! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma “Současný rozvoj vinařské turistiky Žernosek a Litoměřic” vypracovala samostatně s použitím literatury, která je uvedena v seznamu. V Plzni dne 16.11.2014 ————————————1
Obsah: Abstrakt……………………………………………………………………….………………..4 Hypotéza……………………………………………………………………………………….6 Úvod……………………………………………………………………………………………7 1.
Marketingová propagace vinařské turistiky……………………………………………..10
2.
Historie vinné révy……………………………………………………………………….11
- první výskyt vinné révy Gruzie, Egypt…………………………………………………….11 - Starověké Řecko, Řím, Marcus Aurelius…………………………………………………..12 - Povídka o Dionýsovi………………………………………………………………………12 2.1. První víno na Moravě - 2. století……………………………………………………….13 2.2. První víno v Čechách 9. - 13. století…………………………………..………………..13 2.3. Počátek 12. století………………..……………………………………………………..14 - Benediktíni…………………………………………………………………………………14 - Morava……………………………………………………………………………………..14 - Horenské právo…………………………………………………………………………….14 2.4. Karel IV. …………………………………………………………………………………15 - právo viničné………………………………………………………………………………15 2.5. Révokaz na českém území……………………………………………………………….17 2.6. Další vývoj vinařství na našem území………….……………………………………..…17 - 1. Světová válka……………………………………………………………………………18 -
Socialismus………………………………………………………………………………..18
- Po roce 1989……………………………………………………………………………….18 3. Současnost………………………………………………………………………………….19 2
3.1. VOC Znojmo…………………………………………………………………………….20 3.2. VOC Mikulov……………………………………………………………………………21 3.3. VOC Pálava………………………………………………………………………………21 3.4. VOC Modré Hory………………………………………………………………………..22 3.5. VOC Blatnice…………………………………………………………………………….22 4. Vinařská oblast Čechy……………………………………………………………………..22 4.1. Litoměřice………………………………………………………………………………..24 4.2. Dómský vrch……………………………………………………………………………..25 4.3. Lovoš a Opárno…………………………………………………………………………..25 4.4. Porta Bohemica - Česká Brána…………………………………………………………..27 - Žernosecké vinařství……………………………………………………………………….28 - Vinařství Sv. Tomáše………………………………………………………………………29 -
Zámecké vinařství Třebívlice……………………………………………………………..29
4.5. Milešovka a České středohoří……………………………………………………………31 5. Litoměřická vinařská podoblast……………………………………………………………31 5.1. Vinařská stezka…………………………………………………………………………..33 5.2. Srovnání s vinařskou oblastí - Rheingau………………………………………………..34 6. Praktická část………………………………………………………………………………35 7. Certifikace vinařského zařízení - vývoj certifikace zařízení vinařské turistiky v ČR……..40 7.1. Expertní rozhovor s Klárou Kollárovou………………………………………………….42 8. Závěr……………………………………………………………………………………….46 9. Literatura/Zdroje…………………………………………………………………………..48
3
Abstrakt Wuchterlová, Martina: Vinařská turistika Žernosek a Litoměřicka. Bakalářská práce. Vysoká škola Hotelová v Praze. Katedra Hotelnictví. Vedoucí práce PhDr. Jaroslav Holoubek. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vinařské turistiky v České republice a převážně vinařské podoblasti Litoměřice. Cílem práce je definovat a popsat aktuální dění ve vinařské turistice Čech a dále srovnávání vinařství a turistiky s tím spojené na Moravě. V části teoretické se věnuji historii vinařství v Čechách, turistickým zajímavostem, vinařské akce, které se konají v průběhu roku a uvádím bližší informace k vinařstvím, které jsou ve Velkých a Malých Žernosekách, v Litoměřicích a údolí řeky Labe Porta Bohemica. Vše se snažím srovnávat s vinařstvím na Moravě, kde vinice zaujímají převážnou část v ČR (96%). Stručně srovnávám jiné vinařské podoblasti v Evropě a nejpodobnější podoblasti Litoměřicím, německému Rheingau. Praktická část se zabývá vyhodnocením dotazníkového šetření, které probíhalo na sociální síti. Klíčová slova: Vinařství, Vinařské oblasti, Vinařská turistika.
Abstract Wuchterlova, Martina: Wine tourism Žernoseky and Litomerice. Bachelor thesis. The College Hotel in Prague. Department of Hospitality. Dr. supervisor. Jaroslav Holoubek. The thesis is focused on the issue of wine tourism in the Czech Republic and mainly wine region Litomerice. The aim is to define and describe current events in Bohemia wine tourism and comparison with wineries and tourism related Moravia. In the theoretical part is devoted to the history of winemaking in Bohemia, tourist attractions, wine events that take place throughout the year and mention more information on the winery,
4
which are in large and small Žernoseky in Litoměřice and Elbe river valley Porta Bohemica. All I'm trying to compare a winery in Moravia, where vineyards occupy a major part in the Czech Republic (96%). Briefly compare other wine region in Europe and the most similar subregion Litoměřice, German Rheingau. The practical part deals with the evaluation of a questionnaire survey conducted on the social network. Keywords: Winery, Wine Regions, Wine tourism.
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 5
Cílem práce je definovat a popsat aktuální dění ve vinařské turistice oblasti Čechy, podoblasti Litoměřicka a dále srovnání vinařství a turistiky s tím spojené na Moravě. S pěstováním vinné révy a s jejím zpracováním je spojený postupný vznik a vývoj Vinařské turistiky, to výrazně ovlivňuje rozvoj vinařství, vinařských obcí a regionů. Vinařská turistika je forma prodeje produktů vinaře. Ačkoliv je toto odvětví cestovního ruchu relativně mladé, získalo si rychle oblibu široké veřejnosti. Stále více je vyhledávána. Pít a rozumět vínu je dnes prostě moderní. S tím souvisí, že vinařské obce díky rozvoji turistiky zaznamenávají růst a mohou investovat do vylepšení poskytovaných služeb. Hypotéza I. Vinařská turistika je u nás stále ještě na začátku. Vinaři a obchodníci poskytující služby s tím spojené se co nejpřesněji snaží uspokojit potřeby zákazníků. Je pro ně velkým vodítkem a předlohou to, jak je to v jiných evropských zemích. Jsme schopni konkurovat vinařským oblastem v Evropě? V dotazníku, který jsem zahrnula do praktické části se budu snažit potvrdit nebo vyvrátit vzrůstající zájem o Vinařskou turistiku. Hypotéza II. Práce je zaměřena na základní přehled vinařských oblastí a podoblastí v České republice. Popisuji dlouhou historii, která rýsovala dnešní podobu našich vinic, odkazuji na marketingovou strategii vinařů pro rozvoj vinařství, dále pak na certifikaci vinařských služeb, možnosti turistických atraktivit v celém údolí Porta Bohemica. Celkové zmapování jednotlivých podoblastí v ČR. Mělnická, Litoměřická, Mikulovská, Velkopavlovická, Znojemská a Slovácká. Dotazníkové šetření, výsledky ankety. V závěrečné části budou tyto hypotézy potvrzeny nebo vyvráceny.
! ! ! 6
1 Úvod Úspěšné řízení organizace vinařské turistiky je značně závislé na schopnostech managementu. V dnešní době se manažeři pohybují v neustále se měnícím prostředí, na které působí značné množství faktorů pozitivního, ale i negativního charakteru. Důležitým úkolem je jejich správná identifikace, která umožní zhodnotit současné postavení podniku na trhu, ukáže na co by se měl management soustředit, jaké jsou předpoklady úspěchu a jakým směrem se do budoucna pustit. Cestovní ruch představuje u nás i ve světě dynamické odvětví, který se velkou měrou zasluhuje o ekonomický růst státu. Svým objemem tržeb se řadí na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl. Významně ovlivňuje míru zaměstnanosti státu, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů. Dále se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje rozvoj a možnou investici v regionech. I přes působení několika velkých firem, zde převládají malé a střední podniky, které trhu dominují. Cestovní ruch můžeme charakterizovat jako široké spektrum nabízených služeb a také tím, že úzce souvisí s dalšími hospodářskými činnostmi. Má dopad na takové odvětví jako je doprava, kultura, obchody a další, která vytváří produkty pro poskytování služeb týkajících se volného času. Pro tak významné místo v ekonomice je důležité, aby se cestovní ruch neustále rozvíjel, postupoval neustále dopředu. Rozvoj musí být nepřetržitý, aby se prizpůsobovalo neustále se zvyšujícím nárokům a požadavkům současných turistů. Z tohoto důvodu začíná vznikat mnoho nových forem Cestovního ruchu, kam zařadíme i vinařskou turistiku. Vinařská turistika je jednou z forem agroturistiky a počet přiznivců jde neustále nahoru. jedná se o specifický druh cestovního ruchu, který je zaměřen nejen na konzumaci vína, ale i mnoho různých forem vzdělávání a aktivity s ním spojené. Mezi služby, které jsou turistům v této oblasti nabízeny patří poznávání způsobu pěstování vinné révy, vyzkoušení si některých činností spojených s výrobou vína, různé exkurze do vinařství, vinařské zájezdy pořádané cestovními kancelářemi, kde je možnost návštěvy i několika vinařství během dne. Návštěva vinných sklepů, to je možné i po domluvě se samotným vinařem. Ti jsou schopni se s Vámi domluvit
individuálně prakticky kdykoli. S tím je spojené ochutnávání, degustování a
hodnocení velkého množství vín. 7
Tato forma cestovního ruchu je spíše typická pro země, které mají dlouhou vinařskou tradici, tím jsou Francie, Itálie a Španělsko. Naše Česká republika má také velice dobré podmínky pro rozvoj vinné turistiky. Především část jižní Moravy, kde se nachází 96% celkové osázené plochy vinic České republiky a vinařství zde má již svoji dlouholetou tradici. S přílivem návštěvníků se zvyšuje i počet zařízení nabízejících služby vinařské turistiky. Ovšem i v tomto odvětví platí současný trend, že lidé mají zájem o kvalitní produkty a služby. Právě garanci kvality jim může poskytnout certifikace zařízení vinařské turistiky. Certifikace je realizována Národním vinařským centrem, o.p.s. (NVC) společně s Nadací Partnerství za podpory Vinařského fondu ČR v rámci kontinuálního projektu rozvoje a podpory vinaské turistiky na Moravě a v Čechách. Obecně je známkou dosažení určité úrovně kvality, měřitelné pomocí stanovených kritérií. Projekt certifikace zařízení vinařské turistiky má podpořit zvyšování kvality služeb a v tomto ohledu vyčlenit ty nejatraktivnější subjekty v tomto odvětví. Cílem bakalářské práce Vinařská turistika Žernosek a Litoměřicka je pokusit se na základě srovnání vinařských obcí charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladu oblasti Čechy. Dále zjistit jaké služby návštěvníci v dané oblasti vinařské turistiky využívají a zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu, zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující a na základě provedené analýzy hledat alternativy dalšího rozvoje. Pro toto téma jsem se rozhodla díky své práci. Skoro 3 roky se věnuji vínu jako sommelier. Zatím nejvíce mě oslovila spolupráce s Klárou Kollárovou. Ve Vinografu mám možnost přechutnat vína z celého světa a vše to mohu probrat právě s Klárou nebo kolegy. Ve své práci se zabývám vinařskou turistikou v oblasti Čechy, podoblast Litoměřice. Kde jsou nejvýznamnější vinařské obce Velké Žernoseky a Litoměřice. Tento dílčí segment cestovního ruchu je poměrně mladý a v posledních letech se dostává do popředí zájmu turistů i u nás v České republice. V době socialismu veškerou distribuci vína do obchodních sítí ovládaly národní vinařské podniky, kvantita vítězila nad kvalitou. Jistě někteří z Vás máte v paměti Ludmila bílá, červená, Dačický pohár, Dívčí hrozen, Bzenecká Lipka, Gracie, Zlatý hrozen, Pražský výběr, Radniční hrozen a mnoho dalších lahůdek tehdejší doby. Malí vinaři vína vyráběli pouze pro svoji potřebu nebo pro známé. V dnešní
8
době vysoká konkurence na trhu donutila vinaře hledat nové vhodné formy odbytu jejich vín. Za propagaci vděčíme Vinařskému fondu, který pomocí státu tento rozvoj zajišťuje. Udělování certifikace je dobrým vodítkem pro zákazníka, který hledá kvalitní osvědčenou službu. Vinařská turistika láká návštěvníky nejen na víno, ale nabízí také mnoho doprovodných služeb, které se neustále rozšiřují. Turistický region Porta Bohemica je nevšední částí České republiky. Díky přírodním podmínkám a místní půdě se zde daří mnoho druhům odrůdy révy vinné, např. Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Tramín červený a všem burgundským odrůdám (o jejichž vysazení na našem území se zasloužil Karel IV). Mohou tak vznikat vína s vysokým aroma, vývážené poměry cukru a kyselin. Skvělé v chuti i vůni. Zdejší aktivity ohromí téměř všechny, záleží však na každém, jak svůj volný čas stráví. Návštěvníky mohou nalákat prohlídky, ochutnávky a posezení v příjemné atmosféře vinařských sklepů, vinařské akce a slavnosti, turistické stezky, v Litoměřicích je možnost navštívit muzeum, kde je moderní expozice českého vinařství. Vše si můžeme prohlédnout a také ochutnat produkty prezentovaných vinařských oblastí. Prostředí je jako stvořené pro relaxaci, odpočinek, pobyt v přírodě, poznávání zdejších vinařství a historie.
