ZlIr/ÍNI cls1o
mmm
čm ug{
Jlepostrádatelné při táboření isou
Gráfovy hotové polévky v tabletách Erachová' lrraclror'á s týŽí, lrrarnlrorová se slartlrrou' lýŽová' se zelenltt('lr' dornácl ge zelenlltorr, dornácl zapražená' grrlálová' lrorrlrrrvá' nudlová ' Bez námahy
a d|ouhého
vaření.
A/o
Uý odborný zduod
fotografickými aparáty a potřebami Praha Il., Myslíkova ul. 45 dodá vám vždy čerslvéa prvolřidní výrobky
Fr-. Čermdk a K. Pop,
Nepotřebuiete ani omastku, ani zápražky.
Praha IL, Irlyslíkoua ul. 25.
Každá polévka v několika minutách připraYena k požívání'
Telelon čís-451-64.
Chqete-li kou_piti dobrou výzbroj, kroje dle předpisu, vše co nejlevněji, musile se obrátitl na naši
PRoDE]Nu sKAuTsKÝcH A TuRIsTIcKÝcH PoTŘEB Svazu tunáků-Skautů RČS
PRAHA II., PETRSKÉNÁsŘnŽÍ sKAuTsKÝ DoMov (pouze vzadu ve dvořel)
- Adresa:
Praha, Hlavní pošta, schránka
V
/
l-'
/
lo ol
r
/,/
v
ne,llepším zdrojem proudu Jesl
RADIO PALABA pÁrR A spol.,
aLc. lovárna eleklr. člónků a bslerii
ue 3laném.
srruT-Jr'}ll[
každém
tátDoře'
Pro skautslrý přiiímař
Kde nejsou na skladě, pišle Íirmě:
571.
je lřeba
kaŽdém
stanu
světla, které přinríšíbaterie
Zlatá Palaba!
Ei.x'šťff*ij'1'J,l:lT*T !i':Ť''li"?fÍ?h1''ťT''"'ril,tl"Ií?.1tLt]';#*';1''.1'"lTli"i11$:
UřívánÍ nor'inovlch známc} povoleno pod ěí*' 209.550.
SKAUT-IUNAK F
RoČtlÍxxIv.
pROSINCE
25.
BRÁCHA:
čÍsr,o4.
1927.
ROBINSONI VE SNĚHU. Vzpotnírtk:r
.'Vzhúru hoši ! Vstár'ejte! Všechno nám
to roztálo|" ,,tlrom do Krakorroše a cltl l]enecka!" l'en den isme psali derlni zá;lis jiŽ tra
Labské boudě' dopola zaváté. Zítra na řlřebeny, na noc v l{eIlnerov_
ce, pozítÍ| Vrchlabí-Praha. ]'o byl náš plán na tur5' po Krkonoších.
Na den sv. Sylvestra.
Šplháme
se ,,rozmarinkou" na přikrý svah kého Kola. Potom ila Mužské kameny. Ílro-
Vel_
se po
lla začátky rrašiclr skautů-lyžařr'r.
|edrl. I)obře, Žc nevidinre propast
pod sebou
!
Karlík sc tloÍvostlě co clrvíli otáčí.
Svírá ho zodpovědnost. Sc zaíatými zu-
by, zbystřenýn zrakem pospícliá vpřed'
Ujet 1 krn nctrvá přece takhle dloulto! Vítr silí. Slábncrrre. Mlčírnevšiclrni" ale vItne tlobřc' jsnrc přcsvědčeni' žei blortdíme'
sklo r' okenní tabulce. .lirka leze dovnitř. l-yžc a ostatní za niln. Ani sníh nesklepá'''ánre a jako Roirínson prohlížírnesvo_
je království. I)řevěná.
Komín lrrltov: kalntra americká, lavice. Vnikárne hlouběji. Seno! .leště dále rrhlí
,t'
rr',:b"
Pod nimi kleě; skrčená,
jakoby s napiatýtni svaly' drŽí se, hrbi zétda proti vétru: boiuje
-
.Isme zachráněni.
tryJíme. stavíme sušárnu. Však vlrpadánre. Na Dravé oko nevidím. Mu_
sím klidně čekat až mi rampouclr ÍoŽÍÍÍzne.v
pravém uchu mám krástrou ledovou mušli. Na lrlavě a na bradě ltřebí_
5
ky. Kolcrm línlce kabáht
ledový obojek. Strhár'árn ho po kuscch. Rukavice jako' kost. Za
v|téznéproti Neživému.
