2001 Sb. v platném znění

DÁLNICE D1 MIROŠOVICE – KÝVALKA, ZKAPACITNĚNÍ Dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

Liberec, 2009

Odpovědný řešitel: RNDr. Petr Anděl, CSc. osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/1155/OPV/93

Spoluřešitelé: EVERNIA s.r.o.: Ing. Lenka Pomališová Ing. Lenka Semerádová Ing. Václav Přibáň Ing. Leoš Petržílka Dana Krupková Dr. Ing. Milan Sáňka Mgr. Richard Višňák, Ph.D Ing. Pavel Vonička RNDr. Antonín Kůrka Pavel Moravec PRAGOPROJEKT, a.s.: Ing. Ondřej Čapek Ing. Lenka Drozdová Ing. Richard Gnán Mgr. Jan Karel a kol. (ATEM s.r.o.) Ing. Libor Ládyš a kol. (EKOLA group, spol. s r.o.) Mgr. Eva Nosková Ing. Václav Píša a kol. (ATEM) Ing. Dana Vojtíšková

Kontaktní adresa na zpracovatele dokumentace: EVERNIA s.r.o. Tř. 1. máje 97 460 01 Liberec Tel. 485 228 272 Fax: 485 228 206 Email: [email protected]

Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění

Strana 4

Dokumentace dle příl. č. 4 zákona č.100/2001 Sb.

EVERNIA s.r.o.



OBSAH SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.............................................................................................. 7 METODIKA ....................................................................................................................................................... 17 ÚVOD.................................................................................................................................................................. 21 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................................. 24 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ..................................................................................................................................... 26 B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 26 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 26 B.I.2 Rozsah záměru ................................................................................................................................... 26 B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ................................................................................. 29 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ...................................................................... 32 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí.................................................................... 32 B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru........................................................................... 36 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................................... 45 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................................................... 46 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ........................................................................................................................................................ 46 B.II ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................................... 48 B.II.1 Půda .................................................................................................................................................. 48 B.II.2 Voda ................................................................................................................................................. 50 B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................................. 51 B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ......................................................................................... 53 B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH .............................................................................................................................. 59 B.III.1 Ovzduší........................................................................................................................................... 59 B.III.2. Vody ............................................................................................................................................... 61 B.III.3 Odpady ........................................................................................................................................... 62 B.III.4 Ostatní............................................................................................................................................ 67 B.III.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny................................................................................... 73 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.................................................. 76 C.I VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................. 76 C.II CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................... 77 C.II.1 Obyvatelstvo ..................................................................................................................................... 77 C.II.2 Ovzduší a klima................................................................................................................................ 80 C.II.3 Hluková situace a další fyzikální a biologické faktory ........................................................................ 83 C.II.4 Voda ................................................................................................................................................. 86 C.II.5 Půda ................................................................................................................................................. 93 C.II.6 Geomorfologie a geologie ................................................................................................................113 C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy ...............................................................................................................117 C.II.8 Krajinný ráz.....................................................................................................................................151 C.II.9 Kulturní památky a archeologie........................................................................................................157 C.III CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ..........................................................................................................................................................158 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................................................160 D.I CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI .................................................................................................160 D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů..................................................................164 D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima .....................................................................................................................182 D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky...............................188 D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody ..................................................................................................200 D.I.5 Vlivy na půdu .....................................................................................................................................216 D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje....................................................................................220 D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy......................................................................................................222 D.I.8 Vlivy na krajinu..................................................................................................................................254 D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................257

EVERNIA s.r.o.

Strana 5



D.II KOMPLEXNÍ

CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ .........................................................................................259

D.II.1 Rozsah vlivů na ZCHÚ, ÚSES, VKP, Natura 2000.............................................................................259 D.II.2 Rozsah vlivů na populaci...................................................................................................................259 D.III CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARTNÍCH STAVECH .261 D.IV CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...........................................................................................................................262 D.IV.1 Období přípravy ..............................................................................................................................262 D.IV.2 Období výstavby ..............................................................................................................................265 D.IV.3 Období provozu ...............................................................................................................................267 D.V CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 269 D.VI CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ................................................................................................................................................274 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...........................................................................................276 F. ZÁVĚR........................................................................................................................................................280 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..............................282 H. PŘÍLOHY .....................................................................................................................................................284 LITERATURA A PODKLADOVÉ MATERIÁLY ..........................................................................................314

Strana 6

EVERNIA s.r.o.



SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Identifikace stavby Název: Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, Praha 4 Projektant: Pragoprojekt, a.s., Valbek spol. s r.o. Zpracovatel dokumentace: EVERNIA s.r.o., tř. 1. máje 97, 460 01 Liberec 1 Osoba oprávněná: RNDr. Petr Anděl, CSc. Datum zpracování: 2009 Základní charakteristika záměru (1) Předkládaný záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským významem. Dálnice D1 je páteří komunikačního systému ČR, převádí dopravu ve směru západ – východ od Prahy k Brnu a dále pokračuje severovýchodním směrem na Vyškov s výhledem pokračování na Slovensko. Současně je hodnocený úsek součástí významného evropského dopravního koridoru Hamburg – Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť – Bělehrad – Istanbul. (2) Dálnice D1 je nejstarší dálnicí v ČR a její čtyřpruhové uspořádání v daném úseku již nevyhovuje narůstající kapacitě dopravy. Důsledkem je zhoršující se situace v bezpečnosti dopravy a nárůst dopravních nehod. Navíc současné šířkové uspořádání neumožňuje v případě rekonstrukcí nebo nenadálých dopravních situacích realizovat provizorní dopravu v systému 2 + 2 pruhy v jedné polovině dálnice. Z toho vyplývají dlouhé kongesce a snížená dopravní propustnost. Při předpokládaném trendu nárůstu dopravních intenzit by situace do budoucna byla naprosto neúnosná. Dle prognózy dopravy na dálnici D1 se předpokládá, že intenzita dopravy poroste i nadále. Výsledky dopravní prognózy na vybraných sčítacích úsecích dálnice D1 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka I: Prognóza dopravy v jednotlivých sčítacích úsecích 2020 2030 Sčítací úsek T O S T O S T 1-8030 Mirošovice - 17 877 38 072 55 949 18 809 41 524 60 333 19 898 Hvězdonice 1-8070 17 233 35 047 52 279 18 132 38 231 56 362 19 181 Psáře - Soutice 5-8019 Humpolec – 19 560 30 131 49 691 20 581 32 864 53 445 21 772 Větrný Jeníkov 6-8630 V. Meziříčí z. - 19 841 30 489 50 330 20 876 33 253 54 129 22 084 V. Meziříčí v. 6-8680 Ostrovačice - 21 822 34 453 56 275 22 961 37 576 60 537 24 289 Kývalka Poznámky: T – těžká nákladní doprava, O – osobní doprava, S - součet

2040 O

S

T

2050 O

S

44 710 64 607 21 202 47 488 68 690 41 170 60 350 20 438 43 733 64 171 35 387 57 158 23 199 37 587 60 785 35 804 57 888 23 532 38 029 61 560 40 458 64 748 25 882 42 972 68 854

(3) Základním možným řešením, které je běžně používáno ve vyspělých evropských zemích, je rozšíření komunikace na šest pruhů. Proto byla Ředitelstvím silnic a dálnic zadána Technickoekonomická studie (TES) s cílem prověřit reálnost zkapacitnění daného úseku D1 na EVERNIA s.r.o.

Strana 7



šestipruhovou komunikaci. Protože nedílnou součástí musí být prověření z hlediska vlivu na životní prostředí, byla současně zpracována i dokumentace EIA. Oba materiály společně (TES + EIA) mají charakter studie proveditelnosti, která má přinést podklady pro rozhodnutí, zda je toto řešení v daných podmínkách vůbec technicky, provozně, ekonomicky a environmentálně reálné. (4) Navrhované řešení je zpracováno v jedné základní technické variantě a tomu také odpovídá dokumentace EIA. Srovnávací (nulovou) variantou je stav, kdy by dálnice byla ponechána v současném stavu bez rozšíření. Zde je ale třeba uvést, že v případě nulové varianty by bylo z pohledu ochrany zdraví obyvatel a životního prostředí vhodné řešit některé okruhy, které jsou dnes nevyhovující, a to především: (i) ochrana obyvatel proti hluku, (ii) ochrana povrchových vod, (iii) neprostupnost pro volně žijící živočichy. V navrhované technické variantě jsou tyto problémové okruhy řešeny. (5) Ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, bylo v roce 2007 zpracováno oznámení k tomuto záměru, bylo projednáno ve zjišťovacím řízení a Ministerstvo životního prostředí vydalo závěry zjišťovacího řízení (v Praze dne 18.5.2007, čj. 38603/ENV/07). Z uvedených závěrů vycházelo zpracování dokumentace v r. 2008. Při projednávání dokumentace byly rozšířeny požadavky na posouzení některých dalších aspektů životního prostředí a nyní je předkládána dokumentace respektující tyto požadavky. (6) Vzhledem k danému strategickému cíli uvedených materiálů byl posouzen najednou celý zbývající úsek mezi Prahou a Brnem, který ještě není realizován nebo připravován na šestipruh. Jedná se o úsek mezi Mirošovicemi (km 21) a Kývalkou (km 182), tedy v celkové délce 161 km. (Úsek Praha – Mirošovice byl již přestavěn na šestipruh, rozšíření úseku Kývalka – Brno bylo již zpracováno v samostatné dokumentaci). Tento postup je výhodou z hlediska komplexnosti hodnocení, ale současně je třeba mít na paměti, že případná další investiční příprava a realizace budou probíhat po dílčích úsecích. Proto byl celý hodnocený úsek rozdělen na 19 dílčích úseků, které odpovídají přibližně úsekům dálnice mezi jednotlivými sjezdy z dálnice. Jejich přehled je v následující tabulce. Tabulka II: Definice úseků Úsek km Označení (MÚK) 001 20,710-29,020 Mirošovice – Hvězdonice 002 29,020-34,280 Hvězdonice - Ostředek 003 34,280-41,870 Ostředek - Šternov 004 41,870-49,310 Šternov - Psáře 005 49,310-56,420 Psáře - Soutice 006 56,420-66,450 Soutice - Loket 007 66,450-75,820 Loket - Hořice 008 75,820-82,050 Hořice - Koberovice 009 82,050-91,100 Koberovice - Humpolec 101 91,100-105,010 Humpolec - Větrný Jenikov 102 105,010-113,495 Větrný Jenikov - Jihlava 103 113,495-120,565 Jihlava - Velký Beranov 104 120,565-134,320 Velký Beranov - Měřín 105 134,320-141,525 Měřín - V. Meziříčí západ 106 141,525-147,440 V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ 107 147,440-154,090 V. Meziříčí východ - Lhotka 108 154,090-163,590 Lhotka - Velká Bíteš 109 163,590-168,640 Velká Bíteš - Devět křížů 110 168,640-181,470 Devět křížů – Kývalka Poznámky: MÚK – mimoúrovňová křižovatka SSÚD – Středisko správy a údržby dálnice

Strana 8

SSÚD (od km)

Správa

Mirošovice Praha Bernartice (44,8)

Velký Beranov (93,9) Brno Domašov (141,5)

EVERNIA s.r.o.



Technické řešení. (7) Navržené technické řešení vychází ze základní podmínky, že při rozšíření musí být minimalizován zábor pozemků mimo dálniční těleso, a tím i snížen vliv na okolí. Prostorové vedení rozšíření dálnice D1 přirozeně respektuje směrové a výškové vedení současné trasy dálnice D1. (8) Současný stav: šířkové uspořádání dálnice vychází z kategorie D26,5/120 se dvěma jízdními pruhy šířky 3,75 m a zpevněnou krajnicí šířky 2,50 m. V místech významných stoupání a klesání má dálnice šestipruhové uspořádání v důsledku přidání stoupacích a klesacích pruhů. Šířka stávající vozovky bez přídatných pruhů je cca 10,75 m a šířka vozovky s přídatnými pruhy je cca 13,00 m. (9) Navržené řešení: Vložením dalšího jízdního pruhu bude dálnice rozšířena na kategorii D34/120 podle ČSN 73 61 01. Rozšíření vozovky bude jednotně na 14,50 m v každém jízdním pásu a v místech, kde jsou navrženy přídatné pruhy (mimoúrovňové křižovatky a odpočívky) je šířka vozovky jízdního pásu 16,00 m. V praxi to tedy znamená, že dojde k rozšíření vozovky v každém směru cca o 4 m, ale celá dálnice bude mít šestipruhové uspořádání bez dalších stoupacích a klesacích pruhů. (10) Typy úprav vozovky jsou rozděleny na 4 základní skupiny skupiny: (A) zářez – s patní zídkou – na úkor stávající krajnice a příkopu - bez záboru (B) vysoký násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru (C) mělký zářez – se záborem nebo bez záboru (D) nízký násyp – se záborem nebo bez záboru Celkově se úpravy na cca 2/3 celé trasy odehrají na stávajícím dálničním tělese (bez záboru) a pouze na 1/3 trasy bude vyžadován zábor půdy. Ve většině případů se bude jednat o zábor v pásu do 10 m od stávajícího dálničního tělesa. (11) Součástí návrhu je: a) přestavba větví dotčených mimoúrovňových křižovatek a úprava vozovek na vjezdu a výjezdu zachovaných odpočívek a čerpacích stanic pohonných hmot, úpravy a nové přejezdy středního dělícího pásu, b) snesení a znovupostavení mostů přes dálnici, rozšíření menších mostků na dálnici, individuální řešení velkých mostů na dálnici, c) přestavba a doplnění protihlukových stěn, doplnění objektů na ochranu povrchových vod a doplnění objektů pro zajištění migrace živočichů. (12) Veškerá dešťová voda ze zpevněných ploch dálnice bude odvedena do podélných odvodňovacích zařízení dálnice. Voda nebude v žádném místě rozptylována volně do okolního terénu, aby nedocházelo k vsakování a tím ovlivnění podzemních vod. Před zaústěním do recipientu bude navrženo bezpečnostní zařízení pro ochranu povrchových vod. Zvláštní pozornost je věnována části vedené v ochranném pásmu vodního díla Švihov a dalším ochranným pásmům vodních zdrojů. (13) Vzhledem k délce zkapacitňovaného úseku dálnice D1 - 160,760 km, nutnosti realizace stavby za provozu a provádění všech stavebních prací mimo zimní období je nutné stavbu rozdělit na jednotlivé úseky (etapy). Postup výstavby je navržen s ohledem na to, aby stavební činnost v jedné sezóně byla prováděna tak, že mezi úseky s dopravním omezením budou vždy minimálně tři mezikřižovatkové úseky bez omezení veřejného provozu. Z toho plyne návrh realizace jednotlivých úseků uvedený v tabulce.

EVERNIA s.r.o.

Strana 9



110

109

108

107

106

105

104

103

102

101

009

008

007

006

005

004

003

002

Úsek Rok 1 2 3 4 5

001

Tabulka III: Schematický harmonogram výstavby

Současný stav životního prostředí (14) Území je poměrně řídce osídleno, největší sídla jsou Velké Meziříčí, Humpolec, za kterými v odstupu následují Měřín a Říčany (celkem cca 22 900 obyvatel). Počet obyvatel v ostatních obcích je udáván ve stovkách. Průzkum osídlení území byl v dokumentaci oproti oznámení rozšířen z 500 m na 1000 m. Důvodem byly požadavky některých vzdálenějších obcí na zjištění vlivů a nový vyšší odhad růstu dopravy. Celkový počet obyvatel trvale bydlících ve 110 částech obcí, jejichž okraj se nachází blíže než 1000 m od dálnice D1, je cca 40 000. Skutečný počet obyvatel, bydlících v tomto pásmu je však menší. Podle uspořádání jednotlivých obcí lze odhadnout počet obyvatel bydlících do 500 m od dálnice na 13 600, v pásmu do 200 m pak bydlí cca 4 800 obyvatel. Kromě trvale bydlících obyvatel je však v některých obcích značné procento domů využíváno rekreačně. (15) Na dálnici D1 je postavena řada protihlukových stěn pro ochranu přilehlých obcí o celkové délce 22,510 km. Protihlukové stěny byly navrhovány v různých časových obdobích podle tehdejších platných předpisů a jejich účinnost v současné době již nesplňuje při zvýšené dopravní zátěži hygienické požadavky. Z provedených výpočtů pro celou trasu vyplývá, že již v současné době není v některých nejbližších lokalitách dodržena nejvyšší přípustná hladina hluku pro noční období (60 dB). (16) Z hlediska ochrany přírody vykazuje zájmové území průměrné hodnoty v rámci ČR. Trasa dálnice kříží prvky územního systému ekologické stability všech úrovní, přičemž řada z nich je dálnicí již v současné době přerušena. Dále trasa kříží nebo hraničí s 5 evropsky významnými lokalitami, mostním objektem přechází přírodní rezervaci a je v kontaktu s celou řadou významných krajinných prvků ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Výskyt množství prvků chráněných ze zákona č. 114/1992 Sb. není dán mimořádnou přírodní hodnotou území, ale celkovým rozsahem záměru. V blízkosti dálnice se v současné době vyskytuje několik lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zásadním nedostatkem současné dálnice je její významný bariérový efekt pro migraci živočichů. Většina trasy je pro volně žijící druhy savců minimálně propustná. Důsledkem je fragmentace populací a zvýšená mortalita na dálnici. (17) Významnou skutečností je vliv na povrchové vody a zdroje pitné vody. Dálnice kříží cca ve 40 lokalitách vodní toky. Řada těchto křížení není chráněna před únikem chemických látek z dálnice. Dálnice dvakrát kříží vodní nádrž Švihov na Želivce a to v km 62 – 62,2 a km 76,7 s příslušnými ochrannými pásmy. Vodní nádrž Švihov je významným zdrojem pitné vody pro Pražskou aglomeraci. Kromě toho je v současné době v blízkosti dálnice řada potenciálně ohrožených vodních zdrojů hromadného zásobování. (18) Ostatní složky životního prostředí odpovídají charakteru zájmového území a nevykazují mimořádné hodnoty, které by je činily více citlivé ke stavebním činnostem v rámci záměru. Přehled nejzávažnějších environmentálních charakteristik je v následující tabulce.

Strana 10

EVERNIA s.r.o.



Tabulka IV: Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik Environmentální charakteristiky územní systém ekologické stability

výskyt poznámka + Trasa kříží nebo zasahuje 5 NRBK, 13 RBK, 6 RBC, 47 LBK a 3 LBC zvláště chráněná území + Trasa kříží PR Štěpánovský potok, v blízkosti PP Rybníček u Studeného, Vysoký kámen a Zhořská mokřina Natura 2000 + 3 EVL v trase, EVL Želivka zasahuje dvakrát, 2 EVL hraničí s dálnicí přírodní parky + Trasa hraničí s přírodním parkem Údolí Bílého potoka, v blízkosti přírodní park Podkomorské lesy významné krajinné prvky + Lesní porosty, vodní toky a jejich údolní nivy krajinný ráz + Zásah do krajinného rázu zejména výstavbou nových mostů +/území historického, kulturního nebo V širším okolí trasy celá řada registrovaných kulturních archeologického významu památek a dvě památkové zóny území hustě zalidněná + Dálnice vede v blízkosti řady obcí, největší jsou Humpolec a Velké Meziříčí území zatěžovaná nad míru únosného zatížení + Hluk v obcích podél dálnice nad povolenými limity (Mirošovice, Věžnice atd.) staré ekologické zátěže +/5 starých ekologických zátěží v blízkosti trasy seismicita sesuvy dobývací prostory +/Několik dobývacích prostorů v blízkosti trasy podzemní voda + Menší vodní zdroje v blízkosti dálnice ochranné pásmo + Želivka Vysvětlivky: + záměr zasahuje do hodnocené kategorie – předpoklad přímých vlivů +/záměr do kategorie nezasahuje, ale nachází se v blízkosti – možnost nepřímých vlivů záměr nezasahuje do kategorie, kategorie se v blízkosti nevyskytuje – nepředpokládají se přímé ani nepřímé vlivy NRBK – nadregionální biokoridor RBK – regionální biokoridor RBC – regionální biocentrum LBK – lokální biokoridor LBC – lokální biocentrum PR – pořírodní rezervace PP – přírodní památka EVL – evropsky významná lokalita

Základní vlivy stavby na životní prostředí (19) Ve vztahu k životnímu prostředí je při realizaci záměru třeba řešit především následující problémové okruhy: (a) vliv na obyvatelstvo, (b) vliv na vody, (c) vliv na půdu, (d) vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje, (e) vliv na faunu a flóru, (f) vliv na ekosystémy, (g) vliv na krajinný ráz, (h) vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Z hlediska významu se předpokládá nejvýznamnější vliv na obyvatelstvo a ekosystémy. Vliv na obyvatelstvo (20) Při hodnocení je třeba rozlišit (i) současný vliv dálnice a prognózu v případě ponechání současného stavu, (ii) vliv samotného záměru. Hlavní hodnocené oblasti jsou: (a) hluk, (b) imise, (c) bezpečnost dopravy.

EVERNIA s.r.o.

Strana 11



(21) Hluk. Podle platné legislativy má realizace či nerealizace rozšíření dálnice zásadní význam z hlediska hygienických limitů, kterých musí být dosaženo: a) nulová varianta (bez rozšíření). V případě, že nebude provedeno rozšíření je na současnou dálnici pohlíženo jako na starou hlukovou zátěž a platí zde limity 70 dB pro den a 60 dB pro noc. To znamená, že i dodatečně budované protihlukové stěny jsou dimenzovány pro tyto limity. Uvedené limity jsou v noci překračovány v současné době u cca 800 trvale bydlících obyvatel, počet se bude s rostoucí dopravou stále zvyšovat. b) realizace záměru. V případě, že bude rozšíření realizováno, jedná se o novou stavbu a ta musí splňovat přísnější limity tj. 60 dB pro den a 50 dB pro noc. Jedná se o významné zpřísnění limitů (vzhledem k logaritmické stupnici představuje snížení o 10 dB desetkrát nižší dopravu). V rámci projektu jsou navržena standardní protihluková opatření pro zajištění těchto přísnějších limitů. Základem jsou protihlukové stěny, jejichž přehled je uveden v tab. V. Tam, kde nebude možné realizací protihlukových stěn dosáhnout dané limity, budou v dalším stupni projektové přípravy navržena opatření pro ochranu vnitřních prostor přímo na objektech (např. okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností). Nadstandardní opatření chrany proti hluku (zakrytí dálnice) jsou vysoce ekonomicky neefektivní. (22) Celkově povede realizace záměru ke snížení hlukové zátěže obyvatel v okolí dálnice. Je však třeba zdůraznit, že ve většině obcí se současná hladina hluku sníží o 5-10 dB, v nejkritičtějších místech i o více než 10 dB. Tabulka V: Protihluková opatření (PHO) ÚSEK Obec

Mirošovice

001

002 002003

003

Rozsah PHO (km)

L

21,550 – 22,180 20,790 – 22,180 (i podél MÚK s využitím PHS na zářezu) 22,600 – 23,750 23,140 – 23,620 24,370 – 25,500 (s využitím PHS na zářezu)

P L P

Hrusice Lensedly, Turkovice, osada

Pol.

chatová

L

1390/6,0 1150/6,0 480/6,0

ANO

Nadstandardní PHS Nadstandard m m 0 1200

190 200 0

950

330 800

ANO

24,300 – 25,160

860/6,0

Hvězdonice, Záliby, Kaliště, Poddubí Vráž Všechvaty Bělčice

L P L P L

2460/6,0 1450/6,0 410/6,0 430/6,0 690/6,0

Ostředek

P

Třemošnice hájovna Čensko

P L

Šternov

L

sam. Brtnice Krupičkův mlýn

P L

Psáře, Veselka

P

Lipina

L

Dubovka Střechov

P P

26,500 – 28,990 26,270 – 27,720 30,420-30,830 31,800 – 32,230 32,140 – 32,830 33,830 – 34,900 (i podél MÚK) 37,300 – 38,490 39,120-39,260 40,930 – 41,580 (i podél MÚK) 42,270-42,420 44,320-44,870 47,280 – 49,300 (s využitím PHS na zářezu) 48,100 – 48,620 (i podél MÚK) 49,600-50,300 51,250 – 52,330

Strana 12

ANO

1130/6,0

P

004 005

Standardní PHS Okna D/V 610/6,0

60 ANO ANO ANO

660 1800 0 Nenavrhuje se 80 350 240 450

1200/6,0

ANO

Nelze, MÚK

1190/6,0 140/6,0

-

Limit splněn Nenavrhuje se, rekreace

900/6,0

ANO

Nelze, MÚK

150/6,0 550/6,0

-

Nenavrhuje se Nenavrhuje se, rekreace

2020/6,0

ANO

560/6,0

-

700/6,0 1080/6,0

ANO

1790

230

Nenavrhuje se 580

Limit splněn 500

EVERNIA s.r.o.


ÚSEK Obec

005006 006 006007 007 008

009

101

Pol.

Rozsah PHO (km)

Mařanův mlýn Štěpánov. Lhota Černýš

L P L

Soutice

L

Kalná, Hulice

L

Bernartice

L

Brzotice

L

52,600-53,400 53,390-54,120 54,330 – 54,890 55,610 – 56,590 (i podél MÚK) 57,790 – 59,810 63,600–64,110 (i podél MÚK) 65,250-65,920

Loket

P

Dunice Hořice Píšť Vojslavice Koberovice, Podolí Speřice, Radostín Kopanina Jiřice, U Daňků Trucbába Hněvkovice Humpolec Vystrkov Mikulášov Kamenice

103

104

2030/6,0

ANO

510/6,0

-

Limit splněn

67086,0

ANO

Nelze, MÚK

65,830 – 66,620

790/6,0

ANO

Nelze, MÚK

P P L P L L L P P P L P P L P L L P

72,070-72,720 74,620 – 75,010 75,440-76,120 77,950 – 79,230 80,300 – 81,600 83,040 – 84,980 84,030-84,370 km 85,900 – 87,930 88,210 – 88,500 88,960 – 89,620 89,950-90,820 90,200-91,040 95,310-96,080 95,810-97,970 98,140-99,160 98,300-98,750 100,010-101,300 100,560-101,010

650/4,0 490/6,0 680/6,0 1280/6,0 1300/6,0 1940/6,0 340/6,0 2030/6,0 290/6,0 660/6,0 870/6,0 840/6,0 770/6,0 2160/6,0 1120/6,0 450/4,0 1290/6,0 450/6,0

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Pávov

P

111,390-112,010

1140/6,0

ANO

Červený Kříž Heroltice Měšín

L P L

111,810-112,010 113,970-115,670 115,750-116,650

200/6,0 1700/4,0 900/6,0

ANO

Kozlov

P

119,410-121,290

1880/4,0

ANO

L P L

124,150 – 124,700 123,900 – 125,500 130,050 – 131,400 132,900 – 136,450 (i podél MÚK) 133,740-134,040 136,800 – 138,510 137,780 – 140,780 144,000 – 145,650 142,200 – 142,690 143,330 – 146,900 146,580 – 147,390 (i podél MÚK) 150,090-151,700 153,600 – 154,300 (i podél MÚK)

550/6,0 1600/6,0 1350/6,0

Limit splněn Nelze, MÚK 330 350 780 500 700 600 1590 350 Nenavrhuje se 1430 600 Nenavrhuje se 360 300 70 800 Limit splněn Limit splněn 2060 100 970 150 250 590 700 0 Nenavrhuje se – hluk z MÚK Limit splněn Limit splněn 500 400 Nenavrhuje se, minimální překročení 0 800 800 350 1000

156,290-158,480

Slavníč

Věžnice

104105

Měřín, Pustina

105

Stránecká Zhoř Kochánov, Lavičky

106

Velké Meziříčí

107108 108

Nadstandardní PHS Nadstandard m m Nenavrhuje se, rekreace Limit splněn 260 300

ANO

Meziříčko

107

Standardní PHS Okna D/V 800/6,0 730/6,0 560/6,0 ANO 116,/6,0

Skorkov 102


P L P L L P

Dolní Radslavice

L

Jabloňov

L

Lhotka

P

Jáchymov, Bezděkov

L

EVERNIA s.r.o.

3740/6,0 300/6,0 1710/6,0 3000/6,0 1650/6,0 490/6,0 3570/6,0

ANO ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

830/6,0

ANO

1610/6,0

ANO

710/6,0

ANO

2190/6,0

ANO

Nelze, MÚK 1830

2740 0 1110 2750 0 1420

200

1000 600 250 (Lavičky) 2600

Nelze, MÚK 610

1000 Nelze, MÚK

1790

400

Strana 13


ÚSEK Obec

108109 109

110

Pol.

Rozsah PHO (km)

Nové Sady

L

158,920–160,080

Velká Bíteš

L

161,900-164,200

Košíkov Lesní Hluboké Domašov Javůrek Říčky

P L P L P

Říčany, Ostrovačice

P

163,280 – 164,130 168,200-169,160 171,000-173,210 171,960 – 173,100 173,900-175,200 175,950-180,090 (i podél MÚK)


Standardní PHS Okna D/V 1160/6,0 2300/3,04,0 850/6,0 ANO 960/6,0 2210/6,0 1140/6,0 ANO 1300/4,0 4290/5,0ANO 6,0

Nadstandardní PHS Nadstandard m m Limit splněn Limit splněn 450

400 Limit splněn Limit splněn 540 600 Limit splněn 2290

2000

(23) Imise. Vliv na ovzduší kolem dálnice je dán růstem dopravy, vlastní přiblížení dopravy o cca 4 m směrem k obcím nemá praktický vliv. U většiny hodnocených imisních charakteristik budou i se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny, pouze v případě průměrných ročních koncentrací částic PM10 a PM2,5 je nutno v blízkém okolí dálnice očekávat překračování imisního limitu. K tomu bude docházet i bez realizace záměru. (24) Bezpečnost dopravy. Obecně je dálnice nejbezpečnějším typem komunikace a její rozšíření by mělo vést k dalšímu zvýšení bezpečnosti dopravy. Zde je však nutné, aby se řidiči přizpůsobili jízdě ve třech pruzích, dodržovali pravidla silničního provozu a byli důsledně stíháni za jejich porušení. Zcela jistě přispěje rozšíření k lepší propustnosti dálnice, při třech pruzích v jednom směru nemohou v levém pruhu jezdit kamiony. Na širší dálnici se předpokládá méně zdržení v důsledku narušení dopravy (např. nehodou). Negativně bude na řidiče působit výstavba potřebných PHS, které budou v poměrně dlouhých úsecích vytvářet uzavřený prostor bez možnosti pohledů do krajiny. (25) Vliv na vodu. Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které jsou v blízkosti zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. Před vyústěními dešťových vod do recipientů je proto navrženo vybudovat objekty zajišťující ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám. Největší pozornost je třeba věnovat povodím s nízkým ředícím stupněm. Také z hlediska podzemních vod, které jsou v oblasti vlivu dálnice, bude mít nejvýznamnější vliv především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. Největší pozornost je třeba věnovat lokalitám, kde dálnice prochází ochrannými pásmy vodních zdrojů (např. vodní nádrž Švihov). (26) Vliv na půdu. Vliv rozšíření dálnice na půdy je vyhodnocen dle rozsahu záboru kvalitní zemědělské a lesní půdy. V současné době je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Rozsah záboru není v porovnání s délkou upravované trasy dálnice velký. Celkově se jedná o zábor zemědělské půdy v rozsahu 13,531 ha a lesní půdy 7,122 ha. Z hlediska kvality půd lze konstatovat, že více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího stupně přirozeného potenciálu půd, který je charakterizován jako průměrný. Jsou to především kambizemě celé oblasti Českomoravské vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým stupněm přirozeného potenciálu (4). Na stupni dokumentace pro územní rozhodnutí pro jednotlivé úseky bude třeba provést zařazení zemědělských půd do tříd ochrany na základě BPEJ a provést podrobný pedologický průzkum se stanovením mocnosti skrývky. Riziko kontaminace půdy během výstavby bude eliminováno souborem preventivních opatření vyplývajících ze zásad organizace výstavby a havarijního řádu. Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba zohlednit předpokládané zvýšené obsahy rizikových prvků a rizikových látek a narušení vlastností půd solením v okolí dálnice. Předpokládané využití skrytých zemin je především k účelům ohumusování svahů a náspů budoucí stavby.

Strana 14

EVERNIA s.r.o.



(27) Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje. Rozšíření dálnice nepředstavuje z hlediska ohrožení horninového prostředí a přírodních zdrojů závažný negativní vliv. Svahy jsou v současné době stabilní a zásah do nich lze odborně provést bez větších nebezpečí. V dotyku s dálnicí se vyskytuje pouze jedno chráněné ložiskové území, jehož hranice lze upravit. V dalších stupních projektové dokumentace je nutno zpracovat podrobný geologický průzkum dotčených svahů a navrhnout technické řešení rozšíření (založení zídek apod.), věnovat zvýšenou péči návrhu rozšíření silnice ve skalních zářezech pro zajištění jejich stability, ověřit podmínky v poddolovaných územích (Trucbaba, Domašov) a ve fázi výstavby důsledně dodržovat bezpečnostní předpisy. Vliv na flóru, faunu a ekosystémy (28) Vliv na flóru. Z hlediska flóry nebude rozšíření dálnice představovat významný zásah do hodnotných biotopů. Většina záboru se odehrává v tělese dálnice se zásahy do porostů dřevin na svazích zářezů a násypů. Jedná se o náletové dřeviny a dřeviny vysázené v rámci vegetačních úprav. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výstavbě mostů. Přestože velké mosty budou realizovány bez zásahů do údolí, je třeba v dalším stupni projektové dokumentace vymezit lokality v blízkosti, které nesmí být dotčeny. Před realizací stavby je třeba provést záchranný botanický průzkum. (29) Vliv na faunu. Vliv na faunu bude dvojího druhu: (a) dojde k likvidaci biotopů na násypech a zářezech dálničního tělese, které přestože jsou antropogenního původu mají někde specifický charakter suchých mezí a slouží pro šíření suchomilných druhů bezobratlých živočichů podél dálnice. Po rozšíření se tento typ biotopu opět přirozeně obnoví. V rámci přípravy územního řízení je třeba provést záchranný zoologický průzkum. (b) úpravou a realizací nových mostních objektů dojde ke snížení bariérového efektu dálnice a tím ke zlepšení migračních možností volně žijících živočichů. Z hlediska ochrany přírody se jedná o velmi pozitivní vliv záměru. Navržené objekty pro migraci a jejich parametry je třeba považovat za reálný, nezbytný, ale také nepodkročitelný rozsah pro snížení fragmentačního efektu. V rámci další projektové přípravy je třeba zpracovat detailní migrační studii ve smyslu Technických podmínek č. 180 a navržené řešení upřesnit. (30) Vliv na zvláště chráněná území. Trasa dálnice kříží přírodní rezervaci Štěpánovský potok v km 53 a přechází ji mostním objektem. Při rozšíření mostu nebude stavba zasahovat do údolí, a proto se nepředpokládá přímé ovlivnění přírodní rezervace. (31) NATURA: Hodnocený záměr „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka“ nemá významně negativní vliv (resp. negativní vliv dle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb.) na žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Záměr má mírně negativní vliv na: evropsky významnou lokalitu Želivka (předmět ochrany kuřička hadcová), evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava (předmět ochrany velevrub tupý, hořavka duhová), evropsky významnou lokalitu Štěpánovský potok (předmět ochrany mihule potoční), evropsky významnou lokalitu Vysoký kámen u Smrčné (předmět ochrany stanoviště 9130 a 91E0 a celistvost lokality) a evropsky významnou lokalitu Šlapanka a Zlatý potok (předmět ochrany vydra říční). Podmínky vyplývající z hodnocení budou zapracovány do dalších stupňů projektové dokumentace. (32) Územní systém ekologické stability (ÚSES). Územní systém ekologické stability byl vymezován až po stavbě dálnice D1 a v řadě případů byly biokoridory vymezeny přes dálnici v místech, kde nejsou žádné mostní objekty umožňující určitou spojitost biokoridoru. Tyto biokoridory mohou být v rámci výstavby převedeny pod menšími a středními mostními objekty, které budou nově postaveny v odpovídajících parametrech. Lokální prvky ÚSES jsou v současné době často převedeny prostřednictvím trubních propustů vybudovaných pro vodoteč. V dokumentaci je navrženo do dalšího stupně projektové dokumentace nahrazení těchto trubních propustů rámovými propusty o rozměrech alespoň 2 x 2 m s minimálně 0,5 m širokou suchou EVERNIA s.r.o.

Strana 15



cestou vedle koryta vodoteče, která umožní migraci drobných živočichů. Dílčí negativní vliv na prvky ÚSES bude představovat dočasný a trvalý zábor půdy v okolí mostních objektů převádějících biokoridory a na území biocenter. V souvislosti s výstavbou se také předpokládá vliv na dřeviny a případné zásahy do koryta dotčených vodních toků. Nutnou podmínkou pro zajištění funkčnosti biokoridoru je realizace vhodných vegetačních úprav v blízkosti migračních objektů. (33) Významné krajinné prvky (VKP). Realizací záměru budou z významných krajinných prvků dotčeny vodní toky a jejich nivy a lesní porosty. Křížení dálnice s vodními toky je řešeno mostními objekty a propustky. Většina velkých mostních objektů bude v rámci zkapacitnění rozšiřována pouze v horní části mostu bez zásahu do podmostí. Vodní toky, které kříží dálnici malými mostními objekty a propustky jsou vesměs zatrubněny v celé délce křížení. Tyto propustky se budou rekonstruovat nebo rozšiřovat, což samozřejmě bude mít určitý vliv na tyto vodoteče, ovšem vzhledem k současnému stavu nebude tento vliv významný. Významnější vliv lze očekávat pouze v případě přeložky vodních toků a významnému zásahu do břehových porostů. K tomuto zásahu však dojde pouze u malého počtu vodotečí a břehové porosty budou nahrazeny v rámci vegetačních úprav dálnice D1 po ukončení stavby. Vliv na lesní porosty je dán zejména rozsahem jejich záboru. Vzhledem k délce upravované komunikace je rozsah záboru pozemků určených k plnění funkce lesa poměrně malý a stavba tak nebude představovat významný negativní vliv na lesy. (34) Vliv na krajinný ráz. Záměr nebude mít významný vliv na krajinný ráz. Stavba vychází ze stávajícího stavu dálnice D1, zachovává umístění křižovatek i mostů. V případě výstavby nových mostních objektů je nutné zohlednit při návrhu mostní konstrukce vliv stavby na krajinný ráz. (35) Vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Celkový vliv na hmotný majetek v okolí a kulturní památky je prakticky nulový. Při provádění budou nutná opatření proti poškození nejbližších památek. Závěr (36) Bylo provedeno hodnocení vlivu záměru stavby „Dálnice D1 Mirošovice - Kývalka, zkapacitnění“ na životní prostředí podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění ve formě dokumentace ve smyslu § 8 citovaného zákona. Z hodnocení vyplynuly následující základní závěry: a) realizací záměru dojde ke zlepšení dopravních parametrů na dálnici D1 a ke zvýšení bezpečnosti dálničního provozu. Bez rozšíření by se při zvyšujících intenzitách dopravy stala situace v brzké době neúnosná. b) zkapacitnění dálnice bude řešit tři základní problémové oblasti, které vzhledem ke stáří dálnice neodpovídají současné legislativě. Jedná se o ochranu obyvatel proti hluku, ochranu vod a zprůchodnění dálnice pro migraci živočichů. Ve všech těchto případech je nulová varianta velmi problematická a i bez rozšíření by bylo nutné tyto problémové okruhy samostatně řešit. (37) Při hodnocení nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly realizaci záměru. Při dodržení navrhovaných opatření lze předpokládat, že negativní dopady na životní prostředí budou na přijatelné úrovni a budou výrazně kompenzovány pozitivními přínosy.

Strana 16

EVERNIA s.r.o.



M ETODIKA Dokumentace byla zpracována podle přílohy č. 4 zakona č. 100/2001 Sb. v platném znění standardními metodami. Podrobně jsou metodiky zpracování jednotlivých oblastí popsány v textu dokumentace. Z důvodu rozsahu záměru a zachování přehlednosti bylo celé hodnocení provedeno po stavebních úsecích, které jsou přibližně ohraničeny jednotlivými exity tak, aby celá MÚK spadala do jednoho stavebního úseku. Přehled stavebních úseků uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Přehled hodnocených úseků Úsek 001 002 003 004 005 006 007 008 009 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

km 20,710 - 29,020 29,020 - 34,280 34,280 - 41,870 41,870 - 49,310 49,310 - 56,420 56,420 - 66,450 66,450 - 75,820 75,820 - 82,050 82,050 - 91,100 91,100 - 105,010 105,010 - 113,495 113,495 - 120,565 120,565 - 134,320 134,320 - 141,525 141,525 - 147,440 147,440 - 154,090 154,090 - 163,590 163,590 - 168,640 168,640 - 181,470

Označení (MÚK) Mirošovice – Hvězdonice Hvězdonice - Ostředek Ostředek - Šternov Šternov - Psáře Psáře - Soutice Soutice - Loket Loket - Hořice Hořice - Koberovice Koberovice - Humpolec Humpolec - Větrný Jenikov Větrný Jenikov - Jihlava Jihlava - Velký Beranov Velký Beranov - Měřín Měřín - V. Meziříčí západ V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ V. Meziříčí východ - Lhotka Lhotka - Velká Bíteš Velká Bíteš - Devět křížů Devět křížů - Kývalka

Výsledky provedeného hodnocení jsou pak shrnuty v rozhodovacím stromu, který je přílohou 1 dokumentace. Rozhodovací strom byl odsouhlasen ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí v technických podmínkách č. 181 Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby, Evernia s.r.o., 2006. Rozhodovací strom je formalizované schéma, ve kterém jsou hierarchicky uspořádány jednotlivé složky – podsložky – prvky životního prostředí. V reálné praxi se jedná o čtyři až pět úrovní. Konečným výstupem je zhodnocení celkové přijatelnosti a výhodnosti jednotlivých variant (v tomto případě jednotlivých úseků). Hodnocení je absolutní, nehodnotí se vztah k současnému stavu, zlepšení (např. snížení hluku v obci) je hodnoceno jako stupeň 5. První hierarchickou úrovní jsou jednotlivé základní složky životního prostředí (obyvatelstvo, ovzduší, voda, půda, biota atd.). Tyto složky se dále dělí na podsložky a prvky (např.: environment – voda – voda povrchová – vodní toky). Rozhodovací strom může používat různé členění v závislosti na hodnoceném záměru a místních podmínkách. Použitá barevná stupnice vyjadřuje předpokládané vlivy stavby na jednotlivé složky, podsložky a prvky životního prostředí a významnost daného vlivu z hlediska dalšího posuzování.

EVERNIA s.r.o.

Strana 17



Tabulka 2: Předpokládané vlivy a kategorie významnosti č. 5 4 3 2 1

barva

předpokládaný vliv Bez významného vlivu Malý vliv Střední vliv Významný vliv Limitující vliv

kategorie významnosti Standardní Standardní Zvýšená Vysoká Vysoká

Tabulka 3: Použité zkratky ŽP EIA DÚR TES ZOV SDP ČSN NUTS3 ORP POÚ k.ú. ZCHÚ NP CHKO NPR PR NPP PP ÚSES NRBk RBk NRBc RBc VKP EVL PO ZPF BPEJ PUPFL SLT OPVZ ČHP CHOPAV DUN ZÚ KÚ OA TNA MÚK SSÚD ČSPH ZPI ADR

Strana 18

životní prostředí Environment impact assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí) dokumentace pro územní rozhodnutí technicko ekonomická studie zásady organizace výstavby strřední dělící pás česká státní norma kraj obec s rozšířenou působností obec s pověřeným úřadem katastrální území zvláště chráněná území národní park chráněná krajinná oblast národní přírodní rezervace přírodní rezervace národní přírodní památka přírodní památka územní systém ekologické stability nadregionální biokoridor regionální biokoridor nadregionální biocentrum regionální biocentrum významný krajinný prvek evropsky významná lokalita ptačí oblasti zemědělský půdní fond bonitační půdně ekologická jednotka pozemky určené k plnění funkce lesa soubor lesních typů ochranné pásmo vodního zdroje číslo hydrologického pořadí chráněná oblast přirozené akumulace vod dešťová usazovací nádrž začátek úseku trasy konec úseku trasy osobní automobily těžké nákladní automobily mimoúrovňová křižovatka Středisko správy a údržby dálnice čerpací stanice pohonných hmot zařízení pro provozní informaci mezinárodní silniční přeprava nebezpečných věcí

EVERNIA s.r.o.


SZÚ PHS A LAeq NOX VOC CO CxHy PM10


Státní zdravotní ústav protihluková stěna, popř. PHO protihluková opatření ekvivalentní hladina akustického tlaku (dB) oxidy dusíku těkavé organické látky oxid uhelnatý např. C6 H6 – benzen, představitel cyklických uhlovodíků s karcinog. účinky suspendované prachové částice s aerodynamickým průměrem 50 % částic menších než 10m

Tabulka 4: Klasifikace vlivů stavby na životní prostředí Hlavní hlediska 1. příprava A. FÁZE REALIZACE 2. výstavba 3. provoz 4. likvidace B. ZPŮSOB INTERAKCE C. VRATNOST DĚJE

D. DOBA TRVÁNÍ

E. PRAVDĚPODOBNOST VÝSKYTU

F. SOUČINNOST S JINÝMI VLIVY

G. VELIKOST VLIVU

EVERNIA s.r.o.

1. vlivy přímé 2. vlivy nepřímé

Poznámka bez významných vlivů na ŽP časově omezené významné vlivy na obyvatelstvo a ekosystémy zásadní vliv: a) vliv silničního tělesa a přidružených staveb b) vliv vlastního automobilového provozu vzhledem k dlouhé době životnosti (50-100 let) není tato část předmětem samotného hodnocení faktor působí přímo na hodnocenou složku ŽP faktor působí na hodnocený cílový objekt přes jinou složku

1. vratné

po zásahu dojde v reálném čase k obnovení původní struktury a funkce systému 2. částečně vratné původní struktura a funkce bude obnovena jen částečně 3. nevratné účinek vlivu je trvalý a ani po jeho odeznění nelze systém vrátit do původního stavu 1. chvilkové časovou jednotkou je den, jedná se o vlivy, které nemusí být obyvatelem vůbec postiženy 2. krátkodobé časovou jednotkou je měsíc, vliv na obyvatele je prokazatelný 3. střednědobé časovou jednotkou je rok 4. dlouhodobé časovou jednotkou je 1 generace (25 let) 5. trvalé po dobu trvání stavby 1. vyloučené děj nemůže nastat, pravděpodobnost (p) = 0,0 pravděpodobnost jevu je nízká, výskyt jevu se celkově 2. málo nepředpokládá pravděpodobné 3. středně pravd. pravděpodobnost výskytu jevu je reálná, v rámci odhadů se hovoří o možnosti 50 na 50 4. velmi pravd. pravděpodobnost jevu je vysoká, výskyt jevu se celkově předpokládá 5. jisté děj musí nastat, pravděpodobnost (p) = 1,0 1. inhibiční při vzájemném působení dvou faktorů se celkový jejich účinek snižuje 2. indiferentní faktory se vzájemně neovlivňují 3. kumulativní celkový účinek se zvyšuje, při součtu účinků se jedná o vlast. kumulaci, při násobku účinku jde o synergismus 1. přímá kvantifikace (počet dotčených objektů, koncentrace látek v prostředí, ekvivalentní hladina hluku) 2. semikvantitativní 5ti-členná stupnice, vychází z multikriteriálního hodnocení stupnice staveb a činností

Strana 19



Tabulka 5: 5ti-členná stupnice užitku hodnocení staveb a činností Výskyt škodlivin 1 2

vysoké překročení (200%) překročení limitu (120-200%)

Impakt (Plošný vliv)

extrémní likvidace objektu, zásadní ohrožení funkce silné narušení, nadprůměrné funkce je vážně ohrožena

3

na hranici limitu (80-120%)

4

pod limitem (40-80%)

5

hluboko pod bez reálného vlivu (nulový vliv) limitem 50% limitu

Strana 20

Přijaté riziko

průměrný může vést k ohrožení funkce

průměrné

částečný, podprůměrné neohrožuje funkci nulové

Finanční náklady

Důležitost

Užitečnost

nepřijatelné

nulová

minimální velmi nízká

vysoké

malá

malá

průměrné

průměrná

průměrná střední

nízké

velká

velká

žádné

rozhodující maximální, velmi vysoká

Obecná přijatelnost řešení jednoznačně nepřijatelné nepřijatelné nebo přijatelné s velkými výhradami přijatelné s většími výhradami (rozhraní) přijatelné s dílčími výhradami jednoznačně přijatelné, bezproblém., ideální

EVERNIA s.r.o.



ÚVOD Předkládaná zpráva je rozšířenou dokumentací z r. 2008 ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru „Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění“. Záměr spadá do posouzení podle tohoto zákona podle přílohy č. 1 citovaného zákona, kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 – novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic. Předmětem hodnocení je rozšíření dálnice D1 v km 21 – 182 na šestipruh. Zpracovatelem dokumentace je firma EVERNIA s.r.o. Liberec, oprávněnou osobou podle zákona č. 100/2001 Sb. je RNDr. Petr Anděl, CSc. Dokumentace vychází z osnovy dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 v platném znění a je členěna na: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

Vlastní text dokumentace Rozhodovací strom Mapové přílohy v měřítku 1 : 100 000 Hodnocení zdravotních rizik Hluková studie Rozptylová studie Biologický průzkum Rámcová migrační studie Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality Natura 2000 Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Vliv na lesní porosty Ekonomické posouzení PHO metodou KNI

Při posuzování vlivů předkládaného záměru na životní prostředí je třeba si uvědomit, že se jedná o velmi specifickou akci, kterou lze charakterizovat následujícími hlavními rysy:  Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským významem. Cílem je prověřit jedno z možných řešení zlepšení dopravní situace na dálnici D1 cestou jejího rozšíření na šestipruhovou komunikaci.  Vzhledem k výše uvedenému cíli bylo nutné provést hodnocení jednotnou metodikou a ve stejné době pro celý dosud neřešený úsek Mirošovice – Kývalka v délce cca 160 km. Tomu je ale nutné přizpůsobit podrobnost hodnocení a způsob prezentace výsledků. Proto je v rámci technické studie a dokumentace EIA celý úsek dále dělen na 19 částí, ležících v podstatě mezi jednotlivými dálničními křižovatkami. Tímto způsobem lze snáze tabulkově i textově podchytit variabilitu přírodních podmínek a umožnit veřejnosti lepší orientaci v textu. Konečným výstupem tohoto přístupu je rozhodovací strom uvedený v příloze 1.  Záměr neřeší výběr nové trasy dálnice, ale pouze její rozšíření ve stávající stopě. Zkapacitnění dálnice z kategorie D 26,5/120 na D 34/120 přestavuje většinou souměrné rozšíření o 4 m na každé straně dálnice. Přitom cílem investora je pokud možno minimalizovat zábor a výkup cizích pozemků, a proto je zde snaha, aby v maximální možné míře se rozšíření odehrávalo na stávajícím dálničním tělese.  Z uvedené koncepce vyplývá, že na většině trasy lze negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí očekávat na nízké přijatelné úrovni. Problémy budou koncentrovány do

EVERNIA s.r.o.

Strana 21



kritických míst, především v místech velkých mostních objektů, kde bude velmi záležet na stanovení limitujících ekologických podmínek a jejich zohlednění v technickém řešení.  Zkapacitnění D1 je ale současně příležitostí upravit naší první dostavěnou dálnici na technologicko-ekologickou úroveň současnosti a naplnit tak princip aplikace nejlepších dostupných technologií (BAT). Týká se to především zlepšení ochrany obyvatelstva proti hluku, ochrany vod před kontaminací splachy z vozovky a snížení bariérového efektu dálnice pro migraci živočichů.  Zároveň je možné zohlednit stále rostoucí dopravní zatížení a navrhnout v rámci rozšíření potřebná opatření proti negativním účinkům provozu na dálnici.

Strana 22

EVERNIA s.r.o.



ČÁST A Údaje o oznamovateli

EVERNIA s.r.o.

Strana 23


A.


ÚDAJE O OZNAMOVATELI

Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci 546/56 145 05 Praha 4 IČ: 659 93 390 Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Alfred Brunclík, genenerální ředitel Adresa: Čerčanská 2023/12 140 00 Praha 4 Telefon: 241 084 527 Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno Šumavská 33 659 77 Brno Ředitel závodu Brno: Ing. Pavel Doležal Telefon: 541 211 881

Strana 24

EVERNIA s.r.o.



ČÁST B Údaje o záměru I. Základní údaje II. Údaje o vstupech III. Údaje o výstupech

EVERNIA s.r.o.

Strana 25



B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: „Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění“. Předkládaná zpráva je dokumentací ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru „Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění“. Záměr spadá do posouzení podle tohoto zákona podle přílohy č. 1 citovaného zákona, kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 – novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic. B.I.2 Rozsah záměru Jedná se o rozšíření stávající čtyřpruhové dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka (km 21 – 182) na šestipruhovou včetně úpravy všech mimoúrovňových křižovatek (celkem 21), snesení a znovupostavení mostů přes dálnici, rozšíření menších mostků na dálnici a úpravy ostatních souvisejících zařízení (např. protihlukových stěn). Individuálně jsou řešeny úseky u velkých mostů, případně skalních zářezů, a dále budou doplněny chybějící objekty (migrační stavby, protihluková opatření). V rámci záměru bude řešeno i napojení stávajících obslužných zařízení kolem dálnice – čerpací stanice, občerstvení apod. Případná nová obslužná zařízení, stejně jako plánovaná truck centra nejsou předmětem záměru. Celková délka úpravy je cca 160 km, rozšíření z kategorie D26,5/120 na D34/120 představuje většinou souměrné rozšíření o cca 4 m na každou stranu. Realizace rozšíření je v TES navrhována po 19 jednotlivých úsecích, které jsou v podstatě určeny mimoúrovňovými křižovatkami. Hranice úseků jsou však posunuty tak, aby MÚK byla vždy celá součástí jednoho úseku. Následující tabulka podává přehled o jednotlivých úsecích. Tabulka 6: Definice úseků Úsek 001 002 003 004 005 006 007 008 009 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

km 20,710-29,020 29,020-34,280 34,280-41,870 41,870-49,310 49,310-56,420 56,420-66,450 66,450-75,820 75,820-82,050 82,050-91,100 91,100-105,010 105,010-113,495 113,495-120,565 120,565-134,320 134,320-141,525 141,525-147,440 147,440-154,090 154,090-163,590 163,590-168,640 168,640-181,470

Strana 26

Označení (MÚK) Mirošovice – Hvězdonice Hvězdonice - Ostředek Ostředek - Šternov Šternov - Psáře Psáře - Soutice Soutice - Loket Loket - Hořice Hořice - Koberovice Koberovice - Humpolec Humpolec - Větrný Jenikov Větrný Jenikov - Jihlava Jihlava - Velký Beranov Velký Beranov - Měřín Měřín - V. Meziříčí západ V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ V. Meziříčí východ - Lhotka Lhotka - Velká Bíteš Velká Bíteš - Devět křížů Devět křížů - Kývalka

SSÚD (od km)

Správa

Mirošovice Praha Bernartice (44,8)

Velký Beranov (93,9) Brno Domašov (141,5)

EVERNIA s.r.o.



Celý úsek dálnice D1 Mirošovice – Kývalka je rozčleněn podle rozsahu úprav, které zde budou provedeny. Jedná se o 4 základní typy úprav, které jsou znázorněny na příčných řezech na následujících obrázcích a jejich modifikací. Další možností je ponechání úseku ve stávající podobě (nulová varianta). Typy úprav jsou rozděleny na následující skupiny: A) zářez – s patní zídkou – na úkor stávající krajnice a příkopu - bez záboru A1) nízký skalní zářez - jako A, svah 2:1 bez dešťové kanalizace – bez záboru A2) hluboký skalní zářez – jako A, individuální řešení svahů B) vysoký násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru může být s PHS – bez záboru C) mělký zářez – se záborem nebo bez záboru D) nízký násyp – se záborem nebo bez záboru Výše uvedené úpravy jsou podrobně vyznačeny a popsány ve vzorových příčných řezech TES. Na přiložených obrázcích uvádíme základní 4 úpravy A – D. Obrázek 1: Rozšíření dálnice v zářezu – typ A

EVERNIA s.r.o.

Strana 27



Obrázek 2: Rozšíření dálnice na násypu armovaným násypem – typ B

Obrázek 3: Rozšíření dálnice v mělkém zářezu – typ C

Strana 28

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 4: Rozšíření dálnice na nízkém násypu – typ D

B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Rozsáhlý záměr leží ve dvou oblastech (NUTS 2 - CZ02 Střední Čechy a CZ06 Jihovýchod), ve třech krajích (NUTS 3 – CZ020 Středočeský, CZ061 Vysočina a CZ062 Jihomoravský), na území osmi okresů a ve správním území 64 obcí, celkový počet dotčených katastrálních území je 88 (podrobné vyhodnocení vyřadilo některá katastrální území uvedená v oznámení, která sahají pouze k patě dálničního tělesa a nebudou výstavbou dotčena). Území dále spadá pod 9 OÚ obcí s rozšířenou působností (Říčany, Benešov, Vlašim, Humpolec, H. Brod, Jihlava, Velké Meziříčí, Rosice, Šlapanice) a 12 pověřených obecních úřadů (Říčany, Benešov, Sázava, Vlašim, Humpolec, H. Brod, Jihlava, Polná, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Rosice, Šlapanice). Působnost podle zákona č. 183/2006 Sb. vykonává na území záměru celkem 13 stavebních úřadů (Mnichovice, Benešov, Divišov, Vlašim, Humpolec, Havlíčkův Brod, Štoky, Jihlava, Polná, Luka nad Jihlavou, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Rosice, Šlapanice). Vyjádření Krajských úřadů konstatuje, že záměr není v zásadě ve střetu se schválenými ÚP VÚC, v žádném však rozšíření dálnice není uvedeno jako veřejně prospěšná stavba. Vyjádření příslušných stavebních úřadů z hlediska územně plánovací dokumentace lze shrnout do tří skupin (sloupec ÚP): A – záměr je v souladu s ÚP B – záměr není v ÚP uvažován, není tedy v souladu C – ÚP není pro obec zpracován či schválen, případně nezahrnuje území dálnice

EVERNIA s.r.o.

Strana 29



Tabulka 7: Umístění záměru Úsek dálnice

Kraj

001 Mirošovice Hvězdonice

Okres

Obec Mirošovice Praha – Hrusice východ Ondřejov CZ0209 Kaliště

Smrčná

Kód 695475 648655 711284 662178 662186 650170 652024 785351 716294 716278 770710 631621 692727 792187 787043 736431 752576 757411 747092 649287 607932 602655 613495 686492 625426 676411 758469 633836 645150 648493 721051 784621 667242 686395 641545 752819 661040 668869 649325 640069 674028 721221 662542 638293 750328 748391 774766 720101 751197

Jihlava

586846 A Pávov

659916

Hvězdonice Chocerady Vranov

002 Hvězdonice Ostředek

Ostředek

003 Ostředek Šternov 004 Šternov - Psáře

Kód ÚP Dotčené k.ú. 538485 B Mirošovice u Říčan 538248 B Hrusice 538582 B Turkovice u Ondřejova Kaliště u Ondřejova 538281 B Lensedly 529745 B Hvězdonice 529796 B Chocerady 530921 B Vranov u Čerčan Ostředek 530352 B Bělčice u Ostředka Třemošnice 532151 B Drahňovice Měchnov 529621 A Zdebuzeves 532266 C Všechlapy nad Blanicí 530514 A Psáře 599387 A Soutice Střechov n. S. 530816 A Sedmpány 529737 A Hulice Borovsko 532568 A Bernartice u N. Kralovic Brzotice 530093 A Loket u D. Kralovic 532746 A Děkanovice 530000 A Křivsoudov 530719 A Studený 532843 A Dunice Hořice u Humpolce 547956 B Hroznětice 548545 B Píšť u Humpolce 549126 C Vojslavice n. Želivkou Koberovice 548146 C Lohenice Lísky u Holušic Speřice 548081 B Jiřice u Humpolce 561797 C Vystrkov u Humpolce Humpolec Hněvkovice u Humpolce 547999 B Krasoňov Plačkov Kamenice u Herálce 568678 C Herálec 548341 C Slavníč 548324 C Skorkov u Herálce 569658 C Úsobí 569593 A Petrovice u Štoků 550299 C Smrčná na Moravě

Drahňovice Divišov

Středočeský CZ020 Benešov CZ0201

005 Psáře - Soutice

Všechlapy Psáře Soutice Trhový Štěpánov Hulice

006 Soutice - Loket

Bernartice Loket Děkanovice Křivsoudov Studený Dunice

007 Loket - Hořice Vysočina CZ061

Hořice Píšť Vojslavice

008 Hořice Koberovice

Koberovice Pelhřimov CZ0613

009 Koberovice Humpolec

Jiřice Vystrkov Humpolec

101 Humpolec Větrný Jeníkov

102 Větrný Jeníkov Jihlava

Strana 30

Herálec Havlíčkův Slavníč Brod CZ0611 Skorkov Úsobí Jihlava CZ0612

EVERNIA s.r.o.


Úsek dálnice

Kraj

Okres

103 Jihlava Velký Beranov

104 Velký Beranov Měřín

105 Měřín – Velké Meziříčí-západ 106 Velké Meziříčí Z-V

Žďár n. S. CZ0615

107 Velké Meziříčí východ Lhotka

Obec

Kód

Střítež Měšín Jamné Kozlov Rybné Věžnice Kamenice Meziříčko

587958 587508 587249 587427 587826 588130 587346 587516

Měřín

596116

Blízkov

595250

Stránecká Zhoř

596817

Lavičky

596019

Velké Meziříčí

597007

Petráveč Jabloňov Ruda Třebíč CZ0614


Tasov

ÚP Dotčené k.ú. Heroltice u Jihlavy C Střítež u Jihlavy C Měšín C Rytířsko B Kozlov u Jihlavy C Rybné B Věžnice B Řehořov C Meziříčko u Jihlavy Měřín B Pustina u Měřína C Blízkov Stránecká Zhoř B Kochánov u SZ C Lavičky

Kód 638421 757918 693481 671720 671711 743887 781410 745049 693758 693243 693251 605603 756105 756083 679232

Velké Meziříčí

779091

B

Dolní Radslavice 596418 C Petráveč 595730 C Jabloňov u VM Ruda u VM 596663 C Lhotka u VM

681482 719668 656259 743194 743186

591831

765104

Tasov

596248 C Nové Sady u VB 706639 Holubí Zhoř 641430 Bezděkov u VB 603589 Žďár n. S. CZ0615 Velká Bíteš 596973 A Jestřabí u VB 660302 Velká Bíteš 778214 Košíkov 778192 109 Přibyslavice 583723 B Přibyslavice u VB 735787 Velká Bíteš Zálesná Zhoř 584193 B Zálesná Zhoř 790583 Devět Křížů Lesní Hluboké 583294 B Lesní Hluboké 680192 Domašov 582964 B Domašov u Brna 630799 Brno Javůrek 583154 B Javůrek 657972 Jihomoravský venkov CZ062 Veverské Knínice 584118 B Veverské Knínice 781312 110 CZ0623 Devět Křížů Říčky 549789 B Říčky u Brna 630802 Kývalka Říčany 583839 B Říčany u Brna 745545 Ostrovačice 583600 B Ostrovačice 716103 Omice 583545 B Omice 711195 Pozn.: při zařazení do úseků je preferována poloha centra obce, katastrální území může zasahovat i do sousedního úseku. 108 Lhotka Velká Bíteš

EVERNIA s.r.o.

Nové Sady

Strana 31



B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Úsek dálnice D1 Mirošovice – Kývalka byl uváděn do provozu po úsecích v letech 1973 (Velká Bíteš – Kývalka) až 1980 (Humpolec – Pávov). V průběhu dalších let byla zřizována, případně rušena obslužná zařízení (např. malé odpočívky) a se vzrůstající automobilizací postupně těchto zařízení, především čerpacích stanic a občerstvení, výrazně přibylo. Dálnice byla navrhována za podstatně jiných podmínek, v roce 1985 po dálnici projelo 12 000 vozidel denně, v roce 1990 17 000 vozidel denně. Jak je uvedeno v kap. D.I.5, současné dopravní zatížení je více než třikrát větší. Stávající čtyřpruhová dálnice kategorie D26,5/120 bude rozšířena na šestipruhovou kategorie D34/120. Jde o významnou šířkovou úpravu liniové stavby včetně souvisejících dopravních zařízení (křižovatky, mosty, protihlukové stěny), která zasáhne do přilehlých pozemků a ovlivní podmínky v některých obcích. Úsek dálnice od MÚK Mirošovice do Prahy tj. MÚK Chodov (km 2,200) je v provozu v šestipruhovém uspořádání od roku 1999. Zkapacitnění zbývající části D1 na území Prahy bylo dokončeno v roce 2007. Rozšíření úseku D1 Kývalka – Holubice (od km 181,470) je ve fázi projektové přípravy a fázi projednávání. Souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 bylo vydáno v únoru 2005. Realizací předkládaného záměru bude dokončeno propojení Praha – Brno šestipruhovou dálnicí. Podle sdělení ŘSD závod Brno je navrhována nová MÚK v prostoru Měšín, tento záměr bude z rozšířením dálnice koordinován, v současné době se zpracovává posudek na dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb. V současné době probíhá příprava na zřízení truck center podél dálnice.

B.I.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským významem. Cílem je prověřit jedno z možných řešení zlepšení dopravní situace na dálnici D1 cestou jejího rozšíření na šestipruhovou komunikaci. Proces EIA se proto realizuje souběžně s přípravou technicko-ekonomické studie, jejímž cílem je prověřit nejen technickou realizovatelnost, ale i ekonomickou a provozní reálnost zkapacitnění dálnice. Technická i environmentální část tedy mají především charakter studie proveditelnosti. Dálnice D1 je páteří komunikačního systému ČR, převádí dopravu ve směru východ – západ od Prahy k Brnu a pokračuje ve směru na severovýchod kolem Vyškova a dále na Ostravu (dálnice D47). Dálnice D2 pak převádí dálkovou dopravu jihovýchodním směrem na Břeclav a dále na Slovensko. Kapacita čtyřpruhové dálnice D1 Praha – Brno nevyhovuje neustále narůstající intenzitě dopravy. Při jakékoliv nepředvídané situaci dochází k zablokování dopravy a z toho vyplývajícím kongescím. K této situaci výrazně přispívá i neukázněnost řidičů. Již v současné době se intenzity blíží přípustným intenzitám dopravy podle ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic".

Strana 32

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 8: Výsledky sčítání dopravy na D1 v r. 2005 Silnice D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1 D1

Sčítací úsek 1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8609 6-8600 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640 6-8650 6-8660 6-8670 6-8680

TNA

OA

M

S

Začátek

Konec

15 545 13 940 13 157 14 010 14 985 15 401 14 989 13 278 14 915 17 009 16 761 18 879 17 328 17 795 17 253 17 774 18 084 19 086 19 384 18 976

26 551 26 402 25 587 28 129 24 492 19 779 25 264 22 260 22 818 21 023 21 285 20 580 21 831 21 740 21 260 23 033 23 721 24 114 23 914 24 021

104 58 56 61 23 20 47 62 67 68 54 41 41 65 87 93 95 100 102 103

42 200 40 400 38 800 42 200 39 500 35 200 40 300 35 600 37 800 38 100 38 100 39 500 39 200 39 600 38 600 40 900 41 900 43 300 43 400 43 100

Mirošovice Hvězdonice Ostředek Šternov Psáře Soutice Loket Hořice Koberovice Humpolec Větrný Jeníkov Jihlava Velký Beranov Měřín Velké Meziř., západ Velké Meziř., východ Lhotka Velká Bíteš Devět křížů Ostrovačice

Hvězdonice Ostředek Šternov Psáře Soutice Loket Hořice Koberovice Humpolec Větrný Jeníkov Jihlava Velký Beranov Měřín Velké Meziř., západ Velké Meziř., východ Lhotka Velká Bíteš Devět křížů Ostrovačice Kývalka

Obrázek 5: Složení dopravy Složení doprav y

50000 45000 40000

Vozidla

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8609 6-8600 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640 6-8650 6-8660 6-8670 6-8680 Sčítací úsek

Nákladní

Osobní

Vstup ČR do EU se projevil v silniční dopravě mj. nárůstem intenzit provozu, v orientaci dopravních proudů a jejich skladbě. Uvedené skutečnosti pak vyvolaly potřebu přehodnotit priority v přípravě ucelené koncepce dopravní infrastruktury tak, aby dopravní infrastruktura vyhovovala těmto změněným požadavkům a tím podpořila ekonomický rozvoj jednotlivých regionů našeho státu. Je oprávněný předpoklad, že intenzita dopravy poroste i nadále, jak ukazuje prognóza dopravy.

EVERNIA s.r.o.

Strana 33



Tabulka 9: Prognóza dopravy Sčítací úsek 1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8609 6-8600 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640 6-8650 6-8660 6-8670 6-8680

T 17 877 16 031 15 131 16 112 17 233 17 711 17 237 15 270 17 152 19 560 19 275 21 711 19 927 20 464 19 841 20 440 20 797 21 949 22 292 21 822

2020 O 38 072 37 813 36 645 40 285 35 047 28 304 36 175 31 894 32 697 30 131 30 492 29 470 31 259 31 153 30 489 33 030 34 016 34 583 34 299 34 453

S 55 949 53 844 51 776 56 397 52 279 46 015 53 412 47 164 49 849 49 691 49 767 51 181 51 187 51 617 50 330 53 470 54 813 56 532 56 591 56 275

T 18 809 16 867 15 920 16 952 18 132 18 635 18 137 16 066 18 047 20 581 20 281 22 844 20 967 21 532 20 876 21 507 21 882 23 094 23 455 22 961

2030 O 41 524 41 245 39 972 43 942 38 231 30 875 39 459 34 788 35 663 32 864 33 259 32 146 34 097 33 979 33 253 36 024 37 100 37 718 37 408 37 576

S 60 333 58 113 55 892 60 894 56 362 49 510 57 596 50 854 53 710 53 445 53 539 54 989 55 064 55 511 54 129 57 531 58 981 60 812 60 862 60 537

T 19 898 17 843 16 841 17 933 19 181 19 713 19 186 16 996 19 091 21 772 21 454 24 165 22 180 22 778 22 084 22 751 23 148 24 430 24 812 24 289

2040 O 44 710 44 413 43 042 47 318 41 170 33 249 42 491 37 459 38 401 35 387 35 813 34 615 36 717 36 588 35 804 38 788 39 946 40 612 40 278 40 458

S 64 607 62 257 59 883 65 251 60 350 52 962 61 676 54 455 57 492 57 158 57 267 58 781 58 897 59 366 57 888 61 539 63 094 65 042 65 089 64 748

T 21 202 19 013 17 945 19 108 20 438 21 006 20 444 18 110 20 343 23 199 22 861 25 749 23 634 24 271 23 532 24 242 24 665 26 032 26 438 25 882

2050 O 47 488 47 176 45 720 50 261 43 733 35 319 45 134 39 788 40 789 37 587 38 040 36 769 39 002 38 863 38 029 41 199 42 429 43 135 42 780 42 972

S 68 690 66 189 63 665 69 370 64 171 56 324 65 578 57 898 61 132 60 785 60 901 62 518 62 636 63 134 61 560 65 441 67 094 69 167 69 218 68 854

Rozdílné údaje prognózy vývoje dopravy na dálnici v oznámení a předkládané dokumentaci jsou způsobeny nově vydanými koeficienty vývoje dopravy (Věstník dopravy, vydaný MD 25.4.2007). Podle nových koeficientů doprava poroste výrazněji. Obrázek 6: Růst dopravy celkem

Vozidla celkem/den

Růst dopravy 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

90 80 70 60 40 50 30 20 10 00 09 19 29 19 89 70 80 60 50 40 30 80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 2 2 1 1 1 1 1 1 1Sčítací úsek 2005

Strana 34

2020

2030

2040

2050

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 7: Růst osobní dopravy

Osobní vozidla/den

Růst osobní dopravy 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

90 80 70 60 50 40 30 20 10 00 09 19 29 19 89 80 70 60 50 40 30 80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 2 2 1 1 1 1 1 1 1Sčítací úsek 2005

2020

2030

2040

2050

Obrázek 8: Růst nákladní dopravy

Těžká vozidla/den

Růst nákladní dopravy 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

90 80 70 60 50 40 30 20 10 00 09 19 29 19 89 80 70 60 50 40 30 80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 2 2 1 1 1 1 1 1 1Sčítací úsek 2005

2020

2030

2040

2050

Jedním z možných řešení je rozšíření dálnice na 3 pruhy v každém směru. Předkládaný záměr řeší zkapacitnění stávající dálnice, umístění je tedy dáno současným průběhem. Základním řešením je symetrické rozšíření o jeden pruh na každou stranu, v některých případech (velké mosty, skalní zářezy) je navrhováno rozšíření pouze na jednu stranu. Toto řešení je však pouze výjimečné. Dalším možným řešením v těchto kritických místech je redukce normové šířky dálnice např. vypuštěním zpevněné krajnice, zúžením jízdních pruhů. V rámci TES bylo zpracováno kapacitní posouzení navrhovaného záměru. Na jednotlivých mezikřižovatkových úsecích musí být výhledové padesátirázové intenzity (hodnota intenzity dopravy, která je v průběhu roku překročena právě 50-krát) nižší než úrovňové (návrhové) intenzity. Orientačně lze tuto intenzitu přirovnat k páteční špičce. Vyhodnoceny jsou některé nejméně příznivé úseky tj. úseky s dlouhým stoupáním a nejvyšší dopravní zátěží. Na těchto posuzovaných úsecích jsou výhledové padesátirázové intenzity vždy nižší než úrovňové (návrhové) intenzity. Z toho tedy vyplývá, že na celé dálnici D1 v uspořádání 2 x 3 jízdní pruhy budou splněny požadované nároky na kvalitu dopravy.

EVERNIA s.r.o.

Strana 35



B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Dokumentace je zpracována na základě Technicko-ekonomické studie (TES), která byla dokončena v září 2007. V rámci TES jsou prověřeny : -

Možnosti a způsob rozšíření vozovky a zemního tělesa na jednotlivých úsecích dálnice, zvláště s důrazem na šířkové uspořádání v problematických místech (dálniční mosty, nadjezdy, odpočívky, velké zářezy, skalní zářezy a vysoké násypy). Rozsah rekonstrukce vozovky dálnice ve stávajícím šířkovém uspořádání. Rozsah zásahu do dálničních křižovatek. Rozsah zásahu do přilehlých odpočívek. Prověření přídatných pruhů pro pomalá vozidla. Přestavba stávajících dálničních mostů včetně rozšíření. Demolice a stavba nových nadjezdů nad dálnicí. Doplnění dálnice D1 o nové mosty a to z důvodů ekologických nebo urbanistických (tj.vazba na migraci zvěře a ÚSES, vazba na územní plány). Možnosti omezení zásahu do násypových a zářezových svahů z hlediska ekologického tj. maximálního možného zachování stávající zeleně. Možnosti rekonstrukce, přestavby a doplnění odvodňovacího systému z hlediska kapacity, z hlediska technického stavu a na základě požadavků dokumentace EIA. Doplnění nebo rekonstrukce systému SOS a zařízení pro provozní informace (ZPI). Návrh dopravních opatření během rekonstrukce dálnice

Výsledkem práce na studii jsou následující výstupy : -

Stanovení orientačních stavebních a investičních nákladů Návrh jednotlivých stavebních úseků (samostatných staveb) pro další proj. přípravu Orientační přehled o zabíraných pozemcích v trvalém záboru dle druhu rozlišení záborů pozemků ZPF, LPF, ostatní plochy Vyhodnocení ekonomické efektivnosti je vyhotoveno pro celý úsek zkapacitnění tj. km 20,710 – km181,470.

Zásady návrhu Prostorové vedení rozšíření dálnice D1 přirozeně respektuje směrové a výškové vedení současné trasy dálnice D1 v úseku posuzovaného záměru. Současné šířkové uspořádání dálnice vychází z kategorie D26,5/120 se dvěma jízdními pruhy šířky 3,75 m a zpevněnou krajnicí šířky 2,50 m. Vložením dalšího jízdního pruhu bude dálnice rozšířena na kategorii D34/120 podle ČSN 73 61 01. Vozovka Šířka stávající vozovky bez přídatných pruhů je cca 10,75 m a šířka vozovky s přídatnými pruhy je cca 13,00 m. Zkapacitnění dálnice na kategorii D34 znamená rozšíření vozovky jednotně na 14,50 m v každém jízdním pásu a v místech, kde jsou navrženy přídatné pruhy (MÚK a odpočívky) je šířka vozovky jízdního pásu 16,00 m. Základní návrhová kategorie“Normová“ (kat.D34): 2,50+0,25+3,75+3,75+3,50+0,75 – stávající SDP (4,00) -- 0,75+3,50+3,75+3,75+0,25+2,50 14,50 – stávající SDP (4,00) -14,50 V případech některých velkých dálničních mostů, popř. v některých dalších kritických úsecích tj. hlavně velké skalní zářezy, je individuálně posouzeno použití zúženého šířkového uspořádání na

Strana 36

EVERNIA s.r.o.



úkor zpevněných krajnic. Dokumentace stávajících mostů, způsob jejich rekonstrukcí a rozšíření jsou doloženy v samostatné složce TES. Dle ČSN 73 6101, čl.8.17.2.1 není nutné zvětšovat počet jízdních pruhů do stoupání pokud neklesne rychlost návrhového pomalého vozidla pod 70 km/hod, případně je třeba posoudit potřebu zvýšení počtu jízdních pruhů kapacitním výpočtem. Z výpočtů v TES vyplývá, že na celém posuzovaném úseku dálnice D1 (km 20,710 – 181,470) v uspořádání 2 x 3 jízdní pruhy není nutno navrhovat zvýšení počtu jízdních pruhů ve stoupání. Veškeré dálniční křižovatky jsou mimoúrovňové (MÚK), příslušné parametry křižovatkových větví i po rozšíření respektují požadavky ČSN 73 6102. Součástí návrhu je i přestavba větví dotčených MÚK a úprava vozovek na vjezdu a výjezdu zachovaných odpočívek a ČSPH, úpravy a nové přejezdy středního dělícího pásu. Rekonstrukce a rozšíření vozovky dálnice Stávající vozovka dálnice má z části živičný kryt a z části cementobetonový kryt. Zpevněná krajnice a přídatné pruhy mají vesměs živičný kryt. Živičný kryt je rovněž na dálničních mostech a přilehlých úsecích. V rámci stavby se provede rozšíření stávající vozovky a rekonstrukce krytu vozovky. S ohledem na stávající příčné spády vozovky se v rámci rekonstrukce krytu provede i úprava příčných spádů na požadované normové hodnoty. Postup rekonstrukce a rozšíření je uveden v průvodní zprávě TES, vlivy na ŽP se projeví především v produkci odpadů a negativních vlivů na okolí při provádění stavby. Zemní těleso Pro úpravu zemních těles jsou navrženy charakteristické úpravy ve vzorových řezech, stručně popsané v kap. B.I.2 a podrobně vyznačené a popsané ve vzorových příčných řezech TES. Z celkového rozsahu návrhu těchto typů úpravy zemního tělesa plyne i celkový rozsah zemních prací, délky svodidel, rozsah zásahu do sousedních pozemků a rozsah úpravy stávajícího zemního tělesa. Tabulka 10: Délky typů rozšíření dálnice D1 Délka (m) km 20,710 – 91,100 km 91,100 – 181,470 Typ A+A1+A2 44 932 47 694 Typ B (B+B s PHS) 38 954 65 524 Typ C 30 144 45 392 Typ D 16 874 19 089 Pozn.: Jsou sečteny úpravy po obou stranách dálnice s vyloučením mostů. Typ rozšíření

Celkem 92 626 104 478 75 536 35 963

Související úpravy Veškerá dešťová voda ze zpevněných ploch dálnice bude odvedena do podélných odvodňovacích zařízení dálnice. Voda nebude v žádném místě rozptylována volně do okolního terénu, aby nedocházelo k vsakování a tím ovlivnění podzemních vod. Před zaústěním do recipientu bude v souladu s dokumentací o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí navrženo bezpečnostní zařízení pro ochranu povrchových vod. Zvláštní pozornost je věnována části vedené v ochranném pásmu vodního díla Švihov a dalším ochranným pásmům vodních zdrojů.

EVERNIA s.r.o.

Strana 37



Recipientní nebo zasažené vodoteče budou upravovány vždy v minimální délce potřebné pro danou stavbu. Úprava bude řešena s ohledem na stávající odtokové a přírodní podmínky tak, aby zásah byl co nejšetrnější. Odvodnění dálnice je popsáno v samostatné stati TES, propustky pod dálnicí budou rekonstruovány. Stručný popis a vlivy navrženého řešení na povrchovou a podzemní vodu jsou pojednány v kap. D.I.4. Rozšíření dálnice si vynutí i přesun většiny stávajících PHS – celková problematika ochrany proti hluku z dopravy je pojednána v kap. D.I.3. Členění na úseky a fáze výstavby Vzhledem k délce zkapacitňovaného úseku dálnice D1 - 160,760 km, nutnosti realizace stavby za provozu a provádění všech stavebních prací mimo zimní období je nutné stavbu rozdělit na jednotlivé úseky (etapy) a postup výstavby v úsecích (etapách) pak na jednotlivé fáze řešící způsob vedení veřejné dopravy a vymezení plochy staveniště. Stavba je rozdělena celkem na 19 úseků. Jedná se až na jednu výjimku o mezikřižovatkové úseky. Rozhraní jednotlivých úseků je voleno tak, aby bylo vždy umístěno do přejezdového úseku, který umožní připojení větví křižovatky a součástí stavebního úseku je vždy s ohledem na omezení provozu jedna mimoúrovňová křižovatka (s vyšším staničením). Druhá křižovatka s nižším staničením je součástí navazujícího stavebního úseku s nižším pořadovým číslem. Z toho plynou začátky a konce stavby jednotlivých úseků (viz kap. B.I.2). Tabulka 11: Stručná charakteristika úseků Úsek

Délka

001

8,310

MÚK v úseku

Mirošovice Hvězdonice 002 5,260 Ostředek 003 7,590 Šternov 004 7,440 Psáře 005 7,110 Soutice 006 10,030 Loket 007 9,370 Hořice 008 6,230 Koberovice 009 9,050 Humpolec 101 13,910 Větrný Jeníkov 102 8,485 Jihlava 103 7,070 Velký Beranov 104 13,755 Měřín 105 7,205 V. Meziříčí Z 106 5,915 V. Meziříčí V 107 6,650 Lhotka 108 9,500 Velká Bíteš 109 5,050 Devět křížů 110 12,830 Ostrovačice * Most – dálniční most přes překážku ** Nadjezd – most přes dálnici

Mosty*

Nadjezdy**

Propustky

7

5

6

3

1

5

3 5 7 6 6 4 2 6 10 4 11 8 5 8 8 0 5

2 3 1 0 4 2 4 2 2 2 1 0 1 2 3 3 5

8 6 1 3 1 2 6 7 6 2 7 5 3 3 5 3 12

1 X

Rok výstavby 2 3 4 5 X X X

X X X X X X X X X X X X X X X

Stavba v jednotlivých úsecích je pak s ohledem na vedení veřejné dopravy rozfázovaná do 4 fází – fáze 0 až 3 popsané v kap. B.II.4. Počet fází a hlavně způsob vedení veřejné dopravy jsou dány šířkou stávající vozovky, stavební náplní a rozsahem mostních objektů.

Strana 38

EVERNIA s.r.o.



Předpokládané vlivy na okolí Realizace záměru bude mít trvalé vlivy na okolí, především vyžaduje nové zábory půdy. Vlastní vliv rozšíření dálnice je popisován v kap. B.II.1, resp. D.I.5, k menším záborům dojde i při rekonstrukci mostních objektů především v případech, kdy bude nový nadjezd postaven vedle stávajícího mostu a při souvisejících i jiných nutných přeložkách komunikací. Při výstavbě budou rekonstruovány stávající mosty na dálnici a demolovány a znovu postaveny nadjezdy nad dálnicí. Rekonstrukce dálničních mostů ovlivní především dálniční provoz, v některých případech však budou nutná opatření i pod těmito mosty, např. dočasné vyloučení či omezení dopravy). Při demolici a výstavbě nadjezdů může dojít k dočasnému převedení dopravy na objízdné komunikace. Následující tabulka uvádí přehled mostů - pokud není uvedeno, jakým způsobem bude most přebudován na vyhovující, jedná se o rekonstrukci, v případě nadjezdu o nahrazení původního mostu novým ve stejné poloze. Podle údajů z TES jsou uvedeny i očekávané dočasné vlivy na okolí, které představují především bezpečnostní rizika při pracích nad používaným územím pod mostem, nebezpečí znečištění toků především v ochranném pásmu vodního díla (OPVD) Švihov (Želivka), nutnost uzavření komunikace (bez rozlišení, zda jde o uzavření dlouhodobé, krátkodobé či občasné), zřízení objížděk (podrobněji viz kap. B.II.4) a z toho plynoucí obtěžování obcí převedenou dopravou (standardní vlivy výstavby, tj. hluk a prašnost nejsou uváděny a jsou předmětem jiných kapitol). Při všech uzavírkách komunikací pod dálnicí bude zajištěn havarijní průjezd v případě nutnosti. Tabulka 12: Přehled mostních objektů, souvisejících komunikací a předpokládaný vliv na okolí Úsek

Ev. č D1–023 D1–024 D1-025 D1–026 D1-027 D1–028

001

002

Most Křižuje Související údaje km Typ 21,238 M MÚK Mirošovice I/3 21,700 N MK Mirošovice nový most vedle (k Praze) rekonstrukce MK v délce 110 m 21,824 N Trať ČD šířkově vyhovující nový most vedle (k Praze) 22,192 N II/508 MirošoviceMnichovice přeložka silnice v délce 340 m 22,447 M Mnichovka, MK 22,842 M MK Hubačov

D1–029

23,404

N

MK Hrusice

rekonstrukce MK v dl. 170 m

D1–030

23,868

M

Údolí Šmejkalky sil. III/6031

D1–031

24,633

N

MK Hrušov

D1–032 D1–033

25,233 26,859

M M

MK Lensedly sil III/1081 Záliby

nový souběžný most, nová dálniční vozovka v délce 305m a 240 m. nový most vedle (k Brnu) přeložka MK v dl. 270 m úprava MK v délce 65 m

D1–034

27,453

M

D1–035

29,161

M

D1–036

30,610

M

D1–037

32,466

M

D1–038

33,849

N

EVERNIA s.r.o.

Vliv na okolí regulace dopravy zábor půdy

zábor půdy bezpečnost na MK MK uzavřena objížďka MK uzavřena objížďka zábor půdy bezpečnost na silnici III. třídy zábor půdy

MK uzavřena MK uzavřena objížďka Údolí Sázavy úprava silnice III/1081 v dl. 90 m bezpečnost na silnici III. tř. a trati ČD krátkodobé uzavírky, MÚK Hvězdonice II/109 objížďka MK Vráž přeložka MK v délce 140 m zábor půdy MK uzavřena III/1107 Všechvaty - nový most vedle zábor půdy Bělčice přeložka silnice v dl. 260 m MÚK Ostředek II/110 rekonstrukce silnice v dl. 530 m uzavírka silnice objížďka

Strana 39


Úsek

003

004

005

006

007

Most Křižuje km Typ 34,720 M II/113 OstředekVodslivy D1–040 37,170 N MK Třemošnice Ev. č D1–039

D1–041 D1–042 D1–043

38,460 39,118 41,204

M M N

Křešický potok, MK MK Čensko MÚK Šternov II/111

D1–044

42,661

N

MK Brtnice

D1–045 D1–046 D1–047 D1–048 D1–049 D1–050 D1–051

43,444 44,294 44,644 45,880 46,869 47,864 48,851

M M M M M N N

MK Všechlapy MK Dolany údolí Blanice, MK Malovecký potok vodoteč MK Psáře MÚK Psáře II/125

D1–052 D1–053 D1–054

49,661 50,820 51,972

N M M

D1–055

52,838

M

MK Střechov Suchá vodoteč III/12517 StřechovSoušice MK, Dálkovický p.

D1–056

53,076

M

MK, Štěpánovský p.

D1–057

54,420

M

D1–058 D1–059

55,722 56,195

M M

MK Štěpánovská Lhota-Černýš MK Soutice MÚK Soutice II/126

D1–060 D1–061

57,860 58,806

M M

D1–062

59,648

M

D1–063

62,095

M

D1–064

64,112

M

D1–065

65,947

M

D1–066 D1–067

67,120 67,679 67,665

N M M

MK Loket MK Loket

D1–068 D1–069 D1–070

68,510 69,604 70,590

M N M

D1–071

71,435

N

D1–072 D1–073a

72,142 74,180

M M

potok, biokoridor MK Lhota Bubeneč Děkanovický potok biokoridor III/11232 StudenýDěkanovice MK Dunice biokoridor

Strana 40

MK Kalná MK a Rýzmburský potok III/1265 SedmpányHulice Sedlický potok, MK III/11217 NěmčiceBernartice MÚK Loket II/150


Související údaje

Vliv na okolí

rekonstrukce vozovky v dl. 110 m uzavírka silnice objížďka rekonstrukce MK v délce 100 m uzavírka MK objížďka bezpečnost MK uzavřena nový most vedle (k Brnu) zábor půdy přeložka silnice v délce 560 m úprava MK v dl. 90 m zábor půdy MK uzavřena MK uzavřena MK uzavřena bezpečnost zvětšení světlosti pro migraci nahrazen trubním propustem úprava MK v dl. 90 m MK uzavřena Nový most vedle (k Brnu) zábor půdy přeložka silnice v délce 470 m úprava MK v dl. 90 m MK uzavřena uzavřen uzavírka silnice objížďka MK uzavřena, bezpečnost MK uzavřena, bezpečnost uzavírka MK objížďka uzavírka MK rekonstrukce silnice v dl. 370 m silnice uzavřena objížďka bezpečnost MK bezpečnost MK silnice uzavřena objížďka OPVD Švihov možné znečištění bezpečnost rekonstrukce silnice v dl. 120 m silnice uzavřena objížďka rekonstrukce silnice v dl. 410 m, zábor půdy OK silnice uzavřena objížďka úprava cesty v délce 90 m MK uzavřena bude zasypán nahrazuje zasypaný most zábor půdy přeložka MK v dl. 130 m OPVD Švihov možné znečištění úprava MK v dl. 110 m MK uzavřena OPVD Švihov možné znečištění zvětšení světlosti úprava silnice v dl. 90 m silnice uzavřena objížďka uzavírka MK nový most

EVERNIA s.r.o.


Úsek

008

009

101

102

Ev. č D1–073

Most Křižuje km Typ 74,289 M Blažejovický potok

D1–074

75,171

N

D1–075

76,490

M

D1–076 D1–077

78,437 79,199

M M

D1–078

80,554

N

D1–079

81,219

M

D1–080

81,675

N

D1–081 D1–082 D1–083

83,194 85,770 86,783

N M N

D1–084

88,398

N

D1–085

89,349

N

D1–086

90,693

M

D1–132

92,021

N

D1–133

92,619

M

D1–nový D1–134 D1–135

94,700 95,213 98,520

M M M

D1–136

99,597

M

D1–137

100,848

M

D1–138

103,891

N

D1–139

106,267

M

D1–140

107,280

N

D1–141

108,762

M

D1–nový D1–142 D1–143

110,000 110,208 110,825

M M N

D1–144

111,050

M

EVERNIA s.r.o.


Související údaje OPVD Švihov

možné znečištění omezení souběžných Vliv na okolí cest zábory půdy

nový most vedle (k Brnu), přeložka sil. II/13026, III/130027 a III/13035, celk. dl 730 m. Dvě OK a přeložka cesty v dl. 220 m. Želivka, MK OPVD Švihov možné znečištění omezení dopravy MK bezpečnost MK Vojslavice přeložka MK v dl. 580 m MK uzavřena III/12930 Vojslavice- rekonstrukce silnice v dl. 140 m silnice uzavřena Koberovice MK Koberovice nový most vedle (k Praze) zábor půdy přeložka cesty v dl. 245 m MK Podolí MK uzavřena Lohenický potok nový most vedle (k Praze) MÚK Koberovice zábor půdy II/130 přeložka silnice v dl. 480 m a přestavba větví křižovatky MK Speřice rekonstrukce cesty v dl. 90 m MK uzavřena MK Jiřice MK uzavřena III/12936 Jiřice úprava silnice v délce 100 m silnice uzavřena objížďka rekonstrukce silnice v dl. 150 m silnice uzavřena II/129 PetroviceHumpolec objížďka III/12924 Hněvkovice rekonstrukce silnice v dl. 110 m silnice uzavřena objížďka -Humpolec MÚK Humpolec I/34 silnice uzavřena objížďka rekonstrukce silnice v dl. 130 m silnice uzavřena III/34755 BystráHumpolec objížďka II/523 Krasoňov silnice uzavřena objížďka Humpolec migrační trasa nový most MK Mikulášov MK uzavřena III/3483 Pavlovsilnice uzavřena Herálec objížďka Nohavický potok zvětšení světlosti biokoridor rekonstrukce silnice v dl. 100 m silnice uzavřena III/3484 ZbinohySkorkov objížďka MÚK Větrný Jeníkov nový most vedle (k Brnu) zábor půdy II/131 přestavba MÚK s přeložkou silnice 650 m, návrh dvou OK III/1314 Smrčnásilnice uzavřena objížďka Štoky ekomost MK Zaječí zábor půdy úprava MK v dl. 95 m MK uzavřena biokoridor MK Zborná zvětšení světlosti MK uzavřena biokoridor biokoridor nový most potok MK Pávov rekonstrukce MK v dl 115 m MK uzavřena (odpočívky) potok, podchod uzavřen MÚK Hořice III/13035

Strana 41


Úsek

Most Křižuje km Typ 111,513 M produktovod 111,979 M stará I/38 PávovČervený Kříž D1–147 112,628 M MÚK Jihlava I/38 Ev. č D1–145 D1–146

D1–148 D1–149 D1–150

103

D1–151 D1–152 D1–153 D1–154 D1–155 D1–156 D1–157 D1–158

104

D1–159 D1–160 D1–161 D1–162 D1–163 D1–164 D1–165 D1–166 D1–167 D1–168 D1–169 D1–170 D1–171

105

D1–172 D1–173 D1–174 D1–175

106

D1–176 D1–177 D1–178

Strana 42

113,197 113,327 115,881

M M N



rekonstrukce MÚK

trať ČD Zlatý potok II/352 Jihlava- Měšín rekonstrukce silnice v dl 140 m

silnice uzavřena Vliv na okolí objížďka silnice uzavřena objížďka bezpečnost trati

silnice uzavřena objížďka záměr OV7032 Výstavba nové MÚK D1x II/352 Měšín je připravován KÚ Vysočina na r. 2009 s respektováním rozšířené dálnice (v případě realizace záměru odpadne rekonstrukce mostu D1150) 116,359 M potok 117,029 M Měšínský potok, zvětšení světlosti biokoridor 119,183 M MÚK Velký Beranov úprava a rekonstrukce vozovek v silnice uzavřena MÚK II/353 objížďka 119,879 M Kozlovský potok 120,179 N III/3535 Kozlovoboustranný služební sjezd zábor půdy silnice uzavřena Rytířsko objížďka 122,099 M potok Šlapanka 123,384 M potok 124,427 M II/351 Věžnice-Rybné silnice uzavřena objížďka 124,427 M bez úprav 125,019 M potok 126,329 N MK Řehořov úprava MK v dl. 100 m MK uzavřena 128,086 M MK Řehořov MK uzavřena 128,219 M Řehořovský potok zvětšení světlosti biokoridor 130,997 M III/34825 Meziříčkosilnice uzavřena objížďka II/602 131,684 M potok Balinka 132,609 M MK, Křivý potok MK uzavřena 133,838 M MÚK Měřín II/348 úprava a rekonstrukce MÚK silnice uzavřena objížďka 134,938 M III/35433 Měřín silnice uzavřena objížďka Blízkov 136,151 M Blízkovský potok, MK uzavřena MK 136,383 M potok 137,895 M MK St. ZhořMK uzavřena Kochánov silnice uzavřena 139,343 M II/354 Kochánovobjížďka Svařenov silnice uzavřena 140,126 M III/0026 Svařenovobjížďka Lavičky 140,213 M Lavičský potok 140,996 M MÚK Velké Meziříčí úprava a rekonstrukce MÚK zábor půdy - západ regulace dopravy MÚK 142,134 M MK Loupežník MK uzavřena objížďka 142,240 M potok 144,244 M údolí Oslavy bezpečnost pod mostem

EVERNIA s.r.o.


Úsek

107

108

109

110

Ev. č D1–179 D1–180

Most Křižuje km Typ 144,492 M trať ČD 145,526 N MK Velké Meziříčí



D1–181

146,711

M

D1–182 D1–183 D1–184

147,687 148,900 149,222

M M M

D1–185 D1–186 D1–187

149,277 150,639 151,644

M M M

D1–188 D1–189 D1–190

151,806 152,494 153,068

M N M

D1–191

153,592

N

nový most vedle úprava MK v dl. 150 m MÚK Velké Meziříčí rek. větví v MÚK, návrh 3 OK, - východ III/03719 napojení sil. II/360, úprava několika silnic. Radslavický potok potok II/602 Velké Meziříčí-Jabloňov Vodra MK Jabloňov III/0029 JabloňovTasov Polomina MK Ruda úprava cesty v délce 110 m MK, Komárovský potok MÚK Lhotka II/390 rekonstrukce silnice v dl 290 m

D1–192 D1–193 D1–194

155,701 155,841 156,564

M M N

MK Holubí Zhoř Jelenka MK Jáchymov

D1–195 D1–196

157,262 159,459

M M

D1–197 D1–198

160,415 161,166

N M

D1–199 D1–200 D1–201

161,263 161,976 162,641

M N M

D1–202

163,359

M

D1–203 D1–204

164,514 166,166

N N

MK Jáchymov III/3924 Nové SadyBřezka MK Nové Sady III/3928 Velká BítešJestřabí Jasinka MK Velká Bíteš MÚK Velká Bíteš II/399 II/395 Velká BítešKošíkov MK Košíkov MK, biokoridor

D1–205

167,992

N

MÚK Devět křížů II/602

D1–206 D1–207

170,724 172,274

N N

D1–208 D1–209

174,093 175,274

M N

MK Domašov III/00212 DomašovJavůrek MK Říčky MK, biokoridor

D1–210 D1–211 D1–212

176,401 177,644 178,318

N N M

D1–213

179,312

M

D1–214

179,749

M

EVERNIA s.r.o.

