Obsah 1
Struktura plánu informačních a komunikačních technologií ............................................................. 2 1.1
2
1.1.1
Aktuální stav ...................................................................................................................... 3
1.1.2
Požadovaný stav ................................................................................................................ 5
1.1.3
Proces dosažení cílového stavu ......................................................................................... 6
1.1.4
Zpětná vazba...................................................................................................................... 7
Metodika tvorby plánu informačních a komunikačních technologií ................................................. 8 2.1
Postup tvorby plánu .................................................................................................................. 9
2.2
Analýza aktuálního stavu ........................................................................................................... 9
2.2.1
Činnosti .............................................................................................................................. 9
2.2.2
Služby ............................................................................................................................... 11
2.2.3
Přiřazení služeb ICT činnostem ........................................................................................ 11
2.2.4
Kompetence zaměstnanců .............................................................................................. 12
2.3
3
Struktura plánu .......................................................................................................................... 2
Požadovaný stav ...................................................................................................................... 15
2.3.1
Vize vedení školy.............................................................................................................. 15
2.3.2
Analýza vnějšího a vnitřního prostředí školy ................................................................... 15
2.3.3
Vize pedagogů ................................................................................................................. 17
2.3.4
Vize rodičů a žáků ............................................................................................................ 18
2.4
Stanovení školních priorit a cílů............................................................................................... 19
2.5
Popis přechodu od aktuálního stavu k cílovému ..................................................................... 19
2.6
Evaluace plánu informačních a komunikačních technologií.................................................... 28
Přílohy .............................................................................................................................................. 29 Podklady pro ICT plán .......................................................................................................................... 30 Dotazník pro žáky ................................................................................................................................ 31 Dotazník pro rodiče ............................................................................................................................. 33 Příklad stanovení autoevaluačních kritérií plnění ICT plánu ............................................................... 34
1
1 Struktura plánu informačních a komunikačních technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo pro jednotlivé druhy škol vzdělávací rámce tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP)1. Na jejich základě si každá škola vytvořila svůj školní vzdělávací program (ŠVP). Ve školním roce 2012/2103 začaly platit standardy na ZŠ v předmětech Český a Anglický jazyk a Matematika. Ty definují minimální úroveň toho, co mají žáci 5. a 9. ročníků znáte a umět2. Tyto standardy již slouží k celostátnímu povinnému testování žáků 5. a 9. ročníku všech základních škol3. V letošním školním roce 2012/2013 proběhne 2. zkušební testování a od dalšího školního roku už bude ostré. Školní vzdělávací program slouží škole jako dokument, ve kterém je rozepsáno učivo (znalosti a dovednosti), výchovné a vzdělávací strategie. Ty povedou k zisku kompetencí, znalostí a dovedností žáků v průběhu vzdělávání na dané ZŠ. Jde tedy o jakousi dlouhodobou výchovnou a vzdělávací strategii školy. Mimo jiné je v ní začleněno používání informačních a komunikačních technologií. Míra začlenění je individuální pro každou ZŠ, od prostého splnění RVP (začlenění povinné dotace a vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie) až po vnoření ICT do všech činností výchovy a vzdělávání. Ať už škola má ICT plán nebo o jeho tvorbě uvažuje, musí respektovat a být v souladu se ŠVPChyba! Nenalezen zdroj odkazů.! V kapitole 3.1 je uvedena komentovaná struktura ICT plánu. Návrh metodiky vlastní tvorby je v kapitole 5.
1.1 Struktura plánu Struktura ICT plánu je v dnešní době popsána jen v několika málo zdrojíchChyba! Nenalezen zdroj odkazů.–Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Ve své zásadě musí každý takový plán obsahovat 4 části: 1. popis aktuálního stavu ICT ve škole, včetně kompetencí zaměstnanců k jejich používání, 2. požadovaný stav, 3. proces dosažení cílového stavu (taktika), 4. (auto)evaluace
1
Jednotlivé verze RVP jsou přístupné na http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy. Opatření ministra se standardy jsou na http://www.msmt.cz/file/20137. 3 Informace k celoplošnému testování jsou na portále Niqes na http://www.niqes.cz/. 2
2
Jednotlivé kroky na sebe navazují, ale nejsou neměnné. Jakmile je jednou plán hotov, měl by být neustále hodnocen a upravován v závislosti na změně aktuálního stavu. Jakákoliv nová skutečnost – dosažení dílčího cíle plánu, nový pedagog, neplánovaný zisk požadované digitální techniky, dotace na kompletní přebudování školní datové sítě apod. mění aktuální stav. Tím se mění požadovaný stav a také kroky k dosažení nového cílového stavu. Tento proces je cyklický, jak znázorňuje obrázek 1.
Obr. 1 Grafické znázornění cesty od počátečního stavu k požadovanémuChyba! Nenalezen zdroj odkazů..
1.1.1
Aktuální stav
Popis aktuálního stavu se skládá z několika částí: – přehledu všech činností školy, ke kterým jsou využívány ICT, – služeb ICT, kterými jsou jednotlivé činnosti realizovány, – úrovně znalostí a dovedností v oblasti ICT jednotlivých zaměstnanců. Přehled možných činností školy, od administrativy a komunikaci přes přípravu učitelů k výuce, ve kterých se ve škole používají digitální technologie je znázorněn pomocí mentální (myšlenkové) mapy4 (viz obrázek 2). Tato mapa je přehlednější než např. strukturovaný seznam. Na obrázku 3 jsou znázorněny služby, kterými jsou jednotlivé činnosti aktuálně zajišťovány. S popisem úrovní kompetencí aktuálních zaměstnanců je situace složitější. Jak je možné k popisu přistupovat, je blíže pospáno v kapitole 5.2.4.
4
Tematický zaměřený portál na myšlenkové mapy a jejich tvorby pomocí ICT je na adrese http://www.myslenkove-mapy.cz.
3
Obr. 2 Mapa znázorňující činnosti školy, ke kterým jsou aktuálně používány ICT.
4
Obr. 3 Přehled ICT služeb školy, kterými jsou zajišťovány jednotlivé činnosti školy popsané mapou na obr. 2.
1.1.2
Požadovaný stav
Tato část ICT plánu obsahuje koncový stav, kam se chce škola posunout při využívání digitálních technologií. Může se jednat o: – rozšíření seznamu činnosti, – stanovení a nabytí požadovaných kompetencí zaměstnanců, – zefektivnění používaných služeb, – sjednocení různých navzájem nespolupracujících částí informačního systému (IS) školy do jednoho navzájem propojeného systému, – elektronizace školy, o objednávání obědů přes internet, o elektronická třídní kniha, o elektronická žákovská knížka apod., o studijní materiály dostupné on-line, o elektronické testování, – Wi-Fi v celém areálu školy, – BYOD, – zisk certifikátu uznávaného certifikátu v oblasti ICT (ECDL aj.) jak pro žáky/studenty, tak i zaměstnance, – definovaný stav na ICT kompetence nových zaměstnanců školy, který by měly mít při přijetí nebo k němu v určitém časovém horizontu, – vybavení kmenových tříd, odborných učeben a kabinetů HW, – SW vybavení k výuce, k administrativě školy, – plán obnovy zastaralého HW, upgrade starších verzí SW, – serverové služby vlastní i hostované, – konektivita do internetu,
5
– tiskové služby, – kanály komunikace s veřejností, rodiči a žáky, – … Tento seznam je vhodné posléze uspořádat podle kategorií. Obvykle se propojují do matice služeb ICT se službami ICT (viz kapitola 5.2.3)
1.1.3
Proces dosažení cílového stavu
Tento krok je velice důležitý. Zde je totiž stanovena strategie přechodu z výchozího stavu do požadovaného. Strategie je zpracována z hlediska časového, personálního a finančního. S ohledem na personální a finanční prostředky školy je vhodné rozdělit ICT plán na tři skupiny plánůChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. 1. Strategické plány – dlouhodobý směr rozvoje ICT ve škole na alespoň 3 roky5. Jde o dlouhodobou vizi, která zastřešuje celou jednu oblast cílového stavu. Může se jednat např. o převedení všech pedagogických agend do elektronické podoby. 2. Realizační plány – stanovují dílčí kroky, kterými dosáhneme strategického plánu. Jsou časově kratší než strategické plány. Ve školství se nabízí pololetní a jednoroční časové rozsahy. Pokud jde o roční období, je dobré zahájení jeho realizace oznámit všem v průběhu přípravného týdne. V případě výše uvedeného příkladu strategického plánu by mohly být realizační plány následující: a. výběr a zakoupení vhodného IS a školení odpovědného správce (2. pololetí školního roku 1), b. seznámení s možnostmi systému pedagogický sbor (závěr školního roku 1 a přípravný týden školního roku 2), c. dobrovolné (jen několik učitelů ve všech svých předmětech, …) nebo povinné (např. jen 6. ročník nebo předmět napříč ročníky, …) používání systému ve vytyčené oblasti, např. elektronická žákovská, katalogové listy žáka aj. (1. pololetí školního roku 2), jednalo by se o fázi ukazování výhod nezapojeným pedagogům, d. povinné používání pro zbytek pedagogického sboru v dané oblasti (2. pololetí školního roku 2), e. povinné používání další oblasti IS (obě pololetí školního roku 3), f. plně využívaný IS všemi pedagogy, veškerá pedagogická dokumentace je čistě elektronická (od počátku školního roku 4; plné nasazení IS do tří let od zahájení).
