Vládní návrh ZÁKON ze dne ………2011, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb.,
zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 186/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 46b písm. a) se za slovo „předpisu58c)“ vkládají slova „nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince“. 2. V § 53 odst. 1 se slova „§ 294 a § 295“ nahrazují slovy „§ 294, 295 a 320ab“. 3. V § 175u odst. 1 větě první se slova „prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku“ zrušují. 4. V § 175v odst. 4 se za větu první vkládá věta „Rovněž zanikají zástavní práva zajišťující pohledávky, jejichž dlužníkem je osoba odlišná od zůstavitele.“. 5. V § 200ua odst. 2 větě druhé se slova „obecný soud oprávněného“ nahrazují slovy „soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo exekuční titul sepsal“. 6. V § 210a se za slova „(§ 208),“ vkládají slova „nebo rozhodnutí vydané podle části šesté“. 7. V § 251 se za slova „vykonatelné rozhodnutí,“ vkládají slova „a jde-li o věc podle odstavce 2,“. 8. V § 251 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí a) o výchově nezletilých dětí, b) ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, c) je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, d) o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, e) orgánů Evropských společenství78a), f) jde-li o cizí rozhodnutí58f). (3) Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve věci podle odstavce 2, soud návrh odmítne.“. 9. V § 258 odst. 1 se slova „příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu“ nahrazují slovy „správou nemovitosti“ a slova „prodejem podniku“ se nahrazují slovy „postižením podniku“. 10. V § 261 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo.“. 11. V § 263 se doplňuje odstavec 3, který zní:
2
„(3) Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými.“. 12. V § 274 odst. 1 písm. e) se slova „a exekutorských“ zrušují a slova „zvláštních zákonů80)“ se nahrazují slovy „zvláštního zákona80)“. Poznámka pod čarou č. 80 zní: „80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 274 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné moci;“. 14. V § 274 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 15. Na konci textu § 278 se doplňují slova „(dále jen „nezabavitelná částka“)“. 16. V § 279 odst. 1 větě první a v § 298 odst. 1 větě první, druhé a třetí se slovo „základní“ nahrazuje slovem „nezabavitelné“. 17. V § 293 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 se nepoužije. Ustanovení § 295 se nepoužije.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 18. V § 293 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dochází-li ke změně plátce podle odstavce 2 v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce mzdy. (5) Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné částky, nový plátce mzdy podle odstavce 2 započte na mzdu (dávky nemocenského pojištění) povinného v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.“. 19. V § 298 odst. 1 větě první se slova „(§ 278)“ zrušují.
3
20. V § 303 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „vkladní knížka“)“. 21. V § 312 se za odstavec 1 vládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního vztahu nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní úkon podmíněn, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí. Úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 22. § 314b zní: „§ 314b (1) Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a nařídí prodej pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst. 1 až 6 a § 329a až 330a. (2) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejdou na vydražitele veškerá práva a povinnosti k pohledávce doposud svědčící povinnému, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechod práv v dražbě oznámí soud dlužníkovi povinného. Jestliže je splnění vydražené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, soud oznámí přechod práv v dražbě i osobě, která zajištění poskytla, je-li soudu taková skutečnost známa.“. 23. Za § 314b se vkládá nový § 314c, který zní: „§ 314c (1) Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno. (2) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží. (3) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 3), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.
4
(4) Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.“. 24. V § 320 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K určení rozhodné ceny soud přibere znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž základě jiné majetkové právo vzniklo.“. 25. § 320a včetně nadpisu zní: „§ 320a Postiţení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti (1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku. (2) Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. (3) Na výkon rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i na postižení účasti povinného v komanditní společnosti, je-li komplementářem.“. 26. Za § 320a se vkládají nové § 320aa a 320ab, které včetně nadpisu znějí: „Postiţení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v druţstvu a komanditisty v komanditní společnosti § 320aa (1) V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo jeho členská práva a povinnosti v družstvu (dále jen „podíl“) nebo ho zatěžovat, a b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení podílu souhlas, je-li ho potřeba. (2) Komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou. § 320ab (1) Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje přiměřeně podle § 328b až 330a. Je-li s podílem v družstvu spojeno právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320a soud přiměřeně podle § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu.
5
(2) K určení rozhodné ceny přibere soud znalce; za tím účelem jsou obchodní společnost nebo družstvo povinny poskytnout soudu a znalci informace potřebné k určení ceny podílu. (3) Dražební vyhlášku soud doručí obchodní společnosti nebo družstvu. (4) Zúčastní-li se dražby jiný společník nebo člen družstva a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep. (5) V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu. (6) Účinky udělení příklepu stanoví zvláštní právní předpis. Udělení příklepu se oznámí obchodnímu rejstříku a obchodní společnosti, popřípadě družstvu. (7) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom soud bez zbytečného odkladu písemně komanditní společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo. (8) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316.“. 27. V části šesté hlava čtvrtá včetně nadpisů zní: „Hlava čtvrtá Správa nemovitosti Nařízení výkonu rozhodnutí § 320b (1) Výkon rozhodnutí správou nemovitosti může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitost nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje, a jestliže doloží, že nemovitost nebo jejich soubor je majetkem povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází. (2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí správou téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
6
§ 320c Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti je rozhodující stav v době zahájení řízení. § 320d V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil, b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti, c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu takové právo svědčí, d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna, e) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně nemovitosti vedeny spory či jiná řízení, a f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení vstupovat do všech prostor. § 320e Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází nemovitost, která je předmětem výkonu rozhodnutí. Správa nemovitosti § 320f (1) Správu nemovitosti vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyžaduje-li to charakter nemovitosti, soud ustanoví správce. Ustanovení § 338i až 338l platí obdobně. (2) Podání návrhu na zahájení správního či soudního řízení týkajícího se nemovitosti a úkony příslušející v takovém řízení povinnému provádí namísto povinného soud. Právní úkony související s nemovitostí provádí namísto povinného soud. (3) Soud činí vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal. (4) Namísto povinného potvrzuje soud splnění dluhu. (5) Nejsou-li užitky podle odstavce 3 v penězích, odevzdají se soudu, který se postará o jejich zpeněžení v dražbě podle § 328b až 330a.
7
§ 320g (1) Nařízení správy nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvy týkající se nemovitosti. Soud však může takové smlouvy vypovědět za podmínek stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem a sjednat jiné nájemní smlouvy. (2) Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat vyklizení nemovitosti, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů, na jejichž základě je nemovitost užívána, za podmínek stanovených zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto právních vztahů. § 320h (1) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. (2) Výdaje podle odstavce 1 se uhrazují v tomto pořadí: a) náklady správy nemovitosti, b) plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti, c) náklady na udržování a nutné opravy nemovitosti, d) náklady řízení týkajícího se nemovitosti, e) daň z nemovitostí za dobu, po kterou trvá správa nemovitosti. (3) Výplatu výtěžku správy odevzdává soud oprávněnému každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. § 320i Jiné výkony rozhodnutí (1) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti nebrání tomu, aby ohledně nemovitosti byl nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem. Správa nemovitosti končí dnem právní moci usnesení o rozvrhu. (2) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti brání tomu, aby byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy nemovitosti. Již nařízené výkony soud zastaví. Oprávnění z těchto výkonů mají v řízení o výkon správy nemovitosti postavení dalšího oprávněného. Pro pořadí je rozhodující den, kdy návrh došel soudu. Doposud nevyplacené pohledávky z těchto výkonů jsou poddlužníci povinni předat soudu. § 320j Správa spoluvlastnického podílu na nemovitosti (1) Na výkon rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí správou nemovitosti.
8
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti se doručuje i spoluvlastníkům. (3) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení výdajů rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů, z podílu připadajícího na povinného se vyplatí náklady řízení a zbývající část příjmů se odevzdá oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. (4) Navrhnou-li to soudu ostatní spoluvlastníci, může soud vykonávat správu celé nemovitosti.“. 28. V § 324 se slova „ , které vykonavatel sepíše“ nahrazují slovy „pojatými do soupisu“. 29. Nad § 325 se vkládá nadpis, který zní: „Soupis na místě samém“. 30. V § 326 odst. 5 se slova „vkladní listy,“ zrušují. 31. V § 326 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a oprávněný s vyloučením vysloví souhlas.“. 32. Za § 327 se vkládají nové § 327a a 327b, které včetně nadpisu znějí: „Jiný soupis § 327a (1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do soupisu zápisem do protokolu. (2) O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede rejstřík či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu rozhodnutí. (3) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu. § 327b (1) Soud postupuje podle § 327a, je-li mu známo, že povinný je oprávněn nakládat s vkladem na vkladní knížce. (2) Oznámení o pojetí do soupisu zašle soud peněžnímu ústavu do vlastních rukou a poučí ho, že povinný od okamžiku soupisu nesmí s touto vkladní knížkou nakládat.
9
(3) Soud vyzve povinného, aby mu vkladní knížku bezodkladně předložil. Nestane-li se tak nejpozději do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, soud podá návrh na její umoření.“. 33. Nad § 328 se vkládá nadpis, který zní: „Další postup při prodeji movitých věcí“. 34. V § 328b odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“. 35. V § 328b odst. 4 se na začátek písmene a) vkládá slovo „datum,“. 36. V § 329 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“. 37. § 329 odstavec 3 zní: „(3) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Neníli příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží se věc bez jeho účasti znovu.“. 38. V § 329 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3.“. 39. V § 330 odst. 5 se slova „lhůta podle § 185g odst. 1 počíná“ nahrazují slovy „lhůty činí 1 rok a počínají“. 40. V § 330 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Stane-li se však věc v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.“. 41. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní: „§ 330a (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. (2) V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn, c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat, d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
10
e) způsob a dobu, do které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu, f) informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze vydražené věci převzít, g) termín přihlášení pohledávek, h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, i) způsob zveřejnění informace o příklepu. (3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije. (4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b až 330.“. 42. V § 331 odst. 1 a 2 se za slova „nákladů prodeje“ vkládají slova „ , případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená věc v obchodním majetku povinného,“. 43. V § 334 odst. 1 se slova „ , vkladní list nebo jí obdobnou jinou formu vkladu“ zrušují. 44. V § 335b odst. 1 písm. b) se za slova „předkupní právo,“ vkládají slova „právo odpovídající věcnému břemeni nebo nájemní právo,“. 45. V § 335b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti nezapsané v katastru nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování, případně další údaje týkající se nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod nímž se nemovitost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 46. V § 335b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.“. 47. § 336 až 336b znějí: „§ 336 (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství cenou obvyklou. (2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění. (3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti povinného přístup.
11
(4) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit. § 336a (1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud a) nemovitost, které se výkon týká, b) příslušenství nemovitosti, kterého se výkon týká, c) výslednou cenu nemovitosti a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, d) soudu známá věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou. (2) Soud zároveň rozhodne o zániku nájemního práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže a) není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě. (3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba nařizovat. (4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti a jejího příslušenství. § 336b (1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a. (2) V dražební vyhlášce soud uvede a) datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d), b) označení nemovitosti a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a) a b)], c) pořadové číslo dražebního jednání, d) výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)], e) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1), f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje, g) věcná břemena a nájemní práva, která prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d) ], h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2). (3) V dražební vyhlášce soud vyzve a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, b) každého, kdo má k nemovitosti nájemní právo nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, aby takové právo soudu oznámil
12
a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem. To neplatí, jde-li o nájemce bytu a oprávněného z věcného břemene bydlení. (4) V dražební vyhlášce soud upozorní a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f), b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží, c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovitosti, d) osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.“. 48. V § 336c odst. 1 písm. a) se slova „právo, věcné právo nebo nájemní právo“ nahrazují slovy „nebo zástavní právo, osobám, kterým se doručuje usnesení podle § 336a.“. 49. V § 336c odst. 3 se slova „ , a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce“ zrušují. 50. V § 336c odstavec 5 zní: „(5) Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“. 51. V § 336e odst. 1 se slova „[§ 336a odst. 1 písm. d)]“ zrušují. 52. V § 336e odstavec 2 zní: „(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.“. 53. § 336f zní: „§ 336f (1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.
13
(2) Přihláška musí obsahovat a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby, c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří, d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky. (3) K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu. (4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. (5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.“. 54. § 336g se zrušuje. 55. V § 336h odst. 2 se slova „(§ 336e odst. 2)“ nahrazují slovy „ , pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje“. 56. V § 336h se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“. 57. V § 336i odstavec 2 zní: „(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), b) oznámí, která další věcná břemena a nájemní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a.“. 58. § 336j zní: „§ 336j (1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. (2) Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru. (3) V usnesení o příklepu soud a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo
14
b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání. (4) Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn. (5) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. (6) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.“. 59. Za § 336j se vkládá nový § 336ja, který zní: „§ 336ja (1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první. (2) Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu předražku nepřihlíží. (3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitost nabude. (4) Je-li učiněno více předražků, nemovitost nabude ten, kdo učiní nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo podal návrh jako první, poté se rozhoduje losem. (5) V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání, jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek. (6) Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po právní moci usnesení o předražku. (7) Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu.“. 60. § 336k až 336m znějí:
15
„§ 336k (1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. (2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první. (3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání, b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech. (4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije. (5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1 a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání. § 336l (1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitost s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku. (2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání. (3) Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho přihlášené pohledávky v rozvrhu. (4) Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti ve prospěch věřitele z úvěrové smlouvy, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu o úvěru, ve které a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,
16
b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b). Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli. (5) Věcná břemena a nájemní práva, nejde-li o nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem po zahájení dražebního jednání, a předkupní práva k vydražené nemovitosti zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel jejím vlastníkem. (6) Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím. (7) Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti. § 336m (1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví. (2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek. (3) Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši 50% výsledné ceny (§ 336a odst. 1); ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30% a v pátém dražebním jednání 25% výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost prodat ani poté, soud řízení zastaví. (4) O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení § 336b odst. 2 a odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1 písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l, § 336n a 336o.“. 61. § 336o zní: „§ 336o (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. (2) V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
17
b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn, c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat, d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání, e) termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovitosti, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín prokázání podání vylučovací žaloby, h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno. (3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 336j odst. 1 věta druhá se nepoužije. (4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n.“. 62. Za § 336o se vkládají nové § 336p a 336q, které znějí: „§ 336p (1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, které budou projednány v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5. (2) Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, jejichž pohledávky budou projednány v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží. 336q (1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. (2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudem.
18
(3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 3). (4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.“. 63. § 337 zní: „§ 337 (1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c. (2) Ustanovení § 336q odst. 2 se použije obdobně. (3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).“. 64. Na konci textu § 337a se doplňují slova „ , případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená nemovitost v obchodním majetku povinného“. 65. § 337b se zrušuje. 66. V § 337c odstavec 1 zní: „(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení, b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, f) ostatní pohledávky.“. 67. V § 337c odst. 5 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena e) a f) se zrušují. 68. § 337e zní: „§ 337e (1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
19
(2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně. (3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučení všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1. (4) V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.“. 69. V § 337f odst. 1 se slova „nařídí jednání o rozvrhu“ nahrazují slovy „pokračuje rozdělením“. 70. V § 337f se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty.“. 71. § 337g a 337h znějí: „§ 337g (1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání. (2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5. § 337h (1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno. (2) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla a která působí proti vydražiteli. (3) Po vydání usneseni o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího oprávněného.“. 72. V části šesté se v nadpisu hlavy sedmé slovo „PRODEJ“ nahrazuje slovem „POSTIŢENÍ“. 73. V § 338f odst. 1 a odst. 2 větě první, § 338g odst. 1, § 338k odst. 1, § 338zn odst. 1 větě první, odst. 2 větě první a odst. 3, § 338zo odst. 1, § 338zp odst. 1, § 338zq odst. 1 a 2 a v § 338zr odst. 1 a 2 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 74. V § 338f odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovem „postižení“.
20
75. V § 338i odst. 5 větě druhé, § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 se slovo „prodeje“ nahrazuje slovy „výkonu rozhodnutí“. 76. V § 338l se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 77. § 338m zní: „§ 338m (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo Policie České republiky, b) zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje podniku, c) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o nichž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmena a). (2) Na základě zjištění podle odstavce 1 podá správce ve lhůtě stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané pohledávky je vhodnější podnik dále spravovat nebo ho prodat. (3) Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajícím se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží. (4) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.“. 78. Za § 338m se vkládají nové § 338ma a 338mb, které včetně nadpisu znějí: „§ 338ma (1) Na základě zjištění podle §338m anebo jiných rozhodných hledisek, které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3 rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě. (2) Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku, uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně.
21
Prodej podniku § 338mb (1) Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej podniku v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně podniku, kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem soudu přibral. (2) Při oceňování podniku se použije cena obvyklá. (3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou mají cenu, b) kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, c) jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu, d) jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem, e) kolik činí čisté jmění podniku. (4) Pro zprávu správce o ceně podniku platí obdobně § 338m odst. 3 a 4.“. 79. V § 338n odst. 1 se slova „ , popřípadě zjištění podle § 338m odst. 5“ zrušují. 80. V § 338ze odst. 1 písm. a) se slovo „prodeje“ zrušuje. 81. V nadpisu nad § 338zp a 338zq se slovo „Prodej“ nahrazuje slovem „Postiţení“. 82. V § 338zq odst. 1, 3 a 5 se slovo „spolumajitele“ nahrazuje slovem „spoluvlastníka“. 83. V § 338zq odst. 2 se slovo „Spolumajiteli“ nahrazuje slovem „Spoluvlastníku“. 84. V § 338zq odst. 2, 6 a 7 se slovo „spolumajitel“ nahrazuje slovem „spoluvlastník“. 85. V § 338zq odst. 4 se slovo „spolumajiteli“ nahrazuje slovem „spoluvlastníku“. 86. V § 341 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 108 zní: „(4) Postup podle odstavce 3 se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou. V takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její zničení. O zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zvláštního právního předpisu 108). --------------------------------------------------108) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
22
Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o výkonu rozhodnutí, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která podle § 251 občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nespadají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do působnosti soudu, soud rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu, a vyrozumí o tom oprávněného a příslušného soudního exekutora. 3. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí předá soud soudním exekutorům, mezi které byly věci rozvrženy, příslušné soudní spisy. Dnem, kdy soud předá soudnímu exekutorovi soudní spis, řízení o výkonu rozhodnutí pokračuje dále u soudního exekutora jako exekuční řízení. 4. Oprávněný může do 1 měsíce od předání soudního spisu podat návrh na zastavení exekuce bez uvedení důvodu; tomuto návrhu soudní exekutor vyhoví. V tomto případě nemá soudní exekutor nárok na náhradu nákladů exekuce a účastníci exekučního řízení nemají nárok na náhradu nákladů. 5. Oprávněný může do 1 měsíce od předání soudního spisu i bez uvedení důvodu požádat exekuční soud o změnu exekutora; soud o tomto návrhu rozhodne. 6. Účinky zahájení řízení o výkonu rozhodnutí a úkony, které v něm vykonal soud, zůstávají zachovány. Soudní exekutor není vázán návrhem oprávněného na to, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí veden. Soudní poplatek zaplacený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nevrací; nebyla-li exekuce zastavena podle bodu 4, snižují se o částku zaplacenou na tomto poplatku náklady exekuce. Soud nenařizuje exekuci a nepověřuje soudního exekutora jejím provedením. 7. Soudní exekutor zašle povinnému výzvu ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede soudní exekutor exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. O předání spisů sepíše předseda soudu a soudní exekutor protokol, který se bez zbytečného odkladu zveřejní na úřední desce soudu, na úřední desce soudního exekutora a na internetových stránkách Exekutorské komory České republiky. V protokolu se uvede spisová značka soudu, označení účastníků řízení, exekutor, který spis převzal, a den, kdy k převzetí spisu došlo. 9. Zahájí-li osoba nebo orgán veřejné moci, na jehož návrh byla zastavena exekuce podle bodu 4, exekuční řízení podle správního nebo daňového řádu do 2 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce podle bodu 4, neběží po tuto dobu lhůta, v níž může exekuční správní orgán nařídit exekuci podle § 108 odst. 4 správního řádu a lhůta pro placení daně podle § 160 daňového řádu. 10. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou titulem pro výkon rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
23
ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.“. 2. Za § 3 se vkládá nový § 4, který zní: „§ 4 (1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov , ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat jiná osoba. (2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.“. 3. V § 7 odst. 6 se slova „okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce“ nahrazují slovy „soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“)“. 4. V § 7 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.“. 5. V § 9 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní: „b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice25), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu26), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání,
24
které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, --------------------------------25) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 26) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.“. 6. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „po projednání s Komorou“ nahrazují slovy „s předchozím souhlasem Komory“. 7. § 15 zní: „§ 15 (1) Výkon exekutorského úřadu zaniká a) smrtí exekutora, b) prohlášením exekutora za mrtvého, c) odvoláním exekutora, d) pozbytím státního občanství České republiky, e) jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla tato způsobilost omezena, f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu. (2) Ministr exekutora odvolá a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví, c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost, d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost. (3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání. (4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit. (5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor,
25
jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1. (6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců na odměně nově jmenovaného exekutora se určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.“. 8. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „podle zásad spravedlivého uspořádání“. 9. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Exekutorský kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.“. 10. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.“. 11. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „1 roku“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 12. V části první nadpis hlavy III zní: „EXEKUČNÍ ČINNOST“. 13. V § 28 se věta první nahrazuje větou „Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí.“. 14. V § 29 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovy „exekučního řízení“. 15. V § 29 odstavec 5 zní: „(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.“. 16. V § 29 odstavec 11 zní: „(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.“. 17. V § 30 písm. b) se slova „žadatel o provedení exekuce“ nahrazují slovem „oprávněný“.
