Začlenění průřezových témat do učiva 1.stupně ZŠ
Metodická příručka pro učitele Prvouky
1.ročník Tento výukový materiál je součástí pracovních listů a materiálů s aktivitami na interaktivní tabuli pro výuku prvouky v 1.ročníku vytvořených v grantovém projektu OPVK – Uvedení ŠVP do praxe, inovace metod a materiálů, CZ.1.07/1.1.06/01.0053, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Soubor materiálů byl vytvořen v období 1.1.2009 – 30.9.2010 učitelkami ZŠ a MŠ Jince Mgr. Renatou Hladovou, Mgr. Annou Nováčkovou a Mgr. Jindřiškou Ženíškovou
2
Prvouka – Místo, kde žijeme Název pracovního listu 1. Orientace žáka v jinecké škole. Bezpečný
Ročník: první
Doporučená PT
Zpracovala
Strana metodiky
Osobnostní a sociální
Renata Hladová
4
Multikulturní výchova
Renata Hladová
6
Výchova demokratického
Anna Nováčková
8
Renata Hladová
14
Jindra Ženíšková
16
Jindra Ženíšková
17
Environmentální výchova
Jindra Ženíšková
19
Environmentální výchova
Renata Hladová
21
Osobnostní a sociální
Anna Nováčková
23
Anna Nováčková
25
výchova
přesun z místa bydliště do ZŠ 2. Známe svoji obec 3. Poznejme se vzájemně
občana 4. Obchody a služby v obci 5. Orientace v čase
Výchova demokratického občana Osobnostní a sociální výchova
6. Zvyky a tradice v průběhu roku (zaměření
Výchova demokratického občana
na místní zvyky). Život v rodině v průběhu roku. 7. Živočichové naší přírody (využití regionálního atlasu) 8. Rostlinstvo naší přírody (výroba 1 herbářového listu) 9. Moje tělo
výchova 10. Zdraví a já (zdravotní zařízení v obci)
Osobnostní a sociální výchova
Úpravy těchto materiálů provedla Anna Nováčková a Jaroslava Půlkrábková
3
Metodický list č.1
Orientace žáka v jinecké škole. Bezpečný přesun z místa bydliště do ZŠ
Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Ročník: 1. Časový rámec: 3 vyučovací hodiny Charakteristika: upevnění dovedností v orientaci školního prostředí, získání jistoty v roli školáka. Klíčová slova: školák základní školy, osobní bezpečnost, pravidla chování, bezpečnost silničního provozu Obsah: orientace v blízkém okolí školy, v prostředí školy, základy dopravní výchovy
Metodický přehled:
Klíčové kompetence: k učení – žák pozná budovy jinecké ZŠ a MŠ ( jinecké i čenkovské) rozpozná rozdíly mezi prostředím ZŠ a MŠ, orientuje se v novém prostředí, pojmenuje jednotlivá místa ve škole, vyhodnotí správně dopravní značení v blízkosti školy na základě poznatků z prvoukou společné vycházky, k řešení problému – při kresbě postavy školáka řeší bezpečné značení svého oděvu, samostatně najde cesty v bludišti, komunikativní- popíše cestu do školy a ze školy, při dramatizacích dokáže slušně odmítnout nabídky cizí dospělé osoby, umí vyřknout omluvu za pozdní příchod, požádá o uvolnění např. na toaletu, sociální a personální- na základě vlastních zkušeností popisuje správná i nesprávná chování v dopravních prostředcích Mezioborové vztahy: ČJ (dramatizace, popis) Výukové metody:vycházka, exkurze budovou školy, dramatizace, rozhovor, samostatná plnění úkolů v PL
4
Pomůcky:výstražný terč pro přechod přes silnice, prostory školy, PL, pastelky, názorné karty dopravních značek a dopravních prostředků, rekvizity k dramatizacím Očekávané cíle a výstupy: •
Žák popíše cestu z domova do školy a zpět.
•
Žák popíše možná nebezpečí, rozpozná dopravní značky pro chodce.
•
Žák pojmenuje prostory v budově školy.
•
Žák umí použít slova k omluvě např. za pozdní příchod, žádosti např. k uvolnění z hodiny, poděkování.
•
Žák při dramatizacích správně reaguje na možná nebezpečí týkající se jeho nebo spolužáků.
•
Žák popíše vhodná i nevhodná chování v dopravních prostředcích.
