08 Vydává Obecní úřad Sopotnice

SOPOTNICKÝ ZPRAVODAJ Srpen 2014 Vydává Obecní úřad Sopotnice

č. 2014/08 www.obecsopotnice.cz

Ukázka řemesel 26.07.2014

Slovo starosty ………………………………………… Obecní knihovna …………………………………….. Červencové pečení …..…………………...………… Paní Milada Chvojková ……....………………..…… Stalo se - stane se ………….……………………….. Jubilant – Miloslav Coufal ...............……………. Před 100 lety vypukla 1. světová válka .……….. Ze sportu ………….....................…………………. K nedělní kávě …………....................................

1

2 3 4 5 8 8 9 10 11

SLOVO STAROSTY Vážení Sopotničtí, nové osvětlení kostela a hřbitova je další věcí, která se realizovala v průběhu měsíce července. Celkově se jedná o umístění 6 indukčních svítidel těsně za kamennou zdí, která ohraničuje místní hřbitov. Pro tento krok jsme se rozhodli již při tvorbě rozpočtu pro rok 2014. Stav svítidel, která do současné doby osvětlují zvonici a kostel, směrem od hlavní silnice je katastrofální. Původní světla, která osvětlovala průčelí staveb, byla od polského výrobce, zatékalo do nich a to způsobovalo jejich časté poruchy a nefunkčnost. Nyní jsou již hotové nové kabelové rozvody a čekáme na dodání parkových stožárů a svítidel pro instalaci. Bude ještě nezbytné osazení nového rozvaděče s ovládáním pro tuto část veřejného osvětlení. Rozšíření veřejného osvětlení na hřbitově bude sloužit nejenom k efektivnějšímu nasvícení kostela, ale také se postará o osvětlení celého areálu hřbitova včetně chodníků. Vhod to jistě přijde všem návštěvníkům hřbitova v podzimní a zimní čas, kdy se brzo stmívá. Lepší osvětlení snad prospěje lepší orientaci a předejde případným úrazům zejména těm z nás dříve narozeným. Započetí prací je také již v plném proudu na památníku Lva mezi naší základní školou a hasičskou zbrojnicí. Zhotovitel restaurátorských prací je již vybrán a můžeme začít. Celková oprava bude provedena do konce letošního října za cenu 223 560,- Kč včetně DPH. Dotace obdržená z Ministerstva obrany na restaurování pomníku činí 156 000,- Kč. Naším záměrem je uvést pomník Lva do takového stavu v jakém se nacházel v roce 1925, kdy byl vztyčen a odhalen. Výsledek budete moci sami posoudit při plánovaném společném setkání právě na konci října. Dalším místem, kde probíhají práce je odbočka do čtvrti proti prodejně Konzumu u č.p.116. Realizuje se výměna mostku přes vodoteč. Nový mostek bude celkem tvořen ze čtyř kusů mostovek, které budou po konečném usazení na nově vybudované opěrné zdi zmonolitněny betonovou deskou. Dojde tím k rozšíření o půl metru oproti mostku původnímu. Nyní ještě čekáme na dodání posledního kusu mostovky z betonárky v Liticích. Poté přijdou na řadu hydroizolace proti vodě a posypovým solím, které betonu nejvíce škodí. Samotné mostovky jsou sice již vyrobeny z betonu, který je odolný proti solím a mají zabudované odvodňovací drenáže, ale přídavnou hydroizolací se rozhodně nic nemůže pokazit. Minimálně tento krok prodlouží životnost mostku. Nakonec bude provedena pokládka živičného povrchu, osazení zábradlí či svodidel. Nosnost nově vybudovaného mostku bude cca 40 tun. Věříme, že bude dobře sloužit ke spokojenosti nás všech po dlouhé roky. Samozřejmě nezůstane pouze u výměny tohoto mostku. Po provedené revizi mostků v naší obci jsou výměny dalších mostků nezbytností už jen z důvodu bezpečnosti provozu na nich. S přáním všeho dobrého Jan Antušek

