,

Začlenění průřezových témat do učiva 1.stupně ZŠ

Metodická příručka pro učitele Prvouky

3.ročník Tento výukový materiál je součástí pracovních listů a materiálů s aktivitami na interaktivní tabuli pro výuku prvouky ve 3.ročníku vytvořených v grantovém projektu OPVK – Uvedení ŠVP do praxe, inovace metod a materiálů, CZ.1.07/1.1.06/01.0053, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Soubor materiálů byl vytvořen v období 1.1.2009 – 30.9.2010 učitelkami ZŠ a MŠ Jince Mgr. Renatou Hladovou, Mgr. Helenou Kaššovicovou, Mgr. Annou Nováčkovou a Mgr. Jindřiškou Ženíškovou

2

Prvouka – Místo, kde žijeme Název pracovního listu 1. Krajina mého působiště

Ročník: třetí

Doporučená PT

Zpracovává

Strana metodiky

Osobnostní a sociální

Renata Hladová

5

Renata Hladová

8

Jindřiška Ženíšková

10

Multikulturní výchova

Jindřiška Ženíšková

12


Helena Kaššovicová

13

Anna Nováčková

15

výchova

2. Jince – obec ve

Výchova k myšlení

středních Čechách

v evropských a globálních souvislostech

3. Jsem součástí rodiny

Výchova demokratického občana

4. Jsem součástí lidské společnosti

5. Čas v lidském životě

výchova 6. Minulost našeho kraje

Výchova demokratického občana

7. Příroda živá

Environmentální výchova

Renata Hladová

19

8. Příroda neživá

Environmentální výchova

Helena Kaššovicová

21


Anna Nováčková

23

Anna Nováčková

26

9. Tělověda – věda o těle

výchova 10. Vše pro zdraví a

Multikulturní výchova

pohodu

Úpravu těchto materiálů provedla Anna Nováčková a Jaroslava Půlkrábková

3

4

Metodický list č.1

Krajina mého působiště

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Ročník: 3. Časový rámec: 2 (3, viz. metod. pokyny) vyučovací hodiny Charakteristika: použití práce se směrovou růžicí popřípadě s kompasem v praxi, znalost místních objektů, prokázání dovedností jako je určení směru toku, určení pravého a levého břehu toku, popis jineckého znaku, znalost názvů a směrů přilehlých obcí Klíčová slova: určování světových stran, hodnocení, stáří objektů, směr toku, popis, symboly, způsob dopravy Obsah: určování směrů pomocí směrové růžice z různých stanovišť, porovnávání výsledků, vyhodnocování stáří sledovaných objektů, vyznačení směru toku místní říčky, popis symbolů na jineckém znaku, prokázání znalostí názvů přilehlých obcí, možnosti dopravního spojení do okolních obcí

Metodický přehled:

Klíčové kompetence: k učení: získané znalosti v předešlých hodinách jako je určování světových stran pomocí směrové růžice, dále určování směru toku u řek a potoků a následné označení pravého a levého břehu u vodních toků žák využije při plnění úkolů v PL, pozná, že získané znalosti lze využít v praxi, že učivo probírané při hodinách prvouky má své důležité místo v praktickém životě, řešení problémů: na základě vlastních zkušeností a znalostí místních podmínek vymyslí všechny možné způsoby dopravního spojení mezi nejbližšími obcemi, na základě vlastní zkušenosti je schopen vyhodnotit u sledovaných objektů jejich posloupnost z hlediska stáří, při porovnávání údajů v 1.úkole zjišťuje, že objekt ,,kostel“ má rozdílné výsledky oproti např. kopci Plešivec, dojde k poznání, že vzdálenější objekty svůj směr nemění, ale blízké objekty ano, komunikativní: při práci v terénu spolupracuje se svojí

5

skupinou, porovnává si vzájemně výsledky zjištění, pomáhá v případě slabších výkonů svých spolupracovníků Mezioborové vztahy: ČJ (místní názvy, názvy obcí – vlastní jména), PČ (výroba směrové růžice), MAT (orientace v prostoru) Výukové metody: vycházka, skupinová práce, rozhovor, individuální plnění úkolu Pomůcky: směrová růžice, psací potřeby, karty s nadepsanými údaji ohledně stanovišť pro plnění 1. úkolu, fotografie sledovaných objektů pro 2. úkol, Očekávané cíle výstupy: žák v rámci svých možností •

Vyjmenuje hlavní i vedlejší světové strany.

•

Určí světové strany pomocí směrové růžice.

•

Vyjmenuje historické objekty v obci.

•

Správně posoudí, zda se jedná o objekt historický nebo o objekt vybudovaný v pozdější době.

•

Vyznačí směr vodních toků v obci a určí pravý a levý břeh.

•

Objasní symboly znázorněné v polích jineckého znaku.

•

Vyjmenuje názvy přilehlých obcí.

•

Vyjmenuje způsoby dopravy do těchto obcí.

Metodické pokyny:

1. Vyučující může splnění úkolů v PL využít v rámci opakování učiva, proto se předpokládá, že žáci již získali dovednosti při práci se směrovou růžicí. Také se předpokládá, že v rámci předešlých prvoukových vycházek k místním vodním tokům vyučující se žáky určovali směr toku Litavky a Ohrazenického potoka, označovali pravý a levý břeh. Pokud tak neučinili, věnují těmto aktivitám 1 vyučovací hodinu v terénu ještě před plněním úkolů v PL. 2. Před plněním úkolů je třeba pro žáky zhotovit kartičky k 1. úkolu, aby žáci do terénu nenosili celé pracovní listy. 3. Žáci zopakují názvy pro hlavní a vedlejší světové strany a pomocí kompasu, který vyučující zajistí pro potřeby výuky, se ujistí, že vrch Plešivec, který je dominantou pro okolí obce, se nachází na severní straně od obce. (Možno provést na chodníku u budovy školy před vlastním stoupáním na stanoviště.)

