2001 SB., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č

Geologie, ekologie, těžební servis Sídlo: Perucká 11a, 120 00 Praha 2 Tel.: 233 370 741, e-mail: [email protected]

OZNÁMENÍ ZNÁMENÍ ZÁMĚRU PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 SB., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 3

NÁZEV ZÁMĚRU

„SEPARAČNÍ ČNÍ LINKA PÍSKOVÉ SUROVINY – DOČASNÁ DO STAVBA“

OZNAMOVATEL

Cínovecká deponie a.s. Vodičkova 707/37 110 00 Praha 1

Zpracovatel: Ing. Mario Petrů

Datum: březen 2014

OZNÁMENÍ Separační linka pískové suroviny

AUTORSKÝ KOLEKTIV

AUTORSKÝ KOLEKTIV ZPRACOVATEL:

ING. MARIO PETRŮ .…………………………….. autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí o udělení autorizace č.j. 58628/ENV/12

DATUM ZPRACOVÁNÍ: BŘEZEN 2014

G E T S. R. O. SÍDLO: PERUCKÁ 11A, 120 00 PRAHA 2 TEL.: 233 370 741 / E-MAIL: [email protected] WWW.GET.CZ

G E T s.r.o.

Strana 2 z 135

OZNÁMENÍ Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba

OBSAHY A SEZNAMY

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................................................. 7 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................................. 8 1.

OBCHODNÍ FIRMA ................................................................................................................................. 8

2.

IČ ......................................................................................................................................................... 8

3.

SÍDLO (BYDLIŠTĚ) ................................................................................................................................. 8

4.

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, ADRESA/BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............. 8

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................................. 9 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 9 II. ÚDAJE O VSTUPECH................................................................................................................................ 30 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................................................ 41 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................ 53 I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ........................ 53 II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .......................... 72 III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ .........................................................................................................................................

98

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................................................... 105 I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI..............................................................................................

105

II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ........................................................... 125 III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE .......... 126 IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................

126

V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ..........................................................................................................................................

128

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ................................................................................... 130 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .......................................................................................................................... 131 I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ........................................................................................................... 131 II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................................. 131 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................. 132 H. PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 133

G E T s.r.o.

Strana 3 z 135


OBSAHY A SEZNAMY

Seznam obrázků v textu Obrázek č. 1: Přibližná lokalizace záměru ............................................................................................................ 10 Obrázek č. 2: Vyznačení zájmového území v rámci stávajícího průmyslového areálu......................................... 10 Obrázek č. 3: Lokalizace záměru dle ÚP Újezdeček 2012.................................................................................... 11 Obrázek č. 4: Vyznačení zájmového území a označením stávajících záměrů v jeho nejbližším okolí ................. 18 Obrázek č. 5: Vizualizace záměru s členěním na stavební objekty a terénní úpravy ............................................ 25 Obrázek č. 6: Liniové schéma technologické části úpravny ................................................................................. 28 Obrázek č. 7: Schéma řešení vnitroareálové dopravy ........................................................................................... 34 Obrázek č. 8: Trasa varianty dopravy A................................................................................................................ 35 Obrázek č. 9: Trasa varianty dopravy B ................................................................................................................ 36 Obrázek č. 10: Trasa varianty dopravy C .............................................................................................................. 37 Obrázek č. 11: Trasa varianty dopravy D.............................................................................................................. 38 Obrázek č. 12: Příklady cizorodých materiálů v tělese odkaliště: geotextilie - vlevo, ocelové lano - vpravo ...... 47 Obrázek č. 13: Lokalizace záměru a nadregionálních ÚSES dle ÚAP ORP Teplice 2012 ................................... 54 Obrázek č. 14: Lokalizace záměru a ÚSES dle ÚP Újezdeček 2012 .................................................................... 54 Obrázek č. 15: Lokalizace záměru dle mapy Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) ..................................... 55 Obrázek č. 16: Lokalizace záměru a VGL v jeho širším okolí.............................................................................. 58 Obrázek č. 17: Lokalizace záměru dle VGL a SAS ÚAN jeho širším okolí ......................................................... 59 Obrázek č. 18: Lokalizace záměru dle výběru map Válečné hroby a Hřbitovy a pohřebiště ................................ 61 Obrázek č. 19: Lokalizace nejbližších objektů k bydlení v dotčeném okolí záměru ............................................. 63 Obrázek č. 20: Lokalizace záměru na mapě kontaminovaných míst..................................................................... 64 Obrázek č. 21: Lokalizace záměru v mapě vlivů důlní činnosti ............................................................................ 67 Obrázek č. 22: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Chráněná území .................................................... 68 Obrázek č. 23: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Záplavová území ................................................... 71 Obrázek č. 24: Lokalizace záměru dle mapy Surovinový informační systém....................................................... 72 Obrázek č. 25: Lokalizace záměru s označením vybraných čtverců 1x1 km mapy úrovní znečištění - Pětileté průměry 2008-2012 ..................................................................................................................................... 73 Obrázek č. 26: Lokalizace záměru dle mapy Hydrologická povodí...................................................................... 76 Obrázek č. 27: Lokalizace záměru, studny a archivních vrtů s vyznačením směru podzemního odtoku .............. 77 Obrázek č. 28: Lokalizace zájmového území na výřezu mapy půdních typů podle TKSP ................................... 78 Obrázek č. 29: Lokalizace záměru dle mapy Oblastní plány rozvoje lesů ............................................................ 80 Obrázek č. 30: Lokalizace záměru dle geologické mapy ...................................................................................... 81 Obrázek č. 31: Lokalizace záměru dle mapy radonového indexu ......................................................................... 82 Obrázek č. 32: Pohled na centrální část zájmového území .................................................................................. 84 Obrázek č. 33: Lokalizace zájmového území dle mapy Typologie české krajiny ................................................. 91 Obrázek č. 34: Lokalizace zájmového území v porovnání map Využití území podle CORINE LandCover CORINE 1990 a 2006 ................................................................................................................................. 94

Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1: Informace o připravovaných záměrech dle IS EIA ......................................................................... 19 Tabulka č. 2: Bilance dotčených pozemků v ploše záměru ................................................................................... 31 G E T s.r.o.

Strana 4 z 135


OBSAHY A SEZNAMY

Tabulka č. 3: Předpokládaná spotřeba PHM z manipulace se surovinou .............................................................. 33 Tabulka č. 4: SWOT analýza trasy A .................................................................................................................... 36 Tabulka č. 5: SWOT analýza trasy B .................................................................................................................... 37 Tabulka č. 6: SWOT analýza trasy C .................................................................................................................... 38 Tabulka č. 7: SWOT analýza trasy D .................................................................................................................... 39 Tabulka č. 8: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru ..................................................... 40 Tabulka č. 9: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru ..................................................... 41 Tabulka č. 10: Předpokládané emise z volnoběhu NA při vykládce a nakládce ................................................... 43 Tabulka č. 11: Předpokládané emise z provozu obslužných mechanismů ............................................................ 43 Tabulka č. 12: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů ........................................................................... 44 Tabulka č. 13: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů .................................................................................. 44 Tabulka č. 14: Předpokládané odpady z výstavby záměru .................................................................................... 46 Tabulka č. 15: Předpokládané odpady z provozu záměru ..................................................................................... 48 Tabulka č. 16: Předpokládané odpady z ukončení záměru ................................................................................... 49 Tabulka č. 17: Zdroje hluku a jejich akustické výkony v rámci provozu areálu ................................................... 51 Tabulka č. 18: Lokality SAS na území katastru Újezdeček .................................................................................. 59 Tabulka č. 19: Detail lokality - MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla - souhrn ........................................ 64 Tabulka č. 20: Poddolovaná území a riziková úložná místa ................................................................................. 67 Tabulka č. 21: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice ..................... 73 Tabulka č. 22: Imisní pozadí v zájmové oblasti .................................................................................................... 74 Tabulka č. 23: Úroveň stanoveného pozadí vzhledem k imisnímu limitu ............................................................ 74 Tabulka č. 24: Charakteristika klimatické oblasti ................................................................................................. 75 Tabulka č. 25: Zaznamenané údaje při průzkumu lokality ze dne 22. 1. 2014 ..................................................... 77 Tabulka č. 26: Výsledky měření obsahu radionuklidů v zeminách ložiska Cínovec – odkaliště .......................... 83 Tabulka č. 27: Přehled zjištěných druhů ptáků ..................................................................................................... 85 Tabulka č. 28: Přehled zjištěných druhů savců ..................................................................................................... 86 Tabulka č. 29: Přehled zjištěných druhů bezobratlých .......................................................................................... 86 Tabulka č. 30: Přehled zjištěných druhů cévnatých rostlin ................................................................................... 88 Tabulka č. 31: Vybrané statistické údaje za obec Újezdeček ................................................................................ 95 Tabulka č. 32: SWOT analýza ORP Teplice ......................................................................................................... 99 Tabulka č. 33: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí .......................................................................... 113 Tabulka č. 34: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace ...................................................... 114 Tabulka č. 35: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru ............................................................................................................. 116 Tabulka č. 36: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti ............................................................... 117 Tabulka č. 37: Orientační porovnání variant dle SWOT analýzy ....................................................................... 130

G E T s.r.o.

Strana 5 z 135


OBSAHY A SEZNAMY

Seznam zkratek a pojmů používaných v textu AOPK BPEJ

Agentura ochrany přírody a krajiny Bonitované půdně ekologické jednotky č.j. Číslo jednací ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIL Český inspektorát lázní a zřídel ČNR Česká národní rada ČOV Čistírna odpadních vod ČPHZ Činnost prováděná hornickým způsobem ČSN Česká státní norma DP Dobývací prostor DÚR Dokumentace pro územní rozhodnutí EIA Environmental Impact Assesement (posuzování vlivů na životní prostředí) EVL Evropsky významná lokalita HČ Hornická činnost CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IČZÚJ Identifikační číslo základní územní jednotky KN Katastr nemovitostí k.ú. Katastrální území KÚ Krajský úřad LAeq Ekvivalentní hladina akustického tlaku LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MěÚ Městský úřad MNV Místní národní výbor MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MTH motohodina MÚK Mimoúrovňová křižovatka MZ Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NV Nařízení vlády NPÚ Národní památkový ústav OA Osobní automobily OBÚ Obvodní báňský úřad OP Ochranné pásmo

G E T s.r.o.

OPVZ Ochranné pásmo vodního zdroje OVSS Odbor výkonu státní správy OZKO Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PHM Pohonné hmoty PHO Pásmo hygienické ochrany PO Ptačí oblast POPD Plán otvírky, přípravy a dobývání PP Přírodní památka PR Přírodní rezervace PS Parkovací stání PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RD Rodinný dům ŘSD Ředitelství silnic a dálnic S, J, V, Z; SV, SZ, JV, JZ Zkrácené značení světových stran SAS Státní archeologický seznam SEA Strategic Environmental Assessment (tj. strategické posuzování životního prostředí) SEZ Stará ekologická zátěž SO Stavební objekt SPSR Souhrnný plán sanace a rekultivace TKO Tuhý komunální odpad TNA Těžké nákladní automobily TSK Technická správa komunikací TTP Trvalý travní porost TZL Tuhé znečišťující látky ÚAN Území s archeologickými nálezy ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody VAL Významná archeologická lokalita VGL Významná geologická lokalita VKP Významný krajinný prvek VN Vysoké napětí VTL Vysoký tlak, vysokotlak, vysokotlaká VÚC Velký územní celek ZCHÚ Zvláště chráněné území ZS Zařízení staveniště ZPF Zemědělský půdní fond ZÚR Zásady územního rozvoje ŽP Životní prostředí

Strana 6 z 135


ÚVOD

ÚVOD V prosinci 2013 bylo Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“) předloženo Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013), dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen „cit. zákon“). Uvedený záměr představoval stanovení dobývacího prostoru a následnou hornickou činnost na bývalém odkališti na Cínovci, které vzniklo jako deponie původně nevyužitelné části suroviny z bývalé úpravny rudných dolů Cínovec. Záměr pak předpokládal expedici vytěžené suroviny z Cínovce do místa zpracování (úpravny) v Újezdečku. Aktuálně předkládaný záměr „Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“ řeší technologickou část zpracování této suroviny. Z hlediska posuzování se jedná o samostatný záměr, který podléhá samostatným povolujícím řízením a má zcela samostatné technické a technologické řešení. Posouzení vlivů na životní prostředí dle cit. zákona podléhají záměry v tomto zákoně vymezené, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů – např. územní a stavební řízení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), apod. Oznámení záměru „Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“ bylo vypracováno pro účely zjišťovacího řízení dle § 7 cit. zákona. Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace. U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) cit. zákona je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona.

Společnost G E T s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti geologie, báňské projekce, měřictví, životního prostředí, územního plánování a podnikového poradenství již od roku 1993. Je držitelem certifikátů, potvrzujících shodu systému řízení jakosti a environmentálního systému řízení firmy s požadavky souvisejících mezinárodních norem ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004, v následujících oblastech. ***

Posuzování vlivů na životní prostředí • Projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem • Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací v oborech zkoumání geologické stavby, geochemie, hydrogeologie, geologie ložisková, inženýrská, environmentální a sanační • Testování, měření a analýzy environmentálních charakteristik a vlastností hornin • Geodetické a zeměměřické práce • Autorizované měření hluku

G E T s.r.o.

Strana 7 z 135


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Cínovecká deponie, a.s.

2. IČ 278 92 051

3. Sídlo (bydliště) Vodičkova 707/37 110 00 Praha 1

4. Jméno, příjmení, adresa/bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ladislav Parpel zástupce investora- inženýring Tel.: 608 434 706 Adresa shodná se sídlem společnosti. Pavel Horčička zástupce investora- technické záležitosti a ostatní Tel.: 775 129 670 Adresa shodná se sídlem společnosti.

G E T s.r.o.

Strana 8 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. NÁZEV

ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. V PLATNÉM ZNĚNÍ

1

K ZÁKONU Č.

100/2001 SB.,

Název záměru:

„Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“

Zařazení:

Záměr svým charakterem odpovídá dikci bodu 2.3 Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie), kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dle sloupce A je příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí. Příslušným úřadem ve smyslu rozhodnutí o zařazení záměru dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, je dle cit. zákona Ministerstvo životního prostředí.

2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU Kapacita: Předpokládaná maximální roční kapacita úpravny: cca 150 tis. tun zpracované suroviny Předpokládaná maximální denní kapacita úpravny: cca 600 tun zpracované suroviny* Rozsah: Celková plocha řešeného území: cca 46 160 m2. Jedná se o využití plochy tzv. brownfields, která byla pro dané účely připravena ze strany pronajímatele (odstraněny objekty a náletové dřeviny) a dle provedených geodetických podkladů je tato plocha v následujícím rozsahu. Stávající stav: - výměra stávajících zastavěných ploch (objekt vodárny): cca 250 m2 - výměra stávajících zpevněných ploch po stavbách: cca 1 495 m2 - výměra stávajících zpevněných ploch mimo stavby a pozůstatky staveb: cca 3 588 m2 - výměra stávající ostatní plochy: cca 39 380 m2 Navrhovaný stav: - navrhovaná výměra zastavěných ploch: cca 1 051,6 m2 - navrhovaná výměra zpevněných a manipulačních ploch: cca 21 746 m2 - navrhovaná výměra ostatní plochy: cca 23 362,4 m2 (*) při maximálním časovém fondu 250 pracovních dní

3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Zájmové území se nachází ve stávajícím průmyslovém areálu u osady Dukla v obci Újezdeček, okres Teplice. Jedná se o dočasné využití území na části pozemků ve vlastnictví spol. IMOLA Company a.s., k.ú. Újezdeček. G E T s.r.o.

Strana 9 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Administrativní členění zájmového území: Kraj: Okres: ORP: Obec: Katastrální území:

Ústecký (kód NUTS3: CZ042) Teplice (kód NUTS4: CZ0426) Teplice (kód ORP: 4213) Újezdeček (kód obce: 567850) Újezdeček (kód KÚ: 774090)

Obrázek č. 1: Přibližná lokalizace záměru

Zdroj: Obecná mapa (www.mapy.cz, 2014) Obrázek č. 2: Vyznačení zájmového území v rámci stávajícího průmyslového areálu

ZÁMĚR

Zdroj: Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)

G E T s.r.o.

Strana 10 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Plocha záměru je určena smluvním vztahem o dočasném pronájmu s vlastníkem pozemků a je vymezena v rozsahu nezbytném pro navrhovanou kapacitu záměru. Celková plocha takto vymezeného území činí cca 46 160 m2. Situování záměru dle územně plánovací dokumentace Obrázek č. 3: Lokalizace záměru dle ÚP Újezdeček 2012

ZÁMĚR

Zdroj:ÚP Újezdeček 2012–Koordinační výkres (www.ujezdecek.cz, 2014)

Dle vyjádření Magistrátu města Teplice - Odbor územního plánování a stavebního řádu, č.j. MgMT/018705/2014 ze dne 13. 2. 2014 (viz kapitola H. Příloha), cit.: „Pozemek (parc. č. 671/1 v katastrálním území Újezdeček) se dle územního plánu Újezdeček nachází v zastavěném území a zastavitelných plochách s funkčním využitím plochy výroby smíšené, pro kterou jsou určeny následující regulativy: Hlavní způsob využití: zejména plochy a stavby lehké a drobné výroby, skladů. Součástí ploch jsou i plochy administrativy, dopravní a technické infrastruktury. Přípustné a obvyklé stavby a činnosti: objekty lehké tovární výroby, drobné výroby a skladové prostory s tím související a často vytvářející areál, kde negativní vliv na okolí nepřekračuje hranice areálu, zařízení a objekty hygienicky nezávadné malé a střední výroby, řemeslném či přidružené výroby, výrobních i nevýrobních služeb, bez negativního vlivu na užívání pozemků a staveb určených k bydlení či rekreaci v okolí, stavby a zařízení související technické vybavenosti s výjimkou tepelného zpracování odpadu mající negativní vliv na okolí, plochy veřejných a vyhrazených prostranství, vč. zeleně vyhrazené a ochranné. Nepřípustné stavby a činnosti: veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavní využitím (vč. autovrakovišť), všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně, např. zvýšením dopravní zátěže, mají negativní vliv na souvisící území, kapacita a typ ekonomických aktivit nesmí vyvolat stanovení hygienického ochranného pásma, které by omezilo stavby a činnosti souvisejících ploch v území.

G E T s.r.o.

Strana 11 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Podmínky prostorového uspořádání: případné dostavby či přestavby objektů musí svým měřítkem, tj. výškou a hmotou, respektovat stávající zástavbu v místě obvyklou, plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přípustné, nová zástavba bude vždy řešena do max. výšky 12 m od rostlého terénu a současně omezena limitem tří nadzemních podlaží a podkroví, v případě ploché střechy je přípustné čtvrté podlaží, pokud se již v území vyskytuje, koeficient zastavění pozemku se nestanovuje, bude posuzován individuálně. Výroba smíšená na plochách po bývalé důlní činnosti - využití této lokality musí respektovat podmínky využití poddolovaných území a starých dolů. V území se předpokládá výskyt staré zátěže. Nutné provést inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum. Součástí využití plochy P3 budou i plochy zeleně sídelní s funkcí ochrannou, situované zejména v území navazujícím na plochu P2“. 4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE (REALIZOVANÝMI, PŘIPRAVOVANÝMI, UVAŽOVANÝMI)

JEHO VLIVŮ S JINÝMI

ZÁMĚRY

Charakteristika záměru Záměr představuje výstavbu provozně samostatného výrobního areálu (souboru technologicky propojených stavebních celků) v rámci stávajícího průmyslového areálu Dukla u obce Újezdeček, resp. osady Dukla. Hlavním cílem výroby bude tzv. mokrá magnetická separace lithiové slídy od křemenné složky ze suroviny z výhradního ložiska Cínovec – odkaliště, která zde bude průběžně navážena z dobývacího prostoru Cínovec I. Hlavním objektem záměru je technologická hala, ve které bude osazena příslušná výrobní technologie (dopravníky, čerpadla, pračka, hydrocyklon, třídiče, apod.). Tato technologie bude dodána jako samostatný technologický celek od vybraného dodavatele. Další provozní celky tvoří nezbytné navazující úseky pro skladování a úpravu suroviny a vody před vstupem do technologické haly a navazující úseky po výstupu suroviny, slídového koncentrátu a vody znečištěné jemnými jílovými kaly z této haly. Elektromagnetický výrobní proces však nevyžaduje chemickou ani tepelnou úpravu suroviny a řešení využití vod je navrženo jako progresivní. Větší objem vody je vyžadován pouze jednorázově při prvním výrobním cyklu. V dalších fázích je technologie poměrně soběstačná (po usazení nerozpuštěných látek je voda vracena zpět do výrobního cyklu) a při navrhovaném využití dešťových vod jako kompenzaci za ztráty výparem, vyžaduje pouze dopouštění běžného množství vody. Tento způsob je však náročný na nezbytné objekty čištění a skladování vody (odlučovače, laguny, jímky, ad.). Záměr tak sestává z několika stavebních objektů, manipulačních a skladových ploch, sedimentačních jímek (lagun), nezbytného napojení na inženýrské sítě, a dalších. Výrobní program zahrnuje získání koncentrátu lithiových slíd s vedlejším využitelným produktem pískové suroviny. Jedná se o záměr dočasného charakteru, který je navržen pro max. dobu trvání 7 let (kapacitní návrh je na 6 let provozu). Záměr tak bude realizován na základě rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení dočasné stavby. Plocha určená k realizaci záměru je ve vlastnictví samostatného podnikatelského subjektu. K dále uvedeným účelům je zajištěna na základě smluvního vztahu o dočasném pronájmu dotčených ploch. Stávající průmyslový areál se nachází v místě bývalého areálu uhelného dolu Herbert, později lomu Dukla, jehož provoz byl ukončen v 70. letech min. století. V ploše záměru se původně vyskytovaly objekty třídírny, spalovny, kotelny, zásobovací trati, ad. V 80. letech min století byly tyto objekty postupně odstraňovány a území bylo připravováno pro další průmyslové využití. V areálu bylo např. středisko SHD a bývalé Drobné zboží Ústí nad Labem, skladový areál. V tomto období vznikly některé nové objekty (např. hala ve V části areálu Dukla, ad.), terén byl G E T s.r.o.

Strana 12 z 135


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

několikrát upravován, srovnáván, zavážen pevným vulkanickým materiálem, jíly, komunálním odpadem, škvárou a mourem z kotelny a třídírny. Morfologie terénu se poměrně výrazně měnila. Se změnami po roce 1989 rozvoj areálu ustal, opět se začal rozvíjet až v posledním desetiletí. V současné době se v areálu nachází několik samostatných výrobních a podnikatelských celků, včetně administrativního zázemí a vrátnice. V ploše navrhovaného záměru se aktuálně nachází pouze objekt čerpací stanice na pitnou vodu, torzo bývalé kotelny a zpevněné plochy po bývalých budovách a komunikacích. Náletový porost, který se zde rozšířil od opuštění areálu v 80. letech, byl ze strany majitele odstraněn cca před 2-3 lety. Zájmová plocha areálu je nyní prakticky připravena na realizaci navrhovaného řešení, bez potřeby významnějších změn a zásahů do území. Vzhledem k časově omezenému trvání výroby je předmětem záměru také uvedení zájmové plochy do původního stavu. Technické řešení záměru bylo tomuto maximálně uzpůsobeno a veškeré části, které to z pohledu statiky a stability umožňují, jsou řešeny jako mobilní (sociálně-administrativní zázemí, ad.), příp. snadno odstranitelné (laguny, opěrné zdi, ad.) a prefabrikované, resp. demontovatelné (technologická hala, žumpa, ad.), příp. dále využitelné. Návrh předpokládá, že po ukončení záměru budou zpevněné plochy ponechány beze změn, plocha lagun bude vyrovnána do nivelety původního terénu z deponie organické výsypky. V případě následné dohody s majitelem areálu bude možné ponechat na místě i železobetonové jímky lagun a dešťové jímky, které mohou sloužit pro další využití areálu. Jinak bude území navráceno do původního rozsahu zpevněných a zastavěných ploch. Toto řešení je rovněž předmětem smluvního vztahu o dočasném pronájmu dotčených ploch. Charakteristika zpracovávané suroviny Předkládaný záměr bude zpracovávat pouze surovinu z výhradního ložiska lithiové rudy Cínovec - odkaliště. Odkaliště se nachází v jihovýchodní části obce Cínovec, v nadmořské výšce okolo 850 m v hřebenové části Krušných hor. Odkaliště bylo založeno v 60. letech 20. století a v provozu bylo až do ukončení provozu na dole v r. 1990. Byl zde ukládán odpadní rmut po výrobě Sn-W koncentrátu ze starého žilného ložiska Cínovec-žíly a od roku 1980 se zde ukládal i odpadní rmut z nově těženého ložiska Cínovec-Jih. Odpadní materiál byl na odkaliště po gravitační úpravě rudniny dopravován potrubím pomocí vody plavením přes přečerpávací stanici pod odkalištěm. Těžba na ložisku Cínovec - Jih byla z důvodu nerentability zastavena v roce 1990. Těžbou suroviny na ložisku Cínovec – deponie se zabývalo Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013), jehož úkolem bylo vyhodnotit vlivy na životní prostředí související se stanovením dobývacího prostoru Cínovec I a následnou hornickou činností na tomto ložisku, tj. s postupy dle zákona č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění. Vlivy uvedeného záměru jsou posuzovány souběžně s předkládaným záměrem. V surovině ložiska Cínovec – odkaliště je zájmové lithium vázáno ve formě cinvalditu. Cinvaldit je trioktaedrická slída s podobným chemickým složením jako lepidolit, ale část hliníku je obsažena v oktaedrické koordinaci a v cinvalditu je zastoupeno dvojmocné železo. Koncentrace 0,274 % Li v odkališti odpovídá ve většině partií původní těžené rudě. Pouze u menší části jsou obsahy nižší s ohledem na separaci Li koncentrátu, který byl v období několika let těžby připravován. Na cinvaldit jsou vázány i obsahy okolo 0,231 % Rb a 0,028 % Cs. Vzhledem k jejich četnému výskytu a omezenému využití by však tato produkce představovala podstatnou část celosvětové spotřeby (Rezek, 2008). Jejich využití je proto prakticky nereálné a z těchto důvodů nebyly zahrnuty ani do bilance výhradního ložiska Li rudy, viz osvědčení MŽP. Obsahy Sn a W se pak pohybují pouze okolo 0,06 % Sn a 0,025 % W, což je dáno skutečností, že tyto prvky byly hlavním předmětem původní těžby. Jejich G E T s.r.o.

Strana 13 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

obsah v odkališti odpovídá technologickým ztrátám původní úpravny. Obsahy dalších prvků jako Ta, Nb, Se a In nelze rovněž považovat za ekonomicky získatelné, protože množství koncentrátu získaného z materiálu odkaliště bude tak malé, že jeho další využití lze považovat za marginální, především s ohledem na vysoké náklady jeho získání. Proto není využití dalších doprovodných prvků jako Se, Nb, Ta, In a dalších v průmyslovém rozsahu reálné. Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun, z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Průměrný obsah lithia na ložisku je 0,274 %. Podmínky využitelnosti ložiska Li rud Cínovec-odkaliště byly projednány na 1136. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy MŽP dne 26. 4. 2013, která je tvořena zástupci MŽP a ČGS. Poslední platný výpočet zásob včetně podmínek využitelnosti ložiska a dalších informací jsou součástí dokumentu Závěrečná zpráva úkolu Přepočet zásob odkaliště Cínovec - Li rudy, stav ke dni 12. 4. 2013 (Váňa a kol., 2013). Tato závěrečná zpráva byla spolu s důvodovou zprávou k podmínkám využitelnosti ložiska lithiové rudy na odkališti Cínovec projednána a schválena na 1175. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy MŽP dne 7. 6. 2013. Na jejich základě a na základě hlášení o zjištění výhradního ložiska MŽP vydalo „Osvědčení o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu lithiové rudy s názvem Cínovec-odkaliště“, č.j. 960/660/13 40663/ENV/13, poř. č. 286-O ze dne 19. 6. 2013. Podmínky využitelnosti ložiska Cínovec – odkaliště byly vymezeny v těchto souvisejících ukazatelích: 1. Kvantitativní ukazatele Minimální množství rudy v ložisku

600 000 t

2. Kvalitativní ukazatele Surovina Minimální kovnatost ložiska Minimální kovnatost bloku Maximální obsah škodlivin Doprovodné suroviny

lithiová ruda 0,25 % Li 0,18 % Li nestanovuje se nestanovují se

Technologická charakteristika úpravy suroviny Návrh technologie úpravy vychází z vlastností zpracovávané suroviny, která vychází jednak z vlastností primárních rud z ložisek Cínovec a Cínovec – jih, jednak z technologických postupů používaných při jejím prvotním zpracování. Při získávání koncentrátu Li cinvalditových slíd lze využít prakticky pouze tři možné způsoby, a to gravitační, flotační a magnetické rozdružování. Hornické odpady po těžbě a zpracování cínových rud z rudného ložiska Cínovec jsou tvořeny kaly z gravitačního rozdružování cínových rud. V cínovecké úpravně se hrubozrnná ruda s kroupami kasiteritu a wolframitu upravovala na sazečkách a splavech. Změna technologického postupu nastala po dotěžení žilných partií ložiska Cínovec, kdy přišla na řadu těžba rud v oblasti ložiska Cínovec – jih. Ty jsou charakteristické zejména velmi jemným prorůstáním užitkových složek s hlušinou a širokým rozsahem zrnitosti kasiteritu s převládáním v jemnozrnné části. To si vyžadovalo odlišný a náročnější způsob úpravy. Pro přípravu Li-slídových koncentrátů byla využívána flotace i magnetická separace. Suchá magnetická separace cinvalditu byla v závodě Cínovec provozně využívána již v průběhu 2. světové války až do 50. let, kdy se začala používat flotace. V období 60. let, kdy ještě nebyly k dispozici výkonné mokré vysokogradientní separátory, byla suchá magnetická separace přijatelným technologickým postupem. Měla však četné provozní a ekonomické nevýhody jako je nutnost sušení vsázky, malý výkon separátoru a prašnost prostředí. Suchá magnetická separace vykazovala účinnost cca 50 %. Následnou flotací se přednostně zpracovávaly jemné gravitační odpady ze splavů, výjimečně i hrubé G E T s.r.o.

Strana 14 z 135



gravitační odpady ze sazeček. Vlastní úprava rudnin z ložiska Cínovec - jih byla v podstatě třístupňová gravitační úprava. Ze smíšeného Sn-W koncentrátu získaného v prvním a druhém stupni úpravy se po odstranění magnetického železa odstranily přítomné sulfidy flotací. Usušený smíšený koncentrát se nakonec podrobil vysokointenzivní magnetické separaci, při které se oddělily selektivní koncentráty. V letech 1957 - 1967 bylo na závodě Cínovec flotačně vyrobeno 25 111 tun Li slídového koncentrátu obsahující v průměru 1,27 % Li ze vstupních surovin, které obsahovaly 0,2 - 0,3 % Li. Výtěžnost slídy byla cca 60 %. Vyrobený koncentrát byl dodáván do závodu Kaznějov, kde se termickým rozkladem a následujícím loužením přepracovával na sloučeniny lithia. Vývoj nových vysokogradientních magnetických separátorů koncem 60. a 70. let používajících jako vsázku rmut, umožnil přímou separaci cinvalditu přímo z odpadních kalů v odkališti. Zhodnocením hornických odpadů po těžbě a zpracování cínových rud z lokality Cínovec se v 50. až 80. letech minulého století zabývala řada tehdejších československých výzkumných pracovišť a závodů. Vhodnost tohoto zdroje pro získávání lithia nebo jeho sloučenin byla ověřována řadou laboratorních a poloprovozních zkoušek. Vlivem nerentability tehdejší úpravny s důsledkem ukončení provozu na Cínovci a vlivem ostatních společenských změn v 90. letech výzkum dočasně ustal. Z výsledků předchozích a nově provedených výzkumů bylo vycházeno v roce 2003 v rámci vstupní technicko-ekonomická studie s názvem „Přehled výskytu a možností zpracování tuzemských odpadů a surovin s obsahem lithia“ (Hrnčíř, Hrnčířová, 2003). Přes relativně dobré výsledky flotační technologie byla jako perspektivní metoda výroby Li slídových koncentrátů doporučena mokrá dvoustupňová vysokogradientní magnetická separace. Provozní i technologické výsledky mokré vysokogradientní magnetické separace (VGMS) byly srovnatelné s flotační úpravou, jejímž záporem jsou možné negativní ekologické dopady vyplývající ze značné produkce toxických odpadních vod. Dále nutnost odstranění kalových podílů, které znemožňují flotaci a to jak při flotaci cinvalditu do pěny, tak při tzv. obrácené flotaci, kdy pěnovým produktem je silikátová složka. Princip rozdružování postupem mokré VGMS je založený na protékání minerální suspenze přes matrici s náplní feromagnetických tělísek vložených do středu elektromagnetické cívky. Na tělískách matrice vzniká magnetické pole vysokého gradientu, na kterém se zachycují feromagnetické minerály. Vlastní rozdružování probíhá postupně ve třech fázích: •

Do vyprázdněné matrice, na kterou působí magnetické pole, se přivede takové množství suspenze, až se účinný povrch tělísek matrice obsadí feromagnetickými minerály. Nemagnetické minerály zůstanou v suspenzi a matricí přetečou. Vzniká tzv. nemagnetická frakce.

•

Do matrice, která stále zůstává v působení magnetického pole, se po zastavení přívodu suspenze přivede čistá voda, která promyje přichycené feromagnetické minerály od nemagnetických. Vzniká meziprodukt, který se ve většině případů spojuje s nemagnetickou frakcí.

•

Po promytí matrice vodou se magnetické pole zruší a přichycené feromagnetické minerály se vymyjí vodou. Vzniknutý produkt se označuje jako magnetická frakce.

Technologie přípravy Li slídového koncentrátu VGMS z kalů z gravitačního rozdružování byla úspěšně odzkoušená v laboratorním i poloprovozním měřítku. Touto technologií se z odpadů s obsahem 0,2 % Li získal magnetický produkt o 1,2 - 1,3 % Li při výtěžnosti až 70 % z kalů, které byly prosty podílů – 0,05 mm. Tímto postupem bylo celkem zpracováno 72 t odpadů ze závodu Cínovec. Možnosti využití materiálu z odkaliště byly následně zkoumány několika dalšími výzkumnými projekty. V rámci zprávy s názvem Získávání cinvalditu z odpadů po těžbě a úpravě“ (Botula a kol., 2005) byly odebrány dva velkobjemové vzorky, které byly např. zkoumány z hlediska obsahu Li v závislosti na G E T s.r.o.

Strana 15 z 135



granulometrii (zrnitosti vzorku) a magnetické indukci (silového účinku magnetického pole). Zkouškami magnetické separace, prováděnými v laboratořích VŠB-TU Ostrava na suchém magnetickém analyzátoru bylo zjištěno, že cinvaldit vykazuje silné magnetické vlastnosti a přechází do magnetického produktu v poměrně širokém rozmezí magnetické indukce. Nejvýznamnější transformace kovu se však děje mezi 0,3 - 0,7 T, přičemž dosažená účinnost magnetické separace byla v obou případech 70 %. Na základě těchto základních experimentů bylo vyhodnoceno, že v případě cinvalditu se jako nejvhodnější metoda jeví proces magnetického rozdružování na některém ze známých typů magnetických rozdružovačů. Komplexně se možnostmi využití suroviny zabývala také disertační práce na téma „Návrh možnosti využití odkaliště po těžbě rudných a nerudných surovin“ (Rezek, 2008). Z uvedených informací vyplynulo, že solidních výsledků by bylo dosaženo jak v případě flotačního, tak v případě magnetického rozdružování. Z hlediska účinnosti technologického procesu i z hlediska dosahované kvality koncentrátu Li jsou oba procesy rovnocenné. Vzhledem k technologickým a ekonomickým nárokům na rozdružovací proces prováděný za mokra (flotační i gravitační úprava) je však zřejmé, že provozně i ekonomicky jednodušší (bez operací odvodňování, sušení a nakládání s provozními vodami) je případná realizace suchého magnetického rozdružování. Z tohoto důvodu byla během experimentálních prací pozornost soustředěna na suché magnetické rozdružování. Na základě experimentálních prací provedených na 500 kg vzorku suroviny z cínoveckého odkaliště byl jako nejvhodnější technologický postup navržen způsob magnetického rozdružování materiálu za sucha. Za vedlejší produkt výroby byl označen křemitý písek, který po případné další úpravě (promytí s cílem odstranění jílových podílů, třídění) může sloužit jako stavební nebo technický materiál. Uvažována byla i metoda mokrého vysokointenzivního magnetického rozdružování, u níž však bylo uvedeno, že přináší další komplikace v podobě nutnosti nakládání s odpadními vodami, i když by byl její výhodou vyšší dosahovaný výkon. Vzhledem k současné situaci na lokalitě Cínovec byla označena jako nerealizovatelná. V rámci zprávy „Získávání Li-slídy z odpadů po těžbě Sn-W rudy pomocí flotace“ (Samková, 2009) byla ověřována také možnost flotace. Výsledky laboratorních testů provedených v laboratořích VŠB - TU Ostrava na vzorku 500 kg suroviny z Cínovecké deponie prokázaly, že flotační proces je pro separaci Li cinvalditový slídy stále vhodný. S ohledem na konkrétní mineralogické a chemické složení cinvalditu však bylo uvedeno, že z důvodu nižších provozních nákladů mohou použity i jiné technologie, např. magnetická separace. V rámci zprávy „Získávání lithia z cinvalditových odpadů po gravitační úpravě Sn-W Rud“ (Kondás, Jandová, 2006), příp. zprávy „Obtaining Li2CO3 from Zinwaldite Wastes“ (Jandová, et. al., 2009) byla ověřována vhodná metoda pro následnou přípravu Li sloučenin z cinvalditového koncentrátu, který byl získán suchou magnetickou separací cca 200 kg suroviny z Cínovecké deponie. Výsledky potvrdily proveditelnost dalšího zpracování takto získaného Li cinvalditového koncentrátu. Nově byly firmou Aquatest a.s. provedeny zkoušky materiálů a technologie v rámci Předprojektové studie technologie úpravy odkaliště Cínovec (Štolc, 2010) v rámci kterého bylo vycházeno z předchozích laboratorních testů a byly stanoveny předpokládané hmotnostní výnosy jednotlivých složek. V roce 2013 byly technologické vzorky z vrtů z Cínovecké deponie zpracovány nezávisle ve dvou laboratořích, a to v akreditované laboratoři KMK Granit Krásno a v laboratoři Gematest a.s. Praha. Technologické pokusy prokázaly, že suchá magnetická separace je sice schopna většinu cinvalditu převést do koncentrátu, ale současně dochází ke strhávání jílovitých aglomerátů a tím dochází k výraznému znečištění koncentrátu a snížení jeho kovnatosti. Suchým tříděním nelze dosáhnout vyšší kovnatosti koncentrátu ani odtříděním jemné frakce pod 0,1 mm, ve které jsou sice nižší obsahy Li, ale nevede to k výraznému zvýšení kovnatosti. Tento problém u mokrého třídění odpadá. Aglomeráty jílových minerálů s cinvalditem se rozpadají a jsou rovněž magneticky tříděny. Pro výpočty byla zvolena celková výtěžnost do koncentrátu okolo 83 %, která odpovídá možnostem mokré separace a tato hodnota odpovídá množství cinvalditu s obsahem 1,4 % Li. Jako G E T s.r.o.

Strana 16 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

preferovaná technologie byla proto zvolena mokrá magnetická separace, která byla kladně konzultována s vybranými odborníky i s výrobcem magnetických separátorů. Rovněž tyto podmínky využitelnosti ložiska Li rud Cínovec-odkaliště byly projednány na 1136. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy MŽP dne 26. 4. 2013, která je tvořena zástupci MŽP a ČGS. Výše uvedené poznatky jsou uvedeny rovněž v rámci Závěrečné zprávy (Váňa a kol., 2013), která byla spolu s důvodovou zprávou k podmínkám využitelnosti předložena a schválena na 1175. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy dne 7. 6. 2013. Předpokládané hmotnostní výnosy jednotlivých složek z navrhované technologie mokré vysokointenzivní separace jsou následující: Hmotnostní výnos slídového (cinvalditového) koncentrátu: cca 12,4 *- 20 % Hmotnostní výnos pískového produktu: cca 74,6 %* Hmotnostní výnos ostatních složek: cca 13,0 %* Pozn. (*): Předpokládané výnosy slídového koncentrátu jsou odhadovány na základě řady dosavadních laboratorních a poloprovozních zkoušek. Tyto výsledky se značně liší, a to v závislosti na způsobu a účelu testování a také podle místa a množství odebíraných vzorků. V provozních podmínkách vzorky pochopitelně testovány nebyly, protože v současnosti úpravna na takto specifickou rudu neexistuje, a proto je i předmětem předkládaného záměru. V rámci Oznámení je s uvedenou spodní hranicí 12,4 % uvažováno jako s nejméně příznivou z hlediska vlivů na ŽP (bilance pískových a odpadních složek na úkor nejvýhodnější lithiové složky). Získaný slídový (cinvalditový) koncentrát lze dále zpracovávat např. hydrometalurgickou metodou na uhličitan lithný (Li2CO3 - lithium carbonate), viz příslušné kapitoly výše cit. důvodové zprávy k podmínkám využitelnosti. Ten je výchozí surovinou pro průmyslovou výrobu ostatních lithiových sloučenin včetně chloridu lithného, suroviny pro výrobu lithiových kovů. Samotný uhličitan lithný má široké uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích. Používá se např. jako tavidlo pro keramické hmoty a porcelánové laky, aditivum do tavných hliníkových lázní, přísada do samonivelačních stěrkových hmot, urychlovač tvrdnutí cementových systémů, povlaky svářecích elektrod, také však jako léčiva, aj. Toto následné zpracování a příp. další úpravy slídového koncentrátu již však nejsou v možnostech předkládaného záměru a nejsou jeho předmětem. Separovaný slídový koncentrát bude expedován cílovým odběratelům jako výrobek, resp. výrobní polotovar. Odběratelskou základnu budou tvořit významné zpracovatelské závody, schopné dalších úprav a zpracování tohoto koncentrátu, příp. obchodní síť zprostředkovatelů. Nalezení vhodného odběratele bude záviset mimo jiné na stupni realizace záměru a celkově je předmětem obchodního tajemství, jako u kteréhokoliv jiného záměru. V této souvislosti je pouze oznamovatel, jakožto organizace dle horního zákona, povinen platit roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním, viz příslušná ustanovení horního zákona. Vedlejším využitelným produktem budou zbytkové písky po elektromagnetické separaci slídového koncentrátu. Tato část produkce bude expedována smluvním nebo individuálním odběratelům v blízkém a širším okolí. Zbytkové jílové a kalové materiály budou při úpravě suroviny rovněž separovány a budou průběžně podrobovány kvalitativním rozborům, které určí jejich další využití. V případě nezávadného složení může být část těchto materiálů odvážena na odkaliště v rámci zpětných jízd nákladních vozidel, kde je lze v omezeném množství využít při sanaci a rekultivaci území po těžbě. Zbývající část bude nabídnuta k terénním úpravám, příp. k jiným vhodným účelům v rámci blízkého okolí záměru. Přebytečné a kvalitativně neodpovídající nebo závadné části materiálu budou předány oprávněným osobám k jejich odstranění dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. G E T s.r.o.

