18 ZIMA ZkouöÌm silnï telemark

Æ

KRKONOäE / 18

ZkouöÌm silnÏ telemark

ZIMA 2002

Z

a moje nohy i ruce podobajÌ se modernÌ malbÏ. Na konci t˝dne chci jako ti kolem jezdit. Styl uû m·m, chybÌ mi rychlost. MyslÌm, ûe budu pot¯ebovat alespoÚ p˘l roku zotavit se z†tÈ n·mahy. SlunÌËko dnes hezky svÌtilo, snad si tv·¯e op·lÌme. VeËery si tu pÏknÏ uûÌv·me. P¯ijedeme v†p·tek veËer asi ve 1/4 na deset na Wilsonovo n·draûÌ. Kdyby naöe Mary a BlanËi objevily se na dr·ze, velice by mÏ tÏöilo. Zdar lyûÌm! R˘ûa

M

äpindler˘v Ml˝n 8. II. 1922. Adresov·no sleËnÏ Blance Z·labskÈ, Praha ñ PodolÌ.

A

D A R

Galerie, informaËnÌ centrum a pension Vesel˝ v˝let JanskÈ L·znÏ Pec pod SnÏûkou Ski Pec Mal· ⁄pa Mapa v˝chodnÌch Krkonoö Miloslav Bartoö äpindler˘v Ml˝n éaclÈ¯ Krkonoösk˝ n·rodnÌ park DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby Fotoalbum

str. 3 str. 4 - 5 str. 7 - 13 str. 10 - 11 str. 16 - 17 uprot¯ed str. 19 str. 20 - 21 str. 22 - 23 str. 24 - 25 str. 6, 18 str. 27

VESEL› V›LET V PECI

2 Æ

ochrann· zn·mka

Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn· Grafick· ˙prava a ilustrace: KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda Fotografie na titulnÌ stranÏ: Wenzel Pfohl Mapa: ZdenÏk Petira Fotografie: Martin BursÌk, Pavel Klimeö, Wenzel Lahmer, Daniel Mach, Luboö Mocl, J. Morlock, Rudolf SlavÌk a archiv vydavatel˘ Sazba: Old¯ich M. älegr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171 Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5410061 P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 874 221 Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 3. 12. 2001 Osmmn·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈm n·kladu 55.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 26.000 kus˘ v ËeskÈ a 29.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozöÌ¯eno o polskÈ resumÈ. Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, äpindler˘v Ml˝n, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘.

M·te-li z·jem o zasl·nÌ vyd·nÌ VeselÈho v˝letu (p¯ÌötÏ 19/lÈto 2002) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou 40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ s administrativou poötovnÌ distribuce. Veöker· autorsk· pr·va vyhrazena ! Adresa redakce: Vesel˝ v˝let Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov tel., fax (0439) 874 298, fax 874 221 (od 22. IX. 499 874 298, 499 874 221) e-mail: [email protected] www.veselyvylet.cz P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst, ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch. Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝ z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty, kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.

KoneËnÏ vidÌme dlouho oËek·van˝ z·vÏreË˝ h¯eben, v†sedmikilometrovÈ v˝öce asi nejtÏûöÌ mÌsto celÈho v˝stupu. Tady p¯ed n·mi skonËilo öest poslednÌch v˝prav, z†nichû jenom t¯i horolezci se dostali d·l. Proto ten respekt, proto ty obavy. Na p¯ÌötÌch Ëty¯ech stech metrech se rozhodne, zda pozn·me radost z†vrcholu. Hora je k†n·m milostiv·, pevn˝ snÌh, mraky se zdajÌ b˝t daleko, moc nefouk· a m·me dost Ëasu. Za nÏkolik hodin bude vöechno jinak, ale objetÌ öesti kamar·d˘ na nejvyööÌm bodÏ je z·ûitkem. Kv˘li Ëesko-francouzskÈ expedici na 7.129 metr˘ vysokou Baruntse, svÌranou nejvyööÌmi horami svÏta Makalu z v˝chodu a Lhotse a Everestem ze z·padu, nemohl vyjÌt v loÚskÈm lÈtÏ Vesel˝ v˝let. Jen tak se Ë·st redakce mohla vydat na cestu plnou pozn·nÌ a dobrodruûstvÌ. Fotografie Martin BursÌk.

A V TEMN…M DOLE

3

InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v†˙pskÈm ˙dolÌ nejprve v†TemnÈm Dole za HornÌm Maröovem a druhÈ, bez nads·zky nejvÏtöÌ krkonoöskÈ, uprost¯ed Pece pod SnÏûkou nad autobusov˝m n·draûÌm. KromÏ okamûit˝ch informacÌ tu zÌsk·te vöechny dostupnÈ materi·ly o KrkonoöÌch, hlavnÏ mapy, atlasy, pr˘vodce, ËeskÈ a nÏmeckÈ knihy vËetnÏ dÏtsk˝ch, videoprogramy ve Ëty¯ech jazycÌch, pohlednice, turistickÈ zn·mky a daleko nejvÏtöÌ v˝bÏr origin·lnÌch suven˝r˘ a d·rk˘ z†Krkonoö. NabÌdku doplÚujÌ r˘znÈ druhy film˘, baterie a telefonnÌ karty. Obchod s†d·rky a mÛdou je samostatnou Ë·stÌ VeselÈho v˝letu v†Peci. HlavnÌ nabÌdku tvo¯Ì autorsk· mÛda, mÛdnÌ doplÚky a öperky, öirok˝ sortiment keramiky a dÏtsk˝ch hraËek. Zakl·d·me si na v˝bÏru zboûÌ, kterÈ najdete v†KrkonoöÌch vÏtöinou jen ve VeselÈm v˝letu. SmÏn·rna je v obou provozovn·ch. V˝stavy v†galeriÌch Vesel˝ v˝let SouË·stÌ obou informaËnÌch center jsou galerie umÏnÌ. V†d¯evÏnÈm domÏ v†Peci pod SnÏûkou po¯·d·me pravidelnÈ autorskÈ v˝stavy. Aû do 24. ledna tu najdete obrazy, grafiku a keramiku na v˝stavÏ KvÏta Krh·nkov· tentokr·t v†galerii. Kdo zaûil nÏkterou p¯edn·öku nebo Ëetl knihu cestovatelskÈ dvojice z†PÌsku Kate¯iny PeclovÈ a Richarda Slaby, urËitÏ p¯ijde na RÌöovu v˝stavu fotografiÌ z†Himal·jÌ z†indickÈho Ladakhu S hlavou v oblacÌch. Sezn·mili jsme se na mostÏ v†Huar·zu v†Peru. »ek·me na autobus a zaujatÏ se dÌv·me na obrovsk˝ ledov˝ masiv hory Huaskaran, kdyû si vöimnu malÈ ËeskÈ vlajeËky na proch·zejÌcÌm ruksaku. Po dlouhÈ dobÏ krajanÈ. D·v·me se do ¯eËi a K·ùa s†RÌöou ¯ÌkajÌ, ûe jsou na cestÏ uû mnoho mÏsÌc˘. Za Ëas se n·hodou potk·me na n·mÏstÌ v†Cuzcu a nenÌ jasnÈ, kdo je zniËenÏjöÌ, zda my po v˝stupu na Huaskaran nebo naöi novÌ p¯·telÈ po nÏkolikadennÌ jÌzdÏ na korbÏ n·klaÔ·ku p¯es celÈ Peru. P¯i spoleËnÈm putov·nÌ†krajem Ink˘ pozn·v·me, jak umÏjÌ obdivuhodnÏ navazovat kontakt s†mÌstnÌmi lidmi, kte¯Ì se s†nimi ochotnÏ sp¯·telÌ, aË jsou v˘Ëi cizinc˘m opatrnÌ. Proto ch·pu, ûe mohly vzniknout tak v˝jimeËnÈ fotografie Tibeùan˘ v†nejzastrËenÏjöÌch mÌstech†Ladakhu. BÏhem dvou nÏkolikamÏsÌËnÌch pobyt˘ tam naöi kamar·di zÌskali p¯·telstvÌ koËovnÌk˘, mnich˘ v†kl·öte¯e Phugtal. P¯itom je Richard mohl fotografovat i za†takov˝ch situacÌ, kterÈ jsou bÏûnÈmu n·vötÏvnÌkovi skryty. TÌm nechci opomÌjet jeho fotografick˝ cit a um. P¯i listopadovÈm setk·nÌ p¯·tel VeselÈho v˝letu n·hle vstoupil do promÌt·nÌ diapozitiv˘ a povÌd·nÌ Kate¯iny a Richarda vysokoökolsk˝ pedagog a fotograf Pavel ätecha, aby vzruöen˝m hlasem upozornil div·ky na opravdu vysokou kvalitu z·bÏr˘. To byla pÏkn· pochvala a pozv·nka na v˝stavu, kter· bude v†Peci k†vidÏnÌ od 27. ledna aû do konce zimnÌ sezÛny. V†galerii v†TemnÈm Dole vystavujÌ a prod·vajÌ svÈ pr·ce takÈ auto¯i, kte¯Ì se uû p¯edstavili na samostatn˝ch v˝stav·ch v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci. Jsou tu barevnÈ grafiky Aleöe Lamra, autora Ëtrn·cti zastavenÌ na K¯ÌûovÈ cestÏ na Starou Horu, lidsky milÈ obrazy Milana Hencla, fotografie Krkonoö od Ji¯Ìho Havla, vz·cnÈ fotografie z†archivu horolezce Miroslava Lanöe ämÌda a dalöÌ. Do konce kvÏtna je Ë·st galerie vyhrazena pracÌm z†nÏkolikaletÈho projektu galerie Vesel˝ v˝let Lapid·rium remedium ñ ozdravn· sbÌrka kamen˘. P¯edstavujeme obnovu pam·tek, kterou jsme hlavnÏ ve spolupr·ci se Spr·vou KRNAP a HradnÌ spoleËnostÌ Aichelburg v†poslednÌch dvou letech provedli. NejvÏtöÌm vystaven˝m objektem jsou sloupov· boûÌ muka

V†galerii Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole je vedle pracÌ v˝tvarnÌk˘ i mal· v˝stava opraven˝ch pam·tek.

s†Ëeskobratrsk˝m kalichem z†HornÌch Albe¯ic. Uû nÏkolikr·t jsme psali o jejich v˝znamu a teÔ byla dÌky finanËnÌmu daru panÌ Jaroslavy NohovÈ z†Prahy opravena. Chr·nÏnou kulturnÌ pam·tku restauroval kamenÌk Petr Beneö a po vyschnutÌ a konzervaci bude na konci kvÏtna osazena opÏt u hranic v†mÌstÏ, kudy ËeötÌ brat¯i v 17. stoletÌ opouötÏli svou vlast. PanÌ Nohov· n·m napsala dopis, kter˝ konËÌ slovy: ìKaûd˝ rok jezdÌm na bÏûk·ch z†Pece na R˝chory, tak se tÏöÌm, jak je (boûÌ muka) budu nad Albe¯icemi potk·vatî. TÏöÌme se s v·mi a dÏkujeme. Pension vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy, drobnÈ dobovÈ p¯edmÏty z†Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do hor celÈho svÏta. Z†praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, radiem, v†apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka je k†dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Za pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park se†öirokou moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit. Pension je u vych·zkovÈ trasy Aichelburg, jen kousek od domu vede K¯Ìûov· cesta na Starou Horu. P¯Ìmo u domu je zast·vka skibusu, kter˝m se dostanete k†vlek˘m v†Peci pod SnÏûkou a zpÏt. InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a obchod Vesel˝ v˝let v†Peci pod SnÏûkou Ëp. 196, PS» 542 21, tel. (0439) 796 130, fax 796 131 a 874 221 (od 22. IX. 499 736 130 a 499 736 131, 499 874 221). InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a pension Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole Ëp. 46, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel., fax (0439) 874 298 (od 22. IX. 499 874 298). E-mail: [email protected], jsou otev¯eny dennÏ od 8.30 do 18 hodin. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky. Pension Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch a apartm·, telefonick· rezervace v†infocentru, podrobnosti o ubytov·nÌ v†pensionu v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou nebo elektronickou cestou.

JANSK… L¡ZNÃ

4

LetnÌ bouda na »ernÈ pasece (1920)

Boudy na »ernÈ ho¯e

AntonÌn Tich˝ NedotËen˝ smrkov˝ prales, jehoû temn· barva dala ho¯e jmÈno, vzal za svÈ bÏhem druhÈ poloviny 16. stoletÌ. V†tÈ dobÏ se bezostyönÈ vykr·d·nÌ majetku ËeskÈ komory majiteli okolnÌch panstvÌ zmÏnilo v†rozs·hlÈ holoseËe pro nenasytn˝ kutnohorsk˝ st¯Ìbronosn˝ revÌr. Jiû ve zpr·vÏ z†poch˘zky d˘lnÌch ˙¯ednÌk˘ v†roce 1609 najdeme zhodnocenÌ vÏtöiny porost˘ v˝chodnÌch Krkonoö: Ñ...lesovÈ nynÌ hrubÏ smejcenÌ a sk˘ro i vymejcenÌ jsou.î A takÈ kritiku lesmistr˘, kte¯Ì povolujÌ d¯eva¯˘m Ñbudky po hor·ch sobÏ stavÏti, v†nich dobytky chovati a do m˝t vyh·nÏti, jakoû i luka a kopaniny kol budek dÏlatiî. Mnoho alpsk˝ch kolonist˘ se po skonËenÌ tÏûby d¯eva usadilo v†KrkonoöÌch natrvalo a jejich provizornÌ p¯Ìst¯eöky na m˝tin·ch se staly z·kladem osÌdlenÌ nÏkolika v˝razn˝ch luËnÌch enkl·v na svazÌch »ernÈ hory. P¯edevöÌm hospod·¯i z†VelkÈ ⁄py zakl·dali na vzd·len˝ch seniötÌch letnÌ boudy, kam v†sezÛnÏ vyh·nÏli dobytek. Tak vznikly pravdÏpodobnÏ uû koncem 17. stoletÌ VolskÈ Boudy; roku 1720 se p¯ipomÌnajÌ Zinneckerovy Boudy, o deset let pozdÏji VelkÈ K¸hnelovy Boudy, p¯ejmenovanÈ po†roce 1945 na PardubickÈ. MnoûstvÌ vynoöen˝ch a uloûen˝ch kamen˘ do tzv. hrobk˘ v†okolÌ Zrcadlovek svÏdËÌ o dlouholetÈm obhospoda¯ov·nÌ rozs·hlÈ louky na hranici katastr˘ nÏkdejöÌch obcÌ »ern· Hora a »ern˝ D˘l. JinÈ z·hadnÈ terÈnnÌ ˙tvary vzniklÈ rovnÏû lidskou rukou, jejichû p˘vod nenÌ st·le vÏrohodnÏ objasnÏn, se uû podle n·zvu ìövÈdskÈ öanceî hl·sÌ k†obdobÌ t¯icetiletÈ v·lky. N·lezy amatÈrsk˝ch archeolog˘ v†Ëele s†Bertholdem Aichelburgem v†polovinÏ 19. stoletÌ podporovaly domnÏnku o n·jezdech tatarsk˝ch v·leËnÌk˘ ve 13. stoletÌ. St¯ÌzlivÏjöÌ badatelÈ uvaûujÌ o leûenÌ prusk˝ch oddÌl˘ v†brambo-

Zrcadlov· bouda (1917)

5

»ern· bouda s†vyhlÌdkou a dalekohledem (1898)

Zinneckerova boudy (1898)

MalÈ K¸hnelovy (PardubickÈ) Boudy (1907)

rovÈ v·lce 1778. V†˙stnÌm pod·nÌ se dlouho tradovala povÏst o osÌdlenÌ lokality Luûick˝mi Srby, chr·nÏnci övÈdskÈho kr·le Gustava Adolfa. Dnes uû by m·lokdo hledal ve familiÈrnÌm n·zvu jednÈ z†bud - Vendlovka - nÏkdejöÌ d˘m Luûick˝ch Srb˘ (Wendenhaus). Po roce 1785 vyrostla takÈ prvnÌ ze skupiny bud na »ernÈ pasece. VÏtöinou ölo o prost·, ze d¯eva rouben· stavenÌ se sedlovou st¯echou, v†lepöÌm p¯ÌpadÏ se senÌkov˝m vik˝¯em smÏrem do svahu. Vstup do p¯ÌzemÌ s†jednou velkou svÏtnicÌ a chodbou oddÏlen˝m chlÈvem byl z†rovnanÈho kamennÈho z·praûÌ. H¯eben st¯echy moud¯e kopÌroval smÏr vrstevnic. JednotlivÈ luËnÌ enkl·vy byly podstatnÏ rozlehlejöÌ neû dnes. Jen kolonie Volsk˝ch Bud zabÌrala v†polovinÏ 19. stoletÌ plochu pÏtkr·t vÏtöÌ neû souËasnÈ okolÌ HorskÈho hotelu a SokolskÈ boudy. Kuriozitou bylo, ûe vöechny t¯i VolskÈ boudy hospod·¯e Josefa Bergera mÏly ËÌsla popisn· z†jeho mate¯skÈ obce Velk· ⁄pa, p¯estoûe st·ly v†obci »ern· Hora. Zanikl· chalupa pod Sokolskou boudou mÏla dokonce ËÌslo jedna. S†postupujÌcÌm 19. stoletÌm se rozvÌjel turistick˝ ruch, kter˝ p¯inesl po stech letech na »ernou horu ruch stavebnÌ. OblÌbenÈ byly p¯edevöÌm vych·zky janskol·zeÚsk˝ch host˘ za n·dhern˝mi v˝hledy do kraje i na panorama Krkonoö. Jedno z†nejkr·snÏjöÌch mÌst, korunovanÈ neopakovateln˝mi v˝chody slunce, je na†»ernÈ pasece. NenÌ divu, ûe podnikav˝ hostinsk˝ Robert Bˆnsch z†hotelu U slunce (dnes R·dium) ve VelkÈ ⁄pÏ, koupil od hospod·¯e Wenzela Sagassera z†Javo¯Ìho dolu starou h·jenku a v†roce 1888 zde otev¯el horsk˝ restaurant - Bouda na »ernÈ pasece, pozdÏji »ern· bouda. Jeho brat¯i uû v†tÈ dobÏ vlastnili LuËnÌ boudu a BˆnschovÈ byli vûdy o krok nap¯ed p¯ed ostatnÌmi podnikateli z†okolÌ. ZatÌm co hospod·¯i ze Zinneckerov˝ch Bud nebo Zrcadlovek se spokojili nadlouho s†p¯Ìstavbou prosklenÈ verandy a provizornÌ nocleh·rny a jeötÏ na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ pro nÏ byl prost˝ p¯Ìbor p¯ebyteËn˝m luxusem, BˆnschovÈ investovali do neust·lÈho rozöi¯ov·nÌ a zkvalitÚov·nÌ sluûeb. Na klÌËovÈm vyhlÌdkovÈm mÌstÏ p¯istavÏli vÏû s†panoramatick˝m zrcadlem a dalekohledem, udrûovali s·Úka¯skou dr·hu do Jansk˝ch L·znÌ i povÏst vyhl·öenÈ kuchynÏ. Syn Karel koupil roku 1925 Zrcadlovku a v†kaûdÈ skupinÏ bud na »ernÈ ho¯e, kromÏ Mal˝ch Pardubick˝ch, kterÈ z˘staly dodnes turismem nedotËeny, vzniklo jedno velkÈ pohostinskÈ za¯ÌzenÌ, coû bylo pro danou lokalitu nanejv˝ö ˙nosnÈ. Na VelkÈ PardubickÈ Boudy se do jednÈ ze Ëty¯ letnÌch chalup p¯iûenil dÏd velko˙pskÈ legendy Friedricha Kneifela Ign·c, ale teprve jeden z†dalöÌch majitel˘ p¯ejmenoval hlavnÌ boudu podle blÌzkÈho »ernohorskÈho

raöeliniötÏ na ìBoudu na mechovÈ louceî (Mooswiesenbaude) a otev¯el tu hospodu. S†v˝stavbou prvnÌ visutÈ lanovÈ dr·hy v†»SR z†Jansk˝ch L·znÌ na »ernou horu v†roce 1928 se mnohon·sobnÏ zv˝öil poËet n·vötÏvnÌk˘ a na vrchol p¯iöli investo¯i s†kapit·lem odjinud. Byla to p¯edevöÌm »eskoslovensk· obec sokolsk·, kter· v†n·vaznosti na lanovku postavila na Volsk˝ch Boud·ch, leûÌcÌch aû dosud mimo hlavnÌ turistickÈ cesty, Sokolskou boudu. »ty¯poschoÔov˝ stylov˝ rouben˝ d˘m vznikl na vykluËenÈm lesnÌm pozemku zakoupenÈm od hrabÏte JaromÌra Czernin-Morzina. PrvnÌ n·jemce Jan »ern˝ z†Orlick˝ch hor se po pÏti ˙spÏön˝ch sezÛn·ch ìudÏlal pro sebeî a postavil na mÌstÏ dolnÌ VolskÈ Boudy Ëp. 45 honosn˝ Horsk˝ hotel. V jeho dosud zachovalÈm prezidentskÈm apartm· nÏkolikr·t pob˝vali i oba prvorepublikovÌ prezidenti Masaryk a Beneö. Ani dÏdici Roberta Bˆnsche nelenili a jeötÏ p¯ed dokonËenÌm lanovky zah·jili v˝stavbu zcela novÈ modernÌ »ernÈ boudy. Pohnut˝ osud vrcholov˝ch bud za druhÈ svÏtovÈ v·lky i etapu odbor·¯skÈ rekreace po nÌ, si uû mnozÌ Ëten·¯i pamatujÌ.

sportovnÌch sanÌ se hostÈ nech·vali svÈst zkuöen˝m horalem na vÏtöÌch sanÌch rohaËk·ch. Jejich rychl· jÌzda Ëasto konËila aû na l·zeÚskÈm n·mÏstÌ. Dnes t¯i a p˘l kilometru dlouhou trasu upravuje stejnÏ jako bÏûeckÈ stopy v†oblasti »ernÈ hory nov·, speci·lnÌ dva a p˘l metru öirok· rolba. Na sanÏ si sednete u koneËnÈ stanice lanovky a sjedete na Zinneckerovy Boudy. Tady vede nad Klausov˝m dolem m·lo zn·m·, ned·vno Spr·vou KRNAP opraven· Zvonkov· cesta. Pod Mal˝mi Pardubick˝mi Boudami je za¯Ìznut· do tak prudkÈho svahu, ûe tu musÌ spodnÌ okraj cesty zajiöùovat ochrann· sÌù. Vyjedete u lyûa¯skÈho vleku Idyla, kde v†rohu louky st·vala zvonice, podle kterÈ se cesta jmenuje. P¯ek¯ÌûÌte vlek ProtÏû a dojedete aû k†dolnÌ stanici lanovky. Pozor, na trase nenÌ vylouËen pr˘chod pÏöÌch turist˘, i kdyû se jim vstup na s·Úka¯skou cestu nedoporuËuje. SanÏ si m˘ûete vyp˘jËit u dolnÌ stanice lanovky a zpest¯it si lyûa¯sk˝ program s†vyuûitÌm vÌcedennÌ jÌzdenky.

