1. LEKCE: Základní seznámení s PC, Windows a prohlížeči, tipy a triky. 2. LEKCE: Vyhledávání na Internetu, stahování dat a ová komunikace

1

2

Obsah 1. LEKCE: Základní seznámení s PC, Windows a prohlížeči, tipy a triky 2. LEKCE: Vyhledávání na Internetu, stahování dat a e-mailová komunikace 3. LEKCE: Nakupujeme bezpečně na Internetu 4. LEKCE: Google aplikace aneb internetová kancelář 5. LEKCE: Chat, hlasové přenosy a videochat 6. LEKCE: Zpracování fotografií a videí, jejich publikace 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

1

1. Základní seznámení s počítačem, pojmy, systém Windows Zapnutí, vypnutí, základní funkce a rozložení Po zapnutí, případně přihlášení počítač naběhne a zobrazí se plocha, ikony a hlavní panel.

Na obrázku je žlutě označeno tlačítko Start. Po jeho stisknutí se zobrazí nabídka Start - červeně ohraničeno. V modrém rámečku dole je pak označen hlavní panel.

Hlavní panel

Na tomto panelu máme zobrazeny ikony, přes které můžeme spustit vybrané programy a následně se pak mezi nimi přepínat. Taktéž tam vidíme i další spuštěné 2

programy. V pravé části pak jsou zobrazeny programy, které běží na pozadí, stav připojení k síti (internetu), hodiny a datum.

Start menu

Vypnutí počítače Když skončíme s prací na počítači, nastane čas na vypnutí. Dříve toto byla jediná varianta, dnes s moderními počítači máme i jiné možnosti: ●

Vypnutí - počítač nevypínáme tlačítkem, ale přes nabídku Start - viz obrázek níže, v červeném rámečku.

3

Výhody: téměř žádná spotřeba energie, vyčištění pamětí PC. Nevýhody: dlouho pak trvá opětovné spuštění počítače, naběhne pak do základního stavu. ●

Režim spánku - režim, při kterém se počítač přepne do speciálního režimu, kdy se většina komponentů vypne, ale některé (operační paměť) zůstanou zapnuté.

Výhody: okamžité spuštění počítače bez čekání, pokračování v práci tam, kde jsme skončili (programy, ani internetový prohlížeč se neuzavřou). Nevýhody: malý, ale trvalý odběr elektrické energie. ●

Režim hibernace - spouští se ve stejném místě jako Režim spánku. Je to režim, kdy spotřeba je téměř nulová (stejně jako při vypnutí počítače). Výhody: pokračování v práci tam, kde jsme skončili (programy ani internet se neuzavřou), téměř žádná spotřeba elektrické energie. Nevýhody: pomalejší náběh systému po zapnutí počítače.

4

2. Vybrané základní funkce a programy Windows Operační systém Windows obsahuje v základu mnoho funkcí a programů, které je možné hned po instalaci používat. Zde se podíváme na některé z nich.

2.1. Domovská složka Domovská složka je úložištěm pro fotky, videa, dokumenty, hudbu a další. Dostaneme se do ní jednoduše, kliknutím na Start nabídku, a pak vybereme položku vpravo nahoře (bude tam jméno uživatele počítače, v mém případě Kurz - viz obrázek níže, označeno červeně.

Po otevření domovské složky se nám otevře okno s možností výběru podřazených složek. Mimo jiné tam najdeme tyto pro nás asi nejužitečnější: - Dokumenty - Hudba - Obrázky (zde můžeme ukládat obrázky a fotky) - Plocha (zde najdeme všechny položky, co máme na ploše) - Stažené soubory (zde se obvykle ukládají soubory stažené z internetu) Kromě těchto předdefinovaných složek můžeme ukládat data různého druhu i na další místa v počítači, vytvářet si složky a třídit. 5

2.2. Vybrané součásti Windows Zde si uvedeme několik příkladů součástí systému, které nám mohou občas posloužit při práci s počítačem. Nejprve klikneme na tlačítko Start a vybereme možnost „Všechny programy“. Zde uvidíme výpis nainstalovaných programů, včetně těch, které jsme do počítače sami instalovali. Bude nás zde zajímat hlavně složka Příslušenství s těmito programy: - Kalkulačka - Malování - Poznámkový blok - Rychlé poznámky - Výstřižky - WordPad. 2.2.1. Kalkulačka Kalkulačku je možné používat pomocí myši, nebo pomocí kombinace klávesnice a myši - tato varianta je rychlejší. Můžeme zde zvolit 4 varianty kalkulačky: standardní, vědecká, programátorská a statistická. Změnu varianty můžeme provést pomocí menu Zobrazit:

6

Základní matematické operace můžeme tedy ovládat klávesnicí - psaní čísel, operace sčítání, odečítání, násobení a dělení, zobrazení výsledku (klávesa Enter) a mazání (klávesa Backspace). Další pokročilejší funkce volíme myší.

2.2.2. Malování Je to jednoduchý program pro kreslení a úpravy obrázků. Je možné zde dělat základní tvary, čáry, text, měnit formáty obrázku a fotek, zmenšovat velikosti, dělat výřezy a další základní operace.

Z obrázku vidíme základní ovládací panel, kde máme zobrazeny nejpoužívanější funkce. Například tato šestice ikonek nám umožňuje tyto funkce: kreslení myší (jakoby tužkou), vyplnění barvou, psaní textu do obrázku, gumování, kapátko (výběr barvy, kterou už jsme používali kliknutím na ní) a zvětšení vybrané části obrázku. Vedle těchto šesti ikon máme možnost si vybrat vedle nich různé typy štětců, geometrických tvarů a samozřejmě vše můžeme dělat zvolenou barvou. 2.2.3. Poznámkový blok Program pro psaní textových dokumentu - nemá téměř žádné speciální funkce, slouží jen k základnímu psaní textu.

Zde napsaný text si pak můžete uložit do počítače. 7

2.2.4. Rychlé poznámky Velmi užitečný pomocník hlavně pro ty, co si píšou poznámky na malé papírky, aby na něco nezapomněli. Tento program funguje úplně stejně, jen poznámky nemáte na stole na papírku, ale v počítači na pracovní ploše.

Ovládání je velice jednoduché, stačí spustit a psát. Pokud chcete přidat další poznámku, stačí najet na horní část poznámky a kliknout na +, pokud chceme poznámku smazat, stačí opět najet na horní část poznámky a kliknout na křížek. V pravém dolním rohu můžeme měnit velikost “papírku”. 2.2.5. Výstřižky Užitečný program, pokud potřebujete zachytit něco, co aktuálně máte zobrazeno na počítači do obrázku, abyste si to mohli později prohlédnout, případně někomu třeba poslat.

8

2.2.6. WordPad Základní textový editor podobně jako Poznámkový blok, ale s více funkcemi a lepšími možnostmi editace.

9

3. Internetové prohlížeče Abychom si mohli procházet obsah internetu, potřebujeme k tomu Internetový prohlížeč. Těch je mnoho typů a do počítače se většina musí doinstalovat. My si zde představíme tři nejrozšířenější internetové prohlížeče: Internet Explorer - prozatím nejrozšířenější prohlížeč, je součástí instalace Windows.

Mozilla Firefox - prohlížeč s možností přidání mnoha rozšíření (funkcí)

Google Chrome - rychlý prohlížeč

Mezi další využívané patří například Opera, Safari a další.

Prohlížeče fungují z hlediska uživatele velmi podobně, takže výběr je spíše o subjektivním dojmu uživatele - aneb co se Vám více líbí a vyhovuje. Během tohoto kurzu budeme jako hlavní (výchozí) prohlížeč používat Google Chrome, a to hlavně z toho důvodu, že budeme probírat mnoho dalších služeb poskytovaných společností Google.

Pojmy: Internetová adresa: zkratka, která označuje jednoznačné místo v síti internet. Domovská stránka: nastavená internetová stránka, která se může zobrazit po spuštění prohlížeče, nebo po kliknutí na ikonu domovské stránky. 10

Historie: při prohlížení internetu se ukládají adresy stránek, které jsme navštívili, takže je možné zpětně dohledat, co jsme na internetu dělali. Oblíbené / Záložky: dva názvy pro stejnou věc. Můžeme si zde ukládat stránky, které nás zajímají, a u kterých předpokládáme, že se k nim budeme chtít někdy vrátit.

3.1. Internet Explorer Po zapnutí se nám zobrazí domovská stránka.

V horní části máme pole, kam se píše internetová adresa, viz:

Vedle je pole pro rychlé vyhledávání:

11

Zadání domovské stránky: 1: Do pole pro internetovou adresu zadejte www.seznam.cz a potvrďte klávesou Enter, nebo malou modrou šipkou napravo od místa kam jste psali adresu. 2: Vyberte myší Nástroje a tam Možnosti Internetu:

3: Zde už vidíme pole s nastavení domovské stránky. Nyní můžeme buď ručně vypsat adresu www.seznam.cz, nebo můžeme kliknout na Použít aktuální a adresa se tam vypíše sama. Dole pak potvrdíme tlačítkem OK.

12

4: A máme hotovo, nyní po kliknutí na ikonu domečku (viz níže označeno červeně) nám automaticky naběhne nastavená stránka (pokud ji tam už zrovna nemáme - v takovém případě se pouze aktualizuje).

Oblíbené - přidání adresy a používání 1: Zadáme si např. adresu www.google.cz. 2: Klikneme na Oblíbené položky a poté na Přidat k oblíbeným položkám 13

3: Můžeme si změnit název, nebo ponechat, co nám to nabídne a potvrdit Přidat.

4: Nyní již se nám stránka uložila do oblíbených a můžeme ji kdykoliv rychle otevřít: stačí opět kliknout na Oblíbené položky a vybrat ze seznamu Google. Takto si můžeme přidat i další stránky.

14

3.2. Mozilla Firefox Po zapnutí se nám zobrazí následující stránka.

V horní části máme pole, kam se píše internetová adresa, viz:

Vedle je pole pro rychlé vyhledávání:

Zadání domovské stránky: 1: Do pole pro internetovou adresu zajdete www.seznam.cz a potvrďte klávesou Enter. 2: Vyberte myší tlačítko Firefox a dvakrát zvolíte Možnosti.

15

3: Zde už vidíme pole s nastavením domovské stránky. Adresu www.seznam.cz lze vypsat buď ručně, nebo můžeme kliknout na Použít aktuální a adresa se do příslušného pole vepíše sama. Dole pak potvrdíme tlačítkem OK.

16

4: A máme hotovo, nyní po kliknutí na ikonu domečku (viz níže označeno červeně) nám automaticky naběhne nastavená stránka (pokud ji tam už zrovna nemáme - v takovém případě se pouze aktualizuje).

Záložky - přídání adresy a používání 1: Zadáme si např. adresu www.google.cz. 2: Klikneme na tlačítko v pravé části viz obrázek a zvolíme Přidat stránku do záložek.

3: Můžeme si změnit název, pod kterým pak vybraný web budeme hledat, nebo nechat předdefinovaný název. Nakonec potvrdíme příkazem Dokončit.

17

4: Nyní již se nám stránka uložila do záložek a můžeme ji kdykoliv rychle otevřít, stačí opět kliknout na obrázek v pravé části a vybrat ze seznamu Google. Takto si můžeme přidat i další stránky.

18

3.3. Google Chrome Po zapnutí se nám zobrazí následující stránka s možností se přihlásit do aplikace. Přihlašovat se nemusíme, využívat prohlížeč Chrome je možné i bez platného účtu.

V horní části máme pole, kam se píše internetová adresa a zároveň slouží i pro zadání hledaného výrazu, viz:

Zadání domovské stránky: 1: Do pole pro internetovou adresu zajdete www.seznam.cz a potvrďte klávesou Enter. 2: Vyberte myší tlačítko vpravo a tam vyberte Nastavení.

19

3: V záložce Nastavení v bodě Vzhled zaškrtneme Zobrazit tlačítko Domovská stránka a klikneme na tlačítko Změnit, viz obrázek níže.

20

4: Po kliknutí na Změnit zadáme požadovanou adresu a potvrdíme OK:

5: Nastavení pak zavřeme kliknutím na křížek:

21

6: A máme hotovo, nyní po kliknutí na ikonu domečku (označeno červeně) nám automaticky naběhne nastavená stránka (pokud ji tam už zrovna nemáme - v takovém případě se pouze aktualizuje).

Záložky - přidání adresy a používání 1: Zadáme si např. adresu www.google.cz. 2: Klikneme na tlačítko v pravé části viz. obrázek. Můžeme si změnit název, nebo nechat, co nám to nabídne a potvrdit Hotovo.

3: Nyní již se nám stránka uložila do záložek a můžeme ji kdykoliv rychle otevřít: stačí opět kliknout na obrázek v pravé části, najet na záložky a vybrat seznamu Google. Takto si můžeme přidat i další stránky.

22

Obsah 1. LEKCE: Základní seznámení s PC, Windows a prohlížeči, tipy a triky 2. LEKCE: Vyhledávání na Internetu, stahování dat a e-mailová komunikace 3. LEKCE: Nakupujeme bezpečně na Internetu 4. LEKCE: Google aplikace aneb internetová kancelář 5. LEKCE: Chat, hlasové přenosy a videochat 6. LEKCE: Zpracování fotografií a videí, jejich publikace 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

23

2. Vyhledávací a vybrané užitečné stránky, Gmail 2. Vyhledávací a vybrané užitečné stránky, Gmail Ať už hledáte na internetu informace nebo zábavu, máte dvě základní možnosti, jak se k předmětům zájmu dostat. Buď znáte adresu, na které se požadovaný obsah nachází, nebo využijete služeb internetových vyhledávačů.