Strana 17 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Možnost kumulace vlivů s jinými záměry Obrázek č. 4: Vyznačení zájmového území a označením stávajících záměrů v jeho nejbližším okolí

MC Centrum, a.s.

DESK-FORM a.s. REMODEL, s.r.o.

ZÁMĚR

Fotovoltaika IMOLA Company a.s. FVE TECH s.r.o.

Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)

Kumulace vlivů je zpravidla nejvýznamnější při souběhu záměrů s obdobnými druhy vlivů. Vzhledem k enklávní povaze předmětného průmyslového areálu, lze kumulaci vlivů zvažovat v případě sousedních provozů v rámci tohoto areálu. Dle převažujících vlastnických práv k pozemkům se v rámci areálu nachází tři hlavní plochy. V hlavní ploše, která je ve vlastnictví spol. IMOLA Company a.s. a ve které je uvažován i předmětný záměr, jsou v současné době situovány objekty administrativy a zázemí (JZ část areálu) a dále je zde umístěno Zařízení k nakládání s odpady a k jejich fyzikální úpravě tavícím procesem spol. REMODEL, s.r.o. (V část areálu), viz následující podkapitola Připravované, uvažované záměry. V centrální části pozemků se nachází část solárních panelů fotovoltaické elektrárny, jejíž hlavní část je situována na pozemcích spol. FVE TECH s.r.o. (JV část areálu). Pozemky v severní části areálu jsou ve vlastnictví spol. MC Centrum, a.s. a je na nich situováno výrobní zázemí spol. DESK-FORM a.s., která se specializuje na výrobu pracovních kuchyňských desek a stolů. Dle veřejně dostupných informací KÚ Ústeckého kraje (www.krustecky.cz) o vydaných povoleních dle zákona o ochraně ovzduší je v rámci této výroby umístěna např. hala na úpravu kuchyňských desek, plynová kotelna, lakovací pracoviště, ad. Všechny tyto záměry v dotčené lokalitě spolupůsobí a generují dopravu a jiné vlivy na životní prostředí, které jsou uvažovány z hlediska kumulace s posuzovaným záměrem. Těmito vlivy je zabýváno v příslušných kapitolách a podkladových studiích tohoto Oznámení. Zájmové území je dále evidováno jako tzv. poddolované území, které souvisí s historií areálu (bývalý Důl Dukla ukončil těžbu v r. 1973). Rovněž s těmito vlivy a riziky je uvažováno v dalším textu Oznámení. Vlivy ostatních stávajících záměrů jsou v rámci hodnocení zohledněny jako tzv. stávající pozadí, příp. jako současný stavem dotčených částí přírody a krajiny.

G E T s.r.o.

Strana 18 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Připravované, uvažované záměry V rámci informačního systému EIA (www.cenia.cz/eia) jsou k datu zpracování Oznámení evidovány následující připravované, resp. uvažované (dosud nerealizované) záměry – mimo již uvedené, s možností potenciálně kumulativních či synergických vlivů. Tabulka č. 1: Informace o připravovaných záměrech dle IS EIA

Kód záměru: Název záměru:

Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel: Kapacita (rozsah) záměru:

OV4077 Zařízení k třídění, sběru, shromažďování a fyzikální úpravě odpadů kategorie "O" kód odpadu 150102 a 160119 - tavícím procesem Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 598/1, 598/2, 598/3) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č. 723/1, 723/3 a 723/4) MŽP OVSS IV REMODEL, s.r.o., Benešovo náměstí 422/3, 415 01 Teplice Kapacita zpracovaných (shromažďovaných odpadů: cca 6000 t/rok, z toho: Odpady kategorie nebezpečné (N): cca 0,02 t/rok Odpady kategorie ostatní (O): cca 5980 t/rok

Předpokládané termíny dle oznámení

Zahájení: září-říjen 2008

Stav:

Nepodléhá dalšímu posuzování - závěr ZŘ č.j. 74395/ENV/08 ze dne 20. října 2008

Kód záměru: Název záměru: Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel: Kapacita (rozsah) záměru:

Dokončení: -

OV4075 Provoz k výkupu, sběru, skladování, třídění a fyzikální úpravy - tavícím procesem, REMODEL Teplice Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 598/1, 598/2, 598/3) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č. 723/1, 723/3 a 723/4) MŽP OVSS IV REMODEL, s.r.o., Benešovo náměstí 422/3, 415 01 Teplice Kapacita zpracovaných (shromažďovaných odpadů: cca 6000 t/rok, z toho: Odpady kategorie nebezpečné (N): cca 0,02 t/rok Odpady kategorie ostatní (O): cca 5,00 t/rok


Zahájení: květen 2008

Stav:

Ukončeno z jiných důvodů - informace o ukončení procesu posuzování záměru č.j. 530/1076/08 ze dne 13. 8. 2008


Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel:

G E T s.r.o.

Dokončení: -

ULK393 Zařízení ke sběru, výkupu, skladování, úpravě, třídění nebo využívání odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů na provozovně v obci Újezdeček Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 598/1, 598/2, 598/3) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č. 723/1, 723/3 a 723/4) Krajský úřad Ústeckého kraje REMODEL, s.r.o., Benešovo náměstí 422/3, 415 01 Teplice

Strana 19 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Kapacita (rozsah) záměru:

Kapacita zpracovaných (shromažďovaných odpadů: cca 6000 t/rok, z toho: Odpady kategorie nebezpečné (N): cca 0,02 t/rok Odpady kategorie ostatní (O): cca 5,00 t/rok


Zahájení: leden 2008

Stav:

Ukončeno z jiných důvodů - informace o zpětvzetí záměru č.j. 2902/ZPZ/2007/393 ze dne 23. ledna 2008


Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel: Kapacita (rozsah) záměru:

Dokončení: -

ULK392 Zařízení ke sběru, výkupu, skladování, úpravě, třídění nebo využívání odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 598/2) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č. 723/3) Krajský úřad Ústeckého kraje Radek Strnad, Keplerova 713/34, 400 07 Ústí nad Labem Kapacita zpracovaných (shromažďovaných odpadů: cca 700 t/rok, z toho: Odpady kategorie nebezpečné (N): cca 0,35 t/rok Odpady kategorie ostatní (O): cca 700 t/rok


Zahájení: leden 2008

Stav:

Ukončeno z jiných důvodů – žádost o stažení záměru ze dne záměru č. j. 2902/ZPZ/2007/393 ze dne 3. 12. 2007

Kód záměru: Název záměru: Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel: Kapacita (rozsah) záměru: Předpokládané termíny dle oznámení Stav:

Kód záměru: Název záměru: Umístění: Příslušný úřad: Oznamovatel: Kapacita (rozsah) záměru: Předpokládané termíny dle oznámení

G E T s.r.o.

Dokončení: -

ULK379 Sklad Messer technogas Teplice změna skladovaných technických plynů Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 484/3) Krajský úřad Ústeckého kraje Alexander Ignác, Teplická čp. 447, 417 41 Krupka Kapalný plyn oxid siřičitý (SO2) 23100 kg Zahájení: 10/2007

Dokončení: 10/2007

Nepodléhá dalšímu posuzování 2642/ZPZ/2007/379 ze dne 3. 12. 2007

závěr

ZŘ

č.j.

ULK351 Sklad Messer technogas Teplice Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz. parc. č. 484/3) Krajský úřad Ústeckého kraje Alexander Ignác, Teplická čp. 447, 417 41 Krupka Změna v současnosti skladovaného propan-butanu na plánované skladování kapalného oxidu siřičitého (SO2) v max. množství 23100 kg ve skladu č. 5 Zahájení: 10/2007

Dokončení: 10/2007

Strana 20 z 135

ČÁST B


Stav:

ÚDAJE O ZÁMĚRU

Ukončeno z jiných důvodů - informace o zpětvzetí záměru č.j. 1768/ZPZ/2007/351_zpět ze dne 23. 10. 2007

Zdroj: IS EIA (www.cenia.cz, 2014)

Z výše uvedených připravovaných záměrů na území obce Újezdeček lze uvažovat pouze s prvním z uvedených. Jedná se o záměr „Zařízení k třídění, sběru, shromažďování a fyzikální úpravě odpadů kategorie "O" kód odpadu 150102 a 160119 - tavícím procesem“ s kódem OV4077, který je uveden již u předchozí podkapitoly stávajících záměrů. Z výše uvedeného je zřejmé, že obdoba záměru byla předmětem dalších čtyř uvedených záměrů. Poslední dva záměry, resp. jeden a jeho obdoba, nejsou uvažovány z hlediska přímé kumulace z důvodu vzdálenosti, charakteru a termínu realizace záměru. Záměr je součástí tzv. stávajícího pozadí. Připravovaný záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013) s předkládaným záměrem přímo souvisí, resp. vlivy jejich související dopravy na sebe navazují a prakticky se doplňují (liší se pouze z hlediska úseku hodnoceného dotčeného životního prostředí). Záměr proto není uvažován z hlediska kumulativních vlivů. Při hodnocení předmětného záměru lze uvažovat a zohlednit pouze takové připravované záměry, u nichž je pravděpodobnost jejich realizace podstatně zvýšena úspěšným dokončením některého z povolujících procesů nebo alespoň některé z jejich součástí. Z těchto záměrů lze pak dále uvažovat pouze s těmi, u nichž jsou volně dostupné informace a podklady v takovém rozsahu, aby je bylo možné zohlednit v příslušných modelech a hodnoceních. O dalších takových připravovaných nebo uvažovaných záměrech ve smyslu výše uvedeného, nemá zpracovatel Oznámení informace. Pozn.: Předkládaný záměr je podnikatelským záměrem soukromého investora. Nejsou-li informace např. o počtu, typu, kapacitách a jiných technologických či provozních parametrech okolních - rovněž soukromých podnikatelských záměrů veřejně dostupné, jsou možnosti jejich zajištění ze strany oznamovatele a zpracovatele Oznámení velmi omezené. 5. ZDŮVODNĚNÍ

POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ

Zdůvodnění potřeby záměru Rudná ložiska na Cínovci jsou v současnosti jedinými evidovanými ložisky lithia v ČR. Významnější těžba lithia zde byla zaznamenána v průběhu druhé světové války, kdy bylo lithium používáno především v mazivech. Další rozvoj byl zaznamenán v 50. letech minulého století. V období let 1957 až 1967 byl Li koncentrát získáván flotací z gravitačních odpadů při úpravě rudnin z ložiska Cínovec – starý závod (žilné ložisko). Areál dolu Cínovec s úpravnou se nacházel přibližně 250 m SZ od odkaliště Cínovec. Odkaliště vzniklo v místě bývalého rašeliniště, které bylo původně odtěženo. Vytříděný a dále nevyužitelný materiál z úpravny (jemný písčitý materiál s nevyužitými zbytky rud) byl dopravován do odkaliště v rozplavené formě pomocí potrubního systému a čerpadel. Odběratelem Li koncentrátu byl tehdy národní podnik Spolana (závod Kaznějov), který koncentrát zpracovával na uhličitan lithný. V té době měla výroba Li koncentrátu vzestupnou tendenci. Z 1200 tun z roku 1958 vystoupala až na 4 000 tun ročně začátkem 60. let min. století. Od roku 1963 začala výroba opět postupně klesat až na 2 300 tun koncentrátu ročně. Kvalita vyrobeného koncentrátu byla v rozmezí 1,23 - 1,32 % Li. Na základě ukončení požadavku na odběr koncentrátu ze strany národního podniku Spolana byla v roce 1967 výroba Li koncentrátu na závodě Cínovec ukončena. Těžba však probíhala dál a v roce 1976 byl pro ložisko primárních Sn, W a Li rud stanoven dobývací G E T s.r.o.

Strana 21 z 135



prostor Cínovec. Přijetí usnesení vlády ČSFR č. 440 z června 1990 o útlumu a likvidaci rudného a nerudného hornictví a na něj navazujícího usnesení vlády ČR č. 356 z prosince 1990, kterým se stanovovaly podmínky řešení rudného hornictví v České republice, pak vedlo k postupnému snížení a následnému zrušení státní subvence k cenám koncentrátu. Důsledkem útlumu byla také ztráta technologické základny v oblasti úpravy rudních a nerudních surovin (Vědecká a vývojová základna RD Příbram, s. p., ÚVR v Mníšku pod Brdy, UNS v Kutné Hoře, atd.). Výzkum v oblasti úpravenské technologie se u nás, až na výjimky, prakticky zastavil. V případě Sn, W, (Li) ložisek bylo rozhodnuto o odpisu všech zásob těchto rud. V případě zásob ložiska Cínovec-jih byly tyto odepsány formou převodu zásob z bilančních do nebilančních. Většina primárních ložisek Sn, W s doprovodným obsahem Li byla odepsána formou vynětí zásob z evidence (podle celostátní bilance vyhrazených ložisek ČR bylo žilné ložisko Cínovec-jih jediným ložiskem lithia v ČR). V důsledku těchto skutečností byla v roce 1990 těžba na ložisku Cínovec-jih ukončena. Státní podnik Rudné doly Příbram – závod RD Teplice, původní provozovatel hlubinného ložiska Cínovec včetně povrchových provozů, dobývacího prostoru a příjezdových komunikací, požádal dne 10. 9. 1990 OBÚ v Mostě o povolení hornické činnosti – zajištění dolu Cínovec a spolu se žádostí předložila schválený plán zajištění dolu a úpravny Cínovec, č.j. 54-06/04/259. V důsledku oficiálního výkladu pojmů „zajištění a likvidace“ dolu byla dne 21. 7. 1992, pod zn. 21-06/119, podána na OBÚ v Mostě žádost o změnu povolení hornické činnosti – změna plánu zajištění na plán likvidace. Současně s tímto došlo v roce 1992 ke stanovení Chráněného ložiskového území ložiska (CHLÚ) Sn, W, Li rud Cínovec, a to v hranicích dobývacího prostoru Cínovec. Po realizaci plánu zajištění a likvidace provozu Cínovec v roce 1993, byl dobývací prostor Cínovec zrušen. Ukončení hornické činnosti na lokalitě Cínovec, povolené OBÚ Most dne 28.9. 1990 pod č.j. 3725/90, bylo oznámeno OBÚ Most dne 13. 10. 1995 ke dni 31. 10. 1995, a to dopisem s přílohovou částí „Zpráva o ukončení likvidace dolu a úpravny Cínovec“. Důvodem zrušení dobývacího prostoru Cínovec bylo mimo jiné to, že nebyla k dispozici organizace, která by byla schopna rentabilně využívat ložisko primárních Sn-W rud ložiska Cínovec. Úvodní důlní díla byla v souladu s platnými báňskými předpisy zlikvidována nebo zajištěna. Důl byl zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch včetně odkaliště rekultivován. V roce 2001 se nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram stal státní podnik DIAMO, který nadále zajišťuje dlouhodobý monitoring bývalých důlních děl. Areál bývalého dolu Cínovec, čítající několik chátrajících provozních objektů včetně bývalé úpravny byl za finančního přispění EU definitivně odstraněn v roce 2011. Od roku 2000 dochází k opětovnému nárůstu poptávky po lithiu, zejména z důvodu jeho významného elektrochemického potenciálu. Využití lithia v lithium-iontových (Li-Ion) článcích a akumulátorech spotřební elektroniky a přístrojů dosáhlo dominantního postavení v roce 2007. V posledních letech jsou tyto akumulátory využívány také pro uchovávání solární energie a v elektromobilech. Kromě toho nachází lithium široké uplatnění v celé řadě odvětví, zejména v chemickém, metalurgickém a elektronickém průmyslu. Cca 30% světové spotřeby Li je využíváno také ve sklářském a keramickém průmyslu a zejména v moderních technologiích (klimatizační zařízení, vysokotepelná maziva, výroba kyslíku pro ponorky a kosmické lodě, ad.). Nadále je zkoumán jeho potenciál pro jadernou fůzi a jadernou energetiku celkově. Mezi lety 2000 a 2008 rostla celosvětově poptávka po lithiu v průměru o šest procent ročně. Následkem finanční krize v roce 2008 došlo k částečnému poklesu ceny této komodity. V příštích deseti letech se však očekává exponenciální nárůst poptávky. Podle některých odhadů by mohla poptávka po lithiu do roku 2020 růst v průměru o více než 20 procent ročně. Díky tomu se opět rozšířily snahy o uspokojení rostoucí poptávky po tomto prvku, a to jak z hlediska objevování nových zdrojů a metod pro jeho získávání, tak i přehodnocením starších ložisek a potenciálních zdrojů.

G E T s.r.o.

Strana 22 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

V souvislosti s vydáním osvědčení MŽP o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu lithiové rudy Cínovec – odkaliště (č. 3268300), č.j. 40663/ENV/13 ze dne 19. 6. 2013, vznikla potřeba úpravy vytěžené suroviny. Lithiová ruda v surovině v jejím vytěženém stavu je prakticky neobchodovatelná. Pro tyto účely je nezbytná alespoň její fyzikálně - mechanická úprava, resp. vyčištění od ostatních materiálů (jílů, písků, ad.), které nejsou nositeli lithia. Problematikou získávání lithiového produktu z gravitační úpravny Sn-W rudy z lokality Cínovec se zabýval již Ústav pro výzkum rud v průběhu let 1982 - 1989. Výsledkem byl návrh technologie mokré vysokogradientní magnetické separace s přímou návazností na gravitační úpravnu. K realizaci však nedošlo z důvodu uzavření dolu. Po skončení jeho provozu tak zůstalo množství odpadní rudy z úpravy, které má přibližně shodný obsah lithia i obdobné granulometrické složení jako odpad z gravitační úpravy. Předkládaná navrhovaná technologie vychází z výsledků aktuálních zkoušek za použití nejmodernějších metod a technologií a řeší úpravu deponovaného odvalu způsobem mokré magnetické separace slídy od křemenné složky. Oddělení slídy je však nutné provádět vysokointenzitní magnetickou separací, která je v prostředí vody při dané zrnitosti technicky nejvýhodnější. Výsledný produktem úpravy je tedy magnetický slídový koncentrát s vázaným množstvím lithia, který bude možné nabídnout konečným zpracovatelům. Lépe obchodovatelná bude také vyčištěná nemagnetická písková složka, jakožto vedlejší produkt úpravny. Předkládaný záměr je tedy podnikatelským záměrem oznamovatele, spojeným s návratností investovaných prostředků a s maximálně efektivním využitím předmětné suroviny z ložiska Cínovec - odkaliště. Zdůvodnění umístění záměru Předkládaný záměr navrhuje vybudování úpravny v rámci stávající nevyužité plochy průmyslového areálu Dukla u obce Újezdeček. Lokalita leží ve vzdálenosti cca 17 km od záměru a po předchozím screeningu vhodných lokalit byla vyhodnocena jako nejpřijatelnější jak z pohledu dostupnosti, tak z hlediska technické proveditelnosti a náročnosti na přírodní, technické i lidské zdroje. Celkově tedy z hlediska ekonomické efektivity navrhovaného řešení. Jednoznačnou výhodou tohoto návrhu je skutečnost, že daná lokalita je charakteru tzv. brownfields a byla již ze strany majitele pozemků k podobným účelům připravena a nevyžaduje prakticky žádné předchozí úpravy ani změny využití území. Např. oproti budování úpravny tzv. na zelené louce. Navrhovaným záměrem pak bude možné vrátit pozemky do stávajícího stavu zcela nebo zčásti, v závislosti na dalších dohodách s pronajímatelem. Vlivy tohoto řešení na životní prostředí jsou předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. Přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Přehled zvažovaných variant V rámci hodnocení vlivů záměru na životní prostředí jsou dále uvažovány pouze následující varianty výsledného řešení: • Projektová varianta (P) – Popisuje navrhovaný záměr včetně souvisejících staveb a činností v jedné územní variantě a čtyřech dopravních podvariantách. Tyto podvarianty jsou shodné v kapacitě i rozsahu záměru. Liší se však trasováním související nákladní dopravy z Cínovce, resp. v úseku od města Dubí do úpravny. Jedná se o následující podvarianty: Dopravní podvarianta A – trasa vedená z osady Dukla přes Košťany k obci Mstišov, odkud dále k Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 15 km. G E T s.r.o.

Strana 23 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Dopravní podvarianta B – trasa vedená z osady Dukla přes Košťany k obci Střelná, kde se napojí na silnici I/27 a pokračuje k Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 16 km. Dopravní podvarianta C – trasa vedená z osady Dukla přes obec Újezdeček směrem k Teplicím, kde se napojí na I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 17 km. Dopravní podvarianta D – trasa vedená z osady Dukla přes lokalitu Kamenný pahorek a lokalitu Hudcovská Výšina, kde se napojí na silnici II/254 směr Teplice, kde se napojí na I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 19 km. Výše uvedené podvarianty jsou podrobněji řešeny v dalším textu Oznámení. • Nulová varianta (O) – popisuje současný stav lokality, tedy stav v případě nerealizace posuzovaného záměru a jeho trvání. Nulová varianta není variantou záměru, ale pouze referenčním stavem sloužícím k porovnávání současného stavu v území a vlivů souvisejících s navrhovanou činností v tomto území. Hlavní důvody (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Těžba suroviny na ložisku Cínovec - odkaliště vyžaduje dostupnost zpracovatelského závodu, resp. úpravny, kde bude natěžená surovina zpracována za přijatelných technickoekonomických a provozních podmínek. Původní úpravna rudných dolů již však neexistuje a v uvažovaném dosahu Cínovce žádná obdobná stávající úpravna nevyskytuje. Vzhledem k prostorovým nárokům navrhované technologie, není možné realizovat úpravnu přímo v rámci odkaliště na Cínovci. Ekonomická a dopravní náročnost včetně souvisejících vlivů jsou pochopitelně hlavními limitujícími faktory alternativních řešení. Proto byla zvažována i varianta vybudování nové úpravny v těsné blízkosti odkaliště, např. v místě bývalého areálu rudných dolů Cínovec. Tzn. přibližně v místech, kde stála původní úpravna, odkud byla zájmová surovina naplavována do předmětného odkaliště jako nevyužitý odpadní rmut. V současnosti je zde pouze rozsáhlá zpevněná plocha s bývalou úpravenskou nádrží. Z čistě provozního a technického hlediska se tato možnost jeví jako ideální. Bývalý areál rudných dolů Cínovec byl však po desetiletích chátrání a majetkoprávních sporů definitivně odstraněn v roce 2011, a to za finančního přispění EU. Vytvoření obdobného nového průmyslového areálu v této ploše by postrádalo potřebnou logiku i případnou podporu. Rovněž v takovém případě by bylo třeba řešit poměrně významné problémy spojené s vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. Celkově přijatelnější se proto jeví využití některého stávajícího průmyslového areálu v dostupném okolí záměru, mezi které patří i předmětný areál Dukla. Navrhované řešení nabízí vhodnější podmínky pro plánovaný provoz i odbyt získaných produktů, stejně jako pro případné další využití některých konstrukcí a objektů úpravny po ukončení dodávek suroviny. 6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Provozní řešení záměru vyplývá z technologického cyklu dopravy a uskladnění vstupní suroviny (navážky, resp. výtěžku), vody a z požadavku na uskladnění a expedici odseparovaných surovin slídového a pískového produktu a zbytkového organického substrátu. Dispozičně provozní řešení koncentruje výrobu do hlavní technologické haly, na kterou provozně navazují související zpevněné plochy a komunikace, deponie, sklady a objekty pro nakládání s vodami a zázemí.

G E T s.r.o.

Strana 24 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Obrázek č. 5: Vizualizace záměru s členěním na stavební objekty a terénní úpravy

O7 O7 O4

O7

O7

O7

O7 O1 O3 O1 O6 O5 O8 O2 T3

T1

O2

T1

T2

Stavební objekty O1 - zpevněná plocha O2 - účelová komunikace, rozšíření O3 - technologická hala a stání vozidel O4 - opěrné zdi pro mezideponii navážky O5 - sklad slídového produktu O6 - nádrže na dešťovou vodu O7 - sedimentační jímky (laguny) O8 - sociální a administrativní zázemí s vrátnicí O9 - inženýrské sítě, rozvody technologické vody Terénní úpravy T1 - deponie suroviny T2 - deponie organické výsypky T3 - deponie pískového produktu

Zdroj: Architektonická studie (Russe, 2014)

Popis stavebních objektů O1 - Zpevněná plocha Bude řešena jako betonová plocha, případně plocha z asfaltobetonu spádována, podle terénu s odvodněním do jímky. Na zpevněných plochách nejsou trvale parkovány žádné stroje ani jiná vozidla, dešťová voda ze zpevněných ploch může tedy obsahovat maximálně příměsi z pohybu s navážkou. Celá zpevněná plocha bude svedena do jímky. Velikost jímky je stanovena pro přívalový déšť trvání 30 min, tzn. 55 m3. Z této jímky bude voda kontinuálně přečerpávána do rezervních nádrží dešťové vody. V případě potřeby bude kal na dně nádrže přečerpán do laguny, případně rovnou odvezen na haldu návozu. O2 - Účelová komunikace, rozšíření Jedná se o účelovou komunikaci zpevněnou asfaltem, případně asfaltobetonem. Odvod dešťové plochy do nezpevněného okolí pomocí vsakovacího rigolu podél komunikace. V

G E T s.r.o.

Strana 25 z 135



nejnižším bodě komunikace v místě otočky se předpokládá možnost umístění vsakovacího poldru. Spádování komunikace je podle terénu. O3 - Technologická hala se stáním vozidel Objekt technologické haly bude složeného půdorysu o zastavěné ploše 537 m2. Jedná se o typovou železobetonovou halu o max. výšce 12 m, složenou z prefabrikovaných dílců. Hala bude zateplená, vytápění TČ vzduch – voda. Hala má odvod vody z podlahy do zpevněné jímky součástí základů. V hale bude instalována technologická linka, viz samostatný popis dále v textu. Na halu bude navazovat plocha pro parking manipulační techniky o zastavěné ploše 113 m2. Tato plocha bude zastřešená a zpevněná, spádována s hydroizolací, umožňující stékání případných ropných produktů do záchytné jímky. Budou zde trvale parkovány dva čelní nakladače a jedno vozidlo se sklápěcí korbou. V rámci haly bude umístěna maloobjemová (do 1 m3) mobilní typová dvouplášťová nádrž pro doplňování pohonných hmot mechanizace úpravny. O4 - Opěrné zdi pro mezideponii navážky Opěrné zdi pro mezideponii navážky budou prefabrikované nebo místně betonované dílce pro umístění násypu výkopku – vstupní suroviny. O5 - Sklad slídového produktu Jedná se o nezateplenou halu o zastavěné ploše 336 m2. Bude tvořena opěrnou stěnou z betonových prefabrikátů vložených do ocelového rámu z I nosníků. Střecha je plechová na přihradových ocelových vaznících. Stavba má jedno pole otevřené pro pojezd mechanizace při expedici slídového produktu. Zásobování z technologické haly je pásovým dopravníkem skrz otvor ve střeše. O6 - Nádrže na dešťovou vodu Jedná se o čtyři typizované železobetonové prefabrikované jímky umístěné pod úrovní terénu, každá o objemu 25 m3. První jímka je pro dešťovou vodu ze zpevněných ploch, z důvodu možného obsahu kalu je jímka oddělena od ostatních a voda se z ní do ostatních jímek přečerpává. O7 - Sedimentační jímky (laguny) Jedná se o systém šesti sedimentačních jímek – dále „lagun“, řešených jako dvě samostatné řady po třech jímkách, s postupným přetokem do navazujících jímek. Budou řešeny jako foliované jímky s kalovými čerpacími šachtami s podbetonováním, zčásti pod úrovní terénu, z větší části vsazené do násypu. Násyp bude proveden z výkopku lagun. První řada lagun bude provedena z betonu s možností vjezdu těžké techniky pro odvoz koncentrovaného kalu. Předpokládá se využití systémových betonových prvků skládaných stěn pro silážní jímky v zemědělství. Napouští se kontinuálně vždy první nádrž v řadě. Do dalších dvou nádrží je povrchovým přepadem svedena hladina s rozdílem výšek cca 0,5 m. Tento proces trvá přibližně 3 měsíce. Následně je kal s vodou veden do druhé řady, kde probíhá identický gravitační přepad. První řada zatím sedimentuje s příměsí flokulantů, proces je identicky dlouhý. Následně dochází k odčerpávání kalů v nejnižší nádrži a přečerpávání vody do procesu zpracování, dále z druhé a třetí nádrže. Tím je dodržen kontinuální proces přívodu přečištěné vody do procesu a zároveň potřebná doba pro sedimentaci. Gravitační přepouštění je výhodné z důvodu přirozeného procesu usazování kalu na dně nádrží. Lze tedy předpokládat, že v dolních nádržích bude zapotřebí menší množství flokulantů, případně bude voda natolik čistá, že bude moci být vrácena do procesu bez nutnosti jejich použití. Pro přívalový déšť je nejspodnější laguna opatřena bezpečnostní retencí o objemu cca 430 m3 (zvýšení hladiny o 0,3 m). Tento objem je dostačující pro přívalový déšť v délce trvání cca 15 G E T s.r.o.

Strana 26 z 135



min (velikost lagun 0,43 ha, 126 l/s/ha). Ve výpočtu je zahrnuta pouze ½ lagun, jelikož druhá se teprve plní a má retenční prostor více než dostačující pro roční bilanci přítoku. V případě dlouhotrvajících dešťů bude hladina nejspodnější sedimentační laguny plynule snižována do procesu technologie (zmenšená spotřeba přívodní vody). Naředění sedimentačních i provozních lagun je pro sedimentaci výhodné. Odpar v letních měsících není nijak limitní, jelikož jsou laguny kontinuálně doplňovány z procesu technologie a gravitačně se dorovnávají z nejvyšší laguny. Hustý kal z nejvyšší nádrže je odvážen mechanicky nakladačem vždy při odstávce nebo při přesunu průtoku vody do druhé řady lagun. O8 – Sociální a administrativní zázemí s vrátnicí Sociální a administrativní zázemí bude řešeno třemi typovými mobilními systémovými ISO buňkami, uložených na patkách, s napojením pitné vody. Zastavěná plocha buňkami vč. vrátnice činí cca 51,6 m2. Vypouštěné odpadní (splaškové) vody budou shromažďovány v žumpě, která bude řešena jako typová prefabrikovaná železobetonová podzemní nádrž o objemu 13 m3. O9 - Inženýrské sítě, areálové rozvody technologické vody Jedná se o trubní vedení pod úrovní terénu, a to přívod pitné vody z napojovacího bodu areálu (vodoměr v šachtě), přívod a odvod technologické vody z a do lagun, napojení na připojovací bod NN a podzemní vedení dešťové vody. Podrobné řešení viz samostatné kapitoly v částech II. Údaje o vstupech a III. Údaje o výstupech. Pozn.: Objekty O3 a O5 jsou nadzemní objekty, stavěné montážní technologií na monolitických základových patkách. Objekty O4, O6, a první dvě laguny O7 jsou typizované prvky výstavby, nemají základy, jedná se o montážní prvky s možností odvozu. Objekt O8 – jedná se o typizovaný výrobek plnící funkci stavby, umístění je na základových podkladcích na terénu, případně na zemních vrutech. Veškeré části stavby jsou demontovatelné. Popis terénních částí T1 - Deponie suroviny Jedná se o plochu pro deponování vstupní suroviny na stávajícím terénu o výměře cca 11 000 m2. Maximální objem deponovaných hmot cca 39 480 m3. T2 - Deponie organické výsypky Jedná se o plochu pro úložiště organického materiálu ze separace, využitelnou pro rekultivaci na stávajícím terénu. Výměra plochy cca 6 000 m2. Maximální objem deponovaných hmot cca 18 144 m3. T3 - Deponie pískového produktu Jedná se o plochu pro úložiště pískového produktu na stávajícím terénu. Výměra plochy cca 2 334 m2. Maximální objem deponovaných hmot cca 5 500 m3. Popis technologické části Navržená výrobní technologie řeší úpravu deponovaného odvalu způsobem mokré magnetické separace slídy od křemenné složky. Na následujícím obrázku je uvedeno liniové schéma technologického postupu, kde číselné označení strojů je shodné s popisem technologie a je specifikováno v návrhu strojního zařízení a následně i s výkresem dispozičního řešení umístění linky úpravy.

G E T s.r.o.

Strana 27 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Obrázek č. 6: Liniové schéma technologické části úpravny

FVE TECH s.r.o.

Zdroj: DÚR (Russe, 2014)

Vstupní surovina bude před procesem úpravy deponována na meziskládce (1), v množství zaručující provoz bez možných výkyvů těžby. Předpoklad cca 2-3 provozní dny, tj. cca 4 000 t. Dávkování z meziskládky se bude prováděno mobilním nakladačem (24) do dávkovacího zásobníku s regulační pasovou váhou (2) a bude veden pasovým dopravníkem (3) do rozvolňovacího zařízení (4), kde se za mokra vytvoří suspenze. Ta bude tříděna za mokra na vibračním sítě (5) na frakce +1 a -1 mm. Frakce + 1 mm bude s ohledem na provedené zkoušky odpadem technologie. Frakce – 1 mm bude zpracovávána technologií magnetické separace s cílem získat magnetický produkt – slídový koncentrát a nemagnetický produkt – křemenný písek vhodný pro stavební a jiné účely. Magnetická separace slídy probíhá při vysokointenzitní separaci o intenzitě homogenního pole na úrovni 0,9 – 1,1 T. Před vysokointenzitní separací bude zařazena kontrolní separace feromagnetických příměsí. Bude prováděna na bubnovém separátoru s permanentními magnety (8). Drobné G E T s.r.o.

Strana 28 z 135



feromagnetické příměsi by v dalším technologickém uzlu vysokointenzitní separace znemožňovaly optimální provoz rozdružovacích kazet separátoru. Vysokointenzitní magnetická separace bude probíhat tak, že v I. stupni (9) se získá základní magnetický podíl slídy, který se bude přečišťovat na druhém stupni (10). Získaný magnetický podíl bude tvořit finální produkt Li- slídy. Nemagnetický produkt II. stupně separace bude čerpadlem (19) veden na III. Stupeň separace (11) – kontrolní separace, kde se získá magnetický podíl a bude čerpadlem (21) repetován zpět na II. stupeň. Nemagnetický podíl bude čerpán čerpadlem (20) do nádrže čerpadla (12) a tvoří spolu s nemagnetickým podílem I. stupně produkt křemenného písku. Finální produkt slídy, magnetický podíl II. stupně separace je čerpadlem (17) veden na odvodnění do spirálového třídiče (18), kde se odvodní na expediční vlhkost a bude uložen na expediční meziskládku (22). Vyčeřená voda ze spirálového třídiče bude vedena do lamelového odlučovače (15). Nemagnetický podíl z I. stupně tvoří pískový produkt a je čerpadlem (12) veden na hydrocyklon (13), kde dochází jednak k dotřídění jemných kalových podílů pod 0,063 mm, a jednak odstranění zbytků organiky (dřevo, kořeny apod.). Hydrocyklon zároveň zahustí pevnou fázi rmutu – písek na hodnotu cca 30% vlhkosti. Konečné odvodnění písku bude provedeno ve spirálovém - šnekovém třídiči (14). Odvodněný písek bude mít vlhkost 12 – 15 %, vhodnou pro expedici a bude uložen na expediční meziskládku (23). Kapalná fáze bude vedena zpět do čerpadla (12). Přepad hydrocyklonu (13) – rmut s jemnými kalovými podíly bude veden na lamelový odlučovač (15), kde se oddělí kal, který bude čerpadlem (16) veden na úložiště. Vyčeřená voda bude zpět recyklována do procesu úpravy. Technologie úpravy je prováděna mechanicko-fyzikální metodou, bez jakýchkoliv přísad chemických látek. Je v podstatě bezodpadová, nevznikají žádné nebezpečné odpady. Technologická voda je z 94 % repetována zpět do procesu. Úprava území po ukončení provozu Životnost záměru je navržena na max. 7 let. Po ukončení provozu bude třeba území uvést do původního stavu, v souladu s nájemním vztahem k dotčeným pozemkům. Tomuto účelu je uzpůsobeno technické, resp. konstrukční řešení objektů a souvisejících provozních částí úpravny. Toto řešení umožňuje v krajním případě komplexní odstranění všech konstrukcí a terénních úprav a návrat k původnímu rozsahu zpevněných a nezpevněných ploch. To by vyžadovalo např. demontáž konstrukce technologické haly, skladů a dalších objektů včetně zázemí, vrátnice a opěrných stěn, vykopání podzemních jímek a nádrží a jejich rozprodání nebo odvezení k jiným účelům a využití. S následným rozhrnutím terénních úprav a zasypáním a vyrovnáním terénu po jímkách a nádržích. Lze však předpokládat, že některé funkční objekty mohou zůstat zachovány např. na základě znalostí o budoucím nájemci tohoto území. Lze tak např. využít zpevněné plochy a komunikace, objekt technologické haly, žumpu a zejména podzemní nádrže na vodu. Ty mohou být využity v rámci dalšího využití areálu např. jako retenční nádrže pro dešťovou vodu. V případě předkládaného záměru budou veškeré dešťové vody ze zpevněných a zastavěných ploch využívány beze zbytku jako technologické vody. Z většiny průmyslových areálů jsou však tyto vody standardně přepouštěny do kanalizace nebo povrchových toků, příp. zachycovány v retenčních nádržích, aby nezvyšovaly riziko povodní. Reálný předpoklad je proto odstranění specifických částí záměru jako sedimentačních lagun, meziskladů suroviny a dílčích skladových a jiných objektů. Zbylá část území pak bude vyrovnána a připravena do stavu, umožňující další využití k účelům dle územního plánu, resp. záměrům majitele pozemků. Z tohoto důvodu není navrhováno ani žádné ozelenění či rekultivace tohoto území.

G E T s.r.o.

Strana 29 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ Předpokládané zahájení realizace záměru:

2015

Předpokládané ukončení provozu a odstranění staveb:

2022

8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Dotčený kraj: Dotčený okres: Dotčená ORP: Dotčené obce/města: Dotčené katastry:

Ústecký (kód NUTS3: CZ042) Teplice (kód NUTS4: CZ0426) Teplice (kód ORP: 4213) Újezdeček (kód obce: 567850) Újezdeček (kód KÚ: 774090), D

9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT

§ 10

ODST.

4

A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ

• Souhlas k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), v platném znění - Orgán státní správy lesů - Magistrát města Teplice. • Stanovisko k realizaci terénních úprav a staveb v území ochranného pásma přírodního léčivého zdroje II. stupně dle zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon – Ministerstvo zdravotnictví - Český inspektorát lázní a zřídel. • Stanovisko z hlediska realizace staveb a terénních úprav v ploše starých důlních děl a poddolovaných území – Obvodní báňský úřad v Mostě. • Územní rozhodnutí dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění – Stavební úřad - Magistrát města Teplice. • Stavební povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění – Stavební úřad - Magistrát města Teplice. • Stanovisko k umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění – Orgán ochrany ovzduší Krajský úřad Ústeckého kraje.

II. Údaje o vstupech 1. PŮDA Zábor půdy V rámci plochy záměru se nevyskytují pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Jedná se o plochu bývalého areálu dolu Dukla, v rámci které se původně vyskytovaly objekty třídírny, spalovny, kotelny, zásobovací trati, ad. Objekty byly odstraněny již v 80. letech min. století, terén zde byl několikrát upravován, srovnáván, zavážen pevným vulkanickým materiálem, jíly, komunálním odpadem a škvárou a mourem z kotelny a třídírny. V současnosti se v ploše záměru nachází zpevněné plochy po bývalých komunikacích a po demolici původních objektů, zejména v místě projektované haly a SZ části určené pro zbudování lagun.

G E T s.r.o.