Metodické pokyny: 1. Seznámení s cílem před každou vyučovací jednotkou 2. Před exkurzí a výukovou vycházkou vždy seznámit žáky s dodržováním bezpečnostních pravidel chování 3. Exkurze po budově školy se správným popisem jednotlivých jejích částí a funkcí 4. Popis slušného chování při pobytech ve škole a ve školní družině, sehrání scének na téma:,,Jak se správně chová školák“ 5. Popis cesty z domova do školy a naopak, scénky na téma:,,Naše bezpečnost“ 6. Na základě zkušeností popisovat dopravní prostředky možné k vidění v obci a v jejím okolí 7. Pozorování dopravního značení během vycházky, popis významu těchto dopravních značek 8. Vlastní práce s PL, kombinovat společnou práci se samostatným řešením úkolů 9. Hodnotit výkony žáků v průběhu výuky (individuálně i kolektivně), provést zhodnocení na konci vyučovací jednotky. 10. Splnění úkolů v PL hodnotit pro jednotlivce individuálně
5
Metodický list č.2
Známe svoji obec
Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana Ročník: 1. Časový rámec: 2 vyučovací hodiny spojeno s vycházkou po obci (vhodná je dvouhodinová) Charakteristika: upevnění dovedností v oblasti orientace v blízkého okolí obce, upevňování vztahu k rodnému kraji s jeho kulturním dědictvím, prokázání znalostí a dovedností v otázkách bezpečnosti při pohybu obcí, uvědomění si vlastní role v rodině Klíčová slova: chodci jako účastníci silničního provozu, přechod pro chodce, poštovní úřad – pošta, budova základní školy, historické – starodávné budovy, kostel sv. Mikuláše, pec Barbora, bývalý zámek – pivovar, bydliště Obsah: demonstrační obrázek dopravní situace – řešení situace, doplňování správných odpovědí a řešení tajenky, zajímavé budovy z pohledu žáků Metodický přehled:
Klíčové kompetence: k učení – na základě vlastních zkušeností a nově získaných vědomostí z prvoukové vycházky žák pojmenuje historické objekty v obci, k řešení problému – žák vyhodnotí situaci na demonstračním obr. a bezpečně vede postavu přes komunikace, dále žák rozliší budovy historické od nehistorických, komunikativní – s žáky vedeme rozhovor, kdy a proč navštívili historické jinecké objekty Mezioborové vztahy: MAT (velká - malá budova, pojmy: nahoře, dole, směry v obci: k – od - za …) Výukové metody: hromadná vycházka, rozhovory, samostatná práce s PL Pomůcky: obrazový materiál vázaný k obci, PL, pastelky, výstražný terč pro přechod přes silnici Očekávané cíle a výstupy: žák v rámci svých možností •
Bezpečně vede obrázkovou postavu po přechodech k cíli
•
Vysvětlí důležitost přechodů pro chodce
6
•
Po absolvované vycházce popíše místa, kde se nalézají: jinecký poštovní úřad, Obecní úřad v Jincích
•
Rozliší budovy historické od nehistorických
•
Metodické pokyny:
1. Seznámení s cílem před každou výukovou jednotkou 2. Před vycházkou seznámit žáky s dodržováním bezpečnostních pravidel 3. Vycházku vedeme doporučovanou trasou: od budovy školy kolem hlavní komunikace k baroknímu kostelu sv. Mikuláše, odtud zpět na křižovatku k přechodu u pošty, dále kolem bývalého Běhounova mlýna k peci Barboře. Vrátit se můžeme buď Slavíkovou ulicí nebo naopak ulicí Pod Váhou zpět ke škole. V případě, že se vyučující rozhodne dojít k Obecnímu úřadu v Jincích, doporučuje se naplánovat si vycházku dvouhodinovou. 4. Po dobu vycházky opakujeme s žáky názvy sledovaných objektů 5. Následuje vlastní práce s PL. 6. Žáci samostatně plní požadované úkoly, vyučující pozornost zaměří jen v případě nepochopení úkolu. 7. Po splnění úkolů učitel klade otázky týkající se jednotlivých bodů v PL: ,,Proč jsi vedl postavu právě touto cestou? Navštívil jsi někdy poštu? A z jakého důvodu? Jak se na úřadech mají dospělí a děti chovat? 8. Hodnotit znalosti, dovednosti žáků v průběhu celé vyučovací hodiny a to jak individuálně tak hromadně (chování třídy na vycházce, spolupráce atd.).Plnění úkolů v PL hodnotíme individuálně.
7
Metodický list č.3
POZNEJME SE VZÁJEMNĚ
Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Doplňkové průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj kreativity a poznávacích schopností Sociální rozvoj – navazování nových vztahů, vytváření mezilidských vztahů, rozvoj komunikace, kooperace Morální rozvoj – nácvik řešení problémů a rozhodovacích dovedností Ročník: 1. Časový rámec: 16 vyučovacích hodin, témata je vhodné v počátku školní docházky – předčtenářské období
Charakteristika: Obsah je zaměřen na oblast, ve které jsou žáci vedeni k vnímání odlišností v životě, mají projevit toleranci k přirozeným odlišnostem, přednostem i nedostatkům, poznávat své spolužáky. Dále se dotýká vlastností lidí, osvojování si vhodných forem chování ke spolužákům, dospělým, kamarádům Klíčová slova: tolerance, odlišnost, lidská vlastnost, chování Obsah: viz metodický přehled Materiál: text pohádky, výtvarné potřeby, pracovní listy, pracovní listy na IAT, obrázky lidí, obrázky pohádkových postav, velké čtvrtky, víčka od PET lahví, klubko vlny, zbytky látek, knoflíky Metodický přehled: Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce
8
Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce, matematika a její aplikace Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, hraní rolí, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda Pomůcky: (viz materiál)
Očekávané cíle a výstupy: •
Žák umí popsat rozdíly mezi lidmi, které zná (vizuální popis, hlas)
•
Popíše vlastnosti kamaráda či spolužáků (vlastnosti, dovednosti)
•
Spolupracuje s ostatními
•
Vystihne podstatné lidské znaky
•
Prohlubuje kamarádské vztahy mezi dětmi, umí navázat kontakt se spolužáky
•
Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům
•
Vyjmenuje kladné i záporné vlastnosti lidí
