,

Začlenění průřezových témat do učiva 1.stupně ZŠ

Metodická příručka pro učitele Vlastivědy

4.ročník Tento výukový materiál je součástí pracovních listů a materiálů s aktivitami na interaktivní tabuli pro výuku vlastivědy ve 4.ročníku vytvořených v grantovém projektu OPVK – Uvedení ŠVP do praxe, inovace metod a materiálů, CZ.1.07/1.1.06/01.0053, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Soubor materiálů byl vytvořen v období 1.1.2009 – 30.9.2010 učitelkami ZŠ a MŠ Jince Mgr. Renatou Hladovou, Mgr. Annou Nováčkovou

2

Vlastivěda – Místo, kde žijeme Název pracovního listu 1. Přijeďte k nám na návštěvu 2. Provedu vás naším

Ročník: čtvrtý

Doporučená PT

Zpracovává

Strana metodiky

Osobnostní a sociální

Renata Hladová

5

Environmentální výchova

Renata Hladová

7


Renata Hladová

10

Renata Hladová

12

Anna Nováčková

14

Environmentální výchova

Anna Nováčková

16


Renata Hladová

20

Renata Hladová

22

Anna Nováčková

24

Anna Nováčková

27

výchova

krajem 3. S mapou se neztratím

výchova 4. Poznávám svou vlast

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

5. Aby se nám dobře žilo

Výchova demokratického občana

6. Ochráníme svět 7. Nad přímkou času

výchova 8. Na počátku českých dějin

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

9. Minulost jineckého kraje 10. Zajímá mě historie

Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova

Úpravu těchto materiálů provedla Anna Nováčková a Jaroslava Půlkrábková

3

4

Metodický list č.1

Přijeďte k nám na návštěvu

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Ročník: 4. Časový rámec: 3 vyučovací jednotky Charakteristika: hledání postojů k sobě, k druhým lidem, uvědomování si sebe sama jako součást společnosti, utváření si vztahu k místu svého působení, Klíčová slova: pohostinnost, přátelství, samostatnost, domov, krajina našeho působení, časový plán, dopravní spoje, plánek, mapa jako zdroj informací Obsah: jednoduchý nákres plánku, sestavení programu s časovým plánem, vyhledávání spojů, vypočítávání vzdušné vzdálenosti na školní mapě, vyhodnocení náročnosti úkolů

Metodický přehled

Klíčové kompetence: k řešení problému – naplánování řešení situace, samostatné vyhodnocení a vyřešení problému, pracovní – používá správných pomůcek k řešení úkolů, využívá znalostí a dovedností získaných dosavadním vzděláním, komunikativní – využívá všech dostupných prostředků ke komunikaci s okolím, ve dvojici je rovnocenným partnerem, toleruje názor druhého a naopak přesně a jasně formuluje své myšlenky, své názory Mezipředmětové vztahy: Ma Výukové metody: práce ve dvojicích, společná práce s IAT, vyhledávání informací na internetu, práce s mapou Pomůcky: papír, psací potřeby, pravítko, školní mapa ČR, papír, pastelky, jízdní řády, přístup k internetu, popřípadě turistický průvodce Středočeského kraje Očekávané cíle a výstupy: •

Žák umí nakreslit jednoduchý plánek cesty z vlakového nádraží i z autobusové zastávky ke ZŠ v Jincích.

•

Žák naplánuje zajímavý program pro svého hosta i s časovým plánem.

5

•

Popíše možnosti, které jako navštívené město poskytují Příbram, Hořovice nebo Beroun.

•

Zjistí si názvy stanic na trati od Jinec až do Prahy hl. nádraží, v jízdních řádech vyhledá možnosti dopravy, přestupní stanice

•

Změří vzdušnou vzdálenost měst pomocí měření ve školní mapě ČR.

•

Vyhodnotí obtížnost úkolů v PL

Metodické pokyny: 1. Učitel věnuje první hodinu výuky tématu ,,Co zajímavého lze uvidět v Příbrami (Hořovicích, Berouně)“? – s využitím aktivit na IAT, s internetovými odkazy 2. Žáci společně vyplní tabulku na IAT o tom, co je samotné zajímá 3. Další dvě hodiny pracují žáci ve dvojicích, s možností přístupu k internetu. 4. Před plněním úkolů v PL žáci již mají probranou látku o měření vzdušné vzdálenosti. 5.