26
18. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu27), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 32 odst. 1 větě první se slova „Exekutor odpovídá“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, odpovídá exekutor“. 20. V § 33 odst. 3 větě první a odst. 9 se slovo „provedení“ nahrazuje slovem „vedení“. 21. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.“. 22. V § 33 odst. 6 se slova „Provozovatelé telekomunikačních služeb“ nahrazují slovy „Poskytovatelé služeb elektronických komunikací“. 23. V § 33a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 33b úvodní části ustanovení a v § 33c úvodní části ustanovení se slovo „provedení“ zrušuje. 24. Za § 33c se vkládají nové § 33d a 33e, které znějí: „§ 33d V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu: a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce, b) příjmení a jméno, c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů), d) způsob výplaty důchodu (důchodů), e) druh důchodu (důchodů), f) výši důchodu (důchodů), g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu, h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek, i) údaje o jiném příjemci důchodu, j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován, k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích předpisů.
27
§ 33e V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Centrální depozitář tyto údaje z majetkových účtů: a) rodné číslo či identifikační číslo zákazníka, b) příjmení a jméno zákazníka či jeho název, c) aktuální adresu zákazníka vedenou Centrálním depozitářem a adresu, kam jsou mu doručovány výpisy z účtu, d) emitenta, počet, druh, formu, jmenovitou hodnotu cenných papírů vedených na účtu zákazníka, e) údaj o předchozím postižení cenných papírů exekucí nebo výkonem rozhodnutí.“. 25. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 9 mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.“. 26. V § 35 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Exekutor zapíše neprodleně, nejpozději do 8 pracovních dnů od doručení návrhu, do rejstříku zahájených exekucí údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) až g). Zápis do rejstříku zahájených exekucí je prvním úkonem exekutora v exekučním řízení. (3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve po zápisu exekuce do rejstříku zahájených exekucí. (4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první.“. 27. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí: „Rejstřík zahájených exekucí § 35a (1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo. (2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisují exekutoři způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).
28
§ 35b (1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení, b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a), c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného, případně jeho právního nástupce, a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů exekuce, g) datum zahájení exekučního řízení, h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b) (dále jen „doložka provedení exekuce“), i) datum skončení exekuce. (2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1.“. 28. V § 36 odst. 3 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“. 29. § 37 včetně nadpisu zní: „Exekuční návrh § 37 (1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. (2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona, a b) nejde-li o věc podle § 251 odst. 2 písm. a) a § 251 odst. 2 písm. c) až f) občanského soudního řádu; exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy. (3) Další exekuční návrh oprávněného nebo exekuční návrh dalšího oprávněného proti témuž povinnému podaný u stejného exekutora dříve, než zanikne jeho oprávnění k provedení předchozí exekuce, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. (4) Další exekuční návrh oprávněného nebo exekuční návrh dalšího oprávněného proti témuž povinnému podaný u jiného exekutora může tento exekutor postoupit po provedení zápisu v rejstříku zahájených exekucí a s předchozím souhlasem oprávněného bez rozhodnutí exekutorovi, který vede exekuci proti témuž povinnému a který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první. Tento exekutor pokračuje v exekuci. Ustanovení § 28 věty první a § 44b odst. 1 se nepoužijí.“. 30. § 38 včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní:
29
„§ 38 (1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu,28) popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince29), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. (2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. ________________ 28) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 39 odst. 1 se slova „návrh na nařízení exekuce“ nahrazují slovy „exekuční návrh“. 32. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul nebo osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne.“. 33. V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.“. 34. V § 40 odst. 1 písm. a) se za slovo „soudu“ vkládají slova „nebo exekutora“. 35. V § 40 odst. 1 písm. d) se slova „nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a)“ zrušují. 36. V § 40 odst. 4 a v § 42 odst. 1 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“. 37. V § 41 se slova „b, c“ nahrazují slovy „a) až c)“. 38. V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „nařízení“ zrušuje. 39. V § 42 odst. 2 se slova „Při provádění exekuce“ nahrazují slovy „V exekučním řízení“. 40. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
30
„(3) Při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo.“. 41. V § 43 odst. 1 se slova „nařídit exekuci jen“ nahrazují slovy „postupovat podle § 44 jen tehdy“. 42. § 44 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 44 (1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení exekučního návrhu, případně ode dne, kdy byly odstraněny vady návrhu podle § 39, zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob16), případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím. (2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou. (3) Vyrozumění obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce, g) podpis a datum, h) poučení podle § 29 odst. 5, § 44a odst. 1, § 54 a § 55 odst. 1 a 2. ------------------------16) § 200a až 200d občanského soudního řádu.“. 43. V § 44a odst. 1 větě první se slovo „usnesení“ nahrazuje slovem „vyrozumění“. 44. § 44b včetně nadpisu zní: „§ 44b Změna exekutora (1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím. (2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne,
31
že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. (3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány. (4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce. (5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1 nese oprávněný.“. 45. V § 45 odstavec 2 zní: „(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu,28) popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince29). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.“. 46. § 46 včetně poznámek pod čarou č. 16b až 16d zní: „§ 46 (1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem. (2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce. Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě. (3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny exekuční návrhy a je povinen informovat oprávněného na jeho žádost o stavu exekučního řízení. (4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. (5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu úschov.
32
(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci. (7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. (8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle § 47 odst. 5 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Oznámení o skončení exekuce, která byla vedena zřízením exekutorského zástavního práva, podle odstavců 2 a 6, případně § 55, obsahuje rovněž potvrzení, že zajištěná pohledávka zanikla a že tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo. ----------------------------------------16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb. 16c) Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 16d) Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 47. V § 47 odst. 1 se slova „mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce“ nahrazují slovy „byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí“. 48. V § 47 odstavec 2 zní: „(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a), c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. h), d) právní mocí exekučního příkazu.“. 49. V § 48 písm. b) se slova „který je pověřen provedením exekuce“ nahrazují slovy „který vede exekuční řízení“. 50. V § 48 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,“.
33
51. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) označení nemovitosti, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, a označení zástavního věřitele, jde-li o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva.“. 52. V § 51 úvodní část ustanovení zní: „Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže“. 53. V § 51 písmeno d) zní: „d) došlo ke změně exekutora podle § 44b.“. 54. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a), a c) právní moc exekučního příkazu.“. 55. V § 54 odst. 1 větě první se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy „exekutora, který vede exekuci“. 56. V § 54 odst. 3 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „provedení“. 57. V § 54 odst. 6 se za slovo „soud“ vkládají slova „nebo exekutor“. 58. V § 55 odst. 1 se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy „exekutora, který vede exekuci“. 59. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 60. V § 55 odst. 4 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 61. V § 55c odstavec 3 zní:
34
„(3) Odvolání není přípustné proti a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3), b) exekučnímu příkazu, c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.“. 62. V § 58 odst. 2 větě třetí se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ , správou nemovitosti“. 63. V § 58 odst. 2 větě poslední se slova „prodejem podniku“ nahrazují slovy „postižením podniku“. 64. V § 59 odst. 1 písmeno d) zní: „d) postižením podniku,“. 65. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) správou nemovitosti.“. 66. V § 59a větě první a druhé se slova „návrhu na zahájení exekučního řízení“ nahrazují slovy „exekučního návrhu“. 67. V § 60, 65, 69, 71, 73 a v § 87 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 68. § 65a se zrušuje. 69. V § 66 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovy „průběhu soupisu movitých věcí“. 70. V § 66 odst. 2 a v § 70 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 71. V § 66 odstavec 4 zní: „(4) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.“. 72. V § 68 odst. 3 větě druhé se slovo „provádění“ zrušuje. 73. § 69a včetně nadpisu zní: „§ 69a Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech (1) Je-li to účelné, může exekutor na nemovitostech povinného zřídit k zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 4 se nepoužije.
35
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech. (3) Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, vzniká právní mocí exekučního příkazu. (4) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den jeho vzniku; vzniklo-li několik exekutorských zástavních práv ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. (5) Exekutorské zástavní právo zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí, kterým soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské zástavní právo. Nezaniklo-li exekutorské zástavní právo dříve jiným způsobem, zaniká skončením exekuce.“. 74. V nadpisu dílu 5 hlavy IV části první se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 75. V § 70 odst. 1 a v § 71 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 76. V § 72 odst. 2 se slova „ , který vydal usnesení o nařízení exekuce“ zrušují. 77. V § 72 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.“. 78. V § 74 odstavec 3 zní: „(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže odporuje právnímu předpisu.“. 79. V § 77 se slova „Exekutor osvědčuje na žádost skutkové děje a stav věci, například splnění dluhu, stav“ nahrazují slovy „Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu“. 80. § 78 se zrušuje. 81. V § 79 odst. 1 písmeno f) zní: „f) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,“. 82. V § 79 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) popis děje nebo stavu věci,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).
36
83. V § 79 se odstavce 2 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 2 a 3. 84. V § 81 odst. 1 větě první a v § 84 odst. 1 se slovo „úkonu“ zrušuje. 85. V § 81 odst. 2, § 83 odst. 3 a v § 84 odst. 3 se slova „právního úkonu“ nahrazují slovy „exekutorského zápisu“. 86. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit, e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění, g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování, h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.“. 87. V § 89 se za větu druhou vkládá věta „Je-li oprávněným stát a exekuce je zastavena pro nemajetnost povinného, nemá exekutor nárok na náhradu nákladů exekuce oprávněným.“. 88. V § 90 odst. 1 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „vedení“. 89. V § 90 odstavec 2 zní: „(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.“. 90. § 102 a 103 znějí: „§ 102 (1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů. (2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu uložené v kanceláři exekutora. (3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou. (4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.
37
§ 103 (1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu. (2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.“. 91. § 104 se zrušuje. 92. V § 106 odst. 1 se slova „právních úkonů“ zrušují. 93. V § 109 odst. 1 se slovo „Brně“ nahrazuje slovem „Praze“. 94. V § 110 odst. 8 se slovo „předchozího“ zrušuje. 95. V § 113a odst. 1 se slova „7 členů a 3 náhradníky“ nahrazují slovy „9 členů a 5 náhradníků“. 96. V § 116 odst. 8 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 20a zrušuje. 97. V § 117 odst. 2 písmeno e) zní: „e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora“. 98. V § 124 odst. 2 se slovo „patnáctým“ nahrazuje slovem „desátým“. 99. V části první hlava XII včetně nadpisů zní: „HLAVA XII SPRÁVNÍ DELIKTY § 124a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský úřad, b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
38
§ 124b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský úřad, b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč. § 124c Správní delikty Komory (1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5, b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1, c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2, d) nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2, e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 3, f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo, g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18, h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2, i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5, j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125, k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory, nebo l) poruší § 8d odst. 3, m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k) nebo l), b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g), h) nebo m), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f). § 124d Společná ustanovení o správních deliktech (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
39
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“. 100. V § 125 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „evidují“ vkládají slova „po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6“. 101. V § 125 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,“. 102. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 103. V § 125 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 104. V § 125 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich uveden.“. 105. V § 128 se věta druhá zrušuje. 106. V § 130 odst. 1 se slova „nařízení a provádění“ zrušují. 107. V § 130 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.“. 108. V § 130 odst. 3 se slovo „prováděnými“ nahrazuje slovem „vedenými“. 109. Příloha č. 1 zní:
40
„Příloha č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb. Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
“.
110. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb. Označení exekutorského úřadu
41
“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33d, § 33e, § 44b, § 46, § 49 odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č. 120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele. 3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních předpisů 4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
42
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Čl. V Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 68c odst. 1 se slova „nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu8)“ nahrazují slovy „podle občanského soudního řádu.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 2. V § 68c odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem8)“ nahrazují slovy „občanským soudním řádem“. 3. V § 68c odst. 2 a 4 se slova „nebo exekuci“ zrušují. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTVRTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VII Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona
43
č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 38i odst. 1 písmeno n) zní: „n) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, postižením podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na postižení podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením,“. 2. V § 61 odst. 2 větě první se za slovo „podílu“ vkládají slova „nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“. 3. V § 88 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu21) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, ---------------------------------21) § 46 odst. 6 exekučního řádu.“. 4. V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 5. V § 102 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu21) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu zaniká jeho účast ve společnosti.“. 6. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky, že jí byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením podílu komanditisty a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti.“. 7. V § 148 odstavec 2 zní: „(2) Stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem má a) prohlášení konkursu na majetek společníka, b) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,
44
c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci, nebo d) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu21) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.“. 8. V § 148 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, že jí byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením obchodního podílu a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti. Udělením příklepu v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci postižením obchodního podílu společníka ve společnosti se vydražitel stává společníkem namísto toho, jehož obchodní podíl byl vydražen.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 9. V § 231 odst. 1 se slova „pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce“ nahrazují slovy „doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu21) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu“. 10. V § 231 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Družstvo informuje bez zbytečného odkladu členy způsobem stanoveným pro svolání členské schůze, že mu byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle družstva. Družstvo zašle členovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Ustanovení § 38i odst. 1 písm. n), § 61 odst. 2, § 88 odst. 1 písm. f), § 102 odst. 1 a 2, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí v souvislosti s řízením o výkonu rozhodnutí nebo exekučním řízením vedeným podle části první čl. II. a části druhé čl. IV bodu 1.
45
ČÁST PÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. IX Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.“. 2. V § 10 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 3. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l). 4. V příloze se v položce 22 za stávající bod 11 vkládá nový bod 12, který zní „12. Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku a) do částky 250 000 Kč 5000 Kč b) v částce vyšší než 250 000 Kč 2 % z této částky nejvýše 100 000 Kč Dosavadní body 12 a 13 se označují jako body 13 a 14.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o bankách Čl. X V § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se na konci textu odstavce 8 doplňují slova
46
„ , a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Čl. XI Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slova „návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti“ vkládají slova „, správou nemovitosti“. 2. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, 6a)“ nahrazují slovy „ , o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku6a), na základě usnesení o nařízení prodeje podniku v dražbě,“. Poznámka pod čarou č. 6a zní: „6a) § 335b a § 338ma odst. 1 občanského soudního řádu.“. 3. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „usnesení o nařízení exekuce,6e)“ nahrazují slovy „vyrozumění o zahájení exekuce,6e)“. Poznámka pod čarou č. 6e zní: „6e) § 44 odst. 1 exekučního řádu.“. 4. V § 9 odst. 3 se slova „v obvodu jehož územní působnosti se nachází soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal“ nahrazují slovy „v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce učinil“. Čl. XII Přechodné ustanovení Ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s řízením o výkonu rozhodnutí nebo exekučním řízením vedeným podle části první čl. II a části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani dědické, daní darovací a dani z převodu nemovitosti Čl. XIII Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona
47
č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., a zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 476/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 402/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo předražkem“. 2. V § 21 odst. 2 písm. c) se za slova „zaplaceno nejvyšší podání“ vkládají slova „anebo nabylo právní moci usnesení o předražku a předražek byl zaplacen“. ČÁST DEVÁTÁ Změna notářského řádu Čl. XIV Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 71a odst. 1 a 2 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena exekuce)“. 2. V § 71b odst. 1 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena exekuce)“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona č. 82/1998 Sb. Čl. XV V § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., se za slova „soudního exekutora“ vkládají slova „ , případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát,“.
48
ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o veřejných draţbách Čl. XVI Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 36 odst. 1 se slova „nebo vykonatelným exekutorským zápisem“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb.“. 3. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „nebo vykonatelný exekutorský zápis“ zrušují. Čl. XVII Přechodná ustanovení 1. Dražby, na jejichž provedení byl podán návrh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Dražba nedobrovolná může být po dni nabytí účinnosti tohoto zákona provedena též na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je doložena vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Dražebník neupustí od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byl-li podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona č. 119/2001 Sb. Čl. XVIII Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č. 286/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slova „orgánem veřejné správy“ vkládají slova „nebo zahájenými u soudního exekutora“. 2. V § 2 písm. a) se slova „nařizovaná soudem a prováděná“ nahrazují slovem „vedená“. 3. V § 2 písm. e) se slova „nebo nařídil exekuci“ nahrazují slovy „ , vydání vyrozumění o zahájení exekuce“.
49
4. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci,a b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího předražku, a to ke dni skutečnosti, která nastala později.“. 5. V § 15 větě druhé se slovo „Pořadí“ nahrazuje slovy „Skupina a pořadí“. 6. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisu znějí: „§ 15a (1) Není-li v exekuci, která je prováděna, po dobu delší než 3 měsíce, učiněn úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce, jemuž svědčí zástavní právo na nemovitosti, které vzniklo ještě před nařízením této přerušené exekuce, domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl. (2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuce. § 15b Správa nemovitosti (1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti souběžně postihujících stejnou nemovitost. (2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, se považuje za dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.“. 7. V § 16a odst. 2 písm. a) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovem „podniku“. Čl. XIX Přechodné ustanovení Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.