5
V citované literatuře je uveden časový horizont 4–10 roků. Já osobně si myslím, že optimální jsou 3, max. 4 roky. Jsem přesvědčen, že technologický vývoj ICT a stejně tak i nároky na jejich nasazení ve škole jdou dopředu tak rychle, že plány tvořené na 10 roků nedojdou nikdy svého cíle. Budou totiž technologicky, i díky požadavkům žáků, učitelů i rodičů dávno překonány a bude potřebné plány pořád měnit. Kdežto tříleté plány mají reálnou šanci dojít svého cíle i najít uplatnění v životě školy.
6
3. Operativní plány – rozpracované realizační plány na kratší časové úseky. Jsou v nich zapracovány odpovědnosti jednotlivých členů realizačního týmu, finanční stránka plánu, pravidelné kontroly plnění a případné změny jednotlivých kroků. Ve školách jsou to obvykle měsíční či týdenní plány. Navíc mohou být různé úkoly součástí i např. týdenních plánů školy – připomenutí účasti na školení, realizace workshopů pro pedagogy, oznámení o instalaci nové digitální techniky apod.
1.1.4
Zpětná vazba
Plán musí obsahovat rovněž autoevaluační kroky a nástroje. Těmi bude možné zjišťovat, jak postupuje plnění jednotlivých plánů pro případnou modifikaci operačních plánů ke zdárnému dosažení realizačních a strategických plánů. Dále musí obsahovat měřitelné výstupy, kterými bude možné poznat, jak jsou plány plněny a zda již došlo k jejich dokončení.
7
2 Metodika tvorby plánu informačních a komunikačních technologií Přístupy k tvorbě ICT plánů jsou dle dostupné literatury třiChyba! Nenalezen zdroj odkazů.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. . Níže jsou uvedeny vlastnosti těchto tří přístupů, jak je vnímám. 1. individuální požadavky zdola a. výhody přístupu – ICT plán sestaven z požadavků jednotlivých pracovníků školy – nejjednodušší b. rizika přístupu – možná nerovnost v požadavcích („větší ramena“ = lepší vybavení) – možná frustrace těch s „menšími rameny“ – možné duplicity ve vybavení – cílem je pouze co nejlepší vyhovění aktuálním požadavkům a akutním potřebám => nekoncepčnost – na větších školách neefektivní – plán spočívá pouze v přidělování financí (uspokojování požadavků) dle finančních možností – na větších školách povede velice pravděpodobně k mnoha neduhům pospaných v kapitolách 2.1 až 2.3 2. kooperace předmětových komisí a. výhody přístupu – o stupeň lepší než individuální požadavky – analýza potřeb jednotlivých komisí => požadavky jedinců podrobeny analýze komise v kontextu celé vzdělávací oblasti, čímž se eliminují duplicity alespoň na úrovni předmětových komisí – vychází z analýzy aktuálního stavu ICT všech vzdělávacích oblastí, – sestavení plánu – přístup s částečným plánováním a stanovením priorit b. rizika přístupu – možná nerovnost v požadavcích předmětových komisí 3. systematické plánování „shora“ a. výhody přístupu – průnik požadavků všech cílových skupin (vedení, zaměstnanci, žáci i rodiče) – vznik ICT plánu v pravém slova smyslu na několik roků, který je v souladu s hlavní činností školy – nejkvalitnější ICT plán (za předpokladu dobrého zpracování) b. nevýhody
8
– časově velice náročné ICT plán definuje výchozí a cílový stav a cestu z výchozího do cílového stavu. Tato cesta je ve své podstatě projekt, který je chápán jako jedinečný proces změny z počátečního stavu do cílovéhoChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Této definici nejvíce vyhovuje přístup č. 3, o kterém jsem přesvědčen, že by měl být, když ne jako jediný vhodný k vytvoření ICT plánu školy, tak alespoň dominantní. V dalších kapitolách tedy popíši způsob tvorby ICT plánu dle tohoto přístupu. Pokud však bude kdokoliv tvořit plán dle přístupů 1 nebo 2 či jiného, najde v mém postupu jistě dostatek inspirace. Ostatně 3. přístup obsahuje i první dva. Jsem si vědom, že právě systematické plánování shora v sobě skrývá mnoho činností. A vzhledem k náročnosti procesu a vytíženosti každého ICT koordinátora a dalších pedagogů bude příprava plánu časově velice náročná. Postup tvorby plánu uvedený níže vychází ze studijního materiáluChyba! Nenalezen zdroj odkazů. zpřístupněného online, který není součástí jakékoliv mně známé monografie týkající se tvorby ICT plánu.
2.1 Postup tvorby plánu Tabulka 1 zobrazuje přehled s kroky tvorby ICT plánu, metodami, výstupy a zodpovědností, jak ji uvádí literaturaChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Červeně jsou vyznačeny další návrhy.
2.2 Analýza aktuálního stavu Co vše patří do aktuálního stavu, je popsáno v kapitole 3.1. Analýzou je myšlen proces získání všech informací (přehled činností s využitím ICT, …) a jejich zpracování do vhodné podoby.
2.2.1
Činnosti
K získání výčtu činností je účinné použít metodu brainstorming. – Hromadný pro všechny zaměstnance školy při jednom společném setkání. Tento způsob bude vhodný v menších školách (záleží na individuálním posouzení). Časově půjde o jediné setkání. Setkání jednotlivých skupin školy (vedení, předmětové komise, vychovatelky ve školní družině a správní zaměstnanci apod.). Z každé skupiny vzejde jeden výstup skupinového brainstromingu. Posléze se v dohodnutém termínu sejde ICT koordinátor s vedoucími jednotlivých skupin a udělají celkový souhrn činností školy.
9
Tab. 1 Stručný přehled postupu tvorby ICT plánu. Krok 1. 2.
3.
Činnost Přehled činností ve škole Přehled služeb ICT
Finanční náročnost
5.
Lidské zdroje
6.
Priority činností
7.
Harmonogram činností dle vazeb Dílčí úkoly
9.
Výstup
Zodpovídá
analýza (brain- hierarchická strukstorming) tura, myšlenková mapa mind map strukturovaný víceúrovňový výčet ICT služeb, myšlenková mapa Průnik činností a slupřiřazování matice činností a služeb ICT žeb "dnes a zítra6"
4.