I]ívčíkamcny!
dřivi!!
V -okarnŽikrr
y'.1;.}{1'
lnada balvanů' zledovatělých. zasněžených. Čekají tu na konec světa'
ncdokončená
stavba boud.r'. Nahoře fouká vítr rtezasklennými okny.
Do'lů
jedeme jako vítr. ,,Proklatě, vždyt jsenr
krkem návěj sněhu.
tlonem vše na rámy
to čekal." křičícosi asi
sušit.
chem sněhtt'
Nepoěítali isntc na to_ hlc přenocovárrí. Půl kg slaniny, 4 krabice olejo-
půl metťu pod
povr-
Sepisuje
Spravova'li jsme po-
tom lyži ,,nos" v PetÍovce. Cclorr půl ho_
diny.
Pak r]ál; těsně
po
do Rennero"rky. Venku ale řádi Krakonoš. Přivíráme oči. Natalrujeme kapuci.
Nakláníme hlavy proti a iedeme: '.fukeři"Podle levá' pravá. Karlik vpředtr. tl'čo-
Itíčekchleba,
cu-
-
večeři sandwiche, alc chleba ani vÍdět. opatrně scho-
váváme trochu pro sní_
ru se strany. Klobouk skatttský se mi smekl a chrání dobře pravÓ
občerstvil. Př.pínámc lyže. Qhtěli bychom až
uherskélr{)
Nic narrlat. K
posedlý. ()slepujc nás ledem. ale my vesele dál. Jedeme nakloněni 45'' proti vět-
Po chvilcc se vzpalnatoval a
vek' !.i ks
'trochu kru' ÍÍkůa cukrovl pro pět skautů.
ká' se jako
Karlíkovi, ttašenltt vút]cí'tttrznou rtlce. Vjížd.ímedo podjezdtr .lindřichovky. t{rob
zásclby.
salámu, sotva půlboch-
zemské hranici na východ. Vítr zesílil. Vzte_
ucho.
ttle
V
c'arovné
Niktlo se ileodr
vyslovit.
zinni rřirttdě.
ažu je
trl strašlivé siorlrl
Strachuli sc rl Jirku. 'ie rreislabší. .tak rllouho to snese? Na rozccstí Karlík šeptá: ..I)ojď a nic ttcříkej." .Ide rrazdaři;úh vpravo. Mapa visi mu nzr prsoll naprosto zbytečný předrnět
!
.Iiž si atti
netrvědomuji' že jdrt.
A nic' nic!
.Iedna
tyč před
rrárni,'jedna
již přes l ''i hodiny. Jedrr slepě' automaticky; v nrozku mí víři:
za
námi. 'l'ak
.,vpřcd! probůh, tle zastavit! pohyb pohyb ! !" vání: ani krok stratrou! U Lučníboudy odbočujerne od obvyklé cesty. Fukeř. možno-li. ještě se vználtá. ''IJou-rláá." ,,,lak, zc zadrr? Ilouda?" Šeříse. ..'|-ahle cesta se rni nelíbí." Skutečně. Přcjeti jsme ji' 20 kroků po šeptám si. ,,]'o není náš směr." Kolem nás je jednoťvárná světlá Šeď' pravici byla. I)r'rslcdní v řadě teprve' Karlík' ji zastihl. Zacltvěli jsmc se. CoŽ kdy.len řada tyči' obalená ledem, nás vedeNerozeznáváme zemé od nebc. Není vů- bychom iL byli nriuuli? bec obzorrr. Jsou jen tyče a rráš před.'Ah! Konečně. '[o isem rá
-
48
dani. Kdo' ví' kdq jsme!?