! ! ! ! ! ! ! !
9
1 Marketingová propagace vinařské turistiky Pro rozvoj domácího cestovního ruchu je důležité pozitivně ovlivňovat objem a kvalitu nabízených služeb. Jednotlivé skupiny provozovatelů společnými silami (např. ve sdružení Asociace turistických regionů ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR) zvyšují zájem spotřebitelů o trávení volného času v tuzemsku. V této době mají spotřebitelé neomezené možnosti výjezdu do zahraničí a proto je důležité, aby úroveň nabízených služeb neustále stoupala. Je možnost pokusit se vyrovnat nebo alespoň přiblížit zahraniční konkurenci, ale myslím, že pro turistický rozvoj ČR je důležitá originalita a vlastní tvář celého projektu. Vinařská turistika je cestování turistů za vínem, přičemž využívají rozmanitých druhů nabízených služeb. Jde o všechno co je vínu vlastní, co je s ním spojené a určitým rázem navazuje na aktivity související s turismem. Vinařská turistika má především sezónní charakter s dominancí v letních měsících, době vinobraní a v poslední době i Svatomartinské slavnosti. Vystoupil/2006, str. 76 Petr Goudáš, projektový manažer Národního vinařského centra říká: “Zájem vinařských turistů se dle jejich potřeb a přání dělí na tři stěžejní pilíře. Je to návštěva vinařských akcí (vinobraní, výstavy vín, otevřené sklepy), vinařských zařízení (vinných sklepů, vinařství a vinoték) a vinařských cyklostezek, popřípadě kombinace všech.” Základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je volný čas a svoboda člověka volně se pohybovat, cestovat. Zaměříme se na domácí cestovní ruch. Vinná turistika je pro potěšení, můžeme tak trávit dovolenou, rekreaci. Je možnost sportovního využití, dnes již široká síť cyklostezek ve vinařských oblastech Čech i Moravy. V České republice vynakládá velké usílí na podporu vinařského turismu sdružení Národní vinařské centrum. Certifikují a rozdělují do skupin podniky poskytující služby vinařské turistiky. Smyslem certifikace služeb vinařské turistiky je označení zařízení, která kvalitou poskytovaných služeb, historické a architektonické hodnotě objektů, spojené s tradičním prostředím a v neposlední řadě vysokou pěčí o zákazníka ve vinařských oblastech Čech a Moravy. Dle daných kritérií se vybírají zařízení na turistické služby a současně se posuzuje výjimečná kvalita a odlišnost od zařízení, které na území vinařské podoblasti poskytují obdobné služby. Toto posuzuje osoba, která je pověřena Národním vinařským centrem.
10
Vinařská turistika je novodobá moderní forma agroturistiky a v současné době si získává stále více přiznivců. Nesoustředí se pouze na konzumaci vína, ale také na vzdělávání a veškeré akce s tím spojené. V poslední době vzniká široká síť cyklostezek spojená právě s poznáváním vinného kraje. Můžeme se zapojit do činností spojených s výrobou, poznávání způsobu pěstování vinné révy, exkurze pořádané do vinařství a jejich viničních tratí. Snad už každý poseděl ve vinném sklípku a měl možnost ochutnat velké množství druhů vín. Spíše než oblast Čechy je na vinný turismus známá Morava. Z 96% jsou osázené vinice právě na Moravě.
! ! 2. Historie vinné révy Abychom mohli pochopit veškeré souvislosti i víno samotné, musíme nejdříve poznat celou historii a vznik vinné révy a následně zpracovaného nápoje. Réva vinná je považovaná za jednu z nejstarších rostlin, kterou člověk využíval pro svoji potravu. Její počátky se datují až do doby 150 mil. před Kristem, (Druhohory). V mladší době kamenné člověk sbíral bobulky révy a živil se jimi, netrvalo dlouho a přišel i na opojné účinky zkvašeného vinného moštu. Na území dnešního Iránu, Izraele se v pozdějších dobách přibližně 10 000 př.n.l. začali naši předkové zabývat vinohradnictvím jako samostatným odvětvím. Zde jsou dle archeologických vykopávek a starých písemností důkazy o vzniku všeho, co nám dnes přináší takové potěšení. Za prvopočátky vinařství se vydáme do Gruzíe a Arménie. Již v této době se kultivovala Vitis vinifera, pro svoji jedinečnou chuť. Vinná réva se dále šířila
na území Egypta, Sýrie,
Babylonie, následně Číny, Palestiny a v neposlední řadě Řecka. Jsou dochovány první písemné zmínky, v této době je víno označováno „Sankrste“. Egyptští faraoni věřili, že víno je darem od Osirise – boha kvetoucí vinice. 8 000 př.n.l. je zaznamenáno první víno v Gruzii a Arménii. 3 500 př.n.l. rozvoj vinařství v Mezopotámii (dnešní Irák, Sýrie, Libanon, Izrael, Jordánsko). Velký rozkvět byl zaznamenán 2700 př.n.l., když faraon Tutanchámon pozvedl kulturu vína, vše s ním spojené jako je výroba a podávání. Dle postupných nálezů bylo patrné, že staří Egypťané měli již velmi důmyslný a propracovaný systém. Našly se amfory z pálené hlíny na kterých bylo vyraženo ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice.
11
V Bibli je velmi často zmiňováno víno. Když je popisována potopa, Noe sebou bere keř révy. Následně je vysazována na horu Ararat.
! 160. – 180.n.l. Marcus Aurelius - dle dochovaných písemností velký milovník vína a podporovatel vinohradnictví. V Řecku úroveň vinařství razantně stoupla. Můžeme již hovořit o vyspělém vinařství. Víno je součástí běžného života. Podle řeckých báji a pověstí
za zakladatele považujeme Boha Dionýse.
S ním je spojeno mnoho pověstí. Mojí nejoblíbenější je příběh mladého Dionýse a jeho cestě na daleký ostrov Naxu. Cesta byla velice vyčerpávající, polední žár…nebylo divu, že se brzy unavil. Ulehl do stínu tamaryšku a sotva se trošku probral z únavy, uviděl u svých nohou rostlinku, kterou ještě nikdy nespatřil, nedokázal určit její druh. A to byl absolventem mnoha lekcí své tety Chlóridy. Rozhodl se tedy, že tuto rostlinku odnese sebou na Naxu a zde již zjistí co je zač. Ovšem Lykúrg, který Dionýse nenáviděl
z celého svého srdce a ani ho
nepovažoval za Boha začal rozpalovat sluneční paprsky tak, že Dionýsos musel rostlinku ukrýt do nějaké schránky. Na cestě po níž kráčel na Naxu našel dutou ptačí kost, do ní rostlinku uschoval. To Lykúrga natolik popudilo, že vdechl rostlince nadpřirozeně rychlou vegetační schopnost. Rostlinka rostla a bylo zřejmé, že ptačí kost už nepostačí a brzy ji roztrhne. Při Dionýsovi stálo štěstí, neboť právě včas našel lví kost. Ani ta však dlouho nestačila. Už se blížil k městu a na rozpáleném písku objevil velký oslí hnát a v něm už rostlinku donesl. Když Dionýsos dorazil do města, zasadil rostlinu v zahrádce tety Chlóridy. Vonný květ se brzy změnil v hrozny a vymačkaná šťáva chutnala příjemně. Měla dokonce zvláštní moc: dokázala pomoci zapomenout od strastí a běžných denních trampot. Božský nápoj měl však i něco z vlastností těch, jejichž kosti posloužily jako životodárná schránka. Přesvědčil se o tom i sám Dionýsos. Proto je prý člověku po první sklence vína jako ptáku, je volný a svobodný. Po dvou nebo třech je silný a odvážný jako lev, po dalších sklenkách však již tropí osloviny.
! ! 12
2.1. První víno na Moravě - 2. století Víno se na Moravě objevuje v letech 166-180 n.l. kam ji přinesli římští vojáci X. legie posádky vojsk z Vindobony, dnešni Vídeň v době vlády Marca Aurelia. Ti se utábořili v okolí dnes již zatopeného Mušova. Přinesli sebou nejenom révu samotnou, ale především poznatky o jejím pěstování a zpracování. Římská vojska tak založila první historické vinice. Hrozny i víno jako nápoj zůstaly i po odchodu římských vojsk důležitým artiklem pro obchod ve Velkomoravské říši. Město Mikulov se stává díky významným viničním polohám i strategické poloze mezi Brnem a Vídní významným vinařským střediskem.
