)

Školní vzdělávací program

ZŠ Nádražní Hustopeče

Školní vzdělávací program (zpracováno dle RVP pro základní vzdělávání, Č.j.: MSMT-2647/2013-210)

ZŠ HUSTOPEČE, Nádražní 4, okres Břeclav, příspěvková organizace

1



Obsah 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .......................................................................................................... 5 2.1 Úplnost a velikost školy ................................................................................................................ 5 2.2 Vybavení školy .............................................................................................................................. 5 2.3 Charakteristika pedagogického sboru............................................................................................ 6 2.4 Charakteristika žáků ...................................................................................................................... 6 2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................................................. 6 2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ........................................................................................... 7 2.6.1 Poskytování poradenských služeb ve škole ............................................................................ 7 2.7 Školní družina................................................................................................................................ 8 2. 8 Zájmové kroužky .......................................................................................................................... 8 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ........................................... 8 3.1 Priority školy ................................................................................................................................. 8 3.1.1 Cíle směřované k žákům a k učitelům .................................................................................... 9 3.1.2 Přednosti školního programu .................................................................................................. 9 3. 2 Výchovně vzdělávací strategie ................................................................................................... 10 3. 3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ............................................. 12 3.3.1 Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení ......................................... 13 3.3.2 Vzdělávání žáků s poruchami chování ................................................................................. 15 3.3.3 Vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálně nezvýhodňujícího prostředí ................. 15 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných: ......................................................................... 15 3. 5 Průřezová témata ........................................................................................................................ 16 4 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY .................................................................... 35 4. 1 Úvod ........................................................................................................................................... 35 4.2 Obecné zásady hodnocení ........................................................................................................... 35 4. 2. 1 Způsoby hodnocení a klasifikace žáků ............................................................................... 36 4.2.2 Kritéria hodnocení ................................................................................................................ 36 4.2.3 Způsob získávání podkladů pro hodnocení žáků .................................................................. 37 4. 2. 4 Hodnocení specifických poruch učení a chování ............................................................... 37 4.2.5 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků .................................................................................. 38 4.2.6 Pravidla pro sebehodnocení .................................................................................................. 38 4.2.7 Hodnocení skupinové práce ................................................................................................. 39 4.3 Informace o hodnocení a klasifikaci............................................................................................ 39 4.3.1 Dokumentace o klasifikaci prospěchu .................................................................................. 39 2



4.3.2 Dokumentace o celkovém hodnocení žáka .......................................................................... 40 4.3.3 Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření.................................... 40 4. 3.4 Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky .............................................................. 40 4.4 Autoevaluace školy ..................................................................................................................... 40 4.4.1 Oblasti autoevaluace............................................................................................................. 41 4.4.2 Cíle autoevaluace.................................................................................................................. 41 4.4.3 Nástroje a podklady autoevaluace ........................................................................................ 41 4.4.4 Časové rozvržení autoevaluačních činností .......................................................................... 41 4.4.5 Oblasti hodnocení ................................................................................................................. 42 5 UČEBNÍ PLÁNY ............................................................................................................................... 47 5.1 Rámcový učební plán .................................................................................................................. 47 Rámcový učební pro základní vzdělávání podle MŠMT, Praha 2013. ............................................. 47 5.2 Školní učební plán ....................................................................................................................... 48

3



Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání vytvořený v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro ZV a jeho přílohou RVP ZV pro žáky s LMP 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Předkladatel Název školy: příspěvková organizace Adresa školy: Kontakty:

Základní škola HUSTOPEČE, Nádražní 4, okres Břeclav,

Ředitel školy: Zástupce ředitele:

Mgr. Ivana Matějíčková Mgr. Václav Schejbal; zástupce statutárního orgánu Mgr. Ivana Brabcová; zástupce pro pedagogickou činnost tel.:725 326 472 email: [email protected]

Kontakty:

Nádražní 4, 69301 Hustopeče tel./ fax.:519 412 489 e-mail:[email protected] www.zs-nadrazni.cz

Koordinátor ŠVP:

Mgr. Jitka Češková email: [email protected]

IČO: IZO:

71 00 98 68 102255296

Zřizovatel Zřizovatel školy: Adresa: Kontakt:

Město Hustopeče Dukelské náměstí 2, Hustopeče tel.: 519 441 060 fax.519 441 062 email: [email protected]

ŠVP vydán:

30. 8. 2007

Platnost od:

1. 9. 2007

Aktualizace: 1. 9. 2016 Čj.: 186/2013 Projednáno v pedagogické poradě: 18. 6. 2013 Projednáno a schváleno školskou radou: 27. 6. 2013

4



2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola Hustopeče, Nádražní 4 je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Na prvním i druhém stupni jsou zpravidla dvě paralelní třídy. Budova a prostory školy pojmou kapacitu 594 žáků, v posledních letech navštěvuje školu cca 300 žáků. Škola také vytváří podmínky k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně. Škola je spádovou školou pro okolní neúplné školy. Před školou je autobusové nádraží, cca 70% žáků dojíždí z okolních obcí. 2.2 Vybavení školy Materiální Škola je dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami, při výuce některých předmětů jsou využívány výukové programy, výuka se realizuje v odborných učebnách. Žákům i učitelům je pro studium k dispozici i vybavená školní knihovna. Učební pomůcky, literatura i jednotlivé sbírky jsou průběžně inovovány a doplňovány dle momentálních finančních možností. Prostorové Areál školy tvoří dvoupatrová školní budova s přilehlou tělocvičnou, školní dvůr, víceúčelové sportovní hřiště a dětské hřiště.  Ve druhém patře školní budovy se nachází třídy prvního stupně, kabinet pro učitele 1. stupně, dvě interaktivní pracovny, knihovna a školní družina.  V prvním patře jsou třídy druhého stupně, kabinety, pracovny (přírodopis, výtvarná výchova, PC učebna, interaktivní pracovna) a kancelář ředitelství školy. Pracovní porady se realizují ve sborovně v tomtéž patře.  V přízemí jsou vybudovány pracovny chemie a fyziky, k nimž přiléhají kabinety. Na rozlehlých chodbách obou pater jsou stoly na stolní tenis.  Škola má velkou prostornou tělocvičnu, která prošla v r. 2009 zásadní rekonstrukcí. K dispozici jsou nové šatny se sociálním zařízením (odděleně pro školu a veřejnost) a bezbariérový přístup. Tělocvična slouží jak škole, tak i veřejnosti.  Školní dvůr slouží jako venkovní hřiště. V přední části se nachází odpočinková zóna, kterou mohou využívat žáci nebo školní družina. Nachází se zde doskočiště pro skok daleký, které bylo v roce 2012 zrekonstruováno tak, aby vyhovovalo bezpečnostním požadavkům.  Součástí školy je i malý školní dvůr s herními prvky, který využívá především školní družina. Od 1. 6. 2011 využívá škola nově vybudované venkovní víceúčelové sportovní hřiště. Technické Škola je vybavena pracovnou ICT, která prošla díky dotaci EU ve školním roce 2011/2012 zásadní obměnou. Původních 16 PC z roku 2004 bylo kompletně nahrazeno terminálovou učebnou s 25 tenkými klienty. PC z původní učebny byly repasovány a umístěny do kabinetů a tříd. Učitelé mají k dispozici počítač ve sborovně a ve všech kabinetech. Všechny počítače jsou propojeny do počítačové sítě, což umožňuje žákům i 5



učitelům přístup na Internet. Zároveň byl zprovozněn Intranet, což umožňuje pedagogům i žákům sdílení dat. Postupně jsou třídy vybavovány dataprojektory a interaktivními tabulemi. V přízemí se pak také nachází zánovní, žáky velmi oblíbená, cvičná kuchyň s jídelnou. Hygienické Pro odpočinek žáků 1. stupně slouží školní družina. Při vhodném počasí školní dvůr a dětské hřiště. Pro dodržování pitného režimu je v přízemí budovy školní bufet a automat s nápoji. Samozřejmostí je kvalitní sociální zázemí v každém patře budovy i v tělocvičně. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitelka školy, dva zástupci ředitelky školy, zpravidla 20 učitelů, 3 vychovatelky a asistentky pedagoga. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově je pestrý – od mladých začínajících spolupracovníků až po zkušené kolegy. Průměrný věk pedagogů je 44 let. Ve sboru jsou zastoupeni i pedagogové s kvalifikací pro speciální pedagogiku. Dlouhodobým cílem je klást důraz nejen na odbornou kvalifikaci, ale i na aprobovanou výuku všech hlavních předmětů. Každý vyučující absolvoval několik seminářů v oblasti dalšího vzdělávání. Na škole pracuje školní poradenské pracoviště ve složení: speciální pedagog, výchovný poradce a školní metodik prevence. Všichni jsou k dispozici dětem, zákonným zástupcům a učitelům. Při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně pomáhá asistent pedagoga nebo osobní asistent. Jsou zajišťováni dle aktuální potřeby. Pedagogický sbor směřuje k rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce, prevence a rozšiřování možností využití vzdělávacích metod pomocí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy a individuálních profesních potřeb pedagogů. Ve školní družině pracují kvalifikované vychovatelky. 2.4 Charakteristika žáků Kromě žáků z Hustopečí tvoří výraznou část žáci dojíždějící z okolních obcí. V posledních letech dojíždějí díky výborné autobusové dostupnosti i děti z dalších obcí. Školu navštěvují žáci převážně z obcí Starovice, Šakvice, Popice, Kurdějov. 2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Témata projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Některé uváděné projekty jsou třídní, ročníkové nebo celoškolní. O zapojení do celoškolního projektu rozhodují žáci po dohodě se svým třídním učitelem. V oblasti environmentální výchovy škola spolupracuje s Ekocentrem Lipka, CHKO Pálava, pravidelně se zúčastňuje akcí pořádaných těmito středisky. Součástí ekologické výchovy je také třídění odpadů a pravidelně organizovaný sběr druhotných surovin. Pravidelně se opakuje projekt „Den Země“. Mezi dlouhodobé a pozitivně hodnocené projekty patří eTwinning. Škola se také zapojuje do většiny akcí pořádaných městem Hustopeče. Mezinárodní spolupráci nemáme. 6



