2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění OZNAMOVATEL:

DOKUMENTACE ZÁMĚRU podle Přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ OZNAMOVATEL: Aleš Kastl - dřevovýroba Nový Kostel 107 351 34 Skalná IČ: 123 98 314

ZPRACOVATEL DOKUMENTACE: MISOT, s.r.o. Blanická 166/20 350 02 Cheb IČ: 263 42 626

PROSINEC 2012

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ

MISOT, s.r.o. Blanická 166/20 350 02 Cheb www.misot.net

jméno, příjmení

obor

RNDr. Gabriela Licková, Ph.D.

Posouzení vlivů na ŽP

RNDr. Oldřich Bušek

Zoologický screening lokality

Lubomír Mareš RNDr. Eva Martínková

Jiří Mařík

Ing. Jitka Růžičková

Doplněk k hodnocení krajinného rázu Biologický průzkum území pro realizaci VE Opatov Herpetologický průzkum v lokalitě výstavby VE v k. ú. Opatov u Lubů Protokol posouzení vlivů na veřejné zdraví – HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK VE OPATOV U LUBŮ

adresa MISOT, s.r.o. Blanická 20 350 02 Cheb Pod Jelením skokem 352/5 360 01 Karlovy Vary Blanická 20 350 02 Cheb

telefon 777 293 278

728 607 751 lmares@tiscali. cz

Obětí nacismu 11 350 02 Cheb

608 828 538

Šeříková 139 351 35 Plesná

736 604 746

Krokova 671/31 360 01 Karlovy Vary

ruzickova.cz@ volny.cz

Oprávněná osoba ke zpracovávání dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí (§ 5 odst. 3 a § 6 odst. 1 a příloha č. 3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) a ke zpracovávání posudků hodnotících vlivy stavby, činností a technologií na životní prostředí (§ 9 zákona č. 244/1992 Sb.) s číslem osvědčení č.j.: 8779/1012/OPVŽP/97, držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Za autorský tým RNDr. Gabriela Licková, Ph.D. dne 04. 12. 2012

Jakékoliv jiné užití, než pro potřebu Krajského úřadu Karlovarského kraje, zejména rozmnožování, šíření nebo sdělování veřejnosti počítačovou nebo obdobnou sítí, pronájem nebo půjčování rozmnoženin díla, další zpracování nebo úprava díla bez předchozího písemného souhlasu autora textu, je zakázáno. Rovněž je zakázáno bez předchozího písemného souhlasu autora textu jakýmkoliv způsobem spojovat obsah s jinými autorskými díly a databázemi. Porušení ochrany autorského práva může být sankcionováno občansko právními nebo trestně právními prostředky.

b -1-


OBSAH OB S AH ................................ ................................ ................................ ......... 2 A. Ú D AJ E O OZ N AM OVAT E L I ................................ ................................ ........ 6 A.1. A.2. A.3. A.4.

Obchodní firma .......................................................................................... IČ ............................................................................................................ Sídlo ......................................................................................................... Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ................................................................................................

6 6 6 6

B . Ú D AJ E O Z ÁM ĚRU ................................ ................................ .................. 6 B.I. Základní údaje .................................................................................................... 6 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 ............................................. 6 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................ 6 B.I.3. Umístění záměru ........................................................................................ 6 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ................................... 7 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ...................................................................................................... 8 Potřeba záměru – ovlivňující faktory .................................................................................................................. 8 Umístění záměru – ovlivňující faktory ................................................................................................................ 9 Přehled zvažovaných a odmítnutých variant ................................................................................................... 13 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ...................................... 19 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokon čení ................. 23 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................. 24 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...................................................... 24 B.II.

Údaje o vstupech ......................................................................................... 25 B.II.1. Půda ........................................................................................................25 B.II.2. Voda ........................................................................................................28 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ....................................................... 28 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ..................................................... 30

B.III. Údaje o výstupech ........................................................................................ 31 B.III.1. Ovzduší ................................................................................................31 B.III.2. Odpadní vody ........................................................................................ 31 B.III.3. Odpady ................................................................................................. 32 B.III.4. Ostatní - vibrace, záření, zápach, hluk ..................................................... 33 B.III.5. Doplňující údaje - významné terénní úpravy a zásahy do krajiny .................. 44

C . Ú D AJ E O S T AV U Ž I V OT N ÍH O PR OS TŘED Í V D OT ČE NÉM Ú ZEM Í ............... 4 6 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakt eristik dotčeného území .......................................................................................................... 46 C.1.1. Územní systém ekologické stability .............................................................................................. 46 C.1.2. Zvláště chráněná území ................................................................................................................ 49 C.1.3. NATURA 2000 .............................................................................................................................. 49 C.1.4. Přírodní parky ............................................................................................................................... 51 C.1.5. Významné krajinné prvky .............................................................................................................. 51 C.1.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu................................................... 52 C.1.7. Území hustě zalidněná ................................................................................................................. 52 C.1.8. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení ........................................................................... 55 C.1.9. Staré ekologické zátěže ................................................................................................................ 55 C.1.10. Extrémní poměry v dotčeném území ............................................................................................ 56

C.1.

b -2-

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území .......................................................................................................... 56 C.2.1. Ovzduší a klima ............................................................................................................................ 56 C.2.2. Voda ............................................................................................................................................. 56 C.2.3. Půda ............................................................................................................................................. 57 C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................... 58 C.2.5. Fauna a Flóra................................................................................................................................ 59 C.2.6. Krajina a krajinný ráz .................................................................................................................... 68 C.2.8. Obyvatelstvo ................................................................................................................................. 72 C.2.9. Hmotný majetek a kulturní památky .............................................................................................. 73 C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ..................................................................... 75 C.3.1. Zátěž pro avifaunu............................................................................................................................. 75 C.3.2. Zátěž pro vnímání krajiny člověkem .................................................................................................. 77 C.2.

D . K OM P LE XN Í C H AR AK T ER IS T IK A A H OD N OCE N Í V L IVŮ Z Á MĚ RU N A V EŘ E JN É ZD R AV Í A Ž IV OT N Í P R OS TŘED Í ................................ ................... 8 1 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti ..................................................................... 82 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně - ekonomických vlivů ............................................................ 82 D.I.2. Vliv na ovzduší a klima ...................................................................................................................... 85 D.I.3. Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ..................................... 85 D.I.4. Vliv na povrchové a podzemní vody .................................................................................................. 85 D.I.5. Vliv na půdu, území a geologické podmínky ..................................................................................... 85 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................................... 86 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .................................................................................................... 86 D.I.8. Vliv na krajinu .................................................................................................................................... 87 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..................................................................................... 87 D . I I . K o m p l e xn í c h a r a k t e r i s t i k a v l i v ů z á m ě r u n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í z h l e d i s k a j e j i c h v e l i k o s t i a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů ............................................................... 88 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech .................................................................................................................. 91 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ........................................................................ 91 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ..................................................................................................................92 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčito stí, které se vyskytly při zpracování dokumentace ........................................................................................... 93

E.

P OR OV NÁN Í V AR I AN T ŘE ŠE N Í Z ÁM ĚRU ................................ ................ 9 3

F.

Z Á V ĚR ................................ ................................ ................................ .. 9 7

G. V Š E OB ECN Ě SR OZ UM IT EL NÉ S HRN UT Í N E TEC HN ICK ÉH O C H AR AK T E R U ................................ ................................ ............................ 9 8 H . P Ř ÍL OH Y ................................ ................................ ............................ 1 0 3 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace ............................................................................... 103 2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ..................... 103 3. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení ................................ 103 Datum zpracování:............................................................................................ 104 1.

b -3-


I.

L IT E R AT U R A A P OU Ž IT É P ODK L AD Y ................................ .................... 1 0 5 Seznam citovaných zdrojů odborné literatury a další literatury ............................... 105 Seznam použitých podkladů z internetu ............................................................... 106

Použité zákonné předpisy ........................................................................................ 106

PŘÍLOHOVÁ ČÁST 

Příloha H.1: Vyjádření MěÚ Cheb č.j. MUCH 69074/2012/Dlu ze dne 17. 9. 2012



Příloha H.2: Stanovisko KÚKK OŽP zn. 1761/ZZ/10 ze dne 29. 4. 2010



Příloha č. 1: Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci Závěru zjišťovacího řízení Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 (dále ZZŘ)



Příloha č. 2: Přehled VE k 1. 3. 2012 v Karlovarském kraji



Příloha č. 3: Akustický posudek, autor Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková, 2012



Příloha č. 4: Biologické průzkumy, autoři RNDr. O. Bušek (ptáci, netopýři), RNDr. E. Martínková (botanika), J. Mařík (herpetofauna) 2012



Příloha č. 5: Hodnocení zdravotních rizik, autor Ing. J. Růžičková, 2012



Příloha č. 6: Souhlas s trasou kabelového vedení, která se dotkne pozemků ve vlastnictví ČR ve správě Lesy ČR, s. p., včetně souhlasu s dotčením 50 m ochranného pásma lesa, a to jak stavbou VE, tak se stavbou kabelového vedení – závazné stanovisko bylo vydané MěÚ Cheb, OŽP č. j. MUCH 56332/2012 ze dne 20. 7. 2012



Příloha č. 7: Doplněk hodnocení vlivu výstavby větrné elektrárny v k. ú. Opatov u Lubů na krajinný ráz, L. Mareš, 2012

b -4-

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Vysvětlení opakovaně používaných zkratek: BPEJ BC BK

bonitní půdně ekologické jednotky biocentrum biokoridor

Bv

bydlení v rodinných domech venkovské dle ÚP Luby, 2011

č.h.p. č.p. HPJ IRZ KN k.ú. ktoe KÚ KVK MěÚ MKR MPO MŽP NAP OP OPK OZE PHM PP PR REZZO SEK S,J,V,Z

číslo hydrologického pořadí číslo parcely hlavní půdní jednotka integrovaný registr znečišťování katastr nemovitostí katastrální území kilotun ropného ekvivalentu - jednotka výhřevnosti: 1 toe = 41,868 GJ = 11,63 MWh Krajský úřad Karlovarského kraje městský úřad místo krajinného rázu Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR ministerstvo životního prostředí národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů ochranné pásmo Ochrana a příroda krajiny obnovitelné zdroje energie pohonné hmoty přírodní park; přírodní památka (v případě potřeby je zkratky vysvětlena) přírodní rezervace (Rybníčky u Podbořánek) registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Státní energetická koncepce ČR světové strany

Sr

plocha smíšená obytná rekreační dle ÚP Luby, 2011

TO TTP ÚAP ÚPD ÚSES VE, VT(t)E VKP VHM VVE ZCHÚ ZM ČR ZPF ZÚR KK

třída ochrany půdy dle vyhl. č. 48/2011 Sb. trvalý travní porost územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability větrná elektrárna významný krajinný prvek vodohospodářská mapa velká větrná elektrárna zvláště chráněná území základní mapa ČR zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje z 16. 9. 2010; rozsudek č.j. 8 Ao 7/2011 138 ze dne 30. 3. 2012 ruší regulaci vysokých větrných elektráren závěr zjišťovacího řízení vydaný Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 životní prostředí

ZZŘ ŽP

b -5-


A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1.

Obchodní firma Aleš Kastl, Dřevovýroba

A.2.

IČ 123 98 314

A.3.

Sídlo Nový Kostel 107 351 34 Skalná

A.4.

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Michael Kastl tel.: 777 945 724

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU Na základě připomínek vznesených k Oznámení záměru s názvem "VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ" byl vydán závěr zjišťovacího řízení (dále ZZŘ) Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 – viz příl. č. 1 Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci ZZŘ. Oznámení včetně příloh a ZZŘ včetně vyjádření je proto nedílnou součástí této dokumentace a jsou v kompletní podobě veřejně přístupné na http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_KVK430.

B.I.

Základní údaje

B.I.1.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Název záměru:

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ

Zařazení: Kategorie II, bod 3.2 -

B.I.2.

Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 m

Kapacita (rozsah) záměru Je navržena výstavba jedné větrné elektrárny (dále též VE) typu ENERCON E-82 (výška stožáru 108,38 m, průměr třílistého rotoru 82 m, celková výška 149,38 m, výkon 2.000 kW). Součástí záměru je výstavba podzemního elektrického kabelového vedení a trafokiosku.

B.I.3.

Umístění záměru Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Pozemek p.p.č.:

Karlovarský Cheb Luby Opatov u Lubů 1554/1

b -6-


Větrná elektrárna bude umístěna na severozápadním svahu vrchu Strážiště (677,8 m n. m.). Ze severovýchodu, východu a jihovýchodu obklopují dotčený pozemek rozsáhlé lesní porosty s obcemi Černá na severu a Libocký Důl na východě. Na severozápad, západ a jihozápad od dotčeného pozemku se rozprostírá otevřená krajina s drobnými lesíky a nelesní zelení s obcemi Luby a Nový Kostel. Nejblíže VE se nachází obec Opatov. Dotčené území se nachází v Přírodním parku Leopoldovy Hamry, chebská část. Přírodní park byl vyhlášen nařízením Okresního úřadu v Chebu v roce 1995. Vzdálenosti VE od nejbližších objektů bydlení nebo rekreace:

B.I.4.



cca 900 m SV směrem od stavby u Opatovského potoka - bydlení v rodinných domech venkovské dle ÚP Luby, 2011 (dále jen Bv), bývalý statek se nachází jižně od Opatova asi 600 m a západně od vrchu Strážiště asi 1 km od vrcholu; v akustickém posudku z III/2010 se jedná o bod B (viz Obr. 9 na str. 41)



cca 900 m SSZ směrem od lokality „Libocký Důl“ , dle ÚP Luby, 2011, plocha smíšená obytná rekreační (dále jen Sr), s plánem agroturistického využití; v akustickém posudku z III/2010 se jedná o bod C (viz Obr. 9)



cca 1000 m JVV směrem od samostatně stojícího rodinného domu - dle ÚP Luby, 2011 se jedná o využití území pro bydlení v rodinných domech venkovské (Bv) – Opatov u silnice III/ 21030; v akustickém posudku z III/2010 se jedná o bod A (viz Obr. 9)



cca 1400 m V směrem od středu roztroušené zástavby Opatova – od silnice III/21030 (dle ÚP Luby, 2011 - využití území Bv)



cca 2000 m V směrem od souvislé obytné zástavby v Lubech (dle ÚP Luby, 2011 využití území Bv)



cca 2100 m SV směrem od roztroušené obytné zástavby v Dolních Lubech (dle ÚP Luby, 2011 - využití území Bv)

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Je navržena novostavba jedné VE typu ENERCON E-82. Součástí záměru je výstavba podzemního elektrického kabelového vedení a trafokiosku. Předpokládaná životnost stavby je 20 až 25 let. VE bude napojena do veřejné sítě (22 kV). V některých případech může posílit dodávku proudu z veřejné sítě do továrny v Novém Kostele, jejíž provoz zajišťuje předkladatel záměru (Zdroj: předkladatel záměru). Provozované větrné elektrárny v okolí jsou dominanty, jejichž případný kumulativní vliv je zapotřebí zhodnotit i z hlediska vnímání krajiny obyvateli. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz se do něj promítly změny v krajinné situaci. V roce 2010 - v době zpracování oznámení, při pohledu z Chebské pánve, např. od Chebu k severovýchodu (tedy z místa, kde jsou viditelné na obzoru všechny dále uvedené VE) bylo na horizontu vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou zvýšil na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE procesem EIA vypořádáno k možné výstavbě. Dá se předpokládat, že celkový počet VE v tomto směru pohledu se v blízké budoucnosti rozroste na 19 VE, s VE Opatov na 20. Přírůstek 1 ks VE v Opatově z nejrizikovějšího směru pohledu (riziko z hlediska kumulace pozorovatelných VE), tj. z jihu až jihozápadu k severu až k severovýchodu z Chebské pánve směrem k Jindřichovické vrchovině, nebude horší, resp. změna při pozorování obzoru (a ve vnímání krajinné struktury na horizontu) se výrazně neprojeví. Kumulace vlivu záměru s jinými záměry není známa. b -7-


Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí

B.I.5.

Potřeba záměru – ovlivňující faktory    

Směrnicí 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů; 2009 Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů ČR (NAP); 2010 Státní energetickou koncepcí ČR (SEK); 2010 (aktualizace každé 3 roky) Energetickou koncepcí Karlovarského kraje (EK KK); 2011

Zdůvodnění jednotlivých potřeb Směrnice 2009/28/ES vznikla v době zaměření politiky EU na řešení otázky bezpečnosti dodávek energie. V roce 2009 více než polovina (53,9 %) hrubé domácí spotřeby energie EU pocházela z dovezených zdrojů a závislost na dovozu energie z nečlenských zemí v důsledku schodku mezi produkcí a spotřebou se razantně zvýšila. Ze směrnice 2009/28/ES vyplývá povinnost členským státům EU podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů. Čl. 3 směrnice udává závazné cíle a opatření pro využívání této energie. Její podíl na hrubé konečné spotřebě v r. 2020 ve Společenství musí být 20%, čemu musí být přizpůsobeny závazné národní cíle přijaté v národním akčním plánu členských států. Směrnice 2009/28/ES se mj. v čl. 13 věnuje také správním postupům a předpisům ve smyslu usnadnění a zjednodušení postupů při schvalování a povolování obnovitelných zdrojů. NAP ČR – tabulka č. 2 v NAP uvádí cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13,5 %. Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 činí 32.531 ktoe. Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok 2020 je tedy 4.382 ktoe (1 toe = 11,63 MWh). Na čl. 13 reaguje NAP následovně: současná právní úprava příslušných zákonů je v rozporu s principy uvedenými v čl. 13 odst. 1 směrnice č. 2009/28/ES. Je proto nutné provést kroky, které povedou ke zjednodušení schvalovacích procesů, neboť v ČR je jedna z nejsložitěších legislativ v EU - dochází k řetězení řízení, je složitá koordinace záměrů jednotlivých dotčených orgánů státní správy při projednávání, schvalování a aktualizaci koncepčních dokumentů rozvoje území, dvoustupňové řízení (územní a stavební) závisí zejména na EIA proceduře, která nemá jasná pravidla a lhůty atd. NAP a jeho naplňování je vyhodnocováno MPO nejméně jednou za 2 roky. Kromě toho MPO ve spolupráci s MŽP a Energetickým regulačním úřadem každoročně vyhodnocuje podíl výroby elktřiny z OZE na hrubé spotřebě (dle zák. č. 180/2005 Sb. v platném znění, §7) a vyhodnocení předkládá jako „Zprávu o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z OZE“. Státní energetická koncepce je v souladu s výše zmíněnými závaznými dokumenty (směrnicí 2009/28/ES a NAP). Zabývá se podporou rozvoje a maximálního reálného využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), zajištěním optimálního palivového mixu, dále posílením kapacity přenosových soustav (nejen v souvislosti se vzrůstajícím podílem obnovitelných zdrojů) apod. Podpora rozvoje OZE se v SEK plánuje prostřednictvím přímých plus nepřímých nástrojů a dotačních schémat do dosažení konkurenceschopnosti na trhu s elektřinou (předpoklad do r. 2030). Použité nástroje budou nastavovány vyváženě s cílem stimulovat provozovatele k maximální reálné efektivnosti při volbě umístění, technologie, způsobu připojení a charakteru provozování OZE z větrných a fotovoltaických zařízení s ohledem na klimatické podmínky ČR (intenzita větrů, intenzita slunečního záření). S ohledem na pokračující úbytek kvalitní zemědělské půdy nebude podporována fotovoltaika na této půdě. Při stanovování rozsahu ekonomických stimulů SEK předpokládá sledování ekonomické přiměřenosti z hlediska dopadů na tarify a konečné spotřebitele a na fungování trhu s elektřinou. Dále, že do celkových nákladů pro konečné uživatele budou zahrnuty náklady b -8-


k zahlazování následků ekologických likvidací použitých technologií, zejména v případě fotovoltaických, solárních a větrných zařízení (analogie s náročnou likvidací odpadů z elektroniky a elektrotechniky). SEK počítá s využitím zdrojů, jejichž výkon je přiměřený k evropským standardům, s rozvojem využití OZE v plném souladu s ochranou přírody a krajiny, krajinného rázu, ovzduší vč. zajištění potravinové bezpečnosti. V případě biomasy SEK počítá s nutností zohlednit nepříznivý vliv velmi intenzivní exploatace těžebních zbytků na živinovou bilanci lesních půd. SEK rovněž plánuje zajistit přiměřený podíl OZE na poskytování regulačních služeb pro elektrizační soustavu a jejich budoucí integraci do inteligentních distribučních sítí. Energetická koncepce Karlovarského kraje se zabývá popisem současného stavu z hlediska výroby, spotřeby a distribuce podle jednotlivých regionů, dále povinnostmi (opatřeními) vyplývajícími ze SEK a NAP i celkovou energetickou politikou EU. Zdůrazňuje, že Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚR KK) a další ÚPD jsou závazné. Hlavní zásady v oblasti využívání a spotřebě elektrické energie, zemního plynu, obnovitelných zdrojů a zachování CZT v daných územích jsou v platné ÚPD dodrženy. Upozorňuje, že Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚR KK) plně pokrývá stávající i rozvojové programy ve vztahu k zabezpečení řešeného území energiemi, je však nutné mít na paměti již zmíněný podíl využití OZE do roku 2020 v poměru 13% (za celou ČR) a snažit se o lepší využití těchto zdrojů v Karlovarském kraji.

Umístění záměru – ovlivňující faktory       

Větrným potenciálem místa – vrchu Strážiště (jehož vrchol má 680,5 m n.m) Majetkově právním vztahem k dotčeným pozemkům Blízkostí přípojného bodu a délkou připojovacího kabelu Působištěm investora a sídlem v Novém Kostele Souladem se ZÚR KK (2010; 2012) Umožněním nové výstavby v PP Leopoldovy Hamry (podmíněno souladem s ÚPD) Diverzifikací hospodářství venkova (rozšiřováním ekonomické základny)

Podrobněji k důvodům umístění: Větrný potenciál místa byl odvozen z mapového portálu veřejné správy „geoportal.gov.cz“ (vytvořené ověřenými poskytovateli dat a správcem geoportálu). Je zřejmé, že posuzovaná VE leží v území vhodném pro umístění větrných elektráren, resp. v jeho těsném sousedství. Majetkově právní vztah k dotčeným pozemkům je zajištěn a smluvně ošetřen investor je majitelem pozemku č.p.p. 1554/1 v k.ú. Opatov u Lubů, kde plánuje výstavbu VE. Investor získal souhlas s trasou kabelového vedení, která se dotkne pozemků ve vlastnictví ČR - ve správě Lesy ČR, s. p. (včetně souhlasu s dotčením 50 m ochranného pásma lesa jak stavbou VE, tak stavbou kabelového vedení – závazné stanovisko MěÚ Cheb, OŽP č. j. MUCH 56332/2012 ze dne 20. 7. 2012). Přípojný bod je umístěn nedaleko větrné elektrárny (VE bude připojena do stávajícího vzdušného elektrického vedení 22 kV, které se nachází cca 200 m severně v trase zhruba západ – východního směru). Je tak respektována minimalizace nákladů souvisejících se stavbou a provozem VE dle Státní energetické koncepce. Celková délka podzemního kabelového vedení bude cca 300 m podél lesní cesty. Působiště investora - Aleše Kastla (IČ: 123 98 314), který je fyzickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku ode dne 31. 1. 1992 s místem podnikání v Novém Kostele 107, 351 34 Skalná, okres Cheb. Předmětem podnikání jsou dle přehledu vybraných fyzických osob (Zdroj: [email protected]) hostinská činnost truhlářství výroba dřevěných výrobků (kromě truhlářských a tesařských, nábytku a hraček) výroba pilařská a impregnace dřeva zprostředkování služeb zprostředkování obchodu velkoobchod. Z b -9-


webových stránek „www.kastl.cz“ je zřejmé, že firma zajišťuje přepravu nadměrných nákladů, vnitrostátní a mezinárodní dopravu, zemní práce, demolice a recyklace, pilařskou a truhlářskou výrobu, opracování a kontrolu dílů pro automobilový průmysl, pronájem nebytových prostor, autojeřábů, ubytování (ubytovna Dolní Rychnov) a věnuje se výstavbě a provozu větrných elektráren. Jedná se o významného podnikatele pro danou oblast, neboť zaměstnává 74 pracovníků, z toho 58 je jich z blízkého okolí – z Lomničky, Lubů, Milhostova, Nového Kostela, Plesné a Skalné. VE bude napojena do veřejné sítě (22 kV). V některých případech může posílit dodávku proudu z veřejné sítě do továrny v Novém Kostele, jejíž provoz zajišťuje předkladatel záměru (Zdroj: předkladatel záměru). Soulad se ZÚR KK je zajištěn rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 8 Ao 7/2011 – 138 ze dne 30. 3. 2012, které zrušilo ZÚR KK schválené usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje ze dne 16. 9. 2010, č. ZK/223/09/10, a to v textové části v kapitole d.02.2 Plochy a koridory veřejné infrastruktury, podkapitole 2.6 Obnovitelné a alternativní zdroje energie, v bodě 2.6.3. Zrušený text ZÚR KK: „Rozvoj větrných elektráren v Karlovarském kraji je nezbytné koordinovat a podřídit prioritním cílům kraje – zejména ochraně krajinného rázu, rozvoji lázeňství a ochraně přírody. Větrné elektrárny by měly být realizovány pouze výjimečně – při splnění všech podmínek Metodického pokynu MŽP a při respektování požadavku na klidový charakter specifických oblastí lázeňství jak z hlediska hlukové, tak i psychické zátěže. Vysoká větrná elektrárna (VVE) – jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu vyšší než 35 m – se pokládá za stavbu nadmístního významu. Pro VVE vymezují ZÚR KK plochy k podrobnějšímu prověření možností využití větrné energie (viz výkres č. 2 – výkres ploch a koridorů nadmístního významu): - plochy s potenciálně možnou lokalizací VVE jsou vymezeny na základě vyloučení střetů z hlediska vlivu na životní prostředí ve vzdálenosti min 1 km od zastavěných území sídel; - plochy s podmíněně možnou lokalizací VVE jsou vymezeny na základě vyloučení střetů z hlediska vlivu na životní prostředí ve vzdálenosti min 0,5 km od zastavěných území sídel; podmínkou využití těchto ploch je prověření vlivu každé větrné elektrárny na zastavěné území, resp. obytné prostředí sídel. Mimo tyto plochy není možné VVE lokalizovat. Záměr výstavby VVE musí být prověřen navazující územně plánovací dokumentací; musí být posouzen vliv na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Při posouzení vlivu na životní prostředí bude současně zhodnocen vliv na krajinný ráz, ale také na zastavěné území a obytné prostředí sídel a kulturní a civilizační hodnoty území. “.

Dále je zrušena odpovídající grafická část ZÚR KK ve výkresech č. O. 1 – koordinační výkres a č. 2 – výkres ploch a koridorů nadmístního významu ve zobrazení odpovídajícím závazným jevům: „Plochy s potenciálně možnou lokalizací VVE“ a „Plochy s podmíněně možnou lokalizací VVE“. Podle ÚP Luby, který nabyl účinnosti dne 8. 7. 2011, tj. v době platnosti původního znění ZÚR KK (před vydáním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8 Ao 7/2011 – 138 ze dne 30. 3. 2012), je v daném místě plánované funkční využití plochy zemědělské „NZ“. Jedná se o území nezastavěné (stav k 1. 2. 2010). Z hlediska plánovaných změn pozemek není zařazen do ploch nezastavitelných (nezastavitelné plochy jsou pouze plochy sídelní zeleně a prvky ÚSES), tj. stavba se obecně připouští. Dle ÚP Luby (2011), jsou plochy NZ charakterizovány v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb. § 14, odst. 1: „Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.“; § 14, odst. 2: „Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.“. Dále jsou NZ plochy charakterizovány v souladu s § 18 odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb. (nezastavěné území): „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší b - 10 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.“.

Dále, v kap. D.2.2.a) - Zásobování elektrickou energií (výroková část ÚP Luby, 2011), jsou z hlediska výběru míst pro VE respektovány ZÚR KK v původním znění, tj. před zrušením podkapitoly 2.6, bodu 2.6.3: „Územní plán respektuje plochu s podmíněně možnou lokalizací vysokých větrných elektráren obsaženou v ZÚR Karlovarského kraje a vymezuje ji jako plochu územní rezervy (R04).“

Zmíněná územní rezerva R04 se nachází u Vackovské stráně podél pravého břehu pravostranného bezejmenného přítoku Lubinky u hranice správních území měst Luby – Plesná (ve správním obvodu města Luby), zhruba v polovině vzdálenosti mezi obcemi Luby a Vackov. Je však zřejmé (viz Obr. č. 1 na str. 16), že v této lokalitě nejsou vhodná místa k umístění VE, neboť jejich provoz by byl vzhledem k nízké rychlosti větru neefektivní. Problém spočívá v tom, že ÚP Luby, 2011 musel respektovat ZÚR KK v původní verzi z 16. 9. 2010. Připomínáme, že ke změně ZÚR KK - došlo rozhodnutím Nejvyššího správního soudu dne 30. 3. 2012 rozsudkem č.j. 8 Ao 7/2011 - 138, který ruší regulaci vysokých větrných elektráren. ÚP Luby nabyl účinnosti 8. 7. 2011. Z hlediska souladu s ÚP Luby, 2011 se tedy dostává záměr do střetu, neboť ÚP Luby, 2011 respektuje logiku ZÚR KK ve smyslu řešení umístění a povolení staveb VE. V tomto místě je nutné připomenout, že samotný soulad či nesoulad s ÚPD nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Protože nesoulad s ÚPD zmínily 4 orgány, které se vyjadřovaly k záměru v rámci EIA, dále s ohledem k faktu, že aktualizovaná příloha H.1 (vyjádření příslušného úřadu z hlediska souladu záměru s ÚPD) zní opět „záměr není v souladu“ a protože každá nová stavba v PP Leopoldovy Hamry je podmíněna souladem s ÚPD, věnujeme se podrobněji této problematice včetně právní analýzy: K následnému řízení - územnímu rozhodnutí (ÚR), uvádíme, že v jeho rámci dojde mj. k posouzení souladu záměru s příslušnou územně plánovací dokumentací (ÚPD). Z metodického doporučení odboru územního plánování MMR ČR z 12. 6. 2008 „Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení“ vyplývá, že stanovisko vydávané úřadem územního plánování není závazné pro výrokovou část územního rozhodnutí. Je pouze jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění ÚR. Vyjádření úřadu územního plánování – v tomto případě MěÚ Cheb v žádném případě nezbavuje stavební úřad Luby jeho působnosti, která je založena v ustanovení § 90 stavebního zákona, tj. že stavební úřad Luby bude sám posuzovat a zdůvodňovat soulad záměru se schválenou územně plánovací dokumentací. Ačkoliv tedy MěÚ Cheb, odbor stavební a ŽP ve svém stanovisku ze dne 17. 9. 2012 č.j. MUCH 69074/2012/Dlu uvádí, že záměr není v souladu s platnou ÚPD, není toto vyjádření pro proces EIA ani pro územní rozhodnutí závazným stanoviskem znemožňujícím vydat územní rozhodnutí. S ohledem na požadované zjednodušení schvalovacích procesů Národním akčním plánem 2010 a v souladu s čl. 13 Směrnice 2009/28/ES, by měl být při posuzování souladu VE Opatov s ÚP Luby, 2011 přijat následující právní výklad: nejedná se o nepřípustnou stavbu z hlediska ÚP Luby, 201., Výklad se opírá o následující argumentaci: ÚP Luby, 2011 řadí dotčený pozemek do plnění funkce zemědělská plocha (NZ). Jedná se o nezastavěné území. Podle zák. č. 183/2006 Sb. § 18 odst. 5 lze v nezastavěném území v souladu s charakterem umisťovat stavby pro veřejnou technickou infrastrukturu. Stavba VE je podle zák. č. 183/2006 Sb., § 2 odst. 1, písm. k) veřejnou technickou infrastrukturu. Dle stavebního zákona je tedy stavba VE v daném prostoru přípustná.

b - 11 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Rovněž podle vyhl. č. 501/2006 Sb. – o obecných požadavcích na využívání území (prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu), § 14, odst. 2, který demonstrativně (nikoliv taxativně) vyjmenovává využití ploch zemědělských, jde o přípustné využití zemědělské plochy. V ÚP Luby, 2011 je jako nepřípustné označeno jakékoliv využití, které není v souladu s hlavním, nebo s přípustným využitím. Jako přípustné využití uvádí ÚP Luby, 2011 mj. související technickou infrastrukturu. VE bude napojena do veřejné sítě (22 kV), bude se podílet na krytí místní spotřeby, bude zdrojem energie předávané do distribuční soustavy, z níž odebírají místní odběratelé včetně zemědělců. Záměr je tedy možné považovat za přípustné využití v souladu s ÚP Luby, 2011. V ÚP Luby, 2011 pozemek není zařazen do ploch nezastavitelných, tj. stavba se obecně připouští – je přípustná. ÚP Luby, 2011 stanovuje, že VE by byla nepřípustná, pokud by její negativní účinky na ŽP překračovaly limity stanovené příslušnými právními předpisy nad přípustnou míru. K prokázání, zda limity budou či nebudou překračovány, slouží proces EIA. Pokud nebude prokázáno překračování limitů, stavba VE je v daném území přípustná.

Soulad s podmínkou pro novou výstavbu v PP Leopoldovy Hamry spočívá ve splnění podmínky Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část, čl. 4, odst. 1: „Jakákoliv výstavba v přírodním parku musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací“. Soulad se ZÚR KK i s ÚP Luby byl popsán výše. Opět připomínáme, že samotný soulad či nesoulad s ÚPD nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Diverzifikace hospodářství venkova (rozšiřování ekonomické základny) je jedním ze základních kamenů pro zkvalitnění života na venkově. Nutnost diverzifikace ve smyslu rozšíření podnikatelských činností nezemědělské povahy vznikla z důvodu nízké příjmové úrovně obyvatel venkova vyvolávající odliv zejména mladých lidí. Z tohoto pohledu je investor a jeho nezemědělská činnost (nejen provoz VE, ale i další aktivity, např. zemní práce, ubytování, dřevovýroba,…) významným motivačním a stabilizačním faktorem. Jedná se o podnikatele pro danou oblast důležitého, neboť zaměstnává 74 pracovníků, z toho 58 z blízkého okolí - z Lomničky, Lubů, Milhostova, Nového Kostela, Plesné a Skalné. Je největším zaměstnavatelem v dané lokalitě. Ze zápisu ze 17. zasedání ZM Luby konaného dne 26. 5. 2008 – bod jednání 10 (schválení výstavby VE na č.p.p. 1554/1 v k.ú. Opatov) je zřejmé, že fa Kastl chce kompenzovat realizaci záměru finančním příspěvkem do rozpočtu obce, dále snížením ceny za své služby (zapůjčování techniky) a snahou o vytváření dalších pracovních míst v tomto regionu (např. podnikatelský záměr v objektu bývalého Unitexu v Libockém Dole vytvoří 50 nových pracovních míst. Zdroj: Zápis z 16. zasedání ZM Luby ze dne 21. 4. 2008).

b - 12 -


Přehled zvažovaných a odmítnutých variant 1.

NULOVÁ .................................... varianta popisující současný stav

2.

PŘEDKLÁDANÁ ....................... varianta výšky stožáru 108,38 m, která předmětem ZZŘ

3.

VYŠŠÍ ........................................ varianta výšky stožáru 125,00 m; průměr rotoru totožný s variantou předkládanou – 82 m

4.

JINDE ......................................... varianta umístění mimo PP Leopoldovy Hamry a v souladu s ÚPD (jak vyplynulo z vyjádření AOPK, MěÚ Cheb, KÚ Karlovarského kraje a z ÚP Luby) – odmítnuta investorem. Zpracovatel dokumentace proto vybral náhradní varianty – viz bod 5.

5.

byla

NÁHRADNÍ varianty za odmítnutou „JINDE“:

5.1. PRVNÍ NÁHRADNÍ R04 ............ všeobecné porovnání s lokalitou R04, která je uvedená v ÚP Luby pro umístění VE jako rezervní plocha 5.2. DRUHÁ NÁHRADNÍ VRBICE ... všeobecné porovnání s již provozovanou(-ými) VE v Karlovarském kraji, v oblasti s obdobným využitím území, s vhodnými větrnými podmínkami, s obdobnými nejvýznamnějšími střety zájmů – ochranou krajinného rázu a vyšším rizikem z hlediska avifauny – byla zvolena větrná elektrárna Vrbice (2 ks), která se nachází v ptačí oblasti Doupovské hory a poblíž EVL Hradiště Důvody pro odmítnutí – 4. varianty JINDE: Hlavní důvody pro investorovo odmítnutí čtvrté varianty JINDE (umístění VE mimo PP Leopoldovy Hamry a v souladu s ÚPD), jsou následující (Pozn.: Soulad záměru s ÚPD byl analyzován na str. 10 - 12): 4.a. Rozsah PP Leopoldovy Hamry a sousedství s dalším PP Kamenné vrchy 4.b. Nízký větrný potenciál míst mimo PP Leopoldovy Hamry v nejbližším okolí 4.c. Uskutečněné a budoucí investice související s výběrem místa, délkou kabelu k přípojnému bodu a elektrickou přípojkou na sloupu VN 4.d. Majetkově právní vztahy k pozemkům 4.e. Jiné VE, jejichž vliv byl v rámci procesu EIA vyhodnocen tak, že jejich umístění v PP Leopoldovy Hamry, PP Kamenné vrchy, PP Halštrov nebo PP Smrčiny možné je Komentář k důvodům pro odmítnutí varianty JINDE: Důvod 4.a. + 4.b. - Rozsah PP Leopoldovy Hamry a nízký větrný potenciál míst mimo PP Leopoldovy Hamry: Z Obr. č. 1 (na str. 16) je zřejmý střet mezi lokalizací míst vhodných k umístění VE a míst určených k ochraně díky převaze přírodního a „původního“ charakteru území PP Leopoldovy Hamry a Kamenné vrchy. Nejbližší variantní místo, které by se nenacházelo v PP je cca 10 km vzdálené JV směrem u Krajkové, okres Sokolov. Všechna bližší místa vhodná k umístění VE se nacházejí v PP Leopoldovy Hamry. Z Obr. č. 1 je dále zřejmé, že nejbližší b - 13 -


možné umístění mimo PP Leopoldovy Hamry – západně od vodního toku Lubinka mezi Horními Luby a Novým Kostelem, není z hlediska rychlosti větru vhodné pro umístění VE. Důvod 4.c. + 4.d. – Uskutečněné, budoucí investice a majetkově právní vztahy k pozemkům: Přípojný bod je umístěn nedaleko větrné elektrárny (VE bude připojena do stávajícího vzdušného elektrického vedení, které se nachází cca 200 m severně v trase zhruba západ – východního směru). Je tak respektována minimalizace nákladů souvisejících se stavbou a provozem VE dle Státní energetické koncepce. Celková délka podzemního kabelového vedení bude cca 300 m podél lesní cesty. Na sloupu je již provedena elektrická přípojka. Pozemky, které jsou mimo PP Leopoldovy Hamry a jsou vhodné k umístění VE vyvolávají vícenáklady – bylo by nutné je odkoupit nebo pronajmout, popř. směnit. Nejbližší lokalitou je prostor mezi Krajkovou a Habartovem, kde VE provozuje, popř. má zájem provozovat konkurence (fa CAURUS s.r.o.), z čehož lze usuzovat na složitější, popř. dražší získání pozemků. Důvod 4.e.---- Jiné VE, jejichž vliv byl v rámci procesu EIA vyhodnocen tak, že jejich umístění v PP Leopoldovy Hamry, PP Kamenné vrchy, PP Halštrov nebo PP Smrčiny možné je: Z Obr. č. 2 na str. 17 je zřejmý střet mezi lokalizací míst vhodných k umístění VE a míst určených k ochraně díky převaze přírodního a „původního“ charakteru - území PP Leopoldovy Hamry, Kamenné vrchy, Halštrov, Smrčiny (ilustrativní výřezy). V těchto PP byly posouzeny v rámci EIA následující VE: Povolené VE v rámci EIA - z důvodu přijatelnosti vlivů na ŽP - v PP Leopoldovy Hamry (chebská část), Kamenné vrchy a Halštrov: VE Čižebná (KVK040): 3ks, PP Leopoldovy Hamry VE Krásná (KVK199): 4 ks, PP Smrčiny VE Krásná změna (KVK344): 6 ks, PP Smrčiny VE Horní Paseky (KVK362): 4 ks, PP Halštrov VE Horní Paseky změna (KVK407): 5ks, PP Halštrov VE Čižebná (KVK022): 1 ks, PP Leopoldovy Hamry Nepovolená VE v rámci EIA z důvodu nepřijatelnosti vlivů na ŽP v PP Leopoldovy Hamry (chebská část), Kamenné vrchy a Halštrov nebyla žádná. Dosud nerozhodnuto v rámci EIA - bude posuzováno dle příl. č. 4: VE Vackovský kopec (KVK394): 2ks, PP Kamenné vrchy. Komentář ke střetu legitimních zájmů: K problematice VE v PP Leopoldovy Hamry, jehož krajinné hodnoty jsou zřejmé, doplňujeme názor NSS v rozsudku čj. 8 Ao - 157 7/2011 a také v rozsudku čj. 7 Ao 2/2012 – 127, podle kterého kraj může stanovovat pravidla pro umisťování VVE, která stavbu VVE v určitých lokalitách úplně vyloučí. „Taková pravidla však zásadně nemohou být kategorická, nepodmíněná a neumožňující v určitých případech dát přednost jiným hodnotám než ochraně vizuálních hodnot krajiny. Konkrétních lokalit se regulace musí týkat pro jejich specifický charakter, který je v poměrech české a středoevropské krajiny … při uvážení konkurujících si legitimních zájmů natolik hodnotný, že kvůli němu je proporcionální takovým způsobem omezit vlastnická práva osob, na jejichž pozemcích by jinak větrné elektrárny mohly být vybudovány. Míra přípustnosti regulace pak musí u konkrétních lokalit odpovídat cennosti hodnot, které mají být regulací chráněny.“ Této logice odpovídá i výše uvedený výčet povolených VE v PP Leopoldovy Hamry a dalších PP. Bylo by tedy nezákonné omezovat výstavbu VE Opatov pouze na základě obecné argumentace (že se jedná o PP), bez konkrétního posouzení velikosti vlivu zásahu do místních krajinných specifik a bez porovnání se zásahem do jiného legitimního zájmu – vlastnického práva.

b - 14 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ V souvislosti s odůvodněním potřeby záměru (kap. B.I.5) – zejména v souvislosti s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů ČR 2010, který zmiňuje nejen nutnost souladu VE s krajinnými a přírodními hodnotami daného území, ale i nutnost zjednodušit legislativu a správní řízení, dále v souvislosti s odůvodněním umístění záměru, který je z právního hlediska v souladu se ZÚR KK i s ÚP Luby, 2011 a vzhledem k důvodům, které investora vedly k odmítnutí čtvrté varianty – především uskutečněné a budoucí investice, bylo rozhodnutí investora odmítnout čtvrtou variantu „JINDE“ přijato jako vážné, racionální a oprávněné. Právo odmítnout vyplývá z autonomie jedince projevující se v jeho svobodné vůli a v tom, že má sféru základních práv, kterou jiní jedinci či stát zásadně nemají právo narušit. Ačkoliv je zřejmé, že v jisté míře může být autonomie jednotlivce a jeho právní sféry potlačena v důsledku rozhodnutí většiny, všechny nástroje právní regulace včetně podzákonných právních předpisů a metodických pokynů a správních aktů jimi řízených je třeba provádět tak, aby omezení svobody jednotlivce rozhodnutím většiny byla pokud možno zdrženlivá a provedená tím nejšetrnějším rozumově dosažitelným způsobem.

