000183

BIOREGIO Občanské sdružení

„Ochrana a tvorba krajiny v rámci zemědělské činnosti 2014“ reg.č. 13/018/1310b/264/000183

OBSAH

Ekologická stabilita krajiny, její ohrožení a zvyšování, Biodiverzita – její snižování, ohrožení, zvyšování biodiverzity, zachování genomu, Mgr. Martin Střelec str. 3 Ekologické zemědělství a produkce biopotravin jako nástroj k trvale udržitelnému hospodaření, legislativa, nástroje EU, Ing. Milan Kouřil str. 9 Ekologická stabilita krajiny a biodiverzita – praktická opatření, inovativní přístupy v ochraně. Ochrana půdy, zvýšení ekologické stability půdy – komposty, kompostování, aplikace, ochrana ZPF Ekologická stabilita krajiny – zeleň v krajině, malé vodní stavby, retence vody v krajině. Projekce, nástroje k realizaci, zemědělec jako správce a ochránce krajiny, jeho práva i povinnosti Mgr. Klára Kratochvílová, MSc. str. 20 Zachování původních druhů a odrůd, původní druhy a odrůdy, zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině a v hospodaření – inovativní postupy, alternativní plodiny Prof. Ing. Jan Moudrý, CSc. str. 30

2

BIOREGIO Občanské sdružení

Ekologická stabilita krajiny, její ohrožení a zvyšování, Biodiverzita – její snižování, ohrožení, zvyšování biodiverzity, zachování genomu, Mgr. Martin Střelec

3

Ekologická stabilita krajiny, její ohrožení a zvyšování, Biodiverzita – její snižování, snižování y ohrožení,, zvyšování biodiverzity, zachování genomu, " Ochrana a tvorba krajiny j y v rámci zemČdČlské þinnosti 2014 „ (reg.þ. 13/018/1310b/264/000183)

Obsah prezentace Ekologická stabilita krajiny krajiny, její ohrožení a zvyšování, y Biodiverzita – její snižování, ohrožení, ohrožení zvyšování biodiverzity, zachování genomu y

Mgr Martin StĜelec Mgr.

Ekologická stabilita krajiny „Krajina je þást zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvoĜená souborem funkþnČ propojených ekosystémĤ a civilizaþními prvky“ (zák. þ. 114/1992 Sb.). • PĜírodní krajina – mozaika rozmanitých pĜírodních ekosystémĤ • Kulturní K lt í krajina k ji – mozaika ik ekosystémĤ k té Ĥ d do rĤzné Ĥ é míry í ovlivnČných þinností þlovČka • „dodatková energie“ – z ekologického hlediska mČnČ stabilní a nestabilní ekosystémy • polní kultury, hospodáĜské lesy, urbanizovaná území

Ekologická stabilita krajiny • Schopnost ekologických systémĤ uchovat a reprodukovat své podstatné charakteristiky pomocí autoregulaþních procesĤ (Míchal 1996) = schopnost ekosytému vyrovnávat zmČny zpĤsobené vnČjšími i vnitĜními þiniteli a zachovávat své pĜirozené vlastnosti a funkce • Rozeznáváme 2 typy: 1)VnitĜní ekol. stabilita 2) VnČjší ekol. stabilita 4

VnČjší ES y

schopnost ekosystému odolávat pĤsobení mimoĜádných vnČjších faktorĤ na nČž není ekosystém faktorĤ, pĜírodním vývojem adaptován (zemČtĜesení zneþišĢování vod (zemČtĜesení, vod…)) • hl. projevem ekologické stability je ekologická rovnováha – dynamický stav udržovaný pomocí regulaþních mechanismĤ (vazby mezi rostlinami rostlinami, zvíĜaty atd.) • ekosystémy resistentní X resilientní ili t í

Hodnocení stupnČ ekologické stability

Hodnocení stupnČ ekologické stability Význam jednotlivých typĤ ekosystémĤ je stanovován relativnČ • Vychází se z: – relativní stupeĖ ekologické e o og c é stab stability ty je nepĜímo ep o ú úmČrný Č ý intenzitČ antropogenního ovlivnČní • PotĜeba pĜedstavy o pĜírodním stavu krajiny – Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenolickém pojetí STG

StupeĖ ekologické stability

Význam jednotlivých typĤ ekosystémĤ je stanovován relativnČ • Vychází se z: – relativní stupeĖ ekologické e o og c é stab stability ty je nepĜímo ep o ú úmČrný Č ý intenzitČ antropogenního ovlivnČní • PotĜeba pĜedstavy o pĜírodním stavu krajiny – Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenolickém pojetí STG

5

Ekologická stabilita krajiny

Kostra ekologické stability

GEOBIOCÉNY

Ekologicky stabilní území

•Soubor ekologicky významných segmentĤ krajiny v souþasné dobČ v krajinČ existujících •Zbytky Zb tk pĜírodních Ĝí d í h a pĜirozených Ĝi ý h spoleþenstev s vyšší ekologickou stabilitou

6

Skladebné þásti

Skladebné þásti

Skladebné þásti

úrovnČ

7

Užiteþné odkazy a literatura

8

BIOREGIO Občanské sdružení

Ekologické zemědělství a produkce biopotravin jako nástroj k trvale udržitelnému hospodaření, legislativa, nástroje EU, Ing. Milan Kouřil

9

EKOLOGICKÉ Z ZEMęDęLSTVÍ EMęDęLSTVÍ A P PRODUKCE RODUKCE BIOPOTRAVIN JAKO NÁSTROJ K TRVALE UDRŽITELNÉMU HOSPODAŏENÍ, LEGISLATIVA, NÁSTROJE EU

OBSAH Ekologické Ek l i ké zemČdČlství ČdČl t í a produkce d k biopotravin jako nástroj k trvale udržitelnému hospodaĜení, ´ legislativa, legislativa ´ nástroje EU ´

" Ochrana a tvorba krajiny v rámci zemČdČlské þinnosti 2014 " financované z Programu rozvoje venkova (reg.þ. 13/018/1310b/264/000183)

LEGISLATIVA

LEGISLATIVA

Zákon þ. Zák þ 242/2000 Sb Sb., o ekologickém k l i ké zemČdČlství a o zmČnČ zákona þ. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ ´ Vyhláška Ministerstva zemČdČlství þ. 16/2006 Sb., Sb kt kterou se provádČjí ádČjí nČkterá Čkt á ustanovení zákona o ekologickém zemČdČlství

´

´

Úplné Ú l é znČní Č í naĜízení Ĝí í Rady R d (ES) 834/2007 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ a o zrušení naĜízení (EHS) þ. 2092/91 ´ NaĜízení Komise (ES) þ. 889/2008, kterým se stanoví t í provádČcí ádČ í pravidla idl k naĜízení Ĝí í Rady R d (ES) þ. 834/2007 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ

10

LEGISLATIVA ´

NaĜízení N Ĝí í Komise K i (ES) þ. þ 1235/2008, 1235/2008 kterým kt ý se stanoví provádČcí pravidla k naĜízení Rady (ES) þ. 834/2007, pokud jde o opatĜení pro dovoz ekologických produktĤ ze tĜetích zemí

ZÁKLADNÍ POJMY Bioproduktem je jakákoliv surovina rostlinného nebo živoþišného pĤvodu pocházející z ekofarmy, ekofarmy na kterou je vystaven platný certifikát. Jako bioprodukt lze certifikovat nejenom suroviny pro výrobu biopotravin, ale také zástavová zvíĜata, chovná zvíĜata nebo suroviny pro nepotravináĜské vyu- žití (napĜ. vlna, len). Ostatním bioproduktem je krmivo, osivo a vegetativní rozmnožovací materiál, na který je vystaven platný certifikát. Ekologickým podnikatelem je ekologický zemČdČlec. Osobou podnikající v ekologickém zemČdČlství je ekologický zemČdČlec, výrobce biopotravin, osoba uvádČjící biopotraviny nebo bioprodukty do obČhu, výrobce nebo dodavatel biokrmiv a výrobce nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu, ekologický chovatel ryb, ekologický pČstitel hub, ekologický sbČraþ volnČ rostoucích rostlin, ekologický chovatel vþel. Osobou uvádČjící biopotraviny nebo bioprodukty do obČhu je obchodník s biopotravinami nebo bioprodukty, bioprodukty dovozce a vývozce biopotravin a bioproduktĤ z/do tĜetích zemí. Ekologický chovatel vþel mĤže, ale nemusí být ekologickým zemČdČlcem, nemusí mít ekofarmu. Je to šance pro vþelaĜe, kteĜí chovají vþely na území vyhovujícím naĜízení Komise (ES) þ. 889/2008, v platném znČní (napĜ. velkých ekofarem nebo na území CHKO,, Národních parkĤ p apod.). p ) Ekofarma je samostatná, uzavĜená hospodáĜská jednotka. ZemČdČlský podnikatel nemusí provozovat ekologické zemČdČlství na všech pozemcích, které vlastní nebo užívá. Musí však pro ekofarmu vyþlenit a jednoznaþnČ urþit základní výrobní prostĜedky; od konvenþních pozemkĤ a budov tak musí být jednoznaþnČ oddČleny pozemky, hospodáĜské budovy, zemČdČlská mechanizace, hospodáĜská zvíĜata, které slouží k ekologickému zemČ- dČlství. PrĤkazné musí být také úþetnict úþetnictví, í m musí sí být odlišitelné od kon konvenþního. enþního Cílem jedno jednoznaþného naþného vymezení me ení ekofarm ekofarmy je prĤka prĤkazné né oddČlení ekologického hospodaĜení od konvenþní zemČdČlské þinnosti. Dále je cílem jasná identifikace þinnosti ekologického zemČdČlce v krajinČ pĜi produkci bioproduktĤ, a to pĜedevším z hlediska kontroly dodržování podmínek zá- kona a naĜízení o ekologické produkci a z hlediska dĤvČry spotĜebitelĤ v ekologické zemČdČlství.