Strana 30 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 2: Bilance dotčených pozemků v ploše záměru

Parc. Výměra Z toho plocha Vlastník 2 č. pozemku [m ] záměru [m2] 671/1 64325 45912 IMOLA Company a.s. 671/38

248

248

IMOLA Company a.s.

Způsob využití

Druh pozemku

jiná plocha

ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří

-

Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)

Kubatura zemin Kubatura zemin zahrnuje zejména objemy výkopových zemin vzniklých při realizaci jednotlivých stavebních objektů. Veškeré vzniklé výkopové zeminy budou využity při terénních úpravách v rámci plochy záměru. Předpokládaný objem výkopku ze základů a zpevněných ploch činí cca 420 m3 a bude využit pro terénní úpravy kolem nádrží. Bilance vzniklého a následně využitého objemu výkopku je vyrovnaná. Předpokládaný objem výkopku z lagun činí cca 8 000 m3 a bude využit při tvarování lagun. Bilance vzniklého a následně využitého objemu výkopku je rovněž vyrovnaná. Při ukončení provozu budou objekty odstraněny, terénní úpravy rozhrnuty a plocha bude uvedena do původního stavu, resp. do stavu pro další využití území. Při realizaci ani při ukončení provozu záměru tak nebudou přiváženy ani odváženy žádné výkopové zeminy. 2. VODA Primárním zdrojem vody bude obecní vodovod, který je přiveden u východního okraje dotčeného pozemku, v blízkosti budovaných objektů. Kapacita vodovodu je dostačující pro napojení hygienického a administrativního zázemí. Kapacita je dostačující i pro případné doplnění technologie. Připojovací místo bylo dáno požadavkem správce vodovodu, přívod pitné vody bude z napojovacího bodu areálu, s vodoměrem umístěným v šachtě. Pitná voda a voda pro sociální účely Dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), je výpočet potřebného množství pitné vody následující. Kanceláře (8 osob x 20 litrů/den):

160 litrů/den

Denní průměrná specifická potřeba vody (2 směny):

0,32 m3

Výpočtový průtok studené vody:

1,4 l/s

Průměrná roční specifická potřeba pitné vody pro sociální a administrativní účely (250 pracovních dnů): 80 m3. Technologická voda V rámci standardního pracovního cyklu bude technologická voda získávaná z výstupu odkalovacích lagun. Před prvním cyklem separace bude pouze nutné jejich jednorázové napuštění. Poté budou kontinuálně doplňovány z procesu technologie a gravitačně dorovnávány z nejvyšší laguny. Ztráty při odparu a odvodnění suroviny budou kompenzovány dešťovými vodami ze zpevněných ploch a střech objektů, které budou retenovány v samostatných nádržích. Zbylé ztráty budou dotovány dopouštěním vody z vodovodního řadu. V případě potřeby je uvažováno s možností využití stávající čerpací stanice u Z okraje zájmového území, která využívá vodu z blízké vodní nádrže. Objekt je však dlouhodobě nevyužívaný a vyžaduje komplexní rekonstrukci. Z toho důvodu je s tímto uvažováno pouze G E T s.r.o.

Strana 31 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

jako se záložním řešením. Dle provedených výpočtů by zdroj vody z vodovodního řadu měl být dostatečný a neměl by být záměrem významně zatížen. Bilance spotřebovávaných technologických vod je následující. Celková potřeba technologické vody:

217 m3/hod = 4,34 m3/t vsázky

Repetice vody v procesu:

94,2 %.

Spotřeba přívodní vody:

12,5 m3/hod = 0,25 m3/t vsázky (mimo repetici)

Dopouštění ztrát během provozu:

1,25 m3/hod

Výpočet množství využitelných srážkových vod vychází z výměry odvodňovaných ploch a parametrů 30 minutového návrhového deště. Při celkové odvodňované ploše 2380 m2 činí srážkový úhrn cca 70,1 l/s, tzn. 94 m3. Dešťová voda bude sváděna do nádrží o objemu 3 x 25 m3. Tato voda bude dále používána jako čistá voda pro technologii - potřeba cca 22 m3 denně. Spolu s dešťovou vodou bude umístěna i jímka pro další čistou vodu pro technologii. Čistý objem nádrží pak činí 100 m3. Min. objem pro technologii je 25 m3, zbytek je pro dešťovou vodu. Tato voda bude využita i pro požární účely, pro které lze využívat i vodu z lagun. Retenční prostor pro dešťovou vodu ze střechy:

39 m3

Retenční prostor pro dešťovou vodu z plochy:

55 m3

V případě přívalového deště za provozu linky je retenční schopnost ještě zvýšená, jelikož další odběr pro technologii (12,5 m3/hod) zvyšuje retenci o tuto hodnotu. Z výše uvedené bilance vyplývá, že schopnost navržené retence převyšuje úhrn stoleté srážky s trváním 30 minut. Výsledek odráží fakt, že intenzita srážek zásadně klesá v závislosti na délce trvání přívalového deště (30-200 min). V případě havarijního stavu lze využít technologické vybavení linky na přečerpávání do lagun s výkonem 200 m3/hod. Pro přívalový déšť je nejspodnější laguna opatřena bezpečnostní retencí o objemu cca 430 m3 (zvýšení hladiny o 0,3 m). Tento objem je dostačující pro přívalový déšť v délce trvání cca 15 min. V případě dlouhotrvajících dešťů bude hladina nejspodnější sedimentační laguny plynule snižována do procesu technologie (zmenšená spotřeba přívodní vody). 3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Surovinové zdroje Za surovinu je obecně považována dosud nezpracovaná surová hmota, která se nachází v původním přírodním stavu i tvaru a která jako hmotná látka vstupuje do některého výrobního technologického procesu. V případě předmětného záměru bude zpracovávána surovina ze surovinového zdroje, kterým je ložisko lithiové rudy Cínovec-odkaliště, č. ložiska: B 3268300, osvědčení MŽP o výhradním ložisku č.j. 960/660/13 40663/ENV/13, poř. č. 286-O ze dne 19. 6. 2013, viz Charakteristika zpracovávané suroviny výše v textu Oznámení. V rámci záměru bude zpracována veškerá surovina získaná z ložiska Cínovec-odkaliště a využitím veškerých jeho vytěžitelných zásob dojde k neobnovitelnému vyčerpání tohoto surovinového zdroje. Elektrická energie Elektrická energie bude využívána pro provoz technologické linky a objektů zázemí lomu. Energetická bilance vychází z prověřovací studie Aquatest. Celkový požadavek na přípojku vychází z předpokládaného odběru 450 kWh. Přípojka el. energie bude zajištěna provozovatelem areálu, který smluvně zajišťuje příkon k napojovacímu bodu a zároveň je distributorem el. energie pro daný areál. Smluvní zajištění přípojky je požadováno 500 kVA. G E T s.r.o.

Strana 32 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Napojení na připojovací bod NN bude provedeno přípojkou o délce 100 m. Elektrická přípojka a umístění měřícího zařízení odběrného místa bude v souladu s platnými ČSN a s „Podmínkami provozování distribuční soustavy“ a s „Podmínkami distribuce elektřiny“. Pro zajištění odpovídajících podmínek pracovníků bude nutné zajistit vyhřívání pracovních prostor, zejména technologické haly a objektů zázemí. Hlavním topným zdrojem bude tepelné čerpadlo vzduch-voda. Otápění dotčených prostor bude řešeno teplovzdušně – pomocí teplovodních sahar. Tepelné čerpadlo bude pracovat s nízkopotenciální energií. Předpokládá se výhradní nasměrování sahar na provozní prvky haly, stroje samy o sobě vykazují tepelný zisk cca 11 kW (převzato z údajů výrobce). Po odečtení ztrát činí roční potřeba tepla pro vytápění cca 21 MW a roční potřeba tepla pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) cca 3,7 MW. Při odečtu uvažovaného topného faktoru cca 3,2 pro tepelné čerpadlo bude roční potřeba el. energie cca 10,2 MWe (uvažováno vytápění haly tepelným čerpadlem, vytápění buněk zázemí přímotopy – převzaté údaje výrobce). Plyn V rámci záměru není uvažováno s využitím zemního plynu. Mechanizace V rámci areálu úpravny bude trvale v provozu následující mechanizace: • 2x čelní kolový nakladač (např. typ Liebherr L 542), pohon vznětový motor (diesel) – využití při nakládce a manipulaci se surovinou a s materiály. • 1x nákladní automobil se sklápěcí korbou (např. TATRA 815), pohon vznětový motor (diesel) – využití při přepravě větších objemů suroviny v rámci areálu. Pohonné hmoty, mazadla Nákladní automobily expedice budou přijíždět po účelové komunikaci do areálu, odkud po vyložení a příp. naložení budou opět odjíždět na veřejné komunikaci. Tyto automobily budou tankovat podél přepravních tras. Spotřeba pohonných hmot (PHM) pro tuto dopravu po celé její expediční trase z Cínovce byla započítána do provozu záměru DP Cínovec I a činila cca 86 tis. l za rok. U předkládaného záměru se proto tato spotřeba již nezohledňuje. Pro manipulaci s navezenou surovinou v rámci areálu bude využívána mechanizace vybavená spalovacími motory. V plném provozu budou dva čelní kolové nakladače (např. typ Liebherr L 542, apod.), které budou navážet surovinu do úpravny a odvážet pískovou část produkce mezi deponiemi. Na větší objemy hmot bude určen nákladní automobil se sklápěcí korbou (např. typ Tatra 815, apod.), který bude využíván přibližně polovinu pracovní doby. Tato mechanizace bude pohonné hmoty (PHM) doplňovat z mobilní typové dvouplášťové nádrže, umístěné na určeném místě v objektu technologické haly. Tato bude průběžně doplňována smluvním dodavatelem. V případě potřeby bude možné využít blízkých čerpacích stanic, které se nachází na okrajové části Teplic. Níže uvedený odhad spotřeby PHM vychází z předpokládaného maximálního nasazení uvedených strojů v rámci areálu. Tabulka č. 3: Předpokládaná spotřeba PHM z manipulace se surovinou

Mechanizace Čelní kolový nakladač Nákladní automobil Celkem

Počet kusů

Směna [MTH]

Spotřeba za MTH [l]

2 1 -

8 4 -

15 10 -

Max. spotřeba za den [l] (2 směny) 480 80 560

Max. počet dnů provozu 250 250 -

Max. spotřeba za rok [l] 120 000 20 000 140 000

Zdroj: GET s.r.o. (2014)

G E T s.r.o.

Strana 33 z 135

ČÁST B

OZNÁMENÍ Separační linka pískové suroviny – dočasná doč stavba

ÚDAJE O ZÁMĚRU

V rámci záměru ru budou skladovány pouze malé objemy provozních zásob PHM (do 1 m3) a mazadel. Výměny olejů budou zajištěny ve specializovaných ch servisech mimo provoz záměru. Spotřebu olejů lze odhadnout na cca 100 l ročně a v případě mazadel okolo 10 kg ročně. Pro případ ípad úniku závadných látek bude na určených místech skladován univerzální sorbent (např.. Vapex, Fibroil). Fibroil) Se znečištěným sorpčním materiálem bude nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Dále budou spotřebovávány pneumatiky, vysokotlaké hadice k hydraulice apod. Potřebné řebné materiály nebudou skladovány v ploše záměru ěru, pro servis budou využívány služby smluvněě sjednaných dodávek jiných organizací. 4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Vnitroareálová dopravní opravní infrastruktura Obrázek č. 7: Schéma řešení vnitroareálové dopravy

Nová vnitroareálová komunikace – areál úpravny (záměr)

ZÁMĚR Vjezd do areálu úpravny (záměru)

Vjezd do průmyslového ůmyslového areálu Dukla Stávající vnitroareálová komunikace celého areálu Dukla

Zdroj: Nahlížení do KN, G E T s.r.o. (www.cuzk.cz, (www. 2014)

Vnitroareálová doprava bude probíhat v rámci dotčených dot ených ploch průmyslového prů areálu Dukla a samostatně v rámci areálu úpravny – tzn. v ploše záměru ěru. Stávající úsek vnitroareálové eálové komunikace mezi hlavní bránou do průmyslového myslového areálu Dukla s vrátnicí a mezi vjezdem do areálu úpravny o délce cca 350 m, nebude vyžadovat žádné změny. zm V rámci vymezené zájmové plochy areálu úpravny je navržena nová vnitroareálová nitroareálová komunikace, komunikace která využívá z velké části ásti stávající komunikace nebo zpevněné zpevn plochy.. Její trasování prakticky tyto plochy kopíruje a rozšiřuje, řuje, a to v rozsahu předpokládaných edpokládaných obrátek a pojezdů pojezd vozidel a mechanizace v rámci areálu. areálu Návrh předpokládá převážně jednosměrnou jednosmě komunikaci s několika průplety plety o celkové délce cca 400 m a s připojením na stávající sjezd z pozemku 671/45. Komunikace bude provedena úpravou či vyfrézováním stávajících zpevněných zpevn ploch, rozšířením zářezu v terénu se zhutněním zhutn ním podloží a položením nového povrchu z asfaltu nebo asfaltobetonu. Doprava v klidu Řešení dopravy v klidu (ve smyslu parkovacích ploch a stání) vychází z požadavků normy ČSN 736110. V rámci stávajících zpevněných zpevn ploch před ed vlastním areálem úpravny je G E T s.r.o.

Strana 34 z 135



navrženo vymezení parkovacích stání pomocí vodorovného značení. Návrh počítá s vymezením 9 stání a jednoho bezbariérového pro případ návštěvy provozu. Parkování trvale nasazené mechanizace je řešeno v rámci přístřešku technologické haly. Případné dočasné odstavné plochy pro vozidla expedice lze řešit dle potřeby v rámci plochy záměru i celého průmyslového areálu. Veřejná dopravní infrastruktura Stávající vnitroareálová komunikace průmyslového areálu Dukla je napojena na místní komunikaci, která probíhá osadou Dukla. Napojení na další části veřejné dopravní infrastruktury je předmětem návrhu variantního řešení záměru. S ohledem na směrování hlavní části skladby související dopravy, kterou je expediční přeprava suroviny z DP Cínovec I, připadají v úvahu následující trasy, které jsou předkládány v podobě dílčí SWOT analýzy. Varianta dopravy A Obrázek č. 8: Trasa varianty dopravy A

Zdroj: Obecná mapa – Plánování a měření trasy (www.mapy.cz, 2014)

V rámci trasy dopravy A je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu Dukla, odkud po silnici č. III/25338 k lokalitě Kamenný pahorek. Zde se napojí na silnici č. III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická), kde se odpojí na silnici č. III/25320 (ul. 8. května) a pokračuje k obci Mstišov. Odtud pak buď po silnici č. 01318 (ul. Školní) na silnici I/27 do města Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Nebo po silnici č. III/01319 (ul. Mírová) a č. III/00822 (Na výsluní) do města Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy: 15 nebo 16 km, celkový čas: 00:19 nebo 00:20 h

G E T s.r.o.

Strana 35 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 4: SWOT analýza trasy A

Varianta dopravy A Silné stránky • Nejkratší a nejrychlejší trasa dle plánovače • Minimalizace průjezdu přes Újezdeček

Příležitosti: • Nejsou známy

Slabé stránky • Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan, Mstišova a Dubí • Průjezd po klidných úsecích v blízkosti loveckého zámečku Dvojhradí nebo náměstí Svobody v Mstišově • Cca 6 km trasy po silnicích III. třídy Hrozby: • Hygienické limity pro nejbližší chráněné

prostory • Zájmy průjezdných obcí a měst Zdroj: G E T s.r.o. (2014)

Varianta dopravy B Obrázek č. 9: Trasa varianty dopravy B


V rámci trasy dopravy B je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu Dukla, odkud po silnici č. III/25338 k lokalitě Kamenný pahorek. Zde se napojí na silnici č. III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická, Hornická, Nechybova) až do obce Střelná (ul. Zátiší a Stará Střelná), kde se napojí na silnici č. I/27 a pokračuje k městu Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy: 16 km, celkový čas: 00:19 h

G E T s.r.o.

Strana 36 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 5: SWOT analýza trasy B

Varianta dopravy B Silné stránky • Nejkratší a nejrychlejší trasa dle plánovače • Až o 2 km kratší průjezd po silnicích III. třídy oproti variantě A • Minimalizace průjezdu přes Újezdeček Příležitosti: • Nejsou známy

Slabé stránky • Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan, Střelné a Dubí • Průjezd po klidném úseku Mírového náměstí v Košťanech • Cca 4 km trasy po silnicích III. třídy Hrozby: • Hygienické limity pro nejbližší chráněné

prostory • Zájmy průjezdných obcí a měst Zdroj: G E T s.r.o. (2014)

Varianta dopravy C Obrázek č. 10: Trasa varianty dopravy C


V rámci trasy dopravy C je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu Dukla, odkud pokračuje po silnici č. III/25338 přes obec Újezdeček (ul. Košťanská, Řetenická, Tolstého a Sklářská), kde se napojí na silnici č. II/254 do města Teplice (ul. Duchovská, Libušina a Hřbitovní), kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k městu Dubí a k Cínovci. Délka trasy: 17 km, celkový čas: 00:20 h

G E T s.r.o.

Strana 37 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 6: SWOT analýza trasy C

Varianta dopravy C Silné stránky • Výrazně kratší průjezd po silnicích III. třídy oproti variantám A a B • Minimalizace průjezdu přes Košťany

Příležitosti: • Využití řady čerpacích stanic PHM po

Slabé stránky • Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Újezdečku, Teplic a Dubí • Průjezd po klidném úseku náměstí Boženy Němcové v Újezdečku • Cca 2,5 km trasy po silnicích III. třídy Hrozby: • Hygienické limity pro nejbližší chráněné

trase

prostory • Zájmy průjezdných obcí a měst

Zdroj: G E T s.r.o. (2014)

Varianta dopravy D Obrázek č. 11: Trasa varianty dopravy D


V rámci trasy dopravy D je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu Dukla, odkud po silnici č. III/25338 k lokalitě Kamenný pahorek. Zde se napojí na silnici č. III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická, Hornická, Nechybova) až do obce Střelná (ul. Zátiší a Stará Střelná), kde se napojí na silnici č. I/27 a pokračuje k městu Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy: 18 km, celkový čas: 00:22 h

G E T s.r.o.

Strana 38 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 7: SWOT analýza trasy D

Varianta dopravy D Silné stránky • Nejkratší úsek trasy po silnicích III. třídy oproti všem ostatním variantám • Minimalizace průjezdu přes Košťany (mimo Kamenný pahorek) a Újezdeček • Průjezd mimo klidné úseky náměstí, zámečků, apod. Příležitosti: • Využití řady čerpacích stanic PHM po

trase

Slabé stránky • Nejdelší a nejpomalejší trasa dle plánovače • Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan (Kamenný pahorek), Teplic a Dubí

Hrozby: • Hygienické limity pro nejbližší chráněné

prostory • Zájmy průjezdných obcí a měst


Všechny výše uvedené varianty dopravy jsou zatím uvažovány pro další hodnocení vlivů na životní prostředí. V případě doporučení jedné nebo více vhodných variant, příp. při zjištění zásadních důvodů pro odmítnutí některých z nich v rámci zjišťovacího řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., budou vybrané varianty podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny v rámci dalšího posuzování dle cit. zákona. Veškerá expediční doprava bude zajištěna ze strany externích dodavatelů. Výsledné varianty dopravy, které vzejdou z tohoto posouzení, budou uvedeny v podmínkách hodnocení a budou závazně vyžadovány v rámci podmínek smluvních vztahů s vybranými dopravci. Intenzity související dopravy Nákladní doprava Záměrem generovaná intenzita dopravy vychází z kapacity dopravy v DP Cínovec I a z provozních podmínek a nároků úpravny. Zahrnuje proto i expedici lithiového a pískového produktu a sedimentů, včetně předpokládané individuální odběratelské základny. Lithiový produkt bude expedován hlavním obchodním partnerům k dalšímu zpracování. S ohledem na charakter produktu je zřejmé, že zpracovatelé lithiového koncentrátu mohou být pouze z řad významných zástupců chemického průmyslu. Z celé ČR připadá v úvahu pouze několik potenciálních zpracovatelů, z nichž některé jsou zastoupeny přímo v regionu. Nelze však vyloučit ani zahraniční odběratele. V takovém případě by produkt nebyl expedován přímo, ale byl by expedován k nejbližším přepravním uzlům (železnice, přístavy, překladiště) a dále přepravován prostřednictvím běžné distribuční sítě pro nákladní dopravu. Velkoobjemový export pískové části produkce je z velké části (75%) uvažován v rámci zpětných jízd nákladních automobilů. Odběratelská základna hlavních smluvních dodavatelů (výrobců stavebních hmot a výrobků) je předpokládána v blízkosti okolních velkých sídelních celků. Z nich nejbližší jsou Teplice, Ústní nad Labem a další. Tyto celky jsou přístupné z hlavní dopravní tepny I/8 a na ni napojených silnic I. třídy. Potenciální vzdálenější odběratele (např. v okolí celků Litoměřice, Mělník, Česká Lípa, Louny, Chomutov, ad.) lze zásobovat prostřednictvím nákladní vlakové dopravy. K tomuto využitelná nákladní vlaková nádraží jsou v blízkém okolí záměru. Jedná se např. o nákladní vlakové nádraží Řetenice (ležící na trase dopravy C, cca 2 km od záměru), nebo vlaková stanice Oldřichov u Duchcova (ležící na trase dopravy D, cca 1,5 km od záměru). Distribuce dalším vzdálenějším odběratelům se již s ohledem na přepravní náklady nevyplatí. Z blízkého okolí záměru lze předpokládat individuální maloobjemové odběratele (nevýrobce), kteří mohou pískovou část produkce využívat v rámci běžných stavebních úprav a prací (stavební směsi, podsypy pod zámkovou dlažbu, apod.). Zajímavým by mohl být i odbyt této části produkce jako jemný plážový písek, G E T s.r.o.

Strana 39 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

ať již v rámci vodních ploch, nebo např. beachvolejbalových hřišť. Odvoz sedimentů je takřka celý uvažován v rámci zpětných jízd, a to jak v případě využití k rekultivačním účelům, tak v případě předání oprávněným osobám k odstranění jako odpad. Individuální odběr sedimentů je sice reálný, ale spíše v minimálním objemu, v rámci výpočtů je proto zanedbán. Přímo v průmyslovém areálu Dukla se nachází zařízení pro nakládání s odpady, resp. osoba oprávněná osoba dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. V rámci úvah lze uvažovat o předání sedimentů jakožto odpadu této osobě k odstranění či dalšímu využití. Toto řešení by část dopravy související s předkládaným záměrem separovalo, protože stávající zařízení má schválený provoz včetně dopravy. Tabulka č. 8: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru

Zdroj nákladní dopravy Návoz suroviny z DP Cínovec I Expedice slídového (lithiového) koncentrátu Pískový produkt Sedimenty a organika

Max. kapacita (t/rok) 150000

Počet NA za prac. rok 8824

Počet prac. dnů v roce 215

Max. Max. počet jízd počet NA (tam a zpět) za den NA za den 41 82

18600

1094

250

4

9

111 900 19 500

6582 1147

250 250

26 5

53 9

Součet všech denních jízd: Odečet denních jízd při využití 75% zpětných jízd k odvozu produktů a sedimentů: Výsledný počet jízd NA za den: 91

153 - 62


Pozn.: Výpočty počítají s desetinnými místy a výsledné hodnoty jsou zaokrouhlovány (MS Office Excel). Maximální kapacita 150 tis. t za rok vychází ze záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013). Dle uvedeného záměru činí předpokládaná maximální denní kapacita těžby cca 700 tun, předpokládaná maximální roční kapacita těžby cca 130 - 150 tis. tun, a to při uvažování 215 pracovních dnů. V rámci výpočtů a modelů hodnocení provozu DP Cínovec I byla kapacita 150 tis. t/rok uvažována jakožto maximální varianta. Na stejnou kapacitu je proto navržena i vlastní technologie a provoz záměru, avšak při uvažování 250 pracovních dnů v roce. Návrh proto představuje maximální návrhovou kapacitu úpravny (nároky na zdroje, plochu, umístění, ad.). Surovina z výhradního ložiska Cínovec-odkaliště je naprosto specifická svým obsahem, složením i charakterem. Mimo DP Cínovec I se v dostupném okolí záměru žádný jiný zdroj takovéto suroviny nevyskytuje. Podmínky průjezdu NA přes obce a města předpokládá zejména ochranu před úlety a prašností ze suroviny (např. zaplachtováním, kropením, apod.), očistou kol, apod. Rychlost dopravy vyplývá z příslušných předpisů a z reálných možností provozu. Příznivější podmínky provozu přes město Dubí představuje nově realizovaný kruhový objezd, který byl dokončen na podzim 2013. Osobní doprava Doprava osobními automobily (OA) je uvažována ze strany zaměstnanců a pracovníků záměru a příp. potenciálních zákazníků.

G E T s.r.o.

Strana 40 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 9: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru

Max. počet OA za den

Zdroj osobní dopravy Zaměstnanci a pracovníci záměru Potenciální zákazníci a návštěvníci

10 10

Max. počet jízd (tam a zpět) OA za den 20 20

Počet prac. dnů v roce 250 250

Počet OA za prac. rok 5000 5000

Výsledný počet jízd OA za den: 40 Zdroj: GET s.r.o. (2014)

5. LIDSKÉ ZDROJE Počet pracovních sil, směnnost Pracovní rok je uvažován jako 250 pracovních dnů. Záměr bude v provozu pouze v běžné pracovní dny, tj. mimo státní svátky a víkendy a mimo noční provoz. Maximální denní provoz záměru je uvažován jakou dvousměnný, s pracovní dobou 6.00 - 22.00 hod. Maximální počet pracovníků v jedné směně 8, počet stálých pracovních míst cca 8, ostatní nárazově (brigádníci, příp. pracovníci na dohodu či VPP). Nasazení maximálních pracovních kapacit by mělo být pouze výjimečné v období hlavní stavební sezóny (zvýšená poptávka po pískové části produkce). V běžném provozu je předpokládán spíše ustálený jednosměnný pracovní režim. Pozn.: S ohledem na specifické klimatické podmínky na Cínovci byl odhad maximálního možného časového fondu pro těžbu stanoven na 215 dní, a to v případě výjimečně teplé zimy, jako např. v letošním roce. Provoz a expedice z DP Cínovec I bude probíhat od 9 do 17 hod, z důvodu doporučení „naturového hodnocení“ záměru (Bejček, 2013). Provoz úpravny však může být s ohledem na příznivější klimatické podmínky lokality standardní, tzn. 250 dní. Z výše uvedeného je zřejmé, že předkládaný záměr je hodnocen v širších provozních parametrech. Částečně to vyplývá ze skutečnosti, že v areálu úpravny bude navážená surovina deponována do několikadenní zásoby, aby byl zajištěn plynulý provoz technologické linky. Bude zavážena např. v době technologických odstávek linky. Provoz linky však není tak výrazně časově omezen jako v případě těžby a např. v sezónních výkyvech (poptávce po pískové surovině) může být až dvousměnný. Z hlediska provozu je proto úpravna zcela samostatným záměrem a musí být hodnocena z hlediska maximální možné navrhované provozní kapacity, nezávisle na záměru DP Cínovec I. Posuzovaná kapacita tak představuje nejhorší reálnou variantu zpracování suroviny z hlediska příslušných výpočtů a modelů tohoto hodnocení. Jiná infrastruktura V rámci záměru se zřízení jiné než výše uvedené infrastruktury neuvažuje.

III. Údaje o výstupech 1. OVZDUŠÍ Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Areál úpravny pro zpracování pískové suroviny bude pravděpodobně zařazen mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – Zpracování nerostných surovin, Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů, kód 5.12. (Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních G E T s.r.o.

Strana 41 z 135



hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den), příp. kód 5.13. (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den. Na tyto zdroje je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 zákona a je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2. Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí záměru a vyčíslení imisního příspěvku bude zpracována rozptylová studie, která bude dopracována v dalším stupni hodnocení a která bude vycházet mimo jiné z preference dopravních variant. V následujících odstavcích jsou uvedeny pouze základní informace, využitelné při zpracování studie. Další podkladové informace nabízí rovněž rozptylová studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovecodkaliště“ (Kočová, 2013). Výběr znečišťujících látek V rámci navrhované technologie bude surovina zpracovávána pouze v mokrém stavu, procesy spojené s její úpravou proto nejsou zdrojem prašnosti. V důsledku provozu areálu budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky, resp. emise prachu z manipulace se surovinou a produkty, dále pak škodliviny vznikající spalováním pohonných hmot v používaných mechanismech a nákladních vozidlech. Dalším zdrojem bude resuspendovaný prach, tj. vznos prachu z volných otevřených skládek a při pojezdu nákladních vozidel a mechanismů. Sledovanými škodlivinami z nákladní automobilové dopravy a ze spalování nafty v mechanismech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné částice. V rozptylové studii budou hodnoceny následující znečišťující látky: benzo(a)pyren, příp. benzen, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5). Pro výpočet maximálních hodinových a denních příspěvků bude uvažován nejhorší možný stav, který představuje provoz technologie v maximální projektované kapacitě 150 tis. t suroviny za rok (250 dnů) a maximální kapacitu dopravy z DP Cínovec I, tj. 150 tis. t suroviny za rok (215 dní). Charakteristika emisních zdrojů Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, rozlišuje zdroje znečišťování ovzduší na zdroje stacionární a mobilní. Metodika SYMOS´97, používaná v rámci rozptylových studií dělí zdroje na bodové, plošné a liniové. Bodové zdroje emisí nejsou souvislosti s provozem záměru uvažovány. Liniové zdroje emisí budou používané vnitroareálové komunikace, komunikace pro přepravu suroviny z Cínovce do úpravny a zpět (trasa A až D) a komunikace pro transport expedovaných produktů úpravny. Plošnými zdroji emisí jako plošný zdroj emisí lze uvažovat plochy deponie suroviny a plochy, na kterých bude s touto surovinou manipulováno (vykládka, převoz a překládka). Plošným zdrojem emisí budou rovněž plochy pro skladování a nakládku pískové části produkce v rámci expedice. Plošnými zdroji prašnosti jsou také odkryté plochy vlivem větru. V rámci plošných zdrojů budou uvažovány také emise ze spalování nafty v motorech obslužné mechanizace a nákladních vozidel. V rámci následujících odstavců jsou uvedeny základní předpokládané emise těchto zdrojů. V rámci rozptylové studie budou tyto dále rozpracovány a zpřesněny.

G E T s.r.o.

Strana 42 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Emisní parametry plošných zdrojů Předpokládané emise z volnoběhu nákladních automobilů při vykládce a nakládce Počet nákladních vozidel dopravujících surovinu z DP Cínovec I činí 41 NA/den (8 hodin za den, 250 dní v roce) a při uvažovaném využití 75 % zpětných jízd činí počet nákladních vozidel pro ostatní expedici produktů a nevyužitých materiálů cca 16 NA/den (16 hodin za den, 250 dní v roce). Pro tyto vozidla je uvažováno s dobou volnoběhu 10 minut pro jedno vozidlo (1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h). Pro odhad emisí ze spalování nafty v motorech nákladních automobilů byly použity emisní faktory převzaté z programu MEFA 13. Tabulka č. 10: Předpokládané emise z volnoběhu NA při vykládce a nakládce

Látka BaP NOx PM10 PM2.5

Emisní faktor [g/km/vozidlo] 2,01587E-05 13,286 2,1862 1,794

[g/den] 1,15E-02 7 573 1 246 1 023

Emise [g/h] 1,44E-03 473 78 64

[kg/rok] 2,47E-03 1893 312 256


Předpokládané emise z provozu obslužné mechanizace Plošným zdrojem emisí bude spalování nafty v použitých obslužných mechanismech (2 čelní nakladače, nákladní automobil). Maximální roční spotřeba nafty byla vypočtena na cca 140 000 l/rok. Maximální denní spotřeba nafty je 560 l/den. Maximální hodinová spotřeba nafty je 45 l/h (všechny tři stroje v souběhu). Pro výpočet emisí ze spalování nafty v dieselových motorech byly použity emisní faktory převzaté z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook - 2009, vydané EEA (European Enviroment Agency) dne 19. 6. 2009. Předpokládané emise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 11: Předpokládané emise z provozu obslužných mechanismů

Škodlivina BaP NOx částice PM10 částice PM2.5

Emisní faktor [g/t spálené nafty] 0,03 32 792 2 086 2 086

Emise – obslužná mechanizace [kg/rok] [kg/den] [g/h] 0,00353 1,4112*10-5 0,00113 3856 15,4253568 1 240 245 0,9812544 78,8508 245 0,9812544 78,8508


Emisní parametry liniových zdrojů Liniové zdroje vyvolané záměrem představuje nákladní automobilová doprava zajišťující transport vytěžené suroviny a expedici produktů a zbytkových materiálů. Počet nákladních vozidel dopravujících surovinu z DP Cínovec I činí 41 NA/den (8 hodin za den, 250 dní v roce) a při uvažovaném využití 75 % zpětných jízd činí počet nákladních vozidel pro ostatní expedici produktů a nevyužitých materiálů cca 16 NA/den (16 hodin za den, 250 dní v roce). Vnitro areálová doprava bude probíhat pouze v rámci průmyslového areálu a dále se napojí na místní komunikaci přes osadu Dukla. Tímto směrem bude probíhat veškerá doprava záměru. Emisní faktory a předpokládané emise znečišťujících látek z liniových zdrojů lze převzít údaje z rozptylové studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Kočová, 2013). Pro odhad G E T s.r.o.

Strana 43 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

předpokládaných emisí ze souběhu dopravy z expedice suroviny i produktů lze použít parametry pro úsek č. 4 z této studie (tab. 8 a 9), které jsou užity pro horské převýšení, viz následující tabulka. Tabulka č. 12: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů

Úsek 4

BaP 2,016*10-7

Emisní faktor [g/s/km] NOx PM10 0,001498 0,015851

PM2.5 0,003957

BaP 0,0037

Emise [kg/rok/km] NOx PM10 PM2.5 27,83 294,45 75,31

Zdroj: Rozptylová studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště (Kočová, 2013) Tabulka č. 13: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů

Úsek 4

BaP 0,0174

Emise [g/den/km] NOx PM10 129,4 1 369,5

PM2.5 341,9

BaP 0,0022

Emise [g/h/km] NOx PM10 16,18 171,19

PM2.5 42,74

Zdroj: Rozptylová studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště (Kočová, 2013)

V rámci rozptylové studie budou ke stanovení množství TZL jednotlivých zdrojů a pro výpočet emisí ze spalování nafty v motorech mechanismů a nákladních automobilů použity příslušné emisní faktory, které se mohou případně mírně lišit od výše uvedeného. Množství prachu z odkrytých ploch a prachu zvířeného automobily bude stanoveno výpočtem na základě vhodné metodiky. K výpočtu průměrných ročních koncentrací bude využita větrná růžice charakteristická pro dané území a budou stanoveny četnosti výskytu směru větru. Při výpočtu imisních charakteristik bude vycházeno z meteorologické situace lokality a výpočet bude proveden podle nejvhodnější metodiky. Výpočty příspěvků imisních koncentrací (maximálních hodinových, denních a průměrných ročních) posuzovaných znečišťujících látek budou provedeny podle nejvhodnější metodiky, a to v husté síti referenčních bodů a ve zvolených výpočtových bodech mimo síť (nejbližší chráněné prostory). Výpočty budou provedeny za účelem prokázání plnění vyhlášených imisních limitů ze strany předmětného záměru. 2. VODY Odpadní vody typu městských odpadních vod Odpadní vody budou vznikat v sociálním zařízení v objektu sociálního zázemí. Obecní kanalizace je sice vyvedena na hranici pozemku, vzhledem k minimální zátěži ale nebude budováno její tlakové prodloužení (spád terénu je v protisměru), ale bude osazena typová izolovaná (bezodtoková) žumpa. Produkce splaškových vod: 70,4 m3/rok Při velikosti navrhované žumpy 13,0 m3 vychází četnost vyvážení cca 1x za 2 měsíce. Technologické odpadní vody Vodní hospodářství navržené technologie je bilančně ztrátové a provozem záměru nebudou vznikat žádné odpadní technologické vody. Přirozené ztráty technologické vody odparem a odvodněním v produktech budou naopak průběžně dotovány z vodovodní přípojky.

G E T s.r.o.

Strana 44 z 135



3. ODPADY Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění. Na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládané v odvalech, výsypkách a odkalištích se nevztahuje zákon o odpadech (§ 2, odst. 1 písm. b zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění). Dle zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění, se těžebním odpadem rozumí odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů. Tento zákon se nevztahuje na hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo skladování nerostů, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny pro zajištění nebo likvidaci důlních děl. V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu. S veškerými odpady vzniklými v souvislosti s předmětným záměrem bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a příslušnými vyhláškami, příp. dalšími souvisejícími předpisy, v platném znění. Jednotlivé druhy odpadů budou tříděny, bude prováděna jejich průběžná bilance a evidence dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění. Shromažďovací místa a prostředky budou označeny v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., v platném znění. Směsný komunální odpad bude skladován v běžných sběrných nádobách (popelnicích). S nebezpečnými odpady bude nakládáno také v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Veškeré odpady budou ukládány na vyhrazené ploše, určené a označené dle Provozního řádu a budou předávány pouze oprávněným osobám (partnerům) ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., k odstranění nebo k dalšímu využití. Odpady z výstavby záměru Na základě podmínek smluvního vztahu o pronájmu dotčených pozemků, bude zájmové území předáno k realizaci záměru ve zcela vyklizené a připravené podobě. Veškeré stávající odpady či jiné předměty a materiály budou z plochy záměru odstraněny ze strany pronajímatele. Nakládání s těmito předměty a materiály proto není předmětem tohoto Oznámení. V rámci výstavby záměru budou vznikat běžné odpady související s výstavbou nové technologické haly, skladů a dalších objektů záměru. Výkopová zemina z podzemních konstrukcí bude využita pro další objekty a konstrukce na povrchu terénu a po ukončení provozu bude navrácena zpět. Její odvoz mimo areál ani odstranění nebudou třeba. Stavební odpady mohou vznikat také v souvislosti se stavebními úpravami stávajících zpevněných ploch, resp. při jejich rozšiřování a odstraňování z plochy nových objektů. Tyto materiály budou využity přímo na místě v rámci realizace zpevněných ploch předmětného záměru, v souladu s metodickým návodem odboru odpadů MŽP z roku 2008 pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadu a pro nakládání s nimi, cit.: „Prioritně je doporučeno zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné – např. nejsou znečištěny škodlivinami. Tento postup je vyloučen u použitých stavebních výrobků obsahujících azbest. Při odstraňování stavby nebo jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby je nutné postupně G E T s.r.o.

Strana 45 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

odstraňovat vymezené části stavby a ty části stavby, které je v rámci základního materiálu stavby možno považovat za příměsi komplikující recyklaci stavební suti a u nichž je to technologicky a ekonomicky možné (např. výplně otvorů, kovové a dřevěné střešní konstrukce, podlahové krytiny a konstrukce z kovu, plastu nebo dřeva, klempířské doplňky, rozvody médií, technologické zázemí staveb – rozvaděče, transformátory, výměníky, vzduchotechnická zařízení, výtahy apod.). S těmito věcmi je nutné nakládat samostatně jako se specifickými druhy stavebních odpadů. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky) – nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 3 zákona o odpadech. V takovém případě nejsou podřízeny zákonu o odpadech a jejich užívání je řízeno zvláštními právními předpisy. Odpady vznikající ze základních minerálních stavebních materiálů (např. betonové a železobetonové konstrukce, tvárnice, cihly) je doporučeno, v případě, že je není možné využít jako celek k jejich původnímu účelu (cihly, železobetonové nosníky apod.), využívat nebo odstraňovat až po jejich úpravě (drcení, třídění) v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách). Pokud u dřevěných částí staveb není možné jejich materiálové využití (např. opětovné využití trámů, dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické využití (např. v podobě paliva) v souladu se zákonem o odpadech a zákonem o ochraně ovzduší nebo odstranění spálením v příslušném zařízení k odstraňování odpadů. Palivem se nemohou stát dřevěné prvky stavby, které jsou povrchově upraveny nátěrem (např. rámy oken) nebo upraveny chemickými přípravky (např. železniční pražce, krovy). Odstraňování odpadu organického původu ukládáním na skládky je právní úpravou významně omezeno“. Tabulka č. 14: Předpokládané odpady z výstavby záměru

Skupina/kód druhu odpadu 08 08 01 08 02 08 02 08 04 13 13 01 13 02 13 05 15 15 01 15 02 17 17 01 17 02 17 03 G E T s.r.o.

