socialistických zemí s pozitivními příspěvky k problematice možného soužití. V jistém smyslu vrcholem konference vzhledem k autoritativnosti řečníků - bylo odpoledne posledního dne. Hlavní referát měl profesor Papežské salesiánské university ve Vatikáně, Giulio Gi r a rdi, a koreferát Vincenzo M i a n o z téže university. Oba pánové jsou spolupracovníky kurie ze sekretariátu pro nevěřící. Koreferát Víricenza Miana byl fakticky stanoviskem sekretariátu !k: problému dialogu, v podstatě pczitrvní, avšak nepřekračující horizont papežských dokumentů koncilového a pokonel lovóho období. Hlavní a referát prof. G i I' a [" cl i h o Křestané mCLrxisté ve výměně názorů k problému míru (doktrínálm implikace) svým významem daleko přesáhl vymezené téma. Nejdůsled néjí ze všech katolických představitelů interpretoval a rozvíjel myšlenky obsažené v encyklice Populorum progressio ve směru ještě další možné konvergence. Mar-xistickým partnerem obou referentů byl sekretář ÚV italské komunistické strany Luciario G r u pp i, který systematicky vyložil teoretická východiska a praktickou politickou linii vztahu marxistů k náboženství a k církvím, jak byly zformulovány na půdě KSr. Koreferát Vítězslava
Ga r d av sk
é
ho
Z
Brna rozebí-
ral tutéž problematiku z hlediska komunisty socíalístícké země. Diskusí vedl a uzavíral za marxisty prof. G a l' a u d y z Paříže. Jménem křestanů poděkoval orgamízátorům symposia prof, H I' o m d k a z Prahy. Za Paulus-Gesellschaf't uzavíral konferenci prof. S cha e f e l' z Heídelberku, Večer po ukončení sympozia navštívil účast níky pražský papežský administrátor pan biskup Tomášek. Všemi účastníky byla vysoce hodnocena československá iniciativa k uspořádání sympozia, organizace celé akce a 'zvláště pak možnost naprosto svobodné, otevřené výmě ny názorů, kterou nenarušdl žádný pokus o vnější manipulací. Spolu s marxisty se dialogu zúčastnili čs. křestané. Byli zastoupeni profesoři ze všech katolických i evangelických fakult (včetně československé). V diskusi vystoupili pánové Hromádka, Lochmann, Trtík, Souček, Benda, Habáň, Stehlík, Brož. Hovořili jak k teologickým problémům, tak k problémům dialogu a místa křesťana v současné společností. Všichni vystupovali s odbornou erudovaností a vzácným politickým taktem. Jako marxisté jsme si však museli Mást otázku: byla by jejich vystoupení tak jednoznačně pozitivní, kdyby nebyla současně reakcí na jednostrannou výzvu dr. Kellnera, aby vystoupili s kritikou naší společnosti? Distancovali á
• Tato informativní studie byla napsána na základě několika mezinárodních srovnáni a optrá se o množství oficiálních statistických údajů. Protože kromě toho pojednává o sociálně politické problematice živě pro diskutovávané na různých fórech, chceme našim čtenářům předložit její výtah. , .Jerzy Piotrowski: Szczeq6lne zagadnienia pracy zawodowej kobiet poza domem. zpráva v semináři o pracujících ženách v Institutu psychologie a sociologie Polské akademie věd, konaném v řijnu
630
se od ní. Nedali se vehnat do role pronásledovaných obětí, právě tak, jako žádný jiný křesťan ze socíalístícké země. Naprosto netvrdili, že zde nejsou bolestné problémy, aile dali plně najevo, že se cítí součástí své země a své doby. Ukázali, že situace je poněkud složitější a problémy poněkud jinde, než to vidí arrtikomurristická propaganda. Proti výtkám - zvláště jsou-li tak nehorázné, jak se s nimi někdy na Západě setká. váme - je možno se bránit, a není to obtížné. "Proti důvěře" obrana není, ta se musí splnit. Erika Kadlecová
teoretické generalizace na kÝch poznatků. Zaměstnání
světle
statistiky.
Základní rozdíl mezi prací muže a ženy vyplývá z toho, že příroda velmi nerovnoměrně rozdělila funkce zajišťující biologické pokračování života. Biologické mateřství a sociální mateřství hrají v zaměstnání žen determinující rolí.! Ženy tvoří jednu třetinu všech výdělečně činných lidí v moderním světě a tento poměr stále stoupá. Proto se problémy zaměst nanosti žen staly všeobecnými problémy národohospodářskýmí. Postavení žen v budou, cí společnosti, které bude dáno jejich zaměstnáním, určí charakter této spclečnosnj Při zběžném pohledu se zdá, že je k dispozici velké množství objektivních dat, neboť všechny mdustriallzované země, a stále větší měrou i neindustrializované, je běžně uveřejňují. Ale komparativní materiál téměř neexistuje. Platí to j'ak o západní, tak o východní Evropě. Na Západě se více hovoří o situaci v rodině a méně o sociálním p0stavení žen a úrovni vzdělání, na Východě je tomu obráceně. (Všestranné kornparatívní údaje pocházejí ze Spojených států.) Zprávy dodnes sebrané neposkytují pohled na zaměstnání žen v jednotlivých zemích a na celém světě, neboť náhodné důsledky procesu aktivizace žen v zaměstnání se často mylně pokládají za podstatu procesu samého. Politický a sociální status žen je neiroevinutější v socialistických zemích. Dosud jedině marxisté vypracovali model postavení žen v budoucí společnosti a udali směr a prostředky jeho vývoje. Jednotlivé prvky tohoto pojetí jsou postupně přijímány téměř ve všech zemích; Ve věci zrovnoprávnění žen jdou všechny země cestou, kterou upravili marxisté, ale různé země dospěly do různých stadií této cesty. Proto mají socialistické země zvlášť odpovědně shromažďovat co nejpřesnější a nejobsažnější údaje o pracujících ženách, neboř právě zde je nejvíce premispro
1963:
Magdalena Sokolowska: O osobliwosciach pracy kobiet (Zpráva v Polské sociologické spo-
lečnosti
- v dubnu 1964).
Paul-Henry Chombart de Lauwe: La [ernme dans la société, Paris 1963; Antonina Kloskowska: 2
Rola i
pozycja kobiety
v rodzinie w asp.ek?ia
por6wnawczym. (Zpráva v semináři o pracuJícICh ženách v Institutu filosofie a sociologie Polské akademie věd, květen 1964).