•
Modeluje své chování ve třídě i v ostatních životních situacích
•
Seznamuje se s pravidly chování ve vztahu k druhému
9
Metodické pokyny: Aktivity na pracovním listě se v žádném případě nemusí udělat všechny. Každý vyučující si vybere a zvolí, které z těchto aktivit jsou pro jeho žáky vhodné. Aktivity jsou řazeny záměrně do přípravného období – tedy září až listopad. Je vhodné zařazovat je nejen do prvouky, ale měly by být využity i v ostatních vyučovacích hodinách. Níže popsané aktivity jsou jen nabídkou na rozšíření činností v hodinách. 1. Místo po mé pravé ruce je volné Jedná se o hru, při které se děti vzájemně zvou na volné místo vedle sebe. Děti utvoří kruh ze židlí a jedna židlička zůstane prázdná. Dítě, které ji má po své pravé ruce,vyzve některého spolužáka: „Místo po mé pravé ruce je volné a chtěl(a) bych, aby tu seděl(a), protože…..“- doplní vlastnost, kvůli které zve spolužáka k sobě. Následně pokračuje další žák. Je vhodné, aby se této aktivity účastnil i vyučující, protože se tak dá zamezit tomu, aby se na někoho „zapomnělo“. Dětem je možné zadat podmínku, že každý žák může být vyzván pouze jedenkrát. konkrétní cíle: žák se seznámí s novými spolužáky, pozná je blíže, rozvíjí své jazykové dovednosti (vnímání, naslouchání, porozumění) , vyjadřuje svoje vlastní pocity a zkušenosti srozumitelnou jazykovou formou, učí se nepřerušovat jiného, když hovoří, prohlubuje kamarádské vztahy, seznamuje se s pravidly chování ve vztahu k druhému, zvládne jednoduchá pravidla her 2. Pohádka „ Ošklivé káčátko“ •
Četba pohádky s důrazem na chování ostatních zvířat – vymezení odlišnosti
•
Děti hodnotí chování zvířat a snaží se formulovat pocity káčátka
•
Děti převádí tyto pocity na svou vlastní osobu – jaké to je, když by mi ostatní ubližovali nebo bych ubližoval(a) já jim, když by se mnou nechtěl někdo kamarádit nebo si se mnou hrát, co bych udělal proto, aby se tato situace změnila
Výroba loutky nálad – pomůcky: pastelky, nůžky, krepový papír, jehla a nit, šablona loutky konkrétní cíle: umí rozvíjet své komunikační dovednosti a jemnou motoriku, dokáže se sebeovládat, umí stříhat, dokáže pojmenovat lidské pocity a vlastnosti
10
3. Nejdůležitější člověk na světě Učitel připraví krabici, do které umístí zrcadlo či zrcátko a vyzve děti, aby se každé do krabice podívalo na nejdůležitějšího člověka na světě. Nikdo nesmí prozradit, co v krabici viděl. Pak se posadíme na kruh a vysvětlíme si, co jsme viděli a proč je každý z nás nejdůležitější osobou na světě. konkrétní cíle: žák využívá své smysly, rozvíjí a upevňuje představy o sobě samém, uplatňuje komunikační dovednosti a kultivovaný projev, je tolerantní a respektuje ostatní 4. Každý jsme jiný, ale všichni jsme stejní •
rozhovor na téma: o
„Odkud jsou“ – vyprávění si o lidech různých národností – způsob života, oblékání, jejich národní zvyky, barva pleti, různé jazyky
•
Návaznost na předchozí aktivitu – každý je jiný, ale něčím zajímavý a důležitý pro ostatní
•
Rozhovory o rozdílech mezi lidmi – vizuální popis spolužáků (jak vidím svého kamaráda)
Pohybová aktivita – řazení dětí podle velikosti, podle barvy očí, podle barvy vlasů…. Aktivita „Módní přehlídka“ Děti vytvoří dvojice – jeden je moderátor, druhý model(ka). Moderátorovým úkolem je popsat co nejlépe oblečení, stejně jako na módní přehlídce. Na konci přehlídky je promenáda všech modelů. Pak se dvojice vymění. Tvorba koláže – každý žák vytvoří svůj autoportrét, následně ho vystřihne a nalepí na společnou plochu. Vznikne tak velká třídní koláž, na který má každý své místo. konkrétní cíle: žák v rámci svých možností zvládá koordinaci pohybu , umí se výstižně vyjadřovat, dodržuje pravidla chování, zvládne jednoduchá pravidla her, umí lepit, stříhat
5. Skok do pohádky •
Děti stojí ve skupince a každé projde pohádkovou bránou, kterou naznačí vyučující rukama, do své oblíbené pohádky zvolené z předem připravených obrázků
11
•
Dítě si vybere jednu pohádkovou postavu, sedne si k archu papíru s jejím obrázkem a čeká na ostatní
•
Na jedné ploše se sejdou např. čerti, čertice, na druhé princezny, princové a králové…
•
Děti kreslí své postavy kamkoliv na plochu papíru, tvoří společně ve skupině
•
Postavám mohou děti dokreslit jejich přirozené prostředí, popř. dotvořit barevným papírem
•
Každá skupina dostane prostor k pohybovému vyjádření, např. čerti a čertice k čertovskému tanci (doprovod dětskými hudebními nástroji)
Vhodné otázky – reflexe: Proč sis vybral(a) tuto postavu, jak vypadá, koho ti připomíná? S jakými částmi postavy jsi měl(a) nejvíce práce a proč? Z čeho máš největší radost? Jakou náladu nebo vlastnosti vyjadřuje tvoje postava? Jak se ti tvořilo ve skupině s ostatními dětmi? S kým sis nejvíce rozuměl(a)? konkrétní cíle: žák se zaměří na projev vlastních životních zkušeností, rozliší herní a skutečnou situaci, přijímá pravidla her, vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně v nich jedná, na základě svých individuálních pohybových schopností a dovedností pohybově improvizuje, účinně spolupracuje ve skupině, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, ovládá a řídí své jednání, spoluvytváří příjemnou atmosféru v týmu, přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
6. Kam nás stopy zavedou Papírové stopy dotvářené víčky z pet – lahví. •
Děti sedí v kruhu a povídají si, jak by se jim líbilo mít kouzelné boty a kam by chtěly cestovat
•
Každý si obkreslí své bačkory, vystřihne je a podle fantazie vyzdobí
•
Pak si kolem svých stop vytvoří z barevných víček ohrádku, rozhlédne se po ostatních a zváží, koho chce potkat, s kým chce navázat kontakt..