Název druhu odpadu Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a tiskařských barev Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnících výrobků) Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19) Odpadní hydraulické oleje Odpadní motorové, převodové a mazací oleje Odpady z odlučovačů oleje Odpadní obaly: Absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Beton, cihly, tašky a keramika Dřevo, sklo a plasty Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu

Kategorie odpadu O, N O O O, N O, N O, N O, N O, N O, N O, N O, N O, N Strana 46 z 135

ČÁST B


17 04 17 09 20 20 01 20 02 20 03

ÚDAJE O ZÁMĚRU

Kovy (včetně jejich slitin) Jiné stavební a demoliční odpady Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Ostatní komunální odpady

O, N O, N O O O

Zdroj: Příloha č. 1 vyhl. č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů (2014)

Odpady z provozu záměru Odpady, které budou vznikat při zpracovávání suroviny z ložiska Cínovec – odkaliště, lze dělit na odpady zjištěné před elektromagnetickou separací suroviny a po této separaci. Před vstupem do technologické linky musí být surovina předčištěna od nesourodých předmětů a materiálů, jako jsou zbytky kořenových systémů původních porostů či nahodilých předmětů a konstrukcí (plastové výdřevy a chráničky vrtaných sond, ocelová lana a skoby, geotextilie, aj.). Tyto odpady by měly být selektovány již při těžbě, nelze však vyloučit jejich výskyt i ve zpracovávané surovině a budou separovány i před vstupem do technologického procesu. Tyto materiály budou různého množství, druhu i charakteru. Využitelný a nezávadný organický materiál bude dočasně deponován v rámci vymezené části území. Postupně pak bude transportován zpět do těžebny k využití v rámci rekultivačních prací. S ostatním odpadem bude nakládáno v souladu s jejich zařazením. Obrázek č. 12: Příklady cizorodých materiálů v tělese odkaliště: geotextilie - vlevo, ocelové lano - vpravo


Při elektromagnetické separaci suroviny dojde k oddělení magnetické (lithiové) složky a u nemagnetické složky ještě k oddělení pevné pískové (křemičité) složky a rozplavené organické (jílové) složky. První dvě složky jsou cílovými produkty separace, třetí (jílová) složka bude postupně usazována v lagunách, jako odpadní část separace. Využití tohoto materiálu je zvažováno několika způsoby. Do magnetického procesu úpravy není třeba vnášet žádné chemické látky, v jílovém sedimentu však může docházet ke koncentrování přirozeně zastoupených chemických prvků. Z tohoto důvodu bude třeba provést kontrolní odběry a rozbory těchto sedimentů z hlediska koncentrací nebezpečných a znečišťujících látek. Pokud by byly zjištěny takové jejich koncentrace, které by tento materiál řadily mezi nebezpečný odpad, bude s tímto nakládáno v souladu s příslušnými předpisy. Odpad bude řádně označen a G E T s.r.o.

Strana 47 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

evidován a bude předán oprávněné osobě k odstranění. Dále je možné postupovat podobně, jako u vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokazuje, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám na povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb. V případě překračování limitů znečištění bude se sedimenty nakládáno jako s ostatním odpadem, tj. obdobným způsobem jako výše uvedeným. V případě prokázání nezávadnosti a vhodnosti materiálu pro rekultivační účely, bude jeho dílčí část odvezena zpět do těžebny v rámci zpátečních jízd NA. Zde budou využita v rámci těsnící stěny mokřadu nebo jejího rozšíření, příp. v rámci následné technické rekultivace území. Příp. pro ně bude nalezeno využití v některé bližší lokalitě záměru. Předpokládaný hmotnostní výnos odpadní části suroviny je cca 13 %. Maximální roční produkce odpadní části suroviny tak činí cca 19 500 t. Z celkového množství vytěžitelných, resp. zpracovatelných zásob suroviny z ložiska Cínovecdeponie činí tento podíl max. 88 354 t. Z toho je předpoklad cca 5-10 % ke znovuvyužití v rámci sanace a rekultivace DP Cínovec I, tj. max. 1 950 t/rok, celkově pak max. 8 835 t. Tabulka č. 15: Předpokládané odpady z provozu záměru

Skupina/kód druhu odpadu 01* 01 03* 01 04* 08 08 01 08 02 08 02 08 04 13 13 01 13 02 13 05 15 15 01 15 02

19 19 08* 19 13 20 20 01 G E T s.r.o.

Název druhu odpadu Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerostů Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a tiskařských barev Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnících výrobků) Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19) Odpadní hydraulické oleje Odpadní motorové, převodové a mazací oleje Odpady z odlučovačů oleje Odpadní obaly: Absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v

Kategorie odpadu O, N O, N O, N O O O, N O, N O, N O, N O, N O, N

O, N O, N O Strana 48 z 135

ČÁST B


20 02 20 03

ÚDAJE O ZÁMĚRU

podskupině 15 01) Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Ostatní komunální odpady

O O


Pozn. (*): Zda se bude jednat o odpad dle některého z uvedených zákonů nebo o materiál vhodný pro využití v místě jeho původu, bude záviset na posouzení příslušných orgánů a na výsledcích analýzy sedimentů. V souvislosti s provozem areálu bude produkováno menší množství komunálního odpadu z běžných potřeb pracovníků a z údržby areálu, včetně strojů a zařízení. Pro tyto odpady bude zřízeno místo s nádobami pro tříděný a komunální odpad, které budou odváženy dle smluvních podmínek s vybranou svozovou společností. Odpad s povinností zpětného odběru by vznikat neměl, s výjimkou např. baterií, žárovek, které budou průběžně odevzdávány do místa sběrů. Objemný odpad bude při ojedinělém výskytu odvezen do sběrného dvora. Odpady, které by mohly vznikat v případě havárií, představují zejména úniky paliv a mazadel z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích. Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž jsou z hlediska ovlivnění životního prostředí nejzávažnější odpady s obsahem ropných látek. Pokud by došlo k znečištění zeminy, bude tato okamžitě odtěžena a odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu, resp. předána oprávněné osobě. Postupy a opatření v případě havárií budou řešeny samostatně v Havarijním plánu. Odpady z ukončení záměru V rámci ukončení záměru budou vznikat podobné druhy odpadů jako při realizaci záměru. Bude se jednat zejména o odstraňované izolační a stavební materiály, které budou poškozené (dále nevyužitelné či neprodejné) při demontáži, příp. jiné mimo typových a rozebíratelných částí objektů. Tabulka č. 16: Předpokládané odpady z ukončení záměru

Skupina/kód druhu odpadu 15 15 01 15 02 17 17 01 17 02 17 03 17 04 17 09 19 19 13 20

G E T s.r.o.

Název druhu odpadu Odpadní obaly: Absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Beton, cihly, tašky a keramika Dřevo, sklo a plasty Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu Kovy (včetně jejich slitin) Jiné stavební a demoliční odpady Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru

Kategorie odpadu O, N O, N O, N O, N O, N O, N O, N O, N -

Strana 49 z 135

ČÁST B


20 01 20 02 20 03

ÚDAJE O ZÁMĚRU

Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Ostatní komunální odpady

O O O


4. OSTATNÍ Hluk Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění Pro vyhodnocení míry akustické zátěže v okolí záměru a vyčíslení jeho akustického příspěvku bude zpracována akustická studie, která bude dopracována v dalším stupni hodnocení a která bude vycházet mimo jiné z preference dopravních variant. V následujících odstavcích jsou uvedeny pouze základní informace, využitelné při zpracování studie. Zdroje hluku Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, bodové a plošné. Liniové (dopravní) zdroje hluku budou u hodnoceného záměru tvořeny vnitroareálovou a mimoareálovou automobilovou dopravou, která bude zajišťovat dovoz suroviny do úpravny a expedici produktů z úpravny. Bodové zdroje budou představovat jednotlivé strojní zařízení používané při úpravě (technologická linka včetně dopravníků, apod.) a provozu objektů (ventilace, čerpadla, apod.). Technologická linka bude umístěna v opláštěné budově (objekt technologické haly), jako skutečné zdroje hluku působící na venkovní prostor tedy lze uvažovat fasády těchto budov – plošné, vertikálně umístěné zdroje. Vlastní provoz úpravnické části bude osazen stroji a zařízením bez výrazných hlukových zatížení. Dopravníky a třídiče mají hlučnost 65 – 70 dB. Jedním z možných zdrojů hluku může být provoz čerpadel, předpokládaná hlučnost do 75 dB (může být zakryt zvukovou izolací). Hlavní strojní zařízení úpravy bude v technologické hale, kde ani při plném provozu nebude překročena hlučnost 85 dB. Dále lze jako bodové zdroje uvažovat mechanizaci používanou při manipulaci se surovinou a produkty (čelní nakladače, nákladní automobily). Tyto zdroje hluku se budou pohybovat v rámci zpevněných ploch areálu. Z technologického hlediska je záměr složen z těchto hlavních výrobních celků: •

dovoz vstupní suroviny a plnění podavače,

•

úpravu suroviny v technologické hale,

•

expedici z technologické haly a skladování pískových produktů na volné ploše,

•

expedici lithiového a pískového produktu z úpravny s odvozem sedimentů a organického materiálu.

Nejvýznamnější zdroje hluku při provozu záměru budou stroje, běžně používané např. pro zemní práce či práce s volně loženými materiály (čelní nakladače) a nákladní automobily. V rámci výstavby záměru bude při montážních pracích používán autojeřáb, příp. další podobná mechanizace, jejíž hlučnost bude stejná nebo nižší než hlučnost sestavy strojů pro běžný provoz. Předpokládané akustické výkony této mechanizace jsou uvedeny v následující tabulce.

G E T s.r.o.

Strana 50 z 135

ČÁST B


ÚDAJE O ZÁMĚRU

Tabulka č. 17: Zdroje hluku a jejich akustické výkony v rámci provozu areálu

Zdroj Čelní kolový nakladač Nákladní automobil

Užití nakládka, shrnování, rozhrnování a přeprava zemin a materiálu přeprava zemin a materiálu

Hladina akust. výkonu LwA [dB] 105,0 108,0


Podstatou posuzování hluku u předmětného záměru bude vytvoření akustického modelu, který odpovídá skutečné situaci a výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T v denní a v noční době. Úkolem akustické studie bude vyčíslení hlukových imisí v referenčních bodech a následné srovnání s platnými hygienickými limity. Podstatou posuzování hluku z dopravy i z průmyslové činnosti hodnoceného záměru bude výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T v denní době v referenčních bodech a případné vyčíslení změny hladiny hluku vyvolané realizací záměru. Posouzení bude provedeno samostatně pro hluk z dopravy a samostatně pro hluk z provozovny. Hlukové vlivy související s realizací záměru budou řešeny vzhledem k nejbližším chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným venkovním prostorům, dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Výpočty budou provedeny za účelem prokázání plnění nejvyšších přípustných hodnot hluku ze strany předmětného záměru. Vibrace Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění Dle výše cit. zákona se vibracemi rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. S realizací záměru nebudou spojeny vibrace významného rozsahu. Technologická linka nepředstavuje významný zdroj vibrací a veškeré provozní vibrace z pohyblivých mechanismů (pračky, třídiče, dopravníky, aj.) budou tlumeny běžnými technickými řešeními (silentbloky, apod.). Nebude tedy docházet k jejich přenosu do základové konstrukce a horninového prostředí. Mimo technologii bude zdrojem vibrací pouze provoz mechanizace a nákladní techniky. Tyto vibrace budou běžného charakteru. Záření Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění Záření lze dle základního dělení jsou např. tzv. ionizující (částicová a elektromagnetická záření s kratší vlnovou délkou než UV záření, jako např. alfa, beta, gama záření, neutronová záření, rentgenová a kosmická záření) a neionizující (elektromagnetická záření s vyšší vlnovou délkou, jako např. mikrovlny a vlny používané v radiokomunikacích, UV záření, viditelné světlo, IR neboli tepelné záření). Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, jsou neionizujícím zářením elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz. Záměr nepředstavuje významný zdroj ionizujícího či neionizujícího záření. V rámci záměru budou instalovány a používány pouze běžné zdroje záření (osvětlení, výduchy spalovacích motorů jako zdroje tepelného záření, apod.) a bude zpracovávána surovina s průměrným až lehce nadprůměrným obsahem radonu. Problematika radonu a veřejného zdraví je hodnocena samostatně v rámci příslušných kapitol Oznámení. G E T s.r.o.

Strana 51 z 135



Zápach a jiné výstupy Záměr nepředstavuje zdroj zápachu a jiných podobných výstupů mimo výše uvedené. 5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií V souvislosti s provozem mechanizace nelze s jistotou vyloučit riziko znečištění vody a půdy např. ropnými produkty (tj. úniky pohonných a mazacích hmot). Pro všechny používané nebezpečné látky v areálu úpravny musí být k dispozici bezpečnostní listy dle vyhlášky MPO č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu, v platném znění. Při nakládání s chemickými látkami a přípravky budou plněny veškeré povinnosti vyplývající ze zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů a souvisejících předpisů. Pro práce v areálu musí být vypracován Havarijní plán, obsahují postupy pro řešení havarijních stavů. S havarijním plánem musí být seznámeni všichni pracovníci stavby a v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v tomto havarijním plánu. V rámci zajištění bezpečného provozu úpravny byly vytipovány tyto provozní havárie a případné mimořádné události: •

Požár na pracovišti - může být zapříčiněn vznícením používané mechanizace a techniky, příp. skladovaných hořlavin. Pro zabezpečení likvidace požáru budou pracoviště vybavena hasicími přístroji a budou vyznačeny únikové cesty.

•

Únik ropných produktů - v případě úniku těchto látek je třeba zamezit průsaku ropných látek do okolní půdy a povrchových vod. Pro likvidaci úniku ropných látek musí být pracoviště vybaveno vhodnými sorbenty.

•

Dopravní nehoda - omezení vzniku dopravní nehody lze zajistit vhodným dopravním značením v rámci příjezdových a vnitroareálových komunikací.

•

Zranění osob v důsledku neoprávněného vstupu do areálu – u vstupu do areálu budou umístěny výstražné tabulky zákazu vstupu nepovolaných osob. Provoz vozidel bude upraven dopravním řádem.

Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny S realizací záměru nejsou spojeny trvalé významné terénní zásahy do krajiny. Část objektů (např. jímky a nádrže) bude zapuštěna pod úroveň terénu, přičemž vzniklý výkopek bude využit k nadzemním částím objektů. Po ukončení záměru budou tyto zeminy vráceny zpět a terén bude uveden do původní podoby. V rámci ochrany obyvatel blízkých obydlených území je uvažováno s využitím organických částí suroviny (zbytky stromových porostů a zemin s vegetací, apod.) k vytvoření ochranného zemního valu při JZ části území. Tento val by mohl přispět k minimalizaci případné hlukové a rozptylové zátěže v okolí záměru. Rovněž by odpadla potřeba průběžné expedice těchto hmot a s tím vyvolaná dopravní zátěž. Val by byl odstraněn ve fázi ukončení záměru, kdy by již nebyla navážena surovina. Reálnost tohoto opatření bude ještě ověřena na základě praktických zkušeností ze zpracování suroviny.

G E T s.r.o.

Strana 52 z 135

ČÁST C


ÚDAJE O STAVU ŽP V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. •

Biocentrum (BC) je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. (§ 1 písm. a) k zákonu č. 114/1992 Sb. jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

•

Biokoridor (BK) je definován prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. (§ 1 písm. b) k zákonu č. 114/1992 Sb. jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

•

Interakční prvek (IP) je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).

Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Regulativy územně plánovacích dokumentů zpravidla upravují podmínky pro umísťování staveb do ÚSES tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro zajištění jeho kontinuity a splněny minimální parametry jednotlivých prvků. Stavby procházející ÚSES by neměly vytvářet neprostupné bariéry.

G E T s.r.o.

Strana 53 z 135

ČÁST C



Obrázek č. 13: Lokalizace záměru a nadregionálních ÚSES dle ÚAP ORP Teplice 2012

Zdroj: ÚAP ORP Teplice 2012 – Výkres záměrů na provedení změn v území (www.teplice.cz, 2014)

Dle ÚAP ORP Teplice 2012 - Výkres záměrů na provedení změn v území, se nebližší nadregionální a regionální prvky ÚSES nachází více než 4,5 km od záměru. Jedná se např. o regionální biokoridory a biocentra severně od města Dubí či v okolí obcí Hrob, Duchcov, ad. Obrázek č. 14: Lokalizace záměru a ÚSES dle ÚP Újezdeček 2012

ZÁMĚR

Zdroj: ÚP Újezdeček 2012 – Hlavní výkres (www.ujezdecek.cz, 2014)

G E T s.r.o.

Strana 54 z 135

ČÁST C



Zájmová plocha není součástí souč systému ÚSES a žádný z těchto chto prvků prvk není v ploše záměru navržen ani výhledově. výhledově Dle Územního plánu obce Újezdeček 2012 - Hlavní výkres, se nejbližší lokální biocentrum nachází ve vzdálenosti cca 200 m SV od záměru. zám Jedná se o biocentrum označené jako ko BC 20, které je zakresleno v ploše vodní nádrže Liebig – důl ČSM (zatopená důlní jáma,, tzv. oprám). oprám) Ekosystém les, voda, přesahující řesahující z k.ú. Dubí Pozorka. Celková výměra ěra 3,1 ha. Dle ÚP města Košťan, an, jehož katastr se nachází Z od zájmového území, prochází nejbližší lokální biokoridor vee vzdálenosti cca 70 m Z od záměru. Jedná se o blíže nespecifikovaný (označen (ozna en pouze písmenem X) lokální lesní biokoridor podél Lesního potoka, který na území obce Újezdeček Újezde ek není vymezen jako prvek ÚSES. Dalším je pak biokoridor biokoridor LBK 20/T1 a T8, který prochází cca 500 m V od záměru, podél hranice k.ú. Újezdeček ček - Dubí Pozorka – Teplice. NATURA 2000 Zákon č.. 114/1992 Sb., o ochraně ochran přírody a krajiny, v platném znění. Natura 2000 je soustava chráněných chrán území, které na svém území a podle jednotných principů vytvářejí ejí všechny státy Evropské unie. Cílem soustavy je zabezpečit zabezpe ochranu těch druhů živočichů,, rostlin a typů přírodních stanovišť,, které jsou z evropského pohledu nejcennější, jší, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem m jen na určitou ur oblast (endemické). Vytvoření ření soustavy Natura 2000 ukládají směrnice sm rnice EU a tvoří tvo ji dohromady ptačíí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Směrnice Sm rnice jsou v naší legislativě legislativ implementovány v podoběě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody řírody a krajiny, v platném znění. Obrázek č. 15: Lokalizace záměru ěru dle mapy Úst Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP)

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody řírody ((www.nature.cz, 2014)

G E T s.r.o.

Strana 55 z 135

ČÁST C



Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) se v zájmovém území ani v jeho blízkém okolí nevyskytují prvky soustavy Natura 2000. Nejbližším takovým prvkem je EVL Východní Krušnohoří (CZ0424127), vzdálený cca 2,5 km S od záměru. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná (ZCHÚ); přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných území jsou: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Definice těchto prvků je následující. Velkoplošná zvláště chráněná území Národní parky (NP) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. Maloplošná zvláště chráněná území Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Přírodní rezervace (PR) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Národní přírodní památka (NPP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Přírodní památka (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval G E T s.r.o.

Strana 56 z 135

ČÁST C



svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) se v zájmovém území ani v jeho blízkém okolí nevyskytují ZCHÚ. Nejbližším velkoplošným zvláště chráněným územím je CHKO České středohoří, vzdálené více než 10 km JV od záměru. Nejbližším maloplošným zvláště chráněným územím je PP Háj u Oseka (Kód: 5754), vzdálené více než 4 km JZ od záměru. PŘÍRODNÍ PARKY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí výše uvedeného zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park (PřP) a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Předchůdci přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizované pro omezení negativních vlivů na rekreační využívání těchto oblastí. Již vyhlášené oblasti klidu byly podle § 90 uvedeného zákona automaticky prohlášeny za přírodní parky. Dle geoportálu INSPIRE se v zájmovém území ani v jeho blízkém okolí nevyskytují přírodní parky. Nejbližším takovým územím je PřP Východní Krušné hory, vzdálený více než 7 km SV od záměru. PAMÁTNÉ STROMY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) se v zájmovém území ani v jeho blízkém okolí žádné památné stromy nevyskytují. Nejbližší památné stromy se nachází cca 1,5 km S od záměru, jedná se o 2 památné lípy ve Mstišově (Kód: 105602). VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata.

G E T s.r.o.

Strana 57 z 135

ČÁST C



Dle ÚP obce Újezdeček 2012, nejsou na území obce registrovány významné krajinné prvky. Přímo v zájmovém území nejsou zastoupeny ani významné krajinné prvky tzv. ze zákona. Okrajové části zájmového území však leží v ochranném pásmu blízkého lesa. Lesní pozemky (PUPFL) se nachází za hranicí průmyslového areálu Dukla a obklopují zájmové území ze Z a S strany. Jako souvislý les představuje neregistrovaný VKP, stejně jako okolní vodní plochy po zatopených důlních jámách (Liebig – důl ČSM, ad.). ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU Významné geologické lokality Význam lokalit geologického dědictví je dán doložením geologického vývoje, přítomností dokladů o formách života a o podmínkách životního prostředí v minulosti, dokumentací tektonického a metamorfního vývoje, dynamiky vývoje zemského povrchu, výskytem minerálů, geomorfologií atd. V rámci projektu Významné geologické lokality ČR České geologické služby byl vytvořen komplexní systém evidence významných geologických lokalit (VGL). Databáze obsahuje záznamy o lokalitách chráněných, k ochraně navržených a řadu dalších vědecky hodnotných, esteticky nebo jinak zajímavých či unikátních lokalit rázu převážně geologického, mineralogického nebo paleontologického. Obrázek č. 16: Lokalizace záměru a VGL v jeho širším okolí Významné geologické lokality

Zdroj: Významné geologické lokality (www.geology.cz, 2014)

Dle MS ČGS nejsou v ploše záměru ani v jeho nejbližším okolí evidovány žádné významné geologické lokality. Nejbližší takovou lokalitou je bodová VGL s názvem Důl Barbora (ID lokality: 2042), vzdálená cca 2,3 km Z od záměru. Jedná se o zatopený povrchový důl Barbora v katastru Oldřichov. Dalším pak bodová VGL s názvem Jeníkov (ID lokality: 1392), vzdálená cca 2,5 km JZ od záměru. Jedná se o opuštěný lom v katastru Jeníkov. Území s archeologickými nálezy a významné archeologické lokality Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Za území s archeologickými nálezy se považuje území, na němž lze odůvodněně předpokládat výskyt archeologických nálezů, nebo na němž se již vyskytly archeologické G E T s.r.o.

Strana 58 z 135

ČÁST C



nálezy, popřípadě archeologická naleziště. Archeologické dědictví se vyskytuje takřka na území celé ČR, s výjimkou území v minulosti vytěžených na předčtvrtohorní podloží. Obrázek č. 17: Lokalizace záměru dle VGL a SAS ÚAN jeho širším okolí

Zdroj: Významné geologické lokality (www.geology.cz, 2014)

Aplikace Státní archeologický seznam (SAS) ČR v informačním systému Národního památkového ústavu (IS NPÚ) umožňuje vyhledávání a tisk základních údajů o území s archeologickými nálezy (UAN). Tabulka č. 18: Lokality SAS na území katastru Újezdeček

Poř. č. SAS

Název UAN

Kat. UAN

Reg. správce

Katastr

Okres

02-32-13/4

Intravilán obce Újezdeček (Kleinaujezd) a plužina

II

NPÚ - ústř. pr., centrum

Újezdeček

Teplice

Zdroj: SAS ČR (www.npu.cz, 2014)

Vysvětlivky: Pořadové číslo SAS - jedinečný identifikátor UAN, který je složen z čísla mapového listu ZM 1:10000 a č. UAN na příslušném mapovém listu; obě čísla jsou oddělena lomítkem (př. 34-21-15/1). Pořadové číslo SAS je přidělováno autorem identifikace UAN. Název UAN - název je přidělován autorem identifikace UAN. Kategorie UAN: I. - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. II. - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %. III. - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré ostatní/zbývající území státu kromě kategorie IV). UAN III není evidováno v SAS ČR. IV. - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá území, kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny nad předčtvrtohorním geologickým podložím).

G E T s.r.o.

Strana 59 z 135

ČÁST C



Regionální správce - organizace oprávněná k provádění archeologických výzkumů, která provádí údržbu, revizi a aktualizaci informací SAS ČR v daném území. Regionální správce využívá dat SAS ČR k ochraně a záchraně archeologických nálezů (nemovitých i movitých) a území s archeologickými nálezy a umožňuje poskytování dat ve stanoveném rozsahu a režimu zájemcům, zejména pracovníkům orgánů státní správy a stavebníkům. Katastr a Okres - příslušnost UAN k územním jednotkám.

Dle MS NPÚ se v katastru Újezdeček nachází 1 lokalita SAS. Jedná se o ÚAN II. kategorie s názvem Intravilán obce Újezdeček (Kleinaujezd) a plužina, vzdálenou cca 300 m JV od záměru. Na S hranici areálu navazuje rozsáhlé ÚAN IV. kategorie s názvem Barbora a okolní výsypky, která se rozkládá na katastrech Verneřice u Hrobu, Hrob, Hajniště u Duchcova, Oldřichov u Duchcova, Košťany, Mstišov, Dubí u Teplic a Dubí-Pozorka. IS NPÚ obsahuje databázi tzv. Významných archeologických lokalit (VAL). Účelem databáze je vybrat jednotlivá území s archeologickými nálezy evidované v SAS ČR, která patří mezi nejhodnotnější naleziště s vysokým stupněm dochování archeologických terénů a nemovitých i movitých archeologických nálezů. Dle MS NPÚ nejsou v katastru Újezdeček evidovány lokality VAL. Nejbližší takovou lokalitou je VAL s názvem hrad Osek (Riesenburg) v katastru Hrad Osek, vzdálená více než 8,5 km Z od záměru. Památkově chráněná území Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Památkově chráněným územím může být rezervace, zóna nebo ochranné pásmo kulturní, popř. národní kulturní památky, rezervace nebo zóny. Tato území jsou vyhlašována vyhláškami příslušných obcí nebo nařízením vlády. Lze zjistit např. na výpisu z katastru v kolonce způsob ochrany: „památkově chráněné území“. Žádný z dotčených pozemků záměru není evidován se způsobem ochrany památkově chráněné území. Dle MS NPÚ nejsou v rámci zájmového území ani v jeho blízkém ani širším okolí evidovány žádné památky Světového kulturního dědictví, Národní kulturní památky, Památky ve správě NPÚ ani Chráněná území a ochranná pásma. Nejbližší takovým územím je městská památková zóna (MPZ) Teplice, tvořená historickým jádrem města (Rejstříkové číslo: 2179), vzdálená více než 3 km JV od záměru. Kulturní památky Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za Národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Dle MS NPÚ Monumnet nejsou na území dotčeného sídelního útvaru Újezdeček evidovány žádné nemovité památky. Nejblíže takovou památkou je zámek (č. rejstříku

G E T s.r.o.

Strana 60 z 135

ČÁST C



ÚSKP : 43997/5-5281, IdReg: 156341) v Lidické ul. č. p. 60 v katastru Košťany, vzdálený cca 2 km SZ od záměru. Jedná se o lovecký zámeček Střelná, jednopatrovou budovu uprostřed čtvercového nádvoří. Pochází z 18. století a dříve patřil rodu Lobkowiczů. Na začátku 20. století byl zámeček obecním úřadem a část sloužila jako byty. Po II. světové válce zde bylo lesácké učiliště. Dnes je zámeček vrácen původním majitelům a působí zde soukromá firma. Památkou od r. 1958. Pohřebiště, pietní místa - objekty, válečné hroby Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění Dle výše uvedeného zákona je okolo veřejných pohřebišť zřizováno ochranné pásmo v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Hřbitov umístěný ve volné krajině může být také předmětem právní ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako tzv. Významný krajinný prvek (VKP). Pietní místo je pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol, který připomíná válečné události a oběti. Válečný hrobem se rozumí místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci (např. příslušník čs. armády, příslušník AČR, voják, který konal službu ve spojenecké armádě, příslušník stráže ochrany hranic) nebo v důsledku válečného zajetí (válečný zajatec), anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války (např. za účast byly popraveny); evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí; jiný objekt, který se za válečný hrob považuje v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Obrázek č. 18: Lokalizace záměru dle výběru map Válečné hroby a Hřbitovy a pohřebiště

Zdroj: Geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz, 2014)

Dle geoportálu INSPIRE se v rámci zájmového území a jeho nejbližším okolí se válečné hroby, hřbitov ani pohřebiště nevyskytují. Nejbližší hřbitovy se nachází ve vzdálenosti 2 a více km od záměru, jedná se např. o židovský hřbitov v Teplicích, hřbitov v Košťanech, ad.

G E T s.r.o.

Strana 61 z 135


ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽP V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Nejbližší válečný hrob, resp. pietní místo se nachází na náměstí B. Němcové v Újezdečku, cca 900 m JV od záměru. Sport a rekreace Jedná se o využití objektů a ploch k rekreačním účelům, resp. službám navazujícím na rekreační funkci, např. sportovišť, cyklotras, ad. Dle platné verze ÚP obce Újezdeček je v rohové části průmyslového areálu J od záměru zakreslena plocha plánované přestavby na plochu občanského vybavení – sportovní zařízení s označením P2. Jedná se o plochu zastavěného území po ukončené těžbě o výměře 3852,6 m2. V textovém odůvodnění ÚP je k této ploše uvedeno, cit. „Z hlediska občanské vybavenosti nabízí územní plán v části bývalého dobývacího prostoru plochu pro umístění nového sportovního zařízení včetně odpovídajícího zázemí (P2)“. Dle zjištění byla tato plocha zamýšlena jako hala pro beachvolejbal. K realizaci haly však nedošlo. Nejbližším stávajícím sportovištěm je plocha sportovního hřiště v Újezdečku, vzdálená cca 900 m JV od záměru. Nejbližší plochy rekreace - zahrádkářské osady (RZ) jsou vzdáleny cca 650 m JV od záměru. V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se nevyskytují cyklotrasy ani turistické trasy. Nejbližší cyklotrasa (cyklotrasa č. 3083 Oldřichov – Teplice) vede po části silnic III/25342 a III/25340, ve vzdálenosti více než 1 km J od záměru. Nejbližší turistická trasa (tmavě modrá v úseku mezi Dubí – Pozorka a Dubí - Dvojhradí) vede po části silnice III/01319, ve vzdálenosti více než 1 km J od záměru. Území hustě zalidněná Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (obyv./km²) a vyjadřuje podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Např. průměrná hustota zalidnění celé ČR se dlouhodobě pohybuje okolo 133 obyv./km2. Průměrná aktuální hustota zalidnění na území obci Újezdeček se pohybuje okolo 521 obyv./km2 (při údajích o výměře katastrálního území 177 ha k 1. 1. 2013 a počtu 922 obyvatel k 31. 12. 2012).

G E T s.r.o.

Strana 62 z 135

ČÁST C



Nejbližší objekty k bydlení v okolí záměru Obrázek č. 19: Lokalizace nejbližších objektů k bydlení v dotčeném okolí záměru

čp. 238

bez čp/če

bez čp/če

ZÁMĚR bez čp/če čp. 253

čp. 212,213 čp. čp. čp.220 bez 207-211 bez 250 čp. čp/če čp. čp/če bez čp. 202-205 214-218 čp/če 235 bez čp. čp/če

252 čp.

bez čp/če bez bez čp/če

čp/če čp. 40

bez čp/če

bez čp/če

bez čp/če

250

Zdroj: Nahlížení do KN, G E T s.r.o. (www.cuzk.cz, 2014)

Dle KN se v dotčeném okolí záměru nachází několik objektů. Jedná se o objekty bez čísla popisného nebo evidenčního čísla (šedé kruhy) a objekty s těmito čísly, se způsobem využití: •

rodinný dům, objekt k bydlení (modré kruhy),

•

objekt občanské vybavenosti, jiná stavba, stavba technického vybavení, apod. (oranžové kruhy).

Z rodinných domů a objektů k bydlení jsou záměru nejblíže objekty č. p. 212 a 213, které se nachází cca 100 m od JZ okraje areálu úpravny. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, je za únosné zatížení území považováno takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability. Poškozování životního prostředí je definováno jako zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Přípustnou míru znečišťování životního prostředí pak určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy. Staré ekologické zátěže, kontaminovaná místa Za starou ekologickou zátěž je označována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými G E T s.r.o.

Strana 63 z 135

ČÁST C



látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Obrázek č. 20: Lokalizace záměru na mapě kontaminovaných míst Kontaminovaná místa

Zdroj: Kontaminovaná místa (www.cenia.cz, 2014)

Dle mapy kontaminovaných míst projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) je v průmyslovém areálu Dukla evidováno kontaminované místo. Jedná se o lokalitu s názvem MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla. Tabulka č. 19: Detail lokality - MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla - souhrn

MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla Priorita lokality Kategorie Priority: Index: Výrok: Další doporučený postup: Obecné informace o lokalitě Katastr: Okres: Kraj: Pozice (JTSK) X: Pozice (JTSK) Y: Identifikátor: Existence analýzy rizik: Stupeň poznání: Typ lokality: Plocha lokality (např. vymezená oplocením) [m2]: G E T s.r.o.

----Lokalita nebyla dosud hodnocena dosud nehodnoceno Újezdeček Teplice Ústecký 974458.81 779071.33 17409001 NE předběžný průzkum (C) halda -

Strana 64 z 135



Původce znečištění:

jiné Areál Dukla se nachází přibližně 500 m severně od obce Újezdeček na hranicích ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Teplice. Areál původně sloužil jako zázemí dolu Dukla, který patřil do Severočeského hnědouhelného revíru. V 70. letech minulého století byl po ukončení těžby v dole Dukla areál Charakteristika kontaminované převeden na s. p. Domácí potřeby, podnikové ředitelství Ústí nad lokality: Labem. V 80. letech zde pak následně proběhla výstavby skladových objektů. Areál byl od prvopočátku využíván jako dílny a opravny důlní techniky, kdy zde bylo nakládáno se závadnými látkami na bázi ropných uhlovodíků. Součástí areálu byla i mycí rampa a ČS PHM. Součástí této výdejny pohonných hmot byly dvě podzemní ocelové nádrže, každá o objemu 15 m3. Způsob využití Současný způsob využití Plánovaný způsob využití Vlastní lokalita průmysl, komerční zástavba neznámo Těsné sousedství průmysl, komerční zástavba neznámo Orograficky je území součástí Mostecké pánve (Podkrušnohorská oblast), z geologického hlediska se jedná o prostor, kde tercierní sedimenty severočeské pánve nepravidelně překrývají horniny teplického paleoryolitového komplexu. Původní morfologie území Doplňující informace k zamokřená plošina s nevýraznými elevacemi- byla částečně zájmovému území: zachována v jižní části areálu, v severní části byla značně pozměněna v souvislosti s blízkou povrchovou těžbou hnědého uhlí. Chráněná území: Zájmová lokalita se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Teplice, stupně II C. Nenachází se v CHOPAV ani ochranných pásmech vodních zdrojů Související s vodou Číslo hydrol. pořadí: 0 Vzdálenost k povr. vodám: 1001 m Možnost migrace: 2. malá Horniny a zeminy s nízkou průlinovou propustností nebo masiv s převážně puklinovou nízkou propustností bez významné tektoniky, možný dosah migrace typicky v řádu desítek metrů Kvartérní horniny jsou tvořeny jílovitými písky až štěrky, v nejvyšších partiích pak aluviálními hlínami. Propustnost kvarterních zemin je závislá na obsahu jílových částic, který je obecně vysoký a tudíž i propustnost kvartérních hornin je poměrně malá a tyto jsou na lokalitě spíše izolátorem. Podzemní voda tvoří souvislou zvodeň s volnou hladinou v navážkách a štěrcích nebo mírně napjatou v Charakteristika zvodně: jílovitých partiích a aluviálních hlínách. Její úroveň se pohybuje v rozmezí 3-5 m p. t. Na jedné straně se určitě projevuje vliv stávající morfologie terénu, na druhé straně bude podzemní voda drénován a mohutnou vrstvou propustných navážek směrem ke starým důlním dílům, nacházejícím se SZ až S od posuzované lokality. Z výše uvedeného vyplývá, že podzemní voda se pohybuje zřejmě oběma směry Rizika Celková kontaminovaná plocha [m2]: Denní počet ohrožených neznámo obyvatel: Střety - ohrožení do 50m do 2km Zdroje pitné vody, jejich vnější NE NE ochranné pásmo: Ochranné pásmo přírodního ANO NE G E T s.r.o.

Strana 65 z 135

ČÁST C


léčivého zdroje: Útvary podzemních vod s vodohospodářským významem: Významné odběry povrchových vod: Vodní toky třídy čistoty 1,2: Zemědělská půda: Národní park: Území CHKO: Přírodní rezervace: VKP, přírodní památky: Ochranné lesy zvláštního určení: ÚSES: Jiné: Slovní charakteristika rizik: Kontaminace Povrchové vody: Podzemní vody: Zeminy: Sanace Nápravná opatření - sanační metody: Cena (bez DPH): Financuje: Cíle navrhovaných / provedených opatření: Monitorování: Stav provádění případných nápravných opatření: Informace o anotaci Anotoval: Datum: Stav záznamu:


NE

NE

NE

NE

NE NE NE NE NE NE

NE NE NE NE NE NE

NE

NE

NE NE NE NE Migrace: možnost přestupu z nesaturované zóny do podzemních vod Látky: jako potenciální riziko byly vytipovány látky typu NEL. V minulosti bylo v rámci zájmového území manipulováno s pohonnými hmotami. Problémy: není známo. Omezení rizik: žádné Typ Významnost kontaminace nezjištěna -0kontaminace nezjištěna -0kontaminace nezjištěna -0nesanováno 0 Není monitorováno neznámo IP 07.08.2007 18:37 schváleno

Zdroj: Systém evidence kontaminovaných míst (http://info.sekm.cz, 2014)

V rámci dokumentů SEKM k lokalitě je uveden odkaz na posudek „Posouzení stavu kontaminace horninového prostředí lokality bývalého skladového areálu Dukla Újezdeček“ (ALFA SYSTEM s.r.o., 2007). Dle závěrů tohoto průzkumu, cit. „Nezávislým vyhodnocením dosud provedených průzkumných prací a ověřením kvality podzemní vody na lokalitě bývalého skladového areálu Dukla bylo zjištěno, že se v daném areálu nachází znečištění přípovrchové vrstvy nesaturované zóny ropnými látkami, zejména na dvou lokalitách v jihozápadní části areálu. Toto znečištění se šíří vertikálním směrem velmi minimálně a tudíž ani ohrožení podzemních vod není příliš pravděpodobné“. Vlivy důlní činnosti Mapový server České geologické služby (MS ČGS) v aplikaci s názvem Vlivy důlní činnosti zpřístupňuje základní informace o rozsahu poddolovaných území, hlavních důlních dílech a úložných místech těžebních odpadů (hald). G E T s.r.o.

Strana 66 z 135

ČÁST C



Obrázek č. 21: Lokalizace záměru v mapě vlivů důlní činnosti

ZÁMĚR

Zdroj: Vlivy důlní činnosti (www.geology.cz, 2014) Tabulka č. 20: Poddolovaná území a riziková úložná místa

Poddolovaná území ID Název 1603 Újezdeček 1

Surovina Uhlí hnědé

Rozsah systém

Rok poř. záznamu 1993

Stáří před r. 1945

Zdroj: Vlivy důlní činnosti (www.geology.cz, 2014)

Dle mapového serveru (MS) České geologické služby (ČGS) – Geofond.cz se záměr nachází v ploše tzv. poddolovaného území. Jedná se o poddolované území s názvem Újezdeček 1 (ID 1603), v rámci kterého jsou evidována důlní díla: HERBERT II (ID: 474, druh díla: šachta), HERBERT I (ID: 475, druh díla: šachta), Herbert – větrná jáma (ID: 504, druh díla: šachta), HERBERT 1 (ID: 505, druh díla: šachta), HERBERT 2 (ID: 506, druh díla: šachta), Karel – Větrná jáma 2 (ID: 507, druh díla: šachta), Karel – Vodní jáma (ID: 508, druh díla: šachta), Karel (ID: 509, druh díla: šachta). V ploše záměru se nenachází místa evidovaná v registru rizikových úložných míst (RUM). Nejbližší taková lokalita je opuštěné úložné místo s názvem Odval neidentifikovaný (ID 7013) v lesním porostu u obce Újezdeček, vzdálený cca 750 m JV od záměru. EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ Za extrémní poměry v nejbližším okolí záměru lze považovat přítomnost poddolovaného území, vzniklého v souvislosti s historickou hlubinnou těžbou. OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A JINÉ ÚZEMNÍ LIMITY V rámci zájmového území, popř. v jeho okolí byla zjištěna následující chráněná území, ochranná a bezpečnostní pásma nebo jiné územní limity.

G E T s.r.o.

Strana 67 z 135

ČÁST C



Ochranná pásma chráněných ěných částí č přírody a krajiny Ochranné pásmo lesa Zákon č.. 289/1995 Sb., lesní zákon, v platném znění. Dotýká-li se řízení ízení podle zvláštních předpisů p zájmů chráněných ných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad ad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného p íslušného orgánu státní správy lesů, který může svůjj souhlas vázat na splnění spln ní podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. V blízkosti zájmového území se vyskytují pozemky PUPFL, resp. les, jehož ochranné pásmo zasahuje do Z a S části zájmového území. Pro činnosti v tomto OP (dotčení (dot pozemků ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa) bude vyžádán souhlas příslušného íslušného orgánu státní správy lesů. Ochranná pásma a jiné limity ve vodním hospodářství a lázeňství Obrázek č. 22: Lokalizace záměru ěru na vý výřezu mapové vrstvy Chráněná území

Zdroj: DIBAVOD (www.dppcr.cz, 2014)

Chráněné oblasti přirozené řirozené akumulace vod (CHOPAV) Zákon č.. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění. CHOPAV jsou vodním zákonem definovány jako oblasti, které pro své přírodní p př podmínky tvoří významnou přirozenou irozenou akumulaci vod. vod Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. nař V těchto oblastech se vodním zákonem, v rozsahu stanoveném nařízením na ízením vlády, zakazuje: a) b) c) d) e)

zmenšovat rozsah lesních pozemků, pozemk odvodňovat ovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské ě ělské pozemky, těžit rašelinu, těžit žit nerosty povrchovým způsobem zp nebo provádětt jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, f) těžit žit a zpracovávat radioaktivní suroviny, g) ukládat radioaktivní odpady.

