EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
2009
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2005/0811(CNS) 3. 11. 2005
NÁVRH ZPRÁVY o jmenování Larse Heikenstena členem Účetního dvora (C6-0339/2005 – 2005/0811(CNS)) Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodaj: José Javier Pomés Ruiz
PR\587210CS.doc
CS
PE 364.893v01-00
CS
PR_CNS_art101 OBSAH Strana 1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPKÉHO PARLAMENTU................................................. 3 PŘÍLOHA 1 : ŽIVOTOPIS LARSE HEIKENSTENA ............................................................. 4 PŘÍLOHA 2 : ODPOVĚDI LARSE HEIKENSTENA V DOTAZNÍKU ................................. 6
PE 364.893v01-00
CS
2/11
PR\587210CS.doc
1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPKÉHO PARLAMENTU o jmenování Larse Heikenstena členem Účetního dvora (C6-0339/2005 – 2005/0811(CNS)) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0339/2005), – vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. listopadu 2005 vyslechl kandidáta Rady na členství v Účetním dvoře a posoudil jeho kvalifikaci z hlediska kritérií stanovených čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euroatomu, – s ohledem na článek 101 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0000/2005), 1. vyjadřuje kladné/záporné stanovisko ke jmenování Larse Heikenstena členem Účetního dvora; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům Evropských společenství a kontrolním úřadům členských států.
PR\587210CS.doc
3/11
PE 364.893v01-00
CS
PŘÍLOHA 1 : ŽIVOTOPIS LARSE HEIKENSTENA
Lars HEIKENSTEN, guvernér švédské centrální banky „Sveriges Riksbank“ Narozen 13. září 1950 ve Stockholmu, Švédsko Je ženatý. Má tři děti
Vzdělání Střední škola v USA (Marion High School, Iowa)
1969
Střední škola ve Švédsku (Bromma Gymnasium)
1970
M.B.A. (Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu)
1974
Doktor ekonomie (Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu)
1984
Zaměstnání Vědecký pracovník a učitel ekonomie na Vysoké škole ekonomické ve Stockholmu. Oblast výzkumu: ekonomika rozvojových zemí, strukturální změna a ekonomika trhu pracovních sil 1972-1984 Hlavní ekonom národního úřadu „National Debt Office“
1984-1985
Zástupce podtajemníka, ministerstvo financí (vedoucí oddělení pro středněa dlouhodobé záležitosti hospodářské politiky 1985-1990 Podtajemník pro ekonomické záležitosti, ministerstvo financí
1990-1992
Hlavní ekonom obchodní banky „Svenska Handelsbanken“ (vedoucí oddělení pro výzkum trhu)
1992-1995
Zástupce guvernéra švédské centrální banky „Sveriges Riksbank“
1995-2002
Guvernér švédské centrální banky „Sveriges Riksbank“
2003-
Úřady vykonávané ve Švédsku Tajemník, Asociace švédských ekonomů
1981
Člen představenstva, Penningmarknadscentralen AB (zúčtovací banka peněžního trhu) 1985-1986 Zástupce předsedy, Värdepapperscentralen AB PE 364.893v01-00
CS
4/11
PR\587210CS.doc
(registr cenných papírů)
1987-1990
Člen představenstva, Tipstjänst AB
1990-1993
Člen představenstva, statistický úřad „Statistics Sweden“
1990-1994
Člen Švédské rady pro životní prostředí
1995-1997
Člen přestavenstva, VŠ „Umeå School of Business and Economics“
1998-2002
Úřady vykonávané v zahraničí Člen výboru náhradníků Evropského měnového institutu ( EMI) a náhradník guvernéra banky „Bank of International Settlements (BIS) 1995-1998 Člen Měnového výboru (Hospodářský a finanční výbor Evropských společenství) 1995-1998 Náhradník guvernéra v Generální radě ECB
1998-2002
Člen Výboru pověřenců AFS (International Scholarships)
1998-2001