empírtc-
žen
1. Poměr žen k celkovému počtu pracujících a poměr výdělečně činných žen k celkovému počtu žen Tabulka 1 p'rPcento žen mezi výdělečné činným obyvatelstvem (mimo zemědělství)' Země
1
Sociální postavení žen ve
základě
Jugoslávie Rakousko Švédsko Bulharsko ČSSR
USA I Itálie NDR NSR Polsko SSSR Francie
I Rok I 2 1953 1951 1950 1955 1955 1950 1954 1955 1950 1950 1955 1954
I~I 3 22,5 32,2 26,4 28,6 37,2 29,0 24,0 42,0 30,4 32,9 47,0 34,6
mimo zemědělství. Zřejmě je ale možno srovnávat koeficienty zaměstnanosti městských žen z. celkovými koeficienty v zemích s nepatrným procentem žen zaměstnaných v zemědělství. (Viz tab. 2.) Tabulka 2 Procento výdélečně činných žen z celkooého
1961 1962 1960 1962 1962 1962 1963 1962 1960 1962 1959
34,1 40,0 33,5 35,1 43,0 34,0 28,0 46,0 34,1 36,0 47,1
11,6 7,8 7,1 6,5 5,8 5,0 4,0 4,0 3,7 3,1 0,1
1
Zvýšení poměru žen k celkovému počtu pracujících není jediným měřítkem jejich aktivizace v zaměstnání. Podle Píotrowského nemůže pouhý index procenta žen z celkového počtu polských pracujících vyjádřit dynamiku jejich pracovní aktivizace v letech padesátých ve srovnání s lety předválečný mi, neboť tento index by zůstal stálý, přes znatelné zvýšení pracovní aktivizace žen vzhledem k tomu, že se zvýšil absolutní počet zaměstnaných. V zemích s rychlou industrializací svědčí vzrůst poměru žen k celkovému počtu výdělečně činných osob, spolu s paralelním vzrůstem počtu pracujících, o 'rostoucí pracovní aktivízací.š V roce 1960 byla každá druhá dospělá žena žijící v polských mčstskýcboblastech zaměstnána. Z každého sta městských žen ve stáří od 18-59 'let byly 44,2 výdělečně činné v roce 1950 a 52,4 v roce 10605 (tj. zvýšení o 8,2). V téže době v USA z každého sta žen starších 14 let bylo 32 zaměstnaných v roce 1950 a 36 v roce 1962 (zvýšení o 4).6 ,Je obtížné srovnávat tato čísla s čísly z jiných zemí, neboť ma Mezinárodním úřadě práce se propočítávají koeficienty zaměstna nosti pro výdělečně činné ženy v městech i na venkově, zaměstnané v zemědělstvi i
3 Y šedesátých letech tohoto století procento· žen tx:ez1 výdělečně činným obyvatelstvem ve světe ve,,? měřítku bylo 33% (Data Mezinárodního úřadu prace - International La:bour ořřice ILO). • J. Piotrowski: Praca zawodowa kobiet a rodzina, Varšava 1963, s. 55. . 5 An.ton Rajkiewicz: Bilans i perspektywy za,trUdmema w POlsce Ludowej, Wíeš Wspótczesna, ,1964, č, 7, s. 22. 6 Handbook on Women Workers, 1962, s. 4, tab. l. 7 Lze to vysvělit nedostatkem dat z jiných zemí která by umožnlla srovnání zaměstnanosti žen V
I
Spojené státy Švédsko NSR Polsko· •v
žen
ROZdíll I~I~I~I~~I 2 3 4 5 5-3
Země
Rok I~I Rozdíl 4 I 5 5-3
počtu
I
1950 1950 1950 1950
mětských
I 21,8 23,2 31,4 29,8
I
1961 1960 1960 1960
I 26,1 I 27,2 33,2 31,1
4,3 4,0 1,8 1,3
oblastech
Podle této tabulky koeficient zaměstna nosti žen ve všech srovnávaných zemích v letech 1950-1960 stoupá (v Polsku poněkud méné).?
2.
Za m
ě
st
II
a n os t
s tar í c h š
žen
Srovnávání velmi všeobecných Indexů nám však mnoho neříká. Je mnohem plodnější srovnávat indexy zaměstnanosti žen podle věkových skupin. (Tabulka 3.) :J abutka J Procento zamě8tnaných žen podle věkových skupin Země
Polsko USA NSR Francie Dán. sko Švédsko
IRok120- 24/25- 34135- 44[45- 54155- 64 1960 61,4 1960 1 45,0 1950 70,4
50,5 36,0 46,1
47,3 44,0 35,8
40,8 49,0 34,9
23,3 37,0 25,7
1954 57,2
40,5
42,2
46,5
38,0
1950 62,4
41,6
43,1
43,4
30,5
1950 57,1
32,2
27,4
30,2
22,8
1
I
Podle tabulky 3 lze ve srovnávanýchzemích pozorovat nejvyšší zaměstnanost ve věkové sloupíriě 20-24 let; nejvyšší v NSR (70) a nejnižší v USA (45). V další věkové skupině (25-34 let) stojí na prvém místě Polsko kde ve srovnání s předcházející skupinou ~ zaměstnanost snfžila o málo, zatímco v jiných zemích silně pokíesla." Proto v době,
témž desetiletí. Podle ILO indexy pro jeden rok jsou: ve Velké Británii v r. 1951 - 27,4; v SSSR v r. 1959 - 41,5; ve Francii v r. 1954 - 29,9; v Rakousku v r. 1951 - 35,0. Celkový světový index pro zaměstnanost žen vzrostl z 23,0 v r. 1950 na 27,0 v r. 1960. vzorek zpracovaný v r. 1960 B Reprezentativní uká,zal, že více než 66 % žen se po mateřské dovolene vrací do práce; z nich je 59,6 % manuálních a asi 80 % duševních pracovnic (Adam Kurzy-
nowskí : Macie!zY7Ístvo a ciaglosc zatrudnienia pracowmc zamfiznych., Bulletin Institutu sociálních
záležitostí, 1962).
631
Tabulka 4 kdy ženu nejvíce zatěžují rodina a domov, Procento zaměstnaných žen (ve vybraných zemích) je zaměstnanost polských žen vyšší než v západní Evropě nebo v USA. Jiná je ale siZemě tuace v mnohých zemích (Spojené státy, Francie, Dánsko, Švédsko) v dalších věkových 2 3 4 5 5-3 1 skupinách: zaměstnanost má stoupající tenrenci. V Polsku se nemění, anebo dokonce 56 30* 1960 1956 26 Polsko klesá. Ve starších věkových skupinách (45 až 50 1962 29 21 1950 Švédsko 54) lze pozorovat nejvyšší zaměstnanost ve ll) 53 1961 1950 38 Velká Británie Spojených státech a nejnižší ve Švédsku. I) 40 35 1961 1960 NSR V Polsku vykazují starší ženy zřetelně men55 1961 1950 52 3 USA ší zaměstnanost než ženy ve Spojených stáI tech, Francii nebo Dánsku. Ve Spojených státech je zřetelná tendence • Odhad Piotrowského k zvýšení zaměstnanosti starších žen, které se vrací na tvh pracovních sil, když vychošení však bylo nejrychlejší v Polsku. Je tře valy své děti. Tato druhá vlna se objevila ba poznamenat, že k tomuto procesu došlo teprve v posledním desetiletí. Ve Spojených v USA v letech 1940-50. Vdané ženy tvostátech v T. 1950 37 z každého sta žen ve i'ily cca 30 % všech pracujících žen v r. 1940 stáří 45-54 let a 28 ve stáří 55-65 bylo zaa 52 '% v r. 1950. V mnohých zemích byl městnáno, v r. 1960 to bylo 49 a 37. Proces proces pracovní aktivizace vdaných žen pracovní aktivizace starších žen ve Spoje-brzděn tradicí, v jiných pak zákonnými opaných státech byl tedy velmi dynamický. V letřeními,12 tech 1965-197.0 se očekává další zvýšení zaV řadě zemí, v níchž je nedostatek komměstna-nosti starších žen. parativních dat o diferenciálech věkových Rozdíly v zaměstnanosti mezi různými vě skupin, byl poměr vdaných žen k celkovému kovými skupinami se obrážejí ve věkových počtu pracujících žen tento: Francie 49 % strukturách zaměstnaných žen v Polsku a ve (1954), Rakousko 40 % (1951), Belgie 40 % Spojených státech." V roce 1960 v Polsku (1947), Dánsko 39 % (1950), Kanada 30 % polovina zaměstnaných žen (mimo zeměděl (1951). ství, ve velkých i menších městech a sídlíšParalelně se zvýšeným počtem vdaných tích) patřila k věkovým ~1,1pinám 25-44 žen v celkovém počtu vdaných žen se zvýlet (51,5 lIJ/o), jedna čtvrtina (25,4 (.!fo) byla šilo procento zaměstnaných vdaných žen v starší než 45 let a zbytek (22,8 %) mladší celkovém počtu vdaných žen (tab. 5).13 Koenež 25 let. Ve Spojených státech v r. 1962 řícíenty zaměstnanosti v západních zemích a méně než polovina (39 %) byla starší než 45 v USA převyšují 30 %' Průměrně je tedy let, 40 '% náleželo k věkovým skupinám 25 v zaměstnání každá třetí žena. 14 až 44 let, zatímco procentuální podíl žen mladších 25 let byl ve skutečnosti stejný Tabulka 5 jako v Polsku, tj. 21 %' Více než polovina Procento vdaných zaměstnaných žen polských pracujících žen je ve věku aktivního mateřství, kdežto většina pracujících Země žen v USA tento věk již překročila.l" Rozdll
I~I~I~I~\~ I
I
1
3. Z a m ě s tll á níž e n s rod i n n Ý m i povinnostmi
Z věkové struktury polských pracujících žen tedy vyplývá, že většina jich je zatížena rodírmýrní povinnostmi.'! Tabulka 4 ukazuje vzrůst procenta vdaných pracujících žen ve vybraných evropských zemích a v USA v 50. a 60. letech. Tabulka 4 vykazuje značné zvýšení zaměstnaností vdaných žen v desetiletí 1950 až 1960 nejen v Polsku, nýbrž i v mnohých jiných industrializovaných zemích. Toto zvý-
D Údaje pro USA, v. Handbook on Women wor'Mrs, 1962, s. 34: pro Polsko byly vypočteny na
základě
Biuletyn Statystyczny GUS, Ústřední statistický úřad, série L, čís. 23, s. 16. 10) V této souvislosti je třeba poznamenat, že Američanky se vdávají dříve (průměrný věk pro ženy je 20,3) a dříve se stávají matkami; v 35 letech jich většina již má děti školou povinné (Americké ženy - Zpráva presidentské komise o statusu žen 1963, s. 58). II Termín "ženy s rodinnou odpovědností" se zdá vhodnější než název "vdané", ale pro nedostatek komparativních dat týkajících se pracujících žen budeme používat údajů pro vdané ženy.