Vlastní práce s PL. Řešení - 5) 4,7cm x 10 (47 km), 4cm x 10(40 km), 2,4cm x 10 (24km)

6. Žáci si vzájemně představí programy pro své hosty a ohodnotí nápady svých spolužáků. 7. Zkontrolují si vzájemně výsledky úkolu 5. 8. Ohodnotí náročnost úkolů.

6


Provedu vás naším krajem

Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova Ročník: 4. Časový rámec: 2 výukové jednotky Charakteristika: úkoly v PL prověří kompletní znalosti místní krajiny, prověří nejen orientaci žáků v krajině, ale i znalosti z přírodovědy. Klíčová slova: světové strany, orientace v krajině, obzor, nadmořská výška nejvyšších vrchů, rostliny a živočichové Brdské vrchoviny Obsah: určování světových stran pomocí směrové růžice a buzoly, vyhledávání údajů o nadmořské výšce, zařazení rostlin a živočichů do zdejší přírody podle skupin dřevin a ekosystémů

Metodický přehled

Klíčové kompetence: k učení – žák využívá dříve již získaných dovedností k řešení úkolu, propojuje do širšího celku poznatky z různých oborů, pracovní – používá správných pomůcek, zaujímá strategii, chápe smysl své činnosti z hlediska praktického využití ve svém životě Mezipředmětové vztahy: Př, PČ, ČJ Výukové metody: práce ve skupině, Pomůcky: směrové růžice zhotovené na hodině PČ, buzola, kompas, školní mapa ČR, zoologické karty živočichů brdské krajiny (kabinet1. stupně), přístup k informacím (literatura, turistický průvodce, internet) o městech Příbram a Hořovice, Očekávané cíle a výstupy: •

Žák určí severní světovou stranu v krajině pomocí kompasu, buzoly.

•

V krajině si zvolí opěrný pevný bod.

•

Určí světové strany pomocí směrové růžice.

•

Určí směry požadovaných cílů.

7

•

Na mapě vyhledá kóty nejvyšších vrchů. Zjistí nadmořské výšky.

•

Uvede správně zástupce dřevin typických pro brdskou krajinu.

•

Uvede zástupce živočišné říše do zdejších ekosystémů.

•

Vyhledá samostatně nebo ve skupině informaci v literatuře či v jiném mediálním zdroji.

•

Vyznačí letopočet na časové přímce.

•

Formuluje jasně a výstižně své myšlenky ohledně návrhů, jak by se jeho domovská obec stala pro návštěvníky zajímavější.

Metodické pokyny: 1. Předpokládá se, že učivo, které se odráží v úkolech, žáci již ovládají z předešlého ročníku i z hodin přírodovědy, s výjimkou vyhledávání kót a zjišťování nadmořských výšek. Proto vyučující věnuje jednu hodinu Vl práci s mapou. 2. Žáci mají vlastní směrovou růžici, vyučující zajistí kompas nebo buzolu. 3. Učitel se žáky pročte úkoly a společně se vypraví do terénu, plnit část A . 4. Žáci plní úkoly č. 2 a 3. Řešení: sever je směrem na Plešivec, od místa Ohrazenice – Hory leží Běřín na SV, Čenkov na JV, železniční zastávka na V, sídliště Zborovská na J, letní tábor v Ohrazenici na JZ, Vinice na V, Plešivec na S. 5. Výsledky žáci zapíší na místě a potom se společně vracejí do učebny ZŠ. 6. Část B budou zřejmě z časových důvodů žáci plnit až následující hodinu. 7. Žáci plní úkoly č. 4,5,6. Řešení: Tok 865m n. m., Praha 863m n. m., Písek 690m n. m. 8.

Úkoly č. 5 a 6 mohou po splnění žáci zkonzultovat společně a využít např. zoologických karet, atlasu rostlin.