Člen zástupců G10
1998-2002
Náhradník guvernéra MMF
1999-2002
Zastupuje Švédsko jako guvernér v MMF
2003-
Člen představenstva banky „Bank for International Settlements“
2003-
Guvernér Generální rady ECB
2003-
PR\587210CS.doc
5/11
PE 364.893v01-00
CS
PŘÍLOHA 2 : ODPOVĚDI LARSE HEIKENSTENA V DOTAZNÍKU 1. Jaký je Váš názor na kritiku DAS, kterou Parlament vyjádřil ve své zprávě o udělení absolutoria za rok 2003 a v pracovních dokumentech k semináři o finančním řízení? Zdá se, že názory Parlamentu jsou vyjádřením snahy o zpřesnění a zpřístupnění dokumentů auditu a mohou přispět k vyvinutí většího tlaku na změnu, zejména v členských státech. Je třeba uznat, že úkol, který Účetní dvůr podle čl. 248 odst. 1 Smlouvy má, totiž kontrolovat všechny příjmové a výdajové účty Společenství, je nesmírně složitý a zahrnuje řadu politik, programů, činností a řídicích systémů. Kromě toho je zde zapojeno mnoho různých organizací, od Komise po úřady v členských státech. V současné situaci je většina výdajů pod společnou správou. K tomu přichází současný vývoj ve způsobu, jak Komise spravuje výdaje a řídí své vnitřní účetní kontroly. Na základě této skutečnosti je třeba se hluboce zamyslet. Informace o nedostatcích jsou u mnoha oblastí podrobených účetní kontrole skutečně specifické, což ztěžuje zevšeobecnění. Ani kontrolní vzorky nejsou vždycky tak široké, aby bylo možno něco s jistotou tvrdit vzhledem k většině obyvatelstva. Snažit se o získání více poznatků z dostupného materiálu než tento unese by znamenalo riskovat důvěryhodnost Účetního dvora. V této fázi je pro mne obtížné říci něco víc než to, že mám pochopení pro ambice Parlamentu v této oblasti. Je důležité objasnit co nejlépe, kdo se prohřešil proti pravidlům. Kromě toho je také důležité jasně stanovit obecnější slabiny, které existují, a navrhnout případná zlepšení. Současně předpokládám, že toto stanovisko dnes sdílí i Účetní dvůr. 2. Jak může Účetní dvůr přispět k utváření pozitivních představ o Evropské unii v očích evropských občanů? Existuje lepší způsob, jak předkládat zprávy Účetního dvora a jak je učinit pro veřejnost srozumitelnější? Za současné situace jsou to pro Evropskou unii dvě důležité otázky. Evropský účetní dvůr by měl být schopen přispět ke zlepšení obrazu Evropské unie mezi občany. To znamená zajistit, aby občané byli přesvědčeni, že záležitosti a finance Unie jsou řízeny správně a efektivně. V této souvislosti je nejdůležitější, aby se audit by prováděl nezávisle a profesionálně. Profesionalita znamená, že Účetní dvůr analyzuje hlavní body náležitým způsobem. Pro důvěryhodnost Účetního dvora je také důležité, aby jeho vlastní opatření byla účinná. Jestliže se nepodaří splnit tyto základní cíle, ostatní snahy nepřinesou žádný užitek. Hodně materiálu, který Účetní dvůr publikuje, je nutně technický a složitý. Platí to především o prohlášení o věrohodnosti. Tento dokument musí být správný a vykazovat velkou míru přesnosti. Jak jsem slyšel, uvažuje se o určitém zlepšení, jehož cílem je dosáhnout toho, aby byl dokument jednotnější, a to tím způsobem, že za celou zprávu převezme odpovědnost jedna osoba. Moje zkušenosti s pravidelným publikováním obsáhlých veřejných dokumentů podobného charakteru naznačují, že to je dobrý nápad. Dalším důležitým faktorem pro lepší pochopení je tvorba příslušných tabulek, grafů atd., které zachytí hlavní stránky časového PE 364.893v01-00
CS
6/11
PR\587210CS.doc