50
ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Čl. XX V § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se slovo „nařízení“ nahrazuje slovy „doručení vyrozumění o zahájení“. Čl. XXI Přechodné ustanovení Ustanovení § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. XXII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 109 odst. 1 písmeno c) zní: „c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.“. 2. V § 267 odst. 1 větě první se za slovo „nařídit“ vkládají slova „nebo zahájit“. 3. V § 267 odst. 1 větě druhé a odst. 2 větě druhé se slovo „exekuce“ nahrazuje slovy „exekuční návrh“. 4. V § 267 odst. 2 větě první se za slovo „provést“ vkládají slova „nebo vést“. 5. V § 285 odst. 1 písmeno a) zní: „a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,“. 6. V § 411 odst. 1 se za slovo „exekuce“ vkládají slova „nebo zahájení exekuce“.
51
Čl. XXIII Přechodné ustanovení Ustanovení § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXIV Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. …/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky73) nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena74). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.“. Poznámky pod čarou č. 73 a 74 znějí: „73) § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 24/1993 Sb. 74) § 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“. 2. V § 97 odst. 2 se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až čtvrté“. 3. V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „druhá“ nahrazuje slovem „čtvrtá“. 4. V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká část základní částky73) nemá být zaměstnavatelem srážena74); byl-li nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon
52
rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.“. 5. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „nebo šesté“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákoníku práce Čl. XXV V § 147 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se za slovo „nařízených“ vkládají slova „nebo vedených“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona č. 121/2008 Sb. Čl. XXVI Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 183/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j). 2. V § 11 písm. e) se slova „exekutorský zápis nebo“ zrušují. 3. V § 11 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). Čl. XXVII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. 2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání.
53
ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
54
Důvodová zpráva Obecná část
a) zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prošel od roku 2001, kdy nabyl účinnosti, několika změnami. Poslední změny zásadního charakteru byly v zákoně provedeny v roce 2009 (zákon č. 183/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., a zákon č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů). Zákonem č. 183/2009 Sb. byla Ministerstvu spravedlnosti svěřena možnost zrušit usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření komory v případě, že u těchto aktů zjistí rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem. Zákon též zavedl správní delikt Exekutorské komory České republiky, kterého se komora může dopustit tím, že poruší povinnost stanovenou exekučním řádem, a možnost uvalit na Exekutorskou komoru nucenou správu v případě, kdy závažně a opakovaně porušuje zákon. Dále zákon zakotvil kárné řízení nad soudními exekutory podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. Jmenování soudních exekutorů do úřadu, jejich odvolávání a výběrové řízení podle tohoto zákona provádí pouze ministr spravedlnosti bez součinnosti exekutorské komory. Zákonem byl dále posílen dohled nad činností soudních exekutorů tím, že se výkon tohoto dohledu svěřil také předsedovi okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, nebo předsedovi okresního soudu, který exekutora provedením exekuce pověřil. Zákon č. 286/2009 Sb. přinesl především změny v právní úpravě postupu exekutora v exekučním řízení. Ode dne účinnosti tohoto zákona se exekuční řízení zahajuje pouze návrhem podaným soudnímu exekutorovi, nikoliv již soudu. Porušení generálního inhibitoria s sebou nese relativní, nikoliv absolutní neplatnost, zároveň je upraveno několik nových způsobů, jimiž lze generální inhibitorium prolomit, např. prodej části majetku povinného. Exekutor také nově může v nesporných případech rozhodovat o odkladu nebo zastavení exekuce. Zákonem byl rovněž rozšířen výčet způsobů provedení exekuce o exekutorské zástavní právo.
55
Uvedený návrh rovněž přinesl posílení ochrany práv účastníků řízení, a to v několika směrech. Jednak byla nově formulována přiměřenost exekuce na finanční plnění a bylo nově stanoveno, že zajistit majetek k provedení exekuce lze pouze v rozsahu vymáhané pohledávky, dále byla stanovena třicetidenní lhůta, v níž je exekutor povinen oprávněnému vyplatit vymožené peníze, ve vztahu k právu dětí na výživné bylo zakotveno, že exekutor exekuci nezastaví, je-li vedena pro výživné na nezletilé dítě. Do zákona byl rovněž zařazen nový institut vyškrtnutí věci ze soupisu, který se uplatní v rámci exekuce na movité věci a umožní třetím osobám pružněji se domoci vydání jejich věcí, které byly v rámci mobiliární exekuce pojaty do soupisu. Od roku 2001 platná právní úprava umožňuje exekuční tituly v podstatě téhož typu (vymezené v § 274 občanského soudního řádu a § 40 exekučního řádu) vykonávat jak cestou soudního výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, tak v exekučním řízení podle exekučního řádu. V platném právním řádu je tedy zakotvena dvoukolejnost výkonu rozhodnutí a exekuce. Soudy při výkonu rozhodnutí postupují podle občanského soudního řádu. Soud nejprve na návrh oprávněného usnesením nařídí výkon rozhodnutí, poté se postará o jeho provedení. Vykonavatel, který je zaměstnancem státu působícím u příslušného soudu a určeným k tomu rozvrhem práce, může činit jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí, stanoví-li tak zákon nebo pověří-li ho tím předseda senátu. Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Řízení o výkonu rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Exekuci provádějí soudní exekutoři, které zákon vymezuje jako fyzické osoby splňující předpoklady podle exekučního řádu, které stát pověřil exekutorským úřadem. Exekučním řádem byla tak od roku 2001 založena nová právnická profese soudního exekutora. Exekutor podle zákona rozhoduje o průběhu exekuce a nese za tento průběh odpovědnost; k tomu jsou mu zákonem svěřeny odpovídající pravomoci. Exekutoři postupují podle exekučního řádu a podpůrně podle občanského soudního řádu. Podle platné právní úpravy lze návrh na nařízení exekuce podat pouze u soudního exekutora, ten odstraní případné vady návrhu a požádá příslušný soud o udělení pověření k provedení exekuce. Soud zároveň exekuci nařídí. Poté soudní exekutor exekuci provede. Vykonavatel soudního exekutora může být pověřen prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel. Náklady exekuce a náklady oprávněného hradí zpravidla povinný. Nařízení exekuce soudem je osvobozeno od soudních poplatků. Výkon rozhodnutí i exekuci nařizuje podle platné právní úpravy soud. Zatímco počet výkonů rozhodnutí nařizovaných soudem zůstává v podstatě konstantní, počet exekucí prováděný soudními exekutory se stále zvyšuje a z tohoto důvodu se zvyšuje zatížení soudů a nároky na státní rozpočet, protože i exekuce jsou podle platné právní úpravy nařizovány soudy.
56
Porovnání nápadu návrhů na výkon rozhodnutí a návrhů na nařízení exekuce 900000 800000 700000 600000 500000
exekuce
400000
výkon rozhodnutí
300000 200000 100000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z poznatků z aplikační praxe vyplynulo, že by měly být odstraněny některé drobné nedostatky vnesené do exekučního řádu výše uvedenými novelizacemi; v této souvislosti je možno zmínit například určité problémy při výmazu exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí. b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Nejzásadnější změnou, kterou přináší předkládaná novelizace, je výrazné omezení dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce. Tato změna se dotkne především občanského soudního řádu, v němž jsou nově vymezeny druhy pohledávek, které lze vykonávat buďto pouze soudním výkonem rozhodnutí, nebo alternativně prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora, ale její důsledky budou promítnuty i do dalších právních předpisů. Soudem budou dále vykonávány především rozhodnutí ve věcech týkajících se nezletilých dětí, vykázání ze společného obydlí, cizích rozhodnutí v případě, že není vydáno prohlášení vykonatelnosti, nebo vyklizení bytu s bytovou náhradou. Alternativně i prostřednictvím soudního exekutora bude možno vykonat např. pohledávky na výživném nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Navrhované omezení dvoukolejnosti by mělo přinést především zrychlení a zefektivnění výkonu exekučních titulů, sjednocení postupu při výkonu většiny z těchto titulů a v neposlední řadě i úspory výdajů ze státního rozpočtu vynakládaných podle platné právní úpravy na soudní výkon rozhodnutí. Uvolněné personální kapacity bude možno použít pro výkon soudnictví v jiných oblastech a zefektivnit tak dohled předsedů okresních soudů nad soudními exekutory nebo zrychlit chod justice v nalézacím řízení. Ke zpravidla rychlejšímu provádění exekucí ve srovnání s výkonem rozhodnutí přispívá i skutečnost, že soudní exekutoři na rozdíl od soudů disponují některými pravomocemi, které jim umožňují flexibilnější postup. Jde například o oprávnění v oblasti povinné součinnosti třetích osob (banky, správy sociálního zabezpečení, registr obyvatel), možnost výběru způsobu provedení exekuce nebo institut generálního inhibitoria. 57
Lze konstatovat, že postup soudních exekutorů při provádění exekucí je po 10 letech od účinnosti exekučního řádu již natolik stabilizován, že je možno přistoupit k navrženému omezení dvoukolejnosti. Soudu by měl zůstat výkon rozhodnutí jenom v těch případech, kde je k tomu zvláštní důvod. Na Slovensku, kde byl exekuční řád, z nějž vycházela česká právní úprava, přijat v roce 1995, byla dvoukolejnost zrušena v roce 2005 zákonem č. 341/2005 Z.z. Dalším zásadní změna se dotýká právní úpravy postupu při zahájení exekuce. Předkládaný návrh předpokládá, že bude zcela zrušen institut pověření soudního exekutora k provedení exekuce prostřednictvím soudu. Podle platné právní úpravy exekutor, který pověření neobdržel, nemůže provést exekuci. Návrh nově předpokládá, že prvním úkonem soudního exekutora po zahájení exekučního řízení bude zápis v zákoně stanovených údajů do nově zřizovaného rejstříku zahájených exekucí. V rámci přípravy předkládané právní úpravy bylo zvažováno, že uvedený rejstřík nebude do návrhu zařazen vůbec, že by mohl být veden Exekutorskou komorou České republiky či Ministerstvem spravedlnosti. Nakonec byla zvolena varianta rejstříku spravovaného ministerstvem, protože jeho prostřednictvím bude moci být nejlépe zabezpečena jednak jeho evidenční funkce a jednak funkce pomůcky pro výkon státního dohledu nad činností soudních exekutorů. V důsledku toho, že soud nebude nadále pověřovat soudního exekutora provedením exekuce a nebude tuto exekuci nařizovat, bylo nutno provést změnu některých navazujících institutů upravovaných exekučním řádem, např. právní úpravy podjatosti, litispendence, možnosti připojit exekuční titul bez vyznačené doložky vykonatelnosti, pokud jej vydal exekuční soud, nebo změny exekutora. Vypuštění rozhodování soudu o nařízení exekuce by rovněž mělo přispět ke zrychlení exekučního řízení a zároveň k odbřemenění soudů od agendy, která je svojí povahou spíše formální a z hlediska ochrany oprávněného neefektivní. Povinní podávají odvolání proti usnesení o nařízení exekuce asi v 1% všech případů. Soudy by se tak v souvislosti s exekučním řízením mohly soustředit na rozhodování ve věcech, které formální povahu nemají, např. o návrzích na zastavení nebo na odklad exekuce, o nichž nerozhodl soudní exekutor, nebo o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudních exekutorů v exekučním řízení. Uvolnění kapacit soudů by rovněž mohlo vést k intenzivnějšímu výkonu dohledu nad činností soudních exekutorů. Navrhovaná právní úprava počátku exekučního řízení nesnižuje standard ochrany povinného, protože nevratné úkony při provedení exekuce nebude možno činit dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na zastavení řízení, který byl podán do 15 dnů poté, co se povinný o zahájení exekuce z vyrozumění o zahájení exekuce dozvěděl. V souvislosti se zrušením nařizování exekuce soudem byla do návrhu zařazena novelizace zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, obchodního zákoníku, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších přepisů, zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
58
pozdějších předpisů, a zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále obsahuje především tyto změny: - zavádí se nový způsob výkonu rozhodnutí - správa nemovitosti, - mění se právní úprava dalších způsobů výkonu rozhodnutí - např. u exekuce přikázáním pohledávky se umožňuje dražba této pohledávky, u postižení práv k podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu dražba těchto práv, u výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí možnost provést soupis věcí „od stolu“, - umožňuje se postižení pohledávky v případě, že plnění vyplývající ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času (např. důchodové připojištění), - v souvislosti s výkonem rozhodnutí prodejem nemovitosti se předpokládá, že závady váznoucí na nemovitosti budou přecházet na vydražitele (s výjimkou zjevných excesů), proti dražební vyhlášce nebude přípustné odvolání, o rozvrhu bude možno rozhodnout zpravidla i bez jednání, nejvyšší podání bude možno být doplaceno úvěrem; dále se zavádí možnost získat nemovitost za předražek, obligatorní přítomnost znalce při oceňování, - výkon rozhodnutí prodejem podniku se nahrazuje výkonem rozhodnutí postižením podniku, zavádí se možnost správy podniku, - ruší se právní úprava exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti, - některá ustanovení exekučního řádu se formulačně přibližují obdobným ustanovením notářského řádu (neslučitelnost činností a funkcí) nebo zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (uznávání zahraničního právnického studia), - pro změnu sídla v rámci obvodu okresního soudu se bude vyžadovat souhlas Exekutorské komory České republiky, - upřesňuje se právní úprava zániku výkonu exekutorského úřadu a postupu při předávání exekutorské agendy, - zpřesňuje se rovněž právní úprava zastupování soudního exekutora, - zkracuje se doba praxe nutné pro výkon činnosti vykonavatele soudního exekutora, - rozšiřuje se součinnost třetích osob v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, - jak již bylo zmíněno výše, nově se zavádí rejstřík zahájených exekucí, - umožňuje se spojení věcí, pokud tentýž oprávněný podal více návrhů proti témuž povinnému (případně jiný oprávněný proti témuž povinnému) u téhož (obligatorní spojení) nebo jiného exekutora (fakultativní spojení),
59
- právní úprava místní příslušnosti zakotvená v exekučním řádu se bude primárně určovat podle adresy místa trvalého pobytu vedené v příslušné evidenci, - u povinného se v exekučním příkazu jako identifikační znak zavádí rodné číslo, je-li ho možno zjistit, - upravuje se možnost zamítnutí návrhu, kterým se zahajuje exekuční řízení, - zavádí se nový institut vyrozumění o zahájení exekuce; toto opatření se bude doručovat povinnému, - exekutorovi se stanoví povinnost vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu úschov, upravuje se i dohled nad plněním této povinnosti, v souvislosti s tím se zařazuje změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, - nově se upravuje okamžik, od něhož exekutor bude moci provést exekuci, - nově se upravuje návrh na zastavení exekuce a zpřesňuje se úprava nepřípustnosti odvolání, - mění se právní úprava vzniku a zániku exekutorského zástavního práva a další ustanovení s tím související, - mění se koncepce ukládání ukončených spisů a razítek, pečetidel a průkazů exekutorů, - sídlo Exekutorské komory se přenáší z Brna do Prahy, - zavádějí se drobné změny v právní úpravě orgánů Exekutorské komory, - mění se vzor razítka a označení exekutorského úřadu, - terminologicky se rozlišují jednotlivé fáze exekučního řízení (fáze zajišťovací a fáze provádění – realizační). c) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Problematiky, kterou řeší předkládaná právní úprava, se přímo nedotýká žádné ustanovení Ústavy České republiky ani jiné součásti ústavního pořádku. Navrhovaná právní úprava je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky. d) zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. Navrhovaná úprava nezapracovává předpisy EU a není s nimi v rozporu.
60
e) hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Lze předpokládat, že omezení dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekucí a zrušení nařizování exekucí soudem s sebou přinese úsporu prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu do rozpočtů soudů. V současné době se asi 20% finančních prostředků, s nimiž soudy nakládají, vydává v souvislosti s rozhodováním o nařízení exekuce a vyznačování právní moci na usneseních o nařízení exekuce. Lze předpokládat, že v důsledku předkládané novelizace tyto náklady klesnou asi na 1 - 2%. Dopady na ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, sociální dopady, dopady na životní prostředí ani dopady na rovnost mužů a žen se nepředpokládají. Výjimkou jsou případy, kdy z ostatních veřejných rozpočtů, popřípadě ze strany podnikatelů budou placeny náklady exekuce a náklady oprávněného v případech, kdy by pohledávky byly podle platné právní úpravy vymáhány soudním výkonem rozhodnutí a podle navrhované právní úpravy již to nebude možné. Zde je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že náklady exekuce zahrnující i odměnu exekutora a náhradu jeho hotových výdajů zvyšují částku, kterou je účastník exekučního řízení povinen platit ve srovnání s tím, co je povinen platit v rámci řízení o výkonu rozhodnutí. Lze konstatovat, že již v současné době naprostá většina podnikatelských subjektů vymáhá své pohledávky prostřednictvím soudních exekutorů. Soudní poplatek za návrh na nařízení exekuce činí podle platné právní úpravy 300 Kč, je-li vymáháno peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně, 2% z vyšší částky, nejvýše však 50 000 Kč, a v ostatních případech 1 000 Kč. Minimální odměna soudního exekutora činí 3 000 Kč, do 3 000 000 Kč základu činí 15 %, z přebývající částky až do 40 000 000 Kč základu činí 10 %, z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu činí 5 %, z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu činí 1 %. Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává. Zřízení rejstříku zahájených exekucí si vyžádá náklady asi 2 000 000 Kč ze státního rozpočtu. Roční provozní náklady na vedení rejstříku by měly činit přibližně 200 000 Kč ročně. Finanční prostředky, které si vyžádá zřízení a vedení rejstříku zahájených exekucí, budou zajištěny v rámci rozpočtových limitů stanovených v kapitole 336 - Ministerstvo spravedlnosti na příslušný rok. f) obecné zásady hodnocení dopadů regulace Podle obecných zásad hodnocení dopadů regulace se jedná o návrh právního předpisu procesního charakteru, proto nebyla před jeho přípravou aplikována RIA (Usnesení vlády České republiky ze dne 13. srpna 2007 č. 877 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace).
61
Zvláštní část K části první: K čl. I: K bodu 1 (§ 46b písm. a)): Do § 46b písm. a) o.s.ř. se doplňuje pravidlo pro stanovení doručovací adresy pro cizince, kteří mají místo pobytu na území České republiky. K bodu 2 (§ 53 odst. 1): Nově se stanoví možnost uložit pořádkovou pokutu za nesplnění povinností uložených v souvislosti s výkonem rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu. Jedná se zejména o případy, kdy obchodní společnost nebo družstvo odmítá poskytnout relevantní informace nutné pro zjištění ceny podílu povinného a takové údaje nelze určit jinak . K bodům 3 a 4 (§ 175u a 175v): Předkládaná právní úprava přináší změnu postupu při likvidaci dědictví, kterou lze provést zpeněžením jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot podle ustanovení o výkonu rozhodnutí. Nově se navrhuje, aby likvidaci bylo možno provést nejen prodejem movitých věcí nemovitostí a podniku, ale i dalšími způsoby výkonu rozhodnutí, pokud je to v daném případě vhodné. Pokud jde o další věcná práva, uvádí se v § 175v odst. 4 výslovně, že zástavní práva zajišťující pohledávky, jejichž dlužníkem je osoba odlišná od zůstavitele, zanikají pravomocným skončením likvidace. K bodu 5 (§ 200ua odst. 2): Místní příslušnost soudu rozhodujícího v řízení o potvrzení evropského exekučního titulu se mění z obecného soudu oprávněného na soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo exekuční titul sepsal, tedy notář. Místní příslušnost zakotvená v platné právní úpravě nevyhovovala aplikační praxi, protože obecný soud oprávněného se často nacházel v cizině. K bodu 6 (§ 210a): Do ustanovení upravujícího autoremeduru v rámci občanského soudního řízení se zařazuje možnost rozhodnout podle tohoto ustanovení o všech rozhodnutích vydaných podle části šesté, tedy v řízení o výkonu rozhodnutí. Tímto způsobem se de facto nahrazuje zrušení námitkového řízení u příklepu a při rozvrhovém jednání. Úprava má zároveň odbřemenit odvolací soudy tam, kde je soudu prvního stupně zcela zřejmé, že prvostupňové rozhodnutí trpí zjevnou a odvolatelem vytýkanou vadou. I nadále je však zachována možnost, aby i takové rozhodnutí bylo napadeno opravným prostředkem.
