2001 Sb. v, platném znění ZÁMĚRU

POSUDEK NA DOKUMENTACI O HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE § 9 ZÁKONA ČNR č. 100/2001 Sb. v, platném znění

ZÁMĚRU

„ZMĚNA STAVBY PŘED DOKONČENÍM PRO VĚTRNOU ELEKTRÁRNU V LOKALITĚ NEKLID NA PARCELE p.č. 1553/8 v k.ú. JÁCHYMOV“

ING. VLADIMÍR ZDRAŽIL

OPRÁVNĚNÁ OSOBA (držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících předpisů) Č.J. OPRÁVNĚNÍ: 47889/ENV/06 DATUM VYDÁNÍ: 17.7.2006

ŘÍJEN 2008

TÝM ZPRACOVATELE POSUDKU:

DOC. ING. ARCH. IVAN VOREL, CSC. DOC. RNDR. EMILIE PECHAROVÁ, CSC.

MGR. STANISLAV MUDRA

2

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru

„Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov“

2. Kapacita (rozsah) záměru

Záměrem je na části pozemkové parcely s p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov provést v lokalitě Neklid a v souladu s územním plánem města Jáchymov výstavbu v celkovém pořadí čtvrté větrné elektrárny (dále VE, viz přílohu č. 5, kde se jedná o VE č. 4), přičemž se jedná o změnu stavby před dokončením, kdy na tomto místě měla stát VE s označením E-33 (instalovaný výkon 330 kW, výška stojanu 50 m) a změnou stavby je změna typu E-33 na E-48 ve stejné typové řadě stejného výrobce (instalovaný výkon 800 kW, výška stojanu 75 m). Původní záměr na výstavbu v pořadí třetí elektrárny typu E-33 investor změnil s ohledem na zkušenosti ze zkušebního provozu (VE č. 2 a 3 v příloze č. 4). Investor hodlá instalovat novou VE s označením E-48 ve stejném místě jako plánovanou čtvrtou elektrárnu E-33, která dosud nestojí, ale je předmětem příslušného povolení ke stavbě a investor může stavbu realizovat kdykoliv, aniž by tuto dostavbu podrobil jakémukoliv dalšímu řízení včetně řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Z tohoto hlediska je tedy nutno tuto E-33 brát jako stávající již existující stav, který bude podroben změně a místo E-33 bude realizován jiný typ, tedy E-48, přičemž záměrem je tato změna, která je reprezentována změnou kapacity (změnou rozsahu) dle citovaného zákona, kterého se týká § 4, odst. 1 písmeno c)

3. Umístění záměru (kraj, město, katastrální území)

Oblast: Severozápad (kód NUTS: CZ04) Karlovarský kraj (kód NUTS: CZ041) Okres Karlovy Vary (kód NUTS: CZ0412) Obec s rozšířenou působností: Ostrov (kód NUTS: CZ0412555428) Pověřená obec: Jáchymov (kód NUTS: CZ0412555215) Část obce: Jáchymov (kód ČO: 40561) Základní sídelní jednotka: Klínovec (kód ZSJ: 405612) Katastrální území: Jáchymov (kód ÚTJ: 656437)

4. Obchodní firma oznamovatele Sídlo (bydliště) oznamovatele

BENOCO, s. r.o. Na Roudné 18, 301 65 Plzeň IČ: 26318318 Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Jan Krátký tel.: 377 539 845 fax: 377 541 129 e-mail: [email protected] bydliště: U hvězdárny 27, 326 00 Plzeň

3

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE 1. a 2.

Úplnost dokumentace a správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení

Dokumentace byla posouzena současně jak z hlediska úplnosti, tak z hlediska správnosti údajů v ní uvedených, a to včetně metod hodnocení v ní použitých. Toto společné zhodnocení je pro přehlednost prezentováno v souhrnné tabulce. Pro posouzení míry úplnosti a formální a věcné správnosti dokumentace je užito verbální hodnocení, které je pro snazší orientaci roztříděno do pěti stupňů významnosti s využitím následujících symbolických zkratek. V dále uvedených tabulkách je vždy v prvním sloupci relevantními symboly zhodnocena formální úplnost příslušné kapitoly dokumentace (OK, FN, FM) a ve druhém sloupci věcná správnost této kapitoly dokumentace (OK, VN, VM). černobílá škála verbální hodnocení

symbolické zkratky

bez připomínek

OK

nedostatky formálního charakteru neměnící závěry dokumentace nedostatky věcného charakteru neměnící závěry dokumentace nedostatky formálního charakteru, které mohou změnit závěry dokumentace nedostatky věcného charakteru, které mohou změnit závěry dokumentace

FN VN FM VM

Zároveň byly vypořádány připomínky doručené ve fázi zveřejnění dokumentace. Toto vyhodnocení je shrnuto v souhrnných tabulkách v příslušné kapitole posudku.

4

ČÁST A Údaje o oznamovateli závazná osnova dokumentace 1. Obchodní firma

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Bez připomínek. OK OK

2. IČ

Bez připomínek.

3. Sídlo (bydliště)

Bez připomínek.

4. Jméno, příjmení, bydliště a Bez připomínek. telefon oprávněného zástupce oznamovatele 5. IČ oznamovatele

Bez připomínek.

6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

Bez připomínek.

5

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

ČÁST B I. Základní údaje závazná osnova dokumentace 1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Bez připomínek. OK OK Bez připomínek.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Bez připomínek.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Bez připomínek.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a Bez připomínek. jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí) 6. Popis technického a technologického řešení záměru

Bez připomínek.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Bez připomínek.

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Bez připomínek.

9. Výčet navazujících rozhodnutí Bez připomínek. podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

6

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

II. Údaje o vstupech závazná osnova dokumentace 1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba)

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení Bez připomínek.

symboly OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

Bez připomínek.

3. Ostatní surovinové a Bez připomínek. energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) 4. Nároky na dopravní a jinou Bez připomínek. infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)

7

III. Údaje o výstupech závazná osnova dokumentace 1.

2.

3.

4.

Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost)

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Formální záměna oznámení za dokumentaci. FN

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

Bez připomínek.

Odpady (například přehled Bez připomínek. zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady Ostatní

4.1. hluk - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení 4.2. vibrace - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení

Bez připomínek. Bez připomínek.

4.3. záření - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení

Bez připomínek.

4.4. zápach - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení

Bez připomínek. OK

OK

4.6. jiné 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

Bez připomínek. OK Vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz je zpracováno způsobem, který nevystihuje všechny aspekty ochrany krajinného rázu. Dochází proto zejména k nepřesnostem ve stanovení míry vlivu VE na KR a k zmírnění celkového závěru a to navzdory znalosti území a v zásadě správné (i když neúplné) identifikaci znaků KR. Posouzení zpracované pro potřeby posudku ukazuje, že FM zásahy do zákonných kritérií krajinného rázu uvedených v dikci § 12 zákona (vyhodnocení (GeoVision) se takovými zásahy v podstatě nezabývá, což je na škodu) nejsou zanedbatelné, nýbrž v některých případech i silné. To je ovšem samozřejmé v případě takových vysokých staveb, jakými jsou VE. Je možno konstatovat, že skupina existujících VE včetně povolené stavby je z hlediska

OK

8

VM

ochrany KR na hranici únosnosti (zásahy do zákonných kritérií by v případě jejich hodnocení také musely být středně silné a silné), avšak navrhovaná změna hranici únosnosti přesahuje. Zpracovatelé dokumentace správně v závěru dokumentace uvádějí, že nelze změnu E-33 na E-48 vázat na odstranění větrné elektrárny typu Vítkovice. Ta je ve vlastnictví jiného majitele. Z tohoto důvodu, ale také nelze uvádět jako kompenzační opatření odstranění této stavby a současně dodržet platnost závěru posouzení v příloze č. 18 dokumentace.

9

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ závazná osnova dokumentace

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Nadbytečně je sepsáno množství polemik a statí nesouvisejících s náplní kapitoly. Jednotlivé kapitoly jsou tématicky promísené. Po charakteristice vegetace v úvodu kapitoly je v jejím závěru uveden popis, založený na biologickém hodnocení, který je pojat jako obhajoba záměru a prokázání zanedbatelnosti vlivů na zvláště chráněné rostliny a živočichy. Tím se ztrácí FN obecně popisný smysl textu. Tato část textu by měla být součástí kapitoly C.2.5.. Nepříslušné jsou i zde uvedené závěry biologického hodnocení a posouzení dle §45 zák. 114/1992 Sb.. Opět formální záměna oznámení za dokumentaci. 1.1 systémy ekologické stability krajiny

1.2 zvláště chráněná území a Natura 2000

1.4 přírodní parky 1.5 významné krajinné prvky

1.6 území historického, kulturního

Text je nelogický a ve svém závěru zavádějící. Pokud není stanoveno ochranné pásmo NRBK, nelze spekulovat o míře jeho ovlivnění. Ochranné pásmo je stanoveno v ÚTP – Nadregionální a regionální ÚSES FN pořízených MŽP. Tuto skutečnost měl zpracovatel promítnout po lokalizaci hranic do textu. Posouzení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 nelze předcházet. Zpracování tohoto dokumentu je vázáno na stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody dle §45 i zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, jenž je požadovanou přílohou dokumentace nebo oznámení. Dokumentace nezmiňuje množství okolo ležících ZCHÚ. Cca 2 km západně EVL CZ044110 Krušnohorské plató, ve stejné poloze ležící NPR Božídarské rašeliniště, cca 4 km východně leží PR Horská louka u Háje a cca 2,5 km východně Ptačí oblast CZ0421004 Novodomské rašeliniště – FM Kovářská. V těsné blízkosti za státní hranicí leží na území SRN tři části diskontinuitní lokality FFH Fichtelbergwiesen, jenž je částečně shodná s chráněným územím Zechengrund, dále pak Ptačí oblast DE 5543-451 Fichtelberggebeit. V dosahu cca 3 km od záměru jsou na německé straně další tři chráněná území. Kapitola je zpracovaná nedostatečně a díky tomuto nedostatku nelze úplně vyhodnotit vlivy záměru na uvedené lokality. Neobsahuje. V těsné blízkosti záměru je VKP ze zákona, jímž je např. les. Kapitola je zpracovaná nedostatečně a díky tomuto nedostatku nelze úplně vyhodnotit vlivy záměru na uvedené lokality. Neobsahuje.

10

VN

VN

VM

FM

VM

FM

VM

FM

VM

nebo archeologického významu 1.7 území hustě zalidněná 1.8 území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 1.9 staré ekologické zátěže 1.10 extrémní poměry v dotčeném území

Neobsahuje. Neobsahuje. Neobsahuje. Neobsahuje.

11

FM

VM

FN

VN

FN

VN

FN

VN

2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 2.1 ovzduší a klima 2.2. voda 2.3 geomorfologie, geologie (horninové prostředí), přírodní zdroje 2.4. půda 2.5. fauna a flóra

2.6 ekosystémy

2.7 krajina

2.8 obyvatelstvo 2.9 kulturní památky a dominanty 2.10 hluk, seismicita, radonové riziko 2.11 hmotný majetek

Neobsahuje. Neobsahuje. Bez připomínek.

Neobsahuje. Text se nedrží popisných skutečností, ale snaží se na základě útržkovitých popisů o hodnocení. Nejsou zde zdaleka zmíněny všechny zásadní skutečnosti zjištěné při biologickém hodnocení, zejména výskyty zvláště chráněných živočichů a rostlin v okolí záměru. Opomenuty jsou zde též zvláště chráněné druhy bezobratlých zjištěné v lokalitě (rody Bombus, Formica), zmíněné částečně v předchozím textu a kompletně obsažené v biologickém hodnocení. U zjištěných druhů živočichů nejsou uvedeny jejich lokalizace, stav populací, a je zde pouze konstatována nezávadnost záměru. Ze zvláště chráněných druhů zjištěných při biologickém hodnocení je zde proveden nereprezentativní výběr. Text je všeobecný a nedotýká se příliš problematiky zvláště chráněných druhů ani obecné ochrany přírody. Chybí zde přehled biotopů zmíněných v biologickém hodnocení, což následně neumožňuje řádné vyhodnocení vlivů. Zpracovatelé dokumentace se odvolávají na hodnocení krajinného rázu. Vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz je zpracováno způsobem, který nevystihuje všechny aspekty ochrany krajinného rázu. Dochází proto zejména k nepřesnostem ve stanovení míry vlivu VE na KR a k zmírnění celkového závěru hodnocení a to navzdory znalosti území a v zásadě správné (i když neúplné) identifikaci znaků KR. Neobsahuje. Neobsahuje. Neobsahuje. Neobsahuje.

12

FN FN

VN VN

OK

OK

FM

VN

FN

VN

FN

VN

FM

VM

FN

VN

FN

VN

FM

VM

FN

VN

3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Zpracovatelé posudku z důvodů uvedených v části C.1. a 2. nesouhlasí s vyjádřením, že ovlivnění území hodnocenou variantou nebude v žádné charakteristice (v žádném specifickém vlivu) významné.

13

FM

VM

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

14

I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti závazná osnova dokumentace

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně Z hlediska turistů a podnikání ve sféře cestovního ruchu je sociálně ekonomických vlivů vliv realizace záměru nedostatečně vyhodnocen. FN 2. Vlivy na ovzduší a klima

Bez připomínek.

3. Vlivy na hlukovou situaci

2. Vlivy na povrchové a podzemní vody

S ohledem na výši nejistoty výpočtu hladiny hluku 3dB a výslednou ekvivalentní hladinu akustického tlaku z provozu větrného parku 37,6 dB v noční době (to znamená FM potenciální překročení limitu o 0,6 dB) nelze souhlasit s hodnocením vlivu jako zanedbatelného, ale spíše jako mírně záporného. Bez připomínek. OK

5. Vlivy na půdu

Bez připomínek.

OK

OK

6. Vlivy na horninové prostředí a Bez připomínek. OK přírodní zdroje 7. Vlivy na faunu, flóru a Zohlednění biologického hodnocení a „Posouzení vlivu ekosystémy záměru na lokality soustavy NATURA 2000“ v předložené podobě je v celém textu dokumentace nedostatečné a nebohaté. Již byla zmíněna pochybnost o jejich úplnosti, či špatné – především zjednodušující interpretaci jejich závěrů. Zejména měl být věnován dostatečný prostor identifikaci negativních vlivů záměrem způsobených a to jak ve fázi realizace tak ve fázi provozu. Následovat by mělo vyhodnocení např. zvukových a světelných vlivů způsobených provozem VE. Tyto jevy mohou působit odrazování živočichů ze zasaženého prostoru. Jedná se o závažné věcné pochybení, při kterém není FM zřejmé, jaké vlivy autor biologického hodnocení bral v úvahu a jakým způsobem je vyhodnotil. Dále lze uvažovat i s vlivem na tahové cesty ptáků v podobě jejich odrazování z prostoru tahového koridoru, v horším případě jejich zabíjení listy rotoru nebo nárazy do konstrukcí. Biologické hodnocení a jeho závěry jsou opřeny pouze o náletové skutečnosti a není zde hodnocen potenciál pro výskyt zjištěných zvláště chráněných živočichů. K takovýmto závěrům je možné se odvážit pouze při dokonalé znalosti zkoumaného prostředí, biologie a ekologie druhů a zejména jejich populační dynamiky. 8. Vlivy na krajinu

S ohledem na věcné a formální výhrady k posouzení vlivu záměru na krajinný ráz zpracovatelé posudku nesouhlasí s hodnocením vlivu jako mírně záporného. Na základě

15

FM

VN OK

VM

OK OK OK

VM

VM

vlastního posouzení hodnotí vliv záměru jako silně záporný, překračující hranice únosnosti. 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 10. Jiné vlivy

Bez připomínek. Kapitola je zpracována mimo předepsanou strukturu dokumentace.

OK

OK

OK

OK

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů závazná osnova dokumentace Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly S ohledem na výhrady ke kapitole D.I. nelze souhlasit se závěrečným tvrzením, že výsledná celková charakteristika vlivů záměrů je mírně kladná. Rovněž při hodnocení přeshraničních vlivů se zpracovatelé posudku částečně rozcházejí s autory dokumentace. Vizuální vliv navrhované změny VE na krajinný ráz příhraniční oblasti německé strany je zcela reálný, i když spíše z vyšších poloh a nikoliv z Oberwiesentalu. Větší odstup sice přinese zeslabení účinku dík vzdálenosti a vzdušné perspektivě, ale odpadají FM VM blízké vizuální překážky a zákryty a může vyniknout výška VE na terénním horizontu. Z hlediska přeshraničního vlivu je možno hovořit o zvýraznění existující skupiny VE na terénním horizontu. V širších souvislostech však tyto VE korespondují s charakterem některých částí přiléhajících oblastí, kde již VE jsou realizovány. Je možno konstatovat, že přeshraniční vlivy na krajinný ráz a obraz krajiny zde jsou dosti významné.

16

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

Bez připomínek. OK

OK

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Opatření navržená zpracovateli dokumentace odpovídají výsledkům posuzování. Pro zajištění dosažení vyhodnoceného rozsahu a velikosti vlivů je nutné doplnit minimálně následující opatření obsažené v příloze dokumentace: • Provést kontrolní měření hluku akreditovanou laboratoří v době zkušebního provozu zejména FN v nočních hodinách, z důvodů verifikace výsledků hlukové studie, která je přílohou hodnocené dokumentace.

17

VN

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Charakteristika použitých metod Při zpracování dokumentace byly použity standardizované prognózování a výchozích metody vyjma metodiky hodnocení vlivů záměru na FM předpokladů při hodnocení vlivů krajinný ráz.

VM

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Neurčitosti ve sféře stroboskopického efektu a infrazvuku jsou v daném kontextu spíše okrajovou záležitostí.

FN

VN

ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) závazná osnova dokumentace

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Údaje podle částí B, C, D, F, G a Zpracovatelé posudku s ohledem na již uvedené výhrady H se uvádějí v přiměřeném zejména z hlediska vlivů na krajinný ráz nesouhlasí rozsahu pro každou s tvrzením, že aktivní varianta (E-48) nebude znamenat oznamovatelem předloženou riziko a nezpůsobí významnější negativní působení FM VM variantu řešení záměru v jednotlivých oblastech a charakteristikách životního prostředí v porovnání s pasivní nulovou variantou E-33.

18

ČÁST F ZÁVĚR závazná osnova dokumentace F. Závěr

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Zpracovatelé posudku oproti autorům dokumentace na základě výše uvedených výhrad a argumentů konstatují, že FM VM posuzovaný záměr může z hlediska svého rozsahu mít významný vliv na životní prostředí.

ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU závazná osnova dokumentace Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru obsahuje věcná a formální pochybení, která již byla popsána v rámci předchozích kapitol posudku. Z hlediska OK VM vlastní formální struktury této části dokumentace jsou splněny požadavky kladené na tuto kapitolu.

19

ČÁST H PŘÍLOHY závazná osnova dokumentace

Příloha č. 1 Fotodokumentace stávajícího stavu Příloha č. 2 - Situace záměru v měřítku 1 : 100 000 Příloha č. 3 - Celková situace záměru na mapě v měřítku 1 : 10 000 Příloha č. 4a - Okolí záměru na turistické mapě v měřítku 1 : 50 000 Příloha č. 4b - Řez předmětným územím Příloha č. 4c - Půdorysný záběr jednotlivých zařízení VE lokality Neklid Příloha č. 5 - Celková situace záměru na katastrální mapě v měřítku 1 : 2 000 Příloha č. 6 - Výpis z KN Příloha č. 7 - Technické parametry VE ENERCON E-33 Příloha č. 8 - Technické parametry VE ENERCON E-48 Příloha č. 9 - Geometrické porovnání VE E-33 a E-48 v měřítku 1 : 500 Příloha č. 10 - Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska ÚPD Příloha č. 11 - Vyjádření z hlediska evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Příloha č. 12 - Závěr zjišťovacího řízení a příslušná vyjádření

formální a věcná správnost předložené dokumentace verbální posouzení symboly Bez připomínek. OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

OK

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek. Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek. Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Bez připomínek.

20

Příloha č. 13 - Jiné doklady Bez připomínek. Bez připomínek. Příloha č. 14 - Měření hluku 16.3.2007

OK

OK

OK

OK

OK

OK

Bez připomínek.

Příloha č. 15 - Prognóza šíření hluku Příloha č. 16 - Biologické hodnocení lokality „Větrná elektrárna E 48 - Boží DarNeklid“

Příloha č. 17 - Posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 Příloha č. 18 Vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz Příloha č. 19 - Autorizace zpracovatele dokumentace Příloha č. 20 - Stanovisko investora k připomínkám z přílohy č. 12

Zejména měl být věnován dostatečný prostor identifikaci negativních vlivů způsobených záměrem a to jak ve fázi realizace tak ve fázi provozu. Následovat by mělo vyhodnocení např. zvukových a světelných vlivů způsobených provozem větrné elektrárny. Tyto jevy mohou působit odrazování živočichů ze zasaženého prostoru. Jedná se o závažné věcné pochybení, při kterém není zřejmé, jaké vlivy autor biologického hodnocení bral v úvahu a jakým způsobem je vyhodnotil. Dále lze uvažovat i s vlivem na tahové cesty ptáků v podobě jejich odrazování z prostoru tahového koridoru, v horším případě jejich usmrcování listy rotoru nebo nárazy FM do konstrukcí. Biologické hodnocení a jeho závěry jsou opřeny pouze o náletové skutečnosti a není zde hodnocen potenciál pro výskyt zjištěných zvláště chráněných živočichů. K takovým to závěrům je možné se odvážit pouze při dokonalé znalosti zkoumaného prostředí, biologie a ekologie druhů a zejména jejich populační dynamiky. Závěrem lze konstatovat, že biologické hodnocení jako podklad posuzovaných částí dokumentace je zpracováno nedostatečně a to jak po formální tak po věcné stránce. Navíc zjištěné skutečnosti při biologickém hodnocení jsou v dokumentaci interpretovány útržkovitě a nekompletně. Viz samostatná příloha posudku. FN

VM

VN

Viz samostatná příloha posudku.

Bez připomínek.

FM

VM

OK

OK

V rámci vypořádání vyjádření a připomínek k dokumentaci zpracovatelé posudku pracovali s obdobnou formální i věcnou strukturou připomínek a vyjádření. Rozdílný přístup zejména k vypořádání připomínek hodnocení vlivů na FM krajinný ráz je doložen v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“. Bez připomínek. OK

Příloha č. 21 - Řez strojovnou VE E-48 Bez připomínek. Příloha č. 22 - Regulační plán Neklid 1 : 2 000 Bez připomínek. Příloha č. 23 - Návrh územního plánu Jáchymov, oblast Neklid - Klínovec 1 : 10 000

21

VM

OK

OK

OK

OK

OK

3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Zpracovatelé posudku s ohledem na již uvedené výhrady zejména z hlediska vlivů na krajinný ráz nesouhlasí s tvrzením, že aktivní varianta (E-48) nebude znamenat riziko a nezpůsobí významnější negativní působení v jednotlivých oblastech a charakteristikách životního prostředí v porovnání s pasivní nulovou variantou E-33. Na základě této skutečnosti nelze upřednostnit aktivní variantu v uvedeném rozsahu před nulovou pasivní.

4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice Zpracovatelé dokumentace a dílčích příloh nespecifikují ve svých závěrech žádný významný vliv na životní prostředí přesahující státní hranice. Vizuální vliv navrhované změny VE na krajinný ráz příhraniční oblasti německé strany je dle názoru zpracovatelů posudku zcela reálný, i když spíše z vyšších poloh a nikoliv z Oberwiesentalu. Větší odstup sice přinese zeslabení účinku dík vzdálenosti a vzdušné perspektivě, ale odpadají blízké vizuální překážky a zákryty a může vyniknout výška VE na terénním horizontu. Z hlediska přeshraničního vlivu je možno hovořit o zvýraznění existující skupiny VE na terénním horizontu. V širších souvislostech však tyto VE korespondují s charakterem některých částí přiléhajících oblastí, kde již VE jsou realizovány. Je možno konstatovat, že přeshraniční vlivy na krajinný ráz a obraz krajiny zde jsou dosti významné.

22

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Technická úroveň řešení záměru odpovídá evropskému standardu, vliv na životní prostředí v současné době nespočívá ve znečišťování životního prostředí (vyjma potenciálně možné hlukové zátěže), nýbrž především v ohrožení biotických složek prostředí a narušení krajinného rázu.

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření navržená zpracovateli dokumentace z převážné míry odpovídají výsledkům posuzování. Některá opatření však vyplývají přímo z platných právních předpisů a není je třeba opětovně vyjmenovávat v dokumentaci. Zpracovateli posudku je navržen soubor opatření formulovaný v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“.

23

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI

24

Vypořádání vyjádření k dokumentaci Vyjádření k DOKUMENTACI VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ V DOKUMENTACI

datum odeslání

číslo jednací

ČIŽP oblastní inspektorát Ústí n. L.

22.4. 2008

31182/08

Městský úřad Ostrov Odbor ŽP

22.4. 2008 30768/08

Žádosti o výjimky z ochranných podmínek a souhlas s dotčením ochranného pásma lesa budou předmětem případných navazujících povolovacích řízení.

Krajský úřad 16.5. 2008 38650/08 Karlovarského kraje Odbor ŽPaZ Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary MŽP Karlovarský kraj 16.5. 2008 Odbor posuzování Ing. Luboš Orálek vlivů na ŽP a Člen IPPC zastupitelstva Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP KHS 12.5. 2008 36371/08 Odbor posuzování Karlovarského vlivů na ŽP a kraje IPPC K. Vary Vršovická 65 100 10 Praha 10

Žádosti o výjimky z ochranných podmínek a souhlas s dotčením ochranného pásma lesa budou předmětem případných navazujících povolovacích řízení.

Adresát MŽP Odbor EIA a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP Odbor posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP Odbor posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10

Odesilatel

Bez připomínek.

Bez připomínek.

Zpracovatelé posudku souhlasí s podmínkou souhlasného vyjádření a zapracovali jí do souboru opatření formulovaném v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ a „Návrhu stanoviska“.

25

MŽP Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP Ing. Honová Ředitelka odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP Odbor posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10

ČIŽP Oblastní inspektorát Plzeň MŽP odbor zvláště chráněných částí přírody

12.5. 2008

35197/08

Bez připomínek.

27.5. 2008

29053/08

Bez připomínek.

Ing. Jaroslav Balcar Boží Dar

16.5. 2008

37492/08

Významné ovlivnění turistických aktivit realizací posuzovaného záměru je z hlediska již existujících větrných elektráren nevýznamné. S ohledem na plánovanou technologii vyhřívání listů rotoru, která zabraňuje vzniku námraz, posuzovaný záměr nemůže ohrozit turisty opadáváním kusů ledu. Vlivy na obyvatelstvo nedostatečně zohledňují vlivy na krajinný ráz, které se mohou z hlediska rozsahu záměru nepříznivě odrazit, jak na pohodě obyvatelstva, tak turistických návštěvníků. Z tohoto pohledu se rozsah záměru jeví jako naddimenzovaný.

26

MŽP Vršovická 65 100 10 Praha 10

Občanské sdružení Meluzína Praha 10

16.5. 2008

37214/08

Zpracovatelé posudku souhlasí s názorem, že stavby větrných elektráren nejsou veřejné stavby. Z této skutečnosti však nelze vyvozovat, že posuzovaný záměr je nepřípustný. Přímé vlivy na kvalitu ovzduší v lokalitě výstavby ani v širším regionu nelze posoudit s ohledem na odběr elektrické energie prostřednictvím jednotné rozvodné soustavy. S připomínkou k výraznému ovlivněním krajinného rázu z hlediska na posuzovaný rozsah záměru lze souhlasit. Přímé ovlivnění turistického ruchu či rozpor s koncepčními dokumenty nelze věcně prokázat. Na úrovni koncepčních dokumentů, které byly posouzeny v rámci posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) nebyly stanoveny žádné konkrétní limity či opatření, které by omezovaly či přímo zakazovaly realizaci záměrů obdobného typu. Jednotlivé záměry, které vyplývají ze znění posouzených a schválených koncepcí, musí být, pokud naplňují požadavky zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění podrobeny posouzení jejich vliv na životní prostředí. K odstraňování větrných elektráren je nutno podotknout, že z hlediska požadavků Obchodního zákoníku je tato skutečnost řešena vytvořením povinné rezervy firmy, kdy nejnižší částka je stanovena na 5% z ročního zisku firmy. Stanovami firmy se dá tato částka zvýšit. Tato rezerva by tedy měla být k dispozici v případě ukončení činnosti a měla by být použita také k likvidaci větrných elektráren a doprovodných staveb. Vlivy na faunu, soustavu Natura 2000 a půdu z hlediska rozsahu posuzovaného záměru jsou nedostatečně vyhodnoceny. Vliv hluku je v hodnocené dokumentaci dostatečně ošetřen, do souboru opatření formulovaném v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ a „Návrhu stanoviska“ bude zapracována podmínka kontrolního měření akreditovanou laboratoří. K problematice infrazvuku je přiložena samostatná veřejně dostupná příloha zpracovaná Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí. Připomínka k ovlivnění veřejných služeb v přenosové soustavě není relevantní na úrovni posuzování jednotlivého záměru, má spíše vztah k koncepci přenosové soustavy. Z hlediska celkové únosnosti krajinného rázu krušnohorské krajiny lze konstatovat, že bohužel v současnosti neexistuje komplexní studie koncepčního charakteru, která by vyhodnotila celkovou únosnost krajinného prostoru Krušných hor a na ně navazujících území. Jednotlivé povolené záměry pak samy o sobě jsou na hranici přijatelnosti a v praxi je pak při posuzování jednotlivých kauz nutné vyhodnotit stav dosažení či překročení únosnosti krajiny z hlediska vlivu záměrů na krajinný ráz v rozsahu právě posuzované kausy s ohledem na existující spolupůsobení ostatních záměrů.

27

Ing. Zdeněk Skoumal Kouty 106

MŽP Ing. Honová Vršovická 65 100 10 Praha 10 MŽP Ing. Honová Ředitelka odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10 Ing. Jaroslava Honová ředitelka odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC MŽP Ing. Honová Ředitelka odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10

Prof. MUDr. Aleš 16.5. 2008 Linhart II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Jan Malecha Město Loučná 19.5. 2008 pod Klínovcem Město Jáchymov

19.5. 2008

MŽP ředitelka odboru ochrany vod

21.4. 2008

Město Boží Dar

19.5. 2008

Vliv hluku je v hodnocené dokumentaci dostatečně ošetřen, do souboru opatření formulovaném v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ a „Návrhu stanoviska“ bude zapracována podmínka kontrolního měření akreditovanou laboratoří. K problematice infrazvuku je přiložena samostatná veřejně dostupná příloha zpracovaná Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí.

37150/08

Viz vypořádání připomínek Občanského sdružení Meluzína, Praha 10.

37120/08

Připomínky týkající se zejména krajinného rázu, vlivu na turistiku či faunu a flóru jsou opodstatněné a v zásadě korespondují se zjištěním našeho posudku k dokumentaci.

Souhlas se zpracování hydrogeologického posouzení lokality.

36798/08

Připomínky týkající se zejména krajinného rázu a z něj vyplývajících atributů jako vlivy na kulturní a historické památky, pohodu obyvatelstva jsou opodstatněné a v zásadě korespondují se zjištěním našeho posudku k dokumentaci. Vliv hluku je v hodnocené dokumentaci dostatečně ošetřen, do souboru opatření formulovaném v kapitole posudku „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ a „Návrhu stanoviska“ bude zapracována podmínka kontrolního měření akreditovanou laboratoří. K problematice infrazvuku je přiložena samostatná veřejně dostupná příloha zpracovaná Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí. K termínu zpracování posudku nebylo provedeno (ústní sdělení ZÚ) měření hluku z provozu větrné elektrárny Energovars 315kW v lokalitě Neklid Zdravotním ústavem se sídlem v Karlových Varech (předpokládaný termín do 31. 8. 2008) z důvodu nízké intenzity větru a poruchovosti větrné elektrárny.

28

MŽP Ing. Jaroslava Honová ředitelka odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC

MŽP Odbor péče o krajinu

24.4. 2008

Bez připomínek

29

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

S uvážením skutečností uvedených v předchozích kapitolách posudku, přezkoumáním závěrů posuzované dokumentace, obdržených vyjádření a celého dosavadního procesu posuzování dochází odpovědný zpracovatel posudku k závěru, že záměr „Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov“ o výkonu 800 kW (výška stožáru 75 m a průměr rotoru 48 m) je zejména z hlediska svého rozsahu a tím vyvolaných vlivů především na krajinný ráz nepřijatelný. Posouzení ukazuje, že zásahy do zákonných kritérií krajinného rázu uvedených v dikci § 12 zákona (vyhodnocení (GeoVision) se takovými zásahy v podstatě nezabývá, což je na škodu) nejsou zanedbatelné, nýbrž v některých případech i silné. To je ovšem samozřejmé v případě takových vysokých staveb, jakými jsou větrné elektrárny. Je možno konstatovat, že skupina existujících větrných elektráren včetně povolené stavby je z hlediska ochrany krajinného rázu na hranici únosnosti (zásahy do zákonných kritérií by v případě jejich hodnocení také musely být středně silné a silné), avšak navrhovaná změna hranici únosnosti přesahuje. Je proto nutno konstatovat, že navrhovaná změna není navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona) a tím představuje neúnosný zásah do krajinného rázu. Změna povolené stavby za stavbu s výkonnějším zařízením by byla možná za předpokladu, že by celková výška VE nepřekračovala výšku povolené stavby natolik, jako navrhovaná změna celkově o 33 m. Z podkladů poskytnutých investorem vyplývá, že u typu E48 je možno použití varianty s nižším tubusem: Původně navrhované řešení tubus 75 m / rotor 48 m / celkově 99 m Varianta 1 tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m Varianta 2 tubus 55 m / rotor 48 m / celkově 79 m (existující E33 tubus 50 m / rotor 33,5m / celkově 67 m) Výraznost stavby (zařízení) VE je dána jak výškou tubusu, tak průměrem rotoru. Z hlediska vizuálního je zřejmé, že při stejné celkové výšce o paty stožáru k horní úvrati rotoru bude výrazněji a nápadněji působit ta VE, která má větší průměr rotoru – pohybující se části, která dává výšce zařízení také vizuálně vnímaný šířkový rozměr. Ve skupině větrných elektráren, ve které jsou přítomny stroje s různými průměry rotorů, což je posuzovaný případ, však tento aspekt nemůže být tak silný, jako u jediné VE. Tyto úvahy platí u skupiny VE umístěných na rovině.

V lokalitě Neklid jsou však jednotlivé VE rozloženy v terénu na hřbetu, táhnoucím se od masivu Klínovce k Neklidu a na severu spadajícího do lesnatého zařezávajícího se údolí Polavy. Rozdíl mezi patou nejvýše položené existující VE (E33) a VE (E48), které se týká změna, je cca 12 m (údaj investora). To znamená, že použití výše uvedené varianty 2 s výškou tubusu 55 m a průměrem rotoru 48 s celkovou výškou 79 m by znamenalo, že navrhovaná změna by nepřevýšila existující absolutní výšku existující skupiny VE. Takové řešení by nebylo možno považovat za zřetelný zásah prohlubující již dnes problematické uplatnění skupiny VE v krajinné scéně a tudíž ani za zhoršení současného stavu. Při použití varianty 1, tedy při výšce tubusu 63 m a celkové výšce 87 m by níže položená VE přesahovala výšku nejvýše položené VE ze skupiny o 8m, přičemž vrchol jejího tubusu by byl zhruba stejně vysoko (v absolutní výšce) jako vrchol tubusu existující výše položené VE. V takovém případě by byl vizuální vliv navrhované změny již zřetelný díky mohutnějšímu dojmu z většího rotoru zvětšující šířkovou dimenzi stroje. Vzhledem k poloze v terénu a k lesním porostům ohraničujícím lokalitu staveb by však taková změna ležela na hranici přijatelnosti. Vlivy na některá zákonná kritéria krajinného rázu (zejména na estetické hodnoty a harmonické vztahy) by se zmírnily:

Tabulka vlivu na zákonná kriteria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky (význam georeliéfu) Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky (kulturní krajina s historickým sídlem Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv NS (63+24m) Středně silný Středně silný Není Slabý Středně silný Středně silný Silný Středně silný

V tomto případě by uvažovaná změna byla navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona) a tím by představovala zásah do krajinného rázu ležící na hranici únosnosti. Při respektování tohoto závěru z hlediska krajinného rázu, při vědomí že případná realizace větrné elektrárny E-33 (riziko opadu námraz – tento typ není vybaven technologií zabraňující vzniku námraz) bude mít obdobné vlivy jako realizace větrné elektrárny E-48 ve variantě č. 1 či 2 na biotu a další složky životního prostředí i veřejného zdraví a za platnosti následujících neopominutelných podmínek, lze vliv posuzovaného záměru (E-48, tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m) klasifikovat jako přijatelný.

31

Technická a přípravná opatření • větrnou elektrárnu vybavit technologií, která zabraňuje vzniku námrazy a jejímu opadu do prostoru pod rotorem větrné elektrárny a jejího blízkého okolí • v navazujícím povolovacím řízení zpracovat hydrogeologického posouzení lokality Při výstavbě je nutno dodržovat následující podmínky: • stavební práce nesmí probíhat od dubna do konce července běžného roku • jednotlivé sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou, nejlépe šedivou (šedivosvětlezelenou) • jednotlivé sloupy budou označeny dle předpisu L 14 UCL • jako výstražné osvětlení VTE bude použité zábleskové světlo bílé barvy; v návaznosti na bezpečnost leteckého provozu bude použit minimální možný počet záblesků za minutu jednotně synchronizovaných, v minimální možné intenzitě, světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země • manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit přírodní materiál s obdobným chemickým složením jako v místě realizace stavby • jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál s obdobným chemickým složením jako v místě realizace stavby • při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude použit zpět na zásyp – nesmí být požadován jeho odvoz na skládku • v okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště, ani deponie výkopů • případné kontaminované stavební materiály ( pokud by se vyskytly), nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb. • eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.) • veškeré výkopové práce budou řádně ukončeny do skončení vegetačního období roku, kdy bylo započato s výkopem a je nutné bezprostředně po instalaci zasypat Fauna a flóra • • • • •

technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin před zahájením prácí v místech výstavby provést orientační botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin před započetím prací zažádat o výjimku z ochranných podmínek zvláště ohrožených druhů rostlin a živočichů u příslušných orgánů umístit na jižní svah manipulační plochy větší ploché kameny s mírným sklonem k jihu a v jejich bezprostředním okolí vyskládat menší kameny získané z výkopu pro základ, jako případné úkryty pro v místě nalezený druh zvláště chráněného živočicha po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (okolí nových cest, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin; v případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace

32

Opatření realizovaná při provozu VTE Ochrana krajinného rázu •

záměr je z hlediska krajinného rázu natolik dominantním prvkem, že prakticky jediným myslitelným opatřením je udržovat zařízení pohledově v perfektním stavu (pravidelné nátěry povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, venkovních kabelů apod.).

Ochrana obyvatelstva •

provést měření akreditovanou laboratoří při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění hluku nejen v chráněném venkovním prostoru, ale i v chráněném vnitřním prostoru staveb

33

VII. NÁVRH STANOVISKA

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

V Praze dne Č.j.:

2008

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

I.

Identifikační údaje

Název záměru: „Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov“ Kapacita (rozsah) záměru: 1 větrná elektrárna typu Enercon E-48 o výkonu 800 kW (výška stožáru 75 m a průměr rotoru 48 m). Umístění záměru: Oblast: Severozápad (kód NUTS: CZ04) Karlovarský kraj (kód NUTS: CZ041) Okres Karlovy Vary (kód NUTS: CZ0412) Obec s rozšířenou působností: Ostrov (kód NUTS: CZ0412555428) Pověřená obec: Jáchymov (kód NUTS: CZ0412555215) Část obce: Jáchymov (kód ČO: 40561) Základní sídelní jednotka: Klínovec (kód ZSJ: 405612) Katastrální území: Jáchymov (kód ÚTJ: 656437) Obchodní firma oznamovatele: BENOCO, s. r.o. IČ oznamovatele: 26318318 Sídlo (bydliště) oznamovatele: Na Roudné 18, 301 65 Plzeň

34

II.

Průběh posuzování

Zpracovatel oznámení: Ing. Jiří Kydlíček Datum předložení oznámení: 30.10. 2007 Zpracovatel dokumentace: Ing. Jiří Kydlíček Datum předložení dokumentace: 16.4. 2008 Zpracovatel posudku: Ing. Vladimír Zdražil Datum předložení posudku: Veřejné projednání:

místo konání: datum konání:

Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti: Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta:

III. Hodnocení záměru Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Předpokládané nepříznivé vlivy plánovaná realizace záměru lze z hlediska: • • • • • • • • • • •

vlivů záměru na obyvatelstvo lze hodnotit jako akceptovatelné a na faktor pohody jako negativní vlivů záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nevýznamné vlivů záměru na hlukovou situaci lze hodnotit jako mírně negativní vlivů záměru na povrchové a podzemní vody lze hodnotit jako akceptovatelné až mírně negativní vlivů záměru na půdu označit za akceptovatelné až mírně negativní. vlivů záměru na ekosystémy lze označit za významný. vlivů záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze hodnotit za nevýznamné vlivů záměru na faunu a floru lze hodnotit jako mírně negativní vlivů záměru na NATURU 2000 v této variantě lze hodnotit jako mírně negativní vlivů záměru na krajinu lze hodnotit jako negativní, na hranici únosnosti vlivů záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako nevýznamné.

35

Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí: Technická úroveň řešení záměru odpovídá evropskému standardu, vliv na životní prostředí v současné době nespočívá ve znečišťování životního prostředí (vyjma hluku), nýbrž především v ohrožení biotických složek prostředí a narušení krajinného rázu. Pro zajištění vyhodnoceného rozsahu a velikosti vlivů je nutné zajistit provozování větrných elektráren s technologií, která zabraňuje vzniku námrazy a jejímu opadu do prostoru pod rotorem větrné elektrárny a jejího blízkého okolí. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí: Příslušná opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí a obyvatelstvo vycházející z procesu posuzování vlivů na životní prostředí byla navržena v dokumentaci a doplněna v posudku, na základě vyhodnocení, doručených vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a vyjádření veřejnosti a jsou specifikována níže jako podmínky stanoviska. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí: V průběhu přípravy dokumentace byly zvažovány 3 varianty záměru s různou měrou podrobnosti zpracování. Varianta aktivní, nulová pasivní a nulová aktivní. Na základě vyhodnocení celého průběhu posuzování zpracovatelé posudku navrhli rozčlenění aktivní varianty z hlediska jejího rozsahu na tři výškově rozdílné subvarianty se stejným technickým i technologickým řešením. Varianta 1 (tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m) a varianta 2 (tubus 55 m / rotor 48 m / celkově 79 m) jsou z hlediska vlivů na životní prostředí akceptovatelné, původní aktivní varianta nepřijatelná a nulová pasívní nevyhovuje z hlediska zvýšeného rizika opadu námrazy. Varianta nulová aktivní je definována jako realizace jiné stavby, blíže nedefinované – tato varianta nebyla dále posuzována. Vypořádání vyjádření k dokumentaci: Vypořádání všech připomínek k dokumentaci je součástí příslušné kapitoly posudku. Relevantní připomínky a návrhy byly zohledněny v příslušných kapitolách posudku a v návrhu stanoviska. Vypořádání vyjádření k posudku:

36

Stanovisko: Na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku, veřejného projednání podle § 9 odst. 9, vyjádření k nim uplatněných a doplňujících informací vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru

„Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov“ s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.

