11 ZIMA 1998

Æ

KRKONOäE / 11

Od okamûiku, kdy jsme si p¯i pouti p¯es obÏ Ameriky na noËnÌ obloze uvÏdomili Cruz del Sur neboli JiûnÌ k¯Ìû, p¯itahovalo toto souhvÏzdÌ Ëasto n·ö pohled. Pozornost vzbuzoval nejen jako nejzn·mÏjöÌ symbol jiûnÌ polokoule, ale bÏhem dlouh˝ch noËnÌch jÌzd a pochod˘ i jako pomocnÌk v orientaci. P¯i kempov·nÌ v hor·ch jsme k nÏmu vzhlÌûeli jako ke starÈmu p¯Ìteli v nezn·mÈm prost¯edÌ. Nejinak tomu bylo v Br·nÏ slunce, kde jsme po nÏkolikadennÌm pochodu po horsk˝ch cest·ch Ink˘ s kamar·dy ulehli do spac·k˘ jen tak pod otev¯en˝m nebem. Necelou hodinku ch˘ze od n·s se r˝sovalo mystickÈ Machu Picchu a my dlouho do noci pozorovali tisÌce hvÏzd na jasnÈm horskÈm nebi. SouhvÏzdÌ JiûnÌho k¯Ìûe z·¯ilo uprost¯ed nekoneËnÈho vesmÌru nejz¯etelnÏji. R·no po v˝chodu slunce jsme stanuli na Machu Picchu a v hlavnÌm chr·mu objevili k·men, kter˝ pokraËov·nÌ na str. 3

ZIMA 1998

Z D A R M A

Galerie, informaËnÌ centrum a pension Vesel˝ v˝let Mal· ⁄pa Krkonoösk˝ n·rodnÌ park HornÌ Maröov Pec pod SnÏûkou Mapa v˝chodnÌch Krkonoö Ski Pec Vöichni moji KrakonoöovÈ Aktivity bez lyûÌ DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby Servis pro bouda¯e Fotoalbum

str. 3 str. 4 - 7 str. 8 - 9 str. 10 - 11 str. 12 - 19 uprost¯ed str. 16 - 17 str. 20 - 21 str. 22 str. 23 - 25 str. 26 str. 27

2

3 Æ

ochrann· zn·mka

Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn· Grafick· ˙prava a ilustrace: KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda Fotografie na titulnÌ stranÏ: Na Zahr·dk·ch v Peci pod SnÏûkou - Karel HnÌk Fotografie: Hans Bˆnsch, Ji¯Ì BrunÌk, Bohdan HolomÌËek, E. KuËera, Wenzel Lahmer, Petr Toman, Josef é·k a archiv vydavatel˘ Mapa: ZdenÏk Petira Sazba: Old¯ich M. älÈgr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171 Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5210818 P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie Higgins P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 948 298 Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 1. 12. 1997 Jeden·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈm n·kladu 55.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 23.000 kus˘ v ËeskÈ a 32.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozöÌ¯eno o anglickÈ a polskÈ resumÈ. Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ tel. (0439) 948 298, d·le je k dost·nÌ na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ, VelkÈ ⁄pÏ a Peci pod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch kancel·¯Ìch, ve vybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch Spr·vy KRNAP apod.

Vesel˝ v˝let je pro v·s zdarma. M·te-li z·jem o zasl·nÌ letnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu (12/1998) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou 40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ s administrativou poötovnÌ distribuce. Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena ! Vesel˝ v˝let Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov tel., fax (0439) 948 298, fax 948 221 Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ HornÌ Maröov, Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ, podpo¯e OkresnÌho ˙¯adu v TrutnovÏ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘. P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst, ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch. Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝ z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty, kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.

dokonËenÌ ze str. 1

InkovÈ na hornÌ ploöe opracovali do tvaru JiûnÌho k¯Ìûe. Jako i jinÈ zdejöÌ kamennÈ objekty slouûil ke kalend·¯nÌm v˝poËt˘m a z·roveÚ jeho osy vyznaËovaly orientaci do vöech Ëty¯ svÏtov˝ch stran. NenÌ divu, ûe kdyû jsme o dva mÏsÌce pozdÏji p¯em˝öleli o tvaru z·kladnÌho kamene pro novou galerii a informaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v Peci pod SnÏûkou, vzpomnÏli jsme si na k·men z Machu Picchu. ZaËali jsme tuto myölenku rozvÌjet a samotnÈ n·s p¯ekvapilo, kolik symbol˘ a potaûmo i ËinnostÌ VeselÈho v˝letu m˘ûe vyjad¯ovat jedin˝ k·men. No, posuÔte sami. P¯evzat˝ tvar kamene z Machu Picchu stejnÏ jako souhvÏzdÌ JiûnÌho k¯Ìûe p¯edstavuje pro n·s St¯edoevropany exotiku, ale p¯edevöÌm touhu vydat se na cestu. Na cestu plnou z·ûitk˘ a pozn·nÌ. N·ö k·men je stejnÏ jako ten v Machu Picchu ze ûuly. HrubÏ opracovan˝ kv·dr poch·zÌ ze z·klad˘ zbo¯enÈ Ob¯Ì boudy, kter· byla tÏsnÏ pod vrcholem SnÏûky postavena p¯esnÏ p¯ed 150 lety, tedy v roce 1847. Je symbolem odhodl·nÌ mÌstnÌch lidÌ pom·hat a dÏlat radost host˘m Krkonoö. Ob¯Ì bouda byla totiû jako prvnÌ d˘m na h¯ebenech hor postavena v˝luËnÏ pro turisty. Vöechny staröÌ stavby slouûily nejprve pro hornickÈ, zemÏdÏlskÈ, sakr·lnÌ nebo obytnÈ ˙Ëely a turistickÈmu ruchu byly p¯izp˘sobeny aû n·slednÏ. Z·nik Ob¯Ì boudy p¯ed patn·cti lety n·m p¯ipomÌn· smutnÈ roky nesvobody, kter· p¯ispÏla takÈ v KrkonoöÌch k realizaci öeredn˝ch megalomansk˝ch staveb, k otr·venÌ ovzduöÌ, p˘dy, odum¯enÌ les˘, i otupÏnÌ lidsk˝ch duöÌ. I proto jsme vzali k·men pr·vÏ ze zbytk˘ zbo¯enÈ Ob¯Ì boudy. KoneËn˝ tvar tomuto kv·dru vtiskl kamenÌk Paulo Maulo, jeden z mnoha p¯·tel VeselÈho v˝letu, bez kter˝ch by nebyly sezÛnnÌ noviny, galerie, lapidarium remedium, osobit˝ pension ani r˘zn· setk·nÌ inspirujÌcÌ k dalöÌm Ëinnostem. 16. srpna 1997 se seöli p¯·telÈ VeselÈho v˝letu na pozemku urËenÈmu ke stavbÏ informaËnÌho centra a galerie uprost¯ed Pece pod SnÏûkou, aby z·kladnÌ k·men poloûili. PrvnÌ na nÏj poklepal architekt Ji¯Ì H˘rka z ateliÈru D˘m a mÏsto, kter˝ naöe p¯edstavy o novÈm domÏ p¯enesl do architektonickÈ studie. NaöÌ snahou je postavit d¯evÏn˝ d˘m, ve kterÈm se spojÌ poctivÈ ¯emeslo, vych·zejÌcÌ ze stalet˝ch tesa¯sk˝ch tradic, s modernÌ architekturou konce 20. stoletÌ. Stavbu najdete na hlavnÌ ulici jen nÏkolik krok˘ nad autobusov˝m n·draûÌm v Peci pod SnÏûkou a sami m˘ûete posoudit, jak se naöÌ stavebnÌ firmÏ pod vedenÌm tesa¯skÈho mistra Petra R˘ûiËky pr·ce da¯Ì. Po dobu stavby je z·kladnÌ k·men vystaven s Ë·stÌ projektu v galerii Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ. P¯i dokonËovacÌch pracÌch ho natrvalo osadÌme do podlahy novÈ galerie v Peci. StejnÏ jako na Machu Picchu budou osy zn·zornÏnÈho JiûnÌho k¯Ìûe vyznaËovat orientaci ke svÏtov˝m stran·m. VÏ¯Ìme, ûe jiû za rok v·s pozveme na prvnÌ autorskou v˝stavu.

InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v historickÈm domÏ, kter˝ jsme v TemnÈm Dole mezi HornÌm Maröovem, PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou koupili a renovovali. PoradÌme v·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo v˝lety do okolÌ Krkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va¯Ì. Prod·v·me vöechny d˘leûitÈ i zajÌmavÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce, knÌûky, pohlednice i origin·lnÌ suven˝ry vËetnÏ r˘znÈho ztv·rnÏnÌ Krakonoöe. Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu i priv·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p¯Ìmo v infocentru, nebo kdyû n·m napÌöete, zatelefonujete Ëi poölete fax. Abychom v·m mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme zn·t termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöi adresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech, proto se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ chvÌli. Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv·¯Ì p¯ÌjemnÈ prost¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me pr·ce naöich p¯·tel, profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘. D·rek Ëi pam·tku z Krkonoö si vyberete z fotografiÌ, obr·zk˘ kreseb, grafiky, autorskÈ i uûitkovÈ keramiky, öperk˘, ze sbÌrkov˝ch kamen˘, z kovan˝ch p¯edmÏt˘ a velkÈho v˝bÏru d¯evÏn˝ch hraËek. Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu, vych·zÌ z celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy, dobovÈ p¯edmÏty ale i malou knihovnu. Za pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit. Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, r·diem, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. VÏtöÌ kuchyÚka je k dispozici vöem host˘m. Jen 50 metr˘ od pensionu je novÏ otev¯en· restaurace Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel i toËen˝m pivem.

Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp. 46, PS» 542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na tel. (i fax) (0439) 948 298 dennÏ od 8.30 do 17.45. DalöÌ informace v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky.

INFORMACE doporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace

ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕ GALERIE autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö - obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality) - keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ

PENSION ubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm

P¯·telÈ VeselÈho v˝letu poloûili 16. srpna 1997 z·kladnÌ k·men budoucÌ galerie a informaËnÌho centra v Peci pod SnÏûkou (foto Bohdan HolomÌËek).

SMÃN¡RNA Distribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin

MAL¡ ⁄PA

4

Trvalo dlouh˝ch 300 let, neû se malo˙pötÌ osadnÌci odv·ûili postavit sjÌzdnou cestu do svÈ obce ˙zk˝m ˙dolÌm podÈl dravÈ horskÈ ¯ÌËky. Od p¯Ìchodu prvnÌch d¯eva¯˘ v roce 1566 vedly dlouho do MalÈ ⁄py pouze pÏöÌ stezky a jezdeck· cesta z Maröova p¯es Albe¯ice a LyseËiny. VytÏûenou ûeleznou rudu, vyp·lenÈ d¯evÏnÈ uhlÌ i mlÈËnÈ v˝robky odn·öeli z obce nosiËi na krosn·ch. OsadnÌci obchodovali radÏji s bliûöÌmi obcemi na severnÌ stranÏ hor. Zpr·va z poË·tku 19. stoletÌ o dovozu vÌna na PomeznÌ Boudy do H¸bnerovy boudy mluvÌ o sjÌzdnÈ cestÏ z HornÌch Albe¯ic p¯es LyseËinskou horu a PomeznÌ h¯eben. MÏly se tu zachovat r˝hy po kovan˝ch kolech povoz˘ ve skalnatÈm podloûÌ. Nic takovÈho jsem na uzounkÈ hraniËnÌ cestÏ nenaöel, ale zato jsem si uvÏdomil obtÌûnost trasy, kterou malo˙pötÌ zvolili, jen aby se vyhnuli stavbÏ ˙dolnÌ cesty. Ani prvnÌ ¯·dnÏ sjÌzdn· cesta z Maröova do MalÈ ⁄py nebyla v roce 1840 postavena kolem ¯eky, ale opÏt p¯es HornÌ Albe¯ice, LyseËiny a CestnÌk. V roce 1860 se pustil do boje s p¯ÌrodnÌmi silami majitel Mohornova ml˝na Johann Mohorn. SjÌzdnou cestu z K¯iûovatky do Sp·lenÈho (Mohornova) Ml˝na postavil s velk˝m ˙silÌm za dvÏ lÈta na vlastnÌ n·klady. ChtÏl do svÈho hostince, jednoho z nejstaröÌch malo˙psk˝ch dom˘, p¯il·kat hosty putujÌcÌ hlavnÌm ˙dolÌm do VelkÈ ⁄py a na SnÏûku. To se mu Ë·steËnÏ poda¯ilo, ale udrûet trasu alespoÚ v lÈtÏ pr˘jezdnou byl problÈm. OkresnÌ hejtmanstvÌ cestu p¯evzalo aû pozdÏji a v roce 1876 ji prodlouûilo do osady SmrËÌ. PrvnÌ v·ûnÈ poökozenÌ zp˘sobila povodeÚ v roce 1882 a velk· povodeÚ v roce 1897 cestu zlikvidovala ˙plnÏ. Byl poökozen i Mohorn˘v ml˝n a Mohorn˘m doöly sÌly. Prodali ml˝n a tÌm se zbavili i starosti o pr˘jezdnost cesty. V n·sledujÌcÌch letech ˙¯ady rakouskÈ monarchie nejprve opravily a potÈ vystavÏly novou okresnÌ silnici od K¯iûovatky p¯es Sp·len˝ Ml˝n aû k »ernÈ VodÏ. Nejd˘leûitÏjöÌ byly dva ocelovÈ n˝tovanÈ mosty u hostince Na K¯iûovatce a pod

stoup·nÌm do Sp·lenÈho Ml˝na. DruhÈmu se ¯Ìkalo Schneider˘v nebo éelezn˝ most. ⁄sek pod Sp·len˝m Ml˝nem byl a je dodnes nejzranitelnÏjöÌm mÌstem celÈ horskÈ silnice. Po velkÈ vodÏ p¯ed sto lety p¯eloûili stavitelÈ cestu do svahu z dosahu ¯eky. To nevyhovovalo spr·vÏ panstvÌ, protoûe silnice ze Sp·lenÈho Ml˝na k Maröovu nÏkolik stovek metr˘ stoup· a to brzdilo odvoz d¯eva z MalÈ ⁄py. Tak v roce 1921 maröovsk· lesnÌ spr·va mezi éelezn˝m mostem a ml˝nem obnovila spodnÌ cestu podÈl ¯eky. MarnÏ. N·kladn· odvoznÌ cesta se t¯emi mosty vydrûela jen öest let, neû ji smetla dalöÌ povodeÚ. Silnice k hraniËnÌmu p¯echodu na PomeznÌch Boud·ch byla prodlouûena od SmrËÌ aû tÏsnÏ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou. Tehdy do MalÈ ⁄py p¯ijela prvnÌ auta. JeötÏ d¯Ìve vystavÏn· silnice z Kowar sice propojila obÏ strany hor, ale automobily smÏly p¯es hraniËnÌ p¯echod p¯ejÌûdÏt aû od roku 1924. Aû do öedes·t˝ch let z˘stala silnice praön·. Kdyû v roce 1960 zaËala p¯estavba, nikdo netuöil, ûe prvnÌch pÏt kilometr˘ novÈ silnice za K¯iûovatkou bude st·tnÌ firma stavÏt sedm let. OcelovÈ mosty byly sice nahrazeny pevnÏjöÌmi betonov˝mi, ale kvalita opÏrn˝ch zdÌ ani povrchu cesty nesplnila oËek·v·nÌ. NaötÏstÌ zbylou Ë·st ze Sp·lenÈho Ml˝na na PomeznÌ Boudy postavila polsk· firma Budimex dob¯e a rychle. Od roku 1972 pat¯Ì jÌzda p¯es Malou ⁄pu k nejkr·snÏjöÌm v KrkonoöÌch. P¯estoûe silnice protnula horskou p¯Ìrodu a zas·hla do nÌ, ¯ÌËka i okolÌ si zachovaly na mnoha mÌstech divok˝ r·z. ProudÌcÌ voda mezi skalami a balvany, malÈ vodop·dy a dosud rozs·hlÈ lesy na prudk˝ch svazÌch lemujÌ vÏtöÌ Ë·st t¯in·ctikilometrovÈ trasy. V zimÏ je jÌzda do v˝öky 1050 metr˘ nad mo¯em mal˝m dobrodruûstvÌm. HodnÏ snÏhu, zat·Ëky, stoup·nÌ a od SmrËÌ Ëast˝ vÌtr vybÌzÌ k opatrnÈ jÌzdÏ. Silnice i okolÌ budÌ u ¯idiË˘ takov˝ respekt, ûe je tu mnohem mÈnÏ nehod, neû t¯eba na silnici do Pece pod SnÏûkou. SÌlu horskÈ p¯Ìrody cestou k MalÈ ⁄pÏ na mnoha mÌstech pozn·te i dnes. LoÚsk· letnÌ povodeÚ, kter· se prohnala ˙dolÌm bez Ëtrn·cti dn˘ p¯esnÏ za sto let, podemlela na nÏkolika mÌstech silnici i svahy, do kter˝ch jsou vozovka a opÏrnÈ zdi zahloubeny. V nÏkolika kr·tk˝ch ˙secÌch je silnice proto z˙ûena do jednoho jÌzdnÌho pruhu, ale nejvÏtöÌ nebezpeËÌ hrozilo opÏt v ˙seku pod Sp·len˝m Ml˝nem. Voda pros·kla ke geologickÈmu podloûÌ a zp˘sobila nÏkolik sesuv˘. 200 metr˘ nad mostem hrozilo dokonce utrûenÌ celÈho svahu i se silnicÌ. To by v zimÏ, kdy je horsk· cesta p¯es LyseËiny nepr˘jezdn·, z˘stala Mal· ⁄pa od¯Ìznut· od svÏta. NaötÏstÌ se do prosince poda¯ilo odvodnit podloûÌ a svah zajistit velkou opÏrnou zdÌ. PovodeÚ p¯iöla jen rok po vÏtrnÈ smröti. V lÈtÏ 1996 p¯epadov˝ severnÌ vÌtr rozl·mal a vyvr·til stejnÈ porosty, jako p¯i dosud nejvÏtöÌ vÏtrnÈ kalamitÏ v roce 1930. Paseky jsou opÏt zalesnÏnÈ, ale i tak uvidÌte stovky ze snÏhu ËnÏjÌcÌch vyvr·cen˝ch pa¯ez˘. Vich¯ice odkryla do tÈ doby v lese schovanÈ vojenskÈ pevn˘stky, postavenÈ v roce 1938 jako souË·st obrannÈho valu »eskoslovenska proti nacistickÈmu NÏmecku. Oûily jen na 14 dnÌ bÏhem mobilizace v z·¯Ì tÈhoû roku, a pak uû nikdy k niËemu neslouûily. VlastnÏ v nejbliûöÌm bunkru u silnice schov·vali vûdy na ja¯e les·ci v chladu sazeniËky smrku ËekajÌcÌ na v˝sadbu. Moûn· si cestou na Malou ⁄pu povöimnete jeötÏ dalöÌch stop z·pasu o malo˙pskou silnici. Z·pasu, kter˝ v modernÌ dobÏ horsk· p¯Ìroda sv·dÌ s lidmi stejnÏ tvrdÏ, jako p¯ed d·vn˝mi Ëasy.