62
K bodům 7, 8, 13 a 14 (§ 251 a 274): Ustanovení § 251 a 274 občanského soudního řádu se mění v souvislosti s omezením dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce. Podle navržené právní úpravy bude podle občanského soudního řádu v rámci výkonu rozhodnutí možno vykonat pouze rozhodnutí v těch věcech, které jsou vymezeny v novém § 251 odst. 2. V tomto výčtu jde o věci, které může vykonávat pouze soud, a dále výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, u nichž lze mít za to, že by měla vzhledem k vyšší finanční náročnosti exekučního řízení být zachována možnost soudního výkonu rozhodnutí. Ve většině věcí uvedených v § 251 odst. 2 (rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, rozhodnutí orgánů Evropských společenství, cizí rozhodnutí, u něhož nebylo vydáno prohlášení vykonatelnosti) bude možno vést pouze výkon rozhodnutí, rozhodnutí ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce a cizí rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti, bude možno vykonat i prostřednictvím soudního exekutora. Rozhodnutí v ostatních věcech bude možno vykonat pouze prostřednictvím soudního exekutora. Tato skutečnost plyne z § 37 odst. 2 exekučního řádu, který stanoví, že oprávněný může podat exekuční návrh, na jehož základě bude zahájeno exekuční řízení, nejde-li o věc, která byla výše vymezena jako výlučná působnost soudu. Rozhraničení působnosti soudního exekutora a soudu se navrhuje upravit v exekučním řádu z toho důvodu, že občanský soudní řád se o exekucích dosud systematicky nezmiňuje, upravuje pouze věci v působnosti soudu. Předkládaný návrh vychází z toho, že navrženou právní úpravou by měly být odbřemeněny soudy od převážné části agendy výkonu rozhodnutí; tato agenda by měla být přesunuta na soudní exekutory. Proto byly k soudnímu výkonu rozhodnutí ponechány pouze pohledávky, které jsou vymezeny v § 251 odst. 2. Navržená právní úprava by měla vést k úsporám ze státního rozpočtu na prostředcích, které jsou vynakládány na zabezpečení soudního výkonu rozhodnutí. Předpokládá se, že pohledávky z nákladů občanského soudního řízení a trestního řízení, stejně tak jako pohledávky ze soudních poplatků budou moci soudy vymáhat podle právních předpisů upravujících daňovou exekuci. V novém § 251 odst. 3 se upravuje postup soudu pro případ, kdy soudu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí ve věci, jejíž výkon nespadá do působnosti soudu. Takový návrh soud odmítne. V § 274 se výčet exekučních titulů pocházejících od jiných orgánů veřejné moci, než které jsou uvedeny v ostatních písmenech tohoto ustanovení, zakotvuje obecněji než v platné právní úpravě. V občanském soudním řádu bude ponechána právní úprava prohlášení o majetku, protože toto prohlášení lze použít i v rámci exekučního řízení. Rovněž bude v občanském soudním řádu ponechána úprava všech způsobů výkonu rozhodnutí.
63
K bodu 9 (§ 258 odst. 1): Do výčtu způsobů výkonu rozhodnutí se promítá nová právní úprava správy nemovitosti a postižení podniku a zrušení příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu. K bodu 10 (§ 261 odst. 1): Mezi náležitosti návrhu na nařízení exekuce se zařazuje rodné číslo povinného, které by v tomto podání mělo být uvedeno tehdy, je-li oprávněnému známo. K bodu 11 (§ 263 odst. 3): Výkon rozhodnutí na opětující se plnění splatné v budoucnu je podle platné právní úpravy přípustný pouze v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Nově bude moci být exekuční titul, který předpokládá opětující se dávky, vykonáván všemi způsoby výkonu rozhodnutí, neboť za vymáhaný dluh bude považován součet plnění v budoucnu. K tomu však bude možno přistoupit pouze tehdy, pokud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebude úspěšný. Úprava posiluje pozici oprávněného zejména při vymáhání výživného. K bodu 12 (§ 274 odst. 1 písm. e)): Z výčtu exekučních titulů se vypouští exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti, který by nadále v důsledku zrušení příslušné právní úpravy v exekučním řádu neměl být vykonatelný prostřednictvím soudu. Přechodná ustanovení k této části umožňují, aby byly i nadále vykonávány ty exekutorské zápisy, které byly vydány v souladu s právní úpravou účinnou přede dnem nabytí účinnosti předkládané novelizace. K bodům 15, 16 a 19 (§ 278, 279 odst. 1 a 298 odst. 1): Jde o legislativně technickou změnu. K bodům 17 a 18 (§ 293): Navržená právní úprava se týká postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, je-li namísto mzdy vypláceno nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství nebo naopak. V tomto případě bude postup obou subjektů, tedy plátce mzdy i orgánu nemocenského pojištění, zjednodušen; nově se nebude muset vydávat zvláštní rozhodnutí podle § 294 odst. 3 občanského soudního řádu, ve kterém soud vyrozumívá nového plátce mzdy o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznamuje ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvádí, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí. Nový plátce mzdy bude provádět dále výkon rozhodnutí na základě již vydaného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Nebude nutno ani plnit oznamovací povinnosti podle § 294 a 295 občanského soudního řádu. Zároveň se v ustanovení § 293 odst. 4 a 5 upravuje způsob srážení nezabavitelné částky. Na tuto právní úpravu navazuje změna zákona o nemocenském pojištění.
64
K bodům 20 a 30 (§ 303, § 326 odst. 5): Jde o legislativně technickou změnu. K bodu 21 (§ 312): Prostřednictvím nově zařazeného odstavce 2 se umožňuje vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky i v případě pohledávek, jejichž vznik je časově vázán a jejichž postižení nelze dosáhnout v součinnosti s povinným. Jde např. o smlouvu o penzijním připojištění nebo životní pojistku, kde povinný pravidelně ukládá či spoří, nárok na výplatu těchto prostředků je však vázán na uplynutí času nebo jinou událost. I dosavadní úprava dovolovala postihnout tyto typy plnění, výkon rozhodnutí tak není rozšiřován o další způsoby. Doposud platilo, že v případě, kdy dojde k postižení takových majetkových hodnot, musel oprávněný vyčkat až na uplynutí předem daných kritérií (např. dosažení věku). Pokud povinnému zbýval ke splnění podmínek delší časový úsek, výkon rozhodnutí byl zcela neefektivní a oprávněný byl odkázán na to, čekat na plnění někdy i řadu let. Podle navržené právní úpravy bude soud moci v rámci výkonu rozhodnutí nahradit svým rozhodnutím vůli povinného k výpovědi smluvního vztahu, na jehož základě vznikne nárok na vyplacení plnění např. z penzijního připojištění, nebo k žádosti o plnění z uvedeného právního vztahu. Usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí bude možno rovněž nahradit souhlas třetí osoby, je-li jím zánik smluvního vztahu podmíněn. Poté bude možno pohledávku povinného na výplatu prostředků ze zrušeného závazkového vztahu postihnout výkonem rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky. K bodům 22 a 23 (§ 314b a 314c): Obsah ustanovení platného § 314b, upravujícího postup pro případ, kdy povinný postoupil svoji pohledávku k zajištění pohledávky svého věřitele, je přesunut do nového § 314c. Znění tohoto ustanovení bylo přizpůsobeno platnému § 309a občanského soudního řádu, protože jde o obdobný postup. V § 314b v navrženém znění se pak zavádí možnost prodat pohledávku, na níž je veden výkon rozhodnutí, v dražbě. Pohledávku, která se stala předmětem výkonu rozhodnutí, bude tedy možno kromě jejího vyplacení oprávněnému nově i dražit. Dražba bude probíhat podle pravidel dražby movitých věcí (tedy i elektronicky). Jedná se o alternativní způsob řešení tohoto způsobu výkonu rozhodnutí, reflektující zavedenou obchodní praxi, kdy pohledávky jsou běžně předmětem trhu a draží se. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky prostřednictvím dražby bude soud moci nařídit tehdy, bude-li to účelné. Přechod práv a povinností v dražbě bude soud povinen oznámit dlužníkovi povinného, případně i osobám, které poskytly zajištění splnění vydražené pohledávky např. zástavním právem. Předpokládá se, že na přechod pohledávky v dražbě budou v soudní praxi přiměřeně použita ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky. K bodu 24 (§ 320): Výkon rozhodnutí na jiná majetková práva bude podle navrhované právní úpravy prováděn tímto způsobem: a) dodáním a vydáním věci - zde právní úprava zůstává beze změny,
65
b) jako u přikázání pohledávky podle § 312 a násl. (podle odkazu v odstavci 2) – tedy jejich vyplacením nebo dražbou. Tento způsob bude využitelný ohledně majetkových práv jako je leasing, franšíza, timeshare, práva vyplývající ze smluv o smlouvách budoucích, opce apod., které jsou předmětem obchodu a smluvně přecházejí. Taková práva se mohou stát předmětem dražby. Nově se upravuje povinnost k určení rozhodné ceny přibrat znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž základě jiné majetkové právo vzniklo. K bodu 25 a 26 (§ 320a až 320ab): Podíl v obchodní společnosti (s výjimkou veřejné obchodní společnosti a účasti komplementáře v komanditní společnosti) nebo členství v družstvu se právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní společnosti nebo družstvu nebude rušit, ale bude předmětem dražby. Teprve pokud ani opakovaná dražba nepovede k výsledku, zanikne účast povinného ve společnosti nebo v družstvu a postihován bude jeho vypořádací podíl. Návrh dává možnost ostatním společníkům obchodní společnosti, účastní-li se dražby, vydražit podíl za cenu rovnající se nejvyššímu podání. V dražbě bude možno takto prodat účast v obchodní společnosti nebo v družstvu, bude-li neomezeně převoditelná. Pokud bude převoditelná pouze omezeně, bude možno ji prodat pouze tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu. Jedná se o radikální změnu, neboť z praxe vyplývá, že platná právní úprava, na jejímž základě zaniká právní mocí usnesení o nařízení exekuce účast povinného v obchodní společnosti nebo družstvu, se ukazuje jako naprosto nevyhovující a nefungující. Většina obchodních společností na usnesení vůbec nereaguje a žádný vypořádací podíl nevyplácí. Na oprávněném tak je, aby se svých práv domáhal poddlužnickou žalobou. K dispozici však nemá žádné relevantní informace či nástroje, které by ukazovaly na to, zda k nevyplacení vypořádacího podílu došlo po právu či jaká výše podílu vlastně je. Půjde-li o podíl ve veřejné obchodní společnosti nebo podíl komplementáře v komanditní společnosti, bude se společnost rušit ze zákona právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a poté se bude postihovat podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl bývalého společníka této obchodní společnosti. V tomto případě, kdy společníci ručí celým svým majetkem, není vhodné, aby do společnosti prostřednictvím dražby podílu na společnosti mohl vstoupit nový společník. Výjimku bude představovat rovněž postižení členských práv v bytovém družstvu, která se budou oceňovat a prodávat jako nemovitost. K bodu 27 (§ 320b až § 320j): Zavádí se správa nemovitosti jako z hlediska o.s.ř. nový způsob výkonu rozhodnutí, který však byl znám již exekučnímu řádu z roku 1896. Bude přicházet do úvahy tam, kde není nezbytné pro vymožení pohledávky oprávněného přikročit přímo k prodeji nemovitosti povinného. Prostřednictvím správy nemovitosti se budou postihovat užitky (plody), které z nemovitosti plynou. Nejeví se však vhodné, aby tyto užitky byly zabavovány v rámci výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, neboť oprávněný nemusí vědět, odkud užitky plynou, tedy kdo je poddlužníkem (nájemcem, nebo osobou jinak nemovitost úplatně užívající).
66
Soud bude oprávněn podle § 320g upravit i existující uživatelské vztahy k nemovitosti tak, aby bylo dosahováno nejvyššího možného zisku. Bude-li mít tedy za to, že uzavřená nájemní smlouva je nevýhodná, bude moci vztah ukončit za podmínek stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem a založit nový nájemní vztah s větší výtěžností. Totéž se týká i smluv o dodávkách služeb a pojistných smluv. Výkon bude provádět přímo soud, ve složitých případech ustanoví správce podle pravidel platících pro správce podniku, který je činný v rámci výkonu rozhodnutí prodejem podniku. Návrh upravuje i správu spoluvlastnického podílu. Zároveň se zrušuje právní úprava příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu, která není v praxi využívána. Pro zrušení platné právní úpravy příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu hovoří rovněž skutečnost, že oprávněnému je příkaz k výplatě z účtu, se kterým se teprve může obrátit na banku, vydán až po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí povinnému, který může v mezidobí veškeré své účty zrušit. Oproti tomu při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu je blokace peněžních prostředků na účtu provedena vždy dříve, než je usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno povinnému (§ 304 odst. 2). Poukázat lze také na to, že oprávněný je nucen (na rozdíl od výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu, kdy vše zařizuje soud) sám komunikovat postupně s jednotlivými bankami, neboť banka, která provede výplatu, má právo ponechat si stejnopis příkazu k výplatě z účtu, který je oprávněnému vydán soudem jen v jednom vyhotovení, jinak by hrozila možnost vícečetné výplaty vymáhané částky z různých účtů povinného u různých peněžních ústavů. Nevýhodou se jeví i vyšší pravděpodobnost zneužití falešných příkazů k výplatě z účtu společně s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí, které předkládá soukromá osoba bance v jeden okamžik, na rozdíl od výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu, kdy jsou listiny (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a sdělení o nabytí právní moci) bance zasílány soudem v soudní zásilce a to v časovém odstupu několika týdnů. K bodům 28, 29, 32 a 33 (§ 324, nadpis nad § 325, § 327a, 327b a nadpis nad § 328): V rámci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se připouští provedení soupisu takové věci, o jejíž existenci nemá soud pochybnost díky informacím získaným z veřejných databází (evidence motorových vozidel, rejstříky vedené Úřadem průmyslového vlastnictví, centrální depozitář) nebo jiných seznamů, které např. vedou banky (evidence vkladních knížek, vkladových listů atd.) Smyslem navrhované právní úpravy je zakázat povinnému nakládat s věcí již v okamžiku, kdy má soud k disposici dostatečné údaje o takové věci, aniž by fakticky věc musel ještě vidět či ji vzít do úschovy. Kromě toho by mohlo dojít ke snížení nákladů výkonu rozhodnutí, které jsou spojeny s fyzickým soupisem věcí podléhajících výkonu rozhodnutí v bytě povinného. O existenci vkladní knížky a jejím majiteli musí banka v současné době vést jednoznačné identifikační údaje, anonymní vklady se nepřipouštějí. Pokud povinný vkladní knížku soudu nedodá nebo nebude nalezena při prohlídce jejího obydlí, soud ji přesto může účinně zabavit a po právní moci podat návrh na její umoření a výplatu. Změna provedená v § 324 představuje formulační úpravu. Navrhuje se rovněž zařadit další nadpis nad § 328, aby bylo zřejmé, že ustanovení týkající se jiného soupisu končí ustanovením § 327b.
67
K bodu 31 (§ 326 odst. 10): Do občanského soudního řádu se promítá zásada obsažená v platném § 68 odst. 3 exekučního řádu. K bodům 34 a 35 (§ 328b): V odstavci 3 se právní úprava dražební vyhlášky vydávané v rámci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí sjednocuje s úpravou vyhlášky vydávané při prodeji nemovitosti. Dražební vyhláška vydaná v rámci mobiliární exekuce tedy bude rozhodnutím, nebude však možno proti ní podat odvolání. Odstraňuje se tak nelogičnost dosavadní úpravy, kdy dražební vyhláška byla výslovně prohlášena za akt, který není rozhodnutím, aniž by bylo stanoveno, jakou povahu tedy tato listina má. Do náležitostí dražební vyhlášky se doplňuje datum dražby. K bodům 36 až 38 (§ 329): Do odstavce 1 se doplňuje se povinnost dražitele prokázat svoji totožnost; příslušné údaje se budou zaznamenávat do protokolu o dražbě. Vypouští se možnost daná platnou právní úpravou dražitelům se stejným nejvyšším podáním, aby se domlouvali o tom, komu se má udělit příklep. Navržená změna by měla zabránit spekulativnímu chování některých dražitelů. Příklep se v tomto případě udělí tomu z dražitelů, komu svědčí předkupní právo, pokud takový dražitel nebude, rozhodne se losem. Doplňuje se právní úprava postupu pro případ, kdy vydražitel nepřevezme vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání. V tomto případě se provede opětovná dražba. K bodům 39 a 40 (§ 330 odst. 5): Platná právní úprava nevydražených a nevyzvednutých věcí předpokládá jejich úschovu ve lhůtách podle § 185g občanského soudního řádu (řízení o úschovách), tedy 1 + 3 roky, v souvislosti s výkonem rozhodnutí se zavádí zkrácení uvedených lhůt na 1+1 rok. Dále se zakotvuje postup pro případ, kdy se věc, na níž je vedena exekuce, stane v průběhu času bezcennou. V tomto případě by soud měl přistoupit k jejímu zničení. K bodu 41 (§ 330a): Obdobně jako u výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti budou moci být movité věci draženy elektronicky s využitím internetu. Stejně tak bude možno elektronicky prodat pohledávku a majetková práva včetně obchodního podílu. S ohledem na rozvoj internetové aukce se předpokládá, že tento způsob bude v průběhu let dominovat a bude upřednostňován i dražiteli. Jednoznačnou předností elektronické dražby je otevřený přístup dražitelů bez toho, aniž by byli limitováni místem, kde se dražba koná. Elektronická dražba zároveň jednoznačně omezuje spekulativní dohody dražitelů při dražbě, neboť se předpokládá, že identita dražitelů bude známa pouze soudu, nikoliv však ostatním účastníkům.