G E T s.r.o.

Strana 68 z 135



Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se záměr nachází mimo oblast CHOPAV. Hranice nejbližší CHOPAV se nachází cca 2,3 km S od záměru. Jedná se o CHOPAV – povrchové vody s názvem Krušné hory (ID: 110). Ochranná pásma vodních zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se v zájmovém území ani v jeho okolí ochranná pásma vodních zdrojů nevyskytují. Nejbližší OP vodního zdroje (ID: 879) se nachází v intravilánu obce Oldřichov, ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od záměru. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje (OPPLZ) Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, v platném znění. K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních. • Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje. U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. U přírodního léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidu. V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje. V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. • Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje. V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany. V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické,

G E T s.r.o.

Strana 69 z 135

ČÁST C



fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle zvláštních právních předpisů bez závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací, b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku, c) vydat povolení k provedení trhacích prací, d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí, e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle zvláštního právního předpisu, f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se stavbami uvedenými v odstavci 3 písm. b), g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy. V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle zvláštního právního předpisu bez závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví, pokud bylo uplatněno ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou, kolaudační souhlas, rozhodnutí o změně užívání stavby, povolení k odstranění stavby, terénních úprav a zařízení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení pro a) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby, b) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň • • • •

nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vyžadují ohlášení, mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, • mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu,

c) stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa. V ochranných pásmech nelze bez závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku. Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se zájmové území nachází v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje (OPPLZ). Jedná se o OPPLZ druhého stupně (II C) s názvem Teplice v Čechách. Ochranná pásma léčivých zdrojů G E T s.r.o.

Strana 70 z 135



lázeňského místa Teplice v Čechách byla stanovena výnosem MZ č.j. LZ/3-2884-14.9.59 ze dne 9. 10. 1959, včetně jeho změn a doplňků. Při realizaci záměru budou respektována rovněž výše uvedená ustanovení zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, v platném znění a bude vyžádáno závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a zřídel. Záplavová území Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu povodně zaplavena vodou. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Obrázek č. 23: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Záplavová území

Zdroj: DIBAVOD (www.dppcr.cz, 2014)

G E T s.r.o.

Strana 71 z 135



Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se zájmovém území nenachází v ploše záplavových území. Nejbližší záplavové území s aktivní zónou se nachází cca 800 m JZ od záměru, podél toku Sviní potok. Ostatní územní limity Obrázek č. 24: Lokalizace záměru dle mapy Surovinový informační systém

Zdroj: Surovinový informační systém (www.geology.cz, 2014)

Dle Surovinového informačního systému ČGS nejsou v zájmovém území evidovány žádné dobývací prostory ani chráněná ložisková území (CHLÚ). Nejbližším těženým dobývacím prostorem je DP Všechlapy (stavební kámen), vzdálený cca 3,5 km JV od záměru. Nejbližším CHLÚ nese název Jeníkov u Duchcova (ID: 07820000) a je vzdálené cca 1,5 km JZ od záměru. V zájmovém území nejsou dále evidována chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ani průzkumná území či platná ložiska a prognózní zdroje. S a Z část zájmové plochy se nachází pouze v ploše zrušeného ložiska hnědého uhlí s názvem Pozorka-ČSM (ID: 3075400 a 5207500). V rámci celého průmyslového areálu Dukla se vyskytují např. ochranná pásma technické a energetické infrastruktury (OP VTL plynovodu, VN), příp. další, které však nezasahují do plochy záměru. Existence jiných než výše uvedených ochranných pásem, oblastí a podobných územních limitů v rámci záměru či jeho nejbližšího okolí nebyla zjištěna.

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území OVZDUŠÍ A KLIMA Stávající kvalita ovzduší Pro přehled o kvalitě ovzduší v širším okolí záměru lze vycházet z imisních koncentrací naměřených nejbližšími měřícími stanicemi. V následující tabulce jsou uvedeny imisní koncentrace sledovaných škodlivin benzo(a)pyrenu, NO2 a částic PM10 a PM2.5, naměřené na G E T s.r.o.

Strana 72 z 135

ČÁST C



stanici Teplice v posledních 5 letech (2008 – 2012). Měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu se na stanici Teplice provádí od 1. 1. 2009 (hodnota za rok 2008 není tedy k dispozici). Údaje jsou převzaty z rozptylové studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Kočová, 2013). Tabulka č. 21: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice

Rok 2008 2009 2010 2011 2012

NO2 Hodinové [µg/m3] 19 Max. Vol MV 92,6 73,3 0 98,7 84,6 0 98,9 76,1 0 90,9 73,8 0

Roční [µg/m3] 20,7 21,5 21,6 21,0

Částice PM10 Denní [µg/m3] Roční 36 [µg/m3] Max. Vol MV 182,8 44,3 25 27,4 269,0 53,5 40 32,2 151,0 65,9 59 32,9 139,7 53,9 48 28,4

PM2.5

BaP

Roční [µg/m3]

Roční [ng/m3]

18,8 18,9 22,7 16,4 19,5

1,0 1,2 1,1 1,2

Zdroj: Rozptylová studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Kočová, 2013).

Při hodnocení stávající úrovně znečištění přímo v zájmové lokalitě lze vycházet z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km od ČHMÚ. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit (aktuální období je 2008 – 2012). Rozmístění jednotlivých čtverců je znázorněno na následujícím obrázku. Hodnoty koncentrací sledovaných polutantů pro jednotlivé čtverce mapy úrovní znečištění ovzduší, ve kterých se nachází zájmová lokalita, jsou uvedeny v následující tabulce. Uvedené hodnoty prezentují úroveň pozadí, imisního zatížení v zájmové oblasti. Obrázek č. 25: Lokalizace záměru s označením vybraných čtverců 1x1 km mapy úrovní znečištění - Pětileté průměry 2008-2012

66

55

77

22

11

33

99

44

88

Zdroj: ČHMÚ (http://portal.chmi.cz, 2014)

G E T s.r.o.

Strana 73 z 135

ČÁST C



Tabulka č. 22: Imisní pozadí v zájmové oblasti

Znečišťující látka Oxidu dusičitý NO2 Částice PM10 Částice PM2,5 Benzen C6H6 Benzo(a)pyren BaP* Částice PM10_M36** Oxid siřičitý SO2_M4***

Roční průměrná koncentrace (µg/m3) Označení čtverce 1 2 3 4 5 6 13,6 14,1 16 15,1 15,7 13,7 26,8 27 28,3 28 28 26,1 16,8 17,4 18,2 17,8 18,4 16,4 1,4 1,3 1,4 1,4 1,3 1,3 0,67 0,7 0,76 0,78 0,85 0,64 49,7 49,7 51,4 51,9 51,2 48,4 59,8 61,3 62,5 62,3 62 58,4

7 15,5 28,5 18,7 1,4 0,8 51,7 60,6

8 17,6 29,2 19,9 1,5 0,98 53,1 68

9 16,7 28,5 19,1 1,4 0,95 52,2 64,9

Zdroj: ČHMÚ (http://portal.chmi.cz, 2014) Vysvětlivky: * hodnota je uvedena v ηg/m3 ** 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce *** 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

V následující tabulce je pro jednotlivé koncentrace znečišťujících látek daného čtverce uvedena úroveň této hodnoty vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu v %. Tabulka č. 23: Úroveň stanoveného pozadí vzhledem k imisnímu limitu

Znečišťující látka Oxidu dusičitý NO2 Částice PM10 Částice PM2,5 Benzen C6H6 Benzo(a)pyren BaP* Částice PM10_M36** Oxid siřičitý SO2_M4***

1 34,0% 67,0% 67,2% 28,0% 67,0% 99,4% 34,0%

2 35,3% 67,5% 69,6% 26,0% 70,0% 99,4% 35,3%

Označení čtverce 3 4 5 6 40,0% 37,8% 39,3% 34,3% 70,8% 70,0% 70,0% 65,3% 72,8% 71,2% 73,6% 65,6% 28,0% 28,0% 26,0% 26,0% 76,0% 78,0% 85,0% 64,0% 102,8% 103,8% 102,4% 96,8% 40,0% 37,8% 39,3% 34,3%

7 8 9 38,8% 44,0% 41,8% 71,3% 73,0% 71,3% 74,8% 79,6% 76,4% 28,0% 30,0% 28,0% 80,0% 98,0% 95,0% 103,4% 106,2% 104,4% 38,8% 44,0% 41,8%

Zdroj: ČHMÚ (http://portal.chmi.cz, 2014)

V zájmové oblasti nedochází k překračování imisních limitů pro roční koncentrace znečišťujících látek. Na základě stanovených hodnot koncentrací pro uvedené znečišťující látky lze konstatovat, že zájmová oblast je nejvíce zatížena imisemi PM10, PM2,5 a BaP. Maximální denní koncentrace PM10 (36. nejvyšší hodnota) dosahují úrovně 106,2 % hodnoty imisního limitu a dochází zde k překračování limitu 36. nejvyšší hodnoty. Průměrné roční koncentrace PM10 se pak pohybují okolo 70%, maximálně dosahují 73 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace PM2,5 se pohybují okolo 72 %, maximálně dosahují 79,6 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu se pohybují okolo 79 %, maximálně dosahují 98 % imisního limitu. Nejvíce jsou v zájmové oblasti zatíženy zastavěná (sídelní) území obcí Újezdeček (čtverec č. 8) a Pozorka (čtverec č. 9). Klimatické charakteristiky dotčeného území Klasifikace klimatu dle E. Quitta (Quitt, 1971) představuje tzv. efektivní klasifikaci podnebí a je vytvořena podle kombinací 14 klimatologických charakteristik - počtem letních, mrazových a ledových dnů, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou atd. Quittova klasifikace rozlišuje 23 jednotek v oblastech teplá, mírně teplá a chladná. ČR podle této klasifikace spadá do tří částí - nížiny spadají do oblasti teplé, střední polohy do oblasti mírně teplé a vyšší polohy do oblasti chladné. G E T s.r.o.

Strana 74 z 135

ČÁST C



Tabulka č. 24: Charakteristika klimatické oblasti

Klimatická charakteristika oblasti T2 (teploty v ºC a srážky v mm) Počet letních dnů 50 - 60 Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 160 – 170 Počet mrazových dnů 100 - 110 Počet ledových dnů 30 – 40 Průměrná teplota v lednu - 2 - -3 Průměrná teplota v červenci 18 – 19 Průměrná teplota v dubnu 8–9 Průměrná teplota v říjnu 7–9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 - 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 Počet dnů zamračených 120 - 140 Počet dnů jasných 40 - 50 Zdroj: Klimatické oblasti Československa (Quitt, 1971)

Dle E. Quitta se zájmové území nachází v teplé klimatické oblasti T2. Pro tuto jednotku je charakteristické teplé a suché léto, poměrně krátký přechod z mírně teplého jara do léta a z léta do teplého až mírně teplého podzimu. Zima je obvykle suchá, krátká, s velmi krátkým obdobím trvání souvislé sněhové pokrývky. VODA Hydrologická charakteristika zájmového území V České republice je systém hydrologické rajonizace stanoven vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, v platném znění. Hydrologické číslo, resp. číslo hydrologického pořadí povodí je základním řazením toků podle příslušnosti k povodí moří. Jedná se o osmimístné číslo, které je sestaveno ze čtyř skupin: X-XX-XX-XXX. První jednomístné číslo určuje povodí I. řádu (hlavní povodí), následující dvoumístné číslo určuje povodí II. řádu (dílčí povodí), další dvoumístné číslo určuje povodí III. řádu (základní povodí), poslední trojčíslí určuje povodí IV. řádu. Číslo hydrologického pořadí zájmového území (v rozsahu I. - III. řádu): 1-14-01-0760-0-00 Povodí I. řádu (hlavní povodí): Povodí II. řádu (dílčí povodí): Povodí III. řádu (základní povodí): Dotčená povodí IV. řádu: Dotčená povodí nižšího řádu:

G E T s.r.o.

Labe Bílina Sviní potok Lesní potok

Strana 75 z 135



Obrázek č. 26: Lokalizace záměru ěru dle mapy Hydrologická povodí

Zdroj: Hydrologická povodí (http://heis.vuv.cz, http://heis.vuv.cz, 2014) 201

Zájmové území se nachází v povodí Sviního potoka (číslo íslo hydrologického pořadí po 1-1401-076), s levobřežním přítokem řítokem – Lesním potokem. Hydrogeologická charakteristika zájmového území V rámci podkladůů dokumentace pro územní rozhodnutí rozhodnu (DÚR) byl v lednu 2014 proveden inženýrskogeologický, hydrogeologický a radonový průzkum zájmového území (Hrdina, 2014). Dle závěrečné zprávy tohoto průzkumu je hlubší zvodnění zájmového území vyvinuto v horninách teplického křemenného řemenného porfyru. Minerální Mineráln vody, spojené s hlubším oběhem, ob se v minulosti samovolněě odvodňovaly odvodň v prostoru města Teplice. S hlubším oběhem ob podzemní vody projektovaný záměr ěr nesouvisí. Miocénní sedimenty se dělí ělí na souvrství podložní, souvrství hnědouhelných douhelných slojí, a nadložní souvrství. souvrs V zájmovém území se nacházejí relikty nadložního souvrství, zastoupeného převážně p omezeně propustnými písčitojílovitými pís sedimenty. Polohy uhlí se v minulosti nacházely v malých hloubkách pod terénem, byly však odtěženy. ženy. Širší okolí však bylo zcela přetvořeno p povrchovou těžbou ěžbou hnědého hně uhlí. Celý povrch zájmového území pokrývají proměnlivě prom propustné navážky. Hlinitojílovité navážky, popř. původní vodní terciérní jíly, mají špatnou průlinovou pr linovou propustnost. Relativně propustnější jsou polohy jílovitých písků a především edevším štěrku št z křemenného porfyru. První mělká m zvodeň se nachází v hloubkách 3,5 - 4,5 m pod terénem. Podzemní voda je vázaná na průlinové pr prostředí. Propustnost je střední řední nebo nižší, v závislosti na proměnlivém nlivém podílu jílovité frakce. Podzemní voda první mělké ělké zvodně zvodn se odvodňuje k Z, ve smyslu toku Lesního potoka. Odtokové poměry jsou zčásti části umělé, um neboť v SZ okolí zájmového území se nacházejí relikty po povrchové těžbě.. Jsou zde 1 menší a 1 větší v tší vodní nádrž. Menší nádrž je bezodtoká, úroveň úrove hladiny je zde mírně níže, než ve větší v nádrži. Z větší nádrže přii vyšších stavech odtéká voda korytem, jež se spojuje s Lesním potokem. V době terénního šetření ření odtékalo z větší nádrže cca 10 l/s vody. Na břehu řehu větší vě nádrže se nachází studna z betonových skruží o vnitřním průměru ru 1,4 m. Jedná se o sběrnou sbě jímku vody, využívané v minulém období pro zásobování areálu technického zázemí důlní dů provozovny. Přívody ívody jsou napojené do budovy vodárny, nacházející se v SZ části posuzovaného areálu. Úrovně Úrovn hladiny podzemní vody vod nebyly při současném vrtném průzkumu ůzkumu do hloubek 3 - 4 m zaznamenány. V blízkosti vodárny se nachází starý vystrojený pozorovací vrt. vrt Je vystrojený PVC zárubnicí průměru prů 100 mm, a

G E T s.r.o.

Strana 76 z 135

ČÁST C



ocelovou ochrannou zárubnicí průměru pr 130 mm. Další archivní sonda S 1 (nyní zlikvidovaná) se nacházela v blízkosti bývalé kotelny. Obrázek č. 27: Lokalizace záměru,, studny a archivních vrtů s vyznačením směru ru podzemního odtoku

Zdroj: Závěrečná ná zpráva inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zkumu zájmového území (Hrdina, 2014). Tabulka č. 25: Zaznamenané údaje při př průzkumu lokality ze dne 22. 1. 2014

Objekt Studna Pozorovací vrt Sonda S 1

Odměrný ěrný bod (OB) [m m nad terénem] terénem 1,3 0,7 0,0*

Hloubka [m] 6,42 7,54 7,4*

Hladina [m od OB] 2,50 5,34 4,1*

Zdroj: Závěrečná ná zpráva inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zkumu zájmového území (Hrdina, 2014). Vysvětlivky: * převzatý archivní údaj

Ze zjištěných údajů vyplývá, že hladina podzemní vody se v zájmovém území pohybuje v úrovni cca 3,5 - 4,5 m pod terénem. Vrtnými pracemi nebyla zjištěna spojitá hladina podzemní vody do hloubky 4 m pod úrovní terénu. V pozorovacím vrtu v Z části území byla změřena hladina vody v úrovni 4,64 m pod terénem. V archivním vrtu rtu K 1 byla naražena v 4,2 m (rok 1986). Hladina vody nebude ovlivňovat základovou spáru objektu haly. Zastižené horniny jsou středně ředně až méně propustné. Polohy písčité ité a polohy drti uhlí lze považovat za propustnější, í, polohy jílu (metráž 1,8 - 3,5 m) budou velmi slabě propustné. Pro účinný inný vsak srážkových vod bude možné využít celý profil, přičemž p emž nejúčinnější nejúč vsakování bude do hloubek 1,2 m. Vrstevní sled se však i v blízkém okolí místa nálevové zkoušky může m měnit. Případné vsakovací sakovací objekty bude možné budovat jako vsakovací jímky nebo drény, jež budou (v závislosti na rozměrech) rozmě schopné pojmout denně množství v jednotkách m3.

G E T s.r.o.

Strana 77 z 135

ČÁST C



PŮDA Taxonomická charakteristika půd p zájmového území V ČR R je používána klasifikace půdních p typů podle taxonomického klasifikačního klasifika systému půd (TKSP), mezinárodněě systém World Reference Base for Soils Resources 2006 (WRB). Obrázek č. 28:: Lokalizace zájmového území na výřezu mapy půdních typů podle TKSP Půdní typ y podle TKSP

Zdroj: Geoportál INSPIRE (http://geoportal.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz, 2014)

Dle geoportálu INSPIRE se zájmové území nachází v ploše s půdním ůdním typem (dle TKSP) Antropozem haldová. Západně od záměru se pak vyskytuje půdní dní typ Kambizem modální. Klasifikace půdy dy dle TKSP:

Antropozem haldová (ANy ANy)

Klasifikace půdy dy dle WRB:

Spolic Technosol (spTC spTC)

Skupina půd: ANTROPOSOLY Půdy vzniklé buď ď výraznou modifikací půdních p horizontů kultivačními, melioračními meliora opatřeními, pohřbením původních ůvodních půdních p horizontů nebo půdy ůdy vzniklé z přemístěných p materiálů. Půdní typ: ANTROPOZEM AN Půda vytvářená či vytvořená z člověkem nakupených substrátůů získaných při p těžební a stavební činnosti. innosti. Charakter půd pů je dán jednak vlastnostmi původního ůvodního materiálu, jednak antropogenním vrstvením či mísením materiálu, dále pak usměrněním usm ěním procesu pedogeneze po rekultivacích, sledujících úpravy půdních p vlastností pro zemědělské, ě ělské, lesnické, rekreační rekrea využití. Pouhé navrstvení materiálů materiál vytváříí pouze antropické substráty. Specifické podmínky se mohou vytvářet et po rekultivaci skládek odpadů. odpad Půdní varieta: haldová y Vyskytuje se na zrekultivovaných plochách. Dle Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického ého a radonového průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014) je původní vodní terén zájmového zájmové prostoru silně upravovaný navážkami proměnlivého promě a pestrého složení (mour, mour, škvára, jíly s uhlím, uhlí,

G E T s.r.o.

Strana 78 z 135



kameny, štěrk, atd.). Jde o navážky proměnlivé stáří více než 40 až 50 let, ulehlé. Antropogenní uloženiny byly zastiženy všemi vrty, jejich složení a mocnost je proměnlivá. Ve střední a Z části území bylo provedenými vrty zjištěno, že se zde nachází písčitohlinité štěrky a hlinitopísčité štěrky, které geologicky naleží k paleozoiku - karbonu. Jsou ulehlé. Štěrkovitá příměs, petrograficky značně pestré je velikosti od drobných až k hrubým štěrkům s většími kusy horniny. Při povrchu jsou charakteru hlíny a písku s úlomky. Jejich celková mocnost může být i několik metrů. Archivním vrtem K1 v prostoru kotelny byla zastižena jejich mocnost 5 m (dále nešlo vrtat). Jako základová půda jsou značně únosné. Miocenní sedimenty jsou zde zastoupeny souvrstvím podložních jílů a písků, souvrstvím uhelných slojí a souvrstvím nadložních jílů. Nachází se pod štěrkovitými polohami. Jde o šedé nadložní jíly miocenní tuhé až pevné konzistence, místy s polohou uhelnou. Poloha byla zastižena vrtem v SV části pozemku v prostoru projektované laguny. Pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) Kód BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků je pětimístný číselný kód, vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu - dle shodných klimatických podmínek pro růst a vývoj zemědělských plodin (označeny kódy 0 - 9). Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78). Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. Charakteristiku jednotlivých částí uvádí vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění. Způsob ochrany nemovitosti a třídy ochrany ZPF Článek IV přílohy metodického pokynu MŽP, č.j. OOLP 1067/96 ze dne 1. 10. 1996, o odnímání půdy ze ZPF, definuje vztah třídy ochrany a BPEJ následovně: - Do I. třídy ochrany ZPF jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. - Do I. třídy ochrany ZPF jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na území plánování také jen podmíněně zastavitelné. - Do III. třídy ochrany ZPF jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro eventuelní výstavbu. - Do IV. třídy ochrany ZPF jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. - Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně G E T s.r.o.

Strana 79 z 135

ČÁST C



nejvíce ohrožených. Většinou Vě jde o zemědělské půdy dy pro zemědělské zem účely postradatelné. U těchto ěchto půd p lze předpokládat efektivnější nezemědě ědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm stupn ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných ěných území a dalších zájmů zájm ochrany životního prostředí. prostř Dle Katastru nemovitostí parcely v ploše navrhovaného záměru zám ru nemají evidovány žádné skupiny BPEJ. Žádný z pozemků není v ZPF a nemá stanovenu žádnou třídu tř ochrany ZPF. Nejbližší takové pozemky se nachází ve vzdálenosti 300 a více m J a JV od záměru. zám Jedná se o pozemky ZPF s třídou ídou ochrany IV. Pozemky určené k plnění ění funkcí lesa (PUPFL), lesní porost Obrázek č. 29: Lokalizace záměru ěru dle mapy Oblastní plány rozvoje lesů

Zdroj: Oblastní plány rozvoje lesů (www. www.uhul.cz, 2014)

Dle Katastru nemovitostí a MS ÚHÚL a nejsou v ploše záměru ěru evidovány pozemky PUPFL ani lesní oblasti. Tyto pozemky a oblasti se však nacházejí ve vzdálenosti méně mén než 50 m od S a Z okraje zájmového území. území Největší část lesního celku S a Z od záměru je les cílového hospodářského ského souboru 23. Dílčí Díl část JZ od záměru ěru pak les cílového hospodářského souboru 25. Přírodní lesní oblast:

2 – Podkrušnohorské pánve

Lesní vegetační stupeň:

2 – Bukodubový

Cílový hospodářský ský soubor:

23 – Hospodářství ství kyselých stanovišť nižších poloh

Cílový hospodářský ský soubor:

25 – Hospodářství živných stanovišťť nižších poloh

Soubor lesního typu:

2H – Hlinitá (sprašová) buková doubrava (Fageto ( –

G E T s.r.o.

Strana 80 z 135

ČÁST C



Quercetum illimerosum trophicum) Soubor lesního typu:

2l – Uléhavá kyselá buková doubrava Hlinitá (sprašová) buková doubrava (Fageto – Quercetum illimerosum acidophilum)

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Geologické poměry v zájmovém území Obrázek č. 30: Lokalizace záměru dle geologické mapy

Zdroj: Geologická mapa 1 : 50 000 (www.geology.cz, 2014)

Dle geologické mapy MS ČGS se záměr nachází v oblasti typu hornin sediment nezpevněný, hornina navážka (1), halda, výsypka, odval. Minerální složení proměnlivé, zrnitost a barva různá. Geneze antropogenní. Dle regionálního zařazení soustava Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, oblast kvartér. Dle Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014) jsou sedimenty jižního okraje teplické pánve uloženy na několikametrovém podloží křídových sedimentů, příp. přímo na ryolitu (teplický křemenný porfyr). Od východu a jihu do prostoru zasahují neovulkanické horniny Českého středohoří doprovázené tufy a tufity. Severní okraj je ohraničen metamorfovanými horninami krušnohorského krystalinika a stefanským ryolitem. Z archivní mapy vytěženého prostoru a leteckých map vyplývá, že S a SZ část staveniště se nachází těsně na okraji vytěženého a znovu rekultivovaného dolu Dukla. Těžba probíhala od zájmového prostoru východním a severním směrem. Většina zájmového prostoru se však nachází na rostlém terénu v areálu bývalého technického zázemí dolu těžebního závodu dolu Dukla. Radonová zátěž Radon je přírodní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon jako plyn se z hornin uvolňuje a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se dostává do atmosféry nebo vstupuje do objektů. Radon je radioaktivní plyn a přeměňuje se na další radioaktivní prvky (izotopy G E T s.r.o.

Strana 81 z 135



polonia, olova a bismutu), které se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. Pokud je základová část obytného domu špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu. Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny, především plicní. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, v platném znění. Dle § 6 odst. 4 uvedeného zákona, ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Atomový zákon a vyhláška č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., pak ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálů povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. V rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pak vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud by takový materiál nevyhovoval parametrům bezpečného a zdraví nezávadného výrobku, nesměl by být uveden na trh. Obrázek č. 31: Lokalizace záměru dle mapy radonového indexu

Zdroj: Mapa radonového indexu (www.geology.cz, 2014)

Dle mapy radonového indexu se zájmové území nachází v území s převažujícím radonovým indexem 1 nízký, kvartér, hlubší podloží. Dle Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014) byla na základě měření půdního vzduchu provedena klasifikace stavebního pozemku z hlediska pronikání radonu do objektu, ve smyslu zákona č. 307/2002 Sb. vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany a Kategorizace radonového rizika základových půd (Barnet at. al. ČGÚ Praha 1994). Dále pak novelizované metodiky publikované v Doporučení SÚJB (Prouza, 1998) – doporučení – Metodika pro stanovení radonového indexu pozemku SÚJB z března 2004.

G E T s.r.o.

Strana 82 z 135

ČÁST C



Charakteristická hodnota OAR radonu ve vzorcích půdního vzduchu (třetí kvartil) odpovídá pro převážně středně propustnou půdu, střednímu radonovému indexu. V praxi to znamená, že při výstavbě objektu bude nutné provést speciální protiradonové bariéry. Zpracovávaná surovina z výhradního ložiska Cínovec – odkaliště je původem hornina z hlubinného dolu primární rudy na Cínovci, která vznikla jako odpadní část při úpravě této horniny (rozemletí a mechanicko-fyzikální separace, rozplavení a uložení v odkališti). Pro stávající obsah radonu v surovině jsou k dispozici výsledky měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vzorcích odebraných na ložisku, které v květnu 2012 provedl Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., a které jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 26: Výsledky měření obsahu radionuklidů v zeminách ložiska Cínovec – odkaliště

Označení vzorku materiálu

Hloubka odběru vzorku

SC 2

8m

HPC 6

4m

SC 1

12 m

Přírodní radionuklid

Naměřená hmotnostní aktivita „a“ (Bq.kg-1)

Ra - 226 Th - 228 K - 40 Ra - 226 Th - 228 K - 40 Ra - 226 Th - 228 K - 40

119 ± 5 141 ± 3 460 ± 39 94 ± 4 95 ± 3 683 ± 41 92 ± 5 112 ± 3 544 ± 39

Index hmotnostní aktivity „I“ výpočet 1,26 ± 0,05

1,01 ± 0,04

1,05 ± 0,04

Zdroj: Hodnocení zdravotních rizik k Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Zemancová, 2013)

Z výše uvedených výsledků vyplývá následující: •

hodnoty hmotnostní aktivity a Ra226 ve všech vzorcích splňují mezní hodnoty stanovené pro stavební materiály dle tabulky č. 1 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., tj. při použití pro stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi 300 Bq.kg-1 pro písek, štěrk, kamenivo a jíly, materiály z odvalů, výsypek a odkališť pro stavební účely kromě radiačních činností.

•

index hmotnostní aktivity „I“ ve všech vzorcích překračuje směrné hodnoty dle tabulky č. 2 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně v platném znění, pro použití jako stavební materiály určené ke stavbě zdí, stropů a podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi zejména zdící prvky, prefabrikované výrobky, tvárnice, cihly, beton, sádrokarton (Index hmotnostní aktivity do 0,5) a rovněž překračují směrné hodnoty pro použití jako ostatní stavební materiály určené k použití ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi (Index hmotnostní aktivity do 1,0).

•

index hmotnostní aktivity „I“ ve všech vzorcích splňuje směrné hodnoty dle tabulky č. 2 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně v platném znění, pro použití jako stavební materiály určené k použití jinému než ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, veškeré stavební materiály určené výhradně k použití jako surovina pro výrobu stavebních materiálů.

Výsledky analýz suroviny z ložiska Cínovec – odkaliště prokázaly průměrné až lehce nadprůměrné hodnoty naměřené hmotnostní aktivity „a Ra“. Tento obsah by měl být přepravou a procesem úpravy ještě snížen, případně jej lze dále snižovat i dodatečnými

G E T s.r.o.

Strana 83 z 135



opatřeními, tak, aby získané produkty splnily požadavky zákona. Pro prevenci a ochranu veřejného zdraví při práci budou požadována příslušná opatření, viz příslušné kapitoly Oznámení. FAUNA A FLÓRA, EKOSYSTÉMY V rámci podkladů tohoto hodnocení byl v říjnu 2013 proveden biologický průzkum předmětné lokality (Kos, 2013). Cílem průzkumu bylo zhodnotit vliv záměru, tj. realizace funkční třídící linky s nutným technologickým zázemím, na prvky krajiny z hlediska možného konfliktu se zájmy ochrany přírody. Zejména pak vlivy na lokální faunu (se zvláštním zřetelem na vybrané skupiny obratlovců a epigeonu s bioindikačním významem střevlíkovití, denní motýli, rovnokřídlí) a vlivy na floru. Terénní rekognoskací bylo rovněž možné identifikovat další vlivy a střety zájmů z hlediska ochrany přírody, plynoucích z realizace záměru. Snahou bylo rovněž identifikovat zvláště chráněné druhy podle prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a v případě nálezu vymezit dopad záměru na jejich populace. V následujících odstavcích jsou uvedeny hlavní poznatky tohoto hodnocení. Obrázek č. 32: Pohled na centrální část zájmového území


Fauna Na základě terénních pochůzek nebylo celé zájmové území pro účely zoologického průzkum děleno na dílčí segmenty. Jedná se o plochu typu brownfield, podloží je místy zpevněno betonovými prefabrikáty či asfaltem, místy je přítomna navážka sutě a ostatních odpadů. Na studované lokalitě je zřetelná sukcese obnažených ploch v iniciálním stadiu, bez vzrostlých stromů, s nepůvodní vegetací a bez cennějších společenstev. Nezanedbatelným vlivem na faunu je přítomnost oplocení celého areálu, které částečně ztěžuje možnost migrací. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 38 živočišných druhů (z toho 16 taxonů obratlovců a 22 taxonů bezobratlých), jejich přehled je uveden v následujících tabulkách. Terénní G E T s.r.o.

Strana 84 z 135

ČÁST C



průzkum se zaměřil na inventarizaci druhů v lokalitě – zaznamenán byl tedy zejména výčet jednotlivých taxonů. U vybraných druhů je připojena podrobnější specifikace okolností nálezu. Obojživelníci (Lissamphibia) V samotném zájmovém území se nenachází žádná trvalá ani periodicky napouštěná vodní nádrž. Vodní plocha (důlní voda z historické těžební činnosti) se nachází za severozápadní hranicí areálu. Výskyt obojživelníků přímo v zájmové ploše nebyl prokázán u žádného druhu, a to i přes relativně vhodné načasování terénních návštěv. Celý průmyslový areál je silně antropogenně ovlivněn a v současné době využíván, vzhledem k jeho charakteru, disturbancím i nízké kvalitě prostředí, na které jsou obojživelníci obzvláště citliví, lze prakticky vyloučit výskyt všech druhů této skupiny živočichů. Plazi (Reptiliomorpha) Výskyt neprokázán u žádného druhu. Plocha průmyslového areálu je narušována častými disturbancemi a netvoří typický habitat pro žádný druh plazů. Ptáci (Aves) Z celkového počtu 14 ptačích druhů, které byly v průběhu terénních návštěv aktuální sezony akusticky či vizuálně zaznamenány, není žádný taxon řazen dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Nebylo prokázáno hnízdění žádného druhu ptáků, vzhledem k přítomnosti husté náletové vegetace zejména v severní partii průmyslového areálu však nelze zcela vyloučit hnízdní vazbu většiny druhů pěvců (pěnkava obecná, kos černý, vrabec polní či sýkory). Všechny zaregistrované druhy území využívají potravně či jako dočasný úkryt, většinu taxonů lze rovněž považovat za synantropní, s prokazatelnou vazbou na lidská sídla. Tabulka č. 27: Přehled zjištěných druhů ptáků

Český název

Latinský název

Poznámka

Budníček menší Červenka obecná

Phylloscopus collybita Erithacus rubecula

Holub hřivnáč

Columba palumbus

Hrdlička divoká

Streptopelia turtur

Kos černý

Turdus merula

Pěnice černohlavá Pěnkava obecná

Sylvia atricapilla Fringilla coelebs

Rehek domácí

Phoenicurus ochruros

Sojka obecná Straka obecná Sýkora koňadra Sýkora modřinka

Garrulus glandarius Pica pica Parus major Parus caeruleus

Vrabec polní

Passer montanus

Vrána obecná

Corvus corone

Opakovaný hlasový projev mimo ZÚ Přelet jednoho samce při Z hranici areálu Výskyt cca 10 ex. v rámci celého průmyslového areálu Několik ex. u budov – zpěv Hojný výskyt a hlasová aktivita jedinců obou pohlaví v celém areálu Přítomnost min 3 samců Hlasový projev jednoho samce severní části ZÚ Charakteristický hlasový projev min. 2 ex u obytného komplexu jižně od lesa Opakovaný přelet a hlasový projev mimo ZÚ Opakovaný přelet a hlasový projev Hojný druh v celém ZÚ a jeho okolí, min. 10 ex Ojedinělý výskyt v lese na S areálu Velice hojný (přibližně nižší desítky jedinců) po celém území Hojné přelety a pobytové značky - peří

Zdroj: Biologické posouzení (Kos, 2013)

G E T s.r.o.

Strana 85 z 135

ČÁST C



Savci (Mammalia) Ze zástupců savců byla prokázána přítomnost pouze dvou běžných druhů. Zájmové území je díky svému charakteru (oplocený průmyslový areál se zpevněnými plochami a probíhající činností – doprava, zemní práce, apod.) nepřiliž příznivé pro trvalé osídlení a případné rozmnožování většiny zástupců savců. Výskyt obou druhů lez považovat za dočasný, oba by v případě realizace záměru našly v blízkosti dostatek alternativních stanovišť. Žádný ze zastižených druhů nepatří do kategorie zvláště chráněný dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Tabulka č. 28: Přehled zjištěných druhů savců

Český název

Latinský název

Poznámka

kočka domácí zajíc obecný

Felis silvestris f. catus Lepus europaeus

náhodný nález stop u silnice na jihu území Opakovaný pohyb i pobytové značky


Bezobratlí (Avertebrata) Z celkového počtu 22 druhů bezobratlých patří všichni detereminovaní zástupci mezi běžné prvky naší fauny. S výjimkou čmeláka rodu Bombus není žádný z nich řazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Lze konstatovat, že se jedná dominantně o ubikvistické druhy, patřící mezi nejhojnější zástupce vybraných skupin hmyzu v celé ČR. Tabulka č. 29: Přehled zjištěných druhů bezobratlých

Český název

Latinský název

řád BROUCI slunéčko sedmitečné slunéčko dvojtečné kvapník toulavý střevlík zahradní

COLEOPTERA Coccinella septempunctata Coccinella bipunctata Amara communis Carabus nemoralis Dermestes sp. Troilus luridus Poecilus cupreus Pyrrhocoris apterus Limodromus assimilis HYMENOPTERA Apis melifera Paravespula germanica Myrmica rubra Bombus spp. LEPIDOPTERA Vanessa cardui Pieris napi Aglais urticae Inachis io ZYGOPTERA Coenagrion puella ORTHOPTERA Metrioptera roeselii Pholidoptera griseoaptera Tettigonia viridissima

kněžice skvrnitá střevlíček měděný ruměnice pospolná úzkohrdlec přizpůsobivý řád BLANOKŘÍDLÍ včela medonosná vosa německá mravenec žahavý čmelák řád MOTÝLI babočka bodláková bělásek řepkový babočka kopřivová babočka paví oko podřád MOTÝLICE šidélko páskované řád ROVNOKŘÍDLÍ kobylka kobylka obecná kobylka zelená

G E T s.r.o.

Poznámka

§O

Strana 86 z 135

ČÁST C


řád PLOŠTICE vroubenka smrdutá


HEREROPTERA Coreus marginatus


•

Čmelák (Bombus spp.) - § O, ohrožený druh, zvláště chráněný. Rod čmelák je obecně rozšířen prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od nížin do podhůří na lučních, polních a hájových stanovištích. Čmeláci žijí ve velkých koloniích, ve střední a severní Evropě však pouze v jednoletém společenství. Přezimují pouze mladé oplodněné samice, které na jaře zakládají nové kolonie. Ostatní členové na podzim umírají. Hnízda si budují na povrchu (v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu), také však v kouskách teplo držícího materiálu v senících, v úžlabích trámů nebo pod zemí. Vyhledávají rovněž opuštěné díry myší a dalších drobných savců. Čmeláčí hnízdo lze někdy nalézt i ve stelivu prázdných ptačích budek či veverčích hnízd. Živí se především nektarem z kvetoucích rostlin. Patří mezi známé opylovače květin, které mají tyčinky hodně hluboko mezi okvětními lístky. Pro složitost determinace jsou chráněny všechny druhy rodu, tedy i druhy plošně rozšířené, mnohdy obývající ruderální plochy, zahrádky, parky, okolí pozemních komunikací a jiných obdobných stanovišť. Zjištěný zástupce je řazen mezi adaptabilnější druhy se širokou ekologickou valencí, které jsou schopné osídlit i druhotná, dobře regenerovaná stanoviště.

Z výše uvedených živočišných druhů (fauny), zastižených při biologickém průzkumu zájmového území a jeho blízkého okolí v roce 2013, patří pouze 1 druh mezi zvláště chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o 1 ohrožený druh rodu čmelák (spp.). Typická fauna bioregionu dle publikace Biogeografické členění ČR – II. díl (Culek, 2005) Mostecký bioregion (1.1) Fauna regionu je hercynského původu, silně ochuzená zkulturněním krajiny. Patrné jsou západní vlivy (ropucha krátkonohá, ježek západní). Ochuzení je způsobeno především nedostatkem lesních společenstev a velkoplošnou devastací krajiny. Specifické druhy osídlily i výsypky (z ptáků např. linduška úhorní nebo strnad luční). V místech počátečních rekonstrukcí nastupují sukcesní stadia závislá na charakteru a úrovni sukcese rostlinných společenstev. Na zbytcích relativně zachovalých stanovišť přežívají ochuzená teplomilná společenstva středočeské zvířeny, k níž patří např. měkkýši trojzubka stepní a suchomilka rýhovaná, některé druhy hmyzu, včetně středočeských endemitů (nesytka česká, krasec trójský) nebo myšice malooká. Specifickým biotopem jsou vodní nádrže a mokřady vznikající různým způsobem (oprámy, odkalovací nádrže), významné zejména pro hnízdění některých druhů ptáků, jako je např. racek bouřní nebo moudivláček lužní. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká (Apodemus microps). Ptáci: racek bouřní (Larus canus), rybák obecný (Sterna hirundo), břehule říční (Riparia riparia), linduška úhorní (Anthus campestris), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), strnad luční (Miliaria calandra). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), údolníček drobný (Vallonia pulchella), údolníček žebernatý (Vallonia costata), suchomilka obecná (Helicella obvia), suchomilka rýhovaná (Helicella striata). Hmyz: nesytka česká (Pennisetia bohemica), krasec trójský (Cylindromorphus bohemicus), srpice komárovec (Bittacus italicus). G E T s.r.o.

