10. funkční období. Národní program reforem České republiky pro rok 2015

85

10. funkční období

85 Národní program reforem České republiky pro rok 2015

2015

2015 Národní program reforem České republiky

Úřad vlády České republiky

Obsah Shrnutí....................................................................................................................................................................................1 1. Úvod..................................................................................................................................................................................2 2. Aktuální makroekonomická predikce ČR.......................................................................................................................3 3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014..................................................................................................5 3.1 Rozpočtová strategie.....................................................................................................................................................5 3.1.1 Fiskální situace v roce 2014....................................................................................................................................5 3.1.2 Rozpočtová strategie v roce 2015 a výhled na období 2016–2018..........................................................................5 3.1.3 Upřednostňování výdajů podporujících růst.............................................................................................................6 3.1.4 Posílení fiskálního rámce.........................................................................................................................................6 3.2 Daňová politika...............................................................................................................................................................7 3.2.1 Zlepšení výběru daní a zjednodušení daňového systému..........................................................................................7 3.2.2 Snížení daňového zatížení práce...............................................................................................................................8 3.2.3 Přesun daňové zátěže...............................................................................................................................................8 3.2.4 Omezení rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a OSVČ.............................................................................8 3.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.....................................................................................................................8 3.3.1 Zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému.............................................................................................8 3.3.2 Zaměstnatelnost starších pracovníků a přezkum valorizace důchodů............................................................................9 3.3.3 Zlepšení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví.............................................................................................9 3.4 Služby zaměstnanosti a péče o děti.............................................................................................................................10 3.4.1 Zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti.............................................................................................................10 3.4.2 Nezaměstnanost mladých lidí................................................................................................................................11 3.4.3 Dostupnost zařízení a služeb péče o děti..............................................................................................................11 3.5 Kvalitní a inkluzivní vzdělávání, hodnocení a financování výzkumných institucí..........................................................12 3.5.1 Vysoké školství a relevance pro trh práce.............................................................................................................12 3.5.2 Hodnocení a financování výzkumných institucí......................................................................................................13 3.5.3 Komplexní systém hodnocení a podpory v základním vzdělávání.........................................................................13 3.5.4 Zvýšení inkluzivity vzdělávání................................................................................................................................14 3.6 Reforma regulovaných profesí a snížení energetické náročnosti.................................................................................15 3.6.1 Reforma regulovaných povolání............................................................................................................................15 3.6.2 Zvyšování energetické účinnosti............................................................................................................................15 3.7 Kvalitní státní správa, boj proti korupci, administrace fondů EU, zadávání veřejných zakázek....................................16 3.7.1 Provedení zákona o státní službě............................................................................................................................16 3.7.2 Posílení boje proti korupci........................................................................................................................................17 3.7.3 Zlepšení správy finančních prostředků EU...............................................................................................................17 3.7.4 Zadávání veřejných zakázek....................................................................................................................................18 4. Pokrok v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020..................................................................................19 4.1 Zaměstnanost..............................................................................................................................................................20 4.2 Chudoba a sociální vyloučení......................................................................................................................................22

Národní program reforem České republiky 2015

Obsah

4.3 Vzdělávání...................................................................................................................................................................22 4.4 Výzkum, vývoj a inovace..............................................................................................................................................23 4.5 Klimaticko-energetická politika.....................................................................................................................................25 5. Reformní opatření vlády nad rámec doporučení Rady................................................................................................27 5.1 Efektivní veřejná správa a kvalitní legislativní prostředí...............................................................................................27 5.2 Atraktivní podnikatelské prostředí a rozvoj infrastruktury pro český průmysl................................................................28 5.2.1 Zlepšování podnikatelského prostředí, rozvoj služeb pro podnikání......................................................................28 5.2.2 Průmyslová politika................................................................................................................................................29 5.2.3 Dopravní infrastruktura..........................................................................................................................................30 5.2.4 Digitální agenda.....................................................................................................................................................31 5.2.5 Energetika a ochrana klimatu................................................................................................................................32 5.2.6 Environmentální politika.........................................................................................................................................34 5.2.7 Zemědělská politika...............................................................................................................................................34 5.3 Fungující trh práce, vzdělávací systém a sociální začleňování....................................................................................35 5.3.1 Rozvoj trhu práce a aktivní politika zaměstnanosti, zvyšování produktivity práce....................................................35 5.3.2 Kvalitní a dostupná zdravotní péče..........................................................................................................................36 5.3.3 Sociální začleňování a boj s chudobou....................................................................................................................36 5.3.4 Slaďování rodinného a pracovního života................................................................................................................38 5.3.5 Rovnost žen a mužů................................................................................................................................................38 5.3.6 Kvalitní vzdělávání...................................................................................................................................................38 5.3.7 Podpora příchodu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.....................................................................................39 5.3.8 Strategie migrační politiky ČR..................................................................................................................................40 5.4 Růst založený na výzkumu a inovacích........................................................................................................................40 5.4.1 Rozvoj podmínek pro excelentní výzkum.................................................................................................................40 5.4.2 Rozvoj spolupráce mezi podnikovou sférou a výzkumnými organizacemi...............................................................41 5.4.3 Inovační podnikání a rozvoj startupů.......................................................................................................................42 5.4.4 Kosmické aktivity.....................................................................................................................................................42 6. Implementace politiky soudržnosti a využití ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit strategie Evropa 2020.....44 6.1 Programové období 2007–2013...................................................................................................................................44 6.2 Programové období 2014–2020...................................................................................................................................44 Seznam příloh......................................................................................................................................................................46 Příloha č. 1: Přehled strategických a koncepčních dokumentů vlády...................................................................................46 Příloha č. 2: Podrobný přehled opatření v reakci na doporučení Rady z roku 2014.............................................................48 Příloha č. 3: Podrobný přehled reformních opatření vlády nad rámec doporučení Rady z roku 2014..................................48


Obsah

Seznam tabulek Tabulka 1: Hlavní makroekonomické indikátory................................................................................................................. 3 Tabulka 2: Přehled plnění kvantitativních cílů.................................................................................................................. 20

Seznam grafů Graf 1: Dekompozice salda vládního sektoru..................................................................................................................... 6 Graf 2: Vzdálenost ke splnění národního cíle a porovnání s průměrem EU..................................................................... 19 Graf 3: Plnění národních cílů v oblasti zaměstnanosti..................................................................................................... 21 Graf 4: Plnění národních cílů v oblasti nezaměstnanosti................................................................................................. 21 Graf 5: Obyvatelstvo ČR ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením...................................................................... 22 Graf 6: Podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělání a osob s terciárním vzděláním................................................ 23 Graf 7: Výdaje státního rozpočtu na VaVaI...................................................................................................................... 24 Graf 8: Poměr zdrojů na VaV podle sektorů a celkový objem.......................................................................................... 24 Graf 9: Vývoj podílu OZE na hrubé konečné spotřebě (HKS).......................................................................................... 26

Seznam zkratek AP

Akční plán

IPn

Individuální projekt národní

APB

Akční plán pro biomasu

IROP

Regionální integrovaný operační program

APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

IT

Informační technologie

ASZ

Agentura pro sociální začleňování

ITS

Integrované dopravní systémy

AWG

racovní skupina pro stárnutí populace (Ageing P Working Group)

JKM

Jednotné kontaktní místo

CO2

Oxid uhličitý

KoPr

Konvergenční program

ČR

Česká republika

MD

Ministerstvo dopravy

ČSÚ

Český statistický úřad

MF

Ministerstvo financí

ČŠI

Česká školní inspekce

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

DoP

ohoda o partnerství pro programové D období 2014–2020

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPR

DPH

Daň z přidané hodnoty

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

EIA

Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EK

Evropská komise

EP

Evropský parlament

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESA

Evropská kosmická agentura

ESF

Evropský sociální fond

ESIF

Evropské strukturální a investiční fondy

EU

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP

Malé a střední podniky

MSp

Ministerstvo spravedlnosti

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZd

Ministerstvo zdravotnictví

MZe

Ministerstvo zemědělství

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

Evropská unie

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

EU ETS

S ystém pro obchodování emisních povolenek v EU (EU Emissions Trading System)

NAP

Národní akční plán

NIF

Národní inovační fond

GNSS

Globální družicový polohový systém

NPR

Národní program reforem

HDP

Hrubý domácí produkt

OKK

Oddělení boje s korupcí

ICT

Informační a komunikační technologie

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost


Obsah

OP VVV

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

RRP

Oddělení rovnosti žen a mužů

OP D

Operační program Doprava

RVVI

Rada pro výzkum, vývoj a inovace

OP PI

Operační program Podnikání a inovace

SEK

Státní energetická koncepce

OP PIK

perační program Podnikání a inovace pro O konkurenceschopnost

SLP

Sekce pro lidská práva

SOŠ

Střední odborná škola

OP PPR

Operační program Praha – Pól růstu

SSP

Státní surovinová politika

OP Z

Operační program Zaměstnanost

SÚPM

Společensky účelné pracovní místo

OP ŽP

Operační program Životní prostředí

SZP

Společná zemědělská politika

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

TA ČR

Technologická agentura České republiky

OZE

Obnovitelné zdroje energie

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

OZP

Osoby se zdravotním postižením

ÚP ČR

Úřad práce České republiky

p.b.

Procentní bod

ÚV

Úřad vlády ČR

PK

Profesní kvalifikace

VaVaI

Věda, výzkum a inovace

POH

Plán odpadového hospodářství

VPP

Veřejně prospěšné práce

PRV

Program rozvoje venkova

VŠ

Vysoká škola

árodní výzkumná a inovační strategie pro N inteligentní specializaci

ZŠ

Základní škola

ZVZ

Zákon o veřejných zakázkách

RIS 3


Shrnutí

Národní program reforem České republiky je koncepčním dokumentem národní hospodářské politiky. Je vydáván každoročně a v návaznosti na Programové prohlášení vlády formuluje konkrétní kroky vlády pro nadcházející období, jejichž souhrnným cílem je konkurenceschopnost české ekonomiky coby předpoklad pro zvýšení hospodářského růstu a tvorbu trvale udržitelných pracovních míst. Obsah Národního programu reforem je koncipován s respektem k vyvážené fiskální politice a s ohledem na sociální a environmentální dopady jednotlivých opatření. V rámci procesu koordinace hospodářských politik členských států EU je Národní program reforem předkládán rovněž Evropské komisi. Z tohoto důvodu je kromě aktuálních vládních priorit jeho obsahem také reakce vlády na doporučení Rady EU udělená České republice v roce 2014 a pokrok při plnění cílů unijní hospodářské strategie Evropa 2020. Za stěžejní úspěch svého dosavadního působení považuje vláda přijetí zákona o státní službě, jehož konečnými cíli jsou zvýšení efektivity a potřebná modernizace státní správy. V současné době probíhá příprava a schvalování jednotlivých prováděcích předpisů nutných k plnému provedení zákona. Významného pokroku bylo dosaženo rovněž v oblasti zvyšování dostupných a kvalitních služeb péče o děti, a to prostřednictvím přijetí zákona o dětské skupině, který nastavuje parametry služeb péče o děti na nekomerční bázi. Výrazem prorodinné politiky vlády je také zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, ke kterému došlo na počátku tohoto roku. V únoru letošního roku schválila vláda balík zákonů o rozpočtové odpovědnosti s plánovanou účinností od roku 2016. Jeho součástí je například zavedení tzv. dluhové brzdy na ústavní úrovni či zřízení funkčně nezávislé fiskální instituce s odpovědností za hodnocení plnění rozpočtových pravidel. Schválena vládou byla také novela zákona o vysokých školách, jejímž cílem je zejména zvýšení kvality vysokých škol, a to prostřednictvím změny systému jejího hodnocení. Oba zmiňované předpisy nyní čeká projednání v Parlamentu České republiky.

Nadcházející kroky vlády jsou nastaveny zejména s ohledem na nutnost podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti a související zlepšení výběru daní. Státní rozpočet na rok 2015 proto předpokládá oživení vládních investic, zejména do výstavby, modernizace a údržby silniční a železniční infrastruktury. S cílem zvýšit efektivnost výběru daní je připravován soubor opatření, mezi které patří zavedení kontrolního hlášení k DPH, elektronická evidence tržeb či jednání na úrovni EU o možnosti rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge). Další plánovaná opatření vlády míří do oblasti dostupnosti veřejných mateřských škol a jde kupříkladu o podporu zvýšení kapacit předškolních zařízení, návrhy legislativních úprav pro zařazování dětí mladších 3 let do mateřských škol či zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy. Vláda dále připravuje nový zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně nové metodiky hodnocení výzkumných organizací, zcela nový zákon o veřejných zakázkách či zákon o registru smluv. Za stěžejní považuje vláda provedení opatření v návaznosti na přijatou Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015–2017. Národní program reforem České republiky pro rok 2015 vznikl prostřednictvím intenzivní meziresortní spolupráce za koordinace Úřadu vlády České republiky. Do jeho přípravy byli zapojeni zástupci hospodářských a sociálních partnerů, členové Parlamentu České republiky, akademická a další odborná veřejnost. Obsah dokumentu je plně v souladu se všemi významnými sektorovými strategiemi vlády a Akčním plánem na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti České republiky, jenž byl vládou přijat v minulém roce za účelem urychlení krátkodobých prorůstových opatření. Opatření Národního programu reforem budou ze strany vlády pravidelně vyhodnocována a v návaznosti na aktuální dění a v dialogu se zúčastněnými partnery přizpůsobována s cílem přispět k formulaci účinné a fungující hospodářské politiky České republiky.


1

1. Úvod

Národní program reforem ČR pro rok 2015 (NPR) představuje koncepční dokument národní hospodářské politiky, který v souladu s ekonomickými prioritami EU stanovuje plán klíčových opatření na podporu ekonomického růstu v ČR při dodržování zodpovědné fiskální politiky. Opatření v něm obsažená reagují na současnou hospodářskou situaci a vycházejí z programových priorit definovaných vládou ČR.

a podrobný přehled opatření v reakci na doporučení Rady z roku 2014 a i nad jejich rámec. V textu NPR je rovněž zapracováno stanovisko ČR k analýze EK (tzv. Country Report) hodnotící hospodářské výzvy a pokrok v naplňování doporučení Rady z minulého roku. NPR je v části makroekonomické a fiskální politiky doplňován Konvergenčním programem ČR (aktualizace duben 2015) (KoPr).

Dokument je každoročně předkládán Evropské komisi (EK) v rámci tzv. evropského semestru, který představuje roční cyklus koordinace hospodářských politik. V rámci něj členské státy nejprve obdrží priority v oblasti hospodářské politiky pro nadcházející cyklus, které zohlední při přípravě svých národních programů reforem a programů stability či konvergenčních programů. Po zhodnocení těchto programů na unijní úrovni jsou jednotlivým zemím Komisí navržena, Evropskou radou politicky potvrzena a Radou formálně schválena doporučení pro provádění rozpočtových a hospodářských politik, které mají země zohlednit při rozhodování na národní úrovni.

Vláda ČR usiluje o maximální možné zapojení zainteresovaných subjektů do přípravy NPR. Aktivní dialog považuje za jeden ze základních prvků účinné spolupráce a potřebného společenského konsenzu nad hospodářským směřováním země. Od února do dubna 2015 proto proběhla řada formálních i neformálních diskuzí s dotčenými resorty, reprezentanty Parlamentu ČR, zástupci hospodářských a sociálních partnerů (zejména Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace samostatných odborů, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR), územní samosprávy (zejména Svaz měst a obcí ČR), akademické sféry, Zastoupení Evropské komise v Praze a další zainteresované veřejnosti.

Struktura i obsah NPR reflektují vodítka EK. NPR v úvodní části obsahuje aktuální makroekonomickou predikci z dubna 2015 z pera Ministerstva financí. Stěžejní část je věnována reakci vlády na ČR na doporučení Rady z minulého roku. Dále je zhodnocen pokrok ČR v naplňování národních cílů vytyčených v rámci strategie Evropa 2020. Další zásadní kapitolu představují reformní opatření vlády nad rámec doporučení Rady. Samostatnou kapitolu představuje implementace politiky soudržnosti a využití ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit strategie Evropa 2020. V přílohách jsou potom uvedeny přehled strategických a koncepčních dokumentů vlády

2

Dokument byl schválen vládou dne 29. dubna 2015. Po zhodnocení NPR a KoPr na unijní úrovni by EK v polovině května měla zveřejnit návrh doporučení pro jednotlivé státy. S ním bude vláda aktivně pracovat. Měl by jí pomoci soustředit se na hlavní výzvy v hospodářské oblasti a oblasti s významnými přeshraničními dopady na ostatní členské státy. Vláda si uvědomuje, že klíčová je řádná implementace reformních opatření. Bude proto pravidelně vyhodnocovat pokrok v naplňování jednotlivých opatření.


2. Aktuální makroekonomická predikce ČR

Ve 4. čtvrtletí 2014 se reálný HDP mezičtvrtletně zvýšil pouze o 0,4 %, reálná hrubá přidaná hodnota, která na rozdíl od HDP nezahrnuje saldo daní a dotací na produkty, se však v porovnání se 3. čtvrtletím 2014 zvýšila o 1,2 %. Oživení ekonomické aktivity tak pokračovalo. Za celý loňský rok se reálný HDP zvýšil o 2,0 %, a to výhradně díky růstu domácí poptávky. Pro letošní rok se počítá s růstem ekonomiky o 2,7 %, v dalších letech by se růst reálného HDP mohl nepatrně zpomalovat až na 2,3 % v letech 2017 a 2018. Hlavním tahounem růstu by v horizontu predikce i výhledu měla být domácí poptávka, a to jak spotřeba, tak investice. Saldo zahraničního obchodu ve stálých cenách by naopak mělo růst HDP v roce 2015 mírně tlumit, pro další roky pak počítáme s neutrálním působením čistých vývozů na růst HDP. Průměrná míra inflace v roce 2014 dosáhla 0,4 %. I v letošním roce by spotřebitelské ceny měly růst velmi pomalu, a to

zejména kvůli výraznému propadu ceny ropy. Průměrná míra inflace by se tak letos mohla dále snížit na 0,3 %. V roce 2016 by již hlavní faktory ovlivňující inflaci měly působit buď neutrálně, anebo proinflačně. Růst spotřebitelských cen by se tudíž měl zrychlit, očekáváme však, že se inflace bude pohybovat v dolní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle. V letech 2017 a 2018 by se již inflace měla nacházet v těsné blízkosti inflačního cíle ČNB. V souvislosti s očekávaným pozvolným růstem ekonomiky by se měla postupně zlepšovat také situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti by tak mohla klesnout až na 5,3 % v roce 2018, zatímco zaměstnanost by v horizontu predikce i výhledu měla velmi mírně růst. Růst objemu mezd a platů by se v letech 2015–2018 měl pohybovat okolo 4 %, a to nejen díky předpokládanému zlepšování situace soukromého sektoru, ale i růstu platů v rozpočtové sféře.

Tabulka 1: Hlavní makroekonomické indikátory

Zdroj: Makroekonomická predikce ČR, Ministerstvo financí, duben 2015


3

Aktuální makroekonomická predikce ČR

Běžný účet platební bilance by v tomto i příštím roce mohl vykázat mírný přebytek. Nárůst přebytku bilance zboží bude kromě očekávaného zlepšení výkonnosti ekonomik hlavních obchodních partnerů podpořen nízkou cenou ropy a vývojem směnného kurzu, opačný vliv na saldo běžného účtu však bude mít pokračující prohlubování schodku bilance pr-

4

votních důchodů. V letech výhledu by se pak přebytek běžného účtu mohl dále mírně snižovat až na „kladnou nulu“ v roce 2018. Rizika predikce jsou považována za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším okolí české ekonomiky.


3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014 3.1 Rozpočtová strategie Doporučení č. 1: Udržet v roce 2014 v návaznosti na korekci nadměrného schodku zdravou fiskální situaci. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, a posléze u střednědobého cíle setrvávat. Upřednostňovat výdaje podporující růst, aby se podpořilo oživení a zlepšily se vyhlídky na růst. Přijmout a provést opatření k posílení fiskálního rámce, a zejména zřídit nezávislou fiskální instituci pro sledování fiskální politiky, zavést fiskální pravidla pro místní a regionální samosprávy a zlepšit koordinaci mezi všemi úrovněmi správy.

3.1.1 Fiskální situace v roce 2014

investičního útlumu tak byla znovu nastartována investiční aktivita vládního sektoru. Dalším výraznějším vlivem na výdajové straně bylo zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči o necelých 6 %. Ty se snažily kompenzovat výpadek příjmů zdravotnických zařízení z důvodu rušení poplatků ve zdravotnictví. I přes zmíněné faktory zůstal deficit za rok 2014 v bezpečné vzdálenosti od 3% referenční hranice.

3.1.2 Rozpočtová strategie v roce 2015 a výhled na období 2016–2018

Dle jarní Notifikace vládního deficitu a dluhu dosáhl schodek hospodaření vládního sektoru v roce 2014 hodnoty 84,6 mld. Kč, resp. 2,0 % HDP. Ve srovnání s rokem 2013, kdy schodek představoval 1,2 % HDP, se sice jedná o významné zhoršení, výsledek roku 2014 však byl do značné míry negativně ovlivněn jednorázovými operacemi na příjmové i výdajové straně. Jedná se především o meziročně nižší inkaso daně z tabákových výrobků v důsledku omezení předzásobení (vliv na schodek ve výši cca 24 mld. Kč) a rovněž metodickou změnu související se zahrnutím nových jednotek do vládního sektoru. Vlivem této změny byly do deficitu zahrnuty výplaty Fondu pojištění vkladů za zkrachovalé finanční instituce ve výši 14,7 mld. Kč.

Pro rok 2015 počítáme s kulminací podpory domácího hospodářského růstu nástroji fiskální politiky. Na příjmové i výdajové straně vládních rozpočtů se rovněž projeví vliv přijatých opatření, které byly zacíleny na zlepšení finanční situace některých znevýhodněných skupin obyvatel (např. důchodci, nemocní, rodiny s dětmi). Deficit by měl ve srovnání s rokem 2014 poklesnout pouze velmi mírně k hodnotě 1,9 % HDP. Pro období střednědobého výhledu je počítáno s výrazně lepšími výsledky hospodaření sektoru vládních institucí a poklesem deficitu až k hodnotě 0,6 % HDP v roce 2018. Tento trend je očekáván jednak díky zlepšující se makroekonomické situaci a kladnému příspěvku cyklické složky salda, jednak díky mírně kladnému vládnímu fiskálnímu úsilí.

Zvýšení deficitu v roce 2014 však bylo dáno také oživením investic (dopad 11,6 mld. Kč). Po několika letech výrazného

Predikce vývoje je podrobně uvedena v Konvergenčním programu ČR 2015.


5

Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014

Graf 1: Dekompozice salda vládního sektoru

Zdroj: Konvergenční program ČR, aktualizace duben 2015

3.1.3 Upřednostňování výdajů podporujících růst Státní rozpočet na rok 2015 i rozpočty státních fondů předpokládají oživení vládních investic, a to zejména do oblasti výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic, dálnic a celostátních i regionálních drah. Také za tímto účelem bude vláda pokračovat v odstraňování administrativních opatření bránících úspěšné alokaci domácích prostředků i prostředků spolufinancování z EU. V roce 2015 je počítáno s kulminací objemu investic spolufinancovaných z evropských strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jejich očekávaný meziroční růst o takřka 50 % je v souladu s úsilím o maximální dočerpání celkové alokace určené pro ČR v programovém období 2007–2013. Zároveň se v roce 2015 předpokládá zahájení čerpání ESI fondů v období 2014–2020. Pozornost vláda věnuje oživující se spotřebě domácností, kterou podporuje zejména úpravou valorizace důchodů a zprostředkovaně navyšováním výdajů na platy a ostatní platby za provedenou práci ve vládním sektoru. Za účelem podpory investic na zrychlení hospodářského růstu hodlá vláda ČR rovněž využít potenciálu, který nabízí Investiční plán pro Evropu, včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Ačkoli pro ČR zůstávají i nadále klíčovým nástrojem pro investování ESIF, bude vláda věnovat zvýšenou pozornost výběru kvalitních projektů a možnosti využít technické podpory poskytované Evropským poraden-

6

ským centrem pro investice (EIAH), které má být pro tyto účely vytvořeno.

3.1.4 Posílení fiskálního rámce K posílení národního fiskálního rámce by měla vést řada opatření navržených k implementaci směrnice Rady EU 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. S cílem modernizovat rozpočtový rámec schválila vláda dne 23. února 2015 balík zákonů o rozpočtové odpovědnosti (návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a s jejich přijetím souvisejícího změnového zákona) s účinností od 1. ledna 2016. V návrzích jsou definována číselná fiskální pravidla pro fungování veřejných financí, posílena střednědobá dimenze rozpočtového procesu, zajištěny požadavky na realistické makroekonomické a rozpočtové prognózy pro fiskální plánování a definovány posílené prvky transparentnosti veřejných financí. Na ústavní úrovni je navrhováno zavedení dluhového pravidla, které by mělo fungovat komplementárně s předchozími omezeními a reflektovat jejich případné nedodržení. Na rozdíl od předchozích pravidel zahrne všechny jednotky vládního sektoru. V rámci návrhů zákonů o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se počítá se zřízením Národní rozpočtové rady, jakožto funkčně autonomní instituce odpovědné za hodnocení dodr-



žování fiskálních pravidel, dlouhodobé udržitelnosti a sledování vývoje veřejných financí. K lepší koordinaci mezi úrovněmi vlády by měla napomoci tzv. rozpočtová strategie vlády, která bude každoročně projednávána společně s aktualizací Konvergenčního programu ČR. Rozpočtová strategie vlády bude obsahovat odvození závazného rámce pro hospodaření státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů pro další roky podle pravidla strukturální bilance a alokaci rámce mezi klíčová hospodářskopolitická opatření. Strategie bude rovněž zahrnovat finanční vztahy státního rozpočtu k ostatním veřejným rozpočtům. Připravována je zcela nová právní úprava finančního řízení, resp. tzv. manažerské odpovědnosti za plnění veřejných rozpočtů a auditů (zákon o vnitřním řídícím a kontrolním systému ve veřejné správě). Vyhodnocování výkonnosti účetních jednotek státní správy v podobě stanovení normativů klíčových analytických ukazatelů bylo zapojeno do procesu přípravy státního rozpočtu. Klíčové analytické ukazatele se zaměřují na stav a vývoj provozního hospodářského výsledku účetních jednotek státní správy s důrazem na oblast provozních nákladů.

3.2 Daňová politika Doporučení č. 2: Zlepšit plnění daňových povinností (se zvláštním zaměřením na DPH) a snížit náklady na výběr a placení daní zjednodušením daňového systému a sjednocením základů daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacích základů pro příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Snížit vysoké daňové zatížení práce, především u osob s nízkými příjmy. Přesunout daňovou zátěž do oblastí, ve kterých bude méně omezovat růst, například na pravidelně placené daně z nemovitostí a ekologické daně. Dále omezit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

3.2.1 Zlepšení výběru daní a zjednodušení daňového systému Boj proti daňovým únikům je hlavní prioritou současné vládní koalice a je základem, od kterého se bude zásadně odvíjet celá koncepce správy daní. Už v průběhu roku 2014 byla významně posílena spolupráce mezi útvary finanční správy, celní správy a policie. Od 1. června 2014 byl zřízen tým Kobra složený ze zástupců těchto tří institucí, který se zaměřuje na daňové úniky v rozsahu nad 150 mil. Kč. Z dosavadních výsledků práce této speciální skupiny vyplývá, že se jedná o úspěšnou implementaci operativního opatření v oblasti boje proti daňovým únikům. Zároveň probíhají další systematické

kroky k zefektivnění činnosti finanční správy, ať už v její organizaci, tak v návrhu legislativních opatření v daňovém řádu. Provádějí se i jednorázové tematické akce. Od roku 2015 byla posílena opatření v boji proti daňovým únikům hlavně v souvislosti s DPH. ČR bude nadále intenzivně jednat se zástupci Evropské komise (EK) o možnosti rozšíření působnosti režimu přenesení daňové povinnosti jakožto účinného a flexibilního nástroje v boji proti daňovým podvodům, s cílem dosažení vyšší míry plošného využití. Efektivnější zamezování daňovým únikům je hlavním cílem současné vládní koalice. K jeho naplnění mají posloužit především tyto tři nástroje: kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb, a širší využití reverse charge mechanismu. První dva zmíněné nástroje budou zavedeny od roku 2016, třetí po nalezení řešení v rámci EU. Všichni plátci daně z přidané hodnoty budou mít nově povinnost zasílat Finanční správě vedle daňového přiznání i další informace – tzv. kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty. To bude obsahovat výčet zdanitelných plnění spolu s poskytovatelem a odběratelem plnění. Na základě párování těchto hlášení Finanční správou bude docíleno vyšší kontroly oprávněnosti nadměrných odpočtů i vlastní daňové povinnosti. Vyšší míra elektronizace oběhu daňových dokladů snižuje administrativní náklady na správu daní a zároveň zrychluje schopnost správce daně reagovat na aktuální hrozby v podobě daňových úniků. Z tohoto důvodu byla od roku 2015 zavedena plošná povinnost podávat elektronické daňové přiznání i pro většinu subjektů podléhajících korporátní dani. Od roku 2016 se také plánuje zavedení tzv. elektronické evidence tržeb. Její základní premisou je okamžité vykazování tržeb elektronickou formou Finanční správě s důrazem na co nejnižší možnou míru zatížení povinných subjektů dodatečnými administrativními náklady. Každá provedená platební transakce bude označena jedinečným identifikátorem, který bude zobrazen i na platebním dokladu vydaném kupujícímu. Na základě tohoto dokladu bude kdykoliv možné ověřit, zda daná transakce byla reportována Finanční správě. V průběhu roku 2016 je počítáno s postupným náběhem povinnosti evidovat tržby pro jednotlivé skupiny subjektů dle předmětu podnikání. V první fázi projektu se elektronická evidence tržeb bude týkat především sektoru stravovacích služeb a ubytování. V další fázi dojde k implementaci opatření na segment maloobchodu a velkoobchodu. Na další činnosti bude aplikace zákona rozšířena postupně v návaznosti na výsledky rizikové analýzy Finanční správy. Dále byla přijata opatření zaměřená na korporace působící v rámci mezinárodních skupin. K přiznání k dani z příjmů právnických osob byla doplněna příloha, která mapuje vnitroskupinové toky, které jsou častým nástrojem optimalizace


7


základu daně a přesouvání zisků. ČR se tak řadí mezi země aktivně bojující proti úniku zisků ze své jurisdikce. Dochází taktéž ke kontinuálnímu posílení mezinárodní spolupráce a výměny informací, která probíhá jak na úrovni OECD, tak EU. Spolupráce a vzájemné poskytování informací jsou obecně vnímány jako velmi účinný prostředek globálního boje proti daňovým únikům. V současné době probíhají analýzy týkající se možností zjednodušení daňového zatížení u fyzických osob.

3.2.2 Snížení daňového zatížení práce Za účelem snižování daňového zatížení práce u určitých skupin osob vláda od roku 2015 znovu zavedla možnost uplatnění slevy na poplatníka u daně z příjmů fyzických osob i pro pracující důchodce. Od roku 2015 je také zvýšena sleva na dani za druhé a další dítě, jejímž prostřednictvím dojde ke snížení daňové zátěže rodin s dětmi. ČR plánuje další navyšování daňového zvýhodnění na druhé a další dítě i v roce 2016. Dále byla zavedena sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné), kterou lze poprvé uplatnit od roku 2014. Poplatník může uplatnit výdaje za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy až do výše minimální mzdy.

3.2.3 Přesun daňové zátěže Zvýšení podílu nepřímého zdanění plánuje ČR v případě zdanění hazardu, kdy je navrhováno zvýšení sazeb a zároveň rozšíření předmětu daně ve formě nové daně z hazardních her, která bude důsledně zdaňovat i hazardní hry provozované prostřednictvím internetu. K nárůstu nepřímých daní dochází i v důsledku návrhu na postupné zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2016–2018. V oblasti tabákových výrobků dochází k vyššímu nárůstu zdanění tabáku ke kouření a doutníků ve srovnání s cigaretami. Za dílčí pokrok v problematice zdanění činností s negativním dopadem na životní prostředí lze označit plánované zvýšení poplatků v některých oblastech. Jde zejména o ekologický poplatek při registraci vozů, odběr povrchové a podzemní vody, vypouštění odpadních vod či poplatky za těžbu nerostů.

3.2.4 Omezení rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a OSVČ Od roku 2015 vláda zavedla další omezení paušálních výdajů pro OSVČ absolutním limitem ve výši 1,2 mil. Kč pro paušální výdaje ve výši 60 % a 1,6 mil. Kč pro paušální výdaje ve výši

8

80 %, což bylo první z opatření s cílem snížení rozdílu ve zdanění zaměstnanců a OSVČ.

3.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí Doporučení č. 2: Zlepšit plnění daňových povinností (se zvláštním zaměřením na DPH) a snížit náklady na výběr a placení daní zjednodušením daňového systému a sjednocením základů daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacích základů pro příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Snížit vysoké daňové zatížení práce, především u osob s nízkými příjmy. Přesunout daňovou zátěž do oblastí, ve kterých bude méně omezovat růst, například na pravidelně placené daně z nemovitostí a ekologické daně. Dále omezit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

3.3.1 Zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému Na základě dříve přijatých opatření a příznivějšího demografického a makroekonomického výhledu se významně zlepšuje dlouhodobá udržitelnost důchodového systému. Podle aktuálních projekcí Pracovní skupiny pro stárnutí populace (AWG, Ageing Working Group) vzrostou výdaje na důchod v roce 2060 oproti výchozímu roku 2013 o 0,7 % HDP a dosahují na konci horizontu projekce hodnoty 9,7 % HDP (měřeno v metodice ESA 2010). Součástí projekcí AWG je citlivostní analýza dopadů provázání důchodového věku se změnami ve střední délce života tak, jak je podoba takového opatření vnímána ze strany EK. Tento scénář se ale ukázal jako nevhodný k jakýmkoliv doporučením, protože pracuje výhradně s efektivním, nikoliv statutárním, věkem odchodu do důchodu. Pokud jde o konkrétní opatření v textu doporučení, je nutné zdůraznit, že ČR se již při projednávání návrhu jednoznačně a systematicky stavěla odmítavě k části, kde se uvádí, že by mělo dojít ke zrychlení tempa zvyšování důchodového věku. Tuto část doporučení ČR odmítla akceptovat a nenavrhuje v této souvislosti žádná opatření. Důvodem je, že současné tempo růstu zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu odpovídá vývoji střední délky života. Průměrná doba strávená v důchodu v ČR tedy není delší než ve většině ostatních členských států. I přes uvedené zlepšení si je vláda ČR vědoma přetrvávající nerovnováhy, a proto byla v roce 2014 na základě Programového prohlášení vlády ustavena Odborná komise pro důchodovou reformu se zastoupením relevantních politických subjektů (politické strany, sociální a hospodářští partneři



a další odborníci). Ve vazbě na doporučení Odborná komise návrhy konkrétních změn představila na konci roku 2014, přičemž průběžného systému PAYG1 se týkala dvě doporučení (revizní systém nastavení věkové hranice a sdílení vyměřovacích základů manželů). Návrh pravidelného revizního mechanismu nastavení důchodového věku bude zpracován do podoby věcného záměru zákona předběžně v termínu do poloviny roku 2015 a následně předložen do vlády.

3.3.2 Zaměstnatelnost starších pracovníků a přezkum valorizace důchodů Vláda podporuje zaměstnatelnost starších osob v rámci systému nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V jeho rámci je kategorie osob starších 50 let zařazena do skupiny osob, kterým je věnována přednostní pozornost (vedle osob ve věku do 30 let, dlouhodobě nezaměstnaných nebo osob navracejících se na trh práce z mateřské a rodičovské dovolené). V průběhu roku 2014 činilo zastoupení osob starších 55 let na počtu osob podpořených nástroji APZ více než 12 %, což odpovídá jejich procentnímu zastoupení ve struktuře uchazečů o zaměstnání. V případě, že zaměstnavatel přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání staršího 50 let, může od Úřadu práce ČR (ÚP ČR) obdržet finanční příspěvek ve výši až 24 000 Kč měsíčně na pokrytí mzdových nákladů. Využívány jsou nástroje veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelné pracovní místo (SÚPM), v případě SÚPM může být mzdový příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců, v případě VPP nově od 1. ledna 2015 až po dobu 24 měsíců. Starší osoby rovněž těží z ostatních nástrojů APZ, zejména z rekvalifikací, které jim umožňují zvýšení souladu jejich kvalifikace s potřebami trhu práce, resp. zaměstnavatelů (např. kurzy ke zvýšení počítačové gramotnosti). Na podporu dalšího vzdělávání osob starších 50 let je zaměřen zvláštní projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2. V průběhu roku 2014 byla zahájena realizace pilotního ověření nového modelu podpory starších osob v předdůchodovém věku na trhu práce. Jedná se o tzv. generační tandem, kdy zaměstnavatel může získat od ÚP ČR mzdový příspěvek na svého stávajícího zaměstnance, který je osobou v předdůchodovém věku, jestliže zároveň vytvoří nové pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání, který nemá dostatečnou praxi. Zaměstnavatel se zároveň zavazuje udržet po určitou dobu obě tyto osoby v pracovním poměru i po skončení poskytování příspěvku. Opatření tak cílí na zvýšení jistoty starších osob na trhu práce a podporu mezigenerační výměny.

V průběhu roku 2014 byla posunuta hranice pro uznání osoby v předdůchodovém věku z 18 měsíců před vznikem nároku na starobní důchod na 36 měsíců. V roce 2015 bude zahájena realizace nového programového období, kdy podpora starších osob na trhu práce je integrální součástí nového Operačního programu Zaměstnanost (OP Z). Kromě podpory starších uchazečů o zaměstnání při jejich vstupu na trh práce bude podporována zejména prevence vzniku nezaměstnanosti starších osob v rámci podpory jejich profesní mobility. Kromě výše uvedených opatření bude dále vláda podporovat rozvoj podpory zahájení podnikání staršími osobami, zejména uchazeči o zaměstnání. Vláda rovněž v souladu se svým programovým prohlášením plánuje zavést slevy na pojistném na sociální zabezpečení pro vybrané kategorie, včetně osob nad 50 let, absolventů, dlouhodobě nezaměstnaných a rodičů vracejících se z rodičovské dovolené. Před jejich zavedením je však nutné důsledně vyhodnotit případné negativní dopady tohoto opatření na státní rozpočet. Od roku 2015 je obnoven valorizační mechanismus, který byl dočasně snížen pro roky 2013–2015. Nyní se důchody každoročně zvyšují opět o 100 % růstu indexu spotřebitelských cen a třetinu nárůstu reálné mzdy. Diskuse o případné změně či úpravě valorizačního mechanismu byla zahájena v rámci Odborné komise pro důchodovou reformu na počátku roku 2015.

3.3.3 Zlepšení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví V roce 2014 byla provedena řada opatření k posílení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví. Od 1. ledna 2015 poklesl roční limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven z 3,41 % na 3,08 % prostředků získaných z pojistného po přerozdělení, což by mělo přispět ke stabilizaci systému úhrad a omezit neúčelně vynakládané finanční prostředky z vybraného zdravotního pojištění. V dubnu 2014 byla rovněž zřízena Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků, jejímž úkolem je posuzovat a doporučovat vstup drahé a nákladné zdravotnické techniky do systému veřejného pojištění tak, aby byla efektivně využívána a vhodně geograficky alokována. Pro nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, tedy největší nemocnice z hlediska objemu péče a spotřeby zdravotního pojištění, byly zavedeny centrální nákupy léků a zdravotnického materiálu.

Systém PAYG (Pay As You Go) je založen na mezigenerační solidaritě a redistribuci prostředků. Ekonomicky aktivní jednotlivci přispívají průběžně do penzijního systému a tyto platby jsou ihned použity k vyplácení penzí. 1


9


Řada dalších opatření se nachází v konečné fázi. Připraven je návrh znění zákonné úpravy, která by zajistila pravidelnou valorizaci platby za státního pojištěnce s ohledem na růst průměrné mzdy a míru inflace, a to nejpozději od roku 2016. Snížení rezervních fondů zdravotních pojišťoven na polovinu by mělo zvýšit efektivitu distribuce finančních prostředků zdravotních pojišťoven. Od 1. ledna 2016 by měl vejít v platnost zákon o neziskových nemocnicích, který přinese zásadní a moderní pojetí právní formy pro státem a samosprávními celky zřízené nemocnice v oblastech personalistiky, účetnictví a hodnocení kvality péče, a to stanovením pravidel pro řízení nemocnic kolektivními orgány s transparentní strukturou a jednoznačnou odpovědností. To zajistí efektivnější hospodaření v oblasti nemocniční péče. Dále je připravena novela zákona k přerozdělení prostředků zdravotního pojištění s využitím statistických nástrojů a PCG (Pharmacy-based Cost Groups) s cílem zajistit distribuci vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami tak, aby byly efektivněji realokovány prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Významné je rovněž vybudování dlouhodobě udržitelné datové, informační a personální základny pro optimalizaci a průběžnou kultivaci systému úhrad lůžkové péče (tzv. DRG Restart) a tím účelné distribuce finančních prostředků v souladu s proporcemi skutečně poskytnutých zdravotních služeb. V návaznosti na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění přistupují zdravotní pojišťovny postupně ke zveřejňování smluv o zdravotní péči. Dochází tím k narovnání dříve vytvořených disproporcí v distribuci a kvalitě péče. Ústav zdravotnických informací a statistiky od roku 2014 pracuje na restrukturalizaci národního datového úložiště zpráv, a to jak v oblasti kvality informací samotných, tak jejich sběru či vytěžování a analýzy pro efektivní vyhodnocování zdravotního systému v mnoha jeho oblastech.

3.4 Služby zaměstnanosti a péče o děti Doporučení č. 4: Zlepšit efektivnost a účinnost veřejných služeb zaměstnanosti, především zavedením systému pro měření výkonnosti. Zvýšit účast nezaměstnaných mladých lidí na individualizovaných službách. Výrazně navýšit dostupnost cenově přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče o děti, a to se zaměřením na děti do tří let.

3.4.1 Zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti Od počátku dubna 2013 probíhala stabilizace ÚP ČR. Především došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců úřadu o 700 pra-

10

covníků pro oblast zaměstnanosti, jejichž úkolem je aktivní práce se zaměstnavateli, a 600 pracovníků pro oblast agendy nepojistných sociálních dávek zde určených prioritně do oblasti šetření před poskytnutím dávky. Od 1. dubna 2014 došlo ke změnám v kompetencích pracovišť ÚP ČR a základní jednotkou pro realizaci APZ se stala vybraná kontaktní pracoviště na úrovni okresů, čímž byl výkon této agendy přiblížen potřebám lokálních trhů práce. Pokud jde o zavedení systému pro měření výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti, je realizován projekt Posilování efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb v oblasti připravovaných reforem MPSV. V jeho rámci již byla v říjnu 2014 sestavena sada Monitorovací indikátory ÚP ČR – revize požadavků, tedy soubor indikátorů pro sledování a řízení služeb zaměstnanosti reagující mj. i na požadavky EK na hodnotící indikátory služeb zaměstnanosti v zemích EU. Indikátory umožní postihnout míru zatížení ÚP ČR výkonem agend zprostředkování zaměstnanosti i nepojistných sociálních dávek, určit finanční náročnost vybraných činností a umožnit vyhodnocování kvality poskytovaných služeb ÚP ČR. Pilotní ověření výstupů projektu je již připravováno. Během roku 2014 byla vypsána zásadní výběrová řízení na dodavatele nových, moderních informačních systémů pro oblast zaměstnanosti, nepojistných sociálních dávek a technického zabezpečení IT podpory. Tím byl učiněn zásadní krok, který pozitivně ovlivní činnost zaměstnanců ÚP ČR a poskytne jim kvalitní a moderní systémové IT nástroje pro jejich práci. Tyto informační systémy současně umožní sofistikovanější sledování výkonnosti a efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Ukončení výběrového řízení na informační systém pro oblast zaměstnanosti se očekává do konce roku 2015, návazně budou v rámci tohoto systému zavedeny a uvedeny do praxe monitorovací indikátory ÚP ČR. Ke zkvalitnění, zvýšení výkonnosti a účinnosti ÚP ČR je realizováno několik dalších projektů, které budou postupně dokončeny v roce 2015. V rámci projektu MIKOP (Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR) byly vypracovány metodiky pro práci zaměstnanců úřadů práce s klienty v oblasti trhu práce, zprostředkování zaměstnání a pro oblast poradenství k získání zaměstnání, horizontálně ve všech krajích proběhly kazuistické semináře, v současné době probíhá pilotní zavádění zpracované metodiky, zejména inovativních postupů práce s klienty. Postupně probíhá horizontální školení všech zainteresovaných zaměstnanců ÚP ČR. Byly vypracovány a distribuovány informační materiály pro klienty ÚP ČR. Pro příští programové období je připraveno pokračování projektu MIKOP – EFES (Efektivní služby zaměstnanosti) zaměřený na posílení personálního a technického vybavení regionálních pracovišť ÚP ČR v návaznosti na zvýšení kvality poskytovaných služeb, ke zřízení info center na vybraných pracovištích



ÚP ČR, zavedení vyvolávacích systémů na úseku zaměstnanosti, pokračování osvědčené aktivity kazuistické semináře, zkvalitnění PR aktivit, měření spokojenosti klientů či prohloubení spolupráce s regionálními partnery a zaměstnavateli. Prostřednictvím 85 odborných zaměstnanců projektu Rozvoj služeb v oblasti volných pracovních míst došlo k zintenzivnění spolupráce se zaměstnavateli a dalšími subjekty – k 30. listopadu 2014 proběhlo 10 776 osobních monitorovacích kontaktů se zaměstnavateli, které jsou realizovány za účelem získávání volných pracovních míst, zjišťování aktuálního stavu na trhu práce a predikcí vývoje zaměstnanosti u zaměstnavatelů, spojeného s nabídkami služeb ÚP ČR. Zaměstnanci ÚP ČR absolvují vzdělávací program, na jehož podkladě vznikne Soubor vzdělávacích materiálů pro výuku zaměstnanců ÚP ČR pracujících v oblasti spolupráce se zaměstnavateli. Projekt Efektivní řízení lidských zdrojů Úřadu práce (ELZUP) je zaměřen na optimalizaci personálních procesů a efektivní řízení lidských zdrojů ÚP ČR, v jeho rámci je rozvíjena i metodika hodnocení výkonnosti jeho pracovníků. Cílem projektu je také zlepšit kontinuální vzdělávání a výcvik zaměstnanců ÚP ČR, zvýšit jejich kapacitu, řídící schopnosti, motivaci, produktivitu a profesionalitu a tím zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Zpracována již byla vzdělávací strategie s navazujícími procesy řízení a rozvoje lidských zdrojů, zanalyzovány vzdělávací potřeby ÚP ČR, plány vzdělávání 21 typových pozic, proběhlo školení 2400 odpovědných zaměstnanců a školení řídících pracovníků. V roce 2015 proběhnou zbývající workshopy pro řídící pracovníky a pracovníky personálních útvarů, příprava manuálů pro tyto zaměstnance a zbývající výcvik zaměstnanců, včetně e-learningového kurzu v rámci informačního systému ÚP ČR.

3.4.2 Nezaměstnanost mladých lidí V roce 2014 nadále ve spolupráci MPSV a ÚP ČR úspěšně pokračovala realizace Odborných praxí pro mladé do 30 let jako soubor regionálních individuálních projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). V rámci tohoto opatření je zaměstnavatelům poskytován finanční příspěvek na mzdu zaměstnance, bývalého uchazeče o zaměstnání do 30 let bez praxe a na mentora, tj. stávajícího zaměstnance, který nově přijatou mladou osobu zapracovává na pracovišti zaměstnavatele. Součástí opatření mohou být rekvalifikační kurzy. K pilotně ověřovaným opatřením se dále řadí stáže, které jsou zajišťovány Fondem dalšího vzdělávání. V dubnu 2014 bylo na základě připomínek EK finalizováno znění Realizačního plánu programu Záruky pro mládež, který se stal stěžejním strategickým dokumentem ČR pro oblast podpory mladých osob na trhu práce. Tímto programem

garantuje vláda ČR poskytnutí nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné přípravy nebo stáže každému mladému člověku do 25 let, a to do 4 měsíců poté, co se stal nezaměstnaným, ukončil formální vzdělávání nebo odešel ze systému formálního vzdělávání. Opatření programu nabývají charakteru jak preventivního, zejména prostřednictvím rozvoje kariérového poradenství, tak rovněž charakteru nápravného spočívajícího v usnadnění vstupu mladých osob na trh práce. Další rozvoj realizace programu bude zahájen s počátkem realizace OP Z, přičemž důraz bude kladen na rozvoj kariérového poradenství, podporu vytváření pracovních příležitostí, rozvoj odborných praxí a stáží. Připravovány jsou projekty Práce na zkoušku, Stáže do zahraničí a Návrat do vzdělávání. V dubnu 2014 bylo zahájeno pilotní ověřování sady monitorovacích indikátorů umožňujících vyhodnocovat průběh realizace programu.

3.4.3 Dostupnost zařízení a služeb péče o děti Dostupné a kvalitní služby péče o děti jsou jedním z významných nástrojů pro udržení kontaktu se zaměstnáním v době mateřské a rodičovské dovolené a vstupu rodičů na trh práce. Dle vládních cílů i doporučení EK jsou kvalitní a dostupné služby péče o děti pro ČR klíčové. Z toho důvodu v listopadu 2014 vstoupil v platnost zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (tzv. zákon o dětské skupině). Přijetím zákona o dětské skupině došlo k nastavení základních parametrů služby péče o dítě na nekomerční bázi. Zřizovateli dětské skupiny mohou být jak soukromé společnosti, tak veřejné orgány (státní orgány, obce, kraje), neziskové organizace, nadace a další subjekty. Zřízení dětských skupin umožní udržet kontakt rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě (od 1 do 6 let věku) a jeho postupný návrat nebo vstup na trh práce s ohledem na strategii rodiče při sladění profesního, rodinného a osobního života. V současné době je v Parlamentu ČR projednávána novela zákona, která zavádí možnost (nikoliv povinnost) poskytovatele se k evidenci přihlásit, a tím spadat do věcné působnosti zákona. Zákon mj. stanoví požadavky na kvalifikaci personálu dětské skupiny, okruh poskytovatelů, úhradu nákladů za službu, nejvyšší počet dětí a nejnižší počet pečujících osob v jedné dětské skupině, vnitřní pravidla a plán výchovy a péče, stravování, evidenci dětí, smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a stavebně technické a hygienické požadavky na prostory a provoz. Dále vymezuje vznik, změnu a zánik oprávnění k poskytování služby, evidenci poskytovatelů a zápis do evidence poskytovatelů, kontrolu a správní delikty. K zákonu se váže rovněž vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do počtu


11


12 dětí. Pro péči o děti nad počet 12 se váže obecná vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

vzdělávání. Ve školním roce 2014/2015 se Česká školní inspekce (ČŠI) specificky zaměří mimo jiné právě na přijímání dětí mladších 3 let k předškolnímu vzdělávání.

V souvislosti se zákonem vešla v účinnost novela zákona o daních z příjmu obsahující daňová opatření podporující vznik a využívání dětské skupiny, konkrétně zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a zavedení slevy na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti se vstupem nebo návratem na trh práce.