9. Část C žáci plní pomocí vyhledání informací o založení měst Příbrami a Hořovic. K dispozici mají literaturu o Středních Čechách a Podbrdské krajině od spisovatele J. Čáky, dále turistického průvodce po Středních Čechách, zajištěn je i přístup k internetu. Učitel může jednotlivým skupinám nabídnout různé zdroje k vyhledání informace. Řešení: přesná doba vzniku není zcela jasná, ale s jistotou lze vznik měst datovat do 13. století, Příbram r. 1216 kupuje pražský biskup Ondřej a začíná budovat město se strategicky důležitou polohou na stezce vedoucí z jihozápadu ku Praze, budování Hořovic se datuje do let 1303 – 1322, kdy nové město západně od staré osady začíná budovat Plichta ze Žirotína.

8

10. Žáci pracují s časovou přímkou. 11. Ve skupině se žáci poradí a napíší návrh pro představitele obce, jak by náš kraj mohl být zajímavější pro případné návštěvníky. 12. Poslední plnění úkolu se zároveň může stát dobrým tématem k diskuzi. 13. Následuje vyhodnocení správnosti plnění úkolů. 14. Žáci vyhodnotí práci všech členů ve skupině. 15. Učitel zhodnotí práci skupin ze svého pohledu. 16. Učitel se žáky podebatuje na téma: Znám svůj kraj.

9


S mapou se neztratím

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Ročník: 4. Časový rámec: 3 hodiny Charakteristika: opakovací PL se zaměřením na dovednosti práce s mapou Klíčová slova: vlastivědná mapa, značení – značky, měřítko, pravý a levý břeh toku, pramen toku, ústí toku, soutok, hraniční pohoří, nejvyšší vrcholy, Obsah: vyhledávání vodních toků a jejich pramenů, vyhledávání soutoků, orientace ve značkách vlastivědné mapy, Vyhledávání ha pojmenování hraničních pohoří a jejich nejvyšší vrcholy, čtení z mapy, orientace v části české, moravské, slezské

Metodický přehled

Klíčové kompetence: pracovní – žák využívá získané dovednosti k plnění úkolů, dodržuje požadovaná pravidla, uspořádá si pracovní plochu a volí si organizaci prácetak, aby dosáhl co nejlepších výsledků, sociální a personální – žák je platným členem své skupiny, pracuje týmově, hledá řešení společně se svým týmem, vyslechne a respektuje názory druhých a zároveň vyjádří svůj vlastní názor Mezioborové vztahy: ČJ (vlastní jména) Výukové metody: hromadné procvičování, práce ve dvojicích Pomůcky: vlastivědná mapa ČR nástěnná, vlastivědné školní mapy, ukázky jiných druhů map, autoatlasy aj. Očekávané cíle a výstupy: •

Žák na mapě vyhledá požadovaný objekt.

•

U vodních toků určí místo pramenu, určí pravé a levé přítoky, určí místo soutoku.

•

Ukáže a pojmenuje všechna hraniční pohoří a vyhledá nejvyšší vrcholy.

•

Orientuje se ve značkách vlastivědné mapy.

10

•

Umí vypočítat vzdušnou vzdálenost mezi městy na školní vlastivědné mapě s měřítkem 1: 1000 000.

Metodické pokyny: 1. 2-3 vyučovací jednotky vyučující věnuje tématu: Práce s mapou ČR. 2. Výuka probíhá frontálně, vyučující volí organizaci tak, aby zaznamenal, pokud se některý z žáků na mapě neumí orientovat. 3. Vlastní práce na PL probíhá jako opakovací cvičení a je vhodné žáky rozdělit do dvojic. 4. Při práci s mapou je důležité udržovat pracovní plochu upravenou. 5. Následuje práce s PL. Řešení: 1)Labe pramení pod Sněžkou v Krkonoších, Vltava pod Černou horou na Šumavě, Odra Fidlův k. v Nízkém Jeseníku 2)a)Litavka pramení pod vrchem Praha v Brdech, b) vlévá se do Berouna, c) na pravém bř. Příbram se Svatou Horou, Koněpruské jeskyně, na levém bř. Město Hořovice, hrady Žebrák a Točník 3) Krkonoše – Sněžka, Krušné hory – Klínovec, Šumava – Plechý, Hrubý Jeseník – Praděd 6. Po ukončení práce se vyučující rozhodne, zda práci ohodnotí sám nebo zda si žáci společně s vyučujícím sdělí výsledky otázek a opraví chybné údaje. 7. Žáci ve své dvojici objektivně vyhodnotí znalosti své i spolužáka

