Vládní návrh ZÁKON ze dne ……….2015, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1.
§ 4 zní: „§ 4
Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období stanovené měřidlo specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování.“. 2.
V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.“.
3.
V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu“.
4.
V § 9 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.“.
5.
V § 9 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:
„(8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje. (9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného měřidla. (10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o prodloužení platnosti ověření.“. 6.
V § 10 odst. 1 se slova „prvotní ověření, u ostatních měřidel jejich prvotní kalibraci“ nahrazují slovem „ověření“.
7.
V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud není akreditovaným výrobcem“.
8.
V § 10 odst. 2 se slova „, prvotní kalibraci dovážených etalonů a pracovních měřidel“ zrušují.
-29.
V § 11 odstavec 4 zní:
„(4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na a) funkci stanoveného měřidla, b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu.“. 10.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a
(1) Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla. (2) Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování. (4) Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí a) žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím, b) uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení nevyhovujícím.“. 11.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „státní metrologické kontroly měřidel“ nahrazují slovy „ověřování stanovených měřidel, certifikaci referenčních materiálů“.
12.
V § 14 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla,“. 13.
V § 14 odst. 1 písm. g) se slova „zboží a lahví“ nahrazují slovy „zboží označeného symbolem „e“ a lahví označených symbolem „3““.
14.
V § 14 odst. 1 písm. j) zní:
„j) vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 a § 11a odst. 3,“. 15.
V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l) provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9, m) provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a.“. 16.
V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Český metrologický institut může povolit
a)
konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v § 11 odst. 4,
b) krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby.“. 17.
V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „nebo kalibrační“ zrušují.
-318. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené měřením s prodloužením doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10; j) provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle § 11 odst. 4.“. 19.
Nadpis nad § 24c se zrušuje.
20.
§ 24c se zrušuje.
21.
V § 25 nadpis zní:
„Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů“. 22.
V § 27 se slova „§ 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 až 3, § 9a odst. 2 až 4 § 12 odst. 3,“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2 a 3, odst. 5 a 6, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2015.
-4-
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. O b e c n á č á s t Zhodnocení platného právního stavu
Jedním z nástrojů realizujících a zabezpečujících existenci a funkčnost národního metrologického systému České republiky je soustava právních předpisů pro metrologii doplněných řadou právních předpisů, které sice nejsou specificky metrologické, ale oblasti metrologie se určitým způsobem v různé míře dotýkají.
Základem právní úpravy je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky vydané na základě tohoto zákona, zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a ta jeho prováděcí nařízení vlády, která se vztahují na oblast měřidel.
Metrologická legislativa ČR pro uvádění měřidel na trh a do oběhu je harmonizována s legislativou EU. Harmonizace v oblasti, týkající se měřidel, se zakládá na uplatňování směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 (je nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009) a dalších směrnic ES, které se v ČR uplatňují cestou nařízení vlády.
Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Základním cílem předkládaného návrhu je reakce na potřeby praxe a odstranění vývojově překonaných požadavků. Vzhledem k tomu, že dochází spíše ke změnám technického charakteru a zpřesňování určitých ustanovení s ohledem na aplikační praxi, přičemž podstata právní úpravy v oblasti metrologie se nemění, nebyla k návrhu zpracována RIA.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku
V průběhu účinnosti zákona o metrologii v souvislosti s vývojem technologickým, ale i v souvislosti s vývojem právního řádu vyvstala potřeba upravit některá ustanovení s ohledem na požadavky aplikační praxe, stejně jako potřeba reagovat na skutečnost, že některá ustanovení zákona jsou dnes již právě s ohledem na technologický a právní vývoj překonaná.
-5-
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, jež stanoví čl. 112 Ústavy ČR. Předkládaný návrh je v plném souladu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví) a s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod).
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky přímo implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu. Ustanovení označená celexem byla implementována v minulosti – jejich novelizací nedochází ke změně v implementaci. Návrh si nevyžádá notifikaci předpisu Evropské komisi.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládaný návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah a případné další dopady navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Nepředstavuje tak vyšší administrativní náklady, jako např. nové výkaznictví, evidence, vyšší spotřebu práce či kancelářských a technických prostředků, nevyvolá požadavky na přijímání nových úředníků a jejich zvláštní odbornou přípravu.