´

´

´

´

´

´

EKOLOGICKÉ ZEMęDęLSTVÍ, ZEMęDęLSTVÍ REGISTRACE A ZRUŠENÍ

EKOFARMA Pozemky – výmČra, zvýšení x snížení PĜevod, pĜechod farmy na jinou osobu ´ Vyjímky z pravidel EZ: Výjimky zpoplatnČné kolkem v hodnotČ 1 000 Kþ: 1. Vazné ustájení skotu 2. Podmínky y ustájení j a intenzita chovu 3. Vazné ustájení skotu v malých zemČdČlských podnicích 4. Zásahy na zvíĜatech a) Odrohování nebo tlumení rĤstu rohĤ skotu b) Odrohování nebo tlumení rĤstu rohĤ koz c) Kupírování ocáskĤ u ovcí d) Kupírování ocáskĤ selatĤm, oĜezávání zubĤ selat, krácení zobákĤ drĤbeži 5. Nákup konvenþní drĤbeže 6. Nákup samic skotu, ovcí, koz, prasat, koĖovitých, buvola a bizona z konvenþního chovu 7. SoubČžná produkce 8 8. Použití syntetických vitaminĤ A, A D a E pro pĜežvýkavce 9. Povolení složek potravin zemČdČlského pĤvodu nezískaných z ekologického zemČdČlství þlenským státem Výjimky osvobozené od poplatku: 1. K t t fi ké události Katastrofické dál ti 2. 2. Použití konvenþního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu ´

´

Každý nový zájemce zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemČdČlství zemČdČlství, musí podat na MZe žádost o registraci osoby podnikající v ekologickém zemČdČlství. Vzor žádosti o registraci je uveden v pĜíloze 1 provádČcí vyhlášky þ. 16/2006 Sb. Žádost je k dispozici také na webových stránkách www www.eagri.cz eagri cz v sekci ZemČdČlství/Ekologické zemČdČlství/Registrace nebo u kontrolních organizací. Žádost se podává na adresu: Ministerstvo zemČdČlství, Odbor environmentální a ekologického zemČdČlství zemČdČlství, TČšnov 17 17, 117 05 Praha 1 1. V praxi je proto nezbytné postupovat tak, že žadatel nejdĜíve uzavĜe smlouvu s pĜíslušnou kontrolní organizací, pĜihlásí se u ní ke kontrole a certifikaci, poté kontrolní organizace provede u žadatele vstupní kontrolu a na základČ výsledku vstupní kontroly vystaví pĜíslušné potvrzení (§ 6 odst. 5), které zašle na MZe. ZemČdČlci musí též k žádosti pĜiložit osvČd- þení o zápisu do evidence zemČdČlského podnikatele ((týká p ý se i p právnických ý osob). )

´

11

EKOFARMA Omezeníí pĤsobení O Ĥ b í šk škodlivých dli ý h vlivĤ li Ĥ na ekologicky obhospodaĜované pozemky ´ Chov hospodáĜských zvíĜat v ekologickém zemČdČlství ´

OSVęDþOVÁNÍ A OZNAþOVÁNÍ BIOPRODUKTU, BIOPOTRAVINY A OSTATNÍHO BIOPRODUKTU ´

´

´ ´

´

KONTROLNÍ SYSTÉM ´

Každá K ždá osoba b podnikající d ik jí í v ekologickém k l i ké zemČdČlství musí mít uzavĜenou platnou smlouvu s nČkterou kontrolní organizací, která je povČĜena MZe výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemČdČlství. V souþasné dobČ jsou MZe povČĜeny výkonem kontroly a certifikace následující k t l í organizace: kontrolní i

Všechny bioprodukty bioprodukty, biopotraviny a ostatní bioprodukty musí být oznaþeny v souladu s tímto zákonem a v souladu s požadavky evropských právních pĜedpisĤ. Balené biopotraviny vyprodukované, kontrolované a certifikované v ýR tak musí na obale obsahovat: þeské biologo, evropské biologo, oznaþení pĤvodu surovin a kód kontrolní organizace (CZ-BIO-001 pro KEZ o.p.s., CZ-BIO-002 pro ABCERT AG, CZ-BIO-003 pro BIOKONT CZ s.r.o. CZ, s r o a CZBIO-004 CZBIO 004 pro Bureau Veritas Czech Republic s.r.o.) sro)U biopotravin urþených pouze pro zahraniþní trh þeské biologo být mĤže, ale nemusí. Dále parametry pro EU zemČ zemČ, a produkty mimo EU Ve všech výše uvedených pĜípadech je možné oznaþit bioprodukty, biopotraviny a ostatní bioprodukty také slovním oznaþením „BIO“ nebo „ „EKO“. Nebalené bioprodukty, biopotraviny a ostatní bioprodukty musí být oznaþeny jiným vhodným zpĤsobem, napĜíklad v prĤvodní dokumentaci slovem BIO, kódem kontrolní organizace a doprovázeny platným certifikátem. tifikát

KONTROLNÍ ORGANIZACE ´

KEZ o.p.s. o p s PodČbradova 909 537 01 Chrudim Tel Tel.:: 469 622 249 [email protected] www.kez.cz

´

ABCERT AG Komenského1 586 01 Jihlava Tel.: 567 217 665 [email protected] www.abcert.cz

´

BIOKONT CZ, s.r.o. MČĜiþkova 34 621 00 Brno Tel./ fax: 541 212 308 [email protected] @ www.biokont.cz

´

Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o. Olbrachtova 1 140 02 P Praha h 4T Tel.: l 210 088 247 [email protected] www.bureauveritas.cz

12

PŏESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY

OZNAþENÍ BIOPOTRAVIN

PĜestupky PĜ t k ´ Pokuty za pĜestupky ´ Správní delikty ´ Pokuty za správní delikty ´

OZNAþENÍ BIOPOTRAVIN

EKOZEMęDęLSTVÍ EU

13

SZP se vyvíjí

EKOZEMęDęLSTVÍ EU

¾Další liberalizace a pĜechod k systému plateb oddČlených oddČ e ýc od p produkce odu ce ((v souþas souþasnosti os >90%) 90%) Posílení programĤ rozvoje venkova o nové výzvy : zachování h á í bi biodiverzity, di it boj proti zmČnČ klimatu, klimatu hospodaĜení s vodou, podpora inovací, restrukturalizace sektoru mléka, obnovitelné zdroje energie

Vývoj rozložení výdajĤ na zemČdČlství a rozvoj venkova z rozpoþtu EU

Agriculture in percentage of EU Total budget. Commitments 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Exportní p náhrady y PĜímé platby oddČlené od produkce

OpatĜení na podporu trhu Rozvoj venkova

PĜímé p platby y spojené p j s produkcí p % z hrubého národního produktu EU

1988

1990

1992

Total Agriculture

1994

1996

1998

2000

2002

RD G+G incl Modu & Transf

2004

2006

2008

2010

2012

Market + Direct aids after Modu.