Mal˝ okruh na »ernÈ ho¯e v·s provede kolem vÏtöiny zmÌnÏn˝ch historick˝ch bud. Od hornÌ stanice lanovky sjedete po sjezdovce AndÏl asi 300 metr˘, aû se dostanete k†lesnÌ sv·ûnici ubÌhajÌcÌ doleva. Po vrstevnici projedete k†dolnÌmu okraji »ernÈ paseky, kde mÌsto nÏkdejöÌch t¯Ì letnÌch bud stojÌ nov˝ hotel »ern· bouda. Tudy se budete vracet k†louce zvanÈ VolskÈ Boudy s†Horsk˝m hotelem a Sokolskou boudou, abyste bezpeËnÏ a pohodlnÏ sjeli po zachumelenÈ silniËce p¯es Zinneckerovy Boudy do Jansk˝ch L·znÌ. TeÔ pokraËujte po upravenÈ trase mÌrn˝m stoup·nÌm po ˙boËÌ »ernÈ hory aû na mÌsto s†kr·sn˝m v˝hledem na z·padnÌ Krkonoöe a podh˘¯Ì. Potom sjedete na k¯iûovatku u KolÌnskÈ boudy. Stoup·nÌm p¯es V·clav·k se vr·tÌte na »ernou paseku. Pro koho je tento vÌce neû hodinov˝ okruh m·lo, m˘ûe si p¯idat pÏknÈ, ale mnohem n·roËnÏjöÌ koleËko kolem SvÏtlÈ hory. »ernohorsk· s·Úka¯sk· cesta Pro letoönÌ zimu p¯ipravila spoleËnost MEGA PLUS provozujÌcÌ lanovku na »ernou horu a zdejöÌ lyûa¯sk˝ are·l zkuöebnÌ provoz na obnovenÈ s·Úka¯skÈ cestÏ z†»ernÈ hory do Jansk˝ch L·znÌ. Po tÈmÏ¯ stejnÈ trase se na sanÌch jezdilo uû p¯ed sto lety a tehdy tato z·bava pat¯ila k†nejoblÌbenÏjöÌm v†l·zeÚskÈm mÏstÏ. KromÏ mal˝ch

Skibus vozÌ zadarmo lyûa¯e, bÏûka¯e i s·Úka¯e k†lanovce na »ernou horu. V†r˘zn˝ch intervalech podle jÌzdnÌho ¯·du v†dobÏ od 8 do 17 hodin vyjÌûdÌ z ûelezniËnÌho a autobusovÈho n·draûÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou a stavÌ v†MaröovÏ I., u vleku Duncan, pod Koöù·lkou, u hotelu LesnÌ d˘m, pod lyûa¯sk˝m vlekem ProtÏû a konËÌ u stanice lanovky. Po stejnÈ trase jezdÌ i zpÏt. V†Jansk˝ch L·znÌch zaparkujÌ na centr·lnÌm parkoviöti pod lanovkou jednodennÌ n·vötÏvnÌci zdarma.

Dvoustranu sponzoruje RADIOKING s.r.o.

S·Úka¯i na ZvonkovÈ cestÏ (1905)

6

DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY Pension Nikola V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (31 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, televizorem, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozöÌ¯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ. V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. V okolÌ pensionu jsou p˘jËovny lyûÌ. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v saunÏ a sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok. Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439) 796 151, fax 796 251 (od 22. IX. 499 736 151, 499 736 251), domluvÌte se i nÏmecky. Pension Slovanka Renovovan˝ d¯evÏn˝ d˘m v†dolnÌ Ë·sti Schneiderovi str·nÏ jen kousek od historickÈho centra VelkÈ ⁄py m· dlouhou tradici v†poskytov·nÌ sluûeb krkonoösk˝m host˘m. DneönÌ klidn˝, rodinn˝ pension nabÌzÌ ubytov·nÌ (celkem 35 l˘ûek) s†polopenzÌ, hlavnÏ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch a v apartm·nech s koupelnou a WC. BohatÈ snÌdanÏ jsou pod·v·ny formou övÈdsk˝ch stol˘, vËetnÏ dom·cÌ bor˘vkovÈ marmel·dy. K veËe¯i dostanete jÌdla pravÈ ËeskÈ kuchynÏ se zeleninov˝mi sal·ty a dom·cÌmi mouËnÌky. V jÌdelnÏ - spoleËenskÈ mÌstnosti je satelitnÌ TV, zde dostanete zmrzlinovÈ poh·ry, nealkoholickÈ i alkoholickÈ n·poje, vËetnÏ nÏkolika druh˘ piva a dalöÌho obËerstvenÌ. P¯Ìmo za domem je lyûa¯sk˝ vlek, snadno p¯ÌstupnÈ na lyûÌch nebo skibusem jsou vöechny lyûa¯skÈ terÈny v†Peci pod SnÏûkou. Miloö KleËka je profesion·lnÌm z·chran·¯em HorskÈ sluûby. Pades·t metr˘ pod pensionem je celoroËnÏ dostupnÈ vlastnÌ osvÏtlenÈ parkoviötÏ. Pension Slovanka, Velk· ⁄pa Ëp. 223, PS» 542 22 Pec pod SnÏûkou 2, majitelÈ Miroslava a ing. Miloö KleËkovi, tel., fax: (0439) 796 247 (od 22. IX. 499 736 247), tel. 0607 509 242. DomluvÌte se i nÏmecky. Pension Veronika Nov˝ pension Veronika najdete uprost¯ed Pece pod SnÏûkou v†dolnÌ Ë·sti VelkÈ Pl·nÏ na k¯iûovatce cest k†MalÈ Pl·ni a lyûa¯sk˝m vlek˘m, hotelu Horizont a k hlavnÌ ulici. ModernÌ d˘m nabÌzÌ ubytov·nÌ s†polopenzÌ (21 l˘ûek) ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s†koupelnou se sprchou a toaletou. Vöechny pokoje majÌ satelitnÌ televizi a mohou b˝t doplnÏny o p¯ist˝lku. Z prosklenÈ p˘lkruhovÈ restaurace s†venkovnÌ terasou je n·dhern˝ v˝hled na mÏsto, kopce a lyûa¯skÈ terÈny. Mezi speciality restaurace pat¯Ì Ëesk· jÌdla jako dom·cÌ ovocnÈ knedlÌky s†tvarohem a ölehaËkou. OdpolednÌ a veËernÌ hostÈ sem chodÌ na lehk· jÌdla, zmrzlinovÈ poh·ry, toËenÈ pivo PlzeÚ a dalöÌ n·poje. UbytovanÌ majÌ zajiötÏnou snÌdani a veËe¯i. Z†pensionu Veronika jsou snadno dostupnÈ vöechny sportovnÌ i spoleËenskÈ aktivity ve mÏstÏ. P¯Ìmo u domu je 400 metrov˝ lyûa¯sk˝ vlek se cviËnou loukou. CeloroËnÏ je v†provozu ve 200 metr˘ vzd·lenÈm hotelu Horizont sportovnÌ centrum s†kryt˝m bazÈnem, whirlpoolem, saunou, sol·riem, squashem, ricochetem, fitnessem, kuûelnÌkem a dalöÌmi aktivitami. Snadno dostupnÈ jsou i dva letnÌ antukovÈ tenisovÈ kurty, lyûa¯skÈ ökoly a p˘jËovny lyûa¯skÈho vybavenÌ. P˘jËovnu horsk˝ch kol najdete p¯Ìmo v†domÏ. CeloroËnÌ parkov·nÌ je na vlastnÌm parkoviöti u objektu. Pension Veronika, Pec pod SnÏûkou Ëp. 309, PS» 542 21, provozuje V·clav äindel·¯, tel.: (0439) 796135, fax: 796134 (od 22. IX. 499 736 135, 499 736 134), tel. 0602 279598, e-mail: [email protected], www. veronika-pec.cz. DomluvÌte se i nÏmecky. Bouda Na cestÏ HlavnÌ nabÌdkou horskÈho domu je ubytov·nÌ s†polopenzÌ turistickÈho charakteru ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch (celkem 18 l˘ûek). Chalupa je jako stvo¯en· pro pobyty p¯·tel, part nebo skupin. V†jÌdelnÏ se pod·v· snÌdanÏ a veËe¯e, sloûen· z polÈvky, hlavnÌho chodu a z·kusku. P¯es den si v†hosp˘dce s mal˝m v˝Ëepem a†toËenou dvan·ctkou Staropramen m˘ûete objednat lehkÈ obËerstvenÌ, k·vu, poh·r, velk˝ je v˝bÏr mraûen˝ch pochoutek. SouË·stÌ hosp˘dky, kter· se nach·zÌ v roubenÈ Ë·sti chalupy s†ûiv˝m ohnÏm v†krbov˝ch kamnech, je Ëajovna s†v˝bÏrem zelenÈho, ËernÈho, ovocnÈho, ochucenÈho nebo bylinnÈho Ëaje. V†lÈtÏ se tu mohou zastavit k posezenÌm i neubytovanÌ hostÈ. P¯i pÏknÈm poËasÌ se sedÌ na terase s†v˝hledem na ˙pskÈ ˙dolÌ a†malebn˝ kostel uprost¯ed. OblÌbenÈ jsou veËery u venkovnÌho krbu. Boudu Na cestÏ najdete na str·ni 300 metr˘ od silnice a st¯edu VelkÈ ⁄py. StojÌ na trase k†boudÏ Jana. StejnÏ daleko je odtud dolnÌ stanice lanovky a sjezdovka Port·öky, ze†kterÈ v†zimÏ sjedete na lyûÌch p¯Ìmo k†domu. Skibusy odtud dopravujÌ lyûa¯e v†pravideln˝ch intervalech k†vlek˘m v are·lu SKI Pec vzd·len˝m z†VelkÈ ⁄py dva kilometry. T¯istametrov˝ ve¯ejn˝ lyûa¯sk˝ vlek je p¯Ìmo u boudy. LetnÌ parkov·nÌ je u objektu, zimnÌ je zajiötÏno na 300 metr˘ vzd·lenÈm priv·tnÌm parkoviöti. Bouda Na cestÏ, Pec pod SnÏûkou 2 - Velk· ⁄pa Ëp. 80, PS» 542 22, majitelÈ Pavla a Miloö Muzik·¯ovi, tel. (0439) 896 110 (od 22. IX. 499 896 110). DomluvÌte se i nÏmecky.

PEC POD SNÃéKOU Krakonoö p¯eb˝v· v†Ob¯Ìm dole

7 AntonÌn Tich˝

Motto: JeötÏ ûije, jeötÏ vl·dne, ten star˝ pohan, ve svÈ ¯Ìöi na hranici mezi »echami a Slezskem, velik˝ a pln˝ sil, jako odprad·vna. (Otfried Preussler)

Krakonoö na mapÏ z†roku 1561

Zlomysln˝ R˝brcoul podle M. von Schwinda

Dobrotiv˝ ochr·nce lyûa¯˘

Krakonoö je vöude!

Horsk˝ ûivel podle Ch.G.Hirsche

AËkoli jsou krakonoöovskÈ legendy, ûili lidÈ, kte¯Ì se s†jeho kousky osobnÏ setkali docela ned·vno. Do obecnÌ kroniky Pece pod SnÏûkou zapsal nÏkolik p¯ÌbÏh˘ star˝ch horal˘ kronik·¯ Stefan Dix. Tak nap¯Ìklad Tobi·ö Jusuf z†Chaloupek chodÌval sekat vlËinu na seniötÏ v†⁄pskÈ j·mÏ. Jednou, asi dvÏ hodiny po poledni, vedle nÏj post·val kozel, Ëern˝ jako uhel. Na Tobi·öovu v˝zvu: ìDÏlej uû nÏco, ty lenochuî se zjevil dalöÌ Ëern˝ kozel a oba se zaËali trkat. Tobi·ö opÏt popichoval: ìTrknÏte se p¯ece po¯·dnÏ.î KozlovÈ se do sebe pustili s†takovou vervou, ûe lÈtaly nejen jiskry, ale celÈ plamennÈ blesky a za chvÌli byla louka v†jednom ohni. Jusuf s†vypÏtÌm vöech sil utekl p¯ed poû·rem na Kamennou pl·Ú. Doma pak osm dnÌ blouznil v†horeËk·ch. PozdÏji, kdyû se probral, poslal do ⁄pskÈ j·my na obhlÌdku sp·leniötÏ syna. Ten se vr·til s†˙divem: ìOtËe, co jste si to p¯edstavoval? Louka je stejn· jako d¯Ìv. Vaöi kosu jsem p¯inesl i raneËek s†chlebem. Po ohni ani stopa.î Star˝ po chvÌli v·h·nÌ usoudil: ìTo si Krakonoö ze mne udÏlal bl·zna.î Krkonoösk· pokladnice, Ob¯Ì d˘l, str·ûen˝ majest·tem SnÏûky, je mÌsto magickÈ, pro kamennou kolÈbku b·jnÈho obra jako stvo¯enÈ. P·n hor, zrozen˝ z†ûivl˘ a lidskÈ fantazie, ûiven˝ barvitostÌ ˙stnÌho pod·nÌ, nemÏl dlouho ani jmÈno. ZjevenÌ, duch hor Ëi str·ûce pokladu, jak jej zaznamenaly origin·ly ìVlaösk˝ch knihî, jak˝chsi tajemn˝ch n·vod˘ ben·tsk˝ch hledaË˘ drah˝ch kov˘ a nerost˘, souznÌ s†posv·tnou hr˘zou st¯edovÏk˝ch hornÌk˘ z†neprob·dan˝ch konËin i temnot podzemÌ. Teprve patn·ctÈ stoletÌ p¯ineslo v†literatu¯e nespoËet podob jmÈna R¸bezahl, jeû je pozdÏji p¯ips·no i u prvnÌho zn·mÈho grafickÈho ztv·rnÏnÌ Krakonoöe na mapÏ Slezska z†roku 1561 od Martina Helwiga. Heraldickou figuru s†orlÌ hlavou ovÏnËenou jelenÌmi parohy, lvÌm tÏlem a kozlÌma nohama, s†dvÏma ocasy - jednÌm†lvÌm a na Ëty¯ikr·t rozeklan˝m kozlÌm a s†poutnickou holÌ v†pa¯·tech, zvÏËnil na skalisku PolednÌho kamene takÈ trutnovsk˝ kronik·¯ a malÌ¯ Simon H¸ttel na nejstaröÌ obrazovÈ mapÏ Krkonoö jen o p·r let pozdÏji. V˝tvarnÏ velmi p˘sobiv· rekonstrukce zmizelÈ mapy z†dÌlny KrkonoöskÈho muzea ve VrchlabÌ, vyöla tiskem v†roce 1997. Starobyl˝ vzhled Krakonoöe jiû 33 let propaguje i stylizovan· grafick· znaËka Ëasopisu Krkonoöe. P¯i v˝kladu jmÈna R¸bezahl (z nÏhoû vznikl Ëesk˝, ponÏkud hanliv˝ R˝brcoul i neöùastn˝ otrock˝ p¯eklad ÿepoËet, kter˝ se, na rozdÌl od polskÈho nelibozvuËnÈho Licyrzepy, neujal), doch·zejÌ nÏkte¯Ì badatelÈ aû ke star˝m Kelt˘m. OdvozujÌ jeho slovnÌ z·klad od antickÈho n·zvu Krkonoö - ìmontes Riphaeiî (RipskÈ hory). Ripsk˝ duch (Ô·bel) majÌcÌ ocas, Ëi jeötÏ obecnÏji obr s†ocasem, znÌ mnohem pravdÏpodobnÏji neû öroubovan˝ ìpoËÌtaË ¯epî i s†plej·dou pozdÏjöÌch umÏl˝ch b·jÌ o vychytralÈ milence a ¯epn˝ch bulv·ch. Kolem Krakonoöe m˘ûe b˝t pravda vöechno. Do kr·snÈ literatury uvedl krkonoöskÈ veliËenstvo lipsk˝ univerzitnÌ profesor Johannes Paul Praetorius v 300 p¯ÌbÏzÌch svÈ ìDÈmonologieî. Kaûd˝ trochu znal˝ hor·k vÌ, ûe Krakonoö vedle umÏnÌ se p¯evtÏlovat, trpÌ uû od 19. stoletÌ rozdvojenÌm osobnosti. Ve v˝chodnÌ Ë·sti hor, aû doned·vna osÌdlenÈ nÏmeck˝m etnikem, se zjevuje ten p˘vodnÏjöÌ zl˝ a hr˘zu nah·nÏjÌcÌ svalnat˝ obr s†obnaûenou hrudÌ jako dÈmon vl·dnoucÌ povÏt¯Ìm. V†okolÌ Kotle zas obch·zÌ coby dobr·ck˝ strejda z†h·jovny, kter˝ nezkazÌ û·dnou taöka¯ici a mnohem radÏji pom·h· neû trest·. I to jeho ËeskÈ jmÈno Krakonoö od obrozeneckÈho dramatika Klicpery je tak nÏjak laskavÏjöÌ. DovolÌm si p¯ipomenout i Krakonoöovu t¯etÌ podobu, zn·mou za severnÌm obzorem - polskÈho Skarbnika. PoùouchlÈho permonÌka, sk¯eta z†podzemnÌch slojÌ, str·ûce nerostnÈho bohatstvÌ Krkonoö.

JEDEME DO PECE

8

JÌzda z †Prahy do Krkonoö po opravenÈ d·lnici do MladÈ Boleslavi a d·l po p¯estavÏnÈm ˙seku p¯es JiËÌn aû do NovÈ Paky se zlepöilo. Odtud je silnice trochu zakroucen·, hlavnÏ p¯es Vidochov, Horka, a DolnÌ Kalnou, kde si cestu zkr·tÌme do HostinnÈho p¯es kopec nad Slemenem. Z†ostrÈ zat·Ëky za Horkou vidÌme panor·ma cel˝ch Krkonoö jako na dlani a pohledem na LiöËÌ a »ernou horu pozn·me, kolik je snÏhu na hor·ch. D·le n·s Ëek· ˙zk˝ pr˘jezd Arnultovicemi a RudnÌkem a sjezd od HertvÌkovic do öirokÈho ˙dolÌ ¯eky ⁄py. Povrch vozovky se v zimÏ zpravidla zhoröÌ aû za HornÌm Maröovem, kde vjedeme do KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku a silnice se neoöet¯uje chemick˝m posypem. Po dvouhodinovÈ jÌzdÏ z†okraje Prahy ubereme plyn a d·me si pozor na vyjetÈ koleje ve zmrzlÈm ledu na vozovce. RadÏji se jimi nech·me vÈst bez velkÈho toËenÌ volantem a na vyjetÌ poËk·me za zat·Ëku, kde koleje Ëasto konËÌ nebo jsou menöÌ. Horsk˝ ˙sek silnice je p¯ed centrem Pece jenom osm kilometr˘ dlouh˝. Je dobrÈ si rozmyslet uû p¯edem, kde budeme parkovat. P¯i jednodennÌ n·vötÏvÏ se pokusÌme zÌskat mÌsto na parkoviöti Zelen˝ Potok p¯Ìmo pod lyûa¯sk˝m are·lem, ale to b˝v· v†plnÈ sezÛnÏ po des·tÈ hodinÏ Ëasto obsazenÈ. Potom v˘z nech·me jeötÏ p¯ed PecÌ na odstavnÈ ploöe a k†vlek˘m pokraËujeme zdarma skibusem. PouûitÌ hromadnÈ dopravy doporuËujeme i host˘m, kte¯Ì jsou ubytovanÌ ve VelkÈ ⁄pÏ, HornÌm MaröovÏ a SvobodÏ nad ⁄pou. Letos je provoz skibus˘ rozöÌ¯en o novÈ zast·vky a ËastÏjöÌ spoje. Je-

N·mÏstÌ v Peci pod SnÏûkou v roce 1935

SKIBUS - JÕZDNÕ ÿ¡D od 4. 12. 2001 do 8.4 . 2002

* nabÌr· lyûa¯e na znamenÌ po celÈ trase

trasa Trutnov ñ Pec pod SnÏûkou Trutnov od Okr. ˙¯adu Trutnov 4 Zelen· louka Ml. Buky ûel. zast·vka Svoboda vlak. n·draûÌ Maröov 1 R˝chorka Maröov 4 n·mÏstÌ Temn˝ D˘l Vesel˝ v˝let Velk· ⁄pa Alamo Velk· ⁄pa n·mÏstÌ Pec p. Sn. Javor

8.00 8.05 8.10 8.15 8.20 8.25 8.30 8.35 8.40 8.45

8.45 8.50 8.55 9.00 9.05 9.10 9.15

9.15 9.30

* 9.45 10.00

* 10.15 10.30

* 10.00 10.05 10.10 10.15 10.20 10.25 10.30 10.35 10.40 10.45

11.15 11.30

* 12.45 13.00

* 13.45 14.00

* 14.15 14.30

* 14.00 14.05 14.10 14.15 14.20 14.25 14.30 14.35 14.40 14.45

15.45 16.00

* 16.00 16.05 16.10 16.15 16.20 16.25 16.30 16.35 16.40 16.45

* 17.45 17.50 17.55 18.00 18.05 18.10 18.15 18.20 18 25 18.30

* 9.30 9.45 -

* 10.00 10.15 -

* 10.30 10.45 -

* 11.00 11.15 -

* 11.30 11.45 -

* 12.30 12.45 -

13.00 13.05 13.10 13.15 13.20 13.25 13.30 13.35 13.40 13.45

* 13.30 13.45 -

* 14.00 14.15 -

* 14.30 14.45 -

* * 15.00 15.30 16.00 16.45 17.00 15.05 15.45 16.15 16.50 17.05 15.10 16.55 17.10 15.15 17.00 17.15 15.20 17.05 17.20 15.25 17.10 17.25 15.30 17.15 17.30 15.35 17.35 15.40 17.40 15.45 17.45

trasa Pec pod SnÏûkou ñ Trutnov Pec p. Sn. Javor Velk· ⁄pa n·mÏstÌ Velk· ⁄pa Alamo Temn˝ D˘l Vesel˝ v˝let Maröov 4 n·mÏstÌ Maröov 1 R˝chorka Svoboda vlak. n·draûÌ Ml. Buky ûel. zast·vka Trutnov 4 Zelen· louka Trutnov 1 Okr. ˙¯ad

* 9.00 9.15 9.15 9.20 9.25 9.30 9.35 9.40 9.45 9.50 9.55 10.00

trasa Lesovna ñ Javor Lesovna Javor

9.00 9.15

Javor ñ Lesovna 10.00 10.15

trasa hotel Horizont ñ Javor 8.45 ñ 16.45 interval 20 min.