Co se týče dalších opatření na rozšiřování možností účasti dětí na předškolním vzdělávání, v březnu 2015 došlo ke schválení novely školského zákona, která mj. zpřístupní přípravné třídy základních škol všem dětem. V současné době je také připravován návrh legislativní úpravy k zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání (podrobněji se těmto opatřením věnuje kapitola 3.5.4).

Zařízení služeb péče o děti typu dětská skupina byly doposud finančně podporovány v rámci stávajícího OP LZZ a budou nadále podporovány v rámci investiční priority 1.2 OP Z. Bude se jednat o dětské skupiny pro zaměstnavatele i pro veřejnost. U těchto projektů je plánováno zjednodušené vykazování výdajů. Od roku 2012 je MPSV autorizačním orgánem profesní kvalifikace (PK) Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky. Osvědčení o způsobilosti k těmto PK získalo dosud 235 uchazečů. V současné době dobíhá projekt Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě. Prodloužení realizace projektu do listopadu 2015 umožní přípravu seminářů zaměřených na služby péče o děti určených pro potencionální i současné poskytovatele. V rámci OP Z budou navrženy nové projekty s cílem vytvořit stabilní systém péče o děti do zahájení povinné školní docházky. V mateřských školách (MŠ) registrovaných ve školském rejstříku byl ve školním roce 2013/2014 podíl dětí mladších 3 let 9,1 %. Otevření možností vzdělávání dětí do 3 let v MŠ se stalo jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Dostupnost veřejných MŠ je však stále nedostatečná, což postihuje zejména nízkopříjmové skupiny. V roce 2015 bude zvýšení kapacity předškolních zařízení registrovaných ve školském rejstříku podpořeno jak z evropských, tak z národních zdrojů. K březnu 2015 bylo z Fondu na rozvoj kapacit MŠ a ZŠ schváleno z celkové částky 1,5 mld. Kč již 50 projektů za 400 mil. Kč. K vyrovnání kapacit MŠ a ZŠ by mělo dojít i díky Fondu rozvoje kapacit mateřských a základních škol do roku 2016. Navíc byl v roce 2014 zahájen program, ze kterého mají být každoročně k dispozici finanční prostředky ve výši 300 mil. Kč. Finanční podpora investic do předškolního vzdělávání bude alokována také v rámci IROP. V rámci meziresortní dohody je připravován návrh legislativních úprav pro zařazování dětí mladších 3 let do MŠ. Při vymezování podmínek pro vzdělávání dětí mladších 3 let je potřeba vycházet z potřeb dětí, zasadit se o co nejpříznivější podmínky pro tyto děti i jejich pedagogy a dbát na bezpečnost dětí. K tomu je nutné snížit počty dětí ve třídách, upravit personální obsazení MŠ, které budou vzdělávat děti mladší 3 let, poskytovat pedagogům metodickou podporu a další

12

3.5 Kvalitní a inkluzivní vzdělávání, hodnocení a financování výzkumných institucí Doporučení č. 5: Zajistit, aby akreditace, řízení a financování vysokého školství přispívaly k jeho zkvalitňování a k jeho větší orientaci na trh práce. Zrychlit vypracování a zavedení nové metodiky pro hodnocení výzkumu a pro přidělování finančních prostředků, aby se zvýšil podíl financování poskytovaného výzkumným institucím na základě výkonnosti. V základním vzdělávání zatraktivnit učitelské povolání, zavést komplexní hodnotící rámec a podpořit školy a žáky se slabšími výsledky. Zvýšit inkluzivnost vzdělávání, především podporou účasti sociálně znevýhodněných a romských dětí, a to zejména v předškolním vzdělávání.

3.5.1 Vysoké školství a relevance pro trh práce ČR považuje otázku kvality vzdělání a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce za významnou politickou prioritu. Vláda v březnu 2015 schválila novelu zákona o vysokých školách, která obsahuje několik významných změn. Zejména (i) zavedení pravidel pro vnitřní systémy zajišťování a hodnocení vysokých škol (VŠ); (ii) zavedení dvou profilů bakalářských a magisterských studijních programů: profesních a akademických, s cílem vytvořit prostor pro větší podporu studijních programů orientovaných na potřeby trhu práce; (iii) možnost institucionální akreditace pro oblasti vzdělávání v případě vysokých škol se zavedeným a funkčním vnitřním systémem zajišťování kvality. V lednu 2015 byla připravena klíčová nařízení o standardech pro institucionální akreditaci, standardech pro akreditaci studijního programu a standardech pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Na tvorbu strategie rozvoje vysokého školství do roku 2030 je zaměřen Individuální projekt národní (IPn) KREDO, jehož hlavním cílem je provést srovnávací analýzu strategických



plánů rozvoje jednotlivých VŠ a na základě ní připravit podklady pro strategická rozhodování, např. v oblasti hodnocení institucí, financování a získávání prostředků z jiných zdrojů, lepší uplatnitelnosti absolventů dle potřeb regionů. Obecně ČR vykazuje ve srovnání s ostatními zeměmi EU nízkou míru nezaměstnanosti a naopak vysokou zaměstnanost absolventů. Absolventi terciárního vzdělávání nevykazují na trhu práce prakticky žádné významnější problémy. Nezaměstnanost osob s terciárním vzděláním ve věku 20–34 let patří k nejnižším v EU. Vysokoškolští absolventi se jen málo potýkají s problémem „překvalifikovanosti“. Zároveň jsou na trhu stále velmi výrazně platově zvýhodněni oproti osobám se středním vzděláním. Za účelem vytvoření základů pro systém vyhodnocování a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce byl na MPSV zřízen projekt Překvap. Projekt je zaměřen na vytvoření stálého systému předvídání vývoje na trhu práce a pravidelné zpracování projekcí kvalifikačních potřeb a sektorových studií v rámci tohoto systému. Systém bude obnášet zpracování metodiky pro pravidelný sběr dat a produkci prognostických výstupů. Informace o kvalifikačních potřebách trhu práce umožní přijímat taková rozhodnutí, která přispějí ke zvýšení zaměstnatelnosti, souladu potřeb trhu práce a nabízených kvalifikací a obecně řešení problémů, které jsou pro český trh práce charakteristické. V průběhu roku 2015 se předpokládají pilotní výstupy, které budou rozpracovány v navazujícím projektu systémového charakteru financovaného z OP Z.

3.5.2 Hodnocení a financování výzkumných institucí Vláda pokračuje v postupném navyšování veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a současně se snaží stabilizovat institucionální podporu v intencích doporučení mezinárodního auditu. K tomu se podstatně mění i způsob přípravy návrhu pro vládu tak, aby se stabilizovaly výdaje jednotlivých rozpočtových kapitol na VaVaI. Na základě doporučení mezinárodního auditu systému VaVaI v ČR se připravuje nová metodika hodnocení výzkumných organizací (tzv. IPn Metodika). Velké pilotní ověření by mělo proběhnout v roce 2015. Hodnocení bude kombinací posouzení plnění účelu, ke kterému je daná organizace zřízena, a jejího výkonu v dané oblasti. Nový systém hodnocení a financování výzkumných organizací bude zohledňovat rozličné postavení a různorodé role různých typů výzkumných organizací v národním výzkumném a inovačním systému ČR, evaluace na jejím základě bude probíhat formou informovaného mezinárodního peer-review a bude při ní kladen důraz na schopnost dosahovat mezinárodně konkurenceschopných výsledků a přenášet znalosti z výzkumného prostředí do praxe. Hodnocení se přitom již

nebude soustřeďovat výlučně na retrospektivní bibliometrickou evaluaci dosažených výsledků, ale bude zohledňovat i další aspekty provozu a řízení výzkumných organizací jako kvalitu jejich managementu, strategii dlouhodobě udržitelného rozvoje, zapojení do mezinárodních sítí a aktivit VaVaI nebo schopnost získávat finanční prostředky ze zahraničních a soukromých zdrojů. Vládou bude připravena i metodika interim a ex-post hodnocení výzkumných infrastruktur, jež naváže na již vypracovanou metodiku jejich ex-ante hodnocení. Metodika ex-ante hodnocení výzkumných infrastruktur postavená plně na principech informovaného mezinárodního peer-review byla roku 2014 implementována za účelem získání expertních podkladů pro rozhodnutí o financování tzv. velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v letech 2016–2022 a aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Systém ex-ante, interim a ex-post hodnocení výzkumných infrastruktur bude komplexním metodickým rámcem kontinuálního procesu evaluace a financování výzkumných infrastruktur ČR ve všech fázích jejich životního cyklu. Expertní práce na přípravě obou uvedených metodik budou dokončeny v průběhu roku 2015.

3.5.3 Komplexní systém hodnocení a podpory v základním vzdělávání Cílem zavedení komplexního systému hodnocení je budování kultury hodnocení výsledků vzdělávání na všech úrovních vzdělávacího systému a strategický přístup k vedení a sdílení představy o kvalitě ve vzdělávání. Na národní úrovni se rozvíjí systém testování žáků. Po plošném ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ proběhlo výběrové ověřování výsledků žáků 4. a 8. ročníků ZŠ a 2. ročníků středních odborných škol (SOŠ) a ve školním roce 2014/2015 bude provedeno výběrové ověřování výsledků žáků 9. ročníků a 3. ročníků SOŠ. Školám je zpřístupněn také modul pro školní testování, který mohou školy využít pro realizaci vlastního testování. Smyslem je poskytovat zpětnou vazbu o tom, do jaké míry žáci zvládají to, co by podle minimálních požadavků státu měli zvládat, v čem jsou slabší apod. Na základě toho dochází ve škole ke změnám vedoucím ke zvýšení kvality vzdělávání. Testování žáků pro účely monitoringu výkonnosti vzdělávací soustavy provádí ČŠI prostřednictvím výběrových šetření na vybraném vzorku škol. Od školního roku 2013/2014 si mohou následně testy udělat všechny ostatní školy, které do vzorku zapojeny nebyly. Výsledky testování budou spolu s komentáři poskytovány jednotlivým žákům, ale i školám a učitelům. Následně jsou výsledky souhrnně v agregované a v anonymní podobě zveřejněny, což slouží jako podklad pro strategická rozhodnutí na úrovni vzdělávací politiky státu, tak


13


i k autoevaluaci a strategickým opatřením rozvoje kvality na úrovni škol. V roce 2015 bude dokončen rámec pro komplexní hodnocení kvality, jehož součástí je definování kritérií kvalitní školy, která budou zveřejněna spolu s metodikou pro jejich používání. Kritéria budou stanovována na delší časové období, aby školy měly dostatek času na provedení změn. Podpora slabých škol bude postavena na podpoře ředitelů škol a týmů podílejících se na vedení škol v oblastech vedení procesů vzdělávání a učení, strategického vedení a řízení změny, vedení týmu, řízení organizace a osobního profesního rozvoje. Tyto oblasti a popis kompetencí jsou základem standardu ředitele, vytvořeném v roce 2015 v rámci IPn Kariérní systém. Součástí komplexního systému hodnocení se stane i hodnocení kvality práce učitele. Je dokončován návrh kariérního systému pro učitele, který se opírá o kompetenční standard profese učitele, je provázán s průběžným formativním hodnocením, systémem atestací a navázán na pravidla odměňování pedagogických pracovníků. Probíhají přípravné legislativní práce umožňující uvedení kariérního systému do praxe. Profesní rozvoj vedení škol a pedagogických pracovníků je základem pro zlepšování kvality vzdělávání. Krokem k posílení postavení pedagogických pracovníků je vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících z února 2015, jehož cílem je zavedení pravidla minimálního trvání pracovního poměru na dobu určitou v případě pedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Pedagogičtí pracovníci budou v rámci OP VVV podpořeni zejména v dovednostech participativního vedení škol ke zlepšování vzdělávání a výchovy, v práci s individualitou žáka, v rozvoji potenciálu každého žáka a formativním hodnocení, nových pedagogických přístupech k rozvoji klíčových kompetencí žáků.

3.5.4 Zvýšení inkluzivity vzdělávání Pro vládu ČR je inkluzivita vzdělávání jednou z hlavních priorit, což bylo v roce 2014 potvrzeno i přijetím Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Jako implementační dokument Strategie v oblasti inkluze je připravován Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016–2018, na který naváže obdobný dokument na období 2019–2020. Plán bude obsahovat konkrétní opatření pro dosažení jednoho z hlavních cílů vzdělávací politiky, kterým je snižování nerovností ve vzdělávání, zejména aktivity na podporu inkluzivního vzdělávání a řešení předčasných odchodů ze vzdělávání u ohrožených skupin. V únoru 2015 byl Výboru ministrů Rady Evropy předložen revidovaný akční plán k výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti

14

ČR z roku 2007 kvůli nepřímé diskriminaci několika romských žáků, který obsahuje přehled dosud realizovaných opatření k výkonu rozsudku a přehled opatření, která k výkonu rozsudku budou realizována. Výbor ministrů Rady Evropy na svém březnovém zasedání přivítal proinkluzivní kroky MŠMT, které byly přijaty v souvislosti s rozsudkem D. H. a ostatní proti ČR. V roce 2015 byla schválena novela školského zákona, která legislativně ukotvuje princip individuální podpory každého žáka s potřebou podpůrných opatření poskytovaných školami a školskými zařízeními. Novela mimo jiné zpřístupní přípravné třídy ZŠ všem dětem, nejen dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, a to od školního roku 2015/16. Jedná se o alternativní způsob předškolní přípravy určený především pro děti s odkladem povinné školní docházky kvůli jejich nedostatečné zralosti pro nástup k povinné školní docházce. V současné době je připravován návrh legislativní úpravy k zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání tak, aby se do předškolního vzdělávání dostaly všechny děti, přičemž se zavedením do praxe se počítá od školního roku 2017/18. Povinný předškolní rok bude stejně jako nyní bezplatný a bude možné jej plnit podle možností a potřeb dětí – buď v MŠ zapsané ve školském rejstříku, v přípravném ročníku ZŠ, případně za určitých podmínek individuálně. S tím souvisí také potřeba navýšit v místech potřeby kapacity MŠ a ZŠ (viz kapitola 3.4.3). V rámci OP VVV je plánováno vyhlášení výzvy na rok 2015 na podporu systémového projektu na vytváření strategií sociálního začleňování zaměřených na rozvoj vzdělávání, v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, i podporu konkrétních opatření na podporu inkluzivního vzdělávání v obcích, které jsou již připraveny své strategie realizovat. V průběhu roku 2015 bude takto podpořeno minimálně 25 měst a obcí. Důraz bude kladen na rozvoj školních poradenských pracovišť, tj. zejména zajištění činnosti specialistů ve školách - asistentů pedagoga, školních psychologů, speciálních pedagogů, apod. Zvláštní pozornost bude věnována desegregaci ve vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí (mj. romských dětí) a zvyšování připravenosti MŠ a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu k jejich vzdělávání. V prosinci 2014 byl schválen Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015–2017, v němž se promítá rovný přístup ke vzdělávání jako funkční koncept, který napomáhá všestrannému rozvoji všech žáků a studentů a akcentuje zvyšování kvalifikace všech obyvatel jako princip k posílení konkurenceschopnosti a růstu české ekonomiky i společnosti. V únoru 2015 vláda schválila Strategii romské integrace do roku 2020, která vytváří rámec pro opatření, která povedou do roku 2020 ke zvrácení negativních trendů ve vývoji situace značné části Romů v ČR.



3.6 Reforma regulovaných profesí a snížení energetické náročnosti Doporučení č. 6: Zrychlit reformu regulovaných povolání a při tom se zaměřit na zrušení neodůvodněných a neúměrných požadavků. Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice.

3.6.1 Reforma regulovaných povolání ČR se plně zapojila do procesu vzájemného hodnocení vnitrostátních předpisů týkajících se přístupu k povoláním, který probíhá na základě sdělení EK ze dne 2. října 2013 a současně participuje na pilotním projektu ex ante hospodářských reforem zaměřeném na reformu regulovaných povolání. Byly zcela dokončeny 2 etapy tohoto procesu, v jejichž rámci byly podrobně zmapovány všechny podmínky pro výkon regulovaných profesí. U skupiny profesí vybraných EK byla již dokončena také 3. etapa procesu, a to přezkum přiměřenosti, kde bylo třeba, aby gestoři jednotlivých povolání řádně zdůvodnili regulaci ochranou veřejného zájmu a zhodnotili přiměřenost regulace a její nezbytnost. ČR dále provedla průzkum mezi zaměstnavateli a jednotnými kontaktními místy v ČR i okolních státech, výsledky veřejných konzultací ukázaly obecně odmítavý postoj respondentů k zásadnímu snižování požadavků na výkon profesí. Rovněž nebyly identifikovány žádné problémy související s regulovanými profesemi při přeshraničním pohybu služeb, či s usazováním zahraničních osob. V současné době není stanovena jednotná metodika, která by blíže upřesnila, co je samostatná profese a co je již pouze specializace, a sjednotila tak přístup jednotlivých členských zemí. Vysoký počet regulovaných profesí ČR v evropské databázi je výsledkem snahy ČR o naprostou transparentnost v této oblasti, kdy jsou zde uváděny dopodrobna veškeré existující regulované činnosti. Příkladem může být oblast jaderné energetiky, kde ČR deklaruje v databázi více než 30 profesí, kdežto jiné státy jen 1–2. Celková míra regulace je však v tomto sektoru pravděpodobně srovnatelná. Úřad vlády na podzim zahájil analýzu regulovaných povolání jednak z pohledu ekonomických dopadů regulace a jednak v kontextu jednotlivých aspektů případné revize existující regulace, včetně dlouhodobého přístupu ČR k této problematice. Analýza ve svých předběžných závěrech uvádí, že vypovídající hodnota formálního počtu regulovaných profesí o celkové úrovni regulace profesí a na ni navazujících ekonomických dopadů je nízká a že plošné snižování počtu regulovaných profesí na základě tohoto indikátoru či na základě individuálního postupu po jednotlivých profesích je z právního hlediska koherentní přístup, ale nemusí vést k měřitelnému ekonomickému dopadu. V případě, že cílem

revize profesí je ekonomický dopad, nedostatky českého systému regulací profesí by tedy měly být konkretizovány, nebo by mělo být poukázáno na jasný komparativní mechanismus, ve kterém ČR vykazuje vysokou míru regulace (např. v nezávislém hodnocení OECD se v regulaci čtyř hlavních profesí pohybuje na průměru či těsně nad ním a nelze z něj vyvozovat excesivní míru regulace v porovnání s ostatními členskými státy). Právní a harmonizační cíle revize regulace profesí jsou současnými kroky ČR postupně naplňovány. Pro dosažení ekonomicky významných dopadů v oblasti je však nutné přistupovat k cílení na sektory, které vykazují nízkou míru konkurence či vysokou míru přirážek a postupovat v širším kontextu vlivu regulace na konkurenci uvnitř těchto sektorů. Podobný postup ale nelze realizovat individuální revizí proporcionality v rámci všech regulovaných profesí. Podle studie by tedy právní a harmonizační argumentace v rámci hodnocení ČR měla být oddělena od aspektů vlivu regulace na konkurenci, velikost přirážek v rámci sektorů a tedy nejviditelnějších zdrojů pozitivních ekonomických dopadů. Přístup ČR k procesu vzájemného hodnocení je EK hodnocen velmi pozitivně, požadované informace jsou zasílány ve stanovených termínech a ve vysoké kvalitě. Bylo zkontrolováno, aktualizováno a doplněno více než 7000 údajů, čímž došlo ke zvýšení transparentnosti a funkčnosti v této oblasti. Prioritní pro letošní a následující rok bude dokončení přezkumu přiměřenosti u všech regulovaných profesí a vypracování akčních plánů, které budou obsahovat případné návrhy opatření na odstranění neopodstatněných požadavků na výkon regulovaných profesí, zejména s ohledem na možnost nahrazení zákonné regulace dobrovolnou certifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací.

3.6.2 Zvyšování energetické účinnosti Zvyšování energetické účinnosti a úspory energie jsou společným jmenovatelem všech tří pilířů energetické politiky ČR, tedy bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Důraz na zvyšování energetické účinnosti vychází z klesající dostupnosti vlastních disponibilních primárních zdrojů a přetrvávající průmyslovou orientací hospodářství. ČR si je vědoma, že musí zachovat nebo urychlit trend poklesu energetické náročnosti tvorby HDP a usilovat o to, aby po roce 2020 byla energetická náročnost tvorby HDP v jednotlivých oborech na úrovni srovnatelných ekonomik v rámci EU. Za tímto účelem byla připravena novela energetického zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie, kterými se implementuje směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU a které se nacházejí v legislativním procesu. Dalším dokumentem, jenž byl zpracován v roce 2014, je Strategie renovace budov2, která je analýzou potenciálu úspor a možností renovace budov.


15


Jako hlavní opatření byl v roce 2014 spuštěn národní program Nová zelená úsporám (nástupce programu Nová zelená úsporám 2013). Příjem žádostí v rámci výzvy k realizaci energeticky úsporných opatření v rodinných domech byl zahájen 1. dubna 2014. Za 9 měsíců bylo přijato 6110 žádostí téměř za 1,4 mld. Kč. Dne 1. dubna 2015 byla vyhlášena 1. výzva pro bytové domy na území hl. m. Prahy s alokací 500 mil. Kč a 2. výzva pro rodinné domy na celém území ČR s alokací 600 mil. Kč. Snižování energetické náročnosti je také součástí komplexní renovace bytových domů v rámci národního programu PANEL 2013+. Opatření má významné multiplikační efekty pro sektor stavebnictví s kladným dopadem na státní rozpočet. V roce 2014 bylo v rámci projektu uzavřeno 181 smluv, na které poskytl Státní fond rozvoje bydlení úvěry ve výši 631,8 mil. Kč. Pro rok 2015 se počítá s finančními prostředky ve výši 600 mil. Kč.

3.7 Kvalitní státní správa, boj proti korupci, administrace fondů EU, zadávání veřejných zakázek

V rámci nového programového období 2014–2020 je plánováno pro účely snižování energetické náročnosti využívat čtyři operační programy – OP ŽP, OP PIK, IROP a OP PPR. Kromě operačních programů se na plnění závazku ČR uspořit do roku 2020 47,78 PJ (13,27 TWh) na konečné spotřebě energie podílí státní program EFEKT, který je vyhlašován každoročně.

3.7.1 Provedení zákona o státní službě

ČR bude v rámci veřejné podpory kromě klasicky poskytovaných dotací podporovat především využívání finančních nástrojů. Za tímto účelem byl zpracován materiál Finanční nástroje jako forma zajištění financování projektů v programovacím období 2014–2020.

K přijetí právní úpravy postavení zaměstnanců státní správy a zajištění její účinné implementace, popř. k přijetí dalších souvisejících právních norem, které vytvoří příznivější regulatorní podmínky ve státní správě se ČR zavázala v Dohodě o partnerství pro programové období 2014–2020 (DoP). ČR se zároveň zavázala do zákona o státní službě včlenit některé klíčové prvky: (i) stanovení zásad a základních hodnot státní služby; (ii) jasná definice hranic vzájemného působení mezi politickou a úřednickou úrovní; (iii) rozvoj systému náboru zaměstnanců založeného na transparentním testování předpokladů pro výkon státní služby, zlepšení odbornosti ve-

Mezi jednotlivými programy došlo ke zlepšení koordinace. Zástupci všech dotčených resortů jsou zastoupeni v pracovních skupinách pro přípravu jednotlivých programů. Národní programy, které doplňují programy ze strukturálních fondů, jsou designovány tak, aby je doplňovaly.

Doporučení č. 7: V roce 2014 přijmout a provést zákon o státní službě, jenž zajistí stabilní, efektivní a profesionální státní správu. Zrychlit a značně posílit boj proti korupci provedením zbývajících legislativních opatření stanovených v protikorupční strategii na roky 2013–2014 a vypracováním plánů na další období. Dále zlepšit správu finančních prostředků EU, a sice zjednodušením prováděcích struktur, zvýšením kapacity a lepším řešením střetů zájmů. Zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek a zlepšit realizaci veřejných nabídkových řízení zajištěním odpovídajících pokynů a odpovídajícího dohledu.

ČR si je vědoma důležitosti efektivní veřejné správy a jejího zásadního vlivu na fungování státu. Přijetí zákona o státní službě představovalo v roce 2014 jednu z hlavních vládních priorit.

Strategie renovace budov byla vytvořena podle požadavku čl. 4 směrnice 2012/27/EU, o energetické účinnosti, která je přílohou Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR. 2

16



řejné správy; (iv) spravedlivý systém odměňování s transparentně stanovenou výkonovou složkou platu; (v) působnost zákona má zahrnout všechny subjekty vykonávající státní správu a jejich zaměstnance (případně s řádně odůvodněnými výjimkami). Zákon o státní službě vstoupil plně v účinnost k 1. lednu 2015. Jeho implementace probíhá v souladu s Harmonogramem prací pro zabezpečení legislativního procesu prováděcích právních předpisů k zákonu o státní službě, jehož akualizaci vláda schválila dne 28. ledna 2015 a který obsahuje přehled stavu implementace jednotlivých prováděcích předpisů. V únoru 2015 byl jmenován do funkce náměstek ministra vnitra pro státní službu a aktuálně probíhá výběr státních tajemníků pro jednotlivá ministerstva a další opatření v souladu s harmonogramem prací. ČR se s ohledem na DoP a v návaznosti na jednání s EK zavázala k tomu, že k 1. červenci 2015 zavede klíčové prvky zákona o státní službě.

3.7.2 Posílení boje proti korupci Boj s korupcí patří mezi priority současné vlády, která deklaruje své politické odhodlání uskutečňovat realistická a cílená protikorupční opatření. Vzhledem k období politické nestability především v druhé polovině roku 2013 a nástupu nové koaliční vlády v lednu 2014 se v průběhu roku ze Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 podařilo uskutečnit pouze několik dílčích opatření (celkově bylo splněno zhruba 48 ze 78 úkolů). Za nejvýznamnější krok realizovaný v tomto období lze považovat přijetí zákona o státní službě. Provedení klíčových legislativních opatření obsažených v protikorupční strategii přijaté na roky 2013 a 2014 bylo odloženo, nicméně zmíněné legislativní úkoly byly následně zahrnuty do Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015. Akční plán obsahuje soubor legislativních a nelegislativních opatření. Podrobný časový harmonogram plnění úkolů je stanoven v Plánu legislativních prací vlády na rok 2015 a v plánech nelegislativních úkolů vlády na toto období. Významnou roli má zejména s ohledem na zhodnocení korupčních rizik v připravované legislativě činnost Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí coby poradního orgánu vlády. Mezi legislativní úkoly se řadí zejména novela zákona o střetu zájmů, která vytvoří podmínky pro účinnější prevenci střetu zájmů a zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání veřejných funkcionářů; zákon o centrálním elektronickém registru všech smluv uzavřených veřejnou správou na určený minimální finanční limit; nový zákon, jenž nahradí zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon; novou právní úpravu činnosti státního zastupitelství, která se zaměří především na zajištění jeho nezávislosti na politických vlivech; legislativní řešení prokazování původu majetku, které napomůže

odhalování nepřiznaných nebo zatajených příjmů poplatníků daní z příjmů; rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu; přijetí nového zákona o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě; legislativní nastavení jasných pravidel financování politických stran a hnutí včetně stanovení limitu pro dary od fyzických i právnických osob. V prosinci 2014 byla společně s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2015 schválena Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017. Koncepce vychází z analytické části předchozí protikorupční strategie, stejně jako z jí stanovených priorit. Dokument nově definuje čtyři základní priority vládní politiky boje s korupcí na následující tříleté období, popisuje její institucionální rámec a specifikuje její dva hlavní nástroje - zhodnocení korupčních rizik (CIA, Corruption Impact Assesment) a akční plány. Pozornost je věnována především prevenci korupce v oblasti veřejné správy s důrazem na složky státní správy, přičemž prioritními oblastmi jsou: výkonná a nezávislá exekutiva, transparentnost a otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu, rozvoj občanské společnosti.

3.7.3 Zlepšení správy finančních prostředků EU Příprava implementačního prostředí pro využití prostředků EU v programovém období 2014–2020 vychází z potřeby výrazného zjednodušení a zefektivnění správy těchto prostředků. Vláda ČR přijala soubor metodických dokumentů (závazných pokynů a nezávazných doporučení), které představují harmonizovaný základ pravidel a administrativních postupů pro všechny subjekty implementace. Stanovení jednotných pravidel v klíčových oblastech implementace přispěje k jasnějšímu a přehlednějšímu nastavení pravidel pro příjemce podpory z rozpočtu EU. Závazná pravidla pro poskytovatele podpory se totiž promítnou do pravidel pro žadatele a příjemce prostřednictvím tzv. řídicí dokumentace programů. Dne 26. března 2015 byla s účinností od 1. června 2015 přijata zastřešující Metodika řízení programů. K dokončení jednotného metodického prostředí zbývá vydání Metodiky certifikace, které je možno očekávat v první polovině roku 2015. Cílem jednotného monitorovacího systému je zjednodušení administrace projektů a programů prostřednictvím její elektronizace. Monitorovací systém přispěje k celkovému zrychlení a zefektivnění komunikace mezi nositelem projektu a řídicím orgánem programu a ostatními subjekty zapojenými do správy finančních prostředků EU. Monitorovací systém bude rovněž nástrojem zesílené koordinace programů a umožní mimo jiné lépe plánovat finanční řízení programu, průběžně sledovat a vyhodnocovat plnění nastavených finančních a věcných cílů, dodržování stanovených predikcí či administrativních lhůt.


17


3.7.4 Zadávání veřejných zakázek Dne 6. března 2015 nabyla účinnosti tzv. technická novela zákona o veřejných zakázkách. Jejím předmětem je zejména odstranění nedostatků účinného znění zákona a reflexe znění nových evropských směrnic. Novela přináší efektivnější postup v zadávacím řízení, snížení administrativních, časových a finančních nákladů a zrychlení přezkumného řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Rozšiřuje také hodnotící kritéria pro přidělení veřejné zakázky o možnost hodnotit organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky, čímž bude potlačena tendence výběru dodavatele pouze na základě nejnižší nabídkové ceny. Do hodnocení je umožněno zahrnout také aspekty vyjadřující společenskou odpovědnost zadavatele. Přínosem je taktéž zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku. Platnost novely je odhadována přibližně na jeden rok vzhledem ke skutečnosti, že se počítá s přijetím zcela nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Nový ZVZ, jehož účinnost se předpokládá k 1. lednu 2016, bude mj. plně reflektovat přijetí „balíčku“ nových zadávacích směrnic. Cílem nového zákona je zavedení zásady přiměřenosti k předmětu veřejné zakázky a předpokládané hodnotě, možnost hodnocení týmu dodavatele, možnost vyloučení dodavatele z důvodu profesního pochybení, povinná elektronizace u vybraných aspektů, in-house zadávání (80 % činnosti ve prospěch veřejného zadavatele) či pouhé jednostupňové řízení před ÚOHS u zjednodušených podlimitních řízení. Veškeré smlouvy v hodnotě nad 500 000 Kč jsou v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách povinně zveřejňovány na profilu zadavatele pod sankcí až 20 mil. Kč, přičemž některé

18

centrální úřady přistoupily dobrovolně také ke zveřejňování smluv nad 50 000 Kč. Na tuto praxi je v rámci státní správy ČR silně apelováno. Před druhým čtením v Poslanecké sněmovně se nachází zákon o registru smluv, který by měl do budoucna oblast centralizovaného zveřejňování smluv ošetřit systémově. S účinností od 1. listopadu 2014 došlo k aktualizaci Metodiky k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Základní data o veřejných zakázkách jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak na profilech zadavatele mají podobu strukturovaných dat, a umožňují tak případným zájemcům poměrně snadno automatizovaně získávat informace o veřejných zakázkách pro účely dalšího zpracování popř. kontroly. Byla zřízena interní databáze vyřizovaných případů, která obsahuje všechny žádosti o výklad právních předpisů k zadávání veřejných zakázek doručené od subjektů implementačních struktur operačních programů. Shromážděná data jsou podkladem pro aktualizaci legislativy, metodických dokumentů nebo plánování vzdělávacích aktivit. ČR upraví databázi tak, aby prostřednictvím informačního portálu pro veřejnost „Info-fórum“ na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích mohly být jednodušeji uveřejňovány obecné závěry týkající dobré a špatné praxe na základě klíčových slov. S účinností k 14. dubnu 2014 byla ustavena Pracovní skupina veřejné zakázky za účelem koordinace a projednávání společného průběžného zajišťování plnění obecné předběžné podmínky EK a dále k plnění dalších úkolů spojených s plněním předběžných podmínek EK v oblasti zadávání veřejných zakázek. V roce 2014 bylo zorganizováno několik konferencí, seminářů, školení či workshopů v oblasti veřejných zakázek, včetně sdílení „best practices“ s odborníky z jiných států.


4. Pokrok v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020 Dle údajů Eurostatu za rok 2013 si ČR vede relativně dobře v dosahování vybraných vytyčených cílů v porovnání s průměrem EU. ČR již dosáhla svého národního cíle u podílu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání, když za rok 2013 dosáhla u tohoto ukazatele hodnoty 5,4 % (národní cíl stanoven na 5,5 % HDP). U indikátoru osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením si ČR letos vytyčila nový národní cíl (snížení o 100 tisíc osob oproti roku 2008 v porovnání), ne-

boť k naplnění dosavadního cíle snížení počtu ohrožených osob o 30 tisíc osob již v roce 2013 došlo. Blíže ke splnění národního cíle než průměr EU ke svému cíli je ČR i v oblasti celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let a podílu OZE na hrubé konečné spotřebě. Naopak u podílu osob ve věku 30–34 let s terciárním vzděláváním je mezera ČR v dosažení národního cíle větší než mezera průměru EU v dosažení evropského cíle.

Graf 2: Vzdálenost ke splnění národního cíle a porovnání s průměrem EU

Zdroj: Eurostat


19

Pokrok v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020

Tabulka 2: Přehled plnění kvantitativních cílů

Oblast

Národní cíl Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let na 75 % Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20–64 let) na 65 %

Zaměstnanost

Chudoba a sociální vyloučení

Vzdělávání Výzkum, vývoj a inovace

Klimaticko-energetická politika1

Referenční hodnota (referenční rok)

Aktuální stav plnění (k jakému období)

70,4 % (2010)

73,9 % (3Q/2014)

61 % (2010)

64,7 % (3Q/2014)

Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55–64 let) na 55 %

46,5 % (2010)

54,7 % (3Q/2014)

Snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15–24 let) o třetinu proti roku 2010

18,4 % (2010)

16,3 % (3Q/2014)

Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0–2) o čtvrtinu proti roku 2010

25 % (2010)

21,2 % (3Q/2014)

Snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 100 000 osob oproti roku 2008

1566 tis. (2008)

1508 tis. (2013)

Snížení počtu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání na 5,5 %

4,9 % (2010)

5,4 % (2013)

Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 32 % podílu obyvatelstva s terciárním vzděláním

20,4 % (2010)

26,7 % (2013)

Dosáhnout úrovně veřejných výdajů na vědu, výzkum, vývoj a inovace v ČR ve výši 1 % HDP

0,62 % (2010)

0,64 % (2014)

Snížení emisí skleníkových plynů - maximální přípustný nárůst emisí mimo systém EU ETS 9 %

+1,3 % (2005)

- 0,9 % (2012)

6 % (2005)

11,22 % (2012)

a 0,1 % (2005)

a 5,6 % (2012)

-

V současné době nelze kvantifikovat

Zvýšení podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie (13 %) a podíl obnovitelných zdrojů v dopravě (10 %) Zvyšování energetické účinnosti - úspora 47,78 PJ (13,27 TWh) na konečné spotřebě energie

(2014)

Zdroj: Eurostat, ČSÚ, MPO, RVVI

4.1 Zaměstnanost

dovodit z dynamicky vzrůstající míry ekonomické aktivity ve věkové skupině 55 až 64 let.

V průběhu roku 2014 došlo k pokroku v plnění všech sledovaných národních cílů politiky zaměstnanosti. Pozitivně se na trhu práce odráží zejména pozvolné hospodářské oživení garantující postupný nárůst počtu pracovních míst a rovněž státní intervence v oblasti zaměstnanosti. Pozitivně lze hodnotit zejména zvýšení realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, ale i efektivnější spolupráci ÚP ČR s aktéry trhu práce, zejména zaměstnavateli. To se odráží i na velmi dobrém plnění cílů v oblasti zaměstnanosti. Ze systémových opatření se v praxi začíná velmi pozitivně projevovat uplatňování opatření strategického materiálu Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce. V případě růstu zaměstnanosti starších osob se výrazně projevuje posouvání hranice věku odchodu do důchodu, což lze

Přestože národní cíl politiky zaměstnanosti v oblasti zaměstnanosti žen se daří plnit relativně dobře (ve 4Q/2014 byla míra zaměstnanosti žen ve věkové skupině 20 až 64 let 0,3 p.b. pod cílovou hodnotou pro rok 2020), potýkají se ženy na trhu práce nadále s problémy zejména v otázce odměňování, budování kariéry a souladu rodinného a pracovního života, zejména po skončení mateřské či rodičovské dovolené. Zvyšování míry zaměstnanosti žen je tak dáno zejména prodlužováním věku odchodu do důchodu a tedy dlouhodobějším setrváním žen na trhu práce ve vyšších věkových skupinách (55+). Díky příznivější situaci na trhu práce a úspěšným projektům na podporu získání pracovní praxe se podařilo výrazně snížit míru nezaměstnanosti mládeže, která v roce 2014 činila 15,9 %, tj. o 3 p.b. méně než v roce 2013 (18,9 %). Oživení trhu práce se pozitivně odrazilo rovněž v míře nezaměstnanosti osob s nízkou

Cíle klimaticko-energetického rámce vyplývají z evropské legislativy. Snížení emise skleníkových plynů a zvyšování energetické účinnosti jsou určeny směrnicí č. 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a směrnicí č. 2012/27/EU o energetické účinnosti. Cíl snížení emise skleníkových plynů mimo systém EU ETS je určen rozhodnutím č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. 3

20



Graf 3: Plnění národních cílů v oblasti zaměstnanosti

Zdroj: Eurostat

Graf 4: Plnění národních cílů v oblasti nezaměstnanosti

Zdroj: Eurostat


21


kvalifikací. Nicméně výrazná dynamika změny postavení této skupiny osob na trhu práce je dána jak její nízkou početností, tak rovněž relativně rychlou reakcí zaměstnavatelů při vytváření pracovních pozic, ve kterých se tyto osoby uplatňují. Tato reakce je však obousměrná a nekvalifikovaná pracovní síla je velice náchylná na jakýkoliv negativní vývoj ekonomiky.

4.2 Chudoba a sociální vyloučení Z hlediska míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením došlo podle posledních srovnatelných údajů Eurostatu v roce 2013 oproti roku 2008 k jejímu snížení o 0,7 p.b. na 14,6 %, tedy na 1 508 tisíc osob. V rámci tohoto komplexního ukazatele si stojí ČR velmi dobře, podíl ohrožených osob je v ČR nejnižší ze všech zemí EU, dle odhadu Eurostatu průměr EU-28 činil 24,5 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou se mezi roky 2012 a 2013 snížila z 9,6 % na 8,6 %. Příjmovou chudobou bylo

v roce 2013 v ČR ohroženo 886 tisíc osob (o 104 tisíc osob méně než v roce 2012). V tomto ukazateli ČR dlouhodobě dosahuje nejlepších výsledků z celé EU (průměr EU-28 v roce 2013 je dle odhadu Eurostatu 16,7 %). Naopak míra materiální deprivace v celé populaci zůstala podle výsledků v roce 2013 zhruba na stejné úrovni jako v roce 2012, a to na úrovni 6,6 %. Pokles míry ohrožení chudobou a zachování úrovně materiální deprivace tedy celkově vedly k poklesu ukazatele míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Dosavadní národní cíl snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením o 30 000 osob (oproti roku 2008) ČR plní (mezi lety 2008–2013 došlo ke snížení počtu ohrožených osob o 58 000 osob). V souvislosti s pozitivním vývojem v oblasti chudoby a sociálního vyloučení si tedy ČR stanovuje nový, ambicióznější cíl snížit počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 o 100 000 osob (oproti roku 2008).

Graf 5: Obyvatelstvo ČR ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením

Zdroj: Eurostat

4.3 Vzdělávání ČR je dlouhodobě jednou ze zemí s nejmenším podílem předčasných ukončení školní docházky v EU. Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2013 o 5,4 %. Je však vyšší pro konkrétní marginalizované skupiny.

22

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob roste rychlým tempem již několik let v řadě. Přestože se dá, s ohledem na vývoj počtu studentů na českých vysokých školách, očekávat postupné zpomalování tohoto trendu, dosažení stanoveného cíle není ohroženo. ČR úrovně 32 % dosáhla v roce 2013 v nižší věkové kategorii 25 až 29 let. Co se týče věkové ka-



Graf 6: Podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělání a osob s terciárním vzděláním

Zdroj: Eurostat, ČSÚ (Výběrové šetření pracovních sil)

tegorie 30 až 34 let, dosahoval podíl obyvatel s terciárním vzděláváním v roce 2013 v ČR 26,7 %.

4.4 Výzkum, vývoj a inovace Od roku 2010 se roční výdaje státního rozpočtu zvýšily o 4 mld. Kč a graf č. 7 ukazuje na trvalý mírný růst. Jde o plnění opatření aktualizované Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací č. 1, které má být splněno v roce 2020. Totéž platí

i o podílu státních výdajů na VaVaI na HDP. Důležitý je růst celkových výdajů na VaVaI v ČR, který je výrazný zejména v posledních letech díky zvýšeným výdajům soukromého sektoru a rostoucímu využívání zahraničních finančních zdrojů. Pro rok 2015 je uveden pouze plánovaný výdaj státního rozpočtu podle zákona o státním rozpočtu, údaje za rok 2007 až 2014 představují skutečné čerpání státních výdajů. Nepřímá podpora průmyslového výzkumu dosáhla podle údajů ČSÚ v roce 2012 téměř 2 mld. Kč a výše odečitatelné položky přesáhla 10 mld. Kč.


23


Graf 7: Výdaje státního rozpočtu na VaVaI

Zdroj: ČSÚ (rok 2005 až 2013), RVVI (rok 2014 a 2015)

Graf 8: Poměr zdrojů na VaV podle sektorů a celkový objem

Zdroj: ČSÚ

24



4.5 Klimaticko-energetická politika V oblasti redukce emisí skleníkových plynů ČR naplňuje cíle strategie Evropa 2020 (tj. 20-20-20). Na základě projekcí se předpokládá, že ČR své závazky do roku 2020 splní již na základě efektivní implementace stávajících opatření, bez nutnosti přijímat opatření nová. Očekávaný přebytek emisních povolenek v rámci plnění cíle mimo EU ETS (systém obchodování emisních jednotek, Emissions Trading System) může být v případě prodeje zdrojem dodatečných příjmů. Pro emise skleníkových plynů, které nespadají do systému EU ETS, je maximální přípustný nárůst do konce roku 2020 pro ČR stanoven na 9 % v porovnání s rokem 2005. Z pohledu snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040 je stěžejní aktualizace Státní energetické koncepce. ČR přispívá k naplňování schváleného cíle EU především prostřednictvím trhu s emisními povolenkami EU ETS, kde platí celounijní cíl snížení emisí o 21 % oproti referenčnímu roku 2005. V roce 2013 pokles emisí zařízení v EU ETS pokračoval nižším tempem než v roce 2012 a činil 2,3 % (1,6 Mt CO2). V období 2005–2013 emise zařízení v EU ETS poklesly o 18 %. Ze směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá pro EU jako celek v roce 2020 cíl 20% podílu energie z OZE a cíl 10% podílu energie z OZE v dopravě. Pro ČR byl EK stanoven minimálně 13% podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie a minimálně 10% podíl OZE v dopravě. V roce 2012 tvořil podíl OZE při výrobě elektřiny 11,64 % (oproti dílčímu cíli

4

v dokumentu Národní akční plán pro OZE (NAP pro OZE) na úrovni 11,5 %). Podíl OZE v sektoru dopravy odpovídal v roce 2012 úrovni 5,59 % (oproti dílčímu cíli 5,2 %). Podíl OZE na vytápění a chlazení odpovídal v roce 2012 hodnotě 13,64 % (ve srovnání s 12,2 %). Dílčí cíl stanovený v dokumentu NAP pro OZE pro rok 2012 na úrovni 10,5 % je možné označit za splněný – podle statistiky bylo dosaženo celkového podílu 11,22 %. Stanovení cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020 včetně opatření pro jeho dosažení je obsaženo v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE), který ČR v roce 2014 přijala. ČR si stanovila, že v období 2014–2020 uspoří 47,78 PJ (13,27 TWh) na konečné spotřebě energie. Pro zajištění financování dosažení tohoto cíle počítá s využitím jak evropských fondů, tak národních programů. Ačkoli je ČR proti rozmělnění stávajících cílů strategie Evropa 2020, v rámci jejího střednědobého vyhodnocení podporuje myšlenku na monitoring indikátoru RMC (Raw Material Consumption) a obecnou snahu následování trajektorie pozitivního vývoje směrem k účinnému využívání zdrojů. ČR také v souladu s Dopravní politikou ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 dlouhodobě podporuje energeticky efektivnější druhy dopravy, zvyšování podílů alternativních paliv a infrastrukturu pro alternativní paliva. Problematika využití alternativních paliv pro silniční dopravu bude řešena v souladu se SEK v Národním akčním plánu čisté mobility. Opatření z těchto koncepčních dokumentů by v dlouhodobém horizontu měla vést k postupnému snížení energetické náročnosti v dopravě, ke snižování závislosti dopravního sektoru na ropných produktech, nárůstu energetické efektivity a snížení emisí CO2.

Poslední oficiální dostupná data existují pro rok 2012.


25


Graf 9: Vývoj podílu OZE na hrubé konečné spotřebě (HKS)

Zdroj: MPO

26


5. Reformní opatření vlády nad rámec doporučení Rady 5.1 Efektivní veřejná správa a kvalitní legislativní prostředí Strategický rámec rozvoje veřejné správy V oblasti veřejné správy došlo v roce 2014 k přijetí několika strategických dokumentů, které určily směr rozvoje veřejné správy v příštích letech. V srpnu 2014 vláda schválila Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014– 2020 (zahrnující oblast eGovernmentu ve veřejné správě) a v lednu 2015 pak jeho implementační plány. Jedná se o koncepční dokument navazující na Strategii Smart Administration pro období 2007–2015 a stanovující směr rozvoje veřejné správy v ČR do roku 2020. Cílem je zjednodušení struktury a zvýšení skladebnosti územního členění veřejné správy, větší transparentnost financování veřejné správy, zavedení procesního modelování agend a zavádění metod kvality, vytvoření metody a systému monitorování a hodnocení výkonu veřejné správy z hlediska její efektivnosti, hospodárnosti, úspornosti, účelnosti a přiměřenosti, zvýšení dostupnosti veřejné správy prostřednictvím eGovernmentu, profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě.

Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zavedení evidence vybraných přestupků Cílem zákona je sjednotit podmínky odpovědnosti za přestupky fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a tím odstranit nedostatky současné právní úpravy správněprávní odpovědnosti, upravit procesní standardy odpovídající vývoji našeho právního řádu a zefektivnit řízení o přestupku. Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich byl dne 4. března 2015 předložen k projednání a schválení Legislativní radě vlády. V Poslanecké sněmovně se nyní nachází návrh zákona zavádějící centrální evidenci vybraných přestupků, jehož cílem je přísnější postih opakovaně páchaných přestupků, které budou předmětem evidence, a efektivnější ověřování přestupkové spolehlivosti vyžadované některými zvláštními zákony.

Projekt e-Sbírka a e Legislativa Po přerušení realizace projektu e-Sbírka a e-Legislativa bude jeho realizace pokračovat v programovém období

2014–2020. Cílem projektu e-Sbírka a e-Legislativa je vytvořit moderní podobu přístupu k právu a moderní tvorbu práva prostřednictvím informačního systému e-Sbírka a e-Legislativa, který bude obsahovat právně závaznou elektronickou podobu právního předpisu a právní závaznost jeho úplných znění. Projekt by měl také umožnit snazší orientaci v právním řádu, snížit administrativní náročnost tvorby práva, zmírnit ekonomické dopady legislativních chyb, přispívat k rozvoji trhu právní informatiky, vyšší konkurenceschopnosti právního prostředí a dospět k úsporám v nákladech na přístup k právu a při tvorbě práva a v neposlední řadě by měl mít pozitivní dopad na životní prostředí. Jedná se současně o protikorupční nástroj zvyšující transparentnost procesu tvorby práva ve všech jeho stadiích.

Hodnocení dopadů regulace (RIA) Prostřednictvím RIA se vláda ČR snaží přispět k soustavnému zkvalitňování právního prostředí, ke zvyšování transparentnosti výkonu veřejné správy, k lepší informovanosti veřejnosti, k předvídatelnosti požadavků regulace pro koncové adresáty a také k eliminaci tvorby nové a neopodstatněné nebo nadbytečně regulace zatěžující občany a podniky. V ČR je proto RIA uplatňována u všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady podle Legislativních pravidel vlády, u kterých tato povinnost byla zakotvena v ročním Plánu legislativních prací vlády, a to včetně implementačních předpisů práva EU, kde byly v rámci jejich přípravy identifikovány podstatné dopady . Institucionálně dohled nad kvalitou vypracovávaných závěrečných zpráv o RIA, a obecně tedy i přezkum postupu ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů v rámci hodnocení dopadů zajišťuje Komise RIA, která je složena z nezávislých odborníků a která je součástí Legislativní rady vlády. V rámci metodické podpory resortům v jejich analytické práci jsou připravovány doplňkové metodiky k hlavní metodice RIA (Obecným zásadám RIA), které jsou zaměřeny na některé specifické otázky z oblasti hodnocení dopadů. Jsou jimi návrhy Metodiky hodnocení dopadů na malé a střední podniky (MSP) obsahující specifické otázky zaměřené na aplikaci testu dopadů na MSP, Metodiky hodnocení dopadů na konkurenceschopnost, Metodiky analýzy rizik, která je zásadní oblastí

5 Obdobně se postupuje i u nelegislativních materiálů, na základě kterých se později předpokládá změna platné legislativy.


27

Reformní opatření vlády nad rámec doporučení Rady

pro správnou identifikaci problému a analýzu dopadů navrhovaných variant v RIA a Metodiky pro hodnocení administrativní zátěže občanů a dopadů na soukromí, která se zaměřuje na problémy, které v dnešní době nejsou zpravidla dostatečně hodnoceny v právních předpisech, ale nabývají např. i s rozvojem komunikačních technologií na velkém významu. Tyto metodiky budou zpracovány a předloženy ke schválení vládou jako závazné doprovodné metodiky pro zpracovatele RIA do konce roku 2015.