! 2.2. První víno v Čechách – 9. – 13.století Roku 892 dle pověstí daroval moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile soudek s vínem k příležitosti narození jejich syna Spytihněva. V této těžké době si země procházela dlouhodobým obdobím sucha, o veškerou úrodu mohli přijít. Kněžna Ludmila se rozhodla, že darovaný soudek moravského vína obětuje bohyni Krosyn s prosbou o vydatný déšť. Její prosby byly vyslyšeny a úroda byla následně zachráněna. Brali to jako boží znamení. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinic na českém území v okolí Mělníka. Dle dochovaných dokumentů se uvádí, že první vinice vznikla někde mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Na ní se učil i sám svatý Václav a byl zde zasvěcován do tajů pěstování vinné révy a výroby vína. Později byla tato svatováclavská vinice obnovena místními pěstiteli a na jeho počest se v Mělníku konají každoročně vinařské slavnosti. V legendách, které kolují z období 10.století často vystupuje právě Svatý Václav. Ty vyprávějí o tom jak na vinicích rád pracoval. Tento motiv lze najít i na denáru z období 12. století. V této době se ještě nedalo hovořit o nějakém vinohradnictví v Čechách, i přesto je Svatý Václav důležitou osobou v historii a rozvoji vína. Největší zásluhy si odnášela církev a kláštery, které révu pěstovaly. Bylo převážně spotřebováno na jejich obřady a potřeby. Začalo být nedostatek a proto zakládali vinice v centrech církve a okolí klášterů. Vinice se dále rozšiřovaly do Polabí.
! 13
2.3. Počátek 12. Století Král Vladislav založil klášter na Strahově a spolu s ním jim věnoval pozemky na pěstování vinné révy. Významnou roli pro šíření vinné révy se zasloužili klášterní komunity. Ti co se rozhodli pro mnišský život zakládali vinice, pěstovali vinnou révu a vyráběli víno. Benediktíni Největšího vlivu na zakládání vinic měla církev a kláštery. Od roku 933 začli Benediktínští mniši pěstovat vinnou révu a vyrábět víno v klášteře na Břevnově, který byl spoluzaložen a vysvěcen pražským biskupem svatým Vojtěchem. Nejstarší dochovaný záznam o českých vinicích je z roku 1057. Kníže Spytihněv II. Věnoval vinice poblíž Litoměřic tamějšímu kapitulnímu kostelu.
! Morava O vinicích na Moravě je první písemná zmínka z roku 1101. Nachází se v zakládací listině benediktínského kláštera v Třebíči. Roku 1202 založení vinic ve Skoršicích v Hustopeči. Cisterciány z kláštera ve Velehradě u Uherského Hradiště. Roku 1220 jim patřili Přítluky s vinicemi a 1227 Kobylí s vinicemi.
! Horenské právo Roku 1281 na každém panství a v každé vesnici, kde existovaly vinice, dostali poddaní od své vrchnosti „Horenské právo“, které systematicky a soustavně uzákoňuje pořádek na vinicích a tresty za jeho porušení. Tresty byly velmi přísné. Zloděj hroznů byl odsouzen k smrti. Pokud byl někdo přistižen s úmyslem krást byl také odsouzen k smrti. Hrozen si beztrestně mohla dát pouze těhotná žena nebo strážce vinice. Spory mezi vinaři řešil tzv. Horenský soud v Hustopečích. Dolnorakouské Falkštejnské horenské právo a viniční řád se roku 1309 staly vzorem pro úpravu právních vztahů ve vinohradnictví a vinařství pro mnohé obce na jižní Moravě.
14
Ve 13.-14. století se rozmohla ochrana domácího trhu před zahraniční konkurencí. Pro vinaře z okolí Brna, Židlochovic, Hustopečích, Mikulova a Znojma byla rakouská vína velkou konkurencí. Roku 1325 Jan Lucemburský dává ustanovení, že od sklizně do Velikonoc se v Brně smějí šenkovat pouze vína brněnských měšťanů. Roku 1355 se dává v platnost nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů do berních knih, aby z vinic mohli vybírat městské dávky. Ten kdo měl vinici zapsanou v berních knihách po příjezdu do Brna nemusel platit daň.
! 2.4. Karel IV. Velký rozkvět českého vinařství nastal v době vlády Karla IV. Nechal dovést révu z Burgundska a tím se zasloužil o rozšíření francouzských odrůd na našem území. Rozdával keře vinné révy zdarma všem co měli zájem zakládat vinici. V této době byla Praha a Brno na vysoké evropské úrovni obchodování s vínem. Vybíral vhodné polohy pro zakládání vinic, osvobodil od daní na 10 let, dále zakázal dovoz zahraničních vín, aby podpořil české víno. Roku 1358 je královský mandát, tj. nařízení zakládání vinic na vhodných místech pro pěstování vinné révy. Úřad perkmistra viničních hor vnáší pevný řád. Toto nařízení osvobozovalo majitele vinic případně nově založených vinic od všech daní a dávek po dobu 12-ti let. Obsahovala i předpisy pro velikost vinic a tresty pro ty, kteří by vinici škodili. Vláda Karla IV. je označována za Zlaté časy českého vinařství.
! Právo viničné Chránilo před dovozem zahraničních vín v období od sv. Havla (16.10.) až do sv. Jiří (24.4). V té době se smělo šenkovat pouze české víno. S tímto vstoupilo české víno do povědomí jako, že je pitelné pouze mladé. Do dneška se zachovala tradice “zavírání hory“ v době před sklizní, kdy se viniční hora uzavírala a vstup do ní byl přísně zakázán. Roku 1375 povolení městu Znojmu vyvážet znojemská vína do Čech, Slezska a Branibor. Roku 1393 moravský markrabě Jošt vydal městské radě v Brně povolení ke zřízení vlastního šenku v němž by se
15
v době zákazu šenkování nalévat i vína vlašská (Malvaz, Romanie, Rivoli) i vína rakouská a uherská. To způsobilo, že si občané sami ovlivňovali i konkurenci. Ve 14. století za vlády Václava IV. z nejstaršího lichtštejského dokumentu zřejmý nárůst vinic i na Moravě. O to se velkou měrou zasloužili měšťané, kteří veškeré své úspory investovali do zakládání na svazích. Vinohrady zaujímaly velkou část v okolí Prahy, Mělníka, Litoměřic, Ústí Nad Labem, Mladé Boleslavi, Rakovníka, Chrudimi i v okolí Karlštejna. V období husitských válek, v 15.století došlo ke zničení mnoha vinic, vypálením některých vinařských měst a následně velký útlum obchodování s vínem. Situace se zlepšila až v druhé polovině 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad a jeho nástupce Vladislava Jagellonského. Naše vinařství za jejich vlády dosáhlo maximálního vrcholu. Král Vladislav II. Jagellonský vydal roku 1497 nařízení o povinném zápisu všech vinic do gruntovních knih purkmistrovských. Kdo neměl zapsanou vinici nemohl své víno prodávat v Praze. Zároveň vznikají první nařízení o kontrole a jakosti vína a jeho degustace v Evropě. V 15.století docházelo ke zvětšování ploch vinic na území Moravy a Čech, avšak také se vynořily případy falšování a pančování, špatného zacházení s vínem. Král trval na důkladnějším zápisu do gruntovních knih, protože zde začala unikat velká část důchodu. Roku 1515 byl vydán viniční řád pro Prahu, který upravoval vztahy mezi majiteli vinic, vinaři, kteří organizovali viniční práce a majiteli, dělníky a nádeníky. Roku 1539 byl vznešen požadavek rakouských vinařů na českého krále a římského císaře Ferdinanda I., aby zakázal vývoz vína na území Rakouska. V 16.století vinice zaujímaly 20 000 ha na Moravě a 3 500 ha v Čechách. Obdělávání vinic se zhoršovalo a úroda klesala. V druhé polovině 16.století Habáni nebo také novokřesťanci zakládali vinice, hloubili sklepy, nechávali se zjednat za vinaře, objevovali a zaváděli nové způsoby pěstování vinné révy, vyšlechtili nové odrůdy a rozšířili pro nás do té doby neznámé způsoby školení vína. Plocha vinic v této době byla okolo 17 000 ha na Moravě. Roku 1590 Rudolf II. vydal „Instrukci o vinařství“. Je to 36 článků řešících problémy ve vinařství. Dovoz cizích vín na naše území a pančování českých vín s víny cizími. 16
V době třicetileté války (1618-1638) se české a moravské vinařství dostalo do velkého útlumu. Nastal velký úpadek městského vinařství. Největším problémem bylo snížení počtu obyvatel, mnoho vinic bylo zničeno, vinařská města byla vypálena a vinařské usedlosti byly opuštěné. Místo vinné révy se začaly pěstovat jiné plodiny. Vinice byly změněny na ovocné sady. Ze škod, které způsobila třicetiletá válka se vinice na území Čech a Moravy vzpamatovávaly až sto let. K roku 1748 bylo zapsáno 16 616 ha na Moravě. Roku 1783 rakouský císař a český král Josef II. zrušil všechny viniční řády a působnost místních viničních soudů na Moravě. Současně však vydal úřední viniční řád pro Moravu. Císařský patent Josefa II. z roku 1784 povoloval každému prodávat potraviny a šenkovat víno a ovocný mošt, které sám vyrobí. Významný krok učinil v roce 1784 také Řehoř Velký, který rozdělil vína do jakostních tříd. Tím započalo rozdělování vín podle různého stupně kvality. V poválečném období 17. a 18.století měš´tané ztrácejí zájem o vinice a vinařství a věnují se spíše obchodu a řemeslům. Plochy vinic rostou akorát na venkově. V 19.století nastal velký úpadek vinařství díky rozvoji pivovarnictví, dovozu zahraničních vín a v neposlední řadě se objevil révokaz, který postupně devastoval vinice celé Evropy.
! 2.5. Révokaz na českém a moravském území Pohroma pro evropské vinařství přišla roku 1860. Náhodně dovezená sazenice okrasné révy dovezena z Ameriky. Phyloxéra nebo-li révokaz jsou mšice žijící na kořenech révy vinné. Postupně zničila všechny vinice osázené pravokořennou evropskou révou. Vinice byly obnoveny s použitím americké podnoše. Ty jediné byly révokazu odolné. Révokaz na našem území byl objeven v roce 1890 v Šatově. V průběhu 10-ti let dále pak v Dolních Dunajovicích, Perné, Čejkovicích a následně i v Hustopečích.