•
Pak se pustí pomocí víček na cestu za kamarádem
7. Potěšení pro kamaráda Dotváření linií vlny odstřižky látek a knoflíky •
Všichni sedí v kruhu a posílají si klubko tak, aby po sobě zanechalo stopu (barevnou linii)
12
•
Očima hledají kamaráda a sdělí, proč mu klubko chtějí poslat
•
Klubko se dokutálí postupně ke všem dětem
•
Do pavučinky z linií vlny děti dotvářejí obrázek pro svého kamaráda
Konkrétní cíle těchto dvou aktivit: žák vyjadřuje představy o světě a postoje k němu a jejich zkoumání ve společné komunikaci s druhými lidmi, porovnává vytvořené objekty ( jak to vidím já, jak ty, jak to vidí dospělí), vnímá nejrůznější problémové situace, přemýšlí a plánuje způsob jejich řešení a využívá k tomu vlastní úsudek a zkušenost, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
Použitá literatura: Portmannová,R.: Hry pro tvořivé myšlení. Praha. Portál.2004. ISBN 80-7178-876-7 Kohlová,M.A.: Výtvarné hrátky pro děti. Praha. Portál. 2006. ISBN 80-7367-163-8 Breníková, M.: Hrátky s abecedou. Praha. Grada. 2003. ISBN 80-247-0433-1 Slavíková,V.a kol.: Dívej se, tvoř a povídej. Praha. Portál. 2007. ISBN 978-80-7367-322-2
13
Metodický list č.4
Obchody a služby v obci
Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického člověka Ročník: 1. Časový rámec: 2 vyučovací hodiny Charakteristika: uvědomování si významu jednotlivých druhů řemesel a povolání, vytváření si úcty k práci a k pracujícím, chápání významu vykonávání zaměstnání pro jednotlivce i celou společnost, osvojení si znalostí v oblasti pracovních příležitostí v našem kraji, orientace v sortimentu zboží, chápání možnosti rekreačního pobytu v okolní přírodě jako kvalitního prožití volného času, osvojování si pravidel chování v přírodě Klíčová slova: povolání, řemeslo, pracovní příležitost, zaměstnání, volný čas, prožití volného času, ochrana přírody Obsah: lidská povolání a řemesla, pracovní příležitosti v obci a oklí, význam zaměstnání pro dospělého, plnohodnotné prožívání volného času, ochrana přírody
Metodický přehled:
Klíčové kompetence: k učení.: žák na základě svých dosavadních zkušeností vyjmenuje názvy pro řemesla a povolání, popřípadě předvede ve hře Na řemesla, vyloučí ty obory, které nelze vykonávat v obci a jejím okolí s odůvodněním. Sortiment zboží správně zařadí do příslušného obchody či obchodního oddělení (s ohlédnutím na fakt soudobých návštěv nákupních center a supermarketů), v rámci domácí přípravy zjistí a potom popíše zaměstnání svých rodičů, komunikativní: aktivně se zapojí do hry Na řemesla, vypráví o zaměstnání rodičů i jiných příbuzných či známých, je schopen vyslovit svá přání ohledně vlastního výběru zaměstnání, vypráví o způsobech trávení volného času svého, své rodiny Mezioborové vztahy: MAT ( Na obchod), Vv, Tv Výukové metody: dramatizace, rozhovor, vypravování, samostatné plnění úkolů v pracovních listech
14
Pomůcky: PL, obrázky k určování povolání a řemesel, obrázky různého druhu zboží nebo obaly od zboží, pastelky Očekávané cíle a výstupy: žák v rámci svých možností •
umí vyjmenovat a popsat lidská povolání a řemesla
•
popíše zaměstnání svých rodičů
•
uvede důvody, proč některá povolání nelze v Jincích ani v okolí vykonávat
•
popíše na PL činnosti volného času
•
objasní, proč právě v našem okolí lze provozovat turismus, cykloturistiku, …
•
vysvětlí pravidla chování ve volné přírodě
•
naučí se pravidla hry na řemesla, je schopen vysvětlit pravidla svým spolužákům
Metodické pokyny:
1. Žáci vyjmenují povolání a řemesla buď na základě svých dosavadních zkušeností nebo na základě obrázků v učebnici. 2. Se žáky hrajeme hru Na řemesla. 3. Zadáme domácí úkol:,,Zjisti, kde a jak pracují tví rodiče.“ 4. Pracujeme s PL. 5. Po splnění 1. úkolu žáci popíší činnost řemeslníků na obr. 6. Po splnění 2. úkolu žáci hovoří o důvodech, proč nelze některá povolání vykonávat v naší obci. 7. Následuje popis obr. Ve 3. úkolu. 8. Vysvětlí, proč právě prostředí obce a okolí umožňuje trávit volný čas, jako je vyobrazen na PL. 9. Popíše zásady správného chování ve volné přírodě a uvede příklady důsledků nesprávného počínání si v přírodě. 10. Mnoho dětí chce trávit čas jiným způsobem, než je v PL uvedeno, zde tedy mají prostor pro vytvoření svého obrázku, na kterém nakreslí, co by rády dělaly ve volném čase. O vytvořených obrázcích je vhodné s dětmi pohovořit.
15
Metodický list č.5
Orientace v čase
Dominantní průřezové téma – Osobnostní a sociální výchova Ročník – 1. Časový rámec – 2 vyučovací hodiny Charakteristika – upevnění znalostí časových údajů, orientovat se v čase, osvojovat si časové pojmy a řád. Klíčová slova – roční období, rok, měsíc, týden, den, význam slov: včera, dnes, zítra. Obsah – znalost názvů ročního období, měsíců, dnů - orientace v kalendáři a práce s ním Pomůcky – PL, kalendář, pastelky. Klíčové kompetence k učení: vyhledává a třídí informace o čase, využívá je v praktickém životě, užívá termíny, znaky, symboly a uvádí věci do souvislostí, k řešení problémů: vyhledává informace vhodné k řešení problému, komunikativní: formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém a časovém sledu, sociální a personální: přispívá k diskusi v malé skupině i celé třídě, oceňuje zkušenosti druhých lidí. Mezipředmětové vztahy – ČJ, PČ. Výchovné metody – rozhovor, samostatné plnění úkolů v PL, skupinová práce – kalendář. Očekávané výstupy – vyjmenuje roční období, měsíce, dny v týdnu - rozliší dny volna a pracovního klidu - orientuje se v režimu dne s časovými údaji (ráno, poledne, večer) - rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti, budoucnosti (včera, dnes, zítra) - orientuje se v kalendáři, charakterizuje základní zvyky a tradice v kalendářním roce Metodické pokyny – seznámení s oborovým cílem - charakteristika ročního období - stříhání a rozdělení obrazového materiálu do ročního období - spojovačka roční období, den, měsíc
16
Metodický list č.6
Zvyky a tradice v průběhu roku (zaměření