2.1. Vyhledávače Vyhledávačů na internetu můžete najít celou řadu, zde si uvedeme odkazy na některé z nich. www.google.cz V současnosti nejpoužívanější vyhledávač na světě s mnoha možnostmi, včetně překladu nalezených cizojazyčných stránek do češtiny. V ČR je aktuálně druhý nejpoužívanější. www.seznam.cz Český vyhledávač, v ČR aktuálně nejpoužívanější. Kromě vyhledávání nabízí po otevření stránky také aktuální informace a zprávy. Výhodou je integrovaný vyhledávač Zboží. Další známé vyhledávače v češtině: www.centrum.cz www.atlas.cz www.bing.cz www.zoohoo.cz www.navrcholu.cz Pokud se kamarádíte s angličtinou, tak ještě za zmínku stojí tyto: www.yahoo.com www.msn.com

24

2.2. Užitečné internetové stránky Zde si vypíšeme několik vybraných stránek, které by Vás mohly svým obsahem a funkcemi zaujmout. 2.2.1. Zprávy, počasí, TV program V této kategorii máme mnoho možností kam se podívat, záleží na vašich preferencích - co se Vám bude líbit. Na internetu se můžeme dostat k opravdu aktuálním zprávám – na rozdíl od tištěných, nebo televizních novin, nevycházejí v určitou dobu, ale jsou aktualizovány průběžně (ve většině případů). Díky rychlosti aktuálního dění ve světe je svět doslova u bříšek našich prstů. www.idnes.cz www.novinky.cz www.lidovky.cz www.aktualne.cz www.news.google.cz www.tn.cz www.ceskenoviny.cz www.ihned.cz www.tvprogram.cz 2.2.2. Mapy a trasy Často se můžeme dostat do situace, kdy potřebujeme najít nějaké místo na mapě, nebo se někam dostat a naplánovat si trasu. www.mapy.cz Český mapový server s těmito hlavními výhodami. - výborné pokrytí ČR - možnost plánování trasy, jak pro auta, tak pro pěší, tak pro cyklisty - satelitní snímky - navíc turistická a cyklistická mapa celé ČR www.maps.google.cz Mapový server společnosti Google s pokrytím celého světa. Hlavní výhody: - výborné pokrytí ČR - možnost plánování trasy, jak pro auta, tak pro pěší, tak pro cyklisty - satelitní snímky - virtuální prohlídky měst

25

- navíc možnost sledování aktuální dopravní vytíženosti na hlavních cestách přímo v mapě - výborné pokud se chcete vyhnout dopravním zácpám 2.2.3. Jízdní řády V případě, že často cestujete autobusy nebo vlaky, případně jejich kombinací, tak víte, že hledání spojení občas není jednoduché - používají se jízdní řády pro vlaky, pro meziměstské autobusy, každé větší město má vlastní MHD. Pokud ale hledáte spojení na internetu, tak zjistíte, že je to velice jednoduché a rychlé. Bude nám na to stačit jediná internetová stránka. www.idos.cz Na této stránce najdeme všechna spojení, co potřebujeme, od vlakových, přes autobusové, až po městské MHD. 2.2.4. Vyhledávání zboží - nákupy Na internet se uchyluje stále více lidí, kteří využívají možnosti levnějších nákupů. www.zbozi.cz www.heureka.cz

2.3. Jak hledat a co hledat Znáte-li adresu vyhledávačů, tak ještě nemusíte mít vyhráno. Vyhledávač je pouhou vstupní branou k informacím a na vás je, abyste vyhledávačům sdělili, co vlastně chcete najít. Obecně se dají k nalezení požadovaných informací použít dva mechanismy: 1 Vyhledání pomocí katalogu 2 Vyhledání pomocí klíčových slov Ve vyhledávači Seznam můžete využít oba způsoby, vyhledávač Google sice umí vyhledávat jen pomocí klíčových slov, zato dokonale a celosvětově. Volba prohlížeče při vyhledávání je zcela na vás, nijak tím vyhledání informace neovlivníte. 2.3.1. Katalog Katalogy ve vyhledávačích byly historicky prvními rozcestníky. Vytvářeli je ručně lidé, pracující pro konkrétní vyhledávač. V dnešní době se tento způsob shromažďování a třídění www stránek již téměř nepoužívá, na úvodní stránce Seznamu zbyl z původního rozsáhlého katalogu jen firemní katalog.

26

V katalogu se pohybujete tak, že se v něm postupně vnořujete hlouběji dovnitř, blíže k cílové webové stránce. Např. při vyhledávání kovářů na Bruntálsku je vidět, že se musíte vnořit ještě hlouběji, do sekce Kovářství, kde vás čekají nejméně 3 odkazy na konkrétní www stránky nebo alespoň e-mailové adresy kovářů.

27

Na místě je otázka, zda na Bruntálsku je skutečně tak málo kovářů? Odpověď: Ne, ovšem jen těchto několik jednotlivců či firem vložilo do Katalogu firem na Seznamu informace o sobě. Možná, že existují i další zástupci kovářského řemesla, o nich se ale z katalogu nedozvíte. O zápis do firemního katalogu se nestarají lidé ze Seznamu, ale zápis do něj (zdarma) je umožněn komukoliv, kdo o tento způsob propagace má zájem, dokonce takový subjekt nemusí mít ani své webové stránky, stačí e-mailová adresa. Je zřejmé, že katalogy pokrývají jen velmi malou část webového prostoru, přesto vás mohou celkem rychle přivést ke kýžené informaci, a to pouhým klikáním myší.

2.4. Klíčová slova Při vyhledávání pomocí klíčových slov jste odkázáni sami na sebe a na to, jaká vhodná slova zvolíte, abyste co nejrychleji našli relevantní informaci, která vás zajímá. Výběr klíčových slov není tak jednoduchý, jak by se na první pohled zdálo. Co vlastně klíčovými slovy vyhledávačům sdělujete? Než si odpovíme na tuto otázku, je třeba zjednodušeně vysvětlit, co se děje v pozadí. Celý internetový prostor je nepřetržitě zkoumán speciálními prográmky, kterým se říká roboti. Roboti mají jediný účel - číst obsah webových stránek a podle komplikovaných algoritmů jej ve zhuštěné formě vkládají do databází. Bohužel, práce robotů Seznamu a Google se velmi liší. Důsledkem je to, že oba vyhledávače mají 28

uloženy ve svých databázích jiné informace o jednotlivých webech, a tak na stejná klíčová slova reagují různě. A nyní přichází odpověď na výše zmíněnou otázku. Vyhledávači pomocí klíčových slov přikazujeme, ať nám zobrazí všechny webové stránky, které obsahují naše klíčová slova. Úskalí jsou zřejmá: 1 Použil vůbec tvůrce webových stránek mnou zadané klíčové slovo na svých stránkách? 2 Je mnou použité klíčové slovo nejvhodnější pro cílovou informaci? 3 Kolik odkazů na webové stránky mi vyhledávač nabídne? 4 Je vhodnější použít Seznam nebo Google? Všechny čtyři body komplikují nalezení cílové informace, proto je vyhledávání pomocí klíčových slov obtížnější, než pomocí katalogu. Neexistuje zaručený návod, jak najít tu nejsprávnější webovou stránku, přesto jsou k dispozici postupy, které nám celé vyhledávání usnadní. Klíčová slova se zadávají do výrazně označeného textového pole, které jistě nepřehlédnete. ● Zadáte-li jen jedno klíčové slovo, pak vám vyhledávač může poskytnout statisíce webových stránek, na kterých se toto slovo vyskytuje. ● Při zadání velkého množství klíčových slov hrozí nebezpečí, že ani jedna webová stránka nebude obsahovat všechna vaše slova. ● Při (nebo po) zadání klíčových slov je možné ve vyhledávačích nastavit, o jaký druh informace máte zájem, zda chcete najít např. obrázky, či videosekvence. ● Klíčová slova lze obohatit speciálními značkami, které dají vašim klíčovým slovům další vlastnosti. 2.4.1. Klíčová slova v Seznamu

Po vypsání klíčových slov tlačítko Vyhledat zobrazí seznam stránek, které vaše klíčová slova obsahují. Pokud je váš seznam nalezených stránek rozsáhlý, můžete klíčová slova doplnit o další upřesňující slova.

29

Další možností, jak omezit množství nalezených stránek, je využití Pokročilého hledání. Při něm velmi přehledným způsobem můžete upřesňovat hledaný výraz, např. má-li se vyskytnout na stránce konkrétní výraz, tvořený několika slovy v přesném pořadí, je možné využít uvozovek. Naopak, pokud se na stránce nesmí vyskytnout nějaké slovo, lze to naznačit použitím znaku “mínus”. Tato jednoduchá pravidla mají jediný účel - pomoci vám nalézt tu pravou webovou stránku.

Výsledkem může být redukce počtu nalezených stránek z několika tisíc na několik málo stránek, které si již můžete v klidu a detailně prohlédnout.

2.4.2. Klíčová slova v Google

30

Vyhledávání klíčových slov na Google je velmi podobné. Rozdíl je jen v množství stránek, které vám vyhledávač nabídne. Na stejná slova obvykle Google zareaguje mnohonásobně zvýšeným počtem vyhovujících stránek. V našem případě se počet z 11 000 výskytů na Seznamu zvýšil na 710 000 stránek na Google při použití stejných klíčových slov.

´ K omezení množství stránek opět slouží nástroj pro upřesnění klíčových slov (Rozšířené vyhledávání), který se ovšem skrývá za symbolem ozubeného kolečka Možnosti.

Rozšířené vyhledávání vám nabídne podobné prostředí jako Seznam:

Po upřesnění vyhledávání nám vyhledávací mechanismus nabídne (pomocí tlačítka Rozšířené vyhledávání ve spodní části upřesňující stránky) stejný výsledný řetězec slov, jako Seznam: 31

Také tady je patrný rozdíl v množství odkazů. Seznam nám nabídl 2 odkazy, Google stále ještě 219 možných webových stránek. Je to do jisté míry způsobeno mimo jiné tím, že Google ne vždy správně skloňuje vaše klíčová slova. Je zřejmé, že vyhledávání pomocí klíčových slov vyžaduje pečlivý výběr klíčových slov s přihlédnutím na formulaci dotazu pomocí speciálních značek. Jen tak lze zaručit, že se v záplavě informací, které vám vyhledávače nabídnou, neztratíte.

32

2.5. Obrázky a soubory na webových stránkách Narazíte-li uvnitř webových stránek na obrázky nebo soubory (pomocí hypertextových odkazů), je možné jak obrázky, tak soubory uložit na váš počítač. Této akci, při které informace z internetu tečou směrem k vám, se nazývá download. Opačná operace, při které informace ukládáte na internet, se označuje termínem upload. 2.5.1. Download souborů

Soubory jsou dostupné ke stažení prostřednictvím hypertextových odkazů. Podle prohlížeče se mohou lišit události, které nastanou v případě, že myší klepnete na hypertextový odkaz, vedoucí na soubor. Soubor se může po klepnutí otevřít v programu, který zná příponu tohoto souboru, může se vám nabídnout jeho uložení na disk nebo spuštění, nebo se soubor automaticky po stažení uloží na váš pevný disk (v prohlížeči Chrome). Pravé tlačítko myši funguje ve všech prohlížečích stejně a mezi příkazy vám nabídne uložení souboru (Uložit odkaz jako..). Tohoto jednoduchého principu využívají např. webové úschovny. 2.5.2. Download obrázků Obrázky na webových stránkách se chovají odlišně. Kliknutí na ně nevyvolá žádnou akci, pokud není obrázek hypertextovým odkazem. Použití pravého tlačítka myši vám nabídne velké množství příkazů, ze kterých si pro download obrázků vyberete příkaz „Uložit obrázek jako...“. Pomocí tohoto příkazu uložíte vybraný obrázek na svůj pevný disk, při této akci můžete ukládaný obrázek přejmenovat. Přejmenovávat příponu se ale nedoporučuje. Typickými obrázky na internetu jsou soubory s příponou JPG, PNG nebo GIF.

33

Při uložení se obrázek uloží ve stejné velikosti a kvalitě jako je na internetu. Pozor, zdaleka ne všechny obrázky na internetu je možné použít pro své potřeby, proto mějte na paměti platnost Autorského zákona. 2.5.3. Snímek obrazovky a výstřižek Dalším způsobem, jak získat obrázek z internetu, je tzv. snímek obrazovky. Při použití klávesy PrintScreen se uloží obrázek celé pracovní plochy do schránky. Klávesová zkratka Alt+PrintScreen uloží do schránky obrázek aktivního okna (to okno, které je v popředí).

34

Při tomto způsobu získávání obrázků vás bude čekat jejich úprava, oříznutí, atd. O něco přesnějším způsobem je možné vyříznout část pracovní plochy pomocí prográmku Výstřižky. Po jeho spuštění můžete myší obtáhnout pravoúhlou oblast obrazovky a tento výstřižek pak uložit přímo jako obrázek nebo vystřiženou část vložit do grafického programu.

2.6. Založení Google účtu V této části si ukážeme jak si založit účet na Google.cz Co pro nás znamená mít účet u Google? - získáme emailovou adresu - získáme přístup k mnoha službám, které Google nabízí se všemi jejich výhodami Seznam vybraných služeb, které můžeme po registraci používat: 1. Gmail (emailový účet) - možnost přijímat a odesílat zprávy. 2. Adresář - možnost vytvoření seznamu našich kontaktů. 3. Picassa - nahrávání a sdílení fotek na internetu. 4. Youtube - možnost vytvoření vlastního videokanálu, přehrávání videí dle tématu. 5. Mapy - možnost vyhledávání v mapách, plánování, tras. 6. Kalendář - soukromý i sdílený kalendář s možností upomínek. 7. Disk / Dokumenty - možnost vytváření dokumentů, prezentací, tabulek, grafů, s následným přístup odkudkoliv, kde se dostanete k Internetu. 8. Překladač - možnost překladů z i do různých jazyků, překlady celých webových stránek. 9. Google Plus - sociální síť (ne nepodobná Facebooku). 2.6.1. Postup založení účtu Google 1: V internetovém prohlížeči zadáme adresu www.google.cz 2: Vpravo nahoře klikneme na Přihlásit se 3: Tlačítkem Vytvořit účet zahájíme průvodce vytvořením nového účtu:

35

4. Vyplníme formulář: - položka uživatelské jméno - jedná se zde vlastně o volbu emailové adresy. Volíte si část, která bude před znakem @. Za @ zde bude vždy gmail.com. Uživatelské jméno musí být unikátní. V případě shody s již používaným uživatelským jménem je možné doplnit vaše uživatelské jméno např. o číslici. Dále vyplníme další povinné údaje, telefon a aktuální emailová adresa nejsou povinné, ale žádoucí. Poté potvrdíme, že nejsme "robot" opsáním zobrazených slov a po potvrzení souhlasu se smluvními podmínkami klikneme na tlačítko Další krok.

36

5: Zde můžeme k našemu účtu přiřadit fotku. Pokud zatím nechceme tuto možnost využít, vybereme opět další krok:

6. A máme hotovo, proces tvorby dokončíme kliknutím na Začínáme.

37

2.7. Elektronická pošta Gmail Gmail není jen prostor pro elektronickou poštu, ale nabízí vám také další komunikační nástroje, kvůli kterým bylo dříve nutné instalovat speciální programy. S Gmailem je “vše v jednom”. 2.7.1. Prostředí Prostředí pošty poskytuje všechny standardní možnosti a nástroje pro práci s elektronickou poštou. Stačí jen hledat a zkoumat. Samotný vzhled prostředí a chování funkčních prvků je možné mnoha způsoby měnit pomocí ikony ozubeného kolečka vpravo. Každou přijatou zprávu je možné oklasifikovat příznakem hvězdičky nebo větší důležitostí (symbol výložek). Děje se tak proto, abyste takto označené zprávy roztřídili do sekcí S hvězdičkou nebo Důležité. Po označení zprávy zaškrtávacím polem se zpřístupní další možnosti práce se zprávou, jako je přesun do Koše, přesun do jiné složky (kterým se v Gmailu říká štítky) a další. Po otevření přijaté zprávy je možné na ni ihned odpovědět nebo přeposlat dál.

38

2.7.2. Napsání nové zprávy Červeným tlačítkem Napsat se spustí prostředí psaní nové zprávy. Text zprávy samotné se dá velmi bohatě formátovat, lze nastavit všechny typické vlastnosti textu, jako je výběr písma a jeho velikosti, barvu písma, zarovnání odstavců a další.

Do pole Předmět se vepisuje pár slov, charakterizujících zprávu, např. Pozvánka do kina, apod. Předmět se vyplňovat nemusí, ale na zprávy s nevyplněným předmětem je pohlíženo jako na potenciální nevyžádanou poštu (spam) a váš e-mail může být tak u příjemce automaticky vymazán. Zprávu odešlete tlačítkem Odeslat. Zpráva se odešle a současně se přesune do složky Odeslaná pošta.

39

2.7.3. Odpověď a přeposlání Odpovědět na zprávu nebo její přeposlání někomu jinému je možné až po jejím otevření. Jaký je rozdíl mezi Odpovědět a Přeposlat? U Odpovědi je již vyplněno, komu zprávu odesíláte (neboť je jasné, komu odpovídáte), zatímco Přeposlání je chápáno tak, že chcete zprávu předat dalšímu člověku, proto je nutné jeho e-mail vyplnit.

