,

Vzdělávací modul č. 4:

Veřejné zakázky studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659, spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Jihovýchod

Aktualizace k 18. 3. 2015

OBSAH 1.

ÚVOD .......................................................................................................................................................................4

2.

PRÁVNÍ UKOTVENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK.....................................................................5

3.

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK........................................................................7

3.1 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA .....................................................................................................................................................7 3.2 ZADAVATEL VEŘEJNÉ ZAKÁZKY................................................................................................................................7 3.3 ZÁKLADNÍ ZÁSADY POSTUPU ZADAVATELE ............................................................................................................8 3.4 DRUHY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ...................................................................................................................................9 3.5 DĚLENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK DLE PŘEDPOKLÁDANÉ VÝŠE.................................................................................9 3.6 PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ............................................................................................... 10 4.

DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ .................................................................................................................... 11

4.1 OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ ................................................................................................................................................... 11 4.2 UŽŠÍ ŘÍZENÍ............................................................................................................................................................... 11 4.3 ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ .................................................................................................................... 12 4.4 SOUTĚŽNÍ DIALOG ................................................................................................................................................... 12 4.5 SOUTĚŽ O NÁVRH..................................................................................................................................................... 13 4.6 ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ ........................................................................................................... 14 4.7 KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELEM V PRŮBĚHU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ............................ 18 4.8 ZASTOUPENÍ ZADAVATELE V ŘÍZENÍ .................................................................................................................... 19 5.

ZADÁVACÍ PODMÍNKY .................................................................................................................................. 20

5.1 VYMEZENÍ ROZSAHU ZADÁVACÍCH PODMÍNEK ................................................................................................... 20 5.2 KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY ............................................................................................................................... 20 5.3 HODNOTÍCÍ KRITÉRIA ............................................................................................................................................. 26 6.

REALIZACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ........................................................................................................... 32

6.1 ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ............................................................................................................................. 32

2

6.2 LHŮTY V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ ................................................................................................................................. 32 6.3 PŘÍJEM A SHROMÁŽDĚNÍ NABÍDEK ....................................................................................................................... 32 6.4 OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK S NABÍDKAMI ........................................................................................................................ 33 6.5 POSOUZENÍ PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ................................................................................................................. 34 6.6 POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK .................................................................................................................... 35 7.

UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ............................................................................................................ 39

7.1 VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ NABÍDKY ............................................................................................................................ 39 7.2 UZAVŘENÍ SMLOUVY ............................................................................................................................................... 39 7.3 ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ............................................................................................................................... 40 7.4 PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE ............................................................................................................................ 41 7.5 STRUČNÁ REKAPITULACE POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ................................ 42 8.

UVEŘEJŇOVÁNÍ ............................................................................................................................................... 43

8.1 VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ............................................................................................................................. 43 8.2 PROFIL ZADAVATELE .............................................................................................................................................. 43 9.

OCHRANA UCHAZEČŮ PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE ............................... 46

9.1 NÁMITKY ................................................................................................................................................................... 46 9.2 DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ............................................................................................... 47 10. PŘÍLOHY.............................................................................................................................................................. 48

3

1. ÚVOD Do rukou se Vám dostává studijní materiál, který byl zpracován v rámci realizace zakázky: „Zajištění vzdělávání za účelem přípravy JMK na programové období 2014+“. Cílem tohoto studijního materiálu je seznámit účastníky s tím, jak úspěšně administrovat veřejné zakázky. Kurz je zaměřen: - na seznámení s právním ukotvením veřejných zakázek včetně aktuální novelizace zákona o veřejných zakázkách a plánované nové úpravy zadávaní veřejných zakázek, - na postup zpracování zadávacích podmínek, zejména pak nastavení kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií, - na zajištění správného postupu při zahájení zadávacího řízení a jeho průběh až do podání nabídek - na zajištění správného postupu zadavatele a jednotlivých komisí při otevírání obálek, posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek, - na zajištění postupů při ukončení zadávacího řízení a - na problematiku zrušení zadávacích řízení - na zajištění zveřejňovacích povinností zadavatele, - na problematiku námitek uchazečů a dohledu nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

4

2. PRÁVNÍ UKOTVENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Stěžejním právním předpisem, který upravuje oblast zadávání veřejných zakázek, je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2006 a byl od svého vydání již mnohokrát novelizován. Poslední zásadní novelizace (tzv. „transparenční novela“) byla provedena zákonem č. 55/2012 Sb., který nabyl z velké části účinnosti k 1. 4. 2012, vybraná ustanovení byla účinná až od 1. 1. 2014. Aktuální novelizace zákona Aktuální technická novela na základě zákona č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. 3. 2015 zahrnuje více než 30 změn v mnoha případech formálního charakteru, ale s řadou významných změn (viz dále), zejména pak: • odstranění povinnosti zrušit zadávací řízení v případě jedné nabídky, • možnost hodnotit kvalifikaci pracovníků dodavatele zapojených do plnění veřejné zakázky, • změna podmínek pro zadávání víceprací a rozsahu zadávání víceprací – na 30 %, • zrušení Seznamu hodnotitelů (ve vazbě na významné veřejné zakázky), • změny postupů a povinností při řízení u ÚOHS. Novelizace zákona v návaznosti na evropské směrnice Aktuálně se připravuje významná novela zákona o veřejných zakázkách v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU s plánovanou účinností od 1. 1. 2016, nejpozději pak od dubna 2016. Fakticky půjde o zcela nový zákon, který nahradí zákon č. 137/2006 Sb. Stěžejní změny v důsledku transpozice směrnice: • Nový institut tzv. inovačního partnerství zadavatele a dodavatele pro vývoj inovačního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací. • Zjednodušený režim zadávání zakázek, který se vztahuje na tzv. zadavatele na nižší správní úrovni (tj. všichni veřejní zadavatelé, kteří nejsou orgány ústřední státní správy). • Na sociální, zdravotní a vzdělávací služby se bude vztahovat specifický režim s vyšší prahovou hodnotou 500 000 EUR a směrnice ukládá pouze dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení. • Veřejní zadavatelé budou zásadně povinni rozdělovat veřejné zakázky na části zadávané v jednom zadávacím řízení, aby byla usnadněna účast v zadávacích řízeních i pro dodavatele z řad malých a středních podniků. • Zkrácení minimálních lhůt pro žádost o účast a pro předložení nabídek byly zkráceny. • Povinná akceptace čestného prohlášení jako přímého důkazu pro účely prokázání kvalifikace. • Požadavky na prokázání výše obratu jsou s výjimkou řádně zdůvodněných případů výslovně omezeny na trojnásobek předpokládané hodnoty zakázky • Veřejní zadavatelé by měli být povinni předkládat text uzavřených smluv u významných služeb dohledovému orgánu (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). • Směrnice podstatně podporuje elektronizaci zadávání veřejných zakázek – výrazně nad rámec stávající úpravy. 5

•

•

•

• • • • •

• • •

Členský stát může stanovit, že subdodavatelé mohou od veřejného zadavatele požadovat za stanovených podmínek přímou platbu za dodávky, stavební práce a služby poskytované hlavnímu dodavateli v souvislosti s plněním zakázky. Specifické ustanovení o střetu zájmů, a to skutečného, potenciálního nebo domnělého střetu zájmů, které se vztahuje na pracovníky veřejného zadavatele nebo poskytovatele služeb v oblasti zadávání zakázek. Specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy zadávacího řízení. Posílení hodnocení nabídek prostřednictvím ekonomické výhodnosti nabídky. Možnost hodnotit celoživotní náklady. Větší zohlednění sociálních a environmentálních kritérií. Možnost nejdříve hodnotit nabídky a požadovat kvalifikaci až od vybraného dodavatele, Možnost vyloučit dodavatele kvůli zásadním profesním pochybením (jakékoli zaviněné jednání, které má dopad na profesní důvěryhodnost – prakticky například pokud zadavateli neposkytl vůbec plnění v předchozí zakázce nebo vykazovalo zásadní nedostatky). Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu a zvýšení limitů pro použití zjednodušeného podlimitního řízení. Možnost vyjednávání o nabídkách i mimo režim jednacích řízení. Zvýšení limitu na vícepráce na 50 %.

6

3. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V úvodu tohoto studijního materiálu jsou vymezeny základní pojmy, které se k problematice veřejných zakázek vztahují.

3.1 Veřejná zakázka Veřejnou zakázkou (dále jen „VZ“ nebo „zakázka“ je zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací, a to za úplatu. Typické charakteristiky veřejné zakázky1:  písemná forma smluvního vztahu (smlouva nebo objednávka),  na jedné straně vztahu stojí zadavatel, na druhé straně jeden nebo více dodavatelů,  úplatnost vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem,  předmětem je poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací.

3.2 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se dle zákona považují 3 základní skupiny zadavatelů, a to:

 

stát-Česká republika a státní organizace, obec či kraj nebo příspěvková organizace, u níž obec či kraj vykonává funkci zřizovatele,  jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem Veřejný uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo zadavatel obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejích orgánech. Právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky Dotovaný poskytnuté na veřejnou zakázku z veřejných zdrojů přesahují 200 000 000 zadavatel Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby2. Právnická osoba vykonávající některou z relevantních činností vymezených Sektorový zákonem a pokud současně tuto činnost vykonává na základě zvláštního či zadavatel výhradního práva anebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Dominantním vlivem se rozumí případy, kdy veřejný zadavatel

Pokud schází byť jen jediný ze shora uvedených typických znaků veřejné zakázky, nejedná se o veřejnou zakázku zadanou v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. 2 Typicky se jedná o podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), realizující projekt podpořený z fondů EU nebo formou jiné dotace z veřejných zdroj. 1

7

 

disponuje většinou hlasovacích práv nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejích orgánech.