2

OBECNÍ KNIHOVNA SOPOTNICE KNIŽNÍ TIPY NA MĚSÍC SRPEN

Pro děti a mládež: Kamila Sojková - Dobré ráno na zahrádce. Krátké příběhy o zvířatech, rostlinách, věcech i tajemných bytostech, které můžete najít a potkat na zahrádce, doplněné hezkými ilustracemi Aleny Ladové. Jaroslav Müller - Přátelé Zeleného údolí. Knižní podoba známého televizního seriálu. Jedenáctiletý Pavel se náhodou setká s lesníkem Horynou a je z toho nerozlučné přátelství. Spolu s učitelem Topolem, zeměměřičem Sklíčkem, Pavlovým tatínkem a řadou dalších si ale musí zachování krásného koutu přírody teprve vybojovat. Lucy Maud Montgomeryová - Anna ze Zeleného domu. I když se čtenáři s Annou setkali už v roce 1908, stále je vděčným cílem dívek, které pobaví Anniny příhody, i když většinou končí jinak, než je zrzavá pihovatá holka zamýšlela. Fandí jí v soupeření s Gilbertem, v přátelství s Dianou a především jí rozumí, protože ač zapletená do snů a fantazií, je Anna přímá dívka, která nezná faleš. Zdeněk Adla - Obrázky z českých dějin a pověstí. I tato kniha třicet let po svém vydání slaví stále úspěchy. Formou kresleného seriálu doprovázeného stručným textem seznámí i slabší čtenáře s Praotcem Čechem, Bruncvíkem, Oldřichem a Boženou, Žitem, bitvou na Bílé hoře, ale i s obrozenci jako byli Borovský, Neruda, Němcová, Tyl nebo událostmi roku 1848. Pro dospělé: Vendy Vrbatová - 100 a 1 chalupářských pochoutek. Malá brožurka s recepty na jídla vařená, pečená, grilovaná, uzená, studená, prostě taková, která doplníte plodinami ze zahrádky a pochutáte si na nich vy i vaši přátelé. Vladimír Thiele - Úsměvy stříbrného plátna. Anekdoty a veselé příběhy v nichž vystupují skutečné hvězdy, Greta Garbo, Gina Lollobrigida, Peter Falk, Gary Cooper, Gérard Philipe nebo Charlie Chaplin. Agatha Christie - Vražda na faře. Kdy se pomluvy a zlomyslné narážky stávají zbraní? A nejsou nebezpečnější než nabitá pistol? Zeptejte se slečny Marplové, která toho o lidech ví dost a nenechá se splést tím, čemu ostatní věří, neboť to sami viděli a slyšeli. "Ale člověk si nikdy nemůže být naprosto jistý, nemám pravdu?" Betty Mahmoodyová - Bez dcerky neodejdu. Světový bestseller, který před lety spustil vlnu titulů o dramatických střetech osob různých kultur. První léta krásného manželství se po cestě do manželova rodného Íránu změnily v nelítostný souboj o právo na svobodný život pro sebe a zejména pro malou Mahtob. Už tě nemiluju. Výbor povídek českých autorů na téma "konec lásky". Najdete tu texty Miloše Urbana, Ivy Pekárkové, Petra Šabacha, Alexandry Berkové nebo Evy Kantůrkové. www.knihovnasopotnice.wz.cz [email protected]

