EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
2010/0806(NLE) 1. 3. 2010
NÁVRH ZPRÁVY o návrhu na jmenování Rasy Budbergytéové členkou Účetního dvora (C7-0018/2010 – 2010/0806(NLE)) Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodajka: Inés Ayala Sender
PR\805786CS.doc
CS
PE431.021v02-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_NLE_art108 OBSAH Strana NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU .................................................3 PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS RASY BUDBERGYTÉOVÉ .......................................................4 PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI RASY BUDBERGYTÉOVÉ NA DOTAZNÍK ............................6
PE431.021v02-00
CS
2/13
PR\805786CS.doc
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o návrhu na jmenování Rasy Budbergytéové členkou Účetního dvora (C7-0018/2010 – 2010/0806(NLE)) (Konzultace) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0018/2010), – s ohledem na skutečnost, že na své schůzi dne xx. března 2010 vyslechl Výbor pro rozpočtovou kontrolu kandidátku Rady na členku Účetního, – s ohledem na článek 108 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0000/2010),
A. vzhledem k tomu, že Rasa Budbergytéová splňuje/nesplňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, 1. souhlasí/nesouhlasí se jmenováním Rasy Budbergytéové členkou Účetního dvora (a vyzývá Radu, aby stáhla svůj návrh na jmenování a předložila Parlamentu návrh nový); 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
PR\805786CS.doc
3/13
PE431.021v02-00
CS
PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS RASY BUDBERGYTÉOVÉ Osobní údaje Křestní jméno(a)/příjmení Státní příslušnost Datum narození Pohlaví
Rasa BUDBERGYTÉOVÁ litevská 8. května 1960 žena
Pracovní zkušenosti Od února 2005 Hlavní auditorka Národní kontrolní úřad Litevské republiky Červen 2002 – únor 2005 Podtajemnice, Ministerstvo vnitra Červenec 2001 – červen 2002 Zástupkyně podtajemníka, Ministerstvo vnitra Září 1998 – prosinec 2000 Náměstkyně ministra, Ministerstvo spravedlnosti Leden 1997 – září 1998 Podtajemnice, Ministerstvo spravedlnosti Říjen 1995 – leden 1997 Právní poradkyně, akciová společnost Lelija Leden – duben 1993 Poradkyně předsedy vlády Vláda Litevské republiky Duben 1992 – leden 1993 Poradkyně, oddělení právních záležitostí a smluv Ministerstvo pro mezinárodní hospodářské vztahy Litevské republiky Březen 1985 – březen 1992 Vrchní inspektorka, oddělení záležitostí zdravotně postižených osob, odborná poradkyně, legislativní odbor, Ministerstvo sociálního zabezpečení Litevské republiky Srpen 1983 – únor 1985 Vedoucí generálního oddělení Městská rada v Marijampole Září 1997 – únor 2005 PE431.021v02-00
CS
4/13
PR\805786CS.doc
Odborná asistentka Vilniuská univerzita, pracovněprávní oddělení Právnické fakulty Vzdělání Září 1978 – červen 1983 Právnička (summa cum laude) v oblasti občanského práva Vilniuská univerzita, Právnická fakulta Osobní dovednosti a schopnosti Mateřský(é) jazyk(y) litevština Angličtina Porozumění Poslech
Mluvení Čtení
Ústní interakce
Psaní
Samostatný ústní projev
B2 Samostatný uživatel C1 Zkušený uživatel B2 Samostatný uživatel B2 Samostatný uživatel (*) Evropské úrovně – Stupnice pro sebehodnocení (Common European Framework of Reference for Languages)
B2
Samostatný uživatel
B2
Samostatný uživatel
Ruština C1
Zkušený uživatel
C1
Zkušený uživatel
C1
Zkušený uživatel
C1
Zkušený uživatel
Znalosti a dovednosti v oblasti výpočetní techniky Práce s programem Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint, Access) (evropský počítačový řidičský průkaz (licence ECDL)) a s Internet Explorerem Další znalosti a dovednosti V roce 2005 zvolena členkou řídící rady EUROSAI (Evropské organizace nejvyšších kontrolních úřadů), místopředsedkyně v letech 2006 – 2008 Čtení knih, cestování Další informace V roce 2009 udělen kříž komtura Řádu litevského velkovévody Gediminase
PR\805786CS.doc
5/13
PE431.021v02-00
CS
PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI RASY BUDBERGYTÉOVÉ NA DOTAZNÍK