8.
Metoda
Zpracování ICT plánu
vedení školy s ICT koordinátorem ICT koordinátor se správcem sítě a učiteli informatiky ICT koordinátor se zástupci předmětových komisí přiřazování matice činností a fiICT koordinátor a ekonancí "provoz a nákup" nom přiřazování matice činností a lidí ICT koordinátor s vedením školy osobní jednání váhy (důležitost) činICT koordinátor s vedeností a pořadí jejich rea- ním školy lizace plánování síťový (úsečkový) dia- ICT koordinátor s vedegram ním školy přiřazení Gantův diagram s terICT koordinátor s vedemíny a lidmi ním školy Syntéza výsledný dokument ICT koordinátor
Přístup vhodný pro větší školy. Z časového hlediska jde např. o týden, kdy musí skupiny vytvořit svůj výstup, a pak jeden termín setkání vedoucích skupin. Ať už zvolí škola jakýkoliv způsob získání přehledu činností, je dalším krokem rozčlenění těchto činností do tematických skupin, které spolu úzce souvisejí. Pan MacaChyba! Nenalezen zdroj odkazů. shrnuje činnosti do 5 skupin, které budou pravděpodobně na všech školách. V přehledu činností (obr. 2) je těchto oblastí více. Počet a názvy oblastí se budou lišit škola od školy a budou záviset na vnímání té které činnosti osobou nebo osobami, které budou seskupování provádět. Jestliže vznikl přehled prvním způsobem (brainstorming všech zaměstnanců), není to již vhodné pro seskupování. To by měl udělat tým složený pod vedením ICT koordinátor složený ze zástupců pedagogů, vedení a správních zaměstnanců, nejlépe hned po vytvoření přehledu činností. Bylo-li postupováno podle druhého způsobu (u větších škol), pak stejný tým, který vytvořil finální podobu přehledu, by mohl pokračovat seskupováním. V obou případech je dobré pracovat v učebně s dataprojektorem a promítat jak vytváření přehledu, tak i seskupování. Každý člen týmu rovnou vidí činnosti i skupiny a může konstruktivně zasahovat do procesu. Pokud jde o přehlednost, doporučuji využití myšlenkových map. Nicméně můžete použít i tabulku, strukturovaný seznam apod. 6
V textu tuto možnost nepopisuji. Matice by musela vzniknout dle mého názoru až po stanovení cílů.
10
2.2.2
Služby
V této fázi analýzy aktuálního stavu jde o vytvoření přehledu všech provozovaných služeb ICT ve škole tak, aby bylo patrné, jak a kde jsou využívanéChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Opět doporučuji využít k získání výčtu služeb brainstorming. Nejdříve se vypíší všechny služby, které členy týmu napadají, pak se kriticky zhodnotí a nakonec se z nich udělá soupis. Ten je kvůli přehlednosti vhodné zpracovat jako myšlenkovou mapu (viz kap. 3.1.1, obr. 3). O tuto fázi by se měl postarat tým složený z ICT koordinátora, správce sítě, správce ICT a učitelů informaticky založených předmětů. Časově půjde pravděpodobně o jednu schůzku.
2.2.3
Přiřazení služeb ICT činnostem
Dalším krokem k popisu současného stavu je vytvoření tzv. matice činností a ICT služeb, tedy přiřazení jednotlivých služeb ICT k činnostem. K vytvoření tohto přehledu je možné s výhodou použít tabulkový program (Excel, Calc aj.). Má totiž výhodu ve filtrování. Můžete tak zobrazit jen požadované informace. Použití Excelu je zobrazeno na obrázku 4.
Obr. 4 Matice činností a ICT služeb s využitím ExceluChyba! Nenalezen zdroj odkazů..
11
2.2.4
Kompetence zaměstnanců
Jak jsem se zmínil v kapitole 3.1.1, popsat aktuální kompetence zaměstnanců je složitější než např. činnosti a služby. Není problém, aby každý napsal, co používá k přípravám, k výuce, k výkonu své funkce, k řízení apod. Je ovšem daleko složitější určit úroveň kompetencí daného pracovníka v příslušné oblasti. V dobách SIPVZ byly úrovně znalostí pedagogů v oblasti ICT rozděleny na úrovně Z (základní), P (pokročilé), S (specializační, nadstandardní) a pak ještě M (pro řízení)Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Nicméně toto rozdělení je dle mého názoru již dávno překonané a nevhodné. V prvé řadě musí někdo definovat ICT kompetence, škálu úrovní a kritéria jejich zvládnutí. Vzhledem k tomu, že jak kompetence, tak jejich úrovně, nejsou stanoveny centrálně z MŠMT, musí si je ve škole buď vymyslet sami, třeba i s využitím inspirace odjinud. Kdo by měl definovat kompetence, úrovně kritéria pro jejich získání? Domnívám se, že by mělo jít o kolektivní práci ICT koordinátora, vedení školy a učitelů informatiků. Je také možné probrat jimi vytvořený návrh s vedoucími skupin zmíněných v kapitole 5.2.1. Návrh kompetencí a jejich úrovní je na obrázku 5, které vycházejí z mých představ toho, co by měli pedagogové umět a být schopni používat. Každá škola si je může upravit dle svých potřeb. Může je dělit na základní a nadstandardní, případně jiné. Učitelé ICT předmětů by určitě měli mít kompetence na vyšší úrovni, než učitelé ostatních předmětů, apod. Ať kompetence rozdělíte jakkoliv, všichni příslušní zaměstnanci školy by určitě měli být schopni svého dalšího rozvoje v oblasti ICT. Dnes jsou běžné interaktivní tabule, zítra bude běžná elektronická škola (TK, ŽK aj.), pozítří online práce s mobilní učebnou nebo bude každý žák pracovat s vlastním zařízením, za týden by mohl být standardní e-learning, webináře pro dlouhodobě nemocné s možností interakce apod. Nestačí jen učit, musíme být schopni se přizpůsobovat novým trendům a také posuzovat, jak je co nejvhodněji použít k podpoře vzdělávání nebo rovnou ke vzdělávání. Poslední otázkou zůstává, jak zjistit, zda daný zaměstnanec má či nemá potřebné kompetence a zda je má na základní (předem definované úrovni). Mnohé se poznají z jeho každodenní činnosti – e-mailová komunikace, psaní dokumentů, ukládání souborů na síťový disk apod. Většina tak snadno poznat nepůjde, alespoň ne v krátkém čase. V této situaci by bylo vhodné navrhnout test na počítači, kterým by musel projít povinně každý zaměstnanec, u kterého by nebylo zřejmé, že dané kompetence splňuje. Test by připravil ICT koordinátor ve spolupráci s učiteli informatických předmětů. Výsledky testů by zároveň sloužily k identifikaci potřeb zaměstnanců školy a jako východisko k přípravě interních cílených workshopů, seminářů a konzultací. Rovněž by bylo možné najít vhodná školení v systému DVPP MŠMT.
12
Na naší škole se budu snažit prosadit základní ICT kompetence pro skupiny pracovníků: pedagogové ICT předmětů, pedagogové ostatních předmětů, správní zaměstnanci, kteří pracují s počítačem, řídící pracovníci a ICT koordinátor/koordinátoři. Zde to ovšem bez podpory vedení nepůjde. Zároveň nabídneme těm, co je nebudou splňovat, pomoc v jejich dosažení – interní školení, DVPP, konzultace a výměna zkušeností.
13
Obr. 5 Základní ICT kompetence zaměstnanců školy. Žlutě vyznačená oblast ohraničuje kompetence pro pedagogy včetně prezentačních.