3.3 Základní zásady postupu zadavatele Zadavatel je vždy při zadávání veřejné zakázky (a to nejen veřejných zakázek dle zákona, ale i veřejných zakázek malého rozsahu) povinen dodržovat zejména tyto tři zásady:

Zásada

Specifikace zásady

Smyslem této zásady je, aby proces zadávání veřejné zakázky byl pro uchazeče čitelný a předvídatelný a samozřejmě i lehce kontrolovatelný. Nachází své uplatnění prakticky ve všech fázích zadávacího řízení. Lze ji Zásada identifikovat například v oznamovací transparentnosti povinnosti při zahájení zadávacího řízení či v povinnosti vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami či v povinnosti odůvodnit dostatečně hodnocení nabídek či vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. V obecné rovině jde o povinnost zadavatele přistupovat ke všem zadavatelům v průběhu zadávacího řízení stejným nebo obdobným způsobem. Aplikaci této zásady Zásada rovného v konkrétních ustanoveních zákona lze zacházení opět například na povinnosti zadavatele vyrozumět o odpovědi na žádost o poskytnutí dodatečné informace v zadávacím řízení nejen tazatele, nýbrž všechny uchazeče o veřejnou zakázku. Zásada zákazu diskriminace se týká primárně prevence závažného omezení hospodářské soutěže, které by mohlo Zásada zákazu nastat v důsledku nepřiměřených diskriminace omezujících podmínek zadávacího řízení nastavených v rámci kvalifikačních předpokladů nebo hodnotících kritérií.

8

Případ(y) porušení dané zásady

Nedostatečné odůvodnění přiděleného bodového hodnocení u kvalitativních hodnotících kritérií, např. pokud jedna z nabídek je hodnocena 100 body a další v pořadí 30 body.

Poskytnutí jiných informací jednomu z uchazečů (např. formou osobní konzultace nebo telefonu), případně přednostní odeslání dodatečných informací uchazeči, který informaci požadoval. Nepřiměřené nastavení technických předpokladů, např. stanovení požadavku na doložení 15 významných zakázek/služeb nebo požadavek na vzdělání v konkrétním oboru.

3.4 Druhy veřejných zakázek Pro posouzení o který druh zakázky se jedná, je vždy rozhodující, který druh veřejné zakázky je z hlediska celkového objemu zakázky převažující. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na tři skupiny:

Druh VZ

Specifikace druhu VZ

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle předchozího odstavce rovněž poskytnutí Dodávky služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (např. dodávka klimatizace včetně stavebních úprav, dodávka počítačů vč. servisu). Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností vymezených v příloze č. 3 zákona a s nimi související projektová a inženýrská činnost, nebo zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. Stavební práce3 Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle výše uvedených činností rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem.

Služby

Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

3.5 Dělení veřejných zakázek dle předpokládané výše Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty bez DPH člení na 4 skupiny:

Druh VZ VZ malého

Limity pro daný druh VZ včetně VZ na dodávky nebo služby v hodnotě nižší než 2 000 000 Kč bez

3

S ohledem na potřeby cílové skupiny projektu „Zvyšování absorpční kapacity území JMK“ jsou VZ na stavební práce vymezeny pouze v nezbytně nutném rozsahu, stejně tak specifické druhy nebo postupy zadávacího řízení, které jsou většinou buď pouze stručně zmíněny nebo uvedeny jako příloha tohoto materiálu.

9

Druh VZ rozsahu (VZMR)4

Podlimitní VZ

Nadlimitní VZ

Významná VZ

Limity pro daný druh VZ včetně DPH VZ na stavební práce v hodnotě nižší než 6 000 000 Kč bez DPH VZ na dodávky nebo služby v hodnotě:  2 000 000 Kč bez DPH až 3 395 000 Kč bez DPH pro územněsprávní celky a jimi zřizované nebo založené organizace  2 000 000 Kč bez DPH až 5 244 000 Kč bez DPH pro Českou republiku a státní podniky a organizace VZ na stavební práce v rozsahu 6 000 000 Kč až 131 402 000 Kč bez DPH VZ na dodávky nebo služby v hodnotě vyšší než příslušný limit pro podlimitní VZ dle typu zadavatele VZ na stavební práce v hodnotě vyšší než 131 402 000 Kč bez DPH VZ v hodnotě vyšší než 50 mil. Kč bez DPH pro územněsprávní celky a jejich organizace VZ v hodnotě vyšší než 300 mil. Kč bez DPH pro stát jako zadavatele a jeho organizace

3.6 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Předpokládaná hodnota VZ = zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění VZ, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná částka bez daně z přidané hodnoty. Předpokládanou hodnotu stanovuje zadavatel na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně. Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty dle délky plnění VZ:  má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, pak předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky,

4

Zadávání zakázek malého rozsahu je vyňato z působnosti zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel však i tak má za povinnost dodržovat základní zásady postupu zadavatele, které byly zmíněny v předchozím textu, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zahájí-li však zadavatel zadávání VZ malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní VZ, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky po celou dobu zadávacího řízení.

10





má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit pak předpokládanou hodnotu veřejné zakázky se stanoví jako předpokládaná výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců. V případě opakující se nebo trvající dodávky je základem pro určení předpokládané hodnoty skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců nebo součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

Předpokládaná hodnota a opční právo Opční právo může zadavatel využít na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Opční právo lze využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému zadal původní veřejnou zakázku, a to pouze v případě, kdy cena plnění odpovídající opčnímu právu bez DPH nečiní více než 30 % ceny původní veřejné zakázky. Zadavatel je při zahájení zadávacího řízení současně povinen předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva.

4. DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ Zákon o veřejných zakázkách upravuje tyto druhy zadávacích řízení  otevřené řízení  užší řízení  jednací řízení s uveřejněním  jednací řízení bez uveřejnění  zjednodušené podlimitní řízení  soutěžní dialog  soutěž o návrh

4.1 Otevřené řízení V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je pak výzvou k podání nabídek dodavatelů včetně prokázání splnění kvalifikace.

4.2 Užší řízení V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky.

11

Zadávací řízení v užším řízení se tedy od otevřeného řízení liší v zásadě tím, že je rozděleno do dvou fází. V první fázi zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. V této fázi uchazeči deklarují svoji vůli zúčastnit se zadávacího řízení a prokazují splnění kvalifikace stanovené zadavatelem. Ve druhé fázi zadávacího řízení již zadavatel vyzývá „pouze“ příslušný počet dodavatelů, kteří v první fázi prokázali kvalifikaci, k podání nabídek. Zadavatel již tedy nedává možnost účastnit se zadávacího řízení všem zájemcům o účast, nýbrž pouze vybraným dodavatelům.

4.3 Zjednodušené podlimitní řízení Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání  podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby,  podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 000 000 Kč bez DPH,  veřejné zakázky malého rozsahu. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Písemnou výzvu uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi. Písemná výzva musí obsahovat alespoň  identifikační údaje veřejného zadavatele,  informaci o druhu a předmětu veřejné zakázky,  zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace  lhůtu a místo pro podání nabídek,  požadavky na prokázání splnění kvalifikace, pokud nejsou součástí zadávací dokumentace,  údaje o hodnotících kritériích, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídku i dodavatele, který nebyl vyzván.

4.4 Soutěžní dialog Soutěžní dialog je dalším specifickým postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky, který nalézá své uplatnění pouze při splnění striktně nastavených zákonných podmínek. Soutěžní dialog umožňuje zadavatelům efektivně zadat takové veřejné zakázky, kde dopředu ani na začátku procesu zadávání veřejné zakázky není zadavatel přesně schopen specifikovat vlastní plnění veřejné zakázky anebo jeho některé výrazné charakteristiky. V rámci takto zvoleného postupu zadávání veřejné zakázky za pomoci soutěžního dialogu, může zadavatel až v průběhu zadávacího procesu specifikovat své požadavky na plnění od dodavatele a tak přesně vymezit předmět zadání veřejné zakázky. Smyslem tohoto zadávacího postupu je tak poskytnout zadavateli dostatečnou flexibilitu a za jejího uplatnění nalézt nejvýhodnější způsob uspokojení potřeb zadavatele. Po nalezení nejvhodnějšího řešení 12

z nabízejících se možných, je zadavatel povinen vypracovat výzvu k podání nabídky a zadávací dokumentaci. Teprve následně dochází k podávání nabídek a výběru dodavatele. Soutěžní dialog zahajuje zadavatel oznámení soutěžního dialogu ve Věstníku veřejných zakázek. Oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Následně zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt vhodná řešení způsobilá splnit jeho potřeby a požadavky. Zadavatel pokračuje v jednáních v soutěžním dialogu do té doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně každému zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky. Výzva k podání nabídek obsahuje alespoň  lhůtu pro podání nabídek,  místo pro podání nabídek,  informaci o tom, v jakém jazyce může být podána nabídka, a  zadávací dokumentaci nebo podmínky jejímu přístupu či poskytnutí Podrobná legislativní úprava soutěžního dialogu je uvedena v ustanoveních § 34 a násl. zákona o veřejných zakázkách.

4.5 Soutěž o návrh Zcela specifickým a zvláštním typem postupu zadavatele v rámci zadávání veřejné zakázky je tzv. soutěž o návrh. Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen "návrh"). Návrhem se rozumí písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníka soutěže o návrh. Specifikace soutěže o návrh je uvedena jako Příloha č. 3 tohoto studijního materiálu. Následující přehled vymezuje přehledně možnosti použití jednotlivých druhů zadávacích řízení: Druh zadávacího řízení Možnost použití a případná omezení Otevřené řízení bez omezení Užší řízení bez omezení Jednací řízení s výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení § 22 zákona uveřejněním5 Jednací řízení bez výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona uveřejnění za podmínek uvedených v ustanovení § 25 zákona (bez omezení pro Zjednodušené zadání podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby a na podlimitní řízení podlimitní veřejné zakázky na stavební práce do 10 000 000,-Kč bez DPH)

5

Vymezení jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění je uvedeno v Příloze č. 5 tohoto materiálu.

13

Druh řízení

zadávacího

Soutěžní dialog Soutěž o návrh

Možnost použití a případná omezení výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení § 24 zákona (zvlášť složitý předmět plnění VZ) Výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení § 102 zákona

4.6 Zvláštní postupy v zadávacím řízení 4.6.1 Oznámení předběžných informací Zadavatel je povinen v případě nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky zveřejnit alespoň 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení oznámení předběžných informací, zahrnující minimálně tyto náležitosti:  Identifikace zadavatele  Stručná specifikace předmětu VZ  Právní, ekonomické, finanční a technické informace – zejména podmínky financování a platební podmínky a podmínky účasti  Součástí Oznámení je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky Tato povinnost neplatí v přídě veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění.