úprava MK v délce 120m

úprava MK v délce 110 m

úprava cesty v délce 70 m úprava a rekonstrukce MÚK

úprava cesty v dl. 90 m ekomost úprava cesty v dl. 90 m nový most vedle (k Praze), rek. MÚK, přeložka silnice v délce 500 m navržena OK úprava cesty v dl. 90 m, nový most vedle (k Praze) přeložka silnice v dl. 360 m ekomost úprava cesty v dl. 60 m

MK Říčany MK Říčany úprava cesty v dl. 80 m úprava a rekonstrukce MÚK MÚK Ostrovačice II/386 III/3842 OstrovačiceŽebětín MK Ostrovačice

bezpečnost trati zábor půdy Vliv na okolí větší zábor půdy silnice uzavřena objížďka

silnice uzavřena objížďka MK uzavřena silnice uzavřena objížďka MK uzavřena bezpečnost silnice uzavřena objížďka MK uzavřena MK uzavřena objížďka MK uzavřena silnice uzavřena objížďka MK uzavřena silnice uzavřena objížďka MK uzavřena silnice uzavřena objížďka silnice uzavřena objížďka MK uzavřena zábor půdy MK uzavřena nový zábor regulace provozu MK uzavřena zábor půdy MK uzavřena zábor půdy MK uzavřena MK uzavřena MK uzavřena silnice uzavřena objížďka silnice uzavřena objížďka MK uzavřena

Strana 43


Úsek

Ev. č D1–215


Most Křižuje km Typ 180,954 M MK, biokoridor

Související údaje zvětšení světlosti

Vliv na okolí MK uzavřena

Legenda: M – most na dálnici, N – nadjezd nad dálnicí, MK – místní komunikace (včetně polních a lesních cest), OK –okružní křižovatka

Kromě rekonstrukcí mostů mohou ovlivňovat okolí i důsledky přeložek komunikací mimo rekonstruované mosty, rušení odpočívek ap. Tabulka 13: Přehled dalších vyvolaných úprav Úsek km 26,60 P 001 28,5 L 30,0 L 002 32,5 P 39,00 L 003 40,2

004

005

006

007

008

009

101 102 103 104

105

42,4 L 44,4 P 42,55 L 50,3 L 50,9 L 52,3 L+P 58,1 L 60,3 L 63,1 P 68,9 L 70,3 P 72,3 L 74,65 L 78,7 P 80,65 P 83,7 P+L 85,4 L 85,55 P 86,2 L 89,0 L+P 89,55 L 95,8 P 98,2 100,2 105,5 111,2 P+L 115,5 L 116,8 P 121,8 P+L 124,6 129,5 137,0 L 139,0 P 139,1 L 140,5 L

Strana 44

Lokalita Odpočívka Poddubí Odpočívka Hvězdonice Odpočívka Naháč Odpočívka Bělčice Odp. Křešický potok Odpočívka Brtnice Odpočívka Blanice

Odpočívka Střechov Odpočívka Kalná Odpočívka Bílovna Odpočívka Studený Odpočívka Dunice

Odpočívka Speřice silnice III/12935 Odpočívka Humpolec Odpočívka Mikulášov

Odpočívka Smrčná Odpočívka Pávov Odpočívka Měšín Odpočívka Měšín Odp. Jamenský potok Odpočívka Meziříčko Odpočívka Str. Zhoř Odpočívka Kochánov Kontrolní plocha

Vyvolaná úprava úprava připojení odpočívky zruší se úprava připojení odpočívky úprava připojení odpočívky úprava připojení odpočívky rekonstrukce cesty v dl. 60 m a vlevo přeložka cesty v délce 160 m úprava připojení odpočívky úprava připojení odpočívky přeložka cesty na hrázi v km 42,55 v délce 90 m přeložka MK v dl. 330 m přeložka MK v dl. 220 m úprava připojení odpočívky úprava připojení odpočívky přeložka cesty v déce 60 m zruší se včetně cesty přeložka PC v dl. 210 m úprava připojení odpočívky pouze ČSPH přeložka cesty v dl. 140 m přeložka MK v délce 580 m přeložka cesty v dl. 110 m úprava připojení odpočívky přeložka silnice v délce 365 m přeložka cesty v délce 400 m opěrná zeď délky 115 m úprava připojení odpočívky přeložka cesty v délce 65 m úprava připojení odpočívky přeložka MK v délce 90 m přeložka cesty 2x 85 m zruší se úprava připojení odpočívky zruší se zruší se úprava připojení odpočívky přeložka cesty v délce 125 m zruší se úprava připojení odpočívky, cesta úprava připojení odpočívky úprava připojení odpočívky úprava cesty v délce 145 m

Vliv na okolí možná rekultivace

zábor půdy zábor půdy

zábor půdy zábor půdy zábor půdy

zábor půdy možná rekultivace zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy zábor půdy možná rekultivace možná rekultivace možná rekultivace zábor půdy zábor půdy možná rekultivace zábor půdy zábor půdy

EVERNIA s.r.o.


Úsek km 143,1 L 145,8 L 106 144,7 P 145,0146,0 152,2 L 107 151,0 P 152,0 P 155,3 P 108 160,2 L 160,2 P 165,5 P+L 109 164,6 P 174,5 L 174,5 P 110 175,15 P 178,8


Lokalita

Vyvolaná úprava úprava cesty v délce 100 m Odpočívka V. Meziříčí úprava připojení odpočívky Odpočívka V. Meziříčí úprava připojení odpočívky Velké Meziříčí – těsné přeložky cest v délce 550m okolí dálnice opěrná zeď délky 100 m Odpočívka Jabloňov zruší se přeložka cesty v délce 180 m. přeložka cesty v dl. 150 m. Odpočívka Jáchymov zruší se Odpočívka Korbel zruší se Kontrolní plocha úprava připojení odpočívky Odpočívka Devět křížů úprava připojení odpočívky přeložka cesty v dl. 220 m Odpočívka Říčky zruší se přeložky cest v dl. 300+100 m Odpočívka Říčky zruší se přeložky cest v dl. 160+185 m

Vliv na okolí zábor půdy zábor půdy možná rekultivace zábor půdy zábor půdy možná rekultivace možná rekultivace

zábor půdy možná rekultivace zábor půdy možná rekultivace zábor půdy

B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení V současné době není stanoven závazný termín výstavby. Stavba bude probíhat postupně podle určených úseků v TES. Důležitým faktorem ovlivňujícím výstavbu bude snaha o co nejmenší omezení dopravy. Při zvážení potřebných termínů pro přípravná řízení (EIA, územní a stavební řízení) lze při zajištěném financování reálně předpokládat: Zahájení výstavby 2015 Dokončení 2019 S ohledem na realizaci stavby za veřejného provozu a omezení stavební činnosti je úsek dálnice mezi MÚK Mirošovice a MÚK Kývalka rozdělen na 19 výše uvedených mezikřižovatkových úseků. Postup výstavby je navržen s ohledem na to, aby stavební činnost v jedné sezóně byla prováděna tak, že mezi úseky s dopravním omezením budou vždy minimálně tři mezikřižovatkové úseky bez omezení veřejného provozu. Z toho plyne návrh realizace jednotlivých úseků uvedený v tabulce.

110

109

108

107

106

105

104

103

102

101

009

008

007

006

005

004

003

002

Úsek Rok 1 2 3 4 5

001

Tabulka 14: Schematický harmonogram výstavby

V jednotlivých rocích tedy budou zkapacitněny úseky v délce: 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok

36,535 km dálnice 33,275 km dálnice. 37,365 km dálnice. 35,235 km dálnice. 18,350 km dálnice.

EVERNIA s.r.o.

Strana 45



Pro urychlení a plynulost výstavby ve fázích 1-3 je pak vhodné fázi 0 předsunout u každého úseku o jednu stavební sezónu dopředu.

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj Obec Středočeský

Mirošovice, Hrusice, Ondřejov, Kaliště, Hvězdonice, Chocerady, Vranov, Ostředek, Drahňovice, Divišov, Všechlapy, Psáře, Trhový Štěpánov, Soutice, Hulice, Bernartice, Loket, Děkanovice, Křivsoudov, Studený, Dunice

Vysočina

Hořice, Píšť, Vojslavice, Koberovice, Jiřice, Humpolec, Vystrkov, Herálec, Slavníč, Skorkov, Úsobí, Štoky, Smrčná, Jihlava, Střítež, Měšín, Jamné, Kozlov, Rybné, Věžnice, Kamenice, Meziříčko, Tasov, Měřín, Blízkov, Stránecká Zhoř, Lavičky, Velké Meziříčí, Petráveč, Jabloňov, Ruda, Velká Bíteš, Nové Sady

Jihomoravský Přibyslavice, Zálesná Zhoř, Lesní Hluboké, Domašov, Javůrek, Veverské Knínice, Říčky, Říčany, Ostrovačice, Omice

B.I.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 je uveden v následující tabulce. Tabulka 15: Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 Rozhodnutí Územní rozhodnutí

Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Stavební povolení

183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Souhlas se zásahem do VKP

114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Výjimka ze základních podmínek ochrany kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin Výjimka ze základních podmínek ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin Povolení kácení zeleně rostoucí mimo les Souhlas s dotčením pozemků určených k plnění funkcí lesa, využití území do 50 m od okraje lesa Trvalé a dočasné odnětí PUPFL Zásah do vodních toků, stavební

Strana 46

Vydává Příslušný stavební úřad. Pokud je úsek ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší společně nadřízený stavební úřad, který může určit některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se úsek nalézá. Příslušný stavební úřad. Pokud je úsek ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší společně nadřízený stavební úřad, který může určit některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se úsek nalézá. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá (§76 3) AOPK ČR – příslušná správa CHKO

114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Krajský orgán ochrany přírody pro část trasy v kraji

114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 289/1995 Sb. o lesích

Příslušný obecní úřad

289/1995 Sb. o lesích 254/2001 Sb. o vodách

Orgán státní správy lesů Vodoprávní úřad (krajský úřad)

Stavební úřad se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů (obecní úřadu s rozšířenou působností, krajské úřady, MŽP podle rozsahu)

EVERNIA s.r.o.


Rozhodnutí povolení k vodním dílům Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami Souhlas ke stavbě v ochranných pásmech vodních zdrojů Změna rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemní komunikací Povolení zřízení křižovatky Povolení připojení k dálnici, silnici Místní úprava provozu na dálnici

Zákon

Vydává

254/2001 Sb. o vodách

Vodoprávní úřad (krajský úřad)

254/2001 Sb. o vodách

Vodoprávní úřad (krajský úřad)

266/1994 o drahách

Drážní správní úřad

13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích

Příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy krajského úřadu)

Místní úprava provozu na silnici I. třídy Místní úprava provozu na silnici II.a III. třídy a na místní komunikaci Místní úprava provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci Rozhodnutí o výši odvodů za 334/1992 Sb. o ochraně odnětí půdy ze zemědělského zemědělského půdního půdního fondu fondu

EVERNIA s.r.o.


Ministerstvo dopravy Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Ministerstvo dopravy po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie, obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie orgán ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady)

Strana 47



B.II Ú DAJE O VSTUPECH B.II.1 Půda Zkapacitnění dálnice je technicky řešeno tak, aby byl minimalizován zábor sousedních pozemků tj. aby rozšíření zemního tělesa bylo v maximální možné míře realizována na stávajících zemních tělesech a na pozemku dálnice. Rozšíření dálnice mimo mosty se bude odehrávat v pěti základních možných variantách: A) zářez – s patní zídkou – bez záboru -

v místech větších zářezů bude u dálnice postavena zárubní zídka (žb. svodidlo), nad kterou zůstane původní zářez nedotčen, skalní zářezy budou řešeny individuálně.

B) násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru  v místech vyšších násypů bude koruna dálnice rozšířena vyztuženou zeminou (sklon svahu až 1:1), která umožní rozšíření při zachování spodní části násypu, C) v mělkém zářezu – se záborem nebo bez záboru D) na nízkém násypu – se záborem nebo bez záboru  v místech, kde je dálnice v úrovni okolního terénu, případně v malém zářezu či na malém násypu, bude nutné provést nejnutnější zábor přilehlých pozemků, viz charakteristické příčné řezy v kapitole B.I.2. Rozsah trvalých záborů je vyznačen v situacích jednotlivých stavebních (mezikřižovatkových) úseků v TES a v každém tomto úseku je samostatná příloha soupisu trvalých záborů jednotlivých parcel členěná dle úseků a katastrálních území. Následující tabulka pro jednotlivá k.ú.vychází z těchto údajů. Tabulka 16: Trvalé zábory pozemků Kraj

Okres Katastrální území Hrusice Kaliště u Ondřejova Lensedly Mirošovice u Říčan Turkovice u Ondřejova Praha-východ celkem Hvězdonice Bělčice u Ostředka Ostředek Vranov u Čerčan Drahňovice Měchnov Třemošnice Psáře Všechlapy nad Blanicí Soutice Střechov nad Sázavou Bernartice u Dolních Kralovic Borovsko Brzotice Hulice

Strana 48

ZPF 0,042 0,062 0,800 0,254 1,158 0,252 0,158 0,112 0,008 0,312 0,510 0,376 0,013 0,244 0,118 0,005 0,514

Trvalý zábor v ha PUPFL 0,020 0,036 0,008 0,109 0,173 0,236 0,233 0,018 0,017 0,182 0,100 0,087 0,169 0,01 0,608 0,113 0,001 0,244 0,011 0,148

Ostatní plochy 0,065 0,014 0,011 0,010 0,1 0,031 0,255 0,061 0,470 0,053 0,01 0,245 0,113 0,178 0,005 0,047

EVERNIA s.r.o.


Kraj


Okres Katastrální území ZPF

Děkanovice Dunice Křivsoudov Loket u Dolních Kralovic Studený Benešov celkem Středočeský celkem Hořice u Humpolce Píšť u Humpolce Hroznětice Koberovice Lísky u Hulešic Lohenice Vojslavice nad Želivkou Hněvkovice u Humpolce Humpolec Jiřice u Humpolce Speřice Vystrkov u Humpolce Krasoňov Plačkov Pelhřimov celkem Herálec Kamenice u Herálce Petrovice u Štoků Skorkov u Herálce Slavníč Úsobí Havlíčkův Brod celkem Pávov Smrčná na Moravě Heroltice u Jihlavy Kozlov u Jihlavy Měšín Rytířsko Meziříčko u Jihlavy Rybné Řehořov Věžnice Jihlava celkem Měřín Stránecká Zhoř Velké Meziříčí Petráveč Dolní Radslavice Jabloňov u V. Meziříčí Lhotka u V. Meziříčí

0,954 0,010 0,185 0,034 3,805 4,963 0,032 0,159 1,632 0,034 0,908 0,817 0,033 1,153 0,078 0,103 4,949 0,022 0,291 0,119 0,026 0,458 0,077 0,023 0,073 0,386 0,033 0,022 0,122 0,026 0,762 0,033 0,053 0,351 0,010 0,414 0,012

Petráveč Bezděkov u Velké Bíteše Jestřebí u Velké Bíteše Košíkov Nové Sady u Velké Bíteše Velká Bíteš Žďár nad Sázavou celkem Vysočina celkem

0,114 0,135 0,055 0,242 0,388 0,134 1,941 8,11

EVERNIA s.r.o.

Trvalý zábor v ha PUPFL 0,042 0,075 0,031 0,091 2,416 2,589 0,024 0,052 0,111 0,023 0,194 0,136 0,010 0,068 0,108 0,726 0,005 0,216 0,494 0,085 0,004 0,210 1,014 0,322 0,369 0,028 0,025 0,235 0,569 0,323 0,085 1,956 0,006 0,033 0,018 0,033 0,017 0,009 0,011 0,118 0,156 0,401 4,097

Ostatní plochy 0,027 0,067 0,037 1,599 1,699 0,010 0,08 0,265 1,794 0,102 1,118 0,184 0,580 0,093 0,083 0,002 0,014 4,325 0,026 0,032 0,006 0,013 0,077 0,100 0,091 0,057 0,100 0,095 0,003 0,067 0,513 0,005 0,274 0,277 0,007 0,008 0,019 0,003 0,096 0,689 5,604

Strana 49


Kraj


Okres Katastrální území

Domašov u Brna Lesní Hluboké Přibyslavice u Velké Bíteše Zálesná Zhoř Javůrek Omice Ostrovačice Říčany u Brna Říčky u Brna Veverské Knínice Brno-venkov celkem Jihomoravský celkem Zábory celkem

ZPF 0,043 0,005 0,081 0,246 0,083 0,458 0,458 13,531

Trvalý zábor v ha PUPFL 0,134 0,164 0,068 0,006 0,004 0,049 0,007 0,004 0,436 0,436 7,122

Ostatní plochy 0,014 0,008 0,006 0,030 0,055 0,038 0,025 0,011 0,187 0,187 7,49

Proti předpokladům z oznámení se podařilo v rámci TES celkový zábor podstatně zmenšit (u zemědělského půdního fondu i pozemků určených k plnění funkce lesa o více než polovinu).

B.II.2 Voda Posuzovaný záměr nepředstavuje významné zatížení životního prostředí z hlediska odběru vody ani v období výstavby ani v během provozu. Výstavba Lze předpokládat, že nutná zařízení staveniště vzniknou poblíž zástavby, případně poblíž SSÚD Obecně lze konstatovat, že pro realizaci bude potřebné pouze malé množství pitné vody. Voda pro technologické procesy bude zajištěna dodavatelem stavby, který také upřesní zdroje vody a potřebné množství. Pro výstavbu bude v případě potřeby provedeno napojení na veřejný vodovod, bude osazeno měřidlo spotřeby vody podle pokynů správce vodovodu. Voda bude použita pro sociální zařízení stavby, případně pro kropení při stavebních pracích. Upřesnění bude provedeno po stanovení dodavatele a zjištění jeho potřeb. Podle směrnice MŽP ČSSR č. 9/1973 jsou pro sociální účely požadovaná množství: 

pro pití 5 l/osobu a směnu



pro hygienu 120 l/ osobu a směnu

Potřeba technologické vody se vztahuje především na výrobu betonové směsi, ošetřování betonu, výše zmíněné kropení a očistu stavebních strojů a vozidel. Betonová směs bude na staveniště převážně dopravována v domíchávačích, ostatní provozní voda může být pokryta dovozem v cisternách. Provoz Pro provoz záměru bude zapotřebí minimální množství vody (kropení, mytí vozovky), které bude zajišťováno správcem komunikace. V následném období běžného provozu stoupne úměrně k rozšíření vozovky spotřeba vody na přípravu směsí pro zimní údržbu dálnice. Zdroje pro odběr této vody včetně povolení vodoprávního orgánu zajišťuje příslušné středisko správy a údržby dálnice.

Strana 50

EVERNIA s.r.o.



B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje A) pro fázi výstavby Ze zpracovaného technického podkladu (TES) jsou převzata množství potřebných materiálů. Nelze však v tomto stupni určit zdroje materiálů, které závisí na konkrétním dodavateli, době výstavby, dopravních trasách, postupu prací atd. Kromě uvedených materiálů bude obnoveno vodorovné i svislé dopravní značení v celé délce úpravy s případným využitím stávajících svislých značek. Rozsah PHS byl stanoven na základě předběžného posouzení v TES, podrobně je navrhovaná ochrana proti hluku a nově požadovaný rozsah pojednána v kap. D.I.3. Tabulka 17: Přehled prací a materiálů Práce

Úsek 001-009 101-110 616400 1468800

2085200 membrána, živičné směsi

m2

1122300

785900

1908200 živičné směsi

m2

618900

882200

1501100 kamenivo, živičné směsi

m m m m m m

140300 94300 45600 57400 2680 4240

162100 94300 69200 81900 2250 6170

302400 188600 114800 139300 4930 10410

beton železobeton ocel ocel kamenivo, živičné směsi kamenivo, živičné směsi

m2

93080

94500

187580

železobeton, beton, ocel, dřevo, sklo, plast.

m.j. 2

Celkem

Materiály

rekonstrukce stáv. vozovky s CB krytem rekonstrukce stáv. vozovky s živičným krytem (vč.křižovatek) nová dálniční vozovka s živičným krytem rigoly typu Curb King železobetonová svodidla ocelová svodidla krajní nová středová svodidla Přeložky silnic II. a III. Tříd Přeložky míst. komunikací a cest Protihlukové stěny oboustranně pohltivé, zařazené minimálně do následujících kategorií: dle ČSN EN 1793-1 do kategorie A2 zvukové pohltivosti a dle ČSN EN 1793-2 do kategorie B2 zvukové neprůzvučnost Opěrné zdi

m

m3

14040

22100

Vegetační úpravy

m2

470200

745600

Dálniční mosty Nadjezdy Rekonstrukce propustků Rekonstrukce stávajících kanalizací (bezvýkopovými technologiemi) Rek. vyústních objektů, skluzů, kaskád atd. v místě stáv. kanalizací Nová havarijních zařízení na vyústěních kanalizací – havarijní uzávěry, norné stěny, odlučovače Výstavba nových kanalizací v krajnici dálnice – vzorové příčné řezy A a B Rekonstrukce stávajících lapolů rekonstrukce stáv. příkopů: čištění, vybourání a nové zpevnění nová drenáž výkopy z toho skalní výlom armované násypy nízké násypy (aktivní zóna) sanace podloží štěrkodrtí v tl. 30 –50 cm

ks ks m

44 22 3610

65 21 5060

m

67000

91500

ks

70

90

160 beton

ks

70

90

160

m

84650

113132

ks

17

2

19 beton

m

92500

135600

228100 beton

75100 1000200 56800 694300 231400 523600

89960 1284400 46600 964500 319900 252360

EVERNIA s.r.o.

m m3 m3 m3 m3

36140 beton zemina, dřeviny, travní 1215800 semeno 109 železobeton, ocel, materiál 43 podle navržené konstrukce 8670 beton, železobeton 158500 trouby

197782 beton, trouby, štěrk

165060 štěrkopísek, trubky 2284600 103400 1658800 geomřížovine 551300 775960 štěrkodrť

Strana 51



B) pro fázi provozu Při následném provozu na zkapacitněné dálnici je nutné počítat se zvýšenou spotřebou chemických rozmrazovacích prostředků pro zimní údržbu. Vycházíme ze stávajících průměrných hodnot spotřebovaných tun NaCl (chloridu sodného) a CaCl2 (roztoku chloridu vápenatého ke zkrápění) na jednotlivých SSÚD. Jako stávající stav byly vyhodnoceny zimní sezóny od roku 2003/2004 až do poslední ukončené zimní sezóny 2006/2007. Po zkapacitnění je nutné počítat přibližně s průměrnou hodnotou 17 500 t posypového materiálu (NaCl a CaCl2) na celý posuzovaný úsek dálnice. Z toho vyplývá přibližně 68 t na 1 km za zimní sezónu. Stávající spotřebu posypového materiálu uvádí následující tabulka. Tabulka 18: Spotřeba posypového materiálu SSÚD v zimních sezónách 2003/04 - 2007/08 SSÚD

SSÚD 1 Mirošovice km 0,0 - 44,8

posyp. materiál NaCl 0 listopad 03 552 prosinec 03 820 leden 04 501 únor 04 398 březen 04 2 271 Celkem 03/04 300 listopad 04 64 prosinec 04 698 leden 05 746 únor 05 410 březen 05 2 218 Celkem 04/05 267 listopad 05 265 prosinec 05 673 leden 06 678 únor 06 454 březen 06 2 337 Celkem 05/06 39 listopad 06 102 prosinec 06 662 leden 07 52 únor 07 148 březen 07 1 003 Celkem 06/07 344 listopad 07 92 prosinec 07 162 leden 08 únor 08 ještě březen 08 ještě

CaCl2 0 89 189 91 37 406 25 0 54 142 100 321 0 45 48 95 27 215 0 0 31 0 34 65 0 36 27 probíhá probíhá

SSÚD 2 Bernartice km 44,8 - 93,9 NaCl 0 693 1 024 701 272 2 690 197 363 0 1 322 396 2 279 281 398 1 155 809 495 3 138 62 209 701 146 156 1 274 555 271 274

CaCl2 0 144 349 89 68 650 0 78 0 25 24 126 0 0 47 49 48 143 0 0 21 0 0 21 0 0 0

SSÚD 3 Velký Beranov km 93,9 - 141,5 NaCl 0 405 1 795 1 854 703 4 757 542 0 0 2 920 1 283 4 745 577 1 401 1 411 1 455 1 287 6 131 180 305 1 016 350 267 2 118 1 221 590 825

CaCl2 0 0 107 117 73 297 70 0 0 70 49 189 0 115 77 81 14 287 0 0 50 8 5 62 0 0 59

SSÚD 4 Domašov km 141,5 - 188,7 NaCl CaCl2 27 0 702 26 1 604 229 1 009 133 515 96 3 857 484 334 20 433 16 930 79 1 147 144 531 45 3 375 304 361 0 610 75 1 405 272 783 199 709 159 3 868 705 121 0 332 0 625 15 251 0 216 0 1 545 15 791 0 470 70 474 38

Celkem 07/08 není končeno Statistika: Průměr za zimu 1 957 252 2 345 235 4 438 209 3 161 Poznámka: NaCl - spotřebované tuny chloridu sodného sypkého i ve formě roztoku ke zkrápění CaCl2 - spotřebované tuny min 34 % roztoku CaCl2 ke zkrápění

Strana 52

Celkem na D1 NaCl CaCl2 27 0 2 352 259 5 243 874 4 065 430 1 888 274 13 575 1 837 1 373 115 860 94 1 628 133 6 135 381 2 620 217 12 616 940 1 486 0 2 673 234 4 644 445 3 725 424 2 945 248 15 473 1 350 402 0 948 0 3 004 117 799 8 787 39 5 940 164 2 911 0 1 423 106 1 735 123

377

EVERNIA s.r.o.



Z tabulky jsou patrné: -

rozdíly mezi jednotlivými zimami v závislosti na meteorologických podmínkách (např. cca trojnásobná spotřeba soli v dlouhé zimě 2005/06 proti mírné zimě 2006/07),

-

rozdíly mezi jednotlivými měsíci – maximum se soustřeďuje převážně na leden a únor,

-

rozdíly mezi jednotlivými SSÚD ve vazbě na klimatické podmínky daného úseku (vyšší spotřeba na Českomoravské vrchovině).

Materiály ze skalních výlomů by bylo možné případně předrtit a použít je jako štěrk. Možnost takovéhoto využití je nutno zvážit pro každý úsek v rámci DÚR a při zpracování ZOV. Energetické zdroje Elektrická energie Elektrická energie, plyn, voda atd. pro stavbu bude dodávána na základě smlouvy mezi dodavatelem média a zhotovitelem stavby. V době stavby budou k odběru elektrické energie zřizovány na staveništích přípojky – např. od vzdušného vedení nízkého napětí závěsnými kabely, napojené na stávající distribuční síť velmi vysokého napětí (v místech odběru budou instalovány transformátory). Orientační příkon pro zařízení staveniště mostních objektů je do 50 kW, v případě hlavního stavebního dvora se uvažuje s příkonem do 200 kW. Provoz dálnice nespotřebovává elektrickou energii (výjimkou je napájení systému S.O.S. a zásuvkových skříní pro napojení mobilního výstražného zařízení u přejezdů středního dělícího pruhu, spotřeba el. energie zanedbatelná). Plyn V době výstavby by mohl být využíván pro vytápění objektů hlavních stavebních dvorů zemní plyn, přiváděný středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice. V období provozu nebude v přímé souvislosti s oznamovaným záměrem plyn spotřebováván.

B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Samotný záměr řeší problémy vzrůstající dopravy na infrastrukturu a jeho konečný dopad bude znamenat zlepšení dopravní situace. Vlivy na dálniční dopravu Jakékoliv omezení provozu vyvolává na dálnici D1 poměrně velké problémy. To se projevuje zejména při haváriích, které způsobí okamžitě kongesce, případně i zastavení dopravy. Ale i plánované činnosti na dálnici (údržba, výstavba mýtních bran atp.), pro které je instalováno dopravní opatření, způsobí zpomalení dopravy. Při výstavbě bude narušena doprava na dálnici D1 uzavřením některých pruhů vozovky v upravovaném úseku, který bude dlouhý až několik kilometrů. Výstavba se dotkne všech mezilehlých MÚK, jejichž připojovací pruhy a části větví budou též rekonstruovány.

EVERNIA s.r.o.

Strana 53



Jak je uvedeno v kap. B.I.6, stavba v jednotlivých úsecích je s ohledem na vedení veřejné dopravy rozfázovaná do 4 fází – fáze 0 až 3. Schéma jednotlivých fází tj. vedení veřejné dopravy a plochy staveniště jsou patrné z výkresové přílohy „Fáze postupu výstavby“ TES. Počet fází a hlavně způsob vedení veřejné dopravy jsou dány šířkou stávající vozovky, stavební náplní a rozsahem mostních objektů.  V přípravné fázi 0 je veřejná doprava vedena systémem 2z + 2z. Staveništní pruh je vymezen podél středního dělícího pásu. V této fázi se provede prodloužení přejezdových úseků na délku 120 m, provede se demolice nadjezdů a stavba středního pilíře nových nadjezdů, patky portálů dopravního značení v SDP, úprava a případná výměna kabelových vedení v SDP a rekonstrukce středové kanalizace. Pro demolici a stavbu nadjezdů budou ve fázi 0 provedeny dílčí krátkodobé úpravy pro vedení veřejné dopravy.  Ve fázi 1 je veřejná doprava vedena systémem 3z + 1z. V levém jízdním pásu jsou vedeny dva zúžené jízdní pruhy ve směru na Prahu a jeden na Brno. V pravém jízdním pásu je veden jeden jízdní pruh na Brno. Stavební pruh je umístěn na okraji stávající vozovky. V této fázi se provede rozšíření vozovky a zemního tělesa v pravém jízdním pásu.  Ve fázi 2 je veřejná doprava převedena obousměrně do rozšířeného pravého jízdního pásu a je vedena systémem 0 + 4z. Staveniště je v celé šířce levého jízdního pásu. Provede se rozšíření vozovky a zemního tělesa v levém jízdním pásu a rekonstrukce stávající vozovky včetně úpravy příčných spádů. V SDP se provede částečná úprava svodidel.  Ve fázi 3 se veřejná doprava převede do definitivně stavebně upraveného levého jízdního pásu a je vedena systémem 4z + 0. V pravém jízdním pásu se provede rekonstrukce stávající vozovky včetně úpravy příčných spádů a doplnění nového krytu v rozšíření z fáze 1. V SDP se provede úprava svodidel a dosypání ornice. Úprava a výměna svodidel v SDP, dosypání zeminy a ornice a definitivní kryt na přejezdových úsecích je možné provést v samostatné dílčí (krátkodobé) fázi 3A nebo část těchto prací tam, kde úpravou příčných spádu nedochází k podstatnému zvýšení vozovky u SDP, v předstihu ve fázi 0. V těchto jednotlivých fázích se provede i rekonstrukce a přestavba dálničních mostů v příslušném úseku. S ohledem na šířkové uspořádání na mostech, na délku mostu, typ konstrukce, stav mostu a na technologických možnostech přestavby mostů jsou fáze postupu výstavby doplněny ještě variantami 1 až 3A, které se týkají úpravy vedení dopravy na mostě v a jeho bezprostředním okolí.  Varianta 1 - Vedení veřejné dopravy během rekonstrukce mostu má shodné fáze 1 až 3 jako úseky mimo most. Upravena je pouze šířka jízdních pruhů ve fázi 1. Tato varianta se použije hlavně pro rekonstrukce a prodloužení malých převážně přesypaných mostů.  Varianta 2 - Šířkové uspořádání stávajících mostů neumožňuje vedení veřejné dopravy ve čtyřech zúžených jízdních pruzích na jednom mostě. Místní a terénní podmínky umožňují vedle stávajícího mostu osadit mostní provizorium, po kterém je veden jeden jízdní pruh. V této variantě je pak možné druhý most buď demolovat a postavit nový nebo provést rekonstrukci a rozšíření celého mostu. Tuto variantu lze použít pro stavbu nových nebo rekonstrukci stávajících malých mostů.  Varianta 3 - Tato varianta je použita výjimečně u malých popř. středních mostů pouze tam, kde není možné dopravu vést dle varianty 1 popř. 2 a kde šířka stávajícího mostu mezi obrubami je 11,75 m. Provede se snížení rychlosti na 40-50 km/hod a na mostě jsou pak čtyři jízdní pruhy.

Strana 54

EVERNIA s.r.o.



 Varianta 3A - Způsob vedení dopravy je stejný jako u varianty 3, ale šířka stávajícího mostu mezi obrubami je 12,5 m až 13,0 m. Vlivy na okolní dopravu Výstavbou rozšíření dálnice bude vyvolána potřeba přeložek a rekonstrukce části křižující, výjimečně i přilehlé stávající silniční sítě nižšího řádu, přeložky budou sledovat v maximální míře původní trasy. Při rekonstrukcích mostů budou po dobu výstavby přerušeny některé trasy a veřejná doprava bude vedena objížďkami při zachování obslužnosti území a přístupu pro havarijní situace. Doba trvání jednotlivých objížděk nepřesáhne dobu jednoho roku, přehled navrhovaných objížděk je uveden v tabulce. Tabulka 19: Přehled navrhovaných objížděk Úsek

001

Most Kom. Uzavřený úsek Ev. č Silnice č. D1-028 MK Mirošovice-Hrusice* D1-029

MK

D1-033

MK

D1-035

II/109

D1-038 D1-039

II/110 II/113

002

003 D1-040

MK

D1-054 III/12517 005

D1-057

MK

D1-059

II/126

D1-062 III/1265 006

007

D1-064 III/11217 D1-065 II/150 D1-071 III/11232 D1-083 III/12936 D1-084 II/129

009

D1-085 III/12924 D1-086 I/34 D1-132 III/34755 D1-133 II/523

101 D1-135 III/3483 D1-137 III/3484

EVERNIA s.r.o.

Trasa objížďky

Mirošovice-Mnichovice-Hrusice nebo Mirošovice-Senohraby-Hrusice Hrusice – Hrušov* Hrusice-Mirošovice-Senohraby-Hrušov Hrusice-údolí Šmejkalky-Hrušov Záliby-Poddubí Záliby-Chocerady-Ondřejov-LensedlyKaliště-Poddubí Hvězdonice-Vranov, MÚK Hvězdonice-Komorní Hrádek-VodslivyOstředek-Kozmice-Soběhrdy-Vranov MÚK Ostředek Středem Ostředka Vodslivy-Ostředek-Třemošnice – Vodslivy-MÚK Ostředek-Čakov-Vlkovkřiž. křiž. * Třemošnice-Choratice * Třemošnice-Ostředek-Choratice nebo Třemošnice-Vlkov-MÚK OstředekChoratice Střechov-Soušice Střechov-Trhový Štěpánov-Tehov-křiž. Tichonice-Soušice Štěpánovská Lhota-Černýš* Štěpánovská Lhota-Trhový ŠtěpánovSoutice-Černýš Soutice-Trhový Štěpánov, MÚK* Soutice-Kalná-Hulice-SedmpányDubějovice-Trhový Štěpánov Sedmpány-Hulice Sedmpány-Trhový Štěpánov-SouticeHulice Němčice-Bernartice* Němčice-Loket-Brzotice-Bernartice Loket-Brzotice, MÚK* Loket-Němčice-Bernartice-Brzotice Loket-Křivsoudov, Strojetice-KeblovNěmčice-Bernartice-Brzotice Studený-Děkanovice Studený-Křivsoudov-Loket-BrzoticeTomice-Děkanovice Jiřice-Humpolec Jiřice-křiž. Hněvkovice-Humpolec Petrovice-Humpolec* Petrovice-Želiv-Sedlice-SmrdovKomorovice- Vystrkov-Humpolec Hněvkovice –Humpolec* Hněvkovice -Smrdov-KomoroviceVystrkov-Humpolec Vystrkov-Humpolec, MÚK* Vystrkov-Komorovice-Bystrá-Humpolec Bystrá-Humpolec* Bystrá- Komorovice- Vystrkov-Humpolec Krasoňov-Humpolec* Krasoňov-Pavlov-Slavníč-Herálec-DubíHumpolec Pavlov-Herálec* Pavlov-Velešov-křiž. Větrný JeníkovSkorkov-Herálec Zbinohy-Skorkov* Zbinohy-Větrný Jeníkov-křiž. ÚsobíSkorkov

Délka km Uzav. Obj. 1,3 5,8 1,6 0,8

6,5 2,4 14,3

2,0

19,6

1,3 5,6

2,2 7,5

2,3

7,7 9,6

2,4

15,3

1,5

9,0

3,9

10,0

1,9

11,4

1,1 1,1

5,0 5,0 17,0

1,8

14,2

2,6 1,9

5,2 21,7

2,7

10,2

1,5 3,5 3,1

9,6 7,2 15,0

2,6

10,5

2,4

8,8

Strana 55


Úsek

Most Kom. Uzavřený úsek Ev. č Silnice č. D1-139 III/1314 Smrčná-Štoky

102

D1-146 D1-147 D1-150 103 D1-153 D1-155 D1-158 104 D1-164 D1-167 D1-168 D1-172 105 D1-173

106

D1-176 D1-181 D1-184

107 D1-187 D1-191 D1-194 D1-196 108 D1-198 D1-201 D1-202 D1-212 110 D1-213


Trasa objížďky

Smrčná-MÚK Větrný Jeníkov-PetroviceŠtoky stará I/38 Pávov-Červený Kříž Pávov-Jihlava(Bukovno)-Červený Kříž I/38 MÚK Jihlava rekonstrukce MÚK –Jihlava (Bukovno)-Pávov-MÚK II/352 Švábka-Ždírec, (MÚK Měšín) Švábka-Jihlava-Střítěž-Ždírec II/353 Velký Beranov-Rytířsko, MÚK* Velký Beranov-Kozlov-Rytířsko III/3535 Kozlov-Rytířsko* Kozlov- Velký Beranov-Rytířsko II/351 Věžnice-Rybné Věžnice-Vysoké Studnice-KozlovRytířsko-Jamné-Rybné Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín-křiž.II/602 III/34825 Meziříčko-křiž. II/602 Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín Meziříčko-Měřín* II/348 MÚK Měřín* Měřín-Meziříčko III/35433 Měřín-Blízkov* Měřín-Stránecká Zhoř-Netín-Blízkov II/354 Kochánov-Svařenov* Kochánov-Netín-Blízkov-Měřín-Svařenov III/0026 Svařenov-Lavičky* Svařenov-Měřín-Blízkov-Netín-OlšíLavičky MK Loupežník Loupežník-Lavičky II/602-Velké Meziříčí-Martinice-KozlovIII/03719 II/602-Dolní Radslavice, MÚK křiž.Křižanov-Sviny-Lhotky-Dolní Velké Meziříčí-V Radslavice II/602 Velké Meziříčí-Jabloňov Velké Meziříčí-Dolní Radslavice-BřezejcOřechov-Osová Bitýška-Ruda-Jabloňov III/0029 Jabloňov-Tasov Jabloňov-Ruda-Lhotka-Tasov II/390 Lhotka-Křeptovský Dvůr, MÚK Lhotka-Tasov-Holubí Zhoř-Nové SadyKřeptovský Dvůr MK Jáchymov-Holubí Zhoř* Jáchymov-Nové Sady-Březka-Holubí Zhoř III/3924 Nové Sady-Březka* Nové Sady-Bezděkov-Jáchymov-Březka III/3928 Velká Bíteš-Jestřabí* Velká Bíteš-Nové Sady-Březka-Jestřabí II/399 MÚK Velká Bíteš* Velká Bíteš-Košíkov-II/399 II/395 Velká Bíteš-Košíkov* Velká Bíteš-II/399-Košíkov II/386 Ostrovačice-křiž. Veverské Ostrovačice-Kývalka-Veselka-Nový Dvůrkřiž. Veverské Knínice Knínice, MÚK III/3842 Ostrovačice-autodrom Ostrovačice-Kývalka-autodrom

Délka km Uzav. Obj. 6,0 11,0 2,4 0,5 4,0 3,5 1,7 3,6

15,5 19,0 22,3 4,0 5,5 12,5

1,7 3,3 2,0 1,7 1,4 1,3

6,5 5,0 6,5 12,1 12,5 16,6

3,1 1,5

4,7 15,5

3,8

19,2

2,9 2,6

11,6 11,2

2,1 2,4 1,9 0,5 1,9 2,0

6,2 6,9 8,3 5,8 2,9 25,8

2,4

8,5

* U označených uzavírek je některá ze sousedních ve stejném úseku používána jako objízdná trasa, výstavbu mostů je nutno koordinovat tak, aby byly navržené objízdné trasy funkční.

Některé méně důležité komunikace křižující dálnici budou po dobu výstavby uzavřeny po kratší či delší dobu bez určení objízdných tras. V případě nadjezdů bude uzavírka trvat po dobu výstavby nového mostu (maximálně jeden rok), v případě podjezdu pod dálnicí se bude uzavírka řídit režimem výstavby jednotlivých fází výstavby dálnice v daném úseku při zachování obslužnosti území a přístupu pro havarijní situace. Tabulka 20: Přehled uzavřených komunikací bez vyznačených objížděk Úsek 001 002 003 004 005

Ev.č. D1–032 D1–036 D1–042 D1–044 D1–045 D1–046 D1–050 D1–052

Strana 56

Most km 25,233 30,610 39,118 42,661 43,444 44,294 47,864 49,661

Typ podjezd podjezd podjezd nadjezd podjezd podjezd nadjezd nadjezd

Lokalizace komunikace Lensedly-Hrušov Vráž-Údolnice Čensko-Divišov Brtnice Všechlapy Dolany Psáře-Poupě Veselka-Soušice

Funkce Charakter uzavírky S, T P S,T S P P S S

po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu krátkodobé omezení krátkodobé omezení po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu

EVERNIA s.r.o.



Most Lokalizace komunikace Funkce Ev.č. km Typ S D1–055 52,838 podjezd Střechov-Mořanův mlýn, podél Dálkovického p. D1–056 53,076 podjezd Štěpánovská Lhota-Mořanův S mlýn, podél Štěpánovského p. D1–058 55,722 podjezd Soutice, místní cesta obce S D1–066 67,120 nadjezd Loket-Tomice S D1–069 69,604 nadjezd Lhota Bubeneč-Děkanovice, S,T,C 007 Petrova Lhota-Tomice D1–072 72,142 podjezd Dunice-Děkanovice S D1–076 78,437 podjezd Vojslavice-Mešník P

Úsek

008

D1–077 79,199 podjezd III/12930 Koberovice

Vojslavice-

S

P D1–079 81,219 podjezd Podolí-Bělský Dvůr podle Lohenického potoka D1–081 83,194 nadjezd Speřice-Lhotka P 009 D1–082 85,770 podjezd Jiřice-Speřice S S,T 101 D1–134 95,213 podjezd Mikulášov-Plačkov D1–140 107,280 nadjezd Zaječí, biokoridor S D1–141 108,762 podjezd Zborná-Štoky, biokoridor S,T 102 D1–143 110,825 nadjezd Pávov (propojení odpočívek) S D1–144 111,050 podjezd potok, podchod D1–161 126,329 nadjezd Řehořov-Rybné S D1–162 128,086 podjezd Řehořov-Nadějov S 104 S D1–166 132,609 podjezd Měřín-Černá, podél Křivého potoka D1–169 136,151 podjezd podél Blízkovského potoka, S Stránecká Zhoř-Blízkov 105 D1–171 137,895 podjezd St. Zhoř-Kochánov S,C D1–186 150,639 podjezd Jabloňov-Dolní Heřmanice S 107 D1–189 152,494 nadjezd Ruda P D1–192 155,701 podjezd Holubí Zhoř P P D1–195 157,262 podjezd Jáchymov-Březka podél potoka Drchalka 108 D1–197 160,415 nadjezd Nové Sady-Jestřabí S D1–200 161,976 nadjezd Velká Bíteš P D1–203 164,514 nadjezd Košíkov-Otmarov S 109 D1–204 166,166 nadjezd Devět křížů, biokoridor P D1–206 170,724 nadjezd Domašov-Šmelcovna S,T D1–208 174,093 podjezd Říčky-Javůrek S,C P D1–209 175,274 nadjezd cesta u Dolních Říček, biokoridor 110 D1–210 176,401 nadjezd Říčany-Veverské Knínice S D1–211 177,644 nadjezd Říčany-Veverské Knínice S D1–214 179,749 podjezd Ostrovačice, místní spojka S D1–215 180,954 podjezd cesta u Ostrovačic, biokoridor P Legenda funkce: S – spojovací (doplňkové spojení obcí či obydlených lokalit) P – přístupová (polní či lesní cesta pro hospodářský přístup na pozemky T – turistická značená C - cyklotrasa

EVERNIA s.r.o.

krátkodobé omezení Charakter uzavírky krátkodobé omezení po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice, pro Mešník provizorní komunikace k sil. III/12930 doprava v jednom jízdním pruhu vyjma krátkodobého uzavření při montáži a demontáži skruže. po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice

krátkodobé omezení po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby nového nadjezdu po dobu výstavby úseku dálnice po dobu výstavby úseku dálnice

Strana 57



Odpočívky a čerpací stanice mohou být po kratší dobu vyřazeny z provozu během rekonstrukce napojení parkovacích ploch na rozšířenou dálnici. Některé odpočívky budou zrušeny a plocha může být rekultivována. Rozšíření dálnice se dotkne především infrastruktury v krajnicích (sítě), budou posunuty hlásky, dojde i k nutnosti úpravy infrastruktury ve středním dělícím pasu.

Strana 58

EVERNIA s.r.o.


B.III


Ú DAJE O VÝSTUPECH

B.III.1 Ovzduší Bodové zdroje znečišťování ovzduší Realizací stavby nevznikne bodový zdroj znečišťování ovzduší. Ani během výstavby nové silnice se nepředpokládá vznik bodového zdroje. Plošné zdroje znečišťování ovzduší Za plošný zdroj znečišťování ovzduší lze považovat záměr v době výstavby, zejména v průběhu realizace zemních prací, bourání betonových vozovek a demolic mostů. Plocha plošného zdroje bude (kromě ploch zařízení staveniště) dána stávající dálnicí, při zemních pracích omezených pouze na silniční svahy bude o něco větší. Vzhledem k postupu výstavby bude rozsah omezen vždy na realizovaný úsek. Zdrojem znečištění ovzduší bude polétavý prach, který bude v průběhu výstavby uvolňován především při manipulaci se zeminou a při pojezdech vozidel po nezpevněném terénu, případně po znečištěných přístupových komunikacích. Množství emitovaných škodlivin nelze určit, protože závisí na provozu, údržbě a dalších podmínkách, které umožní vznik sekundární prašnosti, tj. zvíření již dříve sedimentovaných částic. Větší prachové částice podléhají rychlé gravitační sedimentaci a za obvyklých meteorologických podmínek se budou vyskytovat pouze v nejbližším okolí staveniště. Obdobně lze předpokládat znečištění přízemní vrstvy atmosféry (prach, výfukové plyny těžkých stavebních mechanizmů) na plochách zařízení staveniště, resp. v místech větší koncentrace stavebních prací (např. kolem mostních objektů), v horších případech i jako důsledek špatné údržby manipulačních ploch a nedostatečné technologické kázně. Kvantifikovat množství těchto emisí, příp. jejich distribuci do okolního prostoru je úloha neřešitelná bez zpracovaného detailního časového plánu organizace výstavby (nasazení počtu a typů stavebních strojů, jejich součinnosti v čase, přepravních tras pro přesun zemin a stavebních hmot, prostory soustředěných zemních prací aj.), jehož stanovení bude předmětem navazujících projektových stupňů. Lze však stanovit poměrně komplexní soubor zásad pro omezování prašnosti. Při pokládce živičných vrstev bude docházet k uvolňování aromatických uhlovodíků. Problematika stanovení množství uvolňovaných škodlivin nebyla podle dostupných údajů řešena, právními předpisy je řešen pouze provoz obaloven živičných směsí. Vzhledem ke krátkodobému a jednorázovému působení plošných zdrojů znečištění se jejich působení z hlediska vlivu na okolní prostředí nejeví jako závažné. Liniové zdroje znečišťování ovzduší V období běžného provozu (po dostavbě posuzovaného záměru) zůstane dálnice jako dosud vlivem pojezdu motorových vozidel liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Na základě údajů o stávající a očekávané intenzitě a skladbě dopravy byly provedeny výpočty produkce emisí na jednotlivých sčítacích úsecích dálnice D1. Z oznámení byly převzaty hodnoty pro rok 2007, v rozptylové studii, která tvoří přílohu 5 dokumentace, byl proveden výpočet pro rok 2020 (rok uvedení do provozu). Výsledky emisních výpočtů shrnují níže uvedené tabulky. Vypočtené hodnoty potvrzují skutečnost, že dálnice D1 patří mezi emisně nejvýznamnější zdroje znečišťování v ČR. Celková EVERNIA s.r.o.

Strana 59



současná produkce emisí ve sledovaném úseku Mirošovice – Kývalka dosahuje v současnosti hodnot, uvedených v tabulce. Do roku 2020 je očekáván pokles emisí vlivem obměny vozového parku, dochází však k výraznějšímu nárůstu dopravy. Přesto však emise NOx a CO a benzenu mírně poklesnou. Výrazně narostou v důsledku vyšší dopravy emise částic PM10, v menší míře i částice PM2,5. Tabulka 21: Produkce emisí – rok 2007 (t.rok-1) Sčítací úsek 1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8600 6-8609 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640 6-8650 6-8660 6-8670 6-8680 Celkem

exit od - do Mirošovice – Hvězdonice Hvězdonice – Ostředek Ostředek – Šternov Šternov – Psáře Psáře – Soutice Soutice – Loket Loket – Hořice Hořice – Koberovice Koberovice – Humpolec Humpolec – Větrný Jeníkov Větrný Jeníkov – Jihlava Jihlava – Velký Beranov Velký Beranov – Měřín Měřín – V. Meziříčí západ V. M. západ – V. M. východ V. Meziříčí východ – Lhotka Lhotka – Velká Bíteš Velká Bíteš – Devět Křížů Devět křížů – Ostrovačice Ostrovačice – Kývalka

PM10 377 198 219 243 329 482 414 263 408 716 340 528 776 398 313 379 505 312 602 227 8028

Benzen 3,0 1,7 1,9 2,2 2,6 3,0 3,3 2,1 3,0 4,5 2,2 3,0 5,0 2,5 1,9 2,5 3,3 2,0 3,9 1,5 55,3

NOx 854 460 514 576 741 1010 941 589 899 1498 719 1083 1651 838 657 809 1085 666 1283 485 17360

CO 453 247 276 313 394 519 502 313 474 771 372 552 857 431 338 418 562 347 672 253 9065

CxHy 95 53 59 67 82 103 105 65 97 152 74 107 170 85 66 83 112 69 133 50 1827

Tabulka 22: Produkce emisí – rok 2020 Sčítací úsek

Délka (km)

1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8600 6-8609 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640

8,55 4,59 7,46 7,58 7,42 9,60 9,40 6,41 8,77 13,26 6,60 8,79 14,60 7,20 5,69 6,91

Strana 60

t.rok-1 částice PM10* 669,6 316,2 490,7 494,4 566,4 939,7 702,3 470,7 714,6 1 359,3 754,5 852,6 1 406,4 734,2 579,3 674,6

částice PM2,5* 113,8 54,5 83,4 86,3 96,5 154,0 118,8 79,0 120,1 224,6 123,9 141,4 233,5 121,3 95,7 112,1

benzen 2,6 1,5 2,0 2,6 2,2 2,0 2,5 1,6 2,3 3,2 1,5 2,1 3,5 1,7 1,3 1,7

oxidy dusíku 411,1 219,4 305,8 380,9 350,4 385,3 406,7 256,5 388,8 611,5 306,4 395,3 650,9 324,1 256,6 318,0

těkavé org. látky 10,4 5,5 7,9 9,5 8,7 9,8 10,4 6,5 9,8 15,4 7,8 9,9 16,5 8,2 6,4 8,0

CO 387,8 207,6 293,5 362,9 328,1 360,2 387,3 242,6 363,5 564,9 284,8 367,0 609,3 303,2 238,2 297,9

kg.rok-1 benzo(a) mangan* pyren* 11,9 489,4 5,8 231,1 8,8 358,7 9,3 361,3 10,2 414,0 15,7 686,9 12,3 513,3 8,2 344,0 12,5 522,3 23,0 993,5 12,5 551,5 14,5 623,2 23,9 1 027,9 12,3 536,6 9,8 423,4 11,4 493,1

EVERNIA s.r.o.


Sčítací úsek

Délka (km)

6-8650 6-8660 6-8670 6-8680 Celkem

9,00 5,20 10,39 3,80 161,22

*


t.rok-1 částice PM10* 872,3 517,2 1 037,3 374,7 14 527,0

částice PM2,5* 145,0 86,3 174,1 62,6 2 426,9

benzen 2,2 1,3 2,9 1,0 41,7

oxidy dusíku 410,0 248,4 528,8 184,7 7 339,6

těkavé CO org. látky 10,5 387,1 6,4 234,9 13,5 495,7 4,8 174,1 185,9 6 890,6

kg.rok-1 benzo(a) mangan* pyren* 14,7 637,6 8,8 378,0 17,9 758,2 6,4 273,9 249,9 10 617,9

včetně sekundární prašnosti z dopravy

Během výstavby lze za liniové zdroje považovat i provoz automobilů na objížďkách. Emise v jednotlivých zasažených obcích (rozsah viz kap. B.II.4 a D.I.1.2) budou v tomto případě zjištěny po požadavku hygienické stanice až po stanovení podrobného postupu výstavby a z toho plynoucích podmínek objížděk (především doba trvání). Stejně tak bude postupováno v případě, že by byly (proti předpokladům) stanoveny přístupové komunikace na staveniště mimo trasu dálnice.

B.III.2. Vody B.III.2.1 Splaškové odpadní vody Ve fázi výstavby šestipruhu dálnice D1 budou vznikat splaškové odpadní vody pouze v sociálním zařízení staveniště. Produkce splaškových vod vyplývá z celkového uvažovaného počtu pracovníků a je vybilancována v následující tabulce. Jejich zneškodňování musí probíhat v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Množství vznikajících odpadních vod nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit, pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí to však není nezbytné. Jiné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění během výstavby vznikat nebudou. Tabulka 23: Splaškové vody ve fázi výstavby Počet pracovníků Spotřeba/osobu/směna Spotřeba celkem/směna

/l/ /m3/

x 125 x * 125

B.III.2.2 Množství dešťových vod Výstupy do povrchových vod budou představovat zejména dešťové vody, které spadnou na těleso dálnice a budou svedeny do vhodného recipientu tak, aby voda ze zpevněných ploch nebyla nikde volně rozptylována do terénu. U těchto vod se předpokládá znečištění úkapy ropných látek, zbytky posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladů, je veškerá srážková voda odváděná z vozovky silnice. V období běžného provozu oznamovaného záměru budou odtékat z dálniční komunikace hlavně srážkové vody. Podle novely zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, voda spadlá na zemský povrch se stává buď vodou povrchovou, nebo vodou podzemní, nebo vodou zvláštní, nebo vodou odpadní. Srážková voda se stává vodou odpadní pouze v případě, že se smísí s jinou odpadní vodou, tj., že je svedena do jednotné kanalizace. Jestliže je srážková voda smíšena a odváděna oddílnou, dešťovou kanalizací nebo silničními příkopy, je z hlediska dikce vodního zákona vodou povrchovou. Uvedený výklad však nemusí být příslušným vodohospodářským orgánem uznán. Z výše uvedených důvodů a z důvodů předpokládaného znečištění úkapy ropných látek, zbytky EVERNIA s.r.o.

Strana 61



posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladů, je veškerá srážková voda odváděná z vozovky silnice v souladu s principem předběžné opatrnosti, považována za vodu odpadní. Po rozšíření dálnice o jeden jízdní pruh v každém směru dojde ke zvýšení stávající zpevněné plochy vozovky o 35 %. Shodně s tím dojde i ke zvýšení množství dešťových vod odtékajících z dálnice. Rámcová bilance srážkových vod je uvedena v následující tabulce: Celé zájmové území podél dálnice v úseku Mirošovice až Kývalka je rozvodnicí hlavních povodí rozděleno na dvě části a odvodňováno do dvou hlavních povodí: - povodí Severního moře s hlavním tokem I. řádu Labem (hydrologická čísla začínající 1-00-00), úsek o délce 101,5 km v první části posuzované stavby - povodí Černého moře s hlavním tokem I. řádu Dunajem (hydrologická čísla začínající 4-00-00), úsek o délce 60,8 km v druhé části posuzované stavby. Průměrný roční úhrn srážek: 600 mm/m2 Tabulka 24: Celkový roční odtok dešťových vod z dálnice D1 po zkapacitnění dálnice - úsek úsek do povodí Labe úsek do povodí Dunaje celkem

zpevněná plocha po rozšíření m2 2 943 500 1 763 200 4 706 700

součinitel odtoku 0,900 0,900

Celkový roční odtok QR m3/rok 1 589 490 952 128 2 541 618

Celkový roční odtok dešťových odpadních vod ze zpevněných ploch posuzovaného úseku dálnice je 2 541 618 m3/rok. Podrobné řešení odvádění vod z dálničního tělesa s opatřením bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace ve Vodohospodářském projektu. B.III.2.3 Podzemní vody Stavba svým charakterem nepřináší přímé výstupy do podzemních vod. Prostřednictvím odtoku srážkových vod z odvodňovacích zařízení dálnice do recipientů, může v oblasti příznivých geologických podmínek docházet k dotaci podzemních vod.

B.III.3 Odpady Při výstavbě budou vznikat zejména odpady související s hlavními stavebními pracemi, jejichž množství bude minimalizováno již vlastním požadavkem na ekonomickou efektivnost stavby. Vzhledem k charakteru stavby budou hlavními odpady při provádění odpady ze zemních prací (zemina, kamenivo, dřevo z kácených stromů) a vybourané materiály z demolic. Demoliční práce budou zahrnovat demolice pozemních objektů (především mostů) a zařízení, vozovek a dále nevyužitelných nebo překládaných inženýrských sítí. V průběhu stavby budou vznikat odpady z materiálů potřebných pro stavbu. Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod. bez nebezpečných látek) budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně

Strana 62

EVERNIA s.r.o.



uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina. Nekontaminovaná zemina, předávaná mezi podnikajícími subjekty (přebytek výkopu předaný jinému subjektu či nedostatek násypu od jiného subjektu získaný), bude splňovat požadavky vyhlášky č. 294/2005 Sb., vycházející ze zákona č. 185/2001 Sb. Nakládání s odpady, vzniklými v průběhu výstavby, bude řešeno původcem odpadu, kterým je po dobu výstavby zhotovitel stavby, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Při hospodaření s odpady budou respektována ustanovení uvedeného zákona, vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. – Katalog odpadů, vyhl. MŽP č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ostatní prováděcí předpisy. Dále musí být postupováno v souladu s plány odpadového hospodářství jednotlivých dotčených krajů. Původce musí s odpady nakládat tak, aby v důsledku této činnosti nedošlo k porušení povinností, vyplývajících z dalších zvláštních předpisů. Povinnosti původce: Původce odpadu (§ 4 odst. "p" zákona) je povinen odpady zařazovat podle Katalogu odpadů (vyhl. č. 381/2001 Sb.) a odpady, které nemůže sám využít, trvale nabízet jiné právnické nebo fyzické osobě. Nelze-li odpady využít, potom musí zajistit jejich zneškodnění. Zákon přitom zdůrazňuje povinnost zajistit přednostně využití odpadů (recyklace, kompostování atp.) před jejich odstraněním (uložení na skládku, spálení). Dále je původce odpadu povinen odpad třídit a kontrolovat, zda nemá některou z nebezpečných vlastností. Během výstavby i po uvedení do provozu je povinen vést evidenci o množství odpadu a způsobu nakládání s ním. Způsob vedení evidence je stanoven vyhláškou MŽP č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady. Odpady vzniklé ze stavby budou předány k využití nebo zneškodnění pouze oprávněné osobě (dle § 12 odst. 3 a 4 zákona č. 185/2001 Sb.). Původce odpadu je zodpovědný za nakládání s odpady do doby, než jsou předány oprávněné osobě. Odpady vzniklé během stavby budou likvidovány v jejím průběhu a skončí před jejím předáním do provozu. Odpady budou buď přímo nakládány a odváženy, nebo budou krátkodobě skladovány v prostoru zařízení staveniště. Pokud dojde v průběhu přepravy k úniku stavebního odpadu, je přepravce povinen neprodleně znečištění odstranit. Hospodaření s odpady na plochách zařízení staveniště musí být v souladu s platnými bezpečnostními předpisy včetně manipulace s nebezpečnými látkami. Při provozování stavebních strojů je zapotřebí dbát na jejich technický stav pro snížení úkapů oleje a ostatních technologických kapalin. Zařízení staveniště bude vybaveno potřebným množstvím kontejnerů na odpad podle jeho složení a vlastností odpadu. Zařízení staveniště, stejně jako podrobnosti nakládání s odpady projedná vybraný zhotovitel stavby se zástupci příslušného odboru ŽP. Odpady z kategorie "nebezpečné odpady": Většinu odpadů z kategorie nebezpečné odpady není možné v současné době zatřídit podle "Katalogu odpadů", neboť zatřídění závisí na konkrétních materiálech, které použije zhotovitel stavby. Tyto odpady budou podrobně zatříděny původcem odpadu. Všechny nebezpečné odpady je třeba v souladu s vyhl. MŽP č. 383/ 2001 o podrobnostech nakládání s odpady skladovat v uzavřených nepropustných označených nádobách, označení s identifikačním listem, likvidovány budou osobou, oprávněnou k nakládání s nebezpečnými odpady. Pokud budou ukládány na skládku, tak pouze na skládku kategorie S-NO. Pro nakládání s nebezpečnými odpady je podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech (§16, odst.3) nutný souhlas územně příslušného správního úřadu (podle zákona č. 320/2002 Sb.), který musí

EVERNIA s.r.o.

Strana 63



být vydán před zahájením stavebních prací. Náležitosti žádosti o tento souhlas stanovuje rovněž vyhl. č. 383/2001 Sb. Přehled pravděpodobných odpadů z výstavby Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s demoličními pracemi a výstavbou, jsou druhově zařazeny na základě zkušeností z obdobných staveb. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů na základě jejich zjištěných složek zařazeny jinak. Předpokládané množství jednotlivých druhů bude vyčísleno v dalších stupních projektové dokumentace. Skutečné množství vzniklých odpadů bude stanoveno v průběhu provádění prací a předávání jednotlivých odpadů k využití, odstranění nebo při předávání osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů. Stavební odpady budou přednostně recyklovány, nevyužitelná část materiálů vzniklých z demolic bude uložena na řízenou skládku příslušné skupiny. Tabulka 25: Zatřídění a způsob odstranění odpadů, které mohou vzniknout při výstavbě Kód Název druhu odpadu odpadu 05 01 Odpady ze zpracování ropy 05 01 05 uniklé (rozlité) ropné látky 08 01 08 01 11 13 01 13 02 15 01 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 07 15 01 10 15 02 15 02 02

17 01 16 01 16 01 03 17 01 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07

Strana 64

Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem N

Činnost, při níž vzniká odpad

biodegradace

úkapy, havárie z provozu stav. strojů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků – podle použitých barev odpadní barvy a laky obsahující N likvidace oprávněnou odpady z používání nátěrových organická rozpouštědla nebo jiné osobou hmot nebezpečné látky odpadní hydraulické oleje - zatřídí původce regenerace ze stavebních strojů odpadu odpadní motorové, převodové a mazací oleje - regenerace ze stavebních strojů zatřídí původce odpadu Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) papírové a lepenkové obaly O recyklace třídění odpadů plastové obaly O recyklace třídění odpadů dřevěné obaly O recyklace třídění odpadů kovové obaly O recyklace třídění odpadů skleněné obaly O recyklace třídění odpadů obaly obsahující zbytky N likvidace oprávněnou třídění odpadů nebezpečných látek nebo obaly osobou těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy absorpční činidla, filtrační materiály N spalování, skládkování znečištěné dřevní piliny, písek, (vč. olej. filtrů jinak blíže fibroil, Vapex, hadry – havárie; neurčených), čisticí tkaniny a likvidace asfaltových emulzí při ochranné oděvy znečištěné pokládání vozovek nebezpečnými látkami Beton, cihly, tašky a keramika Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (vč. stavebních strojů) ... Pneumatiky O recyklace ze stavebních strojů a vozidel Beton, cihly, tašky a keramika beton O recyklace demolice budov, demolice bet. zpevněných ploch, propustů, PHS apod. cihly O recyklace demolice tašky a keramické výrobky O skládkování kameninové potrubí směsi nebo oddělené frakce betonu, O skládkování demolice cihel, tašek a keram. výrobků neuvedené pod č.170106

EVERNIA s.r.o.


Kód Název druhu odpadu odpadu 17 02 Dřevo, sklo a plasty 17 02 01 dřevo


Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem O

17 02 02 sklo O 17 02 03 plasty O 17 02 04 sklo, plasty a dřevo obsahující N nebezpečné látky … 17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu 17 03 01 asfaltové směsi obsahující dehet N


opětné využití jako masivní dřevo, štěpkování, spalování recyklace, skládkování recyklace, skládkování skládkování, spalování

demolice oplocení apod.

skládkování

event. vrstva s dehtovým pojivem v konstrukci rozebíraných vozovek demolice vozovek, zbytky z čištění strojů

demolice PHS demolice apod. přeložky vodovodního potrubí z PVC

17 03 02 asfaltové směsi neuvedené O recyklace pod číslem 17 03 01 17 04 Kovy (včetně jejich slitin) 17 04 05 železo a ocel O recyklace demolice ocelových konstrukcí 17 04 10 Kabely obsahující ropné látky, N likvidace oprávněnou demontáž sítí uhelný dehet a jiné nebezpečné látky osobou 17 04 11 kabely neuvedené pod č. 17 04 10 O recyklace, skládkování demontáž sítí 17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina 17 05 03 zemina a kamení obsahující N dekontaminace, výkopy kontaminované zeminy nebezpečné látky skládkování 17 05 04 zemina a kamení neuvedené O přebytečný materiál výkopy, sejmutá ornice, pod číslem 17 05 03 nevyužitelný na stavbě rozebírané podsypy vozovky 17 06 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu 17 06 05 stavební materiály obsahující azbest O skládkování – při nepředpokládá se, zařazeno pro manipulaci i likvidaci je neočekávané případy nutno dodržet příslušná ustanovení zákona č. 258/2000 Sb. 17 06 03, izolační materiály – zatřídí původce O, N skládkování demolice – event. izolační 17 06 04 odpadu materiály 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady N skládkování materiál z demolic (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky 20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 01 21 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N recyklace, skládkování výbojky a zářivky 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O kompostování, pařezy a dřevní hmota štěpkování, mulčování z vykácené zeleně 20 02 03 jiný biologicky nerozložitelný odpad O skládkování údržba zeleně 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01 směsný komunální odpad O skládkování, spalování odpady ze zařízení staveniště 20 03 03 uliční smetky O skládkování, spalování údržba komunikací, odpad z vpustí 20 03 04 kal ze septiků a žump O kompostování, spalování odpad z chemických WC na zařízení staveniště

Odpady z provozu komunikací jsou běžné odpady – zbytky posypových materiálů, smetky, odpady způsobené neukázněností uživatelů silnice. Za likvidaci odpadů je odpovědný správce silnice v případě dálnice příslušné SSÚD. Dalším zdrojem odpadů jsou obaly dodávaných materiálů potřebných pro údržbu dálnice.

EVERNIA s.r.o.

Strana 65



Při dopravních haváriích lze očekávat vznik nebezpečných odpadů souvisejících s únikem ropných látek při havárii vozidel. Následky havárií včetně likvidace nebezpečných odpadů budou řešeny v souladu s havarijními plány, místo havárie bude asanováno a kontaminované materiály (nebezpečné odpady) zneškodněny specializovanou firmou. Tabulka 26: Zatřídění a způsob odstranění odpadů vznikajících při provozu Kód odpadu 05 01 05 01 05 08 01 08 01 11 14 06 14 06 03 15 01 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 07 15 01 10 15 02 15 02 02 16 01 16 01 03 16 01 04 17 05 17 05 03 17 09 17 09 04 19 08 19 08 01 19 08 05 20 01 20 01 21 20 02 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 20 03 01 20 03 03

Strana 66

Název druhu odpadu

Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem


Odpady ze zpracování ropy uniklé (rozlité) ropné látky N biodegradace úkapy, havárie Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků odpadní barvy a laky obsahující N likvidace oprávněnou odpady z používání nátěrových organická rozpouštědla nebo jiné osobou hmot při údržbě nebezpečné látky Odpadní organická rozpouštědla, chladicí média ostatní rozpouštědla a směsi N likvidace oprávněnou údržba rozpouštědel osobou Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) papírové a lepenkové obaly O recyklace třídění odpadů plastové obaly O recyklace třídění odpadů dřevěné obaly O recyklace třídění odpadů kovové obaly O recyklace třídění odpadů skleněné obaly O recyklace třídění odpadů obaly obsahující zbytky N likvidace oprávněnou třídění odpadů nebezpečných látek nebo obaly osobou těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy sorbent a upotřebené čisticí N spalování, skládkování prostředky pro likvidaci havárií a filtrační materiály Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (vč. stavebních strojů) ... Pneumatiky O recyklace pneumatiky (poškozené či z havárií) Autovraky N likvidace na vrakovišti havárie, opuštěná auta Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina zemina a kamení obsahující N dekontaminace, znečištěná zemina po havárii nebezpečné látky skládkování Jiné stavební a demoliční odpady směsné stavební a demoliční O recyklace, skládkování v případě údržbových a odpady neuvedené pod čísly 17 09 rekonstrukčních prací 01, 17 09 02 a 17 09 03 Odpady z čistíren Shrabky z česlí O nádrže Kaly z čištění komunálnmích O nádrže odpadních vod Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N recyklace, skládkování výbojky a zářivky Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) biologicky rozložitelný odpad O kompostování, sečená tráva, úpravy dřevin štěpkování, mulčování zemina a kameny O skládkování údržba zeleně jiný biologicky nerozložitelný O skládkování údržba zeleně odpad Ostatní komunální odpady Směsný komunální odpad O skládkování odpočívky uliční smetky O skládkování, spalování údržba komunikací, odpad z vpustí

EVERNIA s.r.o.


Kód Název druhu odpadu odpadu 20 03 99 Komunální odpady jinak blíže neurčené


Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem O


Pozn.: O - ostatní odpad N - nebezpečný odpad

B.III.4 Ostatní B.III.4.1 Radioaktivní, elektromagnetické záření V souvislosti s realizací oznamovaného záměru, tj. výstavbou a provozem po rozšířené šestipruhové dálnici D1, nelze očekávat negativní projevy radioaktivních a elektromagnetických jevů. B.III.4.2 Rizika havárií Při provozu Při provozu silnice je reálné nebezpečí vzniku havárií střetem vozidel, případně vyjetím vozidel z vozovky obzvláště v zimním období. Největší nebezpečí ohrožení okolí v případě havárie vozidla převážejícího ropné, chemické či jiné podobně nebezpečné látky. Při přepravě nebezpečných látek je nutno dodržovat restrukturalizovanou Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), platnou od 1.7.2001. Nejcitlivějším územím z hlediska havárií je ochranné pásmo vodního zdroje Švihov v povodí Želivky. Proto je na dálnici mezi křižovatkami Soutice (exit 56) a Humpolec (exit 90) zakázán vjezd vozidel přepravujících náklad, který může způsobit znečištění vody. Dalšími citlivými oblastmi jsou ochranná pásma vodních zdrojů. Případnému úniku ropných produktů do území v okolí posuzovaného záměru je nutno zamezit v prostoru průchodu dálnice OPVZ II. stupně. Při výstavbě Při výstavbě hrozí havárie především v případě nekázně provozovatelů strojů a dalších technických zařízení (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí. Dalším potenciálním nebezpečím jsou nehody projíždějících vozidel, vzniklé v důsledku nepozornosti apod. Z toho důvodu je nutné věnovat velkou pozornost návrhu a instalaci dopravních opatření, regulujících průjezd v místě provádění záměru. Riziko havárií na objízdných trasách bude sníženo vhodnými dopravními opatřeními včetně dopravního značení. B.III.4.3 Hluk Navrhovaný záměr leží v území, které je již dnes zatěžováno výraznými emisemi hluku z provozu na dálnici D1 a souvisejících komunikacích. Na navýšení hlukového zatížení v období běžného provozu v okolí trasy dálnice D1 se bude i ve výhledu podílet převážně očekávaný nárůst intenzity dopravy, vlastní rozšíření jízdního profilu má vliv pouze na nejbližší okolí dálnice. Výměnou stávajícího betonového povrchu na trase dálnice za povrch s nižší hlučností dojde ke snížení valivého hluku vznikajícího při kontaktu pneumatik s povrchem vozovky.

EVERNIA s.r.o.

Strana 67



Dalším přínosem pro okolí bude vybudování vhodných protihlukových opatření na ochranu obytné zástavby v okolí komunikace, která jsou v současnosti nedostatečná. Hodnocení hluku Hluková studie, která rozšiřuje původní hlukovou studii z r. 2008, tvoří přílohu č. 4 dokumentace EIA. Výsledky a závěry původní hlukové studie zůstavají platné a jsou ve vhodném případě využity v předkládané dokumentaci. Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb je definován zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Dle daného zákona se chráněným venkovním prostorem rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesních pozemků a venkovních pracovišť. Rekreace v tomto případě zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Protože zákon o ochraně veřejného zdraví výslovně vylučuje zemědělské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto zapsány v katastru nemovitostí, z definičního vymezení chráněného venkovního prostoru, nelze je za chráněný prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, léčení nebo výuce považovat.Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo rodinných domů, bytových domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Dle vládního nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě hluku z dopravy se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č. 3), přihlížející k místním podmínkám a denní době. Základní hladina hluku:

LAeq,T = 50 dB

Na stávající D1 se vztahuje korekce pro tzv. starou hlukovou zátěž s limitními hodnotami 70/60 dB. Rozšířená dálnice D1 představuje ve smyslu vládního nařízení č. 148/2006 Sb. komunikaci hlavní, na níž jsou za hraniční hodnoty hlukové emise z dopravy považovány hodnoty 60 dB ve dne (6-22 hod.) a 50 dB v noci (22-6 hod.). Starou hlukovou zátěž nelze na uvedenou komunikaci ve výhledovém období r. 2040 vzhledem k navrhovanému rozšiřování (zkapacitnění) a následnému navýšení dopravních intenzit uplatnit. Na základě připomínek Ministerstva zdravotnictví k původní dokumentaci z r. 2008 a jednání dne 2.2.2009 je v předkládané dokumentaci posuzována možnost ochrany veškeré zástavby včetně soliterních obytných domů (s dodržením hygienických limitů hluku pro chráněné venkovní prostory staveb 60/50 dB) i rekreačních osad a staveb. Nad zákonem stanovený rozsah dokumentace je provedeno akusticko-ekonomické posouzení efektivnosti návrhu protihlukových opatření (není součástí dokumerntace). Chráněný vnitřní prostor staveb Chráněným vnitřním prostorem staveb se dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Strana 68

EVERNIA s.r.o.



Přípustné hladiny hluku uvnitř obytných objektů a staveb občanského vybavení jsou stanoveny dle § 10 ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí, přihlížejících k využití prostoru a denní době podle tabulky č. 2 část A předpisu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. V posuzovaných lokalitách se na obytné místnosti chráněných objektů vztahuje korekce uvedená v tabulce přílohy č. 2 část A vládního nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou tudíž platné nejvyšší přípustné limity 45 dB v době denní (6-22 hod.) a 35 dB v době noční (22-6 hod.), resp. 40/30 dB pro objekty navržené, dokončené a zkolaudované po 1.6.2006. Výsledky hlukového posouzení Referenční body jsou v hlukové studii umístěny na okraj zastavěných lokalit (chráněný venkovní prostor) nejblíže k dálnici D1 a ekvivalentní hladiny hluku vypočteny ve výškách odpovídajících 1. a 2. nadzemnímu podlaží (2,5 m, resp. 5,5 m). Pro srozumitelnost a srovnání jsou výsledky výpočtů v hlukové studii zaneseny do tabulky charakteristických výpočtových bodů znázorňující akustické poměry v horizontu r. 2040 ve vybraných lokalitách (tzn. stávající D1 v r. 2040 s existujícími a plánovanými PHS, rozšířená D1 v r. 2040 s navrhovanými PHS), v mapách jsou zakresleny hlukové poměry v posuzované oblasti. V níže uvedené tabulce je proveden výběr hlukově nejexponovanějších bodů, ve kterých se ani přes návrh vysokých protihlukových stěn nepodařilo požadované limity splnit, celý soubor posuzovaných bodů je uveden v hlukové studii. Možnost různých řešení v těchto případech je diskutována v kap. D.I.3. Tabulka 27: Vybrané výpočtové body Bod výpočtu 01Mirošovice 01 01Mirošovice 02 01Mirošovice 03 01Mirošovice 04 01Mirošovice 05 01Mirošovice 06 02Hrusice 01 02Hrusice 02 02Hrusice 03 02Hrusice 04 02Hrusice 05 05Lensedly 01 05Lensedly 02 05Lensedly 03 05Lensedly 04 05Lensedly 05 06Záliby 01 06Záliby 02 06Záliby 03 07Kaliště 01 07Kaliště 02 08Hvězdonice 02 08Hvězdonice 03 08Hvězdonice 04 08Hvězdonice 05 08Hvězdonice 06

EVERNIA s.r.o.

Podlaží 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

0-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 67.8 63.6 66.2 62.1 74.9 70.8 67.9 63.8 77.6 73.6 64.4 60.4 68.9 64.8 67.1 63.1 61.1 57.1 63.7 59.6 67.0 63.0 62.8 58.8 67.4 63.3 58.0 54.0 65.6 61.5 65.2 61.2 64.3 60.2 61.8 57.7 68.7 64.7 60.8 56.8 58.5 54.4 59.5 55.4 68.1 64.0 57.1 53.0 56.1 51.9 63.4 59.4

aktiv-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 64.3 59.8 62.5 58.4 68.5 64.4 65.9 61.9 74.4 70.3 60.5 56.5 60.3 56.3 64.3 60.3 57.5 53.5 59.4 55.4 64.1 60.1 61.8 57.7 67.3 63.3 57.3 53.3 62.7 58.6 58.9 54.9 61.9 57.9 58.3 54.3 64.9 60.8 56.6 52.5 54.9 50.9 57.0 52.9 63.7 59.7 54.6 50.5 54.8 50.7 60.4 56.4

 LAeq,T* den

 LAeq,T** noc

-3.5 -3.7 -6.4 -2.0 -3.2 -3.9 -8.6 -2.8 -3.6 -4.3 -2.9 -1.0 -0.1 -0.7 -2.9 -6.3 -2.4 -3.5 -3.8 -4.2 -3.6 -2.5 -4.4 -2.5 -1.3 -3.0

-3.8 -3.7 -6.4 -1.9 -3.3 -3.9 -8.5 -2.8 -3.6 -4.2 -2.9 -1.1 0.0 -0.7 -2.9 -6.3 -2.3 -3.4 -3.9 -4.3 -3.5 -2.5 -4.3 -2.5 -1.2 -3.0

Strana 69


Bod výpočtu 12Vráž 13Všechvaty 14Bělčice 01 14Bělčice 02 16Ostředek 01 16Ostředek 02 16Ostředek 03 21hájovna Čensko 21Šternov 01 21Šternov 02 21Šternov 03 22samota Brtnice 24Psáře 02 24Psáře 03 24Psáře 04 25samota Lipina 26Veselka 01 26Veselka 02 28Mařanův Mlýn - chaty 28Mařanův Mlýn 01 28Střechov 01 28Střechov 02 28Střechov 03 30Černýš 01 30Černýš 02 31Soutice 01 31Soutice 02 31Soutice 03 31Soutice 04 34Hulice 01 34Hulice 02 37Brzotice 01 38Loket 01 38Loket 02 38Loket 03 43Hořice 43Hořice 02 43Hořice 03 44Píšť 01 44Píšť 02 45Vojslavice 01 45Vojslavice 02 45Vojslavice 03 45Vojslavice 04 46-Podolí 46Koberovice 01 46Koberovice 02 48 Kopaniny 48Speřice 01 48Speřice 02 48Speřice 03 48Speřice 04 48Speřice 05

Strana 70

Podlaží 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

0-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 63.1 58.6 61.6 57.2 58.8 54.4 59.4 55.0 61.0 56.5 61.9 57.4 59.7 55.2 72.5 68.0 60.6 55.9 61.9 57.2 59.3 54.7 77.0 72.4 58.5 53.9 60.4 55.9 57.3 52.8 58.5 54.0 67.7 63.1 63.1 59.0 61.8 57.9 55.7 51.8 59.8 55.9 57.4 53.5 60.1 56.2 75.1 71.2 70.3 66.4 62.8 59.0 64.5 60.6 62.7 59.0 59.8 56.3 64.4 61.3 62.8 59.7 56.0 52.5 59.5 55.8 63.2 59.3 60.8 56.9 66.9 62.9 67.8 63.8 72.0 68.0 56.8 52.8 56.6 52.6 62.9 58.9 60.7 56.7 65.9 61.9 69.7 65.7 57.6 53.6 58.1 54.1 59.4 55.4 61.3 57.6 59.8 56.1 62.5 58.9 59.2 55.5 63.2 59.6 66.1 62.4


aktiv-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 59.5 55.1 58.2 53.8 55.9 51.5 57.6 53.2 57.7 53.2 58.7 54.2 56.8 52.3 63.3 58.8 57.5 52.9 58.1 53.3 56.3 51.6 67.5 62.9 56.6 52.1 58.0 53.5 55.8 51.3 57.7 53.3 66.1 61.2 61.0 56.7 59.9 56.0 54.7 50.8 58.7 54.8 56.6 52.7 59.0 55.1 61.6 57.7 60.0 56.1 59.2 55.4 59.2 55.4 58.6 54.5 55.9 52.2 56.1 53.0 58.1 55.0 54.8 51.2 56.7 53.2 57.9 54.2 56.2 52.4 61.1 57.1 61.5 57.5 66.9 62.9 56.1 52.1 56.1 52.1 57.0 53.0 54.5 50.5 57.2 53.3 62.1 58.1 56.9 52.9 57.3 53.3 57.6 53.6 59.5 55.8 57.5 53.8 57.6 53.9 55.1 51.4 58.8 55.1 57.8 54.2

 LAeq,T* den

 LAeq,T** noc

-3.6 -3.4 -2.9 -1.8 -3.3 -3.2 -2.9 -9.2 -3.1 -3.8 -3.0 -9.5 -1.9 -2.4 -1.5 -0.8 -1.6 -2.1 -1.9 -1.0 -1.1 -0.8 -1.1 -13.5 -10.3 -3.6 -5.3 -4.1 -3.9 -8.3 -4.7 -1.2 -2.8 -5.3 -4.6 -5.8 -6.3 -5.1 -0.7 -0.5 -5.9 -6.2 -8.7 -7.6 -0.7 -0.8 -1.8 -1.8 -2.3 -4.9 -4.1 -4.4 -8.3

-3.5 -3.4 -2.9 -1.8 -3.3 -3.2 -2.9 -9.2 -3.0 -3.9 -3.1 -9.5 -1.8 -2.4 -1.5 -0.7 -1.9 -2.3 -1.9 -1.0 -1.1 -0.8 -1.1 -13.5 -10.3 -3.6 -5.2 -4.5 -4.1 -8.3 -4.7 -1.3 -2.6 -5.1 -4.5 -5.8 -6.3 -5.1 -0.7 -0.5 -5.9 -6.2 -8.6 -7.6 -0.7 -0.8 -1.8 -1.8 -2.3 -5.0 -4.1 -4.5 -8.2

EVERNIA s.r.o.


Bod výpočtu 49Jiřice 01 49Jiřice 02 49Jiřice 03 49Jiřice 04 49Jiřice 05 49Jiřice 06 50Trucbaba 01 50Trucbaba 02 51Hněvkovice 02 51Hněvkovice 03 52Humpolec 06 53Vystrkov 02 53Vystrkov 03 53Vystrkov 04 55U cihelny-Kamenice 58Slavníč 01 58Slavníč 02 59Skorkov 01 59Skorkov 02 59Skorkov 03 59Skorkov 04 59Skorkov 05 64Pávov 67Měšín 01 67Měšín 02 67Měšín 03 71Věžnice 01 71Věžnice 02 71Věžnice 03 71Věžnice 04 71Věžnice 05 74Meziříčko 01 74Meziříčko 02 74Meziříčko 03 74Meziříčko 04 75Měřín 01 75Měřín 02 75Měřín 03 75Měřín 04 75Měřín 05 75Měřín 06 75Měřín 07 78Stránecká Zhoř 01 78Stránecká Zhoř 02 78Stránecká Zhoř 03 78Stránecká Zhoř 04 79Kochánov 01 79Kochánov 02 81Lavičky 03 82Velké Meziříčí 01 82Velké Meziříčí 02 82Velké Meziříčí 03 82Velké Meziříčí 04

EVERNIA s.r.o.

Podlaží 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

0-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 57.6 54.0 59.0 55.4 68.1 64.4 63.0 59.3 65.5 61.8 69.1 65.4 68.6 64.9 73.5 69.8 59.6 56.0 59.8 56.1 64.8 61.0 63.5 59.8 60.9 57.2 58.4 54.4 67.5 64.5 61.8 58.8 63.3 60.3 55.5 52.6 55.8 52.9 58.6 55.6 66.0 63.1 66.8 63.8 53.7 50.7 60.1 57.5 60.1 57.5 65.3 62.7 61.4 58.4 75.7 72.7 67.3 64.3 63.4 60.4 60.8 57.8 57.1 54.0 67.4 64.4 64.4 61.4 63.8 60.8 70.3 67.3 63.5 60.3 60.7 56.9 61.2 58.2 58.3 55.4 58.5 55.5 58.9 56.0 59.3 56.3 58.5 55.6 60.6 57.6 59.3 56.4 58.0 55.1 56.7 53.7 62.6 59.7 72.3 69.3 76.4 73.4 63.6 60.6 67.7 64.8


aktiv-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 55.1 51.4 56.0 52.3 62.3 58.6 56.8 53.1 58.9 55.2 60.9 57.3 65.0 61.3 70.9 67.2 56.2 52.5 56.8 53.1 62.2 58.3 57.9 54.2 55.1 51.3 56.0 51.7 60.9 57.9 59.5 56.5 60.6 57.6 54.7 51.8 54.5 51.6 56.7 53.7 61.3 58.3 61.5 58.5 53.4 50.4 55.7 53.1 53.8 51.3 57.6 55.0 59.6 56.6 67.3 64.3 63.2 60.2 60.5 57.5 59.3 56.2 56.2 53.1 63.8 60.8 62.0 59.0 61.7 58.7 64.4 61.3 62.2 58.9 60.2 56.3 60.9 57.9 58.0 55.0 57.5 54.6 55.6 52.7 57.3 54.4 56.9 53.9 58.3 55.4 56.8 53.9 55.1 52.2 53.7 50.8 60.4 57.5 60.7 57.8 64.9 62.0 60.2 57.2 63.4 60.5

 LAeq,T* den

 LAeq,T** noc

-2.5 -3.0 -5.8 -6.2 -6.6 -8.2 -3.6 -2.6 -3.4 -3.0 -2.6 -5.6 -5.8 -2.4 -6.6 -2.3 -2.7 -0.8 -1.3 -1.9 -4.7 -5.3 -0.3 -4.4 -6.3 -7.7 -1.8 -8.4 -4.1 -2.9 -1.5 -0.9 -3.6 -2.4 -2.1 -5.9 -1.3 -0.5 -0.3 -0.3 -1.0 -3.3 -2.0 -1.6 -2.3 -2.5 -2.9 -3.0 -2.2 -11.6 -11.5 -3.4 -4.3

-2.6 -3.1 -5.8 -6.2 -6.6 -8.1 -3.6 -2.6 -3.5 -3.0 -2.7 -5.6 -5.9 -2.7 -6.6 -2.3 -2.7 -0.8 -1.3 -1.9 -4.8 -5.3 -0.3 -4.4 -6.2 -7.7 -1.8 -8.4 -4.1 -2.9 -1.6 -0.9 -3.6 -2.4 -2.1 -6.0 -1.4 -0.6 -0.3 -0.4 -0.9 -3.3 -1.9 -1.7 -2.2 -2.5 -2.9 -2.9 -2.2 -11.5 -11.4 -3.4 -4.3

Strana 71


Bod výpočtu 82Velké Meziříčí 05 82Velké Meziříčí 08 82Velké Meziříčí 09 82Velké Meziříčí 10 82Velké Meziříčí 11 82Velké Meziříčí 12 82Velké Meziříčí 13 82Velké Meziříčí 14 82Velké Meziříčí 15 83Dolní Radslavice 83Dolní Radslavice 84Jabloňov 01 84Jabloňov 02 85Lhotka 01 85Lhotka 02 87Jáchymov 01 87Jáchymov 02 93Košíkov 01 93Košíkov 02 95Javůrek 01 95Javůrek 02 99Říčany 03 99Říčany 04 99Říčany 05 100Ostrovačice 01 100Ostrovačice 02 100Ostrovačice 03 100Ostrovačice 04

Podlaží 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

0-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 67.2 64.3 66.1 63.2 69.6 66.6 71.5 68.5 63.0 60.0 71.8 68.9 74.8 71.8 72.8 69.8 66.1 63.2 61.9 58.6 54.5 51.5 61.0 57.8 62.5 59.4 60.4 57.2 63.6 60.4 59.6 56.4 59.4 56.3 61.8 58.7 57.8 54.8 62.8 59.7 64.4 61.4 58.1 55.1 62.3 59.2 67.2 64.1 66.4 61.7 64.7 61.7 66.0 62.9 60.4 57.3


aktiv-varianta Ekv. hlad. hluku den noc 63.0 60.0 65.0 62.1 67.2 64.2 67.9 65.0 54.3 51.4 59.7 56.8 63.2 60.2 66.9 64.0 63.0 60.0 60.6 57.1 54.0 51.0 57.5 54.4 59.9 56.8 57.7 54.5 57.5 54.3 56.5 53.3 57.1 53.9 59.8 56.8 55.6 52.5 59.8 56.7 60.8 57.8 54.6 51.6 60.3 57.3 59.7 56.6 65.1 59.7 61.7 58.6 63.3 60.2 59.8 56.7

 LAeq,T* den

 LAeq,T** noc

-4.2 -1.1 -2.4 -3.6 -8.7 -12.1 -11.6 -5.9 -3.1 -1.3 -0.5 -3.5 -2.6 -2.7 -6.1 -3.1 -2.3 -2.0 -2.2 -3.0 -3.6 -3.5 -2.0 -7.5 -1.3 -3.0 -2.7 -0.6

-4.3 -1.1 -2.4 -3.5 -8.6 -12.1 -11.6 -5.8 -3.2 -1.5 -0.5 -3.4 -2.6 -2.7 -6.1 -3.1 -2.4 -1.9 -2.3 -3.0 -3.6 -3.5 -1.9 -7.5 -2.0 -3.1 -2.7 -0.6

Hluk z výstavby V průběhu výstavby rozšíření posuzovaného úseku dálnice D1 bude okolí zatíženo hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Zdrojem hluku v období výstavby budou zejména práce spočívající v odstranění stávajícího krytu vozovek (frézování, bourání betonových konstrukcí apod.) a zemní práce (dosypávání násypů a rozšiřování zářezů, zakládání konstrukcí rozšiřovaných mostních objektů, stavební a zemní práce v oblasti nových MÚK apod.). Specifickým zdrojem hluku bude případné používání trhavin při rozšiřování skalních zářezů. Z charakteru stavby pak plyne, že téměř veškerá část dopravní obsluhy stavby bude prováděna přímo po trase dálnice D1, případně po stávajících komunikacích. Plán organizace výstavby bude zpracován v další fázi projektové dokumentace tak, aby se minimalizovaly negativní dopady stavby na chráněné objekty. V současné době není znám dodavatel stavby, použití stavebních mechanismů při výstavbě, ani přístupové cesty, nelze tedy stanovit hluk ze staveniště. Podrobnější hlukovou studii na výpočet hluku z výstavby a případný návrh opatření ke snížení hlukové zátěže z výstavby je možné zpracovat až na základě výše uvedených údajů. Hluková studie pro hluk z výstavby bude zpracována po stanovení jednotlivých výstavbových etap a vypracování podrobného plánu organizace stavby dle vybraných zhotovitelů stavby, pokud to bude vyžadovat hygienická stanice.

Strana 72

EVERNIA s.r.o.



Po dobu nezbytně nutnou pro uzavření některého z mostů bude veřejná doprava vedena po objížďkách, popsaných v kap. B.II.4 a hluk z této dopravy bude působit na zástavbu ve vyjmenovaných obcích. Konkrétní hladiny hluku lze stanovit až po zpracování podrobného postupu výstavby. Vibrace Posuzovaný úsek dálnice D1 v současné době nepůsobí a ani po rozšíření nebude působit jako zdroje vibrací s přímým vlivem na obytnou zástavbu. V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp. použitím speciálních technologií (ražení pilotů), příp. průjezdy těžkých nákladních automobilů obytnou zástavbou (dopravní obsluha staveniště). Vzhledem k tomu, že stavební práce budou probíhat převážně v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, vznik vibrací, které by měly vliv na statiku objektů se nepředpokládá. Průjezd těžkých vozidel obytnou zástavbou může být v max. míře omezen v projektu organizace výstavby volbou přepravních tras mimo zastavěná území obcí a po trase stavby. V místech, kde nebude možno dodržet dostatečný odstup stavebních prací či přepravních tras od stávající zástavby bude před a po výstavbě provedena statická prohlídka potencionálně dotčených objektů tak, aby bylo možno identifikovat případné narušení statiky budov vlivem stavebních prací s následným uvedením do původního stavu. V místech rozšiřovaných skalních zářezů v blízkosti zástavby budou přijmuta preventivní opatření, která zajistí, že domy nebudou stavebními pracemi poškozeny.

B.III.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny Vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh nebude představovat významné zásahy do krajiny. Vzhledem k tomu, že se bude pouze rozšiřovat stávající dálnice a nebude se vytvářet nový koridor ve volné krajině budou zásahy do krajiny a terénní úpravy pravděpodobně na přijatelné úrovni. Z údajů v TES vyplývá pro celou trasu dálnice poměrně příznivá bilance zemních prací. Tabulka 28: Celkový přehled zemních prací Výkopy (m3) Celkem Skalní výlom Zemina 2 284 600 103 400 2 181 200

Násypy (m3) Celkem Armovaný Nízký 1 978 700 1 658 800 319 900

Z přehledu je zřejmé, že pravděpodobně využitelná zemina z výkopů a celková potřeba násypů je v podstatě vyrovnaná s mírným přebytkem. Teoreticky tedy nebude třeba otevírat zemníky pro získání zeminy, ani nebude nutno ukládat velké množství přebytečného materiálu na skládky. Jak je výše uvedeno, horniny ze skalních výlomů by bylo patrně možno používat při výstavbě jako štěrk. V rámci jednotlivých staveb však tento předpoklad nebude vždy platit. Proto je nutno uvažovat při zpracování ZOV jednotlivých úseků stavební návaznost úseků sousedních a snažit se výstavbu provázat tak, aby přebytek či nedostatek materiálu nepůsobil velké terénní zásahy v krajině, ani dlouhodobé mezideponie. Ani výstavba mostů nebude představovat významnější zásah do krajiny. Mosty na dálnici zůstanou ve stejné poloze, pouze budou rozšířeny. K mostu přes Šmejkalku bude přistavěn další, který bude tvořit co nejpřesnější kopii mostu stávajícího. Odstraněné nadjezdy přes dálnici budou

EVERNIA s.r.o.

Strana 73



nahrazeny novými (přímo v místě starého nebo v těsné blízkosti) o podobném výrazu, dva zcela nové mosty zapadnou do celkové koncepce řešení nadjezdů. Svahy násypů u mostů, ale i nové násypové a výkopové svahy v trase, budou v dalším stupni projektové dokumentace ozeleněny a začleněny do okolí. Ozelenění tělesa dálnice D1 má důvody jak estetické, tak ochranné, kdy zabraňuje vzniku eroze. Svahy násypů a zářezů budou zatravněny a osázeny dřevinami, které geograficky odpovídají původním a místním podmínkám. Z dosavadních zkušeností podobných staveb vyplývá, že jsou většinou vnímány antropocentricky a pozitivně, pokud jsou vhodně architektonicky a stavebně řešeny a zasazeny do krajiny. Toto bude řešeno i v další fázi projektové přípravy.

Strana 74

EVERNIA s.r.o.



ČÁST C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

EVERNIA s.r.o.

Strana 75



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I

V ÝČET

NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH

ENVIRONMENTÁLNÍCH

CHARAKTERISTIK

DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Dálnice D1 představuje významné dopravní spojení celostátního významu. Začíná v Praze a pokračuje jihovýchodním směrem kolem Říčan, Zruče nad Sázavou, Humpolce, Jihlavy a Velkého Meziříčí do Brna. Vzhledem k jejímu využívání je vůbec nejzatíženější komunikací České Republiky. Při realizaci záměru budou v maximální míře respektovány níže uvedené prvky ochrany přírody. Budou minimalizovány zejména zásahy do zvláště chráněných území, územních systémů ekologické stability a evropsky významných lokalit v blízkosti trasy. Ostatní složky životního prostředí odpovídají charakteru zájmového území a nevykazují mimořádné hodnoty, které by je činily více citlivé ke stavebním činnostem v rámci záměru. Tabulka 29: Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik Environmentální charakteristiky územní systém ekologické stability

výskyt poznámka + Trasa kříží nebo zasahuje 5 NRBK, 13 RBK, 6 RBC, 47 LBK a 3 LBC zvláště chráněná území + Trasa kříží PR Štěpánovský potok, v blízkosti PP Rybníček u Studeného, Vysoký kámen a Zhořská mokřina Natura 2000 + 3 EVL v trase, EVL Želivka zasahuje dvakrát, 2 EVL hraničí s dálnicí přírodní parky + Trasa hraničí s přírodním parkem Údolí Bílého potoka, v blízkosti přírodní park Podkomorské lesy významné krajinné prvky + Lesní porosty, vodní toky a jejich údolní nivy krajinný ráz + Zásah do krajinného rázu zejména výstavbou nových mostů +/území historického, kulturního nebo V širším okolí trasy celá řada registrovaných kulturních archeologického významu památek a dvě památkové zóny území hustě zalidněná + Dálnice vede v blízkosti řady obcí, největší jsou Humpolec a Velké Meziříčí území zatěžovaná nad míru únosného zatížení + Hluk v obcích podél dálnice nad povolenými limity (Mirošovice, Věžnice atd.) staré ekologické zátěže +/5 starých ekologických zátěží v blízkosti trasy seismicita sesuvy dobývací prostory +/Několik dobývacích prostorů v blízkosti trasy podzemní voda + Menší vodní zdroje v blízkosti dálnice ochranné pásmo + Želivka Vysvětlivky: + +/-

záměr zasahuje do hodnocené kategorie – předpoklad přímých vlivů záměr do kategorie nezasahuje, ale nachází se v blízkosti – možnost nepřímých vlivů záměr nezasahuje do kategorie, kategorie se v blízkosti nevyskytuje – nepředpokládají se přímé ani nepřímé vlivy

Charakteristika stavu jednotlivých složek životního prostředí v dotčeném území je popsána v následujících kapitolách C.II.