Doporučená varianta: Na základě závěrů posudku, veřejného projednání a doplňujících informací se k realizaci doporučuje varianta 1 o plánované kapacitě jedné větrné elektrárny (tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m) při splnění následujících podmínek.

Podmínky souhlasného stanoviska: Technická a přípravná opatření • větrnou elektrárnu vybavit technologií, která zabraňuje vzniku námrazy a jejímu opadu do prostoru pod rotorem větrné elektrárny a jejího blízkého okolí • v navazujícím povolovacím řízení zpracovat hydrogeologického posouzení lokality Při výstavbě je nutno dodržovat následující podmínky: • stavební práce nesmí probíhat od dubna do konce července běžného roku • jednotlivé sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou, nejlépe šedivou (šedivosvětlezelenou) • jednotlivé sloupy budou označeny dle předpisu L 14 UCL • jako výstražné osvětlení VTE bude použité zábleskové světlo bílé barvy; v návaznosti na bezpečnost leteckého provozu bude použit minimální možný počet záblesků za minutu jednotně synchronizovaných, v minimální možné intenzitě, světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země • manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit přírodní materiál s obdobným chemickým složením jako v místě realizace stavby • jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál s obdobným chemickým složením jako v místě realizace stavby

37

• • • • •

při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude použit zpět na zásyp – nesmí být požadován jeho odvoz na skládku v okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště, ani deponie výkopů případné kontaminované stavební materiály ( pokud by se vyskytly), nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb. eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.) veškeré výkopové práce budou řádně ukončeny do skončení vegetačního období roku, kdy bylo započato s výkopem a je nutné bezprostředně po instalaci zasypat

Fauna a flóra • • • • •

technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin před zahájením prácí v místech výstavby provést orientační botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin před započetím prací zažádat o výjimku z ochranných podmínek zvláště ohrožených druhů rostlin a živočichů u příslušných orgánů umístit na jižní svah manipulační plochy větší ploché kameny s mírným sklonem k jihu a v jejich bezprostředním okolí vyskládat menší kameny získané z výkopu pro základ, jako případné úkryty pro v místě nalezený druh zvláště chráněného živočicha po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (okolí nových cest, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin; v případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace

Opatření realizovaná při provozu VTE Ochrana krajinného rázu •

záměr je z hlediska krajinného rázu natolik dominantním prvkem, že prakticky jediným myslitelným opatřením je udržovat zařízení pohledově v perfektním stavu (pravidelné nátěry povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, venkovních kabelů apod.).

Ochrana obyvatelstva •

provést měření akreditovanou laboratoří při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění hluku nejen v chráněném venkovním prostoru, ale i v chráněném vnitřním prostoru staveb

38

Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Platnost tohoto stanoviska je 2 roky ode dne jeho vydání s tím, že platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 a ustanovením § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

ING. JAROSLAVA HONOVÁ ŘEDITELKA ODBORU POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A

IPPC

Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky, zpracovatel dokumentace, zpracovatel posudku

39

Datum zpracování posudku: říjen 2008 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku: Ing. Vladimír Zdražil Tismice 128 282 01 Český Brod 603216643 Osoby které se podílely na zpracování posudku: doc. Ing. Arch. Ivan Vorel, CSc. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. Mgr. Stanislav Mudra

Podpis zpracovatele posudku:

Autorizace ke zpracování posudku: oprávněná osoba (držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících předpisů), Č.J. OPRÁVNĚNÍ: 47889/ENV/06 DATUM VYDÁNÍ: 17.7.2006

40

A T E L I E R V doc. Ing. arch. Ivan VOREL, CSc autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA Na Cihlářce 26/1395, 150 00 Praha 5 [email protected]

Posudek k „Dokumentaci dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr ZMĚNA STAVBY PŘED DOKONČENÍM PRO VĚTRNOU ELEKTRÁRNU V LOKALITĚ NEKLID NA PARCELE p.č. 1553/1, k.ú. JÁCHYMOV“ (J. Kydlíček 2008) – posudek k vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (GeoVision 2008). K bodu I. Základní údaje Jedná se o záměr výstavby „3. větrné elektrárny (VE) ve větrném parku Neklid společnosti BENOCO s.r.o. na pozemku p. č. 1553/1 v k.ú.Jáchymov. V dotčeném území jsou v provozu dvě elektrárny typu Enercon E - 33 o výšce stožáru 50 m a průměru rotoru 33,5 m, v blízkosti stojí starší elektrárna typu Vítkovice (jiného majitele), elektrárna je špatném stavebně technickém stavu a bývá v provozu pouze sporadicky. Záměrem investora je na místě třetí elektrárny typu Enercon E - 33 postavit výkonnější typ Enercon E - 48 o výšce stožáru 75 m a průměru rotoru 48 m (GeoVision). Vliv na krajinný ráz byl prověřen samostatnou studií „Neklid, větrná elektrárna na pozemku p.č. 1553/1 v k.ú. Jáchymov, hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz“(GeoVision 2008), která je předmětem tohoto rozboru. K bodu II. Posouzení dokumentace K bodu II:1. Úplnost dokumentace Studie je zpracována vlastní metodikou, dílčím způsobem korespondující s metodickým postupem Vorel a kol. ČVUT 2004. I když osnova studia má poměrně logické členění, neodpovídá tomuto členění náplň jednotlivých kapitol. V posouzení tudíž chybí některé souvislosti (např. vztah mezi dotčeným prostorem, oblastí a místem krajinného rázu). Práce má pouze v omezené míře zpracovanou identifikaci znaků krajinného rázu. Zvláště důležité aspekty vlivu na prostorové vztahy a na vizuálně vnímanou krajinnou scénu nejsou podrobněji analyzovány. I když je zřejmé, že práce se opírá o znalost hodnocené krajiny ze strany zpracovatelů vyhodnocení (GeoVision), nelze hodnocení stavby takového vizuálního dosahu považovat za zcela vyhovující a úplné. K bodu II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení Ve vyhodnocení (GeoVision) je uvedeno parcelní číslo 1553/1, což je odlišné od čísla 1553/8 v dokumentaci.

Kap. 1. „Vymezení dotčeného území obsahuje pouze základní charakteristiku oblasti a k dotčenému území se nevyjadřuje. V Kap. 2.1 je oblast KR a místa KR chápána jako dotčený prostor, což představuje specifický názor, nekorespondující příliš s dikcí §12 zákona č. 114/1992 Db. (dále jen „zákon“). Oblast krajinného rázu stejně jako místo krajinného rázu jsou charakterové a prostorové jednotky, které jsou v krajině přítomny bez ohledu na to, zdali se posuzuje nějaký záměr nebo ne. Okruhy viditelnosti, které byly dle posuzovatelů sníženy oproti běžně užívaným hodnotám, jsou poměrně malé. Okruh intenzivní (silné) viditelnosti 2,5 km se v praxi používá např. pro sloupový telekomunikační stožár o výšce cca 35 m. Autoři se k této otázce dále vyjadřují a správně uvádějí viditelnost až 20-22 km. Je možno souhlasit, že tuto vzdálenost je nutno vzhledem k reálným pozorovacím podmínkám redukovat, ale je otázka, jestli redukce není příliš silná. Zvětšením okruhu viditelnosti na 4, 8 a 15 km by se zvětšil okruh ve kterém by byly identifikovány znaky KR. Je ale nutno uznat, že v dané situaci by zvětšení okruhu viditelnosti nevneslo do hodnocení výraznější změny - pouze v přeshraničním vlivu by se (a to zřejmě velmi reálně) zesílil vliv na krajinnou scénu. Kap. 2.2 popisuje velmi stručně přírodní, kulturní a estetické hodnoty. I když je evidentní, že stavba samotná nebude do přírodních hodnot zasahovat a nebude ani v bezprostředním konfliktu s kulturními a historickými hodnotami zástavby, není v posouzení nikterak vyzdvižen význam terénu a terénních horizontů jakožto znaků a pozitivních hodnot georeliéfu, tedy přírodních hodnot ani význam struktury kulturní krajiny s historickým sídlem. Rovněž tak chybí vizuální projev popisovaných kulturních a historických hodnot. Tyto znaky a hodnoty jsou uváděny v klasifikační tabulce, ale nikde není zdůrazněno, že poloha geometrické struktury založeného horního města na náhorní planině je zcela typická a jak ukazují historické fotografie, není výsledkem odsunu německého obyvatelstva. Klasifikace znaků KR dle cennosti jako běžných u kostela sv. Anny (kulturní nemovitá památka zapsaná již v roce 1958) nebo u struktury (kulturní) krajiny (krajina náhorní polohy s význačným historickým sídlem) není adekvátní. Ve sloupci označujícím míru vlivu navrhované stavby na identifikované a oklasifikované znaky KR se nelze ztotožnit označením „žádný zásah“ u vlivu vysoké VE na charakteristický reliéf – horský hřeben Klínovce, na strukturu krajiny a na vizuální projev cenného sídla v krajinné struktuře. V prostorových vztazích není popsán pozitivní význam výhledů a krajinných panoramat, která jsou nejenom pozitivní, ale dokonce jedinečná. Zásah do měřítka krajiny by měl být označen jako silný, protože stavba jiného (většího) měřítka, než je měřítko existujících VE podstatně zvýší působení celé skupiny na vizuální scénu. V Kap. 2.3. je opomenuta skutečnost, že navrhovaná změna přestavuje zvětšení VE do podoby stavby (stroje) jiného – většího měřítka. Změna oproti stavu, kdy by vznikla stejně vysoká VE jako jsou již dvě realizované, bude značná. Výška navrhované VE bude o třetinu větší oproti existujícím VE. Tato skutečnost jakoby nehrála v analýze vizuálních poměrů (která je jinak provedena vcelku důsledně) žádnou roli.

Uvedené připomínky jsou zřejmé z posouzení vlivu navrhované změny VE provedené dle metodického postupu (Vorel a kol. 2004). Posouzení vycházelo zejména z podkladů uvedených v materiálu firmy GeoVision, z dalších pramenů a z terénního průzkumu, provedeného v srpnu 2008. K bodu II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na ŽP přesahujících státní hranice Je zřejmé, že vizuální vliv navrhované změny VE na krajinný ráz příhraniční oblasti německé strany je zcela reálný, i když spíše z vyšších poloh a nikoliv z Oberwiesentalu. Větší odstup sice přinese zeslabení účinku dík vzdálenosti a vzdušné perspektivě, ale odpadají blízké vizuální překážky a zákryty a může vyniknout výška VE na terénním horizontu. Z hlediska přeshraničního vlivu je možno hovořit o zvýraznění existující skupiny VE na terénním horizontu. V širších souvislostech však tyto VE korespondují s charakterem některých částí přiléhajících oblastí, kde již VE jsou realizovány. Je možno konstatovat, že přeshraniční vlivy na krajinný ráz a obraz krajiny zde jsou dosti významné. K bodu V. Vypořádání obdržených vyjádření ke zjišťovacímu řízení Krajinného rázu se týkají následující vyjádření a) Město Boží Dar V Několika vyjádřeních je správně připomínána otázka vlivu na krajinný ráz a zpochybňovány výsledky hodnocení. Dílčí vyjádření a připomínky korespondují s duchem posudku k dokumentaci. b)

Občanské sdružení Meluzína (16.5.2008) Připomínky týkající se krajinného rázu jsou opodstatněné a v zásadě korespondují se zjištěním našeho posudku k dokumentaci c)

Město Ostrov (22.4.2008) Vyjádření OŽP koresponduje se zjištěními tohoto posudku

K bodu VI. – celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na ŽP Na základě rozboru předloženého posouzení a s přihlédnutím k vlastní identifikaci a klasifikaci znaků krajinného rázu a určení míry předpokládaného zásahu do zákonných kritérií krajinného rázu, je možno konstatovat následující: V odst. 2.3.2. je zdůrazňován pouze efekt blízkých pohledů. Tento efekt bude samozřejmě nesilnější. Není však zmiňován rozdíl mezi povolenou (a tudíž prakticky existující) a navrhovanou VE, přičemž rozdíl v jejich dimenzích a měřítku je podstatný. VE navrhované velikosti se bude zřetelně projevovat i ve vzdálenějších pohledech včetně přeshraničních pohledových vazeb a její poloha na výrazném terénním horizontu v kontextu s vrcholem Klínovce je z hlediska pohledové exponovanosti významná. Těmto hlediskům není v závěru vyhodnocení (GeoVision) věnována náležitá pozornost, čímž dochází k nepřesnosti v hodnotících závěrech.

Rovněž vliv na znaky kulturní a historické charakteristiky (kulturní krajina s dochovanou strukturou horního města) není v závěrech zohledněna. Co se týká estetických hodnot krajiny, bude navrhovanou změnou snížen význam dominanty Krušných hor – Klínovce se skupinou staveb a technických zařízení na vrcholu. V estetice krajiny je známo, že stavba (nebo stavby) na vrcholu se může časem sžít s krajinou, zvýrazňuje terénní dominantu a orientuje vrchol v prostorových vztazích. Umístění další technické dominanty tento efekt degraduje. Tuto skutečnost vyhodnocení (GeoVision) nikterak nereflektuje, resp. opomíjí. Nelze se tedy ztotožnit s konstatováním, že vliv objektu na aktuální krajinný ráz je minimální… Přehodnocení záměru (viz příloha) dospělo k následujícím mírám zásahů. Zásahy do zákonných kritérií KR zobrazuje následující tabulka: Tabulka vlivu na zákonná kriteria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky (význam georeliéfu) Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky (kulturní krajina s historickým sídlem Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv NS (75+24m) Středně silný Středně silný Není Slabý Středně silný Silný Silný Silný

Závěrem je možno konstatovat, že vyhodnocení (GeoVision) je zpracováno způsobem, který nevystihuje všechny aspekty ochrany krajinného rázu. Dochází proto zejména k nepřesnostem ve stanovení míry vlivu VE na KR a ke zmírnění celkového závěru a to navzdory znalosti území a v zásadě správné (i když neúplné) identifikaci znaků KR. Naše posouzení ukazuje, že zásahy do zákonných kritérií krajinného rázu uvedených v dikci § 12 zákona (vyhodnocení (GeoVision) se takovými zásahy v podstatě nezabývá, což je na škodu) nejsou zanedbatelné, nýbrž v některých případech i silné. To je ovšem samozřejmé v případě takových vysokých staveb, jakými jsou VE. Je možno konstatovat, že skupina existujících VE včetně povolené stavby je z hlediska ochrany KR na hranici únosnosti (zásahy do zákonných kritérií by v případě jejich hodnocení také musely být středně silné a silné), avšak navrhovaná změna hranici únosnosti přesahuje. Je proto nutno konstatovat, že navrhovaná změna není navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona) a tím představuje neúnosný zásah do krajinného rázu. Změna povolené stavby za stavbu s výkonnějším zařízením by byla možná za předpokladu, že by celková výška VE nepřekračovala výšku povolené stavby natolik, jako navrhovaná změna celkově o 33 m. Z podkladů poskytnutých investorem vyplývá, že u typu E48 je možno použití varianty s nižším tubusem : Původně navrhované řešení tubus 75 m / rotor 48 m / celkově 99 m Varianta 1 tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m Varianta 2 tubus 55 m / rotor 48 m / celkově 79 m (existující E33 tubus 50 m / rotor 33,5m / celkově 67 m)

Výraznost stavby (zařízení) VE je dána jak výškou tubusu, tak průměrem rotoru. Z hlediska vizuálního je zřejmé, že při stejné celkové výšce o paty stožáru k horní úvrati rotoru bude výrazněji a nápadněji působit ta VE, která má větší průměr rotoru – pohybující se části, která dává výšce zařízení také vizuálně vnímaný šířkový rozměr. Ve skupině VE, ve které jsou přítomny stroje s různými průměry rotorů, což je posuzovaný případ, však tento aspekt nemůže být tak silný, jako u jediné VE. Tyto úvahy platí u skupiny VE umístěných na rovině. V lokalitě Neklid jsou však jednotlivé VE rozloženy v terénu na hřbetu, táhnoucím se od masivu Klínovce k Neklidu a na severu spadajícího do lesnatého zařezávajícího se údolí Polavy. Rozdíl mezi patou nejvýše položené existující VE (E33) a VE (E48), které se týká změna, je cca 12 m (údaj investora). To znamená, že použití výše uvedené varianty 2 s výškou tubusu 55 m a průměrem rotoru 48 s celkovou výškou 79 m by znamenalo, že navrhovaná změna by nepřevýšila existující absolutní výšku existující skupiny VE. Takové řešení by nebylo možno považovat za zřetelný zásah prohlubující již dnes problematické uplatnění skupiny VE v krajinné scéně a tudíž ani za zhoršení současného stavu. Při použití varianty 1, tedy při výšce tubusu 63 m a celkové výšce 87 m by níže položená VE přesahovala výšku nejvýše položené VE ze skupiny o 8m, přičemž vrchol jejího tubusu by byl zhruba stejně vysoko (v absolutní výšce) jako vrchol tubusu existující výše položené VE. V takovém případě by byl vizuální vliv navrhované změny již zřetelný díky mohutnějšímu dojmu z většího rotoru zvětšující šířkovou dimenzi stroje. Vzhledem k poloze v terénu a k lesním porostům ohraničujícím lokalitu staveb by však taková změna ležela na hranici přijatelnosti. Vlivy na některá zákonná kritéria krajinného rázu (zejména na estetické hodnoty a harmonické vztahy) by se zmírnily:

Tabulka vlivu na zákonná kriteria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky (význam georeliéfu) Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky (kulturní krajina s historickým sídlem Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv NS (63+24m) Středně silný Středně silný Není Slabý Středně silný Středně silný Silný Středně silný

V tomto případě by navrhovaná změna byla navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona) a tím by představovala zásah do krajinného rázu ležící na hranici únosnosti . Součástí tohoto materiálu je příloha se samostatně zpracovaným Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz ve smyslu ustanovení §12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny dle Metodického postupu.

Praha 5.10.2008

Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc

Atelier V

PŘÍLOHA POSUDKU K VYHODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ (GeoVision 2008)

ZMĚNA STAVBY PŘED DOKONČENÍM PRO VĚTRNOU ELEKTRÁRNU V LOKALITĚ „

NEKLID“

na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz ve smyslu ustanovení §12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny dle Metodického postupu (Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička: Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha, 2004)

Zpracovatel: A T E L I E R V doc. Ing. arch. Ivan VOREL, CSc autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA Na Cihlářce 26/1395, 150 00 Praha 5 [email protected]

Autoři posouzení: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA Ing. arch. Mgr. Jiří Kupka, Ph.D., Ing-Paed IGIP Datum:

říjen 2008

Atelier V

Obsah práce: 1 1.1 1.2 1.3 2 2.1 2.2 3 3.1 3.1.1 3.1.1.1 3.1.1.2 3.1.1.3 3.1.1.4 3.1.1.5 3.1.1.6 3.1.1.7 3.1.2 3.1.3 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.3 3.3.1 3.3.2 4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2

ÚVOD, CÍL, SPECIFICKÉ OTÁZKY A POSTUP.......................................................3 Úvod, cíl posouzení ...................................................................................................3 Postup posouzení......................................................................................................4 Výchozí podklady ......................................................................................................6 VYMEZENÍ HODNOCENÉHO ÚZEMÍ ......................................................................8 Popis navrhované stavby s ohledem na možné vlivy na KR a specifické otázky vlivu stavby v dané lokalitě ................................................................................................8 Vymezení potenciálně dotčeného kraj. prostoru (PDoKP) ......................................11 HODNOCENÍ – IDENTIFIKACE ZNAKŮ KR...........................................................14 Přírodní charakteristika KR a její znaky...................................................................14 Obecné znaky..........................................................................................................15 Biogeografické zařazení ..........................................................................................15 Geomorfologie .........................................................................................................17 Geologie a pedologie...............................................................................................19 Hydrolologie.............................................................................................................21 Klima........................................................................................................................22 Biota ........................................................................................................................23 Souhrn .....................................................................................................................26 Indikátory přítomnosti přírodních hodnot .................................................................28 Identifikace a klasifikace znaků a hodnot přírodní charakteristiky ...........................31 Kulturní a historická charakteristika KR a její znaky ................................................32 Historie kolonizace Krušných hor ............................................................................32 Historie okolních sídel a lokalit ................................................................................36 Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky ..........................43 Identifikace a klasifikace znaků a hodnot kult. a historické charakteristiky..............44 Souhrn .....................................................................................................................44 Vizuální charakteristika - estetická atraktivnost, estetické hodnoty, prostorová skladba a konfigurace prvků ....................................................................................46 Obecná vizuální charakteristika území ....................................................................46 Znaky a hodnoty vizuální scény ..............................................................................46 POSOUZENÍ MÍRY VLIVU NAVRHOVANÉ STAVBY NA IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY A HODNOTY ..............................................................................................51 Vliv NS na zákonná kriteria krajinného rázu ............................................................51 Vliv na přírodní hodnoty...........................................................................................51 Vliv na hodnoty kulturní a historické charakteristiky ................................................51 Vliv na zvláště chráněná území ...............................................................................52 Vliv na významné krajinné prvky .............................................................................52 Vliv na kulturní dominanty .......................................................................................52 Vliv na estetické hodnoty krajiny, na harmonické měřítko a vztahy.........................52 Závěr .......................................................................................................................55

Atelier V

1

ÚVOD, CÍL, SPECIFICKÉ OTÁZKY A POSTUP

1.1

Úvod, cíl posouzení

(1.1.1) Ochrana krajinného rázu (dále jen „KR“) je zakotvena v §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“). (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, estetických hodnot, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. (4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody 9a) (1.1.2) Každá krajina má svůj ráz ve smyslu §12 zákona. Každou krajinu je možno popsat pomocí přírodní, kulturní a historické charakteristiky. KR je však v různých oblastech a lokalitách (místech KR) různě výrazný, různě čitelný. V určitých situacích jsou znaky jednotlivých charakteristik KR dobře zřetelné a spoluvytvářejí jedinečnost a nezaměnitelnost krajinné scény – vizuálně vnímaného obrazu krajiny. V jiných typech krajiny jsou znaky KR nezřetelné, ty výraznější nejsou příliš četné a celkově vzniká krajina, která zdánlivě není ničím specifická ani zajímavá. (1.1.3) Ochrana KR bere v úvahu skutečnost, zdali jsou v krajině přítomny cenné znaky KR nebo ne. Pokud navrhovaný záměr zasahuje do méně významných a nepříliš cenných znaků a hodnot, může být brán jako únosný. Někdy nemůže zasahovat do cennějších znaků a hodnot, protože takové nejsou vůbec v krajině přítomny. (1.1.4) Navrhovaný záměr výstavby větrné elektrárny (dále jen „VE“), resp. změna stavby před jejím dokončením u větrného parku v lokalitě „Neklid“ situovaného západně od vrcholu Klínovce v Krušných Horách, může – vzhledem k výškovému charakteru stavby - negativně zasahovat do krajinného rázu. Posouzení zásahu navrhované stavby (dále jen „NS“) je tedy v tomto případě standardním úkolem. (1.1.5) Ochrana KR se dle dikce zákona vztahuje na veškerou krajinu bez rozdílu a to i na krajinu urbanizovanou, industrializovanou nebo městskou. Nutnost posouzení stavby typu VE z hlediska vlivu na KR v této pohledově exponované lokalitě, v blízkosti zvláště chráněného území (na území SRN), je v tomto případě nezbytnou součástí schvalovacího procesu. Není totiž vyloučeno, že NS může změnit nebo snížit krajinný ráz. Bude tedy potřeba vyhodnotit předpokládaný vliv NS na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Bude se jednat především o zjištění, zdali a do jaké míry bude zasahovat do tzv. „zákonných kritérií ochrany

Atelier V

krajinného rázu“, tj. přírodních a estetických hodnot, ZCHÚ, VKP, kulturních dominant, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině. (1.1.6) Posouzení se nebude vztahovat na funkční, ekonomické, provozní či urbanistické posouzení NS, neboť to by vybočovalo z rámce zákona č. 114/1992 Sb. Stejně tak se nebude týkat posouzení vhodnosti umístění větrné elektrárny v této lokalitě, neboť to již bylo řešeno a schváleno v předchozích fázích. Tento posudek se týká pouze přesně definovaného záměru, kterým je změna stavby před jejím dokončením, tj. zvýšení stavby VE o 25, resp. 33 metrů. (1.1.7) Vliv záměru bude posuzován vzhledem ke stávajícímu stavu krajiny, nikoli k hypotetickému ideálnímu stavu. (1.1.8) Posouzení bude vycházet z terénních průzkumů a z dokumentace stavby (vizualizace, dokumentace). Bude využívat postupu hodnocení dle Metodického postupu (Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička: Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha, 2004), který vychází z textu §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Výklad jednotlivých pojmů koresponduje s metodikou hodnocení krajinného rázu používanou správou CHKO ČR (Bukáček, Matějka) a s návrhem metodického doporučení, vypracovaného AOPK ČR (Míchal (ed.)1998).

1.2

Postup posouzení

(1.2.1) Dle Metodického postupu (Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička, FA ČVUT 2004) probíhá posouzení vlivu navrhovaného záměru na KR v následujících fázích: Vymezení hodnoceného území • Popis navrhovaného záměru (stavby nebo využití území) z hlediska možného vlivu na KR • Vymezení potenciálně dotčeného krajinného prostoru (PDoKP) pomocí okruhu potenciální viditelnosti a pomocí vizuálních barier Hodnocení • Vymezení oblastí a míst krajinného rázu, vymezení jednotlivých míst KR v PDoKP • Identifikace znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu a klasifikace identifikovaných znaků z hlediska významu jednotlivých znaků v souboru typických znaků krajinného rázu dané oblasti nebo místa a z hlediska jejich cennosti Posouzení zásahu • Posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty • Určení únosnosti zjištěné míry vlivu (1.2.2) Ve výše uvedeném Metodickém postupu jsou vysvětleny pojmy, se kterými posouzení pracuje. Jedná se o pojmy uvedené v §12 zákona a o pojmy související. • krajina - část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (§3 zákona) • krajinný ráz - je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti (§12 zákona), resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik

Atelier V

• oblast krajinného rázu - je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. • místo krajinného rázu - část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. • estetická hodnota krajiny - je projevem přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině a je výsledkem trvale udržitelného vývoje krajiny. Předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek). • přírodní hodnota - je dána kvalitativními parametry zastoupených ekosystémů ve vztahu k jejich trvalé udržitelnosti, vysokou četností jednotlivých typů ekosystémů, členitou morfologií krajiny, harmonickým charakterem interakcí mezi ekosystémy, výraznými přírodními dominantami krajiny • významný krajinný prvek - dle ustanovení §3, odst. 1, písm.b) zákona • zvláště chráněné území - dle ustanovení §3, odst. 1, písm. f) zákona • kulturní dominanta krajiny - je krajinný prvek či složka v krajině nebo dochované stopy kultivace krajiny, jejichž význam je nesporný z historického hlediska, architektury či jiného oboru lidské činnosti a které ve svém projevu převládajícím způsobem ovlivňují souhrn charakteristik daného místa či oblasti • harmonické měřítko krajiny - vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí a způsobům trvale udržitelného využívání dané krajiny. Z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka a jednotlivých prvků. • harmonické vztahy v krajině - vyjadřují soulad činností člověka a přírodního prostředí (absence rušivých jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, harmonický soulad jednotlivých prvků a prostorů krajinné scény • charakteristika krajinného rázu - uspořádání krajinných složek, prvků a jevů nebo jejich souborů, které se podílejí na vzniku rázu krajiny. Jedná se o charakteristiky přírodní, kulturní a historické. Vnímáme ji jako soubor typických znaků. • historická charakteristika krajinného rázu - je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa. Historická charakteristika je klíčová pro pochopení logiky vztahů mezi přírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním a vzhledem a jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti. • kulturní charakteristika krajinného rázu - je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal • přírodní charakteristika krajinného rázu - zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním staveb ekosystémů • činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti či místa taková činnost, která natolik naruší specifické znaky a hodnoty oblasti či místa, že změní význam a obsah jednotlivých charakteristik

Atelier V

1.3

Výchozí podklady

• Terénní průzkum byl v lokalitě proveden v srpnu 2008. • Dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.ve znění z. č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr: změna stavby před dokončením pro VĚTRNOU ELEKTRÁRNU V LOKALITĚ NEKLID, na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov • CULEK, Martin (ed.) a kol., Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1996. • CULEK, Martin a kol., Biogeografické členění české republiky. II. díl. Praha : AOPK ČR, 2005. • DEMEK, Jaromír (ed.), Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Praha : Academia, 1987. • DEMEK, Jaromír, MACKOVČIN, Peter (eds.) a kol., Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno : AOPK ČR, 2006. • Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005. Praha : ČSÚ, 2006. • NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka a kol., Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha : Academia, 2001. • VOREL, Ivan (ed.) et al., Krajinný ráz a východiska jeho hodnocení. Praha : Nakladatelství Naděžda Skleničková, 2006. • VOREL, Ivan, SKLENIČKA, Petr (eds.), Péče o krajinný ráz. Cíle a metody. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1999. • Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Praha : Federální statistický úřad, 1978. • Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Major Geomorphological Units of the Czech Republic. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 1996. • • • • •

• • • • • •

•

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (http://aopk.cz) Boží Dar (http://www.bozidar.cz) Česká geologická služba (http://www.geology.cz) Digitální půdní mapa ČR (AOPK ČR, http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1500) Druhé vojenské mapování z let 1807-1869. (©2nd Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna); ©Geoinformatics Laboratory, University of J. E. Purkyne; ©Ministry of Environment of Czech Republic; Laboratoř geoinformatiky UJEP (http://www.geolab.cz) Evidence vodních toků, Vodohospodářský informační portál (http://www.voda.gov.cz/portal/cz) Jáchymov – oficiální stránky města (http://www.krkarlovarsky.cz/obce/JACHYMOV/mesto/index.htm) Mapová portál Seznam (http://www.mapy.cz) Mapový portál Cenia (http://geoportal.cenia.cz) Mapový portál Google Earth Müllerova mapa Čech z roku 1720. (Mapa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis ex accurata totius regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commodum nec non omnia et singula distinctius cognospenda XXV sectionibus exhibita a Joh.Christoph Muller, S.C.M. capitan.et ingen A.C.MDCCXX) © Historický ústav AV ČR; Laboratoř geoinformatiky UJEP (http://www.geolab.cz) Natura 2000. (Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, AOPK ČR) (http://www.natura2000.cz)

Atelier V

• Oblastní muzeum v Mostě (http://www.muzeum-most.cz) • Oficiální stránky města Loučná pod Klínovcem (http://www.loucna.eu) • Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice (http://www.natura2000.cz) • Ottova encyklopedie obecných vědomostí ® obsahuje Ottův slovník naučný (1888-1909) a Ottův slovník naučný nové doby (1930-1943) (http://encyklopedie.seznam.cz) • První vojenské mapování z let 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) v měřítku 1 : 28.800 (© 1st Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna) © Geoinformatics Laboratory, University of J. E. Purkyne; © Ministry of Environment of Czech Republic; Laboratoř geoinformatiky UJEP (http://www.geolab.cz) • Toposekce třetího vojenského mapování v měřítku 1:75.000 (Laboratoř geoinformatiky UJEP, http://www.geolab.cz) • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHUL) (http://www.uhul.cz) • Ústřední seznam kulturních nemovitých památek, NPÚ (http://monumnet.npu.cz) • Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP), AOPK ČR (http://drusop.nature.cz/) • Vodohospodářský informační portál (http://www.voda.gov.cz/portal/cz) • Toposekce třetího vojenského mapování, Zeměpisný ústav ministerstva vnitra, reambulace 1927. (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v Praze) • Wikipedie, otevřená encyklopedie (http://www.wikipedia.org)

Atelier V

2

VYMEZENÍ HODNOCENÉHO ÚZEMÍ

2.1

Popis navrhované stavby s ohledem na možné vlivy na KR a specifické otázky vlivu stavby v dané lokalitě

Popis záměru vychází z Dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr: Změna stavby před dokončením pro VĚTRNOU ELEKTRÁRNU V LOKALITĚ NEKLID, na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov (Ing. Jiří Kydlíček, 2008) (2.1.1) Posuzovaným záměrem je provést v lokalitě Neklid, na části pozemkové parcely s p.č. 1553/8, k.ú. Jáchymov, výstavbu v pořadí čtvrté větrné elektrárny, přičemž se jedná o změnu stavby před dokončením, kdy na tomto místě měla stát VE s označením E-33 (instalovaný výkon 330 kW, výška stojanu 50 m, průměr rotoru 33,5 m). Změnou stavby je změna typu E-33 na E-48 ve stejné typové řadě stejného výrobce (instalovaný výkon 800 kW, výška stojanu 75 m, průměr rotoru 48 m). Z hlediska ochrany KR je tedy rozhodující změna výšky nové VE E-48, která je o 25 m vyšší oproti schválené původně zamýšlené VE E-33 (celkem 99 m oproti cca 66 m). (2.1.2) Původní záměr na výstavbu v pořadí třetí elektrárny typu E-33 (v blízkosti ještě stojí starší elektrárna typu Vítkovice) investor změnil s ohledem na zkušenosti ze zkušebního provoz a hodlá instalovat novou VE s označením E-48 ve stejném místě jako plánovanou čtvrtou elektrárnu E-33, která dosud nestojí, ale je předmětem příslušného povolení ke stavbě a investor může stavbu realizovat kdykoliv, aniž by tuto dostavbu podrobil jakémukoliv dalšímu řízení. Z tohoto hlediska je tedy nutno tuto E-33 brát jako stávající, již existující stav, který bude podroben změně a místo E33 bude realizován jiný typ, tedy E-48, přičemž záměrem je tato změna, která je reprezentována změnou instalovaného výkonu o 470 kW a změnou výšky stojanu (navýšení) o 25 m (resp. celkem o 33 m). (2.1.3) Architektonicky jsou VE daného typu řešeny jako vertikální štíhlé ocelové konstrukce s gondolami a rotory opatřenými laminátovými listy. Barevné řešení používá ve směru od základu škálu barevných pásů odstínů zelené s nejtmavší u základového prstence a postupně přecházejícího v šedou, která je pak použita pro celou konstrukci kromě špiček rotorových listů, kde je použita výstražná červená barva. Z technických hledisek je nutné použití výstražného červeného světla (viditelné za zhoršené viditelnosti a v noci) na vrcholu gondoly. (2.1.4) Celková výšková úroveň záměru je dána nadmořskou výškou základového prstence ve výšce cca 1.155 m n.m. a geometrickými rozměry daného typu VE. Z uvedených údajů je zřejmé, že s ohledem na okolní objekty půjde o stavbu z hlediska výškových poměrů poměrně subtilní, s celkovým nevýznamným vlivem na výškové členění okolí. Gondola bude umístěna téměř v úrovni vrcholu Klínovce, přičemž jsou na tomto vrcholu však umístěny kromě zanedbaného památkového komplexu i vysoké konstrukce dvou výrazných věží, z nichž zejména hranolovitá retranslační věž s trubkovou nástavbou, představující úroveň skutečného vrcholu, významně převyšuje i horní úroveň listů lopatek záměru v úvrati. (2.1.4) Bližší technické detaily VE E-48: instalovaný výkon průměr rotoru výška tubusu rotor

800 kW 48 m 75 m třílistý, s aktivním natáčením úhlu lopatek

Atelier V

obvodová rychlost generátor aktivační rychlost větru jmenovitá rychlost větru mezní rychlost větru

31-79 m/s nízkorychlostní synchronní prstencový 2,5 m/s 12 m/s 28-34 m/s

Obr. 2.1.1: Zakreslení změny.

(2.1.5) V rámci komentáře k NS bude nutné se vyjádřit ke specifickým otázkám problematiky vizuálního projevu NS v krajinné scéně, což se týká zejména: • • •

polohy NS vůči eventuelním cenným partiím krajiny s přítomnými znaky a hodnotami přírodní, kulturní a historické charakteristiky KR výšky NS vzhledem k geomorfologii a vzhledem ke skutečné viditelnosti v blízkých i v dálkových pohledech vizuálního uplatnění NS při pohledech z míst, kde se NS dostává do kontextu přírodních a přírodě blízkých partií krajiny

(2.1.6) Všechny tyto otázky jsou v případě posuzované stavby do určité míry relevantní. Jedná se o záměr, který má z hlediska vizuálního projevu několik výhod, ale mohlo by být také poukázáno na některé nevýhody. Výhody • • • • •

návaznost na již stojící VE (doplnění větrného parku) stavba na místě již povolené VE geomorfologie terénu znesnadňující pohledy na NS nekontrastní barevné řešení NS v blízkých pohledech elegantně působící technické dílo

Nevýhody

Atelier V

• • •

zvýšení původně zamýšlené stavby o 25m resp. 33m výrazné zvětšení PDoKP posílení působení stávajících VE (multiplikační efekt)

(2.2.10) Pro celkové posouzení NS je tedy třeba odpovědět na tyto standardní otázky: a) Vyznačuje se ráz krajiny v prostoru dotčeném vlivem NS znaky přírodní, kulturní a historické charakteristiky KR a hodnotami estetickými? Mají přítomné znaky a hodnoty jedinečný význam? b) Pokud jsou přítomny znaky jedinečného a neopakovatelného významu, bude do nich NS nepříznivě zasahovat a jakou měrou? c) Ovlivní NS podstatným způsobem krajinná panoramata, bude zasahovat do cenných dílčích scenerií?

Atelier V

2.2

Vymezení potenciálně dotčeného kraj. prostoru (PDoKP)

(2.2.1) Pozemek záměru se nachází v mírně svažitém terénu horského hřebene hory Klínovec, nejvyšší hory Krušných hor (1244 m), v místě zvaném Na Neklidu v nadmořské výšce 1145-1160 m. Nejbližší souvislá obytná zástavba se nachází cca 1,8 km severozápadně (Boží Dar). (2.2.2) Za oblast krajinné rázu, kterou je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu a který je vymezen hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik, může být považován Krušnohorský bioregion (CULEK, 1996), resp. Krušné hory se svými typickými charakteristikami. (2.2.3) Za místo krajinného rázu, kterým je část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu, může být považována lokalita Na Neklidu, vymezená terénními horizonty a okraji lesních celků.

Obr. 2.2.1: Lokalita NS. (http://www.mapy.cz)

Obr. 2.2.2: Lokalita NS na šikmém leteckém snímku z výšky 935 m. (Goole Earth)

Atelier V

Obr. 2.2.3: Lokalita NS na šikmém leteckém snímku z výšky 935 m. (Goole Earth)

Obr. 2.2.4: Lokalita NS na šikmém leteckém snímku z výšky 2,11 km. (Goole Earth)

Obr. 2.2.4: Lokalita NS na šikmém leteckém snímku z výšky 2,11 km. (Goole Earth)

Atelier V

(2.2.4) Aby nebylo nutné hodnotit zbytečně rozsáhlé území, je třeba vymezit v krajině prostor, který může být fyzicky, vizuálně nebo dojmově dotčen navrhovanou stavbou (NS). Takový prostor se označuje jako „potenciálně dotčený krajinný prostor“ (PDoKP). Z hlediska §12 zákona může být PDoKP tvořen jedním nebo více „místy KR“. (2.2.5) PDoKP může být v tomto případě určen empiricky (dle viditelnosti stávajících VE v okolí). Dle charakteru NS a charakteru okolní zvlněné a zalesněné krajiny můžeme empiricky určit PDoKP ve tvaru kruhu o poloměru cca 7,5 – 10 km, přičemž je z tohoto krajinného segmentu nutné vyloučit plochy lesů a plochy kompaktní zástavby, odkud nemůže být NS vizuálně vnímána. Tento okruh je důležitý zejména z hlediska vizuálních dopadů NS na KR.

Atelier V

3

HODNOCENÍ – IDENTIFIKACE ZNAKŮ KR

Ve smyslu dikce § 12 zákona a výše uvedených zásad Metodického postupu posouzení bude identifikace znaků krajinného rázu (KR) provedena v dotčeném území – „potenciálně dotčeném krajinném prostoru“ (PDoKP), který zahrnuje řadu tzv. „míst krajinného rázu“ (MKR). Vzhledem k rozsahu a charakteru PDoKP a k specifickému vlivu (NS) bude identifikace provedena pro celý PDoKP najednou a nikoliv pro jednotlivá M-KR. V rámci identifikace budou zjišťovány znaky a definován vliv NS na tyto znaky. Bude se jednat o: • • • • • •

3.1

přírodní charakteristiku (kap. 3.1) ZCHÚ (kap. 3.1) VKP (kap. 3.1) kulturní a historickou charakteristiku (kap. 3.2) kulturní dominanty (kap. 3.2) estetické hodnoty, harmonické měřítko a harmonické vztahy (kap. 3.3)

Přírodní charakteristika KR a její znaky

Charakteristiky krajinného rázu utváří jejich znaky, které můžeme v krajině nalézt a popsat. Přírodní charakteristika krajinného rázu je utvářena přírodními složkami a prvky krajiny (reliéf, vegetace, geomorfologie, vodstvo...).

Obr. 3.1.1: Zakreslení lokalizace záměru. Pro přírodní charakteristiku je zásadní zejména reliéf, vodní síť a vegetační kryt. (http://www.mapy.cz)

Přírodní hodnoty krajinného rázu jsou pak tvořeny souborem znaků přírodní povahy, které společně vytváří přírodní charakteristiku krajinného rázu oblasti či místa, jejich mírou přítomnosti, kvalitou a vnímatelným projevem. Kvalitativní výše přírodní hodnoty závisí nejen na míře přítomnosti znaků přírodní charakteristiky v krajině, ale především na jejich poměru vůči ostatním. Znaky přírodní povahy neovlivněné nebo jen málo ovlivněné člověkem jsou vnímány vesměs kladně. Přírodní hodnota může být u některých prvků krajiny vnímána jako součást kulturní a historické hodnoty krajinného rázu (např. aleje, parky...). Někteří odborníci přírodní hodnotu spojují pouze s přírodními a přírodě blízkými dochovanými segmenty krajiny.