O SV¡éENÕ DÿEVA JednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch pomocnÌk˘ krkonoösk˝ch horal˘ b˝valy sanÏ, kter˝m se podle zahnut˝ch vysok˝ch roh˘ odjakûiva ¯Ìk· rohaËky. Pat¯Ì mezi p¯edmÏty, kterÈ si osadnÌci v 16. stoletÌ p¯inesli do Krkonoö ze svÈho p˘vodnÌho domova v Alp·ch. Truhl·¯i je vyr·bÏli na mÌru v nÏkolika velikostech za pouûitÌ r˘zn˝ch druh˘ d¯eva. Na sanice d·vali k¯ehk˝, ale dob¯e tvarovateln˝ javor. Do sanic naËepovali rohy, kterÈ vy¯ez·vali ze zahnut˝ch b¯Ìz. OhnutÌ muselo b˝t p¯ÌrodnÌ, aby rohy drûely tvar a ölo s nimi sanÏ ¯Ìdit. NejpevnÏjöÌ Ë·stÌ sanÌ je öest jasanov˝ch sloupk˘ mezi sanicemi a nakl·dacÌ ploöinou, kterou naopak truhl·¯i dÏlali z lehkÈ a mÏkkÈ b¯Ìzy. NejmenöÌ sanÏ slouûily ke svozu sena a mlÈka, st¯ednÌ k p¯ibliûov·nÌ dlouh˝ch kl·d a na nejvÏtöÌch rohaËk·ch sv·ûeli d¯eva¯i metrovou rovnaËku. Turistickou atrakcÌ byly sanÏ upravenÈ k sv·ûenÌ host˘. KromÏ MalÈ ⁄py se s·Úka¯skou dr·hou do Kowar byla podobn· sluûba v provozu na PetrovÏ boudÏ a äpindlerovce aû do roku 1938. Jako dnes hodnotÌme automobily podle v˝konu, karoserie i v˝robce, mÏli stejn· kritÈria horalÈ pro sanÏ. Nap¯Ìklad truhl·¯ Johann K¸hnel z Port·öek ve VelkÈ ⁄pÏ stavÏl rohaËky pro d¯eva¯e s kr·tk˝m krokem. Byl totiû mal˝ a proporce sanÌ dÏlal podle svÈ postavy. Opakem byly sanÏ od Emila Hofera, kter˝ mÏl truhl·rnu v chalupÏ pod kostelem v DolnÌ MalÈ ⁄pÏ. Dok·zal udÏlat takovÈ sanÏ, ûe se jim neoh˝baly rohy a p¯itom ani vysok˝ chlap "neklapal" patami za p¯ednÌ polöt·¯ sanÌ. Kr·snÈ elegantnÌ rohaËky vyr·bÏl Stefan Tippelt z VelkÈ ⁄py. Pr˝ byly k pozn·nÌ na prvnÌ pohled. Andreas Wimmer z Latova ˙dolÌ dÏlal jen malÈ lehounkÈ rohaËky pro kaûdodennÌ pot¯ebu. S takov˝mi se jezdilo cel˝ rok. Seno se v lÈtÏ sv·ûelo po mokrÈ tr·vÏ nebo se na sanice p¯ipevnila mal· koleËka. Kaûd˝ d¯eva¯ mÏl svÈho truhl·¯e, od kterÈho si nechal sanÏ dÏlat. V poslednÌ krkonoöskÈ s·Úka¯skÈ partÏ byli i Raimund Sagasser z MalÈ ⁄py, kter˝ mÏl sanÏ z dÌlny malo˙pskÈho starosty Kajetana Sagassera, Richard Sagasser ze Sagasserov˝ch bud a Friedrich Kneifel z Janov˝ch bud, kter˝m sanÏ dÏlal Rudolf Meergans z Karlova Vrchu. SanÏ pro svoz d¯eva i jejich doplÚkovÈ vybavenÌ, to vöechno muselo b˝t v naprostÈm po¯·dku. Kontrola sanÌ, ¯etÏz˘, suöenÌ a impregnace konopn˝ch provaz˘ hovÏzÌm lojem byly pro d¯eva¯e dennÌ rutinou. D¯evo se sv·ûelo jenom v zimÏ a bez jak˝chkoliv ökod na p¯ÌrodÏ Ëi povrchu cesty. V lÈtÏ d¯eva¯i pok·cenÈ kmeny oloupali a nakuûelovali v dlouh˝ch dÈlk·ch Ëi nakr·cenÈ narovnali do metrov˝ch hr·nÌ. D˘leûitou vÏcÌ p¯i sv·ûce d¯eva byl druh a stav cest. LesnÌ spr·va maröovskÈho panstvÌ ve V˝chodnÌch KrkonoöÌch postavila p¯Ìmo pro

5 sv·ûenÌ d¯eva nÏkolik cest v dosud panensk˝ch terÈnech. V MalÈ ⁄pÏ dÌky tomu byly po roce 1883 z¯Ìzeny s·Úka¯skÈ cesty ve LvÌm dole, na NiklovÏ Vrchu, KravÌ ho¯e, k Jelence a na mnoha dalöÌch mÌstech. VÏtöinu d¯eva vöak museli d¯eva¯i svÈzt po uzounk˝ch turistick˝ch chodnÌcÌch s Ëasto promÏnliv˝m sklonem a ostr˝mi zat·Ëkami. NejtÏûöÌ sv·ûka byla na metr a p˘l öirokÈ prudkÈ cestÏ z »ervenÈho vrchu ke K¯iûovatce (ûlut· znaËka). Tady se Ëasto vozily i dlouhÈ kl·dy. SilnÈ konce jednÈ vrstvy öestimetrov˝ch kl·d leûely p¯Ìmo na sanÌch, na jejich koncÌch byly ¯etÏzy nav·z·ny dalöÌ öestimetrovÈ kl·dy a na koncÌch tÏchto kl·d jeötÏ dalöÌ öestimetrovÈ. Dlouh˝ vlek slouûil jako brzda. Z·leûelo na zkuöenosti d¯eva¯e, aby p¯esnÏ rozvrhl poloûenÌ kl·d, aby se sanÏ nerozjely p¯Ìliö rychle, ale aby se rozjely v˘bec. Stoupnout si mezi rohy sanÌ vyûadovalo velkou odvahu. Jakmile se naloûenÈ sanÏ utrhly od snÏhu, musel si d¯eva¯ zaklÌnÏn˝ do roh˘ hlÌdat dop¯edu nataûenÈ nohy, rukama ¯Ìdit a p¯itom jeötÏ drûet brzdÌcÌ ¯etÏzy. To vöe stÌhal v pades·tikilometrovÈ rychlosti s 16 metr˘ dlouhou soupravou v·ûÌcÌ aû 8 metr·k˘. Friedrich Kneifel s Aloisem Scholzem svezl po zmÌnÏnÈ cestÏ v zimÏ v roce 1947 ke K¯iûovatce 300 kubÌk˘ öestimetrov˝ch kl·d. NejvÏtöÌ souprava, s kterou Kneifel sjel po cestÏ se dvÏma ostr˝mi zat·Ëkami, vezla celÈ t¯i kubÌky d¯eva. Friedrich Kneifel mi vypr·vÏl i o jednÈ z poslednÌch pravideln˝ch sv·ûek v KrkonoöÌch. V roce 1970 s Raimundem Sagasserem p¯ipravili cestu ze LvÌho dolu nad DolskÈ boudy a sv·ûeli metrovou rovnaËku. Bylo hodnÏ snÏhu, museli celou trasu nÏkolikr·t po¯·dnÏ mal˝mi snÏûnicemi udupat, aby se sanÏ se d¯evem nebo¯ily. D¯evo dolovali pod snÏhem z dvoumetrovÈ hloubky. Na sanÏ vûdy narovnali Ëtvrt plnometru kul·Ë˘, t¯iËtvrtÏ plnometru nav·zali na ¯etÏzy jako brzdÌcÌ vlek. Bylo to celkem t¯iËtvrtÏ kubÌku, kter˝ svezl jeden d¯eva¯. Za den oba udÏlali nÏkolik jÌzd. Ani cestou zpÏt si neoddechli, protoûe kaûd˝ t·hl sanÏ, kterÈ v·ûily i s ¯etÏzy öedes·t kilogram˘. Ruksak s jÌdlem se nauËili zahrab·vat do snÏhu, protoûe jen tak jim chleba nezmrzl na kost. Jednou p¯ijel kameraman Kr·tkÈho filmu V·clav Dort, aby malo˙pskÈ sv·ûenÌ d¯eva nafilmoval. Po nÏkolika hodin·ch se mu nat·ËenÌ z mÌsta zd·lo p¯Ìliö statickÈ a poû·dal Kneifela, aby ho posadil na f˘ru d¯eva. Kdyû spolu sjeli poslednÌ seöup a sanÏ se po najetÌ na uvolnÏnÈ brzdÌcÌ ¯etÏzy pomalu zastavily, p¯iznal bled˝ kameraman, ûe se jeötÏ nikdy v ûivotÏ tolik neb·l. Byla to nebezpeËn· pr·ce, mnoho d¯eva¯˘ sanÏ rozdrtily. Dnes vozÌ d¯evo nejen z MalÈ ⁄py konÏ, velkÈ traktory a dokonce i vrtulnÌk. V chalup·ch se zachovalo jen m·lo rohaËek, jako pam·tka na velk˝ kus krkonoöskÈ historie.

6

7 PENSION RUSALKA - BUCHTOV¡ HOSPODA S restauracÌ a pensionem Rusalka je spojena dlouh· tradice dom·cÌch buchet, kterou nov˝ majitel stylovÈho domu jeötÏ rozöÌ¯il. »eskÈ buchty byly a jsou v Rusalce nejû·danÏjöÌm jÌdlem. »erstvÈ makovÈ, povidlovÈ a tvarohovÈ buchty si hostÈ nejËastÏji objedn·vajÌ k p¯ekap·vanÈ k·vÏ. P¯ed vÌce neû dvaceti lety nÏmeËtÌ turistÈ o Rusalce mluvili jako o Buchtenbaude, tedy o BuchtovÈ boudÏ nebo hospodÏ. SpojenÌ ËeskÈho a nÏmeckÈho slova symbolizuje mezin·rodnÌ porozumÏnÌ a spokojenost zahraniËnÌch host˘. Stylov· restaurace m· p¯Ìjemnou atmosfÈru a v ˙tulnÈm interiÈru zaûijete hezkÈ chvÌle. Je otev¯ena po cel˝ rok dennÏ mimo pondÏlÌ od 11 do 22 hodin, pokud z·jem host˘ neopadne i dÈle. Dobr· kuchynÏ a bohat˝ n·pojov˝ lÌstek jsou samoz¯ejmostÌ. Vedle jÌdel ËeskÈ kuchynÏ v·m na Rusalce p¯ipravÌ t¯eba i pstruha na roötu, kompotovÈ, zmrzlinovÈ a ölehaËkovÈ poh·ry a mouËnÌky. V zimÏ se sem chodÌ na sva¯enÈ vÌno nebo grog. Kaûd˝ Ëtvrtek m˘ûete veËer p¯ijÌt od 19 do 24 hodin posedÏt p¯i sklenici vÌna u krbu. V lÈtÏ je otev¯en· terasa s hudbou. Restaurace Rusalka m· dobrÈ jmÈno jiû od dvac·t˝ch let, kdy se stala jednÌm z nejzn·mÏjöÌch malo˙psk˝ch dom˘. Z˘stala otev¯ena bez p¯est·vky aû dodnes. V pensionu najdete ubytov·nÌ turistickÈho charakteru p¯ev·ûnÏ ve dvou, t¯Ì a jednom Ëty¯l˘ûkovÈm pokoji, kterÈ majÌ hygienick˝ kout s teplou vodou. Pro partu mlad˝ch lidÌ je tu jeötÏ jeden osmil˘ûkov˝ pokoj. Auto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti Sp·len˝ Ml˝n, jen 200 metr˘ od Rusalky, v lÈtÏ p¯Ìmo u objektu. Pension je vhodn˝m mÌstem nejen pro n·stupy na horskÈ t˙ry, ale i pro v˝lety autem do PodkrkonoöÌ.

Pension a restaurace Rusalka, Mal· ⁄pa, PS» 542 27, spoleËnost Aneûka Turistika, tel. (0439) 96 6311, fax 96 6370, ubytov·nÌ (40 l˘ûek) se stravov·nÌm, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, SAT televize. DomluvÌte se i nÏmecky.

V ZIMÃ NA MALOU ⁄PU Z·kladnÌ informace o zimnÌm provozu v horskÈ obci Mal· ⁄pa dostanete na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ a na PomeznÌch Boud·ch. Vûdy v pondÏlÌ a ve Ëtvrtek aktualizovanÈ informace zÌsk·te takÈ po vytoËenÌ telefonnÌho ËÌsla (0439) 96 6312. V pÏtiminutovÈ zpr·vÏ se dozvÌte vöe o sjÌzdnosti silnic, moûnostech parkov·nÌ i provozu lyûa¯sk˝ch vlek˘ v MalÈ ⁄pÏ. ParkoviötÏ na PomeznÌch Boud·ch provozuje malo˙psk˝ obecnÌ ˙¯ad a p¯ed letoönÌ zimou sluûby vylepöil. V novÈm srubu na parkoviöti jsou i ve¯ejnÈ toalety, informaËnÌ mÌsto s telefonnÌm automatem na mince, se seznamem a mapou vöech malo˙psk˝ch bud. NabÌzejÌ tu propagaËnÌ materi·l vËetnÏ sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let. DalöÌ telefonnÌ automat na kartu i mince je u stanice autobusu na PomeznÌch Boud·ch a na mince v hotelu Sp·len˝ Ml˝n u tamnÏjöÌho parkoviötÏ. PracovnÌci parkoviöù jsou p¯ipraveni v·m pomoci s r˘zn˝mi problÈmy, vËetnÏ nalezenÌ ubytov·nÌ Ëi zajiötÏnÌ odvozu k vzd·lenÏjöÌm objekt˘m. Na PomeznÌch Boud·ch je dispeËink Snowexpresu, jehoû snÏûnÈ sk˙try v·s mohou dovÈzt Ëi dot·hnout na lyûÌch k vaöemu pensionu i do lyûa¯skÈho are·lu na Rennerov˝ch boud·ch. Starosta obce Mal· ⁄pa a Ëlen HorskÈ sluûby Ji¯Ì äkoda prosÌ motoristy, aby dodrûovali snÌûenou rychlost na povodnÏmi poökozen˝ch ˙secÌch silnice, neparkovali mimo urËen· mÌsta a p¯i Ëek·nÌ na hraniËnÌm p¯echodu vypÌnali motor. Z·roveÚ v·s vybÌzÌ ke sdÏlenÌ p¯Ìpadn˝ch n·mÏt˘ ke zlepöenÌ sluûeb v obci vËetnÏ stÌûnostÌ na telefonnÌ ËÌslo obecnÌho ˙¯adu 96 6377 nebo i pÌsemnÏ do jeho rukou. I za to v·m m·me vy¯Ìdit podÏkov·nÌ. Ve Skiare·lu Mal· ⁄pa jen kousek nad malo˙psk˝m kostelem na Rennerov˝ch boud·ch je nejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek (1200 m) v MalÈ ⁄pÏ. Spolu s dalöÌm 300 metr˘ dlouh˝m vlekem je v provozu dennÏ od 9 do 16 hodin. NejmÈnÏ 3x v t˝dnu od 19 do 21 hodin si m˘ûete veËer zalyûovat na osvÏtlenÈ sjezdovce u kratöÌho vleku. Sjezdovka je zvl·öù p¯ed dennÌm a veËernÌm lyûov·nÌm upravovan· dvÏma rolbami. U vleku je i obËerstvenÌ a p˘jËovna lyûÌ. Na objedn·vku v·m obsluha zajistÌ lyûa¯skÈ instruktory, se kter˝mi se domluvÌte i nÏmecky nebo anglicky. Nov˝m majitelem are·lu je spoleËnost MEGA plus z Jansk˝ch L·znÌ a proto vÌcedennÌ jÌzdenky s Ë·rkov˝m kÛdem platÌ i pro lanovku na »ernou horu, vleky Koöù·lka, Idyla a dva vleky u SokolskÈ boudy v Jansk˝ch L·znÌch. OpaËnÏ vÌcedennÌ jÌzdenky zakoupenÈ na kabinovÈ lanovce na »ernou horu platÌ v MalÈ ⁄pÏ. H¸bnerka je 300 metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek u silnice jen kousek pod PomeznÌmi Boudami. PravidelnÏ upravovan· mÌrn· sjezdovka s dobr˝mi snÏhov˝mi podmÌnkami je vhodn· i pro dÏti. »ern· Voda a Michaela jsou dva lyûa¯skÈ vleky na str·ni mezi »ernou Vodou a Nov˝mi Domky snadno p¯ÌstupnÈ z PomeznÌch Bud. PrvnÌ vlek je dlouh˝ 200 metr˘ a Michaela u stejnojmennÈho pensionu 300 metr˘. Vöechny jsou v provozu v hlavnÌ sezÛnÏ dennÏ od 9 hodin aû do setmÏnÌ. U vlek˘ H¸bnerka, »ern· Voda a Michaela je obËerstvenÌ.

Karel se jmenuje vÌce neû 300 metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek u silnice v osadÏ SmrËÌ. PrudöÌ sjezdovka je pravidelnÏ upravovan· rolbou. V obsluûnÈm domku je vedle obËerstvenÌ takÈ sÌdlo lyûa¯skÈ ökoly. Instrukto¯i prov·dÏjÌ v˝uku lyûov·nÌ takÈ nÏmecky nebo anglicky. Vedle dolnÌ stanice vleku je autobusov· zast·vka U dolu a parkoviötÏ. Vlek je v provozu od 9 do 16 hodin, od zaË·tku ˙nora i do pozdÏjöÌ hodiny. BÏûeck· traù Haida - PracovnÌci Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku z polesÌ Mal· ⁄pa pravidelnÏ upravujÌ bÏûeckÈ stopy v okolÌ lesnÌ samoty Haida speci·lnÌm snÏûn˝m sk˙trem. Okruh zaËÌn· p¯Ìmo u parkoviötÏ a autobusovÈ zast·vky na PomeznÌch Boud·ch. Brzy po startu kles· nejprve po louk·ch a potom lesem k samotÏ Haida. Cel· traù je dob¯e znaËen· a je velkou v˝hodou, ûe z vÏtöÌ Ë·sti proch·zÌ lesem. DÌky tomu je chr·nÏna p¯ed zimnÌmi vich¯icemi. Trasa je dlouh· pÏt kilometr˘ s p¯ev˝öenÌm 90 metr˘ v nadmo¯skÈ v˝öce 950 aû 1040 metr˘. Je upravovan· pro klasick˝ zp˘sob bÏhu, ve dvou t¯etin·ch dÈlky je jednostop·. Po okruhu se jezdÌ jednosmÏrnÏ, ve smÏru hodinov˝ch ruËiËek. CÌlem malo˙psk˝ch lesnÌk˘ je vedle nabÌdky pÏknÈho lyûov·nÌ i snÌûenÌ ökod zp˘soben˝ch lyûa¯i na mal˝ch sazenicÌch novÏ zaloûen˝ch lesnÌch porost˘. LesnÌci pravidelnÏ upravujÌ i stopu z PomeznÌch Bud k CestnÌku. Trasa vede po cestÏ nad Nov˝mi Domky k Rennerov˝m boud·m, kolem kostela a h·jovny k CestnÌku. Okruh k Jelence je jednoduchou t˙rou, kterou na zmrzlÈm snÏhu zvl·dnete i bez lyûÌ. Ovöem na bÏûk·ch je to par·da. Sjedete od PomeznÌch Bud po élutÈ (ûlutÏ znaËenÈ) cestÏ k lyûa¯skÈmu vleku H¸bnerka, kde zaËÌn· les. Po 500 metrech se zleva p¯ipojÌ cesta od osady SmrËÌ, ale vy pojedete rovnÏ. Odtud aû na horskou boudu Jelenku je kilometrovÈ stoup·nÌ. Cesta vede p¯es ˙spÏönÏ zalesnÏnÈ holiny d¯ÌvÏjöÌch vÏtrn˝ch a imisnÌch kalamit. Stromy jeötÏ nejsou vysokÈ a proto se v·m otev¯ou v˝hledy do malo˙psk˝ch ˙dolÌ. V Jelence najdete p¯ÌjemnÈ posezenÌ s obËerstvenÌm i zajÌmav˝ p˘vodnÌ interiÈr. Boudu nechal postavit na atraktivnÌ cestÏ ke SnÏûce v roce 1936 majitel panstvÌ Maröov a VrchlabÌ hrabÏ JaromÌr Czernin-Morzin. P˘vodnÏ se jmenovala podle JaromÌrovy babiËky Emmin pramen. Na vrchol SnÏûky je to od Jelenky jen t¯i kilometry, ale n·roËn˝m horsk˝m terÈnem. Z hornÌ netyËovanÈ cesty p¯es Svorovou horu a Ob¯Ì h¯eben jsou n·dhernÈ v˝hledy na sever do Polska, ale z·roveÚ po vÏtöinu zimy tu fouk· i siln˝ vÌtr. »astÏji se na SnÏûku v zimÏ stoup· po tyËovanÈ zelenÏ (v terÈnu novÏ ûlutÏ) znaËenÈ cestÏ zvanÈ Travers. Proch·zÌ po svazÌch SvorovÈ hory nad kr·sn˝mi partiemi LvÌho dolu. Protoûe jsme v·s pozvali na jednoduchou t˙ru, vraùme se k Jelence. Na zp·teËnÌ cestu na PomeznÌ Boudy se vydejte po CestÏ p¯·telstvÌ (Ëerven· znaËka). ⁄vodnÌ sjezd do SovÌho sedla, kde je turistick˝ hraniËnÌ p¯echod do polskÈho st¯ediska Karpacz, m˘ûe obzvl·öù na tvrdÈm snÏhu n·vrat hodnÏ urychlit. Ale cesta vedoucÌ po hranici je öirok· a s dobr˝m dojezdem, proto i bezpeËn·. D·l pojedete po vlnÌcÌ se cestÏ na ˙boËÌ St¯echy aû sjedete k PomeznÌm Boud·m. P¯i obr·cenÈm smÏru t˙ry je nep¯Ìjemn˝ sjezd od Jelenky po élutÈ cestÏ, kde m˘ûete potkat i z·sobovacÌ rolbu z Jelenky.

BUFET NA PEK¡RNÃ NovÏ otev¯en˝ bufet na PomeznÌch Boud·ch potÏöÌ hlavnÏ bÏûka¯e a lyûa¯e, kte¯Ì se nechtÏjÌ obËerstvenÌm p¯Ìliö zdrûovat. Velk˝ sortiment hotov˝ch tepl˝ch jÌdel ËeskÈ kuchynÏ doplÚujÌ i speciality jako steaky, zeleninov· jÌdla a sal·ty, z·kusky, k pitÌ je znaËkovÈ toËenÈ pivo, grog, sva¯en· vÌna a v˝bÏr nealkoholick˝ch n·poj˘. Z cenovÏ mÈnÏ n·roËnÈho jÌdelnÌho lÌstku si vyberete t¯eba krkonoöskÈ kyselo, dröùkovou Ëi jinou p¯esnÌd·vkovou polÈvku, pod n·zvem medvÏdÌ tlapa ukrytÈ nadÌvanÈ vep¯ovÈ maso Ëi selsk˝ talÌ¯ se t¯emi druhy masa a knedlÌkem. Otev¯eno je dennÏ od 8 do 18 hodin. KromÏ pult˘ k st·nÌ je tu i jeden velk˝ st˘l. Ve stejnÈm domÏ najdete koloni·l se öiröÌm sortimentem zboûÌ. Dostanete tu potraviny a n·poje vËetnÏ piva Budvar, drogistickÈ zboûÌ a rychlÈ obËerstvenÌ. V sousednÌm kiosku u zast·vky autobusu jsou upomÌnkovÈ p¯edmÏty, mapy, hole, pohlednice ap.