Mezi Odpovědí a Přeposláním je možné libovolně přepínat.

40

Jak v odpovědi, tak v přeposlané zprávě se ve spodní části ponechává původní text emailu, který můžete vymazat. Jakmile jej ale vymažete, tak příjemci rozhodně neulehčíte situaci, protože pravděpodobně nebude tušit, čeho se vaše odpověď týká. Tlačítkem Odeslat se zpráva odešle na adresu v poli Komu a přesune se do Odeslané pošty.

2.7.4. Přílohy Příloha je soubor, který můžete poslat současně s e-mailovou zprávou. Přikládá se ke zprávě pomocí příkazu Připojit soubor.

Připojit lze libovolný soubor a počet příloh obvykle nebývá omezen. Jste limitováni většinou jen velikostí jedné e-mailové zprávy, která by neměla přesáhnout 10 MB. 2.7.5. Kontakty Kontakty vám budou sloužit jako seznam uživatelů, se kterými můžete elektronicky komunikovat v rámci celého prostředí Google. Do Kontaktů se vstupuje rozevíracím seznamem v levé horní části e-mailového prostředí Gmailu.

V prostředí Kontaktů se nový kontakt vytváří stejnojmenným tlačítkem.

41

Tlačítkem Nový kontakt se zobrazí prostředí tvorby kontaktu, které můžete vyplnit příslušnými údaji. Nový kontakt je automaticky uložen, vznik kontaktu není potřeba ničím potvrzovat. 2.7.6. Spamy a viry Elektronická pošta je hlavní branou pro škodlivý software, jako jsou viry, trojské koně a jiný malware, zejména její přílohy. Google automaticky kontroluje vámi přijaté přílohy a také odesílané přílohy, proto je prostředí Gmailu poměrně bezpečné. Bez ohledu na tuto skutečnost byste si ale měli pořídit antivirový software. Přijaté přílohy byste neměli otevírat přímo z prostředí Gmailu, ale nejprve byste měli přílohu uložit na pevný disk, zkontrolovat vašim antivirovým softwarem a poté teprve otevřít. Podobně je to i se spamy, neboli nevyžádanou poštou komerčního nebo reklamního charakteru. Gmail podle svých pravidel označí podezřelou zprávu jako spam a přesune ji do stejnojmenné složky. Udělat s kteroukoliv zprávou to můžete udělat i vy.

42

Jsou-li ve složce Spam zprávy déle než 30 dnů, dojde k jejich automatickému smazání.

43

44

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru, Opakování, shrnutí a dotazy 45

3. Nakupujeme na Internetu bezpečně Nakupování na Internetu se stalo běžnou součástí našeho spotřebitelského chování. Možná právě to slovo "běžné" je důvod k zamyšlení. Opakuje-li se úspěšně některá činnost, která byla zpočátku trošku rizikem, tak je v lidské povaze ztrácet ostražitost a přestáváme být v dobré víře opatrní. Tento luxus ztráty ostražitosti si ale při nakupování přes internet nemůžeme dovolit, neboť velmi snadno se naše příjemné pocity z výhodné obchodní transakce mohou změnit v zoufalství při nedodání zboží nebo dokonce při zcizení peněžních prostředků z vašeho peněžního účtu. To vše je možné a děje se to. Tomu, jak zabránit podobným ztrátám, se budeme nyní věnovat. Opatření, vedoucí k minimalizaci škod, lze rozdělit na dvě oblasti – vnitřní faktory a vnější faktory.

3.1. Vnitřní faktory Některé okolnosti internetového nákupu můžeme ovlivnit významně, některé vůbec. Ovlivnit tak můžeme vše, nad čím máme kontrolu, tj. počítač s operačním systémem, antivirový program, pravděpodobně připojení do Internetu a náš selský rozum. 3.1.1. Počítač a OS Ze strany samotného hardware počítače (hmatatelných částí) nám žádné nebezpečí nehrozí. Prvním místem, které ovlivnit z hlediska bezpečnosti můžeme, je operační systém. na výběr máme v našich zeměpisných šířkách systémy dva – Windows a Linux. Operační systém Linux má několik nesporných výhod a naopak. Mezi jeho výhody patří to, že je zcela zdarma, existují pro něj tisíce nejrůznějších programů, které jsou také zdarma, a v neposlední řadě je méně napadán viry. Jeho hlavní nevýhoda je v tom, že při chybném fungování bude třeba zásah odborníka na Linux, což se může projevit na ceně servisního zásahu. Operační systém Windows je na tom podobně. Výhoda Windows spočívá v tom, že je velmi rozšířen a existuje proto mnoho firem i počítačových nadšenců, kteří jsou schopni systém Windows znovu zprovoznit, dojde-li k poruše. Není zdarma, proto mnoho uživatelů se jej snaží získat nelegálně (z internetu, od přátel, apod.). Toto je zásadně špatný přístup, protože nemáte jistotu, že nelegální systém, který si "nějak" seženete, nebyl upraven tak, aby vám v průběhu používání škodil. Cena operačního systému představuje jednotky tisíc Kč a jeho koupě z oficiálního 46

počítačového obchodu včetně licence je první krok pro úspěšné internetové nakupování. Druhým krokem je udržování operačního systému Windows v kondici, tj. zajistit instalování aktualizací, které opravují chybičky v zabezpečení operačního systému. Nastavit Windows Update je možné přes Ovládací panely/Windows Update

Vstoupíme-li do Windows Update, měli bychom nastavit instalování aktualizací automaticky, aby se aktualizace do počítače nainstalovali co nejrychleji poté, co je firma Microsoft uvolní. Toto nastavení se zajišťuje příkazem Změnit nastavení. Příkaz Vyhledat aktualizace zahájí prohledávání aktualizací na webu Microsoftu, aktualizace stáhne a nainstaluje. Jsou-li aktualizace rozsáhlejší, může být pak vyžadován restart počítače.

47

Zvolíme-li dříve zmiňovaný příkaz Změnit nastavení, v okně si poté můžeme zvolit nejlepší a tudíž doporučovaný způsob.

Je-li počítač aktualizovaný, tak zmenšíme riziko ovládnutí počítače, protože se opraví bezpečnostní chyby, které by mohly být zneužity počítačovými hackery. Samotné udržování počítače v aktualizovaném stavu však nestačí. Třetím bezpečnostním krokem je zapnutí programu, který se jmenuje firewall. Tento program náš počítač chrání tím, že potenciálním útočníkům "zamyká nepoužívané dveře" do našeho počítače. Nastavuje se také v Ovládacích panelech/Brána Windows Firewall. 48

Zelený štít je tím správným příznakem, že váš počítač je firewallem chráněn, firewall je ve stavu Zapnuto. Změnit toto nastavení lze příkazem Zapnout nebo vypnout bránu Windows Firewall. Samotné zapnutí firewallu se provádí pomocí radiového tlačítka Zapnout bránu Windows Firewall.

Ani firewall není zárukou dostatečného zabezpečení počítače, protože zatím nejsme nijak chráněni před spuštěním nebo instalací škodlivého software. Tím posledním ochranným prvkem, který se týká operačního systému, je instalace vhodného antivirového programu a jeho udržování v aktualizovaném stavu. 49

3.1.2. Antivirová ochrana Při pořizování antivirového programu byste rovněž neměli šetřit, i když se nabízejí také antivirové programy zdarma a některé jsou opravdu dobré. Mezi takové patří např. ClamAV (www.clamav.net) nebo Avira (www.avira.com). Ani antiviry české výroby nejsou špatné, ať již jde o AVG (www.avg.com) nebo Avast (www.avast.com). Obvykle ale jejich free verze mají nějaká omezení, např. neobsahují všechny bezpečnostní funkce, dostupné v komerční verzi. Nejlepším řešením jsou ovšem komerční antivirové programy, které nabízejí nejširší spektrum ochrany. Jedním z nejlepších antivirů pochází od firmy Kaspersky (www.kaspersky.cz), jehož zpoplatnění činí pro domácnost asi 450 Kč za rok. Antiviry nás chrání nejen před spuštěním škodlivé aplikace z výměnných médií, ale také poskytují ochranu před viry ze závadných webových stránek, což je nejběžnější způsob nákazy. Pozor, měli byste nainstalovat pouze jediný antivirový program. Instalace dalšího antivirového programu může mít vliv na výkon počítače a na detekci virů samotných. Práce antivirového programu může mít chvílemi vliv na výkon a rychlost počítače. Je to ovšem daň za naši bezpečnost a tak je třeba k tomu přistupovat. 3.1.3. Připojení k Internetu Jste-li připojeni k internetu pomocí bezdrátového připojení (WiFi), tak byste měli nastavit adekvátní zabezpečení mezi vašim PC a přístupovým bodem (Access Pointem). Doporučuje se používat zabezpečení WEP2. Všechna novější bezdrátová zařízení a operační systémy toto zabezpečení podporují. Ztížíte tím případný odposlech vyměňovaných dat mezi vámi a přístupovým bodem. 3.1.4. Selský rozum Selský rozum není nepodstatný, naopak. Neměli byste přistupovat na webové stránky z počítače, který není zabezpečený, tj. operační systém není originální, není aktualizovaný a je bez antiviru. Neměli byste bezhlavě a bez rozmyslu instalovat z internetu každý software, který se vám k instalaci nabídne, neboť tvůrci virů jsou obvykle o krůček vpředu a vývojáři antivirových programů pouze reagují na již existující viry. Měli byste se vyhýbat webovým stránkám se závadným obsahem, tj. pochybným stránkám s erotickou tématikou a stránkám, určeným k nelegální distribuci software, neboť právě takové stránky obsahují virů nejvíce.

50

3.2. Vnější faktory Mezi vnější faktory, které nejsme schopni ovlivnit, ale jsme schopni je alespoň ověřit, patří: a) technické zabezpečení webového serveru, na který se přihlašujete nebo mu svěřujete citlivé údaje, tj. šifrování a důvěryhodnost zabezpečení b) důvěryhodnost serveru se samotným e-shopem c) platba nákupu v e-shopu 3.2.1. Šifrované spojení, důvěryhodná certifikační autorita Při prohlížení webových stránek s informacemi různého druhu postupujeme obvykle tak, že pomocí myši klikáme na jednotlivé zajímavé odkazy, obrázky či animace, a to je pokynem pro zobrazení dalších webových stránek. Oním kliknutím myší webovému serveru nepředáváme žádné citlivé informace, proto ani není z naší strany vyžadováno šifrované (a tedy zabezpečené) připojení mezi námi a webovým serverem. Jiná situace nastává, požaduje-li po nás webový server zadat jméno, heslo případně číslo platební karty. Neměli bychom tyto informace zadat dříve, než se ujistíme o tom, že informace, které poskytneme, nebude nikdo moci zachytit a tak i snadno zneužít. Existuje jediný spolehlivý a celosvětově akceptovaný způsob naší ochrany, a to je šifrování pomocí SSL. Jak poznáme, že můžeme webovému serveru bez obav svěřit své údaje? Je to relativně jednoduché – mezi námi a serverem se naváže šifrované spojení a teprve poté pošleme své údaje serveru. Kdybychom poslali své údaje nezašifrovaně (před navázáním šifrovaného spojení), tak kdokoliv na trase mezi námi a vzdáleným serverem si naše údaje může přečíst, protože se po internetu posílají jako čistý čitelný text. Celé kouzlo šifrování spočívá v adresním řádku webového prohlížeče. Jakmile se vyskytnou na začátku webové adresy serveru písmena https (protokol https, kde písmeno s znamená "secure", tj. zabezpečeno), tak se nacházíme na webovém serveru, který již navázal šifrované spojení s námi. Obvykle proces navázání šifrovaného spojení proběhne tak rychle a automaticky, že si toho ani nepovšimneme. Jen písmena https a symbol zámečku nás informuje o bezpečném spojení mezi námi a serverem. Nyní všechny informace mezi námi a server jsou zašifrované. Sice je možné informace stále zachytit, ale nelze je přečíst, protože je použito velmi účinné šifrování. Jednotlivé prohlížeče mají symbol zámečku umístěn různě. Internet Explorer jej má úplně vpravo od pole adresa. 51

Prohlížeč Chrome od firmy Google má symbol zámečku umístěn vlevo, hned vedle protokolu https.

Prohlížeč Firefox má symbol zámečku vpravo dole v rohu prohlížeče. Ve všech případech při klepnutí na symbol zámečku se zobrazí informace o šifrování, jako je např. zámeček v Internet Exploreru.

Určitý problém nastane, pokud se v prohlížeči po přístupu na web pomocí https objeví varovné hlášení, že nastaly nějaké s ověřením. K tomuto chování dochází v případě, že do pole adresa jste napsali jiné jméno serveru, než je zabudované v šifrovacím mechanismu nebo se vyskytla nedůvěra vůči certifikačnímu úřadu, která podepsala serveru šifrovací certifikát. Každý prohlížeč nabídne odlišné varovné hlášení. Je na vás, zda i přesto budete pokračovat a na web vstoupíte. Vystavujete se ovšem riziku, že web je např. podvržený a tak vámi zaslané informace mohou být zneužity.

52

Takto zareaguje Chrome:

A takto Internet Explorer:

V obou případech si dobře rozmyslete vstup na takový web. Zvlášť opatrní buďte v případě, že se podobné hlášení objeví ve chvíli, kdy přistupujete na web internetového bankovnictví vaší banky. Pokud vám v minulosti přístup k bance přes internet fungoval bez problémů, pečlivě zkontrolujte adresu webu v prohlížeči. Pozor! Podvodné napodobeniny webových stránek bank bývají k nerozeznání podobné oficiálním webovým stránkám banky. 53

3.2.2. Důvěryhodnost e-shopů Důvěryhodné a ověřené elektronické obchody existují a je jich drtivá většina, u nás i v zahraničí. Dobrým a doporučeným začátkem mohou být nákupy v e-shopech domácích zavedených obchodních řetězců, které mají kamenné prodejny. Dalším stupněm může být využití velkých zásilkových domácích e-shopů typu MALL.CZ, KASA.CZ nebo ALZA.CZ. Princip zásilkových webových obchodů je podobný, jako u tištěných zásilkových katalogů. Najdete si požadovaný výrobek, objednáte si jej a zaplatíte. Pak lze postoupit ve zkoumání elektronických nákupů směrem ke specializovaným webům, shromažďujícím informace o produktech z tisíců domácích e-shopů. Zřejmě nejvýznamnějším webem tohoto typu je u nás web HEUREKA.CZ. Na jeho propracovaných stránkách jsou jednotlivé e-shopy hodnoceny samotnými uživateli, což je fakt, který o důvěryhodnosti konkrétního e-shopu vypoví maximum. Princip nákupu na webu typu Heureka je jiný, než v zásilkovém webovém e-shopu. Produkt si na webu najdete, přičemž lze využít mnoho kritérií, podle čeho vybírat. Po nalezení posoudíte, ve kterém z e-shopů jsou vám nabídnuty nejlepší podmíny z hlediska ceny, dopravy, ověříte hodnocení konkrétního e-shopu předchozími zákazníky. Teprve poté vlastní e-shop navštívíte a zboží objednáte.

