13. řádné jednání Bezpečnostní rady Pardubického kraje října 2012 PARDUBICKÝ KRAJ U S N E S E N Í. Bezpečnostní rady Pardubického kraje

13. řádné jednání Bezpečnostní rady Pardubického kraje - 31. října 2012

PARDUBICKÝ KRAJ

USNESENÍ Bezpečnostní rady Pardubického kraje

BRPK / 81 / 2012 ze dne 31. října 2012

Vzory rozhodnutí hejtmana k vyhlášení stavu nebezpečí a nařizování krizových opatření v Pardubickém kraji Bezpečnostní rada Pardubického kraje: 1. souhlasí s obsahem a formou zpracovaných vzorů rozhodnutí hejtmana k vyhlášení stavu nebezpečí, jeho prodloužení, zrušení nebo změně krizových opatření a vzorů k nařizování jednotlivých krizových opatření právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám v době krizových stavů v Pardubickém kraji, ve smyslu příslušných právních předpisů 2. bere na vědomí metodické materiály zpracované Krajským úřadem Pardubického kraje s názvy „Krizová opatření – kompetence k jejich nařizování – duben 2012“, „Postup pro zavedení regulačních opatření – září 2012“, a „Stav nebezpečí a nařizování krizových opaření – vzory rozhodnutí hejtmana – září 2012“ (dále jen „metodiky“) 3. ukládá tajemníkovi bezpečnostní rady kraje nejpozději do 30. listopadu 2012 s metodikami seznámit starosty obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje 4. doporučuje ředitelům Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje, Krajského vojenského velitelství Pardubice, Krajské hygienické stanice Pardubického kraje a Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Pardubický kraj, metodiky využít při přípravě a zpracování vlastní dokumentace krizového řízení Přílohy usnesení BRPK / 81 / 2012 Krizová opatření – kompetence k jejich nařizování Postup pro zavedení regulačních opatření Stav nebezpečí a nařizování krizových opaření

Mgr. Radko Martínek, v.r. hejtman Pardubického kraje a předseda Bezpečnostní rady Pardubického kraje

PARDUBICKÝ KRAJ Krajský úřad

oddělení krizového řízení

METODICKÉ MATERIÁLY duben 2012

KRIZOVÁ OPATŘENÍ

KOMPETENCE K JEJICH NAŘIZOVÁNÍ Tento dokument a všechny v něm uvedené skutečnosti mají platnost do 31. 12. 2012, poté je třeba ověřit revizí jednotlivá ustanovení právních předpisů.

Kontakt: Ing. Aleš Boňatovský tel. 466 026 173, 466 026 371, fax 466 026 386 e-mail: [email protected]

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování

KRIZOVÁ OPATŘENÍ Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. (§ 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. (§ 14 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností. (§ 18 odst. 3 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Starosta obce zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce. (§ 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů)

KRIZOVÉ STAVY Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. (čl. 2 Ústavního zákona č. 110/1999 Sb., o bezpečnosti České republiky)

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. (§ 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) Stránka 2 z 22


Krizový stav

Stav nebezpečí

Nouzový stav

Vyhlašuje

hejtman

Vláda České republiky

Důvod

jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost

Území

Doba trvání

Právní předpis

nejdéle celé území na 30 dnů, kraje, prodloužení případně se část území souhlasem kraje Vlády České republiky

zákon 240/2000 Sb. §3

nejdéle celé území na 30 dnů prodloužení státu, se případně část území souhlasem Poslanecké státu sněmovny

ústavní zákon 110/1998 Sb. čl. 5 a 6

Stránka 3 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování Krizový stav

Stav ohrožení státu

Válečný stav

Vyhlašuje

Parlament na návrh Vlády České republiky

Parlament České republiky

Důvod

je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy je-li Česká republika napadena nebo jeli třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení

Území

Doba trvání

Právní předpis

celé území státu, případně část území státu

není omezeno

ústavní zákon 110/1998 Sb. čl. 7

není omezeno

Ústava 1/1993 Sb. čl. 43 ústavní zákon 110/1998 Sb. čl. 2

celé území státu

Stránka 4 z 22


STAV NEBEZPEČÍ Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno dle § 11 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu; v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,

•

koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče,

•

rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Ministerstvo dopravy je oprávněno dle § 12 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě, povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je oprávněno dle § 12a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice,

•

uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu, povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.

Hejtman je oprávněn dle § 14 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

nařídit pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace,

•

nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,

•

nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, Stránka 5 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování •

nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury,

•

nařídit zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě,

•

nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,

•

nařídit evakuaci obyvatelstva,

•

nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.

dle § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •

uložit povinnost dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,

•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•

uložit povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo,

•

nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit o způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, o maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, o okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,

•

nařídit regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Starosta obce s rozšířenou působností je oprávněn dle § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•


•

uložit povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

Stránka 6 z 22


NOUZOVÝ STAV nevojenský krizový stav Vláda může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu dle ustanovení § 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

omezit právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,

•

omezit vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,

•

omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

•

omezit právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

•

omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,

•

omezit právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,

•

nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,

•

ukládat pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky,

•

nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.


nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,

•

přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,

•

nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,

•

nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění Stránka 7 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování krizových opatření, •

nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

•

nařídit přednostní zásobování o dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, o ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, o prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,

•

zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče, a o jejich výplatě.

dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy nařízením vlády: •

uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,

•

nařídit opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,

•

nařídit opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provoz na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

•

nařídit rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a léčiv,

•

nařídit rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.

dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy nařízením vlády právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•


•

uložit povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, Stránka 8 z 22



•


Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno dle ustanovení § 11 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •


•


•


Ministerstvo dopravy je oprávněno dle ustanovení § 12 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je oprávněno dle ustanovení § 12a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •


•

uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.

Hejtman je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

nařídit pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace, Stránka 9 z 22



•

nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

•


•


•


•


•


dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání nouzového stavu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•


•


•


Starosta obce s rozšířenou působností je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání Stránka 10 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování nouzového stavu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, •


•

nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit o způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, o maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, o okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky boží prodávány přednostně,

•


Stránka 11 z 22


STAV OHROŽENÍ STÁTU nevojenský nebo vojenský krizový stav Vláda může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu dle ustanovení § 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

omezit právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,

•

omezit vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,

•

omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

•

omezit právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

•

omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,

•

omezit právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.


nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,

•

nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,

•

nařídit ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky,

•

nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.


nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,

•

přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,

•

nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,

•

nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění Stránka 12 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování krizových opatření, •

nařídit vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

•

nařídit přednostní zásobování o dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, o ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, o prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,

•

zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče, a o jejich výplatě.

dle ustanovení § 7 písm. a) a b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

nařídit omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,

•

nařídit omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,

•

nařídit zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů.


omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,

•

upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,

•

na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.



•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, Stránka 13 z 22



•


•

nařídit regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy,

•


•

přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,

•

přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provoz na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

•

rozšířit, omezit nebo zákaz distribuce zdravotnických prostředků a léčiv,

•

rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.

dle ustanovení § 39a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •

provést úpravy sazeb daně,

•

osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

•

osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

dle ustanovení § 12 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •

provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,

•

osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.

Stránka 14 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování dle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •


•


dle ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •

provést úpravu sazeb daně,

•

zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.



•


•






•

uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li Stránka 15 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice. Guvernér České národní banky může dle ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů: •

rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních,

•

stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,

•

omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,

•

přerušit nebo zastavit správní řízení vedená Českou národní bankou,

•

omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,

•

omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,

•

omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,

•

omezit nebo zakázat vývoz české koruny.

poskytovat

platební

služby

Hejtman je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •

nařídit pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace,

•


•

nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

•


•


•


•


•


Stránka 16 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu ohrožení státu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•


•


•


Starosta obce s rozšířenou působností je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu ohrožení státu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•


•

nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit

•

o

způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,

o

maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,

o

okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,


Stránka 17 z 22


VÁLEČNÝ STAV vojenský krizový stav Vláda může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu dle ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR nařízením omezit svobodu pohybu a pobytu: •

zakázat vstup do vyznačených prostor,

•

přikázat zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě,

•

zakázat vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

nařízením omezit právo pokojně se shromažďovat: •

zakázat svolávat shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.


omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,

•

upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,

•

na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.



•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání válečného stavu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•


•

nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit o způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, o maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, o okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, Stránka 18 z 22



•


•

přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,

•

přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provoz na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

•

rozšířit, omezit nebo zákaz distribuce zdravotnických prostředků a léčiv,

•

rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.

dle ustanovení § 39a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •

provést úpravy sazeb daně,

•

osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

•

osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.

dle ustanovení § 12 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •


•


dle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •


•


Stránka 19 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování dle ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční nařízením vlády v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: •

provést úpravu sazeb daně,

•

zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.



•


•






•

uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.

Guvernér České národní banky může dle ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů: Stránka 20 z 22


rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních,

•

stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,

•

omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,

•

přerušit nebo zastavit správní řízení vedená Českou národní bankou,

•

omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,

•

omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,

•

omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,

•

omezit nebo zakázat vývoz české koruny.

poskytovat

platební

služby

Hejtman je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu: •


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání válečného stavu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

•


•


•


Starosta obce s rozšířenou působností je oprávněn, pokud opatření nenařídila vláda dle ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy •

právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, majícím bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu:

•


•

uložit povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání Stránka 21 z 22

Krizová opatření orgánů krizového řízení – kompetence k jejich nařizování válečného stavu a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, •


•


•


Obecní úřad obce s rozšířenou působností dle ustanovení§ 14 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o obraně •

uložit povinnost právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, tyto prostředky pro obranu státu poskytnout

dle ustanovení § 21 odst. 1 a § 22 a 23 zákona č. 222/1999 Sb., o obraně •

uložit pracovní povinnost všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě

dle ustanovení§ 25 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o obraně •

povolat fyzické osoby k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě

dle ustanovení§ 45 odst. 1 a 2 a § 48 zákona č. 222/1999 Sb., o obraně •

vyvlastnit za náhradu ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.

Stránka 22 z 22



METODICKÉ MATERIÁLY září 2012

POSTUP PRO ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH OPATŘENÍ

Kontakt: Pavel Moravec tel. 466 026 248, fax 466 026 386 e-mail: [email protected]

Postup pro zavedení regulačních opatření

PRÁVNÍ OPORA REGULAČNÍCH OPATŘENÍ 1. Regulační opatření Dle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“): § 20 (1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. (2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů. (3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních opatření v platnosti. § 21 (1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost 1. dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství, 2. skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, 3. přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo. (2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit • způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, • maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, • okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy. (3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona. (4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda. (5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.

Stránka 2 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření 2. Krizová opatření Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. (§ 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. (§ 14 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností. (§ 18 odst. 3 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) Starosta obce zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce. (§ 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů) 3. Stav ropné nouze Stav ropné nouze vzniklý z nedostatku ropy a ropných produktů vyhlašuje vláda nařízením, jestliže průměrný měsíční dovoz ropy a ropných produktů do České republiky je natolik snížen oproti průměrnému měsíčnímu dovozu v předcházejícím kalendářním roce nebo lze důvodně očekávat takové jeho snížení, že nepříznivé následky z toho plynoucí nelze odstranit nebo jim zamezit bez přijetí příslušných opatření. (§ 4 odst. 1) zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, ve znění pozdějších předpisů)

Stránka 3 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření

POSTUP PRO ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH OPATŘENÍ 1. Úvod Regulační opatření tvoří jednu z oblastí hospodářských opatření, jejímž cílem je překonat vzniklé krizové situace. Regulační opatření jsou posledním a současně nejvyšším stupněm ekonomických opatření pro řešení krizové situace. K tomuto kroku zmocněný orgán přistoupí až tehdy, kdy krizovou situaci nelze řešit standardními ekonomickými nástroji a hrozí nebezpečí vzniku velkých ekonomických ztrát nebo škod zvláště velkého rozsahu. Jednotlivými typy regulačních opatření jsou: - uložení povinnosti právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, - regulace prodeje zboží v obchodní síti, - změna způsobu řízení a organizace dopravy, - regulace výdeje pohonných hmot. Rozhodnutím vlády nebo rozhodnutím hejtmana bude vyhlášen příslušný krizový stav a tento bude zveřejněn na místech k tomu určených, v tisku a v dalších sdělovacích prostředcích a rozhodnutí bude doručeno všem obcím v kraji.

2. Uložení povinnosti právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě Na základě ustanovení § 21 odst. 1 zákona o hospodářských opatřeních, může hejtman uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která má místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v kraji, povinnost: -

dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem její činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,

-

skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

-

přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

Tato krizová opatření hejtman využije pouze tehdy, když jsou již vyčerpány všechny jiné možnosti, tj. standardní smluvní vztahy řešené objednávkou nebo smlouvou podle obchodního nebo občanského zákoníku. Konkretizaci krizového opatření pro příslušnou právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nařídí hejtman svým rozhodnutím (viz příloha). Potřebné podklady připraví stálá pracovní skupina krizového štábu kraje s využitím IS ARGIS, IS KRIZKOM, informačních systému veřejné správy, základních registrů a dokumentace krizového řízení kraje.

3. Regulace prodeje zboží v obchodní síti a) Úkoly kraje V případě nutnosti zavedení regulace prodeje zboží v obchodní síti ve smyslu § 21 odst. 1, resp. § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2 zákona o hospodářských opatřeních, bude vždy regulaci prodeje zboží předcházet mimořádné jednání bezpečnostní rady kraje, svolání krizového štábu kraje a činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje na pracovišti krizového řízení kraje. Všichni vedoucí dotčených odborů a útvarů krajského úřadu budou informováni o situaci a budou plnit zadané úkoly k vyřešení krizové situace.

Stránka 4 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření Přijetí regulačních opatření, která souvisí s regulací prodávaného zboží v obchodní síti a stanovením -

způsobu, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebitelům,

-

objemu v jakém maximálním množství bude možné zboží spotřebitelům prodat a

-

okruhu spotřebitelů, kterému bude vybrané zboží dodáváno přednostně,

není možné realizovat izolovaně pouze na úrovni jednoho kraje, ale pouze na celém území České republiky. Proto se ani nepředpokládá, že by tyto své kompetence hejtman využíval v rámci vyhlášení stavu nebezpečí. V případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou orgány kraje postupovat výhradně podle konkrétních pokynů vydaných vládou a věcně příslušnými ústředními správními úřady (např. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva vnitra ČR). V případě vládou nařízených regulačních opatření podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) zákona o hospodářských opatřeních, formou přídělového systému, hejtman zřídí ze zaměstnanců kraje, zařazených do krajského úřadu a zástupců příslušných orgánů a organizací, odbornou pracovní skupinu regulačních opatření krizového štábu kraje, která bude plnit úkoly stanovené orgánům kraje souvisejících s -

převzetím přídělových lístků určených pro Pardubický kraj na určeném místě, jejich bezpečným převozem, dočasným uložením a následnou distribucí obcím s rozšířenou působností podle stanoveného klíče a pokynů, které vydá příslušný ústřední správní úřad,

-

rozdělením obyvatelstva kraje do spotřebitelských skupin s definovanými příděly stanovenými vládou,

-

určením prodejních míst v kraji dle konkrétní řešené krizové situace a soustředění obyvatelstva v daném území,

-

evidencí použití přídělových lístků a návaznou agendou,

-

prováděním kontrol u právnických a podnikajících fyzických osob zajišťujících plnění regulačních opatření a ukládáním sankcí při jejich porušování.