3.6 2 Rámcová smlouva Rámcovou smlouvou se rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Rámcovou smlouvu může zadavatel uzavřít s jedním nebo i více uchazeči. Nicméně již v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení je zadavatel povinen uvést, zda hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči. Při výběru více uchazečů, se kterými má být uzavřena rámcová smlouva, se postupuje obdobně jako při výběru nejvhodnějšího uchazeče, jemuž má být zadána veřejná zakázka s tím, že zadavatel vybere takový počet uchazečů, který uvedl v zadávacích podmínkách. Pokud zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3. V takovém případě je zadavatel v zadávacích podmínkách povinen rovněž uvést objektivní způsob, kterým bude stanoven konkrétní počet uchazečů, s nimiž bude rámcová smlouva uzavřena. Zadavatel následně vždy uzavírá pouze jedinou rámcovou smlouvu bez ohledu na skutečnost, zda ji uzavírá s jedním či více uchazeči. Doba trvání rámcové smlouvy nesmí být delší než 4 roky, s výjimkou případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy.

14

Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem: a) a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy, nebo b) všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky. Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, postupuje veřejný zadavatel při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že  písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí; odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí; obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí, nebo  písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče postupně pro každou jednotlivou veřejnou zakázku podle pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání rámcové smlouvy; tento způsob výběru může veřejný zadavatel použít pouze ve zvláště odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu. V případě, že zadavatel zvolí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy stejná hodnotící kritéria, jako při uzavírání rámcové smlouvy, je uchazeč povinen zadavateli nabídnout pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen v návrhu rámcové smlouvy uvést jeden způsob výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy. Zadavatel může při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy změnit základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídek na základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, zúžit rozsah nebo použít odlišnou váhu dílčích hodnotících kritérií, než která byla zvolena při uzavírání rámcové smlouvy.

4.6.3 Centrální veřejné zakázky Finanční úspory pro zadavatele i snížení možného výskytu korupce může přinést i využití institutu centrálního nákupu vybraných komodit pro obec a její organizace. Institut centrálního zadavatele je zakotven ustanovení § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon upravuje dvě možné metody organizace centrálního zadávání VZ: a) tzv. přímé centrální nákupy, kdy takto nakoupené produkty může zadavatel dále přeprodávat svým organizacím za nákupní ceny (předprodej produktů), b) metoda mandátního centralizovaného zadávání. V tomto případě je zadávací řízení jako celek prováděno sice rovněž centrálním zadavatelem, avšak výhradně jménem a na účet zadavatelů, kteří si tuto službu (centrálního zadávání) objednali a provedením zadávacího řízení centrálního zadavatele smluvně pověřili. Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírá v 15

tomto modelu buď centrální zadavatel, a to však opět jménem a na účet ostatních zadavatelů (pokud k tomu byl ostatními zadavateli zmocněn), nebo již sami zadavatelé, kteří pověřili centrálního zadavatele pouze provedením zadávacího řízení. Není samozřejmě vyloučeno, aby v rámci tohoto druhu centrálního zadávání centrální zadavatel sám (jako jeden ze zadavatelů, vedle těch, kteří jej pověřili centrálním zadáváním) nabýval sám plnění na základě zadání předmětné veřejné zakázky. V praxi bývá obvykle volena druhá varianta, tj. mandátní centralizované zadávání. Vybraný útvar zadavatele pak na základě pověření plní roli centrálního zadavatele a pro jiné své organizace provádí zadávací řízení a zadává příslušnou veřejnou zakázku na služby, dodávky či stavební práce. Za tímto účelem pak bývá mezi centrálním zadavatelem a oněmi organizacemi, jichž se centrální nákup týká, uzavřena Smlouva o sdružení zadavatelů. Tato smlouva by měla stanovovat komodity, které budou centrálním zadavatelem centrálně nakupovány a dále pak standardní postup pro zadávání centrální veřejné zakázky, případně též výjimky, kdy lze nakoupit zboží mimo centrálně vybraného dodavatele. Typické komodity v rámci centrálního zadávání:  energie  kancelářské potřeby  kancelářský nábytek  hygienické a dezinfekční prostředky  pojištění provozních objektů  vozidla a jejich servis  pojištění vozidel Postup pro zadání centrální veřejné zakázky byl pak stanoven následně: 1) Centrální zadavatel osloví okruh svých organizací se žádostí o poskytnutí podkladů pro vyhlášení zadávacího řízení na nákup vybrané komodity. Součástí poskytnutých údajů jsou informace o finančním objemu nákupu komodity za předpokládané období, na něž bude smlouva uzavřena, a také o struktuře odebíraného sortimentu v rámci vybrané komodity. 2) Na základě těchto informací jsou centrálním zadavatelem připravena kritéria veřejné zakázky na dodávku vybrané komodity. 3) Celý proces zadávacího řízení je následně uskutečněn centrálním zadavatelem dle interních pravidel pro zadávání veřejných zakázek a samozřejmě dle platné legislativy. 4) Na základě zadávacího řízení je s vybraným dodavatelem uzavřena rámcová smlouva definující základní parametry dodávek centrálně nakupované komodity - dodací podmínky, záruční podmínky, ceny typického sortimentu vybrané komodity, případné slevy na zbývající sortiment oproti standardnímu ceníku dodavatele pro běžného zákazníka. 5) Vlastní dodávky zboží nebo služeb jsou pak realizovány přímo mezi vybraným dodavatelem a tou kterou organizací na základě dílčích smluv (nejčastěji smluv kupních nebo i objednávek), avšak za výše uvedených podmínek.

4.6.4 Dynamický nákupní systém Dynamickým nákupním systémem se rozumí plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po

16

celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku. Dynamický nákupní systém je moderní prostředek elektronického zadávání veřejných zakázek. Jedná se o elektronický nákupní portál, který se svým charakterem blíží institutu rámcové smlouvy. Někdy bývá nazýván elektronickou rámcovou smlouvou. Nejpodstatnějším rozdílem oproti rámcové smlouvě je skutečnost, že dynamický nákupní systém je po celou dobu svého trvání otevřený všem zájemcům o dodávku v rámci předmětné veřejné zakázky. Na rozdíl od rámcové smlouvy, kdy okruh jejích účastníků se uzavírá po ukončení prvotní fáze zadávacího řízení – uzavření rámcové smlouvy s vybranými uchazeči. Předpokladem zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění této skutečnosti v oznámení otevřeného řízení. Oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému je výzvou k podání předběžných nabídek. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému uvede zadavatel rovněž internetovou adresu, na které je k dispozici zadávací dokumentace. Při zavedení dynamického nákupního systému a zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. I dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než 4 roky, vyjma výjimečných a zadavatelem náležitě odůvodněných případů. Zadavatel zařadí do dynamického nákupního systému každého dodavatele, který splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a který předloží předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele. Předběžnou nabídku uchazeče zadavatel posoudí do 15 dnů od dne jejího doručení. Následně zadavatel zašle dodavateli rozhodnutí o zařazení do dynamického nákupního systému či o jeho odmítnutí. Rozhodnutí o odmítnutí předběžné nabídky dodavatele musí zadavatel odůvodnit. Veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému na základě výzvy k podání nabídek. Úmysl zadat veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému oznamuje zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému výzvou k podání nabídky. Písemná Výzva k podání nabídek musí být písemná a obsahovat alespoň  údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,  informaci o uveřejnění zjednodušeného oznámení,  lhůtu pro podání nabídek,  místo podání nabídek,  údaje o hodnotících kritériích podle a  informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

17

Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 7 dnů. Ve výzvě k podání nabídek může zadavatel zároveň upřesnit hodnotící kritéria.

4.6.5 Elektronická aukce Významný protikorupční potenciál skýtá i využívání elektronických aukcí pro zadávání veřejných zakázek bez ohledu na rozsah veřejné zakázky. Elektronickou aukci lze vyzdvihnout jako mimořádně silný protikorupční nástroj s vysokou transparentností celého procesu zadávacího řízení a modulárně nastavitelným procesem kontroly podle potřeb zadavatele. Detailní protokoly o celkovém průběhu e-aukce jsou všem účastníkům k dispozici okamžitě po ukončení aukce. Přístup k těmto informacím je přirozeně diferencován podle jednotlivých oprávnění přístupu k těmto informacím. Nejviditelnější výhodou aukcí je snížení nákupní ceny, které dlouhodobě v průměru dosahuje minimálně kolem 15% proti stavu před zavedením aukčního systému. Výsledkem aukce je setříděný seznam dodavatelů podle předem definovaných kritérií se závaznými cenami poptávaného zboží. Někteří veřejní zadavatelé (např. MO, ČSÚ) tento přístup již aplikují i při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a výsledky jsou poměrně pozitivní. Využívání elektronických aukcí tak může vést k výrazným poklesům konečných cen i administrativních nákladů. Specifika postupu v rámci elektronické aukce je uvedena v Příloze č. 4.

4.7 Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v průběhu zadávacího řízení Základním pravidlem je, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání. Nabídky a ostatní písemnosti je možné předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Zadavatel může použít elektronické nástroje za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace, tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Zadavatel je povinen v souvislosti se zadávacím řízením vést písemnou evidenci všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu pro hospodářskou soutěž či Evropské komisi, a to po dobu 10 let od uzavření smlouvy.

18

4.8 Zastoupení zadavatele v řízení Zadavatel se může při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh nechat zastoupit jinou osobou (ať již právnickou či fyzickou). Z logiky věci je jasné, že tato osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti a nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení stejně jako je tomu v případě člena hodnotící komise. Osobě zastupující zadavatele však nesmí být uděleno zmocnění k těmto úkonům, které jsou vyhrazeny pouze zadavateli:  zadání veřejné zakázky,  vyloučení dodavatele z účasti v řízení,  zrušení zadávacího řízení,  rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu,  zrušení soutěže o návrh  rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek. Zastoupením zadavatele v zadávacím řízení jinou osobou není nikdy dotčena odpovědnost zadavatele za dodržování platné legislativy a za její případné porušení.