11

Metodický pokyn č.4

Poznávám svou vlast

Dominantní průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ročník: 4. Časový rámec: 1 výuková jednotka Charakteristika: souhrnné opakování vlastivědného učiva zaměřené na pochopení propojenosti našeho státu s Evropou Klíčová slova: hranice, ústí vodního toku do moře, historické souvislosti, současní představitelé sousedních států Obsah: A)doplnění názvů sousedních států k hranicím ČR, vyhledání řeky, která tvoří přítok Dunaji, vyhledání českých řek, které ústí do Severního a Baltského moře, B) otázka z učiva o Velkomoravské říši, otázka z učiva o období Habsburků na českém trůně, C)vyhledávání informací o současných prezidentech sousedních států

Metodický přehled

Klíčové kompetence: k učení – své dosavadní znalosti získané v předchozích hodinách vlastivědy žák zúročí v opakovacím testu, umí vyhledat informace, sám si zvolí organizaci práce s PL, komunikativní Mezioborové vztahy: ČJ, mediální výchova, Mat Výukové metody: je možné zvolit jako práci individuální nebo práci ve dvojici Pomůcky: mapa ČR, mapa Světa, poznámky z učiva Dějiny českého státu nebo učebnice vlastivědy, přístup k internetu nebo jinému mediálnímu zdroji Očekávané cíle a výstupy: •

Žák přiřadí k hranici ČR všechny názvy sousedních států.

•

Žák z mapy vyčte, které řeky ústí přímo do moří Severního a Baltského a která řeka je přítokem Dunaje a tím patří k úmoří Černého moře.

•

Žák vyčte z mapy názvy nejen na české straně hranic, ale i např. na německé straně hranic.

12

•

Žák vyhledá odpověď na otázky učiva o Velkomoravské říši a učiva z období vlády Habsburského rodu na českém trůně.

•

Žák vyhledá informace o jménech současných prezidentů okolních států.

•

Žák formuluje svůj názor o propojenosti Evropy z hlediska zeměpisného, dějepisného.

Metodické pokyny:

1. Doporučuje se zvolit práci s PL jako opakovací test nejlépe pro individuální prověření znalostí a dovedností. 2. Test je rozdělen na 3 části, žáci postupně vypracují část A a B, pro jejichž zpracování postačí vlastivědná mapa ČR a mapa Světa, poznámky z dějin našeho státu nebo učebnice vlastivědy. Řešení: 1)Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko, 2) Morava, 3)Labe, 4)Odra až do Baltského moře,5)Bavorský les, 3. Část C může žák vypracovat doma. Ve škole lze tuto část splnit jen za předpokladu, že mají žáci přístup k mediálním zdrojům. Řešení: v červnu 2010 v Polsku Bronislaw Komorowski, na Slovensku Ivan Gašparovič, v Rakousku Heinz Fischer, v Německu (zastupující)Jens Bohrnsen. 4. Po skončení práce na PL bude následovat debata na téma: ČR a Evropa, kdy žáci z odpovědí, které zaznamenali v testu, vyčtou veškerou nabízenou propojenost států Evropy, zejména střední Evropy. 5. Vyučující dbá, aby podnítil do debaty všechny žáky, téma se může rozšířit, je tedy na učiteli, do jaké míry nechá debatu rozvést. J 6. Učiteli se nabízí možnost dvojího hodnocení. Zhodnotí práci s PL a zhodnotí aktivitu během debaty.