vývoje. Dobrým nápadem může také být rozšířit Informační poznámky, které se vydávají už několik let. Mohly by se formulovat výběrově, zdůrazňovat skutečně hlavní prvky a zjištění účetní kontroly. Také je možné zařídit, aby zvláštní zprávy byly přístupnější. Často obsahují materiál, který by mohl vzbudit širší zájem. 3. Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení v jakékoli veřejné službě? Moje zkušenosti naznačují, že nejdůležitějším rysem je srozumitelnost toho, čeho chcete dosáhnout, tzn. jasně definované cíle a dobré pochopení toho, jakých strategií, politik a programů je třeba k dosažení těchto cílů. Není také obecně možné dosáhnout velkých úspor v rámci organizace pouhým omezením stávajících činností; často je třeba od určitých věcí úplně upustit. Pro výsledky je proto docela podstatné, jak jsou stanoveny cíle. Další fáze se týká přidělení odpovědnosti. Aby organizace účinně fungovala, je nezbytné, aby každý znal své úkoly a věděl, kdo za co odpovídá. Je třeba zavést systém delegování. Provádět hodnocení a mít skutečnou odpovědnost lze pouze tehdy, jsou-li úkoly jasně určené. Také kontrolní systémy jsou velmi důležité. Měly by existovat na několika úrovních: v rámci dotyčné činnosti, avšak také na nezávislejší úrovni, například v podobě vnitřních auditů. Musí samozřejmě existovat účinný systém pro účetnictví a výkaznictví. Systémy včasného varování mohou při vyhledávání neobvyklých skutečností hrát důležitou úlohu. Kromě toho by měly existovat systémy pro hodnocení rizik u všech provozních poboček organizace, ale také pro zvažování těchto rizik na řídicí úrovni. Další sledování by mělo probíhat nepřetržitě. Snadněji se to řekne než udělá – propojit jednoduchost struktury a pravidel s dostatečnou kontrolou, ale měly bychom se o to snažit. Dovolte mi konečně, abych se zasadil o otevřenost. Čím průhledněji organizace pracuje, tím snadnější je sledovat operace, hodnotit je a odhalovat chyby nebo zvláštnosti. Otevřenost je také často užitečná při snaze o dosažení větší účinnosti operací. Já sám mám dobré zkušenosti s otevřeností a průhledností jako prostředky pro podporu a zlepšení práce uvnitř banky „Riksbank“. 4. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste charakterizoval své povinnosti týkající se podávání zpráv Evropskému parlamentu a zejména parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu? Pokud by Parlament vyzval Účetní dvůr, aby vypracoval zprávu o nějaké sféře vzbuzující pochyby, jak byste na takovou výzvu reagoval? Parlament má hlavní úlohu při kontrole rozpočtu Evropské unie. To se týká také Účetního dvora, který si musí zachovat svou nezávislost na ostatních orgánech Unie. Jestliže je tato nezávislost tak jasně stanovena ve Smlouvě a obecně přijímána, měl by existovat prostor pro úzký dialog a dobrou spolupráci při plném respektování úlohy toho druhého. Soudím, že Parlament a Účetní dvůr mají v současnosti skutečně úzké vztahy. President PR\587210CS.doc
7/11
PE 364.893v01-00
CS
Účetního dvora pravidelně podává zprávu o pracovních plánech. Nápady a požadavky lze také předložit v souvislosti s uveřejněním zvláštních zpráv a v rámci udělení absolutoria. Všechny tyto příležitosti by měly být vhodné v případě, že poslanci Parlamentu chtějí předložit vlastní nápady na projekty, které by bylo třeba přezkoumat, nebo nápady týkající se toho, jak by měly probíhat operace. Pro mě je obtížné zhodnotit v tomto okamžiku, zda jsou pro dialog potřebné další kanály. Nevidím však a priori žádný důvod k odmítnutí této žádosti Parlamentu. Při mé současné práci mám úzké kontakty se švédským parlamentem, Riksdagem, a vždycky jsem se snažil naslouchat jeho poslancům a dodávat jim požadované informace. Nepůsobilo to žádné potíže, naopak jsem zjistil, že tento dialog se vyplatí také cenrální bance „Riksbank“. Samozřejmě, že Riksbank nakonec rozhodla nezávisle, podle toho, co jsme považovali za správné. Podobně si Účetní dvůr tvoří vlastní pořad jednání v rozsahu stanoveném jeho mandátem. 