OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 3 zákona
BETONÁRNA ROPRACHTICE
Prosinec 2011
1
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb.
Záměr :
Betonárna Roprachtice
Oznamovatel :
Tomáš Kučera, Sluneční 331, 512 11 Vysoké nad Jizerou
Zpracoval :
Ing. Jaroslav Kaplan, Ph.D., AI pro pozemní stavby ČKAIT: 0600140, 5.května 752, 512 51 Lomnice nad Popelkou Tel.: 481 672 662, mob.: 602 458 516 e-mail:
[email protected] , www.jak-cz.cz
Datum zpracování oznámení :
28.12.2011
2
OBSAH strana ÚVOD..................................................................................................................................5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU …………………………………………………..…...............6 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B I.1. Název záměru .....................................……………………………........... 6 B I.2. Kapacita (rozsah) záměru …………………............................................ 6 B.I.3. Umístění záměru ……………………………………….............................7 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry........................7 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí ……………………………………………………….......8 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru.................8 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení.....9 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ……………………......9 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.......................................................9 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ..............................……...................................................10 B.II.1. Půda ........................................................................................................10 B.II.2. Voda ……………...................................................................................10 B.II.3. Energetické a surovinové zdroje...........................................................11 B.II.4. Nároky na dopravní síť a jinou infrastrukturu..............................…...12 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...................................................................................12 B III.1. Emise do ovzduší ...................................................................................12 B III.2. Odpadní vody..........................................................................................13 B.III.3. Odpady ...................................................................................................14 B.III.4. Ostatní výstupy........................................................................................16 B.III.5. Doplňující informace……………………………………………….......18 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ........................................................................................................................19 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ …………………………….….. 19 C.I.1. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání …….…………………………………………………………...19 C.I.2. Relativní zastoupení, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů .......................................................................................19 C.I.3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž……………………...…... 19 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY……………………………. 20 C.II.1. Klima...........................................................................................................20 C.II.2. Ovzduší ............................................................................................ 20 C.II.3. Voda .................................................................................................. 20 C.II.4. Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje..................................... 20 C.II.5. Příroda a krajina …........…............................................................... 21 3
C.II.6. Osídlení a kulturní památky.................................................................. 22 C.II.7. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci............. 22 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽP V DOTČENÉM PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ………………………….........23 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................23 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ……...................……………..........23 D.I.1. Vlivy na ovzduší a klima…..........................................................................24 D.I.2. Vliv hlukové zátěže.......................................................................................24 D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody…….................................................25 D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí ……………….................................26 D.I.5. Vlivy na faunu. ...................................................................................26 D.I.6. Vlivy na floru, ZCHÚ, oblasti Natura 2000, ÚSES a jiná chráněná území a jejich ochranná pásma......................................26 D.I.7. Vlivy na krajinný ráz ……………..........................…............................... 27 D.I.8. Vliv výstavby výrobny na zákonná kritéria krajinného rázu na úrovni místa krajinného rázu, potenciálně dotčeného krajinného prostoru (MKR,PDoKP)…..……...........................................27 D.I.9. Doprava.........................................................................................................28 D.I.10. Kulturní a historické památky, tradice.....................................................28 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI...28 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE..........................................................29 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ........................................................29 D.V. DALŠÍ OPATŘENÍ...................................................................................................29 D.VI.CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ......32 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ……….……………….............32 F. ZÁVĚR ..................................................................................................................................................32 G. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...............................................................................................32 G.I. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení ....................................32 G.II. Další podstatné informace oznamovatele..................................................................32 H. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU……………………………………………………………........... ..34 I. PŘÍLOHY ……………………………………………………………………..........35 Příloha č. 1 – Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Příloha č. 2 – Mapová a obrazová část Příloha č. 3 – Hluková studie Příloha č. 4 – Odborný posudek o ochraně ovzduší Příloha č. 5 – Natura 2000
4
ÚVOD V obci Roprachtice oznamovatel hodlá v areálu bývalých stájí pro skot zprovoznit betonárnu, která má sloužit pro výrobu betonové směsi pro oblast Vysokého nad Jizerou. Investiční akce „ Betonárna Roprachtice “ je záměrem, na který se vztahuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Proto investor zadal zpracování oznámení záměru podle § 6 citovaného zákona, které bude předloženo příslušnému úřadu, kterým je v tomto případě krajský úřad Libereckého kraje. Toto oznámení záměru je zpracováno v rozsahu a podle požadavků přílohy č. 3 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
5
A.
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A.1. Firma : Tomáš Kučera A.2. IČO :
76463681
A.3. Sídlo :
Sluneční 331, 512 11 Vysoké nad Jizerou
A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele : Tomáš Kučera, Sluneční 331, 512 11 Vysoké nad Jizerou B.
ÚDAJE O ZÁMĚRU
B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru : Betonárna Roprachtice Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25000 t/rok; zařízení na výrobu azbestu a výrobků obsahujících azbest (záměry neuvedené v kategorii I). B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru : Posuzovaným záměrem je výstavba betonárny, která má sloužit jako výrobna betonových směsí vyrobených dle příslušných předpisů a norem, a to zejména pro potřeby staveb a komunikací v oblasti Roprachtic a okolí. Kapacitní údaje betonárny Technické údaje - Rotorová míchačka betonu RTM 750 ( SB 30) Technický výkon při době 1 cyklu 60 s 30 m3 / hod 500 dm3 Užitečný objem bubnu Maximální velikost kameniva 63 mm Příkon elektromotoru 22 kW Příkon elektromotoru vyprázdňování1. 5 kW Velikost napětí 380 V / 50 Hz Celková hmotnost 2350 kg Potřebný tlak vzduchu pro výpusť 0,6 - 0,8 MPa Potřebný tlak vody 0,4 - 0,6 MPa Hodinový výkon 20-30 m3 směsi Čtyřfrakční zásobník 4x 8m3 Zásobníky na cement 2 x45 t Odhad denního výkonu směsi 100 m3/den Mobilní zásobník na vodu 18 m3 Plocha areálu betonárny 7 060 m2 z toho původní zpevněná plocha a komunikace ŠD 1 800 m2 nová ŠD plocha včetně technologie 3 660 m2 zeleň 1 600 m2 Pracovní doba a provoz betonárny 8 hodin/den. , 240 dnů v roce
6
Umístění areálu betonárky v obci Roprachtice je znázorněné v příloze č.2 . Současný stav části areálu, kde má být postavena betonárka je na leteckém snímku v příloze č.2 . Bližší popis posuzovaného záměru je v kap. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí a dále v kap. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru. B.I.3. Umístění záměru : Kraj : Obec : k.ú. :
Liberecký Roprachtice Roprachtice, parc.č.2151 a 410
Posuzovaný záměr výstavby betonárky je situován výlučně do areálu bývalých stájí pro skot, kde je k dispozici volný prostor pro umístění technologie betonárny a zpevněných ploch a není třeba budovat tuto technologickou stavbu na zelené louce. Areál bývalých stájí pro skot se nachází na severním okraji zastavěné části obce Roprachtice. Umístění areálu bývalých stájí pro skot v obci Roprachtice je na obr.č. 2, 5 a 6 v příloze č.2 v části H tohoto oznámení. V části H Přílohy tohoto oznámení je zařazeno Vyjádření stavebního úřadu v Semilech z hlediska vztahu posuzované akce „betonárna Roprachtice “ k územně plánovací dokumentaci. Podle vyjádření stavebního úřadu v Semilech je stavba je umísťována v zastavěném území obce, která má schválenou územně plánovací dokumentaci, v ploše výroba a skladování, výroba s malou zátěží (VL). Územní plán pro tyto plochy stanovuje hlavní využití pro výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nepřekračuje přípustnou mez pro sousední plochy, tj. plochy smíšené obytné - venkovské SV. Podmíněně přípustné využití není pro plochu stanoveno. Uzemní plán pro plochu stanovuje koeficient využití (zastavění) pozemku - max. 0,7 a hladinu výškové zástavby - max. 9,00m nad upravený terén. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry Charakter záměru – jedná se o záměr výstavby betonárny, která má sloužit výlučně jako výrobna betonové směsi pro stavby v tomto území. Nároky na přírodní zdroje –betonárna bude umístěna výlučně uvnitř areálu bývalých stájí pro skot. Výstavba betonárny nebude mít nároky na zábor půdy (ZPF). Možnost kumulace vlivů posuzovaného záměru s jinými záměry Zatím není známa v blízkosti posuzovaného záměru jiná další připravovaná aktivita.