HORSK› HOTEL POMEZNÕ BOUDA PomeznÌ bouda nabÌzÌ pades·t mÌst v r˘znÈ ök·le vybavenosti pokoj˘. Vedle apartm·n˘ s kompletnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm tu jsou i pokoje s ubytov·nÌm turistickÈho charakteru. Ve velkÈm s·le restaurace je pades·t mÌst. SalÛnek pro dalöÌch dvacet host˘ je p¯ipraven i pro seölost, kter· se chce bavit oddÏlenÏ. V hernÏ je bili·r a elektronickÈ öipky. UbytovanÌ hostÈ si mohou objednat taneËnÌ veËery s reprodukovanou, ale i ûivou hudbou. Ryze Ëeskou kuchyni doplÚujÌ minutky na elektrickÈm roötu a toËenÈ znaËkovÈ pivo Budvar. HostÈ hotelu PomeznÌ bouda mohou vyuûÌt hotelovÈ taxi p¯i p¯Ìjezdu z K¯iûovatky, HornÌho Maröova a Pece pod SnÏûkou zdarma, ze vzd·lenÏjöÌch mÌst v okruhu Trutnova a VrchlabÌ jen za reûijnÌ cenu. HotelovÈ taxi slouûÌ i k dopravÏ zimnÌch host˘ na velkÈ sjezdovky do Pece pod SnÏûkou.

Hotel PomeznÌ bouda, HornÌ Mal· ⁄pa, PS» 542 27, provozuje Luboö Mocl, tel. (0439) 96 6234, tel., fax 96 6385, ubytov·nÌ (50 l˘ûek) r˘znÈho charakteru, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, salÛnek, koloni·l, kiosek, taxi. St¯eûenÈ parkoviötÏ je v tÏsnÈ blÌzkosti objektu. DomluvÌte se i anglicky a nÏmecky.

KRKONOäSK›

8

Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) se star· o mnoho r˘zn˝ch vÏcÌ. Velk˝ dÌl energie pracovnÌk˘ je vÏnov·n obnovÏ poökozen˝ch les˘. EkosystÈm horskÈho lesa je nejrozs·hlejöÌm spoleËenstvÌm v n·rodnÌm parku, zabÌr· t¯i Ëtvrtiny jeho plochy. PoökozenÈ lesy vnÌmajÌ hostÈ Krkonoö mnohem intenzÌvnÏji, neû dalöÌ rovnÏû z·vaûnÈ problÈmy ochrany kr·snÈ p¯Ìrody v srdci Evropy. TÏûba d¯eva, kter· se v poslednÌch pÏti letech zamÏ¯ila p¯edevöÌm na zpracov·nÌ imisnÌch, snÏhov˝ch, vÏtrn˝ch a k˘rovcov˝ch kalamit a na v˝chovnÈ z·sahy v mlad˝ch porostech, zamÏstn·v· Spr·vu KRNAP mnohem mÈnÏ, neû organizace a zajiötÏnÌ financÌ na vys·zenÌ novÈho kvalitnÌho lesa. Ve vÏtöinÏ obor˘ oceÚujeme moudrost d·vn˝ch generacÌ, um a cit lidÌ s nÌmû svoje dÌlo vytv·¯eli. JistÏ by to platilo i o krkonoösk˝ch lesnÌcÌch, kdyby v 19. a 20. stoletÌ nezaloûili dnes dor˘stajÌcÌ smrkovÈ monokultury. Rychle rostoucÌ porosty s jednÌm dominantnÌm druhem majitel˘m les˘ vyhovovaly i p¯esto, ûe byly obËas poökozeny k˘rovcem Ëi vÏtrnou smrötÌ. Katastrofu les˘m p¯ineslo aû hloupÈ rozhodnutÌ vl·d »eskoslovenska, Polska a V˝chodnÌho NÏmecka v öedes·t˝ch aû osmdes·t˝ch letech, postavit velkÈ tepelnÈ elektr·rny na nekvalitnÌ sirnatÈ uhlÌ bez jakÈhokoliv odsÌ¯enÌ. ProblÈm tehdejöÌ vl·dci "vy¯eöili" jednoduöe. Postavili vysok·nskÈ komÌny, aby dalek˝m rozptylem snÌûili koncentrace ökodlivin v nejbliûöÌm okolÌ elektr·ren. Proto i ve vzd·len˝ch KrkonoöÌch t¯icet let padala z nebe kyselina sÌrov· a mÏnila nejen p˘dnÌ a vodnÌ reûim, ale poökozovala p¯Ìmo i jednotlivÈ stromy, p¯edevöÌm jehliËÌ citliv˝ch smrk˘. Z celkovÈ plochy 36 000 hektar˘ krkonoöskÈho lesa byla polovina porost˘ poökozena tÏûce a proto i vÏtöinou vyk·cena. Kdyby z˘stal les jako v minulosti smÌöen˝, ˙tok imisÌ by p¯eûily odolnÏjöÌ opadavÈ druhy. Buk, javor, jasan, b¯Ìza, je¯·b a dalöÌ druhy se kaûd˝ rok zbavÌ unavenÈho a poökozenÈho listÌ, kterÈ navÌc p¯ÌznivÏ oslabuje okyselov·nÌ p˘dy. JakÈ bylo sloûenÌ p˘vodnÌho lesa, zjistili vÏdci nejen z historick˝ch ˙daj˘, ale i podle charakteru

jednotliv˝ch stanoviöù a dokonce pylovou anal˝zou. V raöeliniötÌch zakonzervovan˝ pyl vymizel˝ch d¯evin byl druhovÏ urËen pod mikroskopem. NÏkdejöÌ sloûenÌ lesa se stalo vzorem pro stanovenÌ cÌlovÈ druhovÈ skladby v budoucnosti.

OBNOVA SMÕäEN…HO LESA Nutnost vr·tit listnatÈ druhy do krkonoöskÈho lesa je nezbytn·, ovöem provedenÌ nenÌ jednoduchÈ. Na paseky nenÌ moûnÈ vys·zet porost s optim·lnÌ druhovou skladbou p¯Ìmo. I kdyû po roce 1989 byla podstatn· vÏtöina elektr·ren opat¯ena odsi¯ovacÌm za¯ÌzenÌm, n·prava imisemi zp˘soben˝ch ökod potrv· desetiletÌ. SloûitÈ p˘dnÌ procesy a vazby mezi soubory prvk˘ v roztocÌch, organickou hmotou, vodou a dalöÌmi Ë·stmi se nedajÌ plynule mÏ¯it ani laboratornÏ napodobit. LesnÌ p˘da dlouho prosycovan· kyselinami z deöù˘, mlhy i snÏhu se zmÏnila a nikdo si dnes netroufne p¯edpovÏdÏt, kdy dojde ke zlepöenÌ. Proto musÌ lesnÌci volit pomalejöÌ postup p¯emÏny lesa. V prvnÌ etapÏ vysazujÌ pion˝rskÈ d¯eviny je¯·b a b¯Ìzu, kterÈ p¯edevöÌm sv˝m opadem listÌ p¯ÌznivÏ ovlivnÌ v˝voj p˘dy. Na p¯ÌznivÏjöÌch stanoviötÌch uû s·zejÌ i kvalitnÏjöÌ buk a javor klen. Za poslednÌch öest let bylo v KrkonoöÌch vys·zeno 13 a p˘l milionu stromeËk˘, z toho tÈmÏ¯ 3 miliony sazenic opadav˝ch druh˘. OvlivnÏnÌ druhovÈ skladby budoucÌho lesa pozn·te na pasek·ch snadno. Protoûe vysazovanÈ listn·Ëe chutnajÌ jelenÌ zvÏ¯i, musÌ lesnÌci chr·nit stromky n·padn˝mi zelen˝mi plastov˝mi obaly. Ty dovolujÌ v˝sadbu i v povÏtrnostnÏ nep¯ÌznivÏjöÌch podmÌnk·ch, protoûe plast p¯ÌznivÏ ovlivÚuje mikroklima sazenic. NÏkterÈ velkÈ holiny pak vypadajÌ z d·lky jako zelen˝ jeûek se vztyËen˝mi bodlinami. NÏkde z obal˘ jiû vykukujÌ poslednÌ letorosty. Aû stromky odrostou z dosahu jelenÌch zub˘ plastovÈ folie z pasek zmizÌ.

N¡RODNÕ PARK

PENÕZE Z HOLANDSKA Kv˘li celkovÈmu oteplov·nÌ ZemÏ p¯ijala Nizozemsk· vl·da opat¯enÌ vedoucÌ k zadrûov·nÌ oxidu uhliËitÈho (CO2), kter˝ p˘sobÌ nejvÌce na vznik a öÌ¯enÌ sklenÌkovÈho efektu. UvolÚuje se p¯edevöÌm spalov·nÌm fosilnÌch paliv p¯i v˝robÏ elektrickÈ energie. Vedle energetick˝ch ˙spor a vylepöov·nÌ technologiÌ v˝roby elekt¯iny je d˘leûit˝m prvkem v·z·nÌ CO2 zalesÚov·nÌ. Stromy odebÌrajÌ oxid uhliËit˝ ze vzduchu a na dlouhÈ roky jej ukl·dajÌ do d¯eva. Od roku 1990 nizozemötÌ v˝robci elekt¯iny Ë·st zisku z prodanÈ energie poskytujÌ jimi zaloûenÈ nadaci FACE (Forest Absorbing Carbon Dioxide Emission), kter· podporuje v˝sadbu les˘. KromÏ NizozemÌ nadace FACE p¯ispÌv· na zakl·d·nÌ porost˘ v Malajsii, Equadoru, UgandÏ a od roku 1992 i v »eskÈ republice, hlavnÏ v KrkonoöÌch. Nadace m· za ˙kol podporovat zakl·d·nÌ les˘, ale z·leûÌ na jejÌm rozhodnutÌ, kde to bude. Vedle tropick˝ch oblastÌ byly Krkonoöe vybr·ny takÈ proto, ûe je tu dobr· perspektiva vypÏstovat zdrav˝ les a lesnÌ person·l umÌ v˝sadby kvalitnÏ provÈst. Za prvnÌch öest let vloûila nadace FACE do Krkonoö 230 milion˘ korun, ze kter˝ch bylo hrazeno zalesnÏnÌ 3200 hektar˘ lesa. Celkem se chce FACE podÌlet na obnovÏ 16 tisÌc hektar˘ smÌöenÈho lesa. D˘leûitÈ je, ûe po skonËenÌ druhÈho t¯ÌletÈho kontraktu povaûuje vedenÌ nadace za sv˘j nejlepöÌ projekt pr·vÏ pr·ci naöich lesnÌk˘. Velkou z·sluhu na v˝sledku projektu m· b˝val˝ ¯editel nadace Jan van den Bos, kter˝ si Krkonoöe tak oblÌbil, ûe se sem r·d vracÌ i po svÈm odchodu do penze. I jeho n·stupce Hans Verweij je s kvalitou v˝sadeb spokojen a proto aktivnÏ podpo¯il podpis dalöÌ t¯ÌletÈ smlouvy zajiöùujÌcÌ finanËnÌ pomoc nadace Face na obnovu poökozenÈho lesa do roku 2000. Velkou Ë·st penÏz v KrkonoöÌch pouûijeme pr·vÏ na zmÏnu druhovÈ skladby. Aû na sv˝ch t˙r·ch uvidÌte sazenice obleËenÈ do zelen˝ch plastov˝ch kab·tk˘ vzpomeÚte si, ûe pr˘mÏrnÏ kaûdou druhou sazeniËku zaplatili nizozemötÌ spot¯ebitelÈ elekt¯iny.

9

»ASOPIS KRKONOäE M·me velikÈ ötÏstÌ, ûe v naöem regionu uû 30 let vych·zÌ bez p¯est·vky Ëasopis nenahraditelnÈ hodnoty. »l·nky se spoleËenskou, p¯ÌrodovÏdnou, historickou i dokumentaËnÌ tÈmatikou pÌöÌ nejfundovanÏjöÌ region·lnÌ auto¯i. DÌky Ëasopisu Krkonoöe jsou zachyceny velikÈ znalosti historie a n·rodopisu ¯editele KrkonoöskÈho musea Miloslava Bartoöe i Ël·nky historika a lesnickÈho odbornÌka Theodora Lokvence. PÌöÌ sem peËlivÌ sbÏratelÈ historick˝ch i turistick˝ch informacÌ Frantiöek Jir·sko a Miloö Gerstner, spisovatelka a autorka poh·dkov˝ch postav Krakonoöe a Trautenberka Marie Kub·tov·, auto¯i popul·rnÏ vÏdeck˝ch Ël·nk˘ ekologovÈ Jan ätursa a Vlastimil Pilous a mnoho dalöÌch znalc˘ Krkonoö, PodkrkonoöÌ a v poslednÌch nÏkolika letech i Jizersk˝ch hor. ÿadu let byl redaktorem Ëasopisu novin·¯ »estmÌr Klos, v souËasnÈ dobÏ nejuzn·vanÏjöÌ ekologick˝ ûurnalista »eskÈ republiky. PublikovanÈ umÏleckÈ, historickÈ a dokument·rnÌ fotografie zachytily vöechny lidskÈ Ëinnosti i kouty Krkonoö. S redakcÌ spolupracujÌ vöichni v regionu tvo¯ÌcÌ fotografovÈ v Ëele se Zdenko Feyfarem a Ji¯Ìm Havlem. Ovöem nejvÌce fotografiÌ je od kmenov˝ch fotograf˘ Spr·vy KRNAP Miroslava HladÌka, Ji¯Ìho BrunÌka a nynÌ takÈ Karla HnÌka. NejstaröÌ region·lnÌ Ëasopis u n·s je takÈ kronikou zdejöÌch obcÌ a mÏst, ale mapuje podrobnÏ i Ëinnost Spr·vy KRNAP, kter· ho vyd·v·. Z·roveÚ slouûÌ k prezentaci krkonoöskÈ politiky ochrany p¯Ìrody a krajiny, kterou Spr·va prov·dÌ. »l·nky vznikajÌ spont·nnÏ nebo i na objedn·vku redakce a dÌky tvorbÏ pro Ëasopis Krkonoöe jsou zaznamen·ny mnohÈ v˝povÏdi pamÏtnÌk˘, popisy zanikl˝ch ¯emesel i historick˝ch ud·lostÌ, kterÈ by jinak z˘staly pro p¯ÌötÌ generace utajeny. To jsou jen nÏkterÈ d˘vody, proË se tÏöÌme kaûd˝ mÏsÌc na dalöÌ vyd·nÌ milÈho a hodnotÈho Ëasopisu.

KRKONOäE, mÏsÌËnÌk o p¯ÌrodÏ a lidech z Krkonoö, Jizersk˝ch hor a PodkrkonoöÌ, vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku, öÈfredaktorka ZdeÚka Flouskov·, tel. (0438) 285 333, fax 230 95. Objednat lze u PNS, a.s. nebo na adrese redakce: »asopis Krkonoöe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.

HORNÕ MARäOV

10

11 Kopec je v˝zvou hlavnÏ pro sportovnÏ zaloûenÈ bÏûka¯e. Vyd·te se po cestÏ od zdravotnÌho st¯ediska v HornÌm MaröovÏ. BÏûky obujete jen 200 metr˘ nad silnicÌ. Potom budete stoupat a stoupat. P¯es Reisovky na Modrokamennou boudu b˝v· p¯i novÈm snÏhu jen ˙zk· stopa, ale d·l p¯es Krausovy boudy aû na Sign·l je öirok· trasa vhodn· i k bruslenÌ. KromÏ rovinky mezi Reisov˝mi domky a Modrokamennou boudou je to st·le do kopce. Na Krausovk·ch pojedete mezi dvÏ chalupy a pak hned doleva. P¯ed sedlem u Sign·lu je na levÈ stranÏ posed a pak uû se cesta koneËnÏ zlomÌ ke sjezdu k Valöovk·m nebo doleva k »ernÈ ho¯e. My na Sign·l z HornÌho Maröova vybruslÌme v dobrÈ stopÏ bez zastavenÌ. Zkuste to takÈ! DalöÌ upravovanÈ trasy pro bÏûka¯e vedou na SvÏtlÈ ho¯e z Krausov˝ch bud po TÈwegu k Velk˝m Pardubick˝m boud·m a d·l na »ernou horu s okruhem zpÏt nad HornÌ Maröov. Na Krausovk·ch m˘ûete jet za chalupami i doprava k Velk˝m Tippeltov˝m boud·m a k Valöovk·m. Tak se vyhnete stoup·nÌ p¯es Sign·l, ale tudy se dejte jen kdyû je cesta projet·.

S·Úkov·nÌ m˘ûe b˝t i spoleËenskou z·leûitostÌ, jak ukazuje fotografie z poË·tku stoletÌ. Poch·zÌ z rodinnÈho alba maröovskÈho sl·dka a n·jemce pivovaru Josefa Hankeho. D·my vyöly v nedÏli na louky pod R˝chory s·Úkovat a jistÏ vÌc povÌdaly, neû by v dlouh˝ch suknÌch proh·nÏly tvrdÈ d¯evÏnÈ s·Úky. Co bylo tehdy hlavnÌm tÈmatem hovoru uû nikdy nezjistÌme, ale jistÏ se bavily dob¯e. V˝lety se s·Úkami na horskÈ h¯ebeny b˝valy v tu dobu stejnÏ popul·rnÌ jako lyûov·nÌ. V HornÌm MaröovÏ to m˘ûete zkusit i dnes.

SE S¡NÃMI NA R›CHORY. JeötÏ p¯ed pÏtadvaceti lety byli na kaûdÈ horskÈ boudÏ konÏ. Zap¯aûeni do sanÌ z·sobovali v zimÏ i ty nejvzd·lenÏjöÌ h¯ebenovÈ boudy a z·roveÚ udrûovali cesty pr˘chodnÈ. P¯i jÌzdÏ dol˘ do ˙dolÌ t·hli konÏ za sanÏmi nap¯ÌË p¯es cestu uv·zan˝ tr·m, praûec nebo ûeleznou traverzu. ProjÌûdÏn· dr·ha byla celou zimu uhlazen· a tvrd·. To vyhovovalo chodc˘m, bÏûka¯˘m i jÌzd·m na s·nÌch. DneönÌ z·sobovacÌ rolby sv˝mi p·sy cestu kyp¯Ì a tÌm ji pomaleji hutnÌ a uhlazujÌ. Proto zbylo jen nÏkolik mÌst, kde se hezky jezdÌ na sanÌch. Jedno z nich je ûlutÏ znaËen· cesta z maröovskÈho n·mÏstÌ na R˝chory. Desetiminutov· jÌzda s vÌce neû 400 metrov˝m v˝ökov˝m rozdÌlem je za dobr˝ch snÏhov˝ch podmÌnek z·ûitkem. S·Úkov·nÌ z R˝chor mÌvalo tradici a zimnÌ v˝let na R˝chorskou boudu nebyl zdaleka jen sportovnÌ akcÌ. Do pravÈ horskÈ hospody chodÌvaly z Maröova i z druhÈ strany ze éaclÈ¯e desÌtky lidÌ a b˝valo tu veselo. I za tmy se dol˘ sjÌûdÏlo bezpeËnÏ. NejvÏtöÌ sp·d m· cesta hned pod R˝chorskou boudou. V polovinÏ jÌzdy p¯es les je pomalejöÌ travers, ale za ostrou zat·Ëkou u starÈho vojenskÈho bunkru se sanÏ zase ¯·dnÏ rozjedou. Po opuötÏnÌ lesa se jÌzda zpomalÌ, ale aû dol˘ k potoku to jezdÌ dob¯e. P¯ed prvnÌmi maröovsk˝mi domy je mÌrn· cesta s bezpeËn˝m dojezdem. Moûn· v·s p¯esvÏdËÌme, ûe zimnÌ vych·zka na R˝chory je i dnes hezk˝ p˘ldennÌ program pro celou rodinu nebo partu. Cestou nahoru pozn·te, jak se s v˝ökou mÏnÌ p¯Ìroda, kvalita snÏhu a Ëasto i poËasÌ. R˝chory se vz·cnou kvÏtenou jsou jednou z nejcennÏjöÌch Ë·stÌ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku. Ovöem svÈ kouzlo majÌ i v zimÏ. Z vyhlÌdky u R˝chorskÈ boudy je n·dhern˝ pohled na celÈ v˝chodnÌ Krkonoöe a zimnÌ proch·zkou po h¯ebenovÈ cestÏ ke DvorskÈmu lesu nebo na SnÏûnÈ domky si m˘ûete v·ö v˝let pro-

dlouûit. Bufet na R˝chorskÈ boudÏ (tel. 895 108) je otev¯en dennÏ mimo pondÏlÌ a ˙ter˝ od 10 do 16 hodin a d·te si tu v zimÏ t¯eba polÈvku, bu¯ty, Ëaj, grog i sva¯enÈ vÌno. T¯i a p˘l kilometru dlouhou cestu z Maröova pravidelnÏ projÌûdÌ rolba z R˝chorskÈ boudy, proto b˝v· v dobÏ bez vydatnÈho snÏûenÌ ujeûdÏn·. P¯i sjezdu na sanÌch i lyûÌch buÔte p¯ipraveni bezpeËnÏ zastavit pro p¯Ìpad, ûe rolbu potk·te. V poslednÌch letech jsou oblÌbenÈ r˘znÈ plastovÈ boby, sed·tka a jinÈ Ñpek·Ëeì. Jsou lehkÈ, skladnÈ, ale takÈ nebezpeËnÈ. Kdyû se dÏti rozjedou s nohama na bobu, nemohou brzdit ani zat·Ëet. Horsk· sluûba a lÈka¯i kaûdoroËnÏ varujÌ p¯ed tÏûk˝mi ˙razy po ËelnÌch n·razech Ëi nekontrolovatelnÈm vjetÌ na silnici Ëi do potoka. V˘bec nedoporuËujeme sjezd na plastov˝ch bobech z R˝chor. SeûeÚte si radÏji s·Úky. Nenajdete-li je ve vaöem pensionu, m˘ûete si je p˘jËit v nÏkterÈ p˘jËovnÏ lyûa¯sk˝ch pot¯eb. Nap¯Ìklad v HornÌm MaröovÏ na hlavnÌ ulici vedle poöty je velk· p˘jËovna a opravna lyûÌ firmy Skiservis Petr Kos (tel. 948 350). Tady majÌ kromÏ lyûa¯sk˝ch komplet˘, bÏûek a snowboard˘ i dobrÈ s·Úky. Otev¯eno je dennÏ od 9 do 16 hodin, od poloviny ˙nora aû do 17 hodin. Na SvÏtlou horu. Naproti R˝chor·m jsou svahy SvÏtlÈ hory. NehodÌ se k s·Úkov·nÌ ani k zimnÌ pÏöÌ turistice, protoûe tudy nejezdÌ z·sobovacÌ rolby. UpravenÈ stopy na severov˝chodnÌ stranÏ s dostatkem snÏhu slouûÌ v˝hradnÏ bÏûka¯˘m. Vrchol SvÏtlÈ hory ËnÌ p¯Ìk¯e nad HornÌm Maröovem a Temn˝m Dolem do nadmo¯skÈ v˝öky 1244 metr˘. Aû tÈmÏ¯ nahoru do mÌsta zvanÈho Sign·l vede sv·ûnice s p¯ev˝öenÌm 640 metr˘. VÏtöÌ Ë·st trasy je dÌky spolupr·ci Spr·vy KRNAP a janskol·zeÚskÈ firmy Koöù·l upravovan· öirokou rolbou.