5. Jak jistě víte, Komise provádí v současné době revizi svého finančního nařízení. Jaké zlepšení by mohla tato změna přinést? Víte o nějakém? Současné finanční nařízení platí tři roky. Soudím, že toto nařízení bylo velkým krokem kupředu oproti předchozímu systému. Při řízení financí Unie došlo ke hmatatelnému zlepšení. Nyní dojde k posouzení tohoto nového systému v souladu s rozhodnutím, které bylo přijato při jeho první realizaci. Důvodem proto není, že by byly vážné problémy se současnou verzí. Neznamená to však, že by revize nebyla oprávněná. Existují pravděpodobně oblasti, které lze zlepšit. Když nic jiného, tak lze pravděpodobně nařízení zjednodušit a vyjasnit, což by mohlo zlepšit podmínky pro kontrolu. Je samozřejmě důležité, aby Účetní dvůr pomohl co nejvíce pro zajištění úspěchu revize. 6. Jakou roli by mohly sehrát vnitrostátní kontrolní úřady, aby pomohly zajistit řádné používání finančních prostředků ze zdrojů EU, které jsou čerpány v jejich zemích? Má-li být kontrolní práce v Evropské unii a členských státech co nejúčinnější, je třeba, aby se rozvinula spolupráce mezi Evropským účetním dvorem a různými vnitrostátními kontrolními úřady. Zároveň je jasné, že tyto různé organizace jsou na sobě právně nezávislé. Dotyčné státy mají také různé tradice, což může spolupráci podle mého názoru někdy ztěžovat. Vnitrostátní kontrolní úřady by mohly hrát důležitou úlohu, kdyby pomáhaly Komisi plnit její smluvní závazky jako orgánu s konečnou odpovědností za plnění rozpočtu při sdíleném řízení kontrolou finančních prostředků EU jako součásti kontroly vnitrostátních rozpočtů, u nichž příslušné členské státy delegovaly plnění. Tyto zprávy o auditu by mohly pro Komisi představovat další kontrolní nástroj. Ve stejné míře, v jaké může Účetní dvůr mít přístup ke zprávám vnitrostátních kontrolních úřadů, by měl mít Účetní dvůr možnost je používat, za předpokladu, že byly vypracovány v souladu se všeobecně uznávanými normami pro audit. Je to dobrá zásada, která vyplývá z mezinárodně přijatých norem pro audit.
PE 364.893v01-00
CS
8/11
PR\587210CS.doc
7. Máte představu o jakýchkoli změnách vnitřní organizace Účetního dvora, které by mohly zefektivnit jeho fungování? Každá velká organizace nebo instituce, ať soukromá, nebo veřejná, má vždy možnost zlepšit svou účinnost a měla by se o takové zlepšení snažit. Se zvýšením počtu členských států se muselo mnoho institucí Evropské unie potýkat se zásadními problémy. Moje práce v Evropském systému centrálních bank znamená, že jsem se již dříve zapojil do mnoha diskusí na toto téma. Protože však zatím nemám dostatečně hluboké znalosti o vnitřním fungování Účetního dvora, chci být při vyjadřování podrobných stanovisek k této otázce raději zdrženlivý. Jsem si také vědom toho, že se do pracovních postupů Účetního dvora zavádějí důležité změny, které mají reagovat na novou situaci. Z mé současné práce u banky Riksbank jsem zvyklý na kolektivní rozhodování. To nám však nezabránilo, abychom neprovedli rozsáhlé změny jak v rozsahu našich operací, tak ve způsobu naší práce. Různými reformami jsme změnili pořady jednání našich schůzí, takže schůze jsou nyní kratší a my máme více času na otázky strategické povahy. Myslím si, že pro Účetní dvůr je hlavní zabránit tomu, aby kolektivní rozhodování bylo překážkou pro operace, a