19

5. ZADÁVACÍ PODMÍNKY 5.1 Vymezení rozsahu zadávacích podmínek Zadávací podmínky = soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Zadávací podmínky musí obsahovat alespoň:  obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,  technické podmínky nebo zvláštní technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,  požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,  požadavky na zabezpečení dodávek, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,  požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připustil,  požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,  podmínky a požadavky na zpracování nabídky,  způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,  požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a  jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky Speciální součástí nabídky dodavatele zadavateli musí být v souladu se zákonem vždy rovněž:  seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele,  má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek,  prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.

5.2 Kvalifikační předpoklady Kvalifikovaným dodavatel pro plnění veřejné zakázky je takový dodavatel, který:  splní základní kvalifikační předpoklady,  splní profesní kvalifikační předpoklady,  předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a  splní technické kvalifikační předpoklady.

20

5.2.1 Základní kvalifikační předpoklady Základní kvalifikační předpoklady stanovuje § 53 zákona, přičemž specifikace základních kvalifikačních předpokladů je uvedena jako příloha tohoto studijního materiálu. Zejména se jedná o následující požadavky:  Trestní bezúhonnost členů statutárního orgánu i právnické osoby  Dodavatel nenaplnil v posledních 3 letech skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže  Dodavatel není v insolvenci či likvidaci  Dodavatel nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na pojistném a penále na veřejném zdravotním pojištění, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  Disciplinární netrestanost  Dodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem účasti na plnění veřejných zakázek  Dodavateli nebyla v posledních 3 letech uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce

5.2.2 Profesní kvalifikační předpoklady Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží  výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,  doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,  doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby  doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná  doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

5.2.3 Technické kvalifikační předpoklady Technické kvalifikační předpoklady jsou zákonem stanoveny odlišně pro veřejné zakázky na dodávky, služby a na stavební práce, přičemž v rámci VZ lze kombinovat více technických kvalifikačních předpokladů, například lze požadovat doložení seznamu významných služeb obdobného charakteru a současně osvědčení o vzdělávání6 a kvalifikaci osob, které budou předmětnou službu zajišťovat s požadavkem, aby tyto osoby prokázaly zkušenosti v relevantním oboru. Zadavatel tak zvyšuje pravděpodobnost výběru uchazeče, který má s poskytováním služeb zkušenosti jako organizace, ale disponuje i osobami s dostatečnou zkušeností v relevantním oboru.

6

V rámci aktuální technické novely je rozšířena možnost uchazeče předkládat diplomy rozhodných osob v latině.

21

Technické kvalifikační předpoklady veřejné zakázky na dodávky K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat  seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění;  seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky,  popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu7,  provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to za předpokladu, že zboží, které má být dodáno, je složité nebo je požadováno pro zcela zvláštní účely,  vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, nebo  doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem Technické kvalifikační předpoklady veřejné zakázky na služby K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat nad rámec shora uvedených technických kvalifikačních předpokladů:  osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob, které budou zajišťovat plnění veřejné zakázky,  opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,  přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele za poslední 3 roky, nebo  přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Technické kvalifikační předpoklady veřejné zakázky na stavební práce K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat:  seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně,  seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky,  osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele,  opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,  přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele za poslední 3 roky, nebo  přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

7

Nelze však požadovat doložení certifikátu systému řízení jakosti apod.

22

Technické kvalifikační předpoklady – významné dodávky/služby/stavebních prací pro jiného než veřejného zadavatele lze doložit formou substitučního prokázání formou smlouvy s takovou osobou a dokladem o uskutečnění daného plnění (např. předávací protokol, kolaudační rozhodnutí, apod.).

5.2.5

Doporučení pro předpokladů

vhodné

stanovení

technických

kvalifikačních

Následující doporučení se vztahují k vhodnému nastavení technických kvalifikačních kritérií tak, aby nebyla poručena zásada zákazu diskriminace. Obecná doporučení při stanovování technických kvalifikačních předpokladů (TKP): 1) Zadavatel nemůže vymezit jakékoliv technické kvalifikační předpoklady, ale musí si vybrat z úplného (taxativního) výčtu možných požadavků na prokázání splnění technických TKP stanovených zákonem a tyto požadavky musí být přiměřené ve vztahu k předmětu a rozsahu veřejné zakázky. 2) Zadavatel může vymezit TKP podle obsahu požadovaného plnění bez ohledu na druh veřejné zakázky – lze tak například požadovat prokázání TKP ve vztahu ke službám, které jsou součástí požadovaného plnění veřejné zakázky, i když se podle druhu jedná o veřejnou zakázku na dodávky (a samozřejmě obráceně). Nicméně ve smyslu dalších doporučení musí být stanovení TKP přiměřené předpokládanému rozsahu takové části předmětu zakázky. 3) TKP je vždy třeba stanovovat ve vazbě na předmět a složitost veřejné zakázky – musí existovat jednoznačná vazba mezi TKP a předmětem zakázky (např. při VZ na zpracování analýzy v oblasti trhu práce zahrnující terénní šetření mezi osobami bez zaměstnání v rozsahu cca 1 000 respondentů je relevantní požadavek na prokázání významné služby v oblasti terénního šetření na obdobném vzorku, ale jako diskriminační už může být požadavek na prokázání významné služby zahrnující vzorek 10 000 respondentů) 4) Při stanovení minimální požadované úrovně TKP týkající se významných služeb či dodávek zohlednit předpokládanou hodnotu VZ jak při stanovování minimální výše hodnoty plnění jednotlivých významných služeb či dodávek, tak i z hlediska součtu hodnot významných služeb a dodávek – výše jednotlivých významných služeb či zakázek by obecně neměla převyšovat předpokládanou hodnotu VZ a jejich součet by neměl být výrazně vyšší než předpokládaná hodnota VZ. 5) Významnou specifikaci TKP používat pouze v odůvodněných případech (např. není vhodné stanovit požadavek na to, aby významná služba byla poskytnuta určitému konkrétnímu typu zadavatele nebo obecně, aby služba byla poskytnuta u veřejné zakázky spolufinancované z fondů EU – to je odůvodnitelné pouze v případech zajištění administrace projektů podpořených z fondů EU, ale nikoliv v případě např. analýz, studií a dalších služeb, kde není rozdíl mezi významnou službou, která byla předmětem podpory a která nebyla). 6) Zajistit provazbu splnění TKP na následné plnění VZ – toto doporučení se týká primárně kvalifikace osob, které budou zajišťovat plnění dodávky (zadavatel by měl smluvně ošetřit, aby osoby uvedené v nabídce v rámci prokázání splnění TKP i fakticky zajišťovaly plnění veřejné zakázky a vymínit si schválení případné změny takových osob, zejména v případě pozic jako je vedoucí realizačního týmu, garant za určitou oblast nebo vedoucí lektor)

23

V následující tabulce jsou uvedena konkrétní doporučení pro stanovení TKP pro jednotlivé druhy zakázek8: Veřejné zakázky na dodávky

Technický kvalifikační předpoklad

Doporučená hodnota

Seznam významných dodávek

Obecně trojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky u běžných dodávek, v případě specifických dodávek s omezeným okruhem potenciálních dodavatelů maximálně dvojnásobek předpokládané hodnoty VZ

Seznamu techniků nebo technických útvarů

Maximálně tři technici či technické útvary

Veřejné zakázky na služby

Technický kvalifikační předpoklad

Seznam významných služeb

Seznamu techniků nebo technických útvarů Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob, které budou zajišťovat plnění veřejné zakázky

Doporučená hodnota Obecně maximálně dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky Pro jednu službu maximálně ve výši předpokládané hodnoty zakázky, případně relevantní části předmětu plnění zakázky V případě zakázek spolufinancovaných z fondů EU může v rámci metodických pokynů existovat konkrétní hranice pro různé typy VZ Maximálně tři technici či technické útvary, a to navíc pouze pro služby, které zapojení techniků či technických útvarů vyžadují Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci se doporučuje vyžadovat primárně u osob zajišťujících plnění veřejné zakázky, a to v následujícím rozsahu:  U administrativních pozic v rámci plnění VZ vzdělání na úrovni středoškolské s maturitou, u odborných pozic pak buď středoškolské s maturitou nebo vysokoškolské (vč. Bc)9  Délka praxe 3 – 5 let u pozic zajišťujících „běžné“ plnění v rámci předmětné zakázky

Doporučení jsou indikativní, lze samozřejmě identifikovat odůvodněné případy, kdy zadavatel oprávněně požaduje vyšší než doporučenou úroveň TKP, např. když požaduje širší realizační tým pro zajištění plnění služby v krátkém časovém horizontu. 9 Požadavky na specifické vzdělání v nějaké oblasti nebo dokonce konkrétní oboru je doporučeno použít pouze v případě, kdy k tomu je jednoznačný důvod a v takovém případě se doporučuje umožnit nahradit vzdělání v konkrétním oboru vzděláním v příbuzném oboru a odbornou praxí v požadovaném oboru. 8

24

Technický kvalifikační předpoklad

Doporučená hodnota 

Délka praxe 3 – 7 let v případě vedoucích pozic, garantů apod.

5.2.5 Prokázání kvalifikace dodavatelem Splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje dodavatel předložením kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Zadavatel si však může v zadávací dokumentaci vyhradit předložení originálů nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů od konce lhůty pro podání nabídek.