Strana 76

EVERNIA s.r.o.


C.II C HARAKTERISTIKA


STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM

ÚZEMÍ

C.II.1 Obyvatelstvo Území je poměrně řídce osídleno, největší sídla jsou Velké Meziříčí, Humpolec, za kterými v odstupu následují Měřín a Říčany. Počet obyvatel v ostatních obcích je udáván ve stovkách (Statistický lexikon obcí ČR 2005). Průzkum osídlení území byl v dokumentaci proti oznámení rozšířen z 500 m na 1000 m na obě strany dálnice. Důvodem byly požadavky některých vzdálenějších obcí na zjištění vlivů a nový vyšší odhad růstu dopravy. Celkový počet obyvatel trvale bydlících ve 110 částech obcí, jejichž okraj se nachází blíže než 1000 m od dálnice D1, je cca 40 000. Skutečný počet obyvatel, bydlících v tomto pásmu je však menší. Podle uspořádání jednotlivých obcí lze odhadnout počet obyvatel bydlících do 500 m od dálnice na 13 600, v pásmu do 200 m pak bydlí cca 4 800 obyvatel. Kromě trvale bydlících obyvatel je však v některých obcích značné procento domů využíváno rekreačně, což je zřejmé z vypočteného nízkého počtu obyvatel na dům. Tabulka 30: Obyvatelstvo bydlící do 1km od záměru úsek dálnice

Obec Mirošovice Hrusice

001 Mirošovice Hvězdonice

Ondřejov Kaliště

Hvězdonice 002 Hvězdonice Ostředek

Vranov Chocerady

Ostředek

003 Ostředek Šternov

Choratice Drahňovice

004 Šternov - Psáře

Divišov

EVERNIA s.r.o.

Okraj Celkem Obyvatel Obyv/ obce od Obyv. Domy do 500m do 200m dům D1 m Mirošovice 0 824 288 659 412 2,86 Hrusice 55 313 140 188 63 2,24 Hrušov 60 69 27 21 0 2,56 Turkovice 770 95 54 0 0 1,76 Kaliště 1000 52 44 0 0 1,18 Poddubí 70 40 40 32 12 1,00 Záliby 50 13 13 13 7 1,00 Lensedly 60 66 53 59 26 1,25 Hvězdonice 0 315 138 315 158 2,28 Levín 430 nezj 1 Vranov 1000 133 43 0 0 3,09 Údolnice 230 6 7 6 0 0,86 Kom. Hrádek 430 112 8 20 0 14,0 Chocerady 960 567 270 0 0 2,10 Ostředek 20 202 70 182 81 2,89 Bělčice 20 10 11 10 8 0,91 Vráž 100 1 5 1 1 0,20 Všechvaty 65 3 5 3 3 0,60 Mžižovice 370 13 12 13 0 1,08 Třemošnice 350 72 37 58 0 1,95 Choratice 1000 57 29 0 0 1,96 háj. Čensko 30 nezj. 1 rekr. Šternov 60 76 22 76 53 3,45 Měchnov 670 48 24 0 0 2,00 sam.Brtnice 30 nezj. 1 Radonice 420 20 21 12 0 1,00 Krupičkův mlýn 100 nezj. rekr. Zdebuzeves 980 26 35 0 0 0,74 Část obce

Strana 77


úsek dálnice

005 Psáře - Soutice

006 Soutice - Loket

007 Loket - Hořice

008 Hořice Koberovice

009 Koberovice Humpolec

101 Humpolec Větrný Jeníkov

Strana 78


Okraj Celkem Obyvatel obce od Obyv. Domy do 500m do 200m D1 m Všechlapy 1000 76 56 0 0 Obyv/ 1,36 Všechlapy dům samota Hůrka 610 nezj. 1 rekr. Psáře 50 107 49 107 75 2,18 samota Lipina 200 nezj. 1 Psáře Veselka 130 8 2 8 8 4,00 Dubovka 330 14 19 13 0 0,74 Střechov 80 107 49 107 64 2,18 460 nezj. 6 rekr. Trhov. Štěpánov Mařanův mlýn Štěpán. Lhota 660 4 14 0 0 0,28 Černýš 0 21 18 21 19 1,17 Soutice 150 167 92 100 33 1,82 Soutice Kalná 230 36 19 36 0 1,89 Trhov. Štěpánov Sedmpány 1000 107 53 0 0 2,01 Hulice Hulice 40 268 94 241 80 2,85 Keblov Sedlice 470 27 22 5 0 1,23 Bernartice Bernartice 380 223 79 45 0 2,82 Loket Brzotice 490 88 44 18 0 2,00 Němčice 810 73 32 0 0 2,28 Loket 150 148 41 133 44 3,61 Alberovice 1000 64 35 0 0 1,83 Děkanovice Děkanovice 730 64 35 0 0 1,83 Křivsoudov Lhota Bubeneč 620 20 19 0 0 1,00 Studený Studený 560 99 52 0 0 1,90 Dunice Dunice 440 68 30 20 0 2,27 Hořice 60 144 58 130 72 2,48 Hroznětice 860 23 16 0 0 1,44 Hořice Děkančice 860 14 8 0 0 1,75 360 45 36 23 0 1,25 Píšť Píšť Vranice 810 45 17 0 0 2,65 Vojslavice 270 109 57 98 0 1,91 Vojslavice Chalupy 70 13 13 13 13 1,00 Koberovice 290 111 45 89 0 2,47 Bělský dvůr 690 nezj. zem. Koberovice Podolí 370 13 4 7 0 3,25 Lísky 500 29 12 15 0 2,42 Kaliště Holušice 950 Speřice 150 86 36 77 52 2,39 sam. Kopaniny 245 nezj. 1 Jiřice Radostín 110 nezj. 5 Jiřice 80 564 201 395 113 2,81 Humpolec Humpolec 50 9047 1313 0 0 6,89 Pod Trucbábou 150 3 2 3 3 1,50 Pod dálnicí 50 146 44 146 73 3,32 Hněvkovice 220 376 115 113 0 3,27 Vystrkov Vystrkov 320 193 61 97 0 3,16 Humpolec Plačkov 880 164 84 Kamenice u H. 170 123 85 74 12 1,45 Mikulášov 480 38 23 0 0 1,65 Herálec Pavlov u H. 830 118 50 0 0 2,36 Slavníč Slavníč 30 40 42 28 12 0,95 Obec

Část obce

EVERNIA s.r.o.


úsek dálnice

102 Větrný Jeníkov Jihlava 103 Jihlava Velký Beranov 104 Velký Beranov Měřín

105 Měřín – Velké Meziříčí-západ

Okraj Celkem Obyvatel obce od Obyv. Domy do 500m do 200m D1 m Skorkov 160 84 58 67 8 Obyv/ 1,45 Skorkov dům Zbinožský mlýn 680 nezj. 2 Úsobí Kosovy 760 20 15 0 0 1,33 Zbinohy Zbinohy 770 58 42 0 0 1,38 Smrčná 780 296 96 0 0 3,08 Smrčná Zaječí-Jelení 480 13 13 7 0 1,00 Pávov 310 322 98 97 0 3,29 Červený kříž 520 210 61 0 0 3,44 Jihlava Heroltice 570 140 46 14 0 3,04 Střítež Střítež 870 332 131 0 0 2,53 Měšín Měšín 130 187 53 112 30 3,53 Kozlov Kozlov 500 450 145 0 0 3,10 Jamné Rytířsko 790 19 7 0 0 2,71 Věžnice Věžnice 0 150 54 150 150 2,78 Kamenice Řehořov 760 271 88 0 0 3,08 Meziříčko 20 179 56 179 90 3,20 Meziříčko Borovský mlýn 650 nezj. 1 Měřín 40 1774 495 1242 532 3,58 Měřín Pustina 400 135 39 27 0 3,46 Blízkov Blízkov 670 185 68 0 0 2,72 Stránecká Zhoř 220 378 98 340 38 3,86 Stránecká Zhoř Kochánov 550 122 41 0 0 2,98 Lavičky Lavičky 210 355 107 71 0 3,32 Svařenov 880 99 35 0 0 2,83 Hrbov 760 78 27 0 0 2,89 Velké Meziříčí Velké Meziříčí 0 10384 1749 5192 2077 5,94 Obec

106 Velké Meziříčí Z-V 107 Velké Meziříčí Jabloňov východ - Lhotka Ruda Nové Sady 108 Lhotka Velká Bíteš

109 Velká Bíteš Devět Křížů

110 Devět Křížů Kývalka

Velká Bíteš

Přibyslavice Lesní Hluboké Domašov Javůrek Vev. Knínice Říčky Říčany Ostrovačice

EVERNIA s.r.o.


Část obce

Dol. Radslavice Jabloňov Lhotka Nové Sady Holubí Zhoř Jáchymov Bezděkov Janovice Košíkov Kleč. rybníky Přibyslavice Mysl. Klečany Lesní Hluboké Domašov Javůrek Vev. Knínice Říčky Dolní Říčky Říčany Ostrovačice

200 200 210 510 1000 200 350 640 200 270 630 210 370 640 180 870 1000 330 95 100

78 321 32 188 147 87 58 814 165 nezj. 357 nezj. 161 583 228 813 247 18 1671 575

27 102 18 63 55 32 29 233 67

31 321 32 0 0 87 35 0 83

0 0 0 0 0 9 0 0 20

122 1 66 193 93 281 94 6 523 179

0

0

81 0 114 0 25 18 668 575

0 0 20 0 0 0 70 288

2,89 3,15 1,78 2,98 2,67 2,72 2,00 3,49 2,46 rekr. 2,93 hosp. 2,44 3,02 2,45 2,89 2,63 3,0 3,20 3,21

Strana 79



Uvedené vzdálenosti okraje obcí od dálnice jsou zjištěny z dostupných map, vzdálenost 0 vyjadřuje, že okraj obce je v těsné blízkosti dálnice. C.II.2 Ovzduší a klima C.II.2.1 Klima Dotčené území záměru představuje vzhledem k rozsáhlosti z hlediska klimatického velice pestrý a složitý útvar. Klima je lokálně ovlivňováno reliéfem terénu, využíváním (pole versus porosty), méně se uplatňují vlivy zástavby. Různorodý georeliéf (tvar, sklon a orientace ke světovým stranám) i aktivní povrch zájmové oblasti vedou k vytváření místních rozdílů v mezoklimatických poměrech. Mezi teplotně kontrastními plochami dochází k mikrocirkulační výměně vzduchových hmot rozdílných vlastností, která je doprovázena dalšími významnými topoklimatickými procesy, jako je vytváření teplotních inverzí, rozvoj katabatických a anabatických proudů apod., které mohou mít kladný, jindy záporný vliv na rozptyl znečišťujících emisí ze silničních motorových vozidel. Celá oblast spadá podle Quitta do mírně teplé oblasti v rozmezí jednotek MT3 na Českomoravské vysočině kolem Jihlavy, MT10 v převážné části Středočeského kraje až MT11 v Posázaví a u Brna. Tabulka 31: Charakteristika jednotek Údaj Průměrná teplota v červenci oC Průměrná teplota v lednu oC Počet letních dní Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dešťových dnů Úhrn atmosférických srážek mm

MT3 16-17 -3- -4 20-30 130-160 40-50 60-100 110-120 600-750

T10 17-18 -2 - -3 40-50 110-130 30-40 50-60 100-120 600-700

MT11 17-18 -2 - -3 40-50 110-130 30-40 50-60 90-100 550-650

Podle Atlasu podnebí prochází trasa dálnice mírně teplou oblastí od okrsku B3 (mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinový) přes B5 a B8 (mírně teplý, vlhký, vrchovinový), B6 zpět do B2 (mírně teplý, mírně suchý převážně s mírnou zimou). Rozptylové podmínky Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet je větrná růžice charakteristická pro danou oblast, která popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek. Podrobné použité větrné růžice pro tři třídy rychlosti větru, zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem, jsou uvedeny v rozptylové studii. Zkrácená podoba větrných růžic platných pro zájmové území je uvedena v tabulce. Tabulka 32: Odborný odhad celkových větrných růžic pro zájmovou oblast ve výšce 10 m nad zemí (% z celkové roční doby) S

SSV SV VSV V

J JZJ JZ Benešov 4,00 3,25 2,50 2,75 3,01 4,00 5,00 4,00 3,00 5,00 7,00 Posázaví 3,50 3,00 2,51 3,25 4,00 6,25 8,50 5,50 2,51 3,00 3,50 Jihlavské vrchy 5,01 3,75 2,50 2,75 3,00 5,50 7,99 7,00 6,00 5,75 5,51

Strana 80

VVJ JV JJV

ZZJ

Z

ZSZ SZ SSZ Calm

8,25 9,50 8,50 7,50 5,75

17,00

6,25 9,00 8,50 8,01 5,75

17,00

6,75 8,00 8,25 8,49 6,75

7,02

EVERNIA s.r.o.


S


SSV SV VSV V

VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ Calm Třebíčsko 5,00 4,50 4,00 5,00 6,01 6,50 7,00 5,00 3,00 3,25 3,50 5,75 8,00 8,75 9,50 7,25 8,01 Dolní Svratka 4,50 5,00 5,50 5,00 4,51 5,75 7,00 6,50 6,00 5,00 4,00 5,25 6,50 6,75 7,00 5,75 10,01 Poznámka: Calm – četnost bezvětří

C.II.2.2 Vyhodnocení kvality ovzduší v širším okolí dálnice D1 Hodnocení kvality venkovního ovzduší je provedeno na základě imisních limitů, stanovených v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Tabulka podává přehled o imisních limitech pro sledované znečišťující látky. V případě manganu není limit stanoven, uvedena je referenční koncentrace dle SZÚ. Stejně tak není imisní limit v české legislativě stanoven po koncentrace suspendovaných částic PM2,5, je tedy uveden limit pro průměrné roční koncentrace, stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, jehož transpozice do české legislativy se v současnosti připravuje. Tabulka 33: Limitní hodnoty pro ochranu zdraví

benzen suspendované částice PM10 oxid uhelnatý

Časový interval kalendářní rok 1 hod kalendářní rok kalendářní rok 8 hod

suspendované částice PM2,5

kalendářní rok

benzo(a)pyren

kalendářní rok

mangan

kalendářní rok

Znečišťující příměs oxid dusičitý

Typ limitu Imisní limit od r. 2010 Imisní limit od r. 2006 Imisní limit od r. 2015 Cílový limit od r. 2013 Ref. konc. SZÚ

Limitní hodnota (µg.m-3) 40 200 5 40 10 000

Max. tolerovaný počet překročení za rok – 18 – – –

25

–

0,001

–

0,150

–

Celkovou úroveň imisní zátěže v zájmovém území (tzv. imisní pozadí) v roce 2020 není možné na základě dostupných dat přesně stanovit, pro určité porovnání ve vztahu k imisním limitům je však možné uvést alespoň porovnání se současnou imisní situací na základě hodnot naměřených na stanicích imisního monitoringu v širším okolí dálnice D1. V dále uvedených tabulkách jsou uvedeny měřené hodnoty pro vybrané stanice imisního monitoringu v letech 2004 – 2006. Tabulka 34: Výsledky měření kvality ovzduší - rok 2004 (µg.m-3) lokalita Ondřejov Košetice Jihlava Křižanov Velké Meziříčí Třebíč Havlíčkův Brod Benešov

EVERNIA s.r.o.

NO2 (rok) 19 22 15 13 -

NO2 (hod)* 37 29 93 68 48 -

CO (8hod) 680 1345 2136 -

PM10 (rok) 26 26 21 -

PM10 B(a)P (rok) (24hod)** 43 0,3 43 47 33 -

Benzen (rok) 0,4 -

Mangan (rok) 6,1 10,7 2,8 4,8

Strana 81



Tabulka 35: Výsledky měření kvality ovzduší - rok 2005 (µg.m-3) lokalita Ondřejov Košetice Jihlava Křižanov Velké Meziříčí Třebíč Havlíčkův Brod Benešov

NO2 (rok) 13 10 18 14 30 17 10 -

NO2 (hod)* 51 37 70 80 34 -

CO (8hod) 714 2566 -

PM10 (rok) 28 31 26 35 24 29

PM10 B(a)P (rok) (24hod)** 52 0,4 58 48 67 41 46 -

Benzen (rok) 0,4 0,8 -

Mangan (rok) 5,2 1,8 6,9

Benzen (rok) 0,5 1,4 -

Mangan (rok) 5,8 10,8 3,3 -

Tabulka 36: Výsledky měření kvality ovzduší - rok 2006 (µg.m-3) lokalita

NO2 (rok) 14 10 18 14 31 17 11 -

NO2 (hod)* 62 52 90 86 42 -

CO (8hod) 893 1279 -

PM10 (rok)

PM10 B(a)P (rok) (24hod)** 48 0,2 54 47 58 37 42 -

Ondřejov Košetice 27 Jihlava 30 Křižanov 27 Velké Meziříčí Třebíč 34 Havlíčkův Brod 24 Benešov Poznámky: * ) u 24-hod koncentrací PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení limitu během roku, pro vyhodnocení se proto uvádí 36. nevyšší hodnota ** ) obdobně je pro hodinové koncentrace oxidu dusičitého uvedena 19. nejvyšší hodnota (tolerováno je 18 překročení v roce)

Všechny stanice uvedené v tabulkách jsou klasifikovány jako pozaďové, ať již městského, předměstského nebo venkovského typu. Za reprezentativní pro celkové imisní pozadí mimo města lze považovat venkovské stanice Ondřejov, Košetice a Křižanov. Lokalita Ondřejov se nachází ve Středočeském kraji v počáteční části hodnoceného úseku D1, stanice Košetice se nachází jižně od dálnice mezi Pelhřimovem a Vlašimí, Křižanov je u Žďáru nad Sázavou. Ostatní stanice (Jihlava, Velké Meziříčí, Třebíč, Havlíčkův Brod a Benešov) charakterizují imisní zatížení ve městech v okolí dálnice, tedy již se zahrnutím jejího příspěvku. Z porovnání měřených hodnot vyplývá, že: 

průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se na všech stanicích pohybovaly mezi 10 – 20 µg.m-3, s výjimkou Velkého Meziříčí (22 až 31 µg.m-3), imisní limit nebyl překročen na žádné ze stanic.



rovněž u hodinových koncentrací oxidu dusičitého nedošlo k překročení limitu, nejvyšší hodnoty byly pod úrovní 50 % limitu



u průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se koncentrace v letech 2004 – 2006 pohybovaly v rozpětí 60 – 88 % imisního limitu, přičemž hodnoty jsou obdobné na městských i venkovských stanicích. Oproti roku 2004 došlo v posledních dvou letech k nárůstu imisních hodnot.



jedinou veličinou, u které bylo zaznamenáno překročení imisního limitu, jsou 24-hodinové koncentrace PM10. Limit byl překročen v letech 2005 a 2006 na stanicích Košetice, Jihlava a Třebíč, nejvyšší koncentrace byly naměřeny v Třebíči. V roce 2004 nebylo překročení limitu zaznamenáno.

Strana 82

EVERNIA s.r.o.





průměrné roční koncentrace částic PM2,5 se na stanici Jihlava pohybují na úrovni těsně pod hranicí imisního limitu dle směrnice 50/2008/ES, přičemž je patrný mírný pokles v průběhu sledovaných let. Na stanici Košetice byla v roce 2004 vykázána hodnota na úrovni 60 % imisního limitu.



u průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu byly za poslední 3 roky vykázány hodnoty v rozmezí 0,2 – 0,4 ng.m-3.



osmihodinové koncentrace CO se na všech stanicích pohybují nejvýše na úrovni 25 % imisního limitu.



průměrné roční koncentrace benzenu byly vykázány na stanici Jihlava v letech 2005 a 2006 ve výši 0,8 – 1,4 g.m-3. Na stanici Košetice se pohybují v rozmezí 0,4 – 0,5 g.m-3.



průměrné roční koncentrace manganu se na stanicích Košetice, Havlíčkův Brod a Benešov pohybují na úrovni 3 – 7 ng.m-3, na stanici Jihlava pak pod 11 ng.m-3.

Odhad imisního pozadí v roce 2020 Celkovou úroveň imisní zátěže v zájmovém území (tzv. imisní pozadí) v roce 2020 není možné na základě dostupných dat přesně stanovit. Pro určité porovnání ve vztahu k imisním limitům je však možné uvést alespoň porovnání se současnou imisní situací na základě hodnot naměřených na stanici imisního monitoringu v blízkosti hodnocené komunikace. Na základě dosavadního vývoje imisních hodnot v ČR je možné v dlouhodobém výhledu očekávat pozvolné snižování imisní zátěže, avšak doprovázené meziročními výkyvy v obou směrech. Pro orientační odhad imisního pozadí tak lze uvažovat přibližně následující hodnoty:         

oxid dusičitý – průměrné roční koncentrace – cca 10 – 15 g.m-3 oxid dusičitý – maximální hodinové koncentrace – cca 50 – 80 g.m-3 suspendované částice PM10 – průměrné roční koncentrace – cca 20 – 25 g.m-3 suspendované částice PM10 – 36. nejv. 24-hodinová koncentrace – cca 40 g.m-3 suspendované částice PM2,5 – průměrné roční koncentrace – cca 15 – 20 g.m-3 CO – 8 hodinové koncentrace – cca 2 000 g.m-3 B(a)P – průměrné roční koncentrace – cca 0,2 – 0,3 ng.m-3 benzen – průměrné roční koncentrace – cca 0,5 – 1,0 g.m-3 mangan – průměrné roční koncentrace – cca 5 – 8 ng.m-3

Jedná se však pouze o zcela orientační charakteristiku, neboť skutečné hodnoty imisního pozadí v roce 2020 mohou být výrazně odlišné od stávajících.

C.II.3 Hluková situace a další fyzikální a biologické faktory Hluk Na dálnici D1 je postavena řada protihlukových stěn pro ochranu přilehlých obcí o celkové délce 22,510 km. Přehled těchto stěn je uveden v tabulce zároveň s údajem o jejich umístění – buď přímo na vozovce či její těsné blízkosti, nebo na horní hraně zářezu.

EVERNIA s.r.o.

Strana 83



Tabulka 37: Přehled stávajících PHS úsek dálnice 001

002 002 - 003 003 004 005 006 009 103 104 104-105 106 110

km

P/L

Délka (m)

Výška (m)

21,100 – 21,700

P

647

3,0-4,5

21,866 – 22,182 21,830 – 22,179 24,45 – 25,49 26,586 – 27,686 26,544 – 27,686 27,686 – 28,218 28,210 – 28,990 32,295 – 32,830 34,067 – 34,890 37,850 – 38,450 47,280 – 48,840 48,097 – 48,616 51,257 – 52,325 57,800 – 59,330 90,090 – 90,810 115,900-117,054 123,900-125,500 124,150-124,700 132,800-135,564 143,323-144,011 177,650-180,090

P L L P L L L L P P P L P L L L P L P P P

316 349 1040 1100 1142 532 780 535 823 600 1560 588 1068 1530 753 1154 1600 550 2724 688 2440

3,0-4,5 4,0 3,0-4,5 1,5-2,0 3,0-3,5 3,0-4,0 3,0-4,5 3,5-4,5 1,5-3,5 1,5 2,0-4,5 2,0-3,0 2,0-4,0 3,0-4,0 2,0-4,0 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5

Materiál

Obec

Žlb.Liadur + sklo Beton Beton Plast+sklo Plast+dřevo Plast+dřevo Sklo Žlb.Liadur Beton+sklo Beton Plast Beton Žlb. Žlb. Plast+sklo plast Beton Beton Beton Beton Beton Beton

Vozo vka

Mirošovice

647

Mirošovice Mirošovice Lensedly Hvězdonice Hvězdonice Hvězdonice Hvězdonice Bělčice Ostředek Třemošnice Psáře Psáře Střechov Kalná Humpolec Měšín Věžnice Věžnice Měřín Vel. Meziříčí západ Říčany, Ostrovačice

349 740 1100 1142 532 780 535 823 600 680 588 1068 1530 753 1145 1600 550 2724 688 2340

Zá řez 316 300

880

100

Podle údajů ŘSD Brno ledna 2007, upřesněných v únoru 2009 je plánována výstavba dalších cca 11 km protihlukových stěn. Tabulka 38: Přehled současně plánovaných PHS úsek dálnice 101 102 104 105 106 107

108 108-109

P/L

km 98,140-99,160 100,600-101,300 111,400-112,400 130,065-131,395 137,000-138,500 139,800-140,500 146,600-147,000 145,531-146,901 150,500-151,500

P L P L P L L P L

153,600-154,300

P

156,700-157,600 163,300-164,000

L P

Délka (m) 1120 700 1000 1330 1500 700 400 1370 1000

Výška (m) 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,0 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5 3,5-4,5

900 700

3,5-4,5 3,5-4,5

Obec Slavníč Skorkov Pávov Meziříčko Stránecká Zhoř Lavičky Vel. Meziříčí východ Vel. Meziříčí východ Jabloňov Lhotka – nahrazeno výměnou oken Jáchymov Košíkov

Podle sdělení ŘSD Praha se připravuje úprava protihlukových opatření u Lensedel a Kaliště tak, aby byla zvýšena ochrana přilehlé zástavby (včetně chatové osady). Chráněnou obytnou zástavbu v lokalitách situovaných v blízkosti dálnice D1 (v posuzovaném úseku Mirošovice – Kývalka) představují převážně objekty vesnického typu (jednopodlažní, maximálně dvoupodlažní), v případě měst jde o okrajovou zástavbu taktéž maximálně Strana 84

EVERNIA s.r.o.



dvoupodlažní. Dále se podél dálnice nacházejí lokality s rekreační zástavbou a několik soliterních budov využívaných k bydlení, případně rekreaci. Přehled lokalit a jejich vzdálenost od dálnice jsou uvedeny v kap. C.II.1. Výpočtový model byl kalibrován v původní hlukové studii z r.2008. Z výsledků porovnání vypočtených a reálně naměřených hodnot je patrná velmi dobrá shoda, neboť nejistota výpočtu i měření je  2dB. Rozdíl  0,0 až 2,5 dB u hodnot naměřených a vypočtených pro denní a noční období značí, že namodelované výsledky velmi dobře korespondují se změřenou realitou. Z výpočtů pro celou trasu vyplývá (viz tabulka v kap. B.III.4 původní dokumentace – stávající stav) že již v současné době není v některých nejbližších lokalitách dodržena nejvyšší přípustná hladina hluku pro noční období (60 dB). PHS byly navrhovány v různých časových obdobích podle tehdejších platných předpisů a jejich účinnost v současné době již nesplňuje při zvýšené dopravní zátěži hygienické požadavky. Seismicita Podle GFÚ AV ČR patří západní část území po Jihlavu do oblasti, kde lze očekávat zemětřesení až stupně 5 na dvanáctibodové makroseismické stupnici MSK-64 (zemětřesení je pozorováno uvnitř budov, budovy se otřásají, otřes připomíná pád těžkého předmětu dovnitř budovy, na chatrných budovách se projevují lehká poškození), východní část do oblasti, kde lze očekávat zemětřesení až stupně 6 (zemětřesení je pocítěno většinou lidí uvnitř i venku, ztráta rovnováhy. Může dojít k poruchám budov, silnic, potrubí, mohou být ovlivněny prameny). Radonové riziko Dle Odvozené mapy radonového rizika ČR (1 : 200 000) leží trasa dálnice převážně v území kategorie 2 - střední radonové riziko, pouze kolem Humpolce je území kategorie 3 – vysoké radonové riziko. U Hvězdonic, Ostředka, Měchnova a Velkého Meziříčí je oblast doložené redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, u Velké Bíteše je tato oblast předpokládaná. Ke každému investičnímu záměru, kde se dlouhodoběji shromažďují lidé, musí být stavebníkem opatřeno měření radonového rizika. Pro výstavbu dálnice nejsou potřebná žádná opatření, byla by však nutná v případě výstavby provozních budov. Vibrace Zdrojem vibrací, které se šíří podložím do základů budov, jsou dynamické účinky pohybu vozidel po pozemních komunikacích. Obvykle se tyto dynamické účinky označují jako technická seismicita, v tomto případě od povrchové dopravy. Charakter vibrací od dopravy je závislý zejména na hmotnosti vozidla, rychlosti a způsobu jízdy vozidla a na směru pohybu vozidla. Dalším důležitým parametrem je „rovinnost“ jízdní dráhy, tedy směrová a výšková kvalita povrchu silniční vozovky; především v kombinaci se skladbou podkladních vrstev vozovky. Kromě parametrů vibrací ve zdroji (vozidle na komunikaci) má na velikost vibrací vliv i složení prostředí na cestě od zdroje k ohrožené konstrukci budovy, tedy zvláště skladba geologického prostředí a jeho mechanické vlastnosti (tuhost, rychlost šíření vlnění, útlum se vzdáleností). Vysokofrekvenční akustické vibrace od dopravy Vibrace, šířící se podložím od účinků povrchové dopravy, jsou významným zdrojem buzení budov. Pokud mají vozovky v okolí posuzovaných budov kvalitní a rovný povrch, pak se přejezd vozidel po komunikaci projevuje především akusticky.

EVERNIA s.r.o.

Strana 85



Akustické vlny, které se šíří vzduchem, vybudí obecně v konstrukci vibrace především na úrovni mezi třetím až sedmým nadzemním podlažím a ve stěnách fasády přivrácené ke komunikaci. Vibrace v nižších a nebo vyšších podlažích mají zpravidla významně nižší intenzitu. Nízkofrekvenční vibrace od dopravy Vibrace, šířící se podložím jako seismický signál, mají zpravidla vyšší intenzitu než vibrace od akustických jevů. Z hlediska bezpečnosti je však pro běžné stavby tato úroveň vibrací nevýznamná, s výjimkou historických objektů nebo objektů ve špatném technickém stavu. Poruchy způsobené vibracemi Vibrace od běžné dopravy se zpravidla projevují pouze drobnými trhlinkami a prasklinkami ve fasádě, označovanými jako „kosmetické“ škody. Větší škody může druhotně způsobit sedání objektů a okolního území v blízkosti nezpevněných cest, které jsou nebo budou využívány pro stavební dopravu, při ražení pilot, trhacích pracích ap. Tyto větší škody na budovách nemají obvykle nic společného s vibracemi od běžné dopravy po okolních komunikacích. Veškeré budovy jsou poměrně vzdálené od provozu na dálnici. Ve vyjádřeních k oznámení nebyly vzneseny připomínky týkající se vlivů vibrací na okolní zástavbu.

C.II.4 Voda C.II.4.1 Povrchové vody Celé posuzované území kolem dálnice D1 v úseku 21. km – Mirošovice až 182. km Kývalka náleží do dvou hlavních povodí: Labe (1-00-00), které teče do Severního moře a Dunaje (4-0000), který teče do Černého moře. Rozvodnice těchto hlavních povodí protíná dálnici mezi km 121. – 126. za mimoúrovňovou křižovatkou Velký Beranov u Kozlova. Od začátku posuzovaného úseku u Mirošovic až k rozvodnici je tokem I. řádu Labe, II. řádu Vltava, III. řádu Sázava. Následující tabulka uvádí seznam vodních toků, které dálnice D1 kříží nebo se nacházejí v její blízkosti. Tyto toky mohou být stavbou dotčeny. Legenda: 0 1 2 3 4 5 6 7

úsek dálnice název vodního toku nebo nádrže významný vodní tok dle přílohy 1 vyhlášky 470/2001 Sb.: ne/ano, případně v jakém úseku řád toku tok ústí do číslo hydrologického pořadí pokud dálnice D1 kříží vodní tok, tak v jakém km dálnice poznámka nebo charakteristika

Tabulka 39: Přehled vodních toků a vodních ploch v blízkosti trasy 0 úsek dálnice

Strana 86

1 tok název 1-09-03 Sázava od Želivky po ústí Kunický p. po Lomnický p

2 3 v.t. řád tok

4 5 vyústění do ČHP

ne

Mnichovka

V

6 D1 km

1-09-03-127 19,85

7 poznámka

MÚK Mirošovice – 21.km, Kunický potok kříží dálnici před Mirošovicemi

EVERNIA s.r.o.


0 úsek dálnice

1 tok název Kunický pod Lomnic. Kunický potok od Lomnického po ústí Lomnický potok

2 3 v.t. řád tok ne V ne V

Mnichovka


4 5 vyústění do ČHP Mnichovka Mnichovka

6 D1 km 1-09-03-128 1-09-03-129 -

Kunický potok

1-09-03-128 -

ano IV

Sázava

1-09-03-126 22,30

Hubačovský rybník

-

-

na Mnichovce

-

Šmejkalka Sázava nad Mnichovkou Sázava

ne ne

V III

Mnichovka Vltava

1-09-03-131 23,80 1-09-03-123 -

kříží dálnici u Hrušova

ano III

Vltava

1-09-03-121 27,45

Drhlovský potok

ne

IV

Sázava

1-09-03-118 29,05

ve Hvězdonicích, dálnice kříží Sázavu ve 41. km toku údolí Naháč, s přítokem Naháčského potoka

Ostředecký potok Křešický potok

ne ne

V IV

Křešický p. Sázava

1-09-03-095 1-09-03-096 38,47

Brtnický potok Blanice (4. km toku)

ne IV ano IV

Malovecký potok

ne

V

Poupě rybník

-

-

Dálkovický potok Štěpánovský potok

ne VI ano IV

na Maloveck. Štěpánovsk Sázava

Sázava nad Štěpánovským p. Sázava nad Čestínským potokem 1-09-02 Želivka Želivka

ano III

Vltava

1-09-03-001 -

ano III

Vltava

1-09-03-009 -

ano IV

Sázava

1-09-02-109 -

Rýzmburský potok

ne

V

Želivka

1-09-02-109 58,80

Medulán

ne

V

Želivka

1-09-02-108 60,66

Švihov vodní nádrž

-

-

na Želivce

-

Děkanovický potok Blažejovický potok

ne VI ano V

ne

VI

001

002

003

004

005

006

7 poznámka

007

EVERNIA s.r.o.

Sázava do Sázavy zleva Blanice

-

kříží dálnici za Mirošovicemi, významným tokem je u pramene v 1-09-03-124 u Horusic, 6,0 ha zatopená plocha, 230 m od dálnice

Křešický potok od Ostředeckého potoka po ústí s přítokem Ostředeckého potka, kříží dálnici u Třemošnice, přítokem je i Pijavka 1-09-03-093 42,40 za Šternovem 1-09-03-092 44,65 mezi Šternovem Psářemi cca 45. km 1-09-03-092 45,0 - zakryté koryto toku 45,4 u Psářů, 50 m od dálnice 1-09-03-007 52,87 1-09-03-006 53,05

62,07 -62,2 Blažejovick 1-09-02-091 70,55 Želivka 1-09-02-090 74,30

u Střemchova nad Sázavou uveden jako významný tok v 1-09-03-002 po Pekelský potok, chráněné území podél toku

křížení s přívaděčem, vlévá se do Sázavy na jejím 99. km se vlévá do Želivky za hrází v.n. Švihov před Hulicemi u Zruče nad Sázavou drobná vodoteč, která se vlévá do v.n. Švihov, za Hulicemi a ještě kříží vodní nádrž Švihov na Želivce v km 76,47 –76,60 OPVD Švihov OPVD Švihov, 13,1 km v kategorii významný tok

Strana 87


0 úsek dálnice

008

009

101

102


1 tok název Píště rybník

2 3 v.t. řád tok -

Želivka nad Blažejovick. p. Želivka nad Martinick. Lohenický potok Holušický potok Speřický potok Hliněný rybník

ano IV ano ne ne ne -

IV V V V -

Sázava Želivka Želivka Želivka na Speřickém potoce

1-09-01 Sázava po Želivku Humpolecký rybník

-

-

Pstružný potok

ano IV

na přítoku Rápotickéh Sázava

1-09-01-114 -

Perlový potok

ano IV

Sázava

1-09-01-084 -

Plačkovský rybník

-

-

-

Boňkovský potok

ne

V

Nohavický potok

ne

V

Skorkovský rybník

-

-

Zbinožský rybník

-

-

Úsobský potok

ano IV

na Perlovém p. Perlový potok Úsobský potok na přítoku Nohavick.p. na Úsobském p Sázava

Mlýnský potok Pstružný potok u Střítěže Písařský rybník

ne ne

Zlatý potok Zlatý potok

1-09-01-060 1-09-01-056 -

na přítoku Zlatého p. na Zlatém potoce Šlapanka

-

-

-

-

VI VI

Pivovarský rybník Zlatý potok

ano V

Měšínský potok Heroltický potok Přibylův rybník

ne ne -

VI VI -

Prostřední rybník

-

-

Šlapanka

ano IV

4 5 vyústění do ČHP na Blažejov. potoce Sázava

-

6 D1 km -

1-09-02-089 76,47 -76,6 1-09-02-073 1-09-02-072 81,30 1-09-02-072 82,50 1-09-02-071 83,25 -

-

-

-

1-09-01-085 -

104

Strana 88

u Hořice, zatopená plocha 6,5 ha, ve vzdálenosti 450 m od dálnice OPVD Švihov, dálnice kříží Želivku v jejím 35,8. km OPVD Švihov OPVD Švihov OPVD Švihov a km 84,15, OPVD Švihov před Jiřicemi u Humpolce, zatopená plocha 2,1 ha, 90 m od dálnice Sázava je významný tok v 1-0901-001 po přeliv Nového rybníka zatopená plocha 2,0 ha, v 1-0901-115, 140 m od dálnice u Humpolce, je významným tokem po zakrytý úsek nad silnicí do Havlíčkova Brodu v kategorii významný je vedený po přeliv rybníka Kachlička a to v délce 17,9 km u Plačkova, zatopená plocha 4,0 ha, 740 m od dálnice u Kamenice

1-09-01-081 98,60 -

-

1-09-01-080 100,9

1-09-01-053 113,3

103 Zlatý potok Zlatý potok na Měšínsk. potoce na Měšínsk. potoce Sázava

7 poznámka

1-09-01-053 117,2 1-09-01-053 -

-

1-09-01-044 122,1

u Skorkova, zatopená plocha 18,4 ha , 140 m od dálnice zatopená plocha 18,2 ha, 800 m od dálnice délka v kategorii významný je 19,4 km

zatopená plocha 4,6 ha, 380 m od dálnice zatopená plocha 10 ha, 360m od D1 v kategorii významný po most nad Stříbrným Dvorem u Střítěže, dl. 18,8 km

u Měšína, zatopená plocha 2,1 ha, 65 m od dálnice zatopená plocha 2,2 ha, 100m od D1 v kategorii významný po výusť z rybníka nad obcí Věžnice, dl. 34,6 km

EVERNIA s.r.o.


0 úsek dálnice

1 tok název 4-16-01 Jihlava po Oslavu Kozlovský potok Na Cípu – rybník

2 3 v.t. řád tok


ne -

Jihlava na Kozlov. potoce na Kozlov.

Na Křížance – rybník 4-16-02 Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou Řehořovský potok ne

105

106

107 108

VI -

6 D1 km

4-16-01-054 119,9 -

7 poznámka

dva malé rybníky s plochou do 2 ha 95 a 300 m od dálnice

-

ne

Nadějovský 4-16-02-027 128,3 p. VIII Balinka 4-16-02-027 VII Oslava 4-16-02-028 131,7 4 na Nadějovsk. VIII Balinka 4-16-02-029 na Křivým potoce VII Oslava 4-16-02-030 -

ne ne

VIII Balinka VII Oslava

4-16-02-031 132,7 4-16-02-032

ne ne

VIII Balinka VII Oslava

4-16-02-033 136,2 4-16-02-034 -

-

-

-

-

-

-

zatop. plocha 2,2 ha, 220m od D1 130 m od dálnice

-

-

u Stránecké Zhoře, 135 m od D1

-

-

400 m od dálnice

-

-

u obce Stránecká Zhoř, 35 a 140 m od dálnice

ne -

na Blízkov. p. na přítoku do Balinky na př. do Balinky na př. do Balinky na př. do Balinky VIII Balinka na Balince

ne

VII

Oslava

4-16-02-046 -

ne ne

VI VI

Jihlava Jihlava

4-16-02-025 144,1 4-16-02-047 -

ne ne ne ne ne ne ne ne

VII VIII VII VII VIII VIII VIII IX

Oslava Vodra Oslava Oslava Polomina Polomina Jasinka Jelenka

4-16-02-047 4-16-02-049 4-16-02-048 4-16-02-058 4-16-02-058 4-16-02-059 4-16-02-069 4-16-02-070

Nadějovský potok Balinka nad Tříhranným p. Návesní rybník

ne ne

Tříhranný potok Valcha a Polovec rybníky Balinka od Tříhranného po Křivý potok Křivý potok Balinka od Křivého po Blízkovský potok Blízkovský potok Balinka od Blízkovského potoka po Žďárku Nečas rybník

ne -

Borek rybník

-

Pazdírek rybník

-

Strachovec rybník

-

Trhovec, Cinkálek r.

-

Lavičský potok Jestřábec rybník Balinka od Lavičského p. po ústí Oslava nad Balinkou Oslava nad Radslavickým Františkovský potok Radslavický potok Vodra Polomina Komárovský potok Zážlebí Jelenka nad Drchalkou Drchalka

EVERNIA s.r.o.


-

IX

4-16-02-045 140,2 -

146,1 147,6 149,2 151,7 153,0 155,8 158,2

Balinka od Nadějovského p. po Tříhranný p. 180 m od dálnice Polovec má zatopenou plochu 4,2 ha, 265 a 450 m od dálnice Balinka je vedena v kategorii významný v 4-16-02-026 nad Nadějovským potokem s přítokem drobné vodoteče Zblatí u Stránecké Zhoře u Stránecké Zhoře

zatopená plocha 5,4 ha, 130m od D1 u Velkého Meziříčí Velké Meziřící, 61. km Oslavy

Polomina nad Zážlebím

Strana 89


0 úsek dálnice

109


1 tok název Markův rybník dol. a horní Jasinka nad Jelenkou

2 3 v.t. řád tok


ne

VII

Oslava

4-16-02-068 160,5

Korbel rybník

-

-

na Jasince

-

4-15-01 Svratka po Svitavu Bitýška

ne

Klečanské rybníky

-

Přibyslavický potok Knínický potok 4-15-03 Svratka od Svitavy po Jihlavu Říčanský potok

ne ne

VIII Bílý potok (Svratka) na přítoku Bitýšky VIII Bílý potok VIII do Veverky

4-15-01-137 4-15-01-146 -

u Přibyslavice

ne

VII

4-15-03-009 172,0

Kývalka

ne

4-15-03-009 180,9

Troubský p. nad Aušperským potokem

ne

VIII Říčanský potok VIII Bobrava

teče u Říčan podél dálnice, je významným tokem v 4-15-03002 MÚK Kývalka 182. km D1

4-15-03-013 182,6

křižovatka Kývalka

na Drchalce -

Bobrava

6 D1 km -

-

7 poznámka malé rybníčky u Bezděkova, 150 a 250 m od dálnice Oslava je v kategorii významný tok vedena v 4-16-02-001 do Jihlavy nedaleko Velké Bíteše, zatopená plocha 1,0 ha

4-15-01-135 -

-

110

u Velké Bíteše, 400 m od dálnice

Záplavová území V trase dálnice D1 se nevyskytují rozsáhlá záplavová území. Jedná se vždy o menší území podél vodních toků, které kříží dálnici D1. Záplavové území je celkem vymezeno na 7 vodních tocích. Jedná se o následující lokality:        

km 27,453 Sázava u Hvězdonic km 44,644 Blanice u Radonic km 53,076 Štěpánovský potok u Střechova nad Sázavou km 74,180 Blažejovický potok u Hořic km 100,900 Úsobský potok km 113,327 Heroltický potok u Jihlavy km 122,099 Šlapanka u Kozlova km 144,244 Oslava u Velkého Meziříčí

Vesměs se však jedná u úzký pruh území, který překonává trasa dálnice mostním objektem. Pouze v případě Heroltického potoka a Šlapanky je vodní tok převeden malým mostním objektem o šířce do 4 m což nedosahuje šířky vymezeného záplavového území.

C.II.4.2 Podzemní vody Hydrogeologické poměry a podzemní voda Dálnice vede přes hydrogeologický masiv tvořený krystalinickými zeminami moldanubika a moldanubického platonu. Monotónní hydrogeologické poměry potvrzuje i existence jednoho

Strana 90

EVERNIA s.r.o.



hydrogeologického rajonu (Olmer-Kessler, 1990). Je vyvinut jeden regionální kolektor podzemní vody v přípovrchové zóně rozpukání a rozpojení hornin. Hydrogeologicky odlišné prostředí na krystalinických horninách lokálního významu představují deluviální sedimenty a ojedinělé výskyty rašelin. Dlouhodobý koeficient odtoku podzemní vody (procentuální podíl odtoku podzemní vody z celkového množství srážek) dosahuje 10 %. V celé trase posuzovaného úseku dálnice je relativně hustá síť povrchových toků. Řeky Želivka a Sázava (do Severního moře) a Jihlava (do Černého moře) odvodňují části rozsáhlé hydrogeologické struktury moldanubika. Směr proudění podzemní vody ve struktuře hydrologického masivu moldanubika je shodný se sklonem terénu a hydrologická povodí odpovídají hydrogeologickým. Jednotlivé povrchové toky představují erozní báze různého řádu. Převážná většina všech jímacích objektů v okolí dálnice využívá mělkou zvodeň. Jímacími objekty jsou zářezy (Humpolec-Perlavka a Vodačka, Úsobí), mělké studny (Lísky, Herálec, Úsobí, Skorkov, Štoky) a pramenní jímky (Smrčná, Štoky, Humpolec). Trasa dálnice prochází na několika místech pásmy hygienické ochrany povrchových i podzemních zdrojů pitné vody. Na trase dálnice je mezi křižovatkami Soutice (exit 56) a Humpolec (exit 90) zakázán průjezd vozidel přepravujících látky nebezpečné vodám. Vodní zdroje a ochranná pásma vodních zdrojů V okolí trasy dálnice se nachází různé druhy vodních zdrojů. Jedná se o zdroje individuálního a hromadného zásobování pitnou vodou. Některé zdroje mají stanovena ochranná pásma a jiné nemají. Nejdůležitějším vodním zdrojem je vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce. Jedná se o povrchový odběr z vodního díla. Tento zdroj zásobuje hlavní město Prahu a část Středočeského kraje. Provoz na dálnici přináší prostřednictvím odvodňovacího systému dálnice a recipientů dešťových vod určité znečištění, které je závislé na ochranných opatřeních (v současné době jsou systematicky osazena pouze v rozsahu vlivu na vodní dílo Švihov na Želivce) na odvodňovacím systému dálnice, na charakteru recipientu (velikost povodí, průtoků apod.) a na vlastní komunikaci mezi povrchovými a podzemními vodami v oblasti možného ovlivnění. Provoz na stávající dálnici v současné době nezpůsobuje zásadní negativní ovlivnění zdrojů hromadného a individuálního zásobování pitnou vodou. Občas se negativně projeví vliv zimní údržby hlavně na individuální zdroje pitné vody. Nápravná opatření v těchto případech řeší příslušná SSÚD jako správce dálnice. V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o vodních zdrojích. Povrchové zdroje pitné vody podél sledovaného úseku dálnice jsou údolní nádrž Švihov na Želivce a odběr na potoce Bílá voda. Ostatní zdroje pitné vody jsou podzemní. Tabulka 40: Přehled potencionálně ohrožených vodních zdrojů (podzemních i povrchových vod) hromadného zásobení vodou Úsek Vodní zdroj 001

002 003 004 005

Staničení (km) zdroje, Průchod Poznámka ochr. pásma - vpravo/vlevo OPVZ žádný po zprovoznění D1byly nepříznivě ovlivněny vodní zdroje obcí Mirošovice a Hvězdonice; byl vybudován náhradní zdroj - vodovod Bělčice 32,5 vlevo Ostředek 34,2 vpravo Šternov 41,1 vpravo Psáře 46,0 vlevo Střechov n. Sázavou 51,5; 52,6 vpravo Soutice 56,0 vlevo

EVERNIA s.r.o.

Strana 91


Úsek Vodní zdroj

006

Kalná Hulice Švihov - Želivka Švihov - Želivka

007

008 009

101

102 103

104 105 106 107 108 109

110

Švihov - Želivka Loket Švihov - Želivka Dunice Hořice, Hroznětice Švihov - Želivka Švihov - Želivka Lísky Švihov - Želivka Švihov - Želivka Švihov - Želivka Bystrá Herálec – U Cihelny Skorkov - Úsobí

Staničení (km) zdroje, ochr. pásma - vpravo/vlevo 58,5 vlevo 59,4 vlevo 59,1-60,3;60,6-61,0; 61,361,8; 62,4-66,45 60,3-60,6; 61,0-61,3; 61,862,4 66,45-67,0; 73,6-75,82 66,0 vpravo 67,0-73,6 72,3 vpravo

75,0 vlevo, vpravo 75,82-76,1; 77,3-82,05 76,1-77,3 81,5 vpravo 82,05-84,5 84,5-85,03 91,9-93,05 92,5 vpravo 95,5 vlevo 101,2 vpravo; 102,4 vpravo; 102,5 vpravo; 103,0 vlevo; 104,2 vpr. Štoky, Petrovice 104,10-105,0 vlevo Červený kříž 107,0-109,5 vlevo Střítež 114,5 vlevo Měšín – V. Beranov 115,8-118,5 Kozlov 120 vpravo Jamné 122,5 vlevo Věžnice 125,6-126,5 vpravo Měřín 134 vpravo Stránecká Zhoř 137,7 vpravo Hrbov 140,5 vpravo žádný Lhotka 154,0 vpravo Holubí Zhoř 155,5 vpravo Vodní zdroje pro 160,6-163,59; Brno Vodní zdroje pro 163,59-166,62; 168,27-168,64; Brno Vodní zdroje pro 168,64-170,3; 174,5-177,6 Brno Říčany 177,5 a 179,5 vpravo Kývalka, Popůvky, 181,5 vpravo Troubsko

Strana 92


Průchod Poznámka OPVZ

II.b I II.b III provedena vodotěsná úprava recipientu dešť. vod z dálnice v rozsahu vlivu na vodní zdroj II.b I II.b III III

II.b

III III III II

EVERNIA s.r.o.



C.II.5 Půda C.II.5.1 Zemědělský půdní fond Jako podklad pro stanovení přirozeného potenciálu půd bylo provedeno vyhodnocení zastoupení jednotlivých půdních typů na celém úseku plánovaného rozšíření. Tabulka 42 uvádí hlavní půdní typy, které se na trase plánovaného rozšíření vyskytují a příslušné bodové hodnoty pro vyjádření ekologického, produkčního a celkového potenciálu. Jedná se o hodnoty od 1 do 5 podle vlastností daného půdního typu, kdy vyšší hodnoty představují lepší vlastnosti (větší odolnost) a nižší hodnoty horší vlastnosti (menší odolnost). Jedná se o vyhodnocení půdního fondu bez rozlišení druhu využití. Tabulka 43 analyzuje počet výskytů jednotlivých půdních typů, jejich celkovou délku, procento z celkové délky a stupeň přirozeného funkčního potenciálu. Zařazení do stupňů přirozeného potenciálu bylo provedeno na základě GIS analýzy po jednotlivých úsecích a celkem. Tabulka 41: Přehled půdních typů vyskytujících se na trase a příslušné hodnoty pro stanovení ekologického a produkčního potenciálu půdy.

MKSP Černozem hnědozemní Fluvizem glejová Fluvizem modální Glej modální Hnědozem modální Kambizem dystrická Kambizem modální Kambizem modální var. kyselá Kambizem oglejená Luvizem modální Pseudoglej modální

ČMh FMG FMm GLm HMm KMd KMm a KMm KMg LMm PGm

odolnost proti větrné pufrovitost kontaminaci erozi 4 4 4 4 4 5 4 4 5 2 2 4 4 4 4 2 2 4 3 3 4 2 2 4 2 2 3 2 2 3 2 2 4

vodní erozi 2 4 5 3 2 3 3 3 3 1 2

vodní režim 5 2 5 1 5 4 4 4 4 5 4

struktura 5 3 4 2 3 3 4 3 3 2 3

ekologický produkční potenciál humus potenciál potenciál celkem 5 29 5 34 4 26 4 30 3 30 5 35 3 17 1 18 4 26 5 31 2 20 3 23 4 25 4 29 3 21 3 24 2 19 4 23 3 18 5 23 2 19 4 23

stupeň 5 4 5 2 4 3 4 3 3 3 3

Tabulka 42: Analýzy zastoupení půdních typů na trase plánovaného rozšíření Půdní typ Černozem hnědozemní Fluvizem glejová Fluvizem modální Glej modální Hnědozem modální Kambizem dystrická Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Kambizem oglejená Luvizem modální Pseudoglej modální Velké vodní plochy

Počet výskytů 2 6 1 40 8 18 48 112 5 3 48 2

Celková délka (m) 1090 1777 404 15668 4383 14503 27659 70810 2675 708 22974 348

Stupeň potenciálu 5 4 5 2 4 3 4 3 3 2 3

Procento délky 0,7 1,1 0,2 9,6 2,7 8,9 17,0 43,4 1,6 0,4 14,1 0,2

Obrázek 9 vyjadřuje procentické zastoupení jednotlivých půdních typů v celé trase, obrázek 10 pak procentické zastoupení jednotlivých stupňů přirozeného potenciálu půd

EVERNIA s.r.o.

Strana 93



Obrázek 9: Procentické zastoupení hlavních půdních typů na trase Fluvizem (typická) Fluvizem glejová Glej (typický) Hnědozem (typická) Kambizem (typická) Kambizem (typická) varieta kyselá Kambizem dystrická Kambizem pseudoglejová varieta kyselá Luvizem (typická) Pseudoglej primární Černozem hnědozemní Velké vodní plochy

Více než 2/3 celkové délky plánovaného rozšíření připadá na půdní typ kambizem, která je zastoupena v subtypech modální, dystrická a oglejená. Podstatnou část zaujímá kambizem modální ve varietě kyselá. Tato varieta je hodnocena třetím stupněm přirozeného potenciálu. Z ostatních půdních typů mají významné zastoupení půdní typy glej a pseudoglej. Černozemě a hnědozemě jsou zastoupeny pouze na 3,4 % délky trasy a to na jejím začátku a konci. Obrázek 10: Procentické zastoupení jednotlivých stupňů přirozeného potenciálu půd na celé délce trasy

1 2

Stupeň 1 2 3 4 5

Potenciál zanedbatelný nízký průměrný vysoký mimořádný

3 4 5 Více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího stupně přirozeného potenciálu půd, který je charakterizován jako průměrný. Jsou to především kambizemě celého oblasti Českomoravské vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým stupněm přirozeného potenciálu (4), který se vyskytuje zejména v úsecích km 21-28, 49-65, 75-80 a na konci trasy km 178-182. Jedná se zejména o kambizemě modální, fluvizemě a hnědozemě modální. Nízký stupeň přirozeného potenciálu (2) je zastoupen především na počátku trasy a roztroušeně po celé trase, v celkovém zastoupení 10 %. Patří sem půdní typy glej a luvizem.

Strana 94

EVERNIA s.r.o.



Stupně přirozeného potenciálu 1 a 5 (nízký a mimořádný) jsou zastoupeny pouze velmi okrajově, kolem 1 % celkové délky trasy. Podrobné vyhodnocení je provedeno v následující kapitole. Podrobné hodnocení podle úseků Podle metodiky uvedené v kapitole D.V byly vyhodnoceny jednotlivé úseky plánovaného rozšíření. Úseky jsou stanoveny jednotlivými exity na trase mezi kilometry 21 a 182. Celkem je takto hodnoceno 20 úseků. Tabulka 44 uvádí přehled úseků s vyjádřením procentického zastoupení stupňů přirozeného potenciálu pro daný úsek. Tabulka 43: Procentické zastoupení stupňů přirozeného potenciálu v jednotlivých úsecích plánovaného rozšíření úsek km 21-29 Mirošovice – Hvězdonice 29-34 Hvězdonice – Ostředek 34-41 Ostředek – Šternov 41-49 Šternov – Psáře 49-56 Psáře – Soutice 56-66 Soutice – Loket 66-75 Loket – Hořice 75-81 Hořice – Koberovice 81-90 Koberovice – Humpolec 90-104 Humpolec – Větrný Jeníkov 104-112 Větrný Jeníkov – Jihlava 112-119 Jihlava – Velký Beranov 119-134 Velký Beranov – Měřín 134-141 Měřín – Velké Meziříčí západ 141-146 V. Meziříčí záp. – V.M. vých. 146-153 V. Meziříčí východ – Lhotka 153-162 Lhotka – Velká Bítěš 162-168 Velká Bítěš – Devět Křížů 168-178 Devět Křížů – Ostrovačice 178-182 Ostrovačice - Kývalka Vážený aritmetický průměr

procentické zastoupení stupně přirozeného potenciálu pro daný úsek stupeň 1 stupeň 2 stupeň 3 stupeň 4 stupeň 5 0 8 0 87 5 0 33 62 5 0 0 24 76 0 0 0 20 69 11 0 0 13 33 54 0 2 3 51 44 0 0 3 97 0 0 0 3 62 35 0 0 17 83 0 0 0 14 86 0 0 0 0 100 0 0 0 9 91 0 0 0 16 84 0 0 0 17 83 0 0 0 0 91 9 0 0 10 90 0 0 0 0 100 0 0 0 0 90 10 0 0 5 195 0 0 0 0 0 78 22 0,2 10,0 68,1 20,8 0,9

Pro jednotlivé úseky bylo provedeno podrobné vyhodnocení délky vyskytujících se půdních typů a k nim příslušné bodové hodnoty přirozeného potenciálu, včetně zařazení do stupně potenciálu. V posledním řádku přirozeného potenciálu je vážený aritmetický průměr bodové hodnoty za daný úsek. K tabulkám tohoto vyhodnocení je uveden krátký komentář. Mirošovice – Hvězdonice km 21-29 Úsek s poměrně kvalitními půdami, s převažujícím výskytem kambizemí modálních. Též převažuje zemědělské využití. Tabulka 44: Zastoupení půdních typů půdní typ Fluvizem modální Glej modální Kambizem modální

EVERNIA s.r.o.

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 404,2 35 5 936,7 18 2 6795,4 29 4

Strana 95


půdní typ celkem / vážený aritm. průměr


délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 8136,3 28,03

Hvězdonice – Ostředek km 29-34 Kvalita půdy je snížena především četným výskytem semihydromorfních a hydromorfních půd, které mají nižší produkční i ekologický potenciál. Taktéž kambizemě se vyskytují převážně ve varietě kyselé. Celkově je potenciál mírně nad hranicí stupně 2, což je nízká kvalita. Tabulka 45: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 3004,3 18 2 195,5 29 4 8305,4 293,5 11798,6

24 23 22,53

3 3

Ostředek – Šternov km 34-41 Kvalita půdy je snížena především četným výskytem semihydromorfních a hydromorfních půd, které mají nižší produkční i ekologický potenciál. Taktéž kambizemě se vyskytují převážně ve varietě kyselé. Celkově je potenciál mírně nad hranicí stupně 2, což je nízká kvalita. Tabulka 46: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 1651,8 18 2 5135,0 293,5 7080,3

24 23 22,56

3 3

Šternov – Psáře km 41-49 Značná variabilita v zastoupení půdních typů. Převažují kambizemě modální, které se podílejí na mírném zvýšení průměrné kvality půdy proti předchozím dvěma úsekům. Celkově je potenciál půd možno hodnotit jako průměrný. Tabulka 47: Zastoupení půdních typů půdní typ Fluvizem glejová Glej modální Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 631,4 30 4 1611,6 18 2 210,3 29 4 5233,4 80,1 7766,7

24 23 23,37

3 3

Psáře – Soutice km 49-56 Zastoupení hydromorfních a semihydromorfních půd s nízkým stupněm potenciálu je nízké, převažují kambizemě modální, které udávají charakter půd. Stupeň potenciálu je nadprůměrný, na hranici mezi 3 a 4.

Strana 96

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 48: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr


24 23 25,91

3 3

Soutice – Loket km 56-66 Charakter půd je určován půdním typem kambizem, téměř polovina délky však spadá do kyselé variety. Spolu s významným zastoupením pseudoglejů to snižuje průměrný potenciál proti předchozímu úseku. Vzhledem k celé trase je však průměrný potenciál půd stále mírně nadprůměrný. Tabulka 49: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální Veké vodní plochy celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 272,8 18 2 4188,8 29 4 4045,6 1051,6 184,8 9743,6

24 23 0 25,42

3 3

Loket – Hořice km 66-75 Úsek s průměrnou až podprůměrnou kvalitou půd. Celá délka v zásadě spadá do kambizemí modálních v kyselé varietě a do pseudoglejů. Tyto půdy jsou charakterizovány stupněm potenciálu 3. Tabulka 50: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) 290,6 4658,2 4079,8 9028,5

přirozený potenciál půdy (body) 18 24 23 23,36

stupeň potenciálu 2 3 3

Hořice – Koberovice km 75-81 Relativně kratší úsek, avšak s vysokou variabilitou půdních podmínek. Opět převažují kambizemě, ale ve varietě kyselé. Významným výskytem kambizemí modálních a doplňujícím výskytem fluvizemí je průměrný potenciál celého úseku mírně nadprůměrný. Tabulka 51: Zastoupení půdních typů půdní typ Fluvizem glejová Glej modální Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá

EVERNIA s.r.o.

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 435,1 30 4 256,2 18 2 1655,3 29 4 4241,2

24

3

Strana 97


půdní typ Pseudoglej modální Veké vodní plochy celkem / vážený aritm. průměr


délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 30,0 23 3 163,3 0 6781,1 24,80

Koberovice – Humpolec km 81-90 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na lesních půdách ve vyšších polohách. Tabulka 52: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 1234,2 18 2

Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

6954,4 819,8 9008,4

24 23 23,09

3 3

Humpolec – Větrný Jeníkov km 90-104 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na lesních půdách ve vyšších polohách. Tabulka 53: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem dystrická Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr


24 23 22,49

3 3

Větrný Jeníkov – Jihlava km 104-112 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. Převažuje kambizem dystrická a pseudoglej modální, převážně na lesních půdách. Tabulka 54: Zastoupení půdních typů půdní typ Kambizem dystrická Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 7061,1 23 3 1704,9 23 3 8765,9 23,00

Jihlava – Velký Beranov km 112-119 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na lesních půdách ve vyšších polohách.

Strana 98

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 55: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální



2484,3 2900,9 6467,8

24 23 22,55

3 3

Velký Beranov – Měřín km 119-134 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na lesních půdách ve vyšších polohách. Tabulka 56: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální



9222,9 3207,2 14645,3

24 23 22,87

3 3

Měřín – Velké Meziříčí západ km 134-141 Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na lesních půdách ve vyšších polohách. Tabulka 57: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální

délka (m) 1158,2

Kambizem modální varieta kyselá Kambizem pseudoglejová varieta kyselá Luvizem modální Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

přirozený potenciál půdy (body) 18

896,3 2675,1 190,4 2243,6 7163,7

stupeň potenciálu 2

24 23 23 23 22,32

3 3 3 3

Velké Meziříčí západ – Velké Meziříčí východ km 141-146 Přirozený potenciál půd je v tomto úseku průměrný, mírně vyšší než v sérii předchozích úseků procházejících přes vysočinu. Stupeň potenciálu 3 je dán převažujícím půdním typem kambizemě modální, v kyselé varietě. Tabulka 58: Zastoupení půdních typů půdní typ Fluvizem glejová Kambizem modální varieta kyselá celkem / vážený aritm. průměr

EVERNIA s.r.o.

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 461,2 30 4 5438,6 5899,8

24 24,47

3

Strana 99



Velké Meziříčí východ – Lhotka km 146-153 Zcela převažující kambizem modální v kyselé varietě určuje průměrný přirozený potenciál půd v tomto úseku. Tabulka 59: Zastoupení půdních typů půdní typ Glej modální Kambizem modální varieta kyselá celkem / vážený aritm. průměr


Lhotka – Velká Bítěš km 153-162 Úsek je přibližně rovnoměrně rozdělen mezi kambizemě modální, v. kyselá a pseudogleje modální s podobnou bodovou hodnotou přirozeného potenciálu. Stupeň přirozeného potenciálu řadí půdy ke kvalitativně průměrným.

Tabulka 60: Zastoupení půdních typů půdní typ Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr


Velká Bítěš – Devět Křížů km 162-168 Zcela převažující kambizem modální v kyselé varietě určuje průměrný přirozený potenciál půd v tomto úseku. Tabulka 61: Zastoupení půdních typů půdní typ Kambizem modální Kambizem modální varieta kyselá Pseudoglej modální celkem / vážený aritm. průměr

délka (m) přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu 645,2 29 4 4189,6 24 3 529,0 23 3 5363,8 24,50

Devět Křížů – Ostrovačice km 168-178 Přirozený potenciál půd v tomto úseku je vyšší než v předchozích úsecích. Je určen významným zastoupením kvalitních půd typu hnědozemí, při převažujícím zastoupení kambizemí modálních. Stupeň přirozeného potenciálu půd je 4, což je hodnota nadprůměrná. Tabulka 62: Zastoupení půdních typů půdní typ Hnědozem modální Kambizem modální Luvizem modální celkem / vážený aritm. průměr

Strana 100


EVERNIA s.r.o.



Ostrovačice - Kývalka km 178-182 Relativně krátký úsek, avšak s nejkvalitnějšími půdami z celé hodnocené trasy. Je to dáno významným zastoupení černozemí a hnědozemí, které mají vysoký přirozený potenciál. V průměru jsou půdy v tomto úseku řazeny do stupně potenciálu 5, což jsou půdy vysoké, nadprůměrné kvality. Tabulka 63: Zastoupení půdních typů půdní typ Černozem Hnědozemní Fluvizem glejová Hnědozem modální celkem / vážený aritm. průměr


Porovnání hodnot přirozeného funkčního potenciálu půd v jednotlivých úsecích posuzované trasy je na obrázku 11. Současně jsou znázorněny stupně 1 - 5 Obrázek 11: Přirozený funkční potenciál půd stupeň přirozeného potenciálu půd

Přirozený fumkční potenciál půd - vážený aritmetický průměr bodové hodnoty pro hodnocené úseky

33,00

5

31,00 29,00

4

27,00 25,00 3

23,00 21,00

2

19,00 17,00

1

15,00 1 3 9 1 4 4 8 8 9 6 2 0 6 4 2 1 5 2 6 9 -2 -3 -4 -4 -5 -6 -7 -8 -9 10 11 11 13 14 14 15 16 16 17 18 21 29 34 41 49 56 66 75 81 90- 04- 12- 19- 34- 41- 46- 53- 62- 68- 78km km km km km t km km km km km m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 k c v e ic de no áře tice oke řice vice ole ov a k v k ín k d k d k a k š k ů k e k a k n e o p ník lav no ěř tk ítě říž čic lk ř er Ps ou L Ho ro pa ho t t d m e s – S z – Š e ra M z á výc Lho á B t K va ýva – ih b u – íčí o H ý J – J Be vě – O k – ov e – tice et Ko ě K . – lk v tr H v – ice de tern sář ou Lok e – ce – ětrn ov lký no ziř . M od Ve De Os ce e e Š i h e i e a k V S – n ř P c – V – í r č c c t v i M – V e ý a a š – ů vi do Os o ř ro en H be lec ý J a – ý B elké pad íčí v otk ítě říž trov šo ěz B tK s v k h o l ř n o á i iro Hv a V L K p ětr ihl Ve – O ká ě M . z ez J el ev um V ín é M é M V ř D H ě M elk elk V V

Stručná charakteristika vyskytujících se půdních typů Černozem - CE Černozemě se vytvořily v nejteplejších a nejsušších částech našeho území, v rovinném a mírně zvlněném terénu v nadmořských výškách přibližně do 320 m. Půdotvorným substrátem jsou ve většině případů spraše, v menší míře slinité sedimenty nebo písčité sedimenty. Geneze černozemí je dána specifickou humifikací velmi kvalitní výchozí EVERNIA s.r.o.

Strana 101



organické hmoty (stepní společenstvo), která je charakteristická akumulací humínových sloučenin vázaných na bazické dvojmocné kationty (Ca, Mg). Jsou to půdy hluboké až velmi hluboké se středně hlubokou až hlubokou ornicí tmavě hnědé až černé barvy s příznivou drobtovitou strukturou. Textura je u černozemě typické hlinitá, u jiných subtypů může být těžší (černozem pelická) nebo lehčí, až písčitá (černozem arenická). Tmavý humusový horizont Ac zasahuje do hloubky až 70 cm, někdy i více, dále je méně mocný přechodový horizont AC a pod ním je plavě zbarvený půdotvorný substrát, obvykle spraš s četnými pseudomyceliemi a výkvěty uhličitanu vápenatého. Černozemě jsou agronomicky velmi příznivé půdy. Obsah humusu kolísá od 2 do 3% s velmi příznivou kvalitou (převaha vázaných huminosložek nad volnými huminosložkami, volné fulvokyseliny téměř chybí). Fyzikální vlastnosti jsou příznivé, pouze v suchých letech mohou trpět nedostatkem vláhy. Mají dostatek živin a jsou dobře biologicky oživené. Fluvizem - FL (nivní půda) Fluvizemě jsou recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu, které vznikaly na plochách pravidelně podléhajících záplavám. Proto je jejich výskyt omezen na bezprostřední blízkost vodních toků. Vznikají ještě v dnešní době - takovéto půdy ještě neukončily svůj vývoj. Některé fluvizemě mohou být zaplavovány nepravidelně, jednou za několik let nebo nejsou zaplavovány vůbec. Na takovýchto lokalitách postupně dochází k přechodu k jiným půdním typům nebo subtypům, často je možno zde nalézt např. fluvizem kambickou. Rozdílný charakter usazenin výrazně ovlivňuje jednak chemismus, ale také mechanické složení a fyzikální vlastnosti. Vyznačují se neostře diferencovaným půdním profilem, pokud do něj nezasahuje glejový proces. Glejový proces se uplatňuje při vyšší hladině podzemní vody, mění tak charakter půdních vlastností i jejich úrodnost. Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury (podle substrátu) a většinou porušené drobtovité struktury. Postupně přechází do slabě prohumózněného substrátu, někdy slabě vápnitého. Pro obsah humusu v ornici jsou typické hodnoty mezi 1,9 a 2,2 %. Půdní reakce je většinou neutrální v celém profilu a sorpční komplex je nasycen nebo plně nasycen. Agronomická hodnota spočívá ve skutečnosti, že mají velmi příznivý vodní režim a jsou půdami vhodnými pro blízkost zdrojů vody pro závlahy (zelinářské polohy). Obecně jsou dobře obdělávatelné, k výraznému zhoršení dochází procesy glejovými. Glejová půda, Glej – GL Gleje jsou typické azonální půdy, rozšířené po celém území republiky. Jsou vázány převážně na nivy vodních toků, terénní deprese a prameniště. Substrátem jsou hlavně nivní uloženiny (způsobují často vrstevnatý profil) a deluviální sedimenty. Zrnitostně jsou velmi variabilní, od písčitých (arenických) až po těžké, jílovité půdy. Rozhodujícím půdotvorným procesem je glejový pochod, tvorba redukčního Gr horizontu. Nad tímto horizontem je většinou oxidoredukční horizont Gor, ve kterém dochází při kolísání hladiny podzemní vody střídavě k oxidačním a redukčním pochodům a k vyloučení reoxidovaného železa a manganu ve formě rezivých novotvarů. Gor horizont někdy chybí a nad redukčním horizontem se nachází přímo ochrický nebo melanický A horizont s rezavými skvrnami (Alg, Aog). Redukční horizont má typickou modrozelenou nebo šedozelenou barvu, která je daná sloučeninami dvojmocného železa s alumnosilikáty (barva zelená), fosforem (barva modrá) a sírou (barva tmavě šedá). Glejové půdy mají v důsledku nepříznivých fyzikálních vlastností nízkou agronomickou hodnotu. Hnědozem - HN Hnědozemě jsou půdy ze skupiny půd ilimerických, kde se ve větší nebo menší míře projevuje proces eluviace. Geneze probíhá v podmínkách vlhčího klimatu od nadmořských výšek cca 200 m. Půdotvorným substrátem jsou převážně spraše, sprašové hlíny a svahoviny, především z karbonátových materiálů.. Vývoj hnědozemí probíhal procesem mírné illimerizace, t.j. mírným procesem posunu koloidů (s převahou jílových částic). Tento proces probíhal v chladnějších a vlhčích podmínkách pod smíšenými nebo listnatými lesy. Vzniká tak vyplavovaný (ochuzený) horizont Al nebo Ao ( u orné půdy je to ornice), pod ním přechodový horizont AB. Hlouběji pak vzniká iluviovaný (obohacený) horizont Bt, který je u hnědozemí na spraši mírně narezavělý neboť spolu s půdními koloidy se zde usazují i oxidy železa a hliníku. Tento horizont je charakteristický tím, že v něm lze identifikovat záteky orientovaného jílu v půdních pórech (agrilany). Pod iluviálním horizontem se nachází přechodný horizont s půdotvorným substrátem. Vlastní půdotvorný substrát je většinou světlejší, plavé, barvy, jedná-li se o spraš, pak obsahuje značné množství pseudomycelií a cicvárů - vyplavených a vysrážených uhličitanů.

Strana 102

EVERNIA s.r.o.



Hnědozemě jsou obvykle hluboké až velmi hluboké půdy, ornice jsou středně hluboké. Zrnitostní složení v ornici má charakter písčitohlinitý až hlinitý, případně až jílovitohlinitý. V iluviálním horizontu je obvykle textura hlinitá až jílovitohlinitá. Hnědozemě jsou mírně až středně humózní půdy, obsah humusu v ornici je obvykle v rozpětí 1,5 - 2,5 %, humus je ale nižší kvality než u černozemí. Hnědozemě patří k nejlepším obilnářským půdám, s vysokou agronomickou hodnotou. Kambizem - KA (hnědá půda) Jsou nejrozšířenějším půdním typem v ČR. Typický je proces hnědnutí - zvětrávání a metamorfóza půdního materiálu in situ. Dochází k uvolňování železa z primárních minerálů a k tvorbě sekundárních jílových minerálů, avšak bez jejich translokace. Tak se vytváří pro kambizemě typický horizont Bv. Intenzita zvětrávání závisí na mineralogickém složení substrátu a hydrotermických podmínkách půdního prostředí. Při procesu hnědnutí se uvolňují dvojmocné kationty a jsou vyluhovány do nižších vrstev. Kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi rozdílné, v závislosti na substrátu. Kambizemě mají nejvíce subtypů, často charakterizujících přechodové formy k dalším půdním typům. Nejčastěji se vyskytují v subtypu modální, dystrická a oglejená. Luvizem – LU Půdy s eluviálním luvickým El-horizontem, pod humusovým Ah-horizontem nebo Ap-horizontem. Vyskytují se zejména v nížinných a pahorkatinných oblastech. Vytvořily se hlavně na sprašových materiálech (spraš, sprašová hlína, jemné váté písky), ale v podnebí poněkud humidnějším než u hnědozemí (550 – 900 mm). Původním společenstvem byl listnatý les (tvořený hlavně dubem, bukem, habrem, lípou). Hlavním půdotvorným procesem je illimerizace. Horizont Bt mívá v důsledku illimerizace až třikrát více jílu než Elhorizont (koeficient texturní diferenciace B-horizontu > 2,2). Je málo propustný pro vodu a proto v půdě často vzniká oglejení. V Bt-horizontu jsou na plochách strukturních agregátů matně lesklé povlaky koloidů. Eluviální El horizont je až několik decimetrů mocný, je charakteristický svým vybělením a lístkovitou strukturou. Iluviální Bt horizont má většinou prizmatickou strukturu, často se známkami oglejení, zasahujícími až do El horizontu (rezavé a černé bročky). Jsou to půdy kyselé až mírně kyselé (pHH2O je 4,5 - 6). Luvický El-horizont bývá žlutavě až plavě zbarvený, je světlejší než Bt-horizont pod ním ležící. Luvizemě jsou dobře zásobeny živinami, hůře vodou (sušší oblasti). Mají méně příznivé fyzikální vlastnosti (jsou uléhavé). Vyskytují se v rovinatých terénech, na plochých úpatích svahů apod., nejvýše do 600 m n. m. Pseudoglej- PG Pseudogleje jsou půdy s mramorovaným pseudoglejovým Bm-horizontem, který se vyvinul následkem přítomnosti vrstvy se sníženou drenážní schopností. Leží pod ochrickým Ao-horizontem, případně (a to nejčastěji) pod eluviálním En-horizontem. Vzniká pseudoglejovým půdotvorným procesem, pro který je charakteristické střídání silného provlhčení a vysychání v horní části půdy vlivem zasakující srážkové vody, která se zadržuje na níže ležící nepropustné vrstvě nebo horizontu. Mramorový Bm-horizont je při dostatečném stupni vývoje charakteristický střídáním světlých, rezivých a hnědých partií. Pestrobarevnost je výsledkem procesu mobilizace Fe a Mn, jejich redukce při převlhčení a oxidace při vysušení. U pseudoglejů (hlavně v nižších polohách) převažují během roku sušší půdní stavy. Proschnutí půdy bývá spojeno s jejím zatvrdnutím (zvláště ve svrchní části). Pseudogleje se vyskytují na rovinách, plošinách, mírně skloněných úpatích svahů, v plochých úžlabinách a pokleslinách terénu.

C.II.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Do širšího zájmového území zasahují lesy tří přírodních lesních oblastí a to Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina a Předhoří Českomoravské pahorkatiny. Podél stávající dálnice D1 se vyskytují jak roztroušené drobné lesíky, tak větší lesní komplexy. Vlastní realizace rozšíření dálnice D1 na šestipruh bude zasahovat do lesních porostů, které jsou v těsné blízkosti stávající dálnice D1. Přehled těchto lesních porostů srovnaných dle kilometráže uvádí následující tabulka. U každého dotčeného porostu jsou uvedeny zastoupené lesní typy.

EVERNIA s.r.o.

Strana 103



Názvy jednotlivých souborů lesních typů, které se v území vyskytují jsou pak uvedeny v tabulce č. 66. Tabulka 64: Dotčené lesní porosty úsek D1 001

km 23

26

charakteristika Menší lesní porosty po obou stranách D1 Menší lesní porosty po obou stranách dálnice D1 Lesní komplex po obou stranách D1

28 29 30 31-32

Okraj lesního komplexu Okraj lesního komplexu Okraj malého lesního porostu Lesní komplex po obou stranách D1

33,5 35 38,5-40

Okraj lesního komplexu Lesní komplex po obou stranách D1 Lesní komplex po obou stranách D1

42 43-44

Lesní porost menšího rozsahu Lesní komplex po obou stranách D1

45-48

Okraj lesního komplexu, který postupně přechází na obě strany dálnice D1

50-51 53 56 57,5-58

Lesní komplex po obou stranách D1 Menší lesní komplexy Menší lesní komplexy Lesní komplex po obou stranách D1

60,5-64

Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka

007

68-72,7

Lesní komplex po obou stranách D1

008

74 76-78 81-82

Lesní komplex po obou stranách D1 Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka Drobné lesní porosty

009

84

Drobné lesní porosty

101

86-87 88 91-96

102

107,3-112

24

002

003 004

005

006

Drobné lesní porosty Drobné lesní porosty Lesní komplex za Humpolcem po obou stranách D1 98 Menší lesní komplex 100 Drobné lesní porosty 101 Drobné lesní porosty 101,5-105,5 Lesní komplex po obou stranách D1 Lesní komplex po obou stranách D1

112,2-113,3 Menší lesní komplexy po obou stranách D1

Strana 104

Dotčené lesní typy 2C2, 3K3, 2S2 2S9, 2D2, 3S8, 1J1 (les ochranný), 3S1, 3S2, 2C1 2C2, 3S1, 3K3, 2C1, 4O1, 3S2, 2K3, 2S2, 2D2, 2S9 3D7, 2S2, 3S1, 2B1 2N1 2S2 3V1, 3K3, 3L1, 2C2, 3D7, 3S1, 3B2, 3S2, 3B3 3S1 3S8, 3V1, 3K6 2S2, 3S2, 3S9, 3D8, 3H1, 3S1, 3L1, 3K3 3L1, 3S1, 2S2 3J9 (les ochranný), 3B3, 3B2, 3D8, 3S9, 3S3 3S1, 2C1, 1Z1 (les ochranný), 3D8, 3S2, 3K6, 3S9, 3B2, 1J1 (les ochranný), 3V5, 4O1, 4O2, 3L1 4P1, 4O4, 3K3, 3K5, 4Q1, 3D7, 3S3 3S9, 3L1, 3S2, 2C2, 2B1 3S2, 3D7 4O1, 4G1, 3H1, 4O2, 4O4, 3S2, 3U1, 3K6 3K1, 3S8, 3S1, 3V2, 4H1, 3J9 (les ochranný), 3D8, 3K5, 0Z2 (les ochranný), 0C3 (les ochranný), 3Y1 (les ochranný), 4P1, 4V2, 4O1 4S1, 4K2, 5V2, 5H1, 5O6, 5K2, 5V7, 5I1, 5P1, 3L1, 5Q6, 5P3 4K2, 4K6, 4S1, 4S8, 4S9 4S1, 3V2, 4K6, 4S8, 4K1, 3S9, 3S8, 3K9, 3K1, 3N2, 3A5, 4S7 4S9, 3K9, 3V2, 4K1, 3S9, 4K6, 4S1, 4K9 5K6, 5S1, 5S8, 5S6, 3L2, 5K6, 4K1, 5N4 5K8, 5K1, 5S1, 5K6 5S8, 5V7, 5H1, 5S1 5S1, 5K1, 5N4, 5P3, 5V7, 5K7, 5K8, 5S8, 5I1, 5N1, 5K6 5S1, 5K1, 5N1 5S1, 5V7, 5K6, 5K8 5S1, 5K2, 5V1 5V7, 5S1, 5K1, 5K6, 6P2, 5I1, 5S3, 5K2 5S3, 5O1, 5B1, 5V1, 5V7, 5B6, 5H3, 5A6, 5V9, 5D5, 5L5 5H1, 5H3, 6O1, 6P2, 6P1, 5O1

EVERNIA s.r.o.


úsek D1 103 104

105 106 107 108

109 110

km 114 117-120,2


charakteristika Drobné lesní porosty Lesní komplex po obou stranách D1

Dotčené lesní typy 6P1, 6O1, 6P2, 5L5, 5O1 6P2, 6O1, 6G4, 6P1, 5L5, 5I1, 5S3, 1T9, 6G1, 5B1 121,5-124 Lesní komplex po obou stranách D1 5I1, 6P1, 6G4, 5B1, 5K2, 5S3, 5V1, 6O1, 5H3 127-129,5 Lesní komplex po obou stranách D1 5S3, 6P1, 6O1, 5B1, 5B6, 5V1, 1T9, 6G1 132,7 Okraj drobného lesního porostu 4S3 135,1 Okraj drobného lesního porostu 4K2 137 Okraj drobného lesního porostu 4S3 142-147 Drobné lesní porosty v okolí Velkého 4K2, 4K5, 4S9, 3K4, 4S3, 4S6, 4S2, 4S1 Meziříčí 148-149 Lesní komplex po obou stranách D1 3K4, 4K9, 4D4, 4S9, 4S1, 4D5, 4K2 152-154 Lesní komplexy za Jabloňovem 4K9, 4S1, 4K2, 3K9, 3K4, 4D4, 4D5, 4B1, 4K5 156 Menší lesní komplexy 4S2, 4B6, 4K2 159 Drobné lesní porosty 4K2 160,8 Okraj lesního komplexu 4O1 164,2-171,2 Lesní komplex po obou stranách D1 4K2, 4B1, 4H1, 4S1, 4G1, 4S2, 4O1, 4D5, 3L0, 4B6, 4I1, 4D4, 4H3 174-176 Lesní komplex po obou stranách D1 3L3, 3K3, 4D4, 3L0, 3H5, 3H1, 3K6, 3D8, 3H2 181-183 Lesní komplex po obou stranách D1 2L1, 2B2, 1K1, 2S6, 2B1, 2S4, 2K3, 3B5, 3H2

Tabulka 65: Názvy zastoupených souborů lesních typů STL 0C 2C 2L 3L 5L 1K 2K 3K 4K 5K 2S 3S 4S 5S 2D 3D 4D 5D 1J 3J 4O 5O 6O 2B 3B 4B

Název souboru lesních typů Hadcový bor Vysýchavá buková doubrava Potoční luh Jasanová olšina Montánní jasanová olšina Kyselá doubrava Kyselá buková doubrava Kyselá dubová bučina Kyselá bučina Kyselá jedlová bučina Svěží buková doubrava Svěží dubová bučina Svěží bučina Svěží jedlová bučina Obohacená buková doubrava Obohacená dubová bučina Obohacená bučina Obohacená jedlová bučina Habrová javořina Lipová javořina Svěží dubová jedlina Svěží (buková) jedlina Svěží smrková jedlina Bohatá buková doubrava Bohatá dubová bučina Bohatá bučina

EVERNIA s.r.o.

STL 5B 2N 3N 5N 3V 4V 5V 3H 4H 5H 0Z 1Z 4P 5P 6P 4Q 5Q 4G 6G 3Y 4I 5I 3A 5A 1T

Název souboru lesních typů Bohatá jedlová bučina Kamenitá kyselá buková doubrava Kamenitá kyselá dubová bučina Kamenitá kyselá jedlová bučina Vlhká dubová bučina Vlhká bučina Vlhká jedlová bučina Hlinitá dubová bučina Hlinitá bučina Hlinitá jedlová bučina Reliktní bor Zakrslá doubrava Kyselá dubová jedlina Kyselá jedlina Kyselá smrková jedlina Chudá dubová jedlina Chudá jedlina Podmáčená dubová jedlina Podmáčená smrková jedlina Skeletová dubová bučina Uléhavá kyselá bučina Uléhavá kyselá jedlová bučina Lipodubová bučina Klenová bučina Březová olšina

Strana 105



Tabulka 66: Soubory lesních typů v přímém kontaktu s trasou dálnice D1 STL

Rozšíření

Podloží

0C Hadcový bor

ostrůvkovitě v členitých pahorkatinách až vrchovinách

hadce

2C Vysýchavá buková doubrava

v pahorkatinách převážně na slunných svazích různých sklonů, na hřebenech, někdy i na zvlněných plošinách

3L Jasanová olšina

v úzkých údolních nivách v pahorkatinách až vrchovinách v nadmořských výškách 250 –600 m v nízkých polohách na plošinách a táhlých svazích, v pahorkatinách na teplých svazích v nadm. výškách 300 – 450 m svahy pahorkatin, hřbety, plošiny v nadmořských výškách 350-500 m n.m.

ruly, granodiority, břidlice, čediče, znělce, amfibolity, opuky, slíny, vápence štěrkopísky překryté aluviálními sedimenty

2K Kyselá buková doubrava 3K Kyselá dubová bučina 4K Kyselá bučina

členité pahorkatiny a nižší vrchoviny v nadm. výškách 450-600 m

5K Kyselá jedlová bučina

svahy, hřbety a zvlněné plošiny na vrchovinách v nadm. výškách 500-700 (750) m

2S Svěží buková

v plochých pahorkatinách v nadm. výškách 400-450

EVERNIA s.r.o.

kyselé horniny

Půdy v horních částech svahu mělčí, sušší a kamenitější, ve spodních částech svahů a na plošinách hlubší, hlinité až jílovitohlinité se sklonem k oglejení oligo- až mezotrofní kambizem, kambizem rankerová, karbonátová, pararendzina, rendzina

středně hluboké shora vlhké, silně humózní, dospod mokré až zbahnělé, půdním typem je oglejená fluvizem kambická nebo glejová, kambický glej hlinitopísčité, štěrkovité, středně hluboké, mírně vlhké až vysýchavé, půdním typem je kambizem oligotrofní, někdy podzolovaná nebo arenická

Přirozená skladba převaha borovice s příměsí jedle, dubu, smrku dub, buk, habr

olše, jasan, smrk, mléč, jilm a dub

převládá dub, buk je menší vitality v příměsi habr, borovice, bříza a jeřáb chudší a kyselejší středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku až písčitohlinité, často štěrkovité, čerstvě s příměsí jedle a substráty na až mírně vlhké, oligotrofní typická různých dubu kambizem, někdy podzolovaná horninách na kyselejších a středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku, slabě se uplatňuje chudších až písčitohlinité, slabě až středně horninách skeletovité, půdním typem je kambizem dub a jedle oligotrofní někdy podzolovaná na kyselých středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku, horninách až písčitohlinité, slabě až středně s proměnlivou skeletovité, půdním typem je kambizem příměsí jedle a se typická oligotrofní někdy podzolovaná slabou příměsí smrku středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převládá dub nad různé substráty někdy s překryvy až písčité, slabě štěrkovité až štěrkovité, bukem, v příměsi

Ohrožení Funkce lesa porostu borovice sněhem účelová v exponovaných lokalitách i suchem hospodářská eroze půdy, v mládí přísušky

produkce podprůměrn á mírně podprůměrn á

nebezpečí zbahnění a mrazových kotlin, zarůstání buření porosty často trpí přísušky

hospodářská s vodohospo dářským významem

slabě buřeň a sucho, sklon k degradaci

hospodářská

průměrná

nepatrné

hospodářská

průměrná

snížení produkce hospodářská v opakovaných smrkových monokulturách

průměrná

hospodářská

průměrná

nepatrné, půdy slabě až středně

průměrná až nadprůměrn á

půdoochrann podprůměrn á á

Strana 106


STL

Rozšíření


Podloží

doubrava

m

sprašových hlín

3S Svěží dubová bučina

pahorkatiny v nadmořských výškách 300-500 m n.m.

minerálně slabší substráty se slabými překryvy hlín

4S Svěží bučina

vyšší pahorkatiny až ploché vrchoviny v nadmořských výškách (400) 450 - 600 m n.m.

minerálně slabší substráty se slabými překryvy hlín

vrchoviny na svazích, plochých hřbetech i zvlněných plošinách v nadm. výškách (450) 500 – 700 (850) m roviny na okrajích nížin a 3D Obohacená pahorkatiny na mírných svazích v nadm. výškách dubová 300-500 m bučina 5S Svěží jedlová bučina

4O Svěží dubová jedlina

vyšší pahorkatiny v nadmořských výškách 350-550 m n.m.

6O Svěží smrková jedlina

vrchoviny a nižší části hornatin v nadm. výškách (550) 600 - 850 m

2B Bohatá buková doubrava


3B Bohatá EVERNIA s.r.o.

pahorkatiny

horniny, které dávají vzniknout kyselejším půdám sprašové nebo polygenetické hlíny až hlinitě zvětrávající horniny hluboké jílovité sedimenty různého původu, koluviální sedimenty na různých horninách koluviální sedimenty na kyselejších horninách živinami bohatší substráty různého původu, s příměsí sprašové hlíny bohatší substráty

Půdy

Přirozená skladba

Ohrožení porostu půdním typem je kambizem mezotrofní se vyskytuje habr a zbuřeňují někdy přechod ke kambizemi ligotrofní lípa středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku, mírně vítr a sníh až písčitohlinité, slabě štěrkovité až přimíšen dub a štěrkovité, čerstvě vlhké, kambizem jedle, ojediněle typická mezotrofní, někdy s přechody k habr oligotrofní středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku, zanedbatelné, až písčitohlinité, slabě štěrkovité až přimíšena jedle, smrk někdy trpí štěrkovité, čerstvě vlhké, kambizem červenou dub typická mezotrofní, někdy s přechody k hnilobou oligotrofní porosty buk a jedle jsou hluboké, hlinitopísčité až písčitohlinité, dosti vyvážené, slabě štěrkovité až štěrkovité, půdním ohroženy větrem v příměsi klen, a sněhem, smrk typem je kambizem typická mezotrofní, zřídka červenou smrk a lípa někdy s přechody k oligotrofní hnilobou písčitohlinité až jílovitohlinité, s malým buk, lípa a dub, buřeň, vítr a množstvím skeletu, hluboké, vespod vtroušený javor, červená hniloba někdy ulehlé, půdním typem je hnědozem jedle a habr typická, mezotrofní až eutrofní kambizem, někdy oglejená přechodné hluboké až velmi hluboké, písčitohlinité, převaha jedle s zamokření, vítr, dubem, přimíšen hlinité až jílovitohlinité, dospod ulehlé a buk, průnik osiky buřeň pro vodu špatně propustné, střídavě čerstvě vlhké až vlhké, v létě slabě vysychavé, půdním typem je pseudoglej kambický nebo typický, kambizem pseudoglejová hluboké až velmi hluboké, písčitohlinité převaha jedle se větrem, sněhem, zamokřením a až jílovitohlinité, dospod ulehlé, pro vodu smrkem a bukem travnatou buření propustné, půdním typem je kambizem pseudoglejová až pseudoglej kambický středně hluboké až hluboké, písčitohlinité převaha jedle, vysýchání, až hlinité, shora kypré, mírně vlhké, přimíšen buk, středně buřeň půdním typem je mezotrofní až eutrofní průnik dubu a lípy kambizem hluboké nebo středně hluboké, převládá vitální buřeň, smrk

Funkce lesa

hospodářská

produkce

průměrná

hospodářská, mírně nadprůměrn ekologická á hospodářská

nadprůměrn á

hospodářská

nadprůměrn á

hospodářská

nadprůměrn á

hospodářská, nadprůměrn desukční á hospodářská

mírně nadprůměrn á

hospodářská, nadprůměrn Strana 107


STL

Rozšíření


Podloží

Půdy

Přirozená skladba

různého geol.původu, někdy s příměsí sprašové hlíny různé minerálně bohatší horniny

hlinitopísčité až hlinité, kypré, mírně vlhké, půdním typem je mezotrofní nebo eutrofní kambizem na slínech, opukách a pararendzinách hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, slabě štěrkovité, kypré, půdním typem je mezotrofní kambizem někdy eutrofní kambizem

buk, přimíšen je dub zimní s jedlí, v podúrovni habr, vtroušen javor, lípa převládá buk nad jedlí, málo byl přimíšen klen, někde pronikl i smrk převaha dubu s příměsí buku, lípy, habru, borovice, břízy buk, dub, jedle s příměsí javoru

dubová bučina

v nadmořských výškách 300-500 m n.m.

5B Bohatá jedlová bučina

vrchoviny až ploché hornatiny v nadmořských výškách (450) 500-750 (800) m n.m

2N Kamen. kyselá buková doubrava 3V Vlhká dubová bučina

nižší pahorkatiny na svazích a na hřebenech

chudé kyselé podloží

hlinitopísčité, často skeletovité s kameny na povrchu, půdním typem je kambizem rankerová a kambický ranker


svahová a podsvahová koluvia na spíše bohatších horninách

5V Vlhká jedlová bučina

vrchoviny v nadmořských výškách (450) 500-700 m n.m.

koluviální svahové a podsvahové sedimenty na různých horninách sprašové a polygen. hlíny a hlinitě horniny karpatského flyše svahové a podsvahové koluviální překryvy, polygen.hlíny kyselé, těžko zvětrávající

hluboké, slabě skeletovité, hlinitopísčité až hlinité, stále čerstvě vlhké až vlhké, půdními typy jsou od trvale čerstvě vlhkých mezotrofních a eutrofních kambizemí po kambizemě oglejené až pseudoglejové. V blízkosti vodních toků i glej kambický či pseudoglejový hluboké, slabě štěrkovité, hlinitopísčité až hlinité, vlhké, půdním typem je mezotofní zřídka eutrofní kambizem, oglejená až pseudoglejová kambizem

3H Hlinitá pahorkatiny v nadmořských výškách dubová 300-500 m n.m. bučina 5H Hlinitá vyšší části pahorkatin a vrchoviny v nadmořských jedlová výškách 450-600 m n.m bučina 0Z Reliktní

extrémní stanoviště skal, skalních hřebenů,

EVERNIA s.r.o.

hlinité až jílovitohlinité bez skeletu, hluboké nebo velmi hluboké, vlhké, v létě vysýchavé, půdním typem je luvizem typická a kambická, někdy oglejená hluboké s malým množstvím skeletu, písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké, půdním typem je luvizem, kambizem luvická nebo mezotrofní, často oglejené varianty mělké litozemě, rankery litické až podzolové, regozemě psefitické, mělká

Ohrožení porostu ohrožen červenou hnilobou

Funkce lesa infiltrační

produkce á

buřeň, sněhem, hospodářská, nadprůměrn smrkové porosty infiltrační á větrem, červenou hnilobou a václavkou vysychání, eroze hospodářská, podprůměrn protierozní á vítr, hniloba, buřeň, pomístné zamokření

hospodářská, nadprůměrn infiltrační i á desukční

kromě buku se silně uplatňuje jedle, přimíšen je klen, jilm, někdy jasan

vítr, hniloba, pomístné zamokření

hospodářská

nadprůměrn á

buk, v příměsi dub, v podúrovni habr, vtroušeny javor, jasan a jedle převládá buk, dále je zastoupena jedle, místy smrk

smrk ohrožen větrem a červenou hnilobou, buřeň smrk ohrožen větrem, buřeň

hospodářská

nadprůměrn á

borovice, v příměsi nedostatek pak bříza, dub, ve vláhy, vítr

hospodářská, nadprůměrn infiltrační á

účelová, protierozní

nepatrná

Strana 108


STL bor 1J Habrová javořina

Rozšíření skalnatých svahů, kamenitých sutí drobné plochy na suťových svazích v teplých částech pahorkatin v nadm. výšce do 450 m

4P Kyselá dubová jedlina

vyšší části pahorkatin a pánví v nadmořských výškách 400-550 m n.m.