na místní zvyky). Život v rodině v průběhu roku. Dominantní průřezové téma – Výchova demokratického občana. Ročník – 1. Časový rámec – 4h. Charakteristika – upevnění znalostí tradic v jednotlivém ročním období, uvědomit si jejich význam, prožívání oslav svátků, využití tradic a zvyků ve své rodině. Klíčová slova – pojem zvyk a tradice, kalendář, jednotlivé svátky – Mikuláš, Vánoce, Nový rok, Tři králové, Masopust atd., koleda, pomlázka, Morana. Obsah – znalost názvů jednotlivých zvyků a tradic, zařadit je správně do měsíce a ročního období, dodržování zvyků v rodině, ve škole, ve svém regionu. Pomůcky – PL, kalendář, knihy a časopisy, pastelky. Klíčové kompetence : k učení: vyhledává a třídí informace a užívá je v praktickém životě, užívá termíny, symboly a uvádí věci do souvislostí komunikativní: formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém a časovém sledu, naslouchá promluvám druhých lidí občanské: respektuje přesvědčení druhých lidí, respektuje, chrání a oceňuje naše tradice, projevuje pozitivní smysl pro kulturu a tvořivost Mezipředmětové vztahy – ČJ, VV, PČ, HV Výukové metody – vyprávění, rozhovor, samostatná a skupinová práce, výstava (betlémy, ruční velikonoční práce) Očekávané výstupy – vyjmenuje zvyky a tradice v kalendářním roce - chápe význam určitého svátku - třídí a uplatňuje dosavadní poznatky a zkušenosti - přijímá a hodnotí poznatky druhých - uvědomuje si krásu lidových tradic - spolupracuje na výzdobě prostředí a prožívá společnou radost
17
- zdokonaluje si výtvarné a pracovní dovednosti - samostatně tvoří Metodické pokyny – PL na sebe nenavazují – PL č. 1 – žák barevně označí obrázky, které patří do Vánoc, pod ně ještě může nakreslit ty, které dodržují doma, u babičky - PL č. 2 – žák tužkou nebo pastelkou vyplní rukavici předkreslenými tvary, na prázdnou část PL může nakreslit zbývající části zimního oblečení - PL č. 3 – Jaro – Jarní píseň, uč. ji dětem zazpívá, zahraje, společně se mohou část naučit, - děti pomocí čísel označují obrázky tak, jak se o nich v písni zpívá - PL č. 4 – žák podle obrázku se snaží uhodnout o jaký zvyk nebo tradici se jedná, řekne zda doma nebo v jeho okolí se nějaká z nich dodržuje Práce s IAT – aktivity popsány na jednotlivých stranách
18
Metodický list č.7
Živočichové naší přírody (využití regionálního atlasu)
Dominantní průřezové téma – Environmentální výchova Ročník – 1. Časový rámec – 3h. Charakteristika – seznámení se zvířaty, která se vyskytují v lesním regionu a okolí, naučit se poznávat běžné zástupce živočichů. Klíčová slova – názvy zvířat, lesní zvěř, les, péče o zvěř v zimě - krmelec, krmítko. Obsah – poznávání živočichů vyskytujících se v regionu a okolí. Pomůcky – PL, obrázky známých zvířat, encyklopedie zvířat Klíčové kompetence k učení: vyhledává a třídí informace a využívá je v
praktickém životě
k řešení problémů: vyhledává informace vhodné k řešení problémů komunikativní: formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém a časovém sledu sociální a personální: přispívá k diskusi v malé skupině i celé třídě, oceňuje zkušenosti druhých lidí. Mezipředmětové vztahy – ČJ, VV, HV Výukové metody – rozhovor, vyprávění, samostatná práce – PL, skupinová práce – vyhledávání živočichů v knihách Očekávané výstupy – uvede příklady ze života živočichů, které žijí v regionu a okolí - pozoruje a popíše životní projevy živočichů v jednotlivých ročních období - pojmenuje známé živočichy a popíše jejich výskyt
Metodické pokyny - poznávání zvířat + vyhledávání informací v knihách - označit ta zvířata, která se vyskytují v regionu a okolí
19
(možno vybrat i chráněná zvířata) a zvířata domácí -
píseň o zvířátkách: (Medvědí trápení, V zahradě na hrušce)
Pokyny k pracovnímu listu:
1) Nejprve pojmenuj jednotlivé živočichy na obrázcích. 2) Roztřiď jednotlivé živočichy na domácí a volně žijící. 3) Zahraj si s kamarádem hru: Jeden z vás ukáže obrázek a druhý určuje správný název zvířete. Kdo z vás nasbírá více bodů? 4) Přiřaď k jednotlivým obrázkům správný název zvířete. 5) Zahrajte si hru: Jeden z vás ukáže název zvířete a druhý přiřadí správný obrázek. 6) Další hra je pexeso. Hledej dvojice – název a obrázek zvířete. Nápověda: Kuna lesní, babočka kopřivová, rak kamenáč, káně lesní, tetřev hlušec, čáp černý
20
Metodický list č.8
Rostlinstvo naší přírody (výroba 1 herbářového listu)
Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova Ročník: 1. Časový rámec: 1 vyučovací hodina, předchází jarní vycházka Charakteristika: prokázání dovedností získaných učením o rostlinstvu naší okolní přírody, práce je završena výrobou herbářového listu v pracovních činnostech Klíčová slova: dřevina, polokeř, keř, název druhu, vřes obecný, borovice lesní, smrk ztepilý, dub letní, modřín opadavý, líska obecná, maliník, javor dlanitolistý, bylina, petrklíč jarní, sněženka podsněžník, mák vlčí, chrpa polní, roční období, herbář Obsah: křížovka s tajenkou doplněná o kresby částí dřevin, kresby bylin s tajenkou, prostor pro vyobrazení plodů určených pro sběr
Metodický přehled:
Klíčové kompetence: k řešení problému: žák na základě získaných dovedností přiřadí rodové názvy rostlin k obrázkům a doplní křížovku, třídí byliny do období jara a léta, je schopen nakreslit plody určené ke sběru z okolní přírody, pracovní: žák na základě daných požadavků správně zpracuje jeden herbářový list pod vedením vyučujícího na hodině pracovních činností, od sběru byliny, očištění, usušení, lepení a vyplnění popisky pracuje samostatně podle pokynů, sociální a personální: žák sám provede hodnocení prací svých spolužáků a ohodnotí vlastní práci Mezioborové vztahy: PČ (výroba herbářového listu), ČJ (výroba popisky) Výukové metody: podle možností žáků lze zvolit samostatnou práci nebo práci ve dvojicích Pomůcky: PL, herbářový list, spona, pastelky, tužka Očekávané cíle a výstupy: žák určí rodové názvy probíraných dřevin a vyplní křížovku s tajenkou, určí rodové (popř. i druhové) názvy bylin a roztřídí do skupiny jarních a letních, nakreslí některé plody vhodné ke sběru.