13

Metodický list č. 5

Aby se nám dobře žilo

Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana - občanská společnost a škola - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Doplňkové průřezové téma: multikulturní výchova – mezilidské vztahy Ročník: 4. Časový rámec: 2 – 3 vyučovací hodiny Charakteristika: Obsah je zaměřen komunikaci a poznávání své osobnosti . Žáci mají odpovědět na otázky, které následují po každém cvičení. Klíčová slova: komunikace, chování, vztahy mezi lidmi, kultura chování Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, kreslící potřeby, archy papíru, čtvrtky, výstřižky a obrázky z různých časopisů Metodický přehled: Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá

14

Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: český jazyk, výtvarná výchova, pracovní činnosti Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, výroba plakátu Pomůcky: (viz materiál) Očekávané cíle a výstupy: •

Žáci vědí, co je to empatie

•

Žáci zastávají tolerantní postoje vůči odlišnostem díky zkušenosti a osobnímu prožitku

•

Žák porozumí vlastním postojům

•

Žáci si uvědomí, že nejsme všichni stejní

•

Žák ví, že posuzovat druhé podle zevnějšku je zavádějící

•

Žák zná základy společenského chování

Metodické pokyny: 1. Pracovní list Cvičení 1 a 2 vypracují žáci samostatně, otázky pod cvičením je vhodné probrat se všemi dětmi společně. Cvičení 3 je vhodné zadat jako domácí úkol nebo zařadit do hodiny výtvarné výchovy či do pracovních činností. Materiál na tuto aktivitu si děti shromáždí předem. Poznávání jednotlivých koláží je vhodné věnovat celou hodinu, aby svůj výtvor mohli představit všichni žáci. Pokud některé z dětí nechce svou koláž komentovat, nebudeme ho v žádném případě nutit. Strom momentální nálady si žáci vykreslují každý den a pokud mají chuť o svých pocitech a náladách mluvit, v žádném případě jim nebráníme. Literatura a zdroje: Marádová, E.: Zdravý životní styl I. Praha. Fortuna. 1999. ISBN 80-7168-513-5 Podklady projektu Dokážu to, 2002

15


Ochráníme svět

Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí, základní podmínky života Doplňkové průřezové téma: osobnostní a sociální výchova – seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Ročník: 4. Časový rámec: 2 vyučovací hodiny

Charakteristika: Obsah je zaměřen ekologii . Žáci mají odpovědět na otázky, které následují po každém cvičení. Klíčová slova: kontejnery, třídění odpadu, sběrný dvůr, recyklace, odpad Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, kreslící potřeby Metodický přehled: Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi

16

Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: český jazyk, výtvarná výchova, pracovní činnosti

Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, výroba koláže Pomůcky: (viz materiál)

Očekávané cíle a výstupy: •

Žák navrhne možnosti zlepšení životního prostředí své obce

•

Dokáže vhodnými argumenty obhájit svůj názor

•

Umí vyhledávat a prezentovat informace

17

Metodické pokyny: 1) vyplněná tabulka

PAPÍR

PLASTY

SKLO

NÁPO JOVÉ KART ONY

PATŘÍ

NEPATŘÍ

noviny, časopisy, reklamní letáky, kartony, sešity, papírové obaly, krabice roztrhané na menší kusy, balicí papír, lepenka, kancelářský papír, sešity, obálky

do kontejneru nepatří mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky

sešlápnuté PET lahve, plastové nádoby a lahve, plastové kelímky, sáčky a fólie, čisté plastové obaly od mléka, jogurtů a ostatních mléčných výrobků, plastové tašky, prázdné plastové obaly od šamponů, kosmetiky a čistících prostředků

do kontejneru nepatří bakelit, guma, PVC, linoleum, pneumatiky, novodurové trubky, plastové obaly od chemikálií olejů a barev

bílé nebo barevné sklo, vymyté skleněné láhve, zavařovací sklenice, tabulové sklo

do kontejneru nepatří keramika, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla

vypláchnuté krabice od džusů, mléka apod.

do kontejneru nebo stojanu nepatří nápojové kartony se zbytky potravin

18

2) Otázky a odpovědi: žáci se pokusí vyplnit samostatně a kontrola by měla proběhnout s celou třídou. Řešení: 1. Do kterého barevného kontejneru vhodíte pet lahev? Do žlutého. 2. Do kterého kontejneru můžete vyhodit skleněnou láhev? Do bílého a zeleného – jednu uvedenou možnost hodnoťte jako správné zodpovězení otázky. 3. Co uděláte s vysloužilým mobilním telefonem? Několik možností: vyhodit do červeného kontejneru, či ho nechat v obchodě při koupi nového mobilu. 4. Kde je nejblíže Vašeho bydliště sběrný dvůr? To je individuální. 5. Co je to recyklace? Je to nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. 6. Co je to recyklační poplatek? Poplatek za likvidaci vysloužilého výrobku, je přidán k ceně nového zakoupeného výrobku 7. Co je to bioodpad? Je to biologicky rozložitelný odpad. Jakýkoliv odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např.: potraviny, odpad ze zeleně, papír).