3

Červencové PEČENÍ … Další pravidelné PEČENÍ se konalo v sobotu 26. července 2014 za téměř tropického vedra. Návštěvníci už si zvykli, že s prodejem se začíná oproti loňskému roku o hodinu později, tedy v 11,00 hod. Přesto si mnozí přispíšili a přišli dříve, aby zaujali ve frontě na maso a chleba přední místa. V závěru týdne a ještě v sobotu ráno se šířily v Sopotnici (a prý i v Českých Libchavách) zvěsti, že tentokrát pečené maso nebude, prý jen chleba. Nikdo neví, kdo s touto falešnou zprávou přišel. Bylo maso a chleba také, a bylo všeho dost. Ve stodole po celý den předváděl zástupce ředitele vysokomýtského regionálního muzea PhDr. Radim Urbánek mletí obilí, tak jak ho prováděli naši prapředkové, mezi dvěma mlýnskými kameny. Ochotně a trpělivě zájemcům podával výklad. Mnozí neváhali a zkusili chvíli otáčet mlýnským kamenem, ale když slyšeli, jak dlouho by museli točit, aby namleli trochu mouky na chleba, či na nějakou placku, byli rádi, že dnes mohou pohodlně a bez námahy koupit mouku v obchodě. Venku před pecí se usadili dva kováři s výhní, kovadlinou a dalším potřebným kovářským nářadím. Jedním byl místní kovářský mistr Josef Cabalka, a tím druhým mladší umělecký kovář Jan Celer z Kunvaldu. Střídavě předváděli něco ze své dovednosti, takže zvuk úderů na kovadlinu se rozléhal Farskou zahradou. Josef Cabalka například vykoval zvoneček a Jan Celer zase kovovou růži. Někteří diváci si také zkusili něco vykovat, třeba pouhý hřebík. Kdo měl zájem, mohl si zakoupit nějaké suvenýry z dílen obou kovářů. Například podkovičku, kostky pro hru Člověče, nezlob se, přívěšek v podobě lístečku, svícen, zvoneček, růžičku, popelníček a ještě další upomínkové předměty. Zájemců o mletí obilí, či o práci kovářů bylo dost. Návštěvníci se však tentokrát museli spokojit s reprodukovanou hudbou. Slíbené vystoupení kapely FC Sešlost p. Luďka Vinzense se nekonalo, kapela se omluvila. Snad příště. Je to škoda, ale i tak lze červencové pečení pokládat za úspěšné. O osvěžující občerstvení v parném dnu se spolehlivě postarali fotbalisté. Příští PEČENÍ proběhne v sobotu 30. srpna 2014. Zahrát by měly dvě hudby. Naše Sopotnická dechovka a skupina Modrý den. K vidění by měly být různé staré způsoby mlácení obilí. Jste všichni zváni, pořadatelé se na vás těší. mc

Redakce Sopotnického zpravodaje srdečně blahopřeje panu Miloslavu Coufalovi k jeho životnímu jubileu, děkuje mu za dosavadní spolupráci a přeje mu do dalších let pevné zdraví, energii a osobní pohodu.