7
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí Posuzovaným záměrem je výstavba betonárny, která má sloužit pro výrobu betonových směsí pro stavby v oblasti Roprachtic Lokalita pro výstavbu betonárny byla vybrána z technických i ekonomických důvodů v Roprachtice v areálu bývalých stájí pro skot, který je roky opuštěn a devastován. V tomto areálu je k dispozici volný prostor pro umístění betonárny, není třeba budovat novou betonárnu na zelené louce. Bude využito napojení bývalého areálu stájí pro skot na silniční síť i stávající dopravní trasy. Navrhované řešení – využití bývalého areálu stájí pro skot - je šetrnější vůči životnímu prostředí než vybudování betonárny jinde na ,,zelené louce". Navíc je záměrem oznamovatele zdevastovanou část areálu uvést do řádného stavu moderní provozovny s umístěnou zelení. Posuzovaný záměr – instalace betonárny v areálu bývalých stájí pro skot je ve shodě s územním plánem obce Roprachtice. Záměrem investora je výstavba výrobny betonových směsí tvořené vlastním mísícím centrem s vážícím pásem, řadovým zásobníkem kameniva, silovými zásobníky cementu a velínem. Součástí provozu bude objekt velínu, skladu plastifikátorů, laboratoří a denních a sociálních místností pro obsluhu zařízení. Dále skládky kameniva a recyklační zařízení. Zařízení bude sloužit k výrobě transportních betonových směsí, které najdou uplatnění zejména v blízkém okolí. V případě mísícího centra se jedná o technický celek, který se pouze osadí na pozemek. V rámci výstavby dojde též k vybudování potřebných přípojek inženýrských sítí. Celý areál bude oplocen. Záměr je předkládán v jedné variantě. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru : Rotorová míchačka betonu RTM 750 s nuceným mícháním je určená na výrobu betonových směsí. Rotor je poháněný elektromotorem s převodovou skříní. Míchačka je pevná, odolná proti opotřebení a nenáročná na údržbu. Má bezpečnostní kryty s otvory pro plnění cementu a přísad. Voda je do míchačky přivedená rozstřikovacími tryskami. Vnitřní obvodové stěny a dno jsou obložené otěrovým ocelovým obložením, které je lehce vyměnitelné. Pro vyprazdňování hotové směsi je na dně umístěný segmentový uzávěr, který je otvíraný pneumaticky. Krytování je odstranitelné. Čtyřfrakční zásobník 4x 8m3 Zásobníky na cement 2 x45 t Odhad denního výkonu směsi 100 m3/den Mobilní zásobník na vodu 18 m3 Zařízení je určeno pro výrobu betonových směsí. Mísící jádro je osazeno míchačkou RTM 750 S. Řízení dávkování a provozu míchačky je plně automatické s možností ručního ovládání. Sedimentační jímka železobetonová 4,5 m3.
8
Štěrkové hospodářství Kamenivo se do areálu dopraví nákladními auty. Kamenivo bude skladováno volně ložené v boxech. Jednotlivé frakce kameniva jsou naváženy nakladačem do 4 frakčních řadových zásobníků. Kamenivo je dávkováno ze zásobníku kameniva dávkovacími uzávěry ovládanými pneumaticky z řídicího systému betonárny do násypného koše za optické kontroly na stupnici v ovládacím pultu. Z násypného koše je štěrk dopraven do mísícího jádra. Hospodářství vody Tlaková voda pro potřeby betonárny se bude používat z již provedeného vrtu (rozhodnutí viz. příloha č.1). Přítok vody z vrtané studny do akumulační nádrže záměsové vody (18 m3) bude automaticky řízen, z nádrže záměsové vody bude automaticky přítok řízen tlakovou stanicí v závislosti na množství zásoby záměsové vody. Oplachová voda bude přivedena do sedimentační jímky kombi SJK 7 m3. Do horní části sedimentační jímky kombi přitéká znečištěná voda z mycího místa, kde se zbaví hrubých nečistot a přetéká do spodní části. Po sedimentaci nerozpustných látek je voda čerpána do výrobního cyklu jako voda záměsová. Jedná se tedy o uzavřený cyklus vody. Odpadní vody nebudou vznikat. Na stavbě bude instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Hospodářství cementu Cement se skladuje ve 2 silech každé o obsahu 45 t. Sila tvoří válcové ocelové nádoby, upevněné na ocelové nosné konstrukci. Sila obsahují kulový uzávěr, plnící potrubí, přetlakovou klapku rozvodu vzduchu, oklepávací filtr a vnější ochoz. Sila jsou osazena systémem proti přeplnění, který je tvořen tlakovým ventilem, který uzavře přívod cementu při naplnění sila nebo při překročení plnícího tlaku. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: Zahájení : I. čtvrtletí 2012 Ukončení stavby : II. čtvrtletí 2012 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Kraj: Liberecký Obec s rozšířenou působností: Semily Obec s pověřeným obecním úřadem: Vysoké nad Jizerou Obec : Roprachtice B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Stanovisko, pokud bude vydáno, bude sloužit jako podklad pro vydání následujících rozhodnutí: Povolení stavby (Městský úřad Semily)
9
B.II ÚDAJE O VSTUPECH (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje) B.II.1 Půda katastrální území parcelní č. druh pozemku podle katastru nemovitostí výměra obec Roprachtice Roprachtice
2151
ostatní plocha
Roprachtice Roprachtice 410 zastavěná plocha a nádvoří Záměr (včetně inženýrských sítí) je navržen na pozemcích, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (orná půda). Záměr se nedotkne pozemků určených k plnění funkcí lesa. Záměr nevstupuje do ochranného pásma lesa.
15297 888
B.II.2 Voda Etapa výstavby: Pitná voda Pitná voda pro pracovníky při realizaci stavby bude zabezpečena dodávkou balené vody. Na stavbě bude instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Technologické vody Betonové směsi použité při výstavbě stavebních objektů nebudou připravovány v místě stavby, ale budou dopraveny hotové v domíchávačích a voda pro tento účel na staveništi nebude potřeba. Případné omezené množství vody potřebné při realizaci stavby (kropení vyzrávajícího betonu, oplach nářadí atp.) bude řešeno z již hotového vrtu. Potřeba vody pro čištění komunikací bude řešena rovněž vodou z vrtu. Období provozu: Pitná voda Pitná voda pro pracovníka obsluhy betonárny bude zabezpečena dodávkou balené vody. V areálu bude instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Záměsová voda bude dodávána z již provedeného vrtu (rozhodnutí viz. příloha č.1) a akumulační nádrže. Vrt se nachází v území v povodí Hradeckého potoka, které je evidováno pod hydrologickým číslem pořadí 1-05-01-030. Území je součástí plochy OPVZ stupně III – jedná se o povodí vodárenského toku řeky Jizera. Využíváním vrtané studny v areálu betonárny nehrozí z hlediska aktuálního stavu žádné střety zájmů, tj. zejména podstatné negativní ovlivnění hydrogeologie v území a stávajících okolních vodních zdrojů. Spotřeba vody Spotřeba záměsové vody –13 m3/den Spotřeba vody na oplach – 3 m3/den Spotřeba technologické vody celkem– 16 m3/den Spotřeba užitkové vody – 1 pracovník = 1 x 120 l/os/den = 120 l/den = 0,12 m3/den Celková spotřeba vody – 16,12 m3/den 10
B.II.3 Energetické a surovinové zdroje Surovinové zdroje Etapa výstavby Zemní práce a výstavba stavebních objektů si vyžádají surovinové vstupy běžné jako u obdobných typů staveb. Spotřeba surovin bude záviset na použitých stavebních mechanizmech a technologických postupech dodavatelských firem. Materiály pro výstavbu představují štěrky, kamenivo a ostatní stavební hmoty (např. beton, armovací železo). Konkrétní objemy surovin bude možné stanovit až ve vyšších stupních projektové přípravy záměru. Technický celek mísícího centra bude dodán výrobcem a pouze se osadí na připravenou plochu. Etapa provozu Při provozování betonárny vznikají požadavky na spotřebu surovin a energie. Maximální výkon zařízení betonárky je 30 m3 čerstvé betonové směsi za hodinu. Průměrná denní kapacita se předpokládá 100 m3. Předpokládaná roční výroba je 24 000 m3. Potřeba vstupních surovin Průměrná spotřeba surovin na výrobu 1 m3 betonové směsi: Kamenivo – 2 t Cement – 0,3 t Voda – 150 l Plastifikátory, provzdušňující přísady – 2,5 l Plastifikátory a provzdušňující přísady jsou látky zlepšující zpracovatelnost hmot. Budou používány převážně přípravky GLENIUM 110, Sika ViscoCrete - 3088 a MICRO AIR 100. Přípravky nemají charakter nebezpečné látky podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle hodnocení nebezpečnosti přípravky odpovídají platným předpisům Evropské unie. Potřeba elektrické energie Etapa výstavby Při realizaci záměru budou energetické potřeby zajišťovány přes přípojky ze stávajících zdrojů nebo z mobilních zdrojů.
