HORNICKÁ
SOUTĚŽ
1. kolo (6. září 2012) 1. Co znamená „Ius regale montanorum“? Ius regale montanorum (Právo královské horníků) - latinsky psaný hornický zákoník vydaný v roce 1300 Václavem II. pro královské hornické středisko v Kutné Hoře: Byl jím zaveden stříbrný pražský groš, upravoval podmínky pro těžbu a zpracování stříbra, stanovil podíl krále na těžbě a ražbě stříbra, obsahoval také pravidla k zajištění bezpečnosti práce, předpisy o výplatě mezd, délce pracovní doby a také protikoaliční předpisy, zakazující horníkům a kovářům samostatně se organizovat ve spolcích.
2. Podle čeho se nazývají Krušné hory? Krušné hory byly vždy významným nalezištěm nejrůznějších rud a drahých kamenů. Slovo „krušit“ původně znamenalo ve staročeštině drtit či rozmačkávat, v souvislosti s horninou tedy „těžit“. Hroudy vytěženého nerostu se tedy nazývaly krušcem a odtud pochází právě název Krušné hory. Mylně se lze domnívat, že název Krušné hory vznikl na základě krušného (nelehkého) života v této oblasti, ale je tomu právě naopak: Přídavné jméno krušný je sice používané často v souvislosti s nelehkým životem, ale toto přirovnání vzniklo na základě stavu, kdy je člověk dlouhodobě drcen osudem či těžkou prací.
3. Co znamená výraz „být slepý jako šachetní kůň“? Obecně se svého času věřilo, že koně pracující pod zemí oslepnou. I ve starých havířských pověstech se mluví o důlních koních osleplých z důvodů dlouhodobého pobytu v důlních prostorách, kde jejich oči nevidí žádné slunce a světlo. Odtud tedy pochází výraz „být slepý jako šachetní kůň“. Pamětníci ale tuto teorii popírají. Koně se prý dobře orientovali podle zraku a v jejich podzemních stájích se stále svítilo, přesto je však možné, že ještě před zavedením elektrického osvětlení zůstávali koně většinu času po tmě a skutečně měli silně poškozený zrak. Do roku 1911 také pracovala v některých dolech zvířata, která ztratila zrak vlivem choroby nebo úrazu, ale to bylo později zákonem zakázáno. Možná byla pověra založena na skutečnosti, že poníkům vyvezeným z šachty na povrch to trvalo 24 až 48 hodin, než se jejich oči plně přizpůsobily dennímu světlu a mohli tak budit zdání slepoty.
4. Co je to vyhrazený nerost? Nerosty se z hlediska hornictví člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené. Vyhrazené nerosty jsou takové, které patří státu (dříve králi) bez ohledu na vlastníka pozemku, na kterém se nacházejí. Vyhrazenými nerosty jsou podle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona,
a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).
Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené. V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne MPO v dohodě s MŽP.
5. Kdo a proč je patronem horníků? V dávné minulosti si člověk nedokázal řadu přírodních jevů vysvětlit jinak, než jako vliv nadpřirozených mocností a bytostí. Proto vznikal i jeho požadavek mít k ochraně života i svého patrona. Hornické povolání patřilo odjakživa k velmi rizikovým. Z počátku nebyl horník pro boj s přírodou dostatečně vybaven vědomostmi o všech přírodních zákonitostech, které v podzemí existují. Výjimečné podmínky při dolování v hlubinách země vytvářely situace, kdy zůstával horník sám proti přírodě. Ryze českým hornickým patronem především z doby obrození je však uctíván v českých revírech svatý Prokop. Horníci ho zvolili za svého patrona pro jeho vlastnosti, jež přirovnávali ke své vlastní řeholi: Tvrdá práce, ctnost, skromné bydlení – to ho stavělo na stejnou úroveň s horníky, proto právě on měl dobře chápat jejich bolest a utrpení. V revírech s historicky silným vlivem Německa, mezi které patří i Mostecko, byla převážně uctívána sv. Barbora. Jako další patroni jsou uváděni například svatí Jakub Větší, Bartoloměj, Wolfgang, Leonard, Jáchym, Kryštof a Michal. (zdroj: http://www.mesto-most.cz/setkani/barbora/obsah11.html)
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
2. kolo (20. září 2012) 1. Co je to urbura? Ve středověku poplatek z dolování, který museli horníci odevzdávat králi a vrchnosti.
