na spolupráci se těší Vladimír Pacák
RCI - ZŠ Chlumec n. C. (Regionální Centrum Internetu) Tel.: 495 484 570, e-mail:
[email protected]
Připravujeme: 1. Kurz Text 1, 2: Je určen: účastníkům se základní znalostí PC Získané dovednosti: Napsání textu, zformátování, zkontrolování pravopisu, vkládání obrázků a tabulek, vytisknout, uložit, případně odeslat e-mailem Přínos: samostatnost v psaní textů Délka trvání: 2x2 hodiny / 2x120 minut - obě lekce musí být vypsány najednou Zároveň musí být v tomto RCI k dispozici kurz Procvičování
3. Kurz Procvičování: účastníkům z kurzů Text 1, Text 2, Tabulka 1, Tabulka 2 Získané dovednosti: Samostatná práce s probranou látkou při dozoru lektora (možnost konzultací), zpracování komplexních úkolů z praxe Přínos: samostatnost v práci s kancelářskými SW Osnova: pro konzultace bez osnovy, příklady z praxe budou na webu CI Délka trvání: 2 hodiny / 120 minut Kurz musí být vypsán spolu s Textem nebo Tabulkou, vždy musí být vypsán alespoň jeden otevřený Příspěvek účastníka: 150,- Kč (vč. DPH) Je určen:
Inzerce
6 / 2003
17
AKCE PRO DĚTI
Dům dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou 2 hasičské útoky. V prvním útoku děti zacvičily jednu z disDEN DĚTÍ ciplín mezinárodní hasičské olympiády, a to překonáním První červnovou neděli (1. 6. 2003) jsme pořádali ve spolupráci se školní družinou, chlumeckými junáky, táborníky a s občanským sdružením „Podzámčí“ - „Den dětí“. Ve 14.00 hodin zazněly první tóny olešnického orchestru Melody Brass & Company pod vedením Jana Petrovického. Společně s nimi vystoupily 3 skupiny olešnických mažoretek (Rarášci, Červánky, Střípky), které vedou Dana a Mirka Vrzáňovy. Obecenstvo je odměnilo nadšeným potleskem, a pro nás byla letos novinkou nejmenší skupina mažoretek Rarášků (jsou to děvčata od 5 - 7 let), která si připravila vystoupení na písničku Dády Patrasové. Hokejbalové hřiště využily i zájmové kroužky DDM - aerobik a judo, které předvedly prezentaci své činnosti. Děvčata z aerobiku měla připravenou sestavu, se kterou vyhrála 3. místo v soutěži „Raz, dva, tři“ v Novém Městě nad Metují. Vedoucí juda Petr Černohorský moderoval vystoupení mladých úspěšných judistů.
Letos k nám zavítali jako hosté DDM Kolín a DDM Jaroměř. Z DDM Jaroměř vystoupila děvčata se svou taneční skupinou „Disko-tance“. Okolo 15.00 hodiny se strhl velmi silný déša, tak jsme byli nuceni další část programu přesunout do klubovny juda, kde už netrpělivě čekala na svá vystoupení děvčata z DDM Kolín. Dívky si připravily několik písní např. Vranní blues, Samotářky atd., ale také sestavu z aerobiku. Po nich následovaly 2 loutkové pohádky - Cirkus, Malé pohádky, které předvedly děti z literárně-dramatického oboru ZUŠ pod vedením Romany Hlubučkové. Nejmenší diváci jejich vystoupení odměnili potleskem a velkým nadšením z loutek. Mezitím se venku umoudřilo počasí, vysvitlo sluníčko a 127. Základní kynologická organizace z Chlumce n. C. mohla předvést výcvik psů. V jejich programu vystoupily i děti z kynologického kroužku DDM. Junáci zahráli pro děti pohádku „Sněhurku a sedm trpaslíků“ pod vedením sl. Věrky Kopecké. V 17.00 hodin na travnaté ploše před budovou DDM byl připraven kroužek mladých hasičů, který předvedl 18
4 překážek. V průběhu celého odpoledne si děti mohly zasoutěžit v 15 sportovních atrakcích, např. chytání rybiček, stavba z kostek, košíková, hod na cíl, maxikuličky, překážková dráha atd. a měly možnost se povozit na lovkách. V klubovnách DDM byly připraveny výstavy leteckých a železničních modelářů a před budovou DDM měly děti z keramického kroužku školní družiny, juda a výtvarného kroužku DDM výstavku svých prací a úspěchů. Závěrem bych chtěla poděkovat všem spoluorganizátorům i účinkujícím, vedoucím kroužků i dětem, kteří se podíleli na této akci. Zvláště pak děkuji ochotné paní Věře Kopecké, která bděla nad naším zdravím.
Náš dík patří také sponzorům - Královehradeckému kraji, Kovoplastu Chlumec n. C., a.s., Šaastnému Elektronik a firmě Moravec a spol. v.o.s. Příští rok budeme tuto akci pro velký zájem a nadšení dětí zajisté opakovat, uvidíme jestli nám bude přát počasí!!! Lucie Panchartková prac. DDM
Výzva pro veřejnost Dům dětí a mládeže hledá vedoucí, starší 18ti let, pro zájmové kroužky vaření a stolničení a dále pak pro počítačový kroužek. Schůzky by probíhaly asi od konce září 2003 do poloviny června 2004. Zájemci se mohou informovat v DDM, tel. 495 485 357. Jitka Koulová ředitelka DDM Chlumecké listy
AKCE PRO DĚTI
Úspěchy chlumeckých dětí ve vybíjené Byli jsme pověřeni uspořádáním základního kola ve vybíjené 4. a 5. tříd ZŠ, kategorie - chlapci i děvčata. Dne 16. 5. (pátek) v 8.30 hodin se na tenisových kurtech pod sokolovnou sešla 4 družstva dívek a 3 družstva chlapců z místní i okolních ZŠ. Ve své kategorii si zahrál „každý s každým“ a rozhodoval především počet vyhraných utkání. Počasí se nám vydařilo a naštěstí nedošlo k žádnému zranění přítomných hráčů a hráček. Mezi diváky byli především spolužáci hrajících chlumeckých dětí. Soutěž je postupová a vítězové z každé kategorie odtud jeli do Hradce Králové (4. 6.), kde se odehrálo okresní kolo. Poděkování patří: všem učitelům, kteří děti na turnaj připravují a Anně Urbanové za práci rozhodčího.
Kategorie: dívky 4. - 5. tříd Pořadí 1. 2. 3. 4.
ZŠ Karlova — Nový Bydžov Chlumec n. C. Nechanice Klicperova — Nový Bydžov
Kategorie: chlapci 4. - 5. tříd Pořadí 1. 2. 3.
ZŠ Chlumec n. C. Karlova — Nový Bydžov Klicperova — Nový Bydžov
Mirka Khorelová prac. DDM P.S.: V HK se umístili kluci na 2. místě. Vítězové je porazili o 1 vybitého hráče.
MATEŘSKÁ ŠKOLA BERUŠKA, ul. Pod Loretou Byli jsme pomáhat Rampušákovi Rampušák, Rampušák nemá rád zlé lidi, Rampušák, Rampušák ten je spravedlivý, Rampušák, Rampušák vládne celým horám, Rampušák, Rampušák od rána do večera. A my děti z Chlumce, my mu pomáháme, větve nelámeme, kytky netrháme. Rampušák, Rampušák má nás proto rád, Rampušák, Rampušák je náš kamarád. Tato píseň zněla v naší školičce při přípravách na tolik očekávanou školu v přírodě. Počasí nebylo příznivé, proto jsme nabalili teplé oblečení, pláštěnky a v neděli 18. května po obědě jsme vyrazili na cestu do Poutního domu v Králíkách. Hora Matky Boží nás přivítala chladná a deštivá. Jako-
by nám chtěl Rampušák ukázat, co dokáže v tak malebném horském koutku naší republiky. Děti se ubytovaly v pokojíčcích po třech, čtyřech a pěti kamarádech. Pro snazší orientaci měly dveře pokojů ozna6 / 2003
čeny obrázky z pohádek. Tam jim Rampušák každou noc naděloval hvězdičky. Děti byly hodné a ukázněné. Večer nikdo neplakal, a kdo se ráno první vzbudil, věděl, že si může potichu hrát, ale nesmí budit kamarády, kteří ještě spali po prožitém dnu plném zážitků. Rampušák provázel děti po celou dobu pobytu na horách. Děti se těšily, že je pochválí, poradí, co mají každý den dělat, jaké úkoly plnit. A tak jsme hledali poklad, překvapení, stavěli pařezové chaloupky pro Křemílka a Vochomůrku, nechyběly samozřejmě soutěživé hry a opékání párků. Jeden den jsme tradičně vyšli v karnevalových maskách do města Králíky. Tady nás čekala odměna v podobě dobré zmrzliny.