3) Žáci vymýšlí, co se vyrábí z recyklovaného materiálu a nakreslí alespoň 3 výrobky. Lze využít i v hodině výtvarné výchovy.

Zdroje: informační leták na třídění odpadu, dostupné na www. Tonda-obal.cz

19


Nad přímkou času

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Ročník: 4. Časový rámec: 2 vyučovací jednotky Charakteristika: žáci pracují s časovými údaji týkajícími se jejich osoby, dále pracují s historickými údaji týkajícími se dějin našeho státu, vnímají koloběh lidského života Klíčová slova: historie – dějiny, generace, předkové, časové údobí, Obsah: vypracování generačního stromu, vlastní ilustrace k určitému historickému období, přiřazování historických osobností do párů, zaměření se na oblíbenou postavu našich dějin, rozpoznání pověsti O Horymírovi Metodický přehled: Klíčové kompetence: sociální a personální – utváří si představu o sobě samém, občanské – získává úctu k naší historii a zaujímá postoj k historickým osobnostem, k učení – žák pracuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí, umí si vyhledat potřebné informace a pracuje s nimi Mezioborové vztahy: ČJ, Vv Výukové metody: individuální práce, frontální výuka, debata Pomůcky: psací pomůcky, pastelky, osobní poznámky připravené z domácí přípravy, kniha A. Jiráska Staré pověsti české, ukázky ilustrací Zdeňka Buriana Očekávané cíle a výstupy: • Žák na základě domácí přípravy, kde získal informace o svých předcích, sestaví svůj generační strom. • Žák pomocí ilustrace popíše určité historické údobí našich dějin. • Žák přiřadí d dvojic k sobě jména historických osob z počátku našich dějin. • Žák na základě vlastního výběru popíše charakterové vlastnosti historické osobnosti, která ho zaujala. •

Žák rozpozná nejznámější pověsti o české historii.

20

Metodické pokyny: 1. Předpokládá se, že žáci v rámci ČJ byli již seznámeni s některými pověstmi od Aloise Jiráska. 2. V hodinách Vv by vyučující měl zařadit prohlídku ilustrací Zd. Buriana. 3. Vyučující nejdříve seznámí žáky s pojmem ,,generační strom“ a vysvětlí jeho zhotovení. 4. Žáci mají v rámci domácí přípravy za úkol s rodiči nebo prarodiči debatovat na téma ,,Moje rodina“ a zhotovit si podklady pro práci ve škole. 5. Práci na PL vyučující zařadí až po ukončení výkladu látky: Dějiny našeho státu. 6. Žáci pracují s PL individuálně, prokážou tak své znalosti a dovednosti v oblasti orientace v naší historii. 7. Během práce jim vyučující umožní pracovat s osobními poznámkami, učebnicí vlastivědy nebo jiné historické literatury podle výběru žáka. 8. Vyučující hodnotí práci individuálně. 9. Po ukončení práce se žáci vyjádří k náročnosti úkolů, sdělí si vzájemně, kde vyhledali potřebné informace, co se jim při práci osvědčilo. Dávají si rady mezi sebou pro příští plnění úkolů.