Odborné zkušenosti 1. Charakterizujte prosím hlavní aspekty svých odborných zkušeností v oblasti veřejných financí, řídící činnosti nebo kontroly řídících činností. Celou svou kariéru jsem strávila ve veřejném sektoru, v oblasti veřejných financí, managementu a auditu. Pracovala jsem jako poradkyně předsedy litevské vlády a na Ministerstvu pro mezinárodní hospodářské vztahy, Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu vnitra a v Národním kontrolním úřadu. Rovněž jsem řídila různé meziresortní skupiny a komise. Jako poradkyně předsedy vlády jsem vypracovávala závěry k návrhům právních předpisů v oblasti veřejných financí a k závazkům přijatých vládou. Na Ministerstvu pro mezinárodní hospodářské vztahy jsem odpovídala za přípravu mezinárodních dohod o státních úvěrech pro Litevskou republiku. Byla jsem rovněž členkou vládních delegací a podílela se na vyjednání úvěrů se Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Jako podtajemnice ministra spravedlnosti a zástupkyně podtajemníka ministra vnitra jsem získala zkušenosti se správou prostředků ze státního rozpočtu a se zajišťováním jejich řádného, hospodárného, účinného a účelného využívání. Posledních pět let jsem vedla Národní kontrolní úřad a odpovídala jsem za zákonné a efektivní využívání rozpočtových prostředků přidělených tomuto úřadu, za organizaci účetnictví a vypracování a předkládání finančních výkazů. Mým hlavním úkolem ve funkci hlavní auditorky je organizovat audity veřejných orgánů, včetně finančních auditů a výkonnostních auditů a překládat Parlamentu stanoviska k souboru přehledu provádění státního rozpočtu, k veřejnému dluhu a státnímu majetku a závěry o návrhu státního rozpočtu. Odpovídám za organizaci celého procesu auditu v Národním kontrolním úřadu, včetně schvalování předběžných studijních zpráv, za plánování auditu a kontrolních procesů, za účast v procesu zajišťování kvality auditu, včetně tzv. „hot reviews“, za předkládání zpráv o výsledcích auditů Parlamentu a za kontrolu provádění doporučení. Od roku 2005 do 2008 jsem zastávala volenou funkci místopředsedkyně Řídící rady EUROSAI a v současné době jsem členkou Mezinárodní organizace nejvyšších auditních institucí (INTOSAI) a Kontaktního výboru Nejvyšších auditních institucí Evropské unie. 2. Na jakých třech nejdůležitějších rozhodnutích jste se ve svém profesním životě podílela? Během mé pracovní kariéry byla přijata řada rozhodnutí, na nichž jsem se podílela svou prací a iniciativou. Nejprve bych se chtěla zmínit o svém přínosu v některých oblastech veřejné správy. Jako náměstkyně ministra spravedlnosti jsem byla přímo odpovědná za zavedení správních soudů v Litvě. Tato iniciativa byla významná z pohledu rozvoje ústavní státnosti, demokracie a lidských práv. Tento prvek soudního systému umožnil soukromým osobám bránit se proti PE431.021v02-00
CS
6/13
PR\805786CS.doc
zásahům do jejich práv a nesprávnému zacházení ze strany veřejných orgánů. Byla jsem předsedkyní komise odpovědnou za koncept reformy statutu nižších soudních úředníků a za novelizaci právních předpisů souvisejících s provedením této reformy. Reforma statutu nižších soudních úředníků byla klíčovým krokem k zajištění efektivního výkonu soudních rozhodnutí. Reforma systému civilní služby, za kterou jsem zodpovídala během své práce na Ministerstvu vnitra a kterou evropští odborníci označili za jednu z nejúspěšnějších v EU. Chtěla bych však rovněž vyzdvihnout některá rozhodnutí, která jsem učinila jako hlavní auditorka a která přispěla ke zvýšení efektivity auditu veřejných orgánů. 1) Navržení a realizace strategie auditů veřejných orgánů na období 2006–2010, na základě doporučení nezávislého posouzení provedeného v letech 2005–2006 zástupci dánské, skotské, irské a německé nejvyšší auditní instituce. V tomto dokumentu byly definovány naše hlavní cíle, působnost v oblasti auditu a směr našeho dalšího rozvoje. 2) Definice a rozvoj jasně stanoveného a účinného systému spolupráce s Parlamentem, zejména s výborem pro audit; šlo o velmi významný krok směřující ke zlepšené účinnosti auditu veřejných orgánů. Nyní máme fungující dvojcestný proces složený ze slyšení, na nichž členové výboru analyzují auditní zprávy či stanoviska a připomínky, v němž se členové Parlamentu dotazují zástupců kontrolovaných osob a zakládajících institucí a který stanoví úkoly pro provádění auditních doporučení. Od 1. ledna 2010 Národní kontrolní úřad provádí následný audit provádění auditních doporučení a parlamentní výbor pro audit požaduje zprávu o jejich provádění. 3) Nedávné zavedení systému zajišťování kvality a kontroly, včetně procesu „hot review“. Tento proces provádí komise pro hot review, jejímiž členy jsou úředníci, kteří se přímo nepodílejí na auditu. Tato komise vydává doporučení k procesu auditu. Jejím členem je náměstek hlavní auditorky a její závěry jsou předkládány hlavní auditorce úřadu ke kontrole.