5.2 Atraktivní podnikatelské prostředí a rozvoj infrastruktury pro český průmysl 5.2.1 Zlepšování podnikatelského prostředí, rozvoj služeb pro podnikání Snižování administrativní a regulatorní zátěže podnikatelů ČR si stanovila národní cíl snížení administrativní zátěže při podnikání o 30 % v porovnání s administrativní zátěží zjištěnou v roce 2005. Cíl byl splněn v roce 2013 v návaznosti na výpočet celkové administrativní zátěže z projektu Přeměření. Na základě kombinace výstupů z aktivit realizovaných pro snižování administrativní zátěže podnikatelů od roku 2008 byl vládou ČR od roku 2013 rozšířen přístup k vyhodnocování efektivity snižování administrativní zátěže podnikatelů. Jako nový cíl bylo stanoveno snižovat administrativní zátěž při podnikání prostřednictvím 60 opatření do 31. prosince 2015 a v roce 2016 uskutečnit nové přeměření zátěže podnikatelů. Do konce roku 2013 se podařilo zrealizovat již 34 opatření vedoucích ke snížení administrativní zátěže. Na dalších opatřeních resorty dále pracují. Informace o stavu plnění přijatých opatření za rok 2014 budou součástí Zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014, která bude vládě ČR předložena do 30. června 2015. Pro zintenzivnění úsilí při redukci zátěže podnikatelů byla v dubnu 2014 zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, která se zabývá řešením podnětů přímo od podnikatelů6. Bylo navrženo včlenit do Legislativních pravidel vlády při jejich novele plánované na první pololetí roku 2015 doporu-

čení využívat jednotná data účinnosti v případech, kdy je to možné. Aplikace jednotných dat účinnosti by znamenala koncentraci právních norem, které mají dopad na podnikatelskou sféru, do dvou termínů, a to 1. ledna a 1. července, a s tím související snížení administrativní zátěže.

Ochrana spotřebitele V lednu 2015 vláda schválila Priority spotřebitelské politiky 2015–2020, které stanovují základní atributy ochrany spotřebitele pro nastávající období. Mezi priority patří zajištění bezpečnosti výrobků a služeb, spolupráci s EK a dalšími orgány EU na přípravě spotřebitelské legislativy a posílení vymahatelnosti práva, racionální a efektivní výkon dozoru nad trhem. Vláda ČR připravila návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu je zrychlit a zjednodušit urovnávání sporů mezi spotřebiteli a prodejci či výrobci pomocí zavedení systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, zpřesnit právní úpravu nekalých obchodních praktik a upravit některé pravomoci dozorových orgánů v reakci na problémy aplikační praxe. Cílem návrhu je také zvýšit již tak vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a současně zachovat řádně fungující hospodářskou soutěž a řádné vymáhání pravidel na ochranu spotřebitelů. Návrh zákona se nyní nachází v legislativním procesu.

Ekoaudit V průběhu roku 2014 došlo k finalizaci další etapy materiálu Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí (tzv. Ekoaudit). V Ekoauditu je stanoveno 46 nových úkolů, z toho 15 úkolů s termínem plnění do konce roku 2015. Termín dalších úkolů byl posunut na rok 2016. Tyto úkoly se týkají zejména oblasti prevence závažných havárií a odpadového hospodářství, přičemž plněním úkolů se má docílit snížení administrativní i finanční zátěže podnikatelských subjektů. V současné době probíhá plnění těchto úkolů. V průběhu roku 2015 vláda zahájí další etapu Ekoauditu ve spolupráci s průmyslovými a podnikatelskými svazy a asociacemi. Spolupráce je realizována formou screeningu podnikatelské sféry, která zasílá návrhy a podněty na úpravu právních předpisů z oblasti životního prostředí, které pro ni představují nadměrnou administrativní a finanční zátěž a nejsou vyžadovány právními předpisy EU. Po ověření obdržených podnětů a návrhů bude předáno k legislativnímu zpracování.

Aktuální informace o činnosti Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů a další informace o této problematice jsou k dispozici na adrese http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/zap/. 6

28



Zakládání společností

organizace i orgány státní správy k uplatňování společenské odpovědnosti.

Byla připravena novela zákona o soudních poplatcích, která má za cíl splnit předběžnou podmínku EK na snížení nákladů na založení společnosti na částku 100 EUR. Novela navrhuje osvobození některých společností s ručením omezeným od soudního poplatku a snížení odměny notáře za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání. Novela se nyní nachází v legislativním procesu, její schválení se předpokládá v průběhu roku 2015. Zákon o veřejných rejstřících, stanovuje povinnost založit do Sbírky listin kromě jiného i účetní závěrky, které poté již nebudou podnikatelé nuceni znovu přikládat k daňovému přiznání. Předpokládá se, že dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů a zlepšení podnikatelského prostředí. Rovněž jsou vyhodnocovány nedostatky nové úpravy soukromého práva a analyzovány podněty praxe k jeho uplatňování. Probíhají přípravné práce pro novelu občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, která by měla odstranit nejasnosti a některá nevhodná legislativní řešení pro obchodní styk.

Informovanost podnikatelské sféry ČR bude v roce 2015 pokračovat ve své činnosti směřující ke zvyšování povědomí mezi českými podnikateli a občany o existujících nástrojích a službách pro podnikatele pohybující se na vnitřním trhu EU. Mezi tyto služby konkrétně patří Jednotná kontaktní místa (JKM), Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) a síť SOLVIT. Pro tento rok se bude vláda také více soustředit na zvyšování povědomí o portálu Your Europe, který slouží jako informační nástroj jak pro občany, tak pro podnikatele pohybující se v rámci EU. Kromě informačních aktivit zaměřených na zainteresované skupiny i širší veřejnost bude dále kladen důraz na rozvoj a zkvalitňování těchto služeb (především budování elektronického JKM 2. generace) a posilování jejich uživatelské přívětivosti. Pokračovat bude také v informačních aktivitách na podnikatelském serveru Businessinfo.cz, v jehož rámci informuje podnikatele a občany o aktuálních veřejných konzultacích EK a o aktuálním dění v rámci vnitřního trhu.

Zvýšení společenské odpovědnosti organizací S cílem přispět k rozvoji konceptu společenské odpovědnosti organizací v ČR a jeho pozitivních dopadů na společnost, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost ČR byl v roce 2014 schválen strategický dokument Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v ČR, jehož aktualizace bude předložena do konce roku 2015. Záměrem jednotlivých aktivit je především motivovat komerční podniky, neziskové

Živnostenské podnikání Dne 1. ledna 2015 nabyla účinnosti novela živnostenského zákona, kterou se zavádí digitalizace dokumentů předkládaných podnikateli živnostenskému úřadu. Odstraňuje se tak povinnost podnikatelů opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému živnostenskému úřadu doloženy, a skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, se nezměnily. Zároveň se touto novelou provádí změny spočívající v odstranění některých dosud veřejně přístupných údajů vedených v živnostenském rejstříku s cílem zajistit větší ochranu soukromí osob a jejich osobních údajů zapisovaných do tohoto rejstříku.

Jednotné povolovací řízení Mezi hlavní úkoly vlády v oblasti územního plánování a stavebního řádu patří příprava novely zákona o územním plánování a stavebním řádu (tzv. stavební zákon) a souvisejících zákonů, která přinese zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb. Novela stavebního zákona je zařazena v Plánu legislativních prací vlády na rok 2015. Zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení bude spočívat v zavedení jednotného řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí, zahrnující nejen územní a stavební řízení, ale i proces EIA (Environmental Impact Assessment, posuzování vlivů na životní prostředí). Nabytí účinnosti se předpokládá v červnu 2016.

5.2.2 Průmyslová politika Průmysl představuje zdroj hospodářské prosperity ČR, proto mezi cíle ČR patří posilování průmyslové základny i rozvoj prostředí příznivého pro fungování hospodářských subjektů. Vláda ČR podporuje systémový přístup EU k průmyslové politice spočívající v systematickém zohledňování konkurenceschopnosti průmyslu ve všech relevantních politikách. Přístup České republiky k rozvoji průmyslu v ČR vychází z obecného rámce a opatření na podporu hospodářského rozvoje, která se tak samozřejmě týkají i průmyslu. Česká republika si také uvědomuje důležitost iniciativ souvisejících se snižováním administrativní zátěže a omezování byrokracie a vytváření atraktivních podmínek pro české i zahraniční investory. Zároveň se ČR zasazuje o vytváření, resp. kultivaci podmínek příznivých pro podnikání. Mezi tradiční aspekty v tomto směru řadí například příznivé ceny energií či účelné právní předpisy. Vzhledem k dynamickému vývoji prostředí však za neméně důležité považuje rozvíjet „měkké“ faktory, mezi něž řadí lidský kapitál opírající se o kvalitní odborné vzdělávání


29


a rozvoj dovedností přizpůsobený novým výrobním technologiím, možnostem nabízeným ICT i demografickým změnám. Patřičný důraz klade i na příležitosti plynoucí z inovačních aktivit a na schopnost uplatňovat inovativní řešení v průmyslových podnicích, jakož i na využití relevantních prvků digitální agendy, digitalizace ekonomiky a přípravy jednotného digitálního trhu pro digitalizaci průmyslu a služeb.

identifikovat a včas zacílit na sektory s vysokým růstovým potenciálem v jednotlivých zemích. Sektorový přístup se odrazí rovněž v aktualizaci Exportní strategie ČR, jejíž příprava bude dokončena v průběhu tohoto roku. Přehled oborových příležitostí by měl být k dispozici také interaktivně na webovém rozhraní, které bude spuštěno v průběhu dubna 2015. Informace o jednotlivých perspektivních oborech budou pravidelně aktualizovány.

Podpora malých a středních podniků

V rámci státní správy bude dále rozvíjen nový systém spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie ČR. Na rok 2015 je plánováno na základě předchozího rozhodnutí vlády ČR posílení Jednotné zahraniční sítě o 10 nových míst ekonomických diplomatů. Od roku 2016 je plánováno posílení o dalších 14 míst ekonomických diplomatů v mimoevropských zemích.

Implementace Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (Koncepce MSP 2014+), která obsahuje 50 konkrétních opatření rozdělených do čtyř strategických priorit7, bude probíhat prostřednictvím národních programů na podporu podnikání a mj. realizována v rámci OP PIK. Na podporu rozvoje MSP byl rovněž připraven Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015 (AP MSP), který navazuje na vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR. Cílem je v souladu s těmito dokumenty a Koncepcí MSP 2014+ specifikovat konkrétní opatření, která je třeba v nejbližším období splnit. Jednou z priorit ČR v rámci podpory malých a středních podniků pro rok 2015 je vyčerpání finančních prostředků z OP PI a dokončení příprav a rychlé vyhlašování výzev jednotlivých programů v rámci nového OP PIK. Aktuálně mohou podnikatelé žádat o podporu v programu Inostart, který byl připraven v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce a je zaměřen na podporu činnosti inovačních začínajících MSP. V oblasti podpory přístupu MSP k bankovním úvěrům byl v prosinci loňského roku schválen Program Záruka 2015– 2023, první výzva již byla vyhlášena.

Podpora exportu V roce 2014 byl zahájen provoz Klientského centra pro export. Jedná se o jedno kontaktní místo pro české podnikatele, kteří chtějí expandovat na zahraniční trhy. Klientské centrum je schopné asistovat jak malým a středním podnikům, tak velkým společnostem se zakázkami většího rozsahu či tendry státních institucí. Je rozcestníkem společných služeb pro exportéry nabízených v rámci Jednotné zahraniční sítě zastupitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. S ohledem na poskytování ucelených a kompletních informací z teritorií či oborů na jednom místě bude dále zdokonalován i internetový portál Businessinfo.cz. V roce 2015 bude ČR pokračovat ve vytváření předpokladů globální diverzifikace českého vývozu. Byl připraven seznam sektorových priorit, které pomohou exportérům

Od podzimu 2014 probíhá program společného exportního vzdělávání pracovníků MZV, MPO a CzechTrade pověřených ekonomickou agendou prostřednictvím Diplomatické akademie MZV ve spolupráci s Exportní akademií CzechTrade. Dále je pro tento rok připraven nový model hodnocení obchodně ekonomické činnosti zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, v rámci kterého se budou podnikatelé podílet na hodnocení efektivity a úrovně služeb jednotlivých zastoupení ČR v zahraničí. ČR i pro tento rok také plánuje zajištění podnikatelských misí a účasti na veletrzích a výstavách, zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci a pořádání odborných seminářů a podnikatelských fór.

Podpora investic V roce 2015 vstoupí v účinnost novela zákona o investičních pobídkách a dalších navazujících zákonů, kterou se naplňuje programové prohlášení vlády k investičním pobídkám. Cílem této novely je zajistit soulad poskytování podpory s novými evropskými předpisy, zatraktivnit systém investičních pobídek pro investory a zvýšit jeho úspěšnost v získávání kvalitních investic s vysokou přidanou hodnotou. Díky novele zákona by se mělo podařit udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy s ohledem na snížení míry veřejné podpory.

5.2.3 Dopravní infrastruktura Efektivní dobudování páteřní dopravní infrastruktury a napojení zbývajících regionů a hlavních průmyslových center na hlavní české i evropské trasy považuje ČR za nezbytnou

(i) Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání; (ii) Rozvoj podnikání založeného na podpoře VaVaI, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury; (iii) Podpora internacionalizace MSP; (iv) Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice. 7

8

Na základě Dohody o společném Katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra mezi MZV a MPO ze dne 30. září 2014.

30



podmínku obnovy udržitelného ekonomického růstu na základě zlepšení konkurenceschopnosti českého hospodářství včetně odstranění bariér pro podnikání v krajích se špatnou dopravní dostupností.

Efektivní strategické plánování a jeho realizace Dva klíčové strategické dokumenty sektoru jsou Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 a Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Dokumentem Dopravní politika ČR jsou identifikovány hlavní problémy sektoru a navrhována opatření na jejich řešení. Navazují na něj jednotlivé dílčí strategie, jež podrobněji rozpracovávají řešení a způsob financování v rámci jednotlivých oblastí. Mezi klíčové priority patří mj. rozvoj dopravní infrastruktury, harmonizace podmínek na přepravním trhu, rozvoj železniční a vodní dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, podpora multimodálních přepravních systémů či omezení vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, s využitím alternativních druhů paliv a podpory infrastruktury pro alternativní paliva. Dopravní sektorové strategie, 2. fáze jsou klíčovým strategickým dokumentem pro zajištění provozu a rozvoje české dopravní infrastruktury a zejména je pak východiskem pro stanovení cílů Operačního programu Doprava 2014–2020 (OP D). Na základě těchto dokumentů bude zajištěno zejména každoroční plánování procesu přípravy staveb, zahájení procesu restrukturalizace investorských organizací a navázání nejdůležitějších investičních projektů dopravní infrastruktury na státní rozpočet. Do poloviny roku 2015 bude také předložen návrh Národního akčního plánu čisté mobility v České republice, ve kterém budou stanoveny cíle pro ČR v oblasti podpory vozidel na alternativní pohon.

žitou prioritou v oblasti multimodální dopravy pak bude zajištění dostatku prostředků z evropských fondů pro rozvoj multimodální nákladní dopravy. Velká pozornost bude věnována i zlepšení legislativních podmínek a rozvoji inteligentních dopravních systémů (ITS), které zvyšují bezpečnost dopravy, zlepšují řízení dopravního provozu, zvyšují informovanost o situaci v dopravním provozu a zlepšují přístupnost k veřejné osobní dopravě. ITS jsou rovněž nástrojem optimalizace využití kapacity dopravní infrastruktury.

Inteligentní dopravní systémy (ITS) Národním vrcholovým strategickým dokumentem vztahujícím se k rozvoji ITS je Dopravní politika ČR pro období 2014– 2020 s výhledem do roku 2050, jejímž účelem je především implementovat širší souvislosti a cíle evropské dopravní politiky a stanovit hlavní potřeby a cíle v celém resortu dopravy. Využití a zavádění moderních systému řízení a regulace dopravy, informačních systémů, systémů ITS a systémů GNSS se musí stát integrální součástí rozvoje dopravy. Mezi hlavní cíle dopravní politiky, k jejichž dosažení se předpokládá využití systémů ITS, je zajištění návaznosti různých druhů dopravy včetně návaznosti bezbariérových dopravních spojů a dále zvýšení bezpečnosti dopravy a informovanosti jejích uživatelů. Dopravní politika též podporuje rozvoj prioritních oblastí a prioritních akcí uvedených ve směrnici o ITS č. 2010/40/EU. Z uvedeného dokumentu též vyplývá požadavek na samotné vypracování Akčního plánu ITS. Ten bude představovat jeden z dvanácti navazujících strategických dokumentů na Dopravní politiku ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050. Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) byl schválen vládou dne 15. dubna 2015.

Prioritní projekty v rámci budování infrastruktury

5.2.4 Digitální agenda

Mezi prioritní projekty v oblasti železniční infrastruktury patří zejména dobudování tranzitních železničních koridorů včetně železničních uzlů (do roku 2018, s výjimkou některých železničních uzlů) a dokončení modernizace tratí na hlavní síti TEN-T. Již dokončené modernizace některých klíčových železničních tratí a uzlů vedly k nárůstu výkonu osobní přepravy o 16 % v období 2009–2013 i počtu přepravovaných osob. Zároveň v daném období pokleslo využívání osobní silniční dopravy o 10 %.

Rozvoj digitální infrastruktury je velmi podstatnou oblastí rozvoje české ekonomiky s pozitivními dopady na technickou připravenost podniků, příliv zahraničních investic, produktivitu práce, ale také celkovou vzdělanost obyvatel.

Mezi prioritní projekty v oblasti silniční infrastruktury patří zejména výstavba chybějících dálničních a silničních úseků na hlavní a globální síti TEN-T (do roku 2030, resp. 2050). V oblasti vnitrozemské vodní dopravy se bude CR nadále zabývat řešením problémů splavnosti (včetně mezinárodních vazeb) a spolehlivosti na Labsko-vltavské vodní cestě a důle-

Dne 21. května 2014 byla schválena Zpráva o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR. V této zprávě bylo mimo jiné uvedeno, že ČR aktivně podporuje cíle Digitální agendy, které považuje za hlavní nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, rozvoje trhu, zvyšování nabídky služeb a ochrany spotřebitele. ČR stejně jako jiné členské země EU podporuje mnohostrannou spolupráci nejrůznějších subjektů, a to jak vlád-


31


ních i nevládních organizací, tak podnikatelského sektoru jako základní předpoklad efektivního fungování internetu. V reakci na vývoj na mezinárodní úrovni ČR podporuje otevřenost internetu a svobodu přístupu k němu bez centrálních regulačních zásahů a jeho vývoj za účasti všech dotčených subjektů.

Snižování nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zjednodu-šení procesu výstavby Podpora výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací formou snižování nákladů na výstavbu je jedním z prioritních úkolů vlády. Překážku v rozvoji sítí lze spatřovat nejen v nutnosti finančních investic, ale zejména ve složitosti administrativy spojené s výstavbou, různorodé praxi stavebních úřadů a nejednotné výši poplatků spojených s věcnými břemeny. ČR si uvědomuje svou roli v této oblasti a hodlá napomoci řešení těchto problémů nejen například vydáním metodiky pro postup stavebních úřadů, ale případně i legislativními úpravami dotčených právních aktů. S cílem snižovat náklady na výstavbu bude ČR také transponovat směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, která byla schválena na evropské úrovni. V neposlední řadě se připravuje Národní plán rozvoje sítí nové generace, který se zaměřuje v prvé řadě na využití veřejných zdrojů, zjednodušení administrativy spojené s výstavbou či na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Tento materiál by měl usnadnit veřejnou podporu rozvoje vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR.

Kybernetická bezpečnost Při zajišťování kybernetické bezpečnosti ČR usiluje o vytvoření důvěryhodného, funkčního a spolehlivého prostředí zaručujícího ochranu osobních dat a autorských práv, respektujícího lidská práva a základní svobody včetně svobody projevu a minimálně zasahujícího do práv dotčených subjektů. ČR podporuje snahy na národní i mezinárodní úrovni směřující ke zvyšování úrovně kybernetické bezpečnosti cestou legislativní a zaváděním minimálních jednotných bezpečnostních standardů, které však vycházejí z principu technologické neutrality a nepředstavují nadměrnou administrativní a finanční zátěž pro operátory informačních systémů. Základní rámec pro zajišťování kybernetické bezpečnosti byl nastaven zákonem o kybernetické bezpečnosti, a jeho prováděcími předpisy účinnými od 1. ledna 2015. V širším smyslu pak k naplňování předestřené koncepce budou sloužit Národní strategie kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 schválená v únoru 2015 a z ní vycházející Akční plán, který bude vládě předložen ke schválení v dru-

32

hém čtvrtletí 2015. Akční plán stanoví úkoly a určuje gestory v prioritních oblastech definovaných v národní strategii. Mezi ty patří mj. zajišťování bezpečnosti prvků kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jakož i bezpečnosti sítí obecně, podpora soukromého sektoru a akademie ve výzkumu a vývoji zabezpečení informačních technologií. ČR přispívá k vytváření podmínek pro fungující informační společnost, a tím i k rozvoji atraktivního podnikatelského prostředí a infrastruktury pro český průmysl.

5.2.5 Energetika a ochrana klimatu Cílem ČR v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zajištění efektivního přechodu na konkurence-schopné nízkouhlíkové hospodářství a snižování závislosti na fosilních palivech. Klimaticko-energetická politika musí především klást důraz na vyváženost tří hlavních pilířů, kterými jsou udržitelnost, bezpečnost a konkurenceschopnost.

Aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) V roce 2012 byly schváleny hlavní prvky energetické strategie formulované v aktualizaci SEK a předložení aktualizace SEK do procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). Hlavním cílem SEK je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatelstva. Aktualizovaná verze SEK byla v roce 2014 spolu s doprovodnou socioekonomickou analýzou dopadů předložena ke schválení. Aktualizovaná verze SEK byla projednána v prosinci 2014. Její další projednávání bylo odloženo na druhou polovinu roku 2015.

Politika ochrany klimatu Na národní úrovni je nyní připravována Politika ochrany klimatu v České republice (Politika), která představuje strategii ČR v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a dlouhodobý výhled do roku 2050 v souladu s přechodem na efektivní nízkouhlíkové hospodářství. Stanovené cíle vycházejí z mezinárodních závazků ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a příslušných dokumentů a strategií EU, především ze zmiňovaného stávajícího klimaticko-energetického balíčku a nového rámce pro klima a energetiku do roku 2030. Prodloužení horizontu Politiky do roku 2050 je nezbytné z toho důvodu, aby tento dokument mohl rovněž plnit funkci národní nízkouhlíkové strategie v souladu s požadavky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a vykazování v rámci nařízení EU č. 525/2013.



Obnovitelné zdroje energie (OZE) Dlouhodobě stabilní a udržitelné podmínky podpory výroby energie z OZE jsou nastaveny prostřednictvím Národního akčního plánu ČR pro energii z OZE (NAP), který současně slouží jako regulační nástroj k omezení provozní podpory OZE. Další regulační nástroje jsou zavedeny v zákoně o podporovaných zdrojích energie. V roce 2014 byl připraven návrh legislativních změn, který reagoval na ukončení notifikačního řízení EK z června 2014 k systému podpory zavedenému v tomto zákoně. V říjnu 2014 požádala ČR EK o pokračování notifikačního řízení vedoucího k vydání rozhodnutí o souladu systému podpory pro výrobu elektřiny z OZE s pravidly veřejné podpory EU také ve vztahu k výrobnám elektřiny z OZE uvedeným do provozu před 1. lednem 2013. Do 30. června 2015 by měla být připravena další aktualizace NAP pro OZE. V současné době je v legislativním procesu novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Předpokládaná účinnost této novely zákona je od 1. července 2015. Tato novela by měla znovu zavést provozní podporu energie z bioplynu. V současné době ČR provádí kvantifikaci nových bioplynových výroben energie. NAP bude vycházet ze SEK. V rámci evropských cílů pro obnovitelné zdroje do roku 2020 navrhuje EK revidovat směrnici 2009/30/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnici 2009/28/ES o podpoře využívání OZE a upravit ustanovení o využívání OZE v dopravě. Uvedené předpisy jsou ve schvalovacím procesu a návrh na revizi cílů a úpravy zmíněných směrnic byl schválen Radou EU. Mezinárodní diskuse členských států o návrhu EK bude pokračovat v průběhu roku 2015 a před finálním rozhodnutím v EP nelze kvalifikovaně nastavit aktualizaci NAP.

Opatření v oblasti surovin Opatření v oblasti surovin se soustředí na přípravu aktualizace Státní surovinové politiky (SSP), která bude projednána společně s aktualizací SEK. Proto bude poslední varianta návrhu nové SSP obsahovat suroviny rudní, nerudní, stavební i netradiční a high-tech nerostné zdroje, ale i energetické suroviny, včetně návrhu řešení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Toto propojení obou státních politik přispěje k zefektivnění výroby energií při současné efektivním využívání dostupných přírodních zdrojů a ke zmírnění materiálové a energetické náročnosti české ekonomiky. Další opatření pokračují v postupné implementaci principů evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative. Právní rámec odvětví vyhledávání a těžby nerostných surovin by měl zajišťovat vyvážené postavení občanů, samospráv a podnikatelů v této oblasti s respektováním zájmu státu na zajištění přiměřené míry surovinové a energetické bezpečnosti země a zájmu ochrany životního prostředí.

Ke snížení energetické a materiálové náročnosti přispívá i postupná aplikace Politiky druhotných surovin ČR do praxe. V termínu do 30. června 2015 bude předložen Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami v případech, kdy to je technicky možné a ekonomicky rentabilní. Předmětem Akčního plánu budou konkrétní úkoly a nástroje pro plnění pěti hlavních strategických cílů, včetně indikátorů pro jejich vyhodnocování.

Využití biomasy Pěstování a energetické využívání biomasy je jedním z důležitých prvků nejen v oblasti zemědělství, ale i v oblasti energetiky. Opatření v této oblasti vycházejí zejména z Akčního plánu pro biomasu v ČR na období 2012–2020 (APB). Tento dokument vychází z NAP pro OZE a je v souladu se SEK. APB je rovněž v souladu s mezinárodním trendem podporujícím využívání OZE. V evropském kontextu je především v úzké návaznosti na směrnici 2009/28/ES, která stanovuje pro členské státy závazné národní cíle pro využívání energií z OZE. V roce 2015 bude probíhat statistické šetření ENERGO, jež je jedním z nástrojů pro implementaci APB. Toto šetření se zabývá oblastí spalování lesní dendromasy v domácnostech v ČR. Dále bude probíhat implementace a další rozvoj projektu ReStEP (Regional Sustainable Energy Policy), který se zaměřuje na možnost regionálně definovat energetický potenciál OZE v celé možné zdrojové škále do konkrétního katastrálního území ČR a území libovolně většího.

Rozvoj energetické infrastruktury Podpora rozvoje kapacit OZE musí být doprovázena přiměřeným rozvojem elektroenergetické infrastruktury tak, aby nedocházelo k přetěžování přenosových soustav, a tedy k potenciálnímu ohrožení dodávek energie. S ohledem na opakované přetěžování české přenosové soustavy neplánovanými toky elektrické energie ze Spolkové republiky Německo plánuje provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a.s. instalaci nových vedení a transformátorů s řízeným posunem fáze (PST) na česko-německém profilu, jejichž uvedení do provozu se předpokládá v roce 2016. Dalšími impulzy pro rozvoj české elektrizační soustavy jsou zejména rozvoj zdrojové základny a z toho plynoucí potřeba zajištění vyvedení výkonu nových zdrojů, možný růst spotřeby v souvislosti s předpokládaným hospodářským oživením v ČR a propojení s ostatními přenosovými soustavami v rámci EU. V oblasti plynárenství je prioritou zajistit stabilní a diverzifikované dodávky plynu a pokračovat v propojování infrastruktury


33


v ČR se sousedními státy. Pro snížení energetické závislosti ČR na energetických dodávkách z Ruské federace a východo-západní energetické infrastruktuře je zásadní pokračující úsilí o diverzifikaci zdrojových regionů a přepravních tras. Pozitivní vliv na zajištění alternativních dodávek bude mít rovněž regionální integrace trhu se zemním plynem a pokračující infrastrukturní propojování členských států EU. V brzké době by se mělo jednat především o propojení s Polskem, které by mělo v budoucnu zajistit možnost přístupu k možnosti dodávek zemního plynu ze vzdálenějších zdrojů pomocí LNG terminálu Świnoujście do ČR. Za významný projekt lze považovat i projekt plynovodu BACI (propojení kompresní stanice Břeclav v ČR s plynárenským hubem v Baumgartenu v Rakousku).

5.2.6 Environmentální politika Zdravé a kvalitní životní prostředí je nedělitelnou součástí dobré životní úrovně obyvatel ČR. Prioritou vlády je minimalizovat negativní dopady lidské a průmyslové činnosti na životní prostředí, a to nejen na národní, ale také na mezinárodní úrovni. Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Ochrana ovzduší Do konce září 2015 bude dokončena Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR (do roku 2020), jejíž součástí je také Národní program snižování emisí a programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace. Cíle Strategie jsou zlepšení kvality ovzduší v ČR minimálně do té míry, aby byly dodržovány platné imisní limity pro ochranu lidského zdraví, ekosystémů a vegetace a navržení opatření k plnění národních emisních stropů platných od roku 2020 dle revidovaného Göteborského protokolu s výhledem do roku 2030.

Nakládání s odpady Hlavní priority v oblasti nakládání s odpady jsou definovány v novém Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024 (POH), který schválila vláda dne 22. prosince 2014. Základním směrem, kterým se má odpadové hospodářství ubírat v nadcházejícím období, je jednoznačně předcházení vzniku odpadů a zvýšení materiálového využití odpadů. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Strategie navržená v POH ČR 2015–2024 vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek směrem k vyšším úrovním hierarchie nakládání s odpady. Legislativně je již zakotven zákaz skládkování vybraných druhů odpadů od roku 2024. Přijatá legislativní i strategická opatření (zákaz skládkování, povinné třídění dalších složek komunálních odpadů, předcházení vzniku odpadů) vycházejí z dopo-

34

ručení EK a výrazně podpoří plnění priorit v rámci strategie Evropa 2020.

Snižování rizika povodní a dopadů sucha Zásadní bude pro ČR další snižování rizika povodní především v oblastech s významným povodňovým rizikem. Za tímto účelem bude ČR nadále podporovat realizaci přírodě blízkých a technických protipovodňových opatření. Probíhá příprava plánů pro zvládání povodňových rizik, jejichž součástí jsou návrhy možných protipovodňových opatření pro oblasti s významným povodňovým rizikem. Plány pro zvládání povodňových rizik budou po vypořádání připomínek a dokončení procesu SEA předloženy ke schválení do konce roku 2015. Protipovodňová opatření pro oblasti s významným povodňovým rizikem by měla být realizována v období 2016¬–2021. Výsledky mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik – mapy ohrožení byly zařazeny do územně analytických podkladů a kraje o tomto byly informovány. Klíčovou oblastí je pro ČR i problematika sucha a jeho dopadů. V roce 2015 bude připraveno a předloženo ke schválení nařízení vlády, stanovující minimální zůstatkové průtoky. Další návrhy ke zmírnění rizika sucha, budou součástí aktualizovaných Plánů povodí. Tato opatření by měla být realizována v období 2016–2021. Problematika sucha v kontextu pozorovaných a předpokládaných dopadů změny klimatu bude též předmětem připravované Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. S ohledem na možné výskyty sucha může být připravena revize Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod s cílem identifikovat možné lokality vhodné pro zařazení do Generelu.

5.2.7 Zemědělská politika Směr zemědělské politiky ČR udává především přijatá podoba nové Společné zemědělské politiky EU (SZP) na období 2014–2020. ČR bude prosazovat další opatření k rozvoji českého zemědělství, prioritně prostřednictvím správné a domácím podmínkám přizpůsobené implementace SZP. Během dalších jednání v rámci EU bude ČR prosazovat zejména zjednodušení nastavení podmínek pro zemědělce a odbourání zbytečné administrativní zátěže a současně i udržitelnost evropského modelu zemědělství včetně podpory jeho mimoprodukčních funkcí. Jako doposud zaměří vláda svou pozornost také na oblast bezpečnosti potravin na národní i evropské úrovni, související dostupnost kvalitních a bezpečných potravin a posilování postavení zemědělců v rámci dodavatelského řetězce. V neposlední řadě se bude soustředit rovněž na otázku potravinové soběstačnosti a zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství.



Program rozvoje venkova na období 2014–2020 V rámci SZP byl vládou ČR dne 9. července 2014 schválen Program rozvoje venkova na období 2014–2020 (PRV). Mezi iniciativy PRV patří zejména podpora živočišné výroby a pěstování ovoce a zeleniny, podpora technologického výzkumu a inovací a způsobu hospodaření, které přispívají k zachování biodiverzity. Celková alokace veřejných prostředků na PRV by měla činit cca 3,074 mld. EUR. V prvním pololetí 2015 budou probíhat finalizace přípravy národních prováděcích předpisů. Předpokládané schválení programového dokumentu je pak plánováno v červnu 2015.

Posílení exportní výkonnosti zemědělsko-potravinářského sektoru Byly ukončeny přípravné práce na zřízení pozic zemědělských diplomatů v pěti mimounijních zemích (Ruská federace, Ukrajina, Čína, Saudská Arábie a Srbsko). Umístění těchto pracovníků na zastupitelské úřady se předpokládá v průběhu roku 2015. Dále se zpracovává plán zefektivnění účasti ČR na zahraničních veletrzích a výstavách a zvýšení podpory účasti českých firem na těchto akcích. Zahraniční pracovní cesty delegací ČR se ve vybraných regionech spojí s doprovodem podnikatelské mise. Pokračuje hlubší meziresortní spolupráce na projektech ekonomické diplomacie v sektoru zemědělství.

Zvýšení bezpečnosti a kvality potravin Za účelem zvýšení bezpečnosti a kvality potravin se vláda chystá podpořit producenty kvalitních místních potravin, hodlá zavést přísnější pravidla pro obchodní řetězce včetně transparentního značení původu potravin a vyšší sankce za klamavé informace o složení výrobku. ČR přijme opatření spojená s lepším fungováním celého potravinového řetězce s ohledem na odpovídající rozdělení přidané hodnoty. Dojde k zefektivnění systému kontroly a podpoře větší informovanosti spotřebitelů o výrobcích s cílem vyšší veřejné poptávky po kvalitních a bezpečných potravinách a navýšení počtu inspektorů v terénu. Tímto se docílí zvýšené úrovně kvality a bezpečnosti potravin v ČR a lepšího fungování celého potravinového řetězce s ohledem na odpovídající rozdělení přidané hodnoty.

Koncepce strategického rozvoje státního podniku Lesy ČR na období 2015–2019 V souvislosti s posílením významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu byla dne 23. února 2015 schválena vládou ČR Koncepce strategického rozvoje státního podniku Lesy ČR na období 2015–2019. Za účelem zvýšení zaměstnanosti zejména v horských a podhorských oblastech bude vytvořen meziresortní odborný pracovní or-

gán lesnického a dřevozpracujícího sektoru, který se bude ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty a institucemi touto problematikou zabývat. Nadále bude podporován rozvoj zejména malých a středních lesnických a dřevozpracujících podniků.

5.3 Fungující trh práce, vzdělávací systém a sociální začleňování 5.3.1 Rozvoj trhu práce a aktivní politika zaměstnanosti, zvyšování produktivity práce Nad rámec opatření vyplývajících z doporučení Rady je v souladu se Strategií politiky zaměstnanosti do roku 2020 nadále pokračováno v přípravách reformy systému investičních pobídek s cílem motivovat investory k vytváření pracovních míst ve strukturálně postižených regionech. Díky novele nařízení 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, došlo s účinností od 1. února 2014 k navýšení poskytované podpory z 50 000 Kč na 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Dále je připravováno rozšíření území, do nichž lze tuto podporu poskytnout, tj. umožnit poskytnutí této podpory i v regionech, kde podíl nezaměstnaných překračuje celorepublikový průměr o více jak 25 % (aktuálně pouze o více jak 50 %). Ze systémových opatření na zvyšování zaměstnanosti se v praxi začíná pozitivně projevovat realizace opatření strategického materiálu Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce. V roce 2014 byl pilotně realizován nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Aktivizační pracovní příležitost, který umožnil dlouhodobě evidovaným uchazečům o zaměstnání a uchazečům o zaměstnání, kteří byli osobami v hmotné nouzi, možnost přivýdělku při souběžném vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. V souvislosti s očekávaným znovuzavedením tzv. veřejné služby bude kladen důraz na tzv. prostupné zaměstnávání, a to především u osob dlouhodobě ohrožených na trhu práce.

Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením 2015–2020 V souvislosti s přípravou Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (OZP) 2015– 2020 jsou připravována opatření k zefektivnění podpory zaměstnanosti OZP, která budou směřovat zejména k eliminaci obcházení povinnosti zaměstnávat OZP ve výši povinného


35


podílu a ke zvýšení motivace zaměstnavatelů zaměstnávat OZP na volném trhu práce. V přípravách tak je zavedení registrace objemu dodávek realizovaných v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP a snížení povinných mzdových odvodů zaměstnavatelů v případě zaměstnávání OZP na volném trhu práce (tj. netýká se zaměstnavatelů s více než 50 % OZP).

Zvyšování mobility pracovní síly K řešení problémů s nízkou geografickou mobilitou pracovní síly přispěje pilotní ověření nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvek na geografickou mobilitu, který zvýší motivaci uchazečů o zaměstnání přijmout zaměstnání i s nutností dojížďky, a přispěje tak k nivelizaci regionálních rozdílů nezaměstnanosti. Před jeho implementací do systému nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bude jeho efektivita pilotně ověřena v rámci OP Z.

5.3.2 Kvalitní a dostupná zdravotní péče Nad rámec již uvedených opatření ke zvyšování efektivity ve zdravotnictví v kapitole 3.3.3 se připravuje zjednodušení systému postgraduálního vzdělávání lékařů se záměrem optimalizovat počet druhů specializačních atestací, omezit množství výkonů nezbytných pro získání atestace a přemístit možnost výkonu atestační přípravy i do regionálních nemocnic, což napraví některé dnes systémové chyby ve vzdělávání lékařů a mělo by přispět ke stabilizaci některých kmenů, či nedostatku lékařů v pracovním režimu.

Akční plán Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb Koncem roku 2014 byl zpracován akční plán Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb, který by měl zásadně vylepšit prostředí hodnocení kvality ve zdravotnických zařízeních. Taktéž budou zpřísněny a optimalizovány podmínky hodnocení pro oprávněné osoby/hodnotitele. Součástí schváleného plánu je i zlepšení edukace zdravotníků v kontextu bezpečnosti při poskytování zdravotních služeb a v neposlední řadě stanovení národních standardů kvality a indikátorů k jejich měření a vyhodnocování prostřednictvím restrukturalizace datové základny.

Národní strategie Zdraví 2020 Nejobsáhlejším komplexem opatření k zvyšování kvality, bezpečnosti a dostupnosti péče je Národní strategie Zdraví 2020. V současné době jsou tvořeny akční plány s dále uvedeným zaměřením: omezení zdravotně rizikového chování, zvládání infekčních onemocnění (zejména nových a znovu se objevujících), zvládání stresu a duševní zdraví, zajištění kvality

36

a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb, atd. Významnou součástí Zdraví 2020 je Národní strategie elektronického zdravotnictví, jejíž strategické cíle se soustřeďují na zlepšení pozice pacienta v přístupu ke zdravotní péči, na rozvoj zdravotní gramotnosti, na zajištění rovného přístupu k péči, na podporu kvality péče uplatněním standardů v komunikaci a sdílení údajů o poskytnutých zdravotních službách. Pro omezení frekvence návštěv ambulancí je plánováno např. zavedení elektronické konzultace a elektronického objednání pacienta k vyšetření v ambulanci praktického lékaře i ambulantního specialisty. Kromě výše uvedených opatření Národní strategie Zdraví 2020 také řeší plán snížení konzumace nežádoucích komodit jako alkohol, tabák, či se zabývá pohybovou aktivitou nebo plánem prevence a screeningu.

5.3.3 Sociální začleňování a boj s chudobou Vláda bude v souladu s národním cílem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení podporovat opatření přispívající k začleňování osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených do společnosti, a to jak prostřednictvím inkluzivního trhu práce, tak skrze zvyšování dostupnosti, kvality a udržitelnosti základních zdrojů a služeb včetně důstojného příjmu, bydlení a vzdělání. Účelem je zvýšení participace osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených na otevřeném trhu zboží a služeb, přispění ke zmírňování sociálního napětí a předcházení jeho negativním sociálním a ekonomickým dopadům a snižování výdajů na řešení nepříznivých sociálních důsledků vyloučení.

Strategie sociálního začleňování 2014–2020 Vláda bude pokračovat v plnění Strategie sociálního začleňování 2014–2020, která zastřešuje hlavní oblasti významné pro sociální začleňování osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených, stanovuje prioritní témata ČR v oblastech důležitých pro sociální začleňování a obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování a boj s chudobou. Dále ukazuje směr, kterým se řešení sociálního vyloučení mají ubírat, prosazuje společensky odpovědné hodnoty vztahující se k sociálnímu vyloučení, upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního vyloučení a zasazuje se o šíření principu mainstreamingu sociálního začleňování na všech správních úrovních. Informace o plnění opatření Strategie za rok 2014 bude předána vládě pro informaci do 30. dubna 2015.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011–2015 a následné kroky Na základě vyhodnocení implementace Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011–2015 budou v průběhu



roku 2015 připravena návazná opatření s výhledem do roku 2020. Zároveň byla v únoru 2015 schválena vládou Strategie romské integrace na období 2014–2020. V obou materiálech je zvláštní důraz kladen na podporu sociálního začleňování a sociální soudržnost ve strukturálně nedostatečně rozvinutých regionech s vyšší nezaměstnaností a výskytem sociálně vyloučených lokalit. Je připraven koordinovaný přístup řešení sociálně vyloučených lokalit s využitím ESIF a odborné podpory Agentury pro sociální začleňování (ASZ). Připravuje se věcný záměr zákona o sociálním začleňování a věcný záměr zákona o sociálním podnikání, které budou předloženy vládě ve 2. čtvrtletí 2015.

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Vzhledem k prognózám demografického vývoje a stárnutí populace budou podporována opatření obsažená v Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017 (NAP). Na základě usnesení vlády byla zpracována aktualizovaná verze NAP, která byla vládou schválena v březnu 2015. Cílem je efektivněji prosazovat naplňování přípravy na stárnutí a zlepšovat podmínky pro integraci starších lidí do společnosti. Podpora preventivních opatření a dobře nastavená politika přípravy na stárnutí přispěje k zefektivnění výdajů společnosti na následnou sociálně zdravotní péči a k zvládnutí důsledků situace stárnutí populace v budoucnu. Opatření se zejména týkají oblastí významných z hlediska kvality života seniorů a stárnutí populace. K hlavním oblastem NAP patří realizace politiky přípravy na stárnutí, zajištění a ochrana práv starších osob, celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce, kvalitní prostředí pro život seniorů, zdravé stárnutí a péče o seniory s omezenou soběstačností. Hlavním cílem je změna přístupu lidí a celé společnosti ke stárnutí, zlepšení zapojení starších občanů do života společnosti a podpora aktivního stárnutí jako prevence sociálního vyloučení a zdravotních problémů.

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020 Vláda bude podporovat plnění Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, která zahrnuje témata od podpory přístupu k bydlení a zdravotní péči až po podporu zvyšování informovanosti a spolupráce všech relevantních aktérů. Jedním z opatření Koncepce bylo i uspořádání první národní Konsensuální konference o bezdomovectví v listopadu 2014 a publikace jejích výstupů v dubnu 2015, které mají přispět k nalezení shody a všeobecné podpory pro další směřování politiky v oblasti řešení bezdomovectví. Do 30. června 2015 projedná vláda Zprávu o plnění opatření Koncepce.

Sociální bydlení V roce 2014 probíhala příprava Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025. Plánovaný harmonogram přijetí zákona o sociálním bydlení dle schváleného výhledu legislativních prací vlády je následující: v dubnu 2015 předložení Koncepce ke schválení vládě, do konce září 2015 předložení věcného záměru zákona o sociálním bydlení a ve 2. čtvrtletí 2016 předložení návrhu zákona o sociálním bydlení. Zákon by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2017. Systém sociálního bydlení sestává z využívání sociálních služeb (vznik nové sociální služby, tzv. krizové bydlení), z ošetření příspěvkem státu na bydlení a z využívání sociálních nebo dostupných bytů (u sociálních bytů je vždy využívána sociální práce). Na vstup do systému sociálního bydlení budou mít nárok osoby z cílové skupiny, která je definována situačně - prostřednictvím definice bytové nouze anebo prostřednictvím poměru příjmů osob a jejich výdajů spojených s bydlením. Zákonem se také stanoví prioritní cílové skupiny, kterým bude ve zrychleném režimu poskytnut sociální anebo dostupný byt. Základním principem sociálního bydlení je zajištění přístupu a udržení dlouhodobého, kvalitativně standardního a prostorově nesegregovaného nájemního bydlení, a to prostřednictvím souboru nástrojů bytové a sociální politiky. Dle Koncepce je garantem práva na bydlení stát, toto právo by měl realizovat prostřednictvím obcí.

Rozvoj sociálních služeb V oblasti sociálních služeb se v roce 2014 podařilo novelizovat zákon o sociálních službách a zčásti tak upravit některé dílčí součásti systému soc. služeb (např. kvalita, financování, plánování soc. služeb, podpora soc. práce). Dále byla zpracována Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015, která stanovuje rámcové cíle a úkoly pro dané období. V roce 2015 je dále plánováno zpracování Národní strategie rozvoje sociálních služeb pro období 2016–2020. Půjde o dokument zpracovávaný ve spolupráci s dalšími subjekty, jehož ambicí je vymezit hlavní rozvojové oblasti pro sociální služby a stanovit klíčové cíle či opatření, jejichž naplňováním by došlo k celkovému zefektivnění systému sociálních služeb.

Zákon o sociálních pracovnících Vládě ČR bude do konce června 2015 předložen věcný záměr zákona o sociálních pracovnících, předložení paragrafovaného znění vládě ČR se předpokládá na červen 2016 a účinnost zákona 1. ledna 2017. Základními pilíři připravované právní úpravy jsou státem regulované předpoklady a podmínky výkonu sociální práce pro všechny sociální pracovníky, možnost profesního růstu, profesní postavení a ochrana profesního titulu. Profesní komora sociálních pracovníků bude zejména nositelem etických hodnot.


37


Úprava systému dlouhodobé zdravotně sociální péče Cílem úpravy systému dlouhodobé zdravotně sociální péče je nastavit takové řešení, které zajistí efektivní a finančně udržitelné poskytování služeb dlouhodobé péče na sociálně zdravotním pomezí. Uvažuje se o dvou variantách řešení – první je návrh komplexního zákona k dlouhodobé péči, druhou návrh změnového zákona k dlouhodobé péči – jen účel, definice a odkazy na legislativní úpravy v jiných zákonech. K této problematice byla vytvořena meziresortní pracovní skupina, kde mají být diskutovány zásadní otázky nového systému. Návrhy této změny budou vypracovány v průběhu tohoto roku.

5.3.4 Slaďování rodinného a pracovního života V roce 2015 byla ustavena Odborná komise pro rodinnou politiku, která se zaměří na vytvoření návrhu dlouhodobého a systémového řešení rodinné politiky v ČR. Za účelem zvýšení schopnosti orgánů veřejné správy poskytovat svým zaměstnancům a zaměstnankyním opatření zaměřená na sladění pracovního a soukromého života bude v průběhu roku 2015 zpracována metodická příručka vycházející z příkladů dobré praxe a sdílení zkušeností s privátní sférou.

Projekt Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě V současné době dobíhá projekt Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě. V rámci realizace projektu byly v minulém roce zpracovány analýzy legislativních opatření v oblasti služeb péče o předškolní děti a flexibilních forem práce v obou partnerských zemích (Německo, Rakousko). V současné době dochází, na základě komparace s českou legislativou, k přípravě návrhu možné implementace některých opatření do českého legislativního systému. Nadále probíhají workshopy s účastí zahraničních partnerů na obě uvedená témata.

Podpora zahájení podnikání žen V OP LZZ je jako jedna z možností slaďování rodinného a pracovního života podporováno i zahájení podnikání žen. Z 366 podpořených projektů je evidováno 80 projektů zaměřených na podporu zahájení podnikání za více než 430 mil. Kč. Obsahem projektů je tvorba a realizace komplexních programů na podporu zahájení a rozvoje samostatné výdělečné činnosti. V OP Z bude podpora zahájení podnikání žen nedílnou součástí investiční priority 1.2 Rovnost žen a mužů ve všech oblastech, a to i pokud jde o přístup k zaměstnání a kariérní postup, sladění pracovního a soukromého života a podpora stejné odměny za stejnou práci.

38

5.3.5 Rovnost žen a mužů Podpora rovnosti žen a mužů hraje důležitou roli při dosažení sociální soudržnosti a udržitelného růstu. Vláda ČR si v této oblasti v souladu se svým programovým prohlášením klade za cíl především důsledné uplatňování principu rovnosti žen a mužů, potírání genderově podmíněného násilí, podporu slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a odstraňování genderových nerovností v odměňování.

Vládní strategie pro rovnost žen a mužů a další opatření Vláda v listopadu 2014 schválila Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014–2020. Jedná se o první rámcový vládní dokument pro uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v ČR, který definuje základní priority a cíle až do roku 2020. Strategie obsahuje celkem 8 hlavních strategických oblastí vycházejících z Pekingské deklarace a akční platformy přijaté v roce 1995. Strategie dále obsahuje celkem 5 horizontálních strategických priorit. Jednotlivé priority a cíle budou nadále každoročně rozpracovány do konkrétních úkolů v rámci Aktualizovaných opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů. V návaznosti na strategii vláda ČR schválila v únoru 2015 Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018, jehož cílem je přispět ke snížení výskytu a latence domácího a genderově podmíněného násilí v české společnosti. Vládě bude také v první polovině roku 2015 předložen Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2015–2017, který reaguje na nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích v politice, státní správě, obchodních společností a dalších oblastech souvisejících s veřejným rozhodováním. Mezinárodní studie ukazují, že vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích s sebou nese řadu výhod, včetně efektivnějšího rozhodování a schopnosti zohledňovat více perspektiv a využívat širšího spektra talentů. Za účelem zefektivnění procesu hodnocení dopadů materiálů předkládaných vládě ČR na rovnost žen a mužů byla vytvořena metodika, ke které budou v roce 2015 probíhat školení pro jednotlivé resorty. V návaznosti na strategii byla také zahájena optimalizace sběru statistických dat členěných dle pohlaví za účelem důsledného uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů.

5.3.6 Kvalitní vzdělávání Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi (IPn POSPOLU) Cílem projektu Pospolu je podpora spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů, která vede k lepší přípravě



absolventů škol, k prohloubení přípravy žáků v reálném pracovním prostředí a k hledání dalších možností spolupráce škol vedle odborného výcviku a odborné praxe ve firmách. Hlavním cílem projektu je dospět k návrhům systémových a legislativních úprav, které spolupráci škol a firem usnadní a umožní její prohloubení. Projekt, zahájený v prosinci 2012, bude pokračovat do 31. října 2015. Celkové náklady jsou 106,5 mil. Kč, z toho 85% ESF. Mezi aktivity projektu patří například pilotáž a monitoring spolupráce škol a firem s cílem zjistit, jaké možnosti a limity má spolupráce škol a zaměstnavatelů v rámci platné legislativy. Byl vytvořen koncept nových opatření odborného vzdělávání podporujících spolupráci škol a firem.

Rok průmyslu a technického vzdělávání (2015) Záměrem realizace Roku průmyslu a technického vzdělávání (2015) je změna negativního vnímání průmyslu veřejností. Poukazuje na nedostatek technicky vzdělaných lidí a potřebu zvýšení zájmu o technické obory. Mezi aktivity projektu patří propagace technických a přírodovědných oborů, vyhlášení rozvojových a dotačních programů v celkové finanční podpoře téměř 300 mil. Kč, zpracování digifolia k roku 2015, národní kulaté stoly k odbornému vzdělávání, závěrečná konference IPn Pospolu, konference k technickému a přírodovědnému vzdělávání.