2. Co všechno je součástí hornické uniformy a jakou má uniforma barvu? Hornická uniforma je sama o sobě symbolem hornického povolání. Černá uniforma se skládá z kabátce (kytle) a černých kalhot s lampasy, na hlavu patří lodička nebo čáka. Slavnostní uniformu doplňují bílé rukavice.
3. Co je to „Skok přes kůži“? Tradice skoku přes kůži započala v roce 1766 v německém Freibergu. Kůže (flek) byl původně kožený kus přišitý na hornickou kytli, na níž si horník při práci v dole sedal. Jako slavnostní část oděvu byla pak kůže na kytli nošena i na tzv. hornických parádách. Skokem přes kůži dokazoval nováček – student báňské vysoké školy - že je hoden studovat hornictví nebo hutnictví na báňské akademii.
4. Co je švancara? Švancara je jedním z nejdůležitějších symbolů havířského stavu od dávných časů. Název pochází od německého slova „schweizerhacke“. Je to původně staré tesařské nářadí - sekyra. Dvojí funkce sekery umožňovala používat ji jako nářadí a v případě potřeby i jako zbraň. Postupem doby se švancara změnila na zdobnou, symbolickou sekerku, spíše používanou pro parádu a jako vycházkovou hůl. Je reliéfně zdobená a podle barvy kovu (zlatá, stříbrná, černá) vyjadřovala postavení nositele. Byl to vlastně jakýsi odznak postavení havíře v hornické hierarchii. Švancara se nosila hlavně při hornických slavnostech, opřená na pravém rameni kovovou částí a držená pravou rukou za dolní konec úzké, zploštělé dřevěné násady, zakončené kováním a tupým bodcem. Byla běžným doplňkem vycházkového oblečení havíře. Někde na ní při parádách havíři nosili ještě zavěšený kahan. (http://www.hornickyspolekstribro.cz/dokumenty/hornicke-symboly.pdf)
5. Popište, jak vypadá hornický znak. Vysvětlete jeho symboly. Hornický znak - kladívka (fajslíky, šlígle) - mlátek a želízko Tyto dva zkřížené nejstarší havířské nástroje se staly nejen hornickým znakem se všeobecným vyjádřením havířské práce, ale jsou současně i světově uznávaným znakem. Rozsah jejich použití jako obecného symbolu lze snad porovnat jen s křesťanským křížem. Kladivo - má oboustrannou bicí polohu. Havíř ho držel v pravé ruce. Pevně naražená násada přes železnou část nepřečnívala. V hornickém znaku je kladivo vpředu k prvému uchopení. Želízko držel havíř v levé ruce a bylo na násadě volně nastrčené tak, aby se nepřenášely otřesy úderu na ruce. Volné nasazení je ve znaku vyjádřené přečnívající násadou. Většina želízek byla proti kreslenému dnešnímu znaku víc protáhnutá a ostře zašpičatěná. Dokládají to různé dobové rytiny, hlavně z prostředí starých hornických míst. Pro sjednocení zobrazování hornického znaku byl v Čechách roku 1905 vydaný obecný pokyn v „Hornických a hutnických listech“. V Německu pro kresbu hornického znaku vyšla v roce 1950 dokonce samostatná státní norma, která znak detailně upřesňuje. (http://www.hornickyspolekstribro.cz/dokumenty/hornicke-symboly.pdf)
BONUS: Znáte písničku, básničku nebo film s tématem hornictví? Jmenujte název písně, básně či filmu, případně zašlete úryvek textu básně či písně. Např.: P. Bezruč: Maryčka Magdónova Parta Hic Kabát: Dole v dole Němý Bobeš – Cimrmanova zdviž pro horníky
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