Změna prostředí a čerstvý vzduch dětem velmi prospěly, což se projevilo obzvláště u jídla. Týden strávený na horách rychle utekl. To, co jsme si přáli, se stalo skutečností. Vždya největší odměnou pro nás jsou spokojené, veselé a šaastné děti. Kolektiv MŠ Beruška 19
SKAUTING
SKAUTSKOU STEZKOU KDO VEDE SKAUTSKÝ TÁBOR ? Blíží se prázdniny, doba táborů. Rodiče mají přirozenou starost, kdo povede tábor, kdo se o jejich skautíky bude starat... Činovníci, kteří budou vést tábor chlumeckých skautů, museli nabýt mnoho znalostí a složit mnoho zkoušek, aby se stali skautskými vůdci. „Skautský vůdce“ není název funkce, ale kvalifikace, která jediná opravňuje k vedení skautského oddílu, tábora, střediska a k výkonu dalších vyšších činovnických funkcí. Všichni samozřejmě museli projít skautskou výchovou, složit slib, případně absolvovat rádcovské kurzy, získat odborky, atd. Před vůdcovskou zkouškou musí ještě složit čekatelskou zkoušku a teprve po zkušební době 12 měsíců se mohou přihlásit k vůdcovským zkouškám.
Podmínky: věk nejméně 18 let čekatelská zkouška a 12 měsíců zkušební doby nové vyjádření lékaře o způsobilosti pro práci s dětmi nové čestné prohlášení o bezúhonnosti zdravotnický kurz v délce min. 30 hodin Zkoušky se skládají z předmětů s větším rozsahem než u čekatelské zkoušky: Myšlenkové základy skautingu, historie Psychologie Pedagogika Metodika Vedení oddílu Organizace a právo Hospodaření Zdravověda Příroda a ekologie Táboření, příprava a vedení tábora Kultura, estetika Tělovýchova a sport Mluvený projev Vypracování písemné práce na dané téma a její obhajoba. Vůdce obdrží dekret a má právo nosit vůdcovský odznak na levé kapse košile. Jak vidíte, ne každý se může stát skautským vůdcem - svěřte proto bez obav své skautíky i letošnímu vedení tábora v Břehách u Přelouče; mají za sebou zkoušky, mnohaletou praxi a umí to. Vlad. Köhler - Mika
Čekatelská zkouška je základním stupněm činovnické kvalifikace a opravňuje ke spoluúčasti na vedení oddílu nebo vedení krátkodobých akcí se souhlasem a podle pokynů vůdce. Podmínky: věk nejméně 15 let souhlas vůdce oddílu a vůdce střediska vyjádření lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi čestné prohlášení o bezúhonnosti (čistý trestní rejstřík, není evidován jako drogově závislý) znalosti skautské stezky Zkoušky se skládají z předmětů: Myšlenkové základy skautingu Úvod do pedagogiky a psychologie Metodika Bezpečnost Zdravověda Organizace a právo Základy hospodaření Vypracování písemné práce na dané téma. Vůdcovská zkouška opravňuje k vedení oddílu, tábora, střediska, k výkonu některých vyšších činovnických funkcí a k účasti v Lesních školách. 20
Zazněla třikrát polnice V sobotu dne 10. května 2003 přesně ve 13 hodin zazněla prostorem před Strašnickým krematoriem v Praze třikrát polnice. Za přítomnosti skautů a skautek z řad Junáka, ale také Skautingu ABS, Svazu skautů a skautek ČR, doprovázených jejich přáteli a příznivci skautingu z České republiky i Slovenska, zástupci YMCA i woodcrafterů, byl odhalen památník skautů a skautek, kteří již za Rakouska a později v době trvání Československa položili své životy ve válkách a při represáliích totalitních režimů. Jména všech, které se podařilo zjistit, byla v zapečetěné urně za zpěvu skautské hymny vložena do symbolického hrobu u paty památníku. Mika
SKAUTSKÉ PŘEZDÍVKY Při čtení článků ze skautského života se může zdát laikovi podivné, že světlušky, vlčata, junáci i dospělí skauti se většinou oslovují přezdívkami. Snad méně podivné se bude zdát, že skauti si vždy tykají a ani oslovení „bratře, sestro“ v našich krajích nepřekvapí. Všechny tyto zvyklosti vznikly v dávné historii skautingu a měly i své zdůvodnění... Chlumecké listy
ZÁJMOVÉ KROUŽKY
Čtvrtý skautský zákon praví: „Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta“ - a když už jsme tedy bratry a sestrami, tak si také tykáme. A věřte, že jsme v našich oddílech i klubech dospělých skutečnými přáteli, snad k tomu přispívá i tykání... Přezdívky vznikly částečně oficielně - například smečky vlčat (tak se nazývají oddíly nejmladších chlapců) měly při svém vzniku romantický vzor Kiplingovu „Knihu džunglí“ a vůdce smečky dostal oficielní pojmenování „Akela“ a jeho zástupce „Mauglí“. (A přezdívka Akela zůstala nakonec i jednomu z obětavých chlumeckých činovníků br. Václavu Hájkovi, i když již dávno vlčata nevedl.) Přezdívky však vznikaly i živelně podle vlastností, vzhledu, životních příhod - např. Černý havran, Bizon, Robin, Punaa, Číňan, Tarzan, Kobra - nikdy však nesměly nikoho urážet nebo ponižovat. Přezdívky si mohou skauti vybírat i sami. Většinou si zvolí svůj vzor, kterému by se chtěli ve svém životě vyrovnat. Přezdívky měly v minulosti i vážnou příčinu - to když v dobách zákazu skautingu byly povinně používány zcela nové přezdívky jako krycí jména v písemnostech (jak si představit skauty bez kroniky). Dnes jsou z toho i veselé příhody - letos se schází jeden oddíl po padesáti letech od svého založení, ale nemůže se sejít celý, protože se nelze dopídit, kdo se skrývá za čtyřmi přezdívkami chlapců z kroniky. A nakonec ještě jedno zdůvodnění. Za mého mládí se říkalo, že správný kluk nebo děvče musí mít za svůj život alespoň jednu přezdívku - a toho mi vyplývá, že skauti a skutky jsou správní kluci a děvčata! Mika
Inzerce
Rybářské klání 2003 - Dolce u Trutnova 25. května jsme se ve 4.00 hodiny ráno vydali na cestu k Trutnovu, kde kamarádi rybáři pořádali Dětské rybářské závody. Na místo jsme dorazili v 6.00 hodin a od 6.30 hodin začínala prezentace účastníků. Každý soutěžící zaplatil startovné 20,- Kč, za které bylo o přestávce připraveno občerstvení - opečená klobása, chléb a 2 l láhev limonády. Před zahájením závodů byli mladí rybáři poučeni o pravidlech rybolovu (např., že rybu musí zdolávat sami a zároveň s ní slušně zacházet atd.), po rozlosování míst si šli soutěžící připravit „nádobíčko“ a závody mohly začít. Chlumecké rybáře reprezentovalo 7 závodníků - 6 chlapců a 1 děvče, kteří bojovali o co nejlepší umístění. Mezi rybami, které se jim podařilo ulovit, byly převážně karasi, cejni a kapříci. 6 / 2003
Celé rybářské klání bylo ukončeno ve 12.00 hodin a před celkovým vyhodnocením závodů byly trutnovským mladým rybářům předány povolenky pro rybolov. Poté následovalo pasování začátečníků rybářským právem na rybáře. Pasující začátečníkům kázal o tom, že musí chránit přírodu, vodu, dbát rybářského řádu a plnit další rybářské povinnosti. Tento „křest“ se neobešel bez vody, která se pasovaným lila za kalhoty, do holin nebo do čepice. Jelikož i mezi chlumeckými byli 2 začátečníci - Pavlík Šulců a Adélka Budská, tak je pasovací rituál neminul. Po pasování obdrželi nyní již „rybáři“ pasovací listinu. Po pasování mohlo začít vyhodnocení závodů, na které všichni netrpělivě čekali. Vyhodnocovaly se tyto kategorie - začátečníci bez rozdílu věku a pohlaví, dívky, celkové hodnocení závodníků.
