29.10.2014
Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc
Podkmen: klepítkatci (Euchelicerata)
Místnost 45
Celkem organizmů: 2 000 000
chelicery (klepítka) – inervace z nadjícnového ganglia
Z toho živočichů: 1 500 000
a pedipalpy (makadla)
Z toho členovců: 1 200 000
4 -5 párů kráčivých končetin
(pro srovnání všech druhoústých 72 000, z toho obratlovců 62 000)
bez tykadel
1.Třída: Hrotnatci (Merostomata) • 4 žijící druhy • 5 párů kráčivých končetin • • • •
Ostrorep americký (Limulus polyphemus) 60 cm jednoduché i složené oči pobřeží Mexického zálivu
• podtřída: Sekáči (Opilionida) • • • • • • • • • •
6500 druhů, do 20 mm. tříčlánkové chelicery jsou klepítkovité, padipalpi se podobají nohám velmi dlouhé končetiny (autotomie), druhotně segmentované (pseudosegmentace) oči po stranách hlavového hrbolku kladélko a penis • Sekáč pestrý (Mitopus morio) V ČR je známo 37 druhů predátoři - bioregulace v ekosystémech. Sekáč rohatý (Phalangium opilio)
1
29.10.2014
podtřída: Štíři (Scorpionida)
• Klepítník členitý • Ischyropsalis helwigi • • •
5-8-mm střední Evropa, horské lesy potrava - měkkýši
• 2000 druhů • členěný zadeček (opistosoma) na ztlustlou a tenkou část • na konci zadečku (pohyblivého metasoma) je telson s jedovou žlázou • mohutné pedipalpy s klepety
• 4 páry plicních vaků
přítomna řada primitivních rysů : tříčlánkové chelicery, 2 páry malpighických trubic 4 páry plicních vaků (ústící na spodní straně zadečku)
Rozmnožování oplození stopkovitým spermatoforem mláďata 1. instaru cestují na hřbetě samice. u nás jediný druh - (u Slapské přehrady):
Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) 3 - 4,5 cm
na 9. tělním článku smyslové hřebínky.
podtřída: Štírci (Pseudoscorpiones) • • • • • • • • • •
2 - 6 mm 3400 druhů nedělený zadeček chelicery malé pedipalpy nápadně velké oboje zakončeny klepítkem jedová žláza ústí do pedipalp V ČR známe 38 druhů (bude 50) dýchají vzdušnicemi (2 páry) oči jen u některých
Rozmnožování stopkovité spermatofory mláďata vyživována matkou připevněna zevně vůkol jejího pohlavního otvoru vyskytují se v opadance, pod kůrou, v domácnostech
Štírek obecný (Chelifer cancroides)
2
29.10.2014
podtřída: Solifugy (Solpugida)
více než 1000 druhů až do 70 mm. prosoma pokrývá jednotný štít
dvoučlánkové chelicery, klepítkovité, velmi výrazné. 1. pár noh kratší než pedipalpy bez jedové žlázy, koušou 6 druhů v Evropě, středomoří nejdokonalejší tracheální soustava u chelicerat proto rychle běhají samice si budují nory.
podtřída: Roztoči (Acari)
od 0,1 do cca 20 mm. asi 50 000 popsaných druhů snad 20x víc ve skutečnosti tělní uspořádání : prosoma = gnathosoma (chelicery + pedipalpy) + podosoma (končetiny) opistosoma nečlánkované (podosoma+opistosoma= idiosoma)
• chelicery 2 - 3 členné, často i bodcovité (stiletovité)
gnathosoma podosoma
opistosoma
Klíšťata (Ixodides) 1 - hypostom
• • • • •
dýchají vzdušnicemi i povrchem těla Vývojová stádia: larvy ( 3 páry noh) nymfy (4 páry noh, bez pohlavního otvoru) • dospělci (4 páry noh)
• nepohyblivé kyčle
2 - chelicery
3 - pedipalpy
• kyčelní články pedipalp srostly v hypostom se zpětně postavenými zoubky
4 - smyslové políčko
• bodcovité chelicery v koncové části rovněž ozubené • chelicery a hypostom tvoří chobotek
Nadčeleď: Klíšťáci (Argasoidea) Klíšťák
• stigmata jsou za 4. párem noh
Klíště
•přisátí není trvalé • Hallerův orgán - 1. pár noh
•zkryté ústní orgány
• klíšťáci, klíšťata
3
29.10.2014
Klíšťák holubí ( Argas reflexus)
Nadčeleď: Klíšťata (Ixodoidea) •štítek
• 5-11 mm • holubi • v Praze a velkých městech
•přisátí trvalé •ústní ústrojí míří dopředu •až 300x zvětšují objem
jedno-, dvoj- a vícehostitelské
klíště obecné (Ixodes ricinus) trojhostitelské Lymská borelióza Borrelia burgdorferi (i jiné druhy )
Další druhy klíšťat z našeho území:
Piják stepní (Dermacentor marginatus) jižní oblasti podél řek Moravy klíšťová encefalitida
klíšťová encefalitida tularémie
porovnání Ixodes ricinus a Dermacentor marginatus
Klíšť lužní (Haemaphysalis concina) • jižní Morava •
klíšťová encefalitida
Podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) •pohyblivé kyčle •stigmata při kyčlích 2. páru noh nebo při předním okraji 4. páru noh •klepítkovité či bodcovité chelicery
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) bodcovité pedipalpy i chelicery 0,6-0,8 mm (po napití krve až 2 mm) nidikolní (hnízdní) 6-7 měs. hladovění drůbež, ostatní ptáci i domácí zvířata, člověk
4
29.10.2014
roztoč Jacobsonův syn. kleštík včelí (Varroa destructor)
Zůženka zarděnková (Neotrombicula autumnalis) parazitují pouze larvy (člověk, pes, kočka) nymfy a dospělci saprofágní v půdě hlavně pozdní léto a podzim, někde i na jaře
parazit včely divoké (Apis dorsata) z JV Asie do Evropy (1970, od 1978 u nás) saje hemolymfu larev a kukel (rodí se oslabení dospělci bez schopnosti přezimovat) šíření na dospělcích (oplozené samice)
larvy drásají vrchní vrstvu kůže rozrušují svými výměšky buňky hlavně místa s tenkou kůží oční, pysková oblast, meziprstová oblast svědění oblast červená, puchýřky silnější infekce vypadají jako svrab roztoči jsou žlutočervení až cihlově červení Léčba: insekticidní látky, repelenty.
Vlnovníci (Eriophyidae)
trudníkovití (čeleď Demodicidae)
• Vlnovník révový (Colomerus vitis)
• 2 páry noh a bez očí • plstnatost listů • tvoří hálky na listech, (erinea) • Vlnovník rybízový(Cecidophyes ribis)
• Trudník lidský • (Demodex folliculorum)
• deformuje a ničí pupeny
Svilušky (nadčeleď Tetranychoidea) • • • •
různě zbarvení sají na rostlinách, poškozují povrch buněk přenos chorob larva, 2 stádia nymfy (deutonymfa, s rozlišením pohlaví)
• sviluška ovocná (Panonychus ulmi) •
na různých ovocných stromech
sviluška chmelová (Tetranychus urticae)
na bylinách i dřevinách 5-7 pokolení ročně přezimuje červeně zbarvená samice
sviluška jabloňová (Bryobia rubrioculus)
ovocné stromy nemá snovací schopnost
sviluška fazolová
5
29.10.2014
Dravčíkovití (Cheyletiellidae) • • •
Dravčík spižní (Cheyletus eruditus)
dravci partenogeneze biologický boj (skladištní škůdci)
Roztočíci a všivky •
mikrospkopičtí (0,2-0,3mm)
•
roztočík včelí (Acarapis woodii)
•
cizopasí v 1.páru vzdušnic včel
Dravčík roztočí (Cheyletiella parasitivorax) u králíků kožní problémy
• Roztočík jahodníkový (Tarsonemus pallidus) • •
kadeření listů nedostatečný růst a zrání plodů
• Cheylotomorpha lepidopterum
Podřád: Pancířníci (Oribatida či Cryptostigmata)
Vodule (Hydrachnellae) • •
hlavně vodní dravci červené, žlutozelené
•
• Půdní roztoči
• V ČR přes 500 druhů • saprofágové • mezihostitelé tasemnic
Skladokazi • larva, 2-3 nymfální stádia • deutonymfa- hypopus, pevnější, zakrnělé ústní ústrojí • pohyblivý hypopus se může přichytávat na živočichy
• Skladokaz moučný (Acarus siro) • • • • • • •
0,3 -0,7 mm rýha 8 generací do roka hypopus napadá špatně uskladněné obilí, mouku (vlhkost nad 14%) znečišťuje ho, rozvoj plísní střevní potíže
• Skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) • • •
delší vývoj větší počet brv teplomilnější
6
29.10.2014
Zákožkovití (Sarcoptidae)
• pahýlkovité nohy • okrouhlé tělo, nerozdělené rýhou v přední části těla dva ostníčky
Prašivkovití (Psoroptidae) • Prašivka obecná (Chorioptes ovis) • nohy přežvýkavců, koní
bez ostníčků delší nohy na povrchu pokožky, puchýřky
• Prašivka tuří • (Chorioptes bovis)
Roztoči podílející se na vyvolání astmatických záchvatů - 0,2-0,3 mm - živí se mykózami na kožním odpadu - potřebují vyšší vlhkost (nad 60%) - vrchol srpen, zima
Dermatophagoides pteronyssinus
podtřída: Pavouci (Araneae) • • • • •
opistosoma napojeno na prosoma tenkou stopkou na konci zadečku snovací bradavky produkující hedvábná vlákna nečlánkované opistosoma poslední článek pedipalp samců přeměněn v kopulační orgán V ČR známe 830 druhů (cca 42 000 celkem)
Dermatophagoides farinae
Pohlavní dimormus pavouků (Maevia inclemens)
• Smyslové ústroje: • Očí je nejčastěji 8, někdy redukce na 6 a méně. • Trichobotrie (sluchové orgány) mají souvislost s přítomností stridulačních orgánů. Mechanoreceptory (lyrovité orgány) • Chemoreceptory (tarsální orgány)
e p i g y n e
7
29.10.2014
• Systém: 3 řády
Sklípkani
• Řád: Sklípkoši (Mesothelae)
• snovací bradavka pyriformní žlázy (Castercantha sp.)