54

Aukční servery jsou dalšími servery, které nabízejí nákup zboží. Po zaregistrování se na aukčním serveru můžete vybrané zboží dražit postupným přihazováním peněžních částek až do ukončení časového limitu pro aukci, nebo lze zboží koupit ihned, ovšem za cenu předem stanovenou. Jednotliví prodejci na aukčním serveru jsou rovněž hodnoceni. Nejznámějším serverem u nás je AUKRO.CZ.

Budete-li se chtít poohlédnout po zahraničních e-shopech, tak nutností je alespoň základní znalost anglického jazyka. Výhoda zahraničních e-shopů je obvykle v ceně výrobku, která může být o desítky procent nižší, než na českém trhu. Při výběru bezpečného a důvěryhodného e-shopu postupujeme stejně, jako u e-shopů domácích. Nejprve e-shopy zavedených a známých obchodních řetězců nebo výrobců. Ceny na takových e-shopech nejsou nejnižší možné, proto je dobré využít také zásilkových webů, jako je např. velmi známý, populární a ověřený Amazon.com, na kterém zpravidla naleznete požadované zboží s cenou výhodnější. Aukční servery jsou v zahraničí rovněž a nejznámější je EBAY.COM. Princip fungování je stejný, jako na AUKRO.CZ. U vybraného zboží je vidět obchodníka a jeho hodnocení.

55

Vyberete-li si zboží na zahraničních e-shopech, tak si zjistěte, zda vůbec zásilky do České republiky expeduje a pokud ano, tak jaká je cena dopravy. Mnoho obchodníků nabízí dopravu zdarma ihned, někteří od určité utracené částky a jiní poplatek za dopravu vyžadují. Najdete-li si zboží v zahraničí na zcela neznámém e-shopu, měli byste si zjistit o provozovateli internetového obchodu maximum informací. Existují weby, které shromažďují informace o elektronických obchodech a pomáhají nám při rozhodnutí, zda obchodu důvěřovat, či nikoliv. Jedním z nich je web WWW.SCAMADVISER.COM. Webová stránka je sice anglicky, ale má velmi jednoduché rozhraní. V horní části zadáte adresu e-shopu, který chcete ověřit a tlačítkem Check it now (Zkontroluj) se zahájí jeho analýza. Výsledkem je v horní části zelená plocha s "fajfkou", potvrzující důvěryhodnost a níže na stránce jezdec, ukazující do zelené "bezpečné" oblasti. Kontrolou prošel e-shop WWW.MALL.CZ.

56

V případě nedůvěryhodného webu vypadá hodnocení jinak. Kontrolován je web WWW.FWONMALL.COM.

Tento e-shop je evidentně nedůvěryhodný a kupovat na něm je velký risk. 57

3.2.3. Placení nákupu Pokud jste se dostali až k poslednímu kroku vašeho nákupu, zbývá zaplatit. Internetoví obchodníci v České republice nám obvykle dávají na výběr mezi dobírkou, převodem peněz na jejich účet nebo platbou prostřednictvím platební karty. Při platbě platební kartou je doporučováno platbu potvrdit a schválit např. speciálním kódem, zaslaným sms zprávou z vašeho bankovního ústavu. Zahraniční obchodníci (a také někteří domácí) požadují platbu platební kartou nebo pomocí platebního systému PayPal. Je to velmi rozšířený a bezpečný systém, do kterého se zaregistrujete, zadáte identifikační informace o sobě a hlavně informace o platební kartě, prostřednictvím které se transakce PayPal budou odehrávat. Výhodou je, že pak již při každé platbě neposíláte nikam číslo své platební karty, ale jen schválíte platbu PayPal. Dalším plusem PayPalu je možnost získat své peníze zpět v případě, že e-shop vám zboží nedodá.

58

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

59

4. Google aplikace, aneb internetová kancelář Firma Google se snaží nabídnout svým uživatelům bezplatně on-line aplikace, které se svými možnostmi a schopnostmi stále více přibližují klasicky instalovaným kancelářským sadám. Existují kancelářské balíčky, které jsou zdarma a jsou konkurencí nejrozšířenějšího, ale komerčního kancelářského balíku MS Office. Můžeme jmenovat např. OpenOffice (http://www.openoffice.cz/) nebo LibreOffice (https://cs.libreoffice.org/), oba dva balíky lze z Internetu stáhnout a nainstalovat na náš PC. Jejich prostředí je podobné, poskytují všechny základní kancelářské aplikace a jsou kompatibilní (do jisté míry) s formáty souborů kancelářského balíku MS Office. Je třeba je ovšem nainstalovat na počítač a umí pracovat jen s daty uloženými na úložištích našeho PC. Výhodné jsou zejména v situacích, kdy uživatel nemá připojení k internetu, přesto potřebuje vytvářet dokumenty, tabulky nebo prezentace na srovnatelné úrovni s komerčními programy. Druhým důvodem, proč si nekomerční kancelářskou sadu programů pořídit, je nulová cena. Výhody kancelářského řešení pomocí Google jsou jednoznačné a zřejmé: ● prostor na serverech je zdarma ● programy jsou zdarma ● vše je dostupné z jakéhokoliv počítače nebo “chytrého” mobilního telefonu, připojeného k Internetu ● veškerá data lze sdílet i s jinými uživateli Google ● data jsou na serverech lépe chráněna než na vlastním PC ● nehrozí jejich ztráta při zcizení PC nebo úložného média (flash disku např.) ● na svůj PC nemusíte nic instalovat

4.1. Google Disk Google Disk je jedna z největších odlišností oproti běžným poskytovatelům emailových služeb. Google nám totiž prostřednictvím něj nabízí nejen úložný prostor pro na svých serverech, ale také základní kancelářské programy. Vše dostupné zdarma, přes webový prohlížeč. Tomuto řešení, kdy data i aplikace leží mimo náš počítač (na internetu), se říká CLOUD (doslova obláček). Název cloud symbolizuje právě umístění všech dat i programů “kdesi v oblacích” (rozumějme na Internetu) a nás nebude zajímat, kde přesně, protože to není ani podstatné.

60

Na úvodní stránce jsou stručně zmíněny výhody použití Disku a také hlavní tlačítka pro vytvoření složky nebo vytvoření dokumentu. Vytvořit lze ● Dokument ● Prezentaci ● Tabulku ● Formulář ● Nákres ● Složku

4.1.1. Tvorba Dokumentu Tvorbu Dokumentu (modrá ikona) si vybereme, chceme-li vytvořit textový dokument, např. dopis. Otevře se prostředí, které je podobné všem prostředím textových editorů. Znamená to, že není třeba se učit novému ovládání, vše vypadá tak, jak jsme z textových editorů zvyklí. 61

V menu příkazů se nachází obvyklé příkazy, které nám umožní vytvořit textový komplexní textový dokument, kde text může být doplněn obrázky, tabulkami, odkazy a dalšími prvky. V menu Soubor se nachází důležité příkazy pro práci s dokumentem jako celkem.

62

Lze pomocí nich soubor přejmenovat, nadefinovat sdílení a v neposlední řadě příkazem Stáhnout jako je možné dokument ležící někde na Internetu uložit na disk našeho PC ve formátech obvyklých textových programů. Není zde vidět příkaz pro uložení, protože k ukládání dochází automaticky a průběžně, nemusíme se proto obávat, že při přerušení spojení s Internetem naše práce bude ztracena. 4.1.2 Tvorba Prezentace Prezentační programy slouží k vytvoření sady snímků (stránek), na kterých jsou obvykle heslovitě naznačená témata doplněná o vhodnou grafiku, neboť se počítá s tím, že prezentace bude doplněna o ústní nebo zvukový výklad. Jednotlivé snímky jsou pak v programu promítány, buď s načasováním, nebo ručně. Kromě textu mohou být na snímku použity: ● obrázky, ● kresby, ● tabulky, ● videosekvence, ● odkazy, ● dalších prvky.

Prezentace je vytvářena v režimu editačním, samotné přehrávání prezentace pak probíhá v režimu jiném, režimu prezentačním. Mezi oběma režimy lze libovolně 63

přepínat. V editačním režimu v levé části jsou vidět miniatury jednotlivých snímků, mezi nimi lze přecházet jednoduše kliknutím myší a tím se označený snímek ukáže v největší editační ploše. V pásu s miniaturami lze navíc myší tažením jednoduše měnit pořadí snímků v prezentaci. V editačním režimu je nejzákladnějším objektem textové pole . Jen do něj na plochu snímku lze vepisovat text. Všechny další podstatné prvky snímku lze ovlivnit pomocí lišty s nástroji. Je zde nástroj pro vkládání obrázků

, nástroj pro

vložení základních tvarů , nástroj pro nakreslení čáry a také příkazy, ovlivňující pozadí snímku, rozložení snímku, nástroj pro změnu motivu celé prezentace a nástroj pro definování přechodu snímku.

Co nenajdeme v nástrojích znázorněných grafickými symboly, lze nalézt v menu s příkazy.

4.1.3. Tabulkový kalkulátor Tabulkový kalkulátor je aplikace pro tvorbu tabulek a zejména pro výpočty v tabulkách. Celé prostředí se skládá z řádků (označených čísly) a sloupců (označených písmeny), základním prvkem je buňka. Buňka je hlavním nositelem informace, je možné do ní vložit text i čísla. Souborům, reprezentujícím tabulku, se říká sešit, v sešitu se může nacházet libovolné množství listů. Listy se pak skládají z buněk. Každá buňka má svou jednoznačnou adresu, danou číslem řádku a sloupcem. Tuto souřadnici je možné použít při pokročilejší práci s zejména při výpočtech.

64

Do buňky se zapisuje text nebo číslo běžným způsobem, zápis je ukončen klávesou Enter, po kterém přechází kurzor do další buňky. Buňky se označují tažením myší a pak lze jejich obsah přesouvat nebo kopírovat. Po označení buňky se dá uchopit za její hranici a přesunout nebo zkopírovat za úchyt v pravém spodním rohu. Kurzor se v obou těchto místech mění, na hranici se mění na symbol ručky, v pravém spodním rohu se mění na kopírovací kříž. V označených buňkách je možné text i čísla zformátovat způsobem známým i z textových editorů, navíc se vnitřek buňky dá obarvit barvou, čímž se tabulka zvýrazní. Z vyplněných hodnot a vybraných buněk lze jednoduchým způsobem vytvořit graf.

65

Potřebujete-li spočítat hodnoty v buňkách pomocí vzorce, je třeba použít řádek vzorců. Má-li vzorec řádků počítat, je nutné začít znakem =.

Ve vzorci pak figurují adresy buněk s čísly, ne čísla samotná. Jakmile je vzorec v buňce hotov, klávesou Enter potvrdíme a výpočet se provede.

Buňka nám ukáže číslo, které spočítal vzorec, ale v buňce samotné je stále vzorec a bude tam stále, dokud jej nevymažeme. Jednou z užitečných služeb poskytovaných společností Google je kalendář. Tento kalendář nám umožní kromě běžného plánování času funkce navíc, jako třeba upozornění na blížící se události, sdílení kalendáře s jinými lidmi, nebo třeba plánování událostí pro více osob. 4.1.4. Práce se složkami a soubory na Google Disku Google Disk je pracovní prostor, ve kterém lze svá uložená data organizovat. Přirozenou položkou, sloužící k organizování souborů je Složka. Nejinak tomu je i na Google Disku. Je žádoucí si vytvořit v prostředí svého Google Disku soustavu složek, vhodně pojmenovaných, do kterých poté můžeme ukládat jak dokumenty, tabulky a prezentace, vytvořené pomocí Google Apps, tak do nich lze uploadovat (nahrávat z lokálního disku PC na server) své domácí soubory. Tvorba nové složky je snadná. Použijeme tlačítko Přidat a vybereme si přidání Složky.

66

Novou složku si pojmenujeme a tlačítkem vytvoříme.

Po vytvoření se složky objeví ve stromečku složek na levé straně Google Disku a máme-li vybraný vrcholek Google Disku, tak ji uvidíme i ve střední části okna.

67

Nově vytvořená složka je prázdná a čeká na své naplnění.

Dokumenty a soubory do ní je možné vkládat buď z počítače nebo z jiných složek Google disku. Rovněž je možné do ní ukládat dokumenty, tabulky nebo prezentace, které teprve vzniknou. Toto se stane automaticky v případě, že je složka otevřená, my použijeme tlačítko Přidat a zahájíme tvorbu kancelářského dokumentu. Automaticky dochází k jeho uložení do právě otevřené složky. Potřebujeme-li do složky přesunout soubor z jiné složky Google Disku, stačí, když klepneme na něm pravým tlačítkem myši a z místní nabídky si vybereme příkaz Přesunout do...

Nabídne se pak seznam našich existujících složek na našem Google Disku.

68

Vybereme si cílovou složku a tlačítkem Přesunout se vybraný soubor do složky přesune. Stejným způsobem (pomocí pravého tlačítka myši) lze přesunout i celou složku v rámci Google Disku. Potřebujeme-li do složky na Google Disku nahrát soubory ze svého počítače, tak opět použijeme pravé tlačítko myši a zvolíme si příkaz Nahrát soubory nebo Nahrát složku, podle toho, co potřebujeme na server uložit.

69

4.2. Google Kalendář Jednou z užitečných služeb poskytovaných společností Google je Kalendář. Tento kalendář nám umožní kromě běžného plánování času funkce navíc, jako třeba upozornění na blížící se Než začneme s kalendářem pracovat, můžeme se podívat, co nám umožní nastavení kalendáře:

4.2.1. Nastavení kalendáře Když si nastavení prohlédnete, najdete tam nejrůznější běžné nastavení, vše je zde pěkně popsáno. Zkusíme si pro začátek nastavit lokalitu a nechat si zobrazit počasí v zadané lokalitě, nakonec klikneme na tlačítko Uložit:

70

V Nastavení Kalendáře se nachází mnoho dalších voleb, kterými si kdykoliv můžete vlastnosti Kalendáře přizpůsobit podle sebe. 4.2.2. Použití Kalendáře Základní ovládání a posuny data:

71

Z obrázku výše: - modře označeno - zde si můžeme vybrat časový úsek, který se nám zobrazí - zeleně označeno - zde posouváme po dnech, týdnech, měsících - záleží, co máme vybráno v modře označené oblasti - žlutě označeno - miniatura kalendáře, kde vidíme v černém čtverečku aktuální den a šedě je označen zobrazený časový úsek, také zde kliknutím na konkrétní den můžeme tento den vybrat. Máme-li v některém z dnů vytvořenu Událost, pak se jeho datum zvýrazní tučně. Vytvoření nové události: Novou událost lze vytvořit dvěma způsoby: První způsob je velmi intuitivní, stačí kliknout na datum a hodinu, kdy se událost má vytvořit např. zde ve středu 9.1. v 18 hodin. Po kliknutí událost popíšeme, příkazem Vytvořit se událost vytvoří a objeví se s naším popisem v Kalendáři.

Druhou možností vytvoření události je použití červeného tlačítka Vytvořit vlevo nahoře. Objeví se okno se všemi možnostmi popisu události, její načasování, opakování, barevný podklad a celá řada dalších nastavení. Po vyplnění potřebných údajů událost vytvoříme tlačítkem Uložit. Toto okno je stejné, jako okno, do kterého vstoupíme při úpravách již existující události. Každou událost můžeme kdykoliv editovat (změnit, přidat popisy), případně upravit časy upozornění. Standardně jsou upozornění nastavena v Nastavení Kalendáře, zde se upraví nastavení jen pro konkrétní vybranou událost. Jak tedy na to: 72

Na obrázku, symbolizující dobu trvání události klikneme kamkoliv do události a poté si zvolíme příkaz Upravit událost Upravit událost (je zde také druhé možnost - Smazat).