3. kolo (4. října 2012) 1. Kdy byl na Mostecku otevřen první povrchový lom hnědého uhlí a jak se jmenoval? Pravděpodobně prvním povrchovým lomem byl malý lom pojmenovaný Theodor. Roku 1845 začal otvírat a také otevřel sklářský mistr Josef Fiedler z Oseka ve východní části katastru Ladunku (nynější Loučné) na tzv. zadním palouku nehluboký povrchový hnědouhelný lom nákladem 1 600 zlatých. Tento malý lom byl pojmenován na Důl Theodor a jednalo se o první hnědouhelný důlní provoz v dějinách hornictví města Lomu. (http://litvinov.sator.eu/kategorie/okolni-obce/ lom-u-mostu/dul-theodor-v-lomu) V roce 1895 byl otevírán povrchový lom u dolu Germania, jako jeho součást (v roce 1919 přejmenován na Fortuna), který v roce 1930 splynul s lomem Quido IV. Původně byl Důl Germania založen v roce 1883 byl v Komořanech jako hlubinný důl. (http://www.mining.cz/TEXTY/Mus.htm) V roce 1901 byl založen Velkolom Československé armády – původně jako státní důl Hedvika, 1947 přejmenován na President F. D. Roosevelt, od 1958 Velkolom ČSA.
2. Jaké znáte historické názvy dolů a lomů na Mostecku? (vyjmenujete alespoň 3 - mohou být jak povrchové, tak hlubinné) Alexander Anna u Strupčič - důl Anna-Hilf (http://www.mining.cz/TEXTY/Mus.htm) Aurora ve Vršmani Boží požehnání a Elisabeth III. u Oldřichova dolové pole Döllinger - důl Gisela doly Bohemia I.-III. u Chabařovic doly Vilém a Bedřich v Chabařovicích, Adolf Arnošt v Tuchomyšli, Saxonia v Jenišově Újezdu a Bohemia v Modlanech Duchcov, Teplice, Ústí Elbe II., Elbe III. a Elbe IV. v Krupce a v Srbicích na Teplicku Elly (Eliška) v Ervěnicích - důl Evžen (1930) - povrchový lom František ve Střimicích, založený roku 1871 Germania (v roce 1919 přejmenován na Fortuna) - důl Gutmann v Lomu Habsburg (od roku 1919 Minerva) - důl Hedvika v Ervěnicích - 1901 povrchový lom (roku 1947 přejmenován na President F.D. Roosewelt, roku 1951 na ČSA) Ignis v Braňanech povrchový lom
Jan I. v Lomu (v roce 1931 přejmenován na Kohinoor, roku 1945 na Kohinoor I.) Julius B. v Souši - 1901-1904 (v roce 1946 přejmenován na Zdeněk Nejedlý I) Julius II., v roce 1946 přejmenovaný na Jožka David a v roce 1951 na Mistr Jan Hus Jupiter - důl Kaisergrube v Kopistech (1919 přejmenovaný na Poseidon) Kaisergrube v Mariánských Radčicích (důl Císařský, od roku 1919 jako Jan II. a od roku 1931 jako Kohinoor II.) bylo zahájeno již v roce 1894 Kníže nebes u Janova Lobkowicz v Novém Sedle Marie I. v Lomu Marie II. v Loučné (roku 1947 přejmenován na S.K. Neumann) - lom Minerva v Kopistech Moritz v Louce Most Pluto I. a Pavel I. v Louce Pokrok , Nelson , Viktorin, Gisela , 1. máj (Bihl), Alexander Quido I., Quido II., Humboldt I. a Centrum v Dolním Jiřetíně Quido IV, později přejmenovaný na President Beneš (1945) a Obránců míru (1948) Radetzky (roku 1919 přejmenovaný na Kolumbus) Robert I Sirius v Březně u Chomutova a President Masaryk v Břežánkách Tegetthoff - důl (roku 1919 přejmenovaného na Herkules, roku 1952 na Vítězný únor) v Záluží u Litvínova Theresa ve Strupčicích Venuše v Konobrži Victoria I. v Záluží u Litvínova (původně Malta) Vorwärts a Andreas v Pohlodech Zdař Bůh (Glück Auf, založen roku 1871) a Lyell (založen roku 1873)