Vedoucím odborné pracovní skupiny regulačních opatření krizového štábu kraje bude vždy pověřený zaměstnanec kraje, zpravidla vedoucí oddělení živnostenského podnikání odboru organizačního a právního a krajského živnostenského úřadu krajského úřadu. Potřebné podklady připraví stálá pracovní skupina krizového štábu kraje s využitím IS ARGIS, IS KRIZKOM, informačních systému veřejné správy, základních registrů a dokumentace krizového řízení kraje. b) Úkoly obce s rozšířenou působností Starosta obce s rozšířenou působností na základě pokynu hejtmana svolá mimořádné jednání bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností. V souladu s přijatým usnesením zřídí ze zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností a zástupců příslušných orgánů a organizací, odbornou pracovní skupinu regulačních opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností, která bude plnit úkoly stanovené orgánům obce s rozšířenou působností souvisejících s: -

převzetím přídělových lístků určených pro obec s rozšířenou působností od Pardubického kraje, jejich bezpečným převozem, dočasným uložením a následnou distribucí obcím podle stanoveného klíče a pokynů, které vydá příslušný ústřední správní úřad, Stránka 5 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření -

rozdělením obyvatelstva správního obvodu obce s rozšířenou spotřebitelských skupin s definovanými příděly stanovenými vládou,

působností

do

-

určením prodejních míst ve správním obvodu obce s rozšířenou působností dle konkrétní řešené krizové situace, soustředění obyvatelstva v daném území a pokynů hejtmana,

-


-

prováděním kontrol u právnických a podnikajících fyzických osob zajišťujících plnění regulačních opatření a ukládáním sankcí při jejich porušování.

Vedoucím odborné pracovní skupiny regulačních opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností bude vždy pověřený zaměstnanec obce s rozšířenou působností, zpravidla vedoucí odboru / oddělení, které má v působnosti agendu živnostenského podnikání nebo pracovník zajišťující problematiku hospodářských opatření pro krizové stavy jako výkon státní správy v přenesené působnosti u obecního úřadu. Potřebné podklady připraví stálá pracovní skupina krizového štábu kraje s využitím IS ARGIS, IS KRIZKOM, informačních systému veřejné správy, základních registrů a dokumentace krizového řízení obce s rozšířenou působností. c) Úkoly obce Starosta obce na základě pokynu hejtmana zřídí ze zaměstnanců obce nebo členů zastupitelstva obce pracovní skupinu regulačních opatření, která bude plnit úkoly stanovené orgánům obce souvisejících s -

převzetím přídělových lístků určených pro obec od příslušné obce s rozšířenou působností, jejich bezpečným převozem, dočasným uložením a následnou distribucí obyvatelstvu obce, podle stanoveného klíče a pokynů, které vydá příslušný ústřední správní úřad,

-

rozdělením obyvatelstva obce do spotřebitelských skupin s definovanými příděly stanovenými vládou,

-

určením prodejních míst v obci dle konkrétní řešené krizové situace, soustředění obyvatelstva v daném území a pokynů starosty obce s rozšířenou působností,

-


-

poskytnutím součinnosti při prováděním kontrol u právnických a podnikajících fyzických osob zajišťujících plnění regulačních opatření vykonávaných orgány kraje a obce s rozšířenou působností.

Vedoucím pracovní skupiny regulačních opatření bude zpravidla místostarosta obce, případně tajemník obecního úřadu. Konkretizaci krizového opatření pro příslušnou právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nařídí hejtman svým rozhodnutím (viz příloha). Konkrétní postupy, hlášení, tiskopisy, výkazy apod. budou upřesněny a následně hejtmanem stanoveny a distribuovány orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí dle nastalé krizové situace a pokynů ústředních správních úřadů.

4. Regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy Na základě ustanovení § 21 odst. 2 písm. b) zákona o hospodářských opatřeních, může hejtman za stavu nebezpečí ve správním obvodu kraje nebo jeho části přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Stránka 6 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření Toto krizové opatření hejtman využije pouze jako krajní možnost řešení, kdy jsou již vyčerpány všechny jiné způsoby řízení, tj. standardní smluvní vztahy řešené v rámci dopravní obslužnosti kraje. Konkretizaci krizového opatření pro příslušné právnické nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují veřejnou službu dopravní obslužnosti území kraje, nařídí hejtman svým rozhodnutím (viz příloha). V obecné rovině se všeobecnou platností pro dané území bude regulační opatření, kterým se mění způsob řízení a organizace dopravy, nařízeno rozhodnutím hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí. V případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou orgány kraje při realizaci regulačního opatření, kterým se mění způsob řízení a organizace dopravy, postupovat vždy podle konkrétních pokynů vydaných vládou a věcně příslušnými ústředními správními úřady (zejména Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva vnitra ČR). Potřebné podklady pro uložení povinností připravuje odborná pracovní skupina krizového štábu kraje (tj. odbor dopravy, silničního hospodářství a investic) spolu s odbory / odděleními obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které mají v působnosti problematiku dopravy, dále se správci silničních komunikací, železničních tratí a provozovateli (dopravci) veřejné silniční a železniční dopravy.

5. Regulace výdeje pohonných hmot Na základě ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o nouzových zásobách ropy“), může vláda v případě nedostatku ropy a ropných produktů, dle specifikace uvedené v zákoně o nouzových zásobách ropy, vyhlásit stav ropné nouze. Stav ropné nouze může vláda vyhlásit také samostatně mimo krizové stavy. Vzhledem k tomu, že v současné době (září 2012) zákon o nouzových zásobách ropy neukládá orgánům krajů ani obcí s rozšířenou působností žádné povinnosti při řešení stavu ropné nouze, postupovaly by orgány kraje i obcí s rozšířenou působností dle aktuálně vydaných pokynů vlády a věcně příslušných ústředních správních úřadů, zejména Správy státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR“), Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva vnitra ČR). Systém výdeje pohonných hmot oprávněným spotřebitelům, připravený Správou státních hmotných rezerv předpokládá, že: 1) pro skupinu spotřebitelů - IZS, veřejná správa a subjekty kritické infrastruktury SSHR zajišťuje dodávky nouzových zásob pohonných hmot pro vybrané čerpací stanice zařazené do systému ropné bezpečnosti, odběr bude prováděn systémem výdejních elektronických karet, 2) pro skupinu spotřebitelů – uživatelé osobních vozidel - mimo skupinu 1), SSHR zajišťuje dodávky nouzových zásob pohonných hmot pro vybrané čerpací stanice, odběr bude prováděn prostřednictvím přídělových lístků, 3) pro skupinu spotřebitelů - soukromá a podnikatelská sféra - mimo skupinu 2) komerční dodávky pohonných hmot pro veřejné čerpací stanice běžným způsobem podle stavu zásob distributorů, 4) pro skupinu spotřebitelů - provozovatelé mezinárodní kamionové dopravy v souladu s koordinovanými postupy IEA a EU. 5) pro skupinu odběratelů, kteří provozují vlastní systém neveřejných čerpacích stanic – pokud nejsou ve skupině 1) SSHR zajišťuje dodávky nouzových zásob pohonných hmot pro neveřejné čerpací stanice Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Armády České republiky, Stránka 7 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby apod. s umožněním obvyklého odběru. a) Úkoly kraje V případě nutnosti zavedení regulace výdeje pohonných hmot ve smyslu § 4 zákona o nouzových zásobách ropy, bude vždy regulaci předcházet mimořádné jednání bezpečnostní rady kraje, svolání krizového štábu kraje a činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje na pracovišti krizového řízení kraje. Všichni vedoucí dotčených odborů a útvarů krajského úřadu budou informováni o situaci a budou plnit zadané úkoly k vyřešení situace. Vzhledem k řešené situaci, hejtman zřídí ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a zástupců příslušných orgánů a organizací odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot krizového štábu kraje. Odborná pracovní skupina bude plnit úkoly stanovené orgánům kraje souvisejících s -

převzetím přídělových lístků určených pro Pardubický kraj na určeném místě, jejich bezpečným převozem, dočasným uložením a následnou distribucí obcím s rozšířenou působností (tj. do míst, kde je provozován registr silničních motorových vozidel) podle stanoveného klíče a pokynů, které vydá příslušný ústřední správní úřad,

-

upřesněním sítě vybraných čerpacích stanic,

-

evidencí použití přídělových lístků pro skupinu spotřebitelů „uživatelé osobních vozidel“ a návaznou agendou,

Vedoucím odborné pracovní skupiny regulace výdeje pohonných hmot krizového štábu kraje bude vždy pověřený zaměstnanec kraje, zpravidla vedoucí oddělení dopravy odboru dopravy, silničního hospodářství a investic krajského úřadu. b) Úkoly obce s rozšířenou působností Starosta obce s rozšířenou působností na základě pokynu hejtmana svolá mimořádné jednání bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností. V souladu s přijatým usnesením zřídí, nebo dle předem připravených podkladů, ze zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností a zástupců příslušných orgánů a organizací, odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot krizového štábu obce s rozšířenou působností, která bude plnit úkoly stanovené orgánům obce s rozšířenou působností souvisejících s -

převzetím přídělových lístků určených pro obec s rozšířenou působností od Pardubického kraje, jejich bezpečným převozem a dočasným uložením a následným výdejem pro skupinu spotřebitelů „uživatelé osobních vozidel“ podle stanoveného klíče a pokynů, které vydá příslušný ústřední správní úřad,

-


Vedoucím odborné pracovní skupiny regulace výdeje pohonných hmot bude vždy odpovědný zaměstnanec obce, zpravidla vedoucí odboru / oddělení, které má v působnosti agendu registru motorových vozidel. Konkrétní postupy, hlášení, tiskopisy, výkazy apod. budou upřesněny a následně hejtmanem stanoveny (uloženy) a distribuovány orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí dle pokynů ústředních správních úřadů.

Stránka 8 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření 6. Finanční náhrady za plnění regulačních opatření Náklady spojené s uložením regulace prodávaného zboží v obchodní síti a se změnou způsobu řízení a organizace dopravy, včetně zvýšených nákladů, které by právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, kterým je regulační opatření ukládáno jinak nevznikly, nese orgán, který regulační opatření uložil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda – viz ustanovení § 21 odst. 4 zákona o hospodářských opatřeních. Za omezení vlastnického nebo užívacího práva a poskytnutí věcných prostředků, náleží právnických nebo fyzických osobám peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl – viz ustanovení § 35 odst. 1 krizového zákona.

7. Kontrola plnění regulačních opatření a uložení sankcí V systému hospodářských opatření obecně platí zásada, že správní úřady (tj. i krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. b) zákona o hospodářských opatřeních), kontrolují ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy, po vyhlášení krizových stavů i jejich plnění, včetně účinnosti a také ukládají sankce při zjištění porušení uložených povinností.

8. Složení odborných pracovních skupin krizového štábu a jejich zřízení a) Úkoly kraje a obce s rozšířenou působností Hejtman, resp. starosta obce s rozšířenou působností projedná vzniklou krizovou situaci na mimořádném jednání příslušné bezpečnostní rady. Na základě přijatého usnesení zřídí v rámci struktury příslušného krizového štábu odbornou pracovní skupinu regulačních opatření, resp. odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot (viz příloha) a jmenuje členy těchto odborných pracovních skupin krizového štábu. Odborné pracovní skupiny mohou být zřízeny již předem, v rámci organizační struktury příslušných krizových štábů. Činnost odborných pracovních skupin příslušného krizového štábu se řídí statutem a jednacím řádem příslušného krizového štábu, v platném znění. Práva a povinnosti stanovené pracovněprávními předpisy nejsou tímto dotčena. b) Úkoly obce Starosta obce na základě pokynu hejtmana zřídí pracovní skupinu regulačních opatření ve složení minimálně 3 osob ve složení místostarosta nebo tajemník obecního úřadu, zaměstnanci obce nebo členové zastupitelstva obce. Pokud vláda ve svém rozhodnutí k vyhlášení krizového stavu nařídí příslušný typ regulačního opatření spočívající v - regulaci prodeje zboží v obchodní síti, - změně způsob řízení a organizace dopravy, - regulaci výdeje pohonných hmot, je nezbytné, aby hejtman a starostové obcí s rozšířenou působností a starostové obcí adekvátně reagovali a zajistili jejich provedení ve svých správních obvodech (viz § 14 odst. 6, resp. § 18 odst. 3 písm. b) a c), resp. § 21 odst. 2 písm. b) a c) krizového zákona). Regulace výdeje pohonných hmot může vláda nařídit i bez vyhlášení krizového stavu. Stránka 9 z 10

Postup pro zavedení regulačních opatření 9. Související právní předpisy, postupy, metodiky a dokumentace Pro řešení krizových situací se zavedením regulačních opatření a stavu ropné nouze lze využít: -

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

-

vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

-

metodické pokyny pro přípravu a realizaci regulačních opatření v systému hospodářských opatření pro krizové stavy pro orgány krizového řízení, SSHR, Praha 2006, v platném znění,

-

typový plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu“, SSHR 2010, v platném znění,

-

mapa správního obvodu kraje s vyznačením správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

-

mapa správního obvodu obce s rozšířenou působností s vyznačením správních obvodů obcí,

-

přehled čerpacích stanic,

-

přehled zdravotnických, sociálních a školských zařízení,

-

přehled počtu osob v jednotlivých obcích, včetně věkového složení,

-

dokumentace uživatele IS ARGIS, IS KRIZKOM,

-

krizový plán kraje, resp. krizový plán příslušné obce s rozšířenou působností

-

plán nezbytných dodávek kraje, resp. plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností.

Přílohy – vzory p.č. název 1. 2. 3.

rozhodnutí hejtmana o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby rozhodnutí hejtmana o povinnosti skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků rozhodnutí hejtmana o povinnosti přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo

4.

rozhodnutí hejtmana o regulaci prodeje zboží v obchodní síti

5.

rozhodnutí hejtmana o změně způsobu řízení a organizace dopravy

6. 7.

usnesení bezpečnostní rady kraje k řešení krizové situace a zavedení regulačních opatření usnesení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností k řešení krizové situace a zavedení regulačních opatření Stránka 10 z 10

právní předpis z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. a) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. b) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. c) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 2 písm. a) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 2 písm. b)

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost dodávat výrobky / práce / služby Komu: •

Právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo. V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena (dále jen „dodavatel“)

•

Podnikající fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, tak jak je uvedena v živnostenském rejstříku, datum narození, (nikoliv rodné číslo), pokud bude u dvou osob shodné datum narození, uvést za rokem narození rozlišovací údaj za lomítkem z RČ, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování písemností.

Co: uvést konkrétní specifikaci výrobků / prací / služby, které jsou předmětem činnosti dodavatele, a to v množství – uvést množství včetně měrné jednotky, s dodávkou – uvést konkrétní místo dodávky, adresu příjemce (dále jen „příjemce“), dle tohoto rozhodnutí se zahájením dodávky od – uvést den, měsíc, rok, hodinu a ukončením dodávky – uvést den, měsíc, rok, hodinu nebo do doby trvání krizového stavu. Odůvodnění Povinnost dodávat – výrobky / práce / služby - je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__.

Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

Potvrzení o převzetí: Rozhodnutí hejtmana ____________kraje číslo __/20__ ze dne __. __. 20__ převzal dne _________ 20 __ v ____:____ hodin. Jméno a příjmení příjemce: ___________________________________ podpis _____________________ Jméno a příjmení doručovatele: ________________________________ podpis _____________________ Důvody nedoručení: ____________________________________________________________________

ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost dodávat výrobky / práce / služby Komu: •


•



Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem

Potvrzení o převzetí: Rozhodnutí starosty obce ______číslo __/20__ ze dne __. __. 20__ převzal dne _________ 20 __ v ____:____ hodin. Jméno a příjmení příjemce: ___________________________________ podpis _____________________ Jméno a příjmení doručovatele: ________________________________ podpis _____________________ Důvody nedoručení: ____________________________________________________________________

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět Komu: •

Právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo. V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena.

•


Co: uvést konkrétní specifikaci materiálu, jeho množství v měrných jednotkách a způsob skladování a ošetřování, který bude skladován u povinné osoby dle tohoto rozhodnutí s účinností ode dne – uvést den, měsíc, rok, hodinu do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Odůvodnění Povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč.

Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

Potvrzení o převzetí: Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje číslo __/20__ ze dne __. __. 20__ převzal dne _________ 20 __ v ____:____ hodin. Jméno a příjmení příjemce: ___________________________________ podpis _____________________ Jméno a příjmení doručovatele: ________________________________ podpis _____________________ Důvody nedoručení: ____________________________________________________________________

ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět Komu: •


•



Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo Komu: •


•


Co: uvést konkrétní specifikaci dopravních a mechanizačních prostředků / výrobních nebo provozních prostředků movité povahy / zásob, které budou přemístěny Odkud: uvést místo a adresu současného umístění. Kam: uvést místo a adresu nového umístění. se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Přemístění dopravních a mechanizačních prostředků / výrobních nebo provozních prostředků movité povahy / zásob na určené místo osoby dle tohoto rozhodnutí platí do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Odůvodnění Povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní

náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo Komu: •


•



náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o regulaci prodeje zboží v obchodní síti ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákona o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 a § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji regulaci prodeje zboží v obchodní síti které se týká následujícího zboží - uvést jednotlivé druhy zboží jednoznačně identifikované například za použití jednotné klasifikace – (dále jen „určené zboží“), jež lze prodat – uvést okruh spotřebitelů v maximálním množství – uvést množství a měrnou jednotku při jednom nákupu – nebo jinak blíže specifikovat omezení. Určené zboží hradí kupující ve výši obvyklé ceny. Regulace prodeje zboží se týká všech prodejen na území – doplnit Pardubického kraje, název obce nebo názvy obcí, pro jejichž území byl vyhlášen krizový stav. Rozhodnutí o regulaci prodeje určeného zboží v obchodní síti platí do odvolání, nejpozději do ukončení krizového stavu. Odůvodnění Regulace zboží prodávaného v obchodní síti je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Při úhradě nákladů spojených s použitím regulačního opatření, včetně zvýšených nákladů, které by právnické nebo podnikající fyzické osobě jinak nevznikly, se postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 zákona o hospodářských opatřeních. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 34 krizového zákona uložit fyzické osobě pokutu do výše 20.000 Kč. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__.


Vyvěšeno dne ____________ v ____________ hodin na úřední desce Krajského úřadu ____________ kraje. Vyvěšeno dne ____________ obce___________________.

v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu

Předáno dne _____________ v ____________ hodin ke zveřejnění v hromadných informačních prostředcích.

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o změně způsobu řízení a organizace dopravy ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 a § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji na území Pardubického kraje změnu způsobu řízení a organizace dopravy počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, od kdy se změna zavede do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Změna způsobu řízení a organizace dopravy se týká všech dopravců, poskytujících veřejnou službu na území ____________ kraje a právnických a fyzických osob, provozujících motorová vozidla dle specifikace uvedené v Příloze č. 1 tohoto rozhodnutí. Odůvodnění Zavedení změna způsobu řízení a organizace dopravy v ____________ kraji je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Při úhradě nákladů spojených s použitím regulačního opatření, včetně zvýšených nákladů, které by právnické nebo podnikající fyzické osobě jinak nevznikly, se postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 zákona o hospodářských opatřeních. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 34 krizového zákona uložit fyzické osobě pokutu do výše 20.000 Kč. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Příloha: Změna způsobu řízení a organizace dopravy Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje:

(vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


Mimořádné jednání Bezpečnostní rady __________ kraje - __. ______ 20__

KRAJ

USNESENÍ Bezpečnostní rady ________ kraje

BRK / __ / 20__ ze dne __. _____ 20__

Řešení krizové situace související s vyhlášením nouzového stavu / stavu ohrožení státu / válečného stavu na území _____________ kraje / České republiky v souvislosti s _____________________ a zavedení regulačních opatření Bezpečnostní rada ___________ kraje: 1. bere na vědomí a) informace o důvodech vyhlášení nouzového stavu / stavu ohrožení státu / válečného stavu dle Rozhodnutí Vlády ČR ze dne __. ____ č. __ / 20__ a nařízených krizových opatřeních b) aktuální situaci na území ___________kraje dle informací podaných _______ 2. doporučuje hejtmanovi nejpozději k __. ____ 20__ zřídit v rámci struktury Krizového štábu ________ kraje a) odbornou pracovní skupinu regulačních opatření, ve složení - vedoucí (vedoucí oddělení živnostenského podnikání, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník odboru organizačního a právního, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník finančního odboru, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Krajský úřad ________ kraje - člen (příslušník Krajského ředitelství policie ________ kraje) - další členové dle rozhodnutí hejtmana b) odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot, ve složení - vedoucí (vedoucí oddělení dopravy, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Krajský úřad ________ kraje) - člen (odborný pracovník odboru organizačního a právního, Krajský úřad ________ kraje)

Mimořádné jednání Bezpečnostní rady __________ kraje - __. ______ 20__

-

člen (odborný pracovník finančního odboru, Krajský úřad ________ kraje) člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Krajský úřad Pardubického kraje člen (příslušník Krajského ředitelství policie ________ kraje) další členové dle rozhodnutí hejtmana

3. doporučuje starostům obcí s rozšířenou působností neprodleně svolat bezpečnostní rady a nejpozději k __. ____ 20__ zřídit v rámci struktury příslušného krizového štábu a) odbornou pracovní skupinu regulačních opatření, v minimálním složení - vedoucí (vedoucí oddělení živnostenského podnikání, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník - právník, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník finančního odboru, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Městský úřad ____) - člen (příslušník Policie ČR) b) odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot, v minimálním složení - vedoucí (vedoucí oddělení dopravy, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník - právník, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník finančního odboru, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Městský úřad ____) - člen (příslušník Policie ČR) 4. ukládá a) řediteli Krajského úřadu ________ kraje 1) zajistit podmínky pro činnost odborných pracovních skupin krizového štábu kraje 2) do řešení krizové situace zapojit vybrané úředníky krajského úřadu, v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě) c) řediteli Krajského ředitelství policie ________ kraje spolupracovat s orgány veřejné správy při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti na území kraje a neprodleně informovat hejtmana o jakémkoliv narušení

jméno, příjmení hejtman a předseda Bezpečnostní rady ________ kraje

Mimořádné jednání Bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností - __. ______ 20__

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

USNESENÍ Bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností ________ Č. __ / 20__ ze dne __. _____ 20__ Řešení krizové situace související s vyhlášením nouzového stavu / stavu ohrožení státu / válečného stavu na území _________ kraje / České republiky v souvislosti s _____________________ a zavedení regulačních opatření Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností: 1. bere na vědomí a) informace o důvodech vyhlášení nouzového stavu / stavu ohrožení státu / válečného stavu dle Rozhodnutí Vlády ČR ze dne __. ____ č. __ / 20__ a nařízených krizových opatřeních b) aktuální situaci na území ________ kraje dle informací podaných _______ 2. doporučuje starostovi nejpozději k __. ____ 20__ zřídit v rámci struktury Krizového štábu obce s rozšířenou působností _________________ a) odbornou pracovní skupinu regulačních opatření, ve složení - vedoucí (vedoucí oddělení živnostenského podnikání, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník - právník, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník finančního odboru, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Městský úřad ____) - člen (příslušník Policie ČR) - další členové dle rozhodnutí hejtmana b) odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot, ve složení - vedoucí (vedoucí oddělení dopravy, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník oddělení krizového řízení, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník - právník, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník finančního odboru, Městský úřad ____) - člen (odborný pracovník kontrolního oddělení, Městský úřad ____) - člen (příslušník Policie ČR) - další členové dle rozhodnutí hejtmana

Mimořádné jednání Bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností - __. ______ 20__

3. ukládá tajemníkovi městského úřadu a) zajistit podmínky pro činnost odborné pracovní skupiny regulačních opatření krizového štábu a pro distribuci přídělových lístků obcím v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností b) zajistit podmínky pro činnost odbornou pracovní skupinu regulace výdeje pohonných hmot krizového štábu a pro výdej přídělových lístků skupině spotřebitelů „uživatelé osobních vozidel“ c) do řešení krizové situace zapojit vybrané úředníky městského úřadu, v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě)

jméno, příjmení starosta a předseda Bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností



METODICKÉ MATERIÁLY září 2012

STAV NEBEZPEČÍ A NAŘIZOVÁNÍ KRIZOVÝCH OPATŘENÍ VZORY ROZHODNUTÍ HEJTMANA

Kontakt: Ing. Aleš Boňatovský tel. 466 026 173, 466 026 371, fax 466 026 386 e-mail: [email protected]

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana 1. Krizové stavy „Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury“ – viz § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „krizový zákon“. „Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav“ – viz čl. 2 Ústavního zákona č. 110/1999 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Odpovědnost a kompetence hejtmana Hejtman, na základě ustanovení § 64 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o krajích“) „zastupuje kraj navenek a na základě zmocnění v zákoně vykonává další úkoly v přenesené působnosti, pokud mu tak stanoví zákon“ (např. krizový zákon nebo zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních). Hejtmanovi je svěřeno nejen vyhlášení stavu nebezpečí v rámci „vlastního“ kraje, neboť „stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje“ – viz ustanovení § 3 odst. 3 krizového zákona, ale i nařizování zcela konkrétních krizových opatření, které významně omezují práva fyzických i právnických osob a ukládají jim předem definované povinnosti (dle ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona nebo ustanovení § 21 zákona o hospodářských opatřeních). Jmenovaná krizová opatření může hejtman nařídit i za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tak neučinila již vláda. Pokud uvedené kompetence k vyřešení krizové situace nepostačují, může hejtman požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu.

3. Krizová opatření „Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“ - viz ustanovení § 2 písm. c) krizového zákona. K překonání krizového stavu a k řešení krizové situace může hejtman nařídit následující krizová opatření: a) v souladu s ustanovením § 14 odst. 4 krizového zákona: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému

Stránka 2

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 8. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 9. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, b) v souladu s ustanovením § 21 zákona o hospodářských opatřeních: 1. povinnost dodávat výrobky, práce nebo služby, 2. povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, 3. povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 4. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 5. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy. Krizová opatření lze využívat jen v rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace, a pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. Krizová opatření ukládá hejtman svým individuálním právním aktem formou rozhodnutí. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že existují i jiná opatření (nikoliv „krizová“ ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) krizového zákona), ukládaná na základě jiných zákonů.

4. Vztah ke správnímu řádu Provedením syntézy kompetencí hejtmana dle zákona o krajích, kompetencí dle krizového zákona a dle zákona o hospodářských opatřeních, lze osobu hejtmana chápat ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“), jako správní orgán, který postupuje „v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, které jsou součástí právního řádu, svoji pravomoc uplatňuje pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena, může zasahovat do práv dotčených osob jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu a dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu.“ Krizový zákon v ustanovení § 38 uvádí, že se „na rozhodování a ukládání povinností v době krizového stavu dle krizového zákona nevztahuje správní řád“. I přesto je nezbytné aplikovat vybraná ustanovení správního řádu, minimálně v rozsahu, že „základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 (správního řádu) se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje“ – viz ustanovení § 177 odst. 1 správního řádu. Krizový zákon ani zákon o hospodářských opatřeních neobsahuje speciální procesní úpravu i přesto, že je velmi důležitá zvlášť v situaci, kdy se podstatným způsobem zasahuje do práv a svobod právnických a fyzických osob. Při vydávání rozhodnutí hejtmana ve smyslu krizového zákona a zákona o hospodářských opatřeních je proto účelné přiměřeně respektovat a aplikovat dále uvedená ustanovení správního řádu. a) vedení spisu (§ 17 správního řádu) – v každé jednotlivé věci (tj. typu rozhodnutí o nařízení krizového opatření) je vhodné založit spis, který musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí Stránka 3

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Pečlivě vedený spis je důležitý i z hlediska následného poskytování náhrad a úhrad případných škod, vzniklých při realizaci krizových opatření, případně následně vyvolaných soudních jednáních. b) doručování (§ 19 – 26 správního řádu) – rozhodnutí o nařízení krizového opatření je vhodné doručovat vždy do vlastních rukou adresáta, doručení provádí správní orgán, který jej vyhotovil. Je třeba, aby doručení bylo doloženo písemným dokladem stvrzujícím, že písemnost byla doručena včetně dne, kdy se tak stalo. Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob, které jsou za něj oprávněny písemnost převzít. Tyto osoby jsou povinny na výzvu doručovatele předložit průkaz totožnosti. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy její převzetí potvrdí adresát zprávou opatřenou svým zaručeným elektronickým podpisem. Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, písemnost jí lze však doručit i tam, kde bude zastižena. Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky, jíž se řízení týká; u zahraniční právnické osoby se doručuje na adresu sídla její organizační složky zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této organizační složky. Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě se doručuje do datové schránky právnické osoby. Při doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností fyzické osoby a která je doručována na adresu místa podnikání se postupuje obdobně. Jestliže adresát písemnosti, který je fyzickou osobou, nebo fyzická osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnické osobě, pokus o doručení písemnosti znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, předá se jí poučení o právních důsledcích, které z jejího jednání vyplývají. Jestliže osoba předání poučení znemožní nebo jestliže i přes poučení doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. c) úřední deska (§ 26 správního řádu) - rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí (a analogicky i dalších rozhodnutí, týkajících změny krizových opatření, nebo prodloužení a zrušení krizových stavů) se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příslušný krajský úřad má za povinnost rozhodnutí zveřejnit i dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků za využití kompetencí (viz ustanovení § 30 krizového zákona), kdy “provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech“. d) obsah a forma rozhodnutí (§ 67 odst. 1 a 2 a § 69 odst. 1 a odst. 3 správního řádu) rozhodnutí musí být vždy vyhotoveno v písemné formě, musí být označeno slovem „ROZHODNUTÍ“, dále musí obsahovat označení kraje, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka kraje s malým státním znakem, jméno a příjmení hejtmana, označení funkce „hejtman kraje“ a podpis hejtmana; podpis hejtmana je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení hejtmana a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí; pokud je třeba rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi s tím, že na místě otisku úředního razítka vyjádří tuto skutečnost slovy "otisk úředního razítka" a dokument podepíše svým zaručeným elektronickým podpisem. Stránka 4