Z celkového počtu 98 závodníků, z toho 15 děvčat, se z chlumeckých rybářů v konečném hodnocení mezi prvních patnáct oceněných probojovali: Vladimír Kopřiva - 6. místo (712 bodů), Ondřej Komárek - 8. místo (687 bodů) a Adéla Budská 10. místo (607 bodů). V kategorii děvčat se Adéla Budská umístila na skvělém druhém místě. V kategorii začátečníků, z celkového počtu 43, se Adéla Budská umístila na 3. místě a Pavel Šulc se 407 body na 7 místě. Naše díky patří organizátorům soutěže. Našim rybářům, kteří reprezentovali nejenom náš rybářský kroužek, ještě jednou gratulujeme. Se všemi mladými rybáři se těším na shledanou na táboře v České Skalici a s Vámi se loučím pozdravem „Petrův zdar“. M. Čáslavská 21
ZÁJMOVÉ KROUŽKY
MLADÝM HASIČŮM SE LETOS ZATÍM DAŘÍ Úspěch chlumeckých hasičů První květnový den se v nedalekém Vysokém Mýtě konala soutěž „Májové štafety“. Již od samého rána jsme byli na nohou a v 6.00 hodin na nás čekal p. Synek s p. Končickým před naší klubovnou u koupaliště. Do bednobusu nás nasedlo zhruba 20 dětí a čekala nás cesta, kterou jsme celou prozpívali. Jakmile jsme dorazili do Vysokého Mýta, dorazili naši chlapci z družstva, kteří byli momentálně na soustředění v Chocni, na kterém se připravovali na výborný výkon v rakouském Kapfenbergu, kde v červenci budou reprezentovat ČR. Po krátkém nástupu, kde všem účastníkům vedoucí soutěže vysvětlil pravidla a popřál všem hodně úspěchů, se začalo soutěžit. Z Chlumce běhala dvě družstva. Jedno družstvo tvořili mladší žáci a jedno starší. Na soutěži byly čtyři disciplíny, na kterých jsme se umístili takto: STARŠÍ A MLADŠÍ ŠTAFETA 4x60 - 1. MÍSTO ÚTOK CTIF - 1. MÍSTO ŠTAFETA DVOJIC - 1. MÍSTO ŠTAFETA CTIF - 1. MÍSTO Po takovém dobrém výsledku jsme si domů odvezli spoustu krásných věcných cen, krásné umístění a hlavně velkou pochvalu od našich vedoucích. Dana Zborníková 7.C
Chlumecký pohár mladých hasičů - po deseti letech konečně vítězství domácích Ve čtvrtek 8. května 2003 ve 13.00 hodin byl zahájen 10. ročník Chlumeckého poháru mladých hasičů. Na 1. ročník se přihlásilo 7 družstev z přilehlého okolí, letošního ročníku se zúčastnilo 28 z Čech včetně mistrů České republiky za rok 2002 z Poniklé. Přestože byl státní svátek a k tomu velké horko, my všichni jsme byli připraveni na závody, protože jsme chtěli to, co jsme celý rok nacvičovali. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. Starších žáků bylo 17 družstev (CHLUMEC A, PONIKLÁ B, PRAHA ZLIČÍN, MĚNÍK, PÍSKOVÁ LHOTA, PARDUBICE A, ČEPERKA A, CHLUMEC B, PONIKLÁ A, SLOUP, ČEPERKA B, DOLNÍ PŘÍM, JABLONEC N. J., KOSTOMLÁTKY, PARDUBICE B, BRANDÝSEK, CHLUM - družstva řazena podle konečného umístění) a mladších 11 družstev (CHLUMEC A, PÍSKOVÁ LHOTA, CHOLTICE, PRAHA ZLIČÍN, PONIKLÁ, PERKNOV, JABLONEC N. J., SLOLUP, CHLUMEC B, ČEPERKA, CHLUM CHLUM - družstva řazena podle konečného umístění). Za Chlumec byla připravena čtyři družstva - mládež od prvních až po devátou třídu ZŠ. Soutěžili jsme v těchto disciplinách: štafeta 4 x 60 m, kde se umístila na předních místech naše družstva starších i mladších. Na štafetě dvojic jsme až na jedno družstvo skončili na prvních příčkách. Hadicové kolo se moc nevydařilo. Dvě naše družstva byla první a dvě hodně za nimi. Perličkou je na každé soutěži požární útok, který se dělá s vodou. Všichni se těšíme, ale 22
zároveň jsme nervozní. Ten vždy rozhodne o dovednosti a sehranosti družstva. Nám se dva útoky vydařily a dva ne. Bylo to už dlouhých 10 let, naposledy v roce 1993, co místní mladí hasiči vyhráli soutěž Chlumecký pohár. Jakmile jsme doma a chceme předvést rodičům, co dovedeme, tak se nedaří. Konečně letos, asi to bylo tím, že tam bylo hodně fanoušků, to vyšlo. V celkovém hodnocení jsme obsadili v kategoriích mladší i starší 1. místa. Dále pak 8. a 9. místo, ze kterých byla také velká radost, protože někteří soutěžili poprvé. Tev se jenom musíme soustředit na okresní kolo, které se koná koncem května na našem hasičském hřišti u koupaliště. Připravila Karolína Zborníková 6.C
Vítězné okresní kolo 24. května se v Chlumci uskutečnilo okresní kolo. V kategorii mladších žáků si prvenství zajistilo suverénním výkonem družstvo Chlumec A , Chlumec B obsadilo druhé místo. V kategorii starších žáků zvítězilo po těžkém a vyrovnaném boji s tradičně kvalitním soupeřem z Měníka družstvo Chlumec A a ve dnech 14. - 15. června, bude startovat v krajském kole v Dobrušce . Družstvo Chlumec B skončilo na 3. místě. Družstvo dorostenek také v okresním kole zvítězilo a rovněž se v Dobrušce na krajském kole bude snažit vybojovat účast na mistrovství republiky, které se bude konat na konci června v Ostravě.
Mladí hasiči budou reprezentovat Českou republiku ! ÈESKÁ REPUBLIKA SDH Chlumec nad Cidlinou
Kapfenberg 2003 Dolní řada zleva: Štěpán HORÁK, Petr ZBORNÍK, Michal KARDOŠ, Tomáš HROUDA, Petr ERBEN, Adam MAREK Horní řada zleva: Petr CINCIBUS, Roman HOLAS, Filip MAREK, Petr ERBAN, Pavel MIFFEK, Jan PŘEROVSKÝ Chlumecké listy
SPORT
Ve dnech 21. - 26. července se v rakouském Kapfenbergu bude konat 14. olympiáda družstev mladých hasičů. Na základě výsledků kvalifikace z října loňského roku si právo reprezentovat na této vrcholné akci, které se zúčastní přes padesát družstev z celé Evropy a letos poprvé i z Austrálie, dobylo družstvo chlapců z Chlumce nad Cidlinou. Po náročné přípravě, která probíhá již od listopadu
2002, kdy chlapci trénují 3x až 5x týdně, absolvovali již dvě týdenní soustředění v Bartošovicích v Orlických horách a Přibyslavi, je čeká ještě 5 denní soustředění koncem června v Ostravě. V červenci už budou „ladit formu“ v areálu u koupaliště a 20. července odjíždějí do dějiště olympiády. V kategorii děvčat bude reprezentovat Českou republiku družstvo z Pískové Lhoty.
HOKEJBALOVÉ FINÁLE 2003 HOŠI, DĚKUJEM! Ano, tuhle větičku křičíváme na hokeji třeba v Pardubicích, když se utkání povede. Dnes mám ale na mysli naše hochy hokejbalisty, kteří letošní sezónu své soutěže, II. národní hokejbalové ligy, zakončili bojem ve finálových zápasech play-off. První z možných tří zápasů finále se odehrál u nás v Chlumci nad Cidlinou v sobotu 10. května 2003. Diváků se přišla podívat opravdu spousta, klukům trochu svazo-
vala nohy nervozita a respekt ze soupeře, který byl celou sezónu v tabulce výš. Diváci byli překvapeni už při čtení plakátů, protože málokdo věděl, že v Chlumci se hraje hokejbal na takové úrovni. Hra je to pohledná, rychlá, zápas měl úroveň. Jen výsledek byl pro ty naše chlapy nelichotivý a celkem jednoznačný. 0 : 5. Věřte ale, že opravdu chtěli moc vyhrát. A hlavně to před nedělí, kdy vyráželi na další utkání do Pardubic, nezabalili! Zdravě se vyhecovali, před cestou opravili drobnou závadičku na autě (že by to snad nějak pomohlo?!), oblékli svoje červená trička, narazili kšiltovky a nástup! Soupeř ve svých žlutomodrých dresech s bradkami odbarvenými na blonvato nápadně připomínal švédské hokejisty. Vyhrát chtěli opravdu všichni. S našimi hochy, o nichž jen tak mimochodem psali jako o „přestárlém mužstvu“, přijelo i do Pardubic tolik diváků, že jsme nakonec byli 6 / 2003
snad i v převaze nad těmi pardubickými. Nebudu záměrně nikoho jmenovat, ale z naší střídačky bylo neustále slyšet: „Výborně! Dobrá práce! Hrajem! Dobře!“ To opravdu o něčem svědčí a když navíc přilétla na hřiště kšiltovka, to když si jeden náš hráč vystřihl hattrick, bylo celkem jasné, že hoši z HBC Pardubice nedostanou nic zadarmo. Sledujeme všechno ze své pozice, máme strach, když ti chlapi „do toho jdou“. Litujeme kluky, když ukazují svoje potlučené nohy, nateklé lokty, kotníky, bolavá záda. Ale! Hrajeme i třetí rozhodující zápas, protože jsme vyhráli 5:2!