6

4. Žáky rozdělíme do méně početních skupin (2-3) a sdělíme jim cíle stanovišť, ze kterých budou určovat směr sledovaných objektů. 5. Na stanovištích žáci provádí požadované plnění úkolu. 6. Po zápisu výsledku na třetím stanovišti si žáci porovnávají údaje, docházejí ke zjištění, že vzdálený objekt při změně stanovišť nemění svůj směr, ale bližší objekty ano. 7. Během přesunu zpět do budovy školy se žáky debatujeme o významu určování světových stran pro praktický život. 8. Následující hodinu si žáci zapíší své výsledky do PL – předpokládá se práce u interaktivní tabule, nebo v počítačové učebně.. 9. Ve třídě žáci pokračují v plnění dalších úkolů ve skupině stejné jako při určování směrů – informace zjišťují s pomocí internetu a aktivit na IAT. Lze třídu rozdělit (podle možností) , kdy část třídy vyhledává informace na internetu a část plní úkoly na IAT a pak se vymění. Záleží na učiteli, kolik času chce tématu věnovat. Případně se může k některým úkolům na IAT vrátit v následujících hodinách. 10. Vyučující sleduje jejich počínání, všímá si jednotlivců, zasahuje jen ve výjimečných případech, podporuje méně aktivní žáky ve skupině. 11. Následuje hodnocení. Hodnocení nejdříve provádí sami žáci: hodnotí aktivitu svých spolupracovníků, vyslovují své názory, kdo byl pro skupinu největším přínosem apod. 12. Vyučující zhodnotí práci celé skupiny, zdůrazňuje důležitost spolupráce ve skupině pro dosažení co nejlepších výsledků.

7


Jince – obec ve středních Čechách

Dominantní průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ročník: 3. Časový rámec: 2 - 3vyučovací hodiny + jednodenní nebo dvoudenní exkurze(doporučuje se pro 3. ročník absolvovat exkurzy např. do Městského vlastivědného muzea v Berouně, nebo Hornického muzea v Příbrami) Charakteristika: úkoly vedou k poznání, že svět kolem nás je propojen v mnoha souvislostech, že jsme součástí evropského celku, zároveň žáci dochází k poznání, že způsob našeho chování, myšlení, konání bude dopadat na příští generace Klíčová slova: přírodní památky, historické památky, turistický průvodce, literatura o dějinách kraje, informace, vodní cesta, mapa státu, mapa Evropy, ochrana přírodních a historických památek, časová přímka, minulost, budoucnost Obsah: vyhledávání cílů výletů po kraji, sledování cesty vodního toku Litavky a následně dalších toků až k Severnímu moři(tento úkol je určen spíše pro děti staršího věku, ale mohou se pokusit vyřešit i mladší žáci. V žádném případě není tento úkol povinný a není vyučujícím hodnocen), hodnocení stavu historických památek v Jincích, práce s časovou přímkou, minulost a budoucnost Metodický přehled: Klíčové kompetence: k učení: žák se rozhoduje, zda pro plnění úkolu budou stačit jen jeho dosavadní zkušenosti, nebo bude- li muset využít odborných pomůcek: mapy, turistického průvodce, odbornou literaturu – učí se vyhledávat informace, možnosti využití internetových stránek, komunikativní: během plnění úkolů konzultuje svou činnost s vyučujícím, se spolužáky, hovoří, debatuje a naopak naslouchá názory druhých, občanské: učí se rozhodovat, jakou cestou se vydá pro dosažení svých výsledků, vyslovuje vlastní názory a posuzuje záležitosti týkající se budoucího života, pracovní: na základě probíraných témat žáci posuzují jak pracovali v minulosti i v současnosti dospělí, přemýšlí nad tím, jak by pracovali oni, jak oni se zasadí o dobrý stav naší země, Mezioborové vztahy: ČJ (vyhledávání informací, vlastní jména)

8

Výukové metody: práce ve skupině, rozhovory, popř. exkurze Pomůcky: mapa ČR, mapa Evropy, turistický průvodce, popř. přístup k internetovým stránkám, kniha Jana Beránka Jince – dějiny obce, PL, psací pomůcky Očekávané cíle a výstupy: žák v rámci svých možností •

na základě svých zkušeností vybere cíle výletů po kraji,

•

vyhledá informace o možnostech výletů za přírodními a historickými památkami,

•

najde na vlastivědné mapě tok Litavky posléze Berounky,

•

vlastním úsudkem vyhodnotí stav historických památek v obci Jince,

•

vyjmenuje lokality nalezišť trilobitů na Jinecku,

•

za asistence vyučujícího vyznačí na časové přímce stáří trilobitů z jineckého okolí,