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana e) náležitosti rozhodnutí (§ 68 správního řádu) - rozhodnutí musí obsahovat výrokovou část, odůvodnění a poučení; I. rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí - za výrokovou část rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí lze označit vyhlášení stavu nebezpečí (s odvoláním na ustanovení § 3 krizového zákona) a nařízená krizová opatření (dle ustanovení § 14 odst. 3 a 4 krizového zákona) včetně doby platnosti a jednoznačného vymezení území, kterého se stav nebezpečí týká; - za odůvodnění lze označit jasné formulování důvodu vyhlášení stavu nebezpečí na daném území; - poučení je formulováno tak, že „proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí nelze podat odvolání, neboť na rozhodování o ukládání povinností se za stavu nebezpečí nevztahuje správní řád“ (dle ustanovení § 38 krizového zákona); II. rozhodnutí o konkrétních krizových opatřeních - za výrokovou část rozhodnutí o nařízení konkrétních krizových opatření jednotlivým právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, lze označit specifikaci (tj. „co“), kvantifikaci (tj. „v jakém množství a čase“) a lokalizaci (tj. „kde“) bude konkrétní právnická nebo podnikající fyzická osoba nebo fyzická osob nařízené krizové opatření plnit (dle ustanovení § 14 odst. 3 a 4 krizového zákona nebo dle ustanovení § 21 zákona o hospodářských opatřeních); - odůvodnění je obligatorně formulováno s odkazem „na důvod naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení“. - poučení je formulováno tak, že „proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání“ a dále je upozorněno na poskytování náhrad a úhrad způsobených škod, v souladu s krizovým zákonem a zákonem o hospodářských opatřeních. f)

lhůtu pro vydání rozhodnutí (§ 6 a § 71 správního řádu) - správní řád ukládá vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a současně uvádí povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, což je ve spojení s vyhlášením stavu nebezpečí zcela evidentní, neboť jen tak bude naplněn smysl stavu nebezpečí, tj. okamžitě řešit danou krizovou situaci mimořádnými prostředky a mimořádnými kompetencemi.

g) vykonatelnost rozhodnutí (§ 73 – 75 správního řádu) - rozhodnutí je v právní moci, pokud bylo oznámeno. Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Proti rozhodnutí se za krizových stavů nelze odvolat. Pravomocné rozhodnutí je pro adresáta závazné. Správní orgán vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí. Zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení. h) odvolání (§ 81 a § 82 správního řádu) - správní řád umožňuje každému účastníkovi podat odvolání proti rozhodnutí s tím, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení; naopak krizový zákon ani zákon o hospodářských opatřeních vůbec nepřipouští, že by bylo možné podat odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí ani proti rozhodnutí o nařízení konkrétních krizových opatření jednotlivým právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, neomezuje však jejich ústavní právo bránit se uloženým povinnostem následně soudní cestou. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí je publikováno ve věstníku právních předpisů kraje. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Rozhodnuti o nařízení konkrétních krizových opatření jednotlivým právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám má formu individuálního právního aktu, účinnosti Stránka 5

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví a doručuje se adresátovi do vlastních rukou. V příloze jsou vytvořeny možné vzory jednotlivých rozhodnutí, které mohou být přizpůsobeny konkrétní situaci. Vždy by měly však zachovat danou strukturu a formu.

5. Struktura rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí Rozhodnutí hejtmana, kterým se vyhlašuje stav nebezpečí, je tvořeno jedenácti články, které rozčleňují dokument následujícím způsobem: čl. 1 Vymezené území – podrobně vymezuje dotčené území a to na území celého kraje, případně výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností, resp. obcí, resp. uvedení konkrétní obce a jejich katastrálních území (pozn. - nutno upravit vždy podle konkrétní situace), čl. 2 Důvod vyhlášení stavu nebezpečí – obsahuje zpravidla obligatorní ustanovení „bezprostřední ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území, které nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému“, varianty možných krizových situací (pozn. - nutno upravit vždy podle konkrétní situace) a dále vždy konstatování, zda vyhlášení stavu nebezpečí je či není provedeno na základě mimořádné události podle zákona č. 239/2000 Sb., o o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čl. 3 Koordinace a organizace činností – uvádí činnosti, které si hejtman vyhrazuje do své pravomoci po dobu platnosti stavu nebezpečí, čl. 4 Krizová opatření a jejich rozsah – obsahuje přehled jednotlivých typů krizových opatření, která může hejtman nařídit k překonání krizového stavu a k vyřešení krizové situace, včetně jejich následné podrobnější specifikace (pozn. - nutno upravit vždy podle konkrétní situace na základě dosavadních zkušeností je velmi nepravděpodobné, že všechna krizová opatření budou uplatněna najednou), čl. 5 Realizace – se týká starostů obcí a vedoucích správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému, včetně hromadných sdělovacích prostředků, jakým způsobem a v jakém rozsahu mají zajistit provedení krizových opatření nařízených pro území, pro něž byl vyhlášen stav nebezpečí, čl. 6 Výjimky - obsahuje výčet jednotlivých výjimek, které se týkají fyzických osob, právnických a podnikajících osob tak, jak jsou stanoveny v krizovém zákoně, čl. 7 Pokuty – informuje dotčené osoby o výši pokut, které lze uložit v souvislosti s neplněním povinností, nařízených k realizaci krizových opatření, čl. 8 Náhrady – obsahuje poučení o poskytování náhrad oprávněným osobám, které jim vzniknout při realizaci krizových opatření, čl. 9 Použití správního řádu – obsahuje ustanovení, že se nepoužije správní řád, čl. 10 Poučení - vždy uvádí, že „proti rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a proti rozhodování o ukládání povinností nelze podat odvolání“, čl. 11 Účinnost – definuje účinnost právního předpisu (pozn. - nutno vždy uvést den, měsíc, rok a hodinu, kdy rozhodnutí nabývá své účinnosti a den, měsíc, rok a hodinu, kdy účinnost rozhodnutí končí), včetně schvalovací doložky hejtmana. Identické zásady jsou aplikovány i na rozhodnutí hejtmana o změně krizových opatření, o prodloužení stavu nebezpečí, o zrušení stavu nebezpečí, resp. na nařízení hejtmana k provedení krizových opatření v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.

Stránka 6

Nařizování krizových opatření – vzory rozhodnutí hejtmana Přílohy – vzory p.č. název 1.

rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí

2.

rozhodnutí hejtmana o změně krizových opatření

3.

rozhodnutí hejtmana o prodloužení stavu nebezpečí

4.

rozhodnutí hejtmana o zrušení stavu nebezpečí

5.

rozhodnutí hejtmana k provedení krizových opatření v době nouzového stavu (stavu ohrožení státu)

6.

rozhodnutí hejtmana o poskytnutí věcného prostředku

7.

rozhodnutí hejtmana o poskytnutí věcného prostředku s obsluhou

8.

rozhodnutí hejtmana o pracovní výpomoci

9.

rozhodnutí hejtmana o pracovní povinnosti

10.

rozhodnutí hejtmana o bezodkladném provádění stavby

11.

rozhodnutí hejtmana o bezodkladném provádění stavebních prací

12.

rozhodnutí hejtmana o bezodkladném provádění terénních úprav

13.

rozhodnutí hejtmana o bezodkladném odstranění stavby

14.

rozhodnutí hejtmana o bezodkladném odstranění porostů

15.

rozhodnutí hejtmana o vykonávání péče o děti a mládež

16.

rozhodnutí hejtmana o přednostním zásobování

17.

rozhodnutí hejtmana o náhradním způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě

18.

rozhodnutí hejtmana o hlášení přechodné změny pobytu osob

19.

rozhodnutí hejtmana o evakuaci obyvatelstva

20.

rozhodnutí hejtmana o zákazu vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území

21.

rozhodnutí hejtmana o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby

22. 23.

rozhodnutí hejtmana o povinnosti skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků rozhodnutí hejtmana o povinnosti přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo

24.

rozhodnutí hejtmana o regulaci prodeje zboží v obchodní síti

25.

rozhodnutí hejtmana o změně způsobu řízení a organizace dopravy

Stránka 7

právní předpis z.č. 240/2000 Sb. § 3 odst. 1 z.č. 240/2000 Sb. § 3 odst. 2 z.č. 240/2000 Sb. § 3 odst. 4 z.č. 240/2000 Sb. § 3 odst. 8 z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 6 z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. a) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. a) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. a) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. a) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. b) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. b) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. b) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. b) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. b) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. c) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. d) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. e) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. f) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. g) z.č. 240/2000 Sb. § 14 odst. 4 písm. h) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. a) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. b) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 1 písm. c) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 2 písm. a) z.č. 241/2000 Sb. § 21 odst. 2 písm. b)

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__ o vyhlášení stavu nebezpečí V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů vyhlašuji pro celé (část) území __________ kraje

STAV NEBEZPEČÍ na dobu od __.__ hodin dne __. ____ 20__ do __.__ hodin dne __.____ 20__. Čl. 1 Vymezené území Stav nebezpečí vyhlašuji pro celé (část) území __________ kraje, vymezené (vybrat dle konkrétní situace a doplnit): - správními obvody obcí s rozšířenou působností ____________, - správním územím obcí ____________, - správním územím obce ____________ a jejím katastrálním územím ____________, - územím městských částí (městských obvodů) ____________, města ____________. Čl. 2 Důvod vyhlášení stavu nebezpečí Důvodem vyhlášení stavu nebezpečí je bezprostřední ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území a životního prostředí, které nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů kraje a obcí, složek integrovaného záchranného systému a subjektů kritické infrastruktury (=případně doplnit dle konkrétní situace „a vytvoření podmínek pro provádění záchranných a likvidačních prací“) a plnění neodkladných úkolů spojených s řešením krizové situace. Stav nebezpečí je / není vyhlašován na základě mimořádné události podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Krizová situace vznikla v důsledku (=vybrat variantu dle konkrétní situace, případně stanovit jinou): - rozsáhlých povodní při dosažení III. stupňů povodňové aktivity na tocích ____________ protékajících územím kraje, - sesuvu skalního masivu v ____________ a úplného uzavření pozemní komunikace / železniční trati číslo ____________ v obou směrech, která má zásadní dopad na zabezpečení základní dopravní obslužnosti území kraje, - hrozby sesuvu skalního masivu v ____________, který bezprostředně ohrožuje ____________, - nálezu nebezpečných chemických látek a přípravků nacházejících se v areálu ____________ na území obce ____________, který má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - poruchy vodního díla ____________ na toku ____________, kdy hrozí destrukce vodního díla a zničení obcí ____________ v důsledku hrozby zvláštní povodně, - působení větrné smrště / orkánu / tornáda na území ____________, které má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - požáru a následného výbuchu v areálu ____________ na území obce ____________ spojeného s únikem nebezpečných chemických látek / radioaktivních látek / biologických látek, který má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - dokonaného teroristického činu v ____________ na území obce, který má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje,

-

kolapsu lůžkových zdravotnických zařízení, které poskytují neodkladnou a život zachraňující zdravotní péči obyvatelstvu kraje, vzniku epidemie v obcích ____________, která má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, vzniku ohniska nákazy prasečího moru / ptačí chřipky / slintavky a kulhavky v obcích ____________, kdy hrozí nekontrolované rozšíření této nemoci na další území a zásadním způsobem jsou ohroženy základní funkce území kraje.

Čl. 3 Koordinace a organizace činností V souladu s ustanovením § 14 odstavce 3 krizového zákona přebírám od okamžiku účinnosti tohoto rozhodnutí v rozsahu a za podmínek stanovených krizovým zákonem (= dále vybrat dle konkrétné situace a potřeby variantu: koordinaci záchranných a likvidačních prací, poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví, zajištění bezodkladných pohřebních služeb, koordinaci nouzového ubytování, nouzového zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, zajišťovanou ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a orgány veřejné správy, koordinaci zajišťování ochrany majetku na území, kde je prováděna evakuace). Čl. 4 Krizová opatření a jejich rozsah K překonání krizového stavu a k řešení krizové situace nařizuji tato krizová opatření (vybrat dle konkrétní situace): a) v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 krizového zákona: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 8. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny, 9. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, b) v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: 11. povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, b) skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 12. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 13. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy. Krizová opatření ukládám využívat jen v tom rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace a pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, na základě mnou vystavených písemných příkazů. Ad 1. Pracovní povinnost Nařizuji určeným fyzickým osobám pracovní povinnost v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona. Tyto osoby obdrží mnou vystavený pracovní příkaz obsahující den a místo nástupu,

druh práce a předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti a následně i písemné potvrzení o vykonání pracovní povinnosti. Ad 2. Pracovní výpomoc a) Nařizuji pracovní výpomoc v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona všem fyzickým osobám, které se zdržují ve správním obvodu obcí vymezených článkem 2 tohoto rozhodnutí (= případně omezit „které jsou vedeny v seznamu úřadu práce jako nezaměstnané“, nebo „mužům ve věku od 18 do 60 let“ apod. dle konkrétní situace). Fyzické osoby mají povinnost dostavit se neprodleně k zaevidování (= případně „nejpozději do _____ hodin od vyhlášení stavu nebezpečí“) na obecní úřad (= pokud obec neurčí jiné místo) v obci, kde mají místo trvalého pobytu nebo v níž jsou hlášeny k přechodné změně pobytu v případě náhradního ubytování. b) Konkrétní druh práce, vykonávané jako pracovní výpomoc, přidělí fyzické osobě starosta obce, na jejímž území byl vyhlášen stav nebezpečí, který následně vystaví i písemné potvrzení o vykonání pracovní výpomoci. Ad 3. Povinnost poskytnout věcné prostředky Nařizuji právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, na základě mého příkazu povinnost poskytnout věcné prostředky nebo věcné prostředky s obsluhou k řešení krizové situace v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5, § 31 odstavce 8 a § 32 krizového zákona. V případě nebezpečí z prodlení je oprávněn toto učinit starosta obce v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5 krizového zákona. Poskytovatelé věcných prostředků následně obdrží i písemné potvrzení o jejich využití. Ad 4. Bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení Nařizuji opatření využívat pouze za podmínky, kdy není možné postupovat v souladu s ustanovením § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vždy je nezbytné vyjádření příslušného obecního nebo speciálního stavebního úřadu a můj písemný příkaz. Ad 5. Vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci K zajištění výkonu této péče určuji, v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 5 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzdělávací zařízení ____________ (= doplnit přesný název, ulici, č.p., obec), jehož zřizovatelem je ____________ (= doplnit přesný název, IČ), příp. blíže specifikovat úkoly. Ad 6. Přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném případě také prvků kritické infrastruktury v kraji Nařizuji právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v __________ kraji realizovat toto opatření na základě mého písemného příkazu v rámci svého předmětu podnikání a podle požadavků vedoucích dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ředitelů, resp. velitelů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému nebo prvků kritické infrastruktury v __________ kraji. Ad 7. Náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě Nařizuji ____________ (= doplnit přesný název subjektu), povinnost spolupracovat s úřady příslušných obcí s rozšířenou působností a obcí na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí, při náhradním způsobu výplaty dávek osobám postiženým krizovou situací, tj. dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče. Ad 8. Povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob Nařizuji osobám, které z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví opustily místo svého trvalého pobytu organizovanou evakuací nebo o své vůli na dobu delší než 3 dny, hlásit změnu pobytu neprodleně na obecním úřadě obce, v níž přechodně pobývají. Ad 9. Evakuace obyvatelstva z vymezených míst nebo území a) Ukládám starostům postižených obcí nařídit v případě potřeby evakuaci, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a evakuaci organizovat.