Věřte, že odhodlání a chua to těm žlutomodrým nedarovat, je vážně obrovská. Ale jak už to ve sportu bývá, najednou je konec, prohráli jsme 2:5! Pochopitelně jsme zaujatí, moc jsme jim to vítězství přáli, prostě podle nás byli ti naši kluci i tev lepší, dřeli jako o život! Prostě to tam nepadalo, zvonily tyčky, naopak soupeř na co sáhl... A tak se s tím vším musí celá parta vyrovnat. Každý po svém. Zážitek je to každopádně jak pro ty, kteří se honí po hřišti, tak pro ty věrné fanoušky a FANYNKY!, kteří ty nervy prožívají za mantinely. Díky všem! D.M.
S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI Správné odpovědi: 1B, 2D, 3A, 4C, 5D, 6B, 7A, 8C, 9B, 10A 23
CYKLOTURISTIKA
CYKLOTRASA NA VÝLET Cykloturistika zaznamenala v posledních deseti letech velký boom a stala se trendem aktivního trávení volného času a relaxace. V turisticky zajímavých regionech vznikla síc značených cyklotras vedoucích atraktivními oblastmi po vedlejších silnicích, místních a lesních komunikacích. V našem okolí bohužel zatím takové cyklistické stezky nejsou, a proto pro ty, kteří cykloturistiku pěstují, doporučuji zajímavou trasu vedoucí na východ od našeho města.
do kraje. Zleva uvidíme pahorkatinu Českého ráje, panorama Krkonoš, vrcholek Zvičiny i zámek Hrádek u Nechanic. Naše cesta vede stále rovně po vrcholu návrší, které svojí nadmořskou výškou 290 metrů je nejvyšším bodem v našem okolí. Stále lesem se dostaneme do Michnovky. Zde se dostaneme na silnici, po které se dáme
foto Ant. Fibigr Východiskem nám bude most přes Cidlinu u bývalého statku, po kterém projedeme směrem do „Lipek“ a ke dvoru Ostrov. Ten objedeme vpravo a až se dostaneme na asfaltovou silnici odbočíme po ní vpravo do Písku. Projedeme rovně obcí a u železniční zastávky podjedeme pod tratí a dáme se vlevo po silnici vedoucí podél železniční trati pod silniční nadjezd do Staré Vody. Zde si můžeme prohlédnout starou dřevěnou zvonici a obno-
24
venou roubenou studnu, ke které se vztahuje známá pověst z našeho kraje. Pokračujeme stále rovně po silnici do Chudeřic, kde se na druhé křižovatce na kraji obce dáme po silnici vpravo. Asi po kilometru jízdy po silnici odbočíme vlevo na širokou polní cestu vedoucí mírně nahoru k zalesněnému návrší. Když se dostaneme do lesa, cesta prudce stoupá a po chvíli se nám vlevo, zejména při dobré viditelnosti, naskytne zajímavý pohled
vlevo, a v zatáčce pokračujeme ještě v obci rovně po cestě směrem k lesu (směr k osamělé novostavbě). Tato polní a později lesní cesta nás zavede do Dobřenic. Zde se po prudkém stoupání dostaneme na hlavní silnici, po které pojedeme vpravo a asi po 200 metrech, ještě v obci, odbočíme vlevo na polní cestu vedoucí k lesu. Zde na křižovatce na kraji lesa opět vlevo do lesa po cestě, která nás dovede až k zajímavé stavbě loveckého zámeč-
Chlumecké listy
CYKLOTURISTIKA
Lovecký zámeček v Dobřenicích
ku stojící na návrší nad romantickým Klechtáveckým rybníkem. Stavba s vyhlídkovou věží připomínající zámek Hrádek je bohužel silně zdevastovaná a nepřístupná. Od zámečku se vrátíme stejnou cestou zpět do Dobřenic, kde se na silnici dáme vlevo po silnici do obce Pravy. Zde na křižovatce vpravo opět do Michnovky a po stejné již známé trase zpět do Chlumce nad Cidlinou. Délka této trasy měří cca 40 km. Pokud se nám bude zdát tato trasa příliš krátká a nebo se nechceme vracet stejnou cestou, pojedeme v Pravech stále rovně po silnici do Kasalic. Zde na konci obce odbočíme vpravo do Volče. Na křižovatce se dáme vlevo, přejedeme hlavní silnici a u hřbitova odbočíme vpravo do Malých Vý-
klek. Dále stále po silnici do Vápna, kde u kostela na křižovatce pojedeme dolů z kopce do Přepych. Ve vesnici na křižovatce vpravo kolem lesa, kde si po pravé ruce všimneme staré Klamošské lípy, až se dostaneme do Klamoše. Projedeme obcí a na křižovatce odbočíme vpravo a vzápětí odbočíme ze silnice vlevo na širokou polní cestu vedoucí ke dvoru Rtánov, u kterého odbočíme vpravo mírně nahoru po cestě, která nás dovede do Nového Města. Zde se kolem Skalky dostaneme do cíle naší cesty. Absolvováním této trasy ujedeme cca 46 km a celou ji najdeme na nové mapě „Střední Polabí, Hradec Králové, Pardubice, Kolín.“ Přeji Vám šaastnou cestu. AF
Červencové pranostiky ! Prší-li na den Panny Marie navštívení (2.7.), po čtyřicet dní bez deště není ! Slunce peče, déša poteče. ! Svatá Markyta (13.7.) hodila srp do žita. ! O sv. Kamilu (18.7.) slunce má největší sílu.
! ! ! !
Na sv. Eliáše (20.7.) dopoledne léto, odpoledne podzim Pěkný den před sv. Jakubem (25.7.) slibuje pěkné žně. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. Od sv. Ignáca (31.7.) - léto se obraca. LV
Inzerce
6 / 2003
25
ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PODZÁMČÍ Mediálním partnerem Dobrovolnického centra je RÁDIO METUJE Hlavními sponzory jsou MePro, pan Diviš, pan Jeřábek, EuroTax a další DOBRO není samozřejmé! Je vzácné, možná nejvzácnější. Ale Vy ho v sobě máte a někteří z Vás ho navíc chtějí rozdávat. My víme o těch, kteří by ho kousek potřebovali. VÁM, kteří DOBROVOLNĚ nabízíte svou energii a svůj čas, je Vám více než 15 let, jste odpovědní a dodržíte dané slovo, Vám, kteří se nebojíte seniorů a práce s nimi a pro ně, umíte naslouchat, jste zruční nebo umíte další zajímavé věci, ale hlavně CHCETE pomáhat, nabízíme možnost smysluplné činnosti v našem zařízení sociální péče, v Domově důchodců V Podzámčí. MY očekáváme SNAHU a chua pomáhat, SPOLEHLIVOST, komunikaci a účast na pravidelných setkáních a nabízíme spoustu možností jak pomáhat, šanci získat nové přátele. Nabízíme práci zadarmo, která Vás přesto obohatí i zážitky, které jinde neprožijete. A Vaší práce si budeme vážit. VY, kteří chcete hodně dávat, věřte, že můžete i hodně získat. Zavolejte, my Vás rádi přijmeme, proškolíme Vás a seznámíme s prostředím.