2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči je založena na vzájemné důvěře, neustále se rozvíjí a prohlubuje. Rodiče mohou školu navštívit v době pravidelných třídních schůzek a konzultací, mimo ně kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím telefonicky nebo e- mailem (každý učitel má vlastní e-mailovou adresu uvedenu v kontaktech školy). Pravidelně jedenkrát ročně organizujeme den otevřených dveří pro rodiče budoucích žáků 1. ročníků a Den otevřených dveří pro veřejnost. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí, toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Ve spolupráci s výborem Sdružení rodičů připravujeme v začátku školního roku schůzku, na které společně informujeme o aktivitách, akcích a novinkách pro nový školní rok. Základním cílem tohoto sdružení je finančně přispívat na aktivity žáků školy v době mimo vyučování. Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím webových stránek školy. Hospodaření s fondem sdružení rodičů je pravidelně kontrolováno určenými zástupci rodičů zpravidla v závěru kalendářního roku. Důležitá a pravidelná je také spolupráce se zřizovatelem. Rozvíjí se spolupráce se školskou radou, která byla zřízena v roce 2005. V šestičlenné školské radě jsou 2 zástupci školy, 2 z rodičů žáků a 2 zástupci zřizovatele. Rada se schází minimálně dvakrát ročně a vyjadřuje se k návrhům školního vzdělávacího programu a jeho uskutečňování. Rovněž schvaluje výroční zprávu školy, školní řád, projednává návrh rozpočtu a inspekční zprávy ČŠI. Školská rada je vedením školy informována o činnosti školy, o záměrech a dalším rozvoji školy. Vedení školy a výchovný poradce velmi úzce spolupracují při výchovně-vzdělávacích problémech a v oblasti sociálně patologických jevů s PPP v Břeclavi, SPC Brno, Štolcova a s Městskou policií a Policií ČR a odborem sociálně právním MěÚ Hustopeče. Běžně a pravidelně škola spolupracuje i s místními MŠ, CVČ, DDM Pavučina, Městskou knihovnou, MěKS atd. 2.6.1 Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce a metodik prevence ve spolupráci s vedením školy, třídními učiteli, popřípadě s dalšími pedagogickými pracovníky. Výchovný poradce:  koordinuje péči o žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami, integrované, ohrožené, s rizikem školní neúspěšnosti, o žáky talentované  věnuje zvýšenou pozornost dětem s problémovým vývojem, rizikovým chováním nebo nedostatečným rodinným zázemím  pomáhá vyučujícím při vypracovávání individuálních vzdělávacích plánů  vykonává informační a poradenskou činnost pro ostatní pedagogické pracovníky  vyučuje volbu povolání v 9. ročníku  vykonává systematickou informační činnost významnou pro volbu SŠ, zpřístupněním nejrůznějších informačních zdrojů jak žákům, tak rodičům, eliminuje případné nesprávné volby  vede individuální konzultace se žáky 9. ročníků a jejich rodiči zaměřené především na kariérové poradenství  pomáhá při zajištění vyšetření na profesní orientaci v PPP u nerozhodnutých žáků  pomáhá při vyplňování přihlášek na SŠ, jejich kompletace a odesílání  vede evidenci umístění žáků na SŠ  vede a průběžně doplňuje přehled žáků se SVPU a s poruchami chování 7

Školní vzdělávací program  


operativně seznamuje vyučující s výsledky vyšetření žáka v PPP a umožňuje jim tak ihned začít uplatňovat doporučená opatření spolupracuje s Úřadem práce Břeclav, s oddělením Sociální prevence při MěÚ, s Policií ČR, se SVP Brno, pravidelně spolupracuje s PPP Břeclav a její pobočkou v Hustopečích, stejně jako s ostatními PPP, které si rodiče našich žáků vyberou

Školní metodik prevence:  podílí se na tvorbě a realizaci preventivního programu školy  metodicky vede činnosti a koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence soc.pat. jevů  koordinuje spolupráci školy s orgány státní správy, které mají v kompetenci problematiku prevence soc.pat. jevů, a s odbornými pracovišti, která působí v oblasti prevence soc.pat. jevů  kontaktuje odpovídající pracoviště v případě akutního výskytu soc.pat. jevů  zajišťuje a předává odborné informace o problematice soc.pat. jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům  poskytuje poradenské služby  spolupracuje s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje soc.pat. jevů u jednotlivých žáků a tříd  monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup metodik s výchovným poradcem, svolávají setkání s rodiči, konzultace s žáky.  vede schránku důvěry, pomáhá při řešení v ní zmíněných problémů 2.7 Školní družina Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování, je určena pro žáky 1. stupně. Družina není pokračováním školního vyučování, ani ho nijak nenahrazuje. Jejím hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstraňování únavy z předchozí školní činnosti a pomáhá uspokojovat a rozvíjet kulturní potřeby a rozmanité zájmy žáků. ŠVP pro školní družinu je samostatnou přílohou ŠVP pro základní vzdělávání. 2. 8 Zájmové kroužky Škola nabízí doplňkovou činnost volnočasové aktivity pro žáky v rámci kroužků se zaměřením sportovním, výtvarným, hudebním, pracovním a na pomoc dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Priority školy Podle RVP ZV je smyslem a cílem vzdělávání vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Po provedené analýze podmínek školy, možností a potřeb žáků bylo zaměření školy vyjádřeno v podobě následujících vzdělávacích priorit:

8


a. b. c. d.    


Poskytovat kvalitní základní vzdělání zaměřené na „aktivní dovednosti“ žáků. Pomoci žákům se speciálními vzdělávacími potřebami – disponibilním navýšením hodinových dotací některých hlavních předmětů Podporovat rozvíjení pohybových dovedností žáků ve školních i mimoškolních sportovních aktivit. Rozvíjet komunikační dovednosti žáků: v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v informačních a komunikačních technologiích v sociálních vztazích.

3.1.1 Cíle směřované k žákům a k učitelům Náš ŠVP je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Má všem ve škole vytvořit zázemí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje jeho možnosti. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný a radostný život. Cílem našeho školního programu je, aby žáci:  poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání;  zvládli základy všestranné komunikace;  naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých;  byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti;  projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací;  vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě;  získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili;  byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám;  poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci;  dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností 3.1.2 Přednosti školního programu       



Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné. Charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků. Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně. Vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého. 9

Školní vzdělávací program 


Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky učení k přirozené integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně.

3. 2 Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy, metody formy práce, příležitosti, aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Mají pomáhat žákům při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. ŠVP naší školy je vytvořen tak, aby si s jeho pomocí žáci postupně osvojili všechny kompetence, které jsou nezbytné pro rozvoj každého dítěte již na základní škole. Kompetence k učení mají žáka naučit učit se. Má si uvědomit význam učení, má poznat, že učení je proces, který prolíná celým lidským životem, má si uvědomit, že se učí pro sebe.

Kompetence k řešení problémů mají žáka naučit rozpoznat a pochopit problém, přemýšlet o příčinách problému, hledat vhodné způsoby řešení, uvědomovat si zodpovědnost za své rozhodnutí,…

- vedeme žáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich budoucnost, připravujeme je na celoživotní učení - vedeme sebe, žáky a rodiče k tomu, že nejdůležitější jsou získané dovednosti a znalosti - podporujeme samostatnost a tvořivost - učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnost - ve výuce rozlišujeme základní (klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující) - učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu - podporujeme používání cizího jazyka a informačních technologií při vyhledávání a zpracovávání informací - žáky vždy na začátku hodiny seznámíme s cílem hodiny, na konci dosažení cíle zhodnotíme - uplatňujeme individuální přístup k žákovi - motivujeme žáky k radosti z učení - učíme žáky trpělivosti a práci s chybou - osobní příklad pedagoga - učíme žáky nebát se problémů - učíme žáky prakticky řešit problémy vytvářením praktických problémových úloh - podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problémů - podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení - podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů - podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů - ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají - osobní příklad pedagoga

10


Kompetence komunikativní vedou žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci

Kompetence sociální a personální rozvíjejí u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých

Kompetence občanské mají žáka naučit respektovat přesvědčení druhých, být schopen