4

PANÍ MILADA CHVOJKOVÁ (ROZ. RICHTEROVÁ) – STO LET ŽIVOTA V úterý 26. srpna 2014 se dožije sta let někdejší učitelka místní obecné školy Milada Chvojková, která zde působila ještě pod rodným příjmením Richterová. Narodila se v Holicích roku 1914 a absolvovala učitelský ústav v Chrudimi. Po místech výpomocné učitelky ve Skuhrově, Skrovnici a Velké Čermné na podzim roku 1937 nastoupila na místo výpomocné literní učitelky do Sopotnice. Řídícím byl tehdy František Frydrych, do čtyř tříd chodilo celkem 162 dětí a školní rozpočet činil 12 300 K. Školní kronika zmiňuje její aktivitu v žákovském loutkovém divadle, přednášku, vedení Mikulášské nadílky; zastupovala školu v místní školní radě, po onemocnění kolegyně dozírala v hodinách ručních prací, během června 1939 suplovala v mateřské školce. Během válečných let absolvovala náročné kurzy německého jazyka pro učitele a přeškolovací kurzy historie. Definitivu dostala v létě 1943. Bydlela u Diblíkových – Jánových, kde byl učitelský byt, a snad i jinde. Navázala řadu kontaktů, učitelé chodili vypomáhat při letních polních pracích, možná odtud pochází některá její letitá přátelství. Paní Marie Prachařová (roz. Diblíková) od ní měla fotografie s osobitými komentáři vepsanými na zadní stranu. Od 1. března do 4. dubna 1945 školu zabrali němečtí vojáci a výuka byla zastavena, podobně i 10. a 11. května, kdy zde bylo ubytováno ruské vojsko. Podle školní kroniky „17. května 1945 rozhodl MNV, že si nepřeje, aby učitelka Milada Richterová vyučovala nadále na zdejší škole. K tomuto rozhodnutí nedošlo z důvodů politických.“ Na vlastní žádost jí bylo povoleno dokončit školní rok. Podobný verdikt potkal i její kolegyni Libuši Kopečkovou, v té době matku kojence. Koncem června pak školní úřadovna odmítla jednat o výroku MNV, „protože stížnost není doložena konkretními údaji.“ V září 1945 byla Milada Richterová přeložena na obecnou školu do Záměle. 21. prosince 1947 se provdala; její manžel, člen SNB, zahynul při autonehodě. Měli dvě dcery. Dlouhá léta bydlela v Brandýse nad Orlicí, na Sopotnici nezapomněla, se svými někdejšími žáky a přáteli udržovala nadále dobré vztahy. Před několika lety si zlomila krček stehenní kosti, ale přestála i toto nebezpečné zranění. Nyní žije v zařízení péče o seniory v Chocni. Známí a pamětníci téměř do jednoho vzpomínají na její vstřícnost, temperament, osobitý humor a zároveň se o ní vypravovaly hrdinské historky, které by vydaly na román. Pamětníci odchází a není koho se zeptat. Má-li někdo ze čtenářů SZ nějakou vzpomínku na paní Chvojkovou, budeme rádi, když se o ni rozdělí. Hana Prachařová

Slova bývalé žákyně: „Moje vzpomínka se váže daleko do minulosti, do školního roku 1941 – 42, kdy nás učila na zdejší obecné škole paní učitelka Richterová. Byla to půvabná žena s hřívou krásných vlnitých blonďatých vlasů a velmi jsme ji milovali. V obci si brzy našla přátele a udržovala s nimi úzké vztahy do pozdního věku, blízká si byla např. s paní Libuší Čižinskou, která ji dlouho navštěvovala. 5

Pravidelně se mezi lety 1997 až 2003 zúčastňovala setkání ročníku 1931 a 32 a pokaždé nám připravila krásné překvapení – báseň s vyznáním vzpomínek na Sopotnici, kapelu, kterou pro sraz objednala a zaplatila, dort s tématikou učitelského povolání a další. Na pořadatelství měl velký podíl Pepa Skuček a Jarda Zima. Paní učitelka se dožívá úctyhodného věku – co jí přát? Hlavně zdraví.“ Růžena Záluská

Vzpomínka na Sopotnici V souvislosti s dožitými stými narozeninami paní učitelky Chvojkové – Richterové otiskujeme verše, které napsala při příležitosti setkání bývalých žáků sopotnické školy, ročníky narození 1931 a 1932. Stalo se tak v roce 2000 a pí učitelka měla tehdy 86 let. Milada Chvojková – Richterová VZPOMÍNKY NA SOPOTNICI Už zas vidím Sopotnici – jiskra v oku, úsměv v líci. Tak to se mnou vždycky bývá, sotva první okno kývá.

Homolka láká v ústraní, opalovat se můžeš směle. To slunce tady horské je, pak vyhlížíš zas skvěle.

Kývá, to snad zdraví – tu vždy nálada se nějak spraví. Je víc nežli rodné město, proto utíkám sem často.

Před tvými zraky zas zasněžená krajina – noc měsíčná i bouřlivá. Připínáš lyže a rozjíždíš se na Šivra.

Přitahují nejen mládí vzpomínky, jak mozaiky pestré kamínky. V čem to kouzlo tkví – to nevíš – v mládí, v lásce, v zábavě či práci? Nejspíš v šťastné všeho konstelaci.