Javor Lesovna

15.00 15.15

16.00 16.15

www.mestopec.cz

21.30 21.35 21.40 21.45 21.50 21.55 22.00 22.05 22.10 22.15

9 dete-li do Pece na delöÌ pobyt a nem·te domluvenÈ parkovacÌ mÌsto p¯edem u hotelu nebo pensionu, vyuûijte klidnÏjöÌ parkoviötÏ U kapliËky. V†nejruönÏjöÌch dnech zimnÌ sezÛny, tedy v†obdobÌ Silvestra a p¯i†˙norov˝ch pr·zdnin·ch po zaplnÏnÌ vöech parkoviöù ve mÏstÏ zaparkujte v˘z na v˝zvu policie podÈl silnice mezi PecÌ a Velkou ⁄pou smÏrem dol˘. P¯i delöÌm pobytu v·m nezb˝v· neû v˘z veËer po odjetÌ dennÌch host˘ p¯eparkovat na ¯·dnÈ parkoviötÏ. HlavnÌ plochy jsou v†Peci a ve VelkÈ ⁄pÏ od letoönÌ sezÛny vybaveny lapaËi ropn˝ch l·tek, takûe splÚujÌ p¯Ìsn· ekologick· pravidla. Kdo cestuje do Pece pod SnÏûkou osobnÌm autem ze severnÌho NÏmecka Ëi z†Polska, nemusÌ se b·t p¯ijet sem p¯es nep¯etrûitÏ otev¯en˝ hraniËnÌ p¯echod PomeznÌ Boudy ñ Prze≥es Okraj. Silnice je po celou zimu dob¯e udrûovan· z†obou stran a†p¯ed letoönÌ sezÛnou byly na ËeskÈ i polskÈ stranÏ opraveny celÈ dlouhÈ ˙seky. P¯i silnÈm snÏûenÌ je nutnÈ nasadit snÏhovÈ ¯etÏzy. PomalejöÌ opatrnou jÌzdu v·m ËasovÏ vynahradÌ rychlÈ odbavenÌ na m·lo uûÌvanÈm hraniËnÌm p¯echodu. Pozor, ve smÏru od Kowar je na smÏrovk·ch uv·dÏno Ëasto jen mÈnÏ zn·mÈ polskÈ jmÈno p¯echodu Prze≥es Okraj. NejsloûitÏjöÌm mÌstem v†dopravÏ †Pece pod SnÏûkou je malÈ n·mÏstÌ, kde na k¯iûovatce vöeho dÏnÌ odspodu konËÌ mÏstsk· Ë·st Velk· ⁄pa a nahoru se ˙dolÌ dÏlÌ vpravo na Malou a Velkou Pl·Ú i ke SnÏûce a rovnÏ podÈl ZelenÈho potoka na HlavnÌ ulici a k†lyûa¯sk˝m vlek˘m. ObËasnÈ dopravnÌ z·cpy a nÏkdy dokonce pÌsk·nÌ policejnÌch pÌöùalek i vzruöen· gestikulace ¯idiË˘ nejsou jen jevem dneönÌ doby. Uû 29. ˙nora 1912 se obecnÌ zastupitelstvo usneslo na z¯ÌzenÌ str·ûnÌka, kter˝ musÌ na Petzerplatzu, jak se tehdy tomuhle mÌstu ¯Ìkalo, zabr·nit ìzl˝m pomÏr˘mî. Na t¯i letnÌ mÏsÌce se funkce ujal Josef Zinnecker z†VelkÈ Pl·nÏ Ëp. 146 za celkov˝ plat 350 korun a uniformu k†tomu. T¯etinu vyplatila obec, dvÏ t¯etiny zdejöÌ l·zeÚsk˝ spolek. Str·ûnÌk mÏl za ˙kol srovnat haöte¯ÌcÌ se fiakristy, domovnÌky, kte¯Ì jeden p¯es druhÈho k¯iËeli na hosty p¯i nabÌzenÌ ubytov·nÌ, ¯eöit dopravnÌ p¯estupky povoznÌk˘ a odh·nÏt dotÏrnÈ ûebr·ky. Protoûe aû do roku 1960 nebyly v†zimÏ sjÌzdnÈ mÌstnÌ komunikace k†ZelenÈmu Potoku a ke kapliËce pro bÏûn· vozidla, konËila vöechna auta a autobusy cel˝ch Ëty¯icet let v†Peci na n·mÏstÌ. HlavnÏ p¯i nedÏlnÌch odjezdech tu nebylo k†hnutÌ, jak ukazuje i p¯etiötÏn· fotografie z†roku 1935. A to tu jeötÏ od roku 1930 st·la benzinov· pumpa. Aby se mÌsto alespoÚ trochu zvÏtöilo, nechala obec po†roce 1946 vlevo od Hospody Na Peci zbo¯it star˝ Peck˝ ml˝n a dalöÌ starou chalupu napravo od hospody. OdlehËenÌ n·mÏstÌ p¯inesla aû stavba silnice a parkoviötÏ Zelen˝ Potok v†roce 1960 a U kapliËky v†roce 1962. V†tu dobu takÈ vzniklo autobusovÈ n·draûÌ, kam p¯ijÌûdÏjÌ d·lkovÈ autobusy stejnÏ jako v†roce 1935 nejËastÏji z†Prahy. DalöÌ mezimÏstskÈ spoje sem v†zimnÌ sezÛnÏ vedou z Hradce Kr·lovÈ a Pardubic, Liberce, »eskÈho Krumlova, Ostravy a Brna. MÌstnÌ linky spojujÌ Pec s†Trutnovem, omezenÏ s Malou ⁄pou, Jansk˝mi L·znÏmi a äpindlerov˝m Ml˝nem. P¯ed öedes·ti pÏti lety vÏtöina lyûa¯˘ v†nedÏli spÏchala na zvl·öù vypravovanÈ lyûa¯skÈ vlaky ze Svobody nad ⁄pou. Dnes hostÈ volÌ rychlejöÌ a pohodlnÏjöÌ cestu vlastnÌm automobilem. I na to je Pec pod SnÏûkou p¯ipraven·.

HOTEL KROKUS *** P¯ed dvÏma roky otev¯en˝ hotel Krokus stojÌ uprost¯ed Pece pod SnÏûkou v†mÌstÏ, kam se mnoho let chodilo pro v˝bornÈ housky, malÈ rohlÌky a dom·cÌ chlÈb. Pek·rnu si u hlavnÌ cesty vedoucÌ ke SnÏûce postavili Anna a Johann Bachtigovi v†roce 1892. V†kamennÈ Ë·sti roubenÈho domu byl i obchod se smÌöen˝m zboûÌm. Po roce 1945 se stal hlavnÌm peka¯em AntonÌn P¯evr·til, kter˝ tu pekl uû d¯Ìve s†poslednÌm z†rodiny Bachtig˘ Friedrichem. Pek·rna se udrûela i v nep¯ÌznivÈ dobÏ aû do roku 1976. Kdyû MÌùa Kopeck˝ o dvacet let pozdÏji zpustl˝ d˘m koupil, nezbylo mu neû ho zbo¯it a postavit tu novou modernÌ stavbu. JejÌ souË·stÌ je dennÏ otev¯en· kav·rna s†vlastnÌ cukr·¯skou v˝robou. V˘nÏ peËen˝ch z·kusk˘ p¯ipomÌn· d·vnou tradici tohoto mÌsta. Hotel Krokus nabÌzÌ 17 dvoul˘ûkov˝ch pokoj˘ s†vlastnÌ sprchou a toaletou. NÏkterÈ pokoje se mohou rozöÌ¯it o p¯ist˝lku, jeden v†p¯ÌzemÌ je za¯Ìzen˝ pro imobilnÌ hosty. SnÌdani a veËe¯i ubytovanÌ hostÈ dost·vajÌ v†jÌdelnÏ, kter· je p¯es poledne a veËer otev¯en· i kolemjdoucÌm. Na ja¯e a v†lÈtÏ se kav·rna zvÏtöuje o posezenÌ na terase. Tady je v†provozu l·vov˝ gril pro p¯Ìpravu peËen˝ch pochoutek. Hotel m· vlastnÌ parkoviötÏ, na kterÈm hotelovÌ hostÈ pohodlnÏ zaparkujÌ v†centru horskÈho st¯ediska. Do lyûa¯skÈho are·lu se m˘ûete nechat odvÈst skibusem, kter˝ m· zast·vku jen 150 metr˘ od hotelu a nebo vyjet p¯ibliûovacÌm vlekem od autobusovÈho n·draûÌ. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû tÈmÏ¯ k†hotelu. Pro v˝bÏr letnÌho programu je v†recepci p¯ipraven p¯ehled zajÌmav˝ch mÌst v†öirokÈm okolÌ. Rod·k z†Pece pod SnÏûkou MÌùa Kopeck˝ m· spolu s†rodinou mnoholetÈ zkuöenosti z†oboru gastronomie, rozöÌ¯enÈ delöÌ praxÌ v†dobrÈm hotelu v Rakousku. Rezervaci ubytov·nÌ si za¯ÌdÌte prost¯ednictvÌm elektronickÈ poöty nebo telefonicky v†hotelovÈ recepci dennÏ od 9 do 21 hodin.

Hotel Krokus ***, poöta Pec pod SnÏûkou Ëp. 189, PS» 542 21, majitel: ing. Miroslav Kopeck˝, tel.: 0439 896 961 (od 22. IX. 499 896 961), fax: 0439 896 962 (499 896 962), e-mail: [email protected], nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ nebo polopenzÌ, restaurace je otev¯en· i pro neubytovanÈ hosty od 11.30 do 15 hodin a novÏ i veËer od 19 do 21 hodin. Kav·rna s†vlastnÌmi cukr·¯sk˝mi v˝robky je otev¯en· dennÏ od 9 do 22 hodin. V†domÏ je i bankovnÌ automat. Parkov·nÌ na vlastnÌm parkoviöti u hotelu je v†cenÏ pobytu. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky.

LYéAÿSK› ARE¡L

10 NOVINKY VYLEPäUJÕ LYéOV¡NÕ V PECI TeplotnÌ v˝kyvy spojenÈ s†oteplov·nÌm zemskÈho klimatu donutily vÏtöinu lyûa¯sk˝ch center na celÈm svÏtÏ vyr·bÏt technick˝ snÌh. Ke sjezdovk·m je p¯ivedena potrubÌm voda a elekt¯ina pot¯ebn· pro pohon snÏûn˝ch dÏl. Voda je dÏly rozst¯ikovan· na†drobnÈ kapiËky, kterÈ v chladnÈm vzduchu jeötÏ p¯ed dopadem na sjezdovku zmrznou na snÌh. NasnÏûenÈ hromady umÏlÈho snÏhu pak rozhrnujÌ rolby do celÈ öÌ¯e sjezdovky, nÏkdy jsou pro rychlejöÌ transport snÏhu vybavenÈ frÈzou s fukarem. DÏl˘m ve tvaru poû·rnÌ st¯ÌkaËky umÌstÏn˝m na vysok˝ch sloupech se ¯Ìk· snÏûnÈ sprchy. Kdyû drobounkÈ kapiËky vody padajÌ z†v˝öky, nepot¯ebujÌ pro p¯emÏnu na snÌh tak nÌzkou teplotu. SnÏûnÈ sprchy chrlÌ technick˝ snÌh pod menöÌm tlakem a zasnÏûujÌ i bÏhem lyûov·nÌ. D˘leûitou souË·stÌ postupu je ˙drûba sjezdovek rolbami, kterÈ p¯ÌrodnÌ i umÏl˝ snÌh postupnÏ zhutÚujÌ a vytv·¯ejÌ dostateËnou vrstvu pro p¯ekon·nÌ p¯ÌpadnÈ oblevy. Mezi vleka¯i vznikla nov· profese technik˘, kte¯Ì se starajÌ o zasnÏûovacÌ za¯ÌzenÌ. V†KrkonoöÌch jsou v†poslednÌch letech kv˘li nedostatku snÏhu rizikovÈ terÈny pod nadmo¯skou v˝ökou 1000 metr˘. V†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec v†minulÈm lÈtÏ rozöÌ¯ili zasnÏûovacÌ systÈm o1200 metr˘ rozvod˘ vody a elekt¯iny a tÌm mohou zasnÏûovat vöechna ohroûen· mÌsta v†nejniûöÌch poloh·ch are·lu. UmÏl˝m snÏhem jsou z·sobov·ny obÏ sjezdovky na Javoru, kde p¯ibyly snÏûnÈ sprchy v†nejniûöÌch partiÌch. P¯ivedenÌ vody a elekt¯iny do uûöÌho mÌsta v†hornÌ Ë·sti Javoru II. umoûnilo dokonËenÌ zasnÏûovacÌho systÈmu obou sjezdovek Javor. DÏla zajiöùujÌ vysnÏûov·nÌ oblÌbenÈ sjezdovky Zahr·dky aû po boudu VyhlÌdka v†polovinÏ trati. Jedno velkÈ dÏlo je umÌstÏno na öest metr˘ vysokÈ vÏûi v†d¯Ìve nejkritiËtÏjöÌm mÌstÏ u »apkovy boudy. TakÈ nejmÌrnÏjöÌ sjezdovka na VysokÈm Svahu, vyhled·van· p¯edevöÌm zaË·teËnÌky a lyûa¯sk˝mi ökolami, je v†celÈ dolnÌ polovinÏ vybavena zasnÏûovacÌ soustavou. P¯ed sezÛnou byla upravena a odvodnÏna spojovacÌ cesta mezi hornÌmi stanicemi vlek˘ Javor a Vysok˝ Svah, aby se snÌûilo vyjÌûdÏnÌ nep¯Ìjemn˝ch ledov˝ch ploten p¯i malÈ vrstvÏ snÏhu. Aktu·lnÌ informace o lyûa¯sk˝ch podmÌnk·ch v†Peci pod SnÏûkou zÌsk·te nejen prost¯ednictvÌm panoramatickÈ kamery, ale takÈ na vylepöen˝ch internetov˝ch str·nk·ch st¯ediska. KromÏ psan˝ch zpr·v tu najdete ËerstvÈ z·bÏry z†panoramatickÈ kamery a takÈ ze dvou nov˝ch kamer. Ty zachycujÌ prostor kolem n·stupiötÏ na vleky a sjezdovky Javor a Zahr·dky. Podle toho si udÏl·te lepöÌ p¯edstavu o snÏhov˝ch podmÌnk·ch i ËekacÌch dob·ch pro odbavenÌ na vlecÌch. PodrobnÈ informace o situaci na jednotliv˝ch vlecÌch se promÌtajÌ zadnÌ projekcÌ na velkou obrazovku u dolnÌ stanice Zahr·dky a Vysok˝ Svah. To V·m pom˘ûe p¯i rozhodov·nÌ, zda p¯ejet na sjezdovky Javor Ëi z˘stat v†hornÌ Ë·sti are·lu. KaûdodennÌ snÏhov˝ servis vysÌl· z†Pece pod SnÏûkou ûivÏ kolem osmÈ hodiny r·no R¡DIO »ERN¡ HORA 105,3 FM.

P¯i pohledu do jÌzdnÌho ¯·du skibus˘ pozn·te, ûe byly posÌleny spoje z†Trutnova, zkr·tily se intervaly a zv˝öil poËet zast·vek. P¯eprava skibusy, kterÈ zajÌûdÏjÌ aû k†dolnÌ stanici vlek˘ Javor, je pro sjezda¯e i bÏûka¯e zdarma. Ceny v†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec z˘staly stejnÈ jako v†minulÈm roce s†v˝jimkou celosezÛnnÌch skipas˘ a veËernÌho lyûov·nÌ. Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat¯Ì mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈ terÈny v†»eskÈ republice. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlce tÈmÏ¯ 7500 metr˘ p¯epravÌ 8750 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏ n·roËnÈ a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌm provozem perfektnÏ upraveny Ëty¯mi modernÌmi rolbami. Nadmo¯sk· v˝öka tratÌ je v†rozsahu 830 aû 1180 metr˘. V†lyûa¯skÈm are·lu je odbavovacÌ systÈm s†magnetick˝mi kartami, kter˝ umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdenek a z·roveÚ lyûov·nÌ na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. JednotlivÈ sjezdovky a lyûa¯skÈ vleky jsou v†are·lu SKI Pec blÌzko sebe, propojenÈ upravovan˝mi lyûa¯sk˝mi cestami. VeËernÌ lyûov·nÌ trv· podle z·jmu aû do 21 hodin. Na Javoru I. je kilometrov· linie 36 desetimetrov˝ch sloup˘ s† 95 svÏtly, kterÈ vytv·¯ejÌ nejlepöÌ a nejdelöÌ osvÏtlen˝ terÈn v†»eskÈ republice. Po ukonËenÌ dennÌho provozu je p¯ed veËernÌm lyûov·nÌm na Javoru hodinov· p¯est·vka nutn· pro ˙pravu sjezdovky. Na lyûa¯skÈm vleku U lesa a ESO je provoznÌ doba nep¯etrûit· od 9 do 21 hodin. V†are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈ z·chody, skiservis i p˘jËovny lyûÌ, lyûa¯skÈ ökoly, rychl· obËerstvenÌ nebo restaurace. Vöechny sjezdovky jsou za provozu na vlecÌch pod dohledem HorskÈ sluûby. NEJEZDÃTE MIMO SJEZDOVKY Krkonoöe bohuûel nejsou Alpy a proto se tu lyûuje na sjezdovk·ch vetknut˝ch do lesnÌch porost˘. Tam, kde byly starÈ porosty vyk·ceny, jsou zas·zeny malÈ stromky, jejichû citlivÈ vrcholky Ëasto p¯ekr˝v· jen slab· vrstva snÏhu. Jestliûe je termin·lnÌ pupen sazeniËky poökozen hranou lyûe nebo snowboardu, s†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ zahyne nebo bude trvale zmrzaËen. JÌzdou ve zd·nlivÏ volnÈm terÈnu br·nÌte n·roËnÈ obnovÏ horskÈho lesa. HlavnÌmi h¯ÌönÌky jsou snowboardistÈ. Lyûa¯sk˝ are·l jim vyöel vst¯Ìc a dal Ë·st sjezdovky Na muldÏ k†dispozici pro vytvo¯enÌ snowparku pro snowboardisty. Svah byl p¯ed zimou vybaven umÏl˝mi p¯ek·ûkami, kterÈ po zasnÏûenÌ, ujeûdÏnÌ a dotvarov·nÌ vytv·¯Ì Ëlenit˝ terÈn pro n·cvik snowboardov˝ch skok˘ a figur.

SKI PEC

11 1 Javor I - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1019 m, p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 1060 osob/hod., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 2 Javor II - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, kap. 1060 os., veËenÌ lyûov·nÌ 3 HnÏd˝ Vrch - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1194 m, p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 4 Vysok˝ Svah (Smrk) - vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e, dÈlka 812 m, p¯ev˝öenÌ 150 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka 5 Zahr·dky I - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m, p¯ev˝öenÌ 225 m, kap. 1000 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 6 Zahr·dky II - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e, dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80 m, kap. 560 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 7, 8 Klondike I a II - samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka 9 Zahr·dky III (U lesa) - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ Hans Dix, 1924

10 Na muldÏ - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka, snowpark pro snowboardisty 11 ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ HlavnÌ sezÛna

Mimo sezÛna

24. 12. 2001 - 31. 3. 2002

1. 11. 2001 - 23. 12. 2001 1. 4. 2002 - 28. 4. 2002 dospÏlÌ dÏti

dospÏlÌ

1 jÌzda

Franta KolÌn, Eva Uhrov·, Petr Kakeö a Jana ätanclov·, 1970

SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Frantiöek Vambera, tel. vedenÌ are·lu 0439 796 375 a 796 285 (od 22. IX. 499 736 375 a 499 736 285), fax 0439 796 398 (od 22.IX. 499 736 398), provoznÌ doba 9 ñ16 hodin, od 15. 2. 2002 do 16.30, e-mail: [email protected], www.skipec.cz, Info ubytov·nÌ 0439 861 111, 796 280. Jan Mocl, 2001

dÏti

40

40

40

40

dop. 9 - 13 hod.