Důvody pro výběr varianty NULOVÉ, PŘEDKLÁDANÉ, VYŠŠÍ, PRVNÍ a DRUHÉ NÁHRADNÍ: Hlavním důvodem pro výběr zvažovaných variant je zákon č. 100/2001 Sb. a ZZŘ KÚ Karlovarského kraje zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011, který ve svém závěru konstatuje:

Rovněž bylo přihlédnuto k větrným podmínkám a k efektivitě VE, a proto variantní výše stožáru byla zvolena vyšší (125,00 m) než varianta předkládaná (108,38 m).

b - 15 -


Obr. 1:

VE Opatov (v červené kružnici) v soutisku mapy rychlostí větru, míst vhodných pro výstavbu VE a hranic přírodních parků (Zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

Legenda: území vhodné pro výstavbu větrných elektráren rychlost větru ve 100 m nad povrchem [m/s]:

b - 16 -


Obr. 2:

VE Opatov (v červené kružnici) v soutisku mapy hranic přírodních parků a míst vhodných pro výstavbu VE - ilustrativní výřezy území PP (Zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

území vhodné pro výstavbu větrných elektráren Bylo tedy zvoleno porovnávat varianty NULOVOU, PŘEDKLÁDANOU, VYŠŠÍ a dvě náhradní. PRVNÍ NÁHRADNÍ varianta byla ve svém rozsahu hodnocení přizpůsobena nereálnosti výstavby větrné elektrárny v místě nevhodných větrných podmínek a bezúčelnosti investic do průzkumu tohoto území - lokalita mezi Luby a Vackovem Vackovská stráň, v ÚP Luby označovaná jako R04. Jedná se o lokalitu u Vackovské stráně podél pravého břehu pravostranného bezejmenného přítoku Lubinky, u hranice správních území měst Luby – Plesná (ve správním obvodu města Luby), zhruba v polovině vzdálenosti mezi obcemi Luby a Vackov, mimo území PP. Z Obr. č. 1 na str. 16 je zřejmé, že v této lokalitě nejsou vhodná místa k umístění VE, neboť jejich provoz by byl vzhledem k nízké rychlosti větru neefektivní. Tuto variantu tedy posuzuje spíše v obecné rovině bez konkretizace některých vlivů. DRUHOU NÁHRADNÍ variantou je porovnání varianty PŘEDKLÁDANÉ s již realizovanými VE. Podmínky pro výběr vhodných VE k porovnávní byly nastaveny takto: a) VE by se měla nacházet v Karlovarském kraji b) VE by se měla nacházet v oblasti s vhodnými větrnými podmínkami c) VE by se měla nacházet v oblasti s obdobnými střety zájmů – ochranou krajinného rázu a vyšším rizikem z hlediska avifauny d) VE by se měla nacházet v lokalitě s obdobným způsobem využití krajiny e) o VE by měly být dostupné podrobnější informace nutné k porovnání

b - 17 -


Po zvážení, které VE vyhovují těmto podmínkám, byla zvolena VE VRBICE, posuzovaná z hlediska svého vlivu na ŽP pod kódem KVK073, neboť z hlediska obdobných střetů zájmů nejlépe splňuje požadavky – nachází se v sousedství vojenského újezdu a „barokního městečka“ Valeč s kulturní památkou - státním zámkem Valeč, tj. je nutná ochrana krajinného rázu, a v PO Doupovské hory, tj. je nutná ochrana avifauny, navíc je v blízkosti EVL Hradiště a informace o jejím vlivu na avifaunu jsou dostupné. Další VE byly vyloučeny z důvodu kombinace jiných střetů zájmů – např. VE na Ašsku jsou sice umístěny v PP Smrčiny – VE Trojmezí, Hranice a Krásná u Aše, tj. lze u nich předpokládat střet zájmů s ochranou krajinného rázu, ovšem vyšší riziko z hlediska avifauny v těchto místech není, např. na lokalitě Trojmezí byl závěr ornitologického průzkumu (autor D. Jäger) následující: „Zjištěné složení ptactva představuje běžné osídlení lesního prostředí, posílené i o druhy typické spíše pro otevřenou krajinu i několik druhy vysloveně polními a lučními, což odpovídá charakteru stanoviště na sledovaných bodech (lesní okraj s křovinným lemem). Denzita je dá se říci průměrná, neboť vedle stanoviště lesního okraje, kde lze denzitu předpokládat mimořádně vysokou (fenomén ekotonu), byly na sledované ploše zastoupeny i biotopy hustotou výskytu ptactva spíše lehce podprůměrné ( jehličnatý les) a vysloveně s denzitou nízkou (pastvina). Ve společenstvu jsou zastoupeny převážně běžné, obvyklé druhy. Z hlediska druhové ochrany mají význam pouze Ciconia nigra a Milvus milvus, druhy zvlášť chráněné, zařazené v kategorii silně ohrožený. Nebyly zjištěno jejich přesné umístění hnízdiště, s ohledem na velikost jejich hnízdního okrsku (minimálně 150 - 200 ha u luňáka a řádově v kilometrech kvadrátních u čápa černého) nemusí dotčená lokalita být v jeho centru. Naopak s ohledem na naše zkušenosti o umístění jejich hnízda, nepředpokládáme jejich výskyt v lesním celku na jehož okraji byly naše sledované body umístěny a který je v bezprostřední blízkosti navrhovaných lokalit větrných elektráren. Čáp černý totiž zpravidla umisťuje svá hnízda v rozsáhlejších lesních porostech a dotčený les je plošně nevelký. Proto s vysokou pravděpodobností předpokládáme, že čapí hnízdo bude v souvislejších lesních porostech za soutokem Bystřice a Lužního potoka v SRN. Luňák červený zase podle našich zkušeností při stavbě hnízda preferuje malé lesní remízky o velikosti zlomku hektaru, takže jeho hnízdo očekáváme v otevřené krajině jižně od vlastní zkoumané lokality. Je nutno si uvědomit, že tento jednorázový průzkum nemohl zachytit všechny druhy, takže mohly ujít pozornosti i druhy na nichž má ochrana přírody zájem, např. chřástal polní , jako druh s vysloveně noční aktivitou, nebo křepelka polní, druh s vysokou aktivitou podvečer. Pokud se týče vlivu větrných elektráren na výskyt zjištěného ptactva, neočekáváme žádné zásadní změny. Dosavadní zkušenosti ukazují na to, že hluk provozu je faktorem, na nějž si ptáci bez problému zvyknou, ostatně je méně razantní než např. vlivy automobilní dopravy a jiných civilizačních faktorů. Také jsou nejnovější větrné elektrárny relativně nehlučné, takže je případně možno požadovat tyto moderní typy. Pokud se týče nebezpečí střetu ptáků s pohybujícími se rotory , i zde považujeme riziko za nevelké. Oba zjištěné chráněné druhy mají velký revír, takže riziko střetu je malé, přitom dosavadní zkušenosti ukazují, že ptáci si na tento typ rušení snadno zvykají a rotorům se bez problému vyhýbají. Druhy zvažované jako potenciální však mají pohybovou aktivitu nízko při zemi, takže střet s rotory je nepravděpodobný.“ V Hranicích u Aše (kód záměru KVK064) je ornitologický průzkum omezen pouze na následující konstatování a žádné podrobnější informace nejsou dostupné: „V lokalitě výstavby bylo zjištěno 21 druhů ptáků, z nichž 1 – vlaštovka obecná – patří mezi zvláště chráněné druhy. Žádný druh v prostoru výstavby VE nehnízdí, pouze příležitostně zaletuje. V širším okolí lokality bylo sledováno 27 druhů ptáků, z nichž jsou 4 zařazeni mezi ohrožené druhy – vlaštovka obecná (O), rorýs obecný (O), chřástal polní (SO), bramboříček hnědý (O). Ze zástupců řádu savců bylo sledováno 10 druhů, žádný z nich není zařazen mezi chráněné druhy. Žádný z těchto druhů nebude výstavbou ani následným provozem VE nijak významně ovlivněn.“

Přehled VE k 1. 3. 2012 v Karlovarském kraji viz Příloha č.2. b - 18 -


Popis technického a technologického řešení záměru

B.I.6.

VARIANTA NULOVÁ Na pozemku č.p.p. 1554/1 k.ú. Opatov u Lubů v současné i plánované době bude probíhat zemědělská činnost - prostor v současné době slouží jako myslivecké políčko s občasným obděláváním. Využití tohoto pozemku dle ÚP Luby, 2011:         

 

Hlavní využití pozemky zemědělského půdního fondu využívané pro zemědělskou produkci zahrady, sady Přípustné využití nezbytné pozemky, stavby a zařízení pro zemědělství protierozní opatření snižující vodní a větrnou erozi, včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci v návaznosti na vodní plochy související nezbytné liniové trasy a plochy technické a dopravní infrastruktury a účelové komunikace vyčlenění vybraných zemědělských ploch pro územní systém ekologické stability Nepřípustné využití veškeré využití, které není v souladu s hlavním, přípustným, popřípadě podmíněně přípustným využitím všechny činnosti, zařízení a stavby, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity stanovené příslušnými právními předpisy nad přípustnou míru Podmíněně přípustné využití Podmínky prostorového uspořádání respektování kompozice a charakteru okolní krajiny citlivé začlenění do krajiny s použitím doprovodné, ochranné a izolační zeleně

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ

          

Jedná se o moderní větrnou elektrárnu německé společnosti ENERCON GmbH umístěnou v lesozemědělské krajině v nadmořské výšce 670 m n. m.: typové označení: E-82 nominální výkon jedné VE: 2 MW výška stožáru (tubusu, náboje): 108,38 m průměr rotoru: 82 m výška celkem: 149,38 m počet listu rotoru: 3 délka listu: 38,8 m otáčky: variabilní 6 – 19,5 otácek/min zapínací rychlost vetru: 2,5 m/s nominální rychlost vetru: 12 m/s vypínací rychlost vetru: 28 – 34 m/s Pozemek, kde má být VE umístěna je č. p. p. 1554/1 (orná půda – BPEJ: 72944, vlastníkem investor). Stavbou elektrického vedení budou krátkodobě dotčeny pozemky č. p. p. 1554/1, 1706 a 1548/1 v k. ú. Opatov u Lubů. Větrná elektrárna bude připojena do stávajícího vzdušného elektrického vedení, které se nadchází v blízkosti plánované VE. Napojení bude provedeno podzemním elektrickým kabelem. Technicky se jedná o vysoký stožár ukončený gondolou se zařízením elektrárny a rotorem. Energetickou jednotkou je synchronní generátor, vyrábějící střídavý proud, b - 19 -


který je bez převodovky (přímo) napojen na trojlistý rotor. Stožár je vyroben z betonu a ocele, listy rotoru z epoxidové pryskyřice. VE má integrovanou ochranu proti zásahu bleskem a systém dálkové kontroly ENERCON SCADA. Provoz je bezobslužný, řízený centrálním počítačem. Stožár větrné elektrárny je ukotven v železobetonovém základu o velikosti cca 15 x 15 x 2 m, který bude pro zarovnání s okolním terénem překryt vrstvou zeminy a zatravněn. Pro přístup k VE budou sloužit stávající veřejné komunikace a stávající ostatní komunikace ve správě Lesů ČR, s.p. (č. p. p. 1714/2 k.ú. Opatov u Lubu). V okolí VE bude moci probíhat zemědělská činnost jako doposud (občasné obdělávání mysliveckého políčka). Demontáž zařízení VE – předpokládaná životnost stavby je 20 až 25 let: po ukončení provozu bude VE odpojena od sítě, odmontuje se vnitřní vybavení strojovny, odstraní se stožár VE i kabelové vedení a pozemky budou uvedeny do původního stavu. VARIANTA VYŠŠÍ Varianta vyšší se shoduje s variantou PŘEDKLÁDANOU. Jedinou odlišností je výška stožáru 125,00 m, což vyvolává změnu celkové výšky na 166,00 m. VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Technické řešení, životnost a demontáž se shoduje s variantou PŘEDKLÁDANOU. Obdobně jako u PŘEDKLÁDANÉ varianty bude řešen přístup k VE po stávajících cestách a komunikacích. Nejbližší možné napojení je na pozemku č. p. p. 133/1, kudy prochází vzdušné napěťové vedení. Umístění záměru by bylo možné v nadmořské výšce 530 - 540 m n. m. v lesozemědělské krajině na pozemcích v k.ú. Luby č. p. p. 3104/1 (orná půda - BPEJ: 72914, 72911, 74702, 74712, 77001, vlastníkem soukromá fyzická osoba), č. p. p.2685 (ostatní plocha, vlastníkem Lesy ČR s. p.), č. p. p. 603/1 (orná půda - BPEJ: 72911, vlastníkem soukromá fyzická osoba), č. p. p. 133/1 (orná půda - BPEJ: 77001, 72911, 72901, 75411, vlastníkem soukromá fyzická osoba). V okolí VE bude moci probíhat zemědělská činnost jako doposud.

b - 20 -


Obr. 3: Výřez z hlavního výkresu ÚP se zákresem plochy R04 – územní rezervy pro technickou infrastrukturu; legeda na následující straně

Obr. 4:

Letecký snímek plochy R04 ohraničené žlutě; zdroj: www.mapy.cz

b - 21 -


b - 22 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE VE Vrbice se nachází ve východní části Karlovarského kraje, leží v k. ú. obce Vrbice u Valče v lesozemědělské krajině, na č. p. p. 700/6 dnes ostatní plocha – manipulační (dříve orná půda - BPEJ: 52804, 52814, 53816 (Pozn. uvedené BPEJ jsou odvozeny z č. p. p. 700/1, z níž byla dotčená parcela č. p. 700/6 oddělena)) a na č. p. p. 417/29 dnes ostatní plocha – manipulační (dříve orná – BPEJ 52814 a 52804 (Pozn. uvedené BPEJ jsou odvozeny z č. p. p. 417/5, z níž byla dotčená parcela č. p. 417/29 oddělena)). Vlastníkem obou uvedených pozemků i sousedních je provozovatel VE. Jedná se o prostor mezi silnicí I/6 (E48) – budoucí R6 spojující Prahu s K. Vary, Chebem, SRN (severně od ní) a vojenským újezdem Hradiště (jižně od něj). VE se nachází západně od silnice II/194. VE Vrbice je v nadmořské výšce 610 m až 620 m. V provozu jsou 2 větrné elektrárny typu Enercon E82, 2 x 2,3 MW, výška náboje 98 m, průměr rotoru 82 m (posuzována v rámci EIA byla jako 3 ks VE o výšce stožáru 105 m, třílisté vrtuli o průměru 70 m nebo 90 m). Technické řešení, životnost a demontáž je obdobná s variantou PŘEDKLÁDANOU a obdobně je řešen přístup k VE po stávajících cestách a komunikacích. Bylo provedeno nejbližší možné napojení stejného řešení jako ve variantě PŘEDKLÁDANÉ. V okolí VE probíhá zemědělská činnost.

B.I.7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

VARIANTA NULOVÁ Jedná se o současný stav. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Zahájení: Dokončení:

léto 2013 cca 6 měsíců od zahájení stavby

VARIANTA VYŠŠÍ Zahájení: Dokončení:

léto 2013 cca 6 měsíců od zahájení stavby

VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Zahájení: Dokončení:

2014 – 2015 (dosud nejsou provedeny žádné přípravné práce) cca 6 měsíců od zahájení stavby

VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Příprava projektu byla zahájena v r. 2005. Bylo vydáno závazné stanovisko ČEZ, a. s. pro napojení 6 MW do stávajícího vedení 22 kV ve vzdálenosti cca 0,6 km a souhlas obce s investičním záměrem. Územní rozhodnutí bylo pravomocné k 22. 10. 2008 a stavební povolení k 8. 3. 2010. K uvedení do provozu došlo 28. 12. 2010. Předpokládaná roční výroba cca 9 300 000 kWh (Zdroj: www.windenergie.eu).

b - 23 -


B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

VARIANTA NULOVÁ Kraj: Obec:

Karlovarský Luby

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ dtto VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 viz var. NULOVÁ VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Kraj: Obec:

B.I.9.

Karlovarský Vrbice

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

VARIANTA NULOVÁ rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení – vydává MěÚ Luby VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení – vydává MěÚ Luby VARIANTA VYŠŠÍ rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení – vydává MěÚ Luby VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 změna ÚP Luby z důvody podmínky využití prostoru R04 k umístění VE – kap. I výrokové části ÚP Luby (odst. 119): „Zástavba územních rezerv vyžaduje změnu územního plánu“. rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení – vydává MěÚ Luby VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE územní rozhodnutí pravomocné k 22. 10. 2008 a stavební povolení k 8. 3. 2010

b - 24 -


B.II.

Údaje o vstupech

B.II.1.

Půda

VARIANTA NULOVÁ Na pozemku č.p.p. 1554/1 k.ú. Opatov u Lubů v současné i plánované době bude probíhat zemědělská činnost v neomezeném rozsahu. Prostor v současné době slouží jako myslivecké políčko s občasným obděláváním. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ VE bude umístěna na pozemku p.p.č. 1554/1 v k.ú. Opatov u Lubu, který je ve vlastnictví investora. Stavbou podzemního kabelového vedení budou dotčeny pozemky p.p.c. 1554/1, 1706 a 1548/1 v k.ú. Opatov u Lubů. Tab. 1:

Přehled pozemků ZPF dotčených stavbou VE; třída ochrany dle vyhl. č. 48/2011 Sb.

V souvislosti s realizací záměru dojde k záboru cca 61 m2 zemědělské pudy pro umístění stožáru VE (průměr základu stožáru je 8,8 m). Prostor pro stavbu stožáru VE slouží v současné době jako myslivecké políčko s občasným obděláváním. Podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) patří odnímaná půda do V. třídy ochrany (dle vyhl. č. 48/2011 Sb.). Do V. třídy ochrany (TO) zemědělské půdy jsou zahrnuty půdy s velmi nízkou produkční schopností, s nižším stupněm ochrany, vhodné i pro výstavbu. Na dotčeném pozemku se nachází půda s mocností ornice okolo 20 cm (Zdroj: majitel pozemku). Před zahájením výstavby bude ornice skryta a po dokončení stavby rozhrnuta v okolí VE. Výkopová zemina bude využita k terénním úpravám v okolí VE, případná přebytečná zemina bude odvezena na příslušnou skládku odpadu. Stavbou podzemního kabelového elektrického vedení bude dotčena zemědělská i lesní půda. Zábor půdy potřebný pro výstavbu podzemního elektrického vedení (délka vedení cca 300 m) bude dočasný, kratší než jeden rok. Dotčené pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou využívány stejně jako před výstavbou VE. V okolí VE bude moci probíhat zemědělská činnost jako doposud. VARIANTA VYŠŠÍ dtto, tj. půdy s velmi nízkou produkční schopností

b - 25 -


VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Umístění záměru by bylo možné na pozemcích v k.ú. Luby č. p. p. 3104/1 - BPEJ: 72914 – III. TO , 72911 – I. TO, 74702 – III. TO, 74712 – IV. TO, 77001 – IV. TO, č. p. p. 603/1 - BPEJ: 72911 – I. TO, č. p. p. 133/1 - BPEJ: 77001 – IV. TO, 72911 – I. TO, 72901 – I. TO, 75411 – V. TO. Z leteckých snímků jsou patrné stopy eroze (t.č. je plocha využívána jako TTP – pastva ovcí). Z porovnání s císařskými otisky (stabilní katastr, mapováno 1842) je zřejmé, že původní meze a odvodňovací strouhy byly rozorány. Protože vzdušné vedení, k němuž by byla VE připojena je na pozemku č. p. p. 133/1, předpokládáme nejkratší možné napojení, tedy umístění VE na stejné parcele. Z Obr. č. 3, 4, 5 a 6 je zřejmé, že VE by byla umístěna na bonitně nejcennějších půdách, a to i v případě svého umístění na pozemku č. p. p. 3104/1 nebo 603/1 (velmi málo produkční půdy a podprůměrně produkční se nacházejí v potoční nivě, popř. v dráze soustředěného odtoku vody). V okolí VE bude moci probíhat zemědělská činnost jako doposud. č. p. p. 133/1 - BPEJ: 77001 72911 72901 75411

– – – –

IV. TO I. TO I. TO V. TO

10801 m2 88287 m2 220382 m2 1624 m2

Obr. 5: Zvýraznění parcely č. p. p. 133/1 (Zdroj: mapový portál ČÚZK) Obr. 6: Bonita půdy lokality R04 dle VÚMOP (Zdroj: mapový server VÚMOP)

bonitně nejcennější půdy nadprůměrně produkční půdy průměrně produkční půdy podprůměrně produkční půdy velmi málo produkční půdy

umístění VE

b - 26 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE VE je umístěna na č. p. p. 700/6 dnes ostatní plocha – manipulační, dříve orná půda - BPEJ: 52804 – III. TO, 52814 – IV. TO, 53816 – V. TO (Pozn. uvedené BPEJ jsou odvozeny z č. p. p. 700/1, z níž byla dotčená parcela č. p. 700/6 oddělena) a na č. p. p. 417/29 dnes ostatní plocha – manipulační, dříve orná – BPEJ 52814 – IV. TO a 52804 – III. TO (Pozn. uvedené BPEJ jsou odvozeny z č. p. p. 417/5, z níž byla dotčená parcela č. p. 417/29 oddělena). Z Obr. č. 7 a 8 je zřejmé, že 2 VE jsou umístěny na hranici podprůměrně produkční a průměrně produkční půdy. V okolí VE probíhá zemědělská činnost. Obr. 7: Umístění VE Vrbice v turistické mapě (Zdroj: www.mapy.cz)

Obr. 8: Bonita půdy v místě VE Vrbice dle VÚMOP (Zdroj: mapový server VÚMOP)

bonitně nejcennější půdy nadprůměrně produkční půdy průměrně produkční půdy podprůměrně produkční půdy velmi málo produkční půdy

umístění VE

b - 27 -


B.II.2.

Voda

Pozn.: V současné době není k dispozici aktuální ucelená metodika pro výpočet potřeby vody, a to ani pro rozsáhlejší, ani pro menší spotřebiště. Poslední ucelená metodika pro výpočet potřeby vody byla vydána v roce 1973 v podobě Směrnice č. 9 Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR a Ministerstvem zdravotnictví ČSR. Tato dnes již notoricky známá směrnice obsahuje hodnoty specifické potřeby vody, koeficientů nerovnoměrností a další, které byly stanoveny na základě celostátního průzkumu a měření, přičemž byly zohledněny i zahraniční zkušenosti. Od doby vydání směrnice nebyl podobně komplexní materiál vydán. Ohledně výpočtu potřeby vody lze zmínit Metodický pokyn ministerstva zemědělství vydaný v roce 1985. Aktualizované údaje, z nichž je možné usuzovat hodnotu specifické potřeby vody, jsou k dispozici v podobě směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. ve znění Vyhlášky č. 120/2011 Sb. Podle § 29 odst. 2 zmiňované vyhlášky směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody. Je však zřejmé, že samotná směrná čísla nemohou být dostačujícím podkladem pro odpovědné stanovení potřeby vody, především nelze postihnout nerovnoměrnosti vyplývající jak z místních specifik, tak i z velikosti spotřebiště.

VARIANTA NULOVÁ Pro současnou zemědělskou činnost - bez živočišné výroby - není zapotřebí jiná voda, kromě vody dešťové. Vodu pitnou má obsluha zařízení (traktorista) při sobě a její spotřeba odpovídá pitnému režimu. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Při výstavbě bude zapotřebí voda pro přípravu betonových směsí. Množství vody nebylo v této etapě přípravy záměru vyčísleno. Spotřeba vody nebude z hlediska vlivu na životní prostředí významná. Vodu pitnou budou mít stavebníci při sobě a její spotřeba odpovídá pitnému režimu. Při provozování záměru nevznikají nároky na dodávku vody. VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Obdobná jako varianta PŘEDKLÁDANÁ. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Není známo, ovšem lze předpokládat, že spotřeba byla obdobná jako u varianty PŘEDKLÁDANÉ.

B.II.3.

Ostatní surovinové a energetické zdroje

VARIANTA NULOVÁ Zemědělská činnost na občasně obdělávaném mysliveckém políčku vyžaduje pohonné hmoty. Jejich spotřeba odpovídá intenzitě obdělávání a jedná se o běžnou spotřebu. Jako příklad uvádíme tabulku spotřeby PHM pro motory Zetor UŘ I a UŘ II. Parametry /výkon a měr.spotřeba/ jsou převzaty z oficiální publikace TRAKTORY I, vydané a. s. Zetor Brno. Vzorec pro výpočet spotřeby - spotřeba v l/hod = (jmenovitý výkon v kW x měrná spotřeba v g/kWh x 1,19) : 1000 - byl konzultován s VUTRem a platí obecně.

b - 28 -


Tab. 2:

Spotřeba PHM pro motory Zetor UŘ I a UŘ II

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Při realizaci záměru vznikne potřeba běžných stavebních materiálů na základovou desku (beton, železo). Vlastní VE (stožár, gondolu i rotor) dodá zahraniční výrobce. Stožár VE se skládá z hotových betonových a ocelových segmentů, které budou na staveništi VE spojeny dohromady. Během výstavby VE nevznikají požadavky na dodávku elektrické energie. Při provozování VE nevznikají požadavky na spotřebu surovin. Spotřeba elektrické energie není významná a většinou je pokryta z vlastní výroby, v případě bezvětří, nebo poruchy je zdrojem rozvodná síť ČEZ. Jedná se o energii potřebnou k signálnímu osvětlení VE, k provozu řídícího a kontrolního systému apod. Spotřeby energie budou obdobné, jako je tomu v případě jednotlivé VE Vrbice. VARIANTA VYŠŠÍ dtto b - 29 -


VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Obdobná jako varianta PŘEDKLÁDANÁ. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Stavba VE si vyžádala určité množství štěrkových materiálů pro úpravu podloží manipulačních ploch a příjezdové komunikace. Množství a druh není znám. Štěrk byl použit ze zdrojů Karlovarska. Dále bylo zapotřebí cca 973 m3 železobetonu. Ostatní díly byly dovezeny kompletně odbornou firmou. Jednotlivá VE potřebuje pro svůj provoz přibližně 2.500 - 5.000 kWh ročně, které z větší části pokryje vlastní výrobou, v případě bezvětří, nebo poruchy je zdrojem rozvodná síť ČEZ. Celková spotřeba by se tedy dle větrných podmínek mohla pohybovat ročně okolo 5.000 - 10.000 kWh. Pro zpevnění stávající a vybudování pokračující cesty na vrchol kopce bylo třeba kamenivo, které pochází z místních zdrojů.

B.II.4.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Pro přístup k větrné elektrárně budou sloužit stávající veřejné komunikace a stávající ostatní komunikace p.p.č. 1714/2 k.ú. Opatov u Lubů ve správě LČR. Ve fázi výstavby dojde k zvýšení četnosti dopravy na přístupových komunikacích k VE. Navýšení dopravy bude způsobeno transportem výkopové zeminy (přebytek výkopové zeminy bude vyčíslen až v další fázi přípravy záměru), stavebních materiálů (betonu a armatur pro základovou desku = cca 400 m3 betonu – přibližně 70 nákladních aut a cca 30 t ocelových armatur – přibližně 3 nákladní auta), stavební techniky (bagr, těžkotonážní jeřáb, nákladní auta, tahače apod.) a segmentu VE (přibližně 40 nákladních aut). Při provozování VE nevznikají požadavky na dopravní obslužnost, kromě pravidelných servisních kontrol, odstraňování případných poruch (doprava osobním automobilem) a pravidelné periodické údržby (doprava dodávkovým automobilem). Větrná elektrárna bude napojena na sít ČEZ Distribuce, a.s. Napojení bude provedeno podzemním kabelem na stávající nadzemní elektrické vedení VN, které se nachází v blízkosti VE. Celková délka podzemního kabelového vedení bude cca 300 m. VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Pro přístup k VE budou využity místní polní cesty nebo cesta ve správě Lesy ČR s.p. č. p. p. 2685 k. ú. Luby. V případě potřeby dojde k jejich zpevnění. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Trasa nákladních vozidel, přepravních a stavebních mechanismů probíhala ze směru Bošov - Vrbice a dále přes obec s nájezdem na upravenou polní cestu za obcí nebo přímo přes obec po polní cestě. Denně projelo 5 - 15 vozidel po dobu cca 3 měsíců.

b - 30 -


Pro napojení VE na síť ČEZ bylo provedeno podzemní vedení kabelem k nejbližšímu vedení 22 kV (přes trafo).

B.III.

Údaje o výstupech

B.III.1.

Ovzduší

VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován – jedná se o občasné zplodiny - výfukové plyny zemědělských strojů obhospodařujících lokalitu. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Po dobu výstavby budou zdroji znečišťování ovzduší stavební práce (skrývání zeminy, výkopové práce pro základovou desku, úpravy terénu apod.). Bude se především jednat o nahodilé zdroje prašnosti krátkodobého charakteru. Možné zdroje je treba eliminovat vhodnými opatřeními – koordinací prací. Dalšími zdroji znečišťování ovzduší v období výstavby budou emise z provozu stavebních strojů a nákladních automobilů. Vzhledem k rozsahu stavebních prací se nepředpokládá významné znečištění ovzduší. Při provozování VE nevznikají žádné látky znečišťující ovzduší. VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Shodná s variantou PŘEDKLÁDANOU VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Stavba VE znamenala po dobu výstavby zátěž Bošova a Vrbice. Pro minimalizaci vlivů byla k přepravě volena vhodná denní doba. V obcích byla kompenzována zvýšená prašnost z provozu nákladních aut údržbou povrchu komunikací. Samotné převážené hmoty nebyly zdrojem škodlivin, ani prachu. Skrývky byly v dostatečné vzdálenosti od nejbližšího zastavěného území, proto výstavbou nedošlo k zatížení obcí. Provoz VE neprodukuje žádné škodliviny.

B.III.2.

Odpadní vody

VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován – nejsou vypouštěny žádné odpadní vody. Dešťová voda je zasakována do terénu. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ V období výstavby záměru budou vznikat splaškové odpadní vody v mobilním sociálním zařízení, které budou po dobu výstavby zaměstnanci dodavatelské firmy používat. Likvidaci odpadních vod z těchto zařízení bude provádět oprávněná firma. Splaškové vody budou podle potřeby vyváženy na čistírnu odpadních vod. Při provozování záměru nevznikají žádné odpadní vody. Dešťové vody nebudou jímány. Po dokončení stavby budou základy VE překryty zeminou a zatravněny. Dešťové vody se budou přirozeně vsakovat do terénu. b - 31 -


VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Shodná s variantou PŘEDKLÁDANOU VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Během výstavby nebyly odpadní vody produkovány. Zařízení neprodukuje odpadní vody. Za nepříznivého počasí je nutno před vjezdem na komunikace očistit techniku suchou cestou.

B.III.3.

Odpady

VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován – nejsou vypouštěny žádné odpadní vody. dešťová voda je zasakována. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ V souvislosti s výstavbou VE lze předpokládat vznik následujících odpadů (zatřídění je provedeno podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. v platném znění). katalogové císlo druhu odpadu .................................................................................. kategorie 15 01 01

Papírové a lepenkové obaly ....................................................................... O (ostatní)

15 01 06

Směsné obaly ............................................................................................. O

17 01 01

Beton

.................................................................................................. O

17 02 01

Dřevo

.................................................................................................. O

17 02 03

Plasty

.................................................................................................. O

17 04 05

Železo a ocel ............................................................................................... O

17 04 08

Odpadní kabely ........................................................................................... O

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 ................................... O

17 09 04

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 ..................................................................................... O Při provozování záměru bude vznikat pouze nepatrné množství odpadu - při provádění pravidelné údržby VE. Nakládání s nimi budou zajišťovat firmy provázející údržbu. Lze předpokládat vznik následujících odpadů:

katalogové císlo druhu odpadu .................................................................................. kategorie 08 01 11

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky ......................................................................................... N (nebezpečné)

08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod císlem 08 01 11 ....................... O

13 02 08

Jiné motorové, převodové a mazací oleje ................................................... N

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly ....................................................................... O

15 01 06

Směsné obaly .............................................................................................. O

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetne olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami ................................................................................. N b - 32 -


15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod císlem 15 02 02....................................................... O

20 03 01

Směsný komunální odpad ........................................................................... O S odpady bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Budou uzavřeny smlouvy s osobami, které mají oprávnění k nakládání s odpady (bude upřednostňováno využívání odpadu). Způsob nakládání s odpady bude upřesněn v další etapě přípravy záměru. Životnost stavby je 20 až 25 let. Po ukončení provozu bude VE odpojena od sítě, odmontuje se vnitřní vybavení strojovny, odstraní se stožár VE a kabelové vedení. Vznikne stavební odpad. S odpadem bude naloženo dle legislativy platné v době ukončení provozu VE.

VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Shodná s variantou PŘEDKLÁDANOU VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Odpad prezentovaný v oznámení v rámci procesu EIA je obdobný jako ve variantě PŘEDKLÁDANÉ. Při výstavbě se navíc počítalo s nebezpečnými odpady 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky v množství 0,002 t; 13 02 05 - Nechlorované minerální, motorové, převodové a mazací oleje v množství 0,020 t; 13 02 08 - Jiné motorové, převodové a mazací oleje v množství 0,003 t; 15 01 10 - Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek (obaly od nátěrových hmot apod.) v množství 0,025 t; 15 02 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami v množství 0,035 t; 17 04 11 - Kabely neuvedené pod 17 04 10 v množství 0,015 t. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že do odpadů při výstavbě byly započítány práce související s uvedením VE do provozu – např. motorové, převodové a mazací oleje a naopak do provozu byly započteny odpady související s výstavbou – odpadní kabely.

B.III.4.

Ostatní - vibrace, záření, zápach, hluk

Vibrace: Vibrace nejsou u VE problémem (vnímání nf hluku a infrazvuku - pocity vibrací na hrudníku, je řazeno k problematice akustické zátěže). Konstrukce moderních VE jsou z hlediska vibrací a jejich přenosu dostatečně chráněny hlavně z důvodu životnosti zařízení – např. listy rotoru jsou laminovány materiálem tlumícím vibrace, VE jsou vybaveny tzv. čítačem napětí pro rotorový list, zařízením provádějícím komplexní monitoring listu. Informace o vibracích listu jsou dodávány do řídícího systému větrné elektrárny. Prefabrikovaný stožár má dobré tlumící vlastnosti. Vydává, v porovnání se staršími modely, menší provozní hluk i vibrace a způsobuje menší únavu rotoru. Železobetonový základ je zapuštěn do podloží až na základě inženýrsko geologického posouzení, aby se zajistila stabilita prostředí a omezil případný vznik vibrací. Obdobně jako se monitoruje list rotoru je monitorována turbína a celé soustrojí. Celkově hodnotíme tento stav jako uspokojivý ve smyslu dostatečného zajištění minimalizace vibrací, resp. zajištění rychlého odstraňování jejich případného vzniku. Vibracím se proto v případě předkládaného záměru ani srovnávacích variant podrobně nevěnujeme.

b - 33 -


Záření:

Záření můžeme rozlišit ionizujícící (při průchodu hmotou vznikají elektricky nabité částice) a neionizující. Pojmem neionizující záření se označují kromě vlastního elektromagnetického záření s frekvencí do 1,7.1015 Hz i statická a nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole. Elektromagnetické záření s frekvencí vyšší než 1,7.1015 Hz patří již k záření ionizujícímu. Problematika ionizujícího záření se VE netýká. Následující text je proto věnován neionizujícímu záření. Připomínáme, že NV č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, v platném znění, stanoví hygienické limity (NV č. 1/2008 Sb. se týká pracovně právních vztahů a služeb poskytovaných mimo pracovně právní vztah). Následuje stručný popis všech druhů potenciálního záření: UV záření je neionizujícím až velice slabě ionizujícím optickým zářením. Toto záření VE neprodukuje, popř. v omezeném množství (výbojky). Viditelné světlo je neionizujícím optickým zářením - za slunných dnů se může vyskytnout v blízkosti VE tzv. diskoefekt, světelné záblesky na listech rotoru. Tyto světelné záblesky jsou však pouze náhodně a krátkodobě postřehnutelné. Nelze počítat se zatížením po dobu několika hodin. Efekt způsobují všeobecně zrcadlící povrchy. Výrobci nanášejí na povrch rotoru matné barvy, takže diskoefekt u novějších strojů nehraje již téměř žádnou roli. Stroboskopický efekt je optický jev vyvolaný například přerušovaným osvětlením pravidelně se pohybujícího (rotujícího) předmětu. V případě větrných elektráren se jedná o sluneční záření mezi otáčejícími se listy rotoru. Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze za určitých meteorologických podmínek. Vliv efektu je vztažen k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů a vzdálenosti nejbližších obytných sídel. Vzhledem ke vzdálenosti elektrárny od nejbližší obytné zástavby lze předpokládat, že tento efekt nebude významný ani u jedné z předkládaných variant. Výstražné osvětlení stožáru je ve dne bílé a v noci červené pulzující světlo, frekvence a intenzita jsou stanoveny bezpečnostními normami. Ve dne pulzující světlo neruší, v noci si jej pozorovatel všimne i na kilometrovou vzdálenost, ovšem k rušení spánku zpravidla nedochází, neboť přímou expozici lze jednoduše omezit (zastíněním oken pozorovatele). Infračervené záření - neionizující optické záření s vlnovou délku mezi 760 nm a 1 mm, resp. energii fotonů mezi 0,0012 a 1,63 eV větrná elektrárna neprodukuje. Záření o vyšších vlnových délkách - neionizující záření, tzv. radiové vlny DV, SV, VKV (vlny používané v radiokomunikacích), UKV - mikrovlny (sloužící k ohřevu) – větrná elektrárna je produkuje v důsledku moderních způsobů komunikace, tj. produkce radiových vln související s provozem a monitoringem větrných elektráren je nezbytná a nepředstavuje výraznou zátěž. Elektrické a magnetické pole – pole s vyššími frekvencemi než 10 kHz (slaboproudá zařízení, televizní a vakuový počítačový monitor) - větrná elektrárna, resp. související provoz (např. komplexní monitoring listu) je malým zdrojem; nízkofrekvenční pole 50 Hz – 10 kHz (indukční pece, lokomotivy, vedení vysokého napětí) není u VE téměř žádné; elektrická a magnetická pole s frekvencí energetické sítě 50 Hz (rozvod elektrické energie, domácí spotřebiče) je u VE nejvýraznější a je srovnatelné se zářením v okolí vodičů nízkého napětí; velmi pomalu proměnná pole (tramvaj, metro) – u VE se nevyskytuje, statické elektrické a magnetické pole 0 Hz (geomagnetické pole, atmosférická elektřina, elektrolýza) – u VE se nevyskytuje. Celkově můžeme výše uvedené skutečnosti shrnout takto - VE je významnějším zdrojem:

1)

Optického záření - viditelného světla a světelných efektů: Tento zdroj by byl u všech variant podobný a na základě stávajících zkušeností se jedná o zdroj nezatěžující, důvodem jsou zejména dostatečná vzdálenost od nejbližší obytné zástavby, morfologie terénu, další překážky typu souvislého lesního porostu nebo zeleně v okolí zástavby. b - 34 -


2) 3)

Záření radiových vln: Zdroj u všech variant zanedbatelný; souvisí s moderními technologiemi zpracování a přenosu dat, v současné době nezbytná zátěž. Záření elektrického a magnetického pole s frekvencí energetické sítě: Zdroj opět u všech variant obdobný a srovnatelný se zářením v okolí vodičů nízkého napětí. K výčtu doplňujeme, že magnetické pole může působit na živý organismus indukováním elektrických proudů v těle exponované osoby. Může působit také na elektrické přístroje opět indukováním elektrických proudů v obvodech přístroje nebo působením na svazek elektronů (týká se pouze některých přístrojů). Osobou exponovanou záření elektrického a magnetického pole s frekvencí energetické sítě by v tomto případě byl pracovník zajišťující zkušební provoz a údržbu VE. Pro rizika spojená s touto expozicí platí např. hodnocení rizika neionizujícího záření dle § 4 NV č. 1/2008 Sb. Elektrické přístroje, které by se vyskytly v magnetickém poli jsou většinou konstruovány tak, že indukované proudy v nich jsou slabé a neruší chod přístroje. Kromě toho jsou pro instalaci větrných elektráren a souvisejících rozvodů a napojení do přenosové soustavy dostatečně ochráněny technickými normami i příslušnými zákonnými předpisy. Z výše uvedených důvodů a s ohledem na podobnost situace u všech variant již záření v dalším textu nerozebíráme.

Zápach: Zápach větrnou elektrárnou není produkován s výjimkou havarijních stavů. Eliminace havarijního stavu a případného zápachu spojeného s hořením je však zajištěna na vysoké úrovni, a proto se ani zápachu u jednotlivých variant nevěnujeme.

Hluk:

Hluk je u větrných elektráren závažným problémem, kterým se zabývají jak výrobci, tak provozovatelé. V textu této kapitoly je proto hluku věnována zvýšená pozornost. Z hlediska hluku je větrná energie pro odborníky aktuální diskutované téma. Proto v úvodu kapitoly pojednávající o hluku shrnujeme současné poznatky, na které se budeme v rámci dalšího textu odvolávat - Zdroj: Ing. Aleš Jiráska, Hluk větrných elektráren, 2009 [1]; osobní konzultace s Ing. Alešem Jiráskou, 2012 [1´]; Ing. Olga Tůmová a Ing. Eva Vejvodová, Vyšetřování hluku z větrných elektráren, 2009 [2]; osobní konzultace s Ing. Tomášem Rozsívalem, fa AKUSTIKA Praha s. r. o. – oponentura k předchozímu zdroji – článku Vyšetřování hluku z větrných elektráren [2´]; 11. světová konference Větrné energie, 2012 [3]; SZÚ Praha, Centrum hygieny životního prostředí, Zdravotní rizika při provozu větrných elektráren, 2007 (autor neuveden) [4]. K tomuto výčtu je nutné uvést příloha č. 5 této dokumentace – Hodnocení zdravotních rizik provedené Ing. J. Růžičkovou, 2012, která se zabývala variantou PŘEDKLÁDANOU a VYŠŠÍ. Věnujeme se: 1) dominantní složce hluku z VE - aerodynamickému 2) výpočtu / měření hluku a faktorům, které ovlivňují správnost výpočtu / měření 3) případovým a epidemiologickým studiím Ad 1) Hluk z VE Obecně lze hluk z VE rozdělit na mechanického a aerodynamického původu: 20 – 1.000 Hz: STROJOVNA - např. převodovka, generátor, pohon natáčení, ventilátory chlazení, pomocné pohony, už v 80. letech snížen konstrukcí převodovek, pružným uložením, tlumením gondoly a olejovým chlazením generátoru – podle původu hluk mechanický, není převládajícím hlukem 500 – 1.000 Hz: LISTY ROTORU – „hučení“ - turbulence vstupní a hluk profilu křídla – podle původu hluk aerodynamický 1 – 2 Hz: LISTY ROTORU & STOŽÁR - „svištění“ - malé tlakové pulzy interakcí listů rotoru s proudem vzduchu u stožáru v důsledku výškového profilu rychlosti větru, snížení rychlosti větru (vznik turbulence) za stožárem b - 35 -


(případně jinými VE); není přímou emisí nízkofrekvenčního hluku, ale amplitudovou modulací (kmitočtem průchodu listů rotoru) hluku s vysokými kmitočty (turbulence na špičce listu rotoru); podle původu hluk aerodynamický Hluk aerodynamického původu je v dnešní době hlukem převládajícím a vzniká turbulentním prouděním vzduchu kolem listů rotoru. Turbulence vznikají přirozenou cestou v atmosféře (doprovází proud vzduchu), nebo při obtékání proudu větru kolem listů rotoru. Má širokopásmový charakter 500 – 1.000 Hz; jsou v něm zastoupeny frekvence z celého slyšitelného spektra a je vnímán jako hučení. Na něj je amplitudově modulovaný nízkofrekvenční signál tzv. swishing - svištění. svištění odpovídá tzv. „lopatkové“ frekvenci, při které listy míjejí stožár nejčastěji v rozmezí 1 – 2 Hz. Někdy bývá mylně označován jako nízkofrekvenční hluk, ve skutečnosti je modulací vyšší frekvence a svůj původ má v turbulencích vzniklých pohybem špičky listů. Neobsahuje frekvence patřící do intervalu 1 – 200 Hz (hluku o nízkých frekvencích). U tohoto hluku se rozlišují starší VE s rotorem po větru a moderními VE s rotorem proti větru. Rotor VE staršího typu produkuje výrazně vyšší hladiny svištění, a proto VE s rotorem po větru již nejsou v současné době nikde v Evropě instalovány [2]. Pozn.1: Dosavadní měření neprokázala zvýšené hladiny infrazvuku ani nízkofrekvenčního hluku u větrných elektráren v ČR. Provádí se další měření, orientovaná přímo na detekci infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku uvnitř budov. V případě, že by se přítomnost nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku prokázala, je třeba při posuzování rizik zvažovat jeho specifické vlastnosti: šíří se na velké vzdálenosti, proniká stavebními konstrukcemi s velmi malým útlumem a uvnitř budov může za nepříznivých okolností rezonovat. K měření infrazvuku je třeba použít jiný měřící postup než k měření hluku ve slyšitelných frekvencích. Infrazvuk je široce rozšířený, je tvořen přírodními pochody jako zemětřesení a vítr, umělými zdroji mohou být kromě větrných elektráren také letadla, důlní exploze, kompresory a další. Nízkofrekvenční hluk a infrazvuk je vnímán jako směs zvukových a taktilních podnětů – tlak v uších a pocity vibrací na hrudníku. V jeho vnímání existují výrazné individuální odchylky. Existuje malá část populace (cca 2,5 % populace), která dokáže vnímat infrazvuk citlivěji nežli ostatní. Pro nízkofrekvenční hluk neexistuje limitní hodnota. Údaje o zdravotních důsledcích expozice infrazvuku nejsou jednotné. Literárních prameny nejčastěji udávají zdravotní účinky infrazvuku jako obtěžování a poruchy spánku. Další efekty jako únavnost, deprese, bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, bušení srdce, změny krevního tlaku uvádějí studie většinou při vysokých ekvivalentních hladinách akustického tlaku okolo 100 dB. Některé práce docházejí k závěru, že infrazvuk není závažnější noxou než zvuky o vyšší frekvenci. Existují i studie, které neshledaly negativní účinky infrazvuku na lidské zdraví [4]. Pozn.2.:Při poruchovém stavu VE se může objevit tónový hluk, který je člověkem vnímán jako ohrožení (hladina akustického tlaku je v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních pásmech). Jedná se o signál, že zařízení není v pořádku. Jeho přítomnost neznamená automaticky poškození zdraví obyvatel. Nelze dopředu říci, zda nebude v hluku VE přítomna tónová složka, a proto se měření a posuzování třetinooktávového spektra provádí vždy [1].