21


Na počátku českých dějin

Dominantní průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ročník: 4. Časový rámec: 2 vyučovací jednotky Charakteristika: prověření znalostí od počátku našich dějiny do doby husitských válek, nabídka otázek pro debatu na téma ,,Evropa pro všechny“ Klíčová slova: evropská vzájemnost, charitativní činnost, tolerance, mír, Obsah: 1. Část tvoří křížovka, otázky jsou kladené podle historických událostí od dob počátku prvních státních útvarů na našem území, 2.část tvoří otázky pro debatu ve skupině na téma ,,Evropa pro všechny“

Metodický přehled:

Klíčové kompetence: k učení – žák využívá již získané znalosti k další práci, umí vyhledat samostatně informaci, komunikativní – formuluje a vyjadřuje jasně a srozumitelně své myšlenky, vyslechne názor druhých, vhodně reaguje, zapojuje se do diskuze Mezioborové vztahy: ČJ Výukové metody: práce ve dvojicích, debata ve skupině Pomůcky: poznámky z vlastivědných hodin, učebnice vlastivědy nebo jiná historická literatura, přístup k internetu, ukázka časopisů např. National Geographic , Svět Očekávané cíle a výstupy: • Žák se orientuje v historii našeho státu od počátku dějin až do období husitství. • Žák vyhledá potřebné informace, které potřebuje ke splnění úkolů. • Žák se zapojuje do diskuze na dané téma. • Žák formuluje své myšlenky, vyjadřuje se jasně a srozumitelně, hovoří věcně.

22

Metodické pokyny: 1. Před vlastním plněním úkolů v PL, by měl vyučující věnovat 1 vyučující jednotku k ústnímu opakování, kdy žáci mají možnost nahlédnout do svých poznámek nebo učebnic či jiné literatury. 2. Žáky vedeme k samostatnosti při vyhledávání informací a vštěpujeme jim známé heslo: ,,Nemusím znát všechno, ale musím vědět, kde informaci získám“. 3. Následuje hodina, kdy žáci nejlépe ve dvojicích pracují s křížovkou. 4. Po ukončení práce a ověření si správnosti svých výsledků, následuje druhá část hodiny. 5. Žáci se v debatě pokouší odpovědět na dané otázky, je zcela možné, že během debaty se počet otázek rozšíří. 6. Vyučující nabídne žákům prohlídku časopisů např. National Geographic, Svět, seznámí své žáky s činností festivalu Jeden svět – žáci mohou vyhledat informace již během besedy o tomto festivalu. 7. Řešení v křížovce: kamenná, Avaři, Fredegar, Mojmírovci, Přemyslovci, Václav, Praha, rotunda, gotika, Křivoklát, Karlštejn, Otcem vlasti, kalich, Kostnice, odpustky. 8. Učitel zhodnotí aktivitu, způsob odpovědí během debaty, ohodnotí, jak si žáci počínali při plnění první části PL.

23


Minulost jineckého kraje

Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana - Občanská společnost a škola Doplňkové průřezové téma: osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti environmentální výchova – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka a prostředí Ročník: 4. Časový rámec: 2 - 3 vyučovací hodiny Charakteristika: Obsah tohoto bloku je zaměřen poznávání a seznámení se s historií naší obce. Projekt seznamuje žáky s historickými budovami v naší obci a zároveň jim umožní jejich porovnávání s dobou současnou. Klíčová slova: Jince, Jinecko, historické památky v obci, minulost, současnost Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, pastelky, jinecký znak Metodický přehled: Klíčové kompetence: kompetence k učení – uplatňováním aktivizujících metod a forem práce, které žáky vedou k samostatnému vyhledávání, třídění a zpracovávání věku přiměřených informací z různých zdrojů (dětské encyklopedie, časopisy, pracovní listy, výukové programy, internet aj.); kompetence k řešení problémů - vybízet žáky k porovnávání názorů, k vyhodnocování a vyvozování závěrů v rovině chování, předkládání námětů, které žáky vedou k samostatnému uvažování o problému a způsobu jeho řešení (organizace práce ve skupině, samostatné dohadování o řešení problému aj.); kompetence komunikativní -rozvíjení komunikativních dovedností, které u žáků vedou k aktivnímu naslouchání, vzájemnému respektování, přesvědčování a srozumitelnému vyjadřování při prezentaci výsledků týmové práce 24

kompetence sociální a personální, kompetence občanská - pomocí aktivizujících výukových metod rozvíjet u žáků interakční a vztahové dovednosti pro život Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk

Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, sledování výukových motivačních materiálů Pomůcky: (viz materiál)