•

za asistence vyučujícího porovnává údaje s údaji v odborné literatuře

Metodické pokyny: 1. Doporučuji v rámci učiva naplánovat exkurzy do Městského vlastivědného muzea v Berouně nebo do Hornického muzea v Příbrami, kde žáci získají představu o životě lidí v dávné historii, o přírodních podmínkách našeho kraje, o nerostném bohatství – hornictví a hutnictví v kraji atd. 2. Vyučující seznámí žáky s vlastivědnou mapou a mapou Evropy, vyhledají sledované vodní toky – nepovinný úkol(viz výše). 3. Žáci i vyučující připraví k ukázce knihy, turistické průvodce, popř. se vyučující se žáky připojí na internet – žáci se snaží přijít na co nejvíce způsobů získávání informací pro potřeby splnění 1. úkolu. 4. Žáci sami na základě svých zkušeností nabízejí řešení k 1. úkolu. 5. Úkoly 1., 3., 5. žáci mohou řešit zcela samostatně. 6. Úkoly 2. a 4. Z důvodů probíraného učiva žáci řeší hromadně za asistence vyučujícího, možno taktéž volit práci, kdy jednotlivé skupiny pracují s vyučujícím zvlášť. 7. Po ukončení splnění úkolu č. 5 doporučuji, aby vyučující dal podnět k debatě s ohledem na žákovské odpovědi. 8. Vyučující hodnotí aktivitu, dovednosti žáků průběžně, splnění úkolů v PL ohodnotí po ukončení práce. Hodnotí práci celé skupiny, žáci se vyjadřují a hodnotí spolupráci ve své skupině.

9


Jsem součástí rodiny

Dominantní průřezové téma – Výchova demokratického občana. Ročník – 3. Časový rámec – 3hodiny Charakteristika – příbuzenské vztahy v rodině, práva a povinnosti členů rodiny Klíčová slova – členové rodiny, příbuzenské vztahy, volný čas Obsah – rodinné prostředí, členové rodiny, role v rodině, pojmy příbuzenských vztahů Pomůcky – PL, fotografie členů rodiny, pastelky Klíčové kompetence k učení – vyhledává a třídí informace a využívá je v praktickém životě, užívá termíny, znaky a uvádí věci do souvislosti, vybírá a využívá pro učení vhodné metody a způsoby k řešení problémů – vyhledává informace vhodné k řešení problémů, samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, ověřuje prakticky správnost řešení problémů komunikativní – formuluje a vyjadřuje myšlenky v logickém a časovém sledu, rozumí různým typům textu, obrazovým materiálům, využívá informační a komunikační prostředky sociální a personální – přispívá k diskusi v malé skupině i celé třídě, oceňuje zkušenosti druhých lidí Mezipředmětové vztahy – ČJ, VV, PČ Výukové metody – rozhovor, vypravování, hra, skupinová práce Očekávané výstupy žák: - uplatňuje poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka - rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi Metodické pokyny – charakteristika rodiny a rodinného prostředí - pojmenování členů rodiny - příbuzenské vztahy - popis a charakteristika členů rodiny podle fotografie a vytvořeného rodokmenu

10

Podklady pro tvorbu rodokmenu budou žáci sbírat delší dobu. Práci pak mohou vytvářet společně ve škole. Další možností je zadat dostatečně dlouhou dobu a nechat žáky vytvořit rodokmen za domácí úkol.

11


Jsem součástí lidské společnosti

Dominantní průřezové téma – Multikulturní výchova Ročník – 3. Časový rámec – 3h. Charakteristika – seznámení s životem člověka v lidské společnosti, jeho práva a povinnosti Klíčová slova – komunikace mezi lidmi, společnost a pravidla ve společnosti. Obsah – práva a povinnosti lidí ve společnosti, život v obci Pomůcky – PL, pastelky, školní řád, obecní vyhlášky, kniha o dětských právech Klíčové kompetence : k učení: vyhledává a třídí informace a využívá je v praktickém životě, užívá termíny, znaky, symboly a uvádí věci do souvislosti k řešení problémů: vyhledá informace vhodné k řešení problému komunikativní: formuluje a vyjadřuje myšlenky v logickém a časovém sledu sociální a personální: přispívá k diskusi v malé skupině i celé třídě, oceňuje zkušenosti druhých lidí Mezipředmětové vztahy – ČJ Výukové metody – rozhovor, plnění úkolů v PL Očekávané výstupy – v modelových situacích předvede základní pravidla chování ve společnosti a v rodině Metodické pokyny – myšlenková mapa Já a moje rodina - myšlenková mapa Moje role ve společnosti - vysvětlení práv a povinností a vlastní výběr žáků s krátkým popisem

12


Čas v lidském životě

Dominantní průřezové téma:

Osobnostní a sociální výchova (Osobností rozvoj. Sociální rozvoj.)

Ročník. 3. Časový rámec: 2 - 3 vyučovací hodiny. Charakteristika:

smyslové vnímání, sebepoznání, sebepojetí (co o sobě vím, druzí jako

zdroj informací o mně), rozdíly mezi lidmi, vzájemné poznávání ve skupině, komunikace – řeč těla, sledování změn vlastního těla v průběhu času. Klíčové pojmy:

sebepoznání, sebepojetí, schopnosti poznávání, smyslové vnímání,

srovnávání, mezilidské vztahy. Obsah: proměny člověka během vývoje od narození, změny těla – sebepoznávání, porovnávání ve skupině vrstevníků, růst a vývoj člověka – období života od narození po smrt. Metodický přehled: Klíčové kompetence: - k učení -

sociální a personální

-

k řešení problémů, smyslové vnímání, pozornost, soustředění, vztah k sobě samému, originalita a kreativita.