- zaměřujeme se na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v mateřském a cizím jazyce - klademe důraz na „kulturní úroveň“ komunikace - netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů - podporujeme využívání cizího jazyka a informačních technologií - učíme žáky argumentovat a obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných - podporujeme kritiku a sebekritiku - podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky - vedeme žáky k pozitivnímu vnímání sebe, své školy, své obce, ostatních lidí - vedeme žáky k pozitivní prezentaci sebe a své školy na veřejnosti - připravujeme žáky na komunikaci s jinými lidmi i v obtížných situacích důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, řádu odborných učeben i řádu akcí konaných mimo školu - učíme žáky naslouchat druhým - učíme žáky „asertivnímu chování“ a „nonverbální komunikaci“ - osobní příklad pedagoga - volíme formy práce, které respektují různorodý kolektiv třídy - volíme metody výuky, které umožňují vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu - učíme žáky pracovat v týmech a vnímat podmínky efektivní spolupráce (role) - učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu - podporujeme vzájemnou pomoc žáků - upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle - podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů - netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu - průběžně monitorujeme sociální vztahy ve třídě - učíme žáky zaujmout odmítavý postoj ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky i mezi žáky a učiteli - důsledně vyžadujeme dodržování dohodnutých pravidel chování - osobní příklad pedagoga netolerujeme:  sociálně-patologické projevy chování (drogy, šikana, kriminalita mládeže) 11



vcítit se do jejich situace, odmítat  projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu špatné zacházení, uvědomovat si  agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy povinnost postavit se proti chování žáků, zaměstnanců školy a rodičů fyzickému a psychickému násilí,  žádnou podobu výše uvedených negativních být si vědom svých práv a jevů povinností, respektovat a chránit - důsledně dbáme na dodržování pravidel chování ve naše tradice, kulturní a historické škole stanovených školním řádem dědictví. - vedeme žáky k sebeúctě a k úctě ke druhým lidem - podporujeme různé formy spolupráce s obcí, policií, pedagogicko-psychologickou poradnou apod. - monitorujeme chování žáků a včas přijímáme účinná opatření - využíváme pomoci a zkušeností odborníků (výchovných poradců, PPP, OPD, polici apod.) - problémy řešíme věcně, rozumně, spravedlivě, bez emocí a osobní zášti - při kázeňských problémech žáků se vždy snažíme zjistit jejich motiv (příčinu) - vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví a k ochraně životního prostředí - nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.)jako protipól sociálněpatologickým jevům - jsme vždy připraveni komukoli z žáků podat pomocnou ruku - osobní příklad pedagoga - vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci Kompetence pracovní vedou žáky k pozitivnímu vztahu k - důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených práci pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností učí žáky používat vhodné nástroje, - motivujeme žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného materiály a technologie dalšího studia (budoucí povolání) pomáhají žákům při volbě jejich - cíleně žáky seznamujeme s reálnou podobou různých budoucího povolání profesí - osobní příklad pedagoga 3. 3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Kapitola se řídí úpravou dle dodatku Vzdělávací program školy je nastaven tak, aby umožňoval osobnostní rozvoj každého žáka ve prospěch jeho osobnostního maxima. Zvláštní pozornost je věnována především žákům s vývojovými poruchami učení nebo chování a žákům sociálně znevýhodněným. Další skupinou jsou žáci, kteří mají méně závažné poruchy řeči a žáci tělesně postižení. Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů (IVP), které jsou zpracovány na základě školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. Na sestavení IVP se podílí: třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, pedagogicko-psychologická poradna, rodiče, případně další odborníci. IVP schvaluje ředitel školy. Škola dlouhodobě spolupracuje s odborným poradenským zařízením – Pedagogicko psychologickou poradnou Hustopeče.

12



Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, zákonných zástupců a školského poradenského zařízení. V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, ostatních vyučujících žáka, výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských poradenských zařízení budou spolupracovat při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků. Zásady komunikace učitele se zákonným zástupcem:  vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus)  dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin)  popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti „nálepky“)  uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům)  ujasnění si pojmů spolu se zákonnými zástupci (nastolení „pravidel hry“)  uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat)  snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc  zajištění didaktických pomůcek  užívání speciálních metody a forem při práci  dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné)  dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit) 3.3.1 Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení Základem kvalitní péče o žáky se specifickými poruchami učení (SPU) je včasné rozpoznání poruchy. S dětmi s největším rizikem vzniku SPU je pak zahájena speciálněpedagogická náprava. Významná je zde také spolupráce s rodiči, kteří jsou poučeni o možnostech předcházení specifickým poruchám učení, příp. jejich nápravy. Zabezpečení výuky těchto žáků probíhá v souladu s vyhláškou MŠMT č. 73/2005 sb. ve znění vyhlášky 147/2011 sb. z 1. 9. 2011 o vzdělání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných a opírá se o metodický pokyn MŠMT k vzdělání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování č.j.: 13711/2001-24. Vycházíme ze zákona č. 561/ 2004 a z vyhlášky č. 73/2005. Pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení je charakteristické, že podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni. Nejčastěji se vyskytujícími poruchami jsou DL, DG, DOG a DK (DYS -lexie; -grafie; -ortografie; -kalkulie). Provázeny bývají hyperaktivitou, případně hypoaktivitou, nesoustředěností, impulzivním jednáním, nerozvinutou pohybovou koordinací a dalšími příznaky z oblasti psychomotorické, mentální a volní. Většinou se nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu. Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků se SPU (specifické poruchy učení) zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Při vzdělávání žáků s SPU dodržují vyučující následující zásady a postupy: Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně:  seznámíme všechny pedagogy s poruchou žáka a s jejími specifiky 13



dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek  vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev  seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení  zajistíme žákovi potřebné pomůcky zajistíme docházení žáka do reedukačních kroužků, zřízených při škole, popřípadě v jiné instituci. 

1) Dyslexie Vhodné přístupy: • vyjadřujeme podporu, nabízíme pomoc, nekáráme a netrestáme žáka • máme přehled o žákově zvládnuté úrovni čtení • při hodnocení čtení žáka respektujeme jeho aktuální úroveň čtenářských dovedností, neporovnáváme ho s ostatními spolužáky • zadáváme žákovi přiměřený text • oceňujeme drobné úspěchy a snahu žáka • spolupracujeme s rodiči žáka s cílem vzájemného souladu Písemný projev: • pro opis a přepis využíváme přiměřené texty • poskytujeme žákovi dostatek času na kontrolu napsaného • využíváme kratší a jednodušší písemná zadání ( lépe slovní instrukce) Matematika: • dáváme žákovi více času na přečtení zadání, kontrolujeme správnost porozumění • zvýšenou pozornost věnujeme rozboru postupů, druhu chyb Cizí jazyk: • jsme si vědomi potíží žáka s osvojováním slovíček a s čtením • upřednostňujeme při výuce žáka sluchovou cestu – hlasité předříkání, předčítání, audiozáznam • používáme názorné příklady – slova, slovní spojení, obrázky, využíváme častého a opakovaného poslechu • omezujeme čtení delších, náročnějších textů 2) Dysgrafie, dysortografie Vhodné přístupy: • využíváme multisenzoriální přístup – modelace, obtah, uvolňovací cviky před psaním • vedeme žáka k častým změnám pracovní polohy, využíváme pomocnou linku • respektujeme žákovo pomalejší tempo psaní • u žáka nehodnotíme specifické chyby plynoucí z poruchy • gramatické chyby si ověřujeme ústně – diktát nahrazujeme doplňovacím cvičením, případně zkráceným diktátem Cizí jazyk, matematika: • upřednostňujeme ústní projev žáka • věnujeme pozornost rozboru žákovy chybovosti • vedeme žáka k používání čtverečkovaného sešitu • nezadáváme žákovi práce limitované časem Naukové předměty, celkový písemný projev: • preferujeme u žáka ústní projev • zápisy nahrazujeme okopírovaným záznamem • k písemnému ověřování volíme práce menšího rozsahu 14



• tolerujeme žákovu sníženou kvalitu písma a jeho individuální tempo • hodnotíme pouze obsahovou správnost • umožňujeme žákovi přechod na psanou formu tiskacího písma 3) Dyskalkulie Vhodné přístupy: • umožňujeme žákovi používání potřebných pomůcek • umožňujeme žákovi používat kalkulátor • hodnotíme jednotlivé kroky žákova pracovního postupu • prodlužujeme u žáka fázi vyvozování a upevňování učiva a postupů • zadáváme žákovi úkoly pro něj zvládnutelné a přiměřené • používáme záznam pomocných výpočtů a mezisoučtů • respektujeme žákovo individuální tempo • využíváme možnosti rozvolnění učiva 3.3.2 Vzdělávání žáků s poruchami chování Žáci s poruchou chování mají velmi často i jiné poruchy (DL, DG, DOG, hyperaktivita, snížená schopnost koncentrace). Vyhovuje jim menší kolektiv, časté změny činností, neustálé opakování a utřiďování učiva. Při vzdělávání žáků s poruchami chování dodržují vyučující následující zásady a postupy: 1) Hyperaktivní/hypoaktivní děti Vhodné přístupy: • uplatňujeme klidný přístup k žákovi • snažíme se společně s žákem vytvořit řád a hranice • dodržujeme pravidelnost v režimu, dopředu žáka upozorňujeme na změny • uplatňujeme důslednou kontrolu, provádíme s žákem nácvik sebekontroly • dbáme na jednotný přístup s ostatními pedagogy a rodiči žáka • usměrňujeme aktivity žáka - pohybové uvolnění v hodině, umožnění odpočinku • využíváme podněty na žáka přiměřené jeho možnostem a schopnostem, učíme žáka, jak se situace řeší • oceňujeme žádoucí chování žáka, jeho negativnímu chování nevěnujeme zbytečně pozornost 3.3.3 Vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálně nezvýhodňujícího prostředí Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je ve většině případů nedostatečná znalost jazyka. Největší pozornost je tedy potřeba věnovat jeho osvojení. Jestliže žák nezná základní pojmy v Čj, je nutná individuální pomoc. V pozdější době je pro ně přínosem setrvání ve speciální skupině, kde je možnost neustálého opakování, vysvětlování pojmů a procvičování učiva. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných: Talentovaní žáci by měli mít možnost svůj talent projevit a kultivovat pod vedením našich učitelů v příslušných předmětech či při práci lektorů zajišťujících buď kroužky nebo projekty. Úspěchy v individuálních či kolektivních soutěžích jsou toho dokladem. Nejen