Realizace navrhované právní úpravy nebude vyžadovat dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ani veřejných rozpočtů a nebude mít ani negativní dopad finanční či administrativní povahy ve sféře obchodní nebo podnikatelské.
-6Nová právní úprava rovněž nepředpokládá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
Oblast, která je předmětem tohoto návrhu, ani změny v předmětném návrhu zákona obsažené, nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační z pohledu specifických skupin obyvatelstva.
Zhodnocení dopadů ve vztahu k soukromí a k ochraně osobních údajů
Předkládaná úprava nemá žádný dopad ve vztahu k soukromí a k ochraně osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nepřináší žádná korupční rizika.
Předkládaný návrh zákona byl zařazen do Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014.
-7-
II. Z v l á š t n í
část
K bodu 1 (§ 4) Ze zákona se vypouští pojem „státní metrologická kontrola měřidel“, a to z důvodu zaměnitelnosti státní metrologické kontroly měřidel za kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Státní metrologická kontrola měřidel však není kontrolní činností ve smyslu uvedeného zákona, ale metrologickým výkonem poskytovaným za úplatu. Pojem státní metrologická kontrola měřidel je tedy v textu zákona nahrazen pojmy „schvalování typu měřidel“, „ověřování stanovených měřidel“ nebo „certifikace referenčních materiálů“. K bodu 2 (§ 6) Účelem úpravy ustanovení je přesnější specifikace oblastí, které budou upraveny opatřením obecné povahy. K bodu 3 (§ 8) Navrhovaná úprava zákona má za cíl umožnit výrobcům certifikovaných referenčních materiálů (dále jen „CRM“) vedle současného centralizovaného systému certifikace také vyrábět a uvádět na trh CRM na základě akreditace výrobce CRM národním akreditačním orgánem. Tato úprava vychází z ISO Guide 34:2009 a z mezinárodní praxe, včetně praxe zavedené ve většině států EU. Český institut pro akreditaci je schopen akreditační činnosti zabezpečit. K bodu 4 (§ 9 odst. 1) Účelem úpravy ustanovení je přesnější specifikace oblastí, které budou upraveny opatřením obecné povahy. K bodu 5 (§ 9 odst. 8 až 10) Zavedení možnosti prodlužování doby platnosti ověření stanovených měřidel zdokonaluje dosavadní právní úpravu v oblasti, která je velmi významným příspěvkem ke snížení zátěže uživatelů stanovených měřidel, u nichž příslušná vyhláška tento postup dovolí (v současné době se jedná o membránové plynoměry do velikosti G6, elektroměry a objemové vodoměry). Např. s využitím statistické výběrové zkoušky bylo v roce 2012 ověřeno 24 souborů elektroměrů o počtu 116 151 kusů, v roce 2013 bylo ověřeno 21 souborů elektroměrů o počtu 123 610 kusů. V případě plynoměrů bylo v roce 2012 ověřeno 12 souborů o 50 476 kusech plynoměrů a v roce 2013 pak 16 souborů o 116 204 kusech plynoměrů. Dosavadní právní úprava (následné ověření s využitím statistické výběrové zkoušky) komplikovala zjištění konkrétní doby platnosti ověření stanoveného měřidla (na měřidlo se neumísťuje nová úřední značka) a byla i určitou kolizí s jinými ustanoveními metrologických právních předpisů.