14
2.3 Požadovaný stav Cílový stav v oblasti ICT školy bude pro každou školu individuální. Bude velice závislý na počátečním stavu, kompetencích zaměstnanců, zejména vedení a pedagogů, ale také na představách dalších zaměstnanců, zřizovatele, rodičů i samotných žáků či studentů. Je jasné, že mnohé představy se budou rozcházet, případně si budou vyloženě odporovat. I mezi učiteli mohou být zcela odlišné představy a požadavky. Rovněž je jasné, že nikdy nebude požadovaný stav odpovídat představám všech skupin dohromady. Půjde tedy o jakýsi kompromis mezi požadavky a také schopností realizovat končený stav ICT plánu. Požadovaný stav totiž musí především realizovatelný. Pokud to jen trochu jde, neměly by v něm být dočasná řešení, která nepůjdou ve finále zakomponovat do požadovaného stavu.
2.3.1
Vize vedení školy
Vedoucí pracovníci školy v čele s ředitelkou/ředitelem včetně ICT koordinátora by měli mít vizi toho, kam směřovat rozvoj digitální techniky a jejího využívání. Pokud je dosud neurčitá, měli by se sejít a dát jí konkrétní podobu – definovat ji. Než tak učiní, je vhodné, když na počátku vytvoří několik kategorií z oblasti informačních a komunikačních technologií – HW, SW, interaktivní zařízení, pedagogická a ostatní dokumentace, webová prezentace školy, vnitřní síť a pravidla pro její využívání, komunikace atd. Obvykle se budou odrážet od ICT služeb, které škola má, případně zavedení nové může být rovnou dílčí vize. Např. škola má veškerou pedagogickou dokumentaci vedenou papírově a vizí může být postupný přechod na dokumentaci v elektronické podobě. Jsem přesvědčen, že k vytvoření jednotlivých vizí je vhodná metoda brainstormingu. Nejdříve říkají nápady, které následně zorganizují do předem definovaných oblastí, případně zavedou novou kategorii. Pak své nápady zkonzultují mezi sebou a vyjasní si priority, finální podobu vizí v každé z kategorie.
2.3.2
Analýza vnějšího a vnitřního prostředí školy
Vedení školy čeká v rámci plánování ještě dva úkoly. Prvním z nich je analýza vnějšího prostředí školy a druhým analýza vnitřního prostředí školy. Analýza vnějšího prostředí spočívá v identifikaci vlivů působící na školu, které je třeba vzít v úvahu při plánování rozvoje ICT. Všechny tyt vlivy je možné rozčlenit do dvou skupin – ty, které škola nemůže a může ovlivnit. Těm prvním škola přizpůsobuje směr a ty druhé se snaží škola svojí činností ovlivnit, aby pomáhali rozvoji školy Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. K analýze se používají různé metody, často je to metoda STEP. Ta spočívá v hodnocení vlivu faktorů na chod školy ve čtyřech oblastech: S - společenské (sociální) faktory,
15
T - technické (technicko-technologické) faktory, E - ekonomické faktory a P - politickoprávní faktoryChyba! Nenalezen zdroj odkazů., Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Při hodnocení jednotlivých faktorů je potřeba vycházet ze skutečnosti, že některé z nich působí nad- a celonárodní úrovni, mnohé na úrovni regionální či místní. Podle toho je nutné k nim při STEP analýze přistupovat. Ještě před zahájením analýzy je tedy nutné definovat rozsah analýzy prostředí, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy. Ve vztahu k základní škole nemá smysl zabývat se např. dopravní obslužností v takovém rozsahu, jako v případě gymnázia nebo dokonce střední školy nabízející v kraji ojedinělý studijní program. Je třeba zabývat se jen těmi faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na onu konkrétní školu, typ školy, případně obor. Důležité je také rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, s nimiž se škola musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo, nebo dokonce jdou mimo ni. Zároveň je také třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je nutné zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivuChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. K analýze vnitřního prostředí školy se nejčastěji používá SWOT analýza (např. i k autoevaluaci školy). Název získala seskupením prvních písmen anglických slov čtyř oblastí zájmu: – strengths – vnitřní síly a přednosti (tzv. silné stránky) – weaknesses – vnitřní slabosti (tzv. slabé stránky) – opportunities – externí příležitosti (zkráceně příležitosti) – threats – externí hrozby (zkráceně hrozby) Při analýze musíme stanovit, co je předmětem naší analýzy a podle toho se tázat.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Zpracovává se formou tabulky. Je nutné mít předem připravené oblasti, které budete analyzovat. Kategorie by měly být globálně definované a opakovat se ve všech čtyřech oblastech zájmů. Jejich náplň se však bude lišit. Pan MacaChyba! Nenalezen zdroj odkazů. člení kategorie na: infrastruktura školy, pracovní prostředí učitele, pracovní prostředí žáka, ICT kompetence učitelů a IS školy. Jednotlivé školy si je mohou jakkoliv upravit. V tabulce 2 je zpracován příklad SWOT analýzy pro jednu z kategorií. Analýzu je dobré dělat metodou brainstroming, přičemž by se mělo dodržet několik zásadChyba! Nenalezen zdroj odkazů.: – vždy skupinově (když ji udělá jedinec, jde v podstatě jen o individuální hodnocení), – nesnažit se o vytvoření analýzy při jediném setkání týmu, není-li to bezpodmínečně nutné, – před započetím analýzy přesně, důkladně a pečlivě definovat, co bude podrobeno analýze (bez přesného vymezení, může tým zahrnovat skutečnosti, které mají malý relevantní vztah k řešené problematice),
16
– k závěrům analýzy uvést datum dne, k jakému byla analýza vytvořena, včetně odhadu její platnosti. Po uplynutí doby platnosti je potřeba analýzu zopakovat, případně revidovat, jestliže se nějaká fakta změnila – odstranění hrozby, vznik nové příležitosti apod. Tab. 2 Ukázka SWOT analýzy pro pracovní prostředí učitele. Silné stránky
Slabé stránky
ICT kompetence pedagogů - asi 1/3 splňují základní úroveň stanovených kompetencí
ICT kompetence pedagogů - většina nedosahuje základní úroveň stanovených kompetencí
-
ve škole působí více než jeden učitel s nad-
-
standardními kompetencemi
menší úroveň kompetencí než základní brání pedagogům využívání ICT k podpoře výuky
-
mnoho školních a třídních aktivit neposkytující dostatek času k soustavné přípravě pro nabytí kompetencí
Příležitosti
Hrozby
ICT kompetence pedagogů
ICT kompetence pedagogů - někteří učitelé mají nechuť dále se vzdělávat v oblasti ICT k dosažení základní úrovně kompetencí z důvodu brzkého odchodu do důchodu
-
učitelé s nadstandardními kompetencemi mohou jít příkladem, motivovat a pomáhat jim v dosažení základní úrovně
-
možnost vytvořit akreditované kurzy a školit pedagogy z jiných škol v dosažení stan-
-
nedostatečné vybavení školy brání v upevňování a rozšiřování kompetencí všem pe-
dardních kompetencí i k rozšíření doplň-
dagogům stejně, u některých hrozí jejich
kové činnosti školy
postupná ztráta
-
nedostatečné vybavení školy zvyšuje nechuť pedagogů k získávání kompetencí, když je nemohou uplatnit dle svých představ v praxi
Kdo by měl SWOT analýzu tvořit? Můj názor je takový, že celou by ji mělo zpracovat vedení školy ve spolupráci s ICT koordinátorem a případně učiteli informatických předmětů. Tento krok navazuje na matici činností a ICT služeb, takže dohromady by měli mít přehled o všech ICT ve škole i jejich využívání. Rovněž sem mohou zahrnout výsledky vize a představ pedagogů (viz níže).