270

220

220

170

od 11 hod.

360

260

340

230

od 12 hod.

310

230

290

200

od 13 hod.

280

200

250

170

od 14 hod.

250

170

210

140

veËer 17.30-21 hod.

200

170

200

170

1 den

400

300

350

280

1 den Javor

290

290

290

290

2 dny

720

480

650

460

3 dny

1040

620

960

600

4 dny

1320

740

1220

720

5 dn˘

1550

850

1420

810

6 dn˘

1750

950

1600

900

7 dn˘

1900

1050

1720

960

5 ze 6

1600

900

1450

850

6 ze 7

1800

1000

1650

950

sezÛna

7000

5000

7000

5000

Pozn·mka: Ceny v KË a vËetnÏ DPH, dÏti do 10 let, senio¯i od 70 let. Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky na kter˝koliv den (p¯edprodej). Pokladny jsou otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌm provozu, na sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete vlastnÌ fotografii, provozovatel vlek˘ si vyhrazuje pr·vo uzav¯Ìt vleky a sjezdovky p¯i provoznÌch poruch·ch, nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padku elekt¯iny a podobnÏ (v tÏchto p¯Ìpadech nevznik· pr·vo na vr·cenÌ jÌzdnÈho). Z·kaz lyûov·nÌ mimo upravenÈ sjezdovky nenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm lyûa¯˘, ale nezbytn˝m opat¯enÌm pro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek (p¯edevöÌm na Javoru a HnÏdÈm Vrchu).

NA LIä»Õ HORU

12 VidÌte ji hned p¯i p¯Ìjezdu do centra Pece pod SnÏûkou. LiöËÌ hora se tyËÌ p¯ed v·mi do v˝öky 1363 metr˘ a uzavÌr· levou Ë·st horskÈho mÏsta. Pod LiöËÌ horou jsou hlavnÌ lyûa¯skÈ terÈny. Na jejÌm ˙boËÌ pozn·te zdejöÌ nejdelöÌ sjezdovku HnÏd˝ Vrch, zn·mou spÌö pod zkomoleninou p˘vodnÌho nÏmeckÈho jmÈna Braunberg jako Bramberk. JmÈno LiöËÌ hora (Fuchsberg) najdeme uû na GlobicovÏ mapÏ z†roku 1668 zachycujÌcÌ hranice cÌsa¯sk˝ch les˘ v˝chodnÌch Krkonoö. H¯eben, stoupajÌcÌ pozvolna od »ernÈ hory p¯es LuËiny aû na vrchol LiöËÌ hory, tvo¯il nejmÈnÏ od 16. stoletÌ hranici mezi panstvÌm VrchlabÌ a horskou Ë·stÌ pozdÏjöÌho panstvÌ Maröov. Do vrchlabskÈ obce Nov· Ves, kter· se stala souË·stÌ »ernÈho Dolu, pat¯Ì z·padnÌ polovina LiöËÌ hory, do Pece pod SnÏûkou v˝chodnÌ Ë·st celÈho masivu. StejnÏ tak je h¯ebenovou cestou dodnes rozdÏlen· LiöËÌ louka, jedna z nejzn·mÏjöÌch luËnÌch enkl·v v˝chodnÌch Krkonoö. Na LiöËÌ ho¯e nevzniklo mnoho horsk˝ch bud. JejÌ svahy jsou na z·padnÌ i v˝chodnÌ stranÏ p¯Ìliö prudkÈ, mÌrnÏjöÌ jiûnÌ strana je baûinat· s†menöÌmi i vÏtöÌmi raöeliniöti. P¯ed patn·cti lety jsme na LiöËÌ louce kopali odvodÚovacÌ r˝hu. V metrovÈ hloubce ve starÈ raöelinovÈ vrstvÏ jsme naöli dob¯e zachovanÈ sekerou osekanÈ a Ë·steËnÏ oho¯elÈ kmeny. P¯ed 400 lety tu zakladatelÈ seniöù zarovn·-

LiöËÌ louka v roce 1947

vali horsk˝ terÈn a zahrnuli v†dolÌku i d¯evo, kterÈ v raöelinÏ bez p¯Ìstupu vzduchu vydrûelo dodnes. Byl to zvl·ötnÌ pocit, jako bychom potkali nÏkdejöÌ kolonisty osidlujÌcÌ tento kout Krkonoö. Boudy na LiöËÌ louce byly p˘vodnÏ obydlenÈ jenom v†lÈtÏ. Hospod·¯i sem vyh·nÏli dobytek na lesnÌ pastvu a sklÌzeli seno. T¯i prostÈ letnÌ boudy st·ly na ËernodolskÈ a t¯i na peckÈ stranÏ velikÈ enkl·vy. Vöe se zmÏnilo aû s†rozvojem turistiky na konci 19. stoletÌ. P¯es LiöËÌ louku vede dodnes jedna z†hlavnÌch turistick˝ch a lyûa¯sk˝ch cest na krkonoöskÈ h¯ebeny. Tudy se chodÌ ke SnÏûce od »ernÈ hory a z lyûa¯sky nejfrekventovanÏjöÌch mÌst Pece pod SnÏûkou - ze Zahr·dek, LuËin, VysokÈho Svahu a z HnÏdÈho Vrchu. P¯es ìLiökuî, jak nÏkdy trase ¯Ìk·me, je v†zimÏ nejsnadnÏjöÌ n·vrat z†h¯eben˘ a nejjednoduööÌ spojenÌ mezi PecÌ a äpindlerov˝m Ml˝nem. I proto tudy vede Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta.

LIä»Õ BOUDA Jako prvnÌ zareagoval na pr˘vody turist˘ hospod·¯ z nejv˝öe poloûenÈ chalupy Karl Zinnecker. P¯ed rokem 1900 zÌskal licenci na v˝Ëep piva a p·lenky a na dlouho uspokojil popt·vku na LiöËÌ louce. V†roce 1908 malou hospodu a zemÏdÏlskou usedlost koupil p˘vodnÏ zimnÌ hlÌdaË z LuËnÌ boudy Johann Fischer. Inspiroval se u sv˝ch p¯Ìbuzn˝ch bratr˘ Bˆnsch˘ na†LuËnÌ boudÏ a v†p¯ÌötÌm roce p¯istavÏl novou hospodu s pokoji pro hosty. Vöechny vydÏlanÈ penÌze i pozdÏji investoval do LiöËÌ boudy, jak sv˘j podnik nazval. Po p¯Ìstavb·ch a p¯estavb·ch v†letech 1913, 1924 a 1928 se z†nÏkdejöÌ prostÈ letnÌ boudy stal jeden z†nejvÏtöÌch horsk˝ch hotel˘ v†KrkonoöÌch. I p¯esto z˘stalo souË·stÌ budov horskÈ hospod·¯stvÌ a vöechny pozemky na LiöËÌ louce horalÈ obhospoda¯ovali. Bylo jistÏ v˝hodou, ûe mohli mlÈko, m·slo, tvaroh a hlavnÏ vyhl·öenÈ krkonoöskÈ s˝ry hned na mÌstÏ prodat host˘m. Johann Fischer byl prozÌrav˝ a brzy vsadil na hosty lyûa¯e, p¯edevöÌm z†Prahy. Trochu se liöil od podobn˝ch bouda¯˘ v okolÌ, kam od poË·tku lyûov·nÌ jezdili p¯edevöÌm NÏmci ze Slezska, Saska a Pruska. HostÈ z†Prahy p¯ijÌûdÏli ìSport - vlakemî do Svobody nad ⁄pou, odkud je povozy a pozdÏji autobusy odv·ûely do Pece. Tady v†domÏ na hlavnÌ ulici, kde dnes sÌdlÌ mÏstsk˝ ˙¯ad, mÏla LiöËÌ bouda svÈ p¯ekladiötÏ a z·kladnu. HostÈ se tu mohli na chvÌli zastavit a oh¯·t, neû je v†sanÌch vyvezli nebo se pÏöky vypravili na LiöËÌ horu. Aû o sto ubytovan˝ch lidÌ se staralo v†plnÈ sezÛnÏ dvacet zamÏstnanc˘ boudy, kte¯Ì obslouûili i poËetnÈ kolemjdoucÌ. LiöËÌ bouda do z·klad˘ vyho¯ela 13. dubna 1948. P¯ÌËina poû·ru se nikdy nevyöet¯ila, ale mluvilo se i o ˙myslnÈm zaloûenÌ. V†domÏ sho¯elo mnoho staroûitnostÌ a krkonoösk˝ch pam·tek, zachr·nÏnÈ vÏci se ztratily hned p¯i haöenÌ. VedoucÌ boudy Jan Duben öel na t¯i roky do vÏzenÌ. NejspÌö i proto, ûe p¯edtÌm spr·vcoval na HavlovÏ boudÏ, kter· vyho¯ela 17. ¯Ìjna 1946 a pak i na sousednÌ V˝rovce, kterou neopatrnostÌ zap·lil pomocnÌk domovnÌka 6. ˙nora 1947. Za rok a p˘l zanikly t¯i zn·mÈ boudy v†okolÌ Pece pod SnÏûkou a vöechny nejspÌö nedbalostÌ pod¯Ìzen˝ch neöùastnÈho Jana Dubna. LiöËÌ bouda jiû nebyla obnovena a tak p¯iöel Ëas pro rozvoj sousednÌ, o sto metr˘ nÌûe stojÌcÌ Lyûa¯skÈ boudy.

13 P¯es LiöËÌ horu na SnÏûku vede snad nejklasiËtÏjöÌ zimnÌ t˙ra v†Peci pod SnÏûkou, ovÏ¯en· devades·tilet˝m provozem. ZaËneme u hornÌ stanice vleku na Zahr·dk·ch, kam se takÈ m˘ûeme dostat na lyûÌch po cestÏ od dolnÌ stanice vleku Javor p¯es Javo¯Ì boudy, Vebrovy boudy a LuËiny. Vyjedeme po upravenÈ lyûa¯skÈ KrkonoöskÈ cestÏ k LesnÌ boudÏ. Tady zaËÌn· dlouhÈ, ale nep¯Ìliö prudkÈ stoup·nÌ na vrchol LiöËÌ hory. U Lyûa¯skÈ boudy se k†n·m p¯ipojÌ ti, kte¯Ì si v˝stup ulehËili jÌzdou na vleku HnÏd˝ Vrch. VrcholovÈ partie LiöËÌ hory, odkud je kr·sn˝ pohled na naöi dalöÌ trasu se SnÏûkou uprost¯ed, jsou rolbou upraveny jen p¯i dostatku snÏhu pokud nehrozÌ poökozenÌ kosod¯eviny. P¯Ìjemn˝ sjezd vyst¯Ìd· rovinka k†Bufetu Na rozcestÌ, stejnÏ pohodln· je i cesta k†V˝rovce. Tady zaËÌn· nejtÏûöÌ stoup·nÌ do sedla LuËnÌ hory. Jedeme podÈl tyËÌ, naho¯e bude jistÏ velmi foukat. Sjezd k†LuËnÌ boudÏ je lehk˝, i p¯estoûe jsme na cestÏ z†Pece jiû alespoÚ t¯i hodiny. Ledov˝ vÌtr fiËÌ takÈ na rovince p¯es snÏhem zapadan· jezÌrka ⁄pskÈho raöeliniötÏ. Na z·vÏreËn˝ v˝stup od SlezskÈho domu na SnÏûku si stejnÏ jako pozdÏji na sestup k†R˘ûovÈ ho¯e musÌme sundat lyûe. Z†R˘ûovÈ hory sjedou ti unavenÌ do Pece lanovkou, my pokraËujeme na bÏûk·ch p¯es R˘ûohorky a Port·öky k†boudÏ Jana a jakoby zp·tky po vrstevnicovÈ lesnÌ sv·ûnici pod Karl˘v Vrch a p¯es äimonovu str·Ú do centra Pece pod SnÏûkou. T˙ra v·m se zast·vkami zabere cel˝ den a vydejte se na ni jen za dobrÈho poËasÌ a snÏhov˝ch podmÌnek bez ledov˝ch ploten.

HORSK› HOTEL LYéAÿSK¡ BOUDA Star˝ Anton Zinnecker pokraËoval v horskÈm hospoda¯enÌ i v†dobÏ, kdy p¯es LiöËÌ louku proudily stovky turist˘. Teprve jeho syn Anton kolem roku 1930 p¯istavÏl k p˘vodnÌ chalupÏ ubytovacÌ hostinec. D˘m nazval Skimeisterbaude, tedy Bouda lyûa¯skÈho mistra, kter˝m Anton Zinnecker skuteËnÏ byl. P¯i p¯estavbÏ p¯ed dvÏma lety naöel spr·vce na p˘dÏ boudy star˝ diplom. Anton ho zÌskal za druhÈ mÌsto p¯i†prvnÌm mistrovstvÌ NÏmeckÈho svazu zimnÌch sport˘ v kombinovanÈm z·vodÏ ve skoku a bÏhu na lyûÌch. Tehdy Antona, Ëlena lyûa¯skÈho spolku Krakonoö z†nedalek˝ch Rennerov˝ch bud, porazil v†Jansk˝ch L·znÌch pouze mezin·rodnÌ mistr Adolf Berger z†Pece. Anton Zinnecker si vöe vynahradil ¯adou vÌtÏzstvÌ v†dalöÌch letech. Diplom z†roku 1921†podepsan˝ ìotcem krkonoöskÈho z·vodnÌho lyûov·nÌî Quido Rotterem m˘ûete vidÏt v†jÌdelnÏ Lyûa¯skÈ boudy. Ta se po z·niku LiöËÌ boudy stala na dlouhou dobu jedinou restauracÌ otev¯enou pro ve¯ejnost v†tÈto Ë·sti hor. Na tradici dobr˝ch sluûeb nav·zali i novÌ majitelÈ boudy. Opraven· Lyûa¯sk· bouda nabÌzÌ stravov·nÌ a ubytov·nÌ ve Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s†vlastnÌ sprchou a toaletou pro ökolnÌ skupiny, party p¯·tel i jednotlivÈ hosty. JezdÌ sem lidÈ, kte¯Ì chtÏjÌ str·vit pobyt skuteËnÏ uprost¯ed hor, v†nadmo¯skÈ v˝öce 1206 metr˘. SjÌûdÌ se odtud k†lyûa¯sk˝m vlek˘m v†Peci pod SnÏûkou odkud je snadn˝ n·vrat na lyûÌch p¯es HnÏd˝ Vrch. LiöËÌ louka je ide·lnÌ v˝chozÌ mÌsto pro bÏûka¯e a turisty. Ubytov·nÌ s polopenzÌ si snadno rezervujete i p¯es internet vyplnÏnÌm objedn·vky on-line. äkolnÌ skupiny uvÌtajÌ plnou penzi. UbytovanÌ hostÈ tu najdou spoleËenskou mÌstnost snad s†nejvÏtöÌm krbem v†KrkonoöÌch. Je zde bar, kuleËnÌk, hra öipky, herna pro nejmenöÌ, sauna z†nÌû se lze schladit p¯Ìmo ve snÏhu. V†lÈtÏ je u boudy h¯iötÏ na volejbal a petangue. Na LiöËÌ louku se vr·tily po mnoha letech kr·vy, ovce a kozy, kterÈ se tu pasou celÈ lÈto. Do lesa je to jen p·r krok˘. I kolemjdoucÌ turistÈ a lyûa¯i vyuûÌvajÌ bufet a v jÌdelnÏ†klasickou Ëeskou kuchyni i minutky. Mezi speciality pat¯Ì lyûa¯sk· cmunda, bor˘vkov˝ kol·Ë a palaËinky, ku¯ecÌ koktejl, ËepujÌ tu pravou plzeÚskou dvan·ctku a nejen pro dÏti sudovou kofolu. DospÏlÈ zah¯ejÌ Krakonoöovy kapky i p¯ÌznivÈ ceny.

HRADECK¡ BOUDA Prost¯ednÌ ze t¯Ì letnÌch bud na stranÏ LiöËÌ louky pat¯ÌcÌ k†Peci zaloûil kolem roku 1830 Johann Kneifel snad z†VelkÈ ⁄py. P¯es sto let slouûila jen jako zemÏdÏlsk· usedlost, aû ji v†roce 1937 koupil Klub turist˘ z†Hradce Kr·lovÈ. Starou chalupu na tehdy vyhl·öenÈ lyûa¯skÈ louce nahradila dvoupodlaûnÌ turistick· ˙tulna, kterou si vöak turistÈ dlouho neuûili. Po z·boru ËeskÈho majetku v†roce 1938 p¯ipadla k†LiöËÌ boudÏ a po druhÈ svÏtovÈ v·lce ji zakladatel˘m nevr·tili. JmÈno si Hradeck· bouda udrûela snad i proto, ûe ji nÏkolik let vlastnily äkodovy z·vody z†Hradce Kr·lovÈ. V roce 1960 vyho¯ela a nebyla jiû obnovena. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce zanikly i poslednÌ dvÏ letnÌ boudy a tak na tÈto stranÏ LiöËÌ louky dnes stojÌ uû jen bouda Z·meËek, kterou v†roce 1935 postavil pro soukromou rekreaci doktor filosofie Karl Sedlak. Na mÌstÏ t¯etÌ ËernodolskÈ letnÌ boudy vyrostla modernÌ horsk· bouda Prvosenka.

TyËovÈ znaËenÌ, kterÈ zimnÌ poutnÌky po krkonoösk˝ch h¯ebenech bezpeËnÏ vodÌ uû p¯es 350 let, doplnily p¯ed vÌce neû sedmdes·ti lety nÏmÈ znaËky. »ervenÈ symboly v·m pomohou i tehdy, kdyû jsou klasickÈ turistickÈ smÏrovky beznadÏjnÏ zamrzlÈ v†n·mraze. P¯etiskujeme jednu z†nejstaröÌch verzÌ znaËek z†krkonoöskÈho pr˘vodce Jind¯icha Ambroûe z†roku 1935. NÏkterÈ znaËky zanikly spolu s†boudami, ale vÏtöinu z†nich najdete v†KrkonoöÌch na ËeskÈ stranÏ hor dodnes. SouËasnÏ pouûÌvanÈ jsou uvedeny v†kaûdÈ dobrÈ mapÏ. Symbol LiöËÌ hory pat¯Ì k† nejv˝mluvnÏjöÌm. P¯edloni Horsk· sluûba vÏtöinu nÏm˝ch znaËek obnovila.

Horsk˝ hotel Lyûa¯sk· bouda, poöta »ern˝ D˘l, PS» 543 44, vedoucÌ Jan Neboh·Ë, tel. 0439 796 407 (od 22.IX. 499 736 407), fax 0439 796139 (499 736 139), e-mail: [email protected], www.lyzarska.cz. Ubytov·nÌ (celkem 71 l˘ûek) s†polo- i plnou penzÌ, restaurace s†bufetem je otev¯en· pro pasantnÌ hosty dennÏ od 10 do 22 hodin. ZimnÌ parkov·nÌ je na st¯eûen˝ch parkoviötÌch v†Peci pod SnÏûkou, doprava zavazadel, pop¯. osob zajiötÏna rolbou, v†lÈtÏ parkov·nÌ podle dohody s†vedenÌm hotelu. DomluvÌte se i anglicky a nÏmecky.