2.6. Další vývoj vinařství na našem území Vinařský časopis, který se jako první začal vydávat roku 1906 se tiskne dodnes. Přinášel informace milovníkům, pěstitelům, vinařům o událostech nadcházejících dní, nové způsoby zpracování i informace z celého vinařského světa. Současně s ním vzniká Zemský vinařský
17
spolek pro markrabství moravské. Následný rok, 1907 je zpracován a vydán první vinařský zákon, který platil pro země rakouské a koruny české. 1.Světová válka, která probíhala v letech 1914-1918 dále prohloubila úpadek našeho vinařství. V roce 1930 byla zapsaná plocha našich vinic pouze 3 900 ha. V roce 1985 vinice dosahují velikosti 15 000 ha. V roce 1984 se v komunistickém režimu uchytilo hospodaření. Vzniká Jednotné zemědělské družstvo. Víno nedosahuje téměř žádných kvalit. Družstva jsou zaměřena na kvantitu nikoli na kvalitu. Výnosnost na hektar je až 6 000 – 7 000 kg. V této době jsou i názvy pro vína velmi zajímavá, nic neříkající. Zde jsou některé známé značky: Afrodité, Ano víno, Apollon, Cechovní pohár, Pražský sklepmistr, Venušino čaro a mnoho dalších nezajímavých názvů. Velkou pohromou pro vinice byla zima 1985, kdy udeřily tvrdé mrazy a mnoho keřů vinné révy pomrzlo a muselo být vyklučeno. Období socialistického hospodaření vývoj vinařství odklonilo velice špatným směrem. Zpracovatelé sice vykupovali hrozny nejen na množství, ale i podle přirozené cukernatosti, špatné však bylo jejich společné zpracování, mnohdy bez ohledu na odrůdové odlišnosti. Používalo se příliš doslazování řepným cukrem a další produkty pro změnu chuti, případně jako náhražka chuti, kyseliny nebo také pro potlačení vady. Naše kategorizace tehdy nerozlišovala mezi doslazovaným vínem a vínem s přirozeně vyzrálých hroznů. Dlouhé období vinařského útlumu bylo zvráceno po revoluci roku 1989, kdy se do obchodování s vínem mohli zapojit vinaři s malou produkcí a velkým důrazem na kvalitu. Dnes můžeme naše vína vyvážet do Evropy, na mezinárodní soutěže a mnohdy sklízíme nemalý úspěch. Jsou vytvořeny apelační systémy VOC, které zakládají vinaři daných oblastí. Jako první vznikla VOC Znojmo. Jsou to jasně daná pravidla, kdy se vína mohou označovat jako Vína Originální Certifikace. Hrozny mohou pocházet pouze z registrovaných vinic na schválených polohách daného regionu. Společně se vinaři dohodnou na trati, které jsou pro dané odrůdy nejlepší a nejvhodnější. Díky těmto přísným pravidlům jsou vína charakteristická a dostávají svoje jedinečné vlastnosti. Do tohoto systému jsou zařazeny nejtypičtější odrůdy pro daný region. Na našem území rozdělujeme vína souběžně germánským systémem, kdy se vína rozdělují podle jakosti, tak i označením VOC, což je obdoba apelačního systému, který je zavedený v Itálii, Francii, Rakousku a dalších zemí.
! 18
3. Současnost Produkční potenciál – 19 633,45 ha Osázená plocha – 17 312,5 ha (ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu) Vinařská oblast Čechy – 662 ha 4% z celkové výsadby vinic v ČR Vinařská oblast Morava – 16 563 ha 96% z celkové výsadby vinic v ČR Produkce vína 2010/2011 390 000 hl Spotřeba vína - 20,1 l na osoba/rok zdroj: http/www.wineofczechrepublic.cz
! pivo
víno
lihoviny 40%
5 % 11 %
85 % graf č.1 Spotřeba alkoholických nápojů/zdroj !
ČSÚ
! ! 19
Vinařská podoblast
Počet vin. Počet obcí katas. území
Počet vinič. tratí
Plocha vinič. tratí (ha)
Počet pěstitelů
Plocha registr. vinic (ha)
Celkový produkční potenciál (ha)
OBLAST ČECHY Mělnická
37
49
91
1679
86
434
441,6
Litoměřická
29
39
80
1131
46
287,6
229,1
21
8,9
Ostatní Celkem Čechy
66
88
171
2810
153
730,5
749,6
30
33
182
10317
2350
4736,8
4909,8
115
130
406
15486
7986
4513,8
4704,6
Velkopavlovická
75
80
319
15203
6680
5142,8
5243,2
Znojemská
91
106
224
7830
1087
3461,9
3529,7
46
24,5
OBLAST MORAVA Mikulovská Slovácká
Ostatní Celkem Morava
311
349
1131
49196
18139
17979,8
18511,9
Celkem ČR
377
437
1302
52006
18292
18710,3
19261,5
! tab.č.1. Poznámka: K celkové produkční ploše 19 261,5 ha je nutno připočítat 385 ha - 2% v rámci přístupných smluv s EU.
3.1. VOC ZNOJMO VOC Znojmo je historicky první apelační systém v České republice. Zakladateli jsou Ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký. Pravidla pro udělení VOC byla schválena v roce 2009. Vína originální certifikace garantují pro oblast typická, chuťově plná a aromatická vína z ověřených oblastí. Do systému jsou zařazeny tři typické odrůdy pro tuto oblast, Ryzlink rýnský, Sauvignon a Veltlínské zelené. Vína, která nesou označení VOC Znojmo mohou být vyrobena pouze z těchto odrůd a jejich cuveé. Vznik tohoto apelačního systému byl pro Českou republiku revolučním krokem, které po kratké době následovaly další oblasti. Terroir na Znojemsku je charakteristické svým půdním složením a také velice důležitým střídáním teplých dní a chladkých nocí v době, kdy dozrávají hrozny. Znojemská vína jsou
20
charakteristická významnou intenzivní aromatikou a plnou chutí. VOC je sdružení, kam vinař může vstoupit dobrovolně. Musí se však držet schválených pravidel. Víno musí deklarovat svůj původ z ověřených vinic. Znojemská vinařská oblast má velmi rozvinutou vinařskou turistiku, především díky Znovínu Znojmo. Doporučuji navštívit Křížový sklep v Příměticích, nejlepší viniční trať Šobes, která je v evropském měřítku považovaná za špičku, Národní park Podyjí nebo kláter Rosa Coeli v Dolních Kounicích. /Michal Šetka/Průvodce nejlepšími víny ČR/str.55
! 3.2. VOC MIKULOV VOC Mikulov vzniká v roce 2011 a zavedlo jej Občanské sdružení VOC Mikulov, o.s., které vzniklo v říjnu 2004. Zakladateli jsou Ing. Petr Marcinčák, BA Ing. Hynek Holánek a Vojtěch Huserek. Tímto se vína z Mikulovské podoblasti vrací ke třídení, které bylo zavedeno do poloviny minulého století. Vinaři též chápou VOC Mikulov jako jedinou možnost zabránit falšování vína z Moravy. Díky rozmanitosti půdního podloží této oblasti vinaři zařadili do apelačního systému 6 typických odrůd, které jsou zde dlouhodobě pěstovány a pravidelně dosahují vysokých kvalit. Jsou to odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Opět vína musí prokazovat regionální charakter. V této době má sdružení 12 členů, kteří se zaručují za kvalitu svých vín. /Michal Šetka/Průvodce nejlepšími víny ČR/str.98
VOC PÁLAVA Poprvé se na trhu vína VOC Pálava objevily v roce 2013. Zakládajícími členy jsou Vinselekt Michlovský, a.s., Vinařství Mikrosvín Mikulov a Tanzberg Mikulov, a.s., kteří jsou jedinými členy sdružení i dnes. Označení VOC Pálava mohou nést pouze vína vyrobená z odrůdy Ryzlink vlašský, který je v této oblasti neopakovatelně originální. Hrozny musejí být sklizeny pouze na území Pálavy, ta zahrnuje obce Klentnice, Bavory, Perná, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Pavlov. Plocha osázených vinic je nyní 14 ha. /Michal Šetka/Průvodce nejlepšími víny ČR/str. 99
! 21
VOC MODRÉ HORY VOC Modré Hory je první apelační systém na území České republiky, které má povoleno vyrábět VOC vína z modrých odrůd. Sdružení vzniká v roce 2011. Dlouho se vybíralo jaké odrůdy apelace zahrne. Nakonec se vybrali odrůdy, které zde mají nejdelší tradici a jsou zde nejvíce rozšířené. Jde o hrozny odrůd Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal. Vznikají jak vína červená, tak i rosé. Červená vína se podle stanovení mohou uvádět na trh až po 18-ti měsičním zrání. Mají být lehká a výrazně odrůdově ovocná. Dle dlouhodobého sledování je tato oblast jedna z nejteplejších v České republice a současně je to místo s nejdelším slunečním svitem. V současné době je registrováno 18 vinařů na 130 ha vinic. /Michal Šetka/Průvodce nejlepšími víny ČR/str.153
! VOC BLATNICE Nedávno se moravská VOC rozšířila již o pátou oblast. Jde o vína ze Slovácké podoblasti z obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, označení mohou nést od dubna 2013. Prověřenými odrůdami této oblasti jsou bezpochyby vysoce minerální Ryzlinky rýnské, skupina burgundských bílých odrůd Rulandské šedé, Rulandské bílé, které jsou oblíbené pro své typické chlebové tóny a Chardonnay. Opět hrozny mohou pocházet pouze z registrovaných vinic VOC Blatnice. U vín je povoleno, že mohou zrát maximálně 2 měsíce na kvasnicích. Nyní je členy sdružení 27 vinařství. /Michal Šetka/Průvodce nejlepšími víny ČR/str. 219
! 4. Vinařská oblast Čechy Převládající půda je vápenité podloží, štěrkopískové náplavy, buližník, břidlice, červené jíly. Dominantní odrůdy jsou Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Müller Thurgau, Rulandské modré, Modrý portugal, Svatovavřinecké. Nejvýznamnější obce Mělník, Roudnice nad Labem, Praha, Čáslav, Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Loděnice, Slaný, Vinařice, Svatý Mikuláš. Nejznámnější vinařství jsou Mělnické vinařství Kraus, Výzkumná
22
stanice vinařská Karlštejn, Vinařství Konárovice, Vinné sklepy Kutná Hora, Vinařství hána Miloš, Svatá Klára. České vinice těží z přírodních mikroklimatických podmínek v nižší nadmořské výšce, chránené jižní svahy v údolí řeky Labe, Vltavy, Berounky a Ohře. Klima leží ve srážkovém údolí stínu Krušných hor a Českého středohoří, je vnitrozemské a v průběhu několika let také velice proměnlivé. Vliv na klima májí proudy z Atlantiku, tak i suché proudy ze Sibiře. Dozrávání hroznů významně ovlivňují teplé letní měsíce, velkou roli hrají také časté ranní inverze v úzkých skalních údolích řeky Labe. Spolu s oblastí Champagne (Francie) patří k nejsevernějším vinařským oblastem v Evropě. Je zde až 72 vinařských obcí se 164 pěstiteli. Oblast dále dělíme na dvě podoblasti – Mělnická a Litoměřická. Zaujímají plochu 662 ha, což představuje 4 % osázených vinic na území České republiky. Vinice nejsou uspořádané v jednom souvislém území, tak jak je tomu na Moravě. Jsou roztroušeny na vhodných lokalitách chráněných jižních svahů.