14

SALDO OBCHODU SE ZEMęDęLSKÝMI VÝROBKY U HLAVNÍCH AKTÉRš VYJEDNÁVÁNÍ VE WTO

3 pilíĜe pilíĜe vyjednávání zemČdČlské problematiky ve WTO :

billion $ 25

•

Domácí o ác podpo podpory y (dotace) – EU U nabízí ab p prĤmČrnou Ĥ Č ou redukci 70%

•

Vý Vývozní í subvence b – EU nabízí bí í naprosté té odbourání db á í

•

PĜístup na trh – nabídka EU – prĤmČrné snížení

20 15 10 5 0

dovozních cel o 39%

-5 -10 EU

US

BRA

AUS

CAN

ARG

avg 1992-94

NZ

IND

avg 2002-04

Evropská komise uvádí, že: •

CHN

Celkové tržní p pĜíjmy j y by yp poklesly y o 37 miliard €

Výrobní náklady producentĤ jsou také pod tlakem, mimo jiné vlivem zvyšujících se vysokých požadavkĤ na d dodržení d ž í udržitelného d žit l éh zpĤsobu Ĥ b zemČdČlského ČdČl kéh hospodaĜení:: hospodaĜení • Bezpeþnost potravin potravin,, zdraví a pohoda zvíĜat, zvíĜat,

•

Faremní pĜíjmy by poklesly o 20 20--25%

dosledovatelnost potravin (identifikace a registrace zvíĜat)... zvíĜat) ...

•

V EU by bylo ztraceno 500,000 zamČstnaneckých míst ve výrobní ý sféĜe a zpracovatelském p p prĤmyslu y

• Životní prostĜedí – nitrátová smČrnice, ochrana pĤdy, Ĥd vod d a vzduchu... vzduchu d h ...

15

Máme Evropa rovné podmínky ve svČtovém kontextu ? Konkureþní pozice EU je snížena následkem legislativních zábran (regulace) zvyšování produktivity : WTO Ĝeší pouze obchod, ale ne problematiku výrobních standardĤ:: standardĤ •

Naše pĜedpisy upravující životní prostĜedí, prostĜedí, pohodu zvíĜat, íĜ t sociální iál í ochrana h zamČstnancĤ Č t Ĥv zemČdČlství

•

atd.., které naši produktivitu snižují atd

•

Používání GMO odrĤd jje hlavním zdrojem j produktivity, kterou používají naši svČtoví konkurenti

Evropská regulace nás stojí mnoho: Studie Francouzského výzkumného ústavu živoþišné výroby (2005): uplatĖování Cross-compliance pĜedstavuje v sektoru výroby masa od 10% do 20% hodnoty finálního výrobku, který spotĜebitel platí Druh regulace

Telecí maso

HovČzí maso

Prasata

Zákaz používání hormonĤ

372

950

-

Zákaz používání antibiotik

54

137

80

o oda zvíĜat at (pĜeprava (p ep a a a ustájení) ustáje ) Pohoda

31 3

10 0

145 5

PlnČní norem vztahujících se k ochranČ životního prostĜedí (nakládání s hnojivy, nitrátová smČrnice)

0

560

1 575

Zákaz zkrmování masokostních mouþek a likvidace kafilerních odpadĤ

47

480

1575

Oznaþování zvíĜat

5

32

126

Hygienický balíþek a dosledovatelnost

50

320

495

Celkové vícenáklady v EU-25 (miliony euro)

528

2489

3716

P d k EU za rok Produkce k 2004 (tisíce (ti í tun) t )

775

7 225

21 000

Celkové náklady € / kg výrobku (ekvivalent JOT)

0, 68

0,34

0,18

TEORETICKÁ Á VÝŠE ÝŠ PŏÍMÝCH ŏÍ Ý PLATEB €/HA ýR

255

-3 3

Belgie

445

-193

NČmecko

345

-94

Dánsko

289

Francie UK Bulharsko

288 238 157

Slovensko Sl k

200

+51 51

Itálie

297

-46

Portugalsko

161

+91

-137

Rakousko

232

+20

-37

Maćarsko

227

+20

+14

Polsko

190

+61

+95

Rumunsko

126

+125

16

17

UŽITEþNÉ ODKAZY http://eagri.cz/public/web/file/262824/Pravni_ htt // i / bli / b/fil /262824/P i predpisy_EZ_10._9.pdf ´ http://pro-bio.cz/ ´ http://www.smacr.cz/ htt // / ´ http://www.bioforschung.at/ p g ´ http://www.bio-austria.at/ ´

18

19

BIOREGIO Občanské sdružení

Ekologická stabilita krajiny a biodiverzita – praktická opatření, inovativní přístupy v ochraně. Ochrana půdy, zvýšení ekologické stability půdy – komposty, kompostování, aplikace, ochrana ZPF Ekologická stabilita krajiny – zeleň v krajině, malé vodní stavby, retence vody v krajině. Projekce, nástroje k realizaci, zemědělec jako správce a ochránce krajiny, jeho práva i povinnosti Mgr. Klára Kratochvílová, MSc.

20

Ekologická stabilita krajiny a biodiverzita – praktická opatĜení opatĜení, inovativní pĜístupy v ochranČ. ochranČ Ochrana pĤdy, zvýšení ekologické stability pĤdy – y kompostování, aplikace, ochrana ZPF, komposty, Ekologická stabilita krajiny – zeleĖ v krajinČ, malé vodní stavby, retence vody v krajinČ. Projekce, nástroje á t j k realizaci, li i zemČdČlec ČdČl jako j k správce á a ochránce krajiny, jeho práva i povinnosti, Mgr. Klára Kratochvílová, MSc. " Ochrana a tvorba krajiny v rámci zemČdČlské þinnosti 2014 „ (reg.þ. 13/018/1310b/264/000183)

BIOREGIO Založeno 2006 OS Bioregio si klade za cíl udržet a rozvíjet v krajinČ její pĜírodní i kulturní stabilizaþní prvky, propojit historii, souþasnost a pĜírodu k vytvoĜení vyrovnaného k lt Č pĜírodního kulturnČ Ĝí d íh rázu á kkrajiny. ji Dílþími cíli sdružení jsou: Využití a realizace územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na Trojmezí, propagace ekologického zemČdČlství a biopotravin jako nástroje ochrany ekologické stability ekosystému zachování a ochrana pĤvodních druhĤ a odrĤt dĜevin a rostlin typických pro region, ekologická výchova a osvČta vytvoĜení informaþního a vzdČlávacího ekologického centra s nadregionální pĤsobností.

BIOREGIO obsah þinnosti

Obsah prezentace p

ƒ Ekologická výchova, osvČta, vzdČlávání ý ƒ Realizace výsadeb ƒ ÚSES ƒ Projekþní þinnost a projekty v oblasti zvyšování ekologické stability krajiny ƒ Staré odrĤdy ƒ Ekologické zemČdČlství – nástroj ochrany pĜírody p p ,ip pĜeshraniþní ƒ Spolupráce,

•Ekologická stabilita krajiny •Biodiverzita •Praktická opatĜení, •Inovativní pĜístupy v ochranČ •Ochrana pĤdy, •Zvýšení ekologické stability pĤdy •Komposty, kompostování, aplikace na zemČdČlskou pĤdu, ochrana ZPF, certifikace

21

Nástroje EU a státu … …

OPŽP NÁRODNÍ ZDROJE

OPŽP Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Podporované aktivity : • kompletní nebo dílþí náhrada þi rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojĤ zneþišĢování, • poĜízení dodateþných technologií ke snížení emisí zneþišĢujících látek (napĜ. tkaninové filtry, elektrostatické odluþovaþe, technologie ke snižování emisí z produkce, skladování a aplikace statkových h ji ) – dotace hnojiv) d t na snížení íž í emisí i í þþpavku k • poĜízení dodateþných technologií ke snížení úrovnČ zneþištČní ovzduší (napĜ. vodní clony, skrápČní, odprašovací nebo mlžící zaĜízení), • þistící vozy (pouze pokroþilé technologie s vysokou úþinností odstraĖování p prachových ý þástic,, nebudou podporovány kartáþovací vozy bez odsávání a kropicí vozy)

OPŽP Zlepšování Zl š á í kvality k lit ovzduší d ší v lidských lid ký h sídlech ídl h Snížit emise z lokálního vytápČní domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím zneþišĢujících látek Snížit emise stacionárních zdrojĤ podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím zneþišĢujících látek Ukazatele: nížení emisí primárních þástic a prekurzorĤ sekundárních þástic a Snížení emisí ostatních látek

OPŽP Zlepšování kvality ovzduší v lidských p ý cíl sídlech Specifický

Hlavníí cílové Hl íl é skupiny: k i Vl Vlastníci í ia provozovatelé stacionárních zdrojĤ zneþišĢování þišĢ á í ovzduší d ší Cílová území: území celé ýeské republiky se zamČĜením na sídelní útvary (mČsta, obce) Typy pĜíjemcĤ: Právnické osoby Fyzické osoby (podnikající) ZpĤsoby þerpání dotace: bude upĜesnČno, v souþasnosti de minimis nebo GBER