5.2.6 Seznam kvalifikovaných dodavatelů Seznam kvalifikovaných dodavatelů vede Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o informační systém veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Seznam je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapisují dodavatelé, kteří prokázali splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů a o zápis do seznamu Ministerstvo pro místní rozvoj požádali. Do seznamu se zapisují o dodavateli vybrané, zákonem stanovené, údaje. Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů umožňuje dodavateli prokázat zadavateli výpis ze seznamu ve lhůtě pro prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky veřejného zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

5.2.7 Systém certifikovaných dodavatelů Systém certifikovaných dodavatelů umožňuje nahradit certifikátem vydaným certifikační orgán pro kvalifikaci prokázání splnění kvalifikace dodavatelem. Systém certifikovaných dodavatelů umožňuje dodavateli předložit zadavateli certifikát vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelů, ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace. Certifikát v rozsahu v něm uvedených údajů prokázání splnění kvalifikace dodavatelem. Podmínkou pro vydání certifikátu je prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu a prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném v pravidlech systému. Certifikát je možno vydat v listinné podobě nebo v elektronické podobě podepsaný uznávaným elektronickým podpisem. Vydává v českém jazyce a jeho platnost je 1 rok ode dne jeho vydání.

25

5.2.8 Zahraniční seznam dodavatelů Zadavatel může přijmout výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát od zahraničního dodavatele pouze v případě, pokud má zahraniční dodavatel sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště, ve státě, ve kterém byl výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát vydán. Výpis ze zahraničního seznamu nesmí být starší 3 měsíců. Zahraniční certifikát musí být platný k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace.

5.2.9 Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek Do rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek jsou zapisovány právnické nebo podnikající fyzické osoby, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Rejstřík vede Ministerstvo pro místní rozvoj, je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

5.3 Hodnotící kritéria Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je  nejnižší nabídková cena nebo  ekonomická výhodnost nabídky Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, musí se řídit následujícími pravidly: 1) Jedním z dílčích kritérií musí být nabídková cena (případně nabídkové ceny). 2) Zadavatel musí vždy stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria mimo nabídkové ceny se musí prokazatelně vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. 3) Zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím musí stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii10. Stanovená váha přitom může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. Pro stanovení vah je vhodná maximální objektivizace zejména pro dílčí kritéria číselně nevyjádřitelná (kvalitativní hodnotící kritéria). 4) Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky a v žádném případě nelze hodnotit takové skutečnosti, které jsou, resp. mají být předmětem stanovení kvalifikačních předpokladů (např. zkušenost uchazeče s obdobnými službami, zkušenosti lektorů, délka působení uchazeče v oboru, apod.). 5) Nutnost odůvodnění přiměřenosti stanovení dílčích hodnotících kritérií, pokud použije hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky a pokud nabídková cena

10

ZVZ umožňuje v případě, kdy zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií, uvést dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje. Nicméně takový postup se zásadně nedoporučuje s ohledem na možné porušení zásady transparentnosti, navíc je obtížné pro zadavatele, resp. komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, podle tohoto způsobu hodnocení nabídky hodnotit.

26

má nižší váhu než 60% u VZ na služby, nebo 80% u VZ na dodávky a stavební práce. 6) Jednotlivá dílčí kritéria nesmí zvýhodňovat ani diskriminovat některého uchazeče (např. u zakázky na dodávky nelze použít kritérium „vzdálenost od zadavatele“, ale lze kritérium „rychlost splnění dodávky“ ve dnech či hodinách). 7) V případě většího množství dílčích hodnotících kritérií je vhodné stanovit je spíš jako subkritéria (jak v rámci nabídkové ceny, tak dalších hodnotících kritérií). 8) Zadavatel musí u všech dílčích hodnotících kritérií jednoznačně vymezit, co a jak se bude v rámci jednotlivých dílčích kritérií hodnotit, a to i pro dílčí hodnotící kritéria, jejichž vymezení může být z pohledu zadavatele zřejmé – např. u dodací lhůty musí zadavatel specifikovat, od jakého okamžiku dodací lhůta začíná, jakým okamžikem končí a v jaké časové jednotce má být uvedena. 9) V některých případech může být odůvodnitelné stanovit racionální hranici daného hodnotícího kritéria v případě, kdy již není potřebné nebo vhodné dále navyšovat nebo snižovat hodnotu v rámci daného kritéria, resp. by to bylo kontraproduktivní (např. stanovení maximální. délky záruky, pro kterou bude přiděleno nabídce 100 bodů z důvodu omezené technické nebo morální životnosti) 10) Zadavatel musí pro každé dílčí hodnotící kritérium specifikovat, jaká nabídka bude považována v daném kritériu jako nejvýhodnější (a bude jí přidělen počet bodů 100) a jak budou hodnoceny méně vhodné nabídky – možno nastavit těmito způsoby: a. Pro číselně vyjádřená hodnotící kritéria, kdy je nejvhodnější nabídka s nejnižší hodnotou následovně: Dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota se hodnotí tak, že nejnižší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. b. Pro číselně vyjádřená hodnotící kritéria, kdy je nejvhodnější nabídka s nejvyšší hodnotou následovně: Dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota se hodnotí tak, že nejnižší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. c. V případě hodnocení nabídek podle kritéria, které nelze vyjádřit číselně (například kvalita nabízeného plnění), stanoví zadavatel postu pro hodnocení následovně: „Pořadí nabídek bude sestaveno od nejvýhodnější k nejméně výhodné. V rámci tohoto dílčího kritéria bude přidělen jako celek počet bodů, kdy nejvýhodnější nabídka získá maximální možný počet bodů, ostatní nabídky pak získají poměrný počet bodů vyjadřující kvalitu dané nabídky oproti nejlepší nabídce.“ V takovém případě lze použít hodnocení dvěma způsoby:  Konkrétní bodová hodnota - dle toho, jak se blíží nejvhodnější nabídce – tedy na škále 0 až 100 bodů  Bodové intervaly – např. 0 - 25 %, 25 až 50 %, atd. s popisem a pak teprve konkrétní bodová hodnota

27

ZVZ vymezuje výčet možných hodnotících kritérií ve formě „zejména“: • nabídková cena, • kvalita, • technická úroveň nabízeného plnění, • estetické a funkční vlastnosti, • vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, • vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce11, • organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění12, • provozní náklady, • návratnost nákladů, • záruční a pozáruční servis, • zabezpečení dodávek, • dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení Zadavatel tedy může zvolit i jiné hodnotící kritéria, případně použít konkretizaci některého zákonem vyjmenovaného dílčího hodnotícího kritéria. Z hlediska vazby na potřeby zadavatele lze vymezit dvě základní skupiny hodnotících kritérií – nákladová a užitková hodnotící kritéria. 1) Nákladová kritéria – jedná se o minimalizační kritéria, která prověřují zejména hospodárné a efektivní využití. Do nákladových kritérií patří: • nabídková cena, • provozní náklady, • návratnost nákladů. 2) Užitková kritéria – jsou maximalizační a vyjadřují užitek, resp. přínos pro zadavatele. Do užitkových kritérií se řadí: • kvalita, • technická úroveň nabízeného plnění, • estetické a funkční vlastnosti, • vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, • vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, • záruční a pozáruční servis, • zabezpečení dodávek, • dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

V rámci technické novely bylo toto hodnotící kritérium rozšířeno o osoby se ztíženým přístupem na trh práce. 12 Nově ukotvené hodnotící kritérium na základě aktuální technické novely zákona. Toto ustanovení bude dle vládou schváleného materiálu možno použít především u veřejných zakázek na služby, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku plnit. Bude se jednat zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo restaurátorů. Ve vztahu k běžným dodávkám a stavebním pracím toto dílčí hodnotící kritérium nebude možno použít. V případě veřejných zakázek na stavební práce lze tato kritéria použít v případě, že se bude jednat o kombinaci s výše uvedenými službami (např. rekonstrukce spojená s restaurátorskými pracemi či stavba zadávaná společně s provedením projekčních prací). 11

28

29

Příklady vhodného nastavení hodnotících kritérií pro VZ na dodávky a na služby – „Kvalita dodávky“

Počet bodů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Slovní hodnocení Kvalita je zcela nevyhovující Kvalita je mimoradne spatna Kvalita je velmi spatna Kvalita je spatna Kvalita je splnena jen v zakladních rysech Kvalita je splnena s vyhradami Kvalita je splnena dobre Kvalita je splnena velmi dobre Kvalita je splnena temer dokonale Kvalita je naprosto dokonala

VZ na služby – hodnotící kritérium „Kvalita návrhu realizace zakázky“ Dílčí hodnotící kritérium „Kvalita návrhu realizace zakázky“ se člení na dvě subkritéria: 1) Subkritérium 1 - Vhodnost navržených metod a postupu řešení zakázky vzhledem ke kvalitnímu zajištění všech požadovaných výstupů 2) Subkritérium 2 - Kvalita systému řízení zakázky a způsob spolupráce se zadavatelem V rámci subkritéria 1 - „Vhodnost navržených metod a postupu řešení zakázky vzhledem ke kvalitnímu zajištění všech požadovaných výstupů“ bude nabídka posuzována z hlediska toho, jak naplňuje věcné i časové požadavky zadavatele na realizaci zakázky. V rámci tohoto dílčího kritéria bude zadavatel hodnotit vhodnost zvolených metod a časovou a logickou provázanost jednotlivých aktivit. Lépe bude hodnocena ta nabídka, která ve vztahu k jednotlivým úkolům a cílům zakázky ve srovnání s ostatními předloženými nabídkami:  Navrhne vhodnější návrh řešení jednotlivých úkolů zakázky ve vazbě na cíle zakázky (do té míry, do jaké není konkrétní design již požadován přímo v zadávací dokumentaci), tzn. že tam, kde je to vhodné, navrhne rozpracování jednotlivých úkolů do konkrétní podoby. Vhodnějším návrhem řešení se rozumí takový způsob řešení, které lépe naplní předmět této veřejné zakázky.  Navrhne vhodnější velikost a strukturu vzorku respondentů pro zajištění validity výsledků výzkumu a navrhne vhodnější kombinaci metod sběru dat a vhodný způsob jejich analýzy (kvalitativní nebo kvantitativní).  Uvede lepší zdůvodnění vhodnosti navrženého postupu řešení a všech jeho důležitých částí (viz předchozí odrážky) ve vztahu ke zkoumaným problematikám, tj. popíše jeho možné výhody a nevýhody a uvede analýzu zkoumaných problematik a kontextu důležitého pro jejich hodnocení, ze které logicky vyplývá návrh řešení a jeho jednotlivé části, a to na úrovni jednotlivých úkolů zakázky.  Lépe identifikuje (uvede jejich detailnější a relevantnější zdůvodnění) rizika a omezení provedení jednotlivých požadovaných analýz a navrhne způsob jejich eliminace nebo alespoň omezení. 30

 

Navrhne další relevantní konkrétní sekundární zdroje dat nad rámec zadávací dokumentace. Navrhne lepší časovou a logickou provázanost jednotlivých kroků řešení zakázky ve vazbě na postup řešení jednotlivých úkolů zakázky.