Na svištění si lidé z okolí VE nejčastěji stěžují. Vnímání těchto tlakových pulzací se zmenšuje s rostoucí vzdáleností od VE a zvětšuje se v případě větrných parků. VE s vyšším stožárem a větším průměrem rotoru mají efekt svištění větší v důsledku větších rozdílů ve výškovém profilu větru.

b - 36 -


Ad 2) Vyšetřování hluku z VE Vyšetření hluku pocházejícího z VE je dáno výpočtem a měřením, a to zpravidla ve dvou fázích – a) při výrobě VE, b) při umístění VE do terénu. Výpočet i měření probíhají na základě normových požadavků – např. ČSN ISO 9613-1,2, ČSN ISO 1996-1, ČSN EN 12354-3, ČSN EN 61400-11 ed. 2. Z první fáze vychází fáze druhá - výrobce VE uvádí v technických parametrech VE mj. ekvivalentní hladinu akustického výkonu LWA, což je hladina nezávislá na poloze VE, okolních podmínkách a vzdálenosti od měřeného bodu. LWA je vstupní informací pro hlukové studie, které musí zohlednit terénní, atmosférické a lokální podmínky pro dané umístění VE. Výsledkem obou fází je, zda umístění VE povede / nepovede k překročení hygienických limitů daných NV č. 272/2011 Sb. Pro posouzení správnosti výše popsaného „vyšetření“ hluku VE, je důležité zmínit faktory ovlivňující hluk. Na hladině emitovaného hluku aerodynamického (hluk mechanický je u nových VE zanedbatelný) se podílí: výška a konstrukce VE, směr a rychlost větru, přenosová cesta – tj. vzdálenost, směr a rychlost větru, teplotní gradient, tlakový gradient, atmosférická pohltivost, vlhkost, denní / noční doba, roční doba, tvar terénu, pohltivost terénu, překážky. Tyto vlivy se projevují v ohnutí, rozptýlení, zlomení, odrazu nebo pohlcení akustického vlnění. Např. při teplotě vzduchu klesající s nadmořskou výškou, tj. za běžné situace v denní době, se akustický paprsek šíří od zdroje nahoru. Naopak při teplotě vzduchu s nadmořskou výškou rostoucí, což je běžná situace v noční době nebo při inverzi, akustický paprsek zpočátku stoupá, v určité výšce se však ohýbá a dopadá na zem, kde může být i několikanásobně odražen. Dosadíme-li k teplotnímu gradientu i další jevy, pak celkovým důsledkem je, že na určitých místech a v určité vzdálenosti od zdroje dochází ke zřeďování nebo zahušťování vlnoploch, tj. k rozdílné hladině akustického tlaku. Můžou tak vznikat místa, kde hluk z VE je velmi dobře slyšitelný, a tzv. akustické stíny – místa se zhoršenou slyšitelností hluku. Je tedy zřejmé, že předurčit výslednou hladinu hluku výpočtem není snadné. Měření má na rozdíl od výpočtu již stanoveny přesné regulativy pro hluk z VE dané ČSN EN 61400-11 ed. 2. Tato norma má sloužit všem stranám, které se podílejí na výrobě, projektování a povolování stavby, provozování a regulaci provozu větrných elektráren. Technické zásady přesného měření a analýzy doporučené v této normě musí být používány všemi zúčastněnými stranami a měly by zajistit, že další vývoj a provoz budou realizovány s přihlédnutím k požadavkům životního prostředí. Norma stanovuje jednotnou metodiku, která zajistí důslednost a přesnost měření akustických emisí větrných elektráren. Pozn.: Postupy popsané v této normě uvádějí metodiku, která napomáhá důsledně a přesně charakterizovat hlukové emise samostatně stojící větrné elektrárny, a zahrnují: stanovení měřicích míst, kde budou umístěny měřicí mikrofony a anemometr, požadavky na metodiku sběru akustických, meteorologických a dalších provozních údajů, analýzu získaných dat a jejich uvedení do protokolu, definici specifických parametrů akustických emisí a jejich popis, který se používá pro posouzení jejich dopadu na životní prostředí. Norma obsahuje tyto přílohy: A - Další možné charakteristiky hlukových emisí větrné elektrárny a jejich kvantifikace, B - Kritéria pro nahrávací/přehrávací zařízení, C - Vyhodnocení intenzity turbulence, D - Stanovení nejistoty výsledků měření, ZA - Normativní odkazy na mezinárodní publikace a jim příslušející evropské publikace. Od postupů měření a zpracování protokolů uvedených v této normě se očekává, že naměřené výsledky bude možno kdykoliv reprodukovat.Současně s touto normou byla vydána změna Z1 k ČSN EN 61400-11:1999, která informuje o souběžné platnosti s ČSN EN 61400-11 ed. 2:2004.

b - 37 -


Obecně lze konstatovat, že za slunečného dne, kdy vítr vane směrem k VE z pozice pozorovatele nebude hluk téměř slyšet. Naopak v případě pozdního podvečera / noci / inverze / větru vanoucího od VE k pozorovateli, bude tentýž hluk slyšitelný do velké (myšleno v km) vzdálenosti [2]. Výpočtová metodika pro VE stanovená normou výlučně pro VE v ČR neexistuje. Při výpočtu se postupuje stejně jako u průmyslových zdrojů. Metodika výpočtu nezohledňuje topograficky ani meteorologicky podmíněné faktory ovlivňující šíření hluku, přičemž je zjištěno, že největší rozdíl ve výpočtu způsobuje stanovení pohltivosti terénu [1]. Komerčně dostupné softwary dosahují dobrých výsledků především pro rovinatý terén, krátké vzdálenosti (přibližně do 1 km) a při uvažování nestabilní atmosféry, tj. teplota vzduchu s nadmořskou výškou klesá. Při umístění VE v členitém terénu může dojít vlivem působení všech faktorů ovlivňujících šíření hluku až k několikanásobnému odrazu akustického vlnění, které výpočet nepodchytí. [2]. Jakékoliv simulace šíření hluku v prostoru od jakéhokoliv zdroje jsou jen určitým přiblížením, proto je zvykem udávat nejistotu výpočtu. Míra této nejistoty samozřejmě klesá s kvalitou modelu a především s přesností zadávacích podmínek, tj. v první řadě parametrů posuzovaného zdroje. Takže pokud je zdroj, tj. v daném případě větrná elektrárna, řádně popsaný, není důvodu, proč by se výsledek výpočtu hluku šířícího se od větrné elektrárny lišil od výpočtu jakéhokoliv jiného zdroje. V zásadě se dnes diskutuje pouze o tom, jestli jsou, nebo nejsou dodrženy hygienické limity. Jakékoliv stížnosti na obtěžování hlukem nepodložené výsledky měření nemůžou být hygienikem zohledněny. [2´] Norma ČSN EN 61400-11 ed. 2 - Metodika měření hluku - uvádí postupy měření, které napomáhají charakterizovat hlukové emise větrné elektrárny. Použité měřicí metody jsou určeny ke stanovování hlukových emisí v měřicích místech v blízkosti větrné elektrárny; aby se zabránilo vzniku chyb vyvolaných šířením zvuku, je poloha měřicích míst volena dostatečně blízko k větrné elektrárně a dostatečně daleko od ní, aby se zohlednily rozměry větrné elektrárny. Účelem postupů uváděných v normě je umožnit stanovení charakteristik hluku vyzařovaného větrnou elektrárnou v závislosti na síle a směru větru. Uváděné postupy se poněkud liší od obecných postupů používaných při běžných hlukových studiích [3]. Ad 3) Případové a epidemiologické studie Případové studie upozorňují na problém hluku VE, neobsahují ovšem dostatečnou dokumentaci situace, nelze tedy na jejich základě udělat univerzální závěry a rozhodnutí. Jsou vhodné pro další zkoumání, získávání informací o vlivu hluku na zdraví a tlak na zpřísnění předpisů tam, kde jsou příliš benevolentní. Systém limitů v ČR je přísnější než v EU a je v souladu s doporučením WHO. Systém limitů v USA je nedostatečný, VE se běžně staví v těsné blízkosti chráněných prostorů. Případové studie z USA tedy nemohou být zobecněním hluku VE. Zdravotní problémy obyvatel nelze zpochybnit, ale tyto situace v ČR díky přísným limitům nemohou nastat [1]. Epidemiologické studie jsou významné pro rozlišení skutečného obtěžování hlukem od psychologických efektů VE. Poslední studie dostatečně dokumentují situace včetně typu VE a významně přispívají v rozlišení, jaký typ hluku obyvatele obtěžuje.

b - 38 -


Mezi obyvateli bez ekonomického zisku a s ekonomickým ziskem z VE není rozdíl ve schopnosti slyšet hluk VE, avšak je podstatný rozdíl v subjektivním posouzení obtěžování hlukem [1]. Obtěžování při přímé viditelnosti je vyšší, ať už z důvodu přímé expozice hluku nebo zvýšené pozornosti pohledem na VE. Zajímavé je vyšší obtěžování v zastavěných územích než ve venkovské krajině při shodném pozadí hluku obou typů lokalit, navzdory menší viditelnosti ze zastavěného území. Obtěžování VE je svázáno s negativním názorem na VE obecně a narušením krajinného rázu [1]. VE jsou vnímány jako hlučnější při vyšší rychlosti větru a směru větru k zástavbě a naopak. Schopnost slyšet hluk VE se snižuje s vyšším hlukem z dopravy, avšak obtěžování zůstává stejné. Mnoho respondentů si myslí, že hluk z VE je vyšší v noci, ačkoliv rychlost větru je nižší. Obtěžovaní respondenti měli častěji psychické potíže, které již nebyly závislé na hladině hluku, pravděpodobně i z důvodu bezmocnosti negativní situaci řešit [1]. Jednoznačným závěrem všech epidemiologických studií je, že hlavním problémem hluku VE je tzv. swishing – svištění [1]. VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován – hluk z mechanismů (nejčastěji traktorů) provádějícíh obhospodařování. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Provozování VE je zdrojem hluku. Pro objektivní posouzení vlivu VE na hlukovou situaci v dotčeném území byl oznámením záměru (dokumentace dle příl. č. 3 zák. č. 100/2001 Sb.) předložen akustický posudek, který byl zpracován Studiem D – akustika s.r.o. (Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková – březen 2010) v době platnosti nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dále byl zpracován podle ČSN ISO 9613-1,2, ČSN ISO 1996-1 a ČSN EN 12354-3. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T ve venkovním prostoru byla tímto NV § 11 v denní době (6,00 – 22,00 hod dle zák. č. 258/2000 Sb.) pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin LAeq,8h = 50 dB a v noční době (22.00 – 6.00 hod dle zák. č. 258/2000 Sb.) pro nejhlučnější 1 hodinu LAeq,1h = 40 dB. Obsahoval-li zvuk výraznou tónovou složku, přičítala se další korekce -5 dB. Korekce nebyla na VE v Opatově v akustickém posudku započtena s odůvodněním, že „…na základě mnoha měření hladiny akustického tlaku z větrných elektráren lze konstatovat, že hluk šířící se z větrné elektrárny neobsahuje tónovou složku…“. Hodnoty akustického tlaku byly vypočteny ve výšce 6 m nad terénem v nejkritičtějších bodech jednotlivých obcí. Jedná se o následující výpočtové body: A – samostatně stojící rodinný dům u Opatova, B – stavba pro rodinnou rekreaci u Opatovského potoka, C – stavba pro rodinnou rekreaci v Libockém Dole (viz Obr. č. 9 na str. 41). Tab. 3:

Výpočet převzatý z akustického posudku od Studia D – akustika s.r.o., 2010 Bod výška 6 m A B C

Den 6 – 22 hodin LAeq, 16 hod 34,3 36,8 35,9

Noc 22 – 6 hodin LAeq, 8 hod 34,3 36,8 35,9

V závěru Akustického posudku je uvedeno, že je zřejmé, že po uvedení VE do provozu bude hladina akustického tlaku i v nejkritičtějších bodech podlimitní. Je navrženo vyhlásit pro VE ochranné pásmo tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou b - 39 -


LAeq = 40 dB (cca 660 m od VE). Dále je konstatováno, že v průběhu zkušebního provozu bude nutné změřit hluk šířící se z větrné elektrárny, aby se mohly stanovit a provést případné korekce k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený na hranici pozemku dle v té době platného nařízení vlády NV č. 148/2006 Sb. Použitelnost akustického posudku dle NV č. 272/2011 Sb.: V současné době platné NV č. 272/2011 Sb. stanovuje hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru § 12: V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Hygienický limit se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T, která se rovná 50 dB, a korekcí dle příl. č. 3 NV 272/2011 Sb. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce 10 dB. Žádné jiné korekce nejsou podle NV č. 272/2011 Sb. pro VE Opatov použitelné, protože se nejedná o výraznou tónovou složku, vysoce impulsní hluk ani o hluk z dopravy. Z výše uvedeného vyplývá, že výpočet akustického tlaku VE Opatov u Lubů předložený akustickým posudkem zpracovaným Studiem D – akustika s.r.o. (Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková – březen 2010) v době platnosti NV č. 148/2006 Sb. odpovídá také novému nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Vzhledem k problematice hluku, jejichž zdrojem jsou VE, byla věnována pozornost také normám, podle nichž byl proveden výpočet (autor: Studio D – akustika s.r.o. (Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková – březen 2010), a aktuálním vědeckým poznatkům. Použité normy pro výpočet byly: ČSN ISO 9613-1,2: Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru – Část 1: Výpočet pohlcování zvuku v atmosféře; Část 2: Obecná metoda výpočtu ČSN ISO 1996-1: Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku prostředí - Část 1: Základní veličiny a postupy pro hodnocení ČSN EN 12354-3: Stavební akustika - Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků - Část 3: Vzduchová neprůzvučnost vůči venkovnímu zvuku Ing. A. Jiráska z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí) ve svém odborném článku „Hluk větrných elektráren“, 2009 [1] v kap. 8 - Výpočtové akustické studie, uvádí: „Výpočet by měl obsahovat jistou rezervu na meteorologicko-topografické vlivy, např. formou odrazivého terénu. Pokud tato rezerva bude malá, je pravděpodobnější, že i při střední hodnotě splňující hygienický limit může nezanedbatelné procento situací tento limit překročit. Z důvodu šíření hluku je vhodné provádět měření při podmínkách šíření zvuku příznivých - směru větru od VTE k obytné zástavbě do 30 .“ Pozn. zkratka VTE je totožná se zkratkou používanou v ostatním textu této dokumentace - VE. Předložený výpočet rezervu nepopisuje a ani blíže nerozebírá program IMMI 2009 – 07/2009, který sloužil k výpočtu, a nesděluje ani nejistotu výpočtu. Z hlediska předběžné opatrnosti tedy nezbývá než předpokládat, že rezerva je malá a že nastanou situace, kdy limit bude překračován. Riziko samy autorky eliminují závěrem: „…v průběhu zkušebního provozu bude nutné změřit hluk šířící se z větrné elektrárny, aby se mohly stanovit a provést případné korekce…“. Toto opatření hodnotíme na základě aktuálních vědeckých poznatků, které zazněly mj. na 11. světové konferenci Větrné energie 2012, dále s ohledem na přísnost hygienických limitů ČR v porovnání se světem, jako přijatelné. Pouze doplňujeme, že měření bude probíhat dle již zmiňované EN 61400-11:2003 (idt IEC 61400-11:2002) - ČSN EN 61400-11 ed. 2 (33 3160) Větrné elektrárny – Část 11: Metodika měření hluku (vydání – červen 2004). Norma stanovuje zásady měření, analýzy a definuje obsah protokolů o měření hluku větrných elektráren. Hodnocení zdravotních rizik - závěr (podrobněji viz příloha č. 5) je uvedeno u varianty VYŠŠÍ, neboť je oběma variantám společné. b - 40 -


Obr. 9:

Prověřované nejbližší chráněné venkovní prostory k VE Opatov – var. PŘEDKLÁDANÁ akustickým posudkem (Studio D – akustika s.r.o.): A – samostatně stojící rodinný dům u Opatova, B – stavba pro rodinnou rekreaci u Opatovského potoka, C – stavba pro rodinnou rekreaci v Libockém Dole; VE – umístění větrné elektrárny

VARIANTA VYŠŠÍ Situace umístění se shoduje s PŘEDKLÁDANOU variantou, stejně tak morfologie terénu. Faktor, který by se mohl rozdílem výšek projevit, je vítr, který se v různých výškách liší. Při daných výškách, tj. 104,38 m a 125 m, existuje u tohoto faktoru pouze minimální rozdíl, který se ve výpočtu vzhledem k chybě výpočtu neprojeví (Zdroj: zpracovatel akustických studií Ing. T. Rozsíval, fa AKUSTIKA Praha s. r. o.). Je na místě uvažovat také převládající směr větru. Směr se ovšem v případě obou zvažovaných výšek stožáru neliší. Další vliv je případné stínění terénem, kde může výškový rozdíl cca 17 m hrát svou roli. V rámci procesu EIA je záměr charakterizován svou kapacitou - v tomto případě jmenovitým výkonem, výškou stožáru, průměrem rotoru a celkovou výškou. Na základě údajů o přesnosti výpočtu hluku z VE a zejména s ohledem ke skutečnosti, že jednotlivé VE od různých výrobců se můžou v emisích hluku značně lišit (např. z důvodu jiného tvaru listů rotoru nebo posazení rotoru po/proti větru), třebaže jsou stejně vysoké a stejného výkonu, hlukové posouzení VYŠŠÍ varianty se nejeví jako účelné, nicméně bylo provedeno a pro získání objektivnějších informací byl zvolen jiný zpracovatel pracující s jiným softwarem uvádějícím nejistotu výpočtu, která bude v případě výběru této varianty ověřována obdobně jako u varianty PŘEDKLÁDANÉ měřením). Z hlukové studie zpracované Studiem D – akustika s.r.o. (Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková – listopad 2012), která je přílohou 3, uvádíme: Z výpočtu je zřejmé, že hladina akustického tlaku v nejkritičtějších bodech jednotlivých obcí bude po zprovoznění „Větrné elektrárny Opatov u Lubů, parc. č. 1554/4“ podlimitní. Bude vyhlášeno ochranné pásmo pro provozovnu „Větrná elektrárna Opatov u Lubů, parc. č. 1554/4“ tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq = 40 dB. b - 41 -


Z akustického posouzení vyplývá, že stavba „Větrné elektrárny Opatov u Lubů, parc. č. 1554/4“ vyhoví požadavkům stanovených dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. V průběhu zkušebního provozu bude nutné změřit hluk šířící se z provozovny, aby se mohly stanovit a provést případné korekce nutné k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený na hranici pozemku dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Z přílohy č. 5 Hodnocení zdravotních rizik - závěr (společný pro variantu VYŠŠÍ a PŘEDKLÁDANOU) - citujeme: „Na základě vyhodnocení předložených podkladů, s ohledem na výše uvedené skutečnosti a po uvážení všech výše uvedených nejistot, lze konstatovat následující závěry: Byla hodnocena zdravotní rizika hluku obyvatel v okolí záměru: Větrná elektrárny Opatov u Lubů. Základním podkladem pro posouzení nové hlukové situace na veřejné zdraví jsou výsledky hlukové studie zpracované pro posuzovaný záměr. Cílem vypracované hlukové studie je posouzení výhledové hlukové situace v dotčeném území po realizaci záměru a vyhlášení ochranného pásma pro větrnou elektrárnu tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq = 40 dB pro noční dobu. V rámci tohoto posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou zhodnoceny výsledné hlukové hladiny z hlediska zdravotních účinků zahrnujících narušení pohody obtěžováním spojené s hlukem z provozu VTE. -

Nejvyššími hodnotami LAeq,T jsou exponovány dva objekty Opatov ev.č. 10 a ev. č 8, v jejichž chráněném venkovním prostoru se očekává LAeq,T = 35 až 40 dB. I když se pravděpodobně jedná o objekty určené k rekreaci, je možné u citlivějších obyvatel předpokládat pocit obtěžování hlukem. Avšak i u nejcitlivějších obyvatel se nepříznivé účinky budou jevit velmi malé.

-

V místech nejbližší obytné zástavby s trvale žijícími obyvateli (Opatov č.p. 49) nepřekročí vypočtená ekvivalentní hladina hluku 35 dB, přesto by některý z obyvatel mohl mít pocit obtěžování hlukem z provozu VTE (podle E.Pedersen, 2007). Nicméně i v těch nejhorších případech se nepříznivé účinky hluku budou jevit velmi malé až nevýznamné.

-

V ostatních chráněných prostorech staveb v obci, vzhledem k větší vzdálenosti od zdroje, se předpokládá akustická situace příznivější. Pravděpodobně by zde již nemělo docházet k obtěžování.

-

U větrných elektráren nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření do prostor, kde by mohlo způsobit ohrožení zdraví obyvatel.

-

Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že hluk z provozu VTE nebude v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním a vnitřním prostoru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku.

-

Je reálný předpoklad, že u většiny objektů obklopených vzrostlými stromy, popř. u objektů ve větší vzdálenosti od VTE, bude hluk vyvolaný provozem VTE zanikat v hluku pozadí, a to jak v denní, tak noční době.

-

Kromě obtěžování se nepředpokládají žádné negativní účinky expozice hluku z provozu VTE.

Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že realizace posuzovaného záměru výstavba jedné větrné elektrárny typu ENERCON E-82 nevyvolá neakceptovatelná zdravotní rizika pro exponované obyvatele v okolí záměru.“

b - 42 -


VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Na rozdíl od varianty PŘEDKLÁDANÉ je značná nepřesnost lokalizace zdroje hluku. Hlukové posouzení PRVNÍ NÁHRADNÍ varianty proto nebylo provedeno. Dalšími důvody jsou dva, a to: 1) nejistota výpočtu hluku z VE a 2) vzdálenost k nejbližším chráněným venkovním prostorům (situace obdobná jako ve variantě PŘEDKLÁDANÉ (viz Obr. č. 10). Uvažujeme proto s obdobnou situací, která je prezentována ve variantě PŘEDKLÁDANÉ, tj.: Po uvedení VE do provozu bude hladina akustického tlaku i v nejkritičtějších bodech podlimitní. Je navrženo vyhlásit pro VE ochranné pásmo tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq = 40 dB (cca 660 m od VE). V průběhu zkušebního provozu bude nutné změřit hluk šířící se z větrné elektrárny, aby se mohly stanovit a provést případné korekce k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený na hranici pozemku dle aktuálního předpisu. Obr. 10:

Nejbližší chráněné venkovní prostory k var. PRVNÍ NÁHRADNÍ - R04 vyznačeny zakroužkováním, přibližné umístění zdroje hluku vyznačeno „VE“

nejbližší chráněné venkovní prostory k VE ve variantě R04

VE

umístění větrné elektrárny ve variantě R04

b - 43 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Hluková situace je v následujícím textu charakterizována dle Ing. Eduard Stöhra, Odborný posudek vlivu hluku z provozu projektovaných VE typu Vestas V90/2MW v lokalitě Vrbice na chráněný venkovní prostor. Citujeme z oznámení zpracovaného dle příl. č. 3 zák. č. 100/2001 Sb. – záměr KVK073, kap. B.III.: „Ze studie je zjevné, že hlukový příspěvek větrného parku se pohybuje výrazně pod noční limitní hodnotou pro chráněné venkovní prostory. Výpočet zatížení byl navíc proveden bez jakéhokoliv vlivu terénních nerovností, případně vlivu vegetace. Jde tedy o maximální teoretické hodnoty, které v reálném terénu nenastanou. Není zohledněna ani směrovost emise, kdy hlavní generovaný hluk je vlivem vyzařovací charakteristiky VE (charakteristika je podobná nejvíce dvojitému rotačnímu kardioidu), je v poloze buď za, nebo před VE, v poloze cca 15 - 20 stupňů od plochy rotace vrtule na obě strany, není slyšet prakticky nic již od 250 m vzdálenosti, nehledě na maskovací účinek přítomné zeleně. Je nutno si uvědomit, že VE dělá tím větší hluk, čím vyšší je rychlost větru, jenže čím vyšší je rychlost větru, tím je vyšší maskovací efekt hluku pozadí, obzvláště ve vegetační sezóně nebo v okolí stromové zeleně.“. Samotná hluková studie, z níž čerpalo oznámení záměru KVK073 nebyla zveřejněna, nicméně je zřejmé, že současná věda v tomto oboru upozorňuje na možné nepřesnosti výpočtu dané např. podceněním vlivu terénních nerovností (viz úvodní slovo ke kapitole B.III.4, konkrétně podkapitola „Ad 2) Vyšetřování hluku z VE“). Přesto neexistují žádné stížnosti na hluk z VE Vrbice (ověřeno telefonicky u KHS Karlovy Vary, MUDr. K. Jáglové).

B.III.5.

Doplňující údaje - významné terénní úpravy a zásahy do krajiny

VARIANTA NULOVÁ Současný stav zůstává zachován. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ K významným terénním úpravám nedojde. Zásah do krajiny představuje vztyčení nové dominanty v krajině – stožáru, jehož výška 108,38 m je umocněna rotorem o délce listů 80 m (průměr rotoru je 82 m). Základová deska bude položena zhruba v nadmořské výšce 677,8 m n. m. v severozápadním svahu vrchu Strážiště. VARIANTA VYŠŠÍ K významným terénním úpravám nedojde. Zásah do krajiny představuje vztyčení nové dominanty v krajině – stožáru, jehož výška 128 m je umocněna rotorem o délce listů 80 m (průměr rotoru je 82 m). V porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU bude dominanta vyšší o cca 20 m. VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 K významným terénním úpravám nedojde. Zásah do krajiny představuje vztyčení nové dominanty v krajině – stožáru, jehož výška 108,38 m je umocněna rotorem o délce listů 80 m (průměr rotoru je 82 m). Základová deska bude položena zhruba v nadmořské výšce 530 - 540 m n. m. na Vackovské stráni. V porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU se bude proto dominanta jevit jako nižší o 130 až 140 m.

b - 44 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE K významným terénním úpravám nedošlo. Zásah do krajiny představovalo vztyčení dvou nových dominant v krajině – stožárů s výškou 98 m, průměrem rotoru 82 m. VE Vrbice je v nadmořské výšce 610 m až 620 m. V porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU působí tato dominanta vyšším dojmem, ačkoliv je cca o 10 m nižší v porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU. Většina pozemků v okolí je totiž pouze mírně zvlněná a je využívána zemědělsky, tj. stožáry jsou viditelné v celé výšce z mnoha stran – viz fotodokumentace převzatá z webových stránek provozovatele elektrárny (pozice fotografa není známa, ovšem fotografie jsou pro ilustraci dominance VE v místní krajině dostačující). Obr. 11: Fotodokumentace instalovaných stožárů VE Vrbice, pozice fotografa není známa; v nejbližším okolí VE jsou na všech fotografiích patrné meze, resp. soustavy mezí; Zdroj: www.windenergie.eu

b - 45 -


C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1.

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

C.1.1.

Územní systém ekologické stability

VARIANTA NULOVÁ Nejedná se o prvek ÚSES a ani v sousedství se prvek ÚSES nenachází – viz Obr. č. 12 na straně 47. Nejbližšími prvky jsou: -

Východně ležící LBC Důl: Jedná se o funkční prvek les, lada s dřevinami, břehové porosty kolem tekoucích vod a mokřad. Prvek je vzdálen asi 450 m východně v zalesněném prostoru.

-

Západně ležící interakční prvek IP Opatov: Jedná se o prvek, který není v ÚP Luby popsán, nejsou stanovena pravidla jeho obhospodařovaní nebo opatření ke zvýšení funkčnosti. Podle výkresu se jedná o Opatovský potok a jeho levostranný přítok. Dle ÚP Luby není možné identifikovat, které prvky ÚSES spojuje jako „most“ – severně ani západně ani východně nesousedí žádný prvek ÚSES, jižně sousedí s hranicí jiného správního území, a to obce Nový Kostel. Dle ÚP Nový Kostel z XII/2010 tento IP pokračuje jako lokální funkční biokoridor 7 procházející podél Opatovského potoka od hranice správního území obce k nefunkčnímu lokálnímu biocentru BC 5. Biokoridor je navrženo udržovat následovně: zachovat přírodě blízké úseky toku, podporovat přirozenou obnovu původních dřevin, nenarušovat vodní režim. Protože IP Opatova je pokračujícím BK 7 z Nového kostela, vztahujeme předchozí popsaná opatření i na IP Opatov. IP Opatov je vzdálen od plánované VE asi 900 m západně (minimální vzdálenost), částečně leží v oboře Opatov, která se nachází mezi plánovanou VE a IP Opatov.

-

Východně asi 1,2 km probíhá NRBK 1 Studenec – Božídarská rašeliniště. Ochranné pásmo tohoto NRBC zasahuje zájmový prostor, nicméně ÚP Luby zpřesnil průběh NRBC – nejedná se již pouze o osu (čáru), ale o plochu liniového charakteru spojující biocentra, a proto nebylo již třeba OP ani specifikace podmínek pro využití území v OP. NRBC je od VE oddělen silnicí III. třídy č. 21030 spojující Luby a Krajkovou, popř. Liboc přes Opatov.

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Umístění VE nezasahuje ani do BK ani do BC dle ÚP Luby z VI/2011. Nejbližší prvky ÚSES se nacházejí východně cca 900 – 1000 m (měřeno od nejpravděpodobnějšího místa VE v blízkosti elektrického vedení). Nacházejí se až za „překážkou“ tvořenou železniční tratí a silnicí II/212. Západně se nacházejí dva prvky ÚSES ležící ve správním území sousední obce Plesná. Podrobnější popis jednotlivých prvků: -

Východně LBC Na Meráně – jedná se o břehové porosty kolem tekoucích vod, mokřad, les, luční porost. Jde o funkční prvek, bez stanovených pravidel údržby.

-

Východně LBK Lubinka – jedná se o břehové porosty kolem tekoucích vod, stojaté vody a břehové porosty kolem nich, mokřad, lada s dřevinami. Jde o částečně funkční prvek bez stanovených opatření údržby.

b - 46 -


Obr. 12: ÚSES dle platného ÚP Luby (VI/2011) – var. PŘEDKLÁDANÁ – nahoře snímek z hlavního výkresu ÚP Luby, dole letecký snímek (Zdroj: www.mapy.cz); umístění zájmových ploch je zvýrazněno popiskami – VE (červeně), LBC Důl a IP Opatov (zeleně); ve snímku nahoře je IP Opatov ohraničen zelenou tečkovanou čarou a rozkládá se také vně spodního okraje snímku

b - 47 -


-

Západně od R04 ve správním území obce Plesná leží místní funkční BC 2 – Pod lesem. Je doporučeno chránit vodní režim, vymezit plochy pro spontánní vývoj a případné šetrné obhospodařování, volné plochy nezalesňovat. Je vzdálen od plánované VE asi 2200 m SZZ směrem. Na toto BC navazuje BK2 – viz následující text.

-

Západně od R04 ležící ve správním území obce Plesná místní funkční BK 2 - na Liščím potoce, spojující BC 2 a BK 1. Je doporučeno chránit vodní režim, vymezit plochy pro spontánní vývoj a případné šetrné obhospodařování, volné plochy nezalesňovat. Je vzdálen od plánované VE asi 2400 m JZZ směrem.

VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE -

Západně od VE cca 1000 m prochází biokoridor Lučního potoka (Zdroj: Oznámení záměru, VII/2006).

-

Přímo na lokalitě se nevyskytuje žádný prvek ÚSES, v sousedství by bylo možno uvažovat o soustavě mezí jako o interakčním prvku, který nebyl dle dostupných informací k dnešnímu dni navržen (ÚP Vrbice dosud neexistuje, 17. 8. 2011 na 5. zasedání zastupitelstva obce bylo schváleno pořízení ÚP. V současné době jsou zpracovány průzkumy a rozbory). Soustava mezí v blízkosti VE je patrná z Obr. č. 11 a 13. Nejbližší výběžky této soustavy (torza mezí) jsou vzdálené cca 250 m, meze v ucelených pruzích jsou vzdálené asi 750 m severně i jižně.

Obr. 13: Letecký snímek biokoridoru Lučního potoka a potenciálních prvků ÚSES (Zdroj: www.mapy.cz); v červených kružnicích – 2ks VE Vrbice, severně, jižně a západně od VE je soustava mezí (cca 750 m od VE) – potenciálních interakčních prvků ÚSES, západně Luční potok protékající Velkým Hlavákovem (cca 1000 m od VE)

b - 48 -


C.1.2.

Zvláště chráněná území Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území, národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky (Pozn.: zkratka PP v této kapitole tedy znamená přírodní památku, nezaměňovat s přírodním parkem).

VARIANTA NULOVÁ Lokalita se nenachází v ZCHÚ. Nejbližšími ZCHÚ jsou: PR Děvín – cca 12 km JJZ od VE NPR Soos – cca 12 km JJZ od VE PR U sedmi rybníků – cca 13 km JZ PR V rašelinách - cca 6 km od VE PP Vysoký kámen - cca 6 km východně SZ od VE PP Studenec - cca 6 km východně od VE VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Lokalita se nenachází v ZCHÚ. Nejbližšími ZCHÚ jsou: PR Děvín – cca 10 km JJZ od VE NPR Soos – cca 10 km JJZ od VE PR U sedmi rybníků – cca 10 km JZ PR V rašelinách - cca 10 km východně od VE PP Vysoký kámen - cca 6 km SSV od VE (přírodní památka) PP Studenec - cca 9 km východně od VE VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Lokalita se nenachází v ZCHÚ. V širším okolí VE Vrbice jsou tato ZCHÚ: PR a OP Vladař – cca 9 km JJZ od VE PR Dětanský chlum – cca 8 km SV od VE PR Blatenský svah – cca 12 km JV od VE PR Střela – cca 15 km JJV od VE PR Sedlec – cca 13 km SSV od VE PP a OP U báby - U lomu – cca 15 km JV od VE PP Valeč – jižní hranice PP cca 2,5 km SSV až SV od VE

C.1.3.

NATURA 2000

VARIANTA NULOVÁ Nejedná se o naturovou lokalitu. Nejbližšími PO a EVL jsou: EVL Šibeniční vrch – cca 10 km SV od VE EVL Soos – cca 12 km JJZ od VE EVL Vysoký kámen - cca 6 km SZ od VE EVL U sedmi rybníků – cca 13 km JZ EVL Tisovec – cca 10 km SV až SSV od VE VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto b - 49 -


VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Nejedná se o naturovou lokalitu. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE VE vrbice se nachází v jižní části PO Doupovské hory. Dle biologického hodnocení (Bušek: Biologické hodnocení lokality) se v těchto místech z druhů, které jsou hlavním předmětem ochrany, vyskytuje ťuhýk obecný, který tu hnízdí v keřových lemových porostech a mezích. Přestože se výstavba odehrávala v dostatečné vzdálenosti od jeho hnízdiště, byla posunuta doba výstavby mimo měsíce hnízdění a vyvádění mláďat. Rok po uvedení soustavy VE do provozu bylo sledováno a vyhodnoceno případné množství sražených ptáků v okolí soustavy VE, zvláště v období hlavní sezónní migrace. Sledování běžné denní potravní migrace nebylo považováno za důležité. Dále bylo ve stejném období sledováno případné zahnízdění luňáka červeného v původním hnízdišti, nebo na náhradních hnízdních podložkách. V současné době nejsou známy žádné údaje o negativním vlivu VE na ťuhýka obecného či luňáka červeného. Vrbici sleduje RNDr. O. Bušek velmi nepravidelně z vlastního zájmu. Systematické výsledky tedy nejsou k dispozici, ale tento ornitolog nezjistil při svých pochůzkách jedinou kolizi na VE ani že by ptáci (drobní) lokalitu opustili. V sousedství VE vrbice jsou tyto EVL: EVL Jezerský vrch - cca 5 km JV od VE EVL Týniště - cca 2 km západně od VE Doupovské hory – jihovýchodní hranice EVL cca 3 km SV od VE Hradiště – jižní hranice EVL cca 1 km severně od VE Na lokality Natura 2000 EVL Týniště, Vladař a Střela, by neměla mít uvažovaná výstavba žádný vliv již vzhledem ke vzdálenosti od lokality. Charakter VE pak nepředpokládá narušení podmínek pro existenci cílových prvků ochrany. Lokality EVL Hradiště a Doupovské hory jsou v blízkosti VE, ale vliv byl vyhodnocen jako sporný a nevýznamný, který nevede k vyhubení ani výraznému omezení předmětů ochrany těchto EVL. Soustava 2 VE nemá významný vliv ani na kritické druhy živočichů a rostlin chráněné dle statutu EVL ani na chráněné druhy stanovišť. Z hlediska systému Natura 2000 nebyla navržena žádná speciální kompenzační opatření. Po projednání se zástupcem investora se již ve fázi EIA přistoupilo k opatřením dobrovolným: posun VE1 o 200 m směrem od hnízdiště luňáka červeného, vytvoření cca 5 ks hnízdních podložek v nivě Lučního potoka v úseku mezi Velkým Hlavákovem a Skřípovou - dřevěné podložky cca 1x1 m v koruně stromů v nivě potoka, nebo jejím blízkém okolí. Základním faktorem ovlivňujícím výskyt luňáka v této lokalitě není potravní nabídka, ale shánění vhodného hnízdního podkladu. Pro případ, že by se luňákům původní hnízdiště vlivem přítomnosti VE „znelíbilo“ bude mít na výběr několik dalších možných náhradních hnízdišť v nivě Lučního potoka. Povinnou součástí je naopak monitoring po uvedení soustavy VE, který v průběhu roku lépe ukáže možné vlivy a umožní objektivněji zhodnotit vliv dané technologie na život ptačí populace v daném krajinném segmentu. Z předběžného pohledu se jeví jako vhodnější technologie Enercon (nižší hlukové emise a menší rotor), avšak ani Vestas nemá negativní vlivy nad míru únosnou.

b - 50 -


C.1.4.

Přírodní parky

VARIANTA NULOVÁ Dotčené území se nachází v přírodním parku „Leopoldovy Hamry, chebská cást“. Přírodní park byl vyhlášen nařízením Okresního úřadu v Chebu v roce 1995. Tento přírodní park navazuje na přírodní park „Leopoldovy Hamry“ v okrese Sokolov, který byl vyhlášen Okresním národním výborem v Sokolove v roce 1986. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Zájmové území neleží v přírodním parku. Nejbližšími přírodní parky jsou dva: PP Kamenné vrchy – jihovýchodní hranice PP je vzdálená od R04 cca 700 m PP Leopoldovy Hamry, chebská část – západní hranice PP vzdálená od R04 cca 1,1 km VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Zájmové území neleží v přírodním parku. Nejbližšími přírodní parky jsou dva: PP Horní Střela - nejsevernější hranice PP od VE vzdálena JJV směrem cca 4 km PP Doupovská pahorkatina – nejjižnější výběžek hranice vzdálen cca 8 km SSV od VE

C.1.5.

Významné krajinné prvky Dle zákona rozlišujeme dva typy VKP – tzv. „VKP ze zákona“ stanovené v § 3 odst. 1, písm. b) zák. č. 114/1992 Sb. Druhým typem jsou VKP registrované dle § 6 zák. č. 114/1992 Sb. Hodnotné části přírody jsou dle § 3 VKP odst. 1, písm. b) zák. č. 114/1992 Sb. tyto: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi hodnotné části přírody, které podle § 6 zaregistruje orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní výchozy a odkryvy; mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů vč. historických zahrad a parků. V zájmovém území ani v těsném sousedství nejsou registrovány podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny žádné významné krajinné prvky u žádné z posuzovaných variant, a proto se v dalším textu věnujeme pouze VKP dle § 3 odst. 1, písm. b) zák. č. 114/1992 Sb., popř. potenciálním VKP k registraci dle § 6 zák. č. 114/1992 Sb. Hodnotíme pouze nejbližší okolí a sousedství.

VARIANTA NULOVÁ V těsném sousedství lokality se nachází les. Sama lokalita je využívána jako myslivecké políčko s občasným obděláváním. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Nevyskytuje se žádný VKP. S územím R04 sousedí les a potoční niva s rybníky.

b - 51 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE V daném území se nevyskytuje žádný VKP. V blízkém okolí se nachází potenciální VKP k registraci – soustava mezí, která obklopuje VE. Niva Lučního potoka západně niva Blšanky východně, obdobně lesní partie severovýchodně okolo kóty Na Kalvárii, které zmiňuje oznamovatel záměru v r. 2006, jsou již daleko – cca 1 km (nesousedí ani se nejedná o nejbližší okolí VE).

C.1.6.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

VARIANTA NULOVÁ V okolí nebyly identifikovány známé významnější historické, kulturní nebo archeologické hodnoty. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 V okolí nebyly identifikovány známé významnější historické, kulturní nebo archeologické hodnoty. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Cca 3 km SSV se nachází památková zóna Valeč s komplexem barokních památek, hlavně zámek s barokní parkovou architekturou, zámecký kostel Nejsvětější Trojice a původně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele. Na náměstí je pak barokní Mariánský sloup. Tyto památky odděluje od soustavy VE zalesněný hřeben. Při jízdě po silnici II/194 směrem od Podbořanského Rohozce těsně před obcí Valeč je jedna z VE Vrbice viditelná. Přikládáme fotodokumentaci pořízenou za horších podmínek viditelnosti (viz Obr. 14.a a 14.b na str. 53 - 54).

C.1.7.

Území hustě zalidněná Z následující tabulky vyplývají hustoty obyvatel u jednotlivých variant (obce). V porovnání s hustotou obyvatel v celé ČR – 130 obyvatel na km2 (stav k 31. 12. 2006) je ve variantách v Lubech hustota podstatně nižší – téměř poloviční a ve Vrbici cca pětinová. V porovnání s hustotou obyvatel v Karlovarském kraji – 92 obyvatel na km2 (stav k 31. 12. 2006), je hustota obyvatel ve variantách lubských zhruba čtyř pětinová a ve variantě Vrbice asi čtvrtinová. V následujícím textu se zabýváme širším okolím, jehož rozsah byl stanoven na základě potenciální viditelnosti VE.

Tab. č. 3:

Počet a hustota obyvatel V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH; Zdroj: Český statistický úřad – hustoty odvozené z počtu obyvatel a celkové výměry správního území obce

Varianta NULOVÁ – obec Luby PŘEDKLÁDANÁ – obec Luby JINDE PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 – obec Luby DRUHÁ NÁHRADNÍ – obec Vrbice

b - 52 -

Hustota obyvatel na 1 km2 k 31. 12. 2011 73,8 73,8 neposuzuje se 73,8 24,74


VARIANTA NULOVÁ Pohled z jakéhokoliv místa hustě osídleného místa je typickým pohledem do lesozemědělské krajiny. Při pohledu od JZ, jihu až JJV - přes území Chebské pánve se jedná o pohled ke geomorfologickému celku Krušnohorské hornatiny - Smrčinám, tj. k lesnímu komplexu hor přes mírně zvlněnou zemědělskou krajinu pánevní oblasti. Pohled z dalších směrů z hustě osídlených území je již značně omezen geomorfologií – zalesněnými valy a údolími Smrčin a Krušných hor a souvisejícím zákalem atmosféry. Obr. 14.a: Krajina Valeče – vlevo ilustrační foto zámku Valeč před realizací VE Vrbice (převzato z www.noviny.cz – tipy na výlet) foceno od S, z místa nad silnicí II/194; vpravo ilustrační foto - pohled do údolí s dominantou věže kostela Narození sv. Jana Křtitele – foceno od SZ, od zámeckého parku (převzato z www.wikipedie)

Zámek Valeč s dominantou VE Vrbice (zvýrazněna červenou elipsou); foceno od S, ze silnice II/194, VE vzdálena asi 3 km jihozápadním směrem, zámek vzdálen asi 500 m vzdušnou čarou (XI/2012)

b - 53 -


Obr. 14.b: Ilustrační foto místní mírně zvlněné krajiny mezi Doupovskými horami a Lounským středohořím – pohled z křižovatky silnic III/1941 a III/1942 k jihu, vrch uprostřed je Orlík, vzdálenější vrch v pozadí (na obr. vlevo) Vochelice; silnice v pravé části obr. směřuje do obce Valeč jako III/1941; obec Valeč není z tohoto místa vidět, je vzdálena vzdušnou čarou 2,3 km SZZ směrem, ani VE Vrbice není vidět a je vzdálena asi 4,5 km JZZ směrem; jinou dominantou, na kterou lidské oko již přivyklo a není považována za rušivý prvek v krajině, je vedení VVN 400 kV, které křižuje silnici III/1941 (XI/2012)

Obec Valeč při příjezdu ze silnice III/1941 (od východu) – v pravé části obr. je patrná střecha zámku; Valeč vzdálena asi 2,25 km SZZ směrem, VE Vrbice (červená elipsa) vzdálena asi 4,5 km JZZ směrem (XI/2012)

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Nejbližším opravdu hustě zalidněným územím ve variantách lubských je město Cheb se 343 obyvatel / km2 k 31. 12. 2011; Zdroj: Český statistický úřad – hustoty odvozené z počtu obyvatel a celkové výměry správního území obce) ve vzdálenosti cca 20 km JJZ směrem od Lubů. Přímý výhled na soustavu VE z centra není možný. Ze severních okrajových částí města již v některých místech výhled možný je a bude se kombinovat s dalšími již postavenými VE mezi Chebem a Luby – lokalitou Čižebnou se 4 ks VE. Viditelnost zařízení z této vzdálenosti je značně omezená a platí pravidlo, že ten, kdo ví o VE, je vidí. Dalším hustěji osídleným blízkým městem (z hlediska hustoty osídlení Karlovarského kraje) je Plesná se 106 obyvateli na 1 km2 (k 31. 12. 2011), JZ od Lubů. Ve var. PŘEDKLÁDANÉ a VYŠŠÍ je Plesná vzdálena cca 7,5 km JZ směrem od VE. Při pohledu severovýchodním směrem z Plesné v malé míře brání částečně zalesněný Vackovský kopec 588 m n.m. Protože vzdálenost je relativně malá, překážky omezující výhled nejsou výrazné a lze předpokládat, že lidé žijící v Plesné budou o nové VE vědět, lze u většiny obyvatel s jistotou říci, že budou novou VE vidět. Obdobně tomu bude ve vzdálenější Skalné s hustotou obyvatel cca 80 obyv. / km2 (Skalná se nachází asi 10 km JZ od VE. Nejedná se však o hustě osídlené území ani z pohledu průměrné b - 54 -


hustoty Karlovarského kraje, která je vyšší. Překážek (i když málo výrazných) v pohledu ze Skalné je v porovnání s Plesnou kromě vzdálenosti víc – např. zalesněný vrch Borovina JV od Plesné (500 m n.m.). Situace ve Františkových Lázních s 216 obyv/km2, obci vzdálené cca 15 km JJZ až JZ od lubských variant je obdobná jako v Chebu, viditelnost a informovanost o nové VE bude v porovnání s Chebem lepší, v porovnání s Plesnou či Skalnou horší. VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. PŘEDKLÁDANÁ. Rozdíl je pouze ve vzdálenostech nejbližších měst: Plesná je vzdálena asi o 4,5 km JZ směrem od VE, Skalná se nachází asi 8 km JZ od VE. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Nejbližším hustěji zalidněným územím ve variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ je město Žlutice se 48.55 oyv./km2 ve vzdálenosti cca 8 km JZ od VE - přímý výhled na soustavu VE zakrývá řada zalesněných terénních valů. V porovnání s hustotou Karlovarského kraje se však o hustě osídlené území nejedná. JV od VE v 7 km vzdálenosti se nachází průmyslovější Lubenec s asi 40 obyv./km2, který je v relativně nízké nadmořské výšce. Mezi Lubencem a VE je řada zalesněných vrchů, poměrně častý zákal atmosféry v kombinaci s nařízeným zbarvením VE a situováním VE přímé pozorování znesnadňuje. V porovnání s hustotou Karlovarského kraje se však o hustě osídlené území nejedná. JJV směrem vzdálená cca 5 km obec Chyše 20 obyv./km2. V porovnání s hustotou Karlovarského kraje se však o hustě osídlené území nejedná. Pásmo silné viditelnosti za daného stavu atmosféry sahá nejdále k Verušičkám, další obce a města na západ není nutno uvažovat (Bochov, Karlovy Vary).