MAN AS440

22

OPŽP Odpady a materiálové toky, ekologické zátČže a rizika Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadĤ Podporované aktivity • výstavba a modernizace zaĜízení pro sbČr, tĜídČní a úpravu odpadĤ (systémy pro sbČr, svoz a separacii odpadĤ d dĤ a bi bioodpadĤ, d dĤ sbČrné bČ é d dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadĤ, nadzemní a podzemní kontejnery vþetnČ související infrastruktury), • výstavba a modernizace zaĜízení pro materiálové využití odpadĤ d dĤ (napĜ. ( Ĝ kompostárny k tá

OPŽP Odpady a materiálové toky, ekologické zátČže a rizika Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadĤ Podporované projekty •

obecní/komunitní kompostárny,

•

budování kompostáren s využitím kompostu pĜevážnČ na zemČdČlské pĤdČ,

•

budování samostatného sbČru a svozu gastroodpadĤ/kuchyĖských odpadĤ,

• výstavba a modernizace zaĜízení pro materiálové využití odpadĤ, ýsta ba b bioplynových op y o ýc a b biofermentaþních o e e taþ c sta stanic cp pro o zpracování p aco á • výstavba bioodpadĤ. Hlavní cílové skupiny: kraje, mČsta a obce, mČsta a povČĜené obce, pĤvodci odpadu, p p podnikatelské subjekty. j y

a jiná vhodná zaĜízení pro materiálové využití odpadĤ), • výstavba a modernizace zaĜízení na energetické využití odpadĤ a související infrastruktury.

OPŽP Ochrana a péþe o pĜírodu Ĝí d a krajinu k ji …

… … …

Zajistit Z ji i pĜíznivý Ĝí i ý stav pĜedmČtu Ĝ d Č ochrany h národnČ významných chránČných území Posílit biodiverzitu Posílit p pĜirozené funkce krajiny j y Zlepšit kvalitu prostĜedí v sídlech

Posílit biodiverzitu Podporované P d é aktivity kti it • péþe o vzácné druhy (ve volné krajinČ i urbanizovaném prostĜedí) a jejich biotopy vþ vþ. obnovy a tvorby tČchto biotopĤ, • péþe o cenná stanovištČ a jejich obnova a tvorba, • prevence šíĜení a omezování výskytu invazních druhĤ ((vþetnČ jjejich j sledování, hodnocení rizik a tvorby y metodických a koncepþních podkladĤ a nástrojĤ), • pĜedcházení, minimalizace a náprava škod zpĤsobených zvláštČ láštČ chránČnými há Č ý id druhy h ži živoþichĤ þi hĤ na majetku j tk ((s výjimkou opatĜení proti rybožravým predátorĤm podporovaným v rámci akvakultury prostĜednictvím OP RybáĜství).

23

Posílit pĜirozené funkce krajiny Podporované P d é aktivity kti it • zprĤchodnČní migraþních bariér pro živoþichy a opatĜení k p j s rozvojem j technické omezování úmrtnosti živoþichĤ spojené infrastruktury, • vytváĜení, regenerace þi posílení funkþnosti krajinných prvkĤ a struktur, struktur • revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních tokĤ a niv, obnova ekostabilizaþních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémĤ, ekosystémĤ • zlepšování druhové, vČkové a prostorové struktury lesĤ (s výjimkou lesĤ ve vlastnictví státu) zaĜízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000, • realizace pĜírodČ blízkých opatĜení vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na zmČnu klimatu.

Zlepšit kvalitu prostĜedí v sídlech ídl h P d Podporované é aktivity kti it • revitalizace funkþních ploch a prvkĤ sídelní zelenČ. PĜínos k naplnČní ý cílĤ: stanovených • zvýšení efektivity plánování, péþe a ochrany zelenČ, doprovodných vodních ploch a prvkĤ v sídlech, • zlepšení životního prostĜedí v sídlech. sídlech - Posílení ekosystémových funkcí v sídlech, resp. ekologické stability a biodiverzity sídelního prostĜedí. - Zlepšení hospodaĜení se srážkovými vodami (zvýšení retence vsaku a výparu srážek v území retence, území, zvýšení odolnosti území proti suchu a pĜívalovým dešĢĤm) s využitím vegetaþních a vodních ploch a prvkĤ v sídlech. - Zlepšení mezo-klimatických podmínek v sídle (menší výkyvy teplot teplot, snížení prĤmČrných a maximálních teplot, zvýšení vlhkosti vzduchu, snížení prašnosti) díky zvýšení podílu a kvality vegetaþních a vodních ploch a prvkĤ v sídlech. Hlavní cílové skupiny: orgány veĜejné správy, vlastníci a správci pozemkĤ. …

Posílit pĜirozené funkce krajiny …

zajištČní jiš Č í obnovy b vodního d íh režimu ži kkrajiny ji zamČĜené na vodní toky, nivy a další vodní k ji é prvky, krajinné k kt která á podpoĜí d Ĝí ekologickou k l i k stabilitu krajiny, resp. stabilitu všech ekosystémĤ i biodiverzitu biodiverzitu, - posilování ekologické stability krajiny obnovou a vytváĜením krajiných prvkĤ a struktur podpora opatĜení pro zpomalení povrchového odtoku z povodí povodí, která mají v krajinČ protierozní efekt a snižují negativní dopady povodní a pĜívalových dešĢĤ na krajinu a objem a závažnost škod na majetku a zdraví osob

Ochrana pĤdy, zvýšení ekologické k l i ké stability t bilit pĤdy Ĥd …

… … … …

Organická O i ká h hmota v pĤdČ: ĤdČ vazba b minerálĤ, i álĤ pĜirozená úrodnost pĤd, vsakování vody, prevence eroze, zvýšení ýš í ekologické k l i ké stability t bilit Komposty – zdroj organické hmoty Použití kompostu na zemČdČlskou pĤdu UvádČní kompostĤ do obČhu Registrace

24

Kompost …

…

Kompost jje organické K i ké h hnojivo ji vyrobené b éz biologicky rozložitelných materiálĤ (nebo surovin) i ) procesem kompostování. k t á í Podle naĜízení vlády þ. 103/2003 Sb. je kompost dále hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem, které má pomČr C/N roven nebo vyšší šší nežž 10 ((stejnČ t j Č jjako k h hnĤj). Ĥj)

Použití kompostu na zemČdČlské ČdČl ké pĤdČ ĤdČ …

J zakázáno Je ká á použití žití h hnojiv, ji jijimiž iž b by mohly hl být vneseny d do pĤdy Ĥd rizikové prvky nebo látky v množství vČtším, než stanoví vyhláška þ. 474/2000 Sb., o stanovení požadavkĤ na hnojiva, ve znČní pozdČjších dČjší h pĜedpisĤ. Ĝ d i Ĥ Požadavek P ž d k chrání h á í pĜed Ĝ d kkontaminací t i í pĤdu Ĥd a tím i potravní ĜetČzec. PĜi hnojení musí být zajištČno rovnomČrné pokrytí pozemku, neplatí v pĜípadČ diferencovaného hnojení. H ji musíí být použity Hnojiva žit tak, t k aby b nevznikla ikl šk škoda d na zemČdČlské ČdČl ké pĤdČ, lesním pozemku nebo na pozemcích sousedících s tímto pozemkem, popĜípadČ i jeho širšího okolí. Je zakázáno hnojení na pĤdu, Ĥd kt která á jje zaplavená, l á pĜesycená Ĝ á vodou, d pokrytá k tá vrstvou t snČhu Čh vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch pĤdy do hloubky 5 cm pĜes den nerozmrzá. Musí být vedena evidence o hnojivech (záznam do 1 mČsíce od ukonþení použití) použití). Nesmí dojít k pĜímému vniknutí hnojiva do povrchových vod a na sousední pozemky. Kompost - zapravení do pĤdy do 48 hodin.