nepřipustit, aby se příliš mnoho času a zdrojů vynaložilo na to, aby všichni členové měli plnou kontrolu nad všemi činnostmi. Místo toho by se mělo dobře využít jedinečných zkušeností, které může tolik členů nabídnout, a zajistit, aby byly účinně využity v práci Účetního dvora. Tento přístup už používají stávající auditní skupiny. Ty by se pravděpodobně mohly dál vyvíjet. Mohly by třeba ve větší míře formálně rozhodovat o dokumentech a také zajistit, aby techničtější diskuse probíhaly mezi členy s největšími zkušenostmi v dané oblasti. Dovolte, abych se v této souvislosti zmínil o jiné záležitosti. Účetní dvůr musí samozřejmě vykonávat své povinnosti například s ohledem na prohlášení věrohodnosti. Jak to však vidím, je důležité vytvořit rámec pro výkonnostní audit. V souladu s tím, co jsem řekl předtím, jsem přesvědčen, že nelze obvykle dosáhnout velkých úspor, dokud nejsou přezkoušeny a zpochybněny základní prvky různých programů a činností. Audity, které ukážou tyto prvky a vyhodnotí stupeň plnění cíle, mají proto klíčový význam pro efektivnost činnosti Evropské unie. 8. Jak byste charakterizoval Vaši povinnost uchovat si nezávislost při plnění pracovních úkolů a jak si konkrétně představujete uplatnění této zásady v praxi? Tato otázka není pro mě nová. Jsem již dlouhou dobu členem vedení Riksbank. Když jsem tam v roce 1995 začal pracovat, byla už Riksbank prakticky nezávislou institucí v oblasti měnové politiky. Od roku 1999 máme právní předpisy, které také formálně potvrzují naše nezávislé postavení. Dovolte mi, abych na začátku zdůraznil význam osobní integrity. Při tomto druhu práce je nesmírně důležité pochopit úlohu, kterou máte, a snažit se vykonávat práci správným způsobem bez jakéhokoli vnějšího ovlivňování. Účetní dvůr má kodex chování, který jsem četl a považuji v tomto ohledu za rozumný.
PR\587210CS.doc
9/11
PE 364.893v01-00
CS
Dovolte, abych se v této souvislosti zmínil o další záležitosti. Zákonem schválená nezávislost je dobrá věc, ale je třeba zajistit, aby to nevedlo k autarkii a v nejhorším případě k izolaci. Je důležité neustále rozvíjet a zlepšovat vlastní operace a dělat to v úzké spolupráci s ostatními evropskými orgány, například Parlamentem. Vysoký stupeň nezávislosti s sebou přináší značné nároky na průhlednost. Pouze otevřenou instituci lze efektivně hodnotit a je důležité, aby nezávislé instituce s velkou pravomocí podléhaly kontrole, aby byly skutečně odpovědné za svou činnost. 9. Mohl byste Evropskému parlamentu poskytnout podrobné informace o Vašich nedávných i současných podnikatelských aktivitách, finančních a politických zájmech a postojích a o jakýchkoli jiných závazcích, které by mohly způsobit střet s Vašimi budoucími povinnostmi? Ano. Jako člen vedení banky Riksbank jsem zvyklý pravidelně podávat zprávu švédskému parlamentu o všech osobních finančních pasivech a aktivech. Tyto účty jsou přístupné široké veřejnosti. Při mé současné práci existují také významná omezení, pokud jde o vnější činnost. Je třeba získat povolení od generální rady banky Riksbank, která je při jeho vydávání velmi přísná. V současnosti nevykonávám žádné jiné činnosti kromě těch, které se týkají mého postavení guvernéra banky „Riksbank“ 10. Charakterizujte laskavě hlavní stránky Vašich odborných zkušeností v oblasti veřejných financí, řídící činnosti nebo kontroly řídících činností. Od roku 2003 jsem guvernérem švédské centrální banky „Riksbank“ a předtím jsem byl, od roku 1995, zástupcem guvernéra. Moje práce v Riksbank mně přinesla značné zkušenosti s řízením veřejné instituce. Počet zaměstnanců