Jsme důkladně nantaštěni touhle večeří! 'fo je nějakých kalorií! .lirka ie o<]lradrrje na l7 tisíc. Nebudemc se s nírn hádat! Venku víchřice. Fí' fií' Ííií!jako sirene
zatočil se jekot kolem boudy. Dveře zalotncor'alr'' zaskřípaly; vedle se ozvaly krokl', podlaha zaduněla' svíčkazabli-
kala; rra oktieclr šustil sníh jako hrsti písku' V katnlteclt zvuky naříkavé.plech cinká; zapraštěl trárn. Yitr znovu zaÍva| zt ltázel spoust]r sněhu proti oknům. Inu, už jen nějakélro ducha! !" h'lásí Rešl. Něco připá',DosIršeno |etro ale což,! Odklízímesušárnu a při_ pravttjeme noclehárnu. Ke straně oken stavíme lavici a desku stolu. Na zem arclty papírrr, pllrJ lrlavtr Dytle s drtinamí' Na přikrytí rric. Nanesli isme rrhlí. Á na kutě! Ale Robinsorrům se nechce spat.
'!'eď spat? KdyŽ rrŽ je nárn lrej!? Ale kdeŽ! Tcď teprve dostává Krakonoš co proto a lny si báječně lebedíme, jak děláme Robinsony! A celou boudu máme, heě! A hodtrě to v ní fouká! Panečku! A těch duclrůl col i" v ní. A nikdo o nás
neví! !
GENERÁL LETECTVÍ NAŠIMSKAuTŮm.
-Ťak iá vám'přcju Šíasinýa Nový!"
iiž je dvanáct?" Skutečně. A toprve '"To se snaŽlme usnouti. Ále prkna isou teď
nějaká dubová, saprlote!
-
Chrr.
Na Nový Rok:
Chrrr
_
.,tloši' honéém!! řIoném!" ,,Co zas třeštíš?l" ,,A, panečku, to je dobře, Že jsme tady zůstali; a že jsme nejeli dáIl Ona je vesnlce sto metrú pod námil" ,,To jsme 9ěknÍ Robinsoni!"
Ta bouda byla řleilbaude a ten Syl-
vcstr byt
v
roce
1916.
Rozunlné hosnodařeni ndrodnimi silami
vyžadule od každéhoiednotlipce, aby svole Dřirozené schonnasti |,ypěstovfll h nelvyššlmožnédohonalosti. Zvldšíndrod. malý nrusú se snzžiti. aby neztratíI nic
z
mordlniho bohtttstvi svých členů.Ilnuti
skautské svýni hrdsnými itlearni napo-
mdhd v nelvyššimstanni tomuto hromaděni ndrodnich sil v období vývole tah
dúležitém,lako le věk chlapecbý, Armóda, kterd Ie vyltidřenlm snahy sllného sttitu, býti kttykoliv a dobře přinraven na nebezpeči napaileni, řidi se vtastně
týmž hesletn, lako hnuti skaulské. Mladi nužové, ltntž dostalo se štěstl skautské
sLÁvA BURslK'
]AKÉvÁzÁNÍ l
nevěda. co
ód nlch má požadovati, často stává s_e mliitelem takového, na němŽ obchodník nejvíce vydělává a proto doporučuje.. Pfi středoevropských mezinárodnÍch _
závodech lyŽařských udělal jsem si statlsttku vázání, pouŽitých závodníky při 18 km závodé a wžáda| si o nich posudky nejvýzna'čnějších.Nejzajímavějšídata zdc Wpisuji: Mezl vázánlml. užlťými ve jmenovanrém závodé, převládaly ctyřl druhyl
tluiťíeld(vrchnÍ a spodnl), BerEendal,
dlouhořemenné' Z nlch neivíce uŽÍván vrchní řIuitield. 7e l33 závodníkúmělo: VrchnÍ tluitfeld 54 závodnlel (40.6vo), spodnl Huitfeld' 2a závodn1kt (l5.4%), Bergendal 16 závodníků. 02.03%), dlouhořemenné a Hoier-Elefsen po 14 závodnících (po 10'53%), Hansen 7. Bilgeri 3, zbývajÍcích5 iiná vázánl.