5P Kyselá jedlina

vrchoviny v nadmořských výškách 500-700 m n.m.

6P Kyselá smrková jedlina

vrchoviny a nižší části hornatin v nadmořských výškách (550) 600-850 m n.m.

5Q Chudá jedlina

vyšší pahorkatiny a vrchoviny v nadmořských výškách 450-600 m n.m.

4G Podmáčen á dubová jedlina

v pánvích a pahorkatinách v nadmořských výškách 400-550 m n.m.

6G Podmáčen á smrková jedli

ve vrchovinách v nadm. výškách 550-800 m n.m.

EVERNIA s.r.o.


Podloží

Půdy

horniny

písčitá až hlinitopísčitá půda, suchá až vyprahlá. živinami bohatší středně hluboké až mělké, kamenité až horniny (čediče, balvanité s humózní hlinitopísčitou znělce, břidlice, výplní, půdním typem je ranker typický opuky, vápence nasycený, kambický nebo litický, aj.) rendzina nebo pararendzina kyselé, živinami chudší, hluboké, pleistocenní hlinité sedimenty písčitohlinité někdy s kameny nebo a jílovitě oblázky, půdním typem je pseudoglej zvětrávající typický luvický nebo kambický, kambizem pseudoglejová horniny překryvy hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité, špatně provzdušněné, středně vlhké až podsvahových koluv.sedimentů vlhké, půdním typem je pseudoglej a polygen. hlín typický nebo kambický, kambizem pseudoglejová podsvahové hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité, koluv.sedimenty, někdy kamenitá, vlhké až mokré, půdním polygen. hlíny na typem je pseudoglej typický nebo kyselých krystal. kambický, stagnopseudoglej horninách kyselé, živinami chudé, hluboké, podsvahové koluviální písčitohlinité až jílovitohlinité, špatně sedimenty, provzdušněné, vlhké, půdním typem je polygenetické pseudoglej typický, podzolový, pelický, hlíny stagnopseudoglej, podzol pseudoglejový rašelinný humózní, písčitohlinité až hlinité, shora hlinité vlhké vespod mokré až zbahnělé, půdním pleistocenní a holocenní typem je glej typický až glej rašelinový, sedimenty někdy glej kambický podsvahové koluv.sedimenty a jiné pleistocenní a holocenní

humózní, jílovitopísčité až jílovitohlinité, shora vlhké vespod mokré až zbahnělé, půdním typem je humózní glej typický, rašelinový, někdy i kambický

Přirozená skladba

Ohrožení porostu

vyšších polohách buk a smrk vedle habru a lípy, eroze a javor babyka, jilm, devastace půd, buřeň ojediněle jasan

Funkce lesa

produkce

půdoochrann podprůměrn á á

převaha jedle s dubem, přimíšen buk, průnik osiky

přechodné zamokření, vítr

hospodářská, průměrná desukční

převaha jedle, přimíšen buk, vtroušen smrk, bříza, osika

přechodné zamokření, vítr


vyrovnaný poměr jedle a smrku, udržel se i buk

zamokření, vítr, sníh


převaha jedle, přimíšena bříza, osika, buk

přechodné zamokření, vítr, buřeň

hospodářská

převaha jedle dále zastoupen dub letní s příměsí olše černé a vtroušeným bukem a smrkem převaha smrku a jedle dále zastoupen buk a olše

zamokření, buřeň, vítr

hospodářská, nadprůměrn desukční á

zamokření, buřeň, vítr, sníh

hospodářská, nadprůměrn desukční á

průměrná až podprůměrn á

Strana 109


STL 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina

Rozšíření členité pahorkatiny a ploché vrchoviny v nadmořských výškách 400-600 m n.m.

EVERNIA s.r.o.


Podloží sedimenty kyselé horniny

Půdy hlinitá až písčitohlinitá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, dospod ulehlá, půdním typem je luvizem typická, někdy oglejená nebo kambizem oglejená až pseudoglejová

Přirozená skladba převaha buku nad jedlí, málo zastoupen smrk

Ohrožení porostu vítr, sníh

Funkce lesa

produkce

hospodářská, průměrná ekologická – dinfiltrační, desukční

Strana 110



C.II.5.3 Staré ekologické zátěže Stará ekologická zátěž je znečištění životního prostředí, jehož původce není znám nebo již právně neexistuje. Staré ekologické zátěže v blízkosti dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka jsou uvedeny v následující tabulce. Legenda: 0 1 2 3 4 5

úsek dálnice název staré ekologické zátěže nebo objektu riziko kvalitativní riziko kvantitativní nalézá se vzhledem k dálnici (km D1) umístění NUTS 3 – kraj, ORP – obec s rozšířenou působností, obec

Tabulka 67: Přehled starých ekologických zátěží v blízkosti trasy 0 úsek dálnice 001 003 104 106 107

1 2 Stará riziko ekologická kvalitativní zátěž-název Bílá skála 3 - střední (komunální skládka) U modřínu 3 - střední (komunální skládka) U cihelny 3 - střední (komunální skládka) 2 - vysoké Mýto (komunální skládka) U vysokého 3 - střední mostu– zátěž objekty: HV1, HV2, HV3, HV4 (komunální skládka)

3 4 riziko lokalizace kvantitativ ní 4 - bodové před MÚK Mirošovice, 21km vpravo ve směru na Brno 4 - bodové 4 - bodové 3 - lokální 3 - lokální

za MÚK Ostředek, 34. km, na silnici 113 Ostředek – Vodslivy - Ondřejov, vlevo ve směru na Brno 133. km u rybníka Polovec na Křivém potoce, před MÚK Měřín vlevo ve směru na Brno 143. km, mezi dálnicí a silnicí II/602 z Měřína do Velkého Meziříčí vpravo ve směru na Brno za MÚK Velké Meziříčí - východ, 146. km, v těsné blízkosti dálnice, u silnice II/602 na Jabloňov vpravo ve směru na Brno

5 umístění – kraj, obec NUTS 3 – Středočeský kraj ORP- Říčany obec - Mirošovice NUTS 3 – Středočeský kraj ORP – Benešov obec - Ostředek NUTS 3 – Vysočina ORP – Velké Meziříčí obec - Měřín NUTS 3 – Vysočina ORP – Velké Meziříčí obec – Velké Meziříčí NUTS 3 – Vysočina ORP – Velké Meziříčí obec - Petráveč

Bílá skála Popis: Komunální skládka umístěná ve svahu údolí, protáhlého až liniového tvaru délky 130 m a šířky 35 m, plocha skládky je cca 4000 m2. Na lokalitě se v současné době neskládkuje, skládka je bez úprav. Technický stav je nevyhovující, není vybudované těsnění, průsaky se nejímají. Povrch není upraven a vody volně zasakují skrze odpady do skládky. Charakter odpadu v terénu nezjistitelný tuhý komunální odpad, výkopová zemina, stavební odpad, popeloviny, odpad ze zeleně. Rizika: Je pravděpodobné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody. Nelze vyloučit, že skládka kontaminuje podzemní vody v okolí. Nejbližší studny pro hromadné zásobování se nacházejí ve vzdálenosti < 1000 m (kontaminace je nepravděpodobná) Nejbližší studny pro individuální zásobování se nacházejí ve vzdálenosti < 500 m (kontaminaci - nelze vyloučit). Nelze vyloučit výskyt látek nebezpečných pro přímý kontakt na povrchu skládky. Vzdálenost nejbližší obce: < 500 m. Občasný přístup zvěře na skládku.

EVERNIA s.r.o.

Strana 111



Doporučení: Monitoring vod, sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. U modřínu Popis: řízená komunální skládka umístěná v rokli, jedná se o navýšené těleso do 5 m nad terénem. Plocha skládky je 5 000 m2. Na lokalitě se v současné době "divoce" skládkuje (odpad z domácnosti), omezeně skládkuje (inert), skládka je bez úprav, rekultivace dosud neprobíhá v horním prostoru skládky je silážní žlab, původně lokalita sloužila jako hnojiště zemědělského družstva. Povrch není upraven a vody volně zasakují skrze odpady do skládky, průsaky nejsou jímány. Ze skládky se mohou uvolňovat a šířit tuhé součásti, zápach je cítit pouze na skládce. Rizika: Je pravděpodobné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody. Povrchový tok protéká pod skládkou obcí (zástavbou) ve vzdálenosti > 1000 m. Je nepravděpodobné, že skládka kontaminuje podzemní vody v okolí. Nejbližší studny pro hromadné zásobování se nacházejí ve vzdálenosti < 1000 m (kontaminace - nepravděpodobná), nejbližší studny pro individuální zásobování se nacházejí ve vzdálenosti > 1000 m (kontaminace - nepravděpodobná). Ze skládky se mohou uvolňovat a šířit tuhé součásti, zápach je cítit pouze na skládce Na povrchu skládky se místy vyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Vzdálenost nejbližší obce: < 1000 m. V hojné míře dochází k přístupu zvěře na skládku. Lokalita měla příznivé geologické podmínky, byla však rozšířena i do prostoru pramene drobné vodoteče. Doporučení: monitoring vod, zabránit dalšímu černému skládkování. Sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. U Cihelny Popis: Komunální skládka uzavřená a rekultivovaná, okraje skládky jsou dnes již neznatelné. Skládka má přibližné rozměry 70 x 40 x 2-4 m, plochu asi 2500 m2 a objem uložených odpadů je cca 5000 m3. Skládka není oplocená, bez vrat a závor. Existuje monitorovací systém tří vrtů (HP 1, HP 2, HP 3). Skládka je překryta málo propustnou až nepropustnou zeminou, zarovnána a vyspádována. Tesnění dna skládky není provedeno. Skládka je rekultivována a udržována. Výluhy na skládce vznikají průsakem srážkových vod odpady. Tato možnost je omezena překrytím skládky málo propustnými zeminami. V uloženém odpadu převažuje tuhý komunální odpad. Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají - chov ryb, závlahy, odběry pitné a užitkové vody. Skládka kontaminuje podzemní vody. Rybník protékaný potokem leží asi 50 m pod skládkou. Potok protéká obcí pod skládkou ve vzdálenosti větší než 1 km. Studna pro hromadné zásobování leží cca 100 m nad skládkou - pravděpodobně není zasažena. Studny pro individuální zásobování jsou ve vzdálenosti cca 1000 m. Skládka neovlivňuje ovzduší. Na povrchu skládky se nevyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt - skládka je překryta zeminou a rekultivována. Nejbližší obec je ve vzdálenosti cca 1000 m. Na skládku se může dostat zvěř. Území je pro skládkovaní podmíněně vhodné. Doporučení: Ponechat v současném stavu. Monitoring skládky. Mýto Popis: komunální skládka leží na západním okraji města Velké Meziříčí vpravo od silnice na Měřín v rokli protékané drobným zatrubněným přítokem Oslavy. Skládka má plochu asi 18 000 m2. Skládka prakticky vyplňuje rokli do úrovně statní silnice na Měřín a Jihlavu. Skládka není oplocená, je bez vrat a závory. Existují dva monitorovací objekty. Povrch skládky je překryt málo propustnou zeminou, zarovnán a vyspádován. Těsnění dna není. Odplynění skládky není. Způsob provozování není znám. Není zjevná odborná rekultivace, ale skladka je upravena a povrch je uzpůsoben k stávajícímu využití. Výluhy na skládce se mohou tvořit průsakem srážek. Tato možnost je omezena překrytím skládky málo propustnou zeminou. Na dně skládky dochází Strana 112

EVERNIA s.r.o.



za vyšších stavů hladiny podzemní vody k přímému vyluhování do podzemní vody. Protékající potok nejeví známky znečištění. Vzhledem k velikosti skládky a jejímu stáří předpokládáme, že na skládce dochází k slabému vývinu plynu. Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají - odběry užitkové vody. Skládka pravděpodobně kontaminuje podzemní a povrchové vody. Nejbližší vodoteč protéká zatrubněná skládkou, obcí protéká bezprostředně pod skládkou. Na povrchu skládky se ojediněle vyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Skládka leží na okraji Velkého Meziříčí. Na skládku se nemůže dostat zvěř . Území je pro skládkovaní nevhodné pro blízkost zástavby. Doporučení: Hydrogeologický průzkum skládky. Podle výsledků průzkumu rozhodnout o dalším postupu. U vysokého mostu Popis: Řízená komunální skládka leží cca 1,5 km jihovýchodně od města Velké Meziříčí v údolí Radslavického potoka. Stará skládka byla sanována a rekultivována. Rekultivací se v II. etapě zbudovala na staré skládce v roce 1998 nová skládka (S III). Skládka má přibližné rozměry 200 x 100 m a celková kubatura uložená ve staré skládce je cca 100 000 m3. Skládka je oplocená, s vraty a vrátnicí. Existuje monitorovací systém nové skládky (4 vrty, odběry povrchových a vnitřních vod). Skládka je zatěsněna a překryta novou skládkou. Výluhy ve staré skládce se mohou tvořit prakticky jen přímým vyluhováním do podzemních vod za zvýšené hladiny. Provedenými rozbory vod nebylo indikováno znečištění toxickými kontaminanty. Stará skládka je pasivně odplyněna. Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají k odběrům užitkové vody. Skládka pravděpodobně kontaminuje podzemní a povrchové vody jen málo. Nejbližší vodoteč protéká skládkou, obcí protéká pod skládkou ve vzdálenosti větší než 1000 m. Na povrchu skládky se vyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Nejbližší obec je ve vzdálenosti cca 1500 m. Na skládku se nemůže dostat zvěř. Území je pro skládkovaní podmínečně vhodné. Doporučení: -

C.II.6 Geomorfologie a geologie Geomorfologie Dle regionálního geomorfologického členění patří celé toto území k provincii České vysočiny, soustavě Českomoravské, na začátku v podsoustavě Středočeské pahorkatině, reprezentované celky Benešovskou a Vlašimskou pahorkatinou, dále až po Velkou Bíteš k podsoustavě Českomoravské vrchoviny, která se dále člení na celky Křemešnickou vrchovinu, Želivskou pahorkatinu, Humpoleckou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu a Křižanovskou vrchovinu, konec pak patří do podsoustavy Brněnské vrchoviny reprezentované celkem Bobravskou vrchovinou. Krajina je poměrně členitá. Nejnižší místo u dálnice na západě je údolí Sázavy u Hvězdonic ve výšce cca 280 m n.m, nejvyšší místo je u Větrného Jeníkova – 661 m n.m. a klesá na výšku 390 m n.m. u Kývalky, rozdíl výšek na trase je tedy značný, cca 380 m. Okolní vrchy dosahují max. výšky 700 m n.m. (Zbinožský kopec). Reliéf krajiny se podél dálnice mění. V Posázavském bioregionu má ráz převážně členité pahorkatiny s výškovou členitostí 70-150 m, do které je zaříznuto až 160 m hluboké údolí Sázavy, které způsobuje členitost ještě větší. Podobný reliéf má i krajina v Pelhřimovském bioregionu, je však položena na trase nejvýše a na kopcích z odolných hornin jsou vyvinuty

EVERNIA s.r.o.

strana 113



skalní útvary. Reliéf havlíčkobrodského regionu je tvořen rozsáhlými zdviženými plochými zarovnanými povrchy s mělčími údolími, přecházejí až do charakteru ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 50-75 m. Reliéf Velkomeziříčského bioregionu je nejplošší v celé Českomoravské vrchovině. Na konci dálnice klesá do Brněnského bioregionu s charakterem ploché vrchoviny. Obrázek 12: Schématické znázornění terénu v ose dálnice

Hodnocený úsek dálnice patří k povodí Labe, v km cca 105 přechází do povodí Dunaje. Geologické poměry Z hlediska regionálně geologického členění patří území do Českého masivu. Z počátku tvoří geologický základ mladší paleozoikum středočeského plutonu, kde převažují granodiority. Od km 43 až do km 96 patří území k českému moldanubiku, kolem Větrného Jeníkova krátce k moldanubickému plutonu a dále až do km 128 opět k českému moldanubiku. V moldanubiku jsou převažujícími horninami granulity, granulitové ruly, pararuly a migmatity. Moldanubický pluton reprezentují hlavně granity. V některých úsecích dálnice jsou poměrně dobře pozorovatelné výchozy těchto hornin. V okolí Velkého Meziříčí se střídá pestrá serie moldanubika - svorové ruly, pararuly až migmatity s tmavými granodiority. Dále k východu je geologická skladba rozmanitější, v moldanubiku a proterozoiku se střídají ortoruly, granulity, migmatity s proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými – břidlice, fylity, svory. V klesání k Brnu se v okolí Říčan vyskytují permokarbonske horniny (pískovce, slepence, jílovce) a u Kývalky assyntské granitoidy. Kvartérní pokryv je poměrně málo rozsáhlý, fluviální a deluviofluviální sedimenty se vyskytují především v údolích toků, deluviální sedimenty bývají vázány na svahy exponované k V a S, rašeliny se vyskytují u Zbinoh a Větrného Jeníkova. Hlubší kvartérní povrch je v nejvýchodnější části sledovaného území. Antropogenní uloženiny zahrnují především násypy dálnice, navážku pod obslužnými zařízeními, násypy křižujících silnic a železničních tratí.

Strana 114

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 13: Mapa geologických poměrů

Mocnost eluvií je nepravidelná, lze ji očekávat v řádech metrů. Složení eluvií je závislé na minerálním složení matečné horniny. Obecně lze říci, že na pararulách vznikají eluvia více jílovitá s vysokým obsahem biotitu a křemene, na migmatitech a granitech vnikají eluvia více písčitá s vysokým obsahem křemene a živců s tendencí ke kaolinickému zvětrávání, náchylná k odnosu. Přírodní zdroje V okolí dálnice (do 1 km) není vyhlášeno příliš chráněných ložiskových území. Výjimkou je lom Borovsko u Bernartic (km 63 dálnice), kde firma SHB s.r.o. těží stavební kámen - serpentinit. Vyhlášené CHLÚ č. 702740000 dosahuje až k pozemku dálnice.

EVERNIA s.r.o.

strana 115



Obrázek 14: Chráněné ložiskové území Borovsko

Poddolovaná území V nejbližším okolí dálnice byly v minulosti těženy nerostné suroviny. Stop po jejich dolování je celá řada, nejvíce v okolí Velké Bíteše, u Humpolce, Bernartic a Jihlavy. Převážná většina je však ve vzdálenosti větší než 200 m od dálnice, nejblíže jsou: Tabulka 68: Poddolovaná území Úsek dálnice 004 009 009 110

Strana 116

Název Všechlapy-východ Jiřice u Humpolce – Trucbaba Hněvkovice u Humpolce – Trucbaba Domašov u Brna 1 - Javůrek

km 43,6 88,3 88,5 171,3

Surovina nerudy rudy rudy rudy

Těžba ojedinělá ojedinělá systém ojedinělá

Vzdálenost 140 m vpravo v trase v trase v trase

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 15: Poddolovaná území v trase dálnice

U Humpolce – Trucbaba

Domašov – Javůrek

Na stávající dálnici se vlivy poddolovaných území neprojevují. Sesuvná území Dálnice je vedena mimo sesuvná území. Ve skalních zářezech docházelo k větrání hornin a jejich uvolňování a padání do vozovky. Problematické úseky byly sanovány (zpevněním, ochrannými sítěmi), v případě nutnosti opatřeny bariérami pro zachycení jednotlivých uvolňovaných kamenů.

C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy C.II.7.1 Flóra Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1988) je celá sledovaná trasa situována v Českomoravském mezofytiku, postupně se střídají fytogeografické okresy 64. Říčanská plošina, 41. Střední Povltaví (údolí Sázavy a Želivky), 67. Českomoravská vrchovina a 68. Moravské podhůří Vysočiny. V biogeografickém pojetí (CULEK 1996) jsou postupně zastoupeny bioregiony Posázavský, Pelhřimovský, Havlíčkobrodský (pouze okrajově), Velkomeziříčský a Brněnský. Nadmořská výška trasy se pohybuje v amplitudě 380 m – od 280 m v údolí Sázavy u Hvězdonic po 660 m u exitu Větrný Jeníkov. Většina trasy je vedena v poloze mezi 450 a 600 m, i konec sledovaného úseku u Kývalky je ve výšce 390 m. Reliéf má převážně ráz členité pahorkatiny až ploché vrchoviny. V geologickém podloží jsou téměř souvisle zastoupeny kyselé silikáty moldanubika, převážně ortoruly, pararuly, granulity, migmatity a žuly, v menší míře svory, fylity, břidlice a droby, vzácněji karbonátové sedimenty a ojediněle (Sedlice u přehrady Želivka) též serpentinity. Tyto skutečnosti se odrážejí i ve složení květeny, kde se jen nevýrazně uplatňují teplomilnější prvky, stejně jako nejsou v podstatě zastoupeny druhy horského rozšíření. Pokud se omezíme na znalost květeny v blízkém okolí dálnice, pak území floristicky charakterizují zejména následující významnější druhy: 1. druhy mezofilních až xerofilních trávníků, často synantropně ovlivněných: Anthyllis vulneraria, Campanula rotundifolia, Centaurea stoebe, Centaurium erythraea, EVERNIA s.r.o.

strana 117



Clinopodium vulgare, Dianthus deltoides, Euphorbia cyparissias, Festuca brevipila, Festuca rupicola, Fragaria viridis, Galium verum, Genista tinctoria, Gypsophila muralis, Sanguisorba minor, Sedum acre, Senecio jacobaea, Thymus pulegioides, Trifolium arvense, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Veronica teucrium; 2. mokřadní a prameništní druhy (v území vzhledem k malému počtu vhodných biotopů dosti sporadické): Cardamine amara, Carduus crispus, Carex remota, Epilobium hirsutum, Geranium palustre, Chrysosplenium alternifolium, Salix pentandra, Salix triandra, Scutellaria galericulata, Sparganium erectum, Valeriana excelsa, Veronica anagallis-aquatica, Veronica beccabunga; 3. hadcové druhy a perialpíni, vč. dalších subxerotermů: Anthericum ramosum, Armeria vulgaris subsp. serpentini, Asplenium cuneifolium, Asplenium viride, Avenula pratensis, Festuca pallens, Koeleria pyramidata, Minuartia smejkalii, Potentilla crantzii subsp. smejkalii, Sesleria caerulea, Thlaspi montanum, Thymus praecox; 4. hájové prvky: Acer campestre, Brachypodium sylvaticum, Campanula persicifolia, Carex digitata, Convallaria majalis, Dactylis polygama, Fragaria moschata, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Lonicera xylosteum, Melampyrum nemorosum, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria obscura, Stellaria holostea, Ulmus minor, Valeriana stolonifera subsp. angustifolia, Viola riviniana. 5. další lesní (popř. lemové) druhy: Abies alba, Actaea spicata, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Calamagrostis arundinacea, Circaea x intermedia, Daphne mezereum, Dentaria enneaphyllos, Digitalis grandiflora, Epipactis helleborine, Euphorbia dulcis, Festuca altissima, Galium odoratum, Galium rotundifolium, Lunaria rediviva, Lychnis viscaria, Melica nutans, Monotropa hypopitys, Orthilia secunda, Pyrola minor, Silene vulgaris subsp. vulgaris, Tilia platyphyllos, Veronica montana, Vicia sylvatica; 6. ruderální prvky: Anchusa officinalis, Atriplex oblongifolia, Atriplex tatarica, Carduus acanthoides, Falcaria vulgaris, Inula conyza, Lactuca serriola, Leonurus cardiaca, Picris hieracioides, Portulaca oleracea, Puccinellia distans, Spergularia salina. 7. Fytogeografický gradient se na sledovaných lokalitách projevuje poměrně málo. Pomineme-li exklávní charakter hadcových biotopů na Želivce, jsou patrné především dvě tendence: 8. submontánní ráz květnatých bučin a suťových lesů v nejvyšší části trasy (EVL Vysoký kámen u Smrčné) – výskyt mj. Actaea spicata, Daphne mezereum, Dentaria enneaphyllos, Festuca altissima, Hordelymus europaeus, Lunaria rediviva, Petasites albus, Polygonatum verticillatum, Veronica montana. 9. pronikání relativně teplomilných, resp. karpatsko-panonsky laděných prvků při východním konci trasy: Anchusa officinalis, Atriplex tatarica, Euonymus verrucosa, Falcaria vulgaris, Picris hieracioides, Salvia nemorosa, Scrophularia umbrosa, Valeriana stolonifera subsp. angustifolia. Nápadné je rovněž ± souvislé rozšíření druhu Verbascum chaixii subsp. austriacum v posledních cca 40 km trasy (jedná se o druh, jehož areál pokrývá pouze jižní část Moravy a Čech). Floristický kontrast mezi Českomoravskou vrchovinou a okrajovými teplejšími územími je sice patrný, nikoliv však příliš výrazný. V potenciální přirozené vegetaci (sensu NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) jsou zastoupeny následující jednotky:

Strana 118

EVERNIA s.r.o.





černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) zaujímá počáteční úsek v širším okolí toku Sázavy a dále vstupuje do posledního úseku trasy za km 180;



acidofilní, popř. jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum, Abieti-Quercetum) zahrnuje širší prostor v první třetině trasy, cca po km 80, menší enkláva se nachází i před koncem trasy v Ostrovačické brázdě;



acidofilní bučina, popř. biková jedlina (Luzulo-Fagetum, Luzulo pilosae-Abietetum), zčásti v mozaice s kyčelnicovou bučinou (Dentario enneaphylli-Fagetum) zaujímá oblast Českomoravské vrchoviny, tj. přibližně mezi km 80 a 175;



květnatá bučina s lípou srdčitou (Tilio cordatae-Fagetum) vystupuje ve vrchovině nad levým břehem Sázavy;



hadcový penízkový bor (Thlaspio montani-Pinetum sylvestris) je jako vzácný typ společenstva potenciálně i aktuálně rozšířen na malé ploše v sedlické zátoce přehradní nádrže Želivka.

Mimo uvedené jednotky jsou v území podél větších vodních toků rozšířeny potoční luhy as. Pruno-Fraxinetum a Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae. V citované mapě nejsou zobrazeny vzhledem k danému měřítku (1:500 000). Dálniční biotop Předchozí charakteristiky popisují spíše přírodně zachovalejší biotopy v okolí sledované trasy než vlastní dálnici. Ta je velmi specifickým prostředím, jehož vznik inicioval člověk stavební činností. Vytvořil tak zcela umělý útvar, obvykle výrazně kontrastující s okolní krajinou. Dálnice vnáší do krajiny velký rozsah zpevněných ploch se specifickým provozním režimem (v podstatě nepřetržitá dopravní zátěž, údržba vozovek a technického stavu jednotlivých objektů), s čímž souvisí i výrazný dělicí účinek, který zasahuje nejen faunu, ale i člověka. Spodní stavbu dálnice tvoří zemní těleso, které svojí šířkou někdy výrazně zvyšuje půdní zábor. Svahy zemního tělesa (násypu či zářezu) pak představují umělý ekotop, který se postupně svým vegetačním pokryvem buď přibližuje okolnímu prostředí anebo se od něj více či méně vzdaluje. Zcela artificiálním prvkem jsou pak mostní objekty, které na jednu stranu krajině odlehčují (alespoň z hlediska dělicího účinku), na straně druhé ale vzhledem k technologickým omezením většinou nedovolují udržet kontinuitu biotopů po obou stranách dálnice. Jakkoliv je „dálniční vegetace“ různorodá ve své struktuře a druhovém složení, její variabilita vykazuje určité zákonitosti využitelné k typizaci. Tou nejvýraznější je diferenciace rostlinného pokryvu v příčném profilu dálnice. V závislosti na stanovištních podmínkách (zejména vlastnostem půdního prostředí) a disturbančnímu režimu lze od středu vozovky postupně rozlišit tyto zóny: 1. Dělicí pruh je úzkým, ekologicky velmi extrémním prostorem, zpravidla s málo úživnou antropogenní půdou. Limitujícím faktorem je zde silné zasolování při zimní údržbě vozovek a časté disturbance ve formě sečení porostu, občasného zajíždění vozidly, popř. pluhování. Porost v blízkém okolí vozovky je tak zpravidla nízkého vzrůstu a sníženého zápoje, s velmi vyhraněným druhovým složením, na němž se účastní např. druhy jako Puccinellia distans, Spergularia salina, Atriplex prostrata, Lepidium ruderale, Sonchus sp., Tripleurospermum inodorum, Matricaria recutita, Polygonum arenastrum. Vnitřní část dělicího pruhu je zpravidla vymezena dvojicí svodidel, mezi nimiž bývají často vysazeny keře tolerantní vůči zasolování (zejména Amorpha fruticosa a Rosa rugosa, dále i Caragana arborescens, Lonicera tatarica, Lycium barbarum, popř. další). Vnitřní část dělicího pruhu hojně obsazují trávy jako Calamagrostis epigeios, Elytrigia repens, Festuca rubra a Poa angustifolia, k nimž přistupují ruderální byliny, jako např. Cirsium arvense či Lactuca serriola.

EVERNIA s.r.o.

strana 119



2. Vlastní vozovka je zcela prostá vegetace, a to včetně mechorostů, jednotlivé rostliny mohou přežívat pouze sporadicky ve štěrbinách při samých okrajích vozovky. 3. Bezprostřední (vnitřní) krajnice v šířce cca 1 m je charakterizována mělkou antropogenní půdou, která často tvoří jen tenkou vrstvu na zhutněném a pro rhizosféru málo příznivém podkladu. Uplatňují se zde podobné stresy a disturbance jako v dělicím pruhu, tj. pravidelné sečení, zasolování a další formy kontaminace, přejezdy. Tomu odpovídá i podobná fyziognomie porostu a jeho druhové složení: v těsné blízkosti vozovky je vegetace často velmi nesouvislá, její charakter značně závisí i na době uplynulé od poslední větší disturbance (zejména zemních prací, popř. havárie). Složení krajničního porostu se s rostoucí vzdáleností od vozovky postupně mění od typicky „halofilního“ společenstva se Spergularia salina, Puccinellia distans, Atriplex sp., Chenopodium sp., Polygonum arenastrum, Plantago major, Hordeum jubatum atd. po zpravidla nízký, sečením modifikovaný ruderální trávník s poměrně bohatou druhovou garniturou. 4. Širší (vnější) krajnice představuje navazující, cca 2 m široký pruh ležící v dosahu žacích lišt. Jde tedy o ruderální trávník, jehož charakter je určován nejen vlastnostmi půdního prostředí (vč. jeho dotací různými allochtonními látkami), ale též opakovaným sečením. Porosty mohou být různého složení, od krátkostébelných s kostřavami (Festuca rubra, často i F. brevipila) a s četnými lučními i ruderálními bylinami (Achillea collina, Crepis biennis, Galium album, Galium verum, Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Trifolium arvense, Trifolium repens, Tripleurospermum inodorum, Verbascum chaixii subsp. austriacum) přes ovsíkové s Arrhenatherum elatius, Poa angustifolia, Festuca rubra, Lolium perenne, Trisetum flavescens, Dactylis glomerata, Calamagrostis epigeios až po vysloveně ruderální s Calamagrostis epigeios, Elytrigia repens, Arrhenatherum elatius, Aegopodium podagraria, Rubus caesius aj. Posledně uvedený typ je však příznačný zejména pro plochy déle neudržované, případně výrazněji eutrofizované. 5. Vnější lem zaujímá odlehlejší část zemního tělesa, nezřídka značně širší než vnitřní a vnější krajnice dohromady. Vegetace zde již většinou není udržována pravidelným sečením a je tak do značné míry spontánně se vyvíjejícím útvarem, jen občas usměrňovaným přímými lidskými vstupy. Tím je podmíněna i její značná variabilita, na níž se podepisuje „výchozí stav“ (zejména výsadby dřevin), stanovištní nabídka a charakter kontaktní vegetace. Fyziognomicky lze vylišit čtyři základní typy vegetace vnějšího lemu, které se v reálu často vzájemně kombinují: (1) sečený trávník, tj. v podstatě pokračování vnější krajnice; (2) ruderální trávník až bylinotravní lada, někdy i s nízkými křovinami, mj. ostružiníky; (3) keřové porosty; (4) stromové porosty. Sečené trávníky jsou opět různého druhového složení – krátkostébelné i vyššího vzrůstu, včetně polopřirozených porostů na mělkých skeletnatých půdách, které se dlouhodobě udržují i bez vlivu sečení (jedná se o ± ruderální varianty společenstev svazů Violion caninae a Hyperico perforaci-Scleranthion perennis). Souvislejší travní porosty jsou typické pro plochy uvnitř mimoúrovňových křižovatek nebo v blízkosti různých obslužných zařízení dálnice, floristicky jsou relativně chudé, někdy i bohatší, s určitým uplatněním ruderálních druhů. Ruderální trávníky a lada se velmi často vyznačují dominancí Calamagrostis epigeios, často jsou provázeny hojnými dvouletými druhy indikujícími svaz Dauco-Melilotion, jindy jde o spíše nitrofilní formace ze třídy Galio-Urticetea, jindy se prosazují pasekové či vlhkomilné druhy. Na mladých antropogenních půdách místy vystupují i pionýrská společenstva třídy Chenopodietea. Z pohledu klasické „ochranářské“ botaniky jde o vegetaci nezajímavou až negativně hodnocenou.

Strana 120

EVERNIA s.r.o.



Keřové porosty jsou tvořeny převážně vysazenými druhy, často geograficky nepůvodními (cizokrajnými nebo přímo kultivary), různou měrou však mohou být doplněny o dřeviny spontánně rozšířené. Běžně se podél sledovaného úseku dálnice vyskytují následující druhy: a) introdukované – Acer tataricum, Amorpha fruticosa, Caragana arborescens, Cornus alba, Elaeagnus angustifolia, Hippophae rhamnoides, Lonicera sp., Philadelphus coronarius, Physocarpus opulifolius, Rosa multiflora, Rosa rugosa, Spiraea sp., Symphoricarpos albus, Syringa vulgaris; b) domácí, někdy však i vysazované – Cornus sanguinea, Corylus avellana, Euonymus europaea, Frangula alnus, Prunus spinosa, Rosa canina, Sambucus nigra, Sambucus racemosa. Keře vytvářejí porosty o různém stupni zápoje a mohutnosti. Výsadby při dálnici D1 jsou většinou již staršího data a tak jsou keře často odrostlé a jejich porosty jsou semknuté, vytvářející často mohutné hradby víceméně kryjící svahy zemního tělesa dálnice. Keře jsou často kombinovány s dřevinami stromového vzrůstu. Stromové porosty jsou opět výsledkem umělých výsadeb nebo spontánního šíření dřevin z dostupných zdrojů diaspor. Výsadby jsou buď „parkového“ rázu, tj. stromy jsou vysázeny v určitých menších seskupeních (hloučcích, skupinkách, řadách, pruzích aj.) anebo rázu lesnického, tj. jde o plošné zalesnění zářezového či násypového svahu. V prvním případě jsou hojně využívány dřeviny geograficky nepůvodní, ve druhém případě jsou zpravidla užívány dřeviny domácího původu. Z introdukovaných dřevin se při dálnici častěji vyskytují následující: Pinus nigra, Picea pungens, Picea omorica, Laburnum anagyroides, Corylus colurna, Robinia pseudoacacia, z domácích dřevin byly vysazovány zejména Acer platanoides, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Picea abies, Pinus sylvestris, Tilia cordata. Založené stromové porosty jsou běžně dosycovány náletovými dřevinami, k nimž náleží zejména Betula pendula, Populus tremula, Salix caprea, Sorbus aucuparia, ale i Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Acer campestre, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Quercus robur, Prunus insititia, Prunus avium a další. V chladnější části území se jako výrazně expanzivní druh často prosazuje i Picea abies; stejně jako smrk vstupuje do podrostu odrůstajících pionýrských formací s menší frekvencí i buk, velmi vzácně též jedle. 6. Hraniční zóna zaujímá okraj zemního tělesa dálnice (úpatí násypu či hranu zářezu) a tvoří tak předěl mezi antropogenním prostředím dálnice a kontaktním prostorem. Vegetačně nemusí být tato zóna nijak vyhraněna a může splývat s okolím. 7. Kontaktní biotop leží již vně dálničního tělesa a může jej tvořit pole, louka, různé antropogenní plochy, bylinná či bylinotravní lada, sukcesní porosty dřevin, kulturní či přírodě bližší les. Charakter kontaktního biotopu do značné míry ovlivňuje i charakter vegetace na zemním tělese dálnice. Výsledky šetření Situace jednotlivých lokalit je popsána v příloze 6 Biologický průzkum. Základní informaci o šetřených lokalitách podává připojená tabulka. Z ní mj. vyplývá, že více jak třetina lokalit je obklopena ornou půdou, na velkou část lokalit pak navazují sukcesní společenstva dřevin a/nebo kulturní les. Lokality botanického průzkumu byly vymezeny v místě výskytu mostních objektů, kde se předpokládá významnější vliv záměru na sousedící biotopy. Ve snaze jednoduchým způsobem vyjádřit botanickou hodnotu dílčích území byly lokality hodnoceny třístupňovou škálou: 1 – lokalita botanicky velmi kvalitní, s hodnotnými přírodními biotopy a ohroženou květenou, přinejmenším regionálního významu;

EVERNIA s.r.o.

strana 121



2 – lokalita s alespoň dílčími zvýšenými hodnotami (fragmenty přírodních biotopů s charakteristickou květenou); 3 – lokalita bez zvláštních hodnot (běžná synantropní vegetace, zpravidla bez většího zastoupení cennějších druhů. Hodnocení je syntetické a klade důraz zejména na přítomnost přírodně zachovalé vegetace s typickou nebo i vzácnější květenou. Do hodnocení se tak nepromítá výskyt floristicky či fytocenologicky zajímavějších synantropních formací ani ekologické či estetické kvality zastoupené vegetace. Na základě popsané kategorizace byly 72 lokality ohodnoceny nejnižším, tedy 3. stupněm botanické hodnoty, 16 lokalit bylo klasifikováno na pomezí 2. a 3. stupně, 11 lokalit bylo ohodnoceno stupněm 2 a pouze jediné lokalitě byl přiznán nejvyšší, 1. stupeň. (Vzhledem k tomu, že počet hodnocených lokalit činí 100, lze tyto údaje prezentovat i jako procentické.) Nejvýše ceněnou lokalitou je přemostění zátoky přehrady Želivka u Sedlic(e) – lokalita č. 24. Vysoké hodnocení je zde mimo vší pochybnost, neboť se jedná o jeden z mála výskytů hadcových borů u nás, doplněných o neméně významné enklávy přirozených stepních bezlesí s výchozy serpentinitů. Do širšího okolí přemostění je soustředěn výskyt řady vzácných druhů (z těch nejvzácnějších je to Minuartia smejkalii, Myosotis stenophylla, Potentilla crantzii subsp. serpentini), řada vzácných a ohrožených druhů rostlin se vyskytuje i v blízkosti dálničního mostu. Jakkoliv je vedení dálnice po vysokém mostě vůči okolní přírodě relativně ohleduplné, nedokázalo zabránit značné devastaci prostoru podmostí a dílčím ovlivněním přilehlého území. Za botanicky relativně významné (stupeň 2) byly označeny následující lokality: 

č. 2 (historický viadukt) – pro zachovalá hájová společenstva v levém břehu údolí;



č. 5 (most přes Sázavu) – ruderalizované zbytky údolních luhů, sukcesní svahové jaseniny, fragmenty přirozenější lesní květeny při jv. předpolí mostu;



č. 6 (Hvězdonice) – okrajově zasahuje acidofilní dubohabřina, většina okolí je však v antropogenním reliéfu mimoúrovňové křižovatky, lokalita spíše na přechodu ke stupni 3;



č. 7 (Vráž) – v nivě Naháčského potoka poměrně přirozený potoční luh, cennější porosty až dále od přemostění;



č. 14 (Blanice) – okrajově fragmenty dubohabřin, v nivě náznaky přirozenějších pobřežních lemů, možno hodnotit i jako přechod ke st. 3;



č. 21 (Kalná) – sukcesní olšina při lesním potůčku, s fragmenty prameništní vegetace, možno hodnotit i jako přechod ke st. 3;



č. 29 (Píšť) – druhově bohaté lesní porosty v západním břehu údolí na přechodu suťového lesa a dubohabřiny;



č. 31 (Lohenický potok) – fragment přirozeného listnatého lesa v údolnici, ekologicky zajímavé lískosmrkové mlaziny v suťovém svahu při sv. předpolí mostu;



č. 47 (Pávov) – na SV hospodářsky ovlivněné porosty buku a lípy s charakteristickým podrostem květnaté bučiny;



č. 68 (Velké Meziříčí) – zejména ve východním břehu údolí kvalitní lipová doubrava, na JZ též starší smíšený listnatý porost;



č. 100 (Kývalka) – sz. od přemostění rozsáhlé dubohabřiny přirozeného složení.

Strana 122

EVERNIA s.r.o.



Nejméně tři z výše uvedených lokalit lze ovšem alternativně hodnotit i na pomezí stupně 2 a 3, za skutečně kvalitní (alespoň v dílčích, plošně významnějších částech) lze tak považovat jen lokality č. 2, 29, 68 a 100. Do přechodné skupiny „2-3“ jsou mimo jiné zařazeny i lokality č. 16 a 17, které leží v kontaktu s PR Štěpánovský potok (lokalita 17 ji dokonce přetíná). Ta totiž v daném prostoru nevykazuje zvláštní botanické hodnoty, pod přemostěním jsou potoční nivy přírodně znehodnocené. Skupina nejníže hodnocených lokalit (stupeň 3) je zdaleka nejpočetnější – jde o téměř 3/4 všech hodnocených míst. Neznamená to ovšem, že jde o lokality zcela bezcenné, neboť v řadě případů jde o lokality hodnotné alespoň v ekologické či estetickém smyslu (zejména je-li kontaktním prostředím orná půda). Náleží sem např. lokality s fyziognomicky příznivými sečenými trávníky, lokality s bohatými porosty nejrůznějších dřevin, jakož i lokality s floristicky zajímavou ruderální květenou. Tabulka 69: Základní charakteristika hodnocených lokalit č. lok. staničení typ přemostění 1 22,5 velký most 2 24,0 velký most 3 25,4 malý most 4 27,0 malý most 5 27,5 velký most 6 29,3 most 7 30,8 propust 8 32,5 malý most 9 34,8 most 10 38,6 velký most 11 39,2 tunel 12 43,5 most 13 44,4 most 14 44,8 velký most 15 52,0 most 16 52,9 velký most 17 53,3 velký most 18 54,5 most 19 56,0 most 20 56,3 most 21 58,0 tunel 22 58,9 tunel 23 59,8 (malý) most 24 62,3 velký most 25 64,2 (malý) most 26 66,0 most 27 72,2 malý most 28 74,3 propust 29 76,7 velký most 30 79,3 (malý) most 31 81,3 velký most 32 85,8 malý most 33 88,5 nadjezd

EVERNIA s.r.o.

okolní biotop nivní louka, sukcesní společenstvo, ruderální lado přirozený les louka, ruderální lado sukcesní společenstvo vodní tok, pobřežní lem, sukcesní spol., kult. les, rud. lado antropogenní plocha, přirozený les přirozený les, sukcesní společenstvo louka sukcesní společenstvo, ruderální lado, pole sukcesní společenstvo, ruderální lado, louka, pole kulturní les, přirozený les kulturní les, antropogenní plocha kulturní les, sukcesní společenstvo, trávníky kulturní les, přirozený les, řeka, pobřežní lemy louka, pole, sukcesní společenstvo ruderální lado, sukcesní společenstvo, pole, přirozený les sukcesní společenstvo, kulturní les sukcesní společenstvo, ruderální lado, přirozený les pole ruderální lado, antropogenní plocha, pole přirozený les, sukcesní společenstvo, kulturní les, pole pole, ruderální lado pole, antropogenní plocha vodní plocha, přirozený les, přirozená bezlesí pole, sukcesní společenstvo pole, antropogenní plocha pole, ruderální lado, hospodářský les sukcesní společenstvo vodní plocha, kulturní les, přirozený les pole, sukcesní společenstvo, ruderální lado, kulturní les sukcesní společenstvo, kulturní les, louka sukcesní společenstvo, kulturní les, pole pole, sukcesní společenstvo

kvalita 2-3 2 3 3 2 2 2 3 3 3 2-3 3 3 2 3 2-3 2-3 (2-)3 3 3 2 (2-)3 3 1 3 3 3 3 2 3 2 3 3

strana 123


č. lok. staničení typ přemostění 34 89,4 nadjezd 35 90,8 most 36 92,1 nadjezd 37 92,7 most 38 95,3 malý most 39 98,6 most 40 99,7 propust 41 101,0 most 42 104,0 nadjezd 43 106,3 (malý) most 44 107,4 nadjezd 45 108,9 malý most 46 111,0 nadjezd 47 112,0 most 48 112,8 most 49 115,9 nadjezd 50 119,2 most 51 120,0 propust 52 120,3 nadjezd 53 122,2 propust 54 123,4 propust 55 124,5 most 56 126,4 nadjezd 57 128,1 malý most 58 131,0 (malý) most 59 132,7 malý most 60 133,9 most 61 135,0 most 62 136,2 velký most 63 136,4 propust 64 137,9 most 65 139,4 most 66 140,2 most 67 141,1 most 68 144,4 velký most 69 146,8 most 70 149,0 propust 71 149,3 most 72 150,7 most 73 151,7 most 74 152,6 nadjezd 75 153,1 velký most 76 153,7 nadjezd 77 155,7 most 78 155,9 propust 79 156,6 nadjezd 80 157,4 most 81 159,5 most

Strana 124


okolní biotop louka, pole, ruderální lado antropogenní plocha, sukcesní společenstvo, kulturní les kulturní les kulturní les kulturní les, louka sukcesní společenstvo, antropogenní plocha kulturní les, sukcesní společenstvo louka, sukcesní společenstvo kulturní les pole kulturní les kulturní les, sukcesní společenstvo, přirozený les kulturní les, antropogenní plocha, přirozený les pole, kulturní les, přirozený les, antropogenní plocha sukcesní společenstvo, kulturní les, zemědělská půda pole, kulturní les sukcesní společenstvo, antropogenní plocha, kulturní les sukcesní společenstvo pole, louka, ruderální lado sukcesní společenstvo louka, mokřadní lado, sukcesní společenstvo pole, ruderální lado, antropogenní plocha pole, kulturní les, sukcesní společenstvo kulturní les, sukcesní společenstvo antropogenní plocha, louka, ruderální lado louka, sukcesní společenstvo pole, louka, antropogenní plocha pole, louka, antropogenní plocha pole, louka, mokřadní lado, ruderální lado sukcesní společenstvo, ruderální lado pole, antropogenní plocha pole pole, louka, antropogenní plocha trávník, louka, hospodářský les, antropogenní plocha přiroz. les, sukcesní spol., antropogenní plocha, vodní tok antropogenní plocha, trávník, pole přirozený les, sukcesní společenstvo, kulturní les, pole louka, sukcesní společenstvo pole pole, sukcesní společenstvo, louka kulturní les, sukcesní společenstvo sukcesní společenstvo, hospodářský les trávník, sukcesní společenstvo, antropogenní plocha, pole kulturní les, sukcesní společenstvo, ruderální lado sukcesní společenstvo, kulturní les pole pole, ruderální lado, louka pole

kvalita 3 3 3 3 3 3 3 (2-)3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3 3 2-3 3 3 3 3 2-3 3 3 (2-)3 3 3 3 3 2-3 2 3 2-3 3 3 3 3 2-3 3 3 3 3 3 3

EVERNIA s.r.o.



č. lok. staničení typ přemostění okolní biotop kvalita 82 160,5 nadjezd pole 3 83 161,2 most pole, louka 3 84 162,0 nadjezd pole, ruderální lado 3 85 162,7 most pole, trávník, antropogenní plocha 3 86 163,4 most pole 3 87 164,5 nadjezd kulturní les, přirozený les 2-3 88 166,2 nadjezd kulturní les 3 89 167,9 nadjezd kulturní les, sukcesní společenstvo 3 90 170,8 nadjezd kulturní les 3 91 172,3 nadjezd pole, ruderální lado 3 92 174,1 malý most pole, sukcesní společenstvo 3 93 175,3 nadjezd kulturní les, sukcesní společenstvo, antropogenní plocha (2-)3 94 176,5 nadjezd pole, ruderální lado 3 95 177,7 nadjezd pole, louka 3 96 178,4 most ruderální lado, antropogenní plocha, pole 3 97 179,4 most pole, ruderální lado 3 98 179,8 malý most pole, louka, ruderální lado 3 99 180,0 propust ruderální lado, trávník 2-3 100 181,0 tunel sukcesní společenstvo, přirozený les 2 Vysvětlivky pojmů viz v textu. Pod pojmem sukcesní společenstvo se rozumí více či méně zapojené porosty náletových dřevin; za přirozený les jsou považovány porosty s relativně přirozeným zastoupením dřevin. Stupnice botanické kvality je srovnatelná s klasifikační stupnicí vysokoškolských zkoušek. Znamená to, že i lokality hodnocené známkou „3“ ještě vykazují určité hodnoty a nepředstavují nejhorší možný stav.

Památné stromy V celé délce hodnoceného úseku cca 160 km se vyskytují pouze dva památné stromy v bezprostřední blízkosti dálnice. Jedná se o dub letní v k.ú. Měchnov a borovici lesní v k.ú. Nové sady. C.II.7.2 Fauna V rámci zpracování dokumentace EIA pro stavbu „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka“ byla celá trasa posouzena z hlediska možných vlivů stavby na faunu. Vzhledem k tomu, že celá trasa má délku cca 160 km, mohl být podrobnější zoologický průzkum proveden pouze na vybraných lokalitách (úsecích) v trase dálnice. Pavouci (Araneae), střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) a tzv. velcí drabčíci (Coleoptera: Staphylinidae: Staphylinina) Zoologický průzkum bezobratlých byl zaměřen na bioindikačně významné druhy, které se běžně používají pro určení kvality biotopů. Celosezónní průzkum pavouků, střevlíkovitých a tzv. velkých drabčíkovitých brouků byl proveden na následujících lokalitách: Skorkovský rybník (č. 39) Svah dálničního náspu a okraj obhospodařované, částečně podmáčené louky jv. od Skorkovského rybníka. Po stranách roztroušené keřové formace, na západním okraji navazují břehové porosty rybníka. Km 100,0 ve směru staničení (Praha - Brno).

EVERNIA s.r.o.

strana 125



Skalky (č. 40) Odlesněný pruh dálničního zářezu a okraj smrkového porostu v mýtním věku s příměsí buku a jedle. Km 103,2 ve směru staničení. Zaječí (č. 41) Svahy dálničního náspu porostlé keři a mladými stromy a široký pás pole lemovaný mozaikou polí, luk a remízků. Km 106,5 ve směru staničení. Vysoký Kámen (č. 42) Odlesněný pás podél dálnice a okraj bukového porostu stáří 60 – 70 let, v sousedství smíšený les smrk – buk. Km 108,7 ve směru staničení. Ptačí potok (č. 43) Odlesněný pruh podél dálnice a okraj smíšeného lesa v nivě potoka s převahou olše, buku, smrku a příměsí břízy, klenu a jasanu. Km 110,2 ve směru staničení. Pro získávání vzorků zkoumaných skupin bezobratlých živočichů byla použita metoda zemních pastí. Byly použity plastové kelímky o objemu 0,5 l, hloubce 12 cm a vnitřním průměru 8,5 cm, zapuštěné po okraj v zemi. Jako konzervační tekutina byla použita směs etylenglykolu (komerční název Fridex) a vody v poměru 1:1. Výška hladiny konzervačního média byla cca v ¼ hloubky pasti, tj. cca 3 cm. Z důvodu omezení vyplavení přívalovými dešti byly pasti zakryté plastovou stříškou o rozměrech cca 20 x 20 cm, zatíženou kamenem a zamaskovanou listím a trávou. Na každé lokalitě byly rozmístěny zemní pasti ve dvou transektech: 1. transekt: ekoton (rozhraní dálničního tělesa a navazujícího biotopu) 2. transekt: 50 m od okraje dálnice (vozovky) V každém transektu byly rozmístěny v linii 3 pasti ve vzdálenosti 50 m. Pasti byly exponovány v oblasti od 30.4. do 10.9.2005. V intervalech čtyř až pěti týdnů byly kontrolovány, vybírány přelitím obsahu pasti přes sítko o průměru ok 1 mm a zároveň obnovovány. Kontroly proběhly ve dnech 4.6., 3.7., 4.8. a 10.9. Vzorky byly oddělovány podle jednotlivých transektů. Ze získaných vzorků byl vytříděn materiál pavouků a brouků, sledované skupiny byly determinovány. Pavouky determinoval A. Kůrka, brouky P. Moravec a P. Vonička. Dokladové exempláře střevlíků a drabčíků byly vypreparovány na sucho a jsou uloženy ve sbírkách P. Moravce (Litoměřice) a P. Voničky (Liberec), dokladový materiál pavouků je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Nomenklatura střevlíkovitých a drabčíkovitých je podle Katalogu palearktických brouků (LÖBL & SMETANA 2003, 2004), pavouků podle Katalogu pavouků České republiky (BUCHAR & RŮŽIČKA 2002). Reliktnost Každý druh střevlíka je zařazen do bioindikační skupiny podle HŮRKY et al. (1996): R – reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů. A – adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch. E – eurytopní: druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních, měnících se biotopů, stejně jako druhy, obývající silně antropogenně ovlivněnou a poškozenou krajinu.

Strana 126

EVERNIA s.r.o.



Každý druh drabčíka subtribu Staphylinina je zařazen do bioindikační skupiny podle BOHÁČE et al. (2006) nebo originálních poznatků P. Moravce & P. Voničky (nepubl.): R1 – relikty I. řádu: zahrnuje druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka. Jedná se především o druhy s arktoalpinním, boreoalpinním a boreomontánním rozšířením, dále druhy charakteristické pro rašeliniště (tyrfobionti a tyrfofilové), druhy vyskytující se jen v původních lesních porostech apod. R2 – relikty II. řádu: zahrnuje druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků. E – expanzívní: reprezentuje druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka. Pavouci dosud nejsou zařazeni do standardních bioindikačních skupin a v této zprávě nejsou v tomto směru hodnoceni. Pro zvýšení objektivity hodnocení jednotlivých biotopů/stanovišť (příp. lokality jako celku) lze stanovit tzv. stupeň antropogenního ovlivnění, a to na základě vyhodnocení procentuálního zastoupení bioindikačních skupin v získaných vzorcích. Klasifikace antropogenního ovlivnění resp. zachovalosti biotopů podle zastoupení druhů jednotlivých bioindikačních skupin ve vzorcích je uvedena podle MORAVCE et al. (2006). Jako podklad byl autory použit návrh TÁBORSKÉHO & ČECHURY (2002), kteří porovnávají relativní zastoupení bioindikačně významnějších druhů skupin R/RI a A/RII se zastoupením bioindikačně méně významných druhů skupiny E. Pokud ve vzorku výrazněji převažují druhy skupin R/RI a A/RII, jedná se o stanoviště slabě ovlivněné až neovlivněné. Pokud ve vzorku výrazněji převažují druhy skupiny E, jedná se o stanoviště silně ovlivněné až degradované. Více či méně vyrovnané zastoupení druhů skupin R/RI+A/RII a E svědčí o tom, že se jedná o stanoviště (průměrně) ovlivněné. Návrh klasifikace se řídil především snahou o co největší jednoduchost a tím i snadnou použitelnost, což ovšem na druhé straně s sebou přináší mnoho závažných nedostatků, které je nezbytné teprve vyřešit. Klasifikaci je proto nutné pokládat za provizorní. I 0-29,9% - biotop (lokalita) velmi silně ovlivněný až degradovaný II 30-39,9% - biotop (lokalita) velmi silně ovlivněný III40-49,9% - biotop (lokalita) silně ovlivněný IV50-59,9% - biotop (lokalita) ovlivněný V 60-69,9% - biotop (lokalita) slabě ovlivněný VI70-79,9% - biotop (lokalita) velmi slabě ovlivněný VII 80-100% - biotop (lokalita) velmi slabě ovlivněný až neovlivněný (klimax) Stupeň hojnosti (Vz) U každého druhu pavouka je uveden stupeň hojnosti na základě přítomnosti druhu na kvadrátech mapové sítě: v – velmi vzácný druh, vyskytující se na velmi malém počtu mapových polí, většinou pouze ve velmi omezené oblasti nebo na unikátním stanovišti; vyskytuje se tu obvykle ve velmi nízké abundanci; r – vzácný druh, vyskytující se na poměrně malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti nebo na unikátním stanovišti; i – středně hojný druh, vyskytující se na poměrně velkém počtu mapových polí;

EVERNIA s.r.o.

strana 127



a – hojný až velmi hojný druh, vyskytující se víceméně rovnoměrně na území celé ČR; hojný druh může chybět v některých oblastech, velmi hojný druh se vyskytuje bez omezení; Výsledky Přehled zjištěných druhů Skorkovský rybník (lokalita č. 39) Tabulka 70: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Skorkovský rybník Druh / transekt Araneae Alopecosa cuneata Alopecosa pulverulenta Centromerus sylvaticus Ceratinella brevis Coelotes terrestris Dicymbium nigrum Diplocephalus latifrons Diplocephalus picinus Diplostyla concolor Euophrys frontalis Lepthyphantes cristatus Lepthyphantes mengei Lepthyphantes pallidus Lepthyphantes tenuis Meioneta saxatilis Micaria pulicaria Micrargus herbigradus Oedothorax apicatus Ozyptila trux Pachygnatha listeri Pardosa amentata Pardosa lugubris Pardosa palustris Pardosa pullata Phrurolithus festivus Pocadicnemis juncea Robertus lividus Tapinocyba insecta Trochosa ruricola Trochosa spinipalpis Walckenaeria atrotibialis Zora spinimana Carabidae Agonum viduum Amara lunicollis Badister lacertosus Bembidion lunulatum Bembidion mannerheimii Carabus granulatus Carabus hortensis Carabus scheidleri scheidleri Cychrus caraboides

Strana 128

1

2

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + +

+ + + + + + + +

-

Vz a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a BS A A A A A E A A A

EVERNIA s.r.o.


Druh / transekt Harpalus rubripes Leistus ferrugineus Leistus terminatus Poecilus cupreus Poecilus versicolor Pterostichus melanarius Pterostichus niger Pterostichus vernalis Trechus quadristriatus Trechus secalis Trichotichnus laevicollis Staphylinidae: Staphylinina Platydracus fulvipes Platydracus stercorarius Staphylinus erythropterus počet druhů celkem: 55


1 + + + + + + + -

2 + + + + + + + +

+ +

-

36

35

E E A E E E A A E A A BS R2 E R2

Na lokalitě Skorkovský rybník bylo zjištěno celkem 32 druhů pavouků, 20 druhů střevlíkovitých a 3 druhy velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 36 a ve 2. transektu 35 druhů. Skalky (lokalita č. 40) Tabulka 71: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Skalka Druh / transekt Araneae Callobius claustrarius Clubiona pallidula Clubiona terrestris Coelotes inermis Coelotes terrestris Diplostyla concolor Harpactea lepida Lepthyphantes alacris Lepthyphantes pallidus Lepthyphantes tenebricola Macrargus rufus Micrargus herbigradus Pachygnatha listeri Pardosa lugubris Robertus lividus Segestria senoculata Walckenaria atrotibialis Carabidae Abax parallelepipedus Agonum sexpunctatum Carabus auronitens auronitens Carabus glabratus Carabus hortensis Carabus problematicus Carabus scheidleri scheidleri

EVERNIA s.r.o.

1

2

+ + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + +

+ + + +

+ + + + + -

Vz a a a a a a a a a a a a a a a a a BS A A A A A A A

strana 129



Druh / transekt Carabus violaceus violaceus Cychrus caraboides Harpalus latus Pterostichus niger Pterostichus oblongopunctatus Trechus splendens Trichotichnus laevicollis Staphylinidae: Staphylinina Platydracus fulvipes

1 + + + + + +

2 + + + +

+

počet druhů celkem: 32

20

19

A A A A A A A BS R2

Na lokalitě Skalky bylo zjištěno celkem 17 druhů pavouků, 14 druhů střevlíkovitých a 1 druh velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 20 a ve 2. transektu 19 druhů. Zaječí (lokalita č. 41) Tabulka 72: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Zaječí Druh / transekt Araneae Alopecosa pulverulenta Araniella cucurbitina Bathyphantes gracilis Bathyphantes parvulus Cnephalocotes obscurus Diplostyla concolor Drassyllus pusillus Euophrys frontalis Lepthpyhantes mengei Lepthyphantes tenuis Meioneta rurestris Micaria pulicaria Microneta viaria Oedothorax apicatus Oedothorax gibbosus Oedothorax retusus Ozyptila trux Pachygnatha clercki Pachygnatha degeeri Pardosa amentata Pardosa lugubris Pardosa palustris Pardosa pullata Phlegra fasciata Phrurolithus festivus Pirata hygrophilus Pirata latitans Pocadicnemis pumila Tiso vagans Zelotes latreillei Zora spinimana

Strana 130

1

2

+ + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

-

Vz a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a

EVERNIA s.r.o.


Druh / transekt Carabidae Abax parallelepipedus Agonum fuliginosum Amara eurynota Amara lunicollis Amara similata Amara tibialis Anchomenus dorsalis Badister bullatus Bembidion lunulatum Bembidion mannerheimii Blemus discus Carabus granulatus Carabus scheidleri scheidleri Carabus violaceus violaceus Cychrus caraboides Harpalus griseus Harpalus rubripes Harpalus rufipes Leistus ferrugineus Nebria brevicollis Notiophilus palustris Oodes helopioides Panagaeus bipustulatus Patrobus atrorufus Poecilus cupreus Poecilus versicolor Pterostichus melanarius Pterostichus niger Pterostichus nigrita Synuchus vivalis Trechoblemus micros Trechus quadristriatus Trechus secalis Staphylinidae: Staphylinina Platydracus latebricola Platydracus stercorarius Tasgius winkleri počet druhů celkem: 67


1

2

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + -

+ + +

43

42

+ + + + + + + + + + + + +

BS A A E A E A E A A A A E A A A E E E E A E A A A E E E A E E A E A BS R2 E R2

Na lokalitě Zaječí bylo zjištěno celkem 31 druhů pavouků, 33 druhů střevlíkovitých a 3 druhy velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 42 a ve 2. transektu 43 druhů. Vysoký Kámen (lokalita č. 42) Tabulka 73: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Vysoký Kámen Druh / transekt Araneae Bathyphantes approximatus Callobius claustrarius

EVERNIA s.r.o.

1

2

+ +

+

Vz a a

strana 131



Druh / transekt Ceratinella brevis Cercidia prominens Clubiona caerulescens Clubiona comta Clubiona terrestris Coelotes inermis Coelotes terrestris Diplocephalus picinus Harpactea lepida Lepthyphantes tenebricola Microneta viaria Ozyptila praticola Pardosa lugubris Phrurolithus festivus Robertus lividus Tegenaria silvestris Walckenaeria atrotibialis Walckenaeria cucullata Zelotes subterraneus Zora spinimana Carabidae Abax parallelepipedus Badister lacertosus Carabus auronitens auronitens Carabus glabratus Carabus hortensis Carabus scheidleri scheidleri Carabus violaceus violaceus Philorhizus notatus Platynus assimilis Pterostichus burmeisteri Pterostichus melanarius Pterostichus niger Pterostichus nigrita Pterostichus oblongopunctatus Staphylinidae: Staphylinina Ocypus macrocephalus Tasgius melanarius

1 + + + + + + + + + + + + + + +

2 + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + +

+ +

počet druhů celkem: 38

29

23

a a a a a a a a a a a i a a a a a a a a BS A A A A A A A A A A E A E A BS R2 E

Na lokalitě Vysoký Kámen bylo zjištěno celkem 22 druhů pavouků, 14 druhů střevlíkovitých a 2 druhy velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 29 a ve 2. transektu 23 druhů. Ptačí potok (lokalita č. 43) Tabulka 74: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Ptačí potok Druh / transekt Araneae Callobius claustrarius Cicurina cicur

Strana 132

1

2

+ -

+ +

Vz a a

EVERNIA s.r.o.


Druh / transekt Coelotes inermis Coelotes terrestris Diplocephalus latifrons Diplocephalus picinus Diplostyla concolor Harpactea lepida Cheiracanthium erraticum Lepthyphantes pallidus Lepthyphantes tenebricola Pardosa lugubris Phrurolithus festivus Robertus lividus Zelotes subterraneus Carabidae Abax parallelepipedus Carabus auronitens auronitens Carabus glabratus Carabus hortensis Carabus scheidleri scheidleri Carabus violaceus violaceus Harpalus laevipes Molops piceus piceus Platynus assimilis Pterostichus melanarius Pterostichus niger Pterostichus oblongopunctatus Trichotichnus laevicollis Staphylinidae: Staphylinina Ocypus macrocephalus počet druhů celkem: 29


1 + + + + + + + + + + + +

2 + + + + + -

+ + + + + + + + -

+ + + + + + + + + +

21

+ 17

a a a a a a a a a a a a a BS A A A A A A A A A E A A A BS R2

Na lokalitě Ptačí potok bylo zjištěno celkem 15 druhů pavouků, 13 druhů střevlíkovitých a 1 druh velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 21 a ve 2. transektu 17 druhů. Hodnocení reliktnosti a stupně antropogenního ovlivnění (pouze brouci) Na lokalitě Skorkovský rybník je z 23 zjištěných druhů brouků 15 druhů (65,2 %) zařazeno k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu) a 8 (34,8 %) k eurytopním druhům. Na lokalitě Skalky jsou z 15 zjištěných druhů brouků všechny (100 %) zařazeny k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu). Na lokalitě Zaječí je z 36 zjištěných druhů brouků 20 druhů (55,6 %) zařazeno k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu) a 16 (44,4 %) k eurytopním druhům. Na lokalitě Vysoký Kámen je z 16 zjištěných druhů brouků 13 druhů (81,3 %) zařazeno k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu) a 3 (18,7 %) k eurytopním druhům. Na lokalitě Ptačí potok je ze 14 zjištěných druhů brouků 13 druhů (92,9 %) zařazeno k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu) a 1 (7,1 %) k eurytopním druhům.

EVERNIA s.r.o.

strana 133



Lesní lokality jsou po stránce vegetačního krytu primárně heterogenní – 1. transekt se nacházel na značně odlišném typu biotopu (nezastíněné nebo jen částečně zastíněné, travnaté a ekotonální bioptopy) než 2. transekt, který byl umístěn ve více či méně souvislém lesním porostu. Na otevřených biotopech 1. transektu žije obvykle zvýšený počet druhů a jedinců skupiny E, proto je zde zastoupení skupiny A zpravidla nejnižší. Směrem do lesa podíl skupiny A pochopitelně stoupá, a to zejména také díky skutečnosti, že všechny v ČR žijící striktně lesní a převážně lesní druhy (cca 80 druhů = téměř 15 % fauny ČR) náleží bez výjimky ke skupinám R a A. Otevřené lokality jsou po stránce vegetačního krytu vždy homogenní – 1. transekt se nachází na vegetačně podobných biotopech jako 2. transekt. Heterogenita se zde na rozdíl od lesních lokalit projevuje v odlišných vlhkostních poměrech. Pás podél komunikace (1. transekt) bývá většinou suchý, protože je většinou tvořen náspem nebo zářezem. Pokud se však v 2. transektu nachází vlhčí (podmáčené) místo, prudce se zde zvyšuje počet hygrofilních druhů, a tím i podílu skupiny A (cca 190 druhů = 35 % fauny ČR, z nich plných 40 % náleží ke skupině R a přes 50 % ke skupině A; pouhých 6 % obligátních hygrofilů ke skupině E). Na žádné lokalitě nebyl metodou zemních padacích pastí zjištěn reliktní druh (skupina R / R1). Tabulka 75: Zastoupení bioindikačních skupin střevlíků a drabčíků subtribu Staphylinina na jednotlivých lokalitách Lokalita 39 (louka) 40 (les) 41 (pole) 42 (les) 43 (les)

Celkový počet druhů 23 15 36 16 14

R/R1 (%) 0 0 0 0 0

A/R2 (%) 65,2 100 55,6 81,3 92,9

E (%) 34,8 0 44,4 18,7 7,1

Stupeň ovlivnění V VII IV VII VII

Nejvyšší stupeň zachovalosti resp. nejnižší stupeň ovlivnění (VII) vykazují logicky všechny lesní lokality. Otevřené lokality vykazují stupeň zachovalosti zřetelně nižší (IV-V). Některé lokality (č. 40) dosahují hodnot charakteristických pro klimaxový les, což je při porovnání se skutečným stavem (nepůvodní vzrostlá smrčina) výsledek dosti nepravděpodobný. Zde je nutné vzít v úvahu jednak úplnou absenci R-druhů na zkoumané ploše, jednak fakt, že metodou zemních pastí bylo získáno něco kolem 2/3 druhového spektra, které se na lokalitě skutečně vyskytuje, což je způsobeno zejména absencí jiných metod sběru. Obratlovci (Vertebrata) Na všech 84 navštívených lokalitách (v nejbližším okolí nadjezdů, podjezdů, mostů a křižovatek) byly během vegetační sezóny roku 2007 zaznamenávány pozorované druhy obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Ptáci byli zjišťováni rovněž na základě hlasových projevů, savci podle pobytových značek. Průzkum nebyl zaměřen na kruhoústé a ryby. Posuzovaným rozšířením dálnice na šestipruh se nepředpokládá výrazný zásah do vodního prostředí, resp. do vodních toků, které dálnice překonává, který by měl významnější vliv na populace vodních organismů. Na řadě míst bylo druhové spektrum sledovaných skupin obratlovců obdobné, podle typu biotopu, v kterém se lokalita nachází. Z toho důvodu byly přítomné biotopy podél dálnice rozděleny na několik následujících typů, k nimž jsou přiřazeny zjištěné druhy obratlovců. 1. Svahy náspů a zářezů v dálničním tělese, více či méně porostlé dřevinami. Tento typ biotopu se nachází téměř v celém sledovaném úseku. V náspu či zářezu rostou jednak místně původní stromy a keře, pocházející z náletů z nejbližšího okolí, jednak umělé

Strana 134

EVERNIA s.r.o.



výsadby dřevin původních i exotů (borovice černá, okrasné keře apod.). Část těchto biotopů je otevřená, bez porostu dřevin a nahrazuje tak v okolní krajině téměř neexistující suché meze, které dříve oddělovaly jednotlivé zemědělsky využívané pozemky. Část tohoto pruhu blíže k vozovce je pravidelně sečená a je zde vytvořen biotop suchých nízkých trávníků. 2. Lesní biotopy navazující bezprostředně na dálniční těleso, oddělené od vozovky pouze pruhem dálničního náspu či zářezu (předchozí biotop). Dále lesní porosty vyskytující se přímo pod mosty a nadjezdy. Lesy v okolí dálnice D1 jsou z větší části smíšené, tvořené smrkem, borovicí, modřínem, dubem, méně bukem, javory, lípou a habrem s příměsí tzv. plevelných dřevin (bříza, osika, olše, jíva aj.). Vyšší podíl listnáčů, zejména dubu je přítomen zejména v níže položených úsecích, tj. zhruba od Mirošovic po Humpolec a od Velkého Meziříčí po Kývalku. Ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny převažují smrkové monokultury, místy s vtroušeným bukem, javorem klenem a jedlí. 3. Pole a intenzívně využívané plochy trvalých travních porostů a pícnin, navazující přímo na dálniční těleso, oddělené od vozovky pouze pruhem dálničního náspu nebo zářezu. 4. Vlhčí louky a drobné mokřady, často s řídkými porosty vrb a olší, nacházející se v bezprostředním okolí dálnice nebo komunikací procházejících pod dálnicí. 5. Břehy větších vodních toků, které dálnice přechází mosty a břehy menších toků, které jsou svedeny pod dálniční těleso do potrubí či betonových propustí. Vodní plochy s porosty rákosu a orobince nacházející se přímo pod dálničním náspem. 6. Parkoviště s benzínovými čerpacími stanicemi a motoresty, zpevněné odstavné plochy a zastavěná území sídel. Přehled zjištěných druhů na jednotlivých typech biotopů 1. Náspy a zářezy Plazi ještěrka obecná (Lacerta agilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) Ptáci budníček menší (Phylloscopus collybita) budníček větší (Phylloscopus trochilus) konopka obecná (Carduelis cannabina) kos černý (Turdus merula) kukačka obecná (Cuculus canorus) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) pěnice pokřovní (Sylvia curruca) pěnice slavíková (Sylvia borin) straka obecná (Pica pica) strnad obecný (Emberiza citrinella) sýkora koňadra (Parus major) sýkora modřinka (Parus caeruleus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) vrabec polní (Passer montanus) zvonek zelený (Carduelis chloris)

EVERNIA s.r.o.

strana 135



Savci ježek východní (Erinaceus concolor) 2. Lesní biotopy Obojživelníci ropucha obecná (Bufo bufo) skokan hnědý (Rana temporaria) Plazi ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis) zmije obecná (Vipera berus) Ptáci brhlík lesní (Sitta europaea) budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) budníček menší (Phylloscopus collybita) budníček větší (Phylloscopus trochilus) červenka obecná (Erithacus rubecula) datel černý (Dryocopus martius) dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) drozd brávník (Turdus viscivorus) drozd zpěvný (Turdus philomelos) holub hřivnáč (Columba palumbus) hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) káně lesní (Buteo buteo) kos černý (Turdus merula) krahujec obecný (Accipiter nisus) králíček obecný (Regulus regulus) králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) krkavec velký (Corvus corax) křivka obecná (Loxia curvirostra) kukačka obecná (Cuculus canorus) lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) linduška lesní (Anthus trivialis) mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice slavíková (Sylvia borin) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) pěvuška modrá (Prunella modularis) puštík obecný (Strix aluco) rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) sojka obecná (Garrulus glandarius) strakapoud velký (Dendrocopos major) střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) sýkora babka (Parus palustris) sýkora koňadra (Parus major) sýkora lužní (Parus montanus)

Strana 136

EVERNIA s.r.o.



sýkora modřinka (Parus caeruleus) sýkora parukářka (Parus cristatus) sýkora uhelníček (Parus ater) šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) žluna zelená (Picus viridis) Savci ježek východní (Erinaceus concolor) kuna lesní (Martes martes) liška obecná (Vulpes vulpes) norník rudý (Clethrionomys glareolus) prase divoké (Sus scrofa) rejsek obecný (Sorex araneus) srnec obecný (Capreolus capreolus) veverka obecná (Sciurus vulgaris) 3. Pole Ptáci bažant obecný (Phasianus colchicus) čejka chocholatá (Vanellus vanellus) havran polní (Corvus frugileus) káně lesní (Buteo buteo) koroptev polní (Perdix perdix) křepelka obecná (Coturnix coturnix) poštolka obecná (Falco tinnunculus) rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) skřivan polní (Alauda arvensis) Savci hraboš polní (Microtus arvalis) liška obecná (Vulpes vulpes) prase divoké (Sus scrofa) srnec obecný (Capreolus capreolus) zajíc polní (Lepus europaeus) 4. Louky a mokřady Plazi ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) Ptáci bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) budníček větší (Phylloscopus trochilus) cvrčilka zelená (Locustella naevia) chřástal polní (Crex crex) rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) skřivan polní (Alauda arvensis) straka obecná (Pica pica) strnad obecný (Emberiza citrinella) Savci EVERNIA s.r.o.

strana 137



hraboš mokřadní (Microtus agrestis) krtek obecný (Talpa europaea) lasice kolčava (Mustela nivalis) rejsek malý (Sorex minutus) rejsek obecný (Sorex araneus) srnec obecný (Capreolus capreolus) zajíc polní (Lepus europaeus) 5. Břehy vodních toků a vodní plochy Obojživelníci ropucha obecná (Bufo bufo) skokan hnědý (Rana temporaria) Plazi užovka obojková (Natrix natrix) Ptáci cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) drozd kvíčala (Turdus pilaris) kachna divoká (Anas platyrhynchos) konipas bílý (Motacilla alba) konipas horský (Motacilla cinerea) ledňáček říční (Alcedo atthis) lejsek šedý (Muscicapa striata) lyska černá (Fulica atra) skorec vodní (Cinclus cinclus) strakapoud malý (Dendrocopos minor) strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) volavka popelavá (Ardea cinerea) žluna zelená (Picus viridis) 6. Parkoviště a zastavěná území Ptáci hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) jiřička obecná (Delichon urbica) konipas bílý (Motacilla alba) kos černý (Turdus merula) pěnice pokřovní (Sylvia curruca) poštolka obecná (Falco tinnunculus) rehek domácí (Phoenicurus ochruros) sýkora koňadra (Parus major) sýkora modřinka (Parus caeruleus) špaček obecný (Sturnus vulgaris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) vrabec domácí (Passer domesticus)

Strana 138

EVERNIA s.r.o.



Zvláště chráněné druhy a druhy z Červeného seznamu Zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. KO – kriticky ohrožený SO – silně ohrožený O – ohrožený Druhy z Červeného seznamu obratlovců ČR (PLESNÍK et al. 2003) EN – ohrožený druh VU – zranitelný druh NT – téměř ohrožený druh LC – málo dotčený druh NE – nevyhodnocený Tabulka 76: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a druhů zařazených do Červeného seznamu český název střevlík střevlík ropucha obecná skokan hnědý ještěrka obecná ještěrka živorodá slepýš křehký užovka obojková zmije obecná bramborníček hnědý čejka chocholatá datel černý havran polní chřástal polní jiřička obecná koroptev polní krahujec obecný krkavec velký křepelka polní ledňáček říční lejsek bělokrký lejsek černohlavý lejsek šedý skorec vodní strakapoud malý sýkora parukářka ťuhýk obecný vlaštovka obecná volavka popelavá vrabec domácí vrabec polní žluna zelená veverka obecná zajíc polní

EVERNIA s.r.o.

vědecký název Carabus problematicus Carabus scheidleri Bufo bufo Rana temporaria Lacerta agilis Lacerta vivipara Anguis fragilis Natrix natrix Vipera berus Saxicola rubetra Vanellus vanellus Dryocopus martius Corvus frugileus Crex crex Delichon urbica Perdix perdix Accipiter nisus Corvus corax Coturnix coturnix Alcedo atthis Ficedula albicollis Ficedula hypoleuca Muscicapa striata Cinclus cinclus Dendrocopos minor Parus cristatus Lanius collurio Hirundo rustica Ardea cinerea Passer domesticus Passer montanus Picus viridis Sciurus vulgaris Lepus europaeus

Vyhl. 395/1992 O O O SO SO SO O KO O SO O SO O SO SO O O O O -

ČS NT NT NT NT LC LC VU LC VU LC VU VU NT NT VU VU NT VU NT NT LC LC VU LC NT LC NT LC LC LC NE NT

strana 139



Migrace živočichů Z hlediska výskytu velkých druhů savců patří oblast kolem hodnoceného úseku dálnice D1 mezi středně významné oblasti. Kromě srnce, prasete divokého, lišky a jezevce žije trvale v celé oblasti také vydra říční. Trvalý výskyt jelena je v okolí dálnice znám pouze ve východní části (oblast kolem Kývalky). Na většině ostatního území se jeleni vyskytují nepravidelně. Rovněž u rysa jde v okolí D1 pouze o nepravidelný až vzácný výskyt – nejčastěji jde patrně o migrující jedince z jihočeské populace. Častější údaje jsou známé především z Benešovska, nepravidelně se rys objevuje také v Jihlavských a Žďárských vrších. Z celorepublikového hlediska kříží trasa dálnice velmi významnou migrační spojnici vedoucí od lesnatých oblastí na severu území (Jeseníky, Kralický Sněžník) přes lesnaté oblasti Vysočiny k přírodně zachovalým územím na jihu (Novohradské hory, Třeboňsko, Šumava). Tato cesta, která kříží trasu dálnice D1 v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou, je využívána především migrujícími losy směřujícími z Polska do oblasti Třeboňska a Šumavy, ale také rysem (migrujícím v současné době spíše opačným směrem z jihočeské populace na severovýchod). Běžně se tu objevují také migrující jeleni (v obou směrech). Výraznými migračními cestami jsou také oblasti západně od Brna (okolí Kývalky, okolí Devíti křížů), oblast východně od Jihlavy, okolí Děkanovic a území mezi Benešovem a Zručí nad Sázavou. Obecně je ve všech těchto územích nutné počítat s občasnými migracemi jelenů, ojediněle také s losem či rysem. Celkově má krajina kolem trasy dálnice D1 relativně přírodní charakter s typickým střídáním lesů a zemědělských ploch. Kromě okolí Jihlavy, Humpolce a Velkého Meziříčí prochází dálnice krajinou s venkovským typem osídlení. Z větších vodních toků přetíná trasa dálnice zejména tok Sázavy a Želivky, na většině délky jsou však typická křížení s menšími potoky a říčkami. Pouze v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou je trasa dálnice blízká rozvodnici, takže zde prakticky nepřekonává žádné toky. Tato skutečnost způsobila úplnou absenci mostů v tomto migračně mimořádně významném území. Vzhledem k tomu, že dálnice D1 byla stavěna v době, kdy ještě nebyly známé negativní účinky liniových bariér na přírodu, nebyly zde v době stavby uplatněny žádné požadavky na průchodnost pro volně žijící živočichy. Jenom díky tomu, že dálnice zde prochází výškově členitou krajinou charakteru pahorkatiny a vysočiny, musela trasa v některých místech překonat hlubší údolí mostními objekty. Některá z těchto míst plní do současné doby funkci významných průchodů pro faunu. Celkově je však z trasy dálnice patrná logická snaha takováto křížení minimalizovat a přibližovat maximálně niveletu stavby okolnímu terénu (nejúspornější řešení). Díky tomu je počet větších mostů relativně nízký a celková průchodnost trasy je dnes zcela nevyhovující. Přitom lze konstatovat, že výrazně průchodnější je úsek mezi Mirošovicemi a Humpolcem (výrazně větší počet velkých mostů), než úsek od Humpolce po Kývalku. Z pohledu zajištění průchodnosti pro cílové druhy živočichů budou mít pro zajištění průchodnosti stavby význam především průchody pro kategorii „jelen“, tedy mosty široké alespoň 40 m a vysoké alespoň 5 – 8 m, kde je zároveň minimální rušení lidskými aktivitami. Takových mostů je na celém hodnoceném úseku pouze 8, a to na dálničním km: 21,5,

23, 38,5, 45, 53,

81,5, 136 a 153.

Pokud porovnáme tento stav se současným doporučením ministerstva ŽP dle Metodické příručky k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (Hlaváč, Anděl, 2001), je zřejmé, že pro celou trasu dlouhou 160 km je tento počet zcela nedostatečný. Stávající průchodné mosty nejsou navíc často situovány tam, kde je to reálně potřebné, takže řada migračně velmi významných úseků je zcela neprůchodná.

Strana 140

EVERNIA s.r.o.



C.II.7.3 Ekosystémy V následujících podkapitolách jsou uvedeny charakteristiky vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění:    

zvláště chráněná území územní systém ekologické stability významné krajinné prvky lokality soustavy Natura 2000

Zvláště chráněná území Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je přírodní rezervace definována jako menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. V blízkosti dálnice D1 se vyskytují pouze maloplošná zvláště chráněná území. Národní park ani chráněná krajinná oblast se v řešeném území nevyskytuje. Přehled všech zvláště chráněných území v zájmovém území uvádí následující tabulka. Tabulka 77: Přehled stavu zvláště chráněných území Podkategorie Národní park Chráněná krajinná oblast Nár. přírodní rezervace Přírodní rezervace Nár. přírodní památka Přírodní památka

Výskyt + +/-

Název

km

úsek dálnice

charakteristika

Štěpánovský potok

53

km 49–55 Psáře - Soutice trasa přímo kříží PR

Rybníček u Studeného Vysoký kámen

71 108

Zhořská mokřina

168

km 66-74 Loket – Hočice km 104–111 V. Jeníkov – Jihlava km 168–177 Devět Křížů - Ostrovačice

PP v blízkosti trasy, pravděpodobně nebudou dotčeny

Trasa stávající dálnice D1 zasahuje do jednoho zvláště chráněného území dle zákona 114/1992. Jedná se o přírodní rezervaci Štěpánovský potok, kterou trasa kříží cca v km 53 u Zruče nad Sázavou. Přírodní rezervace zahrnuje vlastní tok Štěpánovkého potoka od jeho křížení se silnicí mezi obcemi Trhový Štěpánov a Soutice po soutok se Sázavou a část jeho přítoku Dalkovický potok. Jedná se o zachovalý ekosystém vodního toku pstruhového pásma s výskytem řady chráněných druhů, zejména mihule potoční. Trasa dálnice D1 kříží přírodní rezervaci mostním objektem. Přírodní památky Rybníček u Studeného (km 71), Vysoký Kámen (km 108) a Záhořská Mokřina leží v blízkosti trasy dálnice D1, nejsou však přímo dotčeny. Zvláště chráněná území v blízkosti trasy jsou zakresleny na mapových přílohách 2.1.

Územní systém ekologické stability Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.

EVERNIA s.r.o.

strana 141



Následující tabulka uvádí přehled všech prvků ÚSES (na lokální, regionální i nadregionální úrovni), které jsou v současné době v kontaktu s trasou dálnice D1. Jedná se celkově o 74 prvků, přičemž se v území vyskytuje 5 nadregionálních biokoridorů, 13 regionálních biokoridorů, 6 regionálních biocenter, 47 lokálních biokoridorů a 3 lokální biocentra. Vzhledem k rozsahu stavby bylo uvažováno pouze s prvky, které jsou v přímém kontaktu s dálnicí D1. Prvky, které jsou v blízkosti, ale nemohou být záměrem dotčeny, nebyly do dokumentace zahrnuty. Přehled dotčených prvků ÚSES je uveden v tabulce 79. Tabulka 78: Přehled přímo dotčených prvků ÚSES č.

typ

název

vliv

3

č.objektu Most D1–027 km 22,447 Most D1–030 km 23,868 Most D1–033 km 26,859 Most D1–034 km 27,5 Most D1–034 km 27,5 Most D1–035 km 29,161 Most D1–036 km 30,610 Most D1– 41 km 38,460 rámový propust Most D1–045 km 43,444 Most D1–045 km 43,444 Most D1–045 km 43,444 Most D1–045 km 43,444 rámový propust Most D1–055 km 52,838, D1-056, km 53,076 Most D1–060 km 57,860

22,5

4

4

Most D1-060 km 57,860 louka, les, ostatní plochy

1

LBK

2

RBK

3

NRBK

4

LBC

Pod Dálnici

27,5

4

5

LBK

LBK

28,0

4

6

LBK

LBK 5

29,0

3

7

LBK

LBK

30,5

3

8

RBK

Pod Hůrou – 38,5 Smilovský potok

4

9

LBC

Les u dálnice

42,0

4

10

LBK

LBK 6

42,7

3

11

LBK

LBK 5

42,5

3

12

RBK

Malovka

43,9

3

13

RBC

Malovka

43,9

4

14

LBK

LBK 39

49,6

3

15

RBK

Mezní důl

53,0

4

16

LBK

17

LBK

18

LBK

LBK 1.3

60,6

3

19

RBC

Borovsko

62

4

20

LBK

LBK 28

63,7

4

21

LBK

LBK 27

68,5

4

22

RBK

Bažantice

– 69,5

3

Strana 142

Mnichovka

km

Hláska – Ostrá 23,9 Skála Štěchovice – 26,9 Chraňbožský les

LBK Niva přítoku Želivky 57,9 (61) LBK Niva přítoku Želivky 58,9 (61/1)

4 3

rámový propust Most D1–063 62,095 Most D1–064 km 64,112 Most D1–068 km 68,511 Most D1–070

poznámka břehové porosty, vlhké louky a mokřadní partie lesní kulticenózy, mokřady, pobřežní křoviny břehové porosty olší, vrb a jasanů, zbytky vlhkých luk a travnatých sadů břehové porosty olší, vrb a jasanů luční a lesní porosty s převahou smrku prudký svah s porosty smrkových kultur, část svahu porostlá náletem břízy koridor mezofilních lučin lesní kulticenózy, lesní porost po obou stranách dálnice dřevinné porosty podél dálnice břehové a dřevinné porosty lesní kulticenózy, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy lesní kulticenózy, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy lesní a břehové porosty louky

louka, les, vodní plochy

podmáčené louky, v dolní části zarostlé dřevinami lesní borové společenství s množstvím cenných botanických druhů mělké údolí s lučními porosty, východní část zalesněna podél potoka luční porosty s náletem dřevin louky

EVERNIA s.r.o.


č.

typ


název Křenová hora

km

vliv

23

LBK

LBK 39

70,6

4

24

LBK

Rybník Rachyně 74,3 – Ostrovy

3

25

LBK

26

LBK

27

NRBK

K 61 – K 124

76,5

4

28

LBC

U Dálnice

76,5

5

29

LBK

Nad Bělským mlýnem – Ve 81,3 Lhotkách

4

30

LBK

Bělský mlýn – 82,5 Ve Lhotkách

4

31

LBK

LBK (navržený)

86,7

3

32

LBK

LBK 3

87,7

4

33

LBK

34

RBK

35

RBK

Orlík - Čerňák

93,4

3

36

RBC

Čerňák

93,7

4

37

LBK

V Oboře

95,3

4

38

LBK

39

RBK

40

RBC

Úsobský potok

100,5

4

41

LBK

LBK 17

100,8

4

42

NRBK

Na Skalce

100,8

4

43

NRBK

K 61-124

102,0

3

44

RBK

Petrovický les

104,8

3

45

RBC

Vysoký Kámen

108,5112

4

46

NRBK

47

LBK

U Dálnice – 76,5 Rybník Rachyně Žlaby – U 76,5 Dálnice

U Vystrkova – U 91,3 Sv.Václava Na Vyhlídce – U 92,7 Sv. Václava

Nohavický potok 98,4 II. Hradiště – 99,6 Úsobský potok

NRBK K61 – K 109,5 124 LBK 21 113,3

EVERNIA s.r.o.

4 5

4 4

4 4

4 4

č.objektu poznámka km 70,590 Most D1–070 doprovodné porosty Děkanovického potoka 70,590 Most D1– potok s břehovými porosty, extenzivní vlhké 073a a mokřadní louky km 74,180 Most D1–075 částečně zalesněné území – autochtonní dřevinné vegetační prvky km 76,490 Most D1–075 částečně zalesněné území – autochtonní dřeviny 76,490 Most D1–075 mezofilní bučinný porost 76,490 Most D1–075 mezofilní les 76,490 Most D1–079 km 81,219 les s přirozenou druhovou skladbou rámový propust

les, potok s břehovými porosty, mezofilní extenzivní louky

rámový propust rámový propust rámový propust ekodukt km 94,700 ekodukt km 94,700 ekodukt km 94,700 ekodukt 94,700 Most D1–135 km 98,520 Most D1–136 km 99,597 Most D1–136 km 99,597 Most D1–137 km 100,848 Most D1–137 100,848 Most D1–137 km 100,848 rámový propust, most D1-140 km 107,280 D1-141 km 108,762 ekodukt km 110,0 ekodukt km 110,0 Most D1–149

lokální biokoridor se skládá zejména z lučního porostu rybníky, louky, regulovaný tok, ostřicový mokřad, květnatá polokulturní louka lesní porost s vysokým podílem autochtonních dřevin lesní porosty lesní porosty lesní porosty potůček v polokulturní louce, mladé lesní porosty břehové porosty, různověké porosty jedliny, bučiny jedliny, bučiny lesní a břehové porosty lesní a břehové porosty mezofilní bučinný porost

lesní porost s výskytem smrků až bučiny

smrkové monokultury, smíšené s proměnlivým podílem buků

lesy

lesní porosty lesní porosty

strana 143


č.

typ

název

48

NRBK

Špičák Rasuven

49

LBK

50

km -


vliv

118,5

3

Šlapanka

124,5

4

LBK

LBK 38

128,2

4

51

LBK

Balinky

131,7

4

52

LBK

LBK

132,7

4

53

LBK

54

LBK

55

LBK

LBK 3

140,2

4

56

LBK

LBK 11

144,3

4

57

LBK

LBK 12

144,4

4

58

RBK

59

LBK

60

RBK

RBK 1454a

147,8

3

61

LBK

Vodra

149,2

4

62

LBK

LBK 8

151,8

4

63

LBK

LBK 10

152,0

3

64

LBK

LBK 51

153

4

65

LBK

Jelenka

155,8

4

66

LBK

Drchalka

157,3

4

67

LBK

LBK 3

158,1

3

68

LBK

LBK 8

161,4

3

69

LBK

LBK 11

164

3

70

RBK

Červená – Jindřichovská 166,3 obora

4

71

LBK

LBK 2

170,7

3

72

LBK

LBK 20

172,0

3

73

LBK

LBK

175,3

4

74

RBK

K3

180,7

3

Strana 144

Blízkovský 136,1 potok od Blízkovského 136,3 potoka

Mostiště - 146,5Nesměř 148 Děkanův Dvůr 147,7 Vodra

4 4

3 4

č.objektu km 113,327 Most D1–152 117,029 Most D1–158 124,427 Most D1–163 128,219 Most D1–165 km 131,684 Most D1–166 km 132,609 Most D1–169 km 136,151 Most D1–170 km 136,383 Most D1–174 km 140,213 Most D1–178 km 144,244 Most D1–178 km 144,244 Most D1–182 km 147,687 Most D1–182 km 147,687 Most D1–182 km 147,687 Most D1–184 km 149,222 Most D1–188 km 151,806 Most D1–188 km 151,806 Most D1–190 km 153,068 Most D1–193 km 155,841 Most D1–195 km 157,262 rámový propust Most D1–199 km 161,263 rámový propust Ekodukt D1– 204 km 166,166 nadjezd D1– 206 km 170,724 rámový propust ekodukt D1– 209 km 175,274 Most D1–215

poznámka mezofilní bučinný porost travinobylinná společenstva, různověké dřeviny

místy

břehové porosty, lesní porosty břehové porosty louky, břehové porosty břehové porosty břehový porost břehový porost tok řeky Oslavy přítok řeky Oslavy, břehové porosty lesní porost s dominancí smrčiny břehový porost lesní porost s dominancí smrčiny lesní porost smrkových monokultur bohaté břehové porosty s převahou vrby a olše různověké lesní porosty s převahou borovice a smrku lesní porosty s vysokým zastoupením přirozených listnáčů smíšený porost vlhké louky zamokřená louka vodní, luční společenstva luční společenstva lesní porost s dominancí smrčiny, louky lesní porost břehové porosty lesní a břehové porosty lesní a břehové porosty

EVERNIA s.r.o.


č.

typ

název

km


vliv

75

RBC

C2

180,7

4

76

NRBK

Podkomorské 181,0 lesy – údolí Dyje

3

č.objektu poznámka km 180,954 Most D1–215 lesní a břehové porosty km 180,954 Most D1–215 mezofilní lokality, lesní porosty km 180,954

Prvky ÚSES v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1.

NATURA 2000 Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je Natura 2000 celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněna jako zvláště chráněná území. Stávající trasa dálnice D1 zasahuje do několika evropsky významných lokalit. Lokalita Želivka je trasou dotčena dvakrát. Trasa nezasahuje do žádné ptačí oblasti. Přehled evropsky významných lokalit, které trasa dálnice přímo kříží, seřazených dle kilometráže uvádí následující tabulka. Tabulka 79: Přehled evropsky významných lokalit v trase dálnice D1 úsek dálnice km od – do km 20,710 – 29,020 Mirošovice Hvězdonice

EVL název Dolní Sázava

kód lokality CZ 0213068

trasa km stručná charakteristika

27,5

km 49,310 – 56,420 Psáře - Soutice

Štěpánovský potok

CZ 0213076

53

km 56,420 – 66,450 Soutice - Loket km 75,820 – 82,050 Hořice - Koberovice

Želivka

CZ 0214016 CZ 0214016

61,5 – 62,5 77

Želivka

Dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů, lokalita obývaná populacemi velevruba tupého a hořavky duhové. Území zahrnuje dolní tok Štěpánovského potoka a Dalkovického potoka až po jejich soutok se Sázavou. Lokalita patří mezi nejvýznamnější a výrazně perspektivní lokality mihule potoční v povodí Labe Lokalita se nachází v okrese Benešov, cca 500 m na východ od obce Sedlice. Jedna ze tří posledních lokalit kuřičky hadcové (Minuartia smejkalii), jedná se o nejživotaschopnější populaci tohoto endemického druhu, představuje cca 60 % celého výskytu v ČR. Údolní nádrž Švihov na řece Želivce a úsek toku nad nádrží představují jedinečnou lokalitu pro stabilní rozmnožující se populaci bolena dravého. Z dlouhodobého hlediska lze zimoviště netopýra černého hodnotit jako perspektivní.

Evropsky významná lokalita Vysoký kámen u Smrčné a Šlapanka a Zlatý potok nezasahují přímo do stávající trasy, ale jejich hranice vede podél dálnice. Rozšířením dálnice D1 na šestipruh budou pravděpodobně dotčeny.

EVERNIA s.r.o.

strana 145



Tabulka 80: Evropsky významné lokality v blízkosti trasy D1 úsek dálnice km od – do km 105,010113,495 Větrný Jeníkov Jihlava km 113,495 – 120,565 Jihlava – Velký Beranov

EVL název Vysoký kámen u Smrčné

kód lokality CZ 0610003

trasa km 108 – 110

Šlapanka a Zlatý potok

CZ 0613332

113,3

stručná charakteristika Část lesního komplexu asi 7 km s. od města Jihlava, na hřbetu masivu Vysokého kamene, j. od dálnice D1. Jeden z mála rozsáhlejších a relativně zachovalých komplexů květnatých bučin a suťových lesů na Českomoravské vrchovině. Povodí řeky Šlapanky od Polné po Havlíčkův Brod a Zlatého potoka Stříteže po soutok se Šlapánkou i v centrální části Vysočiny. Jedna z významných a vysoce hodnotných lokalit trvalého výskytu Lutra lutra na Vysočině.