-

pracovní

Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět (prvouka). Jazyk a jazyková komunikace. Výukové metody: Řízené rozhovory nad fotografiemi, práce se skupinou žáků jako se sociální skupinou, tvorba myšlenkové mapy, týmová a individuální práce. Pomůcky: Učebna, vlastní fotografie žáků od narození, třídní skupinová fotografie, velký arch papíru (nástěnka) pro tablo, lepidlo, pracovní list, IAT. Očekávané cíle a výstupy: Žáci

- hovoří o sobě, posilují smyslové vnímání - kriticky vyvozují závěry - třídí a uplatňují dosavadní poznatky a zkušenosti - pozorují, popisují a porovnávají proměny vlastního těla i těl lidí různého věku

13

- přijímají a hodnotí poznatky druhých - rozlišují změny lidského těla v různých obdobích života na základě vlastních zkušeností - všímají si změn a popisují je, zdůvodňují je - uvědomují si a respektují rozdíly mezi lidmi různého věku - samostatně tvoří - vytvářejí společný obraz (tablo) třídy Metodické pokyny: Seznámení s oborovým cílem, zadání úkolu k práci na tablu s časovým předstihem: vyhledat svoje fotografie od narození po současnost. 1. hodina: - Práce s fotomateriálem: každý žák stručně představí, z jakého období jeho snímky pochází, seřadí je chronologicky, pohovoří o změnách, které ze snímků pozoruje během přibývajícího věku (žáci mohou doplňovat o vlastní postřehy). - Vytváření společného tabla: kolem třídní skupinové fotografie rozmístí svoje vybrané snímky a spojí se svou současnou podobenkou na společné fotografii (společná práce celé skupiny). - Diskuze nad vytvořenou myšlenkovou mapou (tablem) – žáci hodnotí, vyjadřují své poznatky a názory nad změnami jednotlivců, kriticky hovoří o sobě i o druhých. 2. hodina - Řízené rozhovory nad vývojem člověka od narození, vyvozují jednotlivá období lidského života (novorozenec, kojenec, batole, předškolák, školák, dospívání, dospělost – mládí, střední věk – stáří – smrt) – žáci charakterizují jednotlivá období, vyvozují jejich délku a všímají si změn na těle z vlastní zkušenosti Individuální práce – pracovní list: Žáci hledají ve třídě někoho, kdo splňuje zadané podmínky. Rozvíjí tím komunikaci, získávají informace o svých spolužácích. Tato aktivita se dá řešit formou soutěže (kdo vyplní jako první), ale je potřeba zajistit, aby se zapojily všechny děti a někdo nezůstal v pozadí. Vyhodnocení aktivity by mělo proběhnout formou společného rozhovoru. Závěr: vystavení vytvořeného tabla ve třídě (na chodbě).

14

Metodický list č. 6

Minulost našeho kraje

Dominantní průřezové téma: Výchova demokratického občana - Občanská společnost a škola Doplňkové průřezové téma: osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti environmentální výchova – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka a prostředí Ročník: 3. Časový rámec: 2 -3 vyučovací hodiny

Charakteristika: Obsah tohoto bloku je zaměřen poznávání a seznámení se s historií naší obce. Projekt seznamuje žáky s historickými budovami v naší obci a zároveň jim umožní jejich porovnávání s dobou současnou. Klíčová slova: Jince, Jinecko, historické památky v obci, minulost, současnost Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, pastelky, jinecký znak Metodický přehled: Klíčové kompetence: kompetence k učení –uplatňováním aktivizujících metod a forem práce, které žáky vedou k samostatnému vyhledávání, třídění a zpracovávání věku přiměřených informací z různých zdrojů (dětské encyklopedie, časopisy, pracovní listy, výukové programy, internet aj.); kompetence k řešení problémů - vybízet žáky k porovnávání názorů, k vyhodnocování a vyvozování závěrů v rovině chování, předkládání námětů, které žáky vedou k samostatnému uvažování o problému a způsobu jeho řešení (organizace práce ve skupině, samostatné dohadování o řešení problému aj.);

15

kompetence komunikativní -rozvíjení komunikativních dovedností, které u žáků vedou k aktivnímu naslouchání, vzájemnému respektování, přesvědčování a srozumitelnému vyjadřování při prezentaci výsledků týmové práce kompetence sociální a personální, kompetence občanská - pomocí aktivizujících výukových metod rozvíjet u žáků interakční a vztahové dovednosti pro život Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce

Výukové metody: skupinová, frontální, individuální práce, motivační rozhovor, práce s PL, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, sledování výukových motivačních materiálů Pomůcky: (viz materiál)

Očekávané cíle a výstupy: •

žák chápe a uplatňuje celoživotní odpovědnost za historické bohatství své obce

•

naučí se aktivně uplatňovat osvojené vědomosti, dovednosti a hodnotové postoje v modelových situacích s možností jejich uplatňování ve vlastním životě a ve stejném smyslu pozitivně ovlivňovat i své nejbližší okolí

•

žák uplatňuje objektivní sebehodnocení a hodnocení druhých

Metodické pokyny:

1. Pracovní listy PL Jedná se o čtení s porozuměním a hledání slov vetřelců – tedy slov, která do daného textu nepatří. V další části vysvětlují žáci slova zastaralá. K jejich vysvětlení lze použít encyklopedie, internetové slovníky. Posledním úkolem je kresba jakékoliv jinecké pověsti. Řešení:

Jak Šemíkovo hříbátko překvapilo svého pána Známé je vyprávění malování o tom, jak bělouš Šemík s vladykou Horymírem z Vyšehradu až na druhý břeh Vltavy přeskočil a svého pána tak před stětím hlavy zachránil. Méně už se ví, že když kůň jelen donesl vladyku do Neumětel, brzy nato sešel na zranění ze světa a byl prý pochován před vraty dvorce. Dnes najdeme to místo vedle hřbitůvku a zdobí je nápis 16

výkres s takovýmto nápisem: „V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra Boleslava, zahrabán leží.“ A poněvadž Neumětelští mívali běloušův hrob odjakživa v úctě, nikomu nedovolili, aby zde kopal plaval či jiným způsobem ho znesvětil. Tak tedy Šemík spí svůj bájný spánek, někdy však nechá o sobě vědět, a báj znovu obživne. Šel jeden neumětelský hospodář kolem hrobu s kobylkou k hřebci. Bylo červnové ráno, ptáci už zpívali odlétli, na stéblech se třpytily kapičky rosy. A najednou zaslechl od pomníčku tichý hlas: „Chceš - li mít hříbátko prasátko po mně, pas kobylku na mém hrobě.“ Sedlák údivem jen vytřeštil oči, pouštěje uzdu z ruky. Zato klisnička jako by těm slovům rozuměla, přeběhla cestu a už se popásá na pažitu, jak jí hlas přikázal. Celých padesát týdnů kobylka chodila k hrobu. Potom se jí narodil hřebeček šimlíček, radost pohledět. S pýchou zval sedlák všechny sousedy do maštale kuchyně, aby se přišli podívat. Ti ze zvědavosti nahlédli, ale pak pokrčili rameny: „No co hříbě jako každé jiné. Žádný zázrak to není…“ Někteří dokonce tvrdili, že je koníček malý a slabý, a to by prý měl Šemík hodně nevydařeného potomka! Hospodáře samozřejmě takové řeči mrzely. Staral se proto o šimlíka, jak nejlépe mohl, jenže po nějaké době sám viděl, že zvíře ve vzrůstu i síle proti jiným hříbatům zaostává předbíhá. Dlouho si nevšímalo ani toho nejlepšího sena či ovísku, a když klisnu opět začali zapřahat, vleklo se jako stín podle ní, takže je musel čeledín ke kroku pobízet. Tak čtyři roky uběhly a šimlík taktak zůstával při životě. Byl začátek léta, stará kobylka svážela do stodoly seno, hříbě se jen pletlo kolem. Vrchovatě naložený žebřiňák právě upevňovali pavézou, když se koník otřel o hospodáře svými měkkými pysky, ale ten se jenom rozkřikl: „Táhni neřáde jeden! Místo abys člověku pomohl, jenom se tu lajdáš kolem. To nám dal Šemík pěkného pomocníka!“ V té chvíli se v hříběcích očích zablesklo. A než se sedlák nadál, rozběhl se běloušek proti vrchovaté fůře, přeskočil podlezl ji a jako blesk uháněl k zalesněnému úbočí Housiny. Tam navždycky zmizel. Zbytečně ho sedlák hledal, odprošoval za zlá slova. Šemíkovo hříbátko už nespatřil. 2) Vysvětli, co znamená: vladyka - byl nižší šlechtický titul , ve stavovské hierarchii tvořil nejnižší ze tří šlechtických stavů (vladycký stav, rytířský stav a panský stav, po roce 1620 přibyly další). stětí hlavy - poprava sešel ze světa - zemřel

17

dvorec - curia, kurie někdy i jako dvůr, resp. interpretačně závazné složeniny panský dvorec nebo velmožský dvorec) je typ sídla spojovaný se společenskými elitami, který se v historii objevuje v době halštatské a vyskytuje se až do vrcholného středověku. Dvorec se může vyskytovat jako volně stojící areál, i jako součást hradištního komplexu. pažit - trávník maštal - stáj žebřiňák - Žebřinový vůz neboli žebřiňák je dřevěný nemotorový vůz sloužící převážně k převozu stébelnatých pícnin, sena, slámy, trávy apod., používán byl kdysi velmi hojně zejména v zemědělství. Klasický žebřiňák se skládá z obyčejného dřevěného podvozku, na kterém jsou na obou stranách umístěny žebřiny. Ty jsou nad nápravami podepřeny klanicemi a vpředu a vzadu jsou spojeny tzv. rozpěráky. Vpředu se také nachází dřevěná oj. Korba vozu bývá většinou prkenná. Kola vozu jsou též dřevěná, zpravidla loukoťová – jejich vnější obvod je pokryt železným pásem neboli obručí, která kolo nejen chrání při pojezdu vozidla ale i stahuje do požadovaného kruhového tvaru (kola žebřiňáků vyrábí a udržují specializovaní truhláři zvaní koláři, jedná se o dnes již téměř zaniklé řemeslo). Novější typy vozů mohou mít z těchto důvodů kola vyrobená i z jiných materiálů a místo obruče bývají vybavena gumovými pneumatikami . pavéza – silná dřevěná tyč ke zpevnění nákladu na voze