tlojer-Elefsen
a
Zailmavé isou posudky závodnlků o
tom, proě pouŽívají svá nynějšívázání resp. proč jimi vyměnili dřívější. Yltéz 18 km a sdruŽeněho závodu o. Německý i jeho bratr Josef povaŽuiÍ za nejlepšívázání Bergendal. DřlvějšítIuitfeld byl jim příliš volný' ří e-
ák používaldříve vrchní t]uitfeldovo vázánl, ale nynějšÍ Bergendal povaŽuje za mnohem lepší.Právě tak Kurt End_ lir. Josef Erlebach, jevÍtěz 50 km a lE km závodu v II. třídě vellce spokojen s vrchním tíuitfeldem. Koldov_ ský vŽdy použival tluilfeldu: Vrchniho na běh' spodního na skok. protoŽe přidtžuje nohu více u lyže. Bim také. Fr. Donth' vítéz50 km závodu a druhý v
v l8 km' jezdí s tlojer_Elefensenem, pro-
NemyslÍm tím jen krajinu sněhem zaa záÍ(cl pod mrazivým sluncem Takových příleŽitostí bývá u nás, vyjma horské krajiny' po řídku. Sníh zřídka dé-
sypanou
le poležl a 'proto nám' kteří wcházky konáme zpravidla jcn ve svátečnÍden'
bývá výlet zasněŽenou kraiinou slavnostní událostÍ.. Nelekáme se však vycházek ani za dnri mlhavých, za blátivého počasí,vlclrru a chumelenice. Poněvadž jsme byli vždy dobře oděni, vraceli jsme se i z takových rrýprav svěžía veselí a na nikoho z hochtl to nemělo nepříznivého
vlivu. Nikdy nejsme tak uzavřenÍ a bez vydatného pohybu' jako právě v zimě. Proto zimnÍ vycházky. namnoze opomíjené. jsou tak důležity a mládeži steině
vítány' jako v době nejkrásnější. Tábořiště rozbíjíme někde na chráněném místě' ve strŽi, pod převislou ska-
Iou' kdre je moŽno. skrýt se za odpočinku a upraviti si pokrmy. Ty. kdoŽ nevařl. vůdce zaměstnává jinak' aby byli stále
v
pohybu a tak nikomu ze skautů ne_ bývá chladno. Z tělovýchovy vybéřeme cviky s vydatným pohybem a hry často hochy zajimají tak' Že se nezastavÍ a ne_ usednou po celé odpoledne' Samozřejmě, Že skautské hry podrobíme náleŽitému výběru' že odpadaji prvky plíženía pod., které wžadujídelšíhosetrvání v nehybnosti nelro pomalého pohybu. Důležitoupodmínkou zdaru je udržení dobré ná'lady u všcclr úěastníkú.Nezda-
řená hra' hlad a pod přivodí smutnou náladu' všeobecnou pokleslost a s tou nosívá se domů rýma' kašel a podobné příjemnosti, jichŽ veselý skaut nezná. Nerozumným by bylo' vydávati se do
nepohodv bez vhodného oděvu a obuvi' To neznamená navléci na sebe kde jaký šat! Skautský kroj se svetrem a nepro_
mokauým kabáten a dobré boty s vlně-
tože je pevnější' neŽ jeho dřívějšívrchni
nými punčochami zabezpeéínás úplně.
Máto nyní možnost alespoň urěitější orienlacc při výběru vázáni pro své lyŽe' JodnáJi se závodníkovi o získání vázánÍ,
na sníh, tu získáme krásrrré zpestření na_ šgho skautského programu; Zimní hry, stopování, bruslení. sáňkování a lyŽa-
řIuitfeId.
kterým se nejlépe ovládá |vže proto, aby
při závodu ztratil co nejméně energie
ských vyldou našenu letectvi nadšeni Dracovnici, kteři mali iiž tu nellepši nřiDravu, iahou le si možno přtiti nro čest-
nou a odDot,ědnou ťllohu leteckou,
lAR. FA]ťR.
Do ZIMNÍ PŘÍRODY.
Pro nováčka, kupujícího si lyŽe, bývá to ncjt쎚í otázkou, od iejíhoŽ vhodného roařešcní závisí často ieho spokoienost | úspěšnost výcviku. Slýchá chváliti
a
A to ie obzvkiště slažba volenshého letce, kterd vyžatlule od těch' htlo se li věnuli, nelen tělesné zi]ravl, tlýbrž i vysokou l1roveň rtlrat,nich vlasfuostl. tsen Droto nřesvědčen'.že prdvě z řutl skout-
JARosLAv NoVÁK:
přodseda lyŽařské rady S. J. 3. RCS:
předirosti různých vázáni
výchovy, naleznou Droto v armddě len Dokračovdtli a prohloubeni vetiké myšlenhy služby společnosti a naopak armdda ve skautech zdravý a uvědomělý dorost,
a
zároveň nebyl unavován zbytečnou vabou jeho. jedná se nováčkovi o to, aby
získal vázánl, v kterém nejsnadněji
ovládne neposlušná dlouhá ta r|řeva. a jehož úprava * je-li nutná - iesi nejjed_ nodušší.Zdánlivě růzrlécíle isou v pra_ ksi velmi blÍzké.a tak jistě vázánl ieŽ ro nejlepe osvědčila závodníkům. budou i prc eačátečníkyncjvhodněJšl.