Období provozu: Areál betonárny bude napojen na stávající distribuční síť na pozemku p.č. 2151 k.n. Požadavky na el. energii pro technologii (předběžné): - příkon elektrické energie: 150 A - instalovaný výkon: Pi = 169 A - soudobost: 0,77 - výpočtový výkon: Pp = 130 A
11
B.II.4 Nároky na dopravní síť a jinou infrastrukturu Etapa výstavby: Zvýšenou frekvenci dopravy po přístupových komunikacích a zpevněných plochách je nutno očekávat v době výstavby. Nasazení techniky a dopravní zatížení bude možné definovat po zpracování dalšího stupně projektové dokumentace (po přesné kvantifikaci objemu zemních prací a materiálů pro stavbu objektů a po zpracování plánu organizace výstavby) a přesně stanovit až v průběhu realizace záměru. Období provozu: Areál bude napojen stávajícím sjezdem na komunikaci SII – 280 č.poz.3331 . Navazující doprava se předpokládá dále na sever a jih po komunikaci SII – 280 k silnici SII – 289. Automobilovou dopravu budou tvořit pojezdy autocisteren s cementem, nákladních automobilů s kamenivem a automixů s betonem. Předpokládá se následující intenzita dopravy: Dovoz kameniva – 7 souprav denně Dovoz cementu – 8 souprav týdně Autodomíchávače (odvoz betonu) – 20 denně Osobní auta – 3 denně K navážení kameniva bude v areálu betonárky používán kolový nakladač. B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) B.III.1. Emise do ovzduší Etapa výstavby: Za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění terénních úprav. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Působení zdroje bude nahodilé. Odhad emisí z liniových zdrojů nelze spolehlivě predikovat. Prašnost vznikající při stavebních pracích je možné eliminovat kropením, stavební práce doporučujeme provádět pouze v denní době. V etapě výstavby je dále nezbytné respektovat doporučení, že dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a zajistí provádění řádné údržby a sjízdnosti využívané přístupové cesty po celou dobu prací. Při uplatnění opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný, jedná se o časově omezený zdroj znečišťování ovzduší. Období provozu: Zdrojem emisí bude vlastní technologie betonárny (odprášení cementových sil, manipulace se sypkými materiály) a navazující automobilová doprava. Není uvažováno se zimním provozem a tím pádem ani s předehříváním záměsové vody.
12
Sila cementu Sila cementu jsou ostatním technologickým zdrojem znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. Cementové hospodářství je tvořeno konkrétně dvěma zásobníky cementu a popílku o celkovém objemu 75 m3. Zásobníky cementu budou vybaveny filtry, pomocí nichž budou plněny emisní limity 150 až 200 mg/m3. Manipulační plocha Emise z tohoto zdroje souvisejí s manipulací s prašnými materiály (zejména s pískem a kamenivem). Minimalizace těchto emisí je zajištěna urbanistickým návrhem areálu a stavebně technickým řešením skládek kameniva – přestřešení a provedení bočních stěn. Dále v případě potřeby bude prováděno skrápění skládek drceného kameniva i pojížděných ploch. Posuzovanou betonárnu lze zařadit (v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 86/2002 Sb. a přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.) mezi vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší (bod 3.6 Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba a úprava a zpracování kameniva – přírodního i umělého, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot). Technologické linky pro zpracování kamene, zpracování kameniva a přípravu stavebních hmot a betonu o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den lze kategorizovat jako nový střední ostatní zdroj znečišťování ovzduší. Dopravní zdroje Navazující automobilovou dopravu budou tvořit pojezdy autocisteren s cementem, nákladních automobilů s kamenivem a autodomíchávačů s betonem. Dopravně bude areál napojen na komunikaci SII – 280 . V hodině špičky lze předpokládat příjezd a odjezd přibližně 5 nákladních vozů. Tato intenzita navrhované dopravy nezhorší dopravní situaci v místě stavby, emisní limity z dopravy nebudou zvýšeny . Bližší popis zdrojů znečišťování ovzduší a vztahujících se emisních limitů je uveden v rozptylové studii (příloha č. 4). B.III.2. Odpadní vody Technologické odpadní vody Nebudou vznikat žádné technologické odpadní vody. Kalové vody, které vznikají při vymývání míchačky a autodomíchávačů budou odváděny do sedimentační nádrže a následně zpětně využity při výrobě betonu. Splaškové odpadní vody Odpadní vody z navrhovaného provozu (šatny, sociální zařízení) nebudou vznikat protože bude v areálu instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Dešťové vody Střechy objektů, manipulační plochy a odstavná plocha pro autodomíchávače budou odkanalizovány přes stávající odlučovač ropných látek a dešťová voda bude svedena do drenážního podmoku 13
B.III.3. Odpady Etapa výstavby: V období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, shromažďování a předávání k využití nebo k odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena ve smlouvě o provedení prací a následně v POV stavby. Bude původcem odpadů a budou se na něho vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, zejména z § 16. Musí být vytvořeny podmínky pro oddělené a bezpečné shromažďování jednotlivých druhů odpadů a další nakládání s nimi. O množství a druhu vzniklých odpadů musí být vedena přesná evidence. Přesnou specifikaci konkrétních druhů a množství jednotlivých druhů odpadů z vlastní výstavby lze upřesnit až v době provádění stavebních prací, kdy budou známi dodavatelé a budou specifikovány i konkrétní použité materiály. Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby. Odpady budou předávány k dalšímu využití nebo k odstranění oprávněné osobě. Při dodržení zákonných předpisů by nemělo dojít při vzniku odpadů a nakládání s nimi k negativním vlivům na životní prostředí. V následující tabulce je uveden přehled odpadů, které mohou s největší pravděpodobností vznikat během výstavby, včetně jejich kategorizace podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb.: Tabulka č.3: Odpad vzniklý při výstavbě Kód Kategorie Název odpadu odpadu odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická 08 01 11 N rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo 15 01 10 N obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící 15 02 02 N tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 01 01 Beton O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené 17 09 04 O pod čísly 170901, 170902 a 170903 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 20 03 01 Směsný komunální odpad O
Odhadované množství (t) 0,010 0,030 0,200 0,300 0,200 0,050
0,100 0,550 0,400 0,250 2,000 1,000 0,100
14
Období provozu: Během provozu zařízení budou vznikat odpady i spojené s údržbou zařízení. Mohly by vznikat následující druhy odpadů: Tabulka č.4: Kód odpadu 10 13 06 10 13 14 13 02 08 15 01 01 15 01 02 15 01 10 15 02 02 17 04 05 17 04 11 20 03 01 20 03 06
Odpad vzniklý při provozu a údržbě zařízení
Název odpadu Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13) Odpadní beton a betonový kal Jiné motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek (obaly od nátěrových hmot apod.) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10 Směsný komunální odpad Odpad z čištění kanalizace
Kategorie odpadu
Odhadované množství (t/rok)
O
1,500
O N O O
22,000 0,040 0,060 0,070
N
0,050
N
0,120
O O O O
0,040 0,040 0,600 0,200
Pro nakládání s těmito odpady se vztahují stejné povinnosti, jaké jsou uvedené výše. Většina odpadů z výroby bude ale recyklována přímo v zařízení. Provozovatel bude k této činnosti potřebovat souhlas příslušného krajského úřadu. Odpady nebudou skladovány, pouze krátkodobě shromažďovány. Budou vytvořeny podmínky pro oddělené a bezpečné shromažďování jednotlivých druhů odpadů. O množství a druhu vzniklých odpadů musí být vedena přesná evidence. Odpady kategorie „O“ budou předány k dalšímu využití, případně k odstranění oprávněné osobě. Nebezpečné odpady (kategorie „N“) budou shromažďovány ve sběrných nádobách k tomu určených a budou předány k odstranění oprávněné osobě. Při dodržení zákonných předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášky a nařízení k němu) by nemělo dojít při vzniku odpadů a nakládání s nimi k negativním vlivům na životní prostředí. Období ukončení provozu Specifikace odpadů vznikajících po ukončení provozu záměru a při odstranění stavby není uvedena, protože se bude řídit v té době platnou legislativou. Lze předpokládat, že se bude jednat o odpady v současnosti zařazené do skupiny 17- Stavební a demoliční odpady.
15
B.III.4. Ostatní výstupy (hluk, vibrace, záření, zápach) B.III.4.1. Hluk Hygienické limity hluku Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpisy nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů včetně novelizace zákonem č. 274/2003 ze dne 7. srpna 2003. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Použije-li se korekce pro starou hlukovou zátěž (SHZ) z pozemních komunikací a z drážní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb: LAeq,16h = 70 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích na hlavních pozemních komunikacích (komunikace I. a II. třídy): LAeq,16h = 60 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích (komunikace III. třídy): LAeq,16h = 55 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluky šířené z provozoven služeb a účelových komunikací: LAeq,8h = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) V chráněném vnitřním prostoru staveb: LAeq,8h = 40 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) Obsahuje-li hluk tónové složky, přičítá se další korekce -5 dB. Stanovení hygienického limitu hluku je v kompetenci místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Etapa výstavby: Výstavba bude zdrojem hluku, který může dočasně ovlivnit akustickou situaci v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizací práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou používány běžné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které trvale významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný. Hluk ze 16
staveniště bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena podle dále uvedených předpokladů: Četnost využití strojů je dána potřebou dopravy nákladu – stavebního materiálu a technologického zařízení. Jedná se zejména o cca sedmiměsíční období po zahájení stavby: Tab. 5:
Zdroje hluku v období výstavby
Číslo zdroje hluku 1 2 3 4 Doprava
Typ stroje, název Autojeřáb Stavební míchačka Bagr a automobily nákladní Stavební činnost - velín Nákladní soupravy Tatra
Akustický výkon LW v dB(A)
Hladina akustického tlaku ve vzdálenosti r [m] LpAr v dB(A)
-
LpA10 = 79 dB(A) LpA7 = 81 dB(A)
Doba používání stroje (hod/den) 3...10dní 5....14dní
-
LpA7 = 80 dB(A)
6.....20dní
LpA7 = 80 dB(A) 6...15dní Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště není přesně známa cca 1až 2x po dobu 4týdnů
To vše od 7,00 do max. 20,00 hod.