Nezávislost 3. Smlouva stanoví, že členové Účetního dvora musí svou funkci vykonávat „zcela nezávisle“. Jak byste toto ustanovení uplatňovala při výkonu svých budoucích povinností? Kterákoli auditní instituce musí být při objektivním a efektivním výkonu svých úkolů a povinností nezávislá na orgánech, které kontroluje a nesmí být na ni vyvíjen jakýkoli vnější vliv. V souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy musí být nezávislá provozně, institucionálně, finančně i politicky. Tyto zásady platí i pro Účetní dvůr a jeho členy. Při výkonu svého mandátu členky Účetního dvora bych se vyhýbala všem situacím, které by mohly vést ke střetu zájmů a jednala bych nezávisle ve vztahu k jiným institucím a orgánům. To znamená, že bych nepřijímala instrukce od vlád ani jiných orgánů. Při výkonu svých PR\805786CS.doc
7/13
PE431.021v02-00
CS
povinností bych zastávala neutrální pozici bez ohledu na zemi, v níž se audit provádí (včetně země mého původu). Při své činnosti a auditních závěrech bych vycházela výhradně z faktů, údajů, relevantních, dostatečných a spolehlivých důkazů, auditních standardů a svých odborných znalostí a zkušeností. Rovněž bych se zdržela jakékoli další profesionální činnosti a zejména bych nezastávala žádné veřejné funkce. 4. Obdržela jste někdy potvrzení o splnění řídících úkolů, pokud se takový postup používá? Jako hlavní auditorka Litevské republiky jsem ze zákona povinna Parlamentu předkládat výroční zprávy o výkonech Národního kontrolního úřadu. Parlament tyto zprávy posuzuje a uděluje absolutorium, které bylo po všech pět let, kdy tuto funkci zastávám, kladné. 5. Máte nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s Vašimi budoucími povinnostmi? Jste připravena informovat o svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je? Jste v současné době účastníkem soudního řízení? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Nemám žádné obchodní nebo finanční podíly či jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s mými potenciálními povinnostmi. Jsem připravena sdělit všechny své finanční podíly a další závazky předsedovi Účetního dvora a zveřejnit je. Žádných probíhajících soudních právních řízení se neúčastním. 6. Jste připravena po svém jmenování členem Účetního dvora odstoupit z jakékoli volené funkce nebo se vzdát jakékoli aktivní funkce v politické straně? V současné době nezastávám žádné volené funkce ani žádné funkce spojené s odpovědností v politické straně. 7. Jak byste postupovala v případech závažných nesrovnalostí, nebo dokonce podvodů či korupce, do nichž by byly zapojeny osoby v členském státě, z něhož pocházíte? Podvody a korupce jsou hlavními hrozbami pro demokracii, efektivně fungující ekonomiku a sociální spravedlnost, a nelze je proto tolerovat v žádném členském státě. Nepřijímám žádné kompromisy, pokud jde o zákonnost či řádnost, natož v případech podvodu nebo korupce. Nesrovnalosti budou řešeny stejně bez ohledu na to, o který členský stát se jedná. Je to v souladu s požadavkem článku 285 Smlouvy o fungování Evropské unie, který požaduje, aby členové Účetního dvora jednali v „obecném zájmu Unie“. Veškeré případy podezření na podvod nebo korupci, které budou zjištěny během auditů, za něž odpovídám, budou neprodleně předány příslušným stranám u Účetního dvora, které jsou odpovědné za jejich nahlášení Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Jako hlavní auditorka jsem již měla příležitost řešit údajné dilema mezi zákonností v pojetí Evropské unie a takzvaným „národním zájmem“. Můj úřad hraje mezi ostatními nejvyššími auditními institucemi jedinečnou úlohu, neboť provádí certifikaci a uzávěrku auditů za rozpočtové období 2004–2006 a vykonává funkci auditního úřadu pro období let 2007–2013. Takže v tomto smyslu již posledních pět let „sedím na palubě EU“. PE431.021v02-00
CS
8/13
PR\805786CS.doc
Obecně jsem přesvědčena, že postupovat v souladu se zákonem a netolerovat jeho porušování je vždy prospěšné z dlouhodobého hlediska, jak z pohledu evropského, tak národního.