I
Polsko Belgie USA Kanada NSR Velká Británie
I
I~I~I~I~\ 2 3 4 5 -
1947 1950 1953 1950 1962
-
15 22 12 25 26
1960 1961 1961 1961 1961 1961
56 34 33 21 33 33
5-3 19 II 9 8 7
A však data o poměru vdaných žen k celkovému počtu pracujících žen anebo indexy jejich z;aměstnanosti v poměru k celkovél2 Ve Svýcarsku např. nesmí ženy pracovat bez manželova svolení. Až do nedávné doby byly v Itálii vdané ženy automaticky propuštěny ze zaměstnání a odbory teprve nedávno tento zákaz zrušily. V Holandsku stále existují zákonná omezení zaměstnání vdaných žen. 13 Indexy zaměstnanosti žen v některých jiných zemích, pro něž není dostatek srovnávacích !1at pro různá léta, jsou: Rakousko v r. 1951 - 32,5. Francie v r. 1954 - 32,5, Svédsko v r. 1950 - 14.5. Dánsko v r. 1950 - 27,2, Jugoslávie V r. 1953 30,6 {Zpráva VI) 1, BIT ženeva.
" Data ILO.
mu
počtu
vdaných žen nedávají jasný obraz zaměstnanosti žen vázaných rodinnými povinnostmi. Je zřejmé, že čtyřrce tiletá nebo sr1Jalrší vdaná žena s třemi dětmi staršími 16 let je méně zatížená povinnostmi mimo zaměstnání než dvacetiletá matka s dvěma dětmi v mateřské školce nebo v jeslích. Skutečnou míru zaměstnanosti žen s rodinnými povinnostmi nejlépe ukazují věkových srovnávací koeficienty skupin 25-34 a 45-54 let, tj. srovnání období v němž nejvíce doléhají břemena. rodiny ~ domácnosti, s obdobím, 'kdy je tato napětí již silně 'zredukováno (tab. 6).1 5 Polsko zaznamenává nejvyšší zaměstnanosti vdaných žen ':' období prvním. Vdané ženy ve věkové skup mě 25-34 let s dětmi do věku 16 let tvořilo v r. 1960 m 66,3 % žen zaměstna ných mimo zemědělství, ve věkové skupině 4'5-54 jen 31,8 %), zatímco ve Skupině starších matek (s dětmi ji'ž dospělými) většina pracovala v USA a ve Francii.
o rozsahu
měla jed~o .~ítě, 33,7
%
%
dvě děti, 12,4
tří
a. 5,.5 % ct?T1 nebo více dětí. Tedy značná většina (asi 83 %) pracujících žen měla jedn? nebo dvě děti.t8 Ve Francii 73 % pracujících matek mělo dvě děti a 21 % tři. 19 V Kanadě 50 % pracujících vdaných žen mělo děti, z níchž 22 % bylo v předškolním a 42,5 % ve školním věku.č' V roce 1961 bylo ve Spojených státech'" ze sta matek s dětmi mladšími 18 let zaměstnáno 33. V Polsku 45 ~e ~ta ma~~k (v městských oblastech) 16 let bylo výdělečně ~. dětmi mladšími cmno, Těžce ~'e pociťuje nedostatek údajů, které by dovolily srovnávat zaměstnáni matek v p~edním desetiletí. Tyto údaje, získané jedl'~e v USA, svědčí o 'značném zvýšení po~el'U matek k celkovému počtu pracujících zen. Zatímco pracující matky v USA tvořily v roce 1940 sotva 11 % všech zaměstna ných žen, kolem r. 1950 tento poměr stoupl asi na 25 '% a kolem r. 1960 na 36 % (o 9 % méně než téhož roku v Polsku.F''
Tabulka 6 Zaměstnanost
vdaných žen ve vybraných zemich v době zvýšeného tlaku rodinných povinností ve věkově skupině 25 - 35 let a ve věkově skupině 45 - 54 let
I
% vdaných žen pracujících Země
Rok
ve
věkových skupinách
25-34 Polsko USA Francie Velká Británie NSR Švédsko Jugoslávie
1960 1961 1954
44 29 32
1951 1950 1950 1953
25 26 18 27
I I
45-54 30 42 39 25 27 15 22
I
Velmi vážný je nedostatek komparativních údajů o rodinném statusu pracujících žen (z toho vyplývá nutnost používat data o zaměstnanosti žen podle věku a procentech zaměstnaných vdaných žen).1 6 Údaje o rodinných povinnostech byly v Polsku p0prvé získány všeobecným sčítáním lidu v r. 1960. Podle těchto údajů tvořily17 vdané ženy 60,5 % všech žen starších 15 let žijících v městských oblastech. Z každého 'sta vdanýoh žen 36,5 bylo zaměstnáno mimo zem,ědělství v městských oblastech. Z oelkového počtu pracujících žen s rodinami (mim? ~mědělství) mělo 69 % děti do 16 let. Teměr polovina pracujících matek (48,2 %)
by ovšem nejlepší srovnat koeficienty 15 Bylo zeměstnanostt mate~ podle počtu děti, ale potřeb ná data nejsou k díspozící. '~Až do uveřejnění Výsledků všeobecného sěí t á rn Iídu v roce 1960 byl jediným pramenem pro ~ata o procentu výdělečného zaměstnání vdaných zen odhad .rerzv Piotrowského :~ Ty, které se nazývaly vd~nými. Vypočteno na základě GUS StatisticaI Bulletin s é rie L, čís. 23. • I 19 Data převzata z dotazníku Institut National de a Statistique et des Etudes Economlques.
Úroveň
vzdělání
a
dovednosti
pracujících žen Srovnáváme-li úroveň vzdělání mužů a žen je třeba mít na paměti, že ženy měly pří~ stup k odbornému a profesionálnímu školení na všech (nebo téměř všech) úrovních až asi v posledních dvaceti letech. V poslednich 'letech byla zaznamenána zvýšená úroveň takového vzdělání. To platí především pro socíalístícké země, kde ženy mají široké možnosti vzdělání. , Vhodná data pro komparativní analýzu úrovně vzděláni žen v různých zemích ne-existují. Proto se omezujeme na srovnávání v Polsku, SSSR a Spojených státech (viz tab. 7 a 8). Tabulka 7 Struktura zaměstnání v Polsku podle pohlaví a lání v r, 1964 (v procentech) Vzdělání
I
Vysokoškolské Střední odborné Střední akademické Nedokončené střední
Základní odborné Základní Nedokončené základní
vzdě
Pohlaví
I
ženské
4,0 11,6 6,6 6,9 7.7 44,7 18,5
I
mužské
4,5 6,4 3,1 3,3 13,0 45,4 24,3
BIT, Report Vlíl, :2:eneva, s. 19. Ze sta matek S dětmi mladšími než 6 let: 22, s dětmi ve věku 6-17 let: 45 (citováno z Hand" 2.