V rámci subkritéria 2 - „Kvalita systému řízení zakázky a způsob spolupráce se zadavatelem“ bude nabídka posuzována dle kvality systému řízení zakázky a spolupráce se zadavatelem při realizaci zakázky. Lépe bude hodnocena nabídka, ve které bude zpracován kvalitnější systém řízení zakázky (zejm. relevance, detailnost a srozumitelnost procesů, organizační struktury a rolí členů realizačního týmu, zajištění řízení kvality a rizik; operativnost při spolupráci se zadavatelem).

31

6. REALIZACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 6.1 Zahájení zadávacího řízení Zadávací řízení zahajuje zadavatel  odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení formou Oznámení o zakázce (oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu) k uveřejnění, nebo  výzvy o zahájení zadávacího řízení (písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy) Zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, popř. jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku též v Úředním věstníku Evropské unie.

6.2 Lhůty v zadávacím řízení Pro stanovení lhůt v rámci zadávacího řízení veřejné zakázky platí obecná zásada, že veškeré lhůty určené zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Základními lhůtami, které jsou zadavatelem stanoveny, jsou lhůta pro podání nabídek a lhůta pro doručení žádostí o účast (v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu). Lhůta pro podání nabídek nesmí být a) u nadlimitních veřejných zakázek kratší než  52 dny v otevřeném řízení, nebo  40 dnů v užším řízení, b) u podlimitních veřejných zakázek kratší než  22 dny v otevřeném řízení, nebo  15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. Lhůta pro doručení žádostí o účast nesmí být kratší než  37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek, nebo  15 dnů u podlimitních veřejných zakázek. Pokud zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit shora uvedenou lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů.

6.3 Příjem a shromáždění nabídek Další krokem v postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky je shromáždění nabídek od jednotlivých dodavatelů. Předpokladem zadání veřejné zakázky dodavateli je podání nabídky tímto dodavatelem. Aby bylo zřejmé, kdo je dodavatelem, který nabídku předkládá, musí být v nabídce bezpodmínečně uvedeny identifikační údaje uchazeče. 32

Součástí nabídky musí být dokumenty požadované zákonem o veřejných zakázkách či zadavatelem v zadávací dokumentaci. Součástí nabídky zpravidla bývají rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace. Nabídka zejména musí obsahovat návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

Dodavatel může podat pouze jednu nabídku, přičemž ovšem nabídka obsahující varianty se považuje za nabídku jedinou. Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Pokud dodavatel podá více nabídek, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí, uchazeče z další účasti v zadávacím řízení vyloučí a vyloučení včetně důvodu bezodkladně takto vyloučenému uchazeči písemně oznámí.

6.4 Otevírání obálek s nabídkami Pro otevírání nabídek, resp. obálek s nabídkami, ustanoví zadavatel nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek, která pokud činí úkony v zadávacím řízení, hledí se na tyto, že komise úkony činí jménem zadavatele. Komise pro otevírání obálek s nabídkami může následně plnit funkci hodnotící komise, pokud tak zadavatel stanoví. Všichni členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi. Otevírání obálek musí být zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel ani komise však nesmí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Na nabídku podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídek se pohlíží, jako by nebyla podána. Zadavatel bezodkladně vyrozumí dodavatele o tom, že jeho nabídka byla podána po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek se mají právo účastnit zástupci uchazečů, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek, a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. Zadavatel může po přítomných uchazečích požadovat, aby svou účast při otevírání obálek stvrdili podpisem v listině přítomných uchazečů a prokázali se oprávněním zastupovat uchazeče nebo jednat jménem uchazeče. Pokud však zadavatel hodlá použít jako prostředek hodnocení nabídek elektronickou aukci, koná se otevírání obálek bez přítomnosti uchazečů. Komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda  je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a  je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Jestliže nabídka nevyhoví shora uvedeným požadavkům, komise nabídku vyřadí. Zadavatel následně bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení a vyloučení včetně důvodů bezodkladně písemně takovému uchazeči oznámí.

33

Po provedení kontroly každé nabídky sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje každého z uchazečů a informaci o tom, zda nabídka splňuje výše uvedená kontrolovaná kritéria. Komise přítomným uchazečům sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. Protokol o otevírání obálek s nabídkami O otevírání obálek zpracuje komise protokol o otevírání obálek. U každé nabídky uvede komise údaje sdělované přítomným uchazečům. Pokud však zadavatel hodlá použít elektronickou aukci, je povinen v protokolu o otevírání obálek uvést identifikační údaje uchazečů odděleně od ostatních údajů a informací tak, aby bylo zajištěno utajení totožnosti účastníků elektronické aukce. Protokol o otevírání obálek podepisují všichni přítomní členové komise a tento se po připojení listiny přítomných uchazečů přikládá k seznamu nabídek. Zadavatel umožní uchazečům na jejich žádost nahlédnout do protokolu o otevírání obálek a pořídit si z něj výpis nebo jeho opis. Opět pokud zadavatel hodlá použít elektronickou aukci, je zákonem zapovězeno uchazečům zpřístupnit či umožnit nahlédnout do těch částí protokolu, které obsahují identifikační údaje uchazečů

6.5 Posouzení prokázání kvalifikace Zadavatel je povinen posoudit prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v zákoně a specifikovaných v zadávací dokumentaci. Pro tyto účely může ustanovit zvláštní komisi – komisi pro posouzení kvalifikace - anebo v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení může prokázání kvalifikaci posoudit hodnotící komise. O posouzení prokázání kvalifikace pořídí veřejný zadavatel protokol, ve kterém uvede následující informace: • identifikační údaje dodavatelů, jejichž kvalifikace byla posuzována, • seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady, • údaj o tom, zda uchazeč splnění kvalifikace prokázal nebo neprokázal13 Zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Zadavatel je povinen bezodkladně po posouzení kvalifikace umožnit všem dodavatelům, jejichž kvalifikace byla posuzována, nahlédnout do protokolu o posouzení kvalifikace a umožnit pořídit si z něj výpis nebo jeho opis. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen bezodkladně písemně oznámit dodavateli rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu.

Přestože zákon již explicitně nepožaduje uvedení důvodu neprokázání kvalifikace, je doporučeno tyto důvody uvést, zejména pro následující vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. 13

34

6.6 Posouzení a hodnocení nabídek 6.6.1 Hodnotící komise Hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů. Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje veřejný zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka14. U nadlimitních veřejných zakázek musí být minimálně jedním členem hodnotící komise osoba se zvláštní způsobilostí a u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce rovněž osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) Pro posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel hodnotící komisi. Obdobně jako u komise pro otevírání obálek platí, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony (např. žádost o doplnění či vysvětlení nabídky dodavatele), pak tyto úkony činí jménem zadavatele U významných veřejných zakázek musí mít hodnotící komise nejméně 9 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnotící komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komisi ustanovuje v tomto případě vláda. Členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se:  nesmí podílet na zpracování nabídky žádného z uchazečů nebo v ní být účastni,  se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma,  nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky,  s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky. Vznikne-li důvod k podjatosti některého člena hodnotící komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě vyloučí člena hodnotící komise z další účasti v hodnotící komisi. Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnotící komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve předseda hodnotící komise k činnosti v hodnotící komisi za vyloučeného člena jeho náhradníka.

14

Jmenování náhradníků v rámci hodnotící komise by neměl být formální akt, neboť v praxi může dojít k situaci, kdy je zjištěna možná podjatost člena hodnotící komise, zejména v případě, kdy hodnotící komise je jmenována před otevíráním obálek.

35

6.6.2 Jednání hodnotící komise Hodnotící komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání, které svolává veřejný zadavatel. Každý člen hodnotící komise musí být na její první jednání pozván nejméně 5 pracovních dnů předem. Další jednání hodnotící komise svolává a řídí její předseda, není-li předseda přítomen, místopředseda. Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků. Hodnotící komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů nebo náhradníků. O jednání hodnotící komise se sepisuje protokol o jednání hodnotící komise (dále jen "protokol o jednání"). Protokol o jednání podepisují všichni přítomní členové hodnotící komise. Zastává-li člen hodnotící komise odchylný názor proti názoru většiny, uvede se v protokolu o jednání tento odlišný názor s odůvodněním.

6.6.3 Posouzení nabídek Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. Hodnotící komise může pro posouzení nabídek využít přizvané poradce, kteří nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati. O této skutečnosti tom je přizvaný poradce povinen učinit čestné prohlášení. Hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. Hodnotící komise může po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Hodnotící komise doručí uchazeči pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním. Uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

6.6.4 Mimořádně nízká nabídková cena Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si 36

hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. Hodnotící komise může vzít v úvahu takové zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména  ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,  objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,  originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,  souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo  potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu Hodnotící komise může po písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. Neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být taková nabídka ze zadávacího řízení vyřazena.

6.6.5 Hodnocení nabídek Hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle stanovených hodnotících kritérií (viz další text). Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. Pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení pro plátce daně z přidané hodnoty cena bez daně z přidané hodnoty, pro neplátce cena s daní z přidané hodnoty. Zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem o veřejných zakázkách. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek obdobně. Hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče vyjma zákonem povolených výjimek. Je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny.

37

6.6.6 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek O posouzení a hodnocení nabídek zpracuje hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje minimálně následující informace:  seznam posouzených nabídek,  seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu,  popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním přidělených bodů zejména v případě hodnotících kritérií, která nemají číselné vyjádření,  výsledek hodnocení nabídek,  popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií,  údaj o složení hodnotící komise. Zprávu podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání hodnotící komise, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Bezodkladně po ukončení své činnosti předá hodnotící komise zprávu společně s nabídkami a ostatní dokumentací související s její činností zadavateli. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

38

7. UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ Zadávací řízení může být ukončeno dvěma způsoby, a to buď výběrem nejvýhodnější nabídky s následným uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem anebo zrušením zadávacího řízení.