15



v soutěžích je možné uplatnit talent. Práce na školních projektech jsou další nemalou příležitostí. Při zjišťování mimořádného nadání žáků škola spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného vyšetření je možné sestavit a realizovat individuální vzdělávací plán (IVP) se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci mohou individuálně nebo skupinově navštěvovat vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku. Případně mohou být vytvářeny skupiny žáků s talentem pro určitou výukovou oblast napříč ročníkem. Škola nemá v evidenci žádného nadaného žáka. 3. 5 Průřezová témata Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu zpracovaném podle RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. Blíže je integrace vyjádřena v tabulkách, jenž zachycuje začlenění PT do jednotlivých předmětů a ročníků. Průřezová témata

Tematické okruhy průřezového tématu rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kreativita poznávání lidí

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

mezilidské vztahy komunikace kooperace a kompetice řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika občanská společnost a škola občan, občanská společnost a stát

Výchova demokratického občana (VDO)

formy participace v politickém životě 16

občanů



principy demokracie jako formy vlády a způsob rozhodování Evropa a svět nás zajímá Výchova k myšlení v evropských souvislostech (VEGS)

a

globálních objevujeme Evropu a svět jsme Evropané kulturní diference lidské vztahy etnický původ

Multikulturní výchova (MKV)

multikulturalita princip sociálního smíru a solidarity ekosystémy základní podmínky života Environmentální výchova (EVM)

lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení

Mediální výchova (MEDV)

vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií společnosti tvorba mediálního sdělení

ve

práce v realizačním týmu OSV

1. stupeň

2. stupeň

Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

TV, VV, PČ, M, PRV,ČJ , HV

TV, VV, PČ, M, ČJ, PRV,H V

TV, VV, PČ,M, A, ČJ, PRV,H V

TV, VV , A, PČ, M, ČJ, HV , VL,

TV, VV , PČ, A, M, HV , VL,

TV, A, ČJ, VKZ, VV, PŘ, D, OV, F, HV, M, Z,PČ, INF

TV, A, ČJ VKZ, VV, PŘ, D, OV, F, HV,

TV, A, ČJ, VKZ , VV, PŘ, CH, D,

TV, SH, A, ČJ, VV PŘ, CH, D, OV, F, HV, M, Z, PČ, INF, VAŘ

17



problémů; dovednosti pro učení a studium

Sebepoznání a sebepojetí já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace

PŘ PŘ, IN F

1.

2.

3.

4.

ČJ

ĆJ

A, ČJ

A, ČJ

6.

A, ČJ, A,ČJ, A,ČJ VKZ, VKZ, , D, D, OV N, OV D, O V VV, PČ VV VV TV, TV, TV, , , VV, VKZ, VKZ PČ PČ OV VV, , OV VV, OV

PRV

PRV

PRV

1.

2.

3.

cvičení M, M, PČ,M, sebekontroly, ČJ,PRV ČJ,PRV ČJ,PRV sebeovládání – regulace vlastního jedná ní i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena 1. 2. 3. dovednosti pro PRV, pozitivní HV naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému;

5.

M, Z, OV, INF F, HV, M, Z, INF 7. 8.

A, ČJ

9. A,ČJ, OV

D,

TV, SH, A, VV, OV

OV, PŘ VKZ, TV, OV, PŘ OV, VKZ PŘ , OV, PŘ 4.

5.

6.

7.

8.

PČ, M, ČJ, VL, PŘ

PČ, M, VL, PŘ

TV, ČJ, VKZ, OV, PŘ, F

TV, ČJ, OV, PŘ, F

TV, TV, SH, ČJ, ČJ, OV,PŘ,VA VKZ Ř , N, OV, PŘ, F

4.

5.

6.

7.

8.

ČJ,PRV M, ČJ, M, M, VKZ, , HV PRV, HV HV OV, HV HV

18

VKZ, VV, OV, OV, HV HV

9.

9. VV, HV

OV,


sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti M zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolněnírelaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita 1. cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích Poznávání lidí


M

M, ČJ

ČJ

TV, TV, ČJ, TV, TV, ČJ OV ČJ, ČJ, VKZ, OV OV

TV, SH, ČJ, N, OV

2.

3.

4.

5.

9.

7.

8.

PČ, PČ, PČ, PČ, PČ, TV, ČJ, VV, M, VV, M, VV,M, VV VV VKZ, ČJ, HV ČJ, HV ČJ, HV , , VV, M, M, OV, D, HV HV PŘ, , HV, M, NF Z, INF

TV, ČJ, VKZ, VV, OV, D, PŘ, HV, M, Z, INF

TV, INF, VAŘ ČJ, VV, OV, D, PŘ, HV, M, Z, INF, TČ

1.

7.

8.

9.

TV, ČJ, VKZ, N, OV, D, PŘ

TV, ČJ, N, OV, D, PŘ

TV, SH, ČJ, OV, D, PŘ

2.

vzájemné TV, ČJ, TV, poznávání se ve PRV PRV skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem

3.

4.

5.

6.

6.

TV, A, TV, TV, TV, ČJ, ČJ, A, A VKZ, PRV ČJ OV, D, PŘ

19


a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské 1. vztahy péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace

PČ, VV, ČJ, PRV, HV

1.

řeč těla, řeč ČJ, HV zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“) dialog (vedení ČJ, dialogu, jeho PRV pravidla a řízení, typy dialogů);


2.

3.

4.

5.

6.

PČ, VV, ČJ, PRV, HV

PČ, VV, A, ČJ, PRV, HV

PČ, VV , ČJ, HV

PČ, VV , ČJ, HV

TV, ČJ, VKZ, N, OV ,PŘ, F, D, HV

4.

9.

TV, TV, SH, ČJ, ČJ N, OV, D, VKZ PŘ, HV , N, OV, D, PŘ, HV

6.

8.

9.

A, ČJ, VV, OV, D, PŘ, HV

A, ČJ, VV, OV, D, PŘ, HV

A, ČJ, OV, D, PŘ,

A, ČJ. N, OV, D, PŘ

3.

ČJ, PRV, HV

A, ČJ, A A, A, ČJ, A, PRV, ČJ, ČJ, OV, D, ČJ, HV HV HV PŘ, HV VV, N, OV, D, PŘ, HV

ČJ, PRV

A, A, ČJ,PRV ČJ

A, ČJ

8.

TV, ČJ, VKZ, N, OV, D, PŘ, F, HV, PČ OV, D, VKZ, PŘ OV, D, PŘ

2.

20

5.

7.

A, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ

7.

A, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ

VKZ OV, D, PŘ , OV, D, PŘ


komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.) efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a 1. kompetice


CH

2.

TV

TV TV TV, ČJ, TV, OV, D, ČJ PŘ VKZ, OV, D, PŘ

TV, TV, SH, ČJ, ČJ, OV, D, PŘ VKZ , OV, D, PŘ

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

VV , PČ, ČJ, HV

VV , PČ, ČJ, HV , IN F

TV, A, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ, HV, M,Z,IN F

TV, A, ČJ, OV, D, PŘ, HV, M, Z, INF

TV, A, ČJ, N, OV, D, PŘ, HV, M, Z, INF

TV, SH, A, ČJ, OV, D, HV, M, Z, INF

rozvoj ČJ, HV ČJ, HV ČJ, HV individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky,

21



pozitivní myšlení apod.)

rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence Řešení problémů a rozhodovací dovednosti dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika

ČJ, PRV

ČJ, PRV

PČ,M, ČJ, PRV

PČ, PČ, TV, ČJ, M, M, OV, D, ČJ ČJ PŘ, M, Z

HV

HV

HV

M, M, TV, TV, ČJ, ČJ, OV, D, OV, HV HV PŘ, D, HV, PŘ, M,Z HV, M,Z

TV, TV, SH, OV, OV, D, PŘ, D, HV, M, Z PŘ, HV, M, Z

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

M

M

M

A, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ, F, M,Z, INF

A, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ, F, M,Z, INF

A, A, ČJ. N, ČJ, OV, D, PŘ, VKZ M, Z, NF , OV, D, PŘ, CH, F, M, Z, INF

3.

4.

5.

6.

7.

8.

1.

2.

22

TV, ČJ, VKZ, OV, D, PŘ, M, Z

TV, TV, ČJ, ČJ, OV, D, PŘ, VKZ M,Z , OV, D, PŘ, CH, M, Z

9.

9.


analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd. pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematickýc h situacích všedního dne


M

M

VDO

1. stupeň

Občanská společnost a škola

1.

škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát 1.

2.

M

VKZ, OV

VKZ, VKZ OV OV , OV

OV

VKZ, VKZ OV OV , OV

2. stupeň 3.

4.

5.

VL

2.

3.

23

4.

5.

6.

7.

8.

9.

VKZ, OV

VKZ, OV

OV

OV

OV

OV

OV

OV

VKZ, OV

OV

OV

OV

6.

7.

8.

9.



občan jako odpovědný člen společnosti(jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku);

ČJ, OV, D, PŘ, INF

VL

ČJ, OV, D, PŘ, INF

TV, ČJ, OV, D, PŘ, INF

Listina základních práv a svobod, OV, práva a povinnosti občana; úloha D, PŘ občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah HV HV HV HV HV OV, k jinému, respekt k identitám, D, vzájemná komunikace a spolupráce, HV, příčiny nedorozumění a zdroje PŘ konfliktů) Formy participace občanů v 1. 2. 3. 4. 5. 6. politickém životě

OV, OV, D, PŘ D, PŘ

volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy 1. vlády a způsobu rozhodování

VL

2.

3.

4.

demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti

VEGS

1. stupeň

Evropa a svět nás 1. zajímá

2.

5.

TV, SH, ČJ, OV, D, N, PŘ, INF OV, D, PŘ

OV, D, HV, PŘ

OV, D, HV, PŘ

OV, D, HV, PŘ, Z

7.

8.

9.

OV

OV

OV, D

OV, D, Z

6.

7.

8.

9.

