2000 Sb., o rozpočtech ÚSC, ve znění platném od 1. dubna

1/2009 březen 2009

Obsah :

LEGISLATIVA V PRAXI  Komentář k zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtech ÚSC, ve znění platném od 1. dubna 2009 ROZHOVOR S …

 Rozhovor s PhDr. Zdeňkem Zahradníkem, ředitelem Muzea východních Čech v Hradci Králové

TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE  Odkazy na užitečné informace PŘÍLOHY  Muzea, památníky a galerie zřizované městy a obcemi (k 1.1.2009) – Pardubický kraj, Vysočina a Jihomoravský kraj. Čísla sbírek v CESu jsou aktualizovány k 1.1.2009.  Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtech ÚSC ve znění platném od 1. dubna 2009

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Blanická 4, P.O.Box 12, 120 21 PRAHA 2 www.nipos-mk.cz

odborný útvar [email protected] 221 507 941

LEGISLATIVA V PRAXI Drobné zamyšlení nad změnou zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů pozn.: Platný text zákona je uveden kurzivou a v rámečku, komentáře jsou umístěny vždy pod textem a běžným písmem. Zřizování, rušení, slučování (atd.) příspěvkových organizací obcí a krajů (územních samosprávných celků) upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (ve znění platném od 1. dubna 2009) uvádí : § 23 Druhy organizací územních samosprávných celků (1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti, 15) a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona, 16) e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, 16a) f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona 16b), g) zřizovat veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona 16c) . (2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Jestliže zákon umožňuje zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, lze usuzovat, že zákon nezakazuje, aby příspěvková organizace (dále PO) „ve své činnosti“ zisk vytvářela. Zákon neurčuje, zda vytváření zisku je omezeno jen na tzv. doplňkové činnosti, dokonce v další části (§ 27) zákon připouští, že i v tzv. „hlavní činnosti“ PO může vytvářet zisk. § 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací (1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Z výše uvedeného vyplývá, že ÚSC může zřizovat PO pouze na ty činnosti, které jsou ze zákona výkonem samostatné působnosti obce či kraje. (Tzn. nikoliv třeba na zajištění činností vymezených jako přenesený výkon státní správy.) Ze zákona rovněž vyplývá, že zřizovatel (obec, kraj) rozhoduje o zřízení příspěvkové organizace rozhodnutím (usnesením) zastupitelstva. Zákon předepisuje, aby zřizovatel vydal zřizovací listinu a také předepisuje náležitosti této listiny. Poznamenávám, že zřizovatel musí přizpůsobit zřizovací listinu do 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. do konce roku 2009.

§ 27 (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. V textu zákona došlo k poměrně zásadní změně. Místo „do správy“ předává zřizovatel svůj majetek „k hospodaření“. Tím se odstraňují poměrně časté problémy vyplývající z toho, že obecně nebyl pojem „správa“ vymezen, bylo zapotřebí v každé zřizovací listině přesně specifikovat, co je touto „správou“ majetku zřizovatele myšleno. Nicméně i tak zůstává na zřizovateli, aby podrobně vymezil taková práva (která by jinak vykonával sám jako vlastník majetku), která přenáší na zřizovanou PO tak, aby tato s majetkem hospodařila a dosahovala s jeho využitím těch činností, které jsou jí vymezeny ve zřizovací listině – ať již jako hlavního účelu a souvisejícího předmětu činnosti nebo jako činnosti doplňkové povolené zřizovatelem. Nicméně jeden problém zůstává dále neřešen – změna složení a hodnoty majetku, se kterým PO hospodaří. Lze proto doporučit, aby při vymezení majetku ve zřizovací listině byl nemovitý majetek přímo a konkrétně vyjmenován, movitý majetek uveden v příloze v podobě inventurního soupisu. § 27 (3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Pro budoucí změny ve složení a hodnotě majetku je výhodné ve zřizovací listině uvést formulaci např. v této podobě : „Složení a hodnota majetku jsou každoročně aktualizovány podle inventarizace provedené dle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví.“. Rozhodně prospěje bezproblémovému vztahu zřizovatel – zřizovaná PO, pokud bude skutečně podrobně ve zřizovací listině uvedeno, jaké způsoby hospodaření zřizovatel své příspěvkové organizaci dovoluje. § 27 (4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Kromě toho, co stanoví zákon, je zcela na vůli zřizovatele, jak upraví nabývání majetku