Plnění povinností 8. Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení ve veřejné službě? Jsem přesvědčena, že převládající „technokratický“ přístup k problematice kultury řádného finančního řízení nevysvětluje interakci „měkkých“ a „tvrdých“ prvků tohoto komplexního jevu. Ani to nejlepší uspořádání řízení nebude fungovat bez efektivního systému hodnot a řádného přístupu všech aktérů ke svým rolím, práci a chování. Nejvyšší úrovní „měkkého“ rozměru je všeobecná politická a správní kultura, což znamená nejen demokratické zákony a instituce, ale především demokratický způsob jednání a myšlení – připravenost politického a správního vedení jednat průhledně a předvídatelně, a jasné pochopení spojitosti mezi právy a povinnostmi mezi širokou veřejností. Ve veřejném sektoru se tato kultura projevuje formou správcovství, oddanosti sociálním cílů a veřejnému zájmu. Nejvyšším cílem služby veřejnosti by měla být spokojenost zákazníka (veřejnosti). Všichni aktéři ve veřejném sektoru by měli uznávat profesní a etické hodnoty. Celý systém by měl usilovat o profesní dokonalost a cenit si jednotlivců, jejich schopností, znalostí a dovedností; a v neposlední straně by měl být otevřený námětům na zlepšení a přijímat osvědčené postupy bez ohledu na to, odkud pocházejí. Po stránce technické by mělo řádné finanční řízení znamenat, že prostředky daňových poplatníků je třeba využívat hospodárně, účelně a účinně. To znamená, že budou plněny stanovené cíle a bude dosahováno zamýšlených výsledků (účelnost) s použitím prostředků za nejnižší ceny (hospodárnost) a při zajištění nejlepšího poměru mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky (účinnost). Podmínky pro plnění výše uvedených kritérií ve veřejném sektoru musí zahrnovat: Jasně a průhledně definované cíle stanovené v zákonném mandátu, strategiích, politikách, programech atd. a přesné rozpočtové ukazatele, se zaměřením na výsledky, jichž má být dosaženo; Přesnou definici kompetencí a odpovědností jednotlivých aktérů v souladu s jejich rolí, schopnostmi a dovednostmi, včetně přesného a vědomého vlastnictví rizika a transparentní procesy řízení a přísná rozpočtová pravidla; Účinné informační a komunikační systémy, které včas poskytují relevantní informace osobám, které rozhodují o využívání prostředků a dosahování výsledků; Účinnou vnitřní i vnější kontrolu, včetně interního a externího auditu, hodnocení vlivu, posuzování, předběžných a následných kontrol, segregace povinností, autorizace transakcí a přísného dodržování postupů zadávání veřejných zakázek; Pravidelné provádění monitoringu a hodnocení na základě jasných a měřitelných ukazatelů a přijímání vhodných nápravných opatření tam, kde je to nutné; Zodpovědnost: pravidelné podávání zpráv politickému orgánu, který přiděluje prostředky a určuje účel jejich použití a průhledná komunikace se zainteresovanými osobami a širokou veřejností.