OV, D OV, D OV, D

OV, D, Z

OV, D OV, D OV, D

OV, D

2. stupeň 3.

4.

5.

6.

rodinné příběhy, VV, VV,PČ VV, VV,PČ,A, VV, A, zážitky a PČ PČ, ČJ PČ, A, ČJ, zkušenosti z A, ČJ, INF VV, Evropy a světa; ČJ OV, místa, události a D, artefakty v blízkém PŘ, 24

7.

8.

9.

A, ČJ, VKZ, VV, OV, D, PŘ, M, Z, INF

A, ČJ, VV, OV, D, PŘ,

A, ČJ, VV, OV, D, N, PŘ M, Z



okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v HV HV Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět

1.

naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů Jsme Evropané 1. kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; Evropská integrace;

2.

Z, M, INF A, ČJ ČJ, HV, A, HV,VL VL ČJ, OV, D, PŘ, HV, M, Z 4. 5. 6.

M, Z, I NF A, ČJ, A, OV, D, ČJ, N, PŘ, OV, HV, D, N, M, Z PŘ, HV, M, Z 7. 8.

A, ČJ, OV, D, VAŘ, PŘ, HV, M, Z

A, M, ČJ, A, M, A, VL ČJ, VL TV, ČJ, OV, D, Z, NF OV

A, TV, ČJ, OV, D, N, Z, F

A, TV, ČJ, OV, D, F, Z

OV

A, TV, ČJ, OV, D, N, Z OV

3.

4.

5.

7.

8.

9.

VV

VL

VV,VL D, Z

D, Z

ČJ, D, Z

ČJ, D, Z

ČJ

VL

OV, Z

OV, Z

OV, D ,Z

A, ČJ, HV

3. A

2.

25

6.

OV, Z

9.

OV



MKV

1. stupeň

Kulturní diference

1.

2.

2. stupeň 3.

4.

5.

6.

jedinečnost každého HV HV člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností PRV PRV různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě Lidské vztahy 1. 2.

VV, VV, VV, VV, HV HV, HV, OV, PŘ D, PŘ, HV, Z, INF

právo všech lidí žít VV společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích;

VV, VV, VV, A, ČJ, A A, A, VKZ, M M VV, OV, D, PŘ, M, Z

VV

PŘ

PRV

3.

4.

5.

7.

8.

VKZ, VV, OV, D, N, PŘ, HV, Z

VV, OV, OV, D, D, PŘ, N, HV, Z, PŘ, INF HV, Z

OV, OV, OV, D, OV, D, PŘ, D, N, PŘ, D, Z, A PŘ, Z, Z,A N, A PŘ, Z, A OV, OV, OV, D, PŘ, D, PŘ, D, Z Z PŘ, Z 6. 7. 8. 9. A, ČJ, VKZ, VV, OV, D, N, PŘ, M, Z

A, ČJ, VV, OV, D, PŘ, M, Z

HV OV, VKZ, OV, D, D, PŘ, OV, PŘ, HV, Z D, PŘ, HV, Z HV, Z

26

9.

A, ČJ, VV, OV, D, PŘ, M, Z

OV, D, PŘ, HV, Z



uplatňování principu TV, TV,PRV TV, TV slušného chování PRV PRV (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Etnický původ 1. 2. 3. 4. rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita 1.

TV, TV, PŘ ČJ, VKZ, OV, D, PŘ, Z

5.

TV, TV,ČJ, TV, ČJ, OV, D, ČJ, VKZ, PŘ, Z OV, OV, D, D, PŘ, PŘ, Z Z

OV, VKZ, OV, D, D, PŘ, OV, PŘ, Z Z D, PŘ, Z

OV, D, PŘ, Z

6.

9.

7.

8.

OV, OV, OV, D, OV, D, PŘ, D, PŘ, PŘ, Z D, Z Z PŘ, Z PČ

2.

PČ

3.

multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem;

M

M

OV, D, PŘ,Z, A

OV, OV, D, OV, D, PŘ, PŘ, Z D, Z PŘ, Z

VL

VL

VKZ, OV, D, PŘ, Z

VKZ, OV, D, OV, PŘ, Z D, PŘ, Z

OV, D, PŘ, Z

4.

5.

6.

7.

9.

VKZ, VV, OV, Z, F

VKZ, VV, VV, OV, Z OV, D, N, PŘ, HV, Z

A, A, OV, Z OV, N, Z

27

8.

ČJ, VV, OV, Z

A, OV, A, Z OV, Z



význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Princip sociálního smíru 1. a solidarity

2.

A

A

A, VL

A

A

A

A, Z

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

OV, D, Z

OV, D, Z

OV, D, OV, Z D, Z

OV, D, Z

OV, D, Z

OV, D, OV, Z D, Z

odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty

EMV

1. stupeň

2. stupeň

Ekosystémy

1.

2.

3.

4.

les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí,

VV, PČ, PRV PČ, PRV



VV, VV, PŘ, PČ PČ, PČ PŘ PČ, PČ D, PŘ PŘ PŘ

5.

6.

OV, PŘ PŘ

PŘ

28

OV, PŘ, F

7.

8.

9. PČ


aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek) Základní podmínky života 1.


PŘ, VL

2.

3.

voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)

OV, PŘ

4.

5.

6.

PŘ

PŘ

PČ, PŘ PŘ

PŘ

PŘ

VKZ, PŘ

PŘ

PŘ

PŘ, PČ PŘ, PČ

PŘ

PŘ

29

7.

8.

9.

PŘ, CH

PŘ, PČ

F, PŘ PŘ, CH

F, PŘ

PŘ, PČ

OV, OV, PŘ, PČ PŘ

F, PŘ

PŘ, CH, PČ

PŘ,PČ OV, PŘ

F, PŘ

PŘ, CH, Z, PČ


Lidské aktivity a problémy 1. životního prostředí zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti odpady a hospodaření s M odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.)


2.

3.

4.

5.

PŘ

6.

7.

PČ

OV, PČ

F

OV, F

M

M

M, PŘ

PŘ

PŘ

OV, PŘ

9. PŘ, CH, PČ PŘ, CH

D, TČ

PŘ, CH

OV

CH

PŘ, CH

OV, PŘ

OV, OV, N, PŘ PŘ

M, PŘ

M

8.

PŘ

M

M

30

M

M

VKZ, VV, PŘ

VKZ, VV, VV, VV, PŘ OV, PŘ PŘ


Vztah člověka k prostředí


1.

2.

naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví HV (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)

4.

5.

vnímání 1.

6.

7.

PRV VV, VV, VV VV, PRV VL OV, INF

M

TV, HV

TV, HV

M, F, PŘ INF

TV, TV, TV, HV, HV VKZ, PŘ HV, PŘ, Z, PČ M

M

1. stupeň

MEDV kritické čtení a mediálních sdělení

3.

2.

PŘ

8.

9.

VV, VV N, CH

OV, F, F, PŘ N, PŘ, CH

VAŘ, PŘ, CH

TV, VKZ, HV, PŘ, Z

TV, HV, PŘ, Z

TV, SH, F, HV, PŘ, Z, PČ

PŘ

OV, PŘ PŘ

2. stupeň 3.

pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných;

4.

5.

6.

7.

ČJ, A, ČJ, A, ČJ, INF OV, VKZ, INF OV, INF

31

8.

9. A, ČJ, OV, INF


hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu interpretace vztahu 1. mediálních sdělení a reality různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) stavba mediálních sdělení 1. příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií);


2.

2.

ČJ

OV

ČJ

A, ČJ, OV

5.

6.

7.

8.

ČJ, VV

OV

ČJ, OV

ČJ, OV

A, ČJ, OV, N

A, ČJ, OV, N, M, Z 9.

3.

4.

ČJ

ČJ

ČJ, VV, OV

ČJ

ČJ

OV

ČJ, A, VV, ČJ, N VV, OV, INF OV

ČJ

ČJ

OV

OV

ČJ

ČJ

OV

3.

4.

5.

ČJ

ČJ

ČJ, INF INF

principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost),

6.

F

32

7. INF

N

OV

8.

9. OV

OV



zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) vnímání autora mediálních 1. sdělení

OV

2.

3.

identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu

5.

6.

7.

8.

9.

INF

INF

INF

OV, INF

HV

HV

HV

HV

OV, HV

5.

6.

7.

8.

9.

A

fungování a vliv médií ve 1. společnosti organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách

4.

2.

3.

4.

OV, D

VV, VV, VV, VV, VV, VKZ, VKZ, PČ, PČ, PČ, PČ, PČ, VV, VV, HV HV HV ČJ, ČJ, HV HV HV HV

VV, VV, N, OV, HV D, HV, INF

HV

HV

HV

HV

33

M, M, HV, HV VL

HV

HV

OV, HV


tvorba mediálního sdělení


1.

uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení práce v realizačním týmu 1.

2.

2.

3.

4.

5.

6.

A

A, ČJ

A, ČJ

A, A, A, A, VKZ, VKZ, VV, VV, VV VV, N N OV, N

A

A, ČJ

A, ČJ

HV, INF

HV, HV, HV, F, INF INF INF

3.

4.

5.

6.

7.

8.

P

INF, INF, P P

redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce Vysvětlivky použitých zkratek: VKZ OV Z ČJ A N D PŘ PČ Ch TV SP TČ SH

Výchova ke zdraví Občanská výchova Zeměpis Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Dějepis Přírodopis Pracovní činnosti Chemie Tělesná výchova Svět práce Technické činnosti Sportovní hry

34

7.

8.

9.

9.