Atelier V

3.1.1 Obecné znaky Obecné znaky přírodní charakteristiky jsou popisovány v širším území, nejen pouze v PDoKP. Toto širší území můžeme nazvat oblastí krajinného rázu, což je území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, tedy s podobným souborem typických znaků. Od jiné oblasti se liší ve všech charakteristikách či v některé z nich. Zahrnuje více míst krajinného rázu a je vymezeno hranicí, kterou může být rozhraní měnících se charakteristik. Pro vymezení oblasti krajinného rázu můžeme s výhodou použít biogeografické členění České republiky (CULEK [ed.], 1995).

3.1.1.1 Biogeografické zařazení Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografického členění, individuální a typologické. Cílem individuálního biogeografického členění krajiny je vystihnout souvislé, z určitého hlediska relativně homogenní celky, lišící se do různé míry složením bioty. Individuální členění vystihuje jedinečné, neopakovatelné vlastnosti území, tj. typické znaky KR v daném regionu (biogeografické provincie, podprovincie a regiony, možno považovat za oblasti krajinného rázu). Cílem typologického členění je naopak vylišit typy, tj. řady územně nesouvislých segmentů, které se v krajině opakují, mají podobné ekologické podmínky i relativně podobnou biotu. Typologické členění tedy vyzdvihuje opakovatelnost v krajině. Podle individuálního biogeografického členění České republiky (CULEK [ed.], 1995) je posuzovaná lokalita zařazena takto: biogeografická provincie: středoevropských listnatých lesů biogeografická podprovincie: hercynská (1) biogeografický region: Krušnohorský bioregion (1.59)

Obr. 3.1.2 a 3.1.3: Biogeografické členění České republiky. Posuzovaná lokalita náleží k Hercynské podprovincii (Hercynian subprovince), ke Krušnohorskému bioregionu (1.59). (CULEK [ed.], 1995)

Hercynská podprovincie (Hercynian subprovince). Biota této podprovincie je biotou západní a centrální části střední Evropy. Vegetace je ovlivněna především geologicky starým podložím Českého masivu, na němž se vyvinuly kyselé a živinami chudé půdy. Značná část území je kryta horninami české křídové tabule, charakteristické je zastoupení hadcových ostrůvků. Reliéf je většinou tektonicky rozlámaný, zarovnaný a různě vysoko vyzdvižený, rozřezaný skalnatými údolími řek. Dosti častá jsou ložiska humolitů na plochých temenech hor a v podmáčených sníženinách. Podnebí je přechodné, převážně pod oceánickým vlivem, časté jsou regionální zvláštnosti (srážkový stín, teplotní inverze v kotlinách). V podprovincii je vyvinuta vegetační stupňovitost od 1. dubového (planárního) vegetačního stupně, ostrůvkovitě se vyskytujícího na jižních svazích nižších poloh, až do 8. subalpinského, resp. klečového stupně, zastoupeného v malých plochách v nejvyšších pohořích, především v Krkonoších. Převažuje 4. bukový (submontánní) vegetační stupeň. Pro podprovincii jsou též

Atelier V

charakteristické inverze vegetačních stupňů v úzkých skalnatých údolích a ostrý kontrast v biotě severních a jižních svahů. Specifikem je harmonická kulturní krajina rybničních oblastí. Podle biogeografického členění ČR náleží území NS do Krušnohorském bioregionu (1.59). Bioregion leží na severu východních Čech při hranici s Polskem. Plocha bioregionu v ČR je 447 km2.

Obr. 3.1.4: Biogeografické regiony České republiky. Lokalita se nachází v Krušnohorském biogeoregionu (1.59).(CULEK, 2005)

Bioregion se nachází na hranici severozápadních Čech, převážnou částí leží v sousedním Sasku. V ČR zabírá geomorfologický celek Krušné hory (kromě západního okraje) a na našem území má plochu 1321 km2. Bioregion je tvořen plošinami zdviženými do horské polohy a vysokými okrajovými svahy, převažují zde ruly a žuly. Bioregion má neobvyklé rozpětí vegetačních stupňů, od 2. bukovodubového až po 7. smrkový vegetační stupeň. Přítomna je typická hercynská bita se zastoupením subatlantských prvků. Potenciální vegetaci tvoří na svazích květnaté bučiny, na nižších plošinách bikové, na vyšších plošinách horské acidofilní bučiny a smrčiny. Hojná a typická zde jsou vrchoviště. Netypická část je tvořena nižšími, relativně teplými částmi svahů a dubohabrovými háji a acidofilními doubravami. K netypickým částem patří i přechodné území do Ašského bioregionu (1.58) západně od Nejdku a nižší plošiny, ležící mimo oreofytikum. Původně hojné byly podmáčené smrčiny, rašeliniště s keřovou borovicí blatkou a bučiny na svazích. Dnes jsou lesy velkoplošně zničeny imisemi, vznikly zde rozsáhlé imisní holiny s výsadbami bříz, jeřábů a nepůvodních smrků. Přesto se zde zachovaly cenné zbytky bučin a rašeliništní bioty. Hojné travní porosty nejsou často využívány a degradují. Orná půda téměř chybí. Osídlení bioreginu souvisí s velmi rozsáhlými středověkými hornickými aktivitami. S nimi je spojen dlouhotrvající tlak na lesní porosty, který měl za následek postupnou přeměnu druhové skladby na kultury provenienčně cizího smrku. Přesto bylo území donedávna převážně zalesněné. Vzhledem k imisnímu spadu došlo na rozsáhlých plochách k totální destrukci smrkových porostů v rozsahu, který nemá ve střední Evropě obdoby. Místy se vliv imisí projevuje i v sukcesi přirozené náhradní nelesní vegetace. Rozsáhlé holiny jsou pokusně zalesňovány různými dřevinami domácími i exotickými. Louky a pastviny byly v nedávné minulosti z větší části odvodněny a zčásti zorány, zejména v nejvýchodnější části. Ačkoli je bioregion v současné době značně narušen imisním spadem a místy je jeho biota zcela destruována, ochrana přírody registruje více pozoruhodných lokalit s územní ochranou

Atelier V

Podle typologického biogeografického členění náleží lokality k biochoře 7ZS. Je obklopena biochorami 6SS. 7ZS – Hřbety na kyselých metamorfitech 7. vegetačního stupně. Tento typ patří k nejcharakterističtějším ve vyšších hercynských pohořích po obvodu ČR a v 7: vegetačním stupni zabírá největší plochu. Reliéf je zde tvořen široce vyklenutými hřbety s malými výškovými rozdíly. 6SS – Svahy na kyselých metamorfitech 6. vegetačního stupně. Jedná se o nejrozšířenější typ biochory v 6. vegetačním stupni., nachází se ve všech vyšších pohraničních pohořích Čech a na severní Moravě. Svahy jsou převážně strmé a jsou intenzivně rozčleněny výraznými hřbety charakteru rozsoch a sítí většinou mladě erozních strmých údolí. Základní přírodní charakteristiky v PDoKP popisuje jeho umístění v reprezentativní části Krušnohorského bioregionu (1.59). Z hlediska typologického biogeografického členění se v PDoKP vyskytují zejména plochy hřbetů na kyselých metamorfitech 7. vegetačního stupně a plochy svahů na kyselých metamorfitech 6. vegetačního stupně s jejich charakteristikami.

3.1.1.2 Geomorfologie Charakter georeliéfu je nejnápadnější, a proto pro krajinný ráz ze všech přírodních podmínek nejdůležitější. Je dominantní charakteristikou ovlivňující vzhled každé krajiny, která nemůže být potlačena ani výrazně pozměněna antropogenní činností člověka v krajině. Reliéf obecně ovlivňuje hloubku, uzavřenost a velikost krajinné scenérie, vymezení krajinných celků a váže na sebe další charakteristiky (přírodní a kulturní). Podílí se na utváření rázu krajiny na regionální, okrskové i místní úrovni.

Obr. 3.1.5: Geomorfologické členění ČR. (DEMEK , MACKOVČIN /ed./ a kol., 2006)

Charakter reliéfu je pro PDoKP zásadní. Jedná se o členitou hornatinnou oblast s hlubokými osídlenými údolími zdejších říček a svahových potoků a výraznými zalesněnými svahy meziúdolních hřbetů se zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholových částech. Podle geomorfologického členění České republiky je posuzovaná lokalita zařazena takto: Česká Vysočina (provincie) III Krušnohorská soustava (subprovincie) IIIA Krušnohorská hornatina (oblast) IIIA-2 Krušné hory (celek) IIIA-2A Klínovecká hornatina (podcelek) IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina (okrsek)

Atelier V

Krušnohorská soustava (III). Jedná se o geomorfologickou soustavu v Západních a severozápadních Čechách při hranici se SRN. Geomorfologická soustava má plochu 6980,55 km2. Krušnohorská hornatina (IIIA). Ke geomorfologická podsoustavě v severozápadních Čechách náleží geomorfologické celky Smrčiny, Krušné hory a Děčínská vrchovina. Krušné hory (IIIA-2). Celek Krušnohorské hornatiny je plochá hornatina s výškovou členitostí 200-500m o rozloze 1560 km2, střední výšce 707,6 m a středním sklonu 7°45´. Sestává převážně z hornin krušnohorského a svatavského krystalinika (rulové a migmatitové jádro obklopené obalem svorové a fylitové série), do nichž pronikly variské hlubinné vyvřeliny. Geomorfologicky se významně projevil hlubinný jáchymovský zlom a okrajový krušnohorský zlom. Izolovaně se zachovaly denudační zbytky svrchnokřídových hornin (na severovýchodě) a třetihorních lávových příkrovů, místy zakrývajících relikty třetihorních sedimentů (na jihozápadě). Jedná se o jednostranně ukloněné kerné pohoří s rozsáhlými zbytky holoroviny ve vrcholové části. Příkrý jihovýchodní zlomový svah je ve východní polovině souvislý, jednostupňový cca 500-600 m vysoký, silně rozčleněný údolními zářezy svahových potoků. V západní části pohoří je rozdělen opakovanými zdvihy, při nichž při okraji pohoří vznikly nižší pásma vrchovin a pahorkatin. Klínovecká hornatina (IIIA-2A). Podcelek v jihozápadní části Krušných hor je plochá hornatina o ploše 776,97 km2, složená z rul, ortorul, svorů a fylitů krušnohorského krystalinika s vložkami odolnějších hornin a z variských granitů a granodioritů. Geomorfologicky jsou významné zbytky třetihorních lávových příkrovů. Kerná hornatina s rozlehlými zbytky zarovnaných povrchů (holoroviny) je protažená ve směru JZ-SV. Vrcholová část je plochá, mírně ukloněná k severozápadu. Nejvyšší vrcholy jsou při jihovýchodním zlomovém svahu. Ve vrcholových částech převažují mělká úvalovitá údolí. Větší údolí jsou tektonicky predisponována. Okrajové svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími svahových toků. V jihozápadní části se v oblasti nižšího vyzdvižení zachovaly nižší vrchovinné a pahorkatinné jednotky.

Obr. 3.1.6: Typologie krajiny podle reliéfu. PDoKP náleží mezi krajiny výrazných svahů a skal horských hřbetů (oranžová) a krajiny vysoko položených plošin (růžová).(http://geoportal.cenia.cz)

Jáchymovská hornatina (IIIA-2A-2). Okrsek v západní části Klínovecké hornatiny je plochá hornatina o ploše 239,4 km2. Sestává převážně ze silně zvrásněných svorů, svorových rul, ortorul a fylitů mladšího proterozoika až spodního paleozoika krušnohorského krystalinika s vložkami kvarcitů, amfibolitů, minet, lamprofyrů a granitových porfyrů. Ojedinělé jsou výskyty třetihorních vyvřelin. V oblasti nejvyššího vyzdvižení se jedná o kernou hornatinu se zbytky zarovnaných povrchů a s tvary periglaciálního zvětrávání a svahové modelace, ve vrcholové části denudační zbytky lávových příkrovů, pod nimiž se zachovaly paleogenní sedimenty. Jihovýchodní svah je jednotný, až 600 m vysoký. Nejvyšším bodem je Klínovec (1243,7 m), významnými body Blatenský vrch (1042,6 m), Meluzína (1094,2 m), Nad Rýžovnou (1053,7 m), Plešivec (1028,1 m) či Božídarský Špičák (1115,4 m). Okrsek náleží k 5.-7. vegetačnímu stupni. Je převážně zalesněný smrkovými monokulturami a

Atelier V

smrkovými porosty s vtroušeným bukem, vzácně zbytky bukových porostů, na horských rašeliništích borovice rašelinné. Pro charakter PDoKP je stěžejním znakem geomorfologie Jáchymovské hornatiny v Klínovecké hornatině v Krušných horách. Krajina náleží mezi krajiny výrazných svahů a skal horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin. Jedná se o kernou plochou hornatinu se zbytky zarovnaných povrchů s tvary zvětrávání a svahové modelace v jihozápadní části Krušných hor. Vrcholová část této kerné hornatiny je plochá, mírně ukloněná k severozápadu. Lokalita, na které je navrhovaný záměr umístěn, se nachází na mírně svažitém terénu západního hřebene Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor, ve střední části Jáchymovské hornatiny. Masiv Klínovce představuje z hlediska georeliéfu významný znak.

3.1.1.3

Geologie a pedologie

Celkový ráz území ovlivňuje rozhodujícím způsobem jeho geologická stavba. Zatímco georeliéf ovlivňuje krajinný ráz na úrovni oblastní, okrskové i místní, výskyt hornin se projevuje v krajinném rázu převážně na místní úrovni, méně na okrskové a jen ojediněle na oblastní. Petrologicko-pedologické podmínky se v krajinném rázu projevují barvou, charakterem zvětralin, rozdílným georeliéfem a zprostředkovaně i rozdílným využitím.

Obr. 3.1.7: Geologická mapa České republiky. (Česká geologická služba, http://www.geology.cz)

Celý Krušnohorský bioregion buduje krystalinikum chudé na vápník. Ve středu oblasti převládají leukokratní ortoruly, pararuly, na východě vystupují migmatity až migmatitické ruly, paleoryolity, porfyry a zcela na východním okraji rozsáhlá plocha ortorul. Na západě se vyskytují hlavně svory, ruly a kvarcity, u Horní Blatné fylity ordovického stáří, v nejzápadnějším úseku vystupují větší masívy tvořené žulami a granodiority různých typů. Na plošině jsou roztroušené jednotlivé čedičové proniky, které tvoří sice nevysoké, ale výrazné kupy. Větších proniků je na území ČR 11. Metamorfované vápence se vyskytují velmi vzácně v podobě čoček nevelkého rozsahu (např. v okolí Kovářské). Okrajově zasahují

Atelier V

do úpatních poloh tercierní pískovce, místy prokřemenělé. Zatímco vlastnosti hornin na náhorní plošině jsou značně setřeny hlubším pláštěm zvětralin, na svazích čerstvé výchozy hornin zdůrazňují vlastnosti substrátu. Pokryvy jsou zastoupeny svahovinami, místy kamenitými, a především četnými rozsáhlými rašeliništi. V PDoKP se podle geologické mapy České republiky vyskytují zejména svory a pararuly, kvarcitické svory, v menší míře brekcie, nefelinit, fonolit, kvarcit a další, v nivách potoků hlíny, písky a štěrky.

Obr. 3.1.8: Půdní mapa ČR. V okolí posuzované lokality se vyskytují plochy modálních kryptopodzolů (KPm), rankerových kryptopodzolů (KPs), modálních podzolů (PZm), humózní podzolů (PZh), histických podzolů (PZo), podzolových rankerů (RNz) či modálních rankerů (RNm). (Digitální půdy mapa ČR, AOPK ČR)

Nejrozšířenějšími půdami bioregionu jsou na vrcholových plošinách kambizemní podzoly, místy též oglejené, nebo zrašeliněné podzoly. Charakteristické jsou na podmáčených místech větší plochy typických glejů, na nejvlhčích místech přecházející do značně rozsáhlých organozemí typu vrchovištních rašelin. Na vrcholech výškou nad 1000 m jsou vyvinuty typické podzoly. Na čedičích jsou naopak zastoupeny ostrůvky eutrofních rankerů a kambizemí. I půdy na okrajovém svahu, vzhledem k chudému substrátu, zůstávají chudé a kyselé. Zcela převládají dystrické kambizemě, na strmých skalnatých srázech se objevují oligotrofní rankery, časté jsou i nevyvinuté suťové litozemě. Pouze na úpatích strmějších svahů v dolní části údolí se vyskytují relativně bohatší kyselé typické kambizemě. Údolní nivy jsou z velké části štěrkovité až hrubě kamenité. Všeobecným znakem půd (s výjimkou půd na neovulkanitech) je nedostatek účinných dvojmocných bází, především vápníku. Podle půdní mapy ČR se v okolí posuzované lokality se vyskytují plochy modálních kryptopodzolů (KPm), rankerových kryptopodzolů (KPs), modálních podzolů (PZm), humózní podzolů (PZh), histických podzolů (PZo), podzolových rankerů (RNz) či modálních rankerů (RNm). Geologické a půdní poměry se v krajinném rázu uplatňují zejména zprostředkovaně, skrze charakter reliéfu a ovlivněnou vegetaci, případně barevnost a strukturu půd a skalních odkryvů. V PDoKP se vyskytují zejména svory a pararuly, kvarcitické svory, v menší míře brekcie, nefelinit, fonolit, kvarcit a další, v nivách potoků hlíny, písky a štěrky. Nejrozšířenějšími půdami bioregionu jsou na vrcholových plošinách kambizemní podzoly, místy též oglejené, nebo zrašeliněné podzoly. V posuzované lokalitě se objevují zejména podzoly, kryptopodzoly a rankery.

Atelier V

3.1.1.4

Hydrolologie

Vodní prvky představují cévní soustavu krajiny, a proto jsou v krajinném rázu tak významné. I zcela malý vodní tok mění výrazně krajinný ráz. Pro formování PDoKP byly vodní toky (svahové potoky) velmi významné. Prostorem protéká Malé Labe a jeho četné levostranné přítoky.

Obr. 3.1.9: Vodní útvary v PDoKP. (Vodohospodářský informační portál, http://www.voda.gov. cz/portal/cz)

Celé území náleží do povodí Ohře. V PDoKP se vyskytuje řada menších vodních toků – potoků, stékajících z masivu Klínovce. Jsou to Pöhlbach (Polava), Černá, Klínovecký potok, Veseřice, Blatenský potok, Myslivny a řada jejich menších přítoků. Polava (na horním toku Hraniční potok, německy Pöhlbach) je potok pramenící v Německu, ale nedaleko českého Božího Daru. Po velkou část svého toku tvoří státní hranici mezi ČR a Německem. Na jeho březích na hranici leží Loučná pod Klínovcem, Unterwiesenthal (místní část Oberwiesenthalu), České hamry, Nové Zvolání, Bärenstein a Vejprty. Za Vejprty se stáčí do Saska, kde se později za Wiesenbadem vlévá do říčky Zschopau.

Obr. 3.1.10: Hranice chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Území náleží do CHOPAV Krušné hory. Modře jsou označeny hranice CHOPAV povrchové vody. (Vodohospodářský informační portál, http://www.voda.gov. cz/portal/cz)

Atelier V

Celé území je zahrnuto do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – povrchových - Krušné hory. Hydrologické podmínky jsou pro charakter PDoKP vedle reliéfu zásadní, neboť vodní toky (svahové potoky) ovlivnily a ovlivňují jeho povahu a vnáší do prostoru cenné přírodní hodnoty. Významnějšími toky jsou Pöhlbach (Polava), Černá, Klínovecký potok, Veseřice, Blatenský potok, Myslivny a řada jejich menších přítoků. Oblast náleží do CHOPAV Krušné hory.

3.1.1.5

Klima

Atmosférické prvky patří neodmyslitelně k rázu každé krajiny, přestože často bývají podceňovány, snad pro malou možnost jejich ovlivnění. V roce 1971 bylo E. Quittem zpracováno klimatickogeografické členění Československa, ve kterém vymezil na našem území 3 základní klimatické oblasti – teplou, mírně teplou a chladnou. Na základě chodu a intenzity 14 klimatických charakteristik pak vymezil v každé oblasti několik podoblastí. Dle Quitta leží nižší vrcholové plošiny Krušnohorského bioregionu v chladné oblasti CH7, polohy nad 800 m v CH6 a nad 1000 m v CH4 tj. v české nejchladnější klimatické oblasti. Horní části svahů leží v CH7, dolní v mírně teplých oblastech MT4 a výjimečně MT9. Dle klimatické regionalizace ČR dle Moravce & Votýpky (Moravec - Votýpka, 1998) náleží lokalita do nejchladnější třídy X. Teplota na vrcholových plošinách kolísá mezi 2,7°C na vrcholu Klínovce a 5,0°C (Přísečnice) až 5,5°C (Vejprty) v teplejších chráněných údolních polohách. Srážky kolísají mezi 900 – 1200 mm (Hora Sv. Šebestiána 913 mm, Cínovec 964 mm, Abertamy 1034 mm, Boží Dar 1149 mm). Na nejvyšších elevacích je patrný vliv vrcholového fenoménu. Podnebí je tady velmi drsné a vlhké. Celá vrcholová oblast leží v návětří západního proudění, které přepadá přes jihovýchodní hranu. Během poklesu do pánví se prudce adiabaticky ohřívá, přičemž jeho relativní vlhkost prudce klesá. Podnebí na svahu tak vykazuje mimořádně strmý gradient od chladného vlhkého klimatu náhorní plošiny po teplé a mimořádně suché klima úpatních pánví. Náhorní polohy s teplotami do 5°C a srážkami nad 900 mm jsou na několika kilometrech vystřídány teplou suchou oblastí. Místa v údolích na okrajovém svahu tvoří určitý přechod mezi oběma extrémy. Zdejší klimatický gradient je největší v našich zemích a jeden z nejstrmějších i v širším středoevropském rámci.

Obr. 3.1.11, 3.1.12: Klimatické oblasti ČR. Lokalita náleží k chladné oblasti CH4, obklopená je chladnými oblastmi CH6 a CH7.

Z hlediska klimatu je pro PDoKP typické umístění v české nejhladnější oblasti CH4 s nejmenším počtem letních dní (0-20), s nejvyšším počtem mrazových (160-180) a ledových dnů (60-70) a nejdelším obdobím se sněhovou pokrývkou (140-160 dní).

Atelier V

3.1.1.6

Biota

Také biotické podmínky dotvářejí krajinný ráz území. Vegetační kryt dokresluje svéráz dané krajiny. Podíl lesů, jejich druhové a prostorové uspořádání, jsou spolu s utvářením reliéfu nejvýznamnějšími estetickými atributy formujícími krajinný ráz. Vliv fauny na krajinný ráz je naopak spíše jen omezený, zprostředkovaný přes ovlivněnou vegetaci a tudíž se ve znacích krajinného rázu viditelně neprojevuje. (3.1.1.6.a) Fytogeografické zařazení. Regionálně fytogeografické členění akceptuje především současnou skladbu flóry a vegetace, ale odráží též širší vegetační a florogenetické vztahy a vývoj květeny včetně vlivů lidské činnosti. Na tomto základě vymezuje v sestupné hierarchii vnitřně jednotné územní jednotky vůči okolním. Botanicky se území ČR člení do 3 fytogeografických oblastí (Termofytikum, Mezofytikum, Oreofytikum), které zahrnují 99 fytogeografických okresů. PDoKP náleží do oblasti Oreofytikum (u nás dva obvody: České oreofytikum a Karpatské oreofytikum), kterou představují horské oblasti s převažující chladnomilnou květenou. Zahrnuje stupně montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový). Obvod České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici) zahrnuje 14 okresů, které tvoří izolované, nejvýše položené oblasti hor Českého masivu. PDoKP náleží k fytogeografickému okresu 85 – Krušné hory. Podle regionálně fytogeografického členění České republiky je PDoKP zařazen takto: fytogeografická oblast: Oreofytikum fytogeografický obvod: České Oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici) fytogeografický okres: 85. Krušné hory

Obr. 3.1.13: Fytogeografické členění České republiky. Hledisko fytogeografické postihuje vývoj přirozeného složení rostlinstva podle zeměpisných vztahů, neboť jednotlivé druhy se liší různými místy (oblastmi) svého vzniku. PDoKP náleží k Českému Oreofytiku, fytogeografickému okresu 85 – Krušné hory. (http://geoportal.cenia.cz)

(3.1.1.6.b) Potenciální přirozená vegetace. Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka. Zahrnuty jsou však nevratné změny způsobené člověkem až do doby konstrukce mapy, zatímco u vratných změn prostředí, jako například eutrofizace vod či znečištění ovzduší se předpokládá jejich zánik s přerušením činnosti člověka. Jedná se tedy o abstraktní a hypotetický vegetační kryt, který je výrazem rovnováhy mezi současným, člověkem ireverzibilně změněným prostředím a vegetací, který odráží vlastnosti stanoviště. V řešeném území je dle mapy potenciální přirozené vegetace plocha 43 – třtinová smrčina, obklopená plochou 25 – smrková bučina. 43 - Třtinová smrčina (Calamagrostio villosae-Piceetum). Třtinová smrčina je charakterizována naprostou převahou smrku (Picea abies) ve stromovém patru. Častá je příměs jeřábu (Sorbus aucuparia), zvláště v nižších polohách se mohou vyskytovat jako příměs také buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Na kontaktu se subalpinským

Atelier V

stupněm jsou smrčiny nízké, rozvolněné nebo smrky tvoří jen jednotlivé skupiny. Keřové patro je vyvinuté zřídka, tvoří je zmlazující smrk a jeřáb. Bylinné patro je druhově chudé, dominantami jsou Calamagrostis villosa, na mělkých kamenitých půdách Vaccinium myrtillus, nižší bylinné patro tvoří Deschampsia flexuosa spolu s Homogyne alpina a Trientalis europaea. Jako subdominanty místy vystupují Luzula sylvatica, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella nebo Galium saxatile. Bohatě je vyvinuto druhově pestré mechové patro s převládajícím Polytrichum formosum, případně Dicranum scoparium, často je zastoupen druh Sphagnum girgensohnii. Z dalších druhů se zde vyskytují např. Plagiothecium undulatum, Barbilophozia sp. div., Rhytidiadelphus triquetrus. 25 - Smrková bučina (Calamagrostio villosae-Fagetum). Smrková bučina je pravidelně tvořená stromovým, bylinným a mechovým patrem. Na složení většinou zapojeného stromového patra se v kolísajících proporcích podílejí jak listnaté, tak jehličnaté dřeviny. Z listnatých hraje významnější úlohu buk (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamnější smrk (Picea abies) s příměsí dnes již ustupující jedle (Abies alba). Keřové patro této asociace nemá vlastní keřové druhy. Objevují se v něm pouze zmlazující se dřeviny stromového patra. Bylinné patro mívá zpravidla dosti vysokou pokryvnost, je však druhově chudé. Dominuje v něm často Calamagrostis villosa, místy Vaccinium myrtillus. Mechové patro je pravidelně vyvinuté s kolísající pokryvností.

Obr. 3.1.14: Mapa potenciální přirozené vegetace. PDoKP náleží do oblasti 43 – třtinová smrčina. Dále se zde vyskytuje plocha 25 – smrková bučina a 44 – podmáčená rohozcová smrčina, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou. (http://geoportal.cenia.cz)

(3.1.1.6.c) Vegetační stupňovitost. Vegetační stupeň je nadstavbovou jednotkou typů přirozené potenciální vegetace, vyjadřující její rozdíly ve vazbě na výškové a expoziční klima. PDoKP leží v 7. smrkovém vegetačním stupni, na který navazuje 6. smrkojedlobukový vegetační stupeň. V 7. smrkovém vegetačním stupni mají společenstva charakter horské smrkové tajgy s dominancí montánních a boreálních druhů, druhy středoevropského listnatého lesa sem zasahují jen výjimečně. Jedná se o poslední vegetační stupeň, v němž je souvisle vytvořena synusie dřevin stromového vzrůstu. Segmenty tohoto stupně pokrývají nejvyšší polohy Krušných hor. Souvislý, častěji však ostrůvkovitý výskyt je sousteděn do nejvyšších poloh hornatin v rozmezí nadmořských výšek (1000) 1200 až 1300 m. Charakteristické jdou fragmenty smrčin na vrcholech izolovaných hor, ovlivněných vrcholovým fenoménem (Klínovec). Vegetační doby je krátká, méně než 100 dní, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 3°C, průměrný roční úhrn srážek je více než 1200 mm, Smrkový stupeň zaujímá pouze necelé 1% území ČR. V 6. smrkojedlobukovém vegetačním stupni začínají převažovat horské druhy, náležející často k subboreálnímu, boreálnímu, výjimečně i subantarktickému geoelementu. Vyznívá zde rozšíření druhů středoevropského listnatého lesa. Společenstva 6. v.s. se vyskytují ve vyšších polohách hraničních hercynských pohoří. Pro 6. v. s. jsou charakteristické rozlehlé lesní komplexy s enklávami luk a pastvin a většinou pouze rozptýlenou zástavbou. Délka

Atelier V

vegetační doby je 120-130 dní, průměrná teplota 5°C, srážky zhruba 1000 mm. Tento typicky horský stupeň zaujímá méně než 3% území.

Obr. 3.1.15: Vegetační stupňovitost podle Zlatníka. PDoKP náleží zejména k jedlobukovému vegetačnímu stupni.

(3.1.1.6.d) Lesní vegetační stupeň. LVS je formalizovaná lesnická jednotka, vyjadřující vztah mezi klimatem a vegetačními společenstvy, reprezentovanými tzv. klimaxovými dřevinami. Popisuje tak ve zjednodušené podobě vegetační stupňovitost. Lesy v PDoKP náleží k 8. smrkovému LVS. Jsou obklopeny 7. bukosmrkovým a 6. smrkobukovým LVS.

Obr. 3.1.16: Lesní vegetační stupně (LVS). Z mapy je patrná poměrně značná rozloha lesů v okolí PDoKP. Zdejší lesy náleží k 8. smrkovému, 7. bukosmrkovému a 6. smrkobukovému LVS. (ÚHUL Brandýs n. L., http://www.uhul.cz)

Obr. 3.1.17. Přírodní lesní oblasti. PDoKP náleží k PLO 1 – Krušné hory. (PLO v ČR, http://www.infodatasys.cz/lesnioblasti)

Atelier V

(3.1.1.6.e) Přírodní lesní oblast. Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika je rozčleněna na 41 přírodních lesních oblastí. PDoKP náleží k PLO 1 – Krušné hory (celková plocha 180015 ha, porostní plocha 121944, lesnatost 67.7%). (3.1.1.6.f) Fauna. V Krušnohorském bioregionu se původně vyskytovala typická hercynská horská fauna, která byla silně devastována a pozměněna antropogenními, v poslední době zejména imisními vlivy. Tento vývoj je spojen s mizením lesních a šířením, resp. návratem druhů odlesněných ploch (hraboš mokřadní, ale i tetřívek obecný). Na silně degradovaných vrchovištích přežívají zbytky rašeliništní fauny (šídlo rašelinné, střevlík Menetriesův aj.). Tekoucí vody jsou rázu bystřin a horských potoků a patří do pstruhového pásma. Významnými druhy jsou: savci – ježek západní, hraboš mokřadní, netopýr severní; ptáci – tetřívek obecný, sýc rousný, kulíšek nejmenší, kos horský, lejsek malý, čečetka zimní; obojživelníci – skokan štíhlý, mlok skvrnitý; plazi – ještěrka živorodá, zmije obecná; měkkýši – srstnatka jednozubá, vřetenec horský, vřetenatka šedavá, závornatka křížatá, vrásenka pomezní, trojlaločka pyskatá, slimáčník horský; hmyz – šídlo rašelinné či střevlík Menetriesův. Pro charakter PDoKP je z biotických složek zásadní zejména vegetační kryt. Oblast je značně zalesněná, zejména smrkovými monokulturami se zbytky velmi hodnotných bučin. Náleží k Oreofytiku, k fytogeografickému okresu 85 – Krušné hory. Dle mapy potenciální přirozené vegetace je zde vymezena plocha 43 – třtinová smrčina, obklopená plochou 25 – smrková bučina. Z hlediska vegetační stupňovitosti leží PDoKP v 7. smrkovém vegetačním stupni, na který navazuje 6. smrkojedlobukový vegetační stupeň. Lesní vegetační stupeň v PDoKP je 8. smrkový, obklopený 7. bukosmrkovým a 6. smrkobukovým (PLO 1 – Krušné hory). V Krušnohorském bioregionu se původně vyskytovala typická hercynská horská fauna, která byla silně devastována a pozměněna zejména imisními vlivy.

Obr. 3.1.18: Ortofotomapa oblasti. Letecký snímek dokazuje přírodní rámec PDoKP. (http://www.mapy.cz)

3.1.1.7 Souhrn Základní přírodní charakteristiky v PDoKP popisuje jeho umístění v reprezentativní části Krušnohorského bioregionu (1.59). Z hlediska typologického biogeografického členění se v PDoKP vyskytují zejména plochy hřbetů na kyselých metamorfitech 7. vegetačního stupně a plochy svahů na kyselých metamorfitech 6. vegetačního stupně s jejich charakteristikami.

Atelier V

Pro charakter PDoKP je stěžejním znakem geomorfologie Jáchymovské hornatiny v Klínovecké hornatině v Krušných horách. Krajina náleží mezi krajiny výrazných svahů a skal horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin. Jedná se o kernou plochou hornatinu se zbytky zarovnaných povrchů s tvary zvětrávání a svahové modelace v jihozápadní části Krušných hor. Vrcholová část této kerné hornatiny je plochá, mírně ukloněná k severozápadu. Lokalita, na které je navrhovaný záměr umístěn, se nachází na mírně svažitém terénu západního hřebene Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor, ve střední části Jáchymovské hornatiny. Geologické a půdní poměry se v krajinném rázu uplatňují zejména zprostředkovaně, skrze charakter reliéfu a ovlivněnou vegetaci, případně barevnost a strukturu půd a skalních odkryvů. V PDoKP se vyskytují zejména svory a pararuly, kvarcitické svory, v menší míře brekcie, nefelinit, fonolit, kvarcit a další, v nivách potoků hlíny, písky a štěrky. Nejrozšířenějšími půdami bioregionu jsou na vrcholových plošinách kambizemní podzoly, místy též oglejené, nebo zrašeliněné podzoly. V posuzované lokalitě se objevují zejména podzoly, kryptopodzoly a rankery. Hydrologické podmínky jsou pro charakter PDoKP vedle reliéfu zásadní, neboť vodní toky (svahové potoky) ovlivnily a ovlivňují jeho povahu a vnáší do prostoru cenné přírodní hodnoty. Významnějšími toky jsou Pöhlbach (Polava), Černá, Klínovecký potok, Veseřice, Blatenský potok, Myslivny a řada jejich menších přítoků. Území náleží do CHOPAV Krušné hory. Z hlediska klimatu je pro PDoKP typické umístění v české nejhladnější oblasti CH4 s nejmenším počtem letních dní (0-20), s nejvyšším počtem mrazových (160-180) a ledových dnů (60-70) a nejdelším obdobím se sněhovou pokrývkou (140-160 dní). Pro charakter PDoKP je z biotických složek zásadní zejména vegetační kryt. Oblast je značně zalesněná zejména smrkovými monokulturami se zbytky velmi hodnotných bučin. Náleží k oreofytiku, k fytogeografickému okresu 85 – Krušné hory. Dle mapy potenciální přirozené vegetace je zde vymezena plocha 43 – třtinová smrčina, obklopená plochou 25 – smrková bučina. Z hlediska vegetační stupňovitosti leží PDoKP v 7. smrkovém vegetačním stupni, na který navazuje 6. smrkojedlobukový vegetační stupeň. Lesní vegetační stupeň v PDoKP je 8. smrkový, obklopený 7. bukosmrkovým a 6. smrkobukovým (PLO 1 – Krušné hory). V Krušnohorském bioregionu se původně vyskytovala typická hercynská horská fauna, která byla silně devastována a pozměněna zejména imisními vlivy.

Obr. 3.1.19: Panorama od lokality Nové Zvolání. Snímek ukazuje Klínovec a Fichtelberg. (http://www.mapy.cz)

Atelier V

3.1.2 Indikátory přítomnosti přírodních hodnot Přítomnost znaků přírodní charakteristiky je indikována přítomností či nepřítomností standardizovaných indikátorů vyplývajících ze zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. V §12 se hovoří o zvláště chráněných územích a významných krajinných prvcích. V posuzování krajinného rázu je tedy nutné se vyjádřit k přítomnosti ZCHÚ a VKP. Třetí odstavec §12 je pak věnován přírodnímu parku jako institutu chránícímu krajinný ráz s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. O evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech sítě Natura 2000 se výslovně nehovoří, zřejmě proto, že byl tento typ ochrany zařazen do zákona později, ale je vhodné se v posuzování krajinného rázu k přítomnosti těchto lokalit vyjádřit, zvláště s ohledem na to, že bývají často chráněny formou ZCHÚ. O ÚSES se zde také nehovoří, ale můžeme předpokládat, že biocentra a biokoridory bývají nositeli hodnot přírodní charakteristiky. Položky označené (X) se nacházejí v širším okolí NS.

A.1

Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

A.1.1

Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma

A.1.2

Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO)

A.1.3

Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma

A.1.4

Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma

A.1.5

Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma

A.1.6

Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma

A.1.7

Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000

A.1.8

Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000

A.1.9

Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)

A.1.10

Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních)

A.1.11

Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

X X (X) X (X) X X (X) (X) X X

Obr. 3.1.20: Zvláště chráněná území (ZCHÚ). V místě NS nejsou vymezena žádná ZCHÚ. V blízkosti se nachází NPR Božídarské rašeliniště a PR Horská louka u Háje. (Ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR, http://drusop.nature.cz)

Atelier V

ad A.1.3 Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma NPR Božídarské rašeliniště. V blízkosti NS (západně) je vymezena národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště (kód 2426). Jedná se o typické krušnohorské rašeliniště se vzácnou květenou i zvířenou o ploše 929.5723 ha. ad A.1.5 Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma PR Horská louka u Háje. Východně od lokality NS je vymezena přírodní rezervace Horská louka u Háje (kód 1681). Jedná se o podmáčené louky v údolí Černého potoka se vzácnou květenou(vstavačovité, arnika, tučnice aj.) o ploše 18.6 ha. V PDoKP se vyskytuje několik chráněných území na území Německa. Nejblíže NS je přírodní rezervace (NSG) Zechengrund. Dále je to NSG Schilfwiese, slatinné louky a přechodová rašeliniště. ad A.1.7 Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000 Záměr NS je lokalizován v blízkosti EVL CZ0414110 – Krušnohorské plató (1800 m západně). Území navazující od východu bezprostředně na zájmovou lokalitu (masiv Klínovce) bylo zařazeno do seznamu lokalit, kterými bude případně doplněn národní seznam EVL v ČR. Na území Saska, v těsném sousedství lokality NS, se nachází lokalita soustavy Natura 2000 SCI DE5543304 (lokalita 71 E) – Fichtelbergwiesen. EVL Krušnohorské plató. Jedná se o rozsáhlé území převážně lesních a luční komplexů a rašelinišť ve vrcholové části pohoří Krušné hory. Vymezený přírodní komplex má dvě části, obě jsou protáhlé v rovnoběžkovém směru. SCI Fichtelbergwiesen. Jedná se o ochranu významného, historickým využíváním vzniklého komplexu různých biotop hřebenové části Krušných hor s přírodně zachovanými úseky tekoucích vod.

Obr. 3.1.21: Natura 2000. V místě NS nejsou vymezeny žádné plochy zařazené do sítě Natura 2000 jako evropsky významná lokalita či ptačí oblast. V blízkosti jsou na území ČR vymezeny plochy EVL Krušnohorské plató, dále na jih poté EVL Doupovské hory a PO Novodomská rašeliniště-Kovářská a dále na jih PO Doupovské hory. (Ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR, http://drusop.nature.cz)

Atelier V

ad A.1.8 Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000 PO Novodomská rašeliniště-Kovářská. Západně (2600 m) od lokality NS je vymezena PO CZ0421004 Novodomská rašeliniště-Kovářská. Navržená ptačí oblast se nachází v západních Čechách, na hraničním hřebenu Krušných hor. Území je rozsáhlé zaujímá 40 km na délku a široké je 7,5 km v nejširším bodě. ad A.1.9 Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.) Západně od lokality NS je vymezen přírodní park Zlatý kopec, což indikuje přítomnost území cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Osou území přírodního parku je Zlatý potok, protékající horským údolím (Boží Dar).

Obr. 3.1.22: Přírodní parky. V blízkosti lokality je vymezen přírodní park Zlatý kopec. (geoportal.cenia.cz)

ad A.1.10 Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES Lokalita NS leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru (osa NBK probíhá nedaleko lokality). Západně od lokality je vymezeno nadregionální biocentrum. V území se nacházejí skladebné prvky místního ÚSES. ad A.1.11) Přítomnost významných krajinných prvků (VKP) Podle §3b zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle §6 orgán ochrany přírody. Zvláště chráněná část přírody je však z této definice vyňata. V PDoKP se dle této definice vyskytují některé významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rašeliniště).

Obr. 3.1.23: Územní systém ekologické stability. (geoportal.cenia.cz)

Atelier V

3.1.3 Identifikace a klasifikace znaků a hodnot přírodní charakteristiky Na základě obecné přírodní charakteristiky území a identifikace indikátorů přírodní hodnoty jsou definovány a klasifikovány hlavní znaky přírodní charakteristiky. klasifikace znaků

A.2

Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky

A.2.1

Specifický reliéf horského hřebenu Klínovce

A.2.2

Lesní rámec, lesní okraje, zalesněné horizonty

A.2.3

Louky a pastviny

A.2.4

Vodní prvky (potoky v údolích)

A.2.5

Nelesní krajinná zeleň

A.2.6

Rašeliniště a podmáčené louky

dle významu

dle cennosti

XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX jedinečný XX význačný X běžný

XXX XX XX X X X

XX X X X X XXX

Atelier V

3.2

Kulturní a historická charakteristika KR a její znaky

Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu je dána způsoby využívání krajiny. Projevuje se vnímatelnými znaky, stopami kultivace a osidlování krajiny a způsobem využívání přírodních zdrojů. Kulturní charakteristika s sebou přináší historické souvislosti a proto nelze jednu od druhé oddělit. Vzhledem k charakteru NS, zdejší krajiny a potenciálních vlivů NS na hodnoty kulturní a historické charakteristiky nebude posuzován celý PDoKP vymezený kružnicí o poloměru cca 7,5 – 10 km, ale bude posuzováno jen blízké okolí NS.