7.1 Výběr nejvhodnější nabídky Zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako  ekonomicky nejvýhodnější, nebo  nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel následně odešle oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům. Zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvede  identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena,  výsledek hodnocení nabídek, z něhož bude zřejmé pořadí nabídek,  odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, pokud zadavatel sám provedl nové posouzení a hodnocení nabídek. V takovém případě zadavatel uvede seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly zadavatelem ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis a odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií a v čem spatřuje porušení postupu stanoveného zákonem hodnotící komisí,  počet a pořadí nabídek, které byly hodnoceny v jednacím řízení s uveřejněním na základě jednání o nabídkách, a rovněž jaké údaje z nabídky byly hodnoceny zadavatelem na základě jednání jinak a jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií,  poučení o lhůtě pro podání námitek a zákazu uzavření smlouvy

7.2 Uzavření smlouvy Zadavatel s vybraným uchazečem nesmí uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, která činí 15 dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud nebyly námitky podány, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se

39

zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí15. Zadavatel písemně oznámí bez zbytečného odkladu informaci o uzavření smlouvy uchazečům, s nimiž bylo možné podle předchozího uzavřít smlouvu (tedy uchazeči druhému a třetímu v pořadí). Zadavatel je následně povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

7.3 Zrušení zadávacího řízení Zákon stanovuje na jedné straně případy, ve kterých je zadavatel povinen zadávací zřízení zrušit a na straně druhé případy, kdy zadávací řízení zrušit může. Zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud  stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace, počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný,  vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost,  odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil,  v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.  obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Zadavatel je povinen zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud:  nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast,  byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé,  nebyla uzavřena smlouva nebo rámcová smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít,  v jednacím řízení s uveřejněním nepředložil upravený návrh smlouvy ani poslední uchazeč v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, nebo zadavatel nevyzval dalšího uchazeče v pořadí k předložení upraveného návrhu smlouvy, nebo

Nicméně jak je dále v textu uvedeno, jde o právo veřejného zadavatele nikoliv jeho povinnost. V případě neuzavření smlouvy s vybraným uchazečem z důvodu neposkytnutí jeho součinnosti, může zadavatel zadávací řízení zrušit. 15

40

Zadavatel může zrušit zadávací řízení až do doby uzavření smlouvy. V případě pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly všechny nabídky kromě jedné vyřazeny, pak zadavatel může zrušit zadávací řízení až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu a dále zrušení zadávacího řízení uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek.

7.4 Písemná zpráva zadavatele Po ukončení zadávacího řízení vyhotoví Zadavatel o veřejné zakázce písemnou zprávu, obsahující alespoň  identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,  zvolený druh zadávacího řízení,  identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,  identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,  identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,  odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,  důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,  důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno a Tuto písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

41

7.5 Stručná rekapitulace postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky Následující schéma zachycuje standardní postup realizace zadávacího řízení:

1. Příprava VZ

•Zpracování zadávací dokumentace potřebné pro předběžné oznámení (předběžná hodnota, základní specifikace předmětu VZ, kvalifikace, hodnocení) •Oznámení předběžných informací veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek •Vytvoření komplexní zadávací dokumentace

2. Zahájení VZ

•Oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek (po uplynutí 1 měsíce od předběžného zveřejnění) •Zveřejnění zadávací dokumentace a odůvodnění veřejné zakázky na profilu zadavatele

3. Běh VZ

4. Otevírání obálek

•Žádosti o zadávací dokumentace •Dodatečné informace •Jmenování členů komise pro otevírání obálek a komise pro a hodnocení nabídek včetně náhradníků •Podávání nabídek

•Otevření obálek s nabídkami a kontrola nabídek •Zpracování protokolu o otevírání obálek

•Posouzení nabídek - zákonné požadavky a požadavky zadavatele •Vyžádání dokladů v rámci posouzení nabídek •Hodnocení nabídek 5. Posouzení a hodnocení •Vyžádání zdůvodnění nepřiměřeně nízké nabídkové ceny •Doporučení komise - nejvhodnější nabídka nabídek

6. Ukončení VZ

•Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky •Podpis smlouvy s vybraným dodavatelem •Písemná zpráva zadavatele - zpracování a zveřejnění •Uzavření smlouvy •Zveřejnění uzavřené smlouvy

42

8. UVEŘEJŇOVÁNÍ 8.1 Věstník veřejných zakázek Zadavatel je povinen zveřejňovat vybrané okruhy dokumentů, týkající veřejné zakázky, ve Věstníku veřejných zakázek, popř. též v Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Zadavatel je podle zákona povinen zveřejňovat:  oznámení o zahájení zadávacího řízení,  předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení,  oznámení soutěže o návrh,  oznámení o subdodávce,  oznámení o výsledku zadávacího řízení,  souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,  oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh  oznámení či zrušení profilu zadavatele, Pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formuláře, které jsou dostupné na internetové adrese www.vestnikverejnychzakazek.cz. Zákon stanovuje okruh povinně zveřejňovaných údajů. Další údaje o veřejné zakázce, případně i údaje o jiném druhu veřejných zakázek (např. i o veřejných zakázkách malého rozsahu) může zadavatel zveřejnit z vlastní vůle a na základě vlastního rozhodnutí. V případě, že je zadavateli stanovena povinnost zveřejnit vybraný dokument v Úředním věstníku Evropské unie, má zadavatel možnost volby mezi dvěma základními způsoby, jež vedou k uveřejnění: a) přímo prostřednictvím Úřadu pro publikace, nebo b) prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek na základě žádosti zadavatele. Odesílá-li zadavatel dokument k uveřejnění v Úředním věstníku EU prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek, provozovatel zajistí, vedle uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek, aby byly Úřadu pro publikace odeslány všechny údaje vyhlášení, které budou uveřejněny na národní úrovni.

8.2 Profil zadavatele Profil zadavatele je elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty k veřejným zakázkám takovým způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Vyhláška č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele upravuje přístup k uveřejnění vyhlášení, postupy při uveřejňování vyhlášení, povinně uveřejňované údaje ve vyhlášeních, které mají být uveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek, dále pak formuláře, jejichž prostřednictvím jsou ve Věstníku

43

veřejných zakázek uveřejňována vyhlášení, náležitosti profilu zadavatele, strukturu údajů pro uveřejnění na profilu zadavatele. Zadavatel je povine na profilu zadavatele zveřejnit:  smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,  výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,  seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Zveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku znamená zveřejnění celého znění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel neuveřejnění pouze ty informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zákona na ochranu osobních údajů. Povinnost zveřejnění smlouvy se nevztahuje na:  smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,  smlouvy na vybrané veřejné zakázky výslovně stanovené zákonem o veřejných zakázkách. Výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky je zadavatel povinen zveřejnit nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se nevztahuje na  veřejné zakázky malého rozsahu,  vybrané veřejné zakázky opět výslovně stanovené zákonem o veřejných zakázkách. Dodavatel je povinen zadavateli předložit seznam subdodavatelů, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % z celkové ceny veřejné zakázky (nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok) nejpozději do 60 dnů od splnění smlouvy a zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy, nebo seznam subdodavatelů uveřejní. U nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky zadavatel na svém profilu je povinen zveřejnit odůvodnění veřejné zakázky zahrnující zejména:  účelnosti veřejné zakázky,  přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,  vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, zejména takových, které vybočují ze „standardních“ podmínek,  stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Toto odůvodnění je zadavatel povinen na profilu zveřejnit do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. 44

Z povinnosti zveřejnit odůvodnění účelnosti veřejné zakázky je zadavatel vyňat v případech:  veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,  na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním  na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění V případě podlimitního zadávacího řízení si může zadavatel vymínit v zadávacích podmínkách zveřejnění následujících dokumentů pouze na profilu zadavatele:  rozhodnutí o vyloučení uchazeče  oznámení o výběru nejvhodnější nabídky

45

9. OCHRANA UCHAZEČŮ ZADAVATELE

PROTI

NESPRÁVNÉMU

POSTUPU

Problematiku ochrany uchazečů proti nesprávnému postupu zadavatele lze v zásadě rozdělit do dvou základních oblastí: 1) Jakýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, má právo podat zadavateli zdůvodněné námitky. 2) Možnost podání návrhu na přezkoumání úkonu či úkonů zadavatele k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který je institucionalizovaným orgánem dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, a to

9.1 Námitky Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech zadavateli podat zdůvodněné námitky. Podatele námitek zákon dále označuje za tzv. "stěžovatele". Institut podání námitek vůči postupu zadavatele má s druhým institutem ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele tu zásadní souvislost, že stěžovatel, který nevyužil možnosti podat námitky, není v téže věci oprávněn podat podnět k zahájení řízení k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Námitky se podávají písemně. Lze je podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. V námitkách musí stěžovatel uvést:  kdo je podává,  proti kterému úkonu zadavatele směřují  v čem je spatřováno porušení zákona  jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla  čeho se stěžovatel domáhá. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce. Před uplynutím lhůty pro podání námitek a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu.

46

Zadavatel je povinen přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek rozhodnout o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Rozhodnutí o podaných námitkách včetně odůvodnění je zadavatel povinen zaslat bezodkladně stěžovateli. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

9.2 Dohled nad zadáváním veřejných zakázek Dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek vykonává ÚOHS, přičemž v rámci tohoto dohledu je ÚOHS oprávněn:  vydávat předběžná opatření (zákaz uzavření smlouvy nebo zákaz plnění smlouvy),  rozhodovat o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem,  ukládat nápravná opatření,  kontrolovat úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu,  projednávat správní delikty a ukládat sankce za jejich spáchání. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen "navrhovatel") nebo z moci úřední. Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly porušit základní zásady postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek (zásadu transparentnosti, rovnosti a zákazu diskriminace) v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky16, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Tato kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad a návrh zamítne anebo rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět, poté co již Úřad ve věci nepravomocně rozhodl17. Úřad může před vydáním rozhodnutí, v rozsahu nezbytně nutném, nařídit zadavateli předběžné opatření spočívající v:  zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo  pozastavení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh. Nedodržel-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je ÚOHS nadán kompetencí zrušit celé zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

16 17

V případě veřejných zakázek na dobu neurčitou se započítává hodnota za první čtyři roky plnění. V případě zpětvzetí návrhu před rozhodnutím Úřadu je vrácena kauce snížená o 20 % její výše.