2.3.3
Vize pedagogů
Z této částí plánování cílového stavu by měly vzejít vize toho, co chtějí pedagogové. Opět v předem stanovených oblastech. Těch bude pravděpodobně méně než v předchozím případě u vedení, protože je nezajímají například oblasti školního stravování či
17
účetnictví, zkrátka služeb, které podporují a rozšiřují výchovně vzdělávací činnosti školy. K získání těchto informací lze využít stejného přístupu jako v kapitole 5.2.1 k analýze současného stavu. Dokonce se dá udělat při stejném setkání. Kromě brainstromingu by se dal využít dotazník 7. Pedagogický by se lišil od těch pro školní družinu a ostatní zaměstnance. K jeho tvorbě lze využít buď tvorby formulářů ve Wordu, nebo jiném ekvivalentním textovém editoru. Ve Wordu je nutné nejdříve zobrazit kartu Vývojář pro tvorbu formulářů. Dále je možné tvořit online dotazník pomocí formulářů Google. Ten je možné vytvořit na Disku Google. K přístupu na disk potřebujete být připojeni k internetu a mít účet Google. Pro tvorbu dotazníků jsou i další možnosti, např. dotazník v Moodle atd. Výhodou dotazníku v textovém editoru je, že může být anonymní, pokud o to máte zájem. Výhodou online formuláře Google je automatický sběr a vyhodnocení odpovědí. Navíc máte přehled, kdo už dotazník odeslal k vyhodnocení a kdo ne. Další výhodou je, že u každé otázky můžete zvolit, zda je povinou či nepovinnou. Dotazník vytvoříte, nasdílíte přes e-mailové adresy a čekáte na odpovědi. Systém Moodle je vhodný jen ve chvíli, kdy v něm má účet každý zaměstnanec školy nebo alespoň pedagog. Pro pedagogy bych v závislosti na počtu zaměstnanců spíše volil metodu brainstorming.
2.3.4
Vize rodičů a žáků
Pro žáky i rodiče je vhodné dotazníkové šetření. Zde je vhodné zvážit nasazení online dotazníků. Pro žáky i rodiče je použitelný Google a pro žáky vedené v Moodle i tento LMS. Je rovněž k úvaze, zda nechat žáky vyplnit dotazník ve škole v rámci výuky v informatickém předmětu nebo třídnické hodiny nebo mimo školu. Starší žáky na 2. stupni bych nechal vyplňovat dotazník ve škole v rámci výuky informatiky, mladší zase doma s případnou pomocí rodičů. Otázkou je, zda nechat vyplňovat dotazník všechny žáky i ty nejmladší nebo ne. Zde bych spíše preferoval brainstorming v rámci třídnické hodiny. Mnozí totiž vůbec nemusí mít ponětí, o co jde, protože jejich znalosti v oblasti ICT budou značně omezené. U rodičů bych jednoznačně volil online dotazník Google, s tím, že by škola rozeslala e-maily rodičům s žádostí o vyplnění včetně motivace, proč by měli dotazník vyplnit.
7 Několik knih, které se zabývají pravidly pro tvorbu dotazníků: Kohoutek, R. Metoda dotazníku pro pedagogy. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1998. 30 s. ISBN 8072040677. Gavora, P. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996. 130 s. ISBN 808593115X. Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 8085931796.
18
Jen rodinám s obtížným přístupem k internetu či počítači vůbec bych poskytnul dotazník v tištěné formě. Návrh žákovského dotazníku je v příloze 2 a pro rodiče v příloze 3.
2.4 Stanovení školních priorit a cílů V této kapitole se budu snažit navrhnout způsob, jak stanovit na základě aktuálního stavu analýzy vnějšího a vnitřního prostředí školy a vizí a potřeb vedení, zaměstnanců a žáků školy a rodičů těchto žáků školní priority. Obecně se priority stanovují na základě Eisenhowerova principu, kdy se úkoly řeší od důležitých a naléhavých až po ty méně naléhavé a méně důležité8. Mohlo by se zdát, že stanovení priorit bude náročné. Nicméně, opak může být mnohdy pravdou. Od počátku je nutné si uvědomit, že ne vše půjde realizovat za současných podmínek, které jsou ve škole, a také, že ne všem půjde vyhovět, i když by podmínky mohly být příznivé. V kapitole 5 jsem zmínil tři možné přístupy tvorby ICT plánu. Pokud půjde škola první nejlehčí, leč nesystematickou cestou, může ředitel, ICT koordinátor nebo jiný pověřený pedagog školy stanovit na základě všech požadavků priority, které budou realizovány dle dostupných financí. Doporučuji, aby je stanovila skupina, ve které bude ředitel či jeho zástupce, ICT a ŠVP koordinátor, případně učitel vzdělávací oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT9). Při stanovování priorit nesmí rozhodovat osobní sympatie či vlastní touha po technologické novince, ale v prvé řadě soulad s naplňováním ŠVP! Výše zmíněná skupina by měla být dostatečnou zárukou nezaujatého stanovení priorit rozvoje ICT ve škole. Osobně jsem zastáncem třetího přístupu plánování ICT – systematického plánování shora. Postup bych rozfázoval do několika kroků: – stanovení rámcových priorit rozvoje ICT ve škole (na základě vizí vedení školy a analýzy vnějšího a vnitřního prostředí školy), které budou plně v souladu se ŠVP (ředitel – hlavní slovo, zástupci ředitele, ŠVP a ICT koordinátor – poradci), – seznámení zaměstnanců školy (malá škola), případně jen zástupců předmětových komisí a nepedagogických zaměstnanců (větší a velká škola) s rámci rozvoje, – diskuze a napasování požadavků do rámců stanovených vedením školy s ohledem na analýzu školy, dobu realizace a finanční prostředky (ředitel a jeho zástupci, ICT koordinátor, správce sítě, učitelé informatických předmětů, případně vedoucí předmětových komisí).
8 9
Viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/eisenhoweruv-princip. Vzdělávací oblast definovaná v RVP; český ekvivalent zkratky ICT.
19
2.5 Popis přechodu od aktuálního stavu k cílovému Když už je stanoven cílový stav (strategické cíle), je nutné definovat cestu (procesy), která posune školu z výchozího stavu do cílového. Ta spočívá v: – rozdělení strategického cíle na dílčí cíle a ty pak na jednotlivé kroky, – výstupu jednotlivých činností a způsobu jejich ověření, – vytvoření souvislostí mezi kroky k naplnění strategických cílů a výstupy. K popisu cesty je podle mého nejlepší metoda logického rámce (Log Frame, LR). Tato metoda slouží jako pomůcka při stanovování cílů projektu a jako podpora k jejich dosahováníChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Tuto metodu nemůže tvořit jediný člověk, ale zástupci všech zainteresovaných stran – vedení školy, ICT koordinátor a zástupci jednotlivých předmětových komisí a dalších nepedagogických úseků školy. Metoda totiž nestanovuje jen co a jak, ale bere v potaz i zdroje (peníze, lidé, …), časový rámec, objektivně ověřitelné ukazatele a prostředky k jejich ověření (autoevaluaci). Na webové adrese www.logframe.cz je ke stažení 30denní verze programu Logframe k tvorbě LR. Mimo komfortní práci s rámcem umožňuje export do Excelu, Wordu i MS Projektu. Mimo jiné je na tomto webu i pojednání o metodě LR. Způsob jeho čtení ukazuje obrázek 6.
Obr. 6 Způsob čtení logického rámceChyba! Nenalezen zdroj odkazů..