!
. obr. 1 Vinařská oblast Čechy, zdroj: http//www.wineofczechrepublic.cz
! 23
4.1.Litoměřice Vznikly již v 10. Století, v době budování kastelánských hradů za Boleslava I. a město Litoměřice bylo za vlády Přemyslovců sídelní aglomerací, dominantou z této doby je středověký hrad. V pozdějších dobách se staly královským městem. Leží na soutoku Ohře a Labe, na rozhraní úrodného Polabí a vrchů Českého středohoří. Na konci 17. století jsou Litoměřice sídlem biskupství. Obyvatelé se pyšní dlouhou tradicí v ovocnářství, chmelářství a pro nás důležité vinařství. Zakládací listina kapituly Litoměřické je z roku 1057. Karel IV. daroval městu své pozemky k založení nových vinic. Po třicetileté válce zde vzniklo biskupství. Středověký hrad patří v Litoměřicích mezi nejkrásnější stavby. Byl postaven v druhé polovině 13.století Přemyslovci a za vlády Karla IV. se dočkal přestavby. I v dalších staletích se dočkal přestavby. Zprvu barokní pak i klasicistní. Později byl předělán na pivovar, protože rozvoj pivovarnictví výrazně omezil vinařství v Čechách. Lidé o víno měli menší zájem. Dnes je zde výstavní síň a expozice vína, tzv. Svatostánek českého vinařství. Interaktivní expozice nás provede českým vinařstvím od dávné historie až po vinohradnictví 20. a 21. století. Za pomoci interaktivních pomůcek, audiovizuálních her a projekcí mechanických 3D modelů se zábavnou formou se seznámíme s rozvojem vinařství v dobových souvislostech. V areálu můžeme najít chráněnou dílnu, která nabízí svoji produkci, místní vinný sklep s archivem, prodejní galerii vín, degustační prostory a vinárnu. V polovině minulého století bylo město vyhlášeno městkou památkovou rezervací. Jsou zde zbytky hradeb, torzo věže královského hradu, stará radnice, přebudovaná v renesančním slohu, domy různých slohů. Dominantou města je katedrála svatého Štěpána na dómském vrchu a další kostely. Památkou na národního básníka Karla Hynka Máchu je veřejnosti přístupná jeho světnička. V listopadu 2010 byl vystaven Máchův pomník, s pomocí výstavby litoměřických obyvatel. Litoměřice každoročně hostí výstavu Zahrada Čech. Kolem města jsou ovocné sady a vinice, rozkládá se zde přírodní Žernosecké jezero, na okraji města je vrch Mostka (273 m), který slouží jako rozhledna. Nedaleko se nacházejí nepříliš chvalně proslulé továrny Richard. Ty za druhé světové války sloužily jako pobočka koncentračního tábora Terezín. Město, v němž žije třicet tisíc obyvatel se však nikdy nestalo městem průmyslovým. Bylo bráno jako duchovní místo, centrum, místem škol a veřejných institucí. I nadále si zachovává svůj půvab.
24
Litoměřická vinařská stezka táhnoucí se podél řeky Labe dlouhá 20 km. Od Litoměřic přes Velké Žernoseky, Opavské údolí až do Lovosic. Výletní plavby, kotviště jsou v Litoměřicích, Lovosicích a Velkých Žernosekách. zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl, Praga Mystica, 2005
! 4.2. Dómský vrch Je to hrad vybudovaný Slovany v 9.století. Po starším hradišti Hrádku u Velkých Žernosek přebral úlohu pro strážce celého kraje. Přemyslovci jej využívali jako správní centrum, patřící k nejvýznamnějším v Čechách. K 31. květnu 993 je listině doložena provincie litoměřická, a tím nepřímo i existence litoměřického přemyslovského sídla. Někdy kolem roku 1057 zde kníže Spytihněv založil kapitulu sv. Štěpána spolu s kostelem, toto dosvědčuje „Zakládací listina kapituly litoměřické“. Ve zdejším archivu je dochována dokonce v originále. Později byl na místě hradu vystaven rybářský kostel sv. Jiří, postavený roku 1387 a zbouraný roku 1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a začala být nově osidlována jako Nové město. Středem města se stal kostel sv. Václava a po vzniku biskupství ve východní části návrší dal biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz pokyn k vybudování církevního areálu, zvenčí nepřístupného, který se rozkládá na 3 ha. Hlavní severní brána z Dómské ulice nese znak prvního biskupa Schleinitze.
! 4.3. Lovoš a Opárno Přirozenou dominantou poblíž města Lovosice je osamělý kužel vulkanického původu Lovoš, vzdálený dva a půl kilometru od města, tyčící se do výšky 570 metrů. Samotný vrch je tvořen dvěma kužely, vyšší z nich je tvořen z čedičového podloží, nižší, zvaný Kybička ze znělce. Rostou zde chráněné a cenné druhy rostlin. Na vrcholku stojí turistická chata, z jejichž ploché střechy je krásný výhled na České středohoří a údolí řeky Labe. Území vrchu je více než padesát let chráněným územím, dnes jako národní přírodní rezervace. Je zde vyznačena necelých deset kilometrů dlouhá naučná stezka, vedoucí od kapličky v Malých Žernosekách, Opárenským údolím ke zřícenině hradu Oparno až na vrchol Lovoše. Staroslovanké jméno
25
získal kopec pravděpodobně od kmene Lovosů či Lovošů, kteří zdejší kraj obývali. V roce 1756 zde probíhala bitva u Lovosic, kde bojovala dvě třicetitisícová vojska. Malebné Opárenské údolí, jímž vede jedna z přístupových cest na vrchol, je dlouhá 6 kilometrů a táhne se od Velemína k Malým Žernosekám. Už staří Keltové a později Slované zde těžili křemenný porfyr na výrobu mlýnských kamenů, tzv. žernovů. Nad údolím stezky stojí zbytky hradu Oparno. Stojí na úzkém strmém hřebenu, v dobách své největší slávy vypadal hrad velice velkolepě. Vznikl ve 13. Století, byl tím nejstarším v kraji. Dnes jsou zde pouze pozůstatky tehdejších hradeb. Přes Opárenské údolí je dnes veden most, jako součást posledního dostavovaného bloku dálnice D8, který vede přes chráněnou krajinou oblast České středohoří. zdroj: Réva a víno v Čechách a na Moravě/Vilém Kraus a kol.
.
obr.2 Mapa Lovoše a okolí zdroj: http/ceskestredohori.cz
26
. obr. 3 Lovoš foto Jindra Karbíček
! ! 4.4. Porta Bohemica – Česká brána Porta Bohemica nebo také zvaná Brána Čech zahnuje vinařská města Malé žernoseky, Velké Žernoseky dále pak Kamýk a Žalhostice, ležící převážně na pravém břehu řeky Labe (Malé Žernoseky jsou na levém břehu). Historie těchto měst sahá až do 10. století. Cisterciáni jsou považováni za zakladatele vinařství na tomto území, avšak jejich panství se datuje až ve 13. století. Zasloužili se o rozsáhlé vybudování vinných sklepů v Žernosekách, které se dochovaly dodnes a i nadále v nich zraje víno v dubových sudech. Zdejší vinařství nabízí skupinové degustace a tak máme možnost ochutnávat vína přímo ze sudů, posedět u vína, nakoupit si lahve sebou. Vinařstvím se zde zabívala již v daleké minulosti velká část místního obyvatelstva. Vinařství ve Velkých Žernosekách se nachází na pravém břehu řeky Labe, jak jsem již zmiňovala. První písemná zmínka o vinařství ve Velkých Žernosekách je z 11. století.
27
Důkazem, že je tato oblast vhodná pro pěstování vinné révy je, že se zde víno vyrábí dodnes. Po téměř tisíci letech. Řeka Labe, jižní svahy Českého středohoří a vhodná půda tvoří příznivé mikroklima pro pěstování odrůd vhodných na výrobu bílého vína. Nejpěstovanější odrůdou této oblasti je zcela určitě Müller Thurgau, dále pak Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Tramín a Mopr. O to, že se zde převážně pěstují burgundské odrůdy se zasloužil Karel IV., protože za své vlády zde tyto odrůdy nechal vysázet. Rodinná firma Žernosecké vinařství s.r.o. vedená Ing. Františkem Kupsou a synem Petrem byla založena roku 1995. Když dorazíte do dvora, uvidíte velkou zrekonstruovanou budovu a hned jste vítáni mladým sympatickým Petrem Kupsou. Vinařství nabízí možnost ubytování ve svých apartmánech. Po celém dni, stráveném v Litoměřicích na degustacích a obdivováním místních historických památek jsme to uvítali. Degustace je nutné plánovat a domlouvat několik dní dopředu. Žernosecké vinařství je vyhledávaným turistickým místem i pro mnoho zahraničních návštěvníků. Je možnost nahlédnout do vinného sklepa, kde je nám vyložena historie zdejšího vinařství. V degustačních místnostech máme možnost ochutnání až osmi vzorků s výkladem sommeliéra k tomu je možnost malého občerstvení v podobě pečiva, sýrů a domácí paštičky. Nyní v současné době obhospodařují 31 ha vinic na viničních tratích Kostelní, Mariánská, Malá a Velká Vendule (jejich nejlepší vinice s dlouholetou tradicí), Pod Lovošem a Nad školou. Vína z viniční tratě Malá Vendule a Velká Vendulejsou velice slavná. Jméno Vendule má bohatou historii a šahá až do doby Keltů. Nejpěstovanější modré odrůdy jsou Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Dornfelder a Rulandské modré. Víno se vyrábí a zraje v historických vinných sklepech z poloviny 13. století, které zde vybudovali mniši řádu Cisterciáků. Později byl nad prostory sklepů vybudován zámeček, který byl zrekonstruován a slouží nyní pro návštěvníky. Je zde možné konání společenských akcí, firemních večírků, svatebních obřadů, soukromých oslav a hlavně pak pro degustace vín spojené s exkurzí sklepů, možnost až 50-ti osob. zdroj: http/www.zernosecke-vinarstvi.cz
!