• pouze JV Asie (8 druhů) • naznačené článkování zadečku • snovací bradavky na 8.článku zadečku (ne na konci) • chodba s padacími dvířky
• Řád: Sklípkani (Mygalomorphae) • víceletý vývoj • dva páry plicních vaků
Sklípkánek (Atypus sp.)
• Řád: Praví pavouci (Araneomorphae) • jeden pár plicních vaků • jednoletým vývinem
křižák mramorovaný (Araneus maromoreus
Praví pavouci (Araneomorphae)
• Křižákovití (Araneidae) • charakteristická kresba na zadečku • velké dvojrozměrné lapací sítě • křižák obecný (Araneus diadematus)
• Snovačkovití(Theriidae) - trojrozměrná síť, úkryty • snovačka jedovatá - černá vdova (Latrodectus mactans) • • • •
do rány 4 mg jedu, onemocnění po 10-16 minutách silné bolesti v uzlinách, v břiše slinění, slzení po 3-5 dnech se bolesti ztiší a onemocnění odezní po 2-3 týdnech
• • • • •
Třesavkovití (Pholcidae) synatropní druhy dlouhé nohy řídké sítě kokon nosí samice v chelicerách •
Pholcus falangoides
• Skákavkovití (Salticidae) • oči umístěné ve třech řadách některé jsou teleskopické • schopnost skákat • skákavka pruhovaná (Salticus scenicus).
8
29.10.2014
• •
Pokoutníkovití (Agelenidae) plachetkovitou síť s trychtýřovitým úkrytem synantropní druh pokoutník domácí (Tegenaria domestica)
•
• Čelistnatky (Tetragnathidae) • štíhlé tělo, dlouhé nohy • řídké sítě •
Tetragnatha laboriosa
• • • •
Slíďákovití (Lycosidae) oči sestavené do tří řad nestavějí si sítě samice nosí kokon s vajíčky na konci zadečku • nymfy 1. instaru vozí na hřbetě • náš největší pavouk - slíďák
Tegenaria agrestis v přírodě Agelena spp.
• •
tatarský (Lycosa singorensis)
• Maloočkovití • Maloočka smaragdová (Micromata roseum) • Běžníkovití (Thomisidae) • nápadně protažené přední dva páry noh • na kořist čekají na květech (schopnost barvoměny) • běžník kopretinový (Misumena vatia • Philodromus dispar
běžník kopretinový (Misumena vatia
Thelyphonida (dříve: Uropygi) • • • • • •
• • •
Bičovci 25-85 mm use only six legs for walking first two legs serve as antennae-like sensory organs Many species have very large scorpionlike pedipalps (pincers) one pair of eyes at the front of the prosoma and three on each side of the head, a pattern also found in scorpions no poison glands, but glands near the rear of their abdomen that can spray Nocturnal predators More than 100 species
• • • •
Lovčíkovití (Pisauridae) 3 druhy velkých pavouků na pobřeží vod lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus)
• • • • • • •
Vodouchovití (Argyronetidae) 1 druh žije pod hladinou vzdušný zvon samci větší než samice vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)
• • • •
Zápředníkovití (Clubionidae) nejčastěji žlutaví zvonečky, list „v uzel“ Zápředník jedovatý (Cheiracanthium punctorium) • nejjedovatější pavouk střední Evropy, mdloby
Amblypygi • Krabovci • 4 to 45 mm • Bodies broad and flattened, segmented opistosoma • pedipalps are large and somewhat pincer-like, adapted for grabbing prey. • the first pair of legs modified to sensory organs and can extend several times the length of body • no silk glands or venomous fangs • About 150 species
9
29.10.2014
Schizomida
Ricinulei
• Less than 5 mm • 250 species • Prosoma – 3 segments, opistosoma – 12 • No eyes • Formery part of „Uropygi“
• • • • • •
5-10 mm Africa, south america 60 species no eyes 2nd pair of legs longest Thick cuticle on body and legs
Palpigradi • • • • • •
no more than 3 millimetres 90 species known thin, pale, segmented integument, and a segmented abdomen that terminates in a whip-like flagellum no eyes. first pair of legs are modified to serve as sensory organs palpigrades use their pedipalps for locomotion, so that the animal appears to be walking on four pairs of legs.
10