Strana 87 z 135

ČÁST C



Flóra V rámci botanického průzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva. Vzhledem k charakteru stanoviště i absenci zvláště chráněných druhů rostlin nebylo prováděno fytocenologické snímkování a terénní průzkum byl zaměřen na prostou inventarizaci přítomných druhů. Jednotlivé druhy byly determinovány přímo na lokalitě, eventuálně později nadzemní části rostlin či jejich rudimenty jako herbářové položky. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 73 druhů rostlin včetně dřevin, jejich přehled je uveden v následujícím seznamu. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin odpovídá Klíči ke květeně ČR (Kubát et al. 2002), podrobně byl sledován výskyt zvláště chráněných druhů, resp. taxonů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka ed. 2001). Tabulka č. 30: Přehled zjištěných druhů cévnatých rostlin

Latinský název (český název) Acer platanoides (javor mléč) Achillea millefolium (řebříček obecný) Alnus glutinosa (olše lepkavá) Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený) Arabidopsis thaliana (huseníček rolní) Arctium lappa (lopuch větší) Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl) Betula pendula (bříza bělokorá) Brachypodium pinnatum (válečka prápořitá) Brassica napus subsp. napus (řepka olejka) Bromus hordeaceus (sveřep měkký) Calamagrostis epigeios (třtina křovištní) Camapnula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý) Carpinus betulus (habr obecný) Cerastium holosteoides (rožec obecný) Chelidonium maius (vlaštovičník větší) Chenopodium sp. (merlík) Cirsium arvense (pcháč polní) Cirsium canum (pcháč šedý) Convolvulus arvensis (svlačec rolní) Cornus mas (dřín obecný) Corylus avellana (líska obecná) Crataegus monogyna (hloh jednosemenný) Cytisus scoparius (janovec metlatý) Echium vulgare (hadinec obecný) Elytrigia repens (pýr plazivý) Fragaria vesca (jahodník obecný) Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) Galium album (svízel bílý) Galium aparine (svízel přítula) Geum urbanum (kuklík městský) Hieracium pilosella (jestřábník chlupáček) Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná) Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá) Lamium album (hluchavka bílá) Lamium purpureum (hluchavka nachová) Lotus corniculatus (štírovník růžkatý) Medicago lupulina (tolice detělová) Melilotus albus (komonice bílá) Millium effusum (pšeníčko rozkladité) G E T s.r.o.

Strana 88 z 135

ČÁST C



Oenothera biennis (pupalka dvouletá) Parthenocissus inserta (loubinec popínavý) Phleum pratense (bojínek luční) Picea abies (smrk ztepilý) Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) Plantago maior (jitrocel větší) Populus nigra (topol černý) Populus tremula (topol osika) Potentilla anserina (mochna husí) Prunus avium (třešeň ptačí) Quercus robur (dub letní) Reynoutria sp. (křídlatka) Robinia pseudacacia (trnovník akát) Rosa canina (růže šípková) Rubus spp. (rod ostružiník) Salix alba (vrba bílá) Salix caprea (vrba jíva) Sambucus nigra (bez černý) Solidago canadensis (zlatobýl kanadský) Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) Sonchus arvensis (mléč rolní) Spiraea x vanhouttei (tavolník van Houtteův) Tanacetum vulgare (vratič obecný) Taraxacum sect. Ruderalia (smetanka lékařská) Tilia cordata (lípa srdčitá) Trifolium arvense (jetel rolní) Trifolium hybridum (jetel zvrhlý) Trifolium repens (jetel plazivý) Tripleurospermum inodorum (heřmánkovec nevonný) Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) Verbascum thapsus (divizna malokvětá) Vicia cracca (vikev ptačí) Vicia hirsuta (vikev chlupatá) Zdroj: Biologické posouzení (Kos, 2013)

Z výše uvedených druhů cévnatých rostlin (flory) zastižených při botanickém průzkumu zájmového území a jeho blízkého okolí v roce 2013, nepatří žádný mezi zvláště chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění. Typická flóra bioregionu dle publikace Biogeografické členění ČR II. díl (Culek, 2005) Mostecký bioregion (1.1) Flóru tvoří převážně expanzívní ruderální druhy, např. třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), doplňená řadou neofytů s obdobným chováním, jako je ječmen hřívnatý (Hordeum jubatum), slanobýl obecný (Salsola australlis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). V přirozené vegetaci je zastoupena řada exklávních prvků reliktního charakteru, zpravidla kontinentálního ladění. K nim náleží hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), sivěnka přímořská (Glaux maritima), v minulosti úložník pochybný (Pseudolysimachion spurium). K typickým druhům submediteránním patří např. hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), hadí mordec dřípatý (Podospermum laciniatum), dub pýřitý (Quercus pubescens), tužanka tvrdá (Sclerochloa dura). Velmi omezeně jsou G E T s.r.o.

Strana 89 z 135

ČÁST C



zastoupeny subatlantské druhy, jako paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis). Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka. Zahrnuty jsou však nevratné změny způsobené člověkem až do doby konstrukce mapy, zatímco u vratných změn prostředí, jako například eutrofizace vod či znečištění ovzduší se předpokládá jejich zánik s přerušením činnosti člověka. Dle mapy Potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) leží zájmové území v mapovací jednotce č. 7 – Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum). 7. Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) Obsah mapovací jednotky tvoří stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stano-vištně náročnějších listnáčů (jasan - Fraxinus excelsior, klen - Acer pseudoplatanus, mléč - A. platanoides, třešeň - Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Melampyro-Carpinetum patří mezi společenstva ustupující vlivem lidské činnosti, zvl. převodem na jehličnaté kultury. Maloplošně zachované lesy víceméně přirozeného složení představují v současné době již většinou pouhé drobné fragmenty, ovlivněné eutrofizací v zemědělsky využívané krajině. Prvním předpokladem úspěšného managementu je zachování současné rozlohy těchto porostů s vyloučením holosečí, využitím přirozené obnovy i za předpokladu snížení stavu zvěře, a zajištění účinné ochrany cenných porostů v celé jejich variabilitě, s vymezením dostatečně širokého ochranného pásu. Je třeba biologicky meliorovat opakované monokultury jehličnanů pomocí melioračních dřevin (lípy, habru aj.) a postupně je převést na porosty s převahou dřevin přirozených lesů. Je nutné zcela vyloučit kultury akátů, provázené silnou eutrofizací stanovišť a expanzí nitrofilních ruderálních druhů, zcela potlačujících druhy přirozených lesů. Nejčastější dřeviny stromořadí: Cerasus avium, Tilia cordata, T. platyphyllos, Acer platanoides, Juglans regia, Pyrus communis, hybridní topoly, méně Malus domestica a Prunus domestica (obojí hynou). Vhodné dřeviny pro solitérní výsadbu či rozptýlenou zeleň: Tilia cordata, Quercus petraea, Carpinus betulus, Cerasus avium, Quercus robur, Tilia platyphyllos, Swida sanguinea, Ligustrum vulgare, Cratae-gus monogyna, C. laevigata, Corylus avellana. Vhodné směsi na zatravňovaná místa: Festuca rubra, F. pratensis, Dactylis glomerata, Poa pratensis, P. trivialis, v sušších polohách Agrostis capillaris, Poa angustifolia.

G E T s.r.o.

Strana 90 z 135

ČÁST C



Ekosystémy V místním geografickém měřítku lze ekosystémy dělit na přirozené (jezero, les, louka, ad.) a umělé (vinice, sad, pole, rybník, ad.). Současný stav přírodního prostředí v ploše navrhovaného záměru, lze označit za umělý nefunkční ekosystém v silně pozměněném antropogenním prostředí, s nekontrolovaným růstem vegetace v posledních cca 20. letech. Podmínky pro rozvoj tohoto ekosystému zde vznikly pouze díky dlouhodobé absenci plnohodnotného využití areálu. Vzhledem k dlouhodobé přítomnosti oplocení areálu zde však nejsou vhodné podmínky pro volnou migraci živočichů. Podloží případné vegetace tvoří četné pozůstatky svislých i vodorovných stavebních konstrukcí. Obecně lze zájmovou plochu charakterizovat jako ekologicky nestabilní a z cca 95 % urbanizované území, s výraznými antropogenními vlivy a disturbancemi. Značná část plochy území je stabilizována konstrukcemi, případně obnažena. Svrchní vrstvy půd jsou utuženy pojezdy mechanizace. Plochy pro faunu, floru a ekosystémy jsou příliš malé a jsou koncentrovány většinou v pásech podél oplocení. Uvedené podmínky evidentně nedovolují jakýkoliv hodnotnější biologický rozvoj KRAJINA Typ krajiny V rámci tzv. typologie české krajiny je krajina členěna podle všeobecných vlastností, které danou krajinu odlišují od okolí a které ji spojují s krajinami podobných vlastností. Obrázek č. 33: Lokalizace zájmového území dle mapy Typologie české krajiny

Zdroj: Typologie české krajiny podle reliéfu (http://geoportal.gov.cz, 2014)

Dle mapy Typologie české krajiny geoportálu INSPIRE se zájmové území nachází na rozhraní typu krajiny s označením 1M1 a 1U0. Krajinný typ 1M1 Typ sídelní krajiny:

Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika

Využití krajiny:

Lesozemědělské krajiny

G E T s.r.o.

Strana 91 z 135

ČÁST C


Reliéf krajiny:


Krajiny plošin a pahorkatin

Krajinný typ 1U0 Typ sídelní krajiny:

Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika

Využití krajiny:

Urbanizované krajiny

Reliéf krajiny:

Krajiny bez vymezeného reliéfu

Dle charakteristiky krajiny (Löw, 2008) se jedná o sídelní typ krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika (1). Krajina je nepřetržitě osídlena od neolitu. Zabírá 2. vegetační stupeň Hercynika a 3. vegetační stupeň Polonika v České republice. Sídelní typy vesnic jsou ve velké většině tvořeny návesními ulicovkami a vesnicemi návesními s nepravými traťovými plužinami. Pro oblast je charakteristický lidový typ českého a moravského roubeného domu. Běžný je reliéf plošin a pahorkatin, charakteristické jsou měkké tvary tvořené plošinami, pánvemi a plochými i členitými pahorkatinami. Převažují drtivě zemědělské krajiny, vzácné lesozemědělské a lesní krajiny jsou vázány na specifické formy reliéfu (údolní nivy, váté písky). Dominuje orná půda. Dle využití se jedná o typ Lesozemědělské krajiny (M), který je z pohledu vnitřní struktury heterogenní, přechodový krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Krajiny mají charakter převážně polootevřený. Typ Urbanizované krajiny (U) je člověkem nejintenzivněji ovlivněný typ krajin. Je charakteristický převahou budov, zpevněných ploch a otevřených technologií. Krajiny plošin a plochých pahorkatin (1) zabírají 11,57 % území. Biogeografické členění krajiny V souvislosti s napojením ČR do programu EU, který je orientován na tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET) a projektováním územních systémů ekologické stability (ÚSES) byly v ČR vymezeny biogeografické jednotky regionální úrovně (Culek, 2005). Pro navrhování územních systémů ekologické stability jsou používány jak jednotky individuální (celky - bioregiony), tak jednotky typologické (typy - biochory). Zájmové území se nachází v následujících jednotkách. Dle mapy Biogeografické členění ČR – II. díl (Culek, 2005) se zájmové území nachází v bioregionu 1.1 - Mostecký bioregion, biochora -2AN Antropogenní reliéf dolů a výsypek v suché oblasti 2. v.s. Mostecký bioregion (1.1) Bioregion tvoří výraznou pánevní sníženinu ve středu severozápadních Čech, převážně se shoduje s Mosteckou pánví, má plochu 1301 km2 a je výrazně protažen ve směru JZ-SV. Typickou část bioregionu tvoří plošiny neogenních sedimentů s pokryvy spraší se subxerofilními doubravami. Do těchto plošin jsou zaříznuta mělká údolí a kotlinovité sníženiny s dubohabrovými háji a luhy a maloplošně rozšířenými šípákovými doubravami. V minulosti se bioregion vyznačoval přítomností rozsáhlých pánví s mokřady a jezery, dnes je charakteristická gigantická antropogenní přestavba reliéfu a velkoplošná devastace bioty. Nereprezentativními částmi jsou náplavové kužely na úpatí Krušných hor a pahorkatina na permu u Kryr s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do okolních bioregionů. Dle výškové členitosti má reliéf charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-100 m, pouze v úsecích větších plošin má charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-75 m. Nejnižším bodem je koryto Labe u Ústí nad Labem s kótou asi 135 m, nejvyšším JZ okraj bioregionu u Lubence s kótou asi 500 m. Typická výška území je 220-350 m. Plochý pánevní reliéf je rozčleněn většinou mělčími údolími Ohře a jejích přítoků, v severovýchodní části pak G E T s.r.o.

Strana 92 z 135

ČÁST C



Bíliny. V úseku pod Nechranickou přehradou vytváří Ohře složitý systém meandrů v různé míře zaklesnutých. Význačné jsou strže v nezpevněných třetihorních horninách, především v jílech (Střezovská rokle). Pokud probíhají údolí zhruba J-S směrem, vykazují výraznou asymetrii - ploché spraší pokryté východní svahy a strmé svahy obrácené k západu. Časté jsou sesuvy. Specifickým jevem je obnažení hornin (bílé stráně) a místy balvany reliktních křemenců - sluňáků. Čediče vystupují jako suky, zářez Ohře do krystalinika nad Nechranickou přehradou má kaňonovitý ráz. Osídlení je velmi starého data, prehistorické, s dlouhodobým vlivem na biotu. Lesy v současnosti téměř úplně chybějí, pokud existuje stromová zeleň, pak je složena zejména ze stanovištně nepůvodních dřevin. Na místě lesů se nachází orná půda, avšak zejména v severní části jsou přítomny rozsáhlé antropogenní tvary jam, povrchových dolů, výsypek a odkališť. V minulosti se zde vyskytovala mělká jezera, dnes jsou vzácně přítomny rybníky. Antropogenní reliéf dolů a výsypek v suché oblasti 2. v.s. (biochora -2AN) Území je tvořeno antropogenním reliéfem dolů a výsypek, vytvářejícím jakousi „stupňovinu“, kdy v původních površích jsou zahloubeny jednotlivé etáže dolů a nad ně vystupují terasová tělesa výsypek. Výška stupňů se pohybuje v řádu desítek metrů. Vedle antropogenní destrukce těžbou a akumulace sypáním se v reliéfotvorných pochodech uplatňují také sesuvy, rýhová eroze, akumulace plavením a umělou jezerní sedimentací. Naplavené i nasypané povrchy jsou většinou upravené s výraznými plošinami, avšak místy jsou ponechány ploché pahorky s bezodtokými zaplavenými depresemi a chaotickým reliéfem, který svým uspořádáním poněkud připomíná důsledky glaciální modelace v krajině. Substrát je tvořen přemístěnými a promísenými terciérními sedimenty. Je sterilní a jeho oživování je zdlouhavé, často nákladné a s těžko předvídatelným dlouhodobým výhledem. Půdní pokryv buď zcela chybí, nebo jej tvoří antropogenní nevyvinutá půda (kultizemě). Vlivem obsahu jedovatých příměsí jsou vznikající půdy často slabě toxické. Počátky skutečného půdotvorného procesu lze předpokládat v zalesněných úsecích. Povrch některých výsypek, kde již bylo zastaveno ukládání materiálu, se samovolně revitalizuje postupným zarůstáním travinami a křovinami, vytvářejícími ruderální společenstva. Část výsypek byla rekultivována, v současnosti zde převládají zablokovaná sukcesní stádia. Současné využití krajiny: Lesy 14 %, travní p. 7 %, vodní plochy 3 %, pole 3 %, sady a vinohrady 1 %, sídla 4 %, ostatní 68 %. V území dominují surové plochy odkrytého horninového podloží a neoživených antropogenních akumulací. Lesy jsou součástí rekultivace strmých svahů dolů a výsypek. Tvoří drobné fragmenty, zčásti však i středně velké celky (Kopistská výsypka). Uplatňuje se zde pestrá směs převážně listnatých dřevin, významné uplatnění nachází pionýrská bříza, častý je topol, javor klen, lípy, ojediněle ve vlhčích místech jasan, častěji olše. Travní porosty jsou až na výjimky vzniklé spontánně postupným zarůstáním nových povrchů a mají malou biologickou hodnotu. Vodní plochy jsou tvořeny bezodtokovými jezery výsypek a zatopenými menšími doly. Větší vodní plochy jsou často upraveny pro účely rekreace, menší místy přecházejí v mokřady se spontánně se vyvíjející vegetací. Výsledné zastoupení vodních ploch po ukončení těžby a rekultivací bude zřejmě podstatně vyšší, než je dnes. Pole i sady jsou součástí velkoplošných výsadeb na rekultivovaných plochách, u Mostu jsou součástí těchto výsadeb i vinice. V území nejsou lidská sídla jako taková, nacházejí se zde však rozsáhlé areály průmyslových podniků s plošné náročnou dopravní a skladovací infrastrukturou. Využití území dle CORINE LandCover Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985, jeho iniciátorem byla Evropská komise. Cílem projektu je sběr, koordinace a zajištění G E T s.r.o.

Strana 93 z 135

ČÁST C



kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Obrázek č. 34: Lokalizace zájmového území v porovnání map Využití území podle CORINE LandCover - CORINE 1990 a 2006

CORINE 1990

CORINE 2006

Zdroj: Využití území podle CORINE LandCover - CORINE 1990 a 2006 (http://geoportal.gov.cz, 2013)

Dle mapy využití území podle CORINE Land Cover bylo zájmové území v roce 1990 zmapováno jako území třídy 3.2.4. Nízký porost v lese, o rozloze 122,63 ha. V roce 2006 pak jako území třídy 3.1.1. Listnaté lesy, o rozloze cca 5486,58 ha. OBYVATELSTVO A HMOTNÝ MAJETEK Obec Újezdeček Obec Újezdeček se rozkládá na okraji dnešních Teplic v těsném sousedství Řetenic. V minulosti se obec nazývala Malý Újezd - německy Klein Augezd. Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou již známy z roku 1198, tyto zmínky se váží k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. V dochovaných pramenech se však o Újezdečku píše až v roce 1398, a to ve výčtu rýzmburského panství. Do 18. století byla ves rozdělena do několika dílů patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. 1766 splynul majetkově ve vlastnictví Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, po roce 1832 měl Újezdeček 29 domovních čísel a o dva roky nazpět 1830 zde žilo 181 obyvatel ve 27 domech. Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva, díky rozvoji průmyslu a hornictví. V bezprostřední blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze l7. 3. 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v katastru obce rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska ap. Z těchto dolů bylo kupříkladu vytěženo ročně 745 762 tun uhlí. Vedle dolů mělo místní obyvatelstvo možnost pracovat také ve sklárnách - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech uzavřena), sklárna Sofiina huť byla v provozu jen do 30. let z důvodu hospodářské krize. V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, továrna na tresti, přádelna, parní pila, ap. Řada dalších průmyslových G E T s.r.o.

Strana 94 z 135

ČÁST C



větších podniků se nacházela mezi Újezdečkem a Řetenicemi. Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. Česká dvoutřídní škola byla otevřena až na podzim roku 1919. Vedle řady německých spolků, český spolkový život se projevoval především kolem místní osvětové komise a obecní české knihovny. České spolky, místní organizace sociálně demokratické strany, začaly rozvíjet svou činnost až po vzniku ČSR v roce 1918. Připojením československého pohraničí k Německu byl osud Újezdečku stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z Čech a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec se začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Po roce 1989 nabyla po dlouhých desetiletích statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem. Tabulka č. 31: Vybrané statistické údaje za obec Újezdeček

Obec Újezdeček Kód obce Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Druhy pozemků Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Hospodářská podle činnost převažující Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání

G E T s.r.o.

Údaj 567 850 177 [4] 34 [5] - [5] - [5] 8 [5] - [5] 5 [5] 46 [5] 45 [5] 11 [5] 11 [5] 64 [5] 152 [6] 1 [6] 23 [6] 29 [6] 34 [6] 6 [6] 7 [6] - [6] 3 [6] 6 [6] 13 [6] 2 [6] 1 [6] 3 [6]

Strana 95 z 135

ČÁST C



Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Nezjištěno Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace podle právní Finanční podniky formy Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kultura Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň Lázně Lázeňské léčebny Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Obecná charakteristika Počet územně technických jednotek Počet částí obce Živě narození celkem muži ženy Zemřelí celkem muži ženy Přirozený přírůstek celkem Obyvatelstvo muži ženy Přistěhovalí celkem muži ženy Vystěhovalí celkem muži ženy

G E T s.r.o.

1 [6] 2 [6] 13 [6] - [6] - [6] 8 [6] 1 [5] 6 [6] 26 [5] - [5] - [5] 101 [6] - [5] 10 [6] - [5] 10 [5] 1 [7] . . . . . . . . 1 [7] . . . - [5] 177 [8] 1 [4] 1 [9] 1 [4] 10 [10] 3 [10] 7 [10] 8 [10] 6 [10] 2 [10] 2 [10] -3 [10] 5 [10] 26 [10] 16 [10] 10 [10] 28 [10] 8 [10] 20 [10]

Strana 96 z 135

ČÁST C



Saldo migrace celkem muži ženy Přírůstek/úbytek celkem muži ženy Počet bydlících obyvatel k 31.12. muži ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem muži ženy Počet obyvatel ve věku 15-64 let celkem muži ženy Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem muži ženy Střední stav obyvatel k 1.7. [2] muži [2] ženy [2] Průměrný věk Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník) obory gymnázií obory středních odborných škol a praktických škol Střední školy obory středních odborných učilišť a Školství [1] odborných učilišť obory nástavbového studia Základní umělecká škola Konzervatoře Jazyková škola Vyšší odborná škola Vysoká škola-počet Počet sociálních služeb celkem Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Sociální oblast z toho Chráněné bydlení Denní stacionáře Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Domy s pečovatelskou službou Koupaliště a bazény - z toho kryté bazény Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Sport Tělocvičny (vč. školních) Stadiony otevřené Stadiony kryté

G E T s.r.o.

-2 [10] 8 [10] -10 [10] - [10] 5 [10] -5 [10] . 459 [5] 463 [5] 176 [5] 95 [5] 81 [5] . 323 [5] 317 [5] 106 [5] 41 [5] 65 [5] 925 454 471 37,5 [5] 1 - [9] - [9] - [9] - [9] - [9] - [9] - [9] - [9] - [8] . . 1 [7] . . .

Strana 97 z 135

ČÁST C


Zdravotnictví


Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Sdružená ambulantní zařízení Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení Ambulantní zařízení Detašované pracoviště ambulantního zařízení Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných) Léčebna pro dlouhodobě nemocné Ostatní lůžková zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Jesle Další dětská zařízení Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Okresní zdravotní ústav Transfuzní stanice

. . - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] 1 [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5]

Zdroj: www.czso.cz (2014) Vysvětlivky: [1] zdroj ČÚZK, [2] období: 1. 7. 2011, [3] školní rok 2010/2011, [4] období: 1. 1. 2013, [5] období: 31. 12. 2012, [6] období: 31. 12. 2013, [7] období: 31. 12. 2006, [8] období:31. 12. 2010, [9] období:31. 12. 2011, [10] období: rok 2012

III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V rámci Územně analytických podkladů ORP Teplice (PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012) bylo provedeno komplexní hodnocení území ORP Teplice metodou SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Tematické členění G E T s.r.o.

Strana 98 z 135

ČÁST C



odpovídá §4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění. Tabulka č. 32: SWOT analýza ORP Teplice

Horninové prostředí a geologie Silné stránky: • Území je bohaté na nerostné suroviny. • Vymezení chráněných ložiskových území fluoritu v obcích Krupka a Moldava. • Vymezení chráněných ložiskových území cínu v obcích Dubí, Krupka a Košťany. • Vymezení chráněných ložiskových území hnědého uhlí v obcích Bžany, Duchcov, Háj u Duchcova, Hrob, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Krupka, Modlany, Novosedlice, Osek, Proboštov, Srbice, Teplice. • Vymezení dalších chráněných ložiskových území (křemenné suroviny-obce Hrob, Košťany, Teplice, Zabrušany, stavební kámen-Bystřany, Rtyně nad Bílinou). Příležitosti: • Rekultivace ploch devastovaných

těžbou nerostných surovin. • Asanace nebezpečných starých důlních

děl. • Rozšíření stávající těžby nerostných

surovin.

Slabé stránky: • Rozsáhlá poddolovaná území v obcích Osek, Krupka, Duchcov, Teplice a Hrob. Celkově vysoký podíl poddolování v celém SO ORP Teplice. • Rozsáhlá sesuvná území v obcích Bystřany, Hrob, Kostomlaty pod Milešovkou, Dubí. • Existence starých důlních děl (Dubí, Krupka, Moldava).

Hrozby: • Využívání opuštěných těžebních

prostorů jako lokalit pro ukládání odpadů, zabránit dalším negativním způsobům jejich využití. • Rozšiřování sesuvných území. • Konflikt mezi ochranou ložisek a rozvojovými záměry obcí

Vodní režim Silné stránky: • Střední hustota říční sítě. • Relativně dobrá kvalita povrchových vod. • Velké zastoupení malých vodních ploch. • Přítomnost zdrojů pitné vody v území. • Vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody. • Výskyt pramenišť minerálních a léčivých vod. Příležitosti: • Revitalizace malých vodních toků. • Obnova a budování vodních ploch. • Ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny. • Obnovovat vodní režim krajiny blízký přírodě a zvyšovat retenční a akumulační potenciál krajiny. • Nepřipustit další úpravy vodních toků.

G E T s.r.o.

Slabé stránky: • Nevhodné úpravy některých úseků vodních toků. • Chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch.

Hrozby: • Negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží. • Znečištění vodních toků různorodou činností. • Likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch. • Ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností.

Strana 99 z 135



Hygiena životního prostředí Silné stránky: • Čisté ovzduší v severozápadní části území (obce Moldava, Mikulov, Košťany, Osek). • Přítomnost sběrných dvorů v obcích Modlany a Srbice.

Příležitosti: • Podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů. • Zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel). • Zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel. • Likvidace starých zátěží (skládek).

Slabé stránky: • Převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech, vytápění méně kvalitními palivy, absence plynofikace v části území. • Výskyt relativně vysokého počtu starých skládek (na území obce Žim 11, Teplice 8). • Velký počet starých důlních děl v obcích Dubí, Krupka, Moldava. Hrozby: • Lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách. • Spalování nevhodných substancí v domácnostech. • Kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží). • Zarůstání starých zátěží a neudržovaných ploch invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny.

Ochrana přírody a krajiny Silné stránky: Slabé stránky: • Existence relativně rozsáhlých území • Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s chráněných nějakou formou ochrany různým typem ochrany v území existuje přírody a krajiny. řada závad z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi. • Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin • Nevhodné způsoby hospodaření na (národní přírodní rezervace, lokality některých zemědělských pozemcích a soustavy NATURA 2000). některých rybnících (Kateřina u Modlan). • Vymezení přírodního parku Písecké hory. • Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. Příležitosti: Hrozby: • Rozvoj cestovního ruch daný výskytem • Realizace stávajících návrhů a záměrů v řady přírodních území a prvků cenných pro rozvoji zastavitelných území a dopravní ochranu přírody a krajiny. infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně • Jednoznačné vymezení chráněných území v biocenter a biokoridorů. ÚPD jednotlivých obcí. • Negativní dopady plánovaného rozvoje • Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a rekreačních a dalších aktivit v oblastech realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem cenných pro ochranu přírody a krajiny. zlepšení jeho fungování. • Výskyt ložisek v chráněných územích – • Využití územního plánování k riziko budoucí těžby spojené s celkovým eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku nárůstem zatížení území. ekonomického a sociálního rozvoje území. • Povolování výstavby ve volné krajině • Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení (mimo zastavěná území obcí), degradace jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

G E T s.r.o.

Strana 100 z 135

ČÁST C



• Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky: • Absence hospodářských lesů. • Vysoký podíl zalesnění severní části území zvyšující KES (obce Košťany, Mikulov, Moldava, Osek, Hrob a Dubí). • Převládající skladba lesů zvláštního určení. • Vysoký nárůst podílu orné půdy v obcích Bystřany a Duchcov. Příležitosti: • Možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy. • Potencionální možnost budování obor a bažantnic. • Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. • Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost krajiny. • Likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů.

Slabé stránky: • Výrazný pokles podílu orné půdy v obci Bžany.

Hrozby: • Místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin. • Úbytek zemědělské půdy, zejména půd s nejvyšší kategorií ochrany.

Technická infrastruktura Silné stránky: • Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. • Dobrá úroveň zásobování pitnou vodou ve všech obcí. • Relativně dobrá síť jednotné kanalizace napojené na ČOV u mnoha obcí. • Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. • Vysoké procento napojení obyvatel na plynovodní síť. Příležitosti: • Výstavba veřejného vodovodu do dalších částí jednotlivých obcí, které nejsou napojeny. • Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a zvyšování napojení domácností na veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV. • Výstavba oddílné kanalizace s napojením na ČOV v obcích, které nejsou dosud na sítě napojeny. • Zabezpečení obcí náhradními zdroji pitné vody v případě havárií. G E T s.r.o.

Slabé stránky: • Chybějící veřejná vodovodní síť v obci Kostomlaty pod Milešovkou. • Chybějící kanalizační síť v obci Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim.

Hrozby: • Zhoršení kvality vodních toků a dalších složek životního prostředí vypouštěním naředěných splaškových odpadních vod do recipientu. • Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům. • Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu v SO ORP Teplice.

Strana 101 z 135



Dopravní infrastruktura Silné stránky: • Vysoká hustota silniční sítě. • Dobrá dostupnost obce Teplice hromadnou dopravou. • Bohatá železniční síť

Příležitosti: • Výstavba nových obchvatů a přeložek na silnicích I. a II. třídy (snížení hlučnosti a prašnosti). • Výstavba protihlukových stěn.

Slabé stránky: • Vysoká intenzita dopravy v obci Teplice. • Hluk v obcích, způsobený zejména tranzitní dopravou (Bystřany, Kladruby, Osek, Žalany). • Prašnost v obcích, způsobená zejména tranzitní dopravou. • Podmáčení tratě ČD v jarních měsících v obci Bystřany. Hrozby: • Neřešení problémů se silnicemi I. a II. třídy, procházejícími obcemi. • Zánik železniční tratě č. 135 Most – Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách.

Sociodemografické podmínky Silné stránky: • Obec Teplice nabízí velké množství pracovních příležitostí. • Neustále klesá počet obyvatel s neukončeným nebo základnám vzděláním. Roste počet vysokoškolsky vzdělaných (Teplice, Krupka). • Město Teplice představuje spádové centrum vybraných zdravotních služeb a středoškolských institucí. • Vybavenost celého SO ORP Teplice knihovnami, sportovními areály a lázeňskými centry.

Příležitosti: • Růst počtu obyvatel ve venkovských sídlech. • Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče. • Výstavba nových školských zařízení (mateřských škol) v okrajových obcích dle počtu obyvatel.

Slabé stránky: • Dlouhodobé stárnutí populace a snižování počtu obyvatel v předproduktivním věku. Pokles je také znatelný v produktivním věku. • Nedostatečné počet sociálních a zdravotních zařízení v SO ORP Teplice, zejména v menších obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim). • Malé množství mateřských škol a jejich nízká kapacita. (V obci Kladruby a Mikulov zcela chybí.) Hrozby: • Vylidňování oblasti v důsledku migrace obyvatelstva (pracovní příležitosti) a vymírání. • Nebezpečí nedostatečné sociální infrastruktury při nárůstu počtu obyvatel.

Bydlení Silné stránky: Slabé stránky: • Vysoký nárůst bytového fondu, především • Stagnace bytové výstavby v obcích díky individuální výstavbě rodinných Moldava, Žim, Lahošť a Mikulov. domů, zejména v obcích Dubí, Duchcov, • Vysoké zastoupení domů vystavěných do Krupka a Teplice. roku 1919 v obcích Háj u Duchcova, Hrob • Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi a Žim, kde je zároveň velmi nízké lety 1981 až 2001, zejména v obcích zastoupení domů vystavěných mezi lety Krupka a Teplice. 1981 až 2001. • Dostatek stavebních ploch je uváděn v • Nedostatek vybudovaných inženýrských obcích Borovany, Nové Hrady, Slavče. sítí v obcích Újezdeček a Zabrušany.

G E T s.r.o.

Strana 102 z 135

ČÁST C


• Relativně dobré napojení obcí na internet. Příležitosti: • Vymezení ploch pro nové byty a rodinné domy v rámci ÚPD obcí. • Rozšíření inženýrských sítí v okrajových obcích SO ORP Teplice.


Hrozby: • Stárnutí bytového fondu. • Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. • Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným investicím do bydlení.

Rekreace Silné stránky: • Přítomnost rozsáhlé sítě cyklostezek, turistických tras. • Nejnavštěvovanější spádový obvod kraje. • Dostatek ubytovacích zařízení a kulturního vyžití v obcích Bžany a Moldava. • Potenciál pro rozvoj turismu – přírodní (lázně), kulturní, historické, technické, církevní památky zajímavosti. Oblasti vhodné k rozvoji zimních sportů (lyžování). Příležitosti: • Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. • Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu. • Rozvoj budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, turistické značeni, atd. • Rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu jako je např. agroturistika.

Slabé stránky: • Nedostatečná občanská vybavenost některých obcí. • Většina kulturních památek má zejména místní význam. • Vysoký podíl chatových oblastí a zahrádkářských kolonií s malým vlivem na rozvoj území. • Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území. • Nedostatečné využití cisterciáckého kláštera v Oseku. Hrozby: • Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních. • Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. • Ohrožení stavu NKP cisterciáckého kláštera v Oseku vč. klášterních zahrad a vodního systému.

Hospodářské podmínky Silné stránky: • Vysoké zastoupení větších zaměstnavatelů (s 250 – 499 zaměstnanci) s poměrně diverzifikovanou strukturou činností. • Nárůst počtu pracovních míst v obcích Krupka, Modlany a Žalany. • Míra zaměstnanosti vyšší než je krajský průměr, obzvláště v obcích Žalany, Kladruby a Bžany. • Vzrůst míry podnikatelské aktivity v obcích Modlany a Proboštov. • Trend růstu daňové výtěžnosti celého SO ORP Teplice v rámci Ústeckého kraje. • Nižší míra nezaměstnanosti celého SO ORP Teplice než krajský průměr. • Menší množství dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Teplice než v jiných částech kraje.

G E T s.r.o.

Slabé stránky: • Celkový pokles pracovních míst v SO ORP Teplice, zejména v obci Teplice. • Stagnující míra podnikatelské aktivity v celého SO ORP Teplice. • Pokles daňové výtěžnosti obcí Bžany, Dubí, Kladruby, Mikulov, Modlany, Novosedlice, Osek, Proboštov, Srbice, Zabrušany a Žalany. • Míra nezaměstnanosti nad 16 % v obcích Moldava, Žim, Újezdeček a Jeníkov. • Vyšší podíl nezaměstnaných žen SO ORP Teplice než je krajský průměr. • Vyšší počet uchazečů na jedno pracovní místo v SO ORP Teplice než v Ústeckém kraji.

Strana 103 z 135


Příležitosti: • Podpora drobných živnostníků tvořících rozmanitou základnu ekonomických subjektů s nízkou ekonomickou zranitelností. • Vytváření vhodných podmínek a infrastruktury pro investory tvořící nová pracovní místa například formou průmyslové či obchodní zóny. • Možnost dalšího rozvoje cestovního ruchu v oblasti lázeňství (Teplice). • Podpora regionálních specifik – sklo a porcelán


Hrozby: • Dlouhodobě rostoucí míra nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména v obcích Moldava, Žim a Újezdeček. • Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva, především v obcích Dubí a Moldava. • Přesídlení velkých firem provázené poklesem pracovních příležitostí. • Klesající investiční potenciál obyvatel SO ORP Teplice vyvolává snižování množství drobných živnostníků a soukromých podniků menšího formátu.

Zdroj: ÚAP ORP Teplice 2012 (www.teplice.cz, 2013)

G E T s.r.o.

Strana 104 z 135

ČÁST D


ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Velikost a významnost jednotlivých vlivů, působících v důsledku realizace záměru, jsou dále hodnoceny na základě následujících kritérií: pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost, reverzibility, citlivost území, mezinárodní dosah, postoj veřejnosti, nejistota, možnosti ochrany, ad. 1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ Vlivy na veřejné zdraví Předpokládané vlivy záměru na veřejné zdraví bude možné hodnotit na základě modelových výpočtů akustické a rozptylové studie. Zpracování těchto studií bude vycházet ze zadání, resp. preferovaného řešení záměru, které vzejde ze zjišťovacího řízení, a to na základě informací uvedených v Oznámení. Jedná se zejména o varianty dopravního řešení. V následujících odstavcích jsou uvedeny informace, které budou v rámci dalšího posuzování záměru doplněny o závěry a hodnocení uvedených studií. Identifikace zdravotních rizik a charakteristika nebezpečnosti Za hlavní rizikové faktory předmětného záměru lze považovat škodliviny emitované do ovzduší vlivem provozu spalovacích motorů a manipulací se surovinou a s produkty úpravny, včetně související dopravy. Jedná se o benzo(a)pyren, příp. benzen, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5). Dále pak hluk spojený s provozem a dopravou záměru. Kromě těchto ukazatelů je věnována zvýšená pozornost rovněž potenciálnímu radonovému riziku, souvisejícímu s možným obsahem radonu ve zpracovávané surovině. Benzo(a)pyren C20H12 Benzo(a)pyren (dále jen „BaP“) je typickým zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Mají výraznou schopnost vázat se na pevných sorbentech nebo částicích i v živých organismech. Čisté sloučeniny jsou bílé nebo nažloutlé krystalické pevné látky velmi málo rozpustné ve vodě, ale snadno rozpustné v tucích a olejích. BaP se cíleně nevyrábí, je však obsažen v celé řadě běžných produktů dnešního průmyslu, jako jsou například motorová nafta, výrobky z černouhelného dehtu, asfalt a jiné materiály používané při pokrývání střech a při stavbě silnic. Původ BaP v ovzduší je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se uvolňuje při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostává zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě i při kouření tabáku. Na území ČR byl v roce 2011 podle souhrnné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2011 překročen cílový imisní limit pro BaP, který je legislativou stanoven na 1 ng/m3, na 11 ze 17 stanic kde je monitorován. Hodnoty ročních středních průměrů BaP, používaného jako indikátoru zátěže ovzduší PAU, se v lokalitách nezatížených průmyslovými zdroji pohybovaly v rozpětí mezi 0,5 až 1,2 ng/m3, se střední hodnotou 0,9 ng/m3. V dopravně zatížených lokalitách se v letním období hodnoty pohybovaly i pod 0,1 ng/m3, v zimní sezóně mohly překročit i 10 ng/m3; roční střední hodnota G E T s.r.o.

Strana 105 z 135


ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU

pro tento typ lokalit byla 1,0 ng/m3. V průmyslově exponovaných oblastech (chemický průmysl, metalurgie atp.), jsou několikanásobně vyšší roční střední hodnoty (1,8 až 10,2 ng/m3), které jsou navíc doprovázeny zimními 24-hod. maximy v řádu desítek ng/m3; v letním období se zde měřené hodnoty nejčastěji pohybovaly do 1 ng/m3; střední roční hodnota pro tuto kategorii městských lokalit pak byla v roce 2011 odhadnuta na úrovni 5,0 ng/m3. Nebezpečí polycyklických aromatických uhlovodíků spočívá v jejich karcinogenitě a ohrožení zdravého vývoje plodu. Nejznámější z kancerogenních polyaromátů je právě benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk. BaP ve formě velmi jemných částic proniká při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycuje. Jeho zvýšené koncentrace jsou proto hlavní příčinou vzniku rakoviny plic, zejména u kuřáků. Polycyklické aromatické uhlovodíky přijaté s potravou působí rakovinu zažívacího traktu. V případě kožního kontaktu dochází k podráždění až popálení kůže, opakované expozice způsobují ztenčení a popraskání pokožky až rakovinu kůže. BaP je dle IARC od roku 2007 zařazen do skupiny karcinogenů 1 – prokázané karcinogenní účinky u lidí. US EPA zařadila BaP pro jeho riziko na seznam prioritních látek, kterým věnuje pozornost. WHO nestanovuje pro PAU ve vnějším ovzduší doporučenou limitní koncentraci. Důvodem je jak bezprahový karcinogenní účinek, který představuje hlavní riziko těchto látek v ovzduší, tak i jejich výskyt ve směsích a možnost interakce s pevnými částicemi a dalšími látkami v ovzduší. Doporučuje proto, aby obsah PAU v ovzduší byl omezován na nejnižší možnou úroveň. Benzen (C6H6) Benzen je organická sloučenina se sladkým zápachem. Podstatným zdrojem benzenu v prostředí jsou zplodiny z automobilové dopravy, ale i jeho vypařování z motorových paliv během manipulace, distribuce a skladování. Vdechování malého množství benzenu může způsobit bolest hlavy, pocit únavy, zrychlení srdečního tepu, chvění a ztrátu vědomí. Nejvýznamnějšími následky dlouhodobé expozice benzenu jsou hematotoxicita, genotoxicita, karcinogenita. Velká koncentrace benzenu ve vzduchu může mít za následek i smrt. Benzen poškozuje kostní dřeň a způsobuje chudokrevnost. Benzen je IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikován jako karcinogen skupiny 1 (rakovinotvorný pro člověka), přičemž způsobuje zejména leukemii a rakovinu plic. Imisní limity benzenu vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance uvádí nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. Limitní hodnota benzenu pro roční průměrnou koncentraci je 5 µg/m3 (přípustná četnost neuvedena). Karcinogenní látky mají bezprahové účinky, tzn., že podnětem vyvolávající onemocnění může být jakýkoliv kontakt s touto látkou. Neurotoxické příznaky benzenu se uvádí u expozice vyšších koncentrací benzenu (nad 3200 mg/m3). Dle přednášek SZÚ Hodnocení zdravotních rizik nejvýznamnějších látek z dopravy (Kazmarová, 2006) lze očekávat chronické účinky benzenu přibližně při koncentracích nad 100 mg/m3, u koncentrací pod 30 mg/m3 jsou jen slabé důkazy o efektu. Riziko leukémie by se mělo pohybovat v rozmezí roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší okolo 0,2-20 µg/m3. Oxid dusičitý (NO2) Oxid dusičitý je červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn (v kapalném stavu je to žlutohnědá látka, která tuhne na bezbarvé krystaly). Vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot, uvolňuje se také rozkladem kyseliny dusičné. Hlavním antropogenním zdrojem je především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Oxid dusičitý je pohlcován hlenem dýchacích cest z 80 až 90 %. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic. V ovzduší patří k plynům, které způsobují kyselé deště. Imisní limity oxidu G E T s.r.o.