Legislativní základ Zákon þþ. 156/1998 Sb Zák Sb., o h hnojivech, ji h ve znČní Č í pozdČjších dČjší h pĜedpisĤ. Vyhláška þ. þ 474/2000 Sb Sb., o stanovení požadavkĤ na hnojiva, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Vyhláška þ. 274/1998 Sb., o sladování a zpĤsobu používání hnojiv, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. ý NaĜízení vládyy þ. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stĜídání plodin a provádČní protierozních opatĜení v tČchto oblastech, oblastech ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ pĜedpisĤ. NaĜízení EP a Rady þ. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živoþišného pĤvodu, které nejsou urþeny pro lidskou spotĜebu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

Použití kompostu na zemČdČlské pĤdČ ve zranitelných oblastech

musíí se dodržet d d ž období bd bí zákazu ák h hnojení j í omezení aplikace hnojiv s ohledem na pĤdní a klimatické podmínky maximální limit organického g hnojení j 170 kgN/ha omezení aplikace hnojiv na svažitých pĤdách omezení aplikace hnojiv v blízkosti vodních tokĤ rybníkĤ a nádrží tokĤ, omezení aplikace hnojiv na podmáþených, zaplavených promrzlých a snČhem pokrytých zaplavených, pĤdách 25

Kontrola kompostovacího procesu

PrĤbČh kompostovacího procesu

Hodnota ekosystémových služeb l ž b

Vhodné podmínky pro k kompostování t á í

Hodnota ekosystémové služby (tis. Kē/ha/rok) Ekosystémová služba

Ǝíēní niva

lesní p porost

odvodnĢná p podhorská p pastvina

ProtipovodŸová

25

-

-

Produkce nadzemní biomasy

20

-

20

Retence živin Biodiverzita

35 284

-

80

Produkce kyslíku

1750

3500

1750

Klimatizaēní

14 000

16 800

8400

Podpora krátkého vodního cyklu 14 250

17 100

8550

Služby celkem

37 400

18 800

30 364

26

Výnosy pĜi aplikaci kompostu

Biomasa a reprodukce humusu

UvádČní kompostu do obČhu prodejem d j nebo b jijiným ý zpĤsobem Ĥ b

Proces registrace kompostĤ

Registrace R i t kkompostĤ tĤ komposty urþené pro vlastní potĜebu – nemusí se registrovat komposty uvádČné do obČhu – musí být registrovány Do obČhu se smí uvést kompost, který: je registrován podle zákona o hnojivech (vykonává ÚKZÚZ) neohrožuje úrodnost pĤdy ani zdraví lidí nebo zvíĜat nepoškozuje životní prostĜedí splĖuje požadavky na oznaþování, balení a skladování a není znehodnocen Do obČhu jje nepĜípustné p p uvést kompost, p , který: ý je neoznaþený (pĜíbalový leták) je oznaþený nepravdivými nebo klamavými údaji u nČhož obsah rizikových prvkĤ je vyšší, než stanovuje vyhláška þ. 474/2000 Sb., o stanovení požadavkĤ na hnojiva, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

Registrace R i t h hnojiv ji jje správní á í Ĝízení Ĝí í podle dl zákona ák þ. þ 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „zákon o hnojivech“), hnojivech ), které vykonává podle § 4 zákona o hnojivech ÚKZÚZ. Zahájení registraþního Ĝízení Žadatelem o registraci je výrobce, dovozce nebo d d dodavatel t lh hnojiva. ji Ž Žadatel d t l má á možnost ž t získat í k t fformuláĜ láĜ žádosti o registraci buć na internetové adrese ÚKZÚZ www.ukzuz.cz - Hnojiva a pĤda - Registrace hnojiv Žádost o registraci nebo pĜímo na pracovišti ÚKZÚZ Praha. Pokud žadatel nemá zkušenosti se správním Ĝí Ĝízením, í má á právo á na poskytnutí k t tí konzultace. k lt ěádnČ ěád Č vyplnČná žádost o registraci opatĜená kolkem v hodnotČ 3 000 Kþþ a s po požadovanou ado a ou do dokumentací u e tac mĤže Ĥ e být podána prostĜednictvím ýeské pošty nebo osobnČ na ÚKZÚZ Praha. 27

Užiteþné kontakty … … …

Ekologická stabilita krajiny – zeleĖ v krajinČ, malé vodní stavby, retence vody v krajinČ

http://www.zeraagency.eu/ h // / www.ukzuz.cz www.cenia.cz

Malé vodní nádrže Malé M lé vodní d í nádrže ád ž jjsou nádrže ád ž se sypanými ý ih hrázemi, á i u kt kterých ý h jjsou splnČny l Č souþasnČ tyto podmínky: a) objem nádrže po hladinu ovladatelného prostoru není vČtší než 2 mil. m3 b) nejvČtší hloubka nádrže nepĜesahuje 9 m Z hlediska funkþního rozdČlujeme malé vodní nádrže na: zásobní nádrže (vodárenské, prĤmyslové, závlahové, energetické...) nádrže upravující vlastnosti vody (chladicí, pĜedehĜívací, usazovací, doþišĢovací...) hospodáĜské nádrže (protipožární (protipožární, pro chov drĤbeže drĤbeže, napájecí napájecí...)) asanaþní nádrže (záchytné, vyhnívací, rekultivaþní, laguny...) krajinotvorné nádrže (hydromelioraþní, okrasné, návesní rybníþky...) retenþní nádrže (poldry, protierozní, dešĢové, vsakovací...) rybochovné nádrže (výtČrové, plĤdkové, výtažníky, sádky...) speciální úþelové nádrže (pĜeþerpávací, závlahové vodojemy, recirkulaþní...) rekreaþní nádrže (pĜírodní koupalištČ, pro vodní sporty...) nádrže na ochranu bioty (na ochranu flory, na ochranu fauny)

Revitalizace tokĤ …

Cíl Cílem revitalizaþních it li þ í h opatĜení tĜ í je j obnova b pĜirozných Ĝi ý h kkrajinných ji ý h struktur, þlenitosti vodního prostĜedí a schopnosti zadržovat vodu. Základní revitalizaþní úlohou ve volné krajinČ je vytvoĜení koryta, j h ž ttrasa jje zvlnČna, jehož l Č kkorto t je j þlenitČjší, þl itČjší má á zpravidla idl menší ší kapacitu a je ménČ zahloubené. Dno a bĜehy tvoĜí zemina a pomístnČ kamenivo, podélný sklon je menší a je rozþlenČn na stĜídající tĜíd jí í se pasáže áž menšího šíh a vČtšího Čtšíh sklonu. kl V Ve volné l é kkrajinČ ji Č nebráníme rozlivu povodĖových prĤtokĤ. Z hlediska hl di k protipovodĖové ti dĖ é ochrany h jje pĜínosná Ĝí á revitalizace it li drobného toku v úseku nad územím, které má být chránČno (nad zastavČným územím obce). ZdrsnČním a zmČlþením koryta dochází k zpomalení proudČní proudČní, rozlivu vody do nivy nivy, þímž dochází ke krátkodobé retenci vody a zpomalení postupu povodĖové vlny. V zastavČných územích tvoĜíme naopak koryta vČtší kapacity, aby povodĖový prĤtok pĜevedla bez vybĜežování a zaplavování okolních pozemkĤ a nemovitostí.

Malé vodní nádrže plní Ĝadu znaþnČ odlišných funkcí které vyžadují i

28

Návrh rybníkĤ

Vhodné zdroje pro realizaci a) PrĤtoþné b) Obtokové c) Boþní

Podpora péþe o pĜírodu a k ji krajinu … …

… … … …

… … … … … …

Dotaþní D t þ í programy podporující d jí í péþi éþi o pĜírodu Ĝí d a krajinu k ji Stránky Finanþní nástroje péþe o pĜírodu a krajinu zahrnují podpory p p y z následujících j dotaþních p programĤ: g Operaþní program Životní prostĜedí (OP ŽP) Program péþe o krajinu (PPK) Program Podpora obnovy pĜirozených funkcí krajiny (POPFK) Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláštČ chránČných územích (MaS) Program rozvoje venkova (PRV) PĜíspČvky na hospodaĜení v lesích LIFE+ Regionální operaþní programy NUTS II Ná d í programy MZe Národní MZ v oblasti bl ti vod d Operaþní program RybáĜství

Operaþní O þ í program životní ži í prostĜední Ĝ d í www.opzp.cz Program péþe o krajinu Podpora revitalizace Ĝíþních systémĤ Podpora obnovy pĜirozených funkcí krajiny www ochranaprirody cz www.ochranaprirody.cz

DČkuji za pozornost Kontakt: Klára Kratochvílová tel: 775 909 947 email: [email protected] WWW.BIOREGIO.CZ

29

BIOREGIO Občanské sdružení

Zachování původních druhů a odrůd, původní druhy a odrůdy, zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině a v hospodaření – inovativní postupy, alternativní plodiny Prof. Ing. Jan Moudrý, CS

30

Cíle agrární politiky ýeské republiky Zachování pĤvodních druhĤ a odrĤd, pĤvodní druhy a odrĤdy, zvýšení biodiverzity v zemČdČlské krajinČ a v hospodaĜení – inovativní postupy " Ochrana a tvorba krajiny v rámci zemČdČlské þinnosti 2014 „ ( (reg.þ. þ 13/018/1310b/264/000183)

(MZe ýR 1996)

• udržení konkurenceschopnosti hlavních komodit • zajištČní potravinové bezpeþnosti státu z 80-100 % • zajištČní plné zamČstnanosti pro 160-180 000 pracovníkĤ v zemČdČlství • udržení dostateþné péþe o krajinu a pĜírodní zdroje • udržení venkovského osídlení • podpora investic na zpracování rostlinné produkce

Jan Moudrý JU ZF ZF, ý. BudČjovice

Problémy a pĜíležitosti þeského zemČdČlství

LFA a EZ v ýR

Konkurence levné nebo dotované produkce z EU i mimo ni. Nadvýroba tradiþních plodin, omezené možnosti exportu.