Pokud klikneme přímo na název události, což v tomto konkrétním případě Taneční, dostaneme do okna úprav ihned:

Na obrázku výše vidíme možnosti nastavení události. Můžeme zde změnit termín události, nastavit opakování (denně, týdně, měsíčně, ročně), určit místo, přidat popis, atd... 73

Zajímavou možností je zde Přidat hosty. Pokud zadáme emailovou adresu jiné osoby, bude zde zobrazena jako host a objeví se možnost poslat této osobě email s upozorněním. Při uložení události vám pak kalendář nabídne odeslání pozvánky hostům, které jste k události přizvali. Pokud tuto možnost využijete, přijde hostům na email pozvánka. Pokud potvrdí, že se události zúčastní, tak se tato událost automaticky uloží i do jejich kalendáře (zobrazí se klasické nastavení události, ale bude již předvyplněné a stačí jej jen uložit). 4.2.3. Sdílení Kalendáře Kalendáře je možné sdílet s dalšími lidmi. Pokud někomu nasdílíte svůj kalendář, pak tato osoba pak může vidět i vaše události. Poskytnutí kalendáře jiné osobě se zahajuje tak, že si rozevřete nabídku pod svým kalendářem a vyberete si příkaz Sdílet tento kalendář.

Poté, co příkaz vybereme kliknutím, objeví se okno s nastavením pro sdílení. Ve střední části vepíšeme adresu osoby, které chceme svůj kalendář poskytnout a zvolíme operace, které osobě chceme povolit. Předem zvolená možnost je Zobrazit všechny podrobnosti událostí.

74

Potvrzením tlačítkem Uložit se sdílení dokončí a přidané osobě přijde e-mail se zprávou o sdílení vašeho kalendáře. Pokud se přidaná osoba, které jste sdílení vlastního kalendáře povolili, přihlásí do Google prostředí a zobrazí si svůj Kalendář, pak v něm uvidí všechny vaše naplánované události.

Události z jiného kalendáře (do kterého osoba nemá oprávnění zasahovat), se zobrazí šrafovaně a nelze je upravit. Poskytneme-li této osobě všechna oprávnění, pak naši událost již uvidí nešrafovaně. Při sdílení kalendáře je možné postupovat i opačně. Požádáme někoho o sdílení jeho kalendáře. Jak? Klikneme na možnost Jiné kalendáře a vyplníme email (stačí ta část, co je před zavináčem) osoby, jejíž kalendář chceme zpřístupnit pro sebe:

75

Po potvrzení klávesou enter se zobrazí okno pro odeslání žádosti:

Po kliknutí na tlačítko Zaslat žádost, přijde poptávané osobě email, ve kterém sdílení musí potvrdit. Teprve poté se nám kalendář zpřístupní.

76

Na tento nový kalendář se pak dostaneme kliknutím na Jiné kalendáře. Jak na obrázku níže vidíme, tak zde již máme přístupný a červeně zobrazený kalendář od uživatele pckurz.dvorce.

Další zajímavou možností je vytvořit si kalendářů několik – pracovní, soukromý, apod. Stačí opět najet do nastavení kalendáře a vybrat možnost Kalendáře (stejně jako v minulém případě) a zde vybereme Vytvořit nový kalendář. Tento vznikající kalendář můžeme pojmenovat, nastavit a rovnou zde i máme možnost zadat, s kým chceme kalendář sdílet. Takový to kalendář se nám pak zobrazí buď v Mých kalendářích (pokud jste jej založili), nebo v Jiných kalendářích (pokud jej založil někdo jiný a jen vám jej nasdílel).

77

78

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

79

5. Chat, hlasové přenosy, videochat Jak již bylo popsáno v základním prostředí Gmailu, je chat moderní on-line způsob komunikace, při které jsou komunikující v bezprostřednějším kontaktu, než je tomu u e-mailové komunikace. Chatující uživatelé jsou oba současně přihlášeni k chatovací aplikaci, vědí o sobě a mohou lehce zkontrolovat svůj status (zaneprázdněnost, neviditelnost, apod.). Základem dnešních chatovacích aplikací byla internetová služba, nazvaná "instant messaging" (IM). Postupně se vše vyvíjelo, košatělo, až do dnešních desítek a stovek chatovacích aplikací. Chat se postupně stal jednou ze součástí větších celků, Google Aplikace nevyjímaje. Z historického hlediska byl prvním masivně rozšířeným chatovacím programem ICQ, ale s příchodem sociálních sítí a jejich chatovacích možností je ICQ stále méně používán.

5.1. Google chat 5.1.1. Textová komunikace Máte-li k dispozici účet na Google, pak je možné využít i integrovanou chatovací část v rámci Gmailu. Vstupem do chatu je levá spodní část prostředí Gmailu. Pokud nemáte k dispozici ve spodní části chatovacího prostředí žádné osoby (pravděpodobně začínáte s účtem na Google), tak je nutné osoby najít. Do pole pro vyhledávání zadáme nejlépe e-mailovou adresu svého protějšku a pak již stačí chvíli počkat, až Gmail ve svých databázích najde příslušného člověka.

80

Po jeho nalezení lze zahájit tzv. Hangout (neboli "zavěsit se" vzájemně). V předchozích verzích na tomto místě byla nápovědová bublinka s větou "Zahájit chat s tímto kontaktem".

Po aktivaci Hangoutu výběrem osoby, která je on-line, se otevře okno pro komunikaci. V něm pohodlně píšete jednotlivé věty. Po zmáčknutí Enter se vaše slova odešlou a ihned zobrazí u příjemce. Celá chatová komunikace se při běžném nastavení uchovává, je tak možné po ukončení (křížkem) pokračovat a navázat na komunikaci kdykoliv.

V případě, že s protějškem navazujete komunikaci poprvé, je nutné, aby protějšek potvrdil zájem s vámi také komunikovat pomocí chatu. E-mailovou komunikaci potvrzovat nemusíme.

81

Po vyjádření souhlasu tlačítkem Ano se objeví v pravé spodní části chatovací okénko.

Jakmile se vzájemná komunikace rozběhne, objeví se každému z komunikujících průběh komunikace.

82

Slovní komunikaci je možné obohatit o emotikony (obrázkový způsob, jak vyjádřit svou náladu) či fotografie. Pokud je protějšek nedostupný, tak vaše zprávy se mu zobrazí ihned po přihlášení do prostředí Gmailu, do jeho chatové části. Není problém navázat chatovací spojení s několika uživateli najednou. Každá z komunikací má své okno a je tak izolované od dalších komunikací.

5.1.2. Videokomunikace v Gmailu Hlasová komunikace byla další integrovanou částí služba Gmail. V současné době, při stále se vylepšujících možnostech a kvalitě připojení k Internetu, se v prostředí Gmailu upustilo od čistě hlasové komunikace. K dispozici je možnost videohovoru. Jeho ikona je vidět v okamžiku, kdy se ocitneme kurzorem myši nad kontaktem v levé části Gmailu. Podobná ikona videokamery se objevuje také v okénku pro textový chat a je tak možné druhou osobu pozvat k videokonferenci z chatovacícho prostředí.

Pokud v seznamu předchozích komunikujících uživatelů není požadovaná osoba, je možné ji najít pomocí tlačítka lupy a zadáním e-mailové adresy osoby.

83

Ikona s videokamerou spustí okno s možností odeslat pozvánku určené osobě, uvedené v poli Odeslat pozvánku. Rovněž je možné přidat další osobu, která se pak bude moci připojit v videohovoru taktéž. Tlačítkem Pozvat se odešle pozvánka pozvané osobě.

Po odeslání pozvánky se osobě mezi tzv. hangouty (v místě chatové komunikace) objeví výzva k připojení se k videohovoru. Uživatel může také vaše pozvání ignorovat.

Po vyjádření souhlasu se obvykle před prvním použitím objeví výzva k instalaci tzv. pluginu (zásuvného modulu), který nám umožní komunikaci pomocí videokamery a mikrofonu. Instalace proběhne během několika desítek vteřin, uživatel nemusí odpovídat na žádné výzvy instalovaného software.

84

, Po doinstalování pluginu se zahájí videohovor s druhým účastníkem. V největší části je vidět druhý účastník, snímaný videokamerou integrovanou v rámu notebooku a také je slyšet hlas, snímaný taktéž integrovaným mikrofonem.

V levé spodní části je zmenšené okno s naším vlastním obrazem, snímaný naší kamerou. Tento obraz ve zvětšeném se přenáší na druhou stranu komunikační linky. Pokud je kurzor myši mimo okno videohovoru, tak ikony okolo přenášeného obrazu zmizí a objeví se znovu až po najetí kurzoru myši do okna videokonference. Pomocí horních ikon lze ovládat základní parametry spojení.

85

86

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

87

6. Zpracování fotografií, Picasa Picasa je celosvětově nejrozšířenější galerií obrázků, kterou provozuje firma Google. Její použití je zdarma včetně využití poměrně velikého diskového prostoru 15 GB. Je možné ji využít dvěma způsoby - s instalací aplikace Picasa na PC nebo bez ní. K základní správě webových alb není lokální instalace aplikace nutná. Webovou galerii Picasa najdeme na adrese http://picasaweb.google.com, K základní práci s galerií Picasa potřebujeme mít založený plnohodnotný účet na Google. Po úspěšném přihlášení se zobrazí úvodní stránka našeho prostředí Picasa a můžeme tak vytvářet a následně spravovat svá alba fotografií.

6.1 Tvorba alba bez programu Picasa. Na úvodní stránce je naznačeno, jak začít pracovat s programem Picasa, který je možné si z pravé části stránky stáhnout a nainstalovat do počítače. Pro vytvoření alb to ale není nutné, alba lze vytvářet i spravovat bez instalovaného programu Picasa. Vstupním místem tvorby alba je tlačítko Nahrát. Stránka se přepne do záložky Moje fotografie a nabídne se nám plocha s možností zadat název vznikajícího alba. Uprostřed plochy je klíčové tlačítko Vybrat fotky z počítače, pomocí kterého si ze složky na počítači vybereme připravené fotografie. Webová galerie se nebrání ani videosouborům v obvyklých formátech.

88

Po vybrání fotografií se začnou nahrávat do prostoru alba. Po uploadu poslední fotografie je nahrávání dokončeno a jsou vidět miniatury fotek.

Další fotografie do aktuálního alba je možné nahrát linkem Nahrát další. Najedeme-li myší nad fotografii, zobrazí se pás s piktogramy akcí, které je možné na tomto místě s fotografií provést – otočení, smazání a přidáni popisku. Tlačítkem OK odcházíme z aktuálního alba a vracíme se zpět na předchozí stránku. Naše první album zatím není vidět. Teprve klepnutím na záložku Moje fotografie si zobrazíme stránku se všemi našimi alby.

U našeho zatím jediného alba si můžeme ihned upravit linkem Upravit viditelnost jeho viditelnost, tj, kdo si může naše album prohlížet. Přednastavená hodnota je zvolena tak, abychom album viděli pouze my. Na výběr jsou dále hodnoty Veřejné a Omezené.

89

Význam těchto voleb je zřejmý. Veřejný přístup znamená, že toto album si mohou zobrazit v galerii Picasa všichni, omezený přístup je jen pro uživatele, kterým pošleme link na naše album. Podle zvolené hodnoty se změní i symbol pod názvem a datem našeho alba. Tlačítkem Hotovo svůj výběr potvrdíme. Kde získat přesnou adresu alba pro své přátele? Nejen k této vlastnosti se dostaneme tak, že klikneme myší na úvodní snímek alba na záložce Moje fotografie a tím album vybereme. Zobrazí se plocha se všemi fotografiemi alba a možnostmi upravovat album. Zmiňovaný odkaz neboli tajnou adresu alba získáme klepnutím na příkaz Odkaz na toto album. Adresa se zobrazí v textovém poli, odkud ji lze zkopírovat a následně poslat přátelům. Tato adresa nemusí být platná trvale, je možné vygenerovat novou adresu alba s tím, že původní adresa ihned přestane platit.

V horní části nad fotografiemi se nacházejí příkazy pro změnu vlastností celého alba. Příkaz Prezentace slouží ke spuštění automatického prohlížení fotografií z alba s možností nastavit časový interval pro střídání fotografií. Příkaz Sdílení je určen pro nastavení dalšího uživatele, který bude smět aktivně sdílet naše album s možností 90

přidávat do něj fotografie. Tento uživatel k aktivnímu přístupu k našemu albu musí mít rovněž založený účet na Google. Dalším tlačítkem Přidat fotografie lze do otevřeného alba přidat další fotografie způsobem stejným, jako se přidávaly fotografie do vznikajícího alba. Za rozevíracím tlačítkem Akce se skrývá základ editace alba.

Ve Vlastnostech alba lze upravit název alba a datum, je možné zadat místo pořízení fotografií a současně tak zobrazit místo na mapě, je možné nastavit viditelnost.

Příkazem Obal alba se dá nastavit úvodní obrázek alba, který se zobrazí jako titulní stránka. Pokud chceme zachytit i místo vyfocení konkrétní fotografie, tak nám příkaz Mapa alba poskytne prostředí pro umístění jednotlivých fotografií do mapy.

91

Příkazem Popisky můžeme ke každé fotografii přidat popisek, kterým okomentujeme fotografii. Popisek lze vložit i při prohlížení konkrétních fotografií.

Posledním příkazem z rozevírací nabídky Akce, který lze provést ve webovém prohlížeči, je Smazání celého alba. Další příkazy z rozevírací nabídky již počítají s tím, že na počítači je nainstalovaná aplikace Picasa a příslušné příkazy tuto aplikaci spustí. Fotografie se při nahrávání do webové galerie řadí podle pořadí, ve kterém jsou nahrávány a v tomto pořadí jsou také prohlíženy. To nám nemusí vždy vyhovovat, 92

proto je umístěn nad fotografiemi vpravo poslední příkaz Uspořádat, který nám dává několik možností, jak své obrázky seřadit.

Pokud nám nebude vyhovovat ani jeden z navrhovaných způsobů, můžeme si obrázky uspořádat ručně pouhým tažením myší. Jsme-li spokojeni, potvrdíme uspořádání tlačítkem Hotovo. Kromě řazení fotografií je zde možné fotografie kopírovat nebo přesouvat buď do existujícího alba, nebo do alba nového. Vybranou fotografii nebo fotografie je možné také smazat stejnojmenným tlačítkem. Nasměrujme svou pozornost k fotografiím. Při výběru konkrétní fotografie se nad fotografií zobrazí podobné příkazy jako v případě celého alba. Odlišnosti jsou pochopitelně v příkazu Otočení vlevo nebo vpravo a v možnosti si fotografii přiblížit. Je zde tlačítko Sdílet, určené pro sdílení konkrétní fotografie (tj. můžeme poslat zjednodušeným způsobem e-mail s linkem na konkrétní fotografii), je zde rozevírací seznam Akce, který obsahuje seznam několika užitečných příkazů. Jejich význam je zřejmý, příkaz Upravit v aplikaci Picasa předpokládá, že na počítači je aplikace nainstalovaná. Tento příkaz způsobí download fotografie na pevný disk a dává nám tak možnost upravit fotografii pomocí bohatých možností Picasy. Příkaz Upravit Google+ otevře prostředí Fotky na Google+ s mnoha možnostmi vylepšení fotografií bez nutnosti na počítač cokoliv instalovat.