Nyní potřebujeme dobrovolníky pro tyto činnosti: ! ! ! !
doprovod k lékaři vedoucí Klubu pečení vedoucí Klubu Biograf a pro tzv. „Rychlou rotu“, tj. organizování akcí (např. Dětský den, Sportovní hry, atd.) Nabízíme:
PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY 1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB DOMOVA - pedikúra - kadeřnictví - rehabilitace - stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. PRAVIDELNÉ PORADY 3. MOŽNOST VÝLETŮ SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host 4. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY - 1x ročně 5. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO KLIENTY 6. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO PERSONÁL - např. Dětský den, Mikulášská besídka 7. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ
Co se podařilo za pár dní... Nestátní nezisková organizace působící v Chlumci nad Cidlinou pod názvem Občanské sdružení Podzámčí, Dobrovolnické centrum, existuje sice pár týdnů, ale mnoho už se podařilo. Název Podzámčí přímo souvisí s podobným názvem V Podzámčí patřící Domovu důchodců a to proto, že Dobrovolnické centrum bylo zřízeno hlavně pro účely domova. Po dvou letech působení pod hlavičkou domova důchodců je organizace dobrovolníků natolik stabilní, že jsme si mohli dovolit osamostatnit se, což má mnoho výhod i nevýhod. Výhody představují větší finanční možnosti pro organizaci a nevýhody představují daleko větší množství práce, což k tomu ovšem patří. Hlavním úspěchem minulých týdnů bylo navázání spolupráce s Rádiem Metu26
- 2x ročně - s občerstvením 8. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - u příležitosti narozenin dobro- volníka kytičkou 9. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CERTIFIKÁTU DOBROVOLNÍKA A CENY „DOBROMAN ROKU“ 10. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ PRAXE V PSYCHOSOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 11. POJIŠTĚNÍ - Hasičská vzájemná pojišaovna
NAŠE DOBROVOLNICKÉ PROGRAMY: 1. SENIOR - jednotliví dobrovolníci, kteří pracují pravidelně 2. BABY STUDIO - předškolní ročník MŠ Poděbradova pod vedením učitelek Evy Herčíkové a Venduly Literové - společné cvičení a malování seniorů a dětí 3. RYCHLÁ ROTA - nárazové akce většího charakteru Děkuji všem dobrovolníkům za práci, úsměv, dobré srdce. Kontakt: Daniela Lusková Koordinátor dobrovolníků Palackého 165/I 503 51 Chlumec n. C. Tel.: 495 484 521 604 240 344
je, které je naším mediálním partnerem. Toho si velmi ceníme, neboa sdělovací prostředky jsou dnes velmi důležité. Podařilo se vypracovat projekt Dobrovoolnického centra, získat několik významných sponzorů a nové dobrovolníky a společně s Domem dětí a mládeže zorganizovat Den dětí u koupaliště. Parta nadšenců ve žlutých tričkách pomáhala další partě nadšenců z Domu dětí a mládeže u jednotlivých soutěží pro děti, kterých bylo patnáct!!! A další parta nadšenců z „Rychlé roty“ - pracovní název zase pomáhala organizovat Chlumecké sportovní hry pro seniory z širokého regionu. A co chystáme v nejbližší době? Chystáme se pomoci Městu Chlumec n. C. při zpracovávání dotazníku sociálních služeb, výsledkem pak bude určitá statistika, se kterou pak budou dále pracovat skupiny zabývající se komunitním plánováním sociálních služeb v ChlumChlumecké listy
ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ
ci n.C. A pro Vás, milí občané města chlumeckého, chystáme zájezd do divadla, jak uvedeno níže. Za OS Podzámčí Vás zdraví Daniela Lusková, Petra Marková a Blanka Kavková Občanské sdružení Podzámčí Dobrovolnické centrum pořádá pro své dobrovolníky a pro chlumeckou veřejnost Zájezd do pardubického divadla na představení
„Co se doma uvaří (to se doma sní)“ Komedie odehrávající se v jedné nejmenované anglické nemocnici... V režii F. Laurina
19. září 2003 odjezd v 18.00 hodin Cena: 180,- Kč V ceně je vstupenka a doprava autobusem Vstupenky jsou do 3., 4., 5. řady na 1. balkoně divadla Zastávky autobusu: Domov důchodců Palackého ulice a zastávka na náměstí Vstupenky možno rezervovat u Daniely Luskové na tel. čísle 604 240 344 nebo e-mailem na adrese
[email protected] KDO ZAVÁHÁ, NEJEDE !!!!!
CHLUMECKÉ SPORTOVNÍ HRY Každoročně pořádá chlumecký Domov důchodců V Podzámčí setkání domovů důchodců nadregionální úrovně, na kterém se vyslanci domovů potýkají s pečlivě vymyšlenými a připravenými soutěžemi. Letos bylo soutěží pět, přizpůsobených zdravotnímu stavu soutěžících průměrného věku 79 let. Celkově se soutěže zúčastnilo 120 osob, buv jako soutěžící, doprovod nebo organizátor z 15 domovů východních a středních Čech, a to jsou zatím nejvyšší čísla za šest ročníků pořádání soutěže. Na úspěchu her se nemalou měrou podílely i novobydžovské mažoretky - seniorky, které sportovní klání zahájily ,dobrá nálada všech zúčastněných a vtipné ceny. Sportovní hry podpořili: Asociace ústavů sociální péče Malva a.s. Kooperativa pojišaovna a.s. Kovoplast Chlumec n.C. a.s. Poděkování patří mažoretkám - seniorkám, dobrovolníkům Občanského sdružení Podzámčí a personálu domova. Za Domov důchodců V Podzámčí přeje všem občanům chlumecka báječnou dovolenou Daniela Lusková Sociální pracovnice DD
Inzerce
6 / 2003
27
ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ
Zprávy z „Podzámčí“ aneb hrdliččin zval ku lásce hlas Kdo se kdy alespoň ve školní lavici setkal s Karlem Hynkem Máchou, jistě vytuší, že dnešní článek bude o máji. O měsíci, v němž když prší, pak se jedná o déša na krásu, kdy chlapci mají povinnost líbat děvčata pod rozkvetlým stromem (nejlépe se hodí třešeň) a svátek mají všechny maminky, mamky a mámy. Květen u nás otevřela „kavárnička“, kterou jsme díky hezkému počasí mohli uspořádat na zahradě. Nechyběl nápojový lístek s nabídkou kávy, minerálky či vaječného likéru a kdo měl chua mlsat, ten si mohl objednat zákusek. Třináctého dne v měsíci (pro pověrčivé to naštěstí nebyl pátek, ale úterý) jsme oslavili Den matek. Na žádného z obyvatel (tedy jak na mámy, tak ani na táty) jsme nezapomněli. Každý dostal kytičku, přání a domácí zákusek z podzámecké kuchyně. K tanci a k poslechu vyhrával harmonikář. Koncem měsíce se sedm (statečných?) obyvatelek vydalo na výlet. Na programu byla pštrosí farma, Bonsai centrum a také památník v Chlumu u Hradce Králové. Tak to bylo okénko, kterým jste mohli nahlédnout do dílny aktivit našich obyvatel a tev ještě něco málo čísel vztahujících se k našemu domovu: V Podzámčí je celkem: # 48 lůžek # 20 pokojů jednolůžkových # 14 pokojů dvoulůžkových # v současné době je naší nejstarší obyvatelkou paní Růžena Kohoutová, která nedávno oslavila pětadevadesátku # průměrný věk obyvatel je 74,85 let # a jaké je zastoupení mužského a ženského pohlaví? Čtyři pokoje jsou obydleny celkem pěti muži, 30 pokojů tedy obývá 43 žen Čísel bylo dost, a tak bych ještě na závěr ráda vyjádřila díky dobrovolníkům, kteří se AKTIVNĚ podílejí na chodu domova, aa už jako doprovod k lékaři, či jako společníci, kteří dokážou proměnit obyčejné všední odpoledne v malou příjemnou neděli. Těm, kteří při akcích podají pomoc-
28
Inzerce
nou ruku a s chutí se pustí do roznášení kávy i mytí nádobí, těm, kteří obyvatelům pomůžou s úpravou zevnějšku a to všechno a mnohem víc „jen“ za dobré slovo a poděkování. Také pro pocit, že pro někoho vykonali něco, co obohatilo je samotné jako lidi bez jakéhokoli nároku na odměnu aa už finanční či materiální. A to je přece v této době s duchem honby za penězi fantastická věc. Přeji Vám, milí čtenáři, příjemné prázdniny, užívejte zasloužené dovolené a aa už právě v této chvíli, kdy čtete Chlumecké listy, ležíte u vody, nebo sedíte doma v kuchyni a na okenní parapet bubnuje déša, mějte se hezky. To Vám za celý domov „V Podzámčí“ přeje Soňa Chloupková sociální pracovnice
M. J. Hus: Výklad víry
M. J. Hus: O církvi
Protož, věrný křesaane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti; neboa pravda tě vysvobodí od hřiecha, od vábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné.