3. Znáte na které výsypce či ploše lomů byl v rámci jejich rekultivace vybudován autodrom, hipodrom, aerodrom, vodní nádrž Matylda a areál Benedikt? • • • • •
autodrom - výsypka bývalého povrchového dolu Vrbenský hipodrom - vnější výsypka dolu Jan Šverma (Velebudická výsypka) aerodrom – Střimická výsypka vodní nádrž Matylda – zbytková jáma dolu Vrbenský areál Benedikt – zbytková jáma dolu Benedikt
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
4. kolo (18. října 2012) 1. Z čeho, jak a kdy vzniklo uhlí? Většina světových zásob uhlí (černého) se začala tvořit v období karbonu, geologické epoše, která začala před 360 mil. let a skončila před 286 mil. let. Hlavní epochou vzniku hnědého uhlí jsou třetihory ( oligocén až miocén ), období před 36 až 13 mil. let, ačkoliv není vyloučena možnost výskytu geologicky starších hnědouhelných slojí, např. druhohorních. To znamená, že uhlí vzniklo z tropických slatin starších geologických dob, rostoucích v bažinách. Ve slojích černého uhlí se zachovaly otisky stromových přesliček, plavuní a kapradin, v ložiskách hnědého uhlí otisky jehličnatých i listnatých stromů. Trouchnivěním, rašeliněním (za vzniku metanu - tzv. bahenního plynu) a pozvolným uhelnatěním rostlinných látek v močálech za nedokonalého přístupu vzduchu při vlhkém a teplém podnebí pozbývaly tyto látky vodík a kyslík, vytvářely uhlík, ztrácely rostlinnou strukturu a stávaly se tmavší. Jsou to tedy fosilní ložiska humusových hornin. Z rostlinných látek vznikala nejdříve rašelina, potom při pokračujících poklesech a překrytí pískem a jílem hnědé uhlí a z něho černé uhlí a antracit. Aby se rašelina přeměnila v uhlí, musí být stlačena. Z vrstvy silné 10 až 15 metrů se utvoří uhelná sloj o tloušťce přibližně jeden metr. (zdroj: http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm)
2. Z jakých hlavních chemických prvků je uhlí složeno? Chemické složení uhlí je velmi proměnlivé a závisí na druhu uhlí. Typické je přibližné složení: • rašelina - C50H60O20 • hnědé uhlí - C60H60O12 • černé uhlí - C70H50O7 • antracit - C78H30O27 Kromě uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku některé kaustobiolity uhelné řady mohou obsahovat také zvýšený obsah dalších prvků. Jde až o procenta síry a arsenu, které mohou znehodnocovat surovinu pro další využití. Naopak zvýšený obsah některých prvků může být ekonomicky zajímavý. Jde o germanium, gallium, uran aj., které je možné při vyšších koncentracích získávat z popelů po spálení uhlí. (zdroj: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_uhli.html)
3. V čem se liší hnědé a černé uhlí (mimo barvy)? • Období vzniku • Odlišnost je zejména ve složení, hlavně v obsahu uhlíku (prouhelnění). • Další odlišnosti se mohou projevovat ve výhřevnosti, v hodnotě spalného tepla a v obsahu popelovin.
4. Myslíte, že je v uhlí uskladněna sluneční energie? Ano, k růstu rostlin bylo zapotřebí sluneční energie, kterou rostliny přeměnily na biomasu. Z odumřelé biomasy následně vznikalo uhlí.
5. Proč vzrostla potřeba uhlí v souvislosti s průmyslovou revolucí? Uhlí se začalo používat k pohonu parního stroje, následně k pohonu lokomotiv, později i celých tepláren a elektráren.
