____________________________________________________________ Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 40/1964 Sb. - poslední stav textu 40/1964 Sb. Ob anský zákoník ze dne 26. února 1964 Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm
na: 58/1969 Sb. na: 146/1971 Sb. na: 131/1982 Sb. § 489a na: 131/1982 Sb. na: 94/1988 Sb. na: 188/1988 Sb. na: 87/1990 Sb. na: 105/1990 Sb. , 116/1990 Sb. na: 87/1991 Sb. na: 509/1991 Sb. na: 264/1992 Sb. na: 267/1994 Sb. na: 104/1995 na: 118/1995 Sb. na: 94/1996 Sb. na: 89/1996 Sb. na: 227/1997 Sb. na: 91/1998 Sb. na: 165/1998 Sb. na: 363/1999 Sb. na: 27/2000 Sb. na: 103/2000 Sb. na: 159/1999 Sb. , 227/2000 Sb. na: 367/2000 Sb. na: 229/2001 Sb. na: 501/2001 Sb. na: 317/2001 Sb. na: 135/2002 Sb. na: 125/2002 Sb. , 136/2002 Sb. , 320/2002 Sb. na: 476/2002 Sb. , 88/2003 Sb. na: 135/2002 Sb. ( ást), 47/2004 Sb. na: 480/2004 Sb. na: 37/2004 Sb. , 278/2004 Sb. , 554/2004 Sb. na: 359/2005 Sb.
Preambule zrušena Zrušeno l.I Zrušen. l.II Zrušen. l.III Zrušen. l.IV Zrušen.
l.V Zrušen. l.VI Zrušen. l.VII Zrušen. l.VIII Zrušen. zákon :
Federální shromážd ní
eské a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ÁST PRVNÍ Obecná ustanovení HLAVA PRVNÍ
Ob anskoprávní vztahy a jejich ochrana §1 (1) Úprava ob anskoprávních vztah p ispívá k napl ování ob anských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví. (2) Ob anský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi t mito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto ob anskoprávní vztahy neupravují jiné zákony. 1) (3) Právní vztahy vznikající z výsledk duševní tvo ivé innosti upravují zvláštní zákony. §2 (1) Ob anskoprávní vztahy vznikají z právních úkon nebo z jiných skute ností, s nimiž zákon vznik t chto vztah spojuje. (2) V ob anskoprávních vztazích mají ú astníci rovné postavení. (3) Ú astníci ob anskoprávních vztah si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchyln od zákona, jestliže to zákon výslovn nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od n j nelze odchýlit. §3 (1) Výkon práv a povinností vyplývajících z ob anskoprávních vztah nesmí bez právního d vodu zasahovat do práv a oprávn ných zájm jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z ob anskoprávních vztah a aby p ípadné rozpory mezi ú astníky byly odstran ny p edevším jejich dohodou. §4 Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákon stanoveno n co jiného, je tímto orgánem soud. §5
Došlo-li ke z ejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u p íslušného orgánu státní správy. Ten m že p edb žn zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven p edešlý stav. Tím není dot eno právo domáhat se ochrany u soudu. §6 Jestliže hrozí neoprávn ný zásah do práva bezprost edn , m že ten, kdo je takto ohrožen, p im eným zp sobem zásah sám odvrátit. HLAVA DRUHÁ Ú astníci ob anskoprávních vztah ODDÍL PRVNÍ Fyzické osoby §7 (1) Zp sobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto zp sobilost má i po até dít , narodí-li se živé. (2) Smrtí tato zp sobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat p edepsaným zp sobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezv stnou fyzickou osobu, lze-li se z etelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije. §8 (1) Zp sobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (zp sobilost k právním úkon m) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. P ed dosažením tohoto v ku se zletilosti nabývá jen uzav ením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. §9 Nezletilí mají zp sobilost jen k takovým právním úkon m, které jsou svou povahou p im ené rozumové a volní vysp losti odpovídající jejich v ku. § 10 (1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen p echodná, není v bec schopna init právní úkony, soud ji zp sobilosti k právním úkon m zbaví. (2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen p echodná, anebo pro nadm rné požívání alkoholických nápoj nebo omamných prost edk i jed je schopna init jen n které právní úkony, soud její zp sobilost k právním úkon m omezí a rozsah omezení v rozhodnutí ur í. (3) Soud zbavení nebo omezení zp sobilosti zm ní nebo zruší, zm ní-li se nebo odpadnou-li d vody, které k nim vedly. Ochrana osobnosti § 11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, ob anské cti a lidské d stojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projev osobní povahy.
§ 12 (1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projev osobní povahy sm jí být po ízeny nebo použity jen s jejím svolením. (2) Svolení není t eba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k ú el m ú edním na základ zákona. (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby po ídit nebo použít p im eným zp sobem též pro v decké a um lecké ú ely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávn nými zájmy fyzické osoby. § 13 (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upušt no od neoprávn ných zásah do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstran ny následky t chto zásah a aby jí bylo dáno p im ené zadostiu in ní. (2) Pokud by se nejevilo posta ujícím zadostiu in ní podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve zna né mí e snížena d stojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve spole nosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v pen zích. (3) Výši náhrady podle odstavce 2 ur í soud s p ihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. § 14 Zrušen. § 15 Po smrti fyzické osoby p ísluší uplat ovat právo na ochranu její osobnosti manželu a d tem, a není-li jich, jejím rodi m. § 16 Kdo neoprávn ným zásahem do práva na ochranu osobnosti zp sobí škodu, odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpov dnosti za škodu. § 17 Zrušen. ODDÍL DRUHÝ Právnické osoby § 18 (1) Zp sobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby. (2) Právnickými osobami jsou a) sdružení fyzických nebo právnických osob, b) ú elová sdružení majetku, c) jednotky územní samosprávy, d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. § 19
(1) Ke z ízení právnické osoby je pot ebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem ur eného rejst íku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. § 19a (1) Zp sobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti m že být omezena jen zákonem. (2) Právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jiného zákonem ur eného rejst íku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne ú innosti zápisu do tohoto rejst íku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. § 19b (1) Právnické osoby mají sv j název, který musí být ur en p i jejich z ízení. (2) P i neoprávn ném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávn ný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat p im eného zadostiu in ní, které m že být požadováno i v pen zích. (3) Odstavec 2 platí p im en i pro neoprávn ný zásah do dobré pov sti právnické osoby. § 19c (1) P i z ízení právnické osoby musí být ur eno její sídlo. (2) Sídlo musí být ur eno adresou, kde právnická osoba sídlí skute n , tedy místem, kde je umíst na její správa a kde se ve ejnost m že s právnickou osobou stýkat. (3) Uvádí-li právnická osoba jako své sídlo jiné místo než své sídlo skute né, m že se každý dovolat i jejího skute ného sídla. (4) Sídlo právnické osoby m že být v byt pouze v p ípad , že je to slu itelné s jejím ú elem a odpovídá to i povaze a rozsahu její innosti. (5) U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného ve ejného rejst íku posta í, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejst íku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla. § 20 (1) Právní úkony právnické osoby ve všech v cech iní ti, kte í k tomu jsou oprávn ni smlouvou o z ízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). (2) Za právnickou osobu mohou init právní úkony i jiní její pracovníci nebo lenové, pokud je to stanoveno ve vnit ních p edpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu za azení obvyklé. P ekro í-li tyto osoby své oprávn ní, vznikají práva a povinnosti právnické osob jen pokud se právní úkon týká p edm tu innosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o p ekro ení, o kterém druhý ú astník nemohl v d t. § 20a (1) Právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby, nebo spln ním ú elu, pro který byla z ízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejst íku nebo v jiném zákonem ur eném rejst íku zaniká dnem výmazu z tohoto rejst íku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.
(3) P ed zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jm ní nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. (4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních spole ností se p im en použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá n co jiného. zrušeno § 20b zrušen § 20c zrušen § 20d zrušen § 20e zrušen Zájmová sdružení právnických osob § 20f K ochran svých zájm nebo k dosažení jiného ú elu mohou právnické osoby vytvá et zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení"). § 20g K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzav ená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující lenské sch zi. O založení sdružení na této sch zi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících len sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydlišt (sídla) a podpisy len . Ke smlouv nebo zápisu o ustavující lenské sch zi musí být p iloženy stanovy a ur ení osob oprávn ných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující sch ze. § 20h (1) Stanovy sdružení ur í název, sídlo a p edm t innosti sdružení, úpravu majetkových pom r , vznik a zánik lenství, práva a povinnosti len , orgány sdružení a vymezení jejich p sobnosti, zp sob zrušení sdružení a naložení s jeho likvida ním z statkem. lenství ve sdružení lze vázat na ur itý lenský p ísp vek. (2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující lenská sch ze. Stanovy ur í zp sob, jímž se stanovy m ní a dopl ují. § 20i (1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nespln ní svých povinností. (2) Sdružení nabývá právní zp sobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského ú adu 2) p íslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, p edm t jeho innosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich p sobnost.
(3) K návrhu na zápis do registru se p ikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující lenské sch zi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocn ná zakladateli nebo ustavující lenskou sch zí. § 20j (1) P ed zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jm ní sdružení nep echází na právního nástupce. (2) Sdružení zaniká výmazem z registrace. § 21 Pokud je ú astníkem ob anskoprávních vztah stát, je právnickou osobou. HLAVA T ETÍ Zastoupení § 22 (1) Zástupcem je ten, kdo je oprávn n jednat za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti p ímo zastoupenému. (2) Zastupovat jiného nem že ten, kdo sám není zp sobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. § 23 Zastoupení vzniká na základ zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základ dohody o plné moci. § 24 Zástupce musí jednat osobn ; dalšího zástupce si m že ustanovit, jen jestliže je to právním p edpisem stanoveno nebo ú astníky dohodnuto. I z právních úkon dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti p ímo zastoupenému. § 25 zrušen Zákonné zastoupení § 26 Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkon m zp sobilé, jednají za n jejich zákonní zástupci. § 27 (1) Kdo je zákonným zástupcem nezletilého dít te, upravuje zákon o rodin . (2) Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena zp sobilosti k právním úkon m nebo jejíž zp sobilost k právním úkon m byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. (3) Nem že-li být opatrovníkem ustanoven p íbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která spl uje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, pop ípad jeho za ízení, jestliže je oprávn no vystupovat svým jménem (§ 18 odst. 1).
§ 28 Jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek t ch, které zastupují, a nejde-li o b žnou záležitost, je k nakládání s majetkem t eba schválení soudu. § 29 Soud m že ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to t eba k ochran jeho zájm nebo vyžaduje-li to ve ejný zájem. Za týchž podmínek m že soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to t eba z jiného vážného d vodu. § 30 Dojde-li ke st etnutí zájm zákonného zástupce se zájmy zastoupeného nebo ke st etnutí zájm t ch, kte í jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce. Zastoupení na základ plné moci § 31 (1) P i právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel ud lí za tímto ú elem plnou moc zmocn nci, v níž musí být uveden rozsah zmocn ncova oprávn ní. (2) P i plné moci ud lené právnické osob vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osob , které tento orgán ud lí plnou moc. (3) Plnou moc lze ud lit i n kolika zmocn nc m spole n . Není-li v plné moci ud lené n kolika zmocn nc m ur eno jinak, musí jednat všichni spole n . (4) Je-li t eba, aby právní úkon byl u in n v písemné form , musí být plná moc ud lena písemn . Písemn musí být plná moc ud lena i tehdy, netýká-li se jen ur itého právního úkonu. § 32 (1) Nevyplývá-li z právního úkonu, že n kdo jedná za n koho jiného, platí, že jedná vlastním jménem. (2) Jedná-li zmocn nec jménem zmocnitele v mezích oprávn ní zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti p ímo zmocniteli. Pokyny dané zmocn nci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní ú inky jednání, ledaže by byly známé osobám, v i kterým zmocn nec jednal. (3) Je-li zmocnitel v dobré ví e anebo v d l-li nebo musel v d t o ur ité okolnosti, p ihlíží se k tomu i u zmocn nce, ledaže jde o okolnosti, o kterých se zmocn nec dozv d l p ed ud lením plné moci. Zmocnitel, který není v dobré ví e, nem že se dovolávat dobré víry zmocn nce. § 33 (1) P ekro il-li zmocn nec své oprávn ní vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán jen pokud toto p ekro ení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osob , se kterou zmocn nec jednal, sv j nesouhlas bez zbyte ného odkladu po tom, co se o p ekro ení oprávn ní dozv d l, platí, že p ekro ení schválil. (2) P ekro il-li zmocn nec p i jednání své oprávn ní jednat za zmocnitele nebo jedná-li n kdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodate n bez zbyte ného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel p ekro ení plné moci nebo jednání bez plné moci, m že osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocn nci požadovat bu spln ní závazku nebo náhradu škody zp sobené jeho jednáním. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci v d la.
§ 33a (1) Zmocn nec je oprávn n ud lit plnou moc jiné osob , aby místo n ho jednala za zmocnitele a) je-li výslovn oprávn n podle plné moci ud lit plnou moc jiné osob , b) je-li zmocn ncem právnická osoba. (2) Z právních úkon dalšího zmocn nce je zavázán p ímo zmocnitel. § 33b (1) Plná moc zanikne a) provedením úkonu, na který byla omezena, b) je-li odvolána zmocnitelem, c) je-li vypov zena zmocn ncem, d) zem e-li zmocn nec. (2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu n co jiného, pokud zvláštní zákon 2d) nestanoví jinak. Zánikem právnické osoby, jež je zmocn ncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nep echázejí-li její práva a závazky na jinou osobu. (3) Zmocnitel se nem že platn vzdát práva plnou moc kdykoliv odvolat. (4) Dokud odvolání plné moci není zmocn nci známé, mají jeho právní úkony ú inky, jako kdyby plná moc ješt trvala. Tohoto ustanovení se však nem že dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci v d l nebo musel v d t. (5) Oznámil-li zmocnitel jiné osob , že ud lil plnou moc zmocn nci na ur ité úkony, m že se v i ní dovolávat odvolání plné moci, jen oznámil-li jí toto odvolání p ed jednáním zmocn nce nebo když tato osoba v dob jednání zmocn nce o tomto odvolání v d la. (6) Zem e-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocn nec plnou moc, je zmocn nec povinen u init ješt vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrp l újmu na svých právech. Úkony takto u in né mají stejné právní ú inky, jako kdyby zastoupení ješt trvalo, pokud neodporují tomu, co za ídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci. HLAVA TVRTÁ Právní úkony § 34 Právní úkon je projev v le sm ující zejména ke vzniku, zm n nebo zániku t ch práv nebo povinností, které právní p edpisy s takovým projevem spojují. § 35 (1) Projev v le m že být u in n jednáním nebo opomenutím; m že se stát výslovn nebo jiným zp sobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co cht l ú astník projevit. (2) Právní úkony vyjád ené slovy je t eba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjád ení, ale zejména též podle v le toho, kdo právní úkon u inil, není-li tato v le v rozporu s jazykovým projevem.
(3) Právní úkony vyjád ené jinak než slovy se vykládají podle toho, co zp sob jejich vyjád ení obvykle znamená. P itom se p ihlíží k v li toho, kdo právní úkon u inil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon ur en. § 36 (1) Vznik, zm nu nebo zánik práva i povinnosti lze vázat na spln ní podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nep ihlíží. (2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím spln ní závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím spln ní závisí, zda následky již nastalé pominou. (3) Jestliže ú astník, jemuž je nespln ní podmínky na prosp ch, její spln ní zám rn zma í, stane se právní úkon nepodmín ným. (4) K spln ní podmínky se nep ihlíží, zp sobí-li její spln ní zám rn ú astník, který nem l právo tak u init a jemuž je její spln ní na prosp ch. (5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy n co jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. § 37 (1) Právní úkon musí být u in n svobodn a vážn , ur it a srozumiteln ; jinak je neplatný. (2) Právní úkon, jehož p edm tem je pln ní nemožné, je neplatný. (3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a po tech, je-li jeho význam nepochybný. § 38 (1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej u inil, nemá zp sobilost k právním úkon m. (2) Rovn ž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji iní k tomuto právnímu úkonu neschopnou. § 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo ú elem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se p í í dobrým mrav m. § 40 (1) Nebyl-li právní úkon u in n ve form , kterou vyžaduje zákon nebo dohoda ú astník , je neplatný. (2) Písemn uzav ená dohoda m že být zm n na nebo zrušena pouze písemn . (3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; iní-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listin , ledaže právní p edpis stanoví jinak. Podpis m že být nahrazen mechanickými prost edky v p ípadech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon u in n elektronickými prost edky, m že být podepsán elektronicky podle zvláštních p edpis . (4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon u in n telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prost edky, jež umož ují zachycení obsahu právního úkonu a ur ení osoby, která právní úkon u inila. (5) K písemným právním úkon m t ch, kte í nemohou íst a psát, je t eba ú edního zápisu. Ú ední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nem že íst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem
právního úkonu s pomocí p ístroj nebo speciálních pom cek nebo prost ednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoru n listinu podepsat. § 40a Jde-li o d vod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 55, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dot en, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nem že dovolávat ten, kdo ji sám zp sobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon u in n ve form , kterou vyžaduje dohoda ú astník (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecn závazným právním p edpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto p edpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dot en, neplatnosti dovolá. § 41 Vztahuje-li se d vod neplatnosti jen na ást právního úkonu, je neplatnou jen tato ást, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k n mu došlo, nevyplývá, že tuto ást nelze odd lit od ostatního obsahu. § 41a (1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností z ejmé, že vyjad uje v li jednající osoby. (2) Má-li být právním úkonem zast en právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to v li ú astník a jsou-li spln ny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat v i ú astníku, který jej považoval za nezast ený. § 42 Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpov dnosti za škodu. § 42a Odporovatelnost (1) V itel se m že domáhat, aby soud ur il, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou v i n mu právn neú inné. Toto právo má v itel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. (2) Odporovat je možné právním úkon m, které dlužník u inil v posledních t ech letech v úmyslu zkrátit své v itele, musel-li být tento úmysl druhé stran znám a právním úkon m, kterými byli v itelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních t ech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník u inil v uvedeném ase ve prosp ch t chto osob, s výjimkou p ípadu, když druhá strana tehdy dlužník v úmysl zkrátit v itele i p i náležité pe livosti nemohla poznat. (3) Právo odporovat právním úkon m lze uplatnit v i osob , v jejíž prosp ch byl právní úkon u in n, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prosp ch. (4) Právní úkon, kterému v itel s úsp chem odporoval, je v i n mu neú inný potud, že v itel m že požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dob e možné, má právo na náhradu v i tomu, kdo m l z tohoto úkonu prosp ch. Smlouvy § 43
Ú astníci jsou povinni dbát, aby p i úprav smluvních vztah bylo odstran no vše, co by mohlo vést ke vzniku rozpor . Návrh na uzav ení smlouvy § 43a (1) Projev v le, sm ující k uzav ení smlouvy, jenž je ur en jedné nebo více ur itým osobám, je návrhem na uzav ení smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostate n ur itý a vyplývá z n j v le navrhovatele, aby byl vázán v p ípad jeho p ijetí. (2) Návrh p sobí od doby, kdy dojde osob , které je ur en. Návrh, i když je neodvolatelný, m že navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osob , které je ur en, d íve nebo alespo sou asn s návrhem. (3) Dokud nebyla smlouva uzav ena, m že být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osob , které je ur eno, d íve, než tato osoba odeslala p ijetí návrhu. (4) Návrh nem že být odvolán a) b hem lh ty, která je v n m stanovena pro p ijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i p ed uplynutím této lh ty nebo b) je-li v n m vyjád ena neodvolatelnost. § 43b (1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a) uplynutím lh ty, která v n m byla ur ena pro p ijetí, b) uplynutím p im ené doby s p ihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prost edk , které navrhovatel použil pro zaslání návrhu nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. (2) Ústní návrh zaniká, není-li p ijat ihned, ledaže z jeho obsahu vyplývá n co jiného. (3) Lh ta pro p ijetí návrhu ur ená navrhovatelem v telegramu po íná b žet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lh ta ur ená v dopisu, od data v n m uvedeného, a není-li v n m datum uvedeno, od data uvedeného na obálce. Lh ta pro p ijetí návrhu ur ená navrhovatelem telefonicky, dálnopisn nebo jinými prost edky umož ujícími okamžité sd lení za íná b žet od okamžiku, kdy návrh dojde osob , které je ur en. P ijetí návrhu § 43c (1) V asné prohlášení u in né osobou, které byl návrh ur en, nebo jiné její v asné jednání z n hož lze dovodit její souhlas, je p ijetím návrhu. (2) V asné p ijetí návrhu nabývá ú innosti okamžikem, kdy vyjád ení souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. P ijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozd ji sou asn s p ijetím. (3) Pozdní p ijetí má p esto ú inky v asného p ijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh u in n, a to ústn nebo odesláním zprávy. (4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjad ují p ijetí návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly navrhovateli v as, kdyby jejich p eprava probíhala obvyklým zp sobem, má pozdní p ijetí ú inky v asného p ijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu
vyrozumí ústn osobu, které byl návrh ur en, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu. § 44 (1) Smlouva je uzav ena okamžikem, kdy p ijetí návrhu na uzav ení smlouvy nabývá ú innosti. Ml ení nebo ne innost samy o sob neznamenají p ijetí návrhu. (2) P ijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné zm ny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. P ijetím návrhu je však odpov , jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpov di nevyplývá zm na obsahu navrhované smlouvy. (3) Je-li návrh ur en dv ma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh ur en, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzav ena, jestliže všechny tyto osoby návrh p ijmou. § 45 (1) Projev v le p sobí v
i nep ítomné osob od okamžiku, kdy jí dojde.
(2) Dojde-li projev v le zm n ný vlivem prost edk , které navrhovatel použil nebo jiných okolností nastalých b hem jeho p epravy, posuzuje se podle ustanovení o omylu (§ 49a). § 46 (1) Písemnou formu musí mít smlouvy o p evodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro n ž to vyžaduje zákon nebo dohoda ú astník . (2) Pro uzav ení smlouvy písemnou formou sta í, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému p ijetí. Jde-li o smlouvu o p evodu nemovitosti, musí být projevy ú astník na téže listin . § 47 (1) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouv je t eba rozhodnutí p íslušného orgánu, je smlouva ú inná tímto rozhodnutím. (2) Nebyl-li podán do t í let od uzav ení smlouvy návrh na rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že ú astníci od smlouvy odstoupili. § 48 (1) Od smlouvy m že ú astník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákon stanoveno nebo ú astníky dohodnuto. (2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od po átku ruší, není-li právním p edpisem stanoveno nebo ú astníky dohodnuto jinak. § 49 Ú astník, který uzav el smlouvu v tísni za nápadn nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit. § 49a Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba u inila v omylu, vycházejícím ze skute nosti, jež je pro jeho uskute n ní rozhodující, a osoba, které byl právní úkon ur en tento omyl vyvolala nebo o n m musela v d t. Právní úkon je rovn ž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmysln . Omyl v pohnutce právní úkon neplatným ne iní. § 50
(1) Ú astníci mohou uzav ít smlouvu také ve prosp ch t etí osoby. (2) Není-li v tomto zákon stanoveno nebo ú astníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávn na okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzav el. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v tomto p ípad má být pln no tomu, s nímž dlužník smlouvu uzav el. (3) Dokud t etí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi t mi, kdo ji uzav eli; právo na pln ní má ú astník, který pln ní ve prosp ch t etí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže t etí osoba souhlas odep ela. § 50a (1) Ú astníci se mohou písemn zavázat, že do dohodnuté doby uzav ou smlouvu; musí se však p itom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. (2) Nedojde-li do dohodnuté doby k uzav ení smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení v le bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dot eno. (3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých ú astníci p i vzniku závazku vycházeli, se do té míry zm nily, že nelze spravedliv požadovat, aby smlouva byla uzav ena. § 50b Ustanovení § 50a se použije p im en i na smlouvy, kterými se ú astníci dohodli, že obsah smlouvy bude ješt dopln n, pokud p itom dali nepochybn najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohod o zbytku obsahu smlouvy nedošlo. § 51 Ú astníci mohou uzav ít i takovou smlouvu, která není zvlášt upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo ú elu tohoto zákona. HLAVA PÁTÁ SPOT EBITELSKÉ SMLOUVY bez nadpisu § 52 (1) Spot ebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, p ípadn jiné smlouvy upravené v ásti osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné stran spot ebitel a na druhé stran dodavatel. (2) Dodavatelem je osoba, která p i uzavírání a pln ní smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské innosti. (3) Spot ebitelem je osoba, která p i uzavírání a pln ní smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské innosti. § 53 (1) Pro uzav ení smlouvy mohou být použity prost edky komunikace na dálku, které umož ují uzav ít smlouvu bez sou asné fyzické p ítomnosti smluvních stran. Prost edky komunikace na dálku se rozumí prost edky, s výjimkou písemného styku, provozované podnikatelem, k jehož p edm tu innosti náleží poskytování jednoho nebo více prost edk komunikace na dálku, zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem,
katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací p ístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropo íta a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový p ístroj, televize (televizní nákup, teleshopping). (2) Prost edky komunikace na dálku umož ující individuální jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spot ebitel jejich použití neodmítl. Pouze s p edchozím výslovným souhlasem spot ebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy a faxové p ístroje. (3) P i použití prost edk komunikace na dálku musí být obsahem návrhu informace nutné k uzav ení smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této ásti a podstatných náležitostí smlouvy stanovených v ásti osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty ur itým a srozumitelným zp sobem s p ihlédnutím k zásadám dobré víry a k ochran osob, zejména nezletilých nebo spot ebitel . (4) P i jednání prost ednictvím n kterého prost edku komunikace na dálku musí být spot ebiteli s dostate ným p edstihem p ed uzav ením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace: a) obchodní firma nebo jména a p íjmení a identifika ní íslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydlišt v p ípad fyzické osoby, u zahrani ní osoby rovn ž adresu podniku nebo organiza ní složky na území eské republiky, byly-li z ízeny, údaj o zápisu v obchodním rejst íku nebo jiné obdobné evidenci, v etn spisové zna ky, pokud je p id lena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doru ování, telefonní íslo, p ípadn adresu pro doru ování elektronické pošty, b) údaje o p íslušném kontrolním orgánu, podléhá-li innost dodavatele režimu povolování, c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z níž jednozna n vyplývá, zda je uvedena v etn všech daní a poplatk , mají-li k ní být p ipo ítávány, e) náklady na dodání, f) zp sob platby, dodání nebo pln ní, g) pou ení o právu na odstoupení, s výjimkou p ípad podle odstavce 8, h) náklady na použití komunika ních prost edk na dálku, i) doba, po kterou z stává nabídka nebo cena v platnosti. K informacím podle písmen a) a b) zajistí dodavatel trvalý ve ejný p ístup; nedodržení této povinnosti se považuje za nep edání informací podle § 53 odst. 7. (5) Podá-li spot ebitel objednávku prost ednictvím n kterého prost edku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prost ednictvím n kterého prost edku komunikace na dálku neprodlen potvrdit její obdržení; to neplatí p i uzavírání smlouvy výlu n vým nou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka a potvrzení jejího obdržení jsou považovány za doru ené, pokud se s nimi strany, jimž byly ur eny, mohou seznámit. (6) Po uzav ení smlouvy p i použití prost edk komunikace na dálku, nejpozd ji však p ed pln ním, musí být spot ebiteli písemn poskytnuty tyto informace: a) obchodní jméno a identifika ní íslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydlišt v p ípad fyzické osoby, b) informace o podmínkách a postupech pro uplatn ní práva odstoupit od smlouvy, c) informace o službách po prodeji a o zárukách, d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není ur ena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok. (7) Byla-li smlouva uzav ena p i použití prost edk komunikace na dálku, má spot ebitel právo od smlouvy odstoupit do 14 dn od p evzetí pln ní. V p ípad , že dodavatel nep edal spot ebiteli
informace, které je povinen p edat písemn nebo jiným obdobným zp sobem podle ustanovení odstavc 4 a 6, iní tato lh ta pro odstoupení 3 m síce od p evzetí pln ní. Jestliže však jsou informace ádn p edány v jejím pr b hu, dochází k ukon ení t ím sí ní lh ty a po íná od té doby b žet lh ta trnáctidenní. (8) Krom p ípad , kdy je odstoupení od smlouvy výslovn ujednáno, nem že spot ebitel odstoupit podle odstavce 7 od smluv a) na poskytování služeb, jestliže s jejich pln ním bylo s jeho souhlasem zapo ato p ed uplynutím lh ty 14 dn od p evzetí pln ní, b) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finan ního trhu nezávisle na v li dodavatele, c) na dodávku zboží upraveného podle p ání spot ebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opot ebení nebo zastarání, d) na dodávku audio a video nahrávek a po íta ových program , porušil-li spot ebitel jejich originální obal, e) na dodávku novin, periodik a asopis , f) spo ívajících ve h e nebo loterii. (9) Poskytuje-li dodavatel pln ní spot ebiteli bez objednávky, není spot ebitel povinen dodavateli jeho pln ní vrátit ani jej o tom vyrozum t. § 53a (1) P i použití elektronických prost edk 2c) musí být sou ástí návrhu krom informací podle § 53 odst. 3 rovn ž informace o tom, zda je smlouva po svém uzav ení dodavatelem archivována a zda je p ístupná, informace o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzav ení smlouvy, informace o jazycích, v nichž lze smlouvu uzav ít, informace o možnosti zjišt ní a opravování chyb vzniklých p i zadávání dat p ed podáním objednávky a informace o kodexech chování, které jsou pro n j závazné nebo které dobrovoln dodržuje, a jejich p ístupnosti p i použití elektronických prost edk ; to neplatí p i jednání výlu n vým nou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. (2) P ed podáním objednávky musí být p i použití elektronických prost edk spot ebiteli umožn no zkontrolovat a m nit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí p i jednání výlu n vým nou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. (3) Smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spot ebiteli poskytnuty ve form , která umož uje archivaci a reprodukci. (4) Pro odstoupení od smlouvy platí § 53 odst. 7 obdobn . § 54 Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53a se nevztahují na smlouvy a) o finan ních službách podle zvláštních zákon , b) uzavírané prost ednictvím prodejních automat nebo automatizovaných obchodních provozoven, c) uzavírané provozovateli prost edk komunikace na dálku prost ednictvím ve ejných telefon , d) uzavírané na výstavbu i prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu, e) uzavírané na základ dražeb,
f) na dodávku potravin, nápoj nebo jiného zboží b žné spot eby dodávaného stálými doru ovateli do domácnosti nebo sídla spot ebitele, g) o ubytování, doprav , stravování nebo využití volného asu, pokud dodavatel poskytuje tato pln ní v ur eném termínu nebo dob . § 55 (1) Smluvní ujednání spot ebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprosp ch spot ebitele. Spot ebitel se zejména nem že vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. (2) Ujednání ve spot ebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spot ebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovliv uje-li však takové ujednání p ímo i další ujednání smlouvy, m že se spot ebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. (3) V pochybnostech o významu spot ebitelských smluv platí výklad pro spot ebitele p ízniv jší. § 56 (1) Spot ebitelské smlouvy nesm jí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újm spot ebitele zna nou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují p edm t pln ní smlouvy nebo cenu pln ní. (3) Nep ípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylu ují nebo omezují odpov dnost dodavatele za jednání i opomenutí, kterým byla spot ebiteli zp sobena smrt i újma na zdraví, b) vylu ují nebo omezují práva spot ebitele p i uplatn ní odpov dnosti za vady i odpov dnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spot ebitele závazná, zatímco pln ní dodavatele je vázáno na spln ní podmínky, jejíž uskute n ní je závislé výlu n na v li dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spot ebiteli nevydal jím poskytnuté pln ní i v p ípad , že spot ebitel neuzav e smlouvu s dodavatelem i od ní odstoupí, e) oprav ují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního i zákonného d vodu a spot ebitele nikoli, f) oprav ují dodavatele, aby bez d vod hodných zvláštního z etele vypov d l smlouvu na dobu neur itou bez p im ené výpov dní doby, g) zavazují spot ebitele k pln ní podmínek, s nimiž se nem l možnost seznámit p ed uzav ením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostrann zm nit smluvní podmínky bez d vodu sjednaného ve smlouv , i) stanoví, že cena zboží i služeb bude ur ena v dob jejich spln ní, nebo dodavatele oprav ují k zvýšení ceny zboží i služeb, aniž by spot ebitel byl oprávn n od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v dob uzav ení smlouvy p i spln ní podstatn p ekro ena, j) p ikazují spot ebiteli, aby splnil všechny závazky i v p ípad , že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly,
k) dovolují dodavateli p evést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spot ebitele, dojde-li p evodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajišt ní pohledávky spot ebitele. bez nadpisu § 57 (1) Byla-li spot ebitelská smlouva uzav ena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, m že spot ebitel od smlouvy písemn odstoupit do 7 dn od jejího uzav ení; nedošlo-li dosud ke spln ní dodávky zboží i služeb dodavatelem, m že od smlouvy odstoupit do 1 m síce. To neplatí ohledn smluv, u nichž si spot ebitel výslovn sjednal návšt vu dodavatele za ú elem objednávky. (2) Dodavatel musí spot ebitele písemn upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozd ji p i uzav ení smlouvy; písemné upozorn ní musí obsahovat i ozna ení osoby, u níž je t eba toto právo uplatnit, v etn bydlišt i sídla takové osoby. (3) P i porušení povinnosti stanovené v p edchozím odstavci má spot ebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzav ení. (4) Ustanovení p edchozích odstavc se nevztahují na smlouvy a) jejichž p edm tem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce za ízení do ní za len ných, b) na dodávku potravin nebo jiného zboží b žné spot eby dodávaného stálými doru ovateli do domácnosti spot ebitele nebo do jiného jím ur eného místa, c) na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzav eny podle katalogu dodavatele, s nímž se spot ebitel m l možnost seznámit v nep ítomnosti dodavatele, za p edpokladu, že mezi stranami má pokra ovat spojení p i pln ní uzav ené nebo jiné smlouvy, a za p edpokladu, že spot ebitel má právo odstoupit od smlouvy nejmén do 7 dn od p evzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouv , d) pojistné a o cenných papírech. Zvláštní ustanovení o ochran spot ebitele p i uzavírání smlouvy o užívání budovy nebo její ásti na asový úsek § 58 (1) Spot ebitelská smlouva, ve které se sjednává mezi spot ebitelem a poskytovatelem právo užívat budovu nebo její ást na jeden i více stanovených nebo stanovitelných asových úsek b hem roku a která je uzav ena na dobu delší než 3 roky, musí mít písemnou formu, musí být vyhotovena v eském jazyce a vedle náležitostí p íslušného smluvního typu musí obsahovat také a) jméno, p íjmení, datum narození a bydlišt spot ebitele, b) obchodní firmu, sídlo, p edm t podnikání a identifika ní íslo poskytovatele, který je právnickou osobou, a jméno a p íjmení osoby oprávn né jednat jeho jménem, c) jméno a p íjmení, pop ípad obchodní firmu, bydlišt , p edm t podnikání a identifika ní íslo poskytovatele, který je fyzickou osobou, d) jméno a p íjmení, bydlišt nebo sídlo vlastníka budovy i její ásti, e) právní vztah poskytovatele k budov
i její ásti,
f) vymezení práva užívat budovu i její ást na jeden i více stanovených nebo stanovitelných asových úsek b hem roku, které je p edm tem smlouvy, a stanovení podmínek, za kterých lze toto právo uplatnit na území státu, v n mž se budova nalézá, a prohlášení, že byly tyto podmínky respektovány,
g) polohové ur ení, p esný popis a vybavenost budovy i její ásti, u budovy též eviden ní nebo popisné íslo, h) informaci o stupni rozestav nosti budovy i její ásti, v etn rozestav nosti inženýrských sítí a termínu dokon ení, uvedení ísla stavebního povolení a úplného názvu a adresy stavebního ú adu, informace o podmínkách vypo ádání provedených plateb, pokud budova i její ást nebude dokon ena ádn a v as, i) vymezení základních služeb, které se s právem užívání poskytují (nap íklad osv tlení, voda, vytáp ní), a rozsah dalších služeb, v etn služeb spojených s právem užívat spole né prostory a za ízení, j) vymezení rozsahu užívání spole ných prostor a za ízení, k) vymezení zásad, kterými se bude ídit správa, údržba a opravy budovy i její ásti, l) stanovení data, od kterého lze erpat právo vyplývající ze smlouvy, dobu jeho trvání, p esné stanovení asových úsek nebo zp sob jejich ur ení, m) cenu, kterou spot ebitel uhradí za právo užívat budovu i její ást, odhad a zp sob výpo tu variabilní ástky splatné za kalendá ní rok, jejíž sou ástí jsou zálohy na úhradu za užívání spole ných prostor a za ízení, na poskytování služeb, na správu objektu, na opravy a údržbu budovy, místní poplatky a p ísp vky na tvorbu rezerv pro krytí neo ekávaných rizik, jakož i další platby spojené s užíváním, n) zp sob platby, o) podmínky pro zapojení do systému vým ny užívacího práva organizovaného poskytovatelem nebo t etí stranou ur enou poskytovatelem a o veškerých nákladech s tím spojených, p) pou ení o právu na odstoupení od smlouvy, v etn stanovení náležitostí a formy oznámení o odstoupení, zp sobu a místa doru ení a ozna ení osoby, které se toto oznámení doru uje, druh a výše plateb, jejichž úhradu m že v takovém p ípad poskytovatel požadovat, r) podmínky p evodu nebo p echodu práva vyplývajícího ze smlouvy na t etí osobu, s) datum uzav ení smlouvy. (2) Jestliže smlouva neobsahuje n kterou z t chto náležitostí, není neplatná; spot ebitel však má právo v tomto p ípad od smlouvy odstoupit ve lh tách uvedených v § 63. § 59 (1) Poskytovatelem se rozumí osoba, která p i uzavírání a pln ní smlouvy jedná v rámci své podnikatelské innosti a která p enechává právo uvedené ve smlouv . (2) Budovou nebo její ástí se rozumí stavba ur ená pro bydlení nebo stavba ur ená pro ubytování. § 60 (1) Poskytovatel je povinen p ed uzav ením smlouvy písemn poskytnout každé osob , která o to požádá, úplné a pravdivé informace uvedené v § 58 odst. 1 s výjimkou písmen a), l) a s) a pou ení, jak a kde lze získat další informace. (2) Písemné informace poskytnuté p ed uzav ením smlouvy jsou nedílnou sou ástí smlouvy. Zm ny poskytnutých informací, pokud se strany nedohodnou jinak, mohou vyplývat pouze z okolností, které nem že poskytovatel ovlivnit. Na každou zm nu t chto informací musí poskytovatel spot ebitele nejpozd ji 10 dn p ed uzav ením smlouvy písemn upozornit.