21
Metodické pokyny: 1. Před vlastní opakovací hodinou prvouky předchází zadání práce na herbářovém listě: žáci 1. ročníku sbírají v rámci prvoukové nebo pracovně činné hodině jednu bylinu se všemi jejími částmi. Vyučující zadá pravidla, podle kterých bude žák pod jeho dohledem postupovat. Kořenový systém byliny bude očištěn, bylina se bude lisovat mezi vrstvami savého papíru, který se během sušení bude měnit, aby nedošlo k poškození plísněmi. Po vysušení se bylina lepí páskou na čtvrtku A4,. Pokud se nevejde na čtvrtku, ohýbá se do tvaru č. 1 nebo písmen L, N, M. Herbářová list se doplní popiskou, která obsahuje rodový a druhový název, datum a místo sběru, jméno autora. 2. Práce s PL: žáci se seznámí s úkoly. 3. Úkoly plní žáci samostatně nebo ve dvojicích. Vyučující zasahuje minimálně. Práce na tomto listě je myšlena jako opakovací test probraného učiva. 4. Připevnění herbářového listu. 5. Po skončení jsou PL i s herb. listy předložené k posouzení všech zúčastněných. 6. Žáci hodnotí práci spolužáků a ohodnotí vlastní práci. Vyučující zasahuje jen, pokud by hodnocení ztrácelo na objektivitě, směruje úsudky žáků správným směrem. 7. Následuje hodnocení vyučujícím. 8. Žák získá od vyučujícího známku z opakování učiva a zvlášť je ohodnocen z výroby herbářového listu (hodnotí se dodržení podmínek zásad sušení bylin a vyhotovení popisky).
22
Metodický list č.9
Moje tělo
Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj kreativity a poznávacích schopností, sebepoznání, seberegulace , psychohygiena Sociální rozvoj – navazování nových vztahů, vytváření mezilidských vztahů, rozvoj komunikace, kooperace Morální rozvoj – nácvik řešení problémů a rozhodovacích dovedností, hodnoty a postoje Doplňkové průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních dovednostech -Evropa a svět nás zajímá Multikulturní výchova – lidské vztahy, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity Ročník: 1. Časový rámec: 4 vyučovací hodiny Charakteristika: Obsah je zaměřen na oblast, ve které jsou žáci vedeni k vnímání odlišností v životě, mají projevit toleranci k přirozeným odlišnostem, přednostem i nedostatkům, rozvíjí své znalosti, které se týkají rozdílů mezi lidmi v různých částech světa. Dalším bodem je rozšíření znalostí zásad osobní hygieny, správné výživy a zdravého způsobu života. Klíčová slova: tolerance, odlišnost, lidská vlastnost, zdraví, nemoc, úraz,hygiena, zdravý životní styl, osobní bezpečí Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní list, encyklopedie, lékárnička, pastelky Metodický přehled: Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi
23
Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: Český jazyk, výtvarná výchova Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, hraní rolí, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda Pomůcky: (viz materiál)
Očekávané cíle a výstupy: • • • • • • • • • •
Vystihne podstatné lidské znaky Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům Modeluje své chování ve třídě i v ostatních životních situacích Uvede základní zásady osobní hygieny Orientuje se v pojmech zdravá výživa a zdravý životní styl Uvede příklady zdravého stravování Dodržuje základní hygienické návyky, pitný režim Sestaví jednoduchý jídelníček Dokáže vyjmenovat běžné nemoci Zná základní pravidla při užívání léků
Metodické pokyny: Pracovní listy: 1. Zkus nakreslit sebe a svého kamaráda nebo kamarádku: Kdo je kamarád? Jaké má vlastnosti? Máš kamaráda? Pokus se ho nakreslit a pak si popovídejte co máte společného a v čem se lišíte. 2. Pokus se odpovědět a zakroužkuj správné písmeno: Na otázky se odpovídá ANO – NE a vždy se zakroužkuje písmeno, které patří ke správné odpovědi. Nakonec vyjde tajenka ( PRVNÍ POMOC). Je vhodné popovídat si s dětmi o každé otázce a následně i o pravidlech první pomoci (telefonování na záchrannou službu). 3. Nakresli, co potřebuješ, když chceš jezdit na kole nebo na kolečkových bruslích: Zde žáci kreslí ochranné pomůcky – helma, chrániče. Vhodné je pohovořit i o dalších sportech a ochranných pomůckách, o bezpečné jízdě automobilem….