prostřednictvím rozhodování PO do svého majetku. Ač se jako jeden ze zdrojů investičního fondu uvádí „výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace“, jde o možnost pouze teoretickou, neboť zákon č.250/2000 Sb. nikde neuvádí ono „jinak“. § 27 (5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, Tato podmínka je poněkud nejasná. Bezúplatným převodem se obvykle má na mysli dar, kterým dárce obdarovává obdarovaného. V případě PO zřizované ÚSC by však toto konání bylo v rozporu se zákonem, neboť zákon prakticky ukládá zřizovateli, aby byl vlastníkem veškerého majetku, se kterým PO hospodaří. b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, Lze tuto podmínku chápat tak, že bez předchozího souhlasu zastupitelstva (zřizovatele) nelze dar zákonně přijmout. c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo Platí totéž, co je uvedeno výše – bez souhlasu zastupitelstva nelze dědictví přijmout. d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Z uvedeného vyplývá, že přijetí či nabytí jakéhokoliv majetku, a to jakýmkoliv způsobem, je podřízeno vůli zřizovatele. Je zapotřebí pozastavit se u toho, který orgán zřizovatele bude rozhodovat (písemně a předem) o majetkových úkonech zřizované PO. Zákon č.128/2000 Sb., o obcích tento problém neřeší. (Na rozdíl od zákona č. 129/2000 Sb., o krajích). Bude tedy zapotřebí, aby obec právoplatně rozhodla o tom, který orgán obce bude projednávat a schvalovat tyto úkony ve vztahu ke zřízené PO. Z pohledu na praxi zasedání orgánů obce lze soudit, že tímto orgánem nejspíše bude určena rada obce. O výše uvedených aktech rozhoduje zřizovatel usnesením zastupitelstva jako nejvyšší orgán obce nebo kraje. Chybou textu je, že uvádí přechod majetku jako „její majetek“ (tj. zřízené PO), ač se jednoznačně stanovuje, že PO pouze hospodaří s majetkem zřizovatele, majetek (v průběhu své činnosti a existence) pořizuje pro zřizovatele. Prakticky jakékoliv pořízení majetku příspěvkovou organizací je podřízeno předchozímu písemnému souhlasu zřizovatele. § 27 (8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 8 s údaji podle odstavce 2 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Jedná se o povinnost zřizovatele, nikoliv zřizované PO. Je však s podivem, jaká data podle odst. 8 (§ 27) má zákon na mysli. Domnívám se, že se opět projevila plnohodnotnost legislativního procesu a měl zde být uveden odst.7 § 27, což by mělo svoji logiku. Ovšem ke změně zákona je zapotřebí, aby opět prošel plnohodnotným schvalovacím procesem …

§ 27 (9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Toto ustanovení je poněkud nadbytečné, protože zákon (č.250/2000 Sb.) v § 15 nařizuje zřizovateli kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb. (viz odst.1), ale i podle zákona č.250/2000 Sb. (viz odst.2). § 27 (10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Ustanovení zákona o zápisu PO do obchodního rejstříku postrádá jakoukoliv logiku. Do textu zákona se dostalo jako důsledek legislativní aktivity poslanců P ČR a (bohužel) zůstalo i ve změněném textu zákona.

Považuji za nutné upozornit na jednu zvláštnost u PO zřizovaných kraji. Na rozdíl od zákona č.128/2000 Sb., o obcích, nemá rada kraje zmocnění „rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce“ svěřit příslušné příspěvkové organizaci, ale pouze příslušnému odboru krajského úřadu, a to zcela nebo z části. V případě, pokud se zřizovací listina bude měnit, děje se tak rozhodnutím zastupitelstva. Za vhodné lze považovat, aby zřizovatel uvědomil o této změně zřizovanou PO, a to písemně. Bude-li docházet k nějaké zásadnější změně zřizovací listiny lze doporučit, aby v preambuli bylo zopakováno, kdy (datum) a jakým rozhodnutím (odkaz na příslušný bod usnesení zastupitelstva) byla příspěvková organizace zřízena. Z praktických důvodů lze též doporučit (v případě rozsáhlejších změn textu listiny), aby zastupitelstvo vydalo úplné znění zřizovací listiny a schválilo je svým rozhodnutím. Závěrem : Osobně považuji poslední novelu zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ÚSC za promeškanou příležitost napravit všechny nepřesnosti, kterými se tento zákon může pochlubit. Např. podmínku předchozího souhlasu zřizovatele pro nabývání majetku a jiné úkony lze pochopit jako snahu o to, aby se posílila role zřizovatele ve vztahu ke zřizované PO. Avšak s obtížemi si představuji radost, se kterou budou úřady a zastupitelstva či rady rozmnožovat programy svých zasedání o „předchozí souhlasy“ pro jimi zřizované příspěvkové organizace. Myslím, že posléze tato skutečnost výrazně přispěje k „oblibě“ PO. Budete-li potřebovat pomoci s aktualizací Vaší zřizovací listiny, jsme připraveni Vám s ní pomoci. Přeji krásné jaro a pohodu. duben 2009 PhDr. Alena Mockovčiaková 221 507 941 [email protected]