68
Jedinou výjimku ve srovnání s dražbou zakotvenou v platné právní úpravě představují některé náležitosti dražební vyhlášky a rozhodování u shodných nejvyšších podání; v klasické dražbě bude příklep určen losem, v elektronické pak pořadím příhozů. K bodu 42 a 64 (§ 331 a 337a): Ze stanoviska Nejvyššího soudu sp.zn. Cpjn 6/2007 plyne, že prodej movitých věcí a nemovitostí ve výkonu rozhodnutí podléhá dani z přidané hodnoty, jde-li ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty o součást obchodního majetku povinného, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Nejvyšší podání vydražitele nebo cena, za kterou byla movitá věc ve výkonu rozhodnutí prodána, je úplatou, z níž soud zajišťuje a odvádí správci daně částku rovnající se sazbě daně z přidané hodnoty. Navrhovaná právní úprava reflektuje výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu. a předpokládá, že se částka odpovídající dani z přidané hodnoty bude odečítat z výtěžku dražby nebo prodeje před tím, než bude rozvržen, a to u těch věcí, které jsou součástí obchodního majetku povinného, který je zároveň plátcem daně z přidané hodnoty. Úprava tak má zakotvit jednoznačně povinnost odvodu této daně. K bodu 43 (§ 334 odst. 1): Jde o legislativně technickou změnu v souvislosti se zavedením legislativní zkratky v § 303. K bodům 44 až 46 (§ 335b): V § 335b odst. 1, který upravuje výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, se ukládá povinnému informační povinnost ohledně závad, tedy práv odpovídajících věcnému břemeni nebo nájemních práv, pod sankcí náhrady škody. Podle platné právní úpravy měl povinný povinnost informovat pouze o předkupním právu. Nová úprava obsažená v odstavci 3 se týká prodeje nemovitostí v katastru nezapsaných. V odstavci 5 se pak stanoví informační povinnost vůči katastrálním úřadům. K bodu 47 (§ 336): Z platné právní úpravy nevyplývá zcela jednoznačně, jakou cenou se má zabavená nemovitost v rámci výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti ocenit. Rozhodujícím kritériem bude podle návrhu určení ceny obvyklé (tržní). Znalci již nebude ukládáno oceňovat existující závady, neboť novela stojí na principu, že se jejich hodnota nezjišťuje a závady en bloc přecházejí na nabyvatele nemovitosti spolu s touto nemovitostí. Úkolem znalce zůstane, aby hodnotu závad promítl do určení celkové tržní ceny nemovitosti. Ustanovení § 336 odst. 3 dovoluje soudu zjednat si do nemovitosti přístup za situace, kdy povinný neposkytuje dostatečnou součinnost nebo dokonce v oceňování nemovitosti aktivně brání. V odstavci 4 bylo odstraněno omezení pro použití staršího znaleckého posudku (podle platné právní úpravy je možno použít posudek vydaný nejdříve 1 rok přede dnem právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
69
K bodu 47 (§ 336a ): Právní úprava obsažená v tomto ustanovení navazuje na § 336i (dražební jednání), § 336b odst. 3 (výzvy obsažené v dražební vyhlášce) a § 336l odst. 6 (vrácení nemovitosti, pokud se vydražitel nestal jejich vlastníkem). Usnesení o ocenění bude obsahovat určení nemovitostí a jejich příslušenství, kterých se výkon týká, výsledné ceny a věcných břemen a nájemních práv, která prodejem v dražbě nezaniknou; tyto závady se nebudou samostatně oceňovat, jen se uvede jejich výčet. Navržené ustanovení vychází z těchto principů: 1. vše, co je známo ohledně postižené nemovitosti, se uvede v rozhodnutí, 2. vše, co je uvedeno v rozhodnutí, přechází na vydražitele, 3. vše, co uvedeno nebylo, zaniká. Veškeré závady tak budou vypořádány do dražby, ve fázi rozvrhu se nebudou již projednávat. Předpokládá se totiž, že doposud existující závady mají hospodářský či jiný užitek pro nemovitost a je proto na místě, aby přešly na vydražitele. Jedinou výjimku z tohoto principu představují závady, které výrazně omezují možnost prodat nemovitost v dražbě a které jsou v zákoně blíže vymezeny (excesivní závady). O těchto závadách bude rozhodnuto, že zanikají. Pokud existence závad vyjde najevo po vydání usnesení o ocenění (nejpozději však před dražbou), soud seznam závad operativně doplní při dražebním jednání, a půjde-li o excesivní závadu, znovu rozhodne podle § 336a. Pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti a nebyla-li vydána dražební vyhláška, soud bude povinen změnit usnesení o ceně. K bodu 47 až 50 (§ 336b a § 336c): Podle navržené právní úpravy nebude přípustné proti dražební vyhlášce odvolání, což by mělo přispět ke zrychlení řízení. Odvolání bude možno podat proti usnesení o ceně. Dále se upravují některé výzvy a poučení, nově např. je každý nájemce či oprávněný z věcného břemene vyzván, aby takové svoje právo přihlásil, jinak zanikne. S ohledem na to, že k rozvrhu výtěžku bude docházet bez jednání, je do dražební vyhlášky dáno i poučení pro věřitele o právu popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. Zároveň se v návaznosti na skutečnost, že podle navrhované právní úpravy již nebude nutno nařizovat v každém případě jednání o rozvrhu, zařazuje do dražební vyhlášky poučení, že o nařízení rozvrhového jednání je třeba požádat a že k žádosti učiněné později se nepřihlíží. Poučení o možnosti přebírat pohledávky, které je obsaženo v platné právní úpravě (§ 336g), bylo vypuštěno. Zrušuje se povinnost katastrálního úřadu vyvěšovat dražební vyhlášku na jeho úřední desce. K bodům 51 a 52 (§ 336e): V odstavci 1 jde o legislativně technickou změnu.
70
Do odstavce 2 se promítají povinnosti stanovené zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 53 (§ 336f): Ustanovení § 336f upravuje přihlašování věřitelů, kteří mají vůči povinnému pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti nebo vymahatelnou pohledávku. Tito věřitelé budou muset svoji přihlášku doplnit o další skutečnosti (odstavec 2). Vady neúplných přihlášek budou odstraňovány podle § 43 občanského soudního řádu, a pokud se tímto způsobem nepodaří vady odstranit, budou přihlášky soudem odmítnuty bez možnosti odvolání. O přihláškách tak bude muset být rozhodnuto dříve, než soud přistoupí k rozvrhu. Odstraňují se tak nejasnosti vznikající v důsledku platné právní úpravy, při posuzování, jak s neúplnými přihláškami naložit. Věřitelům se rovněž stanoví povinnost bezodkladně sdělit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu, přičemž při neoznámení věřitel bude odpovídat za škodu tím způsobenou. Do návrhu je zařazena i odpovídající poučovací povinnost (§ 336p odst. 1) a procesní důsledky uvedené právní úpravy (§ 337g odst. 2). K bodu 54 (§ 336g): Právní úprava obsažená v platném § 336g se zrušuje. Oprávnění vydražitele převzít dluh povinného vůči oprávněnému, tomu, kdo do řízení vstoupil jako další oprávněný nebo věřiteli, který podal přihlášku, pokud neuvedli, že žádají zaplacení své pohledávky, nebylo příliš užíváno a jeho aplikace přinášela nejasnosti. Jak bylo zmíněno výše, zrušení tohoto ustanovení se promítlo do § 336b. Zrušení § 336g však nebrání tomu, aby se mimo výkon rozhodnutí přihlášený věřitel domluvil s vydražitelem o singulární sukcesi. K bodu 55 (§ 336h odst. 2): Do ustanovení § 336h odst. 2 se promítá nové ustanovení § 336b odst. 2 písm. e), podle nějž se v dražební vyhlášce stanoví výše jistoty a způsob jejího zaplacení nebo sdělení, že zaplacení jistoty nevyžaduje. K bodu 56 (§ 336h odst. 5): Doplňuje se povinnost dražitele prokázat svoji totožnost; příslušné údaje se budou zaznamenávat do protokolu o dražbě. Toto ustanovení se vztahuje i na elektronickou dražbu nemovitosti. K bodům 57 (§ 336i): Nový odstavec 2 předpokládá, že při dražebním jednání nebudou čteny došlé přihlášky. Jejich seznam se nově bude zveřejňovat po dražbě na úřední desce soudu. Od zveřejnění poběží lhůta k jejich popírání.
71
K bodu 58 až 60 (§ 336j až 336k): Navrhovaná právní úprava předpokládá, že stejně jako u výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí mezi více nejvyššími podáními bude rozhodováno pouze losem, nikoliv již na základě dohody (obrana před spekulacemi). Je rovněž stanovena povinnost udělit příklep tomu, kdo má předkupní právo. Opouští se princip podávání námitek proti příklepu. Nyní bude dáno právo odvolání všem dražitelům (§ 336k odst. 3), které bude moci být projednáno soudem podle § 210a (autoremedura). Usnesení o příklepu se bude zveřejňovat obligatorně na úřední desce, zároveň se zveřejní výzva přihlášeným věřitelům, aby vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. Zavádí se nový nástroj pro zvýšení výtěžnosti dražeb – předražek (§ 336ja). Kdokoliv může navrhnout přeplacení dražitele (nejméně o 25%) a to do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu, zároveň však bude mít povinnost v této lhůtě předražek doplatit, čímž lze rychleji dojít k rozvrhu. Navrhovatel předražku nebude soudu znám do té doby, než podá návrh na přeplacení dražitele, proto je na místě, aby byla jeho totožnost ověřena. K ochraně práv vydražitele je zakotvena možnost, aby zvýšil svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. V rozhodnutí o předražku uloží soud povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu. K bodu 60 (§ 336l): Vydražiteli se nově ve vazbě na § 336ja odst. 1 stanoví lhůta, po jejímž uplynutí může vydraženou nemovitost převzít. Předražitel může nemovitost převzít den následující po dni, co mu bylo doručeno usnesení o předražku. Podle navrhované právní úpravy bude možno nejvyšší podání platit nejen hotovými penězi, ale dražitel ho bude moci doplatit i bankovním úvěrem. Takový postup bude přicházet do úvahy jen tehdy, pokud soud připustí tuto možnost v dražební vyhlášce a dražitel ho oznámí při konání dražby (§ 336j odst. 2). Navrhovaná právní úprava by měla přispět k tomu, aby k prodeji nemovitostí tímto způsobem měli přístup i ti dražitelé, kteří příslušnou hotovostí aktuálně nedisponují. Při platbě úvěrem soud zřídí zástavní právo ve prospěch věřitele z úvěrové smlouvy, které však bude vyjmuté z rozvrhového režimu. Do odstavce 3 se promítají povinnosti stanovené zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Dražitel zároveň nebude mít povinnost doplácet nejvyšší podání tehdy, pokud v rozvrhu bude projednán a uspokojena jeho pohledávka. Odstraňuje se tak nelogický stav, kdy vydražitel (typicky zástavní věřitel s nejlepším pořadím) koupil nemovitost v dražbě, musel doplatit celé nejvyšší podání, aby v rámci rozvrhu získal finanční prostředky zpátky. Usnesení o příklepu nebo o předražku bude doplněno novým výrokem ve smyslu odstavce 7 a povinný bude muset nemovitost vyklidit. Pokud tak neučiní, stane se usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku exekučním titulem a vydražitel nebo předražitel se domůže jeho vyklizení samostatnou exekucí.
72
K bodu 60 (§ 336m): Navrhovanou právní úpravou se počet dražebních kol omezuje na pět, oprávněný tak nemůže neúčelně navrhovat provádění dalších dražebních jednání. Zároveň (pokud se po dvou kolech ukazuje neprodejnost nemovitosti) se snižuje nejnižší podání až na 25% v pátém kole. Dále se redukují náležitosti dražební vyhlášky a výčet osob, kterým se tato vyhláška doručuje. K bodu 61 (336o): U právní úpravy elektronické dražby se zpřesňují některé náležitosti a zavádí se princip, podle nějž se v případě, kdy více dražitelů učinilo stejné nejvyšší podání, a žádnému dražiteli nesvědčí předkupní právo, příklep uděluje prvnímu, kdo ho učinil, nikoliv jako v dražbě tomu, kdo je vylosován. Totéž bude platit u dražby movitých věcí. K bodu 62 (§ 336p a 336q): Podle § 336p se přihlášky pohledávek po provedené první dražbě zveřejňují samostatně na úřední desce, neuvádějí se při dražebním jednání. Pokud bude přihláška podána těsně před dražbou a pro soud bude neúplná, pak po rozhodnutí podle § 43 o.s.ř. a jejím případném zařazení do seznamu přihlášek budou o této skutečnosti informováni ostatní věřitelé a dán jim prostor pro popírání a pro podání žádosti o nařízení jednání o rozvrhu. Z nového § 336q plyne, že jednání o rozvrhu se bude nově konat pouze tehdy, pokud o to požádá oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, případně další věřitelé nebo povinný. Zachována zůstává možnost, aby soud provedl jednání o rozvrhu rozdělované podstaty na návrh správce daně. Pokud o nařízení jednání o rozvrhu nikdo nepožádá, rozvrhne soud rozdělovanou podstatu podle § 337c o.s.ř. bez jednání. K bodům 63, 65, 68 až 70 (§ 337, 337b, 337e a 337f): V zájmu zrychlení a zefektivnění výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti se upravuje možnost rozvržení rozdělované podstaty k uspokojení jednotlivých pohledávek bez jednání. Tato skutečnosti se promítá do § 337 až 337f. K bodu 66 a 67 (§ 337c): Právní úprava pořadí pohledávek uspokojovaných z rozdělované podstaty se přizpůsobuje nové právní úpravě obsažené v § 336a návrhu. V odstavci 5 se vypouští pořadí věcných břemen a nájemních práv, protože ta budou přecházet na vydražitele.
73
K bodu 71 (§ 337g): Navrhovaná právní úprava předpokládá, že v rozvrhovém usnesení nebude rozhodováno o náhradách za závady, neboť nově nebudou samostatně vůbec oceňovány. V rozvrhovém usnesení se uvedou i případy, kdy z nejvyššího podání pohledávka nebude hotově vyplacena, ale započtena proti přihlášce (tedy případy, kdy vydražitel se zároveň přihlásil ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti se svojí pohledávkou). Vydražitel (nepřihlásil-li se se svojí pohledávkou) nebude účastníkem rozvrhu, jen se mu oznámí výsledek. Účastníky nebudou ani ti, kteří mají na nemovitosti závadu, např. nájemní právo, neboť pro ně platí, že jejich závada přešla dražbou, její výkon není ohrožen a není tudíž za co náhradu poskytnout. K bodu 71 (§ 337h): Z navrženého ustanovení plyne, že zástavní práva váznoucí na nemovitosti budou zanikat s výjimkou zástavního práva zřízeného za účelem doplacení nejvyššího podání. Dále se výslovně stanoví, do jaké fáze řízení lze zastavit výkon rozhodnutí, a postup účastníků rozvrhu v případě, že do zákonem stanovené doby neuplatnili důvody pro zastavení řízení zakotvené v § 268 občanského soudního řádu. Reaguje se tak na specifiku řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, kdy je nutné po příklepu učinit veškeré úkony k dokončení procesu (např. odstranit zástavní práva, která budou vyplacena). K bodům 72 až 76 (nadpis části šesté hlavy sedmé, § 338f odst. 1 a 2, § 338g odst. 1, § 338i odst. 5, § 338k odst. 1, § 338n odst. 6, § 338w odst. 3, § 338zn odst. 1 až 3, § 338zo odst. 1, § 338zp odst. 1, § 338zq odst. 1 a 2 a § 338zr odst. 1 a 2): Prodej podniku podle platné právní úpravy bude na základě předloženého návrhu nahrazen novým způsobem výkonu rozhodnutí - postižením podniku. Předpokládá se, že soud bude moci v průběhu řízení rozhodovat o tom, zda pro uspokojení pohledávky je vhodnější podnik prodat a nebo ho dále spravovat a brát užitky. Kriteriem pro rozhodování bude např. hodnota podniku nebo výše vymáhané pohledávky. Navrhovaná právní úprava analogicky předpokládá obdobné postupy jako v případě výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti (prodej podle platné právní úpravy a nově zaváděnou správu nemovitosti). Na rozdíl od úpravy výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti však při prodeji podniku podle platné právní úpravy spolupůsobí správce, tato funkce proto zůstane zachována pro oba způsoby exekuce i nadále. Nově se do platné právní úpravy vkládá mezi dobu po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a ocenění podniku nová fáze – rozhodnutí o dalším vedení výkonu rozhodnutí. V tomto bodě tak soud zváží všechny rozhodné skutečnosti a rozhodne, zda pokračuje správa či nastoupí postižení podniku. Ustanovený správce předloží soudu relevantní informace o podniku, a soud rozhodne o tom, jaká cesta při postižení podniku je pro vymožení pohledávky efektivnější . V případě, že soud rozhodne jen o správě podniku, bude správce brát z podniku užitky, které bude vyplácet na úhradu dluhu oprávněného. Povinnému v takovém případě zůstane vlastnické právo k podniku zachováno a po skončení exekuce s ním dál bude moci nakládat. V případě, že soud rozhodne o prodeji, pokračuje se podle dosavadní úpravy, která nedoznala podstatných změn.