(3) Údaj, kde lze informace podle odstavce 1 získat, musí obsahovat rovn ž každá reklama týkající se práva užívat budovu i její ást. § 61 Poskytovatel nesmí na spot ebiteli požadovat a) žádné jiné platby než ty, které jsou dohodnuty ve smlouv , b) jakékoli platby p ed uzav ením smlouvy ani po dobu, po kterou m že spot ebitel uplatnit právo na odstoupení od smlouvy podle § 63 odst. 1 písm. a) až c). Nadpis vypušt n § 62 Jestliže cena je pln nebo áste n hrazena úv rem, který poskytuje poskytovatel, nebo úv rem poskytnutým t etí osobou na základ smlouvy o poskytování úv ru mezi t etí osobou a poskytovatelem, a spot ebitel využije svého práva odstoupit od smlouvy, musí poskytovatel zrušit smlouvu o úv ru uzav enou se spot ebitelem nebo zajistit její zrušení. Zrušení této smlouvy nesmí být spojováno s uplatn ním jakýchkoliv sankcí ze strany poskytovatele nebo t etí osoby. HLAVA ŠESTÁ Zrušena Nadpis vypušt n § 63 (1) Spot ebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lh t a) 15 kalendá ních dn od uzav ení smlouvy bez uvedení d vodu, b) 3 m síc od uzav ení smlouvy, jestliže smlouva neobsahuje náležitosti podle § 58 odst. 1; jestliže však jsou chyb jící náležitosti v pr b hu této lh ty ádn p edány, má spot ebitel právo odstoupit od smlouvy s uvedením d vodu ve lh t 15 kalendá ních dn od poskytnutí t chto náležitostí, c) 15 kalendá ních dn ode dne uplynutí t ím sí ní lh ty s uvedením d vodu, jestliže poskytovatel neposkytne spot ebiteli náležitosti podle § 58 odst. 1 ani do 3 m síc od podpisu smlouvy a spot ebitel neuplatní právo na odstoupení od smlouvy podle písmene b), d) 3 m síc od sjednaného termínu dokon ení rozestav né budovy i její ásti, jestliže nebyla v tomto termínu dokon ena ádn a v as. (2) Uplatní-li spot ebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 1, má poskytovatel právo pouze na náhradu prokazateln vynaložených výdaj spojených s uzav ením a následným odstoupením od smlouvy [§ 58 odst. 1 písm. p)]. Uplatn ní práva na odstoupení podle odstavce 1 písm. b), c) a d) nesmí být ze strany poskytovatele spojováno s žádnými finan ními nároky. § 64 (1) Spot ebitel nesmí být zbaven ochrany dle p edchozích ustanovení bez ohledu na právo, kterým se smluvní vztah ídí, pokud se budova i její ást nachází na území eské republiky nebo máli spot ebitel trvalý pobyt v eské republice. (2) Stejná ochrana náleží spot ebiteli v p ípadech, kdy se budova nebo její ást nachází na území lenského státu Evropské unie. § 65
Má-li spot ebitel trvalý pobyt mimo území eské republiky v n kterém z lenských stát Evropské unie nebo je jeho státním p íslušníkem, musí být smlouva vyhotovena rovn ž v jazyce i jednom z jazyk tohoto lenského státu. Výb r jazyka v tomto p ípad náleží spot ebiteli. Poskytovatel je povinen v takovém p ípad p edat spot ebiteli ú ední p eklad smlouvy v jazyce i v jednom z jazyk lenského státu Evropské unie, v n mž se budova i její ást nachází. § 66 Zrušen. § 67 Zrušen. Nadpis vypušt n § 68 Zrušen. § 69 Zrušen. Nadpis vypušt n § 70 Zrušen. HLAVA SEDMÁ Zrušena Nadpis vypušt n § 71 Zrušen. § 72 Zrušen. § 73 Zrušen. § 74 Zrušen. § 75 Zrušen. § 76 Zrušen. § 77 Zrušen. § 78 Zrušen. § 79 Zrušen. § 80 Zrušen.
§ 81 Zrušen. § 82 Zrušen. § 83 Zrušen. § 84 Zrušen. § 85 Zrušen. § 86 Zrušen. § 87 Zrušen. § 88 Zrušen. § 89 Zrušen. Nadpis vypušt n § 90 Zrušen. § 91 Zrušen. § 92 Zrušen. Nadpis vypušt n § 93 Zrušen. Nadpis vypušt n § 94 Zrušen. Nadpis vypušt n § 95 Zrušen. Nadpis vypušt n § 96 Zrušen. § 97
Zrušen. § 98 Zrušen. Nadpis vypušt n § 99 Zrušen. HLAVA OSMÁ Proml ení § 100 (1) Právo se proml í, jestliže nebylo vykonáno v dob v tomto zákon stanovené (§ 101 až 110). K proml ení soud p ihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník proml ení, nelze proml ené právo v iteli p iznat. (2) Proml ují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dot eno ustanovení § 105. Zástavní práva se neproml ují d íve, než zajišt ná pohledávka. (3) Neproml ují se rovn ž práva z vklad na vkladních knížkách nebo na jiných formách vklad a b žných ú tech, pokud vkladový vztah trvá. Proml ecí doba § 101 Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je proml ecí doba t íletá a b ží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. § 102 U práv, která musí být uplatn na nejprve u fyzické nebo právnické osoby, po íná b žet proml ecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatn no. § 103 Bylo-li dohodnuto pln ní ve splátkách, po íná b žet proml ecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nespln ní n které ze splátek splatným celý dluh (§ 565), po ne b žet proml ecí doba ode dne splatnosti nespln né splátky. § 104 zrušen § 105 Jde-li o právo oprávn ného d dice na vydání d dictví (§ 485), po ne b žet proml ecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo d dické ízení skon eno. § 106 (1) Právo na náhradu škody se proml í za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škod a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozd ji se právo na náhradu škody proml í za t i roky, a jde-li o škodu zp sobenou úmysln , za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
(3) Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v d sledku poskytnutí, nabídnutí nebo p islíbení úplatku 2a) jiným než poškozeným, anebo v d sledku p ímého nebo nep ímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen "korup ní jednání"), právo na náhradu takto vzniklé škody se proml í za t i roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škod a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korup nímu jednání. § 107 (1) Právo na vydání pln ní z bezd vodného obohacení se proml í za dva roky ode dne, kdy se oprávn ný dozví, že došlo k bezd vodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozd ji se právo na vydání pln ní z bezd vodného obohacení proml í za t i roky, a jdeli o úmyslné bezd vodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k n mu došlo. (3) Jsou-li ú astníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemn si vrátit vše, co podle ní dostali, p ihlédne soud k námitce proml ení jen tehdy, jestliže by i druhý ú astník mohl proml ení namítat. § 108 osob.
Práva z p epravy se proml ují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu škody u p epravy § 109 Právo odpovídající v cnému b emenu se proml í, není-li po dobu deseti let vykonáváno. § 110
(1) Bylo-li právo p iznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, proml uje se za deset let ode dne, kdy m lo být podle rozhodnutí pln no. Bylo-li právo dlužníkem písemn uznáno co do d vodu i výše, proml uje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lh ta k pln ní, b ží proml ecí doba od uplynutí této lh ty. (2) Stejná proml ecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na n ž bylo pln ní v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; proml ecí doba u jednotlivých splátek po íná ode dne jejich splatnosti. Staneli se nespln ním n které ze splátek splatným celý dluh (§ 565), po ne b žet desetiletá proml ecí doba od splatnosti nespln né splátky. (3) Úroky a op tující se pln ní se proml ují ve t ech letech; jde-li však o práva pravomocn p iznaná nebo písemn uznaná, platí tato proml ecí doba, jen pokud jde o úroky a op tující se pln ní, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání. B h proml ecí doby § 111 Zm na v osob v itele nebo dlužníka nemá na b h proml ecí doby vliv. § 112 Uplatní-li v itel v proml ecí dob právo u soudu nebo u jiného p íslušného orgánu a v zahájeném ízení ádn pokra uje, proml ecí doba od tohoto uplatn ní po dobu ízení neb ží. To platí i o právu, které bylo pravomocn p iznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného p íslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. § 113
Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti t mto osobám, proml ení nepo ne, dokud jim zástupce není ustanoven. Již zapo até proml ení probíhá dále, avšak neskon í, dokud neuplyne rok po tom, kdy t mto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy p ekážka jinak pomine. § 114 Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné stran a nezletilými d tmi a jinými zastoupenými osobami na druhé stran , proml ení ani nepo íná ani neb ží, nejde-li o úroky a op tující se pln ní. To platí i o právech mezi manžely. HLAVA DEVÁTÁ Vymezení n kterých pojm Domácnost § 115 Domácnost tvo í fyzické osoby, které spolu trvale žijí a spole n uhrazují náklady na své pot eby. Osoby blízké § 116 Osobou blízkou je p íbuzný v ad p ímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v pom ru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sob navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrp la jedna z nich, druhá d vodn poci ovala jako újmu vlastní. § 117 Stupe p íbuzenství dvou osob se ur uje podle po tu zrození, jimiž v ad p ímé pochází jedna od druhé a v ad pobo né ob od nejbližšího spole ného p edka. V ci a práva § 118 (1) P edm tem ob anskoprávních vztah jsou v ci, a pokud to jejich povaha p ipouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. (2) P edm tem ob anskoprávních vztah mohou být též byty nebo nebytové prostory. § 119 (1) V ci jsou movité nebo nemovité. (2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. § 120 (1) Sou ástí v cí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nem že být odd leno, aniž by se tím v c znehodnotila. (2) Stavba není sou ástí pozemku. § 121
(1) P íslušenstvím v ci jsou v ci, které náleží vlastníku v ci hlavní a jsou jím ur eny k tomu, aby byly s hlavní v cí trvale užívány. (2) P íslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory ur ené k tomu, aby byly s bytem užívány. (3) P íslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatn ním. Po ítání asu § 122 (1) Lh ta ur ená podle dní po íná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její po átek. Polovinou m síce se rozumí patnáct dní. (2) Konec lh ty ur ené podle týdn , m síc nebo let p ipadá na den, který se pojmenováním nebo íslem shoduje se dnem, na který p ipadá událost, od níž lh ta po íná. Není-li takový den v posledním m síci, p ipadne konec lh ty na jeho poslední den. (3) P ipadne-li poslední den lh ty na sobotu, ned li nebo svátek, je posledním dnem lh ty nejblíže následující pracovní den. ÁST DRUHÁ V cná práva HLAVA PRVNÍ Vlastnické právo § 123 Vlastník je v mezích zákona oprávn n p edm t svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. § 124 Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Nadpis zrušen Nadpis zrušen § 125 (1) Zvláštní zákon upravuje vlastnictví k byt m a nebytovým prostorám. (2) Zvláštní zákon stanoví, které v ci mohou být p edm tem vlastnictví pouze státu nebo ur ených právnických osob. § 126 (1) Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávn n zasahuje; zejména se m že domáhat vydání v ci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. (2) Obdobné právo na ochranu má i ten, kdo je oprávn n mít v c u sebe. Nadpis zrušen
§ 127 (1) Vlastník v ci se musí zdržet všeho, ím by nad míru p im enou pom r m obt žoval jiného nebo ím by vážn ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na n m z ízené bez toho, že by u inil dostate né opat ení na upevn ní stavby nebo pozemku, nesmí nad míru p im enou pom r m obt žovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kou em, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, sv tlem, stín ním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zví ata vnikat na sousedící pozemek a nešetrn , pop ípad v nevhodné ro ní dob odstra ovat ze své p dy ko eny stromu nebo odstra ovat v tve stromu p esahující na jeho pozemek. (2) Je-li to pot ebné a nebrání-li to ú elnému využívání sousedících pozemk a staveb, m že soud po zjišt ní stanoviska p íslušného stavebního ú adu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. (3) Vlastníci sousedících pozemk jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné mí e vstup na své pozemky, pop ípad na stavby na nich stojící, pokud to nezbytn vyžaduje údržba a obhospoda ování sousedících pozemk a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavb , je ten, kdo škodu zp sobil, povinen ji nahradit; této odpov dnosti se nem že zprostit. § 128 (1) Vlastník je povinen strp t, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém ve ejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné mí e a za náhradu použita jeho v c, nelze-li dosáhnout ú elu jinak. (2) Ve ve ejném zájmu lze v c vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout ú elu jinak, a to jen na základ zákona, jen pro tento ú el a za náhradu. Držba § 129 (1) Držitelem je ten, kdo s v cí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. (2) Držet lze v ci, jakož i práva, která p ipoušt jí trvalý nebo op tovný výkon. Nadpis zrušen § 130 (1) Je-li držitel se z etelem ke všem okolnostem v dobré ví e o tom, že mu v c nebo právo pat í, je držitelem oprávn ným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávn ná. (2) Nestanoví-li zákon jinak, má oprávn ný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z v ci po dobu oprávn né držby. (3) Oprávn ný držitel má v i vlastníkovi nárok na náhradu náklad , které ú eln vynaložil na v c po dobu oprávn né držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení v ci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují. § 130a Zrušen. § 131 (1) Neoprávn ný držitel je povinen vždy vydat v c vlastníkovi spolu s jejími plody a užitky a nahradit škodu, která neoprávn nou držbou vznikla. M že si odpo ítat náklady nutné pro údržbu a provoz v ci.
(2) Neoprávn ný držitel si m že od v ci odd lit to, ím ji svým nákladem zhodnotil, pokud je to možné bez zhoršení podstaty v ci. Nabývání vlastnictví § 132 (1) Vlastnictví v ci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, d d ním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základ jiných skute ností stanovených zákonem. (2) Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v n m ur eným, a není-li ur en, dnem právní moci rozhodnutí. Nadpis vypušt n § 132a Zrušen. Nadpis vypušt n § 133 (1) P evádí-li se movitá v c na základ smlouvy, nabývá se vlastnictví p evzetím v ci, není-li právním p edpisem stanoveno nebo ú astníky dohodnuto jinak. (2) P evádí-li se nemovitá v c na základ smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních p edpis , pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 2b) (3) P evádí-li se na základ smlouvy nemovitá v c, která není p edm tem evidence v katastru nemovitostí, 2c) nabývá se vlastnictví okamžikem ú innosti této smlouvy. § 134 Vydržení (1) Oprávn ný držitel se stává vlastníkem v ci, má-li ji nep etržit v držb po dobu t í let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. (2) Takto nelze nabýt vlastnictví k v cem, které nemohou být p edm tem vlastnictví nebo k v cem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem ur ených právnických osob (§ 125). (3) Do doby podle odstavce 1 se zapo te i doba, po kterou m l v c v oprávn né držb právní p edch dce. (4) Pro po átek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí p im en ustanovení o b hu proml ecí doby. § 135 (1) Kdo najde ztracenou v c, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nep ihlásí-li se o ni vlastník do 6 m síc od jejího odevzdání, p ipadá v c do vlastnictví této obce. (2) Nálezce má právo na náhradu nutných výdaj a na nálezné, které tvo í deset procent ceny nálezu. Zvláštní právní p edpis m že jinak upravit oprávn ní toho, kdo v c našel nebo ohlásil. (3) P ihlásí-li se vlastník v ci, která byla odevzdána obci podle odstavce 1, p ed uplynutím lh ty 6 m síc od jejího odevzdání obci, je vlastník v ci povinen nahradit obci náklady, které jí v souvislosti s opatrováním v ci vznikly.
(4) Ustanovení odstavc 1 až 3 platí p im en i na v ci skryté, jejichž vlastník není znám, a na v ci opušt né. (5) Ustanovení odstavc 1 až 4 se nepoužije, stanoví-li zvláštní právní p edpis 2d) jinak. Nadpis vypušt n § 135a Vlastníku v ci náležejí i p ír stky v ci, i když byly odd leny od v ci hlavní. Nadpis vypušt n § 135b (1) Zpracuje-li n kdo v dobré ví e cizí v c na v c novou, stává se vlastníkem nové v ci ten, jehož podíl na ní je v tší. Je však povinen uhradit druhému vlastníku cenu toho, o co se jeho majetek zmenšil. Jsou-li podíly stejné a ú astníci se nedohodnou, rozhodne na návrh kteréhokoliv z nich soud. (2) Zpracuje-li n kdo cizí v c, a je mu známo, že mu nepat í, m že vlastník v ci žádat o její vydání a navrácení do p edešlého stavu. Není-li navrácení do p edešlého stavu možné nebo ú elné, ur í soud podle všech okolností, kdo je vlastníkem v ci a jaká náhrada náleží vlastníkovi nebo zpracovateli, nedojde-li mezi nimi k dohod . § 135c (1) Z ídí-li n kdo stavbu na cizím pozemku, a na to nemá právo, m že soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je t eba odstranit na náklady toho, kdo stavbu z ídil (dále jen "vlastník stavby"). (2) Pokud by odstran ní stavby nebylo ú elné, p ikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. (3) Soud m že uspo ádat pom ry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též z ídit za náhradu v cné b emeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavb . HLAVA DRUHÁ Spoluvlastnictví a spole né jm ní § 136 (1) V c m že být v podílovém spoluvlastnictví více vlastník . (2) Spole né jm ní m že vzniknout jen mezi manžely. Podílové spoluvlastnictví § 137 (1) Podíl vyjad uje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke spole né v ci. (2) Není-li právním p edpisem stanoveno nebo ú astníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastník stejné. § 138 Zrušen.
§ 139 (1) Z právních úkon týkajících se spole né v ci jsou oprávn ni a povinni všichni spoluvlastníci spole n a nerozdíln . (2) O hospoda ení se spole nou v cí rozhodují spoluvlastníci v tšinou, po ítanou podle velikosti podíl . P i rovnosti hlas nebo nedosáhne-li se v tšiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. (3) Jde-li o d ležitou zm nu spole né v ci, mohou p ehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o zm n rozhodl soud. § 140 P evádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci p edkupní právo, ledaže jde o p evod osob blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu p edkupního práva, mají právo vykoupit podíl pom rn podle velikosti podíl . § 141 (1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypo ádání; je-li p edm tem spoluvlastnictví nemovitost, musí být dohoda písemná. (2) Každý ze spoluvlastník je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypo ádali, nem la-li již dohoda o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypo ádání písemnou formu. § 142 (1) Nedojde-li k dohod , zruší spoluvlastnictví a provede vypo ádání na návrh n kterého spoluvlastníka soud. P ihlédne p itom k velikosti podíl a ú elnému využití v ci. Není-li rozd lení v ci dob e možné, p ikáže soud v c za p im enou náhradu jednomu nebo více spoluvlastník m; p ihlédne p itom k tomu, aby v c mohla být ú eln využita. Nechce-li v c žádný ze spoluvlastník , na ídí soud její prodej a výt žek rozd lí podle podíl . (2) Z d vod zvláštního z etele hodných soud nezruší a nevypo ádá spoluvlastnictví p ikázáním v ci za náhradu nebo prodejem v ci a rozd lením výt žku. (3) P i zrušení a vypo ádání spoluvlastnictví rozd lením v ci m že soud z ídit v cné b emeno k nov vzniklé nemovitosti ve prosp ch vlastníka jiné nov vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypo ádání spoluvlastnictví nem že být na újmu osobám, kterým p íslušejí práva na nemovitosti váznoucí. Spole né jm ní manžel § 143 (1) Spole né jm ní manžel tvo í a) majetek nabytý n kterým z manžel nebo jimi ob ma spole n za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného d dictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manžel za majetek náležející do výlu ného vlastnictví tohoto manžela, jakož i v cí, které podle své povahy slouží osobní pot eb jen jednoho z manžel , a v cí vydaných v rámci p edpis o restituci majetku jednoho z manžel , který m l vydanou v c ve vlastnictví p ed uzav ením manželství a nebo jemuž byla v c vydána jako právnímu nástupci p vodního vlastníka, 3) b) závazky, které n kterému z manžel nebo ob ma manžel m spole n vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazk týkajících se majetku, který náleží výhradn jednomu z nich, a závazk , jejichž rozsah p esahuje míru p im enou majetkovým pom r m manžel , které p evzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
(2) Stane-li se jeden z manžel za trvání manželství spole níkem obchodní spole nosti nebo lenem družstva, nezakládá nabytí podílu, v etn akcií, ani nabytí lenských práv a povinností len družstva, ú ast druhého manžela na této spole nosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. § 143a (1) Manželé mohou smlouvou uzav enou formou notá ského zápisu rozší it nebo zúžit stanovený rozsah spole ného jm ní manžel . Takto mohou manželé zm nit rozsah majetku a závazk nabytých i vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazk , které již tvo í jejich spole né jm ní. P edm tem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je p edm tem smlouvy nemovitost, která již náleží do spole ného jm ní manžel nebo do výlu ného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva ú innosti vkladem do katastru nemovitostí. (2) Manželé mohou dále smlouvou uzav enou formou notá ského zápisu vyhradit zcela nebo z ásti vznik spole ného jm ní manžel ke dni zániku manželství, pokud nejde o v ci tvo ící obvyklé vybavení spole né domácnosti. (3) Muž a žena, kte í cht jí uzav ít manželství, mohou smlouvou uzav enou formou notá ského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobn . (4) Manželé se mohou v i jiné osob na smlouvu uvedenou v p edcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám. § 144 Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvo í spole né jm ní manžel . § 145 (1) Majetek, který tvo í spole né jm ní manžel , užívají a udržují oba manželé spole n . (2) Obvyklou správu majetku náležejícího do spole ného jm ní manžel m že vykonávat každý z manžel . V ostatních záležitostech je t eba souhlasu obou manžel ; jinak je právní úkon neplatný. (3) Závazky, které tvo í spole né jm ní manžel , plní oba manželé spole n a nerozdíln . (4) Z právních úkon týkajících se spole ného jm ní manžel jsou oprávn ni a povinni oba manželé spole n a nerozdíln . § 146 Majetek ve spole ném jm ní manžel nebo jeho ást m že jeden z manžel použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je t eba ud lit p i prvním použití majetku ve spole ném jm ní manžel nebo jeho ásti. K dalším právním úkon m souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není t eba. § 147 Manželé mohou smlouvou uzav enou formou notá ského zápisu upravit správu spole ného jm ní odchyln . Stejn mohou upravit správu svého budoucího spole ného jm ní muž a žena, kte í cht jí uzav ít manželství. Ustanovení § 143a odst. 4 platí zde obdobn . § 148 (1) Soud m že ze závažných d vod na návrh n kterého z manžel zúžit spole né jm ní manžel až na v ci tvo ící obvyklé vybavení spole né domácnosti.
(2) Na návrh n kterého z manžel soud zúží spole né jm ní manžel až na v ci tvo ící obvyklé vybavení spole né domácnosti v p ípad , že jeden z manžel získal oprávn ní k podnikatelské innosti nebo se stal neomezen ru ícím spole níkem obchodní spole nosti. (3) Je-li podnikatelská innost po rozhodnutí soudu podle odstavce 2 vykonávána podnikatelem spole n nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozd lí se mezi n p íjmy z podnikání v pom ru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzav ena, rozd lí se p íjmy rovným dílem. (4) Jestliže o spole ném jm ní manžel bylo rozhodnuto podle odstavce 1 nebo 2, m že být rozší eno do p edchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manžel . § 148a zrušen § 149 (1) Spole né jm ní manžel zaniká zánikem manželství. (2) Zanikne-li spole né jm ní manžel , provede se vypo ádání, p i n mž se vychází z toho, že podíly obou manžel na majetku pat ícím do jejich spole ného jm ní jsou stejné. Každý z manžel je oprávn n požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na spole ný majetek, a je povinen nahradit, co ze spole ného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejn tak se vychází z toho, že závazky obou manžel vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. (3) P i vypo ádání se p ihlédne p edevším k pot ebám nezletilých d tí, k tomu, jak se každý z manžel staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení spole ného jm ní. P i ur ení míry p i in ní je t eba vzít též z etel k pé i o d ti a k obstarávání spole né domácnosti. (4) V p ípadech uvedených v § 143a odst. 1 a § 148 odst. 1 se použijí ustanovení odstavc 2 a 3 obdobn . § 149a Pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení § 143 a 149 týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají ú innosti vkladem do katastru. § 150 (1) Dohoda o vypo ádání spole ného jm ní manžel musí mít písemnou formu. Jestliže do spole ného jm ní manžel náleží též nemovitost, nabývá dohoda ú innosti vkladem do katastru nemovitostí. (2) Práva v itel nesmí být dohodou manžel dot ena. (3) Neprovede-li se vypo ádání dohodou, provede je na návrh n kterého z manžel soud. (4) Nedošlo-li do t í let od zániku spole ného jm ní manžel k jeho vypo ádání dohodou nebo nebyl-li do t í let od jeho zániku podán návrh na jeho vypo ádání rozhodnutím soudu, platí ohledn movitých v cí, že se manželé vypo ádali podle stavu, v jakém každý z nich v ci ze spole ného jm ní manžel pro pot ebu svou, své rodiny a domácnosti výlu n jako vlastník užívá. O ostatních movitých v cech a o nemovitých v cech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastník jsou stejné; totéž platí p im en o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manžel m spole ných. § 151 Jestliže za trvání manželství spole né jm ní zaniklo, m že být obnoveno jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manžel .