28
V našem poznávání vinařské oblasti Litoměřice jsme navštívili i Malé Žernoseky, kde jsme byli na degustaci ve Vinařství Sv. Tomáše, pana Zdeňka Vybírala. Malé Žernoseky se nacházejí v malebné krajině Českého středohoří na svazích Dobraje a Opárenského údolí. Vinařství má rodinný charakter. Sídlem vinařství jsou historické sklepy Phannschmidtova statku v Malých Žernosekách. V roce 1984 byla vysazena první vinice zakladatelem Zdeňkem Vybíralem seniorem. Na prahu nového tisíciletí byly osázeny nové vinice. Rozprostírají se na jihovýchodních svazích úpatí Českého středohoří. Jsou osázeny vinnou révou od 150 až do 270 m nad mořem. Půdy jsou převážně lehké, písčité. Z hornin převládá porfyr a rula s velkým množstvím slídy. Cílem společnosti je vyrábět kvalitní odrůdová vína se zachováním jejich terroir. Hrozny jsou citlivě zpracovány na tradiční bílá vína, část modrých hroznů je použita na výrobu Pinot noir klaret a také na vína růžová. Velká vinařská naděje posledních let v Čechách se objevila v Třebívlicích, na východě od Litoměřic. Je to zásluha Ing. Jana Dienstla, že doslova na zelené louce vzniklo Zámecké vinařství Třebívlice. Během let 2004-2009 nakoupili pozemky ve viničních tratích Koskov, Pod Šepetelským vrchem a Pod Hazmburkem a vysadili na nich především odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulansdké šedé, Tramín červený, Rulandské modré, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. První vinobraní z vlastních hroznů proběhlo ve vinařství v roce 2012. Vinařství architektonicky zapadá do okolní vesnické zástavby. Pro výrobu vína jsou k dispozici nejmodernější technologie. Hlavním enologem je Ing. Martin Nesvatba, který dlouhou dobu řídil výrobu vín v prestižních moravských vinařstvích. Ve vinařství se plánují pravidelné degustace, prohlídky vinic a technologií, které doplní špičková gastronomie ze surovin výhradně od farmářů z Českého středohoří. Víno, které mě nejvíce zaujalo je jejich Pinot Blanc v pozdním sběru, ročník 2012. Jeho zlatožlutá barva se zářivými odlesky a velmi dobrou viskozitou zaujme okamžitě. Vůně je kompaktní, výraznější. je v něm cítit sladké ovoce, především jablka a hrušky. Chuť je plnější s příjemnou mineralitou a ovocnou kyselinou, velmi dlouhý závěr. Při půtování v kraji Porta Bohemica je příjemné navštívit další vinaře, kteří získávají stále větší oblibu. Jsou to Vinařství Pod Sedlem, založené v roce 2008 a České vinařství Chrámce, které se specializuje na košer vína, jež mají v nabídce okolo 20-ti druhů.
29
.
Obr.4 Žernosecké vinařství foto Martina Wuchterlová
!
. Obr. 5 Vinice Malá Vendule zdroj: http/www.vinnastezka.cz
! ! Odrůda je matkou vína, poloha otcem a ročník jeho osudem. Vinařský aforismus
! ! ! ! ! 30
4.5. Milešovka a České středohoří České středohoří je naše geologicky nejmladší pohoří na severu Čech, které dělí řeka Labe v místě, které nazýváme Porta Bohemica na dvě části. Jeho krásný ráz po obou březích dolního toku nemá ve střední Evropě obdoby. Pohledy na ně z lodní labské cesty prý přední i střední Porýní s jeho bájnou skálou Lorelei i jeho hrady. Krásný, i když ještě vzdálený pohled se naskytne i z dálnice po výjezdu z Prahy směrem na sever. Typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické erupce. Další přírodní podmínky jsou pak důvodem nesmírného bohatství druhů rostlin a živočichů, mnohých z nich chráněných. České středohoří je chráněnou krajinou oblastí. Jeho nejvyšší horou, která je zároveň největrnější horou v Česku je Milešovka, vysoká 837 m.n.m. Už od 17.století je nazývána královnou Českého středohoří a lze podle ní předpovídat počasí. Český překlad z německého názvu je Hromová hora. Své okolí převyšuje o 350 metrů, tím je jako ideální místo pro rozhlednu. Na vrcholu hory Milešovky je nejstarší meteorologická stanice, k níž patří i kamenná rozhledna. Vrchol hory každoročně navštěvuje tisíce turistů, protože výhled z něj je opravdu neopakovatelný. Jak na krajinu Českého středohoří, tak i na bájný Říp, na Ještěd, Krkonoše, Krušné hory i Šumavu. Za nejpříznivějších povětrnostních podmínek jsou vidět i 300 kilometrů vzdálené Alpy. Významný německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humbolt se sem pravidelně vracel a nazval výhled z Milešovky jedním z nejkrásnějších míst na celém světě.
! 5. Litoměřická vinařská podoblast Tato vinařská podoblast zahrnuje celé území od Roudnice nad Labem přes Litoměřice až do Ústí nad Labem, dále k Mostu a Kadani, teritoriálně spadá pod vinařskou oblast Čechy a nachází se na severozápadě České republiky. Z geografického hlediska patří mezi nejsevernější položené vinařské oblasti Evropy, je proto vhodná hlavně pro bílá vína. Jde o nejmenší vinařskou oblast České republiky. Litoměřická vinařská podoblast se rozprostírá v malebné krajině Českého středohoří a réva vinná se zde pěstuje déle než 1000 let. Historie vinařství v Litoměřicích tak sahá do období osídlení této oblasti českými obyvateli, je úzce spjato s šířením křesťanství u nás. V roce 1057 daroval svou listinou Spytihněv II. nadaci kolegiátního kostela sv. Štěpána v Litoměřicích okolní vinice i s vinaři, kteří na nich tehdy pracovali. V období středověku byly Litoměřice
31
druhým největším vinařským městem v Čechách hned po Praze. V jejich okolí a zejména v okolí Labe bylo v té době přibližně 400 ha vinic. Litoměřice byly také největším soupeřem Mělníka v obchodování na řece Labi. To se samosřejmě týkalo i obchodu s vínem a šlo především o trh v Praze. Významným vinařským střediskem byly a dodnes jsou Žernoseky. Víno se v obci Velké Žernoseky vyrábělo již od 11. století. V okolí brány Čech (Porta Bohemica) jsou v údolí podél toku řeky Labe velmi vhodné podmínky pro pěstování vinné révy a bohatá historie i současné úspěchy žernoseckých vín to jen dokazují. Zdejší rozsáhlé vinné sklepy byly vybudovány již v roce 1251 řádem cisterciáků (již zmínka v odstavci Žernosecké vinařství), kteří také v tomto malebném romantickém údolí, kde Labe vstupuje skalní průrvou do Českého středohoří, založili vinice. V poslední době zde dosahují velice vysokých kvalit s odrůdou Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Vinice v této podoblasti mají svou historii nejen v údolí Labe, ale i v okolí města Most. O mosteckém vinařství existují písemné zmínky od roku 1207. Pražský purkmistr Niklas von Bernecke udělil na příkaz Karla IV. Pražské viniční právo městu Most 24.února 1374. Velmi rychle se začalo mostecké víno vyvážet i do Saska. Na konci 14.století již měl Most z vinic obrovský příjem. Koncem 16.století vlastnilo 80% obyvatel Mostu vinici. Obrat přinesla až 30-ti letá válka a po první světové válce vinice zanikly úplně. V roce 1967 mostecká vinařství obnovil Ing. Ivan Váňa na bývalém Státním statku Most v obci Chrámce a réva vinná se zde stala i rekultivační plodinou, když byla vyysazena vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích u Mostu. Na mosteckých vinicích se osvědčily odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Rulandské modré, Müller Thurgau, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. (Michal Šetka, Průvodce nejlepšími víny, 2014, str. 40)
! Celková výměra: 293 ha Vinařské obce: 30 Vinařské tratě: 70 Pěstitelů: 54
! Přírodní podmínky poskytují vinicím příhodné podmínky, které díky nížší nadmořské výšce a chráněným jižním svahům malebné krajiny Českého středohoří, produkují lahodná vína
32
specifické chuti. Největší část vinic leží na svazích Českého středohoří na tmavých půdách tvořených zvětralým čedičem, které dávají zdejším vínům osobitý charakter. Reliéf sopečných kuželů, kup a hřbetů, kterému vévodí majestátní Milešovka je rozdvojen hlubokým údolím řeky Labe. Jižní část vinařské podoblasti je situována okolo řeky Ohře a na západě ji uzavírá město Most. Podloží vinic Litoměřicka a Mostecka je převážně čedičové, na nižších částech svahů pak vápenité. Klima oblasti, ležící ve srážkovém stínu Krušných hor a již zmiňovaného Českého středohoří je vnitrozemské a v průběhu let proměnlivé. Vliv na počasí mají jak vpády chladných a vlhkých vzdušných mas z Atlantiku, tak suchého ze Sibiře. Dozrávání hroznů významně urychlují teplé letní měsíce, velkou roli hrají také časté inverze ve skalních údolích řek.Geologicky patří podoblast Litoměřice k západoevropské obslati „varinských žulových masivů“ jejichž nejvýchodnější část tvoří Český masiv.
! zdroj: http/www.litomerice.cz
! 5.1. Vinařská stezka Území, kterým prochází trasa naučné vinařské stezky, patří bezpochyby k přírodovědně nejbohatším a turisticky nejatraktivnějším koutům chráněné krajiné oblasti Českého středohoří. Navrhovavaná podoba budoucí trasy vychází z již existujících značených turistických tras, které po rozhovorech se zúčastněnými subjekty, kde hlavní rozhodovací slovo pro případné úpravy má správa chráněné krajiné oblasti se sídlem v Litoměřicích. Cílem je vybudovat jednu trasu v podobě uzavřeného okruhu. Předpokládaný start bude v Litoměřicích. V centru města se nalézá vinařství Agrofrukt Kamýk (klášterní vinné sklepy Litoměřice). Zde je možnost skupinové degustace, návštěva rozsáhlých vinařských sklepů, které sse nalézají převážně pod celým městem, vybudovány byly již Cisterciáky a dále pak nákup jejich vína. Návštěvníci stezky pak mohou využít několik způsobů jak pokračovat. Je možnost využití lodní dopravy, výletního vláčku, který jezdí z Velkých Žernosek do Litoměřic a zase zpět. Pro ty, kteří preferují pěší turistiku, mohou jít přes Radobýl, vrchol s dlouhou a tajemnou historií. Stezka bude dále pokračovat podél vinic a sadů do Velkých Žernosek, kde najdeme největší a nejznámnější vinařství této oblasti, Žernosecké vinařství s.r.o. Zde se mohou domluvit degustace pro 10-40 osob. Možnosti jsou: degustace 3 vzorků, doba trvání cca 1 hodinu. Degustace 6 vzorků, 1,5 hodiny. Degustace 10 vzorků cca 2 hodiny. Veškeré
33
degustace probíhají v degustační místnosti, v hlavním sále nebo ve vinném sklepě. Vše je spojeno s povídáním o historii vinařství na českém území a stručném popisu pěstování viiné révy a výrobě vína. Krom tohoto je v obci ještě mnoho dalších menších vinařů. Stezka dále pokračuje podél řeky Labe do Malých Žernosek, podél vinice U Trati. V Malých Žernosekách můžeme navštívit vinný sklep a domluvit si ochutnávku zdejší produkce ve vinařství Sv. Tomáš. Pokračování je do Opárenského údolí a vsi Opárno, kde je možné občerstvit se anebo se ubytovat v klidném prostředí zdejšího lesa. Na cestě z Opárna do Lovosic je možno navštívit sídlo společnosti Vinum Celebratum.cz a zakoupit si některé z místních vín. Stezka se pak vine podél úpatí Lovoše, podél vinice pod Lovošem, kterou sice bude možné navštívit, ale návštěvník se vše dozví z informační tabule umístěné na stezce. V Lovosicích je možnost využít vlakové spojení nebo nastoupit na výletní loď Porta Bohemica a vrátit se zpátky do Litoměřic.