Každý křesaan má věrně věřit svatou církev obecnou, tak jako má milovat Pána Ježíše Krista, ženicha té církve i církev samu, jeho nevěstu; ale nemiluje svou duchovní matku, nepozná-li ji přinejmenším vírou; má ji tedy vírou poznávat, a tak ji jako přední matku ctít. Vážení čtenáři CHLUMECKÝCH LISTŮ, milí obyvatelé města Chlum-
ce a okolí, přijvte společně s naší náboženskou obcí CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ uctít památku kazatele Božího slova, horlivého zastánce pravdy Boží a Kristova následovatele MISTRA JANA HUSA, a to v sobotu 5. července r. 2003 v 18.00 hodin u pomníku Mistra Jana na rohu ulic Sadové a Riegrovy. Všichni jste co nejsrdečněji zváni. ZA RADU STARŠÍCH CČSH Jaroslav Tesař - farář Chlumecké listy
Trochu humoru Hospoda je zázračná místnost, v níž genius blekotá pod stolem a hlupákovi rostou křidélka. „Sire, nemáme kaviár.“ „Jak je to možné, minulý týden jsem osobně přinesl asi kilo kaviáru.“ „Ano, ale čerstvý, nekonzervovaný.“ „On se zkazil?“ „Ne, sire, ale tev máme asi dvě stovky malinkých jeseterů.“
Inzerce
Někdo zvoní u dveří. „Nazdar, Jarčo, co tu děláš?“ „Ahoj, Romane, byla jsem u gynekologa, pustíš nás dál?“ „Pane doktore, pane doktore, nutně potřebuji brýle.“ „No, to vidím, tady je stánek s hranolkama!“ „Pane doktore, žena bude mít asi těžký porod, po celou dobu těhotenství si namlouvala, že ji honí nějaký černoch.“ „Nemějte obavu, to bude dobré.“ Za chvíli vyjde lékař ze sálu a povídá: „Tatínku, mám pro vás dvě zprávy: ta dobrá je, že maminka i dítě jsou v pořádku a ta špatná je, že ten černoch ji opravdu dohonil.“ Na stavbě se ptá inženýr Vopička dvou mladých Rómů: „Proč nesete tak malou desku dva?“ „Protože třetí je na nemocenské.“ LV
Inzerce
6 / 2003
29
POVĚSTI CHLUMECKÉHO KRAJE
Pověsti chlumeckého kraje Snad každé místo našeho kraje je opředeno tajemstvím minulosti, tajemnem mýtů starých pověstí a dávných vyprávění. Mnohé je již zapomenuto a navždy ztraceno. Není již nikdo, kdo by přenesl vyprávění z otce na syna tak, jak to dříve bývalo zvykem. Dnešní doba přinášející denně tisíce komerčních informací z celého světa nepřeje zdánlivě nedůležitému a nezáživnému povědomí minulosti. A to
je škoda, protože každý z nás by měl znát minulost svého kraje, kde žije. Proto jsme se rozhodli zveřejnit několik dochovaných pověstí, které zaznamenal Václav Horyna ve své sbírce Pověsti kraje Malátova a Klicperova vydané v roce 1941. Každá z pověstí má své místo vyprávění, a proto ji doprovází fotografie připomínající konkrétní místo děje pověsti v dnešní krajině.
KLAMOŠSKÁ LÍPA Tam, kde se ještě dnes Na zámku říkává, stávala ve Vápně hrdá tvrz. Dělila se s hradem chlumeckým a hradišaským o panství nad naším krajem. Ale tomu je už hodně dávno. Od té doby uplynulo v Cidlině mnoho vody a lesy okolo vápenské tvrze byly častokrát vykáceny a zase právě tolikrát vyrostly. Protože tvrz stavěli Rožmberkové, lze míti za to, že byla pevná. Vše, co vyrostlo za vlády pánů z Růže, mělo dobré základy. Na vápenské tvrzi vládl za starých časů rytíř, jehož jméno vybledlo už v paměti lidu, a zápisy o něm se nedochovaly. Jen tolik si staří pamatovali, že onen rytíř byl člověk rázný, bojovného ducha a že nade vše miloval rytířské hry a lov. Nebál se žádného soka, lámal jim v kláních dřevce jako louče. V těch dobách, o nichž hovoříme, bylo kolem Vápna mnoho lesů. Kolkolem se rozprostíraly a jen úzké cestičky směřovaly na tvrz. V lesích se probíhala zvěř vysoká i černá, proto rytíř miloval tolik lov. Lovil vášnivě jeleny právě tak, jako divoké kance a vlky. Vlci mu však způsobovali na zvěři hodně škod. Dal proto vyhloubiti v zemi vlčí pasti, kam jeho myslivci vlky lapali a za každý vlčí čenich byli dobře odměňováni. Vápenskému rytíři nestačilo lovit jen ve vlastních lesích. Toužil poznat dobrodružství na cizích panstvích a dával se pozvat na hon k jiným šlechticům. Na oplátku zvával zase tyto vzácné hosty do Vápna, a tak se mezi rytířstvem vyvinuly přátelské návštěvy, spojené s bohatými hodokvasy a loveckými toulkami. Lesní rohy často svolávaly zabloudilé lovce a jejich řízný zvuk se ozýval lesním tichem až k Labi. Rytíři se předstihovali v pohostinství i v chloubě se svým bohatstvím. Ovšem tak prostorné lesy jako vápenský vládyka měl málokdo. Jednou, bylo to pozdě večer a měsíc se schovával za mraky, se vracel náš rytíř do Vápna. Jeho kůň byl unaven po celodenním lovu v polesí Luhy, kam byl vápenský rytíř pozván svým chlumeckým šlechtickým sousedem.
30
Ale v chování rytířově se nezračila jen tělesná únava. Byl všecek rozmrzen nad odmítnutím, jehož se mu dostalo od krásné dcery chlumeckého rytíře. Byl by se raději studem a hanbou na místě propadl. Sliboval pomstu, takové pokoření nemůže přece snést... Když přijížděl k Peklu, těžké mraky zastřely měsíc docela a náhle se ochladilo. Rytíř cítil, že bouřka je nedaleko. Zabořil koni ostruhy do slabin a cvalem se dal klamošskými lesy k Přepychám. Zahřmělo jednou, v zápětí po druhé. Blesk nebylo ještě vidět, ale objevil se tu znenadání. Kůň se vzepjal na zadní, zneklidněl a jezdec musil bedlivě dávat pozor, aby ho poplašené zvíře nesvrhlo. Do korun starých stromů narazil prudký vítr a kapka za kapkou bily rytíři do očí. Bylo třeba spustit hledí. To tu ještě chybělo! Vody přibývalo shora i na cestě. Než dojel ke staré lípě, proměnila se cesta v blátivé jezero, z něhož kůň sotva mohl vytáhnout nohy. A dešti ne a ne konec. Rytíři došla trpělivost. Hlavou mu vířily dosud myšlenky na odmítnutí chlumecké hradní slečny. Nevěděl, na kom by si v té chvíli vylil svou zlost. Zvolal pohněvaně: „Hrom do toho uhov! Takovou chvíli jsem ještě nezažil.“ Sotva to dořekl, silně se zablesklo. Boží posel sjel do staré klamošské lípy a zanechal po sobě na kmeni silnou uhelnou stopu. Okolí památného stromu začpělo sírou. Kůň se vzepřel, zařičel leknutím a postavil se na zadní nohy. Překvapený rytíř se nevzpamatoval. Skácel se do bláta jako bezduchý a pádem si zlomil vaz. Hrom skutečně uhodil, jak si byl přál, a přinesl svému vyzyvateli smrt. Lid později zavěsil na klamošskou lípu, nejstarší to lípu v našem kraji, obrázek Matky Boží, aby chránila pocestné před podobným osudem, jaký stihl vápenského rytíře. Převzato z knihy Václava Horyny Pověsti z kraje Malátova a Klicperova, fotografie Antonín Fibigr
Chlumecké listy
ČASY MINULÉ
Marie Adamcová
KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY Štítský les Moji a Dániny rodiče byli pozváni na návštěvu na poua do štítské myslivny. Bylo to už půl roku po vypuknutí války a mně a mým kamarádkám táhlo na sedmý rok. Pan nadlesní Štulín měl dvě dcery a mladší Eva byla stejně stará se mnou i s Dáňou. Otcové si potřebovali sdělit nové zprávy a noviny v nastalé situaci tíživé ně-