Období provozu: Zdroje hluku: Stacionární zdroje Tab.6 : Stacionární zdroje hluku zdroj hluku p.č. 1 kolový nakladač 2 násypka 3 dopravník 4 zásobník 4 míchací centrum 5 šnekový dopravník směsi do mísiče 7 pneum. čerpání směsi do sil To vše od 7,00 do max. 20,00 hod.
naměřená LAeq,T (dB) 76 dB - 5m od zdroje 92 dB - 3m od zdroje 76 dB - 3m od dopravníku 91 dB - 3m od zásobníku 85 dB - 2m od míchačky 75 dB - 3m od motoru 78 dB - 10 m od sila
Liniové zdroje - doprava Areál bude napojen stávajícím sjezdem na komunikaci SII – 280 č.poz.3331 . Navazující doprava se předpokládá dále na sever a jih po komunikaci SII – 280 k silnici SII – 289. Hodnocení hlukové zátěže chráněného venkovního prostoru je uvedeno v příloze č. 3 . Dle závěru výsledků studie bude hluk z provozu výrobny betonových směsí včetně související dopravy bude v chráněném venkovním prostoru nejbližší obytné zástavby podlimitním zdrojem hluku.
17
B.III.4.2. Vibrace, záření Ve plánované betonárně nebude provozován žádný zdroj vibrací projevující se významnějším způsobem v okolí betonárny. V období výstavby budou zdrojem lokálních vibrací, které neovlivní území mimo staveniště, budou některé stavební mechanismy během výstavby (např. rypadlo). Ve budoucích technologických zařízeních betonárny nebudou instalována zařízení, která by byla zdrojem elektromagnetického nebo radioaktivního záření. B.III.4.4.Pachové látky Betonárna nebude zdrojem emisí pachových látek. B.III.5. Doplňující informace Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Úniky látek Posuzovaný záměr neobsahuje žádné technologické celky nebo větší sklady nebezpečných látek, které by byly rizikové z hlediska možnosti havárie. Vstupní suroviny, které by mohly být zdrojem rizika (mazací oleje používané při údržbě, mazací tuky) budou uloženy na vodohospodářsky zabezpečeném místě v malém množství. Etapa výstavby: Předpokládat lze pouze úniky ropných látek z dopravních a mechanizačních prostředků. Případné úniky ropných látek je nutno okamžitě eliminovat využitím sorpčních prostředků, případně zajistit sanaci horninového prostředí postiženého místa. Etapa provozu: Technické řešení staveb zabezpečuje základní prvky ochrany půdy, povrchových a podzemních vod a ochrany ovzduší. Riziko požáru Z hlediska požární ochrany budou objekty řešeny v souladu s požadavky příslušných předpisů. V areálu betonárny bude vbudován požární vodovod a bude umístěn nadzemní hydrant.
Selhání lidského faktoru Riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru souvisí zejména s dopravními nehodami. Pokud dojde během provozu k jakékoli poruše na zařízení nebo havárii, budou učiněna opatření, aby se podobná situace následně neopakovala. Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje žádný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky.
18
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.I.1. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Způsob využívání ploch vyplývá především z klimatických a stanovištních podmínek území. Hlavní činností obyvatelstva od doby osídlení území bylo zemědělství. Ve druhé polovině 20. století byly na zemědělsky využívaných plochách zaváděny intenzivní hospodářské postupy, jejichž důsledkem bylo narušení přirozeného charakteru krajiny, doprovázené výrazným poklesem ekologické stability. Území tak v současnosti nevykazuje odpovídající zastoupení krajinné zeleně, remízků, travnatých ploch a liniové zeleně sestávající z keřové a stromové mezi plochami orné půdy. S rozšiřováním stavebních aktivit v obcích dochází navíc postupně k dalším záborům zemědělské půdy a dalšímu nárůstu urbanizovaných ploch na úkor ploch volné krajiny. Udržení tohoto vývoje využití krajiny v přijatelných mezích trvale udržitelného rozvoje je úkolem územního plánování, které ve stanovených závazných limitech a regulativech stanovených v platné územně plánovací dokumentaci má nástroj pro udržení přijatelného stavu. C.I.2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Stavba betonárny nebude mít negativní vliv na kvalitu a schopnost regeneraci stávajících přírodních zdrojů v okolí. Naopak bude provedena postupná revitalizace původního dnes zdevastovaného zemědělského areálu. C.I.3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Charakteristika představující únosné zatížení území není kvalitativně ani kvantitativně obecně odstupňována. Jedná se tedy do značné míry o charakteristiku subjektivní. Velký význam bude nepochybně v tomto směru přikládán umístění z urbanistického hlediska. Lokalita záměru je v souladu s předpokládaným záměrem rozvoje obce, vyjádřeným územním plánem. Navrhovaný záměr bude doplněn komplexním rostlinným pokryvem zelených ploch, kde kromě estetického působení je nutno dbát na přirozenou druhovou skladbu s podporou různorodosti, a tím i podpory ekologické stability nově vzniklého drobného ekosystému. Podstatným rušivým prvkem, jenž je ovšem předpokládanou nutnou součástí, bude doprava, a to zejména nákladní automobilová doprava. Dá se ale předpokládat, že vzhledem k výše uvedenému bude lokalita záměru v období jeho provozování představovat pro území zatížení únosné.
19
C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY C.II.1. Klima Zájmový pozemek se nalézá na severním okraji obce Roprachtice. Povrch zájmového území je skloněn k jihovýchodu, s nadmořskou výškou 650,00 m n.m.. Převládající směr větrů je severozápadní.. Průměrný roční úhrn srážek: 1050 mm 5,5 °C Průměrné roční teploty: Průměrné trvání slunečního svitu v roce: 1 451,0 h C.II.2. Ovzduší Imisní charakteristika lokality Imisní pozadí PM10 je v regionu zjišťováno nejblíže na stanici ČHMÚ ve Vrchlabí, vzdálené cca 10 km od posuzované lokality. Bližší popis a imisní charakteristika lokality je uvedena v rozptylové studii (příloha č. 4). C.II.3. Voda Na modelaci terénu měla a stále má zásadní význam i voda. Údolí vodních toků jsou jednou ze základních složek krajiny, podílejících se na krajinném rázu. Řešené území odvodňuje řeka Jizera, její údolí je významným přírodním prvkem regionu. Pro horní tok Jizery je charakteristické hluboké zaříznuté údolí, mělké balvanité koryto s četnými peřejemi ( místy obří hrnce). Vodní toky stékající z Vysockého hřebene vytvářejí téměř pravidelnou síť rovnoběžně uspořádaných údolí a člení tak k východu situované svahy na mírné a oblé hřbety a zaříznutá údolí s ojediněle vystupujícími vrchy. Pro řeku Jizeru je zatím stále charakteristické přirozené balvanité koryto i čistota vody. Pouze v místě sídel jsou břehy zpevněny a tok regulován. Území se nachází v povodí Hradeckého potoka, které je evidováno pod hydrologickým číslem pořadí 1-05-01-030. Území je součástí plochy OPVZ stupně III – jedná se o povodí vodárenského toku řeky Jizera. C.II.4. Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje Řešené území, část území Vysocka, patří v rámci České vysočiny do geomorfologické soustavy Krkonošsko-jesenické, celku Krkonošské podhůří s podcelkem Železnobrodská vrchovina a okrskem Vysocká hornatina. Na severu a severovýchodě území sousedí s podcelkem Krkonošské rozsochy, na jihu s Podkrkonošskou pahorkatinou, na západě a na jihozápadě je výrazným podcelkem Ještědsko – kozákovský hřbet. Geologický podklad řešeného území je poměrně pestrý. V údolí řeky Jizery jej tvoří druhohory mladší – křída, v ostatních částech řešeného území též prvohory starší – kambrium, ordovik, silur devon a čtvrtohory starší – pleistocén. Vysocká hornatina ve východní části Železnobrodské vrchoviny má ráz ploché hornatiny, rozkládající se na obou březích Jizery v předpolí Krkonoš, je tvořená zejména staroprvohorními fylity, metadiabasy, zelenými břidlicemi, místy s krystalickými vápenci až dolomity a metakvarcity. 20