74
Terminologická změna spočívá v tom, že tam, kde platná právní úprava hovoří o prodeji podniku, se navrhuje hovořit o jeho postižení. K bodu 77 (§ 338m): V novém § 338m se upravuje postup správce podniku po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Správce bude povinen zjistit, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku, jaké jsou příjmy a výdaje podniku a provést soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o nichž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku. Zjištěné údaje umožní soudu rozhodnout, zda je účelné vést postižení podniku i nadále jen správou a brát z něj užitky (zisky). V odstavci 2 se zavádí nový institut - předběžná zpráva, která slouží jako podklad soudu pro určení, jak dál pokračovat v postižení podniku. K bodům 76 a 78 (§ 338l odst. 2, § 338ma a 338mb): Ustanovení § 338ma upravuje rozhodování soudu o tom, jakým způsobem se provede výkon rozhodnutí postižením podniku – zda jeho prodejem nebo správou. K rozhodnutí o dalším postupu v rámci výkonu rozhodnutí postižením podniku kromě předběžné zprávy budou sloužit i další důkazy a vyjádření účastníků. Proti rozhodnutí bude přípustné odvolání. V odstavci 2 je pak stanoven postup pro pokračování ve správě – správce se nadále stará o podnik a bere z něj užitky, které vyplácí oprávněnému. Pokud soud dojde k závěru, že vhodnější je podnik prodat, bude ve výkonu rozhodnutí pokračovat v podstatě stejně, jako je tomu podle platné úpravy. Nově bude muset správce podniku opatřit k oceňovací zprávě i posudek znalce. K ustanovení znalce se vyžaduje souhlas soudu. Obdobně se použijí ustavení § 338m odst. 3 a 4. K bodu 79 (§ 338n odst. 1): Jde o legislativně technickou změnu. K bodům 80 a 81 (§ 338ze odst. 1, nadpis nad § 338zp a 338zq): Jde o legislativně technické změny. K bodům 82 až 85 (§ 338zq): Jde o terminologické zpřesnění, namísto termínu „spolumajitel podniku“ se zavádí termín „spoluvlastník podniku“. K bodu 86 (§ 341 odst. 4): Do ustanovení upravujícího vyklizení nemovitosti se doplňuje právní úprava postupu v případě, kdy je věc, která má být odstraněna z vyklizovaného objektu, zjevně bezcenná. V tomto případě soud věc zadokumentuje a nařídí její zničení, a to buďto tak, že ji předá
75
k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů. Při likvidaci věci bude soud postupovat v souladu se zákonem o odpadech. Navržená právní úprava by měla vést ke zrychlení a zlevnění výkonu rozhodnutí vyklizením a zároveň zabránit úschovám prokazatelně bezcenných věcí. K čl. II: Podle přechodných ustanovení k občanskému soudnímu řádu by se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s níže uvedenou výjimkou měla dokončit podle dosavadních právních předpisů. Řízení o výkonu rozhodnutí ve věcech, které po účinnosti předkládané novelizace nebudou spadat do působnosti soudu, budou rozdělena mezi soudní exekutory v obvodu příslušného okresního soudu a budou dále pokračovat u soudního exekutora jako soudní řízení. Oprávněný v těchto řízeních bude moci požádat o změnu soudního exekutora nebo podat návrh na zastavení exekuce bez uvedení důvodu. Navržená právní úprava zajišťuje, že v případě, kdy bude oprávněným orgán veřejné moci a jeho exekuční řízení bude zastaveno, lhůta pro nařízení exekuce podle správního řádu nebo lhůta pro placení daně podle daňového řádu nepoběží po dobu 2 měsíců od zastavení exekuce. Exekuce pohledávek, které budou dále vykonávány podle správního nebo daňového řádu, tedy nebude ohrožena marným uplynutím uvedených lhůt. K části druhé: K čl. III: K bodu 1 (§ 3 odst. 2): Navrhuje se právní úpravu neslučitelnosti činnosti soudního exekutora s jinou výdělečnou činností rozšířit tak, aby exekutor mohl vykonávat činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy. Obdobnou, širší právní úpravu již obsahuje notářský řád v § 5 odst. 2. K bodu 2 (§ 4): Do nového ustanovení § 4 se zakotvuje zákaz zneužívání označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“ a dalších termínů. Toto opatření by mělo vést k ochraně práv oprávněného, povinného i třetích osob před subjekty, které podle exekučního řádu nemají oprávnění provádět exekuční činnost a přesto svoji činnost takto označují, čímž mohou jiné osoby uvádět v omyl. Jedná se v zásadě o obdobnou úpravu pojmosloví, kterou zavádí zákon o mediaci v netrestních věcech. K bodům 3 a 4 (§ 7): V odstavci 6 se v souvislosti s navrhovaným zrušením nařizování exekuce soudy provádí terminologická změna. Dále se do odstavce 6 z důvodu zajištění jednoznačného výkladu příslušného ustanovení doplňuje, že předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Obdobná právní úprava je
76
ve vztahu ke státnímu dohledu prováděnému Ministerstvem spravedlnosti obsažena v platném § 7 odst. 1 exekučního řádu. K bodu 5 a 105 (§ 9 a 128): Právní úprava podmínky pro jmenování soudním exekutorem, jíž je kromě jiného i vysokoškolské vzdělání v oboru právo, se zpřesňuje obdobným způsobem, jako je tomu v zákoně o advokacii. Podle platného § 128 exekučního řádu ke splnění podmínky vzdělání postačovalo zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštních právních předpisů. Navržená právní úprava především předpokládá, že takto uznané vzdělání bude muset rovněž obsahem a rozsahem odpovídat obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. K bodu 6 (§ 14 odst. 1): K tomu, aby si soudní exekutor mohl zvolit jiné sídlo než sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl jmenován, se bude namísto projednání vyžadovat souhlas Exekutorské komory České republiky. Tímto způsobem by mělo být zajištěno, že sídla soudních exekutorů budou v místech, která jsou pro účastníky řízení snadno dostupná. K bodu 7 (§ 15): V ustanovení § 15 dochází ke změně důvodů zániku výkonu exekutorského úřadu. Nadále ministr spravedlnosti nebude odvolávat soudního exekutora poté, co obdržel jeho žádost o odvolání, ale tato žádost bude právní skutečností, na jejímž základě výkon exekutorského úřadu zanikne ze zákona. Tato změna vychází z toho, že není možné soudního exekutora nutit k tomu, aby setrvával v úřadu, a že v tomto případě exekutor nemá důvod se proti zániku výkonu exekutorského úřadu odvolávat, a není zde tedy žádný důvod pro rozhodování v dané věci. Dále se stanoví, že výkon exekutorského úřadu zaniká ze zákona dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V těchto případech je zjevné, že soudní exekutor nemůže svůj úřad dále vykonávat, je proto na místě, aby jeho výkon zanikal ze zákona. Zpřesňuje se rovněž právní úprava postupu při předávání exekuční agendy exekutorem, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, exekutorovi nově jmenovanému. Stanoví se povinnost „starého“ exekutora zajistit předání veškeré exekuční agendy, tedy spisů, a to jak ukončených, tak neukončených, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi. K bodům 7 a 8 (§ 15 odst. 6 a § 16 odst. 1): Doplňuje se směrnice pro Exekutorskou komoru České republiky, podle níž by měla rozhodovat o podílu exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, a o podílu zástupce na odměně nově jmenovaného, resp. zastupovaného soudního exekutora. Komora by v uvedený podíl na odměně měla určovat podle zásad spravedlivého uspořádání.
77
K bodům 9 a 10 (§ 17 odst. 4 a § 18 odst. 3): Navrhované změny se týkají zástupce soudního exekutora pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj úřad. V § 17 odst. 4 se upřesňuje postavení exekutorského kandidáta, který bude zastupovat soudního exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu. Protože podmínkou pro výkon činnosti exekutorského kandidáta je podle § 23 odst. 1 exekučního řádu skutečnost, že je kandidát zaměstnancem soudního exekutora, je třeba upravit jeho postavení pro případ, kdy soudnímu exekutorovi zanikne výkon exekutorského úřadu a tato podmínka u kandidáta, který je zástupcem exekutora, nebude splněna. Pro tyto situace se výslovně uvádí, že exekutorský kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně a nemusí být v pracovním poměru k jinému exekutorovi. Výslovně se stanoví, že na odpovědnost za škodu zástupce - kandidáta se vztahuje právní úprava odpovědnosti za škodu soudního exekutora. Odpovídajícím způsobem se mění rovněž právní úprava odpovědnosti státu za škodu způsobenou soudním exekutorem v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o pojištění odpovědnosti za škodu výše uvedeného zástupce, pak lze odkázat na § 16 odst. 2 exekučního řádu, podle nějž za zástupce exekutora je možné ustanovit exekutorského kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona, tedy jestliže uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. V novém odstavci § 18 se staví na jisto, že ustanovením nového zástupce soudního exekutora zaniká ustanovení předchozího zástupce a že tedy soudní exekutor může mít pouze jednoho zástupce. K bodu 11 (§ 27): Doba trvání pracovního poměru u soudního exekutora, která je požadována pro to, aby se zaměstnanec mohl stát vykonavatelem soudního exekutora, se na základě požadavků praxe zkracuje z 1 roku na 6 měsíců. K bodům 12, 14, 17, 20, 23, 28, 31, 36, 38, 39 (nadpis části první hlavy třetí, § 29 odst. 1, § 30 písm. b), § 33 odst. 3, § 33a až 33c, § 36 odst. 3, § 39 odst. 1, § 40 odst. 4, § 42): V celém exekučním řádu byla provedena terminologická změna s cílem odlišit fázi exekuce, v níž soudní exekutor může pouze zajišťovat a zjišťovat majetek povinného (např. § 35 odst. 3) a fázi vlastního výkonu (provedení exekuce). Pokud tyto fáze nejsou rozlišovány, hovoří návrh o vedení exekuce (exekučního řízení) nebo pouze o exekuci nebo exekučním řízení. Pojem „návrh na nařízení exekuce“ je nahrazen pojmem „exekuční návrh“. K bodu 13 (§ 28): Navrhovanou právní úpravou se zrušuje nařizování exekuce soudem a tedy i pověřování soudního exekutora provedením exekuce. S tím souvisí i změna ustanovení § 28, v němž se nově stanoví, že exekuci provede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí.
78
K bodu 15 a 16 (§ 29 odst. 5 a 11): Prodlužuje se lhůta, v níž účastník může uplatnit námitku podjatosti soudního exekutora, z 5 na 8 dnů. V tom je možno spatřovat posílení práv účastníků exekučního řízení. Dále je v souvislosti se zrušením nařizování exekuce soudem den, od nějž se odvíjí lhůta pro podání námitky podjatosti, určen doručením vyrozumění o zahájení řízení. Zachována zůstává možnost podat námitku podjatosti později, pokud se účastník později dozvěděl o důvodu vyloučení soudního exekutora. Rovněž ustanovení odstavce 11 bylo změněno tak, aby vyhovovalo navržené právní úpravě zahajování exekučního řízení. Namísto pověřování nového exekutora soudem tento exekutor nahradí v rejstříku zahájených exekucí exekutora, který byl vyloučen. K bodu 18 (§ 31 odst. 3): Zakotvuje se nový případ prolomení povinnosti mlčenlivosti uložené soudnímu exekutorovi, a to v souvislosti s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v § 41, že podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas žadatele a společně s ním posuzovaných osob s tím, aby státní orgány, obce a kraje a jejich orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, zdravotní stav a další údaje nezbytné pro rozhodování o nároku na dávku, její výši a výplatu. U soudních exekutorů však znemožňuje sdělování příslušných údajů povinnost mlčenlivosti; exekuční řád v § 31 odst. 3 stanoví, že exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit. Soudní exekutoři na základě této právní úpravy poskytují údaje o příslušných skutečnostech pouze na základě zproštění povinnosti mlčenlivosti, které se váže ke konkrétní skutečnosti. Navržená právní úprava umožní soudním exekutorům poskytovat údaje orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud k tomu dal účastník písemný souhlas. K bodu 19 (§ 32): Právní úprava odpovědnosti soudního exekutora za škodu způsobenou v souvislosti s činností podle tohoto zákona se uvádí do souladu s obdobnou odpovědností notáře, která je upravena v § 57 notářského řádu. Zvláštním zákonem je třeba rozumět především zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, na nějž odkazuje i odstavec 3 tohoto ustanovení. Navrženou právní úpravou bude rovněž odstraněna nejednoznačnost, která se projevovala v aplikaci uvedeného ustanovení a bude postaveno najisto, že odpovědnost soudního exekutora nastupuje tehdy, pokud není dána odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb.
79
K bodům 21 a 22 (§ 33 odst. 5 a 6): Platná právní úprava se v terminologické oblasti přizpůsobuje změnám, k nimž došlo v jiných právních předpisech upravujících poštovní služby a služby elektronických komunikací (zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů). K bodu 24 (§ 33d a 33e): Právní úprava součinnosti třetích osob, která se uskutečňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, se rozšiřuje o součinnost České správy sociálního zabezpečení a Centrálního depozitáře. Zároveň se vymezují údaje, které budou soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup zprostředkovány, a zdroje, z nichž budou tyto údaje poskytovány. Předpokládá se, že soudní exekutoři budou při požadování součinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a Centrálnímu depozitáři primárně využívat možností, které jim dávají nové § 33d a 33e. K bodu 25 (§ 34 odst. 1): Zrušuje se povinnost soudního exekutora dokládat při požadování součinnost své pověření k provedení exekuce. Předpokládá se, že exekutor jako orgán veřejné moci má na základě zákona oprávnění součinnost požadovat a třetí osoby jsou povinny ji poskytnout. Prokazování pověření k provedení exekuce, s nímž již navrhovaná právní úprava nepočítá, se nebude nahrazovat jiným způsobem prokazování zájmu exekutora na zjištění požadovaných údajů. Dále se zakotvuje právo osob, které nejsou orgány veřejné moci, na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů za poskytnutí údajů v rámci součinnosti. K bodu 26 (§ 35 odst. 2 až 4): Navržené ustanovení § 35 obsahuje změnu právní úpravy zahajování exekuce. Exekuční řízení bude i nadále zahajováno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Protože nová právní úprava již nepočítá s pověřováním soudního exekutora k provedení exekuce soudem, návrh stanoví, že exekutor bude povinen ve stanovené lhůtě zapsat příslušné údaje do rejstříku zahájených exekucí. Tento zápis bude prvním úkonem soudního exekutora v exekučním řízení, až poté bude možno provádět zjišťování a zajišťování majetku povinného. Rejstřík zahájených exekucí bude centrálně spravován Ministerstvem spravedlnosti a nahlížet do něj budou moci i soudy, Exekutorská komora České republiky a soudní exekutoři. V návaznosti na tuto právní úpravu se mění i okamžik vzniku překážky litispendence. Nově se stanoví, že podá-li oprávněný více návrhů na provedení exekuce v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první. K bodu 27 (§ 35a a 35b): Nově se zavádí neveřejný elektronický rejstřík zahájených exekucí, který bude provozován a spravován Ministerstvem spravedlnosti. Rejstřík bude podávat přehled o všech
80
exekucích, které budou zahájeny po účinnosti tohoto zákona. Rejstřík bude evidenční pomůckou, z níž bude možno zjistit, zda v řízení nedošlo k překážce litispendence nebo k překážce věci pravomocně rozsouzené. Přístup soudů, Exekutorské komory České republiky a Ministerstva spravedlnosti k údajům z rejstříku by měl rovněž přispět k řádnému výkonu státního dohledu a dohledu nad činností soudních exekutorů. Do rejstříku se budou zapisovat údaje po zahájení exekuce, dále v případě, kdy došlo k vyloučení nebo ke změně soudního exekutora, a rovněž údaj o tom, že exekuce byla skončena. Do rejstříku se rovněž zapíše, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu, které jsou podstatné pro možnost započít s faktickým provedením exekuce. Zápisy a změny v rejstříku zahájených exekucí budou provádět exekutoři pomocí elektronického přenosu dat. Údaje budou z rejstříku vymazány po uplynutí 25 let od data skončení exekuce. K bodu 29 (§ 37): V § 37 odst. 1 se pro nadbytečnost zrušuje legislativní zkratka „oprávněný“. Odstavec 2 obsahuje vymezení věcí, které soudní exekutor nemůže vykonávat (může je vykonávat pouze soud). Jde o věci podle § 251 odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. c) až f), tedy výchova nezletilých dětí, vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, výkon rozhodnutí orgánů Evropských společenství a cizí rozhodnutí. Pokud jde o cizí rozhodnutí, stanoví exekuční řád, že k soudnímu exekutorovi lze podat návrh na výkon takového rozhodnutí, pokud u něho bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy. Navrhovaná právní úprava obsažená v odstavcích 3 a 4 umožňuje spojování věcí v následujících případech: - povinně v případě, kdy oprávněný podá několik exekučních návrhů proti témuž povinnému u téhož exekutora, - povinně v případě, kdy několik oprávněných podá návrh proti témuž povinnému u téhož exekutora, - fakultativně v případě, kdy oprávněný podá několik návrhů proti témuž povinnému u různých exekutorů, - fakultativně v případě, kdy několik oprávněných podá několik návrhů proti témuž oprávněnému u různých exekutorů. Sloučit věci u různých exekutorů bude možno pouze s předchozím souhlasem oprávněného, aby byl šetřen princip výběru soudního exekutora, který exekuční řád oprávněnému garantuje. Smyslem navrhované úpravy je zajistit, aby exekuční řízení vedená proti jednomu povinnému byla koncentrována k rukám jednoho exekutora. Ten má jednak relevantní informace o povinném, a není tak nutné, aby si stejné informace zjišťovali i ostatní exekutoři, jednak kumulace oprávněných v jednom řízení vede k tomu, že se celkově výrazně snižují náklady exekuce. Tento postup se promítá i do právní úpravy rejstříku zahájených exekucí (§ 35b odst. 1 písm. b).
81
Dále se předpokládá promítnutí této změny do vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů, kde by se za každou připojenou věc stanovila nižší paušální částka na náhradu hotových výdajů. K bodu 30 (§ 38): Do ustanovení § 38 odst. 1 se promítá zrušení nařizování exekuce soudem (již nebude možno připojit exekuční titul bez potvrzení o vykonatelnosti v případě, kdy ho vydal exekuční soud) a zrušení exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Návrh dále vyžaduje, aby oprávněný v exekučním návrhu uvedl rodné číslo nebo datum narození účastníků, jsou-li mu tyto údaje známy. V návaznosti na změnu místní příslušnosti exekučního soudu se do exekučního návrhu bude uvádět místo trvalého pobytu nebo místo pobytu cizince. K bodům 32 a 33 (§ 39 odst. 2 a 3): Ustanovení § 39 nově upravuje v souladu s právní úpravou obsaženou v občanském soudním řádu odmítnutí a zamítnutí exekučního návrhu. Podle platné právní úpravy v případě, kdy návrh na nařízení exekuce není úplný nebo je nesrozumitelný a není v určené lhůtě opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud sám nebo na návrh soudního exekutora řízení zastaví. Protože však podle občanského soudního řádu se v obdobných případech návrh odmítá, je nutno provést příslušnou změnu i v exekučním řádu. Rozhodování o odmítnutí se svěřuje soudnímu exekutorovi. Exekutor bude moci návrh rovněž zamítnout, a to v případě, pokud nebudou dány podmínky pro jeho odmítnutí a pokud nebudou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce. Toto rozhodnutí bude možno učinit pouze do 15 dnů ode dne doručení exekučního návrhu, případně ode dne, kdy byly odstraněny vady návrhu, poté už se z uvedených důvodů bude rozhodovat o zastavení exekuce. K bodu 34 (§ 40 odst. 1 písm. a)): Zpřesňuje se výčet exekučních titulů a výslovně se stanoví, že exekučním titulem, který lze vykonat v exekučním řízení, je vykonatelné rozhodnutí soudního exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek. Exekučním titulem tedy nebude příkaz k úhradě nákladů exekuce, který je možno vykonat pouze v rámci exekučního řízení, v němž je vydán, a který pouze určuje náklady exekuce a náklady oprávněného. K bodu 35 (§ 40 odst. 1 písm. d)): Z výčtu exekučních titulů, které je možno vykonat v exekučním řízení, se vyřazuje exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti. Zápis se svolením k vykonatelnosti, který by bylo možno přímo vykonat, bude tedy po účinnosti předkládané právní úpravy moci sepisovat pouze notář. Předkládaná právní úprava vychází z toho, jakým způsobem by měly být principiálně rozděleny jednotlivé činnosti v oblasti práva mezi stávající právnická povolání. Hlavní činností advokátů by mělo být poskytování právní pomoci, notáři by se měli kromě svého
82
působení v dědickém řízení především soustředit na sepisování veřejných listin a soudní exekutoři by se měli věnovat zejména nucenému výkonu rozhodnutí. Protože exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti je veřejnou listinou, lze mít za to, že by jeho sepisování mělo být ponecháno ve výlučné působnosti notářů. Náležitosti notářských zápisů v podstatě odpovídají náležitostem zápisů exekutorských, takže by neměl být žádný podstatný rozdíl v kvalitě služby poskytnuté notáři nebo soudními exekutory a osoby, o jejichž dohodě se zápis se svolením k vykonatelnosti sepisuje, by změnou právní úpravy neměly být nijak znevýhodněny. K bodu 37 (§ 41): Protože byla zrušena možnost, aby oprávněný přikládal k návrhu exekuční titul bez potvrzení o jeho vykonatelnosti v případě, kdy tento titul vydal exekuční soud (§ 38 odst. 2), je nutno zpřesnit ustanovení § 41 tak, aby bylo jasné, kdo opatřuje exekuční tituly podle § 40 odst. 1 písm. a) potvrzením o vykonatelnosti. K bodu 40 (§ 42 odst. 3): Do exekučního řádu se zařazuje právní úprava obdobná právní úpravě obsažené v novém § 262a odst. 3 občanského soudního řádu. K bodu 41 (§ 43 odst. 1): Jde o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením nařizování exekuce soudem. K bodu 42 (§ 44): Navrhovanou právní úpravou se zrušuje nařizování exekuce a pověřování soudního exekutora jejím provedením usnesením soudu. Tato změna by měla přinést odbřeměnění soudů od agendy spíše administrativní povahy a případně i zrychlení a zefektivnění exekučního řízení. Úprava nebude mít negativní vliv na procesní práva účastníků řízení. Povinný i nadále bude moci uplatnit v návrhu na zastavení exekuce veškeré námitky, které za platné úpravy může činit v rámci odvolání proti nařízení exekuce. Stejně jako za stávajícího stavu včas uplatněné zastavovací námitky budou znamenat překážku pro provedení exekuce, a to do právní moci rozhodnutí. Soud bude rozhodovat v případech stanovených zákonem o zastavení nebo odkladu exekuce a o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudního exekutora. Podle navrhované právní úpravy soudní exekutor poté, co mu byl doručen exekuční návrh, provede zápis do rejstříku zahájených exekucí a odstraní vady návrhu. Potom zašle povinnému vyrozumění o zahájení exekuce, jehož přílohou bude exekuční návrh a kopie exekučního titulu a které bude obsahovat také výzvu podle § 46 odst. 6 ke splnění vymáhané povinnosti. První exekuční příkaz, který se v daném řízení doručuje, může být povinnému zaslán nejdříve spolu s vyrozuměním. Na uvedenou právní úpravu navazuje ustanovení § 46 odst. 6 a § 47. Zákon dále stanoví, komu kromě povinného se v zájmu vedení exekuce vyrozumění doručuje, a jeho náležitosti. Povinný musí být ve vyrozumění především poučen o možnosti
83
uplatnit námitku podjatosti, o vzniku generálního inhibitoria podle § 44a odst. 1 a o možnosti podat návrh na odklad nebo zastavení exekuce. Návrh rovněž mění příslušnost katastrálního úřadu, kterému se vyrozumění zasílá, a to v návaznosti na změnu § 9 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. K bodu 43 (§ 44a odst. 1): Podle platné právní úpravy vznikají účinky generálního inhibitoria, tedy zákaz nakládání s majetkem povinného, doručením usnesení o nařízení exekuce. Navrhuje se nově tyto účinky vázat na doručení vyrozumění podle § 44. K bodu 44 (§ 44b): Do právní úpravy změny soudního exekutora se promítá zrušení nařizování exekuce soudem a zároveň se mění způsob, jímž lze tuto změnu provést. Podle platné právní úpravy rozhodne exekuční soud po vyjádření původního exekutora o jeho zproštění pověření na žádost oprávněného. Poté soud pověří provedením exekuce nového exekutora, kterého navrhne oprávněný. Předpokládá se, že nově ke změně exekutora bude moci dojít primárně na základě dohody mezi oprávněným, původním exekutorem a novým exekutorem (odstavec 1). Pokud nedojde ke změně soudního exekutora tímto způsobem a je-li to důvodné, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést nový exekutor navržený oprávněným. Navrhovaná právní úprava tedy preferuje dohodu zúčastněných osob před změnou exekutora na základě rozhodnutí soudu, ke které musí být dány důvody zvláštního zřetele hodné. Dále se doplňuje, že vzniknou-li v souvislosti se změnou exekutora dohodou nějaké náklady exekuce, ponese tyto náklady oprávněný. V tomto případě nelze považovat za spravedlivé, aby náklady nesl povinný, protože na změnu exekutora nemá žádný vliv. V tomto případě k této změně může dojít např. z toho důvodu, že oprávněnému lépe vyhovuje softwarové vybavení nového exekutora. U změny soudního exekutora na základě rozhodnutí soudu náklady ponese povinný. K bodu 45 (§ 45 odst. 2): Zařazuje se změna místní příslušnosti exekučního soudu. Primárně bude místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný-fyzická osoba místo trvalého pobytu, případně místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Ostatní kriteria pro určení místní příslušnosti zůstávají zachována, s výjimkou kriteria posledního, jímž je doručení žádosti exekutora o udělení pověření k provedení exekuce. Nově bude v případě, kdy příslušnost nebude možno určit jinak, příslušným soud, jehož název je první a abecedním, případně číselném pořadí. Názvy soudů jsou uvedeny v příloze č. 3 a 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. K bodu 46 (§ 46): Do ustanovení se promítá zrušení nařizování exekuce soudem a zařazuje se povinnost soudního exekutora informovat oprávněného na jeho žádost o stavu exekučního řízení.