93

6.2 PICASA na PC I když nám poskytuje webové prostředí dostatečné možnosti k publikování a správě webových alb, tak instalací programu Picasa na počítač získáme mnoho dalších funkcí a práce při správě fotografií a alb se dostane na novou a lepší úroveň. Z prostředí Picasy se můžeme přihlásit na svůj účet Google a navázat tak spojení se svým prostorem alb na internetu. To nám dovolí celou řadu operací provádět on-line. Instalační soubor pro Picasu si můžeme stáhnout z mnoha míst na internetu, také přímo z webu galerie Picasa. Instalace je jednoduchá a v podstatě bezobslužná. Při prvním spuštění se Picasa poohlédne po našem počítači po obrázcích a vytvoří si jejich vlastní databázi. Nabídne nám prozkoumání složek Dokumenty a Obrázky na ploše nebo celého počítače. Dále nám nabídne konfiguraci prohlížeče fotek, který může nahradit na naše přání obvyklý prohlížeč, přičemž si můžeme vybrat typy souborů, pro které se prohlížeč Picasa použije. Podle množství fotografií a složek trvá úvodní skenování počítače poměrně dlouho, během prohledávání se v prostředí Picasy zobrazují nalezené složky s fotografiemi a je možné již v prostředí pracovat.

94

Můžeme ovlivňovat množství prohledávaných složek na počítači díky příkazu Nástroje/Správce složek.

Úvodní prohledávání fotografií programem Picasa má jeden významný vedlejší efekt – přinutí nás to k tomu, abychom si udělali ve složkách s fotografiemi pořádek. Následně ve Správci složek můžeme všechny ostatní složky odebrat z Picasy a tak se nám levá část plochy programu s desítkami složek může významně zpřehlednit. Pokud si vytvoříme na disku novou složku, můžeme ji do Picasy přidat ručně přikazem 95

Soubor/Přidat složku do Picasy. Kromě objektu Složky se v levé části Picasy mohou objevit i objekty jiné, např. Alba, Filmy, Koláže, podle toho, jak budeme Picasu využívat. Tyto objekty se označují termínem Sbírka a my můžeme rovněž svou vlastní sbírku vytvořit. Sbírku je možné vytvořit tehdy, pokud chceme přesunout složku jinam, např. do sbírky nazvané Firemní fotografie.

Příkazem Nová sbírka si novou sbírku vytvoříme a vybraná složka se do ní okamžitě přesune. nejde o přesun v rámci disku, jen dojde k přeuspořádání složek v prostředí Picasy.

Jednotlivé sbírky je možné rozbalit a sbalit, při rozbalení se uprostřed Picasy zobrazí vnitřek složek tj, miniatury obrázků s názvem složky. Nad miniaturami se nachází funkční tlačítka vedoucí k prezentačnímu režimu, k vytvoření fotokoláže a k vytvoření filmové prezentace z vybrané složky.

96

V prezentačním režimu si můžeme zvolit čas trvání zobrazení snímku a přechodový efekt mezi snímky, čímž zřetelně překonává možnosti integrovaného prohlížeče ve Windows. Prezentace se nikam neukládá (na rozdíl od fotokoláže a filmové prezentace), je spuštěna z obrázků ve vybrané složce.

6.2.1 Fotokoláž Chceme-li vytvořit fotokoláž, pak vstupním místem je pro nás tlačítko vedle tlačítka prezentačního. Po jeho zmáčknutí se v horní části Picasy otevře záložka Koláž a současně se zobrazí vlevo záložka Knihovna, což je označení pro pracovní prostor se složkami a fotkami v Picase. Lze mezi nimi přepínat.

Prostředí pro tvorbu koláže nám nabízí přehledně popsané možnosti nastavení koláže, od nového promíchání fotek až po uložení koláže jako pozadí pracovní plochy. V ploše koláže můžeme jednotlivé fotografie ručně posouvat, měnit jejich velikost i otáčet. Poté, co si koláž pomocí těchto možností navrhneme, ji vytvoříme stejnojmenným tlačítkem. Vznikne obrázkový soubor s příponou JPG, pojmenovaný podle složky, ze které jsou fotografie v koláži a současně vzniká stejnojmenný řídící soubor s příponou CFX.

97

Prostředí Picasy se poté opět trošku promění a umožní nám vytvořenou koláž ihned upravovat integrovanými nástroji v Picase, dostupnými v záložkách na levé straně plochy. V pěti záložkách se zde ukrývají nejrůznější nástroje pro nastavení. Některé z nich vyžadují povrzení změn, některé se aplikují okamžitě bez potvrzovacího tlačítka. Díky výše zmíněnému souboru CMX (který v prostředí Picasy není viditelný) se lze ke koláži vracet, opakovaně koláž z fotografií libovolně upravovat a vytvářet tak nejrůznější variace. Slouží k tomu tlačítko Upravit koláž. Proto nemusíme mít obavu i ze změn, které nevyžadují potvrzování, protože kdykoliv si lze vygenerovat z fotografií koláž novou. Po návratu zpět do Knihovny se v levé části zobrazí ve sbírce Projekty nová složky Koláže a v ní naše fotokoláž. Také z tohoto místa můžeme zahájit tvorbu nové varianty a to pomocí pravého tlačítka myši umístěného na koláži a použitím příkazu Zobrazit a upravit.

98

Všechny prováděné operace s úpravami ať již jde o úpravu koláže nebo i fotografie se neukládají do příslušného souboru s fotografií na pevný disk okamžitě, ale až tehdy, pokud si příkaz Uložit zvolíme buď pomocí symbolu diskety nebo z místní nabídky příkazů u konkrétní fotografie. Dokud to neuděláme, tak úpravy fotografií lze zrušit příkazem Všechny úpravy zpět.

6.2.2 Tvorba filmové prezentace Podobným způsobem jako fotokoláž vzniká i filmová prezentace. Po zmáčknutí tlačítka se symbolem filmového pásu ze zobrazí záložka Movie Maker a nabídne nám sadu možností, jak fotokoláž vytvořit. Na první záložce Film se nabízí nastavení přechodového efektu mezi snímky a časování, rozměry výsledného filmu a také možnost obohatit film o zvukovou stopu. V neposlední řadě je zde tlačítko YouTube, pomocí kterého se filmová prezentace vytvoří a ihned je ji možné umístit na server YouTube. Nechceme-li film na něj umístit, pak použijeme tlačítko Vytvořit film. Filmový soubor se vygeneruje podle námi zadaných kritérií a my jej můžeme uložit na místní disk. Vpravo zabírá největší plochu záložky náhledový prostor, ve kterém si lze vznikající filmovou prezentaci přehrát. Přehrávat je možné pomocí tlačítka nebo ručně tažením za úchyt, lze přidávat textové snímky případně odebírat z filmové prezentace snímky nepotřebné.

99

Sousední karta Snímek pak umožňuje definovat grafické vlastnosti právě vybraného snímku filmové prezentace, jeho barvu pozadí, případně písmo použité ve snímku. Automaticky je na začátku prezentace vložen textový snímek, obsahující text s názvem složky a datum vycházející z data pořízení snímků ve složce. Text i datum lze editovat.

100

Poslední záložkou je záložka Klipy, která slouží k přidávání dodatečných klipů (fotografií i filmů) na do filmové prezentace. Poté, co si fotografii nebo video do prostoru klipu vložíme příkazem Získat více, jej pak můžeme myší uchopit a vložit na libovolné místo naší vznikající filmové prezentace.

Jsou-li všechny elementy filmové prezentace na místě a vše je správně nastaveno, můžeme tlačítkem Vytvořit film zahájit vygenerování výsledného filmového souboru. V příslušné složce (cesta k ní je vidět ve Vlastnostech vpravo) vznikne soubor ve formátu WMV s názvem totožným s názvem složky se snímky.

101

Po vygenerování, stejně jako po vytvoření koláže, můžeme přejít přímo do Knihovny nebo tlačítkem Upravit film můžeme upravit některé nám nevyhovující vlastnosti filmové prezentace a pak vytvoříme film znovu. Toto je možné opět díky existenci souboru ve formátu XMF, který obsahuje nastavení naší filmové prezentace.

6.2.3 Úprava fotografie Aplikace Picasa je nástroj, který má z hlediska množství úprav fotografií rozsáhlé možnosti. K úpravám konkrétní fotografie se dostaneme pomocí dvojkliku myší nebo příkazem Zobrazit a upravit z místní nabídky příkazů. Nad samotným obrázkem je několik tlačítek. Tlačítkem Zpět do knihovny se vrátíme zpět do základního prostředí Picasy, vedle je tlačítko Odeslat do schránky webových alb, pomocí kterého se po přihlášení odešle obrázek do Schránky na internetu, což je jakési příruční album, sloužící jako dočasné úložiště pro fotografie o kterých ještě nejsme rozhodnuti, kam je nakonec nahrajeme. Tlačítkem Přehrát se spouští celoobrazovková prezentace složky s obrázkem. Vpravo od tlačítka Přehrát se nacházejí miniatury obrázků ze stejné složky. Je možné mezi nimi procházet a takto vybraný obrázek nahradí obrázek předchozí v editačním okně. Pokud jsme ovšem s předchozím obrázkem provedli nějakou úpravu, je třeba změny potvrdit. Vpravo od miniatur je trojice tlačítek symbolicky znamenajících možnost načíst jeden obrázek, což je náš případ, nebo dva různé obrázky nebo dva stejné obrázky. Důvod je jediný – velmi šikovným způsobem se na obrázcích dají porovnat námi prováděné úpravy a my hned vidíme, zda zvolený efekt bude či nebude vhodný.

102

Editační prostředí úprav fotografií je složeno z několika záložek, které obsahují nejrůznější nástroje pro úpravu fotografie. Mnohé z nich mají nastavitelné parametry, některé fungují automaticky a nelze u nich nic nastavit. Změny v obrázku je třeba potvrzovat, ale dokud je neuložíme pomocí symbolu diskety v základním zobrazení Picasy, tak se dají z obrázku odstranit příkazem Všechny úpravy zpět z místní nabídky příkazů v obrázku. Ve spodní části pod obrázkem je další sada pomůcek a tlačítek. V prostoru na levé straně, nazvaném Přihrádka se automaticky zobrazí upravovaný obrázek, můžeme ale zde přidat i více fotografií běžným několikanásobným výběrem (pomocí Shift nebo Ctrl) v režimu zobrazení Knihovny, ale jen z jedné složky. Chceme-li uchovat v přihrádce fotografie z jedné složky a dodat k nim obrázky ze složky jiné, je třeba původní fotografie označit zeleným špendlíkem (Uchovat vybrané položky). K čemu přihrádka slouží?

Pomocí nejspodnějšího rozevíracího tlačítka je můžeme zahrnout jednoduše do nového alba, je možné opatřit vybrané fotografie hvězdičkou, což je příznak, umožňující filtrování fotografií v Picase, je možné je najednou otáčet, pomocí tlačítka Sdílet se dají fotografie z přihrádky uploadovat do webových alb a nasdílet, je možné je poslat e-mailem, případně vytisknout nebo vyexportovat do jiné složky s možností nastavit velikost, kvalitu, vodoznak atd. Poslední tlačítka vpravo slouží k zobrazení podrobností, k identifikaci osob na fotografii, k nastavení místa vyfocení fotografie a k definování tagů pro obrázek. Identifikace osob na obrázcích nám může posloužit jako základ vytvoření databáze kontaktů přátel nebo blízkých osob prostřednictvím automatického rozeznávání obličejů programem Picasa.

103

Jakmile zapneme tlačítko se zobrazením osob, Picasa se pokouší v obrázku nalézt obličej a přiřadit jej k předchozím identifikovaným obličejům. Pokud se to nepodaří nebo je na obrázku nová osoba, můžeme vytvořit nový kontakt vepsáním jména do příslušného pole vedle obličeje. (Je-li při identifikaci nastaven obdélník s obličejem nepřesně, dá se použít tlačítko Přidat osobu ručně a tímto způsobem lze Picase pomoci při správném umístění oblasti s výřezem obličeje). Po vepsání jména do textového pole se klávesou Enter otevře okno s dalšími doplňkovými údaji o osobě. V něm tlačítkem Nová osoba se zpřístupní textová pole pro jméno, příjmení a e-mail.

104

Je-li na další fotografii identifikována již uložená osoba, Picasa nás vyzve k potvrzení identifikace. Při zapnutí tlačítka panelu míst se vpravo od fotografie zobrazí výřez Google Mapy a my můžeme identifikovat myší místo vyfocení fotografie výběrem zelené kapky a klepnutím do mapy

Po potvrzení místa se u fotografie bude zobrazovat symbol umístění v mapě (červená kapka). 105

6.2.4 Tvorba alba Po úpravách fotografií můžeme přistoupit ke tvorbě alba. Obvyklý postup je takový, že vznikne album nejprve lokálně na počítači, naplní se fotografiemi z různých složek a poté se publikuje mezi webová alba na internet. Album vytvoříme příkazem Soubor/Nové album. Při jeho vzniku můžeme změnit jeho název, datum, umístění a popis.

Po potvrzení tlačítkem OK se zobrazí naše album ve sbírce Alba. Přetažením fotografií ze složek jej naplníme a do jedné z fotografií umístíme informaci o místě vyfocení. Fotografie můžeme libovolně v albu mazat, přidávat, editovat. Do alba je možné vložit i filmovou prezentaci a koláž, nejsnadněji opět přetažením nebo pomocí příkazu Přidat do alba/Název z místní nabídky příkazů.

Poté, co je album připraveno, přistoupíme k jeho nahrání do webových alb. Předpokladem pro nahrání alba na internet je přihlášení se k účtu na Google. Můžeme to udělat předem pomocí linku vpravo nahoře v okně Picasy nebo

106

až po vyvolání příkazu Nahrát do webových alb Picasa z místní nabídky příkazů konkrétního alba.

Po úspěšném přihlášení se zobrazí místo linku již naše přihlašovací jméno a nad Picasou přehledné okno s možnostmi nastavit nový název alba, viditelnost a velikost snímků. Mezi velikostmi je volba Původní velikost, to znamená, že do alb na Picase lze přidávat fotografie v originální velikosti. Ovšem nedoporučuje se to vzhledem k možným následným sporům o autorství obrázku. Proto ponecháme přednastavenou hodnotu 1600px.

107

Tlačítkem Nahrát začne upload alba na internet. O úspěšném nahrávání nás průběžně informuje správce nahrávání, který nám na závěr umožní pro kontrolu album on-line zobrazit.

Poté, co album bylo nahráno, se u samotného alba a u každé fotografie, která byla nahrána na internet, zobrazí symbol zelené šipky. Z toho je na první pohled zřejmé, která alba nebo fotografie jsou již umístěny ve webových albech. Budeme-li chtít celé album nebo určitou fotografii odebrat, lze to provést z Picasy příkazem Smazat album v případě alba nebo Odebrat z alba v případě fotografie v momentě, kdy jsme přihlášeni na svůj účet. Původní soubory fotografií ve složkách v Picase zůstanou. Ponecháme-li při mazání i zaškrtávací pole Smazat i kopii online, pak se celé album nebo vybrané fotografie vymažou i z webových alb na internetu. K přidání dalších fotografií do webového alba není nutné je nejprve vkládat do lokálního alba v Picase. Pomocí místní nabídky příkazů si vybereme příkaz nahrát do webových alb Picasa a v otevřeném okně vybereme album, do kterého se má fotografie zařadit. Okno nám nabízí vytvoření nového alba pojmenovaného podle názvu složky, ze které fotografii vybíráme, ale v rozevíracím seznamu jsou k dispozici i webová alba a můžeme si jedno z nich vybrat.