3.2.1

Historie kolonizace Krušných hor

Krušné hory byly dlouho skoro neobydlenou oblastí, nebo jen oblastí nepravidelně osídlenou. Rozsáhlé lesy, mokřiny a rašeliniště, drsné podnebí, krátká vegetační doba a dlouhá zima byly bariérou trvalejší zemědělské kolonizace. Naproti tomu území pod Krušnými horami kolem řek Ohře a Bíliny bylo osídlováno již od neolitu. V počátcích formování českého státu mezi 10. a 13. stoletím zde probíhala slovanská kolonizace, která místy zasahovala až okraje horských údolí, a to zejména podél zemských stezek směřujících přes Krušné hory do Míšeňska. Pravděpodobně již ve starší době se v horách a podhůří dolovala železná ruda a z barevných kovů pak zejména cín a měď.

Obr. 3.2.1: Krkonoše na Klaudyánově mapě Čech z roku 1518. Autorem první tištěné mapy Čech byl Mistr Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha. Nápadným znakem mapy je její jižní orientace. Kromě kartografického významu má dílo i historický význam, protože ve své obrazové části hodnotí společenský stav počátku 16. století. Klaudyánova mapa obsahuje celkem 280 sídlištních značek a názvů, rozlišujících města královská, která jsou označena korunou, a panská, která jsou označena štítem, mezi kterými dále rozlišuje města katolická a podobojí; ostatní sídla, hrady, zámky, kláštery a tvrze. Mezi města jsou vloženy červené tečky, které znázorňují milníky. Dále jsou zde schématicky zakresleny cesty, horstva lesy a řeky. Horopis je vyznačen opakovanou symbolickou značkou listnatého porostu. PDoKP se nachází v zalesněné oblasti pohraničních hvozdů Krušných hor, které tvoří hranice českého státu. Z významných měst je zde zakreslena Kadaň, královské katolické město, a Chomutov, panské katolické město. Z významných hradů a lokalit se zde objevuje Červený hrádek (dnes Jirkov), Horní Blatná či Hasištejn. Z dnešních sídlel v lokalitě NS (Boží Dar, Jáchymov) není označeno žádné, neboť v této době nehrála významnou roli. (Historické mapy zemí Koruny české, http://mapserver.fsv.cvut.cz)

Další fáze intenzivní kolonizace proběhla ve 13. a 14. století prostřednictvím panovníky přizvaných obyvatel z německých zemí. Společně s rozšířením sítě měst a vesnic se hranice osídlení zvedla do vyšších poloh na krušnohorských svazích. Rostoucí počet obyvatelstva si vynutil zvyšování výroby nástrojů a k tomu bylo potřeba stále více obecných kovů a ze změny směnného systému vzešla potřeba mincovních kovů. Zpočátku se těžily zejména nízko tavitelné rudy z povrchových ložisek a cín se rýžoval z naplavených písků. Od 13.

Atelier V

století se začala hledat ložiska výše v horách a začala převládat těžba rubáním polymetalických žil. Přispěly k tomu zprávy o bohatých ložiscích stříbra v saském Freibergu. Příležitosti využít nerostného bohatství Krušných hor se ujali přemyslovští panovníci, šlechtičtí vlastnící okolních panství, zejména Hrabišici, kláštery, zejména cisterciáci z Oseka a premonstráti z Teplé, i ekonomicky sílící města.

Obr. 3.2.2: Území na Müllerově mapě Čech z roku 1720. Tato mapa završuje období, ve kterém byl autorem poměrně podrobné mapy jednotlivec. Byl jím inženýr v císařských službách Jan Kryštof Müller. Nejprve to byla v roce 1712 čtyřdílná mapa Moravy „Tabula generalis Marchionatus Moraviae in sex circulos divisae“ v měřítku 1 : 180 000 a po ní následovala v roce 1720 tato dvacetipětidílná mapa Čech „Mapa geographica Regni Bohemiae“ v měřítku přibližně 1 : 132 000. Obě mapy byly po řadu let předlohou pro tvorbu dalších mapových děl u nás i v zahraničí a byly také podkladem pro první vojenské mapování v českých zemích. Mapa poskytuje narozdíl od starších mapových podkladů řadu údajů o barokní krajině na počátku 18. století. Mapa ukazuje zvlněnou horskou krajinu, z velké části zalesněnou, na zemské hranici mezi Čechami a Saskem (čárkovaně, velkou část hranice tvoří Hraniční potok - Polava). Z hřebenů stéká množství drobných potoků. Z významnějších sídel se zde objevuje Kurort Oberwiesenthal (Neuβtattl), část Unterwiesenthal (Teutsch Wisenthal), Loučná pod Klínovcem (Böhmisch Wiβenthal), Jáchymov (Ioachimsthal), Boží Dar (Gottesgab) a menší osady (Tellerhäuser, Myslivny – Forsterhäuβer...). Pro území je typické, že zde jsou označeny četné stříbrné doly (Silberberwerke – značka půlměsíce) – Sonnenwirbel, Unruh Mariahülf, Kayser Ioseph....Z mapy tedy můžeme vyčíst typické historické atributy tohoto území – zalesněné horské hřebeny, horské potoky, zemská hranice a četné stříbrné doly. (Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comítatu Glacensi et districtu Egerano adjunctis… © Historický ústav AV ČR; Laboratoř geoinformatiky UJEP, http://www.geolab.cz)

S rozvíjející se těžbou rostla hutní a zpracovatelská odvětví (hamry, řemesla). V Čechách se těžilo vedle Krušnohorských revírů také v sousedním Slavkovském lese, v okolí Stříbra, Jihlavy, Příbrami, Jílového a Kutné hory. Předpokládá se, že pohybem horníků ze saských, tyrolských, slovenských i českých revírů docházelo k intenzivní výměně znalostí a zkušeností a k transferům potřebných technologií. Na důlním podnikání se podíleli i zahraniční těžaři a kapitál z významných obchodních domů, kromě Saska také z jihoněmeckých měst, zejména z Norimberka a Augsburku, v nichž se od 14. století soustřeďoval obchod s českým cínem, stříbrem, mědí a jinými kovy. K překonávání zvyšujících se investičních a provozních nákladů docházelo v montánním podnikání k evropskému provázání hospodářských center. Od poloviny 15. století se zvyšovala úspěšnost prospektorů, kteří pronikali hlouběji do horské oblasti. Objevy nových a dostupných ložisek vyvolaly druhou vlnu báňské kolonizace. Došlo k rychlému rozvoji zejména těžby stříbra, ale i dalších barevných kovů, která vyvrcholila v 16. století. V první polovině 16. století proběhl neobyčejný rozkvět Jáchymova.

Atelier V

Stříbro zajišťovalo mincovním regálem nejdůležitější příjem panovníkům, těžila z něj také šlechta a města, jimž k tomu náležely výnosy z těžby ostatních kovů. Úspěšnou těžbu umožňovaly nové vynálezy a technická zdokonalení, především nové způsoby ražby chodeb, odvodňování, větrání, intenzivní využívání vodní energie k pohonům strojů a zařízení, výroba dřevěného uhlí a nové dopravní cesty a prostředky. České Krušnohoří se stalo v 16. století nejvýznamnější hornickou oblastí a nejrychleji se hospodářsky rozvíjejícím územím v království. Vznikala města, městečka a venkovská sídla, která byla až na výjimky poddanská. Českosaské Krušné hory se staly nejvíce obydleným pohořím na evropském kontinentu.

Obr. 3.2.3: Lokalita na mapě prvního vojenského mapování, tzv. josefského. Mapování se uskutečnilo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) v měřítku 1 : 28.800. Polohopisným podkladem byly v Čechách a na Moravě zvětšené Müllerovy mapy. Mapy nevznikaly na geodetických základech, neexistovala síť pevných bodů, polohopis a terénní reliéf se zakreslovaly hrubým odhadem. Hlavní štáb stanovil pro nové mapování vojensky a orientačně důležitý obsah (komunikace, vodstvo a jiné terénní překážky, místa přechodů, budovy, porosty). Mapování prováděli důstojníci vojenské topografické služby projíždějící krajinu na koni. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) lze snadno identifikovat strukturu krajiny. Nadmořské výšky se neurčovaly a pro znázorňování terénu a jeho podrobností se zvolilo stínování a šrafování většinou zkříženými šrafami (kreslířskými), bez geometrických hodnot. Mapa je jedinečná svou podrobností ale i tím, že poskytuje nesmírně cenné informace o vývoji krajiny v druhé polovině 18. století, před nástupem průmyslové revoluce. Výřez mapy ukazuje dramatický reliéf horské zalesněné pohraniční krajiny s masivem Klínovce (Sonnenwirbel), rozřezaným horními toky stékajících potoků. Největším městem v území je Jáchymov (Joachimsthal). Dalšími významnějšími sídly jsou Boží Dar (Gottesgab), Kurort Oberwisenthal (Neustadt Sächsisch Wiesenthal), Loučná pod Klínovcem (Böhm. Wiesenthal, Stoltzenthal). Dále je zde zakresleno několik samot a menších osídlených enkláv (Gallerberger häuser, Hoβbergerhäuβer, Dirnberg...). Porovnáním historické mapy se současným stavem je patrné, že základní rysy struktury historické krajiny (plochy lesů a bezlesí, trasy historických tras) z velké části odpovídá dnešnímu stavu krušnohorské krajiny. (© 1st Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Geoinformatics Laboratory, UJEP; © Ministry of Environment of Czech Republic; Laboratoř geoinformatiky UJEP, http://www.geolab.cz)

V 17. století dochází v rudném dolování k úpadku. Důvodem bylo vytěžení povrchových a horních vrstev, nákladné průzkumy, technické potíže, které se objevily při těžbě ve větších hloubkách, dovoz kovů z jiných nalezišť i zámořských, změny cen a také třicetiletá válka, která zapříčinila dlouhodobý hospodářský úpadek a násilnou rekatolizaci obyvatelstva, jenž

Atelier V

zapříčinila odchod zejména majetnější vrstvy z měst do sousedního Saska. Odchod exulantů do Saska na druhé straně podpořil zakládání nových lokalit v blízkosti hranic. Tím došlo k další historické provázanosti vrcholové části hor.

Obr. 3.2.4: Lokalita na mapě II. vojenského mapování, tzv. Františkova. Druhé vojenské mapování proběhlo na území celé tehdejší monarchie v období 1807-1869. Rozhodnutí císaře Františka II. o provedení nového mapování bylo ovlivněno především vojenskými důvody, vyvolanými napoleonskými válkami, kdy se projevovaly nedostatky mapových podkladů prvního vojenského mapování vyhotovených se značnými nepřesnostmi, hrubou zeměpisnou orientací a s výraznými deformacemi. Měřítko zůstalo stejné jako u prvního vojenského mapování, tedy 1:28.800. Narozdíl od josefského mapování však mapování Františkovu předcházelo budování souvislé trigonometrické sítě, která sloužila nejen vojenskému mapování, ale také mapování katastrálnímu započatému v roce 1816, které bylo později použito jako podklad pro mapování vojenské. Výšky významných objektů byly určovány trigonometricky, pro znázornění reliéfu se používaly sklonové šrafy. Na pravém okraji barevně vyhotovených sekcí byl připojen seznam obcí a osad, počet domů a stájí i údaje o tom, kolik tam lze umístit mužů a koní. Mapy druhého vojenského mapování jsou zajímavým a užitečným zdrojem údajů pro poznání vývoje krajiny. Obsah mapy je v podstatě totožný s prvním vojenským mapováním, zobrazuje však situaci v době nastupující průmyslové revoluce. Mapový výřez ukazuje strukturu příhraniční krajiny se Saským královstvím (Kœnigreich Sachsen). Krajině dominuje masiv Klínovce, rozčleněný údolími horských potoků. Pod Klínovcem je usazeno město Jáchymov (Joachimsthal). Z dalších sídel je zde zobrazena Suchá (Dirnberg), Boží Dar (Gottesgab), Loučná pod Klínovcem (Böhmisch Wisesenthal), Myslivny (Forsterhäuser). Kromě toho je zde zakresleno několik samot, menších obydlených enkláv (Háj - Stolzenhann, Gahlerhäusel...) a mlýnů (Neue M.M., Mauthhaus MM., Fritsch M.M., Schlick M.M....). Krajina je z velké části zalesněná, doplněná odlesněnými enklávami se zástavbou, v náhorních polohách se v údolí Černé (Schwarzerwasser) a Blatenského příkopu (Blattengraben) objevují plochy rašelinišť (Božídarské rašeliniště). Struktura krajiny (trasy cest – I/25, II/219, nd plochy lesů, bezlesí a zástavby) z velké části souhlasí s dnešní strukturou krajiny. (© 2 Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Geoinformatics Laboratory, UJEP; © Ministry of Environment of Czech Republic; Laboratoř geoinformatiky UJEP, http://www.geolab.cz)

18. století bylo ve znamení pokusů o obnovení těžby a zpracování rud. I přes úlevy těžařům a horním městům ze strany českých panovníků (osvobození od daní, promíjení dluhů, zákaz nastěhování vojsk do měst, financování průzkumů a odvodňování) se to dařilo jen částečně. Rozmach těžby rud však již nedosáhl úrovně rozkvětu v 16. století. V regionu chyběly soukromé investiční a obchodní prostředky a muselo se spoléhat na vstup zahraničního kapitálu. Těžba byla leckde udržována jen na nezbytně nutné úrovni, aby města nepřišla o statut horních měst. Významným je vznik a vývoj báňského školství v Krušných horách (první státní montánní škola v Jáchymově založena roku 1716). V 19. století většina rudných dolů již dožívala, udržovala se nebo stoupala pouze produkce železorudných dolů, zejména na Chomutovsku. Po polovině 19. století došlo ke

Atelier V

stagnaci železářské výroby v českém Krušnohoří. Přežívala pouze v drobné řemeslné výrobě. Zanikaly malé hutní provozy a hamry, protože rudu výhodněji odebíraly nové železárny v Sasku nebo v Podkrušnohoří (přechod na koks, zdražování výroby dřevěného uhlí, hospodářská krize). Ve snaze uchovat život v nových podmínkách se musela hornická města během 2. poloviny 18. a v 19. století přeorientovat na domáckou a průmyslovou výrobu. Některá z nich se stala v 19. století významnými hračkářskými centry, textilními středisky nebo se v nich vyráběly hudební nástroje. Zcela speciálním odvětvím navazujícím na hamry a hutě bylo puškařství. V 2. polovině 19. století byla řada horských měst a obcí připojena na železnici a vznikly v nich podniky dřevozpracující a kovovýrobní nebo zaměřená na potravinářskou a papírenskou výrobu. Většina z měst však již nedosáhla významu jako v minulosti.

Obr. 3.2.5: Lokalita na speciální mapě odvozené z třetího vojenského mapování. Tato mapa v měřítku 1:75.000 ukazuje území v době první československé republiky. Tento výřez mapy ukazuje, že je dodnes dochována původní struktura rozložení zástavby, struktura hlavní cestní sítě i plochy lesů a ploch bezlesí. (http://oldmaps.geolab.cz)

V roce 1938 bylo pohraničí připojeno k Německu a po roce 1945 bylo 80% německého obyvatelstva odsunuto. V následujících letech se nepodařilo krajinu znovu dosídlit a udržet v ní hospodářskou činnost na předválečné úrovni. Byla přerušena historická kontinuita a území se postupně vylidnilo migrací obyvatel do průmyslového podhůří. Přestala se zvelebovat a udržovat kulturní krajina formovaná po staletí lidskou činností. V roce 1947 byly uzavřeny státní hranice a vymezeno hraniční pásmo. Ve 20. století přestala mít význam těžba stříbra a mědi, pokračovala však těžba železné rudy (těžba ukončena v Měděnci až v roce 1992) a cínu (těžba ukončena 1991). Po druhé světové válce došlo k intenzivnímu dolování uranových rud na obou stranách Krušných hor. Na české straně to bylo zejména v okolí Jáchymova (těžba ukončena v roce 1970).

3.2.2

Historie okolních sídel a lokalit

(3.2.2.1) Boží Dar (Gottesgab). Ještě na počátku 16. století pokrýval okolí Božího Daru hustý vysokohorský prales. Římský císař Fridrich II. daroval českému králi Přemyslu Otakarovi I. okolní půdu Božího Daru a od této doby je toto území pokládáno za české léno. V roce 1424 území získali čeští páni z Tetova. Po smrti Jiřího Viléma z Tetova se okolí Božího Daru stalo majetkem Jiřího z Poděbrad. A to až do roku 1459, kdy ho jeho dcera

Atelier V

přinesla jako svatební dar saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Boží Dar se tak včlenil do saského území, ale přesné vytyčení hranice mezi českým státem a saským kurfiřtstvím bylo spíše symbolické, protože božídarské teritorium bylo všeobecně pokládáno za chudý kraj, kde se nevyplácela ani těžba dřeva.

Obr. 3.2.6, 3.2.7: Boží Dar na mapě Stabilního katastru z roku 1842 a na současné ortofotomapě. Stabilní katastr je ucelené, na svoji dobu maximálně objektivní a přesné dílo o kvantitativním i kvalitativním stavu půdního fondu a ekonomiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Byl založen za účelem jednoduchého a spravedlivého vyměření pozemkové daně v celém rakouském státě. Právním základem byl patent císaře Františka I. z roku 1817, který stanovil, že práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie. Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Sít IV. řádu vznikla zhuštěním sítě III. řádu grafickou triangulací. Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Výsledkem podrobného mapování byly originální mapy Stabilního katastru, které byly pro potřeby státní správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene. Jeden z otisků, tzv. císařský povinný otisk, byl určen k archivaci. Stabilní katastr patří k nejdůležitějším pramenům poznání historické zástavby. Mapování bylo provedeno promyšleným a jednotným způsobem v měřítku 1 : 2880, které umožňuje relativně přesné zachycení jednotlivých objektů. Vhodnost tohoto pojetí dokládá fakt, že toto mapování dalo základ všem dalším tzv. katastrálním mapám. Mapa zachycuje sídla a krajinu ve velice důležitém období před nástupem průmyslových proměn. Barevné provedení je stejné jako u originálních map, okrové role, šedé lesy, sytě zelené zahrady a parky, zelené louky, světle zelené pastviny, karmínové zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové významné stavby, žluté dřevěné budovy, mosty a jezy, hnědé cesty, modré vodní toky a plochy a různobarevné lemovky hranic se sousedními obcemi. V bílé barvě jsou ponechány dvory a nádvoří, veřejná prostranství a půda, kterou nebylo možné obdělat, např. kamení. Z výřezu mapy a jejím porovnáním se stávající ortofotomapou je zřejmé, že Boží Dar má dodnes z velké části dochovanou ortogonální urbanistickou strukturu s velkým obdélným náměstím a dominantou kostela. Dochovanost urbanistické struktury je důležitým znakem kulturní a historické charakteristiky KR. (http://archivnimapy.cuzk.cz, http://www.mapy.cz)

Spory o přesný průběh státní hranice obou států vznikly až na přelomu 16. století, kdy začalo docházet k náhodným objevům valounů stříbra a cínu v naplaveninách potoků. Tyto spory vyvrcholily v létě roku 1528, kdy horník Hans Schramm narazil na stříbro na západním úpatí Fichtelbergu, v místech kde se stýkalo území hrabat Šliků, pánů ze Schneebergu a pánů z Tetova. Nálezy stříbra byly zřejmě velmi slibné a tak roku 1529 saský kurfiřt Johann Friedrich, aby podpořil báňskou činnost, vyhlásil tzv. kutací svobodu pro tu část Schwarzenberského panství, která sousedila s Jáchymovem. Nekonečné spory o průběh státní hranice v tomto regionu ukončil až saský kurfiřt Johann Friedrich, který roku 1533 podepsáním kupní smlouvy s dědici pánů z Tetova získal toto panství do svého vlastnictví. I když tímto aktem Boží Dar zůstal na saském teritoriu, bylo zde povoleno používat i české mince. Ještě v létě téhož roku byly z příkazu saského kurfiřta vytyčeny na náhorní planině hranice nového městského celku a bylo vyměřeno 600 stavebních parcel. Osídlení lokality Boží Dar se tedy datuje na počátek 16. století, kdy do těchto nejvýše položených částí Krušných hor začali pronikat horničtí prospektoři, nejdříve ze saské strany od Fichtelbergu a o něco později i ze strany od Jáchymova. Roku 1546 kurfiřt Johann Friedrich udělil Božímu Daru privilegium svobodného horního města, do této doby spadal pod báňské hejtmanství ve Schneebergu. Dále založil farní

Atelier V

kostel a povolil měšťanům právo obchodu a řemesel, jakož i právo týdenního trhu. Na podzim téhož roku v Německu vypukla tzv. Šmalkaldská válka a z důvodu panujících neshod mezi německým císařem a saským kurfiřtem byl v říjnu 1546 Boží Dar obsazen císařským vojskem a obyvatelé většinou utekli do okolních lesů. Došlo k téměř úplnému vylidnění města. Kurfiřt Johann Friedrich byl poražen a zajat až příštího roku v bitvě u Mühlbergu. Ale ještě před touto jeho porážkou uzavřel 14. října 1546 jeho bratranec Mořic Saský v Praze s českým a uherským králem Ferdinandem I. Habsburským tajnou dohodu, podle které polovina saského Schwarzenberského panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou připadla zpět k českému království. Neustálé nárokování vlastnictví na rudy bohatého a strategického hraničního území v okolí Božího Daru bylo definitivně vyřešeno až 26. října 1556, kdy byla mezi českým státem a saským kurfiřtstvím uzavřena Schneeberská dohoda, která určovala přesný průběh státní hranice obou států. O dva roky později, v létě roku 1558, byla na základě Schneeberské dohody státní hranice vyznačena hraničními mezníky. Boží Dar byl poté připojen k hornímu hejtmanství v Jáchymově. Výsady Božího Daru byly potvrzeny a rozhojněny Rudolfem II. a Matyášem. V 16. století se k těžbě stříbra a rašeliny, která se soustředila především jižně a jihovýchodně od obce, přidružila těžba cínu rýžováním usazenin v povodí Černého potoka a důlními pracemi v okolí Zlatého kopce. Tehdy se v Černém potoce rýžovalo i zlato, jak vysvítá z rozkazu daného roku 1561, aby se nalezená zlatá zrna odváděla do mincovny. Ale již z roku 1574 jsou dochovány záznamy o tom, že se na těžbu některých rud muselo doplácet. Po třicetileté válce se těžba orientovala spíše na arsen a cín, jejichž získávání nebylo tehdy prodělečné jako u jiných kovů. Následná protireformace měla za následek částečné vylidnění obce, což vedlo i k omezení hornické činnosti. Roku 1654 se velký díl obyvatel pro víru vystěhoval do Saska. V roce 1743 došlo k pokusu obnovit těžbu na hlavní božídarské stříbrné žíle, úspěch však byl jen dočasný. K definitivnímu ukončení hornické činnosti v lokalitě Božího Daru došlo v roce 1820. V druhé polovině 19. století bylo jediným výnosnějším zdrojem obživy paličkování krajek. Paličkování krajek však byla pouze krátkodobá módní záležitost a tak mnoho lidí odcházelo za prací do ciziny nebo se živili jako potulní hudebníci. V roce 1880 zde ve 150 domech žilo 1214 obyvatel německé národnosti. Na počátku 20. století je Boží Dar popsán jako pravidelně stavěné město, které má pěkné, čtyřhranné náměstí a slušné domy, farní chrám sv. Anny vystavěný po zboření staršího roku 1772; radnici, v níž je škola, celní úřad, poštu, krajkářskou školu, dvě továrny na strojní vyšívání jednu na kartonáže. Obyvatelstvo se živí krajkářstvím, vyšíváním, podomním obchodem a hudebnictvím. Jen četné haldy a kotliny svědčí o někdejším rozkvětu hornictví. Po druhé světové válce a odsunu Němců se Boží Dar stal téměř vylidněnou obcí. Situace se zlepšila až po roce 1971, kdy byl v blízkosti obce otevřen hraniční přechod do tehdejší NDR. Od 16. století se význam Božího Daru podstatně změnil a ze středověkého živého hornického městečka s 2 000 obyvateli, se ve 20. století Boží Dar stal významným turistickým centrem zimních a letních sportů. (3.2.2.2) Klínovec. Lokalita NS se nachází na svazích hory Klínovec (německy Keilberg nebo také Sonnenwirbel). O Klínovci se zmiňuje již Johannes Mathesius v 16. století. Klínovec je zmiňován i v souvislosti s lavinami, které měly za následek lidské oběti, zničení lesů a dokonce poškození několika domů. V historii nesla oblast Klínovce jméno Bartum, jakož i Bartholomäusberg, bylo používáno i jméno Sonnenwirbel. V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné rozhledny. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem Kaiser-

Atelier V

Franz-Josephs-Turm slavnostně otevřena. Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je však ve špatném technickém stavu. Vytváří jistou kulturní dominantu zdejšího kraje. Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku 1888 ji kryla skleněná střecha. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna 1893. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní. K červnu 1897 byla na Klínovci zřízena i poštovní stanice, která za první léto provozu odeslala do Božího Daru přes 7 000 zásilek. V roce 1907 byla přistavěna ještě jedna budova s prostornou halou se stylovým kazetovým stropem, zobrazujícím znaky českých krušnohorských měst. K příležitosti jubilejní výstavy pořádané na počest císaře Františka Josefa I. v ní byly vystaveny průmyslové a řemeslné výrobky z českého Krušnohoří. Před vypuknutím první světové války byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce 1913 měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily. Se vznikem Československa, ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název Klín. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec. Dříve byla na vrcholu i meteorologická stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100. Před druhou světovou válkou měl hotel kapacitu 112 míst. Po válce nesla hora oficiální český název. Proud zejména německých turistů ustal a obnovil se až v roce 1972, po zrušení vízové povinnosti pro občany NDR. (3.2.2.3) Loučná pod Klínovcem (Böhmisch Wiesenthal). První písemná zmínka o lokalitě Wiesenthal (luční údolí) pochází z roku 1431. Ves byla založena pravděpodobně již ve 14. století, o tomto ranném období se nám však žádné zprávy nedochovaly. Onou první dochovanou zmínkou o Loučné je listina, rozdělující panství mezi Alše a Viléma ze Schönburgu (Šumburku). Podle této listiny Aleš dostal hrad Perštejn spolu se 14-ti vesnicemi, mezi nimiž byla i polovina Wiesenthalu. Následující roky pro ves nebyly příliš šťastné - husitské války se na ní znatelně podepsaly, v zápise z roku 1449 je dokonce uváděná jako zpustlá.

Obr. 3.2.8, 3.2.9: Loučná pod Klínovcem (Český Wiesenthal) na mapě Stabilního katastru z roku 1842 a na současné ortofotomapě. (http://archivnimapy.cuzk.cz, http://www.mapy.cz)

Začátkem 16. století zde však nastal mohutný rozvoj spojený s rozmachem hornictví. Loučná byla opět osídlena a její význam rostl. V roce 1525 byly na Polné (Pöhlbach) stanoveny hranice mezi Schönburským panstvím a českým královstvím. Wiesenthal severozápadně od potoka zůstal do roku 1559 Schönburským a dnes se jedná o Unterwiesenthal (místní část města Kurort Oberwiesenthal) v Německu, zatímco protilehlý břeh připadl královskému panství Přísečnice (Preßnitz) v Čechách, které držel Kašpar Šlik. Poté co v roce 1527 založil Ernst von Schönburg na svazích Fichtelbergu nové město

Atelier V

Neustettlein Wiesenthal (Oberwiesenthal), udělil Ferdinand I. Českému Wiesenthalu městská práva. V roce 1601 povýšil Rudolf II. Český Wiesenthal na privilegované královské horní město a v roce 1612 mu byl udělen erb. V roce 1623 byl majetek Šliků konfiskován. V následujícím období protireformace ztratilo město většinu svých obyvatel, kteří se odstěhovali do nedalekého Saska. Po úpadku hornictví se obyvatelstvo muselo přeorientovat na drobnou řemeslnou výrobu. Po roce 1772 zdejší hornictví zaniká a obyvatelstvo od těch časů se živí zejména výrobou krajek.

Obr. 3.2.10, 3.2.11, 3.2.12: Háj u Loučné (Stolzenhaim) na mapě Prvního vojenského mapování (1764-1768 a 1780-1783 /rektifikace/), Stabilního katastru (1842) a soudobé ortofotomapě. (http://oldmaps.geolab.cz, http://archivnimapy.cuzk.cz, http://www.mapy.cz)

V roce 1900 zde stálo 131 domů, ve kterých žilo 1147 obyvatel německé národnosti, byl zde farní kostel, trojtřídní škola, pobočný celní úřad II. tř., pošta, telegraf, spořitelní a záložní spolek, pivovar, výroba rukaviček, dva mlýny, pletení krajek a prýmkářství. Zdejší alodiální statek (31,52 ha) s pivovarem držela městská obec wiesenthalská. V roce 1939 žilo ve městě 1230 obyvatel ve 180 domech. Po druhé světové válce, odsunu většiny obyvatelstva a zahrnutí Českého Wiesenthalu do hraničního pásma, ztratila obec status města. V roce 1947 obdržel Český Wiesenthal nový název Loučná. Od roku 1949 k ní náleží i lokalita Háj u Loučné (Stolzenhain), která je větší než samotná Loučná. V 70. letech byly k Loučné připojeny České Hamry (Böhmisch Hammer) s Výsadou (Lauxmühle) (dnes místní části Vejprt). V tomto období byl zbořen kostel Obrácení sv. Pavla z roku 1741. Mezi lety 1986 až 1991 ztratila obec svou samostatnost a náležela k Vejprtům. Od roku 1992 je Loučná opět samostatnou obcí, která sestává zejména z rekreačních objektů. V roce 1991 zůstalo v Loučné pouhých osm obydlených domů se 14 obyvateli. Od roku 2006 je Loučná pod Klínovcem opět městem. (3.2.2.4) Jáchymov (Joachimsthal). Celá krajina Jáchymovska byla až do 15. století z velké části pokryta lesem a náležela k panství ostrovskému, s nímž ji císař Zikmund v roce 1437 daroval svému kancléři Kašparovi hraběti Šlikovi z Holíče. Dějiny Jáchymova jsou úzce spojeny až s jeho horní tradicí. Na zámeckém vrchu zvaném Schottenburk se začalo dolovat již v 15. století, ne-li dříve, ale prý se jednalo železnou rudu. Proti Schottenburku se rozkládala vesnička Konradsgrün s mlýnem, hamrem a kostelíkem. Vše náleželo pánům z Hazlova.

Atelier V

Obr. 3.2.13, 3.2.14: Jáchymov (Stadt Joachimsthal) na mapě Stabilního katastru z roku 1842 a na současné ortofotomapě. Z mapy je patrná dochovaná struktura krajiny v okolí města (liniová a krajinná zeleň). (http://archivnimapy.cuzk.cz, http://www.mapy.cz)

Na počátku 16. století zde však bylo objeveno bohaté ložisko stříbra. Roku 1515 pět horních podnikatelů, mezi nimi vedle Štěpána Šlika i Hanuš Pflug z Rabštejna, otevřelo důl sv. Jáchyma a s velikým úsilím začali dolovat. V roce 1516 bylo na místě osady Konradsgrün založeno Štěpánem Šlikem město sv. Jáchyma, dnešní Jáchymov. Do prosince toho roku bylo zbudováno už asi 400 domů. Štěpán Šlik povolal osadníky ze Saska z Annaberku, Marienberku a Schneeberku, Durynska a Míšně, udělil jim hojné výsady a vydal horní právo. Veliký výtěžek stříbra ho v roce 1518 přiměl k založení vlastní mincovny, z níž pocházely oblíbené „Jáchymovské groše“. Rod Šliků měl císařský majestát na razení mincí, ale pouze v Německu, však bez svolení sněmu v království Českém. Král Ludvík v roce 1519 potvrdil městu svobody udělené hrabětem Šlikem a Jáchymov v roce 1520 povýšil na královské svobodné horní město a propůjčil obyvatelům s tím spojená práva a svobody. Šlikům bylo dáno právo razit mince a městu byl propůjčen znak. Bohatá naleziště kvalitního stříbra přilákala řadu prospektorů a horníků nejen z Čech, ale také ze Saska, Tyrol a z Porýní. Počet obyvatel vzrůstal a tak již počátkem roku 1520 zde žilo 4 963 osob. Roku 1524 se zde těžilo v 613 dolech a štolách. V roce 1533 zde dokonce žilo 18 000 obyvatel a Jáchymov se zařadil mezi nejvýznamnější evropská horní města. Stálo zde 1200 domů. V 800 dolech pracovalo 12.000 horníků, 400 šichmistrů a 800 lezců. Výnos z důlních děl dosáhl tehdy přes 166 tisíc tolarů a bohaté město přilákalo i celou řadu umělců, medailérů a význačných učenců. Když za Šmalkaldské války přistoupil hrabě Šlik ke spolku říšské šlechty, byly Šlikové donuceni vzdát se práva razit peníze (1528). Ferdinand jakož i sněm království Českého prohlásil minci za výhradní právo koruny České a Šlikům bylo ponecháno právo razit mince ještě deset roků, ale se jménem a obrazem krále. Ostatní horní svobody jim měly zůstat do roku 1555. Roku 1534 byla zahájena stavba královské mincovny. Roku 1545 podepsali Šlikové revers koruně, že se navždy vzdávají svých práv na doly i s Jáchymovem. Po bitvě u Mühlbergu (1547) zde Bohuslav Felix z Hassištejna, který měl Jáchymov pokořit, nalezl asi jen 1000 usedlých. Za všechna provinění, jichž se dopustili Jáchymovští a

Atelier V

Šlikové proti králi, stihl je strašný soud. Všechny výsady jim byly odňaty a dříve svobodné město bylo úplně podřízeno hornímu hejtmanu. Odchodem Šliků a obyvatelstva hory úplně upadly. Obyvatelstvo se ze tří čtvrtin odstěhovalo se do Saska, kde založilo nové osady. Roku 1579 hornictví tak upadlo, že již téměř nevynášelo. Později byly městu výsady vráceny, ale úpadek hornictví tím nebyl zadržen a i veškera péče Rudolfa II. o bývalý rozkvět města zůstala bezvýslednou. V pobělohorské době nastoupila tvrdá rekatolizace. Jáchymovským byla uložena pokuta 100.000 říšských tolarů. V roce 1636 byly Jáchymovu potvrzeny všechny výsady s podmínkou, že přestoupí ke katolické víře, jinak se měli obyvatelé vystěhovat. Tehdy byli v Jáchymově jenom 3 katolíci. Tento zákaz by znamenal úplné opuštění města. Proto se jednalo, pokud možno, shovívavě; ale město i doly pustly hlavně odchodem protestantského obyvatelstva do Saska a pohromami třicetileté války. V roce 1636 bylo obydleno pouze 144 domů. V roce 1651 došlo k přeložení královské mincovny do Prahy. Jestliže zde bylo v letech 1516-1577 těženo ročně skoro 27.000 hřiven stříbra, v letech 1578-1594 se v Jáchymově těžilo průměrně ročně asi 3600 hřiven, v letech 1756 až 1851 jen 3200 hřiven a podobně i pozdější léta. Od sedmdesátých let 19. století klesla výroba stříbra ještě více, až se v roce 1895 nevyrábělo stříbro už ani jako vedlejší výrobek. Na slávu jáchymovského rudného hornictví navázala báňská škola v Jáchymově, zřízená císařským dekretem Karla VI. na přelomu let 1716/1717. V té době se kromě stříbra těžilo hlavně olovo, arsen, kobalt, nikl a v okolí města i cín. Od konce 19. století se však již netěžily žádné rudy kobaltové ani niklové, ani arsen, a osudovou surovinou se stal smolinec, ze kterého se připravoval uranit. Ten barvil sklo na žluto a zeleno. Výroba uranových barev ve státní továrně vedla k novému rozkvětu města. V roce 1873 postihl město velký požár, při kterém bylo zničeno 400 domů včetně kostela a město ztratilo svůj původní vzhled. V roce 1890 měl Jáchymov město 762 domů a 7025 obyvatel německé a 12 české národnosti. Náležela k němu předměstí Dürnberg, Elbecken Freudenstein (Schlossberg), Hengstererben, Maria Sorg, Neustadt, Werlsberg, Werlsgrün a Zeileisengrund. Průmysl a obchod zastupovaly hlavně státní doly a montánní závody, pak továrna na tabák a doutníky (z roku 1860), papírna, čtyři mlýny a měšťanský pivovar. Obyvatelé se živili prací v dolech, pletením krajek, hotovením rukaviček, zpracováním korku na různé potřeby (hlavně podomácku). V roce 1896 bylo otevřeno železniční spojení, trať Ostrov – Jáchymov. Deskové panství, majetek města Jáchymova, zaujímalo 3321,84 ha (z toho 3050,28 ha lesů). Mimoto zde bylo státní lesní panství ve výměře 6589,73 ha (z toho 6476,03 ha lesů) a veliké rašeliniště (53,74 ha), kde se ročně vyrábělo 1,050.000 cihel. Z odpadu při výrobě barev objevili manželé Curieovi polonium a radium (1898). K obnovení světového významu přispěl objev radioaktivity jáchymovských důlních vod v roce 1905. O rok později zde byly založeny první radioaktivní lázně na světě (1906). Jáchymov je městem slavné historie, ale také městem lázeňským a významným turistickým centrem Krušnohoří.

Atelier V

3.2.3

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

Přítomnost znaků kulturní a historické charakteristiky je indikována přítomností či nepřítomností standardizovaných indikátorů vyplývajících ze zákona č. 20/1987 o státní památkové péči.

B.1

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

B.1.1

Přítomnost národní kult. památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP)

B.1.2

Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP)

B.1.3

Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP)

B.1.4

Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP)

B.1.5

Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP)

B.1.6

Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP)

B.1.7

Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované)

B.1.8

Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP)

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

X X X X X X X X

ad B.1.5) Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP) MPZ Jáchymov (od roku 1992) (číslo rejstříku 2133) ad B.1.8) Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP) kostel sv. Anny, Boží Dar (číslo rejstříku 46489 / 4-767) socha sv. Jana Nepomuckého, Boží Dar (číslo rejstříku 37385 / 4-768) radnice čp. 1, Boží Dar (číslo rejstříku 45550 / 4-769) hotel Praha čp. 45, Boží Dar (číslo rejstříku 13368 / 4-5282) hotel Zelený dům, Boží Dar (návrh) hrad - hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek), zřícenina, nad severozápadním okrajem města, při silnici, Jáchymov (číslo rejstříku 30170 / 4-858) kostel sv. Jáchyma, Jáchymov (číslo rejstříku 18875 / 4-832) kostel Všech svatých, Jáchymov (číslo rejstříku 23177 / 4-833) kaple sv. Anny, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 37428 / 4-835) kaple sv. Jana Nepomuckého, S svah údolí, nad městem, Jáchymov (číslo rejstříku 40016 / 4-834) kaplička, Jáchymov (číslo rejstříku 53750 / 4-1005) boží muka, pův. před Radium palácem, od r. 1998: v blízkosti býv. Královské mincovny, Jáchymov (číslo rejstříku 28706 / 4-861) socha sv. Jana Nepomuckého, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 23322 / 4-860) sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 23122 / 4859) silniční most - mostek I, II, III, přes Jáchymovský potok, Jáchymov (číslo rejstříku 101584) rudný důl - 1. štola, zv. Nálezná, z toho jen: vyústění, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 42101 / 4-864) radnice čp. 1, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 34416 / 4-837) měšťanský dům čp. 2, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 10376 / 4-4873) měšťanský dům čp. 4, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 25982 / 4-839) měšťanský dům čp. 8, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 24536 / 4-840) měšťanský dům čp. 10, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 24713 / 4-841) měšťanský dům čp. 11, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 29033 / 4-842) měšťanský dům čp. 12, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 36760 / 4-843) měšťanský dům čp. 21, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 33543 / 4-845) měšťanský dům čp. 33, Mincovní, Jáchymov (číslo rejstříku 11346 / 4-5078)

Atelier V

mincovna čp. 37, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 20110 / 4-838) děkanství čp. 72, Nám. Republiky, Jáchymov (číslo rejstříku 18685 / 4-846) fara čp. 88, Loučná (číslo rejstříku 17811 / 5-620)

3.2.4 Identifikace a klasifikace znaků a hodnot kult. a historické charakteristiky Na základě popisu obecného vývoje krajiny, vývoje obce Dolní Dvůr a identifikace indikátorů vyplývajících ze zákona č. 20/1987 o státní památkové péči jsou definovány a klasifikovány hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky. klasifikace znaků

B.2

Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky

B.2.1

Rekreační a sportovní charakter území (sjezdovky...)

B.2.2

Dochovaná urbanistická struktura založených horních měst

B.2.3

Dochovaná struktura cestní sítě a krajiny (lesy, louky...)

B.2.4

Silná hornická tradice regionu (bývalé doly, místní názvy...)

B.2.5

Příhraniční charakter na českosaské hranici (hraniční přechod)

B.2.6

Kulturní dominanta (rozhledna na Klínovci)

B.2.7

Dochované architektonické památky v okolních sídlech

B.2.8

Lázeňský charakter Jáchymova

B.2.9

Technické stavby (VE, VN, sjezdovky)

B.2.10

Struktura krajiny v okolí Jáchymova (liniová a krajinná zeleň)

3.2.5

dle významu

dle cennosti

XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX jedinečný XX význačný X běžný

XX XX XX X XX XX X X XX X

X XX X XX X X XX XX X X

Souhrn

PDoKP leží v krajině Krušnohoří, která měla zcela specifický historický vývoj. Její kolonizace byla vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám poměrně pozdní a dlouho zde přetrvával hraniční les. Naproti tomu území pod Krušnými horami kolem řek Ohře a Bíliny bylo osídlováno již od neolitu. Důležitým impulzem rozvoje území byla těžba rud a následná rychlá hornická kolonizace, která učinila během krátké doby z Krušnohoří nejvíce obydlené pohoří na evropském kontinentu. Od 13. století se výše v horách začala hledat nová ložiska rud, k čemuž přispěly zprávy o bohatých ložiscích stříbra v sousedním Sasku. Objevy nových a dostupných ložisek vyvolaly od konce 15. století druhou vlnu báňské kolonizace, která vyvrcholila v 16. století, kdy se české Krušnohoří stalo nejvýznamnější hornickou oblastí a nejrychleji se hospodářsky rozvíjejícím územím v království. Vznikala města, městečka a venkovská sídla, která byla až na výjimky poddanská (Jáchymov, Boží Dar, Wiesenthal). V 17. století došlo v rudném dolování k úpadku, který znásobila třicetiletá válka a násilná rekatolizace obyvatelstva, jež zapříčinila odchod množství obyvatel do sousedního Saska. Úpadek těžby se i přes snahy panovníků nepodařilo zastavit. Od 19. století se zdejší kraj, i přes sporadickou těžbu (uran), již zcela přeorientoval na jiná výrobní odvětví (krajkářství...). Většina obyvatelstva byla německé národnosti a proto bylo území v roce 1938 připojeno k Německu. Po válce pak došlo k odsunu Němců a postupnému a neúplnému dosidlování vylidněných oblastí. Další marginalizaci území přineslo zřízení hraničního pásma. Dnes je oblast důležitá zejména jako rekreační, lázeňský (Jáchymov) a turistický kraj (zimní sporty).