Provádění Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020

5.3.7 Podpora příchodu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí Kvalifikovaná pracovní síla je jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti a obchodní úspěšnosti zaměstnavatelů. Tvoří nutnou podmínku pro investice, neboť zajišťuje přenos znalostí, rozvoj inovací, zavádění nových technologií a vede k tvorbě nových pracovních míst. S ohledem na přínos kvalifikované pracovní síly pro konkurenceschopnost a vzhledem k otevřenosti a charakteru české ekonomiky vláda přijímá taková opatření v oblasti migrační politiky, která zohledňují ekonomické potřeby země. ČR připravuje formou novelizace zákona o pobytu cizinců na území ČR zavedení dlouhodobých víz za účelem podnikání. Udělení víza by bylo podmíněno významnou investicí a věrohodným podnikatelským záměrem.

Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance (projekt Fast Track) a projekt Welcome Package pro investory Vláda bude v roce 2015 pokračovat v úspěšné realizaci projektu Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů (Fast Track), který stanovuje pravidla pro zrychlený převod a lokalizaci vnitropodnikových zaměstnanců, příp. statutárních orgánů zahraničních investorů na výkon práce v ČR a pomáhá zabezpečit dostatek kvalifikované pracovní síly.

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 je součástí Komplexního strategického záměru Digitální vzdělávání Touch your Future, který byl vytvořen na základě vládního materiálu Digitální Česko v. 2.0 - Cesta k digitální ekonomice. Tato Strategie formuluje tři prioritní cíle, ke kterým budou směřovat první intervence: otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií, zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi a rozvíjet informatické myšlení žáků.

Vláda bude v roce 2015 pokračovat v realizaci projektu Welcome Package pro investory, který si klade za cíl zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání klíčových cizinců, kteří v rámci umístění investice do ČR potřebují co nejdříve a hladce získat potřebná povolení (pobytová, pracovní). Přínos projektu spočívá ve zkrácení lhůty pro vydání povolení k zaměstnání (do 10 pracovních dnů) a dlouhodobého víza/ zaměstnanecké karty (do 30 kalendářních dnů).

K těmto cílům se Strategie digitálního vzdělávání přibližuje intervencemi ze 7 hlavních směrů: (i) zajištění nediskriminačního přístupu k digitálním vzdělávacím zdrojům; (ii) zajištění podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků; (iii) zajištění podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů; (iv) zajištění budování a obnovy vzdělávací infrastruktury; (v) podpora inovačních postupů, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků; (vi) zajištění systému podporujícího rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy a (vii) zvýšení porozumění cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání.

Zácviky jsou často používané především velkými obchodními společnostmi, které mají typicky výrobní celky nebo provozovny v zahraničí a potřebují své zahraniční zaměstnance zaškolit v ČR, k čemuž používají standardně programy neplacených zácviků. Tito cizinci pobývají na území ČR pouze omezenou dobu (maximálně 3–6 měsíců), jejich pozice jsou neplacené a zajištěné společnostmi, u kterých v rámci zácviků působí. Pro tyto účely je nicméně nezbytné maximálně zjednodušit vstup a pobyt těchto cizinců do ČR, čemuž slouží usnesení vlády č. 962/14 ze dne 24. listopadu 2014 navazující na ustanovení § 178b odst. 4 zákona o pobytu cizinců.

Úprava zácviku


39


5.3.8 Strategie migrační politiky ČR Problematiku migrace pojímá vláda komplexně a strategicky. Její ekonomické přínosy jsou reflektovány v přípravě nové Strategie migrační politiky ČR doprovázené Komunikační strategií ČR o přínosech a dopadech migrace (oba dokumenty by měla v červnu 2015 schválit vláda). Jednou ze stěžejních zásad, jimiž se Strategie bude řídit, je podpora legální migrace, která je pro stát a pro občany přínosná takovým způsobem, aby mohla ČR pružně reagovat na potřeby svého pracovního trhu a reflektovat dlouhodobé potřeby státu. Cílem Komunikační strategie je prostřednictvím veřejné diskuse mj. informovat o společenských dopadech migrace a změnit postoje veřejnosti.

5.4 Růst založený na výzkumu a inovacích Během roku 2014 významně pokročila restrukturalizace státní správy VaVaI. Na doporučení mezinárodního auditu se směřuje ke zřízení samostatného ministerstva, které by se mělo postupně stát hlavním úřadem státní správy pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Jako první krok vznikla sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (ÚV – MPR), která je základem pro vznik nového centrálního úřadu.

5.4.1 Rozvoj podmínek pro excelentní výzkum Vláda připravuje změnu legislativy pro VaVaI. V průběhu roku 2015 vláda připraví návrh nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, do kterého bude zapracováno zřízení nového ústředního správního úřadu pro VaVaI (ministerstva), upraveno hodnocení výzkumných organizací a nově upraveno postavení a financování infrastruktury pro výzkum. Na počátku roku 2015 byla zahájena průběžná kontrola plnění jednotlivých opatření aktualizované Národní politiky VaVaI. Do konce roku 2015 by vláda měla obdržet informaci o stupni implementace politiky a návrh na případné změny. Vláda bude nadále věnovat zvláštní pozornost zahájení nového víceletého rámce podpory tzv. velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (2016–2022). Finančně podpořené velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace budou provozovány jakožto jedinečná výzkumná zařízení vykazující celonárodní význam a výrazný mezinárodní přesah, naplňující definici výzkumné infrastruktury podle nových evropských předpisů a provozovaná na principu otevřeného přístupu k jejich kapacitám umožňujícím široké škále jejich uživatelů z ČR a zahraničí provádění excelentního VaVaI. V návaznosti na komplexní hodnocení výzkumných infrastruktur ČR realizované roku

40

2014 a v souvislosti se zahájením nového víceletého rámce financování velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (2016–2022) provede vláda také aktualizaci Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v souladu s rámcovými principy aktualizace Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI Roadmap). Současně vláda posílí nástroje podpory mezinárodní spolupráce ve VaVaI přispívající k integraci ČR do Evropského výzkumného prostoru a internacionalizaci prostředí VaVaI v ČR. S nástupem nového víceletého finančního rámce vláda zabezpečí synergický a vzájemně komplementární přístup k vynakládání prostředků státního rozpočtu ČR na VaVaI a ESIF na principech adicionality. Prostředky ESIF budou čerpány prostřednictvím OP VVV, OP PIK, OP PPR a částečně též v Programu rozvoje venkova. Opatření v těchto programech budou součástí implementace opatření Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS 3). Intervence budou přitom směřovány do oblastí modernizace kapacit VaVaI, posílení mezinárodní a mezisektorové mobility lidských zdrojů pro VaVaI, rozvoje spolupráce veřejného výzkumného sektoru se soukromou sférou a zvýšení úrovně strategického řízení VaVaI ze strany orgánů státní správy ČR.

Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020 Jako součást svých reformních opatření prováděných ve vztahu k dalšímu rozvoji národního výzkumného a inovačního systému ČR vláda do konce roku 2015 připraví další aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020. Opatření aktualizace Národní politiky budou směřovat zejména k posílení koordinace a strategického řízení VaVaI věcně příslušnými orgány státní správy, novelizaci legislativního rámce podpory VaVaI a zvýšení kvalitativních aspektů metodických postupů hodnocení a financování VaVaI z prostředků institucionální a účelové podpory s důrazem kladeným na dosahování výsledků mezinárodně konkurenceschopné úrovně a vysoké socioekonomické relevance.

Realizace Národních programů udržitelnosti I a II Ve vztahu k čerpání prostředků politiky soudržnosti EU vláda učiní kroky vedoucí k zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje kapacit VaVaI budovaných za využití prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Hlavními nástroji intervence, které bude v této oblasti vláda implementovat, zůstanou i nadále Národní programy udržitelnosti I a II. Provozní náklady zařízení VaVaI vybudovaných za finanční spoluúčasti ERDF, jež naplňují znaky výzkumné infrastruktury, budou fi-



nancovány prostřednictvím aktivity na podporu velkých infrastruktur, pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.

Vybrané projekty Aktivity OP VVV v oblasti spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou v rámci prioritní osy 1 budou významně doplňovat intervence v rámci nově připravovaných programů Technologické agentury ČR (TA ČR), které se budou specializovat na zaměření mladých výzkumných pracovníků na aplikovaný výzkum ve spolupráci s aplikační sférou, na podporu společensko-vědního výzkumu, na inovační aktivity veřejné správy formou zadávání zakázek v předobchodní fázi. V srpnu 2014 byl oficiálně zahájen projekt Zefektivnění činnosti TA ČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI. Hlavním cílem projektu je zefektivnit poskytování podpory aplikovaného výzkumu a inovací ze strany TA ČR a případně dalších organizací veřejné správy, posílit odborné kapacity v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací, posílit chápání významu aplikovaného VaVaI a jeho výsledků pro další rozvoj ČR a do budoucna také navrhnout základ jednotného způsobu a podmínek poskytování podpory aplikovaného výzkumu a inovací. Dílčími cíli projektu, které přispějí k rozvoji podmínek pro excelentní výzkum i k posílení spolupráce mezi podnikovou sférou a výzkumnými organizacemi, jsou například: (i) nastavení systému analýzy dat v oblasti výzkumu pro měření výsledků a dopadů; (ii) optimalizace zapojení expertů do systému podpory VaVaI; (iii) zefektivnění metodických a poradenských služeb TA ČR; (iv) zavedení metody zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi; (v) podpora informovanosti a vzdělanosti zástupců organizací veřejné správy. Projekt bude ukončen v listopadu 2015.

5.4.2 Rozvoj spolupráce mezi podnikovou sférou a výzkumnými organizacemi Rozvoj spolupráce mezi podnikovou sférou a výzkumnými organizacemi je podporován např. programy TA ČR, která vyhlašuje programy, kde je podmínkou spolupráce mezi podnikovou a veřejnou výzkumnou sférou. Jde např. o program Centra kompetence, program Alfa, program Delta, program Omega. Všechny tyto programy, resp. realizace projektů, budou pokračovat i v roce 2015. Vláda dále pokračuje v podpoře programů podporujících spolupráci veřejného výzkumného a soukromého podnikového sektoru. Během roku 2015 bude připraven nový program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti tzv. klíčových (key enabling) technologií, který bude založen na spolupráci výzkumného sektoru a podniků. Od roku 2014 byla zavedena možnost snížit základ daně z příjmu podniků při nákupu výzkumných služeb od výzkum-

ných organizací veřejného sektoru. Toto opatření zůstane v platnosti i nadále a jeho cílem je zvýšit výdaje podnikové sféry na VaVaI a posílit spolupráci mezi oběma sférami.

Implementace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR Vláda se bude zabývat plněním Strategie inteligentní specializace, která je založena na dlouhodobém strategickém dialogu mezi podnikateli, představiteli vědeckovýzkumné komunity a veřejné správy za účasti dalších partnerů z občanské společnosti (tzv. entrepreneurial discovery process). Podle Akčního plánu jsou pro rok 2015 naplánovány konkrétní aktivity (zejména se jedná o plán činnosti orgánů RIS 3 a vyčíslení relevantních finančních alokací ve veřejných rozpočtech). V případě souhlasného stanoviska EK bude RIS 3 aktualizována a tato aktualizace schválena vládou pravděpodobně ve 4. čtvrtletí 2015.

Programy pro rozvoj spolupráce Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podnikovou sférou byla podmínkou programu Centra kompetence, v rámci kterého byly vybrány projekty s největším potenciálem uplatnění výsledků VaV v inovacích ve dvou veřejných soutěžích. Mezi dílčí cíle tohoto programu patří vytvoření podmínek pro dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a podniků. Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podnikovou sférou je zdůrazňována v programech podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Přestože není vždy podmínkou pro přiznání podpory (pouze v programu Centra kompetence), nastává případ spolupráce na řešení výzkumného projektu mezi alespoň jednou výzkumnou organizací a alespoň jedním podnikem v programech TA ČR u převážné většiny podpořených projektů (v současnosti cca 95 %). Konkrétně v programu ALFA, který je financován od roku 2011, a projekty k podpoře byly vybírány ve čtyřech veřejných soutěžích, podíl těchto projektů přesahuje 95 %. Obdobně vysoký je tento podíl také u novějších programů EPSILON a DELTA. Specifickým způsobem podporuje spolupráci VO a podniků program GAMA, který ve svém prvním podprogramu motivuje výzkumné organizace k přípravě výsledků VaV do fáze ukazující již i komerční potenciál a ve svém druhém podprogramu motivuje podniky k využívání těchto výsledků.

Projekt Zefektivnění činnosti TA ČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI V listopadu 2014 byla v rámci projektu Zefektivnění činnosti TA ČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI zahájena mimo jiné klíčová aktivita 6, která je zaměřena


41


na vypracování metodiky poradenství TA ČR pro podporu uplatnění výsledků VaVaI exportem a ověření této metodiky v rámci pilotních projektů. V rámci klíčové aktivity 6 spolupracuje TA ČR, EGAP, CzechTrade a CzechInvest a další instituce. Základem je aktivní vyhledání výsledků VaVaI, které jsou zajímavé pro export a propojení výzkumníků, kteří tyto výsledky vytvořili, s potenciálními výrobci a exportéry. Novým navrženým prvkem je podpora formou úvěru a jeho pojištění EGAP. Částečně bude podporovat spolupráci i specifický cíl 5 Zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje prioritní osy 2 OP VVV. Jeho cílem je vytvořit zázemí pro VaV spočívající v kvalitních lidských zdrojích, které se mohou neustále rozvíjet, čerpat zkušenosti ze zahraničí a ze soukromé sféry.

5.4.3 Inovační podnikání a rozvoj startupů Národní inovační fond Vláda hodlá v novém programovacím období 2014–2020 obnovit myšlenku zřízení státního nástroje na podporu inovativních MSP pomocí rizikového kapitálu. V rámci OP PIK počítá s vytvořením pilotního Národního inovačního fondu (NIF), který bude společně se soukromými investory poskytovat kapitál nadějným firmám ve fázi založení a rozvoje, jež mají obtížný přístup k úvěrovému financování. Bude se jednat o návratný finanční nástroj, prostředky z úspěšných investic budou moci být vládou použity na podporu MSP i v dalších letech. Cílem je aktivizovat soukromý rizikový kapitál v ČR a potenciál nových českých podnikatelských nápadů a výsledků vědy a výzkumu. V roce 2015 bude probíhat intenzivní příprava NIF, jehož konečná podoba bude vycházet z ex-ante posouzení finančních nástrojů v OP PIK.

Využití potenciálu průmyslového vlastnictví Vláda bude pokračovat v úsilí o zlepšení znalostí o optimálních způsobech využívání systému ochrany průmyslového vlastnictví k získání konkurenční výhody. Vedle zvyšování znalosti podnikatelů, pracovníků VaV, pedagogů, a studentů o jednotlivých průmyslově právních nástrojích a jejich optimálním využití se zaměří na objasňování významu, způsobů získávání a vytěžování technických informací z patentových zdrojů. V roce 2015 bude pokračovat popularizační kampaň přinášející argumenty a návody proč, zda a jak užívat ochrany průmyslového vlastnictví, jak postupovat při přihlašování do zahraničí a využívat přitom s výhodou zejména mezinárodní systém Smlouvy o patentové spolupráci. Zvláštní pozornost bude věnována akademickým, výzkumným a vývojovým pracovištím. Bude ozřejmován systém

42

podle Smlouvy o patentové spolupráci, kde podáním jediné přihlášky lze získat delší časový prostor pro rozhodnutí, zda pokračovat v úsilí o získání patentu v zahraničí, současně tak navýšit možnost získat finanční prostředky z prodeje řešení do zahraničí. Budou pokračovat práce na přípravě systému Patentu s jednotným účinkem a Jednotného patentového soudu. Vláda bude podporovat pokračování přípravy na vytvoření Visegrádského patentového institutu, který českým subjektům usnadní a zlevní přihlašování technických řešení do zahraničí. Zvýšená pozornost bude věnována poskytování komplexních, důvěryhodných a pro uživatele snadno dosažitelných a srozumitelných informací o špičkových technických řešeních a o předmětech průmyslových práv a způsobech jejich nejlepšího využití. Uživatelům budou nabízeny služby poskytující informace o nejnovějším stavu techniky v jejich oboru převzaté z nově zveřejněných patentových přihlášek, bude propagován průmyslově právní audit a technologický foresight umožňující sledovat trendy a odhadnout budoucí směřování dané oblasti techniky. Bude zlepšena dostupnost informací o průběhu zápisných a dalších řízení. TA ČR ve spolupráci s MŠMT a MPO realizuje projekt INKA – Mapování inovačního potenciálu. Hlavním cílem projektu je vytvoření v čase udržitelné metodiky mapování inovačního prostředí ČR, která zajistí srovnatelnost dat v následujících šetřeních. Výstupy projektu dávají ucelený obrázek o inovačním prostředí a identifikují oblasti intervencí pro inovační podnikání a VaV aktivity.

5.4.4 Kosmické aktivity Kosmické aktivity jsou dynamicky se rozvíjející oblastí, jejíž pokroky se promítají do mnoha odvětví lidské činnosti. Vláda ČR si je vědoma významu kosmických aktivit pro národní hospodářství a významu úzké spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Agenturou pro evropský GNSS zejména pro zvýšení technologické úrovně českého průmyslu a jeho konkurenceschopnosti.

Investice do kosmických aktivit Investice do volitelných programů ESA musí probíhat v souladu s rostoucí kapacitou českého průmyslu v této oblasti a dosaženými dílčími úspěchy v přenášení know-how do komerční průmyslové sféry. Investicemi do kosmických aktivit, zejména prostřednictvím ESA ve formě účasti na jejích volitelných programech, může vláda efektivně podpořit konkurenceschopnost českého průmyslu, excelenci výzkumu a přispět k udržitelnému růst hospodářství. Aktuálně ČR přispívá do programů ESA částkou 14,04 mil. EUR, z toho 5,95 mil. EUR



na volitelné programy, které představují pro český průmysl nejvíce příležitostí.

Implementace Národního kosmického plánu na roky 2014–2019 Národní kosmický plán (NKP) pro roky 2014–2019 schválila vláda svým usnesením č. 872, ze dne 27. října 2014. Plán obsahuje vizi, střednědobé cíle, obecná, organizační a fi-

nanční opatření pro rozvoj kosmických aktivit ČR v letech 2014–2019. Jedná se mj. o navýšení investic do kosmických aktivit, zřízení Národního kosmického programu, zřízení Národní kosmické agentury aj. Cílem je maximální využití potenciálu kosmických aktivit a maximalizace hospodářských a společenských přínosů, které kosmické aktivity nabízejí. V roce 2014 proběhlo shromažďování informací za účelem diskuse o konkrétní podobě Národního kosmického programu.


43

6. Implementace politiky soudržnosti a využití ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit strategie Evropa 2020 6.1 Programové období 2007–2013 V programovém období 2007–2013 bylo na realizaci politiky soudržnosti v ČR určeno z fondů EU téměř 700 mld. Kč, které přispívají ke snižování rozdílů ve vyspělosti mezi jednotlivými členskými státy a jejich regiony. Globálním cílem Národního strategického referenčního rámce je přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Hlavním cílem je trvalé posilování konkurenceschopnosti ČR, růst zaměstnanosti, vyvážený a harmonický rozvoj regionů. Programové období 2007–2013 se blíží do své závěrečné fáze. Do konce roku 2014 bylo v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU na území ČR schváleno již více než 59 tis. projektů v celkové hodnotě 693,7 mld. Kč. Finančně bylo ukončeno více než 37 tis. projektů v hodnotě 310,9 mld. Kč. Proplacené prostředky na účty příjemců dosáhly 498,7 mld. Kč. Tato částka činí 72,4 % finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti alokovaných pro všechny operační programy9 na celé programové období 2007–2013. EK byly zaslány k proplacení prostředky ve výši 473,9 mld. Kč, tzn. 68,8 % alokace. Již v roce 2012 se operační programy potýkaly s řadou překážek. Roky 2013 a 2014 byly ve znamení úsilí o minimalizaci hrozícího včasného nevyčerpání finančních prostředků. Na začátku roku 2014 hrozilo, že ČR nedočerpá z fondů EU 21,4 mld. Kč. Vláda ČR si dala za cíl hrozící ztrátu snížit. V lednu 2014 vláda vytvořila krizový plán pro každý operační program a definovala potřebná opatření. Plněním těchto opatření, důsledným finančním řízením a úzkou spoluprací se všemi příjemci se řídicím orgánům operačních programů podařilo snížit nedočerpání v roce 2014 na 8,7 mld. Kč. Vzhledem k okolnostem, se kterými se ČR potýkala, kterými bylo mj. skokové navýšení alokace v důsledku intervence ČNB v listopadu 2013, to lze považovat za úspěch. Rok 2015 je poslední pro čerpání prostředků pro období 2007–2013, tzn. výdaje spolufinancované z fondů EU v rámci období 2007–2013 musí být do konce tohoto roku vynaloženy (proplaceny) ze strany příjemců. Je pokračováno v krizových plánech na rok 2015 tak, aby bylo maximálně využito zbývajících finančních prostředků z období 2007– 9

2013. ČR stále zbývá z rozpočtu EU proplatit více než 200 mld. Kč, což představuje 30 % prostředků programového období 2007–2013. Tyto prostředky však budou z rozpočtu EU propláceny postupně, minimálně do roku 2018. Vyčerpání tak vysokého objemu finančních prostředků v rámci dostupného času s sebou nese četná rizika a již nyní je vysoce pravděpodobné, že tyto prostředky nebudou v plné výši využity. Ze strany všech subjektů zapojených do realizace fondů EU je vynakládáno maximální úsilí k vyčerpání co nejvyšší částky na realizaci kvalitních projektů. Toto úsilí bude podpořeno jak systémovými kroky, které budou prováděny v případě potřeby na úrovni operačních programů, tak ad hoc zásahy v jednotlivých rizikových případech. Velká pozornost bude věnována koordinaci uzavírání programového období 2007–2013, včetně zajištění dostatečných administrativních kapacit.

6.2 Programové období 2014–2020 Souběžně s uzavíráním programového období 2007–2013 probíhá i příprava programů období 2014–2020. V souladu s legislativním rámcem pro ESI fondy v období 2014–2020 přispějí veškeré plánované intervence k naplňování cílů strategie EU 2020. V roce 2014 došlo ke schválení DoP, klíčového strategického dokumentu, který rámcově vymezuje priority, do kterých budou směřovány finanční prostředky ESIF v období 2014–2020 v ČR, a také výsledky, kterých má být dosaženo. Na vyjednávání DoP pak navázalo vyjednávání jednotlivých operačních programů. Na přelomu října a listopadu 2014 obdržely řídicí orgány oficiální připomínky EK a od té doby probíhají průběžně jednání. V jejich průběhu jsou vznášeny další připomínky ze strany EK. Schvalování programů bylo komplikováno jednáním s EK ohledně podoby prováděcích předpisů ke služebnímu zákonu tak, aby jejich obsah a harmonogram přijetí odpovídaly závazkům stanoveným DoP. Lze předpokládat, že většinu operačních programů schválí EK na přelomu dubna a května, zbytek operačních programů pak ve druhé polovině roku 2015. Konečné rozhodnutí EK o schválení programu však nelze vydat před schválením změny Víceletého finančního rámce a lze jej očekávat v červnu 2015. Případné negativní dopady zpoždění v přípravě programů se ČR snaží eliminovat přípravou Kritérií pro zahájení implementace programů, při jejichž splnění lze vyhlásit avízo výzvy

V těchto objemech nejsou zahrnuty prostředky programů přeshraniční spolupráce, OP Rybářství ani nadnárodní a mezinárodní spolupráce.

44


Implementace politiky soudržnosti a využití ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit strategie Evropa 2020

k podání žádostí o podporu ještě před samotným schválením programů. Dále probíhá příprava tzv. řídicí dokumentace programů a kontrola jejího souladu s požadavky a pravidly jednotného metodického prostředí. Po posouzení řídicí dokumentace bude možné zahájit tzv. audit shody, který je podmínkou pro následné předložení prvních průběžných žádostí o platbu EK. ČR naplňuje předběžné podmínky pro čerpání z ESIF v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013, přičemž kroky a časový rámec jejich naplňování jsou uvedeny v jednotlivých akčních plánech předběžných podmínek. V současné době je i z pohledu Evropské komise uspokojivě naplněno 21 předběžných podmínek, přičemž intenzivně probíhají práce na plnění ostatních. Pokrokem se zabývá v měsíčních intervalech také vláda ČR.

V rámci nového programového období je dále připravována koncepce efektivní implementace finančních nástrojů, která by měla být dokončena do září 2015. Cílem koncepce je vytvořit v ČR plnohodnotnou rozvojovou banku, která by v budoucnu měla plnit významnou roli při zakládání a správě finančních nástrojů přispívajících k plnění cílů jednotlivých operačních programů. Zároveň by měla být partnerem pro další aktivity EK, jako je například využití Junckerova balíčku v ČR a „advisory hub“ (tj. delegovaná funkce od Evropské investiční banky). V současné době probíhají ve většině řídicích orgánů ex ante analýzy mapující selhání trhu a nastavení modelů vhodných finančních nástrojů. ČR počítá s úzkou spoluprací s evropskými finančními institucemi, jako je Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, při samotném nastavování implementačních mechanismů a případně i při správě finančních nástrojů.


45

Seznam příloh

Příloha č. 1: Přehled strategických a koncepčních dokumentů vlády Příloha uvádí přehled nejdůležitějších strategických a koncepčních dokumentů souvisejících s NPR, stejně tak vybrané zprávy o pokroku v plnění cílů či závazků vyplývajících ze strategických dokumentů vlády. Některé z nich jsou ve fázi přípravy nebo před brzkým schválením. Výčet dokumentů není úplný

Kapitola NPR Průřezové dokumenty

3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014

5.1 Efektivní veřejná správa a kvalitní legislativní prostředí

Stav přípravy

Gestor (spolugestor)

Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR

Název dokumentu

Schváleno

ÚV

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020

Schváleno

MMR

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro roky 2012–2020

Schváleno

MPO

Konvergenční program ČR 2015

V přípravě2

MF

Makroekonomická predikce ČR – duben 2015

Schváleno

MF

Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na roky 2016 až 2017

Schváleno

MF

Střednědobé výdajové rámce na roky 2016 až 2018

V přípravě3

MF

Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017

Schváleno

ÚV

Akční plán boje s korupcí na rok 2015

Schváleno

ÚV

Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016

Schváleno

ÚV

Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020

Schváleno

MV

Implementační plány Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020

Schváleno

MV

Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015)

Schváleno

MV

10

Schválení vládou se očekává dne 27. dubna 2015.

11

Schválení vládou se očekává dne 27. dubna 2015.

46

a vyčerpávající a mnoho dalších dílčích příspěvků k plnění cílů strategie Evropa 2020 lze nalézt i v celé řadě dalších dokumentů. Aktuální informace o schválených dokumentech a další související informace jsou k dispozici také v systému Databáze strategií (http://databaze-strategie.cz/). Ta je celostátním informačním systémem strategických, koncepčních a dílčích programových dokumentů, které jsou do systému vkládány a rozpracovány jednotlivými gestory dokumentů.


Seznam příloh

Kapitola NPR

Název dokumentu

Stav přípravy


5.2 Atraktivní podnikatelské prostředí a rozvoj infrastruktury pro český průmysl

Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže za rok 2014 (termín předložení vládě ČR do 30. června 2015)

V přípravě

MPO

Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice

Schváleno

MPO

Aktualizovaný Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice

V přípravě

MPO

Priority spotřebitelské politiky (2015–2020)

Schváleno

MPO

Aktualizace Státní energetické koncepce ČR 2010–2030

V přípravě

MPO

Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (2012–2020)

Schváleno

MPO

Surovinová politika ČR

V přípravě

MPO

Politika druhotných surovin ČR

Schváleno

MPO

Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami

V přípravě

MPO

Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v 2.0 Cesta k digitální ekonomice (2013–2020)

Schváleno

MPO

Národní plán rozvoje sítí nové generace

V přípravě

MPO

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období 2014–2020

Schváleno

MPO

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020

Schváleno

MPO

Koncepce strategického rozvoje státního podniku Lesy ČR na období 2015–2019

V přípravě

MZe

Program rozvoje venkova na období 2014–2020

Schváleno

MZe

Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012–2020

Schváleno

MZe

Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství na období 2016–2020.

V přípravě

MZe

Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2014–2020

Schváleno

MZe

Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu

Schváleno

MZe

Politika ochrany klimatu v ČR

V přípravě

MŽP

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

V přípravě

MŽP

Národní program snižování emisí ČR (2007)

Schváleno

MŽP

Národní program snižování emisí ČR 2020

V přípravě

MŽP

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

V přípravě

MŽP

Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2015–2024

Schváleno

MŽP

Národní plány povodí a Plány pro zvládání povodňových rizik

V přípravě

MŽP (MZe)

Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí

Schváleno

MŽP (MPO)

Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050

Schváleno

MD

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Schváleno

MD

Koncepce veřejné dopravy

V přípravě

MD

Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050)

Schváleno

MD

Koncepce letecké dopravy pro období 2015–2020

V přípravě

MD

Koncepce vodní dopravy

V přípravě

MD

Národní akční plán čisté mobility

V přípravě

MPO (MD, MŽP)


47

Seznam příloh

Kapitola NPR 5.3. Fungující trh práce, vzdělávací systém a sociální začleňování

Název dokumentu Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025

6. Implementace politiky soudržnosti a využití ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit strategie Evropa 2020

MPSV (MMR, ÚV – ASZ)

Schváleno

MMR

Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2015–2017

V přípravě

ÚV – RRP (MPSV)

Politika architektury a stavební kultury České republiky

Schváleno

MMR

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020

Schváleno

MŠMT

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020

Schváleno

MŠMT

Národní strategie ochrany práv dětí

Schváleno

MPSV

Strategie romské integrace do roku 2020

Schváleno

ÚV – SLP

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016–2020

V přípravě

ÚV – ASZ

Strategie sociálního začleňování 2014–2020

Schváleno

MPSV

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020

Schváleno

MŠMT

Schváleno, tvorba akčních plánů

MZd

Strategie reformy psychiatrické péče

Schváleno

MZd

Národní strategie elektronického zdravotnictví

V přípravě

MZd

Národní strategie rozvoje sociálních služeb pro období 2016–2020

V přípravě

MPSV

Národní strategie rozvoje sociálních služeb pro rok 2015

Schváleno

MPSV

Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020

Schváleno

MPSV

Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce

Schváleno

MPSV

Strategie migrační politiky České republiky

V přípravě

MV

Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020

V přípravě

ÚV – MPR (MŠMT, MPO)

Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2012)

Schváleno

ÚV

Národní RIS3 strategie - Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky

Schváleno

ÚV – MPR

Příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na roky 2016 s výhledem na roky 2017 a 2018

V přípravě

UV – MPR

Národní kosmický plán 2014–2019

Schváleno

MD

Politika územního rozvoje 2008

Schváleno

MMR

Strategie Regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020

Schváleno

MMR

Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR

Schváleno

MMR

Příloha č. 2: Podrobný přehled opatření v reakci na doporučení Rady z roku 2014

Příloha č. 3: Podrobný přehled reformních opatření vlády nad rámec doporučení Rady z roku 2014

Viz samostatný soubor Viz samostatný soubor

48


V přípravě

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

5.4 Růst založený na výzkumu a inovacích

Stav přípravy


Příloha č. 2: Podrobný přehled opatření v reakci na doporučení Rady z roku 2014

Číslo doporučení 1) Rozpočtová strategie

Znění doporučení

Gestor (Spolugestor)

a) Udržet v roce 2014 v návaznosti na korekci nadměrného schodku zdravou fiskální situaci.

MF

b) V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, a posléze u střednědobého cíle setrvávat.

MF

MF

Název opatření Plnění státního rozpočtu na rok 2014

Typ opatření Legislativní/ nelegislativní

Dle jarní Notifikace vládního deficitu a dluhu dosáhl schodek hospodaření vládního sektoru v roce 2014 hodnoty 2,0 % HDP.

Cílový stav Nepřekročení rozpočtového schodku.

Dodržení fiskální strategie uvedené ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2016 a 2017 Posílení role MF při řízení likvidity prostředků státu

Legislativní/ nelegislativní

Udržet vládní deficit v bezpečné vzdálenosti od limitních hranic Paktu o stabilitě a růstu a realizovat trajektorii strukturálních sald směrem ke střednědobému cíli.

Realizovat aktuální fiskální strategii danou fiskálním výhledem, případně dosáhnout lepších výsledků v důsledku efektivnějšího výběru daní.

Legislativní

Efektivní využívání volných peněžních prostředků jednotek vládního sektoru – rozšíření subjektů zahrnutých do „Státní pokladny“.

Efektivní řízení státního dluhu.

Zintenzivnění výstavby infrastruktury

Nelegislativní

Rozvoj dopravní infrastruktury je realizován primárně skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Jeho celkové výdaje pro rok 2015 jsou rozpočtovány ve výši 49,9 mld. Kč, pro rok 2016 a 2017 ve výši 43 mld. Kč, resp. 46 mld. Kč. Výdaje jsou určeny primárně na investice do výstavby, modernizace, opravy a údržby silnic, dálnic a celostátních a regionálních drah.

Vytvoření předpokladů pro oživení ekonomiky.

Implementace číselných fiskálních pravidel – výdajové pravidlo pro odvození výdajových rámců SR a státní fondy (SF), pravidlo pro územní samosprávné celky (ÚSC); zakotvení dluhového pravidla pro sektor vládních institucí na ústavní úrovni. Zřízení funkčně nezávislé fiskální instituce odpovědné za hodnocení plnění numerických fiskálních pravidel atd.

Fungující národní rozpočtový rámec.

c) Upřednostňovat výdaje podporující růst, aby se podpořilo oživení a zlepšily se vyhlídky na růst.

MF, MD

d) Přijmout a provést opatření k posílení fiskálního rámce, a zejména zřídit nezávislou fiskální instituci pro sledování fiskální politiky, zavést fiskální pravidla pro místní a regionální samosprávy a zlepšit koordinaci mezi všemi úrovněmi správy.

MF

Numerická fiskální pravidla

Legislativní

MF

Národní rozpočtová rada

Legislativní

MF

Popis opatření

Rozpočtová strategie

Legislativní/ nelegislativní

Stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na každý z roků,

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) Konsolidace rozpočtového hospodaření sektoru vládních institucí. Schválený návrh státního rozpočtu (SR) na rok 2014 počítal s deficitem ve výši 112 mld. Kč, schodek dle pokladního plnění byl ve výši 78 mld. Kč. Zdravé veřejné finance.

Zlepšení koordinace mezi úrovněmi vlády, posílení

Dosavadní pokrok v realizaci

Další plánované kroky

Identifikace možných rizik realizace opatření

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci roku 2014 schodkem ve výši 78 mld. Kč.

Vláda schválila státní rozpočet na rok 2015 spolu se střednědobými výdajovými rámci na rok 2016 a 2017 dne 22. 9. 2014. Poslanecká sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2015 dne 10. 12. 2014.

Neočekávané rozpočtové výdaje nebo náhlý propad příjmů v následujících letech.

Úspory výdajů na úhradu nákladů dluhové služby.

Probíhá příprava zákona o státní pokladně Probíhá příprava zákona o státní a novelizace zákona o rozpočtových pokladně a novelizace zákona o pravidlech kvůli zahrnutí dalších subjektů. rozpočtových pravidlech kvůli zahrnutí dalších subjektů.

Nejsou známa.

Posílení podnikatelského prostředí a hospodářského růstu.

Vláda schválila Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2016 a 2017.

Zpoždění či neefektivní využití alokovaných prostředků.

Bez dopadů na státní rozpočet (v případě dodržení plánovaných podílů sald vládního sektoru).

(Dluh se absolutně snížil v roce 2014 téměř o 20 mld. Kč.).

Zajištění fungování navrhovaných numerických fiskálních pravidel a posílení transparentnosti veřejných financí.

Harmonogram realizace opatření

Dotace v rozpočtu SFDI na rok 2015 jsou uvažovány ve výši 24,9 mld. Kč, z toho dotace ze SR (kap. MD) určené na společné programy EU a ČR ve výši 5,8 mld. Kč. Dotace ze SR na krytí schodku v roce 2015 jsou stanoveny na 19,1 mld. Kč. Přijaté transfery na rok 2016 jsou plánovány ve výši 17,9 mld. Kč a na rok 2017 ve výši 20,8 Kč, z toho dotace ze SR určené na krytí deficitu jsou stanoveny na 17,9 mld. Kč v roce 2016 a na 17,8 mld. Kč v roce 2017. Zajištění fiskální disciplíny jako předpokladu pro udržitelný a dlouhodobý hospodářský růst a plnění závazků vůči EU.

Zajištění fiskální disciplíny jako předpokladu pro udržitelný a dlouhodobý hospodářský růst a plnění závazků vůči EU. Předpokládaný dopad na SR – v roce 2015 max. 25 mil. Kč, v násl. letech do 20 mil. Kč. Posílení střednědobé dimenze rozpočtového procesu.

Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a souvisejícího změnového zákona schválen vládou 23. 2. 2015.

Navržená účinnost – 1. 1. 2016.

Nečekané zpoždění legislativního procesu.

Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předložený Ministerstvem financí schválen vládou 23. 2. 2015.

Navržená účinnost – 1. 1. 2016.


Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti schválen vládou 23. 2.

Navržená účinnost – 1. 1. 2016, resp. 1. 1. 2018 (dluhové pravidlo pro ÚSC).


57

Číslo doporučení



Název opatření

Typ opatření

sektoru veřejných institucí

2) Daňová politika

a) Zlepšit plnění daňových povinností (se zvláštním zaměřením na DPH) a snížit náklady na výběr a placení daní zjednodušením daňového systému a sjednocením základů daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacích základů pro příspěvky na sociální a zdravotní pojištění.

MF, MV

Daňová Kobra

Legislativní i nelegislativní

MF

Rozšíření režimu reversecharge

Legislativní (novela zákona č. 360/2014 o dani z přidané hodnoty).

MF

Kontrolní hlášení k DPH

Legislativní (novela zákona č. 360/2014 o dani z přidané hodnoty)

MF

Elektronická evidence tržeb


MF

Znovuzavedení slevy pro pracující důchodce

Legislativní

MF

Postupné zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě v letech 2015 a 2016

Legislativní

c) Přesunout MF daňovou zátěž do oblastí, ve kterých bude méně omezovat

Zavedení daně z hazardních her

Legislativní

b) Snížit vysoké daňové zatížení práce, především u osob s nízkými příjmy.

Popis opatření výdajové rámce SR a SF na každý z roků, popis dopadů plánovaných hosp. politik na sektor veřejných institucí, z něhož je zřejmý postup dosažení střednědob. rozp. cíle, finanční vztahy SR k rozpočtům ÚSC a k rozpočtům veřejných institucí a všeobecnému zdravotnímu pojištění. Nové mechanismy v kontrolní a metodické činnosti. Posiluje se spolupráce mezi útvary finanční správy, celní správy a policií a posílení mezinárodní spolupráce a výměna informací. Rozšíření používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů, použití mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH. Jedná se povinnost všech plátců DPH spočívající v elektronickém zasílání kontrolního hlášení spolu s daňovým přiznáním Finanční správě. Kontrolní hlášení bude obsahovat výčet zdanitelných plnění spolu s poskytovatelem a odběratelem plnění. Na základě párování těchto hlášení Finanční správou bude docíleno vyšší kontroly oprávněnosti nadměrných odpočtů i vlastní daňové povinnosti. On-line vykazování tržeb, které budou ihned elektronickou formou reportovány Finanční správě, avšak s důrazem na co nejnižší možnou míru zatížení povinných subjektů dodatečnými administrativními náklady. Každá provedená platební transakce bude označena jedinečným identifikátorem, který bude zobrazen i na platebním dokladu, který bude povinně vydán kupujícímu. Na základě tohoto dokladu bude kdykoliv možné ověřit, zda daná transakce byla reportována Finanční správě. Od roku 2015 znovu zavedena možnost uplatnění slevy na poplatníka u daně z příjmů fyzických osob i pro pracující důchodce (za roky 2013 a 2014 byla zavedena možnost uplatnění slevy zpětně na základě rozhodnutí soudů). V souladu s Programovým prohlášením vlády se počínaje od roku 2015 zvýšilo daňové zvýhodnění na druhé dítě a na třetí a každé další dítě. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. Další zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované dítě bude provedeno v roce 2016. Od roku 2016 plánované zavedení daně z hazardu, která bude nově obsahovat i zdanění hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu. Zavedením této daně

Cílový stav

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.)

střednědobé dimenze rozpočtového procesu a provázání národního rozpočtového procesu s aktualizací KoPr předkládaného EK.

Harmonogram realizace opatření Dosavadní pokrok v realizaci



2015.

Snížení míry daňových úniků.

Pozitivní dopady na inkaso Opatření je aktivní. DPH, nelze explicitně vyčíslit. Za 9 měsíců práce týmu Kobra bylo zabráněno únikům ve výši cca 1,8 mld. Kč.

Snížení míry daňových úniků na DPH.

Pozitivní dopady na inkaso DPH, nelze explicitně vyčíslit.

S účinností od roku 2015.

Snížení míry daňových úniků na DPH, vyšší elektronizace správy daní.

V prvních letech zavedení zvýšení daňových příjmů vládního sektoru o cca 10 mld. Kč, ve střednědobém horizontu zvýšení až o cca 15 mld. Kč.

Schváleno s účinností od 1. 1. 2016.

Snížení míry daňových úniků.

Zvýšení daňových příjmů vládního sektoru o cca 13 mld. Kč.

Zasláno do vnějšího připomínkového řízení.

Snížení daňového zatížení pracujících důchodců.

Roční negativní dopad pro vládní příjmy ve výši cca 3,5 mld. Kč.

V účinnosti od 2015.

Snížení daňového zatížení rodin s dětmi.

Snížení vládních daňových výnosů o cca 1,6 mld. Kč v roce 2015, další snížení o cca 1 mld. Kč v roce 2016.

Zvýšení daňového zvýhodnění od roku 2015 je účinné. Práce na novele zákona o dani z příjmů s účinností od roku 2016 (před vnitřním připomínkovým řízením).

Zvýšení podílu nepřímého zdanění.

Předpokládaný pozitivní dopad na daňové výnosy ve výši cca 2,5 mld. Kč.

Práce v rámci MF na legislativním znění novely.

Další rozšíření tohoto institutu je aktuální prioritou zástupců MF. Vyjednávání se zástupci EK i na mezinárodní úrovni s dalšími členskými státy.

Historicky zamítavý postoj zástupců EK.

Po vypořádání připomínek bude postoupeno do další části legislativního procesu.

58


Znění doporučení růst, například na pravidelně placené daně z nemovitostí a ekologické daně.

3) Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí


Název opatření

Typ opatření

MF

Tříletý plán na postupné zvýšení sazeb z tabákových výrobků

Legislativní

d) Dále omezit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

MF


a) Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejného důchodového systému, a to konkrétně rychlejším zvyšováním zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu a následně jasnějším provázáním tohoto věku se změnami ve střední délce života. b) Podporovat zaměstnatelnost starších pracovníků a přezkoumat mechanismus valorizace důchodů.

MPSV, MF

Omezení výdajových paušálů OSVČ a probíhající analýzy za zrovnoměrnění daňového zatížení zaměstnanců a OSVČ Pravidelný revizní mechanismus stanovení důchodového věku

MPSV, ÚP ČR

MPSV, Fond dalšího vzdělává ní

MPSV, ÚP ČR

Legislativní

Aktivní politika Nelegislativní zaměstnanosti (APZ) společensky účelná pracovní místa (SÚPM), veřejně prospěšné práce (VPP) Stáže ve Nelegislativní firmách – vzdělávání praxí 2

Generační tandem

Nelegislativní

Popis opatření dojde ke zrušení stávajícího odvodu z loterií a jiných podobných her. Sazby nové daně z hazardu budou vyšší než současně účinné sazby. Zvýšení sazeb ze spotřební daně z tabákových výrobků, kdy je od roku 2016 do roku 2018 navrhován tříroční výhled postupného zvyšování sazeb z tabákových výrobků, které jsou nad rámec minima stanoveného EU. V roce 2015 došlo k účinnosti opatření, které omezuje absolutní částkou výdajové paušály osob samostatně výdělečně činných. V průběhu roku 2014 a 2015 probíhají práce směřující na spravedlivé stanovení daňového zatížení.

Cílový stav





Zvýšení podílu nepřímého zdanění (první krok výhledu sleduje dosažení minima sazeb EU, další dva kroky zvyšují zdanění nad minimum).

Předpokládaný pozitivní dopad Návrh po vnitřním připomínkovém řízení. na daňové výnosy ve výši cca 3,3 mld. Kč v roce 2016, další zvýšení o 1,1 mld. Kč v roce 2017 a zvýšení o dalších cca 1,4 mld. Kč v roce 2018.

Postupné snížení rozdílu ve zdanění OSVČ a zaměstnanců.

Pozitivní rozpočtový dopad na vládní daňové výnosy ve výši cca 0,5 mld. Kč.

Zastropování výdajových paušálů účinné od 2015.

Na základě aktuálního odhadu vývoje střední délky života bude posouzeno, zda u jednotlivých generací odpovídá výše důchodového věku hodnotě kontrolního parametru. Kontrolním parametrem bude poměr střední délky života při dosažení důchodového věku k součtu této střední délky života a důchodového věku. Při vybočení kontrolního parametru u některé generace z pásma 24–26 % bude povinnost MPSV předložit návrh změny stanovení důchodového věku tak, aby splňoval výše uvedenou podmínku kontrolního parametru.

Posílení vazby vývoje statutárního důchodového věku a očekávané střední délky života.

Negativní dopad do dlouhodobé udržitelnosti (ukazatel S2) v rozsahu 0,4 % HDP s další negativní dynamikou po roce 2060.

Návrh řešení byl představen a schválen na Bude připraven věcný záměr zákona s jednání Odborné komise pro důchodovou předběžným termínem předložení do reformu v 12/2014. vlády do konce 06/2015.

Zatím nebyla identifikována.

V rámci poskytování příspěvků na SÚPM a VPP podle zákona č. 435/2004 Sb., poskytovány vyšší mzdové příspěvky v případě, že zaměstnavatel přijme do pracovního poměru osoby starší 50 let (až 24 000 Kč/měsíc, standardně 15 000 Kč).

Zvýšení zaměstnanosti starších osob.

Uplatnění starších osob na trhu práce přispívá ke zvýšení příjmu státního rozpočtu (daně, odvody) a zároveň snižuje výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti.

Realizováno, cca 12 % z uchazečů o zaměstnání podpořených nástroji APZ je z řad osob starších 55 let. V roce 2015 rozšířena cílové skupina z 55+ na 50+.

Nadále bude pokračováno v poskytování vyšších mzdových příspěvků na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou staršími osobami. Metodiku realizace nástrojů APZ je operativně možné měnit v závislosti na vývoji trhu práce.

V roce 2015 je alokován na realizaci APZ dostatek finančních prostředků, nejsou proto identifikována žádná výraznější rizika.

Realizace stáží pro uchazeče a zájemce o zaměstnání, včetně starších osob. Stáž umožňuje podpořeným osobám získání praktických dovedností nezbytných k výkonu zaměstnání v reálných podmínkách u zaměstnavatelů. Stáže tak v případě starších osob přispívají jednak k aktualizaci jejich pracovních kompetencí a jednak ke zvýšení profesní mobility. Zaměstnavatelům poskytován příspěvek na udržení stávajících zaměstnanců v předdůchodovém věku v kombinaci se mzdovým příspěvkem na uchazeče o zaměstnání, který nemá dlouhodobou pracovní zkušenost. Realizováno v Karlovarském,

Zvýšení profesní mobility.

Bez přímého dopadu na státní rozpočet, realizováno v rámci OP vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Projekt realizován 08/2014–06/2015.

Realizace obdobných aktivit v rámci OP Z.

Neochota cílové skupiny a zaměstnavatelů účastnit se projektu (v případě podpořených osob je jedinou motivací získání pracovních zkušeností).

Zvýšení zaměstnanosti starších osob (zabránění jejich propuštění v předdůchodovém věku), vytvoření pracovních míst pro osoby bez praxe (zejména mladí a rodiče po rodičovské dovolené) a

Bez přímého dopadu na SR, opatření snižuje výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (zabraňuje nezaměstnanosti starších osob a vytváří pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání).

V realizaci, předpokládaná podpora 110 starších osob a 110 osob bez soustavné praxe.

Realizace bude probíhat na vybraných krajských pobočkách ÚP ČR i v rámci OP Z.

Není identifikováno.

Probíhající práce na posouzení rozdílu ve výši zdanění OSVČ a zaměstnanců.

59




Název opatření

Typ opatření

Popis opatření Středočeském a Olomouckém kraji.

c) Přijmout opatření k výraznému zlepšení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví, zejména v nemocniční péči.

Zavedení slev pro zaměstnavatele na odvodech na pojistném na sociální zabezpečení s cílem motivovat je k přijetí do zaměstnání uchazeče o zaměstnání z řad skupin osob na trhu práce ohrožených – jedná se o osoby starší 50 let, absolventy a rodiče vracející se z rodičovské dovolené.

Cílový stav podpora mezigenerační výměny. Zvýšení zaměstnanosti osob starších 50 let, absolventů a rodičů vracející se z rodičovské dovolené.



Vyhodnocení dopadů na SR.

Nenalezení vhodné varianty, která by dostatečně vyvážila výpadek příjmu SR s úsporami na zátěži veřejných rozpočtů vzniklých v souvislosti s nezaměstnaností dotčených skupin osob.

Diskuse nad změnami v rámci Odborné komise pro důchodovou reformu zatím nezačala.

Otevření diskuse v rámci Odborné komise pro důchodovou reformu.

Zatím nelze určit.

Stabilizace systému úhrad, omezení neúčelně vynakládaných finančních prostředků z vybraného zdravotního pojištění. Pozitivní dopad do bilance zdravotního pojištění bude činit 0,6 mld. Kč ročně.

Vyhlášky vstoupily v platnost 1. 1. 2015.

Režijní náklady zdravotních pojišťoven budou dále posuzovány a bude vytvářen tlak jejich optimální využití.

Potenciální rizika nebyla identifikována.

Účelná distribuce zdravotních služeb, vázaných na přístrojovou techniku v souladu s potřebami, vyrovnání regionálních rozdílů v dostupnosti. Finanční dopad bude vyčíslen v průběhu roku 2015. Opatření má pozitivní dopad na efektivní a transparentní řízení nákladů zejména v nemocniční sféře. Bezprostřední dopad na státní rozpočet není, jedná se o vnitřní, efektivnější realokaci nákladů.

Komise byla zřízena k 1. 4. 2014.

V tomto okamžiku nejsou plánované další kroky.

Potenciální rizika nebyla identifikována.

Na rok 2015 byly vybrány komodity jak z kategorie spotřebního zdravotnického materiálu (SZM), tak léků v celkové hodnotě 487 mil Kč (SZM 220 mil Kč, léky 267 mil Kč) a byla na ně vyhlášena veřejná soutěž. Nyní se nachází ve fázi vyhlášení veřejné soutěže. Tato se týká 30 přímo řízených organizací. Návrh zákona je schválen vládou.

Expertní skupina chystá vyhodnocení první skupiny nákupů, stejně tak i další kategorie léků a zdravotnického materiálu.

Nedosažení efektivní míry úspor ve společných nákupech.

Schválení PČR.

Musí být schválená zákonná úprava, parlamentní mechanizmy mohou odložit nebo pozměnit záměr navrhovatele.

Zákon je v interním připomínkovém řízení.