1.„Agrární ostrovy“

ě š í ěešení:

2.ProdukþnČ ménČ pĜíznivé oblasti bl ti (LFA)

regulovaný útlum produkce restrukturalizace zemČdČlské produkce

3.EnvironmentálnČ citlivé oblasti (CHKO (CHKO, POV ap.). ap )

diferenciace regionĤ z hlediska zamČĜení

31

Struktura rostlinné bioprodukce v ýR

Plodinyy na orné p pĤdČ v ýR v roce 2011

Zby tek

Zelenina

7,48%

0,07%

2 61% 2,61%

34,30%

36,10%

Orná pĤda

Vi á rév Vinná é a 0,02% Ov oce

Wheat Barley

0,43%

Rape Other 14,80%

14,80%

T níí porosty Trav t 89,40%

7000

Struktura ploch obilnin v ýR

Renesance pČstování prosa a pohanky v ýR

6000

5000

conventional farming

organic farming 4000

2,10% 3 60% 3,60%

3,10%

buckwheat

0,60% 1,10%

6,80%

Wheat

57,10%

0,60% 23,90%

Rye 12,50% ,

Rye 7,66%

Mais Other

0%

millet

3000

Oat

16,50%

Oat

Triticale

Wheat Barley

11,10%

Barley 26,70%

, 2,60%

2000

Maiss Triticale

23,70%

Spelt

1000

Triticum Durum Buckwheat Millet

0 1920

1935

1950

1965

1980

1995

2010

32

ALTERNATIVNÍ PLODINY Definice: Kulturní i novČ šlechtČné druhy plodin, které nahrazují, rozšiĜují a doplĖují stávající sortiment so e p plodin od a p pĜispívají sp vaj k rozšíĜení o š e spe spektraa rostlinné produkce.

RozdČlení alternativních plodin Alternativní plodiny Alternativní ((maloobjemové, j , speciální) p )p plodiny y jjsou • kulturní i novČ šlechtČné druhy, • nahrazují, rozšiĜují a doplĖují stávající sortiment a spektrum rostlinné produkce. • mají specifické kvalitativní vlastnosti (chuĢové, nutriþní, zdravotní aj.), jsou souþástí racionální výživy, léþebných diet i tzv. funkþních potravin a mohou se dobĜe uplatnit i v pĜírodní farmacii þi kosmetice.

Podle tradice pČstování •ZnovuzavádČné plodiny (napĜ. pohanka, proso, þekanka). p ) •NovČ zavádČné plodiny (napĜ. amaranthus, jakon, quinoa).

Obvykle y nedosahují j vysokých y ý výnosĤ, ý , ale jjsou také ménČ nároþné na vstupy. To je pĜedurþuje pĜedevším pro ekologické a integrované systémy pČstování. Lze je smČĜovat do oblastí s limitovanými vstupy (chránČné krajinné oblasti, pĜírodní parky, pásma ochrany vodních zdrojĤ) a do oblastí pĤdnČ a klimaticky ménČ pĜíznivých pro bČžné tržní plodiny.

33

Podle úþelu využití •Netradiþní potravináĜské plodiny •PrĤmyslové rostliny •Energetické rostliny

Pšenice dvouzrnka je zajímavá vysokým obsahem bílko bílkovin in v zrnu, rn pšenice jednozrnka ve srovnání s pšenicí setou má 3-6x vyšší obsah karotenoidĤ, je lehce stravitelná obsahuje vyšší podíl bílkovin stravitelná, bílkovin. Nahý oves (Avena sativa, var. nuda L.) má vyšší obsah bílkovin bílkovin, tuku, tuku vyšší energetickou hodnotu než kukuĜice a lepší aminokyselinové složení než pluchatý. Bezpluchý jeþmen je v rámci ýR stále opomíjenou plodinou, díky vysokému podílu látek s významným zdravotnČ preventivním úþinkem, zájem o potravináĜské využití zrna nebo p produktĤ z jjeþmene ve svČtČ neustále narĤstá. Oproti p pluchatým p ý vyšší y obsah dusíkatých látek, škrobu i neškrobových polysacharidĤ (beta-glukanĤ) a výzkumy akcentují i vysoký obsah vitaminĤ (zejména skupiny B, vitaminu E a jeho izomerĤ), polyfenolických látek (antioxidaþní úþinky). Proso (Panicum miliaceum L.) V zrnu je vyšší obsah vitamínĤ (zvláštČ A, B1 a B2),nerozpustné vlákniny i minerálních látek, neobsahuje lepek a proto je vhodné pro nemocné celiakií.

34

Výnos pohanky

Pohanka - produktivita 9%

2,5

DĤležitá pĜítomnost vþel

9%

Neukonþený N k þ ý rĤst Ĥ – nerovnomČrn zrání

20 2,0

1,0 0,5

82%

50 kg N

Pyra

Sum mþanka

Kora

Kruupinka

Emka

Hruszoowska

Aelita A

Pyra

Sum mþanka

Kora

Kruupinka

Emka

-0,5

Hruszoowska

0,0 , Aelita A

t//ha

1,5

PlnČ vyvinuté nažky Prázdné nažky Z hlé kvČty Zaschlé k Čt

1998 1999 2000

0 kg N

Obsah b h rutinu i 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

stonek

Maximum rutinu v dobČ kvČtu

list

k Č kvČt

10% 0%

35

% 70 60 50 40 30

58,5 39

20 10

21 1 21,1

0 zaoraná pohanková sláma

zaorané pohankové strništČ

jarní pšenice

Napadení jeþmene koĜenovou hnilobou (Fusarium sp., Rhizoctonia solani, Pythium sp.) v závislosti na pĜedplodinČ

Belgorodsk koe H Hanácká Mana Kharkovsk koe Lipetsk koe Polyplo oid Toldansko oe Veselo opodoliansko oe Vilskoe Wh V hite

5,0 4,5 40 4,0 3,5 3,0 2,5 20 2,0 1,5 1,0 0,5

Belgorodsk koe H Hanácká Mana Kharkovsk koe Lipetsk koe Polyplo oid Toldansko oe Veselo opodoliansko oe Vilskoe Wh V hite

Výnos prosa

t.ha-1

VýmČry prosa dosahuje kolem 300-500ha. 300-500ha K dispozici jsou pouze dvČ staré odrĤdy (Hanácká Mana a Unikum). Plochy v EZ kolem 50 ha.

0 kg N

50 kg N

1998 1999 2000

36

Kvalita Celkovou hodnotu každé plodiny tvoĜí výnosnost a kvalita. Kvalita je celek všech vlastností, které jsou pro produkt charakteristické. • • • •

Zpracovatelé požadují optimální vlastnosti technologické technologické, obchod klade požadavky na vzhled produktĤ, spotĜebitel na chuĢ, na nutriþní a hygienickou hodnotu kl d dĤraz kladou dĤ zdravotníci. d i

Nutriþní kvalita • Negativní g vlivyy - stres,, nevhodná strava,, vysoce y technologicky zpracované výrobky s nízkým podílem významných složek, vznik alergií a intolerance na ppotraviny. y napĜ p celiakie,, jednostranná j výživa ý - vznik civilizaþních chorob (vysoký krevní tlak a hladina cholesterolu v krvi, obezita, diabetes atd.) • ěešení: alternativní obilniny (pluchaté pšenice – dvouzrnka, jednozrnka, špalda; nahé ovsy a jeþmeny; kĜibi prosa)) a pseudoobilniny kĜibice; d bil i (pohanka, ( h k amarant, t quinoa) luskoviny (cizrna, vigna, hrachy aj.) i olejniny (svČtlice barvíĜská) = vysoká nutriþní a dietetická kvalita

Chemical composition of selected crops (Moudrý, Vavreinová 1998)