Atelier V

Obr. 3.2.15, 3.2.16, 3.2.17, 3.2.18: Lokalita Na Neklidu. Srovnání map Prvního vojenského mapování (17641768 a 1780-1783 /rektifikace/), druhého vojenského mapování (1836-1852), Stabilního katastru (1842) a toposekce III. vojenského mapování (reambulace z 20. let 20. století). Srovnání map dokazuje dochovanost krajinné struktury lokality. (http://oldmaps.geolab.cz, http://archivnimapy.cuzk.cz)

Atelier V

3.3

Vizuální charakteristika - estetická atraktivnost, estetické hodnoty, prostorová skladba a konfigurace prvků

Estetická hodnota krajiny je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek).

3.3.1 Obecná vizuální charakteristika území Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) zahrnuje z hlediska prostorové charakteristiky neobyčejně výraznou krajinu. Na otevřené náhorní plošině lemované výraznými výšinami (Tetřeví hora, Tokaniště, Božídarský Špičák, vytváří na východní straně dynamickou scenérii. Hřeben Klínovce je oddělen rychle se zahlubujícím údolím Polavy od masivu Fichtelbergu. Dynamické změny reliéfu dojmově vyzdvihují oba horské lesnaté hřebeny a zdůrazňuje dominanty Klínovce a Fichtelbergu. Vzniká výrazné vymezení prostoru lesnatými horizonty s čitelnými terénními dominantami a kontrast zahloubeného údolí Polavy a Oberwiesenthalu vůči náhorní planině Božího Daru a Neklidu. Dalším výrazným znakem vizuální charakteristiky je kontrast otevřené málo členěné náhorní plošiny a siluety historického města se zřetelně dochovanou urbanistickou strukturou a dominantou kostela sv. Anny. Vizuální projev kulturní a několik staletí kultivované krajiny (ve výšce kolem 900 m n.m. se v Krušných horách nacházely i jiní osady zaměřené k těžbě s minimálním a velmi chudým zemědělský zázemím). Surový vizuální projev zástavby Božího Daru na planině je typickým znakem této krajiny.

3.3.2 Znaky a hodnoty vizuální scény Prvky a jejich vzájemná konfigurace v krajinné scéně a jejich struktury se mohou (ale nemusí) projevovat čitelností, výrazností a nezaměnitelností znaků krajinné scény. V případě posuzovaného území se jedná o následující jevy: • Body a bodové struktury. Historickou strukturu krajiny charakterizoval vztah jednotlivých prvků bodové struktury – terénních dominanta kulturních dominant. Jednalo se o výšiny a vrcholy horských hřbetů vůči dominantám Klínovce a Božího Daru. K této historické struktuře přibyly bodové prvky větrných elektráren na Neklidu, které představují již dnes zásah do bodové struktury a její změnu (nikoliv k lepšímu). • Linie a liniové struktury. Linie jsou v náhorní poloze důležitým vizuálním prvkem krajinné scény. Jsou to především terénní horizonty, které v těchto – v Krušných horách nejvyšších polohách – vymezují prostor náhorních poloh a ukončují dálkové pohledy. Jedná se o především o masv Klínovce a také masiv Fichtelbergu. • Plochy a plošné struktury. Ve skladbě plošných struktur se uplatňuje kontrast velkých lesních celků horských masivů a poměrně otevřených ploch náhorní plošiny Božího Daru.

•

Prostory a prostorové struktury.

Atelier V

Tento aspekt byl již popisován v obecné charakteristice jako pro PDoKP typický. Jedná se o oddělení prostoru údolí Polavy od prostoru náhorní plošiny (včetně Neklidu) a o masivy horských lesnatých hřbetů. Znaky prostorové skladby je možno podrobněji vyjádřit třemi hledisky: • Způsob a čitelnost vymezení prostoru. Jak prostor náhorní plošiny, tak konkávní prostor zahlubujícího se údolí Oberwiesenthalu se vyznačují výrazným vymezením horizonty s čitelnými dominantami. • Formy prostorů, rozměry, otevřenost a uzavřenost, měřítko. V PDoKP se jedná o prostory větších rozměrů a většího měřítka a to zejména v náhorní poloze Božího Daru. Směrem k Neklidu a k prostoru Zechegrund se měřítko krajiny zmenšuje. Náhorní plošina má charakter otevřeného prostoru, údolí Oberwiesenthalu prostoru uzavřeného – v tom spočívá výše zmiňovaný kontrast jako typický znak vizuální scény. • Vazby prostorů – vizuální propojení, řazení horizontů. Vazby prostorů nejsou typickým rysem krajiny v DoKP, zato řazení horizontů při pohledech z vyšších poloh směrem do dalších částí masivu krušných hor nebo do vnitrozemí patří k nejpůsobivějším rysům krajiny. Měřítko krajiny a prostorové vztahy •

Měřítko krajiny v PDoKP je závislé na měřítku vymezujících prvků - výšce porostů a na dimenzi šířky a délky prostoru.

Měřítko krajiny ve většině náhorních poloh krušných hor je velké. Vzdálenosti vymezujících horizontů jsou značné a značná jsou také převýšení – dynamika terénu. Přítomnost pozitivních znaků a estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů pro pozorovanou krajinnou scénu v rámci PDoKP je uvedena v následujících standardizovaných tabulkách, které pracují se soustavou indikátorů důležitých (pozitivních) znaků nebo hodnot KR. Přítomnost indikátoru pouze v dílčích scenériích nebo v části řešeného území je označena (X). ANALYTICKÁ KRITÉRIA rysy prostorové skladby

C.1

Indikátory přítomnosti hodnot

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

C.1.1.1

Zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem

X

C.1.1

C.1.1.2

Zřetelné vymezení prostorů okraji porostů

X

Charakter vymezení prostoru

C.1.1.3

Zřetelné vymezení prostorů cenou zástavbou

C.1.1.4

Vymezení prostorů více horizonty

C.1.1.5

C.1.2 Rysy prostorové struktury

C.1.3

C.1.2.1 C.1.2.2 C.1.2.3 C.1.3.1

Charakteristické průhledy a přítomnost míst panoramatického vnímání krajiny Maloplošná struktura – mozaika drobných ploch a prostorů převažujícím přírodním charakterem Maloplošná struktura - mozaika s výraznými prvky rozptýlené zeleně v krajině se zemědělským využitím Velkoplošná struktura otevřených ploch a větších porostních celků s harmonickým výrazem Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany,

X X

X X

NE

Atelier V

hřbetnice atd.) Konfigurace liniových prvků

C.1.4 Konfigurace bodových prvků

C.1.3.2

Zřetelné linie vegetačních prvků (okraje lesních porostů, aleje, doprovodná zeleň atd.)

C.1.3.3

Zřetelné linie zástavby

C.1.4.1

Přítomnost zřetelných terénních dominant

X

C.1.4.2

Přítomnost zřetelných architektonických dominant

X

C.1.4.3

Neobvyklý tvar nebo druh dominanty

C.1.4.4

Přítomnost vedlejších prostorových akcentů

SOUHRNNÁ KRITÉRIA Indikátory přítomnosti hodnot rysy charakteru a identity

C.1.5

C.1.5.1

Výraznost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenerie

C.1.5.2

Neopakovatelnost krajinných forem

C.1.5.3

Rozlišitelnost C.1.5.4 C.1.5.5

C.1.6 Harmonie měřítka krajiny

C.1.7 Harmonie vztahů v krajině

C.1.6.1 C.1.6.2 C.1.6.3

Výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální scéně Výraznost či nezaměnitelnost způsobů hospodářského využití krajiny Kontrast, symetrie, vyvážená asymetrie, gradace, dynamické či statické působení jako výrazný rys krajinné scény Zřetelná harmonie měřítka zástavby bez výrazně měřítkově vybočujících staveb Zřetelný soulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků Dochované tradiční měřítkové vztahy stop hospodářské činnosti a krajiny

X

X přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

X

X

X

X

C.1.7.1

Soulad forem osídlení a přírodního prostředí

C.1.7.2

Harmonický vztah zástavby a přírodního rámce

C.1.7.3

Soulad hospodářské činnosti a přírodního prostředí

C.1.7.4

Uplatnění kulturních dominant v krajinné scéně

X

C.1.7.5

Uplatnění míst s kulturním významem

X

C.1.7.6

Působivá skladba prvků krajinné scény (Klínovec)

X

C.1.7.7

Výrazně přírodní nebo přírodě blízký charakter scenerie

X klasifikace znaků

C.2

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky

C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7 C.2.8

Výrazný lesnatý horizont s dominantou Klínovce Terénní dominanty na horizontech ohraničujících prostor Výrazná urbanistická struktura Božího Daru v kulturní krajině Kulturní dominanta kostela sv. Anny Výrazně uzavřené údolí Polavy s přírodními partiemi Zechegrund) Kontrast otevřených prostorů a lesních horských masivů Výraz horských luk a strukturních vegetačních prvků Technické dominanty VE a zařízení vleků na Neklidu

dle významu

dle cennosti

XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX jedinečný XX význačný X běžný

XXX XX XX X XXX XX XX XX

XX X XX XX X XX XX X

Atelier V

Obr. 3.3.1: Nová a vyšší VE se objeví ve skupině elektráren na exponovaném terénním horizontu (foto ATELIER V)

Obr. 3.3.2: V blízkých pohledech je uplatnění existujících VE značné a vyšší stroj tento účinek podstatně zesílí (foto ATELIER V)

Obr. 3.3.3: V jedinečném panoramatu z Klínovce se bude vyšší stroj výrazně uplatňovat a prohloubí negativní účinek existujících VE (foto ATELIER V)

Atelier V

Obr. 3.3.4: Působivé panoramatické rozhledy z lokality navrhované stavby svědčí o její pohledové exponovanosti (foto ATELIER V)

Obr. 3.3.5: Umístění VE měřítkově mnohem větší (o 1/3 výšky) se na výrazném horizontu náhorní polohy bude neobyčejně silně projevovat (foto ATELIER V)

Atelier V

4 4.1

POSOUZENÍ MÍRY VLIVU NAVRHOVANÉ STAVBY NA IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY A HODNOTY Vliv NS na zákonná kriteria krajinného rázu

4.1.1 Vliv na přírodní hodnoty Zásah NS do některých znaků a hodnot přírodní charakteristiky, indikovaných přítomností (či nepřítomností) standardizovaných indikátorů a znaků v PDoKP, ukazuje následující tabulka: Indikátor důležitých znaků nebo hodnot přírodní charakteristiky KR v PDoKP 1 2 3 4 5 6 7 8

Přítomnost NPR či NPP (včetně jejího ochranného pásma - OP) Přítomnost PR či PP (včetně jejího ochranného pásma - OP) Přítomnost velkoplošného ZCHÚ (NP či CHKO) Přítomnost přírodního parku dle § 12 Přítomnost lokalit přírodního a přírodě blízkého charakteru Přítomnost specifického terénního reliéfu (horizont) Přítomnost specifických a cenných prvků vegetačního krytu Přítomnost prvků nelesní zeleně ve struktuře zemědělské krajiny

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO X X

NE

X X X X X X

vliv NS O O O O O X O O

žádný zásah O, slabý zásah X, středně silný zásah XX, silný zásah XXX, velmi silný zásah XXXX

NS má minimální vliv na přírodní hodnoty KR.

4.1.2 Vliv na hodnoty kulturní a historické charakteristiky Zásah NS do některých znaků a hodnot přírodní charakteristiky, indikovaných přítomností (či nepřítomností) standardizovaných indikátorů ukazuje následující tabulka: Indikátor důležitých znaků nebo hodnot kulturní a historické charakteristiky KR v PDoKP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Přítomnost MPR a VPR (vč. navrhovaných a vč. OP) Přítomnost MPZ a VPZ (vč. navrhovaných a vč. OP) Přítomnost KPZ (vč. navrhovaných a vč. OP) Přítomnost lokalit s památkovými objekty a cennou architekturou Přítomnost míst s důležitým kulturním významem Přítomnost architektonických dominant (kulturních dominant) Zřetelně dochovalá struktura osídlení Zřetelně dochovalá urbanistická struktura obcí Specifický charakter a formy staveb Přítomnost dominantních rysů (rekreační charakter, sjezdovky, vleky

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE X

X X X

vliv NS O O O XX

X X X X X X

žádný zásah O, slabý zásah X, středně silný zásah XX, silný zásah XXX, velmi silný zásah XXXX

NS má středně silný vliv na hodnoty kulturní a historické charakteristiky.

XX XX XX O XX

Atelier V

4.1.3 Vliv na zvláště chráněná území V PDoKP jsou vymezena ZCHÚ (NPR, PR), zvláště však na saské straně (NSG). Kromě toho jsou v PDoKP vymezena území zařazená do soustavy Natura 2000 jako EVL a PO, opět zejména na saské straně (SCI). Vzhledem k cíly ochrany, který se týká zejm. ochrany stanovišť (rašeliniště, podmáčené louky s charakteristickou flórou a faunou) a v návaznosti na vypracované Biologické hodnocení (Bušek, 2007) a Posouzení vlivu NS na lokality soustavy Natura 2000 (Bušek, 2007) lze říci, že NS nebude mít zásadnější vliv na hodnoty chráněné v rámci vyhlášených ZCHÚ. NS má minimální vliv na ZCHÚ.

4.1.4

Vliv na významné krajinné prvky

V PDoKP se vyskytují některé VKP ze zákona (lesy, rašeliniště, vodní toky). Vzhledem k charakteru NS, nelze předpokládat negativní vliv na VKP. NS nemá vliv na VKP.

4.1.5 Vliv na kulturní dominanty V PDoKP se vyskytují významnější kulturní dominanty. Za dominantu lze považovat rozhlednu na Klínovci a kostel sv. Anny v Božím Daru. NS se může z určitých pohledů společně vizuálně uplatňovat. Vliv NS jakožto technické stavby o velké výšce je v přehledném prostoru náhorní plošiny nezanedbatelný a je hodnocen jako středně silný . NS do určité míry snižuje význam dominanty Klínovce a jeho staveb. NS má středně silný vliv na kulturní dominanty

4.1.6 Vliv na estetické hodnoty krajiny, na harmonické měřítko a vztahy Přítomnost pozitivních znaků a estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů pro pozorovanou krajinnou scénu v rámci DoKP je uvedena v následujících standardizovaných tabulkách, které pracují se soustavou indikátorů důležitých (pozitivních) znaků nebo hodnot KR. I. Indikátory přítomných znaků nebo hodnot rysů prostorové skladby (analytická kritéria) v PDoKP

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

vliv NS

Charakter vymezení prostoru 1

Zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem

X

XXX

2

Zřetelné vymezení prostorů okraji porostů

X

XX

3

Zřetelné vymezení prostorů cenou zástavbou

4

Vymezení prostorů více horizonty Charakteristické průhledy a přítomnost míst panoramatického vnímání krajiny

X

XX

X

XXX

5

Rysy prostorové struktury 6

Maloplošná struktura (mozaika drobných ploch a prostorů převažujícím přírodním char.)

Atelier V

7 8

Maloplošná struktura (mozaika s výraznými prvky rozptýlené zeleně v zemědělské krajině) Velkoplošná struktura otevřených ploch a větších porostních celků s harmonickým výrazem

X

X

X

XXX

X

XX

Konfigurace liniových prvků 9 10 11

Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany, hřbetnice atd.) Zřetelné linie vegetačních prvků (okraje lesních porostů, aleje, doprovodná zeleň atd.) Zřetelné linie zástavby

Konfigurace bodových prvků 12

Přítomnost zřetelných terénních dominant

X

XXX

13

Přítomnost zřetelných architektonických dominant

X

XX

14

Neobvyklý tvar nebo druh dominanty

15

Přítomnost vedlejších prostorových akcentů

X

XX

žádný zásah O, slabý zásah X, středně silný zásah XX, silný zásah XXX, velmi silný zásah XXXX

II. Indikátory přítomných rysů charakteru a identity PoDK (souhrnná kritéria)

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

vliv NS

Rozlišitelnost 1

Výraznost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenerie

2

Neopakovatelnost krajinných forem

3

Výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální scéně

4

Výraznost či nezaměnitelnost způsobů hospodářského využití krajiny Kontrast, symetrie, vyvážená asymetrie, gradace, dynamické či statické působení jako výrazný rys krajinné scény

5

X

XXX

X

X

X

X

X

XX

Harmonie měřítka krajiny

7

Zřetelná harmonie měřítka zástavby bez výrazně měřítkově vybočujících staveb Zřetelný soulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků

8

Dochované tradiční měřítkové vztahy stop hospodářské činnosti a krajiny

6

Harmonie vztahů v krajině 9

Soulad forem osídlení a přírodního prostředí

10

Harmonický vztah zástavby a přírodního rámce

11

Soulad hospodářské činnosti a přírodního prostředí

12

Uplatnění kulturních dominant v krajinné scéně

X

XX

13

Uplatnění míst s kulturním významem

X

XX

14

Působivá skladba prvků krajinné scény

15

Výrazně přírodní nebo přírodě blízký charakter scenerie

X

XX

16

Vztah zástavby a nezastavěných ploch

X

0

žádný zásah O, slabý zásah X, středně silný zásah XX, silný zásah XXX, velmi silný zásah XXXX

NS má středně silné a silné vlivy na jednotlivé indikátory pozitivních hodnot krajinného rázu.

Atelier V

Souhrnná tabulka Klasifikace identifikovaných znaků

Identifikace konkrétních znaků a hodnot dle § 12

dle projevu + pozitivní O neutrální N negativní

dle významu

dle cennosti

XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX jedinečný XX význačný X běžný

A.2

Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

A.2.1

Specifický reliéf horského hřebenu Klínovce

A.2.2

Lesní rámec, lesní okraje, zalesněné horizonty

A.2.3

Louky a pastviny

A.2.4

Vodní prvky (potoky v údolích)

A.2.5

Nelesní krajinná zeleň

A.2.6

Rašeliniště a podmáčené louky

B.2

Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant

B.2.1

Rekreační a sportovní charakter území (sjezdovky...)

B.2.2

Dochovaná urbanistická struktura založených horních měst

B.2.3

Dochovaná struktura kulturní krajiny náhorní

B.2.4

Silná hornická tradice regionu (bývalé doly, místní názvy...)

B.2.5

Příhraniční charakter na českosaské hranici (hran. přechod)

B.2.6

Kulturní dominanta (rozhledna na Klínovci)

B.2.7

Dochované architektonické památky v okolních sídlech

B.2.8

Lázeňský charakter Jáchymova

B.2.9

Technické stavby (VE, VN, sjezdovky) Struktura kulturní krajiny v okolí Jáchymova (liniová a kraj. zeleň)

B.2.10

+ + + + + +

XXX XX XX X X X

X XX X XX X X XX XX X

O XX XX O O XX O O X

+

X

X

O

+ +

XXX XX

XXX XX

XXX XX

+

XX

XX

XX

+

X

XX

X

+

XX

X

XXX

+ + N

XXX XX XX

X XX 0

XXX XX XXX

C.2.1

Výrazný lesnatý horizont s dominantou Klínovce

C.2.2

C.2.6

Terénní dominanty na horizontech ohraničujících prostor Výrazná urbanistická struktura Božího Daru v kulturní krajině Kulturní dominanta kostela sv. Anny Výrazně uzavřené údolí Polavy s přírodními partiemi Zechegrund) Kontrast otevřených prostorů a lesních horských masivů

C.2.7

Výraz horských luk a strukturních vegetačních prvků

C.2.8

Technické dominanty VE na Neklidu

C.2.5

XXX XX X O O O

XX XX XX X XX XX X X XX

Znaky estetických hodnot vč. harmonického měřítka a vztahů v krajině

C.2.4

O žádný X slabý XX středně silný XXX silný XXXX stírající

O + O + O + + + N

C.2 C.2.3

XX X X X X XX

vliv záměru

Tabulka ukazuje, že bodová stavba nemůže mít velké vlivy na přítomné přírodní hodnoty spoluvytvářející ráz krajiny, protože do nich zpravidla fyzicky nezasahuje. Vliv tak vysoké stavby v exponované poloze se však projevuje snížením významu vizuálního projevu těchto hodnot, což je pro ráz krajiny velmi podstatné. Znovu se tyto skutečnosti projevují ve vlivem na znaky estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů, kde se objevují i silné míry vlivů.

Atelier V

4.2

Závěr

Na základě hodnocení vlivu NS na pozitivní hodnoty a významné rysy jednotlivých charakteristik krajinného rázu a estetické a prostorové vztahy a hodnoty je možno odpovědět na tři otázky, vyslovené v úvodu práce: Vyznačuje se ráz krajiny v prostoru, dotčeném vlivem navrhované zástavby, znaky přírodní, kulturní a historické charakteristiky KR a hodnotami estetickými, mají přítomné znaky a hodnoty jedinečný význam? Ráz krajiny v PDoKP se vyznačuje znaky všech charakteristik KR. Jedinečný význam má masiv Klínovce s kulturními hodnotami některých staveb na vrcholu. Pokud jsou přítomny znaky jedinečného a neopakovatelného významu, bude do nich navrhovaná stavba nepříznivě zasahovat a jakou měrou? NS bude svou výškou (dosahující výšky vrcholu Klínovce) a v důsledku své exponované polohy snižovat vizuální význam jedinečné terénní a kulturní dominanty. Ovlivní navrhovaná změna podstatným způsobem krajinná panoramata, bude zasahovat do cenných dílčích scenerií? NS se výrazně projeví v dílčích scenériích (spolu s dalšími existujícími VE) a prohloubí jejich výraznost. Na rozdílí od existujících VE, jejichž význam v krajinných panoramatech je na hranicích únosnosti, se bude NS v krajinných panoramatech projevovat nepříznivě. Zásahy navrhované změny VE s výškou tubusu 75 m do zákonných kritérií KR zobrazuje následující tabulka: Tabulka vlivu na zákonná kriteria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv NS Středně silný Středně silný není slabý Středně silný Silný Silný Silný

(Poznámka: Je třeba zdůraznit, že uvedené míry vlivu nejsou způsobeny samostatnou navrhovanou změnou, nýbrž zvážením navrhované změny v rámci skupiny existujících VE, která má relevantní vlivy na KR i bez navrhované změny!)

Přehodnocení ukazuje, že zásahy do zákonných kritérií krajinného rázu uvedených v dikci § 12 zákona (posouzení se takovými zásahy v podstatě nezabývá, což je na škodu) nejsou zanedbatelné, nýbrž v některých případech i silné. To je ovšem samozřejmé v případě takových vysokých staveb, jakými jsou VE. Je možno konstatovat, že skupina existujících VE včetně povolené stavby je z

Atelier V

hlediska ochrany KR na hranici únosnosti (zásahy do zákonných kritérií by v případě jejich hodnocení také musely být středně silné a silné), avšak navrhovaná změna hranici únosnosti přesahuje. Je proto nutno konstatovat, že navrhovaná změna není navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona a tím představuje neúnosný zásah do krajinného rázu.). Změna povolené stavby za stavbu s výkonnějším zařízením by byla možná za předpokladu, že by celková výška VE nepřekračovala výšku povolené stavby natolik, jako navrhovaná změna celkově o 33 m. Z podkladů poskytnutých investorem vyplývá, že u typu E48 je možno použití varianty s nižším tubusem : Původně navrhované řešení Varianta 1 Varianta 2 (existující E33

tubus 75 m / rotor 48 m / celkově 99 m tubus 63 m / rotor 48 m / celkově 87 m tubus 55 m / rotor 48 m / celkově 79 m tubus 50 m / rotor 33,5m / celkově 67 m)

Obr. 4.2.1: Porovnání existující VE E33 a variant E48 (podklady investora)(bez měřítka)

Atelier V

Obr. 4.2.2: Porovnání existující VE E33 a variant E48 (podklady investora)(bez měřítka)

Výraznost stavby (zařízení) VE je dána jak výškou tubusu, tak průměrem rotoru. Z hlediska vizuálního je zřejmé, že při stejné celkové výšce o paty stožáru k horní úvrati rotoru bude výrazněji a nápadněji působit ta VE, která má větší průměr rotoru – pohybující se části, která dává výšce zařízení také vizuálně vnímaný šířkový rozměr. Ve skupině VE, ve které jsou přítomny stroje s různými průměry rotorů, což je posuzovaný případ, však tento aspekt nemůže být tak silný, jako u jediné VE. Tyto úvahy platí u skupiny VE umístěných na rovině. V lokalitě Neklid jsou však jednotlivé VE rozloženy v terénu na hřbetu, táhnoucím se od masivu Klínovce k Neklidu a na severu spadajícího do lesnatého zařezávajícího se údolí Polavy. Rozdíl mezi patou nejvýše položené existující VE (E33) a VE (E48), které se týká změna, je cca 12 m (údaj investora). To znamená, že použití výše uvedené varianty 2 s výškou tubusu 55 m a průměrem rotoru 48 s celkovou výškou 79 m by znamenalo, že navrhovaná změna by nepřevýšila existující absolutní výšku existující skupiny VE. Takové řešení by nebylo možno považovat za zřetelný zásah prohlubující již dnes problematické uplatnění skupiny VE v krajinné scéně a tudíž ani za zhoršení současného stavu. Při použití varianty 1, tedy při výšce tubusu 63 m a celkové výšce 87 m by níže položená VE přesahovala výšku nejvýše položené VE ze skupiny o 8m, přičemž vrchol jejího tubusu by byl zhruba stejně vysoko (v absolutní výšce) jako vrchol tubusu existující výše položené VE. V takovém případě by byl vizuální vliv navrhované změny již zřetelný díky mohutnějšímu dojmu z většího rotoru zvětšující šířkovou dimenzi stroje. Vzhledem k poloze v terénu a k lesním porostům ohraničujícím lokalitu staveb by však taková změna ležela na

Atelier V

hranici přijatelnosti. Vlivy na některá zákonná kritéria krajinného rázu (zejména na estetické hodnoty a harmonické vztahy) by se zmírnily: Zásahy navrhované změny VE s výškou tubusu 63 m do zákonných kritérií KR zobrazuje následující tabulka: Tabulka vlivu na zákonná kriteria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv NS Středně silný Středně silný není slabý Středně silný Středně silný Silný Středně silný

V tomto případě by navrhovaná změna byla navržena s dostatečným ohledem na zákonná kritéria KR, zejména na kulturní dominanty, harmonické měřítko a harmonické (prostorové) vztahy (viz text §12 zákona) a tím by představovala zásah do krajinného rázu ležící na hranici únosnosti .

V Praze dne 5.10.2008

doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.

.{J>,

.

tESKA'INSPEKCE lIVDTN/HO PROSTRED/

Oblastní Inspektorát Ústí nad Labem Odděleni ochrany vod Karlovy Vary Horova 12, 36001 KarlovyVary tet: 353237 331, fax: 353 221 140

Ministerstvo životního prostředí Odb. EIA a IPPC Vršovická 65 10010 Praha 10· Vršovice

le: 41 69 32 05, e-man [email protected]. www.cízp.cz

Váš dopiS značky I ze dne:

Naěe značka:

Vyrizuje I linka:

23905IENV/08 ČIŽP/441100V/0717224.003/08IUHLIng.Lehká /14

Věc:

Misto a datum:

K.Vary 22.4.2008

Vyjádření k

dokumentaci záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č.1553/8 v k.ú. Jáchymov"

Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem - oddělení ochrany vod Karlovy Vary obdržela dne 21.4.2008 k vyjádření výše uvedenou dokumentaci.

Oznamovatelem záměru zařazeného do kategorie II, příI. č. 1 podle zák. č. I00I2001Sb., ve znění zák. č. 9312004 Sb., je obchodní společnost BENOCO, S.LO., IČ:26318318, se sídlem Na Roudné 18,30165 Plzeň. Záměrem je na části pozemkové parcely č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov (Neklid) stavba v pořadí čtvrté větrné elektrárny, přičemž místo VE s označením E-33 bude postavena VE E-48 (výkon 800 kW, výška stožáru 75 ml. V zařízení nebudou vznikat odpadní vody ani nebudou používány závadné látky ve větším množství (ve smyslu zákona č. 25412001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vodní zákon). Z hlediska ochrany vod nemáme k předložené dokumentaci o změně stavby připomínky.

OESKA'NSPEKCE . t,voTNIHO PR.OSTAEOI

OIll.AST1rIIINSPEKTOPJ,T

usn HAD lA8EM

oddIlenl ocnrany. vod Karlovy VlI.y

360 01 KarIOW V.fV, Hofova 12

Ing.Lubor Bednář vedoucí odd. ochrany vod Karlovy Vary

Městský úřad

Ostrov ,~-"''''~''''''OC!.~ životního prostředí

~

,.. ,.., _f'i'<-'

Ž.VC

::f~_

-;"110

i ~ .. ' :",.~

,

.

,1,.. . Ministerstvo životního prostředí

.

JI 'j{j

~

odbor posuzováni vlivů na životní prostředí a IPPC

, {J! Vršovická 65

co. .,t""".",,,,,,,,.. ,J~llvL,,,,",,,".,. Praha 1O

I

.

10010 Naše značka ŽP19193/0S

Váš dopis/ze dne 23905/ENV/OS z 11.4.2OOS

Věc:

Vyřizuje

Ing. Čepelák

e-matt

Linka

tcepc1ak(aoslrO'i.cz

353 SOl 229

Dne 22.4.2OOS

Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění - zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životnf prostředl

pozdějších předpisů Změna

stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.ě, 1553/8 v k.ů. Jáchymov Vyjádření k

oznámení ve smyslu § 8 odst. 2 a 3 zákona Č. 100/2001 su

MěÚ Ostrov, odbor ŽP, příslušný orgán ochrany přírody podle § 77 zákona Č. 11411992 Sb., o a krajiny v platném znění (dále jen zákon) obdržel dne 17.4.2008 Vaši žádost o vyjádření orgánu ochrany přírody jako dotčeného správního úřadu ve věci ,,Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona Č. 10012001 Sb., zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí - Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" ze dne 11.4.2008. Navrhovaná změna má být mj. řešena jako změna technologie, tj. změna vlastní větrné elektrárny z původně povoleného typu VE E-33 o výkonu 330 kW a o výšce stožáru 49,92 m a celkové maximální výšce včetně dosahu listu vrtule 66,62 m na které bylo vystaveno stavební povolení v r. 1992, na nový typ větrné elektrárny VE E-48 kW o výkonu 800 kW a o výšce stožáru 75 m (tzn. celková maximální výška včetně dosahu listu vrtule 99 m). Ostatní náležitosti mají zůstat beze ochraně přírody

změny.

Změna stavby před dokončením z hlediska ochrany přírody a krajiny tedy spočívá s ohledem na ust. § 12 zákona zejména v celkovém zvýšení stavby o 32,38 m, t.j. zvýšení o 48,6 %. Jedná se tedy o podstatnou změnu ve smyslu ust. § 12 zákona ~ ovlivnění krajinného rázu. Přestože tedy výstavba větrných elektráren v lokalitě Neklid negativně již ovlivnila krajinný ráz v rámci centrálního Krušnohoří, považujeme zde další takto podstatně vyšší stavbu z hlediska ovlivnění krajinného i při splnění požadavku shodného technického provedení a barevného řešení rázu za nevhodnou, se kterou nesouhlasíme, zejména když podle technických parametrů lze zvolit pro uvedený typ větrné elektrárny stožáry o výšce od 50 m.

fr: ' !

/

,I

,'t'il:ogtv {)§tI""V"\"

Mf,srSJ(v (jR-AD v OSTROVĚ odbor !i"0"11pr(J,'· t.'"di

Klínovecká 1204, PSČ 363 20 Ostrov,

tel.: 353 801 III,

/ UJ:;c- I . Ing. Tomáš Čepelák! pověřený vedením! odboru životního prostředí

fax: 353 801 299,

IČ: 00254843,

[email protected]:z

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO ODBOR ŽiVOTNíHO

PROSTŘEDí A ZEMĚDĚLSTVí

KDA .""

\\\\\\\\\\\\\\\1\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\1\\\\11\\\\\\\\\\\1\\

MIZPP00GOAV0

Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na žr a IPPC Vršovická 65 10010 Praha 10

Váš dopis

značka I

ze dne

23905/ENV/08

Naše značka

Vyřizuje

15351ZZl08

Mgr. KrýzlováJ295

/ linka

-,

Karlovy Vary

16. 5. 2008

Věc:

Posuzování

vlivů

na životní prostředí - vyjádření k dokumentaci k posuzování vlivů stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na 1553/8 v k. ú. Jáchymov" na životní prostředí

záměru "Změna

parcele p. Č.

K výše uvedené dokumentaci vydává Krajský úřad Karlovarského kraje, jako dotčený správní

úřad,

toto

vyjádření:

Ochrana přírody a krajiny Upozorňujeme, že v prostoru uvažovaného záměru se dle předložené dokumentace nacházejí zástupci zvláště chráněných živočichů a rostlin a je nutné si před započetím prací, které by se mohly dotknout jak zástupců zvláště chráněných živočichů a rostlin, tak jejich biotopů, vyžádat výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů a rostlin. Příslušným orgánem pro vydání výjimek je Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a to pro kategorii ohrožené. K vydání výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů a rostlin v kategorii silně ohrožené a kriticky ohrožené je kompetentní Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský Les. Další kompetence na úseku ochrany přírody a krajiny má orgán ochrany přírody - obecní úřad obce s rozšířenou působností a pověřený obecní úřad, v tomto případě Městský úřad Ostrov. Ochrana les. půd. fondu a státní správa les. hospodářství Změnou stavby před dokončením pro VE v lokalitě Neklid na p.p. 1553/8 nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí 'lesa. V případě dotčení ochranného pásma lesa je dle §48 odst.2 písm.c) zákona č.28911995 Sb., o lesích nutný souhlas orgánu státní správy lesů - v tomto případě odbor životního prostředí Městského úřadu v Ostrově. Ochrana zemědělskéhopůdního fondu Dle textové části dokumentace k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu již došlo. Příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je Městský úřad Ostrov, odbor životního prostředí. Z hlediska ostatních agend nemá k předložené dokumentaci odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Karlovarského kraje žádné připomínky. Spolu s tímto vyjádřením Vám k danému záměru postupujeme vyjádření Karlovarského kraje v samostatné působnosti. S pozdravem ~-/

"

u

t

;

"/

; ?, ',_ ~

Ing. Eliška Vršecká vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

Ptitoha., Vyjádření Karlovarského kraje ze dne 16. 5. 2008 Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary·Dvory, Česká republika, Jé: 70891168, DIČ: CZ70891168, tel.: +420 353 502 111, http://'NWW.kr"karlovarsky.cl, e-mail: [email protected]

KARLOVARSKÝ KRAJ UVOLNĚNÝ ČLEN ZASTUPITELSTVA

Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na žp a IPPC Vršovická 65 10010 Praha 10

L Váš dopis

značka /

ze dne

23905/ENV/OS

Naše

značka

Vyřizuje /

linka

Karlovy Vary

1535!Zz/08

16.5.2008

Věc: "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p. č. 1553/8 v k. ú. Jáchymov" - vyjádření podle § 8 odst. 3 zákona Č.

100/2001 Sb., o posuzování

vlivů na

životní

prostředí

Karlovarský kraj, po prostudování předložené dokumentace, souhlasí se závěry předložené dokumentace k záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p. Č. 1553/8 v k. Jáchymov" za podmínky, že budou dodržena veškerá zákonná opatření. ú.

Ing. Luboš Orálek uvolněný člen

zastupitelstva

Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/g8, 3ÓO 21, Kadovy Vary-Dvory, Česká republika, JÓ 70891168, DIČ: Cn0891168, tel.: +420 J5J 502 111, htlp://www,kr-karlovarsky,cz, e-mail: posta(<jJkr-karlovarsky,cz

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE Sf0d500ddZlW SE SíDLEM V KARLOVÝCH VARECH 360 21 Karlovy Vary, Závodní 94

Váš dopis zn: Ze dne: Číslo jednací:

23905/ENV/08 11.4,2008 H555K2KV2045S/120508

Vyřizuje:

Telefon E-mail:

MUDr.K. Jáglová 355328344 [email protected]

Datum:

12.5.2008

~~\\~~\~\\~\\\\\\\\\\\\\\\\\~\\~~~\\\\\\\\\\\\\\~\\\\ l

Ministerstvo životníhG"::.prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a IPPC ·')J·,'n Vršovická 65 .a» l'~'"", 10010 PRAHA 10

1""' .': :ii

2008

L

Vyjádření

k dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením pro VE v lokalitě Neklld na parcele p.č.1553/8 v k.ů. Jáchymov" na životní prostředí - posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění

Podánim ze dne 17 A.2008 jste nás požádali o vyjádřeni k výše uvedené dokumentaci ve smyslu § a odst. 2 a 3 zákona Č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých­ souvisejícich zákonů (zákon O posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Jejím oznamovatelem a zároveň investorem je firma BENOCO, s.r.o. (Příprava a vypracování technických návrhů), Na Roudné 443/18, Plzeň - město, zast. Ing.Janem Krátkým. Dokumentaci zpracovallng.Jiři Kydlíček, E.w., Jagellonská 22, 301 00 Plzeň. Předložená dokumentace posuzuje výstavbu čtvrté větrné elektrárny (dále jen VE) typu E-48 s výkoném o 470 kW vyšším a navýšením stojanu o 25 m, která nahradí plánovanou VE typu E-33 o výkonu 330 kW a výšce stojanu 50 m, opatřená automatickým odstraňováním námrazy.

Po zhodnocení souladu předložené dokumentace s požadavky předpisů v oblasti ochrany zdraví Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech konstatuje, že s danou dokumentací s o u h I a s í za stanovení této podmínky:

veřejného

Ke kolaudaci stavby bude předložen doklad ve formě akreditovaného nebo autorizovaného měfení hluku ve smyslu Nafízení vlády č.14812006 Sb., v platném znění, o ochraně zdraví pfed nepfíznivými účinky hluku a vibrací, z provozu VE E-48, resp. celé skupiny VE v lokalitě Neklid Q prokazatelném dodržení hygienického Jimitu hluk/} v noční době ve vnitfním chráněném prostoru Iyžafské chaty vzd. cca 283 m a ve venkovním i vnitřním chráněném prostoru neJbliišího objektu obytné zástavby v obci Boží Dar. Odůvodnění:

Společnost BENOCO s.r.o. provozuje poblíž obce Boží Dar větrnou farmu, kterou hodlá rozšířit o další VE. Dle předložené dokumentace Se jedná o záměnu původně zamýšlené VE typu E-33 za typ E-48, čtvrté VE větrného parku v lokalitě Neklid, západně od vrcholu Klínovec v Krušných Horách. Instalovaná dalši VE typu ENERCON E-48, pracující v denním a nočním režimu, je výkonově i velikostně vyšší (výkon 800 kW, tj. akustický výkon LwA:S; 101,9 dB; výška tubusu 75 m, 3-listý rotor o průměru 48 rn), s vytápěním listů vrtule. Zjišťovací řízení pro posuzování vlivů na ŽP pro záměr bylo provedeno, závěr tohoto řízení rozhodl o pokračování procesu hodnocení vlivů. Karlovy Vary : Sokolov:

TELEFON +420 355 328 311 TELEFON +420355328211

FAX +420 355 328 330

FAX +420 355 328 230

IČO E-MAIL [email protected] 71009281 E-MAIL sekretariat. sokolov@khskv,cz

Bankovní spojení ČNB 000-99529341/0710

~()

SIr. 2

Stávající hlukové ovlivnění okolí - nejbližších objektů, jimiž jsou lyžařská chata poblíž parkoviště lyžařského areálu na Neklidu a dům Horské služby Boží Dar, bylo doloženo akreditovaným měřením hluku z provozu dvou nových VE typu E-33. Starši (třeti) VE Energovars EVT-315 byla zcela odstavena a vyloučeny byly i jiné zdroje hluku (doprava). Ekvivalentni hladiny akustického tlaku naměřené ve venkovním (?) chráněném prostoru předmětných objektů dosahovaly hodnoty nejvýše LAeq,T= 35 +2,0 dB (Protokol o zkoušce P25-029-07 ze 16.3.2007). Pro objektivní posouzení vlivu VE na hlukovou situaci v dotčeném území zpracoval Ing. Karel Šnajdr, akustik konzultant, v květnu 2006 hlukovou studii pod Č.P31-06. Studie posuzuje vliv hluku VE na zdraví obyvatel podle nařízení vlády Č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepřlznivýrni účinky hluku a vibrací. Ve výpočtech nebyl uvažován provoz VE ENERGOVARS EVT-315, u které se v krátkodobém výhledu počítá s demontáží. V modelu bylo zvoleno 5 výpočtových bodů ve vzdálenosti 2 m od fasád a ve výšce 3 m nad terénem u vybraných objektů - lyžařská chata vzd.cca 283 m, nejbližší objekt přechodu Boží Dar-Oberwiesenthal, objekt Horské služby Boží Dar, v SRN - Hotel Sachsenbaude a nejbližší objekt města Oberwiesenthal Kurort. Ve hlukové studii je jejich venkovní prostor označen jako chráněný, což je ve smyslu citov.NV nesprávné. Trend šíření hluku do okolí je zachycen na mapách hlukových pásem ve výšce 1,5 m a 4,5 m nad terénem pro denní a noční dobu - při rychlosti větru 8 m.s'. Výpočet byl proveden pomocí programu LimaA ver.5.09. Odhadovaná nejistota výpočtu je podle zpracovatele hlukové studie +3 dB. Výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku z provozu větrného parku u lyžařské chaty na Neklidu v denní době LAeq,T = 38,9 dB a v noční době LAeq,T = 37,6 dB s tím, že společnost BENOCO s.r.o, zajistí automatický "noční" provoz VE E-48 na snížený jmenovitý výkon 300 kW (tj. akustický výkon LwA S 97,5 dB), KHS postupuje při interpretaci vypočtených hodnot hluku ve věci nejistot v souladu s ustanovením §19 odst.3 NV č.148/2006 Sb., což znamená, že nejistota musí jít k tíži žadatele. Konkrétně při limitu 40 dB pro noční dobu a nejistotě výpočtu 3 dB to znamená, že hluková zátěž z provozu VE by neměla v noční době překročit hranici 37 dB. Při zohlednění uvedené nejistoty měření nelze v noční době konstatovat dodržení hygienického limitu při snížení jmenovitého výkonu u VE E-48 na 300 kW - pokud by se u nejbližšího objektu (chaty) jednalo o venkovní chráněný prostor. Vzhledem k orientačnimu charakteru výpočtu hlukové studie je požadováno ověření skutečného akustického vlivu nové VE, resp. celé skupiny VE v lokalitě Neklid v rámci zkušebního provozu (viz podmínka), což je doporučeno i zpracovatelem dokumentace; r

Krajská hygienická stanic Karlovarského kraje se sídlem v Kar' -'vých Varech zavon-r 94 (:i) 36021 }
jic~v~:: ředitelka

KHS

1\\\\\\\\11111111\\\\\1\111\\111\\\\\\\\\\\1\1\\\1111\111\\\1\1\1\1\\1

MIZPP00GPG7T Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 65

Oblastní inspektorát Plzeň Klalovskálffda 48, 301 22 Plzeň

100 10 prj/~ Vršovice

tet: 377 23 67 83, fax: 377 23 72 89

rč: 41 693205, e-mail: [email protected]

L Váš dopis značky:

Naše značka

23905IENVIOS ČIŽPI43IIPPIOS00361.00310SIZJT

r; -.'"