Zjednodušeně se dá říci: Splníme-li položky popsané na daném řádku, což dokážeme prostřednictvím ukazatelů, které ověříme definovaným způsobem, tak za platnosti předpokladů a při ošetření rizik plníme úroveň vyššíChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Celý LR vychází z předběžných podmínek. Tabulka 3 znázorňuje LR jako výstup z programu malinko upravenou a okomentovanou dleChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Lehce jiný LR pak uvádí MacaChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Mě osobně se více líbí ten, který uvádím jako tabulku 3, protože zohledňuje rámcově i zdroje. Pokud se rozhodnete pro 2. logický rámecChyba! Nenalezen zdroj odkazů., musíte ještě bokem zpracovat časový harmonogram a předpokládané finanční zdroje. V tabulce 4 je pro bližší představu zpracován LR pro vybraný strategický cíl. Při bližším pohledu do
20
časového rámce je jasné, že také není 100% jasný. Mnohé činnosti mohou běžet a také poběží současně. Pokud by měl být opravdu dobrý, měl by být zpracován ještě časový harmonogram formou Ganttova diagramu (viz níže). Nicméně jsem přesvědčen, že ve školství je časový rámec v LR prezentovaný tabulkou 4 dostačující. Je nutné uvědomit si specifika školního prostředí. Učitelé nemohou na projektu (rozvoji ICT) pracovat na full time, a to ani ICT koordinátor či vedení školy. Především musí učit a plnit si další povinnosti související s výukou a chodem školy. Proto jsou termíny v LR stanoveny poměrně benevolentně. Díky dalším činnostem ve škole se může stát, že třeba měsíc se nebude na projektu pracovat. Škola není firma, ve které je práce na projektu mnohdy hlavní činností. Ve chvíli, kdy má škola popsaný přechod od současného k cílovému stavu, musí cestu rozpracovat do kratších časových úseků (plánů) jak je popsáno v kapitole 3.1.3, a přiřadit jednotlivým krokům prostředky. Půjdete-li cestou LR, kde nejsou zahrnuty zdroje a čas realizace, je přece jen dobré zpracovat časový harmonogram se zdroji ve formě Ganttova diagramu. K jeho tvorbě existuje několik specializovaných programů – Microsoft Project, případně Excel10 a celá řada dalších aplikací včetně online.
10
Návod na tvorbu Ganttova diagramu v Excelu je na http://www.efektivne.eu/ganttuv-diagram-v-excelu.html.
21
Tab. 3 Logický rámecChyba! Nenalezen zdroj odkazů. Zdroje informací k ověření (způsob ověření)
Deklaruje příčinu provádění projektu (změny) a odpovídá na otázku, proč chceme dosáhnout změny. Zpravidla se jedná o nepřímo dosažitelnou věc.
Ukazatele, které prokazují, že Popis, jak budou ukazatele zjišzáměru, cíle a výstupů bylo dosa- těny (včetně definovaného poženo. stupu pro ověření u složitějších případů).
Pro každý projekt jen jeden11. Cílem je rozuměna taková kvalitativní a kvantitativní změna, která je dosažitelná prostřednictvím určitých výstupů.
Pro každý bod v druhém sloupci tabulky by měly být alespoň dva, potenciálně nezávislé ukazatele, které by měly být měřitelné.
Aktivity
Výstupy
Záměr
Objektivně ověřitelné ukazatele
Cíl (změna)
Strom cílů
Kdo zodpovídá za ověření, jaké náklady a čas ověření vyžaduje, kdy bude ukazatel ověřen a jakým způsobem bude dokumentován.
Blíže specifikují, jak chceme změny (cíle) dosáhnout. Co konkrétně se bude fyzicky realizovat.
Konkrétní kroky (činnosti) k naplnění výstupů.
Předpoklady a rizika
Uvádějí se výslovně předpoklady, ze kterých se vycházelo při stanovování jednotlivých skutečností a které podmiňují realizaci projektu. Dále sem patří významné skutečnosti, které mohou ohrozit projekt a které je potřeba mít při realizaci na zřeteli.
Zdroje (peníze, lidé, …)
Časový rámec aktivit
Předběžné podmínky
11
Vzhledem k tomu, že ve školství není možné očekávat projektové řízení dle nějakého standardu, je možné uvést do LR více cílů. Ovšem tabulka s jedním cílem bude výrazně přehlednější.
22
Tab. 4 Návrh logického rámce pro cíl Elektronizace pedagogické dokumentace
Výstupy
Cíl (změna)
Záměr
Strom cílů
Objektivně ověřitelné ukazatele
Vyšší efektivita vedení a správy Plnění IS probíhá dle časového pedagogické dokumentace. harmonogramu všemi pedagogy. Úspora práce při využívání IS, odpadnutí dvojité práce. Lepší dostupnost informací pro pedagogy o žácích. Zlepšená informovanost zákonných zástupců o výsledcích výchovně vzdělávacího procesu. Elektronická pedagogická doSystém je nainstalován. kumentace implementována do života školy do ledna 2016. Všichni uživatelé mají účet v IS.
Kompletně vyplněná pedagogická dokumentace v lednu 2016. 1. Instalovaný informační 1.1 Zřízený administrátorský systém (IS) pro správu pepřístup do IS. dagogické dokumentace. 1.2 Odkazy do IS na webové 2. Plně zprovozněný IS. prezentaci školy jsou 3. Informační systém plně vyfunkční. užíván žáky, pedagogy 2.1 Založeny všechny uživateli rodiči. ské účty. 2.2 Import školní matriky.
Zdroje informací k ověření (způsob ověření)
Předpoklady a rizika
Záznamy v databázi IS (vedení, správce IS). Dotazník pro pedagogy (vedení).
Dotazník pro rodiče (vedení).
Faktura a předávací protokol Zákony ČR a postoj pedagogů (ICT koordinátor, vedení a hospo- k vedení pedagogické dokumendářka). taci se zásadně nezmění. Zálohy na zálohovacím serveru (správce IS, správce sítě). Záznam z databáze IS (správce IS). Vyplněná pedagogická dokumentace v IS (správce IS). Zdárné přihlášení do administrace (správce IS). Ověření funkčnosti z webové prezentace školy (správce IS, ostatní uživatelé). Záznam z IS (správce IS).
Informační systém bude přívětivý pro pedagogy, žáky i rodiče a ti jej budou využívat.
23
2.3 Školení pro uživatele.
2.4 Na konci testovacího období je dotazů k používání systému méně než 1/10 dotazů na počátku testování.
Aktivity
1.1 Průzkum trhu s informačními systémy ke správě pedagogické dokumentace. 1.2 Srovnání jednotlivých systémů a výběr nejvhodnějšího. 1.3 Zakoupení IS a jeho instalace (v případě offline IS). 1.4 Nastavení IS a jeho propojení s webovou prezentací školy.
Záznam z IS (správce IS, vedení a třídní učitelé). Školící materiály (správce IS). Školení pro pedagogy (správce IS). Školení pro žáky (třídní učitelé). Manuály pro rodiče, případně informační schůzky (správce IS, učitelé IKT, případně třídní učitelé). Počet dotazů na počátku a na konci testovacího provozu (správce IS, třídní učitelé).
Zdroje (peníze, lidé, …)
Časový rámec aktivit
1.1 ICT koordinátor
1.1 2 týdny
1.2 ICT koordinátor, vedení školy
1.2 2 týdny
1.3 vedení školy, ICT koordinátor, správce sítě a webové prezentace školy; 35 000 Kč 1.4 dodavatelská firma, ICT koordinátor, správce webové prezentace
1.3 2 týdny
Na trhu je informační systém splňující požadavky školy. Škola má dostatečné finance na jeho zakoupení, instalaci i provoz.
1.4 2 týdny
Systém je nainstalován správně.