Literatura: Hulpach,V.: Báje a pověsti z Čech a Moravy – Střední Čechy. Příbram. Libri. 2002. ISBN 80-7277091-8

www. cs.wikipedia.org/wiki/

18


Příroda živá

Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova Ročník: 3. Časový rámec: 3 vyučovací hodiny Charakteristika: upevnění znalostí získaných během probírané látky o živé přírodě, upevnění dovedností z přírodopisné orientace místních lokalit Klíčová slova: živá příroda, nauka o rostlinách, nauka o živočiších, přírodní společenstva – ekosystémy, ochrana druhů z říše rostlin a živočichů, pravidla chování v přírodě, chráněné přírodní lokality a způsob chování v nich, zvláštnosti Brdské vrchoviny Obsah: doplňování rodových a druhových názvů známých rostlin a živočichů, přiřazování rostlin a živočichů do konkrétní lokality blízkého okolí, práce s atlasy nebo encyklopedií při výběru chráněných druhů vyskytující se v okolní přírodě, ujasnění si pravidel chování při pobytu ve volné přírodě,

Metodický přehled:

Klíčové kompetence: k učení: žák pracuje s nabytými vědomostmi z předchozích vyučovacích hodin a na základě těchto znalostí i vlastních zkušeností jmenuje známé druhy rostlin a živočichů názvy rodovými i druhovými, umí pracovat s encyklopediemi i atlasy vhodnými pro jeho věkové údobí, odborná literatura mu dopomůže k nabytí nových zkušeností a žák je schopen jmenovat další zdroje informací, k řešení problému: žák dokáže uvedené druhy rostlin a živočichů na základě nabytých zkušeností a znalostí dosadit do místních lokalit, v případě chybějících znalostí o místní chráněné fauně a flóře vyhledá příslušné informace, komunikativní a sociální a personální: žák pracuje ve dvojici či v méně početné skupině, je platným členem týmu, komunikuje se svými vrstevníky i s vyučujícím, popíše vhodné příklady chování ve volné přírodě, v chráněných oblastech a při možné dramatizaci se předvede v roli zastánce přírody proti nezodpovědným turistům 19

Mezioborové vztahy: ČJ (práce s atlasy a encyklopedií), VV (výtvarné práce s přírodní tematikou) Výukové metody: vycházka, rozhovory, práce ve dvojicích nebo malých skupinách Pomůcky: rozličné atlasy, encyklopedie, výukové obrazové karty, kniha zákonů ČR, PL, psací pomůcky Očekávané cíle a výstupy: žák v rámci svých možností •

doplní ke známým rostlinám a živočichům chybějící rodový nebo druhový název

•

určí výskyt běžných rostlin a živočichů v místních lokalitách

•

pomocí odborné literatury vyhledá chráněné druhy

•

vysvětlí pravidla chování ve volné přírodě a vyjmenuje některá pravidla chování v chráněných oblastech naší republiky

Metodické pokyny:

1. Práce s PL by měla být zahájena až po ukončení učiva o živé přírodě. 2. Vyučující věnuje část výuky zařazování místních lokalit k určitému ekosystému v místních přírodních podmínkách. 3. Vyučující zmíní zvláštnosti týkající se přírody ve vojenském prostoru, debatuje s žáky na téma: Zásah vojenských akcí do místní přírody, je třeba vyzvednout nejen zápory, ale i klady daných podmínek. 4. Vyučující se žáky pracuje s atlasy a encyklopediemi o přírodě, seznámí žáky se zákony týkající se ochrany životního prostředí, ochrany přírodních památek. 5. Do výuky zařadíme i krátkou dramatizační scénku, jak se chovat, setkáme – li se s nevhodným chováním v přírodě ze strany turistů nebo sběračů lesních plodů apod. 6. Vlastní práce s PL by měla probíhat nejlépe ve dvojicích nebo trojicích. 7. Hodnocení žáků probíhá průběžně, vyučující dále zhodnotí práci ve skupinách. 8. Žáci zhodnotí iniciativu své práce ve skupině i svého spolupracovníka, dále se žáci vyjádří k náročnosti jednotlivých úkolů.

20


Příroda neživá

Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova (Základní podmínky života. Vztah člověka k prostředí.) Ročník: 3 Časový rámec:

2 vyučovací hodiny.

Charakteristika: pozorování, vnímání a hodnocení vztahů k neživé přírodě, vztah člověka k získávání obnovitelných zdrojů energie a surovin, rozlišování různých pomocí smyslového vnímání, pracovní aktivity. Klíčové pojmy:

neživá příroda, obnovitelné zdroje, suroviny, látky, výrobky, ochrana přírody, vlivy na zdraví, ekologie, výzkum vlastností.

Obsah:

Kontrola a utřídění znalostí o neživé přírodě.

Metodický přehled: Klíčové kompetence:

k učení k řešení problémů pracovní a občanské komunikativní sociální a personální

Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, člověk a příroda (prvouka), člověk a zdraví, Jazyk a jazyková komunikace, člověk a svět práce. Výukové metody:

řízená diskuse, pozorování, třídění

Očekávané cíle a výstupy: Žáci - rozlišují pojmy živá a neživá příroda, suroviny - látky - výrobku - chápou postavení člověka v přírodě, zachování podmínek života, vztah lidské společnosti pro zachování obnovitelných zdrojů surovin - upevňují si vědomosti a dovednosti přímým kontaktem se zkoumanými látkami s využitím vlastních smyslů - vnímají a hodnotí výsledky své činnosti - rozlišují, co je prospěšné, škodlivé, nebezpečné.