Strana 106 z 135



dusičitého vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance uvádí nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. Limitní hodnota pro maximální 1 hodinovou průměrnou koncentraci je 200 µg/m3, s přípustnou četností překročení 18 za kalendářní rok. Limitní hodnota pro maximální roční průměrnou koncentraci je 40 µg/m3. Ohledně účinků NO2 na lidské zdraví existuje celá řada studií, celkově však panuje shoda, že hodinová koncentrace 200 µg/m3 je pro zdravé jedince hodnota bezpečná. Pouze některé zdroje (viz např. odkaz v rámci Koncepce imisních limitů pro oxidy dusíku v české legislativě, ČHMÚ) považují za vhodnější spíše poloviční hodnotu s ohledem např. na astmatiky, bronchitiky, malé děti a staré lidi. Částice PM10 Pevné částice PM10 (z angl. Particulate Matter) jsou drobné částice rozptýlené v ovzduší (polétavý prach) o velikosti do 10 nebo 2,5 µm. Hlavními antropogenními zdroji částic ve vzduchu jsou např. doprava, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, těžební činnost, stavební práce, ad. Průměrné dlouhodobé expozice suspendovaným částicím PM10 představují jak riziko chronických účinků znečištění ovzduší na zdraví dětí, jako je poškození vývoje plicních funkcí, tak akutních účinků, například zhoršení projevů astmatu anebo incidence respiračních onemocnění. Koncentrace suspendovaných částic jsou také dávány do souvislosti s rizikem širokého okruhu zdravotních dopadů u dospělých. Imisní limity částic PM10 a PM2,5 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance uvádí nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. Limitní hodnota PM10 pro maximální 24 hodinovou průměrnou koncentraci je 50 µg/m3, s přípustnou četností překročení 35 za kalendářní rok. Limitní hodnota PM10 pro maximální roční průměrnou koncentraci je 40 µg/m3(přípustná četnost neuvedena). Limitní hodnota PM2,5 pro maximální roční průměrnou koncentraci je 25 µg/m3(přípustná četnost neuvedena). Výše uvedené negativní účinky suspendovaných částic frakce PM10 na lidské zdraví bývají uváděny i při průměrných ročních koncentrací nižších než 30 µg/m3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 µg/m3. Hluk Za hluk je obecně označován každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho hlasitost), který má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Obecně nelze rozlišit mezi zvukem a hlukem na základě fyzikálních parametrů, ale pouze na základě účinků na člověka. Základním deskriptorem pro popis hluku v pracovním prostředí je hladina akustického tlaku Lp [dB], vztažená k referenčnímu akustickému tlaku 20 µPa, který odpovídá prahu slyšení na kmitočtu 1000 Hz. Vyjádření úrovně hluku v decibelech jednak vystihuje fyziologii slyšení, jednak umožňuje přehlednější třídění hlukových údajů, neboť dynamický rozsah od prahu slyšení 20 µPa do prahu bolesti 200 Pa, tj. 7 řádů, je pokryt rozsahem 140 dB. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na orgánové účinky, rušení činností a vlivy na subjektivní pocity. V denní době je za dostatečně prokázané považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noční době jsou za dostatečně prokázané považovány změny fyziologických reakcí, poruchy spánku a zvýšené užívání léků na spaní. Zpravidla se uvádí, že hluk do 65 dB působí spíše na psychický stav osob; při 65 - 85 dB působí na vegetativní nervový systém; při 85 - 120 dB způsobuje poškození sluchu; nad 120 dB způsobuje traumatické poškození sluchových orgánů; nad 130 - 140 dB je již hluk na prahu bolestivosti, přičemž při 160dB zpravidla dochází k prasknutí bubínku a poškození sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu. Epidemiologické studie prokázaly, že při G E T s.r.o.

Strana 107 z 135



LAeq24hod do 70 dB nedochází k poškození sluchového aparátu u více než 95 % exponované populace ani při celoživotní expozici hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve volném čase. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionálně exponovaných rizikovým hladinám hluku na pracovišti. Ovlivnění kardiovaskulárního systému bylo prokázáno v řadě epidemiologických a klinických studií v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací. Všeobecný závěr WHO je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku v rozmezí 65-70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. K dalším závažným zdravotním účinkům hluku patří nepříznivé ovlivnění spánku. V rovině fyzického zdraví jsou popisovány tyto následky rušení spánku nočním hlukem: změny v hladinách stresových hormonů, kardiovaskulární onemocnění (hypertenze a infarkt myokardu), deprese (u žen) a jiné psychické poruchy, obezita, zkrácení očekávané délky života a zvýšený výskyt pracovních úrazů. V rovině psychologicko-sociální je popisována ospalost a únava, rozmrzelost a zvýšená denní dráždivost, snížená výkonnost, zhoršení poznávacích schopností, narušení sociálních kontaktů a stížnosti. Pro tyto fyziologické a psychologické následky narušení spánku existují pouze omezené důkazy. Hluk může závažným způsobem narušit mezilidskou komunikaci řečí, popřípadě překrývat jiné informačně důležité signály (domovní zvonek, telefon, alarm). Podstatou tohoto jevu je maskovací proces. Rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí řeči by měl být minimálně 15 dB, aby bylo umožněno porozumění komplikovaným zprávám. Při řečové hladině 50 dB by tak hladina akustického tlaku interferujícího hluku neměla překročit 35 dB. Za obtěžování hlukem je označován psychický stav vznikající při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Vlivem obtěžujícího hluku může docházet ke změnám v chování v souvislosti s bydlením, např. zavírání oken (může negativně ovlivnit kvalitu vnitřního ovzduší bytu), nepoužívání balkónů, stěhování, psaní stížností a petic a omezení přátelských vztahů a ochoty pomoci. Z hlediska zdraví je závažné, že obtěžování spolu s rušením spánku představuje pro organismus stres. Míra obtěžování hlukem je ovlivněna mnoha faktory. Jsou to jednak fyzikální vlastnosti zvuku a dále je obtěžování významně ovlivněno individuálními vlastnostmi příjemce. Uvádí se, že v populaci je cca 10 – 20 % osob velmi senzitivních vůči hluku a naopak 10 – 20 % osob vysoce tolerantních. Pro zbývajících 60 – 80 % populace platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování. Při působení hluku jsou velmi důležité i vlivy sociální (vzdělání, duševní práce, ekonomický prospěch ze zdroje hluku), zdravotní (porucha sluchu, somatické onemocnění), psychologické faktory (strach spojený se zdrojem hluku) a mezikulturní rozdíly. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích. Ochrana před nepříznivým působením hluku a vibrací je obecně upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, oba v platném znění. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací, příp. postupy pro jejich stanovení uvádí navazující nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. V rámci dalšího textu Oznámení byly dopočítány návrhové hodnoty hygienických limitů dle výše uvedeného nařízení vlády. Radon Radon je přírodní radioaktivní plyn, který vzniká postupnou přeměnou uranu, jež je v různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon se jako plyn z hornin uvolňuje a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se pak radon dostává do atmosféry nebo vstupuje do objektů. Radioaktivní prvky jsou charakteristické tím, že jádro jejich atomů je nestabilní, samovolně se přeměňuje a přitom vysílá záření schopné ionizovat G E T s.r.o.

Strana 108 z 135



okolní prostředí. Ionizace, vytvářené průchodem ionizujícího záření živými organismy a jejich tkáněmi, jsou pro organismus v zásadě škodlivé. Nahromadění ionizací v živé hmotě, vyvolané zářením, rozrušuje uspořádání důležitých struktur v živých buňkách, jejichž nejcitlivější částí je buněčné jádro. Přeměna radonu, doprovázená uvolněním záření, končí vznikem neradioaktivního olova. Množství radonu (objemová aktivita radonu) se udává v jednotkách Bq/m3. Hodnota číselně odpovídá počtu radioaktivních přeměn radonu v jednom metru kubickém vzduchu. Při ročním pobytu v objektu s koncentrací radonu 400 Bq/m3 (směrná hodnota uvedená v legislativě) je ozáření srovnatelné např. s ozářením, způsobeným 440 rentgenovými snímky plic. Radon je hned po kouření druhou nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny plic. Radon a radioaktivní prvky, které z něj vznikají, se zachycují v dýchacím ústrojí a ozařují plicní tkáň. Důsledkem působení těchto částic může být poškození plicní buňky vedoucí až k rakovině. Rakovina vyvolaná radonem nevzniká okamžitě. Doba, než se mohou začít objevovat příznaky rakoviny plic, je dlouhá 5 až 30 let. Skutečnost, že radon představuje po kouření nejvýznamnější příčinu rakoviny plic, uznala v roce 2009 Světová zdravotnická organizace (WHO) a doporučila všem státům, aby věnovaly problematice radonu patřičnou pozornost. Již 13 evropských studií potvrdilo, že riziko vzniku rakoviny plic na základě expozice radonu roste přibližně o 16 % na každých 100 Bq/m³. Výsledky provedených epidemiologických studií tak jasně prokázaly, že v případě dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných rozpadových produktů na plíce se prudce zvyšuje možnost vzniku rakoviny. S rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakovinového bujení a zároveň neexistuje žádná mezní, zdraví neškodná dávka, při níž k onemocnění dojít nemůže. Radon je tak bezprahovou škodlivinou. Nejdůležitějším poznatkem studie je, že výskyt rakoviny plic je častější u osob, které žily v domech s vyšší koncentrací radonu než v domech s koncentrací nízkou. Zvýšený výskyt je pozorován již od koncentrace 400 Bq/m3 a dále se zvyšuje v závislosti na koncentraci. V celosvětové studii sdružující údaje z více národních studií bylo riziko rakoviny plic spolehlivě statisticky prokázáno pro koncentrace radonu vyšší než 150 Bq/m3. Při nižší koncentraci radonu je riziko nízké, proto zde nejsou statistické testy dostatečně průkazné. Problematika ozáření z radonu je zahrnuta i do nové verze doporučení Mezinárodního výboru pro radiační ochranu - ICRP 103 z roku 2007. Doporučené nejvyšší hodnoty referenčních úrovní jsou roční efektivní dávka 10 mSv a objemová aktivita radonu v budovách 600 Bq/m3 s tím, že cílem regulace je snížení ozáření na optimalizovanou úroveň, nikoli pouze na referenční hodnoty. V České republice je průměrná hodnota objemové aktivity radonu v budovách kolem 119 Bq/m3. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě. Asi 2-3 % našich bytů má vyšší hodnoty než 400 Bq/m3 (hodnota doporučená v české legislativě). Lidé v těchto domech jsou ozařováni tak velikou dávkou, jako by každý den absolvovali rentgenový snímek plic. Ve venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 5 – 10 Bq/m3. V Čechách každoročně umírá na rakovinu plic více než 5000 osob. Jak již bylo zmíněno, v ČR je průměrná objemová aktivita radonu v obydlích 119 Bq/m3 a při aplikaci uvedeného koeficientu rizika se odhaduje, že cca 900 úmrtí na rakovinu plic ročně může být způsobeno radonem v bytech, což je více než 16 %. Když překročí v některém domě koeficient relativního rizika hodnotu 50 %, dá se říci, že zapříčinění rakoviny plic radonem převažuje nad ostatními faktory (např. kouření). Onemocnění se neprojeví bezprostředně po ozáření, ale až po uplynutí určité doby, která může trvat pět až několik desítek let. Hodnocení expozice a charakterizace rizika Znečišťující látky v ovzduší, hluk V rámci samostatné rozptylové studie budou na základě větrné růžice, imisních a meteorologických charakteristik území a dalších podkladů definovány podmínky pro pravděpodobný rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Rozsah ovlivněného území bude G E T s.r.o.

Strana 109 z 135



definován zejména nejbližší obytnou zástavbou v dotčeném okolí záměru a podél hlavní přepravní trasy. Výpočet příspěvků imisních koncentrací znečišťujících látek bude proveden v husté geometrické síti referenčních bodů a ve zvolených výpočtových bodech mimo síť, reprezentující nejbližší obytné objekty. Rovněž v rámci akustické studie budou v dotčeném okolí záměru a podél zvolené přepravní trasy vytipovány nejbližší objekty k bydlení, které jakožto referenční body definují hranice chráněných venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů staveb podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pro tyto body pak bude provedena kvantifikace stávající hlukové zátěže a bude proveden výpočet příspěvků záměru. Modelové situace budou představovat rozmístění mechanizace a dalších zdrojů hluku v tzv. nejméně příznivém postavení vůči chráněným prostorům. Podmínkou přijatelnosti realizace záměru bude prokázání, že realizací záměru budou plněny všechny výše uvedené limity pro znečišťující látky, tj. benzo(a)pyren, příp. benzen, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5) a rovněž limity hluku spojené s provozem a dopravou záměru. Současně musí být prokázáno, že realizace záměru nebude představovat významné negativní vlivy na veřejné zdraví. Radon Stavební materiály nerostného původu obsahují vždy určité množství radioaktivních látek. Jedná se především o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich radioaktivní přeměnou. Z nich nejvýznamnější je obvykle radium (Ra-226). Jeho přítomnost ve stavebním materiálu vede k ozáření osob ve stavbách - jednak vdechováním produktů přeměny radonu vytvořeného z radia a uniklého ze stavebního materiálu, jednak pronikavým zářením gama vznikajícím ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů. Atomový zákon č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 307/2002 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálu povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. Četnost měření je stanovena 1x za čtvrt roku až 1x za 2 roky v závislosti od druhu materiálu a jeho použití ve stavbách. Pro hodnocení výsledků jsou stanoveny dvě úrovně - mezní hodnota a směrná hodnota. Pokud obsah radia je vyšší než stanovená mezní hodnota, nesmí být stavební materiál uveden do oběhu. Mezní hodnoty jsou stanoveny takto: 150 Bq/kg (pro materiály používané ve stavbě ve velkém množství např. cihly, beton apod.), 200 Bq/kg (pro materiály používané ve stavbě v omezeném množství např. obkladačky, apod.) a 1000 Bq/kg pro stavební materiály používané výhradně ve stavbách, kde není pobytový prostor (např. silnice). Kromě toho je pochopitelně snahou snížit obsah radionuklidů v materiálu tak, jak je to rozumně dosažitelné. Proto byly zavedeny ještě pomocné ukazatele - tzv. směrné hodnoty, které jsou menší než mezní hodnoty (např. 80 Bq/kg pro materiály používané ve stavbě ve velkém množství). Pokud jsou překročeny, posuzuje se, zda není možné nějakým dostupným způsobem radioaktivitu snížit např. změnou technologie. Hodnocení radonového rizika zpracovávané suroviny bylo předmětem také studie Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (Zemancová, 2013) k Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“. V rámci aktuálně předkládaného záměru lze vycházet z poznatků výše uvedené studie. Zvýšené radonové riziko z realizace záměru pro pobytové prostory nejbližších objektů k bydlení lze vyloučit nejen s ohledem na vzdálenost těchto objektů od záměru, ale zejména z důvodů, které již byly uvedeny v Oznámení k DP Cínovec I. V něm bylo mimo jiné uvedeno, že radonovému riziku je v souvislosti se surovinou z ložiska Cínovec – odkaliště věnována zvýšená pozornost především z důvodu vyjádření pana Bc. Michaela Šuchy k Oznámení původního záměru „Těžba písků na odkališti Cínovec“ (Motl, 2012) ze dne 28. 5. 2012. V rámci vyjádření byly vyjádřeny obavy z vlivů radonu ze suroviny na zdraví lidí bydlících v její bezprostřední blízkosti i na zdraví lidí pracujících s touto surovinou. Z výsledků provedených rozborů G E T s.r.o.

Strana 110 z 135



suroviny (naměřená hmotnostní aktivita „a“ ve vzorcích z ložiska je průměrné úrovně, viz vzorek HPC6: 94 ± 4 a SC1: 92 ± 5, až lehce nadprůměrné úrovně, viz vzorek SC2: 119 ± 5) ani z dalších zdrojů včetně mapy radonového rizika však nevyplývá významné zdravotní riziko z cínovecké deponie, resp. z ložiska Cínovec – odkaliště. Geologické podloží celé širší oblasti Cínovce skutečně má vysoký obsah radonu a z tohoto důvodu byl v rámci původního důlního díla Cínovce vybudován odvětrávací komín s ventilátorovou stanicí na povrchu (komín s označením K 2025). Radon je však přírodní plyn, který je vázán v pórech hornin, zemin či jiných materiálů, případně může být rozpuštěn ve vodě. Je-li uvolněn, vyprchává do ovzduší. V případě podzemní vody s určitým obsahem radonu se dokonce na stránkách SÚRO uvádí, že při používání takové vody v bytě či domě se část radonu uvolňuje do ovzduší, a to při sprchování a mytí asi 50 % a při vaření a praní téměř 100%, se stejnými důsledky jako při pronikání z podloží. Samotné pití takové vody je z hlediska ozáření považováno za méně významné. Zdravotní riziko radonu tak spočívá zejména v případě, že je kumulován v uzavřeném prostoru, kde jej mohou lidé vdechnout spolu s aerosolovými částicemi, na které je vázán a které se pak usazují v plicích a vystavují tak organismus dlouhodobému a přímému radioaktivnímu záření. Ve výše uvedeném smyslu tak zvýšené zdravotní riziko skutečně mohlo spočívat v případě pracovníků důlních prostor na Cínovci, kde pracovníci dlouhodobě pobývali a kde nebylo možné zajistit jejich účinnější ochranu, než důkladné odvětrávání důlních prostor a případně ochranné oděvy a dýchací roušky. Podobně pokud byla ruda drcena a rozemílána v uzavřených objektech a provozech. Exploatací primární rudy s možným zvýšeným obsahem radonu na povrch a jejím následným rozdrcením, rozplavením, uložením a vystavením povětrnostním vlivům na otevřeném prostoru po dobu několika desetiletí, byl obsah radonu v surovině ložiska Cínovec – odkaliště tímto do značné míry snížen. To je patrně důvod, proč obsah radonu v této surovině, která je dnes prakticky jemným pískem s minimálním podílem uzavřených pórů, se dnes výrazně neliší od většiny běžných hornin a zemin. Jak dokládají i výsledky provedených rozborů. Při převozu a v rámci navrhované úpravny v Újezdečku bude se surovinou dále nakládáno (přesypávání a třídění, praní a proplachování, přečerpávání, apod.) a během všech těchto činností bude zbytkový radon nadále přirozeně uvolňován. Lze proto důvodně očekávat, že zpracovávaná surovina bude ve výsledku vykazovat obdobné parametry z hlediska obsahu radonu, jako jiná běžně zpracovávaná písková surovina. Tento předpoklad bude nutno ověřit měřením a z hlediska prevence lze jednoznačně doporučit řádné odvětrávání pracovních – pobytových prostor v rámci záměru. Vzhledem k realizaci objektů záměru (technologická hala, administrativní zázemí, ad.) budou v jejích prostorách působit pracovníci záměru v rámci jejich pracovní činnosti, a to v průběhu celé pracovní doby. V rámci opatření je doporučena instalace nucených odvětrávání. Podrobně se celé problematice věnuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., která mimo jiné upravuje: •

podrobnosti k vykonávání činností v souvislosti s výkonem práce, které jsou spojeny se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů a vedou nebo by mohly vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob, tím, že stanoví dotčená pracoviště a osoby, rozsah měření a směrné hodnoty pro zásahy ke snížení zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů,

•

zprošťovací úrovně, uvolňovací úrovně, limity ozáření, optimalizační meze, mezní hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a vodách a nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin,

•

podrobnosti ke klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a kategorizaci radiačních pracovníků a pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti,

G E T s.r.o.

Strana 111 z 135



•

technické a organizační požadavky, postupy a směrné hodnoty k prokázání optimalizace radiační ochrany,

•

rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, nakládání s radioaktivními odpady a uvádění radionuklidů do životního prostředí, k nimž je třeba povolení, a upravuje podrobnosti pro zajištění radiační ochrany při těchto radiačních činnostech,

•

vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "SÚJB"),

•

ad.

Z hlediska zákonných postupů je proto navrženo, aby v pobytových místnostech nových objektů bylo provedeno pozaďové měření průměrné hodnoty objemové aktivity radonu. A to před navezením suroviny a zahájením plného provozu technologie, z důvodu zjištění tzv. nulového stavu, resp. odlišení příspěvku z úpravy suroviny. Následně pak v rámci zkušebního provozu, příp. po dosažení plného provozu. Pro ochranu pracovníků úpravny je možné provádět pravidelná měření, která dovolí stanovit efektivní dávku ozáření za kalendářní rok (mSv), tzn. s ohledem na charakter suroviny přiměřeně aplikovat požadavky na monitorování při radiačních činnostech stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. Konkrétně lze provést prostřednictvím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost schválené dozimetrické služby měření objemových aktivit radonu na pracovišti a příp. i odhad ročních osobních dávek pracovníků za kalendářní rok. Získané hodnoty se pak porovnávají se směrnými hodnotami stanovenými v § 90 odst. 1 a 2 vyhlášky 307/2002 Sb. v platném znění. Pokud nejsou směrné hodnoty překročeny, nemusí se měření v následujících kalendářních letech provádět, pokud nedošlo ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů či surovin. To nevylučuje, že mohou být prováděna další kontrolní měření. V opačném případě se měření provádí a efektivní dávka stanovuje každoročně. Pokud bude odhad efektivní dávky za kalendářní rok překračovat 1 mSv, bude pokračováno v dalším přesnějším měření, které bude zejména spočívat v kontinuálním měření objemové aktivity radonu nebo ekvivalentní objemové aktivity radonu sloužící k posouzení, zda v pracovní době jsou úrovně objemových aktivit rozdílné od úrovní mimo pracovní dobu. Pokud efektivní dávka za kalendářní rok překročí 6 mSv, musí být přijata optimalizovaná opatření ke snížení ozáření osob vykonávajících práce na tomto pracovišti. Na základě výsledků měření bude teprve možné určit, zda surovinu, příp. technologický úsek záměru lze považovat za zdroj ionizujícího záření dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění. Klasifikace takového zdroje spolu s kategorizací pracovišť, kde se vykonávají tzv. radiační činnosti, jsou zásadní skutečnosti pro následnou kategorizaci pracovníků, stanovení limitů a další požadavky dle uvedené vyhlášky. Pískovou část produkce, která bude expedována jako stavební materiál, je třeba podrobit pravidelnému měření z hlediska dodržení mezních hodnot obsahu radia. Pravidelnost kontrol bude určena dle doporučení SÚJB a v závislosti na zařazení zpracovatele mezi výrobce stavebních materiálů a hmot, resp. dle specifikace výrobku uváděného na trh. Sociálně ekonomické vlivy Pozitivní sociálně ekonomický vliv představuje vytvoření nových pracovních příležitostí v lokalitě. Krátkodobé úvazky (brigády) např. při sezónním dvousměnném provozu mohou být využity zejména ze strany nejbližších obyvatel záměru, tzn. přímo z osady Dukla, příp. z Újezdečku nebo Košťan. Nabídka 8 stálých, maximálně pak 16 celkových pracovních míst je však z pohledu celého dotčeného území nevýznamným rozšířením pracovního trhu. Dílčím G E T s.r.o.

Strana 112 z 135

ČÁST D



pozitivním vlivem je rovněž zprovoznění a komerční využití stávající plochy stávajícího průmyslového areálu Dukla. Realizací nových objektů, úpravou ploch a jejich zprovozněním a údržbou bude hodnota areálu zvýšena i z hlediska jeho dalšího rozvoje a využití, po ukončení předmětného záměru. Vlivy na sportovní a rekreační využití území Stávající sportoviště a rekreační plochy se nachází mimo dosah významných vlivů záměru. Vliv záměru na sportovní plochu P2, která dle ÚP Újezdečku přímo navazuje na jižní okraj plochy záměru lze předpokládat jako málo významný až nevýznamný. Důvodem je, že v této části areálu záměru je navržena poměrně rozsáhlé plochy deponií organické výsypky (T2), resp. zeminy a navážky suroviny (T1). Délka tohoto úseku, resp. vzdálenost mezi sportovištěm P2 a objektem technologické haly je cca 280 m. Dle návrhu by měla být organická výsypka prakticky v podobě zemního valu, který bude tvořit jižní hranici areálu. Současně bude oddělovat areál od ostatního území a bude mít ochrannou funkci pro navazující obydlená území osady Dukla, včetně navržené plochy sportoviště P2. Vliv záměru na toto sportoviště tak bude znatelný pouze v době realizace zemního valu a v období provozu by měl být minimální. Při realizaci záměru je třeba respektovat ještě specifické podmínky využití předmětné plochy P3 dle ÚP Újezdeček. V rámci nich se ukládá, že součástí využití této plochy budou i plochy zeleně sídelní s funkcí ochrannou, situované zejména v území navazujícím na plochu P2. Podmínka je v rámci Oznámení respektována a je doporučena výsadba této zeleně podél jižní hranice záměru. Otázkou mimo řešený záměr nicméně je, zda byl návrh plochy sportoviště P2 v ploše průmyslového areálu Dukla vůbec vhodný, je-li nadále předpokládáno jeho průmyslové využití. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Předpokládaná přijatelnost vlivů na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů bude ověřena na základě akustické a rozptylové studie. 2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA Vlivy na čistotu ovzduší Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v dotčeném okolí záměru a vyčíslení jeho imisního příspěvku bude zpracována rozptylová studie, a to na základě skutečností vzešlých ze zjišťovacího řízení k Oznámení záměru. V rámci rozptylové studie bude imisní příspěvek záměru hodnocen ve vztahu k platným imisním limitům. Hodnocení přijatelnosti záměru je podmíněno splněním těchto limitů. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky určují hodnoty imisních limitů a četnost jejich překročení za kalendářní rok stanovené v zákoně č. 201/2012 Sb. Sb., o ochraně ovzduší. Hodnoty imisních limitů (pro vybrané látky znečišťující ovzduší a maximální počet jejich překročení za kalendářní rok a imisní limity pro troposférický ozón) jsou uvedeny v příloze 1 tohoto zákona. Imisní pozadí je hodnoceno pro účely ochrany zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů. V následující tabulce jsou uvedeny imisní limity vybraných znečišťujících látek. Tabulka č. 33: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Benzo(a)pyren* Benzen

1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

1 ng/m3 5 µg/m3

G E T s.r.o.

Maximální počet překročení za kalendářní rok * 0 Strana 113 z 135

ČÁST D


Oxid dusičitý NO2 PM10 PM2,5


1 hodina 1 kalendářní rok 24h 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

200 µg/m3 40 µg/m3 50 µg/m3 40 µg/m3 25 µg/m3

18 0 35 0 0

Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. (2014)

Pozn.(*): Imisní limit pro celkový obsah benzo(a)pyrenu v částicích PM10 je uveden v tabulce č. 3 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. Tabulka č. 34: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý SO2 Oxidy dusíku Nox

1 kalendářní rok a zimní období (1. říjen - 31. březen) 1 kalendářní rok

20 µg/m3 30 µg/m3

Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. (2014)

Dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, v platném znění, v příloze č. 8, bodu 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den) jsou pro obdobná zařízení stanoveny následující technické podmínky provozu, cit.: „Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kdy dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, například: a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest, b) instalací zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení, c) opatřením pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, d) opatřeními pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků. Pro omezení prašnosti bude v případě sucha prováděno kropení materiálů, ploch a komunikací v areálu a případně i příjezdové komunikace přes osadu Dukla. Pokud by byly znečištěny příjezdové komunikace pískem či zeminami, dojde k jejich mytí. Dočasně budou v ploše záměru volně deponovány sypké materiály (surovina, písková část produkce). Tyto deponie by měly být v zákrytu okolních porostů a neočekává se jejich významný odnos větrem do okolí. Rovněž toto bude ověřeno rozptylovou studií a v případě potřeby budou navržena odpovídající opaření, jako větrné bariéry, mlžení, apod. Vlivy na mikroklima S realizací záměru není spojena významná přeměna stávající krajiny. Nevzniknou trvalé rozsáhlé vodní plochy, ani lesní celky či rozsáhlé plochy prosté vegetačního pokryvu. Nepředpokládají se proto významné vlivy na mikroklima.

G E T s.r.o.

Strana 114 z 135

ČÁST D



Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Předpokládaná přijatelnost záměru, za předpokladu plnění limitů z hlediska souvisejícího znečišťování ovzduší, bude ověřena rozptylovou studií. 3. VLIVY

NA HLUKOVOU CHARAKTERISTIKY

SITUACI

A

EVENT.

DALŠÍ

FYZIKÁLNÍ

A

BIOLOGICKÉ

Hluk Pro vyhodnocení míry hlukové zátěže dotčeného okolí záměru a vyčíslení jeho akustického příspěvku bude zpracována akustická studie, a to na základě skutečností vzešlých ze zjišťovacího řízení k Oznámení záměru. Úkolem akustické studie bude vyčíslení hlukových imisí v referenčních bodech a následné srovnání s platnými hygienickými limity. Posouzení bude provedeno samostatně pro hluk z dopravy (dle preferované varianty) a samostatně pro hluk z provozovny. Hlukové vlivy související s realizací záměru budou řešeny vzhledem k nejbližším chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným venkovním prostorům, dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Výpočty budou provedeny za účelem prokázání plnění nejvyšších přípustných hodnot hluku ze strany předmětného záměru. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku se stanovují v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, oba v platném znění. Pro účely uvedeného nařízení se rozumí: -

hlukem zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis,

-

nejvyšší přípustnou hodnotou hluku hygienický limit, stanovený pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku,

-

chráněným venkovním prostorem nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Rekreace zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich,

-

chráněným venkovním prostorem staveb prostor, do vzdálenosti 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb,

-

chráněným vnitřním prostorem staveb obytné a pobytové místnosti s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Hygienické limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, G E T s.r.o.

Strana 115 z 135

ČÁST D



a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce -5 dB. (7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 4 přičte korekce přihlížející k posuzované době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Tabulka č. 35: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru

Způsob využívání území Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní Chráněný venkovní prostor nemocni a lázní Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

1)

Korekce [dB] 2) 3)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

4)

Zdroj: Příloha č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb, část A (2014)

Pravidla použití korekce uvedené v tabulce: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo chráněném venkovním prostoru, a po krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i

G E T s.r.o.

Strana 116 z 135

ČÁST D



v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Tabulka č. 36: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti

Posuzovaná doba [hod] od 6:00 do 7:00 od 7:00 do 21:00 od 21:00 do 22:00 od 22:00 do 6:00

Korekce [dB] +10 +15 +10 +5

Zdroj: Příloha č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb, část B (2014)

Důsledky pro řešení akustické studie Hluk z dopravy Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy v okolí silnic záměrem dotčených komunikací I., II. a III. třídy lze doporučit následovně: Pro silnice III. třídy: Denní doba (6.00-22.00 hodin)

LAeq,T = 50 + 5 = 55 dB

Při použití korekce na starou zátěž:

LAeq,T = 50 + 10 = 70 dB

Pro silnice I. a II. třídy: Denní doba (6.00-22.00 hodin)

LAeq,T = 50 + 10 = 60 dB

Při použití korekce na starou zátěž:

LAeq,T = 50 + 20 = 70 dB

, kde 50 dB je základní hladina hluku LAeq,T + 5 dB je korekce pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. + 10 dB je korekce pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy, kde hluk z dopravy je na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách a v ochranném pásmu dráhy. + 20 dB je korekce v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Přičemž je nutné akustické imise dotčených komunikací odseparovat a porovnat s hygienickým limitem. Porovnání energetického součtu akustických hladin z více zdrojů hluku není možné.

G E T s.r.o.

Strana 117 z 135



Hluk z provozu technologie Pro hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku je nejvýše přípustná hodnota ekvivalentní hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru v denní době LAeq,8h = 50 dB, v noční době LAeq,1h = 40 dB. To znamená, že v důsledku provozu výrobní haly nesmí ekvivalentní hladiny akustického tlaku A u nejbližší obytné zástavby překročit 50 dB pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v denní době a 40 dB pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době. Vibrace Technologická linka a provoz mechanizmů a nákladních automobilů představují zdroje pouze mírných vibrací. Vibrace s tímto spojené by měly být natolik nízké, že organizaci nevzniká povinnost podle § 30 a 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Vibrace, které budou působit na obsluhu pracovních strojů, budou řešeny v rámci bezpečnostních opatření (přestávky, pokynů pro práci společně s ostatními negativními vlivy, tj. hlavně hlukem. Otřesy spojené s pojezdy těžkých nákladních automobilů se zpravidla uplatňují pouze na velmi krátké vzdálenosti. Případné poškozování objektů podél komunikací je zpravidla řešeno v souvislosti s velmi intenzívní dopravou NA (např. po silnicích I. tříd) u tzv. staré uliční zástavby, která tyto silnice lemuje v těsné blízkosti (např. 1,5-3 m od kraje vozovky). Na destruktivní charakter vibrací (nárazů) má pak zásadní vliv stav povrchu komunikace, zejména nerovnosti vozovek (rozsáhlejší výtluky, apod.). Potenciálně nejvíce zatíženou lokalitou bude osada Dukla, v rámci které bude nárůst dopravy záměru nejvíce zřetelný. Ostatní navazující komunikace jsou součástí intenzívně využívané veřejné dopravní infrastruktury, kde se na intenzitě dopravy podílí celá řada dalších faktorů. Za odpovídající podmínky jejich provozu odpovídají především jejich provozovatelé. Takřka všechny objekty k bydlení, příp. další cennější objekty podél přepravní trasy přes osadu Dukla se nacházejí v dostatečné vzdálenosti 7 a více m od této komunikace. Nepředpokládají se u nich významné negativní vlivy vibrací ze související dopravy záměru. Není tak potřeba doporučovat např. zaevidování stávajícího stavu těchto objektů, příp. jejich poškození před zahájením provozu záměru, pro případné následné spory. Lze však doporučit zajištění oprav či kvalitního provedení povrchu vozovky této komunikace, a to ze strany jejího provozovatele, příp. po dohodě s provozovatelem areálu a předmětného záměru. Záření Záměr nepředstavuje nový významný zdroj ionizujícího ani neionizujícího záření a tedy ani významné vlivy na životní prostředí s tímto spojené. Hodnocení radonového rizika je řešeno samostatně v rámci kapitoly Vlivy na veřejné zdraví. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Předpokládaná přijatelnost záměru, za předpokladu plnění limitů z hlediska související hlukové zátěže, bude ověřena akustickou studií. 4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Realizace záměru představuje zcela minimální ovlivnění podzemních a povrchových vod. V předmětné ploše bývalého průmyslového areálu se povrchové toky nevyskytují. Realizace jednotlivých objektů vyžaduje pouze minimální zásah do saturovaného horninového prostředí (základová konstrukce staveb). Navržená technologie vyžaduje množství vody, které není výrazně vyšší než při provozu běžných průmyslových areálů a lze je zajistit ze stávající G E T s.r.o.

Strana 118 z 135



vodovodní přípojky areálu. Záměr tak nevyžaduje nové zdroje pitné vody. Naopak maximálně využívá dešťovou vodu a bilančně vyžaduje větší množství vody pouze na vstupu a nulové množství na výstupu. S výjimkou malého množství odpadních vod splaškových (ze sociálního a administrativního zázemí záměru), které budou shromažďovány v neprůtočných jímkách s pravidelným režimem vyvážení. Žádné přebytečné vody tak nebudou vypouštěny do povrchových toků a nebudou zvyšovat riziko povodní. Zvažované záložní řešení zdroje vody ze stávající nevyužívané čerpací stanice (vodárny) v areálu lze pouze doporučit. Snížilo by zbytečné zatížení vodovodní sítě (technologie nevyžaduje úpravu vody na pitnou) a z hlediska vlivů na životní prostředí lze takové řešení hodnotit rovněž jako přijatelné. Čerpací stanice je totiž napojena na koridor (Tl2) propojující sousední dvě vodní nádrže. Odčerpávání vody z této zóny prakticky nijak neovlivní režim podzemní vody (tzn., že neovlivní ani žádné okolní vodní zdroje) a vzhledem k potřebnému množství nemůže ani významně ovlivnit stav povrchových vod. Potenciální riziko kvalitativního ovlivnění vody je uvažováno pouze v případě nestandardních stavů a havárií. Konkrétně v případě netěsnosti nebo poškození vodonepropustné izolace některé ze šesti sedimentačních jímek (lagun). V takovém případě by mohlo docházet k unikání kalu do horninového prostředí a do podzemní vody. Z tohoto důvodu je požadována průběžná kontrola těsnosti jímek a zejména zevrubná kontrola při režimu odstávek a čištění samostatné řady jímek. Při zjištění netěsnosti či porušení musí být bezodkladně provedena oprava. Pro monitoring tohoto rizika je možné využít starý vystrojený pozorovací vrt, který se nachází v blízkosti vodárny u Z okraje záměru. Tento vrt je zároveň situován ve směru proudění podzemní vody. Pokud by podzemní voda byla znečištěna unikajícím jílovým kalem z lagun, bude toto možné zjistit odběrem a rozborem vody z tohoto vrtu. Na základě rozboru pak bude možné vyhodnotit i případné kvalitativní riziko. V rámci preventivních opatření je proto doporučeno provést kontrolní odběr a rozbor vody z tohoto vrtu před zahájením realizace záměru (tzv. pozaďový vzorek). Další odběr a rozbor pak provést přibližně po prvním roce plného provozu záměru a v roční periodě tyto odběry a rozbory opakovat až do jeho ukončení. Veškeré záznamy řádně dokumentovat a archivovat pro případnou kontrolu. Kromě uvedeného je třeba zajistit a provádět standardní opatření pro zabránění úniků látek závadným vodám. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na povrchové a podzemní vody jsou hodnoceny jako nevýznamné, za předpokladu realizace navržených opatření. 5. VLIVY NA PŮDU Žádný z pozemků v ploše záměru není evidován se způsobem ochrany ZPF a tyto pozemky se nevyskytují ani v dosahu významných potenciálních vlivů záměru. Za běžných provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu dotčených půd. Použitá technologie těžby nepředstavuje zvýšené nebezpečí znečištění půdy. Při pohybu strojů na nezpevněných a nezabezpečených plochách je třeba věnovat zvýšenou pozornost znečištění půdy ropnými či jinak závadnými látkami. Pro případy havárie spojené s únikem takových látek bude třeba vypracovat havarijní plán, který bude obsahovat postupy a opatření. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů, týkajících se provozu strojového parku a dodržení postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek), záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci půd nebo jiných zemin. Nestandardní a havarijní stavy jsou řešeny samostatně. Případné znehodnocení okolních kvalitních půd surovinou či pískovou částí produkce při jejich odnosu je málo pravděpodobné. Nezbytná opatření k zamezení prašnosti musí být přijata jak z hlediska ochrany obyvatel, tak z hlediska G E T s.r.o.

Strana 119 z 135



ochrany obchodního produktu. A to v takové míře, že případný odnos větrem a usazení na okolních půdách mohou být pouze nevýznamné. Případný odnos těchto materiálů vodou (např. přívalovým deštěm) na půdy mimo chráněné plochy záměru je rovněž nepravděpodobný. Z důvodu specifického řešení nakládání s dešťovými vodami jsou tyto vody cíleně zadržovány, usazovány v samostatných jímkách a následně využívány v technologickém procesu. Nedojde tedy k jejich odvádění na okolní plochy ani do společného kanalizačního systému průmyslového areálu Dukla. Záměr nepředstavuje významnou změnu místní topografie, ani významný negativní vliv na stabilitu a erozi půdy. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na půdu jsou hodnoceny jako nevýznamné, za předpokladu realizace navržených opatření. 6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Záměr nemá významné negativní vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje. Horninové prostředí zasahuje pouze v případě dílčích základových konstrukcí objektů, a to standardním způsobem. Maximálně však využívá přírodní zdroje. Vlastní těžbou v navrhovaném dobývacím prostoru Cínovec I dojde k odtěžení veškerých dostupných zásob Li rudy výhradního ložiska Cínovec - odkaliště. Těžbou ložiska a následným zpracováním suroviny dojde k hospodárnému využití ložiska ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, v platném znění. Důvodem toho, že původní vytěžená surovina nebyla navrhovaným způsobem využita již dříve, byla mimo jiné nízká efektivita tehdejší technologie při získávání rudného koncentrátu oproti dnešním technologiím. Díky současným technologiím a očekávanému trendu spotřeby a poptávky Li se stává její znovuvyužití opět zajímavým. „Recyklace“ odpadní části již jednou využité suroviny představuje optimální využití nerostného bohatství ČR. Dle aktuální surovinové politiky ČR (MPO, 2012) je lithium uvedeno jako příklad perspektivní high-tech suroviny s potenciálem na území ČR. Lithium je však také zařazeno mezi kritické suroviny, nově pak i mezi strategické kovy. Potenciál tohoto kovu je spatřován právě v existujících odpadech z těžby (odkaliště, odvaly). Vzhledem k povaze a omezenému množství suroviny v ložisku Cínovec – odkaliště, se nicméně nejedná o významný přírodní zdroj nerostných surovin, který by byl pro Českou republiku a její průmysl strategicky důležitý např. ve smyslu mezinárodního obchodu. Koncentrace ostatních zastoupených prvků (zejména Rb, Cs, Sn a W) jsou v surovině natolik nízké nebo nerentabilní, že jejich hospodárné využití je v současnosti i výhledově nereálné. Pro využití výhradního ložiska, tj. ložiska ve vlastnictví státu, platí řada striktních podmínek. Dohled nad hospodárností jeho využití přísluší příslušnému báňskému úřadu, který je v tomto směru ústředním orgánem státní správy ČR. Ostatní přírodní zdroje (voda, půda, ad.) budou záměrem dotčeny pouze nevýznamně a pro jejich ochranu je požadováno plnění obecně platných podmínek (viz prevence před úkapy ropných látek a látek závadných vodám a půdám, resp. horninovému prostředí). Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje jsou hodnoceny jako málo významné, z pohledu využití nerostné suroviny pozitivní, za předpokladu realizace navržených opatření.