mecké okupace. Pan řídící Ryba, i když z tak vzdáleného místa, až od Holic, měl úplně stejné hororové obavy, rozhodně nic potěšujícího. Na návštěvu jsem se těšila, ale maminka mi jakékoliv pomyšlení na ni kazila svým umanutým úmyslem, že musím paní nadlesní pozdravit něčím tak nemožným, jakým sice Dáňa zdravila bez potíží, ale pro mne to „Rukulíbám, milostivá paní“, bylo nepřekonatelnou překážkou. Stály jsme, maminka a já, v našem parádním pokoji u okna a maminka měla dobrý úmysl, abych vystřihla stejný pozdrav, jaký Eva i Dáňa běžně zvládaly, a nebyla jak beran se svým sežmoulaným „Dobrden“, ale valný úspěch neslavila. Po dobrém i s vařečkou, já už rudá 6 / 2003
od pláče a výdobytkem bylo jen tiché a nesrozumitelné „Rklíbm mlsavá pní“. Výchovný debakl a ubohé vítězství. A při příchodu do myslivny jsem zavrtala pohled do podlahy a neřekla raději vůbec nic. Do lesovny jsme přijeli kočárem i s řídícími ještě před obědem, a tak jsme si prohlédli nejdříve jejich hospodářství. Měli pár krav i kozu, vzorovou králíkárnu i se vzorovými králíky, velké zahrady, vzorné ploty - jak by ne když byla slota, lesní dělníci pracovali v myslivně. Perličky, slepice Lenghorky, krocana a páva. A pěkný pár lehkých koní do kočárku. Pan nadlesní byl dobrý hospodář. Měli všechno dobrého chovu i vzhledu. Před vraty byla studna s šindelovou stříškou, s rumpálem a okovem. Všechno tu bylo jiné než u nás doma - spíš jako na ozdobu, jako jen pro radost. O dvanácté nás volali na oběd. Velké, nádherně zařízené jídelně vévodil dlouhý stůl se stříbrnými příbory a svícny, bělostnými ubrousky a doplňky z paroží. Jídlo se podávalo obřadně a bylo skvělé. Oběd měl několik chodů, i svíčkovou z divočiny, ó, a dorty a cukroví, ó jé. Dospělí si dali víno a kávu. Pánové si zapálili cigárka z ulitých zásob pana nadlesního na sváteční příležitosti a snažili se dobrat nemožného. Uhodnout další vývoj už tak těžké situace jak osobní, tak celého národa v příštích dějích. Paní pekly, předávaly si recepty a vylévaly si srdce a taky trochu žertovaly na vrub svých mužů. Posteskly si nad lístkovým systémem a vyměňovaly si zku-
šenosti o náhradách nedostatkových potravin za ty, které se dají nahradit těmi, které zatím mají. A o nové módě z obnošených šatů, které jsou obvykle jako nové, pokud se obrátí na rub a zkombinují s dalšími a vhodně se barevně sladí. Potom přišel zlatý hřeb odpoledne. Pan nadlesní donesl plátno a promítačku a spustil filmy „Děvčátka Eva a Jaruška v bílých šatičkách se síakami honí motýly“, „Senoseč na Dlouhé louce“ a „Eva a Jaruška slaví narozeniny a sfoukávají svíčky“ a taky „Vánoce a děvčata s velkými panenkami“ - bylo to moc dojemné. A pak jsme byly vyfotografované. Měla jsem mindrák. Jako obvykle jsme doma na mne nemohly najít podkolenky, které by měly v pořádku gumičky. Maminka tající hněv a celá nervózní po dlouhém prohledávání košů vypraného prádla nějaké našla - byla jich slušná hromádka, ale bohužel, většinou k sobě nepatřily. A ten pár, který k sobě téměř patřil, byl sice dobrý, ale jedna z té dvojice mi neustále slézala, měla volnou gumičku. Šaty jsem měla sice vyšívané - prodávaly je po vsích Slovenky i s blůzkami pro ženy a dívky - a byly hezké, - ale bílým, nadýchaným šatičkám s volánky mých kamarádek se nevyrovnaly. A tak jsem se tvářila hrdě, jakože mi to vůbec nevadí. A pak jsme konečně všichni vyrazili do lesa. Les byl pýchou pana nadlesního. A právem. Měl spíše parkový charakter. Písčité cesty s hebkou travičkou, na okrajích byl pás dubového lesa, pak dílec smíšeného, za kterým prokmitlo zrcadlo lesního rybníka Flášera s upoutanou lovkou u stavidla. Povozil nás v ní mladý adjunkt, který se procházky zúčastnil. Dospělí se usadili pod velkými stromy na břehu. Kolem zářivého zrcadla stál les, který se protahoval ve chvějivém odrazu až k lovce. S každým ponořením pádla se jeho obraz rozkomíhal a poodběhl zpět. V protisvětle temný, na sluneční straně zlatě zářivý, prokvetlý břízkami s prvními žlutými lístky pozdního léta. Před stěnou rákosí ještě kvetly lekníny. O něčem takovém jsem četla v pohádkách. Žasla jsem - to náš rybník neměl. 31
ČASY MINULÉ
Pak byl les převážně borový. Za ním smrkový, stromy rovné jak lodní stěžně. Tratily se vysoko v modru oblohy, občas je minul bělostný mráček. Byli jsme jak mravenci ve vysoké trávě. Asi půl kilometru od Flášera jej vystřídal opět borovicový, ale tyto borovice měly ve výši lidských ramen vyrytá véčka, široká asi dvacet centimetrů. Véček bylo skoro dvacet pod sebou, naskládaná tak, aby míza stromů mohla stékat dlabem uprostřed. Němci ji prý zpracovávali jako náhražku kaučuku. „Mají véčka už i v lese, ono nestačí, že je vylepují na všech rozích“. „No jo, Viktória, a při tom je válka samá náhražka. Už jsem ve městě viděl boty s dřevěnými podrážkami - hlavně ženské sandály - a kupodivu, je to docela hezké. Horší budou látky, místo ze lnu, z kopřiv.“ „A cigára budeme muset kouřit z jahodového listí. Dostal jsem od známých pár semínek tabáku, zkusím jej zasít. Snad se mu u nás bude dařit. Nějaká vám mohu nechat, pokud budete chtít.“ Kupodivu vyrostl. Otec se jej naučil
sušit, máčet, macerovat, pak věšet jak prádlo na šňůry a zase sušit a krájet. Na domácí výrobu cigaret se vyrábělo i nádobíčko - papírek se vložil do kovového korýtka, na něj se nadusal tabák, korýtko se uzavřelo a doplnily se konce cigára. Před konečnou úpravou se okraj papírku olízl, prsty se přitlačil k spodnímu a cigareta byla hotová. A když nebyl cigaretový papírek, použily se i noviny. „Hlavně, že mají cigaretu, kuřáci!“ Stromy s véčky se zachovaly ještě do nedávna. Véčka nikdy nezarostla. Tev tu nejsou ani stromy, zmizel celý ten veliký díl nádherného, jakoby nekončícího lesa. Po vymýcení je vidět až k Davídku. Krásný přílesní rybník, patřící k Újezdu napájí dodnes soustavu Flášerů. Les s bohatým borůvčím se staletými duby na okrajích - všechno je už pryč. Odtál jak sníh z jara. Zabočili jsme na hlavní tepnu lesa. Na cestu od Koles, - přímou průsečku lesem až k Chárovně. Ještě musíme minout druhý Flášer, propojený přítokem s horním rybníkem. Lesy jsou
velebně tiché, jak to bývá v tomto čase. Jen skřípění písku pod podrážkami, někdy tíknutí ptáčka a plynoucí rozhovor. Tak se mi navždy náš štítský les vryl do paměti. Dnes se tu těží písek. Vzniklo sice krásné, veliké jezero - a časem bude ještě větší. Krajinu romantickou vystřídala industriální, s prachem, hlukem a těžkou dopravou. Navíc nám rozkmitávají domy těžké přepravníky, plné kmenů stromů, které na nás tehdy shlížely ze své impozantní výše. Všechno se mění. Dolní Flášer byl stejně krásný jako horní, jen neměl tak tajuplnou intimitu. Na jižním břehu stál les dubových mohykánů. Něžná travička zvala k posezení. Našly jsme pod nimi kamínky placáčky a házely je v šikmém úhlu na hladinu a počítaly, kolik skočí žabiček. Kolečka se měnila v kola a zaplétala do těch mizejících. Naše jásání rozveselilo i příliš vážné dospělé a za to nám, po východu z lesa na Chárovně koupili žluté a červené limonády. Bylo tu hodně pouaových hostů, a tak dospělí postávali pod li-
Inzerce
32
Chlumecké listy
ČASY MINULÉ