Přes Humparek rychle skočíš, sotva Lorencovi zočíš. Je to dobrá rozcvička – říkají tomu kondička.

Nešetřila tu příroda a nebyla to náhoda, že vítr mne sem zavál?

Malá Strana radost skýtá, do kopce se koník kmitá. Bez uzdy a bez sedla v kopci už jsem vysedla. Nebylo to dobrovolně, nebylo to taky volně. Tak dopadnou dobrodruzi – někdy je to trochu mrzí. Však druhý den letím na sena, jste bez představ, jak zmodřena.

V dobách, kdy ještě nebyl „Kamarád“ – už dávno šeptal vodopád a řeka šuměla, jak všem tu i dnes šumí, kdo poslouchat ji umí. Litická cesta lákala – nabažit se jí nemůžeš a stále toužíš po ní, stesk vzpomínky tě přinutí vracet se ve snu na ni. Zas U Čižinů zábava a všechna mládež v kole, ta trvala až do rána, tu staví se i Sokolové

. 6

Však nekončí Sopotnicí procházka, z paměti se zase noří pomlázka. A co mikulášská trojice – každým rokem zamlouvá se velice. Kráčím v čele s Pražákovou, ta má vždycky řízu novou. Mne ten kravský řetěz v mysli tíží, když už Mikuláš se blíží. Nejvíc brečí lumpíci, mají slzy na líci. Všude řevu, všude zmatek, děťátka se drží matek. Otčenášů bezpočet je, násobilka funguje.

Borůvek, malin přišel čas a my tu U Šafářů zas. Počasí není právě vlídné, my berem to však klidně orchestr v sále zabouří, třeba i kamna zakouří. Vítám dnes všechny vás, vidíte jistě, jak ublížil nám čas. Čas - ranhojič, čas – nepřítel. I přesto dnes všem oči září z vašich tváří.

A teď vážně:

Někdo se ptá, zda dnes naposled? To ukáže nám času sled. Dnes odhodíme nemoci i strasti a vesele si otázky jen budem klásti.

Tolik let života částka je pěkná věru, snad mnozí zeptají se, kde se tu ještě beru.

Čas malin nezralých všem pomalu se blíží. Zdá se, že pouť ta naše krátká byla, však vzpomeňte si, co vše připravila.

Jsem tu a vítám všechny vás, ať povíme si, co přinesl nám čas. Čas zapracoval na nás všech, až často nám to bere dech.

A říkám proto s básníkem: „Vzpomínky jsou jediným rájem, z něhož nemůžeme býti vyhnáni.“

Vyrostli dcery, synové a vnuci, domova našeho tvář se mění. Někdy v tom dobrém, jindy zlém, vše ale tak to býti musí. Však konec úvah o stáří – dnes buďme zase chvíli mladí. Padesát let si škrtněme, do školních škamen stoupněme, na menší, větší alotria vzpomeňme. Sluší se vzpomenout našich zemřelých, kteří by rádi s námi byli však života nit přetržena byla a dnešního dne nedožili. Též legendárních postav naší éry úsměvného řídícího pana Frydrycha, i postavičku typickou – faráře Bezdíčka. Vždyť farské hrozny chutnaly mnohým z vás jen vzpomeňte si na ten čas! A známky z náboženství zajímaly vaše babičky i dědy, hned každý slíbil, že už je trojka naposledy. Báseň poskytla pí Růžena Záluská, pro SZ připravil mc. 7

STALO SE – STANE SE … 30. 06. 03. 07. 09. 07. 10.-20. 07. 11. 07. 19. 07. 26. 07. 01. 08. 02. 08. 02. 08. 09. 08. 10. 08. 26. 08. 30. 08. 30. 08. 01. 09.