BONUS: Co má společného jméno Julius Peter s uhlím? V roce 1850 provedl Julius Peter zkoušku topení uhlím v lokomotivě na trati Praha – Č. Třebová. Během zkušební jízdy prokázal snížení provozních nákladů o 40 % oproti topení dřevem.
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
5. kolo (2. listopadu 2012) 1. Jaký rozdíl je mezi hlubinným a povrchovým dobýváním uhlí? Hlubinně se těží spíše horniny a nerosty uložené ve větších hloubkách (hlavně černé uhlí). Těží se prostřednictvím šachet a štol. Na povrchu je vidět pouze těžební věž (nebo ústí štoly), veškerá práce probíhá pod zemí. K těžbě se používají kombajny, pluhy, mechanizované výztuže. Hlubinnou těžbou dochází k poklesům, případně propadnutí stávajícího terénu, tj. částečné deformaci reliéfu krajiny. Odtěžená hlušina se odkládá na povrchu poblíž těžební oblasti v podobě hald. Povrchovým způsobem se těží nerosty a horniny, které se nachází v blízkosti zemského povrchu (častěji hnědé uhlí, protože je mladší a je uloženo blíže k zemskému povrchu). Při povrchové těžbě dochází k většímu záboru půdy a větším zásahům do krajiny. Těží se pomocí rýpadel. Odkrývá se celá uhelná sloj. Odtěžená hlušina se ukládá v podobě vnějších a vnitřních výsypek. Po dotěžení zůstávají výsypky a zbytková jáma. Povrchovým způsobem lze vytěžit až 96 % veškerých uhelných zásob.
2. Co je výsypka a proč se dělí na vnější a vnitřní? Výsypka (nebo také halda, odval či kypa) je název pro vrstvy nadložních zemin a hornin odtěžovaných při těžbě různých nerostných surovin. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto vytěžených skrývkových hmot. Podle místa uložení se rozlišují na vnitřní a vnější. Vnitřní výsypka se zakládá ve vnitřním prostoru lomu, tj. jeho vytěžené části. Vnější výsypka je tvořena mimo těžební prostor.
3. Co je to koreček? Koreček je speciální nádoba, umístěná na laně, řetězu či kole, která slouží k přemisťování nebo u oddělování materiálu. Je součástí kolesového rypadla, korečkového rypadla nebo korečkového dopravníku. Největší korečky rypadel v povrchových dolech mají objem přes 1m3. (zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Koreček)
4. Kde nalezneme v lomu rýpadlo a kde zakladač? Rýpadlo slouží k odtěžování nadložních hornin (zemin) a k těžbě uhlí. Zakladač je stroj, který zakládá zeminu do výsypky. Tj. rýpadlo odtěží nadzemní horniny,
ta se po pásových dopravnících přepraví do části lomu k zakladači, který zeminu zakládá a vytváří výsypku.
Bonus: Co je přikryvný poměr a jaký má význam pro těžbu uhlí? Geologický příkryvný poměr – poměr mocnosti nadloží (skrývky), k mocnosti ložiska. Příkryvný poměr udávaný v objemových jednotkách určuje objem skrývkových hornin v m3 na 1 m3 užitkového nerostu. U uhelné sloje se udává v m3 na 1 tunu uhlí. Průmyslový příkryvný poměr udává poměr objemu hornin k celkové zásobě užitkového nerostu v celém lomovém poli nebo v jeho určité části, a to i včetně proplástků, výklizu a započítaných nutných bočních svahů pro bezpečné vytěžení užitkového nerostu. Provozní příkryvný poměr udává skutečně vytěžený objem hornin včetně proplástků a výklizu ke skutečně vytěženému objemu nerostu. Určuje se pro roční nebo čtvrtletní období a slouží k plánování objemu skrývkových prací pro dané období.