MAL¡ ⁄PA

16 äKOLA JE V†MAL… ⁄PÃ 210 LET Mnohalet· snaha malo˙psk˝ch horal˘ o zÌsk·nÌ vlastnÌho kostela nebyla jenom touhou po svatost·nku. Podle tehdejöÌch pravidel mohla osada vedle prost¯edk˘ na cÌrkevnÌ z·leûitosti dostat penÌze takÈ na zaloûenÌ a provoz vlastnÌ ökoly. Toho se v†MalÈ ⁄pÏ doËkali stejnÏ jako kostela p¯ed 210 lety. D˘leûitou ud·lostÌ v†ûivotÏ zdejöÌch lidÌ se stala n·vötÏva budoucÌho cÌsa¯e Josefa II. 12. z·¯Ì 1779. OsobnÏ poznal tÏûk˝ ûivot horal˘, a proto se uû jako cÌsa¯ v†roce 1788 zasadil za udÏlenÌ povolenÌ stavby kostela a vzniku cÌrkevnÌ lok·lie. CÌsa¯skÈ poûehn·nÌ uvolnilo prost¯edky ze st·tem ¯ÌzenÈho n·boûenskÈho fondu, kter˝ zaplatil kostel a pozdÏji faru a ökolu. PrvnÌ uËitel Anton Rhufl nastoupil na Malou ⁄pu 1. ¯Ìjna 1791, jen nÏkolik mÏsÌc˘ po vysvÏcenÌ d¯evÏnÈho kostela. P¯Ìchod pana uËitele m˘ûeme povaûovat za zaloûenÌ ökoly v†horskÈ obci Mal· ⁄pa, kter· se dÌky ˙silÌ zdejöÌch lidÌ udrûela dodnes. Po öesti letech v˝uky v†provizornÌm prost¯edÌ se v roce 1797 dÏti doËkaly vlastnÌ ökolnÌ budovy a kantor z·roveÚ ökolnÌho bytu. äkola st·la naproti kostelu a p¯eËkala v†tÏsnÈ blÌzkosti i jeho poû·r v†roce 1805. S†obnovou kostela v†mÌstÏ p¯ibyla i fara a o sedmdes·t let pozdÏji poötovnÌ ˙¯ad i nejvÏtöÌ hospoda. P¯irozenÏ vzniklÈ spr·vnÌ centrum horskÈ obce z˘stalo po p¯estÏhov·nÌ ˙¯ad˘ na p¯ÌstupnÏjöÌ PomeznÌ Boudy po roce 1945 jednÌm z†nejcennÏjöÌch a nejmalebnÏjöÌch soubor˘ historick˝ch staveb v†KrkonoöÌch. Jak vypadala prvnÌ ökolnÌ budova nevÌme, ale podle popisu byla prostou d¯evÏnou chalupou s†jednou uËebnou, velkou a malou mÌstnostÌ pro rodinu uËitele a nezbytn˝m kravsk˝m chlÈvem. Uû Ëtvrt˝ uËitel Franz Schier si vymohl pozemek, kter˝ postupnÏ on a jeho n·stupci p¯emÏnili na louku. Aby se v†MalÈ ⁄pÏ kanto¯i uûivili, museli vedle v˝uky dÏtÌ jeötÏ hospoda¯it. Od zaloûenÌ ökoly do roku 1945 se tu vyst¯Ìdalo nejmÈnÏ 56 uËitel˘ a uËitelek a nenÌ divu, ûe v†tÏûk˝ch podmÌnk·ch nikdo dlouho nevydrûel. V˝jimkou byli dva kanto¯i. Jan Mischinsk˝ tu zem¯el v†roce 1861 po Ëty¯iadvaceti letech zdejöÌ sluûby. Jen tÏûko si dovedeme vyuËov·nÌ p¯edstavit, kdyû tehdy zasedalo do lavic jednot¯Ìdky 170 û·k˘. ZlepöenÌ podmÌnek dÏtem i uËitel˘m p¯inesla v˝stavba novÈ ökoly v†roce 1875. StojÌ na stejnÈm mÌstÏ

jako ta nejstaröÌ. Dnes je v†domÏ ubytov·nÌ pro hosty a pat¯Ì k pensionu U kostela spravovanÈmu Janem Patzeltem, jehoû p¯edci sed·vali ve zdejöÌch ökolnÌch lavicÌch. V†novÈm domÏ bylo vÌc uËeben a od zaË·tku roku 1876 se z†jednot¯Ìdky stala ökola trojt¯ÌdnÌ. To pomohl prosadit druh˝ dlouholet˝ malo˙psk˝ ¯ÌdÌcÌ uËitel Engelbert Wolf, kter˝ k sobÏ dostal dalöÌ dva kantory. UËil tu pln˝ch 31 let, neû öel v†roce 1903 do penze. V†dobÏ, kdy v KrkonoöÌch skoro v†kaûdÈ chalupÏ bydlela rodina s†dÏtmi sem p¯ich·zeli û·ci i ze vzd·len˝ch samot. NejtÏûöÌ cestu do ökoly mÏli caparti ze LvÌho dolu z†Dolsk˝ch a äÌmov˝ch chalup. V†zimÏ se nedostali do lavic d¯Ìve neû za hodinu. NenÌ divu, ûe vÏtöina dÏtÌ do ökoly p¯ijela na lyûÌch nebo mal˝ch s·Úk·ch. S†odchodem starousedlÌk˘ v†obci skonËila v˝uka v†nÏmeckÈm jazyce a v˝raznÏ poklesl poËet obyvatel. PoslednÌ nÏmeck˝ uËitel Josef Patzelt byl v†kvÏtnu 1945 zast¯elen.

JEDNOTÿÕDKA Z†budovy u kostela se ökola p¯estÏhovala na PomeznÌ Boudy 28. ¯Ìjna 1948, aby p¯es Ëty¯icet let chodily zdejöÌ dÏti prvnÌch pÏt a pozdÏji Ëty¯i roky do malot¯Ìdky v†domÏ dneönÌho Bufetu na Pek·rnÏ. V roce 1990 se obec Mal· ⁄pa po deseti letech znovu osamostatnila od Pece pod SnÏûkou a udrûenÌ a rozvoj ökoly se stal prioritnÌm z·jmem radnÌch. Pro novou ökolu zÌskali pÏkn˝ d˘m v†nejniûöÌ Ë·sti PomeznÌch Bud. V letoönÌm ökolnÌm roce do jednot¯Ìdky nastoupilo sedm dÏti od prvnÌ do ËtvrtÈ t¯Ìdy. ZatÌm nenÌ nikdo ve druhÈ t¯ÌdÏ, ale moûn· jeötÏ nÏkdo p¯ijde v†zimnÌ sezÛnÏ. äkola je spojen· se ökolkou, do kterÈ chodÌ dalöÌch sedm dÏtÌ. Moûn· si nÏkdo ¯ekne, proË tu ökolu drûÌ, kdyû hradÌ cel˝ provoz ze svÈho rozpoËtu. OdpovÏÔ mÌstnÌch lidÌ je jednoduch· - bez ökoly tu nez˘stanou mladÌ lidÈ a obec zanikne. Malo˙pötÌ chtÏjÌ vytvo¯it novÈ celoroËnÌ pracovnÌ p¯Ìleûitosti a nabÌdnout lidem byty. I proto je v pr·vÏ stavÏnÈm informaËnÌm centru na PomeznÌch Boud·ch takÈ bydlenÌ. D˘m je navrûen˝ i jako z·zemÌ pro p¯ipravovan˝ lyûa¯sk˝ vlek na LesnÌ h¯eben. To je jen zaË·tek, protoûe nejvÏtöÌ moûnosti vidÌ mÌstnÌ v trvalÈm obydlenÌ rekreaËnÌch chalup. A ökola v†mÌstÏ je d˘leûit˝m hlediskem p¯i rozhodov·nÌ mlad˝ch lidÌ, zda se tu usadÌ. Dobrou ˙roveÚ malÈ ökoliËky pÏt let rozvÌjela panÌ uËitelka Miloslava Turkov·, kter· teÔ uËÌ v†Peci pod SnÏûkou. P¯edloni dÏti p¯evzala sleËna Barbora Sojkov·, kter· vidÌ v˝hodu spoleËnÈho vyuËov·nÌ v†bliûöÌm vztahu r˘znÏ star˝ch dÏtÌ, kterÈ mladöÌm pom·hajÌ v†uËenÌ i mimo ökolu. Mal· Verunka po necelÈm p˘lroce v†prvnÌ t¯ÌdÏ umÌ perfektnÏ vyjmenovan· slova po b, odposlouchan· od spoluû·k˘ ze t¯etÌ t¯Ìdy. Velkou v˝hodou pro malÈ dÏti je zaË·tek vyuËov·nÌ aû v devÏt hodin. MajÌ Ëas se pohodlnÏ dostat do ökoly, i kdyû ty nejmenöÌ pÏöky nechodÌ. Pro Zleva ökola, fara, kostel a hospoda v MalÈ ⁄pÏ na fotografii z roku 1891 Ëty¯letou Aneûku z†Rennerov˝ch bud je

17 norm·lnÌ, ûe jezdÌ r·no do ökolky na sk˙tru nebo rolbou. Od p·tÈ t¯Ìdy dÏti Ëek· dojÌûdÏnÌ autobusem p¯ed sedmou hodinou do HornÌho Maröova. V†lÈtÏ i v†zimÏ str·vÌ velkou Ë·st v˝uky venku. Do lesa to majÌ jen kousek a p¯Ìmo u ökoly mohou lyûovat i s·Úkovat. NenÌ to pro dÏti nic vz·cnÈho, Ëasto panÌ uËitelku p¯emlouvajÌ, aby öly radÏji do tÏlocviËny. Na konci öedes·t˝ch let vysÌlala televize nÏkolikr·t v†podveËer ätÏdrÈho dne v·noËnÌ divadelnÌ p¯edstavenÌ û·Ëk˘ z†jednot¯ÌdnÌ ökoly v†MalÈ ⁄pÏ. Letos si dÏti od 3 do 10 let nacviËily PernÌkovou chaloupku. Aby se dostalo na vöechny a aby si zahr·ly p¯ed publikem, rozdÏlily se do dvou skupin a v†polovinÏ p¯edstavenÌ si herci vymÏnÌ role s†div·ky. I dÏti se tÏöÌ, ûe k†nim p¯ibudou dalöÌ spoluû·ci a budou nacviËovat vÏtöÌ p¯edstavenÌ. UmÏl˝ snÌh je uû i v†MalÈ ⁄pÏ. Lyûa¯sk˝ are·l U kostela, kde jsou 1000, 400 a 300 metr˘ dlouhÈ vleky, m· od letoönÌ sezÛny na hlavnÌ sjezdovce umÏlÈ zasnÏûov·nÌ. Spolu s†pravidelnou ˙pravou modernÌ rolbou tu jsou podstatnÏ vylepöenÈ podmÌnky pro lyûov·nÌ. Do lyûa¯skÈho are·lu U kostela se dostanete z†ostatnÌch mÌst MalÈ ⁄py od 8.40 do 16 hodin v†r˘zn˝ch intervalech skibusem. JÌzdnÌ ¯·d najdete na kaûdÈ zast·vce. Aû jeden·ctkr·t za den vyjÌûdÌ ze Sp·lenÈho Ml˝na a stavÌ U dolu, u vleku H˝bnerka, na PomeznÌch Boud·ch a pokud to snÏhovÈ podmÌnky dovolÌ, po vyhrnutÈ cestÏ projede aû k†Rennerov˝m Boud·m se zast·vkou v Nov˝ch DomcÌch. Po stejnÈ trase jezdÌ zpÏt. Trasu PomeznÌ Boudy - lyûa¯sk˝ are·l skibus projÌûdÌ mnohem ËastÏji. R·no v†osm hodin vyjÌûdÌ velk˝ skibus z†Trutnova od okresnÌho ˙¯adu do Sp·lenÈho Ml˝na, kde se ot·ËÌ a v 8.40 odjÌûdÌ do Pece pod SnÏûkou k†dolnÌ stanici vleku Javor. Protoûe nikde nestavÌ, jste z†MalÈ ⁄py v†nejvÏtöÌm lyûa¯skÈm are·lu v˝chodnÌch Krkonoö za 20 minut . ZpÏt jede v†10 hodin a v†10.30 znovu ze Sp·lenÈho Ml˝na do Pece. DalöÌ skibus jede z†Pece v†poledne a zpÏt ze Sp·lenÈho Ml˝na vyjÌûdÌ ve 13. hodin. Po lyûov·nÌ odv·ûÌ lyûa¯e v 16.30 z†Pece do Sp·lenÈho Ml˝na, kde nabere zdejöÌ sjezda¯e a bÏûka¯e a odveze je v 17 hodin do Trutnova. Vöechny skibusy jsou pro v·s zdarma. P¯es SnÏûku se m˘ûete p¯i dobr˝ch snÏhov˝ch podmÌnk·ch vydat na hezkou celodennÌ lyûa¯skou t˙ru. Z†PomeznÌch Bud je na nejvyööÌ horu »eskÈ republiky, kter· z†velkÈ Ë·sti pat¯Ì do obce Mal· ⁄pa, nejmenöÌ v˝ökov˝ rozdÌl ze vöech v˝stupov˝ch tras. »ek· v·s pouh˝ch 550 v˝ökov˝ch metr˘. Po CestÏ ËeskopolskÈho p¯·telstvÌ projedete po ˙boËÌ LesnÌho h¯ebene do SovÌho sedla, odkud vede jen kr·tkÈ stoup·nÌ k†osamÏlÈ horskÈ boudÏ Jelenka. NovÌ majitelÈ ji bÏhem lÈta venku i uvnit¯ pÏknÏ a hlavnÏ s citem opravili, jsou tu i novÌ spr·vci a tak si jen p¯ejeme, aby si toto v˝jimeËnÈ mÌsto zase dob¯e vedlo. Po mnoha desetiletÌch tu ËepujÌ toËenÈ pivo a specialitou je dom·cÌ kvasnicovÈ pivo. Otev¯eno je v†sezÛnÏ dennÏ od 8.30 do veËera. LetnÌ cesta p¯es Svorovou horu nenÌ opat¯ena tyËov·nÌm a v†zimÏ se nepouûÌv·. Ke SnÏûce se dosta-

neme t·hl˝m stoup·nÌm po Traversu, kter˝ n·s nad LvÌm dolem dovede aû do SluneËnÌho ˙dolÌ. To je jedno z†nejhezËÌch mÌst MalÈ ⁄py. Z†Traversu odboËÌme po zimnÌ tyËovanÈ zkratce do sedla Ob¯Ìho h¯ebene, kde musÌme sundat na z·vÏreËn˝ v˝stup bÏûky. Prudk˝ v˝chodnÌ h¯eben SnÏûky b˝v· vyfouk·n aû na holou zem. Kdyû je vÌtr moc siln˝, nezb˝v· neû pokraËovat po Traversu do sedla R˘ûovÈ hory a pokusit se o v˝stup na SnÏûku od jihu nebo vrchol ˙plnÏ vynechat. StejnÏ naöe dalöÌ cesta vede p¯es R˘ûovou horu. DobrÈ mÌsto na zastavenÌ najdeme na R˘ûohork·ch, odkud se pÏknÏ svezeme p¯es hornÌ Port·öky k†boudÏ Jana a odtud do Sp·lenÈho Ml˝na. Skibusem se vr·tÌme na PomeznÌ Boudy. Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta pravidelnÏ upravovanou stopou spojuje PomeznÌ Boudy s†R˝chorami. Je-li dostatek snÏhu, upravuje Spr·va KRNAP ve spolupr·ci s obcÌ bÏûeckou traù Haida pro klasick˝ zp˘sob bÏhu. ZaËÌn· u lyûa¯skÈho vleku H˝bnerka a krouûÌ po pÏtikilometrovÈm okruhu jen s†devades·timetrov˝m p¯ev˝öenÌm v†okolÌ lesnÌ samoty Haida. Panoramatick· kamera na sjezdovce lyûa¯skÈho are·lu U kostela v nadmo¯skÈ v˝öce 1108 metr˘ v·m p¯ibliûuje stav snÏhovÈ pokr˝vky a aktu·lnÌ poËasÌ nejen v†MalÈ ⁄pÏ. DÌky nastavenÌ kamery jsou dob¯e vidÏt i†h¯ebenovÈ partie vËetnÏ SnÏûky. Proto si po cel˝ rok dennÏ podle z·bÏr˘ p¯ÌmÈho p¯enosu panoramatickÈ kamery na »T2 v†dobÏ od 7.55 do 8.30 m˘ûete v MalÈ ⁄pÏ napl·novat lyûov·nÌ nebo h¯ebenovou t˙ru. PodrobnÈ informace o MalÈ ⁄pÏ jsou zve¯ejnÏny na st·le aktualizovan˝ch internetov˝ch str·nk·ch obce. Najdete tu pl·n MalÈ ⁄py, p¯ehled majitel˘ dom˘, v†rubrice Pensiony a ubytov·nÌ najdete u nÏkter˝ch sluûeb vlastnÌ str·nky. SouË·stÌ jsou i obr·zky ze starÈ i souËasnÈ MalÈ ⁄py, z†nichû nÏkterÈ m˘ûete poslat jako elektronickou pohlednici. Proto na internetu otev¯te http://www.malaupa.cz. ⁄daje o sportovnÌch a turistick˝ch moûnostech MalÈ ⁄py najdete takÈ v†teletextu na »T1 a »T2 pod n·zvem Panor·ma ñ zpravodajstvÌ z†hor na stranÏ 192-3.

Do jednot¯Ìdky chodÌ v MalÈ ⁄pÏ sedm dÏtÌ.

DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY

18

Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘ Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje majÌ vlastnÌ TV a kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize. HostÈ si mohou zaplavat v malÈm krytÈm bazÈnu u penzionu. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozöÌ¯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den. Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan Hlav·Ëovi, tel. (0439) 874 112 (od 22. IX. 499 874 112), domluvÌte se i nÏmecky.

SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, aktivity zamÏ¯enÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod n·zvem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 280 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch spolupracovnÌk˘. Ve st¯edisku si m˘ûete zakoupit publikace a materi·ly, nap¯. ned·vno vydanou »Ìtanku z v˝chodnÌch Krkonoö. St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. ubytovna (0439) 874 280 (od 22. IX. 499 874 280), kancel·¯ 874 326 (499 874 326), byt a kancel·¯ ¯editele tel. a fax 874 181 (499 874 181), e-mail: [email protected], http://www.ecn.cz/server.

Pension ñ restaurant LÌpa Pension LÌpa v†HornÌm MaröovÏ otev¯eli v†roce 1994 Helena ävih·lkov· a V·clav Krych. Pojmenovali ho podle stoletÈ lÌpy na spodnÌm dvo¯e, kde je celoroËnÌ parkoviötÏ aut host˘. Pension nabÌzÌ ubytov·nÌ se stravov·nÌm v†apartm·nech, kterÈ majÌ ob˝vacÌ pokoj se dvÏma l˘ûky, stejnÏ velkou loûnici a koupelnu se sprchou a toaletou. K†vybavenÌ pokoje pat¯Ì i kabelov· televize. Maxim·lnÌ kapacita pensionu je 28 l˘ûek. Tomu odpovÌd· i restaurace v p¯ÌzemÌ, kde majÌ p¯ednost ubytovanÌ hostÈ. Na jÌdelnÌm lÌstku najdete minutkov· jÌdla vËetnÏ Ëerstv˝ch specialit z klokanÌho masa a krkonoösk· jÌdla. LetnÌ posezenÌ v†zahradnÌ restauraci obohacujÌ jÌdla p¯ipravovan· na grilu, objednat si m˘ûete i peËenÌ sel·tka. Pivo si vyberete ze dvou nejzn·mÏjöÌch Ëesk˝ch znaËek PlznÏ a Budvaru. Restaurace je otev¯en· v†hlavnÌ sezÛnÏ i pro neubytovanÈ hosty od 12 do 22 hodin. Pension LÌpa nep¯ehlÈdnete ani v†noci, protoûe n·pisy i cel˝ d˘m jsou dob¯e osvÏtleny. Je vhodn˝m mÌstem pro rodinnÈ pobyty. Pro ubytovanÈ hosty je sauna po cel˝ rok. Pension ñ restaurant LÌpa, HornÌ Maröov Ëp. 133, PS» 542 26, majitel Helena ävih·lkov· a V·clav Krych, tel., fax: (0439) 874 211 (od 22. IX. 499 874 211), tel. 0604 909 367. E-mail: [email protected], http://www.pension.lipa.web.wo.cz. DomluvÌte se i nÏmecky.

Tet¯evÌ boudy Komplex Ëty¯ modernÌch budov pod LiöËÌ horou mezi »ern˝m Dolem, PecÌ pod SnÏûkou a DolnÌm Dvorem nabÌzÌ v†nadmo¯skÈ v˝öce 1030 metr˘ ubytov·nÌ i s†plnou penzÌ pro ökoly a individu·lnÌ pobyty v†oddÏlen˝ch pavilonech (celkem 150 l˘ûek). V†pavilonu pro jednotlivÈ hosty majÌ vöechny t¯Ì a Ëty¯l˘ûkovÈ pokoje vlastnÌ sprchov˝ kout, toaletu a um˝vadlo, v†pavilonu pro ökoly jsou na pokojÌch sprchy a um˝vadla, toalety jsou na chodbÏ. P¯Ìpravou aktivit pro hosty pat¯Ì Tet¯evÌ boudy k†jednÏm z†nejlepöÌch v†KrkonoöÌch a v†nabÌdce pro ökoly nemajÌ konkurenci. Kaûd· ökolnÌ skupina m· vlastnÌ klubovnu s†tabulÌ, lavicemi, TV s videem, hernu se stolnÌm tenisem i malou tÏlocviËnu. K†programu pat¯Ì p¯edn·öky HorskÈ sluûby, sauna, posilovacÌ stroj a kulat˝ bili·r. U jÌdelny je s·l s†taneËnÌm parketem a aparaturou pro dÏtskÈ diskotÈky. Rodinn· rekreace m· vlastnÌ vybavenÈ klubovny, vin·rnu s†taneËnÌm parketem. Velk· restaurace se v†lÈtÏ rozöi¯uje o terasu s†n·dhern˝m v˝hledem do kraje. Je otev¯en· dennÏ tÈmÏ¯ cel˝ rok i pro pr˘chozÌ hosty. V†boudÏ je p˘jËovna horsk˝ch kol a lyûÌ. Sjezdovka a 250 metr˘ dlouh˝ vlek je p¯Ìmo u boudy, od hornÌ stanice Zahr·dek v†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec je to sem 15 minut. Jen kousek za boudou vede upravovan· bÏûeck· trasa Krkonoösk· cesta. LetnÌ parkov·nÌ vËetnÏ autobusu je u boudy se znaËen˝m p¯Ìjezdem z†DolnÌho Dvora, v†zimÏ pro ökoly v†»ernÈm Dole, pro ostatnÌ v†Peci pod SnÏûkou. Odvoz osob a zavazadel zajiöùujÌ Ëty¯i rolby. Horsk· bouda Tet¯evÌ boudy, poöta »ern˝ D˘l, PS» 543 44, provozujÌ Ivana a Miroslav Radionovi, tel.: (0439) 896 312, fax: 896 329 (od 22. IX. 499 896 312, 499 896 329), tel.: 0601 245 480, e-mail: [email protected]. DomluvÌte se i nÏmecky.