Zemřela paní Růžena Diblíková (87) Cirkus JUNG zavítal do Sopotnice Konalo se zasedání zastupitelstva Odbor KČT pořádal zájezd do rumunských hor Fotbalisté nabízeli na hřišti grilované pstruhy Na Myslivecké chatě se konala taneční zábava Začala oprava mostku do ulice k P. Marii Proběhlo červencové PEČENÍ Uskutečnil se 24. Filmový festival u Hradeckých 17. Vesnické hry bez katastru pořádali ve Skrovnici Ve stodole u pece proběhl Koncert na přání (folková skup. MARIEN) U Šafářů bude šachový turnaj a po něm Rockový večer s Bladexem GEMMA nás zve na svůj Letní koncert 100 let se dožije bývalá zdejší učitelka pí Milada Chvojková-Richterová Půjdeme na srpnové PEČENÍ (se Sopotnickou dechovkou a skup. Modrý den) Na Myslivecké chatě se budou loučit s prázdninami děti i dospělí Žáci, studenti, učitelé i všichni zaměstnanci škol zahájí nový školní rok

JUBILANT – MILOSLAV COUFAL Miloslav Coufal se 18. srpna dožívá významného životního jubilea, 80 let. Rodilý Moravák přišel do Sopotnice v roce 1958 po absolvování základní vojenské služby a nastoupil jako učitel do místní, tehdy ještě osmileté základní školy. Protože se již od dětství zajímal o sport, velmi brzy začal i se svými žáky se sportem. Bylo především jeho zásluhou, že v 60. a 70. letech byla Sopotnice „líhní talentů“ v atletice žactva. Vychoval zde několik okresních či krajských přeborníků a dokonce jeho svěřenkyně, Jarča Balášová to v oštěpu dotáhla až do 1. ligy, startovala za AC Sparta Praha. Významným podílem se zapsal na organizaci populárních přespolních běhů v Sopotnici, ať již to byly běhy Mladé Fronty a Smeny, nebo krajská kola přespolních běhů vesnických sportovců. Výborná organizace těchto akcí, pod jeho vedením, nám „přinesla“ i 2 ročníky celostátních finále vesnických sportovců, kdy se naše obec dostala do povědomí široké veřejnosti v celé naší republice. Několikrát byl i vedoucím krajské výpravy na různých celostátních akcích, v Čechách, i na Slovensku a většinou naše výprava v soutěžích kolektivů vítězila. Později se stal ředitelem místní ZDŠ, několik roků působil jako okresní školní inspektor a poté, když atletika na škole skončila, tak byl v roce 1972 spoluzakladatelem odboru turistiky v obci. Má veliký podíl na založení obrovské tradice, a sice organizaci populární a oblíbené akce Pochodu přes tři hrady. Letos se uskutečnil již 42. ročník a on, od samého začátku, působí v roli velmi významné osoby. Později se přidaly další akce, Povodím Orlice, třídenní DEP, cyklojízda Přes tři hrady na kole, nebo mikulášské toulání, memoriál Slávy Lžičaře. Více jak 40 let pracuje ve výboru KČT jako hospodář, kronikář a archivář, je vedoucím pěší turistiky a v letech 1983 – 1989 byl vedoucím turistického oddílu mládeže v obci. Dlouhá léta byl předsedou TJ v Sopotnice a rovněž několik roků působil 8

velmi úspěšně v okresním výboru ČSTV v Ústí nad Orlicí. Velmi výrazná je jeho „stopa“ v organizaci různých výstav (Sopotnice ve sportu, Řemesla v Sopotnici, Hudba v Sopotnici, apod.), několik roků je nejčastějším dopisovatelem do Sopotnického zpravodaje. Miloši, k Tvému významnému životnímu výročí Ti přeji, jménem všech turistů, jménem všech fotbalistů, celé sopotnické veřejnosti, hlavně pevné zdraví a ještě hodně turistických akcí pro nejširší veřejnost, kde významnou měrou přispíváš k popularitě naši obce v celé naší republice. Dále přeji, pokračuj v organizaci různých výstav na obecním úřadu, pokud možno v SZ propaguj dobré výsledky fotbalistů, samozřejmě turistů a s velikým nadhledem komentuj veškeré dění v naší vesnici. Při Tvé tradiční pečlivosti je záruka i do budoucna, že všechny Tvé aktivity budou hodnoceny velmi vysoko a ve všech případech, které jsem uvedl, bude především skloňováno Tvé jméno. Diblík Josef