24
2.1 Zaučení školního správce IS. 2.2 Nastavení automatického zálohování IS (u offline verze). 2.3 Import dat z aktuální matriky. 2.4 Vytvoření katalogu tříd, odborných učeben a předmětů. 2.5 Nastavení exportu dat pro sběr dat z matriky (dvakrát ročně). 2.6 Vytvoření účtů učitelů a nastavení rolí a předmětů. 2.7 Propojení tříd, žáků, učitelů a předmětů. 2.8 Vytvoření účtů rodičů jednotlivých žáků. 2.9 Školení všech pedagogických pracovníků v používání IS, případně vytvoření návodů. 2.10 Testování funkčnosti a nastavení IS, 2.11 Odstranění nahlášených chyb. 2.12 Stanovení odpovědných pracovníků pro uživatelskou podporu. 2.13 Tvorba základních návodů pro práci se systémem pro
2.1 dodavatelská firma, správce IS; 3 000 Kč 2.2 správce IS a sítě
2.1 2 až 4 týdny (dle konkrétního systému a formy školení) 2.2 1 týden
2.3 správce IS a současné matriky, dodavatelská firma; 2 000 Kč 2.4 správce IS
2.3 1 týden
2.5 správce IS, dodavatelská firma
2.5 1 týden a pak týden před vlastním odesíláním k ověření funkčnosti 2.6 1 týden
2.6 správce IS
2.4 2 týdny
2.7 správce IS, jednotliví učitelé 2.8 správce IS, třídní učitelé
2.7 1 týden
2.9 správce IS
2.9 1 měsíc
2.10 pedagogové školy
2.10 1 měsíc
2.11 správce IS
2.11 průběžně při testování (1 měsíc) 2.12 1 týden
2.12 vedení a správce IS
2.13 správce IS a webové prezentace školy
Administraci IS zvládne zaškolený pedagog. Pedagogové nemají averzi vůči používání IS.
2.8 2 týdny
2.13 1 měsíc
25
rodiče a žáky a jejich zveřejnění na webu školy. 2.14 Předání účtů žákům a rodičům a jejich zaškolení (např. třídnické hodiny, informační schůzky pro rodiče). 4.1 Celoškolní povinné používání školní matriky. 4.2 Zápis katalogových listů (KL) nového 1. a 6. ročníku (povinné; převedení stávajících KL dobrovolné). 4.3 Nepovinné používání e-žákovské knížky (e-ŽK) na 2. stupni ZŠ. 4.4 Povinné používání e-ŽK na 2. stupni ZŠ a nepovinné používání na 1. stupni ZŠ. 4.5 Zaučení pedagogů s e-třídní knihou (e-TK). 4.6 Vytvoření postupu k seznámení rodičů nových prvňáčků s IS. 4.7 Povinné celoškolní používání e-TK a e-ŽK (mimo 1. ročník).
2.14 třídní učitelé
2.14 2 týdny
3.1 zástupci ředitele, třídní učitelé 3.2 třídní učitelé 1. a 6. tříd
3.1 průběžně (od začátku 1. školního roku používání) 3.2 první 3 týdny 1. školního roku používání
3.3 učitelé dobrovolníci
3.3 první pololetí 1. školního roku používání
3.4 všichni patřiční učitelé
3.4 druhé pololetí 1. školního roku používání
3.5 správce IS
3.5 1 měsíc (v průběhu 1. školního roku používání) 3.6 1 týden (ke konci 1. pololetí 1. školního roku používání) 3.7 celý 2. školní rok provozu IS
správce IS, vedení
všichni pedagogové
V případě poruchy bude závada odstraněna v krátkém předem definovaném čase. Pedagogové, rodiče i žáci jsou řádně zaučeni v používání IS. Existuje uživatelská podpora odpovědnými pracovníky školy.
Předběžné podmínky Všechny třídy i odborné učebny jsou vybaveny počítačem připojeným k internetu.
26
Každý pedagog má jednoduchý přístup k počítači i mimo výuku. Cíl je akceptován většinou pedagogů.
27
2.6 Evaluace plánu informačních a komunikačních technologií Evaluace ICT plánu spočívá ve zjišťování a vyhodnocování dat charakterizujících postup plnění plánuChyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V dostupné literatuřeChyba! Nenalezen zdroj odkazů., konkrétně v kapitole Evaluace, formy a nástroje je popis dvou typů evaluace i evaluačních nástrojů. Zatímco vnitřní evaluace (autoevaluace) se hodí k hodnocení plnění ICT plánu, tak vnější slouží jako referenční hodnocení výsledků realizace vůči okolním subjektům (zřizovatel, standardy, jiné školy atd.) Aby mohla škola hodnotit (autoevaluovat) plnění ICT plánu, musí si při jeho přípravě stanovit objektivní (počitatelná) kritéria ověřování dosažení dílčích cílů. Musí být alespoň jeden. U zvyšování kompetencí to může být počet proškolených pracovníků, splnění školního testu z dovedností apod. U zavedení elektronické žákovské knížky to může být počet zapojených tříd/ročníků, počet účtů žáků, učitelů a rodičů apod. V případě nové učebny by to jistě mohly být: uskutečnění výběrového řízení (uzavření smlouvy s vítězem), převzetí a zkontrolování dodávky (předávací protokol), zapojení počítačů (protokol o funkčnosti), instalace a nastavení (seznam s počítači a jejich nastavením a programy, které je potřebné nainstalovat), otestování provozu (cíl splněn ano – ne). Ukázka autoevalučních kritérií, kterou jsem vytvořil s využitím našeho profilu Škola21, je uvedena v příloze 4. Jde jen o ukázku. V ní jsou kritéria např. vytvoření dokumentu, který něco popisuje. To, že je dokument vytvořen, je kvantitativní snadno ověřitelný parametr. Ovšem, jak ověřit jeho kvalitu, to je věcí jinou? To už je hodnocení subjektivní. Co se ovšem hodnotí velice špatně je, zda žáci dosáhli lepších výchovně vzdělávacích výsledků díky rozvoji školního ICT. Právě dosáhnutí lepších výsledků je hlavní záměr veškerého ICT plánování. Nicméně i zde má škola několik prostředků, jak ověřit naplnění tohoto záměru. Subjektivní zhodnocení jednotlivých pedagogů, srovnávací testy (SCIO, celoplošně organizované ČŠI), hospitace, didaktické testy, čtvrtletní testy vytvořené jednotlivými předmětovými komisemi pro jednotlivé předměty na základě výstupů v ŠVP. Nejpozději od dubna roku 2014 přibude další možnost, a sice na portálu ČŠI. Ta v rámci projektu buduje testové prostředí, které bude přístupné školám a bude propojené s jejich celoplošným testováním 5. a 9. ročníku. Dalšími a mnohdy příliš nepoužívanými možnostmi je tvorba žákovských portfolií a hodnocení výuky s podporou ICT samotnými žáky, např. dotazníkem, anketou aj., případně i hodnocení samotnými rodiči.
28
3 Přílohy Příloha 1 ................................................................................................................................................... 30 Příloha 2 ................................................................................................................................................... 31 Příloha 3 ................................................................................................................................................... 33 Příloha 4 ................................................................................................................................................... 34
29
Příloha 1
Podklady pro ICT plán Indikátor
Aktuální stav k 3. 9. 2012
Plánovaný stav k 28. 2. 2015
1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů. role ICT ve vizi školy
Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně zahrnuto do koncepce rozvoje školy.
Návrh opatření: Školení pedagogů ve využívání ICT prostředků. Poskytování příkladů dobré praxe ve výuce libovolného předmětu ve všech ročnících. Pořizování HW a SW v souladu s ICT plánem školy tak, aby každý pedagog měl k dispozici nástroje pro využívání ICT ve výuce i k její přípravě. Komentář: Plán je vyvíjen specializovaným týmem. Jeden učitel (ICT koordinátor) nebo skupina učitelů přebírá iniciativu, přípravu i realizaci plánu ve škole.
ICT plán
Plán je komplexně integrován do celého ŠVP. Proces je aktivně podporován vedením školy a akceptován všemi zaměstnanci. ICT koordinátor podporuje využití technologií v celé škole.
Návrh opatření: Přesně definovat povinnosti a zodpovědnost ICT koordinátora. Seznamování a podpora pedagogů ve využívání ICT ve výuce pro aktivní tvorbu i přizpůsobování si již existujících materiálů a aktivit. Tvorba katalogu výukových aktivit. Tento krok by měl motivovat pedagogy k integraci ICT plánu do ŠVP školy a jeho přijetí pedagogy. Spolupráce ICT koordinátora s pedagogy při komplexním zahrnutí ICT do ŠVP školy a pro aktivní přijetí takto upraveného ŠVP. Komentář: Pozornost je zaměřena především na osvojování základních ICT dovedností učitelů (např. ECDL) i žáků (výuka informatiky).
využití ICT ve výuce
Pozornost je zaměřena na podporu využití ICT v různých výukových aktivitách školy.