Lyûa¯sk˝ vlek T¯eöÚovka je p·r krok˘ od maröovskÈho n·mÏstÌ. Z n·mÏstÌ je vidÏt nov· dolnÌ stanice s obËerstvenÌm, p˘jËovnou a servisem lyûÌ. 280 metr˘ dlouh˝ vlek je v provozu dennÏ od 9 do 16 hodin, od ˙nora i dÈle. Sjezdovka je pravidelnÏ upravovan· rolbou. Vlek U nory je takÈ blÌzko centra obce na pÏknÈm svahu za maröovskou nemocnicÌ. Sjezdovka je dob¯e vidÏt z hlavnÌ silnice. 400 metr˘ dlouh˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro jednoho lyûa¯e je v provozu dennÏ od 9 do 12 a od 12.30 do 15.30 hodin. KromÏ jednotliv˝ch jÌzd si m˘ûete zakoupit p˘ldennÌ nebo celodennÌ jÌzdenku. BezplatnÈ parkov·nÌ automobil˘ umoûÚuje odstavn· plocha p¯Ìmo pod svahem. Lyûa¯sk˝ vlek D·öenka najdete na louce u h¯bitovnÌho kostela v HornÌm MaröovÏ. DvÏstÏpades·t metr˘ dlouh˝ svah je p¯Ìzniv˝ p¯edevöÌm pro zaËÌnajÌcÌ lyûa¯e a pro dÏti, kterÈ se snadno nauËÌ jezdit na prov·zkovÈm vleku. Lyûuje se od r·na do setmÏnÌ s polednÌ p¯est·vkou. Majitel vleku VladimÌr SouËek pro v·s p¯ipravil i p˘jËovnu lyûÌ. NejsnadnÏjöÌ p¯Ìstup je k D·öence od novogotickÈho kostela u hlavnÌ silnice. Lyûa¯sk˝ vlek Herta v DolnÌch LyseËin·ch je v ˙dolÌËku se severnÌm svahem p¯Ìmo proti stejnojmennÈmu pensionu. Na 300 metrovÈm vleku se jezdÌ dennÏ od 9 do 16 hodin s hodinovou polednÌ p¯est·vkou. Vlek U celnice najdete v HornÌch Albe¯icÌch u hotelu Star· celnice. Sjezdovka je dlouh· p¯es 320 metr˘ a dÌky v˝chodnÌ expozici a nadmo¯skÈ v˝öce je nejlÈpe vysnÏûen· mezi uveden˝mi maröovsk˝mi vleky s ve¯ejn˝m provozem. P¯Ìmo pod svahem je i odstavn· plocha pro automobily. N·roËnÏjöÌ lyûa¯i se za 15 minut dostanou z HornÌho Maröova autobusem do Pece pod SnÏûkou. Od autobusovÈho n·draûÌ m˘ûete vyjet p¯ibliûovacÌm vlekem na Str·Ú a pohodlnÏ bez ch˘ze sjet k dolnÌ stanici lyûa¯skÈho vleku Javor v are·lu SKI Pec.

MARäOVSK¡ OKRESNÕ NEMOCNICE LepöÌ mÌsto pro stavbu nemocnice snad ani nemohli vybrat. Cel˝ den sem svÌtÌ slunÌËko a je odtud p¯ekr·sn˝ pohled na SvÏtlou a Starou horu. O stavbÏ rozhodlo a penÌze uvolnilo v roce 1906 okresnÌ zastupitelstvo se sÌdlem v HornÌm MaröovÏ. SoudnÌ okres Maröov zahrnoval v˝chodokrkonoöskÈ obce a jejich obËan˘m byla nemocnice urËena. HlavnÌ budovu s ËlenÏnou secesnÌ fas·dou a dva samostatnÈ pavilony s plicnÌm a infekËnÌm oddÏlenÌm postavili za dva roky. Nad hlavnÌm vchodem byl ve fas·dÏ n·pis: ÑOkresnÌ nemocnice hrabÏnky Emmy CzerninovÈì. Manûelka majitele maröovskÈho panstvÌ se o stavbu v˝raznÏ p¯iËinila, ale jejÌho dokonËenÌ v roce 1908 se nedoËkala. PrvnÌm a do konce roku 1925 jedin˝m lÈka¯em tu byl Dr. Wenzel Lahmer. MÏl titul okresnÌ lÈka¯ a byl od konce 19. stoletÌ pro nejmÈnÏ pÏt tisÌc obyvatel v obcÌch Maröov III. a IV., Temn˝ D˘l, Albe¯ice, LyseËiny, Such˝ D˘l, Pec a Velk· i Mal· ⁄pa po t¯icet let jedin˝m lÈka¯em. K pacient˘m od Maröova aû po poslednÌ chalupy v ModrÈm dole chodil vÏtöinou pÏöky. V nemocnici s 80 l˘ûky mu pom·halo öest sester z ÿ·du sv. Hedviky. PrvnÌho ledna v roce 1926 nastoupil nov˝ lÈka¯, pozdÏjöÌ prim·¯ Walter Ferbas. Za nÏho doölo k velkÈmu pokroku v rozsahu poskytovan˝ch oöet¯enÌ a operacÌ. P¯ibyli dalöÌ lÈka¯i i ¯·dovÈ sestry. Nemocnice nestaËila pojmout vöechny pacienty a byla v roce 1937 zv˝öena o jedno patro a celkovÏ modernizov·na. JeötÏ po roce 1945 mÏla chirurgii, internu, porodnici, v pavilonech umÌstÏnÈ infekËnÌ a plicnÌ oddÏlenÌ. V nemocnici byl nov˝ person·l, protoûe nÏmeËtÌ lÈka¯i i vÏtöina sester byla po v·lce ze Sudet vystÏhov·na. Maröovsk· nemocnice mÏla ötÏstÌ, kdyû sem p¯iöel schopn˝ prim·¯ a chirurg Jan Kebort. Pln˝ rozsah sluûeb udrûel aû do roku 1951. Pro novou vl·du byl politicky nep¯ijateln˝, a aby ho zbavili primari·tu, udÏlali z maröovskÈ nemocnice plicnÌ sanatorium. Od tÈ doby se v HornÌm MaröovÏ nerodÌ dÏti a ˙razy z hor vozÌ sanitky aû do Trutnova, kam dojÌûdÏjÌ k odborn˝m vyöet¯enÌm vöichni zdejöÌ lidÈ i sezÛnnÌ hostÈ.

Maröovsk· nemocnice p¯ed p¯estavbou v roce 1937.

StavebnÌ podobu z p¯estavby p¯ed öedes·ti lety si nemocnice uchovala dodnes, ale n·plnÌ a v˝znamem pro ˙pskÈ ˙dolÌ je na nule. Maröovsk· radnice, kter· je nynÌ majitelem pr·zdnÈho are·lu, hled· investora na spoleËnÈ, nejlÈpe zdravotnickÈ vyuûitÌ. SouËasnÏ zpracov·v· ekonomicko stavebnÌ studii pro p¯estavbu are·lu na byty. Takovou akci by radnice podnikla se stavebnÏ investiËnÌm partnerem. Po uskuteËnÏnÈm prodeji maröovskÈho z·mku se obci uvolnily ruce a m˘ûe hledat optim·lnÌ ¯eöenÌ.

12 V zimÏ se jezdÌ do Pece pod SnÏûkou hlavnÏ lyûovat. Kdyû p¯ijedete bez lyûa¯skÈho vybavenÌ, m˘ûete si je p˘jËit. V centru mÏsta nebo p¯Ìmo u lyûa¯skÈho are·lu je nÏkolik p˘jËoven sjezdov˝ch lyûÌ, bÏûek, snowboard˘ a sanÌ. V lyûa¯sk˝ch ökol·ch se uËÌ lyûovat dÏti i dospÏlÌ. Cizinci si mohou najmout nÏmecky nebo anglicky mluvÌcÌho instruktora. ZajÌmavÈ je veËernÌ lyûov·nÌ. Dva osvÏtlenÈ svahy jsou v hlavnÌm lyûa¯skÈm are·lu (str. 16), mÌrnou osvÏtlenou sjezdovku najdete v centru Pece na VelkÈ Pl·ni. Ve mÏstÏ a blÌzkÈm okolÌ m˘ûete vyuûÌt celou ¯adu nelyûa¯sk˝ch aktivit (str. 22), kter˝mi se zabavÌte p¯i öpatnÈm poËasÌ, veËer, a nebo kdykoli lyûovat nechcete. I p¯esto, ûe je p¯Ìroda KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku p¯ikryta snÏhem, m˘ûete lecos poznat v EkologickÈm muzeu p¯i vstupu do Ob¯Ìho dolu. Dvoukilometrov· ˙dolnÌ cesta ke kapliËce v Ob¯Ìm dole je i v zimÏ kr·snou pÏöÌ vych·zkou. JeötÏ klidnÏjöÌ cesta vede p¯es Chaloupky na JelenÌ louky, hezk· je Star· cesta mezi PecÌ a Velkou ⁄pou. Ve mÏstÏ u parkoviötÏ Zelen˝ Potok najdete stanici HorskÈ sluûby (telefon 2233, 0603496981), kde jsou k dispozici ˙daje o nebezpeËn˝ch a uzav¯en˝ch cest·ch, pop¯ÌpadÏ o zhoröenÈm poËasÌ na h¯ebenech hor. »erstvÈ zpr·vy vyd·v· Horsk· sluûba dennÏ po p˘l osmÈ r·no. D¯Ìve vyhlaöovala z·kaz h¯ebenov˝ch t˙r, nynÌ je host˘m Ñjenì nedoporuËuje. Berte i takovou v˝zvu velmi v·ûnÏ. NejvÌce tÏûk˝ch ˙raz˘ je v dobÏ, kdy se krkonoöskÈ h¯ebeny p¯emÏnÌ na ledovÈ hory. Nenechte se zm·st kr·sn˝m jasn˝m poËasÌm, kluzkÈ svahy nap¯Ìklad v oblasti SnÏûky jsou v takovÈm obdobÌ nebezpeËnÈ. ParkovacÌch mÌst je ve mÏstÏ dostatek, pouze ve öpiËce kolem Silvestra a bÏhem ˙norov˝ch pr·zdnin se parkoviötÏ zaplnÌ zcela. Potom policie uzavÌr· ˙dolÌ ZelenÈho Potoka a automobily z˘stanou odstaveny na krajnicÌch st·tnÌ silnice p¯ed vjezdem do centra Pece pod SnÏûkou. Vûdy veËer se nÏkolik mÌst uvolnÌ a proto si m˘ûete p¯eparkovat na st¯eûenÈ parkoviötÏ. HlavnÏ nenech·vejte sv˘j v˘z mimo urËenÈ plochy. Pro zajiötÏnÌ pr˘jezdu provoznÌch vozidel p¯i ËiötÏnÌ silnic od snÏhu, musÌ mÏstsk· policie neuk·znÏnÈ ¯idiËe postihovat.

PEC POD SNÃéKOU

PÿES SEDLO LU»NÕ HORY

Z Pece do äpindlu. NejsnadnÏjöÌ letnÌ cesta spojujÌcÌ dvÏ turistick· centra vede z Pece p¯es Richterovy boudy, V˝rovku, Dlouh˝m dolem do SvatÈho Petra a d·le do äpindlerova Ml˝na. VÏtöÌ Ë·st zimy b˝v· Dlouh˝ d˘l uzav¯en kv˘li nebezpeËÌ lavin nebo kluzkÈ ledovÈ k˘¯e a proto nejsnadnÏjöÌ zimnÌ cestu najdete na ˙plnÏ druhÈ stranÏ obou horsk˝ch mÏst. Ta jsou spojena upravovanou trasou po ˙boËÌ LiöËÌ hory, p¯es ZadnÌ Rennerovky, KlÌnovÈ boudy a Pl·Ú. Cesta nejde p¯es h¯ebeny a je proto pr˘jezdn· tÈmÏ¯ za kaûdÈho poËasÌ. SnÏûn· rolba z lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec upravuje pravidelnÏ stopu od hornÌ stanice vleku Zahr·dky k LesnÌ boudÏ, kde se uh˝b· doleva. TakÈ u Tet¯evÌch bud se nezajÌûdÌ aû k velikÈmu stejnojmennÈmu hotelu, ale zahne ost¯e doprava na dlouhou lesnÌ sv·ûnici protÌnajÌcÌ po vrstevnici prudk˝ jihoz·padnÌ svah LiöËÌ hory. Tady b˝v· velmi pÏknÈ svezenÌ, pokud ovöem nefouk· vÌtr a nedÏlajÌ se z·vÏje. Po Ëty¯ech kilometrech pohody zaËÌn· nejtÏûöÌ usek p¯ejezdu, protoûe cesta stoup· doprava na ZadnÌ Rennerovky. Naho¯e na KlÌnov˝ch boud·ch, kam dojedete p¯Ìmo z Rennerovek nebo vrchem p¯es Bufet Na rozcestÌ, se musÌte rozhodnout, zda sjedete p¯es louky nebo pojedete vrchem kolem Stohu. Druh· cesta je delöÌ, ale zajÌmavÏjöÌ i bezpeËnÏjöÌ. BÏûeckÈ stopy v tÈto Ë·sti hor upravuje spoleËnost SKI are·l äpindler˘v Ml˝n. NejhezËÌ sjezd do SvatÈho Petra je po pozvolnÏ se svaûujÌcÌ cestÏ na k¯iûovatku U Kr·snÈ Pl·nÏ a d·l po D¯eva¯skÈ cestÏ. I v opaËnÈm smÏru je cesta zvl·dnuteln· pohodlnÏ za slab˝ p˘lden. P¯es V·clav·k na SvÏtlou horu vede dalöÌ upravovan· lyûa¯sk· cesta z hornÌ Ë·sti are·lu SKI Pec. Od hornÌ stanice vleku Zahr·dky, Javor nebo Vysok˝ Svah vystoup·te mÌrn˝m svahem na LuËiny. Tudy vede z Pece hlavnÌ cesta na »ernou horu. Kilometr za znovu otev¯enou KolÌnskou boudou konËÌ rolbou upravovan˝ ˙sek z peckÈ strany. Ovöem na lyûÌch projedete a od nedalekÈho V·clav·ku jsou cesty opÏt upravovanÈ, tentokr·t rolbou z Jansk˝ch L·znÌ. Na V·clav·ku, jak se uû dlouho ¯Ìk· rovnÈmu mÌstu pod »ernou horou, odboËte doprava na öirokou lesnÌ sv·ûnici. PohodlnÏ sjedete k PÏticestÌ, kde se d·te doprava po ˙boËÌ SvÏtlÈ hory. ZdejöÌ partie jsou jedny z nejkr·snÏjöÌch upravovan˝ch bÏûeck˝ch tras ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. Z nejvyööÌho bodu, kterÈmu se ¯Ìk· Sign·l se m˘ûete vr·tit a spodnÌ cestou jet p¯es Valöovky, kde je horsk· farma Sosna - prod·vajÌ tu dom·cÌ jogurty a dalöÌ mlÈËnÈ v˝robky (v pondÏlÌ b˝v· zav¯eno) a zakonËit m˘ûete okruh v˝stupem p¯es Thammovy boudy na PÏticestÌ nebo p¯Ìmo ke KolÌnskÈ boudÏ. Ze Sign·lu m˘ûete sjet i do HornÌho Maröova (tÈû str. 10) Ëi TemnÈho Dolu, nebo objet celou SvÏtlou horu po upravenÈm okruhu po cestÏ T (TÈweg) p¯es VelkÈ PardubickÈ boudy zpÏt na V·clav·k. UpravovanÈ lyûa¯skÈ trasy na »ernÈ a SvÏtlÈ ho¯e jsou oznaËeny duralov˝mi smÏrovkami s kilometr·ûÌ.

P¯es LuËnÌ sedlo vede nejtÏûöÌ lyûa¯sk· trasa v Peci pod SnÏûkou. Vûdyù od Hospody Na Peci je to do sedla 755 v˝ökov˝ch metr˘. Cesta proch·zÌ nejzajÌmavÏjöÌmi zimnÌmi terÈny Krkonoö. K V˝rovce m˘ûete vystoupat nejrychleji p¯es Richterovy boudy, nebo okruhem p¯es LiöËÌ horu Ëi pomÏrnÏ p¯Ìkrou lesnÌ cestiËkou p¯es Severku a bufet Na rozcestÌ. J· v·s pozvu k v˝stupu po svazÌch StudniËnÌ hory. Bude-li zrovna v dobÏ vaöÌ n·vötÏvy hodnÏ snÏhu, informujte se na HorskÈ sluûbÏ, nenÌ-li cesta Modr˝m dolem kv˘li nebezpeËÌ lavin uzav¯ena. Je-li snÏhu naopak m·lo, Spr·va KRNAP trasu uzav¯e pro moûnÈ poökozenÌ p¯Ìrody. Pak musÌte zvolit jednu z uveden˝ch tradiËnÌch n·stupov˝ch cest. Aû si p¯eËtete n·sledujÌcÌ povÌd·nÌ, urËitÏ v·s nenapadne vydat se na tuto t˙ru za nejistÈho poËasÌ. V˝stup zaËnete u kapliËky v centru Pece pod SnÏûkou. Na konci parkoviötÏ (P3) odboËte doleva na ËervenÏ znaËenou cestu vedoucÌ hust˝m lesem p¯es samotu MilÌ¯e do osady Modr˝ D˘l, kterou tvo¯Ì nÏkolik p˘vodnÌch krkonoösk˝ch chalup. Za velikou loukou pokraËuje v˝stup lesem. Aû tady b˝v· umÌstÏna uzavÌracÌ tabule v p¯ÌpadÏ hrozÌcÌch lavin Ëi naopak nedostatku snÏhu na zimnÌ cestÏ. HornÌ Ë·st ModrÈho dolu je pro ochranu vz·cn˝ch rostlin v lÈtÏ uzav¯ena, proto se sem dostaneme jen na bÏûk·ch. DalöÌm chalup·m se ¯Ìk· StudniËnÌ domky, protoûe stojÌ na svahu druhÈ nejvyööÌ krkonoöskÈ hory. Stopa b˝v· proölapan· po celou zimu. P¯edposlednÌ chalupa aû naho¯e u lavinovÈho pole pat¯Ì trutnovskÈmu gymn·ziu a studenti sem jezdÌ Ëasto. DÏvÌn, jak se jmenuje p˘vodnÏ letnÌ bouda d¯Ìve uûÌvan· k suöenÌ sena a pastvÏ dobytka, je jiû desÌtky let mÌstem setk·v·nÌ mlad˝ch lidÌ. Poznal jsem jich nÏkolik a vÌm, ûe starost o tuhle chalupu ovlivnila jejich vztah k hor·m a moûn· i zp˘sob ûivota. NenÌ divu, ûe sem t¯eba VÌùa, Taùka, N·cek, Steve, Havec, Tony, Zajda a mnoho dalöÌch jezdÌ i po dokonËenÌ studia. SpÏchejte d·l, v˝stup je jeötÏ dlouh˝. Jen kus za lavinov˝m polem vystoupÌte nad hornÌ hranici lesa a otev¯ou se v·m prvnÌ kr·snÈ v˝hledy. V lÈtÏ je tu porost kleËe, ale ta je nynÌ p¯itlaËena aû dvoumetrovou vrstvou snÏhu k zemi. Je-li zima chud· na snÌh, musÌ ochran·¯i cestu pr·vÏ kv˘li ˙seku p¯ed V˝rovkou uzav¯Ìt. Vaöe bÏûky by poökodily k˘ru a letorosty kosod¯eviny. Bouda V˝rovka je zn·m˝m mÌstem s dobr˝m obËerstvenÌm a sluönou obsluhou. Z k¯iûovatky pÏti cest se vydejte k LuËnÌ boudÏ. P¯i dlouhÈm v˝stupu se pobavÌte pohledem na protijedoucÌ bÏûka¯e, kte¯Ì se snaûÌ udrûet rovnov·hu na hodnÏ öikmÈm svahu. Ale pomyslete, ûe se tudy m˘ûete za chvÌli takÈ vracet. NejtÏûöÌ je sjezd na p¯emrzlÈm snÏhu p¯i silnÈm vÏtru. A v sedle LuËnÌ hory nÏkdy fouk· hodnÏ. »esk˝ pol·rnÌk Josef Sekyra pr·vÏ u sedla LuËnÌ hory zaloûil ve spolupr·ci se Spr·vou KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku malou v˝zkumnou stanici. MÏ¯enÌm zjistil, ûe tudy proudÌ nejsilnÏjöÌ a nejstudenÏjöÌ severnÌ vÏtry v KrkonoöÌch. P¯i rychlosti vÏtru 150 kilometr˘ za hodinu kles· teplota na mÌnus 30 stupÚ˘ Celsia. PodrobnÏji o stanici pÌöeme na stranÏ 18. Jednou tady v rolbÏ zamrzl bÏhem jÌzdy benzin a ¯idiË musel jen v koöili odlÈzt po Ëty¯ech k LuËnÌ boudÏ. TakÈ vzpomÌn·m na smutnÈ vypr·vÏnÌ Herberta Bergera z Richterov˝ch bud. Koncem dubna v roce 1986 p¯iöla po nÏkolika tepl˝ch dnech