PR\805786CS.doc
9/13
PE431.021v02-00
CS
9. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste charakterizovala své povinnosti týkající se podávání zpráv Evropskému parlamentu a zejména parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu? Článek 248 Smlouvy velmi jasně stanoví, jaké jsou povinnosti Účetního dvora. Dvůr musí zejména předkládat Evropskému parlamentu prohlášení o věrohodnosti a výroční zprávu o jeho plnění a pomáhá Parlamentu při výkonu jeho pravomocí při provádění rozpočtu předkládáním dalších dokumentů, například výročních zpráv agentur EU, zvláštních zpráv, apod. Účetní dvůr má také další povinnosti. Kromě formálního předkládání zpráv je jeho povinností poskytovat Evropskému parlamentu veškerou pomoc nezbytnou pro pochopení a řešení otázek, jimiž se tyto zprávy zabývají a dalších otázek souvisejících s rolí Účetního dvora při provádění rozpočtu. Jsem přesvědčena, že Účetní dvůr by měl Evropskému parlamentu předkládat konkrétní a proveditelná doporučení, která by měla vést ke zlepšení jeho činnosti. Zvýší to také účinek zpráv Účetního dvora. Domnívám se, že je velmi důležité zajistit úzkou spolupráci a vzájemné porozumění mezi Účetním dvorem a Výborem EP pro rozpočtovou kontrolu. Jako hlavní auditorka mám pět let zkušeností z úzké spolupráce s Auditním výborem litevského parlamentu. Výboru jsme předkládali všechny naše auditní zprávy doplněné o nezbytná vysvětlení a podklady, pomáhali jsme mu při přípravě na slyšení a rozhodování, spolupracovali jsme při přípravě rozhodnutí výboru i Parlamentu, apod. Parlament také náš Národní kontrolní úřad konzultuje v mnoha otázkách týkajících se právních záležitostí a legislativních návrhů souvisejících s prováděním rozpočtu a zodpovědností. Při určování priorit a plánování našeho ročního programu jsme velmi pozorní k potřebám a očekávání Parlamentu, avšak vždy zároveň dbáme na to, abychom neztratili svou nezávislost. Pokud jde o mé osobní potenciální povinnosti, budou na třech úrovních: osobní členství, členství ve skupině/komoře, a členství v kolegiu. Na úrovni osobního členství uvítám a budu přijímat obecné podněty a připomínky od Parlamentu ve vztahu k potenciálním auditním rizikům či oblastem zájmu. Zajistím, aby práce mně svěřená byla prováděna v příslušné kvalitě, včas a v rámci rozpočtu a přidělených zdrojů, aby auditní nálezy měly pevný základ a aby výsledky byly vyhlašovány jasným a relevantním způsobem. Musejí pomoci zlepšit finanční řízení EU, být založeny na dostatečných a příslušných auditních důkazech a být vyjádřeny spravedlivě a objektivně. Zprávy Účetního dvora musejí být jasné, nezavádějící, srozumitelné, stručné a přehledné. Na úrovni skupiny/komory bude mým cílem zajistit, aby auditní úkoly byly jasně definovány tak, aby bylo zajištěno uspokojivé zodpovězení auditních otázek, aby výsledky auditu byly interpretovány přísně, ale realisticky a aby auditní zjištění byla jasně sdělena. Bude to obzvlášť důležité vzhledem k tomu, že komory budou v budoucnu odpovídat za vydávání zvláštních zpráv. Jako členka kolegia se vynasnažím zvyšovat profil Účetního dvora, udělat z něj moderní a modelový orgán, který bude otevřený a bude spolupracovat a dalšími orgány, především a zejména s Evropským parlamentem a jeho Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Jsem velkým zastáncem kultury spolupráce. Proto například když Účetní dvůr Parlamentu předkládá svůj roční plán práce, měly by se řádně zohlednit požadavky a obavy Parlamentu. PE431.021v02-00
CS
10/13
PR\805786CS.doc