21
book on Women Workers, 1962)). ..22 Elizabeth pfeil: Die Berufstlltigkeit der MiUter,
Tubingen, 1961, J. C. B. Moln (Paul Siebeck).
on Women Workers, 1962, s. 50. se ~elze,~omnívat, že tato přibližná procenta znamenán totez; nernělo by se zapomínat, že v r. 1960 bylo 29 % všech zaměstnaných žen v USA zaměstnáno na částečný úvazek. 23
Handbook
Jistě
11.11
piny se středoškolským odborným nebo všeobecným akademickým vzděláním a ras; 70 ze skupíny s nižším odborným vzděláním 55 se základním vzděláním.?" Ve Spojených státech v roce 1959 bylo v rámci každé ze Pohlaví Vzdělání tří úr<JIVTIí školnfho vzdělání (tj. vysokoškolmužské ženské ského, středoškolského a základního) zaměst, náno 53, 43 a 32 žen. 27 Vysoká škola - 5 let nebo Ale POSW:V1eTIÍ ženy v zaměstnání není o2,0 4,0 více vlivňováno pouze stupněm odborných znalostí 6,0 6,0 - 4 roky nebo kvalifikace. Stejnou důležitost má druh - méně než jejich zaměstnání. Zaměstnání učitelské, oše9,0 10,0 .4 roky třovatelské a kancelářské p:ráce jsou do vel38,0 27,0 Střední škola - 4 roky ké míry ve všech vysoce iiI'1dustrialiwva:ných méně než zemích považovány za povolání ženská. 10,0 20,0 4 roky V Polsku i ve Spojených státech téměř p013,0 16,0 Základní škola lovína (43 %) všech žen s dokončeným střeNedokončená základní . doškolským vzděláním vykonává učitelské p011,0 škola 17,0= volání, 'každá pátá žena v Polsku-" a každá čtvrtá v USA29 se středoškolským vzdělámírr, * Cit. z Handbook on Women Workers, 1962, s. 107. je ošetřovatelkou. Podle dotazníku UNESCO je 60-80 '% žen učitelkami na základních školách v 27 ze 70 dotázaných zemí a 40 až nízké vzdělanostní úrovní Při poměrně 60 (l/o v 27 zemích.š'' V žádné evropské zemi polských pracujících více žen než mužů má nebylo méně než 40 % učitelkami základních střední nebo kombiJnova:né vyšší vzdělání a menší procento pracujících žen nedokončilo škol. Ve F'raricii v r. 1954 bylo 53 % všech úřednických a kancelářských míst obsazeno obecnou školu. Tato situace ovšem vyplývá ženamí.š! Každá třetí pracující žena v USA z toho, že jsou to hlJ.,avně ženy s jakýmsi pracuje v kanceláří a v r. 1962 tvořily ženy vzděláním a kvalifikací, které nastupují dia 70 % všech kancelářských zaměstnanců.a zaměstnání. V r. 1959 vykonávaly ženy v Sovětském svaV USA, právě taJk jako v Polsku, je ve zu 71 % všech plánovacích a účtárenských srovnání s muži větší procento pracujících prací.33 žen s dokončeným vysokoškolským nebo Pokud tedy jde o rozsah zaměstnání žen se V středoškolským vzděláním. Sovětském středoškolským vzděláním, je téměř stejný svazu 43,1,% všech pracujících žen a 59,7 % v socialistických i kapítaltstíckých. Výjimku všech žen pracujících ve městě má vysokotvoří technické profese s riepatrnýrn počtem školské nebo středoškolské vzdělání. (Nežen v USA, s 18 % v Polsku (v r. 1958),34 existují komparativní údaje pro muže.)24 38% v SSSR35 a 9 % ve Fr-ancií (v r. 1956).36 Počet žen s vysokoškolským nebo středo Jiná je však situace v těch profesionálních školským vzděláním ze sta pracujících žen: odvětvích zaměstnání, j,ež vyžadují vysokoPolsko 22,2, SSSR 43, USA 46. U žen s meúpbnýrn základním vzděláním: školské vzdělání. Je sice pravda, že procento žen ve vyšších vzdělávacích zařízeních se Polsko - 18,5, USA - ll. (Odpovídající údaje pro SSSR neexistují.) Tabulka I) V roce 1964 tvořily ženy v Polsku 33 % všech pracujících s vysokoškolským vzdělá Procento žen na j)ysokých školách ve vybraných temích ním a 51 (l/o všech pracujících se středoškol ským vzdělánírn.ě Odpovídající údaje pro Rok Země % Sovětský svaz (z r. 1959) jsou: 53 a 63. :leny tedy tvoří většinu vysoce kvalifikova:ných 42 1962 SSSR pracovníků. Ve třech srovnávaných zemích 38 1961 Polsko představují ženy vyšší procento mezi kvali37 1957 Francie fikovanými pracovníky než v oelíkovém poč 34 1960 Československo tu pracujících. To je způsobeno skutečnosti. 34 1960 USA že čím vyšší je úmveň vzdělání, tím vyšší je 32 1960 NDR stupeň zaměstnanosti žen. Údaje Ekonomic24 1957 Velká Británie ké plánovací kOmL&e naznačují následující 23 1958 Rakousko vztah mezi úrovní vzdělanosti žen v PolSlkru 22 1957 Itálie a jejich zaměstrnáním: Ze sta žen ve stáří 20 1958 NDR 18-29 let je zaměstnáno asi 90 ze skupiny s vysokoškolským vzděláním, asi 80 ze sku-
Tabulka 8 Struktura zaměstnání v US A podle pohlaví a vzdělání v r. 1959 (v %)*
I
I
I
I
" Zenszezyny i dieti w SSSR. Moskva 1963, s. 58. 25 Data podle GUS (Ústřední statistický úřad) z: Statystyka kadrowa, 1958. 26 Rajkiewicz: BUans i perspektywy zatrudnienia w Polsee Ludowej, Wies Wspólczésna, 1964. Women Workers, 1962, s. 109. 27 Handbook on 28 Data podle GUS, Statystyka kadrowa. 1958. 29 Handbook on Women Workers, 1962, s. 17. L'>A
3D
Materiály UNESCO E/D, 12. pros. 1961.
la so31 Chombart de Lauwe: La femme dans ciété, Paris 1963, s. 419. 32 Handbook on Women Workers, 1962, ss. 2, ll. 33 Zenszczyny i dieti w SSSR, Moskva 1963, s. 86.
.. Data
podle
35
GUS. Statystyka kadrowa, 1958. Zenszczyny i dieti w SSSR, Moskva 1963, s.118,
36
"Noi Donne", 1964,
Č.