HLAVA T ETÍ Práva k cizím v cem nadpis zrušen § 151a Zrušen. § 151b Zrušen. § 151c Zrušen. § 151d Zrušen. § 151e Zrušen. § 151f Zrušen. § 151g Zrušen. nadpis zrušen § 151h Zrušen. § 151i Zrušen. § 151j Zrušen. nadpis zrušen § 151k Zrušen. § 151l Zrušen. § 151m Zrušen. V cná b emena § 151n (1) V cná b emena omezují vlastníka nemovité v ci ve prosp ch n koho jiného tak, že je povinen n co trp t, n eho se zdržet, nebo n co konat. Práva odpovídající v cným b emen m jsou spojena bu s vlastnictvím ur ité nemovitosti, nebo pat í ur ité osob . (2) V cná b emena spojená s vlastnictvím nemovitosti p echázejí s vlastnictvím v ci na nabyvatele.
(3) Pokud se ú astníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základ práva odpovídajícího v cnému b emeni oprávn n užívat cizí v c, povinen nést p im en náklady na její zachování a opravy; užívá-li však v c i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. § 151o (1) V cná b emena vznikají písemnou smlouvou, na základ záv ti ve spojení s výsledky ízení o d dictví, schválenou dohodou d dic , rozhodnutím p íslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající v cnému b emenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobn . K nabytí práva odpovídajícího v cným b emen m je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) Smlouvou m že z ídit v cné b emeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. (3) Není-li vlastník stavby sou asn vlastníkem p ilehlého pozemku a p ístup vlastníka ke stavb nelze zajistit jinak, m že soud na návrh vlastníka stavby z ídit v cné b emeno ve prosp ch vlastníka stavby spo ívající v právu cesty p es p ilehlý pozemek. § 151p (1) V cná b emena zanikají rozhodnutím p íslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího v cnému b emeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) V cné b emeno zanikne, nastanou-li takové trvalé zm ny, že v c již nem že sloužit pot ebám oprávn né osoby nebo prosp šn jšímu užívání její nemovitosti; p echodnou nemožností výkonu práva v cné b emeno nezaniká. (3) Vznikne-li zm nou pom r hrubý nepom r mezi v cným b emenem a výhodou oprávn ného, m že soud rozhodnout, že se v cné b emeno za p im enou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro zm nu pom r spravedliv trvat na v cném pln ní, m že soud rozhodnout, aby se namísto v cného pln ní poskytovalo pen žité pln ní. (4) Pat í-li právo odpovídající v cnému b emeni ur ité osob , v cné b emeno zanikne nejpozd ji její smrtí nebo zánikem. § 151r Zrušen. Nadpis zrušen § 151s Zrušen. § 151t Zrušen. § 151u Zrušen. § 151v Zrušen. ÁST T ETÍ Zrušena HLAVA T ETÍ A [ ÁSTI DRUHÉ (§ 152 - § 180)] PRÁVO ZÁSTAVNÍ A ZADRŽOVACÍ ODDÍL PRVNÍ
Zástavní právo § 152 Zástavní právo slouží k zajišt ní pohledávky pro p ípad, že dluh, který jí odpovídá, nebude v as spln n s tím, že v tomto p ípad lze dosáhnout uspokojení z výt žku zpen žení zástavy. § 153 (1) Zástavou m že být v c movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná v c hromadná, soubor v cí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha p ipouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo p edm t pr myslového vlastnictví. (2) Zástavní právo se vztahuje i na p íslušenství, p ír stky a neodd lené plody zástavy. (3) Pohledávka m že být zajišt na zástavním právem na n kolika samostatných zástavách (vespolné zástavní právo). § 154 Ustanovení tohoto zákona se použijí pro zástavní právo k obchodnímu podílu, pro zástavní právo k cenným papír m, pop ípad pro zástavní právo opírající se o cenné papíry (nap íklad hypote ní zástavní list), nebo pro zástavní právo k p edm t m pr myslového vlastnictví, pokud zvláštní zákony, které tato zástavní práva upravují, nestanoví n co jiného. § 155 (1) Zástavním právem m že být zajišt na pohledávka pen žitá i nepen žitá. Zástavní právo se vztahuje i na p íslušenství této pohledávky. práva.
(2) Nepen žitá pohledávka je zajišt na do výše její obvyklé ceny v dob vzniku zástavního
(3) Zástavním právem m že být zajišt na i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na spln ní podmínky. (4) Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajišt ny i pohledávky ur itého druhu, které zástavnímu v iteli v i dlužníkovi budou vznikat v ur ité dob . (5) Zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního v itele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajišt ná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouv dohodnuto n co jiného. Vznik zástavního práva § 156 (1) Zástavní právo vzniká na základ písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypo ádání d dictví. Za podmínek stanovených zákonem m že zástavní právo vzniknout na základ rozhodnutí soudu nebo správního ú adu. Zástavní právo m že vzniknout také ze zákona. (2) Zástavní smlouva musí obsahovat ozna ení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajiš uje. (3) Jsou-li zástavou nemovité v ci, které se neevidují v katastru nemovitostí, v ci hromadné, soubory v cí nebo movité v ci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu v iteli nebo t etí osob (§ 157 odst. 2 a 3), musí být zástavní smlouva sepsána ve form notá ského zápisu.
§ 157 (1) Zástavní právo k nemovitým v cem a k byt m nebo nebytovým prostor m ve vlastnictví podle zvláštního právního p edpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak. (2) Zástavní právo k movitým v cem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu v iteli, nestanoví-li zákon jinak. (3) Odevzdání movité v ci zástavnímu v iteli podle odstavce 2 m že být nahrazeno jejím p edáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního v itele nebo pro zástavního dlužníka u t etí osoby, je-li to dohodnuto v zástavní smlouv . Nadpis vypušt n § 158 (1) Zástavní právo k nemovitým v cem, které nejsou p edm tem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k v ci hromadné, zástavní právo k souboru v cí a zástavní právo k movitým v cem, k nimž má podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu v iteli nebo t etí osob (§ 157 odst. 2 a 3), vzniká zápisem do Rejst íku zástav vedeného Notá skou komorou eské republiky; to neplatí, bylo-li zástavní právo z ízeno rozhodnutím soudu nebo správního ú adu. (2) Zápis zástavního práva do Rejst íku zástav provede notá , který sepsal zástavní smlouvu ve form notá ského zápisu, bezodkladn po uzav ení zástavní smlouvy. § 159 jiného.
(1) Zástavní právo k pohledávce vzniká uzav ením smlouvy, pokud v ní není ujednáno n co
(2) Zástavní právo k pohledávce je v i dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) ú inné doru ením písemného oznámení zástavního dlužníka o n m, nebo tím, že zástavní v itel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva. § 160 (1) Zástavní právo na základ rozhodnutí soudu nebo správního ú adu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Zástavní právo k nemovitým v cem, které nejsou p edm tem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k v ci hromadné, zástavní právo k souboru v cí a zástavní právo k movitým v cem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu v iteli nebo t etí osob (§ 157 odst. 2 a 3), vzniklé na základ rozhodnutí soudu nebo správního ú adu se zaznamenává v Rejst íku zástav vedeném Notá skou komorou eské republiky. § 161 (1) Dá-li n kdo do zástavy cizí movitou v c bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k v ci jiné v cné právo neslu itelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo, jen je-li movitá v c odevzdána zástavnímu v iteli a ten ji p ijme v dobré ví e, že zástavce je oprávn n v c zastavit. (2) Cizí nemovitá v c, v c hromadná, soubor v cí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné v cné právo neslu itelné se zástavním právem. Totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a p edm t pr myslového vlastnictví. Práva a povinnosti za trvání zástavního práva § 162
(1) Zástavní v itel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávn n ji držet po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen starat se o ni s pé í ádného hospodá e, zejména ji opatrovat a chránit p ed poškozením, ztrátou a zni ením. Vzniknou-li zástavnímu v iteli pln ním této povinnosti ú eln vynaložené náklady, má proti zástavnímu dlužníku právo na jejich náhradu. (2) Užívat zástavu a p isvojovat si její p ír stky, plody a užitky m že zástavní v itel jen se souhlasem zástavce. (3) Dojde-li b hem doby, v níž zástavní v itel má u sebe zástavu, ke ztrát , zni ení nebo poškození zástavy, odpovídá zástavní v itel za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpov dnosti za škodu. (4) Je-li zástava odevzdána t etí osob , nesmí tato osoba p evzatou v c odevzdat další osob ani ji použít nebo umožnit její použití jinému; v ostatním má tato osoba práva a povinnosti schovatele (§ 747 a následující), není-li dohodnuto jinak. § 163 v itele.
(1) Zástavní dlužník je povinen zdržet se všeho, ím se zástava zhoršuje na újmu zástavního
(2) Ztratí-li zástava na cen tak, že zajišt ní pohledávky se stane nedostate ným, zástavní v itel má právo od dlužníka žádat, aby zajišt ní bez zbyte ného odkladu p im en doplnil. Neu iní-li tak, stane se ta ást pohledávky, která není zajišt na, splatnou. § 164 (1) Zástavní právo p sobí v i každému pozd jšímu vlastníku zastavené v ci, souboru v cí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozd jšího v itele zastavené pohledávky, o každého pozd jšího oprávn ného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo p edm tu pr myslového vlastnictví a o každého pozd jšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. (2) Ten, v dlužníka.
i n muž p sobí zástavní právo podle odstavce 1, má postavení zástavního Uspokojení ze zástavy § 165
(1) Není-li pohledávka zajišt ná zástavním právem spln na v as, má zástavní v itel právo na uspokojení své pohledávky z výt žku zpen žení zástavy. Totéž právo má zástavní v itel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti spln na jen áste n nebo nebylo-li spln no p íslušenství pohledávky. (2) Vznikne-li na zástav více zástavních práv, uspokojují se zajišt né pohledávky postupn v po adí ur eném podle doby vzniku zástavních práv. § 165a (1) Zástavu lze zpen žit na návrh zástavního v itele ve ve ejné dražb nebo soudním prodejem zástavy. P i na ízení soudního prodeje zástavy a p i prodeji zástavy soudem se postupuje podle ob anského soudního ádu. (2) Je-li pohledávka zajišt na více zástavami, m že zástavní v itel navrhnout zpen žení kterékoliv z nich nebo, je-li to t eba k uspokojení pohledávky, m že navrhnout i prodej více nebo všech t chto zástav.
(3) Právo zástavního v itele domáhat se uspokojení pohledávky zajišt né zástavním právem u soudu po dlužníku není ustanoveními odstavc 1 a 2 dot eno. § 166 (1) Ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve ve ejné dražb není p ípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu v iteli na ur ení nep ípustnosti prodeje zástavy. (2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat do 1 m síce ode dne doru ení oznámení o ve ejné dražb zákonem ur eným osobám, nejpozd ji však p ede dnem zahájení ve ejné dražby. (3) Ve ejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lh ty uvedené v odstavci 2; je-li v této lh t podána žaloba podle odstavce 1, lze ji vykonat až poté, kdy bylo o této žalob pravomocn rozhodnuto. (4) Ten, kdo podal bezd vodn žalobu podle odstavce 1, je povinen nahradit zástavnímu v iteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupn ve v ci, jestliže zástavní v itel uplatnil právo na náhradu této škody v pr b hu ízení o žalob p ed soudem prvního stupn ; na návrh zástavního v itele m že soud již v pr b hu ízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. § 167 (1) Je-li zástavou pohledávka, poddlužník je povinen splnit sv j dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu v iteli. (2) Je-li p edm tem pln ní zastavené pohledávky v c, vzniká p edáním této v ci zástavnímu v iteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k pohledávce tím zaniká. Nadpis vypušt n § 168 Je-li zástavou jiné majetkové právo, postupuje se p i jeho zpen žení s p ihlédnutím k povaze tohoto práva p im en podle § 165a nebo podle § 167, nestanoví-li zvláštní právní p edpisy jinak. Neplatná ujednání § 169 Ujednání zástavních smluv, dohod o vypo ádání d dictví a samostatn uzav ená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že a) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit, b) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitou v c nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona zastavit jinému, dalšímu v iteli, c) zástavní v itel m že uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem, d) zástavní v itel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy, e) p i prodlení s pln ním zajišt né pohledávky zástava propadne zástavnímu v iteli, nebo že si ji zástavní v itel m že ponechat za ur enou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zánik zástavního práva § 170 (1) Zástavní právo zaniká
a) zánikem zajišt né pohledávky, b) zánikem zástavy, c) vzdá-li se zástavní v itel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, d) uplynutím doby, na niž bylo z ízeno, e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu v iteli obvyklou cenu zástavy, f) písemnou smlouvou uzav enou mezi zástavním v itelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem, g) v p ípadech stanovených zvláštními právními p edpisy. (2) Proml ením zajišt né pohledávky zástavní právo nezaniká. § 171 (1) Zanikne-li zástavní právo k nemovitým v cem, k nimž vzniklo vkladem do katastru nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz. (2) Zanikne-li zástavní právo zapsané nebo zaznamenané v Rejst íku zástav vedeném Notá skou komorou eské republiky, provede kterýkoliv notá jeho výmaz, požádá-li o n j zástavní v itel nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán. Nadpis vypušt n § 172 Zástavní právo nezaniká, vztahuje-li se i na nároky zástavního v itele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajišt ná pohledávka (§ 155 odst. 5). Podzástavní právo § 173 (1) Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajišt né zástavním právem, jestliže zástavou je v c. (2) Ke vzniku podzástavního práva není t eba souhlasu vlastníka zastavené v ci. Podzástavní právo je však proti n mu ú inné, jen když jeho vznik mu byl písemn oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka zajišt na zástavním právem k nemovité v ci nebo k bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí. § 174 (1) Jestliže zástavní v itel (podzástavce) p edá zastavenou movitou v c, kterou má u sebe, podzástavnímu v iteli, nezbavuje se tím odpov dnosti za pln ní povinností jejímu zástavci. (2) Není-li splatná pohledávka, která je zajišt na podzástavním právem, v as spln na, m že podzástavní v itel uplatnit uspokojení ze zástavy místo zástavního v itele (podzástavce). (3) Na podzástavní právo se použijí ustanovení o zástavním právu p im en . ODDÍL DRUHÝ Zadržovací právo Nadpis vypušt n § 175
(1) Kdo je povinen vydat cizí movitou v c, kterou má u sebe, m že ji zadržet k zajišt ní své splatné pohledávky, kterou má proti osob , jíž by jinak byl povinen v c vydat. (2) Zadržovací právo vzniká i k zajišt ní dosud nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkurs. § 176 (1) Zadržovací právo nemá osoba, která má v c, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocn nebo lstí. (2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž p i p edání v ci bylo uloženo, aby s ní naložil zp sobem, který je neslu itelný s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, byl-li proti dlužníkovi podán návrh na konkurs. § 177 (1) Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávn né osoby, kterým vyjad uje svou v li zadržet v c. (2) Oprávn ná osoba je povinna bez zbyte ného odkladu vyrozum t dlužníka o zadržení v ci a jeho d vodech; jestliže smlouva, na jejímž základ má v c u sebe, byla uzav ena písemn , musí být i vyrozum ní písemné. § 178 Ohledn opatrování zadržené v ci a úhrady náklad s tím spojených má ten, kdo v c zadržuje, postavení, jaké má zástavní v itel ohledn zástavy. Nadpis vypušt n § 179 Na základ zadržovacího práva má v itel právo p i výkonu soudního rozhodnutí na p ednostní uspokojení z výt žku zadržované v ci p ed jiným v itelem, a to i zástavním v itelem. § 180 (1) Zadržovací právo zaniká zánikem zajišt né pohledávky, zánikem zadržené v ci, anebo vydáním zadržené v ci dlužníku. (2) Toto právo zaniká i tehdy, jestliže dlužník poskytne oprávn né osob s jejím souhlasem jinou jistotu. § 181 Zrušen. § 182 Zrušen. Nadpis vypušt n § 183 Zrušen. § 184 Zrušen. § 185
Zrušen. § 186 Zrušen. § 187 Zrušen. Nadpis vypušt n § 188 Zrušen. § 189 Zrušen. HLAVA DRUHÁ Zrušena § 190 Zrušen. § 191 Zrušen. § 192 Zrušen. § 193 Zrušen. § 194 Zrušen. § 195 Zrušen. HLAVA T ETÍ Zrušena § 196 Zrušen. § 197 Zrušen. HLAVA TVRTÁ Zrušena. § 198 Zrušen. § 199 Zrušen. § 200 Zrušen.
§ 201 Zrušen. § 202 Zrušen. § 203 Zrušen. § 203a Zrušen. § 204 Zrušen. Nadpis vypušt n § 205 Zrušen. § 206 Zrušen. Nadpis vypušt n § 207 Zrušen. § 208 Zrušen. § 209 Zrušen. nadpis vypušt n § 210 Zrušen. § 211 Zrušen. § 212 Zrušen. § 213 Zrušen. Nadpis vypušt n § 214 Zrušen. § 215 Zrušen. § 216 Zrušen.
Nadpis vypušt n § 217 Zrušen. § 218 Zrušen. § 219 Zrušen. § 220 Zrušen. Nadpis vypušt n § 221 Zrušen. ÁST
TVRTÁ
Zrušena HLAVA PRVNÍ Zrušena § 222 Zrušen. § 223 Zrušen. § 224 Zrušen. § 225 Zrušen. § 226 Zrušen. § 227 Zrušen. § 228 Zrušen. Nadpis vypušt n § 229 Zrušen. § 230 Zrušen. § 231 Zrušen. § 232
Zrušen. Nadpis vypušt n § 233 Zrušen. § 234 Zrušen. § 235 Zrušen. § 236 Zrušen. § 237 Zrušen. § 238 Zrušen. HLAVA DRUHÁ Zrušena § 239 Zrušen. § 240 Zrušen. § 241 Zrušen. § 242 Zrušen. § 243 Zrušen. Nadpis vypušt n § 244 Zrušen. § 245 Zrušen. § 246 Zrušen. Nadpis vypušt n § 247 Zrušen. § 248 Zrušen.
§ 249 Zrušen. § 250 Zrušen. § 251 Zrušen. § 252 Zrušen. § 253 Zrušen. § 254 Zrušen. § 255 Zrušen. Nadpis vypušt n § 256 Zrušen. HLAVA T ETÍ Zrušena § 257 Zrušen. § 258 Zrušen. § 259 Zrušen. § 260 Zrušen. § 261 Zrušen. § 262 Zrušen. HLAVA TVRTÁ Zrušena § 263 Zrušen. § 263a Zrušen. § 264 Zrušen.
§ 265 Zrušen. § 266 Zrušen. § 267 Zrušen. Nadpis vypušt n § 268 Zrušen. § 269 Zrušen. Nadpis vypušt n § 270 Zrušen. § 271 Zrušen. § 272 Zrušen. § 273 Zrušen. § 274 Zrušen. Nadpis vypušt n § 275 Zrušen. HLAVA PÁTÁ Zrušena § 276 Zrušen. Nadpis vypušt n § 277 Zrušen. § 278 Zrušen. Nadpis vypušt n § 279 Zrušen.
§ 280 Zrušen. § 281 Zrušen. Nadpis vypušt n § 282 Zrušen. § 283 Zrušen. HLAVA ŠESTÁ Zrušena § 284 Zrušen. § 285 Zrušen. § 286 Zrušen. § 287 Zrušen. § 288 Zrušen. Nadpis vypušt n § 289 Zrušen. § 290 Zrušen. § 291 Zrušen. § 292 Zrušen. § 293 Zrušen. § 294 Zrušen. § 295 Zrušen. Nadpis vypušt n § 296 Zrušen.
§ 297 Zrušen. § 298 Zrušen. § 299 Zrušen. HLAVA SEDMÁ Zrušena § 300 Zrušen. § 301 Zrušen. § 302 Zrušen. § 303 Zrušen. § 304 Zrušen. § 305 Zrušen. § 306 Zrušen. HLAVA OSMÁ Zrušena ODDÍL PRVNÍ Zrušen § 307 Zrušen. § 308 Zrušen. § 309 Zrušen. Nadpis vypušt n § 310 Zrušen. § 311 Zrušen. ODDÍL DRUHÝ
Zrušen § 312 Zrušen. § 313 Zrušen. § 314 Zrušen. § 315 Zrušen. Nadpis vypušt n § 316 Zrušen. § 317 Zrušen. § 318 Zrušen. ODDÍL T ETÍ Zrušen § 319 Zrušen. § 320 Zrušen. HLAVA DEVÁTÁ Zrušena § 321 Zrušen. § 322 Zrušen. § 323 Zrušen. § 324 Zrušen. HLAVA DESÁTÁ Zrušena ODDÍL PRVNÍ Zrušen § 325 Zrušen.
§ 326 Zrušen. § 327 Zrušen. Nadpis vypušt n § 328 Zrušen. § 329 Zrušen. § 330 Zrušen. § 331 Zrušen. § 332 Zrušen. § 333 Zrušen. Nadpis vypušt n. § 334 Zrušen. § 335 Zrušen. § 336 Zrušen. § 337 Zrušen. § 338 Zrušen. § 339 Zrušen. § 340 Zrušen. ODDÍL DRUHÝ Zrušen § 341 Zrušen. § 342 Zrušen. § 343 Zrušen.
§ 344 Zrušen. HLAVA JEDENÁCTÁ Zrušena ODDÍL PRVNÍ Zrušen § 345 Zrušen. § 346 Zrušen. § 347 Zrušen. § 348 Zrušen. ODDÍL DRUHÝ Zrušen Nadpis vypušt n § 349 Zrušen. § 350 Zrušen. § 351 Zrušen. § 352 Zrušen. Nadpis zrušen § 353 Zrušen. § 354 Zrušen. § 355 Zrušen. § 356 Zrušen. § 357 Zrušen. Nadpis vypušt n § 358
Zrušen. § 359 Zrušen. § 360 Zrušen. § 361 Zrušen. § 362 Zrušen. Nadpis vypušt n § 362a Zrušen. ODDÍL T ETÍ Zrušen § 363 Zrušen. § 364 Zrušen. § 365 Zrušen. § 366 Zrušen. § 367 Zrušen. § 368 Zrušen. § 369 Zrušen. § 370 Zrušen. ODDÍL TVRTÝ Zrušen § 371 Zrušen. § 372 Zrušen. § 373 Zrušen. § 374 Zrušen.
§ 375 Zrušen. § 376 Zrušen. ODDÍL PÁTÝ Zrušen § 377 Zrušen. § 378 Zrušen. § 379 Zrušen. § 380 Zrušen. § 381 Zrušen. § 382 Zrušen. § 383 Zrušen. ÁST PÁTÁ Zrušena HLAVA PRVNÍ Zrušena Nadpis vypušt n § 384 Zrušen. § 385 Zrušen. § 386 Zrušen. Nadpis vypušt n § 387 Zrušen. § 388 Zrušen. § 389 Zrušen.
HLAVA DRUHÁ Zrušena ODDÍL PRVNÍ Zrušen § 390 Zrušen. § 391 Zrušen. Nadpis vypušt n § 392 Zrušen § 393 Zrušen ODDÍL DRUHÝ Zrušen § 394 Zrušen. § 395 Zrušen. § 396 Zrušen. ODDÍL T ETÍ Zrušen § 397 Zrušen. § 398 Zrušen. ODDÍL TVRTÝ Zrušen Nadpis vypušt n § 399 Zrušen. § 400 Zrušen. § 401 Zrušen. § 402 Zrušen.
§ 403 Zrušen. § 404 Zrušen. § 405 Zrušen. § 406 Zrušen. Nadpis vypušt n § 407 Zrušen. § 408 Zrušen. § 409 Zrušen. ODDÍL PÁTÝ Zrušen § 410 Zrušen. § 411 Zrušen. HLAVA T ETÍ Zrušena § 412 Zrušen. § 413 Zrušen. § 414 Zrušen. ÁST ŠESTÁ Odpov dnost za škodu a za bezd vodné obohacení HLAVA PRVNÍ P edcházení hrozícím škodám § 415 Každý je povinen po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na p írod a životním prost edí. § 416 Zrušen.
§ 417 (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakro it zp sobem p im eným okolnostem ohrožení. (2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a p im ené opat ení k odvrácení hrozící škody. § 418 (1) Kdo zp sobil škodu, když odvracel p ímo hrozící nebezpe í, které sám nevyvolal, není za ni odpov dný, ledaže bylo možno toto nebezpe í za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je zp sobený následek z ejm stejn závažný nebo ješt závažn jší než ten, který hrozil. (2) Rovn ž neodpovídá za škodu, kdo ji zp sobil v nutné obran proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li z ejm nep im ená povaze a nebezpe nosti útoku. § 419 Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu ú eln vynaložených náklad a na náhradu škody, kterou p itom utrp l, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škod , která byla odvrácena. HLAVA DRUHÁ Odpov dnost za škodu ODDÍL PRVNÍ Obecná odpov dnost Nadpis vypušt n § 420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou zp sobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je zp sobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla zp sobena p i jejich innosti t mi, které k této innosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto zp sobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpov dnost podle pracovn právních p edpis není tím dot ena. (3) Odpov dnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. § 420a (1) Každý odpovídá za škodu, kterou zp sobí jinému provozní inností. (2) Škoda je zp sobena provozní inností, je-li zp sobena a) inností, která má provozní povahu, nebo v cí použitou p i innosti, b) fyzikálními, chemickými, pop ípad biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávn ným provád ním nebo zajišt ním prací, jimiž je zp sobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatn ztíženo nebo znemožn no užívání nemovitosti. (3) Odpov dnosti za škodu se ten, kdo ji zp sobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla zp sobena neodvratitelnou událostí nemající p vod v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. ODDÍL DRUHÝ
P ípady zvláštní odpov dnosti Nadpis zrušen § 421 Každý, kdo od jiného p evzal v c, jež má být p edm tem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zni ení, ledaže by ke škod došlo i jinak. § 421a (1) Každý odpovídá i za škodu zp sobenou okolnostmi, které mají p vod v povaze p ístroje nebo jiné v ci, jichž bylo p i pln ní závazku použito. Této odpov dnosti se nem že zprostit. (2) Odpov dnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. Odpov dnost za škodu zp sobenou t mi, kte í nemohou posoudit následky svého jednání § 422 (1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím zp sobenou, jeli schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; spole n a nerozdíln s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo zp sobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpov dnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pov ení sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpov dnost podle pracovn právních p edpis není tím dot ena. § 423 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu zp sobenou; spole n a nerozdíln s ním odpovídají ti, kte í jej do tohoto stavu úmysln p ivedli. Odpov dnost za škodu zp sobenou úmyslným jednáním proti dobrým mrav m § 424 Za škodu odpovídá i ten, kdo ji zp sobil úmyslným jednáním proti dobrým mrav m. Nadpis vypušt n § 425 Zrušen. Odpov dnost za škodu zp sobenou nezákonným rozhodnutím § 426 Zrušen Odpov dnost za škodu zp sobenou provozem dopravních prost edk § 427
(1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. (2) Stejn odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. § 428 Své odpov dnosti se nem že provozovatel zprostit, jestliže škoda byla zp sobena okolnostmi, které mají p vod v provozu. Jinak se odpov dnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škod nemohlo být zabrán no ani p i vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. § 429 Provozovatel odpovídá jak za škodu zp sobenou na zdraví a v cech, tak za škodu zp sobenou odcizením nebo ztrátou v cí, pozbyla-li fyzická osoba p i poškození možnosti je opatrovat. § 430 (1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prost edku bez v domí nebo proti v li provozovatele. Provozovatel odpovídá spole n s ním, jestliže takové užití dopravního prost edku svou nedbalostí umožnil. (2) Je-li dopravní prost edek v oprav , odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v n mž se oprava provádí, a to stejn jako provozovatel dopravního prost edku. § 431 St etnou-li se provozy dvou nebo více provozovatel a jde-li o vypo ádání mezi t mito provozovateli, odpovídají podle ú asti na zp sobení vzniklé škody. Odpov dnost za škodu zp sobenou provozem zvláš nebezpe ným § 432 Za škodu vyvolanou povahou provozu zvláš nebezpe ného odpovídá provozovatel stejn jako provozovatel dopravního prost edku. Odpov dnost za škodu zp sobenou na vnesených nebo odložených v cech § 433 (1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na v cech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro n vneseny, ledaže by ke škod došlo i jinak. Vnesené jsou v ci, které byly p ineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení v cí, anebo které byly za tím ú elem odevzdány provozovateli nebo n kterému z pracovník provozovatele. (2) Je-li s provozováním n jaké innosti zpravidla spojeno odkládání v cí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, ob anovi za škodu na v cech odložených na míst k tomu ur eném nebo na míst , kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škod došlo i jinak. (3) Odpov dnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. § 434 (1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené provád cím p edpisem. Byla-li však škoda na t chto v cech zp sobena t mi, kte í v provozu pracují, hradí se bez omezení.