21

Metodické pokyny: 1. Řízená diskuse (frontální práce): zopakování pojmů živá a neživá příroda, zdroje surovin a jejich způsob získávání látky a jejich skupenství - pevné, kapalné, plynné, výrobky - z čeho vznikají (postupný návrat k jednotlivým vzorkům látek). 2. Práce s pracovním listem

Pracovní listy – řešení: 1. Zeleně vybarvi políčka obsahující součásti živé přírody a modře políčka obsahující součásti neživé přírody:

teplo

vzduch

houby

žížala

smrk

pampeliška půda voda

horniny

zajíc

nerosty

světlo

člověk

Je to tak? Zakroužkuj správnou odpověď. Stromy poskytují dřevo k výrobě nábytku.

ANO – NE

Papír je nehořlavý.

ANO – NE

Z plynných látek se vyrábí např. různé spreje.

ANO – NE

Vzduch najdeme i v půdě.

ANO – NE

Vzduch má modrou barvu.

ANO – NE

Vítr je proud vzduchu.

ANO – NE

Slaná voda z moří je pro člověka nepoživatelná.

ANO – NE

Odpadovou vodu můžeme pít.

ANO – NE

Užitkovou vodu používáme k zalévání.

ANO – NE

Slunce je důležité pro koloběh vody.

ANO – NE

22


Tělověda – věda o těle

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj kreativity a poznávacích schopností, seberegulace a sebeorganizace Sociální rozvoj – rozvoj komunikace, kooperace, poznávání lidí Morální rozvoj – nácvik řešení problémů a rozhodovacích dovedností, rozvoj morálních hodnot a postojů Doplňkové průřezové téma: multikulturní výchova – mezilidské vztahy environmentální výchova – základní podmínky života Ročník: 3. Časový rámec: 5vyučovacích hodin

Charakteristika: Obsah je zaměřen na oblast, ve které si žáci zopakují a následně rozšíří poznatky o lidském těle a jeho stavbě. Rozšíří a prohloubí si svoje poznatky o průběhu lidského života. Klíčová slova: lidské tělo a jeho stavba, funkce částí lidského těla, pohlavní rozdíly, změny v lidském životě, dospívání, tělesné a fyziologické změny Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy, encyklopedie, internet, pastelky Metodický přehled: Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák v rámci svých možností plánuje a organizuje svou práci, vyhledává a třídí informace, kriticky zhodnotí výsledky své práce Kompetence k řešení problému – žák v rámci svých možností promyslí a naplánuje způsob řešení předložené práce, využívá vlastní úsudek a zkušenost, ověřuje prakticky správnost řešení, je schopen obhájit svoje rozhodnutí

23

Kompetence komunikativní – žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskuse, rozumí různým typům obrazových materiálů a umí s nimi na základě instrukcí pracovat, využívá získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů mezi lidmi Kompetence sociální a personální – žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podílet na utváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá Kompetence pracovní – žák dodržuje vymezená pravidla, využívá v rámci svých možností znalosti a zkušenosti získané ve vyučovacím procesu Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce, matematika



Žák zdůvodní význam správného držení těla

•

Navrhne správné pracovní polohy při běžných činnostech ve škole

•

Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle

•

Projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

•

Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

•

Popíše průběh lidského života

24

Metodické pokyny: 1. Pracovní listy PL jsou rozděleny na 9 úkolů. V úvodu je krátce popsán lidský zrod, od kterého se odvíjejí další činnosti. 1) Jak si představuji svého blízkého přítele nebo přítelkyni – rozhovor s dětmi 2) Kresba osoby, která se mi líbí . 3) Vývoj člověka – k obrázkům přiřadí žák z nabídky správné slovo 4) K větám žák přiřazuje číslo obrázku z předchozí aktivity. Žáci zde využijí a prohloubí čtení s porozuměním. 5) Co o sobě vím? Možno zadat jako domácí úkol a následné aktivity provést s dětmi ve škole – vhodné je propojit tuto aktivitu s matematikou – porovnávání, měření, vážení.Tato aktivita rozvíjí i komunikační dovednosti žáků. 6) Čím se lišíme od živočichů? – žák rozvíjí opět čtení s porozuměním. 7) Co potřebuji k životu? – rozvoj komunikačních dovedností 8) Špatné a dobré lidské vlastnosti – rozvoj komunikačních dovedností, vhodné je zařazení dramatizace (předvádění různých vlastností)

Literatura: Nováčková,A.: Závěrečná práce, Projekty podpory zdraví na 1.stupni ZŠ v interdisciplinárním pojetí, Pedagogická fakulta UK. Praha. 2008

25

Metodický list č. 10

Vše pro zdraví a pohodu

Dominantní průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj – rozvoj kreativity a poznávacích schopností, seberegulace a sebeorganizace Sociální rozvoj – rozvoj komunikace, kooperace, poznávání lidí Morální rozvoj – nácvik řešení problémů a rozhodovacích dovedností, rozvoj morálních hodnot a postojů Doplňkové průřezové téma: multikulturní výchova – mezilidské vztahy, globální problémy environmentální výchova – základní podmínky života Ročník: 3. Časový rámec: 4 vyučovací hodiny

Charakteristika: Obsah tohoto bloku je zaměřen na oblast zdravého životního stylu a na seznámení se a pochopení rizik kouření. Projekt seznamuje žáky s pojmy zdravý způsob života, péče o zdraví, základní složky zdraví, aktivity podporující zdraví, rizika ohrožující zdraví, choroby související s výživou, výživová doporučení (potravinová pyramida) . Klíčová slova: pohyb, zdravá výživa, kouření, návykové látky, osobní hygiena Obsah: viz metodický přehled Materiál: pracovní listy Metodický přehled: Klíčové kompetence: kompetence k učení – seznámení se s problematikou zdraví ve vzájemných souvislostech, uplatňováním aktivizujících metod a forem práce, které žáky vedou k samostatnému vyhledávání, třídění a zpracovávání věku přiměřených informací z různých zdrojů (dětské encyklopedie, např. Lidské tělo, časopisy, pracovní listy, výukové programy aj.);