G E T s.r.o.

Strana 120 z 135



7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Ze znalosti současného charakteru zájmového území a jeho historie bylo možné předpokládat, že se nejedná o cenný či jinak hodnotný biotop. Dle leteckých snímků (ortofoto) lokality, které jsou aktuálně dostupné na serveru www.mapy.cz (např. k datu 26. 3. 2014), je však území zachyceno s četným náletovým dřevinným porostem. Ze snímků nicméně není zřejmé, ke kterému datu byl tento stav zachycen, stávající stav již tomuto neodpovídá. Ze strany majitele areálu měly být všechny porosty odstraněny již před několika lety a území pak postupně vyklízeno. Následně bylo nabídnuto k pronájmu potenciálním zájemcům včetně oznamovatele. Současné porosty jsou vesměs nízké keřové a dřevinné porosty, které se od té doby opět uchytily. Vzhledem k předchozímu charakteru území bylo raději provedeno prověření jeho biologické hodnoty. V říjnu 2013 byl proto proveden biologický průzkum předmětné lokality (Kos, 2013). Dle závěrů tohoto průzkumu, vykazuje celé studovaného území relativně nízkou ekologickou stabilitu. Ta je způsobena zejména jeho uniformním charakterem, kdy se na částečně zpevněném substrátu (asfalt a betonové prefabrikáty, navážka zemin a stavební suti) nacházejí jednak zbytky budov a drobné deponie různých, zejména neúrodných zemin a substrátů, jednak plochy s náletem keřů a pionýrských druhů dřevin. Tento fakt dokladuje přítomnost řady generalistů až vysoce adaptabilních a invazních druhů. Lze proto konstatovat, že v souvislosti s realizací záměru nedojde k výrazné změně stavu oproti současnosti. V případě realizace záměru nedojde v jeho ploše k zásadnímu zásahu do stávající vegetace. Druhové spektrum na studované lokalitě není příliš bohaté, dominantně se jedná o nepůvodní druhy. Ve stromovém patře absentují vzrostlé stromy, zastoupeny jsou pouze nálety převážně pionýrských druhů (bříza bělokorá, topoly, vrby), jedná se o nelesní zeleň. Podloží je jednak zpevněno, místy je přítomna navážka sutě či ostatních odpadů, dominuje sukcese obnažených ploch v iniciálním stadiu. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o nepůvodní vegetaci s absencí cennějších společenstev a druhů, naopak se zde vyskytují druhy invazivní a potenciálně problematické (křídlatka, trnovník akát). Porovnáním současného stavu s potenciální přirozenou vegetací, stejně jako s výskytu biondikačních druhů vyplývá, že se jedná o člověkem vytvořené stanoviště, s perzistujícími disturbancemi v podobě antopogenních činností. Z floristického hlediska je území bez ochranářské hodnoty. Dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý M, Kučera T. e očí M., 2011) je možné lokalitu s ruderální vegetací, typickou pro průmyslové areály, řadit mezi biotop X1 – Biotop urbanizovaných území s ruderálními bylinnými druhy. Realizací záměru nedojde oproti aktuální situaci k výrazné změně a nebudou dotčena zvláště chráněná území přírody ani zvláště chráněné druhy rostlin. Vlivy na faunu Celkem byl přímo v zájmovém území nalezen následující počet taxonů jednotlivých skupin živočichů: 22 druhů bezobratlých, 14 ptačích druhů a 2 savci. Přímo na lokalitě nebyl zastižen žádný zástupce batrachofauny ani herpetofauny. Z tohoto počtu je pouze jediný taxon - čmelák (Bombus sp.) řazen mezi zvláště chráněné druhy dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., a to v kategorii ohrožený druh. U všech determinovaných druhů lze předpokládat ovlivnění maximálně několika jedinců, proto nejsou navrhována zmírňující či managementová opatření pro ochranu jejich populací. Změna ve využití území, související s terénními úpravami v rámci realizace záměru, může negativně ovlivnit živočichy nacházející se na lokalitě a v jejím bezprostředním okolí, celý studovaný areál je však dlouhodobě využíván jako průmyslová zóna, s výraznými disturbancemi a antropogenní činností. Průzkum obratlovců bezobratlých byl zaměřen hlavně na skupiny s vyšší indikační hodnotou, u všech studovaných skupin byly nalezeny pouze ekologicky plastické, v rámci celé ČR plošně rozšířené druhy, bez zvláštních stanovištních nároků. G E T s.r.o.

Strana 121 z 135

ČÁST D



Vlivy na flóru Druhové spektrum cévnatých rostlin na zkoumané lokalitě zcela odpovídá charakteru stanoviště. Jedná se o nepůvodní květenu v iniciálním stadiu sukcese. Nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných či vzácnějších druhů a společenstev, naopak dominují ruderální jednoleté i vytrvalé taxony bylin s širokou ekologickou plasticitou, druhové složení je významně ovlivněno i velkými plochami s betonovým či asfaltovým podložím, stejně jako navážkami suti a jiných materiálů. Ze srovnání aktuálního stavu lokality s potenciální přirozenou vegetací a z výskytu bioindikačních druhů vyplývá, že lokalita je člověkem vytvořena a silně ovlivněna antropogenní činností, s převahou eurytopních druhů. Celkově zde bylo zjištěno 73 taxonů cévnatých rostlin. Žádný z nich není chráněn stávajícími právními normami. Z botanického hlediska se na sledovaném území nenacházejí žádná cennější společenstva. Na závěr lze konstatovat, že realizace záměru nepředstavuje významně negativní zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů a rostlin a nelze proti němu mít z hlediska faunistického i floristického výhrady. Vlivy na památné stromy a porosty dřevin rostoucích mimo les V dosahu uvažovaných významných vlivů záměru se památné stromy nevyskytují. Zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění, specifikuje dřeviny rostoucí mimo les (dále jen dřeviny) jako strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond (PUPFL). Dřeviny jsou podle tohoto zákona chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (památné stromy, zvláště chráněné druhy, apod.) nebo ochrana podle zvláštních předpisů. K jejich kácení je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Podrobnosti ochrany dřevin a povolování jejich kácení řeší nově vyhláška č. 189/2013 Sb., v platném znění. Dle uvedené vyhlášky se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje např. za předpokladu, že tyto nejsou součástí VKP nebo stromořadí, a to pro: a) dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2, c) dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin, d) pro dřeviny rostoucí v zahradách (dle definice vyhlášky se jedná o pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti). Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu. Vzhledem k rozsahu a charakteru zbylých dřevin v zájmové ploše záměru lze však konstatovat, že tyto dřeviny nesplňují výše uvedené parametry. V souvislosti s realizací záměru proto nebude nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení kácení těchto dřevin a nebude nutné ukládat kompenzaci vzniklé ekologické újmy. Případné odstraňování stávajících náletových porostů je pouze třeba provádět mimo vegetační a hnízdní období (tj. v období září až březen). Vlivy na prvky ÚSES a VKP Zájmové území leží mimo vlastní plochy prvků ÚSES. Záměr nijak nezasahuje ani do Lesního potoka, který je lokálním biokoridorem pouze podle ÚP Košťany a je současně G E T s.r.o.

Strana 122 z 135

ČÁST D



nejbližším takovým prvkem i významným krajinným prvkem (VKP). Rovněž lesní plochy jakožto nejbližší VKP nebudou záměrem přímo dotčeny. Realizace záměru sice zasahuje do ochranného pásma lesa (resp. toto OP zasahuje na pozemky areálu), mezi stávajícím oplocením areálu (okrajem zájmového území) a tímto lesem však prochází ještě účelové komunikace a odděluje od sebe tyto plochy. Nedojde tak ani k zásahům do okrajových ochranných porostů lesa. Navrhované činnosti v ploše záměru rovněž nemají významné vlivy na lesní porosty a nebudou zde ani významně ovlivňovány režimy povrchových a podzemních vod, které by mohly způsobovat podmáčení či sesychání těchto porostů. Pro realizaci činností v tomto OP bude třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, jedná se však spíše o formální záležitost. Veškeré tyto vlivy jsou proto hodnoceny jako nevýznamné. Vlivy na soustavu Natura 2000 Dle stanoviska KÚ Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. 1213/14/ZPZ/N-2008 ze dne 31. 3. 2014 - stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, viz kapitola H. Přílohy, cit.: „lze vyloučit, že záměr „Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“ bude mít samostatně či ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje“. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy jsou hodnoceny jako nevýznamné. 8. VLIVY NA KRAJINU Realizace záměru není spojena s významnými a zejména trvalými zásahy do reliéfu krajiny ve smyslu zásadních úprav směru sklonu, topografie území, apod. Budou provedeny pouze dílčí terénní úpravy v ploše sedimentačních lagun, které maximálně využívají přirozený sklon terénu a nejsou spojeny s významnými trvalými vlivy na stávající reliéf krajiny. Deponie materiálů budou vršeny maximálně do úrovně dosažitelné používanou mechanizací. Jejich množství bude proměnlivé a bude s nimi průběžně manipulováno. Po ukončení záměru je však doporučeno zrušení sedimentačních lagun a navrácení terénu do původního stavu. Ochrana krajinného rázu vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Dle § 12 odst. 1 zákona, krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Dle odst. 2 cit. zákona, k umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Dle odst. 4 cit. zákona se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Zájmové území je součástí průmyslového areálu Dukla, v rámci kterého se již nachází řada objektů a zařízení (výrobní haly DESK-FORM, fotovoitaika, zařízení na úpravu odpadů, aj.), které rozsahem, výškou i objemem přesahují předkládaný záměr. V rámci ÚP Újezdečku je zájmová plocha označena jako přestavbová plocha P3, s vymezením jako plocha

G E T s.r.o.

Strana 123 z 135

ČÁST D



výroby smíšené (VS), pro které jsou stanoveny následující podmínky prostorového uspořádání: •

Případné dostavby či přestavby objektů musí svým měřítkem, tj. výškou a hmotou, respektovat stávající zástavbu v místě obvyklou.

•

Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.

•

Výšková regulace zástavby: nová zástavba bude vždy řešena do max. výšky 12 m od rostlého terénu a současně omezena limitem tří nadzemních podlaží a podkroví. V případě ploché střechy je přípustné čtvrté podlaží, pokud se již v území vyskytuje.

•

Koeficient zastavění pozemku se nestanovuje, bude posuzován individuálně.

Z výše uvedeného je zřejmé, že záměr podmínky prostorového uspořádání předmětné lokality respektuje. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustně současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Vliv záměru na krajinný ráz se v souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, neposuzuje. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na krajinu jsou hodnoceny jako nevýznamné. 9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK, KULTURNÍ PAMÁTKY Hmotný majetek ani kulturní památky významnější společenské nebo kulturní hodnoty nejsou v ploše záměru či jeho bezprostředním okolí zastoupeny. Nejbližším potenciálně dotčeným nemovitým majetkem jsou objekty a zařízení v rámci stávajícího průmyslového areálu. S ohledem na jejich charakter a využití budou vlivy záměru nevýznamné. Podobně u sekundárních vlivů záměru, tj. např. u vibrací z dopravy, které jsou hodnoceny samostatně v rámci příslušné kapitoly Oznámení. V případě instalované fotovoltaiky je z hlediska vzdálenosti i celkového řešení areálu zřejmé, že žádný z objektů a zařízení záměru nebude tomuto technologickému vybavení stínit. Pouze z hlediska příjezdové cesty areálu, která vede v blízkosti jedné z částí tohoto zařízení, může vlivem provozu záměru docházet ke zvýšené prašnosti a tedy k zanášení povrchu solárních panelů a snižování jejich výkonnosti. Lze proto doporučit předběžnou dohodu s majitelem této elektrárny, např. o zajištění pravidelných kontrol a případné údržbě těchto ploch. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky jsou hodnoceny jako nevýznamné. 10.

VLIVY

NA OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A JINÉ ÚZEMNÍ LIMITY

Z ostatních chráněných území, ochranných a bezpečnostních pásem a jiných územních limitů je potenciálně nejvíce dotčeno ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje (OPPLZ) druhého stupně (II C) s názvem Teplice v Čechách. V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Z popisu a hodnocení předkládaného záměru je zřejmé, že záměr žádné takové G E T s.r.o.

Strana 124 z 135

ČÁST D



negativní ovlivnění nepředstavuje. Pro jeho realizaci bude pouze z důvodu terénních úprav a staveb v tomto ochranném pásmu nutné získání závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví, jakožto Českého inspektorátu lázní a zřídel (ČIL). Z hlediska realizace záměru v ploše bývalé těžby, resp. poddolovaného území, lze vycházet z následujících poznatků zpracované Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014): •

Stavební záměr je v daných geologických podmínkách realizovatelný. Nepodsklepený objekt haly je možné založit na plošném základě, na patkách, případně pasech. Základové prvky haly musí být založeny pod úroveň navážky, jejíž mocnost je 1 až 2 m.

•

Projektem uvažovaná základová spára se bude nacházet v geotechnické poloze *2a, 2b*, tvořené ulehlými písky a štěrky křemenného porfyru pro projektovaný záměr dostatečně únosnými, Rdt 0,225-0,4 MPa.

•

Základové spáry patek technologické haly (cca 1,5 až 2 m) i dna sedimentačních lagun (1,6 m) budou nad úrovní výskytu hladiny podzemní vody, hladina podzemní vody nebude zakládání objektů ovlivňovat.

•

Z výsledků průzkumu radonového rizika pozemku je stavebnímu pozemku přiřazen střední radonový index a je nutné provedení protiradonových opatření.

•

ad.

Z provedeného inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území tedy nevyplynuly žádné zásadní skutečnosti, které by bránily realizaci záměru v předmětné lokalitě. Vzhledem k tomu, že jsou v rámci plochy záměru evidována některá stará důlní díla, je pouze doporučeno požádat o stanovisko příslušného báňského úřadu, viz i podmínka ÚP Újezdeček. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Vlivy na ostatní chráněná území, ochranná a bezpečnostní pásma a jiné územní limity jsou hodnoceny jako málo významné.

II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Celkový rozsah území zasaženého záměrem by neměl výrazněji přesahovat rozsah katastrálních území dotčených obcí. Zájmové území se nachází v těsné blízkosti osady Dukla a potenciální primární vlivy záměru budou nejvíce zasahovat obyvatele a území v této lokalitě. S ohledem na charakter záměru a okolní krajiny lze předpokládat, že již od cca 200 m od záměru by již tyto vlivy neměly být významněji zaznamenatelné. Počet obyvatel osady lze odhadovat okolo 30 osob, z toho záměrem nejvíce potenciálně zasažených cca 10 – 15 osob. Z hlediska dopravní dostupnosti se pak v hodnotitelném rozsahu vlivů záměru nachází sídelní celky obec Újezdeček s celkovým počtem okolo 920 obyvatel (včetně osady Dukla) a město Košťany s celkovým počtem okolo 3 080 obyvatel. Tyto sídelní celky mohou být zasaženy potenciálními sekundárními vlivy záměru, resp. primárními vlivy související dopravy, příp. zaměstnaností, sociálně-ekonomickými vlivy, apod. Z celkového počtu obyvatel dotčených sídel realizaci záměru prakticky nezaznamená převážná část obyvatel. Rozsah významněji zasažených obyvatel je odhadován na méně než 1% z tohoto počtu.

G E T s.r.o.

Strana 125 z 135



Obyvatelé vzdálenějších sídel by realizaci záměru zaznamenat neměli, související doprava bude součástí běžné dopravy po veřejných komunikacích, bez rozlišení zdroje.

III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Posuzovaný záměr leží cca 9 km J od státní hranice s Německem. Leží v tzv. Podkrušnohorské pánvi a zmíněný prostor mezi tímto územím a státní hranicí je tvořen řadou sídelních oblastí a prostředím Krušných hor. Celkově lze konstatovat, že vzhledem k charakteru, rozsahu a lokalizaci záměru nelze očekávat významné vlivy přesahující státní hranice. Přeshraniční vlivy spojené s dobýváním ložiska Cínovec – odkaliště a související dopravou jsou hodnoceny samostatně v rámci Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013).

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Z hlediska minimalizace a eliminace potenciálních negativních vlivů záměru na dotčené životní prostředí je navrženo provést minimálně následující organizačně-technická opatření dle jednotlivých fází záměru. Část těchto podmínek je třeba zohlednit v rámci dokumentace záměru pro účely dalšího posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a to v závislosti na závěru zjišťovacího řízení dle cit. zákona. Veškeré podmínky související s realizací záměru pak budou součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a dokumentace pro stavební povolení (DSP) dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Etapa přípravy záměru: 1. V rámci dokumentace EIA pro účely dalšího posuzování záměru (v závislosti na závěru zjišťovacího řízení) definovat preferované dopravní varianty a zvolené řešení zohlednit v rámci akustické a rozptylové studie. Na jejich základě pak provést vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví. 2. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí zpracovat provozní a havarijní plán se zapracováním potřebných preventivních opatření pro bezpečný provoz úpravny a ochranu životního prostředí. 3. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí deklarovat navržení odpovídajících protiradonových opatření, dle zjištění středního radonového indexu stavebního pozemku. V návrhu prokázat také maximální použití nuceného odvětrávání ve všech pobytových (pracovních) prostorech. Etapa realizace záměru: 4. Odstraňování stávajících náletových porostů je třeba provádět mimo vegetační a hnízdní období (tj. v období září až březen). 5. Respektovat specifickou podmínku využití předmětné plochy P3 dle ÚP Újezdeček, týkající se plochy sídelní zeleně s ochrannou funkcí. Tzn. realizovat výsadbu ochranné zeleně při jižní hranici záměru, v území navazujícím na plochu sportoviště P2. 6. V rámci rekultivace DP Cínovec I území smí být použita pouze neznečištěná zemina či její části, pocházející výhradně z plochy záměru. Veškerá tato zemina musí být

G E T s.r.o.

Strana 126 z 135

ČÁST D



svými parametry v souladu s platnými předpisy a musí svými vlastnostmi plnit požadavky souvisejících předpisů. 7. Alespoň 1 x ročně provádět pravidelné kontrolní odběry a rozbory sedimentů z hlediska obsahu látek nebezpečných či jinak závadných látek. Na základě zjištěných obsahů s nimi dále nakládat, a to v souladu s příslušnými předpisy. 8. Během provozu záměru provádět pravidelnou údržbu plochy zeleně, zejména jejich pravidelné sečení. 9. Z hlediska prevence a minimalizace vlivu na kvalitu podzemních a povrchových vod je třeba: -

provádět průběžnou kontrolu těsnosti jímek a zejména jejich zevrubnou kontrolu při režimu odstávek a čištění. Při zjištění netěsnosti či porušení musí být bezodkladně provedena oprava. Dokumentovat a zaznamenávat všechna závažná zjištění, nenadálé stavy nebo výjimečné situace, včetně provedených náprav a opatření;

-

pravidelně monitorovat riziko potenciální kontaminace podzemních vod z průsaků a úniků vody ze sedimentačních lagun. Pro tento účel např. využít starý vystrojený pozorovací vrt, který se nachází v blízkosti vodárny u Z okraje záměru. Před zahájením realizace, příp. provozu záměru odebrat z tohoto vrtu tzv. pozaďový vzorek a provést jeho rozbor, zejména v rozsahu základního chemismu, zbývajících stopových prvků a radioaktivity (α,β-aktivita, radon). Další odběry a rozbory pak provést přibližně po prvním roce plného provozu záměru a v roční periodě tyto opakovat až do jeho ukončení. Veškeré záznamy řádně dokumentovat a archivovat pro případnou kontrolu.

10. Z důvodu prevence radonového rizika je třeba: -

k vyhodnocení expozic pracovníků úpravny bude provedeno dozimetrické měření objemových aktivit radonu na pracovišti a příp. i odhad ročních osobních dávek pracovníků za kalendářní rok. Toto měření bude provedeno v pobytových (pracovních) místnostech nových objektů bezprostředně po jejich dokončení. Tzn. před navezením suroviny a zahájením provozu technologie, z důvodu zjištění tzv. nulového stavu, resp. odlišení příspěvků z úpravy suroviny. Další měření pak provést v rámci zkušebního provozu, příp. po dosažení plného provozu úpravny. Získané hodnoty předložit k vyhodnocení Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na základě získaných, resp. porovnaných hodnot bude stanoven další postup, příp. přijata opatření k prevenci a ochraně zdraví pracovníků;

-

pískovou část produkce, která bude nabízena jako stavební materiál, podrobit pravidelnému měření z hlediska dodržení mezních hodnot obsahu radia. Pravidelnost kontrol bude určena dle doporučení SÚJB a v závislosti na zařazení zpracovatele mezi výrobce stavebních materiálů a hmot, resp. dle specifikace výrobku uváděného na trh.

11. Provádět obecná opatření k minimalizaci emisí tuhých znečišťujících látek, a to: -

bezprostředně po dokončení výstavby provést zatravnění všech určených ploch zeleně, resp. nezvyšovat zbytečně podíl nechráněných a odkrytých ploch,

-

provést zakrytování všech třídících zařízení a dopravních cest, které jsou v kontaktu s venkovním prostředím a mohou být zdrojem prašnosti, v případě úletů při dopravě zajistit zakrytování automobilů,

G E T s.r.o.

Strana 127 z 135

ČÁST D



-

provádět pravidelnou očistu souvisejících komunikací. V případě sucha a zvýšené prašnosti provádět kropení souvisejících zpevněných i nezpevněných ploch,

-

veškerý deponovaný materiál chránit před odnosem větrem a deštěm. Za nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho a větrno) zajistit rovněž kropení těchto deponií.

12. Provádět obecná opatření k minimalizaci rizika úniku látek závadným vodám a půdě a kontaminace životního prostředí, např.: -

veškeré mechanismy v prostoru úpravny udržovat v dokonalém technickém stavu; nezbytná je jejich pravidelná kontrola zejména z hlediska možných úkapu ropných látek,

-

s látkami závadnými vodám nakládat pouze v místech k tomu určených, která jsou dostatečně zajištěna proti úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních,

-

zařízení úpravny bude vybaveno prostředky na likvidaci ropných látek a bude zpracován havarijní plán pro případ úniku nebezpečných látek.

Etapa ukončení záměru: 13. Odstranit veškeré zbytkové deponie sypkých materiálů. 14. Odborně demontovat a zlikvidovat objekty sedimentačních lagun. Po sejmutí izolačních fólií a jejich podkladových konstrukcí provést kontrolu podkladových půd a horninového prostředí z hlediska potenciální kontaminace při jejich předchozí netěsnosti nebo protržení. V případě podezření provést kontrolní odběr a rozbor vzorku těchto půd. Kontaminované zeminy neprodleně odtěžit a nakládat s nimi v souladu s příslušnými předpisy. Zahrnutí těchto prostorů a navrácení terénu do původního stavu provést pouze po důkladném posouzení nezávadnosti tohoto podloží. Tyto skutečnosti výslovně deklarovat v rámci předávacího protokolu k ukončení pronájmu a k předání pozemků zpět do užívání jejich majiteli. Doporučená opatření •

Organickou výsypku (T2) při jižní hranici areálu formovat do podoby zemního valu, který bude oddělovat areál od ostatního území a současně chránit blízkou obytnou zástavbu před případnými nepříznivými vlivy (hlukem, prachem).

•

Ze strany provozovatele místní komunikace přes osadu Újezdeček, příp. po dohodě s provozovatelem areálu a předmětného záměru, zajistit pravidelné kontroly a opravy či kvalitní provedení povrchu vozovky této komunikace.

•

V případě zanášení povrchu solárních panelů prachem z pojezdu automobilů po vnitroareálové komunikaci v jejich blízkosti, navrhnout jejich majiteli zajištění případných kontrol a očisty těchto ploch.

V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Společnost G E T s.r.o. byla pověřena zpracováním projektu pro stanovení DP Cínovec I a povolení hornické činnosti na tomto ložisku a současně i projektu pro povolení navazující úpravny v Újezdečku. Na obou projektech se zpracovatel Oznámení podílí v rámci

G E T s.r.o.

Strana 128 z 135



samostatných podkladů i v rámci projektového řízení a oba projekty jsou již od fáze návrhů připravovány s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. V rámci podkladů předkládaného záměru bylo vycházeno zejména z Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (G E T s.r.o. - Petrů, 2013). Hlavním podkladem byla také závěrečná zpráva s přepočtem zásob odkaliště Cínovec - Li rudy (TIMEX ZDICE s.r.o. / GEOMET s.r.o. – Váňa, 2013), které byly podkladem pro vydání osvědčení MŽP o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu lithiové rudy Cínovec – odkaliště. Dále bylo využito podkladových studií k technologii úpravy suroviny (AQUATEST a.s. - Štolc, 2010) a na jejím základě vypracované dokumentace pro územní rozhodnutí (Russe, 2014). Reální podmínky v zájmovém území byly ověřeny řadou osobních průzkumů během roku 2013 a 2014 a byly ověřeny samostatnými odbornými průzkumy a hodnoceními – Inženýrsko-geologický, hydrogeologický a radonový průzkumu (INGES s.r.o. - Hrdina, 2014), Biologické posouzení (G E T s.r.o. - Kos, 2013). Nedostatky ve znalostech z důvodu absence doplňujících odborných studií (akustická a rozptylová studie) jsou v rámci závěrů Oznámení zohledněny s tím, že tyto podkladové studie je třeba zpracovat v rámci dalšího posuzování záměru. Pro účely předkládaného Oznámení, resp. zjišťovacího řízení dle § 7 cit. zákona je tento rozsah znalostí a informací považován za dostatečný. V grafických podkladech a vyobrazeních Oznámení mohou být dílčí nepřesnosti a zkreslení polohy a rozlohy jednotlivých ploch a objektů. Důvodem je použití podkladů z různých zdrojů, různé kvality a různých měřítek. To mohlo způsobit zkreslení výsledného grafického souhrnu a některých z něj plynoucích informací. Další upřesnění grafických podkladů bude provedeno v rámci podkladů pro návazná povolující řízení projektu.

G E T s.r.o.

Strana 129 z 135

ČÁST E


POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán v jedné variantě – projektové (P). Tato varianta popisuje stav, kdy dojde k realizaci záměru. Předložená projektová varianta vzešla z podnikatelského plánu oznamovatele a podmínek pro využitelnost výhradního ložiska lithiové rudy Cínovec – odkaliště. Důvody pro volbu varianty vyplývají z úvodní kapitoly Oznámení - odmítnuté varianty. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí je projektová varianta porovnávána s variantou nulovou (0), při níž by nedošlo k jeho uskutečnění. Nulová varianta je referenční variantou. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru, resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti vlivů varianty projektové. Srovnání nulové a projektové varianty bylo učiněno průběžně v předchozích kapitolách. Kromě výše uvedených hlavních variant jsou v rámci Oznámení pro účely zjišťovacího řízení podle cit. zákona uvedeny 4 dopravní podvarianty A až D. Ty navrhují teoretické trasování související dopravy z Cínovce do Újezdečku, a to podle mapového plánovače tras. Každá z tras má své výhody a nevýhody, z teoretického pohledu se všechny navrhované varianty jeví jako reálné. Teoreticky lze dokonce související dopravu záměru rovnoměrně rozložit do všech těchto tras, čímž by byla každá z nich zatížena pouze navrženým podílem dopravy. Přepravu suroviny budou zajišťovat smluvní partneři, jejichž výběr lze takto podmínit v rámci smluvního vztahu o přepravě. Konečné rozhodnutí však bude vycházet z poznatků, které vzejdou ze zjišťovacího řízení, resp. z vyjádření dotčených správních úřadů a dotčených samosprávných celků. Z vyjádření v rámci zjišťovacího řízení mohou vzejít např. i zásadní skutečnosti, které budou důvodem pro odmítnutí některé z těchto variant. Z tohoto důvodu není žádná z těchto tras v Oznámení hodnocena jako preferovaná a nebylo proto provedeno ani jejich podrobnější hodnocení v podobě akustické a rozptylové studie (ekonomická a časová náročnost na vyhodnocení všech těchto variant současně je příliš vysoká a neefektivní). Z provedené identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb těchto variant (tzv. SWOT analýza, dle angl. Strengths-Weaknesses-OpportunitiesThreats), vychází následující orientační porovnání. Tabulka č. 37: Orientační porovnání variant dle SWOT analýzy

Projektové (P) podvarianty záměru (varianty dopravy) Varianta dopravy A Varianta dopravy B Varianta dopravy C Varianta dopravy D

Silné stránky ** *** ** ***

Slabé stránky *** *** *** **

Příležitosti

Hrozby

* *

** ** ** **


Na základě obdržených připomínek bude tato tabulka doplněna. Následně bude vybráno preferované dopravní řešení a bude provedeno podrobné hodnocení v rámci akustické a rozptylové studie, na jejichž základě bude doplněno i hodnocení vlivů na veřejné zdraví.

G E T s.r.o.

Strana 130 z 135


ČÁST F DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE I. Mapová a jiná dokumentace Mimo povinných příloh části H., jsou součástí tohoto Oznámení následující výkresové přílohy (řazeny za textem): •

CELKOVÁ SITUACE ING. ARCH. TOMÁŠ RUSSE

II. Další podstatné informace oznamovatele Další podstatné informace oznamovatele nebyly specifikovány.

G E T s.r.o.

Strana 131 z 135


ČÁST G VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměr představuje návrh vybudování úpravny pro elektromagnetickou úpravu suroviny z ložiska lithiové rudy Cínovec – odkaliště. Jedná se o fyzikálně-mechanickou úpravu pískové suroviny, bez potřeby jakýchkoliv chemických či jiných látek, mimo užitkové či pitné vody jako přepravního média. Úpravna představuje samostatný výrobní areál, který zahrnuje vybudování technologické haly, zpevněných ploch a komunikací, skladu a sociálního a administrativního zázemí, sedimentačních jímek, ploch deponií a dalších. Surovina představuje vytříděný odpadní pískový materiál se zbytky rud po gravitační úpravě suroviny z bývalých rudných dolů na Cínovci. V rámci navrhované technologie úpravny bude nejprve rozplavena do zpracovatelné podoby, poté z ní budou odděleny magnetické podíly, na které je lithium vázáno. Plocha navrhované úpravny je součástí stávajícího průmyslového areálu u osady Dukla v obci Újezdeček. Jedná se o plochu po bývalém areálu dolu Herbert, resp. lomu Dukla, který byl později využíván i jako skladový areál. Většina původních objektů již byla odstraněna a v současné době se zde nachází pouze objekt čerpací stanice a zbytky zpevněných ploch a bývalé kotelny. Ostatní části průmyslového areálu Dukla jsou využívány a jsou zde např. výrobní haly či fotovoltaika. Pozemky určené pro realizaci úpravny budou pro navrhované využití dočasně pronajaty, a to po dobu trvání těžby na ložisku Cínovec – odkaliště a po dobu nutnou k odstranění záměru a navrácení území do původního stavu. Veškeré navrhované stavby a zařízení úpravny jsou proto navrženy jako dočasné, s možností jejich snadné demontáže a odstranění. Při zjišťování stávajícího stavu životního prostředí v zájmovém území bylo definováno několik oblastí, které bude nutno respektovat spíše z důvodu jejich nezbytné ochrany, než z hlediska jejich nezastupitelné ekologické funkce. Jedná se zejména o nutnost ochrany obyvatel blízkého okolí záměru před potenciálními nepříznivými vlivy provozu a související dopravy. Rozsah a významnost těchto vlivů bude třeba vyhodnotit v rámci akustické a rozptylové studie. Tyto studie budou zpracovány zejména na základě připomínek k dopravním variantám, příp. dalším skutečnostem v rámci zjišťovacího řízení dle cit. zákona. Celkově je plocha záměru hodnocena jako ekologicky nevýznamná a urbanizovaná, s ruderálními společenstvy a absencí významných cenných nebo zvláště chráněných zástupců fauny a flory. Vlivy záměru jsou hodnoceny na základě dostupných údajů a informací o záměru a dotčeném životním prostředí. Hodnocení bylo provedeno v souladu s účelem zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. Na základě výše uvedených informací byl učiněn předběžný předpoklad přijatelnosti navrhovaného řešení záměru, který bude ověřen následnými odbornými studiemi a příp. dalšími hodnoceními, v závislosti na průběhu a závěru zjišťovacího řízení dle § 7 cit. zákona. Po upřesnění a příp. doplnění budou výše uvedené informace použity jako podkladové informace a vstupní parametry doplňujících odborných studií v rámci dalšího posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb. Pro eliminaci a zmírnění potenciálních negativních vlivů záměru, předpokládaných na základě stávajícího rozsahu informací, je navrženo realizovat opatření uvedená v kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Tato opatření mohou být na základě dalšího posuzování záměru dále upravena či rozšířena.

G E T s.r.o.

Strana 132 z 135

OZNÁMENÍ

ČÁST H

Separační linka pískové suroviny

PŘÍLOHY

H. PŘÍLOHY Povinné přílohy dle náležitostí oznámení uvedených v příloze č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (řazeny za textem): Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací: • Vyjádření Magistrátu města Teplice, odboru územního plánování a stavebního řádu, č.j. MgMT/018705/2014 ze dne 13. 2. 2014 a zpřesňující informace k tomuto vyjádření, č.j. MgMT/044818/2014 ze dne 14. 4. 2014. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: • Vyjádření KÚ Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. 1213/14/ZPZ/N-2008 ze dne 31. 3. 2014.

G E T s.r.o.

Strana 133 z 135


PODKLADY A LITERATURA

POUŽITÉ ZDROJE Citovaná literatura: Culek, M. a. (2005). Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha: AOPK ČR Botula, J. – Rucký, P. – Řepka, V. (2005): Extraction of Zinwaldite from Mining and Processing Waste - Získávání cinvalditu z odpadů po těžbě a úpravě. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Řada hornicko-geologická. Volume LI (2005), No.2, p. 9-16, ISSN 0474-8476. Hrdina, A. (2014): Závěrečná zpráva o inženýrsko-geologickém, hydrogeologickém (vsakování) a radonovém průzkumu. INGES s.r.o. Hrnčíř B. – Hrnčířová M. (2003): Přehled výskytu a možností zpracování tuzemských odpadů a surovin s obsahem lithia - vstupní technicko-ekonomická studie, Projekt VaV MPO č. 03/4300/244, ev. č. FF-P2/057 Jandová, J. – Hong N. Vu – Belková, T. – Dvořák, P. – Kondás, J. (2009): Obtaining Li2CO3 from Zinwaldite Wastes. Ceramics – Silikáty 53 (2) 108-112. Kondás, J. – Jandová, J. (2006): Lithium Extraction from Zinwaldite Wastes after Gravity Dressing of Sn-W Ores - Získávání lithia z cinvalditových odpadů po gravitační úpravě Sn-W Rud – Acta Metallurgica Slovaca, 12, 2006, (197 - 202). Kos, V. (2013): Zpracování pískové suroviny v lokalitě Újezdeček - Biologické posouzení. G E T s.r.o. Löw, J. N. (Číslo 6, 2008). Typologické členění krajin České republiky. Urbanismus a územní rozvoj – Ročník XI , stránky 19-23. Neuhäuslová, Z. a kol. (1998). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky,. Praha: Academia. Petrů, M. (2013): Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště - Oznámení záměru dle § 6 v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. G E T s.r.o. Quitt, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia. Rezek, P. (2008): Návrh možnosti využití odkaliště po těžbě rudných a nerudných surovin. Disertační práce doktorského studia. VŠB-TU Ostrava. Russe, T. (2014): Separační linka pískové suroviny - Projektová dokumentace pro DÚR. Russe, T. (2014): Separační linka pískové suroviny – Studie areálu. Samková, R. (2009) „Získávání Li-slídy z odpadů po těžbě Sn-W rudy pomocí flotace“. GeoScience Engineering Volume LV, No.1 33-37, ISSN 1802-5420. Štolc, L. (2010): Předprojektová studie technologie úpravy odkaliště Cínovec. AQUATEST a.s. Váňa, T. – Páteřová, B. – Zach, J. – Šešulka, V. (2013): Závěrečná zpráva Přepočet zásob odkaliště Cínovec - Li rudy. Stav ke dni 12. 4. 2013 - TIMEX ZDICE s.r.o. / GEOMET s.r.o.

G E T s.r.o.

Strana 134 z 135


PODKLADY A LITERATURA

Internetové zdroje: www.ujezdecek.cz www.kostany.cz www.teplice.cz www.usti-nl.cz www.kr-ustecky.cz www.cuzk.cz www.mzp.cz www.mpsv.cz www.cenia.cz www.nature.cz www.cizp.cz

G E T s.r.o.

www.czso.cz www.npu.cz www.komora.cz www.suro.cz www.vuv.cz www.chmi.cz www.pedologie.cz www.geology.cz www.mapy.cz www.wikipedia.cz

Strana 135 z 135

Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor životního prost edí a zem d lství

GET s. .r.o. Perucká 11a 120 00 Praha 2

Datum: JID: Jednací íslo: Vy izuje/linka: E-mail:

31. 3. 2014 40093/2014/KUUK 1213/14/ZPZ/N-2008 Ing. Hana Pumprová / 124 [email protected]

Stanovisko orgánu ochrany p írody k zám ru „Separa ní linka pískové suroviny – do asná stavba“ z hlediska možného ovlivn ní evropsky významných lokalit a pta ích oblastí dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny Krajský ú ad Ústeckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství, jako orgán v cn a místn p íslušný dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní (dále jen zákon), vydává dle § 45i zákona k žádosti GET s. r. o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2 ze dne 6. 3. 2014 toto stanovisko: Lze vylou it, že zám r „Separa ní linka pískové suroviny – do asná stavba“ bude mít samostatn i ve spojení s jinými významný vliv na p íznivý stav p edm t ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo pta ích oblastí v územní p sobnosti Krajského ú adu Ústeckého kraje. P edm tný zám r dle žádosti p edstavuje výstavbu provozn samostatného výrobního areálu (souboru propojených stavebních celk ) v rámci pr myslového areálu Dukla u obce Újezde ek, resp. Osady Dukla v k.ú. Újezde ek, celková plocha ešeného území je cca 46 160 m2. Cílem výroby je tzv. mokrá magnetická separace lithiové slídy od k emenné složky ze suroviny z výhradního ložiska Cínovec – odkališt , která sem bude pr b žn navážena z dobývacího prostoru Cínovec I. Hlavním objektem je technologická hala, ve které bude osazena p íslušná výrobní technologie (dopravníky, erpadla, pra ka, hydrocyklon, t ídi e, apod.), na ásti území budou vybudovány sedimenta ní jímky a ást území bude po terénních úpravách sloužit pro deponii materiálu. Akce je situována na ploše tzv brownfields, mimo hranici pta í oblasti Východní Krušné hory vyhlášené na ízením vlády .28/2005, jejímž p edm tem ochrany je tet ívek obecný (Tetrao tetrix), a mimo území evropsky významné lokality Východní Krušnoho í (CZ 0424127), kde jsou p edm tem ochrany p írodní typy stanoviš a druhy (kova ík, modrásek). Pro dovoz suroviny byly zpracovány dopravní varianty využívající komunikace I/8 z Dubí na Cínovec procházející evropsky významnou lokalitou Východní Krušnoho í a pta í oblastí Východní Krušné hory. Provoz a expedice z DP Cínovec I bude probíhat od 9 do 17 hod z d vodu doporu ení „naturového hodnocení“ (Bej ek, 2013) zám ru DP Cínovec. P edpokládaná denní kapacita t žby je 700 tun. V areálu úpravny bude navážená surovina deponována do n kolikadenní zásoby, aby byl zajišt n plynulý provoz linek. Úpravna jako samostatný zám r je hodnocena z hlediska maximální možné navrhované provozní kapacity, nezávisle na zám ru DP Cínovec I. S ohledem na asový rozvrh provozu nelze i p i zvýšení frekvence dopravy p edpokládat významný negativní vliv na tet ívka obecného, který je p edm tem ochrany pta í Tel.: +420 475 657 111, Fax: +420 475 200 245, Url: www.kr-ustecky.cz, E-mail: [email protected] I : 70892156, DI : CZ70892156, Bankovní spojení: eská spo itelna, a.s., . ú. 882733379/0800

oblasti. Vliv na lokality v souvislosti se zvýšenou dopravou je posuzován v rámci stanovení dobývacího prostoru Cínovec I. S ohledem na umíst ní zám ru a vzhledem k uvedené identifikaci lze jeho významný vliv na p edm t ochrany PO vylou it. Identifika ní údaje: Název akce: Separa ní linka pískové suroviny – do asná stavba Kraj: Ústecký k.ú.: Újezde ek Žadatel: GET s. r. o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2 Podklady pro posouzení: Žádost o vydání stanoviska v souladu s § 45i zákona Informace o projektu Mapa lokality

RNDr. Tomáš Burian vedoucí odd lení životního prost edí

Strana 2

2001 SB., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č

Recommend Documents