(2) Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly v ci p evzaty do úschovy. § 435 Stejn jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podnik podobného druhu, pokud jde o dopravní prost edky v nich umíst né a jejich p íslušenství. § 436 Právo na náhradu škody musí být uplatn no u provozovatele bez zbyte ného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatn no nejpozd ji patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škod dozv d l. § 437 Za škodu zp sobenou na v cech odložených v dopravních prost edcích hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanovení o náhrad škody zp sobené jejich provozem (§ 427 až 431). ODDÍL T ETÍ Spole ná ustanovení o náhrad škody Spole ná odpov dnost § 438 (1) Zp sobí-li škodu více šk dc , odpovídají za ni spole n a nerozdíln . (2) V od vodn ných p ípadech m že soud rozhodnout, že ti, kte í škodu zp sobili, odpovídají za ni podle své ú asti na zp sobení škody. § 439 Kdo odpovídá za škodu spole n a nerozdíln s jinými, vypo ádá se s nimi podle ú asti na zp sobení vzniklé škody. § 440 Kdo odpovídá za škodu zp sobenou zavin ním jiného, má proti n mu postih. Zavin ní poškozeného § 441 Byla-li škoda zp sobena také zavin ním poškozeného, nese škodu pom rn ; byla-li škoda zp sobena výlu n jeho zavin ním, nese ji sám. Zp sob a rozsah náhrady § 442 (1) Hradí se skute ná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). (2) Škoda se hradí v pen zích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a ú elné, hradí se škoda uvedením do p edešlého stavu. (3) Byla-li škoda zp sobena úmyslným trestným inem, z n hož m l pachatel majetkový prosp ch, m že soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z v cí, které z majetkového prosp chu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení ob anského soudního ádu
výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými v cmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. § 443 P i ur ení výše škody na v ci se vychází z ceny v dob poškození. § 444 (1) P i škod na zdraví se jednorázov odškod ují bolesti poškozeného a ztížení jeho spole enského uplatn ní. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohod s Ministerstvem práce a sociálních v cí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení spole enského uplatn ní, a ur ování výše náhrady v jednotlivých p ípadech. (3) Za škodu usmrcením náleží poz stalým jednorázové odškodn ní, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 K , b) každému dít ti 240 000 K , c) každému rodi i 240 000 K , d) každému rodi i p i ztrát dosud nenarozeného po atého dít te 85 000 K , e) každému sourozenci zesnulého 175 000 K , f) každé další blízké osob žijící ve spole né domácnosti s usmrceným v dob vzniku události, která byla p í inou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 K . § 445 Ztráta na výd lku, k níž došlo p i škod na zdraví, se hradí pen žitým d chodem; p itom se vychází z pr m rného výd lku poškozeného, kterého p ed poškozením dosahoval. § 446 Náhrada za ztrátu na výd lku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného iní rozdíl mezi jeho pr m rným výd lkem p ed poškozením a nemocenským. § 447 (1) Náhrada za ztrátu na výd lku po skon ení pracovní neschopnosti nebo p i invalidit rozdíl mezi pr m rným výd lkem p ed poškozením a výd lkem dosahovaným po poškození s p ipo tením p ípadného invalidního d chodu nebo áste ného invalidního d chodu.
iní
(2) Náhrada za ztrátu na výd lku spolu s výd lkem poškozeného a s p ípadným invalidním d chodem nebo áste ným invalidním d chodem nesmí p esahovat ástku stanovenou p edpisy pracovního práva pro náhradu škody p i pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda zp sobena úmysln ; z d vod zvláštního z etele hodných m že soud ur it vyšší ástku náhrady též tehdy, byla-li škoda zp sobena hrubou nedbalostí. (3) Vláda eské republiky m že vzhledem ke zm nám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovn , upravit na ízením podmínky, výši a zp sob náhrady za ztrátu na výd lku po skon ení pracovní neschopnosti nebo p i invalidit . § 447a Náhrada za ztrátu na d chodu náleží v ástce rovnající se rozdílu mezi výší d chodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší d chodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do pr m rného
m sí ního výd lku, z n hož byl vym en d chod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výd lku po skon ení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vym ení d chodu. § 448 (1) P i usmrcení se hradí pen žitým d chodem náklady na výživu poz stalým, kterým zem elý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada náklad na výživu náleží poz stalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami d chodového zabezpe ení poskytovanými z téhož d vodu. (2) P i výpo tu náhrady se vychází z pr m rného výd lku zem elého; náhrada náklad na výživu všech poz stalých nesmí však úhrnem p evýšit ástku, do které by náležela zem elému náhrada za ztrátu na výd lku podle ustanovení § 447 odst. 2. § 449 (1) P i škod na zdraví se hradí též ú elné náklady spojené s lé ením. (2) P i usmrcení se hradí též p im ené náklady spojené s poh bem, pokud nebyly uhrazeny poh ebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpo e. (3) Náklady lé ení a náklady poh bu se hradí tomu, kdo je vynaložil. § 449a Budoucí nároky podle ustanovení § 445 lze odškodnit jednorázov na základ písemné dohody o jejich úplném a kone ném vypo ádání mezi oprávn ným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446 až 449. Snížení náhrady § 450 Z d vod zvláštního z etele hodných soud náhradu škody p im en sníží. Vezme p itom z etel zejména k tomu, jak ke škod došlo, jakož i k osobním a majetkovým pom r m fyzické osoby, která ji zp sobila; p ihlédne p itom také k pom r m fyzické osoby, která byla poškozena. Snížení nelze provést, jde-li o škodu zp sobenou úmysln . HLAVA T ETÍ Bezd vodné obohacení § 451 (1) Kdo se na úkor jiného bezd vodn obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezd vodným obohacením je majetkový prosp ch získaný pln ním bez právního d vodu, pln ním z neplatného právního úkonu nebo pln ním z právního d vodu, který odpadl, jakož i majetkový prosp ch získaný z nepoctivých zdroj . § 452 Zrušen. § 453 Zrušen. § 453a Zrušen. § 454
Bezd vodn se obohatil i ten, za n jž bylo pln no, co po právu m l plnit sám. § 455 (1) Za bezd vodné obohacení se nepovažuje, bylo-li p ijato pln ní proml eného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. (2) Rovn ž se za bezd vodné obohacení nepovažuje p ijetí pln ní za hry nebo sázky uzav ené mezi fyzickými osobami a vrácení pen z do hry nebo sázky p j ených; u soudu se však t chto pln ní nelze domáhat. § 456 P edm t bezd vodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. § 457 Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z ú astník povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. § 458 (1) Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezd vodným obohacením. Není-li to dob e možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta pen žitá náhrada. (2) S p edm tem bezd vodného obohacení musí být vydány i užitky z n ho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré ví e. (3) Ten, kdo p edm t bezd vodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných náklad , které na v c vynaložil. § 459 Je-li povinen p edm t bezd vodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré ví e, m že soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z v cí, kterých z bezd vodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení ob anského soudního ádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání p edm tu bezd vodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými v cmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. ÁST SEDMÁ D d ní HLAVA PRVNÍ Nabývání d dictví § 460 D dictví se nabývá smrtí z stavitele. § 461 (1) D dí se ze zákona, ze záv ti nebo z obou t chto d vod . (2) Nenabude-li d dictví d dic ze záv ti, nastupují místo n ho d dici ze zákona. Nabude-li se ze záv ti jen ást d dictví, nabývají zbývající ásti d dici ze zákona.
§ 462 D dictví, jehož nenabude žádný d dic, p ipadne státu. Odmítnutí d dictví § 463 (1) D dic m že d dictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. (2) Zástupce d dice m že za n j d dictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovn oprav uje. § 464 Prohlášení o odmítnutí d dictví m že d dic u init jen do jednoho m síce ode dne, kdy byl soudem o právu d dictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozum n. Z d ležitých d vod m že soud tuto lh tu prodloužit. § 465 D dictví nem že odmítnout d dic, který svým po ínáním dal najevo, že d dictví nechce odmítnout. § 466 K odmítnutí d dictví nem že d dic p ipojit výhrady nebo podmínky; rovn ž nem že odmítnout d dictví jen z ásti. Taková prohlášení nemají ú inky odmítnutí d dictví. § 467 Prohlášení o odmítnutí d dictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li d dic, že d dictví neodmítá. § 468 K d dici neznámému nebo k d dici neznámého pobytu, který byl o svém d dickém právu vyrozum n vyhláškou soudu a který v ur ené lh t nedal o sob v d t, se p i projednávání d dictví nep ihlíží. Jeho opatrovník nem že prohlášení o odmítnutí i neodmítnutí d dictví u init. D dická nezp sobilost § 469 Ned dí, kdo se dopustil úmyslného trestného inu proti z staviteli, jeho manželu, d tem nebo rodi m anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední v le z stavitelovy. M že však d dit, jestliže mu z stavitel tento in odpustil. Vyd d ní § 469a (1) Z stavitel m že vyd dit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl z staviteli pot ebnou pomoc v nemoci, ve stá í nebo v jiných závažných p ípadech, b) o z stavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat m l, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný in k trestu odn tí svobody v trvání nejmén jednoho roku,
d) trvale vede nez ízený život. (2) Pokud to z stavitel v listin o vyd d ní výslovn stanoví, vztahují se d sledky vyd d ní i na osoby uvedené v § 473 odst. 2. (3) O náležitostech listiny o vyd d ní a o jejím zrušení platí obdobn ustanovení § 476 a § 480; v listin však musí být uveden d vod vyd d ní. P echod dluh § 470 (1) D dic odpovídá do výše ceny nabytého d dictví za p im ené náklady spojené s poh bem z stavitele a za z stavitelovy dluhy, které na n j p ešly z stavitelovou smrtí. (2) Je-li více d dic , odpovídají za náklady z stavitelova poh bu a za dluhy podle pom ru toho, co z d dictví nabyli, k celému d dictví. § 471 (1) Je-li d dictví p edluženo, mohou se d dici s v iteli dohodnout, že jim d dictví p enechají k úhrad dluh . Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mrav m. (2) Nedojde-li k dohod mezi d dici a v iteli, ídí se povinnost d dic plnit tyto dluhy ustanoveními ob anského soudního ádu o likvidaci d dictví. D dici p itom neodpovídají v itel m, kte í své pohledávky neoznámili p esto, že je k tomu soud na návrh d dic vyzvalo, pokud je uspokojením pohledávek ostatních v itel cena jimi nabytého d dictví vy erpána. § 472 (1) Stát, jemuž d dictví p ipadlo, odpovídá za z stavitelovy dluhy a za p im ené náklady jeho poh bu stejn jako d dic. (2) Není-li možno uhradit pen žitý dluh zcela nebo z ásti pen zi z d dictví, m že stát použít k úhrad i v cí, které jsou p edm tem d dictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li v itel p ijetí t chto v cí, m že stát navrhnout likvidaci d dictví. HLAVA DRUHÁ D d ní ze zákona § 473 (1) V první skupin d dí z stavitelovy d ti a manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Ned dí-li n které dít , nabývají jeho d dického podílu stejným dílem jeho d ti. Jestliže ned dí ani tyto d ti nebo n které z nich, d dí stejným dílem jejich potomci. § 474 (1) Ned dí-li z stavitelovi potomci, d dí ve druhé skupin manžel, z stavitelovi rodi e a dále ti, kte í žili se z stavitelem nejmén po dobu jednoho roku p ed jeho smrtí ve spole né domácnosti a kte í z tohoto d vodu pe ovali o spole nou domácnost nebo byli odkázáni výživou na z stavitele. (2) D dici druhé skupiny d dí stejným dílem, manžel však vždy nejmén polovinu d dictví. § 475
(1) Ned dí-li manžel ani žádný z rodi , d dí ve t etí skupin stejným dílem z stavitelovi sourozenci a ti, kte í žili se z stavitelem nejmén po dobu jednoho roku p ed jeho smrtí ve spole né domácnosti a kte í z tohoto d vodu pe ovali o spole nou domácnost nebo byli odkázáni výživou na z stavitele. (2) Ned dí-li n který ze sourozenc z stavitele, nabývají jeho d dického podílu stejným dílem jeho d ti. § 475a Ned dí-li žádný d dic ve t etí skupin , ve tvrté skupin d dí stejným dílem prarodi e z stavitele a ned dí-li žádný z nich, d dí stejným dílem jejich d ti. HLAVA T ETÍ D d ní ze záv ti § 476 (1) Z stavitel m že záv bu napsat vlastní rukou, nebo ji z ídit v jiné písemné form za ú asti sv dk nebo ve form notá ského zápisu. (2) V každé záv ti musí být uveden den, m síc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. (3) Spole ná záv
více z stavitel je neplatná. § 476a
Vlastnoru ní záv
musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. § 476b
Záv , kterou nenapsal z stavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a p ed dv ma sv dky sou asn p ítomnými výslovn projevit, že listina obsahuje jeho poslední v li. Sv dci se musí na záv podepsat. § 476c (1) Z stavitel, který nem že íst nebo psát, projeví svoji poslední v li p ed t emi sou asn p ítomnými sv dky v listin , která musí být p e tena a p ítomnými sv dky podepsána. P itom musí p ed nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední v li. Pisatelem a p ed itatelem m že být i sv dek; pisatel však nesmí být zárove p ed itatelem. (2) V listin musí být uvedeno, že z stavitel nem že íst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas p e etl a jakým zp sobem z stavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou v li. Listinu musí sv dci podepsat. § 476d (1) Z stavitel m že projevit svoji poslední v li formou notá ského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být u in n p ed sv dky a kdy musí mít formu notá ského zápisu. zápisu.
(2) Nezletilí, kte í dovršili 15. rok mohou projevit poslední v li pouze formou notá ského
(3) Osoby nevidomé mohou projevit poslední v li též p ed t emi sou asn p ítomnými sv dky v listin , která musí být p e tena.
(4) Osoby neslyšící, které nemohou íst nebo psát, mohou projevit poslední v li formou notá ského zápisu, nebo p ed t emi sou asn p ítomnými sv dky, ovládajícími znakovou e , a to v listin , která musí být tlumo ena do znakové e i. (5) V listin musí být uvedeno, že z stavitel nem že íst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas p e etl a jakým zp sobem z stavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou v li. Obsah listiny musí být po jejím sepsání p etlumo en do znakové e i; i toto musí být v listin uvedeno. Listinu musí sv dci podepsat. § 476e Sv dky mohou být pouze osoby, které jsou zp sobilé k právním úkon m. Sv dky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, n mé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev v le iní, a osoby, které mají podle záv ti d dit. § 476f Záv tí povolaný, ani zákonný d dic a osoby jim blízké nemohou p i po izování záv ti p sobit jako ú ední osoby, sv dci, pisatelé, tlumo níci nebo p ed itatelé. § 477 (1) V záv ti z stavitel ustanoví d dice, pop ípad ur í jejich podíly nebo v ci a práva, která jim mají p ipadnout. Nejsou-li podíly více d dic v záv ti ur eny, platí, že podíly jsou stejné. (2) Z stavitel m že záv tí z ídit nadaci nebo nada ní fond. § 478 Jakékoliv podmínky p ipojené k záv ti nemají právní následky; ustanovení § 484 v ty druhé tím není dot eno. § 479 Nezletilým potomk m se musí dostat aspo tolik, kolik iní jejich d dický podíl ze zákona, a zletilým potomk m aspo tolik, kolik iní jedna polovina jejich d dického podílu ze zákona. Pokud záv tomu odporuje, je v této ásti neplatná, nedošlo-li k vyd d ní uvedených potomk . § 480 (1) Záv se zrušuje platnou záv tí pozd jší, pokud vedle ní nem že obstát, anebo odvoláním záv ti; odvolání musí mít formu, jaké je t eba k záv ti. (2) Z stavitel zruší záv
také tím, že zni í listinu, na níž byla napsána. HLAVA TVRTÁ Správce d dictví § 480a
(1) Správce d dictví vykonává až do skon ení projednání d dictví soudem správu d dictví nebo jeho ásti, jestliže tak z stavitel stanovil podle § 480d nebo jestliže o tom rozhodl soud v ízení o d dictví. (2) Správce d dictví p i výkonu své funkce vykonává práva a plní povinnosti, které ke sv enému majetku p íslušely z staviteli. Úkony p esahující rámec obvyklého hospoda ení však m že u init jen se souhlasem d dic a se svolením soudu. O úkonech p esahujících rámec obvyklého hospoda ení rozhodují d dici nadpolovi ní v tšinou. P i rovnosti hlas nebo nedosáhne-li se v tšiny, rozhodne na návrh kteréhokoliv d dice soud.
(3) Správce d dictví je povinen vykonávat svou funkci s pé í ádného hospodá e. Za škodu, kterou zp sobil porušením svých povinností, odpovídá podle § 420. (4) Dokud správa d dictví trvá, nemohou d dici s majetkem náležejícím do d dictví, který byl sv en správci d dictví, nakládat nebo s ním init jiná opat ení; jejich oprávn ní podle odstavce 2 tím nejsou dot ena. Totéž platí, má-li d dictví p ipadnout státu podle § 462. § 480b (1) Správcem d dictví m že být ustanovena fyzická osoba, která je zp sobilá k právním úkon m, nebo právnická osoba. Správce d dictví musí se svým ustanovením do funkce souhlasit. Máli d dictví p ipadnout státu podle § 462, m že být správcem d dictví ustanoven také stát. (2) Správce d dictví je povinen podávat soudu zprávy o své innosti nejmén dvakrát ro n , nerozhodl-li soud jinak. (3) Po skon ení projednání d dictví p edloží správce d dictví prost ednictvím soudu d dic m kone nou zprávu o své innosti. § 480c (1) Správce d dictví má právo na odm nu a na náhradu hotových výdaj ; sv j nárok vyú tuje v kone né zpráv o své innosti. Výši a zp sob ur ení odm ny a náhrady hotových výdaj stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (2) Odm nu správce d dictví a náhradu jeho hotových výdaj je povinen zaplatit d dic, který nabyl d dictví, jež není p edluženo; je-li více d dic , zaplatí odm nu a náhradu hotových výdaj podle pom ru hodnoty svých d dických podíl . V ostatních p ípadech platí odm nu správce d dictví a náhradu jeho hotových výdaj stát. O odm n správce d dictví, o náhrad jeho hotových výdaj a o tom, kdo správci odm nu a náhradu hotových výdaj zaplatí, rozhodne po p edložení zprávy podle § 480b odst. 3 soud. (3) Na žádost správce d dictví m že soud až do skon ení projednání d dictví uložit d dic m, aby zaplatili správci d dictví zálohu na odm nu a na jeho hotové výdaje. Je-li však z ejmé, že d dictví je p edluženo, m že soud uložit zaplacení této zálohy státu. (4) Ustanovení odstavc 1 až 3 neplatí, byl-li správcem d dictví ustanoven stát. § 480d (1) Z stavitel m že stanovit, aby po jeho smrti až do skon ení ízení o d dictví spravoval veškerý jeho majetek náležející do d dictví nebo podnik, nemovitost i jinou ást jeho majetku náležejícího do d dictví správce d dictví. (2) Ustanovit správce d dictví podle odstavce 1 m že z stavitel listinou o ustanovení správce d dictví ve form notá ského zápisu. V listin o ustanovení správce d dictví musí být uvedeno, zda správce d dictví má spravovat veškerý majetek z stavitele nebo jakou jeho ást, kdo má funkci správce d dictví vykonávat a jeho souhlas s ustanovením do funkce správce d dictví. (3) Není-li v tomto zákon uvedeno jinak, jakékoliv podmínky p ipojené k listin o ustanovení správce d dictví nemají právní následky. (4) Listina o ustanovení správce d dictví m že být z stavitelem zrušena jejím odvoláním nebo po ízením pozd jší listiny o ustanovení správce d dictví, nem že-li vedle ní obstát. Listina o ustanovení správce d dictví se zrušuje také odvoláním souhlasu s funkcí správce d dictví podle odstavce 6. Odvolání listiny o ustanovení správce d dictví a odvolání souhlasu s funkcí správce d dictví musí mít formu notá ského zápisu.
(5) Došlo-li ke zrušení listiny o ustanovení správce d dictví, nejde-li o zrušení odvoláním souhlasu s funkcí správce d dictví, je notá , který vyhotovil p íslušný notá ský zápis o jejím odvolání nebo o nové listin o ustanovení správce d dictví, povinen bez zbyte ného odkladu vyrozum t toho, kdo byl ustanoven správcem d dictví zrušenou listinou, že tato listina byla zrušena. (6) Ten, kdo byl z stavitelem ustanoven správcem d dictví, m že za života z stavitele odvolat sv j souhlas s ustanovením do funkce správce d dictví. Byl-li souhlas odvolán, je notá , který o tom vyhotovil notá ský zápis, povinen bez zbyte ného odkladu vyrozum t z stavitele. § 480e (1) Správce d dictví ustanovený z stavitelem je povinen ujmout se výkonu své funkce ihned, jakmile se dozví, že z stavitel zem el, a vyrozum t o tom soud, který vede d dické ízení podle zvláštního právního p edpisu. 3a) (2) D dici mohou platnost listiny o ustanovení správce d dictví podle § 480d odst. 2 zpochybnit pouze podáním žaloby proti správci d dictví na ur ení její neplatnosti. Byla-li taková žaloba podána, je správce d dictví oprávn n a povinen vykonávat svou funkci až do právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo ur eno, že listina o ustanovení správce d dictví je neplatná, ledaže by jej soud v d dickém ízení funkce správce d dictví zprostil. 3b) HLAVA PÁTÁ Potvrzení d dictví a vypo ádání d dic § 481 Je-li d dic jen jeden, potvrdí mu soud, že d dictví nabyl. § 482 (1) Je-li více d dic , vypo ádají se u soudu mezi sebou o d dictví dohodou. (2) Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mrav m, soud ji schválí. § 483 Nedojde-li k dohod , soud potvrdí nabytí d dictví t m, jejichž d dické právo bylo prokázáno. § 484 Soud potvrdí nabytí d dictví podle d dických podíl . P i d d ní ze zákona se d dici na jeho podíl zapo te to, co za života z stavitele od n ho bezplatn obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o d dice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, zapo te se krom toho i to, co od z stavitele bezplatn obdržel d dic v p edek. P i d d ní ze záv ti je t eba toto zapo tení provést, jestliže k n mu dal z stavitel p íkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný d dic byl proti d dici uvedenému v ustanovení § 479 neod vodn n zvýhodn n. HLAVA ŠESTÁ Ochrana oprávn ného d dice § 485 (1) Zjistí-li se po projednání d dictví, že oprávn ným d dicem je n kdo jiný, je povinen ten, kdo d dictví nabyl, vydat oprávn nému d dici majetek, který z d dictví má, podle zásad o bezd vodném obohacení tak, aby nem l majetkový prosp ch na újmu pravého d dice. (2) Nepravý d dic má právo, aby mu oprávn ný d dic nahradil náklady, které na majetek z d dictví vynaložil; rovn ž mu náležejí užitky z d dictví. Jestliže však v d l nebo mohl v d t, že
oprávn ným d dicem je n kdo jiný, má právo jen na náhradu nutných náklad a je povinen oprávn nému d dici krom d dictví vydat i jeho užitky. § 486 Kdo v dobré ví e n co nabyl od nepravého d dice, jemuž bylo d dictví potvrzeno, je chrán n tak, jako by to nabyl od oprávn ného d dice. § 487 Ustanovení § 485 a 486 platí i tehdy, jestliže d dictví p ipadlo státu. ÁST OSMÁ Závazkové právo HLAVA PRVNÍ Obecná ustanovení ODDÍL PRVNÍ § 488 Závazkový právní vztah Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého v iteli vzniká právo na pln ní (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Vznik závazku § 489 Závazky vznikají z právních úkon , zejména ze smluv, jakož i ze zp sobené škody, z bezd vodného obohacení nebo z jiných skute ností uvedených v zákon . § 489a Zrušen. § 490 Vznik smluv, kterými se zakládají závazky, se ídí ustanoveními § 43 a násl., pokud dále není stanoveno jinak. § 491 (1) Závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovn upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákon neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky r zných smluv. (2) Na závazky vznikající ze smluv v zákon neupravených je t eba použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak. (3) Na závazky ze smíšené smlouvy je t eba p im en použít ustanovení zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná smlouva nestanoví jinak. § 492 Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí p im en i na závazky, vznikající na základ jiných skute ností upravených v zákon , není-li zvláštní úpravy.
§ 493 Závazkový vztah nelze m nit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obsah závazk § 494 Z platného závazku je dlužník povinen n co dát, konat, n v itel je oprávn n to od n j požadovat.
eho se zdržet nebo n co trp t a
§ 495 Platnosti závazku nebrání, není-li vyjád en d vod, na základ kterého je dlužník povinen plnit. V itel je však povinen prokázat d vod závazku, s výjimkou cenných papír hromadn vydaných nebo jiných cenných papír , pro které je zákonem stanoveno, že v itel tuto povinnost nemá. § 496 Není-li jakost výslovn sjednána, je dlužník povinen plnit ur ité množství v cí ur ených v pr m rné st ední jakosti. § 497 Každý z ú astník si m že vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten p ípad odstupné. Kdo smlouvu splní alespo z ásti nebo p ijme t eba jen áste né pln ní, nem že již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li odstupné. Nadpis vypušt n § 498 Na to, co bylo dáno p ed uzav ením smlouvy n kterým ú astníkem, hledí se jako na zálohu. Odpov dnost za vady § 499 Kdo p enechá jinému v c za úplatu, odpovídá za to, že v c v dob pln ní má vlastnosti výslovn vymín né nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a ú elu smlouvy nebo podle toho, co ú astníci ujednali, a že v c nemá právní vady. § 500 (1) Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z p íslušné evidence nemovitostí, nelze uplat ovat nárok z odpov dnosti za vady, ledaže zcizitel výslovn ujistil, že v c je bez jakýchkoli vad. (2) Za dluhy váznoucí na v ci je odpov dný zcizitel. § 501 P enechá-li se v c jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže v c nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovn vymínil. § 502 (1) Zákon, jeho provád cí p edpis, dohoda ú astník nebo jednostranné prohlášení zcizitele mohou stanovit, ve kterých p ípadech se odpovídá za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po spln ní.
(2) Ú astníci mohou též dohodnout odpov dnost za vady, které se vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby od spln ní nebo odpov dnost podle p ísn jších zásad, než stanoví zákon. O takové dohod vydá povinná osoba oprávn né osob písemné potvrzení (záru ní list). § 503 Chce-li nabyvatel uplat ovat nárok z odpov dnosti za vady, protože si t etí osoby iní nárok na v c, musí to bez zbyte ného odkladu oznámit svému p edch dci. Neu iní-li tak, neztratí sice sv j nárok z odpov dnosti za vady, ale jeho p edch dce m že proti n mu uplatnit všechny námitky, které nebyly uplatn ny proti t etí osob . § 504 Nabyvatel m že uplat ovat nárok z odpov dnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbyte ného odkladu po té, kdy m l možnost v c prohlédnout. Nabyvatel m že vadu vytknout nejpozd ji do šesti m síc , pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lh t vadu, právo zanikne. § 505 Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je t eba vadu vytknout nejpozd ji do uplynutí stanovené záru ní doby. § 506 (1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu p evzaté v ci, je povinen v c uschovat po p im enou dobu, kterou ur í zcizitel k p ezkoumání vady. (2) Jde-li o v c podléhající rychlé zkáze, m že ji nabyvatel po upozorn ní zcizitele bez prodlení prodat. § 507 (1) Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni v c užívat dohodnutým zp sobem nebo ádn , je nabyvatel oprávn n domáhat se zrušení smlouvy. Jinak se m že nabyvatel domáhat bu p im ené slevy z ceny nebo opravy nebo dopln ní toho, co chybí. (2) Práva vyplývající z odpov dnosti za vady mohou být p i jednotlivých závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta ú astníky jinak. § 507a Zrušen. § 507b Zrušen. § 507c Zrušen. § 508 Nárok z odpov dnosti za vady je t eba uplatnit u soudu v obecné proml ecí dob (§ 101), která po íná plynout ode dne, kdy nabyvatel vytkl vady u zcizitele. § 509 (1) Oprávn ný má právo na náhradu nutných náklad , které mu vznikly v souvislosti s uplatn ním práva z odpov dnosti za vady. Toto právo je t eba uplatnit u povinného nejpozd ji do jednoho m síce po uplynutí doby, ve které je t eba vytknout vady; jinak právo zanikne. (2) Na b h proml ecí doby ur ené k uplatn ní práv u soudu se p im en použije § 508.
Nadpis vypušt n § 510 vznikla.
Uplatn ní nároku z odpov dnosti za vady nevylu uje nárok na náhradu škody, která z vady ODDÍL DRUHÝ Spole né závazky a spole ná práva Spole né závazky § 511
(1) Jestliže je právním p edpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo ú astníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy pln ní, že více dlužník má témuž v iteli splnit dluh spole n a nerozdíln , je v itel oprávn n požadovat pln ní na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. (2) Není-li právním p edpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo ú astníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužník ve vzájemném pom ru stejné. Dlužník, proti n muž byl uplatn n nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbyte ného odkladu vyrozum t o tom ostatní dlužníky a dát jim p íležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. M že na nich požadovat, aby dluh podle podíl na n p ipadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. (3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatn ného nároku dluh sám splnil, je oprávn n požadovat náhradu na ostatních podle jejich podíl . Pokud nem že n který z dlužník sv j podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní. Spole ná práva § 512 (1) Má-li dlužník splnit dluh více v itel m a jde-li o pln ní d litelné, m že každý v itel požadovat jen sv j díl; není-li jiné dohody, je dlužník oprávn n plnit každému z v itel stejný díl. (2) Jde-li o pln ní více v itel m, které je ned litelné, je dlužník oprávn n plnit kterémukoli z v itel , nebylo-li dohodnuto n co jiného. Spln ním jednomu z v itel dluh zanikne. Dlužník však není povinen plnit jednomu ze svých spoluv itel bez souhlasu ostatních spoluv itel . Nedohodnouli se všichni spoluv itelé, m že dlužník to, co je dlužen, složit do soudní úschovy. § 513 Je-li dlužník zavázán ke stejnému pln ní n kolika v itel m, kte í jsou podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy v i n mu oprávn ni spole n a nerozdíln , m že kdokoli z v itel žádat celé pln ní a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o pln ní požádá první. § 514 Splnil-li dlužník celý závazek jednomu z v itel , kte í jsou v nerozdíln , nemohou již ostatní od n j nic žádat.
i n mu oprávn ni spole n a
§ 515 (1) Zda spoluv itel, který dostal pln ní ned litelné nebo celé pln ní, které mohl žádat kterýkoli ze spoluv itel , je ostatním spoluv itel m n ím povinen, závisí na pom ru mezi spoluv iteli.
(2) Obdobn platí, dostal-li spoluv itel více, než kolik na n j p ipadá. ODDÍL T ETÍ Zm ny v obsahu závazk Dohoda stran § 516 (1) Ú astníci mohou dohodou zm nit vzájemná práva a povinnosti. (2) Nevyplývá-li z dohody nepochybn , že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik spln ny zákonem požadované náležitosti. (3) Zajišt ní práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k dohod došlo bez souhlasu ru itele, m že proti v iteli namítat vše, co by mohl namítat, kdyby dohody nebylo. Prodlení dlužníka § 517 (1) Dlužník, který sv j dluh ádn a v as nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodate né p im ené lh t v itelem mu poskytnuté, má v itel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o pln ní d litelné, m že se odstoupení v itele za t chto podmínek týkat i jen jednotlivých pln ní. (2) Jde-li o prodlení s pln ním pen žitého dluhu, má v itel právo požadovat od dlužníka vedle pln ní úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úrok z prodlení a poplatku z prodlení stanoví provád cí p edpis. (3) Jde-li o prodlení s pln ním v ci, odpovídá dlužník za její ztrátu, poškození nebo zni ení, ledaže by k této škod došlo i jinak. § 518 Byla-li ve smlouv stanovena p esná doba pln ní a ze smlouvy nebo z povahy v ci vyplývá, že na opožd ném pln ní nem že mít v itel zájem, musí v itel oznámit dlužníkovi bez zbyte ného odkladu, že na pln ní trvá; jestliže tak neu iní, smlouva se od po átku ruší. § 519 Právo v itele na náhradu škody zp sobené prodlením dlužníka není dot eno; p i prodlení s pln ním pen žitého dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. § 520 K prodlení dlužníka nedojde, jestliže v itel v as a ádn nabídnuté pln ní od n ho nep ijme nebo mu neposkytne sou innost pot ebnou ke spln ní dluhu. Jde-li o pln ní v ci, nese v itel nebezpe í její ztráty, zni ení nebo poškození. § 521 Dojde-li k dohod o tom, že bude ve splátkách pln n dluh již splatný a chce-li v itel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení, musí to být výslovn dohodnuto. Prodlení v itele § 522
V itel je v prodlení, jestliže nep ijal ádn nabídnuté pln ní nebo neposkytl v dob pln ní sou innost pot ebnou ke spln ní dluhu. V takových p ípadech je v itel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly. Dále na n j p echází nebezpe í nahodilé zkázy v ci. Krom toho je dlužník oprávn n žádat od v itele náhradu jiných škod zp sobených mu prodlením, lze-li v iteli p i ítat zavin ní. § 523 Za dobu v itelova prodlení není dlužník povinen platit úroky. ODDÍL TVRTÝ Zm na v osob v itele nebo dlužníka Postoupení pohledávky § 524 jinému.
(1) V itel m že svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou (2) S postoupenou pohledávkou p echází i její p íslušenství a všechna práva s ní spojená. § 525
(1) Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozd ji smrtí v itele nebo jejíž obsah by se zm nou v itele zm nil. Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nem že být postižena výkonem rozhodnutí. (2) Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohod s dlužníkem. § 526 (1) Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbyte ného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku pln ním postupiteli. (2) Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávn n se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. § 527 (1) Bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a) postupník se nestal místo postupitele v itelem pohledávky s dohodnutým obsahem, b) dlužník splnil postupiteli závazek d íve, než byl povinen jej splnit postupníkovi, c) postoupená pohledávka nebo její ást zanikla zapo tením nároku, který m l dlužník v
i postupiteli.
(2) Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ru í do výše p ijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemn zavázal; toto ru ení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbyte ného odkladu u soudu. § 528 (1) Jestliže spln ní postoupené pohledávky je zajišt no zástavním právem, ru ením nebo jiným zp sobem, je postupitel povinen o postoupení pohledávky podat zprávu osob , která zajišt ní závazku poskytla.