108

Po nahrání do webového alba se příslušná fotografie ocitne i v lokálním albu Picasy. Pokud potřebujeme fotografii na webovém albu ještě dodatečně upravit, lze úpravu udělat s lokálně uloženou fotografií a aktualizovat online její stav ve webovém albu.

Po aktualizaci se upravená podoba fotografie zobrazí ihned i ve webovém albu. Potřebujeme-li mít lokálně uložené album synchronizované s webovým albem a nespoléhat se na ruční aktualizaci, můžeme nastavit tuto vlastnost přímo v albu. Vpravo nahoře na řádku s názvem alba v Picase je synchronizační tlačítko. Pokud jej použijeme, tak od této chvíle jsou synchronizovány online veškeré změny v daném 109

albu, od úprav fotografií až po přidávání nebo odebírání fotografií. Jak album, tak samotné fotografie v něm získají aktivací synchronizace grafický symbol dvou zakulacených protisměrných šipek, který nás na první pohled o synchronizaci informuje.

Opětovným zmáčknutím synchronizačního tlačítka se synchronizace ruší. Jak postupovat v opačném případě, kdy chceme do Picasy importovat album, které jsme na internetu vytvořili ještě před instalací Picasy? Klíčem je příkaz Soubor/Importovat z Webových alb Picasa. Po jeho aktivaci se zobrazí okno se seznamem všech našich dostupných alb v internetovém prostředí a my si můžeme vybrat.

Po downloadu alba vznikne ve sbírce Webová alba stejnojmenné album i s fotografiemi. Pokud v tomto albu jsou fotografie z libovolné složky Picasy, pak se ve vniknuvší složce neobjeví, protože není důvod v Picase mít obrázky duplicitně.

110

6.3 On-line webové grafické editory K základním i pokročilejším úpravám fotografií se dlouhou dobu používaly aplikace instalované na PC. Díky nárůstu rychlosti internetového připojení začínají vstupovat do hry on-line grafické editory. Jejich výhody jsou zřejmé – není třeba nic instalovat, použití je zcela zdarma a nejsou závislé na operačním systému, neboť editace obrázků probíhá v prostředí internetového prohlížeče, je ihned k dispozici ta nejnovější verze. Nevýhody jsou rovněž nasnadě – editace obrázků je možná jen tehdy, jsme-li připojeni k internetu a jejich možnosti editace přece jen o něco pokulhávají za komerčními verzemi software. K tomu, aby bylo možné editory použít, je třeba mít v prohlížeči nainstalován a povolen plugin Flash Player. Mezi nejpoužívanější on-line editory patří editory zaštítěné firmou Autodesk, jsou k dispozici na webové stránce www.pixlr.com. Na úvodní stránce je možné si vybrat mezi jednoduššími editory (bez možnosti používat vrstvy), což je Pixlr Express či Pixlr-o-matic a plnohodnotným editorem určeným také pro tvorbu koláží, což je Pixlr Editor.

111

112

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

113

7. Sociální sítě Google+ a Facebook 7.1 Google + Google Plus (+) je sociální síť, která měla být odpovědí na dosud dominantní Facebook nebo Twitter. Díky silnému zázemí firmy Google nabízí to nejlepší z obou světů, přesto jeho popularita je pouhým zlomkem popularity a úspěšnosti Facebooku a Twittteru. Síť Google+ je silně závislá na vytvoření účtu v Gmailu, zatímco např. pro přihlášení do Facebooku je možné mít jakoukoliv e-mailovou adresu. K prohlédnutí samotného našeho Google+ profilu není přihlášení kamkoliv vyžadováno. Návštěvník tak uvidí všechny veřejné příspěvky. Po přihlášení do Gmailu se otevře vaše prostředí. Google+ se skládá ze „zdi“ (ikona Domů) – streamů, profilu a fotogalerie. V podstatě je to spojení již existujících služeb. Na zdi najdete zprávy od svých kontaktů, ale i novinky od ostatních uživatelů Google+. Samozřejmě jsou na zdi k nalezení i ty naše vlastní, řazené podobně jako na Facebooku – chronologicky a s automatickou obnovou. V případě, že vaši zprávu někdo okomentuje, ocitne se opět nahoře. V levé části je přepínací panel mezi jednotlivými funkčními celky: Jednotlivé části nás mohou přepnout do “domovské zdi”, do profilu, k novinkám, fotografiím, událostem atd. Základem výměny informací mezi vámi a ostatními jsou “streamy”, tj. vámi ovlivňované množiny příspěvků od vašich kontaktů (zařazovaných do kruhů) či od zcela neznámých osob, sdílejících Google Plus. To, kolik si toho ve streamech “pustíte” k tělu, záleží jen na vás. Příspěvky mohou obsahovat několikerý druh informace: mohou to být jen slovní sdělení, mohou to být fotografie, videa, události nebo odkazy na jiné informace v celém internetu.

114

7.1.1 Příspěvek Přidávání příspěvku je velmi jednoduché. Vybereme si z požadovaného typu příspěvku kliknutím myší na správnou ikonu, zvolíme si, pro koho bude příspěvek viditelný, a dokončíme tlačítkem Sdílet. Přednastavený je příspěvek typu Text. Po kliknutí myší do textového pole se příspěvek přesune do středu obrazovky a my jej můžeme začít tvořit. K textovému příspěvku lze připojit fotografie, odkazy na zajímavé webové stránky, video na Youtube nebo počítače, událost (např. narozeniny), či anketu.

Po dokončení příspěvku a výběru osob, se kterými chceme příspěvek sdílet, jej odešleme do světa tlačítkem Sdílet. Velmi podobně se vytvářejí příspěvky z fotografií. Do pole příspěvku zapíšeme vhodný text a symbolem fotoaparátu zvolíme přidání fotografie.

115

Linkem Nahrát z počítače nebo Vaše fotky na Google+ pak můžeme z počítače nebo z Google+ přidat pod příspěvek fotografii. Fotografii můžeme před potvrzením a sdílením opatřit textem pomocí symbolu T v rámečku. Po odeslání příspěvku s fotografií se fotografie automaticky vloží do našich Google Fotek. Stejný postup je možné zvolit i u vkládání videopříspěvku. Videa nemusíme předem nahrávat do prostředí Youtube, je možné vybrat i videa uložená na pevném disku počítače.

116

I v tomto případě se video vloží mezi fotografie na našich Google Fotkách. Jako příspěvek je možné vložit i Událost, např. narozeninovou oslavu. V horní části se dá změnit motiv, který se hodí k charakteru události, vloží se datum a čas události. Jakmile jsou všechny informace o události zapsány, odešleme pozvání tlačítkem Pozvat.

Těm, které pozveme, se při prohlížení příspěvků zobrazí dotaz, zda se události zúčastní, či nikoliv. K dispozici je i přímý odkaz na Google Kalendář, aby si pozvaný mohl ihned zkontrolovat své časové možnosti a mohl odpovědět na pozvání.

117

7.1.2 Kruhy Jádrem naší vlastní komunity uživatelů jsou Kruhy. Jsou to tematické skupiny kontaktů, které používáme pro sdílení jen některých informací. Jeden kontakt může být členem více kruhů. Kruhy se tvoří a editují pomocí ikony Lidé / Vaše kruhy.

Do jednotlivých kruhů lze přidávat kontakty pouhým přetažením. Počet kruhů není omezen, čím více kruhů budeme mít, tím precizněji budeme moci nastavit viditelnost a sdílení informací se skupinami uživatelů Google+. To, že někoho přidáme do svého kruhu, neznamená, že povinnost zařadit nás do svých kruhů má i protějšek. Několik kruhů je již připravených: Přátelé, Rodina, Známí a Sledování. Nový kruh vytvoříme pomocí symbolu + v kruhu. Můžeme jej ihned pojmenovat a zařadit do něj vybrané osoby. S počtem osob v našich kruzích se bude rozrůstat naše síť a tím i množství informací, které si budeme moci spolu vyměňovat, reagovat na ně a hodnotit. Obecné nastavení viditelnosti příspěvků na naší zdi se řeší pomocí ikony Nastavení ve spodní části levého panelu ikon. Počet osob, zařazených v našich kruzích, rozhoduje o tom, co všechno uvidíme na naší zdi. Standardně je vybráno Vše, to znamená příspěvky od všech osob ze všech kruhů a také od jejich přátel (v okamžiku, kdy máme nastavenu volbu Rozšířené kruhy). Ve chvíli, kdy chceme množství příspěvků omezit, vybereme si jen příslušný kruh z předpřipravených nebo příkazem Více pak některý z našich vyrobených kruhů.

118

7.2 Facebook Facebook je v dnešní době nejpopulárnější sociální síť, počet jejich uživatelů dávno přesáhl miliardu osob. 7.2.1 Registrace K používání Facebooku vede jediná cesta a to k zaregistrování se na adrese www.facebook.com, na které vyplníme o sobě základní údaje, jako je jméno, příjmení, dále pak e-mailovou adresu, která bude současně naším přihlašovacím jménem do prostředí facebooku. Nastavíme si vhodné heslo, datum narození a pohlaví.

Vše potvrdíme tlačítkem Registrace.

119

Jelikož je Facebook sociální sítí, bude nám nabízet od prvního kroku průvodce, abychom našli mezi uživateli Facebooku své přátele a známé. V okně průvodce můžeme své přátele najít podle e-mailových adres na Google, na Seznamu, na Skype nebo za pomoci dalších e-mailových serverů. Tento krok lze také přeskočit příkazem Přeskočit tento krok v pravé spodní části okna.

V dalším kroku prvotního nastavení po nás bude Facebook chtít vyplnit něco o sobě, aby vznikl náš co nejkompletnější profil. Vyplníme údaje, které uznáme za vhodné. K úpravě profilu se můžeme kdykoliv vrátit. Nevyplníme-li všechna pole, můžeme pokračovat dále příkazem Přeskočit.

120

V dalším kroku průvodce můžeme přidat profilový obrázek. Jelikož osob se stejným jménem na Facebooku může být více, pak právě obrázkem vás mohou vaši přátelé identifikovat. I tento krok můžeme přeskočit.

Toto je poslední krok úvodního průvodce, po kterém se dostanete již do svého facebookového profilu. Nejste zatím plnohodnotně přihlášeni, protože vás čeká na emailu, který jste uvedli při registraci, povinnost potvrdit svou identitu. Teprve poté bude váš účet na Facebooku ověřen a platný.

121

Přejdeme proto k e-mailové schránce, do které nám z Facebooku přijde e-mail. V něm příslušným tlačítkem potvrdíme, že jde o náš účet. Pozor, na Gmailu přijde e-mail do záložky Sociální sítě.

Po jeho zmáčknutí se dostaneme do svého facebookového prostředí s hlášením, že se nám podařilo potvrdit svůj účet a také informace o tom, že zadaná e-mailová adresa bude sloužit jako přihlašovací jméno.

7.2.2 Možnosti Facebooku Facebook je sám o sobě velmi rozsáhlý a detailní popis by vydal na celou knihu, proto si zde vypíšeme základní možnosti, které nám Facebook nabízí: • Fotky - je možné sdílet jednotlivé fotky, i celá alba • Videa - funkčnost je podobná jako u fotek, maximální délka jednoho videa je 20 minut. 122

• Události - je možno naplánovat akce a přizvat na ně přátele, nebo jen akci zveřejnit. • Zeď - zeď má každý uživatel, ostatní mu tam mohou psát vzkazy, jsou zde zobrazeny všechny aktuální děje a události, které se týkají Vás a Vašich přátel na Facebooku. Zeď je zcela určitě hlavním komunikačním místem. • Štouchnutí - tak trochu funkce bez užitku, nicméně velmi populární. Uživatele se mezi sebou můžou virtuálně štouchnout - slouží to k upoutání něčí pozornosti. • Hry - pro prostředí Faceboku existuje celá řada her, které mají mnoho fanoušků. • ..a mnoho dalších vlastností, jejichž počet se stále zvyšuje

Budeme-li se chtít z Facebooku odhlásit, použijeme v horní pravé části ikonu se šipkou, která nám nabídne několik příkazů, mezi kterými je i příkaz pro odhlášení.

123

7.2.3 Jak začít? Základem každé sociální sítě je společenství lidí, kteří se znají a komunikují spolu. Těsně po registraci a přihlášení mezi našimi přáteli není nikdo, což musíme conejdříve napravit, neboť bez přátel je nám facebookový účet k ničemu. S počtem přátel, kteří si mezi sebou sdělují informace nejrůznějšího charakteru, se náš facebookový účet teprve „probudí k životu“. Přidání přítele provedeme jednoduše - stačí kliknout na vyhledat přátele, nebo přímo začít psát jméno nebo e-mailovou adresu do vyhledávacího okna (označeno červeně):

Facebook reaguje okamžitě a podle toho, jak přesně jméno osoby napíšeme, nám bude nabízet seznam vhodných kandidátů včetně několika základních informací. Zde se určitě projeví kladně to, zda si uživatel (náš budoucí přítel) do svého profilu vložil svou fotografii. Kliknutím na nejlépe vyhovující osobu se zobrazí profil dané osoby a my se můžeme rozhodnout, zda ji zařadíme do svých přátel nebo zda jí pošleme žádost o přátelství. V obou případech to dotyčná osoba musí potvrdit. Pokud si nejsme jisti, je možné před zahájením přátelství poslat vybrané osobě zprávu, ve které se můžeme ujistit o tom, že jde skutečně o našeho známého. Zpráva našemu protějšku dorazí do sekce Zprávy.

124

Po odeslání žádosti o přátelství se u protější osoby objeví symbol , znamenající, že někdo mu poslal žádost o přátelství. Po kliknutí se objeví podrobnosti a hlavně tlačítka Potvrdit a Teď ne. Tlačítkem Teď ne se žádost neodmítne, jen se skryje. Žádající se o této operaci nedozví.

Zvolíme-li Potvrdit, ihned se nám nabídne možnost najít pro žadatele dalšího přítele. Tento krok můžeme přeskočit. Nám, jako žadateli, se zobrazí souhlas osoby s přátelstvím a tak máme navázáno oboustranné přátelství.

Přehled všech našich přátel nalezneme v části Přátele a po zmáčknutí tlačítka Zobrazit všechny přátele se seznam přátel zobrazí.

125

Od tohoto okamžiku uvidíme aktivitu přátel na své zdi a oni naopak uvidí naše příspěvky. Kde se nachází ta již několikrát zmiňovaná ZEĎ? Dostaneme se na ni jednoduše, protože se skrývá z nápisem Hlavní stránka

7.2.4 Zeď – Hlavní stránka Po kliknutí na odkaz Hlavní stránka se dostaneme se na zeď. Zde můžeme napsat libovolný příspěvek, který se následně zobrazí na zdi (Hlavní stránce) také všem našim přátelům.

Při prvním příspěvku se nás Facebook zeptá, jak chceme nastavit viditelnost svých příspěvků. Nabídne nám zveřejnění přátelům nebo zcela veřejně. Obvyklejší je ponechat zobrazení našeho příspěvku u přátel. 126

V textovém poli (Co se vám honí hlavou?) vepíšeme text, který můžeme doplnit o soubory, obvykle fotografie.

Po přidání fotografie je příspěvek hotov.

127

Tlačítkem Přidat příspěvek jej přidáme na svou zeď a odtud jej uvidí i všichni naši přátelé.