pami, zatím co my lítaly kolem, žbrundaly do sebe limonády a zkoumaly jejich porcelánové uzávěry a zajímavý „forrichtunk“ z drátu. Bát se o nás nemuseli - i když byla Chárovna sevřená v ostrém úhlu silnicí od Chlumce a odbočením na Pamětník. Tehdy auta nejezdila. Na našich silnicích byla spíše bílou vránou, - pěkně by se na nich natřásly. Cesty tehdy byly z písku a kamení a obzvláša po deštích na nich vylézaly „kočičí hlavy“. Jak na ně přišli cestáři, rozbíjely je na drobný štěrk. Tedy mimo dalších povinností. Skupinka našich dospělých se také dobře bavila. Pan lesní, ve své slušivé lesácké uniformě, dává k lepšímu veselé historky z lesa, protože i naši rodiče se hlasitě smějí. Štít není velká vesnice a snad z každého domu je někdo zaměstnán v lese. Les se přece musí čistit, kácí se, sází se. Ale nemá pro své lidi jen dřinu, má také slavnosti. Hlavně po dokončení sázení bývají slavné a hlučné dodělné. Nejdříve si mladí i s hudbou dojdou pro pana správce, - pan lesní nesmí nikdy chybět. Pak se průvodem přemístí do Chárovny, vyzdobené chvojím. Hospoda jen hučí a to se vždycky něco semele. K lesnímu lidu patří i adjunkti, hajní a hlídači. Jen ve Štítě jsou dvě hájenky. Na Cikánce, druhá nedaleko myslivny a dokonce třetí, dožívající při pěšině na Chlumec, kde býval, dnes už zrušený les. Slunce se nachýlilo k ozubení lesa, muselo se domů. Do vsi to bylo už nedaleko. Doprovodili jsme ještě hostitele a řídící až před myslivnu. Lesních odvezou Dáňu s rodiči kočárkem na nádraží. Myslivna byla ozářená pozdním sluncem a její krása byla ještě výraznější. Červené cihly se tetelily
teplem a bílé lemy pod dřevěným, umně vyskládaným štítem, také velká okna i podezdívky byly lehce narůžovělé jejich odrazem. Byla to nejhezčí varianta lesovny ze všech staveb v polesí. Pochopitelně v průčelí nechyběly ani mohutné parohy. Do domovních dveří měla pěkné schodiště. Za nimi byla prostorná hala s vysokými dveřmi do pokojů a kuchyně s vysokými stropy. Byla postavena v roce 1904 - 1905. V pamětních knihách byly sice rubriky s krásně nadepsanými názvy - Historie, Hospodaření -, ale za nápisy byly jen prázdné, už žluté listy a až v podrobných zprávách ročních se dozvídáme, že například z oddělení Bažantnice a Tlučníku bylo uděláno pole, že tu také byla udělána školka a že bažantnicí byla povolena chůze pro pěší dělníky do Rtánova a nakonec také, „povolena byla nová myslivna ve Štítě“. Stavbu nové myslivny provedl stavitel pan Ant. Vyleaal z návodu pana lesmistra Fr. Hockeho, do níž se ze staré budovy 1. října přesídlil lesní Jos. Kný. Obytné stavení postaveno jest na místě, kde dříve stála stodola, kolna a špýchar, při staré myslivně se nalézající. Pak se pan Kný musel přestěhovat do Luhů, ale odtud se znovu vrátil už v roce 1918. A to mne zaujalo, protože v roce 1921 - 1922 tu byl na letním pobytu náš velký básník Antonín Sova. O myslivně, o lese i o vsi má několik básní a náčrtů k ním - brzy potom umírá. Pozval jej sem spolužák Jiřího Sovy, syna básníka, právě mladý Kný, syn pana lesního. Pro Antonína Sovu to byl asi šaastný čas - básně jsou tklivě krásné, plné obdivu ke zdejšímu kraji, celé poetické krajině, z básní lze vycítit, že
Životní moudra $ Na kšeftu nemohou vydělat všichni. Mimořádný výdělek jednoho musí uhradit ztráta jiného. $ Společnost, ve které je vystaven posměchu, kdo má pověst poctivého, je nemocná společnost. $ Chudobu, nezaviněnou a zaviněnou spojuje, že v obojím případě nemáš na oběd. $ Okázalé dobrodiní je vlastně obchodní záležitost.
6 / 2003
má zdejší lidi rád. Ozývá se v nich i stesk nad láskou, která by mohla být, kdyby stáří a hlavně trýzeň nemoci nebyly. Tou múzou, tím posledním dotekem krásného citu byla jistě sestra pana lesního, která tu s bratrem žila a starala se o jeho domácnost. Bytost asi uměnímilovná a starostlivá, která o básníka, upoutaného na invalidní vozík, pečovala. Kolem lípy opadané / nesedá už nikdo v stínu / krávy jdou tu na pastvinu / zlato listí kane na ně // Nad statky se šedě kouří / v chladné mrtvo šeření / vítr zaplakal / jak člověk / který vzpomínal / toužil po někom / nebo po něčem / co už dávno není / aneb co by býti mělo / čeho by se srdci chtělo / ... Je to krásné vyznání lidem a snad i té, s kterou by tu chtěl zůstat. Básně jsou krásné. Dávají nám zprávu o lidech, kteří tu žili stejnými bolestmi jako my, stejnými radostmi, jev v jiných kulisách - trochu jinak oblečeni chodili po stejných cestách, - ve stejné krajině... Kde je ten čas básníka, kterému na archy papíru s rozepsanou básní padaly první žluté listy z mohutné štítské lípy? A kde je ta lípa? Čas nepřetržitě utíká a příliš kvapí. Na tom nikdo nic nezměníme. A pak jsme se rozloučili. Páni si podali ruce, paní se objaly a políbily. My holky jsme loučení odflákly - však se s Evou uvidím ve škole a Dáňa přijede za měsíc. Nám ještě čas nespěchá. Maminka, tatínek a já jsme šli ještě k babičce a dědovi, tam jsme dostali výslužku a přibrali jsme bráchy, kteří s námi na návštěvu nechtěli. Dali jsme babičce a dědovi pusu a jeli domů. Byl to krásný den. Zůstala jen malá fotografie a vzpomínka.
$ Spíše se staneš hrdinou v očích zavilého nepřítele než v očích milující ženy po dvaceti letech společného života. $ Aa jsem byl kýmkoli, vším jsem byl rád. Ale rozhodně ne vším stejně. $ Je snadné zůstat věrný, není-li k vůli čemu být nevěrný. $ Peníze, o které tě okradli, ti možná vrátí soud. Čas, o který ses nechal okrást, ti nevrátí nikdo. LV
33
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci n. C. nar. 18. 4. 2003 nar. 7. 5. 2003 nar. 7. 5. 2003
Jiří Palec Jan Bagka Slávek Hála
Vanesa Dolejší Nikola Kubíčková
nar. 11. 5. 2003 nar. 21. 5. 2003
Odešli z našich řad * * * *
Zdeňka Perntová František Veselý Václav Kvasnička Václav Čapek
1920 1942 1919 1955
✝ ✝ ✝ ✝
13. 4. 19. 19.
4. 5. 5. 5.
2003 2003 2003 2003
Božena Piroutková
* 1915 ✝ 28. 5. 2003
Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ
Sňatek uzavřený v obřadní síni MěÚ 6. 6. 2003 Michal Kutík Martina Havlíčková
Nový Bydžov Nový Bydžov
Sňatky uzavřené na zámku Karlova Koruna 7. 6. 2003 Martin Adamský Jana Prokopová
Olomouc Chlumec nad Cidlinou
Petr Kalous Andrea Korelová
Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou
Richard Jelínek Jitka Kubátová
Praha 9 Běrunice, č. Kněžičky
Libor Kejklíček Lenka Havlínová
Hradec Králové Trutnov
Vladimír Vít Kamila Bažantová
Pardubice Pardubice
Petr Čuřík Petra Krejčíková
Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou
Miroslav Málek Martina Kavalcová
Pátek Pátek
Ivona Uchytilová, matrikářka
Výročí narození - červenec 2003 80 let
92 let
Paní Jiřina Müllerová nar. 8. 7. 1923 Palackého 165/III, Chlumec nad Cidlinou
Pan František Kout nar. 26. 7. 1911 Tylova 547/IV, Chlumec nad Cidlinou
Paní Eva Cudlínová nar. 16. 7. 1923 Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou
94 let
Promovaný filolog Ladislav Špás nar. 24. 7. 1923 Dvořákova 429/IV, Chlumec nad Cidlinou
Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou
85 let Paní Věra Rumpelová nar. 5. 7. 1918 Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou
Pan Oldřich Kout
nar. 27. 7. 1909
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení
Děkuji všem, kteří projevili soustrast nad úmrtím pana
Františka Luňáka. Manželka
34
Chlumecké listy