13 siln· v·nice a zastihla taûnÈ pt·ky nad hlavnÌm krkonoösk˝m h¯ebenem. Herbert byl tehdy vedoucÌm na LuËnÌ boudÏ a kdyû projÌûdÏl rolbou p¯es sedlo, uvidÏl pÏnkavy, Ëervenky, kr·lÌËky, ËÌûky, drozdy a jinÈ pt·ky zaûiva poh¯benÈ pod ledovou k˘rou. Kdyû sem druh˝ den po bou¯i dorazil, liöky, krkavci a vr·ny dojÌdali poslednÌ zbytky velkÈ hostiny. KapliËka v sedle LuËnÌ hory p¯ipomÌn·, ûe tady v zimÏ umÌrali i lidÈ. Popud ke stavbÏ dalo jinÈ neötÏstÌ. V roce 1798 se vracel s d¯evem naloûen˝mi rohaËkami majitel LuËnÌ boudy Wenzel Renner. Vezl topivo aû od Lahrov˝ch bud a po zdol·nÌ v˝stupu od V˝rovky byl velmi unaven. Jakmile se rozjel ze sedla k LuËnÌ boudÏ, nezvl·dl sanÏ, n·klad se na nÏho p¯evrhl a horala zabil. Rennerova kapliËka se stala nejen st·nkem boûÌm, ale i ˙toËiötÏm poutnÌk˘ na jednom z nejstudenÏjöÌch mÌst Krkonoö. Na fotografii asi z roku 1920 je vidÏt jiû jen zbytek zdÌ. JinÈ neötÏstÌ podnÌtilo stavbu novÈ, dodnes zachovanÈ kaple. 15. b¯ezna v roce 1925 stoupal od V˝rovky k LuËnÌ boudÏ ûelezniËnÌ inspektor Fritz Fink z Hirschbergu (Jelenia GÛra) s manûelkou a dalöÌm muûem. TÏsnÏ pod sedlem je potkal zdatn˝ turista a lyûa¯ Quido Rotter, tov·rnÌk z VrchlabÌ. Inspektor Fink byl zcela vysÌlen˝ a Rotter trojici radil, aby se vr·tila na V˝rovku. Ovöem manûelka zavelela k dalöÌmu pochodu k LuËnÌ boudÏ. Rotter si uvÏdomil v·ûnost situace a na lyûÌch dojel na LuËnÌ boudu pro pomoc. Z·chran·¯i naöli vöechny t¯i hosty ze Slezska zhroucenÈ v sedle. Nejprve pomohli do boudy manûelce a druhÈmu muûi, inspektora p¯i dalöÌm n·vratu jiû nenaöli. Teprve druh˝ den objevili jeho zav·tÈ tÏlo kousek od ruin kapliËky. Smrt turisty p¯imÏla NÏmeck˝ krkonoösk˝ spolek postavit v sedle LuËnÌ hory novou stavbu. Byla dokonËena na podzim v roce 1927. OpÏt slouûÌ jako ˙kryt turist˘m hlavnÏ p¯i letnÌch bou¯k·ch. Po roce 1950 byla kapliËka odsvÏcena a p¯ed pustnutÌm ji v roce 1956 zachr·nil n·pad z¯Ìdit v nÌ pam·tnÌk obÏtem Krkonoö. Na stÏn·ch upevnÏnÈ tabulky se jmÈny p¯ipomÌnajÌ poutnÌky, kterÈ potkal stejn˝ osud jako inspektora z JelenÌ GÛry. V zimÏ je kaple obalen· mohutnou n·mrazou uzav¯ena. P¯esto je p¯i öpatnÈ viditelnosti dobr˝m orientaËnÌm bodem. Za pÏknÈho poËasÌ je odtud z v˝öky 1510 metr˘ jeden z nejkr·snÏjöÌch v˝hled˘ v KrkonoöÌch, srovnateln˝ s pohledy ze SnÏûky. Na severu v·s vÌt· rozs·hl· BÌl· louka s LuËnÌ boudou. P¯i rychlÈm sjezdu moûn· p¯ehlÈdnete mezi tyËov˝m znaËenÌm kovan˝ Renner˘v k¯Ìû. Tady 11. dubna v roce 1868 ve v·nici zabloudil a zmrzl d¯ÌvÏjöÌ majitel LuËnÌ boudy Jacob Renner. V boudÏ se narodil a proûil cel˝ ûivot. V osudn˝ den mu ke dve¯Ìm chybÏlo sotva 400 krok˘. V bufetu nebo restauraci LuËnÌ boudy budete mÌt dost Ëasu rozmyslet si dalöÌ cestu. Do Pece m˘ûete jet zpÏt kolem V˝rovky a p¯es LiöËÌ horu. NenÌ odtud daleko ani vrchol SnÏûky, ale tam se vydejte, jen kdyû nenÌ povrch zledovatÏl˝. Od SlezskÈho domu na SnÏûku a k R˘ûovÈ ho¯e ponesete bÏûky v ruce. DalöÌ sjezd p¯es R˘ûohorky, Port·öky a boudu Janu do VelkÈ ⁄py je snadn˝. Se sestupem Ob¯Ìm dolem v zimÏ nepoËÌtejte. Od LuËnÌ boudy vede zimnÌ cesta p¯es »ertovu louku a Mal˝ äiö·k na äpindlerovku s moûn˝m sjezdem do äpindlerova Ml˝na. Abyste se mohli jeötÏ t˝û den vr·tit p¯es hory do Pece, musÌte vyrazit r·no velmi brzy a spÏchat. Ale takov˝ okruh je uû super t˙ra.

14

15

MAPA

MAPA

LYéAÿSK› ARE¡L

16 LiöËÌ hora 1362

LuËnÌ hora VlËÌ j·ma 1150

LiöËÌ louka 1200

Modr˝ d˘l

StudniËnÌ j·ma 1350

HnÏd˝ Vrch

LesnÌ bouda 1100

SnÏûka 1602 m n. m.

StudniËnÌ hora 1554

b˝v. Ob¯Ì bouda 1398

HnÏd˝ Vrch 1100 Zahr·dky

17

R˘ûov· hora 1390 PÏnkavËÌ vrch 1104

R˘ûohorky 1251

Ob¯Ì d˘l äirok˝ h¯bet 1128

SKI PEC

Lanovka na SnÏûku VÏtrnÌk 960

Port·öky 1075

SvÏtl· hora 1244

»ern· hora 1299

LuËiny 1105

Javor Na muldÏ Vysok˝ Svah 960

Zahr·dky 1075

Javor 1103

Karl˘v Vrch 990

Velk· Pl·Ú 850 Mal· Pl·Ú 820

Klondike

PomeznÌ h¯eben 1188

Vysok˝ Svah Smrk

Eso Mulda 1030

U lesa

PANORAMATICK¡ KAMERA Novinkou letoönÌ lyûa¯skÈ sezÛny je z·sadnÌ vylepöenÌ informaËnÌho systÈmu. Jedno z nejzn·mÏjöÌch Ëesk˝ch lyûa¯sk˝ch a turistick˝ch st¯edisek Pec pod SnÏûkou se spolu s dalöÌmi öesti lyûa¯sk˝mi are·ly a firmou Sitour, spojilo do projektu Panoramatick· kamera. Od 1. ledna 1998 je dennÏ po cel˝ rok mezi 7.30 a 8.00 hodinou rannÌ na televiznÌm kan·le »T2 vysÌl·n p¯Ìm˝ p¯enos z Pece pod SnÏûkou a dalöÌch st¯edisek. Podle z·bÏr˘ na kopce a sjezdovky se m˘ûete rozhodnout, zda se vyd·te do hor a kde budete lyûovat. Z titulk˘ se dozvÌte aktu·lnÌ poËasÌ, v˝öku snÏhovÈ pokr˝vky na sjezdovk·ch, rychlost vÏtru a zpr·vy o provozu lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec i po¯·dan˝ch akcÌch. BÏhem p˘lhodinovÈ relace se z·bÏry s titulky z kaûdÈho st¯ediska zopakujÌ sedmkr·t. V Peci pod SnÏûkou je kamera umÌstÏna nad Zahr·dkami na novÈ vysokÈ vÏûi slouûÌcÌ p¯enosu sign·lu mobilnÌch telefon˘ Eurotel. Odtud kamera nejprve snÌm· celkovÈ panorama Pece pod SnÏûkou od Port·öek p¯es R˘ûovou horu a SnÏûku, StudniËnÌ a LuËnÌ horu aû k LiöËÌ ho¯e. PotÈ se kamera sklonÌ a snÌm· jednotlivÈ sjezdovky v lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec. Tak sami posoudÌte aktu·lnÌ stav sjezdovek, poËasÌ, viditelnost a dalöÌ podmÌnky pro lyûov·nÌ i t˙ry na h¯ebeny Krkonoö. P¯i sledov·nÌ panoramatickÈ kamery brzy pozn·te, ûe p¯edevöÌm p¯i zimnÌm inverznÌm poËasÌ, kdy se ve mÏstech dusÌte smogem, je u n·s na hor·ch kr·snÏ. ZdejöÌ panoramatickou kameru spolu se SKI Pec provozuje firma Sitour, kter· uû d¯Ìve v celÈm lyûa¯skÈm are·lu vybudovala fungujÌcÌ mÌstnÌ informaËnÌ systÈm a v centru mÏsta elektronick˝ inform·tor volnÈho ubytov·nÌ. Sitour s rakouskou televiznÌ spoleËnostÌ ORF stojÌ takÈ u zrodu novÈho televiznÌho kan·lu TW-1 (Tourist - Weather 1), kter˝ od 1. 1. 1998 vysÌl· informace o poËasÌ a turistick˝ch regionech z celÈ Evropy. Firma poËÌt· se zaËlenÏnÌm panoramatickÈ kamery krkonoösk˝ch st¯edisek do tohoto vysÌl·nÌ. Jin˝m mÌstem, kde m˘ûete zÌskat zpr·vy o Peci pod SnÏûkou a lyûov·nÌ je poËÌtaËov· sÌù Internet. Pod souborem www.krkonose-net.cz/pec najdete pr˘bÏûnÏ aktualizovanÈ informace. Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat¯Ì mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈ terÈny v »eskÈ republice. JÌzdenky na vleky jsou ze Ëty¯ velk˝ch krkonoösk˝ch lyûa¯sk˝ch st¯edisek v Peci pod SnÏûkou nejlevnÏjöÌ. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlce tÈmÏ¯

7500 metr˘ p¯epravÌ 8100 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏ n·roËnÈ a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌm provozem perfektnÏ upraveny t¯emi modernÌmi rolbami. V lyûa¯skÈm are·lu je odbavovacÌ systÈm s magnetick˝mi kartami, kter˝ umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdenek a z·roveÚ lyûov·nÌ na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. Ceny hlavnÌch tarif˘ z˘staly stejnÈ, jako v minulÈ sezÛnÏ. Pro veËernÌ lyûov·nÌ s umÏl˝m osvÏtlenÌm, kterÈ je v cenÏ dennÌ jÌzdenky, jsou v provozu vleky Zahr·dky III a ESO na VysokÈm Svahu, podle z·jmu aû do 21 hodin. SpojovacÌ cesty mezi jednotliv˝mi sjezdovkami byly p¯ed letoönÌ sezÛnou vylepöeny. TratÏ jsou zaloûeny na udrûovan˝ch louk·ch, proto k bezpeËnÈmu provozu v Peci pod SnÏûkou staËÌ i mal· vrstva snÏhu. Nap¯Ìklad v minulÈ, na snÌh velmi chudÈ zimÏ, byl vlek na Zahr·dky v provozu od 14. 12. do 27. 4., celkem 134 dnÌ. V are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈ z·chody, skiservis a p˘jËovny lyûÌ, rychl· obËerstvenÌ i restaurace. Vöechny sjezdovky jsou p¯i provozu vlek˘ pod dohledem HorskÈ sluûby (tel. v Peci 2233). V celÈm are·lu je dobr˝ sign·l mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas a Eurotel. 1 Javor I - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e, dÈlka 1019 m, p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 900 osob/hod., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 2 Javor II - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, kap.560 os. 3 HnÏd˝ Vrch - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1194 m, p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 4 Vysok˝ Svah (Smrk) - vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e, dÈlka 812 m, p¯ev˝öenÌ 150 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka 5 Zahr·dky I - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m, p¯ev˝öenÌ 225 m, kap. 670 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 6 Zahr·dky II - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e, dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80m, kap.560 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka 7,8 Klondike I a II - samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka 9 Zahr·dky III (U lesa) - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ 10 Na muldÏ - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka. 11/ ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ.

Fitness

1 jÌzda

HlavnÌ sezÛna

Mimo sezÛna

24. 12. 1997 - 13. 4. 1998

15. 11. 1997 - 23. 12. 1997 14. 4. 1998 - 27. 4. 1998 dospÏlÌ dÏti

dospÏlÌ

dÏti

40

40

40

40

dop. 9 - 13 hod.

200

150

150

100

od 11 hod.

260

180

230

150

od 12 hod.

230

160

200

130

od 13 hod.

210

140

180

120

od 14 hod.

190

130

160

110

veËer 16-21 hod.

120

100

120

100

1 den

300

200

270

170

2 dny

560

330

460

260

3 dny

1x

800

460

640

350

4 dny

1x

1030

590

810

440

5 dn˘

1x

1240

700

970

510

6 dn˘

2x

1400

790

1110

580

7 dn˘

2x

1550

880

1240

640

5 ze 6

1x

1300

760

1030

570

6 ze 7

1x

1460

850

1170

640

14 ze sezÛny

3000

1500

3000

1500

sezÛna

6000

4000

6000

4000

foto

Pozn·mka: Ceny v KË, dÏti do 10 let. Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky na kter˝koliv den (p¯edprodej). N·vötÏva Fitness firmy TOKO v cenÏ jiû od t¯ÌdennÌ jÌzdenky s 25% slevou na saunu. Pokladny jsou otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌm provozu, na sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete vlastnÌ fotografii, provozovatel vlek˘ si vyhrazuje pr·vo uzav¯Ìt vleky a sjezdovky p¯i provoznÌch poruch·ch, nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padku elekt¯iny a podobnÏ (v tÏchto p¯Ìpadech nevznik· pr·vo na vr·cenÌ jÌzdnÈho). Z·kaz lyûov·nÌ mimo upravenÈ sjezdovky nenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm lyûa¯˘, ale nezbytn˝m opat¯enÌm pro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek (p¯edevöÌm na Javoru a HnÏdÈm Vrchu).

SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Frantiöek Vambera, tel. informace (0439) 96 2380, vedenÌ are·lu 96 2475, 2385, fax 96 2498, provoznÌ doba 9 - 16 hodin, od 15.2.1995 do 16.30.

PARKOVIäTÃ V PECI POD SNÃéKOU Na vöech t¯ech ve¯ejn˝ch parkoviötÌch v Peci pod SnÏûkou chr·nÌ v·ö v˘z uzav¯en˝ z·vorov˝ systÈm s nep¯etrûitou obsluhou. ParkoviötÏ ve VelkÈ ⁄pÏ (P2, tel. 96-2156), v samotnÈ Peci u kapliËky (P3, tel. 2079) a na ZelenÈm Potoce (P4, tel. 2158) majÌ celkovou zimnÌ kapacitu 1000 vozidel. Autobusy mohou parkovat pouze na parkoviöti u kapliËky, kterÈ v zimÏ slouûÌ p¯edevöÌm ubytovan˝m host˘m. Zelen˝ potok vÌce vyuûÌvajÌ dennÌ n·vötÏvnÌci, kte¯Ì p¯ijeli lyûovat do are·lu SKI Pec. Odbavov·nÌ na vöech t¯ech parkoviötÌch je napojeno na poËÌtaË. P¯ed vjezdovou z·vorou zm·Ëknete tlaËÌtko na v˝dejnÌm stojanu. Vydan˝ lÌstek s vyznaËen˝m datem, Ëasem i mÌstem parkov·nÌ dob¯e uschovejte. Z parkoviötÏ vede jedin˝ v˝jezd p¯es odbavovacÌ z·voru, u kterÈ v·m obsluha na z·kladÏ p¯edloûenÈho parkovacÌho lÌstku vyd· pro proplacenÌ poËÌtaËem vystaven˝ ¯·dn˝ daÚov˝ doklad. ZaplatÌte za kaûdou zapoËatou hodinu podle cenÌku parkovnÈho: 1 hodina 20 KË 2 hodiny 50 KË 3 hodiny 80 KË 4 hodiny 90 KË 5 hodin 100 KË 6 hodin 110 KË 7 hodin 120 KË 8 hodin 130 KË kaûd· dalöÌ hodina stojÌ 2 KË. Z·vorov˝ systÈm na parkoviötÌch umoûÚuje v zimÏ i nezbytnÈ kr·tkodobÈ uzav¯enÌ parkoviöù, pokud je nutnÈ z plochy uklidit napadan˝ snÌh. Na parkoviötÌch jsou i ve¯ejnÈ toalety a telefonnÌ automaty na magnetickÈ karty. MÌstnÌ ve¯ejnÈ telefony jsou i u obsluhy parkoviötÏ za pauö·lnÌ poplatek 5 korun. S pracovnÌky na parkoviötÌch se vÏtöinou domluvÌte i nÏmecky. Pomohou v·m s orientacÌ i telefonnÌm ËÌslem hledanÈ boudy. Po celou dobu parkov·nÌ je vaöe auto pojiötÏno proti kr·deûi i poökozenÌ. ParkoviötÏ provozuje spoleËnost O.K.Sluûby, kter· zajiöùuje i odvoz komun·lnÌho odpadu pro bouda¯e. K tomu slouûÌ na parkoviötÌch prod·vanÈ velkÈ plastovÈ pytle s oznaËenÌm firmy a po¯adov˝m ËÌslem. V cenÏ 35 KË je i odvoz pytl˘ na skl·dku. Pytle se sbÌrajÌ dopoledne na hlavnÌ komunikaci kaûd˝ pracovnÌ den. O.K.Sluûby prosÌ svÈ z·kaznÌky, aby pytle neskl·dali na cestu od p·teËnÌho odpoledne do nedÏle. SpoleËnost provozuje i n·kladnÌ dopravu a prov·dÌ malou stavebnÌ Ëinnost, p¯edevöÌm opravu komunikacÌ, odstavn˝ch ploch i vodnÌch tok˘.

O.K.Sluûby Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Ji¯Ì äteiner, tel., fax (0439) 96 2159, parkovacÌ sluûby, n·kladnÌ doprava, stavebnÌ Ëinnost, sbÏr pr·dla.