Přátelé jej mohou okomentovat, mohou označit, že se jim příspěvek líbí (dají vám „like“), nebo mohou příspěvek dál sdílet svým přátelům.

7.2.5 Chat Ve spodní pravé části zdi je okénko chatu (pokec) s přáteli, kteří jsou aktuálně přihlášeni na Facebooku. Tento chat je pak soukromý, vidíme jej jen my a člověk, se kterým si píšeme. Po kliknutí na okénko chatu se zobrazí seznam přihlášených přátel.

128

Kliknutím na osobu, se kterou chceme komunikovat, se zahájí textový rozhovor. Klávesou Enter se námi napsaná slova okamžitě odešlou příjemci. On je vzápětí uvidí ve svém chatovacím okénku.

7.2.6 Závěrem Facebook se naučíte nejlépe ovládat jeho používáním. Je to mocný nástroj, který umožnuje komunikaci i velkých okruhů lidí, stejně jako u jiných sociálních sítí zde ale platí, že přímý lidský kontakt nenahradí. Používání sociálních sítí má i své rizika, na která byste si měli dát pozor: 1: Ochrana soukromí - k příspěvkům i fotkám, se může v závislosti na nastavení, dostat i člověk, kterého nemáte jako přítele. Raději proto nepište o odjezdu na dovolenou nebo jiném důvodu nepřítomnosti doma, abyste nebyli překvapeni návštěvou zloděje. Stejně tak se vyvarujte popisem a výčtem cenných věcí, které vlastníte. V nastavení Facebooku jde také zamezit úniku informací mimo okruh Vašich přátel, toto je vhodné nastavit i třeba pro Vaše soukromé fotky. 2: Závislost - velké množství zejména mladých lidí Facebooku a jiným sociálním sítím propadlo. Tito lidé jsou schopni u počítače (resp. u Facebooku) sedět i mnoho hodin každý den a téměř ztratit osobní kontakt s okolím. Facebook proto využívejte s rozumem a jen tehdy, bude-li vám přinášet radost a uspokojení. Žádná sociální elektronická síť není všemocná a nemůže nám zcela nahradit naše přátele a fyzický a lidský kontakt s nimi. Tak na to, prosím, nezapomínejme.

129

130

Obsah

1. LEKCE: Seznámení s internetem a jeho bezplatnými aplikacemi, aj. 2. LEKCE: Bezpečnost internetu, komunikace, stahování dat, aj. 3. LEKCE: Internetové bankovnictví, možnosti nakupování, aj. 4. LEKCE: Google a jeho možnosti, tvorba dokumentů, sdílení, aj. 5. LEKCE: Maximální využití internetu, prezentace a videochat v Google, aj. 6. LEKCE: Zpracování fotografií, práce s programem Picassa, aj. 7. LEKCE: Sociální sítě 8. LEKCE: Počítání v tabulkovém kalkulátoru

131

8. Počítání v tabulkovém kalkulátoru Odkazy a vzorce Vzorec začíná rovnítkem a dále sestává z čísel, odkazů nebo funkcí (případně i všech současně) spojených aritmetickými operátory +,-,* (operátor násobení) a / (operátor dělení, nepoužívat dvojtečku). Pokud není výraz syntakticky správný, objeví se pozapsání v buňce chybové hlášení #NAME? nebo #VALUE! nebo #REF! nebo #DIV/0!. Syntaktickou správností se myslí např. to, že může být použita jen taková funkce, kterou tabulkový kalkulátor zná, že odkaz musí odkazovat na existující buňku nebo že se nesmí dělit nulou. Vzorec se od ostatních typů obsahů buňky liší tím, že informace zobrazená v buňce a v řádku vzorců je zcela odlišná.

V řádku vzorců (v červeném rámečku) je vzorec (proto se tak jmenuje), v buňce (v modrém rámečku) jeho výsledek, tedy vypočtená hodnota. Vypočtená hodnota je vždy aktuální – tedy při změně vstupních dat se vzorec hned přepočítá. Vzorec je možné upravovat na dvou místech. Prvním je řádek vzorců. Druhým je samotná buňka, použijeme-li pro otevření buňky dvojklik myší. Po úpravě vzorce v buňce či řádku vzorců nesmíme zapomenout potvrdit změnu vzorce klávesou Enter.

132

Odkazy Odkazem se rozumí adresa buňky nebo oblasti buněk, které ve výrazu zastupují konkrétní hodnoty v těchto buňkách. Odkaz nemusí být jen na jednu buňku, ale také na oblast buněk ve tvaru obdélníku. Oblast se zapíše tak, že se uvede adresa buňky v levém horním rohu obdélníka a adresa v pravém dolním rohu a mezi ně se dá dvojtečka, která zde má význam „až“. Součet obsahu buněk =A1+A2+A3+A4+A5 se tedy elegantněji zapíše =sum(A1:A5). Oblast je možno zadat také jako výběr pomocí myši. Tato možnost se dá využít vždy při zápisu vzorců po zápisu znaku otvírací kulaté závorky. V průběhu tažení myši se vytváří výběr a ve vzorci se objeví jeho souřadnice ve tvaru adresa1:adresa2. Pokud vzorec v jednom listu odkazuje na buňku v jiném listu, pak na začátku adresy musí být uveden název listu (obklopen jednoduchými uvozovkami) a od zbytku adresy oddělen vykřičníkem, např. =’Domácí výdaje‘!A1. Tím se k dosud dvojrozměrné adrese přidává další rozměr, nazývá se to 3-D (tedy třídimenzionální, trojrozměrná) adresace.

Funkce V tabulkovém kalkulátoru je možno kromě matematických funkcí použít i funkce finanční, statistické a mnohé další. Seznam pěti nejpoužívanějších funkcí se nabídne

po stisku tlačítka

Funkce .

Jde o funkce SUM (součet), AVERAGE (průměr), COUNT (počet), MAX (nejvyšší hodnota) a MIN (nejmenší hodnota). Posledním příkazem je Další funkce, čímž dojde k otevření webové stránky se všemi použitelnými vzorci. Stránka bohužel zatím nebyla přeložena do češtiny. 133

Syntaxe všech funkcí má jedno společné: argument nebo argumenty funkce musí být vždy v závorce. Na rozdíl od matematických zvyklostí, kde je možné psát sin A1, můžeme zde psát jen sin(A1). Chceme-li vložit do buňky např. funkci pro součet, SUM, postupujeme takto: Označíme si buňku, do které chceme zapsat vzorec. Není nutné následně zapisovat znak „=“, vzorec si jej do buňky vnese sám. Poté si v seznamu vzorců vybereme vzorec SUM a klikneme myší. Buňka se překryje navrženým vzorcem a anglickou nápovědou. Textový kurzor bliká uvnitř kulaté závorky a je zřejmé, že tabulkový kalkulátor po nás chce informaci o tom, z jaké oblasti buněk má součet provést. Musíme vhodnou oblast buněk označit tažením myší. Nápověda se okamžitě skryje a v kulaté závorce se objeví námi vybraná oblast buněk. Návrh je nutno potvrdit stiskem tlačítka Enter, teprve poté je vzorec dokončen a v buňce se zobrazí výsledek. Současně se zmáčknutím Enter tabulkový kalkulátor přechází do další buňky. Druhou možností je zadáním funkce z klávesnice. Tento postup je nejvýhodnější u jednoduchých funkcí s jedním parametrem (tedy funkcí, s jejichž syntaxí nepotřebuji pomoci). Velmi častou funkcí je rozhodovací funkce IF (KDYŽ). Funkce má v závorce tři pametry, od sebe jsou odděleny znakem středníku. Prvním parametrem je podmínka, např. to, že v buňce A1 bude číslo větší než 10. Druhým a třetím parametrem je to, co bude obsahem aktuální buňky se vzorcem. V případě, že podmínka bude splněna, tzn. Že v buňce A10 je číslo větší než 10, pak se v buňce se vzorcem objeví druhý parametr, neboli text „Větší než 10“. Pokud podmínka splněna nebude, pak se v buňce objeví parametr třetí, neboli text „Menší než 10“. Místo textů se v buňce může objevit samozřejmě adresa buňky (viz. obr. vpravo).

134

Vliv kopírování a přesunu na odkazy Pokud kopírované buňky obsahují vzorec s odkazem na nějakou buňku, pak se adresa mění relativně ke směru kopírování. To tedy znamená, že vzorce ve zdrojové a zkopírované buňce neobsahují odkazy na stejné buňky (na rozdíl od textových editorů, kde originál a kopie jsou zcela identické). Této změně řádkových a sloupcových souřadnic je možno zabránit použitím absolutních souřadnic, viz níže. Opačná situace nastává při přesouvání. Po přesunu musí i nadále buňky na sebe odkazovat, i když jsou na jiných pozicích. To znamená, že přesun nezpůsobí změnu odkazů ve vzorcích. Změní se jen odkazy v buňkách, které na přesunuté buňky odkazují, protože však ukazují vlastně na tytéž (i když přesunuté) buňky, tak se výsledný obsah také nezmění. V ukázce se buňka B2 (je v ní vzorec =A1) kopíruje na C2, v druhém případě se z B2 na C2 přesouvá.

Původní odkaz:

Po zkopírování:

Po přesunu:

Pozn.: odkaz =A1 je v buňce B2 zobrazen jen pro názornost, ve skutečnosti zde bude číslo 5. Odkazy se zobrazují vždy jen v řádku vzorců nad tabulkou. Podobně je tomu se zobrazováním odkazů i na dalších obrázcích. 135

Horší situace nastane s buňkami, které odkazovaly na místo, kam se buňky přesunuly. Původní obsah buněk byl přepsán, buňky vlastně přestaly existovat, není tedy kam odkazovat a v odkazu se objeví chybové hlášení #REF! (tedy chybná reference, česky odkaz). To platí však jen tehdy, pokud byla adresa nahrazené buňky jmenovitě v odkazu uvedena. Pokud byla jen součástí výběru, na který se odkazovalo, pak nedojde k žádné změně. Z toho je vidět, že je lepší ve výrazech používat výběry než výčet. Lépe napsat =sum(A1:A3) než =A1+A2+A3.

a) před přesunem:

b) po přesunu: K podobné situaci jako u přepsání dochází, pokud buňku odstraníme (například odstraníme celý řádek). Pokud na ni odkazoval vzorec v jiné buňce, objeví se místo odkazu #REF! Naopak nevadí smazání obsahu buňky, na kterou se odkazuje (např. klávesou DEL). Buňka nadále existuje, i když je prázdná. Má se tedy za to, že má hodnotu nula. Připomínám, že nechtěné smazání i odstranění je možno odvolat tlačítkem Zpět

Absolutní souřadnice Při kopírování buněk se odkazy v buňce obsažené zvyšují nebo snižují podle směru kopírování. Takovéto adresování je tedy relativní (vztažené) vzhledem ke svému umístění. Pokud některá souřadnice nemá být kopírováním změněna, musíme použít absolutní adresaci. V takovém případě není umístění zkopírované buňky důležité, původní i zkopírovaná buňka ukazuje na tutéž buňku. Protože každá adresa má dvě souřadnice (sloupcovou a řádkovou), mohou být obě relativní, obě absolutní nebo smíšené (jedna relativní a jedna absolutní). Cyklické přepínání mezi těmito možnostmi se provádí stiskem klávesy F4 (textový kurzor musí být v odkazu). Absolutní souřadnice se pozná podle toho, že je před ní znak $ (dolar). Pokud 136

nepoužijeme klávesu F4, můžeme znak $ před souřadnici ručně napsat (je nutné mít nastavenu anglickou klávesnici). Pozn.: Pro jednoduchost si představte dolar před souřadnicí jako zámek, který nedovolí této souřadnici se za žádných okolností změnit. Pozor: při přesunu (na rozdíl od kopírování) se odkazy nemění. Všechny čtyři typy adresace a jejich rozdíly si předvedeme na následujícím příkladu. Zapisujte do prázdného listu. Do buňky B4 jsme vepsali odkaz na buňku A1. Poté jsme obsah buňky B4 (vzorec) zkopírovali do vedlejší buňky C4 a také směrem dolů do buňky B5, Zkopírované buňky mají pro přehlednost podbarvení. Šipky ukazují, na které buňky se odkazuje. 1. V prvním případě jsme do buňky B4 napsali odkaz na buňku A1 pomocí relativní adresy. To znamená, že tato adresa je chápána jako pozice adresované buňky relativní (vztažená) vzhledem k buňce se vzorcem. Tabulkový kalkulátor tedy chápe =A1 jako odkaz na buňku umístěnou “o jeden sloupec vlevo a o tři řádky výše vzhledem k aktuální buňce a nezáleží na tom, jaká je její přesná adresa”. Pokud takovouto adresu zkopírujeme do vedlejší buňky C4, tak v této buňce máme opět odkaz na buňku, která je “umístěná jeden o sloupec vlevo a o tři řádky výše”, čemuž odpovídá tentokráte buňka B1. Rozeberme si změnu souřadnic ještě jiným způsobem. Nejprve kopírujeme buňku B4 doprava do vedlejšího sloupce, proto se musí zvyšovat sloupcová souřadnice, tedy =A1 se změní na =B1. Potom kopírujeme dolů, zvýší se tedy souřadnice řádková, z =A1 se stane =A2.

2. Víme již, že při kopírování se v dalších nakopírovaných buňkách mění odkazy (o tolik řádků a tolik sloupců, o kolik jsme se vzdálili s kopií od původního vzorce). V některých případech se ale chceme i ve zkopírované buňce odkazovat stále na stejnou buňku. V tomto případě použijeme absolutní adresaci. Absolutní adresu zapíšeme pomocí znaku dolar. Pokud přidáme dolar k řádkové i sloucové souřadnici, nebude se při kopírování měnit ani řádek, ani sloupec.

137

3. Další obrázky zachycují použití kombinované (smíšené) adresy, ve které je řádková souřadnice relativní (tedy se mění) a sloupcová absolutní (proto se nemění). Nejprve kopírujeme buňku B4 doprava do vedlejšího sloupce, proto by se měla zvyšovat sloupcová souřadnice. Je však uzamknuta pomocí dolaru, proto zůstane stejná. Potom kopírujeme dolů, zvýší se tedy souřadnice řádková, z =A1 se stane =A2.

4. Poslední obrázek opět zachycuje kombinovanou adresu, ovšem tentokráte je absolutní řádková souřadnice a sloupcová je relativní. Nejprve kopírujeme buňku B4 doprava do vedlejšího sloupce, proto se musí zvyšovat sloupcová souřadnice, tedy =A1 se změní na =B1. Potom kopírujeme dolů, měla by se tedy zvýšit souřadnice řádková. Je však uzamknuta pomocí dolaru, proto se nezmění.

Absolutní spouřadnice lze využít ve všech vzorcích, ve kterých se vyskytuje nějaký koeficient. Např. v situaci, kdy potřebujeme vypočítat cenu za dopravu, známe-li počet kilometrů. Koeficientem pak bude cena za litr pohonné hmoty. Ve vzorci bude součin dvou buněk – buňky s počtem kilometrů a buňky s cenou za jeden litr paliva. Buňka s cenou paliva se bude opakovat v nezměněné podobě ve všech vzorcích, proto musíme použít absolutní souřadnici takové buňky. Znak dolaru $ přidáme jak k souřadnici sloupce (G), tak souřadnici řádku (2). Tím si zajistíme neměnnost odkazu na buňku G2 při kopírování vzorce v obou směrech.

138