Během května až června 2015 bude zákon předložen k vnějšímu připomínkovému řízení a následně předložen vládě a PS tak, aby byl účinný

Musí být schválená zákonná úprava, parlamentní mechanizmy mohou odložit nebo

Legislativní

MPSV

Úprava valorizačního mechanismu

Pravděpodobně Konkrétní podoba řešení bude legislativní záviset na výstupech Odborné komise pro důchodovou reformu.

MZd

Snížení ročních limitů nákladů na činnost zdravotních pojišťoven

Legislativní (novelizace vyhlášky č. 418/2003 Sb. ve znění vyhlášky č. 280/2014 Sb.)

MZd

Zřízení Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků

Nelegislativní

MZd

Centrální nákupy pro nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví

Nelegislativní

Zabezpečení centralizace nákupů vybraných komodit (léků a speciálního zdravotního materiálu) za účelem snížení nákladů na jejich pořízení pro největší poskytovatele zdravotní péče v ČR – přímo řízené organizace MZd.

Úspora nákladů v řádech milionů Kč ročně.

MZd

Snížení rezervního fondu zdravotních pojišťoven

Snížení rezervního fondu zdravotních pojišťoven o celou polovinu, tj. ze současných 1,5 % na 0,75 %.

Uvolnění vázaných finančních prostředků zdravotních pojišťoven do úhrad za zdravotní péči.

Pozitivní dopad cca 600 mil. Kč v systému zdravotní péče.

MZd

Transformace nemocnic v neziskové organizace

Legislativní (novelizace zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR) Legislativní (návrh zákona o neziskových nemocnicích)

Vytvoření nové zákonné normy, která zabezpečí efektivnější správu a management klíčových nemocnic v zemi v oblastech personalistiky,

Transformace státem zřízených největších a specializovaných nemocnic na neziskovou

Neočekávají se žádné klíčové dopady na státní rozpočet atd.

Omezení neúčelných nákupů nákladné zdravotnické techniky, efektivní využíváni prostředků na investice do přístrojů v celém resortu.


Ze strany MPSV vypracován prvotní model poskytování slev, v současné době vyjednávání s MF ve věci dopadů na SR.

Slevy na pojistném na sociální zabezpečení pro vybrané skupiny osob

Zdravotní pojišťovny z příjmů z veřejného zdravotního pojištění mohou na svou činnost alokovat zákonem stanovenou procentuální hranici. Mezi tyto činnosti například patří i výdaje na marketing a reklamní účely. Snížením kvóty na režijní činnost bude část financí z vybraného pojistného využita na zdravotní péči. Úkolem Komise je posuzovat a doporučovat vstup drahé a nákladné zdravotnické techniky do systému veřejného pojištění.


Opatření musí být koncipováno tak, aby snížení příjmů SR způsobené snížením výběru pojistného na sociální zabezpečení bylo kompenzováno snížením výdajů SR na pasivní politiku zaměstnanosti a obecně snížením zátěže veřejných rozpočtů v souvislosti s nezaměstnaností dotčených skupin. Konkrétní specifické dopady jsou závislé na nastavení poskytovaných slev a jsou předmětem jednání mezi MPSV a MF. Dopad bude záviset na konkrétním řešení navrženým Odbornou komisí pro důchodovou reformu.

MPSV

Zajistit úměrnou a důstojnou výši důchodu po celou dobu jeho výplaty (cíl Odborné komise pro důchodovou reformu č. 2). Pokles ročního limitu nákladů na činnost zdravotních pojišťoven z 3,41 % na 3,08 % prostředků získaných z pojistného po přerozdělení.


60




Název opatření

Typ opatření

Popis opatření účetnictví, amortizace majetku atd.

4) Služby zaměstnano sti a péče o děti

a) Zlepšit efektivnost a účinnost veřejných služeb zaměstnanosti, především zavedením systému pro měření výkonnosti.

MZd

Změna přerozdělování vybraného pojistného zdravotních pojišťoven

MZd

DRG Restart

MZd

Transparentní a kontrolovatelný systém hospodaření s veřejnými prostředky

MZd

Racionalizace tvorby údajové základny výkazů o výkonnosti zdravotnických zařízení

MPSV, ÚP ČR

Cílový stav formu a umožnění dalším poskytovatelům transformace zřizovaných krajskou samosprávou. Spravedlivější rozdělení pojistných kmenů mezi plátci na základě nemocnosti pacientů oproti současnému stavu, kdy se přerozdělují fondy na základě věku a pohlaví.




k 1. 1. 2016.

pozměnit záměr navrhovatele.

Návrh úpravy zákona je připravený k předložení do procesu schvalování.

Připomínkové řízení, předložení PČR.


Metodika trvalé udržitelnosti systému optimalizace úhrad lůžkové péče po skončení projektu (personální, informační, finanční udržitelnost), včetně zdůvodněných návrhů legislativních změn. Veřejná kontrola smluvně ujednaných parametrů úhrad zdravotní péče. Vyvážené proporce úhrad, účelné přidělení finančních prostředků podle poskytnutých zdravotních služeb, omezení nadbytečných výdajů.

Zlepšení dostupnosti péče, zajištění rovného přístupu k péči podle zdravotního stavu a regionálního členění.




Zvýšení transparentnosti úhradového systému. Efektivní distribuce finančních prostředků zdravotních pojišťoven, zlepšení dostupnosti péče.

Novely zákonů jsou v schvalovacím procesu.

Projednání PČR a účinnost zákonů.


Efektivní a moderní informační základna státu pro statistické, kontrolní a analytické účely sloužící ke komparaci zdravotního systému na úrovni EU či měření efektivity zdravotnického systému. Vyšší individualizace poskytovaných služeb.

Opatření v současné době nelze kvantifikovat, ale bude mít pozitivní dopad na veřejné prostředky z důvodu přesnějších informací o zdravotním systému s možností lepšího plánování jeho správy a rozvoje.




Implementace sad indikátorů do praxe, jejich pilotní ověření v rámci činnosti pracovišť ÚP ČR. Podpis smluv je plánován na 05/2015– 06/2015. Nasazení do ostrého provozu od 06/2016–01/2017.

V rámci pilotního ověření mohou být sady vyhodnoceny jako nepoužitelné praxí a dostatečně nevypovídající o efektivitě a zátěži jednotlivých pracovišť ÚP ČR.

Postupné zavádění vypracovaných metodik do praxe ÚP ČR. Realizace kazuistických seminářů. Zavedení nové

Nedostatečné využívaní vypracovaných metodik. Zpoždění v zahájení

Zavedením metody PCG do přerozdělení vybraného zdravotního pojištění dojde ke spravedlivé redistribuci mezi plátci zdravotní péče na základě reálné nemocnosti pojistného kmene.

Legislativní (novela zákona č. 48/1997 Sb., novelizace zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR) Legislativní (úprava zákona 372/2011 Sb.) a nelegislativní

Zveřejňování smluv a dodatků mezi poskytovatelem a plátcem zdravotní péče. Prosazení transparentního a kontrolovatelného systému hospodaření s veřejnými prostředky prostřednictvím povinného zveřejňování smluv a „produkčních“ dodatků zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče.

Navýšení počtu zaměstnanců ÚP ČR

Nelegislativní

Navýšení počtu pracovníků ÚP ČR o 700 pracovníků pro oblast zaměstnanosti a 600 pracovníků pro oblast nepojistných sociálních dávek.

ÚP ČR

Monitorovací indikátory ÚP ČR – revize požadavků

Nelegislativní

Vyhotovení sady indikátorů umožňujících monitorovat vytížení pracovišť a ÚP ČR a jejich efektivitu při správě svěřených agend.

Zvýšení mzdových nákladů ÚP ČR – kompenzováno zvýšenou efektivitou činnosti ÚP ČR a zvýšením individualizace poskytovaných služeb v souladu s doporučením Rady. Zvýšení efektivity rozložení Bez dopadů na rozpočet, zátěže v rámci činnosti ÚP financováno z OP LZZ. ČR, zefektivnění činnosti ÚP ČR.

ÚP ČR

Metodika komplexní a individuální

Nelegislativní

Zvýšení kvality a rozsahu činností na úseku zaměstnanosti ÚP ČR (v rámci agend trhu práce,

Zvýšení efektivity práce s klienty. Sjednocení a rozšíření činností

Celková restrukturalizace statistické a údajové základny na národní úrovni s využitím dat plátců.


Rozvoj programů péče o chronicky nemocné, zlepšení dostupnosti péče, zajištění rovného přístupu k péči podle zdravotního stavu.

Legislativní (novela zákona 592/92 Sb. k přerozdělení prostředků zdravotního pojištění s využitím statistických nástrojů) Nelegislativní

Zvýšení prediktivní schopnosti a efektivity úhradových mechanismů pro lůžkovou péči v ČR.


Bez dopadů na rozpočet, financováno z OP LZZ.

K navýšení počtu pracovníků došlo v průběhu roku 2014.

Ukončena zakázka na sestavení indikátorů – celkem vyhotovena sada 22 indikátorů pro oblast zaměstnanosti a 20 indikátorů pro oblast nepojistných sociálních dávek. Požadavek na zavedení monitorovacích indikátorů je uveden v OVŘ JISPSV-IS Zaměstnanost a JISPSV IS Sociální dávky a to formou různých sledovacích mechanizmů navázaných na statistiku, finance, projekty apod. Hodnotící komise finalizuje hodnocení nabídek. Projekt v realizaci.

61




Název opatření

Typ opatření

zprostředkování a poradenství a evropského sociálního fondu). Vypracování metodiky práce s klientem, která bude prostřednictvím řídících aktů postupně zaváděna do praxe a pravidelně aktualizovaná.

práce s klienty ÚP ČR

b) Zvýšit účast nezaměstnaných mladých lidí na individualizovaný ch službách.

c) Výrazně navýšit dostupnost cenově přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče o děti, a to se zaměřením na děti do tří let.

Popis opatření

ÚP ČR

Rozvoj služeb v Nelegislativní oblasti volných pracovních míst

ÚP ČR

Efektivní řízení lidských zdrojů ÚP ČR ELZUP

Nelegislativní

MPSV

Odborné praxe pro mladé do 30 let

Nelegislativní

MPSV

Program Záruky pro mládež

Nelegislativní

MPSV

Zákon Legislativní č.247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů

Cílový stav


s důrazem na individuální přístup ke klientovi.

Aktivní spolupráce se zaměstnavateli Zvýšení spolupráce na při vyhledávání volných pracovních trhu práce a zefektivnění míst a monitoringu trhu práce monitoringu trhu práce včetně navýšení počtu hlášených volných pracovních míst. Provedena analýza vybraných Dojde k zefektivnění kritických aspektů a klíčových funkcí systému řízení lidských a pozic v rámci celé organizační zdrojů jako je odměňování, struktury ÚP ČR. vzdělávání, hodnocení a motivace zaměstnanců ÚP ČR a dále k optimalizaci vybraných klíčových procesů. Kombinováno poskytování Zvýšit zaměstnanost mzdového příspěvku zaměstnavateli mladých do 25 let. v případě, že do pracovního poměru přijme uchazeče o zaměstnání do 30 let věku bez dlouhodobé praxe s příspěvkem, který je zaměstnavateli poskytován na mentora zapracovávajícího nově přijatého zaměstnance, součástí opatření můžou být i rekvalifikační kurzy. Mladým osobám (do 25 let) do čtyř Zvýšit zaměstnanost měsíců od vzniku jejich mladých do 25 let. nezaměstnanosti resp. ukončení formálního vzdělávání poskytnout nabídku kvalitního zaměstnání nebo další odborné přípravy. Zákon definuje podmínky pro právní oblast služeb péče o děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky prostřednictvím zavedení nového typu služby péče o dítě v dětské skupině. Podmínky zajišťují jak kvalitu péče, tak dosažitelnost pro široký okruh poskytovatelů. Související novela zákona o daních z příjmu obsahuje prorodinná daňová opatření, tj. zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a zavedení slevy na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti se vstupem nebo návratem na trh práce. K zákonu se váže rovněž vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do počtu 12 dětí.


Rozšířením nabídky služeb péče o předškolní děti umožňuje zákon udržet kontakt rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a jeho postupný návrat nebo vstup na trh práce s ohledem na strategii rodiče při sladění profesního, rodinného a osobního života. Opatření má díky garanci kvality pozitivní vliv na děti, o které je pečováno, a rovněž přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou v případě, že je rodič delší dobu mimo trh práce.

Další plánované kroky webové aplikace pro kazuistické semináře do praxe. Vypracování sborníků kazuistických případů. Školení odborných pracovníků a metodiků. Pilotáž dílčích částí metodiky. Vyhodnocení pilotáže (evaluace). Příprava navazujícího projektového záměru EFES (Efektivní služby zaměstnanosti) na období 1. 12. 2015 – 30. 6. 2020. Projekt v realizaci.

Identifikace možných rizik realizace opatření realizace OP Z a s tím související ohrožení spuštění projektu a jeho plánovaných aktivit v roce 2015.


Projekt v realizaci, soustavné navyšování počtu hlášených pracovních míst zaměstnavateli.


Probíhá vyhodnocení výběrového řízení.

Na základě výsledků procesního auditu vznikne Manuál pro měření výkonnosti. Tento manuál umožní identifikovat nejlepší postupy a optimální nastavení předpokladů pro efektivní výkonnost ÚP ČR a to vytvořením souladu mezi počtem a strukturou pracovních úkolů a počtem a strukturou zaměstnanců na ÚP ČR.

V rámci veřejného výběrového řízení může dojít k časovému zpoždění, kdy realizace nebude reálná z důvodu nedostatku času.

Realizováno v rámci OP LZZ.

Opatření v realizaci, k 28. 2. 2015 podpořeno celkem 10 158 osob.

Opatření bude realizováno i v novém programovém období v rámci OP Z.

Zpoždění v zahájení realizace OP Z a s tím související ohrožení spuštění plánovaných opatření v 2. polovině roku 2015.

Dopady na SR nejsou, realizováno v rámci standardní činnosti ÚP ČR, nové programy budou financovány v rámci OP Z.

Zavedena metodika vykazování, aktuálně nabídka poskytována necelé jedné třetině evidovaných uchazečů o zaměstnání do 25 let do 4 měsíců od zahájení jejich evidence. Příprava kampaně k podchycení těch mladých nezaměstnaných, kteří nejsou účastni vzdělávání, kteří dosud nejsou registrováni ÚP ČR. Zákon nabyl účinnosti 29. 11. 2014. Byly obdrženy první žádosti o evidenci dětských skupin.

V rámci nového programového období připravovány projektové záměry zaměřené na podporu kariérového poradenství, odborných praxí a stáží pro mladé osoby. Zahájení realizace v 2. polovině roku 2015.

Zpoždění v zahájení realizace OP Z a s tím související ohrožení spuštění plánovaných opatření v 2. polovině roku 2015.

Služba péče o dítě v dětské skupině bude podpořena z ESF v rámci projektů zaměřených na kvalitu poskytovaných služeb, síťování poskytovatelů nebo zvyšování kvalifikace a vzdělávání.

V současné době je v PČR projednávána novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (sněmovní tisk č. 366).

Přínosy do veřejných rozpočtů v souvislosti se zapojením rodičů na trhu práce jako plátců daní a pojistného (dle odhadu v roce 2014 činí přínos 191 mil. Kč), přínos do veřejného rozpočtu v souvislosti s tím, že příspěvek formou nepeněžního plnění na straně zaměstnance vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je z něj odváděna daň z příjmů. Očekávané snížení počtu příjemců dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Snížení nákladů na SR v souvislosti s evidencí a kontrolou poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině o cca 1,5 mil. Kč. Snížení nákladů na SR v souvislosti s výdaji spojenými s poskytováním služby organizačními složkami státu. Snížení ročních příjmů

Rizika nebyla identifikována.

Bez povinné evidence bude služba poskytována bez nutnosti splňovat jakákoli pravidla, což může vytvářet riziko pro děti, rodiče a může vytvářet nerovnou konkurenci mezi poskytovateli, kteří splňují požadavky zákona č. 247/2014 Sb., poskytují službu dle školského zákona nebo dle živnostenského zákona a mezi poskytovateli, kteří poskytují službu dle obecných právních

62




MŠMT

5) Kvalita vzdělávání a zvýšení inkluzivnosti , hodnocení a financování výzkumných institucí

a) Zajistit, aby akreditace, řízení a financování vysokého školství přispívaly k jeho zkvalitňování a k jeho větší orientaci na trh práce.

Název opatření

Zařazování dětí mladších 3 let do mateřské školy

Typ opatření

Legislativní

MŠMT

Novela zákona Legislativní o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů)

MŠMT

Nařízení vlády o standardech pro institucionální akreditaci, standardech pro akreditaci studijního programu a standardech pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Nařízení vlády o oblastech vzdělávání. Podpora strategického řízení na vysokých školách prostřednictvím IPn KREDO

Legislativní

Předvídání kvalifikačních potřeb – projekt Překvap

Nelegislativní

MŠMT

MPSV

Nelegislativní

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) veřejného rozpočtu v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o jejich děti a v souvislosti se slevami na dani pro rodiče-zaměstnance. Návrh legislativních úprav pro Zlepšení přístupu Úprava materiálních a věcných zařazování dětí mladších 3 let do zařazování dětí mladších 3 podmínek: pro zařazení dětí mateřské školy - výzkumný úkol let do mateřské školy. mladších 3 let do mateřské školy Národního ústavu pro vzdělávání. Budování kapacit a je potřeba upravit materiální zajištění kvalitního rozvoje a věcné podmínky. Nastavení psychické, intelektuální, věcných a materiálních emocionální i fyzické podmínek pro vzdělávání dětí oblasti dítěte (viz níže 5d). mladších 3 let v MŠ je v gesci MŠMT, zajištění těchto podmínek je v gesci zřizovatelů. Novela zákona obsahuje několik Posílení vnitřních Vícenáklady vzniklé schválením klíčových změn, zejména (i) mechanismů zajišťování novely zákona o vysokých zavedení pravidel pro vnitřní systémy kvality na vysokých školách, které souvisejí se zajišťování a hodnocení vysokých školách, zvýšení počtu zavedením nových institutů a škol, (ii) zavedení dvou profilů studijních programů agend, zejména nového bakalářských a magisterských orientovaných na profesní Akreditačního úřadu, byly studijních programů: profesních a uplatnění a jejich odhadnuty na cca 30 mil. Kč akademických, s cílem vytvořit relevance pro potřeby trhu ročně. prostor pro větší podporu studijních práce, snížení programů orientovaných na potřeby administrativní zátěže a trhu práce, (iii) možnost posílení flexibility institucionální akreditace oblastí vybraných vysokých škol vzdělávání pro vysoké školy se při tvorbě studijních zavedeným a funkčním vnitřním programů. systémem zajišťování kvality. Nařízení vlády, které nahradí Posílení profilace Dopady na SR již byly původní akreditační vyhlášku, studijních programů, lepší zohledněny v hodnocení návrhu naváže na novelu zákona o posuzování kvality a novely zákona o vysokých vysokých školách a nově stanoví relevance studijních školách výše. zejména standardy pro akreditaci programů, podpora studijních programů profesního i vnitřního zajišťování kvality akademického profilu a standardy na vysokých školách, pro institucionální akreditace oblastí snížení administrativní vzdělávání s ohledem na hodnocení zátěže a posílení flexibility vnitřního systému zajišťování a vybraných vysokých škol hodnocení kvality vysoké školy. při tvorbě studijních Nařízení vlády o oblastech programů. vzdělávání vymezuje úseky Větší přehlednost systému vysokoškolského vzdělávání pro vysokoškolského udělování institucionálních vzdělávání. akreditací. Popis opatření

Zpracování Strategického plánu rozvoje zapojených vysokých škol pod metodickým vedením expertního týmu projektu. Vypracovaný návrh Strategického plánu rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol.


Cílový stav

Zlepšení strategického řízení na vysokých školách. Souhrnné zpracování názoru vysokých škol na strategické plánování v oblasti vysokého školství. Tvorba produktů, které budou Cílem projektu je vytvoření cílovým skupinám přinášet podrobné základů pro systém informace o situaci a výhledu na trhu vyhodnocování a práce především v profesním a předvídání kvalifikačních odvětvovém členění. Tvorba potřeb trhu práce v ČR manuálů pro potřeby cílových skupin, zkvalitněním nástrojů, tj. manuál k profesnímu které zajistí pravidelnou a informačnímu produktu a manuál k dlouhodobou tvorbu odvětvovému informačnímu produktů v oblasti produktu. Tvorba projekcí očekávaného vývoje trhu kvalifikačních potřeb v ČR a práce. vytvoření podmínek pro systémové



Identifikace možných rizik realizace opatření předpisů a nemusí splňovat hygienickou vyhlášku č. 281/2014 Sb. nebo vyhlášku č. 410/2005 Sb.

Opatření začleněno do Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.

Meziresortní jednání a jednání se zástupci zřizovatelů.


11/2014 – předložení návrhu novely k projednání Legislativní radě vlády. 01/ 2015 – schválení tezí prováděcích vyhlášek. 03/2015 – schválení návrhu novely vládou.

Návrh novely bude předložen PČR a dále projednáván standardním legislativním procesem.

Parlamentní mechanismy mohou pozměnit záměr navrhovatele, případně odložit plánovanou účinnost novely zákona.

Byly schváleny teze nařízení a zahájena činnost pracovních skupin, které zahrnují zástupce MŠMT, České konference rektorů a Rady vysokých škol a které připravují plné znění dokumentu.

Schválení textu nařízení na základě Přijetí nařízení závisí na výstupu jednání pracovních skupin se schválení novely zákona očekává v polovině roku 2015. Termín se o vysokých školách PČR. může změnit s ohledem na postup projednávání novely zákona o vysokých školách.

Vytvořena doporučení legislativních úprav a úprav Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.

Dopad na veřejné rozpočty není. Zapojené vysoké školy již zpracovaly své strategické plány rozvoje (cca 40 VŠ).

Na základě výstupů projektu bude zpracován Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol. Termín: 30. 9. 2015.

Předčasné zrušení realizace projektu.

Z hlediska kvality přispějí výstupy předvídání kvalifikačních potřeb k vyšší efektivitě opatření zaměřených na zvýšení flexibility a adaptability pracovní síly, budou mít pozitivní vliv na strategické rozhodování MPSV a realizaci politiky zaměstnanosti ÚP ČR (jak na národní, tak i na regionální úrovni). Po ukončení financování projektu z OP LZZ

Na konci roku 2015 pilotní ověření vytvořených produktů v praxi.

ČR v současné době nemá fungující informační systém o potřebách trhu práce. Nesplnění ex-ante kondicionality - potřebnost realizace projektu a následná aplikace v praxi je taktéž doporučována.

Projekt schválen a přepokládané zahájení realizace je 05/2015.

63




Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav

předvídání vývoje na trhu práce a využití výstupů v praxi.

b) Zrychlit vypracování a zavedení nové metodiky pro hodnocení výzkumu a pro přidělování finančních prostředků, aby se zvýšil podíl financování poskytovaného výzkumným institucím na základě výkonnosti.

ÚV – MPR

Nový zákon o Legislativní výzkumu, vývoji a inovacích (pracovní název)

Připravovaný zákon obsahuje kromě jiného změnu institucionálního financování výzkumných organizací. Finanční prostředky by měly být poskytovány na základě dlouhodobých kontraktů. Současně bude legislativní cestou řešena lepší koordinace a řízení systému VaVaI zřízením příslušného úřadu.

MŠMT, ÚV – MPR

Nová metodika hodnocení výsledků VaVaI a institucionální ho financování výzkumných organizací

Legislativní – k implementaci opatření je nutná novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentální ho vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentální ho vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Příprava nové metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací a institucionálního financování výzkumných organizací, která bude zohledňovat postavení a roli různých typů výzkumných organizací v národním výzkumném a inovačním systému ČR, zavede hodnocení na základě informovaného mezinárodního peer-review, bude klást důraz na schopnost výzkumných organizací dosahovat mezinárodně konkurenceschopných výsledků a přenášet znalosti z výzkumného prostředí do praxe a bude kombinovat retrospektivní a prospektivní principy institucionálního financování.

c) V základním vzdělávání zatraktivnit učitelské povolání, zavést komplexní hodnotící rámec a podpořit školy a žáky se slabšími výsledky.

MŠMT

Komplexní hodnotící rámec

Nelegislativní, činnost České školní inspekce (ČŠI)

Budování kultury hodnocení výsledků vzdělávání na všech úrovních vzdělávacího systému a strategický přístup k vedení a sdílení představy o kvalitě ve vzdělávání.

Dopracování všech složek komplexního systému hodnocení, jejich provázání a propojení externího hodnocení škol a autoevaluace škol.

MŠMT

Kritéria kvalitní školy

Nelegislativní, činnost ČŠI

Zlepšení stavu vzdělávání.

MŠMT

Kariérní systém pro učitele

Legislativní

Podpora slabých škol bude postavena na podpoře ředitelů škol a týmů podílejících se na vedení škol v oblastech vedení procesů vzdělávání a učení, strategického vedení a řízení změny, vedení týmu, řízení organizace a osobního profesního rozvoje. Kariérní systém se opírá o kompetenční standard profese učitele, je provázán s průběžným formativním hodnocením, systémem atestací a navázán na pravidla odměňování pedagogických pracovníků.

Stabilizace institucionálního financování výzkumných organizací, změna postavení velkých infrastruktur pro VaVaI a zlepšené řízení. Současně bude zjednodušena administrativa pro příjemce veřejných prostředků. Zefektivnění rozdělování prostředků SR na výzkum, vývoj a inovace ve prospěch výzkumných organizací / výzkumných týmů dosahujících mezinárodně konkurenceschopných výsledků, schopných přenášet znalosti z výzkumného prostředí do praxe a získávat finanční prostředky na VaVaI ze soukromých a zahraničních zdrojů.

Cílem zavedení kariérního systému je podpořit rozvoj profesní prestiže pedagogů a pomáhat jim zlepšovat jejich pedagogickou činnost.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) budou náklady na zpracovávání projekcí a studií vývoje odvětví české ekonomiky součástí nákladů na politiku zaměstnanosti. Dopady na veřejné rozpočty nejsou.



Na jaře 2015 se zpracovává věcný záměr nového zákona, který by měl být předložen ještě v 1. pololetí 2015 vládě.

Pokud vláda schválí věcný záměr zákona, bude připraveno paragrafované znění tak, aby do konce roku 2015 byl text předložen vládě.

Zefektivnění systému vynakládání veřejných prostředků na VaVaI v závislosti na schopnosti dosahovat mezinárodně konkurenceschopných výsledků a přenášet znalosti z výzkumného prostředí do praxe a stimulace vynakládání prostředků soukromé sféry na činnosti VaVaI. Realizace opatření nevytváří žádné dodatečné nároky na výdaje SR. Opatření je řešeno prostřednictvím individuálního projektu národního „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“ v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Finanční prostředky na realizaci opatření jsou rozpočtovány v rámci schválených výdajů SR na VaVaI.

Projekt přípravy nové metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací a institucionálního financování výzkumných organizací je realizován od roku 2011. Roku 2014 byla uzavřena klíčová veřejná zakázka na přípravu metodiky s konsorciem vedeným společností Technopolis Group. Realizace projektu bude probíhat do 10/2015. V průběhu roku 2014 byla již jako součást výstupů projektu vypracována metodika ex-ante hodnocení výzkumných infrastruktur a tato již i plně implementována za účelem získání expertních podkladů pro rozhodnutí o financování tzv. velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v letech 2016–2022 a aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.

Předpokládá se, že vytvoření komplexního systému hodnocení bude realizováno v rámci individuálního projektu systémového (OP VVV) a podpořeno částkou do 250 mil. Kč, z toho 85% ESF a 15% státní rozpočet. Zohlednění kvality školy při financování školy.

Byla zahájena příprava projektu. Porada vedení MŠMT schválila projektový záměr.

V průběhu roku 2015 budou k připraveným návrhům metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací a institucionálního financování výzkumných organizací pokračovat veřejné konzultace. Na základě připomínek vznesených sociálními partnery bude metodika upravována do konečného znění. V rámci tohoto procesu bude paralelně probíhat rovněž malé a velké pilotní ověření metodiky. Stejně tak bude pokračovat příprava metodiky interim a ex-post hodnocení výzkumných infrastruktur. Systém exante, interim a ex-post hodnocení výzkumných infrastruktur bude komplexním metodickým rámcem kontinuálního procesu evaluace a financování výzkumných infrastruktur ČR ve všech fázích jejich životního cyklu. Metodika hodnocení a financování výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur poté vytvoří vzájemně komplementární systém financování VaVaI v ČR v budoucnu doplněný o nový metodický postup přípravy a hodnocení programů účelové podpory. Expertní práce na přípravě obou uvedených metodikách budou dokončeny v průběhu roku 2015. 2015: Vyhlášení výzvy OP VVV k předložení projektu – po schválení OP VVV. Vytvoření projektové charty projektu, projednání Monitorovacím výborem OP VVV a proces hodnocení. 2016: zahájení realizace projektu.

Byla zahájena příprava kritérií kvalitní školy, která budou po konzultacích s odbornou veřejností a v rámci dohody s ČŠI zveřejněna spolu s metodikou pro jejich používání.

Kritéria budou stanovována na delší časové období, aby školy měly dostatek času na změnu (zlepšení) stavu vzdělávání.

Finanční dopad na státní rozpočet představují náklady na atestační příplatky a náklady na odpočet hodin. Tyto náklady budou nabíhat postupně a od roku 2019 dojde k ustálení. Financování atestačních příplatků a odpočtů hodin se

Probíhají přípravné legislativní práce umožňující uvedení kariérního systému do praxe. Pro zajištění pilotního ověření, zavádění prvků kariérního systému a podporu učitelů byla zahájena příprava nového systémového projektu.

Náběhové období započne 1. 9. 2015, a to po dobu 3 školních let, do 30. 6.2018. Předpokladem je, že bude od 1. 7. 2018 kariérní systém spuštěn v plném rozsahu.


Implementace metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací a institucionálního financování výzkumných organizací je podmíněna novelou zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

64



d) Zvýšit inkluzivnost vzdělávání, především podporou účasti sociálně znevýhodněných a romských dětí, a to zejména v předškolním vzdělávání.


Název opatření

Typ opatření

MŠMT

Novela zákona o pedagogickýc h pracovnících

Legislativní

MŠMT

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Nelegislativní

MŠMT

Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016–2018

Nelegislativní

MŠMT

Novela školského zákona (č. 561/2004 Sb.)

Legislativní

MŠMT

Návrh legislativní úpravy k zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy

Legislativní

Popis opatření

Cílový stav

Zavedení pravidla minimálního trvání pracovního poměru na dobu určitou v případě pedagogických pracovníků škol a školských zařízení (s výjimkou, kdy pro to budou objektivní důvody). Zkrácení celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami oproti obecné úpravě zákoníku práce. Novela zavádí pravidlo minimálního trvání pracovního poměru na dobu určitou v případě pedagogických pracovníků škol a školských zařízení na dobu 12 kalendářních měsíců, přičemž omezuje celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nejvýše na 3 roky (např. 1 rok + 1 rok + 1 rok). Strategický dokument, který na základě zhodnocení aktuálního stavu vzdělávacího systému nově stanovuje základní rámec pro jeho další rozvoj. Dokument slouží jako východisko všem tvůrcům vzdělávací politiky, zejména MŠMT, dalším ústředním orgánům státní správy a územně samosprávným celkům s odpovědností za oblast vzdělávání.

Omezení negativní praxe, kdy jsou s pedagogickými pracovníky uzavírány pracovní poměry na dobu určitou pouze na období školního vyučování školního roku (tedy od 1. 9. do 30. 6.).

Akční plán vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a definuje konkrétní, časově plánovaná opatření na podporu inkluzivního vzdělávání a opatření pro předcházení, intervenci a kompenzaci předčasných odchodů ze vzdělávání u ohrožených skupin. Návrh legislativně ukotvuje princip individuální podpory každého žáka s potřebou podpůrných opatření poskytovaných školami a školskými zařízeními dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Novela dále zpřístupní přípravné třídy ZŠ všem dětem. Návrh zajistí: přijetí dítěte do posledního ročníku před nástupem do základní školy v rámci spádového obvodu, případně jeho přijetí v jiném zařízení, které je zařazeno v rejstříku škol a školských zařízení. Návrh podpoří zřizování přípravných tříd základní školy jako alternativní způsob předškolní přípravy určené především pro děti s odkladem povinné školní docházky.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) předpokládá z rozpočtu regionálního školství z kapitoly 333 MŠMT. Zákon odstraní nežádoucí stav, kdy se pedagogičtí pracovníci ocitají po dobu hlavních prázdnin bez zaměstnání. V této době sice zpravidla čerpají náhradu platu za nevyčerpanou dovolenou, avšak nejvýše v poměrné části 10/12 z nároku na 8 týdnů dovolené. Zákon posiluje právní i existenční jistotu pedagogických pracovníků, stabilitu jejich zaměstnání a s tím související motivaci k profesnímu rozvoji.




4. 2. 2015 schváleno vládou.

19. 2. 2015 předloženo Poslanecké sněmovně.

Zavedení pravidla minimálního trvání pracovního poměru na dobu určitou v případě pedagogických pracovníků škol a školských zařízení (s výjimkou, kdy pro to budou objektivní důvody). Zkrácení celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami oproti obecné úpravě zákoníku práce.

Stanovení priorit v oblasti vzdělávací politiky. Nastavení systematického rozvoj vzdělávacího systému. Naplňování všech hlavních cílů vzdělávání (osobnostní rozvoj přispívající ke zvyšování kvality lidského života, udržování a rozvoj kultury jako soustavy sdílených hodnot, rozvoj aktivního občanství vytvářející předpoklady pro sociálně soudržnou společnost a demokratické vládnutí a přípravu na pracovní uplatnění). Rozvoj inkluzivního vzdělávání a snižování odchodů ze vzdělávání u ohrožených skupin.

Naplňování priorit Strategie pomůže snižovat nerovnosti ve vzdělávání, podpořit kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad a odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.

Předložení Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy (DZ na léta 2016–2020) vládě ČR. DZ prošel několikalokolovým připomínkovým řízením a rozpracovává jednotlivá pro-inkluzivní opatření Strategie jako například zavedení posledního povinného roku předškolního vzdělávání, omezování segregace, podpora žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, zlepšení diagnostiky atd.

Realizace opatření uvedených v DZ dle stanoveného indikativního harmonogramu. Vyhodnocení plnění ve dvouletých intervalech (předkládáno vládě ČR, první 2016). Schválení dalších navazujících dokumentů předpokládaných ve Strategii, zejména Akční plán inkluzivního vzdělávání (2016–2018, 2019–2020).

Neuvedení navrhovaných opatření do praxe.

Bude upřesněno po schválení Akčního plánu inkluzivního vzdělávání.

Materiál je v přípravě.

05–06/2015: negociační proces k Akčnímu plánu inkluzivního vzdělávání s Komisí z hlediska plnění ex-ante podmínek pro čerpání ESIF.

Náročný negociační proces s EK.

Inkluzivní vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření v souladu s nejlepším zájmem každého žáka.

Náklady ze státního rozpočtu na zajištění podpůrných opatření od 1. 9. 2016 jsou v současné době vyčíslovány jako součást návrhu financování regionálního školství.

Novela školského zákona (č. 561/2004 Sb.) byla schválena senátem PSP ČR (03/2015) a podepsána prezidentem (04/2015).

V roce 2015 se předpokládá schválení příslušných vyhlášek a vytvoření podmínek pro uplatňování a financování podpůrných opatření.

Nedostatek prostředků ve státním rozpočtu pro zajištění podpůrných opatření ve školách.

Zajištění dobrého základu pro vzdělávání všech dětí.

V rámci kmenové činnosti MŠMT.

Byl připraven návrh legislativní úpravy, v současné době (04/2015) je v mezirezortním připomínkovém řízení.

Předpokládané schválení legislativních úprav: 2015/2016 Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2017.


65




Název opatření

Typ opatření

MŠMT

Budování kapacit k zajištění povinného posledního ročníku mateřské školy

Nelegislativní

MŠMT, ÚV – ASZ

Vytváření strategií sociálního začleňování v obcích s důrazem na inkluzivitu vzdělávání v rámci OP VVV Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015–2017

Nelegislativní

MŠMT

ÚV – SLP Strategie romské integrace do roku 2020

Nelegislativní

Nelegislativní

Popis opatření

Cílový stav

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) 12 mld. Kč v období 2015 – 2020 na budování kapacit MŠ a ZŠ z fondu MŠMT a MF na podporu kapacit mateřských a základních škol z Integrovaného regionálního operačního programu.

Budování kapacit (infrastruktura) předškolních zařízení. V roce 2015 bude připraven návrh legislativní úpravy k zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy. S tím souvisí také potřeba navýšit v místech potřeby kapacity mateřských škol. V rámci OP VVV budou připravovány strategie na soc. začleňování s důrazem na inkluzivitu ve vzdělávání v obcích s výskytem sociálně vyloučených lokalit.

Dostatečné kapacity pro zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání.

Cílem je podpořit zapojení soc. znevýhodněných dětí včetně Romů do hlavního vzdělávacího proudu. V průběhu roku 2015 bude takto podpořeno minimálně 25 měst a obcí.

Desegregace ve vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Financování podpořeno ESF v rámci OP VVV.

Akční plán shrnuje opatření na podporu inkluzivního vzdělávání s ohledem na dopady na romské děti, žáky a studenty: legislativní opatření (novela z. č. 561/2004 Sb.), zlepšování kvality poradenského systému a diagnostiky, předškolní vzdělávání a přípravné třídy, postavení a další postup Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením, monitoring, evidence a statistiky v oblasti vzdělávání romských žáků, dotační a rozvojové programy v oblasti vzdělávání romských žáků.

Rovný přístup ke vzdělávání pro všechny žáky, včetně romských žáků.

Komplexní rámcová strategie pro začleňování Romů.

Cílem strategie je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální; nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací, zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací,

Realizace rozvojového programu na podporu školských poradenských zařízení při nákupu a proškolení v užívání nových diagnostických nástrojů (cca. 2 mil. Kč ročně). MŠMT průběžně podporuje vzdělávání romských dětí, žáků a studentů prostřednictvím dotačních a rozvojových programů: I. Dotační program Na podporu sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol: 6 mil. Kč. II. Dotační program Na podporu integrace romské komunity: 13,8 mil. Kč. III. Rozvojový program Podpora financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním: 105 mil. Kč. Do budoucna bude financování opatření na podporu vzdělávání romských žáků řešeno v návaznosti na reformu financování regionálního školství. Spolufinancování projektů ESF (návrhy výzev OP VVV jsou v přípravě). Zapojení sociálně znevýhodněných Romů do hlavního vzdělávacího proudu.





V roce 2014 bylo uzavřeno první kolo podpory z fondu MŠMT. V roce 2015 bylo uzavřeno první kolo podpory z fondu MF a právě probíhá schvalovací proces 1. kola fondu MŠMT. IROP v roce 2015 předpokládá schválení programu a vyhlášení výzvy k předkládání projektů. Příprava výzvy k předkládání projektu v rámci OP VVV.

Výzvy k předkládání projektů MŠMT, MF a IROP, koordinovaný proces do roku 2020.

Nízká úroveň koordinace mezi fondy.

Podpora rozšíření strategií i do dalších lokalit. Realizace dalších opatření v rámci Strategie boje proti soc. vyloučení na období 2011–2015.

Nízká úroveň koordinace mezi MŠMT, MPSV, ÚV – ASZ a MMR.

Probíhá příprava rozvojových programů a výzev OP VVV.

2015: Vyhlášení výzvy OP VVV k předložení projektu.


Rozvojové programy: Vyhlášení RP a realizace projektů do konce roku 2015.

V 02/2015 byla Strategie schválena vládou.

Připravit podmínky pro implementaci Strategie.

66


6) Reforma regulovanýc h profesí a snížení energetické náročnosti



Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

a) Zrychlit MŠMT reformu regulovaných povolání a při tom se zaměřit na zrušení neodůvodněných a neúměrných požadavků.

Snížení počtu regulovaných profesí nebo zmírnění požadavků na jejich výkon

Legislativní

Zrušení či změna příslušných ustanovení právních norem stanovujících podmínky pro jednotlivé profese.

b) Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice.

MPO

Zvyšování energetické účinnosti

Legislativní

Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.

MPO

Operační program Podnikaní a inovace pro konkurencesch opnost Prioritní osa Ekoenergie

Nelegislativní

Podpora realizace aktivity podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpora začínajících podnikatelů v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

MPO

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie - program EFEKT

Nelegislativní Vymezeno zákonem č. 406/2000 Sb.

Podpora úspor energie prostřednictvím informovanosti malých odběratelů, zvyšování kvality energetických služeb a podpora veřejného sektoru k hospodárnému nakládání s energiemi (investiční a neinvestiční dotace).

Cílový stav bezpečné soužití a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka. Odstranění překážek volného pohybu osob v rámci EU, zvýšení flexibility trhu práce, srovnání podmínek kladených na české občany s podmínkami kladenými na občany ostatních zemí EU a snížení administrativní zátěže.





Nejsou předpokládány žádné relevantní dopady na SR. Snížení výběru správních poplatků za uznávání odborných kvalifikací by mělo být vykompenzováno snížením výdajů v sociální oblasti, vzhledem ke snadnějšímu přístupu k zaměstnání.

08/2014 – dokončení screeningu regulovaných profesí. 12/2014 – dokončení přezkumu přiměřenosti požadavků na výkon profesí spadajících do 1. klastru.

Dokončení přezkumu přiměřenosti požadavků na výkon u všech regulovaných profesí. 04/2015 – vypracování akčních plánů (opatření k odstranění nepřiměřené regulace).

Dopad na SR nad rámec současných prostředků se v tuto chvíli nepředpokládá. Finanční zajištění cíle je plánováno převážně z operačních programů (OP) a výnosů z emisních povolenek. Nejvíce bude záležet na nastavení jednotlivých opatření v rámci dotčených operačních programů. Podle efektivnosti vynakládaných prostředků z OPa z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bude patrné, jaké prostředky by bylo potřeba na naplnění cíle uvolnit nad rámec těchto plánovaných finančních prostředků. Nicméně v tomto případě dojde k vytvoření nového systému povinného zvyšování energetické účinnosti, který by však měl být financován ze soukromého sektoru, nikoliv ze SR. Snižování emisí U tohoto operačního programu skleníkových plynů, úspora není na rozdíl od ostatních energie. Do konce financování ze SR. Všechny programovacího období prostředky jsou z ERDF. zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a přiblížení inovační výkonnosti sektoru průmyslu a služeb v ČR úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Snižování emisí Finanční prostředky na Program skleníkových plynů, úspora EFEKT jsou alokovány přímo energie. Program EFEKT z prostředků SR (30 mil. Kč je rovněž jeden z nástrojů ročně). v rámci implementace směrnice o energetické účinnosti, jehož pomocí bude dosaženo cíle energetické účinnosti pro rok 2020. V rámci investic: Úspora energie 250 TJ do roku 2016, snížení CO2 o 6 tis. tun do roku 2016.

Všechny tři zákony jsou projednávány v rámci legislativního procesu. Probíhala intenzivní příprava operačních programů.

Zákon o hospodaření energií byl přijat PSP ČR ve znění schválené Senátem a míří k podpisu prezidenta ČR. Očekávaná účinnost je 1. 5. 2015. Ostatní dva zákony byly schváleny PSP ČR ve třetím čtení a putují do Senátu. Předpokládaná účinnost je navržena k 1. 7. 2015.

Byla podepsána Dohoda o partnerství.

V roce 2015 bude vláda usilovat o co nejrychlejší schválení OP PIK a poté vyhlášení první výzvy pro podávání žádostí o dotaci.

Pozdní zahájení čerpání prostředků z OP – riziko nevyčerpání nebo zpoždění v plnění cíle pro rok 2020.

V 11/2014 byl vyhlášen Program EFEKT na rok 2015. Projekty bylo možné přihlásit do 28. 2. 2015.

V současné době probíhá vyhodnocení podaných žádostí a jejich administrace.

V případě, že by došlo ke snížení každoročně vyhlašované alokace, program by nemohl dostatečně přispívat k plnění cíle energetické účinnosti pro rok 2020.

Implementace směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU.

Z důvodu rizika snížení kvality poskytovaných služeb je nutné k deregulaci každé profese přistupovat individuálně a obezřetně. U profesí, které mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví, nederegulovat vůbec, či jen částečně. Nesouhlas se snižováním požadavků zejména ze strany profesních organizací. Návrhy novel zákonů budou během legislativního procesu pozměněny a transpozice směrnice o energetické účinnosti nebude úplná.

67




Název opatření

Typ opatření

MD

Snížení energetické náročnosti v dopravě a podpora alternativních zdrojů

Nelegislativní

MŽP

Program Nová zelená úsporám 2013

Nelegislativní (vymezeno zákony: č.388/1991 Sb., č.406/2000 Sb., č.201/2012 Sb., č.183/2013 Sb., č.78/2013 Sb.)

MŽP

Program Nová zelená úsporám

Nelegislativní (vymezeno zákony: č.388/1991 Sb., č.383/2012 Sb., č.218/2000 Sb., č.560/2006 Sb., č.406/2000 Sb., č.201/2012 Sb., č.183/2013 Sb., č.78/2013 Sb.)

Popis opatření Podpora energeticky efektivnějších druhů dopravy, podpora zvyšování podílů alternativních paliv, podpora infrastruktury pro alternativní paliva. Problematika infrastruktury pro alternativní paliva bude řešena v souladu s Národním akčním plánem čisté mobility, který bude předložen vládě v 1. pololetí 2015. Gestorem je MPO ve spolupráci s MD,MMR a MŽP. V roce 2015 bude dále schválen OP D a program podpory pro zavádění alternativních energií v dopravě. Podpora realizace opatření vedoucích k úsporám energie v rodinných domech.

Podpora realizace opatření vedoucích k úsporám energie v rodinných domech, bytových domech a budovách veřejného sektoru.

Cílový stav Postupné snižování závislosti dopravního sektoru na ropných produktech, nárůst energetické efektivity a snížení emisí CO2.

Snížení energetické náročnosti budov, snížení emisí skleníkových plynů a znečisťujících látek v ovzduší.

Snížení energetické náročnosti budov, snížení emisí skleníkových plynů a znečisťujících látek v ovzduší. Program zahrnuje dotace na zateplování stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu nových rodinných domů s nízkou energetickou náročností a efektivní využití zdrojů energie v rodinných a bytových domech (zejména výměnou zdrojů tepla).

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) Úspory energie, zvýšení podílů alternativních paliv v dopravě, snížení emisí z dopravy a snížení dopadů na klimatické změny.

Výrazný finanční pákový efekt (vysoká míra mobilizace finančních zdrojů investorů), pozitivní dopady /dodatečné příjmy SR (1 Kč podpory vyvolá dodatečné příjmy SR ve výši 0,96 Kč v roce investice), HDP (2,84 Kč dodatečného HDP na každou poskytnutou 1 Kč z programu NZÚ), DPH, podpora a rozvoj průmyslu (stavebnictví a dalších sektorů), vytvoření nebo udržení pracovních míst (cca 2000). Úspora energie, snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší. Kvantifikované dopady: Alokace: 1 mld. Kč Aktivní žádosti cca 700 mil. Kč Env přínosy: Snížení CO2- 28 kt/rok Úspora energie na vytápění 134,4 TJ/rok. Výroba energie z OZE 76,3 TJ/rok. Prorůstová opatření: výrazný finanční pákový efekt (vysoká míra mobilizace finančních zdrojů investorů), pozitivní dopady /dodatečné příjmy SR (1 Kč podpory vyvolá dodatečné příjmy SR ve výši 0,96 Kč v roce investice), HDP (2,84 Kč dodatečného HDP na každou poskytnutou 1 Kč z Programu NZÚ), DPH, podpora a rozvoj průmyslu (stavebnictví a další ch sektorů), vytvoření nebo udržení desítky tisíc pracovních míst (cca 50 000–60 000). Úspora energie, snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší. Kvantifikované dopady: Zdroje: až 27 mld. Kč Env přínosy: Snížení CO2 730 kt/rok Úspora energie na vytápění 6 046 TJ/rok. Výroba energie z OZE 1 550 TJ/rok.




Toto opatření přispívá k plnění cíle 3 Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20 %, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 20 % a redukce emisí CO2 o 20 % s možným navýšením redukčního cíle na 30%.

Probíhá příprava Akčního plánu čisté mobility, jehož gestorem je MPO. Jedná se o opatření dlouhodobého charakteru s termínem plnění dílčích opatření do roku 2020.

Cíle v souhrnném opatření i v návazných dílčích opatřeních jsou často provázány, je tedy nutné zajistit efektivní spolupráci gestorů a spolugestorů a odpovídající finanční prostředky, což může vytvářet překážky a představovat určitá rizika při implementaci.

V rámci Programu NZÚ 2013 byly zajištěny finanční zdroje ve výši 1 mld. Kč z prostředků SFŽP ČR. Dne 13. 6. 2013 došlo k vyhlášení 1. výzvy k podávání žádostí o podporu v rámci segmentu rodinných domů Dne 16. 8. 2013 byl zahájen příjem žádostí.

V roce 2015 bude pokračovat administrace již podaných žádostí.

Nejsou identifikována.

Ke dni 20. 12. 2014 vyčerpána alokace 1 mld. Kč a příjem žádostí ukončen. Ke dni 23. 3. 2015 bylo aktivních 9 148 žádostí s celkovou požadovanou podporou 703,2 mil. Kč.

Dne 20. 2. 2013 byl schválen vládou V roce 2015 bude probíhat administrace Věcný záměr Programu NZÚ. Dne 6. 11. podaných žádostí a příjem nových 2013 vládou schválena Dokumentace žádostí v rámci vyhlášených výzev. programu NZÚ (konkrétně podprogramy: Rodinné domy (RD) a Náklady státu na administraci (NSA)). Podprogramy: Bytové domy (BD) a Budovy veřejného sektoru (BVS) schváleny rámcově s tím, že budou dodatečně podrobně dopracovány a schváleny vládou. Dne 6. 1. 2014 vyhlášena 1. výzva s alokací 1,9 mld. Kč k podávání žádostí pro sektor RD. Příjem žádostí v rámci 1. výzvy byl zahájen 1. 4. 2014 a ukončen 31. 12. 2014, celkem bylo podáno 16 214 žádostí s celkovou požadovanou podporou ve výši 1 376,7 mil. Kč.

Nelze s větší přesností predikovat rozložení příjmů z dražeb emisních povolenek (EUA) v čase pro delší období, vstupuje řada proměnných faktorů, jako je přijetí backloadingu a další opatření EK v rámci evropského systému obchodování s EUA.

Ke dni 23. 3. 2015 bylo aktivních 15 704 žádostí s celkovou požadovanou podporou 1 361,3 mil. Kč. Dne 30. 3. 2015 byla schválena změna Dokumentace programu NZÚ (program byl rozšířen o podprogram Bytové domy). Dne 1. 4. 2015 byla vyhlášena 1. výzva pro bytové domy na území hl. m. Prahy s alokací 500 mil. Kč a 2. výzva pro rodinné domy na celém území ČR s alokací 600

68




Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav





mil. Kč. MŽP

Operační Nelegislativní program Životní prostředí 2014– 2020 Prioritní osa 2.5

Podpora snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, včetně dalších opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov, realizace technologií na využití odpadního tepla a realizace nízkoemisních a obnovitelných zdrojů tepla. Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. Podpora náhrady stávajících stacionárních spalovacích zdrojů v domácnostech. Podpora výstavby nových a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Podpora realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry (především zateplování veřejných budov). Modernizace bytových domů, jejichž součástí jsou opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti, formou nízkoúročených úvěrů ze Státního fondu rozvoje bydlení.