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
6. kolo (15. listopadu 2012) 1. Co znamená slovo rekultivace v souvislosti s těžbou uhlí? Rekultivace krajiny je celkový souhrn dílčích zásahů, které mají napravit nežádoucí zásahy člověka do původního rázu krajiny jako například do území zasaženého těžbou nerostných surovin. Výsledkem rekultivace je navrácení zpětné funkce krajinného systému v oblasti obnovy nebo tvorby zemědělských pozemků a kultur, lesních kultur, vodních ploch a toků a ostatních ploch. Proces rekultivace po těžbě představuje technologický postup, který je dlouhodobý a má několik fází: přípravnou (projekční, průzkum), technickou (terénní úpravy, meliorace, technická rekultivace - např. provozní komunikace, vodohospodářská díla aj.) a závěrečnou biotechnickou (např.zemědělský cyklus, lesnická výsadba vč. pěstební péče, aj.). Délka rekultivace dle jednotlivých kultur 3 – 12 let. Rekultivace – v obecném pojetí soubor opatření na úpravu území poškozených přírodními nebo antropogenními vlivy sledující zlepšení biologických funkcí Rekultivace ploch po hornické činnosti - závěr hornické činnosti zaměřený na zpětné uvedení devastované plochy do kulturního stavu souborem opatření technické a biologické povahy. Jedná se především o plochy, jež devastací ztratily schopnost zemědělského, lesnického a vodohospodářského využití.
2. Co znamenají zkratky SPSaR a POPD? • SPSaR - Souhrnný plán sanace a rekultivace pozemků, který řeší komplexní úpravy území a územních struktur dotčených vlivem dobývání včetně základních ekonomických pohledů. Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce životnosti lomu v návaznosti na plánované využití území po ukončení dobývání. Po projednání s dotčenými orgány státní správy (odbory územního plánování, odbory životního prostředí, MŽP aj.), se samosprávami dotčených obcí a báňským úřadem se stává pro příslušné časové období součástí POPD. • POPD - Plán otvírky, přípravy a dobývání. Tento plán je povinna vypracovat Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek na základě rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, a to ještě před samotným dobýváním. POPD musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu v daném
časovém horizontu. Nezbytnou součástí Plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy. (zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2008/ur28.html)
3. Jak se liší rekultivace po hlubinné a po povrchové těžbě uhlí? Hlubinnou těžbou dochází k poklesům, případně propadnutí stávajícího terénu, tj. částečné deformaci reliéfu krajiny. Část území se svým povrchem dostává pod hladinu podzemní vody a mění se výškové poměry dotčené lokality. Rekultivace poklesových kotlin či propadlin tohoto báňsky zasaženého prostoru je koncipována tak, aby obnovila funkční způsobilost zasaženého ekosystému dle přírodních principů a požadavků veřejné správy. Povrchová těžba je provázena zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního lomu, dochází k obrovskému přesunu hmot v prostoru těžby a zakládání vnějších i vnitřních výsypek. Vzniká nová konfigurace terénu i charakter horninového prostředí. Cílem rekultivace je navrácení území zpět do produktivního využívání souborem sanačních a rekultivačních prací technické a biologické povahy. (zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/rekultivace.html)