24
Metodický list č.10
Zdraví a já
Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj kreativity a poznávacích schopností Sociální rozvoj – navazování nových vztahů, vytváření mezilidských vztahů, rozvoj komunikace, kooperace Morální rozvoj – nácvik řešení problémů a rozhodovacích dovedností Doplňkové průřezové téma: Mediální výchova – rozvoj vnímání mediálních sdělení, dle věku vhodná interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Ročník: 1. Časový rámec: 6 - 10 vyučovacích hodin – lze vhodně řadit do více předmětů – Čj, Vv, Pč, Hv, Tv Charakteristika: Obsah je zaměřen na oblast zdravého životního stylu, seznamuje děti s pojmy zdraví, zdravá výživa, pohyb, energie, pohybové aktivity, pitný režim apod., čímž je vede k uvědomování si důležitosti péče o své zdraví, a to především prostřednictvím výživy a dostatečného pohybu. Záměrem je rovněž to, aby děti pochopily a uvědomily si, že záleží na tom, jaké potraviny a v jakém množství během dne přijímají. S tím souvisí i seznamování s pravidly stolování. Reaguje se zde i na stále se zvyšující počet obézních dětí. Dalším záměrem je i seznámit žáky se zdravotnickými zařízeními v Jincích. Klíčová slova: zdravý životní styl, zdraví, zdravá výživa, pohybová aktivita, pitný režim, stolování,zdravotní středisko Obsah: viz metodický přehled Materiál: text pohádky, výtvarné potřeby, látka na výrobu prostírání, pracovní listy, pracovní listy na IAT
Metodický přehled:
25
Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce, matematika a její aplikace Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, hraní rolí, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda Pomůcky: (viz materiál)
Očekávané cíle a výstupy: •
žák pozná potraviny, které tělu prospívají a které škodí
•
žák ví, že pohyb je pro tělo potřebný a nezbytný
•
žák má povědomí o zdraví
•
žák podporuje zdravý způsob života
•
žák uplatňuje ohleduplné chování
•
žák uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
•
žák uvede zdravotnická zařízení v obci a popíše cestu k nim
Metodické pokyny:
26
1. Co mi chutná a co je zdravé? •
četba z encyklopedie a rozhovor na téma Proč člověk musí jíst?; kniha Co ještě nevím
•
besedování – Co mi chutná? Co mám nejraději?
•
poslech a rozbor – pohádka O Otesánkovi (pohádka obsažena v příloze)
konkrétní cíle: žák se seznámí s pojmem energie ve výživě , rozvíjí své jazykové dovednosti (vnímání, naslouchání, porozumění) , vyjadřuje svoje vlastní pocity a zkušenosti srozumitelnou jazykovou formou 2. Čeho hodně, čeho málo (radíme Otesánkovi)? •
rozhovor s dětmi o tom, proč by se některé potraviny měly jíst více a některé zase minimálně
•
třídění potravin podle společných charakteristických znaků (co jsou mléčné výrobky, ovoce, zelenina, maso, tuky, sladkosti)
konkrétní cíle: umí rozvíjet své komunikační dovednosti a jemnou motoriku , uvědomuje si význam slov málo - hodně , umí jednoduchá pravidla her , dokáže se sebeovládat, orientuje se v prostoru, umí stříhat a vlepovat 3. Pekla vdolky •
rozhovor na téma: o
Jak u nás doma vaříme
o
Jak stolujeme
o
Co máme všichni rádi
•
hudební činnosti – např.písně Pekla vdolky, Nestarej se, ženo má
•
rytmizování – využití kuchyňského náčiní jako hudebních nástrojů
•
výtvarná činnost – kreslení situace Jak mi maminka nebo tatínek vaří (případně cokoliv jiného)
•
seznamování dětí s knihami o vaření (kuchařky)
konkrétní cíle: žák v rámci svých možností zvládá koordinaci pohybu , umí zacházet s drobnými hudebními nástroji 4. Ubrousku, prostři se!
27
•
četba nebo vyprávění pohádky Ubrousku, prostři se!
•
rozhovor o tom, co by si děti nechaly vykouzlit od zázračného ubrousku (každý je jiný, každý má rád něco jiného)
•
výroba prostírání – každý si na tu svou bramborovými razítky natiskne tvary, jaké chce, nejlépe zažehlovací barvou na textil, která se neponičí při praní
konkrétní cíle: žák respektuje názor druhého , rozvíjí svůj estetický vkus, seznamuje se s kulturou a uměním , rozvíjí vlastní tvořivost (manipulační dovednosti) 5. Odkud to je? •
třídění potravin dle jejich původu – přiřazování potravin ke zvířeti nebo rostlině, ze které se potravina získává – skupinová práce
•
PL první cvičení
konkrétní cíle: žák je schopen pracovat s ostatními kooperativně , uvědomuje si souvislosti , rozvíjí svoje interaktivní a komunikativní dovednosti , umí se sebeovládat 6. Jak se nechováme u stolu (dramatizace) •
seznámení s pravidly správného stolování
•
krátká scénka s loutkami, které při jídle dělají to, co se nemá, po skončení děti loutkám říkají, co dělaly špatně a ukáží jim, jak se mají správně chovat u stolu
konkrétní cíle: rozvíjí své jazykové dovednosti (vnímání, naslouchání, porozumění) , smyslové vnímání, paměť a pozornost, je schopen se sebeovládat, orientuje se v pravidlech chování 7. Už vím, co je zdravé •
rozhovor na téma Co bychom měli dělat, aby tělo bylo zdravé (pravidelně jíst, dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat, jíst vitamíny, chodit k panu doktorovi na prohlídky atd.)