33.
v posl-:dr:í ch le~ech značně zvýšilo u všech i'!ldustrial1Z?Vany;c~. ~mích, ale jsou rozdíly ve st~re, studijního zaměření pro ženy
v socíalístdckých zemích a například v USA (viz tab. 9). ~ozd~y .": ~~ofesionálních možnostech se ost!e ry~UJ1. pri ,~ro:rnávání struktun-y vysokoskolskeho zarnereni žen v Polsku a v USA (viz tabulku 10). Tab~lka ,10 ukazuje, že většina Američa nek Sl vO,ll humanitní obory, kdežto zájmy pol~~~h zen JB'OU rozmanitější. Polské ženy maJ1 ~revah~ v n:edi:íně, mnohé studují matematiku, pnrodm vedy a jen málo jich se Tabulka 10 Studium, jež si zvolily ženy v Polsku ( 1 961/62) a v USA (1959160) v %
Studijní obor Humanitní obory Medicína Matematika a přírodní vědy
Technologie*** Ekonomika Zemědělství
Polsko" 20 30
83 3
14 13
3
II
3
8 4
Umění
Jiné
USA**
5 3
věn1!je .!ec~noLogii, jíž Se americké ženy nezabyvaJ.l vubec. Tyto rozdíly se obrážejí ve st;ukt,?Te zaměstnání vysokoškolsky vzděla nych zen v Polsku, USA a SSSR (viz tab. 11). ,Tabulka 11
Po~íl, ž~n ve vybraných profesiol: vyžadujících vysoké v~~elam v, SSSR a USA (% žen z celkového počtu lid~ v danem zaměstnání) Zaměstnání
Lékařky
lékařky Právničky
Zubní
Inženýrky
Polsko (1964)
SSSR (1959)
USA (1961)
44,3 80,3 23,7 11,7
79,0 83,0 37,0 32,0
5,0 2,0 3,5
i *.Ze stast,:,d.entŮ - mužů se 50 věnovalo technod~11~vfI2 medlCmě, II právům a ekonomii 10 země s . ' 7 humanitním oborům. 7 matematice a pří rO*dmm vědám, 3 umění. * Vysoké školy. **h* Procefolto. žen mezi studujícími škol technie.ký . c směru Je 28. Z t1l!bull~y lze vyvodit tyto závěry: a) tam, kde podmmky jsou příznivé, využívají ženy '\lO~:e §kolním roce 1950/51 bylo procento žen v 8 D~ ych vysoko§kolských technických institucich l'or~ v r. 1961/62 14 % (podle Zeszytów Statystyki 38 ki, SZkolnlc~wo. Wyzsze v lata ch 1961/62 s. 3435) ; Uos Anton RaJklewl":z: Czynnik luďzki w roz";oju .č. f,0~.a;~~Ym Polsk: Ludowej, Biuletyn IGS, 1963, 19 Počítáno podle Rocznik Statystyczny, 1963, s. 56.
možností ,získat netradiční povolání (např. ~2 % S?vet8kých inženýrů jsou ženy, b) je Jen,otá2lk ou času, kdy ženy proniknou do u:>vych, dosud tradičně mužských zaměstná 37 ~O t?n: syědčí procento sovětských a m. polských inženýrek, zatímco v USA nejsou vúbec.)
Kde ženy
pracují
S, ek~~m~~kýn: rozvojem přibývá pracovDlch. pnl~zlt~t1 pro ženy nejen v průmyslu, a~e 1 v ;Uznych národohoopodářských odvět vích . slu~eb; TC? se týká např. školství, zdraV~tru~l, různých sociálních a kulturních inS~ltuC1 : administrativy (ve vysoce índustríaIizovanýej, zemích). Téměř ve všech západních zemích v USA a rostoucí měrou i ve východní Ev'ropě lze P,oz,?ro:ra t r~chlé zvýšení zaměstnanosti v cele řadě ;Sluzeb. Procento pracovních si'! zamestn~y~h ve službách materiálních i nernatenalDlc~ a v administrativě (muži i ženy) ~osa~u~e..55 v USA, 53 v Kanadě, 47 ve Velke Británlí, 41 ve Svédsku, 37 ve Francii a NSR, 30 v SSSR a Ceskos'1'overusku, 25 v . Po~sku (20 v r. 1950).38 V těchto ekonomlck~ch oblastech pracují převážnou větší nc:u zeny; V. Pol!s,ku např. 54 % všech zaméstnancú rrurno průmysl a zemědělství v r 1955 'byly .. ~eny, a kolem r. 1962 činilo to~ pro~€IIlto JIZ 57. (OdpovídajícíčLsla pro mu~e JSou 37 % a 36 %') . Ze všech výdělečně činných žen v Polsku pracovalo 46 % v průmyslu a stavebnictví v roce 1955 a 43 % v r; 1963. Odpovídající p;ocent,: pro muže jsou 63 a 64. Procento muzu ,zames~aných v průmyslu z celkového poctu zamestl1Janých se zvýšilo :kdežto procent,? ž~ se ~nížiIo. V r; 1962 'více než jed... na ctvrt1TI?- vsec~ z~městnaných žen pracovala ve. školství, vědeckých, loulturníeh a zdravotmckých institucích, v sociálním zab:ezpečení, finančních úřadech a administratl~e ~2Jat1mco v těch odvětvích bvla. zaměstnána sotva jedna desetina rrružskýer, pracovních sil).39 " ': US~ bylo v roce 1961 80 % všech pracuJ1ClCh zcn zaměstnáno v továrnách a ve stavebnictví, 42 % jich bylo zaměstnáno ve s~užb~ch.40 Také procento duševně pracujíc1ch. zen ,se zvýšilo. V Polsku bylo v r. 1960 mezi dusevně pracujícími 43 % žen,41 ve v
Fra'ncii 78%.42 Procento žen mezi duš2vními pracovmky bylo 64 v Polsku (v r. 1960), 54 v SSSR (v r. 1959),43 52 ve Francii (v ré}~e 1954).44 'Výdělky žen
T~měř, ve v~~ch ~~mích vydělávají ženy méne nez mUZ1. JeJl'ch mzdy jsou menší dokonce i ve stejrných zaměstnáních, a dokoIlo'0 Handbook on
tab. 8.
Woman Workers
'
1962• . s 21 ,
" Piotrowskl: Praca zawodowa kobtet a rodzina ' Varšava 1963, s. 73. ". Chombart de Lauwe: La femme dans la soeiété ParIs, 1963. <3
'
Zenszczyny. i dieti w SSSR, Moskva 1963. s. 82.
" Viz. pozn. 42.
ce i v zemích, které, jako např. Framcie, ratifi.lwvaly konveruci č. 100, zaručující stejný plat za stejnou práci.45 Ve Francii představovaly průměrné výděl ky nekvaltňkovanvch dělnic 94 % výdělků mužů v téže kategorii; u zaučených dělnic 90 %, u kvalifikovaných 88 'Ofo, II vysoce kvalifikovaýnch 83 %56 Zákonné ustanovení stejného platu za stejnou práci je v platnosti ve 24 amerických státech (ve státních podnicích a institucích). Výzkumem z r. 1960, však bylo zjištěno, že průměrné platy žen zaměstnaných v bankách déle než 5 let jsou o 5-15 dolarů týdně nižší než platy mužů vykO'J1ávajícich tutéž prácí.é? V Polsku i v USA je počet žen v nejvyšších platových rozmezích nepatrný. I když výdělky mužů v posledních letech stoupaly, výdělky žen tuto tendenci nevykazovaly. Značný rozdíl platů podle pohlaví ve prospěch mužů lze nalézt u duševních pracovníků i v takových odvětvích, jako jsou zdravotnictví ·a správa sociálního zabezpečení, jež, jak známo, zaměstnávají největší počet žen se středoškolským vzdélánírn. Tabulka 12
Výdělky mužů a žen (duševně) pracujících ve zdravotnictvi a v sociálním zabezpečení v Polsku v r, 1962
(v
%).
Vydělaný obnos (v zlotých) Pod 1 000 I 1000-1500 1501-2000 2001-2500 2501-3000 Více než 3 000
I
1
2:eny 23,7 45,2 20,4 5,8 2,5 2,4
I
Muži 5,7 28,0 24,0 14,2 9,9 17,3
100,0 I I Statysticzny 1963,
100,0
s.
• Odhad podle Biuletyn 44.
Č.