Jedná se o kerný reliéf sklánějící se k hlubokému, skalnatému údolí Jizery, s relikty sníženého zarovnaného třetihorního povrchu v různých výškových polohách, s meziúdolními hřbety, plochými suky a hustou sítí hlubokých, většinou rozevřených údolí, sledujícími často zlomové linie. V nejvyšší poloze ( kolem 700 m n. m.) se nacházejí plošiny na plochém rozvodním hřbetu mezi Jizerou a Kamenicí, který lze považovat za zbytek starotřetihorní paroviny (J. Demek 1960 ). K nejvýše položeným místům řešeného území patří Petruškovy vrchy ( 720m n. m. ), Tomášovy vrchy (715 m n. m.), nejnižší výšky dosahuje území v místě Jizery (cca 400 m n. m.), údolí Jizery je zahloubeno o 200 – 300 m pod parovinný reliéf. Řešené území je součástí Železnobrodského bioregionu 1.36. V dotčeném území se nenachází surovinové zdroje, chráněná ložisková území, poddolovaná území ani sesuvy, respektive jiné nebezpečné svahové deformace (poruchy, odvaly apod.). V současnosti má místo stavby neutěšený vzhled rozpadlých zemědělských staveb, náletových dřevin a plevelů. C.II.5. Příroda a krajina Vegetační pokryv Bioregion leží v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 56 a. Železnobrodské Podkrkonoší. Bioregion je typicky hercynský, řešené území zahrnuje biocenózy 4. bukového až 5. jedlovobukového vegetačního stupně. Potenciální vegetací bioregionu jsou převážně květnaté bučiny, na chudších substrátech bikové bučiny, v hluboce zaříznutých údolích suťové lesy, v údolích potoků a Jizery jsou luhy, břeh Jizery je lemován vegetací svazu Phalaridion arundinaceae. Charakteristická je biota zaříznutých podhorských údolí s květnatými bučinami, suťovými lesy a peřejnatými řekami, která je ovlivňována splavováním horských druhů z výše položených sousedních bioregionů. Krajinný ráz Krajina s výraznou modelací terénu, která náleží k povodí horního toku Jizery. Krajinnou osou celku je výrazně hluboké údolí řeky Jizery, místy charakteru kaňonu. Koryto řeky má převážně přirozený charakter s mělkým balvanitým řečištěm a peřejemi, v místech zástavby je lokálně zpevněno a regulováno. Na strmých, místy skalnatých svazích a srázech jsou zachovány zbytky přirozených lesů. K řešenému území - část Vysocka, náleží pravobřeží hlubokého údolí horské řeky. Strmé svahy, vymezující údolí, jsou členěny paralelně uspořádanými údolími bočních přítoků Jizery. Údolí, která jsou převážně orientovaná ve směru západ - východ, jsou vzájemně prostorově oddělena nižšími hřbety. K nejvýraznějším patří protáhlý hřbet s vrcholem Chlumu (695,0 m.n.m.), Tříčské vrchy a protilehlé vrchy s Dykovou skálou. Paralelně s hlubokým údolím Jizery je orientován vysocký hřeben s nejvyšším vrcholem celého řešeného území Petruškovy vrchy (719 m.n.m.). Protáhlý hřbet s vrchem Chlum vzájemně prostorově odděluje dva krajinné prostory. Na východě a severu řešené území přímo navazuje na Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo, v severním cípu i na CHKO Jizerské hory. Podél toku řeky a na strmých svazích údolí jsou zachovány přirozené listnaté nebo smíšené lesní porosty s převahou buku, ve výše položených, v místě rovinatých zaoblených vrcholových částí hřbetů a vystupujících vrchů převažují smrkové monokultury. Ve střední a západní části území převažuje již v plošším terénu, ale vysoko položeném, zemědělská krajina 21
s drobným členěním - pole, louky a pastviny, které jsou členěny liniemi mezí s porosty, cestami, remízky a menšími lesíky. Výrazně je zachováno členění krajiny mezemi a cestami v okolí Tříče a Roprachtic a spolu s hodnotnou charakteristickou venkovskou zástavbou představuje cenný typ kulturní krajiny specifického podhorského až horského rázu. Pro území jsou charakteristické liniové, údolní lánové vesnice a menší shlukové formy zástavby na svazích (Tříč, Jilem), případně rozptýlená zástavba (Tříč). V dominantní poloze, v místě staré obchodní stezky, je situováno město pravidelného gotického založení - Vysoké nad Jizerou, s dominantou barokního kostela sv. Kateřiny při jihovýchodním okraji dnešní zástavby. Silueta města s dominantou kostela je velmi dobře patrná z protilehlého území Krkonošského národního parku a spolu s Tříčskými svahy dotváří jeho charakter. Krajinný celek (část Vysocko) je pohledově výrazně provázán s navazujícím územím krkonošských rozsoch i hlavními krkonošskými hřebeny. Jsou odtud jedinečné výhledy na celé západní Krkonoše včetně hlavních dominant Krkonoš - Kotle spolu s Lysou horou a Zlatým návrším. Záměr betonárny slabě zasahuje do znaků a hodnot přírodní charakteristiky (nepředstavuje zásah do VKP ani do ZCHÚ). Významnější je pouze zásah areálu do harmonického měřítka krajiny a harmonických vztahů v rámci vlastní lokality – místa krajinného rázu (MKR), což nemůže být jiné u výrobního areálu s jinými, než tradičními dimenzemi objektů.´ Prvky ÚSES zjištěné v rámci plánu územního systému ekologické stability se nachází mimo plánovanou výstavbu. V souvislosti s dopravou či pracemi souvisejícími s výstavbou nebudou dotčeny. Jejich dotčení výstavbou a provozem záměru je pouze teoretické.
C.II.6. Osídlení a kulturní památky Roprachtice - jedna z nejlépe dochovaných vesnic horské oblasti Vysocka, s mnoha převážně roubenými domy i stodolami, v nenarušeném krajinném rámci. (Atlas památek, Česká republika, Ing. arch. Karel Kuča) Jedna z nejstarších obcí podhorského až horského charakteru (do roku 1927 Ruprechtice) je situována v mělkém a otevřeném údolí Hrádeckého potoka. Obec byla založena pravděpodobně již ve 13.stol., kdy lokátor Ruprecht zakládá z podnětu vrchnosti tzv. lánovou ves. Obec je prvně doložená roku 1352. V současnosti má obec 270 obyvatel. Mezi její památky patří barokní kostel. Stavba, na místě bývalého dřevěného kostela ze 14.stol., byla zahájena 16. 6. 1766, roku 1768 byl kostel dokončen a zasvěcen Nejsvětější Trojici. Jednolodní stavba s půlkruhově zakončeným presbytářem, obdélníkovou sakristií po jižní straně a hranolovitou věží v západním průčelí je dominantní stavbou sídla a mělkého, otevřeného údolí. Před opravou střechy v roce 1826 byla věž daleko vyšší, se dvěma cibulovitými báněmi. Druhá, tzv. malá věž nad presbytářem , je zakončena kulovitou bání. Presbytář je sklenut valbami s výsečemi, dříve jeho výzdobu tvořily malby z roku 1825, za války byly přemalovány. V roce 1980 byly vysvěceny tři nové zvony - Václav, Josef a Marie (předcházející byly odvezeny během války). 22
C.II.7. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci Pro obec Roprachtice je zpracován územní plán Územní plán Roprachtice Ing. arch. Alena Koutová Září 2009 Dle ÚP je území určeno pro Plochy výroby a skladování – výroba s malou zátěží (VL) Hlavní využití: - výroba a skladování, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje pro tyto sousední plochy hranici vymezené plochy. Přípustné využití: - stavby pro výrobu a skladování, u kterých negativní vliv z provozů nad přípustnou mez nepřekračuje hranici plochy, - stavby pro autodopravu a opravárenské služby, u kterých negativní vliv z provozů nad přípustnou mez nepřekračuje hranici plochy, - stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - plochy odstavných a parkovacích stání, - stavby pro administrativu. (viz příloha č. 1). C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Vzhledem k charakteru využívání ploch nelze předpokládat jejich neúnosné zatížení. Staré ekologické zátěže leží mimo možný dosah vlivů. Extrémní poměry v území Charakter dotčeného území a vztahy v něm nelze považovat ze žádného hlediska za extrémní. Vzhledem k charakteru a umístění záměru se jeho realizací a provozem nepředpokládá významné ovlivnění některé ze složek životního prostředí v dotčeném území.