MILOSLAV BARTOä ûiv· encyklopedie historie Krkonoö

AntonÌn Tich˝

Nejsem s·m, pro koho je MÌla Bartoö poslednÌ z·chranou pokud†t·pu v krkonoöskÈ minulosti. Za dve¯mi jeho pracovny znÌ dotazy ve vöech t¯ech jazycÌch Krkonoö - ËeötinÏ, nÏmËinÏ a st·le ËastÏji i polötinÏ. S Krkonoösk˝m muzeem ve VrchlabÌ MÌla spojil cel˝ sv˘j dosavadnÌ produktivnÌ vÏk. SnaûÌ se naplnit ideu muzea vyt˝Ëenou v˝znamn˝m spr·vcem sbÌrek v†prvnÌ polovinÏ minulÈho stoletÌ dr. Karla Schneidera - b˝t kulturnÌm, dokumentaËnÌm a badatelsk˝m centrem regionu. Instituce se sluön˝m renomÈ i za hranicemi republiky, oslavÌ zakr·tko 120 let svÈho trv·nÌ. NemÏlo by zapadnout, ûe celou t¯etinu tÈ doby ìbyl u tohoî mraveneËek Bartoö. P˘vodem z†HornÌ BrannÈ, kde se v†roce 1939 narodil do rodiny s†legion·¯skou tradicÌ a levicov˝m sm˝ölenÌm, maturoval na vrchlabskÈm gymn·ziu†roku 1956. Druhou, odbornou maturitou ukonËil studia na OsvÏtovÈ ökole v†Praze. Po vojnÏ nastoupil 21. prosince roku 1961 do KrkonoöskÈho muzea. JistÏ netuöil, ûe to bude na Ëty¯icet let. MÏl to ötÏstÌ, ûe zaËÌnal od tÈ p¯ÌsloveËnÈ pÌky, systematick˝m zpracov·v·nÌm evidence muzejnÌch fond˘. Akur·tnost ìotc˘ zakladatel˘î z†KrkonoöskÈho spolku, byla obr·cena v†chaos pov·leËn˝mi konfiskacemi. Emil FlÈgl v†Ëele muzea se vÏnoval vÌc ve¯ejnÈ politickÈ Ëinnosti a zcela v†duchu doby d·val do†pop¯edÌ z·jmu dÏjiny dÏlnickÈho hnutÌ a jedinÈ neomylnÈ komunistickÈ strany. MÌla si zatÌm mohl osahat kaûd˝ muzejnÌ p¯edmÏt, p¯eËÌst kaûdou archiv·lii. ZaËal p¯i zamÏstn·nÌ studovat n·rodopis na vÏhlasnÈ KarlovÏ univerzitÏ, studium vöak nedokonËil. Jednak ho odradil form·lnÌ p¯Ìstup tehdejöÌch pedagog˘ k†d·lkovÏ studujÌcÌm, hlavnÏ vöak pochopil, ûe v†archivu a bohatÈ muzejnÌ knihovnÏ je prav· ökola ûivota, kterou nic nem˘ûe nahradit. S†˙silÌm, jakÈ vÏnoval aû do tÈ doby jen öachov˝m ˙loh·m, se pustil intenzÌvnÏ do uËenÌ nÏmËiny, kter· je pro porozumÏnÌ historick˝m pÌsemnostem z†regionu zcela nezbytn·. éivotnÌ partnerku si naöel v†Sudetech u éaclÈ¯e, nÏmeckÈ jazykovÈ vybavenÌ rodiny bylo v†tomto smÏru urËitÏ p¯Ìnosem. Bez ohledu na profesnÌ funkce, v letech 1995 - 2000 v†muzeu usedal i v†k¯esle ¯editelskÈm, si MÌla cenÌ p¯edevöÌm prvotnÌho n·rodopisnÈho v˝zkumu v†terÈnu v†sedmdes·t˝ch letech. OstatnÌ vdÏËnÏ oceÚujÌ jeho z·sadnÌ a objevnÈ Ël·nky z rozs·hlÈ publikaËnÌ Ëinnosti. Jiû deset let p¯ispÌv· do mÏsÌËnÌku Puls zajÌmavostmi z†dÏjin mÏsta VrchlabÌ. DÏjiny arnoötovskÈ hutÏ a ponikelskÈho dolov·nÌ ve sbornÌku Opera Corcontica, v˝born˝ seri·l o map·ch, ìKrkonoöskÈ snÏûniceî nebo ìVrchlabötÌ mÏdirytciî a mnoho dalöÌch Ël·nk˘ v†Ëasopisu Krkonoöe jsou opakovanÏ pramenn˝m zdrojem mnoha badatel˘. S†kolegou Luötincem zpracoval PoË·tky lyûov·nÌ v†»esk˝ch zemÌch, spolupodÌlel se na textu kouzeln˝ch Alb star˝ch pohlednic Krkonoö i PodkrkonoöÌ, jeho p¯Ì-

19

spÏvek najdete v†»Ìtance v˝chodnÌch Krkonoö maröovskÈho ekologickÈho st¯ediska SEVER a z†nov˝ch vÏcÌ ve v˝pravnÈ trojjazyËnÈ publikaci v˝tvarn˝ch dÏl s†n·mÏtem SnÏûky nazvanÈ Kolem velkÈ hory. »ten·¯˘m p¯iblÌûil zda¯ilou rekonstrukci nejstaröÌ obrazovÈ mapy Krkonoö Simona H¸ttela od Zdeny Nov·kovÈ a je podeps·n i na ˙tlÈm sbornÌËku o nejvÏtöÌ povodni v†KrkonoöÌch v†roce 1897. DlouhodobÏ spolupracuje na p¯ekladu H¸ttelovy kroniky mÏsta Trutnova z†poslednÌ t¯etiny 16. stoletÌ. DÌky jeho ˙silÌ se v†poslednÌm desetiletÌ ˙spÏönÏ rozvÌjÌ dlouho tabuizovan· spolupr·ce s†pov·leËn˝mi vysÌdlenci z†Vrch-labska, sdruûen˝mi kolem KrkonoöskÈho muzea v†Marktoberdorfu v†Bavorsku a obËas opomÌjenÈ kontakty s†polsk˝mi muzejnÌky z†JelenÌ Hory. Vz·jemnÈ informace a v˝mÏna literatury jsou p¯Ìnosem pro muzeum i öirok˝ okruh z·jemc˘ a urËitÏ d˘leûit˝m poËinem na naöÌ cestÏ do Evropy. V˝znamnou souË·stÌ Bartoöovy pr·ce je zp¯ÌstupnÏnÌ jedineËnÈho muzejnÌho fondu ve¯ejnosti na v˝stav·ch. Po mnohaletÈ snaze teprve v†nov˝ch podmÌnk·ch po roce 1989 prosadil, aby se souË·stÌ hlavnÌ muzejnÌ expozice stala vedle p¯ÌrodovÏdnÈ Ë·sti i historie osidlov·nÌ Krkonoö. V†ambitu augustini·nskÈho kl·ötera, kde muzeum ve VrchlabÌ sÌdlÌ, spolu s†kolegy vytvo¯il st·lou expozici »lovÏk a hory, ke kterÈ napsal i pÏknÈho pr˘vodce. SouË·stÌ je i kr·sn˝, MÌlou vyvzdorovan˝ prostor pro kr·tkodobÈ v˝stavy s†n·rodopisn˝m a v˝tvarn˝m zamÏ¯enÌm. D˘chodce Miloslav Bartoö je pln˝ el·nu a jedineËnÏ se dok·ûe orientovat v†nekoneËn˝ch zdrojÌch inspirace, kterÈ muzejnÌ fondy, archiv a knihovna nabÌzejÌ. Pr·ce je to na mnoho let. NaötÏstÌ pro n·s, MÌla plnÌ st·le sv˘j dluh Ëten·¯˘m.

äPINDLERŸV ML›N

20

21 dohodnout akci, kter· mÏla ovlivnit ûivoty miliÛn˘ lidÌ. Domluvili detaily atent·tu na Adolfa Hitlera a n·slednÈ p¯evzetÌ moci. Do celÈ akce byl zasvÏcen i jejich hostitel, bouda¯ a horsk˝ hospod·¯ Heinrich Renner. Kr·tce po poledni 20. Ëervence 1944 v†konferenËnÌ mÌstnosti Hitlerova hlavnÌho stanu v†Rastenburgu ve V˝chodnÌm Prusku poloûil hrabÏ Stauffenberg pod mapov˝ st˘l aktovku s†Ëasovanou v˝buöninou. Neöùastnou n·hodou jeden z†d˘stojnÌk˘ posunul taöku za mohutnou nohu dubovÈho stolu. V˝buchem byl Hitler öokov·n, ale nikoli usmrcen. HrabÏ Stauffenberg byl popraven s†ostatnÌmi hlavnÌmi ˙ËastnÌky atent·tu hned druh˝ den, profesor Reichwein s†tisÌci dalöÌmi podez¯el˝mi ˙ËastnÌky nejz·vaûnÏjöÌho hnutÌ odporu proti Hitlerovi brzy potom. Nikdo nevyzradil mÌsto a lidi, u kter˝ch se pokus o ukonËenÌ v·lky p¯ipravoval.

PRVNÕ HOST… PÿIJELI PÿED 137 LETY HorskÈ mÏsto äpindler˘v Ml˝n, pat¯ÌcÌ p¯es sto let mezi nejzn·mÏjöÌ rekreaËnÌ mÌsta v†»eskÈ republice, uû navötÌvily statisÌce lidÌ. Je unik·tnÌ, ûe zn·me jmÈna i termÌn pobytu prvnÌch host˘, kte¯Ì sem p¯ijeli na letnÌ pobyt 13. Ëervna 1865. LÈka¯ Bernard Stricker s manûelkou Annou, synem Bernardem a p¯Ìtelem Paulem Meinhardtem z†Vratislavi si pronajali na Ëty¯i t˝dny dvÏ p¯ÌzemnÌ svÏtnice ve†ml˝nÏ uprost¯ed horskÈ osady. Ml˝n d¯Ìve pat¯il rodinÏ Spindler˘ a dal uû v†roce 1793 jmÈno celÈmu mÌstu. JistÏ ve zdejöÌch prost˝ch chalup·ch p¯edtÌm p¯enocovala ¯ada poutnÌk˘, ale doktor Stricker s rodinou byli opravdu prvnÌmi pobytov˝mi hosty. Ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ se jim velmi lÌbilo a p¯ijÌûdÏli znovu. Vzali s†sebou doktora Eduarda Engelhardta s†panÌ z†Frankfurtu nad Odrou a k†nim se p¯ipojili dalöÌ a dalöÌ p¯·telÈ. Do ml˝na se novÌ hostÈ neveöli a tak pro nÏ bylo v†dalöÌm stavenÌ p¯ipraveno nÏkolik hostinsk˝ch pokoj˘, ˙plnÏ prvnÌch ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ. KaûdÈ lÈto host˘ p¯ib˝valo a s nimi i novÈ pensiony, hostince a brzy i skvÏle vybavenÈ hotely. Od poË·tku sem zajÌûdÏla i z·moûnÏjöÌ klientela, kter· mÏla z·jem o kvalitnÌ a tÌm draûöÌ sluûby. P¯i malÈm daÚovÈm zatÌûenÌ tehdejöÌch podnikatel˘ a rostoucÌm z·jmu host˘ se äpindler˘v Ml˝n mÏnil p¯ed oËima. V†roce 1894 tu bylo 25 hotel˘, ubytovacÌch hostinc˘ a vÏtöÌch pension˘, v†roce 1909 uû 46 a v†roce 1925 nabÌzelo centrum äpindlerova Ml˝na, Bed¯ichova a p¯ednÌ Ë·st SvatÈho Petra 92 podnik˘ s†tisÌci pokoji. Pro srovn·nÌ dnes je v celÈm mÏstÏ äpindler˘v Ml˝n vËetnÏ horsk˝ch bud a d¯Ìve samostatn˝ch obcÌ Volsk˝ D˘l a Krausovy Boudy 210 podnik˘ s†nabÌdkou p¯es 8500 l˘ûek. PrvnÌm d˘leûit˝m impulsem velkÈho rozvoje äpindlerova Ml˝na byla v˝stavba silnice z†VrchlabÌ do centra obce v†roce 1872, po kterÈ sem od ûeleznice v podh˘¯Ì cestovali hostÈ pohodlnÏji. Asi do roku 1905 do hor p¯ijÌûdÏli hostÈ pouze v†lÈtÏ, hlavnÏ od poloviny Ëervna do poloviny z·¯Ì. Na zaË·tku 20. stoletÌ se zjistilo, ûe zimnÌ pobyt na horskÈm vzduchu pom·h· lÈËit nemoci tÈ doby, p¯edevöÌm tuberkulÛzu, z·pal plic, tyfus, chronick˝ revmatismus, nervovÈ poruchy, ale i mÈnÏ z·vaûnou chudokrevnost, d˝chaviËnost, slabost a podle dobovÈho pr˘vodce i bledniËku. Ovöem vÌce host˘ do äpindlerova Ml˝na p¯ivedlo ve stejnÈ dobÏ objevenÈ rekreaËnÌ lyûov·nÌ a p¯iv·dÌ dodnes. V†dobrÈ sezÛnÏ v roce 1909 p¯ijelo na pobyt v†lÈtÏ 5545 host˘ a v†n·sledujÌcÌ zimÏ 800. O patn·ct let pozdÏji to byly jiû t¯i tisÌce zimnÌch host˘, tedy skoro stejnÏ jako v†p¯edeölÈm lÈtÏ. Dnes poËet zimnÌch n·vötÏvnÌk˘ nad letnÌmi vysoce p¯evl·d·, i kdyû je zasnÏûen· sezÛna mnohem kratöÌ neû ta kytiËkov·. Zn·me nejen prvnÌ hosty, ale vöechny, kte¯Ì se tu alespoÚ na nÏkolik nocÌ ubytovali od roku 1882 aû do druhÈ svÏtovÈ v·lky. Nejprve Krkonoösk˝ spolek a potom L·zeÚsk˝ spolek, kter˝ ubytovatelÈ z†centra äpindlerova Ml˝na zaloûili v†roce 1892, vyd·val po kaûdÈ letnÌ sezÛnÏ, pozdÏji kaûd˝ch osm aû Ëtrn·ct dnÌ seznam host˘. Obsahoval titul, funkci Ëi povol·nÌ v·ûenÈho n·vötÏvnÌka, ˙daje o spolucestujÌcÌch,†termÌnu

Bouda na Pl·ni v roce 1945, vzadu KlÌnovÈ boudy.

a mÌstu ubytov·nÌ i odkud hostÈ p¯ijeli a v†neposlednÌ ¯adÏ v˝öi finanËnÌho daru vÏnovanÈho spolku na okraölovacÌ pr·ce. Ty p¯edstavovaly v˝sadbu stromo¯adÌ, ˙drûbu cest, laviËek, plov·rny, s·Úka¯skÈ dr·hy a takÈ tisk seznam˘ host˘ a propagaËnÌho materi·lu äpindlerova Ml˝na. Kaûd˝ rok byl seznam vyhodnocen s†uvedenÌm poËtu vöech ubytovan˝ch, host˘ v†jednotliv˝ch hotelech, vybran˝ch penÏz a takÈ zemÌ a mÏst, odkud p¯ijeli. Tak se i po sto letech dozvÌme, ûe nap¯Ìklad v†lÈtÏ 1905 tu str·vilo nÏkolikadennÌ pobyt 4367 lidÌ. NejvÌce jich bylo z†NÏmecka (3757), konkrÈtnÏ z†BerlÌna (743) a Vratislavi (704). Dom·cÌch host˘ z†c.k. Rakousko-uherskÈ monarchie pob˝valo ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 554. NejËastÏji jsou zapsanÌ obyvatelÈ Prahy (116), VÌdnÏ (46), Liberce (43), d·le t¯eba ze SmÌchova (12), aû po jednotlivÈ osoby z†Budapeöti, Krakova Ëi nedalekÈho TemnÈho Dolu. OstatnÌ cizinci sem v†lÈtÏ 1905 moc nespÏchali. NejvÌce bylo Rus˘ (19), D·n˘ (12), pak Francouz˘ (9), t¯i AngliËanÈ, äv˝ca¯i a AustralanÈ, dva JihoafriËanÈ a jen jeden AmeriËan, Ind a HolanÔan. ⁄plnÏ jin· situace byla po vzniku Republiky »eskoslovenskÈ v†roce 1918. HostÈ z†NÏmecka sice z˘stali KrkonoöÌm vÏrni, ale v˝raznÏ stoupl poËet lidÌ z†Prahy a dalöÌch Ëesk˝ch mÏst. PoslednÌ roky byly seznamy Ëty¯jazyËnÈ, vedle nÏmËiny a Ëeötiny jeötÏ angliËtina a francouzötina. Po celou dobu existence L·zeÚskÈho spolku se poplatky platily podle dobrÈ v˘le kaûdÈho hosta. Kolik spolku vÏnoval se objevilo v†seznamu host˘ v kolonce u jeho jmÈna. NÏkdo nedal nic, ale vÏtöina p¯ispÏla vÌce, neû by musela. Prestiû jednotliv˝ch hotel˘ zvyöovalo mnoûstvÌ vybran˝ch dar˘ se¯azen˝ch do po¯adÌ po skonËenÌ sezÛny. TiötÏnÈ seznamy host˘ jsou uloûeny v†archivu KrkonoöskÈho muzea ve VrchlabÌ. Kdybychom znali p¯ÌjmenÌ sleËny R˘ûi, kter· podle textu na pohlednici otiötÏnÈ na titulnÌ stranÏ se p¯ijela do äpindlerova Ml˝na nauËit lyûa¯sk˝ styl telemark, jistÏ bychom v†z·pisu z ˙nora 1922 zjistili, kde a moûn· i s k˝m se ubytovala a kolik darovala penÏz na rozvoj obce. Dnes by asi zve¯ejÚov·nÌ takov˝ch informacÌ kv˘li ochranÏ soukromÌ host˘ neproölo. Tak z˘st·v· jen u zapisov·nÌ ubytovan˝ch n·vötÏvnÌk˘ do domovnÌ knihy kaûdÈho hotelu nebo pensionu.

Okruh okolo BÌlÈho Labe n·s zavede na kr·snou zimnÌ t˙ru p¯es nejvyööÌ mÌsta äpindlerova Ml˝na a z·roveÚ nejvyööÌ partie Krkonoö. MÏstem proch·zÌ od HornÌch MÌseËek po turistickÈ sjezdovce MedvÏd na druhou stranu ˙dolÌ p¯es Kr·snou Pl·Ú, KlÌnovky a Na rozcestÌ öpindlerovsk· Ë·st lyûa¯skÈ KrkonoöskÈ cesty. Upravovan· bÏûeck· traù spojuje Harrachov na z·padÏ s†Malou ⁄pou a éaclÈ¯em na v˝chodÏ hor. My projedeme jenom ˙sek ze SvatÈho Petra k†Bufetu Na rozcestÌ. Odtud d·l k†V˝rovce a vystoup·me na nejstudenÏjöÌ mÌsto v†KrkonoöÌch v†sedle LuËnÌ hory. Sjedeme dol˘ k†LuËnÌ boudÏ, kde p¯ejedeme BÌlÈ Labe tÏsnÏ pod jeho pramenem v†⁄pskÈm raöeliniöti. Ti zdatnÏjöÌ si mohou odskoËit na SnÏûku, coû jim zabere jistÏ dvÏ hodiny. My pokraËujeme od LuËnÌ boudy po zimnÌ tyËovanÈ cestÏ p¯es rozs·hlÈ pl·nÏ »ertovy louky. Tato cesta byla kv˘li ochranÏ p¯Ìrody pro letnÌ turisty uzav¯ena, tak si mÌsta nad ⁄dolÌm BÌlÈho Labe a »ertova dolu m˘ûeme prohlÈdnout jen v†zimÏ. Sjezd ze St¯ÌbrnÈho h¯betu kolem MalÈho äiö·ku n·s p¯ivede ke äpindlerovÏ boudÏ. Tady pojedeme jeötÏ kus po st·tnÌ hranici, aû odboËÌme k†MoravskÈ boudÏ. Odtud vede snadnÏjöÌ sjezd dol˘ do äpindlerova Ml˝na p¯es Davidovy boudy aû k†JubilejnÌmu mostu a jen mal˝ kousek d·l k†˙stÌ BÌlÈho Labe do Labe. CelodennÌ t˙ru zakonËÌme mÌrn˝m sjezdem po pravÈm b¯ehu aû do centra mÏsta. Jestliûe si cestu na h¯ebeny ulehËÌme lanovkou na Pl·Ú, napojÌme se na Krkonoöskou cestu jen kousek za Boudou na Pl·ni, kde poskytuje p¯Ìjemn· obsluha v†restauraci a v†bufetu venku dobrÈ sluûby. Bouda zachycen· na fotografii z†roku 1945 m· zajÌmavou historii.