•
hodnocení zdravých potravin bude probíhat podobným způsobem jako při první aktivitě, děti tak prokáží, zda byla práce pro ně přínosná a co si z probraných témat pamatují
konkrétní cíle: žák ví co znamená pojem zdravý životní styl , uvědomuje si význam péče o čistotu a zdraví, význam aktivního pohybu a zdravé výživy
28
8. Zdravá hostina •
při ranním kruhu povídání o tom, co je hostina a co by na ní nikdy nemělo chybět (krásně nazdobené stoly, jídlo, dobrá atmosféra a slušné chování), co znamená, když se řekne, že jíme i očima
•
vyhlášení „soutěže" o nejzajímavější chlebíček
•
děti si samy připraví svačinu – prostřou si stoly svými novými prostírkami, natřou si krajíc chleba tvarohovou pomazánkou a obloží zeleninou, kterou si samy z nabídky vyberou
konkrétní cíle: umí kooperativně spolupracovat, respektuje názor druhého, rozvíjí svoje schopnosti sebeovládání , osvojuje si pravidla chování , uvědomuje si vlastní podíl na přípravě a realizaci slavnosti 9. Sportujeme •
prohlížení obrázků
•
jaké sporty známe – z televize, osobní zkušenost
•
kdo co umí (kteří rodiče sportují)
•
sporty a roční období
•
co ke sportování potřebujeme
•
známé sportovní osobnosti
•
PL – sporty a jaké pomůcky k nim potřebujeme
konkrétní cíle: žák pozná různé druhy sportů na obrázcích, práce s encyklopediemi 10. Zdravotnická zařízení v obci • z předložených obrázků různých budov v obci děti vyberou budovu zdravotního střediska • vysvětlení pojmu zdraví a nemoc • je vhodné zařadit besedu s dětskou lékařkou a zubní lékařkou
Přílohy: pohádka Otesánek
29
Otesánek Byl jeden muž a jedna žena; zůstávali na konci vesnice pod lesem v jedné chalupě. Byli chudí: muž nádeničil a žena předla na prodej; a přece pořád říkali: „Jen kdybychom měli nějaké děťátko!“ „Buďte rádi, že Vám ho pánbůh nedal,“ mluvili jiní lidé, „však sami nemáte co jíst.“ A oni zas říkali: „Když my se najíme, najedlo by se ještě taky naše děťátko ..... jen kdybychom nějaké měli!“ Jednou zrána kopal ten muž v lese pařezy a vykopal pařízek, vyhlížel zrovna jako malé děťátko: hlavička, tílko, ručičky, nožičky ..... potřeboval jen temínko trochu sekyrou otesat, aby bylo kulaté a hladké, a kořínky na ručičkách a na nožičkách přisekat, aby vyhlížely jako prstíčky, a bylo děťátko, jen zaplakat! Muž přinesl ten pařízek domů a povídá ženě: „Tuhle máš, cos chtěla mít, ..... dítě Otesánka. Chceš-li, můžeš je chovat.“ Žena zavinula to děťátko do peřinky, hýčkala je na rukou a zpívala mu: „Hajej, dadej, hajej, Otesánku malý! Až se vzbudíš, hošíčku, uvařím Ti kašičku: hajej, dadej, hajej!“ Najednou začalo se dítě v peřince hýbat, vrtělo hlavou a dalo se do křiku: „Mámo, já bych jed!“ Žena nevěděla radostí, kam dříve skočit. Položila dítě do postele a běžela vařit kaši. Když uvařila, Otesánek ji všecku snědl a potom zase křičel: „Mámo, já bych jed!“ „Počkej, děťátko, počkej, hned Ti přinesu!“ Poté běžela k sousedce a přinesla plný ucháč mléka. Otesánek pil, jen hltal, a když vypil, křičel zas, že by jedl. Žena se tomu divila: „Což, dítě, ještě dost nemáš?“ Šla a vydlužila si ve vsi pecen chleba, položila jej doma na stůl a vyšla pak zase ven, postavit k ohni vodu na polévku. Sotvaže vykročila ze světnice, Otesánek, vida na stole chléb, vymotal se z peřiny, skočil na lavici a v okamžení ten bochník pohltil, a zase křičel: „Mámo, já bych jed!“ Máma přišla, chtěla nadrobit pod polévku: ohlíží se po chlebě ..... tentam! V koutě stál Otesánek jako kadečka a vyvaloval na ni oči. „Pánbůh s námi, Otesánku, snad jsi ten bochník nesněd?“ „Sněd, mámo, a Tebe taky sním!“ Otevřel hubu, a než se máma nadála, byla v něm. Za chvíli přišel táta domů; a jakmile do dveří vkročil, volal Otesánek: „Táto, já bych jed!“ Táta se ulekl, vida před sebou tělo jako kamna; otvíralo hubu a koulelo očima. A když poznal Otesánka, řekl: „Bodejž Tě běs! Kde je máma?“ „Sněd jsem ji a Tebe taky sním!“ V tom otevřel hubu a v okamžení měl tátu v sobě. Ale čím Otesánek více snědl, tím více se mu chtělo jíst. V chalupě nic už nebylo, co bý za to stálo; i šel do vsi po něčem se podívat. Potkal děvečku, vezla z pole plný trakař jetele. „Tys musel asi toho sníst, že máš tak veliký břich!“ řekla děvečka s podivením. Otesánek odpověděl: „Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu a Tebe taky ještě sním!“ Přiskočil, a děvečka i s trakařem zmizela v jeho břiše. Potom potkal sedláka, vezl z louky seno. Otesánek postavil se mu v cestu a koně zůstali stát. „Což se nemůžeš vyhnout, netvore? Půjdu-li na Tě!“ křičel sedlák a napřahoval bič. Ale Otesánek si toho ani nevšiml a začal povídat:
30
„Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s jetelem a Tebe taky ještě sním!“ A než sedlák se nadál, ocitl se i s koňmi a s vozem v jeho břiše. Potom šel Otesánek dál. Na poli tam pasák pásl svině. Otesánek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem; ani památky po nich nezůstalo. Potom na úhoru tam uviděl ovčáka se stádem ovec. „Když jsem toho tolik sněd,“ povídá sobě sám, „taky ty ještě sním!“ Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ovčáka i se psem Voříškem. Pak se zas kolíbal dál, až přišel k jednomu poli; nějaká babička tam okopávala zelí. Otesánek se dlouho nerozmýšlel: šel a začal zelné hlávky vytrhovat a polykat. „Což mi tu, Otesánku, škodu děláš?“ řekla babička. „Však jsi dost toho snědl, mohl ses už najíst!“ Otesánek se na ni zaškaredil a povídá: „Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s jetelem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty a Tebe taky ještě sním!“ I chtěl ji spolknout. Ale babička byla čiperná, uhodila Otesánka motyčkou do břicha a rozpárala mu břich. Otesánesk se svalil na zem ..... byl mrtev. A teď jste měli vidět! Z břicha mu napřed vyskočil pes Voříšek a za ním ovčák a za ovčákem skákaly ovce. Voříšek je sehnal dohromady, ovčák zapískal a uháněl domů. Potom z břicha vyběhlo hejno prasat, za nimi vyskočil pasák, prásknul bičem a hnal se za ovčákem. Pak vyšli koně, táhli plničký vůz sena; sedlák cukal opratí, klel a jel za pasákem taky ke vsi. Za vozem vyjela děvečka s jetelem a za děvečkou vyskočili z břicha muž se ženou a nesli si pod paží domů vydlužený pecen chleba.
31