Component % in dry matter

Naked oat

Spelt wheat

Buckwheat

Amaranthus

Common wheat

Protein

17,18

18,07

13,63

15,39

12,70

Saccharides

72,82

62,03

60,43

70,51

63,90

Fatt

7,01

1,88

2,34

7,39

2,20

Crude fiber

1,06

1,69

2,50

3,06

2,70

Crude ash

1,93

1,90

2,25

3,64

1,90

• Výrobky z nich rozšiĜují potravní spektrum, uplatĖují se ve sféĜe tzv. tzv racionální výživy, výživy ve zdravotních dietách (pohanka, amarant, proso – celiakie) nebo ve farmacii (specifické látky) 37

Content of elements in grain of selected crops

Technologická hodnota

(Moudrý, Vavreinová 1998)

• Miner Naked Mi N k d oat al mg/kg Ca 387

Spelt S l B k h Buckwheat A Amaranthus h wheat

Common C wheat

188

660

2367

380

• •

Mg

1343

1175

1890

2530

1200

•

K

4349

3817

4320

4549

3400

Na

44

27

30

 20

25

P

3800

3450

4540

2367

3200

Fe

59

150

210

47

39

Zn

35

43

44

18

29

Hygienická kvalita •

•

• •

Potraviny rostlinného pĤvodu zdroj vstupĤ tČžkých kovĤ do potravního ĜetČzce. Mezi nejdĤležitČjší patĜí rtuĢ, arsen a kadmium. Do rostlin z pĤdy, ve které se vyskytují ve zvýšeném množství, v dĤsledku jejich zvýšeného obsahu v mateþních horninách nebo z nakumulovaných k l ý h obsahĤ b hĤ rĤznou Ĥ antropogenní t í þinností. þi tí PrĤnik P Ĥ ik ovlivĖují: pH pĤdy, koncentrace a forma tČžkých kovĤ, obsah humusu v pĤdČ, oxidaþnČ-redukþní podmínky v okolí koĜenové soustavy spojené s mikrobiálními procesy rozkladu organických látek, vlhkost, teplota, ulehlost pĤdy, použitá hnojiva a pĜípravky na ochranu rostlin. U rĤzných zemČdČlských plodin bylý tČžké kovy kumulovány v poĜadí Cd C Cd>Cr>Hg>Pb>As b A Mezi jednotlivými druhy rostlin jsou velké rozdíly ve využití tČžkých kovĤ z pĤdy (pohanka, amarant kumulují TK ). Mykotoxiny, toxické sekundární metabolity mikroskopických hub, patĜí mezi jedny z nejzávažnČjších naturálních kontaminantĤ – vliv poþasí v dobČ skliznČ, skliznČ amarant amarant, proso, proso pohankapohanka zelené þásti, þásti nutné dosoušení

• • •

Hlavním kriteriem vhodnosti sklizených semen pro zpracování je jejich rovnomČrná velikost. velikost Hodnotí se pomocí HTS, HTS objemovou hmotností a také stanovením podílu obalových vrstev, vyrovnanost. Vysoká HTZ pĜispívá k dosažení dobré výtČžnosti Objemová hmotnost je daná tvarem nažek, nažek povrchovými vlastnostmi a specifickou hmotností vytvoĜeného zárodku a obalových vrstev. Velikostní frakce – napĜ. pohanka, proso - liší se dle odrĤdy a podmínek pro rĤst a je také ovlivnČn pĜi výmlatu, výmlatu malé nažky jsou ménČ citlivé na poškození. TĜídČní minimalizuje odpad a zvyšuje výtČžnost produktu. NejcennČjší j j je j frakce pohankových p ý nažek je j nad 4,2 , mm,, proto p se hodnotí podíl nad sítem 4 mm Pohanka s velikostí pod 3 mm u kruhových otvorĤ už není loupatelná, Zpracování je také ovlivnČno vlhkostí, která urþuje houževnatost a kĜ hk t slupky, kĜehkost l k mČla Čl by b být podd 14%. 14% NapĜ. Podíly slupek nažek pohanky leží v oblasti 26-28 % U drobnoplodé pohanky se mĤže podíl slupek zvýšit pĜes 30 %. Pluchatost prosa se pohybuje v rozmezí 12 – 26 %, % u vČtších nažek relativnČ klesá, nejnižší je u bČlosemenných pros, která jsou þasto velmi snadno loupatelná

Produkty Pohanka - kroupy, lámanka, krupice, mouka, slupky vloþky, tČstoviny, pukance, suchary, kĜehký ý chléb,, müsli,, peþivo, p , pohankový p ý þaj, j, pohanková sekaná, smČs na omelety a lívance, polštáĜe Pšenice špalda - mouka, tČstoviny, vloþky, suchary, kĜehký chléb, kafe, bulgur, špaldoto, pukance, chlebíþky, tyþinky, peþivo, kernotto (velké kroupy ), ) müsli, müsli smČs na palaþinky palaþinky, polštáĜe Jáhly, mouka, vloþky, pukance Rýž é chlebíþky Rýžové hl bíþk s amaranthem th amaranthové th é sušenky, š k musli li Rýžové chlebíþky s quinoou Olej ze svČtice barvíĜské ( saflorový )

38

Výhody Vý ody zavádČní v dČ alternativních e v c plodin p od

Problémy spojené se zavádČním

• RozšíĜení potravinového spektra • Vyšší ceny výrobkĤ mohou zvýšit efektivnost produkce • Omezení nadprodukce potravin, potravin omezí úpadek hospodaĜení na pĤdČ • Zvýšení ý zamČstnanosti • OdstranČní pracovních špiþek • Využití y stávající j technikyy • Udržení produkþní schopnosti pĤdy • Efektivní využití y okrajových j ý ploch p • Zvýšení zamČstnanosti • Udržení stability y venkova

• Nízký stupeĖ prošlechtČní - nízké výnosy, nerovnomČrné dozrávání, dozrávání • Nedostatek pČstitelských zkušeností u novČ zavádČných plodin • PotĜeba specielní techniky a investic • Nedostatek informací - o pČstování, zpracování. • Odbytové problémy - odbytové studie a pĜíprava produkþní vertikály • Cenové, daĖové a legislativní problémy

Ceny

PĜ PĜedpoklad d kl d rozšíĜení šíĜ í speciálních iál í h plodin l di = vytvoĜení komplexního produkþního

•

Nahý oves - prĤmČrný výnos 2,7 t.ha-1, špiþkové výnosy pĜes 4 t.ha-1. p FarmáĜská cena mezi 5300-5600 Kþ.t-1, v EZ 5800-6000 Kþ.t-1. Kapacita stávajících zaĜízení je vČtší než je produkce a existují další možnosti rozšíĜení produkce i odbytu.

•

Pšenice špalda - Výnosy se pohybují okolo 3 t.ha-1 neloupaného zrna, špiþkové výnosy v praxi a v pokusech dosahují až 6 t.ha-1 pĜi 25-35 % pluchatosti. Cena špaldy na našem trhu znaþnČ kolísá: 4500-5500 Kþ.t-1 u neloupaného zrna a 9500 9500-11000 11000 Kþ.t-1 Kþ t 1 u loupaného zrna. zrna Produkce, Produkce odbyt i ceny znaþnČ dosud závisely na možnostech exportu.

•

Pohanka setá - prĤmČrné výnosy dosahují 1,2 1 2 t.ha-1. t ha 1 Cena neloupané pohanky v souþasné dobČ je 6500 Kþ.t-1 z konvenþní produkce a 9000 až 9500 Kþ.t-1 v kvalitČ bio.

•

Laskavec (Amarantus) PrĤmČrné výnosy v praxi jsou 0,80 t.ha-1, nejvyšší v provozu a pokusech 2,2 t.ha-1 až 4,5 t.ha-1. Cena je 20 000 Kþ/t.

•

Proso – výnos 2,5 t/ha, cena , 6500-8000 Kþ

systému:: systému •výbČr vhodných genotypĤ, genotypĤ •vypracování pČstitelských metodik •hledání možností uplatnČní •zavedení zavedení zpracovatelských technologií •propojení na zpracovatele a obchod •úþinná propagace produkce

39

Náklady na produkci vybraných plodin v Kþ p

Efektivnost pČstování vybraných plodin v konvenþní produkci (EUR) Proso

PĜímé náklady Proso Pohanka Amarant Špalda Oves Podmítka 620 620 620 620 620 Orba 960 960 960 780 960 PĜedseĢová p pĜíprava p 350 350 350 350 350 Setí + osivo 450+280 450+600 450+100 450+1525 450+1080 Organické hnojení (aplikace a hnĤj) 2067 2067 2067 2067 2067 Minerální hnojení (apl. a hnojivo) 3220 2420 2620 2870 2870 SklizeĖ zrna 1660 1660 1992 1660 1660 SklizeĖ slámy (lisování a odvoz) 1040 0 0 1040 1040 Celkem 10637 9627 9159 11462 11097 N Ĝí é náklady NepĜímé ákl d 4470 4470 4470 4470 4470 Náklady celkem 15107 13597 13629 15932 15567

Pohanka

Amarant

Špalda

Oves

Výnos zrna t/ha

3,0

2,0

0,9

3,5

2,8

Cena za 1 t

300

360

800

200

220

Výnos slámy

3,5

4,4

4,2

Cena za 1 t

52

24

40

PĜíjem na 1ha

952

724

722

Náklady

682

Zisk

270

720

720

652

630

68

90

719 5

705 17

Efektivnost pČstování vybraných plodin v ekologické produkci (EUR)

PLOCHY PċSTOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PLODIN Proso

Pohanka

Amarant

Špalda

Oves

• •

RozšiĜování alternativních plodin v ýR s rozvojem EZ od 90. let zavádČny pĜedevším dĜíve rozšíĜené cereálie a pseudocereálie jako je pohanka a proso nebo nové plodiny (špalda, nahý oves, amaranthus a další). S þ á celková Souþasná lk á plocha l h alternativních l i í h cereálií álií a pseudocereálií d álií je j odhadována na 9 500 ha.