/ .""'.""""'''.'''''';'_'' :»-1 'lJt,. c?

~'.!';::

Vyřizuje/telefon:

Tumpachovál377 993 474

Plzeň,

datum:

200S-05-12

Věc: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona Č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů ,.... zveřejnění dokumentace vlivů záměru na živoro' prostře~í

Oznamovatelem zántětu "Změna _stavby _Ijř~d __ dokoněením ,ptovětrnoll elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.ě. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" je BJ;;NOCO, s. r.o., Na Roudné lS, ·301 65 Plzeň. Zpracovatelem dokumentaceje Ing. Jiří Kydlíček, JagelJónská 22, 301 00 Plzeň. J,'.. -<

Oddělení

ochrany ovzdnši _ Větňié ekktrá\ny neprodukují emise zn,čl~ťujjcích látek ani pachové emise. Realizací Zátněrn. ' . llóy~s*ionámí~dtQÍeZÍ1~pišť~Vá:ní·Ó\f~úšjt- ' . přitiQ Z O~!lf.~:.!{~;?~!1~í kP~ržel\~,t9f,lull~Uja9! v]\vti zámě)\lllá Zl' nemáme žádné ' 0

Oddělení !I~P~~oVého hospodántví -.

ď'

. " ., OOH nemá k předkládanému dokumentu žádné připoll\inky.

Oddělení eehraay přřrody .. .. \> i . K předložené dokumentací nemáme pnpo@nek, . Oddělení

ochrany lesa K předložené dokumentaci nemáme připomínek. Stavbou nedojde určených k plnění funkcí. lesa.

k záboru

pozemku

Ing. Zbyněk Sevelka ředitel oblastního inspektorátu

MINISTERSTVO ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí

1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

odbor zvláště chráněných částí přírody

MIZPP00HVJW4

Vnitřní sdělení Pro:

Ing. Jaroslavu Honovou, ředitelku odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

Vaše čj.: 23905/ENVI08

Naše čj.: 29053/ENV108-12671620108

Vyřizuje:

Ing.

Dorňák

Datum: 27.5.2008

"Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele

p.č. 1553/8 č.

v k.ů. Jáchymov" - posuzování vlivů na životni prostředí podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Odbor zvláště chráněných částí přlrody byl požádán o vyjádření k dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č.1553/8 v k.ú. Jáchymov" zpracované podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Záměr představuje provést v lokalitě Neklíd výstavbu v celkovém pořadí čtvrté větrné elektrárny (dále jen "VE"), přičemž se jedná o změnu stavby před dokončením, kdy na tomto místě měla stát VE s označením E-33 (instalovaný výkon 330 kW, výška stojanu 50 m) a změnou stavby je změna typu E-33 na E-48 ve stejné typové řadě stejného výrobce (instalovaný výkon 800 kW, výška stojanu 75 ml. Původní záměr na výstavbu v pořadí třetí elektrárny typu E-33 investor změnil s ohledem

na zkušenosti ze zkušebního provozu.

Samotná lokalita uvažovaného záměru se nenachází v žádném zvláště chráněném území vesmyslu § 14 zákona č. 114/1992 Sb., oochraně přírody a krajíny. Dokumentace obsahuje přílohu č. 16 - Biologické hodnocení lokality "Větrná elektrárna E 48 - Boží Dar - Neklid" a č. 17 - Posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000, na jejichž základě byl vyhodnocen vliv na flóru, faunu a ekosystémy zájmového území. S ohledem na závěry výše citovaných hodnocení obsažených v dokumentaci a vzhledem ke stávajícímu charakteru lokality neuplatňujeme z pohledu gesce našeho odboru k předložené dokumentaci žádné zásadní připomínky.

RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláště chráněných částí přírody

1I11I11II111I1II111111I111111111111111!11!!!I!!II!III!II!I!!l!llllllll

MIZPP00GOOEN Ministerstvo životního

prostředí

/ ,

odbor posuzování vlivu na životní prostředí aJPPC

I

Vršovická 65 100 10 Praha - Vršovice kód záměru MZP 211 Čj.: 2390S/ENVj08

(/.

zmocněnec přípravného výboru pro konání místního referenda

O osoba určená a k zastupování petičního výboru

Ing.Jaroslav Balcar

('1/f·"/It .J 'fo J '
Věc:

V'Ic

~,

/

Boží Dar 197

ť

362 62 Bož; uer

t'

Vyjádření k dokume~lJ;l~i,vJivů.záměru"Zt1iěna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parc.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí Vážení,

dovolte mi prosím, abych jako zmocněnec přípravného výboru pro konání místního referenda ve věci výstavby větrných elektráren na Božím Daru a jeho okolí a jako osoba určená k zastupování petičního výboru opět ve věci výstavby větrných elektráren na Božím Daru, se vyjádřil k dokumentaci "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parc.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov".

Toto vyjádření vychází ne jenom z výsledkf místního referenda občanů trvale bydlících na Božím Daru a jeho okolí, kteří naprosto jasně a výrazně odmítli výstavbu větrných elektráren v této lokalitě, ale také od občanu v oblasti podnikajících, vlastnících rekreační objekty, pracujících a jiným dalším způsobem s lokalitou spjatých. V obecné rovině lze říci, že většinový názor je rozvoj této lokality směrem k cestovnímu ruchu, turistice, rekreaci a sportu. Výstavba farem větrných elektráren je chápána jako velmi významný negativní zásah do této lokality. výstavba průmyslových zón tohoto typu je nežádoucí a zásadně odmítána. To ovšem neznamená, a je nutné to zde říci, že by to znamenalo odpor občanu a nepochopení myšlenek a cílů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Možná právě daleko více, než ti kterých se takováto záležitost bezprostředně netýká, si občané v této lokalitě uvědomují, že větrná energetika není jedinou možností z oblasti obnovitelných zdrojů, jak bývá investory těchto záměru často tvrzeno. Negativní aspekty tohoto záměru jako je výrazné narušení krajinného rázu, emise hluku, stroboskopický a diskotékový efekt zcela nepochybně a oouřérn, že velmi citlivě posoudí příslušné orgány a instituce. To co je zde však nutné znovu připomenoutje následující: - Dochází k příkrému rozporu se strategickými rozvojovými dokumenty Karlovarského kraje, ve kterých je tato lokalita na základě provedené analýzy považována za doslova cituji "Nabídka zimních sportů a turistiky je v Karlovarském kraji koncentrována do oblasti Krušných hor. Pouze Boží Dar a Klínovec mllžeme označit za střediska zimních sportll celostátního, resp. mezinárodního významu.", tedy za zcela mimořádnou oblast v Karlovarském kraji. - Podle srovnávací analýzy nejvýznamnějších středisek zimních sportů a rekreace v České republice je tato lokalita v Krušných horách známá jako Běžecká lyžařská krušnohorská magistrála. Okolí Božího Daru zaujímá prvenství v délce běžeckých lyžařských tratí (118 km). Bylo vynaloženo velké úsilí na všech možných úrovních a mnoho finančních prostředku, aby tomu tak bylo. Toto vše se nedá lehkovážně hodit za hlavu. Je na místě zvážit celospolečenskýpřínos v porovnání s ekonomickým profitem jedné privátní společnosti.

- Osazení větrných elektráren podél komunikace k vrcholu Klínovce v lokalitě Nektld v blízkosti iyžařských sjezdovek a turistických stezek je od začátku velmi špatným řešením. V zimním období je toto místo hojně navštěvováno sjezdaři, běžkaři a pěšími turisty. V tomto období se také na větrných elektrárnách vytváří námraza a její odlétání je velkým nebezpečím. Zkusme si představit co by znamenalo pro fungování a rozvoj této lokality například smrtelné zranění turisty námrazou z větrné elektrárny. - V rámci Sčítání lidu,které probíhalo v r. 2001 byla zjišťována také ekonomická aktivita obyvatelstva. Největší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v cestovním ruchu (pohostinství a stravování) v Karlovarském kraji byl zaznamenám v Božím Daru (27,6°/o). Z toho zcela jasně vyplývá, že obyvateistvo v této lokalitě je bytostně závislé na cestovním ruchu a vše co by mohlo rozvoj cestovního ruchu v této oblasti omezit nebo utlumit se dotýká prakticky všech obyvatel.

Připomínky

1.

k

předložené

dokumentaci:

Předložená dokumentace se v naprosto nedostatečné míře věnuje sociálně ekonomickému vlivu posuzovaného záměru na obyvateistvo. Je zde pouze konstatováno, že sociálně ekonomické vlivy se neprojeví. Zpracovatel dokumentace se vůbec nezabýval příkrým rozporem záměru se strategickými rozvojovými dokumenty Kariovarského kraje jako například (Program rozvoje

Karlovarského kraje, Program rozvoje cestovního ruchu) a velkou spoustou dalších strategických rozvojových dokumentu ne všech možných úrovních (ministerstva, kraje a obce).

2.

Závěrem tohoto odstavce je konstatováno, že vlivy záměru na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vnvů lze hodnotit jako zanedbatelné (O). Považuji stanovení tohoto závěru za nesprávné a naprosto nedostatečně podložené.

Dovolil bych si požádat o přepracování a významné doplnění předložené dokumentace z hlediska sociálních a ekonomických vlivů na obyvatelstvo a zapracování strategických rozvojových dokumentů do dokumentace k záměru. Z předloženého vyplývá, že negativní dopady na obyvatelstvo v blízkém okolí nejsou žádné, s čímž zcela zásadně nesouhlasím. Na závěr zbývá jen konstatování, že se jedná o brutální, nekoncepční a nesystémový zásah do rozvoje tohoto regionu směřovaného k rozvoji cestovního ruchu, který by měl být zásadním zpOsobem odmítnut.

s úctou oslav Balcar

na Božím Daru dne 16.5.2008

MELUZÍNA

111111111111111111111111111111111111111111111I111111111111111111111111

občanské sdružení, IČO: 26623935

Registrováno

II

MIZPP00GOQUl

MV ČR pod čj. VS/l-l/53446/03-R dne 1.4.2003

Hostýnská 516/12, 108 00 Praha 10, teUfax: 224 JH. ,~~4"'T"'" Ministerstvo životního prostředí ČR

Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice Čj.: 23905IENV/OS, kód záměru MZP 211

V Praze dne 16.5.2008 Věc:

Vvíádření

k dokumentaci vlivů zameru »Změna stavby· před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parc.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí

Občanské sdružení Meluzína podává toto vyjádření na základě výzvy MŽP ze dne 11.4.2008:

1)

Záměr "Změna

stavby

před dokončením

pro

větrnou

elektrárnu v lokalitě Neklid na

parc.č.

1553/8. v k.ú. Jáchymov" považujeme za škodlivý především z hlediska účelnosti a suajadu s veřejným zájmem•. Větrné elektrárny (dále jen VE) nejsou veřejně prospěšnými stavbami, jejich Výstavba slouží jen ekonomické prosperitě malé skupiny osob, resp. v daném případě zájmům 3 (l) osob - společníků, a to dvou osob fyzických a jedné americké společnosti, přičemž jeden ze společníků je současně jednatelem společnosti BENOCO s. r.o.. Naopak pro většinu obyvatelstva znamená drahý a bohužel dnes podle zákona i povinný výkup elektrické energie jenom další zdražení této ,energie, tj. další nežádoucí výdaje pro každého občana tohoto státu. VE nemají vliv na zlepšení celkové kvality ovzduší v dotčených lokalitách ani v Krušných horách jako celku.

2) VE hyzdí krajinu, evokují průmyslovou zónu, jejich výstavba je na většině území ČR nevhodná, a to zejména v chráněných územích jakéhokoli druhu, v rekreačních oblastech a obecně na vyvýšených místech, neboť jsou zdaleka viditelné, to vše v typu naší krajiny, kde je vidět od města k městu a od vesnice k vesnici. Již VE 100 metrové výše jsou objektivně viditelné na 50 km vzdálenosti. Za takového stavu věcí je podpora daného záměru v příkrém rozporu -se zákonem o ochraně přírody a krajiny, zejména s odvoláním na jeho § 12 odst. 1. S ohledem na dalekou viditelnost VE by stavba další a dokonce ještě vyšší VE na Neklidu, než jsou ty stávající, ovlivnila krajinný ráz i významné krajinné prvky na širokém území mnoha obcí, a to i obcí, sdružených ve Sdružení "Centrální Krušnohoří", jehož posláním je především rozvoj turistického ruchu s důrazem na horskou krajinu. Pokud dokumentace hodnotí vliv na krajinu bez podrobného zdůvodnění jen jako "mírně záporný fl, považujeme to za ničím nezdůvodněné zlehčování problematiky poškozování krajinného rázu ve vrcholové partii Krušnohoří. Pokud se investor tohoto záměru odvolává na projekt "Větrného parku Klínovec" a srovnává tento projekt se svým záměrem zejména v dopadech na krajinný ráz, považujeme to za nehorázný

alibismus, neboť předmětný záměr je stejně obludný jako "Větrný park Klínovec",

jenom s rozdílem počtu VE. 3)

Předmětný záměr je v rozporu s rozvojovou koncepcí Krušných hor jako jednoho z významných center turistického ruchu na území ČR a v tomto smyslu v rozporu s koncepcí obou dotčených krajů - karlovarského i ústeckého, ale i v rozporu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu, jejímž gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Upozorňujeme, že dokumentace se s uvedeným rozporem nevypořádala. Pokud uvedenou dokumentaci předkládá ministerstvo životního prostředí, je to smutné a politováníhodné, neboť ministerstvo tak navenek občanům České republiky vzkazuje, jak málo mu záleží na životním prostředí, o které by mělo pečovat, a jak málo respektuje krajskou samosprávu a její rozhodnutí, do něhož navíc není oprávněno v daném případě vůbec zasahovat

4)

Předmětný záměr je však také v rozporu s obdobnými zájmy sousední země - SRN na rozvoji turistického ruchu na německé straně Krušných hor. Důkazem toho je nesouhlas s tímto záměrem, který německá strana písemně vyjádřila poté, co byla o záměru informována.

5)

Předmětný záměr je ovšem v kolizi i s dotaěním programem EU, která schválila poskytnutí dotace 3 r mld EUR na rozvoj českého venkova, jeho infrastruktury a turistického ruchu. VE nepatří do infrastruktury a turistickému rozvoji dané oblasti jen škodi, jak dokladujeme dále.

6) Předmětný záměr je v rozporu s politikou Ministerstva zemědělstvíČR, konkrétně s jeho plány na rozvoj a obnovu venkova, na jejichž základě jsou investovány nemalé prostředky zejména do podpory zemědělského podnikání, drobných služeb a agroturistiky. Všemu tomu stavby VE škodí, neboť škodí lidem i zvířatům (viz dále). 7) V dokumentaci zveřejněné na internetu, chybí zřejmě zcela záměrně vizualizace, především pohledy z Božího Daru, z Loučné pod Klínovcem a Háje u Loučné pod Klínovcem a okolního terénu, z Vejprt, Nového Zvolání a Českých Hamrů, totéž platí o pohledech z Oberwiesentha1u a okolních obcí a okolního terénu v Německu. Dokumentace opomíjí dopady záměru v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a Německu.

8)

Předmětný záměr neznamená žádný konkrétní přínos pro dotčené obce a jejich obyvatele, ba právě naopak s ohledem na to, že VE představují nejdražší zdroj energie, za dobu předpokládané životnosti 15 - 20 let příjmy z prodeje elektřiny, vyrobené VE, nepokryjí ani pořizovací náklady takové stavby. Ktomu je třeba konstatovat, že budoucí likvidace VE po skončení jejich životnosti bude znamenat pro obce, které stavbu VE připustí, jen obtížně řešitelný problém, nebot' tato likvidace bude ležet na jejich bedrech a bnde zcela jistě představovat pro obce ekonomickou i ekologickou zátěž, která nebude řešitelná bez finanční účasti státu. Pokud se v dokumentaci uvádí, že "lze předpokládat, že vlivy realizace a provozování záměru na nejblíže bydlicí obyvatelstvo budou dostatečně prokazatelně pod úrovní limitů vjednotlivých oblastech životního prostředí. Sociálně ekonomické vlivy se neprojeví. Vlivy na obyvatelstvo z tohoto pohledu lze hodnotit jako zanedbatelné", považujeme to za nesmyslné a ničím nepodložené tvrzení a v argumentaci odkazujeme dále zejména na bod 12) našich připomínek.

9) VE mají negativní vliv zejména na zvěř a ptactvo, takže umožněním jejich výstavby se Česká republika dostává do kolize s jinými Svými mezinárodními závazky (např. Směrnice Rady 92143/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních

stanovišt', volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (Londýn, 1991, EUROBATS), Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, Ramsar (1971), Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Bonn(1979) a Evropská úmluva o krajině, kterou Členské státy Rady Evropy podepsaly ve Florencii

20.10.2000). Z výčtu těchto mezinárodních smluv je zcela zřejmé, že předmětný záměr je nežádoucí z hlediska možné realizace, která by znamenala porušení příslušných mezinárodních smluv. Uvedenou kolizí se předložená dokumentace vůbec nezabývá a negativní vlivy na zvěř a ptactvo v podstatě nepřipouštt, když je hodnotí jen jako "mírně záporné", aniž by se podrobněji zabývala důvody. Dokumentace naopak nepřípustným a hlavně neodborným způsobem zlehčuje připomínky AOPK ČR. 10) VE zabíjejí ptáky a netopýry, např. Německo uvádí 60000 až 100000 ptačích kolízí na 1000 megawatt instalovaného výkonu, což představuje 60 až 100 ptáků/turbínu/rok. I v ČR probíhají součty uhynulých ptáků a netopýrů a výsledky nejsou níjak povzbudivé. I tyto skutečnosti by měly být zohledněny, ale předložená dokumentace se tím rovněž nezabývá. ll)

Předložená dokumentace

se v podstatě vůbec nezabývá problematikou přístupových komunikací ani kabelových vedení, v této části ji proto považujeme za zcela nedostatečnou. Pokud by měly být budovány nové cesty, znamenalo by to nepřípustné a nezákonné kácení lesa. Pokud by byly využívány původní cesty, znamenalo by to nutně potřebu jejich rozšíření a zpevnění, což je ale v dokumentaci opomenuto. Přitom přístupové cesty se užívají pro průjezd těžkých nákladních automobilů a ostatní těžké mechanizace za účelem pozdější výstavby, údržby a oprav VE. Kdo krajinu v okolí Klínovce a cesty do, ní zasazené zná, dobře ví, že jsou to cesty tradiční, většinou poměrně úzké nebo velmi úzké, budované kdysi pro koňské povozy a ne pro současné nákladní automobily a jinou těžkou mechanizaci. Z toho je zcela zřejmé, že dokumentace měla obsahovat alespoň předpoklady podmínek, za jakých budou cesty budovány nebo užívány, a jaké budou ekologické a ekonomické dopady takového budování a užívání. V dané souvislosti upozorňujeme i na současný stav "vybudovaných" komunikací ke stávajícím dvěma VE téhož investora.

12) K nejzávažnějším rozporům s veřejným zájmem patří problematika hlučnosti VE a zdravotních problémů, spojených s pobytem poblíž VE, které řadě osob působí značné fyzické a psychické problémy. VE jsou nebezpečné lidskému zdraví a organismu, jak dokládá i výzva pana MUDr. Jana Malechy, kterou připojujeme v příloze, potvrzená přiloženým stanoviskem pana Prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc. VE by podle citovaných odborníků rozhodně neměly být umístěny blíže, než 3 km od lidských obydlí, ale s ohledem na vliv infrazvuku ještě podstatně dále. Zatím nebyla tato kritéria správními orgány vůbec zohledňována, a to s ohledem na obecně nedostatečnou informovanost o negativním dopadu VE na lidský organismus. Předložená dokumentace není výjimkou. Je nejvyšší čas, aby správní orgány tyto lékařské průzkumy začaly brát vážně a přihlížely k nim v rozhodovacích procesech. Rozhodně by se nemělo čekat na okamžik, kdy se negativní vlivy VE začnou projevovat v nárůstu pacientů v lékařských ordinancích a posléze v nárůstu soudních žalob proti investorům i proti státu z titulu poškozeného zdraví vlivem VE. Existenci zdravotních problémů, popisovaných MUDr. Malechou, potvrzují např. již v současné době členové občanského sdruženi MELUZÍNA, tj. obyvatelé a vlastDíci nemovitosti pod severním svahem Klínovce, kde jsou v provozu tři VE v prostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Hájem u Loučné pod Klínovcem. Obdobnými problémy trpí od zprovoznění stávajících dvou VE na Neklidu také obyvatelé a vlastníci nemovitosti

v Božím Daru. Není pravdou, že stávající dvě VE stejného investora na Neklidu nečiní svému okolí žádné problémy a nepůsobí hluk. Naopak jsou zdrojem značného hluku, za určitých povětrnostních podmínek vydávají zvuk jako nízko letící letadlo, který je daleko slyšitelný. Také svistot vrtulí je s ohledem na jejich umístění ve vrcholové partii hor daleko slyšitelnýna všechny strany. K této problematice konstatujeme smutnou skutečnost, že dosavadní stížnosti občanů na hluk z VE, adresované okresním a krajským hygienickým stanicím, jsou zamítány s poukazem na nikým neověřená jednorázová měření hluku. Přitom hygienici sami přiznávají (byť neoficiálně), že uvedená měření nejsou a ani nemohou být spolehlivá, neboť jsou jednak realizována až na výjimky na objednávku investorů staveb VE, což samo o sobě jejich objektivitu zpochybňuje, jednak jde vždy o měření jednorázová, zachycující momentální stav, aniž by byla prováděna dlouhodobá měření za různého počasí a povětrnostních vlivů v různé roční doby, u kterých by se teprve dalo hovořit o nějaké objektivitě a vypovídací schopnosti takového měřeni.. K této problematice patří si námitka neúplnosti předložené dokumentace, která kromě hluku nezkoumá jiné dopady na lidské zdraví včetně stroboskopického efektu. Do kategorie nebezpečnosti VE pro lidské zdraví patří i faktor odlétání námrazy z vrtulí. I v tomto případě upozorňujeme na blízkost sjezdových a běžeckých tratí a silnice, takže v případě realizace záměru by další obří VE představovala vedle těch jíž vybudovaných znásobené nebezpečí pro lyžaře, chodce í řidiče. K problematice negativních dopadů VE na zdraví občanů chceme na závěr uvést, že pokud existuje jakákoli podložená pochybnost, týkající se ohrožení zdraví lidí. kteří v určité oblasti žiji, která signalizuje. že zdraví těchto lidí by mohlo být poškozeno, je třeba aplikovat medicínskou zásadu. že negativní vliVY budou likvidovány, a pokud se jejich realizace v dané oblasti teprve zamýšlí, bude od ní upuštěno.

13) V rozporu s veřejným zájmem je i prokázaná skutečnost, že nemovitosti - pozemky i objekty na dohled od VE ztrácejí svou cenu, což poškozuje investory - fyzické i právnické osoby (to jsou již prokazatelně známé skutečnosti, judikované i některými zahraničními. soudy, zejména USA a Velká Británie). V důsledku toho představuje předložený záměr jen další poškozování vlastnických práv, zaručených Listinou základních práv a svobod a Ústavou ČR, jakož i dalšími zákony. VE představují významný zásah do krajinného rázu i významného krajinného prvku a případné pozdě] rozhodnutí správních orgánů o souhlasném stanovisku k takovým zásahům by bezesporu představovalo významný zásah do vlastnických práv vlastníků dotčených pozemků, ale i do vlastnických práv ostatních vlastníků přilehlých nebo blízkých pozemků a blízkých budov. Přitom tato práva jsou zákonem chráněna ve zvýšené míře. Z daného hlediska tedy představuje předložená dokumentace. t... záměr nezákonného zásahu do vlastnických práv dotčených právnických a fyzických osob. ší

14) K veřejnému zájmu patří umožnění a ochrana podnikání. I tato práva jsou zakotvena v Listině základních práva svobod, Ústavě a dalších zákonech České republiky. Je již dlouhodobě prokázáno, že výstavba VE v rekreačních oblastech má jednoznačně negativní dopad na podnikání - zejména ubytovací služby. I zde platí, že předložená dokumentace neochraňuje veřejný zájem, ale jenom zájem společnosti BENOCO s. LO; Občanské sdružení MELUZÍNA se v této souvislosti může podělit o poznatky ze čtyřletého provozu tří VE v prostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Hájem u Loučné pod Klínovcem, které hodnotí poskytovatelé ubytovacích služeb

vesměs negativně.

vizuální i hlukové stránky VE si přitom stěžují hlavně návštěvníci střední a starší věkové kategorie, kteří přijfžděni k vícedenním pobytům a rekreační zařízení opouští často i před uplynutím sjednané rekreace právě z důvodů zdravotních obtíží; vyvolaných blízkými VE. Netřeba snad dodávat, že takoví návštěvníci do oblasti pod Klínovcem nejen že již nepřijedou, ale budou od takové návštěvy zrazovat další osoby. Na

nepříjemnost

15) Další námitka směřuje proti tornu, že dokumentace se vůbec nezabývá otázkou, jaké nároky vyvolá instalace výkonu dané VE na podpůrné služby v přenosové soustavě, jaká je z toho důvodu požadována velikost rychle startujících a dispečerských záloh, z jakých zdrojů budou tyto zálohy pokryty a kolik fosilního paliva bude na tento účel ročně spotřebováno, když lze předpokládat, že mají být pokryty z klasických zdrojů. Jde jednoznačně o nedostatek předložené dokumentace, neboť uvedené dopady nelze zlehčovat. Velkým poučením v daném směru by měly být opakované kolapsy energetické sítě ve vedlejším Německu, k nimž došlo prokazatelně v důsledku provozu VE.

16) Na závěr uvádíme, že podle našeho názoru odporuje zdravému rozumu, aby k něčemu tak obludnému, jako je záměr stavby větrných parků na hřebenech Krušných hor, byla dána možnost realizace. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč nechat společnost BENOCO s. r.o. nebo kohokoli jiného ničit krušnohorskou krajinu. Nikomu jinému než této soukromé společnosti a lidem v ní působícím by totiž požadovaná stavba VE neprospěla. Pokud takové zásahy úřady připustí, umožní tím této a jí podobným soukromým společnostem ničit krajinu ve jménu údajné ekologie a alternativních zdrojů energie, které naše republika navíc vůbec nepotřebuje. Těmto společnostem jde však o jiné věci: čerpání státních dotací, získání výhodných úvěrů a v konečném součtu výroba velmi drahé elektrické energie se státní garancí výkupní ceny a povinnosti výkupu, která už dnes výrazně zvyšuje cenu el. energie pro každého. koncového odběratele v této zemi a od ledna 2007 je nárůst její ceny ještě mnohem výraznější, než tomu bylo dosud. Je to o to absurdnější, když vezmeme v úvahu, že Česká republika elektrickou energii stabilně dlouhodobě vyváží a s ohledem na její neskladovatelný přebytek často hluboko pod cenou. Nepřiměřené zdražení ceny energie za uvedených okolností má původ právě v regulované vysoké výkupní ceně energie z alternativních zdrojů, protože někdo to přece zaplatit musí. A tím někým jsou všichni koncoví uživatelé v tomto státě, zatímco tím, kdo z této situace profituje, budou společnosti, jako je BENOCO s. LO., na jejichž účty regulovaná cena za povinně vykupovanou energii poplyne. Jak bude v důsledku jejich činnosti vypadat krajina, posetá trčícími větrnými monstry, je těmto společnostem úplně jedno.

MELuzlNA

_ občalls~é sdruženf Host9ll5ká 516/12, 10800 Praha 10 .DIČ,Ol/}26423935 Příloha:

2x dle textu

Vaše zdraví

může

být ohroženo

MUDr. Jan Ma/echa - Ordinace pro choroby srdce, céva krevního oběhu - Chomutov

Vážení spoluobčané,

bohužel až v době, kdy se daná problematika začala týkat bezprostředně mé rodiny, jsem se začal velmi intenzivně věnovat vlivu velkých větrných elektráren na zdraví lidí. Žil jsem v přesvědčeni, že jakékoli alternativní zdroje elektrické energie jsou dobré, a intuitivně jsem měl k těmto projektům pozitivní vztah, jako asi každý, kdo déle žije v tomto zdevastovaném regionu. Jako dítě si dobře pamatuji dlouhodobé smogové inverzní mlhy, žluté vlaječky na autobusech MHD a doporučení nechodit ven. I proto se považuji za velkého příznivce ekologických projektů.

Již 15 let pracují jako lékař, internista-kardiolog, kdy hlavní podstatou mé práce je snaha lidem pomoci od nemocl. pokud již nějakou trpí, a hlavně doporučovat jim opatření. jak se poškození svého zdraví vyvarovat. Po ukončení studia na lékařské fakultě jsem skládal Híppokratovu přísahu, v rámci které jsem slíbil. že se ze všech svých sil a dle aktuálních poznatků vědy budu snažit zdraví lidí chránit. Proto píši tento článek a snažím se vás všechny potencionálně ohrožené obyvatele Krušných hor informovat, dříve než bude pozdě. Pro některé již pozdě je (Loučná pod Klínovcem - Háj, Boží Dar, Měděnec), Investoří

výstavby větrných elektráren a bohužel ani orgány státní správy nehovoří o tom, že je prokázán

negativní vliv velkých větrných elektráren (dále WE) na zdraví lidí, kteří se dlouhodoběji vyskytují v jejich blízkosti. Dckládsjl to odborné studie z celého světa, hlavně z USA, Anglie 'a Austrálie. Jediné, co dle mého názoru může jen částečně omlouvat místní odborníky s "kulatými razítky", je pouze to, že je tato problematika velmi mladá a první zprávy o

těchto

negativních vlivech se v odborné

literatuře objevuji

až kolem roku 1990,

komplexnější sdělení

pak až po roce 2000. Co je tedy podkladem negativního vlivu WE na lidské zdraví? Zdravo:ní problémy vyvolává zvuk, produkovaný WE. Je to jednak zvuk slyšitelný, zejména však infrazvuk (tj. zvuk o nízkf~ frekvenci - pod 20Hz, který je lidským uchem neslyšitelný). Dále pak potíže vyvolávají optické efekty od

točících

se

Nejčastějšlm

listů

WE.

udávaným problémem u osob, které žiji v blízkosti WE, jsou poruchy spánku a to jak ve smyslu

poruch usínání, tak i častého probouzení. To vede ke zvýšení klidové srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, častým pocitům méně

bušení srdce í provokaci arytmií. Tito lidé, kteří pod vlivem účinků WE špatně spí, jsou celkově

výkonní, jsou psychicky výrazně labilnější, nesoustředění, často úzkostní až depresivní, podráždění až

agresivní. Zejména v noci popisuji mnozí pocity chvění či tlaku na hrudníku, hlavně při nádechu. Velmi častým problémem jsou též bolesti hlavy charakteru migrény, kdy četnost a intenzita záchvatů s dobou narůstá.

Rytmicky se pohybujíci stíny od listů vrtule vyvolávají u některých osob pocit závratí, nejistoty při chůzi,

pocity na zvracení i zvracení samotné - jedná se o identické potíže, které mívají zejména děti při jízdě autobusem, nemoci. U osob s epilepsií mohou být vyprovokovány epileptické záchvaty, vibrace ve vnitřním uchu, způsobené infrazvukem, přímo ovlivňUji činnost mozku a navozují pocit úzkostí, strachu, či při mořské

, hněvu, podrážděnosti a deprese. Velmi alarmujlci je vliv' na 'děti, které mají problémys udržením pozornosti a ' s učením. Zejména u starších občanů je velmi častým problémem pocit hučení, zvonění či praskání v uších (odborné tinnitus}. Citlivost na tyto negativní vlivy WE, stejně jako ke všem jiným vlivům, je v populaci různá Je však jisté, že náchylrější

jsou starší občané, děti a osoby s určitými specifickými nemocemi. Např. pocity hučeni či zvonění

v uších (tzv. tinnitus) byl popisován ve studované populaci nad 57 let u 24%! K intenzivním migrenóznim bolestem hlavy jsou náchylné hlavně osoby, u kterých se již před touto expozici vlivům WE migrény objevovaly a těch je v populaci kolem 10%, závratě udávalo 5% jinak zdravých starších osob. Argument, že je to relativně malé procento osob, nemeže u žádného lékaře obstát. Kdo dokáže, či si dovolí vyčíslit, kolik peněz vyváží nezvladatelné bolesti hlavy

n,~kolika

osob, kolik stojí klidný spánek, kolik stojí psychická pohoda

třeba

jen jednoho

dítěte??

Než jsem začal být v této problematice veřejně aktivní. chtě! Jsem si ověřit, zda opravdu mají lidé, žijící pod

WE, zdravotní potíže. Vydal jsem se proto do města Loučná pod Klínovcem a obce Háj u Loučné pod Klínovcem, kde jsou postaveny 3 větrné elektrárny. Jedná se o ty "menší" se stožárem vysokým

so m. Zejména mezi cbyvateli

obce Háj, což je dáno nejčastějším směrem větru v této lokalitě, jsou již někteří občané postiženi činností těchto

WE - jimi udávané potíže zcela odpovidají citovaným zdravotním problémům pacientů popisovaných v zahraničích studiích. Toto zjištění "v terénu" mě velmi utvrdilo v nutnosti na tento problém co nejrychleji a důrazně upozorňovat. Nenf mým cílem zavrhnout WE. Pokud by se stavěly tak, aby neohrožovaly zdraví lidí, tak proti nim nijak neprotestuji. Je však nezbytné, aby orgány státní správy primárně a nekompromisně trvaly především na ochraně zdraví lidí. Ostatní hlediska jsou z- mého pohledu druhotná a v žádném případě nemohou být důvodem k porušování základních lidských práv, daných občanům ústavou České republiky, neboť: "Každý má právo na ochranu zdraví" a "Každý má právo na příznivé životní prostředí". (Ústavní zákon č.23J1991 Sb.. článek 31 a 35). Zcela zásadní, co je třeba při výstavbě WE dodržet, je striktní dodržování minimální bezpečné vzdálenosti této stavby od obydlí. Zcela jednoznačně a s plnou odpovědností říkám, že 1000 m. které jsou udávány v mně známých projektech v této oblasti Krušných hor, je nerespektování současných znalostí tohoto problému. Ve skrytu duše doufám, že je to jen prostou neznalostí úředníků státní správy. Jako minimální, zdůrazňuji minimální bezpečná vzdálenost, je považována 1,5 míle - lj. 2,3 km od obydlí. V členitém terénu, což místní Krušné hory jistě jsou, je pak minimální bezpečná vzdálenost prodloužena na 2 míle - tj. 3 km. Vážení obyvatelé Krušných hor, v tuto chvíli se musíme všichni rychle, opravdu velmi rychle, domáhat svých práv, daných nám ústavou této republiky. Je totiž téměř jisté, že pokud nám zde budou WE postaveny bez respektování bezpečné vzdálenosti, tak později ani přes stížnosti občanů je již nikdo nezbourá Jsem přesvědčen, že neqanvni zkušenosti ze zahraničí, a bohužel již i některých našich spoluobčanů, není třeba ověřovat si na "vlastni kúži''. Z uvedených důvodů Vás vyzývám v zájmu Vašeho vlastního zdraví a zdraví Vašich nejbližších, zajímejte se o tyto projekty v katastru vašich obci, zajímejte se o územní plán vaší obce, kontrolujte, jaké smlouvy schvalují vaši zastupitelné, a v zájmu čeho jednají vaši starostové. Pokud zjistíte, že se plánuje výstavba WE ve vzdálenosti kratší, než 3 km od vašeho bydliště, tak proti tomu protestujte, dovolávejte se svých ústavních práv na ochranu zdraví a zivotntho prostředí a nedovolte vašim místním zastupitelům takovéto smlouvy uzavřít, neboť vaše zdraví by tím by:o ohroženo - za tí.m si

pevně

stojim.

Opírám se, mimo své vlastní "terénní" zkušenosti, hlavně o práce doktorky Niny Pierpont, MO, PhD, která Je Jednou z největších odborných autorit světového formátu v této problematice. Tato lékařka je členem americké pediatrické vědecké akademie. Medicínu vystudovala na Jons Hopkinsově univerzitě. Dále má doktorát z pcpulačn biologie na Princetonově univerzitě a doktorát z biologie na Yaleské univerzitě. Nechci nikomu s českých kolegů křivdit, ale nevím o žádném lékaři v České republice, který by se dané problematice věnoval více a měl by i obdobně široké vzdělání. Pokud takový odborník zde existuje, tak se mu omlouvám, ale na žádné práce na dané téma jsero.v rámci ČR nenarazil. Práce doktorky Niny Pierpont si můžete přečíst na www.mnapierpont.corn . Zde se dají najíti další odkazy, např. na doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) a další odborné instituce. Prohlašuji, že touto svou aktivitou nesleduji žádné politické zájmy, nejsem

členem

žádné politické strany,

nemám zájem do politiky nijak vstupovat a ani nehájím žádné ekonomické zájmy jakékoliv společnosti v dané' problematice zainteresované. Tuto lékařskou osvětu hradím plně ze svých soukromých finančních prostředků. Vážení spoluobčané, vyzývám vás a současně prosím - nedejme se, nenechme ohrozit své zdraví. MUDr. Jan Malecha obec Místo,

č.p.Sf

, Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. II. interní klinika kardiologie a angiologie

1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice y Praze U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2

Ing. Zdeněk Skoumal Kouty 106 67508 [email protected] V Praze 28.8.2007 Vážený pane inženýre, byl jsem v nedávné době požádán obyvateli sídel sousedících s lokalitami, kde je plánována výstavba větrných elektráren (VE), abych se ze svého pohledu odborníka na kardiovaskulární onemocnění vyjádřil, pokud mohu, k problematice možných VE na zdraví, případně na životní prostředí celkově. Na základě našeho telefonického rozhovoru, Vám zasílám své stanovisko v celém rozsahu. Dopady dlouhodobého vlivu VE, které jsou zdrojem nízkofrekvenčního zvuku, na zdraví nejsou ani zdaleka dobře dokumentovány. Literárně lze získat pouze II alespoň trochu relevantních odkazů vlivu VE na zdraví. Bohužel, metodika prováděných šetření nebyla nikdy na vyspělé úrovni odpovídající požadavkům dnešní epidemiologie. Dostupná literatura však široce pojednává o vlivech profesionálního zatížení zvukovou zátěží s řadou nežádoucích zdravotních dopadů. Šíření nízkofrekvenčního zvuku je specifické jednak dosahem, jednak zjevně subklinickými, tedy málo zjevnými vlivy na organismus. Dokazování těchto dopadů je obtížné a možné jen systematickým a dlouhodobým epidemiologickým šetřením. Do doby jeho provedení nezávislými odborníky, však nelze vyloučit možné závažné zdravotní dopady jak na centrální nervovou soustavu (včetně psychických dopadů), tak na kardiovaskulární systém (viz dopad akustického zamoření na aktivitu sympatoadrenálního systému), ale překvapivě i na další orgánové systémy (např. na respirační systém).

V současné době, je prosazována ·stavbá VE v blízkosti lidských sídel s navrhovanými vzdálenostmi kolem 1,6 a 3 km. Osobně se domnívám, že tyto vzdálenosti jsou pro tento typ vlnění ještě příliš krátké a vliv infrazvuku lze očekávat podstatně dále za hranici 1,6 resp. 3 km. Do doby provedení jasných epidemiologických šetření je proto výstavba v blízkosti sídel z mého pohledu nepřípustná. S pozdravem, c Prof. MUDr. ~~i;;"lilH%"1~:C přednosta II.. temi kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN

GHl0500ddZIW 11\\1\1\\111111\\11\11\\\\11111\1\111\1111\1111\\111\\11\111111\\\\\\\

Město Loučná pod Klínovcem Loučná

89 Loučná pod Klínovcem 431 91 p. Vejprty Tel. 474396262 e-mail.·[email protected]

v Loučné pod Klínovcem 19.

května

2008

.1',

Ministerstvo životního prostředí ČR Ing. Jaroslava HONOVA Vršovická 65 10010 Praha 10- Vršovice

Věc: Vyjádřeni ke změně stavby před dokončením pro větrnou

elektrárnu v lokalitě Neklid

na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí

Zasíláme Vám naše

vyjádřeni

k

Změna

stavby

před dokončením

pro

větrnou

elektrárnu

v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí a zároveň Vás

tímto žádáme aby byli přijata taková opatření která by zabezpečil, aby naše město v případech. kdy se posuzovaný vliv na životní prostředí při zámyslu stavby vzdálené od našich katastrů cca 100 metrů, patřilo mezi dotčené územní samosprávné celky.

Děkuji

a s přáním přfjemného dne

IČO :00831123

Bank.spojení :940006349/0800

1

Město Loučná pod Klínovcem Loučná

89

Loučná pod Klínovcem

43191 p. Vejprty Tel. 474396262 e-mail:[email protected]

v Loučné pod Kllnovcem 19.

května

2008

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10- Vršovice kód záměru MZP 211 Věc:

Vyjádření

k dokumentaci vlivů záměru ..Změna stavby před dokončením Dro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parc.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí

Město Loučná pod Klínovcem podává toto vyjádření na základě výzvy MŽP ze dne 11.4. 2008:

1)

Záměr "Změna

stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na 1553/8 v k. ú. Jáchymov" považujeme za škodlivý především z hlediska účelnosti a souladu s veřejným zájmem.

parc.č.