4 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 4. 1 Úvod Hodnocení je nedílnou součástí každé lidské činnosti, spolu s procesem rozhodování ovlivňuje každé jednání člověka. Je přirozené pro každou výchovně-vzdělávací činnost. Ovlivňuje osobnostní a sociální rozvoj žáka. Školním hodnocením myslíme systematické hodnocení výsledků a procesů učení žáka. Je to hledisko důležité nejen pro učitele, ale i pro samotného žáka a pro jeho rodiče. Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č.48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Pravidla pro hodnocení žáka jsou vytvořena ve spolupráci všech učitelů školy a v souladu s očekávanými výstupy ŠVP. Principem vzdělávání je i hodnocení a oceňování zaměřené na rozvoj žáka. Účelem je pomoci žákovi formovat realistickou představu o jeho vzdělávání a vývoji, tím podporovat jeho osobnostní růst. Učitel vede žáky k tomu, aby si byli vědomi svého myšlení a jednání, vede je k pochopení toho, co se učí. Aby informace přispívala k zefektivnění výkonu žákovy práce a plnila motivující úlohu, musí být objektivní. Využívá se pozitivního vyjadřování. Přestože učitel bere v úvahu výkonové možnosti konkrétního žáka a diferencuje podle toho zadávání úloh, v každém dalším hodnocení postupně a úměrně zvyšuje náročnost na žáka. Důraz je kladen na průběžné hodnocení. Žák dostává zpětnou vazbu o svém vývoji, o silných stránkách a oblastech, v nichž je potřeba se zlepšit. Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování Školního řádu. 4.2 Obecné zásady hodnocení 

Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka.



Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.



Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Tyto vlastní záznamy uschovává po dobu jednoho měsíce po skončení klasifikačního období.



Do celkové klasifikace na konci klasifikačního období zahrnuje dle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míru aktivity žáka ve vyučovacích hodinách a jeho schopnosti samostatného myšlení a práce.



Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.



Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči žákům plní vyživovací povinnost, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 35



4. 2. 1 Způsoby hodnocení a klasifikace žáků 



  

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování v rozsahu 30 minut a delší informuje vyučující žáky nejméně pět pracovních dní předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Pro hodnocení žáků na konci pololetí se používají známky, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně používá slovní hodnocení. U průběžného hodnocení může učitel používat různé formy hodnocení: klasifikaci, bodové hodnocení, slovní hodnocení Tradiční zkoušení žáků před celou třídou, pokud je tento způsob pro žáka stresující, je nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáka. Písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Souhrnné písemné práce v rozsahu dvaceti minut a delší zapisují vyučující s předstihem minimálně 1 týdne do třídní knihy. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci. Písemné práce v rozsahu 5 – 20 minut se do přehledu písemných prací nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací jsou ve svých třídách odpovědni třídní učitelé.

4.2.2 Kritéria hodnocení     

Zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka Schopnost řešit problémové situace Úroveň komunikačních schopností Schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem Míra zodpovědnosti, kterou žák pociťuje

Kritéria pro hodnocení jsou stanovena samostatně pro každý předmět. V případě, že nejsou vymezena pro vyučovaný předmět kritéria, musí být žák hodnocen minimálně třemi známkami za každé pololetí a je – li to možné alespoň jednou známkou z ústního zkoušení. Účelnost ústního zkoušení posoudí předmětová komise (její závěry jsou pak závazné pro všechny vyučující). Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.  Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací a praktických činností nejpozději do 14 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předloženy žákům. Průběžné písemné práce ponechává po opravě vyučující žákům. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.  Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, aj.).Vpřípadě dlouhodobé nepřítomnosti 36







(nebo rozvázání pracovního poměru) v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele školy. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka z učiva předmětného období znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal, stupeň prospěchu se však neurčuje na základě průměru známek za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě.

4.2.3 Způsob získávání podkladů pro hodnocení žáků Podklady pro hodnocení učitel získává soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka. Různé formy ověřování vědomostí žáka:      

písemné práce, slohové práce, testy, sondy, diktáty, cvičení ... ústní zkoušení a mluvený projev zpracování referátů a prací k danému tématu samostatné aktivity modelové a problémové úkoly, kvizy, křížovky, rébusy ... výtvarné práce, výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce ...

4. 2. 4 Hodnocení specifických poruch učení a chování 





Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči a výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a metody zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to možné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který žák podalo v daném časovém limitu, a to co nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika. U žáků s vývojovou poruchou klademe důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých 37








 


případech nás nesmí mýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů - např. kvalita písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z případného trestu apod. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků. Uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, která převádí hodnocení na kvantifikující stupeň, umožňující snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Ředitelka školy může na základě žádosti zákonného zástupce povolit, aby pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může lišit od výuky v daném posupném ročníku, přitom však bude poskytovat žáku v příslušných předmětech ucelené a zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi školou a zákonným zástupcem žáka, vypracovává se vždy v písemné formě. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka a také neustálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků, které probíhá v rámci DVPP.

4.2.5 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s pravidly hodnocení, která jsou součástí školního řádu, čj.: ŠŘ-09/2016, účinnost od 1. 9. 2016. 4.2.6 Pravidla pro sebehodnocení Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.  Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.  Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou méně důležité práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.  Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit, co se mu daří, co mu nejde, jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál apod.  Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.  Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Na konci pololetí může žák písemnou nebo ústní formou provést sebehodnocení v oblasti:  zodpovědnost 

38



motivace k učení sebedůvěra vztahy v třídním kolektivu. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.   

4.2.7 Hodnocení skupinové práce Žák hodnotí svou práci ve skupině a následně jej hodnotí jeho spolužáci a učitel podle této hodnotící stupnice: 1 – téměř vždy, 2 – často, 3 – jen někdy, 4 – velmi zřídka, 5 – téměř vždy. Hodnotící kritéria pro skupinovou práci jsou:  Zapojení ve skupině  Držení se tématu  Navrhování konstruktivních nápadů a myšlenek  Respektování se navzájem  Organizační podíl na práci ve skupině  Komunikace  Subjektivní dojem z výsledků skupinové práce 4.3 Informace o hodnocení a klasifikaci Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení školy o výsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace. K té patří třídní výkaz, klasifikační záznamy učitele, vysvědčení a výpis z třídního výkazu. Jako souhrnná informace o klasifikaci žáků slouží klasifikační arch. 4.3.1 Dokumentace o klasifikaci prospěchu  







Výsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního záznamu nejpozději k datu sdělení známky žákovi. Vypracování písemných zkoušek trvajících celou vyučovací hodinu a praktických prací klíčových pro klasifikaci žáka je vyučující povinen uchovat jako klasifikační podklady daného období. Rodičům umožní nahlédnout do těchto prací na jejich žádost během návštěvy školy. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně TU, který projedná situaci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na základě výsledku informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem. Učitel informuje rodiče žáků o prospěchu na třídních schůzkách nebo během individuálních hovorových hodin (konzultací). Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele. Je - li to zapotřebí, nabídne rodičům termín i v odpoledních hodinách mimo návaznost na svůj rozvrh hodin. Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci čtvrtletí třídnímu učiteli, který pro jednání 39





pedagogické rady připraví v termínu stanoveném v týdenním plánu práce školy podklady o třídě na formuláři, který se stává součástí zápisu z pedagogické rady. Navrhuje-li TU opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná důvody, které jej k tomu vedou, s ředitelem školy s týdenním předstihem před jednání pedagogické rady. Na konci klasifikačního období v termínu určeném v měsíčním plánu práce zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a předají TU návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

4.3.2 Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním výkazu. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližší informace je TU povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole. V případě odkladu klasifikace nebo konání opravné zkoušky vystaví TU v termínu vydávání vysvědčení žákovi pouze výpis z třídního výkazu. Vysvědčení vystaví (s datem jejího konání) nejpozději následující pracovní den po vykonání poslední zkoušky. 4.3.3 Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření   

Udělení pochvaly TU je obvykle sdělováno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy. Udělení pochvaly ředitele školy je obvykle provedeno osobním předáním ŘŠ . Dokumentaci o uložení výchovných opatření v pravomoci TU vede TU dle pokynu ředitele. Udělení opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy je sděleno žákovi neprodleně ředitelem školy (obvykle ústně v přítomnosti kolektivu třídy). Rodičům je takové opatření sděleno ředitelem školy formou doporučeného dopisu. Kopie dopisu se zakládá v materiálu třídy, u výchovného poradce a u ředitele školy. Udělení všech výchovných opatření zapíše TU neprodleně do katalogového listu.