Přeje-li nám štěstía zima je
bohatá
ření'
Na ěerstvě napadlém sněhu máme nejkrásnějšÍ příleŽitost seznámiti se s řadou stop. Nezmeškejme ji. neboí staršÍsníh
již nepřijímá tak jasně stop a mimo to bývá jich mnoho a rušíjedna druhou!
Ve vlhkém sněhu jsou stopy lépe znatelny neŽ v suchém a hlubokém a vítr v sypkém, zmtzléÍnsněhu rychle stopu zahladl SáňkrvánÍ upeutá hochy na dlouho. Jc t0
však možno zpestříti je různými cvičoními a hrami. Sáňkování (a ve zvýšené mlíe lyžováni) je nejen dobrou zábavou,
i výborným tělesným cvičením,by_ střením rozvahy a duchapřítomnosti. ale
V přestávce mezi sáňkováním svedeme často bitvu sněholÝnri koulemi' Je_li sníh vlhký a tvárlivý a 'máme_li dosti času. stavíme sněhovou furz. Holýrna rukama bychotn ovšem mnoho nepořidiii a proto nezapomeňme vzíti s sebou potřebné nářadí. Naválíme sníh v balvany, ieŽ kla-
dome vedle sebe
a
a
lopatami osekáváme
uplácáváme hráz, Chceme-li stavěti
dokonaleji, opatřÍme
sl několik
bedniček,
do nichž sníh natlaěíme a Í:ak vyklopu_ jeme ve Íormě cihel a kvídrů.Tu lde práce rychleji kupřerlu. A pak _ slabši družina obsadí hotový hrad a s{lnější podnikne odváŽný útokl Podnikavější mohou si zburlovati celorr
sněhovou chatu ke krátkému obývánÍ' což je však jiŽ úkol trochu nesnadný a
moŽný jen při hojnosti sněhu. Jsou-li dostatečnézamrzlé vody. vypravíme se brusliti někam na rybník nebo na řeku. Několikrát podnikli jsme delšíýpravu po zamrz|6 řece, ale nebýryá to vŽdy věc jcdnoduchá! llladlna řeky
nenl upraveným kluzištěm a četnézÍnraz-
ky, tu a tam navátý sníh a často i veliké nakupené kry staví se náin do cesty. Na ledové p|áni možna sehráti celou řadu
her' jimŽ iízda na bruslích dodává novélto půvabu. Přirozeně nehrajeme poblíže prosekaných nebo slalrě zamrzlých mísl.
Y
zápalu hry snadno se zapomene
třebné opatruosti.
po_
A coŽ ohníčekv úkrytu mezi divoce nakupenými krami' jeŽ tu a tam tvoři malé ieskyňky! Vracíme-|i se za temna domů, jdeme po břehu. abychom se vy_ hnuli nebezpeči' iež hrozí na místech pro_ sekaných, nebo slaběji zamrz|ých. o lyžování najdete v tomto čísle,samo_ statné články. LyŽařské \rýpravy isou
vyvrcholcním zimníclr vycházek a škoda' že pto poměrnou nákladnost nemůŽe se jich úěastniti veškerá naše skautská mlá_
dež. Ti však' kdo mohou si jich dopřáti' neměli by toho opometrouti! Zdůrazňuii:. dobrá výzbroj a stálé zaměstnávání vŠeclrúčastníků dle bohatého
našeho skautského programu jsou nezbytnými poclmínkami zdaru, ale pak naŠihoši budou se záhy cítiti v zimní přirodě stejně doma, iako v neikrásnějšÍm
létě.
se již dávno trerozléhal tak srdeční' Co dál? Abych pravdu řekl, skoro
ČtvtELl:
smích, jako jsme se smáli my.