b) Nařizuji řediteli Hasičského záchranného sboru __________ kraje, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit evakuaci obyvatelstva. c) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit ochranu majetku v místech provedené evakuace. Ad 10. Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území a) Zakazuji vstup, pobyt a pohyb osob do území vymezeného (= doplnit konkrétní správní obvody obcí, nebo jinak určené území). Zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace. b) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit kontrolu a dodržování tohoto krizového opatření. Ad 11. Povinnost činit úkony K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: Nařizuji na základě mého písemného příkazu a) povinnost dodávat ____________ (= doplnit co - konkrétní výrobky, práce nebo služby). b) povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený k překonání krizové situace a odstranění jejích následků, nebo toto skladování strpět, c) povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní či provozní prostředky movité povahy a zásoby. Ad 12. Regulační opatření v obchodní síti K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji zavedení regulace prodávaného zboží v obchodní síti takto: (= doplnit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávaného spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, okruh spotřebitelů, kterým bude vybrané zboží dodáváno přednostně a území, na kterém toto regulační opatření platí). Ad 13. Regulační opatření v dopravě K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji provedení změny způsobu řízení a organizace dopravy v __________ kraji takto: (= doplnit konkrétní způsob organizace dopravy a území, na kterém toto regulační opatření platí). Čl. 5 Realizace K překonání krizové situace a ke splnění krizových opatření podle článku 4 tohoto rozhodnutí dále ukládám: 1. Starostům obcí, na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí: a) zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách obce, b) požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci, c) zajistit vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce obecního úřadu a zabezpečit informování obyvatelstva ve správním území obce. 2. Vedoucím územních správních úřadů na území kraje v souladu s ustanovením § 14 odstavce 6 krizového zákona realizovat příslušná opatření podle konkrétní situace, zejména: a) rozhodovat o činnostech k řešení krizové situace a ke zmírnění jejích následků, b) organizovat ve své působnosti okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, c) vytvářet podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, kraji, obcím, právnickým a fyzickým osobám. 3. Vedoucím složek integrovaného záchranného systému __________ kraje provádět činnosti k řešení krizové situace v souladu s krizovým plánem kraje a podle pokynů orgánů krizového řízení. 4. Orgánům krizového řízení při i řešení krizové situace ukládám postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.

5. Provozovatelům hromadných informačních prostředků na území kraje v souladu s ustanovením § 30 krizového zákona zveřejnit toto rozhodnutí neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu.

1.

2.

3. 4.

Čl. 6 Výjimky Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem. Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

Čl. 7 Pokuty Za nesplnění povinností v době krizového stavu může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit 1. v souladu s ustanovením § 34 a § 34a krizového zákona: a) fyzické osobě pokutu až do výše 50.000,- Kč, b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 3.000.000,- Kč, 2. v souladu s ustanovení § 25a zákona o hospodářských opatřeních právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000,- Kč. Čl. 8 Náhrady Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci, náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky, náhrad škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, vykonané v rámci organizované činnosti, ukládám postupovat podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Čl. 9 Použití správního řádu Na rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 38 krizového zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou řízení o uložení pokut podle § 34 až 34b krizového zákona. Čl. 10 Poučení Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí nelze podat odvolání. Čl. 11 Účinnost Z důvodu naléhavého obecného zájmu, který spočívá zejména v neodkladném odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území, nabývá toto rozhodnutí účinnosti

dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin, pokud hejtman __________ kraje nebo vlády nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby. Č.j.: jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem Vyvěšeno dne ____________ v ____________ hodin na úřední desce Krajského úřadu __________ kraje. Vyvěšeno dne ____________ obce___________________.

v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__ o změně krizových opatření V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů vyhlašuji změnu krizových opatření, nařízených Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__, o vyhlášení stav nebezpečí a Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__, o prodloužení stavu nebezpečí, z důvodu řešení krizové z důvodu bezprostředního ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území a životního prostředí. Čl. 1 Změna krizových opatření a jejich rozsah Krizová opatření nařízená v Rozhodnutí hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__ o vyhlášení stav nebezpečí, se mění takto: 1. zrušuje se krizové opatření (=výčet krizových opatření uvedených v rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí, která mají být zrušena), nařízené: a) v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 krizového zákona: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě u osob postižených krizovou situací, splňujících stanovené podmínky, 8. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny, 9. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, b) v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: 11. povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, b) skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 12. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 13. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy.

2. Doplňuje se krizové opatření (=výčet krizových opatření doposud neuvedených v rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí, která je potřeba doplnit) nařízené: a) v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 krizového zákona: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 8. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny, 9. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, c) v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: 11. povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, b) skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 12. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 13. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy. Nově nařízená krizová opatření ukládám využívat jen v tom rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace a pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, na základě mnou vystavených písemných příkazů. Ad 1. Pracovní povinnost Nařizuji určeným fyzickým osobám pracovní povinnost v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona. Tyto osoby obdrží mnou vystavený pracovní příkaz obsahující den a místo nástupu, druh práce a předpokládanou délku plnění povinností a následně i písemné potvrzení o vykonání pracovní povinnosti. Ad 2. Pracovní výpomoc a) Nařizuji pracovní výpomoc v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona všem fyzickým osobám, které se zdržují ve správním obvodu obcí vymezených článkem 2 tohoto rozhodnutí (= případně omezit „které jsou vedeny v seznamu úřadu práce jako nezaměstnané“, nebo „mužům ve věku od 18 do 60 let“ apod. dle konkrétní situace). Fyzické osoby mají povinnost dostavit se neprodleně k zaevidování (= případně „nejpozději do _____ hodin od vyhlášení stavu nebezpečí“) na obecní úřad (= pokud obec neurčí jiné místo) v obci, kde mají místo trvalého pobytu nebo v níž jsou hlášeny k přechodné změně pobytu v případě náhradního ubytování. b) Konkrétní druh práce, vykonávané jako pracovní výpomoc, přidělí fyzické osobě starosta obce, na jejímž území byl vyhlášen stav nebezpečí, který následně vystaví i písemné potvrzení o vykonání pracovní výpomoci. Ad 3. Povinnost poskytnout věcné prostředky Nařizuji právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, na základě mého příkazu povinnost poskytnout věcné prostředky nebo věcné prostředky s obsluhou k řešení krizové situace v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5, § 31 odstavce 8 a § 32 krizového zákona. V případě nebezpečí z prodlení je oprávněn toto učinit starosta obce v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5 krizového zákona. Poskytovatelé věcných prostředků následně obdrží i písemné potvrzení o jejich využití.

Ad 4. Bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení Nařizuji opatření využívat pouze za podmínky, kdy není možné postupovat v souladu s ustanovením § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vždy je nezbytné vyjádření příslušného obecního nebo speciálního stavebního úřadu a můj písemný příkaz. Ad 5. Vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci K zajištění výkonu této péče určuji, v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 5 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzdělávací zařízení ____________ (= doplnit přesný název, ulici, č.p., obec), jehož zřizovatelem je ____________ (= doplnit přesný název, IČ), příp. blíže specifikovat úkoly. Ad 6. Přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném případě také prvků kritické infrastruktury v kraji Nařizuji právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v __________ kraji realizovat toto opatření na základě mého písemného příkazu v rámci svého předmětu podnikání a podle požadavků vedoucích dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ředitelů, resp. velitelů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému nebo prvků kritické infrastruktury v __________ kraji. Ad 7. Náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě Nařizuji ____________ (= doplnit přesný název subjektu), povinnost spolupracovat s úřady příslušných obcí s rozšířenou působností a obcí na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí, při náhradním způsobu výplaty dávek osobám postiženým krizovou situací, tj. dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče. Ad 8. Povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob Nařizuji osobám, které z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví opustily místo svého trvalého pobytu organizovanou evakuací nebo o své vůli na dobu delší než 3 dny, hlásit změnu pobytu neprodleně na obecním úřadě obce, v níž přechodně pobývají. Ad 9. Evakuace obyvatelstva z vymezených míst nebo území a) Ukládám starostům postižených obcí nařídit v případě potřeby evakuaci, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a evakuaci organizovat. b) Nařizuji řediteli Hasičského záchranného sboru __________ kraje, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit evakuaci obyvatelstva. c) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit ochranu majetku v místech provedené evakuace. Ad 10. Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území a) Zakazuji vstup, pobyt a pohyb osob do území vymezeného (= doplnit konkrétní správní obvody obcí, nebo jinak určené území). Zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace. b) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit kontrolu a dodržování tohoto krizového opatření. Ad 11. Povinnost činit úkony K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji na základě mého písemného příkazu: a) povinnost dodávat ____________ (= doplnit co - konkrétní výrobky, práce nebo služby). b) povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený k překonání krizové situace a odstranění jejích následků, nebo toto skladování strpět,

c) povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní či provozní prostředky movité povahy a zásoby. Ad 12. Regulační opatření v obchodní síti K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji zavedení regulace prodávaného zboží v obchodní síti takto: (= doplnit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávaného spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, okruh spotřebitelů, kterým bude vybrané zboží dodáváno přednostně a území, na kterém toto regulační opatření platí). Ad 13. Regulační opatření v dopravě K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji provedení změny způsobu řízení a organizace dopravy v __________ kraji takto: (= doplnit konkrétní způsob organizace dopravy a území, na kterém toto regulační opatření platí). Čl. 2 Poučení Platnost krizových opatření nařízených v Rozhodnutí hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, o vyhlášení stav nebezpečí, která nebyla tímto rozhodnutím zrušena, není dotčena, ostatní ustanovení se nemění. Čl. 3 Účinnost Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin, pokud hejtman __________ kraje nebo Vláda ČR nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby Č.j.: jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem Vyvěšeno dne ____________ v ____________ hodin na úřední desce Krajského úřadu __________ kraje. Vyvěšeno dne ____________ obce___________________.

v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__ o prodloužení stavu nebezpečí V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

prodlužuji STAV NEBEZPEČÍ, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ pro celé (část) území __________ kraje na základě schválení Vládou ČR ze dne __.____ 20__ číslo ___.

do __.__ hodin dne__.____ 20__ Čl. 1 Poučení Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí nelze podat odvolání. Čl. 2 Účinnost Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ v __. ___ hodin, pokud hejtman __________ kraje nebo vlády nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby. Č.j.: jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

Vyvěšeno dne ____________ v ____________ hodin na úřední desce Krajského úřadu __________ kraje. Vyvěšeno dne ____________ obce___________________.

v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__ o zrušení stavu nebezpečí V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

ruším STAV NEBEZPEČÍ

který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ pro celé (část) území __________ kraje. Krizová opatření nařízená Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__, o vyhlášení stav nebezpečí, Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__, o prodloužení stavu nebezpečí a Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__, o změně krizových opatření pozbývají platnosti. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__ v __.__ hodin. Č.j.: jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__

k provedení krizových opatření v době nouzového stavu (stavu ohrožení státu) V souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300 / 2002 Sb., dne __. ____ 20__ vyhlásila Vláda ČR pro území __________ kraje z důvodu bezprostředního ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území a životního prostředí v důsledku ___________ (= uvést konkrétní živelní pohromu nebo průmyslovou havárii nebo nehodu nebo jiné nebezpečí)

NOUZOVÝ STAV na dobu od __.__ hodin dne __. ____ 20__ do __.__ hodin dne __. ____ 20__ Na základě zmocnění vlády ke konkretizaci krizových opatření hejtmanem a ustanovení § 14 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

nařizuji provedení krizových opatření v době nouzového stavu (stavu ohrožení státu) na území ___________ kraje Čl. 1 Krizová opatření a jejich rozsah K překonání krizového stavu a k řešení krizové situace nařídila vláda tato krizová opatření: (= uvést výčet všech krizových opatření nařízených vládou v předmětném rozhodnutí Vlády ČR). (Vybrat a konkretizovat ta krizová opatření, která nařídila vláda a která je nutné konkretizovat na podmínky __________ kraje): Ad 1. Pracovní povinnost Nařizuji určeným fyzickým osobám pracovní povinnost v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona. Tyto osoby obdrží mnou vystavený pracovní příkaz obsahující den a místo nástupu, druh práce a předpokládanou délku plnění povinností a následně i písemné potvrzení o vykonání pracovní povinnosti. Ad 2. Pracovní výpomoc a) Nařizuji pracovní výpomoc v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) krizového zákona všem fyzickým osobám, které se zdržují ve správním obvodu obcí vymezených článkem 2 tohoto rozhodnutí (= případně omezit „které jsou vedeny v seznamu úřadu práce jako nezaměstnané“, nebo „mužům ve věku od 18 do 60 let“ apod. dle konkrétní situace). Fyzické osoby mají povinnost dostavit se neprodleně k zaevidování (= případně „nejpozději do _____ hodin od vyhlášení stavu nebezpečí“) na obecní úřad (= pokud obec neurčí jiné místo) v obci, kde mají místo trvalého pobytu nebo v níž jsou hlášeny k přechodné změně pobytu v případě náhradního ubytování. b) Konkrétní druh práce, vykonávané jako pracovní výpomoc, přidělí fyzické osobě starosta obce, na jejímž území byl vyhlášen stav nebezpečí, který následně vystaví i písemné potvrzení o vykonání pracovní výpomoci. Ad 3. Povinnost poskytnout věcné prostředky Nařizuji právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, na základě mého příkazu povinnost poskytnout věcné prostředky nebo věcné prostředky s obsluhou k řešení krizové situace

v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5, § 31 odstavce 8 a § 32 krizového zákona. V případě nebezpečí z prodlení je oprávněn toto učinit starosta obce v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5 krizového zákona. Poskytovatelé věcných prostředků následně obdrží i písemné potvrzení o jejich využití. Ad 4. Bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení Nařizuji opatření využívat pouze za podmínky, kdy není možné postupovat v souladu s ustanovením § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vždy je nezbytné vyjádření příslušného obecního nebo speciálního stavebního úřadu a můj písemný příkaz. Ad 5. Vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci K zajištění výkonu této péče určuji, v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 5 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzdělávací zařízení ____________ (= doplnit přesný název, ulici, č.p., obec), jehož zřizovatelem je ____________ (= doplnit přesný název, IČ), příp. blíže specifikovat úkoly. Ad 6. Přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném případě také prvků kritické infrastruktury v kraji Nařizuji právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v __________ kraji realizovat toto opatření na základě mého písemného příkazu v rámci svého předmětu podnikání a podle požadavků vedoucích dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ředitelů, resp. velitelů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému nebo prvků kritické infrastruktury v __________ kraji. Ad 7. Náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě Nařizuji ____________ (= doplnit přesný název subjektu), povinnost spolupracovat s úřady příslušných obcí s rozšířenou působností a obcí na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí, při náhradním způsobu výplaty dávek osobám postiženým krizovou situací, tj. dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče. Ad 8. Povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob Nařizuji osobám, které z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví opustily místo svého trvalého pobytu organizovanou evakuací nebo o své vůli na dobu delší než 3 dny, hlásit změnu pobytu neprodleně na obecním úřadě obce, v níž přechodně pobývají. Ad 9. Evakuace obyvatelstva z vymezených míst nebo území a) Ukládám starostům postižených obcí nařídit v případě potřeby evakuaci, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a evakuaci organizovat. b) Nařizuji řediteli Hasičského záchranného sboru __________ kraje, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit evakuaci obyvatelstva. c) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit ochranu majetku v místech provedené evakuace. Ad 10. Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území a) Zakazuji vstup, pobyt a pohyb osob do území vymezeného (= doplnit konkrétní správní obvody obcí, nebo jinak určené území). Zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace. b) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit kontrolu a dodržování tohoto krizového opatření. Ad 11. Povinnost činit úkony K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji na základě mého písemného příkazu: a) povinnost dodávat ____________ (= doplnit co - konkrétní výrobky, práce nebo služby).

b) povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený k překonání krizové situace a odstranění jejích následků, nebo toto skladování strpět, c) povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní či provozní prostředky movité povahy a zásoby. Ad 12. Regulační opatření v obchodní síti K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji zavedení regulace prodávaného zboží v obchodní síti takto: (= doplnit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávaného spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, okruh spotřebitelů, kterým bude vybrané zboží dodáváno přednostně a území, na kterém toto regulační opatření platí). Ad 13. Regulační opatření v dopravě K překonání krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji provedení změny způsobu řízení a organizace dopravy v __________ kraji takto: (= doplnit konkrétní způsob organizace dopravy a území, na kterém toto regulační opatření platí). Krizová opatření nařízená v Rozhodnutí hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__ o vyhlášení stav nebezpečí, zůstávají nadále v platnosti. Čl. 2 Realizace K překonání krizové situace a ke splnění krizových opatření podle článku 1 tohoto rozhodnutí dále ukládám: 1. Starostům obcí, na jejichž území byl vyhlášen krizový stav: a) zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách obce, je-li k tomu účelu nutné vydat nařízení obce, které nabyde účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu, b) požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci, c) zajistit vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce obecního úřadu a zabezpečit informování obyvatelstva ve správním území obce. 2. Vedoucím územních správních úřadů na území kraje v souladu s ustanovením § 14 odstavce 6 krizového zákona realizovat příslušná opatření podle konkrétní situace, zejména: a) rozhodovat o činnostech k řešení krizové situace a ke zmírnění jejích následků, b) organizovat ve své působnosti okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, c) vytvářet podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, kraji, obcím, právnickým a fyzickým osobám. 3. Vedoucím složek integrovaného záchranného systému __________ kraje provádět činnosti k řešení krizové situace v souladu s krizovým plánem kraje a podle pokynů orgánů krizového řízení. 4. Orgánům krizového řízení při i řešení krizové situace ukládám postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru. 5. Provozovatelům hromadných informačních prostředků na území kraje v souladu s ustanovením § 30 krizového zákona zveřejnit toto rozhodnutí neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu. Čl. 3 Výjimky 1. Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. 2. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může

osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. 3. Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem. 4. Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. Čl. 4 Pokuty Za nesplnění povinností v době krizového stavu může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit 1. v souladu s ustanovením § 34 a § 34a krizového zákona: a) fyzické osobě pokutu až do výše 50.000,- Kč, b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 3.000.000,- Kč, 2. v souladu s ustanovení § 25a zákona o hospodářských opatřeních právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000,- Kč. Čl. 5 Náhrady Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci, náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky, náhrad škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, vykonané v rámci organizované činnosti, ukládám postupovat podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Čl. 6 Použití správního řádu Na rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 38 krizového zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou řízení o uložení pokut podle § 34 až 34b krizového zákona. Čl. 7 Poučení Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí nelze podat odvolání. Čl. 8 Účinnost Rozhodnutí Vlády ČR ze dne __. ____ 20__ číslo __ / 20__ nabylo účinnosti dnem __. ____ 20__, ve __.__ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ ve __.__ hodin. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ v __. ___ hodin, pokud hejtman __________ kraje nebo Vláda ČR nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby. Č.j.:

jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o poskytnutí věcného prostředku ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji poskytnutí věcného prostředku Komu: •


•

Fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, (nikoliv rodné číslo), pokud bude u dvou osob shodné datum narození, uvést za rokem narození rozlišovací údaj za lomítkem z RČ, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování písemností.

Co: uvést konkrétní název, typové označení nebo jinou obecnou specifikaci věcného prostředku - dle tohoto rozhodnutí, počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být věcný prostředek poskytnut – do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu na místo – doplnit místo dodání věcného prostředku.

Odůvodnění Poskytnutí věcného prostředku je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení.

Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za poskytnutí věcných prostředků a náhrad věcné škody vzniklé při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Právnická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34a krizového zákona až do výše 3. 000.000,- Kč. Fyzická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušné trvalému pobytu nebo místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__.



ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o poskytnutí věcného prostředku s obsluhou ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“), a ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji poskytnutí věcného prostředku s obsluhou Komu: •


•


Co: uvést konkrétní název, typové označení nebo jinou obecnou specifikaci věcného prostředku a požadovaný způsob obsluhy - dle tohoto rozhodnutí, počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být věcný prostředek poskytnut – do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu na místo – doplnit místo dodání věcného prostředku. Odůvodnění Poskytnutí věcného prostředku s obsluhou je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za poskytnutí věcných prostředků a náhrad věcné škody vzniklé při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Právnická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34a krizového zákona až do výše 3. 000.000,- Kč. Fyzická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušné trvalému pobytu nebo místu podnikání.

Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ

o převzetí věcného prostředku v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení poskytnutí věcného prostředku k řešení krizové situace, ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a ust. § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“), poskytuje Vlastníkem věcného prostředku je ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo, fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Věcný prostředek ……………………………………...……………………………………………………………................................... (uvést konkrétní název, tovární značku, typ nebo jinou specifikaci věcného prostředku, registrační značku) Vybavení a výstroj věcného prostředku, nářadí, doklady, stav provozních a pohonných hmot ke dni a hodině převzetí ………………….……..………………………………………………....................................................................... Předpokládaná doba poskytnutí věcného prostředku od __. _____20__ __:__ hodin do __. _____ 20__ __:__ hodin Uživatelem věcného prostředku v době krizového stavu bude ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo) Předpokládaný způsob využití věcného prostředku v době krizového stavu ………………….……..………………………………………………....................................................................... (uvést podrobný popis využití věcného prostředky, včetně místa nasazení apod.) Stav měřiče ujeté vzdálenosti ………………………, dalšího počítadla ……………………… Opotřebení věcného prostředku - fyzický stav …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. …………….…………….………………………………………………………………………………………………..

Zjištěná poškození věcného prostředku …………….…………..………………………………………………………………………………………………….. …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. Převzetí věcného prostředku provedeno dne ___. _______ 20__ v ____:____ hodin Poučení o náhradě Za poskytnutí věcného prostředku nebo vzniklou věcnou škodu při uloženém poskytnutí věcných prostředků, náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada v rozsahu a za podmínek uvedených v § 35 a § 36, krizového zákona, kterou je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu, nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky uživatele věcného prostředku S obsahem souhlasím, věcný prostředek je v pořádku, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................... Místo, datum, čas ........................................................................................................................................................................... Osoby přítomné při převzetí věcného prostředku: Vlastník, který věcný prostředek poskytuje, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Uživatel, který věcný prostředek přebírá, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce kraje ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení)

................................................. podpis vlastníka

................................................. podpis uživatele

................................................... podpis zástupce kraje

KRAJ

POTVRZENÍ

o využití věcného prostředku v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení poskytnutí věcného prostředku k řešení krizové situace, ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a ust. § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“), poskytl Vlastníkem věcného prostředku je ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo, fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Věcný prostředek ……………………………………...……………………………………………………………................................... (uvést konkrétní název, tovární značku, typ nebo jinou specifikaci věcného prostředku, registrační značku) Vybavení a výstroj věcného prostředku, nářadí, doklady, stav provozních a pohonných hmot ke dni a hodině vrácení ..………………………………………………........................................................................... ………………….……..………………………………………………....................................................................... Doba poskytnutí věcného prostředku od __. _____20__ __:__ hodin do __. _____ 20__ __:__ hodin Uživatelem věcného prostředku v době krizového stavu byl ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo) Způsob využití věcného prostředku v době krizového stavu ………………….……..………………………………………………....................................................................... (uvést podrobný popis využití věcného prostředky, včetně místa nasazení apod.) Provoz _________ hodin / km práce, __________ hodin prostojů, stav počítadla _________________ Opotřebení věcného prostředku – fyzický stav …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. …………….…………….………………………………………………………………………………………………..

Zjištěná poškození věcného prostředku …………….…………..………………………………………………………………………………………………….. Vrácení věcného prostředku provedeno dne ___. _______ 20__ v ____:____ hodin Poučení o náhradě Za poskytnutí věcného prostředku nebo vzniklou věcnou škodu při uloženém poskytnutí věcných prostředků, náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada v rozsahu a za podmínek uvedených v § 35 a § 36, krizového zákona, kterou je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu, nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka věcného prostředku S obsahem souhlasím, věcný prostředek je v pořádku, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................... Místo, datum, čas ........................................................................................................................................................................... Osoby přítomné při vrácení věcného prostředku: Vlastník, kterému je věcný prostředek vracen, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Uživatel, který věcný prostředek užíval, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce Pardubického kraje ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) ................................................. podpis vlastníka


V …………………… dne …………………

................................................... podpis zástupce kraje

………………..………..………………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman kraje otisk úředního razítka se státním znakem

ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnosti poskytnut věcný prostředek ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí z prodlení, v souladu s ust. § 29 odst. 5 krizového zákona

ukládám Komu: •


•


povinnost poskytnout věcný prostředek Co: uvést konkrétní název, typové označení nebo jinou obecnou specifikaci věcného prostředku - dle tohoto rozhodnutí, počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být věcný prostředek poskytnut – do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu na místo – doplnit místo dodání věcného prostředku.

Odůvodnění Poskytnutí věcného prostředku je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení.

Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za poskytnutí věcných prostředků a náhrad věcné škody vzniklé při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Právnická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34a krizového zákona až do výše 3. 000.000,- Kč. Fyzická osoba: V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušné trvalému pobytu nebo místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__.



OBEC

POTVRZENÍ

o převzetí věcného prostředku v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí starosty obce _______ ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o uložení povinnosti poskytnou věcný prostředek, v souladu s ust. § 29 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), poskytuje Vlastník věcného prostředku ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo, fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Věcný prostředek ……………………………………...……………………………………………………………................................... (uvést konkrétní název, tovární značku, typ nebo jinou specifikaci věcného prostředku, registrační značku) Vybavení a výstroj věcného prostředku, nářadí, doklady, stav provozních a pohonných hmot ke dni a hodině převzetí ………………….……..………………………………………………....................................................................... Předpokládaná doba poskytnutí věcného prostředku od __. _____20__ __:__ hodin do __. _____ 20__ __:__ hodin Uživatelem věcného prostředku v době krizového stavu bude ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo) Předpokládaný způsob využití věcného prostředku v době krizového stavu ………………….……..………………………………………………....................................................................... (uvést podrobný popis využití věcného prostředky, včetně místa nasazení apod.) Stav měřiče ujeté vzdálenosti ………………………, dalšího počítadla ……………………… Opotřebení věcného prostředku - fyzický stav …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. …………….…………….………………………………………………………………………………………………..

Zjištěná poškození věcného prostředku …………….…………..………………………………………………………………………………………………….. …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. Převzetí věcného prostředku provedeno dne ___. _______ 20__ v ____:____ hodin Poučení o náhradě Za poskytnutí věcného prostředku nebo vzniklou věcnou škodu při uloženém poskytnutí věcných prostředků, náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada v rozsahu a za podmínek uvedených v § 35 a § 36, krizového zákona, kterou je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu, nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky uživatele věcného prostředku S obsahem souhlasím, věcný prostředek je v pořádku, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................... Místo, datum, čas ........................................................................................................................................................................... Osoby přítomné při převzetí věcného prostředku: Vlastník, který věcný prostředek poskytuje, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Uživatel, který věcný prostředek přebírá, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce obce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení)



................................................... podpis zástupce obce

OBEC

POTVRZENÍ

o využití věcného prostředku v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí starosty obce _______ ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o uložení povinnosti poskytnou věcný prostředek, v souladu s ust. § 29 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), poskytl Vlastník věcného prostředku ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo, fyzická osoba - uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Věcný prostředek ……………………………………...……………………………………………………………................................... (uvést konkrétní název, tovární značku, typ nebo jinou specifikaci věcného prostředku, registrační značku) Vybavení a výstroj věcného prostředku, nářadí, doklady, stav provozních a pohonných hmot ke dni a hodině vrácení ..………………………………………………........................................................................... ………………….……..………………………………………………....................................................................... Doba poskytnutí věcného prostředku od __. _____20__ __:__ hodin do __. _____ 20__ __:__ hodin Uživatelem věcného prostředku v době krizového stavu byl ………………………………..………………………………………………………………………………………….. (právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo) Způsob využití věcného prostředku v době krizového stavu ………………….……..………………………………………………....................................................................... (uvést podrobný popis využití věcného prostředky, včetně místa nasazení apod.) Provoz _________ hodin / km práce, __________ hodin prostojů, stav počítadla _________________ Opotřebení věcného prostředku – fyzický stav …………….…………….……………………………………………………………………………………………….. …………….…………….………………………………………………………………………………………………..

Zjištěná poškození věcného prostředku …………….…………..………………………………………………………………………………………………….. Vrácení věcného prostředku provedeno dne ___. _______ 20__ v ____:____ hodin Poučení o náhradě Za poskytnutí věcného prostředku nebo vzniklou věcnou škodu při uloženém poskytnutí věcných prostředků, náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada v rozsahu a za podmínek uvedených v § 35 a § 36, krizového zákona, kterou je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu, nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka věcného prostředku S obsahem souhlasím, věcný prostředek je v pořádku, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................... Místo, datum, čas ........................................................................................................................................................................... Osoby přítomné při vrácení věcného prostředku: Vlastník, kterému je věcný prostředek vracen, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Uživatel, který věcný prostředek užíval, nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení)


V ………………………dne ……………

................................................... podpis uživatele

………………..………..……………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o pracovní výpomoci ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji pracovní výpomoc k výkonu práce (pracovní příkaz) Komu: uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, (nikoliv rodné číslo), pokud bude u dvou osob shodné datum narození, uvést za rokem narození rozlišovací údaj za lomítkem z RČ, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování písemností. k vykonání Čeho: uvést konkrétní druh práce odpovídající fyzickým a kvalifikačním dispozicím povinné osoby a místo výkonu práce (tj. jednorázový a mimořádný úkol nezbytný pro řešení krizové situace) dle tohoto rozhodnutí počínaje – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být výkon pracovní výpomoci zahájen. Práce prováděná po dobu trvání pracovní výpomoci je jiným úkonem v obecném zájmu, ve smyslu ust. § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a prováděná za podmínek zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Za zajištění odpovídajících pracovních podmínek, a pokud bude místo výkonu pracovní výpomoci mimo dosah místa trvalého pobytu, také sociálních podmínek, odpovídá – uvést obecní úřad určený k evidenci povinné osoby nebo jméno vedoucího zaměstnance organizace odpovídající za provádění opatření k řešení krizové situace, k nimž je výkon pracovní výpomoci povinnou osobou zapotřebí. Odůvodnění Pracovní výpomoc je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za vykonání pracovní výpomoci a náhrad škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní výpomoci vykonané v rámci organizované činnosti se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu trvalého pobytu.