C.1.8.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení K územím zatěžovaným nad míru únosného zatížení těžkým nebo lehkým průmyslem, hornickou činností, popř. intenzivní zemědělskou činností ani jedna z posuzovaných variant v současné době nepatří.

C.1.9.

Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže přímo v zájmovém území nebo jeho nejbližším okolí ani v jedné z posuzovaných variant nejsou známy. Ve větší vzdálenosti viz následující text.

VARIANTA NULOVÁ Nejbližším evidovaným kontaminovaným místem u lubských variant je skládka Horní Luby – jedná se o komunální skládku evidovanou k 27. 6. 2000. Celkové riziko je nízké (lokalizace skládky horní Luby: zeměpisné souřadnice: 50° 15´ 59˝ N, 12° 23´ 42˝ E; na Z okraji obce Horní Luby, u potoka Lubinka, 50m J od č.p. 39). VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ. b - 55 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Ve vzdálenějším okolí DRUHÉ NÁHRADNÍ varianty Vrbice se vyskytují 4 evidovaná kontaminovaná místa - všechna jsou bývalými sklady pesticidů (Verušičky, Čichalov, Kostrčany a Nová Teplice). Ani jedno z uvedených míst ani v jedné variantě nepředstavuje střet zájmů s VE.

C.1.10.

Extrémní poměry v dotčeném území Extrémní poměry fyzické povahy ani v jedné z posuzovaných variant nejsou známy.

C.2.

Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

C.2.1.

Ovzduší a klima

Ovzduší: Dotčené území ani jedné z posuzovaných variant nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší dle SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 (Zdroj: www.mzp.cz).

Klima:

Klima je rozepsáno podle variant v dalším textu.

VARIANTA NULOVÁ Podle bonitovaných půdně ekologických jednotek se dotčené území ve variantách lubských nachází v klimatickém regionu MT 4. Jedná se o mírně teplý, vlhký region s průměrnou roční teplotou 6 – 7 °C. Průměrné roční úhrny srážek dosahují 650 – 750 mm. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Podle bonitovaných půdně ekologických jednotek se dotčené území ve variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ nachází v klimatickém regionu MT 2. Jedná se o mírně teplý, mírně vlhký region s průměrnou roční teplotou 7 – 8 °C. Průměrné roční úhrny srážek dosahují 550 – 650 mm.

C.2.2.

Voda

VARIANTA NULOVÁ Dotčené území se nachází na hranici povodí Opatovského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-13-01-047) a potoka Zadní Liboc (číslo hydrologického poradí 1-13-01-077). Oba potoky náleží k dílčímu povodí Ohře (hlavní povodí Labe). Potok Zadní Liboc patří mezi vodohospodářsky významné vodní toky (vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toku a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve zněni pozdějších předpisů).

b - 56 -


Dotčené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory (nařízení vlády c. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky). Na dotčeném území se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů ani přírodních léčivých zdrojů. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Dotčené území se nachází na hranici tří povodí: Libkovického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-13-03-044), Lučního potoka (číslo hydrologického pořadí 1-1102-029) a Blšanky (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-043). Potok Libkovický náleží k dílčímu povodí Ohře (hlavní povodí Labe). Potoky nepatří mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Dotčené území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na dotčeném území se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů ani přírodních léčivých zdrojů. Cca 250 m JZ od západnějšího stožáru VE Vrbice se nachází zemní vodojem ústící do meliorovaného kanálu - bezejmenného přítoku Libkovického potoka. Další zemní vodojem je asi 500 m JVV od západnějšího stožáru VE Vrbice a ústí do hlavního vodovodního řadu obce Vrbice (Zdroj: VH mapa 1:50.000 ML 11-24). Oba zemní vodojemy se nacházejí u cesty Vrbice – Velký Hlavákov.

C.2.3.

Půda

VARIANTA NULOVÁ Pedologické poměry jsou výsledkem klimatických poměrů a geologického substrátu spolu s reliéfem terénu. Podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) 72944 se v dotčeném území vyskytují kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. Podle BPEJ patří odnímaná půda do V. třídy ochrany (dle vyhl. č. 48/2011 Sb.). Do této třídy jsou zahrnuty půdy s velmi nízkou produkční schopností, s nižším stupněm ochrany, vhodné i pro výstavbu. Na dotčeném pozemku se nachází půda s mocností ornice okolo 20 cm (Zdroj: majitel pozemku). V současné době slouží pozemek jako myslivecké políčko občasně obdělávané. V širším okolí je zjevné, že původní meze oddělující jednotlivé zemědělsky obhospodařované pozemky a strouhy byl rozorány. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Dle BPEJ: 72901, 72914, 72911, 74702, 74712, 75411, 77001, je celý prostor R04 možné charakterizovat následovně:

b - 57 -


29: Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry; 47: Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření; 54: Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi; 70: Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami. Jedná se o bonitně nejcennější půdách, velmi málo produkční půdy a podprůměrně produkční. Velmi málo a podprůměrně produkční se nacházejí v potoční nivě nebo v dráze soustředěného odtoku vody. Na pozemcích, které nejsou podmáčené probíhá zemědělská činnost. V ploše R04 je zjevné, že původní meze oddělující obhospodařované pozemky a strouhy byl rozorány.

jednotlivé

zemědělsky

V současné době je z leteckých snímků patrná eroze. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Podle BPEJ: 52804, 52814, 53816 se jednalo o: 28: Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké; 38: Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, zrnitostně středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností 2 VE jsou umístěny na hranici bývalé podprůměrně produkční a průměrně produkční půdy. V okolí VE probíhá na stejném typu půdy zemědělská činnost. Zachovány byly původní meze (ucelená soustava mezí obklopuje VE).

C.2.4.

Horninové prostředí a přírodní zdroje Na dotčených pozemcích se nenachází surovinové zdroje, chráněná ložisková území, poddolovaná území ani sesuvy, ani jiné nebezpečné svahové deformace (poruchy, odvaly, blokové sesuvy apod.) v žádné z posuzovaných variant.

VARIANTA NULOVÁ V území dle geologické mapy se nachází fylity a svory stáří kambrium. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ. b - 58 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE V území dle geologické mapy se nachází výlevné horniny, případně pyroklastika třetihorního stáří.

C.2.5.

Fauna a Flóra

VARIANTA NULOVÁ Mapování biotopů v místě a přímém okolí (z portálu AOPK ČR dle Katalogu biotopů ČR): 1) L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Nereprezentativní biotop při východní hranici pozemku p.č. 1554/1 popsaný v průzkumu (Martínková, 2012) na který navazuje kulturní smrčina. 2) L9.2B Podmáčené smrčiny Biotop evidovaný cca 250 m severovýchodním směrem od zájmové lokality vznikající zpravidla na vlhkých půdách s kolísající hladinou podzemní vody. 3) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Biotop zjištěný cca 250 m západním směrem, který přechází směrem k hodnocené lokalitě v pastvinu zařaditelnou do biotopu X5 Intenzivně obhospodařované louky. Některé další prvky ochrany přírody (z portálu AOPK ČR): p.p.č. 1554/1 v k.ú. Opatov u Lubů: 1) Migračně významné území*) – ANO 2) ÚSES – nadregionální biokoridor – ANO 3) Natura 2000 – NE *) Pozn. - migračně významná území (MVÚ): Jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. Základní pracovní měřítko vrstvy MVÚ je 1:500 000 (zdroj AOPK ČR).

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Mapování biotopů v místě a přímém okolí (z portálu AOPK ČR dle Katalogu biotopů ČR): viz var. NULOVÁ Některé další prvky ochrany přírody (z portálu AOPK ČR): viz var. NULOVÁ Další informace k variantě PŘEDKLÁDANÉ: V místě plánované výstavby stožáru větrné elektrárny a v jeho okolí byl proveden biologický (2010) botanický (2012) a herpetologický (2012) průzkum. Ornitologický průzkum byl proveden v širším okolí (2010) a vzhledem k časové náročnosti je postupně zpřesňován (viz příloha č. 4). Při průzkumu 2010 bylo zaznamenáno celkem 86 druhu rostlin, z toho 11 druhu dřevin, 72 bylin a tři druhy mechu. Žádný zjištěný rostlinný druh nepatří mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani mezi druhy ohrožené (Procházka ed. 2001). Vegetační analýza popisuje jeden typ porostu, který je částečně hodnotitelný ve smyslu přirozeného porostu (nevyhraněná olšina). Ostatní porosty jsou deriváty kulturní smrčiny nebo směsné porosty lučních, lesních a nitrofilních druhů b - 59 -


úhoru. V průběhu sledování byla vlastní plocha pro stavbu elektrárny zorána, takže zůstala zcela bez porostu. Přípojka k elektrovodu bude provedena podzemním kabelem v místě lesní cesty, takže dojde k minimálnímu narušení okolních porostů. Botanické hodnocení 2012 potvrdilo stav 2010: Od roku 2010, kdy byl proveden první biologický průzkum, nedošlo ve sledovaném území k zásadním změnám podmínek, které by výrazně ovlivnily druhové složení jednotlivých ploch, nepočítaje v to obhospodařování políčka, které probíhá extenzivně a jehož složení je pestrou směsí kulturních, plevelných, ruderálních a přírodních druhů. Celkově byl zaznamenán vyšší počet bylinných druhů, což je možné přičíst na konto rozvinuté sezóny především trav v době letošního průzkumu (oproti přelomu dubna a května v roce 2010). Celkem bylo zaznamenáno 121 druhů vyšších rostlin, z toho 12 druhů dřevin a 109 druhů bylin, dále 4 druhy mechů. Žádný zjištěný rostlinný druh nepatří mezi zvlášť chráněné druhy podle Vyhlášky č.395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. ani k druhům ohroženým (Procházka ed. 2001). Z vegetační analýzy jednotlivých dílčích ploch vyplývá, že se jedná o porosty nevyhraněné. Jejich složení odpovídá polopřirozeným porostům v širším okolí. V případě políčka, kde má být realizovaná vlastní stavba, jde o silně antropicky ovlivněný porost, jehož stabilita je řízena extenzivním obhospodařováním. Políčko je navštěvováno zvěří, která zde zanechává stopy v podobě rytí v místech růstu topinamburu (černá zvěř). Z botanického hlediska nebude přítomnost větrné elektrárny negativně ovlivňovat okolní porosty. Zpráva z ornitologického průzkumu 2010 uvádí pozorování 17 druhu ptáků, z nichž dva jsou uvedeny v příloze vyhl. č. 395/1992 Sb., ve znění platném ke dni průzkumu, jako kriticky eventuálně silně ohrožený druh. Jedná se o luňáka červeného a čápa černého. Oba zalétají do sledovaného území za potravou.U menších druhů se předpokládá možnost hnízdění i v bližším okolí lokality stožáru, ale vzhledem k jeho výšce by neměl provoz elektrárny jejich hnízdění narušovat. Uvedené ohrožené druhy zaujímají rozsáhlejší areál v krajině a jejich hnízdění muže být v širším okruhu. Tito ptáci se pohybují ve větších výškách, než drobné druhy. Dílčí zpráva z biologického průzkumu ze září 2012 konstatuje ve svém závěru: Hnízdní výskyt ptáků v lokalitách VTE Opatov (Luby) nemohl být v termínu screeningu ověřen. Hnízdění těch druhů, které jsou uváděny jako ohrožené provozem VTE, je však ve sledovaných lokalitách možno v podstatě vyloučit. Je ale nezbytné tento předpoklad ověřit v nejbližším hnízdním období. Výskyt transmigrujících (a přezimujících) druhů je nadále předmětem sledování, početný nebo pravidelný výskyt ohrožených druhů v lokalitě nebyl zatím zjištěn a není ani pravděpodobný. Lokalita totiž neleží v místě se zvýšenou koncentrací táhnoucích druhů, neboť takovými lokalitami bývají nejčastěji horské průsmyky, velké vodní nádrže a jejich okolí, event. místa s velkou nabídkou potravy. Takový charakter ale území kolem Lubů nemá. V lokalitě Luby – Opatov nebyl zatím prokázán výskyt žádného netopýra a jejich početný výskyt (ať v době rozmnožování nebo na transmigraci) je nepravděpodobný. Struktura biotopů v širším okolí plánovaných VTE (absence rozsáhlejších, starých porostů listnáčů, nepřítomnost větších vodních ploch) neskýtá předpoklady existence významnějšího rozmnožovacího či potravního biotopu netopýrů v lokalitě. Terénní konfigurace zde také sotva může být příčinou lokálního zvýšení počtu protahujících exemplářů („bottle-neck effect“) a trofické poměry se zde evidentně neliší od poměrů v širším okolí (absence větších vodních ploch akumulujících teplo a způsobující koncentraci potravy – např. létajícího hmyzu). Přítomnost netopýrů je ale také třeba ověřit v následujícím jarním období. Při terénním botanickém průzkumu 2010 byl zjištěn jeden jedinec zmije obecné (Vipera berus), která je uvedena ve vyhlášce c. 395/1992 Sb., ve znění platném ke dni průzkumu, jako kriticky ohrožený druh. Zmije byla mimo vlastní parcelu pro stavbu elektrárny, na okraji lesa na severní straně sledovaného území. Vlastní stavba by neměla výskyt tohoto druhu nijak ohrozit. Z provedeného herpetologického průzkumu 2012 vyplývá, že nalezené zvláště chráněné druhy živočichů se sice občas vyskytují na okrajích parcely 1554/1, ale trvale tu nežijí. Okraje políčka a lesa využívají plazi ke slunění, případně k lovu. Denní úkryty a zimoviště jsou na sousedních plochách. Obojživelníci byli nalezení v olšině na sousední parcele 1596/1. Populace obojživelníků a plazů lze v srpnu jen velice obtížně posuzovat, zastižena byla jen jednotlivá zvířata. Všechny uvedené druhy živočichů jsou na lokalitě pod stálým predačním tlakem silné populace prasete divokého (Sus scrofa). Prasata jsou zde krmena myslivci a stahují se sem ze širokého okolí. Přeryta b - 60 -


jsou i dna bezodtokových tůní. Převažující je soumračná aktivita nalezených druhů živočichů (kromě ještěrky živorodé). Faunistickým průzkumem byl zjištěn výskyt těchto zvláště chráněných druhů živočichů (vyhláška č. 395/1992 Sb.): kriticky ohrožené druhy: silně ohrožené druhy: ohrožené druhy:

zmije obecná - Vipera berus čolek horský - Triturus alpestris; ještěrka živorodá - Lacerta vivipara slepýš křehký - Anguis fragilis ropucha obecná – Bufo bufo

Vzhledem k celkovému hodnocení ohroženosti jednotlivých rostlinných a živočišných druhů uvádíme pouze tabulku Seznam druhů ptáků („ornitocenózy“), zjištěné během screeningu 2012 RNDr. O. Buškem: Tab. 4 Seznam druhů ptáků („ornitocenózy“), zjištěné během screeningu 2012 – k variantě PŘEDKLADANÉ Druh_cz Druh_odb Charakter výskytu Společenstvo lesa (Erithaco-Fringilletea, Phoenicuretea phoenicuri) Káně lesní Buteo buteo H? Luňák červený Poštolka obecná

Milvus milvus

Holub hřivnáč

Columba palumbus

Strakapoud velký

Dendrocopos major

Jiřička obecná Střízlík obecný

Delichon urbica

Pěvuška modrá

Prunella modularis

Pěnice černohlavá

Sylvia atricapilla

Budníček menší

Phylloscopus collybita

Králíček obecný

Regulus regulus

Červenka obecná

Erithacus rubecula

Drozd zpěvný

Turdus philomelos

Drozd kvíčala Drozd brávník

Turdus pilaris

Kos černý

Turdus merula

Sýkora koňadra

Parus major

Sýkora modřinka

Parus caeruleus

Sýkora uhelníček

Parus ater

Brhlík lesní

Sitta europaea

Šoupálek dlouhoprstý

Certhia familiaris

Pěnkava obecná

Fringilla coelebs

Sojka obecná

Garrulus glandarius

Krkavec velký

Corvus corax

zaletuje ?

H? H? H?

Falco tinnunculus

zaletuje

Troglodytes troglodytes

H? H? H? H? H? H? H? zaletuje

Turdus viscivorus

H? H? H? H? H? H? H? H? H? H?

Společenstvo TTP (sv. Alaudion arvense) Skřivan polní

Alauda arvensis

H?

Linduška luční Chřástal polní Křepelka polní

Anthus pratensis Crex crex

zaletuje pravděpodob. výskyt pravděpodob. výskyt

Coturnix coturnix

Výskyt netopýrů nebyl během měsíce září 2012 zjištěn.

b - 61 -


VARIANTA VYŠŠÍ Mapování biotopů v místě a přímém okolí (z portálu AOPK ČR dle Katalogu biotopů ČR): viz var. NULOVÁ Některé další prvky ochrany přírody (z portálu AOPK ČR): viz var. NULOVÁ Další informace: Viz var. PŘEDKLÁDANÁ VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Mapování biotopů v místě a přímém okolí (z portálu AOPK ČR dle Katalogu biotopů ČR): L7.3 Subkontinentální borové doubravy Lesní porosty navazující na tuto plochu z jihu až severozápadu, pro které jsou typickým stanovištěm živinami chudé, lehčí, silně kyselé, vysýchavé kambizemě na minerálně chudých substrátech. L10.1 Rašelinné březiny Porosty s břízou, olší a dalšími, které se dostávají do kontaktu s předmětnou plochou na severozápadě a severovýchodě. Též jeden z biotopů podél bezejmenného toku a drobných vodních ploch severně od lokality. R2.3 Přechodová rašeliniště Biotop tvořící okraj vodní nádrže při severovýchodní hranici lokality zpravidla s bohatým bylinným patrem a mechorosty. K1 Mokřadní vrbiny Biotop podél vodního toku a vodní nádrže při severovýchodní hranici lokality s dominancí vrb s podzemní vodou dlouhodobě stagnující u povrchu půdy. M1.7 Vegetace vysokých ostřic Biotop vázaný na různé typy mokřadů, na podmáčené terénní sníženiny na loukách, zaplavovaných říčních a potočních nivách apod. Vyskytuje se podél bezejmenného toku podél severovýchodní hranice lokality. T1.5 Vlhké pcháčové louky Typický biotop podmáčených glejových půd v údolích potoků a menších řek. Jako fragment se vyskytuje spolu s biotopy K1 a M1.7 severovýchodně od lokality. V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod Biotop vodní nádrže na severní hranici lokality bez vzácnějších druhů vodních rostlin. T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky Tento typ extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké nehnojené louky s kolísající hladinou podzemní vody se nachází nad biotopem V1F ve směru toku. T1.6 Vlhká tužebníková lada Tento porost širokolistých bylin vyššího vzrůstu byl indikován pod vodní nádrží ve směru toku při severovýchodní hranici lokality. Některé další prvky ochrany přírody (z portálu AOPK ČR): 1) Migračně významné území – ANO 2) ÚSES – nadregionální biokoridor – NE 3) Natura 2000 – NE b - 62 -


Další informace k variantě PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04: V rámci systematického ornitologického průzkumu zahájeného RNDr. O. Buškem v září 2012 bylo provedeno základní hodnocení: Na této lokalitě najdeme obdobně jako v PŘEDKLÁDANÉ variantě kontakt lesních porostů (hospodářské porosty smrku a borovice, vtroušen dub) a trvalých travních porostů (intenzivně obhospodařované louky, pastviny). V průměrné vzdálenosti asi 200 m od okraje lesa protéká malý pravostranný přítok Lubinky a jsou zde 3 vodní nádrže (rybníčky, koupaliště). Drobná niva tohoto toku je tvořena nesouvislým porostem s dominancí olše lepkavé a dále porosty tužebníku a vlhkých pcháčových luk. Remíz listnatého lesa kolem koupaliště je tvořen hlavně břízou a osikou. Výskyt netopýrů nebyl během měsíce září 2012 zjištěn. Tab. 5 Seznam druhů ptáků („ornitocenózy“), zjištěné během screeningu 2012 - – k variantě PRVNÍ NÁHRADNÍ – R4 Druh_cz Druh_odb Charakter výskytu Společenstvo lesa (Erithaco-Fringilletea, Phoenicuretea phoenicuri) Káně lesní Buteo buteo H? Poštolka obecná Falco tinnunculus H? Holub hřivnáč Columba palumbus H? Strakapoud velký Dendrocopos major H? Jiřička obecná Vlaštovka obecná

Delichon urbica

zaletuje

Hirundo rustica

Pěvuška modrá

Prunella modularis

Pěnice černohlavá

Sylvia atricapilla

Budníček menší

Phylloscopus collybita

Králíček obecný

Regulus regulus

Červenka obecná

Erithacus rubecula

Drozd zpěvný

Turdus philomelos

H? H? H? H? H? H? H?

Drozd kvíčala Drozd brávník

Turdus pilaris

Kos černý

Turdus merula

Sýkora koňadra

Parus major

Sýkora modřinka

Parus caeruleus

Sýkora parukářka

Parus cristatus

Sýkora uhelníček

Parus ater

Brhlík lesní

Sitta europaea

Šoupálek dlouhoprstý

Certhia familiaris

Pěnkava obecná

Fringilla coelebs

Sojka obecná

Garrulus glandarius

Krkavec velký

Corvus corax

zaletuje

H? H? H? H? H? H? H? H? H? H? H?

Turdus viscivorus

Společenstvo TTP (sv. Alaudion arvense) Skřivan polní

Alauda arvensis

Linduška luční

Anthus pratensis

Strnad obecný

Emberiza citrinella

Chřástal polní

Crex crex Coturnix coturnix

Křepelka polní

H? H? H? pravděpodob. výskyt pravděpodob. výskyt

b - 63 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Mapování biotopů v místě a přímém okolí (z portálu AOPK ČR dle Katalogu biotopů ČR): 1) X2 Intenzivně obhospodařovaná pole Biotop vyskytující se v blízkém okolí lokality. 2) K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Biotop v kontaktu s parcelou p.č. 700/1 v k.ú. Vrbice u Valče, který tvoří zpravidla husté, často trnité druhově bohaté křoviny. 3) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Biotop východně od lokality tvořící enklávu v poli. Některé další prvky ochrany přírody (z portálu AOPK ČR): 1) Migračně významné území – NE 2) ÚSES – nadregionální biokoridor – NE 3) Natura 2000 – ANO Další informace k variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VE VRBICE: Jádro ptačí oblasti PO Doupovské hory je zhruba na linii Holetice - Malý Hlavákov - Valeč. Na sever začínají ucelenější lesní porosty s výskytem hlavních chráněných druhů, na jih od této linie je pak charakter biotopů obdobný jako jižně od budoucího předělení rychlostní komunikací směr Karlovy Vary - tj. průměrně kvalitní prostředí s průměrným až podprůměrným zastoupením mezí, niv toků, remízků a dalších biologicky příznivých segmentů. V oblasti Vrbic je nejdůležitějším krajinným segmentem niva Lučního potoka a doprovodné neobdělávané pozemky na prudších východních svazích údolí. Sledovaná lokalita je dle jarních pozorování 2006 mimo hlavní migrační trasy ptáků. V oblasti se nevyskytují těžcí převážně vodní ptáci ani tetřívek, nebo tetřev. Na samotné lokalitě nebyly zjištěny chráněné druhy rostlin a živočichů. V sousedství v západní části byly zjištěné chráněné druhy ptáků. Drobnější ptáci kriticky ohrožení jsou zastoupeni hlavně ťuhýkem obecným, ťuhýkem šedým a strnadem lučním. Hnízdiště kriticky ohroženého dravce luňáka červeného je od nejbližší VE vzdáleno vzdušnou čarou 1.100 m (plánovaná VE, která byla od hnízdiště vzdálena 500 m nebyla postavena). Z průzkumu provedeného v r. 2006 vyplývá, že na lokalitě větrné farmy Vrbice se nacházejí (v r. 2006) pouze zbytky přírodní vegetace, převážná část plochy je pokryta zemědělskými kulturami, event. plevelovými a ruderálními společenstvy bez výskytu ochranářsky významných druhů rostlin. V porostech mezofilních keřů na okrajích zemědělských pozemků a v těsném sousedství zkoumané lokality byl zjištěn výskyt několika vzácných, zvláště chráněných druhů ptáků. Realizací záměru mohlo být v lokalitě ohroženo především hnízdiště luňáka červeného. Lokální populace dalších druhů bezprostředně se zpracovateli nejevily být ohroženy. V současné době nejsou známy žádné údaje o negativním vlivu VE na ťuhýka obecného či luňáka červeného. Vrbici sleduje RNDr. O. Bušek velmi nepravidelně z vlastního zájmu. Systematické výsledky tedy nejsou k dispozici. Tento ornitolog nezjistil při svých pochůzkách jedinou kolizi na VE ani že by drobní ptáci drobní lokalitu opustili.

b - 64 -


Obr. 15: Nálezová databáze AOPK ČR – k variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VE VRBICE: 1) Circus aeruginosus (moták pochop) – zjištěn 1 pár 8.6.2011, dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. druh ohrožený, ID zákresu 4962352

- pravděpodobně zalétá za potravou 2) Jynx torquilla (krutihlav obecný) – zjištěn 1 jedinec 1.3.2011, druh silně ohrožený, ID zákresu 4962036

- vázán na doupné stromy

b - 65 -


Tab. 6:

Příloha 4 Biologického průzkumu, Bušek (2006): Seznam zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se na lokalitě – k variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VE VRBICE Charakteristika výskytu v území

Stupeň ohrožení realizací záměru

luňák červený (Milvus milvus)

hnízdí

2

strnad luční (Miliaria calandra)

hnízdí

1

strnad zahradní (Emberiza hortulana)

ojedinělý zálet

-

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

trvale - ojediněle

0

Koroptev polní (Perdix perdix)

hnízdí

1

Křepelka polní (Coturnix coturnix)

hnízdí

1

Pilich šedý (Circus cyaneus)

zaletuje, zimuje

0

Čmelák (Bombus sp.)

trvale - nehojně

0

Krkavec velký (Corvus corax)

zaletuje

0

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

hnízdí

1

Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)

hnízdí

1

Rorýs obecný (Apus apus)

zaletuje

0

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

zaletuje

0

Druh

Pozn.

Druhy kriticky ohrožené

Druhy silně ohrožené

Druhy ohrožené

Pozn.: Sloupec „Stupeň ohrožení “ vyjadřuje odhad míry ohrožení lokální populace druhu realizací záměru: 0 – populace nebude ohrožena , 1 – populace málo ohrožena, 2 ohrožena, 3 – populace silně ohrožena

b - 66 -

- populace

významně


Obr. 16:

Příloha 5 Biologického průzkumu, Bušek (2006): Distribuce významných druhů v lokalitě; VE 1 nebyla realizována a VE 2 byla posunuta cca 100 m východně (ornitolog původně doporučoval VE1 posunout minimálně o 100 m na SVV – k cestě) - k variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VE VRBICE

b - 67 -


C.2.6.

Krajina a krajinný ráz Krajinu a krajinný ráz jsme se snažili popsat co možná nejstručněji, popř. jsme v popisu čerpali z několika cizích zdrojů, abychom vyloučili faktor subjektivity, např. ÚAP Cheb 2010 [5]; Oznámení záměru „Větrný park Vrbice“ 2006 (záměr pod kódem KVK073 na portále EIA - portal.cenia.cz) [6] aj. Hodnocení krajinného rázu je totiž silně ovlivňováno subjektivními pocity vnímání krajiny a jejích hodnot. K subjektivitě hodnocení krajinného rázu připojujeme závěr ze článku „Subjektivní problémy s krajinným rázem“ Petra Skleničky, děkana FŽP ČZU v Praze (časopis Ochrana přírody 2011, číslo 2, str. 1): „Kvalitativní charakteristiky životního prostředí mají právo být chráněny, a tudíž musejí být i hodnoceny. Subjektivní prvek, daný především osobností hodnotitele, je nedílnou součástí těchto postupů. Usilujme o to, aby takto vzniklé posudky byly co možná nejvíc nezávislé a odborně fundované. Smiřme se však s tím, že objektivní nikdy nebudou.“

VARIANTA NULOVÁ Lokalita – myslivecké políčko se nachází při SV okraji Chebské pánve, již na jejím krystalinickém „břehu“ (krušnohorské krystalinikum se svory a fylity). Políčko je v nadmořských výškách kolem 670 m, přičemž Chebská pánev zasahuje až do Dolních Lubů, jejichž nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m. Dolní Luby jsou od zájmového místa vzdáleny jen 2 km JZ směrem. Krajinný ráz je tedy dán geomorfologickým kontrastem mezi Chebskou pánví a Podkrušnohorskou oblastí. Od tohoto kontrastu se odvíjí i rozdílnost využití území – lesní (Podkrušnohorská oblast) a zemědělská (Chebská pánev) krajina. Geomorfologické členění: Systém Hercynský Provincie Ceská vysocina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Krušné hory Podcelek Klínovecká hornatina Okrsek Jindřichovická vrchovina Oblast krajinného rázu "Chebská pánev" je charakteristická svým plochým georeliéfem a lze ji zařadit mezi roviny až ploché pahorkatiny. V oblasti převládají nevýrazná otevřená údolí. Na okrajích pánve začíná georeliéf členité pahorkatiny, který se vyvíjí ve vrchovinu až hornatinu. Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13 až 17-ti jednolánových statků. Kopce obklopující v podstatě rovinnou a bezlesou krajinu Chebské pánve tvořily přirozené vyhlídkové body. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce, mezi něž řadíme i Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Urbanisticky hodnotná je také strmá hlavní ulice v Lubech. Zdroj: ÚAP ORP Cheb, 2010 [5]. Dále je uveden popis míst se specifickým krajinným rázem (MKR), která se vyjímají nebo něčím liší od místní tradiční venkovské lesozemědělské krajiny [5], viz též Obr. č. 17 na str. 70: MKR "Golf Horní Luby" a „agroturistika“ – Zatím jediný (myšleno ve správním území obce s rozšířenou působností Cheb) golfový areál je v Horních Lubech. K tomuto typu využití krajiny řadíme i pastevní a cvičební areály jezdeckých oddílů a společností, které se v krajině rovněž výrazně uplatňují, např. jezdecká stáj Egrensis Skalná nebo Libocký Důl plánující agroturistice využití – rekreační areál. S golfem mají společný trvalý travní porost a sportovně rekreační využití území v přírodním prostředí. MKR Horní Luby je od b - 68 -


zájmového území vzdáleno cca 3,5 km SZZ. Tento areál je spojen s turisticky atraktivním místem zříceniny zámku, rozhlednou a naučnou stezkou. MKR "Skalenská oblast" je typická těžbou jílů a zatopením bývalých lomů. Díky převažující velmi světlé barvě této suroviny se mnohdy v místních názvech objevuje slovo kaolin, ačkoliv ten byl těžen v chebské pánvi zcela výjimečně. Tzv. bílí horníci dosud ovlivňují významně ráz krajiny a nejedná se pouze o bílo šedou či rezavou barvu ve větších plochách těžebních jam a výsypek. Jedná se také o vodní či lesnickou rekultivaci, popř. o odkaliště pro vypouštěnou důlní vodu, jejichž barva odpovídá účelu. Geomorfologicky se změna krajiny projevuje depresemi (jáma) a zároveň elevacemi (výsypka, deponie ornice). MKR je od zájmového území vzdáleno necelé 4 km JZ (lomy Vackov). V krajině rostou dominanty - kromě větrných elektráren jsou to také přenosové a vysílací věže telefonní a spojové, které namnoze negativně narušují ráz krajiny (vedle vodojemů). Přenosové věže jsou dvě poblíž naučné stezky Lubsko, další vyšší stavbou je nová rozhledna na golfovém hřišti v Horních Lubech [5],. Stavby elektrického vedení již nepopisujeme jako významnější prvky krajiny, neboť jsou běžné a lidské oko jim již přivyklo. Člověkem jsou vnímány jako běžná součást krajiny. Posuzujeme-li intenzivní viditelnost daného místa (mysliveckého políčka), tj v okruhu do 3 km vzdálenosti z výšky lidského oka, pak pohledy ze severu, východu, jihu jsou značně omezené lesním porostem nebo jeho okrajem a ostřejším zvlněním terénu. Pohled ze západu přes trvalé travní porosty je omezený stoupajícím mírně zvlněným terénem a porostem podél Opatovského potoka a jeho přítoků. Pohled ze západu z větších dálek je omezen zastavěným územím Luby a údolím Lubinky s břehovým porostem. Navíc myslivecké políčko barevně splývá se svým předpolím. Dobré rozhledové body (vyhlídky) vyznačené v turistické mapě jsou dva – jeden na cestě z Lubů do Flussbergu na kótě 585 m n. m. – dále bod F. Druhý bod „U Rozhledny“ je na kótě 640 m n. m. a nachází se na naučné stezce Lubsko v místě křížení s elektrickým vedením a asi 1 km SZZ od vrcholu Opatovského vrchu – dále bod R. Dalším místem s dobrým rozhledem je samotný Opatovský vrch 650 m n. m. – dále bod O, a bezejmenný vrchol – kóta 561 m n. m., – dále bod B, bezejmenný vrch východně od Dolních Lubů a asi 1,5 km JZ od předmětného mysliveckého políčka, jihozápadní stráň tohoto vrchu nese název „Nad vsí“. Ze žádného zmíněného rozhledového bodu není zájmové území dobře viditelné buď z důvodu bariéry zastavěného území a relativní (vůči pozorovanému bodu) nadmořské výšky pozice pozorovatele - bod F, nebo z důvodu bariéry mírně zvlněné krajiny a relativní nadmořské výšky pozice pozorovatele – body R a B, nebo ze stejných důvodů jako v případě bodů R a B umocněných okrajem lesního komplexu – bod O. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Louky Vackovské stráně se nachází při severní hranici Chebské pánve (její popis viz NULOVÁ varianta). Louky jsou v nadmořských výškách 530 – 540 m. V porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU se bude proto dominanta VE jevit jako nižší o 130 až 140 m. Krajinný ráz je dán také v těchto místech geomorfologickým kontrastem mezi Chebskou pánví a Podkrušnohorskou oblastí. Tento kontrast ovšem není tak výrazný porovnáme-li s variantou NULOVOU, neboť přechod je plynulejší, a to i pokud jde o využití území lesozemědělskou krajinu zasahující do údolí potoční nivy. Poněkud větší kontrast v těchto místech je se sousedním specifickým místem krajinného rázu „Skalenská oblast“, jehož popis viz var. NULOVÁ. MKR Skalenská b - 69 -


oblast se nachází jižně a jihozápadně od varianty R04. Avšak ani tento kontrast není zřejmý, neboť oblast je vizuálně oddělena zalesněným prostorem, navíc jakoby splývá – vodní plochy po těžbě lze jen těžko vizuálně odlišovat od vodních ploch vzniklých antropogenní vodohospodářskou činností - rybníků na pravostranném přítoku Lubinky. Ani kontrast s dalším specifickým místem krajinného rázu – sportovně rekreačním využitím přírodního prostředí v Horních Lubech (golf) není výrazný, protože toto MKR navazuje na zastavěné území Luby a tvoří plynulý přechod do lesozemědělské krajiny. Geomorfologické členění: Systém Hercynský Provincie Ceská vysocina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Smrciny Podcelek Ašská vrchovina Okrsek Lubská vrchovina Obr. 17:

Turistická mapa (Zdroj: www.mapy.cz) s vyznačením specifických míst krajinného rázu – k variantám NULOVÉ, PŘEDKLÁDANÉ, VYŠŠÍ, PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04: MKR golf H. Luby a agroturistika ve dvou zelených kroužcích, MKR Skalenská oblast s těžbou jílů ve dvou tyrkysově modrých kroužcích; s vyznačením variantního umístění VE: 1 NULOVÁ, 2 - PŘEDKLÁDANÁ, 3 - VYŠŠÍ a 5.1 – PRVNÍ NÁHRADNÍ R04; a dobrých míst rozhledu: F – ze silnice na Flussberg, R – U Rozhledny na naučné stezce Lubsko, O – Opatovský vrch, B – bezejmenný vrch nad Dolními Luby se strání „Nad vsí“.

b - 70 -


Do zájmového místa varianty 5.1 jsou pohledy ze západu a jihu omezené lesním porostem nebo jeho okrajem a mírným zvlněním terénu. Pohled ze SZ nemá žádné překážky a v turistické mapě je vyznačen z tohoto směru, konkrétně ze silnice Luby – Flussberg, výhledový bod F. Z větší dálky blížící se 3 km ze SZ pohled omezený je, a to ostřeji zvlněným terénem a neucelenými partiemi lesa. Pohled ze S až SV je omezován zástavbou a zvlněným terénem. Obdobně pohled z východu. Pohled z JV je relativně bez překážek, omezovaný pouze silnicí a železnicí a lehkým zvlněním terénu, při pohledu z větší dálky od JV (např. z bodu B) je již výraznou překážkou potoční niva Lubinky s porostem. Ze žádného dalšího zmíněného rozhledového bodu (R, O, B) není zájmové území var. 5.1 dobře viditelné buď z důvodu bariéry zastavěného území – body R a O, nebo z důvodu mírně zvlněného terénu a rostlinným krytem (bod B). VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Krajina tvoří ve směru od Bošova plynule se zvedající amfiteátr, na obzoru ohraničený pásmem vrchů - Janský vrch (717m.n.m), Prokopy (748), Na Kalvárii (603), Hlavákovský vrch (682). Tyto kopce, společně s pozadím dále se zvedající pahorkatiny, uzavírají krajinné panorama směrem severním. Nejlépe je tento val vidět např. z Vladaře (693), nebo Jezerského vrchu (588). Samotné svažité pozemky nad obcí Vrbice jsou mírně zvlněné a zvedající se k severu a jsou využívány zemědělsky. Na západním okraji se prudce svažují do údolí Lučního potoka (okrajové svahy jsou pásmem ekotonových společenstev), na straně východní jsou ohraničeny pásmem lesa a údolím Blšanky. Zdroj: Oznámení záměru „Větrný park Vrbice“ 2006 -záměr pod kódem KVK073 na portále EIA - portal.cenia.cz [6]. Geomorfologické členění: Systém Hercynský Provincie Ceská vysocina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Doupovské hory Podcelek Doupovské hory Okrsek Rohozecká hornatina Výraznou krajinnou dominantu tvoří právě zalesněné panorama severní části k.ú. Vrbice a výhledy směrem na jih, kde dominuje Vladař a východní svahy nad Střelou (přírodní park Horní Střela). Výraznou antropogenní dominantou jsou zemědělské objekty na JV okraji obce a všudypřítomná vedení vysokého napětí (nad obcí 22kV), jižně pak 220 kV. Tuto dominantu umocnily VE, zvlášť při pohledu ze silnice Podbořanský Rohozec – Valeč, kdy VE vystupuje jako dominantní pozadí barokních staveb v obci Valeč.

b - 71 -


C.2.8.

Obyvatelstvo

VARIANTA NULOVÁ Tab. 7: Územně analytické podklady 1 ve vybrané obci Luby [1]; Zdroj: ČSÚ 1 1 1 2 2 3 3 6 8 8 8 8 8 11 11 17 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37 37

Sledovaný jev Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více Počet částí obce Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Počet uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů - absolventů Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Počet lázeňských léčeben Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) [2] Chmelnice - rozloha (ha) [2] Vinice - rozloha (ha) [2] Zahrady - rozloha (ha) [2] Ovocné sady - rozloha (ha) [2] Trvalé travní porosty - rozloha (ha) [2] Lesní půda - rozloha (ha) [2] Vodní plochy - rozloha (ha) [2] Zastavěné plochy - rozloha (ha) [2] Ostatní plochy - rozloha (ha) [2] Zemědělská půda - rozloha (ha) [2] Celková výměra (ha) [2] Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 2 265 [3] -6 [4] -55 [4] 14,2 [3] 321 [3] 14,7 [3] 332 [3] 4 [3] 8,6 [3] 113 [3] 113 [3] 2 [3] 35 [3] 1 [4] 1 [4] - [3] - [3] 48,5 [3] 50,3 [3] 46,8 [3] 5,8 [3] 0,6 [3] 45,2 [3] 748 [3] - [3] - [3] 40 [3] 3 [3] 696 [3] 1 387 [3] 18 [3] 25 [3] 152 [3] 1 488 [3] 3 069 [3] 2,32 [3] 27 [4] 33 [4] 48 [4] 103 [4] 41,4 [3] 1 612 [3]

[1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb.; [2] zdroj ČÚZK; [3] období: 31.12.2011; [4] období: rok 2011

b - 72 -


VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Viz Tab. č. 8 na následující straně

C.2.9.

Hmotný majetek a kulturní památky

VARIANTA NULOVÁ Město Luby je přirozeným centrem území. Nejstarší písemná zpráva o Lubech je z roku 1158. V 16. století byly v okolí královské doly na rtuť, které zanikly po třicetileté válce pro nucený odchod nekatolických horníků. Novým zdrojem obživy se stala výroba hudebních nástrojů. Historického maxima poctu obyvatel dosáhly Luby roku 1910 (5000 obyvatel). Po roce 1945 došlo k výměně obyvatelstva. Přetrvala výroba hudebních nástrojů a rozvinul se elektrotechnický průmysl. V období po roce 1990 došlo k poměrně výraznému útlumu průmyslové výroby. Podle údajů Statistického lexikonu obcí České republiky z roku 2005 žilo v Lubech k 1. 3. 2001 2478 obyvatel, z toho v Opatově 40 obyvatel. V Opatově bylo v té době celkem 11 trvale obydlených domů a 8 domů sloužících k rekreaci. V obci Čirá bylo k 1. 3. 2001 evidováno 9 domů (z toho 5 trvale obydlených), trvale zde žilo 27 obyvatel; v obci Černá bylo evidováno 5 domů (všechny trvale neobydlené, sloužící k rekreaci). Na dotčených pozemcích se nenachází žádné památkově chráněné objekty. Nejbližší nemovité kulturní památky zapsané ve státním seznamu památek jsou v Lubech: kostel sv. Ondřeje (rejstříkové číslo 34151/4-51), kaple P. Marie (rejstříkové číslo 14440/4-52) a sloup se sochou P. Marie při kostele (rejstříkové číslo 41663/4-4176). VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ a VARIANTA VYŠŠÍ dtto VARIANTA JINDE neposuzuje se VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Viz var. NULOVÁ VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Cca 3 km SSV se nachází památková zóna Valeč s komplexem barokních památek, především zámek s barokní parkovou architekturou, zámecký kostel Nejsvětější Trojice a původně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele. Na náměstí je barokní Mariánský sloup (rejstříková čísla neuvádíme z důvodu jejich velkého počtu). Tyto památky částečně odděluje od soustavy VE zalesněný hřeben, který není vyšší, než je horní úvrať rotorů VE. Výhled na VE není zcela zakryt. Památkový charakter obce Valeč je narušen při pohledu ze silnice směrem od Podbořanského Rohozce těsně před obcí Valeč.

b - 73 -


Tab. 8: Územně analytické podklady 1 ve vybrané obci Vrbice [1]; Zdroj: ČSÚ 1 1 1 2 2 3 3 6 8 8 8 8 8 11 11 17 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37 37

Sledovaný jev Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více Počet částí obce Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Počet uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů - absolventů Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Počet lázeňských léčeben Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) [2] Chmelnice - rozloha (ha) [2] Vinice - rozloha (ha) [2] Zahrady - rozloha (ha) [2] Ovocné sady - rozloha (ha) [2] Trvalé travní porosty - rozloha (ha) [2] Lesní půda - rozloha (ha) [2] Vodní plochy - rozloha (ha) [2] Zastavěné plochy - rozloha (ha) [2] Ostatní plochy - rozloha (ha) [2] Zemědělská půda - rozloha (ha) [2] Celková výměra (ha) [2] Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 192 [3] - [4] 2 [4] 16,7 [3] 32 [3] 12,5 [3] 24 [3] 3 [3] 50,0 [3] 37 [3] 38 [3] 2 [3] 11 [3] - [4] - [4] - [3] - [3] 89,2 [3] 65,4 [3] 33,8 [3] 8,3 [3] 0,9 [3] 1,6 [3] 447 [3] - [3] - [3] 5 [3] - [3] 231 [3] 12 [3] 7 [3] 7 [3] 56 [3] 684 [3] 766 [3] 0,50 [3] 3 [4] 3 [4] 7 [4] 5 [4] 38,0 [3] 136 [3]

[1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb.; [2] zdroj ČÚZK; [3] období: 31.12.2011; [4] období: rok 2011

b - 74 -


C.3.

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení V celkovém zhodnocení kvality ŽP z hlediska jeho únosného zatížení vycházíme především ze dvou konkrétních typů zátěže ohrožující únosnost, kterou provoz VE produkuje, a to: 1) zátěž pro avifaunu; 2) zátěž pro vnímání krajiny člověkem. Další zátěž (hluk, světelné efekty) se nejeví jako zátěž neúnosná nebo hraničící s rizikem únosnosti. Obdobně další složky životního prostředí (rostliny, jiní živočichové kromě ptáků) se neprojevují jako neschopné unést tuto zátěž, popř. unést zátěž, ale na hranici svých schopností a možností. Z tohoto tvrzení lze vyvodit, že dotčené životní prostředí je ve svém celku stabilní a předkládaný záměr ani v jedné z variant neohrožuje jeho rovnováhu.

C.3.1.