26

kompetence k řešení problémů - vybízet žáky k porovnávání obecných názorů a mediálních tvrzení o zdraví s vlastními zkušenostmi; k vyhodnocování a vyvozování závěrů v rovině chování, rozhodování a jednání v různých etapách života, předkládání námětů, které žáky vedou k samostatnému uvažování o problému a způsobu jeho řešení (organizace práce ve skupině, samostatné dohadování o řešení problému aj.); kompetence komunikativní -rozvíjení komunikativních dovedností, které u žáků vedou k aktivnímu naslouchání, vzájemnému respektování, přesvědčování a srozumitelnému vyjadřování při prezentaci výsledků týmové práce kompetence sociální a personální, kompetence občanská - pomocí aktivizujících výukových metod rozvíjet u žáků interakční a vztahové dovednosti pro život, vedení žáků k ohleduplnosti, vzájemné pomoci, k odpovědnosti za výsledek týmové práce kompetence pracovní - uplatňování praktických výukových metod, tvorba dotazníků a jejich vyhodnocení Mezioborové vztahy: Člověk a jeho svět, český jazyk, člověk a svět práce, tělesná výchova



žák chápe a uplatňuje celoživotní odpovědnost za podporu a ochranu svého zdraví i zdraví druhých;

•

naučí se aktivně uplatňovat osvojené vědomosti, dovednosti a hodnotové postoje v modelových situacích s možností jejich uplatňování ve vlastním životě a ve stejném smyslu pozitivně ovlivňovat i své nejbližší okolí

•

žák uplatňuje objektivní sebehodnocení a hodnocení druhých

•

využívá poznatky o lidském těle k aktivní podpoře vlastního zdravého způsobu života

•

účelně plánuje svůj čas pro učení, práci a zábavu

•

uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví

•

chová se ohleduplně ke všem lidem

27

Metodické pokyny:

1. Pracovní listy PL Jedná se o čtení s porozuměním a hledání správných odpovědí z textu. Tyto pracovní listy se dají využít při hodinách slohové výchovy a čtení. Na otázky mohou žáci hledat odpovědi společně nebo lze úkoly zadat jako samostatnou práci. V příloze k PL jsou připraveny dotazníky k riziku kouření, proč dodržovat správné návyky (stres a boj proti němu), test týkající se trávení volného času. Žáci by měli testové otázky vypracovat samostatně a vyhodnocení provést všichni společně. Měli by navrhnout vhodné řešení problémů (kouření, stres, volný čas). Líný princ –pohyb a pohybové aktivity, režim dne Princezna Cukrovánka s uzeným nosem – stravovací návyky, zdravý jídelníček, možno zařadit anketu – co nabízejí jinecké obchody (zdravá strava) Dubeček a puntíkaté slunce – škodlivost kouření, tabákové výrobky, anketa o kouření Čerti nemilí, co se nemyli – hygienické návyky, větrání doma a ve škole

28

2. Přílohy k PL: Test: Jsme nedobrovolnými kuřáky? 1) Kouří matka? 2) Kouří otec? 3) Kouří některý jiný člen domácnosti? 4)Kouří se tam, kde se učíš? 5) Kouří se tam, kde jste doma všichni? 6) Kouří se tam, kde spíš? 7) Kouří se u vás za jízdy v autě? 8) Vadí ti, když musíš být v zakouřeném prostředí? 9) Líbí se ti, když můžeš být v místě, kde se kouří? 10) Žiješ v rodině, kde se nekouří? Vyhodnocení dotazníku:

Celkem zúčastněných dětí:

Počet dětí, jejichž matka kouří

Počet dětí, jejichž otec kouří

Počet dětí,kde kouří další člen domácnosti

Počet dětí, které se učí v zakouřené místnosti

Počet dětí, které se baví v zakouřené místnosti

Počet dětí, které spí v zakouřené místnosti

Počet dětí, které jezdí v zakouřeném autě

Počet dětí, kterým vadí pobyt v zakouřeném prostředí

Počet dětí, kterým se líbí v zakouřeném prostředí

29

STRES Test Potřeba spánku dospělého člověka zcela závisí na jeho individuální ANO NE potřebě, na věku, zdravotním stavu, ale i na průběhu jednotlivých fází spánku. Zdravého spánku dosáhneme prostřednictvím: Hrou na počítač Sytou stravou Procházkou před spánkem Pravidelným uléháním ke spánku Posilováním Vhodným prostředím (ticho, tma, větrání) Sledováním televize Způsobem ulehnutí (poloha, lůžko, noční prádlo) Návštěvou diskotéky Potlačením starostí Dotazník trávení volného času Denně

Občas

Nikdy

Setkání s kamarády Četba knih Koníčky Sport Kino, divadlo Počítač Pomoc doma Jsem sám Učím se Poslech hudby

Seznam literatury: Nováčková,A.: Závěrečná práce, Projekty podpory zdraví na 1.stupni ZŠ v interdisciplinárním pojetí, Pedagogická fakulta UK. Praha. 2008 http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/edukacni-materialy.

30

,

Recommend Documents