! zdroj:http/www.vinnastezka.cz
! ! 5.2. Srovnání s vinařskou oblastí - Německo Rheingau
!
Jestliže je Rýn jedním z důležitých vinařských toků v Evropě, pak se dříve ze své nejmajestárnější stránka prezentoval právě v oblasti Rheingau obdařené mnoha zámky a kláštery. Postupem času se vinařství a jeho pomyslné žezlo předalo do oblasti Pfalz a Rheinhessen, kvalita vynikajících vinohradů tím však nijak neutrpěla. V nejlepší formě v sobě víno z Rheingau snoubí hloubku, subtilnosta strohost, které z něj dělají nejušlechtilejší rýnský mok. Směrem na jih orientovaný Rüdesheimer Berg Schlossberg na západním konci Rheingau je suverénně nejstrmějším svahem celé vinařské oblasti. Od ostatních vinic v obci se liší Rüdesheimer Berg tím, že slovo “Berg” hora se uvádí před každou viniční polohou. V nejlepší kvalitě - té se v teplotně nejúmornějších letech nedosáhne pokaždé, protože drenáž půdy pak bývá příliš dobrá - projevují místní vína ovocnou chuť a sílu v jemných odstínech. V nejteplejších rocích se do skvělé formy dostávají zase spíše vinice ležící za Rüdesheimem. Nejlepšími místními producenty jsou Georg Breuer, Leitz a Johannishof. Krajině bílých odrůd v Rheingau vévodí ještě více než na Mosele Ryzlink rýnský (Riesling). Nicméně na 13% viniční plochy se dnes daří Rulandskému modrému (Spätburgunder, Pinot noir). Assmannshausen, vinařství za ohybem řeky na západě regionu, na pěstování modrých odrůd už dávno není samo.
34
Ambiciózní vinaři jako je August Kesseler uskutečnili revoluci v barvě a struktuře červených vín. Z vybledlých moků podezřele kouřové barvy vykouzlili hluboká robustní vína zrající v dubových sudech. Suchý Spätburgunder z vinařství Krone nebo od Roberta Königa patří i nadále k nejúspěšnějším německým červeným vínům. Světový atlas vína/Hugh Johnson, Jancis Robinsonová/ str.235/vydání roku 2007
! !
6. Praktická část
!
Na základě dotazovaného šetření se mi potvrdí nebo vyvrátí současný vzrůstající vývij vinařské turistiky v České republice. Dotazník vyplnilo 40 lidí. Sledování probíhalo měsíc, dotazník jsem umístila na sociální síť, kde mohl vyplnit každý anonymně.
! 1) Využíváte turistiku a cykloturistiku nabízenou v okolí českých a moravských vinic? ANO - 21
32,5%
NE - 19
47,5%
! 2) Jste? Muž - 17
42,5%
Žena - 23
57,5%
! 3) Vaše věková skupina? 18 - 25 let
16
40%
26 - 35 let
20
50%
! 4) Při trávení své dovolené věnujete nejvíce času: odpočinku a relexaci
18
45%
poznávání památek, kulturní akce
7
17,5%
sportovním aktivitám
11
27,5%
vinné degustace
4
10%
! 35
5) Jaký je váš zdroj informací o vinařské turistice a vinařských akcích? internet, televize
12
30%
časopisy, odborné publikace
11
27,5%
od známých
17
42,5%
! 6) S kým nejraději trávíte volný čas využitý vinařskou turistikou? s přáteli
18
45%
s rodinou
4
10%
s partnerem/partnerkou
18
45%
raději sám
0
0%
! 7) Účastnil/a jste se někdy těchto aktivit? Možnost více odpovědí. ochutnávání vína
35
87,5%
návštěva vinaře
24
60%
řízená degustace vín
24
60%
výstava vín (Salon vín ve Valticích)
8
20%
návštěva vinařského muzea
4
10%
sběr hroznů na vinici
6
15%
snoubení vín a pokrmů
21
52,5%
sommelierský kurz
7
17,5%
nic z výše uvedených možností
4
10%
! 8) Účastnil/a ses někdy těchto aktivit? Možnost více odpovědí. vinobraní
18
45%
burčákové slavnosti
19
47,5%
Svatomartinská husa
28
70%
slavnosti Beaujolais
18
45%
dny otevřených sklepů
5
vinařský zájezd, návštěva vinařského domu
12,5% 9
! ! 36
22,5%
9) Slyšel/a jste někdy o vinařských cykloturistických stezkách? ANO
29
72,5%
NE
11
27,5%
! 10) Kolik měsičně utratíte za víno? 0 - 1000 Kč
21
52,5%
1001 - 4999 Kč
15
37,5%
5000 Kč a více
4
10%
! 11) Jaký typ dopravy do turistických oblastí využíváte nejvíce? auto
25
62,5%
vlak
6
15%
autobus
3
7,5%
kolo
6
15%
! 12) Jaký typ turistiky nejvíce preferujete? pěší turistiky
15
37,5%
cykloturistika
14
35%
lyžařská turistika
1
2,5%
vodní turistika
1
2,5%
vinařská turistika
4
10%
jiná
5
12,5%
pěší vinařská turistika
cykloturistika jiná
lyžařská turistika
13 %
10 %
38 %
3 % 3 %
35 %
37
vodní turistika
13) Jakou vinařskou oblast preferujete? Čechy
7
17,5%
Morava
33
82,5%
! 14) Jakou vinařskou podoblast preferujete? Litoměřickou
2
5%
Mělnickou
4
10%
Mikulovskou
15
37,5%
Slovácko
4
10%
Znojemsko
6
15%
Velkopavlovicko
9
22,5%
Litoměřická Velkopavlovická
Mělnická
Mikulovská
Slovácká
5 % 10 %
23 %
15 % 38 %
10 %
! ! ! ! ! ! 38
Znojemská
15) Jaký typ ubytování vám nejvíce vyhovuje? penzion
17
42,5%
hotel
19
47,5%
kemp
2
5%
ubytovna
0
0%
jiný
2
5%
Penzion
Hotel
Kemp
Ubytovna
Srpen
5 % 5 %
43 %
48 %
! ! ! ! ! ! ! ! ! 39
7. Certifikace vinařské turistiky Vinařská turistika začíná být oblíbeným produktem cestovního ruchu a v neposlední řadě zažívá velký rozmach. Za vínem cetuje stále větší počet návštěvníků, a proto se na trhu objevují nové informační materiály, produkty a služby. Pro lepší orientaci v širokém spektru poskytovaných služeb existuje pomoc ve formě takzvané “Certifikace vinařské turistiky”. Stejně jako mohou být certifikované jiné služby, tak jsou certifikovaná i vinařská zařízení. Pro zákazníka to znamená, že dostane kvalitní servis, dostatek informací, ale také že se podívá do zákulisí výroby vína. V zahraničí existuje celá řada různých systémů certifikace vinařské turistiky, Tyto systémy mají svou dlouholetou tradici, také své zákazníky. Lidé vědí, že takto označená zařízení poskytují tu nejlepší kvalitu a jsou zvyklí je navštěvovat a trávit zde volný čas. Úcelem certifikace u nás je zvýšit kvalitu služeb vinařské turistiky na takovou úroveň, která by byla srovnatelná s nabídkou v sousedních vinařských regionech.
! 7.1. Kategorie a certifikační kritéria Pro certifikaci bylo stanoveno celkem pět kategorií do nichž jsou jednotlivá zařízení rozdělena podle kritérií, která jsou určena pro každou kategorii zvlášť. Definice jednotlivých zařízení jsou následující:
! Zdroj: Vína z Moravy, Vína z Čech/www.wineofczechrepublic.cz/
! Vinařství - do této kategorie spadá producent vína registrovaný na Vinařském fondu ČR a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, který prodává alespoň část vína s rozhodnutím o zatřídění od Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Tento producent nabízí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu. Vína v nabídce musí pocházet z hroznů vypěstovaných v ČR.
! Vinné sklepy - tato kategorie zahruje vinný sklep, ve kterém provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepě a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů vypěstovaných v ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí a jejich nabídka musí obsahovat vlastní nebo dodavatelsky zajištěnou studenou kuchyni. Vinný sklep nabízí řízené degustace a další programy.
40
Vinotéka - jedná se o vinotéku, která nabízí především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Vinotéka poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a turistikou a další programy.
! Restaurace s vínem - do této kategorie se řadí restaurace (včetně vináren), které nabízí sortiment kvalitních jídel a dostatečně široký výběr vín, vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel garantuje kvalifikovanou obsluhu a vhodné vybavení pro kultivovanou konzumaci vín.
! Ubytování s vinařskou tématikou - jedná se o venkovskéi městské ubytování přímo související s provozem vinného sklepa, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Kromě ubytování provozovatel nabízí informace o službách vinařů a vnařské turistice v regionu.
! Určitá úroveň kvality, kterou certifikát zaručuje, je měřitelná pomocí stanovených kritérií. Jednotlivá certifikační kritéria vznikla za využití zkušeností s certifikací turistických zařízení pod značkou Cyklisté vítáni, která byla realizována ve spolupráci s Nadací Partnerství. Jako vzor byl použit systém certifikace zařízení v Rakousku. Pro provozovatele vinařského zařízení znamená certifikace splnit všechna povinná kritéria, která se v jednotlivých kategoriích pohybují v rozmezí mezi deseti až patnácti, plus jedno doplňkové (které si může žadatel pro konkrétní kategorii vybrat), a zavázat se, že je bude pečlivě plnit po celý daný rok. Do doplňkových kriterií patří například informační materiály o historii místa, tradice vinařství, kounikace v jednom světovém jazyce. všeobecně certifikační kritéria vyžadují: - podnikání v daném oboru dle platné legislativy - - určují požadavky na hygienu a čistotu provozu - - vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení - poskytování informací o víně a vinařské turistice - požadovaný rozsah a kvalitu samotných služeb
a podíl nabízeného sortimentu vín
vyrobených z hroznů vypěstovaných na území ČR - zatřídění nabízených vín a prezentaci vín z dané vinařské podoblasti - zdroj: http/www.vinozcechvinoz moravy.cz
41
Je to 12 let, co vinaři odháněli turisty od svých sklepů, báli se krádeže hroznů, poničení vinic, nevhodného chování účastníků ve sklepě. Mohly za to vzpomínky na minulý režim, kdy vinařskou turistiku charakterizovali zájezdy “horníků” z Ostravy nebo naopak intelektuálové z Prahy. Nalákat spotřebitele na víno není z marketingového hlediska úplně nejjednodušší. A přitáhnout je do vinařských oblastí ještě o něco těžší. Jsou rozdílní spotřebitelé. Milovníci, gurmáni, odborníci, laici běžní spotřebitelé a je třeba k nim přistupovat rozdílně. Odborníky marketingová destinační komunikace osloví jen stěží, milovník vína přesně ví, kam chce jet, běžní spotřebitelé nakupují víno v supermarketech a vinaské výlety většinou neplánují. Z tohoto důvodu se nejvíce pozornosti věnuje pro gurmány. Ti jsou ochotni si za kvalitní služby, dobré víno a jídlo připlatit. Rádi navštěvují akce spojené
s vínem, degustace,
festivaly, vinobraní, atd. Při vytváření propagace je třeba mít na paměti, že informacemi jsou spotřebitelé přehlceni, a proto je nutné je zaujmout něčím opravdu zajímavým. Neustále přicházet s novými nápady. Od roku 2005 zažíváme úspěch Svatomartinských vín. Gurmánský zážitek spojeju dobré jídlo a mladé víno. Několik posledních let je velkým turistickým lákadlem oslava a degustování nového ročníku růžového vína. Jeho prodej každoročně začíná 8.dubna.