Evropsky významné lokality v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1. Významné krajinné prvky Dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Ve vymezeném koridoru se nachází řada významných krajinných prvků dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Jedná se o lesní porosty, rybníky, vodní toky a jejich údolní nivy. Významné krajinné prvky registrované se v bezprostřední blízkosti dálnice nevyskytují. Přehled významných krajinných prvků, které jsou blízkosti dálnice D1, je uveden v následující tabulce. Tabulka 81: Přehled významných krajinných prvků v bezprostřední blízkosti dálnice D1 úsek D1 001

002

003

Strana 146

km 22,30 22,5 – 23 23,80 23,80 24 25,3-26,5 27,45 27,7-28 28,7-29,6 29,05 30,6 30-32 33,2 33,5 34,3-35,0 34,7 37,0 38,47

Typ VKP vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok les les vodní tok les les vodní tok vodní tok les vodní tok les les vodní tok vodní tok vodní tok

Název, charakteristika Kunický potok Mnichovka Menší lesní porosty po obou stranách D1 Šmejkalka Hrusický potok Menší lesní porosty po obou stranách dálnice D1 Lesní komplex po obou stranách D1 Sázava Okraj lesního komplexu Okraj lesního komplexu Drhlovský potok Naháčský potok Lesní komplex po obou stranách D1 Bělčický potok Okraj lesního komplexu Lesní komplex po obou stranách D1 Ostředecký potok Choratický potok Křešický potok

EVERNIA s.r.o.


úsek D1

004

005

006

007

008

009

101

102

103

km 38,5-40 39,5 41,3 41,8-42 42,50 42,5-44 44,65 44,6-47,5

Typ VKP les vodní tok vodní tok les vodní tok les vodní tok les

45,0 – 45,4 49,1-51,0 52,80 53 53,05 57,0-57,8 58,80 60,5-64 60,66 65,3 67,7 67,7-72,4 70,55 73,5-74,3 74,30 75,5-77,6 76,47–76,6 80,6-82,5 81,2 81,30 82,50 83,25 84-84,4 86,5 90,8 91,1-95,6 94,9 99,5-100 98,60 99,1 100,9 100,9 101,5-105,5 106,5 107,0-111,8 112,0-113,2 113,3 113,5-115,8 117,0 116,7-120,0 117,2

vodní tok rybník les vodní tok les vodní tok les vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok les vodní tok les vodní tok les vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok rybník les vodní tok vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok les les vodní tok vodní tok les les vodní tok les rybník les vodní tok

EVERNIA s.r.o.


Název, charakteristika Lesní komplex po obou stranách D1 Pijavka Šternovský potok Lesní porost menšího rozsahu Brtnický potok Lesní komplex po obou stranách D1 Blanice Okraj lesního komplexu, který postupně přechází na obě strany dálnice D1 Malovecký potok Rybník Poupě Lesní komplex po obou stranách D1 Dálkovický potok Menší lesní komplexy Štěpánovský potok Lesní komplex po obou stranách D1 Želivka Rýzmburský potok Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka Medulán Loketský potok Tomický potok Lesní komplex po obou stranách D1 Děkanovický potok Lesní komplex po obou stranách D1 Blažejovický potok Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka Želivka Drobné lesní porosty Pstruhový potok Lohenický potok Holušický potok Speřický potok Hliněný rybník Drobné lesní porosty Rápotický potok Pstružný potok Hněvkovický potok Lesní komplex za Humpolcem po obou stranách D1 Perlový potok Boňkovský potok Menší lesní komplex Nohavický potok Skorkovský potok Úsobský potok Drobné lesní porosty Lesní komplex po obou stranách D1 Mlýnský potok Smrčenský potok Lesní komplex po obou stranách D1 Menší lesní komplexy po obou stranách D1 Zlatý potok Drobné lesní porosty Prostřední rybník Lesní komplex po obou stranách D1 Měšínský potok

strana 147


úsek D1

104

105

106

107

108

109

110

km 119,9 119,9 121,3-123,9 122,1 126,5-129,7 128,3 130,0 131,74 132,7 133,9 136,4 137 137,2 140,2 142,2-146,5 144,1 146,3 147,6 147,5-149,5 149,3 151,8 151,8-153,6 153,0 155,8 155,7-156,0 158,1 160,0 160,5 164,1-171,1 167,0 169,8 175,5 171,9 173,7-176 177,2 179,8 180,9 181-181,5

Typ VKP vodní tok rybník vodní tok rybník les vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok les rybník rybník vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok les les vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok les vodní tok vodní tok vodní tok les


Název, charakteristika Heroltický potok Přibylův rybník Kozlovský potok Rybník Na Cípu Lesní komplex po obou stranách D1 Šlapanka Lesní komplex po obou stranách D1 Řehořovský potok Nadějovský potok Balinka Tříhranný potok Křivý potok Zblatí Blízkovský potok Okraj drobného lesního porostu Rybník Borek Rybník Trhovec Lavičský potok Drobné lesní porosty v okolí Velkého Meziříčí Oslava Františkovský potok Radslavický potok Lesní komplex po obou stranách D1 Vodra Polomina Lesní komplexy za Jabloňovem Komárovský potok Zážlebí Jelenka Menší lesní komplexy Drchalka Jasinka Okraj lesního komplexu Lesní komplex po obou stranách D1 Bitýška Bílá voda Bílý potok Přibyslavický potok Knínický potok Říčanský potok Lesní komplex po obou stranách D1 Veverka Cikánka Kývalka Lesní komplex po obou stranách D1

C.II.7.4 Fragmentace krajiny Fragmentace krajiny je proces, kdy se krajinné celky (biotopy) dělí vytvářením bariér na dílčí části, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání původních funkcí. Proces fragmentace v sobě tedy zahrnuje postupné snižování kvality. Dle metodické příručky Hodnocení fragmentace krajiny dopravou vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny v roce 2005 byly na území ČR vymezeny nefragmentované oblasti, tzv. polygony UAT, které jsou definovány jako části krajiny, které splňují současně tyto dvě podmínky:

Strana 148

EVERNIA s.r.o.





jsou ohraničeny buď silnicemi s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den nebo vícekolejnými železnicemi (= limitní intenzita fragmentačního faktoru)



má rozlohu větší nebo rovnou 100 km2 (= limitní velikost území)

Základní atributy polygonu jsou (a) velikost, (b) zastoupení vhodných biotopů. a) velikost – obecně platí, že čím větší je plošný rozsah polygonu, tím vyšší je jeho kvalita. Velikost polygonů je zespoda ohraničena nadefinovanou limitní velikostí území, ale ve směru nahoru se mohou výrazně lišit. Pro kategorizaci jsou vhodné třídy v následující tabulce. Tabulka 82: Kategorizace biotopů z hlediska velikosti kvalitativní kategorie A výborný B velmi dobrý C dobrý

rozsah (% limitní rozlohy území) 500 a více 200 – 499 100 – 199

charakteristika vysoce perspektivní rizikový pro budoucnost, rozpůlení znamená zánik UA

b) zastoupení vhodných biotopů – zcela zásadní parametr, bez kterého má hodnocení jen velmi malou praktickou hodnotu. Každému typu je přiřazen index kvality v intervalu [0; 1]. Toto hodnocení vede k určitému modelovému vyjádření kvality. Jako modelová veličina, která v sobě spojuje oba tyto faktory byla zavedena tzv. efektivní plocha – EA (km2). Efektivní plocha reprezentuje plochu uvnitř polygonu, která je pro daný druh skutečně využitelná. Řešené území je z hlediska fragmentace krajiny dopravou již v současné době rozčleněné dálnicí D1. Ta přímo hraničí celkem s devíti polygony UAT, nicméně žádný z těchto polygonů nepřesahuje na obě strany dálnice. Celá situace je patrná z následujícího obrázku.

EVERNIA s.r.o.

strana 149



Obrázek 16: Polygony UAT v řešeném území

EVERNIA s.r.o.

Strana 150



C.II.8 Krajinný ráz Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a kulturní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ C.II.8.1 Vymezení oblasti krajinného rázu a nadřazeného krajinného celku Oblast krajinného rázu Oblast krajinného rázu na stavbě zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka je vymezena územím, které je hodnoceno v dokumentaci EIA, tzn. bezprostřední okolí trasy. Trasa prochází územím, které lze rozdělit z hlediska charakteru území na tři části: první část přechází přes Středočeskou pahorkatinu a to v úseku od Mirošovic po vodní nádrž Švihov. Druhá část zahrnuje převážnou část trasy dálnice D1 od vodní nádrže Švihov až za Velkou Bíteš a je tvořena Českomoravskou vrchovinou. Poslední úsek představuje úzký pruh Boskovické brázdy na konci hodnoceného území. Nadřazený krajinný celek (NKC) Úsek dálnice D1 Mirošovice - Kývalka prochází třemi odlišnými, nadřazenými krajinnými celky, které jsou dány geomorfologií krajiny: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina a Boskovická brázda. NKC 1 – Středočeská pahorkatina, členitá pahorkatina ve středních Čechách s vrchovinným územím v tektonických klenbách uprostřed a na JZ, převážně v povodí Vltavy, Sázavy, Otavy, Lužnice, na JZ Berounky. Celková plocha je 6 328 km2, střední výška je 436,3 m, převážně na granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických horninách ostrovní zóny, jílovského pásma a okrajových územích, moldanubických horninách, s lokalitami permských a neogenních sedimentů. Vyznačuje se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem, místy tektonicky silně porušeným, s výraznými strukturními hřbety, suky, často se skalními tvary zvětrávání a odnosu, se zbytky zarovnaných neogenních povrchů a většinou hluboce zaříznutými údolími. NKC 2 – Českomoravská vrchovina, rozsáhlé území na česko-moravském pomezí, s vrchovinným reliéfem ve střední a pahorkatinným reliéfem v okrajových částech. Celková rozloha je 11 742 km2, střední výška je 512,5 m, složená z krystalických hornin (granitoidy centrálního moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika), ve sníženinách druhohorní s třetihorní usazeniny. Napříč probíhá hlavní evropské rozvodí. Okraje vrchoviny jsou rozřezány hlubokými údolími vodních toků, v oblastech složených z granitoidů vznikl příznačný kupovitý reliéf s tvary zvětrávání a odnosu (žokovité balvany, viklany apod.). pPříznačným rysem je mozaika polí, luk a převážně smrkových lesů. NKC 3 – Boskovická brázda, část Brněnské vrchoviny, protáhlá 3 – 10 km široká sníženina probíhající od jihozápadu k severovýchodu a vyplněná permokarbonskými a neogenními usazeninami, ostrůvky křídových usazenin. Celková plocha je 409 km2, střední výška 354,6 m. Žernovickou hrástí je rozdělena na Oslavanskou brázdu na jihu a Malou Hanou na severu. Většina vodních toků probíhá napříč bránou. Boskovická brázda tvoří pruh nezalesněného terénu mezi okolním vyšším a zalesněným terénem.

EVERNIA s.r.o.

Strana 151



C.II.8.2 Rozčlenění krajinného rázu dle krajů Středočeský kraj Trasa zasahuje do jihovýchodní části Středočeského kraje. Její součástí je Benešovská a Vlašimská pahorkatina s harmonickou krajinou, kde se pravidelně střídají lesy, louky, pole, vodní plochy a většinou menší sídla. Severovýchodně od Sázavy leží Hornosázavská pahorkatina. Krajina má mírně zvlněný povrch na žulovém podloží. Členité pahorkatiny na jihovýchodě středních Čech představují typicky českou krajinu polí, luk, lesů, vsí a rybníků. Je tvořena převážně vrchovinou na žulách a rulách podél zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků. Má charakter členité monotónní pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 150 m, plynule navazuje na Slapský bioregion, je však chladnější a vlhčí a s oslabenými fenomény. Do pahorkatiny jsou zaříznuta 70 – 160 m hluboká údolí Sázavy a jejích přítoků. Zde je reliéf členitější a má charakter ploché vrchoviny s výškovou členitostí 150 – 200 m, ojediněle až 240 m. Významným prvkem, umožňujícím kontakt s jižními Čechami, je Blanická brázda podél mělce zaříznutého údolí Blanice. Jižní cíp brázdy však má charakter členité vrchoviny, v okolí Blaníku s výškovou členitostí až 280 m. Kraj Vysočina Území kraje Vysočina je charakteristické maloplošným střídáním celků lesní a zemědělské krajiny; rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí spíše v pramenné oblasti hlavního evropského rozvodí ve Žďárských vrších. Lesy mají nepříznivou druhovou skladbu, kdy převažují smrkové porosty s nízkou stabilitou. Následkem nízké stability je v lesním hospodářství velmi vysoký podíl nahodilých těžeb, vysoká ztrátovost při zalesňování a nemalé škody zvěří. Negativně se projevuje snaha o umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin. Kromě hospodářských ztrát při neujmutí sazenic vlivem přísušků je negativní i environmentální dopad, protože se mnohdy jedná o extenzívně využívané luční porosty s vysokým podílem dvouděložných rostlin, které se tak stávají vzácnými. Krajina je dále charakteristická velkým množstvím menších rybníků, je zde řada pramenišť a drobných vodních toků. K tomu lze připočíst, že mnoho rybníků bylo v minulosti zrušeno pro získání většího množství zemědělské půdy, některé rybníky byly vážně poškozeny vlivem velkých vod, často způsobených nevhodným hospodařením v povodí. Neúměrné množství rybníků je ve špatném technickém stavu, zaneseno splachy z orné půdy (zabahněno). Řada vodních toků je nevhodně technicky upravených, nivní louky a prameniště jsou odvodněna. Revitalizace komplexně odvodněných pozemků naráží na neprůchodnost z hlediska vlastnických zájmů a setkává se zatím s jen mizivým zájmem o realizaci nápravných opatření v takto postižených pramenných oblastech. Potřeba revitalizačních opatření se týká podstatné části povodí i vlastních drobných vodotečí v oblastech přítoků Želivky, Jihlavy, Moravské Dyje. Negativně se projevuje uplatňování nevhodných způsobů odbahňování rybníků vyhrnováním břehů včetně litorálního pásma, ničení údolních niv vodních toků zavážením přebytečnými zeminami ze stavebních prací (včetně rybničního bahna). Snahou o navržení a výstavbu některých nepřiměřeně projektovaných vodohospodářských děl jsou vodní toky vystaveny nebezpečí fragmentace. Jihomoravský kraj Z hlediska přírodních podmínek je hlavní složkou ovlivňující charakter krajiny reliéf území. Nejméně členité, rovinaté nebo jen málo zvlněné partie se nacházejí v územích patřících do jihomoravských úvalů (Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval), v jižní části kraje. Odtud směrem do navazujících pahorkatin a vrchovin se vertikální i horizontální členitost krajiny podstatně zvyšuje. K nejčlenitějším partiím území pak patří především hluboká údolí řek v okrajových částech Českomoravské a Drahanské vrchoviny – od jihozápadu postupně zejm. údolí Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy, Svratky a Svitavy. Výraznými krajinnými dominantami jsou Strana 152

EVERNIA s.r.o.



okrajové partie vrchovin vystupujících z výrazně ploššího reliéfu navazujících pahorkatin (např. okrajový svah Drahanské vrchoviny) a také např. relativně izolované vyvýšeniny či skupiny vyvýšenin (např. Pálava či Výhon). C.II.8.3 Typologie krajiny Hodnocení krajinného rázu vychází ze základní typologie krajiny (Míchala, 1997), která definuje tři účelové typy s devíti podtypy uvedené v následující tabulce: Tabulka 83: Základní typologie krajiny Typ krajiny A krajina zcela přeměněná člověkem

Charakteristika Podtyp Charakteristika krajina silně pozměněna Asnížené hodnoty, devastovaná území, krajinný ráz civilizačními zásahy, zasluhující ochranu neexistuje dominantní až výlučný podíl A0 základní typ, nové počiny v krajině nejsou z hlediska sídelních, industriálních nebo krajinného rázu omezovány agroindustr. prvků, cca 30 % A+ zvýšené hodnoty, ochrana dochovaných fragmentů, území ČR především v oblasti památkové péče krajina s vyrovnaným vztahem B B snížené hodnoty, ochrana zbytků krajinného rázu krajina mezi přírodou a člověkem v typických nebo jedinečných oblastech intermediální („harmonická“), masový B0 základní typ výskyt přírodních i agrárních prvků, plošně omezený výskyt sídel a ojedinělý výskyt B+ zvýšené hodnoty, dochovaný krajinný ráz se škálou industriálních prvků, cca 60 % výrazných prvků, preventivní plošná ochrana (Přír. rozlohy ČR park) C krajina s dominantním Csnížené hodnoty, priorita renaturalizace vegetačního krajina krytu (např. po imisních kalamitách) výskytem přírodních prvků relativně s nevýraznými civilizačními C0 základní typ přírodní zásahy, minimum sídelních a absence industriálních prvků, cca 10 % rozlohy ČR C+ zvýšené hodnoty, výjimečně dochovaný krajinný ráz, zasluhující prioritní ochranu (NP, CHKO)

Ve smyslu uvedeného třídění lze celou zájmovou oblast jako celek zařadit do krajiny typu B, tj. krajinu s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“), masovým výskytem přírodních i agrárních prvků, plošně omezeným výskytem sídel a ojedinělým výskytem industriálních prvků. Jedná se převážně o typickou zvlněnou krajinu Českomoravské vysočiny. Vlastní záměr se bude odehrávat v prostoru stávající dálnice D1 a jejím blízkém okolí, jehož krajinný ráz je silně ovlivněn dálnicí D1 jako významným dominantním prvkem řešeného území. Z hlediska typologie české krajiny dle společnosti Löw & spol., s.r.o. zasahuje trasa dálnice do dvou krajinných typů: 3M11 – krajiny zaříznutých údolí 3M2 – krajiny vrchovin Hercynia Oba typy krajin patří podle charakteru osídlení krajiny do vrcholně středověké kolonizace Hercynica a podle využití do lesozemědělské krajiny. Prakticky celé dotčené území leží v krajině vrchovin Hercynia, pouze oblasti kolem vodních toků, jako je Posázaví nebo okolí Želivky, patří do krajiny zaříznutých údolí. Rozmístění jednotlivých krajinných typů v řešeném území je patrné z přiloženého obrázku.

EVERNIA s.r.o.

Strana 153



Obrázek 17: Krajinné typy v dotčeném území

EVERNIA s.r.o.

Strana 154

Dokumentace dle příl. č. 4 zákona č.100/2001 Sb


C.II.8.4 Stupeň ochrany území z hlediska krajinného rázu Na základě předchozího hodnocení lze provést zařazení jednotlivých nadřazených krajinných celků z hlediska potřebného stupně ochrany krajinného rázu, tak jak je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 84: Stupně ochrany krajinného rázu č.

Název NKC

1 Středočeská pahorkatina 2 Českomoravská vrchovina 3 Boskovická brázda

Inejvyšší

II vysoký

Stupeň ochrany III nadprůměrný X

IV základní

Vnejnižší

X X

Stavba prochází územím s dochovaným krajinným rázem s výskytem přírodních prvků, zastoupených zejména lesními komplexy a údolími vodních toků v okolí dálnice D1. Hojně jsou také zastoupeny agrární prvky, tvořené zejména loukami a ornou půdou. Industriální prvky jsou zastoupeny pouze místně. Významným antropogenním prvkem v území je vlastní těleso dálnice D1. C.II.8.5 Přírodní parky Přírodní parky Dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění může orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití uzemí, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V zájmovém území v blízkosti dálnice D1 se vyskytují pouze dva přírodní parky. Přírodní park Údolí Bílého potoka u obce Javůrek přímo sousedí s dálnicí D1, a přírodní park Podkomorské lesy se dálnici D1 nejvíce přibližují u obce Ostrovačice na vzdálenost cca 700 m. Oba přírodní parky a jejich umístění ve vztahu k dálnici D1 je patrné z následujícího obrázku. Přírodní parky v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1.

EVERNIA s.r.o.

Strana 155



Obrázek 18: Přírodní park Údolí Bílého potoka a Podkomorské lesy

PP Údolí Bílého potoka

PP Podkomorské lesy

Obrázek 19: Detail kontaktu trasy dálnice s Přírodním parkem Údolí Bílého potoka

Strana 156

EVERNIA s.r.o.



C.II.9 Kulturní památky a archeologie V oznámení byl proveden soupis evidovaných památek podél dálnice s cílem vyhledat možné střety. V rámci dokumentace byly prověřeny památky v nejbližším okolí dálnice, které by mohly být nějakým způsobem ovlivněny. Většina evidovaných památek je umístěna uvnitř obcí a vzhledem k tomu, že rozšíření do obcí nezasáhne, nebudou dotčeny ani tyto památky. Ostatní památky jsou v dostatečné vzdálenosti. Památkové zóny v obcích Lensedly a Velké Meziříčí jsou mimo dálnici. Ve Velkém Meziříčí zasahuje most do zámeckého parku, který je součástí kulturní nemovité památky č. rejstříku USKP 18288/7-4543.V těsném sousedství dálnice se nachází několik drobných památek – kapličky a kříže. Většina těchto objektů se nachází ve vzdálenosti větší než 50 m a jejich ohrožení se při výstavbě nepředpokládá. Památek bližších než 50 m od dálnice bylo identifikováno velmi málo, některé uvedené v turistických mapách nebyly při rekognoskaci nalezeny a lze předpokládat že byly odstraněny při výstavbě dálnice. Tabulka 85: Nejbližší identifikované drobné památky Typ

Lokalizace km dálnice Popis Kříž 56,250 u sil. II/126 JV od mostu D1-059 MÚK Soutice Kříž 89,300 u sil. III/12924 u Humpolce křížek SV od mostu D1-085 nad zářezem Kříž 98,530 u sil III/3483 u Slavníče JV od mostu D1-135 pod násypem Tři kříže 143,200 u Velkého Meziříčí nad zářezem Smírčí kříž 160,420 na cestě z Nových Sadů do Jestřabí SV od mostu D1-197 Kříž 161,160 u sil III/3928 u Jestřadbí JZ od mostu D1-198 pod násypem

Vzdálenost m od dálnice zemního tělesa 40 35 30 10 30

10

50 12 20

20 8 7

Na odpočívkách lze nalézt dva památníky.  

Humpolec - památník A. Dubčeka Pávov - památník D1

Za významná technická díla s určitou historickou hodnotou je nutno považovat:   

historický most přes údolí Šmejkalky (D1-030) dvoupatrový most u obce Píšť přes Želivku (D1-075) – ÚSKP r.č. 36886/3-5915 most Velké Meziříčí (D1-178)

Archeologické památky Archeologické památky nebyly identifikovány, případné nálezy nejsou sice vyloučeny, ale nepředpokládají se. Při výstavbě stávající dálnice byla zemina převrstvena a nové nálezy by byly zcela výjimečné.

EVERNIA s.r.o.

Strana 157


C.III CELKOVÉ


ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM

ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Výchozí stav jednotlivých složek životního prostředí je uveden v části C.II. Protože jsou jednotlivé složky propojeny složitými vzájemnými vazbami, je třeba také hodnotit stav životního prostředí jako celek, především z hlediska celkové únosnosti zatížení. Zájmové území, které je bezprostředně ovlivněno předkládaným záměrem, má délku cca 160 km, a proto se zde nalézá pestrá mozaika přírodních podmínek. Pro hodnocení území z hlediska jeho celkové únosnosti jsou podstatné následující skutečnosti: 

Trasa dálnice se vyhýbá sídelním aglomeracím a nezasahuje do žádné oblasti, která by byla již dnes nadměrně zatížená emisemi a hlukem a další antropogenní činností. Nepříznivé vlivy hluku a emisí se projevují pouze na lokální úrovni.



Trasa dálnice prochází v převážné míře zemědělskou krajinou charakteristickou pro české a moravské pahorkatiny, kde se střídají menší zemědělské plochy a lesní porosty a rovnoměrně rozptýlená sídelní struktura. Tento typ krajiny patří v rámci ČR k celkově ekologicky nejstabilnějším a jeho únosnost zatížení není v žádném případě vyčerpána.

Zde je zásadní skutečností, že vzhledem k tomu, že předkládaný záměr není výstavbou nového dopravního koridoru, ale pouze rozšířením stávajícího, je možné vycházet z poznatků z dosavadního cca třicetiletého provozu dálnice D1. Zde se projevily 3 základní problémové okruhy: 

Ochrana obyvatelstva proti hluku na lokalitách, které jsou v blízkosti dálnice.



Ochrana povrchových vod v místech, kde jsou vody vypouštěny do vodotečí bez předchozí úpravy.



Bariérový efekt dálnice pro migraci živočichů.

Lze konstatovat, že u všech tří okruhů může dojít ke zlepšení situace pouze při rekonstrukci dálnice, protože zde budou aplikovány moderní postupy a technická opatření. Dílčí závěr: Současná kvalita životního prostředí zájmového území je celkově na dobré úrovni, dílčí problémy jsou lokálního charakteru. Realizace záměru nezpůsobí překročení celkového únosného zatížení území.

Strana 158

EVERNIA s.r.o.



ČÁST D Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí I.

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

II.

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

III.

Charakteristika environmentálních haváriích a nestandartních stavech

IV.

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

V.

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

VI.

rizik

při

možných

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

EVERNIA s.r.o.

Strana 159



D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I C HARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH

VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO

A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

Cílem této kapitoly je popis základních vlivů záměru na obyvatelstvo a na jednotlivé složky životního prostředí. Tyto jednotlivé vlivy lze třídit a klasifikovat podle různých hledisek, jejichž význam se mění u konkrétních situací. Navíc jednotlivá hlediska se vzájemně kombinují. Pro sjednocení přístupu uvádíme v kapitole Metodika v úvodní části oznámení metodickou tabulku, která představuje 5-ti člennou stupnici pro hodnocení staveb a činností. Jedná se o stupnici převzatou z metodik multikriteriálních hodnocení, která představuje obecný „užitek“ daného stavu nebo činnosti (proto vyšší hodnota představuje lepší stav nebo řešení). Jednotlivé typy vlivů jsou diskutovány průběžně u jednotlivých složek životního prostředí. V následující části je uvedena stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, ve které jsou vymezeny kategorie významnosti dané složky na území hodnoceného záměru. Vliv záměru je uvažován ve vztahu k nulové variantě. Tabulka 86: Předběžné hodnocení hlavních problémových okruhů Osnova EIA

Předmět hodnocení

D.1.1 D.1.2 D.1.3 D.1.4 D.1.5 D.1.6 D.1.7 D.1.8 D.1.9

Vlivy na obyvatelstvo Vliv na ovzduší a klima Vliv na hlukovou situaci Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na půdu Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje Vliv na flóru a faunu, ekosystémy Vliv na krajinu Vliv na kulturní památky a hmotný majetek

Kategorie významnosti I II III x x x x x x x x x

Složky ŽP jsou zařazeny do 3 kategorií: I – složka mimořádného významu, je jí třeba věnovat zvýšenou pozornost II – složka běžného významu, aplikace standardních postupů III – složka méně důležitá, stačí její rámcové hodnocení Jako základní problémové okruhy byly určeny: 

vlivy na obyvatelstvo



vlivy na povrchové a podzemní vody



vlivy na faunu, flóru, ekosystémy

Výsledky provedeného hodnocení jsou pak shrnuty v rozhodovacím stromu, který je přílohou 1 dokumentace. Rozhodovací strom byl odsouhlasen ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí v technických podmínkách Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby, Evernia s.r.o., 2006.

Strana 160

EVERNIA s.r.o.



Vzhledem k rozsahu stavby je celý posuzovaný úsek dálnice D1 od Morošovic po Kývalku rozdělen na jednotlivé úseky. Přehled těchto úseků uvádí tabulka v kapitole B.I.2. Obecně je rozsah vlivů závislý na typu úpravy, kterým bude v daném úseku dosaženo rozšíření dálnice na šestipruh. Přehled těchto typů úprav včetně příčných řezů je uveden v kapitole B.I.2. Zastoupení jednotlivých typů úprav v jednotlivých úsecích dálnice v metrech i procentuálním zastoupením z celkové délky úseku pro pravou i levou stranu pak uvádí tabulka 88. Zastoupení daného typu úpravy na hodnoceném úseku je vedle číselné hodnoty pro přehlednost vyjádřeno i podbarvením pole. Nejčastěji se vyskytující

Nejméně často se vyskytující

Z tabulky vyplývá, že typ úpravy A (včetně A1 a A2) je zastoupen na cca 30 %, typ B (včetně B s PHS) na cca 34 %, typ C na cca 24,5 % trasy a typ cca D 11,5 %. Do hodnocení byla uvažována pravá i levá strana vozovky. Vzhledem k tomu že úpravy typu A a B nepředstavují nový zábor půdy lze celkově tvrdit, že úprava trasy se záborem bude představovat cca 36 % celkové trasy rozšiřovaného úseku dálnice D1.

EVERNIA s.r.o.

Strana 161



Tabulka 87: Zastoupení jednotlivých typů úprav na úsecích dálnice D1 Úsek

Strana D1 (Praha→ Brno) č. označení km 001 Mirošovice – 20,71pravá 29,02 Hvězdonice levá 002 Hvězdonice 29,02pravá Ostředek 34,28 levá 003 Ostředek - Šternov 34,28pravá 41,87 levá 004 Šternov - Psáře 41,87pravá 49,31 levá 005 Psáře - Soutice 49,31pravá 56,42 levá 006 Soutice - Loket 56,42pravá 66,45 levá 007 Loket - Hořice 66,45pravá 75,82 levá 75,82008 Hořice pravá 85,05 Koberovice levá 82,05009 Koberovice pravá 91,10 Humpolec levá 101 Humpolec - Větrný 91,10pravá 105,01 Jenikov levá 105,01- pravá 102 Větrný Jenikov 113,495 levá Jihlava 113,495- pravá 103 Jihlava - Velký 120,57 Beranov levá 104 Velký Beranov 120,565- pravá 134,32 Měřín levá 105 Měřín - V. Meziříčí 134,32- pravá 141,525 levá západ 106 V. Meziříčí západ - 141,525- pravá V. Meziříčí východ 147,44 levá 107 V. Meziříčí východ 147,44- pravá 154,09 - Lhotka levá 154,09- pravá Lhotka - Velká 108 163,59 Bíteš EVERNIA s.r.o.

A A1

A m 1714 2400 2210 1430 2426 2210 3072 998 1748 1714 3034 3358 3422 3244 1632 2650 3640 4036 4142 2528 1640 836 2306 1800 2696 5704 520 1564 1100 2104 2794 3298 718

% 24,9 33,2 44,5 28,6 33,5 30,7 43,0 13,9 26,6 25,8 33,3 35,1 36,5 35,3 28,5 45,3 40,6 46,8 30,0 18,3 19,8 10,1 33,3 25,9 20,0 42,4 7,5 22,7 20,6 39,0 43,6 47,7 7,8

m 344 408 216 0 328 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 672 0 0 0 78 1288 0 0 0

B

C

D

Součet

A2 % 5,0 5,6 4,4 0,0 4,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 0,0 0,0 0,0 1,5 23,9 0,0 0,0 0,0

m 0 0 0 0 0 0 548 128 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 452 0 0 0 0 564 0 0 0

% 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,7 1,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,4 0,0 0,0 0,0 0,0 10,5 0,0 0,0 0,0

m 2168 3072 1238 1788 2154 2220 1510 2534 3020 2682 2982 4668 2042 2272 1976 1768 3702 3090 3452 5026 3116 4978 1978 2020 5314 3424 4990 1964 3454 818 2744 1948 3756

% 31,5 42,5 24,9 35,7 29,7 30,9 21,1 35,4 46,0 40,4 32,7 48,7 21,8 24,7 34,5 30,2 41,3 35,8 25,0 36,3 37,6 59,9 28,6 29,1 39,4 25,4 72,0 28,5 64,6 15,2 42,9 28,2 40,7

m 1902 808 716 1526 1194 906 852 2248 1088 1614 1990 1240 2494 2916 2056 712 1524 1494 4844 4606 2606 1510 1644 2316 2946 3614 252 592 518 528 726 1482 3540

% 27,6 11,2 14,4 30,5 16,5 12,6 11,9 31,4 16,6 24,3 21,8 12,9 26,6 31,7 35,9 12,2 17,0 17,3 35,1 33,3 31,5 18,2 23,8 33,4 21,8 26,8 3,6 8,6 9,7 9,8 11,3 21,5 38,3

m 752 546 584 258 1146 1852 1166 1248 706 626 1106 314 1428 756 70 726 106 0 1374 1686 918 982 994 804 1410 726 1166 2764 196 88 138 180 1222

% 10,9 7,5 11,8 5,2 15,8 25,8 16,3 17,4 10,8 9,4 12,1 3,3 15,2 8,2 1,2 12,4 1,2 0,0 9,9 12,2 11,1 11,8 14,4 11,6 10,5 5,4 16,8 40,2 3,7 1,6 2,2 2,6 13,2

m 6880 7234 4964 5002 7248 7188 7148 7156 6562 6636 9112 9580 9386 9188 5734 5856 8972 8620 13812 13846 8280 8306 6922 6940 13490 13468 6928 6884 5346 5390 6402 6908 9236

% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

strana 162


109 110

Velká Bíteš - Devět křížů Devět křížů Kývalka

EVERNIA s.r.o.

163,59168,64 168,64181,47

levá pravá levá pravá levá


1506 1960 1766 4548 3986

16,3 39,1 34,9 35,9 31,0

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

2990 634 1422 5050 5802

32,4 12,7 28,1 39,9 45,1

4352 1800 1738 2488 1736

47,2 35,9 34,4 19,6 13,5

378 616 130 582 1348

4,1 12,3 2,6 4,6 10,5

9226 5010 5056 12668 12872

100% 100% 100% 100% 100%

strana 163



D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Za základní vlivy posuzovaného záměru na obyvatelstvo lze označit dopady do oblasti možných zdravotních rizik z provozu dálnice, ovlivnění faktorů pohody včetně ovlivnění přístupnosti během výstavby i provozu, bezpečnosti dopravy a oblasti ekonomických a sociálních dopadů. D.I.1.1 Zdravotní rizika A) Fáze výstavby V průběhu vlastní výstavby rozšiřujících pruhů dálnice a přestavby dálničních křižovatek bude představovat v každém případě zvýšenou zátěž hlukem a imisemi v ovzduší blízkých obytných území. V rámci dalších stupňů projektové přípravy jednotlivých staveb bude nutno vymezit obslužné stavební trasy tak, aby obtěžování obyvatelstva bylo v dosažitelné míře minimalizováno, hlavní přístupové trasy budou vedeny po dálnici. Podstatný vliv bude mít vlastní výstavba, při které budou po určitou dobu odstraněny stávající PHS a bude probíhat stavební činnost. Výrazný negativní vliv budou mít prováděné demolice budov, PHS a mostů v blízkosti osídlení. Období výstavby bude charakteristické emisemi prašných částic velkých rozměrů, které budou sedimentovat v relativně krátké vzdálenosti od jejich zdroje. Jedná se o materiál relativně stálý a biologicky inertní, který nezpůsobuje specifická onemocnění ani v pracovním prostředí, kde se vyskytují podstatně vyšší koncentrace prašnosti v ovzduší. Tato situace je obdobná jako například charakter pracovního prostředí v jiných odvětvích stavebnictví. Ke zvýšeným hladinám hluku dojde po dopravních trasách a při výstavbě – viz kap. D.I.1.3. Při provádění demoličních, zemních a stavebních prací zhoršují hlukové poměry emise z dopravy stavebních mechanizmů a nákladních aut stavby a dále se může projevovat v těch trasách, kudy prochází doprava. Ovlivnění případnou dopravou na staveniště bude minimalizováno využitím pruhu dálnice, případná přeprava materiálů po křižujících komunikacích bude řešena v rámci ZOV v DÚR. Během celé výstavby bude do všech obcí a jejich částí zachován přístup pro vozidla integrovaného záchranného systému a pro místní obyvatele. Pro výstavbu budou používány materiály, které splňují požadavky na ochranu před radioaktivním zářením. B) Fáze provozu Součástí dokumentace je samostatná příloha 3 Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví, zpracovaná autorizovanou osobou, kde je problematika vlivu provozu popsána podrobně. Při posuzování možných vlivů na zdraví dotčené populace je nutno obecně brát v úvahu všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví. Posuzovaný záměr nebude zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s jeho realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů vod chemickými látkami ani patogenními organismy či jejich toxiny. Záměr neovlivní oslunění okolních obytných domů. Hlavními faktory, které mohou být realizací záměru významněji ovlivněny, budou tedy hluk a znečištění ovzduší. Při zpracování podkladových studií byly uvažovány stavy resp. časové horizonty, které se z hlediska vlivů na ovzduší a vlivů na hlukovou situaci projevují jako nejméně příznivé. Při hodnocení imisní a akustické zátěže z automobilové dopravy se obecně projevují dva proti sobě působící faktory: na jedné straně dochází k nárůstu intenzit dopravy, současně se však postupně Strana 164

EVERNIA s.r.o.



zlepšují emisní parametry automobilů. V případě hluku převládá vliv nárůstu dopravy a nejméně příznivý stav (v rámci hodnoceného období) je proto uvažován k roku 2040, v případě znečištění ovzduší je nejvyšší produkce emisí při výpočtu pro rok 2020, neboť převládá vliv obměny vozového parku). Studie tedy byly zpracovány pro tyto dva časové horizonty, přičemž z hlediska hodnocení vlivů na veřejné zdraví jsou vypočtené hodnoty uvažovány jako „nejhorší možný stav“ v rámci celého posuzovaného období. Ve vyhodnocení jsou uvažovány pouze vlivy působící při běžném provozu, jeho výsledky není možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií. Jako zasažené či potenciálně zasažené území je uvažováno okolí celého hodnoceného úseku, tedy Mirošovice – Kývalka. Podél celé trasy se nachází velké množství sídel různých velikostí. Jejich přehled i s počtem obyvatel je uveden v kap. C.II.1. Mezi největší sídla v blízkosti trasy dálnice, u nichž je možné předpokládat významnější ovlivnění obyvatelstva patří především města Velké Meziříčí a Humpolec. V obou těchto městech se počet obyvatel pohybuje okolo 10 000. Znečištění ovzduší V podkladové rozptylové studii jsou vypočteny hodnoty imisních příspěvků řešeného záměru v jeho nejbližším okolí. Dále byl proveden odhad imisního pozadí v roce 2020. V rámci hodnocení vlivů na zdraví jsou uvažovány hodnoty zvýšené o odhad imisního pozadí dle rozptylové studie. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že zvýšené hodnoty zejména v případě suspendovaných částic frakcí PM10 a PM2,5. Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika Z chronických účinků NO2 jsou nejčastěji popisovány strukturální plicní změny a zvýšení vnímavosti vůči bakteriím a virovým infekcím. Příspěvek hodnocené komunikace se bude v oblastech s obytnou zástavbou pohybovat nejvýše na úrovni 14 µg.m-3, úroveň imisního pozadí je odhadována ve výši 10 – 15 µg.m-3. Ani při součtu nejvyšších hodnot, tj. při koncentracích na úrovni do 30 µg.m-3, není očekáváno zvýšené zdravotní riziko v případě chronické expozice NO2. Pro vyhodnocení akutní expozice NO2 je možné za bezpečnou mez, pod níž nedochází k vzniku zdravotního rizika, použít směrnou hodnotu stanovenou WHO pro hodinové koncentrace ve výši 200 µg.m-3. Je možné vlivem záměru očekávat v obytné zástavbě ležící nejblíže k hodnocené komunikaci příspěvek automobilové dopravy ve výši maximálně na úrovni 120 µg.m-3. Při zohlednění imisního pozadí lze pak uvažovat koncentrace nejvýše na úrovni 160 až 180 µg.m-3. Rovněž riziko z akutní expozice NO2 lze tedy v celé zástavbě hodnotit jako nízké. Benzen je prokázaný humánní karcinogen. Pro účely ochrany zdraví je nutné uvažovat „ještě přijatelnou“ (referenční) mez karcinogenního rizika. Dle dostupných podkladů a v souladu s informacemi Státního zdravotního ústavu je doporučeno uvažovat nejvyšší přijatelné riziko v řádu 10-6. Imisní příspěvek dálnice D1 dosahuje v obytné zástavbě nejvýše 0,1 µg.m-3, pozaďové hodnoty koncentrací benzenu jsou odhadovány ve výši 0,5 – 1 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty IHr benzenu lze tedy očekávat na úrovni 1,1 µg.m-3, z čehož pak lze odvodit míru karcinogenního rizika při celoživotní expozici (i s vlivem dálnice) nejvýše 6,6 × 10-6, což značí hodnoty na hranici přijatelné míry zdravotního rizika v zájmovém území. Výskyt zvýšených koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 v ovzduší je obecně spojován s výskytem respiračních chorob (kašel, bronchitida), snížením funkce plic, kardiovaskulárními nemocemi a v některých případech i astmatem. Pro vyhodnocení vlivů akutní expozice byly z modelových výpočtů kvality ovzduší odvozeny hodnoty maximálních denních koncentrací PM10 na základě metodiky ČHMÚ. V nejvíce zasažené zástavbě je nutno při nejméně příznivých podmínkách očekávat nejvyšší denní koncentrace na úrovni až 200 – 250 µg.m-3. EVERNIA s.r.o.

strana 165



Výpočetní postup pro 24-hodinové koncentrace částice PM2,5 metodika neobsahuje, při použití stejného výpočetního vztahu jako u PM10 by se jednalo o maximální hodnoty na úrovni 35 – 50 µg.m-3. V tomto případě se však jedná o modelovou hodnotu maximální koncentrace, která je vypočtena za předpokladu nejhorších emisních a rozptylových podmínek, která však nemusí v dané lokalitě nastat i po dobu několika let, což potvrzují i vyhodnocení ve vztahu k reálně měřeným koncentracím. Z tohoto hlediska je tedy vhodnější používat pro vyhodnocení dlouhodobé ukazatele, tj. průměrné roční koncentrace. Pro chronickou expozici uvádí WHO směrnou hodnotu průměrné roční koncentrace PM10 ve výši 20 µg.m-3 a částic PM2,5 ve výši 10 µg.m-3. Z výsledků hodnocení vyplývá, že již vzhledem k úrovni imisního pozadí je nutno v zájmovém území očekávat výskyt zvýšeného zdravotního rizika, a to v případě obou hodnocených frakcí suspendovaných částic. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že imisní pozadí se bude pohybovat na úrovni okolo 20 – 25 µg.m-3 u částic PM10 a na úrovni okolo 15 – 20 µg.m-3 u částic PM2,5. Obdobná situace je však prakticky v celé ČR, neboť koncentrace nižší než jsou směrné hodnoty se vyskytují jen zcela výjimečně. Imisní příspěvky dálnice D1 k celkovým hodnotám průměrných ročních koncentrací PM10 pak dosahují v nejvíce zatížených částech obytné zástavby 25 – 30 µg.m-3. V součtu s imisním pozadím je tedy nutno v této zástavbě očekávat hodnoty na úrovni cca 2 až 2,75-násobku směrné hodnoty, riziko v této nejvíce ovlivněné části zástavby lze označit jako výrazně zvýšené. Jedná se o okrajové části sídel v úseku Mirošovice – Hvězdonice a dále pak Humpolce, Velkého Meziříčí nebo Kývalky. V případě částic PM2,5 byl vypočten nejvyšší příspěvek na úrovni 5 – 6 µg.m-3, v součtu s imisním pozadím je nutno tedy očekávat hodnoty na úrovni až 2,5 – 2,6 násobku směrné hodnoty. Tedy stejně jako v případě částic PM10 lze hovořit v nejvíce ovlivněné zástavbě o výrazně zvýšeném riziku. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty indexu rizika HI, vyjádřené jako poměr vypočtené a směrné koncentrace. K vypočteným hodnotám příspěvku dálnice je připočtena hodnota imisního pozadí ve výši 25 µg.m-3, respektive 20 µg.m-3, což představuje horní hranici odhadu uvedeného v rozptylové studii. jedná se tedy i o horní hranici rizika. Je nutno upozornit, že se jedná pouze o orientační vyhodnocení za účelem přiblížení rozsahu expozice obyvatel. Tabulka 88: Počet obyvatel v jednotlivých pásmech indexu rizika HI pro IHr PM10 Pásmo IHr PM10* Pásmo indexu rizika 25 - 30 1,25 - 1,5 30 - 35 1,5 - 1,75 35 - 40 1,75 - 2 40 - 45 2 - 2,25 45 - 50 2,25 - 2,5 50 - 55 2,5 - 2,75 *) příspěvek dálnice zvýšený o 25 µg.m-3 vzhledem k odhadu imisního pozadí

Počet obyvatel 16 833 15 596 3 317 1 765 1 155 50

Tabulka 89: Počet obyvatel v jednotlivých pásmech indexu rizika HI pro IHr PM2,5 Pásmo IHr PM2,5* (µg.m-3) Pásmo indexu rizika 20 - 21 2,0 – 2,1 21 - 22 2,1 – 2,2 22 - 23 2,2 – 2,3 23 - 24 2,3 - 2,4 24 - 25 2,4 - 2,5 25 - 26 2,5 - 2,6 *) příspěvek dálnice zvýšený o 20 µg.m-3 vzhledem k odhadu imisního pozadí

Strana 166

Počet obyvatel 22 573 11 946 2 842 962 369 25

EVERNIA s.r.o.



Z porovnání je patrné, že  celkově je nutno v blízkém okolí dálnice D1 očekávat zvýšené zdravotní riziko spojené s výskytem suspendovaných částic obou frakcí v ovzduší. Obdobná situace však platí pro podstatnou část ČR, zejména pro území velkých měst a sídel podél významných komunikací.  u částic PM10 žije největší počet obyvatel v pásmu 25 – 35 µg.m-3, resp. v pásmu příspěvku dálnice 0 – 10 µg.m-3. V pásmu odpovídajícímu indexu HI > 2 (nad 40 µg.m-3) žije dle provedeného vyhodnocení jen cca 7,7 % obyvatel, v nejvíce exponované části (HI > 2,5) pak pouze 0,1 % obyvatel.  v případě částic PM2,5 je příspěvek samotné dálnice oproti imisnímu pozadí méně významný, proto je rozsah vypočtených hodnot indexu rizika menší. Nejvíce obyvatel žije s pásmu 20 – 21 µg.m-3 (příspěvek dálnice 0 – 1 µg.m-3), což ovšem již vzhledem k úrovni pozadí představuje pásmo HI vyšší než 2. V oblasti s příspěvkem vyšším než 3 µg.m-3 již žije 3,5 % obyvatel, v nejvyšším pásmu (HI > 2,5) pak jde jen o malý zlomek z celkového počtu obyvatel. Je nutno konstatovat, že výše popsanou expozici obyvatel částicemi PM10 a PM2,5 je nutno v řešeném území očekávat bez ohledu na to, zda bude realizován záměr rozšíření dálnice. S ohledem na tuto situaci byl v rozptylové studii navržen soubor opatření k omezení imisní zátěže suspendovaných částic. Lze konstatovat, že pokud bude v rámci součástí záměru i realizace těchto „protiprašných“ opatření, pak dojde v rámci záměru naopak k snížení expozice a zdravotních rizik obyvatel (oproti stavu bez realizace záměru a bez opatření). Pro vyhodnocení rizika z expozice polycyklických aromatických uhlovodíků PAH byla použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO pro celoživotní expozici ve výši 9,2 × 10-5 (ng.m-3)-1. Nejvyšší přijatelné riziko je opět uvažováno v řádu 10-6. V částech obytné zástavby nejvíce přilehlých k tělesu dálnice lze očekávat příspěvek automobilového provozu k celkové hodnotě roční koncentrace benzo(a)pyrenu ve výši do 0,5 ng.m-3. Imisní pozadí benzo(a)pyrenu je pak odhadováno na 0,2 – 0,3 ng.m-3. Nejvyšší celková koncentrace, kterou mohou být dotčeni obyvatelé žijící v bezprostředním okolí dálnice tedy činí 0,8 ng.m-3, což odpovídá nejvyšší úrovni karcinogenního rizika 7,36 × 10-5 pro benzo(a)pyren a 14,7 × 10-5 pro toxický ekvivalent celkové sumy PAH. Riziko vypočtené pro samotný příspěvek dálnice D1 dosahuje úrovně nejvýše 2,75 × 10-5 pro benzo(a)pyren a 5,5 × 10-5 pro TEQ PAH. Celkové riziko z expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům je tedy nutno označit jako zvýšené, resp. nad úrovní přijatelného rizika. Tato situace je však dána již úrovní pozaďových hodnot. Úroveň přijatelného rizika v řádu 10-6 by byla dosažena při koncentracích na úrovni 0,1 ng.m-3 nebo nižších, což je hodnota překročená na všech měřících stanicích v ČR (ve městech se hodnoty pohybují mezi 1 a 3 ng.m-3, na pozaďových stanicích pak mezi 0,2 a 0,5 ng.m-3). Pro oxid uhelnatý stanoví WHO několik směrných hodnot pro krátkodobé koncentrace. Z nich lze uvést zejména hodnotu pro osmihodinové koncentrace, která je stanovena ve stejné výši jako platný imisní limit, tj. 10 000 µg.m-3, a dále hodnotu pro hodinové koncentrace, stanovenou ve výši 30 000 µg.m-3. I při zahrnutí imisního pozadí je možné v celé oblasti včetně nejbližšího okolí dálnice očekávat maximální hodinové koncentrace nižší než 2 500 µg.m-3. Vypočtené koncentrace jsou tedy výrazně pod úrovní směrných hodnot a riziko z expozice CO je možné označit jako nízké. Směrná hodnota WHO pro průměrné roční koncentrace manganu je stanovena výší 150 ng.m-3. Vliv automobilového provozu na dálnici D1 v obytné zástavbě bude nejvýše na úrovni 20 ng.m-3, v součtu s imisním pozadím lze očekávat koncentrace do 30 ng.m-3. Jedná se tedy o příspěvek výrazně pod hranicí směrné hodnoty a riziko z expozice manganu lze v celém území označit jako nízké.

EVERNIA s.r.o.

strana 167



Závěr zdravotních rizik ze znečištění ovzduší V rámci hodnocení vlivů imisní zátěže obyvatel byly sledovány imisní hodnoty pro oxid dusičitý, benzen, suspendované částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky, oxid uhelnatý a mangan. Je nutno očekávat zvýšené riziko zejména v případě expozice suspendovaným částicím frakcí PM10 i PM2,5, kde vypočtené hodnoty dosahují v nejvíce ovlivněné zástavbě 2 – 2,75-násobku směrné hodnoty WHO, a to již vzhledem k uvažované úrovni pozaďových hodnot. Zvýšená imisní zátěž suspendovaných částic a z toho vyplývající vlivy na zdraví obyvatel jsou obecně charakteristické pro území velkých měst a sídla podél hlavních dopravních tahů v ČR. V oblasti přesahující dvojnásobek směrné hodnoty pro částice PM10 (nad 40 µg.m-3) žije cca 8 % obyvatel hodnocené oblasti, v případě částic PM2,5 je hodnota na úrovni 2 násobku uvažována již jako úroveň imisního pozadí. S ohledem na tuto situaci byl v podkladové rozptylové studii navržen soubor opatření k omezení imisní zátěže suspendovaných částic. Realizaci těchto opatření je nutno jednoznačně doporučit i z hlediska ochrany obyvatel. Lze konstatovat, že pokud bude v rámci součástí záměru i realizace těchto „protiprašných“ opatření, pak dojde v rámci záměru naopak k snížení expozice a zdravotních rizik obyvatel (oproti stavu bez realizace záměru a bez opatření). Obdobně je tomu v případě polycyklických aromatických uhlovodíků, kde bylo rovněž (v součtu s imisním pozadím) vyhodnoceno zvýšené riziko prakticky v celém území. V tomto případě jsou koncentrace pro rok 2020 pod úrovní hodnot běžně se vyskytujících v současnosti v ČR, avšak z hlediska použité metodiky se jedná o hodnoty nad úrovní přijatelného rizika. Riziko z expozice ostatních znečišťujících látek (oxid dusičitý, benzen, oxid uhelnatý, mangan) bylo vyhodnoceno jako nízké či přijatelné v celém území. Hluková zátěž Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Účinky hluku na lidské zdraví je možné (s určitým zjednodušením) rozdělit na účinky specifické, projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 dB poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka. Podkladová akustická studie hodnotí hladiny hluku nulové (bez zámeru) a aktivní (se záměrem včetně standardních opatření) varianty jednak graficky pomocí rozložení izofon podél hodnoceného úseku dálnice D1, jednak tabelárně pro výpočetní body charakterizující přilehlou zástavbu či její část. V místech, kde není možné pomocí navrhovaných technických opatření (systém protihlukových stěn) při rozumné míře vynaložených nákladů dosáhnout stanovených hygienických limitů pro venkovní prostor (60/50 dB), budou uplatněna další opatření, tj. zejména okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností. Dále je v hlukové studii uvažováno i s tzv. nadstandardními opatřeními, která by pro trvale bydlící obyvatele zajistila splnění hygienických limitů i ve venkovním prostoru. Prakticky to znamená uzavření úseků dálnice v úsecích obcí, kde nevyhovuje návrh PHS tak, aby hluk

Strana 168

EVERNIA s.r.o.



neunikal (např. zakrytí, tunel). Tato opatření ovšem nelze uplatnit ve všech případech, např. v místech mimoúrovňových křižovatek. Teoreticky je možné takto ochránit obce Mirošovice, Hrusice, Lensedly, Hvězdonice, Záliby, Kaliště, Poddubí, Všechvaty, Bělčice, Psáře, Střechov, Černýš, Hulice, Píšť, Vojslavice, Koberovice, Speřice, Jiřice, Hněvkovice, Humpolec, Kamenice, Slavníč, Skorkov, Měšín, Věžnice, Meziříčko, Měřín, Stránecká Zhoř, Lavičky, Velké Meziříčí, Jabloňov, Jáchymov, Košíkov, Javůrek, Říčany a Ostrovačice. Tabulky uvádějí souhrnné porovnání počtu dotčených obyvatel ve vztahu k očekávaným zdravotním účinkům denního a nočního hluku v okolí dálnice D1 pro nulovou variantu, aktivní variantu se standardními opatřeními a potenciální variantu s nadstandardními opatřeními. Tabulka 90: Počet obyvatel zasažených hodnotami odpovídajícími jednotlivým pásmům dle účinků hlukové zátěže ve dne – rok 2040 Počet obyvatel Stav bez záměru Stav se záměrem

Nadstandardní opatření

0

0

0

33

5

0

272

47

4

Zhoršená komunikace řečí

10040

6005

479

Silné obtěžování

10040

6005

479

Mírné obtěžování

25201

17693

1168

Sluchové postižení Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční

Tabulka 91: Počet obyvatel zasažených hodnotami odpovídajícími jednotlivým pásmům dle účinků hlukové zátěže v noci – rok 2040 Počet obyvatel Stav bez záměru Stav se záměrem Zhoršená nálada a výkonnost následující den Noční hluk nad 50 dB – výrazné rušení spánku

Nadstandardní opatření

576

176

7

11728

7990

596

Z celkového počtu 570 výpočtových bodů bylo ve stavu se záměrem vypočteno zlepšení hlukové situace oproti stavu bez záměru celkem ve 503 bodech pro denní hluk a ve 505 bodech pro noční hluk. Výrazné zlepšení akustické situace v situaci se záměrem je dáno skutečností, že součástí záměru je realizace poměrně rozsáhlých protihlukových opatření u zástavby podél dálnice. Nejvýraznější pokles denních i nočních hodnot (o 10 – 13,6 dB) byl vypočten celkem ve 14 bodech v obcích Krupičkův Mlýn, Černýš a Velké Meziříčí. Z celkového počtu 570 bodů bylo snížení míry obtěžování, rušení a rizika kardiovaskulárních onemocnění vypočteno v případě hodnot pro obtěžované obyvatele v 517 bodech, rušení spánku – v 505 bodech, a změnu rizika výskytu ICHS a IM – v 455 bodech Zhoršení zátěže pak bylo vypočteno pouze v jednom výpočtovém bodě, a to o 0,1 dB pro denní dobu (výpočtový bod v obci Zbinohy). Z výše uvedeného přehledu je tedy patrné, že zejména vlivem clonícího vlivu navržených protihlukových bariér dojde ke snížení rizika z expozice hluku v naprosté většině výpočtových bodů. EVERNIA s.r.o.

strana 169



V případě denního hluku byly hodnoty v pásmu zhoršeného osvojení řeči a čtení u dětí byly ve stavu bez záměru vypočteny v okrajových částech sídel Černýš, Hořice, Mirošovice, samota Brtnice, Velké Meziříčí a Věžnice. Ve stavu se záměrem byly tyto hodnoty vypočteny již jen na území Velkého Meziříčí. Výrazně se snížily počty obyvatel ve všech pásmech účinků díky poměrně rozsáhlé realizaci standardních protihlukových opatření. V případě nočního hluku nejsou k dispozici údaje o hladinách nad 40 dB, které by bylo možno vztáhnout k účinkům popsaným v tab. 5. Nejnižším pásmem, které lze na základě grafických výstupů hlukové studie hodnotit, je pásmo nad 50 dB. V tomto případě je tedy uveden počet obyvatel v pásmu nad 50 dB s tím, že u těchto obyvatel je nutno očekávat popsané účinky (tj. rušení spánku a související projevy) ve zvláště zvýšené míře. V noční době tak byly hodnoty v pásmu zhoršené nálady a výkonnosti následující den ve stavu bez záměru vypočteny celkem ve 24 sídlech, ve stavu se záměrem pak už jen v 10 sídlech. Opět je patrné, že v důsledku realizace záměru lze očekávat poměrně výrazné snížení negativních účinků u obyvatel. Při uplatnění nadstandardních opatření by v těchto obcích byli všichni obyvatelé v pásmech nejnižších účinků a celkově by se počty obyvatel ve všech pásmech účinků výrazně snížily. Nejvýraznějších účinků by bylo dosaženo ve větších obcích nejblíže k dálnici, tj. Velké Meziříčí, Měřín, Ostrovačice, Mirošovice, Jiřice. Pravděpodobnost použití nadstandardních opatření bude však limitována jejich nákladností. Avšak je nutno upozornit, že již prostá výměna oken představuje z hlediska ochrany obyvatel poměrně zásadní opatření. Zdravotní riziko z expozice hluku souvisí zejména s rušením spánku a obecně s pronikáním hluku z venkovních zdrojů do interiéru obytných budov. Jakkoli jsou z praktických důvodů výpočetní postupy pro kvantifikaci rizika založeny převážně na hodnotách pro venkovní hluk, při omezení hluku v interiéru je možné očekávat poměrně zásadní omezení zdravotních rizik obyvatel. Závěr zdravotních rizik z hluku Ve výhledovém stavu v roce 2040 byly vypočteny hodnoty denního hluku v pásmu účinků „zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí“ v okrajových částech sídel Černýš, Hořice, Mirošovice, samota Brtnice, Velké Meziříčí a Věžnice. Hodnoty pro noční hluk značící „zhoršenou náladu a výkonnost následující den“ byly vypočteny celkem ve 24 sídlech. Z porovnání vypočtených hodnot ve stavu bez záměru a se záměrem v roce 2040 vyplývá, že v naprosté většině výpočtových bodů dojde ke snížení počtu obtěžovaných osob, počtu osob s rušením spánku i k relativnímu riziku výskytu ICHS a IM. Důvodem je zejména skutečnost, že součástí záměru je vybudování protihlukových clon v místech, kde se dálnice přibližuje obytné zástavbě. V jednom výpočtovém bodě byl vypočten velmi mírný nárůst hodnot o 0,1 dB, bez vlivu na úroveň rizika. Přes významný pokles hodnot však zůstane určitá část okrajové zástavby, u níž je nutno i nadále očekávat projevy související se zvýšenými hladinami dopravního hluku, jak je uvedeno výše. V těchto místech je jako základní opatření uvažováno s instalací oken s vyšší vzduchovou neprůzvučností. Jedná se o opatření, které umožní poměrně efektivně omezit zdravotní riziko z expozice hluku při přijatelných nákladech. Dále se pro jednotlivé lokality uvažuje i s aplikací nadstandardních opatření (zakrytí komunikace, tunel), jejichž realizace však bude záviset na ekonomických a technických podmínkách. Celkově tak je možné po realizaci záměru očekávat poměrně výrazné snížení zdravotních rizik obyvatel, a to zejména z expozice hluku, ale i z expozice suspendovaným částicím. Strana 170

EVERNIA s.r.o.



Důvodem je skutečnost, že součástí záměru bude realizace rozsáhlých standardních opatření k omezení zátěže obyvatel dotčených sídel. D.I.1.2 Vlivy na pohodu obyvatel Na pohodu obyvatel budou působit jednak vlivy trvalé, tj. změna dopadů v důsledku provedení záměru, jednak vlivy dočasné během realizace záměru, které jsou v daném případě předpokládány v trvání cca 1 roku pro každý úsek dálnice. A) Fáze výstavby Ovlivnění okolí dálnice U obcí v těsné blízkosti dálnice dojde k negativnímu ovlivnění při výstavbě, především hlukem a prašností. Jako významné dočasné mimořádné vlivy při výstavbě uvažujeme především práce v blízkosti obcí s nadměrnou hlučností a prašností. Hlavní činnosti, které budou mít na obyvatelstvo v průběhu realizace stavby vliv, jsou:      

demolice vozovky, zemní práce podle způsobu rozšíření, trhací práce ve skalních zářezech, demolice PHS a výstavba nových, demolice mostů (nadjezdů i podjezdů) v blízkosti obce, zásah do údolí pod velkými mosty.

Přehled ovlivnění nejbližších obcí V následující tabulce jsou uvedeny obce, resp. jejich části, ve vzdálenosti do 200 m, kterých se výstavba dotkne nejvíce, především výraznou dočasnou změnou, kterou představuje např. odstranění PHS (stávajících i v současné době navrhovaných) před jejích znovuosazením, trhací práce, demolice mostů (demolice nadjezdů, rekonstrukce dálničních mostů spojená s bouráním). Nejsou popisovány výše uvedené dočasné vlivy, které budou probíhat po celé délce dálnice, tj. demolice a výstavba vozovky, běžné zemní práce. Tabulka 92: Souhrn významných dočasných ovlivnění faktoru pohody nejbližších částí obcí Úsek Část obce Mirošovice Hrusice Hrušov 001 Lensedly Hvězdonice, Záliby, Kaliště (Poddubí) Bělčice 002 Ostředek 003 004 005 006 007 008

Šternov Psáře Střechov Černýš Soutice Hulice Loket Hořice Vojslavice (Chalupy)

EVERNIA s.r.o.

Dočasné vlivy při výstavbě Demolice PHS a dvou nadjezdů v přímém kontaktu se zástavbou Demolice nadjezdu Rekonstrukce mostu Šmejkalka – prostor pod mostem Vlivy rozšiřování zářezu (střelba, otřesy), demolice PHS a nadjezdu Demolice PHS, rekonstrukce mostu přes Sázavu (prostor pod mostem) rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS, rekonstrukce MÚK včetně nadjezdu, rekonstrukce dálničního mostu Demolice nadjezdu a rekonstrukce MÚK Demolice PHS a nadjezdu Demolice PHS rekonstrukce dálničního mostu rekonstrukce dálničního mostu rekonstrukce dálničního mostu rekonstrukce dálničního mostu Rekonstrukce MÚK, demolice nadjezdu rekonstrukce dálničního mostu strana 171


Úsek Část obce Speřice Jiřice 009 Humpolec Trucbaba Humpolec Pod dálnicí Slavníč 101 Skorkov 103 Měšín Věžnice 104 Meziříčko 105 Měřín 106

Velké Meziříčí

110

Říčany Ostrovačice


Dočasné vlivy při výstavbě rekonstrukce dálničního mostu Demolice nadjezdu Demolice nadjezdu Demolice PHS, rekonstrukce MÚK včetně dálničního mostu Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu Rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu Demolice PHS, trhací práce, rekonstrukce mostu přes Oslavu (bezpečnost pod mostem), demolice nadjezdu Demolice PHS a nadjezdu Demolice PHS a rekonstrukce dálničních mostů

Při pracích v uvedených lokalitách budou přijata opatření, která zajistí splnění hygienických limitů, především hluku z používaných strojů a zařízení. Ovlivnění přístupnosti, dělící faktor Během výstavby jednotlivých úseků dálnice budou přerušeny některé komunikace. Přehled dočasně uzavřených komunikaci je uveden v kap. B.II.4 ve dvou tabulkách – pro komunikace, u nichž se nepředpokládá během výstavby žádné opatření a pro komunikace s vyznačenými objížďkamiPopis vlivů objížděk je uveden dále v této kapitole. U komunikací bez navržených objížděk bude po dobu nezbytně nutnou pro výstavbu či rekonstrukci mostů provoz zcela, ale většinou částečně přerušen. V každém případě bude při uzavření komunikace pro veřejný provoz zajištěna možnost nutných průjezdů, především pro vozidla IZS. Konkrétní podmínky výstavby jednotlivých mostů budou projednány s místními představiteli v průběhu zpracování DÚR. Vliv navržených uzavírek silnic na okolní obce Pro významnější komunikace, které budou během výstavby dočasně přerušeny, jsou navrženy objížďky – trasy objížděk jsou uvedeny v tabulce v kap. B.II.4. Nutnost používat objížďky jsou z hlediska uživatelů nepříjemné – prodlužuje se doba jízdy, dostupnost. Vedení dopravy po objížďce přinese po určitou dobu (maximálně 1 rok) do obcí zvýšený hluk a emise z motorových vozidel. Pro navrhované objížďky byly z celostátního sčítání dopravy zjištěny intenzity na křižujících komunikacích (u MÚK jsou v případě dostupnosti uváděny hodnoty z obou stran dálnice). Z hlediska ovlivnění obcí lze navržené objížďky rozdělit na tři typy: A. Přerušení komunikace napojené MÚK na dálnici může být provedeno dvěma způsoby. A.1 Křižovatka je uzavřena včetně větví – provoz z dálnice, který běžně používá uzavřenou křižovatku musí být dopravními značkami usměrněn na sousední MÚK a ovlivněnou silniční síť, navržená objížďka bude sloužit pouze pro dopravu spojující obce na obou stranách dálnice. Podmínkou je kvalitní dopravní značení, které již v předstihu na okolní silniční síti upozorní na nemožnost nájezdu na dálnici. Ovlivnění průjezdných obcí nebude významné, naopak v některých případech dojde ke snížení intenzity dopravy v důsledku nemožnosti nájezdu na dálnici. Uvedené dopravní zatížení bude využívat jiné silnice, ovlivnění obcí nelze přesně stanovit.

Strana 172

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 93: Uzavřené silnice s MÚK včetně větví Úsek 002 005 006 009 104 106 107 110

Kom. Uzavřený úsek (cíle) Silnice č. II/109 Hvězdonice-Vranov II/126

Soutice-Trhový Štěpánov

II/150

Loket-Brzotice

I/34 II/348

Komorní Hrádek – Vestec – Vodslivy – Kozmice Vranovská Lhota Kalná-Hulice-Sedmpány-Dubějovice

Vystrkov-Humpolec

Alberovice-Křivsoudov-Strojetice-Keblov-NěmčiceBernartice Komorovice-Bystrá

Měřín

Meziříčko

III/03719 II/602-Dolní Radslavice, MÚK Velké Meziříčí-V II/390 Lhotka-Křeptovský Dvůr II/386

Ovlivněné obce (bez cílových)

Ostrovačice-křiž. Veverské Knínice

Velké Meziříčí-Martinice-Kozlov-křiž.KřižanovSviny-Lhotky-Dolní Radslavice Tasov-Holubí Zhoř-Jáchymov Popůvky-Bystrc-Nový Dvůr

Zatížení voz/24 hod 1171 1800 2194 3215 1902 2478 13658 11708 4024 674 7908 591 989 3649 5261

A.2 Křižovatka zůstane částečně v provozu (sjízdné větve) – objížďka bude využívána i pro sjezd z dálnice, doprava bude po objížďce částečně převáděna na druhou stranu dálnice. V tomto případě dojde k výraznému negativnímu ovlivnění obcí na trase objížďky hlukem a emisemi z dopravy. Uvedené dopravní zatížení bude využívat objížďku. Tabulka 94: Uzavřené silnice s MÚK – větve v provozu Kom. Uzavřený úsek (cíle) Silnice č. II/110 Ostředek 002 I/38 MÚK Jihlava rekonstrukce 102

Úsek

103 108

II/353 II/399

Velký Beranov-Rytířsko MÚK Velká Bíteš

Ovlivněné obce (bez cílových) Střed Ostředka Pávov Kozlov předměstí Janovice

Zatížení voz/24 hod 2378 13626 17246 4767 3019 5151

B. Přerušení komunikace křižující dálnici s větším dopravním zatížením (více než tisíc vozidel/den). V projížděných obcích se významně zvýší hluk a emise z dopravy.

Tabulka 95: Uzavřené křižující komunikace s větším dopravním zatížením Kom. Uzavřený úsek Silnice č. II/129 Petrovice-Humpolec 009 II/523 Krasoňov-Humpolec 101

Úsek

103 105 107 108

II/352 II/354 II/602

Švábka-Ždírec Kochánov-Svařenov Velké Meziříčí-Jabloňov

II/395

Velká Bíteš-Košíkov

EVERNIA s.r.o.

Ovlivněné obce (bez cílových) Želiv-Sedlice-Záhoří-Vystrkov Mikulášov (okraj)-Pavlov (okraj)-Slavníč-HerálecDubí-Rozkoš Jihlava-Střítěž Netín-Blízkov-Měřín-Stránecká Zhoř Dolní Radslavice-Březejc-Ronov-Ořechov-Osová Bitýška-Ruda Předměstí Janovice

Zatížení voz/24 hod 2202 1053 1820 2912 2697 1291

strana 173



C. Přerušení komunikace křižující dálnici s malým dopravním zatížením (řádově stovky vozidel/den). Jedná se o objížďky v předchozích tabulkách neuvedené. V tomto případě nebudou vlivy v obcích na trase objížďky významné. Tabulka 96: Uzavřené křižující komunikace s malým či nezjištěným dopravním zatížením Úsek

001

003

005 006 007 009 101 102 103 104 105 106 107 108 110

Kom. Uzavřený úsek Silnice č. MK Mirošovice-Hrusice MK MK II/113 MK III/12517 MK III/1265 III/11217 III/11232 III/12936 III/12924 III/34755 III/3483 III/3484 III/1314 stará I/38 III/3535 II/351 III/34825 III/35433 III/0026 MK III/0029 MK III/3924 III/3928 III/3842

Hrusice – Hrušov Záliby-Poddubí Vodslivy-OstředekTřemošnice – křiž. Třemošnice-Choratice

Zatížení voz/24 hod

Ovlivněné obce (bez cílových) Mirošovice-Mnichovice-Hrusice nebo Mirošovice-Senohraby-Hrusice Hrusice-Mirošovice-Senohraby-Hrušov Záliby-Chocerady-Ondřejov-Lensedly-Kaliště-Poddubí Vodslivy-MÚK Ostředek-Čakov-Vlkov-křiž.

424

Třemošnice-Ostředek-Choratice nebo Třemošnice-Vlkov-MÚK Ostředek-Choratice Střechov-Soušice Střechov-Trhový Štěpánov-Tehov-křiž. Tichonice-Soušice Štěpánovská Lhota- Štěpánovská Lhota-Trhový Štěpánov-Soutice-Černýš Černýš Sedmpány-Hulice Sedmpány-Trhový Štěpánov-Soutice-Hulice Němčice-Bernartice Němčice-Loket-Brzotice-Bernartice Studený-Děkanovice Studený-Křivsoudov-Loket-Brzotice-Tomice-Děkanovice Jiřice-Humpolec Jiřice-křiž. Hněvkovice-Humpolec Hněvkovice –Humpolec Hněvkovice -Smrdov-Komorovice- Vystrkov-Humpolec Bystrá-Humpolec Bystrá- Komorovice- Vystrkov-Humpolec Pavlov-Herálec Pavlov-Velešov-křiž. Větrný Jeníkov-Skorkov-Herálec Zbinohy-Skorkov Zbinohy-Větrný Jeníkov-křiž. Úsobí-Skorkov Smrčná-Štoky Smrčná-MÚK Větrný Jeníkov-Petrovice-Štoky Pávov-Červený Kříž Pávov-Jihlava(Bukovno)-Červený Kříž Kozlov-Rytířsko Kozlov- Velký Beranov-Rytířsko Věžnice-Rybné Věžnice-Vysoké-Studnice-Kozlov-Rytířsko-Jamné-Rybné Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín-křiž.II/602 Meziříčko-křiž. II/602 Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín Meziříčko-Měřín Měřín-Blízkov Měřín-Stránecká Zhoř-Netín-Blízkov Svařenov-Lavičky Svařenov-Měřín-Blízkov-Netín-Olší-Lavičky Loupežník Loupežník-Lavičky Jabloňov-Tasov Jabloňov-Ruda-Lhotka-Tasov Jáchymov-Holubí Zhoř Jáchymov-Nové Sady-Březka-Holubí Zhoř Nové Sady-Březka Nové Sady-Bezděkov-Jáchymov-Březka Velká Bíteš-Jestřabí Velká Bíteš-Nové Sady-Březka-Jestřabí Ostrovačice-autodrom Ostrovačice-Kývalka-autodrom

215 120

453

B) Fáze provozu Z hlediska pohody obyvatelstva zasluhují zvláštní pozornost úseky, v nichž se dálnice přibližuje k obytnému území. Celkový přehled obcí a jejich částí do vzdálenosti 1000 m od dálnice je uveden v kap. C.II.1. U většiny těchto obcí bude nutné postavit či upravit protihlukové stěny – viz kap. D.I.3. U obcí se nepředpokládá žádné trvalé významné přímé ovlivnění (demolice). Trvalý vliv na pohodu obyvatel úzce souvisí s vlivy na zdraví, je však širší. Obecně je více vnímána negativní než pozitivní změna a více je vnímána náhlá než postupná změna. Rostoucí doprava na dálnici vytrvale postupně zhoršuje pohodu obyvatel v obcích ve stále větší vzdálenosti bez ohledu na případné rozšíření. Dálnice již v současné době zatěžuje okolí velmi výrazně, hygienické limity nejsou vzhledem k neustále rostoucí dopravě splněny v řadě obcí.

Strana 174

EVERNIA s.r.o.



Prognóza dopravy, uvedená v kap. B.I.5 není, podle současného stupně poznání, ovlivněna šířkou dálnice, je vyvolána poptávkou po dopravě a je tedy stejná pro dálnici čtyřpruhovou i šestipruhovou. Růst dopravy bude z důvodu neexistence jiné trasy stejný, širší dálnice přispěje k plynulejšímu toku vozidel. Jako významné trvalé vlivy uvažujeme takovou změnu situace, která si vyžádá trvalé změny (rozšíření zemního tělesa, posun či výstavbu PHS, rekonstrukci MÚK) ovlivňující přilehlou obec, případně změny provozu (např. na MÚK). Navrhované rozšíření dálnice nevyžaduje žádné demolice budov. Mezi hlavní změny, které rozšíření dálnice ve vztahu k obyvatelstvu ovlivní, jsou: 

Snížení hluku novou vozovkou - je zahrnuto do posouzení hluku z dopravy (hluková studie a kap. D.I.3).



Ochrana proti hluku výstavbou nových protihlukových stěn podle předpokládaného zvýšení dopravy – všechny stávající a v současné době navrhované PHS budou upraveny (posunuty, zvýšeny) na maximálně efektivní rozměry, u dalších obcí budou zřízeny nové PHS (hluková studie a kap. D.I.3). Oddělení dálnice od obce protihlukovou stěnou, která primárně sníží hluk na přijatelnou úroveň a dále oddělí vizuálně provoz od života v obci a sníží pravděpodobnost vstupu domácích zvířat na vozovku je nejefektivnějším řešením.



Změna vlastnictví pozemků (výkup) bude řešena v souladu s platnými předpisy, rozsah záborů v jednotlivých katastrech je uveden v kap. B.II.1, vlastnictví bude zjišťováno v průběhu další projektové přípravy.

Ovlivnění přístupnosti, dělící faktor Těleso dálnice je v krajině stabilizováno, vzájemné propojení na obou stranách funguje. Při rozšíření dálnice se s dalšími propojeními neuvažuje, v připomínkách k původní dokumentaci nebyly požadavky na dodatečné propojení vzneseny. Veškeré přístupy na pole a do lesů, narušené rozšířením dálnice, budou zachovány, případně upraveny tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost. Specifickým doplněním propojení obou stran dálnice bude výstavba objektů pro migraci živočichů, které by mohly výhodně sloužit i pro pěší a cyklisty. D.I.1.3 Ovlivnění bezpečnosti dopravy V tabulce je uveden počet nehod na dálnici po jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007. Tabulka 97: Statistika nehod Úsek 001 002 003 004 005 006 007 008 009

Brno 51 44 49 57 57 33 44 37 74

EVERNIA s.r.o.

2005 Směr na km Praha Součet Brno 53 104 13,0 47 36 80 16,0 42 30 79 11,3 44 61 118 14,8 50 54 111 15,9 63 58 91 9,1 27 40 84 9,3 46 30 67 9,6 31 53 127 14,1 62

Počet nehod 2006 2007 Směr Směr na km na km Praha Součet Brno Praha Součet 50 97 12,1 25 43 68 8,5 36 78 15,6 30 34 64 12,8 24 68 9,7 29 18 47 6,7 55 105 13,1 50 57 107 13,4 49 112 16,0 30 34 64 9,1 47 74 7,4 46 35 81 8,1 38 84 9,3 32 28 60 6,7 24 55 7,9 40 16 56 8,0 56 118 13,1 47 50 97 10,8 strana 175



Počet nehod 2005 2006 2007 Úsek Směr Směr Směr na km na km na km Brno Praha Součet Brno Praha Součet Brno Praha Součet 104 84 188 13,4 105 95 200 14,3 108 88 196 14,0 101 93 65 158 19,8 100 60 160 20,0 68 54 122 15,3 102 29 54 83 11,9 22 39 61 8,7 30 24 54 7,7 103 90 60 150 10,7 92 67 159 11,4 109 72 181 12,9 104 40 42 82 11,7 62 46 108 15,4 46 44 90 12,9 105 35 53 88 14,7 58 48 106 17,7 37 48 85 14,2 106 66 52 118 16,9 35 38 73 10,4 45 47 92 13,1 107 90 44 134 14,9 69 45 114 12,7 71 29 100 11,1 108 47 32 79 15,8 26 33 59 11,8 65 36 101 20,2 109 110 82 192 13,7 85 65 150 10,7 89 65 154 11,0 110 983 2133 13,2 1066 915 1981 12,3 997 822 1819 11,3 Celkem 1150 Zdroj: www.mvcr.cz/statistiky/nehody

V absolutních hodnotách se nejvíce nehod odehrává na nejdelších úsecích. Z uvedených údajů však vyplývá, že nejrizikovější (počet nehod na 1 km) byl v letech 2005 a 2006 úsek 102 Větrný Jeníkov – Jihlava, v roce 2007 zde nehodovost poklesla a nejvíce nehod na km vykazuje úsek 109. Celkově podle statistiky počet nehod na dálnici mírně ubývá . Obecně je dálnice nejbezpečnějším typem komunikace a její rozšíření by mělo vést k dalšímu zvýšení bezpečnosti dopravy. Zde je však nutné, aby se řidiči přizpůsobili jízdě ve třech pruzích, dodržovali pravidla silničního provozu a byli důsledně stíháni za jejich porušení. Zcela jistě přispěje rozšíření k lepší propustnosti dálnice, při třech pruzích v jednom směru nemohou v levém pruhu jezdit kamiony. Názorněji jsou uvedená data prezentována v grafech.

P OČ E T N E H OD P O Ú S E C ÍC H 250

POČET NEHOD

200

150

100

50

0 001 002 003 004 005 006 007 008 009 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 ÚS EK 2005

2006

2007

Obrázek 20: Graf znázorňující počet nehod v jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007

Strana 176

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 21: Graf znázorňující počet nehod vztažených na km v jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007

R E L ATIV N Í N E H OD OV OS T P O Ú S E C ÍC H 25,0

POČET NEHOD/KM

20,0

15,0

10,0

5,0 0,0

1 00

2 00

3 00

4 00

5 00

6 00

7 00

8 00

9 00

1 10

2 10

3 10

4 10

5 10

6 10

7 10

8 10

9 10

0 m 11 lke e C

ÚS EK 2005

2006

2007

Obrázek 22: Vývoj počtu nehod na D1 Mirošovice - Kývalka VÝVOJ POČTU NEHOD R E L ATIV N Í N E H OD OV OS T P O Ú S E C ÍC H

POČET NEHOD/ROK POČET NEHOD/KM

225,0 500 2 000 20,0 1 500 15,0

Brno

1 000 10,0

Celkem

Praha

500 5,0 0 2005

0,0

1 00

2 00

3 00

4 00

2006

5 00

6 00

7 00

8 00

9 1 ROKY 10 00

2007

2 10

3 10

4 10

5 10

6 10

7 10

8 10

9 10

0 m 11 lke e C

ÚS EK 2005

EVERNIA s.r.o.

2006

2007

strana 177



Na širší dálnici se předpokládá méně zdržení v důsledku narušení dopravy (např. nehodou). Podle informací z Dálničního oddělení Policie ČR v Mirošovicích se nehodovost na úseku Praha – Mirošovice v důsledku zkapacitnění snížila. V rámci záměru budou prověřeny možnosti napojení některých křižujících komunikací pro příjezd vozidel IZS. Propojení mezi křižující komunikací a dálnicí bude vyřešeno tak, aby jej nebylo možné využívat jako další mimoúrovňovou křižovatku. Umístění těchto propojení a jejich technické řešení bude řešeno v dalších stupních PD a bude projednáno se všemi zainteresovanými stranami. Negativně bude na řidiče působit výstavba potřebných PHS, které budou v poměrně dlouhých úsecích vytvářet uzavřený prostor bez možnosti pohledů do krajiny. D.I.1.4 Sociální a ekonomické dopady Rozšíření dálnice přináší negativní dopady na životní prostředí, tedy i na bydlení a rekreaci. Přestože se předpokládá výrazné zvýšení rozsahu PHS, atraktivita území klesá, zdi kolem dálnice ji zvýrazňují. Zároveň je ovlivňována i výroba a rozvojové možnosti jednotlivých funkcí v území. Hlukem příp. imisemi z provozu na rozšířené dálnici D1 bude zasaženo území v jejím nejbližším okolí. Rozšíření dálnice nevyžaduje žádné demolice domů, z tohoto pohledu je vliv neutrální. Přestože protihlukové stěny jsou navrženy v maximální požadované míře, bude část obcí i po jejich vybudování zasahována nadlimitním hlukem – viz kap. D.I.3. Protože však posuzovaný záměr není svým novostavbou zcela měnící charakter řešeného území, negativní vlivy na socioekonomickou situaci budou prezentovat pouze omezení rozvoje bytové zástavby v částech obcí směrem k dálnici. V kap. B.I.3 je uveden soupis obcí a údaj, zda mají zpracovaný územní plán. Pro obce, kde existuje územní plán nebo urbanistická studie, byly zjištěny rozvojové lokality a porovnány s výsledky hlukové studie. V následující tabulce je uveden přehled lokalit, ve kterých výstavba rozšíření dálnice D1 včetně PHS ovlivní využití území v jejím okolí s následnými dopady do sociální a ekonomické oblasti. Lokalizace jednotlivých území je znázorněna na mapě2.2. Tabulka 98: Vlivy na rozvojová území obcí Úsek

Obec Mirošovice Hrusice

001 Kaliště Hvězdonice Chocerady 002 Vranov u Čerčan Ostředek 003

Choratice

Strana 178

Komentář V návrhu II se počítá s využitím ploch k funkci bydlení a cca 100 m od křížení železnice s D1. Navrhované plochy budou ovlivněny hlukovou zátěží vyšší než 55 dB. Obec se přibližuje směrem k dálnici obytnou zástavbou. Části rozvojového území plnící funkci bydlení budou zasaženy hlukem přesahující 50 dB. V jižní části obce Lensedly je navržena plocha k bydlení hned za ochranným pásmem dálnice. Většina ploch v návrhu leží v pásmu 50 – 55 dB. Přilehlé plochy k dálnici v návrhu jsou pouze využity jako veřejná zeleň a lesy. Bydlení výhledově vyčleněné plochy ve vzdálenosti > 250 m a nejsou zasaženy hlukem přesahujícím 50 dB. Navrhovaný rozvoj obce pro bydlení ve vzdálenosti cca 600 m, plocha nebude ovlivněna. Dálnice prochází lesem. V obci Údolnice návrh venkovské obytné zóny vzdálené 250 m. K 50 dB izofoně doléhá pouze jedna plocha tudíž nedojde k ovlivnění. Smíšená venkovská zástavba Bělčice vzdálená cca 100 m od dálnice, Ostředek využití ploch k bydlení ve vzdálenosti cca 200 m. V obou případech navazují tyto plochy na stávající zástavbu a jsou v oblasti zatížené nadlimitním hlukem. Urbanistická studie města Choratice neposkytuje informaci o využití území v okolí dálnice. ÚP k D1 určuje nejbližším pozemkům funkci pastvina, pole, louka. Plochy nebudou ovlivněny nadlimitním hlukem.

EVERNIA s.r.o.


Úsek

Obec Drahňovice Divišov

004 Psáře Trhový Štěpánov 005 Soutice Hulice Keblov 006 Bernartice Loket

Křivsoudov

Děkanovice

007

Studený Dunice

Hořice

008

Píšť Jiřice

009 Humpolec Slavníč 101

Skorkov Štoky

102

Jihlava

EVERNIA s.r.o.


Komentář Celá obec leží ve vzdálenosti od dálnice > 1,5 km. Posuzovaná plocha nebude ovlivněna zvýšenou hlukovou zátěží. V oblasti Šternov je v návrhu rozvoj bydlení, ale až za stávající zástavbou ve vzdálenosti cca 400 m. Na jih se počítá s rozvojem v občanské vybavenosti a plochy s funkcí dopravní. Plochy leží až za 50 dB izofonou, tedy nebudou nadlimitně ovlivněny. Poměrně značná nová výstavba a většina ploch vyčleněná k funkci pro bydlení se nachází v pásmu 50 – 55 dB. Obec Střechov nad Sázavou plánuje rozvoj bydlení s hospodářskou funkcí ve vzdálenosti 100 m a cca ve vzdálenosti 200 m od D1 je plocha určena k venkovskému bydlení. Plochy jsou ovlivněny nadlimitním hlukem. V územním plánu je zakreslen rozvoj obce který je vzdálen od dálnice o méně než 200 m. Plochy leží v pásmu 50 – 55 dB a jsou ovlivněny. Obec je pro další rozšiřování omezena ze SV ochranným pásmem vodního zdroje a z JZ části uzavřena dálnicí. Nová výstavba je tedy možná jen ve směru rovnoběžném s dálnicí a také se s ní v urbanistické studii ve vzdálenosti cca 200 m uvažuje. Rozvojové plochy leží v pásmu s nadlimitní hlukovou zátěží. ÚP neřeší okolí dálnice. Izofona 50 dB leží v dostatečné vzdálenosti a případné možné plochy nebudou ovlivněny. V blízkosti D1 je navrhovaná zóna výrobní, smíšené výroby a služeb (ve výstavbě). Rozvojové plochy vyčleněné k bydlení budou zasaženy hlukem přesahujícím 50 dB. Dálnice obec protíná a v její blízkosti je naplánována výstavba s funkcí pro bydlení i výrobu (smíšená). Většina rozvojových ploch leží v pásmu 50 – 55 dB a budou ovlivněny nadlimitním hlukem. Dálnice k řešenému územnímu plánu obce Křivsoudov pouze přiléhá a to v místě kde je území zalesněné. Lhota Bubeneč, která je do ÚP zahrnuta má naplánovanou rozvojovou plochu v místě, kde prochází 50 dB izofona, bude ovlivněna nadměrným hlukem Územní plán není a z urbanistické studie není patrná žádná navrhovaná zástavba k bydlení. Dálnice prochází kolem obce zalesněným územím ve vzdálenosti cca 500 m. Nepředpokládá se návrh rozvojových ploch, u kterých by mohlo nastat ovlivnění. Ze studie nevyplývá rozvoj bydlení v obci směrem k dálnici. Vzdálenost od D1 je > 500 m. Dálnice územím prochází po jedné straně lesem a druhé ornou půdou. Rozvojová plocha nebude zatížena nadlimitním hlukem. Ve vzdálenosti 300 m od D1 jsou navrhovány plochy pro bydleni venkovského typu, které přiléhají k 50 dB izofoně. V okolí dálnice jsou převážně pole - orná půda. Rozvojové plochy nebudou zasaženy nadlimitním hlukem. Dálnice D1 protíná území obce ve dvou úsecích z toho v severní části jde poblíž navrhovaného bydlení venkovského typu a to ve vzdálenosti cca 150 m avšak za stávající zástavbou a tedy částečně chráněné. Ostatní rozvoj slouží jako nevýrobní služby (obslužná zařízení nad-místního významu). Rozvojové plochy leží v pásmu s nadlimitní hlukovou zátěží a budou ovlivněny. Podél dálnice v návrhu smíšená izolační zeleň v současnosti v okolí louky a pastviny. Rozvojové plochy budou ovlivněny zvýšenou hlukovou zátěží. Plocha sport a tělovýchova, krajinná zeleň, území průmyslové výroby. Rozvojové plochy budou zasaženy nadlimitním hlukem. Větší množství rozvojových ploch určených pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě a pro bydlení venkovského typu. Tyto plochy leží v oblasti nadlimitní hlukové zátěže. Území výroby a podnikatelských aktivit. Rozvojová plocha bude zasažena vyšší než 55 dB hladinou hluku. V urbanistické studii jsou plochy vyčleněné k rozvoji bydlení ve vzdálenosti cca 200 m a budou ovlivněny zvýšenou hladinou hluku. V dotčeném území v Petrovicích u Štoků se nalézá les a 2 LBC s biokoridorem. Rozvojová plocha je v dostatečné vzdálenosti od 55 dB izofony. V okolí plánován rozvoj i pro bydlení. Rozvojové plochy zjištěné z dostupných zdrojů neleží v oblasti se zvýšenou hladinou hluku. strana 179


Úsek 103 104

105

106

107

108

109

110


Obec Kozlov

Komentář Ze zadání územního plánu nejsou patrné vyčleněné plochy k rozvoji v bydlení. Plochy vyčleněné k rozvoji pro bydlení leží za stávající zástavbou ve vzdálenosti Věžnice cca 200 m v pásmu 50 – 55 dB zátěže. Dálnice u obce Řehořov prochází pozemky využívanými jako pole, pastviny, orná Kamenice půda a lesy. V blízkosti nejsou vyčleněny plochy k bydlení. Obec Měřín je přilehlá k dálnici D1 a jsou zde vyčleněny plochy k bydlení ve Měřín vzdálenosti cca 200 m, které budou zasaženy nadlimitní hlukovou zátěží. Nejbližší navrhované plochy pro bydleni jsou ve vzdálenosti > 0,5 km a nejsou Blízkov ovlivněny nadměrným hlukem. ÚP z roku 2000 vyčlenil plochy k rozvoji pro bydlení ve vzdálenosti cca 200 m pouze do rezervy tedy nejsou v návrhu, ale v současnosti dochází k jejich osidlování přesto, že jsou zatíženy nadměrnou hlukovou zátěží. Stránecká Zhoř Stránecká Zhoř Kochánov plocha k bydleni rezervována ve vzdálenosti 400 m a není ovlivněna nadlimitním hlukem. Z konceptu územního plánu je patrný rozvoj smíšených ploch, výrobních služeb a Lavičky zeleně. Rozvojová plocha leží v navrhovaném pásmu hlukové zátěže 50 – 55 dB. Místa označena v územním plánu pro rozvoj bydlení jsou ovlivněna nadlimitní hlukovou zátěží. Dále se poblíž navrhují pouze plochy průmyslové výroby, Velké Meziříčí skladování, občanské vybavenosti, drobné výroby, služeb a sídelní zeleně. V návrhu územního plánu nejsou v okolí dálnice zakresleny plochy pro rozvoj k Petráveč bydlení. V územním plánu z roku 1999 jsou zakresleny plochy vyčleněné k bydlení, ale Jabloňov v současnosti jsou již zastavěny a ovlivněny nadlimitní hlukovou zátěží. Dálnice zde prochází velmi krátkým v územním plánu řešeným úsekem a po obou stranách jsou přilehlé pozemky s ornou půdou. Nebyly zjištěny žádné rozvojové Tasov plochy. Ruda u Velkého Meziříčí leží ve vzdálenosti vetší než 1 km od dálnice a s rozvojem Ruda bydleni se zde počítá, ale rozvojové plochy nebudou nadměrným hlukem zasaženy. Územní plán obce v okolí dálnice D1 v návrzích uvažuje jen s plochami průmyslové výroby a skladů, drobné výroby, výrobních služeb, dopravy, Velká Bíteš kapacitních parkovišť a krajinné zeleně. Plochy navrženy k funkci bydlení se vyskytují v dostatečné vzdálenosti a nebudou dotčeny zvýšenou intenzitou hluku. Velká Bíteš – Urbanistický návrh počítá s rozvojem bydlení poblíž dálnice. Navrhovaná plocha Jáchymov leží v oblasti zvýšené hladiny hluku a bude jím ovlivněna. Navrhované plochy pro bydlení s podnikatelskými záměry jsou až za stávající Velká Bíteš – zástavbou cca 300 m od D1. Z územního plánu je patrná v okolí dálnice orná půda. Košíkov Část ploch bude ovlivněna zvýšenou hladinou hluku. Obec má zakresleny výhledové plochy pro bydlení, ale již před dálnicí je rozvoj omezen komunikací II/602. Rozvojové plochy nebudou zasaženy nadměrnou Přibyslavice hlukovou zátěží. Dálnice D1 zde prochází zalesněným územím a v okolí se nepočítá s rozvojem Zálesná Zhoř bydlení. V urbanistickém plánu obce z roku 1997 je zakreslena plocha k rozvoji pro bydlení Lesní Hluboké ve vzdálenosti cca 500, která po porovnání s ortofotem není stále zastavěna. Tato plocha je zasažena nadlimitní hlukovou zátěží. Ve vzdálenosti cca 500 m od dálnice je navrhovaná obytná - smíšená zóna. Domašov Rozvojová plocha leží z části v pásmu s hladinou hluku mezi 50 – 55 dB. Obec v územním plánu má vyznačeny rozvojové plochy pro bydlení ve vzdálenosti Javůrek cca 250 m a tyto plochy budou ovlivněny nadměrným hlukem. Rozvoj ploch občanské vybavenosti ve vzdálenosti > než 600 m. Navrhované Veverské Knínice obytné plochy cca 700 m od dálnice. Plochy nebudou zasaženy zvýšenou hlukovou hladinou. V územním plánu obce z roku 2000 jsou rozvojové plochy s funkcí bydlení ve vzdálenosti > 1 km. Rozvojové plochy leží za 50 dB izofonou a nebudou hlukem Říčky zasaženy. Obec má vyčleněno větší množství ploch pro výhledovou zástavbu v blízkosti Říčany dálnice D1, které budou ovlivněny nadlimitní hlukovou zátěží.

Strana 180

EVERNIA s.r.o.


Úsek

Obec Ostrovačice Omice


Komentář Plochy určené k rozvoji bydlení jsou přilehlé k ochrannému pásmu dálnice a leží v pásmu s hlukovou zátěží vyšší než 55 dB Obec je od dálnice oddělena lesem a neplánuje stavby pro bydlení v její blízkosti. Plochy nebudou zasaženy zvýšenou hlukovou hladinou.

Územní plány dotčených obcí byly opatřeny u příslušných správních úřadů resp. z veřejně dostupných webových stránek. Zjištěné plochy byly porovnány s výsledky hlukové studie. Sledována byla izofona 50 dB v nočním období v roce 2040 a její průběh podél dálnice vzhledem k rozvojovým plochám plnící funkci k bydlení. V případech kdy platný územní plán byl zpracován již před delší dobou (např. rok 1999) mohlo již dojít k zastavění. Pokud se plocha nebo její část nachází v pásmu 50-55 dB nebo vyšším, bude toto území zasaženo nadlimitní hlukovou zátěží a při zpracování nových územních plánů musí být tento fakt zohledněn. Pracovní příležitosti Vlastní záměr ve své konečné podobě nepřinese z hlediska pracovních příležitostí do území žádnou změnu. Kvalitní rychlostní komunikace však umožňuje v místech MÚK výhodné umístění logistických center, která mohou zaměstnanost v území zvýšit. Rozsah těchto center je však zcela v působnosti obcí. Během výstavby lze předpokládat zvýšenou nabídku pracovních možností v jednotlivých obcích především pro méně kvalifikované profese, nabídka bude záviset na vybraném zhotoviteli a jeho firemních zvyklostech.

Dílčí závěr ke kapitole D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo: Podle výsledků provedeného hodnocení je celkový záměru vliv na obyvatelstvo přijatelný. Při stejném dopravním zatížení bude mít neustále stoupající provoz na okolní obce prakticky stejný negativní vliv ať bude dálnice čtyřpruhová či šestipruhová. Vybudování nových PHS, které jsou jednou z podmínek pro realizaci rozšíření, pozitivně ovlivní životní podmínky v obcích podél dálnice. Rozvoj obcí by měl respektovat skutečnost, že provoz na dálnici bude i nadále stoupat a tím se budou zvyšovat i negativní vlivy. Doporučení pro další stupně projektové dokumentace:      

minimalizovat vliv stavební dopravy na obce na minimum, navrhnout opatření pro snížení prašnosti během výstavby, navrhnout a realizovat opatření pro snížení prašnosti z provozu uvedená v kap. D.I.2, posoudit zdravotní rizika na objížďkách podle postupu výstavby, pokud to bude vyžadovat hygienická stanice, spolupracovat s obcemi při realizaci záměru (v předstihu informovat o výstavbě a jejích důsledcích, projednat dočasná opatření), při zpracovávání nových územních plánů respektovat hlukové pásmo dálnice a nepovolovat bytovou výstavbu v území nadměrného hluku.

EVERNIA s.r.o.

strana 181



D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima D.I.2.1 Vlivy na klima Rozšíření dálnice nezpůsobí žádné vlivy na klima v jejím okolí. Předpokládá se však, že silniční doprava jako celek se na celkovém klimatu podílí výrazně společně s dalšími druhy dopravy. Reálnou cestou je snižování vypouštěných škodlivin zlepšováním technických parametrů vozidel, mírně utopistickou pak celkovým snížením jejich pojezdů, což je úkol nad rámec dokumentace.