ROZHOVOR S … Rozhovor s PhDr. Zdeňkem Zahradníkem, ředitelem Muzea východních Čech v Hradci Králové

1. Vzhledem k Vašim dlouholetým profesním zkušenostem Vás prosíme o definici muzea. Děkuji za poklonu, ale při takto formulované otázce vždy zbystřím. Obvykle totiž ti, kteří již mají ony „dlouholeté profesní zkušenosti“, trpí adekvátním množstvím neduhů a psychických stereotypů, že jsou buď schopni pouze formulovat definice (čehokoli), nebo jejich definice nutně pokulhávají. Při dnešní existenci bezpočtu variant „muzeí“ se mi navíc zdá, že jakákoli definice – pochopitelně s výjimkou té legislativní – je téměř zbytečná. Prostě – muzeum je když…… 2. Proč se k Vám do muzea návštěvníci vracejí? Na to se také ptám často sám sebe…. Asi bych rozlišil několik důvodů. Žactvo a studentstvo se vrací, protože musí. Buď jsou pravidelně se opakující uhelné (plynové) prázdniny, chřipková epidemie, termíny přijímacích zkoušek na příslušnou školu, nebo je poslední týden před vydáváním vysvědčení…… Vážní zájemci o naši práci se snad vracejí proto, že vědí, co chceme, že úporně usilujeme o prezentaci toho nejlepšího a nejzajímavějšího, co ve sbírkách máme, že se nevlamujeme do dveří jiných institucím, jako např. pořádáním výtvarných výstav, koncertů, filmových projektů, módních přehlídek atd. Ostatní snad proto, že u nás mohou prožít určitou dobu v příjemné atmosféře oproštěné od vnějších vlivů malosti, hlupáctví, hrubosti, neumětelství a nevraživosti. 3. Která akce/výstava ve Vašem muzeu se setkala s největším ohlasem? Dlouhodobě „vedou“ dvě akce, které pořádáme, resp. které jsme pořádali. Více než desetitisícovou návštěvu zaznamenávají tzv. Muzejní adventní trhy, které v roce 2009 zaznamenají již 20. ročník. Je to akce, na které formou prodejního trhu představujeme nejlepší přímé výrobce (nikoli prodejce a překupníky), kteří rozvíjejí tradiční rukodělné řemeslné technologie, případně takové, kteří na tyto tradice tvůrčím způsobem navazují. Druhou jsou vzpomínkové akce k výročí prusko-rakouské bitvy na Chlumu u Hradce Králové v červenci 1866, kterou s dalšími občanskými sdruženími a jinými složkami pořádáme cca od poloviny 90. let minulého století, a to zejména proto, že jsme do naší struktury převzali tzv. Památník bitvy 1866 na Chlumu. Akce vždy vrcholí bitevní scénou, kterou pravidelně zhlédnou tisíce, při kulatých výročích až desetitisíce návštěvníků. Z výstav poslední doby byla nejúspěšnější instalace o tvorbě architekta Jana Kotěry v „jeho“právě rekonstruované zdejší muzejní budově (v r. 2002), poté výstavy Chladná krása plátové zbroje (za níž jsme dostali cenu Gloria musaealis za rok 2006), Zpátky do školy a kolekce kočárků a dětských vozítek. 4. Vyplácejí se Vám ty aktivity Vašeho muzea, které zvyšují komfort návštěvníků, ale nejsou přímo muzejního charakteru (a které to jsou)? Jak jsem již naznačil výše, snažíme se držet svého kopyta. Tedy v podstatě všestranně prezentovat to, co můžeme nabídnout právě jen my, v čem jsou naše sbírky výlučné, co umějí a znají naši odborníci. Jsme si přitom vědomi, že pouhé vystavení je již málo. Proto se snažíme o různé prezentační formy (komentované prohlídky, muzejní noci, specializované programy, možnosti samostatné práce návštěvníků s osvětlením a informačními systémy tří modelů města Hradec Králové, speciální prohlídky muzejní budovy apod.) Zda je zvýšený komfort pro návštěvníky, nevím. Určitě ale nechceme jít cestou stoprocentních kopií, modelů a počítačových animací, nechceme se podbízet triviálností a edukativní názorností. Spíše se