! zdroj:http/www.kudyznudy.cz/vinařská turistika
! 7.2. Vývoj certifikace zařízení vinařské turistiky v ČR Certifikace zařízení vinařské turistiky v ČR je projekt, který vznikl v roce 2008 jako jedna z klíčových aktivit v Projektu podpory a propagace vinařské turistiky, který realizuje od roku 2006 NVC s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje. Tento projekt navazuje a spolupracuje s projektem Moravských vinařských stezek který Nadace Partnerství realizuje již od roku 2000. Cílem tohoto projektu je podpořit zvyšování kvality služeb a vyčlenit tak ty nejlepší zařízení nabízející vinařskou turistiku ve vinařských oblastech ČR (vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy), která bude zaručovat turistovi požadované, minimálně standartní
42
zázemí a s ním související nabízené služby. mimo to je návštěvníkvi nabídnuto tradiční a typické prostředí prezentované historickými a architektonicky hodnotnýmmi objekty. První kolo certifikace bylo zahájeno na podzim roku 2008, zveřejněním výzvy pro zájemce o certifikaci na oficiálních webových stránkách Vína z Moravy, vína z Čech (20.8.2008) a na webových stránkách NVC (21.8.2008). I přes krátkou dobu podání přihlášek, poslední termín byl stanoven 15.9.2008, byl zájem o certifikaci poměrně velký. Za necelý měsíc bylo podáno celkem 133 žádostí od 79 podnikatelských subjektů, kdy některé firmy podaly žádost i ve 2 a více kategoriích. Splnit kritéria a projít certifikací se nakonec podařilo 108 zařízením (72 podnikatelských subjektů), čímž byla dosažena úspěšnost všech kategorií na 81%. Co se týče zastoupení podle jednotlivých oblastí, většina certifikovaných zařízení pocházela z vinařské oblasti Morava a pouze Vinné sklepy Kutná Hora,s.r.o. z vinařské oblasti Čechy.
! 7.3. Expertní rozhovor s Klárou Kollárovou Klára Kollárová - Sommelierka, která dříve pracovala ve vyhlášené pražské restauraci La Degustation Boheme Bourgeoise. Nyní majitelka vinných barů Vinograf v Míšeňské ulici a na Senovážném náměstí. Jedna z nejuznávanějších odbornic na víno u nás. Když mluví o víně, zní to až zamilovaně.
! 1) Jaký je podle Vás v ČR o tuzemské víno zájem? Zájem každý rok stoupá. Je to celosvětový trend a u nás tomu nahrává ještě popularita kuchařských a gastronomických pořadů, které celkově zvyšují „úroveň“ konzumentů. Navíc se i k nám už dostal trend zájmu o lokální produkty.
2) Vinaři se ještě před 10-15 lety bránili jakémukoli náznaku široké masy turistů, dnes je kalendář plný akcí - Otevřené sklepy, Svatomartinské slavnosti, degustace u vinaře, exkurze na vinici. co je podle Vás důvodem změny? Já nevím, jestli můžeme úplně říct, že se bránili. Spíš bych řekla, že jim to přišlo zbytečné. Ale doba se samozřejmě změnila. Každý rok přibývá spousta „nových“ vinařských jmen a konkurence přitvrzuje i mezi vinaři. Navíc je potřeba uvažovat i o návratnosti investice do vinařství, kterou každý kvalitní vinař musel provést. Taková investice pak zavazuje ke
43
splácení a tudíž k ekonomičtějšímu vydělávání peněz. Nejlepší je víno prodané ze sklepa koncovému zákazníkovi za co nejvyšší cenu. Když už klient přijede, je logické, že mu nabídnu i nocleh a stravování. Tím, že se očekávání našinců zvyšuje, zvyšují se i požadavky na vinaře, musí tedy více investovat do všeho okolo. Navíc víno je stejně jako cokoliv jiného byznys. Tedy je skvělé svézt se na vlně zájmu o víno a vydělávat na horší časy. Milovníci vína jsou navíc již zvyklí za vínem cestovat i do zahraničí a tam je široká nabídka vinných produktů samozřejmostí, ať se již jedná o ubytování, lokální jídlo, prohlídku vinic, vinná degustace, vinné meziprodukty, atd. Toto blahodárně působí i na prosperitu celého kraje a přidružených služeb.
3) Zahraniční turisté projevují stále větší zájem o tuzemské víno, vinařskou turistiku. Myslíte, že je to zvědavost nebo stoupající kvalita našich vín, která se dostává do povědomí vinařskému světu? Možnost srovnání? Jsme schopni konkurovat vinařským oblastem v Evropě? Zahraničné turisté projevují zájem hlavně proto, že se o víně vůbec více hovoří. Myslím, že běžní turisté se o výsledky vinařských soutěží nezajímají. To zasáhne jen velmi úzký segment vinařských profesionálů. Ale myslím, že se zde projevuje práce turistických agentur, které se snaží turisty dostat do jiných lokalit než jen Praha a Český Krumlov. Myslím si ale, že bohužel nejsme schopni kvalitou služeb dosáhnout na běžný standard v okolních vinařských zemích. Úroveň restaurací, celkových služeb a také jazyková vybavenost jsou zatím na špatné úrovni. Chybí zde určitý světový nebo alespoň evropský nadhled a také osobní zkušenost ze zahraničí. Například v sousedním Rakousku je už skoro pravidlem, že nastupující generace získává zkušenosti v cizině hodně na Novém světě, kde kampaň probíhá v jiném období.
! 4) Vnímáte zapojení Vinařského institutu do podpory rozvoje vin.turist.? Určitě ano a to hlavně směrem k českému turistovi. Co mi v jejich práci chybí je kritérium kvality, které by bylo srovnatelné se zahraničím.
! 5) Která vinařská oblast Vám přijde turisticky nejzajímavější? Nejzajímavější je pro mě z odborného hlediska oblast Čech, která čeká na znovuobjevení. Myslím, že v současnosti už se ale ukazuje její potenciál a Ti, kteří myslí progresivně už zde
44
zkoupili dobré pozemky a staví vinařství. Takových nových vinařství je naštěstí již několik a stále přibývají. Čechy mají nejen skvelé polohy a zajímavý terroir, ale i skvělý potenciál vzhledem k nastávajícím klimatickým změnám.
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 45
8. ZAVĚR Cílem práce je zformulování a aktuální sitace vinařství na území České republiky. Převážně v oblasti Čechy. Možnost turistických zajímavostí, která můžeme navštívit Přínos certifikace vinařských zařízení, v současnosti je certifikovaných 159 subjektů z více jak šesti set poskytovatelů služeb vinařské turistiky. Nesustále stoupající zájem dokazuje zvýšení návštěvnosti a tržeb vinařů. Neustále rostoucí nabídka služeb, zapojení Vinařského institutu, malých vinařů a jejich malých šarží vín. Zájem vinařů, sommelieru a dalších odborníků zabívajích se vínem. Ze zjištěných příležitostí je pro firmy důležitý zejména zvyšující se zájem turistů o poznávání a vzdělávání se v této oblasti, změna životnío stylu obyvatel zaměřená na kvalitu poskytovaných služeb, a také nadstandartní propagace zařízení vinařské turistiky NVC, Nadací partnerství a Vinařským fondem. Významným přínosem je i státní a mezinárodní podpora rozvoje této nové formycestovního ruchu. Nejen turisté, ale i státní instituce a EU mají zájem o neustále se zvyšující kvalitu služeb, a proto i z tohoto důvodu mají certifikovaná zařízení větší předpoklady získat z těchto podpor finanční prostředky pro rozvoj svého podnikání.
! ! ! ! ! ! ! ! ! 46
9. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. č.1 Vinařská oblast Čechy Obr. č. 2 Mapa Lovoše a okolí Obr. č. 3 Fotografie Lovoš Obr. č. 4 Žernosecké vinařství Obr. č. 5 Vinice Malá Vendule
! graf č. 1 Spotřeba alkoholických nápojů
! Tabulka č. 1 Produkční potenciál vinařských podoblastí ČR
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 47
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl, Praga Mystica, 2005 Nová encyklopedie českého a moravského vinařství 2. díl, Praga Mystica, 2008 Réva a víno v Čechách a na Moravě, Vilém Kraus a kol., 2002 Management, Bělohlávek, F. Košťan, Olomouc Rubico, 2001 Management cestovního ruchu, Němčanský, 1. vydání, 1995 Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009, Vystoupil, J. a kol., 2009 Světový atlas vína, Jancis Robinsonová, Hugh Johnson, Knižní klub, 2007 Lexikon českého vinařství, Petr Doležal, 2002 Brána, magazín pro návštěvníky Ústeckého kraje Sommelier, povolání budoucnosti, Mezinárodní asociace sommelierů, 2001 Vinařský marketing, Národní salon vín, Franz Gosch, 2005 Jak úspěšně prodávat víno - Vinařský marketing v praxi, Svaz vinařů České republiky, Schätzel, Doka, Schäfer, překlad Vilém Kraus, 2004 Marketing v cestovním ruchu, Grada, Dagmar Jakubíková, 2012 Průvodce - Nejzajímavější a nekrásnější místa v Ústeckém kraji, Brána do Čech Lexikon vína, Rebo production, Christina Fischer, 2007 Průvodce nejlepšími víny České republiky, Wine and Degustation, Michal Šetka, 2014 Průvodce krajem vína - To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách, 2014
! ! 48
INTERNETOVÉ ZDROJE www.zernosecke-vinarstvi.cz www.winwofczechrepublic.cz www.vinozmoravy.cz www.vinazcech.cz www.vinarskyinstitut.cz www.gotickyhrad.cz www.litomerice.cz www.velke-zernoseky.cz www.vinnastezka.cz www.czechTourism.cz www.vitalia.cz/clanky/serial-o-vine
49