(2) Postupitel je povinen p edat postupníkovi všechny doklady a poskytnout všechny pot ebné informace, jež se týkají postoupené pohledávky. § 529 (1) Námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v dob postoupení, z stávají mu zachovány i po postoupení pohledávky. (2) Dlužník m že použít k zapo tení v i postupníkovi i své k zapo tení zp sobilé pohledávky, které m l v i postupiteli v dob , kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§ 526), jestliže je oznámil bez zbyte ného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v p ípad , že jeho pohledávky v dob oznámení nebo prokázání postoupení nebyly ješt splatné. § 530 (1) Na žádost postupníka m že postupitel vymáhat postoupený nárok sám svým jménem na ú et postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526), m že postupitel pohledávku vymáhat pouze v p ípad , že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním. (2) Vymáhá-li postupitel pohledávku, m že dlužník použít své k zapo tení zp sobilé pohledávky, jež má dlužník v i postupiteli v dob jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má v i postupníkovi. P evzetí dluhu § 531 (1) Kdo se dohodne s dlužníkem, že p ejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá v itel souhlas. Souhlas v itele lze dát bu p vodnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh p evzal. (2) Kdo bez dohody s dlužníkem p evezme dluh smlouvou s v itelem, stane se dlužníkem vedle p vodního dlužníka. (3) Smlouva o p evzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzav ena písemnou formou. (4) Námitky, které má v
i v iteli p vodní dlužník, m že uplatnit i osoba, která dluh p evzala. § 532
Obsah závazku se p evzetím dluhu nem ní, avšak zajišt ní dluhu poskytnuté t etími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se zm nou v osob dlužníka. P istoupení k závazku § 533 Kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemn s v itelem, že splní za dlužníka jeho pen žitý závazek, stává se dlužníkem vedle p vodního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni spole n a nerozdíln . Ustanovení § 531 odst. 4 zde platí obdobn . § 534 Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek v i jeho v iteli, má v i dlužníkovi povinnost poskytovat pln ní jeho v iteli. V iteli z toho však p ímé právo nevznikne. Poukázka § 535
Poukázkou se oprav uje poukazník vybrat pln ní u poukázaného a poukázaný se zmoc uje, aby splnil poukazníkovi na ú et poukazatele. P ímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku p ijímá. § 536 (1) Pokud je poukázaný to, co má plnit, již poukazateli dlužen, je v i n mu povinen poukázce vyhov t. Jeho závazek zanikne, není-li jinak dohodnuto, pouze tím, že splní podle poukázky poukazníkovi. Jestliže se má poukázkou splnit dluh poukazatele u poukazníka, který s tím souhlasil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil. (2) Jestliže nechce poukazník použít poukázku nebo odepírá-li poukázaný poukázku p ijmout nebo podle ní plnit, je poukazník povinen oznámit to bez zbyte ného odkladu poukazateli. § 537 Jestliže p ijme poukázaný poukázku v i poukazníkovi, m že uplatnit jen takové námitky, které se týkají platnosti p ijetí nebo které vyplývají z obsahu poukázky nebo z jeho vlastních vztah k poukazníkovi. § 538 (1) Dokud poukázaný ješt nep ijal poukázku v
i poukazníkovi, m že ji poukazatel odvolat.
(2) Jestliže není mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní d vod, platí o právním vztahu mezi ob ma ustanovení o p íkazní smlouv ; avšak poukázka nezanikne smrtí poukazatele nebo poukázaného. Zda a pokud zrušení poukázky p sobí i proti poukazníkovi, ídí se právním vztahem mezi ním a poukazatelem. § 539 Po ala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukazníkem b žet proml ecí doba ohledn závazku, jehož pln ní je p edm tem poukázky, a to p ed dobou, kdy poukazníkovi došlo sd lení poukázaného o p ijetí poukázky, b ží od této doby proml ecí doba ve vztahu mezi poukázaným a poukazníkem. Poukázka na cenné papíry § 540 Pen žní ústav m že vystavit na t etí osobu nebo na sebe písemnou poukázku, zn jící na pln ní cenných papír , aniž by v ní uvedl d vod závazku. § 541 (1) Jestliže zní taková poukázka na ad, m že být p evedena rubopisem. (2) Rubopisem p echázejí všechna práva z poukázky na osobu oprávn nou z rubopisu. § 542 (1) Kdo p ijme poukázku vystavenou pen žním ústavem, je povinen plnit tomu, v jehož prosp ch byla vystavena nebo na koho byla p evedena. (2) Osoba zavázaná poukázkou je povinna plnit, jen vydá-li se jí kvitovaná poukázka. Proti osob oprávn né rubopisem z poukázky m že init pouze takové námitky, které vyplývají z obsahu poukázky nebo z vlastních vztah k oprávn nému. § 543
O náležitostech p ijetí rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávn n a jak toto oprávn ní prokazuje, platí p edpisy o sm nkách. Podle t chto ustanovení se rovn ž posoudí, od koho m že požadovat poukázku ten, kdo o ni p išel. ODDÍL PÁTÝ Zajišt ní závazk Smluvní pokuta § 544 (1) Sjednají-li strany pro p ípad porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je ú astník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávn nému ú astníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemn a v ujednání musí být ur ena výše pokuty nebo stanoven zp sob jejího ur ení. (3) Ustanovení o smluvní pokut se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním p edpisem (penále). § 545 (1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokut n co jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž spln ní bylo zajišt no smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. (2) V itel není oprávn n požadovat náhradu škody zp sobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání ú astník o smluvní pokut nevyplývá n co jiného. V itel je oprávn n domáhat se náhrady škody p esahující smluvní pokutu jen když to je mezi ú astníky dohodnuto. (3) Nevyplývá-li z dohody n co jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. Ru ení § 546 Dohodou ú astník lze zajistit pohledávku ru ením. Ru ení vzniká písemným prohlášením, jímž ru itel bere na sebe v i v iteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. § 547 V itel je povinen kdykoli a bez zbyte ného odkladu sd lit ru iteli na požádání výši své pohledávky. § 548 vyzván.
(1) Ru itel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, a koli byl k tomu v itelem písemn (2) Ru itel m že proti v iteli uplatnit všechny námitky, které by m l proti v iteli dlužník. (3) Uznání dluhu dlužníkem je ú inné v
i ru iteli, jen když s ním vysloví souhlas. § 549
Ru itel m že pln ní odep ít, pokud v itel zavinil, že pohledávka nem že být uspokojena dlužníkem.
§ 550 v iteli.
Ru itel, který dluh splnil, je oprávn n požadovat na dlužníkovi náhradu za pln ní poskytnuté § 551 Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných p íjm
(1) Uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou dohodou mezi v itelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesm jí init více, než by inily srážky p i výkonu rozhodnutí. (2) Proti plátci mzdy nabývá v itel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda p edložena. (3) Ustanovení odstavc 1 a 2 platí i pro jiné p íjmy, s nimiž se p i výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou. § 552 Zástavní smlouva Pohledávku lze zajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajiš uje pohledávka zástavou v ci nebo práva je upraveno v ásti o v cných právech. § 553 Zajišt ní závazk p evodem práva (1) Spln ní závazku m že být zajišt no p evodem práva dlužníka ve prosp ch v itele (zajiš ovací p evod práva). (2) Smlouva o zajiš ovacím p evodu práva musí být uzav ena písemn . § 554 Zajišt ní postoupením pohledávky Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo pohledávky t etí osoby. Jistota § 555 Závazek dát jistotu lze splnit zejména z ízením zástavního práva nebo zp sobilými ru iteli. § 556 Nikdo není povinen p ijmout v c nebo právo jako jistotu do ástky vyšší, než kolik iní dv t etiny jejich odhadní ceny. § 557 Vklady v bankách a spo itelnách (dále jen "pen žní ústav") a státní cenné papíry jsou zp sobilou jistotou do celé své výše. § 558 Uznání dluhu Uzná-li n kdo písemn , že zaplatí sv j dluh ur ený co do d vodu i výše, má se za to, že dluh v dob uznání trval. U proml eného dluhu má takové uznání tento právní následek jen v d l-li ten, kdo dluh uznal, o jeho proml ení.
ODDÍL ŠESTÝ Zánik závazk Spln ní dluhu § 559 (1) Spln ním dluh zanikne. (2) Dluh musí být spln n ádn a v as. § 560 Mají-li si ze smlouvy plnit ú astníci navzájem, m že se domáhat spln ní závazku jen ten, kdo sám splnil sv j závazek d íve anebo je p ipraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit p edem, m že své pln ní odep ít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpe eno pln ní vzájemné, je-li pln ní druhého ú astníka ohroženo skute nostmi, které nastaly u druhého ú astníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzav el. § 561 (1) Lze-li závazek splnit více zp soby, má právo volby dlužník, nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit. (2) Byla-li nahodilým zánikem n které v ci volba zma ena, m že ú astník, který m l právo volby, od smlouvy odstoupit. § 562 Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo p edloží v itelovo potvrzení o tom, že je oprávn n p ijmout pln ní; to však neplatí, jestliže dlužník v d l, že ten, kdo potvrzení p edložil, není oprávn n pln ní p ijmout. § 563 Není-li doba spln ní dohodnuta, stanovena právním p edpisem nebo ur ena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o pln ní v itelem požádán. § 564 Je-li doba pln ní ponechána na v li dlužníka, ur í ji na návrh v itele soud podle okolností p ípadu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy. § 565 Jde-li o pln ní ve splátkách, m že v itel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nespln ní n které splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí ur eno. Toto právo však m že v itel použít nejpozd ji do splatnosti nejblíže p íští splátky. § 566 V itel je povinen p ijmout i áste né pln ní, neodporuje-li to dohod nebo povaze pohledávky. § 567 (1) Dluh se plní na míst ur eném dohodou ú astník . Není-li místo pln ní takto ur eno, je jím bydlišt nebo sídlo dlužníka.
(2) Plní-li dlužník pen žitý dluh prost ednictvím pen žního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh spln n p ipsáním ástky na ú et v itele vedený u pen žního ústavu nebo vyplacením ástky v iteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak. § 568 Nem že-li dlužník splnit sv j závazek v iteli, protože v itel je nep ítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník od vodn né pochybnosti, kdo je v itelem, nebo v itele nezná, nastávají ú inky spln ní závazku, jestliže jeho p edm t dlužník uloží do ú ední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese v itel. § 569 (1) V itel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo z ásti spln n. (2) Dlužník je oprávn n pln ní odep ít, nevydá-li mu v itel zárove potvrzení. Dohoda § 570 (1) Dohodne-li se v itel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. (2) Nahrazuje-li se závazek z ízený písemnou formou, musí být dohoda o z ízení nového závazku uzav ena písemn . Totéž platí, je-li nahrazován proml ený závazek. § 571 Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který nepochybn vyplývá z dohody o novém závazku. § 572 (1) Ru ení a zástavní právo zajiš ující závazek zaniklý zajiš ují i závazek, který nahrazuje závazek p vodní. Jestliže však ru itel nebo osoby, v i nimž mohou být uvedená práva uplatn na, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajišt n nový závazek, trvá zajišt ní jen v rozsahu p vodního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku z stávají zachovány. (2) Strany se mohou dohodnout, že nespln ný závazek nebo jeho ást se ruší, aniž by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody n co jiného, zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl p ijat druhou stranou. (3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzav ena písemn , jestliže se zrušuje závazek sjednaný písemn . § 573 Nevyplývá-li výslovn z písemné dohody o zrušení závazku n co jiného, zaniká sou asn i závazek druhé strany a jestliže byl již spln n, má druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u pen žitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení ásti závazku, zaniká závazek druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované ásti závazku. § 574 (1) V itel se m že s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzav ena písemn .
(2) Dohoda, kterou se n kdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná. Nemožnost pln ní § 575 (1) Stane-li se pln ní nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne. (2) Pln ní není nemožné, zejména lze-li je uskute nit i za ztížených podmínek, s v tšími náklady nebo až po sjednaném ase. (3) Týká-li se nemožnost jen ásti pln ní, zanikne povinnost jen pokud jde o tuto ást; v itel má však právo ohledn zbývajícího pln ní od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z ú elu pln ní, jež byl dlužníkovi znám v dob uzav ení smlouvy, že pln ní zbytku závazku nemá pro v itele žádný hospodá ský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže v itel bez zbyte ného odkladu poté, kdy se o nemožnosti ásti pln ní dozv d l, sd lí dlužníkovi, že na zbytku pln ní trvá. § 576 Stane-li se uskute n ní jednoho z více volitelných pln ní nemožným, omezuje se závazek na pln ní zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto pln ní je zp sobena osobou, která nemá právo volby pln ní, m že druhá strana od smlouvy odstoupit. § 577 (1) Dlužník je povinen bez zbyte ného odkladu poté, co se doví o skute nosti, jež iní pln ní nemožným, oznámit to v iteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne v iteli tím, že nebyl v as o nemožnosti vyrozum n. (2) Právo na vydání bezd vodného obohacení není dot eno. § 578 Uplynutí doby Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. § 579 Smrt dlužníka nebo v itele (1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo pln ní, které m lo být provedeno osobn dlužníkem. (2) Smrtí v itele právo zanikne, bylo-li pln ní omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení spole enského uplatn ní. Zapo tení § 580 Mají-li v itel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž pln ní je stejného druhu, zaniknou zapo tením, pokud se vzájemn kryjí, jestliže n který z ú astník u iní v i druhému projev sm ující k zapo tení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky zp sobilé k zapo tení. § 581 (1) Zapo tení není p ípustné proti pohledávce na náhradu škody zp sobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Zapo tení není p ípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
(2) Zapo íst nelze pohledávky proml ené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vklad . Proti splatné pohledávce nelze zapo íst pohledávku, která ješt není splatná. (3) Dohodou ú astník lze zapo tením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Zapo tení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodin . § 582 Výpov (1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neur itou, jejímž p edm tem je závazek k nep etržité nebo opakované innosti, nebo závazek zdržet se ur ité innosti anebo strp t ur itou innost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy zp sob její výpov di, lze smlouvu vypov d t ve lh t t í m síc ke konci kalendá ního tvrtletí. (2) Výpov je však neú inná ohledn závazku zdržet se ur ité innosti, jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je asov neomezen. § 583 Neuplatn ní práva K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené dob uplatn no, dochází jen v p ípadech v zákon uvedených. K zániku soud p ihlédne, i když to dlužník nenamítne. § 584 Splynutí Jestliže splyne jakýmkoli zp sobem právo s povinností (závazkem) v jedné osob , zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon jinak. Narovnání § 585 (1) Dohodou o narovnání mohou ú astníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi ú astníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na n ž ú astník nemohl pomýšlet. (2) Byl-li dosavadní závazek z ízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzav ena písemn ; totéž platí, týká-li se dohoda proml eného závazku. (3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. § 586 (1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezp sobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, m že se druhá strana neplatnosti dovolat. (2) Narovnání sjednané v dobré ví e nepozbývá platnosti ani v p ípad , že dodate n vyjde najevo, že n která ze stran dohodnuté právo v dob sjednání narovnání nem la. § 587 I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá vzájemná práva, týkají se tyto ú inky pouze právního vztahu, v n mž vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání nepochybn vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztah . HLAVA DRUHÁ
Kupní a sm nná smlouva ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení o kupní smlouv § 588 Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost p edm t koup kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost p edm t koup p evzít a zaplatit za n j prodávajícímu dohodnutou cenu. § 589 Cenu je t eba sjednat v souladu s obecn závaznými právními p edpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a. § 590 Není-li dohodnuto jinak, p echází na kupujícího nebezpe í nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení p edm tu koup , v etn užitk , sou asn s nabytím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví d íve než dojde k odevzdání p edm tu koup , má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele. § 591 Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou ú astníci povinni plnit bez zbyte ného odkladu. Prodávající je oprávn n odevzdání p edm tu koup odep ít, nezaplatí-li kupující cenu v as. Odesílá-li se p edm t koup na místo pln ní nebo ur ení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si p edm t koup prohlédnout. § 592 Je-li kupující v prodlení s p evzetím, m že prodávající p edm t koup uložit na náklad kupujícího ve ve ejném skladišti nebo u jiného schovatele nebo jej m že po upozorn ní prodat na ú et kupujícího. Jde-li o v c podléhající rychlé zkáze a není-li na upozorn ní as, upozorn ní není nutné. § 593 Není-li dohodnuto jinak, nese náklady spojené s odevzdáním p edm tu koup , zejména náklady m ení, vážení a balení, prodávající a náklady spojené s p evzetím kupující; je-li v c odesílána na místo, které není místem spln ní, nese náklady odeslání kupující. § 594 Má-li prodávající p edm t koup odeslat na místo spln ní nebo ur ení, platí, že v c byla p edána v dob , kdy byla p edána k p eprav , pokud nebylo dohodnuto jinak. § 595 Tomu, kdo koupí budoucí užitky n jaké v ci úhrnem nebo s nad jí na nejisté budoucí užitky, pat í všechny užitky ádn vyt žené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho o ekávání zma eno. § 596 Má-li v c vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího p i sjednávání kupní smlouvy na n upozornit. § 597
(1) Jestliže dodate n vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na p im enou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která iní v c neupot ebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit. (2) Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že v c má ur ité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymín né, anebo že nemá žádné vady, a toto ujišt ní se ukáže nepravdivým. § 598 Kupující má právo na úhradu nutných náklad , které mu vznikly v souvislosti s uplatn ním práv z odpov dnosti za vady. § 599 (1) Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbyte ného odkladu. Práva z odpov dnosti za vady se m že kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozd ji do šesti m síc , jde-li o vady krmiv, do t í týdn a jde-li o vady zví at, do šesti týdn od p evzetí v ci. (2) Právo na náhradu nutných náklad m že kupující uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu oznámí ve lh t uvedené v odstavci 1. § 600 Uplatn ním práv z odpov dnosti za vady není dot eno právo na náhradu škody. ODDÍL DRUHÝ Vedlejší ujednání p i kupní smlouv § 601 Výhrada vlastnictví Má-li vlastnictví k prodané movité v ci p ejít na kupujícího až po zaplacení ceny, musí být tato výhrada dohodnuta písemn . Nevyplývá-li ze smlouvy n co jiného, p echází nebezpe í nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupujícího odevzdáním v ci. P edkupní právo § 602 (1) Kdo prodá v c s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji cht l prodat, má p edkupní právo. (2) Takové právo lze dohodnout i pro p ípad jiného zcizení v ci než prodejem. § 603 (1) P edkupní právo ukládá povinnost pouze tomu, kdo slíbil v c nabídnout ke koupi. (2) P edkupní právo lze dohodnout i jako v cné právo, které p sobí i v i nástupc m kupujícího. Smlouva se musí uzav ít písemn a p edkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí. Nekoupil-li prodávající v c nabídnutou kupujícím, z stává mu zachováno p edkupní právo i v i jeho právnímu nástupci. (3) Bylo-li p edkupní právo porušeno, m že se oprávn ný bu na nabyvateli domáhat, aby mu v c nabídl ke koupi, anebo mu z stane p edkupní právo zachováno. § 604 P edkupní právo nep echází na d dice oprávn né osoby a nelze je p evést na jinou osobu.
§ 605 Není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávn ná osoba vyplatit movitost do osmi dn , nemovitost do dvou m síc po nabídce. Uplyne-li tato doba marn , p edkupní právo zanikne. Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek; jde-li o nemovitost, musí být nabídka písemná. § 606 Kdo je oprávn n koupit v c, musí zaplatit cenu nabídnutou n kým jiným, není-li dohodnuto jinak. Nem že-li v c koupit nebo nem že-li splnit podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze-li je vyrovnat ani odhadní cenou, p edkupní právo zanikne. Právo zp tné koup § 607 (1) Kdo prodá movitou v c s výhradou, že má právo žádat vrácení v ci do ur ité doby po koupi, vrátí-li kupujícímu zaplacenou cenu, má právo zp tné koup . (2) Smlouva o právu zp tné koup musí být uzav ena písemn . § 608 (1) Právo zp tné koup musí prodávající uplatnit písemnou formou a není-li dohodnuto jinak, nejpozd ji do jednoho roku od odevzdání v ci kupujícímu, jinak právo zp tné koup zanikne. (2) Využije-li prodávající práva zp tné koup , musí kupující vrátit v c bez zbyte ného odkladu a každá strana má práva a povinnosti, které m la druhá strana z p vodní kupní smlouvy. § 609 (1) Týká-li se právo zp tné koup v ci ur ené podle druhu, vzniká uplatn ním tohoto práva kupujícímu závazek vrátit v c téhož druhu. (2) Týká-li se právo zp tné koup v ci jednotliv ur ené, je kupující povinen vrátit tutéž v c, kterou koupil. Smlouva o zcizení v ci, jíž bylo porušeno právo zp tné koup , je neplatná. § 610 Jiná vedlejší ujednání (1) Ú astníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná vedlejší ujednání mající povahu výhrad a podmínek p ipoušt jících zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou. (2) Pokud se ú astníci nedohodli jinak, zanikají tyto výhrady a podmínky nejpozd ji uplynutím jednoho roku od uzav ení kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lh t neuplatnil. ODDÍL T ETÍ Sm nná smlouva § 611 Ustanovení o kupní smlouv se p im en použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany sm ují v c za v c, a to tak, že každá ze stran je považována ohledn v ci, kterou sm nou dává, za stranu prodávající, a ohledn v ci, kterou sm nou p ijímá, za stranu kupující. ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchod
§ 612 Jestliže fyzická nebo právnická osoba prodává zboží jako podnikatel (dále jen "prodávající") v rámci své podnikatelské innosti, platí krom obecných ustanovení o kupní smlouv i následující ustanovení § 613 až § 627. § 613 V ci lze prodávat i na objednávku. Prodávající je povinen obstarat objednané zboží v dohodnuté lh t a není-li lh ta dohodnuta, ve lh t p im ené okolnostem. Nestane-li se tak, objednatel je oprávn n od smlouvy odstoupit. Odstoupením objednatele od smlouvy není dot eno jeho právo na náhradu škody. § 614 (1) Je-li prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy v ci povinen dodat v c na místo ur ené kupujícím, kupující je povinen p evzít v c p i dodání. V ostatních p ípadech je kupující povinen p evzít v c p i prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím jinak. (2) Nep evezme-li kupující v c v dob uvedené v odstavci 1, prodávající je oprávn n požadovat poplatek za uskladn ní; výši poplatku stanoví zvláštní p edpis, pop ípad ur uje dohoda mezi ú astníky. (3) P evzetím v ci p echází na kupujícího vlastnictví koupené v ci. P i zásilkovém prodeji p echází vlastnictví na kupujícího p evzetím v ci kupujícím na míst dodání jím ur eném. P i samoobslužném prodeji dochází k p evodu vlastnictví ke koupené v ci okamžikem zaplacení ceny za vybrané zboží. Do tohoto okamžiku m že kupující vybrané zboží vrátit na p vodní místo. Jestliže kupující svým zavin ním poškodí nebo zni í vybrané zboží p ed p evodem vlastnického práva, odpovídá za škodu podle obecných ustanovení o odpov dnosti za škodu. § 615 Pln ní, která se s prodejem v ci obvykle neposkytují, je t eba zvlášt dohodnout. Shoda s kupní smlouvou § 616 (1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná v c je p i p evzetí kupujícím ve shod s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. 4) (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná v c má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základ jimi provád né reklamy o ekávané, pop ípad jakost a užitné vlastnosti pro v c takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavk m právních p edpis , je v tomu odpovídajícím množství, mí e nebo hmotnosti a odpovídá ú elu, který prodávající pro použití v ci uvádí nebo pro který se v c obvykle používá. U potravin musí být vyzna eno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. P ipouští-li to povaha v ci, má kupující právo, aby byla v c p ed ním p ekontrolována nebo aby její innost mu byla p edvedena. (3) V p ípad , že v c p i p evzetí kupujícím není ve shod s kupní smlouvou (dále jen "rozpor s kupní smlouvou"), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatn a bez zbyte ného odkladu v c uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouv , a to podle požadavku kupujícího bu vým nou v ci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, m že kupující požadovat p im enou slevu z ceny v ci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující p ed p evzetím v ci o rozporu s kupní smlouvou v d l nebo rozpor s kupní smlouvou sám zp sobil.
(4) Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví b hem šesti m síc ode dne p evzetí v ci, se považuje za rozpor existující již p i jejím p evzetí, pokud to neodporuje povaze v ci nebo pokud se neprokáže opak. § 617 Je-li t eba, aby p i užívání v ci byla zachována zvláštní pravidla, zejména ídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecn známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou. § 618 V ci, které mají vady, jež nebrání, aby mohlo být v ci užíváno k ur enému ú elu, musí být prodávány jen za nižší ceny, než je obvyklá cena bezvadné v ci; kupujícího je t eba upozornit, že v c má vadu a o jakou vadu jde, není-li to z ejmé již z povahy prodeje. Odpov dnost za vady prodané v ci § 619 (1) Nejde-li o v ci, které se rychle kazí nebo o v ci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po p evzetí v ci v záru ní dob (záruka). (2) Záruka se nevztahuje na opot ebení v ci zp sobené jejím obvyklým užíváním. U v cí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána. (3) Jde-li o v ci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající mí e používání nebo opot ebení, které m la v c p i p evzetí kupujícím. § 620 (1) P i prodeji spot ebního zboží je záru ní doba 24 m síc ; jde-li o prodej potraviná ského zboží, je záru ní doba osm dní, u prodeje krmiv t i týdny a u prodeje zví at šest týdn . Je-li na prodávané v ci, jejím obalu nebo návodu k ní p ipojeném vyzna ena v souladu se zvláštními právními p edpisy 4a) lh ta k použití v ci, skon í záru ní doba uplynutím této lh ty. (2) U v cí, které jsou ur eny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, m že být zvláštním právním p edpisem záru ní doba prodloužena nad dobu uvedenou v odstavci 1; prodloužení záru ní doby se m že týkat i jen n které sou ástky v ci. (3) Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záru ní list). Záru ní list musí obsahovat jméno a p íjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifika ní íslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydlišt , jde-li o fyzickou osobu. Umož uje-li to povaha v ci, posta uje namísto záru ního listu vydat kupujícímu doklad o zakoupení v ci obsahující uvedené údaje. (4) Pokud je to s ohledem na poskytovanou záruku pot ebné, prodávající v záru ním list srozumitelným zp sobem vysv tlí obsah poskytované záruky, uvede její rozsah, podmínky, dobu platnosti a zp sob, jakým je možno uplatnit nároky z ní plynoucí. V záru ním listu prodávající zárove uvede, že poskytnutím záruky nejsou dot ena práva kupujícího, která se ke koupi v ci váží podle zvláštních právních p edpis . Nespln ním povinností týkajících se vydání záru ního listu není platnost záruky dot ena. (5) Prohlášením v záru ním list vydaném kupujícímu m že prodávající poskytnout záruku p esahující rozsah záruky stanovené v tomto zákon ; v záru ním list pak ur í prodávající podmínky a rozsah prodloužení záruky. § 621
Záru ní doby za ínají b žet od p evzetí v ci kupujícím. Má-li koupenou v c uvést do provozu jiný podnikatel než prodávající, za ne záru ní doba b žet až ode dne uvedení v ci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozd ji do t í týdn od p evzetí v ci a ádn a v as poskytl k provedení služby pot ebnou sou innost. § 622 (1) Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatn , v as a ádn odstran na, a prodávající je povinen vadu bez zbyte ného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúm rné, m že kupující požadovat vým nu v ci, nebo týká-li se vada jen sou ásti v ci, vým nu sou ásti. Není-li takový postup možný, m že kupující žádat p im enou slevu z ceny v ci nebo od smlouvy odstoupit. (2) Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby v c mohla být ádn užívána jako v c bez vady, má kupující právo na vým nu v ci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva p ísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nem že pro op tovné vyskytnutí vady po oprav nebo pro v tší po et vad v c ádn užívat. (3) Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li vým nu v ci, má kupující právo na p im enou slevu z ceny v ci nebo m že od smlouvy odstoupit. § 623 Vada, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením v ci do provozu, bude považována za vadu v ci, pokud tato montáž nebo uvedení do provozu byly sjednány v kupní smlouv a byly provedeny prodávajícím nebo jinou osobou na odpov dnost prodávajícího. To platí rovn ž v p ípad , kdy montáž nebo jiné uvedení v ci do provozu provedl kupující a vada vznikla na základ nesprávných pokyn uvedených v návodu k montáži nebo k uvedení v ci do provozu. § 624 Má-li v c prodávaná za nižší cenu nebo v c použitá vadu, za kterou prodávající odpovídá, má kupující místo práva na vým nu v ci právo na p im enou slevu. § 625 Práva z odpov dnosti za vady se uplat ují u prodávajícího, u kterého v c byla koupena. Je-li však v záru ním list uveden jiný podnikatel ur ený k oprav , který je v míst prodávajícího nebo v míst pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele ur eného k provedení záru ní opravy. Podnikatel ur ený k oprav je povinen opravu provést ve lh t dohodnuté p i prodeji v ci mezi prodávajícím a kupujícím. § 626 (1) Práva z odpov dnosti za vady v ci, pro které platí záru ní doba, zaniknou, nebyla-li uplatn na v záru ní dob . (2) Práva z odpov dnosti za vady u v cí, které se rychle kazí, musí být uplatn na nejdéle v den následující po koupi; jinak práva zaniknou. (3) U v cí použitých práva z odpov dnosti za vady v ci zaniknou, nebyla-li uplatn na do 24 m síc ode dne p evzetí v ci kupujícím. Prodávající m že tuto dobu v dohod s kupujícím zkrátit, ne však mén než na 12 m síc ; tuto dobu uvede prodávající v dokladu o prodeji v ci. § 627 (1) Doba od uplatn ní práva z odpov dnosti za vady až do doby, kdy kupující po skon ení opravy byl povinen v c p evzít, se do záru ní doby nepo ítá. Prodávající je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o dob jejího trvání.