4. Jaké druhy rekultivací známe? Zemědělská rekultivace – realizace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Technologický postup zemědělské rekultivace je ovlivněn požadovaným výsledkem, kterým může být orná půda, louka, pastvina a jiné druhy zemědělské rekultivace. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2–6 let. Lesnická rekultivace – je prioritou v rekultivačním procesu s vazbou na mnoho zvláštních ochranných funkcí lesa. Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic včetně pěstební péče v rozsahu 6–8 let. Uplatňovány jsou dřeviny domácího původu ve schválené skladbě a dřeviny vhodné vzhledem k inklinaci rekultivovaného území. Vodohospodářská rekultivace – představuje tvorbu nového vodního režimu rekultivované krajiny formou stavebně-technických opatření. V rámci menších vodohospodářských děl jsou budovány např. příkopy, drény, odvodňovací žebra, retenční nádrže za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu. Respektují se vytvořené lokální deprese vody jako stabilizující ekologický prvek v krajině. Větší vodní plochy jsou vytvářeny s vazbou na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro účely příměstské rekreace a jiná funkční využití. Ostatní rekultivace – funkční a rekreační zeleň. Při navrhování krajinotvorného řešení touto formou není volen klasický způsob rekultivace lesní nebo zemědělské, ale forma rozptýlené zeleně (roztroušená zeleň). Patří k významným krajinotvorným prvkům. Jejich cílem je vytvoření např. parků, sadovnických úprav, příměstské zeleně, začlenění rekreačních a sportovních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových
objektů a skládek atd. Významným vegetačním prvkem na rekultivovaných výsypkách je doprovodná zeleň okolo vodotečí a břehových partií zatopených zbytkových jam. Do rekultivované krajiny jsou navrhována také stromořadí podél cest a komunikací, polní lesíky a remízky, keře na erozně ohrožených svazích výsypek aj. Svůj význam má i vhodné využití ploch s různým stupněm dosažené sukcese, která je vnímána jako součást rekultivačního procesu zvyšující přírodní pestrost a přirozenost nových území. (zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/rekultivace.html)
5. Odkud a jak je přiváděna voda do Jezera Most, bývalého lomu LežákyMost? Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienici zakázali tuto variantu z důvodu zcela nevhodné kvality vody. Napouštění Jezera Most bylo zahájeno 24.10. 2008 a podle projektu mělo být dokončeno v roce 2011. Od roku 2002 do doby zahájení napouštění se voda v budoucím jezeře akumulovala z atmosférických srážek a z vývěrů ve svazích lomu po ukončení čerpání důlních vod v nejnižší části dna zbytkové jámy. Ke dni zahájení napouštění mělo jezero rozlohu 21,6 ha, hloubku 21,12 m a výšku hladiny 145,12 m.n.m. Hlavním zdrojem vody od zahájení napouštění je voda z řeky Ohře, přiváděna do jezera v množství 0,6 – 1,2 m3/s z Nechranické přehrady na Chomutovsku přivaděčem z průmyslového vodovodu Nechranice o celkové délce 4,9 km. Ke dni 25. 6. 2012 bylo ukončeno napouštění jezera Most z důvodu naplnění smlouvy o dodávce vody (naplnění plánovaného objemu vody), sepsané mezi PF ČR a Povodím Ohře, s.p. Nyní bude tento stav trvat do doby dokončení úpravy, resp. opravy břehové komunikace a stabilizačních prvků břehové linie (předpoklad dokončení září 2013). Tato hladina (hladina (+198,06 m n. m. ) bude udržována, bude prováděno jen dopouštění k eliminaci ztrát odparem a saturací. Po dokončení těchto úprav bude jezero v době říjen – prosinec 2013 dopuštěno na konečnou kótu +199 m n. m.
Bonus: Do jakého období či k jakému roku je datován vznik české rekultivační školy a co to znamená? Česká rekultivační škola vznikla sestavením skupiny odborníků a její vznik spadá do poválečného období (od r. 1952) v souvislosti se započetím provádění rekultivací a se vznikem prvního generelu rekultivací. Dala základ moderním a profesionálnímu způsobu zakládání rekultivací nejen v České republice, ale i ve světě. Český přístup k rekultivacím byl počátkem devadesátých let učebnicovým základem obnovy krajiny.