-8-
K bodům 6 až 8 (§ 10) Navrhuje se vypouštění pojmu „prvotní ověření“ a jeho nahrazení obecnějším pojmem „ověření“. Pojem „prvotní ověření “ je primárně spojen s uváděním nových měřidel na trh či do oběhu. Vzhledem k tomu že povinnosti podle odstavec 1 jsou také vztaženy k opravě měřidel v používání, je nahrazen pojem „prvotní ověření“ obecnějším pojmem „ověření“. Na rozdíl od stanovených měřidel (regulovaná oblast) se navrhuje vypustit z ustanovení § 10 povinnost výrobce a opravce zajistit prvotní kalibraci etalonů a pracovních měřidel před jejich uvedením na trh. V praxi je kalibrace měřidel obecně výrobci a opravci zajišťována, nicméně v případech, kdy je požadováno vydání kalibračního listu, musí být tento požadavek uplatněn v rámci smluvního vztahu. Povinnost prvotní a také následné kalibrace hlavních etalonů je stanovena uživatelům v § 5 odst. 5 zákona. V případě pracovních měřidel a obecně etalonů je pak povinnost zajistit návaznost měřidel stanovena např. v § 11 a § 18 zákona. K bodu 9 (§ 11 odst. 4) Zavedení možnosti změn konstrukce stanovených měřidel, která již nejsou nově vyráběna, ale podléhají metrologické regulaci v provozu, umožňuje zohlednit, že měřidlo, které bylo po uvedení do provozu opraveno s použitím součásti odlišné od původní (nicméně týchž parametrů a metrologických kvalit), je schopno dalšího provozu při zachování požadované technické a metrologické úrovně a stane se tedy ověřitelným, aniž by bylo nutné je z formálních důvodů vyřadit z provozu, či aniž by musel být platný a změnitelný certifikát o schválení typu (mající význam pro nová měřidla při uvádění na trh a pro provozovaná měřidla při jejich ověřování). Toto opatření je při zachování důvodů a úrovně regulace ekonomicky příznivé pro uživatele stanovených měřidel. Formulace ustanovení, které dává ČMI prostor pro správní uvážení při povolování konstrukční změny měřidla umožnuje, aby ČMI stanovil určité meze změn „starého“ měřidla, a to proto, aby zabránil de facto repasování měřidla, jehož provedení se, i ve smyslu evropské legislativy, má za vznik nového výrobku, a dále zabránil řetězení velkého počtu změn a změn požadovaných různými subjekty, jejichž požadavky by mohly být i vzájemně nekompatibilní.
K bodu 10 (§ 11a) Ustanovení § 11a reaguje na potřeby praxe. Toto ustanovení se vztahuje pouze na stanovená měřidla, je nezbytné v daném případě používat termín „přezkoušení“ namísto např. slovních spojení jako „ověření nebo kalibrace“. V případě ověřování je měřidlo opatřováno novou zkušební značkou a začíná běžet nová lhůta platnosti ověření, což v případě přezkoušení v době platnosti ověření nenastává. Dále se zákonem konkretizuje, kdo přezkoušení provádí (tedy Český metrologický institut a subjekty autorizované k provádění takovýchto činností), a dále jakými pravidly se toto přezkušování bude řídit. Konkrétní pravidla (postupy) provádění zkoušek, resp. maximální povolené chyby měřidel v provozu však není s ohledem na jejich specifičnost a technickou povahu vhodné definovat přímo v zákoně; za tímto účelem tedy bude Český metrologický institut vydávat opatření obecné povahy.
-9Předmětná úprava nemá oproti stávajícímu stavu žádný nový ekonomický dopad na dotčené subjekty (žadatel o přezkoušení měřidla, subjekt zajišťující přezkoušení - typicky provozovatel/uživatel měřidla, subjekt poskytující metrologickou službu - provádějící přezkoušení měřidla na základě objednávky/zakázky). Pouze upravuje tu skutečnost, že místo ověření měřidla se provede jeho přezkoušení. Již v současné době, právě z důvodu prokázání objektivního stavu měřidla v čase reklamace, není možné provádět úkony, které se standardně provádějí u ověřování (např. vyčištění a propláchnutí vodoměrů, případně vyčištění a seřízení vah, či jiné "technické" ošetření u jiných druhů měřidel), a které jsou spojené s porušením úřední značky nebo změnou aktuálních metrologických vlastností. Cílem přezkoušení (na základě reklamace) je zjistit skutečné metrologické vlastnosti v okamžiku reklamace, tzn. v době platnosti ověření, oproti tomu cílem ověření je zjistit shodu s technickými a metrologickými požadavky po uplynutí doby platnosti ověření (ověřování pak zpravidla předcházejí servisní úkony, které shodu s požadavky zajistí) a vytvořit předpoklad, že technický stav měřidla bude v souladu s technickými a metrologickými požadavky po celé následující období platnosti ověření. Při přezkoušení se bude zjišťovat shoda měřidel s metrologickými požadavky měřidel v provozu - zpravidla budou připuštěny větší maximální povolené chyby a zejména pro případy provedení zkoušky v místě instalace budou připuštěny postupy přezkoušení odchylné od postupů při ověřování. K bodu 11 (§ 13) Návazně na zrušení pojmu „státní metrologická kontrola měřidel“ v § 4 je nezbytná úprava odst. 1 písm. c), kde budou jednotlivé věcně příslušné metrologické výkony uvedeny (tj. ověřování stanovených měřidel a certifikace referenčních materiálů). K bodům 12 až 16 (§ 14) Změny této části právního předpisu odpovídají změnám jiných ustanovení (např. zrušení pojmu „státní metrologická kontrola měřidel“ v § 4, či povolování konstrukčních změn měřidla podle § 11a) která mají přímou souvislost s působností Českého metrologického institutu. Úprava textu odstavce 1, písm. g) přesněji vymezuje, ve kterých případech se provádí metrologická kontrola hotově baleného zboží a lahví. Jedná se o formální úpravu. Zrušení povolování předběžné výroby před schválením typu měřidla představuje vypuštění vývojově překonaného požadavku, v současnosti zcela zbytečného. Zákon stanovuje požadavky včetně procesních, po jejichž splnění smí výrobce či dovozce uvést stanovené měřidlo do oběhu nebo na trh. Není důvodné, aby se právní předpis zabýval detaily výrobní činnosti v době, která uvedení na trh předchází a lze ji považovat za interní věc výrobce. Nyní má výrobce možnost bez zbytečného povolování realizovat například ověřovací sérii výroby měřidel apod.