Zátěž pro avifaunu

Zátěž pro avifaunu byla posouzena na základě biologického průzkumu a na základě odborných prací zabývajících se touto problematikou, např. HORA J., ed. (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha; Ptáci a větrné Elektrárny – Stanovisko ČSO z 3. 5. 2010; článek Větrná elektrárna v Krušných horách (www.priroda.cz), autor P. Kadík, III/2004; Větrné elektrárny v České republice a ochrana přírody a krajiny, autor P. Birklen, ředitel odboru péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí ČR, číslo 3/11 časopisu Energie 21, VI/2011 aj. VARIANTA NULOVÁ Současné využití území je hřbet, vybíhající severozápadním směrem od vrcholu Strážiště (+680), cca 1200 m východně od Lubů – Opatova. Jihozápadní svah tohoto hřbetu je využíván jako intenzivní pastvina, zčásti jako oplocená obora jelení zvěře. Severozápadní svahy tohoto hřbetu pokrývá hospodářský les s dominancí smrku ztepilého, borovice lesní a dalších druhů. Na okraji lesního porostu jsou fragmenty netypické olšiny. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že tato lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšeného lesa a agrocenóz. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Z ptáků byl průzkum zaměřen hlavně na ty skupiny (řády), které jsou v odborné literatuře uváděny jako významně ovlivnitelné provozem VE. Takovými skupinami jsou hlavně vrubozobí (husy), brodiví (čápi a volavky), dravci, jeřábi, hrabaví („lesní kurové“ – Tetraonidae), event. pěvci migrující v noci. Hnízdění těch druhů ptáků, které jsou uváděny jako ohrožené provozem VE, je ve sledovaných lokalitách možno v podstatě vyloučit. Je ale nezbytné tento předpoklad ověřit v nejbližším hnízdním období. Výskyt transmigrujících (a přezimujících) druhů je nadále předmětem sledování, početný nebo pravidelný výskyt ohrožených druhů v lokalitě nebyl zatím zjištěn a není ani pravděpodobný. Lokalita totiž neleží v místě se zvýšenou koncentrací táhnoucích druhů, neboť takovými lokalitami bývají nejčastěji horské průsmyky, velké vodní nádrže a jejich okolí, event. místa s velkou nabídkou potravy. Takový charakter ale území kolem Lubů nemá. V lokalitě Luby – Opatov nebyl zatím prokázán výskyt žádného netopýra a jejich početný výskyt (ať v době rozmnožování nebo na transmigraci) je nepravděpodobný. Struktura biotopů v širším okolí plánovaných VE (absence rozsáhlejších, starých porostů listnáčů, nepřítomnost větších vodních ploch) neskýtá předpoklady existence významnějšího rozmnožovacího či potravního biotopu netopýrů v lokalitě. Terénní konfigurace zde také sotva může být příčinou lokálního zvýšení počtu protahujících exemplářů („bottle-neck effect“) a trofické poměry se zde evidentně neliší od poměrů v širším okolí (absence větších vodních ploch akumulujících teplo a způsobující koncentraci potravy – např. b - 75 -


létajícího hmyzu). Přítomnost netopýrů je ale také třeba ověřit v následujícím jarním období. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že lokalita je s velkou pravděpodobností osídleny pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl v žádné z lokalit prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin větrnými elektrárnami. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Životní prostředí v dotčeném území je schopné snést zátěž z provozu VE vyvíjenou na avifaunu za předpokladu splnění opatření uvedených v kapitole D.IV. VARIANTA VYŠŠÍ Výška VE může být v dané lokalitě jen stěží významným nebo rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje avifaunu lokality. Proto viz var. PŘEDKLÁDANÁ. VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Na této lokalitě v porovnání s var. PŘEDKLÁDANOU nebyl zaznamenán ve společenstvu lesa luňák červený, střízlík obecný. Na této lokalitě je v porovnání s var. PŘEDKLÁDANOU ve společenstvu lesa navíc sýkora parukářka. Ve společenstvu TTP je navíc strnad obecný. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že tato lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Informace k únosnost zátěže viz varianta PŘEDKLÁDANÁ, neboť porovnáním typů lokalit a orientačním průzkumem jsou si obě varianty podobné - také na této lokalitě najdeme kontakt lesních porostů (hospodářské porosty smrku a borovice, vtroušen dub) a trvalých travních porostů (intenzivně obhospodařované louky, pastviny). Odlišností je sousedící potok. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Na samotné lokalitě nebyly zjištěny chráněné druhy rostlin a živočichů. V sousedství v západní části byly zjištěné chráněné druhy ptáků. Drobnější ptáci kriticky ohrožení jsou zastoupeni hlavně ťuhýkem obecným, ťuhýkem šedým a strnadem lučním. Hnízdiště kriticky ohroženého dravce luňáka červeného je od nejbližší VE vzdáleno vzdušnou čarou 500 m. Z průzkumu provedeného v r. 2006 vyplývá, že na lokalitě větrné farmy Vrbice se nacházejí (v r. 2006) pouze zbytky přírodní vegetace, převážná část plochy je pokryta zemědělskými kulturami, event. plevelovými a ruderálními společenstvy bez výskytu ochranářsky významných druhů rostlin. V porostech mezofilních keřů na okrajích zemědělských pozemků a v těsném sousedství zkoumané lokality byl zjištěn výskyt několika vzácných, zvláště chráněných druhů ptáků. Realizací záměru mohlo být v lokalitě ohroženo především hnízdiště luňáka červeného. Lokální populace dalších druhů bezprostředně se zpracovateli nejevily být ohroženy. V současné době nejsou známy žádné údaje o negativním vlivu VE na ťuhýka obecného či luňáka červeného. Vrbici sleduje RNDr. O. Bušek velmi nepravidelně z vlastního zájmu. Systematické výsledky tedy nejsou k dispozici, ale ornitolog nezjistil při svých pochůzkách jedinou kolizi na VE ani že by ptáci (drobní) lokalitu opustili. Životní prostředí v dotčeném území snáší zátěž z provozu VE vyvíjenou na avifaunu. Zátěž je tedy únosná. b - 76 -


C.3.2.

Zátěž pro vnímání krajiny člověkem

Hodnocení krajinného rázu je silně ovlivňováno subjektivními pocity vnímání krajiny a jejích hodnot. Zátěž pro člověka, pokud jde o jeho pocit z hodnot krajiny a o jeho vnímání krajinného rázu, jsme posuzovali na základě odborných prací zabývajících se krajinnou problematikou – „Transformace příměstské krajiny“, Aleš Létal, Irena Smolová, Zdeněk Szcyrba, 2001, Urbanismus a územní rozvoj – ročník IV – č. 4/2001 [7], dale sborník příspěvků z mezinárodní mezioborové konference “Venkovská krajina 4. ročník, květen 2006” vydaný ČSOP ZO Veronica [8]. Protože vnímání narušení krajinného rázu větrnou elektrárnou je spjato i s vnímáním obtěžování hlukem, čerpali jsme také z informačního zdroje [1], zmíněného v kap.B.III.4, konkrétně ze shrnutí poznatků epidemiologických studií. K tomuto výčtu je nutné uvést příloha č. 5 této dokumentace – Hodnocení zdravotních rizik provedené Ing. J. Růžičkovou, 2012, která se zabývala variantou PŘEDKLÁDANOU a VYŠŠÍ (závěr citován v kap. B.III.4, str. 42). VARIANTA NULOVÁ Současný trend, který nejvíce postihuje krajinu, je odchod lidí z venkova do měst. Krajina je vystavena ekonomickému tlaku a obhospodařovaní se děje za pomoci těžké mechanizace, tj. krajina přestala být spravována v lidském měřítku, a tím přestala být do jisté míry obyvatelná. Míry a vzdálenosti jako „na dohled“ se na jedné straně zkrátily automobily, na straně druhé prodloužily rozoráním cest, scelením pozemků, takže krajina se stala neprůchodnou nejen pro lidi, ale i pro zvěř. Scelením lánů se snížila druhová pestrost jak rostlinné, tak živočišné říše, což potvrzují biologické průzkumy. Odlivem lidí krajina ztratila nejen své správce, ale chybí i lidé, kteří by znali „směr“ (ti, kdo vedou vědomě či nevědomě celou komunitu) [7], str. 11 (Lidé v krajině – krajina v lidech aneb vývoj zemědělství ve 20. stol…). V daném území se zmíněný trend projevuje – viz Tab. č. 7 na str. 72, totéž lze říci o scelování pozemků – viz Obr. 18, str. 79, z něhož je patrná tzv. paměť krajiny a paměť vody – např. v těsném jižním sousedství obory je dnes bezúčelné stromořadí, které nevede odnikud nikam a strouha s remízky, která zjevně sváděla vodu ke statku u Opatovského potoka). Je možné, že trend odlivu obyvatel do měst bude v budoucnu nahrazen přirozenou snahou lidí o znovuzakořenění a vytvoření vazeb krajinných i sociálních. Tento trend je ovšem podmíněn pracovními příležitostmi. VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ Zátěž pro lidské vnímání krajiny je podle závěru zjišťovacího řízení na hranici únosnosti až zcela neúnosná. Hlavním důvodem pro toto vyhodnocení byl fakt, že VE se nachází v PP Leopoldovy Hamry. Tento problém byl zmíněn ve vyjádření AOPK Mariánské Lázně, MěÚ Cheb, Karlovarského kraje a Krajského úřadu Karlovarského kraje. Z objektivních epidemiologických studií, které vycházejí nejen z příznaků popisovaných obyvateli, ale při získávání informací o vlivu větrných elektráren na jejich zdraví a pohodu zohledňují mnoho faktorů, vyplývá, že individuální faktory, jako např. ekonomický zisk z VE, můžou hrát podstatnou roli v přístupu k obtěžování větrnou elektrárnou [1]. Protože se v rámci zjišťovacího řízení nikdo z místních občanů ani město Luby nebo MěÚ Luby nepostavil proti VE coby prvku rušícímu krajinný ráz nebo z jiných důvodů (ve skutečnosti se nevyjádřili ani kladně – resp. se nevyjádřili vůbec), zabývali jsme se rovněž motivací místních k neutrálnímu nebo dokonce ke kladnému přístupu k VE: VE je ve své podstatě jedním z prvků diverzifikace venkova ve smyslu rozšíření podnikatelských činností nezemědělské povahy. Diverzifikace vznikla z důvodu nízké příjmové úrovně obyvatel venkova vyvolávající odliv zejména mladých lidí. Z tohoto pohledu je investor a jeho nezemědělská činnost (nejen provoz VE, ale i další aktivity, např. zemní práce, ubytování, dřevovýroba,…) významným motivačním a stabilizačním faktorem. Jedná se o podnikatele pro danou oblast důležitého, neboť zaměstnává 74 b - 77 -


pracovníků, z toho 58 z blízkého okolí - z Lomničky, Lubů, Milhostova, Nového Kostela, Plesné a Skalné. Je největším zaměstnavatelem v dané lokalitě. Ze zápisu ze 17. zasedání ZM Luby konaného dne 26. 5. 2008 – bod jednání 10 (schválení výstavby VE na č.p.p. 1554/1 v k.ú. Opatov) je zřejmé, že fa Kastl chce kompenzovat realizaci záměru finančním příspěvkem do rozpočtu obce, dále snížením ceny za své služby (zapůjčování techniky) a snahou o vytváření dalších pracovních míst v tomto regionu (např. podnikatelský záměr v objektu bývalého Unitexu v Libockém Dole vytvoří 50 nových pracovních míst. Zdroj: Zápis z 16. zasedání ZM Luby ze dne 21. 4. 2008). Předchozí fakta pokládáme za dostatečnou motivaci místních lidí i samosprávy a státní správy k neutrálnímu až kladnému přístupu k VE z hlediska nepřipouštění si narušení krajinného rázu. Navíc je pan Kastl jedním z těch, kdo udávají směr a kdo je důležitý pro obnovení přirozené snahy člověka o znovuzakořenění na místním venkově. Z toho lze tedy vyvodit, že více budou vnímat zásah do krajinného rázu jako neúnosný lidé ze vzdálenějšího okolí, kteří uvidí VE jen zřídka, přičemž viditelnost stavby se za podmínek obvyklých v chebské pánvi pohybuje cca 15 km, a lidé ze sousedství si ve většině případů tuto zátěž vůbec nepřipustí. Obdobný paradox zmiňuje i Zdroj [1] z hlediska vnímání obtěžování VE hlukem: „Zajímavé je vyšší obtěžování v zastavěných územích než ve venkovské krajině … při shodném hluku pozadí obou typů lokalit navzdory menší viditelnosti VE.“ Při posuzování zátěže vyvíjené na krajinu (a její vnímání člověkem) se tedy jedná o jakýsi dobrovolný duchovně – ekonomický kompromis, tzn. že hranice únosná / neúnosná zátěž není ostrou hranicí mezi poškozením nebo nepoškozením lidského ducha, resp. duchovního rozměru krajiny. Hranice únosná / neúnosná zátěž je parametrem veřejného názoru, tzn. že zajišťuje psychickou pohodu při pohledu do krajiny pro definovanou většinu populace, nikoliv pro celou populaci. K definování většiny, která bude ovlivněna vnímáním krajinného rázu a umístěním VE, přistupujeme obdobně jako u hygienických limitů – měli být by to být lidé, pro něž VE bude intenzivně viditelná, což je okruh viditelnosti do 3,0 km (Zdroj: Vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz, 2010). Lidé žijící v tomto okruhu, jsou místní a z pohledu místních je možné vyvozovat (jak už bylo naznačeno), že jsou schopni si zátěž nepřipouštět, resp. jsou schopni zátěž plynoucí ze vzhledu VE zasazené do místní krajiny snášet, za předpokladu splnění opatření uvedených v kapitole D.IV. souvisejících mj. s jejich ekonomickým zainteresováním. Pokud bychom jako většinu populace definovali všechny, pro které bude VE nevýrazně viditelná (tj. v okruhu cca do 15 km), nemůžeme již zohledňovat ekonomický faktor, neboť ačkoliv jsou větrné elektrárny představovány veřejnosti jako alternativní zdroj energie a způsob určité energetické soběstačnosti daného území, je ekonomický užitek občanům natolik vzdálený, že tento faktor nehraje v z hlediska únosnosti téměř žádnou roli. V následujícím textu se tedy zabýváme únosností pro část obyvatel Karlovarského kraje a turistů z jiných míst (majících vztah k přírodě a krajině), kteří budou vnímat VE z větších dálek, tj. VE pro ně bude zřetelná v okruhu od 3 do cca 5 km a nevýrazná v okruhu 5 – 15 km, navíc místy se pohled bude kumulovat s větrným parkem Horní Částkov, Čižebná, případně dalšími. Hranice únosná / neúnosná zátěž je ale i v tomto případě křehká. Podívejme se např. na historii vnímání krajinných technických prvků. Při posuzování zátěže z tohoto pohledu jsme vycházeli mj. ze zdroje [7], str. 123 (Rozbor jednotlivých krajinných prvků,…), kde se autor zabývá v podkapitole 2.8 krajinnými technickými prvky současnými a nedávno minulými:

b - 78 -


Obr. 18

Porovnání mapy stabilního katastru – indikační skica Opatova, mapováno 1842 a současného leteckého snímku dokládajícího proběhnuvší změny v hospodaření (scelení pozemků) a krajinnou paměť

b - 79 -


Připomeňme si z hlediska krajinné paměti relativně krátkou životnost VE 20 – 25 let a minimální fyzické narušení krajiny – nejedná se totiž o zásah typu scelování pozemků, které bylo zmíněno ve variantě NULOVÉ, ani o výstavbu fotovoltaické elektrárny, která by sice lidské vnímání krajiny nezatěžovala jako dominanta (v porovnání s elektrárnou větrnou), ovšem fyzicky by zatížila jednotlivé složky životního prostředí – zejména půdu a vodu mnohem víc, což by se druhotně v krajině projevilo. Provozované větrné elektrárny v okolí jsou dominanty, jejichž případný kumulativní vliv je zapotřebí zhodnotit i z hlediska vnímání obyvateli. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz se do něj promítly změny v krajinné situaci. V roce 2010 - v době zpracování oznámení, při pohledu z Chebské pánve, od Chebu k severovýchodu (tedy z místa, kde jsou viditelné na obzoru všechny dále uvedené VE) bylo na horizontu vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE procesem EIA vypořádáno k možné výstavbě. Dá se předpokládat, že celkový počet ve VE v tomto pohledu se v blízké budoucnosti rozroste na 19 VE, s VE Opatov na 20. Přírůstek 1 ks VE v Opatově z nejrizikovějšího směru pohledu, tj. z jihu až jihozápadu k severu až k severovýchodu z Chebské pánve nebude horší, resp. změna při pozorování obzoru (a ve vnímání krajiny na horizontu) se výrazně neprojeví. Celkově lze shrnout, že lidé žijící nebo pohybující se v okruhu viditelnosti od 3 do 15 km, kteří mají vztah k přírodě a krajině, můžou v okamžiku vztyčení VE zátěž považovat za neúnosnou. V tomto konstatování není zohledněn proces přizpůsobování a zvykání si na nové skutečnosti, neboť se jedná o první dojem bez zainteresovanosti. Ovšem i v tomto případě, pokud pohled směrem k VE bude častý, může dojít k přivyknutí, možná k rezignaci. Objevují se i odborné názory, že je lepší „pustit“ VE tam, kde už nějaké jsou, než do krajiny zcela nedotčené (např. Birklen P., 2011). VARIANTA VYŠŠÍ U varianty vyšší se projevují obdobné problémy jako u var. předkládané. VE budou vnímat jako zátěž spíše lidé ze vzdálenějších končin, než místní obyvatelé. Výškový rozdíl cca 17 m v tomto případě nehraje důležitou roli. Proto viz var. PŘEDKLÁDANÁ. VARIANTA VYŠŠÍ Zvýšení VE o cca 20 m by neměla být významným nebo rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje vnímání krajinného rázu. Proto viz var. PŘEDKLÁDANÁ. VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Přesun VE do plochy západně od Lubů k Vackovu představuje snížení dominanty o cca 130 – 140 m. Jako ve var. PŘEDKLÁDANÉ nelze očekávat nesnášenlivost místních. Okruh viditelnosti se díky výraznému snížení dominanty a členitosti terénu zmenší, a proto se sníží i počet lidí ze širšího okolí považujících zátěž za neúnosnou v porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU. Celkově se tato varianta jeví přijatelnější v porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU. Na druhou stranu, nebyl zohledněn faktor neekonomičnosti výstavby VE v tomto místě, kde „nefouká“ - ekonomický profit z výstavby by nebyl srovnatelný s variantou PŘEDKLÁDANOU (možná dokonce záporný), z čeho plyne, že místní lidé by nebyli ekonomicky zainteresovaní, navíc by vnímali VE v „plné výšce“, neboť snížení dominanty je díky terénu, ne díky snížení stožáru! Přístup místních k zásahu do krajiny by se tedy mohl, v porovnání s variantou PŘEDKLÁDANOU, zhoršit. b - 80 -


VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VRBICE Krajskou hygienickou stanicí ani jinými úřady nebyla zaregistrována stížnost na provoz (podle dostupných informací) VE. Tato skutečnost (na rozdíl od např. VE v Božím Daru) dokladuje, že místní lidé nevnímají VE Vrbice jako celkově negativní prvek. Dokonce na oficiálních stránkách obce Vrbice je věnována větrné energii zvýšená pozornost – je uvedena „Výstavba větrných elektráren krok za krokem“ ve fotografiích. Je nepochybné, že obdobná ekonomická zainteresovanost, o které jsme mluvili v případě varianty PŘEDKLÁDANÉ, existuje i v této variantě – článek z 10. 11. 2006 „Větrné elektrárny ve Vrbici vyrostou i přes protesty sousedů“ (autor: ČT24) je toho dokladem: „Místostarosta Vrbice Ladislav Patočka (KSČM) říká, že od provozovatele větrných elektráren radnice získá další peníze do rozpočtu." V dalším článku z r. 2006 „U Vrbic budou stát tři větrníky“ (autor: MF Dnes) je konstatováno: „Smlouva uzavřená s firmou Windenergie na dvacet let má Vrbicím přinést ročně zisk sto tisíc korun za každou ze tří větrných elektráren. "Celkem šest milionů korun - to je pro nás významná položka. Peníze chceme použít na stavbu čističky odpadních vod a kompletně nové kanalizace," řekl starosta Jiří Sojka. Firma podle něho také slibuje, že opraví místní silnici. "Chová se k nám férově a na rovinu."“ Zátěž pro místní je tedy únosná, protože si ji nepřipouštějí. Lze předpokládat, že pro lidi ze vzdálenějšího okolí byla představa zátěže v momentě, kdy VE měly být vztyčeny, neúnosná („sousedi protestují“, říká se v článku z r. 2006). Ovšem od výstavby uplynuly 2 roky a lidé již přivykli novému stavu. Neúnosnost zátěže prožívá tedy spíš „náhodný kolemjdoucí“, jehož první dojem se při opakovaném shlédnutí zpravidla mění (tento názor je odvozen ze skutečnosti vlastního dojmu a opakovaného shlédnutí při pořizování fotodokumentace). Zásah do krajinného rázu v dotčeném území je možné odhadovat jako snesitelný, tj. zátěž pro místní je únosná. Pro lidi ze širšího okolí nejsou 2 ks VE tak patrné vzhledem k typu krajiny a absenci kontrastu mezi pánví a podhůřím, nicméně pro lidi přijíždějící z Podbořanského Rohozce přes Valeč je zátěž jednoznačně neúnosná. I v tomto případě hraje důležitou roli přivyknutí.

D.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Komplexní charakteristiku a hodnocení vlivů je nutné pojmout ze všech možných úhlů pohledu, které je posuzovatel schopen zaujmout (resp. které jsou mu ke dni zpracování dokumentace známy). Pro ilustraci si představme jako životní prostředí supermarket a v něm jediného návštěvníka v denní době: "Kdo to jaktěživ viděl, abych nakupoval v supermarketu sám? Ale aspoň mám klid, nečekám fronty a personál se na mě usmívá…". Jeví se mu tedy tento jev nenormální, ale je mu příjemný. Pro supermarket tento jev také není nijak zásadní, musí se ale jednat o jev výjimečný, chvilkový - jeden člověk krátkodobě neznamená žádnou změnu, neohrožuje kapacitu supermarketu (nemůže zboží vykoupit a naopak není příčinou přeplněných skladů v důsledku malého odbytu). Pokud by se však jednalo o jev opakovaný nebo dlouhodobý, znamená to pro jediného nakupujícího i supermarket konec - nakupující zhodnotí danou situaci tak, že nejspíš je supermarket předražený nebo má nekvalitní zboží anebo tržní prostředí rozhodne za něj a supermarket zkrachuje. Na jediného nakupujícího se tedy díváme obdobně jako na přeplněný supermarket a hodnotíme: a) jak často a jak dlouho k tomuto jevu dochází b) zda nemůže být příliš velký nebo příliš malý c) jak jev vnímají jeho účastníci

b - 81 -


D.I.

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně - ekonomických vlivů Posuzujeme: diskoefekt, stroboskopický efekt, hluk plus posouzení vlivu na veřejné zdraví a sociálně - ekonomickou motivaci. Vnímání krajinného rázu je uvedeno v kap. D.I.8.

Tab. 9: VZDÁLENOSTI NEJKRATŠÍ OD

NULOVÁ

SOUVISLÉ OBYTNÉ ZÁSTAVBY ROZTROUŠENÉ ZÁSTAVBY

PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04*)

VRBICE

2 km od od jižní části Lubů

1 km od JZ části Lubů

0,9 km od západní části Vrbice

0,9 km od Libockého Dolu a od RD u Opatovského p.

0,8 km od části Dolní Luby

0,9 km od Bělé

*) předpoklad, že VE stojí poblíž el. vedení a mimo potoční nivu

Za slunných dnů se může vyskytnout v blízkosti větrné elektrárny diskoefekt, což jsou světelné záblesky na listech rotoru. Tyto světelné záblesky jsou však pouze náhodně a krátkodobě postřehnutelné. Nelze počítat se zatížením po dobu několika hodin. Tento efekt způsobují všeobecně zrcadlící povrchy. Výrobci nanášejí na povrch rotoru matné barvy, takže diskoefekt u novějších strojů nehraje již téměř žádnou roli. Stroboskopický efekt je optický jev vyvolaný například přerušovaným osvětlením pravidelně se pohybujícího (rotujícího) předmětu. V případě větrných elektráren se jedná o sluneční záření mezi otáčejícími se listy rotoru. Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze za určitých meteorologických podmínek. Vliv efektu je vztažen k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů a vzdálenosti nejbližších obytných sídel. Vzhledem ke vzdálenosti elektrárny od nejbližší obytné zástavby lze předpokládat, že tento efekt nebude významný ani u jedné z předkládaných variant (výškový rozdíl mezi variantou VYŠŠÍ a PŘEDKLÁDANOU je možné považovat za nulový vzhledem ke vzdálenosti nejbližších stavení, výškový rozdíl mezi variantou PRVNÍ NÁHRADNÍ R04 a PŘEDKLÁDANOU 130 – 140 m je rozdíl mezi úrovní paty stožáru, výška stožáru je stejná, vzdálenost k nejbližší zástavbě i stínění vegetačním krytem je obdobné, a tedy i světelné efekty jsou obdobné. Tab. 10: DISKOEFEKT A STROBOSKOPICKÝ EFEKT NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

JAK ČASTO A JAK DLOUHO?

Nahodile, zřídka, krátce

EXTRÉMY?

Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze za určitých meteorologických podmínek.

VNÍMÁN ÚČASTNÍKY?

U VE Vrbice, která je z posuzovaných variant nejvíce „obnažená“ nebyl zaznamenán žádný podnět od místních obyvatel, lze tedy předpokládat, že ani u dalších variant k tomu nedojde, popř. lze řešit podmínkami provozu

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA

Vzhledem ke vzdálenosti elektrárny, která představuje 1 – 2 ks VE (nejedná se tedy o větrný park) od nejbližší obytné zástavby lze předpokládat, že tento efekt (vliv) nebude významný ani u jedné z předkládaných variant – nulový až minimálně negativní. b - 82 -


Z hlediska odlišení obtěžování hlukem a překračování hygienických limitů je vhodné uvést příklad sekání trávy na zahrádce: majitel sekající trávu (který nemá chrániče sluchu), ačkoliv je přímo u zdroje hluku, tento hluk nevnímá jako obtěžování, neboť trávu seká za svým osobním účelem – chce mít zahradu hezkou, ovšem jeho soused popíjející odpolední čaj již tento hluk vnímá jako obtěžování, i když je od zdroje hluku dostatečně vzdálen. V závěru Akustického posudku PŘEDKLÁDANÉ varianty je uvedeno, že je zřejmé, že po uvedení VE do provozu bude hladina akustického tlaku i v nejkritičtějších bodech podlimitní. Je navrženo vyhlásit pro VE ochranné pásmo tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq = 40 dB (cca 660 m od VE). Dále je konstatováno, že v průběhu zkušebního provozu bude nutné změřit hluk šířící se z větrné elektrárny, aby se mohly stanovit a provést případné korekce k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený na hranici pozemku dle v té době platného nařízení vlády. U varianty VYŠŠÍ byl proveden druhý akustický posudek, který se shoduje s variantou PŘEDKLÁDANOU – nedojde k překročení hygienických limitů, ale výpočet je nutné ověřit měřením. Podobný stav lze očekávat i u varianty PRVNÍ NÁHRADNÍ R04 vzhledem ke vzdálenostem od nejbližších chráněných venkovních prostorů a obdobné modelace terénu. Akustický posudek nebyl zpracován především z důvodu neznalosti přesného umístění zdroje hluku, navíc je VE nereálná z důvodu nedostatečného větrného potenciálu. Hluková situace ve variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VRBICE je charakterizována dle Ing. Eduard Stöhra, Odborný posudek vlivu hluku z provozu projektovaných VE typu Vestas V90/2MW v lokalitě Vrbice na chráněný venkovní prostor. Citujeme z oznámení záměru (zpracovatel K. Nykles) „Ze studie je zjevné, že hlukový příspěvek větrného parku se pohybuje výrazně pod noční limitní hodnotou pro chráněné venkovní prostory.“ Neexistují žádné stížnosti na hluk z VE Vrbice (ověřeno telefonicky u KHS Karlovy Vary, MUDr. K. Jáglové). Tab. 11: HLUK a VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04

VRBICE


Občas

Stálý (20-25 let), dlouhodobý, nepravidelná intenzita závisející na meteorologických podmínkách

Stálý (20 let), dlouhodobý, nepravidelný (dtto u var. předchozích)

EXTRÉMY?

Tradiční hluk zemědělské techniky

Může k nim dojít výjimečně za určitých meteorologických podmínek

Může k nim dojít výjimečně za určitých meteorologických podmínek


Nevnímán

Nepřekračuje hygienické limity, ale může být vnímán jako obtěžování

Nepřekračuje hygienické limity, není vnímán jako obtěžování (nebyl zaznamenán podnět)


Tradiční hluk, nízká zátěž, nulový až min. negativní – (spíše pozitivní z hlediska duševního zdraví)

Nový zdroj hluku, předpokládá se, že nedojde k překročení hygienických limitů – tedy minimální až nízký negativní vliv, je nutné ověřit měřením, neboť hygienické limity musí být dodržovány (zákonná povinnost). Po přivyknutí se může vliv snížit, závisí ale na mnoha faktorech, souvisejících se subjektivním vnímáním vlivů VE komplexně.

Na zdroj hluku již místní přivykli, hygienické limity musí být dodržovány – nulový až minimální negativní vliv (nulový z důvodu přivyknutí)

b - 83 -






     

V rámci posouzení vlivu PŘEDKLÁDANÉ a VYŠŠÍ varianty na veřejné zdraví jsou zhodnoceny výsledné hlukové hladiny z hlediska zdravotních účinků zahrnujících narušení pohody obtěžováním spojené s hlukem z provozu VTE. Nejvyššími hodnotami LAeq,T jsou exponovány dva objekty Opatov ev.č. 10 a ev. č. 8, v jejichž chráněném venkovním prostoru se očekává LAeq,T = 35 až 40 dB. I když se pravděpodobně jedná o objekty určené k rekreaci, je možné u citlivějších obyvatel předpokládat pocit obtěžování hlukem. Avšak i u nejcitlivějších obyvatel se nepříznivé účinky budou jevit velmi malé. V místech nejbližší obytné zástavby s trvale žijícími obyvateli (Opatov č.p. 49) nepřekročí vypočtená ekvivalentní hladina hluku 35 dB, přesto by některý z obyvatel mohl mít pocit obtěžování hlukem z provozu VTE (podle E.Pedersen, 2007). Nicméně i v těch nejhorších případech se nepříznivé účinky hluku budou jevit velmi malé až nevýznamné. V ostatních chráněných prostorech staveb v obci, vzhledem k větší vzdálenosti od zdroje, se předpokládá akustická situace příznivější. Pravděpodobně by zde již nemělo docházet k obtěžování. U větrných elektráren nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření do prostor, kde by mohlo způsobit ohrožení zdraví obyvatel. Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že hluk z provozu VTE nebude v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním a vnitřním prostoru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku. Je reálný předpoklad, že u většiny objektů obklopených vzrostlými stromy, popř. u objektů ve větší vzdálenosti od VTE, bude hluk vyvolaný provozem VTE zanikat v hluku pozadí, a to jak v denní, tak noční době. Kromě obtěžování se nepředpokládají žádné negativní účinky expozice hluku z provozu VTE. Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že realizace posuzovaného záměru výstavba jedné větrné elektrárny typu ENERCON E-82 nevyvolá neakceptovatelná zdravotní rizika pro exponované obyvatele v okolí záměru. Podrobněji viz příloha č. 5. VE je ve své podstatě jedním z prvků diverzifikace venkova ve smyslu rozšíření podnikatelských činností nezemědělské povahy. Diverzifikace vznikla z důvodu nízké příjmové úrovně obyvatel venkova vyvolávající odliv zejména mladých lidí. Z tohoto pohledu je investor a jeho nezemědělská činnost (nejen provoz VE, ale i další aktivity, např. zemní práce, ubytování, dřevovýroba,…) významným motivačním a stabilizačním faktorem. Jedná se o podnikatele pro danou oblast důležitého, neboť zaměstnává 74 pracovníků, z toho 58 z blízkého okolí - z Lomničky, Lubů, Milhostova, Nového Kostela, Plesné a Skalné. Je největším zaměstnavatelem v dané lokalitě. Ze zápisu ze 17. zasedání ZM Luby konaného dne 26. 5. 2008 – bod jednání 10 (schválení výstavby VE na č.p.p. 1554/1 v k.ú. Opatov) je zřejmé, že fa Kastl chce kompenzovat realizaci záměru finančním příspěvkem do rozpočtu obce, dále snížením ceny za své služby (zapůjčování techniky) a snahou o vytváření dalších pracovních míst v tomto regionu (např. podnikatelský záměr v objektu bývalého Unitexu v Libockém Dole vytvoří 50 nových pracovních míst). Zdroj: Zápis z 16. zasedání ZM Luby ze dne 21. 4. 2008). Předchozí fakta pokládáme za dostatečnou motivaci místních lidí i samosprávy a státní správy k neutrálnímu až kladnému přístupu k VE z hlediska nepřipouštění si narušení krajinného rázu. Navíc je pan Kastl jedním z těch, kdo udávají směr a kdo je důležitý pro obnovení přirozené snahy člověka o znovuzakořenění na místním venkově.

b - 84 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Tab. 12: SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ MOTIVACE NULOVÁ*)

PŘEDKLÁDANÁ


Občas – v případě potřeby myslivců

Stálá, dlouhodobá - běžná zainteresovanost (pracovní příležitosti plus veřejný zájem obce)

Stálá, dlouhodobá běžná zainteresovanost (veřejný zájem obce)

EXTRÉMY?

Nejsou

Nejsou

Nejsou


Myslivci a pracovníky kladně

Místními obyvateli i podnikatelem je motivace přijímána kladně jako doklad o spolupráci a jistotě.

Místními obyvateli i podnikatelem kladně

Motivace obyvatel obecně je minimální – vliv nulový

Motivace místních existuje: fa Kastl chce kompenzovat realizaci záměru finančním příspěvkem do rozpočtu obce, dále snížením ceny za své služby (zapůjčování techniky) a snahou o vytváření dalších pracovních míst v tomto regionu (např. podnikatelský záměr v objektu bývalého Unitexu v Libockém Dole vytvoří 50 nových pracovních míst). Zdroj: Zápis z 16. zasedání ZM Luby ze dne 21. 4. 2008 – jedná se o přínos, vliv pozitivní velmi silný

Motivace místních existuje, vliv pozitivní velmi silný


VYŠŠÍ

R04

VRBICE

*) posuzujeme motivaci na využití pozemku, tj. jako mysliveckého políčka s občasnou údržbou

D.I.2.

Vliv na ovzduší a klima Ani v jedné variantě nedojde / nedochází k ovlivnění ovzduší nebo klimatu zaznamenatelných způsobem.

D.I.3.

Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk viz kap. D.I.1 na str. 82. Ani v jedné variantě nedojde/nedochází k ovlivnění dalších fyzikálních charakteristik zaznamenatelných způsobem. Vliv na biologické charakteristiky je uveden v následujících kapitolách.

D.I.4.

Vliv na povrchové a podzemní vody Ani v jedné variantě způsobem.

D.I.5.

nedojde / nedochází k ovlivnění vody zaznamenatelných

Vliv na půdu, území a geologické podmínky Ani v jedné variantě nedojde / nedochází k ovlivnění území a geologických podmínek kromě krajinného rázu zaznamenatelných způsobem. Vliv na krajinu je popsán v kap. D.I.8.

b - 85 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Tab. 13: PŮDA NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04

VRBICE*)


Myslivecké políčko s občasným obděláváním

Jednorázový, dočasný (20-25 let)

Jednorázový, dočasný (20-25 let)

Jednorázový, trvalý (20 let)

EXTRÉMY?

Nejsou

Půdy s velmi nízkou produkční schopností

Bonitně nejcennější půdy

Nejsou


Ne (jedná se o malou výměru)




Běžné hospodaření – vliv pozitivní

Malý zábor půdy, navíc s nízkou bonitou minimální vliv negativní

Malý zábor půdy, ale s vysokou bonitou - vliv negativní nízký

Ne (jednalo se o malou výměru) Malý zábor půdy, s nízkou bonitou minimální vliv negativní

*) popisujeme současný stav administrativní – bylo provedeno trvalé odnětí pozemků ze ZPF

D.I.6.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Ani v jedné variantě nedojde / nedochází k ovlivnění horninového prostředí a přírodních zdrojů zaznamenatelných způsobem.

D.I.7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Bylo provedeno několik biologických hodnocení v různých časových obdobích. Na základě jejich výsledků je zřejmé, že z fauny bude významně ovlivněna avifauna. Další živočichové ne. Flóru provoz ani instalace VE neovlivňuje. Ekosystém (funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase) mohou být narušeny ve vazbě na avifaunu. S ohledem na současný stav ekosystému ve variantách situovaných do Lubů, tj. s nižší biodiverzitou, nepředpokládáme, že by instalace VE měla významný negativní vliv a obdobně NULOVÁ varianta - nelze u ní předpokládat pozitivní vliv.

Tab. 14: AVIFAUNA a EKOSYSTÉM NULOVÁ*)

PŘEDKLÁDANÁ


Dlouhodobý, setrvalý

Stálý (20-25 let), dlouhodobý, nepravidelný

Stálý (20 let), dlouhodobý, nepravidelný

EXTRÉMY?

Scelením pozemků a regulací toků došlo ke snížení biodiverzity

K extrémům může dojít při tahu ptáků

Může k nim dojít při tahu ptáků


Nevnímán přivyknutí

Je těžko zaznamenatelný – zraněného ptáka odnese liška apod.

Nízká biodiverzita daná dlouhodobým vývojem – vliv negativní

Nízké riziko snížení biodiverzity, ale zvýšení je nulové; v případě potřeby ochrany ptáků lze vybudovat náhradní hnízdiště apod. – vliv nízký negativní


VYŠŠÍ

R04

VRBICE*)

Je těžko zaznamenatelný – zraněného ptáka odnese liška apod. Nízké riziko snížení biodiverzity, provedena účinná opatření k ochraně avifauny – vliv nízký negativní

*) je zohledněno scelování pozemků a regulace toků, které proběhly v poměrně nedávné historii (z hlediska vývoje ekosystému)

b - 86 -


D.I.8.

Vliv na krajinu Po realizaci záměru vznikne nový základní znak. VE je technickým celkem, který se svými proporcemi téměř vždy projeví jako nepřehlédnutelný artefakt. Výška vertikály, která u tohoto typu stavby zpravidla výrazně převyšuje obvyklou výšku vertikál na krajinné scéně, upoutává pozornost při vnímání krajiny. Rotující vrtule upoutává pozornost i mimo směry hlavních pohledů na větší vzdálenost než statický stožár o sejných výškových poměrech. Podle studie posuzující vliv na krajinný ráz má předkládaná varianta velmi silný záporný vliv na uspořádání krajinné scény a horizont místa krajinné scény v území okolo obce Čirá a Černá, vzdálené od VE 1,9 a 3,4 km vzdušnou čarou SSV směrem. VE tu vytvoří velmi výraznou technickou dominantu v hlavním směru pohledů do krajiny (panorama zalesněných hřebenů a svahů Jindřichovické vrchoviny). Tento vliv se však omezuje na relativně malé území s poměrně velmi malou antropickou frekvencí. Vliv na prostor Luby, Dolní Luby, Opatov, Nový Kostel a Vackov včetně silnice II/162 Františkovy Lázně – Luby studie identifikuje jako středně silný negativní vliv. Hodnocení krajinného rázu je silně ovlivňováno subjektivními pocity vnímání krajiny a jejích hodnot. Každý, kdo hodnotí, má své osobní a odborné zkušenosti, svůj vlastní žebříček hodnot – viz kap. C.3.2 na str. 77 - 81. To dokládá i závěr zjišťovacího řízení, z něhož vyplývá, že zásah do krajiny může být poměrně razantní a vyžaduje přehodnocení. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz na základě zmíněného ZZŘ bylo třeba zohlednit změny v krajinné situaci, která se v případě Opatova změnila – v roce 2010, v době zpracování oznámení, bylo na horizontu při pohledu z Chebské pánve, od Chebu vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou rozrostl na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE procesem EIA vypořádáno k možné výstavbě. Z hlediska přehodnocení dotčení krajinného rázu, resp. velmi silného vlivu na uspořádání krajinné scény, v okolí obcí Čirá a Černá se v pohledu nic nemění. Proto bylo opětovně přihlédnuto ke skutečnosti, že se jedná o relativně malé, téměř neobydlené území. Protože toto zdůvodnění únosnosti vlivu prezentované oznámením záměru v r. 2010 bylo shledáno jako nedostačující, bylo nově přihlédnuto k již zmíněnému porovnání s existujícími VE a k celkovému dojmu z kontrastu VE Vrbice s barokním městečkem Valeč i místní okolní krajinou. Přestože ji po prvním shlédnutí pozorovatel (zpracovatel dokumentace) vnímal jako významný rušivý prvek, při druhé návštěvě této lokality již pohledu přivykl. Ani z fotodokumentace není patrné, že by VE byla výrazný rušivý element. Zpracovatel dokumentace uznává, že jeho motivací k přivyknutí pohledu mohlo být zpracování dokumentace EIA pro VE Opatov. Tím však dochází k potvrzení, že právě motivace pozorovatele hraje důležitou roli, a proto je vhodné tuto motivaci zapracovat do podmínek (opatření) realizace. Odhadnout tedy vliv na krajinný ráz objektivně je poměrně složité. Proto jsme při hodnocení vlivů vycházeli z několika zdrojů (vyjmenovaných v kap. C.3.2 v úvodu na str. 77) a konečné stanovisko následuje v tabulce č. 15.

D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vliv na hmotný majetek a kulturní památky je zahrnut ve vlivu na krajinu (kap. D.I.8), protože jak vyplývá z kap. C.2.9. a dalších, větrná elektrárna může ovlivnit tyto hodnoty nepřímo – vnímáním městské a venkovské krajiny jako celku. K přímému ovlivnění ani u jedné z variant nedojde.

b - 87 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Tab. 15: VNÍMÁNÍ KRAJINNÉHO RÁZU OBYVATELI A LIDMI Z OKOLÍ a KRAJINNÝ RÁZ OBECNĚ NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ


Dlouhotrvající plynulý

EXTRÉMY?

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

Silně nárazový, dlouhodobý (20-25 let)

Silně nárazový, dlouhodobý (2025 let)

Silně nárazový, dlouhodobý (20 let)

Scelení pozemků v mladší historii

Instalace VE - její vztyčení




Nevnímán přivyknutí

Místními většinou nevnímán (kompenzace ekonomickým zainteresováním); „sousedé“*) vnímají až silně negativně

Místními většinou nevnímán (kompenzace ekonomickým zainteresováním); „sousedé“ vnímají silně negativně


Ztráta vazeb krajinných a sociálních – vliv negativní

Pro místní paradoxně není zátěž, pro „sousedy“ ano – vliv nulový až silně negativní (pro místa Černá, Čirá je silně negativní), vyžaduje kompenzaci

Místními většinou nevnímán (kompenzace ekonomickým zainteresováním); „sousedé“ vnímají silně negativně Pro místní srovnatelná zátěž jako pro sousedy (důvod neefektivnost VE, takže neproveditelná kompenzace motivací) – vliv středně až silně negativní

Pro místní paradoxně není zátěž, pro sousedy ano – vliv nulový až silně negativní

*) sousedé např. i ze vzdálenějšího okolí – z Chebu, Františkových Lázní, kteří při pohledu k Jindřichovické vrchovině z Chebské pánve dnes vidí kumulaci 12 VE a budou vidět dalších 7

D.II.

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

Nejprve je nutné definovat rozsah ovlivňovaného životního prostředí – jedná se o přímo dotčené myslivecké políčko (přímo dotčené instalací VE) ve var. NULOVÉ, PŘEDKLÁDANÉ a VYŠŠÍ, o louku popř. potoční nivu ve var. PRVNÍ NÁHRADNÍ R04 a ostatní plochu (původně odejmutou ze ZPF) ve var. DRUHÉ NÁHRADNÍ – VRBICE. Dále se jedná o jejich sousedství, popř. okolí, které je dotčeno nepřímo na základě vztahů místního ekosystému. V charakteristice „velikost“ je hodnocena časovost a relativní velikost. Velikost je hodnocena tradiční klasifikační stupnicí známkami 1 – 5, kde jednička - 1 znamená vliv pozitivní výborný a pětka – 5 znamená vliv negativní se škodícím účinkem, který nemá možnost kompenzace. Trojkou - 3 je hodnocen vliv ještě dobrý, ale s povinností kompenzace vlivu. Známky dvě a čtyři jsou vnímány jako mezistupně – 2 je známkou pro vliv ještě pozitivní, až na nějaké výhrady - kompenzace není nutná, 4 je známkou pro škodící účinek, který je ale možné ještě kompenzovat, vyžadovaná kompenzace však musí být rozsáhlejší než je tomu u známky trojky. Při tomto hodnocení a návrhu kompenzace je obdobně jako ve školství přihlédnuto ke „kvalitě“ posuzované složky, tj. hodnocení je relativní. U známek 3 až 4 jsou uvedeny návrhy povinné kompenzace (jsou navrženy do opatření - viz kap. D.IV). Význam je hodnocen ANO / NE, přičemž je přihlédnuto ke „kapacitě“ posuzované složky, tj. hodnocení je opět relativní. Ve významu se odráží vazby mezi posuzovanými složkami – např. hluk, veřejné zdraví a krajina jsou vzájemně propojeny osobním nazíráním a pocity účastníka a jeho sociálně ekonomickou motivací. Možnost přeshraničních vlivů je hodnocena opět ve dvou stupních: ANO / NE. Zhodnotili jsme všechny složky životního prostředí ovlivňované VE tabulkovou formou. b - 88 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Tab. 16: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA - PŮDA NULOVÁ VELIKOST

2

PŘEDKLÁDANÁ 3

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

3

4

2

sejmutá ornice byla rozhrnuta v okolí

kompenzace

není třeba

sejmutá ornice bude rozhrnuta v okolí VE

sejmutá ornice bude rozhrnuta v okolí VE

sejmutá ornice bude rozhrnuta v okolí VE; obnova protierozních opatření (meze, strouhy)

VÝZNAM

NE

NE

NE

ANO

NE

MOŽNOST PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

Tab. 17: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA - VODA NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST

2

2

2

2

2

VÝZNAM

NE

NE

NE

NE

NE


NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

Tab. 18: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – OVZDUŠÍ*) NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST

2

1

1

1

1

VÝZNAM

NE

NE

NE

NE

NE


NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

*) Ve vlivu na OVZDUŠÍ není hodnocena výroba ani instalace VE

Tab. 19: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – ODPADY*) NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST

2

2

2

2

2

VÝZNAM

NE

NE

NE

NE

NE


NE

NE

NE

NE

NE

*) Ve vlivu na ODPADY není hodnoceno odstranění VE

b - 89 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ Tab. 20: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – HLUK NULOVÁ VELIKOST

PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

3

3

3

2

3

kompenzace

není třeba

ověřit výpočet měřením a pokud je nutné, zavést opatření (omezit provoz za určitých meteorologických podmínek ve spolupráci s KHS); motivovat obyvatele (viz krajinný ráz)

měření bylo provedeno, ekonomická motivace existuje

VÝZNAM*)

NE

ANO

ANO

ANO

ANO


NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

3

3

4

*) Ve významu je v tomto případě zohledněno subjektivní vnímání a riziko obtěžování

Tab. 21: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – ZÁSAHY DO KRAJINY NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST

2

3

kompenzace

není třeba

sociálně ekonomická motivace a kompenzace přírodě

ekonomická motivace existuje

VÝZNAM

NE

ANO

ANO

ANO

ANO


NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

3

3

4

Tab. 22: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – AVIFAUNA NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST

2

3

kompenzace

není třeba

monitoring, případně vybudování náhradních hnízdišť, zavést kompenzaci přírodě

náhradní hnízdiště byla vybudována

VÝZNAM

NE

ANO

ANO

ANO

ANO


NE

NE

NE

NE

NE

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

Tab. 23: KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA – VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NULOVÁ

PŘEDKLÁDANÁ

VELIKOST*)

2

2

2

2

2

VÝZNAM**)

NE

ANO

ANO

ANO

ANO


NE

NE

NE

NE

NE

*) Ve velikosti je zohledněn závěr hodnocení zdravotních rizik (viz příloha č.5); kompenzace bude prováděna – viz Tab. 20 - Hluk **) Ve významu je v tomto případě zohledněno subjektivní vnímání a riziko obtěžování

b - 90 -


D.III.

Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Havárie je chápána jako utržení listu rotoru, srážka s letadlem, motorovým paraglidem apod. Z provozu VE ani v jediné variantě nehrozí zvýšené riziko havárií. Environmentální rizika hrozící z vypuštění mazacích olejů apod. jsou nestandardními stavy a jsou dostatečně zajištěna legislativou, resp. jejím povinným plněním a povinným jištěním. Při využití příhradového stožáru namísto tubusu může dojít, při stožárech nad 100 m, k úspoře váhy tělesa až o 20%. Statické a dynamické parametry příhradových stožárů jsou srovnatelné s tubusy a při vyšším umístění rotoru má vyšší odolnost proti ohybu, což umožňuje snížit množství materiálu potřebného k zabezpečení tuhosti konstrukce. Přeprava je snazší, protože se přepravuje v malých segmentech. Z pohledu rizik a bezpečnosti se tedy jeví příhradový stožár výhodnější. Další výhodou příhradových konstrukcí je jejich transparentnost, v krajině jsou méně viditelné. Oproti tubusovým stožárům vykazuje až 60% úsporu nákladů při budování základů stožárů. Nad 110 m výšky je příhradová konstrukce nákladově až o 25 % výhodnější oproti tubusu.

D.IV.

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Tab. 24: OPATŘENÍ PRO VŠECHNY VARIANTY – NEKONKRETIZOVANÁ

PROVOZ

REALIZACE

PŘÍPRAVA

NULOVÁ

není právní nárok



PŘEDKLÁDANÁ

VYŠŠÍ

R04

VRBICE

systematický ornitologický průzkum

systematický ornitologický průzkum

spolupráce s obcí na realizaci projektu ve smyslu ekonomické motivace obce

spolupráce s obcí na realizaci projektu ve smyslu ekonomické motivace obce

administrativní vypořádání s chráněnými druhy živočichů

administrativní vypořádání s chráněnými druhy živočichů

administrativní vypořádání všech vyjádření z hlediska OPK

administrativní vypořádání všech vyjádření z hlediska OPK

rozhrnutí ornice do okolí

rozhrnutí ornice do okolí a obnova protierozních opatření

respektování doporučení biologů a dalších – např. ověření akustického výpočtu měřením, v souladu s vyjádřeními pořízenými v přípravné fázi

respektování doporučení biologů a dalších – např. ověření akustického výpočtu měřením, v souladu s vyjádřeními pořízenými v přípravné fázi

monitoring, případně vybudování náhradních hnízdišť

monitoring, případně vybudování náhradních hnízdišť

měl by být prováděn ornitol. průzkum (není)

ekonomická kompenzace obci

ekonomická kompenzace obci

smluvně má obec zajištěn roční příspěvek z každé VE

b - 91 -

všechna opatření již byla provedena – např. vytvoření 5 náhradních hnízdišť pro luňáka červeného v nivě Lučního ptooka pro případ, že by se jim vlivem VE znelíbila původní stanoviště; dále došlo k opravě místní komunikace na náklady provozovatele VE


Rozpis opatření pro variantu PŘEDKLÁDANOU a VYŠŠÍ I. fáze přípravy 1.

Pokračovat v systematickém ornitologickém průzkumu a ověřit předpoklady, ověřit také výskyt netopýrů. Na základě výsledků učinit potřebná opatření.

2.

Zajistit souhlas k zásahu do biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů příslušného orgánu ochrany přírody – Správy CHKO Slavkovský les (pro kriticky ohrožené druhy živočichů) a KÚ KVK (pro ohrožené druhy živočichů).

3.

Spolupracovat s obcí na realizaci projektu ve smyslu ekonomické motivace obce, obyvatel.

4.

Administrativně vypořádat všechna vyjádření z hlediska ochrany přírody a krajiny, zejména z hlediska ochrany krajinného rázu - zvážit variantu příhradového stožáru namísto tubusu (příhradový stožár je mnohými hodnotiteli vnímán jako méně rušivý prvek v krajině, ovšem existují i odpůrci). II. fáze realizace

5.

Rozhrnout shrnutou ornici do okolí.

6.

Respektovat doporučení biologů provádějících průzkum avifauny a achiropterofauny. Na základě výsledků průzkumů činit potřebná opatření.

7.

Ověřit akustický výpočet měřením, dohodnout měřená místa s příslušným pracovištěm KHS a stanovit navrhované ochranné pásmo; provést případné korekce nutné k tomu, aby byly dodrženy limity stanovené platným nařízením vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

8.

Pokračovat v monitoringu avifauny a v případě potřeby vybudovat náhradní hnízdiště, popř. učinit jiná doporučovaná opatření. III. fáze provozu

9.

Realizovat dohodnutou ekonomickou kompenzaci obci: např. kompenzovat realizaci záměru finančním příspěvkem do rozpočtu obce, dále snížit ceny za své služby (zapůjčování techniky) a snažit se o vytváření dalších pracovních míst v tomto regionu (např. podnikatelský záměr v objektu bývalého Unitexu v Libockém Dole vytvoří 50 nových pracovních míst). Zdroj: Zápis z 16. zasedání ZM Luby ze dne 21. 4. 2008

10.

Realizovat kompenzaci přírodě – např. na jiných pozemcích ve vlastnictví oznamovatele (obce), které jsou určeny k zemědělskému obhospodařování, podporovat revitalizační opatření ve spolupráci s odborníky (např. ČSOP ZO 4 Cheb zahájila v r. 2011 obdobnou spolupráci s majitelem pozemku na louce v Podílné (okres Cheb), projekt nese název „Revitalizace přírodě blízké lokality“ a jedná se o údržbu louky a drobné vodní plochy takovou, aby zajistila rozšíření druhového spektra fauny i flóry).

11.

V případě výskytu stížností místních obyvatel na stroboskopické efekty nebo diskoefekty (ačkoliv nejsou předpokládány) nastavit ve spolupráci s KHS provoz rotoru tak, aby za meteorologických podmínek, které tento efekt vyvolávají, byly omezeny otáčky, popř. zastaven zcela.

D.V.

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při hodnocení vlivu byly použity tradiční metody - terénní průzkumy, jednání s orgány státní správy, jednání s oponenty, jednání s provozovateli, jednání s právníky. Dále byly použity výsledky vědeckých průzkumů (např. v oblasti ekopsychologie, v oblasti urbanistiky).

b - 92 -


D.VI.

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace V NULOVÉ, PŘEDKLÁDANÉ variantě ani variantě VYŠŠÍ nebyly zaznamenány nedostatky, ale ve var. PRVNÍ NÁHRADNÍ R04 ano, a to nepřesnost umístění zdroje hluku. Ve variantě DRUHÉ NÁHRADNÍ – VRBICE byly rovněž nedostatky, které se týkaly odborných příloh přikládaných k oznámení a nezveřejněných. Jejich interpretace v oznámení však byla dostatečná a v případě nejasností s vlivem větrné elektrárny na avifaunu byly informace doplněny zpracovatelem ornitologického průzkumu RNDr. Buškem.

E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

VARIANTA PŘEDKLÁDANÁ V souvislosti s realizací záměru nebudou ovlivněna zvláště chráněná území, Evropsky významné lokality, ptačí oblasti, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, krajina ani přírodní nebo přírodě blízké biotopy. Při výstavbě VE dojde k záboru cca 61 m2 zemědělské půdy. Délka podzemního kabelového elektrického vedení je cca 300 m, jeho stavbou bude dotčena zemědělská i lesní půda. Po dokončení stavby kabelového vedení budou dotčené pozemky rekultivovány a budu sloužit svému původnímu účelu. Hydrologické charakteristiky dotčeného území se nezmění. Dotčené území se nachází v přírodním parku Leopoldovy Hamry, chebská část. Po realizaci záměru vznikne nový základní znak. VE je technickým celkem, který se svými proporcemi téměř vždy projeví jako nepřehlédnutelný artefakt. Výška vertikály, který u tohoto typu stavby zpravidla výrazně převyšuje obvyklou výšku vertikál na krajinné scéně, upoutává pozornost při vnímání krajiny. Rotující vrtule upoutává pozornost i mimo směry hlavních pohledů na větší vzdálenost než statický stožár o sejných výškových poměrech. Podle studie hodnotící vliv na krajinu má předkládaná varianta velmi silný záporný vliv na uspořádání krajinné scény a horizont místa krajinné scény v území okolo obce Čirá a Černá - VE tu vytvoří velmi výraznou technickou dominantu v hlavním směru pohledů do krajiny (panorama zalesněných hřebenů a svahů Jindřichovické vrchoviny). Studie dokladuje, že tento vliv se omezuje na relativně malé území s poměrně velmi malou antropickou frekvencí (frekvence v podobě lidské účasti v přírodě a lidské činnosti působící na přírodu). Vliv na prostor Luby, Dolní Luby, Opatov, Nový Kostel a Vackov včetně silnice II/162 Františkovy Lázně – Luby studie identifikuje jako středně silný negativní vliv. Hodnocení krajinného rázu je silně ovlivňováno subjektivními pocity vnímání krajiny a jejích hodnot. Každý, kdo hodnotí, má své osobní a odborné zkušenosti, svůj vlastní žebříček hodnot. To dokládá i závěr zjišťovacího řízení, z něhož vyplývá, že zásah do krajiny může být poměrně razantní a vyžaduje přehodnocení. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz na základě zmíněného ZZŘ bylo třeba zohlednit změny v krajinné situaci, která se v případě Opatova změnila – v roce 2010, v době zpracování oznámení, bylo na horizontu při pohledu z Chebské pánve, od Chebu k Jindřichovické vrchovině vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou rozrostl na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE procesem EIA vypořádáno k možné výstavbě. Z hlediska přehodnocení dotčení krajinného rázu, resp. velmi silného vlivu na uspořádání krajinné scény, v okolí obcí Čirá a Černá se však v pohledu nic nemění. Proto bylo opětovně přihlédnuto ke skutečnosti, že se jedná o relativně malé, téměř neobydlené území. Protože toto zdůvodnění únosnosti vlivu prezentované oznámením záměru v r. 2010 bylo shledáno jako nedostačující, bylo nově přihlédnuto k již zmíněnému porovnání s existujícími VE a k celkovému dojmu z kontrastu VE Vrbice s barokním městečkem Valeč i místní okolní krajinou. Přestože ji po prvním shlédnutí pozorovatel (zpracovatel dokumentace) vnímal jako významný rušivý prvek, při druhé návštěvě této lokality již pohledu přivykl. Ani z fotodokumentace není patrné, že by VE byla výrazný rušivý element. Zpracovatel dokumentace uznává, že jeho motivací k přivyknutí pohledu mohlo být zpracování dokumentace EIA pro VE Opatov. Tím však dochází k potvrzení, že právě b - 93 -


motivace pozorovatele hraje důležitou roli, a proto je vhodné tuto motivaci zapracovat do podmínek (opatření) realizace. Přeshraniční vliv záměru na krajinný ráz přiléhajících území ve Spolkové republice Německo je s ohledem na vzdálenost antropicky frekventovaných míst od větrné elektrárny i vlivem morfologie terénu hodnocen jako malý až nevýznamný. Při výstavbě větrné elektrárny (po dobu trvání stavebních prací a přepravy stavebních materiálů) dojde k mírnému zhoršení čistoty ovzduší na staveništi a v okolí dopravních cest. Při provozování VE nevznikají žádné látky znečišťující ovzduší. V období výstavby záměru budou vznikat stavební odpady. Při provozování záměru budou vznikat odpady související s údržbou VE. S odpady bude nakládáno v souladu s platnými předpisy. Celkové množství odpadu nebude významné. Provoz VE je zdrojem hluku. Podle zpracovaného akustického posudku nebudou při provozování větrné elektrárny překračovány hygienické limity hluku u nejbližší obytné zástavby v denní ani noční době. Je navrženo vyhlásit pro VE ochranné pásmo ve vzdálenosti cca 660 m od VE. V souvislosti s provozováním záměru nevznikají žádné požadavky na zásobování vodou a nevznikají žádné odpadní vody. Provozování záměru má pozitivní dopad na snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie a na snížení celkového množství látek znečišťujících ovzduší. Ve fázi oznámení byly dotčenými orgány státní správy naznačeny obavy z vlivu VE na avifaunu. Z ptáků byl průzkum zaměřen hlavně na ty skupiny (řády), které jsou v odborné literatuře uváděny jako významně ovlivnitelné provozem VE. Takovými skupinami jsou hlavně vrubozobí (husy), brodiví (čápi a volavky), dravci, jeřábi, hrabaví („lesní kurové“ – Tetraonidae), event. pěvci migrující v noci. Hnízdění těch druhů ptáků, které jsou uváděny jako ohrožené provozem VE, je ve sledovaných lokalitách možno v podstatě vyloučit. Je ale nezbytné tento předpoklad ověřit v nejbližším hnízdním období. Výskyt transmigrujících (a přezimujících) druhů je nadále předmětem sledování, početný nebo pravidelný výskyt ohrožených druhů v lokalitě nebyl zatím zjištěn a není ani pravděpodobný. Lokalita totiž neleží v místě se zvýšenou koncentrací táhnoucích druhů, neboť takovými lokalitami bývají nejčastěji horské průsmyky, velké vodní nádrže a jejich okolí, event. místa s velkou nabídkou potravy. Takový charakter ale území kolem Lubů nemá. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl v žádné z lokalit prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin větrnými elektrárnami. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Porovnáme-li předkládanou variantu s variantou Vrbice, potvrzujeme závěr, že VE by neměla negativně ovlivňovat místní avifaunu. Komentář k porovnávací variantě VE Vrbice Dle biologického hodnocení (Bušek: Biologické hodnocení lokality) se v těchto místech z druhů, které jsou hlavním předmětem ochrany, vyskytuje ťuhýk obecný, který tu hnízdí v keřových lemových porostech a mezích. Přestože se výstavba odehrávala v dostatečné vzdálenosti od jeho hnízdiště, byla posunuta doba výstavby mimo měsíce hnízdění a vyvádění mláďat. Rok po uvedení soustavy VE do provozu bylo sledováno a vyhodnoceno případné množství sražených ptáků v okolí soustavy VE, zvláště v období hlavní sezónní migrace. Sledování běžné denní potravní migrace nebylo považováno za důležité. Dále bylo ve stejném období sledováno případné zahnízdění luňáka červeného v původním hnízdišti, nebo na náhradních hnízdních podložkách. V současné době nejsou známy žádné údaje o negativním vlivu VE na ťuhýka obecného či luňáka červeného. Vrbici nadále sleduje RNDr. O. Bušek velmi nepravidelně z vlastního zájmu. Systematické výsledky tedy nejsou k dispozici, ale při pochůzkách nebyla zjištěna jediná kolize na VE ani že by ptáci (drobní) lokalitu opustili.

Ve fázi oznámení byla dotčeným orgánem státní správy naznačena též obava z vlivu VE na netopýry. V lokalitě Luby – Opatov nebyl zatím prokázán výskyt žádného netopýra a jejich početný výskyt (ať v době rozmnožování nebo na transmigraci) je nepravděpodobný. Struktura biotopů v širším okolí plánovaných VE (absence rozsáhlejších, starých porostů listnáčů, nepřítomnost větších vodních ploch) neskýtá předpoklady existence významnějšího rozmnožovacího či potravního b - 94 -


biotopu netopýrů v lokalitě. Terénní konfigurace zde také sotva může být příčinou lokálního zvýšení počtu protahujících exemplářů („bottle-neck effect“) a trofické poměry se zde evidentně neliší od poměrů v širším okolí (absence větších vodních ploch akumulujících teplo a způsobující koncentraci potravy – např. létajícího hmyzu). Přítomnost netopýrů je ale také třeba ověřit v následujícím jarním období. Další problém, který zmínily orgány vyjadřující se k oznámení z r. 2010, byl nesoulad s ÚPD. Jak bylo zmíněno už v komentáři k výběru variant na předchozí straně, lze považovat varaintu předkládanou jako přípustnou jak podle ZÚR KK, tak podle ÚP Luby, 2011. Samotný soulad či nesoulad s ÚPD však nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Problém s umístěním předkládané varianty v PP Leopoldovy Hamry navazuje na zmiňovaný nesoulad s ÚPD, neboť připuštění stavby VE do PP spočívá ve splnění podmínky Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část, čl. 4, odst. 1: „Jakákoliv výstavba v přírodním parku musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací“. Soulad se ZÚR KK i s ÚP Luby byl popsán výše. I v tomto případě konstatujeme, že samotné formální splnění či nesplnění uvedené podmínky nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Orgány státní správy a samosprávy v rámci vyjadřování k oznámení zmínily také případnou ochranu fauny a flóry, lesa a zemědělského půdního fondu (ZPF). V případě ZPF je tato ochrana ale opět vázána na soulad s ÚPD, takže tento problém s ohledem na rozsah záboru považujeme za vyřešený. Ochrana lesa byla již administrativně vypořádána závazným stanoviskem – souhlasem MěÚ Cheb odboru stavebního a životního prostředí ze dne 20. 7. 2012 (viz příloha č. 6). I ochranu lesa tedy považujeme za vyřešenou. Botanické hodnocení z r. 2010 bylo aktualizováno a doplněno herpetologickým průzkumem. Od roku 2010, kdy byl proveden první biologický průzkum, nedošlo ve sledovaném území k zásadním změnám podmínek, které by výrazně ovlivnily druhové složení jednotlivých ploch, nepočítaje v to obhospodařování políčka, které probíhá extenzivně a jehož složení je pestrou směsí kulturních, plevelných, ruderálních a přírodních druhů. Celkově byl zaznamenán vyšší počet bylinných druhů, což je možné přičíst na konto rozvinuté sezóny především trav v době letošního průzkumu (oproti přelomu dubna a května v roce 2010). Celkem bylo zaznamenáno 121 druhů vyšších rostlin, z toho 12 druhů dřevin a 109 druhů bylin, dále 4 druhy mechů. Žádný zjištěný rostlinný druh nepatří mezi zvlášť chráněné druhy podle vyhl. č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. ani k druhům ohroženým (Procházka ed. 2001). Z vegetační analýzy jednotlivých dílčích ploch vyplývá, že se jedná o porosty nevyhraněné. Jejich složení odpovídá polopřirozeným porostům v širším okolí. V případě políčka, kde má být realizovaná vlastní stavba, jde o silně antropicky ovlivněný porost, jehož stabilita je řízena extenzivním obhospodařováním. Políčko je navštěvováno zvěří, která zde zanechává stopy v podobě rytí v místech růstu topinamburu (černá zvěř). Z botanického hlediska nebude přítomnost větrné elektrárny negativně ovlivňovat okolní porosty. Nalezené zvláště chráněné druhy živočichů se sice občas vyskytují na okrajích parcely 1554/1, ale trvale zde nežijí. Okraje políčka a lesa využívají plazi ke slunění, případně k lovu. Denní úkryty a zimoviště jsou na sousedních plochách. Obojživelníci byli nalezení v olšině na sousední parcele 1596/1. Všechny uvedené druhy živočichů jsou na lokalitě pod stálým predačním tlakem silné populace prasete divokého (Sus scrofa). Prasata jsou zde krmena myslivci a stahují se sem ze širokého okolí. Přeryta jsou i dna bezodtokových tůní. Vzhledem k převažující soumračné aktivitě nalezených druhů živočichů (kromě ještěrky živorodé) by realizace výstavby větrné elektrárny neměla mít zásadní vliv na jejich populace. Po celkovém zhodnocení konstatujeme, že u předkládané varianty souhlasíme s původním hodnocením zpracovatelky oznámení z r. 2010, a to: Posuzovaný záměr v předložené hlavní variantě je možné doporučit k realizaci pod podmínkou splnění navržených opatření. VARIANTA VYŠŠÍ Varianta vyšší má všechny vlivy srovnatelné s variantou předkládanou. Výškový rozdíl 17 m nebude u krajinného rázu zaznamenatelný, resp. negativní vliv bude shodný – středně silný až velmi silný. Důvody, proč tento vliv akceptujeme opět jako snesitelný, se nemění – nízká frekvence v podobě lidské účasti v přírodě (a činnosti působící na přírodu) nejvíce postižených míst, celkový postoj obyvatel místní krajiny k tomuto typu záměru, resp. obyvatel z postižených krajinných míst, a také b - 95 -


porovnání s variantou Vrbice. Je vhodné poznamenat, že vnímání místních může být podvědomě ovlivněno skutečností, že záměr předkládá místní podnikatel tvořící desítky pracovních příležitostí lidem z okolí (zmíněná pozitivní motivace). Dalším vlivem, který by se změnou výšky stožáru negativně projevit, je hluk. Akustická studie potvrdila, že ani v tomto případě nebude docházet k překračování hygienických limitů, je však nutné toto tvrzení ověřit měřením zkušebního provozu. Také tuto variantu hodnotíme jako realizovatelnou: Posuzovanou variantu vyšší je možné doporučit k realizaci pod podmínkou splnění navržených opatření. VARIANTA PRVNÍ NÁHRADNÍ – R04 Varianta v Lubech, kterou navrhuje územní plán obce Luby z r. 2011, je umístěna mezi Luby a Vackovem – na Vackovské stráni, v ÚP Luby je lokalita označovaná jako R04. Tato varianta byla ve svém rozsahu hodnocení přizpůsobena nereálnosti výstavby větrné elektrárny v místě nevhodných větrných podmínek a bezúčelnosti investic do průzkumu tohoto území. Jedná se o lokalitu u Vackovské stráně podél pravého břehu pravostranného bezejmenného přítoku Lubinky, u hranice správních území měst Luby – Plesná (ve správním obvodu města Luby), zhruba v polovině vzdálenosti mezi obcemi Luby a Vackov, mimo území PP Leopoldovy hamry. Je zřejmé, že v této lokalitě nejsou vhodná místa k umístění VE, neboť jejich provoz by byl vzhledem k nízké rychlosti větru neefektivní. Z hlediska vyjmenovaných složek životního prostředí, které u předkládané varianty a varianty vyšší vyvolávají pozornost, je možné konstatovat, že varianta by byla horší ve smyslu zásahu do ZPF (jedná se o bonitně nejcennější půdy), lepší ve smyslu zásahu do lesa (připojení k VN by nebylo vedeno přes lesní pozemek), lepší ve smyslu zásahu do krajinného rázu (VE by nebyla viditelná tak, jako VE v předkládané a vyšší variantě (důvodem je poloha v nižší nadmořské výšce). Varianta by byla nejspíš stejná z hlediska hluku (odhad nepodložený výpočtem). Z hlediska avifauny by byla na tom téměř stejně. Na této lokalitě v porovnání s var. předkládanou nebyl zaznamenán ve společenstvu lesa luňák červený, střízlík obecný. Na této lokalitě je v porovnání s var. předkládanou ve společenstvu lesa navíc sýkora parukářka. Ve společenstvu travním je navíc strnad obecný. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že tato lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšeného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Informace k únosnosti zátěže viz varianta předkládaná, neboť porovnáním typů lokalit a orientačním průzkumem jsou si obě varianty podobné - také na této lokalitě najdeme kontakt lesních porostů (hospodářské porosty smrku a borovice, vtroušen dub) a trvalých travních porostů (intenzivně obhospodařované louky, pastviny). Odlišností je sousedící potok v případě varianty v Lubech. Pokud porovnáme efektivnost VE na Vackovské stráni, tedy v lokalitě bez vyžadovaného větrného potenciálu, se zásahem do krajinného rázu a celkově do životního prostředí, nejedná se o zásah úměrný. Z tohoto důvodu VE Luby a její vlivy hodnotíme jako relativně neúnosné: Posuzovanou variantu R04, návrh ÚP Luby, 2011 k realizaci nedoporučujeme, neboť její negativní vlivy nejsou souměřitelné s přínosem stavby. VARIANTA DRUHÁ NÁHRADNÍ – VRBICE Poslední porovnávací variantou je již realizovaná stavba. VE Vrbice se nachází ve východní části Karlovarského kraje, leží v k. ú. obce Vrbice u Valče v lesozemědělské krajině. Jedná se o prostor mezi silnicí I/6 (E48) – budoucí R6 spojující Prahu s K. Vary, Chebem, SRN (severně od ní) a vojenským újezdem Hradiště (jižně od něj). VE se nachází západně od silnice II/194. VE Vrbice je v nadmořské výšce 610 m až 620 m. V provozu jsou 2 větrné elektrárny typu Enercon E82, 2 x 2,3 MW, výška náboje 98 m, průměr rotoru 82 m (posuzována v rámci EIA byla jako 3 ks VE o výšce stožáru 105 m, třílisté vrtuli o průměru 70 m nebo 90 m). Technické řešení, životnost a demontáž je obdobná s variantou předkládanou a obdobně je řešen přístup k VE po stávajících cestách a komunikacích. Bylo provedeno nejbližší možné napojení stejného řešení jako ve variantě předkládané. V okolí VE probíhá zemědělská činnost. Z hlediska střetů zájmů společných s předkládanou variantou, které tato stavba měla v době posuzování vlivů na životní prostředí, a to ochrana avifauny a krajinného rázu, můžeme konstatovat, že žádný škodlivý vliv na ptáky VE vrbice se dosud neprojevil a že všechna provedená opatření před realizací stavby byla účinná. Pokud jde o b - 96 -


vliv na krajinný ráz, byl podceněn kontrast mezi VE jako technickou dominantou (jejím rotorem) a zámkem Valeč při pohledu ze severovýchodu. Při dobrých rozhledových poměrech může být tento kontrast opravdu bolestivý, zejména pro citlivého pozorovatele, ovšem po přivyknutí a několikerém shlédnutí již pozorovatel VE téměř nevnímá (obdobně jako k tomu dochází v případě pozorování krajiny, kterou prochází vzdušné vedení velmi vysokého napětí, které již ani nepostřehneme a v paměti nevyvoláme). Porovnávaná varianta Vrbice byla doporučena k realizaci správně a navržená opatření měla mj. pro ohroženou avifaunu zřejmý přínos.

F.

ZÁVĚR

V celkovém zhodnocení schopnosti dotčeného životního prostředí unést zátěž produkovanou záměrem se vycházelo především ze dvou konkrétních typů zátěže ohrožující únosnost daného místa, a to ze zátěže pro avifaunu a ze zátěže pro vnímání krajiny člověkem. Další zátěže (hluk, světelné efekty) se nejeví jako zátěž neúnosná nebo hraničící s rizikem únosnosti, neboť v případě překročení hygienických limitů nebo opakovaného a častého optického efektu je možné omezit provoz rotoru tak, aby tyto efekty za určitých podmínek nevznikaly. Obdobně další složky životního prostředí (fauna, flóra, zemědělská půda, les, voda, ovzduší,…) se neprojevují jako neschopné tuto zátěž unést vůbec, popř. na hranici svých schopností a možností. Na základě výsledků z první etapy systematicky prováděného ornitologického průzkumu (který nadále trvá) je možné konstatovat, že vliv záměru na životní prostředí bude pouze v jedné oblasti silný negativní - v oblasti krajinného rázu, a to v místech obcí Čirá a Černá. Protože se jedná o nízce frekventované území z hlediska lidských aktivit a malé území svým rozsahem, je i tato zátěž považována za únosnou. V únosnosti byla kromě výše zmíněného malého rozsahu a frekvence zohledněna zejména subjektivita vnímání krajinného rázu člověkem a důležitá role motivace pozorovatele. Dále bylo zohledněno porovnání s realizovanými větrnými elektrárnami na příkladu Vrbice a kontrastu této technické dominanty s barokním městečkem Valeč. Rovněž bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že by nebylo vhodné upřednostnit jeden legitimní zájem – ochranu specifického krajinného místa, před jiným legitimním zájmem – vlastnickým právem. Krajinný ráz byl hodnocen i z hlediska kumulace, která postihuje zejména při pohledu z Chebské pánve směrem k Jindřichovické vrchovině a z takové vzdálenosti a úhlu, že jsou na obzoru parné všechny místní VE (nebo většina). V současné době se jich tyčí 12, přibude dalších 7. Tato kumulace se jednou VE stojící v Opatově výrazně, tj. zaznamenatelně nezvýší. Z hlediska ochrany zájmů životního prostředí mohlo být navrženo jediné opatření ke zmírnění tohoto vlivu, a to motivace obce a občanů. Jako podpůrné opatření sloužení kompenzace přírodě navržená k uskutečnění v jiném místě na pozemcích ve vlastnictví oznamovatele či obce. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 100/2001 Sb nebyly v souvislosti s výstavbou VE v Opatově shledány žádné skutečnosti, které by bránily realizaci záměru. Záměr je podmíněně akceptovatelný, tj. je nutné ve všech fázích projektu plnit navržená preventivní nebo kompenzační opatření. Z posuzovaných variant doporučujeme k realizaci pouze variantu PŘEDKLÁDANOU nebo VYŠŠÍ, neboť jejich vliv je srovnatelný. Naopak nedoporučujeme variantu R04, která vyplývá z Územního plánu obce Luby z r. 2011, neboť její negativní vlivy nejsou souměřitelné s přínosem stavby. U porovnávané varianty Vrbice můžeme konstatovat, že byla doporučena k realizaci správně a navržená opatření měla mj. pro ohroženou avifaunu zřejmý přínos.

Pod podmínkou důsledného plnění všech navržených opatření, zejména opatření kompenzačních a preventivních – tj. respektování a realizace opatření navržených ornitologem provádějícím průzkum, dále pod podmínkou dodržování zákonných předpisů týkajících se provozu a nepřekračování hygienických limitů, je záměr „VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ“ a s ním spojené připojení do veřejné sítě energorozvodů 22 kV, z hlediska svých vlivů na životní prostředí i veřejné zdraví, v celkovém součtu všech faktorů považován za únosný a akceptovatelný. b - 97 -


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Záměrem je výstavba jedné větrné elektrárny v katastrálním území Opatov u Lubů. Jedná se o VE typu ENERCON E-82 s výškou stožáru 108,38 m, průměrem třílistého rotoru 82 m, celková výška VE je 149,38 m. Jmenovitý výkon VE je 2 MW. Součástí záměru je výstavba podzemního elektrického kabelového vedení a trafokiosku. Předpokládaný termín zahájení je léto 2013, doba trvání stavby je asi 6 měsíců. Předpokládaná životnost stavby je 20 – 25 let. Záměr v této podobě je popisován jako varianta předkládaná. Protože umístění VE v předkládané variantě vyvolalo potřebu důkladnějšího zhodnocení vlivu na ŽP, než poskytovalo oznámení záměru dle příl. č. 3 zák. EIA zpracované ing. Hanou Henyšovou v r. 2010, je pro VE Opatov zpracována dokumentace dle příl. č. 4 zák. EIA, v níž je VE opatov porovnávána s dalšími třemi variantami plus s variantou nulovou (reprezentující současný stav). Jako tři porovnávací varianty byly vybrány: a)

Varianta vyššího stožáru ve stejném místě - výškový rozdíl v porovnání s variantou činí cca 17 m (průměr rotoru, tj. délka listů, zůstává zachován)

předkládanou

b)

Varianta v Lubech, kterou navrhuje územní plán obce Luby z r. 2011

c)

Varianta již stojících dvou VE ve Vrbici, jejichž umístění vyvolává obdobné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny (zejména z hlediska krajinného rázu a avifauny), jako je tomu u varianty předkládané.

Komentář k variantám: Zpracovatel si je vědom, že výběr variant neodpovídá logice požadovaných alternativ (požadavek vznesený orgány státní správy a samosprávy v rámci ZZŘ v r. 2010 / 2011), nicméně připouští právo oznamovatele na odmítnutí varianty „jinde“, tj. zejména na umístění VE mimo PP Leopoldovy Hamry, která by byla schopna nahradit variantu předkládanou. Hlavní důvody pro odmítnutí oznamovatelem jsou následující: 1) rozsah PP Leopoldovy Hamry a sousedství s dalším PP Kamenné vrchy; 2) nízký větrný potenciál míst mimo PP Leopoldovy Hamry v nejbližším okolí; 3) uskutečněné a budoucí investice související s výběrem místa, délkou kabelu k přípojnému bodu a elektrickou přípojkou na sloupu VN; 4) majetkově právní vztahy k pozemkům; 5) jiné VE, jejichž vliv byl v rámci procesu EIA vyhodnocen tak, že jejich umístění v PP Leopoldovy Hamry, PP Kamenné vrchy, PP Halštrov nebo PP Smrčiny možné je. Výše uvedené alternativy a), b), c) jsou tedy náhradním řešením za požadované variantní posouzení a jejich hodnocení je tomu úměrné.

Větrné elektrárny ve všech posuzovaných variantách patří mezi zařízení, která k výrobě elektřiny využívají energii větru - obnovitelného zdroje energie. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je v souladu se Směrnicí 2009/28/ES, Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů ČR 2010, Státní energetickou koncepcí ČR 2010 (aktualizovanou každé 3 roky) a Energetickou koncepcí Karlovarského kraje 2011. Varianta předkládaná: V souvislosti s realizací záměru nebudou ovlivněna zvláště chráněná území, Evropsky významné lokality, ptačí oblasti, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, krajina ani přírodní nebo přírodě blízké biotopy. Při výstavbě VE dojde k záboru cca 61 m2 zemědělské půdy. Délka podzemního kabelového elektrického vedení je cca 300 m, jeho stavbou bude dotčena zemědělská i lesní půda. Po dokončení stavby kabelového vedení budou dotčené pozemky rekultivovány a budu sloužit svému původnímu účelu. Hydrologické charakteristiky dotčeného území se nezmění. Dotčené území se nachází v přírodním parku Leopoldovy Hamry, chebská část. Po realizaci záměru vznikne nový základní znak. VE je technickým celkem, který se svými proporcemi téměř vždy projeví jako nepřehlédnutelný artefakt. Výška vertikály, který u tohoto typu stavby zpravidla výrazně převyšuje obvyklou výšku vertikál na krajinné scéně, upoutává pozornost při vnímání krajiny. b - 98 -


Rotující vrtule upoutává pozornost i mimo směry hlavních pohledů na větší vzdálenost než statický stožár o sejných výškových poměrech. Podle studie hodnotící vliv na krajinu má předkládaná varianta velmi silný záporný vliv na uspořádání krajinné scény a horizont místa krajinné scény v území okolo obce Čirá a Černá - VE tu vytvoří velmi výraznou technickou dominantu v hlavním směru pohledů do krajiny (panorama zalesněných hřebenů a svahů Jindřichovické vrchoviny). Studie dokladuje, že tento vliv se omezuje na relativně malé území s poměrně velmi malou antropickou frekvencí (frekvence v podobě lidské účasti v přírodě a lidské činnosti působící na přírodu). Vliv na prostor Luby, Dolní Luby, Opatov, Nový Kostel a Vackov včetně silnice II/162 Františkovy Lázně – Luby studie identifikuje jako středně silný negativní vliv. Hodnocení krajinného rázu je silně ovlivňováno subjektivními pocity vnímání krajiny a jejích hodnot. Každý, kdo hodnotí, má své osobní a odborné zkušenosti, svůj vlastní žebříček hodnot. To dokládá i závěr zjišťovacího řízení, z něhož vyplývá, že zásah do krajiny může být poměrně razantní a vyžaduje přehodnocení. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz na základě zmíněného ZZŘ bylo třeba zohlednit změny v krajinné situaci, která se v případě Opatova změnila – v roce 2010, v době zpracování oznámení, bylo na horizontu při pohledu z Chebské pánve, od Chebu k Jindřichovické vrchovině vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou rozrostl na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE procesem EIA vypořádáno k možné výstavbě. Z hlediska přehodnocení dotčení krajinného rázu, resp. velmi silného vlivu na uspořádání krajinné scény, v okolí obcí Čirá a Černá se však v pohledu nic nemění. Proto bylo opětovně přihlédnuto ke skutečnosti, že se jedná o relativně malé, téměř neobydlené území. Protože toto zdůvodnění únosnosti vlivu prezentované oznámením záměru v r. 2010 bylo shledáno jako nedostačující, bylo nově přihlédnuto k již zmíněnému porovnání s existujícími VE a k celkovému dojmu z kontrastu VE Vrbice s barokním městečkem Valeč i místní okolní krajinou. Přestože ji po prvním shlédnutí pozorovatel (zpracovatel dokumentace) vnímal jako významný rušivý prvek, při druhé návštěvě této lokality již pohledu přivykl. Ani z fotodokumentace není patrné, že by VE byla výrazný rušivý element. Zpracovatel dokumentace uznává, že jeho motivací k přivyknutí pohledu mohlo být zpracování dokumentace EIA pro VE Opatov. Tím však dochází k potvrzení, že právě motivace pozorovatele hraje důležitou roli, a proto je vhodné tuto motivaci zapracovat do podmínek (opatření) realizace a podpořit ji kompenzačním opatřením adresovaným přírodě a krajině v jiném místě. Přeshraniční vliv záměru na krajinný ráz přiléhajících území ve Spolkové republice Německo je s ohledem na vzdálenost antropicky frekventovaných míst od větrné elektrárny i vlivem morfologie terénu hodnocen jako malý až nevýznamný. Při výstavbě větrné elektrárny (po dobu trvání stavebních prací a přepravy stavebních materiálů) dojde k mírnému zhoršení čistoty ovzduší na staveništi a v okolí dopravních cest. Při provozování VE nevznikají žádné látky znečišťující ovzduší. V období výstavby záměru budou vznikat stavební odpady. Při provozování záměru budou vznikat odpady související s údržbou VE. S odpady bude nakládáno v souladu s platnými předpisy. Celkové množství odpadu nebude významné. Provoz VE je zdrojem hluku. Podle zpracovaného akustického posudku nebudou při provozování větrné elektrárny překračovány hygienické limity hluku u nejbližší obytné zástavby v denní ani noční době. Je navrženo vyhlásit pro VE ochranné pásmo ve vzdálenosti cca 660 m od VE. V souvislosti s provozováním záměru nevznikají žádné požadavky na zásobování vodou a nevznikají žádné odpadní vody. Provozování záměru má pozitivní dopad na snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie a na snížení celkového množství látek znečišťujících ovzduší. Ve fázi oznámení byly dotčenými orgány státní správy naznačeny obavy z vlivu VE na avifaunu. Z ptáků byl průzkum zaměřen hlavně na ty skupiny (řády), které jsou v odborné literatuře uváděny jako významně ovlivnitelné provozem VE. Takovými skupinami jsou hlavně vrubozobí (husy), brodiví (čápi a volavky), dravci, jeřábi, hrabaví („lesní kurové“ – Tetraonidae), event. pěvci migrující v noci. Hnízdění těch druhů ptáků, které jsou uváděny jako ohrožené provozem VE, je ve sledovaných b - 99 -


lokalitách možno v podstatě vyloučit. Je ale nezbytné tento předpoklad ověřit v nejbližším hnízdním období. Výskyt transmigrujících (a přezimujících) druhů je nadále předmětem sledování, početný nebo pravidelný výskyt ohrožených druhů v lokalitě nebyl zatím zjištěn a není ani pravděpodobný. Lokalita totiž neleží v místě se zvýšenou koncentrací táhnoucích druhů, neboť takovými lokalitami bývají nejčastěji horské průsmyky, velké vodní nádrže a jejich okolí, event. místa s velkou nabídkou potravy. Takový charakter ale území kolem Lubů nemá. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl v žádné z lokalit prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin větrnými elektrárnami. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Porovnáme-li předkládanou variantu s variantou Vrbice, potvrzujeme závěr, že VE by neměla negativně ovlivňovat místní avifaunu. Komentář k porovnávací variantě VE Vrbice Dle biologického hodnocení (Bušek: Biologické hodnocení lokality) se v těchto místech z druhů, které jsou hlavním předmětem ochrany, vyskytuje ťuhýk obecný, který tu hnízdí v keřových lemových porostech a mezích. Přestože se výstavba odehrávala v dostatečné vzdálenosti od jeho hnízdiště, byla posunuta doba výstavby mimo měsíce hnízdění a vyvádění mláďat. Rok po uvedení soustavy VE do provozu bylo sledováno a vyhodnoceno případné množství sražených ptáků v okolí soustavy VE, zvláště v období hlavní sezónní migrace. Sledování běžné denní potravní migrace nebylo považováno za důležité. Dále bylo ve stejném období sledováno případné zahnízdění luňáka červeného v původním hnízdišti, nebo na náhradních hnízdních podložkách. V současné době nejsou známy žádné údaje o negativním vlivu VE na ťuhýka obecného či luňáka červeného. Vrbici nadále sleduje RNDr. O. Bušek velmi nepravidelně z vlastního zájmu. Systematické výsledky tedy nejsou k dispozici, ale při pochůzkách nebyla zjištěna jediná kolize na VE ani že by ptáci (drobní) lokalitu opustili.