V případě zdravotní nezpůsobilosti konat nařízenou pracovní výpomoc ve smyslu ustanovení § 31 odst. 7 krizového zákona jste povinen/na neprodleně doložit tuto skutečnost lékařským posudkem vystaveným určeným zdravotnickým zařízením, kterým je – doplnit označení názvu a adresy zdravotnického zařízení, příslušného k přezkoumání zdravotní způsobilosti k výkonu předpokládané práce. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. __. 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ

o vykonání pracovní výpomoci v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení pracovní výpomoci ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) vykonal/a ……………………………..……………………………………………………………… pracovní výpomoc. (uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Nástup pracovní výpomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Ukončení pracovní výpomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Počet odpracovaných hodin ………………………………………………………………………………………………… Místo výkonu pracovní výpomoci ……………………………..……………………...…………………………………. Druh vykonávané práce ……………………………..………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Při výkonu uložené pracovní výpomoci došlo / nedošlo ke škodě nebo újmě na zdraví …………………………………………………………………………………………………………………………………………

(pokud ano, popsat příčiny a okolnosti vzniku škody nebo újmy na zdraví, přiložit kopii záznamu o pracovním úrazu)

Oprávněný zástupce obce / organizace, ve které fyzická osoba konala pracovní výpomoc, potvrzující správnost údajů ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Poučení o náhradě Za vykonání pracovní výpomoci náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35 krizového zákona fyzické osobě peněžní náhrada, kterou vyplácí orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Fyzické osobě náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 36 krizového zákona náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní výpomoci. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení, do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

Vyjádření a námitky fyzické osoby S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................... Místo, datum, čas ........................................................................................................................................................................... ......................................................... podpis fyzické osoby

V ……………………… dne …………………

.......................................................................... podpis oprávněného zástupce obce / organizace

………………..………..………………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman Pardubického kraje otisk úředního razítka se státním znakem

ROZHODNUTÍ starosty obce _____________ o pracovní výpomoci ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana __________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“)

ukládám Komu: uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, (nikoliv rodné číslo), pokud bude u dvou osob shodné datum narození, uvést za rokem narození rozlišovací údaj za lomítkem z RČ, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování písemností.

konat pracovní výpomoc (tj. jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace) Druh práce: uvést konkrétní druh práce odpovídající fyzickým a kvalifikačním dispozicím povinné osoby a místo výkonu práce - dle tohoto rozhodnutí počínaje – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být výkon pracovní výpomoci zahájen. Práce prováděná po dobu trvání pracovní výpomoci je jiným úkonem v obecném zájmu, ve smyslu ust. § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a prováděná za podmínek zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Za zajištění odpovídajících pracovních podmínek, a pokud bude místo výkonu pracovní výpomoci mimo dosah místa trvalého pobytu, také sociálních podmínek, odpovídá – uvést obecní úřad určený k evidenci povinné osoby nebo jméno vedoucího zaměstnance organizace odpovídající za provádění opatření k řešení krizové situace, k nimž je výkon pracovní výpomoci povinnou osobou zapotřebí. Odůvodnění Pracovní výpomoc je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za vykonání pracovní výpomoci a náhrad škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní výpomoci vykonané v rámci organizované činnosti se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu trvalého pobytu.

V případě zdravotní nezpůsobilosti konat uloženou pracovní výpomoc ve smyslu ustanovení § 31 odst. 7 krizového zákona jste povinen/na neprodleně doložit tuto skutečnost lékařským posudkem vystaveným určeným zdravotnickým zařízením, kterým je – doplnit označení názvu a adresy zdravotnického zařízení, příslušného k přezkoumání zdravotní způsobilosti k výkonu předpokládané práce. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. __. 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem


OBEC

POTVRZENÍ

o vykonání pracovní výpomoci v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí starosty obce _______ ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o uložení pracovní výpomoci v rámci stavu nebezpečí, vyhlášeného Rozhodnutím hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ v souladu s ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) vykonal/a ………………………………..…………………………………………………………… pracovní výpomoc. (uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Nástup pracovní výpomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Ukončení pracovní výpomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Počet odpracovaných hodin ………………………………………………………………………………………………… Místo výkonu pracovní výpomoci ……………………………..……………………...…………………………………. Druh vykonávané práce ……………………………..………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Při výkonu uložené pracovní výpomoci došlo / nedošlo ke škodě nebo újmě na zdraví …………………………………………………………………………………………………………………………………………


Oprávněný zástupce obce / organizace, ve které fyzická osoba konala pracovní výpomoc, potvrzující správnost údajů ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Poučení o náhradě Za vykonání pracovní výpomoci náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35 krizového zákona fyzické osobě peněžní náhrada, kterou vyplácí orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Fyzické osobě náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 36 krizového zákona náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní výpomoci. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení, do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.


V ………………………dne ……………


………………..………..……………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o pracovní povinnosti ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__ číslo __/20__

nařizuji pracovní povinnost k výkonu práce (pracovní příkaz) Komu: uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, (nikoliv rodné číslo), pokud bude u dvou osob shodné datum narození, uvést za rokem narození rozlišovací údaj za lomítkem z RČ, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování písemností. Co: uvést konkrétní druh práce odpovídající fyzickým a kvalifikačním dispozicím povinné osoby a místo výkonu práce - dle tohoto rozhodnutí počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být výkon pracovní povinnosti zahájen do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Před zahájením pracovní povinnosti jste povinen/na dostavit se k zaevidování – uvést místo a orgán zaevidování k výkonu pracovní povinnosti, zpravidla obecní úřad. Práce prováděná po dobu trvání pracovní povinnosti je jiným úkonem v obecném zájmu, ve smyslu ust. § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a prováděná za podmínek zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Za zajištění odpovídajících pracovních podmínek, a pokud bude místo výkonu pracovní povinnosti mimo dosah místa trvalého pobytu, také sociálních podmínek, odpovídá – uvést obecní úřad určený k evidenci povinné osoby nebo jméno vedoucího zaměstnance organizace odpovídající za provádění opatření k řešení krizové situace, k nimž je výkon pracovní povinnosti povinnou osobou zapotřebí. Odůvodnění Pracovní povinnost je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za vykonání pracovní povinnosti a náhrad škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, vykonané v rámci organizované činnosti se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 50.000,- Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu trvalého pobytu.

V případě zdravotní nezpůsobilosti konat nařízenou pracovní povinnost ve smyslu ustanovení § 31 odst. 7 krizového zákona jste povinen/na neprodleně doložit tuto skutečnost lékařským posudkem vystaveným určeným zdravotnickým zařízením, kterým je – doplnit označení názvu a adresy zdravotnického zařízení, příslušného k přezkoumání zdravotní způsobilosti k výkonu předpokládané práce. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ

o vykonání pracovní povinnosti v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení pracovní povinnosti ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) vykonal/a ………………………………..……………………………………………………………… pracovní povinnost. (uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Nástup pracovní povinnosti dne __. _____20__ v __:__ hodin Ukončení pracovní povinnosti dne __. _____20__ v __:__ hodin Počet odpracovaných hodin ………………………………………………………………………………………………… Místo výkonu pracovní povinnosti ……………………………..……………………...…………………………………. Druh vykonávané práce ……………………………..………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Při výkonu uložené pracovní povinnosti došlo / nedošlo ke škodě nebo újmě na zdraví …………………………………………………………………………………………………………………………………………


Oprávněný zástupce obce / organizace, ve které fyzická osoba konala pracovní povinnost, potvrzující správnost údajů ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Poučení o náhradě Za vykonání pracovní povinnosti náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35 krizového zákona fyzické osobě peněžní náhrada, kterou vyplácí orgán krizového řízení, který o uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Fyzické osobě náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 36 krizového zákona náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení, do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.


V ………………… dne ………………………


………………..………..………………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

KRAJ

POTVRZENÍ

o poskytnutí dobrovolné pomoci v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: Na základě stavu nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, v souladu s ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) poskytl/a ………………………………..……………………………………………………………… dobrovolnou pomoc. (uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Nástup práce dne __. _____20__ v __:__ hodin Ukončení práce dne __. _____20__ v __:__ hodin Počet odpracovaných hodin …………………………………………………………………………………………….…… Místo výkonu práce ……………………………..……………………...………………………………………………………. Druh vykonávané práce ……………………………..………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Při poskytnutí dobrovolné pomoci došlo / nedošlo ke škodě nebo újmě na zdraví …………………………………………………………………………………………………………………………………………


Oprávněný zástupce obce / organizace, ve které fyzická osoba poskytla dobrovolnou pomoc, potvrzující správnost údajů ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Poučení o náhradě Za poskytnutí dobrovolné pomoci náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35 krizového zákona fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Fyzické osobě náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 36 krizového zákona náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při poskytnutí dobrovolné pomoci. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení, do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.


V ………………….. dne …………………


………………..………..………………………… (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

OBEC

POTVRZENÍ

o vykonání dobrovolné pomoci v době krizového stavu Č.j.: Vyřizuje: V rámci stavu nebezpečí, vyhlášeného Rozhodnutím hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ v souladu s ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) vykonal/a ………………………………..…………………………………………………………… dobrovolnou pomoc. (uvést jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, místo trvalého pobytu) Nástup dobrovolné pomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Ukončení dobrovolné pomoci dne __. _____20__ v __:__ hodin Počet odpracovaných hodin ………………………………………………………………………………………………… Místo výkonu dobrovolné pomoci ……………………………..……………………...…………………………………. Druh vykonávané práce ……………………………..………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Při výkonu dobrovolné pomoci došlo / nedošlo ke škodě nebo újmě na zdraví …………………………………………………………………………………………………………………………………………


Oprávněný zástupce obce / organizace, ve které fyzická osoba konala dobrovolnou pomoc, potvrzující správnost údajů ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Poučení o náhradě Za vykonání dobrovolné pomoci lze, po vzájemné dohodě, fyzické osobě poskytnout peněžní náhradu, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35 krizového zákona. Fyzické osobě náleží v rozsahu a za podmínek stanovených v § 36 krizového zákona náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při konání dobrovolné pomoci. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení, do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.


V ………………………dne ……………


………………..………..……………………… vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o bezodkladném provádění stavby ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji bezodkladné provádění stavby, které spočívá v – uvést konkrétní druh stavby a její základní technické charakteristiky (plánek nebo nákres v příloze rozhodnutí), tj. stavební dílo, jehož zásadně jediným či prvořadým účelem je ochrana před bezprostředně hrozícím nebezpečím pro zdraví, životy, majetek velkého rozsahu nebo životní prostředí, týkající se nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“), vlastníkovi dotčené nemovitosti, kterým je •


•


Realizaci bezodkladného provádění stavby na dotčené nemovitosti dle tohoto rozhodnutí provede •


•


se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů při provádění stavby ve smyslu ust. § 132 zákona č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zajistí – uvést územně příslušný obecný nebo speciální stavební úřad. Odůvodnění Bezodkladné provádění stavby je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu.

Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu bezodkladného provádění stavby. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ o bezodkladném provedení stavby Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení bezodkladného odstranění stavby ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), bylo v době od – uvést den, měsíc, rok, hodinu do – uvést den, měsíc, rok, hodinu provedeno na nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“) následující – uvést konkrétní druh stavby a její základní technické charakteristiky, původní stav a stav nový, uvést popis stavby, technické údaje a rozměry konstrukce, použité materiály. Specifikovat práce, případně vícepráce nebo náklady nutně vynaložené na splnění podmínek rozhodnutí. Vše doložit fotodokumentací, přiložit náčrt, nákres nebo výkres s uvedením rozměrů (kót) v příloze. ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poučení o náhradě Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka dotčené nemovitosti S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................................ ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Místo, datum, čas: ...........................................................................................................................................................................

Osoby přítomné při vystavení tohoto potvrzení: Vlastník nemovitosti nebo jeho oprávněný zástupce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce dodavatele prací ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce místně příslušné obce ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení) Oprávněný zástupce kraje ……………………………………...……………………………………………………………................................... (jméno, příjmení, pracovní zařazení / funkce, spojení)

....................................................................... podpis vlastníka

....................................................................... podpis zástupce dodavatele

....................................................................... podpis zástupce obce

....................................................................... podpis zástupce kraje

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o bezodkladném provádění stavebních prací ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ___ 20__číslo __/20__

nařizuji bezodkladné provádění stavebních prací, které spočívají v – uvést konkrétní druh a rozsah stavebních prací (plánek nebo nákres v příloze rozhodnutí) tj. stavební dílo, jehož zásadně jediným či prvořadým účelem je ochrana před bezprostředně hrozícím nebezpečím pro zdraví, životy, majetek velkého rozsahu nebo životní prostředí, týkajících se nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“), vlastníkovi dotčené nemovitosti, kterým je •


•


Realizaci bezodkladného provádění stavebních prací na dotčené nemovitosti dle tohoto rozhodnutí provede •


•


se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů při provádění stavebních prací ve smyslu ust. § 132 souvisejících, 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zajistí – uvést územně příslušný obecný nebo speciální stavební úřad. Odůvodnění Bezodkladné provádění stavebních prací je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu.

Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu bezodkladného provádění stavebních prací. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. __. 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ o bezodkladném provedení stavebních prací Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení bezodkladného odstranění stavby ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), byly v době od – uvést den, měsíc, rok, hodinu do – uvést den, měsíc, rok, hodinu provedeny na nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“) následující stavební práce – uvést konkrétní druh stavebních prací a jejich základních technických charakteristik, původní stav a stav nový, uvést popis stavebních prací, případně víceprací nebo nákladů nutně vynaložených na splnění podmínek rozhodnutí. Vše doložit fotodokumentací, přiložit náčrt, nákres nebo výkres s uvedením rozměrů (kót) v příloze. ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poučení o náhradě Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka dotčené nemovitosti S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................................ ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Místo, datum, čas: ...........................................................................................................................................................................






ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o bezodkladném provádění terénních úprav ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji bezodkladné provádění terénních úprav, které spočívají v – uvést konkrétní technický popis úpravy terénu, včetně přesné lokalizace místa provedení terénních úprav formou snímku katastrální mapy, plánku nebo nákresu, uvedeném v příloze rozhodnutí tj. stavební dílo, jehož zásadně jediným či prvořadým účelem je ochrana před bezprostředně hrozícím nebezpečím pro zdraví, životy, majetek velkého rozsahu nebo životní prostředí, týkající se nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“), vlastníkovi dotčené nemovitosti, kterým je •


•


Realizaci bezodkladného provádění terénních úprav dle tohoto rozhodnutí provede •


•


se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů při provádění terénních úprav ve smyslu ust. § 132 zákona č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zajistí – uvést územně příslušný obecný nebo speciální stavební úřad. Odůvodnění Bezodkladné provádění terénních úprav je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl.

Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu provádění terénních úprav. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ o provedení terénních úprav

Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení bezodkladného odstranění stavby ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), byly v době od – uvést den, měsíc, rok, hodinu do – uvést den, měsíc, rok, hodinu provedeny na nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“) následující terénní úpravy – uvést konkrétní technický popis úpravy terénu a jeho rozsah, původní stav a stav nový. Uvést rozměry zemního tělesa (vytvářeného nebo odstraňovaného) tak, aby bylo možné sestavit výkaz kubatur zemních prací. Specifikovat druh a typ zemních prací, problémy a technické potíže vzniklé při zemních pracích nebo terénních úpravách. Vyjádřit vícepráce vynaložené na provedení terénních úprav, včetně nezbytných nákladů, pokud vznikly. Vše doložit fotodokumentací, přiložit náčrt, nákres nebo výkres s uvedením rozměrů (kót) v příloze. ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poučení o náhradě Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka dotčené nemovitosti S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................................ ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Místo, datum, čas: ...........................................................................................................................................................................






ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o bezodkladném odstranění stavby ze dne __. ____ 20 __č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji bezodkladné odstranění stavby, které spočívá v – uvést konkrétní popis stavby a přesnou lokalizaci formou plánku nebo nákresu, uvedeném v příloze rozhodnutí a důvod odstraněné stavby, jejíž odstranění má zásadně jediný či prvořadý účel, kterým je ochrana před bezprostředně hrozícím nebezpečím pro zdraví, životy, majetek velkého rozsahu nebo životní prostředí, týkající se nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“), vlastníkovi dotčené nemovitosti, kterým je •


•


Realizaci bezodkladného odstranění stavby dle tohoto rozhodnutí provede •


•


se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů při odstraňování stavby ve smyslu ust. § 132 zákona č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zajistí – uvést územně příslušný obecný nebo speciální stavební úřad. Odůvodnění Bezodkladné odstranění stavby je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu.

Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností územně příslušnému místu bezodkladného odstranění stavby. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. __. 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

Potvrzení o převzetí: Rozhodnutí hejtmana ____________ kraje číslo __/20__ ze dne __. __. 20__ převzal dne _________ 20 __ v ____:____ hodin. Jméno a příjmení příjemce: ___________________________________ podpis _____________________ Jméno a příjmení doručovatele: ________________________________ podpis _____________________ Důvody nedoručení: ____________________________________________________________________

KRAJ

POTVRZENÍ

o provedení bezodkladného odstranění stavby Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení bezodkladného odstranění stavby ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), bylo v době od – uvést den, měsíc, rok, hodinu do – uvést den, měsíc, rok, hodinu provedeno na nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“) následující – uvést podrobný popis prací, jejich rozsah, původní stav stavby a stav nový, uvést popis odstraněných konstrukcí stavby, rozměry, specifikovat práce, případně nutné vícepráce vykonané nad rámec rozhodnutím technické problémy při realizaci rozhodnutí. Vše doložit fotodokumentací, přiložit náčrt, nákres nebo výkres s uvedením rozměrů (kót) v příloze. ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poučení o náhradě Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka dotčené nemovitosti S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................................ ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Místo, datum, čas: ...........................................................................................................................................................................






ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o bezodkladném odstranění porostů ze dne __. ____ 20__ č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji bezodkladné odstranění porostů, které spočívá v – uvést charakteristiku konkrétního porostu, technický popis jeho odstranění, včetně přesné lokalizace formou snímku katastrální mapy, plánku, nákresu nebo fotografie, uvedené v příloze rozhodnutí, jehož odstranění má zásadně jediný či prvořadý účel, kterým je ochrana před bezprostředně hrozícím nebezpečím pro zdraví, životy, majetek velkého rozsahu nebo životní prostředí, týkající se nemovitosti uvést popis nemovitosti, náležející do katastrálního území – název a číslo katastrálního území, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely (dále jen „dotčená nemovitost“), vlastníkovi dotčené nemovitosti, kterým je •


•


Realizaci bezodkladného odstranění porostů dle tohoto rozhodnutí provede •


•


se zahájením prací neprodleně a s ukončením prací nejpozději do – uvést den, měsíc, rok, hodinu. Dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů zejména v případě odstraňování porostů na chráněných (resp. zvlášť chráněných) krajinných územích zajistí – uvést místně příslušný obecní úřad (resp. krajský úřad). Odůvodnění Bezodkladné odstranění porostů je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl.

Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušné místu odstranění porostů. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


KRAJ

POTVRZENÍ

o bezodkladném odstranění porostů Č.j.: Vyřizuje: Na základě Rozhodnutí hejtmana ___________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__ o nařízení bezodkladného odstranění porostů (tj. odstranění trvalého porostu, případně smýcení keřů) ve smyslu ust. § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), bylo v době od – uvést den, měsíc, rok, hodinu do – uvést den, měsíc, rok, hodinu provedeno na nemovitosti – uvést popis nemovitosti, v ulici - uvést název a obci, městě - uvést název, na pozemkové parcele číslo – uvést číslo parcely nebo na stavební parcele číslo – uvést číslo parcely v katastrálním území – uvést název a číslo katastrální území (dále jen „dotčená nemovitost“) odstranění porostu v následujícím rozsahu – uvést charakteristiku konkrétního porostu, původní stav a stav nový, množství (ks stromů, m3 dřeva, m2 keřových ploch), druh porostu, stáří (lze využít údajů z porostní mapy, lesní hospodářské osnovy, lesního hospodářského plánu apod.), u keřových ploch uvést druh a stáří. Popsat vícepráce nezbytně nutné ke splnění podmínek rozhodnutí, pokud byly takové práce vynaloženy, popsat problémy a technické obtíže. Rozsah prací doložit zejména fotodokumentací, náčrtem nebo nákresem v příloze: ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poučení o náhradě Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Vyjádření a námitky vlastníka nemovitosti S obsahem souhlasím, nemám námitek – mám následující námitky ……………………………………...……………………………………………………………................................................ ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………

Místo, datum, čas: ...........................................................................................................................................................................






ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o vykonávání péče o děti a mládež ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji vykonávání péče o děti a mládež k nimž nemohou za krizové situace vykonávat péči rodiče nebo jiný zákonný zástupce, Komu: uvést název vzdělávacího zařízení nebo zařízení pro výkon pěstounské péče, sídlo, identifikační číslo. V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena, které provede opatření k převzetí nezletilých osob – doplnit nezbytné osobní údaje nezletilých osob (jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, případně informace o zvláštních ohledech na zdravotní stav) nebo odkaz na přílohu rozhodnutí - do péče v běžném rozsahu zajištění sociálních práv dítěte do ukončení trvání krizového stavu a rozhodnutí – doplnit místně a věcně příslušný orgán sociální péče. Odůvodnění Zabezpečení vykonávání péče o děti a mládež je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému sídlu zařízení. Příloha: Seznam dětí a mládeže k zajištění péče s doplňujícími údaji Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o přednostního zásobování ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. d) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizového zákona“) a ust. § 21 odst. 2 písmeno a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“), a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20 číslo ____/20__

nařizuji přednostní zásobování Koho: Právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo (tj. dětské, zdravotnické a sociální zařízení a ozbrojené síly, bezpečnostní sbory nebo složky integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření, subjekt kritické infrastruktury) V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena (dále jen „oprávněný příjemce“) Kým: Právnická osoba – uvést název firmy, sídlo firmy, identifikační číslo. V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena (dále jen „dodavatel“), který dodává zboží - uvést druh zboží jednoznačně identifikovaný například za použití jednotné klasifikace – (dále jen „určené zboží“) dle tohoto rozhodnutí počínaje – uvést den, měsíc, rok, hodinu, kdy má být zboží poprvé poskytnuto, na místo – doplnit místo dodávání zboží. Dodávku hradí ve výši obvyklé ceny zboží oprávněný příjemce. Předpokládaná doba přednostního zásobování oprávněného příjemce určeným zbožím ze strany dodavatele platí do odvolání, nejpozději do ukončení krizového stavu. Odůvodnění Přednostní zásobování oprávněného příjemce určeným zbožím je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav a nemožnosti tuto činnost zajistit smluvně, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu podle ust. § 34a krizového zákona až do výše 3.000.000,- Kč a podle ust. § 25a zákona o hospodářských opatřeních za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání.

Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o náhradním způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. e) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě Komu: uvést název orgánu sociálního zabezpečení, sídlo, identifikační číslo. V případně nutnosti lze použít rovněž datovou schránku. Přednostně se používají údaje uváděné v obchodním rejstříku, pokud právnická osoba je v obchodním rejstříku vedena, který zabezpečí náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), jimiž se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče, osobám v postižených obcích, pro jejichž území byl vyhlášen krizový stav. Opatření k zajištění výplaty dávek sociálního zabezpečení (péče) zajistit v místech sídla obecních úřadů obcí nebo v případě nařízené evakuace obyvatelstva z území obcí v místě sídla obecních úřadů obcí místně příslušných přechodné změně pobytu evakuovaných osob. Rozhodnutí platí do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Odůvodnění Zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému sídlu zařízení. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem

Potvrzení o převzetí: Rozhodnutí hejtmana ____________kraje číslo __/20__ ze dne __. __. 20__ převzal dne _________ 20 __ v ____:____ hodin. Jméno a příjmení příjemce: ___________________________________ podpis _____________________ Jméno a příjmení doručovatele: ________________________________ podpis _____________________

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o hlášení přechodné změny pobytu osob ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. f) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu všem obyvatelům na území – doplnit název kraje, název obce nebo názvy obcí, pro jejichž území byla nařízena evakuace v rámci vyhlášení krizového stavu na obecní úřad obce místně příslušné přechodnému místu pobytu v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu. Přechodnou změnou pobytu osob se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny. Rozhodnutí platí do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Odůvodnění Povinnost hlášení přechodné změny pobytu je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 20.000,- Kč. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o evakuaci obyvatelstva ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost evakuace všem osobám zdržujícím se na území – doplnit název kraje, název obce nebo názvy obcí, pro jejichž území byla nařízena evakuace v rámci vyhlášení krizového stavu. Při evakuaci jsou osoby povinny podřídit se pokynům orgánu, který koordinuje evakuaci, vyhlášenou starostou obce nebo velitelem zásahu a strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu. Evakuace se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace. Odůvodnění Povinnost evakuace obyvatelstva je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 20.000,- Kč. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o zákazu vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 14 odst. 4 písm. h) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na území které je vymezené (ohraničené) - doplnit konkrétní názvy obcí, částí obcí, katastrálních území nebo jinak jednoznačně určených prostorů, včetně přesné lokalizace formou snímku katastrální mapy, plánku nebo mapky, všem osobám, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace, dle tohoto rozhodnutí počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Osoby jsou povinny podřídit se pokynům orgánům krizového řízení a příslušníkům bezpečnostních sborů a ozbrojených sil provádějících střežení a kontrolu. Odůvodnění Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území je nařizován z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. V případě nesplnění povinností stanovených tímto rozhodnutím, lze uložit pokutu dle ust. § 34 krizového zákona až do výše 20.000,- Kč. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost dodávat výrobky / práce / služby Komu: •


•





ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnosti dodávat výrobky / práce / služby ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost dodávat výrobky / práce / služby Komu: •


•





ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět Komu: •


•



Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět Komu: •


•



Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo Komu: •


•



náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ starosty obce_____________ o povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ V souladu s Rozhodnutím hejtmana ________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí podle ust. § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), dle ust. § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“)

ukládám povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky / výrobní nebo provozní prostředky movité povahy / zásoby na určené místo Komu: •


•



náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních, uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Pokud důležité okolnosti brání splnění povinnosti, neprodleně sdělte tuto okolnost k posouzení hejtmanovi kraje cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému místu podnikání. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje: (vlastnoruční podpis) jméno, příjmení starosta obce otisk úředního razítka se státním znakem


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o regulaci prodeje zboží v obchodní síti ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákona o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 a § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji regulaci prodeje zboží v obchodní síti které se týká následujícího zboží - uvést jednotlivé druhy zboží jednoznačně identifikované například za použití jednotné klasifikace – (dále jen „určené zboží“), jež lze prodat – uvést okruh spotřebitelů v maximálním množství – uvést množství a měrnou jednotku při jednom nákupu – nebo jinak blíže specifikovat omezení. Určené zboží hradí kupující ve výši obvyklé ceny. Regulace prodeje zboží se týká všech prodejen na území – doplnit Pardubického kraje, název obce nebo názvy obcí, pro jejichž území byl vyhlášen krizový stav. Rozhodnutí o regulaci prodeje určeného zboží v obchodní síti platí do odvolání, nejpozději do ukončení krizového stavu. Odůvodnění Regulace zboží prodávaného v obchodní síti je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Při úhradě nákladů spojených s použitím regulačního opatření, včetně zvýšených nákladů, které by právnické nebo podnikající fyzické osobě jinak nevznikly, se postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 zákona o hospodářských opatřeních. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 34 krizového zákona uložit fyzické osobě pokutu do výše 20.000 Kč. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__.



v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje o změně způsobu řízení a organizace dopravy ze dne __. ____ 20__č.___ / 20__ Podle ust. § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) a v návaznosti na § 29 odst. 4 a § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) a v souvislosti se stavem nebezpečí, který byl vyhlášen Rozhodnutím hejtmana ____________ kraje ze dne __. ____ 20__číslo __/20__

nařizuji na území Pardubického kraje změnu způsobu řízení a organizace dopravy počínaje dnem – uvést den, měsíc, rok, hodinu, od kdy se změna zavede do odvolání, nejdéle však po dobu trvání krizového stavu. Změna způsobu řízení a organizace dopravy se týká všech dopravců, poskytujících veřejnou službu na území ____________ kraje a právnických a fyzických osob, provozujících motorová vozidla dle specifikace uvedené v Příloze č. 1 tohoto rozhodnutí. Odůvodnění Zavedení změna způsobu řízení a organizace dopravy v ____________ kraji je nařizováno z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v území, pro které je vyhlášen výše uvedený krizový stav. Poučení Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva a náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření se postupuje podle ustanovení § 35 a § 36 krizového zákona. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Při úhradě nákladů spojených s použitím regulačního opatření, včetně zvýšených nákladů, které by právnické nebo podnikající fyzické osobě jinak nevznikly, se postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 zákona o hospodářských opatřeních. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 34 krizového zákona uložit fyzické osobě pokutu do výše 20.000 Kč. Za každý jednotlivý případ nesplnění regulačních opatření lze dle § 25a zákona o hospodářských opatřeních uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Příloha: Změna způsobu řízení a organizace dopravy Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem __. ____ 20__. Č.j.: Vyřizuje:

(vlastnoruční podpis) jméno, příjmení hejtman otisk úředního razítka se státním znakem


v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu


13. řádné jednání Bezpečnostní rady Pardubického kraje října 2012 PARDUBICKÝ KRAJ U S N E S E N Í. Bezpečnostní rady Pardubického kraje

Recommend Documents