- 10 Individuální povolování používat stanovené měřidlo mezi ukončením opravy a ověřením vydávané Českým metrologickým institutem je rozšířeno i na období mezi montáží stanoveného měřidla a jeho ověřením. Toto opatření činí aplikaci právní úpravy flexibilnější a znamená tak snížení zátěže podnikatelů, a to při zachování pozitivních praktických účinků, které možnost používat stanovené měřidlo mezi opravou/montáží a ověřením (za definovaných podmínek) představuje. Bez tohoto nástroje by plnění požadavků metrologické legislativy zejména v případě měřidel určených pro měření v rámci přímého prodeje spotřebitelům a současně měřidel ověřovaných na místě instalace bylo velmi složité, v častých případech až znemožňující provoz (např. výdejní stojany na pohonné hmoty).
K bodům 17 a 18 (§ 23) Změny této části právního předpisu odpovídají změnám jiných ustanovení. Na rozdíl od úředních značek nejsou u kalibračních značek předepsány obsahové ani rozměrové náležitosti a tato značka není „přidělována“ ani centrálně evidována. Není tedy nezbytné, aby kalibrační značka požívala stejné ochrany jako značka úřední. V návaznosti na nové vložená ustanovení § 9 odst. 10 a § 11 odst. 4 se odpovídajícím způsobem zavádí nová sankční ustanovení v § 23 odst. 1. Pro nově zavedené skutkové podstaty správních deliktů je zavedeno stejné rozpětí co do možné výše uložené sankce jako u ostatních správních deliktů vymezených v § 23; toto rozpětí odpovídá škále stanovených měřidel, kterých se toto porušení povinnosti může týkat, a tomu odpovídajícím stupňům závažnosti důsledků, které toto porušení povinnosti může vyvolat. Současná konstrukce sankčního § 23 nepřináší v praxi žádné problémy, přičemž pokuty uděluje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví; který zohledňuje závažnost pochybení s jeho dopadem na zdraví, bezpečnost, výši vzniklé škody při nesprávném měření a okruh osob dotčených tímto pochybením. Při tom je zohledňována ta skutečnost, zda se subjekt dopustil správního deliktu opomenutím, nevědomky z neznalosti zákona, či správní delikt způsobil úmyslně nebo opakovaně. Horní hranice sankcí se vztahuje k možným případům, kdy by pochybení mělo mimořádně závažné důsledky, či zasáhlo značný okruh osob dotčených měřením. K bodům 19 a 20 (§ 24c) Vzhledem k tomu, že oblasti upravované prostřednictvím opatření obecné povahy jsou již uvedeny v jiných částech zákona, ustanovení § 24c se ruší pro nadbytečnost. K bodu 21 (§ 25) Pouze formální úpravy ve vztahu ke zrušení pojmu „státní metrologické kontroly měřidel“ v § 4 zákona. K bodu 22 (§ 27) Navrhuje se doplnit zmocňovací ustanovení ke změnám vyvolaných navrhovanou novelou zákona.
- 11 -
K Čl. II Účinnost právního předpisu se navrhuje stanovit k 1. dubnu 2015.
V Praze dne 27. srpna 2014
Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády
Ing. Jan Mládek, CSc., v. r. ministr průmyslu a obchodu