SVÃTOV… DÃJINY A BOUDA NA PL¡NI Podle v˝povÏdi Renner˘ z†roku 1946, zaloûili jejich p¯edkovÈ boudu uû v†roce 1530. To by bylo jeötÏ p¯ed p¯Ìchodem d¯eva¯˘ v†polovinÏ 16. stoletÌ a RennerovÈ by pat¯ili k nejstaröÌm rodin·m na h¯ebenech Krkonoö. Do historie se vöak zapsali jinou ud·lostÌ. K†Renner˘m uû od roku 1934 jezdili na pobyt pravidelnÏ zajÌmavÌ hostÈ z†NÏmecka. Pat¯ili†k†prominentnÌ katolickÈ ölechtickÈ skupinÏ, kterÈ se p¯Ìliö nelÌbil n·stup a vl·da sprost˝ch nacist˘. Na nÏkolikat˝dennÌ pobyty p¯ijÌûdÏl profesor Reichwein ze Svidnice, pozdÏji takÈ plukovnÌk hrabÏ von Stauffenberg se svou rodinou a pravdÏpodobnÏ i mnozÌ dalöÌ. V†zastrËenÈ BoudÏ na Pl·ni uprost¯ed hor se seöli naposledy v†b¯eznu 1944. Nep¯ijeli se rekreovat, ale

HorskÈ st¯edisko äpindler˘v Ml˝n nabÌzÌ 25 kilometr˘ upravovan˝ch, vÌce neû z poloviny umÏle zasnÏûovan˝ch sjezdov˝ch tratÌ, dvÏ Ëty¯sedaËkovÈ, jednu t¯ÌsedaËkovou, jednu dvousedaËkovou lanovou dr·hu a vleky s†p¯epravnÌ kapacitou p¯es 17 tisÌc lyûa¯˘ za hodinu. Aktu·lnÌ lyûa¯skÈ informace najdete v po¯adu†Panoramatick· kamera na »T2 dennÏ od 7.55 do 8.30 hodin a na internetovÈ adrese www.holidayinfo.cz. BezplatnÈ skibusy projÌûdÏjÌ† mÏstem t¯emi r˘zn˝mi trasami asi v hodinov˝ch intervalech, jÌzdnÌ ¯·d najdete na oznaËen˝ch zast·vk·ch. AtraktivnÌ je i autobusov· linka na äpindlerovu boudu do nadmo¯skÈ v˝öky 1200 metr˘. UsnadnÏn˝ n·stup na krkonoöskÈ h¯ebeny vyuûÌvajÌ zimnÌ i letnÌ hostÈ. PrvnÌ spoj z†autobusovÈho n·draûÌ vyjÌûdÌ v†p˘l dev·tÈ, pak kaûdou hodinu aû do 16.30. ZpÏt jezdÌ v†kaûdou celou hodinu od 9 do 17.00. äpindler˘v Ml˝n je po¯adatelem dvou z·vod˘ SvÏtovÈho poh·ru ûen v alpskÈm lyûov·nÌ v†prosinci 2003! OblÌben˝m nelyûa¯sk˝m programem nejen pro dÏti je celoroËnÏ otev¯en· 1400 metr˘ dlouh· bobov· dr·ha. Pro odv·ûnÈ a zvÌdavÈ hosty provozujÌ agentury p¯Ìmo ve mÏstÏ lÈt·nÌ na pad·kovÈm kluz·ku i ve formÏ tandemovÈho paraglidingu. V†zimÏ se m˘ûete pobavit ve SvatÈm Petru u pensionu Olympia p¯i snowtubingu, veselÈ jÌzdÏ na snÏhovÈ duöi. SportovnÏ relaxaËnÌ centrum VZ Bed¯ichov nabÌzÌ ve¯ejnosti†bazÈn s dr·hami pro kondiËnÌ plav·nÌ, dlouh˝ tobog·n, jehoû†dr·ha vybÌh· ven a konËÌ v†boËnÌm z·livu velkÈho bazÈnu. Tam je mÌsto s umÏl˝m vlnobitÌm a podvodnÌmi gejzÌry. Na opaËnÈm konci bazÈnu je ìdivok˝ kan·lî se siln˝m protiproudem. SouË·stÌ are·lu jsou vÌ¯ivky, mas·ûe, posilovna, sol·rium, sauna, tÏlocviËna, h¯iötÏ pro squash, dvÏ kuûelkovÈ dr·hy a takÈ dva öpiËkovÈ tenisovÈ kurty v†hale a jeden venku. SportoviötÏ jsou p¯Ìstupn· ve¯ejnosti p¯edevöÌm o vÌkendu, bÏhem t˝dne svou n·vötÏvu musÌte skloubit s†uzav¯en˝m programem host˘ hotelovÈho komplexu. VÌce se dozvÌte v TuristickÈm informaËnÌm centru, TIC äpindler˘v Ml˝n, P. O. Box 24, PS» 54351, telefon 0438 593 656 (do 22. IX. 499 523 656), fax: 593 818 (499 523 818), e-mail: [email protected], [email protected]. SÌdlÌ v†budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu, je otev¯enÈ dennÏ od 9 do 17 hodin s†hodinovou polednÌ p¯est·vkou. V†ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te informace o mÏstÏ, turistice, lyûov·nÌ, ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ pod·v· TIC rovnÏû informace o moûnosti ubytov·nÌ. Vedle propagaËnÌho materi·lu jsou k†dost·nÌ mapy, pr˘vodce, pohlednice i drobnÈ suven˝ry.

éACL…ÿ

22

HorskÈ mÏsto éaclÈ¯ leûÌ pod R˝chorami ve v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö. N·mÏstÌ zdobÌ nÏkolik historick˝ch dom˘ a jedineËn˝ baroknÌ mari·nsk˝ sloup z†roku 1725 p¯ipisovan˝ û·ku Maty·öe Brauna Ji¯Ìmu Pac·kovi. Cel˝ st¯ed mÏsta i se z·mkem, kter˝ stojÌ na skalnÌm ostrohu na mÌstÏ st¯edovÏkÈho hradu, je navrûenou pam·tkovou zÛnou. ZimnÌ hostÈ v†éaclÈ¯i najdou kvalitnÌ lyûa¯sk˝ program i ¯adu dalöÌch nesportovnÌch aktivit.

LYéAÿSK› ARE¡L éACL…ÿ - PRKENN› DŸL Pod z·meck˝mi hradbami na v˝chodnÌ expozici h¯ebene R˝chor je mÌstnÌ Ë·st éaclÈ¯e Prkenn˝ D˘l s modernÌm lyûa¯sk˝m are·lem. T¯i dlouhÈ vleky (dva 1100 m a jeden 500 m) obsluhujÌ r˘znÏ n·roËnÈ sjezdovky o celkovÈ dÈlce öest kilometru. SpodnÌ Ë·sti sjezdovek jsou umÏle zasnÏûov·ny. St¯edisko je vybaveno automatick˝m odbavovacÌm systÈmem SKIDATA, kter˝ nabÌzÌ nespoËet r˘zn˝ch druh˘ tarif˘. O lyûov·nÌ v†éaclÈ¯i platÌ, ûe je nejlevnÏjöÌ ze srovnateln˝ch are·l˘ ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. Auto zaparkujete p¯Ìmo v lyûa¯skÈm are·lu, kde je i p˘jËovna lyûÌ, skiservis, lyûa¯sk· ökola a obËerstvenÌ. Skupiny s†vÌce neû 20 lyûa¯i si mohou v†okruhu 25 kilometr˘ od PrkennÈho Dolu telefonicky objednat u vedenÌ are·lu bezplatnou dopravu na celodennÌ lyûov·nÌ. PÏkn· t˙ra na bÏûk·ch zaËÌn· u hornÌ stanice vlek˘. Vyölapan· stopa vede p¯es R˝chorsk˝ prales, SnÏûnÈ domky k†R˝chorskÈ boudÏ. Tady je kromÏ pondÏlÌ a ˙ter˝ otev¯en pro bÏûka¯e bufet. Z R˝chor m˘ûete pokraËovat po lyûa¯skÈ KrkonoöskÈ cestÏ smÏrem do HornÌho Maröova nebo do Albe¯ic a MalÈ ⁄py. Dol˘ sjedete po louk·ch osadou R˝chory kolem pensionu Ozon p¯Ìmo do PrkennÈho Dolu nebo po projetÈ cestÏ p¯es VÌzov do centra éaclÈ¯e. Lyûa¯sk˝ are·l Prkenn˝ D˘l a pension Zelen˝ Ml˝n Ëp. 1 provozuje spoleËnost Arrakis, RevoluËnÌ 264, éaclÈ¯, PS» 542 01, tel., fax: + 42 0439 776 555, 776146 (od 22. IX. 499 776 555, 499 776 146), e-mail: [email protected], http:// www.zacler.cz/arrakis. DomluvÌte se i nÏmecky a polsky.

PENSION ZELEN› ML›N U lyûa¯skÈho are·lu najdete kvalitnÌ ubytov·nÌ s†moûnostÌ stravov·nÌ v†modernÌm pensionu Zelen˝ Ml˝n. Vöech 17 pokoj˘ se 46 l˘ûky m· vlastnÌ p¯ÌsluöenstvÌ a satelitnÌ TV. V†pensionu je oblÌben· stylov· restaurace s†Ëeskou i mezin·rodnÌ kuchynÌ, pro ubytovanÈ hosty jÌdelna a lyû·rna. Restaurace je pro hosty otev¯en· v†sezÛnÏ dennÏ od 11.30 do 23.00 hodin. Pension s restauracÌ je vhodn˝ nejen pro rodinnÈ pobyty, ale v†jarnÌch a letnÌch termÌnech pro ökolnÌ skupiny, svatby, podnikov· ökolenÌ a jinÈ jednor·zovÈ akce. ParkoviötÏ je u domu.

MUZEUM NEJV›CHODNÃJäÕCH KRKONOä S†obdivem proch·zÌme MÏstsk˝m muzeem v†éaclÈ¯i schovan˝m pod st¯echou b˝valÈho okresnÌho soudu. NevÏ¯ili jsme, ûe se poda¯Ì s†mal˝m finanËnÌm zajiötÏnÌm a tÈmÏ¯ neexistujÌcÌm sbÌrkov˝m fondem expozici realizovat. Podpora radnice, dobr· v˘le souËasn˝ch i nÏkdejöÌch obËan˘ mÏsta a hlavnÏ ˙silÌ lidÌ z†muzea stojÌ za vytvo¯enÌm expozice, kter· se vyrovn· region·lnÌm muzeÌm s†dlouhou tradicÌ. V†éaclÈ¯i vzniklo prvnÌ muzeum uû v†roce 1930, ale bylo po v·lce zniËeno. »·st expon·t˘ zachr·nily depozit·¯e v†TrutnovÏ a ve VrchlabÌ, mnoho se ztratilo. Zaloûit novÈ muzeum napadlo zdejöÌho rod·ka docenta Wernera Baiera, od roku 1946 ûijÌcÌho v†NÏmecku, kter˝ pozdÏji vytvo¯il prvnÌ scÈn·¯ expozice a zap˘jËil ¯adu p¯edmÏt˘. PraktickÈ realizace muzejnÌ expozice se ujal v†roce 1997 nÏkdejöÌ havÌ¯, z·libou v˝tvarnÌk Daniel Mach, souËasn˝ ¯editel muzea. CitlivÏ vedenou kampanÌ se poda¯ilo od souËasn˝ch i p˘vodnÌch obyvatel kraje zÌskat desÌtky p¯edmÏt˘. Cenn˝mi expon·ty nebo radou p¯ispÏly muzea z†Trutnova, Vrch-

23 labÌ, Dvora Kr·lovÈ a »eskÈ Skalice. NÏkterÈ zajÌmavosti v†hornickÈ Ë·sti v˝stavy byly pro muzeum vytaûeny z†podzemÌ ze star˝ch ötol a öachet, Ë·st p¯edmÏt˘ poch·zÌ ze sbÌrek zdejöÌch Ëernouheln˝ch dol˘. P¯i instalaci Daniel Mach uplatnil svÈ v˝tvarnÈ schopnosti ¯adou kreseb p¯ipomÌnajÌcÌch d˘leûit· historick· mÌsta a ud·losti v†éaclÈ¯i. Muzeum m· nÏkolik spolu propojen˝ch Ë·stÌ. NejvÏtöÌ prostor je vÏnov·n historii mÏsta a okolÌ od st¯edovÏku aû do roku 1945, kdy vÏtöina nÏmecky mluvÌcÌch starousedlÌk˘ ze éaclÈ¯e, Bobru, »ernÈ Vody, R˝chor, PrkennÈho Dolu a VernÌ¯ovic musela v†d˘sledku druhÈ svÏtovÈ v·lky odejÌt. Hornickou expozici zdobÌ kr·sn· sbÌrka d˘lnÌch lamp a dva modely zdejöÌch dol˘ s vyobrazenÌm uloûenÌ uheln˝ch slojÌ. K autorstvÌ se p¯i n·vötÏvÏ muzea p¯ihl·sil b˝val˝ obËan Bed¯ich Wander. Spolu s†otcem a bratrem modely vytvo¯ili v†roce 1938. V Ë·sti vÏnovanÈ v˝znamn˝m osobnostem kraje je vzpomÌnka takÈ na uËitele n·rod˘ Jana Amose KomenskÈho, kter˝ v†éaclÈ¯i ˙dajnÏ p¯espal naposledy na ËeskÈ p˘dÏ p¯i vynucenÈm odchodu do exilu v†roce 1628. Plastiky p¯ipomÌnajÌ rod·ka z†nedalekÈho Kr·lovce socha¯e Emila Schwantnera, kter˝ p¯ed odchodem na praûskou akademii modeloval pro†ûaclÈ¯skou porcel·nku ¯adu objekt˘. ⁄plnou novinkou je vÏrn˝ model slavnÈho monopl·nu Holubice (Taube) trutnovskÈho konstruktÈra Igo Etricha, kter˝ muzeu vÏnoval VladimÌr Duöek. Dva a p˘l roku jeho titÏrnÈ pr·ce oceÚujÌ na model·¯sk˝ch v˝stav·ch u n·s i v†zahraniËÌ. Na Holubici lÈtal ûaclÈ¯sk˝ rod·k Karl Illner, drûitel ¯ady svÏtov˝ch rekord˘, kter˝ zÌskal pilotnÌ licenci jako t¯etÌ v†celÈm c.k. mocn·¯stvÌ. KuriÛznÌ je jeho svÏtov˝ prim·t letecky p¯epraven˝ch pasaûÈr˘. Na jedno k¯Ìdlo Holubice si vedle pilotnÌ kabiny lehl s·m Etrich, na druhÈ poruËÌk Hirsch a Karel Illner s†nimi 11. kvÏtna 1910 p¯eletÏl na dohodnutÈ mÌsto. V†nejbohatöÌ n·rodopisnÈ Ë·sti si ûaclÈ¯ötÌ cenÌ nap¯Ìklad d¯evÏnÈho soustruhu na d¯evo, kterÈ muzeu vÏnoval Josef Tylö. Vedle p¯edmÏt˘ dennÌ pot¯eby tu jsou zdejöÌ kroje, origin·ly i kopie zhotovenÈ panÌ RosemariÌ Baierovou podle dochovan˝ch p¯edloh. V†muzeu je p¯es 900 p¯edmÏt˘, listin a fotografiÌ. ÿadu vÏcÌ si sami zrestaurovali. SouË·stÌ je mal· v˝stavnÌ sÌÚ. Do 27. ledna tu vystavujÌ keramiku KvÏta Krh·nkov· a Jana Wolfov·, od 1. ˙nora do konce b¯ezna obrazy a kresby Miloö Tr˝zna. ObÏ v˝stavy jsou prodejnÌ. MÏstskÈ muzeum éaclÈ¯ je otev¯eno dennÏ mimo pondÏlÌ a ˙ter˝ od 10 do 16 hodin. ÿeditel Daniel Mach, tel. 0439 (od 22. IX. 499) 876 660, fax 878 512, e-mail: [email protected], http:// www.zacler.cz. DomluvÌte se i nÏmecky, popisky v†muzeu jsou i v†nÏmËinÏ a polötinÏ.

TURISTICK… F¡R¡NÕ »ernÈ uhlÌ se v†okolÌ éaclÈ¯e dob˝v· uû od 15. srpna 1570, ale opravdov˝ rozvoj tÏûby nastal v 18. a 19 stoletÌ. Na rozs·hlÈm loûisku je sÌù ötol a svisl˝ch öachet. V†roce 1950 vznikl slouËenÌm nÏkolika jam nynÏjöÌ d˘l Jan äverma, nejstaröÌ d˘l na ËernÈ kamennÈ uhlÌ v†»ech·ch. V†tÈ dobÏ zaËalo hloubenÌ hlavnÌ tÏûnÌ j·my Jan, kterÈ chybÌ jen m·lo metr˘ do rovnÈho kilometru. Zhruba 600 hornÌk˘ vyv·ûelo 200 - 250 tisÌc tun uhlÌ za rok. P¯echod na trûnÌ hospod·¯stvÌ odhalil ekonomickou ne˙nosnost dalöÌ tÏûby. éaclÈ¯skÈ hlubinnÈ hornictvÌ po vÌce neû Ëty¯ech stoletÌch 31. 12. 1992 skonËilo. V†zemi z˘stalo vedle z·sob uhlÌ vÌc neû 77 km

chodeb a p¯ekop˘ na rozloze 10 km2, kterÈ je t¯eba postupnÏ zasypat. DlouhodobÈho ˙kolu se ujala spoleËnost GEMEC, kter· postupnÏ rozebÌr· pouûiteln˝ d˘lnÌ materi·l a opuötÏnÈ chodby zaplavuje elektr·rensk˝m popÌlkem. D˘lnÌ za¯ÌzenÌ musÌ b˝t jeötÏ nÏkolik let v†provozu. Tak se zrodil n·pad zp¯Ìstupnit Ë·st dolu ve¯ejnosti. ZaûÌt malÈ dobrodruûstvÌ p¯i f·r·nÌ m˘ûe kaûd˝ z†v·s, kdo je zdrav˝ a staröÌ 15 let. Nejprve projdete vstupnÌm ökolenÌm o bezpeËnosti a sezn·mÌte se s†obsluhou samoz·chrannÈho d˝chacÌho p¯Ìstroje. V† öatnÏ si svÈ vÏci uloûÌte do sk¯ÌÚky a ustrojÌte se do ËernÈho hornickÈho obleku a gumov˝ch holÌnek. Vöe je ËistÈ a srovnanÈ. Nezbytn· je p¯ilba s†ËelnÌm svÏtlem a bateriov˝m zdrojem na opasku. K†baterii a d˝chacÌmu p¯Ìstroji dostanete v†lampovnÏ proti podpisu i tradiËnÌ plechovou zn·mku s†ËÌslem. Ta z˘stane v†c·chovnÏ zavÏöen· na orientaËnÌ tabuli, dokud opÏt nevyjedete na povrch. TÏûnÌ klecÌ sjedete aû do ËtvrtÈho patra v†hloubce 250 m. Vöechno je autentickÈ a p¯es ìstaroûitn˝î vzhled takÈ funkËnÌ. Chodby jsou zpevnÏnÈ ocelovou v˝ztuûÌ s†betonov˝mi paûnicemi nebo d¯evÏn˝m obloûenÌm. V†mezer·ch se lesknou ûilky ËernÈho uhlÌ. ObËas minete na kolejÌch se¯azenÈ ûeleznÈ vozÌky naloûenÈ materi·lem. Proch·zÌte p¯es vÏtrnÈ mosty, kom˘rky z†obou stran opat¯enÈ tÏûk˝mi ûelezobetonov˝mi vraty. NavötÌvÌte minidepo d˘lnÌch lokomotiv a ËerpacÌ stanici, kde mohutn· Ëerpadla zajiöùujÌ kolobÏh d˘lnÌ vody. Pr˘vodcem v·m budou profesion·lnÌ hornÌci, nÏkte¯Ì hovo¯Ì i nÏmecky. Na povrchu v·s Ëek· jeötÏ prohlÌdka strojovny, odevzd·nÌ v˝stroje a pak sprchy. Rychleji neû za dvÏ hodiny to nestihnete. Hezk· vstupenka za 250 KË se v·m po vyf·r·nÌ nebude zd·t po velkÈm z·ûitku drah·. Zda¯ B˘h. TuristickÈ f·r·nÌ v†éaclÈ¯i, SpoleËnost GEMEC UNION a.s., ¯editel ing. Karel Novotn˝, rezervace tel: 0439 (od 22. IX. 499) 876 154 aû 7, fax: 876 123, v†provozu je vûdy v ˙ter˝ a ve Ëtvrtek v 9 a v 11 hodin. Exkurzi m˘ûe absolvovat vûdy nejv˝ö 20 z·jemc˘, nejmÈnÏ 3 osoby. V†sobotu je exkurze moûn· p¯i objedn·vce nejmÈnÏ 2 dny p¯edem a pro nejmÈnÏ 10 osob. Zaparkujete p¯ed z·vodem. V˝klad je takÈ v†nÏmeckÈm jazyce. HlavnÌ aktivitou spoleËnosti GEMEC je tÏûba a prodej ËernÈho uhlÌ v novÏ otev¯enÈm povrchovÈm dole na nedalekÈm kopci Ji¯Ì a hlavnÏ v˝roba a prodej öirokÈ ök·ly tv·rnic suchÈho zdÏnÌ. Odbyt zajiöùuje pan LudÏk VlËek, tel. 876 154, v†pracovnÌ dny od 6.00 do14.00 hodin. http:// www.volny.cz/gemec.

KRKONOäSK›

24

M·lokdo vÌ, ûe i pracovnÌci Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) se podÌlejÌ na procesu p¯ijÌm·nÌ »eskÈ republiky do EvropskÈ unie (EU). HlavnÌ tÌha vstupnÌch procedur v†KrkonoöÌch leûÌ na odbornÌcÌch z†odboru ochrany p¯Ìrody a informatiky. Ve Spr·vÏ KRNAP pracujÌ p¯ÌrodovÏdci v†oborech botaniky a zoologie, kte¯Ì s† externÌmi spolupracovnÌky p¯ipravujÌ dokumenty o stavu p¯Ìrody v†n·rodnÌm parku a jeho ochrannÈm p·smu. PÈËe o ûivotnÌ prost¯edÌ je totiû pro Evropskou unii stejnÏ d˘leûit·, jako v naöÌ spoleËnosti vÌce vnÌmanÈ ekonomickÈ ukazatele Ëi dodrûov·nÌ lidsk˝ch pr·v.

NATURA 2000

ch¯·stal polnÌ

Pro v˝bÏr p¯ÌrodovÏdnÏ cenn˝ch ˙zemÌ v†EvropÏ jsou stanovena p¯esn· kritÈria hodnocenÌ. Mezi nÏ moûn· p¯ekvapivÏ nepat¯Ì velikost horsk˝ch ötÌt˘, malebnost krajiny Ëi kr·snÈ v˝hledy, kterÈ jsou vyhled·vanÈ turisty. Kvalitu p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ kandid·tskÈ oblasti urËuje poËetnost ohroûen˝ch druh˘ ûivoËich˘ a rostlin a zastoupenÌ v˝znamn˝ch typ˘ prost¯edÌ ve srovn·nÌ s†˙zemÌm celÈho st·tu i Evropy. BÏhem dvou let musÌ odbornÌci zmapovat a spoËÌtat populace vybran˝ch druh˘ flory a fauny na celÈm ˙zemÌ st·tu. V†»R je to 58 typ˘ p¯ÌrodnÌch stanoviöù a zhruba 250 druh˘ rostlin a ûivoËich˘. P¯i dobrÈm v˝sledku bude konkrÈtnÌ ˙zemÌ, v†naöem p¯ÌpadÏ vybranÈ Ë·sti KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku a jeho†ochrannÈho p·sma, za¯azeno do soustavy evropsk˝ch chr·nÏn˝ch ˙zemÌ pojmenovanÈ Natura 2000. TakovÈ ˙zemÌ bude nejen velk˝m kladem p¯i hodnocenÌ celÈ zemÏ, ale do budoucna mohou poËÌtat s†finanËnÌ podporou programy hospod·¯˘, kte¯Ì nad r·mec bÏûnÈ praxe zajistÌ ochranu jednotliv˝ch stanoviöù a druh˘.