HORNICKÁ
SOUTĚŽ
7. kolo (29. listopadu 2012) 1. Uveďte alespoň tři společnosti tvořící skupinu Czech Coal? Společnosti skupiny Czech Coal a jejich hlavní předměty podnikání jsou: • Czech Coal a.s. - Obchod s uhlím, energií a souvisejícími službami • Vršanská uhelná a.s. - Těžba a zpracování uhlí • Litvínovská uhelná a.s. - Těžba a zpracování uhlí Obslužné a další společnosti s uvedením hlavního předmětu podnikání jsou: • Czech Coal POWER a.s. - Poskytování sdílených služeb • Coal Services a.s. - Poskytování sdílených služeb • DTS Vrbenský, a.s. - Stavební a zemní práce, doprava a stavební stroje • RENOGUM a.s. - Servis, montáž a renovace dopravních pásů, zpracování pryžového odpadu • HUMECO, a.s. - Provozování čistíren, čerpadel a prodej doprovodných surovin • REKULTIVACE a.s. - Rekultivace • Servis Leasing a.s. - Služby spojené s poskytováním leasingu • Infotea s.r.o. - Informatika • HIPODROM MOST a.s. - Zajištění sportovní činnosti
2. Kolik uhlí dodala na trh skupina Czech Coal za rok 2011? Skupina Czech Coal v roce 2011 uplatnila na hnědouhelném trhu celkem 14,1 milionu tun hnědého uhlí. Pro prodej mosteckého hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno více než 13,7 milionu tun hnědého uhlí, což je téměř 97 % celkové produkce. Z hlediska exportu byl v roce 2011 významný hnědouhelný trh Polska, kam skupina z celkově exportovaných 458 tisíc tun uhlí dodala téměř 309 tisíc tun hnědého uhlí. Z celkového množství produkce mosteckého hnědého uhlí v roce 2011 dosáhl prodej: • energetického uhlí pro segment energetiky a teplárenství výše 13,4 milionů tun • tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen, více než 0,7 milionu tun
3. Jakými projekty se skupina Czech Coal projevuje jako partner regionu? (Jmenujte alespoň jeden) • Uhelné safari – Exkurze do těžebních lokalit a rekultivovaných míst pro veřejnost a školy. • Spolužití pro Litvínov – Grantový program určený pro podporu místních organizací, spolků, zájmových sdružení v Litvínově. • Chytré hlavy pro Sever – Grantový program určený základním, středním a vysokým školám na Mostecku. • Partnersví s obcemi – Společně se zvolenými zastupiteli obcí a měst představitelé skupiny Czech Coal vyhodnocují komunitní potřeby. Oblasti podpory se každoročně aktualizují podle potřeby partnerských měst a obcí. Zahrnují zejména akce a projekty, které by se bez pomoci skupiny Czech Coal nepodařilo uskutečnit s ohledem na rozpočty jednotlivých obcí. • Sponzoring – Při výběru sponzorských projektů se skupina Czech Coal zaměřuje na sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnické organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými, neziskové organizace apod. působící především v mosteckém regionu.
Bonus: Co je to Uhelné safari a v jakém roce bylo poprvé uskutečněno? Uhelné safari jsou exkurze pořádané skupinou Czech Coal a.s. do těžebních lokalit a rekultivovaných míst. Exkurze jsou pro školy a veřejnost a jsou bezplatné. Zkušební etapa Uhelného safari proběhla v roce 2009, první ročník byl zahájen v roce 2010. Zájemci o exkurzi si mohou vybrat ze 3 tras: • Lom ČSA: Trasa: Rekultivace - Hipodrom Most, přejezd k lokalitě ČSA, vnitřní vyhlídková terasa lomu, těžba skrývky rýpadly KU800 a RK 5000, těžba uhlí rýpadlem KU300, ukládání nadložních zemin - zakladač ZP 6600, přeprava uhlí a skrývky pomocí dálkové pásové dopravy. Při zpáteční cestě do Mostu ukázka dalších rekultivací – areál děkanského kostela, budoucí jezero Most. • Lom Vršany: Trasa: Rekultivace – Hipodrom Most přejezd na vyhlídkovou terasu lomu Vršany, vjezd do lokality ke skrývkovému rýpadlu KU800, další části TC2 - dálková pásová doprava, zakládání zemin, ukázka těžby uhlí u rýpadla KU300, skládkový stroj. V případě časové rezervy ukázka budovaného jezera Most. • Rekultivační trasa: Trasa: Areál Benedikt, Hipodrom Most, vyhlídková terasa lomu Vršany, vodní dílo Vrbenský (Matylda), areál děkanského kostela, budoucí jezero Most.