2,
Z tabulky 12 vyplývá, že 68,9 % žen zaměstnaných ve zdravotnictví a správě sociálního zabezpečení vydělalo méně než 1500 zlotých měsíčně, zatímco 70 'Ofo mužských zaměstnanců vydělalo vice. Zdá se, že rozdíly ve výdělku podle pohlaví (s výjimkou zemí, kde jsou legálně schváleny) jsou způsobeny dvěma základními pří činami: 1. ženy pracují převážně v méně placených zaměstnáních a zaujímají nižší postavení než muži, 2. ženy jsou často zařazovány do méně placených skupin při téže práci nebo do nižších platových kategorií " Ze 104 členských státú UNO jen 46 ratifikovalo konvenci o stejném právu žen na stejný plat za stejnou práci (včetně všech socialistických státú). <6 Chombart de Lauwe: La femme dans la société, s. 420. " American Women - Report of the Presidenťs Commission on the Status of Women, 1963, s. 37. 48 V. Janina Walukowa: Praca i place kobiet UW, 1963. To také vyplývá z dotazníkové akce, kterou v r. 1961 řídila Krystyna wmchnová v práci Kobieta i 2ycie (60 otázek daných pracujícím
v rozmezí týchž platových skupin. To je v souhlasu se zákonem, neboř odstupňování platů "od do" platí pro všechny zaměst nance. Avšak nižší platy obyčejně obdrží ženy.4S Podíl žen v lépe placených skupirnách duševních pracovníků je výjimečně nízký ve srovnání s rozdílem v úrovni vzdělání mezi pohlavími na tomto poli. V kapitalistických zemích, kde nerovnost v odměňování je sankcionoválIla zákonem je nejdůležitějším článkem zápasu o zrm:noprávnéní ženy změna platných zákonů, kdežto v socialistických zemích jde především o překonání tradičních způsobů myšlení ("muž musí vydělávat více"). Na druhé straně, jakmile dojde k velkému přílivu žen do nějakého výrobního nebo profesionálního odvětví (např. v medicině), platy v nich se snižují. Analýza tohoto jevu je předmětem dalšího výzkumu. Pracovní místa žen Odpovídá povyšování žen na vedoucí a odpovědná místa jejich pracovní aktivitě a' rostoucí roli v ekonomickém životě? D06távají ženy "místa na vrcholu", jak tomu ří kají Američané? Jestliže ano, jak a do jaké míry? Začněme s učitelstvím, tradičním ženským zaměstnáním. Jak známo, toto povolání je do velké míry feminizováno jak v Polsku, tak v čSSR i v USA, zvláště na úrovni základních škol. V Polsku je více než 70 % učitelek základních škol,49 ale jen 10'% zastává vyšší místa - ve srovnání se 40 % učitelů.5o V USA5i představují ženy 86% 50 % . nadřízených míst na těchto školách a všech učitelů na nižším stupni a zastávají pouze 9 'O/o na střední-ch školách.52 V SSSR je 71 % žen ředitelkami na základních školách a 2J()% na středlIlích.5 3 Zeny tvoří většinu nížších kategorií úřed níků a kancelářských pracovníků ve všech srovnávaných zemích. Například asi 70 % všech zaměstnanců Polské národní banky jsou ženy v tomto slo:lJ€IIlí: 92,6 % počí1Jaček peněz, 92,8 % účetních, více než 90 % vyšších účetních a revizorek účtů, jen 77 % vyšších inspektorek 44 % vyšších plánovacích inspektorek, 32 fJ/o vedoucích účetních, 16 % vedoucích oddělení, 5 o zástupkyň ředitele, 4,3 % ředitelek. Je třeba dodat, že vyšší prorento ředitelek má vyšší vzdělání než ředi telé-muži: 58 "% oproti 41 %' zatímco 43 muži ze sta s vysokoškolským vzděláním zastávají nadřízená místa, číslo žen pro tutéž kategorii je 7 ze sta.54 V USA 25 % všech zaměstnanců federální vlády v roce 1961 byly ženy. VětšiTIJa jich
(78 %) byla sekretářkami a
stenografkami Mi., jen 8 % všech ženských zaměstnancŮ za;lJl1na~o .tzv. odpo,:ědná místa a jen 2 % 1l11S~ red;telsk.á. Vice než polovina všech zam~stnanycJ: zen bylo v nejnižší platové skUp!'ně (v teto, kategorii bylo ale jen 15 % ll1~zu). vyšších platových sloupinách bylo 25 Yo všech zaměstnaných mužů a jen 2 o~. všech zaměstnaných žen.55 o . Ve Francii představují ženy 53 o~ veškerého kancelářského personálu 38, samostatlI1ých vyšších úředníků (cadres mgyens) a 13,3%, vedo.uCÍ'c~ ~racovníků. Podle průzku ~~ Naro:dnlho lI~stltutU demografických studll. (Institut ?atlOnal des études démogra~hlqU::S) zastá,:alo šestnáct ze sta mužů a Jen trl ze sta zen nadřízená místa 56 V NSR 6,7 fl/O všec~ vyšších ministerských' úředníků a ~,5 % vseSh vedoucích úředníků státní spra'7 byly zeny.57 V Sovětském svazu tvořily, zeny .7.1 ~/o všech zaměstnanců v plánov~clm a. uct~renské;n aparátu, 39 % vedouc~ch oddělení (v planování, statistice, řínan cích), 93 Ofo personálu v bankách a úřadech a 39'Jfo vedoucích čirnitelů těchto ínstítucí.š" T~bulka 13 ukazuje počet žen na vedoucích místech .v polském a sovětském průmyslu.
ye
oJ
Tabulka 13 Ženy na, vedoucích místech v polském (v r, 1953) a sovétskem (v r. 1963) průmyslu v %
Místo
Vedoucí jednotlivých provozů v továrnách Vrchní inženýrky Vedoucí provozních oddělení
Polsko
Země
SSSR
2,1 2,1
6,0 16,0
6,0
24,0
15,2
33,0 20,0 33,0 76,0
Vedoucí hospodárských oddělení
Odborné pracovnice Vedoucí účtárny Ekonomky
20,0 39,3
Počet ř~itelek továren je třikrát větší v SSS~ nez"v Polsku, vedoucích Inženýrek os1?krat • větší a provozních ředitelek čtyři krát, Průzkumem povyšování žen ve Slezsku v r. ~~~2 bylo zjištěno, že sotva 1 % všech pracUJICICh zen zastávalo ředitelská místa 59 Ale jinak je tomu v oblasti vědy V ro~e 1962 v Itálii zastávaly ženy 32 % yÝpomoc-
A
ženám), a z dotazníkové akce provedené mezi inženýrkami v r. 1963. "podle dat GUS o zaměstnancích z r. 1958. 50 Jan Woskowski: Feminizacja zawodu nauczycielskiego (Feminizace učitelského povolání), Kultura i spoleczenstvo, 1963, čís. 3. 51 Handbook on Women Workers, 1962, s. 16-17. "Nižší střední školy - jen 5 "/0 ředitelú těchto Ilkol byly ženy. 53 Zenszczyny i dieti w SSSR, Moskva 1963, s. 125. " Zagadnienia pracy kobiet w NBP, Varšava 1963.