S†CHÿ¡STALEM DO EVROPSK… UNIE

Ë·p Ëern˝

mlok skvrnit˝

Posuzov·nÌ ekologickÈ hodnoty ˙zemÌ se dÏje p¯edevöÌm podle dvou nejd˘leûitÏjöÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ musÌme p¯ed p¯ijetÌm do EU zaËlenit do naöeho pr·vnÌho ¯·du. Jsou to smÏrnice o ochranÏ volnÏ ûijÌcÌch pt·k˘ a smÏrnice o ochranÏ p¯ÌrodnÌch stanoviöù, volnÏ ûijÌcÌch ûivoËich˘ a planÏ rostoucÌch rostlin. Krkonoöe majÌ velk˝ n·skok, protoûe Spr·va KRNAP zah·jila monitorov·nÌ vöech sloûek p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ uû v†roce 1982. Dnes jsou ˙daje o vybran˝ch bioindikaËnÌch druzÌch jen doplÚov·ny a hlavnÏ je doloûen trend v˝voje populacÌ jednotliv˝ch ûivoËich˘ a rostlin. Seznam sledovan˝ch druh˘ rostlin a ûivoËich˘ uveden˝ ve smÏrnicÌch v˘bec neznamen·, ûe ostatnÌ druhy nejsou v˝znamnÈ. VybranÈ prvky p¯Ìrody jsou vyuûitelnÈ jako bioindik·tory, kterÈ svou p¯ÌtomnostÌ vypovÌdajÌ o dobrÈm stavu stanoviötÏ a tÌm i o moûnÈm v˝skytu dalöÌch, Ëasto nepozorovateln˝ch nebo nepoËitateln˝ch druh˘. K†indikaËnÌm druh˘m v†KrkonoöÌch pat¯Ì t¯eba obojûivelnÌci, z†nichû m·m nejradÏji kr·snÈho mloka skvrnitÈho, kter˝ se vz·cnÏ objevuje po deötÌch t¯eba v†okolÌ kaple sv. Anny v†TemnÈm Dole. P¯i posuzov·nÌ vhodnosti obhospoda¯ov·nÌ luk je nejv˝znamnÏjöÌm sledovan˝m druhem pt·k velikosti koroptve - ch¯·stal polnÌ. JeötÏ jsem ho nikdy nevidÏl, pozn·v· se a eviduje jen podle charakteristickÈho hlasu sameËka. V†roce 1978 jsem öel koncem kvÏtna p¯ed rozednÏnÌm na tokaniötÏ tet¯Ìvk˘, kdyû na louk·ch nad HornÌm Maröovem tÏsnÏ p¯ede mnou nÏco spustilo siln˝ monotÛnnÏ chrËiv˝ zvuk. Tak straönÏ jsem se tehdy ve tmÏ lekl, ûe na ch¯·stalÌ vol·nÌ nikdy nezapomenu. V†Irsku je pr˝ tento pt·k tak cenÏn, ûe o kvalitÏ farm·¯e vypovÌd· i poËet ch¯·stal˘ na jeho pozemcÌch. Tam, kde se p¯Ìliö hnojÌ, pouûÌv· tÏûk· technika a chemickÈ prost¯edky, ch¯·stal polnÌ mizÌ. Do Krkonoö p¯ilÈt· z†africk˝ch zimoviöù zaË·tkem kvÏtna a k†vyvedenÌ ml·Ôat pot¯ebuje Ëas alespoÚ do zaË·tku srpna. Ochrana spoËÌv· v†pozdÏjöÌ senoseËi a jejÌm prov·dÏnÌ od st¯edu pozemku k†okraji, aby mohli pt·ci utÈci. V†souËasnÈ dobÏ vÌme o vÌce neû sto sameËcÌch, coû je deset procent populace ch¯·stal˘ v†celÈ »R. NejËastÏji je slyöÌme v†Albe¯icÌch a LyseËin·ch,

N¡RODNÕ PARK na R˝chor·ch, ve VÌtkovicÌch a †na Benecku. Nejv˝öe zjiötÏn· hnÌzdiötÏ jsou na KlÌnov˝ch boud·ch a ZadnÌch Renerovk·ch. Jin˝m prioritnÌm evropsk˝m druhem je Ë·p Ëern˝, u kterÈho se poËÌtajÌ obsazen· hnÌzda. V†KrkonoöÌch Spr·va KRNAP eviduje 15 p·r˘, p¯edevöÌm v†bukov˝ch lesÌch kolem ¯eky Jizery a v oblasti R˝chor. Vöechna jsou zanesena do pr·vÏ tvo¯enÈho lesnÌho hospod·¯skÈho pl·nu, kter˝ v†dobÏ hnÌzdÏnÌ zakazuje tÏûbu i dalöÌ Ëinnosti v†okruhu 500 metr˘ od obsazen˝ch hnÌzd. Z†evropsky v˝znamn˝ch druh˘ drobn˝ch pÏvc˘ se vyskytuje pÏvuöka podhornÌ a slavÌk modr·Ëek tundrov˝ v†»R pouze v†nejvyööÌch partiÌch Krkonoö. PÏvuöek v†p·smu kosod¯eviny napoËÌtali ornitologovÈ dvacet a n·dhern˝ch slavÌk˘ s†modro rezavou n·prsenkou t¯icet p·r˘. Netop˝¯i jsou dalöÌ ost¯e sledovanou skupinou ûivoËich˘ vypovÌdajÌcÌch o stavu ûivotnÌho prost¯edÌ. S†poËÌt·nÌm netop˝r˘ v†krkonoösk˝ch zimoviötÌch zaËal zoolog Petr Miles uû v†roce 1967, kdy nap¯Ìklad v†HerlÌkovick˝ch ötol·ch mezi VrchlabÌm a äpindlerov˝m Ml˝nem objevil t¯i p¯ezimujÌcÌ exempl·¯e velmi vz·cnÈho netop˝ra severnÌho. P¯i loÚskÈm ˙norovÈm sËÌt·nÌ jich tady bylo napoËÌt·no uû 39. K†n·r˘stu poËtu netop˝r˘ ¯ady druh˘ p¯ispÏlo i uzav¯enÌ podzemnÌch prostor s†ponech·nÌm pr˘letov˝ch otvor˘, aby v†zimnÌm obdobÌ s†v˝jimkou jednoho sËÌtacÌho dne nebyli zimujÌcÌ vr·penci a netop˝¯i ruöeni. P¯ed lety jsem se s†Ji¯Ìm Flouskem, nynÏjöÌm vedoucÌm odboru ochrany p¯Ìrody, takovÈho sËÌt·nÌ v†krasov˝ch jeskynÌch v†Albe¯icÌch a HornÌm MaröovÏ z˙Ëastnil. V†podzemÌ n·s prov·zel speleolog Radko T·sler a Ji¯Ì Flousek mimo jinÈ objevil v†Albe¯ickÈ jeskyni vr·pence malÈho, kter˝ tu m· dosud jedinÈ zn·mÈ zimoviötÏ v†KrkonoöÌch. Dom˘ jsem se vr·til jako bl·tiv· koule, protoûe sËÌt·nÌ netop˝r˘ spoËÌv· v proömejdÏnÌ vöech plazivek a z·koutÌ podzemnÌch chodeb a jeskynÌ. P¯edmÏtem z·jmu p¯ÌrodovÏdc˘ Spr·vy KRNAP nez˘staly jen vybranÈ druhy projektu EU. Zoolog Jan VanÏk mÏl minulÈ lÈto velkÈ ötÏstÌ, kdyû p¯i pr·ci na ˙boËÌ SnÏûky objevil vz·cnÈho pt·ka severskÈ tundry kulÌka hnÏdÈho. Ten byl od roku 1946 povaûov·n v†KrkonoöÌch a tÌm i celÈ »R za vymizel˝ druh. Aû v†roce 1999 se prok·zalo hnÌzdÏnÌ na LuËnÌ ho¯e. A teÔ jen kousek od hlavnÌ cesty u 17. sloupu lanovky kulÌk p¯edstÌral poranÏnÌ k¯Ìdla, ËÌmû se snaûil fotografujÌcÌho vÏdce odl·kat jinam. Toto chov·nÌ svÏdËilo o p¯Ìtomnosti hnÌzda nebo†ml·Ôat na SnÏûce. VedoucÌho oddÏlenÌ ochrany p¯Ìrody Spr·vy KRNAP Honzu VaÚka jsem jednou vidÏl na vrcholu entomologickÈho blaha. Asi p¯ed t¯in·cti lety p¯i jakÈmsi jedn·nÌ na LuËnÌ ho¯e n·hle p¯estal mluvit a rozbÏhl se z†kopce. Za chvÌli se vr·til s tÌm, ûe uvidÏl vz·cnÈho endemickÈho mot˝la huÚatce ûlutop·snÈho krkonoöskÈho, kter˝ neûije jinde ve svÏtÏ. ìT·mhle je dalöÌ a dalöÌ, JeûÌöi, oni se tu p¯Ìmo rojÌ!î: komentoval radostnÏ neËekan˝ objev. P¯i pohledu na desÌtky mot˝l˘ jsem si myslel, ûe je to bÏûnÈ, ale Honza takov˝ v˝skyt huÚatc˘ zaûil za svou t¯icetiletou pr·ci v†KrkonoöskÈm n·rodnÌm parku jenom tehdy nad Modr˝m dolem. LÌbilo se mi b˝t p¯i tom, ale vÏ¯te, ûe krkonoösk· p¯Ìroda p¯ipravuje kr·snÈ chvÌle nejen jejÌm znalc˘m. Jak ukazujÌ pr˘bÏûnÈ v˝sledky sledov·nÌ ohroûen˝ch druh˘, tato pr·ce n·m vydatnÏ pom·h· mezi vyspÏlÈ zemÏ kulturnÌ Evropy.

25

vr·penec mal˝

huÚatec ûlutop·sn˝ krkonoösk˝

TÿI NOV… EXPOZICE Pr·ci p¯ÌrodovÏdc˘ pozn·te i p¯i n·vötÏvÏ muzeÌ Spr·vy KRNAP. Jejich poznatky se prost¯ednictvÌm v˝stav a fotografiÌ uplatÚujÌ p¯i prezentaci krkonoöskÈ p¯Ìrody. Zn·m· je ekologick· expozice K·men a ûivot v†KrkonoöskÈm muzeu ve VrchlabÌ. ⁄plnÏ novÈ jsou instalace v†informaËnÌm st¯edisku ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ, v†HarrachovÏ a v†ekologickÈm muzeu Ob¯Ì d˘l v†Peci pod SnÏûkou. Tam mÏ osobnÏ nejvÌce zaujal soubor sklenÏn˝ch ekosystÈm˘ Krkonoö vytvo¯en˝ch Renatou Oppeltovou a Kamilou éÔ·rskou. A protoûe Ëinnost lidÌ je uû dlouho stejnÏ d˘leûit· p¯i†utv·¯enÌ prost¯edÌ Krkonoö jako p¯ÌrodnÌ procesy, jsou expozice doplnÏny historick˝mi p¯edmÏty a fotografiemi. www.krnap.cz

kulÌk hnÏd˝

SERVIS PRO BOUDAÿE

26

PR¡DELNA MLAD… BUKY Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou. P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ, cenÏ, mÌ¯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla. Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek, tel. (0439) 871 120, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.

VZPOMÕNKY NA LIä»Õ BOUDU

27

STAVEBNÕ & INéEN›RSK¡ FIRMA KLIMEä navrhuje a prov·dÌ stavby a opravy historick˝ch objekt˘ Tesa¯skÈ pr·ce konstrukce, krovy, roubenÌ, v˝mÏna prvk˘ Truhl·¯skÈ pr·ce v˝roba tradiËnÌch dve¯Ì a oken, obklady stÏn

Na pohlednici J. Morlocka z†roku 1910 je vlevo zbytek letnÌ boudy s†chlÈvy a p˘dou na seno ponechan˝ p¯i p¯estavbÏ v†roce 1908.

Pokr˝vaËskÈ pr·ce ötÌpan˝ öindel, ötÌpan· b¯idlice, eternit, lepenkovÈ p·sy NatÏraËskÈ pr·ce n·tÏry plechov˝ch st¯ech, roubenÌ a d¯evÏn˝ch konstrukcÌ, rekonstrukce fas·d

Pohlednice Rudolfa SlavÌka z†roku 1937 zachycuje LiöËÌ boudu v jejÌm†nejvÏtöÌm rozkvÏtu. Po poû·ru 13.4. 1948 uû nebyla obnovena. D˘m, ve†kterÈm dnes sÌdlÌ MÏstsk˝ ˙¯ad Pec pod SnÏûkou, byl postaven˝ v†roce 1931 pro z·zemÌ LiöËÌ boudy (pohlednice z†roku 1937).

KompletnÌ sluûby v oblasti mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas pro nen·roËnÈ uûivatele i profesion·ly. V˝stavba sÌtÏ GSM Paegas. Paegas Profi Partner

»ernohorsk· 84, 542 25 JANSK… L¡ZNÃ Mobil: 0603 473 914, telefon: 0439/875 160, fax: 0439/875 249 E-mail: [email protected] www.radioking.cz

KamenickÈ pr·ce opÏrnÈ zÌdky, zdi a dlaûby z†p¯ÌrodnÌho kamene, p¯ÌstupovÈ chodnÌky EkologickÈ pr·ce sanace erodovan˝ch ploch, ˙prava zelenÏ

PospÌöilova 378, 500 03 HRADEC KR¡LOV… Mobil: 0603 441 755, telefon: 049/551 3767, fax: 049/551 3778 E-mail: [email protected] www.radioking.cz

Hans-J¸rgen Warsow p¯ekl·d· do nÏmeckÈho jazyka Vesel˝ v˝let. Tel., fax: (0439) 733 760 (od 22. IX. 499 733 760) Mobil: 0604 159 390 E-mail: [email protected]

ing. Miloslav Klimeö, autorizovan˝ stavebnÌ inûen˝r RNDr. Pavel Klimeö, krajinn˝ ekolog, poöta HornÌ Maröov 65, PS» 542 26 tel. 0439 (od 22. IX. 499) 874 296, fax 874 221 tel. 0603 218346 e-mail: [email protected]

äkodolib˝ R˝brcoul na secesnÌ pohlednici v˝tvarnÌka G. Moesta z†roku 1912. Obr·zky doplÚujÌ povÌd·nÌ na stranÏ 12 o LiöËÌ ho¯e a na stranÏ 7 o Krakonoöovi.

DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MiS) na n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch tel. 875 161, TuristickÈ informaËnÌ centrum (CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 167, IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou 796 280, Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ 818245, TIC äpindler˘v Ml˝n 0438-593659, IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku 0432-582606, IC Harrachov 0432-529600, informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj.

Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438) 493239, 0602 448338. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 896 233 je sluûebna v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto dobÏ 0602 448444). DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou v Jansk˝ch L·znÌch (0439) 895 151 (0606 157 936), na LuËnÌ boudÏ (i v noci) 796 219, v MalÈ ⁄pÏ na PomeznÌch Boud·ch 891 233 (0606 157935), Harrachov (0432) 529 449, 0602 448334.

INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET GALERIE - SMÃN¡RNA v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ, tel., fax: (0439) 874 298 v Peci pod SnÏûkou, tel.: (0439) 796 130, fax: 796 131, 874 221 (od 22. IX. 499 736 130, 499 736 131, 499 874 221) e-mail: [email protected] www.veselyvylet.cz dennÏ 8.30 - 18.00 Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem 0438, ze zahraniËÌ 00420-438. POZOR! SPT »esk˝ Telecom opÏt p¯eËÌsluje vöechny telefonnÌ stanice. Od 22. z·¯Ì 2002 se mÏnÌ v KrkonoöÌch p¯edvolacÌ ËÌsla 0438 a 0439 na spoleËnÈ 499 (uû bez nuly), tedy z ciziny 00420 499 .... Ve vÏtöinÏ mÌst se mÏnÌ pouze p¯edËÌslÌ, ale nap¯. v Peci pod SnÏûkou se stanice s trojËÌslÌm 796 mÏnÌ na 736. Volejte informace o telefonnÌch ËÌslech 1180. ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155, pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 121, pohotovost Trutnov 5111, lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace Pec pod SnÏûkou 796 344, zubnÌ lÈka¯ nonstop (0603 413 113), HornÌ Maröov 874 144, zubnÌ lÈka¯ 874 166, dÏtskÈ oddÏlenÌ 874 143, JanskÈ L·znÏ 875 116, Svoboda nad ⁄pou 871 140, dÏtskÈ oddÏlenÌ 871 287, äpindler˘v Ml˝n 493 344, lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.00-17.00, 874 121, ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 016), pohotovostnÌ sluûba VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) (0438) 421155. Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, dopravnÌ nehody 804294, sluûba Pec pod SnÏûkou 796 233, Svoboda nad ⁄pou 942 333, äpindler˘v Ml˝n 493 333, policie HornÌ Maröov 874 133, mÏstsk· policie JanskÈ L·znÏ 875 133, 0603 345538, Pec pod SnÏûkou 896 166, äpindler˘v Ml˝n 593 115. HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150. ParkoviötÏ: St¯eûenÈ parkoviötÏ Velk· ⁄pa P2 - tel. 896 156, Pec u kapliËky P3 - 796 179 a Zelen˝ Potok P4 - 0728 153 268, Mal· ⁄pa ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ 891 213, na PomeznÌch Boud·ch 891 145, JanskÈ L·znÏ u lanovky 875 124, äpindler˘v Ml˝n P1 (0438) 593229, P2 593119 MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 874 156, JanskÈ L·znÏ 875 101, Pec pod SnÏûkou 896 215, Mal· ⁄pa 891 157, Svoboda nad ⁄pou 871 105, éaclÈ¯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76 (493 226), ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 896 213, v lÈtÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, so-ne 8.00-12.00, 13.0016.30, Harrachov (0432) 529 188 po-ne 7.00-12.00, 13.00-16.30, äpindler˘v Ml˝n (0438) 493 228 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.0018.00, HornÌ Rokytnice nad Jizerou (0432) 523 694 v zimÏ po-p· 9.0012.00, 13.00-16.00, so 9.00-12.00, v lÈtÏ po-so 9.00-12.00, 13.00-16.30, KrkonoöskÈ muzeum VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 456 111. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 796 311, po-p· 9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 874 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne 9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle. LesnÌ hospod·¯stvÌ VrchlabÌ ˙st¯edÌ (0438) 456 111, lesnÌ spr·vy: HornÌ Maröov (0439) 874 161, Pec pod SnÏûkou 896 214, Svoboda nad ⁄pou 871 159, äpindler˘v Ml˝n (0438) 593 282. Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 796 303.

BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od 6.00 do 20.00 hodin (Benzina, tel. 871 128) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, tel. 871 188), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel. 493 295). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ. Bohosluûby: HornÌ Maröov sobota 17.00, Svoboda nad ⁄pou nedÏle 11.15, JanskÈ L·znÏ nedÏle 8.30, Velk· ⁄pa sobota 15.30, Mal· ⁄pa poslednÌ sobota v†mÏsÌci 15.00 (far·¯ Jaroslav ätancl tel. 0608 824 457), äpindler˘v Ml˝n nedÏle 10.00. Shrom·ûdÏnÌ sbor˘ svÏdk˘ Jehovov˝ch v†s·le kr·lovstvÌ v†TrutnovÏ, BojiötÏ 103. T˝dennÌ shrom·ûdÏnÌ: KaûdÈ ˙ter˝ a Ëtvrtek, vûdy od 17.45 do 19.30. Ve¯ejnÈ p¯edn·öky kaûdou nedÏli od 9.30 do 11.30 a od 16.30 do 18.30. Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka 871 153, dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124, élut˝ andÏl 1230. HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 891 133 - i pro vozidla (pouze osobnÌ vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclÈ¯e a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy, u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy, v Bobru - NiedamirÛw, otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou. Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace OSNADO v Peci pod SnÏûkou 796 380, dennÏ 8.00-12.00, 12.30-15.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 493 263, pondÏlÌ - p·tek 8.00-16.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00. LanovÈ dr·hy: Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle poËasÌ, kaûd˝ lich˝ t˝den je v pondÏlÌ zav¯eno. Port·öky (Velk· ⁄pa, tel. 796 347 dennÏ 8.30 - 17.00, od 15. 2. do 17.30. »ern· hora (JanskÈ L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. 0438/497 215) a MedvÏdÌn (äp. Ml˝n, tel. 0438/493 384) dennÏ 8.30 - 16.00 a v 18.00, éal˝ (VrchlabÌ, tel. 0438/212 85, 42 35 82), Lys· hora (Rokytnice, jen v zimÏ, tel. 0432/ 523833), »ertova hora (Harrachov, tel. 0432/52 81 51). Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 7.55-8.30 panoramatickÈ z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou, MalÈ ⁄py a »ernÈ hory.

CYKLOSERVIS MIKLI Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol, SHIMANO servis.

Miloslav Klimeö sen.

Slovany 122, HornÌ Maröov Tel./fax: (0439) 874 236, tel. 0737 504 811 e-mail: [email protected]

18 ZIMA ZkouöÌm silnï telemark

Recommend Documents