Návrh opatření: Definovat minimální dovednosti pedagoga při používání ICT - počítač, informační technologie (e-mail, publikování na stránkách školy), datový projektor, interaktivní tabule, základní kancelářské aplikace, včetně výukových programů vlastněných školou a obsluha multifunkčních tiskových zařízení k efektivní přípravě na výuku. Vyškolit pedagogy tak, aby každý z nich používal ICT na základní definované úrovni. Posun pozornosti od práce s ICT k aktivní podpoře využití ICT ve výukových aktivitách školy. Komentář: Úroveň schopností pedagogů používat ICT včetně vlastního počítače se značně liší. Podpora využití ICT v různých výukových aktivitách školy již existuje. Vzhledem k rozdílné úrovni pedagogů jsme částečně ještě v jedničce.
30
Příloha 2
Dotazník pro žáky S informačními a komunikačními technologiemi (ICT) se dnes setkáváš téměř na každém kroku. Ve škole k nim patří zejména počítače a jejich ekvivalenty (notebook, tablet a chytrý telefon), internet, interaktivní tabule, hlasovací zařízení, počítačové programy, online programy k ověřování znalostí, komunikační programy ke konverzaci i spolupráci v týmu a mnoho dalších technologií. Ve škole plánujeme jejich rozvoj a zajímá nás i Tvůj názor na cestu, kterou se vydat při realizaci tohoto rozvoje. Pomoz nám prosím a vyplň dotazník podle svého nejlepšího vědomí a svých představ. Tvůj hlas se určitě neztratí. 1. Uvítal(a) bys zápis a vedení známek pouze v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet? Zvol odpověď12 2. Chtěl(a) bys mít možnost používat (svůj) notebook, tablet, případně chytrý telefon při výuce? Odpověz, i když nemáš vlastní, ale měl(a) bys půjčený od školy. Zvol odpověď 3. Chtěl(a) bys mít ve škole přístup stálý přístup k internetu? Zvol odpověď 4. Jak hodnotíš nápad zavést online systém pro podporu výuky, kde by bylo zveřejněno učivo, další zdroje a odkazy, úkoly, úkoly a cvičení k procvičování, případně termíny písemek a obsah učiva, ze kterého se bude zkoušet? Zároveň by systém sloužil k odevzdávání úkolů. Zvol odpověď … Dále mohou následovat otázky na konkrétní předmět či vzdělávací oblast. 5. Myslíš si, že učebny cizích jazyků, ve kterých se učíš, jsou dobře vybaveny informační a komunikační technikou? Zvol odpověď 6. Jestliže jsi v předchozí otázce odpověděl(a) spíše ne nebo ne, napiš, co Ti při výuce chybí.
7. Jak často využívají učitelé ICT při výuce cizích jazyků? Zvol odpověď 12
Jde o on-line dotazník, proto je vidět jediný řádek Zvol odpověď. Po klepnutí se žákovi zobrazí všechny nabízené odpovědi. Kdyby měl být dotazník tištěný, udělal bych ho, aby byly možnosti vidět.
31
8. Jak si představuješ ideální využívání ICT ve výuce cizích jazyků?
9. Zamysli se a napiš svojí vizi využívání ICT ve škole za 3 roky.
32
Příloha 3
Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, informačními a komunikační technologie (ICT) dnes hrají významnou roli v každodenním životě. Ve velké míře jsou využívány i k podpoře vzdělávání vašich dětí v naší škole. Patří k nim zejména počítače a jejich ekvivalenty (notebook, tablet a chytrý telefon), internet, interaktivní tabule, hlasovací zařízení, počítačové programy, online programy k ověřování znalostí, komunikační programy ke konverzaci i spolupráci v týmu a mnoho dalších technologií. Ve škole plánujeme jejich rozvoj v následujících pěti letech a zajímá nás i Váš názor na směr, kterým se vydat při realizaci tohoto rozvoje. Pomozte nám prosím a vyplňte dotazník podle svého nejlepšího vědomí a svých představ. Váš hlas se určitě neztratí. 1. Uvítali byste možnost sledovat známky svých dětí pouze v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet pod vaším osobním účtem? Zvol odpověď 2. Uvítali byste možnost sledovat docházku svých dětí v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet pod vaším osobním účtem? Zvol odpověď 3. Chtěli byste mít možnost omlouvat absenci elektronicky za pomocí internetu? Zvol odpověď 4. Co říkáte na možnost, že by vaše dítě používalo svůj notebook, tablet, případně chytrý telefon při výuce? Zvol odpověď 5. Uvítali byste, kdyby žáci měli ve škole přístup stálý přístup k internetu? Zvol odpověď 6. Zamyslete se a napište svojí vizi využívání ICT ve škole za 3 roky.
33
Příloha 4
Příklad stanovení autoevaluačních kritérií plnění ICT plánu Současný k 30. 9. 2012 Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů. Plán je vyvíjen specializovaným týmem. Jeden učitel (ICT koordinátor) nebo skupina učitelů přebírá iniciativu, přípravu i realizaci plánu ve škole. Pozornost je zaměřena především na osvojování základních ICT dovedností učitelů (např. ECDL) i žáků (výuka informatiky). Škola nastavuje pravidla použití ICT – včetně mobilních telefonů, přístupu do internetu atd. např. prostřednictvím školního řádu.
Plánovaný stav k 28. 2. 2015
Evaluace
Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně zahrnuto do koncepce rozvoje školy. Plán je komplexně integrován do celého ŠVP. Proces je aktivně podporován vedením školy a akceptován všemi zaměstnanci. ICT koordinátor podporuje využití technologií v celé škole. Pozornost je zaměřena na podporu využití ICT v různých výukových aktivitách školy.
Dokument popisu rozvoje školy s velkým využitím ICT.
Škola svou strategii rozvoje v oblasti ICT upravuje v souladu se zájmy zaměstnanců, žáků, rodičů i zřizovatele, a to po vzájemné domluvě.
Každoroční dotazníkové šetření zájmu zaměstnanců, žáků a jejich rodičů v oblasti ICT a jeho vyhodnocení. Vytvořené a vyplněné dotazníky. Upravovaná strategie rozvoje. Průzkum dostupného a vhodného SW pro podporu výuky. Zakoupení vhodných programů a jejich instalace. Hospitacemi kontrolované využívání. Seznam pedagogů, kteří začlenili ICT do ŠVP. Charakteristiky jednotlivých předmětů. Plány učitelů zapojování ICT do vzdělávacích aktivit. Přípravy na vyučovací hodiny.
Využití ICT je obecně zaměřeno především na hledání vhodných výukových zdrojů a na podporu výuky všech žáků bez rozdílu.
Existují případy využití ICT jako pomocného nástroje pro výuku žáků se specifickými potřebami (nepřítomnost, špatné výsledky, dysfunkce apod.), ale nejsou koordinovány.
Jen někteří jednotliví učitelé rozumí výukovým možnostem technologií a umí začlenit ICT do ŠVP. Plánování zahrnuje přípravu učitelů a orientuje se převážně na využití ICT ke zdokonalování tradičních forem výuky skupin i jednotlivců.
Většina učitelů chápe, jak začlenit ICT do ŠVP, a ví, jak lze s jejich pomocí zlepšit kvalitu výuky. Většina učitelů detailně plánuje způsoby integrace ICT do připravovaných vzdělávacích aktivit.
Upravený ŠVP se zapojením ICT do všech předmětů ve všech ročnících.
Dokument definujíc minimální znalosti a dovednosti pedagogů a vychovatelů pro práci s ICT.
34