2) VE hyzdí krajinu, evokují průmyslovou zónu, jejich výstavba je na většině území éR nevhodná, a to zejména v chráněných územích jakéhokoli druhu, v rekreačních oblastech a obecně na vyvýšených mistech, neboťjsou zdaleka viditelné, to vše v typu naší krajiny, kde je vidět od města k městu a od vesnice k vesnici. Již VE 100 metrové výše jsou objektivně viditelné na 50 km vzdálenosti. Za takového stavu věci je podpora daného záměru v příkrém rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, zejména s odvoláním najeho § 12 odst. 1. S ohledem na dalekou viditelnost VE by stavba další a dokonce ještě vyšší VE na Neklidu, než jsou ty stávající, ovlivnila krajinný ráz i významné krajinné prvky na širokém územi mnoha obci, a to i obci, sdružených ve Sdruženi "Centrálni Krušnohoří", jehož poslánim je především rozvoj turistického ruchu s důrazem na horskou krajinu. Pokud dokumentace hodnotí vliv na krajinu bez podrobného zdůvodnění jen jako" mírně záporný '', považujeme to za ničím nezdůvodněné zlehčováni problematiky poškozováni krajinného rázu ve vrcholové partii Krušnohoří. Pokud se investor tohoto záměru odvolává na projekt "Větrného parku Klínovec" a srovnává tento projekt se svým záměrem zejména v dopadech na krajinný ráz, považujeme to za nehorázný alibismus, neboť předmětný záměr je stejně obludný jako" Větrný park Klínovec", jenom s rozdílem počtu VE. 3)

v

Předmětný záměr je rozporu s rozvojovou koncepcí Krušných hor jako jednoho z významných center turistického ruchu na územi ČR a v tomto smyslu v rozporu

s koncepcí obou dotčených krajů ,.... karlovarského i ústeckého, ale i v rozporu s Koncepci státní politiky cestovního ruchu, jejimž gestorem je Ministerstvo pro místni rozvoj ČR. Upozorňujeme, že dokumentace se s uvedeným rozporem nevypořádala. Pokud uvedenou dokumentaci předkládá ministerstvo životního prostředí, je to smutné a politováníhodné, neboť ministerstvo tak navenek občanům České republiky vzkazuje, jak málo mu záleží na životním prostředi, o které by mělo pečovat,ajak málo respektuje krajskou samosprávu a její rozhodnutí, do něhož navíc neni oprávněno v daném případě vůbec zasahovat.

.\

\D1

2

4) Předmětný záměr je však také v rozporu s obdobnými zájmy sousedni země - SRN na rozvoji turistického ruchu na německé straně Krušných hor. Důkazem toho je nesouhlas s tímto záměrem, který německá strana písemně vyjádřila poté, co byla o záměru informována. 5)

Předmětný záměr je ovšem v kolizi i s dotačním programem EU, která schválila poskytnutí dotace 3 í' míd EUR na rozvoj českého venkova, jeho infrastruktury a turistického ruchu. VE nepatří do infrastruktury a turistickému rozvoji dané oblasti jen škodí, jak dokladujeme dále.

6) Předmětný záměr je v rozporu s politikou Ministerstva zemědě/stvi ČR, konkrétně s jeho plány na rozvoj a obnovu venkova, na jejichž základě jsou investovány nemalé prostředky zejména do podpory zemědělského podnikání, drobných služeb a agroturistiky. Všemu tomu stavby VE škodí, nebol' škodí lidem i zvířatům (viz dále). 7) V dokumentaci zveřejněné na internetu, chybi zřejmě zcela záměrně vizualizace, především pohledy z Božího Daru, z Loučné pod Klínovcem a Háje u Loučné pod Klínovcem a okolního terénu, z Vejprt, Nového Zvolání a Českých Hamrů, totéž platí o pohledech z Oberwiesenthalu a okolních obcí a okolního terénu v Německu. Dokumentace opomiji dopady záměru v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a Německu.

8)

Předmětný záměr

neznamená žádný konkrétní přínos pro dotčené obce a jejich obyvatele, ba právě naopak s ohledem na to, že VE představuji nejdražší zdroj energie, za dobu předpokládané životnosti 15 - 20 let příjmy z prodeje elektřiny, vyrobené VE, nepokryji ani pořizovaci náklady takové stavby. K tomu je třeba konstatovat, že budouci likvidace VE po skončeni jejich životnosti bude znamenat pro obce, které stavbu VE připustí, jen obá'žně řešitelný problém, neboť tato likvidace bude ležet na jejich bedrech a bude zcela jistě představovat pro obce ekonomickou i ekologickou zátěž, která nebude řešitelná bez finančni účasti státu. Pokud se v dokumentaci uvádí, že )) lze předpokládat, že vlivy realizace a provozování záměru na nejblíže bydlicí obyvatelstvo budou dostatečně prokazatelně pod úrovní limitů vjednotlivých oblastech životního prostředí. Sociálně ekonomické vlivy se neprojevi. Vlivy na obyvatelstvo z tohoto pohledu lze hodnotit jako zanedbatelné ", považujeme, to za nesmyslné a ničím nepodlOŽené tvrzeni a v argumentaci odkazujeme dále zejména na bod 12) našich připomínek

9) VE mají negativní vliv zejména na zvěř a ptactvo, takže umožněním jejich výstavby se Česká republika dostává do kolize s jinými svými mezinárodními závazky (např. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijicích ptáků, Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (Londýn, 1991, EUROBATS), Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, Ramsar (1971), Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Bonn (1979) a Evropská úmluva o krajině, kterou Členské státy Rady Evropy podepsaly ve Florencii 20.10.2000). Z výčtu těchto mezinárodních smluv je zcela zřejmé, že předmětný záměr je nežádouci z hlediska možné realizace, která by znamenala porušení příslušných mezinárodních smluv. Uvedenou kolizi se předložená dokumentace vůbec nezabývá a negativní vlivy na a ptactvo v podstatě nepřipouští, když je hodnotíjen jako" mírně zá]>Dr,!

3 podrobněji

zabývala

důvody.

Dokumentace naopak

neodborným způsobem zlehčujepřipomínky AOPK ČR.

nepřípustným

a

hlavně

10) VE zabíjejí ptáky a netopýry, např. Německo uvádí 60000 až 100000 ptačích kolizí na 1000 megawatt instalovaného výkonu, což představuje 60 až 100 ptáků/turbinu/rok. 1 v ČR probíhají součty uhynuíých ptáků a netopýrů a výsledky nejsou nijak povzbudivé. 1 tyto skutečnosti by měly být zohledněny, ale předložená dokumentace se tím rovněž nezabývá. ll) Předložená dokumentace se v podstatě vůbec nezabývá problematikou přístupových komunikaci ani /wbelových vedení, v této části ji proto považujeme za zcela nedostatečnou. Pokud by měly být budovány nové cesty, znamenalo by to nepřípustné a nezákonné káceni lesa. Pokud by byly využívány původní cesty, znamenalo hy to nutně potřebu jejich rozšfření a zpevnění, což je ale v dokumentaci opomenuto. Přitom přístupové

cesty se uživaji pro průjezd těžkých nákladnich automobilů a ostatni těžké mechanizace za účelem pozdější výstavby, údržby a oprav VE. Kdo krajinu v okolí Klínovce a cesty do ní zasazené zná, dobře ví; že jsou to cesty tradiční; většinou poměrně úzké nebo velmi úzké, budované kdysi pro koňské povozy a ne pro současné nákladní automobily a jinou těžkou mechanizaci. Z toho je zcela zfejmé, že dokumentace měla obsahovat alespoň předpoklady podmínek, za jakých budou cesty budovány nebo užívány, a jaké budou ekologické a ekonomické dopady takového budování a užívání. V dané souvislosti upozorňujeme i na současný stav " vybudovaných" komunikací ke stávajícím dvěma VE téhož investora. 12) K nejzávažnějším rozporům s veřejným zájmem patři problematika hlučnosti VE a zdravotnlch problémů, spojených s pobytem pobltž VE, které řadě osob působí značné fyzické a psychické problémy. VE jsou nebezpečné lidskému zdraví a organismu. neměly být umístěny Mlže. než 3 km od lidských obydlí. ale s ohledem na vliv infrazvuku ještě podstatně dále. Zatím nebyla tato kritéria správnimi orgány vůbec zohledňována, a to s ohledem na obecně nedostatečnou informovanost o negativním dopadu VE na lidský organismus. Předložená dokumentace není výjimkou. Je nejvyšší čas, aby správní orgány lékařské průzkumy začaly brát vážně a přihlížely k nim v rozhodovacích procesech. Rozhodně by se nemělo čekat na okamžik, kdy se negativní vlivy VE začnou projevovat v nárůstu pacientů v lékařských ordinancích a posléze v nárůstu soudních žalob proti investorům i proti státu z titulu poškozeného zdraví vlivem VE. Existenci zdravotních problémů, potvrzuji např. již v současné době obyvatelé a vlastníci nemovítosti pod severnim svahem Klínovce, kde jsou v provozu tři VE vprostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Hájem u Loučné pod Klinovcem. Obdobnými problémy trpí od zprovoznění stávajících dvou VE na Neklidu také obyvatelé a vlastníci nemovitosti v Božím Daru. Není pravdou, že stávající dvě VE stejného investora na Neklidu nečiní svému okolí žádné problémy a nepůsobi hluk Naopak jsou zdrojem značného hluku, za určitých povětrnostních podmínek vydávaji zvukjako nízko leticí letadlo, kterýje daleko slyšitelný. Také svistot vrtulí je s ohledem na fefích. umístěni ve vrcholové partii hor daleko slyšitelný na všechny strany. K této problematice konstatujeme smutnou skutečnost, že dosavadní stížnosti občanů na hluk Z VE, adresované okresním a krajským hygienickým stanicfm, jsou zamítány s poukazem na nikým neověřená jednorázová měření hluku. Přitom hygienici sami přiznávaji (byť neoficíálně), že uvedená měření nejsou a ani nemohou být spolehlivá, neboť jsou jednak realizována až na výjimky na objednávku investorů "h~"i' samo o sobě jejich objektivitu zpochybňuje, jednak jde vždy o měřenz;~_

,

4

zachycující momentální stav, aniž by byla prováděna dlouhodobá měření za různého počasí a povětrnostních vlivů v různé roční doby, u kterých by se teprve dalo hovořit o nějaké objektivitě a vypovídací schopnosti takového měření. K této problematice patří si námitka neúplnosti předložené dokumentace, která kromě hluku nezkoumá jiné dopady na lidské zdraví včetně stroboskopického efektu. Do kategorie nebezpečnosti VE pro lidské zdraví patří i faktor odlétání námrazy Z vrtulí. I v tomto případě upozorňujeme na blízkost sjezdových a běžeckých tratí a silnice, takže v případě realizace záměru by další obří VE představovala vedle těch již vybudovaných znásobené nebezpečípro lyžaře, chodce i řidiče. K problematice negativních dopadů VE na zdraví občanů chceme na závěr uvést, že pokud existuje jakákoli podložená pochybnost. týkající se ohrožení zdraví lidí, kteří v určité oblasti ži;í. která signalimje. že zdraví těchto lidí by mohlo být poškozeno, je třeba aplikovat medicínskou zásadu. že negativni vlivy budou likvidovány. a pokud se jejich realizace v dané oblasti teprve zamýšli, bude 'odni upuštěno. 13) V rozporu s veřejným zájmem je i prokázaná skutečnost, že nemovitosti - pozemky i objekty na dohled od VE ztráceji svou cenu, což poškozuje investory - fyzické i právnické osoby (to jsou již prokazatelně známé skutečnosti, judikované i některými zahraničními soudy, zejména USA a Velká Británie). V důsledku toho představuje předložený záměr jen další poškozování vlastnických práv, zaručených Listinou základních práv a svobod a Ústavou ČR, jakož i dalšími zákony. VE představují významný zásah do krajinného rázu i významného krajinného prvku a případné pozdější rozhodnutí správních orgánů o souhlasném stanovisku k takovým zásahům by bezesporu představovalo významný zásah do vlastnických práv vlastníků dotčených pozemků, ale i do vlastnických práv ostatních vlastníků přilehlých nebo blízkých pozemků a blízkých budov. Přitom tato práva jsou zákonem chráněna ve zvýšené míře. Z daného hlediska tedy představuje předložená dokumentace i záměr nezákonného zásahu do vlastnických práv dotčených právnických afyzických osob. 14) K veřejnému zájmu patří umožnění ~ ochrana podnikání. ] tato práva jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod, Ustavě a dalších zákonech Ceské republiky. Je již dlouhodobě prokázáno, že výstavba VE v rekreačních oblastech má jednoznačně negativni dopad na podnikání - zejména ubytovací služby. 1 zde platí, že předložená dokumentace neochraňuje veřejný zájem, ale jenom zájem společnosti BENOCO s. r.o. Můžeme se podělit o poznatky ze čtyřletého provozu tří VE v prostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Hájem u Loučné pod Klínovcem, které hodnotí poskytovatelé ubytovacích služeb vesměs negativně. Na nepiíjemnost vizuální i hlukové stránky VE si přitom stěžují hlavně návštěvníci střední a starší věkové kategorie, kteří přijíždění k vícedenním pobytům a rekreační zařízení opouští často i před uplynutím sjednané rekreace právě z důvodů zdravotních obtíží, vyvolaných blízkými VE. Netřeba snad dodávat, že takoví návštěvníci do oblasti pod Klínovcem nejen že již nepřijedou, ale budou od takové návštěvy zrazovat dalši osoby. 15) Další námitka směřuje proti tomu, že dokumentace se vůbec nezabývá otázkou, jaké nároky vyvolá instalace výkonu dané VE na podpůrné služby v přenosové soustavě, jaká je z toho důvodu požadována velikost rychle startujících a dispečerských záloh, zjakých zdrojů budou tyto zálohy pokryty a kolikfosilniho paliva bude na rento~'fl": ročně spotřeb~v~áno, když lze Př:dpo~lá~at, že mají být pokryty z klCl4j r?il
,

« .

o

: ':

5 zlehčovat.

energetické provozu VE.

Velkým poučením v daném směru by měly být opakované kolapsy sítě ve vedlejším Německu, k nimž došlo prokazatelně v důsledku

16) Na závěr uvádíme, že podle našeho názoru odporuje zdravému rozumu, aby k něčemu tak obludnému, jako je záměr stavby větrnýchparků na hřebenech Krušných hor, byla

dána možnost realizace. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč nechat společnost BENOCO s. r.o. nebo kohokoli jiného ničit krušnohorskou krajinu. Nikomu jinému než této soukromé společnosti a lidem v ní působícím by totiž požadovaná stavba VE neprospěla. Pokud takové zásahy úřady připustí, umožní tím této a jí podobným soukromým společnostem ničit krajinu ve jménu údajné ekologie a alternativních zdrojů energie, které naše republika navíc vůbec nepotřebuje. Těmto společnostem jde však o jiné věci: čerpání státních dotací, získání výhodných úvěrů a v konečném součtu výroba velmi drahé elektrické energie se státní garancí výkupní ceny a povinnosti výkupu, která už dnes výrazně zvyšuje cenu el. energie pro každého koncového odběratele v této zemi a od ledna 2007 je nárůst její ceny ještě mnohem výraznější, než tomu bylo dosud. Je to o to absurdnější, když vezmeme v úvahu, že Česká republika elektrickou energii stabilně dlouhodobě vyváží a s ohledem na jeji neskladovatelný přebytek často hluboko pod cenou. Nepřiměřené zdražení ceny energie za uvedených okolností má původ právě v regulované vysoké výkupní ceně energie z alternativních zdrojů, protože někdo to přece zaplatit musí. A tím někým jsou všichni koncoví uživatelé v tomto státě, zatfmco tím, kdo z této situace profituje, budou společnosti, jako je BENOCO s. r.o., na jejichž účty regulovaná cena za povinně vykupovanou energii poplyne. Jak bude v důsledku jejich činnosti vypadat krajina, posetá trčícími větrnými monstry, je těmto společnostemúplnějedno. Ze všech shora uvedených důvodů s veškerou rozhodností vyslovuieme s předloženým záměrem a jeho dokumentací zásadní nesouhlas.

V Loučné pod Klínovcem 19.5.2008

Ing Velek Rostisl starosta

IČO :0083[[23

Bank.spojení :940006349/0800

..

~

.._l

1111111111111/111/1111/111111111111111111111111111111111111111/11111/1

Město

MIZPP1313GOV2Y

Jáchymov

sídlo: Městský úřad Jáchymov, nám. Republiky 1, 36251 Jáchymov Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na