PŘED 100 LETY VYPUKLA I. SVĚTOVÁ VÁLKA … V těchto dnech a týdnech si připomínáme sté výročí vypuknutí I. světové války. Stalo se tak přesně 28. července 1914. K této neblahé historické události ještě uslyšíme a uvidíme mnoho připomínek a vzpomínek, ať v tisku, rozhlase, či v televizi. Probíhají a ještě proběhnou četné výstavy. Také my v Sopotnici o výstavě uvažujeme. Přes dvojí informaci v SZ, není ohlas mezi našimi občany dostatečný. Uvidíme, zda se situace zlepší, a podle toho o výstavě rozhodneme. Dnes přinášíme krátkou připomínku o vypuknutí I. světové války, jak událost neuměle zapsal kronikář do Památníku spolku vojenských vysloužilců v Sopotnici. Tato „veteránská kronika“ se nachází v našem obecním archívu.

ROK 1914 Dne 28. července konala se župní schůze v Týništi nad Orlicí. Od zdejšího spolku byla vyslána deputace, tři členové: Jan Prachař, jednatel, František Brožek, tambor a Jan Bartoš. Tamtéž bylo naléháno na všechny spolky vojenských vysloužilců, že musejí se připojit k tak zvanému Válečnickému sboru do Vídně. Za tou příčinou byla svolána Severovýchodní župa, by odhlasovala, kdo chce k Válečnickému sboru přistoupit. Cestou jsme však zvěděli smutnou zprávu. Pan doktor Malý nám cestou ku vlaku do Potštejna zvěstoval, že je prohlášena mobilizace. Když jsme přijeli do Týniště, tam již vyvěšovali plakáty, že ve 24 hodinách mají se dostavit všichni vojínové do 36 roků. Válka začala se Srbskem, v několika dnech s Ruskem, Rakousko bylo spojeno s Pruskem a bojovali skorem s celou Evropou. Schůze v Týništi však tím překvapením byla zkrácená a jednohlasně odhlasováno, že k Válečnickému sboru žádný spolek nepřistoupí. Dne 23. ledna zemřel náš předseda a velitel Josef Záleský. 26. ledna mu (náš spolek) vystrojil s jeho chotí slušný pohřeb a vyprovodil ho k věčnému spánku. Při spouštění rakve do hrobu byly vypáleny tři rány z moždířů a pan farář Josef Bezdíček, 9

jako člen spolku, promluvil jak zemřelý se čestně a zbožně choval, a jak věrným byl a obětavým ke svému spolku.

ROK 1915 Na Vzkříšení o hodu Božím velikonočním vyrukovalo 12 členů, a má se zato, že již naposled, poněvadž na světovou válku byl každý rozhořčen. V lednu narukovali do 50 roků, který byl jen trochu schopen. Starostové a radní, kteří byli na začátku mobilizace osvobozeni, museli se dostavit k prohlídce. Živobytí bylo odměřeno, kteří neměli své živobytí, dostávali chlebové lístky, na který si mohli koupit na jednu osobu 1kg 40 dg mouky, nebo 180 dg chleba. Víc se nesmělo prodat. Rolníci, aneb kteří měli jaké zásoby obilí neb mouky, těm bylo všechno sepsáno a bylo mu odpočítáno 30 dg obilí denně na osobu. Ostatní zásoby musel každý všechno odvést k válečnému fondu. Kdo by popřel nějaké zásoby a byly u něho nalezeny, byl mu vyměřen přísný trest a velká peněžitá pokuta. Co se týče našeho spolku, zůstalo doma asi 5 členů. Tak zůstal spolek v úplné nečinnosti. V prosinci zemřel zakládající člen Josef Čižinský, hostinský. Několik členů se sešlo vyprovodit ho k věčnému odpočinku. Poněvadž spolek sám pohřeb nevypravil, tak dal jeho manželce jako pohřebné 40 korun. Zde zápisy ve „veteránské kronice“ končí. V důsledku války spolek vojenských vysloužilců v Sopotnici přestal existovat. Žádné informace o něm jsme už nenalezli. Zůstala jen „kronika“ a spolkový prapor. S ním asi po skončení války ještě nějaký čas vystupovali hasiči. Na praporu byla odstraněna rakouská orlice a nahrazena českým lvem. Prapor sopotnických vojenských vysloužilců je však již jiná historie. Z Památníku spolku vojenských vysloužilců v Sopotnici pro SZ vybral mc.