snažíme klást důraz na poznávací funkce, případně na emocionální vazby návštěvníků a vybraných exponátů. 5. Jaký typ prezentace odborných sbírek a práce muzea pokládáte za nejúčinnější? Při prezentaci sbírek pro odbornou veřejnost je jednoznačně nejúčinnější formou tištěný či jinak rozmnožený odborný katalog, případně možnost přímého studia sbírkových předmětů. Prezentace práce muzea jako specifické kulturní instituce má mnoho forem – od trvalého a nikdy nekončícího ataku lidí z různých médií, placené i neplacené reklamy a osobních kontaktů až třeba po šuškandu….. Vždy ale je základem kvalita a zajímavost naší nabídky. 6. Využívá Vaše muzeum virtuální formy prezentace? Naprosto minimálně, a to záměrně, protože preferujeme autenticitu a emocionální náboj toho kterého sbírkového předmětu. Samozřejmě, že využíváme možnosti počítačových prezentací např. historických fotografií, případně již naznačenou možnost ovládaní historických modelů města. Záměrnou výrobu novodobých replik či virtuální prezentace volíme jen v krajním případě. 7. S jakými problémy se setkáváte při zpracování žádosti o grant, eventuelně při realizaci projektu? Ročně předkládáme mnoho žádostí do různých grantových soutěží. Trochu nás trápí složitost některých žádostí, částečně nám komplikuje život nařízení našeho zřizovatele, podle kterého bychom jemu měli tyto žádosti předem dávat schvalovat. V některých případech je to časově téměř neproveditelné. V případě grantového titulu tzv. standardů, které jsou určeny výhradně pro garanty poskytování standardizovaných veřejných služeb, tzn. zřizovatele poskytovatele těchto služeb, bývá někdy více než obtížné zajistit byť jen pouhý podpis oprávněného zástupce našeho zřizovatele, tj. např. hejtmana kraje. Naštěstí některé absurdity (např. opakované předkládání zřizovací listiny či jmenovacího dekretu ředitele muzea zřizovateli či nejbližšímu („domácímu“) spolupracujícímu magistrátu) postupně zanikají. 8. Pomáhají “standardy“ práci v muzeu? V určité míře ano, zejména v možnosti získání finančních prostředků na prezentaci sbírkových fondů muzea. Bylo nám již umožněno v jednom případě, tj. vydání tištěného katalogu naší sbírky lapidárních architektonických fragmentů. 9. V čem se liší Vaše muzeum od ostatních muzeí? To bych byl rád, kdyby posoudili a poznali naši návštěvníci.

TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE

DOTACE ČSOB a Poštovní spořitelna ve spolupráci s Nadací VIA vyhlašují 3. ročník programu "ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů". Žádat můžete na projekty zaměřené na ochranu přírodního a kulturního dědictví, na rozvoj místního kulturního a spolkového života, podporu tradic nebo na komunitní sociální služby. Více informací získáte na: http://www.nadacevia.cz/cz/granty-apodpora/podpora-mistnich-iniciativ/csob-a-postovni-sporitelna-pro-podporu-regionu.

ODKAZY Asociace muzeí a galerií České republiky uspořádala ve dnech 17.-19. února 2009 mezinárodní muzeologickou konferenci Muzeum a změna III. Reportáž o této konferenci naleznete na: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/549405. Vratké židle - Jan H. Vitvar Šéfům a šéfkám státních a krajských muzeí a galerií skončilo období neomezených mandátů Pro zdejší kunsthistoriky je to důkaz kulturní apokalypsy. Tak děsivé to ve skutečnosti není, nicméně neklidná by výtvarná scéna být měla: šéfům a šéfkám státních a krajských muzeí a galerií náhle skončila letitá doba hájení v podobě neomezených mandátů a pod všemi se začínají houpat židle. Článek naleznete na: http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=628&fIDROCNIKU=2009

INFORMACE Od roku 1993 sledujeme, zaznamenáváme a též i analyzujeme údaje o výdajích veřejných rozpočtů (rozpočtu státu a územních samosprávných celků) vykazovaných jako výdaje na kulturu. Každým rokem tak vydáváme obsáhlý materiál „Financování kultury z veřejných rozpočtů“. Bližší informace naleznete na: http://www.nipos-mk.cz/text.asp?ID=982. V příloze tohoto čísla iMaGe jsou k dispozici údaje týkající se muzeí a galerií z roku 2007. V současné době připravujeme „Financování kultury z veřejných rozpočtů 2008“. Dle našich předpokladů údaje o muzeích a galeriích z roku 2008 zveřejníme v iMaGe na podzim tohoto roku.