Snížení konečné spotřeby energie a snížení spotřeby neobnovitelné primární energie prostřednictvím využití lokálních obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách. Opatření v PO 2 SC 2.1 vedou k co nejvyšší úrovni energetické účinnosti, k co nejnižším emisím CO2 a k co nejnižším emisím zněčišťujících látek (PM10, PM2,5, NOX a benzo(a)pyren).

Kofinancování operačního programu ze SR. Prorůstové efekty mohou být v případě realizace úspor v budovách obdobné jako u Programu NZÚ.

OP ŽP 2014–2020 byl oficiálně předložen EK a v současné době probíhá formální dialog s EK.

Schválení OP ŽP 2014–2020 EK a vyhlašování prvních výzev.

Zpoždění schválení OP ŽP 2014–2020 ze strany EK.

MŽP

Operační Nelegislativní program Životní prostředí 2007– 2013 Prioritní osa 3

Snížení spotřeby energie, zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla nebo elektřiny a efektivní využití odpadního tepla.

Kofinancování operačního programu ze SR. Prorůstové efekty mohou být v případě realizace úspor v budovách obdobné jako u Programu NZÚ.

V současné době probíhá LXIV. výzva pro podávání žádostí o dotaci v rámci Prioritní osy 3 s alokací 500 mil Kč.

Do konce roku 2015 musí být proplaceny veškeré prostředky PO3 s ohledem na konec uznatelnosti výdajů.

Zpoždění nebo zastavení přípravy a realizace některých projektů.

MMR

Panel 2013+

Nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů

Komplexní oprava a modernizace bytových domů – prodloužení životnosti bytových domů, snížení energetické náročnosti bytových domů a tím snížení nákladů domácností na energie, pozitivní dopad na české stavebnictví a SR.

Prorůstové opatření s multiplikačním efektem – zvýhodněný úvěr je iniciátorem modernizací, 1 mil. Kč úvěru vyvolá celkovou stavební investici ve výši min. 1,1 mil. Kč a přinese do SR na daních 0,4 mil. Kč. Současně dojde ke snížení energetické náročnosti bytových domů. Ve schváleném rozpočtu SFRB na rok 2015 je 600 mil. Kč.

Program Panel 2013+ je pokračováním programu Panel a Nový panel, došlo ke změně formy podpory z úrokové dotace na nízkoúročený úvěr. V letech 2001-2011 byly poskytnuty úrokové dotace podle programu Panel a Nový Panel na opravu 400 207 bytů. Za dosavadní dva roky trvání programu bylo uzavřeno 283 smluv za 978 mil. Kč a týká se 8483 bytů. Nyní eviduje SFRB pro rok 2015 žádosti za 340 mil. Kč pro 2031 bytů.

Nedostatek finančních prostředků na realizaci programu. Koordinace postupů přípravy podmínek jednotlivých programů podpor oprav bytových domů by měla zajistit, že nedojde k překryvu, ale vzájemnému doplňování programů. Chybí však nástroje, které by zaručovaly, aby taková koordinace mezi resorty byla dostatečná.

Integrovaný operační program, Rozhodnutí o poskytnutí dotace CZ.1.06/5.2.00/ 06.08424

Modernizace bytových domů, jejichž součástí mohou být opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy nebo modernizace společných bytových prostor.

4500 regenerovaných bytových jednotek v bytových domech, ve kterých budou provedeny stavební úpravy vedoucí ke zlepšení fyzického stavu budov a snížení spotřeby energie v bytových domech o 20 %.

Toto opatření přináší díky multiplikačnímu efektu další prostředky do státního rozpočtu (daně zaplacené v souvislosti s realizovanou investicí, snížení nezaměstnanosti a s tím související úspory na dávkách v nezaměstnanosti), zvýšení HDP (sektor stavebnictví) a zlepšení životního prostředí ve formě úspor energií.

Nelegislativní, podpora z ESIF

V IROP, v rámci specifického cíle 2.5 Zahájení podpory. „Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení“ budou jak formou přímé dotace nebo prostřednictvím některé formy finančního nástroje (nebo jejich kombinací) podpořena opatření k úsporám spotřeby energie v bytových domech (domech se

Zavedení finančních nástrojů EU do bytové politiky má jednoznačný kladný efekt na tento sektor v podobě několikanásobného použití na obdobné aktivy. K 31. 12. 2014 bylo podepsáno 103 úvěrových smluv v hodnotě 360 mil. Kč (tzn. cca 3,9 tis. bytů). Nyní evidujeme pro rok 2015 dalších 42 projektů v různé fázi rozpracovanosti. Hodnota těchto projektů je cca 221 mil. Kč pro přibližně 1800 bytů. Předpokládáme využití celé alokace v první polovině roku 2015. SC 2.5 jako součást programového dokumentu IROP je ve fázi formálního vyjednávání s EK. Byly vypořádány veškeré připomínky a vyjasněny dotazy EK. Paralelně probíhá povinná ex-ante evaluace finančního nástroje pro IROP (pro tento specifický cíl).

Program je svým komplexním rozsahem oprav a modernizací ojedinělý. Podpora státu poskytovaná vlastníkům bytových domů formou zvýhodněných úvěrů prostřednictvím SFRB by měla pokračovat i v budoucnu. SFRB v současnosti spolupracuje na přípravě dokumentace k poskytování dalších forem podpory bytových domů (IROP, NZÚ). Cílem spolupráce je vytvořit podmínky pro sladění a souběh programů podpory jak z národních, tak i evropských peněz, tak aby byly komplementární. Protože SFRB předpokládá v budoucnu zvýšení poptávky po zvýhodněných úvěrech na opravy a modernizace bytových domů (mimo energetických úspor), hledá v současnosti další možné zdroje financování. V současnosti jsou připravovány podmínky využití peněz navrácených do finančního nástroje. Měly by směřovat do obdobných aktivit, jako původní program. Zároveň by měly být komplementární k podpoře z ESIF. Zkušenosti s realizací finančního nástroje jsou zároveň využívány při přípravě inovativního finančního nástroje v programovém období 2014– 2020.

MMR

JESSICA

MMR

IROP, SC 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

Po dokončení etapy formálního vyjednávání s EK a po dokončení exante evaluace finančního nástroje bude rozhodnuto o formě finančního nástroje, o jeho podílu na celkové podpoře z SC a následně i o podmínkách, za kterých bude dotace, podpora finančním nástrojem nebo jejich kombinace

Koordinace mezi jednotlivými programy podporujícími energetické úspory nebude dostatečně účinná a podmínky podpory budou neodůvodnitelně rozdílné. Na straně potenciálních

Prorůstové opatření s multiplikačním efektem. Přímé dopady na SR a veřejné rozpočty se nepředpokládají. Objem prostředků vložených do finančního nástroje bude mimorozpočtovým zdrojem, který posílí prostředky zacílené

Koordinace postupů přípravy podmínek jednotlivých programů podpor oprav bytových domů by měla zajistit, že nedojde k překryvu, ale vzájemnému doplňování programů. Chybí však nástroje, které by zaručovaly, aby taková koordinace mezi resorty byla dostatečná.

69




Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav

čtyřmi a více bytovými jednotkami).

7) Kvalitní státní správa, boj proti korupci, administrace fondů EU, zadávání veřejných zakázek

a) V roce 2014 přijmout a provést zákon o státní službě, jenž zajistí stabilní, efektivní a profesionální státní správu.

MV (MPSV, MF, MMR, MŠMT, ÚV)

Přijetí a provedení zákona o státní službě

Legislativní Zajištění stabilní, efektivní a (zákon č. profesionální státní správy. 234/2014 Sb., o státní službě), implementace prováděcích předpisů

Zajištění nezávislé, profesionální, transparentní a korupci odolávající státní správy. Nové nastavení řídících, organizačních a personálních procesů ve služebních úřadech.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) na energetické úspory v sektoru bydlení. Kromě nižší spotřeby primární energie, která povede ke snížení emisí znečišťujících látek, opatření přispěje k naplňování závazků ČR v omezování produkce skleníkových plynů. V neposlední řadě dojde ke snížení podílu výdajů na energie ve spotřebním koši domácností.

Zefektivnění a modernizace státní správy. Organizace služebních úřadů bude v obecné rovině stanovena právním předpisem a počet služebních míst státních zaměstnanců bude schvalovat vláda ČR. Na státní službu bude dohlížet samostatná sekce pro státní službu zřízená v MV, v čele s náměstkem pro státní službu, který byl vládou jmenován 28. 1. 2015.


poskytována. Tyto podmínky budou koordinovány s dalšími evropskými a národními programy podporujícími energetické úspory s cílem dosáhnout, aby podpory z jednotlivých zdrojů byly navzájem srovnatelné (aby byl zachován princip rovného přístupu). První výzva se očekává ještě v roce 2015.

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 6. 11. 2014 a plně vstoupil v účinnost k 1. 1. 2015.

Dopady na SR budou závislé na způsobu realizace opatření a jejich financování (zdroje EU, SR).

b) Zrychlit a značně posílit boj proti korupci provedením zbývajících legislativních opatření stanovených v protikorupční strategii na roky 2013–2014 a vypracováním plánů na další období.

ÚV – OKK

Střet zájmu (součást Strategie ČR v boji proti korupci na období let 2013 a 2014 i Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015)

Legislativní

Poslanci - Návrh zákona o Legislativní poslanec registru smluv ký návrh zákona sněmovní tisk 42

Zavedení povinnosti podávat oznámení veřejných funkcionářů již ke dni vzniku funkce, zefektivnění kontrolního mechanismu, zpřísnění sankcí, elektronizace majetkových přiznání včetně elektronického vyplňování a zveřejňování, rozšíření okruhu bývalých funkcionářů omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry a úprava podmínek tohoto omezení. Zřízení centrálního elektronického registru smluv pro uveřejňování některých smluv uzavřených veřejnou správou.

Vyšší standardy transparentnosti příjmů a majetkových poměrů veřejných funkcionářů včetně důsledného vyloučení možného střetu zájmů v důležitých funkcích. Zvýšení efektivity současného zákona a významné snížení míry korupčních rizik ve veřejné správě. Uveřejňování některých smluv uzavřených veřejnou správou prostřednictvím centrálního elektronického registru smluv.


Zlepšení možnosti kontrol, zvýšení vymahatelnosti, zlepšení preventivních účinků a snížení korupčních rizik či přímo korupčního jednání ve veřejné správě. Očekávané dopady na SR spojené se zřízením a provozováním elektronického Centrálního registru oznámení o činnostech, o majetku, o příjmech, darech a závazcích.

Příprava návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Ve věci finančních dopadů nově navrhované povinnosti uveřejňovat smlouvy v registru smluv jsou podle dopadové studie modelově kalkulovány dopady ve výši 1,5 až 4 miliardy Kč ročně. V případě zveřejňování pouze smluv nad 50 tisíc Kč bez DPH se tyto náklady pohybují mezi cca 0,3 až 1 miliardy Kč ročně v závislosti na metodě (metoda jednotkových cen vs. metoda personálních nákladů u jednotlivých typů subjektů). Některé státní podniky coby

Návrh zákona se nachází mezi prvým a druhým čtením v Poslanecké sněmovně.

Pokračování v legislativním procesu prováděcích předpisů s následným vyhlášením ve Sbírce zákonů. Implementace zákona o státní službě probíhá v souladu s aktualizovaným Harmonogramem prací pro zabezpečení legislativního procesu u prováděcích právních předpisů k zákonu o státní službě, který vláda schválila usnesením č. 68 ze dne 28. 1. 2015. Jednotlivé prováděcí právní předpisy se nacházejí v různém stádiu legislativní přípravy - Harmonogram obsahuje bližší informace o stavu přípravy jednotlivých prováděcích předpisů. ČR spolupracuje s EK a poskytuje informace ve věci naplňování závazků v Dohodě o partnerství pro programové období 2014–2020. Zákon by měl být předložen vládě do konce 03/2015 s předpokládanou účinností ode dne konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2016 (říjen).

Poslanecká pracovní skupina se shodla na komplexním pozměňovacím návrhu, k němuž MV do konce 02/2015 zpracovalo s využitím podkladů, které dodaly oslovené úřady veřejné správy, dopadovou studii, která byla dána k dispozici a k rozhodnutí koaliční radě.

Identifikace možných rizik realizace opatření příjemců nebude dostatek prostředku pro spolufinancování. Podmínky budou nastaveny tak, že nebudou dostatečně zajímavé pro potenciální zájemce. Podmínky pro zavedení finančního nástroje budou nastaveny tak, že nevyvolají předpokládaný páková efekt. Z důvodů nenaplnění předběžných podmínek, neschválení operačních programů v EK bude nastartování podpory odsunuto. Obecně nedodržení dílčích termínů předpokládaných časovým rámcem. Možným rizikem je případná neshoda a zdržení při přípravě systému hodnocení a odměňování státních zaměstnanců. ČR se s ohledem na DoP zavázala k tomu, že zavede jednotný motivační systém zohledňující pravidelně prováděné hodnocení pracovního výkonu a že stanoví limity odměňování státních zaměstnanců. Nedostatek finančních prostředků na elektronizaci registru, problém s určením orgánu odpovědného za provozování registru a jednoznačného gestora zákona/metodického orgánu na centrální úrovni. Dokončení legislativního procesu závisí mimo jiné na nalezení shody mezi poslaneckými kluby koaličních stran ohledně věcného obsahu zákona ve srovnání s pravděpodobnými dopady návrhu zákona.

70




Název opatření

Typ opatření

MSp

Návrh zákona o Legislativní státním zastupitelství

MF

Návrh zákona o Legislativní prokazování původu majetku

Ministr pro lidská práva, rovné příležitost ia legislativu

Návrh zákona, Legislativní kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (rozšíření pravomocí)

Popis opatření

Zákon by měl nově upravit postavení, strukturu a způsob fungování státního zastupitelství.

Cílový stav

Cílem je zajištění nezávislosti státních zástupců, zajištění odpovědnosti státních zástupců při vyšetřování trestných činů, stanovení pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezení možnosti jejich odvolání na přesně stanovené důvody a na rozhodnutí nezávislého kárného senátu, vytvoření systémových a organizačních předpokladů pro specializaci státních zástupců v boji se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou, zejména korupcí. Návrh zákona umožní správci daně Cílem návrhu je upravit vyzvat poplatníka daně z příjmů stávající mechanismy k prokázání příjmů, pokud existuje daňového práva tak, aby významný rozdíl (zákon stanoví bylo možné odhalit hranici alespoň 10 mil. Kč) mezi nepřiznané nebo zatajené nárůstem jmění poplatníka, jeho příjmy poplatníků daní z spotřebou nebo jiným vydáním příjmů a následně je a příjmy tvrzenými v daňovém zdanit. Cílem je zavést přiznání. Poplatník je povinen účinný nástroj, který prokázat, že majetek byl financován umožní prověřování, zda z příjmů, které byly řádně zdaněny nárůst jmění, spotřeba nebo zdanění nepodléhají. V případě nebo jiné vydání neprokázání provede správce daně poplatníka daně z příjmů stanovení daně podle pomůcek odpovídá příjmům, které (standardních podle daňového řádu správci daně deklaroval nebo zvláštních podle navrženého v minulých obdobích. zákona). Účelem je, aby nepřiznaný a nezdaněný příjem zjištěný na základě tohoto postupu byl následně zdaněn. Cílem je rovněž postihnout osoby, které se obohacují výnosy z nelegální činnosti včetně korupce na úkor státu. Návrh zákona navazuje na souběžně Cílem této právní úpravy je projednávaný návrh ústavního rozšíření působnosti NKÚ zákona, kterým se mění ústavní při kontrole veškerých zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České výdajů veřejných rozpočtů. republiky, ve znění pozdějších Spektrum kontrolovaných ústavních zákonů (senátní tisk č. subjektů proto musí být 287, 9. funkční období), a fakticky jej rozšířeno i na územní provádí. samosprávné celky, právnické osoby veřejnoprávní povahy (např. zdravotní

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) povinné osoby v dopadové studii indikují v souvislosti s uveřejňováním smluv v registru případné negativní dopady spočívající v omezení produkce a tím možného dílčího snížení počtu zaměstnanců v těchto podnicích. Sociální dopady lze vnímat ve smyslu potřeby dílčího navýšení pracovníků zabývajících se zveřejňováním smluv.



Návrh zákona je ve stádiu přípravy.

Předpokládaný termín rozeslání do vnějšího připomínkového řízení je 04/2015, stanovený termín předložení vládě je 06/2015 a předpokládaný termín nabytí účinnosti je 01/2017.

Očekává se mírně pozitivní dopad na státní rozpočet. Zákon přispěje k narovnání poctivé konkurence mezi subjekty, k narovnání konkurenčního prostředí mezi podnikajícími subjekty, ale potenciálně i ke zvýšení administrativní zátěže poplatníků nebo administrativní zátěže správce daně. Bude posíleno společenské vnímání dodržování zásad spravedlivého zdanění a věrohodnosti daňového systému.

Mezirezortní připomínkové řízení ukončeno dne 12. 12. 2014. Dne 30. 1. 2015 materiál odeslán na ÚV ČR. V současnosti je projednáván Legislativní radou vlády. Lze očekávat, že vláda jej projedná v průběhu května 2015.

Návrh zákona bude předložen vládě s předpokládaným nabytím účinnosti 01/2016.

Snížení potenciálu osob jednat korupčně vzhledem k větší pravděpodobnosti odhalení korupční činnosti kontrolou ze strany NKÚ. Dopady do SR ve vztahu k navýšení počtu zaměstnanců oproti stávajícímu stavu. Vytvoření většího tlaku na hospodárné využívání veřejných prostředků obcemi a kraji, a tím i vytvoření

Mezirezortní připomínkové řízení ukončeno dne 21. 1. 2015. Dne 27. 2. 2015 materiál odeslán na ÚV ČR. V současnosti bude návrh předložen na jednání Legislativní rady vlády.

Návrh zákona bude předložen vládě s předpokládaným termínem nabytí účinnosti 09/2015


Nutnost nalezení koaliční shody na konkrétní podobě úpravy – zejména otázka vytvoření zvláštního protikorupčního útvaru.

Riziko neschválení ústavního zákona, na který je zákon přímo návazný.

71




Typ opatření

MF

Návrh zákona o Legislativní vnitřním řízení a kontrole

MV (Ministr pro lidská práva, rovné příležitost ia legislativu )

Novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

ÚV – OKK

Implementace Nelegislativní Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 prostřednictvím jednoletých akčních plánů – Akční plán boje s korupcí na rok 2015 Novela zákona Legislativní o svobodném přístupu k informacím

MV

c) Dále zlepšit správu finančních

Název opatření

MMR

Dokončení jednotného

Legislativní

Nelegislativní

Popis opatření

Návrh zákona nahrazuje doposud platný zákon o finanční kontrole, nejde nad rámec požadavků stanovených předpisy EU, upravuje vztahy v integrovaném rámci systémů vnitřního řízení a kontroly všech úrovní organizace veřejné správy, ve svých jednotlivých částech vymezuje orgány a organizace tímto zákonem dotčené, některé pojmy a vztahy, systém vnitřního řízení a kontroly včetně nastavení odpovědností, řídicí a kontrolní mechanismy, interní audit, jeho působnost, požadavky na kvalitu, harmonizaci integrovaného rámce systémů vnitřního řízení a kontroly ve veřejné správě v podobě koordinace činnosti v integrovaném rámci a dozoru nad dodržováním ustanovení tohoto zákona. Novelou zákona má být zřízen nezávislý správní úřad pověřený kontrolou financování politických stran. Navrhována je např. povinnost politických stran používat k svému financování transparentní účet (umožňující přístup veřejnosti k údajům o platebních transakcích), stanovení limitu pro dary od fyzických a právnických osob, podrobnější přehled příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách politických stran, povinná výměna auditora účetnictví politické strany po 5 letech atd. Dokument vymezuje čtyři prioritní oblasti vládního boje s korupcí, které představují obsahové minimum pro jednoleté akční plány, specifikuje aktéry a instituce zapojené do boje s korupcí na vládní úrovni a definuje nástroje boje s korupcí (zhodnocení korupčních rizik a akční plány). Akční plány budou obsahovat vybraná protikorupční opatření legislativní a nelegislativní povahy.

Cílový stav pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, Českou televizi, Český rozhlas), a obchodní korporace s majetkovou účastí státu. Odstranění duplicitních expost kontrol, posílení manažerské zodpovědnosti, zkvalitnění kontroly finančního řízení, zkvalitnění interního auditu, zajištění plné nezávislosti interního auditu a v neposlední řadě nastavení pravidel pro prevenci střetu zájmů v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky.

Navrhovaná opatření by měla vést k transparentnosti ve financování politických stran a k transparentnější kontrole nad jejich financováním.

Hlavní pozornost je zaměřena na oblast veřejné (státní) správy, v rámci níž má být zajištěna: výkonná a nezávislá exekutiva, transparentnost a otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu a podpora rozvoje občanské společnosti. Navrhované změny by měly Navrhované změny by napomoci k efektivnějšímu měly napomoci k zveřejňování informací veřejného efektivnějšímu sektoru a jejich opakovanému zveřejňování informací použití, a to především díky veřejného sektoru a jejich zavedení povinnosti zveřejňovat opakovanému použití, a to informace v otevřených, případně též i díky povinnosti ve strojově čitelných formátech, zveřejňovat informace pokud to je možné. Opatření by mělo v dostupných formátech. přinést kvalitativní posun v Dojde k významnému možnostech využití získaných pokroku ve zpřístupnění informací. informací veřejné správy k jejich dalšímu využití. V roce 2015 bude vydána Metodika Zavedení jednotného řízení programů, která zastřešuje rámce metodických

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) předpokladů pro úsporu v rámci těchto rozpočtů.




Očekává se pozitivní dopad na SR se zvláštním zřetelem na rozdělení působnosti k hospodaření s veřejnými prostředky mezi orgány státu a územní samosprávné celky. Předpokládá se snížení korupčních rizik ve veřejné správě v návaznosti na posílení nastavení kontrolních mechanismů při nakládání a hospodaření s veřejnými prostředky a stanovení konkrétní odpovědnosti jednak za svěřené veřejné prostředky a jednak za zavedení systému vnitřního řízení a kontroly, který bude dostatečně účinný, aby je ochránil. Očekává se, že zákon přinese snížení nákladů pro podnikatelské subjekty. Předpokládané náklady související zejména se zřízením nezávislého kontrolního úřadu se odhadují na cca 25 900 000 Kč v prvním roce, 20 900 000 Kč ročně v následujících letech, záleží ovšem na velikosti úřadu.

Mezirezortní připomínkové řízení Návrh zákona bude předložen vládě s ukončeno dne 23. 12. 2014. V současnosti předpokládaným nabytím účinnosti je návrh předmětem jednání pracovních 01/2016. komisí Legislativní rady vlády.

Návrh zákona byl dne 2. 4. 2015 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem ukončení 17. 4. 2015.

Do konce 04/2015 by měl být návrh zákona předložen k projednání vládě. Předpokládané nabytí účinnosti zákona je k 1. 1. 2016 (s výjimkou ustanovení upravujících příspěvky na podporu politických institutů, která mají nabýt účinnosti až prvním dnem příštího volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky).

Nutnost nalezení politické shody nad obsahem návrhu.

Faktické snížení míry korupce i jejího subjektivního vnímání v ČR; zlepšení právního prostředí v ČR, zvyšování transparentnosti a důvěry v rozhodovací procesy; očekává se také pozitivní dopad na SR.

Usnesením vlády ze dne 15. 12. 2014 č. 1057 byla schválena Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a Akční plán boje s korupcí na rok 2015. Konkrétní termíny pro splnění většiny úkolů jsou stanoveny v Plánu legislativních prací vlády na rok 2015 a Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2015 a přehledu námětů pro Plán nelegislativních úkolů vlády na 2. pololetí 2015, které byly přijaty usnesením vlády ze dne 15. 12. 2014 č. 1056 a 1058. Návrh zákona byl 14. 1. 2015 schválen vládou a následně předložen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 395.

Realizace úkolů stanovených v Akčním plánu 2015 a příprava Akčního plánu na rok 2016. Vyhodnocení plnění Akčního plánu 2015 je plánováno na 03/2016.

Nedostatečná politická vůle schválit či plnit protikorupční opatření; nedostatek finančních prostředků na aplikaci protikorupčních opatření.

Vládní návrh zákona bude projednáván v Poslanecké sněmovně.

Lhůta pro implementaci zákona končí 18. 7. 2015.

V roce 2013 byly schváleny Metodické pokyny pro oblast přípravy programových

V roce 2015 bude vydán metodický dokument k certifikaci (06/2015).

Nedostatečná vůle respektovat vydané

Nepředpokládají se žádné významné dopady na SR ani na ostatní veřejné rozpočty nebo jiné negativní dopady.

Přímé dopady na SR se nepředpokládají. Sjednocení

72




prostředků EU, a sice zjednodušením prováděcích struktur, zvýšením kapacity a lepším řešením střetů zájmů.

d) Zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek a zlepšit realizaci veřejných nabídkových řízení zajištěním odpovídajících pokynů a odpovídajícího dohledu.

Název opatření

Typ opatření

metodického prostředí

MMR

Technická novela ZVZ

Legislativní Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb. a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb. a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb.

MMR

Zákon o veřejných zakázkách

Legislativní

Popis opatření všechny centrálně závazné metodické pokyny a metodická doporučení pro správu a využití ESIF. Zavedením jednotného rámce pravidel pro všechny programy dojde ke zjednodušení a zefektivnění pro příjemce podpory. Snadnější a přehlednější systém pravidel sníží riziko chyb a nesrovnalostí v projektech. Problematiku střetu zájmů cíleně řeší např. Metodický pokyn k rozvoji lidských zdrojů a Metodický pokyn pro oblast veřejného zadávání. Součástí je také zavedení jednotného monitorovacího systému MS2014+, prostřednictvím něhož dojde k procesnímu zajištění požadavků jednotného metodického prostředí, dále k jednodušší a jednotné administraci operačních programů a projektů, resp. k administraci celé DoP. Prostřednictvím elektronizace procesů a postupů na jednotné řídící, rozhodovací, komunikační a auditní úrovni dojde k doložitelnosti jednotlivých kroků v rámci komunikace celé implementační struktury s příjemci resp. žadateli. Primárním účelem novely je technická změna národní úpravy zadávání veřejných zakázek. Technická novela má svůj smysl i opodstatnění ještě před vznikem nového ZVZ zejména s ohledem na to, že jejím cílem je především dohled, jednoduchost a prosaditelnost.

Gestor ZVZ připravuje novou právní regulaci zadávání veřejných zakázek, k jejímuž přijetí je ČR vázána na základě „balíčku“ nových zadávacích směrnic, tj. směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU.

Cílový stav pravidel pro všechny subjekty implementace.

Cílem právní úpravy je odstranění nedostatků účinného znění ZVZ a zrušení některých ustanovení ZVZ, která byla přijata v rámci novelizace ZVZ provedené zákonem č. 55/2012 Sb. a zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. Obecně novela přináší efektivnější postup v zadávacím řízení, snížení administrativních, časových a finančních nákladů a zrychlení přezkumného řízení před ÚOHS.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) rámce pravidel přispěje k zefektivnění správy finančních prostředků EU, plynulejšímu a efektivnějšímu čerpání podpory z těchto zdrojů. Vyloučení vzniku střetu zájmů dojde ke snížení rizika neoprávněného nakládání s veřejnými prostředky.

Novela nebude mít zásadní dopady do oblastí jako je SR, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí ČR, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, životní prostředí, neboť se jedná pouze o novelu, která má vést k řešení problematiky, která neztěžuje průběh zadávacích řízení, a která neukládá adresátům nové povinnosti. Finanční dopad bude mít pouze úprava části ZVZ týkající se dohledu nad ZVZ, a to v souvislosti se zvýšením kauce, avšak tento dopad bude kompenzován celkovým urychlením rozhodovacího procesu ÚOHS. Implementace nových Předpokládá se, že navrhované zadávacích směrnic úpravy budou mít pozitivní směrnic 2014/23/EU, dopad na veřejné rozpočty. V 2014/24/EU a 2014/25/EU. souvislosti se zjednodušením Cílem je zavedení zásady zjednodušeného podlimitního přiměřenosti k předmětu řízení a tím se snížením veřejné zakázky a administrativní náročnosti těchto předpokládané hodnotě; řízení lze počítat s úsporou na možnost hodnocení týmu straně zadavatelů, neboť k dodavatele; možnost administraci předmětného řízení vyloučení dodavatele z bude potřeba méně pracovních hodin. důvodu profesního pochybení; povinná elektronizace (u vybraných Z podobných důvodů je možné aspektů); self-cleaning počítat také se snížením dodavatele (možnost administrativní náročnosti na prokázat, že přijal opatření straně dodavatelů veřejných




dokumentů, evaluace, indikátory, způsobilé výdaje, řízení rizik a řízení výzev, hodnocení a výběr projektů. V roce 2014 pak byly schváleny metodické dokumenty k oblastem monitorování, zadávání veřejných zakázek, publicitu a informovanost, přípravu řídicí dokumentace, revize programů, rozvoj lidských zdrojů, využití integrovaných nástrojů, oblast auditu, finančních toků a kontroly, projekty vytvářející příjmy a finanční nástroje. V roce 2015 (do 04/ 2015) byl vydán metodický dokument k oblasti veřejné podpory a zastřešující Metodika řízení programů. Dále bude vydán metodický dokument k certifikaci.

metodické dokumenty.

Dne 6. 3. 2015 nabyla novela účinnosti.

Byla ustavena legislativní skupina, která se pravidelně radí a koordinuje tak, aby navrhované paragrafové znění nové právní regulace bylo srozumitelné a kompaktní.

04/2015 - předpokládané odeslání na vládu. Předpokládaná účinnost: od 1. 1. 2016.

.

73




MMR

MMR

Název opatření

Typ opatření

Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancova ných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007– 2013 Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014– 2020

Nelegislativní vydáno jako příloha usnesení vlády ze dne 12. 1. 2009 č. 48 a aktualizovány v souladu s usnesením vlády č. 745 ze dne 20. 10. 2010

Nelegislativní – vydán na základě usnesení vlády ČR č. 44/2014

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) postačující k prokázání zakázek a tím úsporou jak jeho kvalifikace); in-house časovou, tak finanční. zadávání (80 % činnosti ve V důsledku zjednodušení lze prospěch veřejného předpokládat, že o veřejné zadavatele); zavedení zakázky zadávané ve nového postupu v zjednodušeném podlimitním zadávacím řízení – řízení budou soutěžit i menší možnost nejdříve hodnotit dodavatelé, které doposud od a následně posoudit účasti v zadávacích řízeních nabídku; vypuštění odrazovala jejich administrativní náročnost. povinnosti rušení zadávacího řízení při jedné nabídce; nepodstatná změna smlouvy (do 10 % nebo 15 % podle druhu veřejné zakázky a do 50 % - potřeba změny byla vyvolána nepředvídatelnými okolnostmi a změna nemění celkovou povahu zakázky); dodatečné stavební práce – nepředvídatelnost nebude muset být objektivní, ale postačí, pokud potřeba dodatečných prací nemohla být předvídána s náležitou péčí (limit 50 % ceny původní veřejné zakázky); dohledové řízení před ÚOHS – jednostupňové řízení u zjednodušených podlimitních řízení atd. K 1. 6. 2014 byly aktualizovány a Cílem je harmonizace Pozitivní dopad na veřejné uveřejněny Závazné postupy, které postupů při zadávání rozpočty. Pozitivní dopad lze jen velmi obtížně vyčíslit. schválila vláda ČR svým usnesením zakázek u příjemců č. 48/2009 s účinností od 1. 2. 2009. podpory ze strukturálních Tento dokument je závazný pro řídící fondů a Fondu soudržnosti orgány (ŘO), zprostředkovaně tedy a zajištění transparentního pro příjemce v programovém období nakládání s veřejnými 2007–2013, nicméně ŘO jej mohou zdroji. doplňovat a pravidla zadávání v jednotlivých OP tedy nejsou jednotná. Popis opatření

Byl připraven a uveřejněn Metodický pokyn (UV ČR ze dne 15. 1. 2014 č. 44), který je závazný pro ŘO, zprostředkovaně tedy pro příjemce v programovém období 2014–2020 a ŘO jej nemohou doplňovat, pravidla zadávání v jednotlivých OP tedy jsou jednotná. Tento metodický pokyn upravuje zadávání zakázek, na něž nedopadá ZVZ (veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky zadávané sektorovými zadavateli a veškeré podlimitní, nadlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu zadávané „nedostatečně“ dotovanými zadavateli – soukromé osoby, v případě, kdy dotace nepřesahuje 50 % ceny zakázky).


Cílový stav

Jedním z hlavních cílů je jeho přehlednost a jednoduchost, zároveň však i variabilita postupu zadavatele, pokyn tedy v zásadě umožňuje všem zadavatelům obdobné postupy jako ZVZ.

Pozitivní dopad na veřejné rozpočty. Pozitivní dopad lze jen velmi obtížně vyčíslit.


V roce 2014 byla provedena aktualizace.



Postupy stanoví řídícím orgánům operačních programů povinnost zapracovat jejich obsah do programové dokumentace tak, aby schválené postupy byly součástí výzvy pro předkládání projektů vyhlášené po 1. 2. 2009.

Metodický pokyn byl vydán dne 15. 1. 2014 na základě usnesení vlády ČR č. 44/2014 a nabyl účinnosti od 1. 2. 2014. K 17. 3. 2014 byla vydána aktualizovaná verze metodického pokynu, která nabývá účinnosti od 1. 4. 2014. Aktualizace spočívala v úpravě názvů a označení článků příslušných nařízení EU v návaznosti na jejich schválení dne 17. 12. 2013 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 – č. 1306/2013). Další aktualizovaná verze metodického pokynu byla vydána ke dni 24. 7. 2014 s tím, že nabývá účinnosti k 1. 10. 2014. V metodickém pokynu došlo k formální úpravě textu, zpřesnění vybraných formulací a ustanovení, byla upravena ustanovení pro povinnost příjemců řídit se

74




MMR

Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Metodický pokyn je závazný pro všechny řídící orgány jednotlivých operačních programů, které jsou povinny jeho ustanovení převzít a zapracovat do podmínek pro poskytnutí dotace. Metodika k Nelegislativní - Základní data o veřejných zakázkách vyhlášce o právní předpis jak ve Věstníku veřejných zakázek, uveřejňování k vyhlášce č. tak na profilech zadavatele mají vyhlášení pro 133/2012 Sb., o podobu strukturovaných dat – to účely zákona o uveřejňování znamená, že umožňují případným veřejných vyhlášení pro zájemcům poměrně snadno zakázkách a účely zákona o automatizovaně získávat informace o náležitostech veřejných veřejných zakázkách pro účely profilu zakázkách a dalšího zpracování popř. kontroly. Je zadavatele náležitostech opakovaně prověřována jakožto právní profilu funkcionalita profilů zadavatele s zadavatele předpis k ohledem na poskytování dat ve vyhlášce č. strukturované podobě. Výsledky 133/2012 Sb., o těchto kontrol jsou adresně zasílány uveřejňování dotčenému zadavateli a zadavatel je vyhlášení pro vyzýván k nápravě. účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele

Cílový stav





stanovenými postupy a byla zpřesněna problematika stanovení finančních oprav.

Cílem je stanovení nových povinností zadavatelů při uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele, např. opatřování elektronickými podpisy u určitých vyjmenovaných dokumentů, tak jako struktura informací zobrazovaných na profilech zadavatelů zabezpečených jejich provozovateli.

Pozitivní dopad na veřejné rozpočty. Pozitivní dopad lze jen velmi obtížně vyčíslit.

V roce 2014 byla provedena aktualizace. Účinnost od 1. 11. 2014.

75

Příloha č. 3: Podrobný přehled reformních opatření vlády nad rámec doporučení Rady z roku 2014

Č. 1

Kapitola v NPR 2015 5.1 Efektivní veřejná správa a kvalitní legislativní prostředí


Název opatření

MV (ostatní ústřední správní orgány)

Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014– 2020,

2

MV

Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

3

MV

Evidence vybraných přestupků

4

MV, Úřad Projekt e-Sbírka a vlády e-Legislativa (ministr pro lidská práva, rovné příležitost ia legislativu )

5

ÚV

Typ opatření Nelegislativní

Implementační plány Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014– 2020

Novelizace Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) přijatých usnesením ze dne 14. 12. 2011 č. 922

Legislativní

Popis opatření Koncepční dokument navazující na Strategii Smart Administration pro období 2007–2015 a stanovující směr rozvoje veřejné správy v ČR do roku 2020.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) Zjednodušení struktury a zvýšení Náklady budou závislé na skladebnosti územního členění množství a typu realizovaných veřejné správy, větší opatření, na způsobu jejich transparentnost financování veřejné realizace (interně, externě) a na správy, zavedení procesního způsobu jejich financování (EU, modelování agend a zavádění státní rozpočet). Předběžný metod kvality, vytvoření metody a odhad celkových finančních systému monitorování a hodnocení nákladů je součástí výkonu veřejné správy z hlediska Implementačních plánů její efektivnosti, hospodárnosti, jednotlivých specifických cílů. úspornosti, účelnosti a přiměřenosti, zvýšení dostupnosti veřejné správy prostřednictvím eGovernmentu, profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě. Zefektivnění postihu pachatelů Žádné dopady na SR, zvýšení přestupků, účinnější správní tresty vymahatelnosti práva. a efektivnější vedení řízení o přestupku. Cílový stav

Nová právní úprava sjednotí podmínky odpovědnosti za přestupky fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a upraví specifické řízení k uplatnění odpovědnosti za přestupky. Legislativní Vytvoření evidence vybraných přestupků. Vytvoření centrální evidence (návrh zákona, vybraných přestupků, která umožní kterým se mění adekvátnější postih protiprávního zákon č. 200/1990 jednání (v rámci řízení o Sb., o přestupcích, ve přestupcích), získat přesnější údaje znění pozdějších o tzv. přestupkové spolehlivosti předpisů, zákon č. dotčených osob pro účely řízení dle 269/1994 Sb., o zvláštních předpisů. Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) Kombinace Projekt přinese technická a legislativní Moderní podoba přístupu k právu a nelegislativních a opatření ke zvýšení dostupnosti a moderní tvorba práva legislativních opatření srozumitelnosti práva a pro jeho prostřednictvím informačního (návrh zákona o kvalitnější, transparentnější a efektivnější systému e-Sbírka a e-Legislativa, Sbírce zákonů a tvorbu. právně závazná elektronická mezinárodních smluv podoba právního předpisu a právní a o tvorbě právních závaznost jeho úplných znění. předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv /zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv/ a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) Nelegislativní Aktualizace základní metodiky pro Zlepšování kvality právního opatření provádění RIA dle doporučení ze prostředí. závěrečné zprávy k evaluaci procesu RIA z roku 2013.

Relevance pro strategii Evropa 2020, stěžejní iniciativy, národní cíle



Efektivně fungující veřejná správa v širších souvislostech ovlivňuje veškerá opatření související s naplňováním Strategie Evropa 2020.

Evidence přestupků umožní efektivněji postihovat recidivu v případě páchání evidovaných přestupků a ověřovat přestupkovou spolehlivost v případech stanovených zákonem. Náklady vytvoření evidence přestupků jsou vyčísleny v závěrečné zprávě RIA, jde cca o 37,2 mil. Kč.

Dne 4. 3. 2015 byl materiál předložen Legislativní radě vlády.

V 03/2015 projednávání v rámci pracovních komisí LRV, předpokládaná účinnost od 1. 1. 2017.

Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala v prvním čtení v 01/2015.

Účinnosti má zákon nabýt prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Vybrané změny přestupkového zákona a vybrané změny zákona o Rejstříku trestů nabydou účinnosti již prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni vyhlášení.

Záměrem je umožnit snazší orientaci v právním řádu, snížit administrativní náročnost tvorby práva, zmírnit ekonomické dopady legislativních chyb, rozvoj trhu právní informatiky, vyšší konkurenceschopnost právního prostředí a dospět k úsporám v nákladech na přístup k právu a při tvorbě práva. Pozitivním dopadem na životní prostředí bude úspora spotřeby papíru díky zavedení právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Je plánováno kofinancování projektu z evropských strukturálních fondů. Předpokládaná spoluúčast SR je ve výši 17,5 % a měla by činit 92,5 mil. Kč.

Projekt provádí strategii Evropa 2020 důrazem na inovaci služeb, zvyšování konkurenceschopnosti veřejných institucí a podporou rozvoje znalostní ekonomiky v oblasti právní informatiky.

V předchozím programovém období 2007–2013 byla vytvořena projektová dokumentace a architektura projektu a připraven návrh právní úpravy.

Po schválení IROP je předpokládáno znovuzahájení realizace projektu e-Sbírka a eLegislativa (vypsání výzvy v rámci IROP se předpokládá na 08/2015). Předložení návrhu právní úpravy vládě je plánováno na 06/2015. Plánované ukončení projektu je k 31. 12. 2018 a spuštění ostrého provozu k začátku roku 2019. Právní úprava nabyde účinnosti k 1. 1. 2019.

Zvýšení transparentnosti rozhodování se znalostí předpokládaných dopadů. Jedná se o potencionální úspory vyplývající z eliminace negativních dopadů vyplývajících z nezamýšlených dopadů a

Opatření na podporu inteligentní regulace.

Přijetí usnesení vlády ze dne 8. 1. 2014 č. 26 novelizující Obecné zásady RIA.

Rozvíjení dílčích metodik RIA doplňujících hlavní Obecné zásady RIA (Metodika hodnocení dopadů na malé a střední podniky, Metodika hodnocení dopadů na konkurenceschopnost, Metodika analýzy rizik a Metodiky

76

Č.

Kapitola v NPR 2015

6

7

5.2.1 Zlepšování podnikatelskéh o prostředí, rozvoj služeb pro podnikání


Název opatření

PČR

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

MPO

Snižování administrativní a regulatorní zátěže podnikatelů

8

MPO (MF, MPSV)

9

MPO

Typ opatření

Legislativní

Popis opatření

Zavedení povinnosti zdůvodnění a povinného vyhodnocení dopadů poslaneckých a senátních iniciativ, respektive pozměňovacích návrhů k vládním návrhům zákonů změnou jednacího řádu obou komor PČR. Dovyhodnocování, respektive aktualizace hodnocení dopadů vyvolaných pozměňovacími návrhy, respektive finální verzí přijatou PČR je předpokladem mj. pro efektivní zpětné hodnocení dopadů u právních předpisů co do jejich účinnosti v praxi zpracovaných a předložených s ex-ante RIA.

Očekávané dopady opatření Relevance pro strategii Evropa (na státní rozpočet, 2020, stěžejní iniciativy, hospodářské, sociální, na národní cíle životní prostředí atd.) nákladů pro dotčené subjekty přijímaných regulatorních opatření. Správná aplikace metodiky RIA umožňuje i zpětné vyhodnocení účinnosti realizovaných politik za účelem odstranění nadbytečných nákladů a nadbytečné regulatorní zátěže pro dotčené subjekty požadavkům, respektive výdaje SR na implementaci a vynucování schválených politik prostřednictvím regulatorních nástrojů. Zavedení obdobných požadavků na Zvýšení transparentnosti Opatření na podporu inteligentní strukturované provádění a rozhodování se znalostí regulace. prezentaci výsledků hodnocení předpokládaných dopadů při dopadů regulace (RIA) do podoby navrhování poslaneckých a závěrečných zpráv RIA, jako se senátních iniciativ a provádí k vládním návrhům pozměňovacích návrhů. Lze právních předpisů připravovaných v očekávat zásadní úspory, souladu s požadavky Legislativních respektive vyvarování se novým pravidel vlády a Obecných zásad nákladům na dotčené subjekty a RIA. požadavků na výdaje SR vyvolané schválenými pozměňovacími návrhy oproti vládní verzi návrhu zákona, které nejsou podrobeny kritickému přezkumu a faktické analýze rizik a souvisejících přímých a nepřímých nákladů na dotčené subjekty.


Cílový stav


Další plánované kroky pro hodnocení administrativní zátěže občanů a dopadů na soukromí) s předpokladem předložení a schválení vládou do konce r. 2015. K podpoře procesu zpětného hodnocení účinnosti právní regulace může být ve spolupráci s resorty zváženo zpracování návrhy Metodiky ex-post hodnocení dopadů pro pilotní ověření v průběhu roku 2015.

Novela zákona č. 265/2014 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. 11. 2014 s účinností od 1.3 2015. Byla doplněna některá stávající ustanovení týkající se požadavků na provedení odůvodnění pozměňovacích návrhů, respektive poslaneckých iniciativ návrhů zákonů. Obdobně vyhlášena ve Sbírce novela zákona č. 16/2015 Sb., kterým byl novelizován zákon, č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu s účinností od 19. 2. 2015. V obou případech však zpracování odůvodnění není vyžadováno formou a v rozsahu závazných metodických pokynů platných pro zpracování RIA na úrovni vlády. Obdobný požadavek by ale pravděpodobně musel současně řešit otázku procesního a organizačního zabezpečení procesu RIA na půdě Parlamentu ČR.

Legislativní (právní předpisy u opatření uvedených ve Zprávě o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013) a nelegislativní (opatření uvedená ve Zprávě o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013 bez uvedení právního předpisu) Jednotná data účinnosti Nelegislativní

Snížení administrativní zátěže podnikatelů o 60 opatření do 31. 12. 2015. V roce 2013 bylo realizováno 34 opatření. Na plnění dalších opatření resorty pracují. V roce 2014 byla zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, která se zabývá řešením podnětů přímo od podnikatelů.

Nižší administrativní zátěž pro podnikatele.

Bez dopadu na SR. Zlepšení podnikatelského prostředí v ČR a zvýšení konkurenceschopnosti, tj. snížení nákladů podnikatelů.

Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace. Národní cíl: Snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %.

K 31. 12. 2013 došlo ke snížení administrativní zátěže podnikatelů o 24,39 % (v cenách roku 2005 bylo dosaženo snížení 36,82 %). Bylo realizováno 34 opatření pro snížení zátěže (z 53 schválených). V 04/2014 byla zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, 3 náměty již byly vyřešeny (z 30 řešených).

Do 30. 6. 2015 bude předložena vládě Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014. V roce 2016 bude realizováno nové přeměření administrativní zátěže podnikatelů.

Stanovení dvou dat v rámci roku, ke kterým budou nabývat účinnost právní předpisy s dopadem na podnikatelské prostředí.

Zavedení termínů 1. 1. a 1. 7. jako doporučených termínů pro nabytí účinnosti právních předpisů s dopadem na podnikatelské prostředí.

Bez dopadů na SR. Zjednodušení orientace v právním rámci podnikání.

Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace.

Sledovat průběžně vývoj.

Ochrana spotřebitele

Zajištění bezpečnosti výrobků a služeb, provádění promyšlené a přínosné regulace podnikatelského prostředí vhodnými právními normami, zvýšení účinnosti dozoru na trhu, posílení vymahatelnosti práva, podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací a zvyšování znalostní úrovně spotřebitelů.

Zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů bez přílišné regulace podnikatelského prostředí a při zachování řádně fungující hospodářské soutěže.

Bez dopadů na SR.

Stěžejní iniciativa EU č. 5: Průmyslová politika pro éru globalizace.

Do Legislativních pravidel vlády, jejichž novelizace je plánována na 1. pololetí roku 2015, je navrženo začlenit doporučení dobrovolně využívat jednotná data účinnosti pro právní předpisy s dopadem na podnikatelské prostředí v případech, kdy je to možné. V 01/2015 byly vládou schváleny Priority spotřebitelské politiky 2015– 2020, které vymezují základní aspekty směrování činností v oblasti ochrany spotřebitele, přičemž ponechávají prostor pro řešení budoucích aktuálních potřeb. V legislativním procesu se nachází

Nelegislativní i legislativní (návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb.)

Začala implementace Priorit spotřebitelské politiky 2015–2020. Zpráva o plnění stanovených úkolů bude vládě předložena do konce roku 2017. Návrh zákona o ochraně spotřebitele bude projednáván v rámci legislativního procesu.

77

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav

Screening podnikatelského prostředí v oblasti nadměrné administrativní zátěže způsobené některými ustanoveními právních předpisů z oblasti životního prostředí jdoucí nad rámec právních předpisů EU.

Snížení zejména administrativní zátěže a též i finanční zátěže pro podnikatele.

Snížení nákladů na založení společností do 100 EUR, snižování odměny notářům za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání. Zkvalitnění nástrojů integrovaných služeb pro podnikatele a zvýšení informovanosti o možnostech jejich využití (JKM, SOLVIT a ProCoP). Zároveň posílení informování o serveru pro občany a podnikatele Your Europe.

Snížení nákladů na založení společností pod 100 EUR.


10

MŽP (MPO)

Ekoaudit

11

MSp

Zjednodušení zakládání Legislativní společností

12

MPO

Zvyšování informovanosti a zkvalitňování služeb pro podnikatele – Jednotná kontaktní místa, ProCoP a SOLVIT

Nelegislativní

13

MPO (MPSV)

Zvýšení společenské odpovědnosti organizací (CSR)

Nelegislativní

14

MPO

Živnostenské podnikání

Legislativní (novela zákona č. 455/1991 Sb.)

Zákonem č. 140/2014 Sb. se zavádí digitalizace dokumentů předkládaných podnikateli živnostenskému úřadu a zároveň se zneveřejňují některé dosud veřejně přístupné údaje vedené v živnostenském rejstříku.

Odstranění povinnosti podnikatelů opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému živnostenskému úřadu doloženy a skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, se nezměnily. Zajištění větší ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů zapisovaných do rejstříku.

15

MMR

Zavedení jednotného povolovacího řízení

Legislativní

Novelizace zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, která přinese zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb.

Zavedení jednotného povolení zahrnujícího potřebná povolení k realizaci záměru. Zjednodušení vydávání povolení k realizaci staveb.

MPO

Podpora malých a středních podniků

Nelegislativní

Realizace opatření Koncepce podpory Snadnější přístup MSP k financím a Bez dopadů na SR. malých a středních podnikatelů na období programům rozvoje ekonomických

16

5.2.2 Průmyslová

Nelegislativní

Zlepšení informovanosti podnikatelů působících na vnitřním trhu EU o existenci integrované služby pro podnikatele JKM, SOLVIT a ProCoP a zvýšení jejich užívání. Vetší přívětivost a modernizace služeb, především elektronického JKM. Společenská odpovědnost má dobrovolný Rozvoj informovanosti o konceptu charakter. K hlavním opatřením patří společenské odpovědnosti podpora uplatňování společenské organizací v ČR a jeho pozitivních odpovědnosti organizacemi, posílení dopadů. Zavedení motivačních porozumění a důvěryhodnosti konceptu prvků. společenské odpovědnosti ve společnosti a podpora CSR v podnicích a dalších organizacích v ČR poskytováním relevantních informací.

Bez dopadu na SR. Zlepšení podnikatelského prostředí v ČR a zvýšení konkurenceschopnosti, tj. snížení nákladů podnikatelů.



Plnění předběžné podmínky EK.

Bez dopadů na SR. Možné zvýšení kvality podnikatelského prostředí a podpora exportu do zemí EU, pozitivní vliv na HDP.