Ve fázi oznámení byla dotčeným orgánem státní správy naznačena též obava z vlivu VE na netopýry. V lokalitě Luby – Opatov nebyl zatím prokázán výskyt žádného netopýra a jejich početný výskyt (ať v době rozmnožování nebo na transmigraci) je nepravděpodobný. Struktura biotopů v širším okolí plánovaných VE (absence rozsáhlejších, starých porostů listnáčů, nepřítomnost větších vodních ploch) neskýtá předpoklady existence významnějšího rozmnožovacího či potravního biotopu netopýrů v lokalitě. Terénní konfigurace zde také sotva může být příčinou lokálního zvýšení počtu protahujících exemplářů („bottle-neck effect“) a trofické poměry se zde evidentně neliší od poměrů v širším okolí (absence větších vodních ploch akumulujících teplo a způsobující koncentraci potravy – např. létajícího hmyzu). Přítomnost netopýrů je ale také třeba ověřit v následujícím jarním období. Další problém, který zmínily orgány vyjadřující se k oznámení z r. 2010, byl nesoulad s ÚPD. Jak bylo zmíněno už v komentáři k výběru variant na předchozí straně, lze považovat varaintu předkládanou jako přípustnou jak podle ZÚR KK, tak podle ÚP Luby, 2011. Samotný soulad či nesoulad s ÚPD však nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Problém s umístěním předkládané varianty v PP Leopoldovy Hamry navazuje na zmiňovaný nesoulad s ÚPD, neboť připuštění stavby VE do PP spočívá ve splnění podmínky Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část, čl. 4, odst. 1: „Jakákoliv výstavba v přírodním parku musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací“. Soulad se ZÚR KK i s ÚP Luby byl popsán výše. I v tomto případě konstatujeme, že samotné formální splnění či nesplnění uvedené podmínky nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Orgány státní správy a samosprávy v rámci vyjadřování k oznámení zmínily také případnou ochranu fauny a flóry, lesa a zemědělského půdního fondu (ZPF). V případě ZPF je tato ochrana ale opět vázána na soulad s ÚPD, takže tento problém s ohledem na rozsah záboru považujeme za vyřešený. Ochrana lesa byla již administrativně vypořádána závazným stanoviskem – souhlasem MěÚ Cheb odboru stavebního a životního prostředí ze dne 20. 7. 2012 (viz příloha č. 6). I ochranu lesa tedy považujeme za vyřešenou. Botanické hodnocení z r. 2010 bylo aktualizováno a doplněno herpetologickým průzkumem. Od roku 2010, kdy byl proveden první biologický průzkum, nedošlo ve sledovaném území k zásadním změnám podmínek, které by výrazně ovlivnily druhové složení b - 100 -


jednotlivých ploch, nepočítaje v to obhospodařování políčka, které probíhá extenzivně a jehož složení je pestrou směsí kulturních, plevelných, ruderálních a přírodních druhů. Celkově byl zaznamenán vyšší počet bylinných druhů, což je možné přičíst na konto rozvinuté sezóny především trav v době letošního průzkumu (oproti přelomu dubna a května v roce 2010). Celkem bylo zaznamenáno 121 druhů vyšších rostlin, z toho 12 druhů dřevin a 109 druhů bylin, dále 4 druhy mechů. Žádný zjištěný rostlinný druh nepatří mezi zvlášť chráněné druhy podle vyhl. č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. ani k druhům ohroženým (Procházka ed. 2001). Z vegetační analýzy jednotlivých dílčích ploch vyplývá, že se jedná o porosty nevyhraněné. Jejich složení odpovídá polopřirozeným porostům v širším okolí. V případě políčka, kde má být realizovaná vlastní stavba, jde o silně antropicky ovlivněný porost, jehož stabilita je řízena extenzivním obhospodařováním. Políčko je navštěvováno zvěří, která zde zanechává stopy v podobě rytí v místech růstu topinamburu (černá zvěř). Z botanického hlediska nebude přítomnost větrné elektrárny negativně ovlivňovat okolní porosty. Nalezené zvláště chráněné druhy živočichů se sice občas vyskytují na okrajích parcely 1554/1, ale trvale zde nežijí. Okraje políčka a lesa využívají plazi ke slunění, případně k lovu. Denní úkryty a zimoviště jsou na sousedních plochách. Obojživelníci byli nalezení v olšině na sousední parcele 1596/1. Všechny uvedené druhy živočichů jsou na lokalitě pod stálým predačním tlakem silné populace prasete divokého (Sus scrofa). Prasata jsou zde krmena myslivci a stahují se sem ze širokého okolí. Přeryta jsou i dna bezodtokových tůní. Vzhledem k převažující soumračné aktivitě nalezených druhů živočichů (kromě ještěrky živorodé) by realizace výstavby větrné elektrárny neměla mít zásadní vliv na jejich populace. Po celkovém zhodnocení konstatujeme, že u předkládané varianty souhlasíme s původním hodnocením zpracovatelky oznámení z r. 2010, a to: Posuzovaný záměr v předložené hlavní variantě je možné doporučit k realizaci. Varianty porovnávací Jako tři porovnávací varianty byly vybrány: a)

varianta vyššího stožáru ve stejném místě - výškový rozdíl v porovnání s variantou činí cca 17 m (průměr rotoru, tj. délka listů, zůstává zachován)

předkládanou

b)

varianta v Lubech, kterou navrhuje územní plán obce Luby z r. 2011

c)

varianta již stojících dvou VE ve Vrbici, jejichž umístění vyvolává obdobné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny (zejména z hlediska krajinného rázu a avifauny), jako je tomu u varianty předkládané

Varianta vyšší má všechny vlivy srovnatelné s variantou předkládanou. Výškový rozdíl 17 m nebude u krajinného rázu zaznamenatelný, resp. negativní vliv bude shodný – středně silný až velmi silný. Důvody, proč tento vliv akceptujeme opět jako snesitelný, se nemění – nízká frekvence v podobě lidské účasti v přírodě (a činnosti působící na přírodu) nejvíce postižených míst, celkový postoj obyvatel místní krajiny k tomuto typu záměru, resp. obyvatel z postižených krajinných míst, a také porovnání s variantou Vrbice. Je vhodné poznamenat, že vnímání místních může být podvědomě ovlivněno skutečností, že záměr předkládá místní podnikatel tvořící desítky pracovních příležitostí lidem z okolí (zmíněná pozitivní motivace). Dalším vlivem, který by se změnou výšky stožáru negativně projevit, je hluk. Akustická studie potvrdila, že ani v tomto případě nebude docházet k překračování hygienických limitů, je však nutné toto tvrzení ověřit měřením zkušebního provozu. Také tuto variantu hodnotíme jako realizovatelnou: Posuzovanou variantu vyšší je možné doporučit k realizaci. Varianta v Lubech, kterou navrhuje územní plán obce Luby z r. 2011, je umístěna mezi Luby a Vackovem – na Vackovské stráni, v ÚP Luby je lokalita označovaná jako R04. Tato varianta byla ve svém rozsahu hodnocení přizpůsobena nereálnosti výstavby větrné elektrárny v místě nevhodných větrných podmínek a bezúčelnosti investic do průzkumu tohoto území. Jedná se o lokalitu u Vackovské stráně podél pravého břehu pravostranného bezejmenného přítoku Lubinky, u hranice správních území měst Luby – Plesná (ve správním obvodu města Luby), zhruba v polovině vzdálenosti mezi obcemi Luby a Vackov, mimo území PP Leopoldovy hamry. Je zřejmé, že v této lokalitě nejsou vhodná místa k umístění VE, neboť jejich provoz by byl vzhledem k nízké rychlosti větru neefektivní. Z hlediska vyjmenovaných složek životního prostředí, které u předkládané varianty b - 101 -


a varianty vyšší vyvolávají pozornost, je možné konstatovat, že varianta by byla horší ve smyslu zásahu do ZPF (jedná se o bonitně nejcennější půdy), lepší ve smyslu zásahu do lesa (připojení k VN by nebylo vedeno přes lesní pozemek), lepší ve smyslu zásahu do krajinného rázu (VE by nebyla viditelná tak, jako VE v předkládané a vyšší variantě (důvodem je poloha v nižší nadmořské výšce). Varianta by byla nejspíš stejná z hlediska hluku (odhad nepodložený výpočtem). Z hlediska avifauny by byla na tom téměř stejně. Na této lokalitě v porovnání s var. předkládanou nebyl zaznamenán ve společenstvu lesa luňák červený, střízlík obecný. Na této lokalitě je v porovnání s var. předkládanou ve společenstvu lesa navíc sýkora parukářka. Ve společenstvu travním je navíc strnad obecný. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že tato lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšeného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není ale možno zcela vyloučit. Informace k únosnosti zátěže viz varianta předkládaná, neboť porovnáním typů lokalit a orientačním průzkumem jsou si obě varianty podobné - také na této lokalitě najdeme kontakt lesních porostů (hospodářské porosty smrku a borovice, vtroušen dub) a trvalých travních porostů (intenzivně obhospodařované louky, pastviny). Odlišností je sousedící potok v případě varianty v Lubech. Pokud porovnáme efektivnost VE na Vackovské stráni, tedy v lokalitě bez vyžadovaného větrného potenciálu, se zásahem do krajinného rázu a celkově do životního prostředí, nejedná se o zásah úměrný. Z tohoto důvodu VE Luby a její vlivy hodnotíme jako relativně neúnosné: Posuzovanou variantu Luby, návrh ÚP Luby, 2011 - k realizaci nedoporučujeme. Poslední porovnávací variantou je již realizovaná stavba. VE Vrbice se nachází ve východní části Karlovarského kraje, leží v k. ú. obce Vrbice u Valče v lesozemědělské krajině. Jedná se o prostor mezi silnicí I/6 (E48) – budoucí R6 spojující Prahu s K. Vary, Chebem, SRN (severně od ní) a vojenským újezdem Hradiště (jižně od něj). VE se nachází západně od silnice II/194. VE Vrbice je v nadmořské výšce 610 m až 620 m. V provozu jsou 2 větrné elektrárny typu Enercon E82, 2 x 2,3 MW, výška náboje 98 m, průměr rotoru 82 m (posuzována v rámci EIA byla jako 3 ks VE o výšce stožáru 105 m, třílisté vrtuli o průměru 70 m nebo 90 m). Technické řešení, životnost a demontáž je obdobná s variantou předkládanou a obdobně je řešen přístup k VE po stávajících cestách a komunikacích. Bylo provedeno nejbližší možné napojení stejného řešení jako ve variantě předkládané. V okolí VE probíhá zemědělská činnost. Z hlediska střetů zájmů společných s předkládanou variantou, které tato stavba měla v době posuzování vlivů na životní prostředí, a to ochrana avifauny a krajinného rázu, můžeme konstatovat, že žádný škodlivý vliv na ptáky VE vrbice se dosud neprojevil a že všechna provedená opatření před realizací stavby byla účinná. Pokud jde o vliv na krajinný ráz, byl podceněn kontrast mezi VE jako technickou dominantou (jejím rotorem) a zámkem Valeč při pohledu ze severovýchodu. Při dobrých rozhledových poměrech může být tento kontrast opravdu bolestivý, zejména pro citlivého pozorovatele, ovšem po přivyknutí a několikerém shlédnutí již pozorovatel VE téměř nevnímá (obdobně jako k tomu dochází v případě pozorování krajiny, kterou prochází vzdušné vedení velmi vysokého napětí, které již ani nepostřehneme a v paměti nevyvoláme). Porovnávaná varianta Vrbice byla doporučena k realizaci správně.

b - 102 -


H.

PŘÍLOHY

1.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Vyjádření MěÚ Cheb č.j. MUCH 69074/2012/Dlu ze dne 17. 9. 2012

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

2.

Stanovisko KÚKK OŽP zn. 1761/ZZ/10 ze dne 29. 4. 2010

Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

3. 

Příloha č. 1: Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci Závěru zjišťovacího řízení Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 (dále ZZŘ)






Příloha č. 3: Akustický posudek, autor Ing. J. Dolejší, ing. J. Stehlíková, 2012



Příloha č. 4: Biologické průzkumy, autoři RNDr. O. Bušek (ptáci, netopýři), RNDr. E. Martínková (botanika), J. Mařík (herpetofauna) 2012



Příloha č. 5: Hodnocení zdravotních rizik, ator Ing. J. Růžičková



Příloha č. 6: Souhlas s trasou kabelového vedení, která se dotkne pozemků ve vlastnictví ČR - ve správě Lesy ČR, s. p., včetně souhlasu s dotčením 50 m ochranného pásma lesa, a to jak stavbou VE, tak se stavbou kabelového vedení – závazné stanovisko bylo vydané MěÚ Cheb, OŽP č. j. MUCH 56332/2012 ze dne 20. 7. 2012.



Příloha č. 7: Doplněk hodnocení vlivu výstavby větrné elektrárny v k. ú. Opatov u Lubů na krajinný ráz, L.Mareš, 2012

b - 103 -


Datum zpracování: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele a osob, které se podílely na zpracování: jméno, příjmení

obor

RNDr. Gabriela Licková, Ph.D.

Posouzení vlivů na ŽP

RNDr. Oldřich Bušek

Zoologický screening lokality

Lubomír Mareš RNDr. Eva Martínková

Jiří Mařík

Ing. Jitka Růžičková

Doplněk k hodnocení krajinného rázu Biologický průzkum území pro realizaci VE Opatov Herpetologický průzkum v lokalitě výstavby VE v k. ú. Opatov u Lubů Protokol posouzení vlivů na veřejné zdraví – HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK VE OPATOV U LUBŮ

adresa MISOT, s.r.o. Blanická 20 350 02 Cheb Pod Jelením skokem 352/5 360 01 Karlovy Vary Blanická 20 350 02 Cheb

telefon 777 293 278

728 607 751 lmares@tiscali. cz

Obětí nacismu 11 350 02 Cheb

608 828 538

Šeříková 139 351 35 Plesná

736 604 746

Krokova 671/31 360 01 Karlovy Vary

ruzickova.cz@ volny.cz

Dokumentace nesmí být bez písemného souhlasu zpracovatele reprodukována jinak, než celá. Na základě připomínek vznesených k Oznámení záměru s názvem "VĚTRNÁ

ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ" byl vydán závěr zjišťovacího řízení (dále ZZŘ) Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 – viz příl. č. 1 Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci ZZŘ. Oznámení včetně příloh a ZZŘ včetně vyjádření je proto nedílnou součástí této dokumentace a jsou v kompletní podobě veřejně přístupné na http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_KVK430.

Podpis zpracovatele oznámení:

b - 104 -


I.

LITERATURA A POUŽITÉ PODKLADY

Seznam citovaných zdrojů odborné literatury a další literatury [1] [1´] [2] [2´] [3] [4] [5] [6] [7] [8]                   

            

Ing. Aleš Jiráska, Hluk větrných elektráren, 2009 osobní konzultace s Ing. Alešem Jiráskou, 2012 Ing. Olga Tůmová a Ing. Eva Vejvodová, Vyšetřování hluku z větrných elektráren, 2009 osobní konzultace s Ing. Tomášem Rozsívalem, fa AKUSTIKA Praha s. r. o.- oponentura k [2] 11. světová konference Větrné energie, 2012 SZÚ Praha, Centrum hygieny životního prostředí, Zdravotní rizika při provozu větrných elektráren, 2007 (autor neuveden) MěÚ Cheb, ÚAP Cheb, 2010 RNDr. Karel Nykles, oznámení záměru „Větrný park Vrbice“ 2006 (záměr pod kódem KVK073 na portále EIA portal.cenia.cz) Aleš Létal, Irena Smolová, Zdeněk Szcyrba, Transformace příměstské krajiny, 2001, Urbanismus a územní rozvoj – ročník IV – č. 4/2001 ZO ČSOP Veronica, sborník příspěvků z mezinárodní mezioborové konference “Venkovská krajina 4. ročník, květen 2006”. Birklen P. (2011): Větrné elektrárny v České republice a ochrana přírody a krajiny Bínová a kol. (1996): Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. Praha. Cílek V. (2004): Krajiny vnitřní a vnější Culek M. (1996): Biogeografické členění české republiky. ENIGMA Praha ČHMÚ (2006): Informace o kvalitě ovzduší v ČR. Demek J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia Praha 1987 Demek J. a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia Praha 1987 Dostál J. et al. (1989): Nová květena ČSSR, I., II., Academia Praha, 1548 str. Forman R., Godron M. (1993): Krajinná ekologie. Academia Praha 1993 Holub J., Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic - 2000. Preslia, Praha, 72: 187-230. Hora J., ed. (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha Horký J., Vorel I. (1995): Tvorba krajiny. ČVUT Praha 1995 Hudec K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 250 pp. P. Kadík (2004): Větrná elektrárna v Krušných horách (www.priroda.cz) Keder J. (2004): Přesnost a validace rozptylových modelů. ČHMÚ Praha - Zbraslav. Kol. autorů (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. Geografický ústav ČSAV Praha Kol. autorů (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. Geografický ústav ČSAV Praha Kol. autorů (2000): Manuál prevence v lékařské praxi. VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav Praha Kol. autorů (2004): Zpráva o emisní inventuře ČR, emisní projekci a souhrnná informace o Národních programech snižování emisí podle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro některé látky znčišťující ovzduší, 31.12.2004 Kubát K., Hrouda L. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 str. Kužel J. (2005): Komentovaný metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP pro zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší. Věstník MŽP částka 11. Ročník XV. Listopad 2005. Praha, 1-8str. Marek V. (1998): Půda, její funkce a koncepce ochrany. Dilema ekonomie ŽP – sylabus vybraných přednášek. Ecoimpakt, Praha 1998 Moravec J. (edit.) (1994): Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Národní Museum Praha, 136 str. Moravec J. et al., (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, Severočeskou přírodou, Litoměřice, 2. vydání, 206 str. Nečas P., Modrý D. et Zavadil V. (1997): Czech Recent and Fossil Amphibians and Reptiles. An Atlas and Field Guide. Chimaira, Frankfurt am Main, 94 str. Němec J. & kol. (1997): Chráněná území ČR 2 Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 154 str. Novák I., Liška J. et al. (1997): Katalog motýlů (Lepidoptera) Čech, Klapalekiana, 33 (Suppl.):1-159. Nováková E. a kol. (2005): Ochrana přírody a přírodních zdrojů při turistice a cestovním ruchu Perlín R. (2000): Venkov, typologie venkovského prostoru Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno 1971 Škapec L. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. Bezobratlí. Príroda, Bratislava, 157 str. Vlček Vl. a kol. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. ACADEMIA Praha

b - 105 -

Dokumentace dle příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ    

Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. (2004): Metodický postup - Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území). Nakl. Naděžda Skleničková, Praha 27 str. VÚV T.G.M. (2005): Zpráva České republiky dle článku 15 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Vosolsobě S. (2004-2005): Asymbiotický výsev středoevropských orchidejí Časopisy VEŘEJNÁ SPRÁVA; OCHRANA PŘÍRODY; VESMÍR; VERONICA; REFLEX 2006 - 2008 (konkrétní citace je uvedena s autorem článku a číslem časopisu)

Seznam použitých podkladů z internetu     



Centrum pro regionální rozvoj ČR (http://www.iriscrr.cz) Česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz) ČHMÚ - http://www.chmi.cz/uoco/isko2/locality/pollution_locality Mikroregiony a obce ČR (www.mikroregion.net/) Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2005 (http://www.rsd.cz) Švihla (2005): Vliv lesa na odtokové poměry na malém povodí. http://www.silvarium.cz/

Použité zákonné předpisy (Jsou uvedeny pouze základní zákony, bez citace jejich dalších změn a doplňků)

           

         

   

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 185/2001., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Vyhláška MZ č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MZ č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků Vyhláška MZ č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství vody Vyhláška MZ č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí b - 106 -

Příloha č. 1: Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci Závěru zjišťovacího řízení Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 (ZZŘ)

Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci ZZŘ

Komentář zpracovatele dokumentace

1

AOPK: nesoulad s ÚPD a ZÚR KK, a proto není možné umístit v PP Leopoldovy Hamry

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany přírody: umisťování VtE v nezastavěném území není dle metodického pokynu MMR možné; pro umístění musí být vymezena zastavitelná plocha územním plánem nebo ZÚR; zásah do ochranné zóny NRBK Studenec – Božídarská rašeliniště vymezené v ZÚR KK

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany ZPF: nesoulad s ÚPD, a proto nesouhlas s využitím pozemků pro nezemědělské účely

3

Karlovarský kraj: zajistit soulad s ÚPD

4

KÚ KK - OPK: upozornění na Čl. 4, odst. 1 Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část (nutnost zahrnutí stavby v ÚPD)

4

KÚ KK – ochrana ZPF: nesoulad s ÚPD Luby, a proto nesouhlas s umístěním, vznesen požadavek posoudit umístění VtE v alternativách a najít řešení z hlediska zásad ochrany ZPF nejvýhodnější, dále vyhodnotit důsledky jednotlivých územních alternativ na ZPF

7

MěÚ Cheb – OSŽP – záměr není v souladu s platnou ÚPD.

Soulad se ZÚR KK byl dosažen soudním rozhodnutím NSS 8 Ao 7/2011 – 138 až 162 ze dne 30. 3. 2012. Východně asi 1,2 km probíhá NRBK 1 Studenec – Božídarská rašeliniště. Ochranné pásmo tohoto NRBC zasahuje zájmový prostor, nicméně ÚP Luby, 2011 zpřesnil průběh NRBC – nejedná se již pouze o osu (čáru), ale o plochu liniového charakteru spojující biocentra, a proto nebylo již třeba OP ani specifikace podmínek pro využití území v OP. NRBC je od VE oddělen silnicí III. třídy č. 21030 spojující Luby a Krajkovou, popř. Liboc přes Opatov. V rámci následného řízení po ukončení procesu EIA – ÚR, dojde mj. k posouzení souladu záměru s příslušnou územně plánovací dokumentací (ÚPD). Z metodického doporučení odboru územního plánování MMR ČR z 12. 6. 2008 „Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení“ vyplývá, že stanovisko vydávané úřadem územního plánování není závazné pro výrokovou část územního rozhodnutí (ÚR). Je pouze jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění ÚR. Vyjádření úřadu územního plánování – v tomto případě MěÚ Cheb - v žádném případě nezbavuje stavební úřad Luby jeho působnosti, která je založena v ustanovení § 90 stavebního zákona, tj. že stavební úřad sám posuzuje a zdůvodňuje soulad záměru se schválenou územně plánovací dokumentací. Samotný soulad či nesoulad s ÚPD, popř. se ZÚR KK nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA.

1

AOPK: nesoulad s ÚPD a ZÚR KK, a proto není možné umístit v PP Leopoldovy Hamry

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany přírody: umístění v PP je nežádoucí, neboť hlavním posláním PP je ochrana krajinného rázu; ovlivnění krajinné scény a horizontu daného místa (okolí obcí Čirá a Černá)

4

KÚ KK - OPK: upozornění na Čl. 4, odst. 1 Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část (nutnost zahrnutí stavby v ÚPD)

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany přírody: umístění v PP je nežádoucí, neboť hlavním posláním PP je ochrana krajinného rázu; ovlivnění krajinné scény a horizontu daného místa (okolí obcí Čirá a Černá)

1

AOPK: mylné vyvození v oznámení, že nedojde k poškození krajinného rázu

3

Karlovarský kraj: velmi silný negativní vliv na krajinný ráz a možný negativní vliv na zvláště chráněné druhy (avifauna), požadavek posoudit alternativní umístění včetně alternativ výšek VtE

4

KÚ KK - OPK: vzhledem ke kumulativnímu vlivu VtE v daném místě přehodnotit konstatování nízkého či žádného vlivu na jednotlivé složky krajiny; doporučeno označit tuto apod. stavby jako nevhodné

5

ČIŽP – odd. ochrany přírody: biologické hodnocení nejméně 1 rok trvající; neproběhlo zjišťování netopýrů

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany přírody: zásah do ochranné zóny NRBK Studenec – Božídarská rašeliniště vymezené v ZÚR KK

3

Karlovarský kraj: zhodnotit zásah záměru do biotopu přítomných zvláště chráněných druhů ptáků, případně jiných živočichů; velmi silný negativní vliv na krajinný ráz a možný negativní vliv na zvláště chráněné druhy (avifauna), požadavek posoudit alternativní umístění včetně alternativ výšek VtE

Problém s umístěním předkládané varianty v PP Leopoldovy Hamry navazuje na zmiňovaný nesoulad s ÚPD, neboť připuštění stavby VE do PP spočívá ve splnění podmínky Nařízení Okresního úřadu v Chebu č. ŽP/2420-522/95 o zřízení PP Leopoldovy Hamry – chebská část, čl. 4, odst. 1: „Jakákoliv výstavba v přírodním parku musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací“. Soulad se ZÚR KK a soulad s ÚP Luby byl popsán výše. V Karlovarském kraji daly příslušné orgány kladné vyjádření k následujícím VE umístěným v těchto PP: Čižebná (KVK040): 3ks, PP Leopoldovy Hamry; VE Krásná (KVK199): 4 ks, PP Smrčiny; VE Krásná změna (KVK344): 6 ks, PP Smrčiny; VE Horní Paseky (KVK362): 4 ks, PP Halštrov; VE Horní Paseky změna (KVK407): 5ks, PP Halštrov; VE Čižebná (KVK022): 1 ks, PP Leopoldovy Hamry. Samotné formální splnění či nesplnění uvedené podmínky z rozhodnutí o zřízení PP nemůže ovlivnit velikost a významnost vlivů záměru na životní prostředí hodnocených a posuzovaných v rámci procesu EIA. Podle studie hodnotící vliv na krajinu z r. 2010 má předkládaná varianta velmi silný záporný vliv na uspořádání krajinné scény a horizont místa krajinné scény v území obce Čirá a Černá - VE tu vytvoří velmi výraznou technickou dominantu v hlavním směru pohledů do krajiny (panorama zalesněných hřebenů a svahů Jindřichovické vrchoviny). Studie dokladuje, že tento vliv se omezuje na relativně malé území s poměrně velmi malou antropickou frekvencí. Vliv na prostor Luby, Dolní Luby, Opatov, Nový Kostel a Vackov včetně silnice II/162 Františkovy Lázně – Luby studie identifikuje jako středně silný negativní vliv. Při opětovném hodnocení vlivu na krajinný ráz na základě ZZŘ bylo třeba zohlednit změny v krajinné situaci, která se v případě Opatova změnila – v roce 2010, v době zpracování oznámení, bylo na horizontu při pohledu z Chebské pánve k Jindřichovické vrchovině vidět celkem 5 VE. V současné době je to 12 VE a v blízké budoucnosti 19 VE. Z hlediska přehodnocení dotčení krajinného rázu v okolí obcí Čirá a Černá se však v pohledu nic nemění. Proto bylo opětovně přihlédnuto ke skutečnosti, že se jedná o relativně malé, téměř neobydlené území. Protože toto zdůvodnění únosnosti vlivu prezentované oznámením záměru v r. 2010 bylo shledáno jako nedostačující, bylo nově přihlédnuto k již zmíněnému porovnání s existujícími VE a k celkovému dojmu z kontrastu VE Vrbice s barokním městečkem Valeč. Přestože ji po prvním shlédnutí pozorovatel vnímal jako významný rušivý prvek, při druhé návštěvě již pohledu přivykl. Pozorovatel uznává, že jeho motivací k přivyknutí mohlo být zpracování dokumentace EIA pro VE Opatov. Tím však dochází k potvrzení, že právě motivace pozorovatele hraje důležitou roli, a proto je vhodné tuto motivaci zapracovat do podmínek realizace. Případný kumulativní vliv byl zhodnocen z hlediska vnímání krajiny obyvateli. Přírůstek 1 ks VE v Opatově z nejrizikovějšího směru pohledu (riziko z hlediska kumulace pozorovatelných VE), tj. z jihu až jihozápadu k severu až k severovýchodu - z Chebské pánve k Jindřichovické vrchovině, nebude v porovnání s dnešním staven horší, resp. změna při pozorování obzoru (a ve vnímání krajinné struktury na horizontu) se výrazně neprojeví. Alternativní umístění včetně výšek bylo provedeno a zdůvodněno. Hodnocení zásahu do krajinného rázu bude vždy subjektivní. Dokumentace se v této oblasti opírala o několik odborných zdrojů, aby zajistila maximální objektivitu. Variantní porovnání i posouzení kumulace přineslo tento závěr: K dnešnímu dni povolené VE v ČR staví oznamovatele do legitimního očekávání, že stavba je z hlediska zásahu do krajinného rázu v daném území přípustná. Z ptáků byl průzkum zaměřen hlavně na ty skupiny, které jsou v odborné literatuře uváděny jako významně ovlivnitelné provozem VE. Takovými skupinami jsou hlavně vrubozobí (husy), brodiví (čápi a volavky), dravci, jeřábi, hrabaví („lesní kurové“ – Tetraonidae), event. pěvci migrující v noci. Hnízdění druhů ptáků, které jsou uváděny jako ohrožené provozem VE, je možno v podstatě vyloučit. Je ale nezbytné tento předpoklad ověřit v nejbližším hnízdním období. Výskyt transmigrujících (a přezimujících) druhů je nadále předmětem sledování, početný nebo pravidelný výskyt ohrožených druhů transmigrujících v lokalitě nebyl zjištěn a není ani pravděpodobný. Lokalita totiž neleží v místě se zvýšenou koncentrací táhnoucích druhů, neboť takovými lokalitami bývají nejčastěji horské průsmyky, velké vodní nádrže a jejich okolí, event. místa s velkou nabídkou potravy. Výsledky orientačního průzkumu avifauny (mimo hnízdní období) ukazují, že lokalita je s velkou pravděpodobností osídlena pouze běžnými druhy společenstev ptáků středoevropského smíšného lesa a agrocenóz. Ani v době vrcholné migrace (září) nebyl v žádné z lokalit prokázán významný, tzn. početný nebo častý výskyt ptáků z potenciálně ohrožených skupin větrnými elektrárnami. Jejich ojedinělý, tzn. nevýznamný výskyt není možno zcela vyloučit a bude prověřen pokračujícím průzkumem. V lokalitě Luby – Opatov nebyl zatím prokázán výskyt žádného netopýra a jejich početný výskyt (ať v době rozmnožování nebo na transmigraci) je nepravděpodobný. Botanické hodnocení z r. 2010 bylo aktualizováno a doplněno herpetologickým průzkumem. Od roku 2010 nedošlo ve sledovaném území k zásadním změnám podmínek, které by výrazně ovlivnily druhové složení jednotlivých ploch.

Příloha č. 1: Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci Závěru zjišťovacího řízení Krajským úřadem Karlovarského kraje pod zn. 30/ZZ/11 dne 1. 2. 2011 (ZZŘ)

Souhrn střetů zájmů vyjádřených v rámci ZZŘ

Komentář zpracovatele dokumentace

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany přírody: zásah do OP lesa

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek lesního hospodářství: dotčení lesů, a proto nutné respektovat zejm. § 14 zák. č. 289/1995 Sb. v platném znění (udělení souhlasu od MěÚ Cheb, OŽP)

Investor získal úřední souhlas s trasou kabelového vedení, která se dotkne pozemků ve vlastnictví ČR - ve správě Lesy ČR, s. p., včetně souhlasu s dotčením 50 m ochranného pásma lesa, a to jak stavbou VE, tak se stavbou kabelového vedení – závazné stanovisko bylo vydané MěÚ Cheb, OŽP č. j. MUCH 56332/2012 ze dne 20. 7. 2012.

4

KÚ KK – odd. les. půd. fondu a stát. správa les. hospodářství: VtE se nedtkne lesů, pouze trasa kabelového vedení – upozornění na práva a povinnosti dle § 15 odst. 3, na § 48 odst. 2 písm. c) zák. č. 289/1995 Sb. v platném znění

2

MěÚ Cheb – OŽP, úsek ochrany ZPF: nesoulad s ÚPD, a proto nesouhlas s využitím pozemků pro nezemědělské účely

4


3

Karlovarský kraj: velmi silný negativní vliv na krajinný ráz a možný negativní vliv na zvláště chráněné druhy (avifauna), požadavek posoudit alternativní umístění včetně alternativ výšek VtE

4


V případě ZPF je jeho ochrana zmiňovaná v obou vyjádřeních opět vázána na soulad s ÚPD, takže tento problém s ohledem na malý rozsah záboru a nízkou bonitu půdy považujeme za vyřešený.

Jako tři porovnávací varianty byly vybrány: a) varianta vyššího stožáru ve stejném místě - výškový rozdíl v porovnání s předkládanou variantou činí cca 17 m (průměr rotoru, tj. délka listů, zůstává zachován); b) varianta v Lubech, kterou navrhuje územní plán obce Luby z r. 2011; c) varianta již stojících dvou VE ve Vrbici, jejichž umístění vyvolává obdobné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny (zejména z hlediska krajinného rázu a avifauny), jako je tomu u varianty předkládané. Zpracovatel si je vědom, že výběr variant neodpovídá logice požadavku, nicméně připouští právo oznamovatele na odmítnutí varianty „jinde“ (umístění VE mimo PP Leopoldovy Hamry a v souladu s ÚPD), která by byla schopna nahradit variantu předkládanou. Hlavní důvody pro odmítnutí, jsou následující: 1) rozsah PP Leopoldovy Hamry a sousedství s dalším PP Kamenné vrchy; 2) nízký větrný potenciál míst mimo PP Leopoldovy Hamry v nejbližším okolí; 3) uskutečněné a budoucí investice související s výběrem místa, délkou kabelu k přípojnému bodu a elektrickou přípojkou na sloupu VN; 4) majetkově právní vztahy k pozemkům; 5) jiné VE, jejichž vliv byl v rámci procesu EIA vyhodnocen tak, že jejich umístění v PP Leopoldovy Hamry, PP Kamenné vrchy, PP Halštrov nebo PP Smrčiny možné je. Z hlediska ochrany ZPF dojde (došlo) k minimálnímu záboru u všech variant. V případě varianty předkládané se jedná o půdu nejnižší bonity, naproti tomu varianta R04 se nachází na bonitně nejcennějších půdách. K dnešnímu dni povolené VE v ČR staví oznamovatele do legitimního očekávání, že stavba je z hlediska zásahu do krajinného rázu i do ZPF v daném území přípustná.

Legenda: zkratky viz dokumentace, str. 5 2 barvou je vyznačena oblast, které se vyjádření nebo jeho část týká: nesoulad s ÚPD nebo ZÚR zásah do PP Leopoldovy Hamry; zásah do krajinného rázu nároky na biologické hodnocení ochrana lesa ochrana ZPF požadavek na alternativní řešení čísly označena vyjádření: 1: vyj. AOPK č. j. 00133/SL/2011 ze dne 24. 1. 2011 2: vyj. MěÚ Cheb č. j. MUCH 1654/2011-ŽP ze dne 19. 1. 2011 3: vyj. Karlovarského kraje – výpis usnesení č. RK 88/01/11 bod jednání č. 69 ze dne 24. 1. 2011 (výpis ze dne 31. 1. 2011) 4: vyj. KÚ KvK zn. 30/ZZ/11 ze dne 25. 1. 2011 5: vyj. ČIŽP zn. ČIŽP/441/OOO/1100619.001/11/DHP ze dne 14. 1. 2011 6: vyj. KHS č. j. KHSKV 076/2011/HOK/Vok ze dne 14. 1. 2011 (v tabulce není uvedeno, neboť nezmiňovalo žádné podmínky pro zpracování dokumentace) 7: vyj. MěÚ Cheb č.j. MUCH 69074/2012/Dlu ze dne 17. 9. 2012 (aktualizovaná příloha H.1 dokumentace)

Příloha č. 2: Přehled VE k 1. 3. 2012 v Karlovarském kraji Tab.č.1: VE umístěné v Karlovarském kraji – stav k 1.3.2012; tučně vytištěné jsou zakresleny v následujících mapách se specifikací; Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii

Lokalita

Výrobce

Typ elektráren

Rotor

Výška náboje

Výkon (kW)

Počet

Celkový výkon

Instalace

Trojmezí A

Vestas

V42

42

50

600

2

1200

2008

Trojmezí B

Vestas

V63

63

60

1500

1

1500

2008

Hranice u Aše

Vestas

V90

90

105

2000

2

4000

2012

Mlýnský vrch, Krásná u Aše

Vestas

V90

90

105

2000

4

8000

2009

Čižebná Nový Kostel I

Vítkovice

VE 315/2

30

33

315

1

315

2006

Čižebná Nový Kostel II

Tacke

TW 500

36

40

500

3

1500

2006

Horní Částkov

Vestas

V90

90

105

2000

2

4000

2009

Horní Částkov II

Vestas

V90

90

105

2000

2

4000

2010

JinřichoviceStará

Enercon

E82

82

108

2300

4

9200

2010

Boží Dar Neklid I

Energovars

EWT-315

32

29

315

1

315

2001

Boží Dar IINeklid

Enercon

E-33

33,4

50

330

2

660

2006

Boží dar III

Enercon

E48

48

800

1

800

2010

Vrbice

Enercon

E82

82

2300

2

4600

2010

98

1


VYUŽITÍ ÚZEMÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI

reálné umístění VE k 1. 3. 2012:

Zdroj: geoportal.gov.cz

2

1

Trojmezí A,B + Hranice u Aše

2


3

Čižebná – Nový Kostel I, II

4

Horní Částkov I, II

5

Jindřichovice - Stará

6

Boží Dar – Neklid I, II

7

Vrbice


AŠSKO

území vhodné pro umístění VE ptačí oblast (PO) Evropsky významná lokalita (EVL) reálné umístění VE k 1. 3. 2012:

1

Trojmezí A,B + Hranice u Aše

2


Zdroj: geoportal.gov.cz

3


4


5


NOVOKOSTELECKO


3

Čižebná – Nový Kostel I, II

4

Horní Částkov I, II

5

Jindřichovice - Stará

6


Horní Částkov

7


8


BOŽÍDARSKO


6

Boží Dar – Neklid I, II

9


10


ŽLUTICKO


7

Vrbice

11


12

PORADENSTVÍ V OBLASTI BOTANIKY RNDr. EVA MARTÍNKOVÁ Obětí nacismu 11, 350 02 Cheb, tel. 608 828 538, e-mail: [email protected]

Biologický průzkum území pro realizaci větrné elektrárny Opatov - aktualizace botanické části

červenec 2012 Firma MISOT, s.r.o. Blanická 166/20 350 02 Cheb

Na základě vaší objednávky jsem provedla v průběhu července tohoto roku botanickou část biologického průzkumu v území u obce Opatov, kde je záměr realizovat stavbu větrné elektrárny. Cílem průzkumu bylo aktualizovat poznatky z roku 2010. Základní topografické údaje a údaje o stanovišti se nezměnily. Ornitologický průzkum není součástí této zprávy. Obsah 1. Vymezení prostoru pro průzkum 2. Obecná charakteristika přírodních poměrů 3. Použité pracovní metody 4. Floristické a vegetační poměry 5. Závěry botanického průzkumu 6. Použitá literatura 1. Vymezení prostoru pro průzkum Biologický průzkum byl proveden v průběhu července 2012 v místě plánované výstavby stožáru větrné elektrárny a jeho blízkém okolí. Plocha slouží stále jako myslivecké políčko, v současnosti je na ní vysetý oves. Vzhledem k absenci herbicidů je plocha osídlena kromě toho širokou paletou plevelů a zbytky předchozích kultur (topinambur). Podle katastrální mapy se jedná o č.p. 1554/1, okrajově pak č.p. 1548/1 a 1596/l.. Západní strana je vymezena štěrkovou cestou s lemem náletových dřevin a přirozeným bylinným podrostem za níž je rozsáhlá pastvina. Severní strana je zčásti tvořena lesní cestou vedoucí k blízkému elektrovodu. Severovýchodní, východní a jižní okraj tvoří lesní porosty různého stáří, převážně smrčina a dílem olšina, která přiléhá k políčku. 2. Obecná charakteristika přírodních poměrů Lokalita leží v nadmořské výšce 670 m n.m. na okraji Chebské pánve a Nejdecké pahorkatiny. Podloží svým složením patří k metamorfovaným horninám halštrovského typu. Je v severní části předělu mezi údolím Libockého potoka (zadní Liboc) na východě a Opatovského potoka, který se vlévá do Lubinky, a po té do říčky Plesná na západě. Vodní toky patří do povodí řeky Ohře. Ve sledovaném území nepramení žádný potok. V bezprostřední blízkosti leží dvě drobné pramenné plochy, přičemž obě jsou bezodtoké a jejich vodní plocha se periodicky mění v průběhu roku. Hloubka dosahuje zjara kolem 30 cm. V době průzkumu byly bez vody. Území leží mimo hranice Přírodního parku Leopoldovy Hamry, které jsou vymezeny údolím Zadní Liboce. Mapa přirozené potenciální vegetace předpokládá v těchto místech výskyt acidofilních bučin. 3. Použité pracovní metody a) práce v terénu - pěší průzkum celého území, analýza základních přírodních podmínek, vymezení biotopů, sledování antropického ovlivňování ploch evidování změn oproti předchozímu průzkumu. -

soupis zjištěných druhů rostlin v jednotlivých dílčích plochách území a orientační stanovení jejich poměrného zastoupení na stanovištích s použitím stupnice 1 - 5 (velmi vzácný - velmi hojný) podle Braun Blanqueta

-

pořizování fotodokumentace průzkumu

2

b) zpracování výsledků průzkumu - soupis zjištěných druhů rostlin sjednocení druhové nomenklatury podle: (KUBÁT [ed.] 2002) -

vegetační analýza jednotlivých typů porostů syntaxonomická nomenklatura sjednocena podle: (MORAVEC 1995)

-

srovnání výsledků s předchozím průzkumem v roce 2010

-

vyvození závěrů o současném stavu a ekologickém významu jednotlivých biotopů, případná doporučení ve vztahu k plánované stavbě

Pro floristické a vegetační zpracování jsem vymezila čtyři dílčí plochy: DP 1 vlastní plocha pro stavbu stožáru VE - políčko DP 2 lemové porosty silnice DP 3 Olšina na východní straně DP 4 smrčina na severním a jižním okraji 4. Floristické a vegetační poměry 4.1. Floristické seznamy podle jednotlivých dílčích ploch DP 1 - pole původně zasetý oves, zbytky kultury topinamburu druh

kvantita

Anthriscus sylvestris – kerblík lesní ...............................................................+ Apera spica – venti – chundelka metlice..........................................................r Artemisia vulgaris- pelyněk černobýl.............................................................+ Avena sativa – oves setý ................................................................................4 Brassica napus – brukev řepka olejka..............................................................r Cerastium holosteoides – rožec obecný ..........................................................1 Cirsium arvense – pcháč oset .........................................................................3 Cirsium palustre – pcháč bahenní .................................................................1 Elytrigia repens – pýr plazivý .........................................................................3 Euphorbia helioscopia – pryšec kolovratec ....................................................1 Fallopia convolvulus – opletka obecná ..........................................................1 Fumaria officinalis – zemědým lékařský .......................................................+ Galeopsis bifida – konopice dvouklanná.........................................................1 Galeopsis tetrahit – konopice polní ................................................................3 Galium aparine- svízel přítula.........................................................................+ Geranium dissectum – kakost dlanitosečný ....................................................1 Helianthus tuberosus – slunečnice topinambur...............................................2 Chenopodium album – merlík bílý .................................................................2 Lapsana communis – kapustka obecná ...........................................................2 Linaria vulgaris – lnice obecná .......................................................................r

3

Persicaria mitis – rdesno řídkokvěté ...............................................................1 Ranunculus repens – pryskyřník plazivý ........................................................2 Raphanus raphanistrum – ředkev ohnice..........................................................r Rumex acetosa – šťovík kyselý ......................................................................+ Rumex acetosella - šťovík menší ..................................................................+ Rumex obtusifolius – šťovík tupolistý ...........................................................+ Scleranthus annuus – chmerek roční ..............................................................+ Sonchus arvensis – mléč rolní ........................................................................2 Spergula arvensis – kolenec rolní ...................................................................1 Stachys palustris – čistec bahenní ...................................................................2 Stellaria media – ptačinec žabinec ..................................................................2 Tanacetum vulgare – vratič obecný.................................................................3 Taraxacum officinale sect. ruderalia –smetanka lékařská ..............................2 Tripleurospermum inodorum – heřmánkovec nevonný .................................+ Viola tricolor – violka trojbarevná .................................................................1 DP 2 - lemy a) dřeviny Acer pseudoplatanus – javor klen ....................................................................r Betula pendula – bříza bělokorá .....................................................................3 Picea abies – smrk ztepilý ...............................................................................1 Quercus robur juv.- dub letní .........................................................................1 Rosa canina – růže šípková ............................................................................+ Rubus idaeus – ostružiník maliník ..................................................................1 Salix caprea – vrba jíva...................................................................................+ Sambucus racemosa – bez červený ................................................................+ Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí ....................................................................1 b) byliny - trávy Agrostis capillaris – psineček obecný .............................................................2 Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený .......................................................+ Avenella flexuosa – metlička křivolaká .........................................................2 Dactylis glomerata – srha laločnatá .................................................................r Deschampsia caespitosa – metlice trsnatá ......................................................r Festuca rubra – kostřava červená ....................................................................1 Holcus lanatus – medyněk vlnatý....................................................................+ Linaria vulgaris – lnice obecná ......................................................................+ Phleum pratense – bojínek luční .....................................................................+ Poa pratensis – lipnice luční ...........................................................................2 c) byliny – ostatní Achillea millefolium – řebříček obecný ..........................................................r Alchemilla monticola – kontryhel pastvinný...................................................r Campanula rotundifolia – zvonek okrouhlolistý ............................................+ Epilobium angustifolium – vrbovka úzkolistá ...............................................2 Galeopsis tetrahit – konopice polní .................................................................r Galium pumilum – svízel nízký......................................................................+ Galium x pomeranicum – svízel pomořanský ................................................+ Hieracium laevigatum – jestřábník hladký .....................................................+

4

Hylotelephium maximum – rozchodník velký ................................................r Hypericum perforatum – třezalka tečkovaná .................................................1 Knautia arvensis – chrastavec rolní ................................................................+ Linaria vulgaris – lnice obecná .......................................................................+ Lotus corniculatus – štírovník růžkatý.............................................................r Pimpinella saxifraga – bedrník obecný...........................................................+ Potentilla anserina – mochna husí ...................................................................r Silene vulgaris – silenka nadmutá ..................................................................+ Stellaria graminea – ptačinec trávovitý ..........................................................+ Tanacetum vulgare – vratič obecný ...............................................................+ Trifolium pratense – jetel luční ......................................................................+ Trifolium repens – jetel plazivý.......................................................................r Urtica dioica – kopřiva dvoudomá ..................................................................r Vaccinium myrtillus – brusnice borůvka .......................................................1 Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek.....................................................r Veronica officinalis – rozrazil lékařský .........................................................+ Vicia cracca – vikev ptačí ................................................................................r Vicia sepium – vikev plotní.............................................................................+ Viola canina – violka psí .................................................................................r DP 3 – olšina a) dřeviny Alnus glutinosa – olše lepkavá ......................................................................4 Betula pendula – bříza bělokorá.......................................................................r Pice abies – smrk ztepilý .................................................................................r Quercus robur juv. – dub letní .........................................................................r Rubus fabrimontanus – ostružiník jemnozubý ...............................................3 Rubus idaeus – ostružiník maliník .................................................................+ Rubus plicatus – ostružiník řasnatý ................................................................+ Sambucus racemosa – bez červený .................................................................r Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí ........................................................................+ b) byliny Anemone nemorosa – sasanka hajní ...........................................................1 Cardamine amara – řeřišnice hořká ...............................................................2 Deschampsia caespitosa – metlice trsnatá ......................................................1 Dryopteris dilatata – kapraď rozložená ..........................................................+ Galium palustre – svízel bahenní.....................................................................r Glyceria fluitans – zblochan vzplývavý .........................................................2 Holcus mollis – medyněk měkký ....................................................................2 Ranunculus flammula – pryskyřník plamének ...............................................r Rumex acetosa – šťovík kyselý .......................................................................r Stellaria nemorum – ptačinec hajní ...............................................................+ Viola palustris – violka bahenní ....................................................................+ c) mechy Sphagnum species ..........................................................................................+ DP 4 – smrčiny

5

a) dřeviny Picea abies – smrk ztepilý ..............................................................................4 Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí .......................................................................+ Acer pseudoplatanus – javor klen ..................................................................+ b) byliny Campanula rotundifolia – zvonek okrouhlolistý ............................................+ Melampyrum pratense – černýš luční .............................................................+ Avenella flexuosa – metlička křivolaká .........................................................2 Vaccinium myrtillus – brusnice borůvka .......................................................1 Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek ....................................................r Agrostis capillaris – psineček obecný .............................................................1 c) mechy Rhytidiadelphus squarrosus – kostrbatec zelený.............................................2 Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnatý ..............................................1 Polytrichum commune – ploník obecný..........................................................2 Sphagnum species – rašeliník ........................................................................1 4.2. Vegetace DP 1 Porost tvoří směs druhů rostlin, která nedovoluje jejich přesné zařazení. Kromě kulturních druhů jako je oves, topinambur nebo řepka olejka se zde vykytují plevele (Apera spica-venti, Geranium dissectum, Fallopia convolvulus, Elytrigia repens, Sonchus arvensis, Euphorbia helioscopia, Scleranthus annuus a další), dále druhy okolních stanovišť jako např. Cirsium palustre, Stachys palustris, Rumex acetosa, R. acetosella, Galeopsis bifida, Lapsana communis, Linaria vulgaris a další. Složení porostu je výsledkem extenzivního hospodaření bez možnosti přesnějšího fytocenologického zařazení. DP 2 Lem silnice oddělující pastvinu je tvořen náletovými dřevinami z blízkého okolí. Bylinné patro se bez větších vnějších zásahů vyvinulo do podoby nízkostébelného trávníku s dominantními travními druhy Agrostis capilaris, Avenella flexuosa a Poa pratensis, které doplňují kvetoucí druhy jako Campanula rotundifolia, Pimpinella saxifraga, Vaccinium myrtillus, Galium pumilum, Knautia arvensis, Hylotelephium maximum a řada dalších, které se ale vyskytují jen roztroušeně. Porost je možné zařadit do svazu Violion caninae Schwickerath 1944 sv. Calluno-Ulicetea Br.-Bl. et Tüxen ex Westhof et al. 1946 podhorské a horské smilkové trávníky. V rámci sledovaného území se jedná o nejpestřejší část s přírodě blízkým složením. DP 3 Olšina na východní hranici území vznikla v místě zvýšené půdní vlhkosti v okolí dvou drobných pramenných ploch, které jsou vymezeny prohlubněmi bez odtoku. Druhové složení je chudé a nedovoluje přesnější fytocenologické zařazení. Dolní prohlubeň je mírně zrašelinělá. Horní část olšiny má v podrostu rozsáhlý polykormon ostružiníků, zejména Rubus fabrimontanus, které jsou charakteristické spíše pro smrčinu. S nadhledem je možné konstatovat, že porost je počátečním vývojovým stádiem podsvazu Alnenion glutinosoincanae Oberdorfer 1953 svazu Alnion incanae Pawlowski et al 1928 – horské olšiny

6

s olší šedou (Crepis paludosa, Deschampsia caespitosa, Stellaria nemorum, Glyceria fluitans a další). DP 4 Smrčina je kulturního typu se stejnověkými porosty různého stáří na různých místech podle pěstebních plánů. Husté porosty jsou v bylinném i mechovém patře zcela bez vegetace. Okraje smrčin osidlují bylinné druh z blízkého okolí. Rozvolněné partie mají v bylinném patře hlavně borůvku a mechy. 5. Závěry botanického průzkumu Srovnání s výsledky předchozího průzkumu. Od roku 2010, kdy byl proveden první biologický průzkum, nedošlo ve sledovaném území k zásadním změnám podmínek, které by výrazně ovlivnily druhové složení jednotlivých ploch, nepočítaje v to obhospodařování políčka, které probíhá extenzivně a jehož složení je pestrou směsí kulturních, plevelných, ruderálních a přírodních druhů. Celkově jsem zaznamenala vyšší počet bylinných druhů, což je možné přičíst na konto rozvinuté sezóny především trav v době letošního průzkumu (oproti přelomu dubna a května v roce 2010). Celkem jsem zaznamenala 121 druhů vyšších rostlin, z toho 12 druhů dřevin a 109 druhů bylin, dále 4 druhy mechů. Žádný zjištěný rostlinný druh nepatří mezi zvlášť chráněné druhy podle Vyhlášky č.395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. ani k druhům ohroženým (Procházka ed. 2001). Z vegetační analýzy jednotlivých dílčích ploch vyplývá, že se jedná o porosty nevyhraněné. Jejich složení odpovídá polopřirozeným porostům v širším okolí. V případě políčka, kde má být realizovaná vlastní stavba jde o silně antropicky ovlivněný porost, jehož stabilita je řízena extenzivním obhospodařováním. Políčko je navštěvováno zvěří, která zde zanechává stopy v podobě rytí v místech růstu topinamburu (černá zvěř). Z botanického hlediska nebude přítomnost větrné elektrárny negativně ovlivňovat okolní porosty. Invazní druh Na severní hranici území je pod elektrovodem porost Heracleum mantegazzianum – bolševník velkolepý. Ve srovnání s předchozím průzkumem zůstává porost ve srovnatelné velikosti. 6. Použitá literatura Kubát K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky,Academia, Praha Moravec J.(1995): Rostlinná společenstva ČR a jejich ohrožení, Severočes. přírodou,Okres.Muz.Litoměřice,příloha 1995 Procházka F. [ed.](2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR, AOPK ČR, Příroda 18, Praha Přílohy: fotografie na CD výřez z katastrální mapy se zákresem porostů

7

Herpetologický průzkum

„Větrná elektrárna Opatov“

srpen 2012 Jiří Mařík

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd Šeříková 139 351 35 Plesná

1. Zadání: Zjištění výskytu a stavu populací zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů v prostoru zamýšlené výstavby stožáru větrné elektrárny na pozemkové parcele č. 1554/1 a částečně na p.p.č. 1548/1 a 1596/1 v k.ú. Opatov.