v bance Riksbank a jejích dceřiných společnostech se během tohoto období snížil z asi 1 200 na přibližně 420, z čehož plyne, že jsme jednou z nejmenších centrálních bank v Evropě. Naše rozvaha dosahuje výše kolem 20 miliard eur, což samozřejmě klade velké nároky na finanční řízení a řízení rizik. Náš systém interního auditu a kontroly prošel během těchto let dalekosáhlými změnami. V určitých obdobích mně obě funkce podléhaly. V minulých deseti letech získala Riksbank nezávislost jak de facto, tak de jure, a podle několika studií je jednou z nejotevřenějších centrálních bank na světě. Předtím, než jsem začal pracovat v centrální bance „Riksbank“, jsem byl v letech 1992 až 1995 hlavním ekonomem banky „Svenska Handelsbanken“, jedné z největších komerčních bank v severské oblasti a v průměru nejziskovější banky v posledních desetiletích. Byl jsem zodpovědný za ekonomiku a výzkum pevných příjmů a členem bankovního výboru pro aktiva a pasiva. Byl jsem také členem vedení „Handelsbanken Markets“, investiční banky, a to od jejího otevření v roce 1994. V letech 1985 až 1992 jsem pracoval na švédském ministerstvu financí. Během prvních pěti let jsem pracoval jako vedoucí oddělení odpovědného za dlouhodobé a strukturální záležitosti. Těžištěm této práce byly ekonomické analýzy, jež se svou povahou velmi podobaly výkonnostnímu auditu veřejných systémů s ohledem na trh pracovních sil, zemědělství, PE 364.893v01-00
CS
10/11
PR\587210CS.doc
regionální pomoc, infrastrukturu, životní prostředí, sociální pojištění, vzdělání a zdravotní péči. Také jsem se zúčastnil několika veřejných průzkumů v této oblasti. Na začátku krize, kterou švédské hospodářství procházelo v roce 1990, jsem byl jmenován podtajemníkem pro hospodářské záležitosti, kdy jsem zodpovídal za celou oblast hospodářské politiky. V této souvislosti jsem se také hodně zabýval otázkami rozpočtu. V období 1984–1985 jsem byl hlavním ekonomem úřadu „Swedish National Debt Office“ˇ, což je úřad odpovídající za vládní půjčky ve Švédsku a zahraničí a správu vládního dluhu. V letech 1970 až 1984 jsem studoval, přednášel a vědecky pracoval na stockholmské Vysoké škole ekonomické. Moje doktorandská práce se zabývala trhem pracovních sil. V tomto období jsem také napsal řadu zpráv a několik knih, které obsahovaly hodnocení veřejných systémů a projektů. Týkaly se například průmyslové politiky, trhu pracovních sil, regionální politiky a, v neposlední řadě, zahraniční pomoci. Stejně jako některá má práce na ministerstvu financí se i mnohá tato činnost podobala výkonnostnímu auditu. Při mém prvním studiu ekonomie jsem získal rozsáhlé znalosti v oboru účetnictví a financí. Od poloviny 80. let 20. století jsem byl členem vedení několika veřejných orgánů, státních společností a Vysoké školy ekonomické. To mi také poskytlo důležité zkušenosti v oblasti veřejných financí, řízení a auditu řízení. 11. Pokud jste již pracoval jako člen Evropského účetního dvora, popište laskavě Váš přínos ke zdokonalování řízení finančních toků v Evropské unii v době, kdy jste vykonával funkci člena Evropského účetního dvora. Není důležité. 12. Uvažoval byste o stažení Vaší kandidatury, pokud by stanovisko Parlamentu týkající se Vašeho jmenování členem Účetního dvora nebylo příznivé? Mým cílem při slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu bude prokázat, že mám požadovanou kvalifikaci k tomu, abych se stal členem Účetního dvora. Kdyby Parlament zaujal nepříznivé stanovisko k mému jmenování, o stažení své kandidatury bych vážné uvažoval.
PR\587210CS.doc
11/11
PE 364.893v01-00
CS