84
V § 46 odst. 5 se nově upravují zvláštní účty úschov, na nichž bude exekutor povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků. Toto opatření by mělo zabránit tomu, aby došlo ke smíšení exekutorových vlastních prostředků a prostředků, které náležejí oprávněnému, případně povinnému. Na uvedenou právní úpravu navazuje novelizace zákona o bankách. V odstavci 8 se dále nově upravuje oznámení o skončení exekuce, která byla vedena zřízením exekutorského zástavního práva, pokud k tomuto skončení došlo vymožením pohledávky a jejího příslušenství, zaplacením na základě výzvy podle odstavce 6 nebo zastavením exekuce. K tomu, aby bylo možno exekutorské zástavní právo, které je právem věcným, vymazat z katastru nemovitostí, je třeba do oznámení uvést potvrzení, že zajištěná pohledávka zanikla a tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo (§ 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku). V oznámení se budou také označovat exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle § 47 odst. 5 zaniknou K bodům 47 a 48 (§ 47): Do odstavců 1 až 3 se promítá zrušení nařizování exekuce soudem. Exekuční příkaz bude možno vydat po zapsání exekuce do rejstříku zahájených exekucí. Vydání exekučního příkazu je třeba považovat za zajišťování majetku podle § 35 odst. 3 návrhu. Proti exekučnímu příkazu se nepřipouští opravný prostředek. Exekuci bude možno fakticky provést až po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6, tedy lhůty k „dobrovolnému“ plnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy k tomuto plnění, případně po právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán v této patnáctidenní lhůtě, dále před tím, než byla do rejstříku zahájených exekucí zapsána doložka provedení exekuce a před právní mocí exekučního příkazu. Povinný se tedy bude moci bránit proti exekuci namísto odvoláním prostřednictvím podání návrhu na zastavení exekuce, který lze podat z důvodů uvedených v § 268 občanského soudního řádu. Jak plyne z výše uvedeného, je-li takový návrh podán ve lhůtě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, má odkladný účinek. Lze tedy konstatovat, že úroveň ochrany povinného zůstane zachována. K bodům 49 a 50 (§ 48): Náležitosti exekučního příkazu se mění v návaznosti na zrušení nařizování exekuce soudem. Zároveň se ukládá v exekučním příkazu uvádět označení rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit, aby byl povinný snáze identifikovatelný. K bodu 51 (§ 49 odst. 1): Doplňují se náležitosti výroku exekučního příkazu, jímž se zřizuje exekutorské zástavní právo. Tento institut byl do exekučního řádu zařazen novelizací provedenou zákonem č. 286/2009 Sb. K bodům 52 a 53 (§ 51): Do ustanovení § 51 se promítá zrušení nařizování exekuce soudem a nová právní úprava změny exekutora obsažená v § 44b.
85
K bodu 54 (§ 52 odst. 3): Občanský soudní řád váže řadu úkonů soudu nebo jiných osob na právní moc usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že nařizování exekuce bylo v exekučním řízení zrušeno, stanoví se pro účely podpůrného užití občanského soudního řádu výslovně, co v exekučním řízení představuje analogii právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. K bodům 55 až 57 (§ 54): Do právní úpravy odkladu exekuce se promítá zrušení nařizování exekuce soudem a změna právní terminologie týkající se jednotlivých fází exekuce. Soudnímu exekutorovi se nově umožňuje odložit provedení exekuce i bez návrhu. K bodu 58 až 60 (§ 55): Podle platné právní úpravy může povinný podat návrh na zastavení exekuce do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. U návrhů na zastavení exekuce, které nebudou podány ve lhůtě podle § 46 odst. 6, bude zákon vyžadovat, aby obsahovaly vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byla respektována lhůta 15 dnů. Tímto způsobem by se mělo předejít zbytečnému prodlužování exekučního řízení. Návrh na zastavení exekuce podaný ve lhůtě podle § 46 odst. 6 brání provedení exekuce, než o něm bude pravomocně rozhodnuto. Zároveň se také výslovně zakotvují podmínky, za nichž je soudní exekutor oprávněn návrh na zastavení exekuce odmítnout, a možnost rozhodování soudu v případě, že je proti rozhodnutí o odmítnutí podáno odvolání. V odstavci 4 se provádí legislativně technická změna. K bodu 61 (§ 55c odst. 3): Pro odstranění pochybností se v § 55c odst. 3 výslovně stanoví, že odvolání není přípustné nejen proti exekučnímu příkazu, ale i usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu. K bodům 62 a 63 (§ 58): Ustanovení § 58 odst. 2 v platném znění zakotvuje přednostní použití určitých způsobů provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Mezi tyto způsoby se navrhuje zařadit nový exekuční způsob správou nemovitosti, protože provádění exekuce tímto způsobem představuje méně razantní zásah do majetkové sféry povinného. Pojem prodej podniku se zaměňuje pojmem postižení podniku. K bodům 64 a 65 (§ 59 odst. 1): Doplňují se nové způsoby provedení exekuce správou nemovitosti a postižením podniku. K bodu 66 (§ 59a): Jde o promítnutí výše zmíněné terminologické změny.
86
K bodům 67, 69, 70, 72, 76 (§ 60, 65, § 66 odst. 1 a 2, § 68 odst. 3, § 69, § 70 odst. 1, § 71, § 72 odst. 2, § 73, § 87 odst. 1): Do uvedených ustanovení se promítá zrušení nařízení exekuce soudem. K bodu 68 (§ 65a): V návaznosti na obdobnou změnu učiněnou v občanském soudním řádu se navrhuje zrušit právní úpravu exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu. K bodu 71 (§ 66 odst. 4): Ustanovení § 66 odst. 4 exekučního řádu představuje obdobu § 336n odst. 3 občanského soudního řádu. Podle občanského soudního řádu může v rámci výkonu rozhodnutí podat vykonavatel podle rozhodnutí soudu o uhrazení závazků obmeškaného vydražitele uvedených v § 336n odst. 1 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli. Platný exekuční řád v této souvislosti stanoví, že nastane-li tato situace v exekučním řízení, požádá soudní exekutor exekuční soud, aby podle vykonatelného rozhodnutí o závazcích obmeškaného věřitele nařídil exekuci bez návrhu a k vymožení potřebných částek pověřil tohoto soudního exekutora. V návaznosti na zrušení nařizování exekuce soudem se navrhuje, aby soudní exekutor mohl na základě vykonatelného rozhodnutí zahájit i bez návrhu exekuční řízení na majetek vydražitele. K bodu 73 (§ 69a): Navrhuje se upravit vznik a zánik exekutorského zástavního práva obdobně tomu, jak je tato problematika upravena v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (§ 170), nebo zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (§ 104i). Podle navrhované právní úpravy by exekutorské zástavní právo vznikalo doručením exekučního příkazu katastrálnímu úřadu, tedy ze zákona. To by vedlo k výraznému zjednodušení procesu vzniku a zápisu exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí. Podle platné právní úpravy se totiž při zápisu exekutorského zástavního práva postupuje tak, že soudní exekutor zašle rozhodnutí katastrálnímu úřadu ihned po jeho vydání, protože pro pořadí je rozhodné doručení katastrálnímu úřadu. Katastrální úřad však zápis provést nemůže, neboť exekutorské zástavní právo dosud nevzniklo (vznikne až právní mocí rozhodnutí), proto vyznačí plombu a soudního exekutora vyzve k doložení pravomocného rozhodnutí. Do doby, než je takové pravomocné rozhodnutí předloženo, pak nelze s ohledem na ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, provádět žádné zápisy k dotčeným nemovitostem, a to ani když se zřízením exekutorského zástavního práva věcně nesouvisí. Celý proces vzniku a zápisu exekutorského zástavního práva je tak zdlouhavý a administrativně náročný. Navrhovaná právní úprava by jej výrazně zkrátila a zjednodušila, což by vedlo nejen k úspoře kapacit na straně katastrálních úřadů a soudních exekutorů, ale i ke zvýšení právní jistoty veřejnosti vycházející ze stavu zápisů v katastru nemovitostí.
87
Dále se navrhuje do exekučního řádu jako jeden ze způsobů zániku exekutorského zástavního práva zakotvit jeho zánik právní mocí rozhodnutí, jímž soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské zástavní právo. Tímto způsobem bude soudnímu exekutorovi umožněno lépe disponovat s exekutorským zástavním právem, když už podle platné právní úpravy je zcela na soudním exekutorovi, zda tento způsob provedení exekuce použije či nikoliv. Pro pořadí exekutorského zástavního práva bude rozhodující jako dosud den, kdy byl exekuční příkaz doručen katastrálnímu úřadu, tento den však bude nově zároveň dnem vzniku zástavního práva. Exekutorské zástavní právo k nemovitostem, které se nezapisují do katastru nemovitostí, bude vznikat právní mocí exekučního příkazu. Dále se stanoví, že nezaniklo-li exekutorské zástavní právo dříve jiným způsobem, zanikne skončením exekuce. Na exekutorské zástavní právo, které vznikne podle § 69a exekučního řádu, se použijí ustanovení občanského zákoníku upravující zástavní právo. K bodům 74 a 75 (nadpis dílu 5 hlavy IV části první, § 70 odst. 1 a 71): Navržené změny se provádějí v důsledku změn provedených v občanském soudním řádu v právní úpravě výkonu rozhodnutí postižením podniku. K bodu 77 (§ 72 odst. 2): V § 72 odst. 2 se zavádí zcela nová právní úprava postupu při vymáhání nepeněžitých plnění formou ukládání pokut. Podle platné právní úpravy rozhoduje soudní exekutor v rámci exekučního řízení o pokutě, kterou „nepřímo“ nutí povinného ke splnění vymáhané povinnosti. Příjemcem pokut je stát, oprávněným pokutu vymáhat je okresní soud, který exekuci nařídil. Samotné rozhodnutí tak představuje pouze exekuční titul a proti povinnému se musí zvlášť nařídit nový výkon rozhodnutí (exekuce) k vymožení těchto pokut. Nová právní úprava má tento exekuční způsob zpřehlednit. Uloženou pokutu proto rovnou v rámci stejného řízení bude exekutor přímo i vymáhat. K bodu 78 (§ 74 odst. 3): Povinnost soudního exekutora uzavírat o další činnosti písemnou smlouvu se pro nadbytečnosti zrušuje. Namísto toho se zařazuje povinnost soudního exekutora odmítnout provedení požadovaného úkonu v rámci další činnosti, jestliže tento úkon bude odporovat právnímu předpisu. K bodům 79 až 85 a bodu 92 (§ 77 až 79, § 81, 83 a 84, § 106 odst. 1): Ruší se právní úprava exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti a zároveň se provádějí některé formulační změny týkající se exekutorských zápisů týkajících se skutkových dějů nebo stavů věci.
88
K bodu 86 (§ 88 odst. 2): Změna právní úpravy náležitostí příkazu k úhradě nákladů exekuce odráží zrušení nařizování exekuce soudem. Dále se, obdobně jako je tomu u exekučního příkazu, zavádí povinnost uvádět v příkazu k úhradě nákladů exekuce rodné číslo povinného, lze-li ho zjistit. K bodu 87 (§ 89): V § 89 se nově stanoví, že je-li oprávněným stát a exekuce je zastavena pro nemajetnost povinného, nemá exekutor nárok na náhradu nákladů exekuce povinným. Tímto opatřením by mělo být zabráněno zvýšeným nárokům na státní rozpočet, k nimž by mohlo dojít v důsledku toho, že pohledávky státu včetně pohledávek, u nichž bude exekuce zastavena pro nemajetnost povinného, už nebudou moci být vykonávány soudně a bude je tedy nutno vykonat prostřednictvím soudního exekutora nebo podle daňového řádu. K bodu 88 a 89 (§ 90): Do právní úpravy odměny soudního exekutora a smlouvy o vedení exekuce se promítá zrušení nařizování exekuce soudem. K bodům 90 a 91 (§ 102 až 104): Podle navržené změny § 15 bude nový exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon předchozímu exekutorovi zanikl, přebírat jak otevřené, tak ukončené spisy předchozího exekutora. I ukončené spisy předchozího exekutora tedy budou uloženy u nového exekutora, ten z nich bude vydávat i výpisy, opisy a potvrzení na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob. Razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu, převezme Exekutorská komora České republiky. Exekutorský archiv, který podle platné právní úpravy vede okresní soud, v jehož obvodu exekutor vykonával svůj úřad, bude zrušen. K bodu 93 (§ 109 odst. 1): V navrhovaném ustanovení se zakotvuje, že sídlem Exekutorské komory České republiky bude nově Praha. Toto opatření by mělo zlepšit dostupnost sídla komory. K bodu 94 (§ 110 odst. 8): Podle platné právní úpravy je k platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu vyžadován předchozí souhlas Ministerstva spravedlnosti. Protože uvedené stavovské předpisy jsou schvalovány sněmem Exekutorské komory České republiky, mohou být následně po udělení souhlasu ministerstva ještě změněny sněmem, přičemž poté by byl nutný opětovný souhlas ministerstva a opětovné schvalování sněmem. Navrženou právní úpravou se postup při schvalování vyjmenovaných stavovských předpisů zjednodušuje. Navržená právní úprava je rovněž ve shodě s postupem při schvalování stavovských předpisů Notářské komory České republiky.
89
K bodu 95 (§ 113a odst. 1): Na základě požadavků praxe se zvyšuje počet členů a náhradníků kontrolní komise Exekutorské komory České republiky. K bodu 96 (§ 116 odst. 8): V § 116 odst. 8 se věta druhá z důvodu nadbytečnosti zrušuje. K bodu 97 (§ 117 odst. 2): Do právní úpravy kárných žalobců se promítá zrušení nařízení exekuce soudem. K bodu 98 (§ 124 odst. 2): Lhůta, jejímž uplynutím nastávají účinky doručení, se zkracuje z 15 na 10 dnů z toho důvodu, aby byla uvedena do souladu se lhůtou podle § 50l odst. 1 občanského soudního řádu, která je desetidenní. K bodu 99 (§ 124a až 124d): V návaznosti na nově zařazený § 4, který zakazuje právnickým nebo fyzickým osobám s výjimkou soudního exekutora používat označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov či jiné označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, a těm, kdo neprovádějí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“, ani tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, se do exekučního řádu zařazují přestupky a správní delikty, jež umožňují uvedené zákonem reprobované jednání postihovat. Předpokládá se, že za přestupek bude možno uložit pokutu do 200 000 Kč, správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob budou vždy postihovány pokutou do 200 000 Kč. Správní odpovědnost Exekutorské komory České republiky zůstala zachována. K bodům 100 až 104 (§ 125): Do § 125 odst. 1 se promítá zrušení nařizování exekuce soudem, namísto usnesení o nařízení exekuce se bude v centrální evidenci exekucí evidovat vyrozumění o zahájení exekuce, tedy první listina, kterou exekutor doručuje povinnému. Úprava navrhovaná v odstavci 2 reaguje na aktuální relativně nízké využití centrální evidence exekucí, přičemž jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je absence rodného čísla povinného jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby při vyhledávání v evidenci. V současné době nejsou rodná čísla v centrální evidenci exekucí vedena, a tudíž není podle nich možné požádat o poskytnutí údaje z evidence, což často vede k vícečetným odpovědím ohledně jednoho jména a data narození (zejména u častěji užívaných jmen), a tím rovněž k zbytečnému finančnímu zatěžování žadatelů o poskytnutí údajů. Podle navržené právní úpravy se rodné číslo bude do evidence zapisovat, bude možno podle něj vyhledávat, ale ten, kdo ho nebude znát z jiných zdrojů, ho nebude moci zjistit. Dále se nově stanoví, že výpis a potvrzení z centrální evidence exekucí jsou veřejnými listinami.