žp

Ing. Jaroslava Honová ~Dlilo

-r ~! i~ u

'li\,,!

~~~ pl,f!,~,

<)""

Vršovická 65

1"'i"'t"~,'f(~I/"![JiifLC{,,,,

10010

Praha 10

'--------------------'

Vaše značka:

Naše značka:

Vyřizuje:

23905IENV/08

0801538/08

JUDr.

V Jáchymově dne

Vondráček,

PhD,

19,05.2008

Věc: Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele Č, 1553/8 v k.ů. Jáchymov,

pro větrnou

Vážení, § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzováni vlivů na životní prostředí a o souvisejících zákonů (zákon posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, Vám zasíláme následující vyjádření k dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele Č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov na životní prostředí (dále jen "Záměr"). na

základě

změně některých

V uvedeném "Záměru" navrhuje investor společnost BENOCO, s LO., se sídlem Na Roudoé 18,301 65 Plzeň, IČ: 26318318, výměru dosud nerealizované větrné elektrárny (dále VE) typu E-33 za jiný, o třídu vyšší typ E-48, u které se instalovaný výkon navyšuje z 330 kW na 800 kW a výška stožáru se zvyšuje z 50 m na 75 m. Přesto,

že

.Zéměr"

je na

části p.p.č.

1553/8 v k.ú. Jáchymov,

Město

Jáchymov zásadně

nesouhlasí se záměrem "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" předkládaným společností BENOCO s r.o., se sidlem Na Roudné 18,30165 Plzeň, IČ: 26318318, Město Jáchymov vyjádřilo nesouhlas s "Oznámením" záměru již dopisem ze dne 19.11.2007, kde zdůvodnilo svůj negativní postoj k danému projektu. Po prostudováni předložené dokumentace jsme došli k závěru, že jednotlivé argumenty jak technického rázu, tak: i otázek životního prostředí, jsou účelová a nekorespondují s reálnou skutečností. Jako příklad lze uvést argumentace ohledně "Záměru" na vliv fauny a flóry, která je všeobecná a nekonkretizuje skutečná fakta (s výjimkou zmínky o zmiji obecné).

Jáchymov je výše uvedený .Záměr'' zásadně nepřijatelný především z toho že budoucnost rozvoje města Jáchymov a okolních lokalit je závislá na rozvoji turistiky a sportu a je v zásadě pro nás existenční. Z těchto důvodů město Jáchymov založilo s městem Božím Darem, s obcí Loučnou pod Klínovcem a německými městy Oberwíesenthal Pro

Město

důvodu,

tel. 353 808 III fax 353 808 112 email: [email protected]

BANKOVNÍ SPOJENi KB K.Vary expozitura Ostrov č.ů. 4323-341/0100

IČO

00254622

a Breircnbrunn "Mikroregion Klínovec - Fichtelberg"; jehož hlavním cílem je již prave zmíněný rozvoj turistiky a sportu a je v přímém rozporu s realizovaným záměrem spol. BENOCO. V souvislosti s touto skutečností požadujeme, aby bylo vyžádáno stanovisko měst z německé strany k danému záměru. Na základě skutečnosti, že vrchol Klínovec je nejvyšším bodem Krušnohorského pohoří a je současně symbolem vzniklého "Mikroregiounu", je pro nás nepřijatelné, aby nad Klínovcem čnčla technická stavba ve výši 75 m. Krajinný ráz okolí Klínovce je již nyní znatelně narušen stávajícími stavbami VE a proto se domníváme, že další stavby by měly negativní dopad jak na krajinný ráz, tak na rozvoj turistiky našeho regionu.

Závěrem bychom Vás rádi požádali, aby všechny uvedené argumenty byly objektivně posouzeny a zváženy a především zohledněny zájmy jak místních obyvatel, tak i lidí, kteří přijíždějí do naší lokality za odpočinkem a čistou přírodou. S přátelským pozdravem

JUDr.

tel. 353 808 III fax 353 808 lI2 email: [email protected]

BANKOVNÍ SPOJENÍ KB K.Vary expozitura Ostrov č,ú.4323-34110100

IČO

00254622

MINISTERSTVO ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí ředitelka odboru ochrany vod

111111111 IImlll mllllli 11111!1I11~ 110011111 mllllllllllll~

i

MZPJSGP8GIBO 29053/ENV/08 (odpověď pod

stejným

čj.)

Počet listů:

Vnitřní sdělení Adresát:

Ing. Jaroslava Honová ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

Vaše čj.: 5009171 0/08 Naše čj. 13881740/08

Vyřizuje:

Josef Skalický

Datum: 21.4.2008

Změna stavby před dokončenim pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid - zveřejnění dokumentace

Posuzované územi je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - Krušné hory, vyhlášené nařízením vlády č. 10/1979 Sb., kde se omezuje nebo zakazuje provádět tyto činnosti: zmenšovat rozsah lesních pozemkú v jednotlivých případech o více než 25 ha, odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny a ukládat radioaktivní odpady. Hydrologicky leži lokalita v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, dílčím povodí Teplá a od Teplé po Libocký potok. Uzemi záměru leží v blízkosti rozvodi (sedlo mezi Klínovcem a Fichtelbergem), nicméně je odvodňováno jižním směrem do potoka Veseřice, který je pravostranným přítokem Klínoveckého potoka a ten zase levostranným přítokem Jáchymovského potoka. Tento potok je levostranným přítokem Bystřice a ta levostranným přítokem Ohře. Hydrogeologicky náleží lokalita rajónu 6120 - Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň. Ohře

Ochranu povrchových a podzemnich vod je v předloženém záměru nutné respektovat. Před výstavbou větrné elektrárny (VTE) v lokalitě Neklid je dúležité provést hydrogeologické posouzení místa, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění množství a jakostí povrchových a podzemních vod i z hlediska vlivu podzemnich vod na základy stavby VTE. V případě, že by mělo dojít k zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdyby zacházení s nimi bylo spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové

/

/

• nebo podzemní vody ve smyslu ustanovení vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášeni havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následku, požaduje odbor ochrany vod vypracování havarijního plánu. V případě vzniku odpadních vod požadujeme dodržet pravidla stanovená nařízením vlády č, 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách připustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povoiení k vypouštění odpadnich vod do vod povrchových a do kanalizaci a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb.

Ing. Veronika Jáglová

Vytišteno z AIS: 2008.04.21 16:40:48

212

IM0800ddZIW

,~. , Město ?(J. IČO. 00479705

Boží Dar, čp. 1, 36262 Boží Dar e-mail: bo:[email protected]

www.bozídar.eu

1111111/111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111/1

Bankovní spojeni: KB u.s_, Ostrov c.ú.: 13027-341/0100

Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na životní prostředí Ing. Jaroslava Honová Vršovická 65

10010 Praha 10 - Vršo"i<~ .-H'.

Váš list

čj.

Věc: Vyjádření k

elektrárnu v

Vyřizuje:

Naše čj.: 624/Ho/08

/ ze dne:

1:"'"'''nSRSTVO ,'%~r.1 (J>fto.srŘED

",",'"""".Jtf"!1.fJMNI /11 Boží Da;71'~",···

Ing. Horník

16.5.2008

dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov"

§ 8 odst. 3 zákona Č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vám zasíláme následující vyjádření k dokumentaci vlivů záměru "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" na životní prostředí (dále jen "Záměr").

základě

V uvedeném "Záměru" navrhuje investor společnost BENOCO, s.r.o., se sídlem Na Roudné 18, 301 65 Plzeň, lČ: 26318318, výměnu dosud nerealizované větrné elektrárny (dále VE) typu E-33 za jiný, o třídu vyšší typ E-48, u které se instalovaný výkon navyšuje z 330 kW na 800 kW a výška stožáru se zvyšuje z 50 m na 75 m. Město lokalitě

Boží Dar, se v uplynulém období již několikrát vyjadřovalo k farmě větrných elektráren v Neklid. Stanovisko města Boží Dar k této větrné farmě zůstává neměnné a to jest, že zásadně nesouhlasí

se zamerem "Změna stavby před dokončením pro větrnou elektrárnu v lokalitě Neklid na parcele p.č. 1553/8 v k.ú. Jáchymov" předkládaným společností BENOCO, s.r.o., se sídlem Na Roudné 18,301 65 Plzeň, IČ: 26318318. Jakožto 1.

součást

tohoto nesouhlasnému vyjádření uvádíme následující argumenty:

Město Boží Dar se již v-minulosti několikrát vyjadřovalo k větrným elektrárnám v prostoru vrcholové partie respektivě na hřebeni nejvyšší části Krušných hor a v podstatě na vlastním úbočí jejich nejvyššího vrcholu Klínovce (viz přílohy). Tyto přílohy a v nich obsažená vyjádření a argumenty města Boží Dar jsou součástí tohoto nesouhlasného vyjádření, a to i ty, které se týkají záměru jiného investora v tomto prostoru (ANEW, s.r.o.), protože nejenom z pohledu větrné energetiky se pořád jedná o jednu lokalitu bez ohledu na to, zda-li se jedná o větrný park

Te/dm",{ _'rojeni; ťlslfedi1a'

+~20.359571111

Mohil. Fax:

-,420-603179985 +~20c359571 127

R~jáent

_410_359571121

Kanalář

"~20·359571122

obce' slarosly: Kancelář mf'IO,,'aro.l'ly:

1-4}0-359571129

rr fO

I 935 2008

Vážení,

na

ILfA

Rej"renl ;nv~"li<': (item{, poplalkv' 1nfilce nlrom;

>~20.359571123

+420-359571112 I 420.35957f1J07

lV1

esto J:iOZl var,

/('0: 0047970j

www.bozídar.eu

č.p. 1, 36262 Boží Dar e-mail__ [email protected]

Bankovni spr!JénÍ.' KB a.s., Ostrov č.ú. ' 13027-34J/OIOO

Neklid nebo Klínovec (tyto na sebe přímo navazují a tvoří jeden celek bez ohledu na jejich majetkoprávní uspořádání). 2. Po seznámení se s Dokumentací Záměru z února 2008 se i nadále nemůžeme zbavit dojmu, že tato je zpracována tendenčně a mnohé důležité argumenty bagatelizuje, k Čemuž samozřejmč může přispívat fakt dvojího pohledu na věc a to občanů, kteří jsou denně konfrontováni s touto farmou VE a občanů, kteří. Dokumentaci zpracovávají, místo, jak tvrdí, dobře znají, ale v žádném případě nemohou mít cit pro posouzení farmy VE v kontextu denně zažívaných souvislostí, takže se pohybují vesměs na teoretické úrovni bez většího smyslového vnímání této farmy VE. 3. Z Oznámení je zřejmá i zpracovatelova nedostatečná znalost místa, přilehlé oblasti a vůbec klimatických a životních podmínek v prostoru vymezeném vlivy uvažované větrné elektrárny. V této souvislosti uvádíme: a) Pro osoby nezasvěcené a místa neznalé je v úvodu Oznámení zcela zavádějící text: "EWT 315 od výrobce Energovars (zastaralá konstrukce, hlučná, poruchová, jiného investora) je umístěna nejblíže k sídlu Boží Dar (nejzápadněji)". K tomu uvádíme, že tato větrná elektrárna je součástí jedné větrné fanny tzn. farmy VE Neklid, na kterou bylo vydáno jedno stavební povolení, které pro svůj Záměr využívá i společnost BENOCO s.r.o. Tudíž nelze tuto elektrárnu až tak vytrhnout z kontextu, protože negativní vlivy z provozu všech zde se nacházejících VE jsou součástí jednoho původního investičního záměru, na nějž bylo vydáno i pouze jedno stavební povolení. Zmínění o tom, že VE EWT 315 je umístěna nejblíže k sídlu Boží Dar, je sice pravdivé, ale budí dojem, že pouze vlivy z jejího provozu negativně ovlivňují sídelní útvar Boží Dar. Tomu tak jednoznačně není, protože vzdálenost VE EWT 315 od první VE společnosti BENOCO S.LO. myšleno západním směrem, je pouhých 130 metrů. V této souvislosti je třeba uvést fakt, že působení negativních vlivů všech ve větrné farmě provozovaných větrných elektráren je samozřejmě vyšší než pouze u jedné VE, což se týká např. hlučnosti, ale i pohledových záležitostí. Skutečný význam těchto vlivů je v Dokumentaci Záměru z našeho pohledu, zde žijících občanů, všeobecně podceněn. b) Z hlediska státu je až trestuhodný fakt, že tento uvolnil investorovi společnosti BENOCO S.LO. na výstavbu dvou VE E-33 330 kW nemalou finanční dotaci a ani si neprověřil, zda-li uvažované a následně postavené VE budou v tomto horském prostředí také 100 % funkční. I jenom na tomto příkladu je vidět naprostý laický přístup společnosti BENOCO S.LO. a odborníků, kteří na výstavbě dvou VE E-33 330 kW spolupracovali, včetně jejich naprosté neznalosti místa umístění VE. Přitom problematiky řešení možné námrazy listů vrtule je zásadní záležitostí investorů a projektantů i v mnohem níže položených větrných lokalitách. Je proto naprosto irelevantní zdůvodňování potřeby provedení změny původního záměru výstavby třetí VE E-33 330 kW na VE E- 48 z důvodu námrazy. Důvod je jediný a to ekonomický. Instalací VE E - 48 totiž dojde k navýšení výroby elektrické energie z původně plánovaných maximálních 990 kW na 1460 kW ze tří VE společnosti BENOCO s.r.o. Toto zvýšené ekonomické využití dané lokality je však naprosto v rozporu s navýšením negativních vlivů, které toto řešení přináší a je proto pro zde žijící obyvatelstvo na obou stranách státní hranice nepřijatelné. c) Z pohledu města Boží Dar, ale i všech sousedních měst a obcí včetně přímo dotčeného sousedního města Kurort Oberwiesenthal, je naprosto nepřijatelná plánovaná výška VE E 48, u níž má mít tubus 75 metrů, čímž jeho vrchní část o jeden metr převýší i samotný vrchb1'~'· . Klínovce (1244 m n.m.), k čemuž je ještě zapotřebí připočítat průměr rotoru, který je 48 metrů, což znamená, že list vrtule bude ve vrchní úvrati převyšovat vrchol Klínovce o 25 metrů. Z pohledu obyvatel tohoto regionu se přitom jedná o zásadní věc a na rozdíl od zpracovatele Dokumentace Záměru v sousedství žila a žít chce. Zpracovatel Dokumentace Záměru v této věci srovnává nesrovnatelné na naší námitku z původního Oznámení, kde Tcldonnl spoleni: "nO.35957J I / /

Rcfer"nlohó'c'

~420·fi03179985

Kaneeláf slarosty:

'420_359571127

Koncetár mistoSlorosly:

.,.420·35957JI21 +420.35957Ii11 1410_35957/129

Referent Invo,
+420-3595711 J3 +420.3595 71112 I 410-359J71f)()7

d)

e)

f)

g)

"[ddonnr srmien,: ÚSffednaMobil: Fax:

bylo konstatováno, že by jistě změnil názor pokud by mu chtěl takovouto větrnou elektrárnu postavit něk~o přímo v dosahu jeho bydliště nebo na skoro samotném vrcholu Sněžky, šumavského Spičáku nebo na Ještědu. Zpracovatel Dokumentace Záměru se ani v této části nezbavil bagatelizace vlivu stavby na krajinný ráz a naopak předkládá naprosto irelevantní zdůvodnění na její podporu. Konstatováním ze str. 9: "... u určitého spektra vlivů (hluk, vliv na krajinný ráz) bude negativním směrem rozhodující vliv stávající zastaralé VE č. 1 jiného investora. Všeobecným zájmem pro lokalitu a dobrou pověst větrné energetiky je odstranění a likvidace této staré EWT 315 kW, jejíž technický stav, vzhled a provoz vzbuzuje po dlouhou dobu značné rozpaky veřejnosti, která nevnímá vlastnické vztahy, velmi zřetelně však vnímá vnější vzhled i hlukové projevy VE EWT, které jsou i při pravidelném větru nepravidelné a budí obavy z brzké havárie." se snaží Investor a Zpracovatel Dokumentace Záměru se snaží přesunout veškerou zodpovědnost za negativní vlivy této farmy VE na starý typ EWT 315 kW, což je nekorektní a dokonce nepravdivé. Co se týče krajinného rázu ten je touto VE nejmíň ovlivňován, protože stožár VE je vysoký pouze 33 metrů oproti v sousedství výše postaveným VE E - 48 se stožáry 50 metrů vysokými. Z mnoha pohledů totiž není EWT 315 kW vůbec na rozdíl od dvou VE E - 48 viditelná. Je pravdou, že je neúnosně hlučná., a že město Boží Dar zatím zbytečně již delší dobu požaduje odstranění této hlučnosti. Ale je také pravda, že především při východním větru doléhá na intravilán města i hlučnost ze svistu listů vrtulí VE E - 48 a zejména v letním období si začali občané města na tento negativní jev stěžovat. Problémem je, že farma VE je sice na k.ú. Jáchymov, ale přímo na hranici s k.ú. Boží Dar a tak negativní jevy z provozu předmětných VE nejvíce negativně dopadají právě na město Boží Dar a pak na město Kurort Oberwiesenthal a nikoliv na město Jáchymov, které je naprosto mimo jejich negativní vlivy. Postavením ještě vyšší čtvrté VE dojde k zásadnímu ovlivnění negativních vlivů. Při východním větru budou výše položené listy vrtule VE E - 48 ještě negativněji ovlivňovat životní prostor v intravilánu města Boží Dar. I v této věci se snaží zpracovatel Dokumentace Záměru vyčleňovat VE EWT z posuzování vlivů farmy VE na životní prostředí. Dokumentace Záměru se musí zabývat celou lokalitou jako jedním celkem (tak bylo na začátku devadesátých let minulého století i vydáno stavební povolení) a ne pouze podle majitelů nebo investorů VE, protože negativní dopady napřu hlučnosti vycházejí z tohoto prostoru jako z celku tzn. včetně EWT 315 kw. Je až zarážející jak se zpracovatel Dokumentace Záměru vypořádal se skutečností vlivu VE na kulturní památku hotelového komplexu Klínovec. Je naprosto nepřípustné, aby byly naprosto podceňovány vlivy nejenom na kulturní památky, ale i na chráněnou přírodní oblast Zechengrund. Vliv takové vysoké solitérní stavby v jejich těsném sousedství samozřejmě vjemově jednoznačně negativně ovlivňuje jejich význam. Město Boží Dar požaduje, aby u takto kontroverzní stavby umístěné v těsném sousedství státní hranice s Německem, bylo vyžadováno též stanovisko německé strany, jak to vychází z příslušných evropských směrnic, protože jejich území by bylo ovlivňováno přinejmenším jako území na české straně státní hranice, nehledíc k tornu, že se tento Záměr nachází pár desítek metrů od přírodně chráněného území Zechengrund. Zavádějících konstatování je v předloženém Oznámení velké množství a proto nelze tento materiál považovat za nestranný a to ani přistoupením na proklamovanou vstřícnost investora k okolí a k občanům např. nevybráním typu Enercon E-7D o instalovaném výkonu 2000 kW s výškou tubusu 85 m, ale vybráním menší varianty. Pro další rozhodování o tomto Záměru žádáme o respektování termínu 31.8.2008, kdy by mělo dojít k měření hluku způsobovaného farmou VE Neklid, především pak VE Energovars 315 kW, jakožto neoddělitelné součásti farmy VE Neklid (viz Příloha č. 7). Mimo vlastní hlučnost je na základě výpovědí některých našich obyvatel také podezření na +420-359571111 "420-603179985 +420-35957/127

Referent obce: Kance/á! Slam.'ly: Kance/df mi,I'A'torosty;

+420_J.59571121 -420.359571122 +420-359571129

Odelní. pop/otky:

+420_359571123 +420·359571112

hifocemrnm:

~420.359571007

Ref.rem inveSlic:

otti Město BožíDar, čp. I'l 1(;0: 00479705

d)

e)

f)

g)

www.bozídar.eu

1,36262 Boží Dar

e-mail: [email protected];uzidar,eu

Bankovníspojeni: KB a.s. Ostrov

č.ů.: 13027-34110/00

bylo konstatováno, že by jistě změnil názor pokud by mu chtěl takovouto větrnou elektrárnu postavit někdo přímo v dosahu jeho bydliště nebo na skoro samotném vrcholu Sněžky, šumavského Spičáku nebo na Ještědu. Zpracovatel Dokumentace Záměru se ani v této části nezbavil bagatelizace vlivu stavby na krajinný ráz a naopak předkládá naprosto irelevantní zdůvodnění na její podporu. Konstatováním ze str. 9: "... u určitého spektra vlivů (hluk, vliv na krajinný ráz) bude negativním směrem rozhodující vliv stávající zastaralé VE č. 1 jiného investora. Všeobecným zájmem pro lokalitu a dobrou pověst větrné energetiky je odstranění a likvidace této staré EWT 315 kW, jejíž technický stav, vzhled a provoz vzbuzuje po dlouhou dobu značné rozpaky veřejnosti, která nevnímá vlastnické vztahy, velmi zřetelně však vnímá vnější vzhled i hlukové projevy VE EWT, které jsou i při pravidelném větru nepravidelné a budí obavy z brzké havárie." se snaží Investor a Zpracovatel Dokumentace Záměru se snaží přesunout veškerou zodpovědnost za negativní vlivy této farmy VE na starý typ EWT 315 kW, což je nekorektní a dokonce nepravdivé. Co se týče krajinného rázu ten je touto VE nejmíň ovlivňován, protože stožár VE je vysoký pouze 33 metrů oproti v sousedství výše postaveným VE E - 48 se stožáry 50 metrů vysokými. Z mnoha pohledů totiž neni EWT 315 kW vůbec na rozdíl od dvou VE E - 48 viditelná. Je pravdou, že je neúnosně hlučná., a že město Boží Dar zatím zbytečně již delší dobu požaduje odstranění této hlučnosti. Ale je také pravda, že především při východním větru doléhá na intravilán města i hlučnost ze svistu listů vrtulí VE E - 48 a zejména v letním období si začali občané města na tento negativní jev stěžovat. Problémem je, že farma VE je sice na k.ú. Jáchymov, ale přímo na hranici s k.ú. Boží Dar a tak negativní jevy z provozu předmětných VE nejvíce negativně dopadají právě na město Boží Dar a pak na město Kurort Oberwiesenthal a nikoliv na město Jáchymov, které je naprosto mimo jejich negativní vlivy. Postavením ještě vyšší čtvrté VE dojde k zásadnímu ovlivnění negativních vlivů. Při východním větru budou výše položené listy vrtule VE E - 48 ještě negativněji ovlivňovat životní prostor v intravilánu města Boží Dar. I v této věci se snaží zpracovatel Dokumentace Záměru vyčleňovat VE EWT z posuzování vlivů farmy VE na životní prostředí. Dokumentace Záměru se musí zabývat celou lokalitou jako jedním celkem (tak bylo na začátku devadesátých let minulého století i vydáno stavební povolení) a ne pouze podle majitelů nebo investorů VE, protože negativní dopady napřu hlučnosti vycházejí z tohoto prostoru jako z celku tzn. včetně EWT 315 kW. Je až zarážející jak se zpracovatel Dokumentace Záměru vypořádal se skutečností vlivu VE na kulturní památku hotelového komplexu Klínovec. Je naprosto nepřipustné, aby byly naprosto podceňovány vlivy nejenom na kulturní památky, ale i na chráněnou přírodní oblast Zechengrund. Vliv takové vysoké solitérní stavby v jejich těsném sousedství samozřejmě vjemově jednoznačně negativně ovlivňuje jejich význam. Město Boží Dar požaduje, aby u takto kontroverzní stavby umístěné v těsném sousedství státní hranice s Německem, bylo vyžadováno též stanovisko německé strany, jak to vychází z příslušných evropských směrnic, protože jejich území by bylo ovlivňováno přinejmenším jako území na české straně státní hranice, nehledíc k tomu, že se tento Záměr nachází pár desítek metrů od přírodně chráněného území Zechengrund. Zavádějících konstatování je v předloženém Oznámení velké množství a proto nelze tento materiál považovat za nestranný a to ani přistoupením na proklamovanou vstřícnost investora k okolí a k občanům např. nevybráním typu Enercon E-70 o instalovaném výkonu 2000 kW s výškou tubusu 85 m, ale vybráním menší varianty. Pro další rozhodování o tomto Záměru žádáme o respektování termínu 31.8.2008, kdy by mělo dojít k měření hluku způsobovaného HU-mou VE Neklid, především pak VE Encrgovars 315 kW, jakožto neoddělitelné součásti farmy VE Neklid (viz Poloha č. 7). Mimo vlastní hlučnost je na základě výpovědí některých našich obyvatel také podezření na

Telefot"'; "poleni: (J,tfedna:

Mobil: Fax:

7420-3.59571111 +420_603179985 H20_359571127

Referenlobce: Kanceláf starosty: Kanceláf mlsloslarosly'

• 420-359571l21 ., 420_359571122 ,-/20_35957f f 19

lI.'ferml inveSllC:

(/c'ern/, poplatky: l'1foccnlrum:

- 0/20-,159571/13 .420·359571112 +-420-35957/007

Ohec Boží Dar, /(\i:

(J()~79705

www.hcó_du,.c

č.p.

1, 36262 Bo ií Dar &"'kovn!spOjeni' K/h.I'_. O!CIIV.· <'
---------------.

Městský úřad Jáchymov

Odbor stavební úřad náměstí Republiky 1

362 51 Jáchymov

Váš list čj. I ze dne:

Věc:

Naše čj.: 197/Pe/06

Vyřizuje:

Perník

Bož! Dar: 17.2.2006

Odvolání

Obec Boží Dar v souladu s ustanoveními správního řádu a stavebního zákona podává odvolání proti rozhodnutí Č.IV/11/10/06, které vydal Městský úřad Jáchymov - Odbor stavební úřad pod č-i-: výst./54/24/06/Kj a kterým povoluje změnu nedokončené stavby ,,3x VE 315 kW, trafostanice a sekunderní rozvod NN na Neklidu", umístění na p.p.č. 1553, k.ú.Jáchymov. Navrhovatelem je Jan Karč, bytem Boži Dar č.p.l73, 363 Ol Ostrov. Odůvodnění odvolání:

V Obci Boží Dar se konalo na základě návrhu občanů obce místní referendum ve věci realizace farmy území obce Božf Dar. Na základě výsledků referenda, kdy občané nesouhlasili s realizací farmy VE, obec upustila od další realizace projektu. Výše uvedená stavba ,,3x VE 315 kW, trafostanice a sekundemí rozvod NN na Neklidu'' má být umístěna v těsném sousedství obce Boží Dar a lze se s odkazem na vlivy stávající větrné elektrárny provozované v této lokalitě. na Neklidu předpokládat, že tato stavba bude mít výrazný vliv na krajinný ráz a komunální prostředí, kdy umístění stavby tří větrných elektráren je na horizontu nad obcí Boží Dar a lze konstatovat, že po realizaci bude mít tato stavba výraznější negativní vlivy na krajinný ráz a komunální prostředí, kdy je umístěna i v těsném sousedství s areálem zimních sportů .Jveklid''. Navíc rozhodnutím čJV!lIlI 0/06, o změně nedokončené stavby dochází ke změně použité technologie a to VE typu E 33 o výkonu 330 kW o výšce věže 50 m a průměru rotoru 33,4 m, celková výška konstrukce dosahuje pak cca 66 m. Touto změnou nepochybně dochází ke změně vlivů na krajinný ráz a okolní komunální prostředí a to-jak z důvodu navýšení celkového výkonu dalších tří VE, tak i z důvodu zrněny celkové výšky stavby o cca II m, kdy původně povolené tři VE měly každá celkovou výšku k hornímu dosahu rotoru 55 m bez základové ŽB konstrukce.

větrných elektráren na

S odvoláním se na ustanovení §13 zákona Č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších lze-li ze zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí realizací změny stavby ,,3x VE 315 kW, trafostanice a sekunderní rozvod NN na Neklidu'' nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému nebezpečí skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.

předpisů,

IflJjQI1ni wOláli

Id/ax· '\/o/>rI

_

{21i-35311/51{3 . nO·60JI '9Y85

flek'-""I nl,c.' .\I(m),,-w ,l miSIU,llam_'M oha

{2().35JSI5/{3 kl.'1 -{}1!-J.i3f1151-13 kl. Jo'

Reterem i""".II/<

('c~!IIi, p(}I'/<Jlh

-I2IJ-3-,38151-1] kl. 23 ·{20-35311/
-

Obec Boží Dar, 1(0. {J()479705

č.p.

I, 36262 Boží Dar

www.h"~i-dar.c:;

Je nezbytné tedy prokázat, že realizací stavby nedojde knegativním vlivům na krajinný ráz a k negativnímu vlivu hluků, které mají specifický charakter (infrazvuk, hluk nízkofrekvenční modulace), k negativnímu vlivu stroboskopického efektu a dalším negativním vlivům na komunální prostředí v obci Boží Dar a to v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a z touto otázkou ve vztahu k zákonu č.l00/2001 Sb. se Městský úřad Jáchymov _ Odbor stavební úřad nevypořádal. Dle přílohy č.l k zákonu 100/2001 Sb. stavby tohoto charakteru o výšce vyšší než 35 m vyžadují provedení zjišťovacího řízení. Za této situace nelze pak. souhlasit ze stanoviskem Krajské hygienické stanice v Karlových Varech, která souhlas podmiňuje ročním zkušebním provozem, ve kterém by měly být vyhodnoceny negativní dopady. Výše uvedeným rozhodnutím mohou být dotčena práva Obce Boží Dar, která se tímto domáhá být účastníkem řízení v rozhodnutí o změně stavby ,,3x VE 315 kW, trafostanice a sckundemf rozvod NN na Neklidu", umístění na p.p.č. 1553, k.ú.Jáchymov, které bylo oznámeno veřejnou vyhláškou Městského úřadu Jáchymov.

.

. za obec Boží Dar starosta Ing. Jan Horník

/ddolmí lII'!Jmi:. "dfm ,\Iul>i/

~}I)-3531i151·13

Re(erem obe[':

-I211-1i1J3179911.i

"mrosm Q miwn.lI.l"''''' "I'ce

.j](j,]j3Rljj13 kl. 21 - -I211·353RI.,'I-/1 kl. _'2

Rdáem ml'esllc

(''<'<'lilÍ,r''r/ OI k\-'

-.JJII-353f<15i.J3 kl JJ --I2IJ-3jj~I5I-I3 kl. N

!+, í(J:-

Město Boží Dar, čp. 1,36262 Boži Dar /(:0: 00479705

www boztdar.eu

e-mail: bozldar@bozidar_eu

Bankovní spojeni: KB a,s. Ostrov é,ú.'- 13027-34/10/00

Ministerstvo životního prostředí ČR

odbor posuzování vlivů na životní prostředí Ing. Jaroslava Honová Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice

Váš list čj. / ze dne:

Věc: Vyjádření k

dokumentaci

Naše čj.: 667/Ho107

Vyřizuje:

Ing. Horník

Boží Dar: 26.6.2007

vlivů záměru "Větrný park Klínovec"

Vážení,

na

základě

některých

§ 8 odst. 2 a 3 zákona Č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vám

zasíláme následující vyjádření a stanovisko města Boží Dar ke zveřejněné dokumentaci vlivů záměru "Větrný park Klínovec" (dále jen "Záměr") na životní prostředí oznamovatele firmy ANEW, s.r.o., se sídlem Těškovská 554, 338 05 Mýto, IČO; 25208691, vybudovat na pozemcích p.č. 1526/1, p.č. 1539, p.č. 1540 a p.č. 15421l v k.ú. Jáchymov farmu 5 větrných elektráren, každé o výkonu 2,5 MW tzn. o celkovém výkonu 12,5 MW a negativní postoj města Boží Dar k předmětnému záměru, který byl vyjádřen usnesením ll/26 řádného ll. jednání Zastupitelstva města Boží Dar (dále jen "2M") konaného dne 4.6.2007, kdy všichni přítomní zastupitelé vyslovili nesouhlasné stanovisko s tímto záměrem. Neše město se k předmětnému "Záměru" již vyjadřovalo dopisem ze dne 18.7.2006 (viz příloha), ve kterém .sme žádali orgány státní správy, jež mají v gesci posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 -b., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, aby uvedený "Záměr" hodnotily v kontextu toho, že "Záměr" leží na SZ svahu nejvyššího kopce Krušných hor a toto umístění přinese negativní dopady "Záměru" na občany, majitele nemovitostí a návštěvníky této části Krušných hor. Tento dopis požadujte také jako součást tohoto našeho vyjádření. V našem městě žijí odpůrci i příznivci tohoto alternativního zdroje energie. V případě příznivců jsou však většinou tito lidé soudní a nejedná se o příznivce realizace větrných elektráren za každou cenu. Samozřejmě nelze takovýto přístup od zpracovatelů tohoto "Záměru" očekávat, protože jejich zákazník požaduje jediné a to je povolení "Záměru". Proto Vás žádáme, aby jste naše argumenty posuzovali při vědomí toho, že případná instalace těchto větrných elektráren bude mít vliv po desítky let právě na nás, kteří zde v nelehkých horských podmínkách 1000 m n.m. žijeme;

vlivů

K zveřejněné dokumentaci vlivu "Záměru" na životní prostředí podle zákona Č. IDO/2001 Sb., o posuzování na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonu uvádíme následující připomínky:

1. V části B, čl. I., bod 4, str. 10 zmiňuje autor záměr výstavby 3 VE (v současnosti již 2 VE v provozu) v těsném sousedství staré VE, společností BENOCO s.r.o., ale naprosto pomíjí všechny souvislosti těchto vedle sebe v těsné blízkosti navrhovaných větrných parků, které budou z pohledu krajinorvorby působit, jakožto jeden celek celkem osmi VE, což celý záměr staví naprosto do-jiné výchozí a následné hodnotící pozice. Tato lokalita je vzdálena od projektovaného záměru cca 600 metrů při umístění paty stožáru v nadmořské výšce 1150 až le1elonní spolení lis/fedna: Mohtl: Fill

nO_3595 7 1111

· ..2(1·3595"11/1 -I20-6U31 7')9115

Kanceláf s/arosly:

-~20-35957f122

R<;ferenlim'esti<' ti·celní, pop/a/k)'

~~20'J59rllr

Kane-dát mlsf(Js/aros!l

--I20-3595~1I29

b!(acenmm;

~

ReJáem oba

nO.35957J /13 -nO-359j7llI2 -nO-359.F/lHr

2.

3.

4.

5.

6.

1165 m n.ID. přijejich nově projektované výšce 59 metru tzn., že tyto budou vizuálně zasahovat gondolou VE do výšky cca 2/3 věží VE uvažovaných: v předloženém "Záměru". Z části C, bod 1, str. 34 odst. Území hustě zalidněné, by bylo možno nabýt mylného dojmu, že v předmětný prostor je naprosto liduprázdný a lidé se v něm nepohybuji, opak je pravdou, protože po všechna roční období je toto území navštěvováno desetitisící návštěvníky. Je dále zavádějící a lživé konstatování, že umístění záměru nekoliduje s žádnou místní zástavbou, kdy přinejmenším budoucnost dalšího setrvání osady Klínovec města Jáchymov by bylo touto investicí přímo ohroženo, přestože má zpracovánu svojí ÚPD, která počítá s rozvojem této osady. V části C, bod 2, str. 41 odst. Krajina, je prostor výstavby "Záměru" postaven do polohy naprosto nezajímavého charakteru s navozením iluze zdevastovaného bezcenného území, což lze možná konstatovat o některých podkrušnohorských lokalitách zasažených těžbou hnědého uhlí, ale nikoliv o dotčeném území. Zpracovatel "Záměru" zřejmě danou lokalitu nikdy nemohl navštívit, protože by se jinak musel vyvarovat tvrzení, že jde o krajinu bez jednoznačné vizuální dominanty, v níž nebyly identifikovány žádné kulturní a přírodní hodnoty, které by bylo možno z hlediska krajinného rázu označit v širším kontextu za jedinečné a významné. Tato pasáž je naprosto nedostatečně a neodborně zpracována a vůbec nevyhodnocuje skutečný stav dané lokality. Krušné hory sice byly v minulé režimu zařazeny v té nejhorší kategorii a dodneška si z tohoto období nesou jakési stigma zdevastovaného bezcenného území, což však ve skutečnosti již není pravdou. A proto nelze tuto problematiku místa vůbec bagatelizovat a naopak je jí zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. Dovedeme si představit jaká vlna odporu by se vzedmula kdyby obdobná investice měla být realizována v těsném okolí naší nejvyšší hory Sněžky. Klínovec je nejvyšším vrcholem nejen pro českou část Krušných hor, ale i pro německou část a již jenom tato skutečnost je dostatečná k tomu, že v případě dotčeného území se jedná o velmi významnou přírodní hodnotu. V části C, bod 2, str. 42 odst. Obyvatelstvo, lze opět jako ve výše uvedeném bodě 2. nabýt dojmu, že v uvedeném prostoru se nenachází žádná zástavba, ale přitom jsou všechny objekty osady Klínovec jednoznačně v přímé kolizi s případnou realizací výstavby "Záměru". V části D, bod 3, str. 48 Stroboskopický efekt, naprosto nesouhlasíme se závěrem pana RNDr. Petra Obsta ve věci nevýznamného až málo významného vlivu světelného leteckého překéžkovéhc značení VE. Stačí se pohybovat v oblastech části Krušných hor v blízkosti větrné farmy Rusová a pulzování bílého světla např. při jízdě osobním vozem se stává v určitých místech a situacích doslova novým nebezpečím pro řidiče. Nejenom, že řidiči nechtěně odvádí pozornost, ale místy jej i nečekaně a nepřjjemně překvapí, což samozřejmě není ve prospěch silničního provozu. "Záměr" je situován v prostoru nejvyššího vrcholu Krušných hor, kde dojde jednoznačně k vjemovému ovlivnění nejen řidičů motorových vozidel, ale cyklistů pěších turistů a samozřejmě i obyvatel a návštěvníků přilehlých měst a osad na obou stranách hraníce. Něco jiného je když je toto světelné znečištění situováno např. kolem dálnic, kde se v podstatě skoro ztratí ve velkém množství obdobných světelných efektů a něco jiného pak jeho šíření ve volné krajině. Zpracovatel vychází pouze z teorie, ale praxe nám zde v Krušných horách ukazuje úplně jinou skutečnost. Je též velmi důležité posuzovat toto světelné znečištění při různých klimatických podmínkách, kdy v Krušných horách jsou ty denní mnohdy podobné těm podvečerním nebo večerním, čímž se intenzita tohoto světelného zdroje pro pozorovatele zintenzivňuje. Oproti větrné farmě Rusová je však naše klínovecká lokalita "Záměru" přímo v centru pomyslného trojúhelníku turistických center měst Kurort Obervisenthal, Loučná pod Klínovcem a Boží Dar. Představa, že jejich obyvatelé a návštěvnici budou průběžně konfrontováni s tímto světelným znečištěním, je naprosto děsivá a z pohledu těchto měst nepřijatelná. Navržené světelné letecké překážkové značení je pro náš region minimálně stejným negativemjako nevhodně umístěné VE s ohledem na krajinný ráz. V části D, bod 8 Vlivy na krajinu, trváme na tom, že zpracování vlivu na krajinný ráz je naprosto nedostatečně vypracováno, a že se v předloženém "Záměru" nic nezměnilo. Již opakovaně je naprosto nedostatečně zpracován materiál zabývající se hodnocením vlivu na krajinný ráz. Zpracovatel se např. vůbec nezabýval pohledy z německé strany na budoucí větméelektrámy. Zřejmě je to však zpracovatelův záměr, protože z města Kurort Oberwiesenthal bude "Záměr" velmi zřetelně vidět skoro z každého stanoviště. Záměrem zpracovatele je jistě i fakt, že samotnými fotomontážemi již navozuje bagatelizující atmosféru "Záměru", protože na snímcích zabrané elektrické vedení a elektrárenský komín již navozují atmosféru více rušivých elementů než vlastní ve vzdálenosti "nevýrazný" pohled na "Záměr". Obdobně je vedena volba dalších fotomontáží, které navozují atmosféru velmi řídce osídleného území. Takovéto- materiály jsou z našeho pohledu

IllijQIJllLJ/2Qlf1li.:-

USltedna: Mobil Fox

~-I21i,·•.'95711If

--12(, ,03179985

--I2(LU9Fllr

Referenlobce Kam'dM slClrosly: Kancdáf misloswrosiy

--120·3595 !J21 --120-3595 JI 22 --120-3595 J J 29

R~júenl

ml'e"'ie.

rkellli, poplorky ln/ixwlInim:

--120-359571123 -nO-.3595'JJI2 , -I}0-3595;jOO-

Město

Boží Dar,

jeo: 00479705

www.bozidareu

čp

J, 36262BožíDar

e_mail'bo:id"[email protected]

Bankovní spojeni: KB as.. Ostrov č.ú.: ! 3027.341/0100

tendenční a "Záměr" by měl obsahovat především pohledy přímo z intravilánu našich dotčených měst Kurortu Oberwiesenthal, Loučné pod Klínovcem a Božího Daru. 7. V části D, bod 9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky, naprosto nesouhlasíme se závěrem, že vliv "Záměru" na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako nevýznamný. V případě realizace "Záměru" je možno investici společnosti Služby Boží Dar s.r.o., se sídlem 362 62 Boží Dar č.p. 199, jejímž jediným společníkemje Město Boží Dar, se sídlem 362 62 Boží Dar č.p. 1, do koupě komplexu budov hotelu Klínovec a nejstarší kamenné rozhlednu v ČR (obojí registrováno jako kulturní památka) považovat za zmařenou. Tímto "Záměrem" totiž dochází k úplnému ohrožení rekonstrukce kamenné vyhlídkové věže a památkově chráněného hotelového komplexu (1 00 lůžek), protože si naše společnost nebudeme moci dovolit vložit finanční prostředky v řádu cca 250 milionů Kč, jako nejistou investici do prostředí, které nebude klientelou akceptováno. Tato republika tak přijde o mnoho víc než o alternativní zdroj energie, pro nějž lze najít vhodnější lokality s menšími negativním dopady na ŽP, obyvatele, krajinu atd. Zpracovatel též naprosto opomenul fakt, že.v osadě Klínovec jsou i podnikatelské subjekty, které jsou závislé na turistech (ubytování, stravování), a že takto budou bez jejich přičinění odsouzeni k jejich možné ztrátě a k snížení hodnoty majetku (nemovirostl) v řádech milionů Kč. S. Město Boží Dar požaduje, aby byly v případě přcdmětného "Záměru" respektovány všechny rozvojové a závazné dokumentace Karlovarského kraje včetně všech stávajících vyhlášených stanovišť ochrany přírody v dané lokalitě a samozřejmě také lokalit na německé straně (lokalita Zechengrund s místem Schlauderwiesse) a dále též požaduje důkladné posouzení "Základního inventarizačního průzkumu", který poukazuje na nutnost výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., pro ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené chráněné druhy rostlin a živočichů. Tato oblast včetně lokality "Záměru" se nachází v jediném území předurčeném ÚPD Karlovarského kraje pro zimní turistiku, což by předmětný "Záměrvnaprosto zlikvidoval.

Vážení, naše město a jeho občané se považují současně za občany EU a proto je i pro nás naprosto nepřijatelný fakt, že "Záměr" se tváří jako by v jeho sousedství nebylo německé území a proto jej v podstatě neřeší.

Tento přístup zpracovatelů je ze strany našeho města a též z pohledu člena EU naprosto neakceptovatelný. Proto v příloze dále přikládáme vyjádření Landratsamt Annaberg, vedoucího odboru životního prostředí, pana Thomase'Ihiele a nesouhlasné stanovisko k "Záměru" od místostarosty města Kurort Oberwiesenthal pana Dipl.Ing. Mirko Ernsta, které žádáme, aby byly brány jako by je předkládalo naše město. Závěrem našeho vyjádření uvádíme,

že naše město Boží Dar s realizací předmětného "Záměru" nesouhlasí.

S pozdravem

za

město

Boží Dar

starosta Ing. Jan Horník

Přílohy: Vyjádření-a stanovisko

obce Boží Dar ze dne I S.7.2006, č.j.: 84SIHolO6 Landratsamt Annaberg, vedoucího odboru životního prostředí, pana ThomaseThieleho Nesouhlasné stanovisko od místostarosty města Kurort Oberwiesenthai pana Dipl-Ing. Mirko Ernsta Vyjádřeni k záměru "Větrný park Klínovec" paní Jany Homikové, 362 62 Boží Dar III Vyjádření k záměru "Větrný park Klínovec" manželů Martiny a Jakuba Vernerových, 36262 Boží Dar 134 Vyjádření

rel10nní "P9I"ni~ (."-'"I,",bJ.7,

-./2ú·Jj9j~II!1

.'.loM

-·l:'n·603!'998J . ';20·359j·l! .'"

!,',,,

Re(crenJ obce: Kanceláf ""raSlY Kance/Jř ",;",o_"O'-o$n--

-.;20·J595'!12/

Reforem in"osll(:

- -I10·.l5'J5' II"'.'

-~]O·J39rli22

Ucen,í, pop/<Jflr)

- .2Ij_J.'9 371 ! 29

/,,!oc,,"'rum,

-J20.35)'57!!ll . n'j·3.'95'IOO'

~, Město Boží Dar, čp 1, 36262 Boží Dar

"If1-:, IČo.- 00479705

wwwbozidar.eu

e-mail. bozidar@Jbozidnr,eu

Bankovníspojení. KB CU., Ostrov

č.ú.. /3027.341/0100

Pan Ing. Vladimir Česenek J.E. Pnrkyně 550 537 03 Chrndim

Vá.f list

čj.

/ ze dne:

Naše čj.: 1034/Ho/07

Vyřizuje:

Boží Dar: 6.8.2007

Ing. Horník

Věc: Stížnost na hlučnost větrné elektrárny v lokalitě Neklid a žádost o řešení současného stavu

Vážený pane inženýre,

zasíláme Vám, jako vlastníkovi, z pověření Zastupitelstva města Boží Dar stížnost na hlučnost větrné elektrárny (dále jen VE) - Energovars 315 kW, umístěné v lokalitě Boží Dar - Neklid. Obyvatelé našeho města si stěžují na hlučnost uvedené VE, především při proudění větru především

ve směru od S, SV, V, což je v posledních rocích poměrně častý případ. Hluková zátěž je obtěžující hlavně v noční době, kdy v některých částech města neumožňuje našim občanům a návštěvníkům města klidný spánek a v letním období, jako například v současných dnech je nemyslitelné mít na noc otevřená okna. Někteří občané v nejvíce hlukově dotčených částech města začali podle jejich vyjádření mít neklidný přerušovaný spánek azačali i pociťovat nervové zneklidnění. Vážený pane inženýre, tímto Vás žádáme, aby jste přijal taková opatření, která by maximálně omezila hluk vydávaný uvedenou VE a bylo tím zamezeno negativním zdravotním dopadům a hlukovému obtěžování některých našich obyvatel a návštěvníků města Boží Dar. S pozdravem

MĚSTO BOU DAR

pse 36262 okr.K.V/!Iry

1"-1 .

.

. za město Boží Dar starosta Ing. Jan Horník

Na vědomí: Krajská hygienická stanice Karlovy Vary Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí MěÚ Ostrov, odbor životního prostředí MěÚ Jáchymov, odbor stavební úřad Město Jáchymov, Rada města Tddonni sDOlent __ ('I-Ihdna:

- F:(J-}595~/ / J /

/lekrmt ob""

~I()bil

--I2(j.60J/C~9/<5

-~jO-35'J5"JI2i

KQ/lcdáf smro!i'J'

-~}O-J595-1122

Fw:

-./]{U5Y5"//r

K,;",,,,,iáf miS/osluTo.II!'

-~20·3595"//29

Ildá"", l/ll'e>rlc, 1\'0ll1í, pop/ath: /"';'c""'ťum

·~:(j-3j95-/L'J

--1211-3595"//12 - -120-3595- j(J1I~

• KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE 1'c', 'J-.D). c SE SíDLEM V KARLOVÝCH VARECH 36021 Karlovy Vary, Závodní 94

\..

ú-.

,doporučeně Váš dopis zn: Ze dne: Naše značka:

Město Boží Dar Boží dar č.p.1 362 62 Boží Dar

2008-04-18 H555K2KV2D79/24040S

Vyřizuje:

ing.Vrbická 355328341

Telefon E-mail:

helena.vrbickarčikhskv.cz

L

J

Datum:

Boží Dar -

podnět

k zahájení řízení ve věcí vysoké hlučnosti větrné elektrárny

V souvislosti s Vaším podáním ve věci obtěžování obyvatel města hlukem z provozu větrné elektrárny Energovars 315 kW v lokalitě Neklid, které bylo Krajské hygienické stanici postoupeno Městským úřadem Ostrov, Vám sděluji; Na základě dřívější korespondence související se shora uvedeným podnětem, která byla zaslána KH8 na vědomí (starosta města), předala KHS v březnu 2008 Zdravotnímu ústavu se sídlem v Karlových Varech objednávku na provedení kontrolního měření. Vzhledem k striktně stanoveným postupům, udaným metodickým pokynem pro měření hluku z větrných elektráren ( např. vhodné klimatické podmínky) a nutnosti spolupráce vlastníka jak měřené elektrárny, tak zejména sousedních VE, které je pro měření nutno na omezenou dobu vyřadit z provozu, byl termín pro předání měření stanoven na 31.8.2008. Po obdržení výsledku měření KHS zhodnotí, zda bylo prokázáno překročení platného hygienického limitu hluku a zvolí další postup řešení Vašeho podání.

;-, .

,ď M~DLKateřina Jág;2J . . •• ,

."

vedoucí odboru hygieny obecné a komunální

na

vědomí

Městský úřad

Ostrov, odbor životního

prostředí,

Klínovecká 1204, 36320 Ostrov

a/a

+ TELEFON 420355328311

FAX +420355328311

E·MAIL [email protected]

reo 71009281

Bankovní spojení ČNB 000-99529341/0710

1./ I~,I; _

,"- I.'

Městský úřad Ostrov

ť'

rrc

/~_

' / jJ,J /,., ? /f ,: ;' .' ~ '.,

_ _ _~o~d~b~o,-,rživotního prostředí

Příslušný dle § 2 odst.l zákona č.314/2002 Sb. o stanovení obcí s rozšířenou působností

~/

Krajská hygienic ' stanice raje Karlovarské Závodn' /

KV;,,')' 36621 Váš dopis/ze dne

Naše

značka

Oprávněná úřední

osoba

JngTČcpclák

ŽPI 88941 08

e-mail

telefon

1,-epel~kíio'l"W,C7.

353801 229

Dne 16.4,,2008

USNESENÍ Městský úřad

Ostrov, odbor životního prostředí

rozhodl podle ustanovení § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto: podání: Město Boží Dar, č.p. 1,36262 Boží Dar, čj. 416/Fo/OS ze dne 10.4.200S, které došlo na Městský úřad Ostrov dne 14.4.200S pod č.j. ŽP/SS94IOS ve věci: Podnět k zahájení řízení ve věci hlučnosti VE - Energovars 315 kW postupuje Krajské hygienické stanici Karlovarského kraje, Závodní 94, Karlovy Vary, 360 21 jež je věcně a správním orgánem k vyřizování postupovaného podání.

místně příslušným

Odůvodnění

Dne 10.4.2008 místostarosta Města Boží Dar, č.p. I, 362 62 Boží Dar podal pod čj. 416/Fo/OS "Podnět k zahájení řízení ve věci hlučnosti VE - Energovars 315 kw''. Vzhledem k tomu, že zdejší

odbor životního prostředí není v uvedené věci příslušným správním orgánem, postupuje toto podání příslušnému úřadu.

Poučení

Proti tomuto usnesení, které se poznamenává pouze do spisu, se nelze podle ustanovení § 76 odst. 5 správního řádu odvolat.

ILL!

Ing. T

O~አČepelák

vedoucí odboru životního prostředí pověřený

Přfiohy:

Podání:

Město

315 kw'' Na

čj.

Boží Dar, č.p. I, 362 62 Boží Dar, "Podnět k zahájení 416/Fo/08 ze dne 1O.4.200S( I list)

řízeni

ve věci

hlučnosti

VE ,- Energovars

vědomí:

Město

Boží Dar, č.p. 1,36262 Boži Dar

KhnovecUl1204, esč 36320 Ostrov,

tel: 353 801 JI J,

fax: 353 801299,

lL', 00254843,

podarcl [email protected]

.'

c: :-<

'h.,:...."

•,


ICO: (10479705

wvw.bazidar en

čp.

1, 362 62 Boží Dar

e-mail: bO:ldar!j;:bozidc;rell

Bankovní spojeni, KB os.. Gs/rov é,ll, , 13027.NI/(ltOo

Městský úřad

Ostrov odbor životního prostředí Klínovecká 1204 363 20 Ostrov

Vyřizuje:

Boží Dar: 10.4.2008

Formáček

ěc: Podnět k

zahájení řízení ve věci

hlučnosti

VE

Energovars 315 kW

Vážení,

na základě usnesení Zastupitelstva města Boží Dar Č. 26/4 z 26. jednání konaného dne 7.4.2008 Vám zasíláme podnět k zahájení řízení ve věci hlučnosti větrné elektrárny Energovars 315 kW, umístěné

v lokalitě Boží Dar - Neklid, která je ve vlastnictví paní Věry Choutkové, Palackého 4272, 430 02 Chomutov. Obyvatelé města Boží Dar si stěžují na hlučnost uvedené VE, především při proudění větru od SV, V a lV. K hlukové zátěži dochází především v noci, kdy je ostatní hluková zátěž v obci samotné snížena na minimum. Například v letních měsících nelze mít v určitých místech města přes noc otevřená okna, protože nepřfjemný hluk z VE v lokalitě Boží Dar - Neklid při nich neumožňuje odpočívat. Z uvedeného důvodu Vás žádáme o prověření hlukové zátěže v městě Boží Dar z VE v lokalitě Boží Dar - Neklid.

I

S pozdravem

/

d-

q((l( I

.. .-

k

za

»>:

.

město-Boží

Dar

místostarosta Jaroslav Formáček

-euau:

'I ",,«liml!I (\'hd"Q Mohil. 1'0"

- ·~2()·359571! I! -nO-6DJFyn5 -I]O_35Y57/1r

1i4Ó'm' "ha KOIlé'elář MarD.'""

Kcmcei(llmiwosluro.\"I!

-.f]O-jjY57112/ -I20.35Y57 J f n nu-35Y57/129

Ilft",-",,' illve.'-li,-,: (r,;"nrl, pop/ark;'

!"{oc""{ru,,,.

'

-Il1i-3595Jf / 2J -1]0-359571112 ~ 20-3;'9 _FHJO?

~. ;

Město Boží Dar Ing. Jan Horník Boží Dar 1 362 62 Boží Dar

V Chomutově, dne 11. března 2008

Věc:

Větrná elektrárna na Neklidu

Vážený pane starosto,

k Vašemu dopisu ze dne 12.2.2008 Vám sděluji následující. Větrná elektrárna na Neklidu prošla v minulém roce větší opravou mechanických součástí čímž se zlepšil její technický stav. Tato skutečnost má ovšem též za následek, že elektrárna je nyní více v provozu než za dob předchozího vlastníka.

Poté, co jsem obdržela Váš dopis, zkontrolovala jsem dokumenty, které tvořily podklady rozhodnutí stavebniho úřadu o povoleni provozu (kolaudaci) větrné elektrárny. Mezí těmito doklady je též posouzeni hlučnosti s tím, že větrná elektrárna splnila požadované normy na hlučnost a vzhledem k tomu byl její provoz schválen, neboť splňoval limity stanovené platnými právními předpisy. Byla jsem se též sama na místě přesvědčit, jaký hlukelektrárna vydává. Musím konstatovat, že Vám popsaný jev, že by elektrárna byla slyšet až na Božím Daru jsem nezaznamenala.

Nernohu sice vyloučít, že za určitých, velmi specifických okolností (např. pokud bude na Neklidu vát mirný vítr a na Božim Daru bude zcela bezvětři), by bylo možno velmi slabý zvuk z elektrárny zaznamenat. Nicméně k tomu dodávám, že tento zvuk je překonán mnohem silnějším hlukem vozidel z rychlostní komunikace vedoucí na hraniční přechod.

S pozdravem

Věra

Na

Choutková

vědomí:

Krajská hygienická stanice Karlovy Vary Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životniho prostředi Městský úřad Ostrov, odbor životního prostředí, Městský úřad Jáchymov, stavební úřad

• ~ Město ~} IČO- 0(47971)5

Boži Dar, H'lI'lI'.hoc:idar.eu

čp.

1, 362 62 Boží Dar

e-mail: bo,,'dar@hocidlJr,eu

Bankovní spojení. KR 0', Ostrov <"ú.. 13027-J.lJ'OlOO

Paní Věra

Choutková

Palackého 4272 43001 Chomutov

Váš list

Věc:

čj.

/ ze dne:

Stížnost na

Naše č.j.: 161/Ho/OS

hlučnost větrné elektrárnv

v

lokalitě

Vyřizuje:

Ing. Horník

Boží Dar: 12.2.200S

Neklid

Vážená paní Choutková,

zasílám Vám z pověření Zastupitelstva města Boží Dar, jakožto vlastníkovi, stížnost na elektrárny (dále jen VE) - Energovars 315 kW, umístěné v lokalitě Boží Dar ~ Neklid.

hlučnost

větrné

Obyvatelé našeho města si stěžují na hlučnost uvedené VE, především při proudění větru od SV, Va lV. K hlukové zátěži dochází především v noci, kdy je ostatní hluková zátěž v obci samotné snížena na minimum. Například v letních měsících nelze mít v určitých místech města přes noc otevřená okna, protože nepříjemný hluk z VE v lokalitě Boží Dar - Neklid při nich neumožňuje odpočívat. Tímto Vás žádáme, aby jste přijala taková opatření, která by maximálně omezila hluk, který vydává uvedená VE a aby obyvatelé a návštěvníci města Boží Dar již tímto nebyli obtěžováni.

S pozdravem

za město Boží Dar starosta Ing. Jan Horník Na

vědomí:

Krajská hygienická stanice Karlovy Vary Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí MěÚ Ostrov, odbor životního prostředí MěÚ Jáchymov, odbor stavební úřad li:ldOlmi .1'·JOJi;!Ji: ' (rslI'I,dna --.J20-35957llil Mobil: ~2{j-6I!Ji79~8j Fa", --1111-35957//27

lIejáe nu!ha KOl1cdáf .
--I2IJ-3595 1/21 .J20-3595 1112 ~20-j5Y5 1129

Rderen! Inl'C.lltC 1;',""",1. pr!pICllky: Inló"clllnm,

~20-35Y5 1.'23 -42U.3595 II 12

".120-3595 1(;07

MINISTERSTVO ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí odbor péče o krajinu

Vnitřní sdělení Pro:

Ing. Jaroslavu Honovou ředitelku odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

Vaše

čj.:

Naše čj.:

Vyřizuje:

Datum:

1963/610/08 29053/ENV/08

8autzká

2008-04-24

Věc: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona Č. pozdějších předpisů - zveřejnění dokumentace vlivů záměru

Vážená paní

100/2001 Sb., ve znění na životní prostředí

ředitelko,

k Vašemu dopisu

č.j.:

dokončenim

větrnou

pro

23905/ENV/08 ze dne 11.4.2008 elektrárnu v

iokalitě

záměr "Změna

Neklid na parcele

p.č.

stavby

před

1553/8 v

k.ů.

Jáchymov" sdělujeme, že v rámci kompetence odboru péče o krajinu v návaznosti

na § 79 odst. 3 písm. a) zákona

'! platném

znění

Č.

114/1992 Sb.,

nemáme žádné připomínky.

S pozdravem

Ing. Petr Dobrovský' ředitei odboru péče o krajinu

o-ochraně přírody

a krajiny,

Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích NÁRODNÍ REFERENČNÍ LABORAT OŘ PRO MĚŘENÍ A POSUZOVÁNÍ HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ Smetanova 1390, 562 01 Ústí nad Orlicí IČ: 71009477

Tel.: 465 352 019 Fax: 465 524 328

www.nrl.cz

DIČ: CZ71009477

[email protected]

Věc: Odpovědi na nejčastější dotazy o infrazvuku větrných elektráren Dotazy byly formulovány Hnutím DUHA s využitím dotazů laické i odborné veřejnosti.

Co je to infrazvuk? Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož frekvence je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tzn. pod 20 Hz.

Kdy vzniká infrazvuk a jaké jsou jeho přírodní zdroje? Infrazvuk je v prostředí přítomen neustále, zvýšené hodnoty mohou v přírodě vznikat např. prouděním větru, šumem stromů nebo hučením vody. Z fyzikální podstaty šíření zvuku vyplývá, že se snáze tlumí vyšší frekvence (menší délka vlny) než nižší frekvence (větší délka vlny). Z uvedené podstaty šíření se z každého zvuku šířeného na větší vzdálenosti stává „infrazvuk“- zvyšuje se podíl složek s nízkými frekvencemi. Lidskému sluchu však tento „infrazvuk“ nijak nevadí, neboť je mu vývojem člověka uzpůsoben (šum stromů v lese nikomu neškodí). Jinak tomu však je v případě tzv. tónové složky, tedy výrazně zvýšených hladin akustického tlaku na jedné nebo dvou frekvencích. V diskusi je tedy třeba rozlišit přirozený „infrazvuk“ a tónový infrazvuk.

Setkává se člověk se zdroji infrazvuku v běžném životě (městská zástavba, doprava, sport…)? Ano, setkává, ve venkovním prostoru ze zdrojů hluku v okolí, viz výše. Zdroji zvýšených hladin infrazvuku jsou např. jezy, ventilátory chladicích věží, vibrační třídiče, dieselové agregáty lokomotiv, lodí nebo elektrocentrál, diskotéky, obecně nejčastěji pomaluběžné stroje, zejména mají-li velké rozměry a velký výkon. Často je však za infrazvuk zaměňován nízkofrekvenční (nf) hluk = slyšitelný hluk (s tónovými složkami, viz výše) ve frekvenčních pásmech 16 (20) - 100 (160) Hz.

Setkává se člověk v domácnosti?

se

zdrojem

infrazvuku

při

každodenní

činnosti

Ve vnitřním prostoru bez zdrojů hluku a proudění jsou hladiny hluku přibližně stejné ve všech frekvencích. Nejčastějším zdrojem ve vnitřním prostoru jsou vzduchotechnické nebo klimatizační systémy, pravděpodobněji však budou působit v oblasti nf hluku.

Jaký je hygienický limit? Hygienický limit infrazvuku v komunálním prostředí sice není stanoven, ale existuje doporučená hodnota v ČSN ISO 7196 LG=90 dB nebo hladiny prahu slyšení pro jednotlivá frekvenční pásma v ČSN ISO 226. Z prací uvedených v této normě a dalších prací z celého světa vychází tzv. směrné křivky (criterion curves) - hladiny akustického tlaku ve třetinooktávových frekvenčních pásmech již od 8 Hz. Tyto křivky jsou zatím definovány různě v různých státech EU. V ČR je tato křivka definována jako hladiny prahu slyšení LPS v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hladiny prahu slyšení nejsou nazývány hygienickým limitem, protože jsou hodnotami doporučenými a přihlíží se k nim při konstrukci hygienického limitu. Jejich přímé použití jako hygienického limitu by znamenalo vážné problémy s provozem všech výše uvedených nepochybných zdrojů infrazvuku (nf hluku).

Jak předejít problému s infrazvukem v souvislosti s projektováním větrných elektráren (VTE) v krajině? V ČR zatím u VTE nebyly stížnosti na infrazvuk či nízkofrekvenční (nf) hluk. Zatímco dotazy jsou stále, důkazy chybí. Ve venkovním prostoru je totiž hluk VTE maskován prostředím (větrem), takže je třeba měřit v chráněném vnitřním prostoru staveb (uvnitř RD). Od roku 1995 byly naměřeny pouze dva případy nf hluku ve venkovním prostoru u VTE, jeden byl způsoben poruchou silentbloků, druhý se analyzuje. Při měření VTE Vestas V90 - 2.0 MW v roce 2007 nebyl tónový infrazvuk ani nf hluk detekován ve venkovním prostoru ve vzdálenostech 150, 300 a 575 m od VTE, ani v chráněném vnitřním prostoru staveb v ložnici RD ve vzdálenosti 700 m (hladiny akustického tlaku v jednotlivých třetinooktávových pásmech byly pod hodnotami směrné křivky). Ani u měření VTE Enercon E70 - 2.0 MW v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nebyl tónový infrazvuk ani nf hluk detekován. Výzkumy a zkušenosti ze zahraničí jsou provedeny pro jiné situace, jejichž výskyt v ČR není pravděpodobný. Zejména jde o fakt, že v zahraničí jsou benevolentnější limity hladin akustického tlaku A v noční době, v Evropě zpravidla 45 dB, v USA ještě více (v ČR pouze 40 dB). Další problém je v porovnání starších konstrukcí VTE, např. s rotorem po směru větru s novějšími konstrukcemi, s rotorem proti větru, převodovkových VTE a bezpřevodovkových VTE atd.

Jsou moderní VTE zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku, který může poškodit zdraví člověka? Infrazvuk z VTE může údajně způsobit stres, poruchy spánku, bolesti hlavy , únavu, závratě, náladovost, tinnitus, agresivitu a ztrátu pozornosti při učení? Infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný (záleží totiž i na konkrétních meteorologických podmínkách v dané lokalitě, zda lze odlišit hladiny nízkých frekvencí VTE a větru). Epidemiologické studie hluku VTE ze Švédska udávají ve stupnici obtěžování hlukem VTE vliv tónového nebo nízkofrekvenčního hluku až na 6. a 7. místě z 8 faktorů. Není tedy předpoklad plošných problémů s nf hlukem. V pásmu infrazvuku není doposud známa žádná studie, která by potvrdila překročení výše uvedených kritérií, odborníci se shodují, že infrazvuk u VTE není problém. V pásmu nf hluku byly naměřeny hodnoty překračující hodnoty směrné křivky ve Velké Británii u 5 větrných parků ze 126. Jedná se tedy pravděpodobně o jev nepříliš četný, ale možný. Většinou je tento stav indikací nějaké technické závady. Zkušenosti z měření v ČR se shodují s těmito závěry. Infrazvuk může způsobit uvedené příznaky až na tinnitus a agresivita nebo ztráta pozornosti při učení jsou spíše důsledkem předchozích stavů. Není však žádný důkaz pro infrazvuk z VTE. Tento názor mohl vzniknout z jiných situací mimo ČR u starších VTE, viz výše.

Jaká je úroveň infrazvuku při dodržení limitů pro slyšitelný zvuk z VTE? Tyto limity spolu nijak nesouvisí, lze tedy dodržet hygienický limit LAeq,T a překročit hladinu prahu slyšení pro infazvukové (nf) frekvenční pásmo a naopak. Při konstrukci libovolného výrobku je však krajně nepravděpodobné, že by byl konstruován, aby splnil hygienický limit LAeq,T a přitom překročil hladiny prahu slyšení pro infazvukové frekvenční (nf) pásmo.

Je pravdou, že se infrazvuk šíří velmi dobře půdou? Může být tedy infrazvuk nebezpečný pro obyvatele žijící v blízkosti plánovaných VTE ? Ty se projektují zpravidla minimálně 500 - 800 m od nejbližší obytné zástavby. Šíření zvuku závisí na rychlosti šíření rozruchu prostředím. U půdy záleží na podílu vody, která má větší rychlost šíření než vzduch. Obecně je v pevných látkách šíření zvuku lepší než v plynném prostředí. Je však málo pravděpodobný akustický most mezi základem VTE a stavbami v okolí.

V případě tohoto způsobu šíření by však byl infrazvuk (nf hluk) již naměřen v chráněném vnitřním prostoru staveb, neboť na způsobu šíření nezáleží.

Je pravdou, že vnímavost vůči nízkofrekvenčnímu zvuku je větší uvnitř budov než venku? Ano, protože ve vnitřním prostoru je odfiltrován šum („infrazvuk“) prostředí, u VTE zejména větru, viz výše. Platí to však pro všechny zdroje hluku, tzn. i na zdroje uvnitř budov, které mohou vyzařovat větší infrazvuk (nf hluk) než vzdálená VTE.

Snižuje se vliv infrazvuku oddalováním zdroje od obydlených sídel? Ano, avšak méně než hluk na vyšších frekvencích, viz výše. Dále jsou hodnoty útlumu způsobeného pohlcováním v atmosféře závislé na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu, ve výpočtech je proto uvažováno s teplotou 10 °C a relativní vlhkostí 70 %. Útlumy jsou v souladu s normou ČSN ISO 96132 počítány od frekvence 50 Hz, protože nižší frekvence nejsou u žádných zařízení standardně udávány. V případě VTE by však byl posuzován spíše hluk větru, stejně jako při měření reálných VTE při kolaudaci. Ing. Aleš Jiráska Národní referenční laboratoř pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí www.nrl.cz