D.II.2.2 Vlivy na ovzduší A) Fáze výstavby V době výstavby rozšíření lze očekávat nárůsty imisní zátěže zejména z pohledu krátkodobých (hodinových) koncentrací. Na základě znalostí o kvalitě ovzduší v dané lokalitě lze předpokládat, že provoz staveništní dopravy nezpůsobí překračování imisních limitů s výjimkou prachových částic. Při plánování stavby a výběru dodavatele je nutné preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. Plochy staveniště budou působit na okolí jako zdroj suspendovaných částic (prašného aerosolu). Vzhledem k pádové rychlosti zvířených částic se bude jednat řádově o okruh několika desítek či stovek metrů od staveniště. Bude záležet především na technologické kázni a systému kontroly, zda se podaří výrazně snížit negativní vliv stavby na bezprostřední okolí, zejména při výstavbě v blízkosti obcí. Negativní vlivy v průběhu výstavby je možné výrazně omezit např.následujícími opatřeními: 

stavební dvory a sklady sypkých hmot umisťovat mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou



ve výjimečných případech, kdy bude nutno umístit takový areál do blízkosti obytné zástavby, zajistit skladování sypkých hmot v uzavřených prostorech (sila, přístřešky, kontejnery)



pro transport materiálu volit přednostně trasy procházející mimo obytnou zástavbu



zakrývat převážený sypký materiál na ložné ploše automobilů



provádět důsledné čištění mechanismů vyjíždějících ze stavby



v případě znečištění veřejných komunikací stavebními stroji nebo nákladními automobily zajistit jejich bezodkladnou očistu, popř. dle potřeby pravidelné mytí komunikací

Období výstavby bude pro obyvatele v bezprostřední blízkosti nové komunikace představovat určité zhoršení stavu ovzduší, jedná se však o zhoršení dočasné, které lze dostupnými technickými a organizačními opatřeními omezit na přípustnou míru. Další vlivy na ovzduší lze očekávat na objízdných komunikacích uvedených v předchozí kapitole, případně na přístupových komunikacích na stavbu. Upřednostňují se přístupy po dálnici D1, nelze však v opodstatněných případech vyloučit přístupy po okolní silniční síti. B) Fáze provozu Jako samostatná příloha č. 5 předkládané dokumentace bylo zpracováno firmou ATEM – Ateliér ekologických modelů s.r.o. „Vyhodnocení vlivu provozu dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka na kvalitu ovzduší“ (dále jen rozptylová studie). Cílem rozptylové studie je zhodnocení

Strana 182

EVERNIA s.r.o.



vlivů provozu na dálnici na kvalitu ovzduší v jejím okolí. Hodnocení je provedeno pro stav po zkapacitnění dálnice v roce 2020. Jako modelové znečišťující látky jsou v souladu s požadavky hygieny k oznámení hodnoceny oxid dusičitý, benzen, suspendované částice frakce PM10, PM2,5, oxid uhelnatý, benzo(a)pyren a mangan. Dále jsou emisně vyhodnoceny prekurzory tvorby přízemního ozónu, tj. oxidy dusíku a těkavé organické látky. Posuzovány jsou imisní příspěvky automobilové dopravy na dálnici procházející řešenou oblastí. Samostatně je pak proveden odhad celkového imisního pozadí v roce 2020, v dokumentaci uveden v kap. C.II.2. Bez ohledu na připravovaný záměr bude postupně, díky lepším parametrům vozidel, docházet ke snížení emisí z provozu na dálnici. Zde je třeba zdůraznit, že k největšímu snížení dojde, pokud bude policie důsledně kontrolovat stav především nákladních vozidel, která jsou někdy (přestože mají platné STK) naprosto zjevně mimo jakékoliv parametry. Metodika vyhodnocení Pro výpočet byl použit Imisní model ATEM – stručný popis je uveden v kap. D.V. S ohledem na stanovené imisní limity dle zákona o ovzduší a charakter posuzovaného záměru byly v rámci této studie sledovány průměrné roční koncentrace všech modelovaných látek (NO2 , PM10, PM2,5, benzen, CO, benzo(a)pyren, mangan) a dále maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého. Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. V modelovém výpočtu bylo zohledněno okolí hodnocených úseků dálnice D1. Oblast byla vybrána tak, aby zahrnovala území, které může být automobilovým provozem významněji ovlivněno. Imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky, dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší jsou uvedeny v kap. C.II.2. Tyto limity jsou porovnány s vypočtenými hodnotami v dalším textu. Zdroje znečišťování ovzduší V modelovém hodnocení kvality ovzduší byl posuzován vliv automobilového provozu na dálnici D1 v roce 2020. Na základě údajů o očekávaných intenzitách dopravy byly vypočteny emise jednotlivých znečišťujících látek pro posuzovaný úsek. Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR. Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku – očekávaný podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů splňujících limity EURO 1 – 4 v prognóze pro rok 2020. Údaje o skladbě vozového parku byly zpracovány na základě dopravních průzkumů v rámci projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR a na základě zahraničních prognóz vývoje. V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 a PM2,5 bylo vedle sazí emitovaných přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), stanoveno rovněž množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily (sekundární prašnost), a to výpočtem na základě metodiky US EPA „AP-42 – Compilation of Air Pollutant Emission Factors“. Vlivy sekundární prašnosti byly zohledněny také v případě polutantů vázaných na prachové částice (benzo(a)pyren, mangan). Výsledky modelových výpočtů Výpočet byl proveden v síti 15 975 referenčních bodů vytvořených podél celého úseku hodnocené komunikace v pravidelných rozestupech, údaje jsou uloženy u zpracovatele EVERNIA s.r.o.

strana 183



rozptylové studie. Výsledky pro rok 2020 jsou graficky znázorněny na 32 výkresech příspěvků jednotlivých znečišťujících látek v rozptylové studii. Oxid dusičitý – průměrné roční koncentrace (IHr) Průměrné roční koncentrace jsou z vypočtených imisních hodnot nejvhodnější pro hodnocení vlivu posuzované stavby, neboť zohledňují jak vliv emisí, tak i průběhu meteorologických parametrů během celého roku. Nejvyšší příspěvky automobilové dopravy v zájmovém území byly vypočteny ve výši 12 – 14,5 μg.m-3. Hodnoty v tomto intervalu byly lokálně vypočteny v těsné blízkosti komunikace v úseku mezi Mirošovicemi a Bělčicemi u Ostředka. Příspěvek hodnocené komunikace ve výši 10 – 12 μg.m-3 pak lze očekávat lokálně v úseku od Mirošovic po Střechov a také v blízkosti Říčan u Brna. Podél méně dopravně zatížených komunikací lze zpravidla očekávat příspěvek v rozmezí 6 – 10 μg.m-3. Z hlediska vypočtených hodnot v oblastech s obytnou zástavbou lze konstatovat, že nejvyšší příspěvek automobilové dopravy byl vypočten v okrajových částech zástavby sídel v úseku Mirošovice – Bělčice (délka tohoto úseku je zhruba 10 km). Podle výsledků modelových výpočtů bude v zástavbě sídel nejvyšší příspěvek na úrovni do 14 μg.m-3. Relativně nízké vypočtené hodnoty IHr NO2 vzhledem ke stávajícím koncentracím podél kapacitních komunikací jsou odrazem předpokládané obměny vozového parku v r. 2020 a vývoje emisních parametrů vozidel. V uvažovaném roce je již možné předpokládat, že prakticky všechny automobily budou splňovat emisní limity EURO 3, EURO 4 nebo ještě přísnější limity. Pro vozidla splňující limit EURO 4 již dnes platí, že produkují cca 35× méně emisí oxidů dusíku než automobily bez katalyzátorů a cca 7× méně emisí NOx v porovnání s automobily EURO 1. Přitom emisní limit EURO 4 bude ve výhledovém roce 2020 v platnosti již 15 let a je proto pravděpodobný další vývoj ve zlepšování emisních parametrů v automobilové dopravě. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého je stanoven pro rok 2020 ve výši 40 µg.m-3. Modelové výpočty nezohledňují imisní pozadí, pro potřeby porovnání se stanovenými limity je však možné provést orientační odhad na základě odhadu imisního pozadí. Na jeho základě je možné konstatovat, že imisní limit nebude překročen. Oxid dusičitý – maximální hodinové koncentrace (IHk) Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace představují hodnotu, vypočtenou za předpokladu nejhorších emisních a rozptylových podmínek. To znamená mj. předpoklad, že zdroje jsou v provozu současně, dále jsou pro každé místo (referenční bod) samostatně modelovány nejhorší meteorologické podmínky (ze všech kombinací je uvažována vždy ta, která je spojena s nejvyšší koncentrací v daném bodě). Daná kombinace emisních a meteorologických podmínek nemusí během roku (či několika let) vůbec nastat. Stejně tak se ale může jednat o kombinaci, která se v daném místě vyskytuje opakovaně. Ačkoli jsou hodnoty IHk prezentovány pro celé území na jednom grafickém výstupu, jsou často vypočteny pro každý bod při jiných podmínkách a nenastanou v celém území najednou. Výkresy IHk tedy ukazují nejvyšší vypočtené hodnoty v jednotlivých místech, nikoli souvislé pole, jako je tomu u ročních hodnot. Nejvyšší hodnoty v zájmovém území byly vypočteny v rozmezí 120 – 140 μg.m-3, lokálně je možné takové hodnoty očekávat v blízkosti komunikace nedaleko sídel v úseku Hvězdonice – Bělčice a dále v okolí Střechova. Hodnoty v rozmezí 80 – 120 μg.m-3 byly dále vypočteny v řadě lokalit v úseku Mirošovice – Střítež, dále pak lokálně v úseku Přibyslavice - Kývalka. Podél méně zatížených úseků lze očekávat zpravidla příspěvek pod hranicí 80 μg.m-3.

Strana 184

EVERNIA s.r.o.



Ze zastavěných oblastí byly nejvyšší hodnoty vypočteny v okrajové části sídel Všechvaty a Vráž, kde lze očekávat příspěvek automobilové dopravy na úrovni 120 μg.m-3. Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého je stanoven pro rok 2020 ve výši 200 µg.m-3. Ve výpočtu není možné zohlednit imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je však možné udělat alespoň na základě odhadu imisního pozadí. Z uvedených hodnot vyplývá, že se hodnoty budou pohybovat pod hranicí imisního limitu. Benzen - průměrné roční koncentrace Nejvyšší hodnoty v hodnoceném území byly vypočteny v rozmezí 0,10 – 0,14 μg.m-3. Jedná se především o blízké okolí dálnice zejména v úseku Mirošovice – Bělčice. Lokálně lze obdobné hodnoty očekávat například také v úseku Šternov – Střechov nebo v úseku v blízkosti obce Loket. Hodnoty v rozmezí 0,06 – 0,10 μg.m-3 byly vypočteny v blízkém okolí úseků s vyššími intenzitami dopravy, podél méně zatížených úseků pak byly vypočteny koncentrace nejčastěji v rozmezí 0,04 až 0,06 μg.m-3. Nejvýrazněji zasažená je obytná zástavba na okrajích obcí Mirošovice, Hrusice, Záliby, Kaliště, Bělčice a Střechov. Všechna tato sídla zasahují do pásma hodnot nad 0,10 μg.m-3. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace benzenu je stanoven pro rok 2020 na 5 μg.m-3. Modelový výpočet nezohledňuje imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je možné provést na základě odhadu imisního pozadí. V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se budou hodnoty pohybovat pod hranicí imisního limitu. Suspendované částice frakce PM10 - průměrné roční koncentrace Nejvyšší hodnoty v rozmezí 25 – 35 μg.m-3 je možné očekávat lokálně například v blízkosti obcí Mirošovice, Hvězdonice, Soutice, Humpolec, Střítež nebo Říčany u Brna. Podél většiny celého hodnoceného úseku dálnice lze očekávat příspěvek ve výši 15 až 25 μg.m-3. Z hlediska zasažení obytné zástavby zvýšenými koncentracemi částic PM10 lze uvést okrajové části sídel v úseku Mirošovice – Hvězdonice a dále pak Humpolce, Velkého Meziříčí nebo Kývalky. V těchto lokalitách zasahuje zastavěné území do pásma hodnot v rozmezí 25 – 30 μg.m-3. Vypočtené hodnoty jsou oproti ostatním škodlivinám výrazně vyšší především z důvodu, že celkové emise prachových částic jsou z největší části způsobené sekundární prašností z dopravy. Na rozdíl od primárních emisí znečišťujících látek se tedy v tomto případě neprojeví očekávaná obměna vozového parku a celková emise PM10 zůstává na přibližně stejné úrovni. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 je stanoven pro rok 2020 ve výši 40 µg.m-3. V modelovém výpočtu nelze zohlednit imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je však možné udělat na základě odhadu imisního pozadí. Vzhledem k poměrně vysokým hodnotám imisního pozadí je nutno očekávat, že v nejbližším okolí komunikace bude docházet k překračování imisního limitu, přičemž nadlimitní hodnoty je možné očekávat i v okrajových částech přilehlé zástavby. Suspendované částice frakce PM2,5 - průměrné roční koncentrace Podél většiny úseků hodnocené dálnice byly vypočteny koncentrace v rozmezí 5 – 7 µg.m-3. Ze zastavěných oblastí, ve kterých byly vypočteny hodnoty překračující 5 µg.m-3, lze jmenovat okrajové části Mirošovic, Lensedel, Kaliště, Hvězdonic, Věžnice, Velkého Meziříčí a Kývalky. Podél ostatních úseků a v širším okolí dálnice byly vypočteny hodnoty 2 – 5 µg.m-3. Ve vzdálenosti okolo 250 metrů se již zpravidla průměrné roční koncentrace částic PM2,5 pohybují pod hranicí 2 µg.m-3. V případě suspendovaných částic PM2.5 již oproti velikostní frakci PM10 výrazně klesá vliv sekundární prašnosti z dopravy. Obě složky (primární i sekundární) jsou víceméně rovnocenné. EVERNIA s.r.o.

strana 185



Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM2,5, stanovený směrnicí 2008/50/ES pro období od roku 2015 je 25 µg.m-3. V modelovém výpočtu nelze zohlednit imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je však možné udělat na základě odhadu imisního pozadí. Vzhledem k poměrně vysokým (i když podlimitním) hodnotám imisního pozadí není možné zcela vyloučit, že v nejbližším okolí komunikace bude docházet k překračování imisního limitu. Oxid uhelnatý – maximální hodinové koncentrace Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v úseku Mirošovice – Střechov, kde v několika oddělených lokalitách v těsné blízkosti komunikace lze očekávat příspěvek ve výši 200 – 250 µg.m-3. Podél ostatních úseků hodnocené komunikace byly vypočteny hodnoty nejčastěji v rozmezí 100 – 150 µg.m-3. Mezi nejvíce zasaženou obytnou zástavbu patří okrajové a nejvíce přilehlé části sídel Hrusice, Všechvaty, Psáře a Střechov, kde lze očekávat výskyt hodnot nad 200 µg.m-3. Imisní limit je v případě oxidu uhelnatého stanoven pro osmihodinové koncentrace, a to ve výši 10 000 µg.m-3. Pro porovnání je možné v tomto případě použít maximální hodinové hodnoty, které jsou vždy vyšší než 8-hodinová koncentrace. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů a porovnání měřených hodnot, lze očekávat, že imisní limit bude splněn v celém zájmovém území s výraznou rezervou. Benzo(a)pyren – průměrné roční koncentrace Nejvyšší hodnoty je možné očekávat v rozmezí 0,4 – 0,6 ng.m-3. Jedná se o lokální výskyt těchto hodnot, zejména v úseku Mirošovice – Bělčice, dále pak Střechov – Loket, Humpolec – Kozlov, v okolí Velkého Meziříčí a v úseku Domašov – Kývalka. Podél ostatních úseků je možné očekávat hodnoty zpravidla 0,3 – 0,4 ng.m-3. Z oblastí obytné zástavby, kterou je možné označit jako nejvýrazněji zasaženou, lze zmínit okrajové části sídel v úseku Mirošovice – Hvězdonice, dále pak Střechov, Humpolec, Velké Meziříčí, Říčany u Brna a Kývalka. V oblastech nejvíce přilehlých k tělesu dálnice byly vypočteny příspěvky do 0,5 ng.m-3. V případě benzo(a)pyrenu je stanoven cílový imisní limit k 31.12.2012, a to ve výši 1 ng.m-3. Na základě vyhodnocení modelovaných hodnot a pozaďových koncentrací lze předpokládat, že celkové koncentrace benzo(a)pyrenu nepřekročí hodnotu cílového limitu. Mangan – průměrné roční koncentrace Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v rozmezí 20 – 25 ng.m-3. Jedná se o ojedinělé lokality v blízkosti dálnice u Hvězdonic, Hulic, Kozlova a Kývalky. Podél prakticky celého hodnoceného úseku byly vypočteny nejčastěji hodnoty 15 – 20 ng.m-3. V okrajových, k dálnici nejvíce přilehlých částech zastavěných oblastí lze očekávat nejvyšší hodnoty na úrovni 20 ng.m-3. Pro mangan nejsou v české legislativě stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení lze použít hodnotu referenční koncentrace, vydanou SZÚ v roce 2003, která je stanovena ve výši 150 ng.m-3 pro roční průměr. Z porovnání je patrné, že imisní zatížení Mn bude v řešené oblasti výrazně pod úrovní referenční hodnoty, a to i při zohlednění imisního pozadí. Závěr Nejvyšší příspěvky automobilové dopravy k imisní zátěži průměrnými ročními koncentracemi oxidu dusičitého se budou v zájmovém území pohybovat nejvýše na úrovni 14,5 μg.m-3 (36 % imisního limitu). V případě maximálních hodinových koncentrací to bude nejvýše 140 μg.m-3 Strana 186

EVERNIA s.r.o.



(70 % imisního limitu). Příspěvek k průměrným ročním koncentracím benzenu se bude pohybovat nejvýše na úrovni 0,14 μg.m-3 (3 % limitu), u průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM10 to bude nejvýše 35 μg.m-3 (88 % limitu) a u průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 to bude nejvýše 7 µg.m-3 (28 % imisního limitu). V případě oxidu uhelnatého budou maximální hodinové koncentrace ze záměru nejvýše na úrovni 250 μg.m-3, v případě benzo(a)pyrenu pak 0,6 ng.m-3 (60 % cílového imisního limitu). Příspěvek k průměrným ročním koncentracím manganu bude nejvýše 20 ng.m-3 (13 % referenční koncentrace). V případě maximálních hodinových hodnot však nelze přímo sčítat pozaďové a modelované koncentrace. Nejvyšší hodnoty IHk totiž nastávají při proudění od nejvýznamnějších zdrojů, kterým je v tomto případě dálnice D1, jejíž imisní příspěvek je vyjádřen v modelovém výpočtu. To znamená, že vypočtené hodnoty IHk NO2 (vyjadřující příspěvek od dálnice D1) dosáhly nejvýše 140 μg.m-3 pro teoretickou variantu souhry nejhorších podmínek, lze celkové hodnoty odhadovat nejvýše na úrovni cca 160 – 180 μg.m-3. Obdobně je tomu i v případě osmihodinových koncentrací CO, které lze při zohlednění imisního pozadí odhadovat na úrovni nejvýše 2200 µg.m-3. V kap. C.II.2 je uveden odhad imisního pozadí v zájmovém území na základě měření stanic imisního monitoringu v okolí hodnocené komunikace. Na základě porovnání získaných hodnot je možné konstatovat, že u většiny hodnocených imisních charakteristik budou v zájmovém území i se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny. K překročení limitů může dojít v nejbližším okolí dálnice v případě suspendovaných částic frakce PM10 a v menší míře i u frakce PM2,5. Z tohoto důvodu byl navržen soubor opatření pro omezení rizika překračování imisních limitů suspendovaných částic u nejbližší obytné zástavby. Pro snížení prašnosti z provozu komunikace jsou možnosti opatření poměrně malé. Prakticky jediným významným reálným opatřením je zde pravidelná očista komunikace a využití zeleně s tzv. protiprašnou funkcí. Vzhledem k tomu, že v místech kontaktu se zástavbou jsou převážně navrženy protihlukové stěny, je možné uvažovat i o využití popínavé zeleně na konstrukcích těchto stěn, tuto možnost by bylo vhodné nejprve prověřit formou pilotního projektu. Během provozu je tedy nutné: 

zajistit pravidelné čištění komunikace. U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby bude zajištěno četnější čištění oproti standardním intervalům čištění dálnic.



po skončení zimního období zajistit očistu komunikace za účelem odstranění zbytků posypových solí



zajistit údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby v případě poškození nebo úhynu dřevin. U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby zajistit intenzivnější údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby nových stromů oproti standardním intervalům.



zajistit nejméně jednoroční monitoring imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 ve vybrané reprezentativní lokalitě na okraji vybrané obytné zástavby, která je umístěna blízko D1. V případě zjištění překročení imisního limitu realizovat v součinnosti s orgánem ochrany veřejného zdraví další nadstandardní opatření ke snížení imisní zátěže ve všech lokalitách, kde je možno nadlimitní hodnoty předpokládat (dle výsledků modelování a dle analogie ve vztahu k místu měření)

EVERNIA s.r.o.

strana 187



Dílčí závěr ke kapitole D.I.2 Vliv na ovzduší a klima: Z provedeného hodnocení vyplývá, že rozšíření dálnice nebude mít vliv na klima v jejím okolí. Vliv na ovzduší kolem dálnice je dán růstem dopravy, u většiny hodnocených imisních charakteristik budou i se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny, pouze v případě průměrných ročních koncentrací částic PM10 a v menší míře i u částic PM2,5 je nutno v blízkém okolí dálnice očekávat překračování imisního limitu. Doporučení pro další stupně PD:      

prověřit vlivy na ovzduší z výstavby (např. zařízení staveniště, skládky apod.) pokud to bude hygienická stanice vyžadovat, zpracovat hodnocení vlivu objížděk a staveništní dopravy navrhnout opatření na snížení prašnosti v období výstavby řešit nezpevněné krajinice tak, aby bylo zamezeno přenosu půdních částic z okolí na vozovku pro zeleň na svazích navrhovat výsadbu dřevin zachytávajících pracové částice především v lokalitách, v nichž existuje riziko výskytu nadlimitních koncentrací suspendovaných částic, tj. obytných částech obcí nejbližších dálnici, dodržetvýše uvedená opatření.

D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky A) Fáze výstavby Jedním z faktorů působících na životní prostředí je hluk a zejména při výstavbě je hlučnost stavebních mechanismů vnímána částí populace velmi negativně, protože se jedná o hluk zcela odlišný od běžných zdrojů, které se v tom kterém místě denně vyskytují. Při výstavbě dojde ke krátkodobému hluku při demolicích vozovky a mostních objektů a dále při provozu stavebních strojů, dopravních vozidel a výstavbě jednotlivých objektů. Výrazný hluk budou způsobovat případné trhací práce při rozšiřování hlubokých zářezů. Návrh těchto prací bude konzultován s hygienickou stanicí a přilehlými obcemi a práce budou prováděny tak, aby co nejméně obtěžovaly okolní zástavbu. Posoudit z hlukového hlediska vlivy výstavby je poněkud obtížné. Jedná se o stavbu liniového charakteru, kde se stavební mechanismy budou pohybovat po linii výstavby a tedy hluk bude vzhledem k „posluchačům“ proměnný, nejkritičtější období bude představovat výstavba v těsné blízkosti zástavby. Dle vládního nařízení č.148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací” se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě hluku z výstavby se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č. 3), přihlížející k místním podmínkám a denní době. Hluk ze stavební činnosti nesmí překročit po dobu od 6,00 do 7,00 hod a od 21,00 do 22,00 hod Laeq 50 dB a po dobu od 22,00 do 6,00 hod Laeq 40 dB a od 7,00 do 21,00 hod Laeq 60 dB, a to 2 m před obytnými a ostatními chráněnými objekty. Rozhodující je limit pro denní období, tj. 60 dB(A), protože práce by neměly v noci probíhat.

Strana 188

EVERNIA s.r.o.



Ke zvýšeným hladinám hluku by mohlo dojít na dopravních trasách při dovozu materiálů na stavbu. Hluk z výstavby nelze v této fázi přesně stanovit, to bude možné až ve vyšších stupních projektové dokumentace jednotlivých úseků, jejíž částí budou i ZOV. Proto musí být ZOV navrženo tak, aby byla maximálně využita dálnice a pokud možno vyloučena doprava přes obce. Pro tyto vlivy je však obtížné zpracovávat hlukovou studii a jedná se o vlivy krátkodobé.V současném stadiu projektové dokumentace není znám dodavatel díla a proto výběr stavebních mechanismů, které by mohly být nasazeny na stavbě byl odborně odhadnut na základě informací z hlukových studií provedených pro stavby podobného typu v minulém období. Na základě zkušeností získaných při posuzování podobných staveb jsou doporučeny typy stavebních mechanismů s ohledem na minimální nutnou hlučnost a samozřejmě s ohledem na běžný stávající strojový park stavebních firem v ČR. V následující tabulce jsou uvedeny hladiny hluku při činnosti stavebních strojů, které budou pravděpodobné nasazeny na stavbě. Tabulka 99: Orientační hodnoty hluku některých stavebních strojů pro výstavbu Název stroje Nákladní automobil Tatra Automobil Avia Automix Betonová pumpa Finišer Nakladač CAT, HON Živičná fréza Rypadlo Nakladač

LA [dB] v 10 m 80 77 76 74 67 76 73 73 80

Název stroje LA [dB] v 10 m Souprava na provádění pilot 78 Motorová sbíječka 84 Bourací kladiva 85 Jeřáb mobilní 70 Kompresor 65 Vibrační hutnící válec 72 Okružní pila 85 Vibrační pěch 68

Vzhledem k útlumu sférickou divergencí lze předpokládat tyto hodnoty hladin hluku ve vztahu ke vzdálenosti 40 - 200 m od zdroje 32 - 46 dB(A). Celkové zhodnocení příspěvku hluku z těchto mechanismů nelze bez znalosti plánu organizace výstavby určit, neboť je funkcí časového využití jednotlivých strojů. Lze konstatovat, ze pokud budou dodrženy zásady uvedené v předchozím textu, nebudou stavební práce v průběhu výstavby záměru zdrojem nadměrného hluku pro chráněná místa ve venkovním prostoru. B) Fáze provozu Jak je uvedeno v kap. C.II.3, na dálnici D1 jsou instalovány protihlukové stěny a výstavba dalších je připravována. Při rozšíření dálnice bude nutno většinu PHS demontovat a znovu instalovat, stěny však budou muset být vyšší. Zbývající, které jsou umístěny na hraně vyšších zářezů, bude možné částečně ponechat, vzhledem k většímu dopravnímu zatížení však budou muset být zvýšeny. V průběhu zjišťovacího řízení se připomínky obcí týkaly především současného velkého hlukového zatížení dopravou z dálnice. Hlavním požadavkem bylo vybudování protihlukových stěn v maximálním rozsahu pro ochranu obcí. Požadavkem hygienika kraje Vysočina bylo mj. zpracovat podklady pro regulativy území, které budou podkladem pro zpracování ÚPD a možnosti omezení obytné a rekreační výstavby se zohledněním hlukové zátěže. V hlukové studii a dokumentaci 2008 byly navrženy PHS v racionálním rozsahu pro chráněné obytné objekty ve vztahu k jejich účinnosti a ekonomickým nákladům s tím, že budou doplněny výměnou oken s vyšší neprůzvučností u objektů, kde limity nebudou i přes instalované PHS dodrženy. V připomínkách HS a MZd k dokumentaci je požadován návrh dalších protihlukových EVERNIA s.r.o.

strana 189



opatření a optimalizaci již navržených opatření tak, aby byl zajištěn reálný předpoklad dodržení hygienických limitů hluku pro chráněné venkovní prostory staveb (60/50 dB) a chráněné venkovní prostory stanovené NV č. 148/2006 Sb. Předmětem nové hlukové studie, která rozšiřuje původní a tvoří samostatnou přílohu č. 4 dokumentace, je posouzení hlukové zátěže v okolí dálnice D1 v r. 2040 v případě, že se nebude rozšiřovat a budou realizována v současné době plánovaná protihluková opatření a po jejím navrhovaném zkapacitnění, tzn. rozšíření na šestipruhovou komunikaci s uvažováním možných scénařů protihlukových opatření. Omezení rozvoje obcí kvůli zatížení hlukem bylo převzato z původní dokumentace a je uvedeno v kap. D.I.1.4. V modelu byla zohledněna taktéž dopravní zátěž (resp. emise hluku) na větvích významných mimoúrovňových křižovatek silnic I. a II. třídy s D1. Zkapacitnění D1 formou rozšíření vozovky jednotně na 14,50m v každém jízdním pásu (resp. 16,00 m v místech přídatných pruhů) si vyžádá kromě následných úprav mimoúrovňových křižovatek, připojení odpočívek i případný posun protihlukových stěn. Ve všech případech rozšíření s výjimkou typu B – hluboký zářez s patní zídkou – jsou stávající PHS umístěny na hraně silniční koruny a proto budou vesměs demolovány, přemístěny dále a jejich geometrické parametry upraveny tak, aby byly pokud možno splněny platné hygienické limity pro emisi hluku (tzn. 60/50 dB). Navrhované řešení rozšíření minimalizuje zásahy do okolí a nevyžádá si demolici žádných budov v obcích kolem dálnice (objekty čerpacích stanic a občerstvení jsou v dostatečné vzdálenosti od silničního tělesa. Výhodou navrhovaného řešení je zachování alespoň části stávajících porostů na svazích dálnice, které přispívají k ochraně před hlukem a prašností (viz obr. v kap. B.I.2) Způsob zpracování Vyhodnocení akustické situace v chráněném venkovním prostoru (na nejbližším okraji obytné zástavby) odpovídá vládnímu nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Výpočet ekvivalentních hladin hluku pro dobu denní a noční byl proveden programem SoundPlan v. 6.4 - viz kap. D.V. Kvalita výpočtu byla ověřena kalibrací – viz kap. C.II.3 a původní hlukovou studii. Grafický výstup v hlukové studii je uveden pro hlukovou situaci ve výšce 3,0 m nad terénem pro noční dobu, která v tomto případě odpovídá z hlediska plnění hygienických limitů nejméně příznivému období. V tabulkách výpočtových bodů jsou v hlukové studii hladiny hluku uvedeny v obou dobách (denní i noční) ve výškách charakterizujících hlukovou hladinu v jednotlivých výškách nad terénem (cca 2,5 m a 5,5 m) pro oba posuzované stavy. Výpočtové body byly umístěny na okraje obytných lokalit (stávajících, resp. plánovaných) v jednotlivých obcích situovaných nejblíže k dálnici D1. Výběr z těchto bodů, reprezentující nejkritičtější místa v obcích, je uveden v kap. B.III.4. Výpočet ekvivalentních hladin hluku Vlastní výpočet ekvivalentních hladin hluku programem SoundPlan byl proveden po namodelování lokality v těchto krocích: 

výpočet hladin hluku v době denní a noční ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru (viz. tabulka) - 0-varianta v r. 2040 (dálnice D1 bez rozšíření na šestipruh) a dále aktivní varianta v r. 2040

Strana 190

EVERNIA s.r.o.





při překročení přípustných hladin hluku ve chráněném venkovním prostoru byl proveden návrh a výpočet protihlukových opatření pro splnění limitů 60/50 dB



výpočet izofon v chráněném venkovním prostoru v době noční ve výšce charakterizující zhruba výšku 1. nadzemního podlaží – 0-varianta, aktivní varianta ve výhledovém r. 2040

Z důvodu přehlednosti byl v posuzovaných obytných lokalitách a zónách určených dle ÚP pro bydlení, kde v současné době není známo výsledné řešení zástavby, výpočet řešen formou „netlumených“ izofon, tzn. izofon bez zahrnutí stínícího a tlumícího vlivu budov. Výpočet rovněž nezohledňuje clonící efekt neobytných (např. skladovacích a průmyslových) objektů situovaných v těsné blízkosti komunikace D1, které z akustického hlediska plní funkci „nárazníkové“ zóny pro chráněné obytné objekty. Modelace hlukového zatížení fasád jednotlivých chráněných objektů v konkrétních zastavěných lokalitách bude provedena v dalším stupni dokumentace. Návrh protihlukových opatření Na rozšířenou D1 nelze podle stanoviska MZd, na rozdíl od současného stavu, uplatnit korekci pro tzv. starou hlukovou zátěž (70/60 dB) ve smyslu NV 148/2006 Sb. Za hraniční hodnoty hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru staveb je v tomto případě uvažováno 60 dB v denním a 50 dB v nočním období. Na základě výše uvedených požadavků jsou do ochrany před nadměrným hlukem zahrnuty i soliterní budovy a lokality s rekreačními objekty. V obcích vzdálenějších od dálnice, případně krytých terénem či lesním masivem nebude zapotřebí provádět žádná opatření, hladina hluku i po rozšíření zde vychází pod požadovanými limity. Jedná se o lokality (v koridoru 1000 m na každou stranu): Hrušov, Senohraby, Levín, Komorní Hrádek, Vranov, Údolnice, Chocerady, Čakov, Javor, Mžižovice, Měchnov, Choratice, Radonice, Zdebuzeves, Všechlapy, Sedmpány, Sedlice, Němčice, Alberovice, Děkanovice, Lhota Bubeneč, Studený, Hroznětice, Děkančice, Vranice, Lísky, Plačkov, Pavlov u Herálce, Zbinožský mlýn, Kosovy, Zbinohy, Smrčná, Zaječí-Jelení, Střítež, Velký Beranov, Rybné, Rytířsko, Řehořov, Blízkov, Svařenov, Hrbov, Holubí Zhoř, Jestřabí, Veverské Knínice Aby byla komplexně posouzena požadovaná podmínka ochrany podle NV 148/2006Sb., byly zvažovány následující možnosti v případě rozšíření dálnice (aktivní varianta):  Standardní opatření tj. návrh PHS v co největším rozsahu (většinou o výšce 6 m, což je maximální racionální výška). Pokud toto opatření není dostatečné, je nutno ochránit alespoň vnitřní hladinu hluku v objektu výměnou oken za neprůzvučná Protihlukové stěny jsou navrženy podél rozšířené komunikace převážně na koruně tělesa dálnice (resp. příslušných větví mimoúrovňových křížení s D1), v lokalitách Mirošovice, Lensedly, Psáře, Říčany a Ostrovačice zůstávají PHS umístěné na horní hraně zářezu, jejichž výška je případně upravena. Další zvyšování stěn nad maximálně navrhovaných 6 m nepřináší významné snížení akustické zátěže (pouze v řádech desetin dB). Např. v lokalitě Černýš, kde lze vzhledem poloze (v těsné blízkosti dálničního tělesa) konstatovat, že efekt zvýšení PHS o 1 m bude nejvýraznější, dojde při zvýšení navržené PHS ze 6m na 7m k poklesu ekvivalentní hladiny hluku v charakteristických bodech o 0,6-0,8 dB. Ve vzdálenějších obcích a lokalitách by byl tento pokles daleko nižší. Za efektivní výškovou a délkovou úroveň systému protihlukových clon je pokládán takový návrh parametrů clon, kdy při změně geometrických charakteristik clony již nedošlo k výraznému poklesu hodnot ekvivalentní hladiny hluku v charakteristických bodech. Optimalizace clon, na jejímž základě

EVERNIA s.r.o.

strana 191



dojde k upřesnění polohy a parametrů bariér na konkrétních úsecích rozšířené D1, bude provedena v dalším stupni projektové dokumentace.  Nadstandardní opatření tj. takové, které zajistí snížení hladiny hluku pod povolené limity 50 dB v noci a 60 dB ve dne. Prakticky to znamená uzavření úseků dálnice v místech, kde nevyhovuje návrh PHS tak, aby hluk neunikal (např. zakrytí, tunel). Kromě toho, že takovéto opatření je mimořádně nákladné, vyžaduje i další opatření (případné větrání, bezpečnostní a protipožární opatření apod.). Pro návrh nadstandardní opatření byly vyloučeny obce v těsné blízkosti MÚK, kde jej nelze umístit a obce s trvalým počtem obyvatel pod 10 osob. Technická možnost instalace nadstandardního opatření na mostech nebyla prověřována, u velkých mostů (Hvězdonice, Velké Meziříčí) by byla velmi obtížná, ne-li nemožná, v tom případě by musel být most zcela přestavěn. Ve výpočtu byly uvažovány protihlukové stěny zařazené minimálně do následujících kategorií: dle ČSN EN 1793-1 do kategorie A2 zvukové pohltivosti (na mostech třídy A1) a dle ČSN EN 1793-2 do kategorie B2 (na mostech třídy B1) vzduchové neprůzvučnosti. Konkrétní návrh PHS, včetně návrhu materiálu, bude řešen v samostatném projektu při zpracování DÚR jednotlivých úseků. Z estetického hlediska doporučujeme (tam, kde je to možné) ozelenit stěny vegetací, zvláště ze strany přivrácené k obytným objektům. Další, spíše teoretické opatření:  Výkup nemovitostí, které zůstanou i přes standardní opatření v pásmu nadlimitního hluku, případně jejich převedení na nebytové účely (znamená to přesun značného počtu obyvatel mimo dosah dálnice). V podstatě to představuje přemístění části obce na jiné, chráněné místo. V některých případech to představuje likvidaci celé obce a je zcela zřejmé, že z mnoha důvodů není toto opatření reálné. Toto opatření by muselo být uplatněno ve všech obcích, pro které jsou uvažována nadstandardní opatření. V tabulce jsou uvedeny obce, ve kterých zůstanou i po realizaci standardních opatření budovy zasažené nadlimitním hlukem. Tabulka 100: Obce, v nichž po realizaci standardních opatření zůstanou budovy v pásmu nadlimitního hluku V pásmu nadlimitního hluku

Velikost obce (obyvatel)

<50 %

Bez rozlišení (bez samot)

3% 20 % 50-95 % 75 % > 95 %

>1000 >1000 <100 100-1000 >1000 <100 100-1000

Obce Mirošovice, Hrusice, Hvězdonice, Kaliště, Poddubí, Ostředek, Psáře, Hulice, Brzotice, Vojslavice, Speřice, Radostín, Hněvkovice, Kamenice, Pávov, Měšín, Kochánov, Lavičky, Dolní Radslavice, Košíkov, Říčany Humpolec Velké Meziříčí Lensedly, Píšť, Skorkov, Slavníč, Šternov Javůrek, Jiřice, Loket, Soutice, Stránecká Zhoř Měřín Bělčice, Černýš, Jáchymov, Lhotka, Lipina, Podolí, Veselka, Všechvaty, Záliby Hořice, Jabloňov, Koberovice, Meziříčko, Ostrovačice, Střechov, Věžnice

V následující tabulce je prezentován souhrn alternativních protihlukových opatření pro aktivní variantu ve smyslu předchozího textu. Při standardním opatření nemusí být ve všech případech dodrženy hlukové limity v chráněném venkovním prostoru pro novou dopravní zátěž, při nadstandardním opatření bude tento prostor ochráněn kombinací stěny a nadstandardem, zjišťujícím 100 % ochranu proti nadlimitnímu hluku (částečným či úplným zakrytím apod).

Strana 192

EVERNIA s.r.o.



Specifickým případem je vedení dálnice po dvou souběžných mostech, kdy hluk z dopravy proniká i prostorem mezi těmito mosty. pokud se v těsné blízkosti takovýchto mostů nachází zástavba (např. Hvězdonice), doporučujeme prostor (zrcadlo) akusticky uzavřít. Tabulka 101: Uvažovaná protihluková opatření ÚSEK Obec

Mirošovice

001

Rozsah PHO (km)

L

21,550 – 22,180 20,790 – 22,180 (i podél MÚK s využitím PHS na zářezu) 22,600 – 23,750 23,140 – 23,620 24,370 – 25,500 (s využitím PHS na zářezu)

P L P

Hrusice Lensedly, Turkovice, osada

Pol.

chatová

L

Standardní PHS Okna D/V 610/6,0 1390/6,0 1150/6,0 480/6,0

860/6,0

Hvězdonice, Záliby, Kaliště, Poddubí Vráž Všechvaty Bělčice

L P L P L

2460/6,0 1450/6,0 410/6,0 430/6,0 690/6,0

Ostředek

P

Třemošnice hájovna Čensko

P L

Šternov

L

sam. Brtnice Krupičkův mlýn

P L

Psáře, Veselka

P

Lipina

L

005

Dubovka Střechov Mařanův mlýn Štěpánov. Lhota Černýš

P P L P L

005006

Soutice

L

Kalná, Hulice

L

Bernartice

L

Brzotice

L

26,500 – 28,990 26,270 – 27,720 30,420-30,830 31,800 – 32,230 32,140 – 32,830 33,830 – 34,900 (i podél MÚK) 37,300 – 38,490 39,120-39,260 40,930 – 41,580 (i podél MÚK) 42,270-42,420 44,320-44,870 47,280 – 49,300 (s využitím PHS na zářezu) 48,100 – 48,620 (i podél MÚK) 49,600-50,300 51,250 – 52,330 52,600-53,400 53,390-54,120 54,330 – 54,890 55,610 – 56,590 (i podél MÚK) 57,790 – 59,810 63,600–64,110 (i podél MÚK) 65,250-65,920

Loket

P

Dunice Hořice Píšť Vojslavice Koberovice, Podolí Speřice, Radostín Kopanina Jiřice, U Daňků

P P L P L L L P

003

004

006 006007 007 008 009

EVERNIA s.r.o.

1200

190 200 0

950

330 800

ANO

24,300 – 25,160

002003

ANO

1130/6,0

P

002

ANO

Nadstandardní PHS Nadstandard m m 0

60 ANO ANO ANO

660 1800 0 Nenavrhuje se 80 350 240 450

1200/6,0

ANO

Nelze, MÚK

1190/6,0 140/6,0

-

Limit splněn Nenavrhuje se, rekreace

900/6,0

ANO

Nelze, MÚK

150/6,0 550/6,0

-

Nenavrhuje se Nenavrhuje se, rekreace

2020/6,0

ANO

560/6,0

-

Nenavrhuje se

700/6,0 1080/6,0 800/6,0 730/6,0 560/6,0

ANO ANO

Limit splněn 580 500 Nenavrhuje se, rekreace Limit splněn 260 300

116,/6,0

ANO

Nelze, MÚK

2030/6,0

ANO

510/6,0

-

Limit splněn

67086,0

ANO

Nelze, MÚK

65,830 – 66,620

790/6,0

ANO

Nelze, MÚK

72,070-72,720 74,620 – 75,010 75,440-76,120 77,950 – 79,230 80,300 – 81,600 83,040 – 84,980 84,030-84,370 km 85,900 – 87,930

650/4,0 490/6,0 680/6,0 1280/6,0 1300/6,0 1940/6,0 340/6,0 2030/6,0

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

1790

1830

230

200

Limit splněn Nelze, MÚK 330 350 780 500 700 600 1590 350 Nenavrhuje se 1430 600

strana 193


Pol.

Rozsah PHO (km)

P P L P P L P L L P

88,210 – 88,500 88,960 – 89,620 89,950-90,820 90,200-91,040 95,310-96,080 95,810-97,970 98,140-99,160 98,300-98,750 100,010-101,300 100,560-101,010

Standardní PHS Okna D/V 290/6,0 ANO 660/6,0 ANO 870/6,0 ANO 840/6,0 770/6,0 2160/6,0 ANO 1120/6,0 ANO 450/4,0 1290/6,0 ANO 450/6,0

Pávov

P

111,390-112,010

1140/6,0

ANO

Červený Kříž Heroltice Měšín

L P L

111,810-112,010 113,970-115,670 115,750-116,650

200/6,0 1700/4,0 900/6,0

ANO

Kozlov

P

119,410-121,290

1880/4,0

ANO

L P L

124,150 – 124,700 123,900 – 125,500 130,050 – 131,400 132,900 – 136,450 (i podél MÚK) 133,740-134,040 136,800 – 138,510 137,780 – 140,780 144,000 – 145,650 142,200 – 142,690 143,330 – 146,900 146,580 – 147,390 (i podél MÚK) 150,090-151,700 153,600 – 154,300 (i podél MÚK)

550/6,0 1600/6,0 1350/6,0

L

ÚSEK Obec Trucbába Hněvkovice Humpolec Vystrkov Mikulášov Kamenice 101

Slavníč Skorkov

102

103

104

Věžnice Meziříčko

104105

Měřín, Pustina

105

Stránecká Zhoř Kochánov, Lavičky

106

Velké Meziříčí

107

P L P L L P

Dolní Radslavice

L

ANO ANO ANO ANO

2740 0 1110 2750 0 1420

1000 600 250 (Lavičky) 2600

1610/6,0

ANO

710/6,0

ANO

156,290-158,480

2190/6,0

ANO

L

158,920–160,080

-

Limit splněn

Velká Bíteš

L

161,900-164,200

-

Limit splněn

Košíkov Lesní Hluboké Domašov Javůrek Říčky

P L P L P

Říčany, Ostrovačice

P

163,280 – 164,130 168,200-169,160 171,000-173,210 171,960 – 173,100 173,900-175,200 175,950-180,090 (i podél MÚK)

1160/6,0 2300/3,04,0 850/6,0 960/6,0 2210/6,0 1140/6,0 1300/4,0 4290/5,06,0

L

Lhotka

P

108

Jáchymov, Bezděkov Nové Sady

110

300/6,0 1710/6,0 3000/6,0 1650/6,0 490/6,0 3570/6,0

ANO

ANO

Jabloňov

109

3740/6,0

ANO

Nadstandardní PHS Nadstandard m m Nenavrhuje se 360 300 70 800 Limit splněn Limit splněn 2060 100 970 150 250 590 700 0 Nenavrhuje se – hluk z MÚK Limit splněn Limit splněn 500 400 Nenavrhuje se, minimální překročení 0 800 800 350 1000

830/6,0

107108

108109


Nelze, MÚK 610

1000 Nelze, MÚK

1790

400

ANO ANO -

450

400 Limit splněn Limit splněn 540 600 Limit splněn

ANO

2290

2000

Alternativní použití zemních valů V některých místech by bylo možné nahradit protihlukové stěny zemními valy. Výhodou těchto valů je jejich lepší začlenění do krajiny, je možné je osázet dřevinami, budou působit lépe jak na obyvatele přilehlých obcí, tak na řidiče. Pro jejich návrh musí být splněno několik předpokladů:  obec musí být dostatečně vzdálena od dálnice, aby vznikl prostor pro val, v katastru obce vznikne nevyužitelný, ozeleněný kopec, Strana 194

EVERNIA s.r.o.



 plocha v tomto prostoru musí být volná bez souvislejších porostů, nesmí být ekologicky cenná a nesmí být zalesněna,  val může být umístěn v místě zářezu dálnice nebo tam, kde dálnice vede v úrovní terénu, v místě násypu by se jeho výška proti PHS o výšku násypu zvětšovala,  v místě MÚK závisí na vzájemné poloze MÚK a obce a je nutno umístění valu zhodnotit zvlášť,  val zabírá značný prostor – 6 m vysoký val představuje šířku 27 m, 10 m vysoký val pak šířku 43 m,  pro výstavbu valu je nutné získat velké množství zeminy – na 100 m délky vyžaduje 6 m vysoký val 9 000 m3 zeminy, 10 m vysoký val pak 23 000 m3 zeminy Dále je nutné vzít na zřetel, že výška valu musí být větší než výška PHS, protože linie zabraňující šíření hluku je od zdroje více vzdálena. Byly prověřeny všechny lokality ohrožené hlukem z dopravy po dálnici z tohoto hlediska. Zemní val by bylo teoreticky možné navrhnout v lokalitách uvedených v tabulce. Tabulka 102: Přehled lokalit s možným návrhem zemních valů Část obce Psáře samota Lipina Speřice

Popis prostor pro val je nad zářezem v místě stávající PHS, bude rozdělen silnicí val by mohl nahradit stávající PHS nad nízkým zářezem, včetně větve MÚK použití valu je omezeno přemostěním a vzrostlou zelení, částečně by mohl být navržen v jižní části mimo zeleň nad zářezem Jiřice v centrální části protihlukového opatření by mohl nahradit PHS nad zářezem Hněvkovice prostor nad zářezem rozdělen křižující silnicí, val by musel být až za cestou souběžnou s dálnicí Měšín potenciální val ve střední části PHO od nadjezdu, koliduje s navrhovanou MÚK Stránecká Zhoř možnost umístění valu v západní části ke křižující silnici Kochánov val by mohl nahrazovat PHS mezi dvěma podjezdy (naproti odpočívce) Jabloňov val by mohl nahradit východní část PHS nad zářezem Nové Sady Použití valu je možné, v místě křižující komunikace by byl doplněn PHS Jáchymov val nad zářezem doplněný PHS Bezděkov částečně val, částečně PHS Košíkov v místě zářezu dálnice možno umístit val, doplněný PHS Domašov v místě zářezu dálnice možno umístit val, doplněný PHS Javůrek v místě zářezu dálnice možno umístit val, doplněný PHS

Přesné parametry valů nejsou v této fázi přípravy specifikovány, výška však bude vždy větší než u navrhovaných PHS a délka bude s těmito stěnami korespondovat. Použití valů by bylo ve většině případů nutno kombinovat s PHS (např. v místech rozdělení valu křižující silnicí, v přechodu na násyp apod.) při respektování místních podmínek. Nutným předpokladem případné realizace valů je jejich zahrnutí do územního plánu a souhlas vlastníků pozemků se záborem. V rámci rozšíření D1 nevznikají přebytky zeminy, které by bylo možné do valů uložit. Podle bilance zemních prací v kap. B.III.5 je celkový přebytek zeminy 305 900 m3 tj. 1910 m3/km. Část přebytku budou tvořit horniny skalních výlomů, využitelné jako štěrky, v jednotlivých stavbách se však bilance bude lišit. Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že využití valů při rozšíření D1 je poměrně omezené, může být oprávněné pouze v případě, že v místě vhodném pro val probíhá jiná aktivita s velkým přebytkem zemních prací. Z toho důvodu v případě vlastního zkapacitnění dálnice D1 použití valů nedoporučujeme.

EVERNIA s.r.o.

strana 195



Shrnutí Z výpočtového modelu vyplývá, že stávající hluková zátěž v přilehlých obytných lokalitách je vysoká a u mnoha chráněných prostor emise hluku překračuje mírnější limity staré hlukové zátěže (70/60 dB), a to nejen v nočním období. Podle platné legislativy má realizace či nerealizace rozšíření dálnice zásadní význam z hlediska hygienických limitů, kterých musí být dosaženo: a) nulová varianta (bez rozšíření). V případě, že nebude provedeno rozšíření, je na současnou dálnici pohlíženo jako na starou hlukovou zátěž a platí zde limity 70 dB pro den a 60 dB pro noc. To znamená, že i dodatečně budované protihlukové stěny jsou dimenzovány pro tyto limity. Uvedené limity jsou v noci překračovány v současné době u cca 800 trvale bydlících obyvatel, počet se bude s rostoucí dopravou stále zvyšovat. b) realizace záměru. V případě, že bude rozšíření realizováno, jedná se o novou stavbu a ta by měla splňovat přísnější limity tj. 60 dB pro den a 50 dB pro noc. Jedná se o významné zpřísnění limitů (vzhledem k logaritmické stupnici představuje snížení o 10 dB desetkrát nižší doprava). Jsou uvažovány tři možnosti ochrany okolní zástavby proti hluku z dopravy na dálnici:  Standardní PHS co největších realizovatelných rozměrů (v některých případech zaměnitelné za zemní valy), doplněné ochranou vnitřních prostor pomocí neprůzvučných oken.  Místo nedostatečných stěn a neprůzvučných oken provedení nadstandardního opatření, které 100 % ochrání přilehlou zástavbu.  Přesun obyvatel z objektů, které při standardním řešení nevyhoví. Základní snahou posouzení bylo zjištění možností, jak co nejlépe ochránit obyvatele přilehlé zástavby před nepříznivými účinky hluku z dopravy. Už samotná podmínka přísnějších limitů zaručuje pozitivní posun. Nově navržený rozsah PHS při rozšíření dálnice podstatně zvýší ochranu obyvatel proti stavu bez rozšíření a proti původnímu návrhu z r. 2008 sníží počet obyvatel zasažených nadlimitním hlukem, pro které bude nutno provést výměnu oken. Snaha o nahrazení části PHS zemními valy se jeví jako nevhodná, především z důvodu absence vhodné zeminy. Uvažovaná nadstandardní opatření by zajistila ochranu proti hluku ve většině případů (s výjimkou míst, kde je nelze realizovat, zde by opět byla nutná výměna oken). Přesun obyvatel z dotčených částí obcí nepokládáme za reálný, je však zcela nutno omezit výstavbu v rozvojových částech obcí, dotčených nadlimitním hlukem. Přestože ekonomická stránka není předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, nelze se jí v tomto případě vyhnout. Podle TES bude rekonstrukce celého úseku dálnice Mirošovice – Kývalka stát cca 26,4 mld Kč. Rozsah PHS navrhovaný v dokumentaci 2008 představuje cca 3,2 mld Kč, rozšířený rozsah včetně výměny oken v předkládané dokumentaci pak cca 4,1 mld Kč. Nadstandardní opatření však představují investici řádově větší a dosahují téměř hodnoty vlastní rekonstrukce dálnice tj. cca 21,3 mld. Kč. Bylo provedeno akusticko-ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření metodou KNI (příloha 11). Na základě výsledků je doporučováno vzhledem k akusticko-ekonomickým hlediskům realizovat navrhovaná standardní protihluková opatření v lokalitách: Mirošovice, Hrusice, Soutice, Kalná, Hulice, Loket, Hořice, Vojslavice, Koberovice, Jiřice, Hněvkovice, Humpolec, Měšín, Kozlov, Věžnice, Meziříčko, Měřín, Stránecká Zhoř, Velké Meziříčí, Jabloňov, Javůrek, Říčany, Ostrovačice

Strana 196

EVERNIA s.r.o.



Na základě posouzení pomocí indexu KNI jsou doporučována k realizaci pouze standardní protihluková opatření ve výše uvedených lokalitách (hodnota indexu KNI menší než 80). Z výstupů je zřejmé, že nadstandardní opatření jsou na základě hodnocení indexu KNI vysoce neefektivní. Neefektivní na základě indexu KNI je i část uvažovaných standardních opatření, a to hlavně v oblastech, kde se nachází nízký počet zasažené populace. Je nutné zdůraznit, že uvedené údaje o oblastech, kde je, resp. není vhodné realizovat protihluková opatření, mají doporučující charakter. Vzhledem k charakteru vstupních údajů nelze výstupy stanovené pomocí indexu KNI považovat za zcela určující, jsou spíše vhodné jako podpůrný nástroj v rozhodovacích procesech. Tabulka 103: Přehled protihlukových opatření pro jednotlivé stavy Část obce

Stávající stav opatření, plnění limitů

Mirošovice

Oboustranné PHS, překročeny LSHZD bez PHS, překročeny LSHZD v noci PHS zajišťuje ochranu

Hrusice Lensedly Hvězdonice, Kaliště, Záliby, Poddubí Ostředek Bělčice Vráž Všechvaty Třemošnice háj. Čensko Šternov sam.Brtnice Krupičkův mlýn Psáře, Veselka samota Lipina Dubovka Střechov Mařanův mlýn Štěpán. Lhota Černýš Soutice Kalná Hulice Bernartice Brzotice Loket Dunice Hořice Píšť Vojslavice, Chalupy Koberovice, Podolí Speřice,

EVERNIA s.r.o.

Ochrana proti hluku Varianta 0 - zvýšení ochrany proti Varianta aktivní, návrh opatření stávajícímu stavu Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní návrh na rozšíření PHS oboustranně

Standardní případně nadstandardní

oboustranné PHS, překročeny LSHZD v noci

Standardní případně nadstandardní, zakrýt prostor mezi mosty

PHS, překročeny LSHZD v noci PHS, splněny LSHZD splněny LSHZD splněny LSHZD PHS, splněny LSHZD

Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní Standardní Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní

splněny LSHZD

PHS, splněny LSHZD u Veselky překročeny LSHZD v noci PHS, splněny LSHZD splněny LSHZD PHS, splněny LSHZD

splněny LSHZD splněny LSHZD splněny LSHZD splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci

Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní (s Hulicemi) Standardní případně nadstandardní (s Kalnou) Standardní Standardní Standardní Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní

splněny LSHZD


splněny LSHZD


splněny LSHZD překročeny LSHZD překročeny LSHZD v noci PHS, splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci

strana 197


Část obce Radostín sam. Kopaniny Jiřice Humpolec Pod Trucbábou Hněvkovice Vystrkov Kamenice u H. Slavníč Skorkov Pávov Červený kříž Měšín Kozlov Věžnice

Stávající stav opatření, plnění limitů


Ochrana proti hluku Varianta 0 - zvýšení ochrany proti Varianta aktivní, návrh opatření stávajícímu stavu

splněny LSHZD PHS, překročeny LSHZD v noci překročeny LSHZD splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci překročeny LSHZD v noci překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD

Meziříčko Měřín, Pustina Stránecká Zhoř Kochánov Lavičky

PHS, překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD oboustranná PHS, překročeny LSHZD překročeny LSHZD PHS, překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci

Velké Meziříčí

PHS, překročeny LSHZD v noci

Dol. Radslavice Jabloňov Lhotka Nové Sady Jáchymov

překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci

Bezděkov Košíkov Velká Bíteš (Klečanské ryb.) Lesní Hluboké Domašov Javůrek Říčky Říčany

splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD

Ostrovačice

PHS, překročeny LSHZD v noci

splněny LSHZD splněny LSHZD překročeny LSHZD v noci splněny LSHZD PHS, překročeny LSHZD v noci

nová PHS nová PHS nová PHS

Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní případně nadstandardní

nová PHS

Standardní případně nadstandardní Standardní případně nadstandardní nová PHS Standardní případně nadstandardní Standardní (s Lavičkami) nová PHS Standardní případně nadstandardní (s Kochánovem) rozšíření a doplnění Standardní případně nadstandardní PHS po obou stranách Standardní nová PHS Standardní případně nadstandardní výměna oken Standardní Standardní nová PHS Standardní případně nadstandardní (s Bezděkovem) Standardní (s Jáchymovem) nová PHS Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní Standardní Standardní případně nadstandardní Standardní Standardní případně nadstandardní (s Ostrovačicemi) Standardní případně nadstandardní (s Říčany

LSHZD – limity pro starou hlukovou zátěž z dopravy

Celkově povede realizace záměru se standardními protihlukovými opatřeními ke snížení hlukové zátěže obyvatel v okolí dálnice. Ve většině obcí se současná hladina hluku sníží o 5-10 dB, v nejkritičtějších místech i o více než 10 dB (až o 13 dB – Černýš), v nejhorším případě zůstane v úrovni varianty bez rozšíření čtyřpruhového dálničního tělesa ve výhledovém roce 2040. Při zpracování DÚR jednotlivých úseků budou zpracovány podrobné hlukové studie pro posouzení účinku PHS a bude provedena jejich optimalizace.

Strana 198

EVERNIA s.r.o.



Závěr 1. Bez rozšíření bude na D1 stále stoupat provoz a akustická situace v okolních obcích se bude neustále zhoršovat (pokud nebudou přijmuta regulační opatření, která dopravu sníží). 2. Při realizaci záměru včetně standardních opatření dojde v obcích podél dálnice k částečnému snížení hlukové zátěže. 3. Při požadavku na dodržení nadstandardních opatření nebude patrně možné celý záměr z ekonomických důvodů realizovat a nastane situace podle bodu 1. 4. Přesun obyvatelstva z pásma ohroženého nadlimitním hlukem není reálný. Po zhodnocení všech hledisek doporučujeme pro lokality ohrožené nadlimitním hlukem:  Pro všechny obce realizovat standardní opatření podle nového návrhu, u objektů, kde hluk nevyhoví pro venkovní prostor provést výměnu oken za neprůzvučná.  Pro chatové oblasti, s ohledem na jejich sezónní využívání, realizovat standardní opatření bez výměny oken.  Pro soliterní obytné domy a rekreační objekty provést pouze výměnu oken za neprůzvučná, případně zvážit jejich vykoupení.  Ve výjimečných případech zvážit použití limitů pro starou dopravní zátěž, podle z dikce NV 148/2006 Sb. – Příloha 3, kde se výslovně uvádí možnost použití korekce pro starou hlukovou zátěž i v případě rozšíření komunikací při nezhoršení stávajícího stavu hlučnosti.  V územních plánech obcí respektovat noční izofonu 50 dB (rozsah ovlivnění rozvojových oblastí obcí je pojednán v kap. D.I.1.4) a nepovolovat zde výstavbu obytných budov Výpočty zpracovanými v Dokumentaci o posouzení vlivů na záměr „Rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání“ (záměr č. OV7006 informačního systému EIA) se prokázalo, že vlastní rozšíření komunikace mírně ovlivní zvýšení hlukového zatížení do vzdálenosti cca 50 m (navýšení o cca 0,5 – 0,6 dB(A)). Ve vzdálenosti 100 m se již zvýšení pohybuje na hodnotě +0,1 dB(A). Z uvedeného vyplývá, že pokud se bude dálnice rozšiřovat, opatření proti hluku by se měla pohybovat v rozsahu mezi návrhem z r. 2008 a předkládaným návrhem, se zvážením nutnosti ochrany soliterních budov a rekreačních domů. Trvání na podmínce dodržení limitů pro novou dopravní zátěž však patrně ekonomicky zcela znemožní navrhovaný záměr a zachová stávající nevyhovující stav. Pokud k rozšíření dálnice nedojde, zůstane hlučnost v okolních obcích podstatně vyšší. Vlivy na další fyzikální charakteristiky se nepředpokládají. Dílčí závěr ke kapitole D.I.3 Vliv na hlukovou situaci: Z kapitol týkajících se posouzení hluku z dopravy hluku vyplývá, že současná ochrana obcí před hlukem je nedostatečná. Důsledkem neustálého zvyšování dopravy je postupné zvyšování hladiny hluku v přilehlých obcí. Realizace záměru včetně instalace PHS v obcích významně hladinu hluku sníží především tam, kde v současné době neexistují. Přesto je v některých případech nereálné pomocí standardně navrhovaných technických opatření dosáhnout dalšího zlepšení akustické situace v chráněném venkovním prostoru, resp. v chráněném venkovním prostoru staveb pod úroveň stanovených

EVERNIA s.r.o.

strana 199



hygienických limitů. Situaci takových objektů je nutné dále řešit ochranou vnitřních prostor, nadstandardní opatření jsou ekonomicky vysoce neefektivní. Vlastní rozšíření komunikace se projeví změnou hlukového zatížení území pouze v území bezprostředně navazujícím na těleso komunikace do vzdálenosti cca 50 m od její osy. Doporučení:     

v rámci DÚR jednotlivých úseků bude upřesněn rozsah PHS ve smyslu dokumentace EIA bez nadstandardních opatření, posoudit hluk z výstavby, případně na objížďkách pro výstavbu jednotlivých úseků, pokud to bude požadovat hygienická stanice, výstavba odsouhlasených PHS a výměna oken bude probíhat současně s realizací rozšíření, v územních plánech jednotlivých obcí zohlednit průběh 50 dB izofony v noci a nepovolovat zde bytovou zástavbu, po realizaci doporučujeme provést měření pro ověření předpokladů hlukových studií

D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.4.1 Povrchová voda Vliv záměru na povrchové vody je třeba rozdělit na fázi výstavby a fázi provozu. A) Fáze výstavby Trasa dálnice kříží celou řadu vodních toků (viz kap. C.II.4), které jsou většinou přecházeny mostními objekty. Při rozšíření dálnice bude většina těchto mostů přestavěna. Při výstavbě hrozí riziko znečištění vodních toků ropnými látkami ze stavebních strojů a nerozpuštěnými látkami (splaveninami) při erozi obnažených svahů. Podmínkou pro ochranu vodních toků je důsledné dodržování vodohospodářských předpisů. B) Fáze provozu Po dokončení dálnice při běžném provozu mohou být vodní toky ovlivněny jak kvantitativně (nárazové zvýšení průtoku při přívalových deštích), tak kvalitativně (zvýšením koncentrací některých látek). Vliv na průtoky Při rozšíření dálnice dojde ke zvětšení plochy zpevněných vozovek cca o 35 % proti současnému stavu. Zpevněné plochy představují obecně zvýšené riziko pro urychlené odtoky vod při přívalových deštích. Pro hodnocení možných vlivů je základním parametrem poměr plochy odvodňované vozovky k ploše celého povodí daného toku nad dálnicí. Podle tohoto parametru je možné si vytvořit orientační představu, jaký podíl na povodňové vlně by mohla mít dálnice. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tab. 102 v další části. Technická opatření pro odvedení přívalových vod jsou součástí projektu odvodnění dálnice a budou podrobně rozpracována v dalších stupních projektové dokumentace. Vliv na kvalitu vody V průběhu provozu dálnice je rizikovým faktorem odtok srážkových vod z komunikace. Tyto vody jsou znečištěny ropnými látkami z úkapů z vozidel, chloridy používanými při zimní údržbě, stopovými koncentracemi těžkých kovů (především zinku a kadmia) a dalšími organickými a anorganickými látkami, které se vyskytují ve stopových množstvích. Rámcový přehled o složení srážkových vod z dálnice dle nařízení vlády č. 229/2007 podává tab. 101. Charakteristickým

Strana 200

EVERNIA s.r.o.



rysem složení srážkových vod z dálnice je jejich vysoká variabilita, kde koncentrace kolísají v rozsahu několika řádů. Hlavním rizikovým faktorem jsou však havárie vozidel a úniky chemických látek z vozidla nebo z přepravovaného nákladu. Tabulka 104: Rámcové složení srážkových vod z dálnice

dosahované koncentrace mg/l Složka Varianta A nižší zátěž 150-7000 0 -70 2-17 1-12 0-1 20-150 8-50 0,1-1,3 0-3,5 70-4 500 7-80 0-0,4 0-0,007 0,03 0-0,03 0,01-0,3 0-0,015 0-0,03 0-0,01 6,1-7,8

Varianta B vyšší zátěž 15 000 105 37 15 2,1 325 75 2,8 9 10 000 250-500 0,8 0,022 0,135 0,05 10,2 0,02 0,045 0,012 7,8

Varianta C letní oplach 400 4 130 40 5 75 6 0,8 6 55 90 2 0,06 0,27 0,47 0,01 0,05 0,05 5,9-7

imisní limity z NV 229/07Sb, příoha.č.3 z NV 61/03Sb. mg/l Vodáren obecné ské účely požadav (§31) ky C90 1 000 29 35 2,6 6 0,64 250 150 0,05 0,5 2 50 250 300 0,025 0,1 0,0007 0,0144 0,025 0,16 0,035 0,040 0,035 6-8

Poměr dosahované koncentrace k imisním limitům z obecných požadavků C90 . Varianta A nižší zátěž 0,15-7 0-2,4 0,05-2,5 0,02-2 0-1,6 0,08-0,6 0,05-0,3 0,2-2,6 0-1,8 0,3-18 0,02-0,3 0-4 0-10 2,1 0-1,2 0,06-1,9 0-0,4 0-0,8 0-0,3

Varianta B vyšší zátěž 15 3,6 1,1 2,5 3,3 1,3 0,5 5,6 4,5 40 0,8-1,6 8,0 31,4 9,4 2,0 64 0,6 1,1 0,3

Varianta C letní oplach 0,4 0,1 3,7 6,7 7,8 0,3 0,0 1,6 3,0 0,2 0,3 20,0 4,2 10,8 2,9 0,3 1,3 1,4

RL dusičnany CHSK BSK5 NH4+ vápník hořčík mangan železo chloridy sírany NEL C10-C40 kadmium olovo měď zinek chrom nikl vanad pH Poznámka: Varianta A – nižší zatížení, dopravní intenzita do 7 000 vozidel/24 h, průměrná dávka chemického posypu 1 - 2 kg/m2 za zimu Varianta B – vyšší zatížení (odpovídá D1), dopravní intenzita více než 7000 vozidel /24h, průměrná dávka 2 - 3 kg/m2 za zimu Varianta C – letní oplach vozovek, uvádí složení vod bezprostředně po dešti po suchém období (déšť 6 mm, po 10 dnech bez deště)

Z praktického hlediska jsou důležité především dvě skupiny kontaminantů: (a) ropné látky, (b) látky ze zimní údržby. (a) ropné látky Ropné látky jsou důležité ze dvou hledisek: 

jako stopová množství pravidelně přítomná v dešťových vodách splachovaných z vozovky,



jako úniky při havárii vozidel – zde kromě ropných látek může dojít k únikům i přepravovaných chemikálií.

Z těchto dvou hledisek je riziko havarijních úniků závažnější a na něj jsou především zaměřena navržená ochranná opatření (viz níže). (b) látky ze zimní údržby K zimní údržbě se používá především chlorid sodný s příměsí chloridu vápenatého a chloridu hořečnatého. Modelovou látkou, kterou lze z hlediska zimní údržby bilancovat jsou chloridy. EVERNIA s.r.o.

strana 201



Jedná se o přirozený aniont přítomný ve všech povrchových i podzemních vodách, proto rizikem pro vodní toky není jeho samotná přítomnost, ale překročení únosné koncentrace. Při hodnocení se vychází z porovnání s limitem, který je pro C90 v povrchových vodách stanoven na 250 mg/l. Chloridy představují složku, kterou nelze žádnou reálnou technologii ze srážkových vod na komunikacích vyčistit. Proto jedinou cestou pro ochranu povrchových vod je ředění. Provést kvantitativní bilanci koncentrace chloridů v dotčených vodotečích je obecně velmi obtížné, protože se promítá celá řada faktorů s vysokou variabilitou. Nejzávažnější jsou: 

Spotřeba posypového materiálu – je závislá především na klimatických podmínkách a dále na použité technologii. V tab. 18 kapitole B.II.3 je uveden přehled aplikace posypových materiálů při současném provozu na D1.



Způsob uvolňování chloridů do vodotečí – chloridy se dostávají do vod především v době tání. Závisí na meteorologických podmínkách, v jakých intervalech tání přichází, zda je doprovázeno deštěm, jak intenzivní byla předtím chemická údržba aj. Tuto variabilitu nelze ve výpočtech postihnout a přesto právě tyto podmínky rozhodují o tom, zda může docházet k nárazovým koncentracím ve vodotečích. Podstatnou skutečností je, že stejnému meteorologickému režimu, jaký je na dálnici, podléhá i příslušné povodí recipientu. Takže při stavech, kdy se uvolňují chloridy do vodotečí, dochází současně k vyšším průtokům. Proto jako základní indikátor rizikovosti lze považovat poměr mezi plochou povodí nad dálnicí a plochou odvodňovaného úseku dálnice.



Podíl chloridů, který se dostane přímo do vodoteče – vody z dálnice jsou odvodňovány kanalizací a odváděny přes ochranná zařízení do vodoteče. Část chloridů nezůstává na zpevněné vozovce, ale vsakuje se do půdy ve středním dělícím pásu, na svazích příkopů a svazích dálničního tělesa. Ty se potom do vod dostávají postupným vymýváním během celého roku. Podíl této části chloridů lze obtížně stanovit a odhady se pohybují od 20 do 50 %.

Při rozšíření dálnice D1 se zvětší zpevněná plocha vozovky a zvýší se i spotřeba posypových materiálů. Koncentrace na výstupu z kanalizace zůstanou přibližně stejné, protože úměrně stoupne i množství srážkové vody. Lze proto při hodnocení vyjít z dat získaných ze současného provozu D1. Koncentrace chloridů ve vodách na vozovce jsou silně variabilní a pohybují se cca v těchto rozsazích (mg/l): - prosolená sněhová kaše přímo na vozovce - roztátý sníh z mantinelů na krajnici - roztátý sníh ve vzdálenosti 5 m od krajnice - roztátý sníh ve vzdálenosti 20 m od krajnice - průměrná koncentrace na výtoku z lapolů na D1 /x/ - maximální koncentrace na výtoku z lapolů na D1 /x/

8 000 – 10 000 2 000 - 5 000 100 - 500 10 - 50 500 - 1600 1 700 – 4 300

Výsledky studií z různých oblastí ČR ukazují, že ředění posypových solí ve vodních tocích bývá v praxi dostatečné a že k překračování hodnoty C90 250 mg/l dochází pouze omezeně na krátkých úsecích menších vodotečí. Proto další hodnocení bylo zaměřeno na vytipování míst, u kterých je relativně nízký potenciální ředící efekt. V následující tab. 102 jsou uvedeny vodní toky, do kterých jsou odváděny srážkové vody a je zde uvedena délka odvodňovaného úseku a poměr mezi plochou povodí nad vyústěním vod z dálnice a plochou vozovky.

Strana 202

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 105: Přehled základních toků a poměr jejich plochy povodí nad odvodňovacím úsekem dálnice D1 ku ploše dálnice č.h.p.

základní vodoteč na D1

1-09-03-127 1-09-03-126 1-09-03-131 1-09-03-123 1-09-03-121 1-09-03-118 1-09-03-117 1-09-03-095 1-09-03-096 1-09-03-093 1-09-03-092 1-09-03-007 1-09-03-009 1-09-03-007 1-09-03-008 1-09-02109 1-09-02-099 1-09-02-100 1-09-02-091 1-09-02-092 1-09-02-089 1-09-03-079 1-09-01-115 1-09-02-029 1-09-01-084 1-09-01-086 1-09-01-080 4-16-01-034 1-09-01-053 1-09-01-054 4-16-01-054 1-09-01-041 4-16-02-027 4-16-02-032 4-16-02-031 4-16-02-032 4-16-02-033 4-16-02-045 4-16-02-047 4-16-02-049 4-16-02-048 4-16-02-058 4-16-02-069 4-16-02-070 4-16-02-068 4-15-01-135 4-15-03-003

Kunický Mnichovka Hrusický,Šmejkalka bezejm. vodoteč Sázava Naháčský Bělčický Ostředecký Choratický, Křeštický, Pijavka Šternovský, Měchnovský, Brtnice Blanice, Malovecký Dalkovický Sázava Dalkovický Štěpánovský Rýzmburský Medulán, přítok VN Švihov Tomický Děkanovický Blažejovický V.N. Švihov Pstruhový Rapotický Hněvkovický Perlový Nohavický Úsobský Smrčenský Zlatý Měšínský Kozlovský Šlapanka Řehořovský, Nadějovský Balinka Křivý Zblatí, Balinka Blízkovský Lavičský Františkovský Radslavický Vodra Polomina Jelenka Drchalka Jasinka Bitýška Bílá voda

EVERNIA s.r.o.

odvodňovaný úsek (km) délka poměr * začátek konec úseku (m) 20,8 21,205 405 168 21,93 23,25 1561 192 23,25 24,77 490 699 24,77 26,814 2631 41 26,814 29,2 2386 >1000 29,2 32,46 3260 118 32,46 34,1 1640 30 34,1 36,012 1912 35 36,012 41 4988 64 41 41,3 300 694 41,3 49,01 7710 49 49,01 49,79 780 53 49,79 51,92 2130 >1000 51,92 52,766 846 49 52,766 56,35 3580 75 56,35 59,448 3798 40 59,448 67,49 7842 96 67,49 68,84 1350 37 68,84 70,937 2447 26 70,937 74,95 4013 45 74,95 79,676 4726 >1000 79,676 85,4 5724 51 85,4 90,73 5454 27 90,73 92,619 1765 20 92,619 95,528 2909 26 95,528 100,025 5352 89 100,025 104,143 3236 57 100,143 106,87 2727 32 106,87 115,56 8690 63 115,56 118,36 2800 65 118,36 124,46 6100 18 124,46 126,333 1873 105 126,333 130,457 4124 39 130,457 132,513 2056 38 132,513 133,23 717 66 133,23 134,94 1710 46 133,23 137,888 4658 87 137,888 144,926 7078 23 144,926 146,7 1974 43 146,7 148,756 1856 85 148,756 150,607 1851 66 150,607 154,264 3657 91 154,264 157,066 2802 44 157,066 159,145 1659 45 159,145 161,166 2441 23 161,166 165,075 3909 170 165,075 170,214 5139 177

strana 203



odvodňovaný úsek (km) délka poměr * začátek konec úseku (m) 4-15-03-004 Říčanský 170,214 173,939 3725 42 4-15-01-146 Knínický, Veverka 173,939 177,175 3236 33 4-15-03-004 Říčanský 177,175 179,79 2615 30 4-15-03-004 Cikánka, Říčanský 179,79 181 1210 64 4-15-03-004 Kývalka, Říčanský 181 182,25 1250 62 * poměr plochy povodí nad odvodňovacím úsekem dálnice D1 ku ploše dálnice č.h.p.

základní vodoteč na D1

Počet vodních toků, které mají poměr nad 100 je 11. Jedná se většinou o větší vodní toky s velkou plochou povodí. Většina vodních toků má poměr mezi hodnotami 20 až 100. Pouze dva menší vodní toky mají poměr blízký 20. Těmto povodím, je třeba v dalším stupni projektové přípravy při zpracování podrobného vodohospodářského řešení věnovat zvýšenou pozornost. Navržená opatření Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které jsou v blízkosti zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. Tyto vody mohou být kontaminovány látkami souvisejícími s provozem a údržbou dálnice. Především se jedná o persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu (ropné látky). Vzhledem ke klimatickým podmínkám (poměrně vydatné sněhové srážky v zimní období v oblasti Českomoravské vrchoviny) je nutno počítat s ovlivněním vod při zimní údržbě vozovky posypovou solí resp. chloridy v ní obsaženými. Koncentrace škodlivých látek závisí na době trvání a intenzitě srážek, na dopravním zatížení komunikace a na údržbě. V km 76,2 až 76,5 přechází dálnice mostem přes údolní nádrž Švihov. Největší pravděpodobnost znečištění tohoto povrchového zdroje pitné vody může dojít tam, kde dálnice prochází OPVZ I. stupně vodní nádrže Švihov. K zásahu do OPVZ I dochází v případě křížení levostranných přítoků Želivky a samotného toku Želivky v úseku km 60,3 – 77,3. V tomto úseku je v současné době zakázán průjezd vozidel přepravujících nebezpečné látky, které by mohly ovlivnit kvalitu vody ve vodárenské nádrži. Vzhledem k tomu, že trasa dálnice je vedena v části trasy ochrannými pásmy vodních zdrojů a územím Českomoravské vrchoviny, dále vzhledem k tomu, že dle vyjádření vedoucích SSÚD dochází k havarijním únikům do toků a také dle konzultací s Povodím Moravy s.p., navrhujeme před vyústěním dešťových vod do recipientů vybudovat objekty zajišťující ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám (v ochranném pásmu vodního zdroje Želivka jsou v současnosti tato zařízení již vybudována). Zajištění ochrany povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze splachů z liniových staveb nebo při případné havárii - zadržení srážkových vod z dálnice, je nutno provést pomocí speciálních opatření. K těmto opatřením patří vybavení těchto staveb havarijními a čistícími zařízeními, které musí plnit následující funkce: 

zachycení látek škodlivých podzemním a povrchovým vodám, které nejsou mechanicky odstranitelné,



zachycení většího množství lehkých kapalin při haváriích, ke kterým může dojít na zpevněných plochách dálnice,



průběžné odstraňování ropných látek z úkapů a prvních splachů po začátku deště,



zachycení splavenin a nerozpuštěných látek.

V rámci rozšíření dálnice D1 navrhujeme rekonstrukci stávajících havarijních zařízení a dále navrhujeme vybudovat tyto typy havarijních objektů nebo zařízení:

Strana 204

EVERNIA s.r.o.



1) Rekonstrukce stávajících nádrží – „lapolů“ – v současné době jsou na řešeném úseku vybudovány nádrže v úseku průchodu dálnice ochranným pásmem vodního zdroje Želivka a výjimečně mimo něj. Celkem je na trase 18 ks nádrží, do tohoto počtu nejsou započítány nádrže pro dálniční odpočívky. Všechny nádrže jsou typové, železobetonové, otevřené a vybavené sorpčním filtrem pro záchyt ropných látek (buď mobilním nebo jako pevná vestavba). Část nádrží je v současné době rekonstruována (sanace betonů, dílčí úpravy). Vzhledem k tomu, že se však jedná v současné době již o přežitou konstrukci nádrží a také vzhledem k tomu, že stávající otevřené nádrže často slouží jako skládka odpadů, je v TES navrženo v rámci rozšíření dálnice D1 tyto nádrže nahradit současnými moderními typy dešťových usazovacích nádrží – např. podzemními železobetonovými nádržemi. Rozhodnutí o tom, zda stávající nádrže budou rekonstruovány nebo nahrazeny novými typy nádrží bude provedeno v rámci dalších stupňů projektové dokumentace. 2) Dešťové usazovací nádrže – tyto nádrže navrhujeme vybudovat v případech velmi dlouhých úseku dešťových kanalizací, dále v místech vyústění kanalizací přímo do vodních toků a dále v úsecích průchodu dálnice ochrannými pásmy vodních zdrojů (zákres ochranných pásem vodních zdrojů – viz mapové přílohy 2.2). Navrhujeme tyto nádrže provést jako podzemní železobetonové s možností osazení koalescenční nebo sorpční technologie odlučování ropných látek. V jednom případě je dešťová usazovací nádrž vybavena i retenční nádrží a to v místě za mostem přes Oslavu ve Velkém Meziříčí, kde odtékající voda působí problémy. Obrázek 23: Podélný řez a půdorys sedimentační jímky s nornou stěnou

EVERNIA s.r.o.

strana 205



3) Norné stěny se sedimentačním prostorem nebo sedimentační jímky s nornou stěnou (výběr dle prostorových podmínek) – tato zařízení budou vybudována v silničních příkopech, v korytech nebo v místech vyústění kanalizací do příkopů – převládající navrhovaný typ havarijního zařízení – viz následující obrázek. Norné stěny jsou jednoduché příčné betonové prahy kolmé na osu příkopu nebo koryta, mající dvě drážky na osazení dřevěných dluží stavítka a vlastní norné stěny. Dluže jsou z borových fošen, alternativně z plastu. Sedimentační prostor nad nornou stěnou, kde se může akumulovat závadná látka, bude odlážděn. Ve stísněných podmínkách je toto možné realizovat v železobetonové jímce. Obrázek 24: Podélný řez a půdorys norné stěny se sedimentačním prostorem

4) Havarijní uzávěry – tato zařízení budou použita spíše výjimečně v místech se stísněnými poměry, kde není možno vybudovat jiná zařízení nebo v úsecích velmi krátkých stok. Jedná se o osazení kanalizačních uzávěrů v posledních šachtách před vyústěním kanalizací. V případě úniku závadných látek budou tyto zachyceny a akumulovány v dálniční kanalizaci. Přehled všech výpustních profilů s uvededením recipientů a technických opatření k minimalizaci rizika znečištění vodních toků je uveden v následující tabulce.

Strana 206

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 106: Přehled všech výpustních profilů a recipientů Výpustní profil č.

km

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

21,205 21,870 22,340 22,580 22,875 23,740 24,020 25,213 24,770 26,140 26,814 27,213 27,700 29,291 29,950 30,240 30,635 31,070 31,728 32,555 33,228 33,250 34,700 34,770 36,012 36,900 37,048 37,833 38,370 38,800

EVERNIA s.r.o.

Odvodňovaný úsek

Odvodňovaná začátek (km) konec (km) plocha (m2) 20,800 21,205 21,930 22,340 22,875 23,250 23,740 24,770 25,213 25,432 26,140 26,814 27,213 29,200 29,950 30,250 30,635 30,938 31,728 32,460 32,900 33,228 34,100 34,700 35,188 36,012 36,900 37,170 37,833 38,370

21,205 21,930 22,340 22,875 23,250 23,740 24,770 25,213 25,432 26,140 26,814 27,213 29,200 29,950 30,250 30,635 30,938 31,728 32,460 32,900 33,228 34,100 34,700 35,188 36,012 36,900 37,170 37,833 38,370 38,800

11 745 21 025 11 890 15 515 10 875 14 210 29 870 12 847 6 351 20 532 19 546 11 571 57 623 21 750 7 250 11 165 8 787 22 910 21 228 12 760 9 512 25 288 17 400 14 152 23 896 25 752 7 830 19 227 15 573 12 470

Recipient název LP KUNICKÉHO P. PP MNICHOVKY PP MNICHOVKY MNICHOVKA LP MNICHOVKY HRUSICKÝ POTOK HRUSICKÝ POTOK PP SÁZAVY PP SÁZAVY PP SÁZAVY PP SÁZAVY SÁZAVA SÁZAVA NAHÁČSKÝ POTOK NAHÁČSKÝ POTOK NAHÁČSKÝ POTOK NAHÁČSKÝ POTOK NAHÁČSKÝ POTOK NAHÁČSKÝ POTOK LP BĚLČICKÉHO P. BĚLČICKÝ POTOK BĚLČICKÝ POTOK LP OSTŘEDECKÉHO P. LP OSTŘEDECKÉHO P. LP OSTŘEDECKÉHO P. PP CHORATICKÉHO P. PP CHORATICKÉHO P. LP KŘEŠTICKÉHO P. KŘEŠTICKÝ POTOK PP KŘEŠTICKÉHO P.

Technické opatření číslo typ objektu 1,2 NS -2 ks 3 NS 4 DUN 5 NS 6 NS 7 NS 8 DUN 9 NS 10 NS 11 NS 12 DUN 13 NS 14 DUN 15 DUN 16 DUN 17 DUN 18 DUN 19 DUN 20 DUN 21,22 NS -2 ks 23 NS 23 NS 24,25 NS -2 ks 25,26 NS -2 ks 27 NS 28 NS 29 HU 30 NS 31 NS 32 NS

Poznámka K K K, napojeno do přítoku rybníka K K P K K K K K K K K K K K K K P P K P P P, K K K P P K Strana 207


Výpustní profil č.

km

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

38,834 39,138 39,628 41,300 41,830 42,810 43,415 43,828 43,855 44,800 45,200 46,590 46,607 46,870 47,380 49,790 50,508 50,800 51,920 52,766 53,020 53,218 53,336 53,814 54,447 55,327 55,738 57,200 57,300 57,860 58,812

EVERNIA s.r.o.


Odvodňovaný úsek

Odvodňovaná začátek (km) konec (km) plocha (m2) 38,800 39,138 39,628 41,000 41,300 41,830 42,810 43,428 43,828 44,725 45,200 45,880 46,590 46,900 47,380 49,010 49,790 50,508 50,800 51,920 52,766 53,020 53,336 53,814 54,447 55,327 55,738 56,350 57,300 57,300 58,250

39,138 39,628 41,000 41,300 41,830 42,810 43,428 43,828 44,725 45,200 45,880 46,590 46,900 47,380 49,010 49,790 50,508 50,800 51,920 52,766 53,020 53,336 53,814 54,447 55,327 55,738 56,350 57,300 57,800 58,250 58,812

9 802 14 210 39 788 11 310 15 370 28 420 17 922 11 600 26 013 13 775 19 720 20 590 8 990 13 920 47 270 22 620 20 822 8 468 32 480 24 534 7 366 9 164 13 862 18 357 25 520 11 919 23 072 27 550 14 500 27 550 16 298

Recipient název PP KŘEŠTICKÉHO P. PIJAVKA PP PIJAVKY PP ŠTERNOVSKÉHO P. LP BLANICE LP BLANICE LP BLANICE BLANICE BLANICE BLANICE MALOVECKÝ POTOK LP MALOVECKÉHO P. LP MALOVECKÉHO P. LP MALOVECKÉHO P. MALOVECKÝ POTOK LPDALKOVICKÉHO P. LP SÁZAVY LP SÁZAVY LP SÁZAVY DÁLKOVICKÝ P. ŠTĚPÁNOVSKÝ POTOK ŠTĚPÁNOVSKÝ POTOK ŠTĚPÁNOVSKÝ POTOK ŠTĚPÁNOVSKÝ POTOK PP ŠTĚPÁNOVSKÉHO P. PP ŠTĚPÁNOVSKÉHO P. PP ŠTĚPÁNOVSKÉHO P. LP RÝZMBURSKÉHO P. LP RÝZMBURSKÉHO P. LP RÝZMBURSKÉHO P. RÝZMBURSKÝ P.

Technické opatření číslo typ objektu 32 NS 33 DUN 34 NS 35 NS 36 NS 37 NS 38 NS 39 DUN 39 DUN 40 DUN 41 DUN 42 NS 42 NS 43 NS 44 DUN 45 NS 46 NS 47 NS 48 NS 49 DUN 50 NS 51 NS 52 DUN 53 DUN 54 NS 55 NS 56 NS 57 NS 58 NS 59 NS 60,61 NS -2 ks

Poznámka K K P, K P P, K P, K K K K K K K K K K K K K K K, rekonstrukce stávajícího lapolu K K K K P, K P P K K P P

Strana 208



km

62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

58,812 58,812 60,360 61,506 62,230 62,900 63,770 64,990 65,850 67,678 70,762 72,100 74,286 76,400 76,680 81,100 81,400 85,750 87,300 90,722 90,844 94,054 94,534 95,100 95,528 96,846 98,400 99,054 100,880 102,259 103,100

EVERNIA s.r.o.

Odvodňovaný úsek



59,100 59,648 60,410 62,200 62,900 63,800 64,990 66,480 67,490 68,840 70,937 72,151 74,950 76,400 79,676 81,152 85,400 85,750 90,730 90,854 92,619 94,054 94,534 95,220 95,528 96,846 98,520 100,880 102,259 103,100 104,143

Recipient název

8 352 RÝZMBURSKÝ P. 15 892 RÝZMBURSKÝ P. 22 098 MEDULÁN 51 910 V. N. ŠVIHOV 20 300 V. N. ŠVIHOV 26 100 PŘÍTOK V. N. ŠVIHOV 34 510 PŘÍTOK V. N. ŠVIHOV 43 210 LOKETSKÝ POTOK 29 290 LOKETSKÝ POTOK 39 150 TOMICKÝ POTOK 60 813 DĚKANOVICKÝ POTOK 35 206 LP BLAŽEJOVICKÉHO P. 81 171 BLAŽEJOVICKÝ POTOK 42 050 V. N. ŠVIHOV 95 004 V. N. ŠVIHOV 42 804 PSTRUHOVÝ POTOK 123 192 PSTRUHOVÝ POTOK 10 150 PP RÁPOTICKÉHO P. 144 420 PP RÁPOTICKÉHO P. 3 596 DEŠŤ. KAN. HUMPOLEC 51 185 LP HNĚVKOVICKÉHO P. 41 615 PP PERLOVÉHO P. 13 920 PP PERLOVÉHO P. 19 894 PP PERLOVÉHO P. 8 932 PP PERLOVÉHO P. 38 222 NOHAVICKÝ POTOK 48 546 NOHAVICKÝ POTOK 68 440 SKORKOVSKÝ POTOK 39 991 ÚSOBSKÝ POTOK 24 389 PP ÚSOBSKÉHO P. 30 247 PP ÚSOBSKÉHO P.

Technické opatření číslo typ objektu 62,63 NS -2 ks 64 DUN DUN 65 DUN 66 67 DUN 68 DUN 69 DUN 70 DUN 71 DUN 72 DUN 73 DUN 74 DUN 75 DUN 76 DUN 77 DUN 78 DUN 79 DUN 80 NS 81 DUN 82 NS 83 DUN 84 NS 85 NS 86 NS 87 NS 88 DUN 89 DUN 90 DUN 91 DUN 92 NS 93 NS

Poznámka P K K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky P, K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky P, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky K K K K, rekonstrukce stávajícího lapolu K K K K K K K K K P, K

Strana 209



km

93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123

106,250 106,766 111,025 111,807 111,950 112,637 112,960 113,330 113,640 116,300 116,641 117,041 118,731 119,200 119,960 120,420 124,460 126,887 127,206 128,073 128,500 129,036 129,918 130,191 130,985 131,685 132,100 132,620 132,778 133,800 133,900

EVERNIA s.r.o.

Odvodňovaný úsek



106,250 106,870 111,025 111,807 111,950 112,637 113,200 113,640 115,560 116,360 117,041 118,360 118,731 119,200 120,420 124,460 126,333 126,887 127,206 128,073 128,525 129,036 129,918 130,457 130,985 131,821 132,513 132,778 133,230 133,800 134,300

Recipient název

61 103 LP SMRČENSKÉHO P. 17 980 LP SMRČENSKÉHO P. 120 495 LP ZLATÉHO P. 22 678 LP ZLATÉHO P. 4 147 LP ZLATÉHO P. 19 923 DEŠŤ. KAN. SILNICE I/38 16 327 DEŠŤ. KAN. SILNICE I/38 12 760 ZLATÝ POTOK 55 680 ZLATÝ POTOK 23 200 MĚŠÍNSKÝ POTOK 19 749 MĚŠÍNSKÝ POTOK 38 251 PROSTŘEDNÍ RYBNÍK 10 759 KOZLOVSKÝ POTOK 13 601 KOZLOVSKÝ POTOK 35 380 RYBNÍK NA CÍPU 117 160 LP KOZLOVSKÉHO P. 54 317 PP ŠLAPANKY 16 066 ŘEHOŘOVSKÝ POTOK 9 251 ŘEHOŘOVSKÝ POTOK 25 143 ŘEHOŘOVSKÝ POTOK 12 383 ŘEHOŘOVSKÝ POTOK 14 819 LP ŘEHOŘOVSKÉHO P. 25 578 PP NADĚJOVSKÉHO P. 15 631 PP NADĚJOVSKÉHO P. 15 312 PP BALINKY 24 244 BALINKA 20 068 BALINKA 7 685 KŘIVÝ POTOK 13 108 KŘIVÝ POTOK 16 530 ZBLATÍ 14 500 ZBLATÍ

Technické opatření číslo typ objektu 94 DUN 95 NS 96 DUN 97 NS 98 HU 99 HU 100 NS 101,102 NS -2 ks 103 NS 104 DUN 105 DUN 106 DUN 107 NS 108 NS 109 DUN 110 DUN 111 DUN 112 NS 113 NS 114 HU 115 NS 116 NS 117 NS 118 NS 119 NS NS -2 ks 120, 121 NS -2 ks 122, 123 124 NS 125 NS 126 DUN 127 DUN

Poznámka K P K K K K P, K P K K K K K P K K K, rekonstrukce stávajicího lapolu K P K K P, K P, K P K P P P K K K

Strana 210



km

124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154

134,566 134,725 136,100 136,285 136,470 137,200 137,888 139,200 139,658 140,211 140,852 141,525 141,788 142,156 143,308 143,618 143,960 144,848 146,226 146,666 146,900 147,760 148,900 149,362 150,680 151,585 151,800 152,125 152,365 153,133 154,945

EVERNIA s.r.o.


Odvodňovaný úsek


134,725 134,940 136,137 136,470 137,200 137,700 137,888 139,322 140,100 140,335 141,260 141,770 142,156 142,979 143,308 143,618 144,017 144,926 146,226 146,700 146,900 148,756 149,200 150,607 151,034 151,642 152,000 152,365 153,020 154,264 154,945

12 325 6 235 34 713 9 657 21 170 14 500 5 452 41 586 22 562 6 815 26 825 14 790 11 194 23 867 9 541 8 990 11 571 26 361 37 700 13 746 5 800 53 824 12 876 40 803 12 383 17 632 10 382 10 585 18 995 36 076 19 749

Recipient název LP ZBLATÍ LP ZBLATÍ BLÍZKOVSKÝ POTOK BLÍZKOVSKÝ POTOK LP BLÍKOVSKÉHO P. RYBNÍK BOREK LP BALINKY PP LAVIČSKÉHO P. PP LAVIČSKÉHO P. LAVIČSKÝ POTOK LP LAVIČSKÉHO P. LP LAVIČSKÉHO P. LP LAVIČSKÉHO P. LP LAVIČSKÉHO P. DEŠŤOVÁ KAN. V. M. DEŠŤOVÁ KAN. V. M. DEŠŤOVÁ KAN. V. M. DEŠŤOVÁ KAN. V. M. FRANTIŠKŮV POTOK LP FRANTIŠKOVA P. LP FRANTIŠKOVA P. RADSLAVICKÝ POTOK PP VODRY VODRA PP POLOMINY POLOMINA POLOMINA LP POLOMINY LP POLOMINY LP POLOMINY PP JELENKY

Technické opatření číslo typ objektu 128 NS 129 NS 130 NS 131 NS 132 NS 133 DUN 134 NS 135 NS 136 NS 137 NS 138, 139 NS -2 ks 140 NS 141 NS 142 DUN 143 HU 144 HU 145 NS 146 DRUN 147 DUN 148 NS 149 NS 150 DUN NS -2 ks 151, 152 153 DUN 154 NS 155 NS 156, 157 NS -2 ks 158 HU 159 HU 160 DUN 161 NS

Poznámka P K K K K K K P, K P P P, K P P, K K K K K K K K K K P K K K P K P, K K K

Strana 211



km

155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185

155,505 155,840 156,246 157,234 157,385 158,066 158,565 159,045 159,400 160,045 160,225 161,300 161,880 163,300 163,813 164,734 166,944 167,303 169,174 170,214 171,473 171,938 172,174 172,413 172,690 173,025 173,939 175,070 175,810 177,175 178,314

EVERNIA s.r.o.


Odvodňovaný úsek


155,505 156,000 157,066 157,234 157,500 158,066 158,725 159,145 159,500 160,045 161,166 161,750 162,640 163,350 164,660 165,075 166,944 168,500 169,634 170,214 171,473 171,938 172,174 172,413 172,750 173,025 173,939 175,070 175,810 177,175 178,314

16 240 14 355 30 914 4 872 7 714 16 414 19 111 12 180 10 295 15 805 32 509 16 936 25 810 20 590 37 990 12 035 54 201 45 124 32 886 16 820 36 511 13 485 6 844 6 931 9 773 7 975 26 506 32 799 21 460 39 585 33 031

Recipient název JELENKA JELENKA LP JELENKY DRCHALKA DRCHALKA LP DRCHALKY LP DRCHALKY PP JASINKY PP JASINKY JASINKA JASINKA PP BÍTÝŠKY PP BÍTÝŠKY PP BÍTÝŠKY PP BÍTÝŠKY PP BÍTÝŠKY LP BÍLÉ VODY LP BÍLÉ VODY PP BÍLÉHO P. PP BÍLÉHO P. ŘÍČANSKÝ POTOK ŘÍČANSKÝ POTOK ŘÍČANSKÝ POTOK ŘÍČANSKÝ POTOK ŘÍČANSKÝ POTOK ŘÍČANSKÝ POTOK LP ŘÍČANSKÉHO P. PP KNÍNICKÉHO P. PP KNÍNICKÉHO P. LP VEVERKY LP ŘÍČANSKÉHO P.