D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) Významnost jednotlivých vlivů na životní prostředí je hodnocena pomocí následující stupnice relativních jednotek: • výrazně negativní vliv, • negativní vliv, • mírně negativní vliv, 23
• bez vlivu, • mírně pozitivní vliv, • pozitivní vliv, • výrazně pozitivní vliv. Velikost rizika z hlediska nevratnosti (ireverzibility) procesu lze vyjádřit následujícími charakteristikami: • žádné • nízké • vysoké. D.I.1. Vlivy na ovzduší a klima Etapa výstavby: V průběhu přípravy staveniště i vlastní výstavby záměru půjde především o vliv zvýšené prašnosti při stavebních pracích a při dopravě stavebních a konstrukčních materiálů. Současně půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. Největší negativní vliv lze odhadnout z hlediska druhotné prašnosti. Bude závislý na aktuální klimatické situaci. Nutno jej eliminovat odpovídajícími technickými opatřeními – například skrápěním ploch, čištěním kol před výjezdem na komunikaci apod. Příspěvky ostatních posuzovaných látek k imisní zátěži během výstavby záměru jsou nevýznamné vzhledem k relativně krátkému období výstavby. Lze objektivně předpokládat jejich prakticky úplné překrytí imisním pozadím. Období provozu: Podle výsledků rozptylové studie (příloha č. 4) je příspěvek posuzovaných škodlivin z uvažovaného zdroje znečišťování ovzduší „Betonárna v Roprachticích“ vzhledem k povaze lokality a imisní zátěži v okolí únosný. Toto hodnocení je dokladováno skutečností, že jak u dlouhodobých tak i krátkodobých charakteristik nebude docházet k překračování imisních limitů v oblastech rozhodných pro ochranu zdraví lidí, a to i s ohledem ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality. Vypočtené nejvyšší hodnoty krátkodobých a dlouhodobých maxim imisního příspěvku posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší nepřekročí limitní koncentrace pro žádnou z posuzovaných složek v žádném z uvažovaných referenčních bodů. S ohledem na umístění areálu lze považovat vlivy provozu záměru na kvalitu ovzduší za poměrně nízké a málo významné. Zdrojem škodlivin bude provoz technologií a automobilová doprava pro areál výrobny. Není však pravděpodobné překračování platných imisních limitů. Významnost vlivu: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné
24
D.I.2. Vliv hlukové zátěže Etapa výstavby: V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů a dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny by mohly být veškeré druhy živočichů, zejména ptáci, rušením, které povede k opuštění stanoviště. Vliv tohoto faktoru bude dočasný po krátkou dobu výstavby. Období provozu: Vybudovaná výrobna bude po celou dobu svého provozu zdrojem určitého hlukového znečištění okolí. Zdrojem hluku bude činnost jednotlivých zařízení technologií a pohyb motorových vozidel. Vliv bude více méně trvalý po celou dobu provozování zařízení, podle hlukové studie však očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,8h hluku z areálu betonárny nepřekračují hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní dobu. Očekávaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,16h hluku z areálu betonárny vč. dopravy na veřejných komunikacích ve výpočtovém místě – hranici s poz.č.34/1 - LAeq,16h = 47 dB. Tato hodnota nepřekračuje hygienický limit v chráněném venkovním prostoru pro denní dobu. (příloha č. 3). Realizace posuzovaného záměru nevyvolá navýšení stávající hladiny akustického tlaku u obytné zástavby v nejbližším okolí posuzovaného záměru (v nejbližším okolí se nenachází žádný chráněný objekt – objekt trvalého bydlení). Stupeň významnosti: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody Při dodržování zásad bezpečné manipulace s látkami škodlivými vodám během doby výstavby i během provozu betonárny se nepředpokládá negativní ovlivnění povrchových ani podzemních vod, a to ani v dlouhodobém časovém horizontu. Kontakt s okolní půdou se nepředpokládá. Ovlivnění výstavbou základů jednotlivých stavebních a provozních objektů bude minimální a nebude mít trvalý vliv na množství podzemních vod. Celková plocha základů objektů významně nesníží průsak vody do podloží v hodnocené oblasti. V těsné blízkosti místa výstavby nepramení žádný vodní zdroj. Plánovaná výrobna není umístěna v žádné CHOPAV. Přímý zásah do přirozených vodních toků a vodních nádrží se nepředpokládá. Vzhledem k tomu, že výrobna betonových směsí bude mít řádně zajištěno nakládání s technologickými a odpadními vodami v rámci celého svého areálu, a to i v případě havarijního stavu, nepředstavuje realizace záměru ovlivnění kvality podzemní ani povrchové vody. Významnost vlivu: bez vlivu Riziko nevratnosti: žádné
25
D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí Realizací stavby nebude dotčen zemědělský fond, ani pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Negativní vlivy na kvalitu půdy nejsou očekávány. Vlivy na geologické poměry v důsledku úprav staveniště, zakládání staveb a terénních úprav jsou hodnoceny jako lokální, vázané výhradně na areál výstavby. Stavebními pracemi budou zasaženy mělké kvartérní vrstvy. Vlivy lze hodnotit jako nevýznamné bez negativních dopadů. Nejsou očekávány vlivy na surovinové nebo jiné přírodní zdroje. Významnost vlivu: bez vlivu Riziko nevratnosti: žádné D.I.5. Vlivy na faunu Etapa výstavby: Pohybem pracovníků a mechanizace po staveništi dojde k rušení živočichů. Vliv bude dočasný po dobu výstavby. Většina živočichů je schopna aktivně unikat a dostat se mimo dosah stavebních prací. Po ukončení prací se situace vrátí k původnímu stavu. Období provozu: Oplocení komplexu objektů vytvoří bariéru v potravních areálech středních a velkých obratlovců. Vliv bude trvalý po celou dobu provozu. Při odstranění zařízení: Při odstraňování stavby dojde k nárůstu hlukového a imisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů, dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny budou zejména živočichové, zvláště ptáci. Vliv bude dočasný po dobu odstraňování objektů a provádění rekultivaceúzemí. Významnost vlivu: bez vlivu Riziko nevratnosti: žádné D.I.6. Vlivy na floru, ZCHÚ, oblasti Natura 2000, ÚSES a jiná chráněná území a jejich ochranná pásma Oblasti Natura 2000 Nepředpokládá se ovlivnění oblastí Natura 2000 záměrem výstavby a provozu výrobny. V místě stavby se nenalézají evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. ZCHÚ Územní ochrana zakotvená v zákoně 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zahrnuje dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ) a to velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Z hlediska vlivu výstavby a provozu výrobny na takto definovaná území je možné konstatovat, že je nebude přímo, ani zprostředkovaně ovlivňovat, a to z důvodu dostatečné vzdálenosti mezi takto vymezenými územími a zájmovou lokalitou. Maloplošná zvláště chráněná území jsou významná pro svou převážně botanickou charakteristiku a ta nebude výstavbou ani provozem výrobny ovlivněna. 26
Přírodní parky V souvislosti s výstavbou a provozem zařízení výrobny nelze předpokládat žádné ovlivnění. ÚSES Prvky ÚSES zjištěné v rámci plánu územního systému ekologické stability se nachází mimo plánovanou výstavbu. V souvislosti s dopravou či pracemi souvisejícími s výstavbou nebudou dotčeny. Jejich dotčení výstavbou a provozem záměru je pouze teoretické. V žádném z výše jmenovaných území se škody na vegetaci či živočišstvu neprojeví a nebudou tedy důvodem pro neakceptování záměru v navrženém územním, technickém a technologickém řešení. Významnost vlivu: bez vlivu Riziko nevratnosti: žádné D.I.7. Vlivy na krajinný ráz Na úrovni oblasti KR nebude navrhovaný areál fyzicky ani vizuálně zasahovat do cenných přírodních lokalit indikovaných přítomností institucionálně chráněných ploch (VKP, ZCHÚ). Na úrovni oblasti KR nebude navrhovaný areál představovat výrazný zásah do znaků a hodnot kulturní a historické charakteristiky KR. Záměr se na úrovni celé oblasti KR nebude projevovat v estetických hodnotách a cenných prostorových vztazích oblasti krajinného rázu a pouze omezeně se bude projevovat v krajinných panoramatech. Z těchto důvodů jsou zásahy záměru do znaků KR označovány v rámci celé oblasti KR maximálně jako slabý zásah. Záměr není v rozporu s definovanými cíli a podmínkami ochrany KR v rámci celé oblasti KR. Zásahy záměru tkví zejména ve vlivech na úrovni míst KR, které lze v rámci celé oblasti považovat za pouze dílčí. Významnost vlivu: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné D.I.8. Vliv výstavby výrobny na zákonná kritéria krajinného rázu na úrovni místa krajinného rázu, potenciálně dotčeného krajinného prostoru (MKR,PDoKP) Na úrovni místa KR (PDoKP) záměr slabě zasahuje do znaků a hodnot přírodní charakteristiky (nepředstavuje zásah do VKP ani do ZCHÚ). Významnější je pouze zásah areálu do harmonického měřítka krajiny a harmonických vztahů v rámci vlastní lokality – místa krajinného rázu (MKR), což nemůže být jiné u výrobního areálu s jinými, než tradičními dimenzemi objektů. V rámci celého potenciálně dotčeného krajinného prostoru (PDoKP) a oblasti KR se vlivy záměru stávají slabými a méně podstatnými. Významnost vlivu: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné
27