žák chápe a uplatňuje celoživotní odpovědnost za historické bohatství své obce

•

naučí se aktivně uplatňovat osvojené vědomosti, dovednosti a hodnotové postoje v modelových situacích s možností jejich uplatňování ve vlastním životě a ve stejném smyslu pozitivně ovlivňovat i své nejbližší okolí

•

žák uplatňuje objektivní sebehodnocení a hodnocení druhých

Metodické pokyny:

1. Pracovní listy PL Jedná se o čtení s porozuměním a hledání správných odpovědí z textu. Na otázky mohou žáci hledat odpovědi společně nebo lze úkoly zadat jako samostatnou práci. Práci s PL by měla předcházet prezentace na IAT. Řešení PL: Pokus se odpovědět na tyto otázky. Odpovědi najdeš v textu: 1) Kdy se objevují první zmínky o Jincích? První historické zmínky o Jincích nalézáme už ve druhé polovině 14. století 2) Který král vlastnil také Jince? počátkem 15. století dokonce král Václav IV. 3) Jak se jinak říká Plešivci? Olymp Brd 4) Kde jsou uloženy historické nálezy z Jinec a okolí? v Národním muzeu v Praze

25

5) Co se těžilo v okolí Jinec? Železná ruda 6) Jak se jmenuje jinecký kostel? barokní kostel sv. Mikuláše 7) Kdo nechal postavit v Jincích vysokou pec? Hrabě Vrbna 8) Jak se tato pec jmenuje? Barbora 9) Proč jsou v jineckém znaku hřeby? Výroba cvočků a hřebů 10) Kdy byly Jince povýšeny na městys? 1900 11) Kdy byla v Jincích zřízena vojenská posádka? Po 1.světové válce

Zdroje: www.jince.cz Beránek, J.: Jince . OÚ Jince. 2000

26


Zajímá mě historie

Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana - Občanská společnost a škola Doplňkové průřezové téma: osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti environmentální výchova – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka a prostředí Ročník: 4. Časový rámec: 2 vyučovací hodiny

Charakteristika: Obsah tohoto bloku je zaměřen poznávání a seznámení se s historií naší obce. Projekt seznamuje žáky s historickými osobnostmi, které se zasloužily o rozvoj železářství v našem kraji Klíčová slova: Jince, jinecko, historické památky v obci a jejich minulost Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, pastelky Metodický přehled: Klíčové kompetence: kompetence k učení – uplatňováním aktivizujících metod a forem práce, které žáky vedou k samostatnému vyhledávání, třídění a zpracovávání věku přiměřených informací z různých zdrojů (dětské encyklopedie, časopisy, pracovní listy, výukové programy, internet aj.); kompetence komunikativní - rozvíjení komunikativních dovedností, které u žáků vedou k aktivnímu naslouchání, vzájemnému respektování, přesvědčování a srozumitelnému vyjadřování při prezentaci výsledků týmové práce

27

kompetence sociální a personální, kompetence občanská - pomocí aktivizujících výukových metod rozvíjet u žáků interakční a vztahové dovednosti pro život Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce

Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, sledování výukových motivačních materiálů Pomůcky: (viz materiál)


žák chápe a uplatňuje celoživotní odpovědnost za historické bohatství své obce

•

naučí se aktivně uplatňovat osvojené vědomosti, dovednosti a hodnotové postoje v modelových situacích s možností jejich uplatňování ve vlastním životě a ve stejném smyslu pozitivně ovlivňovat i své nejbližší okolí

•

žák uplatňuje objektivní sebehodnocení a hodnocení druhých

Metodické pokyny:

1. Pracovní listy 1) PL Pracovní list se skládá z pověsti o Pešíkovi. Na jejím základě hledají žáci vhodné vysvětlení slova bradýř = venkovský doktor. Další úkol se týká určení správného znaku. Nápovědu najdou žáci v předešlé pověsti. Žáci by se měli pokusit převyprávět pověst o Pešíkovi vlastními slovy, aby bylo vidět, jak textu porozuměli.

Literatura a zdroje: Jan Beránek: Jince. OÚ Jince. 2000 Sedláček, A.: Pověst o Pešíkovi. Dostupné z www.pruvodce.co/hrady-zamky-pamatky/

28

,

Recommend Documents