ZE SPORTU Jako v každém čísle SZ, měly se na tomto místě objevit sportovní informace. Bohužel, tentokrát tomu tak nebude. Fotbal: Už je rozlosování pro podzimní část soutěže okresní II. třídy, ale oddíl rozlosování nedodal. Pouze z doslechu víme, že se zahajuje asi 17. 8. 2014 u nováčka v Žichlínku. CK tour Dušek: Pořádala nějaké zájezdy, další plánuje. Slíbili dodat informace, ale zapomněli. Prý příště. KČT Sopotnice: Pořádali úspěšné zájezdy do Jižních Čech na Vodňansko a do Rumunska. Podklady do SZ nedodali. SZ se čtenářům omlouvá, ale bez zájmu pořadatelů akcí se nedají informace zveřejňovat. mc

10

K NEDĚLNÍ KÁVĚ … HRABĚNČINY ŘEZY Těsto: 450 polohrubé mouky, 130 g moučkového cukru, 1/2 vanilkového cukru, 1/2 prášku do pečiva, trochu citrónové kůry, 4 žloutky, 250 g másla nebo jiného tuku

Sníh: 4 bílky, špetička soli, 130 g krupicového cukru, 1/2 vanilkového cukru

Náplň: 750 g hrubě nastrouhaných jablek, 80 g sekaných ořechů, 80 g kokosu, rozinky, skořici.

Postup: Nejprve si vypracujeme těsto, smícháme mouku, cukry, prášek do pečiva, kůru a přidáme na kusy nakrájený studený tuk. Rychle vypracujeme rukama těsto a jednu třetinu vložíme do mikrotenu a odložíme do mrazničky ztuhnout. 2/3 těsta vyválíme na placku a vložíme do hlubokého plechu s okraji. Těsto ještě upravíme, okraje zvedneme trochu do výšky, posypeme nastrouhanými jablky, skořicí, ořechy, kokosem a rozinkami. Z bílků a špetičky soli si ušleháme pevný sníh a postupně přidáváme po částech cukr. Vše vyšleháme do pevného sněhu. Sníh rozetřeme na vrstvu jablek a nakonec nahoru nastrouháme na hrubém struhadle 1/3 těsta, kterou jsme měli v mrazničce. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme zhruba 40 minut.

11

Do tohoto čísla SZ přispěli: Miloslav Coufal, Jan Antušek, Hana Prachařová, Růžena Záluská, Josef Diblík, Marie Martincová. Děkujeme všem, kteří přispěli článkem do našeho zpravodaje. Připomínáme zároveň, že uzávěrky jsou pokaždé poslední den v měsíci do 16,00 hodin. Z technických důvodů nezaručujeme, že příspěvky zaslané po tomto termínu, budou zahrnuty do zamýšleného čísla. Své příspěvky, prosíme, zasílejte na [email protected], popř. předejte na OÚ. Děkujeme. Redakce Chyba tisku vyhrazena. Vydáno 31.07.2014 Vydává Obecní úřad Sopotnice. Tiskne OÚ Sopotnice. Tisk povolil OÚ Ústí nad Orlicí, reg. číslo SOPOTNICKÝ ZPRAVODAJ MK ČR E 12748

12