•

Výnos zrna t/ha

2,4

1,8

1,0

3,2

2,2

Cena za 1 t

480

480

800

280

440

Výnos slámy

3,5

4,4

4,2

2500

Cena za 1 t

52

24

40

2000

1500

PĜíjem na 1ha

1334

864

800

1002

1008

707

681

637

760

739

183

163

3000

Spelt Buckwheat Mill t Millet

Náklady Zisk

627

242

269

Naked Oat

1000

500

0 1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

40

Rentabilita R t bilit pČstování Č t á í vybraných b ý h plodin l di v konvenþním systému hospodaĜení

Výnos zrna v t/ha Cena za 1 t Výnos slámy Cena za 1 t PĜíjem Kþ z ha Celkové náklady Zisk

Proso Pohanka Amarant Špalda 3,0 1,5 0,9 3,5 5500 7000 20000 5000 3,5 4,4 1320 600 21120 10500 18000 20140 15107 13597 13629 15932 6013 -3097 4371 4208

Oves 2,8 5500 4,2 990 19558 15567 3991

• U pohanky se plochy zvýšily i u konvenþních porostĤ a v loĖském roce dosáhly úrovnČ kolem 3000 ha. • RozšíĜeno R šíĜ odrĤdové d Ĥd é spektrum k V roce 2003 navíc í pĜibyla Ĝib l k již odrĤdám registrovaným v ýR (Pyra, Jana, ukrajinská Kara-dag) slovenská odrĤda Špaþinská 1. • Plochy špaldy dosahují kolem 1100 ha. V ýeské republice jsou v souþasné dobČ registrovány dvČ odrĤdy pšenice špaldy - nČmecká odrĤda Franckenkorn a odrĤda Rubiota vyšlechtČná z pĤvodní nČmecké odrĤdy Fuggers Babenhauser. • Nahý oves se významnČji rozšiĜuje od roku 1988 a našel už svoji pozici mezi pČstiteli i zpracovateli. Registrovány tĜi odrĤdy svČtové úrovnČ ve výnosu i kvalitČ. Souþasná celková plocha pČstování v ýR je odhadována pĜes 4500 ha. • U laskavce se zkouší Ĝada druhĤ A. hypochondriacus, A. cruentus, A. caudautus a kĜížencĤ s A. hybridus. Jeho nejvČtší plochy dosahovaly asi 250 ha v roce 1999, v p j souþasné dobČ jjsou nižší. V EZ se nepČstuje.

Rentabilita R t bilit pČstování Č t á í vybraných b ý h plodin l di v ekologickém systému hospodaĜení

Výnos zrna v t/ha Cena za 1 t Výnos slámy Cena za 1 t PĜíjem Kþ z ha Celkové náklady Zisk

Proso Pohanka Amarant Špalda 2,6 1,2 1,0 2,4 7500 9000 20000 6000 3,5 4,2 1320 600 24120 10800 20000 16920 15107 13597 13629 15932 9013 -2797 6371 988

Oves 2,0 7000 4,0 990 17960 15567 2393

Luskoviny u nás doposud pČstované v omezené míĜe, cizrna beraní (Cicer arietinum L.), velkou nutriþní hodnotu, obsahují asi 30% bílkovin, 8% tuku a 44% uhlovodíkĤ. Z obsahových látek mĤžeme jmenovat chalkonové deriváty a jednoduché kumariny (napĜ. (napĜ dafnetin). Dále se jedná o hnČdosemenné formy hrachu a krách kapucín(Pisum sp.), vignu (Vigna sp.) a pĜípadnČ další druhy. Tyto y jjsou charakteristické vysokým y ý obsahem bílkovin v semeni druhy Olejniny svČtlici barvíĜskou (Carthamus tinctorius L.) olej s vysokým obsahem kyseliny linolové (až 82 %). V souþasné dobČ se pČstuje v marginálních oblastech na ploše cca 5000 ha. PĜevážná vČtšina produkce je vyvezena do zahraniþí. V ýeské republice je registrovaná odrĤda Sabina´, která je odolná k hnilobČ kvČtního Sabina lĤžka, ale obsahuje pouze 27% oleje. Okopaniny Ok i jakon

41

Alternative Pflanzen im Biolandbau (ha)

• ObdobnČ vykazují alternativní plodiny vČtší množství tuku.

1200

• NejvČtší obsah tuku byl zjištČn u amarantu 7,39 7 39 %. % Nejmenší obsah vykazovala pohanka 2,34 % (pšenice setá 1 8%) ObecnČ mají tyto 1,8%). plodiny i dobrou skladbu mastných kyselin s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin

Spelt p

1000

Buckwheat

800

Nackthafer

600 400 200 0 1992

1994

1996

1998

2000

• (pohanka, oves, amarant obsahují pĜes 40 % kyseliny linolenové).

2002

Struktura obilnin na orné pĤdČ ekologicky hospodaĜících podnikĤ v Jihoþeském a PlzeĖském kraji

23 04 23,04

26,42 pšenice špalda jeþmen

4,11

žito 5,73

tritikale oves

19,54 21,17 100 90 80 70

Podíl obilnin na orné pĤdČ v ekologicky a konvenþnČ hospodaĜících podnicích ve vybraném souboru podnikĤ ýR Oblasti pČstování biopohanky v ýR

60 50

% obilnin na OP eko

40

% obilnin na OP konv

30 20 10 0

do 450 m.n.m.

450 - 600 m.n.m.

nad 600 m.n.m.

42

Organic Agriculture and LFA in CZ

Bio Buchweizenproduktion in der ýR

t 600 500 400 300 200 100 0

1994 1995 1996 1997 1998 1999

Z hlediska kvalitativního složení bílkovin je u amarantu (53 g/kg bílk), pohanky, h k prosa a ovsa (46 g/kg /k bílk.) bílk ) vyšší šší obsah b h lyzinu l i v porovnání á í s bČžnými obilovinami. Pohanka 92 g/kg bílk. X pšenice setá 29 g/kg bílk..

Produktion in ýR t

Aminokyseliny

pšenice

proso

zi n Va li Le n uc I so i n F e le uc nil in ala T h nin re on A l in an A r in gin G l in yc H i in K. as s tid p i K . ar a n glu gov ta á m ov Pr á oli n Se T y ri n ro s in

30 25 20 15 10 5 0

pohanka

Ly

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

19 82

19 79

19 76

19 73

19 70

19 67

19 64

19 61

6000 5000 4000 3000 2000 1000 000 0

43

Také obsah minerálních látek je ve srovnání s pšenicí je výraznČ vČtší. vČtší NejvČtší hodnoty v obsahu Mg, K, Ca -mg/kg vykazoval amarant (pšenice setá: Mg - 750 mg/kg, K- 2690 mg/kg, Ca - 370 mg/kg). 5000

mg/kg

špalda

4500

pohanka

4000

amarant

3500

oves

3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Zn

K

Mg

Ca

Fe

Structure of plant bioproduction in CZ

% 70 58,5

60

0,43%

7,48 %

89,4 %

50

2,61 % 0,02 % 0 07 % 0,07

Arable land Vegetable Grasslands Fruit Other G i Grapevine

39

40

30 21,1 20

10

0

plowed buckwheat straw

plowed buckwheat stubble

spring wheat

Infestation of barley root rot (Fusarium sp., Rhizoctonia solani, Pythium sp.) in dependence on forecrop

44

45

BIOREGIO Občanské sdružení Občanské sdružení BIOREGIO Dešná u Dačic 84 PSČ 378 73 IČ: 27029492 www.bioregio.cz [email protected]