10. Jaký je podle Vašeho názoru přínos výkonnostního auditu a jak by měly být jeho výsledky začleněny do řízení? Prostřednictvím auditů výkonnosti auditoři vnášejí hodnotu do výkonů vlád tím, že doporučují zlepšení v hospodárnosti, účelnosti a účinnosti programů či výkonů. Audity výkonnosti analyzují, zda jsou „veřejné prostředky vynakládány řádně“, zejména hodnotí opatření přijatá kontrolovanými osobami co do zásad hospodárnosti, účelnosti a účinnosti. Obecně se audity výkonnosti snaží zodpovědět dvě základní otázky. – Byly věci prováděny správě? – Byly prováděny správně věci? Audity výkonnosti také hrají důležitou úlohu při odhalování transversálních slabin ve vládě či v řízení. Jednou z hlavních zásad auditů výkonnosti je přinášet hodnotu – tedy zvyšovat výkonnost. Audity výkonnosti poskytují orgánům, u nichž je audit prováděn, informace a řešení, která vedou ke snižování nákladů, lepšímu řízení a lepším výsledkům. Takže audity výkonnosti přinášejí hodnotu tím, že vykonávají toto velmi významné poslání zodpovědnosti. Jak mohou audity výkonnosti umožnit lepší fungování procesu vládnutí? Prostřednictvím svých výroků a doporučení. Auditní výroky jsou základem pro auditní doporučení, jejichž prostřednictvím auditoři nebo auditní instituce mohou potenciálně ovlivňovat veřejné řízení. Auditní výrok je základním prvkem auditu a do řízení je možné ho integrovat dvěma hlavními způsoby: Prostřednictvím auditního doporučení kontrolované osobě. Sdělením výsledků auditu (auditní zjištění, závěry a doporučení) Parlamentu, vládě a veřejnosti a každému, koho se mohou týkat. Audit výkonnosti umožňuje vládním strukturám a politickému procesu dosahovat smysluplné zodpovědnosti. Úspěšný audit přináší hodnotu tím, že zlepšuje politiku – ta se posunuje od špatné politiky k dobré a umožňuje lepší fungování vládní struktury: lepší směřování politiky, lepší dohled, zvýšenou efektivitu, účinnost či rovnost. Audit výkonnosti je pokročilým nástrojem řízení, který se stává stále sofistikovanějším s cílem zohlednit potřeby různých komunit a úrovní vlády pro služby, od veřejné bezpečnosti přes veřejné práce po hospodářský rozvoj. 11. Jak by bylo možno zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, národními kontrolními úřady a Evropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu) v oblasti auditu rozpočtu EU? Litevský Národní kontrolní úřad, v jehož čele stojím posledních pět let, má v této oblasti zvláštní postavení, neboť provádí certifikaci a uzávěrku auditů za rozpočtové období 2004– 2006 a vykonává funkci auditního úřadu pro období let 2007–2013. Takže náš úřad se přímo podílí na auditu prostředků EU v souladu s předpisy EU a spolupracuje přitom s příslušnými orgány EU. Chápu však, proč je otázka spolupráce na předních místech programu Evropského parlamentu i Evropského účetního dvora. Podle Smlouvy jsou Účetní dvůr a vnitrostátní auditní orgány členských států povinny spolupracovat v duchu důvěry a zachovávat si přitom svou nezávislost. Účetní dvůr má PR\805786CS.doc
11/13
PE431.021v02-00
CS
výlučný mandát předkládat nezávislý výrok k účetním závěrkám EU a podávat zprávy ve věcech řádného finančního řízení a zákonnosti a řádnosti transakcí, z nichž účetní výkazy vycházejí, a osvědčovat spolehlivost účetních výkazů. Zatímco nejvyšší auditní instituce (SAI) fungují v souladu s jejich mandáty ve vnitrostátním právním rámci, zodpovídají se vnitrostátním parlamentům a jsou plně nezávislé na institucích EU. To je jeden ze základních výroků Limské deklarace, dokumentu vypracovaného INTOSAI, který je často nazýván Magnou chartou finanční kontroly. Způsobuje to komplikaci, že i když je 80 % všech prostředků EU vynakládáno pod společnou správou, neexistuje společná odpovědnost za audit rozpočtu EU pro Účetní dvůr a vnitrostátní nejvyšší auditní instituce. Tuto asymetrii ještě prohlubuje různorodost nejvyšších auditních institucí, jejich přístupů k auditu i rolí v rámci vnitrostátního systému odpovědnosti. V posledních deseti letech Evropský parlament, především Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a Účetní dvůr aktivně hledají řešení přijatelné pro orgány EU i strany na národní úrovni. Kontaktní výbor je vhodným fórem, neboť členům Účetního dvora a vedoucím nejvyšších auditních institucí umožňuje pravidelně se scházet a diskutovat o otázkách společného zájmu, zvažovat problémy a dokonce v pracovních skupinách vypracovávat určitá řešení. Hlavním cílem těchto snah je sladit práci orgánů EU a SAI při provádění auditu prostředků EU. První krok – harmonizace auditních standardů – jde více méně kupředu. V tomto kontextu bych se zmínila o příspěvku