D.I.9. Doprava Skutečné navýšení automobilové dopravy lze odhadovat okolo cca 1-2% vůči stávající celkové intenzitě dopravy na okolních komunikacích. Rozsah dopravních vlivů lze považovat za nízký a lokální. Významnost vlivu: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné D.I.10. Kulturní a historické památky, tradice Vlivy na kulturní a historické památky, a na tradice nejsou očekávány. Významnost vlivu: bez vlivu Riziko nevratnosti: žádné D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Zdraví obyvatelstva sociální a ekonomické vlivy Plánovaná stavba nebude svou přítomností významně ovlivňovat okolí. Rozsah přímých negativních vlivů je prakticky omezen rozsahem záměru, resp. lokalitou, do které je záměr umisťován. Širší rozsah vlivů (nárůst hlučnosti a prašnosti) se může projevit pouze v navazujícím dopravním provozu. Vlivy na kvalitu ovzduší budou dosahovat do vzdálenosti řádově max. stovek metrů a zvýší stávající imisní zátěž řádově jednotek mikrogramů u oxidů dusíku a desetiny mikrogramů v případě prachových částic. Dotčení území bude tedy malé a vliv na populaci nízký. Vlivy na hydrologické charakteristiky konečného recipientu srážkových vod z výrobny, stejně jako vlivy na kvalitu povrchových a podzemních vod nejsou očekávány. Vlivy spojené s odvodněním areálu jsou lokální, vázané výhradně na areál výstavby, nevýznamné, bez negativních nebo pozitivních dopadů na zdraví obyvatel. Potenciální vlivy hluku jsou omezeny na vlastní areál, kde se nenacházejí žádné hlukově chráněné prostory (například obytná zástavba). Zvýšením akustické zátěže nebudou zasažena jiná oblast než vlastní areál a okolí příjezdové komunikace. Podle závěrů studie vlivů na zdraví (příloha č. 4) lze z hlediska hodnocení možných zdravotních rizik, vyplývajících z expozice hluku vlivem záměru vybudování výrobny betonových směsí v areálu v Roprachticích, lze očekávat negativní účinky v oblasti pravděpodobného obtěžování obyvatel. Kvantifikace je však, vzhledem k malému statistickému souboru exponovaných obyvatel statisticky nevýznamná, tj. prakticky nehodnotitelná. Vlivy v důsledku světelných emisí jsou lokálního charakteru, na pozadí stávající světelné situace je lze hodnotit jako nevýznamné. Vlivy v důsledku jiného záření nejsou očekávány. Z hlediska pozitivních vlivů na obyvatelstvo (sociálně – ekonomický vliv) bude mít největší význam vytvoření okolo 2 nových pracovních míst. Negativní vliv při realizaci a provozu záměru, a to lokální nepravidelné navýšení hluku, nepřekročí hranice lokality a nebude mít vliv na obyvatelstvo v nejbližším okolí. Prašnost vznikající při realizaci záměru je možné eliminovat kropením, stavební práce doporučujeme provádět pouze v denní době. Záměr nebude mít významný vliv na zdravotní a hygienické podmínky oblasti. Realizace záměru nebude vést k ovlivnění faktorů pohody obyvatel. Stupeň významnosti: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné 28
D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Záměr „Betonárna v Roprachticích“ nebude mít přeshraniční vliv. D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ S ohledem na ochranu přírody a krajiny je vhodné realizaci stavby provádět mimo hnízdní období, tj. před polovinou března nebo až po konci srpna, aby hnízdící ptáci nebyli nijak rušeni. Veškeré zásahy do půdního prostředí a vegetačního krytu by měly být uskutečněny v době vegetačního klidu. Případné kácení dřevin rostoucích mimo les bude provedeno v období vegetačního klidu a v souladu s ustanoveními zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popřípadě podle podmínek stanovených v povolení kácení. D.V. DALŠÍ OPATŘENÍ: Etapa projektu 1. V rámci projektu pro územní řízení požádá oznamovatel OŽP Krajského úřadu Libereckého kraje o povolení k umístění stavby středního stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle §17, odstavec 1) písmeno b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů spolu s odborným posudkem a s rozptylovou studií znečišťujících látek. 2. V rámci projektu pro územní řízení předloží oznamovatel OŽPZ Krajského úřadu Libereckého kraje návrh na zařazení a analýzu a hodnocení rizika závažné havárie dle § 21 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. 3. V rámci projektu pro územní řízení požádá oznamovatel příslušný vodoprávní úřad o povolení k nakládání s vodami dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4. Součástí projektu pro stavební povolení bude projekt úprav zeleně, jehož součástí bude i plán její údržby. Projekt bude v rozpracovanosti konzultován s příslušným orgánem ochrany přírody. 5. V dalších stupních projektové dokumentace budou specifikovány prostory pro shromažďování odpadů kategorie „nebezpečný odpad“ a ostatních látek škodlivých vodám ze všech aktivit v rámci výstavby záměru. Ty odpady a látky budou ukládány pouze v zabezpečených a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství. 6. V prováděcím projektu budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění.
29
Při výstavbě 1. Celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. 2. Zhotovitel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek a průběžnou čistotu na všech veřejných komunikacích dotčených výstavbou záměru. 3. Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány, za nepříznivých klimatických podmínek bude prováděno jejich skrápění. 4. Všechny mechanizmy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. 5. Parkování a opravy stavebních mechanizmů, manipulace s ropnými látkami a látkami závadnými vodám budou prováděny pouze na zabezpečených plochách. 6. V případě úniku ropných, nebo jiných závadných látek bude veškerá kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. 7. Pro provádění terénních úprav budou použity pouze materiály, které splňují požadované kvalitativní ukazatele dle přílohy č. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a oddělené shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu s platnými právními předpisy. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a o způsobu jejich využití či odstranění bude vedena předepsaná evidence. 9. V rámci výstavby i provozu záměru musí být provedena v maximální možné míře všechna dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou zajištěny (např. zatravněny) co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevům, prašnosti, splachům půdy či zaplevelení. 10. Parkovací plochy budou provedeny jako zpevněné. Odvod dešťových vod potenciálně kontaminovaných ropnými látkami bude veden přes dostatečně kapacitní a účinné odlučovací zařízení ropných látek. 11. Pokud by v průběhu stavebních prací došlo k archeologickému nálezu, bude postupováno v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, tj. bude umožněn záchranný archeologický výzkum. 12. Oznamovatel předloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, resp. k žádosti o povolení zkušebního provozu, schválený provozní řád. 13. Oznamovatel předloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, resp. k žádosti o povolení zkušebního provozu, aktualizovaný a schválený požární řád. 14. Oznamovatel předloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, resp. k žádosti o povolení zkušebního provozu, specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doklady o způsobu jejich využití nebo odstranění. 15. Oznamovatel předloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, resp. k žádosti o povolení zkušebního provozu, atesty nepropustnosti nově budovaných jímek. 16. Oznamovatel předloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, resp. k žádosti o povolení zkušebního provozu „Plán opatření pro případ havárie“, který bude zpracován v souladu se zákonem o vodách a vyhláškou č. 450/2005 Sb. 30
Za provozu 1. V rámci zkušebního provozu bude provedeno měření hluku z dopravy v denní době a to při maximálním provozu výrobny. Měření bude provedeno v chráněném venkovním prostoru staveb. Protokol o měření hluku bude předložen Krajské hygienické stanici Libereckého kraje se sídlem v Semilechi. 2. V případě realizace záměru provést akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří měření hluku se zaměřením na detekci případných tónových složek a vyhodnocení podílu nízkofrekvenčního hluku v akustickém spektru v chráněném venkovním prostoru staveb. 3. V rámci zkušebního provozu bude provedeno autorizované měření emisí středních zdrojů znečišťování ovzduší, včetně měření PM10. 4. Provoz výrobny a s ním související dopravní obslužnost bude pouze v denní době, tj. od 6 do 22 hodin. 5. V době nepříznivých klimatických podmínek bude prováděno skrápění skládek kameniva a manipulačních ploch. 6. Skládky kameniva v areálu výrobny budou pouze ve vyhrazených prostorech (boxech). 7. Bude prováděno pravidelné čištění manipulačních plochy a komunikací. 8. Pohyby motorových vozidel a nakladače v areálu výrobny budou pouze po zpevněných plochách a komunikacích. 9. Bude prováděna pravidelná kontrola a údržba instalací a zařízení v rozsahu dle požadavků dodavatele a platných právních předpisů. 10. Provozovatel bude původcem odpadů ve smyslu zákona o odpadech. Musí vést průběžnou evidenci o odpadech a musí plnit další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z prováděcích předpisů. Je třeba dbát na předcházení vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Jednotlivé druhy odpadů musí být předávány pouze osobám oprávněným k nakládání s těmito druhy odpadů. 11. Po uvedení do provozu bude provozovatel středního zdroje znečišťování ovzduší plnit povinnosti stanovené zákonem o ochraně ovzduší a souvisejícími prováděcími vyhláškami (např. provozní evidence zdrojů). 12. V hluku nakladače není uvažována zvuková signalizace při couvání, která je akustickým výstražným signálem souvisejícím s bezpečnostními opatřeními, na které se NV nevztahuje. Tuto signalizaci, stejně jako troubení při naplnění vozidla betonovou směsí, je vhodné omezit, aby neobtěžovala okolí.