4. 3.4 Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky O průběhu komisionální zkoušky se pořizuje protokol. Protokol vyplňuje přísedící učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den řediteli k archivaci. Zároveň předá kopii zápisu třídnímu učiteli, který výsledek spolu s datem a důvodem konání komisionální zkoušky zapíše do katalogového listu. TU sdělí výsledek komisionální zkoušky do pěti pracovních dnů prokazatelným způsobem rodičům žáka. Mění-li výsledek komisionální zkoušky klasifikaci prospěchu v daném klasifikačním období, vystaví TU žákovi nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání. 4.4 Autoevaluace školy Vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský 40



zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. 4.4.1 Oblasti autoevaluace výsledky vzdělávání žáků, spokojenost žáků soulad výuky se školním vzdělávacím programem vzájemná spolupráce kolegů efektivita hodnocení a sebehodnocení žáků spolupráce s rodiči a jejich spokojenost se vzděláváním žáků klima školy a spokojenost pedagogů materiálně-technické podmínky vzdělávání efektivita projektové práce vnímání školy okolím a prezentace školy na veřejnosti 4.4.2 Cíle autoevaluace Cílem autoevaluace je zjištění a zhodnocení informací o tom, jak funguje školní vzdělávací program, škola a jaké je ve škole prostředí, v němž probíhá výuka. Tyto informace slouží jako zpětná vazba pro vedení školy, na základě které jsou pak vyvozovány kroky vedoucí ke zvyšování efektivity školního vzdělávacího programu. 4.4.3 Nástroje a podklady autoevaluace analýza dokumentace školy: matrika školy třídní knihy školní řád záznamy z pedagogických rad, provozních porad metodických schůzek hospitace-protokoly a záznamy o provedených kontrolách personální a mzdová dokumentace naplňování školního vzdělávacího programu školy žákovské testy (např. SCIO, KLOKAN, CERMAT, KALIBRO, PISA) srovnávací prověrky a evaluační dotazníky pro žáky 3., 5., a 9. ročníku statistika klasifikace všech tříd ve všech předmětech v pololetí a na konci školního roku dotazníky pro rodiče, žáky, učitele 4.4.4 Časové rozvržení autoevaluačních činností    

Průběžně: rozhovory se žáky, učiteli a rodiči výstupy z jednání školské rady hospitační činnost analýza žákovských prací

  

hodnocení práce školy za uplynulý školní rok (1. pedagogická rada) projednání plánu na nový školní rok (1. pedagogická rada) srovnávací testy Scio pro 9. a 5. ročník (1 x ročně) 41



srovnávací prověrky zadávané vedením školy (průběžně celý škol. rok) konkretizace učebních plánů a úvazků pro další školní rok (červen)

4.4.5 Oblasti hodnocení 1. Koncepce školy

sledované jevy

  

ukazatele stavu

       

metody

 



2. Podmínky ke vzdělávání

sledované jevy

 

 

ukazatele stavu





   

školní vzdělávací program individuální vzdělávací plány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami variabilita programu – dotace předmětů, volitelné předměty, projekty, kurzy, průřezová témata soulad ŠVP s RVP kvalita ŠVP plnění školního vzdělávacího programu relace mezi vzdělávacím programem a potřebami a podmínkami školy programová nabídka žákům se speciálními vzdělávacími potřebami kvalita individuálních vzdělávacích plánů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami soulad nabídky volitelných a nepovinných předmětů s představou žáků a rodičů variabilita ŠVP kontrola souladu ŠVP s RVP a skutečné plnění ŠVP kontrola a hodnocení individuálních vzdělávacích plánů ze strany pedagogů a výchovného poradce vlastní hodnocení ŠVP ze strany pedagogů a žáků personální podmínky vzdělávání materiální, technické a hygienické podmínky vzdělávání – prostory, pomůcky, učebnice, technické prostředky kvalita pracovního prostředí školy efektivita využívání finančních zdrojů vliv personálních podmínek na kvalitu vzdělávání – vztah přímé vyučovací povinnosti a kvalifikace učitelů kvalifikace pedagogů provádějících specializované činnosti – výchovný poradce, koordinátor ŠVP, metodik prevence tvorba a kvalita podmínek pro vzdělávání kvalita podmínek pro pracovní i relaxační činnosti učitelů a žáků funkčnost budov, učeben, společenských prostor… vybavenost školy pro možnost účinně a 42



    

metody

3. Průběh žáků

sledované vzdělávání jevy

       

ukazatele stavu

 

    

           

moderně vyučovat - tzn. didaktická úroveň vybavení učebnicemi, pomůckami, technikou, studijním materiálem…ve vztahu ke ŠVP využívání materiálního vybavení školy estetická úroveň budov, učeben, společenských prostor… kvalita podmínek pro jednání s rodiči a dalšími osobami ve škole přiměřenost finančních prostředků školy čerpání a efektivita využívání finančních zdrojů pro další rozvoj školy pozorování kontrola skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení učitelů a žáků zhodnocení inventarizace průběh vzdělávání - kvalita vyučování se zřetelem k vytváření cílových hodnot vzdělávání dokument - pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků podpora vytváření cílových kompetencí vzdělávání kvalita jednotlivých oblastí vyučování – tzn. příprava, zajištění, organizace, metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima vhodnost a přiměřenost cílů ve vyučování účelnost použití metod výuky vzhledem k cíli, tématu a obsahu vyučování vyváženost struktury hodiny (vztah k charakteristikám žáků a k cílům výuky) návaznost učiva rozmanitost vyučovacích postupů (styly učení) podporujících vytváření žádoucích vzdělávacích způsobilostí žáků prověřování výchozích znalostí a dovedností efektivita využívání učebnic, pomůcek a didaktické techniky zejména ke vlastnímu učení využívání sociálních forem vzdělávání využívání metod samostatné práce žáků individuální přístup k výuce motivace v průběhu výuky dodržování stanovených pravidel hodnocení průběžné vyhodnocování výsledků učení vedení žáků k sebekontrole a sebehodnocení prostor pro vyjadřování vlastního názoru dodržování pravidel komunikace psychosociální podmínky výuky 43



metody

4. Výsledky žáků

sledované vzdělávání jevy ukazatele stavu

      

   

         

metody

5. sledované Podpora školy žákům, jevy spolupráce s rodiči, vzájemné vztahy

            

ukazatele stavu



školní dokumentace kontrola a pozorování skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení třídních učitelů, učitelů hodnocení žáků (např. technikou volného psaní) výsledky vzdělávání vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání efektivní systém zjišťování výsledků vzdělávání dosahování cílových kompetencí vzdělávání podle ŠVP zvládání očekávaných výstupů používání náročnějších myšlenkových dovedností (aplikace, analýza, syntéza, kritické hodnocení) dovednost samostatného učení dovednost spolupracovat dovednost komunikovat pracovní dovednosti nízký počet neúspěšných a trestaných žáků vysoký stupeň podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami výsledky a úspěšnost žáků při přijímacích řízeních úspěšné uplatnění žáků výsledky žáků v soutěžích a olympiádách existence zřetelného společenského a kulturního chování žáků a jejich dobré disciplíny školní dokumentace kontrola a pozorování skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení třídních učitelů, učitelů hodnocení žáků (např. technikou volného psaní) výchovné poradenství přístup k informacím a jejich přenos kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodiči a dalšími osobami a jejich dopad na vzdělávání vnitřní a vnější informační systém školy vztahy se zřizovatelem a školskou radou klima, kultura, image školy kvalita činností výchovného poradce ve vztahu k potřebám školy, žáků a rodičů 44


ZŠ Nádražní Hustopeče            

5. Řízení školy

metody

   

sledované jevy

          

ukazatele stavu

   



kvalita prevence sociálně patologických jevů přístup pracovníků školy, žáků a rodičů k potřebným informacím poskytování potřebných informací zákonným zástupcům žáků kvalita spolupráce rodičů se školou a využívání jejich námětů a připomínek kvalita spolupráce se školskou radou a zřizovatelem úroveň spolupráce školy s odbornými pracovišti – např. PPP, SPC…úřady práce existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu existence zřetelně přívětivého prostředí podpora žáků k dosažení úspěchu existence důvěry žáků (i rodičů) k učitelům a vedení školy úroveň morálky žáků a učitelů, vztahů žák/učitel, kultury vzájemných kontaktů prevence konfliktů a jejich řešení školní dokumentace skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení učitelů a žáků kvalita systémového řízení plánování řídících činností (koncepce, ŠVP, roční plán, plán DVPP, kontrol…) efektivita organizace školy metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium… systém vedení pedagogických pracovníků především efektivita výsledků hospitací kontrolní systém dokument - koncepce rozvoje školy dokument – organizační řád a organizační struktura dokument - školní řád dokument – rozvrh hodin dokument – pravidla hodnocení zhodnotitelnost cílů stanovených v koncepčním záměru rozvoje školy realizovatelnost koncepčních záměrů – zejména ve vztahu k finančnímu rozpočtu koncepčnost řídících činností ve škole -jejich zřetelná strategie míra spoluúčasti pracovníků školy na činnostech spojených s koncepčním řízením školy účinnost organizační struktury ve vztahu k řízení školy 45


ZŠ Nádražní Hustopeče    

       



metody

7. Úroveň práce školy

sledované výsledků jevy

         

ukazatele stavu

       

metody

  

účelnost rozvrhu hodin kvalita a efektivita školního řádu koncepční zajištění personálního rozvoje vztah systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vzhledem k dalšímu rozvoji školy a k realizovanému vzdělávacímu programu systém dalšího vzdělávání a samostudia ve vazbě na potřeby školy zajištění pomoci začínajícím a nekvalifikovaným vyučujícím systém prosazování progresivních trendů vzdělávání podpora pracovníků při zavádění změn kvalita kontroly a hodnocení výsledků vzdělávání (žáci) kvalita kontroly a hodnocení průběhu vzdělávání (učitelé) kvalita kontroly provozu kvalita vyhodnocení kontrol a opatření ke zlepšení stavu (zejména v oblasti lidských, materiálních a finančních zdrojů) kvalita autoevaluace školy, vzdělávání školní dokumentace skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení učitelů a žáků výsledky vzdělávání prezentace školy spolupráce s partnery zapojení školy do projektů organizace akcí školy – vystoupení, přehlídek, výstav… dokument – výroční zpráva zřetelnost zkvalitňování výsledků vzdělávání propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy prezentace školy na veřejnosti a odezva zapojení školy do vzdělávacích projektů a aktivit organizace vystoupení, výstav… účast žáků na soutěžích, olympiádách, přehlídkách… účast žáků a rodičů na akcích školy kvalita výroční zprávy pozorování kontrola skupinová diskuse

46



5 UČEBNÍ PLÁNY 5.1 Rámcový učební plán Rámcový učební pro základní vzdělávání podle MŠMT, Praha 2013. Celková povinná časová dotace je v RUP stanovena pro základní školy/ základní vzdělávání/ 122 hodin.