2. Popis území: Pozemek pro výstavbu větrné elektrárny 1554/1 se nachází severozápadně od vrcholu

Strážiště (680m.n.m.) v nadmořské výšce 660 – 670 m. Jedná se o políčko v letošním roce oseté ovsem a slunečnicí. Parcela svými okraji zasahuje do okolních lesních porostů. Na okraji sousední parcely 1548/1 v olšině se nachází dvě bezodtokové periodické tůně.

3. Biologický průzkum: Herpetologický průzkum byl prováděn na p.p.č. 1554/1 a jejím bezprostředním okolí. Při průzkumu v zájmovém území byla pozorování prováděna v různých denních a nočních dobách, tak aby byly zastiženy různé skupiny živočichů v době jejich aktivity. To je přibližně v době od 6.00 do 1.00 hod. Začátky a konce jednotlivých exkurzí se překrývaly minimálně o jednu hodinu. Vlastní určování jednotlivých živočichů bylo prováděno přímým pozorováním.

4. Výsledky herpetologického průzkumu: Jméno

Stupeň ohr.

Výskyt

Obojživelníci - Amphibia řád: žáby - Anura Ropucha obecná - Bufo bufo

(3)

okraj olšiny

řád: ocasatí – Caudata Čolek horský - Triturus alpestris

(2)

olšina

(2) (2) (1)

příkop u cesty příkop u cesty sev. okraj pole

Plazi - Reptilia řád: šupinatí - Squamata Ještěrka živorodá - Lacerta vivipara Slepýš křehký - Anguis fragilis Zmije obecná - Vipera berus

Faunistickým průzkumem byl zjištěn výskyt těchto zvláště chráněných druhů živočichů (vyhláška č. 395/1992 Sb.): kriticky ohrožené druhy:

zmije obecná - Vipera berus

silně ohrožené druhy:

čolek horský - Triturus alpestris ještěrka živorodá - Lacerta vivipara slepýš křehký - Anguis fragilis

ohrožené druhy:

ropucha obecná – Bufo bufo

Nalezené zvláště chráněné druhy živočichů se sice občas vyskytují na okrajích parcely 1554/1, ale trvale zde nežijí. Okraje políčka a lesa využívají plazi ke slunění, případně k lovu. Denní úkryty a zimoviště jsou na sousedních plochách. Obojživelníci byli nalezení v olšině na sousední parcele 1596/1. Populace obojživelníků a plazů lze v srpnu jen velice obtížně posuzovat,

zastižena byla jen jednotlivá zvířata (Vb 2, Lv 2, Af 1, Ta 1, Bb 3). Všechny uvedené druhy živočichů jsou na lokalitě pod stálým predačním tlakem silné populace prasete divokého (Sus scrofa). Prasata jsou zde krmena myslivci a stahují se sem ze širokého okolí. Přeryta jsou i dna bezodtokových tůní. Vzhledem k převažující soumračné aktivitě nalezených druhů živočichů (kromě ještěrky živorodé) by realizace výstavby větrné elektrárny neměla mít zásadní vliv na jejich populace.

5. Závěr: Z provedeného herpetologického průzkumu vyplývá, že k zásahu do biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů je potřebný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. Tím jsou dle ustanovení § 77a odst. 5 písmena h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Správa CHKO Slavkovský les pro kriticky a silně ohrožené druhy živočichů a Krajský úřad Karlovarského kraje pro ohrožené druhy živočichů.

7. Seznam použité literatury: Baruš, Oliva a kol., 1992: Fauna ČSFR: Obojživelníci, Academia Praha Baruš, Oliva a kol., 1992: Fauna ČSFR: Plazi, Academia Praha Martínková, 2010: Biologický průzkum území pro realizaci větrné elektrárny Opatov, nepub., Cheb -

1992, Zákon 114/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny

-

1992, Vyhláška 395/1992 Sb., Vyhláška ministerstva životního prostředí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb.

V Plesné 24.9.2012

Jiří Mařík Výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd Šeříková 139 351 35 Plesná tel: 736 604 746 email: [email protected]

PROTOKOL POSOUZENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Zadání:

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA OPATOV U LUBŮ

Zadavatel:

MISOT, s. r. o. Blanická 166/20 350 02 Cheb

Vypracoval :

Ing. Jitka Růžičková Držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, pořadové číslo osvědčení 7/2009

Autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 014/04 Krokova 671/31, 360 20 Karlovy Vary

Datum zpracování : září 2012

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů

1.

ZADÁNÍ

Na základě objednávky je zpracován protokol (studie) posouzení vlivů na veřejné zdraví. Protokol bude sloužit jako podklad dokumentace vlivu investičního záměru na životní prostředí: Větrná elektrárna Opatov u Lubů. Hodnocení zdravotních rizik je zpracováno v souladu s obecnými metodickými postupy WHO a autorizačními návody Státního zdravotního ústavu Praha AN/14/03 verze 2 a AN 15/04 VERZE 2 pro autorizované hodnocení zdravotních rizik dle § 83e zákona č. 258/00 Sb., v platném znění s použitím aktuálních poznatků o nebezpečnosti hodnocených látek pro lidské zdraví. Hodnocení zdravotních rizik (posouzení vlivu na veřejné zdraví) je posouzení míry závažnosti zátěže populace, vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví je zpracováno dle některých, dosud platných částí autorizačního návodu AN 15/04 k hodnocení zdravotního rizika hluku, verze 2, vydaného Státním zdravotním ústavem v lednu roku 2007 a zejména dalších dostupných odborných podkladů, týkajících se specifik hluku z VTE a jejich účinků na lidské zdraví. Proces hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment) probíhá ve 4 krocích: 1. Identifikace nebezpečnosti – zjišťování jakým způsobem a za jakých podmínek může dané agens nepříznivě ovlivnit lidské zdraví – odpovídá na otázku, zda je sledovaná látka, faktor nebo směs schopná vyvolat nežádoucí zdravotní účinek. 2. Charakterizace nebezpečnosti – určení vztahu mezi dávkou a účinkem (odpovědí organismu) – poskytuje informaci o kvantitativním vztahu mezi dávkou dané škodliviny a intenzitou nebo frekvencí jejího nežádoucího účinku, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika. 3. Hodnocení (odhad) expozice – na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, resp. podmínky expozice, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka. 4. Charakterizace rizika – je konkrétním krokem v odhadu rizika. Znamená integraci (syntézu) poznatků získaných v předchozích krocích, včetně zvážení všech nejistot, závažnosti i slabých stránek dokumentace. Účelem je dospět, pokud to dostupné informace umožňují ke kvantitativnímu vyjádření míry konkrétního zdravotního rizika v posuzované situaci, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. Pro daný protokol bylo předloženo:  Akustický posudek k projektu „VE Opatov“, zpracovaná Ing. Janou Dolejší, Studio D – akustika s.r.o., U sirkárny 467/2a, 370 04 České Budějovice

Strana 2 (celkem 17)


2.

INFORMACE O HODNOCENÉM ÚZEMÍ 2.1

Charakteristika území

Zájmové území se nachází v Karlovarském kraji. Větrná elektrárna bude umístěna na severozápadním svahu vrchu Strážiště (677,8 m n. m.). Ze severovýchodu, východu a jihovýchodu obklopují dotčený pozemek rozsáhlé lesní porosty s obcemi Černá na severu a Libocký Důl na východě. Na severozápad, západ a jihozápad od dotčeného pozemku se rozprostírá otevřená krajina s drobnými lesíky a nelesní zelení s obcemi Luby a Nový Kostel.

umístění VTE Je navržena výstavba jedné větrné elektrárny (dále též VE) typu ENERCON E-82 (výška stožáru 125 m, průměr třílistého rotoru 82 m, celková výška 166 m, ostatní technické parametry jsou uvedeny v akustickém posudku). Součástí záměru je výstavba podzemního elektrického kabelového vedení a trafokiosku. Nejblíže VE se nachází obec Opatov (vzdálenost VE od stavby pro rodinnou rekreaci u Opatovského potoka je cca 850 m, od samostatně stojícího rodinného domu u Opatova je cca 1000 m a od souvislé obytné zástavby v Opatově je cca 1100 m). Město Luby je od VE vzdálené cca 2100 m. Opatov je malá obec, část města Luby v okrese Cheb. Nachází se asi 1 km na východ od Lubů. Je zde evidováno 41 adres. Trvale zde žije 40 obyvatel. Opatov leží v katastrálním území Opatov u Lubů o rozloze 11,05 km2. Použité zdroje informací:  Akustický posudek k projektu „VE Opatov“, zpracovaná Ing. Janou Dolejší, Studio D – akustika s.r.o., U sirkárny 467/2a, 370 04 České Budějovice  Státní správa ČR



3.

IDENTIFIKACE A CHARAKTERIZACE NEBEZPEČNOSTI HLUKU Zvuky jsou přirozeným průvodním projevem přírodních dějů a životní aktivity. Jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá významný podíl informací o svém prostředí. Zvuk je pro člověka důležitým poplašným (výstražným) a varovným signálem, varuje před nebezpečím, podněcuje aktivitu jeho nervového systému, patří k základním komunikačním prostředkům. Zvuk může být uklidňující i dráždivý, může vyvolat radost a ve formě hudby může přinést estetické zážitky. Zvuk a sluch tedy hrají významnou roli v individuální a společenské adaptaci člověka na prostředí. Sluch je smysl, který je v pohotovosti 24 hodin denně. Nelze ho „vypnout“. Člověk je jeho prostřednictvím schopen rozlišit zdroj zvuku a jeho lokalizaci v prostoru. Zvuky, které jsou způsobovány zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou příliš silné, příliš časté nebo působí v nevhodné situaci a době, však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto nechtěné zvuky, které ruší, obtěžují nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné považovat hluk za bezprahově působící škodlivý faktor. Z těchto důvodů je hluk označován jako nechtěný zvuk, jehož účinek závisí na jeho intenzitě, časové historii a vlnové délce. U každého člověka existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Obecně je možné přijmout tzv. Lehmanovo schéma účinků: Hladina hluku LA: > 120 dB nebezpečí poškození buněk a tkání > 90 dB nebezpečí pro sluchový orgán > 60 až 65 dB nebezpečí pro vegetativní systém > 30 dB nebezpečí pro nervový systém a psychiku Negativní účinky hluku můžeme rozdělit na: SPECIFICKÉ - s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici ekvivalentní hladině akustického tlaku A od 120 - 130 dB dochází k poškození bubínku a převodních kůstek, při mnohaleté expozici LAeq,T nad 85 dB k poškození vnitřního ucha. NESPECIFICKÉ (mimosluchové) - s účinkem na různé funkce organismu. Negativní účinky dále dělíme na: Akutní účinky (stres a tomu odpovídající obrana organismu): poškození sluchového aparátu, zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu, vliv na psychiku - únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota a snížení výkonnosti, paměti a pozornosti Chronické účinky (tzv. civilizační choroby): fixování akutních účinků, ztráta sluchu resp. sluchové ztráty, vznik hypertenze, poškození srdce, infarkt myokardu, snížení imunitních schopností organismu, pocity únavy a nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost


Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace. Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost. Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního a imunitního systému a negativní poruchy spánku. Při doporučení limitních hodnot hluku v komunálním (mimopracovním, environmentálním) prostředí Světová zdravotnická organizace (dále „WHO“) vychází ze současných poznatků o negativních účincích hluku na rušení spánku v noční době, na řečovou komunikaci, obtěžování, pocity nepohody a rozmrzelosti. Souhrnně lze podle zmíněného dokumentu WHO a dalších zdrojů současné poznatky nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví a pohodu lidí stručně charakterizovat takto: Poškození sluchového aparátu je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny hluku a trvání expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou podstatou poškození zprvu přechodné a posléze trvalé funkční a morfologické změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 90% exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku LAeq,24h = 70 dB. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním prostředí se můžeme setkat jen ve velmi specifických případech např. u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaného letiště nebo velmi rušných komunikací. Nelze však zcela vyloučit možnost, že by již při nižší úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchovému poškození u citlivých skupin populace, jako jsou děti nebo osoby současně exponované i vibracím nebo ototoxickým lékům či chemikáliím. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionálně exponovaným hladinám hluku na pracovišti. Při provozu VTE není dosahováno tak vysokých hladin LAeq,24h, aby mohlo dojít k poškození sluchového aparátu. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči. Pro dostatečné srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 dB a to nejméně v 85% doby. Při průměrné hlasitosti řeči 50 dB by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech převyšovat 35 dB(A). Pro více senzitivní skupiny populace by však mělo být ještě nižší. Při provozu VTE není dosahováno takových hladin LAeq,T, aby při expozici obyvatel mohlo docházet k maskování řeči. Obtěžování hlukem je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací při rušení hlukem při různých činnostech. Vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti Strana 5 (celkem 17)

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání. U každého člověka existuje určitý stupeň senzitivity, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10-20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60-80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Kromě toho však může být významně ovlivněna zdravotním stavem. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů, jako je zavírání oken, nepoužívání balkónů, stěhování, stížnosti a petice. Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB(A) a nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB(A). Pocit obtěžování z provozu VTE může být vyvolán již pouhou existencí VTE v území, silnější pocit obtěžování mívají lidé, kteří na elektrárnu vidí než ti, kteří ji nemají v přímé viditelnosti a lidé vesnických sídel tyto zdroje hluku vnímají hůře než obyvatelé v městské zástavbě. Tato skutečnost může být výsledkem jednak obecně nižšími hladinami hluku pozadí vesnického prostředí a jednak tím, že obyvatelé ve vesnické zástavbě očekávají od svého životního prostředí klid a příznivější akustické klima oproti bydlení v rušných městech. Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty působení hluku. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den např. rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB(A), přičemž se předpokládá pokles hladiny hluku o až 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí by pak neměly uvnitř místností přesáhnout LAmax = 45 dB(A), resp. 60 dB venku a počet těchto událostí by během noci neměl přesáhnout 10-15 ze všech zdrojů hluku. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hluku měly být ještě nižší. Na rušení spánku hlukem nedochází v hlučných lokalitách k adaptaci obyvatel ani po více letech. V případě hodnocení provozu VTE a jeho vlivu na kvalitu spánku, není dostatek odborných podkladů, aby se tento vliv dal podrobněji vyhodnotit. Je zde důvodný odborný předpoklad, že rozhodující vliv má odstup hodnoty hluku z provozu VTE od hodnoty hluku pozadí. To znamená, že jestliže převyšuje hluk z provozu VTE významně hodnotu hluku pozadí, může být v noci hluk z provozu VTE vnímán obyvateli negativně a u některých osob nelze nepříznivé ovlivnění spánku vyloučit. Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční. V případě hypertenze je významná teorie, podle které se zde současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku uvolňován z buněk a vylučován z organismu a není u evropské populace dostatečně saturován příjmem z potravy. Nejnižší 24 hodinová ekvivalentní hladina hluku s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB(A). Všeobecným závěrem je, že kardiovaskulární Strana 6 (celkem 17)

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h. v rozmezí 65 - 70 dB(A) a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. U těchto zdrojů hluku není hypertenze a ani ISCH považována za prokázaný zdravotní ukazatel. Navíc při provozu VTE není dosahováno tak vysokých hladin LAeq,24h, aby mohly být případnou příčinou vyvolání tohoto negativního účinku. Poruchy duševního zdraví. Nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch. Souvislosti mezi hlukovou expozicí a účinky na duševní zdraví byly nalezeny u ukazatelů, jako je na příklad spotřeba léků, výskyt některých psychiatrických symptomů a hospitalizací. V odborné literatuře není dosud vztah mezi duševním zdravím a hlukem z provozu VTE nalezen. Účinky hluku obsahujícího tónovou složku Účinky hluku jsou závislé na jeho spektrálním (kmitočtovém) složení: - širokopásmový hluk má výraznější účinky na oběhové funkce a další funkce zprostředkované přes podkoří než hluk tónový, - tónový hluk je spojován s vyšší subjektivní rušivostí a má pronikavější účinek na sluchové ztráty, přičemž zde hraje významnou roli také výška, tj. frekvence působícího tónu. Hluky s převahou frekvencí nad 2 000 Hz jsou považovány za agresivnější než hluky s frekvencemi pod 1 000 Hz. Je přitom prokázáno, že přítomnost nízkých frekvencí (20 – 100 Hz) nebo i vibrací zhoršuje účinky vysokofrekvenčního hluku. Hlukem s tónovými složkami se rozumí hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu Lteq/T vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo . Účinky hluku o nízkých frekvencích Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk v jehož frekvenčním spektru převažují frekvenční složky v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz. Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tj. pod 16 Hz. Tyto definice respektují ČSN 01 1600 Akustika – Terminologie. V současné době se v odborné literatuře uvádí, že za nízkofrekvenční hluk je považován zvuk v rozsahu 10 – 200Hz. Z toho vyplývá, že se obě definice „překrývají“, tzn., že oblast infrazvuku se částečně posunula do oblasti nízkofrekvenčního hluku. Z hlediska fyzikálních vlastností je nutné mít na zřeteli, že u nízkofrekvenčních akustických signálů je velmi nízký útlum vzduchem, zemní absorpcí i pevnými překážkami. Účinky hluku o nízkých frekvencích na lidský organizmus jsou popisovány jako všeobecná rozladěnost, nevolnost, dezorientace, zvýšená unavitelnost, poruchy spánku nebo spavost a řada jiných kombinací nespecifických příznaků. Průzkumy ukazují, že vnímání a účinky a subjektivní vnímání zvuku se při nízkých kmitočtech značně liší ve srovnání se středními nebo vysokými kmitočty. Ve frekvenčním pásmu nad 60 Hz leží přechod k normálnímu vnímání a rozlišování výšek tónů, tj. k běžnému vnímání hladin akustického tlaku podle váhové křivky A. Nízkofrekvenční hluky jsou zvláště zatěžující a obtěžující, jestliže obsahují tónovou složku. V bytových domech mohou nízkofrekvenční zvuky vést ke značnému zatížení exponovaných osob, zvláště v době, kdy jsou ostatní zdroje hluku utlumeny. Důvodem je skutečnost, že na Strana 7 (celkem 17)

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů nízkých kmitočtech je nižší stavební neprůzvučnost než na středních nebo vysokých kmitočtech a nízkofrekvenční zvuk prochází stavebními konstrukcemi do vnitřních prostor objektů bez výraznějšího útlumu. Hygienický limit pro oblast nízkofrekvenčního hluku není legislativně stanoven, ale podle NV se posuzuje tónová složka v oblasti nízkých frekvencí, resp. uplatňuje se případná korekce na její rušivost v případě překročení hladiny prahu slyšení. Hladiny prahu slyšení LPS v decibelech v rozsahu středních kmitočtů třetinooktávových pásem ft 10Hz až 160 Hz (NV č. 272/2011 Sb.) ft [Hz] 10 LPS [dB] 92

12,5 87

16 83

20 74

25 64

31,5 56

40 49

50 43

63 42

80 40

100 38

125 36

160 34

Zdrojem nízkofrekvenčního hluku mohou být přírodní a technické zdroje. K přírodním zdrojům lze přiřadit např. meteorologické vlivy (např. vítr), zemětřesení, sopečné erupce. K technickým zdrojům lze zařadit velké stroje s rotačním nebo pedálovým pohybem (např. vibrační síta, velké ventilátory), elektroakusticky zesilovaná hudba (techno, disko). Nikde v odborné literatuře není popsáno, že by moderní větrné elektrárny byly zdrojem akustického signálu, spojeného s nízkofrekvenčním hlukem resp. infrazvukem v chráněných prostorech. Stejně tak měření hlučnosti provedená akreditovanými laboratořemi u dosud instalovaných VTE v České republice neprokázala přítomnost těchto složek spektra, resp. zvýšené hladiny infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku v chráněných prostorech. Obyvatelé v blízkosti VTE instalovaných v České republice si nestěžovali na příznaky těchto složek. Je předpoklad, že za infrazvuk je lidmi mylně označován „svist“ tj. zvuk vznikající při průchodu listů VTE kolem tubusu. Hlučnost vzniklá provozem větrných elektráren je v případě vhodné konfigurace terénu a přítomnosti vzrostlých stromů maskována hlučností větru (šumění stromů, poryvy větru, sekundární hlučností vyvolanou chvěním částí budov – oplechování apod.).

4.

HODNOCENÍ RIZIKA

Nezbytným výchozím podkladem pro hodnocení expozice hluku a následně ke kvantitativnímu a kvalitativnímu odhadu míry zdravotního rizika je znalost hlukové zátěže v posuzované lokalitě. Podkladem k hodnocení hlukové expozice obyvatel zájmového území je hluková studie, která modeluje předpokládané akustické vlivy záměru na nejbližší stávající obytné objekty. Je navržena výstavba jedné větrné elektrárny (dále též VE) typu ENERCON E82: Výrobce: Enercon GmbH Typ: E82 Výkon 2MW Výška stožáru: 125 m Průměr rotoru: 82 m Celková výška: 166 m Větrná elektrárna je účinná při rychlosti větru v > 5 m/s. V dané lokalitě bude postavena 1 větrná elektrárna. Hodnota akustického výkonu LwA = 104 dB při rychlosti 8 m/s.


Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů V předloženém akustickém posudku zpracovaným Ing. Janou Dolejší, Studio D – akustika s.r.o., je výsledkem posouzení vyhlášení ochranného pásma pro větrnou elektrárnu tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq= 40 dB pro noční dobu. V zájmovém území byly zvoleny 3 výpočtové body reprezentující akustickou situaci nejbližších chráněných staveb. Hodnoty akustického tlaku byly vypočteny ve výšce 6 m nad terénem v nejkritičtějších bodech jednotlivých obcí. Jedná se o následující výpočtové body: A – samostatně stojící rodinný dům Opatov č.p. 49, B – stavba pro rodinnou rekreaci u Opatovského potoka, Opatov ev.č. 10 C – stavba pro rodinnou rekreaci v Libockém Dole, Opatov ev.č.8

A

C

B VTE Izofona LAeq = 40 dB ve výšce 6 m nad terénem je ve vzdálenosti 670 m od VE. Hladiny akustického tlaku byly vypočteny v nejkritičtějších bodech jednotlivých obcí ve výšce 6 m nad terénem (v hlukových mapách body A,B,C).



Hluková mapa 6 – 22 hodin LAeq,T /dB/ Hladina akustického tlaku ve výšce 6 m nad terénem



Hluková mapa 22 – 6 hodin LAeq,T /dB/ Hladina akustického tlaku ve výšce 6 m nad terénem.



Akustická situace je v denní a noční době shodná. Referenční bod A - Opatov č.p.49

vypočtená ekvivalentní hladina hluku LAeq,24h 35dB

Referenční bod B - Opatov ev.č.10

vypočtená ekvivalentní hladina hluku LAeq,24h = 37 dB

Referenční bod B - Opatov ev.č.8

vypočtená ekvivalentní hladina hluku LAeq,24h = 36 dB

5.

CHARAKTERIZACE RIZIKA

V expertíze Hodnocení zdravotních rizik se nehodnotí, zda byl hygienický limit dodržen podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle nařízení vlády. V těchto expertízách se zvažují dopady na obyvatele, kteří bydlí v posuzovaném území, a to z hlediska, které operativní legislativa neřeší, tj. např. subjektivní obtěžování obyvatel (např. pro hluk z VTE) a rušení spánku (např. pro hluk z dopravních zdrojů). Pro tento účel jsou také používány jiné hlukové deskriptory (ukazatele) než pro porovnání s hygienickými limity. V těchto expertízách se posuzují tedy kromě změn expozice hluku i počty exponovaných obyvatel. Nepříznivé účinky hluku na zdraví z provozu větrných elektráren lze očekávat v oblasti obtěžování. Jak již bylo řečeno výše, je nutné mít na zřeteli základní aspekt a to, že celkové obtěžování obyvatel může vyplývat již z pouhé existence VTE v území. Pak také negativněji vnímají hluk lidé, kteří na VTE vidí než ti, kteří ji nemají v přímé viditelnosti. Protože se jedná o území s členitým terénem, bude patrně z celé obce větrná elektrárna vidět. Dále je nutné očekávat, že hůře vnímají tyto zdroje hluku obyvatelé vesnických sídel než obyvatelé městské zástavby. Tato skutečnost je dána jednak obecně nižšími hladinami hluku pozadí vesnického prostředí a jednak tím, že obyvatelé ve vesnické zástavbě očekávají od svého životního prostředí klid a příznivější akustické klima oproti bydlení v rušných městech. Je však předpoklad, že u většiny objektů v posuzovaných lokalitách bude hluk z provozu VTE navrhovaných větrných parků v noční i denní době maskován hlukem pozadí, tj. hluk z VTE bude v hluku působeném větrem zanikat. Rovněž více negativně vnímají přítomnost VTE ve svém okolí obyvatelé, kteří nemají z jejich přítomnosti VTE žádný benefit (přínos). Benefity patří ke zcela legitimním nástrojům. Demografická data V obci Opatov je trvale hlášených 40 obyvatel. Opatov je část obce Luby. Údaje o celkovém počtu obyvatel byly získány z informací na internetových stránkách obcí. Z nejnovějších výzkumů účinků hluku na zdraví pozorovaných v populaci (WHO 2009) v noční době při expozici delší než rok průměrnou hladinou hluku v noční době Lnight,venkovní:  Expozice do 30 dB - Ln,venkovní 30 dB je ekvivalent hladiny hluku, při kterém nejsou pozorovány zdravotní účinky hluku (NOEL) pro noční dobu, i když u osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku mohou být pozorovány nevýznamné účinky.  Expozice 30 až 40 dB – mohou být pozorovány nepříznivé účinky, jako je zvýšená mobilita při spánku, probouzení, subjektivně udávané rušení ve spánku. Intenzita těchto účinků závisí na povaze zdroje a počtu rušivých jevů. Ohrožené skupiny (např. děti, chronicky nemocní a Strana 12 (celkem 17)

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů starší osoby) jsou více vnímavé. Nicméně i v těch nejhorších případech se účinky jeví velmi malé.  Expozice Ln,venkovní = 40 dB je ekvivalent hladiny hluku, při kterém jsou pozorovány nepatrné zdravotní účinky hluku (LOAEL) pro noční dobu  Expozice 40 až 55 dB - u exponované populace jsou pozorovány nepříznivé účinky hluku. Většina obyvatel se však přizpůsobí a umí se s tímto hlukem vypořádat. Ohrožené skupiny jsou již ale vážně ohroženy.  Expozice nad 55 dB - tato situace je považována za zvýšené riziko pro zdraví obyvatel. Nepříznivé zdravotní účinky se projevují opakovaně, značný podíl osob je vysoce rozmrzelých a rušených ve spánku. Je zde již evidentní riziko kardiovaskulárních onemocnění Orientační kvantitativní vyhodnocení obtěžujících účinků hluku z provozu větrných elektráren Orientační kvantitativní vyhodnocení obtěžujících účinků hluku neboli odhad procent a absolutní počet potenciálně obtěžovaných obyvatel hlukem z provozu větrných elektráren je možné stanovit dle práce Eji Pedersen, švédské odbornice na posuzování vlivu hluku na zdraví z provozu VTE (r. 2007), která odhaduje procenta obtěžovaných obyvatel dle hodnot LAeq,T zjištěných ve venkovním prostoru. Podle této studie se potenciální obtěžování objevuje již od hladiny 25 dB, kdy může být obtěžováno 7 % exponovaných obyvatel, přičemž při hladinách nižších než 25 dB není obtěžován nikdo. Hladina 25 dB je poměrně nízká a většinou je překročena již přirozeným pozadím. Na základě akustické studie, resp. výpočtu očekávaných ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve výpočtových bodech, lze vyvodit následující předpoklady:  Nejvyššími hodnotami LAeq,T jsou exponovány dva objekty Opatov ev.č. 10 a ev. č. 8, v jejichž chráněném venkovním prostoru se očekává LAeq,T = 35 až 40 dB. I když se pravděpodobně jedná o objekty určené k rekreaci, je možné u citlivějších obyvatel předpokládat pocit obtěžování hlukem. Avšak i u nejcitlivějších obyvatel se nepříznivé účinky budou jevit velmi malé.  V místech nejbližší obytné zástavby s trvale žijícími obyvateli (Opatov č.p. 49) nepřekročí vypočtená ekvivalentní hladina hluku 35 dB, přesto by některý z obyvatel mohl mít pocit obtěžování hlukem z provozu VTE (podle E.Pedersen, 2007). Nicméně i v těch nejhorších případech se nepříznivé účinky hluku budou jevit velmi malé až nevýznamné.  V ostatních chráněných prostorech staveb v obci, vzhledem k větší vzdálenosti od zdroje, se předpokládá akustická situace příznivější. Pravděpodobně by zde již nemělo docházet k obtěžování. Při hodnocení působení hluku na lidské zdraví si musíme uvědomovat nejistoty, kterými je tento proces zatížen. Získanými fyzikálními parametry hluku je velmi obtížné jednoduše popsat míru škodlivosti hlukové zátěže na exponovaného jedince vzhledem k výrazným interindividuálním rozdílům v citlivosti k rušení a obtěžování hlukem. V praxi se proto často setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují


Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních.

6.

ANALÝZA NEJISTOT

Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnutelně spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování populace apod. I když bylo toto posouzení provedeno standardními postupy na základě současných znalostí a odborných doporučení uznávaných institucí je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o zjednodušený model velmi složitého, komplexního děje ovlivněného mnoha proměnnými. Při hodnocení účinků hluku na lidské zdraví je nutné vzít v úvahu velké nejistoty, kterými je tento proces zatížen. V závislosti na fyzikálních parametrech hluku nelze jednoduše a jednoznačně popsat fyziologický vliv a jeho závažnost. Dále je nutné si uvědomit, že účinek hluku je velmi variabilní a je ovlivněn velkým množstvím faktorů nefyzikálních (sociálními faktory, emocionalitou, psychikou, aktuálním zdravotním stavem exponovaných osob, apod.). V praxi se proto nezřídka setkáváme se situací, kdy lidé exponovaní určitou hladinou hluku v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, protože z dané populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a na druhé straně osob velmi odolných, které stojí vně kvantitativní závislosti. V běžné populaci je až 20% vysoce senzitivních osob stejně jako osob vysoce tolerantních. - Nejistota vstupních dat a hodnocení expozice je dána skutečností, že akustické výpočty, které jsou v těchto případech základním podkladem pro posouzení vlivu na veřejné zdraví, jsou vždy zatíženy poměrně velkými nejistotami danými nejistotou geografických podkladů, nejistotou parametrů objektů a prvků modelu (vlastnost fasád objektů a povrchu clon, odrazivost terénu, výška objektů a akustických clon), nejistotou vstupních podkladů o emisi hluku modelovaných zdrojů hluku z dopravy, nejistotou vyplývající z vlastností výpočtového standardu, nejistotou vyplývající ze zjednodušení modelů hlukové situace pro urychlení výpočtu a nejistotou danou odhadem vývoje budoucí dopravy (složení a intenzita dopravního proudu). - Nejistota expozičního scénáře je dána skutečností, že hodnoty všech použitých deskriptorů hluku vypočtené v chráněných venkovních prostorech staveb jsou přiřazeny k jednotlivým pásmům, přičemž není známa vnitřní dispozice exponovaných objektů, takže nelze posoudit skutečnou expozici osob. Není známa ani informace, jak se potenciálně exponovaní obyvatelé v denní době vyskytují ve svém bydlišti. Uvažuje se tedy s expozicí všech obyvatel podle toho, jak byly objekty přiřazeny ke zvoleným pásmům. Zpracovatelka celkově zvolila konzervativní přístup a porovnala očekávaný nejhorší stav po realizaci záměru. - Nejistota demografických údajů, resp. nejistota počtu exponovaných obyvatel. V tomto konkrétním případě neměla zpracovatelka k dispozici údaje týkající se objektů skutečně využívaných k bydlení ani počtu obyvatel v jednotlivých objektech (číslech popisných), ale pracovala s celkovým počtem exponovaných obyvatel dle informací z databáze ze státní správy. Pro účely posouzení záměru jsou však tyto celkové údaje postačující. Do demografických údajů byli zahrnuti všichni obyvatelé trvale hlášení na posuzovaném území. - Nejistota použitých výstupů a vztahů epidemiologických studií. Je nutné mít na paměti, že v každé populaci jsou lidé s rozdílnou citlivostí vůči působení hluku. V posuzované lokalitě nebylo provedeno dotazníkové šetření, které by vypovědělo bližší informace o exponovaných obyvatelích (zpracovatelka nezná dobu, po kterou lidé v zasažených objektech bydlí, jejich životní styl, zaměstnání, včetně možné hlukové expozice v pracovním prostředí, využití volného času, rodinnou anamnézu atd.). Strana 14 (celkem 17)

Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů -

Nejistota výsledných výstupů a jejich hodnocení. S ohledem na výše uvedené nejistoty je nutné mít na paměti, že při kvantitativní charakterizaci rizika expozice hluku se jedná spíše o odborný (kvalifikovaný) odhad než o přesný (exaktní) výpočet obtěžovaných osob a osob s rušeným spánkem.

Hodnocení hlukové expozice, použití expozičního scénáře, výstupů a vztahů epidemiologických studií bylo vždy provedeno na straně bezpečnosti.

7.

ZÁVĚR

Na základě vyhodnocení předložených podkladů, s ohledem na výše uvedené skutečnosti a po uvážení všech výše uvedených nejistot, lze konstatovat následující závěry: Byla hodnocena zdravotní rizika hluku obyvatel v okolí záměru: Větrná elektrárny Opatov u Lubů. Základním podkladem pro posouzení nové hlukové situace na veřejné zdraví jsou výsledky hlukové studie zpracované pro posuzovaný záměr. Cílem vypracované hlukové studie je posouzení výhledové hlukové situace v dotčeném území po realizaci záměru a vyhlášení ochranného pásma pro větrnou elektrárnu tak, aby hranice ochranného pásma byla za izofonou LAeq = 40 dB pro noční dobu. V rámci tohoto posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou zhodnoceny výsledné hlukové hladiny z hlediska zdravotních účinků zahrnujících narušení pohody obtěžováním spojené s hlukem z provozu VTE. 

Nejvyššími hodnotami LAeq,T jsou exponovány dva objekty Opatov ev.č. 10 a ev. č. 8, v jejichž chráněném venkovním prostoru se očekává LAeq,T = 35 až 40 dB. I když se pravděpodobně jedná o objekty určené k rekreaci, je možné u citlivějších obyvatel předpokládat pocit obtěžování hlukem. Avšak i u nejcitlivějších obyvatel se nepříznivé účinky budou jevit velmi malé.



V místech nejbližší obytné zástavby s trvale žijícími obyvateli (Opatov č.p. 49) nepřekročí vypočtená ekvivalentní hladina hluku 35 dB, přesto by některý z obyvatel mohl mít pocit obtěžování hlukem z provozu VTE (podle E.Pedersen, 2007). Nicméně i v těch nejhorších případech se nepříznivé účinky hluku budou jevit velmi malé až nevýznamné.



V ostatních chráněných prostorech staveb v obci, vzhledem k větší vzdálenosti od zdroje, se předpokládá akustická situace příznivější. Pravděpodobně by zde již nemělo docházet k obtěžování.



U větrných elektráren nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření do prostor, kde by mohlo způsobit ohrožení zdraví obyvatel.



Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že hluk z provozu VTE nebude v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním a vnitřním prostoru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku.


Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů 

Je reálný předpoklad, že u většiny objektů obklopených vzrostlými stromy, popř. u objektů ve větší vzdálenosti od VTE, bude hluk vyvolaný provozem VTE zanikat v hluku pozadí, a to jak v denní, tak noční době.



Kromě obtěžování se nepředpokládají žádné negativní účinky expozice hluku z provozu VTE.



Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že realizace posuzovaného záměru výstavba jedné větrné elektrárny typu ENERCON E-82 nevyvolá neakceptovatelná zdravotní rizika pro exponované obyvatele v okolí záměru.


Hodnocení zdravotních rizik Větrná elektrárna Opatov u Lubů Použitá literatura 1. Manuál prevence v lékařské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 2000 2. K.Bláha, M.Cikrt: Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 1996 3. J.Volf: Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické službě, Ostrava 2002 4. Havránek J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha, 1990 5. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 6. Větrná elektrárna Opatov u Lubů, Oznámení podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 7. Akustický posudek k projektu „Větrná elektrárna Opatov u Lubů“, zpracovaná Ing. Janou Dolejší a Ing. Janou Stehlíkovou, Studio D – akustika s.r.o., U sirkárny 467/2a, 370 04 České Budějovice 8. E.Pedersen: Human response to wind turbine noise-annoyance and moderating factors, First International Meeting on Wind Turbine noise, Berlin, říjen 2005 9. E.Pedersen: Human response to wind turbine noise; Perception, annoyance and moderating factors, Occupational and Environmental Medicine Department of Public Health and Community Medicine The Sahlgrenska Academy, Göteborg 2007 10. E. Pedersen:Wind farm aural and visual impact in the Netherlands, Euronoise, Acoustic 0607. 2008 11. WHO: Night Noise Guidelines for Europe, 2009 12. Report „The „Genlyd“ Noise Annoyance Model“, Dose – Response Relationships Modelled by Logistic Functions, Delta AV 1102/07, 20.March 2007 13. Guidelines for Community Noise, WHO Geneva 1999 14. Autorizační návod AN 15/04, verze 2 SZÚ Praha 2004

Poznámka: Protokol nesmí být bez písemného souhlasu zpracovatele reprodukován jinak než celý.


DOPLNĚK HODNOCENÍ VLIVU VÝSTAVBY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY V K.Ú. OPATOV U LUBŮ NA KRAJINNÝ RÁZ podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Lubomír Mareš

Prosinec 2012

Doplněk hodnocení vlivu výstavby větrné elektrárny v k.ú. Opatov u Lubů na krajinný ráz podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Obsah Obsah .........................................................................................................................................1 ÚVOD .........................................................................................................................................3 2.

HODNOCENÍ VLIVU STAVBY NA KRAJINNÝ RÁZ ...........................................................3 2.1 2.3

VYMEZENÍ OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU...............................................3 ZHODNOCENÍ INTENZITY VLIVŮ POSUZOVANÉHO ZÁSAHU NA KRAJINNÝ RÁZ ........................................................................................................................3 2.3.1 Viditelnost záměru v oblasti a místě krajinného rázu .............................................4

-2-


ÚVOD Účelem doplnění vyhodnocení vlivu na krajinný ráz (úkol 10347 17) zpracovaný pro dokumentaci EIA odpovědným řešitelem RNDr. Vladimírem Zývalem v roce 2010 je změna stavu krajiny od roku 2010 do roku 2012 s ovlivněním jednotlivých znaků krajinného rázu. S ohledem na to, že některé kapitoly a podkapitoly se nemění, jsou v tomto doplňku hodnocení popsány jen ty, u nichž došlo ke změně a to hlavně díky změnám v krajině, které byly vyvolány přibývajícím počtem vystavěných větrných elektráren. Na energetické politice EU je založena i energetická politika ČR a tudíž je pro ČR závazná směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES, která určuje pro ČR závazný celkový cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě 13 % k roku 2020, přičemž Národní alokační program (NAP) navrhuje cíl navýšit na 13,5 %. NAP pro energii z obnovitelných zdrojů od větrné energetiky vyžaduje splnění tohoto cíle instalovaným výkonem 743 MW k r. 2020 (viz download.mpo.cz/get/42577/47632/568798/priloha001.pdf). Při současném nominálním výkonu velkých VE cca 2,5 MW to znamená výstavbu cca 300 kusů VE v rámci celé ČR. S ohledem na větrné oblasti a území územní ochrany ČR (NP, CHKO, NATURA 2000 atd.) je zřejmé, že k výstavbě VE bude nutné využít prakticky všechny vhodné lokality se střety, které budou v rámci trvale udržitelného rozvoje snesitelné. Nemění se tyto kapitoly úkolu 10347 17: 1.1 Základní charakteristika oblasti. 2.2.1 Přírodní hodnoty 2.2.2 Kulturní a estetické hodnoty 2.2.3 Historické hodnoty 2.2.4 Identifikace znaků krajinného rázu

2.

HODNOCENÍ VLIVU STAVBY NA KRAJINNÝ RÁZ

2.1

VYMEZENÍ OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU

Oblast krajinného rázu je charakterizována příslušenstvím zájmového území ke Krušnohorské hornatině. Horizonty ohraničují kopce se svými lesními porosty, ze kterých se v současné době na třech místech tyčí k obloze stožáry větrných elektráren. Místo krajinného rázu je, co do počtu obyvatel nejzásadnější z pohledu od největší městské aglomerace v širším okolí zájmové území - Chebu. Toto místo bylo vybráno proto, že z Chebské pánve jsou obzory Krušnohorské hornatiny nejdominantnějším prvkem při pohledu na sever a severoseverovýchod. V roce 2010, doba zpracování úkolu 10347 17, bylo na horizontu vidět celkem 5 VE, z čehož 3 VE stály nad obcí Nový Kostel – Čížebná a 2 VE stály nad Horním Částkovem. V současné době se počet VE nad Čížebnou rozrostl na 4 VE a nad Horním Částkovem stojí také 4 VE. Ve stejném směru pohledu za Horním Částkovem jsou viditelné další 4 VE, které byly vystavěny nedaleko obce Jindřichovice, kde je již dalších 7 VE schváleno procesem EIA k výstavbě.

2.3

ZHODNOCENÍ INTENZITY VLIVŮ POSUZOVANÉHO ZÁSAHU NA KRAJINNÝ RÁZ

Vzhledem k rostoucímu počtu větrných elektráren na hřebenech západní části Krušných hor se výstavba solitérního kusu větrné elektrárny v k. ú. Opatov u Lubů jeví jako nevýznamný vliv na krajinný ráz.

-3-


2.3.1 Viditelnost záměru v oblasti a místě krajinného rázu Všechny v současné době stojící VE na hřebenech Krušných hor, viditelné z místa krajinného rázu (fotografování), byly vyfotografovány z Chebské pánve, z průmyslové zóny na SV okraji města Chebu, viz foto č. 1-2. Mimo rozšiřující se výstavbu VE na českém území nám na severozápadním horizontu vyčnívají VE také ze sousedního Německa, viz foto č. 3. Vzdálenosti z místa pořízení fotografií k VE jsou následující: cca 15 km VE nad Novým Kostelem - Čížebnou cca 12,5 km větrný park Horní Částkov cca 24,5 km jsou vzdáleny VE u Jindřichovic cca 16,5 km VE v sousedním Německu Fotografie č. 1 - VE nad Novým Kostelem – Čížebnou:

-4-


Fotografie č. 2 - větrný park Horní Částkov a Jindřichovice

Fotografie č. 3 - VE v Německu

-5-

2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění OZNAMOVATEL:

Recommend Documents