Bez dopadů na SR. Pozitivní dopady na konkurenceschopnost, zlepšení podmínek ve společnosti v oblastech týkajících se lidských práv, péče o zaměstnance, tvorby pracovních míst, diversity, rovného přístupu k zaměstnancům, celoživotního vzdělávání, prevence znečištění životního prostředí, využívání obnovitelných zdrojů, úspory energií, vody a ostatních zdrojů, boje proti korupci, transparentnosti či kvality produktů a služeb. Snížení administrativní zátěže Stěžejní iniciativa EU č. 5: podnikatelů. Průmyslová politika pro éru globalizace.



návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Usnesením č. 419/2010 schválila vláda materiál obsahující 96 konkrétních podnětů, ze kterých bylo splněno 80. Usnesením č. 72/2013 schválila vláda materiál obsahující dalších 36 konkrétních podnětů, z nichž 12 bylo splněno. Usnesením č. 54/2015 schválila vláda dalších 46 konkrétních podnětů, které jsou nyní plněny. Termín plnění zbývajících úkolů byl posunut na 12/2016. Novela zákona o soudních poplatcích se nyní nachází v legislativním procesu.

Do konce roku 2015 bude zpracován podklad pro další etapu Ekoauditu, tzn. přehled podnětů na změnu některých ustanovení environmentálních právních předpisů, které nadměrně zatěžují podnikatelskou sféru. Do konce roku 2016 bude předložen materiál vládě ČR.

V roce 2014 proběhla intenzivní informační kampaň o službách JKM, ProCoP a SOLVIT. Zároveň, pokračovaly práce v rozvoji serveru Businessinfo.cz, na aktualizaci jeho obsahu a překladu do více jazykových mutací.

Bude pokračováno ve zvyšování informovanosti o jednotlivých službách pro podnikatele. Zároveň bude pokračováno v rozvoji elektronického JKM 2. generace.

Dne 2. 4. 2014 vláda schválila usnesením č. 199 strategický materiál Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice. Probíhá průběžně plnění opatření obsažených v NAP CSR, které je monitorováno a kontrolováno.

12/2015 - v návaznosti na usnesení č. 199 bude předložen vládě aktualizovaný Národní akční plán CSR.

Dne 18. 6. 2014 byl schválen zákon č. 140/2014 Sb.

Od 1. 1. 2015 je zákon č. 140/2014 Sb. plně účinný.

V průběhu r. 2014 byla postupně realizována opatření zakotvená

Příprava předmětné novely zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v Plánu legislativních prací vlády na rok 2015. Předpokládané nabytí účinnosti novely je plánováno na 06/2016. V roce 2015 se bude pokračovat v realizaci opatření obsažených

V této fázi nelze kvantifikovat.

Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru

78

Č.

Kapitola v NPR 2015


politika

Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav


let 2014–2020 (prostřednictvím národních aktivit MSP. programů a OP PIK). Pro rok 2015 jsou veškerá opatření uvedena v Akčním plánu podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015.

(MSP)




globalizace.

v Koncepci podpory MSP na období let 2014–2020. Podnikatelé mohou využít program Záruka 2015–2023, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. Program REVIT je určen pro podporu MSP působících v regionech s nižší či klesající ekonomickou aktivitou a vysokou nezaměstnaností nebo postižených živelními pohromami. V rámci programu INOSTART mohou MSP získat úvěry od České spořitelny zaručené bankovní zárukou od ČMZRB a odborné poradenství. Vláda pokračovala ve vytváření předpokladů globální diverzifikace vývozu a v procesu identifikace perspektivních oborů. Byl zpracován seznam sektorových priorit, které napomůžou identifikovat sektory s vysokým růstovým potenciálem a lépe zacílit marketingové aktivity státu. Byla zřízena Jednotná síť služeb pro podporu exportu ČR, konsolidující činnosti MPO, MZV a CzechTrade v zahraničí. Dále byl dne 1. 10. 2014 zahájen provoz Klientského centra pro export, které zjednoduší a sjednotí přístup ke službám nabízeným státem. Dne 30. 9. 2014 byl představen společný Katalog služeb, sjednocující nabídku služeb pro exportéry poskytovaných zastupitelskými úřady ČR a zahraničními kancelářemi CzechTrade v zahraničí. V roce 2014 zastupitelské úřady realizovaly 51 projektů ekonomické diplomacie zaměřených na propagaci českých firem a odvětví na zahraničích trzích s finanční podporou MZV ve výši 4,5 mil. Kč. 9/2014 – předložení novely zákona vládě, 1/2015 – druhé čtení v PSP ČR.

v Koncepci podpory MSP na období let 2014–2020. Rovněž v průběhu roku 2015 bude zahájená implementace Akčního plánu podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015 (AP MSP), který navazuje na vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj. V roce 2015 bude pokračovat podpora exportu formou zajištění podnikatelských misí a účastí na veletrzích a výstavách, zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci a pořádání odborných seminářů a podnikatelských fór. Pro rok 2015 MZV navýšilo finanční prostředky na podporu projektů ekonomické diplomacie na 11,3 mil. Kč, ze kterých by mělo být podpořeno až 87 projektů. Na rok 2015 je také plánováno na základě předchozího rozhodnutí vlády ČR posílení Jednotné zahraniční sítě o 10 nových míst ekonomických diplomatů (v současné době probíhají výběrová řízení). Od roku 2016 je plánováno posílení o dalších 14 míst ekonomických diplomatů v mimoevropských zemích.

17

MPO (MZV, MF, MZe, MMR, MŽP, MO)

Podpora exportu

Nelegislativní

Podpora podnikatelů formou nabídky služeb pro exportéry a snížení administrativní zátěže zefektivněním informačních systémů a procesů, vytvořením kontaktních míst nabízejících vývozcům služby státu v regionech tzv. „one-stop-shop pro export“. Pro podporu exportu vláda maximálně využije ekonomické diplomacie a instituce jako CzechInvest, CzechTrade, ČEB, EGAP nebo CzechTourism. Vedle zemí EU bude vláda podporovat vývozní expanzi firem do prioritních zemí a zemí zájmu definovaných ve spolupráci se soukromým sektorem.

Zvýšení počtu exportérů a zvýšení objemu exportu. Diverzifikace exportu do zemí mimo EU, posun českých exportérů v hodnotových řetězcích do segmentů a odvětví s vyšší přidanou hodnotou, efektivní koordinace spolupráce všech zainteresovaných subjektů.

Bez přímého dopadu na SR.


18

MPO

Podpora investic

Legislativní

Příprava a realizace novely zákona o investičních pobídkách, jejímž cílem je zatraktivnit prostředí ČR pro domácí i zahraniční investory.

Kvalitnější investiční prostředí v ČR, efektivnější finanční podpora investic v rámci investičních pobídek, zatraktivnění strategických průmyslových zón pro investory. Cílem je zvýšit počet investičních projektů zaměřených na progresivní technologie a aktivity s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem, zvýšit počet projektů zaměřených na tvorbu nových pracovních míst.

Předpokládaný strop přislíbených investičních pobídek: pro výrobu 11,14 mld. Kč ročně po dobu 5 let, pro technologická centra a centra strategických služeb 432 mil. Kč ročně, - očekávané čerpání min. 50% stropu.


5/2015 – předpokládaná účinnost.

Očekávané přínosy z podpořených projektů povinné udržitelnosti: z výroby: 14 108 mil. Kč, z technologických center a center strategických služeb 446 mil. Kč, celkem: 14,55 mld. Kč ročně po dobu 5 let, tzn. 72,75 mld. Kč. Celkový přínos z nepřímých daní tak lze stanovit za 5 let povinné udržitelnosti projektu na 23,9 mld. Kč.

79

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) Zlepšení dostupnosti ČR a regionů a z toho plynoucí zvýšená konkurenceschopnost. Vytváří předpoklady pro rozvoj ostatních sektorů a vliv na HDP je tak ve velké většině nepřímý. Snížení dopadů na zdraví obyvatelstva a produkce skleníkových plynů. Konkrétní ekonomická efektivnost se u jednotlivých projektů liší.


MD

Efektivní strategické plánování a jeho realizace

Nelegislativní

Implementace projektů v souladu s Dopravní politikou ČR 2014–2020 s výhledem do 2050 a Dopravní sektorovou strategií, 2. fáze.

Zajištění přípravy projektů dopravní infrastruktury tak, aby absorpční kapacita umožňovala proinvestovat příslušné evropské fondy (CEF, FS, ERDF), jakož i prostředky z národních zdrojů. Postupná realizace projektů s nejvyšší přidanou hodnotou za vynaložené peníze dle strategických dokumentů.

20

MD

Rozvoj silniční infrastruktury

Nelegislativní

Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD.

Zajištění plošné obsluhy území, zmírňování vlivů na veřejné zdraví (výstavba obchvatů sídel).

Zlepšení konkurenceschopnosti regionů ČR zlepšením dopravní dostupnosti.

21

MD

Rozvoj železniční infrastruktury

Nelegislativní

Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD, zajištění financování služeb v osobní dopravě, dostatečná kapacita pro nákladní dopravu.

Zajištění konkurenceschopnosti železniční dopravy a její propojení s dopravou silniční (integrované systémy v osobní dopravě, kvalitní dostatek kvalitních tras pro dálkovou nákladní dopravu). Zaměřeno na snižování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a na úspory spotřeby energií v dopravě.

Zlepšení konkurenceschopnosti regionů ČR zlepšením dopravní dostupnosti. Energetické úspory a snížení závislosti na ropě.

22

MD

Rozvoj vnitrozemské vodní dopravy

Nelegislativní

Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD. Vytváření dalších podmínek pro větší využívání vodní dopravy (Koncepce vodní dopravy).

Rozhodujícím projektem pro větší využití vodní dopravy v ČR je zlepšení spolehlivosti vodní cesty v úseku Ústí n/L – státní hranice.

Energetické úspory a snížení závislosti na ropě.

Rozhodujícím projektem pro větší využití vodní dopravy v ČR je zlepšení spolehlivosti vodní cesty v úseku Ústí n/L – státní hranice.

23

MD

Rozvoj multimodální dopravy

Nelegislativní


Zlepšení konkurenceschopnosti regionů ČR zlepšením dopravní dostupnosti. Energetické úspory a snížení závislosti na ropě.

Zprovozněn nový terminál v České Třebové a postupná modernizace trimodálního terminálu Mělník.

24

MD (MPO, MV)

Využívání a rozvoj inteligentních dopravních systémů

Nelegislativní

Zlepšení obsahu dat o dopravním provozu a o cestování a rozšíření poskytování informací pro řidiče a cestující v národním i mezinárodním měřítku a jejich optimální využití.

Kombinovaná doprava bude stále významnější při zajišťování přeprav do námořních přístavů. Ve vnitroevropských relacích bude vytvářet služby pro silniční dopravce (přeprava silničních návěsů, výměnných nástaveb a kontejnerů). Zaměřeno na snižování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a na úspory spotřeby energií v dopravě. Zvýšené přepravní výkony a efektivita dopravy. Zvýšená bezpečnosti provozu, větší komfort přepravy, udržitelná mobilita. Existence jednotné platformy integrující prostorová data všech druhů dopravy, která bude plně pokrývat požadavky všech uživatelů a prostorová data se standardizovaným popisem a rozsahem popisu dle potřeb jejich

Sjednocená koncepce sběru a sdílení dopravních a cestovních dat, která vnímá a respektuje potřeby uživatelů nejen ITS systémů ale i uživatelů z jiných oblastí dopravy či např. územního plánování, může velkým podílem přispět k tomu, aby se data stala vysoce kvalitním podkladem pro řešení souvisejících problematik (modelování mobility, územní

Doporučení č. 1 Rozpočtová strategie v části „Upřednostňovat výdaje podporující růst, aby se podařilo oživení a zlepšily se vyhlídky na růst“; doporučení č. 6 Reforma regulovaných profesí a snížení energetické náročnosti v části „Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice“; doporučení č. 7 Kvalitní státní správa, boj proti

19

5.2.3 Dopravní infrastruktura

Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020.

Doporučení č. 1 Rozpočtová strategie v části „Upřednostňovat výdaje podporující růst, aby se podařilo oživení a zlepšily se vyhlídky na růst“; doporučení č. 6 Reforma regulovaných profesí a snížení energetické náročnosti v části „Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice“; doporučení 7 Kvalitní státní správa, boj proti korupci, administrace fondů EU, zadávání veřejných zakázek v části „Zlepšit správu prostředků z fondů EU, a sice zjednodušením prováděcích struktur, zvýšením kapacity a lepším řešením střetů zájmů. Postupné připojování všech krajů na páteřní síť silničních komunikací (není dokončeno napojení Jihočeského a Karlovarského kraje). Napojení na síť TEN-T sousedních států (není dokončeno napojení Saska (D8), Horního Rakouska (D/R3), západní části Polska (D/R11) a severní částí Slovenska (I/11). Pokračování dostavby čtyř tranzitních železničních koridorů.



Opatření je plněno průběžně.

Postupná dostavba R1, D8, R35, D/R3, D/R11, I/11, R49, R6, R7, R4 a zkapacitnění R52.


Dokončení čtyř tranzitních železničních koridorů, modernizace pravobřežní trati (Kolín – Děčín) včetně trati Praha – Lysá n/L, zkapacitnění trati do Mladé Boleslavi, Modernizace trati Brno – Přerov, modernizace trati Plzeň – Česká – Kubice, napojení letiště Václava Havla na železniční síť, postupné vybavování tratí systémem ERTMS, dálkové řízení hlavních tratí. Nutno dokončit proces EIA projektu zlepšení spolehlivosti vodní cesty v úseku Ústí n/L – státní hranice. V návaznosti na tento projekt se připravuje zajištění splavnosti Labe z Chvaletic do Pardubic. Prostřednictvím OP D bude podpořen rozvoj sítě terminálů multimodální dopravy (výstavba nových a zlepšení parametrů vybraných stávajících).

Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD, zajištění financování služeb v osobní dopravě, dostatečná kapacita pro nákladní dopravu.

Národním vrcholovým strategickým dokumentem vztahujícím se k rozvoji ITS je Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050. Návazným dokumentem dopravní politiky je Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050), který byl 15. 4. 2015 schválen vládou.

V projektu CROCODILE se bude pracovat na vytvoření národní datové sady prostorových dat silniční sítě. Bude se jednat o první kroky ke zkvalitnění zpravodajství o silničním provozu po organizační. Pro přenos těchto dat bude zaveden evropský standardizovaný protokol DATEX 2. V této souvislosti proběhnou

Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD. Vytváření dalších podmínek pro větší využívání vodní dopravy (Koncepce vodní dopravy). Příprava a realizace projektů dle strategických dokumentů MD.

80

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav uživatelů.

25

26

5.2.4. Digitální agenda

27

28

30

Zlepšení legislativních podmínek

MPO (ČTÚ)

Snižování nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zjednodušení procesu výstavby

NBÚ

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti + prováděcí předpisy (vyhlášky č. 316/2014 Sb. a 317/2014 Sb., nařízení vlády č. 423/2010 ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.)

Legislativní

Národní strategie kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020

Nelegislativní

Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020

Nelegislativní

Aktualizace Státní energetické koncepce (SEK)

Nelegislativní

NBÚ

29

NBÚ

5.2.5. Energetika a ochrana klimatu

Legislativní (přehled návrhů uvádí Dopravní politika ČR pro období 2014– 2020) Legislativní (návrh zákona, kterým se implementuje směrnice 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací do českého právního řádu)

MD

MPO

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) plánování aj.).

Urychlení, zkvalitnění a zlevnění přípravy a realizace staveb, harmonizace podmínek pro podnikání v jednotlivých druzích dopravy.

Novelizace příslušných zákonů.

Podpora výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací formou snižování nákladů na výstavbu (administrativa spojená s výstavbou, různorodá praxe stavebních úřadů, délka stavebního řízení a nejednotná výše poplatků spojených s věcnými břemeny). Úspory nákladů na investice do sítí díky větší transparentnosti, příležitost k využití větší části existující pasivní infrastruktury, příležitost k zavádění infrastruktury napříč odvětvími, rychlejšímu, snadnějšímu a levnějšímu zavádění. Zákon upravující práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zákon zejména zavádí preventivní bezpečnostní opatření u určitých informačních systémů, systém hlášení kybernetických incidentů a předávání informací a zakotvuje pravomocí NBÚ v dané oblasti.

Snížení nákladů na výstavbu a zjednodušení celého procesu. Zvýšení penetrace vysokorychlostního přístupu k internetu a snížení nákladů na výstavbu sítí.

Bez dopadů na SR.

Zajištění bezpečného fungování informační společnosti a bezpečnosti kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.

Zvýšení míry ochrany informačních práv, větší důvěra obyvatel ve stát a jeho instituce, vyšší bezpečnost kriticky důležitých společenských funkcionalit, omezení/prevence ekonomických škod, zapříčiněných kybernetických incidentu, větší atraktivita ČR pro investory, vyšší konkurenceschopnost ČR.

Vyhláška o kybernetické bezpečnosti, vyhláška o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, nařízení o kritériích pro určování prvku kritické infrastruktury). Vytvoření koncepčního rámce pro tvorbu právních předpisů, politik či standardů a jiných nástrojů v oblasti ochrany a zabezpečení kyberprostoru.

Zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti informačních systémů v ČR.

Vytvoření nástroje definujícího konkrétní úkoly a kompetence pro naplňování cílů Národní strategie kybernetické bezpečnosti.

Naplnění cílů stanovených Národní strategií kybernetické bezpečnosti pro zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti informačních systémů v ČR.

SEK formuluje vláda ČR politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování energií. SEK je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s

Hlavním cílem SEK je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek.

Zvýšení národních kapacit pro zajišťování kybernetické bezpečnosti, vytvoření podmínek pro rozvoj informační společnosti, podpora ekonomické stability, zvýšení investorské atraktivity ČR a její konkurenceschopnosti v evropském a mezinárodním kontextu. Zvýšení národních kapacit pro zajišťování kybernetické bezpečnosti, vytvoření podmínek pro rozvoj informační společnosti, podpora ekonomické stability, zvýšení investorské atraktivity ČR a její konkurenceschopnosti v evropském a mezinárodním kontextu, dopady na státní rozpočet v intencích strategie a zákona o kybernetické bezpečnosti. Bez přímého dopadu na SR.

Relevance pro strategii Evropa 2020, stěžejní iniciativy, národní cíle korupci, administrace fondů EU, zadávání veřejných zakázek v části „Zlepšit správu prostředků z fondů EU, a sice zjednodušením prováděcích struktur, zvýšením kapacity a lepším řešením střetů zájmů.

Stěžejní iniciativa EU č. 1. Digitální agenda pro Evropu. Snižování nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a svoboda internetu jsou úzce provázány s Digitální agendou pro Evropu, která představuje první z tzv. vlajkových lodí Strategie Evropa 2020 zaměřenou na roli a využití ICT s cílem odstranění bariér v Evropě. Inteligentní růst Evropa 2020, Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací, Průmyslová politika pro éru globalizace

Harmonogram realizace opatření Dosavadní pokrok v realizaci EK vydala dne 17. 12. 2014 rozhodnutí o spolufinancování projektu společného zájmu CROCODILE z fondu TEN-T.

Vláda v roce 2014 schválila Zprávu o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR. V této zprávě vláda mimo jiné uvedla, že ČR aktivně podporuje cíle Digitální agendy, které považuje za hlavní nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, rozvoje trhu, zvyšování nabídky služeb a ochrany spotřebitele. Zákon vešel společně s prováděcími předpisy v účinnost ke dni 1. 1. 2015. Bylo dokončeno první kolo mapování systémů kritické informační infrastruktury.

Další plánované kroky přípravy na poskytování informací o parkovacích místech pro silniční nákladní a užitková vozidla. Dalším záměrem je nastavení dopravně-informačního systému pro přepravu nadměrných a nadrozměrných nákladů a spuštění jeho pilotního provozu.

Jednání s dotčenými podnikatelskými subjekty, legislativní proces návrhu zákona.

Pokračování v určování systémů kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů. Rozvíjení kapacit Národního centra kybernetické bezpečnosti. Průběžné plnění zákona.

Inteligentní růst

Strategie byla schválena vládou 16. 2.2015 (usnesení vlády č. 105)

Schválení Akčního plánu ke Strategii.

Akční plán předložen do připomínkového řízení Bezpečnostní rady státu

Předložení Akčního plánu Bezpečnostní radě státu a následně vládě ke schválení v Q2 2015.

V roce 2014 se v rámci procesu SEA uskutečnilo mezinárodní projednání aktualizace SEK, které bylo završeno vydáním závěrečného stanoviska ze strany příslušného úřadu (MŽP). Aktualizovaná verze SEK byla

Ve druhé polovině roku 2015 se očekává další projednávání aktualizované verze SEK.

Evropa 2020, Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací, Průmyslová politika pro éru globalizace Inteligentní růst Evropa 2020, Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací, Průmyslová politika pro éru globalizace

Stěžejní iniciativa EU č. 4. Evropa méně náročná na zdroje. Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace. Hlavní cíl (tzv. 20-20-20) strategie Evropa 2020.

81

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí.

Cílový stav Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatelstva. Omezení podpory při zachování splnění cíle, tj. dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 20 % do roku 2020.

31

MPO

Obnovitelné zdroje energie

Nelegislativní

Aktualizace Národního akčního plánu pro OZE Nastavení dlouhodobě stabilní a udržitelné podmínky podpory výroby energie z OZE. Posílení regulačních nástrojů k plánovanému omezení provozní podpory OZE.

32

MPO

Opatření v oblasti surovin

Nelegislativní

Revize legislativních překážek využívání domácích surovin s cílem jejich odstranění. Vytvoření koherentní strategie pro období následujících 20 let vytyčující mantinely pro využívání nerostných i druhotných surovin, jak z domácích, tak i ze zahraničních zdrojů. Do dokumentu jsou implementovány principy evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative. Zpracování Akčního plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami v případech, kdy to je technicky možné a ekonomicky rentabilní.

Odstranění legislativních překážek využívání domácích surovin. Náhrada neobnovitelných přírodních zdrojů druhotnými zdroji získanými z výrobků a materiálů po ukončení jejich životnosti. Snížení materiálové a energetické náročnosti.

33

MZe (MPO)

Využití biomasy

Nelegislativní

Efektivní využití biomasy v centrálních i decentrálních výrobnách tepla a elektřiny. Odstranění duplicit a překryvu podpor. Zvýšení podílu biomasy (v rámci OZE) na energetickém mixu ČR.

34

MPO

Rozvoj energetické infrastruktury

Nelegislativní

K hlavním cílům patří stanovení kvantifikovaného energetického potenciálu zemědělské biomasy a lesní dendromasy a kvantifikace množství energie, která může být reálně vyrobená v ČR z biomasy s výhledem do roku 2020 a zároveň vymezuje vhodná opatření a principy k zajištění efektivního a účelného využití energetického potenciálu biomasy. PST transformátory (transformátory s řízeným posuvem) budou účinně regulovat kruhové toky elektřiny z větrných farem v SRN do naší přenosové soustavy. Spolu s posílením naší infrastruktury se eliminuje výskyt úzkých míst. Plynárenské propojení s Polskem a Rakouskem posílí energetickou bezpečnost ČR.

35

5. 2. 6. MŽP Environmentáln í politika

Politika ochrany klimatu v České republice

Nelegislativní

Politika bude představovat strategii ochrany klimatu v ČR do roku 2030 s dlouhodobým výhledem do roku 2050 a měla by nastínit možnosti a opatření nezbytná pro přechod na efektivní nízkouhlíkové hospodářství. Stanovené cíle by měly zajistit plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a příslušných dokumentů a strategií EU, především stávajícího klimaticko-energetického

Posílení flexibility a robustnosti přenosové soustavy ČR tak, aby bylo minimalizováno její přetížení v důsledku neplánovaných přetoků elektřiny zejména z VTE na severu SRN; zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu soustavy a zvýšení spolehlivosti zásobování průmyslu a obyvatel elektřinou; zvýšení bezpečnosti dodávek zemního plynu. Splnění redukčních závazků ČR k rokům 2020 a 2030. Nastavení dlouhodobé trajektorie přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.





vládou projednána dne 22. 12. 2014. Její další projednávání bylo odloženo na druhou polovinu roku 2015. V této fázi nelze přesně kvantifikovat.


Stěžejní iniciativa EU č. 4. Evropa méně náročná na zdroje. Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace. Hlavní cíl (tzv. 20-20-20) strategie Evropa 2020.

V roce 2014 vláda připravila další návrh legislativních změn, který reagoval na ukončení notifikačního řízení Evropské komise z 06/2014 k systému podpory zavedenému v zákoně o podporovaných zdrojích energie. V 10/2014 požádala ČR EK o pokračování notifikačního řízení vedoucího k vydání rozhodnutí o souladu systému podpory pro výrobu elektřiny z OZE s pravidly veřejné podpory EU také ve vztahu k výrobnám elektřiny z OZE uvedeným do provozu před 1. 1. 2013. Stěžejní iniciativa EU č. 4. Evropa Připravovaná aktualizace státní méně náročná na zdroje. surovinové politiky bude projednána Stěžejní iniciativa EU č. 5. společně s aktualizací SEK. Průmyslová politika pro éru Vláda ČR schválila usnesením č. globalizace. 755/2014 strategický dokument Politika druhotných surovin, který bude aktualizován každé 2 roky. Základní vizí dokumentu je přeměna odpadu na zdroje s cílem náhrady primárních zdrojů druhotnými surovinami získanými z výrobků a materiálů, které ukončily svůj životní cyklus.

Stěžejní iniciativa EU č. 4. Evropa méně náročná na zdroje. Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace.

Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012–2020 byl vládou schválen 12. 9. 2012. Probíhá implementace závěrů a doporučení, která z tohoto materiálu vzešla.


Stěžejní iniciativa EU č. 4. Evropa méně náročná na zdroje. Stěžejní iniciativa EU č. 5. Průmyslová politika pro éru globalizace.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a.s. uzavřel smlouvu s dodavatelem zařízení. V 10/2014 bylo uděleno stavební povolení. Projekty propojení plynárenské soustavy ČR a Polska (STORK II) a ČR a Rakouska (BACI, OBERKAPPEL) byly zařazeny na seznam projektů společného zájmu EU. Projekty jsou ve fázi přípravy.

Součástí dokumentu by měla být ekonomická analýza. Dopady na životní prostředí budou vyhodnocovány v rámci procesu SEA.

Vazba na stěžejní iniciativu Evropa méně náročná na zdroje a cíle Strategie Evropa 2020 v oblasti energetiky a klimatu.

První návrh Politiky ochrany klimatu zpracovalo MŽP ve spolupráci s externími konzultanty již v roce 2009. K materiálu proběhlo vnitřní a meziresortní připomínkové řízení a v 06/2010 bylo zveřejněno kladné stanovisko SEA. Předložení dokumentu vládě bylo však opakovaně odloženo, především v souvislosti s požadavkem na propojení s dalšími připravovanými

Připravuje se aktualizace Národního akčního plánu ČR pro energii z OZE – do 30. 6. 2015 (navazuje na dokončení po aktualizaci Státní energetické koncepce, jakož i po schválení revize směrnice 98/70/ES (2009/30/ES) a směrnice 2009/28/ES v EP).

Bude pokračovat příprava aktualizace státní surovinové politiky, která bude obsahovat suroviny rudní, nerudní, stavební i netradiční a high-tech nerostné zdroje, ale i energetické suroviny, včetně návrhu řešení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami v případech, kdy to je technicky možné a ekonomicky rentabilní, bude předložen vládě do 30. 6. 2015. Bude pokračovat plnění Akčního plánu pro biomasu v ČR na období 2012–2020, tj. stanovení kvantifikovaného energetického potenciálu zemědělské biomasy a lesní dendromasy a kvantifikace množství energie, která může být reálně vyrobená v ČR z biomasy s výhledem do roku 2020. Předpokládané datum uvedení PST transformátorů do provozu je 31. 12. 2016. Uvedení do provozu plynovodu STORK II je rok 2019, BACI 2019–2020 a propojení OBERKAPPEL 2020–2022.

Předložení materiálu vládě ČR pro informaci do 31. 7. 2015. Předložení koncepce do procesu SEA s předpokladem finálního schválení v roce 2016.

82

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav



balíčku a nového rámce pro klima a energetiku do roku 2030.

36

MŽP

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

Nelegislativní

Strategický dokument, který obsahuje opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší v ČR na regionální i národní úrovni.

Hlavním cílem Strategie je zajištění plnění imisních limitů a národních emisních stropů s využitím různých finančních zdrojů, včetně OP ŽP. Širším cílem Strategie je také přispět ke snížení emisí skleníkových plynů.

Náklady státního rozpočtu na zpracování Strategie činí 15% z celkové ceny, což představuje 3 188 955 Kč vč. DPH (spolufinancováno z technické asistence OP ŽP).

37

MŽP

Plán odpadového hospodářství 2015– 2024 (POH)

Legislativní – NV 352/2014 Sb.

Závazný podklad pro zpracování POH krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti OH. Reflektuje strategii a vytyčené priority rozvoje OH na další období. Obsahuje cíle, zásady a opatřením, které zohledňují politiku ŽP ČR, evropské závazky ČR a potřeby současného odpadového hospodářství v ČR. Je založena na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady.

Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. Opětovní použití výrobků s ukončenou životností. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů. Optimalizace nakládání s BRO na území ČR. Povinné zavedení tříděného sběru pro odpady z papíru, kovu, plastu a skla a BRO do roku 2015. Zásadní omezení skládkování na území ČR.

38

MŽP (Mze)

Snižování rizika povodní

Legislativní (novela vyhlášky 236/2002 Sb.) a plánovací (plány pro zvládání povodňových rizik)

Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem a záplavových území, povědomí o povodňovém riziku, návrh protipovodňových opatření na 6leté období.

39

MŽP

Snižování dopadu sucha

Nelegislativní (Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR) i legislativní (nařízení vlády stanovující minimální zůstatkové průtoky) a plánovací (plány povodí)

40

MZe (MŽP)

Snižování dopadu sucha

Rozšíření seznamu lokalit v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod

Upřesnit legislativní podporu na vymezování záplavových území s vazbou na mapování povodňového ohrožení a povodňových rizik, zpracování, projednání a přijetí vlastním plánů pro zvládání povodňových rizik do konce roku 2015 včetně návrhu protipovodňových opatření na další šestileté období. Upřesnit legislativní podporu na stanovení minimálních zůstatkových průtoků, zpracování, projednání a přijetí plánů pro povodí do konce roku 2015 včetně návrhu opatření proti suchu na další šestileté období, předmětem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je mimo jiné problematika sucha v kontextu pozorovaných a předpokládaných dopadů klimatické změny v ČR. Seznam lokalit uvedených v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území (dále jen „generel“) podléhá přezkoumání v šestiletých cyklech v návaznosti na prognózy vývoje klimatické změny v rámci plánování v oblasti vod a zejména v návaznosti na opatření přijatá v plánech povodí, které svým efekty mohou přispět ke zmírnění dopadů klimatické změny a tedy i ke snížení potřebnosti samotných nádrží. K výstavbě konkrétní nádrže dojde v případě prokazatelné potřeby. Na základě této povinnosti bude od roku 2015 u BRKO, kromě jiného, snaha naplnit stávající zpracovatelské kapacity, dle potřeby dobudovat nové kapacity a uplatnit výsledný produkt (kompost) převážně na zemědělské půdě tak, aby

Optimalizace veškeré činnosti Evropa méně náročná na zdroje. v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a ŽP. Optimalizace veškeré činnosti v OH, s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. Vyjasnění stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství v regionech i v rámci ČR. Regulace nevhodné výstavby a Evropa méně náročná na zdroje. aktivit v oblastech s významným povodňovým rizikem s cílem zvýšit povědomí o povodňovém riziku a snížení budoucího financování povodňových škod, které by byly nárokovány z veřejných rozpočtů. V této fázi nelze kvantifikovat. Evropa méně náročná na zdroje.

41

MŽP (MZe)

Zajištění místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu

Legislativní – zákon č.185/2001 sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení minimálních zůstatkových průtoků, návrh opatření na zmírnění dopadů sucha na 6leté období, schválení Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Vládou ČR.

3. Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20%, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v energetickém maximu na 20% a redukce emisí CO2 o 20% s možným navýšením redukčního cíle na 30%.

Harmonogram realizace opatření Dosavadní pokrok v realizaci strategickými dokumenty, zejména Aktualizací státní energetické koncepce a novou Státní politikou životního prostředí. Nyní ve fázi prefinální verze, 9/2015 plánované předložení ke schválení.

Realizovat cíle, zásady a opatření POH ČR pro období 2015–2020 bylo uloženo prostřednictvím usnesení vlády č. 1080/2014.


Národní program snižování emisí ČR, který je součástí Strategie, bude schválen usnesením vlády. Programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace, které jsou rovněž součástí Strategie, budou přijaty opatřením obecné povahy. Zpracování zmíněných dokumentů vyplývá ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Hodnocení POH ČR bude probíhat ve dvouletých intervalech.

Přípravy plánů pro zvládání povodňových rizik probíhají v souladu se stanoveným časovým harmonogramem. Práce na novelizaci vyhlášky probíhají v součinnosti s ostatními dotčenými orgány (Podniky Povodí, Ministerstvo zemědělství). V současné době probíhají expertní jednání k přípravě návrhu nařízení vlády stanovujícího minimální zůstatkové průtoky.

Dokončení první etapy do 31. 12. 2015.

Výběr lokalit a jednání s dotčenými subjekty budou probíhat v průběhu roku 2015 a generel musí být pořízen ve spolupráci s MŽP, tedy i jeho aktualizace (§ 28a vodního zákona). Lokality, o něž bude generel rozšířen, bude třeba uplatnit v územně plánovacích dokumentacích.

Bude podpořeno opatřeními POH patří Podpora využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, tj. biologických odpadů získaných z odděleného sběru

Připravit a provést revizi a rozšířit stávající seznam lokalit v generelu a vytipovat další plochy lokalit vhodných pro vybudování vodních nádrží, ve smyslu posouzení zabezpečenosti funkce uvažovaných vodních nádrží v podmínkách klimatické změny a předpokládaných nároků na vodu (především k pokrytí potřeb obyvatelstva a energetiky).

Nelze v této fázi kvantifikovat. Jedná se o koncepční materiál, jehož dopady jsou aktuálně spíše socioekonomické s ohledem na zakotvení lokalit do územně plánovacích dokumentací, a jde o předběžnou opatrnost před dopadem změny klimatu.

Iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“. Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, Plánů pro zvládání sucha.

V současné době jsou shromážděny požadavky na aktualizaci generelu od podniků povodí, je prováděno jejich prověřování z hlediska oprávněnosti nároků, následně bude připraveno nařízení vlády.

Odklonění BRKO od skládkování. Navrácení organické hmoty do půdy. Náhrada průmyslových hnojiv. Zvýšení úrodnosti půdy.

Podpora se očekává prostřednictvím OP (ŽP a Zemědělství)

Iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“

Bylo podpořeno v rámci výzev OP ŽP 2007–2013.

V průběhu roku 2015.

83

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

5.2.7. Zemědělská politika

MZe

Podpora živočišné výroby a pěstování ovoce a zeleniny, včetně brambor a chmele

Cílový stav



MZe

Řešení problematiky životního prostředí a změny klimatu


Legislativní i nelegislativní (balíček reformních nařízení přijatých v rámci reformy SZP)

Zapojení vhodných nástrojů I. a II. pilíře SZP pro maximální podporu živočišné výroby, pěstování ovoce, zeleniny a vína.

Legislativní (balíček reformních nařízení přijatých v rámci reformy SZP) Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství na období 2016–2020

Další plánované kroky biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy, vytvoření podmínek k odbytu výstupních produktů ze zpracování odděleně sebraných biologicky rozložitelných odpadů, tj. kompostu a digestátu, především pro využití v zemědělské výrobě a také v obcích.

Zajištění růstu zemědělské produkce, a to zejména v odvětvích s přidanou hodnotou a zlepšování vztahu zemědělství k půdě.

Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, modernizace zemědělských podniků, zvýšení jejich hrubé přidané hodnoty a účasti na trhu, zvýšení zaměstnanosti.

Iniciativa „Průmyslová politika pro éru globalizace“ Priorita „Růst podporující začlenění“.

Lze očekávat dopady na administraci žádostí o přímé platby, kontrolu plnění podmínek pro poskytování a výplatu těchto plateb. Vzhledem k zatím neupraveným detailním postupům a konkrétním technickým řešením nelze provést komplexní analýzu a kompletně vyčíslit náklady.

43


došlo k navrácení organické hmoty zpět do půdy v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech.

(BRKO).

42

Popis opatření

Ovoce do škol a Program školního mléka, bude přispívat k propagaci zdravých stravovacích návyků dětí v souladu s národní strategií ochrany a podpory zdraví ve spolupráci s resorty MZd a MŠMT. Podpora ČR a EU k financování dodávek vybraných zemědělských produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních.

Zapojení škol do programu, splnění výživových doporučení ohledně příjmu ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků ve školských zařízeních, docílení zdravých stravovacích návyků dětí, výchova budoucího spotřebitele.

Podpora takových způsobů hospodaření se zemědělskou a lesní půdou, které přispívají k zachování biodiverzity, zabránění degradaci půd a vody, adaptaci na změnu klimatu nebo její mitigaci.

Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví, včetně podpory účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči změně klimatu. Předpokládá se podpora cca 850 tis. ha zemědělské půdy. Dále cca 98 tis. ha PUPFL. Souběžně podpora cca 830 tis. – 1,75 mil. ha z.p. v rámci opatření poskytování podpor v oblastech s přírodním znevýhodněním.

Snížení administrativní zátěže spojením dvou programů do jednoho společného projektu. Vlivem meziresortní odborné spolupráce na projektu a výběru podporovaných produktů dosažení zdravého životního stylu školní mládeže. Jedná se o kofinancování tohoto projektu režimu podpory do vzdělávacích zařízení. Vzhledem k zatím neupraveným detailním postupům navrhované evropské legislativy na spojení dvou programů nelze přesně definovat náklady. V roce 2013 bylo ze státního rozpočtu na školní mléko vyplaceno 45,7 mil. Kč a na ovoce do škol 37,4 mil. Kč, z rozpočtu EU na školní mléko 10,1 mil. Kč a na Ovoce do škol 101,1 mil. Kč. Zlepšení biologické rozmanitosti a Iniciativa Evropa méně náročná zajištění udržitelného na zdroje. hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí a jeho složek včetně adaptace odvětví na klimatickou změnu a podpora jejímu předcházení na 1,2 mil. ha zemědělské a lesní půdy. Lze očekávat dopady na administraci žádostí o přímé platby, kontrolu plnění podmínek pro poskytování a výplatu těchto plateb. Vzhledem k zatím neupraveným detailním postupům a konkrétním technickým řešením nelze provést komplexní analýzu

PRV byl po schválení vládou dne 9. 7. 2014 předložen ke schválení EK (16. 7. 2014). V roce 2015 bude programový dokument finalizován na základě připomínek EK a konečná verze pak předložena Vládě ČR. Pro stanovení podmínek čerpání podpory probíhá příprava národních prováděcích předpisů. Předpoklad schválení opatření v rámci PRV je v pololetí roku 2015.

Bude podpořeno z OP ŽP 2014– 2020. Implementace relevantních opatření Program rozvoje venkova na období 2014–2020 (PRV).

K projektu Ovoce a mléko do škol: V současném období se v EU projednává návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení.

PRV byl po schválení vládou dne 9. Implementace relevantních 7. 2014 předložen ke schválení EK opatření PRV. (16. 7. 2014). Aktuálně probíhá příprava národních prováděcích předpisů. Základní vizí pro aktuálně připravovaný akční plán je, že ekologické zemědělství bude plně rozvinutým odvětvím zemědělství se všemi odpovídajícími charakteristikami, jakými jsou stabilní trh bioproduktů a biopotravin, dostupné služby a konzistentní státní politika podporující jak poskytování veřejných statků, včetně aspektů týkajících se životního prostředí a pohody zvířat, tak produkci

84

Č.

44

45

46

47

Kapitola v NPR 2015


MZe

MZe

MZe

MZe

Název opatření

Typ opatření

Zvýšení významu zemědělství, potravinářství a lesnictví v rozvoji venkova a podpoře zaměstnanosti Podpora rozvoje technologického výzkumu a inovací

Legislativní

Posílení exportní výkonnosti zemědělskopotravinářského sektoru

Nelegislativní

Zvýšení bezpečnosti a kvality potravin

Nelegislativní a legislativní

(balíček reformních nařízení přijatých v rámci reformy SZP) Legislativní (balíček reformních nařízení přijatých v rámci reformy SZP)

(Projekt pro identifikaci exportních příležitostí pro agrobyznys)

(v souvislosti s novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění – příprava prováděcích předpisů) 48

MZe

Podpora citlivých a historicky tradičních odvětví živočišné a rostlinné výroby, podpora mladých zemědělců, zlepšení biologické rozmanitosti a zajištění udržitelného hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí

Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády

49

MZe

Koncepce strategického rozvoje státního podniku Lesy ČR na období 2015– 2019

Nelegislativní

Popis opatření

Cílový stav

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) a kompletně vyčíslit náklady.




biopotravin.

Investiční podpory pro modernizaci a inovaci zemědělských a lesnických podniků. Podpora rozvoje zpracovatelských forem tzv. krátkých řetězců včetně dalšího rozvoje regionálních a místních trhů. Investiční opatření spojená s rozvojem technologického výzkumu a inovací v oblasti výroby, marketingu a organizace (technika, technologie, osiva, sadba, plemenný materiál atd.). Vytvoření podmínek aktivní participace českého zemědělství, potravinářství a lesnictví v rámci Evropského inovačního partnerství (EIP) za předpokladu podstatného zlepšení transferu výstupů výzkumu do praxe. Sjednocení a zefektivnění provádění proexportních opatření v oblasti vývozu zemědělských výrobků a potravin do zemí mimo EU zejména se zaměřením na produkty s vyšší přidanou hodnotou a trhy, u nichž byl identifikován exportní potenciál. Podpora producentů kvalitních místních potravin, zavedení přísnějších pravidel pro obchodní řetězce včetně transparentního značení původu potravin a vyšších sankcí za klamavé informace o složení výrobku. Přijetí opatření spojených s lepším fungováním celého potravinového řetězce s ohledem na odpovídající rozdělení přidané hodnoty. Zefektivnění systému kontroly a podpora větší informovanosti spotřebitelů o výrobcích s cílem vyšší veřejné poptávky po kvalitních a bezpečných potravinách a navýšení počtu inspektorů v terénu. Zapojení vhodných nástrojů I. pilíře SZP pro maximální podporu rostlinné a živočišné výroby, generační obměna na venkově a šetrný přístup zemědělství k životnímu prostředí.

Modernizovaná zemědělská produkce.

Zvýšení hrubé přidané hodnoty v podporovaných podnicích a tvorba pracovních míst.

Iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace Priorita Růst podporující začlenění.

PRV byl po schválení vládou dne 9. 7. 2014 předložen ke schválení EK (16. 7. 2014). Aktuálně probíhá příprava národních prováděcích předpisů.

Implementace relevantních opatření PRV.

Zlepšení transferu výstupů výzkumu do praxe.

Intenzivnější spolupráce výzkumných institucí s praxí, realizace projektů spolupráce.

Priorita Inteligentní růst Iniciativa Unie inovací.

PRV byl po schválení vládou dne 9. 7. 2014 předložen ke schválení EK (16. 7. 2014). Aktuálně probíhá příprava národních prováděcích předpisů. Předpoklad schválení je začátek roku 2015.

Implementace relevantních opatření PRV.

Vytvoření podmínek pro posílení výkonosti a diverzifikace zemědělsko-potravinářského exportu.

Cca 17,5 mil. Kč ročně

Iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace.

Nastavení úzké spolupráce s resorty v oblasti proexportu. Dokončení kroků ke zřízení pozic zemědělských diplomatů v 5 zemích. Zvýšení počtu Projektů na podporu ekonomické diplomacie v sektoru zemědělství. Účinnost novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích od 1. 1. 2015.

Zahájení fungování zemědělských diplomatů. Vyšší a efektivnější podpora českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách. Zvýšení počtu podnikatelských misí ministra zemědělství. Příprava prováděcích předpisů v souvislosti s novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.

Zajištění růstu zemědělské produkce, a to zejména v odvětvích s přidanou hodnotou, zlepšování vztahu zemědělství k půdě a zvyšování zaměstnanosti.

Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zaměstnanosti. Lze očekávat dopady na administraci žádostí o přímé platby, kontrolu plnění podmínek pro poskytování a výplatu těchto plateb.

Iniciativa Evropa méně náročná na zdroje Iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace Priorita Růst podporující začlenění.

Termín nabytí účinnosti nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády je 1. 4. 2015.

Dlouhodobou vizí Lesů ČR je příkladné hospodaření s majetkem státu na principech trvale udržitelných zásad hospodaření a správy lesa, a to s ohledem na ekonomické, environmentální, sociální a právní souvislosti.

Zvyšování hodnoty státního majetku; dosahování objektivní finanční renty z lesního majetku a realizace jejich odvodů do fondu zakladatele; uplatňovat přírodu respektující principy hospodaření s lesním majetkem, které jsou zakotveny v platné legislativě a Národním lesnickém programu;

Odvody do fondu zakladatele si udrží vysokou úroveň (8,8 mld. Kč v roce 2015 s postupným snižování na 2,6 mld. v roce 2019). Udržení vysokého hospodářského výsledku v rozmezí 3,5 až 4,5 mld. ročně. Pozitivní dopady v sociální oblasti spojené s vytvořením cca 600

Růst podporující začlenění. Evropa méně náročná na zdroje. Redukce chudoby a snižování sociálního vyloučení.

Schválen dokument Principy nastavení podpor v ČR pro období 2014–2020 v souvislosti s reformou SZP pro I. a II. pilíř. Byla publikována dvě nařízení vlády nezbytná k administraci přímých plateb, konkrétně nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor. Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, bylo schváleno vládou dne 16. 3. 2015. Koncepce byla schválena dozorčí radou a následně projednána vládou ČR dne 23. 2. 2015.

Zvýšená úroveň kvality a bezpečnosti potravin v ČR a lepší fungování celého potravinového řetězce s ohledem na odpovídající rozdělení přidané hodnoty.

Zvýšení hodnoty a diverzifikace českého zemědělskopotravinářského exportu mimo země EU (zejména východní teritoria). Zlepšení fungování celého potravinového řetězce. Zvýšení úrovně kvality a bezpečnosti potravin. Zefektivnění systému kontroly. Informovaný a dobře se orientující spotřebitel.

Iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace.

Koncepce je platná na období do roku 2019. Byly ustanoveny 4 pracovní skupiny s cílem podpořit realizaci Koncepce: 1) sociální aspekty lesnické zakázky; 2) podpora tuzemského zpracování dřevní hmoty; 3)

85

Č.

50

Kapitola v NPR 2015

5.3.1 Rozvoj trhu práce a aktivní politika zaměstnanosti, zvyšování produktivity práce


Název opatření

Typ opatření

MPSV

Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020

Nelegislativní

51

MPSV

Rozšíření regionů, do nichž lze poskytnout hmotnou podporu na vytvoření pracovních míst v rámci systému investičních pobídek

Legislativní

52

MPSV

Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce

Nelegislativní

53

MPSV, ÚP ČR

Aktivizační pracovní příležitost

Nelegislativní (pilotně realizováno jako ověření nového nástroje APZ podle § 106 zákona č. 435/2004 Sb.)

54

MPSV

Veřejná služba, prostupné zaměstnávání

Legislativní/nelegislati vní (nelegislativní charakter v případě provázání veřejné služby s nástroji politiky zaměstnanosti)

55

MPSV

Národní akční plán vytváření rovných příležitostí osob se zdravotním postižením (OZP)

Nelegislativní

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) přispět ke zlepšení sociální situace nových pracovních míst. Úsporná ve státě; obnovit důvěru společnosti opatření v oblasti poskytovaných v činnost podniku. služeb a dodávek a organizačního uspořádání podniku. Vymezení základních strategických Naplnění národních cílů politiky Realizace strategických opatření prioritních okruhů směřování politiky zaměstnanosti do roku 2020. přispěje ke zvýšení zaměstnanosti do roku 2020 s cílem zaměstnanosti v ČR, naplnit národní cíle politiky zaměstnanosti k efektivnějšímu fungování trhu do roku 2020. práce a zajistí udržitelný rozvoj z pohledu zaměstnanosti. Předpokládá se financování opatření v rámci OP Z, popř. z rozpočtu APZ, nicméně požadavkem vlastní strategie je zajištění v rámci rozpočtových možností dostatečné finanční prostředky na realizaci politiky zaměstnanosti. Rozšířit okruh regionů, do nichž lze Vytváření pracovních míst Nivelizace rozdílu v rámci systému investičních pobídek v regionech, které sice statisticky v nezaměstnanosti mezi regiony poskytnout hmotnou podporu na nevykazují výrazné překročení ČR. vytvoření nových pracovních míst. celorepublikového průměru podílu Podporu rozšířit i na regiony, kde nezaměstnaných osob, nicméně průměrný podíl nezaměstnaných osob v nich přetrvávají strukturální přesahuje o 25 % celorepublikový průměr problémy a potýkají se s nízkou (aktuálně o 50 %). Nově zavedení tvorbou nových pracovních míst. institutu „zvýhodněná průmyslová zóna“ pro čerpání hmotné podpory až ve výši 300.000,- Kč/místo. Opatření rozpracovává strategické priority Plnění strategie politiky Dopady na státní rozpočet nejsou Strategie politiky zaměstnanosti do roku zaměstnanosti do roku 2020, předpokládány, opatření budou 2020 do podoby 37 konkrétních opatření naplnění všech 37 opatření. primárně realizována v rámci OP realizovaných v letech 2014– 2017. Z, resp. v rámci rozpočtových možností APZ. Zaměstnavatelům, kteří provádí činnost Aktivizace dlouhodobě Realizováno v rámci rozpočtu ve veřejném zájmu (zpravidla obec) nezaměstnaných osob a osob aktivní politiky zaměstnanosti – poskytován finanční příspěvek na mzdu v hmotné nouzi, zlepšení příjmové bez dopadu na státní rozpočet. uchazeče o zaměstnání, který vykonává situace těchto osob. činnost v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání (možný souběh s vedením osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy) na základě DPČ či DPP. Maximální doba vykonávání činnosti byla stanovena na 3 měsíce, při maximálním rozsahu 40 hodin měsíčně. Opatření určeno pro osoby evidované jako uchazeči o zaměstnání déle než 12 měsíců, resp. osoby v hmotné nouzi. Popis opatření

Opětovné zavedení bonifikace dobrovolného výkonu veřejné služby podle zákona č. 111/2006 Sb., osobami v hmotné nouzi s cílem aktivizovat dlouhodobě nezaměstnané osoby, resp. osoby v hmotné nouzi a umožnit jim získání základních pracovních návyků nezbytných k dalšímu uplatnění na trhu práce. V části plánu k zaměstnanosti OZP strategický dokument obsahující soubor opatření majících za cíl eliminovat hendikepy OZP s cílem zajistit těmto osobám rovné příležitosti a vhodné uplatnění na trhu práce.

Cílový stav

Zvýšení zaměstnanosti osob v hmotné nouzi, resp. osob dlouhodobě nezaměstnaných.

Zvýšení zaměstnanosti OZP, maximální eliminace jejich znevýhodnění na trhu práce.

Bonifikace výkonu veřejné služby v režimu dávek pomoci v hmotné nouzi zvýší sice mírně výdaje SR na tyto formy sociálních dávek, nicméně v důsledku přispěje k vyššímu uplatnění podpořených osob na trhu práce a následné snížení výdajů státu na pomoc v hmotné nouzi. Zvýšení zaměstnanosti OZP.



Další plánované kroky korektnost smluvního rámce a 4) formy indexace smluvních cen.