31
D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Při specifikaci vlivů se nevyskytly nedostatky ve znalostech a neurčitosti. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr není uvažován ve více variantách. F. ZÁVĚR: Vliv výstavby a provozu záměru „Betonárna v Roprachticích“ na obyvatelstvo, na ovzduší a klima, na hluk a záření, na vodu, na půdu, na flóru, faunu a ekosystémy, na krajinu a funkční využití území a na dopravní infrastrukturu lze označit jako bezvýznamný, případně málo významný, který není v rozporu s využitím území a jeho limity. Stav životního prostředí a jeho složky v dotčeném území (ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky) nebudou realizací záměru významně ovlivněny. G. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE G.I MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ Viz příloha č. 2. G.II DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Zdroje informací a literatura • Český geologický ústav • Český hydrometeorologický ústav • AOPK • Katastrální úřad • NATURA 2000 • Ministerstvo životního prostředí • Krajský úřad • Územní plán Roprachtice Ing. arch. Alena Koutová Září 2009 • Vysoké nad Jizerou - Roprachtice Studie k záměru vyhlášení přírodního parku Ing.arch. Jitka Brychtová12 / 2005 • Centrum.cz • Hydroekologický informační systém • Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M • Česká geologická služba • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů • portál Ministerstva životního prostředí • AOPK
32
Seznam použitých zkratek ČHMÚ ČSN EIA EVL HPJ CHKO CHOPAV KHS KR k. ú. LA LAeq MKR MŽP ČR NN NOx NPP NPR OA OP OPVZ parc. č. PDoKP PM10 PO PUPFL SO SO2 TZL ÚP ÚPD ÚSES VKP VN ZCHÚ ZPF
– Český hydrometeorologický ústav – česká technická norma –„Environmental Impact Assesment", hodnocení vlivů na živ. prostředí – evropsky významná lokalita – hlavní půdní jednotka – chráněná krajinná oblast – chráněná oblast přirozené akumulace vod – krajská hygienická stanice - krajinný ráz – katastrální území – hladina hluku A [dB(A)] – ekvivalentní hladina hluku A [dB(A)] - místo krajinného rázu – Ministerstvo životního prostředí České republiky – nízké napětí – oxidy dusíku – národní přírodní památka – národní přírodní rezervace – osobní automobily – ochranné pásmo – ochranné pásmo vodního zdroje – parcelní číslo - potenciálně dotčený krajinný prostor – respirační frakce prašného aerosolu s aerodynam. prům. 50 % částic menších než 10 µm – ptačí oblast – pozemek určený pro plnění funkcí lesa – stavební objekt – oxid siřičitý – tuhé znečišťující látky – územní plán – územně plánovací dokumentace – územní systém ekologické stability – významný krajinný prvek – vysoké napětí – zvláště chráněné území – zemědělský půdní fond
33
H. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Ve bývalém areálu stájí pro skot má být realizována stavba nové betonárny. Plocha, v níž má být stavba betonárny realizována, je v plném rozsahu nezemědělskou půdou a je určena územním plánem k zástavbě objekty výroby. Předpokládané zahájení výstavby bude I.Q 2012 a ukončení II.Q 2012. Vlastní betonárna je technologické zařízení, umístěné na venkovní stavebně zabezpečené ploše. Sestává z vlastní výrobní linky (mísící centrum), skládek kameniva, velínu a hygienického zázemí zaměstnanců. Celý areál betonárny bude oplocen. Vnitřní komunikace budou zpevněné. Stavba bude členěna na tyto objekty: SO 01 – mísící centrum včetně skladu cementu SO 02 – objekt velínu a zázemí zaměstnanců SO 03 – sládky kameniva SO 04 – podzemní sedimentační nádrž SO 05 – zpevněné plochy SO 06 – přípojka NN SO 07 – vodovod SO 08 – stání nákladních vozidel SO 09 – odvodnění ploch SO 10 – lapol SO 11 – drenážní podmok SO 12 – mobilní zásobník na vodu SO 13 – vrtaná studna SO 14 – oplocení SO 15 – sadové úpravy Provozní soubory: PS 01 – Výrobní zařízení Vstupy pro realizaci záměru se omezují na stavební práce v ploše staveniště – základy pro technologii, montáž technologie mísícího centra, montáž opěrných zdí skládek kameniva, základy pro sila cementu a osazení těchto zásobníků, vestavba velínu ,a hygienického zázemí zaměstnanců včetně laboratoře, Zásobník na vodu, vrtaná studna, výkop pro jímku a lapol a jejich osazení, drenážní podmok. Objekt betonárny bude napojen na inženýrské sítě, a to: kabelovým vedením na stávající distribuční síť, přípojkou vody z vrtané studny), dešťová kanalizace a drenážní podmok. Výroba betonových směsí bude prováděna v míchačce, do níž se jako vstupní suroviny vkládá kamenivo, cement a voda. Kamenivo bude podle frakcí ze skládek kameniva naváženo čelním nakladačem do zásobníků a z nich bude přesně dávkováno do míchačky. Cement bude skladován v ocelových uzavřených zásobnících (silech) a z nich bude potrubím dávkován do míchačky. Voda bude do míchačky čerpána ze zásobníku potrubím. Vyrobená betonová směs bude napouštěna do automobilových domíchávačů a v nich odvážena do míst zpracování. Kamenivo bude do betonárny přiváženo nákladními automobily a podle jednotlivých frakcí 34
ukládáno na skládce kameniva. Veškerou manipulaci s kamenivem v betonárně bude zajišťovat mobilní čelní nakladač. Cement do zásobníků bude dopravován automobilovou cisternou a pneumaticky přečerpáván do zásobníků (sil), které budou uzavřené. Vzduch vytlačovaný ze zásobníků cementu při jejich plnění bude odcházet do venkovního prostředí přes prachové filtry s vysokou účinností záchytu. Prostor pod betonárnou bude vybetonován se spádem do sedimentační jímky. Jímku bude tvořit železobetonová nádrž, dělená, bez odtoku. K jímce bude přiléhat prostor na sedimenty s odvodňovacím kanálem zaústěným zpět do sedimentační jímky. V prostoru jímky bude rovněž prováděno umývání každého jednotlivého vozidla . Oplachové vody z jímky budou používány pro záměs betonových směsí, stejně jako usazeniny z prostoru na sedimenty. Celý proces výroby betonu je bezodpadový, veškeré přímo vznikající „odpady“ budou znovu využívány v technologickém procesu pro výrobu méně náročných betonových směsí. Záměr nevyžaduje zásah do zemědělské půdy. Realizace záměru si nevyžádá kácení vzrostlé zeleně, naopak je doporučena výsadba zeleně v ploše areálu. Záměr se nedotýká historických ani kulturních památek, nebude realizován v ploše předpokládaných archeologických nálezů, v ploše patřící mezi poddolovaná území. Staveniště nezasahuje do zátopového území. V území nejsou evidované pramenní vývěry. Staveniště nezasahuje do ochranných pásem lokálních vodních zdrojů. Posuzovaný záměr má významné nároky na suroviny – bude potřebné dovézt značné množství kameniva různých frakcí a cementu jako hlavních surovin pro výrobu betonových směsí. Vyrobenou betonovou směs je nutné z betonárny odvézt. Z toho plynou i nároky na dopravu. Nutné je napojení na elektřinu, vodu, kanalizaci a vsak. Vlivem záměru nedojde k významnějšímu navýšení stávajících hodnot znečištění. Stavba bude umístěna v prostoru, který nepodléhá z hlediska ochrany přírody a krajiny zvláštnímu režimu. Nenachází se zde žádné chráněné území, nejsou zde vyhlášeny přírodní rezervace nebo přírodní památky a svojí polohou neovlivní žádný z prvků systému ekologické stability ani lokality Natura 2000. Na ploše výstavby se nevyskytují žádné chráněné nebo ohrožené druhy rostlin a živočichů. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, povrchová a podzemní voda, půda, geologie, fauna, flóra, ekosystémy, krajina, případně jiné) budou možné vlivy záměru stavby nevýznamné nebo málo významné. I. PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Doklady a rozhodnutí orgánů státní správy – Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. – Rozhodnutí – povolení k odběru podzemních vod, dodatečné povolení ke stavbě vrtané studny, souhlas k užívání dokončené stavby. Příloha č. 2 – Mapová a obrazová část Příloha č. 3 – Hluková studie Příloha č. 4 – Odborný posudek o ochraně ovzduší 35
Příloha č. 1: Doklady a rozhodnutí orgánů státní správy Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace
36
37
Rozhodnutí – povolení k odběru podzemních vod, dodatečné povolení ke stavbě vrtané studny, souhlas k užívání dokončené stavby.
38
39
Příloha č. 2: Mapová a obrazová část
Obr.1. Mapa řešeného území
40
Obr.2. Letecký pohled na řešené území
Obr.3.
Výřez ez hlavního výkresu ÚP.
Obr.4. Výřez z legendy hlavního výkresu ÚP.
41
Obr.5. Výřez z mapy katastru nemovitostí. 3 310
-364
S T Á VAJ ÍCÍ SJE ZD
S
30 495
2148 pk 3 950
1 960
5000
SO 12
4 900
SO14
SO 01
SO 13
VE LÍN SO
ST ÁV AJ ÍCÍ M ANI P ULA ČNÍ PLO CHA 1800 m2
SO 06
V RT ANÁ S T UDNA
2 09/1
-410
01
RT M 750 5000
2 900
0 00 20
SO 07
ZÁ SOBNÍK VOD Y 18m3
RA MP A 12 800
SO 04 SO 08 6 050
1 650
20 SO 10
12000
18%
21 000
8 439
-411
NO VÁ M ANI PULA ČNÍ PLO CHA 3600 m2
S
SO 05
SO 09
2151 SO 03 85
ÚLO ŽIŠT Ě KA ME NI V A
000
SO 11
-412
O ZELENĚNÍ PO ZE MK U
SO15
2231 SO 01 SO 02 SO 03 SO 04 SO 05 SO 06 SO 07 SO 08 SO 09 SO 10 SO 11 SO 12 SO 13 SO 14 SO 15 -
31 56
mísící centrum včetně skladu cementu objekt velínu a zázemí zaměstnanců sládky kameniva 22 33 podzemní sedimentační nádrž /5 zpevněné plochy přípojka NN vodovod stání nákladních vozidel odvodnění ploch lapol drenážní podmok mobilní zásobník na vodu vrtaná studna oplocení sadové úpravy
2 151
34 /2
34/1
-50
3 296 2 8/4
35
28/1
Obr.6. Situace areálu.
42
Oznamovatel :
Tomáš Kučera, Sluneční 331, 512 11 Vysoké nad Jizerou
Zpracoval :
Ing. Jaroslav Kaplan, Ph.D., AI pro pozemní stavby ČKAIT: 0600140, 5.května 752, 512 51 Lomnice nad Popelkou Tel.: 481 672 662, mob.: 602 458 516 e-mail:
[email protected] , www.jak-cz.cz
Datum zpracování oznámení :
28.12.2011
43