18

JAK SE MÃÿI POVÃTÿÕ

PoËasÌ je moc d˘leûit· vÏc. NÏkdy n·m udÏl· Ë·ru p¯es rozpoËet, m˘ûe n·s dostat do ˙zk˝ch, jindy vykouzlÌ kr·sn˝ den. VÏdÏt, jak bude zÌtra je velkou v˝hodou, p¯i horsk˝ch t˙r·ch to platÌ dvojn·sob. Pro sestavov·nÌ p¯edpovÏdi i zaznamen·nÌ extrÈmnÌch hodnot slouûÌ ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch dvÏ meteorologickÈ stanice. DrsnÈ klima na vrcholu SnÏûky bylo velkou v˝zvou pro z¯ÌzenÌ st·lÈ stanice. MÏ¯ilo se tu jiû v prvnÌ polovinÏ 19. stoletÌ, kdy improvizovanou meteorologickou stanicÌ byla kaple sv. Vav¯ince. PravidelnÈ mÏ¯enÌ zaËalo v roce 1880 v PruskÈ boudÏ. DÌky tomu je zaznamen·n pr˘bÏh sr·ûek v Ëervenci 1897, kterÈ zp˘sobily v KrkonoöÌch i v podh˘¯Ì obrovskÈ ökody. Prav· ÑËasohlÌdkaì, jak se tehdy meteorologickÈ stanici ¯Ìkalo, vznikla v roce 1900. D¯evÏn· stavba s vysokou vÏûÌ, jak ji na linorytu zachytil Stanislav äpelda, byla dlouh˝ch 90 let nejv˝raznÏjöÌm prvkem siluety SnÏûky. StÏny pokr˝valy malÈ d¯evÏnÈ öupiny, velmi podobnÈ tÏm, kterÈ zn·me z vikingskÈho kostela Wang. ObÏ stavby stojÌ v katastru obce Karpacz a je moûnÈ, ûe se stavitelÈ vÏûe na SnÏûce kr·sn˝m kostelem inspirovali. MÏ¯ÌcÌ p¯Ìstroje byly vysoko nad zemÌ na st¯eönÌ zahr·dce. Stabilitu vysokÈho domu proti silnÈmu vÏtru zajiöùovala ocelov· lana zakotven· do skalnÌho podloûÌ. Vûdyù prkna, plechy a dalöÌ Ë·sti strhanÈ vich¯icemi z objekt˘ na SnÏûce jsou k nalezenÌ v kilometrovÈm okruhu. V roce 1990 byla d¯evÏn· stavba rozebr·na a svezena do ˙dolÌ. Bohuûel se nezda¯il pl·n, pam·tku znovu postavit v Karpaczi. V roce 1976 se meteorologovÈ p¯estÏhovali do novÈ PolskÈ boudy. Pozorovatelna s mÏ¯ÌcÌmi p¯Ìstroji je v nejvyööÌm talÌ¯i, jak se t¯em kruhov˝m stavb·m ¯Ìk·. V prost¯ednÌ Ë·sti je z·zemÌ pro pos·dku a dokonce i chemick· laborato¯ pro sledov·nÌ zneËiötÏnÌ ovzduöÌ. SloûenÌ vzduchu je mÏ¯eno nep¯etrûitÏ, vzorky sr·ûek se analyzujÌ v pravideln˝ch intervalech. Kaûdou hodinu meteorologovÈ hl·sÌ ˙daje vysÌlaËkou do JelenÌ GÛry odkud se dost·vajÌ p¯es Varöavu do celoevropskÈ sÌtÏ dat o poËasÌ. Na SnÏûce m˘ûete meteorologickou stanici poznat Ë·steËnÏ i zevnit¯. P¯Ìstupn· je mal· expozice dokumentujÌcÌ p¯ÌrodnÌ pomÏry na SnÏûce a v˝stavbu stanice v letech 1967 aû 1975. V˝stavu doplÚujÌ historickÈ mÏ¯ÌcÌ p¯Ìstroje. Dostanete se sem za mÌrn˝ poplatek

z hlavnÌ haly, kter· oddÏluje stanici od restaurace. Cel˝ch 118 let provozujÌ meteorologickou stanici na SnÏûce naöi severnÌ sousedÈ. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce, kdy ˙zemÌ p¯ipadlo Polsku, se Ëesk· strana snaûila Ñposunout mezeì a stanici zÌskat, ale stalet· hranice z˘stala na svÈm mÌstÏ. PolötÌ meteorologovÈ se st¯ÌdajÌ v t˝dennÌch cyklech a ve sluûbÏ jsou vûdy dva, aby zvl·dli nep¯etrûit˝ provoz. Obyvatele nejvyööÌho mÌsta Krkonoö m˘ûete vidÏt, kdyû v kaûdou celou hodinu vystupujÌ na st¯eönÌ zahr·dku odeËÌst z p¯Ìstroj˘ hodnoty. Od roku 1989 je v provozu nov· meteorologick· stanice mezi Zelen˝m Potokem a Malou Pl·nÌ v Peci pod SnÏûkou. Stavbu ve tvaru houby pozn·te snadno. Pozorovatelna je v prosklenÈ Ë·sti domu v nadmo¯skÈ v˝öce 820 metr˘. Kaûdou hodinu odtud odch·zÌ d·lnopis s ˙daji o teplotÏ, tlaku, rychlosti a smÏru vÏtru, sr·ûk·ch a oblaËnosti. NovÏ se pr˘bÏûnÏ mÏ¯Ì i radioaktivita. T¯ikr·t dennÏ obsluha hl·sÌ sluneËnÌ svit, v˝par a vlhkost p˘dy. ⁄daje odeslanÈ do centra v Praze - Komo¯anech slouûÌ k sestavovanÌ p¯edpovÏdnÌch map a takÈ k ¯ÌzenÌ leteckÈ dopravy. HlavnÏ proto je na stanici nejvÏtöÌ vzruöenÌ p¯i bou¯ce, kdy se mÏ¯Ì nejvÌce ˙daj˘ a ihned se hl·sÌ do ˙st¯edÌ. V Peci pod SnÏûkou majÌ jeden problÈm. Zpr·vy o poËasÌ slouûÌ i jako objektivnÌ a ËerstvÈ informace z nejoblÌbenÏjöÌch Ëesk˝ch hor. D˘leûit˝m ˙dajem pro n·vötÏvnÌky je v˝öka snÏhovÈ pokr˝vky. A pr·vÏ tento ukazatel je Ëasto zkreslov·n neöùastn˝m umÌstÏnÌm stanice na jiûnÏ exponovan˝ svah. Na ja¯e se st·v·, ûe Ñna mÏrnÈ tyËi nem·me v˘bec nicì, jak ¯ÌkajÌ kluci z meteorologickÈ stanice, a p¯itom na 200 metr˘ vzd·lenÈ sjezdovce Javor je 60 centimetr˘ ujetÈho snÏhu. Aby nezkreslovali skuteËn˝ stav, odeËÌtajÌ v˝öku snÏhu u sluûebny HorskÈ sluûby, kter· stojÌ na rovinÏ jen kousek odtud. NejËastÏji jsou meteorologickÈ stanice p¯ipomÌn·ny, kdyû zaznamenajÌ extrÈmnÌ hodnoty. Za kr·tkou historii mÏ¯enÌ v Peci nenÌ takov˝ch hodnot mnoho, ale 133,3 milimetr˘ sr·ûek za den 6. Ëervence 1997 je ˙daj velmi mimo¯·dn˝. PovÏtrnost sledujÌ i na dalöÌch mÌstech. P¯Ìstroje u R˝chorskÈ boudy v pÈËi Spr·vy KRNAP mÏ¯Ì mimo jinÈ i zneËiötÏnÌ ovzduöÌ imisemi. Horsk· sluûba hl·sÌ v˝öku snÏhu u LuËnÌ a LabskÈ boudy. Jen v˝jimeËnÏ je nÏkde jinde v »eskÈ republice vÌce snÏhu neû tady. ZajÌmav· je pr·ce v˝zkumnÈ stanice pol·rnÌka Josefa Sekyry poblÌû sedla LuËnÌ hory. Vedle mÏ¯enÌ svahov˝ch a p˘dnÌch pohyb˘, vlivu snÏhu na zachumelenÈ organismy, posun kamenn˝ch mo¯Ì i tvorby lavin s kolegy zaznamen·v· povÏtrnostnÌ ˙daje. Jejich mÏ¯enÌ dokazuje, ûe na h¯ebenech p¯evl·dajÌ severnÌ vÏtry, nikoli z·padnÌ, jak se tvrdilo d¯Ìve. Krkonoöe jsou prvnÌ p¯ek·ûkou, kterou musÌ zimnÌ arktickÈ proudÏnÌ na cestÏ k jihu p¯ekonat. V tu dobu p¯es h¯ebeny fiËÌ vÌtr rychlostÌ aû 150 kilometr˘ za hodinu a teplota se blÌûÌ k mÌnus t¯iceti stupÚ˘m Celsia. Dva metry vysok· mobilnÌ stanice b˝v· v zimÏ cel· pod metrovou vrstvou snÏhu, takûe v nÌ je teplo. Zato p¯i mÏ¯enÌ na povrchu jsou vÏdci nÏkdy uv·zanÌ na lanÏ, aby je neodnesl vÌtr. Vöechny ˙daje dokl·dajÌ skuteËnost, ûe h¯ebeny Krkonoö jsou i p¯es svou nevelkou nadmo¯skou v˝ökou jednÌm z nejdrsnÏjöÌch mÌst v EvropÏ.

LU»INY Na rozmezÌ Ëty¯ horsk˝ch katastr˘ »ernÈho Dolu, Jansk˝ch L·znÌ, VelkÈ ⁄py a Pece pod SnÏûkou najdete velikou louku s nÏkolika typick˝mi krkonoösk˝mi boudami. Kdyû se tu poË·tkem 17. stoletÌ usadili alpötÌ d¯eva¯i z prvnÌ krkonoöskÈ generace, jistÏ netuöili, ûe se za 300 let jejich louky stanou turisticky zajÌmavou lokalitou. MÌsto pojmenovali Bodenwiese a kdyû tu postavili chalupy a zaËali chovat dobytek vzniklo jmÈno Bodenwiesenbauden. VolnÏ p¯eloûeno to znamen· boudy na zatravnÏnÈ p˘dÏ. »asem se nÏmeckÈ jmÈno komolilo i na Bohnwiesbauden. »esky se mÌstu dlouho ¯Ìkalo BodenvÌska a po roce 1918 vznikl Ñp¯ekladì BobÌ louky a BobÌ boudy. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce koneËnÏ nÏkdo rozumn˝, snad to byl peck˝ kronik·¯ Josef äourek kdo zjistil, ûe tu nejsou û·dnÈ boby ani bobky a mÌsto pojmenoval velmi p¯ilÈhavÏ LuËiny. D¯evÏnÈ chalupy s chlÈvem a velkou p˘dou na seno se uû od konce 19. stoletÌ p¯emÏÚovaly na pensiony a dokonce horskÈ hotely. Rovina mezi »ernou a LiöËÌ horou se zaplnila dalöÌmi nov˝mi domy. HlavnÌm problÈmem LuËin byl nedostatek pitnÈ vody. Bouda¯i ji sem p¯ivedli aû z LiöËÌ hory. Vodovod funguje dodnes. Kdyû prvorepublikov˝ majitel novÈ BobÌ boudy Karel SmolÌk vzpomÌnal na starÈ Ëasy, uvedl mal˝ p¯Ìklad d¯ÌvÏjöÌch sluûeb. PravidelnÏ pro hosty objedn·val jako specialitu francouzskÈ s˝ry. Zvedl telefon, v Pa¯Ìûi objednal vybranÈ lah˘dky a öel ¯Ìci koËÌmu, aby hned zÌtra r·no zap¯·hl, ûe musÌ dojet k vlaku do Svobody nad ⁄pou s˝ry vyzvednout. Cesta ze Svobody na LuËiny byla nejpomalejöÌ Ë·stÌ dopravy celÈ z·silky. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce vÏtöinu bud na LuËin·ch zÌskaly do svÈ pÈËe odbory a pod heslem ÑHory pat¯Ì pracujÌcÌmì sem dlouhÈ roky jezdily tisÌce lidÌ z celÈ republiky. Na tom nebylo nic öpatnÈho, naopak mnoho host˘ se sem r·do vracÌ dodnes. Jenûe pod odborovou pÈËÌ se zdejöÌ boudy nerozvÌjely, naopak zch·traly a ch·trajÌ d·l. O tom svÏdËÌ d¯Ìve v˝stavnÈ pensiony na LuËin·ch - Oddech, Lidick·, BobÌ bouda. NaötÏstÌ se nÏkterÈ zprivatizovanÈ objekty vracÌ zpÏt do ûivota. P¯Ìkladem na LuËin·ch je pr·vÏ otev¯en· KolÌnsk· bouda. Kolem nÌ proch·zÌte nebo projÌûdÌte na bÏûk·ch p¯i cestÏ na »ernou horu. P¯es LuËiny vede hlavnÌ turistick· trasa spojujÌcÌ hornÌ stanici kabinkovÈ lanovky na »ernÈ ho¯e s PecÌ pod SnÏûkou. MÈnÏ frekventovan· cesta stoup· k LuËin·m z »ernÈho Dolu. Moc hezk· cesta sem vede z Pece od dolnÌ stanice lyûa¯skÈho vleku Javor, kolem PeckÈ a ⁄pskÈ Samoty, p¯es Javo¯Ì a VÈbrovy boudy. Po vÏtöinu zimy je projet· rolbou a je i nejsnadnÏjöÌm sjezdem na bÏûk·ch z oblasti »ernÈ a LiöËÌ hory do Pece pod SnÏûkou. ZpÏt jedete v klidu mezi lesy s pÏkn˝mi v˝hledy na okolnÌ hory a p¯ed z·vÏreËn˝m sjezdem i na centrum Pece pod SnÏûkou.

19

HORSK¡ BOUDA SLOVANKA Na Slovance majÌ pÏknou tradici. Kdyû sem do 1100 metr˘ nad mo¯em p¯i sobotnÌm st¯Ìd·nÌ host˘ dorazÌte, dostanete horkou p¯esnÌd·vkovou polÈvku nebo krkonoöskÈ kyselo a k tomu dom·cÌ, na boudÏ peËenÈ housky. TÌm se po cestÏ srovn·te a vÌte, ûe o v·s bude bÏhem t˝dennÌho pobytu dob¯e postar·no. V rodinnÈm podniku Duökov˝ch, kte¯Ì jsou na Slovance jiû patn·ct let, jsou v˝born· kuchynÏ a Ëistota na prvnÌm mÌstÏ. PoznajÌ to i neubytovanÌ hostÈ, protoûe na Slovance je dennÏ od 10 do 15 hodin otev¯ena restaurace. KromÏ klasick˝ch Ëesk˝ch jÌdel si m˘ûete objednat minutku, poh·r se zmrzlinou nebo toËenÈ pivo Budvar Ëi Regent. Vûdy je p¯ipraveno pravÈ lahvovÈ plzeÚskÈ pivo. NepeËou se tu jenom housky, ale i dom·cÌ kol·Ëe. V boudÏ je celkem 60 l˘ûek ve dvou aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. NejËastÏji sem jezdÌ rodiny s dÏtmi, mimo hlavnÌ sezÛnu i ökolnÌ skupiny. Slovanka je vlekem Na MuldÏ spojena s lyûa¯sk˝m are·lem SKI Pec. P¯i lyûov·nÌ se v·m vyplatÌ sem zajet i na obÏd. P¯Ìmo p¯ed boudou je bezpeËn· cviËn· lyûa¯sk· louka s mÌrn˝m dojezdem. To ocenÌ senio¯i, kdyû sem p¯ijedou s vnouËaty. Ti sem jezdÌ i v lÈtÏ t¯eba na bor˘vky, kter˝ch je v okolÌ spousta. Bouda Slovanka je ide·lnÌm v˝chozÌm mÌstem pro t˙ry na bÏûk·ch. Odtud vede hlavnÌ n·stup na h¯ebeny p¯es LiöËÌ horu i na upravovan˝ okruh okolo SvÏtlÈ a »ernÈ hory. BÏûky a sanÏ p˘jËujÌ p¯Ìmo v boudÏ. Pokud staËÌ kapacita odstavnÈ plochy, parkujÌ v lÈtÏ ubytovanÌ hostÈ u boudy. V zimÏ jsou LuËiny p¯ÌstupnÈ jen pro snÏûn· vozidla. Proto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti v centru »ernÈho Dolu nebo na ZelenÈm Potoce v Peci pod SnÏûkou. Zavazadla a po dohodÏ i osoby vyveze nahoru rolba. Bouda Slovanka, »ern˝ D˘l - LuËiny, PS» 543 44, V·clav Duöka, tel., fax (0439) 96 732, ubytov·nÌ turistickÈho charakteru se stravov·nÌm formou polo nebo plnÈ penze, restaurace je otev¯en· pro neubytovanÈ hosty v zimÏ od 10 do 15 hodin, bili·r, SAT TV, v lÈtÏ 6 metrov˝ bazÈn. DomluvÌte se i nÏmecky.

VäICHNI MOJI

20

Johann Sturm

Jind¯ich Buchal

Frantiöek Umlauf

Kdyby Krakonoö neexistoval, museli bychom si ho nejspÌö vymyslet. B·jn˝ duch naöich hor se Ñnarodilì kr·tce po proniknutÌ prvnÌch odv·ûlivc˘ do jejich nedotknut˝ch hvozd˘. Zkazky o nÏm rozöÌ¯ili pravdÏpodobnÏ mazanÌ Vlaöi, hledaËi rud a drah˝ch kamen˘, aby si tak uchr·nili bohat· krkonoösk· naleziötÏ. Po staletÌ pak ûila v†KrkonoöÌch vedle sebe dvÏ etnika a jejich p¯edstavy o vl·dci poho¯Ì byly tudÌû dvojÌ. Germ·nsk˝ otuûil˝ kulturista, zvl·ötnÌ znamenÌ ÑPozor, je ozbrojenì se p¯Ìliö nepodob· dobr·ckÈmu taùkovi z†h·jovny s†vÏËnÏ vyhaslou uömudlanou kypsovkou z†Ëesk˝ch poudaËek. A p¯ece oba vyöli z†heraldickÈ nestv˘ry na HelwigovÏ mapÏ Slezska z†roku 1561. Se zmÏnami podoby se vyvÌjelo i Krakonoöovo jmÈno. PrvotnÌ nesËetnÈ obmÏny nÏmeckÈho R˚bezahl, v†literatu¯e zn·mÈ od roku 1618, uvedl do öiröÌho povÏdomÌ v†nÏkolika svazcÌch p¯ÌbÏh˘ J. P. Praetorius. Na mystickÈm v˝kladu R˝brcoulova jmÈna byla dokonce zaloûena cel· vÏda. »eskÈ jmÈno Krakonoö je v†k¯estnÌm listÏ horskÈho obra teprve od roku 1824. Dramatik V. K. Klicpera mÏl tehdy öùastnou ruku, kdyû jej vepsal do balady Krkonoösk· kleË. Kdyû potom v†polovinÏ minulÈho stoletÌ do poklidnÈho ûivota krkonoösk˝ch hor·k˘ vpadli turistÈ, s†Krakonoöi se doslova roztrhl pytel. K†jeho jmÈnu se dodnes hl·sÌ kde kdo a kde co. Od hotel˘ a horsk˝ch bud, divadelnÌch spolk˘ a tiskovin p¯es rychlÌk Praha - Svoboda nad ⁄pou, aû t¯eba po to pivo nebo s˝r. Vedle monument·lnÌch skulptur z†bronzu i kamene z†nichû nejkr·snÏjöÌ dynamick· socha äalounova vÈvodÌ ho¯ickÈmu parku, n·sledov·na zn·mou kaönou v†TrutnovÏ, anonymnÌm dÌlem socha¯skÈho atelieru ho¯ickÈ kamenickÈ ökoly u janskol·zeÚskÈ kolon·dy Ëi rozevl·t˝m Krakonoöem p¯ed hotelem tÈhoû jmÈna v ÑMari·nk·chì, stojÌ i titÏrnÈ cÌnovÈ majströtyky Petra R˝gra. Vedle ¯ezb·¯sk˝ch skvost˘ poznamenan˝ch vlivem ÑwarmbrunnskÈì ökoly v†dneönÌ JelenÌ Ho¯e, z·stupy naivnÌch pajdul·k˘ lidov˝ch tv˘rc˘ zpod éal˝ho. Vedle realistickÈho modelu Emila Schwantnera pro seriovou v˝robu v†ûaclÈ¯skÈ porcel·nce, t¯eba keramickÈ roztomilosti Radky äimkovÈ. Od Alöova Krakonoöe na lyûÌch, aû po kouzeln· ex libris Vojty Cinybulka nebo Ji¯Ìho Boudy. Krakonoö˘v reklamnÌ slogan: ÑV hor·ch sv˝ch jsem tv˝m ochr·ncemì najdete opravdu vöude. Na odznacÌch, na p¯ÌvÏscÌch, na ötÌtcÌch na hole... A hlavnÏ na stovk·ch a tisÌcÌch pohlednic. I ty nejk˝ËovitÏjöÌ s†trpaslÌky a muchom˘rkami potÏöÌ oko sbÏratele kouzlem nechtÏnÈho. Opravdov˝ bonbÛnek je snÌmek Hanse Bˆnsche z†VelkÈ ⁄py, kde je tÏch trpaslÌk˘ dokonce sedm. No nekupte to! Kdyû se do tvorby pohlednic natrvalo prosadila fotografie, objevili se i ûivÌ KrakonoöovÈ z†masa a kostÌ, jak je ztÏlesnila ¯ada postav a postaviËek z†krkonoösk˝ch hor. A pr·vÏ o nich bude ¯eË. Z†anonymity meziv·leËn˝ch ÑR¸benzahl˘ì vyËnÌv· pr·vÏ ten s†tÏmi trpaslÌky. Urostl˝ d¯eva¯ z†äimonovy str·nÏ ve VelkÈ ⁄pÏ Johann Sturm. Jeho Krakonoö jako by vyöel z†Niebelung˘, spo¯e op·san˝ koûeöinou s†¯emÌnky na noh·ch, byl ozdobou ÑBundesfest˘ì, nÏmeck˝ch spolkov˝ch slavnostÌ v†TrutnovÏ pln· dvÏ desetiletÌ p¯ed poslednÌ v·lkou. Pak jeötÏ jist˝ Josef Schier a pitoresknÌ muûÌËek v†tÏsnÈm, nepohodlnÈm fr·Ëku z†k˘ry a liöejnÌk˘. Na pohlednicÌch V. »erm·ka z†Prahy - KoöÌ¯ se vyskytuje p¯ed pozadÌm mnoha krkonoösk˝ch dominant. Jeho jmÈno se mi zjistit nepoda¯ilo. DÌky fenomenu televize je bezpeËnÏ medi·lnÏ nejzn·mÏjöÌ Krakonoö z†Krkonoösk˝ch veËernÌËk˘. M·lokdo uû ale vÌ, ûe ho ztv·rnil p¯edstavitel chlap·ck˝ch rolÌ z†divadla F. X. äaldy v†Liberci, herec Frantiöek Peterka. ÑP¯Ìjezd Krakonoöeì, nejvÏtöÌ sezonnÌ sv·tek lyûa¯˘ v†HarrachovÏ i podobnou akci ve Str·ûnÈm mÏl dlouh· lÈta v†di·¯i podtrûenou ËervenÏ p¯Ìleûitostn˝ Krakonoö Old¯ich Janouöek. Sv˘j karnevalov˝ p¯evlek nijak neskr˝val a v†Ëele maökarnÌho reje vËetnÏ popul·rnÌch Ëert˘ mu docela sluöel. Pat¯Ì mu prim·t v†poËtu 30 odslouûen˝ch sezon, kterÈ mu jeho p¯edch˘dci Bos·k, Hendrych i Mach mohou jen z·vidÏt. N·stupce v Ñ˙¯adÏì pan Beneö m· tak laùku pÏknÏ vysoko. Pan Janouöek je takÈ prvnÌm Krakonoöem co zn·m, kter˝ odeöel do penze. SvÈ sta¯iËkÈ ski, patrnÈ i na zimnÌ pohlednici Miloslava Kose, vöak p¯esto jeötÏ obËas obuje.