Naplnění cíle míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20–65 let do roku 2020 na hladinu 75 %.

Strategie politiky zaměstnanosti Aktualizace strategie a její byla schválena vládou usnesením č. vyhodnocení je plánováno na 835 ze dne 15. 10. 2014. závěr roku 2017.


Připravena novela nařízení vlády č. 515/2004 Sb., v současné době v legislativním procesu.

Schválení příslušné novely v průběhu roku 2015.


Opatření schválena usnesením vlády č. 891 ze dne 3. 11. 2014.


V roce 2014 podpořeno 1 570 osob.

Realizace opatření je čtvrtletně monitorována, vyhodnocení plnění opatření je dle usnesení vlády naplánováno vždy na závěr příslušného roku. Příslušný akt řízení platný pouze v roce 2014. Na žádost ÚP ČR na základě vyhodnocení poznatků z realizace (nedostatečný zájem) a z důvodu preference ostatních nástrojů sloužících k přímému uplatnění uchazečů o zaměstnání na trh práce, zejména VPP, zakládající standardní pracovní poměr, nebyla platnost příslušného řídícího aktu prodloužena.


Probíhá proces přípravy konkrétního návrhu legislativní úpravy.

Naplnění cíle míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20–65 let do roku 2020 na hladině 75 %.

Návrh Národního plánu pro vytváření rovných příležitostí OZP prošel vnějším připomínkovým řízením a je před schválením vládou.

Dalším důvodem nepokračování v realizaci je předložení záměru na opětovné bonifikování výkonu veřejné služby podle zákona č. 111/2006 Sb. Novelizace zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Návrh nyní projednává Výbor pro sociální politiku.

V průběhu roku 2015 bude schválen vládou ČR.

86

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Příprava projektové žádosti, zahájení realizace ve 2. polovině 2015.

Efektivnější systém vzdělávání lékařských pracovníků směřující k stabilnějšímu prostředí, zjednodušení administrativních úkonů, optimalizaci systému vzdělávání.

Zvýšení efektivity procesu postgraduálního vzdělávání.

Opatření vychází z vládních cílů.

Zákon se nachází ve vnějším připomínkovém řízení.

Předložení novely zákona vládě.

Občané nebudou zatíženi regulačními poplatky za návštěvu u ambulantních specialistů a za recepty.

Negativní dopad na rozpočty poskytovatelů ve výši cca 2,9 mld. Kč.

Opatření vychází z vládních cílů.

Dokončeno – opatření v platnosti.

Legislativní (vyhlášky, Optimalizace podmínek pro hodnocení 372/2011,48/2011) kvality, vyhodnocování a měření kvality, bezpečnostní cíle, práce s nežádoucími událostmi, edukace občanů i zdravotníků v kontextu problematiky. Akční plány Národní Legislativní (AP AP přináší celou řadu pozitivních změn strategie Zdraví 2020 budou vyžadovat v následujících oblastech: pohybová změnu několika aktivita, správná výživa, stres a duševní právních norem zdraví, omezení zdravotně rizikového v oblasti veřejného chování, infekční onemocnění a zdraví) vakcinace, screeningové programy, kvalita a dostupnost dlouhodobé péče, bezpečnost poskytovaných služeb, vzdělávání zdravotníků a elektronizace zdravotnictví. Vytvoření dlouhodobé a Nelegislativní Formulace aktivit ke sdílení zdravotních a ucelené národní ekonomických informací, vytvoření strategie elektronického efektivnějšího přístupu pacienta zdravotnictví k zdravotní péči formou elektronizace agend, tvorba kvalitní infrastruktury a datové základy na národní úrovni, podpora dostupnosti a telemedicíny formou aplikačních řešení.

Snížení nežádoucích událostí, zvýšení kvality a výsledků péče, rozšíření povědomí o standardech kvality, pokles negativních statistik (reoperace, rehospitalizace atd.). Zlepšení parametrů veřejného zdraví, zavedení efektivní elektronizace zdravotnictví, zlepšení kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb a zvýšení dostupnosti zdravotní péče a odstranění nerovností.

Bez dopadu na státní rozpočet a jiné prostředí.

Návaznost na Health 2020 (WHO).

Akční plán schválen MZd.

Implementace opatření.

V současné době nelze kvantifikovat – bude postupně dopracováno.

Návaznost na Národní strategii Zdraví 2020 a Evropské strategie Health 2020.

V přípravě.

Předložení vládě 07/2015.

Zvýšená efektivita zdravotní péče, redukce chybovosti, větší transparentnost. Usnadňuje socioekonomickou inkluzi a rovnost, kvalitu života a posilování pacientů skrze větší transparentnost, přístup ke službám a informacím a využívání sociálních sítí pro zdraví.

Opatření budou implementována z prostředků evropských fondů na rozvoj veřejné správy a její digitalizaci.

V přípravě.

K předložení vládě 09/2015.

Strategie sociálního Nelegislativní začleňování 2014–2020

Zlepšení přístupu osob sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených ke zdrojům a službám ve společnosti běžným (zaměstnání, bydlení, sociální služby, podpora rodiny, podpora rovného přístupu ke vzdělání, ke zdravotní péči a dalším).

V SR v kapitolách příslušných resortů jsou vyčleněny prostředky na realizaci aktivit v jejich působnosti podle kompetenčního zákona. V rámci posílení sociální práce jako základního nástroje řešení sociálního začleňování a opatření uvedených v kapitole 2 a 3 Strategie bude třeba zajistit navýšení počtu sociálních pracovníků na obcích.

Evropská platforma pro boj proti chudobě – zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. Účelem je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení.

Strategie sociálního začleňování 2014–2020 byla v 01/2014 přijata vládou. Byly nastaveny monitorovací mechanismy a ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí byla stanovena soustava indikátorů pro sledování plnění úkolů vyplývajících ze Strategie.

Informace o plnění opatření Strategie za rok 2014 bude předána vládě pro informaci do 30. 4. 2015. V současné době se pracuje na projektech Sociální začleňování na místní úrovni a Efektivita řízení úřadu, které také přispějí k naplňování Strategie sociálního začleňování 2014– 2020.

Strategie Evropa 2020 – priorita: Růst podporující začlenění, stěžejní iniciativa: Evropská

Příprava probíhá dle legislativního a nelegislativního plánu prací na rok 2015.

MZd

Zjednodušení systému postgraduálního vzdělávání

60

MZd

Redukce regulačních poplatků

61

MZd

Akční plán Kvalita a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb

62

MZd

63

MZd

ÚV – ASZ


Prvotní návrh projektového záměru – v první fázi bude pilotně ověřeno jako projekt OP Z.

Příspěvek na geografickou mobilitu

65



MPSV,Ú P ČR

Registr náhradního plnění zaměstnávání osob se zdravotním postižením Slevy na pojistném při zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, příprava Strategie boje

Legislativní (novela Registrace objemu dodávek zákona č. 435/2004 realizovaných v rámci plnění povinného Sb., o zaměstnanosti) podílu zaměstnávání OZP. Snížení povinných mzdových odvodů zaměstnavatelů v případě zaměstnávání OZP, a to na volném trhu práce (netýká se zaměstnavatelů s více než 50 % OZP). Nelegislativní Uchazečům o zaměstnání poskytnout finanční příspěvek na geografickou mobilitu s cílem motivovat k přijetí zaměstnání mimo lokalitu bydliště a posílit regionální mobilitu pracovní síly. Legislativní (novela Snížení počtu atestačních oborů, zákonů 95/2004 Sb. a omezení rozsahu výkonů pro získání 96/2004 Sb.) atestace, atestační pracoviště v regionálních nemocnicích. Legislativní (novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Legislativní (novelizace zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění)

Nelegislativní a legislativní, zpracování nelegislativních

Zrušení poplatků za ambulantní služby (vyjma pohotovosti) a za recept.

Rámcový strategický dokument pro oblast sociálního začleňování. Primárním účelem je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení. Dále ukazuje směr, kterým se řešení sociálního vyloučení mají ubírat, prosazuje společensky odpovědné hodnoty vztahující se k sociálnímu vyloučení, upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního vyloučení a zasazuje se o šíření principu mainstreamingu sociálního začleňování na všech správních úrovních. V 02/2015 vláda přijala Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011– 2015. V roce 2015 bude probíhat příprava

Eliminace obcházení povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Zvýšení motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP.

Strategie má přispět k cíli ČR v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením. Podpora zaměstnanosti osob se ztíženým přístupem na trh práce v rámci systému prostupného, zapojení sociálně znevýhodněných

Vytvoření nových pracovních míst pro osoby se ztíženým přístupem na trh práce, vznik a rozvoj sociálních podniků, uplatňování



Zvýšení zaměstnanosti zejména v periferních regionech a regionech s vysokým přebytkem pracovní síly nad její poptávkou.

58

MPSV, ÚV – ASZ


Snížení geografické disproporce mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.

MPSV

5.3.3 Sociální začleňování a boj s chudobou

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) Zvýšení zaměstnanosti OZP na volném trhu práce.


57

64

Cílový stav

Zvýšení zaměstnanosti OZP na volném trhu práce.

MPSV

5.3.2 Kvalitní a dostupná zdravotní péče

Popis opatření

Návrh řešení je ve fázi projednávání Od 1. 1. 2016 plná účinnost. mezi MPSV, zástupci osob se zdravotním postižením a jejich zaměstnavatelů. Návrh řešení je ve fázi projednávání Další projednávání zúčastněných mezi MPSV a MF. subjektů za účelem vyjasnění konkrétních parametrů.

56

59

Typ opatření

87

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

proti sociálnímu vyloučení na období 2016–2020

opatření i věcného záměru zákona o sociálním podnikání a věcného záměru zákona o sociálním začleňování Nelegislativní

Popis opatření

Cílový stav

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na léta 2016–2020 a věcné záměry zákonů o sociálním podnikání a sociálním začleňování.

dětí do hlavního vzdělávacího proudu, prevence rozpadu rodiny a odebírání dětí do ústavní péče, bezpečnost uvnitř a v okolí sociálně vyloučených lokalit, společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek. Opatření se týkají oblastí významných z Změna přístupu lidí a celé hlediska kvality života seniorů a stárnutí společnosti ke stárnutí, zlepšení populace. Jedná se oblasti: Příprava na zapojení starších občanů do života stárnutí, ochrana práv seniorů, celoživotní společnosti, podpora aktivního učení, zaměstnávání starších pracovníků, stárnutí jako prevence sociálního dobrovolnictví, kvalitní prostředí pro život vyloučení a zdravotních problémů. seniorů, zdravé stárnutí a péče o seniory s omezenou soběstačností. Plnění opatření přispěje ke změně přístupu lidí a celé společnosti ke stárnutí.

66

MPSV

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017

67

MPSV, ÚV – ASZ

Koncepce prevence a Nelegislativní řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020

Podpora přístupu osob ohrožených vyloučením z bydlení nebo bezdomovců k bydlení. Opatření Koncepce zahrnují podporu přístupu k bydlení, sociální práci a sociálním službám, ke zdravotní péči a zvyšování informovanosti.

68

MPSV

Koncepce sociálního bydlení ČR pro osoby v bytové nouzi 2015– 2025

Nelegislativní

69

MPSV

Zpracování Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2020

Nelegislativní

Koncepce je krokem k vytvoření a k přijetí Zajištění přístupu a udržení zákona o sociálním bydlení, dlouhodobého, kvalitativně předpokládaná účinnost 2017. standardního a prostorově nesegregovaného nájemního bydlení, prostřednictvím souboru nástrojů bytové a sociální politiky. Systém sociálního bydlení sestává z využívání sociálních služeb, z ošetření příspěvkem státu na bydlení, a z využívání sociálních nebo dostupných bytů. Dokument, jehož ambicí je vymezit hlavní Vymezení rámce směřování soc. rozvojové oblasti pro sociální služby a služeb. stanovit klíčové cíle či opatření, jejichž naplňováním by došlo k celkovému zefektivnění systému sociálních služeb.

70

MPSV

Zákon o sociálních pracovnících

Legislativní

Bude jedním z pilířů sociálního systému v ČR, neboť vymezí pozici sociálních pracovníků a bude garantovat kvalitu výkonu sociální práce. Zákonná úprava vytváří prostor pro regulaci oboru sociální práce – státem stanovené předpoklady a podmínky vstupu do profese, profesní postavení a ochrana profesního titulu. Profesní komora sociálních pracovníků bude nositelem etických hodnot. Samosprávné rozhodování umožní přímý vliv odborně

Fungující služby pro cílovou skupinu, s důrazem na prevenci bezdomovectví. Následná podpora osob vedoucí k sociálnímu začlenění (resocializace). Lepší přístup osob v procesu bezdomovectví k bydlení a zdravotní péči. Fungující spolupráce všech aktérů, dostatečná informovanost.

Navrhuje se postavení zákona o sociálních pracovnících jako obecného právního předpisu ve vztahu ke zvláštním předpisům upravujícím činnosti sociálního pracovníka.

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) sociálních a zaměstnanostních podmínek a kritérií při zadávání veřejných zakázek.


platforma proti chudobě, národní cíl: Snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 100 000 osob. S dopady na SR - v závislosti na Podpora sociálního začlenění, schválení navrhované finanční zejména prostřednictvím podpory a následně plnění snižování chudoby, a to snahou opatření. snížit počet lidí ohrožených Dopady ostatní: Zlepšení přístupu chudobou nebo vyloučením občanů k životu jako prevence nejméně o 20 milionů. pro přípravu na stáří, příprava společnosti na řešení společenských problémů v budoucnosti, očekávaných v souvislosti s demografickým stárnutím populace a v konečném důsledku i snížení nákladů na sociální a zdravotní péči. Úspory jiných výdajů SR (dávky Podpora sociálního začlenění, pomoci v hmotné nouzi, sociální zejména prostřednictvím služby, zdravotnictví, vězeňství snižování chudoby, a to snahou aj.). Snížení počtu osob snížit počet lidí ohrožených ohrožených chudobou, materiální chudobou nebo vyloučením deprivací nebo žijících v nejméně o 20 milionů. domácnostech bez zaměstnané, ČR se zavázala vyvinout úsilí snížení počtu domácností a vedoucí ke snížení počtu osob jednotlivců, kteří přicházejí o ohrožených chudobou, materiální bydlení, snížení počtu osob, které deprivací nebo žijících v přebývají na ulici (zjevných domácnostech s nízkou pracovní bezdomovců), zvýšení výkonnosti intenzitou o 100 000 osob.“ a efektivity systémových řešení v oblasti bezdomovectví.

V rámci plnění cílů je počítáno s náklady SR, zároveň by mělo dojít k úsporám v rámci úspor na dávkách a rovněž na prevenci bezdomovectví a sociálně patologických jevů.

Znalost směřování a podpory rozvoje jednotlivých segmentů v oblasti soc. služeb ze strany subjektů působících v soc. službách. Dopady ekonomické nelze předem odhadnout. Zvýšení zaměstnanosti sociálních pracovníků a na zvýšení dostupnosti kvalitní odborné pomoci, tedy ochrana klientů před neodbornou pomocí neprofesionálů.

Plnění cílů Koncepce sociálního bydlení je v souladu s cílem Sociální začleňování a snižování chudoby. Vyřešením situace bytové nouze umožní osobám ohroženým sociální exkluzí stabilizaci a uplatnění na trhu práce, čímž ve svém důsledku napomůže snížení počtu domácností bez zaměstnané osoby. Národní cíle – naplnění § 96, písm. b) zákona č. 108/2006 Sb.

Budou vytvořeny podmínky pro kontrolu kvality vzdělávacích programů sociálních pracovníků s posílením hodnocení přiměřenosti jejich obsahu, čímž se naplní očekávání, která pro sociální práci plynou ze standardů veřejných služeb v EU.



Proběhla aktualizace Národního akčního plánu na základě usnesení vlády č. 584. Cílem bylo přehodnotit opatření, stanovit gestory za plnění opatření včetně vytvoření finančních zdrojů pro plnění úkolů NAP, personální posílení řešení problematiky stárnutí, vytvoření sítě „focal point“ na jednotlivých rezortech s cílem propojit více opatření NAP se strategickými dokumenty rezortů.

Je plánováno vyhodnocení dosavadního plnění NAP, zejména pak těch opatření, která měla termín splnění v roce 2014. V současné době se pracuje na projektech Sociální začleňování na místní úrovni a Efektivita řízení úřadu, které také přispějí k naplňování Národního akčního plánu.

V 05/ 2014 schválila vláda akční plán kroků k naplňování Koncepce. V 11/ 2014 proběhla první národní konsenzuální konference k bezdomovectví. Během celého roku probíhala úzká spolupráce s Výzkumným ústavem práce a soc. věcí na projektech „Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh dalšího postupu k získávání chybějících dat o bezdomovectví v ČR nezbytných pro vytváření politik zaměřených na tuto cílovou skupinu“ a „Metodika prevence ztráty bydlení“. V 04/2015 byl vydán sborník z Konsensuální konference o bezdomovectví. 03/2015 Koncepce finalizována, předána do připomínkového řízení.

Je plánováno vyhodnocení dosavadního plnění Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, zejména pak těch opatření, která měla termín splnění v roce 2014. V současné době se pracuje na projektech Sociální začleňování na místní úrovni a Efektivita řízení úřadu, které také přispějí k naplňování Koncepce.

Probíhá ustavení pracovních uskupení pro přípravu Národní strategie.

Postupné zpracování textu Národní strategie; předpoklad dokončení Národní strategie: 12/2015 (poté předložení vládě).

Probíhají konzultace v terénu, se sociálními pracovníky, zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery, se zástupci v rámci rezortu a dalších rezortů. Dle Plánu legislativních prací vlády ČR na 1. pololetí 2015 má být věcný záměr zákona o sociálních pracovnících předložen vládě do 30. 6. 2015.

Průběžně budou pokračovat konzultace směřující k zpracování paragrafovaného znění návrhu zákona. Předpokládané předložení vládě ČR v 06/2016 a předpokládaná účinnost 1. 1. 2017.

09/2015 věcný záměr zákona, 2. Q 2016 zákon v paragrafovém znění, 1. 1. 2017 předpokládaná účinnost.

88

Č.

Kapitola v NPR 2015

71

72

5.3.4. Slaďování pracovního a rodinného života

73


Název opatření

Typ opatření

MPSV

Koncepce dlouhodobé zdravotně sociální péče

Legislativní

MPSV

Projekt Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě

Nelegislativní

Projekty OP LZZ: podpora zahájení podnikání žen, podpora dětských skupin

Nelegislativní

MPSV

Popis opatření zainteresovaných sociálních pracovníků zejména na dohled nad dodržováním etických hodnot a principů sociální práce. Cílem úpravy systému dlouhodobé zdravotně sociální péče je nastavit řešení, které zajistí efektivní a finančně udržitelné poskytování služeb dlouhodobé péče na sociálně zdravotním pomezí. Uvažuje se o dvou variantách řešení – první je návrh komplexního „zákona k dlouhodobé péči“, druhou návrh změnového „zákona k dlouhodobé péči“. V rámci realizace projektu byly v minulém roce zpracovány analýzy legislativních opatření v oblasti služeb péče o předškolní děti a flexibilních forem práce v obou partnerských zemích (Německo, Rakousko).

Obsahem projektů je tvorba a realizace komplexních programů na podporu zahájení a rozvoje samostatné výdělečné činnosti (např. vzdělávací, poradenské a podpůrné programy na podporu zahájení a rozvoje samostatné výdělečné činnosti). Podpora a rozvoj územně a finančně dostupných služeb péče o děti byl součástí všech vyhlášených výzev k předkládání grantových projektů v oblasti podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů. Každoročně přijímaný dokument, který slouží k implementaci Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014– 2020.

Cílový stav

Nyní dochází, na základě komparace s českou legislativou, k přípravě návrhu možné implementace některých opatření do českého legislativního systému. Tento dokument bude dokončen do 06/2015.

Projekt je financován z OP LZZ. Celkové náklady projektu činí18 788 721 Kč.


V rámci projektu v současné době Projekt bude probíhat do 11/2015. probíhá spolupráce se ZŠ Praha 3 Cimburkova 18/600, která v tomto roce bude zřizovat již druhé zařízení péče o děti ve věku 3–6 let. Nadále probíhá spolupráce s Kanceláří veřejného ochránce práv. V roce 2014 se do projektu zapojila VŠCHT a Ministerstvo zemědělství.


Projekty budou v tomto roce ukončeny.

Cílem projektů je umožnění sladění pracovního a rodinného života.

Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018

Nelegislativní

Cílem je snížit výskyt domácího a genderově podmíněného násilí v české společnosti.

76

ÚV – RRP

Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2015– 2017 ÚV –RRP Sjednocení hodnocení dopadů materiálů předkládaných vládě ČR na rovnost žen a mužů

Nelegislativní

Cílem je podpořit vyšší míru zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Vyšší míra zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Nelegislativní

Sjednocení požadavku na hodnocení dopadů legislativních i nelegislativních materiálů předkládaných vládě ČR na rovnost žen a mužů. Součástí materiálu bude také návrh k optimalizaci sběru statistických dat členěných dle pohlaví. Cílem je přispět k vyššímu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve státní správě.

Efektivnější tvorba legislativních i nelegislativních materiálů vlády ČR.

ÚV – RRP

Návrh opatření Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů směřujících k odstraňování překážek a k vytváření podmínek

Nelegislativní


Od roku 2014 pracuje Meziresortní pracovní skupina k řešení problematiky sociálně zdravotního pomezí. Byly vytvořeny definice a teze dlouhodobé péče.

ÚV – RRP

78


Koncepce vychází z Národního plánu pro OZP.

75

77


Větší dostupnost služeb pro osoby vyžadující dlouhodobou péči.

Aktualizovaná opatření Nelegislativní Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů

5.3.5 Rovnost žen a mužů


Legislativní úprava dlouhodobé zdravotně sociální péče, buď formou komplexního zákona, nebo pouze změnového zákona, který upraví účel, pojmy a odkazy na legislativní úpravy v jiných zákonech.

ÚV – RRP

74


Vyšší míra rovnosti žen a mužů v české společnosti. Vyšší míra zaměstnanosti žen. Lepší podmínky pro sladění pracovního a soukromého života. Vyšší míra zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Nižší míra rozdílů v odměňování žen a mužů. Snížení výskytu domácího a genderově podmíněného násilí. Efektivnější pomoc osobám ohroženým.

Vyšší míra zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Efektivnější tvorba veřejných politik.

V 02/2014 byl otevřen dětský koutek pro děti zaměstnanců MSPV. Nadále jsou v provozu dvě dětské skupiny MSPV. Služby v 02/2015 pravidelně využívalo 20 rodičů, kterým tato služba umožňuje lépe sladit pracovní a rodinné povinnosti. Úspory výdajů SR. Snížení počtu osob, zejména žen, matek s dětmi ohrožených chudobou, zvýšení zaměstnanosti rodičů, resp. žen.

Bez přímých dopadů na SR. Očekávané pozitivní sociální (podpora rovnosti žen a mužů) a ekonomické (vyšší míra zaměstnanosti žen, růst HDP, apod.) dopady.

Růst podporující začlenění.

Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014–2020 byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 12. 11. 2014 č. 931.

Bez přímých dopadů na SR. Růst podporující začlenění. Očekávané pozitivní sociální dopady (snížení výskytu domácího a genderově podmíněného násilí). Bez přímých dopadů na SR. Růst podporující začlenění. Očekávané pozitivní sociální (podpora rovnosti žen a mužů) a ekonomické dopady (zvýšení efektivity rozhodování o veřejných záležitostech). Bez přímých dopadů na SR. Růst podporující začlenění. Očekávané pozitivní dopady na tvorbu legislativy a veřejných politik.

Akční plán byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 23. 2. 2015 č. 126.

Bez přímých dopadů na SR. Očekávané pozitivní dopady na tvorbu legislativy a veřejných politik.

Růst podporující začlenění.

Dne 4. 2. 2015 byl akční plán schválen Výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Návrh sjednocení hodnocení dopadů materiálů předkládaných vládě ČR na rovnost žen a mužů je v současnosti připravován.

Zpracování věcného záměru zákona o dlouhodobé péči.

V OP Z bude podpora zahájení podnikání žen nedílnou součástí investiční priority 1.2 Rovnost žen a mužů ve všech oblastech. Pro OP Z se plánuje pokračovat v podpoře dětských skupin s upravenou stupnicí jednotkových nákladů, a to jak pro zřizování nových dětských skupin, tak provoz stávajících dětských skupin. Aktualizovaná opatření, společně se Zprávou o plnění Strategie rovnosti žen a mužů budou vládě ČR předložena v 1. polovině 2015.

Vládě ČR bude předložen k projednání v 1. polovině 2015.

Vládě ČR bude materiál předložen k projednání v 1. polovině 2015.

Vládě ČR bude materiál předložen k projednání v 1. polovině 2015.

89

Č.

79

Kapitola v NPR 2015

5.3.6. Kvalitní vzdělávání


MŠMT

Název opatření pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ve veřejné správě Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi (IPn POSPOLU)

Typ opatření

Podpora spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů, která vede k lepší přípravě absolventů škol, k prohloubení přípravy žáků v reálném pracovním prostředí a k hledání dalších možností spolupráce škol vedle odborného výcviku a odborné praxe ve firmách.

Hlavním cílem projektu je dospět k návrhům a doporučením systémových a legislativních úprav, které spolupráci škol a firem usnadní a umožní její prohloubení.

Nelegislativní (projekt MŠMT a Svazu průmyslu a dopravy)

Záměrem projektu je vytvořit celoroční širokou platformu k polytechnickému vzdělávání, zahrnující vlastní technické vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (ekologickou výchovu), digitální vzdělávání a jazykové vzdělávání.

Změna negativního vnímání průmyslu veřejností a poukázání na nedostatek technicky vzdělaných lidí a potřebu zvýšení zájmu o technické obory.

Zajištění nediskriminačního přístupu k digitálním vzdělávacím zdrojům; zajištění podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků; zajištění podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů; zajištění budování a obnovy vzdělávací infrastruktury; podpora inovačních postupů, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků; zajištění systému podporujícího rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy a zvýšení porozumění cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání. a) Dlouhodobá víza za účelem podnikání s podmínkou investice Úprava podmínek pro udělení dlouhodobého víza za účelem podnikání. Základním předpokladem je významná investice přínosná pro ekonomiku ČR na základě věrohodného a proveditelného podnikatelského záměru. Investice zahrnuje peněžní prostředky i tvorbu nových pracovních míst. Maximální doba

Otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií, zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi a rozvíjet informatické myšlení žáků.

MŠMT

Rok průmyslu a technického vzdělávání (2015)

81

MŠMT

Implementace Strategie Nelegislativní digitálního vzdělávání do roku 2020

MV

Podpora příchodu investorů a kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí

5.3.7. Podpora příchodu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí

Cílový stav

Nelegislativní

80

82

Popis opatření

Legislativní (novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

a) Udělování dlouhodobých víz za účelem podnikání občanům třetích států, kteří v ČR uskutečňují relevantní investici a prospěšnou podnikatelskou aktivitu. b) Flexibilní vytváření programů pracovní a ekonomické migrace formou nařízení vlády stanovujících kritéria pro zařazení do těchto



Celkový rozpočet projektu 106,5 mil (EU 90,52 mil, SR 15,98 mil). Předpokládaná čerpaná částka v roce 2015 38 mil (EU 32,30 mil., SR 5,70).

Evropa 2020 – priorita Inteligentní růst, iniciativa Mládež v pohybu. Strategie Education and training 2020.

a) Příliv zahraničních investic, tvorba pracovních míst, snížení administrativní zátěže Ministerstva vnitra a zastupitelských úřadů ČR, snížení stávající vysoké míry zamítaných žádostí o dlouhodobé vízum za účelem podnikání.

Růst podporující začlenění, Program pro nové dovednosti a pracovní místa (zlepšení podmínek k tvorbě pracovních míst), Zaměstnanost.



Návrh systémových opatření a studie k návrhu nových prvků odborného vzdělávání existuje ve formě návrhu a od 01/2015 probíhá její projednávání a připomínkování.

Finální soubor opatření bude připraven pro schválení poradou vedení po představení vizí a odborné diskusi po 05/2015, kdy bude záměr prezentován na závěrečné konferenci projektu. Témata vhodná pro OP VVV – modelová pracovní prostředí, navýšení kapacit zaměstnavatelů ke společnému praktickému vyučování, stáže učitelů, portfolia žáků a další dokumentace, koordinátor spolupráce škol a firem, plány spolupráce, provazování NSK a ŠVP, koordinace a garance kvality na regionální i celostátní úrovni. V rámci MŠMT se jedná o Evropa 2020 – priorita Inteligentní V 03/2014 byla podepsána Dohoda Národní diskuzní panely rozvojové a dotační programy, růst, iniciativa Mládež v pohybu. o spolupráci mezi Svazem průmyslu Spolupráce ve vzdělávání, které jsou začleněny do Plánu a obchodu ČR a MŠMT, kde je Mezinárodní přírodovědná hlavních úkolů na rok 2015. Strategie Education and training formulována podpora polytechnické olympiáda (EUSO), Nároky na státní rozpočet: 2020. výchově a vzdělávání. MŠMT se Konference k Celoživotnímu Podpora odborného vzdělávání – přihlásilo k podpoře marketingového učení, IPn Pospolu, konference a 200 mil. Kč. projektu Rok průmyslu, kterému semináře k přírodovědnému Podpora polytechnické výchovy v ministr Chládek udělil osobní vzdělávání. MŠ a ZŠ – 42 milionů Kč. záštitu. 15. 1. 2015 byl projekt Celorepublikové soutěže pro žáky slavnostně zahájen. 3. 3. 2015 se základních a středních škol v uskutečnil 1. Národní diskuzní panel oblasti technických a Jak dál v technickém vzdělávání. přírodovědných oborů – 24 mil. Kč. Excelence středních škol 2015 podpora zájmu žáků o technické a přírodovědné předměty – 20 mil. Kč. Další aktivity jsou součástí kmenové činnosti jednotlivých útvarů MŠMT a ostatních přímo řízených orgánů. V roce 2015 nejsou Do roku 2017: modernizace V roce 2015 vznikne Do konce roku 2015: funkční předpokládány žádné nároky na vzdělávací oblasti ICT v rámcových implementační plán Strategie. koordinace podpory digitálního SR. vzdělávacích programech, vzdělávání, zřízení sítě ICT zdůraznění informatického myšlení, metodiků, zajištění postupů zařazení standardu digitálních udržitelného financování škol a kompetencí učitele do vzdělávání školských zařízení v oblasti učitelů, podpora připojení škol infrastruktury. k internetu.

07/2015 – rozeslání návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení, 09/2015 – předložení návrhu novely vládě CR / Legislativní radě vlády.

90

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření platnosti víza je 1 rok.

83

MPO (MPSV, MZV, MV)

84

MPO, MV Úprava zácviku (MZV, MPSV, SPČR)

Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance (projekt Fast Track) a projekt Welcome Package pro investory

Nelegislativní

Nelegislativní

85

5.3.8. Strategie migrační politiky ČR

MV (MZV, MPO, MF, ÚV)

Strategie migrační politiky ČR

Nelegislativní

86

5.4.1 Rozvoj podmínek pro excelentní výzkum

ÚV – MPR, MŠMT, MPO

Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020

Nelegislativní

MŠMT

Realizace Národních programů udržitelnosti I a II

Nelegislativní

87

b) Programy pracovní a ekonomické migrace Zavedení možnosti vytváření ad hoc programů pracovní a ekonomické migrace pro vybrané cílové skupiny kvalifikovaných zaměstnanců a podnikatelských subjektů z řad občanů třetích zemí vládou ČR a stanovení zvýhodněných podmínek vstupu a pobytu na území ČR pro účastníky těchto programů. Projekty nastavují pravidla pro efektivní proceduru vstupu a zaměstnávání klíčových cizinců, tj. státních příslušníků třetích zemí, kteří v rámci potenciální či již umístěné investice do ČR potřebují co nejdříve a hladce získat potřebná povolení (pobytová, pracovní). Snahou projektů je vytvořit vstřícnější prostředí k investorům, podpořit příliv přímých zahraničních investic a zvýšit konkurenceschopnost ČR.

Cílový stav programů.

Dosažení časových úspor v rámci migračního procesu klíčových zaměstnanců a statutárních orgánů zahraničních investorů do organizačních složek nebo kapitálově propojených obchodních společností v ČR.

Stanovení podmínek, za kterých může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace. Slouží jako podpůrný podklad pro správní rozhodnutí MV při posuzování žádosti o vízum. Vytvoření komplexní strategie migrační politiky ČR definující konkrétní zásady, cíle a nástroje této politiky.

Zjednodušení vstupu a pobytu cizinců ze třetích zemí na území ČR využívajících programy neplacených zácviků v době trvání max. 3–6 měsíců.

Opatření aktualizace Národní politiky budou směřovat zejména k posílení koordinace a strategického řízení výzkumu, vývoje a inovací ze strany věcně příslušných orgánů státní správy ČR, novelizaci legislativního rámce podpory výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení kvalitativních aspektů metodických postupů hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací z prostředků institucionální a účelové podpory s důrazem kladeným na dosahování výsledků mezinárodně konkurenceschopné úrovně vysoké socioekonomické relevance. Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje center výzkumu a vývoje budovaných v ČR za využití prostředků strukturálních fondů EU čerpaných prostřednictvím Operačních programů Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a Praha-Konkurenceschopnost (OP PK).

Přispět k progresivnímu rozvoji národního výzkumného a inovačního systému ČR.

Plnění široké škály cílů stanovených Strategií migrační politiky schválené vládou ČR, včetně cílů v oblasti ekonomické migrace odpovědnými orgány státní správy.

Zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje center výzkumu a vývoje budovaných v ČR za využití prostředků strukturálních fondů EU čerpaných prostřednictvím Operačních programů Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a Praha-Konkurenceschopnost (OP PK). Zvýšení kvalitativní úrovně kapacit pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, posílení její spolupráce s aplikační sférou a její

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) b) Zefektivnění procesu vstupu vybraných investorů a kvalifikovaných zahraničních pracovníků na území ČR, posílení mezinárodní ekonomické konkurenceschopnosti ČR.




V roce 2014 byla dokončena implementace transpoziční novely cizineckého zákona, resp. zák. o zaměstnanosti, a upraveny Fast Track i Welcome Package. Projekt Fast Track je nadále úspěšně realizován, bylo do něj zapracováno několik změn s ohledem na zavedení institutu zaměstnaneckých karet. Projekt Welcome Package pro investory má co do využití zatím rezervy při naplnění kapacit. Podmínky stanovila Vláda ČR usnesením č. 962/14 ze dne 24. 11. 2014. Podmínky se začaly aplikovat ten samý den.

Projekt Fast Track bude ukončen nabytím účinnosti nové právní úpravy vstupu a pobytů cizinců na území ČR. Projekt Welcome Package má být realizován po dobu neurčitou, případně bude zapracován do platné legislativy.

Snížení administrativních a provozních nákladů soukromého sektoru, růst nových příležitostí, zlepšení služeb státu. Dostatek kvalifikované pracovní síly pro udržení a růst konkurenceschopnosti ČR. Projekt Welcome Package ani Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů nemají dopad na SR. Snížení administrativních a provozních nákladů soukromého sektoru, zlepšení služeb státu. Pro podniky majetkově propojené s českými společnostmi.

Integrovaný hlavní směr EU: 6. Zlepšit prostředí pro podnikatele a spotřebitele a zmodernizovat průmyslovou základnu.

Zavedení programů legální migrace určených pro cizince, na jejichž pobytu má český stát zvláštní zájem; posílení efektivity procesu povolování vstupu a pobytu cizinců; revize systému zaměstnaneckých karet; zavedení nových podmínek vstupu a pobytu cizinců za účelem podnikání. Realizace opatření aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020 bude probíhat v rámci schválených výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace a paralelně za využití prostředků evropských strukturálních a investičních fondů čerpaných prostřednictvím OP VVV a OP PIK.

Integrovaný hlavní směr EU: 6. Zlepšit prostředí pro podnikatele.

Vytvoření návrhu Strategie migrační politiky ČR v meziresortní spolupráci na expertní úrovni.

Předložení návrhu Strategie migrační politiky ČR vládě do 30. 6. 2015.

Stěžejní iniciativa EU č. 2. Inovace v Unii, Cíl EU č. 2. Navýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP.

Přípravné práce byly zahájeny.

Vláda ČR do konce roku 2015 připraví další aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020.

Realizace Národních programů udržitelnosti I a II probíhá v rámci schválených výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.


Národní program udržitelnosti I je již realizován od roku 2013, implementace Národního programu udržitelnosti II bude zahájena roku 2015 vyhlášením 1. veřejné soutěže.

Realizace Národních programů udržitelnosti I a II bude probíhat v souladu s plánovaným časovým harmonogramem a v souladu s možnostmi státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.

Integrovaný hlavní směr EU: 6. Zlepšit prostředí pro podnikatele.

Sledovat průběžně vývoj.

91

Č.

Kapitola v NPR 2015


Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav





integrace do Evropského výzkumného prostoru.

88

MŠMT

Realizace Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Nelegislativní

Realizace opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020 na principu synergického a vzájemně komplementárního vynakládání prostředků státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace a evropských strukturálních a investičních fondů na principu adicionality.

89

ÚV MPR, MŠMT, MPO

Implementace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3)

Nelegislativní

90

TA ČR

Centra kompetence

Nelegislativní (program na podporu VaVaI)

Zajištění postupného propojování sféry výroby a služeb se sférou vědeckovýzkumnou za moderování veřejnou správou při účasti neziskového sektoru. Tento proces se nazývá „entrepreneurial discovery proces“. Úřad vlády bude koordinovat činnost relevantních institucí a vytvářet zadání pro správné nastavení a implementaci relevantních operačních programů spolufinancovaných ESI fondy a zdroji ČR na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Průběžné vyhodnocení programu Centra kompetence TA ČR a příprava navazujícího / komplementárního programu Národní centra kompetence.

TA ČR

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON


92

TA ČR

Projekt Zefektivnění Nelegislativní činnosti TA ČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

93

TA ČR

Navázání spolupráce TA ČR a EGAP a vytvoření modelu podpory exportu výsledků VaV v rámci aktivity 6 projektu Zefektivnění činnosti TA ČR

Nelegislativní

Propojení výzkumných organizací a českých exportérů. Pomocí pojištění vývozních úvěrů podpořit exportéry v zavádění výsledků VaV do výroby.

94

TA ČR

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje GAMA


Realizace programu.

91

5.4.2. Rozvoj spolupráce mezi podnikovou sférou a výzkumnými organizacemi

Realizace programu EPSILON, který se zaměří na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje pro potřeby průmyslu za účelem posílení jeho konkurenceschopnosti v evropském a globálním kontextu.

Zefektivnění poskytování podpory VaVaI ze strany TA ČR a dalších organizací veřejné správy, posíleni odborné kapacity organizací veřejné správy v oblasti VaVaI, posílení chápání významu aplikovaného VaVaI a jeho výsledků pro další rozvoj ČR.

Modernizace kapacit výzkumu, vývoje a inovací, posílení mezinárodní a mezisektorové mobility lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, rozvoj spolupráce veřejného výzkumného sektoru se soukromou sférou a zvýšení úrovně strategického řízení výzkumu, vývoje a inovací ze strany orgánů státní správy ČR. Cílem RIS3 strategie je efektivní zacílení finančních prostředků – evropských, národních a soukromých – na aktivity vedoucí k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených perspektivních oblastí s cílem plně využít znalostní potenciál na národní i krajské úrovni a podpořit tak snižování nezaměstnanosti a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky.

Realizace Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) bude probíhat v rámci schválených výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.


Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je aktuálně projednáván s EK.

Po odsouhlasení konečné verze Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) ze strany Evropské komise budou vyhlášeny první výzvy k předkládání návrhů projektů. Seznam výzev na rok 2015 byl již odsouhlasen v rámci formálního schvalovacího procesu.

Vzhledem k zastřešujícímu charakteru RIS 3 se nejedná o vstup žádných dalších rozpočtových prostředků. Hlavními zdroji naplňování RIS 3 budou OP VVV a OP PIK.

Přímá vazba na SI: Unie inovací a Průmyslová politika pro éru globalizace, volnější pak ke všem zbývajícím SI.

Dokument schválen vládou v 12/2014 (UV č. 2018/2014). Vzhledem k dalším požadavkům EK na podobu dokumentu byl zpracován a je naplňován akční plán plnění předběžné podmínky RIS 3.

Postup podle stanoveného Akčního plánu plnění předběžné podmínky RIS 3. Schválení aktualizované RIS 3 vládou ČR ve 4Q 2015.

Podpora dlouhodobé spolupráce VO s podniky, podpora mladých výzkumných pracovníků.

Projekty jsou již financované dle rozpočtu schváleného vládou ČR.

Stěžejní iniciativa EU č. 2, inteligentní růst.

Realizace programu – financování projektů vybraných ve dvou soutěžích.

Příprava programu Národní centra kompetence v průběhu roku 2015.

Podpora projektů vedoucích k výsledkům majícím vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, a to zejména v oblastech souvisejících s využitím nových technologií a nových materiálů v energetice, životním prostředí a dopravě. Sjednocení systému strategického řízení v oblasti VaVaI; nastavení systému analýzy dat využitelnosti v oblasti VaVaI; optimalizace zapojení expertů do systému podpory VaVaI ; zefektivnění metodických a poradenských služeb TA ČR; zavedení metody zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi; větší informovanost zástupců organizací VS. Větší propojenost výzkumných organizací s privátním sektorem, růst komercionalizace VaV s využitím potenciálu zahraničních trhů.

V souladu se schválenými výdaji státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.

Stěžejní iniciativa EU č. 2. Unie Inovací, Cíl EU č. 2. Navýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP.

V 12/2014 vyhlášeny výsledky 1. soutěže, 2015 začíná financování víceletých projektů.

Vyhlašování dalších veřejných soutěží v souladu s harmonogramem ve schváleném programu. Zacílení soutěží přizpůsobit národním prioritám a resortním strategiím.

Projekt je podpořen z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Financování dle pravidel OP.

Stěžejní iniciativa EU č. 2. Unie Inovací.

Projekt byl zahájen 1. 8. 2014.

Plánované ukončení projektu v 11/2015.

Projekt je podpořen z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Financování dle pravidel OP.

Stěžejní iniciativa EU č. 2. Unie Inovací

Aktivita 6 byla zahájena 1. 11. 2014. Vytvoření modelu a jeho ověření do 10/2015.

Intenzivnější spolupráce mezi VO a podnikovým sektorem / aplikační sférou. Efektivnější využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi, vyšší míra inovací v ekonomice ČR.

V souladu se schválenými výdaji státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.


Byla vyhlášena 1. veřejná soutěž v podprogramu 1, v rámci které bylo podpořeno 10 projektů.

Vyhlášení 2. veřejné soutěže podprogramu 1 a 1. veřejné soutěže podprogramu 2 během roku 2015.

92

Č.

Kapitola v NPR 2015

TA ČR

95

96

5.4.3 Inovační podnikání a rozvoj startupů

97

98


5.4.4 Kosmické aktivity

Název opatření

Typ opatření

Popis opatření

Cílový stav

Očekávané dopady opatření (na státní rozpočet, hospodářské, sociální, na životní prostředí atd.) V souladu se schválenými výdaji státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace.

Stěžejní iniciativa EU č. 2 Inovace v Unii. Národní cíl: Dosáhnout úrovně veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace V ČR ve výši 1 % HDP.

Na základě zkušeností se Seed Fondem je připravován nový nástroj pro podporu rizikového kapitálu v rámci OP PIK. Byly rozpracovány varianty implementačního schématu.

Dokončení ex ante vyhodnocení finančních nástrojů v OP PIK a na základě jeho výsledků realizace vhodné implementační struktury Národního inovačního fondu.

Řádné využívání všech komponent systému ochrany průmyslového vlastnictví, zejména technických informací, před zahájením každé výzkumné a vývojové činnosti. Řádná péče o ochranu výsledků VaV, optimalizace marketingu výsledků a posílení jejich transferu, zvýšení příjmů z licencí.

Zvýšení počtu uživatelů Stěžejní iniciativa EU č. 2 Inovace intenzivně využívajících systém v Unii. ochrany průmyslového vlastnictví. Zlepšení podmínek pro transfer technologií s dopadem na zvýšení příjmů z licencí.

Kvalita procesů poskytování průmyslově právní ochrany byla ověřena certifikací shody se standardy ISO. Byla uspořádána mezinárodní konference a série seminářů zaměřených na jednotlivé předměty ochrany průmyslového vlastnictví a postupy získávání ochrany doma i v zahraničí především systémem podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Byly zdokonaleny rešeršní databáze nabízející zdarma nejnovější technická řešení především ze zahraničí.

V roce 2015 je cílem udržet kvalitu poskytování průmyslově právní ochrany, zvyšovat uživatelský komfort při získávání tuzemské i zahraniční průmyslově právní ochrany a patentových informací, trvale objasňovat problematiku ochrany průmyslových práv jako nedílné součásti výzkumných, vývojových a podnikatelských strategií. Dalším opatření je přispět k zavedení výuky základů systému průmyslově právní ochrany na všech stupních škol.

Efektivnější podpora konkurenceschopnosti českého průmyslu, excelenci vědy a výzkumu a přispěje k udržitelnému růstu národního hospodářství.

Vytvoření nových pracovních míst Doporučení č. 1 v části „ pro vysoce kvalifikované Upřednostnit výdaje podporující pracovníky napříč obory. růstů“; doporučení č. 6 v části “Zvýšit podíl finančních Posílení konkurenceschopnosti prostředků přidělovaných ČR rozvojem oblastí s vysokou výzkumným institucím na základě přidanou hodnotou. výkonu“.

Vláda svým usnesením č. 872, ze dne 27. 10. 2014 schválila Národní kosmický plán pro roky 2014–2019. Dle něj by ČR mj. měla výrazně navýšit příspěvky na volitelné programy ESA a zřídit Národní kosmický program. MD navrhovalo v rámci projednávání mandátu na Radu ESA na úrovni ministrů, která se konala dne 2. 12. 2014 v Lucemburku, navýšení příspěvků na volitelné programy ESA o 355 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se po schválení Národního kosmického plánu již nepodařilo vstoupit do procesu schvalování rozpočtu na rok 2015, nepodařilo se v roce 2014 pro tyto účely nalézt volné finanční prostředky. Stávající příspěvky neumožňují využít nabytého potenciálu českých firem a akademických subjektů a proto je třeba danou věc dále řešit. Vláda svým usnesením č. 872, ze dne 27. 10. 2014 schválila Národní kosmický plán pro roky 2014–2019. Dle něj by ČR mj. měla výrazně navýšit příspěvky na volitelné programy ESA a zřídit Národní kosmický program. Zřízení Národního kosmického programu úzce souvisí i

Vyšší míra mezinárodní spolupráce v českém výzkumu a vývoji.

Nelegislativní

Vytvoření nového programu podpory podnikání rizikovým kapitálem. Cílem je stimulovat investice soukromého rizikového kapitálu do vznikajících nových firem i do expanze již existujících inovativních firem a tím výrazně zvýšit jejich možnosti financování a rozvoje.

Podpora hospodářského růstu a podnikatelského prostředí pro malé inovativní podniky. Revolvingový nástroj umožňující využít prostředky z evropských fondů i v dalším období. Bez dopadů na SR.

ÚPV (MPO)

Využití potenciálu průmyslového vlastnictví

Nelegislativní

Podpora inovačního podnikání formou kapitálových investic do konkrétních cílových společností prostřednictvím národního inovačního fondu. Navržení fondu a realizace investičního procesu. Poskytování financí firmám na počátku podnikání i firmám v rozvojové fázi. Zhodnocování vlastnického podílu a následný exit (odprodej státního podílu). Podpora optimálního využívání všech prvků systému ochrany průmyslového vlastnictví, zvyšování znalostí o jeho obsahu, významu a možnostech, včetně využívání patentových informací pro stimulaci technického rozvoje, směrování VaV a zlepšení konkurenceschopnosti. Zajištění vysoké kvality poskytování průmyslově právní ochrany.

MD (MŠMT, MPO, MŽP, MO)

Investice do kosmických aktivit

Nelegislativní

Zajištění prostředků na další účast ČR v aktivitách ESA ve smyslu příspěvků ČR do volitelných programů. Vhodné nastavení a rozložení výše účasti musí navazovat na růst kapacit ČR v oblasti kosmických aktivit, kterých se podařilo dosáhnout účastí ČR ve volitelných programech v uplynulých letech.

Vytvoření víceletého národního kosmického programu


Příprava Národního kosmického programu, mj. v souvislosti s kroky směřujícími ke zřízení ČKA.

Další plánované kroky Vyhlášení dalších veřejných soutěží pro další regiony.

Realizace programu.

MD

Dosavadní pokrok v realizaci V 12/2014 vyhlášeny výsledky 1. soutěže se zaměřením na Vietnam, 2015 začíná financování víceletých projektů.


Posílení excelence ve vědě prostřednictvím účasti v relevantních programech ESA. Vstup českých firem na perspektivní trhy vývoje a především výroby nových družic. Posílení downstream segmentu ve vývoji nových aplikací a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

99



Program podpory spolupráce v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů technologických a inovačních agentur DELTA Národní inovační fond

MPO


Víceletý národní kosmický program. Národní kosmický program by měl být soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k naplnění cílů a priorit stanovených Národním kosmickým plánem České republiky.

Podporou inovačních projektů dojde k rozvoji českého hospodářství, především v oblasti s vysokou přidanou hodnotou a tedy ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Doporučení č. 1 v části „ Upřednostnit výdaje podporující růstů“; doporučení č. 6 v části “Zvýšit podíl finančních prostředků přidělovaných výzkumným institucím na základě výkonu“.

93

Č.

100

Kapitola v NPR 2015


MD

Název opatření

Vytvoření České kosmické agentury

Typ opatření


Popis opatření

Kroky ke zřízení České kosmické agentury (ČKA).

Cílový stav

Optimalizace výkonu veřejné správy v oblasti kosmických aktivit v ČR (odstranění současné roztříštěnosti). Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy a využívání veřejných prostředků, vyšší transparentnost, zjednodušení a zlepšení komunikace mezi veřejným a soukromým sektorem, využití synergických efektů s jinými oblastmi a zvýšení odborného potenciálu. Vyšší míra koordinace kosmických aktivit, jakožto prorůstových opatření vlády ČR, zároveň přinese zvýšení konkurenceschopnosti ČR a rozšíření možností pro transfer technologií.


Vyšší mírou koordinace kosmických aktivit přispěje k růstu českého hospodářství a přinese zvýšení konkurenceschopnosti ČR, především v oblasti vyspělých technologií. Centralizací výkonu agend spojených s kosmickými aktivitami může dojít k úspoře až 2,5 mil. Kč již po prvním roce fungování.


Doporučení č. 1 v části „ Upřednostnit výdaje podporující růstů“; doporučení č. 6 v části “Zvýšit podíl finančních prostředků přidělovaných výzkumným institucím na základě výkonu“.



s navýšením investic do kosmických aktivit. V roce 2014 proběhlo shromažďování informací za účelem diskuse o konkrétní podobě Národního kosmického programu. Vláda vzala na vědomí Koncepci ČKA svým usnesením č. 529 ze dne 3. 7. 2013. Dne 27. 10. 2014 schválila vláda ČR svým usnesením č. 872 Národní kosmický plán na roky 2014–2019, jehož doporučením v kapitole 7.5.2.1 je zřízení Národní kosmické agentury. Jedná se o střednědobý cíl.

94

10. funkční období. Národní program reforem České republiky pro rok 2015

Recommend Documents