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

1. stupeň 2. stupeň 1. – 5. 6. – 9. ročník ročník Minimální časová dotace

Český a literatura

jazyk

33

15

Cizí jazyk

9

12

Další cizí jazyk

–

6

Matematika a její aplikace

20

15

Informační a komunikační technologie

1

1

Člověk a jeho svět

12

–

–

11

Jazyk a komunikace

jazyková

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví

Dějepis Výchova k občanství Fyzika

–

Chemie

–

Přírodopis

–

Zeměpis

–

Hudební výchova Výtvarná výchova

12

Výchova ke zdraví

–

Tělesná výchova

10

21

10

10

Člověk a svět práce

5

3

Průřezová témata

P

P 24

Disponibilní časová dotace

16

(z toho 6 pro DCJ)

Celková povinná časová dotace

118

122

Další cizí jazyk je od školního roku 2013/2014 vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Škola zařazuje Další cizí jazyk podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v minimální časové dotaci 6 hodin. Vzhledem k posilování významu výuky cizích jazyků musí škola daných 6 disponibilních hodin využít pouze 47



pro výuku Dalšího cizího jazyka, nebo v odůvodněných případech pro upevňování a rozvíjení Cizího jazyka. P=

povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni pokud je realizováno formou samostatného vyučovacího předmětu, je předmět dotován z disponibilní časové dotace.

5.2 Školní učební plán Učební plán 1. - 5. ročník, školní rok 2016/2017 Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět Český jazyk

1. 2. 3. 4. 5. RVP ŠVP DH 9

9

9

8

7

33

42

9

Anglický jazyk

0

0

3

3

3

9

9

0

Matematika

4

4

5

5

5

20

23

3

komunikační Informatika

0

0

0

0

1

1

1

0

Prvouka

2

2

2

0

0

Vlastivěda

0

0

0

2

2

12

13

1

Přírodověda

0

0

0

1

2

Hudební výchova

1

1

1

1

1

12

12

Výtvarná výchova 1

1

1

2

2

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

3

3

3

2

2

10

13

3

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

5

0

Jazyk a jazyková komunikace

Matematika a její aplikace Informační technologie

a

Člověk a jeho svět

Umění a kultura

Týdenní dotace

0

21 21 25 25 26 102

118 16

Poznámky: RVP= hodiny stanovené dle RVP ŠVP= hodiny stanovené Školním vzdělávacím programem DH= disponibilní ( "přidané") hodiny) Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň V učebním plánu ŠVP jsou dodrženy závazné podmínky RVP ZV: je dodržena povinná časová dotace na prvním stupni (118 hodin) je dodržena minimální a maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky 48


1. a 2. ročník 3. a 5. ročník


18 - 22 hodin 22 - 26 hodin

Jazyk a jazyková komunikace  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je realizován ve všech ročnících, o časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující po dohodě s ředitelem školy  Anglický jazyk se vyučuje povinně ve 3. - 5. ročníku v časové dotaci 3 hodin týdně  Anglický jazyk se vyučuje ve skupinách do 24 žáků Matematika a její aplikace  předmět Matematika je posílen o 3 disponibilní hodiny Informační a komunikační technologie - předmět Informatika se vyučuje povinně v 5. ročníku v časové dotaci 1 hodiny týdně, Člověk a jeho svět - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je realizován v 1. – 3. ročníku v předmětu Prvouka a na něj v 4. – 5. ročníku navazuje Vlastivěda a Přírodověda Člověk a zdraví  předmět Tělesná výchova je posílen o 3 disponibilní hodiny Průřezová témata  do výuky na 1. stupni jsou zařazeny vybrané tematické okruhy z jednotlivých Průřezových témat a jsou integrovány do výuky (viz příloha)

UČEBNÍ PLÁN PRO 6. - 9. ROČNÍK ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 2016/ 2017 2. STUPEŇ ROČNÍK Vzdělávací oblasti Vyučovací předmět 6. 7. 8. 9. CELKEM ČESKÝ JAZYK A 4 5 4 4 17 LITERATURA JAZYK A JAZYKOVÁ ANGLICKÝ JAZYK 3 3 3 3 12 KOMUNIKACE

MATEMATIKA APLIKACE

A

JEJÍ

INFORMAČNÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ČLOVĚK A SPOLEČNOST

DH 2 0

DALŠÍ CIZÍ JAZYK

0

2

2

2

6

MATEMATIKA

5

5

4

5

19

4

INFORMATIKA

1

1

1

1

4

3

DĚJEPIS

2

2

2

2

1

1

1

1

12

1

A

VÝCHOVA OBČANSTVÍ 49

K


ČLOVĚK A PŘÍRODA

UMĚNÍ A KULTURA

ČLOVĚK A ZDRAVÍ

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE VOLITELNÉ PŘEDMĚTY


FYZIKA

2

2

2

2

CHEMIE

0

0

2

2

PŘÍRODOPIS

2

2

2

1

ZEMĚPIS

2

2

1

2

1

1

1

1

HUDEBNÍ VÝCHOVA VÝTVARNÁ VÝCHOVA VÝCHOVA ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA PRACOVNÍ ČINNOSTI VIZ TABULKA

CELKEM CELKOVÁ POVINNÁ ČASOVÁ DOTACE

KE

2

1

2

1

1

0

1

0

26

5

10

0

10

0

2

2

2

2

1

1

0

1

3

0

0

0

1

2

2

2

29 30 31 32 122 24 122 HODIN /Z TOHO 24 DISPONIBILNÍCH/

Poznámky k učebnímu plánu pro 2. stupeň V učebním plánu ŠVP jsou dodrženy závazné podmínky RVP ZV: je dodržena povinná časová dotace na druhém stupni (122 hodin) je dodržena minimální a maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky  6. a 7. ročník 28 – 30 hodin  8. a 9. ročník 30 – 32 hodin  Využití disponibilních hodin je zobrazeno ve výše uvedených tabulkách. Jazyk a jazyková komunikace  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je realizován ve všech ročnících, navazuje na obsah výuky 5. ročníku, o časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující po dohodě s ředitelem školy  Anglický jazyk se vyučuje povinně ve všech ročnících v časové dotaci 3 hodin týdně a navazuje na obsah výuky 5. ročníku  Německý jazyk se vyučuje od 7. ročníku jako druhý cizí jazyk v časové dotaci 2 hodiny týdně  Při výuce předmětu Anglický jazyk, Německý jazyk se třída ve všech hodinách dělí, pokud je počet žáků roven a vyšší jak 24. 

Matematika a její aplikace  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je realizován ve všech ročnících, navazuje na obsah výuky 5. ročníku. Je posílen o 4 disponibilní hodiny. 50



Informační a komunikační technologie  předmět Informatika se vyučuje povinně v 6. ročníku v časové dotaci 1 hodiny týdně, obsah výuky navazuje na výuku 4. a 5. ročníku  větší dovednosti při práci s PC mohou žáci získat v povinně volitelném předmětu Výpočetní technika, který je zařazován 9. ročníku podle možností školy a zájmu žáků Člověk a společnost  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a společnost je realizován v předmětech Dějepis a Občanská výchova  předmět Dějepis se vyučuje ve všech ročnících v časové dotaci 2 hodiny týdně, svým obsahem navazuje na předmět Vlastivěda  předmět Občanská nauka se vyučuje ve všech ročnících v časové dotaci 1 hodina týdně Člověk a příroda  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a příroda je realizován v předmětech Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis  předměty Fyzika, Přírodopis a Zeměpis se vyučují ve všech ročnících  Chemie se vyučuje od 8. ročníku 

Umění a kultura  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Umění a kultura je realizován v předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova ve všech ročnících Člověk a zdraví  vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a zdraví je realizován v předmětech Tělesná výchova ve všech ročnících v časové dotaci 2 hodiny týdně a Výchova ke zdraví pro školní rok je vyučována pouze v 6. a 8. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně  Výuka TV probíhá zpravidla v dělených skupinách (chlapců a dívek). Člověk a svět práce  předmět Pracovní činnosti se vyučuje 6., 7. a 9. ročníku Povinně volitelné předměty  rozšiřují a prohlubují vzdělávací obsah vzdělávacích oborů ŠVP  žáci příslušných ročníků vybírají z každoroční aktuální nabídky, která vychází zejména z personálních podmínek školy a poptávky žáků a jejich zákonných zástupců  nabídka povinně volitelných předmětů je uvedena v tabulce Volitelné předměty str. 52 Průřezová témata  do výuky na 2. stupni jsou zařazena všechna průřezová témata  PT jsou součástí jednotlivých předmětů  způsob zařazení Průřezových témat je uveden v příloze Průřezová témata VOLITELNÉ PŘEDMĚTY Volitelné předměty jsou povinně volitelné. Jejich seznam nemusí být konečný, je otevřený a může být měněn. O nabídce a realizaci volitelného předmětu rozhoduje ředitel školy. 51



VOLITELNÉ PŘEDMĚTY PŘEHLED PRO ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 Název 8. ročník 9. ročník Sportovní hry 1 Přírodovědné praktikum Cvičení z M 1 Cvičení z JČ 1 1 Výpočetní technika Vaření příprava pokrmů 2 Celkem hodin týdně:

1 3

Nepovinné předměty Nepovinným předmětům se vyučuje nad rámec celkové týdenní dotace. Jako nepovinný předmět musí být žákům nabídnut předmět Náboženství.    

předmět náboženství se vyučuje, pokud se k předmětu v daném školním roce přihlásí alespoň 7 žáků školy je nabízen žákům všech ročníků vyučování má časovou dotaci 1 hodinu týdně je vyučováno podle platných předpisů římskokatolické církve

Zájmové kroužky Škola nabízí různé typy vzdělávacích zájmových kroužků podle možností školy a zájmu žáků. Nabídka zájmových kroužků je každý rok aktualizována dle zájmu žáků a možností školy.

52

)

Recommend Documents