pracovní skupiny pro „Jednotné auditorské standardy a srovnatelná auditní kritéria založená na mezinárodně uznávaných auditorských standardech vypracovaných pro oblast EU“. Další iniciativy, například zavedení jednotného auditorského přístupu (stanovisko Účetního dvora č. 2/2004) nebo vnitrostátní prohlášení (stanovisko Účetního dvora č. 6/2007) jsou však stále předmětem vášnivých debat, neboť vyžadují změnu v auditorských přístupech, auditorských prostředcích a někdy také rozsáhlé novelizace ústavního a právního rámce. Podle mého názoru je hlavním motivem pro lepší spolupráci lepší porozumění ze strany národních parlamentů, vlád a SAI skutečnosti, že efektivnější využívání a kontrola prostředků EU je odrazem jejich vlastních aspirací a zájmů. A samozřejmě na druhé straně porozumění národním zájmům a obavám ze strany institucí EU. V tomto směru byly již podniknuty některé kroky. Účetní dvůr například rozesílá svůj roční plán práce jednotlivým SAI. Audit Účetního dvora , zejména auditorské mise do členských států, jsou vykonávány ve spolupráci s místními auditními institucemi, což jim umožňuje lépe se vzájemně pochopit a podělit se o znalosti a osvědčené postupy. SAI se vlastně do určité míry podílejí na auditu prostředků fondů EU, které jsou součástí vnitrostátních rozpočtů. Otázkou je, jak by orgány EU, zejména Komise a Účetní dvůr , mohly těchto auditních výsledků využít. Účetní dvůr založil skupinu odborníků, kteří analyzují, do jaké míry se Účetní dvůr může spoléhat na výroční souhrny, vnitrostátní prohlášení a auditní zprávy a osvědčení. I když k plnému propojení je nutné dosáhnout v této oblasti značného pokroku, Účetní dvůr již dnes může používat nejrelevantnější zjištění auditů SAI pro programy, zvláštní zprávy a některé aspekty (např. kvalita finančního řízení) prohlášení o věrohodnosti. Navíc jsou relevantní informace o auditech provedených v členských státech nyní k dispozici na internetových stránkách většiny SAI. Pokud jde o vztah mezi auditory a parlamenty na úrovni EU a na národní úrovni, je velmi důležité vzájemně respektovat své potřeby a cíle. Auditní instituce poskytují silné nástroje pro parlamentní kontrolu a naopak, mandát parlamentu je nejúčinnější formou, jak vymáhat PE431.021v02-00
CS
12/13
PR\805786CS.doc
provádění auditních doporučení. Slibnou možností zlepšování spolupráce je rozvoj vztahu mezi auditory a specializovanými parlamentními výbory, které se zabývají výsledky auditů (např. CONT, PAC, Auditní výbor apod.). Litevský NKÚ považuje spolupráci s Auditním výborem parlamentu za svou prvořadou prioritu a tento záměr byl potvrzen pozváním společné delegace NKÚ a Auditního výboru na zasedání Výboru pro rozpočtovou kontrolu v listopadu 2006, spolu s podobnou společnou delegací NKÚ Velké Británie a Výboru pro veřejné účty. V prosinci 2007 Výbor pro rozpočtovou kontrolu uspořádal velmi přínosné setkání s výbory pro rozpočtovou kontrolu národních parlamentů. Mám za to, že v určitém stádiu by bylo užitečné i setkání se členy Kontaktního výboru. Provádění Lisabonské smlouvy, zejména pak článku 317 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že členské státy jsou povinny spolupracovat s Komisí a zajistit, aby rozpočtové prostředky byly používány v souladu se zásadami řádné finančního řízení, je dalším podnětem pro užší spolupráci mezi národními vládami a Evropskou komisí při provádění rozpočtu EU. Další otázky 12. Uvažovala byste o stažení své kandidatury, pokud by stanovisko Parlamentu týkající se Vašeho jmenování členem Účetního dvora nebylo příznivé? Ze svých zkušeností z práce hlavní auditorky v posledních pěti letech jsem nabyla plné přesvědčení, že nejvyšší veřejná auditní instituce nemůže plnit svou veřejnou úlohu bez souhlasu a porozumění parlamentu. To platí na národní úrovni stejně jako na evropské. I přesto, že je auditní orgán nezávislý, nemůže efektivně fungovat a mít kýžený veřejný vliv bez podpory a spolupráce parlamentu. Svou kandidaturu bych proto v případě nesouhlasného stanoviska Evropského parlamentu stáhla.
PR\805786CS.doc
13/13
PE431.021v02-00
CS