I
55 Handbook on Women Workers, 1962, s 28-29' menc:an Women Report of the President'~
Cornmísston on the Status oř Women 1963 ;~ Femny.es diplómées, 1963, čís. 46, s.' 89. .
d I Mat:nce Duverger: La participation des femmes poltttq'!e UNESCO, 1965, ss. lOl, 102. 58a vte Zenszczynll t dieti w SSSR Moskva 1963 SL~~.
tři" Do t c~ch
"
prnzkumu bylo zahrnuto 600 továren padvanácti firmám zaměstnávajícím 160 000 nln, 20 )ich za1ltávalo ředitelská místa, 31 místa ·v ~ěstkU ředitele, 144 bylo odborných pracovnic ž éto souvislosti je třeba poznamenat že 23000 en '(14 % všech zaměstnaných žen) měio vysoko-
ných universitních lektorů, 10'% míst profesoru a 1~% míst mimořádných prořesorů.š" V '!JSA Je 31 % absolventek vysokých škol s titulem A. B. a 10% žen s titulem PhDr ?d dru~é světové války se zvýšilo procenU; zen s titulem B. A. a M. A. Kolísalo mezi 16-19'% a v r?ce 1961 bylo 16,8 %.6t (Stav v Polsku ukazuje tabulka 14.) Tabulka 14 Vědecky pracující ženy v Polsku (v r. 1962)
Druh
zaměstnání
Pomocné vědecké pracovnice Doktorky filosofie ve vědé " Docentky (mimořádné profesorky)" Řádné profesorky
, -% - žen --. 31 25 13 3
.• 'Y r, 1955 tvořily ženy 10 % ze všech kdo doPočet žen Jez získaly tuto hodnost se zvýšil z '10 v r 1955 na 380 v r, 1962. . k •• V r, 195~ jedna žena dosáhla hodnosti docent_y (z celokoveho počtu si, ~ r. 1960 - 8, v r. 1962 41 (13 10 ze všech, kdo zřskalí tuto hodnost). ~a~ll hodnosti PhDr, v. r. 1960 - 19 %
V školním roce 1959/60 vystudovalo v Polsk,,! 6~,7 % žen medicínu, 78,5 (l/o zubní lék~rstvl, a 83,7 % farmacii ale bylo jen 14% vědeckých pracovnic v lékařském výzkumu (v r, 1960). Temto poměr se v příštích dvou h;tec.h ~ezměni1. Nyní je zaměstnáno na všech l~ka:sk~ch ~kademiích 40 žen ve vědeckém lékaMke~ výzkumai, 11 ve farmaceutickém a 7 _v zubním výzkumu. Většině těchto žen je pres 50, le~., Nezdá se, že ženy mladší 4{l let se zabývají vědeckým výzkumem.řš Z€IIlY reprezentují 75 % všech lékařů v. Z nich 14 je členy lékařského oddelem Akademie věd.63 Z .uvedených dat vyplývá, že v Polsku je otevřena cesta k vědám až k hodnosti P?,D~; ':l~d~uto hranici však začínají půso bit Jake~l zabranx: Několik žen je sice doce~tk~IU, ale VYSSl hodnosti dosahuje velmi málo zen,
SS?R.
Zeny
ve
vládě
Účast žen 'Ye yládních
orgánech (tj. sněmov eX,;kutlvm ~dvětví, politické strany) je S výjimkou Sovětského početně mepatrná. s,:azu za.sedá Z;řídka více než 5 žen v růz ných sněmovnách (například jen dvě jsou v Kongresu Spojených států 64 jak je patrno ' z tabulky 15). ny~
školské nebo středoškolské vzdělání V rozmezí 10 klet by~~ povýšena jedna z 20 pr~cujících žen " 60 ate~orll kvalifikovaných pracovníkú. Umta ed emancipazione delle donne per il pro gkresso d,,;lla sO,cietá (Návrh teze pro vn. celostátní o;:gres ltal>skych žen v r. 1964.) A'!1e?",can Women - Report of the Presidenťs CommlsslOn on the Status of Women 1963 s 69 ". Magdalena Sokolowska: Kobieta practljac'a ..: socJomedyczna charakterystyka pracll kobiet V šava 1963, ss. 72-73. ' ar os Ibid. "~. Duverger: La participation des femmes d la v,e politique, UNESCO 1955, s. 76.
specifické pro každou zemi jako celek, ale i pro téměř všechny subkultury v rámci každé země. Premisou pro interpretaci daných čísel může být jen dalekosáhlá, vysoce specializovaná srovnávací analýza. Dnes se Obd~ takové analýzy neprovádělí. Země Uvedená data ukazují, že změny v sociálním postavení žen v různých zemích se vyznačují velkou podobností. Některé jevy zá13,0 4,1 17,4 Polsko visí především na stupni industrializace V 2,0 3,5 6,0 Francie'" daných zemích bez ohledu na jejich sociální 4,0 7,0 8,0 Itálie** řád (např. pokles zaměstnání žen v průmys 2,5 USA lu a jeho vzestup ve službách, nebo vzrůst 27,0 17,0 SSSR zaměstnání vdaných žen a matek). Pak exis\ tují jevy přímo spojené se sociálním systé• 22 žen bylo senátorkami v prvém obdobf mem, např. bohatství různých profesionál; (1946), 9 v druhém (1952) a 5 ve třetím (1958). •• 4 ženy byly senátorkami v prvém a 3 v druních zájmů a studijních možností žen v sohém období. cialistických zemích (srov. rozdíly ve sféře technických zaměstnání mezi Polskem a SSSR na jedné straně a USA na straně druhé). Podíl žen na různých vládních místech vyvětší procento žen např. v inženýrství, mepadá taktor'" předsedkyně vlády: 1 (Ceylon,>, dicíně, zubním lékařství, lékárnictví, překáž náměstkyně předsedy vlády 1 (NDR), miky žen při získávání akademických hodností v socialistických zemích: SSSR nistryně (v USA mezi hodnostmi MA a PhDr., v Pol1 (kultura), NDR 2 (školství, spravedlnost), sku mezi titulem PhDr. a docenturou), Ceskoslovens'ko 1 (lehký průmysl); v kapitaV moderním světě jsou s otázkou praculistických zemích: Dánsko 1 (zdravotnictví), jících žen a jejich sociálního postavení spoHolandsko 1 (práce a sociální péče), NSR 1 jeny mnohé reálné problémy. V některých (zdravotnictví), Norsko 1 (školství a nábozemích lze tuto otázku redukovat na boj za ženství) Švédsko 1 (bez' porteřeuille), Kanada právo žen na zaměstnání. V jiných zemích 1 (zdra~otnictví a sociální zabezpečení), Trijde o další stadium: o plný přístup k vzdě nidad 1 (zdraV'otnictví a bydlení), Indie 3 lání. Vysoce industrializované země nyní (zahraniční věci, informace a rozhlas, zdrazřejmě vstoupily do třetího stadia, jehož tě votnictví) Indonézie 1 (sociální záležitosti), žištěm je počet žen v útvarech, v nichž se Ceylon l' (obrana a zahraničí), I2'JI"ael 1 (zarozhoduje. v řídících centrech ve vládním hraničí). Celkem 18 žen zastává vyšší vládní aparátu a ve všech oblastech tvůrčího úsilí. místa: 16 ministryň, 1 předsedkyně vlády a To nemá nic společného s feministickými 1 náměstkyně vlády. hesly o "dovolování ženám", ani s klamáním Jedna žena je členkou Polské státní rady, lidí udělením několika míst ve vládě jed5 jich je vedoucími oddělení na ministerstvech (v r. 1961).66 Ani jedna žena riezase- " nostlivým ženám s tím, že ženy jsou zastoupeny. Správný podíl žen na "místech na dala v kodifikační komisi pro trestní a rovrcholu" je nutný jak pro muže, tak pro dinný zákon. Polsko nemá ani jednu velženy a je v zájmu společnosti jako celku; vyslankyni, kdežto Švédsko má jednu, USA Vždyf je třeba, aby mužské a ženské prvky dvě 67 a po jedné má Kanada a Turecko. 68 byly vyváženy ve všech fázích života. NaV Sovětském svazu zastávají ženy 23'% vepříklad změna medicíny v socialistickém doucích míst ve státní správě a: tvoří 21 % světě v ženské zaměstnání je negativním všeho vedoucího personálu ve straně, odbozjevem, právě tak jako snaha, aby zůstala rech a veřejných organizacích. 69 výhradně mužským povoláním, jako v USA. Některé závěry Každé narušení rovnováhy mezi pohlavím je nutno považovat za negativní. Je-li např. Jak bylo v úvodu naznačeno, účelem tohovýchova dětí ponechána jen matkám, pak to pojednání je osvětlit na základě statisse současnou feminizací pedagogických a vytických údajů dnešní postvav~ní žen ve 'fY: chovných povolání je mladá generace často braných zemích. Umyslne Jsme se zdrrell výhradně v ženské péči a pod vlivem žen interpretace všech uvedených číselných úda(doma, v jeslích, v mateřské školce, ve škojů, poněvadž nejsou pro vJ:.1i adekvá.;mí. p~e-, le). To pak vede k vážným negativním dů misy. Za téměř každým číslem osvetluJ1c1m sledkům, které psychologové v různých zeněkterou fázi problému (sociálního postavemích již zpozorovali. ní žen se skrývají dosud neprobádané komŽen je jistě potřeba "na vrcholu" - niplexnější procesy a jevy. Prakticky každá koli proto, že jsou rovny mužům, nýbrž prástatístícká tabulka zahrnuje různé fa'ktory
Tabulka 15 Procento :fen ve sněmovnách vybraných zemi (ve tfech poválečných parlamentních obdobích)
I-I I II I III I
I
dokumentární rubriky časopisu tnřor 65 podle mator polityczny Polské tiskové agentury (PAP), Varšava, 1962. Tato data jsou přizpúsobena dnešní situaci, mohou v nich ale být mezery. <6 Citováno z Roczniku Polityczno-gospodarczego
t9~~. pruzkumem 397 žen zaměstnaných v ministerstvu zahraničí v r. 1956 se zjistilo, že 47 % z nich opustilo zaměstnání po 2'/2 letech. Jen 17 % z těch,
které zůstaly, bylo vdaných. Ženy zast~vají,?í" s.t.ejná místa jako muži byly mnohem star~l nez JeJlch kolegové a měly menší rodiny. (Amencan women _ Report of the President's Commision on the Status of Women, 1963, s. 33.) 68 Tatod~ta jsou pravděpodobně neúplná. SSSR (Ženy a děti v 69 Zenszczyny i dieti w SSSR), Moskva 1963, ss. 111-112.