KRAKONOäOV…

21

AntonÌn Tich˝

Jind¯ich Buchal, po revÌru Beneck˝, vyrostl do Krakonoöe v†lesÌch hrabÏte Harracha. Po v·lce krakonoöoval v†Peci pod SnÏûkou doslova na pln˝ ˙vazek. SplÚoval tak dokonale ide·lnÌ p¯edstavy o ËeskÈm Krakonoöovi, kter˝m byl dÌky svÈmu image 24 hodin dennÏ. PoËty zprvu ËernobÌl˝ch, pozdÏji nesmÏle kolorovan˝ch pohlednic, dnes uû asi nikdo nespoËÌt·. Sv˝m fotogenick˝m zjevem byl nedostiûn˝m vzorem vöem sv˝m n·sledovnÌk˘m. A pro mÏ osobnÏ prvnÌm ûiv˝m Krakonoöem m˝ch klukovsk˝ch let. Na to se nezapomÌn·. Byl stejnÏ jako p¯edeöl˝ i liter·rnÏ Ëinn˝ a jeho Ël·nky s†mysliveckou tematikou jsou ËtivÈ i dnes. Pro nakladatelstvÌ Orbis jej mnohokr·t fotografoval ZdenÏk Menec ze äpindlerova Ml˝na. V†dob·ch, kdy na »ernÈ ho¯e p¯epadal turisty jen svÈr·zn˝ janskol·zeÚsk˝ fotograf Celba se sv˝m vycpan˝m medvÏdem, straöÌval obËas rozjÌvenou rekreantskou omladinu na Zineckerov˝ch boud·ch sv˝m zjevem tamÏjöÌ spr·vce Frantiöek Umlauf. Tam jej takÈ objevil jeho ÑdvornÌì fotograf Ji¯Ì Havel. Krakonoö ze Svobody byl k†st·ru chabrus na nohy a r·d se vyh¯Ìval na slunÌËku. Svou d˘stojnost vöak neztratil ani o holi a v†baËkor·ch. Mistr Ji¯Ì BrunÌk charakterizoval svÈho Krakonoöe lakonicky dvÏma slovy: hodn˝ ËlovÏk. Dobrota z†nÏj i p¯es zasmuöil˝ v˝raz vyza¯uje i na nejzn·mÏjöÌm aranûm· s†bernard˝nem, kterÈ vydavatelstvÌ Panorama pro neukojiteln˝ z·jem vydalo celkem desetkr·t. Hodn˝ ËlovÏk Josef KlÌËek z†Krausov˝ch Bud byl hodn˝m Krakonoöem i pro zvÌ¯ata v†zoo koutku KRNAP ve vrchlabskÈm z·meckÈm parku, kde pracoval. Konkurz na nejlepöÌho Krakonoöe nÏkdy v†polovinÏ öedes·t˝ch let na MÌseËk·ch, vyhr·l v†z·¯i televiznÌch kamer Ëlen HorskÈ sluûby, bouda¯ a horsk˝ v˘dce z†profese a malÌ¯ a ¯ezb·¯ ze z·bavy Rudolf Podstata. V†jeho dlouholetÈm bydliöti, äpindlerovÏ Ml˝nÏ, uchov·v· nejedna dom·cnost jako vz·cnou relikvii nÏkterou z†jeho r·zovit˝ch d¯evÏn˝ch figurek krkonoösk˝ch hor·k˘. PoËetn· serie barevn˝ch pohlednic E. KuËery ho v†rozporu s†jeho skromnou povahou zobrazuje v†naûehlenÈm kostelnÌm saku s†vyumÏlkovanou ob¯Ì fajfkou z†upravenÈho bukovÈho samorostu. Na jeho oblibÏ to pranic neubralo. Kdo pana Podstatu znal, vÌ vöak dob¯e, ûe o û·dnou popularitu a sl·vu ani nest·l. Podle b·jÌ sÌdlil Krakonoö v†Ob¯Ìm dole, na Kotli, ve SnÏûn˝ch j·m·ch. UhranËiv˝ eleg·n VladimÌr Pechan. kterÈho do pohlednicovÈ galerie uvedla svobodsk· firma ZiTo Petra Tomana, si vybral Hr·deËek. Inu, pan president V·clav Havel je jinöÌ soused neû Trautenberk. ÿadu krakonoöovsk˝ch pohledmic rozmnoûil o svÈho Krakonoöe i Bohumil JakoubÏ, fotografujÌcÌ hlavnÏ JizerskÈ hory, Frantiöek äkavrada a dalöÌ mist¯i kamery. NÏkte¯Ì ÑmodelovÈì st·li i vÌce autor˘m, mezi nimiû lze najÌt jak ûijÌcÌho klasika krkonoöskÈ fotografie Zdenko Feyfara, tak ËÌm d·l lepöÌho Karla HnÌka. Nelze se nezmÌnit ani o velmi netradiËnÌm pojetÌ Krakonoöe, kter˝ se z†vÌce mÈnÏ shodn˝ch stylizacÌ p¯edeöl˝ch zcela vymyk·. Hotelier Josef Lingr ze äpindlerova Ml˝na, vystupujÌcÌ jako Krakonoö z†Martinovky, m· na portrÈtnÌ kresbÏ z†konce Ëty¯ic·t˝ch let spÌöe vzhled m·chovskÈho rozervance. Ale proË ne? Vöichni ti popul·rnÌ i mÈnÏ zn·mÌ p¯edstavitelÈ p·na nejvyööÌch Ëesk˝ch hor byli nebo dosud jsou vÏtöinou sluönÌ a skromnÌ lidÈ. SvÈmu vzoru urËitÏ ostudu nedÏlali. Komu Ëest, tomu Ëest. Z†˙plnÏ jinÈho soudku je recesistick˝ fÛrek autora Petra Scheuera s†dvojjazyËn˝m textem: ÑKrakonoö a jeho zahr·dka po Ëty¯iceti letech socialismu.ì ImisnÌ holina s†tv·¯Ì bezejmennÈho bezdomovce z†trutnovskÈho n·draûÌ je trochu Ëern˝ humor, kter˝ snad ani nenÌ vtipn˝. Kupodivu i ten svÈ kupce naöel. Aby nebylo m˝lky. Nejde mi o obhajobu hospoda¯enÌ v†lesÌch p¯ed Ñsametemì, ale o etiku.

Josef KlÌËek

Rudolf Podstata

A docela nakonec: Kdo z†Ëten·¯˘ myslÌ, ûe by mi star˝ pohled s†Krakonoöem udÏlal radost, m· pravdu. Adresa je Svoboda nad ⁄pou 231. VladimÌr Pechan

BEZ LYéÕ

22 V oblasti v˝chodnÌch Krkonoö m·te r˘znÈ moûnosti, jak se zabavit. Moûn· v·m naöe typy pomohou vybrat si program na odpoledne Ëi veËer. KRYT… BAZ…NY Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4) dennÏ 8-11 a 14-22 hodin, whirlpool. - hotel Energetik na HnÏdÈm Vrchu (96 2468) pouze po telefonickÈ dohodÏ. JanskÈ L·znÏ - are·l ObchodnÌ akademie (p. Svobodov· 875 174), pouze po telefonickÈ dohodÏ. »ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626) - dennÏ od 13 do 21 hodin, whirlpool. Trutnov - plaveck˝ bazÈn (4565) , ˙ter˝ 6-8, 16-17.30, 19-21, st¯eda 6-8, 15-17, 19.30-21, Ëtvrtek 6-8, 1 4 - 1 7 , 19-21, p·tek 6-8, 14-17, 18.30-21, sobota 11-18, nedÏle 10-16 hodin. SAUNY Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4) dennÏ 8 11 a 14 - 22 hodin, sol·rium a mas·ûe. - Sport klub TOKO v centru mÏsta (96 2423) dennÏ od 14 do 02 hodin, sol·rium a mas·ûe, doporuËujeme objednat p¯edem. Mal· ⁄pa - PomeznÌ Boudy - hotel Druûba (96 6210), dennÏ od 13 do 22 hodin, sol·rium, mas·ûe, doporuËujeme objednat osobÏ p¯edem. JanskÈ L·znÏ - Billiard Club Black Hill (veËer 875 259, p¯es den 948 253) 17-21 hodin, Ëtvrtek ûeny, p·tek muûi, sobota spoleËnÏ »ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626) - pondÏlÌ muûi 15-21, st¯eda ûeny 15-22, p·tek a sobota spoleËnÏ muûi a ûeny 17-21 hodin, sol·rium a mas·ûe. Trutnov - plaveck˝ bazÈn (4565) ˙ter˝, st¯eda, p·tek 14-21 oddÏlenÏ muûi a ûeny, Ëtvrtek 14-21 spoleËnÏ, sobota 1017 hodin, oddÏlenÏ muûi a ûeny, mas·ûe. FITNESS CENTRA Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4) dennÏ 8 11 a 14 - 22 hodin, posilovna, squash, ricochet. - Sport Klub TOKO (96 2423) dennÏ 10-02 hodin, posilovna, bÏhacÌ p·s, schody, rotoped, stolnÌ tenis. »ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626) dennÏ 13-21 hodin, posilovna. KLUZIäTÃ Pec pod SnÏûkou - Velk· ⁄pa - Western City dennÏ 17 - 21 hodin, bruslenÌ s hudbou, p¯ÌrodnÌ udrûovan˝ led. Trutnov - hokejov˝ stadion (811 337) Ëtvrtek 8-22, sobota a nedÏle 13-15 hodin, v·noËnÌ pr·zdniny dennÏ 10-12 a 1315 hodin, umÏl˝ led. KUéELKY Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4), dennÏ 8-11 a 14-22 hodin. - Sport Klub TOKO (96 2423), dvÏ dr·hy, dennÏ 10-02 hodin. »ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626), dvÏ dr·hy, dennÏ 11-22 hodin.

DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY

23

KULE»NÕK Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont kav·rna, Sport Klub TOKO, Velk· ⁄pa - hotel Hela v hernÏ Radium, Mal· ⁄pa - PomeznÌ bouda, HornÌ Maröov - CafÈ Alexa, JanskÈ L·znÏ - Billiard Club Black Hill (17-02 hodin), kav·rna Kolon·da a jinde.

VybranÈ a doporuËenÈ sluûby vych·zejÌ z n·zoru redakce Vesel˝ v˝let na v˝voj zdejöÌ turistiky. Naöe kritÈria pro jejich v˝bÏr a hodnocenÌ provozovatel˘ jsou p¯edevöÌm seriÛznost a st·l· kvalita sluûby, stav objektu a jeho soulad s horskou krajinou, urËit· v˝jimeËnost v ˙zemÌ. Jsme si vÏdomi, ûe v˝bÏrem sluûeb p¯ebÌr·me i odpovÏdnost za jejich kvalitu a ûe ta je i zn·mkou kvality naöich novin. Proto se setk·v·te v tomto vyd·nÌ VeselÈho v˝letu s osvÏdËen˝mi sluûbami z p¯edchozÌch vyd·nÌ. Vesel˝ v˝let jsme mohli vydat p¯edevöÌm z·sluhou zdejöÌch mÏst a obcÌ a za podpory pr·vÏ tÏch podnikatel˘, kte¯Ì doporuËovanÈ sluûby provozujÌ. TÏöÌme se na vaöi spokojenost a z·roveÚ v·s chceme poû·dat o naöi podporu. Aû je navötÌvÌte, zmiÚte se, ûe jste se o nich dovÏdÏli pr·vÏ v naöich novin·ch. DÏkujeme. Redakce

TURISTICK¡ JÕZD¡RNA Pec pod SnÏûkou - Velk· ⁄pa - pension U mod¯Ìnu (96 2459) 14-17 hodin, vyjÌûÔky v sedle v horskÈ krajinÏ, doporuËujeme objednat hodinu p¯edem (nejlÈpe v dobÏ 13-14 hodin) nebo ve stejnÈm Ëase den p¯edem, teplÈ obleËenÌ. Svoboda nad ⁄pou - jÌzd·rna Krakonoö naproti benzinovÈ pumpÏ Benzina (p. Pejosov·, 942 586) dennÏ, nejlÈpe objednat den p¯edem, vyjÌûÔky do krajiny i jÌzda v jÌzd·rnÏ.

Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘

VYJÕéœKY NA SANÕCH Pec pod SnÏûkou - U kapliËky - Petr »ern˝ (96 2464) jezdÌ na trase do Ob¯Ìho dolu, m˘ûete si dohodnout jinou trasu Ëi rezervaci. MUZEA Pec pod SnÏûkou - Ekologick· expozice Ob¯Ì d˘l (96 2411) pondÏlÌ aû p·tek 8-12 a 13-16 hodin. Trutnov - Muzeum PodkrkonoöÌ (811 897) 9-12 a 13-17 hodin mimo pondÏlÌ, st·l· expozice Bitva 1866, do 11.1. V·noËnÌ v˝stava, 23.1.-22.2. Fotografie Miloöe VojÌ¯e. VrchlabÌ - KrkonoöskÈ muzeum Kl·öter (0438/285 708) 816 hodin mimo pondÏlÌ, - st·l· ekologick· expozice K·men a ûivot, st·l· historick· expozice »lovÏk a hory, v˝stava Krkonoöe ve v˝tvarnÈm umÏnÌ do 23.2. - KrkonoöskÈ muzeum T¯i domy (0438/21474) 8-16 hodin mimo pondÏlÌ, v˝stava Jana Sojkov· malby na skle, Hana ävecov· hraËky do 8.2. Jilemnice - KrkonoöskÈ muzeum v z·mku (0432/543041) 812 a 13-16 hodin mimo pondÏlÌ, st·l· expozice DÏjiny lyûa¯skÈho sportu v »esk˝ch zemÌch a t¯i krkonoöskÈ betlÈmy (vËetnÏ velkÈho mechanickÈho), v˝stava Kornelie NÏmeËkov· Obr·zky pro potÏchu do 15.2. GALERIE Trutnov - MÏstsk· galerie (2638) ˙ter˝ aû p·tek 9.30-16.30, sobota 9.30-15 hodin, prosinec - socha¯ Emil Schwantner, leden - fotografovÈ Krkonoö, ˙nor - grafika a obrazy Petry TauchmanovÈ, b¯ezen - pr·ce û·k˘ trutnovsk˝ch ökol. VrchlabÌ - Galerie M (0438/23941) pondÏlÌ - p·tek 10-12 a 14-17, sobota 9-12 hodin, obrazy V. Mejvald a hostÈ. N·chod - Galerie U Mistra s palmou (0441/422216) pondÏlÌ - p·tek 10-12 a 13-17 hodin, obrazy Vendula a Milan Henclovi a hostÈ. ZOO SAFARI Dv˘r Kr·lovÈ nad Labem - (0437/829 515) dennÏ 9-15 hodin, od ˙nora dÈle. KINA JanskÈ L·znÏ - kino Vlast (875 121) pondÏlÌ, st¯eda, p·tek, nedÏle, 19.30, dÏtsk· p¯edstavenÌ 16.00 a 18.00. Svoboda nad ⁄pou - kino M·j (942 081) st¯eda, nedÏle 17.30 a 20.00 hodin. Trutnov - kino VesmÌr (2313), dennÏ 17.30 a 20 hodin - kino HvÏzda (Zelen· louka 813085) st¯eda a p·tek 17.30 a 20 hodin.

Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje majÌ vlastnÌ kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny si m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozöÌ¯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den. Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan Hlav·Ëovi, tel. (0439) 948 112, domluvÌte se i nÏmecky.

Pension Svat˝ Hubert Zcela nov˝ pension Svat˝ Hubert stojÌ ve str·ni nad k¯iûovatkou cest do HornÌch LyseËin a Albe¯ic. V pensionu Svat˝ Hubert jsou 1, 2, 3 i vÌcel˘ûkovÈ pokoje (65 l˘ûek) r˘znÈho charakteru, od apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, p¯es pokoje s hygienick˝m koutem s teplou vodou, aû po podkrovnÌ mÌstnosti turistickÈho charakteru. V p¯ÌzemÌ je prostorn· jÌdelna a restaurace. Cel˝ pension stojÌ ve starÈm v·pencovÈm lomu a jedno z·koutÌ je upraveno pro letnÌ posezenÌ u venkovnÌho krbu. V restauraci je mimo jinÈ bohat˝ grilovacÌ program, i vÏtöÌ skupiny si mohou objednat peËenÌ selete Ëi jehnÏte s cel˝m servisem vËetnÏ ubytov·nÌ. V lÈtÏ hostÈ zaparkujÌ p¯Ìmo u pensionu, v zimÏ na vlastnÌ odstavnÈ ploöe vzd·lenÈ 150 metr˘. VladimÌr äùastn˝ provozuje takÈ zn·m˝ horsk˝ hotel LyseËinsk· bouda, kde se v kr·snÈm prost¯edÌ HornÌch LyseËin nabÌzÌ ubytov·nÌ (57 l˘ûek) se stravov·nÌm. Restaurace a bar jsou otev¯eny v dobÏ 11-17 a 19-22 hodin, zvÏ¯inovÈ speciality jsou na objedn·vku den p¯edem. U hotelu je 680 m dlouh˝ vlek a sjezdovka. Pension Svat˝ Hubert v DolnÌch LyseËin·ch, poöta HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitel VladimÌr äùastn˝, tel. (0439) 948 149, 948 151, domluvÌte se i nÏmecky.

SEVER - pobyt pln˝ ekologie V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ skupinovÈ vzdÏl·vacÌ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, hry zamÏ¯enÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod heslem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 200 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky a polsky. O program a konzultace se star· pÏt st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch spolupracovnÌk˘. St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. kancel·¯ a ubytovna (0439) 948 280, 948 326, byt ¯editele tel. a fax 948 181.

Horsk· bouda Renerovka ** V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka, najdete v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol, v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr· jÌdla p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt i v baru s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s Ëepovan˝m pivem Krakonoö. NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ hostÈ parkujÌ na st¯eûenÈm parkoviöti na PomeznÌch Boud·ch (dovoz minim·lnÏ zavazadel je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo u pensionu. Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·, tel., fax (0439) 96 6308, domluvÌte se i nÏmecky.

DOPORU»UJEME

24 Hotel Arnika ***

NejlepöÌ sluûbou, kterou v·m m˘ûeme p¯edstavit, je hotel Arnika v RudnÌku. StojÌ v historickÈm centru obce mezi pivovarem a renesanËnÌm kostelem. NabÌzÌ p¯ev·ûnÏ dvoul˘ûkovÈ pokoje s moûnostÌ p¯ist˝lky, 4 apartm·, vöe s kompletnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm. Pokoje jsou vybaveny telefonem, TV se öesti SAT programy a minibarem. Host˘m je k dispozici vstupnÌ hala s recepcÌ, kav·rna, restaurace, salonek, kryt˝ bazÈn, hotelov˝ masÈr, sauna, v˝tah, gar·ûe. SnÌdanÏ jsou pod·vanÈ formou övÈdsk˝ch stol˘, obÏdy a veËe¯e si vyberete ze specialit ËeskÈ a krkonoöskÈ kuchynÏ · la karte nebo menu. Pro hotelovÈ hosty je p¯ipraven t˝dennÌ program, veËery s hudbou a tancem, vyjÌûÔky na konÌch nebo na horsk˝ch kolech. Lyûa¯skÈ terÈny pro n·roËnÈ i mÈnÏ zdatnÈ lyûa¯e jsou vzd·leny okolo 15 kilometr˘. Pro spoleËnost i jednotlivce lze zajistit rodinnou oslavu, recepci, raut Ëi semin·¯. V lÈtÏ jsou u hotelu otev¯eny t¯i terasy s obËerstvenÌm. PrvnÌ najdete hned u vchodu do hotelu, pouze pro hotelovÈ hosty je velk· terasa a terasa u bazÈnu. Hotel Arnika je oblÌben pro svou p¯·telskou atmosfÈru. Hotel Arnika ***, RudnÌk, PS» 543 72, ¯editelka Hanka ÿe¯ichov·, tel. (0438) 949 321, fax 949 480. DomluvÌte se i nÏmecky, anglicky a rusky.

Pension »SA V Peci pod SnÏûkou na VelkÈ Pl·ni najdete zrekonstruovan˝ pension »esk˝ch aeroliniÌ. NabÌzÌ ubytov·nÌ (45 l˘ûek) s polopenzÌ nebo plnou penzÌ ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch rodinnÈho typu. Pokoje jsou standardnÌ a vöechny majÌ hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Z·kladem spokojenosti host˘ je klasick· Ëesk· kuchynÏ obohacen· orient·lnÌmi jÌdly. K dispozici je bar, TV, sportovnÌ mÌstnost a lyûa¯sk˝ vlek p¯Ìmo na str·ni u pensionu. Na velkÈ sjezdovky do are·lu SKI Pec se dostanete za 15 minut. Jen kousek je to i do centra Pece. K »SA zajedete autem po cel˝ rok, v zimÏ zaparkujete nÌûe na st¯eûenÈm parkoviöti u kapliËky (P3), v lÈtÏ p¯Ìmo u pensionu. Ubytov·nÌ i vybavenÌ pensionu je zvl·öù vhodnÈ pro ökoly v p¯ÌrodÏ a lyûa¯skÈ v˝cviky, kterÈ v mezisezÛnÏ uvÌtajÌ dobrÈ finanËnÌ podmÌnky. Pension »SA, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, n·jemce Zdena Klementov·, tel., fax (0439) 96 2228, domluvÌte se i anglicky a nÏmecky.

Bouda Pod StudniËnou Boudu Pod StudniËnou najdete samotnou na kr·snÈm mÌstÏ na zaË·tku p¯ÌrodnÌ rezervace Ob¯Ì d˘l. Z ekologickÈho pohledu je toto ˙zemÌ to nejcennÏjöÌ, co mohou Krkonoöe n·vötÏvnÌk˘m nabÌdnout. P¯itom je to sem ze st¯edu Pece pod SnÏûkou jen kousek. Od st¯eûenÈho parkoviötÏ u kapliËky (P3) p˘jdete aû na konec silnice, minete odboËku k lanovce na SnÏûku, ekologickÈ muzeum a h·jovnu a po patn·cti minut·ch jste na boudÏ Pod StudniËnou. Najdete tu nejen ubytov·nÌ, ale i obËerstvenÌ p¯i t˙¯e. Ubytov·nÌ (celkem 36 l˘ûek) se stravov·nÌm je ve Ëty¯ech pokojÌch se sprchou a WC, ostatnÌ pokoje majÌ hygienickÈ kouty. Pod·vajÌ se speciality ËeskÈ kuchynÏ, obËerstvit se mohou i neubytovanÌ hostÈ. DÏti do osmi let majÌ slevu. Po dohodÏ m˘ûe v lÈtÏ omezen˝ poËet aut parkovat u boudy. Bouda Pod StudniËnou v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, spr·vce Karel Koula, tel., fax (0439) 96 2267, domluvÌte se i nÏmecky.