47

ÚOHS může rozhodnout i o zákazu plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel v rámci postupu při zadání veřejné zakázky dopustil správního deliktu (viz níže). Zadavatel se v rámci postupu při zadání veřejné zakázky může dopustit i správních deliktů, jejichž skutkové podstaty jsou stanoveny v § 120 zákona o veřejných zakázkách (např. zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky), přičemž za tyto správní delikty ÚOHS může zadavateli uložit pokuty až do 10 % hodnoty zakázky (nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit). Sazba pokuty se může zvýšit na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí některého ze správních deliktů opakovaně. Také dodavatel se v rámci ucházení se o veřejnou zakázku může dopustit správních deliktů. Jejich skutkové podstaty jsou stanoveny v § 120a zákona o veřejných zakázkách (např. pokud dodavatel předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti). Za tyto správní delikty může ÚOHS uložit dodavateli pokutu do 20 000 000 Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let. Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu.

10. PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Relevantní činností sektorového zadavatele Příloha č. 2 – Vymezení základních kvalifikačních předpokladů Příloha č. 3 – Specifikace postupu soutěže o návrh Příloha č. 4 – Specifika postupu zadavatele v rámci elektronické aukce Příloha č. 5 – Specifikace jednacích řízení – jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění

48

Příloha č. 1 - Relevantní činností sektorového zadavatele Relevantní činnosti sektorových zadavatelů v jednotlivých odvětvích: a) v odvětví plynárenství  výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti,  poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,  poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo  poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, b) v odvětví teplárenství  výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo  poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům, c) v odvětví elektroenergetiky  výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo  poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, d) v odvětví vodárenství  poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody,  provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo  dodávka pitné vody do vodovodu, e) další činnosti vyjmenované v zákoně o veřejných zakázkách.

49

Příloha č. 2 – Vymezení základních kvalifikačních předpokladů Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel,  který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,  který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,  který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení,  vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů,  který není v likvidaci,  který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,  který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,  který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,  který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 50

 

písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby, který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek a kterému nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce

51

Příloha č. 3 – Specifikace postupu soutěže o návrh Zadavatel použije soutěž o návrh nejčastěji v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství či zpracování dat. Soutěž o návrh se použije, jestliže  na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby,  na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby, nebo  na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby a současně na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby. Posuzování a hodnocení návrhů provádí porota, jejíž členy jmenuje a jejich náhradníky jmenuje zadavatel výhradně z řad fyzických osob, které jsou ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté a většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v trvalém obchodním vztahu, popřípadě ve vztahu zaměstnaneckém, služebním a obdobném. Porota zhodnotí podané návrhy na základě hodnotících kritérií, které stanovil zadavatel v soutěžních podmínkách. Následně porota vyhotoví o hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí protokol, který podepíší všichni členové poroty či náhradníci, kteří návrhy hodnotili. Protokol o hodnocení návrhů předává porota zadavateli. Po předání protokolu podle věty první vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh k účasti na uveřejnění výsledků hodnocení návrhů, a to nejméně 5 pracovních dnů předem. Při uveřejnění výsledků hodnocení jsou členové poroty oprávněni s účastníky soutěže o návrh projednat případné dodatečné dotazy. Porota může změnit pořadí návrhů uvedené v protokolu o hodnocení návrhů, pokud poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu vyvolá nutnost podstatné změny v hodnocení návrhů podle hodnotících kritérií uvedených v oznámení soutěže o návrh. Vlastní rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu nebo návrhů je vyhrazeno zadavateli. Zadavatel je při rozhodování vázán hodnocením poroty uvedeným v protokolu o hodnocení návrhů. Může však rozhodnout o novém posouzení a hodnocení návrhů, pokud zjistí, že porota při posuzování a hodnocení návrhů porušila postup stanovený zákonem nebo soutěžními podmínkami. Zadavatel je povinen odeslat všem účastníkům soutěže o návrh oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu do 5 pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu. Soutěž o návrh lze zrušit kdykoliv do doby rozhodnutí poroty o nejvhodnějším návrhu pokud si to zadavatel vyhradil v oznámení soutěže nebo v soutěžních podmínkách. V takovém případě odešle všem známým zájemcům o účast nebo účastníkům soutěže o návrh oznámení o zrušení do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí s uvedením důvodu a vyzve je k převzetí jejich návrhů. 52

Příloha č. 4 – Specifika postupu zadavatele v rámci elektronické aukce Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění této skutečnosti v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel může elektronickou aukci využít jako prostředek pro tyto VZ:  otevřeném řízení,  užším řízení,  jednacím řízení s uveřejněním,  zjednodušeném podlimitním řízení,  dynamickém nákupním systému,  či na základě rámcové smlouvy. Elektronickou aukci nelze využít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Při využití elektronické aukce musí zadavatel v zadávacích podmínkách uvést alespoň  hodnotící kritéria, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce,  případná omezení nových hodnot nabídek uchazečů odpovídajících hodnotícím kritériím podle písmene a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukce (dále jen "aukční hodnota"),  informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty,  informace týkající se postupu při elektronické aukci,  podmínky, za kterých budou uchazeči oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné, a  informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci. Průběh elektronické aukce Před zahájením elektronické aukce provede hodnotící komise posouzení a hodnocení nabídek a pořídí zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Poté zadavatel vyzve všechny uchazeče, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána elektronickými prostředky a musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce (např. datum a čas zahájení elektronické aukce). Samotná elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání všech výzev. Po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči dávat k dispozici informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Zadavatel může poskytovat také další informace o dotčených cenách, za předpokladu, že si to vyhradil v zadávacích podmínkách. Zadavatel však nesmí uveřejnit totožnost účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze.

53

Zadavatel je oprávněn ukončit elektronickou aukci  v předem stanovený den a hodinu,  jestliže neobdrží žádné nové aukční hodnoty,  byl-li vyčerpán počet aukčních kol.

54

Příloha č. 5 – Specifikace jednacích řízení – jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení s uveřejněním je zvláštním typem zadávacího řízení, které zadavatel může použít výhradně v případech, které zákon o veřejných zakázkách stanovuje v jeho § 29. Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním za současného splnění následujících podmínek:  v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky,  zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu zadávacímu řízení,  jednací řízení s uveřejněním je zahájeno bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Značně specifický je i vlastní postup zadavatele, zvolí-li (za uplatnění shora uvedených zákonných podmínek) při zadávání veřejné zakázky tento typ zadávacího řízení. Zadávací řízení prostřednictvím jednacího řízení s uveřejněním se dělí do několika základních a relativně autonomních fází: 1) Zadavatele oznamuje neomezovanému okruhu dodavatelů úmysl zadat veřejnou zakázku tímto druhé zadávacího řízení a tímto úkonem zadavatel zároveň vyzývá dodavatele k podání žádosti o účast v zadávacím řízení a prokázání kvalifikace 2) Zadavatel posuzuje kvalifikaci zájemců, kteří projevili o účast v zadávacím řízení zájem a následně vyzve vybrané (anebo též všechny) konkrétní zájemce k podání nabídky 3) Po podání nabídek uchazeči nastává jednání mezi zadavatelem a uchazeči o obsahu a podrobnostech jejich nabídky. Zde se otevírá možnost pro zadavatele dosáhnout vylepšení podmínek předložených nabídek prostřednictvím jejich dílčí modifikace či úpravy. Jednoznačným cílem zadavatele v této fázi je dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek od uchazeče v rámci budoucího plnění veřejné zakázky. 4) Zadavatel vybírá mezi předloženými nabídkami uchazečů, přičemž předmětem posuzování je vždy individuálně upravená nabídka uchazeče, dosažená v předchozí fázi zadávacího řízení. Podrobná legislativní úprava jednacího řízení s uveřejněním je uvedena v ustanoveních § 29 a násl. zákona o veřejných zakázkách. Jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení bez uveřejnění je svojí podstatou nejméně formalizovaným druhem zadávacího řízení, které aprobuje zákon o veřejných zakázkách. Tento specifický zadávací postup se vyznačuje velmi specifickými postupy, které jej významně odlišují od ostatních druhů zadávacích řízení, a současně výrazně omezuje jeho využití na přesně vymezený okruh případů. V jednacím řízení bez uveřejnění může být veřejná zakázka na dodávky zadána, jestliže:  dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, 55



    

jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky (pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě), jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách, jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, nebo v případě, že je vůči dodavateli vedeno insolvenční řízení jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu18, v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky anebo pouze nevhodné nabídky nebo, nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním.

Za předpokladu, že zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení (viz výše) může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Velmi výraznou charakteristikou jednacího řízení bez uveřejnění je ta skutečnost, že nedochází ke zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a v důsledku čehož může dojít k situaci, že zadavatel jedná o podmínkách budoucí dodávky pouze s jedním zájemcem. Tento postup je tak na hraně zákona, zejména s ohledem na pouze hraniční naplnění základních zásad postupu zadavatele, tak jak jsou nastaveny v § 6 zákona o veřejných zakázkách. Jednací řízení bez uveřejnění je zahájeno odesláním výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, jež musí mít striktně písemnou formu. Výzvou může zadavatel oslovit jednoho či více zájemců. Výrazným specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je i to, že v jeho rámci dochází k jednání dodavatele s vybranými uchazeči ještě před podáním nabídek, přičemž po podání nabídek je jednání o jejich podobě s uchazeči striktně zakázáno.

Zadavatel je však oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění pouze v podlimitní veřejné zakázce. 18

56