(2) Dojde-li k vým n , za ne b žet záru ní doba znovu od p evzetí nové v ci. Totéž platí, dojde-li k vým n sou ástky, na kterou byla poskytnuta záruka. (3) Jakákoliv ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, uzav ená p ed uplatn ním práva z odpov dnosti za vadu prodané v ci, pokud by v jejich d sledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná. HLAVA T ETÍ Darovací smlouva § 628 (1) Darovací smlouvou dárce n co bezplatn p enechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib p ijímá. (2) Darovací smlouva musí být písemná, je-li p edm tem daru nemovitost a u movité v ci, nedojde-li k odevzdání a p evzetí v ci p i darování. (3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být pln no až po dárcov smrti. § 629 Dárce je povinen p i nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví. Má-li v c vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávn n v c vrátit. § 630 Dárce se m že domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k n mu nebo len m jeho rodiny tak, že tím hrub porušuje dobré mravy. HLAVA TVRTÁ Smlouva o dílo ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení § 631 Smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpe í. § 632 Nedojde-li ke zhotovení díla na po kání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o p evzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat ozna ení p edm tu díla, a dále jeho rozsah, jakost, cenu za provedení díla a dobu jeho zhotovení. § 633 (1) Zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy, ádn a v dohodnuté dob . Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této norm . (2) Na obsahu smlouvy a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést je osobn nebo zda je oprávn n dát dílo provést na svoji odpov dnost. § 634
(1) Není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními p edpisy, je t eba poskytnout cenu p im enou. (2) Není-li dohodnuto jinak, platí se cena až po skon ení díla. Provádí-li se však dílo po ástech nebo vyžaduje-li provedení díla zna ných náklad , je ten, komu bylo zadáno, oprávn n požadovat již b hem provád ní díla od objednatele p im ené zálohy. § 635 (1) Byla-li cena dohodnuta podle rozpo tu, nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšena. Práce a náklady do rozpo tu nezahrnuté lze ú tovat pouze tehdy, schválil-li je objednatel písemn nebo jestliže práce dodate n písemn objednal. (2) Došlo-li v dob od uzav ení smlouvy do jejího spln ní ke zm n cenového p edpisu, podle kterého byla cena dohodnuta, je zhotovitel na to povinen objednatele bez prodlení písemn upozornit a oznámit mu novou cenu. (3) Objednatel je oprávn n po oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit; neodstoupí-li bez zbyte ného odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli cenu novou, ledaže ke zvýšení ceny došlo po p ekro ení dohodnuté doby provedení díla. (4) Odstoupí-li objednatel od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli ástku p ipadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle p vodn dohodnuté ceny, pouze m l-li z áste ného pln ní smlouvy majetkový prosp ch. § 636 (1) Nelze-li cenu p i uzav ení smlouvy sjednat pevnou ástkou, musí se ur it alespo odhadem. Zjistí-li zhotovitel dodate n , že bude t eba cenu ur enou odhadem podstatn p ekro it, je povinen na to objednatele bez prodlení písemn upozornit a oznámit mu nov ur enou cenu; jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v cen . (2) Objednatel je oprávn n po oznámení nov ur ené ceny od smlouvy odstoupit; odstoupí-li od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli ástku p ipadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle p vodn ur ené ceny, jen pokud m l z áste ného pln ní smlouvy majetkový prosp ch. Odstoupením od smlouvy není dot eno právo objednatele na náhradu škody. (3) Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbyte ného odkladu, je povinen zaplatit za poskytnutou službu nov ur enou vyšší cenu. § 637 (1) Má-li objednatelem dodaný materiál nedostatky, které brání ádnému vyhotovení díla, zhotovitel je povinen na to objednatele bez zbyte ného odkladu upozornit. Stejnou povinnost má zhotovitel i tehdy, žádá-li objednatel, aby dílo bylo provedeno podle pokyn , které jsou nevhodné. (2) Trvá-li objednatel p es upozorn ní zhotovitele na objednávce, zhotovitel m že od smlouvy odstoupit. § 638 (1) Je-li k provedení díla nutná sou innost objednatele, je zhotovitel oprávn n ur it k tomu p im enou lh tu a po jejím marném uplynutí m že od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek. (2) Totéž platí, provádí-li se dílo u objednatele a ten nevykoná pot ebná zdravotní a bezpe nostní opat ení pro osoby provád jící dílo. § 639
Poskytne-li objednatel ádn a v as pot ebnou sou innost, avšak zhotovitel v ur enou dobu nep istoupí k provedení díla, náleží mu právo na náhradu nutných náklad , které mu tím vznikly. Toto právo musí uplatnit u zhotovitele nejpozd ji do jednoho m síce od p evzetí v ci; odstoupí-li z tohoto d vodu od smlouvy, musí je uplatnit nejpozd ji do jednoho m síce od odstoupení; jinak právo zanikne. § 640 Bylo-li dílo zma eno náhodou p ed dobou spln ní, ztrácí zhotovitel nárok na odm nu. § 641 (1) I když dílo nebylo provedeno, náleží zhotoviteli sjednaná cena, byl-li ochoten dílo provést a zabránily-li mu v tom okolnosti na stran objednatele. Je však povinen dát si zapo íst to, co ušet il neprovedením díla, co vyd lal jinak, nebo co úmysln zameškal vyd lat. (2) Byl-li zhotovitel zdržen v provád ní díla okolnostmi na stran objednatele, náleží mu za to p im ená náhrada. § 642 (1) Až do zhotovení díla m že objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli ástku, která p ipadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nem že jejich výsledek použít jinak a nahradit mu ú eln vynaložené náklady. (2) Objednatel je oprávn n odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li z ejmé, že dílo nebude v as hotovo nebo nebude provedeno ádn a jestliže zhotovitel neu iní nápravu ani v poskytnuté p im ené lh t . § 643 (1) Záleží-li provedení díla ve zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele, ruší se smlouva jeho smrtí. D dici zhotovitele se mohou domáhat pouze zaplacení upot ebitelné hmoty p ipravené na dílo a ásti odm ny p im ené upot ebitelným výsledk m vykonané práce. (2) Smrt objednatele sama o sob smlouvu neruší. ODDÍL DRUHÝ Zvláštní ustanovení o zhotovení v ci na zakázku § 644 Jde-li o zhotovení v ci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky v c zhotovil a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení v ci. § 645 (1) Zhotovitel odpovídá za vady, které má v c na zakázku zhotovená p i p evzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po p evzetí v ci v záru ní dob . Stejn odpovídá za to, že v c má vlastnosti objednatelem p i zakázce vymín né. (2) Zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž p í inou je vadnost materiálu dodaného objednatelem i nevhodnost jeho pokyn , jestliže objednatele na vadnost materiálu i nevhodnost jeho pokyn neupozornil. § 646 (1) Záru ní doba je šest m síc .
(2) U v cí, které jsou ur eny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní p edpisy záru ní dobu delší než šest m síc ; záru ní doba p esahující šest m síc se m že týkat i jen n které sou ástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záru ní list s vyzna ením záru ní doby. (3) U zhotovení stavby je záru ní doba t i roky. Provád cí p edpis m že stanovit, že u n kterých ástí staveb m že být záru ní doba kratší, nejmén však osmnáct m síc . § 647 Záru ní doba za íná b žet ode dne p evzetí v ci. P evzal-li objednatel v c až po dni, do kterého m l povinnost ji p evzít, b ží záru ní doba již ode dne, kdy m l tuto povinnost. § 648 (1) Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávn n požadovat bezplatné odstran ní vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbyte ného odkladu. (2) Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby v c mohla být podle objednávky ádn užívána jako v c bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu p ísluší u vad odstranitelných, jestliže pro op tovné vyskytnutí vady po oprav nebo pro v tší po et vad nem že v c ádn užívat. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání ádnému užívání v ci podle objednávky, má objednatel právo na p im enou slevu. § 649 Práva z odpov dnosti za vady musí být uplatn na u zhotovitele v záru ní dob ; jinak práva zaniknou. Doba od uplatn ní práva ze záruky až do provedení opravy se do záru ní doby nepo ítá. Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a dob jejího trvání. § 650 (1) Objednavatel je povinen p evzít v c nejpozd ji do jednoho m síce od uplynutí doby, kdy v c m la být zhotovena, a byla-li v c zhotovena pozd ji, do jednoho m síce od jejího zhotovení. Neu iní-li tak, je povinen zaplatit dohodnutý poplatek za uskladn ní. (2) Po uplynutí šesti m síc ode dne, kdy byla v c zhotovena, m že zhotovitel s v cí voln nakládat. Pokud se mu nepoda í v c zpen žit nebo jiným zp sobem s ní ú eln naložit, má zhotovitel právo, aby mu objednatel zaplatil cenu zhotovení díla. Objednatel má právo na vrácení ceny za použitý materiál, který dodal na zhotovení v ci. V p ípad zhotovení stavby má zhotovitel vždy právo na zaplacení ceny za zhotovenou stavbu. § 651 Zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, odpovídá zhotovitel za poškození nebo zni ení stavby až do p evzetí zhotovené stavby, ledaže by ke škod došlo i jinak. ODDÍL T ETÍ Zvláštní ustanovení o smlouv o oprav a úprav v ci § 652 (1) Jde-li o opravu nebo úpravu v ci, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu v ci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu v ci. (2) Opravou v ci je innost, kterou se zejména odstra ují vady v ci, následky jejího poškození nebo ú inky jejího opot ebení. Úpravou v ci je innost, kterou se zejména m ní povrch v ci nebo její vlastnosti.
§ 653 (1) Zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava p i p evzetí v ci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po p evzetí v ci v záru ní dob . (2) Zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž p í inou je vadnost v ci, která má být opravena nebo upravena, i nevhodnost pokyn objednatele, jestliže ho na vadnost v ci i nevhodnost pokyn neupozornil. § 654 (1) Záru ní doba je t i m síce, není-li sjednána nebo zvláštními p edpisy stanovena jinak; u stavebních prací je záru ní doba nejmén osmnáct m síc . (2) Jestliže ú elem opravy nebo úpravy je, aby v c mohla být i nadále po delší dobu užívána, stanoví zvláštní p edpisy pro opravu nebo úpravu v ci záru ní dobu delší než t i m síce, nebylo-li sjednáno jinak. Záru ní doba p esahující t i m síce se m že týkat i jen n které sou ástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záru ní list s vyzna ením záru ní doby. (3) Prohlášením v záru ním list vydaném objednateli m že zhotovitel poskytnout záruku p esahující rozsah záruky stanovené v tomto zákon . V záru ním list ur í zhotovitel podmínky a rozsah této záruky. § 655 (1) Je-li v c opravena nebo upravena vadn , má objednatel právo na bezplatné odstran ní vady. Zhotovitel je povinen vadu odstranit nejdéle v dohodnuté lh t . Nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li ji zhotovitel v dohodnuté lh t , anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na p im ené snížení ceny opravy nebo úpravy. (2) Práva z odpov dnosti za vady musí být uplatn na u zhotovitele v záru ní dob ; jinak zaniknou. Doba od uplatn ní práva až po provedení opravy nebo úpravy se do záru ní doby nepo ítá. Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy nebo úpravy a o dob jejího trvání. § 656 (1) Objednatel je povinen vyzvednout si v c nejpozd ji do jednoho m síce od uplynutí doby, kdy oprava nebo úprava m la být provedena, a byla-li provedena pozd ji, do jednoho m síce od vyrozum ní o jejím provedení. Neu iní-li tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladn ní. (2) Nevyzvedne-li si objednatel v c ve lh t šesti m síc ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má zhotovitel právo v c prodat. Je-li zhotoviteli známa adresa objednatele a jde-li o v c v tší hodnoty, je zhotovitel povinen o zamýšleném prodeji objednatele p edem vyrozum t a poskytnout mu p im enou dodate nou lh tu k vyzvednutí v ci. (3) Dojde-li k prodeji nevyzvednuté v ci, vyplatí zhotovitel objednateli výt žek prodeje po ode tení ceny opravy nebo úpravy, poplatku za uskladn ní a náklad prodeje. Právo na výt žek prodeje musí objednatel uplatnit u zhotovitele. HLAVA PÁTÁ Smlouva o p j ce § 657 Smlouvou o p j ce p enechává v itel dlužníkovi v ci ur ené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby v ci stejného druhu. § 658
(1) P i p j ce pen žité lze dohodnout úroky. (2) P i p j ce nepen žité lze ujednat místo úrok pln ní p im eného v tšího množství nebo v cí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. HLAVA ŠESTÁ Smlouva o výp j ce § 659 Smlouvou o výp j ce vznikne vyp j iteli právo v c po dohodnutou dobu bezplatn užívat. § 660 P j itel je povinen p edat vyp j iteli v c ve stavu zp sobilém k ádnému užívání. Ustanovení § 617 platí p im en i pro užívání v ci. § 661 (1) Vyp j itel je oprávn n užívat v c ádn a v souladu s ú elem, který byl ve smlouv dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit ji p ed poškozením, ztrátou nebo zni ením. (2) Není-li dohodnuto jinak, nesmí vyp j itel p enechat v c k užívání jinému. § 662 (1) Vyp j itel je povinen v c vrátit, jakmile ji nepot ebuje, nejpozd ji však do konce stanovené doby zap j ení. (2) P j itel m že požadovat vrácení v ci i p ed skon ením stanovené doby zap j ení, jestliže vyp j itel v c neužívá ádn nebo jestliže ji užívá v rozporu s ú elem, kterému slouží. HLAVA SEDMÁ Nájemní smlouva ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení § 663 Nájemní smlouvou pronajímatel p enechává za úplatu nájemci v c, aby ji do asn (ve sjednané dob ) užíval nebo z ní bral i užitky. § 664 Pronajímatel je povinen p enechat pronajatou v c nájemci ve stavu zp sobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li zp sob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. § 665 (1) Nájemce je oprávn n užívat v c zp sobem stanoveným ve smlouv ; nebylo-li dohodnuto jinak, p im en povaze a ur ení v ci. Pronajímatel je oprávn n požadovat p ístup k v ci za ú elem kontroly, zda nájemce užívá v c ádným zp sobem. (2) Nájemce je povinen v c užívat pouze v p ípad , že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla v c znehodnocena více než jejím užíváním.
§ 666 (1) Nájemce je oprávn n dát pronajatou v c do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak. (2) Dá-li nájemce v c do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy. § 667 (1) Zm ny na v ci je nájemce oprávn n provád t jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu náklad s tím spojených m že nájemce požadovat jen v p ípad , že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávn n požadovat úhradu náklad až po ukon ení nájmu po ode tení znehodnocení zm n, k n muž v mezidobí došlo v d sledku užívání v ci. Dal-li pronajímatel souhlas se zm nou, ale nezavázal se k úhrad náklad , m že nájemce požadovat po skon ení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota v ci. (2) Provede-li nájemce zm ny na v ci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skon ení nájmu uvést v c na své náklady do p vodního stavu. Hrozí-li v d sledku provád ných zm n na v ci pronajímateli zna ná škoda, je pronajímatel oprávn n odstoupit od smlouvy. § 668 (1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbyte ného odkladu pot eby oprav, které má provést pronajímatel. P i porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím zp sobenou a nemá nároky, které by mu jinak p íslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat v c pro vady v ci, jež nebyly v as pronajímateli oznámeny. (2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté v ci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování v ci. § 669 Jestliže nájemce vynaložil na v c náklady p i oprav , ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu t chto náklad , jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbyte ného odkladu opravu neobstaral, a koli mu byla oznámena její pot eba. Jinak m že nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil. § 670 Nájemce je povinen pe ovat o to, aby na v ci nevznikla škoda. Je povinen dát v c pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva. ODDÍL DRUHÝ Nájemné § 671 (1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v dob uzav ení smlouvy s p ihlédnutím k hodnot pronajaté v ci a zp sobu jejího užívání. (2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními p edpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zem d lských nebo lesních pozemk p lro n pozadu 1. dubna a 1. íjna, p i ostatních nájmech m sí n pozadu. § 672 (1) Na zajišt ní nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým v cem, které jsou na pronajaté v ci a pat í nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve spole né domácnosti, s výjimkou v cí vylou ených z výkonu rozhodnutí.
(2) Zástavní právo zanikne, jsou-li v ci odstran ny d íve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstran ny na ú ední p íkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dn po výkonu. St huje-li se nájemce nebo jsou-li odstra ovány v ci, p estože nájemné není zaplaceno nebo zajišt no, m že pronajímatel zadržet v ci na vlastní nebezpe í, do osmi dn však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí v ci vydat. § 673 Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady v ci, které nezp sobil, nemohl pronajatou v c užívat zp sobem dohodnutým, nebo nebyl-li zp sob užívání dohodnut p im en povaze a ur ení v ci, anebo nemohl-li z uvedených p í in p i nájmu zem d lských nebo lesních pozemk docílit žádný výnos. § 674 M že-li nájemce užívat pronajatou v c z d vod uvedených v § 673 pouze omezen nebo jestliže p i nájmu zem d lských nebo lesních pozemk užitky z v ci klesly z uvedených d vod pod polovinu b žného výnosu, má nájemce nárok na p im enou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí zapo íst náklad, který ušet il, a cenu výhod, které m l z toho, že nájemce v c užíval jen omezen . § 675 Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatn no u pronajímatele bez zbyte ného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatn no do šesti m síc ode dne, kdy došlo ke skute nostem toto právo zakládajícím. ODDÍL T ETÍ Skon ení nájmu § 676 (1) Nájem skon í uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. (2) Užívá-li nájemce v ci i po skon ení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání v ci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dn , obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána p vodn . Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu. § 677 (1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neur itou dobu lze, nedojde-li k dohod pronajímatele s nájemcem, pouze výpov dí. (2) Nájemní smlouvu lze vypov d t p i nájmech pozemk pat ících do zem d lského p dního fondu nebo lesního p dního fondu 5) v jednoro ní lh t , a to ke dni 1. íjna b žného roku; p i nájmech jiných nemovitostí v t ím sí ní lh t , p i nájmu movitých v cí v jednom sí ní lh t . § 678 Ustanovení o výpov dní dob , vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními p edpisy stanoveno jinak. § 679 (1) Nájemce je oprávn n odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá v c p edána ve stavu nezp sobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se pozd ji - aniž by
nájemce porušil svoji povinnost - nezp sobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupot ebitelnou anebo bude-li mu od ata taková ást v ci, že by tím byl zma en ú el smlouvy. (2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce toto právo i tehdy, v d l-li o tom p i uzav ení smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy se nelze p edem vzdát. (3) Pronajímatel m že kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce p es písemnou výstrahu pronajatou v c nebo trpí-li užívání v ci takovým zp sobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí zna ná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, m že pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, a upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než t i m síce, do t í m síc , nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí p íslušného orgánu je t eba pronajatou v c vyklidit. § 680 (1) Zni ením pronajaté v ci nájemní smlouva zaniká. (2) Dojde-li ke zm n vlastnictví k pronajaté v ci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávn n zprostit se svých závazk v i d ív jšímu vlastníku, jakmile mu byla zm na oznámena nebo nabyvatelem prokázána. (3) Dojde-li ke zm n vlastnictví k nemovité v ci, m že z tohoto d vodu vypov d t nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzav ena na dobu ur itou; výpov však musí podat v nejbližším výpov dním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. P i zm n vlastnictví k movité v ci m že smlouvu vypov d t i nabyvatel. § 681 Po podané výpov di nebo t i m síce p ed skon ením nájmu a p edáním v ci je nájemce nemovité v ci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v p ítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbyte n obt žován. § 682 Skon í-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou v c ve stavu odpovídajícím sjednanému zp sobu užívání v ci; nebyl-li zp sob užívání výslovn smluven, ve stavu, v jakém ji p evzal, s p ihlédnutím k obvyklému opot ebení. § 683 (1) Došlo-li k poškození nebo nadm rnému opot ebení pronajaté v ci v d sledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody zp sobené osobami, kterým umožnil k pronajaté v ci p ístup, za náhodu však neodpovídá. (2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti m síc od vrácení pronajaté v ci; jinak nárok zanikne. § 684 Uplat uje-li t etí osoba k v ci práva, jež jsou neslu itelná s právy nájemce, je pronajímatel povinen u init pot ebná právní opat ení k jeho ochran . Jestliže tak pronajímatel v p im ené lh t neu iní, nebo nejsou-li jeho opat ení úsp šná, m že nájemce odstoupit od smlouvy. ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o nájmu bytu § 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel p enechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu ur itou nebo bez ur ení doby užívání. Nájem bytu je chrán n; pronajímatel jej m že vypov d t jen z d vod stanovených v zákon . (2) Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzav ít za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. (3) Zákony národních rad stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního ur ení a bytem v domech zvláštního ur ení a za jakých podmínek lze uzav ít nájemní smlouvu o nájmu služebního bytu, o nájmu bytu zvláštního ur ení a o nájmu bytu v domech zvláštního ur ení. § 686 (1) Nájemní smlouva musí obsahovat ozna ení bytu, jeho p íslušenství, rozsah jejich užívání a zp sob výpo tu nájemného a úhrady za pln ní spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. (2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzav ena na dobu neur itou. Práva a povinnosti z nájmu bytu § 687 (1) Pronajímatel je povinen p edat nájemci byt ve stavu zp sobilém k ádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. (2) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v byt související s jeho užíváním a náklady spojené s b žnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a náklad spojených s b žnou údržbou bytu upravuje zvláštní p edpis. (3) Práva a povinnosti nájemce - lena družstva - pokud jde o provád ní drobných oprav v byt a pokud jde o úhradu náklad spojených s b žnou údržbou bytu, upravují stanovy družstva. § 688 Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve spole né domácnosti, mají vedle práva užívat byt i právo užívat spole né prostory a za ízení domu, jakož i požívat pln ní, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno. § 689 Nájemce je povinen užívat byt, spole né prostory a za ízení domu ádn a ádn požívat pln ní, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. § 690 Nájemci jsou povinni p i výkonu svých práv dbát, aby v dom bylo vytvo eno prost edí zajiš ující ostatním nájemc m výkon jejich práv. § 691 Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící ádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má nájemce právo po p edchozím upozorn ní pronajímatele závady odstranit v nezbytné mí e a požadovat od n j náhradu ú eln vynaložených náklad . Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbyte ného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatn no do šesti m síc od odstran ní závad. § 692
(1) Nájemce je povinen oznámit bez zbyte ného odkladu pronajímateli pot ebu t ch oprav v byt , které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu, která nespln ním této povinnosti vznikla. (2) Nepostará-li se nájemce o v asné provedení drobných oprav a b žnou údržbu bytu, má pronajímatel právo u init tak po p edchozím upozorn ní nájemce na sv j náklad sám a požadovat od n j náhradu. (3) Nájemce je povinen po p edchozí písemné výzv umožnit pronajímateli nebo jím pov ené osob , aby provedl instalaci a údržbu za ízení pro m ení a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpo et nam ených hodnot. Stejn je povinen umožnit p ístup k dalším technickým za ízením, pokud jsou sou ástí bytu a pat í pronajímateli. § 693 Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které zp sobil v dom sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo po p edchozím upozorn ní nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu. § 694 Nájemce nesmí provád t stavební úpravy ani jinou podstatnou zm nu v byt bez souhlasu pronajímatele, a to ani na sv j náklad. V p ípad porušení této povinnosti je pronajímatel oprávn n požadovat, aby nájemce provedené úpravy a zm ny bez odkladu odstranil. § 695 Pronajímatel je oprávn n provád t stavební úpravy bytu a jiné podstatné zm ny v byt pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odep ít jen z vážných d vod . Provádí-li pronajímatel takové úpravy na p íkaz p íslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nespln ním této povinnosti vznikla. Nájemné a úhrada za pln ní poskytovaná s užíváním bytu § 696 (1) Zp sob výpo tu nájemného, úhrady za pln ní poskytovaná s užíváním bytu, zp sob jejich placení, jakož i p ípady, ve kterých je pronajímatel oprávn n jednostrann zvýšit nájemné, úhradu za pln ní poskytovaná s užíváním bytu, a zm nit další podmínky nájemní smlouvy, stanoví zvláštní právní p edpis. (2) Úhrada za pln ní poskytovaná s užíváním bytu nebo záloha na n se platí spolu s nájemným, nebude-li ú astníky dohodnuto nebo právním p edpisem stanoveno jinak. § 697 Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za pln ní, poskytovaná s užíváním bytu do p ti dn po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení. § 698 (1) Nájemce má právo na p im enou slevu z nájemného, dokud pronajímatel p es jeho upozorn ní neodstraní v byt nebo v dom závadu, která podstatn nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na p im enou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována pln ní spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadn , a jestliže se v d sledku toho užívání bytu zhoršilo.
(2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v dom se podstatn nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. (3) Nájemce má právo na p im enou slevu z úhrady za pln ní, poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel ádn a v as neposkytuje. § 699 Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za pln ní poskytovaná s užíváním bytu je t eba uplatnit u pronajímatele bez zbyte ného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatn no do šesti m síc od odstran ní závad. Spole ný nájem bytu § 700 (1) Byt m že být ve spole ném nájmu více osob. Spole ní nájemci mají stejná práva a povinnosti. (2) Spole ný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další osobou a pronajímatelem. (3) U družstevního bytu m že spole ný nájem vzniknout jen mezi manžely. § 701 (1) B žné v ci, týkající se spole ného nájmu bytu, m že vy izovat každý ze spole ných nájemc . V ostatních v cech je t eba souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný. (2) Z právních úkon týkajících se spole ného nájmu bytu jsou oprávn ni a povinni všichni spole ní nájemci spole n a nerozdíln . § 702 (1) Dojde-li mezi spole nými nájemci k neshod o právech a povinnostech vyplývajících ze spole ného nájmu bytu, rozhodne na návrh n kterého z nich soud. (2) Soud m že v p ípadech zvláštního z etele hodných na návrh spole ného nájemce zrušit právo spole ného nájmu bytu, vznikne-li jím nezavin ný stav, který brání spole nému užívání bytu spole nými nájemci. Zárove ur í, který ze spole ných nájemc nebo kte í z nich, budou byt dále užívat. Spole ný nájem bytu manžely § 703 (1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne spole ný nájem bytu manžely. (2) Vznikne-li jen jednomu z manžel za trvání manželství právo na uzav ení smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se spole ným nájmem bytu manžely i spole né lenství manžel v družstvu; z tohoto lenství jsou oba manželé oprávn ni a povinni spole n a nerozdíln . (3) Ustanovení odstavc 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. § 704 (1) Stal-li se n který z manžel nájemcem bytu p ed uzav ením manželství, vznikne ob ma manžel m spole ný nájem bytu uzav ením manželství.
(2) Totéž platí, vzniklo-li p ed uzav ením manželství n kterému z manžel právo na uzav ení smlouvy o nájmu družstevního bytu. § 705 (1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo spole ného nájmu bytu. Sou asn ur í, který z manžel bude byt dále užívat jako nájemce. (2) Nabyl-li práva na uzav ení smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manžel p ed uzav ením manželství, zanikne právo spole ného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat z stane tomu z manžel , který nabyl práva na nájem bytu p ed uzav ením manželství. V ostatních p ípadech spole ného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako len družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i spole né lenství rozvedených manžel v družstvu. (3) P i rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud z etel zejména na zájmy nezletilých d tí a stanovisko pronajímatele. P echod nájmu bytu § 706 (1) Jestliže nájemce zem e a nejde-li o byt ve spole ném nájmu manžel , stávají se nájemci (spole nými nájemci) jeho d ti, vnuci, rodi e, sourozenci, ze a snacha, kte í prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve spole né domácnosti a nemají vlastní byt. Nájemci (spole nými nájemci) se stávají také ti, kte í pe ovali o spole nou domácnost zem elého nájemce nebo na n ho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve spole né domácnosti aspo po dobu t í let p ed jeho smrtí a nemají vlastní byt. (2) Jestliže zem e nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve spole ném nájmu manžel , p echází smrtí nájemce jeho lenství v družstvu a nájem bytu na toho d dice, kterému p ipadl lenský podíl. § 707 (1) Zem e-li jeden z manžel , kte í byli spole nými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem poz stalý manžel. (2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manžel spole ný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, z stává lenem družstva poz stalý manžel a jemu náleží lenský podíl; k tomu p ihlédne soud v ízení o d dictví. Jestliže zem el manžel, který nabyl právo na družstevní byt p ed uzav ením manželství, p echází jeho smrtí lenství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho d dice, jemuž p ipadl lenský podíl. Jde-li o více p edm t nájmu, m že lenství z stavitele p ejít na více d dic . (3) Zem e-li jeden ze spole ných nájemc , p echází jeho právo na ostatní spole né nájemce. § 708 Ustanovení § 706 odst. 1 a § 707 odst. 1 platí i v p ípad , jestliže nájemce opustí trvale spole nou domácnost. § 709 Ustanovení § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního ur ení a pro byty v domech zvláštního ur ení. Zánik nájmu bytu
§ 710 (1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpov dí. (2) V p ípad , že nájem bytu byl sjednán na ur itou dobu, skon í také uplynutím této doby. (3) V písemné výpov di musí být uvedena lh ta, kdy má nájem skon it, a to nejmén t i m síce tak, aby skon ila ke konci kalendá ního m síce. § 711 (1) Pronajímatel m že vypov d t nájem bytu jen s p ivolením soudu z t chto d vod : a) pot ebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své d ti, vnuky, zet nebo snachu, své rodi e nebo sourozence; b) jestliže nájemce p estal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel pot ebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro n ho bude pracovat; c) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, p es písemnou výstrahu hrub porušují dobré mravy v dom ; d) jestliže nájemce hrub porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za pln ní spojená s užíváním bytu za dobu delší než t i m síce; e) je-li pot ebné z d vodu ve ejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo d m opravy, p i jejichž provád ní nelze byt nebo d m delší dobu dále užívat; f) jde-li o byt, který souvisí stavebn s prostory, ur enými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské innosti a nájemce nebo vlastník t chto nebytových prostor chce tento byt užívat; g) má-li nájemce dva nebo více byt , vyjma p ípad , že na n m nelze spravedliv požadovat, aby užíval pouze jeden byt; h) neužívá-li nájemce byt bez vážných d vod a nebo ho bez závažných d vod užívá jen ob as; i) jde-li o byt zvláštního ur ení nebo o byt v dom zvláštního ur ení a nájemce není zdravotn postižená osoba. (2) Jestliže soud p ivolí k výpov di z nájmu bytu, ur í sou asn , ke kterému datu nájemní pom r skon í; p itom p ihlédne k výpov dní lh t (§ 710). Výpov dní lh ta po ne b žet až prvním dnem kalendá ního m síce následujícího po právní moci rozsudku. Soud sou asn též rozhodne, že nájemce je povinen byt vyklidit nejpozd ji do 15 dn po uplynutí výpov dní lh ty. Má-li nájemce právo na náhradní byt (náhradní ubytování), rozhodne soud, že nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dn po zajišt ní náhradního bytu, a sta í-li poskytnutí náhradního ubytování, do 15 dn po zajišt ní náhradního ubytování. (3) Dojde-li k p ivolení k výpov di z d vod uvedených pod písmeny a), b), e) a f), m že soud v od vodn ných p ípadech uložit pronajímateli povinnost nahradit nájemci st hovací náklady, jež ur í. (4) Jde-li o byt zvláštního ur ení nebo o byt v dom zvláštního ur ení, lze vypov d t nájem podle odstavce 1 jen po p edchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt z ídil, nebo jeho právního nástupce nebo souhlasu p íslušného orgánu republiky, který podle zákon národních rad uzav ení smlouvy o jeho nájmu doporu il. (5) Jestliže pronajímatel bez vážných d vod nevyužil vyklizeného bytu k ú elu, pro který soud k výpov di nájmu p ivolil, m že soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodate n uhradit nájemci, který byt uvolnil, st hovací náklady a další náklady spojené s pot ebnou
úpravou náhradního bytu. Soud m že dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu p ti let, po ínaje m sícem, v n mž se nájemce p est hoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukon il nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období p ti let neproml í. Jiné nároky nájemce nejsou tím dot eny. nadpis vypušt n § 712 (1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování. (2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajiš uje lidsky d stojné ubytování nájemce a len jeho domácnosti. Skon il-li nájemní pom r výpov dí pronajímatele z d vod podle § 711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadn rovnocenný bytu, který má vyklidit (p im ený náhradní byt). Soud m že z d vod zvláštního z etele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skon il-li nájemní pom r výpov dí pronajímatele z d vod podle § 711 odst. 1 písm. b) a nájemce p estal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných d vod , sta í p i vyklizení poskytnout p íst eší; soud m že rozhodnout, že z d vod zvláštního z etele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalit a mén vybavený, pop ípad i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování. (3) V p ípadech podle § 705 odst. 2 v ty prvé posta í rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z d vod zvláštního z etele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V p ípadech podle § 705 odst. 1 a odst. 2 v ta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud m že, jsou-li proto d vody zvláštního z etele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování. (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárn nebo podnájem v za ízené nebo neza ízené ásti bytu jiného nájemce. (5) Skon il-li nájemní pom r výpov dí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), sta í p i vyklizení poskytnout p íst eší. Jde-li o rodinu s nezletilými d tmi a skon il-li nájemní pom r výpov dí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), m že soud, jsou-li pro to d vody zvláštního z etele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, pop ípad na náhradní byt. P íst eším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opat í ádné ubytování a prostor k uskladn ní jeho bytového za ízení a ostatních v cí domácí a osobní pot eby. (6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vyst hovat a byt vyklidit, dokud pro n j není odpovídající bytová náhrada zajišt na; spole ní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu. § 712a V období mezi skon ením nájemního pom ru a posledním dnem lh ty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní pom r skon il, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a p im en § 700 až § 702 odst. 1. § 713 (1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství užívají dále manžel, pop ípad osoby uvedené v § 706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vyst hovat, dokud jim není zajišt n p im ený náhradní byt. To platí i v p ípad , jestliže nájemce služebního bytu opustí trvale spole nou domácnost. V od vodn ných p ípadech soud m že rozhodnout, že sta í náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalit a mén vybavený, pop ípad i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování. (2) Ustanovení odstavce 1 se p im en použije i na byty zvláštního ur ení a byty v domech zvláštního ur ení.