~
" T" "
vě proto, že se od mužů liší. Těreškovová lání k existenci asi dvaceti docentů a probyla přijata do školy pro kosmonauty nikoli fesorů v sukních, od hrstky lékařek v Polproto, aby se zdůraznilo, že sovětské ženy sku k. většině žen v lékařském povolání, od mají stejná práva, ale proto, že účast žen zkoumání "útlého organismu" žen k tvrdépřispěla něčím nezbytným ke kosmickému mu školení a úkolům kosmonautek, A to vše výzkumu, protože kosmos nelze poznat bez bez ohledu na skutečnost, že "na vrcholu" participace obou pohlaví, bez využití specíje v socialisti-ckých i Ioapttallstických zemích fický'ch. biologických a psychologíokých chatak málo žen. Pokrok byl veliký, i když rakteristik žen i mužů, ženy jsou stále více méně výpomocnými řa Proč nejsou ženy na nejvyšších místech? dovými pracovnicemi i v nejvíce feminizoJe to snad tím, že překážky jSOlU latentní vaných výrobních odvětvích a povoláních a v ženách samých? Jde tu snad o nějaké přesto, že dosud nebyly považovány za při vrozené a nezměnitelné biopsychické charakrozený rezervoár 'zaměstnanců postupujících teristické rysy patřící výhradně ženskému od nejnižších příček statusovéhožebříčku. pohlaví? Takových pseudoteorií je dost. Je Krzywíckí napsal před několika desetivšak třeba připomenout. že tomuto probléletími: "Myslím, že velká část žen pracujímu byla v minulém století věnována zvláštcích mimo domov by v souhlasu se sklony ní pozornost dvakrát: Poprvé se tak stalo a cítěním, vštěpovanými jim po staletí, rakdyž ,;opuštění kuchyně" a nástup do výdě~ ději seděla doma a zaměstnávala se kuchyní lečného zaměstnání se u žen staly masovým a kolébkou, než aby usilovala vydělat si na jevem. Tehdy se uvádělo, že namáhavá práživobytí. A však ekonomické podmínky se ce ženám škodí. Po druhé k tomu došlo neptají na to, co má člověk rád a co nerad. když ženy začaly překračovat práh instituci A dále, vytrhávání žen z domova a jejich vyššího vzdělání. Prováděla se četná šetření umísťování v novém prostředí časem vyza účelem ověření hypotézy, že "útlý ženský tvoří nové sympatie a antipatie. Ženy emanorganismus" nesnáší vypětí spojené se vstucipuje život, ve většině případů proti jejich pem do akademických profesí. Už r. 1882 se vůli." například v USA' zjišťovalo, jak působí uniMagdalena Sokolowska versitní vzdělání na zdraví 1290 žen. prvních Krystyna Wrochnová absolventek amerických kolejí. Výzkumníci byli ohromeni tím, co našli: počet nemocnýeh byl v odpovídající skupině žen bez uniManželské a sexuologické problémy v NDR versitního diplomu stejný. Problematika zřizování manželských a sexuo"Začali měřit, vážit a srovnávat ženský logických poraden není aktuální jen v naorganismus", píše Krzywickí. "Ve většině šem státě, ale i v jiných zemích, Také v NDR případů šlo výzkumníkům o některé prakexistují tyto poradny a je plánován jejich tické sociální cíle výzkumu. Chtěli ověřit další vývoj. Touto problematikou se zabývá ženy držely "přirozenou nutnost", aby se článek J. Tolberga a A. Geislera Poznámky kuchyně a vyhýbaly se především výdělečné k vybudování lékařsloo-psychologickýchmanduševní práci - zatímco běžný hřích dvaželských a sexuologických poraden v otáznáctihodinového pracovního dne v továrně kách manželství a rodíny. (Clánek vyšel jim byl odpouštěn.ě' v Deutsches Cesumdheitswesen, 37 (1966, str. Nyní se zase manévruje s domněle "vro1768-1770). zenou neschopností" žen, tentokráte ve vztaV článku, který rezumujeme, se v podstahu k nejvyšším příčkám na žebříčku pozic tě praví, že základní funkcí manželských a a zaměstnání. sexuologických poraden je na jedné straně Ale snad je hlavním důvodem nepřítom činnost poradenská a na druhé léčebná, při nosti žen v nejvyšších pozicích mateřství? čemž obě funkce nelze přesně oddělit. FunkJe-li tomu tak, co je zde důležitější: nedoce poradenská zahrnuje v sobě především statek fyzického času nebo zřetele psychicvěcné informace, ozřejměni rživotních situací, ké? Je to nutnost prát plenky, anebo je cipřijímání odpovědnosti. Funkce léčebná je tové zaujetí rodinnými záležitostmi tak silné představována nejrůznějšími léčebnými záže znemožňuje věnovat se zájmům nutný~ kroky, které mají odstranit poruchy již k vzestupu na vrchol profesionálního žehvzniklé. říčku ? Zjišťuje se, že i v NDR je značná potřeba Nebo snad je hlavní příčinou těžší břímě zřízení těchto poraden, nebof existují propovinností mimo zaměstnání, jež ženy všude blémy jako otázky rovnoprávnosti žen v ronesou? Jaká je zde role kulturního a tradíč dinném a společenském životě, vzniká nutn~ho podmiňování, návyků, zvyků, předsud no nalézt nové role, postoje a formy chováku a konformismu mezi muži a ženami? ní i v intimní sféře, apod. Poradny mají Nebo snad je to jen otázkou žen? Vždyř vychovávat jednotlivce k odpovědnému rodičovství a nikoliv k ignorování sociálních " je tomu asi jen 60 let, co ženy poprvé vstouotázek, jež vede k sexuální nejistotě. Až dopily na vysokou školu. Kromě toho uvasud tvoří poradny zařízení, která jsou vzážujeme-li o této poměrně krátké d~bě je třeba uznat, že se urazil veliký kus c~ty jemně více nebo méně izolována a zabývají se spíše jen dílčími otázkami poradenskýrni od boje za právo přístupu k vyššímu vzdě-
'. L.
Krzywicki:
Sprawa
kobteca,
v· 5.
svazku
jeho prací. Varšava 1960, s. 273.
639