90
K bodům 106 až 108 (§ 130): Navrhovaná právní úprava je důsledkem zrušení nařizování exekuce soudem. Nově se stanoví, že tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce podle exekučního řádu. Tato změna má význam pro postup podle zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, který v § 66 stanoví, že cizí rozhodnutí o majetkových právech lze v České republice vykonat, bude-li nařízen jeho výkon českým soudem; nařízení výkonu je třeba vždy odůvodnit. K bodům 109 a 110 (přílohy č. 1 a 2): V příloze č. 1 k exekučnímu řádu se mění barevné uspořádání vzoru otisku razítka a pečetidla soudního exekutora tak, aby odpovídal razítkům a pečetidlům v praxi používaným soudními exekutory. V příloze č. 2, která zobrazuje označení exekutorského úřadu, se slovo „exekuční“ v souladu s dikcí exekučního řádu nahrazuje slovem „exekutorský“. K čl. IV: Navrhuje se, aby řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla dokončena podle exekučního řádu v platném znění, tedy včetně nařízení exekuce soudem. Výjimky se týkají nově zakotvené součinnosti třetích osob, změny soudního exekutora, povinnosti vést pro vymožené plnění oddělené účty úschov, nové náležitosti exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva, nové úpravy odvolání, nové úpravy vymožení závazků obmeškaného vydražitele a nové právní úpravy týkající se exekutorského zástavního práva. Dále se předpokládá, že vzhledem k omezení dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce se sníží personální nároky na počty soudních vykonavatelů. Zápočtem doby, po kterou byli tito vykonavatelé činni u soudu, do doby, kterou musí strávit v pracovním poměru u soudního exekutora uchazeč o výkon práce vykonavatele soudního exekutora, se umožňuje, aby zaměstnanci soudu v případě zájmu našli nové uplatnění u soudních exekutorů. Stanoví se také postup pro předání razítek, pečetidel a průkazů Exekutorské komoře České republiky a ukončených spisů příslušným exekutorům z exekutorských archivů vedených u soudů. V souvislosti se zrušením exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti se stanoví, že tyto exekutorské zápisy, které byly sepsány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají exekučními tituly i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. K části třetí: K čl. V: K bodům 1 až 3 (§ 68c): V zákoně o mezinárodním právu soukromém a procesním se v návaznosti na zrušení nařizování exekuce soudem mění právní úprava uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí. Spolu s návrhem na prohlášení vykonatelnosti již nebude možno podat návrh na nařízení exekuce, ale pouze návrh na nařízení výkonu rozhodnutí.
91
Tato úprava však platí pouze v těch případech, kdy se neuplatňuje úprava podle mezinárodní smlouvy nebo podle komunitárního práva. I nadále tak platí úprava obsažená v nařízení Rady (ES) 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a nařízení Rady (ES) 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, která jsou přímo aplikovatelná a bezprostředně závazná. Hlavním smyslem obou nařízení je vytvoření evropského právního rámce pro tzv. volný pohyb rozsudků oblasti občanského, obchodního a rodinného práva. Režim výkonu exekučních titulů vydaných v jiném státě Evropské unie je tedy řešen přímo komunitárním právem. K čl. VI: Navrhuje se, aby řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla dokončena podle dosavadních právních předpisů, tedy aby došlo k nařízení exekuce, byl-li současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti podán i návrh na nařízení exekuce. K části čtvrté: K čl. VII: K bodům 1 a 3 až 10 (§ 38i odst. 1, § 88 odst. 1, § 102 odst. 1, 2 a 5, § 148 odst. 2 a 3, § 231 odst. 1 a 7): Do obchodního zákoníku se v uvedených ustanoveních promítají změny provedené v exekučním řádu vyplývající z nové právní úpravy počátku exekučního řízení. Do sbírky listin obchodního rejstříku se navrhuje namísto usnesení soudu o nařízení exekuce ukládat vyrozumění o zahájení exekuce, které bude vydávat soudní exekutor a s jehož doručením se stejně jako u usnesení o nařízení exekuce podle platné právní úpravy bude pojit vznik generálního inhibitoria. Podle právní úpravy postižení účasti povinného v obchodní společnosti nebo družstvu nově navrhované v občanském soudním řádu bude možno tento způsob výkonu rozhodnutí provést po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a to buďto postižením práva na podíl na likvidačním zůstatku nebo na vypořádací podíl, půjde-li o účast ve veřejné obchodní společnosti nebo účast komplementáře v komanditní společnosti, nebo prodejem podílu nebo členských práv a povinností v dražbě, půjde-li o účast ve společnosti s ručením omezeným, o účast komanditisty v komanditní společnosti nebo o účast v družstvu. Bude-li neúspěšná i opakovaná dražba, bude možno i v tomto případě postihnout vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku. Podle § 52 odst. 3 exekučního řádu platí, že právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6, dále právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a), a právní moc exekučního příkazu. Vzhledem k tomu, že se dražební vyhláška bude doručovat obchodní společnosti nebo družstvu, stanoví se postup, jímž budou informování společníci obchodní společnosti nebo členové družstva o tom, že tato vyhláška byla doručena.
92
Navržená právní úprava se promítá do ustanovení obchodního zákoníku upravujících postižení účasti povinného v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu výkonem rozhodnutí nebo exekucí. K bodu 2 (§ 61 odst. 2): V souvislosti s právní úpravou výkonu rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu se do § 61 obchodního zákoníku navrhuje doplnit, že právo na vypořádací podíl vzniká i při zániku účasti společníka ve společnosti udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí. V tomto případě totiž nejde o převod podílu. K čl. VIII: Přechodné ustanovení se navrhuje navázat na přechodná ustanovení k občanskému soudnímu řádu a exekučnímu řádu. K části páté: K čl. IX: K bodu 1 (§ 3 odst. 2): Do zákona o soudních poplatcích se doplňuje právní úprava příslušnosti soudu k rozhodování poplatcích za řízení v případě, kdy tento soud rozhoduje o odvolání nebo dovolání proti rozhodnutí, které v prvním stupni vydal soudní exekutor, tedy v případech podle nově doplňované doložky 22 bodu 12. Platná právní úprava počítá pouze se situací, kdy v prvním stupni i v odvolacím a dovolacím řízení rozhodují soudy. Navržená úprava má zajistit určení příslušnosti soudu, který poplatek vybere, aby nedocházelo k tomu, že soudní poplatek bude vybírat nestátní subjekt (exekutor). K bodu 2 (§ 10 odst. 8): Nově se upravuje vracení soudního poplatku v případě, kdy soud k odvolání dražitele změnil usnesení o příklepu nebo rozhodnutí o předražku. K bodu 3 (§ 11 odst. 1): Zákon o soudních poplatcích upravuje v § 11 osvobození od soudních poplatků, a to jednak podle předmětu řízení a jednak podle účastníků. V odstavci 1 tohoto ustanovení je zakotveno rovněž osvobození ve věcech nařízení exekuce soudem. Protože se předkládanou novelizací nařizování exekucí soudem zrušuje, je nutno zrušit i příslušné osvobození od soudního poplatku. K bodu 4 (položka 22): Dražitelé mohou napadat usnesení o příklepu a o předražku, budou-li tvrdit zkrácení na svých právech. Aby nedocházelo k tomu, že tento nástroj bude zneužíván, navrhuje se odvolání zpoplatnit. Tam, kde odvolání bude shledáno jako důvodné, se poplatek vrátí.
93
K části šesté: K čl. X: V navrhovaném znění § 46 odst. 5 exekučního řádu je nově zaváděna povinnost soudního exekutora vést vymožené plnění odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu úschov. Podle § 41c odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb. je banka povinna zabezpečit identifikaci vkladatele, resp. vlastníka peněžních prostředků účtu při vedení účtu pro účely pojištění pohledávek z vkladů. V praxi se tato povinnost projevuje tím, že banka vždy vyžaduje identifikaci osoby, pro níž je vklad veden. Tato povinnost se týká i účtů úschovy (notářské, advokátní, exekutorské), kdy musí být bance identifikována osoba, pro kterou jsou finanční prostředky uschovány. Toto reálně znamená nezbytnost založení zvláštního účtu u banky pro každou takovou oprávněnou osobu zvlášť. S ohledem na počet exekucí a počet oprávněných se jeví jako velmi obtížně realizovatelné, aby soudní exekutor zřizoval pro každou exekuci zvláštní účet, a to navíc za situace, kdy není zřejmé, zda na tento účet bude v průběhu exekuce vůbec něco zaplaceno. Navíc by tímto byly navyšovány nadbytečně v každé exekuci náklady exekuce o částku cca 300 Kč, která představuje obvyklou částku požadovanou bankou za zřízení takového účtu. Výjimka z povinnosti dle § 41c odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb. je stanovena v § 41f zákona č. 21/1992 Sb., která umožňuje vedení peněžních prostředků na jednom účtu pro více osob. Pro účely pojištění vkladů se přitom náhrada za pohledávku vkladu poskytne každé osobě, pro níž jsou peněžní prostředky na takovém účtu vedeny, jako by byly vedeny na samostatném účtu. Tato výjimka je umožněna subjektům uvedeným v odstavcích 7 a 8, podle odstavce 7 pak tyto subjekty mají povinnost vést evidenci o osobách, jejichž peněžní prostředky jsou na společném účtu vedeny. Mezi subjekty podle odstavců 7 a 8 patří osoby, které ze své podstaty obdobně jako soudní exekutoři vedou peněžní prostředky pro třetí osoby (obchodník s cennými papíry, platební instituce či poskytovatel platebních služeb malého rozsahu). Zařazením soudních exekutorů mezi tyto vyjmenované osoby bude umožněno splnění jejich nově ukládané povinnosti vést peněžní prostředky třetích osob (zejména oprávněných) odděleně za současného pojištění těchto prostředků v rámci pojištění vkladu. K části sedmé: K čl. XI: K bodům 1 a 2 (§ 9 odst. 1 písm. a)): Do právní úpravy podkladů pro zapsání poznámky do katastru nemovitostí se promítá zavedení nových způsobů výkonu rozhodnutí - správy nemovitosti a postižení podniku, a přeměna výkonu rozhodnutí prodejem podniku na postižení podniku. K bodu 3 (§ 9 odst. 1 písm. c)): Podle § 9 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, se v důsledku zrušení nařizování exekuce v exekučním řízení nahrazuje usnesení o nařízení exekuce, na jehož základě se do katastru zapisuje poznámka, vyrozuměním o zahájení exekuce, jehož doručení bude mít stejné účinky jako doručení usnesení (vznik generálního inhibitoria).
94
K bodu 4 (§ 9 odst. 3): V souvislosti se zrušením nařizování exekuce soudem se mění příslušnost katastrálního úřadu k zapsání poznámky do katastru nemovitostí. Nově tak bude činit úřad, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který učinil vyrozumění o zahájení exekuce. K čl. XII: Přechodné ustanovení se navrhuje navázat na přechodná ustanovení k občanskému soudnímu a exekučnímu řádu. K části osmé: K čl. XIII: K bodu 1 (§ 10 odst. 1): Podle platné právní úpravy základem daně z převodu nemovitostí v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě je cena dosažená vydražením. Návrh na změnu občanského soudního řádu v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti připouští možnost písemně do patnácti dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu navrhnout nabytí dražené nemovitosti za částku alespoň o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Pokud je cena v této lhůtě i zaplacena, usnesení o příklepu soud zruší a rozhodne kdo a za jakou cenu nemovitost nabývá. Tato cena bude v uvedených případech i základem daně z převodu nemovitostí. K bodu 2 (§ 21 odst. 2): V ustanovení upravujícím lhůty pro podání daňového přiznání se navrhuje výslovně stanovit, že poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci usnesení o předražku a předražek byl zaplacen, jde-li o výkon rozhodnutí nebo exekuci. Tímto doplněním dojde k úpravě lhůty pro podání daňového přiznání stejným způsobem jako je tomu při nabytí nemovitosti vydražením při výkonu rozhodnutí nebo exekuci. K části deváté: K čl. XIV: K bodům 1 a 2: Jde o legislativně technickou změnu notářského řádu, kterou si vynutilo zrušení nařizování exekuce soudem.
95
K části desáté: K čl. XV: V návaznosti na změnu právní úpravy odpovědnosti za škodu kandidáta soudního exekutora, který je zástupcem exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, se do zákona č. 82/1998 Sb., který upravuje odpovědnost státu za škodu způsobenou soudním exekutorem, doplňuje odpovědnost státu za škodu způsobenou tímto zástupcem a stanoví se, že činnost tohoto zástupce se považuje za úřední postup. K části jedenácté: K čl. XVI: K bodu 1 a 2 (§ 36 odst. 1 a § 46 odst. 1): Zrušení exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti se promítá do zákona o veřejných dražbách. Vypouští se možnost vykonat nedobrovolnou dražbu na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným exekutorským zápisem, a výjimka z povinnosti dražebníka upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení, byl-li nařízen na předmět dražby výkon rozhodnutí nebo vydán exekuční příkaz, v případě, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby. K čl. XVII: V přechodných ustanoveních se stanoví pravidla pro dokončení dražeb, na jejichž provedení byl podán návrh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a postup pro případ, kdy dražební věřitel podal návrh na provedení nedobrovolné dražby na základě exekutorského zápisu sepsaného do dne účinnosti tohoto zákona nebo kdy by dražebník neměl upustit od dražby po nařízení výkonu rozhodnutí proto, že podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí byl vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby. K části dvanácté: K čl. XVIII: K bodům 1 až 3 (§ 1 a 2): Jde o terminologickou změnu navazující na zrušení nařizování exekuce soudem podle exekučního řádu. K bodu 4 (§ 14 odst. 5): Platná právní úprava stanoví, že zpeněžením nemovitosti zanikají účinky dalších nařízení výkonu rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkajícím se zpeněžené nemovitosti. Navrhovaná právní úprava upřesňuje okamžik, kdy zanikají účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí, protože termín „zpeněžení nemovitosti“ působil problémy v aplikační praxi, kromě toho nebyl v žádném právním předpise jednoznačně definován.
96
K bodu 5 (§ 15): Jde o terminologické zpřesnění. K bodu 6 (§ 15a): Navržená právní úprava reaguje na situaci, kdy při střetu exekucí prodejem nemovitosti první exekuční příkaz brání prodeji nemovitosti v dražbě, ačkoliv orgán, který exekuci nařídil nejdříve, nemá zájem dražbu provést, protože je dluh je placen ve splátkách nebo jiným způsobem. Při prokázané nečinnosti se na návrh oprávněného ze zástavního práva přerušuje původně prováděná exekuce a začne se provádět ta exekuce, u níž to oprávněný navrhl. Účastnící prováděné exekuce, v níž je orgán provádějící exekuci nečinný, tento orgán a orgán, který má provádět exekuci na návrh oprávněného, mohou podat proti příslušnému rozhodnutí odvolání. Tím je zajištěna ochrana práv těchto subjektů. Návrh předpokládá, že aktivní legitimace bude dána pouze těm zástavním věřitelům, jejíž zástavní právo vzniklo před nařízením přerušené exekuce. Úprava má zabránit tomu, aby soudy nebyly přehlcovány takovými návrhy. K bodu 6 (§ 15b): Střet exekucí správou nemovitostí je řešen obdobně jako u prodeje nemovitostí. K bodu 7 (§ 16a): Jde o legislativně technickou úpravu. K čl. XIX: Přechodné ustanovení se navrhuje navázat na přechodné ustanovení k exekučnímu řádu. K části třinácté: K čl. XX: Do ustanovení upravujícího rejstřík veřejných výzkumných institucí se promítá zrušení nařizování exekuce soudem. Do rejstříku se tedy podle navrhované právní úpravy nebude již zapisovat nařízení exekuce, ale doručení vyrozumění o zahájení exekuce. K čl. XXI: Přechodná ustanovení se navrhuje navázat na přechodná ustanovení k exekučnímu řádu.
97
K části čtrnácté: K čl. XXII: K bodům 1 až 6 (§ 109 odst. 1, § 267 odst. 1 a 2, § 285 odst. 1, § 411 odst. 1): Do ustanovení insolvenčního zákona, která upravují střet insolvenčního řízení s exekucí nebo s výkonem rozhodnutí, se promítají změny provedené v exekučním řízení spojené se zrušením nařizování exekuce soudem a terminologické změny provedené v exekučním řádu. K čl. XXIII: Přechodná ustanovení se navrhuje navázat na přechodná ustanovení k exekučnímu řádu. K části patnácté: K čl. XXIV: K bodům 1 až 5 (§ 97 odst. 1 a 2, § 109 odst. 6, § 116 odst. 5, § 131 odst. 1, § 136 odst. 1): Navrhovaná ustanovení doplňují novely navrhované v občanském soudním řádu. Nutnost novelizace zákona o nemocenském pojištění vychází z toho, že přímo v návrhu novelizace občanského soudního řádu jsou obsažena především ta ustanovení, která vymezují postavení okresní správy sociálního zabezpečení jako orgánu provádějícího výkon rozhodnutí srážkami z dávek nemocenského pojištění a vyjasňují z hlediska výkonu rozhodnutí povahu „vystřídání“ zaměstnavatel (jako plátce mzdy) - okresní správa sociálního zabezpečení (jako plátce dávky) a naopak. Naproti tomu v zákoně o nemocenském pojištění se navrhuje stanovit konkrétní postupy při předávání údajů potřebných pro provádění výkonu rozhodnutí srážkami z dávek nemocenského pojištění obdobně, jako jsou v něm stanoveny postupy při předávání dalších údajů potřebných pro výplatu dávek nemocenského pojištění mezi zaměstnavatelem a okresní správou sociálního zabezpečení (popř. i naopak). Do výčtu přestupků a správních deliktů se navrhuje zařadit postup, který je v rozporu s nově stanovenými povinnostmi. K části šestnácté: K čl. XXV: Do zákoníku práce se promítá zrušení nařizování exekuce soudem.
98
K části sedmnácté: K čl. XXVI: K bodu 1 (§ 10 odst. 1 písm. j)): Zrušuje se oprávnění vyššího soudního úředníka provádět úkony soudu prvního stupně v řízení o nařízení exekuce k vymožení peněžitého plnění, není-li exekučním titulem exekutorský či notářský zápis, včetně rozhodování o návrhu na zastavení exekuce podaném oprávněným nebo exekutorem, pokud návrhu žádný z účastníků neodporoval, a to z toho důvodu, že bylo zrušeno nařizování exekuce soudem a že soud již podle platné právní úpravy nerozhoduje o zastavení exekuce, kterému nikdo neodporuje - v těchto věcech rozhoduje soudní exekutor. K bodu 2 a 3 (§ 11 písm. e) a i)): Do výčtu věcí, které vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním nemůže provádět úkony soudu prvního stupně, se promítá zrušení exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Z důvodu vyšší obtížnosti se navrhuje vyloučit z působnosti vyššího soudního úředníka rozhodování o zastavení nebo odkladu exekuce, je-li třeba nařídit jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora. K čl. XXVII: Přechodná ustanovení se navrhuje navázat na přechodná ustanovení k exekučnímu řádu. Stanoví se postup pro případ, kdy je exekučním titulem exekutorský zápis sepsaný do dnen nabytí účinnosti tohoto zákona. K části osmnácté: K čl. XXVIII: Účinnost navrhovaného zákona se stanoví na 1. ledna 2012.
V Praze dne 9. listopadu 2011 RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády JUDr. Jiří Pospíšil, v.r. ministr spravedlnosti
99