§ 714 Zánikem lenství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vyst hovat, pokud mu není zajišt na bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712. Vrácení lenského podílu se m že len domáhat teprve po vyst hování z bytu, a to ve lh t dané stanovami družstva. Úprava práv nájemc p i vzájemné vým n bytu § 715 Se souhlasem pronajímatel se mohou nájemci dohodnout o vým n bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu. Odep e-li pronajímatel bez závažných d vod souhlas s vým nou bytu, m že soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev v le pronajímatele. § 716 (1) Právo na spln ní dohody o vým n bytu musí být uplatn no u soudu do t í m síc ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne. (2) Nastanou-li dodate n u n kterého z ú astník takové závažné okolnosti, že není možno spln ní dohody na n m spravedliv požadovat, m že od dohody odstoupit; musí však tak u init bez zbyte ného odkladu. Povinnost k náhrad škody tím není dot ena. ODDÍL PÁTÝ Nájem obytných místností v za ízeních ur ených k trvalému bydlení § 717 (1) V za ízeních ur ených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné místnosti nájemní smlouvou uzav enou mezi pronajímatelem a nájemcem. (2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzav eny nájemní smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu byl v dohod vymezen. § 718 Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vyst hovat, sta í mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo ú astníky dohodnuto n co jiného. ODDÍL ŠESTÝ Podnájem bytu ( ásti bytu) § 719 (1) Pronajatý byt nebo jeho ást lze jinému p enechat do podnájmu na dobu ur enou ve smlouv o podnájmu nebo bez asového ur ení jen s písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odstavce 1 písm. d). Smlouva o podnájmu upravuje podmínky skon ení podnájmu, zejména možnost dát výpov ze strany pronajímatele; nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypov d t bez uvedení d vod ve lh t podle § 710 odst. 3. (2) Byl-li podnájem sjednán na ur itou dobu, skon í také uplynutím této doby. (3) Po skon ení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem. ODDÍL SEDMÝ Nájem a podnájem nebytových prostor
§ 720 Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem. 6) ODDÍL OSMÝ Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu v cí movitých § 721 (1) Má-li v c, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze ádn užívat, nebo které takové užívání zt žují, má nájemce právo, aby mu byla poskytnuta jiná v c sloužící témuž ú elu. Krom toho má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou v c nemohl pro její vadu ádn užívat bu v bec, nebo jen za ztížených podmínek. (2) Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatn no u pronajímatele nejpozd ji do konce doby, na kterou byl nájem sjednán. § 722 (1) Za opot ebení v ci zp sobené ádným užíváním nájemce neodpovídá. (2) Vzniklé poškození, ztrátu nebo zni ení v ci je nájemce povinen ohlásit pronajímateli bez zbyte ného odkladu. Povinnost nájemce nahradit škodu se ídí ustanoveními tohoto zákona o odpov dnosti za škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo v c pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením § 617. § 723 (1) Vrátí-li nájemce v c po dob dohodnuté ve smlouv , je povinen platit nájemné až do vrácení v ci. Je-li nájemce s vrácením v ci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení. (2) Jestliže se v c ztratila nebo byla zni ena, je nájemce povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto, dokud ztrátu nebo zni ení v ci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozv d l. HLAVA OSMÁ P íkazní smlouva ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení § 724 P íkazní smlouvou se zavazuje p íkazník, že pro p íkazce obstará n jakou v c nebo vykoná jinou innost. Povinnosti p íkazníka § 725 P íkazník je povinen jednat p i pln ní p íkazu podle svých schopností a znalostí. Od pokyn p íkazcových se p íkazník m že odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu p íkazce a nem že-li v as obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu. § 726 P íkazník je povinen provést p íkaz osobn . Sv í-li provedení p íkazu jinému, odpovídá, jako by p íkaz provád l sám; dovolil-li však p íkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytn nutný, odpovídá p íkazník pouze za zavin ní p i volb zástupce.
§ 727 P íkazník je povinen podat p íkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu pln ní p íkazu a p evést na p íkazce všechen užitek z provedeného p íkazu; po provedení p íkazu p edloží p íkazci vyú tování. Povinnosti p íkazce § 728 P íkazce je povinen, není-li jinak dohodnuto, poskytnout p íkazníkovi p edem na jeho žádost p im ené prost edky, nezbytné ke spln ní p íkazu a nahradit p íkazníkovi pot ebné a užite né náklady, vynaložené p i provád ní p íkazu, a to i když se výsledek nedostavil. § 729 (1) P íkazce je dále povinen nahradit p íkazníkovi krom zavin né škody i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem p íkazu. (2) Utrpí-li p íkazník p i výkonu p íkazu škodu jen náhodou, m že se domáhat náhrady pouze tehdy, zavázal-li se provést p íkaz bezplatn ; nedostane však více, než by mu náleželo jako obvyklá odm na, kdyby byla sjednána. § 730 (1) P íkazce je povinen poskytnout p íkazníkovi odm nu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání p íkazníka. (2) P íkazce je povinen poskytovat odm nu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl zp soben porušením povinnosti p íkazníka. Zánik p íkazní smlouvy § 731 Pro zánik p íkazní smlouvy se použijí p im en ustanovení o zániku plné moci (§ 33b). § 732 Zanikla-li p íkazní smlouva odvoláním, je p íkazce povinen nahradit p íkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrp nou škodu a p ísluší-li p íkazníkovi odm na, i její ást odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokon ení p íkazního jednání zma eno náhodou, ke které nedal p íkazník podn t. ODDÍL DRUHÝ Smlouva o obstarání v ci § 733 Smlouvou o obstarání v ci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat ur itou v c. Obstaratel má právo v c obstarat i prost ednictvím jiné osoby. Objednatel je povinen obstarateli za obstarání v ci poskytnout odm nu. § 734 O uzav ení smlouvy musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení, ve kterém musí být uveden p edm t obstarání, jeho cena a doba obstarání. § 735
Objednatel m že až do obstarání v ci od smlouvy odstoupit; musí však obstarateli nahradit ú eln vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit. Tím není dot en nárok na uplatn ní práv vyplývajících z prodlení nebo z vadného pln ní obstaratele. § 736 Obstaratel je povinen p i obstarávání dbát pokyn objednatele; odchýlit se od nich m že pouze tehdy, je-li to v zájmu objednatele nevyhnutelné a nem že-li v as dosáhnout jeho souhlasu. ODDÍL T ETÍ Smlouva o obstarání prodeje v ci § 737 Smlouvou o obstarání prodeje v ci vznikne objednateli právo, aby obstaratel p evzal od n j do prodeje sv enou v c a u inil pot ebná opat ení k prodeji. § 738 Smlouva musí být uzav ena písemn . Musí obsahovat zejména p edm t prodeje, cenu, za kterou má být p edm t prodán, odm nu obstaratele za obstarání prodeje a poplatek pro p ípad odstoupení od smlouvy p ed dohodnutou dobou ur enou k prodeji v ci. § 739 (1) Obstaratel má právo na odm nu pouze, byla-li sv ená v c prodána. prodal.
(2) Objednatel má právo, aby mu obstaratel vyplatil po srážce odm ny ástku, za kterou v c § 740
Neprodá-li obstaratel v c do t í m síc ode dne, kdy mu byla v c sv ena do prodeje, smlouva se ruší, nebylo-li mezi objednatelem a obstaratelem dohodnuto jinak. Ú astníci se mohou dohodnout, že se po uplynutí stanovené doby prodá v c za nižší cenu. § 741 (1) P i prodeji v ci sv ené do prodeje odpovídá obstaratel prodeje kupujícímu za vady prodané v ci; obstaratel prodeje odpovídá i za to, že prodaná v c má vlastnosti, které obstaratel p i prodeji uvedl. (2) Jinak pro tuto odpov dnost platí obdobn ustanovení týkající se prodeje použitých v cí. HLAVA DEVÁTÁ Jednatelství bez p íkazu § 742 Obstará-li n kdo, aniž je k tomu oprávn n, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez p íkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavin ní jednajícího nedostavil. § 743 (1) Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vy kat jeho souhlasu.
(2) Neu iní-li tak a jde-li o záležitost k prosp chu jiného, má jednatel bez p íkazu nárok na náhradu náklad , kterými byl ten, v jehož zájmu jednal, v dob skon ení jednání obohacen. § 744 (1) Kdo zasáhne do záležitostí jiného, aniž by šlo o odvrácení hrozící škody, odpovídá za vzniklou škodu; v rámci této odpov dnosti odpovídá i za náhodu, ledaže by vznikla i bez jeho zásahu. (2) Totéž platí, zasáhne-li n kdo do záležitostí jiného proti jeho projevené v li. § 745 Nemá-li jednatel bez p íkazu nárok na náhradu náklad , je oprávn n vzít si, pokud je to možné, co po ídil svým nákladem. § 746 Jednatel bez p íkazu je povinen dokon it jednání, podat o n m vyú tování a p evést vše, co p i tom získal, na toho, jehož záležitost obstaral. HLAVA DESÁTÁ Smlouva o úschov § 747 (1) Smlouvou o úschov vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou v c od n j do úschovy p evzatou ádn opatroval. Smlouvu o úschov lze uzav ít i tak, že odevzdání i p evzetí v ci bude zajišt no mechanickými prost edky. (2) Ve smlouv lze dohodnout, že schovatel m že v c odevzdat do úschovy dalšímu schovateli. § 748 Složitel je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na v c p i jejím opatrování vynaložil; odm nu za úschovu je povinen zaplatit jen tehdy, dohodl-li se tak nebo odpovídá-li to p edm tu podnikání schovatele anebo zvyklostem. § 749 (1) Schovatel je povinen p evzatou v c opatrovat dohodnutým zp sobem a nebyla-li dohoda o zp sobu úschovy uzav ena, je povinen ji opatrovat pe liv , zejména je povinen dát ji pojistit, je-li to obvyklé, a po uplynutí doby úschovy p evzatou v c vrátit spolu s tím, co k ní p ibylo. (2) Schovatel je povinen vrátit v c složiteli na požádání i p ed uplynutím sjednané doby úschovy, ale sám není oprávn n vrátit ji d íve, ledaže v c nem že pro nep edvídatelnou okolnost bezpe n nebo bez vlastní škody opatrovat. § 750 Není-li ujednáno a ani z okolností z ejmé, jak dlouho má být v c v úschov , m že složitel kdykoli žádat vrácení v ci a schovatel m že v c kdykoli vrátit. § 751 Použije-li schovatel p evzatou v c, umožní-li její použití jinému, dá-li ji bez svolení složitele nebo bez nezbytné pot eby n komu jinému do úschovy, anebo je-li v prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za náhodnou škodu, ledaže by tato škoda postihla uschovanou v c i jinak.
§ 752 Složitel je povinen, není-li ú astníky dohodnuto jinak, nahradit schovateli škodu vzniklou mu úschovou, jakož i náklad, který schovatel na v c vynaložil pro spln ní své povinnosti. § 753 Vzájemných práv z úschovy se lze domáhat pouze do šesti m síc po vrácení v ci; jinak zaniknou. HLAVA JEDENÁCTÁ Smlouva o ubytování § 754 (1) Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel poskytl p echodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z ú elu ubytování v za ízení k tomu ur eném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná za ízení). (2) Za ubytování a služby s ním spojené je objednatel povinen zaplatit ubytovateli cenu ve lh tách stanovených ubytovacími ády. § 755 Ubytovaný má právo užívat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, jakož i užívat spole né prostory ubytovacího za ízení a používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno. § 756 Ubytovatel je povinen odevzdat ubytovanému prostory vyhrazené mu k ubytování ve stavu zp sobilém pro ádné užívání a zajistit mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním. § 757 Ubytovaný je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a pln ní s ubytováním spojená ádn ; v t chto prostorách nesmí ubytovaný bez souhlasu ubytovatele provád t žádné podstatné zm ny. § 758 O odpov dnosti ubytovatele za v ci vnesené do ubytovacích prostor ubytovaným nebo pro n j platí ustanovení § 433 a 436. § 759 (1) Ubytovaný m že odstoupit od smlouvy p ed uplynutím dohodnuté doby; újmu vzniklou ubytovateli p ed asným zrušením ubytování je ubytovaný povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újm zabránit. (2) Ubytovatel m že od smlouvy p ed uplynutím dohodnuté doby odstoupit, jestliže ubytovaný v ubytovacím za ízení i p es výstrahu hrub porušuje dobré mravy nebo jinak hrub porušuje své povinnosti ze smlouvy. HLAVA DVANÁCTÁ Smlouvy o p eprav ODDÍL PRVNÍ
Smlouva o p eprav osob § 760 Smlouvou o p eprav osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prost edek, právo, aby ho dopravce p epravil do místa ur ení ádn a v as. § 761 Dopravce je povinen starat se p i p eprav zejména o bezpe nost a pohodlí cestujících a p i hromadné p eprav jim umožnit používání spole enských a kulturních za ízení. Podrobnosti upraví p epravní ády. § 762 (1) Má-li cestující zavazadlo, p epravuje je dopravce bu spole n s ním a pod jeho dohledem, nebo odd len . (2) Je-li zavazadlo p epravováno odd len , je dopravce povinen dbát, aby bylo p epraveno do místa ur ení nejpozd ji ve stejnou dobu s cestujícím. Odpov dnost § 763 (1) P i pravidelné p eprav osob stanoví p epravní ády, jaká práva má cestující v jestliže p eprava nebyla provedena v as.
i dopravci,
(2) P i nepravidelné p eprav osob je dopravce povinen nahradit škodu vzniklou cestujícímu tím, že p eprava nebyla provedena v as; podmínky a rozsah náhrady stanoví p epravní ády. (3) Práva podle odstavc 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbyte ného odkladu; nebyla-li práva uplatn na nejpozd ji do šesti m síc , zaniknou. § 764 (1) Vznikne-li cestujícímu za p epravy škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech p epravovaných spole n s ním i na v cech, které m l u sebe, odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem dopravních prost edk (§ 427 až 431). (2) Za škodu zp sobenou na zavazadlech p epravovaných odd len od cestujících odpovídá dopravce podle ustanovení o odpov dnosti p i nákladní p eprav . ODDÍL DRUHÝ Smlouva o p eprav nákladu § 765 (1) Smlouvou o p eprav nákladu vzniká odesílateli právo, aby mu dopravce za p epravné zásilku p epravil do ur eného místa a vydal ji ur enému p íjemci. (2) Odesílatel je povinen dopravci na požádání objednávku p epravy písemn potvrdit. (3) Dopravce je povinen na požádání odesílatele p evzetí zásilky písemn potvrdit. § 766 (1) Až do vydání zásilky má odesílatel právo dávat za podmínek stanovených p epravními ády dopravci nové p íkazy.
(2) Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové p íkazy p ísluší p íjemci, stanoví p epravní ády. § 767 Dopravce je povinen provést p epravu s odbornou pé í a ve stanovené lh t . § 768 (1) Dopravce m že užít k provedení p epravy i jiných fyzických nebo právnických osob; p itom odpovídá, jako by p epravu provedl sám. (2) Provádí-li p epravu spole n n kolik dopravc podle p epravního ádu jako p epravu sdruženou, stanoví p epravní ády, který z dopravc a za jakých podmínek za tuto p epravu odpovídá. Odpov dnost § 769 (1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na p epravované zásilce v dob od p evzetí k p eprav až do vydání, ledaže škoda byla zp sobena odesílatelem nebo p íjemcem vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky, anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit. (2) P epravní ády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že škoda vznikla n kterou z p í in uvedených v odstavci 1. (3) Na škody vzniklé na p epravovaných zásilkách se nevztahují ustanovení § 427 až 431. § 770 (1) P i ztrát nebo zni ení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou m la ztracená nebo zni ená zásilka v dob , kdy byla p evzata k p eprav . Krom toho je povinen nést ú eln vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s p epravou ztracené nebo zni ené zásilky. P i poškození nebo áste né ztrát zásilky hradí dopravce ástku, o kterou byla zásilka znehodnocena; je-li ú elné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy. (2) Za jiné škody z nákladní p epravy, než jsou škody na p epravované zásilce, odpovídá dopravce, jen byly-li zp sobeny p ekro ením dodací lh ty; podmínky a rozsah náhrady stanoví p epravní ády. § 771 Právo na náhradu škody musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti m síc od vydání zásilky p íjemci, nebo jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti m síc od p evzetí zásilky k p eprav ; jinak právo zanikne. ODDÍL T ETÍ Spole ná ustanovení ke smlouvám o p eprav § 772 Podrobn jší úpravu osobní a nákladní p epravy stanoví zvláštní p edpisy, zejména p epravní ády a tarify. V rámci této úpravy mohou p epravní ády též p evzít ustanovení platná v mezinárodní p eprav pro p epravu vnitrostátní; odpov dnost za škodu na zdraví stanovená tímto zákonem nesmí být omezena. § 773 (1) O nevyzvednutých (neodebraných) zásilkách platí ustanovení § 656 odst. 2 a 3.
(2) P epravní ády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) n kterých zásilek, zejména v cí nebezpe né povahy nebo v cí, které se rychle kazí, lh ty kratší než 6 m síc . HLAVA T INÁCTÁ Smlouva zprost edkovatelská § 774 Zprost edkovatelskou smlouvou se zprost edkovatel zavazuje obstarat zájemci za odm nu uzav ení smlouvy a zájemce se zavazuje zprost edkovateli poskytnout odm nu tehdy, byl-li výsledek dosažen p i in ním zprost edkovatele. § 775 Zprost edkovateli pat í odm na v dohodnuté výši; odm nu je t eba sjednat v souladu s obecn závaznými právními p edpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a. § 776 Zprost edkovateli pat í krom odm ny náhrada náklad pouze tehdy, je-li to výslovn dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na odm nu. § 777 Zájemce a zprost edkovatel jsou povinni oznamovat si navzájem všechny d ležité okolnosti související se zprost edkováním, zejména okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí zájemce uzav ít zprost edkovávanou smlouvu. Zprost edkovatel je oprávn n za zájemce jednat nebo p ijímat cokoliv, jen byl-li k tomu zmocn n písemnou plnou mocí. HLAVA TRNÁCTÁ Vklady Obecná ustanovení § 778 Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen "vkladatel") a pen žním ústavem složením vkladu u pen žního ústavu a jeho p ijetím pen žním ústavem. § 779 Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené pen žním ústavem v souladu s opat ením podle zvláštních p edpis 7) . § 780 (1) Vkladatel, a v zákonem stanovených p ípadech i jiná oprávn ná osoba, má právo s vkladem nakládat. (2) Vkladatel m že v dohod s pen žním ústavem vázat (vinkulovat) výplatu vkladu na sd lení hesla nebo na spln ní jiné podmínky. (3) Nezná-li vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží. Vklady na vkladních knížkách § 781
(1) P ijetí vkladu potvrdí pen žní ústav vkladní knížkou upravenou tak, aby z ní byla z ejmá výše vkladu, jeho zm ny a kone ný stav. (2) Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní knížce. § 782 Vkladní knížka m že být vystavena pouze na jméno. § 783 (1) Bez p edložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat. (2) S vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávn n nakládat ten, na jehož jméno, p íjmení, adresu a datum narození nebo identifika ní znak právnické osoby je vkladní knížka vystavena. S vkladem na cestovní vkladní knížce je však ve stanovených p ípadech oprávn n nakládat každý, kdo p edloží vkladní knížku a pr kazní lístek. § 784 (1) P i ztrát nebo zni ení vkladní knížky m že vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásí-li pen žní ústav na jeho návrh i na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umo enou. (2) Po umo ení vydá pen žní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatí celý vklad. (3) Provád cí p edpis stanoví postup p i umo ování vkladních knížek a p ípady, kdy m že pen žní ústav provést výplatu vkladu nebo vydat novou vkladní knížku i bez umo ení p vodní vkladní knížky, je-li oprávn ný znám. § 785 Jestliže vkladatel po dvacet let s vkladem nenakládal ani nep edložil vkladní knížku na dopln ní záznam , ruší se vkladový vztah uplynutím této doby; vkladatel má právo na výplatu z statku zrušeného vkladu. § 786 Vkladní listy (1) Vkladní list je potvrzením pen žního ústavu o pevném jednorázovém vkladu. Výše vkladu je uvedena na vkladním listu. Jinak se na vkladní list vztahují p im en ustanovení tohoto zákona o vkladních knížkách. (2) Vkladní list m že být vystaven pouze na jméno. § 787 Další formy vklad (1) Pen žní ústav m že sjednat s vkladatelem i jiné formy vklad . (2) Pokud není sjednáno n co jiného, vztahují se na tyto jiné formy vklad p im en ustanovení o vkladních knížkách a vkladních listech. (3) Jiné formy vklad mohou být sjednány pouze na jméno. HLAVA PATNÁCTÁ zrušena
ODDÍL PRVNÍ zrušen § 788 zrušen § 789 zrušen § 790 zrušen § 791 zrušen ODDÍL DRUHÝ zrušen § 792 zrušen § 793 zrušen § 794 zrušen ODDÍL T ETÍ zrušen § 795 zrušen § 796 zrušen § 797 zrušen § 798 zrušen § 799 zrušen ODDÍL TVRTÝ zrušen § 800 zrušen § 801 zrušen § 802 zrušen § 803 zrušen
§ 804 zrušen ODDÍL PÁTÝ zrušen § 805 zrušen ODDÍL ŠESTÝ zrušen § 806 zrušen § 807 zrušen § 808 zrušen § 809 zrušen § 810 zrušen § 811 zrušen § 812 zrušen § 813 zrušen § 814 zrušen § 815 zrušen ODDÍL SEDMÝ zrušen § 816 zrušen § 817 zrušen § 818 zrušen § 819 zrušen § 820 zrušen
§ 821 zrušen ODDÍL OSMÝ zrušen § 822 zrušen § 823 zrušen § 824 zrušen § 825 zrušen § 826 zrušen § 827 zrušen § 828 zrušen HLAVA ŠESTNÁCTÁ Smlouva o sdružení § 829 (1) N kolik osob se m že sdružit, aby se spole n p i inily o dosažení sjednaného ú elu. (2) Sdružení nemají zp sobilost k práv m a povinnostem. § 830 Každý z ú astník je povinen vyvíjet innost k dosažení sjednaného ú elu zp sobem stanoveným ve smlouv a zdržet se jakékoli innosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto ú elu. § 831 Vedle pracovní innosti mohou být ú astníci sdružení podle smlouvy povinni poskytnout pro ú ely sdružení peníze nebo jiné v ci. Není-li ve smlouv ur ena výše, má se za to, že ú astníci jsou povinni poskytnout stejné hodnoty. § 832 (1) Majetkové hodnoty je ú astník povinen poskytnout pro ú ely smlouvy v dob stanovené ve smlouv , jinak bez zbyte ného odkladu po uzav ení smlouvy. (2) Pokud není pov en n který ú astník správou v cí uvedených v odstavci 1, nakládá s nimi za ú elem dosažení ú elu smlouvy ú astník, který je poskytl; je však povinen je odd lit od ostatního svého majetku dohodnutým zp sobem nebo zp sobem, který sd lí ostatním ú astník m smlouvy o sdružení. § 833
Poskytnuté peníze nebo jiné v ci ur ené podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech ú astník v pom ru k jejich výši, a to sd lením o jejich odd lení od ostatního majetku ú astníka nebo p edáním pov enému ú astníku. V ci jednotliv ur ené jsou v bezplatném užívání všech ú astník . § 834 Majetek získaný p i výkonu spole né innosti se stává spoluvlastnictvím všech ú astník . § 835 (1) Podíly na majetku získaném spole nou inností jsou stejné, není-li smlouvou ur eno jinak. (2) Ze závazk v
i t etím osobám jsou ú astníci zavázáni spole n a nerozdíln . § 836
(1) Není-li ve smlouv stanoveno jinak, rozhodují ú astníci o obstarávání spole ných v cí jednomysln . (2) Má-li podle smlouvy rozhodovat v tšina hlas , pat í každému ú astníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje. § 837 Každý ú astník, i když nevykonává správu, má právo p esv d it se o hospodá ském stavu sdružení. Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou neplatná. § 838 (1) Každý ú astník m že ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné dob a k újm ostatních ú astník sdružení. Z vážných d vod však m že ze sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpov dní lh ta. (2) Z vážných d vod lze ú astníka ze sdružení vylou it, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních ú astník sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. § 839 Ú astníkovi, který vystoupil nebo byl vylou en, se vrátí v ci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vylou ení se mu vyplatí v pen zích. § 840 Ú astník, který vystoupil nebo který byl vylou en, se nezproš uje odpov dnosti za závazky z innosti sdružení, které vznikly do dne vystoupení nebo vylou ení. § 841 P i rozpušt ní sdružení mají ú astníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k ú elu sdružení a vypo ádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem spole né innosti sdružení zp sobem stanoveným ve smlouv , jinak rovným dílem. HLAVA SEDMNÁCTÁ Smlouva o d chodu § 842
Smlouvou o d chodu se zakládá n komu na doživotn nebo na jinak stanovenou dobu neur itého trvání právo na vyplácení ur itého d chodu. § 843 Smlouva o d chodu musí být uzav ena písemn . § 844 Právo na d chod nelze p evést na jiného. Splatné dávky lze však postoupit. HLAVA OSMNÁCTÁ Sázka a hra § 845 (1) Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z p j ek, poskytnutých v dom do sázky nebo hry. Takové výhry a pohledávky nelze ani platn zajistit. (2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra. § 846 Ustanovení § 845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl ú edn povolen. HLAVA DEVATENÁCTÁ Ve ejná sout ž § 847 Vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba ve ejnou sout ž (dále jen "vyhlašovatel sout že") ve ejnou sout ž na ur ité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést p esné vymezení p edm tu a lh ty sout že, výši cen a ostatní sout žní podmínky; rovn ž musí vyhlásit, kdo, v jaké lh t a podle jakých m ítek posoudí spln ní podmínek sout že a provede ocen ní. § 848 (1) Vyhlašovatel sout že je povinen poskytnout ceny vyhlášené ve ejnou sout ží t m, kte í podle provedeného ocen ní splnili podmínky sout že ur ené pro udílení cen. (2) Bylo-li dosaženo výsledku inností n kolika sout žících, rozd lí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohod , podle toho, v jakém pom ru se každý na dosaženém výsledku podílel. § 849 (1) Ve ejnou sout ž lze odvolat jen ze závažných d vod . Odvolání se musí provést stejným zp sobem, jakým došlo k vyhlášení sout že, nebo jiným stejn ú inným zp sobem. (2) Dojde-li k odvolání ve ejné sout že, vyhlašovatel sout že je povinen poskytnout p im ené odškodn ní sout žícím, kte í p ed odvoláním sout že její podmínky p evážn nebo z ásti již splnili. Na toto právo musí vyhlašovatel sout že sout žící p i odvolání sout že upozornit. HLAVA DVACÁTÁ Ve ejný p íslib
§ 850 Ve ejným p íslibem se zavazuje ten, kdo ve ejn prohlásí, že zaplatí odm nu nebo poskytne jiné pln ní jednomu nebo n kolika z blíže neomezeného po tu osob, které splní podmínky stanovené ve ve ejném p íslibu. § 851 Nestanoví-li podmínky ve ejného p íslibu jinak, obdrží odm nu ten, kdo je nejd íve splní. § 852 Splní-li podmínky ve ejného p íslibu sou asn n kolik osob a z jejich obsahu vyplývá, že odm nu má dostat jenom jedna osoba, rozd lí se odm na mezi n rovným dílem. HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ Cestovní smlouva § 852a (1) Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kancelá e (dále jen "cestovní kancelá ") zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd 8) a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu. (2) Návrh cestovní smlouvy p edkládá zákazníkovi cestovní kancelá . Jedno vyhotovení cestovní smlouvy je po jejím uzav ení cestovní kancelá povinna p edat zákazníkovi. Spolu s cestovní smlouvou je cestovní kancelá povinna p edat zákazníkovi doklad o pojišt ní 9) vystavený pojiš ovnou. § 852b (1) Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat a) ozna ení smluvních stran, b) vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukon ení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání; vymezení zájezdu m že být nahrazeno odkazem na íslo zájezdu nebo jiné ozna ení v katalogu 10) jen v p ípad , že katalog obsahuje všechny tyto informace a byl zákazníkovi p edán, c) cenu zájezdu, v etn
asového rozvrhu plateb a výši zálohy.
(2) Cestovní smlouva musí rovn ž obsahovat a) zp sob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kancelá e, b) výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kancelá i uhradit p i odstoupení od cestovní smlouvy v p ípadech stanovených tímto zákonem. (3) Cestovní smlouva musí dále obsahovat, a) jsou-li sou ástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není zahrnuta v cen zájezdu, údaje o po tu a výši t chto dalších plateb, b) je-li sou ástí zájezdu ubytování, jeho polohu, kategorii, stupe vybavenosti a hlavní charakteristické znaky, c) je-li sou ástí zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii dopravního prost edku, údaje o trase cesty, d) je-li sou ástí zájezdu stravování, jeho zp sob a rozsah,
e) je-li realizace zájezdu podmín na dosažením minimálního po tu zákazník , výslovné uvedení této skute nosti a sou asn lh tu, ve které nejpozd ji musí cestovní kancelá zákazníka písemn informovat o zrušení zájezdu z d vodu nedosažení minimálního po tu zákazník , f) jsou-li d vody pro stanovení podmínek, které musí ú astník zájezdu spl ovat, uvedení t chto podmínek a lh tu, ve které m že zákazník oznámit, že se zájezdu místo n ho zú astní jiná osoba, pokud jsou d vody pro její stanovení. § 852c (1) V cestovní smlouv lze dohodnout, že cestovní kancelá je oprávn na jednostranným úkonem zvýšit cenu zájezdu, jestliže je zárove p esn stanoven zp sob výpo tu zvýšení ceny. Cena zájezdu uvedená v cestovní smlouv však nesmí být jednostrann zvýšena b hem 20 dn p ed zahájením zájezdu. (2) Cenu zájezdu podle odstavce 1 lze zvýšit jen v p ípad , že dojde ke zvýšení a) ceny za dopravu v etn cen pohonných hmot, nebo b) plateb spojených s dopravou, nap . letištních a p ístavních poplatk , které jsou zahrnuty v cen zájezdu, nebo c) sm nného kursu eské koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v pr m ru o více než 10 %, pokud k této zm n dojde do jednadvacátého dne p ed zahájením zájezdu. (3) Písemné oznámení o zvýšení ceny musí být zákazníkovi odesláno nejpozd ji 21 dní p ed zahájením zájezdu, jinak cestovní kancelá i nevznikne právo na zaplacení rozdílu v cen zájezdu. § 852d (1) Cestovní kancelá je povinna nejpozd ji 7 dn p ed zahájením zájezdu poskytnout zákazníkovi písemn další podrobné informace o všech skute nostech, které jsou pro zákazníka d ležité a které jsou ji známy, pokud nejsou obsaženy již v cestovní smlouv nebo v katalogu, který byl zákazníkovi p edán, zejména a) up esn ní údaj uvedených v § 852b odst. 3 písm. a) až d), které jsou cestovní kancelá i známy a nejsou obsaženy v cestovní smlouv nebo v katalogu, který byl zákazníkovi p edán, b) podrobnosti o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem cestovní kancelá e v míst pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd, jehož ú astníkem je nezletilá osoba, c) jméno, adresa a telefonní íslo osoby, na kterou se zákazník v nesnázích v pr b hu zájezdu m že obrátit s žádostí o pomoc, zejména místního zástupce cestovní kancelá e a adresu a telefonní íslo zastupitelského ú adu, d) informace o možnosti uzav ít pojišt ní pro p ípad, že zákazníkovi vzniknou náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy, pokud toto pojišt ní není zahrnuto v cen zájezdu. (2) Je-li cestovní smlouva uzav ena v dob kratší než 7 dn p ed zahájením zájezdu, musí cestovní kancelá svoji povinnost podle odstavce 1 splnit již p i uzav ení cestovní smlouvy. § 852e (1) Je-li cestovní kancelá nucena z objektivních d vod p ed zahájením zájezdu zm nit podmínky smlouvy, m že navrhnout zákazníkovi zm nu cestovní smlouvy. Pokud navrhovaná zm na cestovní smlouvy vede i ke zm n ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena. (2) Navrhne-li cestovní kancelá zm nu cestovní smlouvy podle odstavce 1, má zákazník právo rozhodnout, zda bude se zm nou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve lh t ur ené cestovní kancelá í, která nesmí být kratší než 5 dn od doru ení návrhu na zm nu cestovní smlouvy zákazníkovi, od smlouvy neodstoupí, má se za to, že s její zm nou souhlasí.