U Berger˘ na Richterov˝ch boud·ch P¯i n·vötÏvÏ rodiny Herberta Bergera na Richterov˝ch boud·ch vysoko nad PecÌ pod SnÏûkou m·te jedineËnou moûnost poznat pravou horskou chalupu. Kdysi letnÌ boudu zaloûili Herbertovi p¯edci - horötÌ zemÏdÏlci a jeho dÏda ji p¯ed 90 lety upravil pro trvalÈ bydlenÌ i pobyt host˘. Z centra Pece je to sem pÏt kilometr˘. OkolÌ s horskou p¯Ìrodou je kouzelnÈ. Kdo nepoznal r·na a veËery vysoko v hor·ch, bude nadöen. Vöe je umocnÏno pobytem v dom·cÌm prost¯edÌ rodiny krkonoösk˝ch horal˘. Horsk˝ dv˘r nabÌzÌ ubytov·nÌ (16 l˘ûek) s polopenzÌ. Odvoz zavazadel i host˘ je moûn˝. DalöÌ kontakt zÌsk·te i v HospodÏ Na Peci nebo v IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou. U chalupy je vlastnÌ lyûa¯sk˝ vlek. Horsk˝ dv˘r na Richterov˝ch boud·ch, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Herbert Berger, tel. (0439) 96 2424, domluvÌte se i nÏmecky.

OSVÃD»EN… SLUéBY Pension Nikola

V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (24 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozöÌ¯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ. V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v modernÌm sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok. Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439) 96 2051, fax 96 2351, domluvÌte se i nÏmecky.

Hotel PoustevnÌk

Jedny z nejlepöÌch sluûeb v Peci pod SnÏûkou najdete v modernÌm hotelu PoustevnÌk. StojÌ v lese jen 200 metr˘ nad dolnÌ stanicÌ lyûa¯skÈho vleku Javor a 500 metr˘ od st¯eûenÈho parkoviötÏ Zelen˝ Potok p¯i cestÏ na Vysok˝ Svah a LuËiny. Poskytuje ubytov·nÌ (celkem 80 l˘ûek) vÏtöinou ve dvou, ale i t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s ˙pln˝m soci·lnÌm vybavenÌm. V jÌdelnÏ dostanete kontinent·lnÌ snÌdanÏ a veËe¯i si vyberete ze t¯Ì druh˘ jÌdel. Na PoustevnÌku se tradiËnÏ Ëepuje znaËkovÈ pivo Staropramen. HotelovÌ hostÈ majÌ k dispozici kryt˝ bazÈn, saunu, sol·rium, aû do p˘lnoci otev¯enou kav·rnu, SAT televizi, kuleËnÌk, elektronickÈ öipky a hernu se stolnÌm tenisem. I pro neubytovanÈ hosty je v zimnÌ sezÛnÏ od 13 do 22 hodin otev¯en snack bar. Mimo hlavnÌ sezÛnu v hotelu PoustevnÌk poskytujÌ v˝raznÈ slevy pro seniory a ökolnÌ z·jezdy. V zimÏ je zajiötÏn odvoz zavazadel pop¯. i osob z parkoviötÏ Zelen˝ Potok, v lÈtÏ hostÈ parkujÌ u hotelu. Hotel PoustevnÌk, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel JUDr. Tom·ö Paducha, tel., fax (0439) 96 2436, domluvÌte se i nÏmecky.

Pension U Vesel˝ch

V centru VelkÈ ⁄py doporuËujeme navötÌvit pension U Vesel˝ch, kter˝ hostÈ znajÌ i pod star˝m jmÈnem Pavlovka. P˘vodnÌ horsk˝ d˘m s modernÌ p¯Ìstavbou v z·padnÌm ötÌtu stojÌ mÌrnÏ ve str·ni, od ˙pskÈho n·mÏstÌ je oddÏlen ¯ekou. V lÈtÏ zajÌûdÏjÌ auta aû k pensionu, kde mohou parkovat. Pension je rodinn˝m podnikem s klidn˝m dom·cÌm prost¯edÌm. NabÌzÌ ubytov·nÌ (32 l˘ûek) v jedno aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. »·st z nich m· vlastnÌ hygienick˝ kout s teplou vodou. Bohat· polopenze obsahuje tradiËnÌ jÌdla ËeskÈ kuchynÏ, doplnÏn· z·kuskem Ëi ovocem. SnÌdanÏ se pod·v· na zp˘sob övÈdskÈho stolu. Pobyt zp¯ÌjemnÌ stylov· jÌdelna s barem a SAT televizÌ. P¯ed domem je terasa s kr·sn˝m v˝hledem na PÏnkavËÌ vrch a Port·öky. K pensionu pat¯Ì lyûa¯sk˝ vlek Hubert II v dÈlce 450 metr˘. SevernÌ svah upravovan˝ vlastnÌ rolbou poskytuje lyûa¯˘m kr·snÈ z·ûitky z jÌzdy dlouho do jara. Z·roveÚ p¯ibliûuje i 600 m dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek Hubert I v Javo¯Ìm dole. Pension U Vesel˝ch, Velk· ⁄pa Ëp. 222, PS» 542 22, provozuje ing. Ji¯Ì Vesel˝, tel., fax (0439) 96 2335, domluvÌte se i nÏmecky a anglicky.

Galerie Vorel

V nevelkÈm domÏ se jmÈnem MAGMA na hlavnÌ ulici v Jansk˝ch L·znÌch najdete hned t¯i zajÌmavÈ sluûby, kterÈ se trochu doplÚujÌ a prolÌnajÌ z·roveÚ. P¯edevöÌm je tu prodejnÌ Galerie Vorel, kde pan Ji¯Ì Vorel vystavuje a prod·v· celou ¯adu p¯edmÏt˘ p¯edevöÌm ze zvl·ötnÌho druhu v·pence aragonitu. Z drobn˝ch p¯edmÏt˘ uûitÈho umÏnÌ tu najdete tÏûÌtka, kalam·¯e, v·zy, kazety ale t¯eba i zajÌmavou biûuterii nebo naopak vÏtöÌ kusy. Pr·ce ostatnÌch v˝tvarnÌk˘ zastupujÌ barevn· grafika, akvarely, autorsk· i uûitkov· keramika. Galerie je otev¯ena dennÏ od 10 do 17 hodin. V p¯ÌzemÌ domu je takÈ aperitiv bar s n·zvem Bistro Magma. Vedle rychlÈho obËerstvenÌ v podobÏ toastu Ëi sendviËe sem hostÈ chodÌ kv˘li klidnÈmu posezenÌ s moûnostÌ vybrat si z nÏkolika druh˘ k·vy, z·kusk˘, poh·r˘ i n·poj˘. Otev¯eno je dennÏ od dopoledne do 21 hodin. V podkrovÌ je pro hosty p¯ipraveno kvalitnÌ ubytov·nÌ v apartm· a jednom pokoji, vûdy s vlastnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, kuchyÚsk˝m koutem, lednicÌ i r·diem. V cenÏ ubytov·nÌ je parkovacÌ karta opravÚujÌcÌ vjezd a parkov·nÌ host˘ p¯Ìmo u domu Magma. Galerie Vorel, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, majitel Ji¯Ì Vorel, tel. (0439) 946 04.

Priv·t VanÏk

V kr·snÈm ˙dolÌ na zaË·tku HornÌch LyseËin je nÏkdejöÌ zemÏdÏlsk· usedlost, kterou rodina Radka VaÚka upravila pro svÈ trvalÈ bydlenÌ a takÈ pro ubytov·nÌ host˘. Dva dvoul˘ûkovÈ pokoje majÌ svÈ vlastnÌ z·zemÌ tvo¯enÈ kuchyÚkou, toaletou a sprchou. Pro kaûdÈho hosta je p¯ipravena snÌdanÏ. Pohodu a zajÌmavÈ prost¯edÌ HornÌch LyseËin, kterÈ pat¯Ì k nejklidnÏjöÌm Ë·stem obce HornÌ Maröov, ocenÌ p¯edevöÌm turistÈ a vyznavaËi horskÈ p¯Ìrody. TakovÈ hosty uvÌtajÌ i VaÚkovi nejradÏji. Jen kousek od domu je lyûa¯sk˝ vlek Herta se sjezdovkou. LetnÌ hostÈ ocenÌ nejen okolÌ s potokem, tr·vnÌkem, velik˝mi stromy, nedalek˝m lesem, ale i posezenÌ u obyËejnÈho ohniötÏ. K VaÚk˘m vyjedou auta po cel˝ rok, protoûe i v zimÏ jsou cesta a parkoviötÏ propluhov·ny. D˘leûitÈ je spr·vnÏ odboËit z hlavnÌ silnice do Albe¯ic 2 km za maröovsk˝m n·mÏstÌm, v mÌstÏ oznaËenÈm smÏrovkami VanÏk, ale i pension Krakonoö a Sv. Hubert, kterÈ jsou od k¯iûovatky blÌû. RadomÌr VanÏk, HornÌ LyseËiny Ëp. 2, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. (0439) 948 247, domluvÌte se i nÏmecky.

25

SERVIS PRO BOUDAÿE

26

HORSK¡ SILNICE NA MALOU ⁄PU

PR¡DELNA MLAD… BUKY Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou. P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ, cenÏ, mÌ¯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla. Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek, tel. (0439) 942 141, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.

GEOD…ZIE KRKONOäE S.R.O. * Prodejce a ökolitel vöech softwarov˝ch produkt˘ INTERGRAPH - BENTLEY SYSTEMS vËetnÏ MDL aplikacÌ GEOD…ZIE KRKONOäE * Dodavatel znaËkovÈho hardware pro grafick· pracoviötÏ * PoradenstvÌ a prodej v˝stupnÌch za¯ÌzenÌ (plotter˘, tisk·ren) firmy CALCOMP, HEWLETT PACKARD, vËetnÏ materi·l˘ pro tisk - VELMI V›HODN… CENY * KomplexnÌ geodetickÈ pr·ce, tvorba a obnova bodov˝ch polÌ metodou GPS * VydavatelstvÌ orientaËnÌch pl·n˘ mÏst a region˘, map ËÌsel popisn˝ch, podrobn˝ch pohledov˝ch map mÏst, obcÌ a region˘. KlasickÈ kartografickÈ zpracov·nÌ, tisk ofset * KomplexnÌ ¯eöenÌ grafick˝ch informaËnÌch systÈm˘ mÏst, obcÌ a sportovnÌch are·l˘, ¯ezacÌ plotter ¯Ìzen˝ softwarem CorelDRAW. * Tvorba geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ (software Micro Station) KontaktnÌ adresy jednotliv˝ch pracoviöù: Harrachov, Z·koutÌ 599, 512 46 (tel. 0432/529 376, fax 529447) * Jilemnice, U z·mku 86, 514 01 (tel.0432/543 051, fax 543 106 * Trutnov, SlovanskÈ n·mÏstÌ 165, 541 01 (tel. fax 0439/53 97) * L·znÏ BohdaneË, Dukelsk· 481, 533 41 (tel., fax 040/692 10 50) * VrchlabÌ, Na bÏlidle 900, 543 11, (tel. 0438/ 24542) * JiËÌn, ValdötejnskÈ n·mÏstÌ 90, 506 01, (tel. 0433/23139) * Mlad· Boleslav, StaromÏstsk· 23, 293 01, (tel., fax 0326/727 332)

TISK¡RNA OFSET ⁄PICE se specializuje na ofsetov˝ tisk se öirok˝m v˝robnÌm sortimentem - firemnÌ tiskoviny, prospekty, vizitky, pohlednice, plak·ty, samolepÌcÌ etikety, broûury, Ëasopisy, reklamnÌ katalogy i kniûnÌ produkce v mÏkkÈ vazbÏ a to vöe do form·tu A2. TechnickÈ vybavenÌ umoûÚuje nabÌdnout z·kaznÌk˘m ˙plnÈ zpracov·nÌ zak·zky - p¯Ìprava makety, sazba, zpracov·nÌ fotografiÌ a vlastnÌ jednobarevn˝ i vÌcebarevn˝ tisk. D·le nabÌzÌ v˝robu startovnÌch ËÌsel, potisk textilnÌch materi·l˘, plechu, d¯eva apod. V˝hodou je kr·tk· dodacÌ lh˘ta a p¯ÌznivÈ ceny. Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32, majitel Old¯ich M. älÈgr, tel./fax (0439) 881 171.

NABÕDKA POZN¡VACÕCH MAP KRKONOä A PODKRKONOäÕ C.K. HalÛ vyd·v· mapku Krkonoöe a PodkrkonoöÌ v ËeskÈ a nÏmeckÈ verzi. Na zadnÌ stranÏ mapy je nabÌdka k n·vötÏv·m zajÌmav˝ch mÌst v celÈ mapovÈ oblasti, t.j. 40 x 50 km, doplnÏn· barevn˝mi fotografiemi. Mapy m˘ûete objednat za zajÌmavÈ ceny p¯Ìmo u vydavatele, kde si m˘ûete objednat vzorek zdarma. Slevy jsou p¯i objedn·vce 1000 kus˘ a p¯i platbÏ p¯edem. Objednat lze i dalöÌ vyölÈ tituly z regionu - OrlickÈ hory, Hradecko-Pardubicko, Broumovsk· vrchovina. C.K. HalÛ, ZemÏdÏlsk· 897, Hradec Kr·lovÈ 3, 500 03, tel. (049) 45 613 linka 203, 0602 439 158.

NejstaröÌ cesta se proplÈtala korytem ¯eky a byla nÏkolikr·t vodou ˙plnÏ zniËena. Na snÌmku je mÌsto pod dneönÌm parkoviötÏm u autobusovÈ zast·vky »ern· Voda.

RENESANCE STAR…HO ÿEMESLA Pro obnovenÌ starÈ rukodÏlnÈ v˝roby sh·nÌme tesa¯skÈ n·¯adÌ. P¯edevöÌm sekery - öiroËiny, hlavatky, k¯Ìûovky, teslice, dlabatky a jinÈ, hoblÌky i velkÈ a ber·nkovÈ a r˘znÈ pomocnÈ tesa¯skÈ n·¯adÌ. Bude slouûit i pro v˝uku tesa¯˘ restaur·tor˘. Redakce.

AUTORIZOVAN› STAVEBNÕ INéEN›R MILOSLAV KLIMEä

Stoup·nÌ od mostu do Sp·lenÈho Ml˝na je nejvÌce poökozovan˝m mÌstem, kde se sesouvajÌ celÈ svahy. Kdyû si fotografii dob¯e prohlÈdnete, najdete na starÈ silnici finanËnÌ str·û na obch˘zce.

PORADENSK¡, PROJEK»NÕ, INéEN›RSK¡ »INNOST REALIZACE STAVEB Ing. Miloslav Klimeö HornÌ Maröov n·mÏstÌ Ëp. 65, PS» 542 26, tel. (0439) 948 296.

CYKLOSERVIS MIKLI Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol Miloslav Klimeö sen. Slovany 122, HornÌ Maröov, tel. (0439) 948 236. Pro pr·ci na stavebnÏ-historickÈm pr˘zkumu v˝chodnÌch Krkonoö koupÌm nebo vymÏnÌm starÈ a staröÌ fotografie, pohlednice, mapy, pl·ny, literaturu a dokumenty z uvedenÈ oblasti. JmenovitÏ ze sÌdel Maröov Marschendorf, Velk· ⁄pa - Gross Aupa, Pec - Petzer, Mal· ⁄pa - Klein Aupa, LyseËiny - Kolbendorf, Albe¯ice - Albendorf, R˝chory - Rehorn, Such˝ D˘l - Dˆrengrund, Sklena¯ovice - Glasendorf, »ern· Hora Schwarzenberg, JanskÈ L·znÏ - Johannisbad, Svoboda - Freiheit, MladÈ Buky - Jungbuch, »ern˝ D˘l - Schwarzental, éaclÈ¯ - Schazlar a dalöÌch krkonoösk˝ch sÌdel. RNDr. Pavel Klimeö, 542 26 HornÌ Maröov 204, tel. (0439) 948 221.

V roce 1914 dostavÏli okresnÌ silnici aû na PomeznÌ Boudy. P¯i pohledu od st·tnÌ hranice stojÌ vlevo tehdy nov· bouda cÌsa¯e Frantiöka Josefa, dneönÌ Druûba. Fotografie Dr. Wenzela Lahmera z let 1900 aû 1914 doplÚujÌ povÌd·nÌ o MalÈ ⁄pÏ na stranÏ 4.

27

InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let je otev¯eno v TemnÈm Dole p¯Ìmo u hlavnÌ silnice z HornÌho Maröova do Pece a MalÈ ⁄py. KromÏ mezisezÛny v dubnu a v listopadu je otev¯eno dennÏ. R·di v·m poskytneme z·kladnÌ informace o KrkonoöÌch, moûnostech p¯i jejich pozn·v·nÌ, poradÌme v·m p¯i v˝bÏru ubytov·nÌ, doporuËÌme trasy v˝let˘ a upozornÌme v·s na aktuality z v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö.

InformaËnÌ centrum je spojeno s galeriÌ. Vedle umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ - obraz˘, fotografiÌ, keramiky, öperk˘ - si u n·s m˘ûete koupit turistickÈ pr˘vodce, mapy, pohlednice (vËetnÏ autorsk˝ch), kalend·¯e, publikace o KrkonoöÌch ap. SouË·stÌ informaËnÌho centra je i smÏn·rna. Zaparkujete p¯Ìmo p¯ed domem. Ve VeselÈm v˝letu v·m poradÌ panÌ Anita Spilkov· a sleËna Monika T. Hoferov·. ObÏ hovo¯Ì dob¯e nÏmecky.

INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ

GALERIE - SMÃN¡RNA dennÏ 8.30 - 18.00 telefon (0439) 948 298

DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MIS) na n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch (tel. 875 161), TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 688), IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou (96 2380), Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ (6426), IC äpindler˘v Ml˝n p¯i mÏstskÈm ˙¯adu (0438-93 656), IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku (0432582606), informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj. Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem 0438, ze zahraniËÌ 00420-438. Sign·l mobilnÌch telefon˘ Paegas: HornÌ Maröov a Temn˝ D˘l (bez Albe¯ic a LyseËin), Pec pod SnÏûkou a Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa vËetnÏ PomeznÌch Bud, Svoboda nad ⁄pou, JanskÈ L·znÏ, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. Eurotel: Pec pod SnÏûkou, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. ParkoviötÏ: St¯eûen· parkoviötÏ ve VelkÈ ⁄pÏ (P2 - tel. 96 2156), v Peci u kapliËky (P3 - 96 2079) a Zelen˝ Potok (P4 - 96 2158), v MalÈ ⁄pÏ ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ (96 6312), na PomeznÌch Boud·ch ( 96 6345), v Jansk˝ch L·znÌch u lanovky (875 124), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ (0438-931 19). ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155, pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 144), pohotovost Trutnov (5111), lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace jsou v Peci pod SnÏûkou (96 2444), v HornÌm MaröovÏ (948 144), v Jansk˝ch L·znÌch (942 344), ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 444), v DolnÌm MaröovÏ (942 044), lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.00-17.00, (948 121), pohotovostnÌ sluûba ve VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) 21 155. Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438) 934 39. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 96 2233 je sluûebna v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto dobÏ 0603 496981). DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou na LuËnÌ boudÏ (i v noci) 96 2319, na LabskÈ boudÏ (933 70) a v MalÈ ⁄pÏ na PomeznÌch Boud·ch 96 6233. Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, sluûba v Peci pod SnÏûkou 96 2333, ve SvobodÏ nad ⁄pou 942 333, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 933 33, pohraniËnÌ policie v HornÌm MaröovÏ 948 133, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 932 60, obecnÌ policie v Jansk˝ch L·znÌch 94613, v Peci pod SnÏûkou 96 2166.

HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150. MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 948 156, JanskÈ L·znÏ 942 101, Pec pod SnÏûkou 96 2215, Mal· ⁄pa 96 6357, Svoboda nad ⁄pou 942 045, éaclÈ¯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76, ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 96 2213, v zimÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, v HarrachovÏ (0432) 929 249 po-p· 7.00-12.00, 13.00-16.30, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ (0438) 932 28 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.00-18.00, KrkonoöskÈ muzeum ve VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 285 708. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 96 2411, po-p· 9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 948 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne 9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle. LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 948 161, 162, polesÌ - Latovo ˙dolÌ 948 110, »ern· hora 942 120, R˝chory 947 152, Pec pod SnÏûkou 96 2214, Mal· ⁄pa 96 6293, éaclÈ¯ 95 459, äpindler˘v Ml˝n 937 39.

RADIO »ERN¡ HORA - 105,3 FM Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 96 2403. BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od 5.00 do 22.00 hodin (Benzina, tel. 942 265) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, tel. 942 788), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel. 932 95). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ. Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka (942 587), dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Semer·k Autocentrum (942 353), v plnÈ sezÛnÏ dennÏ 7.00-16.00 vËetnÏ odtahovÈ sluûby. HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 96 6250 - i pro vozidla (pouze osobnÌ vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclÈ¯e a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy, u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou. Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace »SAD v Peci pod SnÏûkou 96 2480, dennÏ 8.00-12.00, 12.3015.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 935 63, pondÏlÌ - p·tek 8.0016.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00.

KRAKONOä, PIVO Z KRKONOä 10% svÏtlÈ pivo Krakonoö 11% svÏtl˝ leû·k Krakonoö 12% svÏtl˝ a tmav˝ leû·k Krakonoö Mikrobi·lnÏ filtrovanÈ. Krakonoö s.r.o. Trutnov tel. (0439) 830 114, fax 811 265

11 ZIMA 1998

Recommend Documents