Technické opatření číslo typ objektu 162 NS NS -2 ks 163, 164 165 NS 166 NS 167 NS 168 NS 169 NS 170 NS 171 NS 172 NS 173 DUN 174 NS 175 NS 176 NS 177 NS 178 NS 179 NS 180 DUN 181 DUN 182 NS 183 DUN 184 DUN 185 DUN 186 NS 187 NS 188 NS 189 NS 190 NS 191 NS 192 NS 193 NS

Poznámka P, K P K K K K K K K P, K K K P, K K K K K P, K P, K K K K K K P, K P, K P, K K K K K

Strana 212



km

Odvodňovaný úsek

Odvodňovaná začátek (km) konec (km) plocha (m2)

186 178,340 178,314 178,967 187 178,967 178,967 179,300 188 179,345 179,300 179,790 189 179,790 179,790 181,000 190 181,000 181,000 182,250 Vysvětlivky: K...kanalizace P...příkopy HU...havarijní uzávěr DUN... dešťová usazovací nádrž DRUN...dešťová retenční a usazovací nádrž NS...norná stěna

EVERNIA s.r.o.


18 937 9 657 14 210 35 090 36 250

Recipient název LP ŘÍČANSKÉHO P. LP ŘÍČANSKÉHO P. LP ŘÍČANSKÉHO P. CIKÁNKA KÝVALKA

Technické opatření číslo typ objektu 194 NS 195 NS 196 NS 197 NS 198 NS

Poznámka K K K K K

Strana 213



Vzhledem k rozsahu záměru bude stavba probíhat po etapách v poměrně dlouhém časovém horizontu. Pro jednotlivé úseky pak budou v rámci dalších stupňů projektové dokumentace provedeny aktuální podrobné průzkumy, včetně podrobného řešení odvodnění dálnice. Záplavová území V trase dálnice D1 se vyskytuje celkem 7 záplavových území menšího rozsahu vymezených podél vodních toků, které kříží dálnici D1. Jedná se o následující lokality:        

km 27,453 Sázava u Hvězdonic km 44,644 Blanice u Radonic km 53,076 Štěpánovský potok u Střechova nad Sázavou km 74,180 Blažejovický potok u Hořic km 100,900 Úsobský potok km 113,327 Heroltický potok u Jihlavy km 122,099 Šlapanka u Kozlova km 144,244 Oslava u Velkého Meziříčí

Následující tabulka uvádí srovnání šířky záplavového území a šířky mostního objektu. Tabulka 107: Porovnání šířky vymezeného záplavového území a šířky mostních objektů Vodní tok

Mostní objekt

km

D1-034 D1-047 D1-056 D1-073a D1-149 D1-156 D1-178

27,453 44,644 53,076 74,180 113,327 122,099 144,244

Sázava Blanice Štěpánovský potok Blažejovický potok Heroltický potok Šlapanka Oslava

Šířka mostního objektu (m) 437,8 138 84,1 54,5 3,7 4 400

Šířka vymezeného záplavového území (m) 153 51 33 25 31 46 21

Z uvedeného srovnání vyplývá, že pouze v případě Heroltického potoka a Šlapanky přesahuje rozsah záplavových území velikost mostního objektu. V případě Heroltického potoka končí vymezené záplavové území u dálnice D1 a proto se ani zde nepředpokládá významný vliv záměru. Určitý zásah do záplavového území tedy bude představovat pouze rozšíření dálnice a úprava mostního objektu D1-156 u vodního toku Šlapanka. Nebude se však jednat o významný limitující vliv.

D.I.4.2 Podzemní voda Z hlediska potenciálního ohrožení povrchových a následně i podzemních vod patří mezi nejzranitelnější body místa křížení tělesa dálnice s povrchovými toky. Zde fluviální sedimenty vyvinuté podél povrchových toků, představují horninové prostředí s průlinovou propustností, kde je právě riziko zranitelnosti velmi vysoké. Souhrnně lze charakterizovat zranitelnost horninového prostředí krystalinických hornin moldanubika včetně zvětralinového pokryvu a deluviofluviálních sedimentů za střední až nízkou, v závislosti na přítomnosti či absenci mírně až slabě propustného zvětralinového pokryvu. Přesto v místech, kde dálnice prochází pásmy hygienické ochrany podzemních vod, vzhledem k charakteru, typu jímacích objektů a pozici dálničního tělesa k jímacím objektům se jeví zranitelnost krystalinického horninového prostředí a tedy i podzemní vody jako vyšší.

Strana 214

EVERNIA s.r.o.



K těmto úsekům patří km 82,5 kde dálnice přechází přes Holušický potok, v jehož těsné blízkosti je jímací studna pro obec Lísky. Využívaným kolektorem jsou fluviální sedimenty potoka, vzdálenost studny od dálnice je cca 200 m. Vlivem zimní údržby dálnice došlo již v některých jímacích územích nacházejících se v blízkosti D1 ke zvýšení obsahu chloridů v pitné vodě. Celkově se nárůst obsahu chloridů u jednotlivých obecních a městských vodovodů výrazně neprojevuje, neboť je voda buď čerpána z většího počtu drobných zdrojů, nebo je vydatnost zdroje tak velká, že dochází pouze k mírnému, podlimitnímu navýšení obsahu Cl-. Rozšíření dálnice má na hydrogeologické poměry a na podzemní vody zcela zanedbatelný vliv. Podle informací vedoucích SSÚD na sledovaném úseku dálnice se za dobu mnohaletého provozu již nepříznivá ovlivnění vodních zdrojů projevila a vlivy na postižené vodní zdroje byly minimalizovány nebo kompenzovány. Rozšíření dálnice nebude mít negativní vliv na kvantitativní charakteristiky okolních vodních zdrojů a nezpůsobí negativní kvantitativní ovlivnění dalších vodních zdrojů, které dosud jsou mimo vliv provozu dálnice. Největší vliv na jakost podzemních vod, které jsou v oblasti vlivu dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. K ovlivnění kvality podzemních vod může dojít i prostřednictvím povrchových recipientů dešťových vod z dálnice. Tyto vody mohou být kontaminovány látkami souvisejícími s provozem a údržbou dálnice. Především se jedná o persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu (ropné látky). Vzhledem ke klimatickým podmínkám (poměrně vydatné sněhové srážky v zimním období v oblasti Českomoravské vrchoviny) je nutno počítat s ovlivněním vod při zimní údržbě vozovky posypovou solí resp. chloridy v ní obsaženými. Koncentrace chloridů odtékajících s dešťovou vodou do recipientu při zimní údržbě dálnice závisí hlavně na ploše ošetřované rozmrazovacími látkami. Rozšíření dálnice ze čtyř na šest pruhů představuje navýšení množství chloridů max. o 50 %. Použitý rozmrazovací roztok je částečně zachycen v půdním profilu v okolí dálnice do vzdálenosti do 20 m od vozovky, částečně odtéká do povrchových a částečně se vsakuje do vod podzemních. V období jara, léta a podzimu jsou chloridy z půdního profilu vázány na dešťové vody a tím se jejich koncentrace opět snižuje na běžnou hodnotu. Koncentrace ostatních škodlivých látek vznikajících při provozu silničních vozidel závisí na době trvání a intenzitě srážek a hlavně na dopravním zatížení komunikace. Nárůst intenzity dopravy představuje od současnosti (rok 2008) do předpokládaného dokončení rozšíření dálnice (rok 2020) 18 až 20 % podle jednotlivých úseků. Maximálně o toto množství bude také zvýšeno množství kontaminantů, které by se mohly dostat do okolního prostředí v případě, že by nebyla provedena žádná ochranná opatření. Vzhledem k tomu, že trasa dálnice je vedena v části trasy ochrannými pásmy vodních zdrojů a územím Českomoravské vrchoviny, dále vzhledem k tomu, že dle vyjádření vedoucích SSÚD dochází k havarijním únikům do toků, zahrnuje technické řešení záměru i objekty na ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám (v ochranném pásmu vodního zdroje Želivka jsou v současnosti tato zařízení již vybudována). Rozsah a účinnost ochranných opatření musí odpovídat významnosti chráněného objektu.

EVERNIA s.r.o.

strana 215



Dílčí závěr ke kapitole D.I.4 Vliv na vodu: Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které jsou v blízkosti zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. Před vyústěními dešťových vod do recipientů je proto navrženo vybudovat objekty zajišťující ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám. Největší pozornost je třeba věnovat povodím s nízkým ředícím stupněm. Také z hlediska podzemních vod, které jsou v oblasti vlivu dálnice, bude mít nejvýznamnější vliv především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. V km 76,2 až 76,5 přechází dálnice mostem přes údolní nádrž Švihov. Největší pravděpodobnost znečištění tohoto povrchového zdroje pitné vody je tam, kde dálnice prochází OPVZ I. stupně. K zásahu do OPVZ I. stupně dochází v případě křížení levostranných přítoků Želivky a samotného toku Želivky v úseku km 60,3 – 77,3. V tomto úseku je v současné době zakázán průjezd vozidel přepravujících nebezpečné látky, které by mohly ovlivnit kvalitu vody ve vodárenské nádrži.

D.I.5 Vlivy na půdu D.1.5.1 Vlivy na zemědělský půdní fond Zábory půdy Zábory půd jsou hlavním vlivem působícím na půdu při hodnocení posuzované stavby. Rozsah trvalého záboru byl zpracován v TES podle jednotlivých katastrálních územích, přehled je uveden v kap. B.II.1. Dočasný zábor půdy nebyl dosud přesně vyčíslen. Zkapacitnění dálnice je technicky řešeno tak, aby byl minimalizován zábor sousedních pozemků, tj. aby rozšíření zemního tělesa bylo v maximální možné míře realizováno na stávajících zemních tělesech a na pozemku dálnice. Celkový zábor zemědělského půdního fondu pro celou trasu dálnice činí 13,531 ha. Pro jednotlivé úseky mezi exity jsou grafy záborů uvedeny v mapové příloze 2.1. Zábor bude zasahovat pouze pozemky těsně sousedící s dálnicí. Následující grafy znázorňují přibližný rozsah úprav dálnice se záborem sousedních pozemků a bez záboru. Obrázek 25: Zábory půd v celé trase vlevo ve směru Praha - Brno Zábory celkem

zábor 27,5

0%

10%

Strana 216

20%

bez záboru 72,5

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 26: Zábory půd v celé trase vpravo ve směru Praha - Brno Zábory celkem

zábor 26,5

0%

10%

bez záboru 73,5

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Z hlediska kvality půd lze konstatovat, že více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího stupně přirozeného potenciálu půd, který je charakterizován jako průměrný. Jsou to především kambizemě celé oblasti Českomoravské vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým stupněm přirozeného potenciálu (4), který se vyskytuje zejména v úsecích km 21-28, 49-65, 75-80 a na konci trasy v km 178-182. Zastoupení jednotlivých stupňů funkčního potenciálu půd v celé trase je patrné z mapové přílohy 2.1. Upřesnění rozsahu záborů zemědělské a lesní půdy, včetně návrhů mocností skrývek a využití skrytých zemin k zúrodňovacím účelům budou provedeny v dokumentacích k územním rozhodnutím. Kontaminace půdy Vlivem provozu na komunikacích dochází ke kontaminaci okolních půd. Potencionálními zdroji kontaminace půd v okolí silnic jsou: 

emise výfukových plynů (polyaromatické uhlovodíky, dioxiny),



posypové soli při zimní údržbě (chloridy a sodík, některé prvky),



ropné produkty z úkapů vozidel při haváriích (ropné látky),



oděr a obrušování pneumatik, brzdových destiček, karoserií vozidel, samotné vozovky apod. (organické látky a rizikové prvky).

Významné koncentrace škodlivin lze zjistit pouze v bezprostřední blízkosti vozovky, zejména v materiálu krajnice, ve vzdálenosti cca 10 m se většinou již blíží pozaďové hodnotě. Na zemědělské půdě u dálnic, většinou k překračování limitních hodnot rizikových prvků a persistentních organických polutantů nedochází, zemědělská půda se až na výjimky nachází ve větší vzdálenosti než 10 m v důsledku pásma náspů a zářezů tělesa dálnice. U polyaromatických uhlovodíků je možno dopravu považovat i za plošný zdroj znečištění, protože tyto látky se šíří ovzduším na větší vzdálenosti a jsou tak deponovány na vegetační orgány a na půdu, zejména v lesních oblastech. Vzhledem k nárůstu zpevněných ploch lze očekávat mírný nárůst kontaminace půd zejména v důsledku aplikace posypových solí, ostatní zdroje kontaminace nebudou pravděpodobně významně narůstat. Riziko úniku pohonných hmot ze stavebních strojů do rozestavěného nezpevněného tělesa komunikace lze předpokládat v rámci přestavby dálnice D1. Toto riziko bude eliminováno souborem preventivních opatření (havarijní vybavení staveniště, záchytné nádoby na úkapy pro stroje apod.), které budou součástí dalšího stupně projektové dokumentace.

EVERNIA s.r.o.

strana 217



Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba zohlednit možné zvýšené obsahy rizikových prvků a rizikových látek a narušení vlastností půd solením v okolí dálnice. Předpokládané využití skrytých zemin je především k účelům ohumusování svahů a náspů budoucí stavby. Využití k zúrodnění zemědělských půd by bylo třeba samostatně vyhodnotit. Přestože k významné kontaminaci zemědělských půd dochází ojediněle, může docházet ke kontaminaci pěstované produkce přímým zachycováním škodlivin na vegetačních orgánech rostlin. Proto se u komunikací s vysokou intenzitou dopravy doporučuje respektovat tato opatření pro zamezení bezprostředního rizika vstupu rizikových látek do potravního řetězce člověka:  v bezprostřední blízkosti komunikace (do 10 m) vyloučit zemědělskou produkci,  do větší vzdálenosti (min. 40 - 50 m) od komunikace vyloučit pěstování listové zeleniny,  vhodným opatřením k zamezení šíření emisí jsou ochranné vegetační pásy kolem komunikací. Eroze půdy Nepředpokládá se významný vliv stavby na zvýšení eroze půd v okolí dálnice. Stavba v zásadě neovlivní reliéf terénu ploch, které nebudou zasaženy záborem. Protierozní opatření je třeba dodržet u svahů a náspů. D.1.5.2 Vlivy na lesní půdu Vliv na lesní půdu je dán zejména rozsahem záborů pozemků určených k plnění funkce lesa. Ten je pro celou stavbu vyčíslen na 7,122 ha, což je vzhledem k délce posuzované stavby velmi nízká hodnota. Následující tabulka uvádí zábor pozemků určených k plnění funkce lesa vztažený k jednotlivým katastrálním územím. Tabulka 108: Trvalé zábory pozemků dálnice D1 km 20,710 – km 91,100 Katastrální území PUPFL (ha) Hrusice 0,020 Hvězdonice 0,236 Kaliště u Ondřejova 0,036 Lensedly 0,008 Mirošovice u Říčan Turkovice u Ondřejova 0,109 Bělčice u Ostředka 0,233 Ostředek 0,018 Vranov u Čerčan 0,017 Drahňovice 0,182 Měchnov 0,100 Třemošnice 0,087 Psáře 0,169 Všechlapy nad Blanicí 0,01 Soutice 0,608 Střechov nad Sázavou 0,113 Bernartice u Dolních Kralovic 0,001 Borovsko 0,244 Brzotice 0,011 Hulice 0,148 Děkanovice 0,042 Dunice 0,075

Strana 218

km 91,100 – km 181,470 Katastrální území PUPFL (ha) Herálec 0,005 Humpolec 0,194 Kamenice u Herálce 0,216 Krasoňov 0,068 Petrovice u Štoků 0,494 Plačkov 0,108 Skorkov u Herálce 0,085 Slavníč 0,004 Úsobí 0,210 Pávov 0,322 Smrčná na Moravě 0,369 Heroltice u Jihlavy Kozlov u Jihlavy 0,028 Měšín 0,025 Rytířsko 0,235 Měřín Meziříčko u Jihlavy 0,569 Rybné 0,323 Řehořov 0,085 Věžnice Stránecká Zhoř 0,006 Velké Meziříčí 0,033

EVERNIA s.r.o.


Hořice u Humpolce Křivsoudov Loket u Dolních Kralovic Píšť u Humpolce Studený Hroznětice Koberovice Lísky u Hulešic Lohenice Vojslavice nad Želivkou Hněvkovice u Humpolce Humpolec Jiřice u Humpolce Speřice Vystrkov u Humpolce Celkem

0,024 0,031 0,091 0,052 0,111 0,023 0,136 0,010 2,945


Petráveč Dolní Radslavice Jabloňov u V. Meziříčí Lhotka u V. Meziříčí Petráveč Bezděkov u Velké Bíteše Jestřebí u Velké Bíteše Košíkov Nové Sady u Velké Bíteše Velká Bíteš Domašov u Brna Lesní Hluboké Přibyslavice u Velké Bíteše Zálesná Zhoř Javůrek 0mice Ostrovačice Říčany u Brna Říčky u Brna Veverské Knínice Celkem

0,018 0,033 0,017 0,009 0,011 0,118 0,156 0,134 0,164 0,068 0,006 0,004 0,049 0,007 0,004 4,177

V následující tabulce je pak vyjádřeno zastoupení lesních porostů v okolí dálnice D1 v jednotlivých úsecích. Údaj představuje součet délky všech lesních porostů v daném úseku podél dálnice pro pravou a levou stranu D1. Tabulka 109: zastoupení lesních porostů v okolí dálnice D1 Úsek č.

km

001 002 003 004 005 006 007 008 009 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

km 20,71 – 29,02 km 29,02 – 34,28 km 34,28 – 41,87 km 41,87 – 49,31 km 49,31 – 56,42 km 56,42 – 66,45 km 66,45 – 75,82 km 75,82 – 85,05 km 82,05 – 91,10 km 91,10 – 105,01 km 105,01 – 113,49 km 113,49 – 120,57 km 120,57 – 134,32 km 134,32 – 141,53 km 141,53 – 147,44 km 147,44 – 154,09 km 154,09 – 163,59 km 163,59 – 168,64 km 168,64 – 181,47

Celková délka lesních porostů v úseku (m) Pravá strana D1(směr Levá strana D1(směr Praha → Brno) Praha → Brno) 3 050 2 000 1 500 2 250 2 050 2 550 4 300 4 600 2 100 1 900 3 300 2 750 2 900 4 500 1 200 1 200 850 650 7 950 8 450 4 800 5 850 2 000 2 500 4 400 4 600 250 1 800 1 550 2 200 700 250 4 400 4 050 4 000 4 100

Celková délka úseku 8 310 5 260 7 590 7 440 7 110 10 030 9 370 6 230 9 050 13 910 8 485 7 070 13 755 7 205 5 915 6 650 9 500 5 050 12 830

Jak je patrné z tabulek, ačkoli trasa dálnice prochází v poměrně velké části své délky po okraji drobných lesíků a lesních komplexů, zábor pozemků určených k plnění funkce lesa nebude významný. Je to dáno zejména tím, že v rámci stavby budou minimalizovány nové zábory půdy. Z hlediska typů úprav převažují typy A a B a ty nepředstavují nový zábor půdy. K záboru půdy EVERNIA s.r.o.

strana 219



dojde pouze v případě rozšíření typu C a D, které jsou z hlediska četnosti na 3. a 4. místě. Přehled četností jednotlivých typů úprav v jednotlivých úsecích je patrný z tabulky č. 88. Rozšířením dálnice dojde k narušení pláště lesních porostů těsně přiléhajících k dálnici. Stabilita lesních porostů však nebude realizací záměru významně ovlivněna. Podrobné hodnocení vlivu stavby na stabilitu lesních porostů je v samostatné příloze. Dílčí závěr kapitoly D.I.5 Vlivy na půdu Hlavní vliv rozšíření dálnice na půdy spočívá v rozsahu záboru kvalitní zemědělské a lesní půdy. V současné době je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Rozsah záboru není v porovnání s délkou upravované trasy dálnice velký. Celkově se jedná na 160 km o zábor ZPF v rozsahu 13,531 ha a PUPFL 7,122 ha. Riziko kontaminace půdy během výstavby bude eliminováno souborem preventivních opatření vyplývajících z plánu organizace výstavby a havarijního řádu. Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba zohlednit předpokládané zvýšené obsahy rizikových prvků a rizikových látek a narušení vlastností půd v okolí dálnice solením. Předpokládané využití skrytých zemin je především k účelům ohumusování svahů a náspů budoucí stavby. Využití k zúrodnění zemědělských půd by bylo třeba samostatně vyhodnotit. V dalších stupních projektové dokumentace:  

provést zařazení zemědělských půd do tříd ochrany na základě BPEJ, provést podrobný pedologický průzkum se stanovením mocnosti skrývky.

D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Z hlediska inženýrské geologie a geotechniky nejsou na dálnici v současné době žádná riziková místa, která by ohrožovala horninové prostředí tělesa dálnice a pruhu území podél ní. Na dálničním tělese se projevují naprosto lokální a ojedinělé drobné poruchy vegetačního pokryvu a vodní eroze, které stabilitu a provozuschopnost dálnice neohrožují a neomezují. Jsou odstranitelné a jsou také běžně odstraňovány v rámci průběžné údržby, prováděné v rámci jednotlivých SSÚD ŘSD. Nejvýraznější poruchy zvětrávání v hlubokých zářezech byly poměrně nákladně sanovány. Stavba dálnice D1 je výsledkem studijní, projekční a stavební činnosti, trvající téměř 50 let. Z hlediska inženýrskogeologického a geotechnického se jedná o stavbu úspěšnou a rizika jejího provozu a havarijních situací z hlediska ochrany horninového prostředí buď vůbec neexistují, nebo jsou lokálně zanedbatelná a bez nebezpečí jejich progresivního vývoje. Poruchy na dálnici, jichž jsme jako uživatelé dálnice svědky, nemají svou podstatu v horninovém prostředí. U vozovek byl vyměňován a opravován jejich kryt, porušený v důsledku technologických závad při výstavbě. U mostních objektů se jedná o porušení mostovek a nosných prvků rovněž z důvodů technologických nedostatků a technologické životnosti. Při rozšiřování dálnice mohou vyvstat rizika pramenící z geologické stavby území a z existence dnes již stabilizovaného tělesa dálnice a stabilizovaného sanovaného přilehlého území. Převážná část dálnice bude rozšiřována v násypech a standardních zářezech, kde bude použito řešení, znázorněné v kap. B.I.2. Největší rizika jsou v místech hlubokých skalních zářezů, kde případné otevření již sanovaného svahu umožní opětovné zvětrávání, řícení a nutnou následnou sanaci, případně v rozšíření mimo stávající zemní těleso. Z TES uvádíme příklady největších zásahů do horninového prostředí. Přičemž červeně je znázorněn způsob rozšíření dálnice.

Strana 220

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 27: Příklady rozšíření dálnice v místě zářezů

Při zpracovávání TES a dokumentace nebyly zjištěny žádné závažné překážky z hlediska horninového prostředí pro rozšíření. V rámci dalších stupňů projektové dokumentace jednotlivých stavebních úseků budou vlastnosti hornin ověřeny geologickým průzkumem a podle výsledků upraven definitivní tvar svahů a jejich případné zabezpečení. Z hlediska ochrany přírodních zdrojů nebude rozšíření dálnice činit žádné problémy s výjimkou CHLÚ Borovsko, jehož rozsah bude muset být upraven podle skutečného rozšíření dálnice. Při průchodu poddolovanými územími, kde se v současné době nejeví známky poklesů, nejsou očekávány žádné komplikace. EVERNIA s.r.o.

strana 221



Dílčí závěr ke kapitole D.1.6 Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje: Rozšíření dálnice nepředstavuje z hlediska ohrožení horninového prostředí a přírodních zdrojů závažný negativní vliv. Svahy jsou v současné době stabilní a zásah do nich lze odborně provést bez větších nebezpečí. V dotyku s dálnicí se vyskytuje pouze jedno chráněné ložiskové území, jehož hranice lze upravit.    

v dalších stupních projektové dokumentace je nutno zpracovat podrobný geologický průzkum dotčených svahů a navrhnout technické řešení rozšíření (založení zídek apod.), věnovat zvýšenou péči návrhu rozšíření silnice ve skalních zářezech pro zajištění jejich stability, ověřit podmínky v poddolovaných územích (Trucbaba, Domašov), ve fázi výstavby důsledně dodržovat bezpečnostní předpisy.

D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Možné vlivy rozšíření dálnice D1 na flóru, faunu a ekosystémy jsou shrnuty v následující tabulce: Tabulka 110: Kategorie vlivů na flóru, faunu a ekosystémy Kategorie Zvláště chráněná území

Významné krajinné prvky

Podkategorie Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka

Ze zákona lesy (č.114/1992 Sb. v platném rašeliniště znění) vodní toky rybníky jezera údolní nivy Registrované orgánem ochrany přírody Územní Nadregionální biocentrum systém biokoridor ekologické Regionální biocentrum stability biokoridor Lokální biocentrum biokoridor Zvláště Rostliny kriticky ohrožené chráněné silně ohrožené druhy ohrožené Živočichové kriticky ohrožené silně ohrožené ohrožené Natura ptačí oblasti 2000 evropsky významné lokality + vyskytuje se v trase dálnice D1 - nevyskytuje se v trase dálnice D1

Strana 222

Výskyt Poznámka + Štěpánovský potok +/V blízkosti PP Rybníček u Studeného, Vysoký kámen, Zhořská mokřina + Stávající trasa D1 několikrát zasahuje do lesa + Trasa zasahuje do celé řady vodních toků + Do 100 m od trasy dálnice 4 rybníky + Podél dotčených vodních toků + 5 nadregionálních biokoridorů + 6 regionální biocentra + 13 regionálních biokoridorů + 3 lokální biocentra + 47 lokálních biokoridorů + + + + + + + 3 EVL v trase, 2 EVL v blízkosti

EVERNIA s.r.o.



+/- vyskytuje se v blízkosti trasy, ale přímo do ní nezasahuje n v tomto stupni nebyl výskyt prvku zjišťován, bude upřesněno v dalším stupni

Rozsah vlivu zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka je dán zejména rozsahem záborů ekosystémů. D.I.7.1 Vliv na flóru Z botanické charakteristiky sledovaných lokalit lze usuzovat na dopady zamýšlené stavby na rostlinný pokryv v místech přemostění a do značné míry lze predikovat i vliv na vegetaci mezilehlých úseků mimo mostní objekty. Vliv rozšíření mostů Současné dálniční mosty mají na okolní prostředí méně negativní dopad než dálnice vedená po násypu srovnatelné výšky. Mají menší půdní zábor, vytvářejí migrační profil a (v případě velkých a zejména vysokých mostů) do jisté míry umožňují i přežívání bioty v podmostí. Na druhou stranu výstavba mostů a jejich údržba, případně zásadnější rekonstrukce vyžadují komunikační zpřístupnění a manipulační plochy, které mohou vést ke značné devastaci prostoru podmostí a přilehlých ploch. To se ukázalo i při botanickém průzkumu velkých mostů, které teoreticky skýtají podmínky pro zachování výchozích rostlinných společenstev. V naprosté většině případů byla plocha podmostí zaujata mozaikou antropogenních ploch bez souvislé vegetace a ruderálních společenstev bez jakékoliv ochranářské hodnoty, často v kontrastu s kontaktními, přírodně kvalitními biotopy, které by jinak zasahovaly i do prostoru pod mostem. K zásadním narušením přitom u některých objektů došlo v nedávné době, při rekonstrukci mostu. Limitujícím faktorem je i zástin vyvolaný širokým mostním tělesem. Ten se významně uplatňuje i u středně vysokých mostů a teprve u mostů se světlou výškou nad 30-50 metrů umožňuje (pouze však z hlediska světelného požitku) relativně nerušený vývoj vegetace. Skutečností tak zůstává, že kvalitní vegetace může přežívat jen pod nemnoha mostními objekty, přičemž vždy je třeba počítat alespoň s dílčími degradacemi, které se zdaleka neomezují jen na blízké okolí mostních pilířů. Rekonstrukce mostních objektů bude probíht dvěma způsoby. Velké mostní objekty budou většinou rozšířeny pouze v horní části bez zásahu do podmostí. U většiny ostatních mostů se předpokládá, že budou sneseny a znovu postaveny s novým šířkovým uspořádáním. Tento postup si ale nepochybně vyžádá rozsáhlé manipulační plochy, jejichž situování na dně údolí by mohlo mít v jednotlivých případech značně negativní dopady na přírodně zachovalejší fytocenózy. Rozšíření menších mostů „in situ“ bude nutné alespoň zčásti realizovat z prostoru vně dálničního tělesa, kde se však většinou již nachází nějaká komunikace a přilehlé plochy s různým stupněm antropogenního ovlivnění. Při prodlužování nadjezdů (pokud nebudou postaveny zcela nově) budou vegetace zbaveny přilehlé části zářezových svahů a navazující prostor vně dálnice, celkově však tyto dopady nepůjdou příliš nad rámec „běžného“ rozšíření v ose zemního tělesa. Nejvýraznějším dopadem stavby na vegetaci bude smýcení řady vzrostlých dřevin, které jsou často rozšířeny v blízkosti mostních portálů. Rozšíření mostů (resp. prodloužení nadjezdů) může přinést dílčí negativní dopady na hodnotnější rostlinná společenstva na lokalitách, které jsou výše v tabulce 70 v kapitole C.II.7.1 hodnoceny lepší „známkou“ než 3. I zde však půjde spíše o vlivy okrajové, nepříliš závažné. Výjimkou mohou být právě velké mostní objekty zejména na lokalitách 2, 24, 29 a 68. Zde je obtížné vlivy na rostlinstvo kvantifikovat, dokud není v dostatečných detailech znám postup přestavby. Vliv rozšíření dálnice na zemním tělese Z šířkového uspořádání navrhované dálnice vyplývá, že by se měla rozšířit cca 4 m na obě strany, přičemž v řadě případů (zejména v hlubších zářezech a na vyšších násypech) je možné rozšíření EVERNIA s.r.o.

strana 223



realizovat bez nutností rozšiřování zemního tělesa. V každém případě ale bude nezbytné odstranění stávajícího vegetačního pokryvu ve svazích násypů a zářezů, v případě nových záborů pak i na přilehlých plochách. Zde je třeba poznamenat, že nejen vlastní zemní těleso, ale i jeho blízké okolí je antropogenně podmíněným prostředím, jehož vznik spadá do doby výstavby dálnice (1973-1980), případně pozdějších stavebních zásahů. Tehdy v místě dálničního záboru došlo k rozsáhlým zemním pracím, které se dotkly i okolního prostoru, který posloužil jako manipulační plochy pro stavbu. Přinejmenším pak byla v přilehlých plochách odstraněna předchozí vegetace, což dává tušit stáří současných porostů pionýrských dřevin, které jdou někdy až desítky metrů za okraj zemního tělesa dálnice. Ačkoliv se situace lokálně dosti různí, je možné konstatovat, že ještě 10 metrů za úpatím násypu či hranou zářezu se nachází antropogenně ovlivněný prostor, který se půdně-reliéfovými podmínkami a vegetačně více či méně zřetelně odlišuje od navazujících ploch stavbou dálnice přímo neovlivněných. V souběhu se zemním tělesem často probíhají více či méně udržované komunikace (přeložky polních a lesních cest či obslužné komunikace pro stavbu a údržbu dálničních objektů), které významně rozšiřují antropogenní reliéf dálnice. Podobně je tomu v sousedství mnohých mostů. Rostlinný pokryv těchto nově vytvořených ekotopů nemá zpravidla větší botanickou hodnotu, alespoň v klasickém ochranářském pojetí. Jeho největším kladem jsou porosty odrůstajících vysazených i spontánně rozšířených dřevin, které již často vytvářejí souvislé stromové a keřové pláště. Stáří těchto porostů se mnohdy pohybuje kolem 30 let, tzn. v lesnickém smyslu jde již o porostní stádia tyčkoviny až tyčoviny. Těmto porostům lze přiznat určité ekologické funkce, mj. ochranu přilehlých kulturních lesů staršího věku. V případě keřů je pak významná i funkce estetická, porosty dřevin při dálnici obecně zlepšují lokální hygienickou a mikroklimatickou situaci. Význam porostů dřevin, ale obecně i jakékoliv trvalejší vegetace narůstá v polních úsecích, které jsou ve sledované trase hojně rozšířeny. Zde plní dálniční vegetace úlohu „biokoridoru“, který vedle migrace bioty umožňuje do jisté míry i její přežívání a reprodukci – byť ve velmi specifických podmínkách přinášejících řadu omezení. Oboustranné rozšíření dálnice v souvislém úseku 160 km bude znamenat plošně významný zásah do porostů dřevin daný zejména rozsahem stavby. Uvažujeme-li (čistě hypoteticky, velmi hrubým a spíše dosti podhodnoceným odhadem) průměrnou šířku mýcených porostů dřevin na 20 m (10 m po každé straně) a výskyt porostů dřevin na 1/3 trasy, pak jde o více než 100 ha (tj. 1 km2) keřových a stromových porostů. Skutečný dopad ovšem může být větší, pokud bude stavba probíhat i z okolního terénu mimo vlastní plochu trvalého záboru. V takovém případě mohou být částečně (okrajově) zasaženy i některé přírodní biotopy, ležící v těsné blízkosti dálnice. Celkově je nicméně možné konstatovat, že rozšíření dálnice zasáhne v naprosto drtivé většině do antropogenně ovlivněného prostoru dálničního tělesa a jeho bezprostředního sousedství. Nejvýznamnější zásah z hlediska flóry tak bude představovat smýcení dřevin stáří do 30 let, a to jak vysazených, tak i přirozeně rozšířených. Určitou ztrátou bude i zničení velkých ploch (semi)ruderální bylinotravní a bylinné vegetace. Ta se v doprovodu dálnice postupně utvářela v průběhu tří desetiletí a představuje dnes do jisté míry specifický útvar, který hostí i některé druhy v okolním terénu víceméně absentující. Jednorázovým odstraněním většiny porostů těchto společenstev by se jejich následná regenerace mohla dosti zkomplikovat. Vzhledem však k tomu, že zkapacitnění neproběhne naráz, bude část stávající dálniční vegetace možné uchránit před zničením. V okolí dálnice se vyskytují i kvalitnější přírodní biotopy, které by při stavebních pracích vně zemního tělesa dálnice, popř. mimo půdorys mostu, mohly být okrajově zasaženy. Většinou jsou však od dálnice odděleny pruhem antropogenně narušených ploch, jejichž vznik je důsledkem dřívější stavby dálnice. Tyto lokality budou podrobně zmapovány v rámci záchranného

Strana 224

EVERNIA s.r.o.



biologického průzkumu v dalším stupni projektové dokumentace. Zvláštní opatrnost je třeba věnovat přestavbě mostů přes přírodně cenná údolí, jako jsou obě přemostění v. d. Švihov (Želivka), přechod údolí Oslavy ve Velkém Meziříčí a několik dalších lokalit. Formálně sledovaným parametrem je dotčení lokalit zvláště chráněných druhů rostlin. Ty se ve větší koncentraci vyskytují pouze ve svazích zátoky Sedlického potoka vodního díla Švihov (Želivka) – jde mj. o silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), kuřičku hadcovou (Minuartia smejkalii) a kriticky ohroženou mochnu Cranzovu hadcovou (Potentilla crantzii subsp. serpentini). Na tuto lokalitu a její blízké okolí je také vázána řada druhů zařazených do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001). Kriticky ohrožený druh kuřinka solná (Spergularia salina) je halofyt, který se v souvislosti s dálnicí vyskytuje v dělícím pásu nebo těsně u krajnice, tedy na sekundárním stanovišti, kde dochází k přísunu posypových chloridů. Také tento druh bude pravděpodobně stavbou dotčen. Vzhledem k rozsahu záměru bude stavba probíhat po etapách v poměrně dlouhém časovém horizontu. Pro jednotlivé úseky pak budou v rámci dalších stupňů projektové dokumentace provedeny aktuální podrobné průzkumy, včetně biologického průzkumu, které upřesní výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a rozsah jejich ovlivnění. Památné stromy V bezprostřední blízkosti trasy se vyskytují dva památné stromy a to dub letní v k.ú Měchnov v blízkosti MÚK Šternov a borovice lesní v k.ú. Nové Sady u mostním objektem D1-197. Do vlastního záboru stavby však nezasahují. Během výstavby nesmí dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, který by představoval jeho poškození. Během výstavby se doporučuje omezit pohyb stavební techniky v blízkosti dřevin a podle ČSN 839061 realizovat opatření na zachování zbytkové zeleně (ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby. Dílčí závěr kapitoly D.I.7.1 Vliv na flóru Z hlediska flóry nebude rozšíření dálnice představovat významný zásah do hodnotných biotopů. Většina záboru se odehrává v tělese dálnice se zásahy do porostů dřevin na svazích zářezů a násypů. Jedná se o náletové dřeviny a dřeviny vysázené v rámci vegetačních úprav. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výstavbě mostů. Přestože velké mosty budou realizovanány bez zásahů do údolí, je třeba v dalším stupni projektové dokumentace vymezit lokality v blízkosti, které nesmí být dotčeny. V dalším stupni projektové dokumentace:     

zpracovat studii vegetačních úprav tělesa dálnice včetně mostních objektů a úpravy podmostí za použití autochtonních druhů rostlin, zpracovat dendrologický průzkum kácené mimolesní zeleně, provést záchranný biologický průzkum, na základě aktualizovaného botanického průzkumu provést vyhodnocení vlivu stavby na zvláště chráněné druhy rostlin, specifikovat opatření k minimalizaci zásahu do botanicky hodnotnějších společenstev.

EVERNIA s.r.o.

strana 225



D.I.7.2 Vliv na faunu Základní vlivy na faunu můžeme podle příčin rozdělit do následujících skupin: 1. Vlivy přímé: z trvalého záboru stavbou (a) z dočasného záboru (b) 2. Vlivy nepřímé: v důsledku změny prostředí, vyvolané stavbou (c) v důsledku provozu na komunikaci a údržby komunikace (d) v důsledku ruderalizace přírodního prostředí (e) (a) vlivy z trvalého záboru půdy Jedná se o nejzávažnější vlivy, protože při nich dochází k nevratné a trvalé likvidaci určitých biotopů. O závažnosti zásahu rozhodují především dvě skutečnosti: -

rozsah zásahu a technické řešení včetně minimalizačních opatření přítomnost daného biotopu v zájmovém území, kde je velmi důležitou skutečností, zda postižená lokalita je jediným refugiem daných společenstev v oblasti, nebo zda je tento biotop v oblasti hojně zastoupený, tedy nahraditelný.

(b) vlivy z dočasného záboru půdy Tyto vlivy jsou obdobné jako u bodu (a), s tím rozdílem, že u dočasného záboru se jedná o vratný děj a je možné počítat s postupnou revitalizací prostoru. Při hodnocení přímých vlivů stavby na faunu je třeba vzít v úvahu rozsah zásahu. Jak již bylo uvedeno v úvodu, nejedná se o novou stavbu, ale pouze o zkapacitnění stávající čtyřproudé dálnice na šestiproudou, tedy o rozšíření průměrně o 4 metry na každou stranu. Větší část zásahu se bude odehrávat v současném tělese dálnice bez přímého zásahu na okolní pozemky. Je tedy malá pravděpodobnost, že dojde k výraznějšímu zásahu do biotopů živočichů, nacházejících se mimo vlastní těleso dálnice. Předpokládané přímé vlivy na faunu lesů, luk, mokřadů, polí a dalších biotopů přiléhajících k tělesu dálnice budou velice omezené. Biotopem, který bude stavbou výrazně ovlivněn, je pás podél dálnice, tvořený svahy náspů a zářezů. Zde se během cca 30 let od ukončení výstavby dálnice D1 vytvořily často specifické biotopy, na kterých se vyskytuje fauna suchých mezí, nízkých sečených trávníků a pásů křovin. Tyto biotopy rozšiřováním dálnice postupně a dočasně zaniknou do doby, než se vytvoří biotopy a společenstva náspů a zářezů nových. Dojde k postupnému výřezu dřevin v pásech podél dálnice, které slouží jako hnízdiště některých druhů ptáků. Bude rovněž skryta svrchní půdní vrstva včetně rostlinných společenstev, která se zde spontánně vytvořila a organismů na tato společenstva vázaných. Může tak dojít k úbytku populací živočichů, obývajících toto specifické prostředí. Vliv těchto zásahů může být zmírněn tím, že zkapacitnění dálnice bude probíhat v jednotlivých etapách po poměrně krátkých úsecích po dobu několika let a živočichové budou mít možnost se přesunout na biotopy nově vytvořené. Další negativní vlivy stavby na faunu mohou nastat zásahem do údolí při rozšiřování mostů, podjezdů a nadjezdů. Nejcitlivější jsou přirozené, nezastavěné nivy řek a potoků, které slouží zároveň jako biokoridory, v kterých probíhá migrace živočichů a umožňují tak kontakt populací na obou stranách dálnice. Velké mostní objekty budou vesměs upravovány bez zásahu do

Strana 226

EVERNIA s.r.o.



podmostí. Menší mostní objekty pak budou strženx a vystavěny znova s novými parametry. Při úpravách přemostění je třeba postupovat šetrně zejména k hodnotnějším biotopům. (c) vlivy v důsledku změny prostředí vyvolané stavbou Základním vlivem tohoto typu je dělící účinek kapacitní komunikace. Silniční těleso rozděluje přirozené areály živočichů a znesnadňuje nebo znemožňuje migraci za potravou, na místa rozmnožování apod. Při nevhodném řešení může dojít k izolaci určitých částí populace a ke snižování její životaschopnosti. Pro ptáky většinou trasa netvoří zásadní překážku, jiná situace je u savců a u obojživelníků. Savci se pravidelně pohybují krajinou při vyhledávání potravy. Zde je třeba zajistit dostatečnou průchodnost trasy a současně zabránit vstupu zvěře na komunikaci z důvodu bezpečnosti silničního provozu. Jak již bylo uvedeno výše, nejedná se o novou stavbu, ale o rozšíření stávajícího dálničního čtyřpruhu na šestipruh. Vlivy na faunu v důsledku změny prostředí nebudou výrazně větší než vlivy současné. V rámci rozšiřování dálnice a zejména přestavby mostů, podjezdů, nadjezdů a propustků je příležitost výrazně zvýšit možnosti migrace živočichů vhodným technickým řešením těchto staveb (vyšší profily propustků, pásy zeleně podél komunikací v podjezdech, zachování přirozených koryt vodních toků apod.). (d) vlivy v důsledku provozu na komunikaci a údržby V blízkosti komunikace jsou živočichové ovlivněni imisemi, hlukem a v noci osvětlením z aut. Většina druhů je na tyto vlivy značně adaptabilní. Rušení ptáků na hnízdištích může být určitým problémem, zejména v lesních porostech. Částečným ochranným opatřením může být dostatečné a vhodné ozelenění trasy, tzn. ochranné pásy keřů podél komunikace. Mnoho živočichů hyne na dálnici v důsledku hustého provozu. Zamezení přístupu větších savců na těleso dálnice je možné provést instalací oplocení, které ale vyžaduje pravidelnou údržbu, aby nedocházelo k opačnému efektu (dálnice by se stala pro zvířata pastí). Pro menší savce, obojživelníky a plazy netvoří oplocení nepřekonatelnou překážku. V místech jejich zvýšeného výskytu (zejména podél toků, vlhčích sníženin a roklí) je tedy nezbytné umožnit jim průchod pod tělesem dálnice vhodnými podchody. (e) vliv ruderalizace přírodního prostředí Tento vliv spočívá především v expanzi ruderálních rostlinných společenstev na odkrytých plochách silničního tělesa a v nebezpečí zavlečení invazních druhů. Migrace živočichů Podrobně je vliv zkapacitnění dálnice D1 na migraci živočichů hodnocen v Rámcové migrační studii, která je přílohou č. 7 dokumentace EIA. Byla navržena opatření, která zlepšují migrační propustnost trasy a řeší především dlouhodobě známá kritická místa. Po projednání EIA budou závěry stanoviska příslušného úřadu podkladem pro rozpracování opatření v rámci dokumentace pro území rozhodnutí. V oznámení bylo vymezeno 5 úseků významných z hlediska migrace živočichů, které byly požadovány zprůchodnit pomocí nadchodů nebo podchodů. Jedná se o úseky uvedené v následující tabulce.

EVERNIA s.r.o.

strana 227



Tabulka 111: Přehled migračně významných úseků navrhovaných v oznámení ke zprůchodnění č. 1 2 3 4 5

úsek Loket – Hořice Humpolec – Větrný Jeníkov Větrný Jeníkov – Jihlava Jihlava - Měřín Devět Křížů - Ostrovačice

km 69 – 74,5 94,7 110,0 118 – 129 169 - 176

typ nadchod nadchod nadchod Nadchod nebo podchod nadchod

Z těchto 5 navrhovaných nadchodů byly v podobě ekoduktu zpracovány 3, migrační prostupnost 1. a 4. úseku byla nakonec řešena prostřednictvím podchodů. V následující tabulce je uveden přehled všech mostních objektů, které byly na základě oznámení požadovány doplnit a rozšířit, a to jak z důvodu migrací, tak například umístění prvků územního systému ekologické stability. Tabulka 112: Přehled mostních objektů rozšířených na základě požadavků vzešlých z oznámení Mostní objekt D1-033 D1-070 D1-073A ekodukt

Staničení mostu 26,859 70,590 74,180 94,700

D1-136 D1-140 D1-141 ekodukt D1-152 D1-163 D1-182 D1-204 Ekodukt D1-209 D1-215

99,597 107,280 108,762 110,000 117,029 128,219 147,687 166,166 175,274 180,954

Příčina rozšíření Nadregionální biokoridor Regionální biokoridor, migrace živočichů Lokální biokoridor, migrace živočichů Regionální biokoridor a biocentrum, migrace živočichů Regionální biokoridor a biocentrum Regionální biokoridor Nadregionální biokoridor Miograce živočichů Nadregionální biokoridor Lokální biokoridor, migrace živočichů Regionální biokoridor Regionální biokoridor, migrace živočichů Lokální biokoridor, migrace živočichů Regionální biokoridor, regionální biocentrum, nadregionální biokoridor

Šířka průchodu pro živočichy po rozšíření min. 60 m 58 m 58 m 40 m 40 m 10 m 28 m 40 m 15 m 40 m 15-20 m 10 m 40 m 20 m

Realizací všech navrhovaných mostních objektů dojde k významnému zlepšení současného stavu průchodnosti dálnice, ovšem vzhledem k délce hodnoceného úseku nebude ani potom ve všech částech trasy odpovídající hustota migračních objektů dle TP 180 Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Navržené objekty tak představují nutné minimum pro zajištění migrace a snížení negativního vlivu dálnice na fragmentaci krajiny. Migrační funkce všech mostních objektů umístěných na trase dálnice je patrná z tabulek uvedených v migrační studii, stejně jako migrační prostupnost nejvýznamnějších migračních oblastí. Rušivými vlivy pro migraci živočichů v okolí komunikací je zejména hluk z dopravy, světelné emise a optický kontakt. Tyto rušivé vlivy lze omezit jednak protihlukovými stěnami navrženými podél dálnice a jednak realizací vhodných vegetačních úprav. Jedná se zejména o úpravy v blízkosti migračních objektů, kde je žádoucí, aby byla zvěř co nejméně rušena a byla tak zajištěna funkčnost těchto objektů. Návrh vegetačních úprav celého tělesa dálnice včetně migračních objektů bude proveden v dalším stupni projektové dokumentace. K redukci mortality na dálnici mimo migrační objekty je nutné v maximální možné míře oplotit dálnici a to vždy oboustraně tak, aby se jednostrané plocení nestalo pro zvěř pastí. Plocení je Strana 228

EVERNIA s.r.o.



navrženo v celé délce upravovaného úseku dálnice, minimálně je však nutné důsledně napojit oplocení na migrační objekt, aby byla zvěř navedena podél plotu k objektu, kde může bezpečně překonat dálnici. Plocení je nutné realizovat také v úsecích procházejících lesními porosty a územím s vyšší frekvencí pohybu zvěře. Konkrétní řešení oplocení podél dálnice bude zpracováno v dalším stupni projektové dokumentace. Při ozeleňování migračních objektů bude využito přirozených druhů domácích dřevin a uspořádání vegetačních úprav bude řešeno tak, aby minimalizovalorušivé vlivy dopravy na živočichy. Vzhledem k rozsahu záměru bude stavba probíhat po etapách v poměrně dlouhém časovém horizontu. Pro jednotlivé úseky pak budou v rámci dalších stupňů projektové dokumentace provedeny aktuální podrobné průzkumy včetně biologického průzkumu a detailní migrační studie, které upřesní závěry uvedené v této dokumentaci. Dílčí závěr kapitoly D.I.7.2 Vliv na faunu Vliv na faunu bude dvojího druhu: (a) dojde k likvidaci biotopů na násypech a zářezech dálničního tělese, které přestože jsou antropogenního původu mají někde specifický charakter suchých mezí a slouží pro šíření suchomilných druhů bezobratlých živočichů podél dálnice. Po rozšíření se tento typ biotopu opět přirozeně obnoví. V rámci přípravy územního řízení je třeba provést záchranný zoologický průzkum. (b) úpravou a realizací nových mostních objektů dojde ke snížení bariérového efektu dálnice a tím ke zlepšení migračních možností volně žijících živočichů. Z hlediska ochrany přírody se jedná o velmi pozitivní vliv záměru. Navržené objekty pro migraci a jejich parametry je třeba považovat za reálný, nezbytný, ale také nepodkročitelný rozsah pro snížení fragmentačního efektu. V rámci další projektové přípravy je třeba zpracovat detailní migrační studii ve smyslu Technických podmínek č. 180 a navržené řešení upřesnit. V dalším stupni projektové dokumentace:     

upřesnit rozsah oplocení dálnice, zpracovat podrobnou migrační studii, zpracovat záchranný biologický průzkum, na základě aktualizovaného zoologického průzkumu provést zhodnocení vlivu stavby na zvláště chráněné druhy živočichů, zpracovat návrh vegetačních úprav celého tělesa dálnice včetně migračních objektů.

D.I.7.3 Vliv na ekosystémy Podrobné vyhodnocení vlivu stavby na zvláště chráněná území, územní systém ekologické stability a lokality Natura 2000 je uveden v samostatné příloze č. 9. Zvláště chráněná území Trasa dálnice D1 nezasahuje do žádného velkoplošného zvláště chráněného území a ani po jejím rozšíření se nepředpokládá vliv na tato území. Jediným maloplošným zvláště chráněným územím, které je přímo v kontaktu s trasou a dá se tedy předpokládat jeho přímé ovlivnění, je přírodní rezervace Štěpánovský potok.

EVERNIA s.r.o.

strana 229



Přírodní památka Rybníček u Studeného je vzdálena cca 1400 m od dálnice, Přírodní památka Vysoký kámen 410 m a Přírodní památka Zhořská mokřina téměř 1000 m. Rozšíření dálnice tedy nemůže mít přímý negativní vliv na tyto lokality. Přírodní rezervace Štěpánovský potok kříží trasu v km 53 a přes dálnici D1 je převedena pod mostním objektem. Jedná se o zachovalý ekosystém vodního toku pstruhového pásma s výskytem řady chráněných druhů, zejména mihule potoční. Mostní objekt D1-055 bude rozšířen pouze v horní části a do podmostí se nebude v rámci stavby zasahovat, nepředpokládá se tedy významný vliv stavby na lokalitu. Vypouštění jakýchkoli vod do koryta Štěpánovského potoka je zcela nepřípustné. Jako opatření navrhujeme minimalizovat zábory půdy a kácení porostů během výstavby. Na následujících obrázcích je patrné křížení trasy dálnice s Přírodní rezervací Štěpánovský potok. Obrázek 28: Technické řešení křížení trasy dálnice s Přírodní památkou Štěpánovský potok

Strana 230

EVERNIA s.r.o.



Obrázek 29: Přirozené koryto Štěpánovského potoka před křížením s dálnicí D1

Obrázek 30: Regulované koryto Štěpánovského potoka pod mostním objektem D1-056

EVERNIA s.r.o.

strana 231



Územní systém ekologické stability Trasa dálnice D1 je v kontaktu s celou řadou prvků územního systému ekologické stability. Přehled dotčených prvků ÚSES včetně rozsahu ovlivnění a návrhu opatření je uveden v následující tabulce.

Strana 232

EVERNIA s.r.o.



Tabulka 113: Dotčené prvky ÚSES a rozsah jejich ovlivnění č.

typ

název

1.

LBK

Mnichovka

2.

RBK

Hláska – Ostrá 23,9 Skála

3.

Štěchovice – NRBK Chraňbožský 26,9 les

4.

LBC

5.

6.

7.

LBK

Pod Dálnici

LBK 5

km 22,5

27,5

29,0

LBK

LBK

30,5

RBK

Pod Hůrou – Smilovský 38,5 potok

8.

LBC

Les u dálnice

42,0

9.

LBK

LBK 6

42,7

10. LBK

LBK 5

42,5

EVERNIA s.r.o.

č.objektu vliv Popis vlivu Most D1– Lokální biokoridor by neměl být přerušen, bude provedena 4 výměna nosné konstrukce a v rozšíření mostu, které nenaruší 027 km 22,447 funkčnost a propojení biokoridoru. Realizací záměru nedojde k jeho přerušení jelikož mostní Most D1– 030 objekt D1 – 030 v km 23,868 bude ponechán ve stávající 4 km 23,868 podobě bez zásahu do podmostí a vedle něj se počítá s výstavbou nového souběžného mostu pro levou vozovku. Most D1– Navržen ekologický most o délce 74 m, který bude splňovat 033 kritéria na propojení daného biokoridoru. Oproti stávajícímu 3 km 26,859 převedení biokoridoru bude realizace záměru znamenat významné zlepšení situace. Most D1– Lokální biocentrum se nachází pod velkým mostním objektem, 4 034 nemělo by být dotčené rozšířením dálnice D1. km 27,5 V rámci rozšíření dálnice D1 dojde k demolici mostu a Most D1– 035 výstavbě nového a bude provedena úprava křižovatky. km 29,161 3 V průběhu stavby dojde k dočasnému záboru v okolí mostu, který bude zasahovat do biokoridoru. Předpokládá se také kácení části porostu v okolí mostu. Lokální biokoridor je v současné době přerušený. Pro propojení Most D1– biokoridoru a zachování jeho migrační funkce se navrhuje jeho 036 3 přeložení do km 30,610, kde je v současné době malý mostní km 30,610 objekt, který bude v rámci stavby upraven na šířku cca 15 m. V rámci stavby bude provedena pouze výměna nosné Most D1– 41 km 38,460 konstrukce a rozšíření mostu. Regionální biokoridor bude 4 ovlivněný pouze dočasně v průběhu stavby, po ukončení stavebních prací bude zachována migrační funkce biokoridoru. Rámový Biocentrum hraničí s dálnicí D1. V rámci realizace stavby propust 4 dojde k určitému záboru plochy biocentra, což bude mít určitý negativní vliv. Most D1– 045 km 43,444 Most D1– 045

3 3

Biokoridor je veden podél dálnice, jeho ovlivnění bude spočívat zejména v záboru půdy, případně odklonění biokoridoru od tělesa dálnice. Biokoridor není v současné době převeden a je napojen do LBK 6. V hodnoceném úseku není navržen žádný migrační objekt.

Návrh opatření Úprava podmostí, minimalizace záboru. Úprava podmostí, minimalizace záboru.

Během výstavby minimalizovat dočasný zábor v okolí biokoridoru. Při stavebních pracích minimalizovat rozsah záboru. Minimalizovat dočasný zábor a kácení porostů během výstavby, upravit podmostí tak, aby bylo vhodné pro migraci. Rozšíření mostního objektu D1 – 036 (km 30,610) na šířku cca 15 m. Úprava podmostí, minimalizace záborů.

Vzhledem k tomu, že na druhé straně dálnice pokračuje lesní porost, navrhujeme v daném místě vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 m. V rámci vegetačních úprav dálnice obnovit porosty, aby byla zachována funkce biokoridoru. V případě přeložení biokoridoru pod mostní objekt v km 43,444 je třeba realizovat takové

Strana 233


č.

typ

název

km

11. RBK

Malovka

43,9

12. RBC

Malovka

43,9

13. LBK

LBK 39

49,6

14. RBK

Mezní důl

53,0

15. LBK

LBK Niva 57,6 přítoku Želivky (61)

16. LBK

LBK Niva 57,9 přítoku Želivky (61/1)

17. LBK

LBK 1.3

60,6

18. RBC

Borovsko

62

19. LBK

LBK 28

63,7

20. LBK

LBK 27

68,5

EVERNIA s.r.o.

č.objektu km 43,444 Most D1– 045 km 43,444 Most D1– 045 km 43,444 Rámový propust


vliv

3

4

3 Most D1– 055 km 52,838 Most D1– 060 km 57,860 Most D1-060 km 57,860 rámový propust Most D1– 063 62,095 Most D1– 064 km 64,112 Most D1– 068 km 68,511

4 3

4

3

4 4

4

Popis vlivu Možné propojení se jeví mostním objektem v km 43,444 (mostní objekt D1 – 045). Regionální biokoridor je v současné době přerušen, v místě křížení se vyskytuje pouze trubní propust. Je třeba biokoridor převést pod mostním objektem v km 43,444, aby byla zachována jeho spojitost. Regionální biocentrum se nachází v těsné blízkosti u dálnice D1 a v rámci záboru může dojít k jeho negativnímu ovlivnění. Lokální biokoridor je veden souběžně s dálnicí D1 a v km 49,6 trasu dálnice kříží. Není napojen do biocentra Je nutné biokoridor převést přes dálnici a napojit do regionálního biocentra Malovka. K tomu je možné využít propust v km 43,9, který je vhodné řešit jako rámový o rozměrech 2x2 m. Regionální biokoridor je propojený pod velkým mostním objektem. Ten bude na lokalitě ponechán, dojde pouze k jeho rozšíření v horní části bez zásahu do podmostí.

Návrh opatření vegetační úpravy, které navedou živočichy k migračnímu profilu. Přeložení biokoridoru pod mostní objekt v km 43,444 (mostní objekt D1 – 045). Minimalizovat zábory půdy. V km 43,9 realizovat takové vegetační úpravy, které navedou živočichy k rámovému propustu. V km 49,6 výstavba rámového propustu o rozměrech 2x2 m. Minimalizovat zábor a kácení břehových porostů.

Navrhujeme přeložit biokoridor pod mostním Biokoridor není v současné době funkčně převedený, v místě objektem D1–060. křížení není navrhován žádný mostní objekt nebo propust. V místě křížení je malý mostní objekt, který bude demolován a Minimalizovat zásah do břehových porostů. vystavěn nový most. V rámci stavby dojde k určitému dočasnému záboru v okolí mostního objektu a kácení části porostu. Doporučujeme v daném místě vybudovat Lokální biokoridor je v současné době přerušený, v místě rámový propust o rozměrech 2x2 m tak, aby v rámci podchodu vznikla i suchá cesta pro křížení není navržen žádný mostní objekt nebo propust. drobné živočichy. V současné době je v lokalitě velký mostní objekt, který zde Minimalizaci zásahu do břehů v okolí vodní bude ponechán, bude upraven pouze v horní části bez nádrže a minimalizaci záborů půdy během významných zásahů do podmostí. stavby. Lokální biokoridor je v hodnoceném úseku pouze navržený, Rozšíření mostního objektu a vhodnou úpravou pod dálnicí převedený pod menším mostním objektem pro podmostí mostního objektu D1 – 064 (km 64,112). komunikaci, který bude rekonstruován. Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 Navržen propust pro převedení vodního toku, zcela m, ve kterém bude ponechána min. 0,5 m nevyhovující pro migraci živočichů. Zábor pozemků a možné široká suchá cesta pro migraci živočichů, znečištění vodního toku v průběhu výstavby. minimalizace záborů.

Strana 234


č.

typ

název

km

21. RBK

Bažantice – 69,5 Křenová hora

22. LBK

LBK 39

23. LBK

Rybník Rachyně Ostrovy

24. LBK

U Dálnice – Rybník 76,5 Rachyně

25. LBK

Žlaby – Dálnice

70,6

– 74,3

U

76,5

26. NRBK K 61 – K 124

76,5

27. LBC

U Dálnice

76,5

28. LBK

Nad Bělským mlýnem – Ve 81,3 Lhotkách

29. LBK

Bělský mlýn – 82,5 Ve Lhotkách

30. LBK

LBK (navržený)

86,7

31. LBK

K3

87,7

EVERNIA s.r.o.

č.objektu vliv Popis vlivu Regionální biokoridor je v současné době přerušený. V jeho Most D1– 070 trase je nadjezd nad dálnicí, který nevyhovuje požadavkům pro 3 km 70,590 migraci. K zajištění funkčnosti biokoridoru je navrženo přeložení biokoridoru pod ekologický most. Most D1– Stávající rámový propust bude v rámci stavby nahrazen 4 070 ekologickým mostem, který zajistí spojitost biokoridoru. 70,590 V místě lokálního biokoridoru se nachází pouze trubní propust, Most D1– 073a který neumožňuje migraci živočichů. Lokální biokoridor bude 3 km 74,180 převeden pod ekologický most v km 74,180 čímž dojde ke zlepšení stávající situace. Most D1– Biokoridor kříží dálnici pod velkým mostním objektem přes 4 vodní nádrž Želivka. Tento most bude zachován a rozšířen 075 km 76,490 pouze v horní části bez zásahu do údolí. Most D1– Biokoridor nekříží dálnici, nebude pravděpodobně přímo 5 075 ovlivněn jejím rozšířením. 76,490 Most D1– Osa nadregionálního biokoridoru kříží dálnici pod velkým 4 mostním objektem přes vodní nádrž Želivka. Tento most bude 075 76,490 zachován a rozšířen pouze v horní části bez zásahu do údolí. Most D1– Biocentrum hraničí s dálnicí v místě velkého mostního objektu, 5 075 do jehož podmostí se nebude v rámci stavby zasahovat. 76,490 Most D1– Most bude demolován a bude provedeno rozšíření nosné 4 konstrukce, dojde k určitému zásahu do podmostí, kácení 079 km 81,219 sousedících dřevin a dočasnému záboru během stavby. V místě křížení dálnice s biokoridorem pouze trubní rámový propust propust, který neumožňuje migraci živočichů. Realizací 4 navrhovaného rámového propustu dojde ke zlepšení stávající situace. Lokální biokoridor je v úseku přes dálnici D1 převeden rámový propust podjezdem pro silnici Jiříce – Speřice. Toto převedení biokoridoru není vyhovující. Neumožňuje migraci zvěře a není 3 z tohoto hlediska funkční. Nadjezd se bude demolovat a stavět nový, stejného typu, který neumožní funkční propojení biokoridoru. rámový V současné době je biokoridor převeden propustem spolu 4 propust s vodním tokem. Vliv na lokální biokoridor bude spočívat


Návrh opatření Mostním objektem D1 – 070 (km 70,590) bude zajištěna migrační funkce a spojitost biokoridoru. Vegetační úpravy kolem tohoto mostu. Minimalizovat zábory pozemků a kácení dřevin na nezbytně nutný rozsah. Minimalizovat zábory a možné znečištění Blažejovského potoka. Minimalizovat pozemků.

dočasné

i

trvalé

zábory

Nejsou navržena opatření. Minimalizovat dočasné i trvalé zábory pozemků, zabránit riziku kontaminace vody ve vodní nádrži. Minimalizovat zábory pozemků. Minimalizace záborů pozemků a kácení dřevin a po ukončení stavby vhodná úprava podmostí. Navrhujeme v kilometru 82,5 vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 m s ponechanou minimálně 0,5 m širokou suchou cestou pro migraci menších savců. funkce biokoridoru Z důvodu zlepšení navrhujeme v km 86,0 vybudovat rámový propust o rozměrech 2 x 2 m, zčásti průchozí suchou cestou. Navrhujeme propust řešit jako rámový o rozměrech 2 x 2 m, s ponechanou suchou

Strana 235


č.

typ

32. LBK

název

km

U Vystrkova – 91,3 U sv.Václava

č.objektu rámový propust


vliv

4

ekodukt km 94,700 33. RBK

Na Vyhlídce – 92,7 U sv. Václava

34. RBK

Orlík - Čerňák 93,4

ekodukt km 94,700

3

35. RBC

Čerňák

93,7

ekodukt km 94,700

4

36. LBK

V Oboře

95,3

ekodukt 94,700

4

98,4

Most D1– 135 km 98,520

4

37. LBK

Nohavický potok II.

38. RBK

Hradiště – 99,6 Úsobský potok

39. RBC

Úsobský potok 100,5

40. LBK

LBK 17

100,8

41. NRBK Na Skalce

100,8

42. NRBK K 61-124

102,0

EVERNIA s.r.o.

4

Most D1– 136 km 99,597 Most D1– 136 km 99,597 Most D1– 137 km 100,848 Most D1– 137 100,848 Most D1–

4 4 4 4 3

Popis vlivu v záboru půdy. V současné době je biokoridor přerušený, v místě křížení se nenachází mostní objekt ani propust. Rozšířením dálnice dojde k dalšímu trvalému záboru části biokoridoru a kácení části porostu. Biokoridor je veden v místě dálničního mostu nad místní komunikací. V rámci rozšíření dálnice dojde k rekonstrukci a rozšíření mostu. Další možné propojení biokoridoru lze očekávat v km 94,700 kde je navržený nový ekodukt.

Návrh opatření cestou o minimální šířce 0,5 m. Navrhujeme minimalizaci záborů půdy a také kacení porostu. Dále navrhujeme vybudovat rámový propust v blízkosti trasy biokoridoru o rozměrech 2x2 m. Mostní objekt v trase biokoridoru doporučujeme upravit tak, aby vedle převáděné silnice vznikla volná nezpevněná cesta pro případnou migraci živočichů. Ekodukt pak doplnit naváděcími pásy zeleně pro usnadnění migrace. Regionální biokoridor je v současné době přerušený v místě Minimalizaci záborů půdy a negativního křížení se nevyskytuje žádný mostní objekt. Biokoridor bude ovlivnění lesních porostů. převeden po ekoduktu v km 94,700. Regionální biocentrum hraničí s dálnicí a okrajově do ní Navrhujeme minimalizaci záborů a co zasahuje. Vliv na regionální biocentrum bude spočívat zejména nejmenší zásahy do lesního porostu. v záborů půdy a kácení lesních porostů. V trase lokálního biokoridoru je menší mostní objekt, který Navrhujeme vhodným způsobem upravit bude v rámci stavby rekonstruován a rozšířen. Ovlivněn bude podmostí tak, aby umožňovalo migraci živočichů. lokální biokoridor zejména záborem půdy. Biokoridor je v současné době převeden pod mostním objektem Přiměřenou úpravu podmostí mostu D1 – 135 v km 98,520. Tento objekt se bude v rámci stavby (km 98,520). rekonstruovat a rozšiřovat. Vliv na lokální biokoridor bude spočívat zejména v záborů půdy a možném negativním ovlivnění vodních toků. Biokoridor je převeden pod menším mostním objektem, který Minimalizace záboru půd, vhodné vegetační bude nahrazen ekologickým mostem v km 99,597 (D1 – 136). úpravy mostního objektu. Tím dojde k významnému zlepšení stávající situace. Regionální biocentrum hraničí s trasou dálnice a lze Minimalizaci záborů půdy a zásahu do předpokládat, že v souvislosti s rozšířením dálnice dojde břehových porostů. k určitému záboru a kácení dřevin v rámci biocentra. Lokální biokoridor je převeden pod mostním objektem v km Minimalizaci záboru půdy, úpravu podmostí 100,848. Tento most bude demolován a postaven nový most. tak, aby vznikla volná nezpevněná cesta pro migraci živočichů. Biokoridor je převeden pod mostním objektem v km 100,848. Minimalizaci záboru půdy, úpravu podmostí Tento most bude demolován a postaven nový most. tak, aby vznikla volná nezpevněná cesta pro migraci živočichů. Biokoridor není v současné době převeden. Vliv bude spočívat Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 m

Strana 236


č.

typ

název

km

č.objektu 137 km 100,848 rámový propust

43. RBK

Petrovický les

104,8

44. RBC

Vysoký Kámen

ekodukt 108,5- km 110,0 112

45. NRBK

NRBK K61 – 109,5 K 124

46. LBK

LBK 21

113,3

47. NRBK

Špičák Rasuven

48. LBK

Šlapanka

124,5

49. LBK

LBK 38

128,2

50. LBK

Balinky

131,7

-

118,5

51. LBK

LBK

132,7

52. LBK

Blízkovský potok

136,1

EVERNIA s.r.o.


vliv

3

4

ekodukt km 110,0

4

Most D1– 149 km 113,327

4

Most D1– 152 117,029 Most D1– 158 124,427 Most D1– 163 128,219 Most D1– 165 km 131,684 Most D1– 166 km 132,609 Most D1– 169 km 136,151

3

4

4 4

4

4

Popis vlivu zejména v záboru půdy a negativním ovlivněním blízkých lesních porostů. V současné době není v místě křížení žádný mostní objekt a proto navrhujeme pro zlepšení vlivu realizaci rámového propustu, který umožní migraci drobných živočichů a zlepší současný negativní vliv. Negativní vliv se v biocentru projeví zejména záborem půdy a zásahem do lesních porostů v bezprostřední blízkosti dálnice. V km 110,0 je navržen ekodukt o šířce 40 metrů, který vhodným způsobem propojí dálnicí rozdělené biocentrum. Biokoridor je v současné době veden v místě, kde není navržen žádný mostní objekt a je tedy trasou dálnice přerušen. V km 110,0 je navržen ekodukt, který převede biokoridor. Biokoridor kříží dálnici v místě malého mostního objektu pro vodní tok, který není vhodný pro migraci. Vliv na lokální biokoridor bude spočívat zejména v záboru půdy a v možném znečištění vodního toku. Úpravou mostního objektu dojde ke zlepšení současné situace. Biokoridor není v současné době funkčně propojený, v rámci rozšíření dálnice bude vybudován most D1 – 152 (km 117,029), který zajistí spojitost biokoridoru. Biokoridor je převeden pod mostním objektem pro komunikaci. Tento objekt není vhodný pro migraci živočichů. Rozšířením dálnice dojde k jeho demolici a výstavbě nové nosné konstrukce. Lokální biokoridor je v současné době převeden pod dálnicí souběžně s vodním tokem malým mostním objektem. Ten bude demolován a místo něj bude vystaven nový most šířky cca 40 m Biokoridor je veden v místě malého mostního objetu pro vodní tok. Tento mostní objekt bude v rámci rozšíření dálnice D1 rekonstruován. Biokoridor je veden pod mostním objektem, který je tvořen ze dvou částí. V trubním propustu je převeden vodní tok a pod malým mostním objektem nad propustem je převedena místní komunikace. Bude provedena rekonstrukce a rozšíření mostu. Biokoridor je veden pod velkým mostním objektem, což zajišťuje dostatečnou spojitost biokoridoru. Tento mostní objekt bude demolován a vystavěn nový stejné délky.

Návrh opatření v km 102,0. Vybudovat rámový propust v trase biokoridoru o rozměrech 2x2 m, který bude zčásti průchozí suchou cestou. Minimalizovat zábory půdy a v průběhu stavby minimalizovat zásahy do lesních porostů. Přeložení biokoridoru na místo navrhovaného ekoduktu. Minimalizovat zábory půdy a zásahy do lesních porostů. Upravit stávající mostní objekt D1 – 149 (km 113,327), aby byla část podmostí průchozí suchou cestou. Realizaci vhodných vegetačních úprav mezi rybníky a lesním porostem, kterým prochází biokoridor. Upravit podmostí mostu D1 – 158 tak, aby zde byla ponechána volná nezpevněná cesta. Minimalizaci záborů a zásahu do okolních porostů. Navrhujeme úpravu podmostí tak, aby vznikla suchá cesta pro migraci drobných živočichů. Minimalizaci možnosti znečištění vodního toku a vhodnou úpravu podmostí. Minimalizaci záboru a možného negativního Vlivu na vodní tok. Po ukončení stavby vhodnou úpravu podmostí.

Strana 237


č.

typ

53. LBK

54. LBK 55. LBK 56. LBK

57. RBK

58. LBK

59. RBK

60. LBK 61. LBK

62. LBK

63. LBK 64. LBK

č.objektu vliv Popis vlivu Most D1– Lokální biokoridor vede přes dálnici malým mostním objektem, od 170 který umožňuje migraci pouze drobným živočichům. V rámci 4 Blízkovského 136,3 km 136,383 stavby bude provedena rekonstrukce mostu. Vliv zůstane na potoka stávající úrovni. Most D1– Biokoridor převeden pod mostním objektem pro komunikaci, 4 dojde k demolici stávajícího a výstavbě nového mostu. Vliv na LBK 3 140,2 173 km 140,126 lokální biokoridor bude spočívat zejména v záboru půdy. Most D1– Biokoridor je převeden pod velkým mostním objektem, tento 4 most se bude upravovat pouze v horní části a nebude se LBK 11 144,3 1378 km 144,244 zasahovat do podmostí, nepředpokládá se výrazný vliv. Most D1– Biokoridor je převeden pod velkým mostním objektem, tento 4 most se bude upravovat pouze v horní části a nebude se LBK 12 144,4 178 km 144,244 zasahovat do podmostí, nepředpokládá se významný vliv. Most D1– Biokoridor zaujímá širší území a je rozdělen dálnicí na dvě části. Propojení těchto částí je provedeno prostřednictvím Mostiště - 146,5- 182 3 km 147,687 Nesměř 148 malého mostního objektu pro vodní tok. Tento objekt bude v rámci stavby upraven na tzv. ekologický most. Stavba bude mít pozitivní vliv na lokální biokoridor z hlediska Most D1– Děkanův Dvůr 4 migrační prostupnosti. Lokální biokoridor bude převeden 147,7 182 - Vodra km 147,687 mostním objektem. Biokoridor zaujímá širší území a je rozdělen dálnicí na dvě Most D1– části. Propojení těchto částí je provedeno prostřednictvím 182 3 RBK 1454a 147,8 km 147,687 malého mostního objektu pro vodní tok. Tento objekt bude v rámci stavby upraven na šířku průchodu 13 m. Most D1– Biokoridor je převedený pod mostním objektem pro 4 komunikaci. V rámci stavby dojde k demolici mostu a výstavbě Vodra 149,2 184 km 149,222 nového mostu. Lokální biokoridor je veden v trase malého mostního objektu, Most D1– 4 který bude rozšiřován, dojde k dočasným záborům a určitému LBK 8 151,8 188 km 151,806 zásahu do břehových porostů. navržený lokální biokoridor není převedený přes trasu dálnice. Most D1– Doporučuje se přeložit biokoridor pod mostní objekt D1 – 188 188 3 LBK 10 152,0 km 151,806 (km 151,806), který bude upraven tak, aby vznikla vedle koryta min. 0,5 m široká suchá cesta pro migraci živočichů. Most D1– V blízkosti biokoridoru je velký mostní objekt, který bude 4 190 LBK 51 153 v rámci stavby demolován a vystavěn nový. km 153,068 Jelenka 155,8 Most D1– 4 V blízkosti biokoridoru je malý mostní objekt, který bude

EVERNIA s.r.o.

název

km


Návrh opatření Minimalizaci rizika znečištění vodního toku, úpravu podmostí, aby vedle koryta vznikla suchá cesta pro migraci drobných živočichů. Minimalizaci záborů půdy a úpravu podmostí. Minimalizaci rizika kontaminace řeky Oslavy a zásahu do podmostí. Minimalizaci rizika kontaminace řeky Oslavy a zásahu do podmostí. Minimalizaci záborů půdy.

Minimalizaci rizika kontaminace vodního toku a zásahu do břehových porostů. Minimalizaci záborů půdy.

Úprava podmostí tak aby vedle vodního toku a komunikace vznikla volná nezpevněná cesta pro migraci. Úprava mostního objektu aby zde vznikla alespoň 0,5 m široká suchá cesta, která umožní migraci. Přeložení biokoridoru pod mostní objekt D1 – 188 (km 151,806). Minimalizovat vliv na porosty v okolí mostu a zábor půdy. Úpravu podmostí tak, aby byla část průchodná

Strana 238


č.

typ

název

km

65. LBK

Drchalka

157,3

66. LBK

LBK 3

158,1

67. LBK

LBK 8

161,4

68. LBK

LBK 11

164

69. RBK

Červená – Jindřichovská 166,3 obora

70. LBK

LBK 2

170,7

71

LBK 20

172,0

LBK

7 LBK 2.

LBK

175,3

73. RBK

K3

180,7

74. RBC

C2

180,7

EVERNIA s.r.o.


č.objektu vliv Popis vlivu v rámci stavby rekonstruován a rozšířen. Dojde k dočasnému 193 km 155,841 záboru půdy v okolí mostu a zásahu do porostů Biokoridor je v hodnoceném úseku pouze navržený, dálnici Most D1– 195 kříží v místě mostního objektu, pod kterým je převedena místní 4 km 157,262 komunikace. Tento objekt bude v rámci rozšíření dálnice demolován a vystavěn nový podobných parametrů. Biokoridor je v současné době přerušený, v místě vedení rámový propust 3 biokoridoru je pouze trubní propust, který neumožňuje migraci živočichů. Biokoridor je veden v blízkosti malého mostního objektu. Most D1– 3 V současné trase je biokoridor přerušený trasou dálnice. 199 km 161,263 Navrhujeme přeložení biokoridoru pod mostní objekt D1 – 199. rámový Biokoridor je v současné době přerušený nevyskytuje se zde 3 propust žádný mostní objekt ani propust. D1–204 Regionální biokoridor není dostatečně zprůchodněný. V rámci km 166,166 4 rozšíření dálnice bude biokoridor alespoň částečně převeden nadchodem s označením D1 – 204 o šířce 10 m. nadjezd D1– 206 km 170,724

rámový propust

3

ekodukt D1– 209 km 175,274 Most D1– 215 km 180,954 Most 215

3

D1–

4

3

4

Biokoridor je nevhodně převeden nadjezdem pro lesní cestu. Tento nadjezd bude demolován a vystavěn nový. Trasa dálnice je v hodnoceném úseku vedena v zářezu a v blízkosti se nenachází žádný mostní objekt, nelze biokoridor převést jinak než po novém nadjezdu. Toto převedení však nebude plně funkční.

Návrh opatření suchou cestou. Minimalizaci záboru během výstavby a po skončení stavby úpravu podmostí. Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 m, s min. 0,5 m širokou suchou cestou pro migraci drobných živočichů. V trase přeloženého biokoridoru realizovat vegetační úpravy, které navedou migrující živočichy pod mostní objekt. Vybudovat v místě křížení rámový propust o rozměrech 2x2 m. Nadjezd řešit pomocí dřevěných zábran tak, aby z něj nebylo vidět na dálnici a pomocí vegetačních úprav navést migrující živočichy k objektu. Nadjezd řešit pomocí dřevěných zábran tak, aby z něj nebylo vidět na dálnici a pomocí vegetačních úprav navést migrující živočichy k objektu.

V místě křížení se doporučuje vybudovat Biokoridor je veden v trase vodního toku, kříží dálnici rámový propust o rozměrech 2x2 m, který bude propustem. průchozí i suchou cestou. Biokoridor převeden nevyhovujícím způsobem po nadjezdu Vybudovat ekodukt D1 – 209 a vegetačními místní komunikace. V místě křížení bude vybudován nový úpravy realizovat vhodné navedení migrující ekodukt D1 – 209 (km 175,274), který zajistí funkční propojení zvěře na ekodukt. biokoridoru. Regionální biokoridor není v současné době funkčně převeden Realizovat vhodné vegetační úpravy. přes dálnici D1. V blízkosti biokoridoru se nachází mostní Minimalizovat zábory půdy a zásahy do objekt D1 – 215 (km 180,954), který bude v rámci rozšíření okolních porostů. demolován a na jeho místě bude vystavěn nový most o délce cca 20 m. Regionální biocentrum těsně sousedí s trasou dálnice, jejím Minimalizovat zábory půdy a zásahy do rozšířením dojde pravděpodobně k určitému záboru půdy a okolních porostů.

Strana 239


č.

typ

název

km

Podkomorské 75. NRBK lesy – údolí 181,0 Dyje

EVERNIA s.r.o.


č.objektu vliv Popis vlivu Návrh opatření km 180,954 kácení porostů. Biokoridor není v současné době funkčně převeden, v blízkosti Realizovat Most D1– vhodné vegetační úpravy. 215 se nachází mostní objekt D1 – 215 (km 180,954), který bude Minimalizovat zábory půdy a zásahy do 3 km 180,954 v rámci rozšíření demolován a na jeho místě bude vystavěn okolních porostů. nový most o délce cca 20 m.

Strana 240



Vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh na prvky územního systému ekologické stability je možné hodnotit jak negativně tak pozitivně. Rozšířením tělesa dálnice dojde k záborům půdy, což bude mít v místě kontaktu prvků ÚSES s dálnicí určitý negativní vliv. Jedná se zejména o biocentra, která jsou vymezena v těsné blízkosti dálnice. Řada mostních objektů bude v rámci zkapacitnění dálnice D1 demolována a znovu vystavěna v odpovídajících parametrech. To bude mít samozřejmě negativní vliv na biokoridory, které jsou pod těmito objekty vymezeny. Opět dojde k určitému záboru půdy a také k zásahu do vegetace v okolí mostu. Často se bude jednat pouze o dočasný vliv ve fázi výstavby a po ukončení stavby dojde k úpravě podmostí, případně realizaci určitých vegetačních úprav daného prostoru. Bude však trvat dalších 15 – 20 let než dojde alespoň k částečné obnově biotopu. Na druhou stranu řada biokoridorů není funkčně převedena přes dálnici a je tak narušena spojitost územního systému ekologické stability. Tyto biokoridory mohou být v rámci výstavby převedeny pod menšími a středními mostními objekty, které budou nově postaveny v odpovídajících parametrech. Velké množství zejména lokálních prvků ÚSES není v současné době vůbec převedena, nebo je toto převedení naprosto nevyhovující. Jedná se zejména o převedení prostřednictvím trubních propustů vybudovaných pro vodoteč. V těchto případech často neexistuje suchá cesta pro migraci alespoň drobných živočichů. V dokumentaci tedy navrhujeme do dalšího stupně projektové dokumentace nahrazení trubních propustů rámovými propusty o rozměrech alespoň 2 x 2 m s minimálně 0,5 m širokou suchou cestou vedle koryta vodoteče, která umožní migraci drobných živočichů. Nutnou podmínkou pro zajištění funkčnosti biokoridoru je realizace vhodných vegetačních úprav v blízkosti migračních objektů. Významné krajinné prvky V zájmovém území v kontaktu s trasou dálnice D1 se nachází velké množství významných krajinných prvků převážně daných ze zákona č. 114/1992 Sb. Rozsah vlivů na jednotlivé významné krajinné prvky je závislý zejména na rozsahu záboru, případně dotčení území v období výstavby. Tabulka 114: Vliv stavby na významné krajinné prvky úsek D1 001

km

Typ VKP

-

4 vodní tok a Kunický potok niva 4 vodní tok a Mnichovka niva les Menší lesní porosty po 4 obou stranách D1 4 vodní tok a Šmejkalka niva

22,30 22,5 – 23 23,80 23,80 24 25,3-26,5 27,45

Strana 241

Název, charakteristika

Vliv

4 vodní tok a Hrusický potok niva les Menší lesní porosty po 3 obou stranách dálnice D1 les Lesní komplex po obou 4 stranách D1 vodní tok a Sázava niva

4

Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Zábor lesních pozemků tvoří cca 0,02 ha, zásah pouze do okrajových částí porostů. Do vodního toku se nebude zasahovat. Dojde k výstavbě nového mostu vedle stávajícího bez zásahu do údolí. Do vodního toku bude provedeno odvodnění dálnice. Zábor lesních pozemků v rozsahu cca 0,109 ha, kácení porostů v údolí Šmejkalky v blízkosti mostního objektu. Celkový zábor pouze v rozsahu cca 0,044 ha, většina úseku, který prochází lesem je řešena bez záboru. Most D1-034 bude rekonstruován a rozšířen bez zásahu do údolí, případný negativní vliv bude minimalizován.

EVERNIA s.r.o.


úsek D1

002

km

Typ VKP


27,7-28

les

Okraj lesního komplexu 5

28,7-29,6

les

Okraj lesního komplexu 4

29,05

33,5

vodní tok a Drhlovský potok niva vodní tok a Naháčský potok niva les Lesní komplex po obou stranách D1 vodní tok a Bělčický potok niva les Okraj lesního komplexu

34,3-35,0

les

30,6 30-32 33,2

003

34,7 37,0 38,47 38,5-40 39,5 41,3 004

41,8-42 42,50 42,5-44 44,65 44,6-47,5 45,0 – 45,4

005


49,1-51,0 52,80 53

Strana 242

Vliv

5 4 3 4 4

Lesní komplex po obou 4 stranách D1 vodní tok a Ostředecký potok 4 niva 4 vodní tok a Choratický potok niva vodní tok a Křešický potok 3 niva les Lesní komplex po obou 3 stranách D1 4 vodní tok a Pijavka niva 4 vodní tok a Šternovský potok niva les Lesní porost menšího 4 rozsahu 3 vodní tok a Brtnický potok niva Lesní komplex po obou 4 stranách D1 3 vodní tok a Blanice niva les

les

Okraj lesního komplexu, 3 který postupně přechází na obě strany dálnice D1 3 vodní tok a Malovecký potok niva rybník les

Rybník Poupě 5 Lesní komplex po obou 3 stranách D1 4 vodní tok a Dálkovický potok niva les

Menší lesní komplexy

4

V tomto úseku nedojde k úpravám spojeným se záborem půdy a zásahu do lesa. V tomto úseku je většina úprav bez záboru půdy a zásahu do lesa, vliv pouze okrajový. V místě křížení dálnice potok zatrubněn, nebude přímo dotčen. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Zábor lesa v rozsahu cca 0,23 ha, středně významný vliv. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Pouze cíp lesního porostu, zábor jen cca 0,03 ha. Zásah do okraje porostu v blízkosti MÚK Ostředek, zábor cca 0,018 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Rekonstrukce mostu, možný zásah do nivy potoka v průběhu stavby. Dálnice D1 rozděluje lesní komplex na dvě části, zábor o celkovém rozsahu cca 0,269 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží Jedná se o menší lesík po obou stranách dálnice, zábor v rozsahu cca 0,07 ha. Vodní tok převeden propustkem, ten bude rekonstruován a prodloužen, což může mít vliv na břehové porosty v jeho okolí Dálnice prochází krajem lesa, většina úseku bez záboru, celkový zábor 0,01 ha. Mostní objekt bude rozšiřován pouze v horní části, do podmostí se bude zasahovat pouze ve fázy výstavby. Dálnice D1 rozděluje lesní komplex na dvě části, zábor o celkovém rozsahu cca 0,169 ha. Potok je regulovaný, kříží dálnici celkem třikrát třemi propustky, dva z nich se budou v rámci rozšíření dálnice rekonstruovat. Předpokládá se zásah do břehových porostů. Nebude přímo dotčen. Dálnice D1 rozděluje lesní komplex na dvě části, zábor o celkovém rozsahu cca 0,11 ha. Nebude se zasahovat do podmostí, rozšíření mostu pouze v horní části, možný zásah do břehových porostů během stavby. Menší porosty v okolí Štěpánovského a Dálkovického potoka budou dotčeny pouze minimálně, zábor max. 0,02 ha.

EVERNIA s.r.o.


úsek D1

006

km

Typ VKP

53,05

vodní tok a Štěpánovský potok niva

57,0-57,8

les

58,80 60,5-64

4

Lesní komplex po obou 3 stranách D1 4 vodní tok a Želivka niva 4 vodní tok a Rýzmburský potok niva les Lesní komplex v okolí 2 vodní nádrže Želivka

70,55

vodní tok a Děkanovický potok niva

3

73,5-74,3

les

74,30

vodní tok a Blažejovický potok niva

75,5-77,6

les

76,47–76,6

vodní tok a Želivka niva

4

80,6-82,5

les

4

81,2

vodní tok a Pstruhový potok niva vodní tok a Lohenický potok niva

4

82,50

vodní tok a Holušický potok niva

4

83,25

vodní tok a Speřický potok niva

4

84-84,4

rybník les

5 4

86,5

vodní tok a Rápotický potok niva vodní tok Pstružný potok

67,7 67,7-72,4

81,30 009

Vliv

3

65,3

008


vodní tok a Medulán niva vodní tok a Loketský potok niva vodní tok a Tomický potok niva les Lesní komplex po obou stranách D1

60,66

007


EVERNIA s.r.o.

4 4 4

Lesní komplex po obou 4 stranách D1 4

Lesní komplex v okolí 5 vodní nádrže Želivka


Hliněný rybník Drobné lesní porosty

4

4 5

Nebude se zasahovat do podmostí, rozšíření mostu pouze v horní části, možný zásah do břehových porostů během stavby. Zábor lesních pozemků po obou stranách dálnice D1 v rozsahu cca 0,59 ha. Nebude přímo dotčena, kříží dálnici 2 velkými mostními objekty v místě vodní nádrže Švihov. Potok je zatrubněn a zkapacitněním dálnice nebude významně dotčen. Jedná se o porosty podél Želivky, celkový zábor lesa je cca 0,393 ha, vliv na hadcové porosty podél Želivky. Bude provedena rekonstrukce propustku, kácení porostů v blízkosti vodoteče. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Vzhledem k délce průchodu trasy dálnice lesním komplexem je zábor poměrně malý, cca 0,214ha, většina úprav bez záboru. Výstavba nového třípolového mostu, negativní vliv během stavby, kácení břehových porostů Celkový zábor je cca 0,05 ha, lesní komplex bude lépe zprůchodněn realizací ekologického mostu. Bude provedena sanace mostu s ponecháním jeho parametrů, během výstavby se předpokládá zásah do koryta a břehových porostů. Jedná se částečně i o porosty podél Želivky, trasa bude rozšířena tak, aby nedošlo k záboru lesní půdy. Do vodního toku se nebude zasahovat, mostní objekt se rozšíří pouze v horní části bez zásahu do podmostí. Zábor drobných lesíků podél dálnice v celkovém rozsahu 0,134 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Velký mostní objekt se bude rozšiřovat pouze v horní části bez zásahu do podmostí, možný vliv během stavby. Bude provedena rekonstrukce stávajícího propustku v délce 80 m, možný vliv na porosty podél toku v blízkosti dálnice. Bude provedena rekonstrukce stávajícího propustku v délce 60 m, možný vliv na porosty podél toku v blízkosti dálnice. Nebude přímo dotčen. Zábor drobných lesíků podél dálnice, celkový rozsah záboru 0,146 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. strana 243


úsek D1 101

km

Typ VKP

90,8

vodní tok a Hněvkovický potok niva les Lesní komplex za Humpolcem po obou stranách D1 vodní tok a Perlový potok niva vodní tok Boňkovský potok les Menší lesní komplex

91,1-95,6 94,9 99,5-100

4 3 4 5 4

100,9

les


3

101,5-105,5

les

Lesní komplex po obou 3 stranách D1

106,5

vodní tok Mlýnský potok 5 vodní tok a Smrčenský potok 4 niva les Lesní komplex po obou 3 stranách D1

100,9

107,0-111,8

104

Vliv

3

99,1

103


vodní tok a Nohavický potok niva vodní tok a Skorkovský potok niva vodní tok a Úsobský potok niva

98,60

102


4 3

Menší lesní komplexy 4 po obou stranách D1

112,0-113,2

les

113,3

vodní tok a Zlatý potok niva

3

113,5-115,8

les


4

117,0

rybník

Prostřední rybník

4

116,7-120,0

les


117,2

vodní tok a Měšínský potok niva

3

119,9

vodní tok Heroltický potok rybník Přibylův rybník vodní tok a Kozlovský potok niva

5 5 3

119,9

rybník

Rybník Na Cípu

4

121,3-123,9

les


Strana 244

Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Trasa dálnice odděluje dvě části velkého lesního komplexu. Celkový rozsah záboru je cca 0,506 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Rozšířením mostního objektu dojde k záboru lesních pozemků v okolí vodoteče, zábor v rozsahu cca 0,044 ha. Bude provedeno rozšíření mostu, dojde k zásahu do porostů v blízkosti vodoteče. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Výstavba nového mostu bude pravděpodobně spojena se zásahem do koryta a kácením břehových porostů. Výstavba nového mostu bude spojena s kácením části porostu. Trasa dálnice odděluje okrajovou část velkého lesního komplexu. Celkový rozsah záboru je cca 0,784 ha. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Trasa dálnice odděluje dvě části velkého lesního komplexu. Celkový rozsah záboru je cca 0,591 ha. Lesní porosty budou dotčeny zejména úpravou MÚK Jihlava, celkový zábor dosahuje cca 0,1 ha. Dojde k rekonstrukci mostu a úpravě sklonu svahů, a tím i určitému zásahu do koryta a kácení břehových porostů. Jedná se pouze o okrajový zásah do několika drobných lesíků v blízkosti dálnice. Celkový zábor je cca 0,01 ha. Do rybníku je provedeno odvodnění, trasa dálnice do něj přímo nezasahuje. Trasa dálnice prochází okrajovou částí lesního komplexu, celkový rozsah záboru je cca 0,26 ha. Stávající most bude vybourán a na jeho místě bude postaven nový s rozpětím 15 m, bude provedena přeložka koryta. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Dojde k rekonstrukci mostu a úpravě sklonu svahů, a tím i určitému zásahu do koryta a kácení břehových porostů. Do rybníku je provedeno odvodnění, trasa dálnice do něj přímo nezasahuje. Dálnice zasahuje do okraje lesního komplexu, který je rozčleněn na několik menších celků. Celkový zábor je cca 0,35 ha.

EVERNIA s.r.o.


úsek D1

km

Typ VKP

122,1

vodní tok a Šlapanka niva

126,5-129,7

les

128,3

vodní tok a Řehořovský potok niva

3

130,0

vodní tok a Nadějovský potok niva vodní tok a Balinka niva

4

131,74

105

Vliv 3


4

vodní tok Tříhranný potok vodní tok a Křivý potok niva

5 4

133,9

vodní tok a Zblatí niva vodní tok a Blízkovský potok niva les Okraj drobného lesního porostu rybník Rybník Borek

4

140,2

rybník Rybník Trhovec vodní tok a Lavičský potok niva

5 3

142,2-146,5

les

136,4

137,2

144,1 146,3 107


132,7

137

106


vodní tok a Radslavický potok niva

147,5-149,5

les

4

3

Lesní komplex po obou 4 stranách D1 4 vodní tok a Vodra niva

151,8

vodní tok a Polomina niva

151,8-153,6

les

EVERNIA s.r.o.

4

Drobné lesní porosty 4 v okolí Velkého Meziříčí 5 vodní tok a Oslava niva 3 vodní tok a Františkovský potok niva

147,6

149,3

4

Lesní komplexy Jabloňovem

3 za 4

Potok je přes dálnici převeden přesypaným mostním objektem, u kterého dojde k rekonstrukci vtoku a výtoku. Během stavby dojde k zásahu do břehových porostů. Trasa dálnice odděluje dvě části lesního komplexu, celkový zábor je v rozsahu cca 0,654 ha. Dojde k vybourání stávajícího mostu a výstavbě nového o rozpětí 40 m. Potok bude pod mostním objektem přeložen. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Provede se rekonstrukce a prodloužení stávajícího mostu, vliv na potok bude spíše okrajový, během stavby dojde k zásahu do břehových porostů. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Provede se rekonstrukce a rozšíření stávajícího mostu, vliv na potok bude spíše okrajový, během stavby dojde k zásahu do břehových porostů. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Provede se pouze sekonstrukce stávajícího mostu při zachování parametrů. Zásah do lesa velmi malého rozsahu, celkový zábor pouze cca 0,006 ha. Do rybníku je provedeno odvodnění, trasa dálnice do něj přímo nezasahuje. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Provede se novostavba nosné konstrukce a sanace a rozšíření spodní stavby mostu, což bude mít vliv na břehové porosty v okolí toku. Okrajový zásah do několika drobných lesíků v okolí Velkého Meziříčí, celkový rozsah záboru je cca 0,033 ha. Vodní tok nebude dotčen, mostní objekt zůstává bez zásahu do podmostí. Dojde k rekonstrukci stávajícího propustku, během výstavby dojde pravděpodobně k zásahu do břehových porostů. V místě křížení vodoteče s trasou bude vybudován nový klenbový most, provedena přeložka vodoteče a úprava stávajícího terénu, dojde k zásahu do břehových porostů. Vliv na les pouze okrajový, celkový zábor pouze v rozsahu 0,034 ha. Rozšíření zemního tělesa dálnice se provede úpravou sklonu svahů, do vodního toku se nebude významně zasahovat. Provede se zesílení mostního objektu a mírná úprava jeho trasy. Dojde k zásahu do poprostů v okolí vodoteče. Vliv spíše okrajový, zábor lesních pozemků pouze malého rozsahu cca 0,05 ha.

strana 245


úsek D1

108

109

km

Typ VKP

153,0

vodní tok a Komárovský potok niva

4

155,8

vodní tok Zážlebí vodní tok a Jelenka niva

5 4

155,7-156,0

les

5

158,1

vodní tok a Drchalka niva

160,0 160,5

4 vodní tok a Jasinka niva les Okraj lesního komplexu 4

164,1-171,1

les

-

vodní tok niva vodní tok niva vodní tok niva vodní tok vodní tok niva vodní tok niva les

167,0 110


169,8 175,5 171,9 173,7-176 177,2 179,8 180,9 181-181,5


Menší lesní komplexy

Vliv

4

Lesní komplex po obou 3 stranách D1 a Bitýška

4

a Bílá voda

4

a Bílý potok

4

Přibyslavický potok a Knínický potok

5 4

a Říčanský potok

4

Lesní komplex po obou 4 stranách D1 4 vodní tok a Veverka niva 4 vodní tok a Cikánka niva 4 vodní tok a Kývalka niva les


Provede se demolice a novostavba nosné konstrukce, spodní stavba mostu bude pouze rekonstruována, během výstavby dojde k zásahu do břehových porostů. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Do vodního toku se nebude významně zasahovat, rozšíření dálnice se provede úpravou sklonů svahů. Nedojde k přímému ovlivnění porostu záborem PUPFL. Bude provedena rekonstrukce a čištění stávajícího propustku, při výstavbě může dojít k zásahu do břehových porostů. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Vliv spíše okrajový, zábor lesních pozemků pouze malého rozsahu cca 0,011 ha. Trasa prochází rozsáhlým lesním komplexem v délce cca 7 km a tomu odpovídá i zábor (cca 0,049 ha). Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Bude provedena rekonstrukce a prodloužení propustku, zásah do břehových porostů. Vliv spíše okrajový, zábor lesních pozemků pouze malého rozsahu cca 0,011 ha. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Do vodního toku je provedeno odvodnění, trasu dálnice přímo nekříží. Bude provedeno čištění a rekonstrukce propustku, mostní objekt bude rozšířen. Předpokládá se vliv na břehové porosty. Vliv spíše okrajový, zábor lesních pozemků pouze malého rozsahu cca 0,053 ha.