§ 852f (1) P ed zahájením zájezdu m že zákazník písemn oznámit cestovní kancelá i, že se zájezdu místo n ho zú astní jiná osoba v oznámení uvedená. Dnem doru ení oznámení se osoba v n m uvedená stává zákazníkem. Oznámení musí obsahovat prohlášení nového zákazníka, že souhlasí s uzav enou cestovní smlouvou. V p ípad , že cestovní smlouva stanoví lh tu a podmínky podle § 852b odst. 3 písm. f), m že tak zákazník u init jen ve stanovené lh t a oznámení musí obsahovat i prohlášení nového zákazníka, že spl uje veškeré podmínky stanovené pro poskytnutí zájezdu. (2) P vodní a nový zákazník spole n a nerozdíln odpovídají za zaplacení ceny zájezdu a úhradu náklad , pokud takové náklady cestovní kancelá i v souvislosti se zm nou zákazníka vzniknou. § 852g (1) Zákazník m že p ed zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit. Cestovní kancelá m že p ed zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit jen z d vodu zrušení zájezdu nebo z d vodu porušení povinností zákazníkem. (2) Odstoupil-li zákazník od cestovní smlouvy podle § 852e odst. 2 nebo odstoupila-li cestovní kancelá od cestovní smlouvy z d vodu zrušení zájezdu p ed jeho zahájením, má zákazník právo požadovat, aby mu cestovní kancelá na základ nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejmén v kvalit odpovídající p vodní cestovní smlouv , m že-li cestovní kancelá takový zájezd nabídnout. (3) P i uzav ení cestovní smlouvy podle odstavce 2 se platby uskute n né na základ p vodní cestovní smlouvy považují za platby podle nové cestovní smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již uskute n né platby podle p edchozí v ty, je cestovní kancelá povinna tento rozdíl bez zbyte ného odkladu zákazníkovi vrátit. (4) Zruší-li cestovní kancelá zájezd ve lh t kratší než 20 dn p ed termínem jeho zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dot eno. (5) Cestovní kancelá se m že zprostit odpov dnosti za škodu podle odstavce 4 nebo povinnosti zaplatit pokutu jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e), b) v d sledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani p i vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumn požadovat. § 852h (1) Není-li d vodem odstoupení zákazníka porušení povinnosti cestovní kancelá e stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo odstoupí-li cestovní kancelá od cestovní smlouvy p ed zahájením zájezdu z d vodu porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen zaplatit cestovní kancelá i odstupné ve výši stanovené podle § 852b odst. 2 písm. b) a cestovní kancelá je povinna vrátit zákazníkovi vše, co od n ho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy. (2) Je-li d vodem odstoupení zákazníka od cestovní smlouvy porušení povinnosti cestovní kancelá e stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo nedojde-li k uzav ení nové cestovní smlouvy podle § 852g odst. 2, je cestovní kancelá povinna bez zbyte ného odkladu vrátit zákazníkovi vše, co od n ho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy, aniž by byl zákazník povinen platit cestovní kancelá i odstupné. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dot eno. § 852i
(1) Cestovní kancelá odpovídá zákazníkovi za porušení závazk vyplývajících z uzav ené cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být spln ny cestovní kancelá í nebo jinými dodavateli služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu. (2) Nesplní-li cestovní kancelá své povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy nebo tohoto zákona ádn a v as, musí zákazník uplatnit své právo u cestovní kancelá e bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji však do 3 m síc od skon ení zájezdu, nebo v p ípad , že se zájezd neuskute nil, ode dne, kdy m l být zájezd ukon en podle cestovní smlouvy, jinak právo zaniká. (3) Je-li uzav ení cestovní smlouvy zprost edkováno jinou cestovní kancelá í nebo cestovní agenturou, 11) je lh ta podle odstavce 2 zachována, i pokud tak zákazník u inil ádn a v as u zprost edkující cestovní kancelá e nebo cestovní agentury. § 852j (1) Cestovní kancelá se m že odpov dnosti za škodu zp sobenou odstoupením od cestovní smlouvy podle § 852g odst. 2 zprostit jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e), nebo b) v d sledku neodvratitelné události, které nemohla cestovní kancelá zabránit ani p i vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. (2) Cestovní kancelá se m že odpov dnosti za škodu zp sobenou porušením právní povinnosti zprostit jen tehdy, prokáže-li, že tuto škodu nezavinila ona ani jiní dodavatelé služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla zp sobena a) zákazníkem, b) t etí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto skute nost nebylo možné p edpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo c) neodvratitelnou událostí, které nemohlo být zabrán no ani p i vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. (3) V p ípadech, kdy vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, umož uje omezení výše náhrady škody vzniklé z porušení závazku z cestovní smlouvy a toto omezení je uvedeno v cestovní smlouv v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní kancelá povinna nahradit škodu, za kterou odpovídá, ve výši p esahující omezení uvedené v cestovní smlouv . § 852k (1) V p ípadech podle § 852j odst. 2 písm. b) a c) je cestovní kancelá povinna poskytnout zákazníkovi v nesnázích rychlou pomoc. (2) Jestliže po zahájení zájezdu cestovní kancelá neposkytne zákazníkovi služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou ást ádn a v as nebo zjistí, že mu všechny služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou ást nebude moci ádn a v as poskytnout, t ebaže se k tomu cestovní smlouvou zavázala, je povinna bez zbyte ného odkladu a bezplatn provést taková opat ení, aby mohl zájezd pokra ovat. (3) Pokud nelze pokra ování zájezdu zajistit jinak než prost ednictvím služeb cestovního ruchu nižší kvality než uvedené v cestovní smlouv , je cestovní kancelá povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v cen . (4) Jestliže opat ení podle odstavce 2 nelze u init nebo je zákazník nep ijme, musí cestovní kancelá bez zbyte ného odkladu vrátit zákazníkovi rozdíl v cen . V p ípad , že sou ástí zájezdu je i doprava, je cestovní kancelá povinna poskytnout zákazníkovi dopravu zp t na místo odjezdu nebo na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil, v etn nezbytného náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava uskute n na jiným dopravním prost edkem, než kterým m la být uskute n na podle cestovní smlouvy, je cestovní kancelá v p ípad , že
a) doprava je uskute n na za nižší náklady, povinna vrátit rozdíl v cen , nebo b) doprava je uskute n na za vyšší náklady, povinna rozdíl v cen uhradit z vlastních prost edk . ÁST DEVÁTÁ Záv re ná, p echodná a zrušovací ustanovení HLAVA PRVNÍ Obecná ustanovení § 853 Ob anskoprávní vztahy, pokud nejsou zvlášt upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se ídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i ú elem jim nejbližší. HLAVA DRUHÁ P echodná a zrušovací ustanovení k úpravám ú inným od 1. dubna 1964 (zákon . 40/1964 Sb. ) § 854 Pokud dále není uvedeno jinak, ídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé p ed 1. dubnem 1964; vznik t chto právních vztah , jakož i nároky z nich vzniklé p ed 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních p edpis . § 855 (1) Ob ané, kte í byli podle dosavadních p edpis zcela zbaveni svéprávnosti, se po 31. b eznu 1964 považují za osoby zbavené podle tohoto zákona zp sobilosti k právním úkon m. (2) Ob ané, kte í byli podle dosavadních p edpis áste n zbaveni svéprávnosti, jsou i nap íšt zp sobilí k právním úkon m v rozsahu stanoveném dosavadními p edpisy, pokud soud nerozhodne o rozsahu jejich zp sobilosti podle ustanovení § 10 odst. 2. § 856 (1) Majetková spole enství mezi manžely vzniklá podle d ív jších p edpis zanikají dnem 1. dubna 1964. Tímto dnem vznikne bezpodílové spoluvlastnictví manžel ke všemu, co podle tohoto zákona do jejich bezpodílového spoluvlastnictví pat í. (2) Byly-li v zaniklém majetkovém spole enství v ci, jež nejsou p edm tem osobního vlastnictví, vztahují se na n p im en ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví manžel . (3) Pokud zákon . 140/1961 Sb. (trestní zákon) stanoví, že výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné spole enství majetkové, rozumí se tím od 1. dubna 1964 zánik bezpodílového spoluvlastnictví manžel . § 857 Nabyl-li p ed 1. dubnem 1964 právo užívat byt jeden z manžel , vznikne tímto dnem právo spole ného užívání bytu ob ma manžel m. Toto právo však nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. § 858 (1) Byly-li smlouvy o pojišt ní osob uzav eny p ed ú inností tohoto zákona ve prosp ch majitele nebo doru itele pojistky, má od 1. dubna 1964 právo na pln ní pojišt ný (§ 355 odst. 1 ve
zn ní zákona . 40/1964 Sb.); je-li pojistnou událostí smrt pojišt ného, vznikne právo na pln ní osobám uvedeným v § 372 ve zn ní zákona . 40/1964 Sb. (2) Pokud se ustanovení § 61 zákona . 47/1956 Sb. , o civilním letectví, dovolává pro pojišt ní proti následk m odpov dnosti ustanovení § 58 až 60 téhož zákona , rozumí se tím od 1. dubna 1964 ustanovení § 427 až 431 ve zn ní zákona . 40/1964 Sb. § 859 (1) P i d d ní se užije práva platného v den smrti z stavitele; byla-li však záv 1. dubna 1964, posuzuje se její platnost podle dosavadních p edpis .
z ízena p ed
(2) Dnem 1. dubna 1964 zanikají všechna omezení vyplývající ze sv eneckého náhradnictví. (3) Pokud zákon nestanoví jinak, d dí poz stalý manžel, který žil se z stavitelem v dob jeho smrti ve spole né domácnosti, vedle svého podílu nedoplatky z stavitelovy odm ny za práci a op tujících se d chod až do výše jednom sí ního p íjmu. § 860 Podle dosavadních p edpis se až do svého zakon ení posuzují lh ty a proml ecí doby, které po aly b žet p ed 1. dubnem 1964. § 861 Jde-li o právo na náhradu škody zp sobené úmysln nebo o právo na vrácení neoprávn ného majetkového prosp chu získaného úmysln , platí desetiletá proml ecí doba po ítaná ode dne, kdy po ala b žet lh ta p vodní; tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, které se již p ed 1. dubnem 1964 proml elo podle dosavadních p edpis . § 862 Práva a povinnosti ze zástavních práv vzniklých p ed 1. dubnem 1964 se ídí ustanovením § 495 ve zn ní zákona .40/1964 Sb., pokud nejsou upraveny zvláštními p edpisy. To platí i o zástavních právech vzniklých ze smlouvy. § 863 Majetkové vypo ádání spole ností zrušených ustanovením § 563 odst. 2 zákona . 141/1950 Sb. (ob anského zákoníku) se ídí nadále t mi p edpisy, kterými se ídilo dosud. § 864 Zrušují se: 1. ob anský zákoník . 141/1950 Sb. s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 , pokud upravuje uzavírání pracovních smluv, a § 22 a 352 ; 2. zákon . 126/1946 Sb. , o úprav zem d lských pachtovních pom r ; 3. zákon . 139/1947 Sb. , o rozd lení poz stalostí se zem d lskými podniky a o zamezení drobení zem d lské p dy; 4. zákon . 45/1948 Sb. , kterým se m ní a dopl uje zákon . 139/1947 Sb. , o rozd lení poz stalosti se zem d lskými podniky a o zamezení drobení zem d lské p dy; 5. zákon . 207/1948 Sb. , o ochran pachtý zem d lských pozemk ; 6. zákon . 189/1950 Sb. , o pojistné smlouv ;
zem d lských podnik a pachtý
7. zákon . 63/1951 Sb. , o odpov dnosti za škody zp sobené dopravními prost edky; 8. zákon . 65/1951 Sb. , o p evodech nemovitostí a pronájmech zem d lské a lesní p dy; 9. ustanovení § 18 odst. 2 a § 20 zákona . 84/1952 Sb. , o organizaci pen žnictví; 10.ustanovení § 95 a 96 zákona . 115/1953 Sb. , o právu autorském; letectví;
11.ustanovení § 55 odst. 2 písm. a) , 58 , 59 odst. 1 a § 60 zákona . 47/1956 Sb. , o civilním
12.ustanovení § 50 odst. 6 zákona . 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona); 13.ustanovení § 32 zákona . 150/1961 Sb. , o náhradách p i úrazech a nemocech z povolání; 14.vládní na ízení . 366/1940 Sb. , o plovárnách a koupalištích; 15.vládní na ízení . 183/1947 Sb. , jímž se ur ují zem d lské výrobní oblasti; 16.vládní na ízení . 53/1955 Sb. , kterým se dopl uje a m ní vládní na ízení . 183/1947 Sb. , jímž se ur ují zem d lské výrobní oblasti; 17.na ízení ministra spravedlnosti . 157/1950 Sb. , kterým se provád jí n která ustanovení ob anského zákoníku, ve zn ní na ízení ministra spravedlnosti . 37/1955 Sb. ; 18.na ízení ministra spravedlnosti . 179/1950 Sb. , o d ležitých d vodech k výpov di chrán ných nájm nebo k jejich zrušení bez výpov di; 19.vládní vyhláška . 113/1956 Ú.l. , o vybírání nedoplatk nájemného, s výjimkou ustanovení § 5 až 7 ; 20.vládní vyhláška . 211/1957 Ú.l. , o provád ní drobných oprav v bytech; 21.p íloha vyhlášky ministerstva financí . 157/1954 Ú.l. , kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné d chodové pojišt ní; 22. p ílohy 1 až 11 vyhlášky ministerstva financí . 237/1955 Ú.l. , o pojistných podmínkách pro pojišt ní majetku a osob sjednávaná se Státní pojiš ovnou; 23.vyhláška ministra financí . 206/1957 Ú.l. , o vkladních knížkách; 24.vyhláška ministerstva financí . 33/1958 Ú.l. , o pojistných podmínkách pro pojišt ní majetku a osob sjednávaná se Státní pojiš ovnou; 25.ustanovení l. 22 až 25 vyhlášky ministerstva vnit ního obchodu . 125/1959 Ú.l. , o základních p edpisech pro práci prodejen. HLAVA T ETÍ P echodná ustanovení k úpravám ú inným od 1. dubna 1983 (zákon . 131/1982 Sb. ) § 865 (1) Pokud není uvedeno jinak, ídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v dob od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983. (2) Na právní vztahy z bezpodílového spoluvlastnictví manžel , zaniklého v dob od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení § 149 odst. 4, pokud k vypo ádání bezpodílového
spoluvlastnictví nedošlo dohodou uzav enou do t í let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím soudu na návrh podaný do t í let od 1. dubna 1983. (3) Do doby uvedené v ustanovení § 135a ve zn ní zákona .131/1982 Sb. se zapo ítá i doba, po kterou ob an nebo jeho právní p edch dce m l v c nep etržit v držb ( §135a odst. 1 ) nebo nep etržit vykonával právo odpovídající v cnému b emenu ( § 135a odst. 2 ) p ed 1. dubnem 1983; tato doba však neskon í d íve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne. (4) Jde-li o právo dovolat se neplatnosti právního úkonu z d vodu uvedeného v ustanovení § 40a ve zn ní zákona . 131/1982 Sb. , k n muž došlo p ed 1. dubnem 1983, neskon í se proml ecí doba d íve, než uplynutím t í let od tohoto dne. (5) Jde-li o právo na náhradu škody nebo o právo na vydání neoprávn n získaného majetkového prosp chu, platí dvouletá proml ecí doba po ítaná ode dne, kdy po ala b žet lh ta p vodní; tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, k n muž proml ecí doba uplynula podle dosavadních p edpis . (6) Na práva a povinnosti z v cných b emen vzniklých p ed 1. dubnem 1964 vztahují se obdobn ustanovení § 135b a § 135c odst. 3 až 7 ve zn ní zákona . 131/1982 Sb. § 866 Zvýšení základní ástky, která nesmí být sražena povinnému z m sí ní mzdy p i výkonu rozhodnutí a stanovení hranice, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, k nimž dojde po ínaje 1. dubnem 1983, nedotýká se dohod o srážkách ze mzdy a jiných p íjm ( § 57 ve zn ní zákona . 40/1964 Sb. ) uzav ených p ed tímto dnem. HLAVA TVRTÁ P echodná ustanovení k úpravám ú inným od 1. ledna 1989 (zákon . 188/1988 Sb. ) § 867 Nárok na náhradu za ztrátu na d chodu, který vznikl p ed 1. lednem 1989, se posuzuje podle dosavadních p edpis . HLAVA PÁTÁ P echodná ustanovení k úpravám ú inným od 1. ledna 1992 (zákon . 509/1991 Sb. ) § 868 Pokud dále není uvedeno jinak, ídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé p ed 1. lednem 1992; vznik t chto právních vztah , jakož i nároky z nich vzniklé p ed 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních p edpis . § 869 Odporovat lze právním úkon m u in ným v dob t í let p ed ú inností tohoto zákona, pokud d vod odporovatelnosti trval i po ú innosti tohoto zákona; toto právo je však t eba uplatnit do jednoho roku po ú innosti tohoto zákona, jinak zanikne. § 870 Podle dosavadních p edpis se až do svého zakon ení posuzují lh ty a proml ecí doby, které po aly b žet p ed ú inností tohoto zákona. § 871
(1) Právo osobního užívání bytu a právo užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních p edpis , které trvá ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona, se m ní dnem ú innosti tohoto zákona na nájem. Spole né užívání bytu a spole né užívání bytu manžely se m ní na spole ný nájem. (2) Právo užívání ásti bytu se m ní na podnájem s tím, že jej nelze vypov d t po dobu jednoho roku od ú innosti tohoto zákona. bydlení.
(3) Obdobn to platí u osobního užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k
(4) Osobní užívání byt sloužících k trvalému ubytování pracovník organizace se m ní na nájem služebního bytu, pokud tyto byty spl ují kritéria stanovená zákonem pro služební byty; pokud tyto podmínky nejsou spln ny, m ní se takové osobní užívání na nájem. § 872 (1) Právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních p edpis , které trvá ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona, m ní se dnem ú innosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona . 229/1991 Sb. , o úprav vlastnických vztah k p d a jinému zem d lskému majetku, tím není dot eno. (2) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného nezastav ného pozemku více ob an m spole n (spole ným uživatel m), stávají se s ú inností tohoto zákona podílovými spoluvlastníky se stejnými podíly. (3) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného zastav ného pozemku více ob an m spole n (spole ným uživatel m zastav ného pozemku), stávají se s ú inností tohoto zákona podílovými spoluvlastníky s podíly, jejichž velikost je stejná jako velikost jejich spoluvlastnických podíl ke stavb postavené na pozemku ve spole ném osobním užívání. V p ípad pochybnosti ur í velikost spoluvlastnických podíl dohoda spoluvlastník , a nedojde-li k ní, soud na návrh n kterého z nich. (4) Vzniklo-li právo osobního užívání k zastav nému nebo nezastav nému pozemku manžel m, stávají se dnem ú innosti tohoto zákona bezpodílovými spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá; zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem. (5) Vzniklo-li p ede dnem ú innosti tohoto zákona ob anovi právo, aby s ním byla uzav ena dohoda o osobním užívání pozemku, avšak do ú innosti tohoto zákona již nedošlo k dohod , pop ípad k její registraci pravomocným rozhodnutím státního notá ství, vzniká oprávn nému právo na uzav ení kupní smlouvy k pozemku, jehož se týkalo rozhodnutí o p id lení pozemku do osobního užívání. Neuplatní-li oprávn ný své právo do jednoho roku od ú innosti tohoto zákona, právo zanikne. Nedojde-li k uzav ení kupní smlouvy, není dot eno právo na vydání bezd vodného obohacení (§ 451 a násl.). (6) Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základ dosavadních p edpis bylo možné nabýt jen právo na uzav ení dohody o osobním užívání pozemk , m že si oprávn ná osoba zapo ítat dobu, po kterou její právní p edch dce m l pozemek nep etržit v držb i p ed ú inností tohoto zákona. (7) Vzniklo-li ob anovi (ob an m) za podmínek uvedených v zákon . 52/1966 Sb. , o osobním vlastnictví k byt m, ve zn ní zákona . 30/1978 Sb. , osobní vlastnictví k bytu, m ní se dnem ú innosti tohoto zákona osobní vlastnictví na vlastnictví fyzické osoby (fyzických osob); rovn ž právo spole ného osobního užívání pozemku, na n mž stojí obytný d m s bytem (byty) ve vlastnictví ob ana (ob an ), se m ní dnem ú innosti tohoto zákona na podílové spoluvlastnictví fyzických osob. (8) Za podmínek stanovených v zákon . 52/1966 Sb. , o osobním vlastnictví k byt m, ve zn ní zákona . 30/1978 Sb. , mohou od ú innosti tohoto zákona nabývat byty a nebytové prostory do vlastnictví i právnické osoby. § 873
P i d d ní se použije právo platné v den smrti z stavitele. Byla-li však záv po ízena p ed ú inností tohoto zákona, posuzuje se její platnost podle dosavadních p edpis . To platí i o platnosti vyd d ní. § 874 Práva a povinnosti z omezení p evodu nemovitosti, jež vzniklo p ed ú inností tohoto zákona, se ídí dosavadními p edpisy. § 875 (1) Zájmová sdružení, jež vznikla podle § 360b hospodá ského zákoníku , zájmové organizace, jež vznikly podle § 42 zákona . 162/1990 Sb. , o zem d lském družstevnictví, a zájmové organizace a spole né zájmové organizace, jež vznikly podle § 35 a 36 zákona . 176/1990 Sb. , o bytovém, spot ebním, výrobním a jiném družstevnictví, se považují za sdružení podle § 20f tohoto zákona. Tato sdružení jsou povinna se registrovat podle § 20i do šesti m síc ode dne ú innosti tohoto zákona. (2) Dosavadní nadace se považují za nadace podle § 20b až 20e tohoto zákona. § 876 (1) Vztahy trvalého užívání podle § 70 zákona . 109/1964 Sb. , hospodá ský zákoník, se posuzují podle dosavadních p edpis až do doby vydání zvláštního zákona. (2) Hospodá ské smlouvy o do asném užívání majetku za úplatu podle § 348 hospodá ského zákoníku se m ní od ú innosti tohoto zákona na nájemní smlouvy. Je-li užívání majetku podle § 348 hospodá ského zákoníku sjednáno bezúplatn , m ní se ode dne ú innosti tohoto zákona na smlouvu o výp j ce. § 877 (1) Ceny, úplaty a jiná pen žitá pln ní, která jsou p edm tem úpravy podle tohoto zákona a na n ž se vztahuje obecn závazný právní p edpis o cenách, se považují za ceny podle tohoto p edpisu. (2) Pokud se v tomto zákon používá pojmu "obecn závazný právní p edpis o cenách", rozumí se tím zákon . 526/1990 Sb., o cenách. § 878 Zrušují se: 1. Ustanovení § 22 zákona . 141/1950 Sb. , (ob anský zákoník); 2. Zákon . 41/1964 Sb. , o hospoda ení s byty; 3. Ustanovení § 4 , 6 , 9 odstavec 2 a § 10 odstavec 2 zákona . 52/1966 Sb. , ve zn ní zákona . 30/1978 Sb. , o osobním vlastnictví byt . HLAVA ŠESTÁ § 879 (1) Vlastnické vztahy k nemovitostem vyskytujícím se jen na území eské republiky nebo Slovenské republiky (zejména nap . tzv. osadnické vztahy, urbariáty a komposesoráty) upraví zákon národní rady p íslušné republiky. (2) Zákony národních rad stanoví, kdo a jakým zp sobem zajiš uje bytové náhrady (náhradní byty a náhradní ubytování).
§ 879a Podrobn jší p edpisy k provedení ob anského zákoníku vydají p íslušná ministerstva a ostatní úst ední orgány státní správy. Vláda eské republiky m že vydat podrobn jší p edpisy k provedení ob anského zákoníku. HLAVA SEDMÁ P ECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM Ú INNÝM OD 1. LEDNA 1995 (zákon . 267/1994 Sb. ) § 879b (1) Smlouvy o nájmu byt uzav ené platn i v jiné než písemné form jsou platné i nadále. (2) Ustanovení § 712 odst. 2 tvrté v ty se vztahují na nájemní smlouvy uzav ené po ú innosti tohoto zákona. HLAVA OSMÁ P echodná ustanovení k úpravám ú inným od 1. ervence 2000 (zákon . 103/2000 Sb. ) § 879c (1) Právo trvalého užívání pozemku podle § 70 zákona . 109/1964 Sb. , hospodá ský zákoník, zastav ného budovou nebo stavbou ve vlastnictví osoby, v jejíž prosp ch bylo právo trvalého užívání z ízeno, a pozemku na n j navazujícího, jestliže takový pozemek souvisí s provozem této budovy nebo stavby, které trvá ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona, se m ní uplynutím jednoho roku ode dne ú innosti tohoto zákona na vlastnictví právnické osoby, v jejíž prosp ch bylo toto právo z ízeno. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje obdobn i na právo výp j ky nebo nájmu, kterými bylo nahrazeno právo trvalého užívání pozemku, pokud bylo z ízeno ve prosp ch bytového družstva nebo ve prosp ch toho, komu byl p eveden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví podle § 23 zákona o vlastnictví byt . (3) Bylo-li právo trvalého užívání z ízeno k jednomu pozemku spole n více osobám, stávají se podle odstavce 1 tyto osoby spoluvlastníky se stejnými podíly. (4) Pokud právnická osoba, v jejíž prosp ch bylo toto právo z ízeno, nepožádá stát o zm nu tohoto práva na vlastnictví ve lh t jednoho roku ode dne ú innosti tohoto zákona, ke zm n práva podle odstavce 1 nebo 2 na vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lh ty jednoho roku ode dne ú innosti tohoto zákona. HLAVA DEVÁTÁ P echodná ustanovení k úpravám ú inným od 1. ledna 2001 (zákon . 367/2000 Sb. ) § 879d Osobou, v jejíž prosp ch bylo právo trvalého užívání z ízeno, se pro ú ely § 879c rozumí i bytové družstvo nebo sdružení ob an , které vzniklo anebo se považuje za vzniklé podle zákona . 83/1990 Sb. , o sdružování ob an , ve zn ní pozd jších p edpis , pokud na takovéto bytové družstvo, p ípadn sdružení ob an p ešlo právo trvalého užívání uvedené v § 879c odst. 1. § 879e Ustanovení § 879c odst. 1 se vztahuje obdobn i na právo výp j ky nebo nájmu podle § 879c odst. 2 z ízené nejpozd ji do 31. prosince 2000 ve prosp ch toho, komu byl p eveden byt nebo
nebytový prostor do vlastnictví podle § 23 zákona o vlastnictví byt . Zm na takového práva výp j ky nebo nájmu na vlastnictví nastává dnem 1. ervence 2001. Vybraná ustanovení novel ást pátá zákona . 367/2000 Sb. P ECHODNÁ USTANOVENÍ 1. Zástavní práva, jejichž rozsah byl vymezen p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, z stávají zachována se všemi ú inky podle dosavadní právní úpravy i po dni nabytí ú innosti tohoto zákona. Uspokojení ze zástavy se však ídí tímto zákonem. 2. K zajišt ní da ových pohledávek, ke kterým nebyl vymezen rozsah zákonného zástavního práva podle dosavadní právní úpravy do dne nabytí ú innosti tohoto zákona, lze postupovat pouze podle ustanovení § 72 zákona . 337/1992 Sb. , o správ daní a poplatk , ve zn ní tohoto zákona. l.IV zákona . 317/2001 Sb. P echodná ustanovení 1. Ustanoveními l. I tohoto zákona se ídí i právní vztahy vzniklé p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona; vznik t chto právních vztah , jakož i nároky z nich vzniklé p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních p edpis . l.III zákona . 136/2002 Sb. P echodná ustanovení 1. Proml ení práva na náhradu škody v p ípadech uvedených v ásti první l. I bodu 4 a v ásti druhé l. II, která vznikla p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, se ídí dosavadními právními p edpisy. 2. Práva z odpov dnosti za vady v ci p i prodeji v obchod , u níž záru ní doba po ala b žet p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, se ídí dosavadními právními p edpisy. 3. Práva z odpov dnosti za vady u v cí použitých p i jejich prodeji v obchod se ídí dosavadními právními p edpisy, pokud k p evzetí v ci kupujícím došlo p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona. 4. Pro spot ební zboží, které bylo vyrobeno do data ú innosti tohoto zákona, se p i prodeji v obchod mohou použít ustanovení o záru ní dob podle dosavadních právních p edpis , nejdéle však do 31. prosince 2003. Tato skute nost musí být výslovn uvedena na záru ním listu nebo na dokladu o zakoupení v ci a kupující na to musí být upozorn n. l.VI zákona . 554/2004 Sb. ÁST ŠESTÁ P echodná ustanovení 1. Ustanoveními tohoto zákona se ídí i právní vztahy vzniklé p ede dnem nabytí jeho ú innosti; vznik t chto právních vztah , jakož i nároky z nich vzniklé p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních p edpis . ____________________ 1) Nap . § 261 odst. 2 obchodního zákoníku . 2) Zákon . 129/2000 Sb. , o krajích (krajské z ízení), ve zn ní pozd jších p edpis .
2a) § 162a odst. 1 trestního zákona . 2b) Zákon . 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem. 2c) Zákon NR . 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí zákona . 89/1996 Sb.
eské republiky (katastrální zákon), ve zn ní
2c) § 2 písm. c) zákona . 480/2004 Sb. , o n kterých službách informa ní spole nosti a o zm n n kterých zákon (zákon o n kterých službách informa ní spole nosti). 2d) Nap íklad § 14 odst. 7 , § 15 odst. 3 , § 715a odst. 3 obchodního zákoníku . 2d) Nap íklad zákon . 119/2002 Sb. , o st elných zbraních a st elivu a o zm n zákona . 156/2000 Sb. , o ov ování st elných zbraní, st eliva a pyrotechnických p edm t a o zm n zákona . 288/1995 Sb. , o st elných zbraních a st elivu (zákon o st elných zbraních), ve zn ní zákona . 13/1998 Sb. , a zákona . 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , (zákon o zbraních), ve zn ní pozd jších p edpis . 3) Nap . zákon . 403/1990 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, zákon . 229/1991 Sb. , o zmírn ní následk n kterých majetkových k ivd, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 87/1991 Sb. , o úprav vlastnických vztah k p d a jinému zem d lskému majetku. 3a) § 175a až 175z ob anského soudního ádu . 3b) § 175f odst. 4 ob anského soudního ádu . 4) Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, o ur itých aspektech prodeje spot ebního zboží a záruk na spot ební zboží. 4a) Nap íklad zákon . 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o zm n a dopln ní n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis . 5) § 1 zákona . 53/1966 Sb. , o ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní zákona . 75/1976 Sb.§ 2 zákona . 61/1977 Sb. , o lesích. 6) Zák. . 116/1990 Sb. , o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 7) § 11 odst. 3 zákona . 158/1989 Sb. , o bankách a spo itelnách. 8) § 1 odst. 1 a 2 zákona . 159/1999 Sb. , o n kterých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o zm n zákona . 40/1964 Sb. , ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . 9) § 6 zákona . 159/1999 Sb. 10) § 10 odst. 1 zákona . 159/1999 Sb. 11) § 3 zákona . 159/1999 Sb.