V těsné blízkosti dálnice D1 se nevyskytuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Vliv na jednotlivé významné krajinné prvky ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění uvádí předchozí tabulka. Celkově lze shrnout, že realizací záměru budou dotčeny vodní toky a jejich nivy a lesní porosty. Křížení dálnice s vodními toky je řešeno mostními objekty a propustky. Většina velkých mostních objektů bude v rámci zkapacitnění rozšiřována pouze v horní části mostu bez zásahu do podmostí, k případnému negativnímu vlivu bude docházet pouze po dobu výstavby. Vodní toky, které kříží dálnici malými mostními objekty a propustky jsou vesměs zatrubněny v celé délce křížení. Tyto propustky se budou rekonstruovat nebo rozšiřovat, což samozřejmě bude mít určitý vliv na tyto vodoteče, ovšem vzhledem k současnému stavu nebude tento vliv významný.

Strana 246

EVERNIA s.r.o.



Významnější vliv lze očekávat pouze v případě přeložky vodních toků a zásadnímu zásahu do břehových porostů. K tomuto zásahu však dojde pouze u malého počtu vodotečí a břehové porosty budou nahrazeny v rámci vegetačních úprav dálnice D1 po ukončení stavby. Po ukončení stavby je třeba tam kde to prostorové a technické podmínky umožňují provést zpřírodnění některých upravených koryt pod mosty (např. vytvořit větší průtočný profilodsazením opevnění břehů a ponechání prostoru pro vytvoření přírodě blízké kynety). Vliv na lesní porosty je dán zejména rozsahem jejich záboru. Vzhledem k délce upravované komunikace je rozsah záboru pozemků určených k plnění funkce lesa poměrně malý a stavba tak nebude představovat významný negativní vliv na lesy. Soustava Natura 2000 V září-říjnu 2007 byly provedeny terénní návštěvy dotčených lokalit. Proběhly odborné konzultace pro zjištění výskytu předmětů ochrany. Výskyt druhů živočichů a rostlin byl zjištěn dle údajů poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR, 2009). Lokalita výskytu kuřičky hadcové byla navštívena spolu se zástupci Správy chráněné krajinné oblasti Blaník a zjištěna oblast výskytu druhu. Pro potřeby hodnocení též byly poskytnuty výsledky monitoringu tohoto druhu (Pánková 2008). Výskyt stanovišť byl zjištěn dle vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR, 2007). Stav z hlediska ochrany v ČR byl zjištěn dle hodnotící zprávy (Dušek et al. 2007). Vyhodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany Vyhodnocení významnosti vlivů probíhá podle následující stupnice. Tabulka 115: Stupnice hodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany Hodnota -2

Termín Významně negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.

Vyhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany Z vlivů záměru na životní prostředí byly vybrány vlivy, které má záměr na dotčené předměty ochrany. Byla vyhodnocena významnost těchto vlivů.

EVERNIA s.r.o.

strana 247



Tabulka 116: Vyhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany Předmět ochrany Vliv záměru Velevrub tupý Unio crassus

Vyhodnocení vlivu

Znečištění vody (stavební práce – rozšíření mostů, dešťová voda, riziko havárií)

-1

Hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus


-1

Mihule potoční Lampetra planeri

Strana 248


-1

Komentář V průběhu realizaci stavby může dojít ke znečištění vody v Sázavě, Blanici a dalších přítocích. Jedná se především o možnou kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického narušení půdního krytu stavební technikou. Dále není možné zcela vyloučit riziko havárie. Dalším problémem může být zaústění svedené dešťové vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%) do recipientu a havárie při provozu dálnice. Znečištěním vody by došlo k ovlivnění celé populace velevruba níže po toku od místa znečištění (nejspíše tedy v místě rozšiřování mostního objektu na 29.km u Hvězdonic – tedy cca 2/3 délky toku zahrnutého do EVL). Vliv záměru na velevruba tupého je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k tomu, že se jedná o vlivy potenciální, kterým bude maximálně předcházeno a budou přijata opatření pro případnou nápravu (asanace havárií apod.). Při přestavbě mostu je třeba specifikovat přesné technické řešení např. umístění staveniště, ochranu před potenciálními úniky látek ze stavebních strojů apod. V průběhu realizaci stavby může dojít ke znečištění vody v Sázavě, Blanici a dalších přítocích. Jedná se především o možnou kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického narušení půdního krytu stavební technikou. Dále není možné zcela vyloučit riziko havárie. Dalším problémem může být zaústění svedené dešťové vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%,) do recipientu a dále havárie při provozu dálnice. Znečištěním vody by došlo k ovlivnění populace hořavky níže po toku od místa znečištění. Místa pravidelného výskytu hořavky jsou cca 20 km vzdálena, je pravděpodobné, že dojde ke značnému naředění případných znečišťujících látek. Výskyt hořavky přímo v místě křížení D1 a EVL Dolní Sázava u Hvězdonic je spíše roztroušený a nemá pro existenci populace zásadní význam. Je však nutné zachovat migrační prostupnost toku. Vliv záměru na hořavku duhovou je hodnocen jako mírně negativní vzhledem ke vzdálenosti míst klíčových pro výskyt hořavky od zdroje znečištění a vzhledem k tomu, že se jedná o vlivy potenciální, kterým bude maximálně předcházeno a budou přijata opatření pro případnou nápravu (asanace havárií apod.). Při přestavbě mostu je třeba specifikovat přesné technické řešení např. umístění staveniště, ochranu před potenciálními úniky látek ze stavebních strojů apod. V průběhu realizaci stavby může dojít ke znečištění vody ve Štěpánovském potoce. Jedná se především o možnou kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického narušení půdního krytu stavební technikou. Dále není možné zcela vyloučit riziko havárie. Dalším problémem může být zaústění svedené dešťové vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%) do recipientu a havárie při provozu dálnice. Znečištěním vody by došlo k ovlivnění celé populace

EVERNIA s.r.o.


Předmět ochrany Vliv záměru

Kuřička hadcová Minuartia smejkalii


Vyhodnocení vlivu

zásah do biotopu

-1

Nitrifikace prostředí -1

9130

Ztráta biotopu -1

91E0*

Ztráta biotopu -1

Vydra říční Lutra lutra

Rušení stavby

v průběhu 0

Rušení při provozu 0

Ztráta biotopu 0

EVERNIA s.r.o.

Komentář mihule níže po toku od místa znečištění (tedy od místa rozšiřování mostního objektu na 53.km) – tedy cca 30% z celkové délky toku obývaného mihulí v EVL. Vliv záměru na mihuli potoční je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k tomu, že se jedná o vlivy potenciální, kterým bude maximálně předcházeno a budou přijata opatření pro případnou nápravu (asanace havárií apod.). Při přestavbě mostu je třeba specifikovat přesné technické řešení např. umístění staveniště, ochranu před potenciálními úniky látek ze stavebních strojů apod. Druh se vyskytuje na skalkách v boru nejblíže cca 50 m od dálnice. Výskyt přímo na zářezu dálnice nebyl potvrzen. Přestože jej není možné úplně vyloučit, jednalo by se o výskyt okrajový, na sekundárním stanovišti. Vzhledem k potvrzenému dobrému potenciálu spontánního šíření kuřičky na poměrně vzdálené skalky (Pánková 2008) je možné uvažovat o rozšíření na nově odkrytý zářez dálnice, kde bude v iniciálním stádiu slabá konkurence. Jedná se o unikátní lokalitu s jedinečným a bohatým výskytem (jediná perspektivní lokalita v ČR, resp. na světě). Jedná se o neoendemický a prioritní druh. Jádro populace nebude záměrem ovlivněno, dle současných znalostí výskytu nebudou přímo dotčeny žádné trsy kuřičky hadcové. Existuje také dobrý předpoklad, že se druh na nově odkrytý profil znovu rozšíří. Vliv byl vyhodnocen jako mírně negativní. V současné době dochází k ohrožení míst výskytu kuřičky šířením třtiny křovištní Calamagrostis epigejos směrem od dálnice. Tento vliv se může zhoršit s dalším provozem dálnice a zvýšením počtu projíždějících vozidel a jejich emisí. Předpokládá se však snížení emisí v důsledku obnovy vozového parku, navíc problém nitrifikace prostředí a nárůstu automobilové dopravy jde nad rámec tohoto hodnocení. Tento vliv byl hodnocen jako mírně negativní. Dojde k záboru biotopu při okraji EVL, celkově se jedná maximálně cca o 1 ha z 184,5255 ha bučin v EVL (cca 0,5%). Vliv byl hodnocen jako mírně negativní. Dojde k záboru biotopu při okraji EVL, celkově se jedná cca o 0,05 ha z 5,1171 ha luhů v EVL (cca 1%). Jedná se o prioritní stanoviště, bude likvidován maloplošný méně reprezentativní výskyt. Vliv byl hodnocen jako mírně negativní. Současná hladina rušení se dočasně mírně zvýší. Lokalita bude zasažena pouze okrajově. Vliv byl hodnocen jako mírně negativní. Současná hladina rušení se může zvýšit v důsledku provozu většího množství aut, po realizaci záměru zkapacitnění by však měl provoz být hladší a úroveň rušení by se mohla dokonce mírně snížit. Vliv byl hodnocen jako nulový. Záměr zasahuje velmi okrajově do biotopu vydry. Nedojde ke kvalitativním změnám tohoto biotopu. Vliv byl hodnocen jako nulový.

strana 249


Předmět ochrany Vliv záměru


Vyhodnocení vlivu

Přímé zabíjení -1 Migrační bariéra

-1

Komentář Riziko přímého střetu migrujících vyder s vozidly nelze vyloučit. Vliv byl hodnocen jako mírně negativní. Záměr se nachází v migrační trase vyder, představuje významnou migrační bariéru pro pohyb druhu v krajině. Realizací záměru dojde k mírnému zhoršení rozšířením dálnice. Zároveň je plánováno zlepšení migrační prostupnosti oproti stávající situaci, avšak podrobné technické řešení bude teprve navrženo a musí být posouzeno z hlediska migrace vyder. Vliv byl hodnocen jako mírně negativní.

Vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Celistvost EVL Želivka z hlediska stavu populace kuřičky hadcové nebude významně narušena. Dojde k zásahu do okrajové části populace druhu v EVL, bez přímého vlivu na jedince. Vliv byl vyhodnocen jako mírně negativní. Vliv záměru na celistvost EVL Vysoký kámen u Smrčné byl hodnocen jako mírně negativní. Dojde k okrajovému zásahu do biotopu plošně převažujících bučin, dále k záboru maloplošného výskytu prameništních olšin. Vliv na celistvost EVL Šlapanka a Zlatý potok, EVL Štěpánovský potok a EVL Dolní Sázava byl hodnocen jako mírně negativní v souladu z hodnocením významnosti vlivů na předměty ochrany těchto lokalit. Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Vlivy hodnoceného záměru na dotčené předměty ochrany mohou být kumulativně zhoršeny již realizovanými záměry na území dotčených EVL, a to od doby zařazení lokalit do národního seznamu (tj. od roku 2004). Vzhledem k tomu, že zatím neprobíhá soustavný monitoring jednotlivých EVL zajišťující dostatečné informace pro posouzení stavu a probíhajících změn předmětů ochrany jednotlivých EVL, k řádnému vyhodnocení kumulativních vlivů chybějí dostatečné podklady. Pro provedení hodnocení kumulativních vlivů byly využity: -

Hodnotící zpráva o stavu z hlediska ochrany evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť v České republice za období 2004-2006 (Dušek et al. 2007) – kde byl zjištěn stav dotčených předmětů ochrany

-

Informační systém EIA (další záměry související s dálnicí D1 byly zjištěny od ŘSD) – kde byly vyhledány záměry, které by mohly souviset s dotčenými předměty ochrany.

Dle informačního systému EIA bylo zjištěno několik záměrů, které jsou plánovány v dotčených EVL a mohou ovlivnit dotčené předměty ochrany: -

Protipovodňová opatření v městě Sázava. Záměr v případě zásahů do koryta toku může představovat závažné vlivy pro populaci velevruba tupého.

-

Integrovaný projekt technické infrastruktury, mikroregion Želivka – projekt zahrnuje výstavbu splaškové kanalizace a čistíren odpadních vod v 10 lokalitách spadajících do působnosti 8 obcí, které jsou vyjmenovány v následující kapitole. Celková délka kanalizace plánované výstavby činí cca 25 km stokové sítě a 9 ČOV celkové kapacity 2000 ekvivalentních obyvatel. Záměr zlepší kvalitu vody v povodí Želivky.

-

Záměry v EVL Šlapanka a Zlatý potok – např. úpravy železniční trati Havlíčkův BrodJihlava, JIPOCAR Střítež (rozšíření stávající výrobní haly, skladové haly, sklad

Strana 250

EVERNIA s.r.o.



nebezpečných látek), výstavba provozu extrakce řepkových pokrutin hexanem, Dobronín. Záměry zvýšují úroveň rušení v lokalitě. Možným konfliktním místem jsou dále sklady pohonných hmot Čepro u Šlapanova. Podle sdělení ŘSD závod Brno je navrhována nová MÚK v prostoru Měšín, tento záměr bude s rozšířením dálnice koordinován. Záměr není v konfliktu s lokalitami Natura 2000. Nebyly zjištěny další plánované záměry související s dálnicí D1. Není možné konstatovat, že by v kumulaci s některými z uvedených záměrů byly zhoršeny vlivy záměru zkapacitnění dálnice D1 až na úroveň významně negativních vlivů. Tabulka 117: Souhrnné vyhodnocení kumulace vlivů s vlivy záměru Předmět ochrany

Dotčená EVL

Velevrub tupý Unio Dolní Sázava crassus Hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Mihule potoční Lampetra planeri Kuřička hadcová Minuartia smejkalii* Stanoviště 9130 Stanoviště 91E0* Vydra říční Lutra lutra

Dolní Sázava

Další záměry v dotčené EVL Protipovodňová opatření, Sázava Integrovaný projekt tech.infrastruktury, Želivka Dtto

Výsledný vliv na předmět ochrany -1 -1

Štěpánovský potok Nebyly zjištěny

-1

Želivka

Nebyly zjištěny

-1

Vysoký kámen u Smrčné Vysoký kámen u Smrčné Šlapanka a Zlatý potok

Nebyly zjištěny

-1

Nebyly zjištěny

-1

úpravy železniční trati Havlíčkův BrodJihlava JIPOCAR Střítež (rozšíření stávající výrobní haly, skladové haly,sklad nebezpečných látek), výstavba provozu extrakce řepkových pokrutin hexanem, Dobronín

-1

Dále byly pro dotčené předměty ochrany v dotčených EVL obecně stanoveny negativní faktory, které by mohly dále zhoršovat stav předmětů ochrany. Nové záměry je pak nutno posuzovat s vědomím ovlivnění EVL mírnými vlivy způsobenými posuzovaným záměrem zkapacitnění dálnice D1. EVL Dolní Sázava Výstavba MVE Stav populací předmětů ochrany EVL může významným způsobem ovlivnit změna migrační prostupnosti toku a podmínek proudění v důsledku výstavby nebo obnovy jezů pro malé vodní elektrárny. Znečištění vody Nově navrhované záměry produkující odpadní vody, musí řešit jejich čištění. Je vhodné, aby byla sídla v povodí Sázavy napojena na čistírny odpadních vod. EVL Štěpánovský potok Technické zásahy do koryta

EVERNIA s.r.o.

strana 251



Zásadním vlivem, který může ohrozit stav předmětu ochrany EVL – mihule potoční, jsou nevhodné technické úpravy koryta toku. Vzhledem k faktu, že se již dlouhodobě jedná o zvláště chráněné území, lze předpokládat, že k úpravám toku nedojde. EVL Želivka Celková eutrofizace prostředí Vliv posuzovaného záměru nelze zcela oddělit od celkové postupující eutrofizace prostředí. Tento proces může mít negativní důsledky pro stanoviště, která se vyznačují menším množstvím dostupných živin, jako např. hadcové bory. Vzhledem ke stávajícímu provozu na dálnici lze předpokládat aktuálně vysokou úroveň zatížení živinami v bezprostředním okolí dálnice. Je proto nutno dále monitorovat vliv vzrůstající eutrofizace prostředí na stav biotopu. Nevhodné lesnické hospodaření Stav biotopu předmětu ochrany může klíčovým způsobem ovlivnit nevhodné lesnické hospodaření v hadcových borech i celkově v lesních porostech EVL. Je vhodné hospodaření přizpůsobit tak, aby byly zachovány stávající podmínky biotopu včetně míry oslunění, zakmenění porostů, existence otevřených nezalesněných ploch apod. EVL Vysoký kámen u Smrčné Nevhodné lesnické hospodaření Vzhledem k faktu, že plošně nejvýznamnější předměty ochrany EVL Vysoký kámen u Smrčné jsou lesní stanoviště, je nejdůležitějším faktorem, který zásadně ovlivňuje jejich stav, lesnické hospodaření. Pokud bude hospodaření probíhat vhodným způsobem ve prospěch udržení chráněných lesních stanovišť, lze předpokládat, že vliv faktorů spojených s posuzovaným záměrem nezpůsobí ohrožení EVL. V opačném případě bude špatný stav EVL způsobem mnohem větší měrou nevhodnými lesnickými postupy než vlivem posuzovaného záměru. EVL Šlapanka a Zlatý potok Mezi hlavní faktory ovlivňující stav populace vyder v celé ČR patří jejich přímé pronásledování a mortalita způsobená střety s dopravními prostředky na komunikacích (Poledník 2007). Ilegální pronásledování vyder je faktor působící plošně na celém území státu. Může způsobit lokální vymizení druhu, nicméně vzhledem k celkovému nasycení populace lze prozatím předpokládat postupné doplnění imigrací. Mortalita na komunikacích je obecně velmi významný vliv, který způsobuje zabíjení vyder především v místech křížení vodních toků s komunikacemi. V konkrétním případě je nutno počítat zejména s plánovaným záměrem rekonstrukce železniční trati Havlíčkův Brod-Jihlava. Dálnice D1 by v případě zkapacitnění byla pro vydry po povrchu prakticky nepřekonatelná. Křížení s vodotečemi je však řešeno pomocí propustků, které jsou vydrami využívány, pokud mají dostatečné rozměry. V pozdějších fázích projektové přípravy je nutné řešit typ propustků zejména v kontaktu s EVL Šlapanka a Zlatý potok a instalaci kvalitního oplocení kolem propustků. Možnosti zmírňujících opatření a vyloučení nepříznivých vlivů -

při řešení úseku dálnice v kontaktu s EVL Želivka budou dodrženy následující podmínky: 

zářezy po stranách dálnice musí být skalnaté nebo balvanité, bez jakéhokoli zpevnění (s patkou minimálního rozsahu),

Strana 252

EVERNIA s.r.o.


    


sklon zářezů musí být mírně pozvolnější nebo stejný jako je dnes, ne strmější (i na úkor většího záboru lesa), neprovádět žádné výsadby (ani borovice) na hranách zářezů nebo v lese nad nimi, zajistit likvidaci současného zářezu tak, aby vegetace byla ve vhodné fenologické fázi (květen – červenec) – bude umožněno alespoň během 14 dní lokalitu podrobně prozkoumat, následně zajistit transfer semen či rostlin, likvidace současného záměru bude prováděna pod dohledem odborně způsobilé osoby, o termínu zásahu do zářezu bude v 14 denním předstihu informována Správa CHKO Blaník, přestavba mostu bude provedena 100% shora, bez zasahování do podmostí a okolí,

-

finanční podpora záchranného programu kuřičky hadcové, případně monitoringu kuřičky hadcové (prováděn AOPK ČR a Botanickým ústavem Akademie věd)

-

při podrobném technickém řešení maximálně omezit zábor stanovišť bučin a potočních luhů v EVL Vysoký kámen u Smrčné,

-

neumisťovat zařízení staveniště do blízkosti dotčených EVL, při stavbě dbát zvýšených bezpečnostních opatření (prevence havárií), minimalizovat křížení obslužných komunikací s vodotečemi, řešit zaústění odpadních dešťových vod do recipientu mimo území EVL,

-

eliminovat riziko znečištění vody v blízkosti EVL Dolní Sázava, EVL Štěpánovský potok, EVL Šlapanka a Zlatý potok,

-

zajistit migrační prostupnost pro vydry v místě kontaktu tělesa dálnice a EVL Šlapanka a Zlatý potok.

Závěr Hodnocený záměr „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka“ nemá významně negativní vliv (resp. negativní vliv dle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb.) na žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Záměr má mírně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost: - EVL Želivka – kuřička hadcová - EVL Dolní Sázava – velevrub tupý, hořavka duhová - EVL Štěpánovský potok – mihule potoční - EVL Vysoký kámen u Smrčné – stanoviště 9130 a 91E0 - EVL Šlapanka a Zlatý potok – vydra říční Pro zmírnění těchto vlivů byla navržena zmírňující opatření D.I.7.4 Vliv stavby na fragmentaci krajiny Vzhledem k tomu, že záměrem je rozšíření stávající dálnice, která významně rozčleňuje krajinu, nedojde z hlediska fragmentace realizací záměru k zásadní změně současného vlivu. Již v současné době lze dálnici překonat pouze v místě mostních objektů. Řada těchto objektů bude v rámci zkapacitnění dálnice rozšířena a vznikne několik nových objektů, což částečně zlepší průchodnost dálnice. Vliv stavby na fragmentaci krajiny nebude významný.

EVERNIA s.r.o.

strana 253



Dílčí závěr kapitoly D.I.7.2 Vliv na ekosystémy: Rozšíření dálnice D1 na šestipruh bude představovat zásah do řady prvků územního systému ekologické stability, evropsky výnamných lokalit a významných krajinných prvků. Určitý vliv lze také předpokládat u přírodní rezervace Štěpánovský potok. Většina těchto prvků je v současné době přes dálnici převedena prostřednictvím mostních objektů. Ty se budou v rámci zkapacitnění dálnice D1 rozšiřovat, případně demolovat a znovu stavět v nových parametrech. Několik mostních objektů je z důvodu zlepšení jejich migrační funkce navržena k rozšíření. Prvky, které v současné době kříží dálnici v místě, kde není žádný mostní objekt, jsou v rámci dokumentace EIA navrženy přeložit a převést pod nejbližším vhodným mostním objektem. Obecně je nutné během výstavby minimalizovat dočasný zábor v okolí dálnice a zásahy do lesa a břehových porostů, zejména v lokalitách s výskytem prvků chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dle hodnocení vlivu na EVL a PO nebude mít stavba významný negativní vliv na žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. V dalším stupni projektové dokumentace:  

zpracovat samostatné studie vlivu stavby na prvky ÚSES, významné krajinné prvky a zvláště chráněná území s upřesněním trvalého a dočasného záboru, zpracovat studii vegetačních úprav v návaznosti na vymezený územní systém ekologické stability.

D.I.8 Vlivy na krajinu Možné vlivy realizace záměru na krajinu jsou shrnuty v následující tabulce: Tabulka 118: Vlivy na krajinu Typy úprav A A1 A2 B C D

Krajinný ráz Přírodní parky Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Vliv na stávající úrovni Rozšíření záborů bude mít mírně negativní Vliv na stávající úrovni vliv na krajinný ráz Rozšíření záborů bude mít mírně negativní Vliv na stávající úrovni vliv na krajinný ráz

D.I.8.1 Vliv návrhu technických parametrů dálnice na krajinný ráz Vzhledem k tomu, že se jedná o stávající trasu dálnice je celá řada technických parametrů trasy již daná. Dálnice D1 je významným dopravním tahem a tvoří krajinnou a urbanistickou dominantu v území. Zásada omezení délky rovných úseků Rozšíření dálnice nebude mít vliv na délku rovných úseků. Zásada minimalizace zářezů a násypů Z hlediska zhodnocení vlivu na krajinný ráz je důležité výškové vedení trasy v krajině. Snahou je, při dodržení technických parametrů, co nejvíce přizpůsobit výškové vedení trasy stávajícímu Strana 254

EVERNIA s.r.o.



terénu. V místech, kde v současné době existují hluboké zářezy a vysoké násypy se část těchto svahů využije pro rozšíření a svahy se zpevní, což sníží celkový zábor stavby. V případě mělkých zářezů a nízkých násypů dojde k rozšíření záborů, ale výškové uspořádání dálnice se měnit nebude. Zastoupení jednotlivých typů úprav v konkrétní lokalitě je patrné na situacích v měřítku 1:2 000, které jsou součástí technicko ekonomické studie. Zastoupení jednotlivých typů úprav na stavebních úsecích je v přehledu uvedeno v tabulce 88. Zásada přiměřenosti technických děl podle charakteru krajiny Rozsah technických umělých prvků, tj. mostů, estakád, opěrných zdí, protihlukových stěn, aj., by měl být úměrný charakteru krajiny. Tyto prvky jsou přijatelnější v krajině průmyslové a výrazně antropogenní, nežli v krajině zemědělského a přírodního charakteru. V tomto případě se jedná o krajinu výrazně ovlivněnou lidskou činností a stavba vychází ze stávajícího stavu. Dojde k nárůstu počtu protihlukových stěn a rozšíření některých mostních objektů. Velké mostní objekty, které mají největší vliv na krajinný ráz budou zachovány ve stávajícím rozsahu. Některé menší pak budou rozšířeny z důvodu migrace zvěře a začleněny do krajiny realizací vhodných vegetačních úprav. Nově vzniknou v trase dálnice D1 3 větší ekodukty pro migraci zvěře, které však nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz. Budou upraveny tak, aby navazovaly na okolní krajinu, od dálnice byly co nejvíce odcloněny a vegetační úpravy navedly migrující živočichy k objektu ekoduktu. Zásada začlenění do krajiny vegetačními úpravami Začlenění komunikace do krajiny se realizuje pomocí: a) vegetačních úprav vlastního tělesa navržené komunikace, b) výsadby v krajinných prvcích navazujících na komunikaci. Ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí je potřeba vypracovat samostatnou studii vegetačních úprav, která bude při konkrétním návrhu vhodných dřevin a jejich uspořádání respektovat hledisko estetické, volby místních přirozených dřevin, migrace živočichů, údržby zeleně. Ozelenění svahů násypů a zářezů má pozitivní vliv na celkovou estetiku krajiny a začlenění komunikace do krajiny. Při návrhu výsadby i mimo těleso komunikace se jedná např. o dosadbu břehových porostů u drobné vodoteče, realizace nefunkčních prvků ÚSES, vegetační úpravy polních cest. Tím se zvýší ekologická stabilita území. Výsadbou zeleně se rozčlení krajina a sníží se optický kontakt s dálnicí. Přitom je doporučeno preferovat dřeviny geograficky původní a odpovídající místním podmínkám. D.I.8.2 Hodnocení míry zásahu stavby do krajinného rázu Technická charakteristika stavby Z technických parametrů stavby, které by mohly mít významný vliv na krajinný ráz, to jsou především mostní objekty a mimoúrovňové křižovatky. Úprava dálnice D1 vychází ze stávajícího stavu. Křižovatky zůstanou zachovány z hlediska tvaru a umístění a úpravy se budou týkat zejména délky napojovacích a odbočovacích pruhů. Nově je navržena v km 116 MÚK Měšín, která je v TES navržena jako variantní řešení. Na výstavbu tohoto nového exitu byla v roce 2006 zpracována samostatná dokumentace EIA zpracovaná RNDr. Petrem Obstem. V této dokumentaci byl vliv stavby na krajinný ráz vyhodnocen jako nevýznamný, vzhledem k tomu, že se jedná o antropicky silně ovlivněný krajinný segment, v němž nebyly identifikovány žádné významnější přírodní, kulturní a estetické hodnoty. Mosty budou buď ponechány ve stávajícím stavu s drobnými úpravami bez zásahu do údolí nebo proběhne jejich demolice a výstavba nových mostů. Základním požadavkem je, aby v rámci

EVERNIA s.r.o.

strana 255



dalších stupňů projektové přípravy bylo při návrhu mostních objektů a MÚK zohledněno nejen technické hledisko, ale i jejich začlenění do krajiny. D.I.8.3 Hodnocení podle analýzy kontrastů Hodnocení vlivu stavby podle analýzy kontrastů je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 119: Hodnocení vlivu stavby dle analýzy kontrastů kontrast kontrast v měřítku kontrast v asociacích kontrast v harmonii

vliv stavby mostní objekty vesměs respektují měřítko krajiny a jejich délka odpovídá šířce údolí, které převádí. most v daném prostoru může vyvolat pozitivní nebo negativní kontrast v asociacích v závislosti na technickém způsobu realizace. Vzhledem k tomu, že se jedná o mosty v místech, kde již nyní stojí nepředpokládá se významný negativní kontrast v asociacích. Typy mostních objektů nejsou v tomto stupni zatím konkretizovány. Ohnisko mosty jsou umístěné mimo ohniska barva barevné řešení mostů i jejich detailů je třeba přizpůsobit charakteru prostředí. Bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace tvar při realizaci se neuvažuje žádné atypické tvarové řešení mostů. Jedná se vesměs o jednoduché tvary

D.I.8.4 Hodnocení podle obecných zásad pro daný typ stavby Naplňování základních obecných zásad pro minimalizaci vlivu silničních staveb do krajinného rázu je hodnoceno v následující tabulce. Tabulka 120: Obecné zásady pro minimalizaci vlivu zásada omezování délky rovných úseků minimalizace zářezů a násypů minimalizace zásahů do horizontu

dodržování u hodnocené stavby Vychází ze stávajícího stavu Výškové uspořádání vychází ze stávajícího stavu Trasa několikrát zasahuje do horizontu, vliv bude minimalizován realizací vegetačních úprav přiměřenosti technických děl charakteru Mostní objekty budou realizovány v místech kde se nachází v současnosti, nově budou na trase realizovány 3 větší a 2 menší krajiny ekodukty, nárůst počtu protihlukových stěn, vliv bude minimalizován realizací vegetačních úprav začlenění do krajiny vegetačními úpravami Bude navrženo v dalších stupních projektové dokumentace estetické řešení detailů Bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace

D.I.8.5 Vliv stavby na přírodní parky Rozšířením dálnice D1 může být okrajově dotčen přírodní park Údolí Bílého potoka, který v km 172,0 hraničí s dálnicí D1. V tomto úseku bude rekonstruován most přes cestu a typ úpravy dálnice je v tomto úseku C a D, tedy s možným záborem půdy. Vzhledem k tomu, že hranice přírodního parku nezasahuje až k dálnici D1, lze předpokládat pouze o okrajový vliv, v průběhu stavby, kdy může být dotčeno širší okolí stavby. Dílčí závěr kapitoly D.I.8 Vliv na krajinný ráz: Záměr nebude mít významný vliv na krajinný ráz. Stavba vychází ze stávajícího stavu dálnice D1, zachovává umístění křižovatek i mostů. V případě výstavby nových mostních objektů je nutné zohlednit při návrhu mostní konstrukce vliv stavby na krajinný ráz a v rámci vegetačních úprav začlenit tyto objekty do krajiny.

Strana 256

EVERNIA s.r.o.



V dalším stupni projektové dokumentace: 

zpracovat podrobné posouzení vlivů významných stavebních úprav na krajinný ráz.

D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V oznámení bylo předpokládáno, že rozšíření dálnice si může vyžádat demolice některých budov, stojících v těsné blízkosti zemního tělesa. Vzhledem k navrženému řešení, které minimalizuje zásah do okolí, nebude nutno demolovat žádné budovy v obcích kolem dálnice. Ani na odpočívkách nebudou nutné žádné demolice, stavby (čerpací stanice, stavby občerstvení apod.) jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti. Nadjezdy přes dálnici jsou ve správě majitelů křižujících komunikací. Všechny nadjezdy budou demolovány a po výstavbě náhradních budou opět předány původním majitelům. Dále dojde k demolicím objektů ŘSD, z nichž nejvýraznější jsou protihlukové stěny. Nový rozsah protihlukových stěn bude podstatně větší, než stávající. Při provádění prací v blízkosti stávajících objektů (jak v obcích, tak na odpočívkách) budou přijata opatření, která zajistí jejich ochranu např. provizorní bariéra. Kulturní památky Naprostá většina identifikovaných kulturních památek je bezpečně mimo dálnici i mimo její rozšíření. Do zámeckého parku Velké Meziříčí pod mostem Vysočina stavba nijak nezasáhne. Několik památek je v poměrně malé vzdálenosti od dálnice a ačkoliv jejich přímé poškození nehrozí, při provádění by mohly být v případě nepozornosti poškozeny. Památníky umístěné na odpočívkách jsou mimo rozsah rozšíření a nebudou dotčeny. Pokud budou dotčeny památníčky dopravních obětí v těsné blízkosti dálnice, budou citlivě přemístěny tak, aby nedošlo k jejich ohrožení. Pokud bude znám jejich zřizovatel, bude upozorněn. Památky nad zářezem dálnice mohou být teoreticky poškozeny porušením stability svahu a proto bude na tuto skutečnost brán při zpracování DÚR zřetel. Příkladem je kříž u Humpolce nebo Tři kříže u Velkého Meziříčí. Obrázek 31: Příklady drobných památek nad zářezem dálnice

EVERNIA s.r.o.

strana 257


Kříž u Humpolce


Tři kříže u Velkého Meziříčí

Památky pod dálnicí mohou být poškozeny předměty padajícími po svahu a proto bude nutné provést jejich obednění, případně navrhnout jiné opatření. Příkladem jsou kříže u Slavníče nebo u Jestřabí. Obrázek 32: Příklady drobných památek pod svahem dálnice

Kříž u Slavníče

Kříž u Jestřabí

Pro každý úsek bude v DÚR upřesněna poloha uvedených i případně dalších památek a zajištěna jejich ochrana. Mosty jsou předmětem samostatného řešení a při konečném návrhu rozšíření bude jejich historická hodnota v DÚR zohledněna a návrh bude projednán s příslušným odborným pracovištěm NPÚ.   

Vedle mostu D1-030 bude postaven další most stejného tvaru Pro most D1-075 je navrženo ponechání stávajícího mostu Most D1-178 bude symetricky rozšířen

Archeologické památky Ačkoliv se archeologické památky nepředpokládají, je nutno zdůraznit, že při provádění zemních prací je stavebník povinen podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Dále je podle zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled. Dílčí závěr ke kapitole D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky: Celkový vliv na hmotný majetek v okolí a kulturní památky je prakticky nulový. Při provádění budou nutná opatření proti poškození nejbližších památek.

Strana 258

EVERNIA s.r.o.


D.II KOMPLEXNÍ


CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

D.II.1 Rozsah vlivů na ZCHÚ, ÚSES, VKP, Natura 2000 V následující tabulce je uveden přehled rozsahu vlivů na jednotlivé složky ochrany přírody. Systém hodnocení vychází z kap. D.I. Tabulka 121: Přehled kategorie ochrany přírody a vliv trasy na jednotlivé složky Kategorie

Podkategorie

Zvláště chráněná území

Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka Ze zákona lesy (č.114/1992 Sb. rašeliniště v platném znění) vodní toky rybníky jezera údolní nivy

Významné krajinné prvky

Územní systém ekologické stability

+ +/+ + + +

Přijatelnost zásahu 5 5 5 3 5 5 4 5 3 4 5 3

Registrované orgánem ochrany přírody Nadregionální biocentrum biokoridor

+

5 5 3

Regionální

biocentrum

+

3

biokoridor

+

3

biocentrum biokoridor

+ +

3 3

+

3

+ + + + + +

5 3 3 3 3 3 3

Lokální Natura 2000

Zvláště chráněné druhy

Výskyt

EVL PO Rostliny

Živočichové

kriticky ohrožené silně ohrožené ohrožené kriticky ohrožené silně ohrožené ohrožené

Opatření

minimalizace zásahu do údolí v dostatečné vzdálenosti optimalizace zásahu do lesa přemostění Předčištění odpadních vod Přemostění, minimalizace zásahu do údolních niv

Převedení biokoridorů pod mostním objektem Případná úprava hranice biocentra dle hranice záboru Převedení biokoridorů pod mostními objekty Úprava hranic biocentra Přeložení biokoridorů, úprava mostních objektů a propustků Přemostění, minimalizace záboru, minimalizace zásahu během výstavby Minimalizace záboru Minimalizace záboru Minimalizace záboru Minimalizace záboru Minimalizace záboru Minimalizace záboru

D.II.2 Rozsah vlivů na populaci Celkově lze konstatovat, že stavba zvýší bezpečnost provozu na nejvýznamnějším dopravním tahu České republiky. Provoz na rozšířené dálnici při stejném dopravním zatížení nebude mít výrazný vliv na změnu vlivů na obyvatelstvo. Výstavba však bude představovat zvýšenou zátěž hlukem a znečištěním ovzduší. Výsledné řešení včetně všech navrhovaných opatření by mělo situaci v okolí dálnice EVERNIA s.r.o.

strana 259



zlepšit. Realizací celé řady nových protihlukových opatření dojde k významnému snížení hlukové zátěže oproti současnému stavu. Tabulka 122: Rozsah vlivů záměru vzhledem k populaci Kategorie

Podkategorie

Vlivy na obyvatelstvo

Hluk

+

Imise

+

Vibrace Světelné znečištění

+ +

Sociální a ekonomické dopady Vliv na budovy

+ -

5

Vliv na architektonické památky Vliv na archeologické památky Vliv na kulturní hodnoty Vliv na dopravu

-

5

-

5

Bude zajištěný archeologický dozor

+

4

+

5

Vliv na estetické kvality území

+

4

Vliv na krajinný ráz

+

4

Vliv na rozvoj infrastruktury Vliv na rozvoj měst a obcí Vliv na rekreační kvality území

+

5

Možný pouze nepřímý vliv následkem stavebních a terénních úprav Záměr bude mít jednoznačně pozitivní vliv na stávající úroveň dopravy Záměr bude mít určitý negativní vliv na estetické kvality území (nové PHS, kácení porostů podél dálnice) Záměr bude mít určitý vliv na krajinný ráz, ne významný, vychází ze stávajícího stavu Předpokládá se pozitivní vliv

+

4

+

4

Vlivy na antropogenní systémy

Vliv na strukturu a funkční využití území

Strana 260

Výskyt

Přijatelnost Popis zásahu 4 Realizací navržených PHS dojde ke zlepšení celkové situace, na řadě míst dojde i tak k překročení hygienických limitů 4 Limity budou překročeny pouze pro PM10 a PM2,5 4 Mírně negativní vliv během výstavby 4 Mírné zhoršení vlivem předpokládaného nárůstu dopravy 4 Mírně zhoršující vliv Nedojde k demolicím budov v obcích kolem dálnice ani na odpočívkách

Ovlivnění rozvojových oblastí přilehlých měst a obcí hlukem a imisemi Předpokládá se zhoršení rekreační kvality území, zlepšení dopravní obslužnosti

EVERNIA s.r.o.



D.III C HARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARTNÍCH STAVECH

Základním rizikem bezpečnosti provozu na dálnici jsou dopravní nehody. Hlavní příčiny jsou stejné jako na ostatních komunikacích: ● ● ● ●

nekázeň, nepozornost a chyby řidičů technický stav vozidel náhlá změna počasí (mlha, náledí) kolize se zvěří

Vzhledem k technickým parametrům a stavu navrhované úpravy dálnice D1 je frekvence dopravních nehod v přepočtu na přepravní výkon nižší než na stávající dálnici o čtyřech jízdních pruzích. Vyšší rychlost vozidel je někdy příčinou řetězových nehod, na kluzké vozovce nebo za snížené viditelnosti. Při přepravě nebezpečných látek je nutné dodržovat Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). V případě havárie vozidla převážejícího nebezpečné látky (např. ropné produkty) může dojít ke kontaminaci půdy a vodních recipientů v bezprostředním okolí vozovky. Odtud se může kontaminace šířit do větších vzdáleností. Nebezpečné jsou havárie v blízkosti zdrojů pitné vody. K tomuto ovlivnění by došlo jen v případě, že by vozovka nebyla zabezpečena proti možnému úniku znečišťujících látek do okolí. Skutečná nebezpečnost havárie závisí především na místě, kde se stala a na rozsahu a následcích na automobilech a přepravovaných nákladech. Ve volném terénu je možné řešit havarijní situace jako u jiných komunikací. Výhodou rozšíření dálnice D1 na šestipruh oproti stávajícímu stavu je výstavba sedimentačních nádrží a předčištění odpadních dešťových vod před jejich vypuštěním do recipientů. Všechny tyto skutečnosti je třeba zohlednit při přípravě havarijních plánů. Samotné rozšíření a rekonstrukce dálnice bude působit příznivě na snížení dopravních rizik a snížení podílů potenciálních havárií. Samotné množství odváděných dešťových vod nebude představovat rizikový faktor. Zvýšení počtu migračních přechodů pro živočichy a zlepšení jejich parametrů oproti současnosti zmenší riziko střetu dopravy se zvěří.

EVERNIA s.r.o.

strana 261


D.IV

C HARAKTERISTIKA

OPATŘENÍ


K

PREVENCI,

VYLOUČENÍ,

SNÍŽENÍ,

POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.IV.1. Období přípravy D.IV.2. Období výstavby D.IV.3. Období provozu

D.IV.1 Období přípravy V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí budou zpracovány následující studie: 

Zpracovat pro každý stavební úsek aktualizovanou rozptylovou studii v souladu s požadavky § 3 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.



Zpracovat aktualizovanou hlukovou studii pro každý stavební úsek podle vládního nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů a při překročení limitních hladin navrhnout rozsah ochranných opatření ve smyslu doporučení EIA (bez nadstandardních opatření). Zajistit hlukovou nepropustnost mezi mosty v případě nutnosti (Hvězdonice).



Zpracovat ZOV a stanovit odvozní a dovozní trasy ze stavby. Při výběru zařízení staveniště a manipulačních prostor vycházet z výsledků biologických průzkumů a eliminovat zásahy do cenných částí ekosystémů.



Navrhnout plán havarijních opatření.



V oblastech potencionálního ohrožení vodních zdrojů provést podrobný hydrogeologický průzkum a na jeho základě navrhnout ochranná opatření (např. bezpečné odvedení znečištěných dešťových vod z dálnice mimo pásmo ohrožení, zamezit nekontrolovanému vsakování znečištěných dešťových vod z provozu na dálnici v pásmu ohrožení, atd.).



Bude upřesněna bilance odpadů a zpracován plán odpadového hospodářství, který specifikuje nakládání se vzniklými odpady v souladu s legislativou.

 

Po upřesnění technických parametrů záměru, musí být vypracována detailní migrační studie. Zpracovat projekt vegetačních úprav. Ten je potřeba následně schválit příslušnými orgány ochrany přírody a na základě tohoto návrhu zpracovat technickou studii území s počty a druhovým zastoupením plánovaného ozelenění stavby (projekt zeleně), který bude řešen a předložen k odsouhlasení v rámci stavebního řízení. Návrh zeleně bude mj. sledovat i její účinnost proti šíření prachu z dálnice.



Zpracovat dendrologický průzkum v němž je nutné provést zhodnocení dřevin určených ke kácení, uvést jednotlivé druhy, množství a obvody jednotlivých kmenů ve výšce 130 cm nad zemí. Dále stanovit odpovídající kompenzaci za tyto pokácené dřeviny v podobě odvodů či náhradních výsadeb.  Zpracovat záchranný biologický průzkum v trase rozšiřované dálnice.  Budou zpracovány zásady organizace výstavby (ZOV). Ve kterých budou konkretizována opatření na minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí během výstavby. Jedná se především o:

Strana 262

EVERNIA s.r.o.


(i) (ii) (iii) (iv) (v) (vi) (vii)


stavební dvory a sklady sypkých hmot umisťovat mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou ochranná opatření u významných zdrojů hluku (kryty, mobilní zástěny, kontrola technického stavu) na základě výsledků aktualizované hlukové studie, vyloučení provádění hlučných prací v noční době od 21,00 do 7,00 hodin, zamezení šíření prašnosti do okolí za suchého počasí kropením a vhodnou manipulací se sypkými materiály, udržování vozovek v bezprašném stavu, kontrolu zabezpečení nákladu na autech, aby nedocházelo k úsypům materiálu během cesty, zajištění očisty vozidel před výjezdem z areálu staveniště, upřesnění přepravních tras při dovozu a odvozu materiálu, aby byl minimalizován vliv na obyvatelstvo i přírodu.

Kromě toho je třeba přijmout následující opatření: Povrchové a podzemní vody 

Na úseku dálnice, který prochází OPVZ I a OPVZ IIa dopravním opatřením vyloučit dopravu nebezpečných látek.



Na úsecích průchodu dálnice OPVZ I a OPVZ IIa vybudovat automatický signalizační systém pro hlášení nestandardních situací v provozu na dálnici odpovědným osobám určeným v havarijním plánu (PČR, HZS, SSÚD, správce vodního zdroje).



Pro zajištění ochrany povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze splachů z dálnice je nutno provést pomocí speciálních opatření. K těmto opatřením patří havarijní a čistící zařízení, které musí plnit následující funkce:



-

zachycení látek škodlivých podzemním a povrchovým vodám, které nejsou mechanicky odstranitelné,

-

zachycení většího množství lehkých kapalin při haváriích, ke kterým může dojít na zpevněných plochách dálnice,

-

průběžné odstraňování ropných látek z úkapů a prvních splachů po začátku deště,

-

zachycení splavenin a nerozpuštěných látek.

V rámci rozšíření dálnice D1 je nutno vybudovat tato ochranná opatření: -

rekonstrukce stávajících nádrží („lapolů“), v současné době jsou na řešeném úseku dálnice vybudovány nádrže v úseku průchodu dálnice ochranným pásmem vodního zdroje Želivka a výjimečně mimo něj. Jedná se 18 ks nádrží, které jsou již technologicky zastaralé a mnohé i svým technickým stavem nevyhovující. Z tohoto důvodu je v TES navrženo v rámci rozšíření dálnice D1 tyto nádrže nahradit současnými moderními typy dešťových usazovacích nádrží – např. podzemními železobetonovými nádržemi. Rozhodnutí o tom, zda stávající nádrže budou rekonstruovány nebo nahrazeny novými typy nádrží bude provedeno v rámci dalších stupňů projektové dokumentace,

-

nové dešťové usazovací nádrže navrhujeme vybudovat v případech velmi dlouhých úseku dešťových kanalizací, dále v místech vyústění kanalizací přímo do vodních toků a dále v úsecích průchodu dálnice ochrannými pásmy vodních zdrojů. Navrhujeme tyto nádrže provést jako podzemní železobetonové s možností osazení koalescenční nebo sorpční technologie odlučování ropných látek,

EVERNIA s.r.o.

strana 263



-

za mostem přes Oslavu ve Velkém Meziříčí, kde odtékající voda působí problémy, doporučujeme dešťovou usazovací nádrž vybavit i retenční nádrží,

-

norné stěny se sedimentačním prostorem nebo sedimentační jímky s nornou stěnou (výběr dle prostorových podmínek), tato zařízení budou vybudována v silničních příkopech, nebo v místech vyústění kanalizací do příkopů. Norné stěny jsou jednoduché příčné betonové prahy kolmo na osu příkopu nebo koryta, mající dvě drážky na osazení dřevěných dluží - stavítka a vlastní norné stěny. Sedimentační prostor nad nornou stěnou, kde se může akumulovat závadná látka bude odlážděn. Ve stísněných podmínkách je toto možné realizovat v železobetonové jímce,

-

havarijní uzávěry doporučujeme použít spíše výjimečně v místech se stísněnými poměry, kde není možno vybudovat jiná zařízení nebo v úsecích velmi krátkých stok. Jedná se o osazení kanalizačních uzávěrů v posledních šachtách před vyústěním kanalizací. V případě úniku závadných látek budou tyto zachyceny a akumulovány v dálniční kanalizaci.



Vypracovat provozní a manipulační řády odvodňovacích zařízení dálnice.



Na základě podrobného hydrogeologického průzkumu navrhnout monitoring potencionálně ohrožených vodních zdrojů.

Odpady  Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění, samostatné shromažďování a následné využití či odstranění. 

Zásady likvidace odpadů stanovené dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů a příslušné vyhlášky.



Zatřídění podle Katalogu odpadů – vyhl. MŽP ČR č. 381/2001 Sb. – bude součástí Projektu nakládání s odpady v dalším stupni PD, ve kterém budou rovněž uvedeny výměry hlavních druhů odpadů jak pro stavbu, tak pro provoz zařízení.

Ekosystémy 

Ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí je třeba z hlediska vlivu na zvláště chráněné území, lokality Natura 2000, ÚSES, VKP zvážit řešení navržené v rámci dokumentace EIA a samostatné přílohy 8. Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality soustavy Natura 2000. Zvláště chráněná území Při úpravě mostního objektu přes přírodní rezervaci Štěpánovský potok minimalizovat zásahy do podmostí, kácení břehových porostů a zásahu do vodního toku včetně rizika znečištění při havarijních stavech. ÚSES Zajistit převedení biokoridorů křížících trasu dálnice prostřednictvím mostních objektů nebo propustků. Minimalizovat zásah a zábor půdy na území biocenter. VKP upřesnit technická opatření, aby funkčnost významných krajinných prvků byla zachována.

Půdy  V místech, kde bude trasa nově vstupovat na lesní pozemky nebo, kde bude zasahovat do 50 m od kraje lesa, musí investor požádat o odnětí z PUPFL, příp. o souhlas se zásahem do

Strana 264

EVERNIA s.r.o.



ochranného pásma. Z hlediska ZPF – investor stavby požádá podle § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, o souhlas s odnětím ze ZPF.  Zpracovat výpočet náhrad škod na lesních a zemědělských pozemcích a určit výši poplatku za trvalé a dočasné odnětí dotčených pozemků určených k plnění dané funkce.  Zpracovat projekt rekultivace lesních pozemků dočasně odňatých z PUPFL. D.IV.2 Období výstavby  Zpracovat hlukovou studii pro období výstavby podle podmínek výstavby určených zhotovitelem stavby, pokud tak bude vyžadovat příslušná hygienická stanice. 

Vypracovat povodňový plán pro části stavby v záplavových územích dotčených vodních toků.



Provádět stavební práce, zejména mostní objekty a PHS v sousedství obytné zástavby pouze v denní době podle podmínek hygienické stanice. Realizovat preventivní opatření na minimalizaci hluku při výstavbě (např. protihluková ochrana stacionárních zařízení, dodržování pracovní doby od 6 do 21 hod, omezení těžké nákladní dopravy na pracovní dny, minimalizace výstavby o víkendech, omezení hlučných stavebních prací v brzkých ranních a pozdních odpoledních hodinách apod.) s cílem zajistit dodržení limitních hodnot hluku dle NV č. 148/2006 Sb.



Dodržovat technologickou kázeň a podmínky stavebního povolení.



Provést opatření ke snížení prašnosti při výstavbě (např. skrápěním při demolicích) včetně opatření, které zajistí, že okolní vozovky nebudou znečišťovány auty vyjíždějícími ze stavby, případně zajistit jejich okamžité čištění.



Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti na staveništi.



Vypracovat pro stavbu Havarijní plán pro případ havarijního úniku látek škodlivých okolnímu prostředí.



Výstavba bude probíhat v souladu se schválenými zásadami organizace výstavby (ZOV). Staveniště musí být vybaveno tak, aby veškeré produkované odpadní vody byly řádně zneškodňovány a nedocházelo ke znečisťování povrchových ani podzemních vod. Všechny používané stroje při realizaci stavby i odlesňování musí být v dobrém technickém stavu a to zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Používat chemická WC.



Neskladovat v areálu staveniště látky škodlivé okolnímu prostředí včetně zásob PHM pro stavební mechanismy. Nutné doplňování pohonných hmot do málo pohyblivých stavebních zdrojů realizovat za přísných preventivních opatření (ochranné vany, sorbenty apod.).



Minimalizovat přítomnost stavební techniky na staveništi, technika parkující v prostoru stavby bude zabezpečena lokálním zpevněným podložím (panely) a instalací záchytných nádob se sorbenty pod stojícími stavebními mechanismy.



Zajistit přítomnost havarijní soupravy a doplňování potřebného sorbentu na zařízení staveniště. Při úniku ropných látek zajistit provedení zavedených havarijních opatření.



Dbát na technický stav automobilů a stavebních strojů. Po dobu údržby, přestávek a odstávek vypínat motory nákladních aut a stavebních mechanizmů.

EVERNIA s.r.o.

strana 265





Zvláštní pozornost bude věnována pracím v ochranných pásmech vodních zdrojů. V těchto pásmech nebudou doplňovány pohonné hmoty do strojů, nebude zde parkována a odstavována stavební technika.



Vytvořit ze strany dodavatele stavby v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití vést odpovídající evidenci.



Nakládat s odpady v souladu s legislativou, mj. třídit stavební odpad a zajistit jeho likvidaci osobami či firmami oprávněnými k nakládání s odpady podle výše uvedených zásad.



Upřesnit v prováděcích projektech stavby jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive zneškodnění.



Přednostně znovu využívat, popř. recyklovat a energeticky využívat vzniklé odpady před jejich ukládáním na skládku. Předložit evidenci a způsob nakládání s odpady v rámci kolaudačního řízení. Odvážet v co nejkratším termínu vzniklé nebezpečné odpady (použitý sorbent apod.) ze staveniště.

  

Předložit evidenci a způsob nakládání s odpady v rámci kolaudačního řízení.



Při provádění zemních prací je stavebník povinen podle § 22, odst. 2 zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Dále je podle § 23 zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled.



V oblastech ohrožení vodních zdrojů vybudovat provizorní opatření (zemní hrázky, tabulové stěny, zemní jímky apod.) pro zamezení odtoku znečištěných dešťových vod z prostoru staveniště do infiltračních oblastí vodních zdrojů.

  

Minimalizovat dočasné zábory půdy. Zajistit oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy. V bezprostřední blízkosti komunikace (do 10 m) vyloučit zemědělskou produkci.



Kácení dřevin realizovat v nezbytně nutném minimálním rozsahu pouze v období vegetačního klidu (říjen-březen). Chránit stromy, které nebudou pokáceny a budou se nacházet v blízkosti pohybu stavební techniky, podle ČSN 839061, tzn. realizovat opatření na zachování zbytkové zeleně (ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby, včetně ochrany dřevin při přeložkách inženýrských sítí.  Neumisťovat zařízení staveniště a skládky zeminy na pozemky určené k plnění funkce lesa.  Realizovat navržené sadové úpravy stavby přesně dle projektu. Pro výsadbu budou využity zejména domácí druhy dřevin. 

Na svahy násypů a zářezů, použít ornici ze skrývky. Zatravnění a výsadbu zeleně provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze svahů násypů a zářezů. Na svahy s větším sklonem použít geotextilii s travním semenem.



Při řešení úseku dálnice v kontaktu s EVL Želivka budou dodrženy následující podmínky: o zářezy po stranách dálnice musí být skalnaté nebo balvanité, bez jakéhokoli zpevnění (s patkou minimálního rozsahu),

Strana 266

EVERNIA s.r.o.



o sklon zářezů musí být mírně pozvolnější nebo stejný jako je dnes, ne strmější (i na úkor většího záboru lesa), o neprovádět žádné výsadby (ani borovice) na hranách zářezů nebo v lese nad nimi, o zajistit likvidaci současného zářezu tak, aby vegetace byla ve vhodné fenologické fázi (květen – červenec) – bude umožněno alespoň během 14 dní lokalitu podrobně prozkoumat, následně zajistit transfer semen či rostlin, o likvidace současného záměru bude prováděna pod dohledem odborně způsobilé osoby, o termínu zásahu do zářezu bude v 14 denním předstihu informována Správa CHKO Blaník, o přestavba mostu bude provedena 100% shora, bez zasahování do podmostí a okolí, 

Zajistit finanční podporu záchranného programu kuřičky hadcové, případně monitoringu kuřičky hadcové (prováděn AOPK ČR a Botanickým ústavem Akademie věd)



Při podrobném technickém řešení maximálně omezit zábor stanovišť bučin a potočních luhů v EVL Vysoký kámen u Smrčné,



Neumisťovat zařízení staveniště do blízkosti dotčených EVL, při stavbě dbát zvýšených bezpečnostních opatření (prevence havárií), minimalizovat křížení obslužných komunikací s vodotečemi, řešit zaústění odpadních dešťových vod do recipientu mimo území EVL,



Eliminovat riziko znečištění vody v blízkosti EVL Dolní Sázava, EVL Štěpánovský potok, EVL Šlapanka a Zlatý potok,



Zajistit migrační prostupnost pro vydry v místě kontaktu tělesa dálnice a EVL Šlapanka a Zlatý potok.

D.IV.3 Období provozu  Po dokončení prací doporučujeme provést akustický monitoring, který ověří předpoklady hlukové studie, zejména u nejbližších objektů, které budou uvedeny v hlukové studii. 

Po skončení zimního období zajistit očistu komunikace za účelem odstranění zbytků posypových solí a dále zajistit pravidelné čištění komunikace. U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby bude zajištěno četnější čištění oproti standardním intervalům čištění dálnic.



zajistit nejméně jednoroční monitoring imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 ve vybrané reprezentativní lokalitě na okraji vybrané obytné zástavby, která je umístěna blízko D1. V případě zjištění překročení imisního limitu realizovat v součinnosti s orgánem ochrany veřejného zdraví další nadstandardní opatření ke snížení imisní zátěže ve všech lokalitách, kde je možno nadlimitní hodnoty předpokládat.



Zajistit údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby v případě poškození nebo úhynu dřevin. U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby zajistit intenzivnější údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby nových stromů oproti standardním intervalům.Bude zajištěna následná péče o nově založené lesní porosty (plochy z dočasného odnětí z PUPFL) až do stadia jejich zajištění ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb.



V rámci kompenzačních opatření realizovat náhradní výsadbu dřevin za vykácené dřeviny rostoucí mimo les. Rozsah náhradní výsadby a lokality stanoví orgán ochrany přírody.



Zajistit pravidelnou údržbu odvodňovacích zařízení dálnice v souladu s „Provozními řády“ tak, aby tato zařízení byla vždy schopna v maximální míře omezit odtok znečištění do

EVERNIA s.r.o.

strana 267



infiltračních oblastí vodních zdrojů podzemních vod, nebo do povrchových vod. Správce dálnice zajistí provádění monitoringu vodních zdrojů potencionálně ohrožených provozem na dálnici.

Strana 268

EVERNIA s.r.o.


D.V C HARAKTERISTIKA


POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH

PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Metodické postupy použité pro celkové hodnocení vlivů v dokumentaci jsou popsány v kapitole Metodika na začátku dokumentace a v kapitole D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti. Pro hodnocení zdravotních rizik, hluku, imisí, půdy, flóry a fauny byla použita následující metodika. Vlivy na zdraví Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment), vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA). Postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: Identifikace nebezpečnosti – jedná se o určení faktorů, které mají být hodnoceny, popis jejich vlastností se zaměřením na nebezpečnost pro člověka a podmínky, za kterých se může projevit. Určení vztahu dávky a účinku – kvantitativně hodnotí vztah mezi úrovní expozice danému faktoru (látce v ovzduší, hladině hluku apod.) a mírou rizika. Hodnocení expozice – obsahuje kvalitativní vyjádření kontaktu hodnoceného faktoru s hranicemi organismu a kvantitativní vyjádření intenzity tohoto kontaktu. Cílem je získat informaci, jakými cestami, v jaké míře a množství je konkrétní populace vystavena působení hodnocené chemické látky, hluku apod. Charakterizace rizika – obsahem této etapy je vyjádření míry zdravotního rizika exponované populace na základě poznatků o nebezpečnosti působícího faktoru a odhadu konkrétní expoziční úrovně. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní popis odhadnutého zdravotního rizika pro sledovanou populaci, tj. výčet všech možných zdravotních poškození u sledované populace a uvedení pravděpodobnosti jejich vzniku. Je nutno popsat všechny výchozí podmínky a fakta zahrnutá do postupu hodnocení rizik, jakož i všechna zjednodušení a nejistoty, které se zde promítají. Takto hodnocená rizika je vždy nutno považovat za potenciální, avšak dostatečně pravděpodobná pro populaci v zájmovém území. Ovzduší Pro výpočet byl použit Imisní model ATEM. Jedná se o gaussovský disperzní model rozptylu znečištění, který imisní situaci hodnotí na základě podrobných klimatologických a meteorologických údajů. Je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní příměsi v atmosféře. Model zohledňuje odstraňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na oxid dusičitý. Model ATEM je v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. uveden jako jedna z referenčních metod pro stanovení rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Model umožňuje komplexně hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpočtů poskytují následující imisní hodnoty:      

průměrné roční koncentrace sledovaných znečišťujících látek, maximální krátkodobé koncentrace, resp. maximální hodinové hodnoty , dobu překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující příměsi, podíly jednotlivých skupin zdrojů, příspěvky k celkové koncentraci z jednotlivých směrů proudění, směry proudění, kritické pro výskyt zvýšených hodinových koncentrací.

EVERNIA s.r.o.

strana 269



S ohledem na stanovené imisní limity dle zákona o ovzduší a charakter posuzovaného záměru byly v rámci této studie sledovány průměrné roční koncentrace všech modelovaných látek (NO2, PM10, PM2,5, benzen, CO, benzo(a)pyren, mangan) a dále maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého. Referenční body Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Každý bod této sítě je charakterizován souřadnicemi X, Y a nadmořskou výškou Z. V modelovém výpočtu bylo zohledněno okolí hodnocených úseků dálnice D1. Oblast byla vybrána tak, aby zahrnovala území, které může být automobilovým provozem významněji ovlivněno. Výpočet byl proveden v síti referenčních bodů vytvořených podél celého úseku hodnocené komunikace v pravidelných rozestupech. Jednotlivé řady bodů byly vytvořeny ve vzdálenostech 100, 250, 500, 750, 1000, 1250, 1500 m a dále po 500 m až do vzdálenosti 4 km. Celkový počet referenčních bodů použitých pro modelové výpočty je 15 975. V modelovém hodnocení kvality ovzduší byl posuzován vliv automobilového provozu na dálnici D1 v roce 2020. Na základě údajů o očekávaných intenzitách dopravy byly vypočteny emise jednotlivých znečišťujících látek pro posuzovaný úsek. Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR. Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku – očekávaný podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů splňujících limity EURO 1 – 4 v prognóze pro rok 2020. Údaje o skladbě vozového parku byly zpracovány na základě dopravních průzkumů v rámci projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR a na základě zahraničních prognóz vývoje. V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 bylo vedle sazí emitovaných přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), stanoveno rovněž množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily (sekundární prašnost), a to výpočtem na základě metodiky US EPA „AP-42 – Compilation of Air Pollutant Emission Factors“. Vlivy sekundární prašnosti byly zohledněny také v případě polutantů vázaných na prachové částice (benzo(a)pyren, mangan). Hluk Výpočet ekvivalentních hladin hluku pro dobu denní a noční byl proveden programem SoundPlan v. 6.4, který je ověřen Národní referenční laboratoří pro hluk v komunálním prostředí v Ústí nad Orlicí. Program pracuje v modelu 3D, umožňuje tedy do výpočtu zahrnout s dostatečnou přesností vliv členitosti terénu s veškerými terénními nerovnostmi a sklony povrchu. Výpočet byl proveden dle normy RLS 90. Vstupní data do výpočtového modelu (určení průměrných denních i nočních hodinových intenzit pro osobní, resp. nákladní vozidla) jsou v souladu s II. novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (Liberko a kol., Planeta 02/2005), která zohledňuje skutečné rozložení dopravy na komunikacích v ČR. Ve výpočtu byly uvažovány přípustné hodnoty dané vládním nařízením č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ve výpočtu byly použity předpokládané intenzity dopravy pro rok 2040. V modelu byla zohledněna taktéž dopravní zátěž (resp. emise hluku) na větvích významných mimoúrovňových křižovatek silnic I. a II. třídy s D1. Referenční body byly umístěny na okraj zastavěných lokalit (chráněný venkovní prostor) nejblíže k dálnici D1 a ekvivalentní hladiny hluku vypočteny ve výškách odpovídajících 1. a 2. nadzemnímu podlaží (2,5m, resp. 5,5 m). Strana 270

EVERNIA s.r.o.



Pro srozumitelnost a srovnání jsou výsledky výpočtů zaneseny do tabulky charakteristických výpočtových bodů znázorňující stávající hlukovou zátěž a akustické poměry v horizontu r. 2040 ve vybraných lokalitách (tzn. stávajíci D1, rozšířená D1 v r. 2040 bez PHS, rozšířená D1 v r. 2040 s PHS), v mapách jsou zakresleny hlukové poměry v posuzované oblasti. Půdy K vyhodnocení stavu a kvality půdního fondu v okolí dálnice D1 celkově na trase a v jednotlivých úsecích bylo využito metodiky Komplexního hodnocení půd – kategorizace půdního fondu podle produkčního a ekologického funkčního potenciálu. Metodika komplexního hodnocení zemědělských půd byla vyvinuta v rámci projektu VaV 640/3/99 „Komplexní hodnocení půd“ (Janderková et al, 2000). Tato metodika maximálně využívá všech podkladových informací o vlastnostech půdy a dané lokality s cílem vyjádřit a kvantifikovat funkční potenciál půdy. Funkční potenciál půdy je možno podle metodiky stanovit jako přirozený a reálný. Pro účel dokumentace bylo možno použít pouze přirozeného funkčního potenciálu. K vyhodnocení reálného potenciálu půd by bylo nutné zpracovat detailní informace o využití jednotlivých pozemků, svažitosti, kontaminaci, erozi a dalších faktorech. Přirozený funkční potenciál je stanoven kvantifikací kritérií produkčních a ekologických funkcí půdy: Funkční kritéria pro stanovení přirozeného funkčního potenciálu půd: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

produkční potenciál pufrovitost odolnost ke kontaminaci a intoxikaci potenciální zranitelnost větrnou erozí potenciální zranitelnost vodní erozí vodní režim půd struktura a strukturotvornost půd obsah a kvalita humusu

Obrázek 33: Schéma postupu stanovení přirozeného funkčního potenciálu půdy

PŘIROZENÝ FUNKČNÍ POTENCIÁL EKOLOGICKÝ       

pufrovitost odolnost ke kontaminaci a intoxikaci potenciální zranitelnost větrnou erozí potenciální zranitelnost vodní erozí vodní režim půd struktura a strukturotvornost půd obsah a kvalita humusu

PŘIROZENÝ FUNKČNÍ POTENCIÁL CELKOVÝ

PŘIROZENÝ FUNKČNÍ POTENCIÁL PRODUKČNÍ 

produkční schopnost

Kvantifikace je provedena bodovým ohodnocením každého kritéria pro daný půdní typ podle Taxonomického klasifikačního systému půd (Němeček a kol, 2001)

EVERNIA s.r.o.

strana 271



Přirozený funkční potenciál půd je součtem bodových hodnot jednotlivých funkčních kritérií, který je kategorizován do jednoho z pěti stupňů celkového funkčního potenciálu, podle zásad uvedených v následující tabulce 119. Tabulka 123: Hodnocení přirozeného potenciálu půd Stupeň 1 2 3 4 5

Interval (%) do 30 31 - 45 46 - 55 56 - 70 nad 70

Potenciál zanedbatelný nízký průměrný vysoký mimořádný

Flóra Terénní šetření proběhlo v první polovině července r. 2007. Postupně bylo navštíveno více než 100 lokalit (míst přemostění), na nichž bylo provedeno botanické šetření. Při něm byl sledován charakter vegetace, tj. typy fytocenóz, jejich druhové složení a přírodní zachovalost a výskyt významnější květeny. Nejednalo se tedy o podrobný průzkum ve smyslu inventarizace – to by bylo nakonec vhledem k výrazně synantropní povaze většiny lokalit, nemělo ani větší význam. Předkládaný popis vegetace jednotlivých míst přemostění (lokalit) je někdy velmi stručný, jindy detailnější, se snahou o dostatečné vystižení situace. Uváděné výčty druhů jsou „ilustrativní“, bez snahy o úplnost, někdy však důkladnější, pro získání bližší představy o charakteru porostu. Sledovaný prostor nebyl jednoznačně vymezen (již z důvodu velmi různorodé povahy jednotlivých přemostění), v zásadě se ale omezuje na zemní těleso dálnice a jeho blízké okolí v šířce alespoň 10 metrů (zpravidla však více). V podélném směru je sledován prostor cca 30 m na obě strany od kraje přemostění, a to nikoliv proto, že by tento úsek měl být zkapacitněním mostu přímo ovlivněn, ale spíše pro orientační posouzení dopadů zkapacitnění dálnice i v mezilehlých úsecích, tj. mimo mostní objekty, kde samostatné botanické šetření nebylo prováděno. Pro snazší orientaci je botanický popis členěn po zeměpisných kvadrantech (SZ, SV, JV, JZ), přičemž jde o členění relativní. Vychází ze schématu, že dálnice je vedena ve směru Z-V, tj. strana dálnice vlevo ve směru staničení je označována jako „severní“ a opačná strana je nazývána stranou „jižní“ (viz obrázek). Ve skutečnosti je dálnice generelně trasována zhruba v ose SZ-JV, přičemž dílčí úseky jsou orientovány víceméně v ose Z-V, zatímco další probíhají v ose S-J. Obrázek 34: Schématické členění botanických popisů lokalit

Strana 272

EVERNIA s.r.o.



Popis botanických poměrů je někdy značně heslovitý, ve snaze šetřit při velkém objemu zprostředkovaných informací místem. Běžně jsou využívány zkratky E3, E2, E1, E0 pro rozlišení stromového, keřového, bylinného a mechového patra. Použitá nomenklatura rostlin vychází z Klíče ke Květeně ČR (KUBÁT 2002). Fauna Celosezónní průzkum vybraných bioindikačně významných skupin bezobratlých – pavouků (Araneae), střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) a tzv. velkých drabčíků (Coleoptera: Staphylinidae: Staphylinina) byl proveden na pěti lokalitách v oblasti Českomoravské vrchoviny (v úseku mezi km 100 – 115 trasy D1). Obratlovci byli sledováni na všech lokalitách, které byly navštíveny v roce 2007, a výsledky jsou shrnuty podle jednotlivých typů biotopů, přítomných podél sledované trasy. S ohledem na skutečnost, že posuzované zkapacitnění dálnice D1 spočívá v jejím rozšíření v průměru o cca 4 metry a z větší části bude využito současného tělesa dálnice, byla pozornost zaměřena především na mosty, nadjezdy a podjezdy, které budou rozšiřovány a u nichž se předpokládá určitý zásah do jejich okolí. Zároveň byly sledovány současné svahy náspů a zářezů a okraje lesních porostů, luk a polí navazujících na dálniční těleso. Celkem bylo navštíveno 84 lokalit v celé trase úseku Mirošovice – Kývalka, jejichž přehled je uveden v příloze 6. Biologický průzkum.

EVERNIA s.r.o.

strana 273


D.VI C HARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ


VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ

SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Dokumentace byla zpracována standardními metodickými postupy, které jsou popsány v jednotlivých částech nebo odborných přílohách. Upřesňování podkladů bude probíhat v dalších stupních projektové dokumentace běžným postupem. Není známo, zda v době zkapacitnění D1 bude v provozu rychlostní propojení Praha Brno po D11, R35 a R43. Harmonogram výstavby jednotlivých staveb je stanoven pouze rámcově. Dopravní prognóza růstu dopravy vychází z oficiálních koeficientů, které se však mezi zpracováním oznámení a dokumentace změnily (zvýšily). Vývoj růstu dopravy se může v příštích letech od předpokladů lišit a tím se mohou lišit i vlivy na ovzduší a hluk. Nejistoty v hodnocení vlivů na zdraví Při interpretaci výsledků hodnocení vlivů na obyvatelstvo je nutno zohlednit nejistoty, kterými je vzhledem k současnému stavu poznání hodnocení zatíženo. Jedná se o nejistoty v následujících uvedených oblastech Hodnocení rizik ovzduší 

prognóza dopravní zátěže do roku 2020 a stanovení koncentrací imisním modelem,



expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich výskyt ve vnějším prostředí,



ovlivnění individuálního rizika profesionální expozicí, životním stylem (zejména kouřením) a migrací,



stanovení referenčních koncentrací a směrných hodnot pro znečišťující látky.

Hodnocení hluku 

prognóza dopravní zátěže do roku 2040 a modelové stanovení hlukové zátěže,



expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich výskyt ve vnějším prostředí,



ovlivnění individuálního rizika zejména rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti exponovaných osob,



dostupné informace o vztahu mezi hlukovou expozicí a jejími zdravotními účinky. Zejména v případě kardiovaskulárních onemocnění je nutno upozornit, že použité kvantitativní vztahy nejsou zatím jednoznačně prokázány a jsou použity v rámci předběžné opatrnosti.

Přes uvedené nejistoty lze údaje považovat za dostatečně spolehlivé ve vztahu k celkovým závěrům o vlivu řešeného záměru na celkovou míru zdravotního rizika. Při shromažďování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy a všechny dostupné informace byly zapracovány do dokumentace. V rámci zpracování dokumentace nebyly zjištěny takové nedostatky v podkladech a ve znalostech, které by bránily formulování konečného závěru.

Strana 274

EVERNIA s.r.o.



ČÁST E

Porovnání variant řešení záměru

EVERNIA s.r.o.

strana 275



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr zkapacitnění dálnice D1 na šestipruh v úseku Mirošovice – Kývalka je navržen pouze v jedné variantě v trase stávající dálnice D1. Porovnání varianty proto bylo provedeno pouze s nulovou variantou nerealizace záměru a ponechání stávajícího stavu dálnice D1. Tabulka 124: Srovnání posuzovaných variant podle významnosti vlivů Ukazatele Obyvatelstvo vliv na zdraví sociální a ekonomické důsledky hluk Ovzduší imise klima Voda vliv na zdroje pitných vod vliv na povrchové vody vliv na podzemní vody Půda, geologie zábor půdy kontaminace půdy vliv na erozi půdy vliv na nerostné zdroje Flóra, fauna, ekosystémy vliv na lokality chráněn. Druhů vliv na faunu a flóru vliv na migraci vliv na zvláště chráněná území vliv na lesní ekosystémy vliv na ÚSES vliv na lokality Natura 2000 Antropogenní systémy vliv na budovy vliv na archeologická naleziště vliv na kulturní památky Struktura a funkce území vliv na dopravu vliv na rozvoj infrastruktury vliv na estetickou kvalitu území vliv na rekreační kvalitu území Velkoplošné vlivy v krajině vliv na ekol. únosnost území vliv na celkový stav ekol. zátěže

Hodnocení vlivů Nulová varianta Aktivní varianta 3 3 3

4 4 4

4 5

4 5

3 3 3

3 4 4

5 3 5 5

4 4 4 5

4 3 2 4 5 3 4

3 3 4 3 4 3 3

5 5 5

5 5 4

3 3 4 4

5 5 4 4

3 3

3 4

Z výše uvedeného srovnání nulové varianty se záměrem vyplývá, že hlavní přínos realizace záměru spočívá ve snížení zdravotních a bezpečnostních rizik proti stávající komunikaci (vliv na obyvatelstvo zejména v oblasti hlukové zátěže, vliv na řidiče a na dopravu) a přínosu v oblasti rozvoje zájmové oblasti (sociální a ekonomické důsledky, rozvoj infrastruktury). Dále realizace stavby bude mít pozitivní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod, jelikož veškerá voda z povrchu dálnice bude podchycena a odvedena do nejbližšího vhodného recipientu. Na všech výpustních profilech je umístěna norná stěna nebo dešťová usazovací nádrž. Strana 276

EVERNIA s.r.o.



Z hlediska živočichů bude přínosem záměru zlepšení migrační prostupnosti a to jednak vybudováním nových nadchodů sloužících pro migraci a jednak optimalizací šířky podchodu pod mostními objekty tak, aby byly využitelné pro migraci živočichů. Vzhledem k délce hodnoceného úseku není ve všech částech trasy odpovídající hustota těchto objektů tak, aby migrační prostupnost trasy splňovala podmínky dané TP 180. Navržené objekty tak představují nutné minimum pro zajištění migrace a snížení negativního vlivu dálnice na fragmentaci krajiny. Jejich realizací však dojde k významnému zlepšení současného stavu. Negativní vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh v úseku Mirošovice – Kývalka spočívá zejména v záboru půdy a s tím související vliv na faunu a flóru v blízkosti dálnice D1, významné krajinné prvky, prvky územního systému ekologické stability, zvláště chráněná území a evropsky významné lokality. Dojde k odstranění náletových a vysazených porostů lemujících dálnici a tím i živočichů na tyto porosty vázaných. V místě kontaktu trasy s prvky chráněnými dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je nutné minimalizovat zábor na minimum a zabránit jejich poškození v průběhu stavby. Určitý zásah leze předpokládat u mostních objektů, které budou v rámci stavby rozšiřovány. V okolí mostu tak vzniknou určité manipulační prostory, které mohou představovat významný zásah do těchto biotopů, ačkoli k trvalému záboru půdy vůbec nedojde. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba s ohledem na ochranu přírody upřesnit lokalizaci těchto manipulačních ploch a zařízení staveniště.

EVERNIA s.r.o.

strana 277


Strana 278


EVERNIA s.r.o.



ČÁST F

Závěr

EVERNIA s.r.o.

strana 279


F.


Z ÁVĚR

Bylo provedeno hodnocení vlivu záměru stavby „Dálnice D1 Mirošovice - Kývalka, zkapacitnění“ na životní prostředí podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění ve formě dokumentace ve smyslu § 8 citovaného zákona. Z hodnocení vyplynuly následující základní závěry: a) realizací záměru dojde ke zlepšení dopravních paramterů na dálnici D1 a ke zvýšení bezpečnosti dálničního provozu. Bez rozšíření by se při zvyšujících intenzitách dopravy stala situace v brzké době neúnosná. b) zkapacitnění dálnice bude řešit tři základní problémové oblasti, které vzhledem ke stáří dálnice neodpovídají současné legislativě. Jedná se o ochranu obyvatel proti hluku, ochranu vod a zprůchodnění dálnice pro migraci živočichů. Ve všech těchto případech je nulová varianta velmi problematická a i bez rozšíření by bylo nutné tyto problémové okruhy samostatně řešit. Při hodnocení nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly realizci záměru. Při dodržení navrhovaných opatření lze předpokládat, že negativní dopady na životní prostředí budou na přijatelné úrovni a budou výrazně kompenzovány pozitivními přinosy.

Strana 280

EVERNIA s.r.o.



ČÁST G

Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

EVERNIA s.r.o.

strana 281


G.

VŠEOBECNĚ

SROZUMITELNÉ


SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru je umístěno na str. 7 – 16 na barevném papíře.

Strana 282

EVERNIA s.r.o.



ČÁST H Přílohy Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Vypořádání připomínek k dokumentaci EIA 2008 Samostatné přílohy dokumentace

EVERNIA s.r.o.

strana 283



H. P ŘÍLOHY 

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace



Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.



Vypořádání připomínek došlých v rámci zjišťovacího řízení



Samostatné přílohy dokumentace: 1. Rozhodovací strom 2. Mapové přílohy - Mapové přílohy 2.1 - Mapové přílohy 2.2 3. Hodnocení zdravotních rizik 4. Hluková studie 5. Rozptylová studie 6. Biologický průzkum 7. Rámcová migrační studie 8. Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality Natura 2000 9. Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Strana 284

EVERNIA s.r.o.



Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

Mnichovice Benešov Divišov Vlašim Humpolec Havlíčkův Brod Štoky Jihlava Polná Luka nad Jihlavou Velké Meziříčí Velká Bíteš Rosice Šlapanice

EVERNIA s.r.o.

strana 285


Strana 286


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 287


Strana 288


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 289


Strana 290


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 291


Strana 292


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 293


Strana 294


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 295


Strana 296


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 297


Strana 298


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 299


Strana 300


EVERNIA s.r.o.



Stanoviska orgánů ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Středočeského kraje Odbor životního prostředí KÚ kraje Vysočina Odbor životního prostředí KÚ Jihomoravského kraje

EVERNIA s.r.o.

strana 301


Strana 302


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 303


Strana 304


EVERNIA s.r.o.


EVERNIA s.r.o.


strana 305


Strana 306


EVERNIA s.r.o.



Vypořádání připomínek k dokumentaci EIA 2008

EVERNIA s.r.o.

strana 307



Vyjádření k připomínkám dotčených správních orgánů, dotčených územních samosprávních celků a veřejnosti k záměru „Dálnice D1 Mirošovice - Kývalka, zkapacitnění“ došlých v rámci projednávání dokumentace z r. 2008 Subjekt MŽP

Středočeský kraj Obec Hrusice Obec Kaliště

Připomínky Řešení akustické situace, resp. relevantních protihlukových opatření tak, aby byl zajištěn soulad s požadavky NV č. 148/52006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. S ohledem na nepříznivou situací ve znečišťování ovzduší tuhými znečišťujícími látkami vyhodnotit znečištění ovzduší i ve vztahu k částicím PM2,5 a na základě výsledků tohoto vyhodnocení provést hodnocení zdravotních rizik pro částice PM2,5. Předložit návrh opatření k předcházení zvýšené expozici obyvatelstva částicemi PM10, PM2,5, a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Precizovat hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany příslušných lokalit v rámci soustavy Natura2000. V souvislosti se záborem pozemků určených k plnění funkcí lesa vyhodnotit vliv na stabilitu lesních porostů a navrhnout relevantní opatření k omezení tohoto vlivu. Vypořádat a doplnit veškeré další relevantní informace požadované ve vyjádřeních k dokumentaci EIA Bez připomínek Souhlasí bez připomínek Mosty D1-031, 032, 033, 034 nejasnosti v řešení rekonstrukcí mostů a nesouhlas s případným uzavřením cest Osadit PHS tak ,aby byly prokazatelně splněny hlukové limity Most přes Sázavu – vyřešit mezimostní prostor Výstavba PHS musí probíhat současně s rozšířením dálnice V místech bez PHS oplotit dálnici Řešit konkrétně ochranu všech vodotečí v katastru Rozšíření skalního zářezu Lensedly bez trhavin Most D1-033 chybí podrobnost řešení mostu Řešení rozšíření na násypu, výsadba vzrostlých stromů Doplnit dokumentaci o bilanci zemin v katastru

Obec Chocerady

EVERNIA s.r.o.

Vyjádření posuzovatele Nově zpracovaná HS (příloha 4), zpracovaná podle požadavků a dle výsledků jednáni dne 2.2.2009 na MZd. Rozšířená RS (příloha 5) se zahrnutím částic PM2,5 a nové hodnocení zdravotních rizik (příloha 3). Součást RS (příloha 5), převzato do dokumentace Rozšířené hodnocení v přílohách 6, 7 a 9. Nová příloha 10 Vlivy na lesní porosty Viz přehled a vypořádání níže uvedených připomínek

Částečně doplněno v dokumentaci podle navrženého řešení v TES, požadavky na podrobnosti však nejsou relevantní vzhledem k účelu dokumentace – bude řešeno v ÚR. Standardními opatřeními nelze limity splnit. Požadavek na zakrytí mezimostního prostoru je uveden v podmínkách Je respektováno Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti na migrační objekty a v úsecích procházejících lesními porosty se zvýšeným pohybem zvěře. Ochrana vodotečí je řešena v kap. D.I.4 tab. 103, detailní řešení bude v DÚR jednotlivých úseků Zahrnuto do dokumentace Řešeno v TES Násypy budou dotčeny minimálně – viz str. 28, obr. 2 Dokumentace řeší 160 km dálnice, konkrétní bilance zemin jednotlivých úseků budou provedeny během další PD

Bez připomínek

Strana 308


Subjekt Obec Ostředek

Obec Psáře Obec Hulice

Obec Bernartice

Obec Děkanovice

Obec Křivsoudov Obec Hořice Obec Koberovice Obec Jiřice

Obec Vystrkov

EVERNIA s.r.o.


Připomínky Odvod dešťových vod mimo zástavbu

Vyjádření posuzovatele Rekonstrukce odvodnění v obcích, kde je nevyhovující odtok je uvedena v kap. D.IV. Měřící body vytypovány nesprávně, nové měření Měření bylo provedeno především pro kalibraci výpočtu, pro tuto fázi přípravy není nové měření nutné PHS je krátká, prodloužit až k zářezu km 35,2-36,2 Prodloužení PHS není podle výpočtů opodstatněné PHS Třemošnice prodloužit o 90 m za most Stěna prodloužena podle výpočtu Výšku PHS u Ostředku a Třemošnice 6 m Navrženo 6 m Zhoršování kvality vody, požadavek na nové zdroje Je navrženo odvodnění dálnice tak aby nedocházelo ke kontaminaci vodních zdrojů, nové zdroje nejsou předmětem dokumentace. Požadavek 100% zajištění limitů Navržen nový rozsah PHS, standardními opatřeními nelze limity splnit. Měření hluku 8.11.2007 není objektivní Měření bylo provedeno především pro kalibraci výpočtu odbornou firmou PHS prodloužit až do km 60,4 Prodloužení PHS by nezpůsobilo snížení hladiny hluku, standardními opatřeními nelze limity splnit. Zapracovat opatření ke snížení hlukové zátěže Navržena PHS V katastru Borovsku umístit migrační profil V rámci DÚR pro jednotlivé úseky bude zpracována detailní migrační studie, která převezme závěry z procesu EIA a rozpracuje je na základě detailního rozboru místních podmínek. Na základě toho je v opodstatněných případech možné umístit další migrační objekt. Zahrnout do seznamu obcí s PHS, po levé straně vybudovat PHS (vliv větru) Požadavek není relevantní, návrh PHS není opodstatnitelný, hluk vychází pod limitem V místech, kde nebudou stěny provést oplocení dálnice Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti na migrační objekty a v úsecích procházejících lesními porosty se zvýšeným pohybem zvěře. Proč není navržena PHS u Lhota Bubeneč Hluk vychází pod limitem Požadavek na vybudování PHS PHS 6 m, limity nejsou splněny, není řešitelné ani nadstandardně kvůli MÚK PHS od začátku Koberovického mostu až k nadjezdovému mostu PHS navržena delší i pro ochranu Podolí Nebyla zařazena PHS v mč. Radostín, Kopanina Navrženy PHS Výstavba PHS pro Jiřice a Speřice PHS 6 m navrženy, standardními opatřeními nelze limity splnit. V katastru obce vybudovat průchod pro zvěř V rámci DÚR pro jednotlivé úseky bude zpracována detailní migrační studie, která převezme závěry z procesu EIA a rozpracuje je na základě detailního rozboru místních podmínek. Na základě toho je v opodstatněných případech možné umístit další migrační objekt. Prodloužit PHS, aby zahrnovala i MÚK, konkrétní požadavky na ochranu, PHS je navržena přes MÚK až na km 91,04, kde začíná zářez, zařazení do výstavby bude řešeno v DÚR zařadit i do výstavby úseku 101 Není ochráněn statek Načerák u MÚK Ochrana proti hluku z dálnice zahrnuje i statek Načerák Okružní křižovatku se silnicí I/34 ve směru sjezdu od Prahy Detailní řešení bude projednáváno v rámci DÚR příslušného úseku Strana 309


Subjekt Městys Štoky Obec Měšín

Připomínky Bez připomínek Zachovat a prodloužit PHS Nesouhlasí s výstavbou MÚK a truck centra Městys Měřín PHS nevyhovující, zabezpečit limity i v noci – zastřešení, zatunelování + petice Řešit odvodnění, zabránit vypouštění solí na okolní pozemky, osadit sedimentační nádrže a odlučovače Obec Stránecká Zhoř Bez připomínek Obec Lavičky Bez námitek, nutnost vybudování navržené PHS Obec Jabloňov Bez připomínek Městys Ostrovačice Bez připomínek KÚ Sč. kraje Rozsáhlá připomínka k hodnocení EVL, udělení výjimek atd. OŽPZ Připomínky k malým nesrovnalostem v jednotlivých kapitolách KÚ Vysočina OŽP Drobné připomínky z hlediska zák. č. 114/1992 Sb. OZ Připomínky z hlediska zák. č. 334/1992 Sb. KÚ Jm kraje zákon č. 254/2001 Sb. o vodách – bez připomínek zákon č. 114/1992Sb. – bez připomínek zákon č. 185/2001 Sb. - nevyužitá zemina je odpad zákon č. 86/2002 Sb. – bez připomínek zákon č. 334/1992 Sb. – bez připomínek zákon č. 289/1995 Sb. – bez připomínek MěÚ Benešov Bez připomínek MěÚ Humpolec Odpady, lesy, voda – bez připomínek Příroda a krajina – připomínky Památky – jak bude řešen most D1-075 MěÚ Havlíčkův Připomínky se týkají postupů v dalších řízeních Brod Magistrát Jihlavy Odpady, voda - bez připomínek OŽP Ochrana přírody a krajiny - podmínky pro další stupně PD Lesy – stabilita dotčených lesních porostů - zpřístupnění lesních pozemků Magistrát Jihlavy průchod mezi ÚSES mezi km 112 a 119 OÚP MěÚ Velké Meziříčí Bez připomínek OŽP EVERNIA s.r.o.


Vyjádření posuzovatele PHS je optimalizována, standardními opatřeními nelze limity splnit. Není předmětem dokumentace PHS maximalizována i pro ochranu Pustiny, standardními opatřeními nelze limity splnit. Je navrženo odvodnění dálnice tak, aby nedocházelo ke kontaminaci okolních pozemků a vodních zdrojů. PHS navržena společně s Kochánovem Zapracováno do dokumentace Opraveno v dokumentaci Opraveno v dokumentaci Respektováno v dokumentaci Uvedeno v dokumentaci

Opraveno v dokumentaci Most bude ponechán ve stávajícím stavu, úprava umožní průjezd 3 pruhů bez krajnice. Přenéseno do dokumentace

Přenést do dokumentace Ovlivnění lesních porostů podrobně doplněno do dokumentace. Přístupnost lesních pozemků bude zachována Je navrženo v dokumentaci v souladu s připomínkou magistrátu.

Strana 310



Subjekt MěÚ Rosice MěÚ Šlapanice KHS Vysočina

Připomínky Vyjádření posuzovatele Bez připomínek Bez připomínek V rámci realizace etap provést aktualizovanou HS a realizovat veškerá opatření v kap. D.IV. ČIŽP OI Praha Ochrana ovzduší – bez připomínek Již zahrnuto v dokumentaci Odpady – povinnost předávat odpady oprávněným osobám Ochrana vod – řešit pokud možno zasakování vod Ochrana lesa – bez připomínek Ochrana přírody – připomínky převážně formálního rázu, ekologická újma Opraveno v dokumentaci ČIŽP OI Havlíčkův Souhlas, formální připomínky Brod ČIŽP OI Brno Bez připomínek MZd Předložit návrh dalších PHO (např. PHS Lesní Hluboké, Říčky), všechny na Rozsah opatření byl rozšířen – viz kap. D.I.3 a přílohu 4 50/60 dB Optimalizovat navržená opatření (např. zakrytování komunikace, Je zvažováno standardní a nadstandardní opatření proti hluku – viz. prosloužení a zvýšení PHS) tak, aby byl splněn reálný předpoklad dodržení kap. D.I.3. hygienických limitů 60/50 dB Doplnit návrh PHS pro Mnichovice Mnichovice nejsou hlukem ze záměru zasaženy. Hodnocení zdravotních rizik doplnit o hodnocení rizik pro PM2,5 Viz kap. D.I.2 a přílohu 5. Předložit návrh opatření k předcházení zvýšené expozice a vyhodnocení Viz kap. D.I.2 a přílohu 5. předpokládaných účinků navrhovaných opatření MZe Minimální poškození PUPFL, vyloučit skládky apod. na PUPFL Je zahrnuto v dokumentaci v kapitole D.IV.2 Zohlednit migrační trasy Viz migrační studie Oplocení celé dálnice, zeleň nepatří na vnitřní stranu plotu směrem k dálnici Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti na migrační objekty a v úsecích procházejících lesními porosty se zvýšeným pohybem zvěře.Vegetační úpravy budou podrobně řešeny v dalších stupních projektové dokumentace. MŽP OOO Minimalizovat vliv záměru na ovzduší Viz kap. D.I.2 a přílohu 5. MŽP OOV Bez připomínek, upozornění na nové nařízení o znečištění vod Akceptováno. MŽP OPK Bez připomínek NPÚ ÚOP Brno Most Vysočina je v zámeckém parku USKP 18288/7-4543 je zahrnuto do kap. C.II.9 AOPK ČR Několik připomínek týkajících se: Zahrnuto do dokumentace. - bariérového účinku - recipientů (Štěpánovský potok) - vypouštění vod - ohrožení chráněných druhů Respektováno v příslušných kapitolách. Povodí Vltavy Řada připomínek k jednotlivým kapitolám - podzemní vody EVERNIA s.r.o.

Strana 311



Subjekt

Připomínky Vyjádření posuzovatele - povrchové vody Některé údaje v Podzemních vodách patří do Povrchových vod v kap. C.II.4 Jedná se zdroje pro hromadné zásobení obyvatelstva pitnou vodou a a D.1.4 tyto byly posuzovány společně a nejsou tedy děleny do kapitol pro povrchové a podzemní vody MS Jedlina Hulice V katastru Hulice migrační přechod V rámci DÚR pro jednotlivé úseky bude zpracována detailní migrační studie, která převezme závěry z procesu EIA a rozpracuje je na základě detailního rozboru místních podmínek. Na základě toho je v opodstatněných případech možné umístit další migrační objekt. MS Kaliště- Navržený průchod D1-033 nevhodný, posunout do km 25,850 s ekoduktem Na základě detailní migrační studie zpracované v rámci DÚR dojde k upřesnění umístění a parametrů jednotlivých migračních objektů Turkovice SDH Lensedly Navrhnout pracovní nájezd pro SDH Lensedly SK Šacung Benešov Prodloužit pravou PHS Lensedly do km 25,233 PHS navržena i pro ochranu chatové osady Při uzavření mostu D1-032 zachovat dopravní obslužnost Je respektováno – viz kap. D.I.1 Osada Šacung Zachovat spojení osady s Lensedly Bude zachováno stávající spojení Navrhnout PHS PHS navržena i pro ochranu chatové osady Mošnová Vystrkov Nedostatečný návrh PHS, stavět PHS před rozšířením Viz Vystrkov č.3 Čihákovi Řešit náhradu znehodnocených nemovitostí Není předmětem EIA Vaňkovi Soubor připomínek Relevantní připomínky zahrnuty do dokumentace Kotová, Černýš PHS u obce PHS navržena, standardními opatřeními nelze limity splnit.

EVERNIA s.r.o.

Strana 312



Identifikační údaje Zpracovatel dokumentace: RNDr. Petr Anděl, CSc. Firma: EVERNIA s.r.o. Adresa: Tř. 1. máje 97, 460 01 Liberec Osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/1155/OPV/93 IČO: 25010751 DIČ: 192-25010751 tel.: 485 228 272 fax: 485 228 206 e-mail: [email protected] Datum zpracování dokumentace: 2009 Podpis zpracovatele dokumentace:

EVERNIA s.r.o.

Strana 313



LITERATURA A PODKLADOVÉ MATERIÁLY A) Základní podkladové materiály k danému úkolu 

Rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání, ENVIROAD, s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava (Oznámení 11/2002, Dokumentace 12/2003)



Zhodnocení rizik zranitelnosti horninového prostředí a podzemních vod v trase liniové stavby dálnice D1, Mgr. Olga Moravcová, Ing. Zdeněk Hroch, 11/1996



Dálnice D1 Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění. Dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovaná podlr přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 ve znění pozdějších předpisů, EVERNIA 2008, RNDr. Petr Anděl CSc. a kol.

B) Zákony a předpisy Použity byly platné zákony a předpisy v oblasti ochrany životního prostředí dle sbírky zákonů a právnického programu ASPI. V textu jsou citovány: 

Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí



Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny



Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/92 Sb.



Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech



Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů



Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší



Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví



Zákon 231/1999 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu



Zákon 242/1992 Sb. o státní památkové péči



Vyhláška č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích



Evernia s.r.o.: Technické podmínky: Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby, Ministerstvo dopravy ČR, Liberec, 2006



Evernia s.r.o.: Technické podmínky: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy, Ministerstvo dopravy ČR, Liberec 2006

C) Další vybraná literatura 

AUGUSTIN J. (2001): Velká encyklopedie měst a obcí ČR, Nakladatelství Arbor, Sokolov



BOHÁČ P., KOLÁŘ J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. – Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha



CULEK M. ed. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha



DEMEK J. ed. & al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp.

Strana 314

EVERNIA s.r.o.





JANDERKOVÁ, J., MACKOVČIN, P., ŠEFRNA, L., MACKŮ, J., SÁŇKA, M., TOMÁŠEK, M., NOVÁK, P.(2000): Systém komplexního hodnocení půd. Závěrečná zpráva VaV MŽP. AOPK ČR Brno, 2000.



JANDERKOVÁ, J., MACKŮ, J., SÁŇKA, M., ŠEFRNA, L.,.(2001): Ověření systému komplexního hodnocení půd na modelovém území. Závěrečná zpráva úkolu F08 MŽP. AOPK ČR Brno, 2001.



NĚMEČEK, J. a kol.(1967): Průzkum zemědělských půd ČSSR (Souborná metodika). 1 díl. MZVŽ.



NĚMEČEK, J. a kol.(2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky ČZU Praha, 78 s.



NEUHÄSLOVÁ, Z. (1998): Mapa potencionální přirozené vegetace české republiky, Academia Praha



PÍŠA V. a kol.: Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku a jeho emisních parametrů, ŘSD ČR, Praha 2001



QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa – Stud. Geogr., Brno



ŠEBOR G. a kol.: Vliv rozhodujících mobilních zdrojů emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší v sídelních aglomeracích a v jiných oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší v návaznosti na potřebu tvorby zón podle požadavků rámcové směrnice 96/62/EC, VŠCHT Praha, Praha 2002



TICHÁ T. a kol. (2004): Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF – nakladatelství ARCH, Praha



VLČEK V. ed. a kolektiv (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Academia Praha



ČHMÚ: Znečištění ovzduší v datech – Česká republika, roky 2004 a 2005



US EPA: Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Volume I, AP-42. in: AIR CHIEF 7 (CD), US EPA Research Triangle Park. 199



Pragoprojekt a.s.: Podkladové údaje pro orientační výpočet emisní a imisní zátěže, Praha 2007



Statistický lexikon obcí České republiky 2005, ČSÚ



Portál veřejné zprávy České republiky, mapové služby, http://geoportal.cenia.cz, CENIA, Praha



geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/



www.chmi.cz



www.cuzk.cz



www.czso.cz



www.monumnet.npu.cz



mapy.seznam.cz

EVERNIA s.r.o.

Strana 315

2001 Sb. v platném znění

Recommend Documents