JAK ISEM ,,ZAVODIL".
Ranním vlakem dojel jsem do Roketnice, v devět dopoledne připínal jsem si iiž |yže ve výši asi 1000 m. Byla veiikonočnÍneděle a na pohraničnímhřebeni
Krkonoš
se konal
padesátíkilometrový
|yžeckÝ záyod' Z Prahy vyjel jsem sám s lehkým tlutnoke'm, ale i ten nechal jsem v lroudé
na Dvoračkách. Yzal jsem si jen ',waterproof", do/ jeho velikých kapes čepicía rukavice a pěkně se mi to stoupalo dál k sedlu mezi Kotlem a Lysou horou. Sněhu bylo hojnost a jakost jeho vzhledetn k nočnírnumrazu dosud ucházející. Bylo mi volně, jak jen můžebýt jedinci brázdielmll širo'u plochu sněhovou, který
zanechal všechny starosti tam ,,dole"' kde je bláto a plno lidtí a za to nalézá
na horách sebe sama a co mu nejmilel-
šího.
Škoda,sníh počínádrhnout
a
proto
jsem rád, když sjíždímk Labské boudě'
bez čepice, s vyhrnutýtni rukávy sjíŽdím
svah přímo k boudě. Za pěkného sněhu přímý sjezd, pro velký svalt je nemoŽný;
však i dnes mi to sviŠtlokolo ušÍa z očÍ mi kane slza za slzou. Neisem ještě u houdy' kdyŽ rychle z ní vystoupí shluk
|yŽců; jcden z nich nese podnos asi s deseti šálky a jiŽ mi volá vstříc: ,,Chcete s citronem nebo bez?"
Projede mnou myšlenka' že se snad domnivají' že bych raohl být. . ,,No tak .. . co chcete?" prosit," - chytám dech i ',Srním-li duchapřítomnost s citronem". -,.raději rrejste příIiš unaven; ,'Tady je..., ani ,
hoďťe koÍlíkdo snělru, aÍ' se nezdržujete,"
Jiní ještě zaznamenávail ,,můi" óas' dokorrce slyšímcvaknout 'spoušť Íoioaparátu, ale poslušen ,,rozkazu" fié1m dál.
a
Až za boudou
maně
si
proprrkám
v
,,úsměv"
vzpomínám, že by se tahle
jsem se bál jeti dál do Pehovky, kde byl
cÍl závorlú' Ale ,'odvaha" zvitězila' obsí kabát' na hlavu čepici. jaká se bere jen clo vánice. a takto zabezpečen proti poplachu, Že přijíždíprvní ze závodníkÍL skoro zezadu přicházím k boudě. kde ale to už je jiná historie. l,ékl jsem
-
Inc. KAIIEL VOSYKA, Poprad:
sKAuT NA tYŽIAcH.
S létom potuchl čÍlýživot skautských táborov, nie však život skautský' Čo je prirodzenejšielro' neŽ pestovarrie lv_ žiarstva skauty' ktorí nernajú už možrtosti Žít pod stanom a u táborovej vatry. Je poťešitelným ziavom, Že sport lyŽiar_ ský preniká do skautskýclr rad, bo nenje krásnejšieho sportu: spojuje príjemnost pobyttl v zimnej príťodeso zdravou námahou telesnou a dechovým cvičením v horskom vzduchu. Počul som, dla zvávy I-yŽiarskej Rady Svázu, Ž'e sa tvotí hojne lyŽiarskýclr krúŽkov v oddieloclr. Vystupuje staťá otázka, či je zdrávo tríštenie lyžiarského hnutia, tvorením lyž. odborov pri Svázu Iyžiarov, pri kluboch turistických' pri Sokole a najnovšie pri skautských oddie_ loch. Myslím, že to nemÓže bÝÍ' na závadu' preto'že člm viac sa sport ten De_
stttje. tím lepšie; iste mnohý z Vás jc zároveít člettom Sokola neb turistic' spolku a vie, že iedno drrrhé rrevyluču je. Každý spolok má svoje tendencie, v našom prípadě vesmes dobré a lyžiarsťvrl len ich činnost prehlbuje.
Lyžiarsťvo medzi skauty je zaistč vŠem milovníkom tolrto sportu vítané,btl ttám zaručuje lyŽiarský dorast dobrýcll
kvalit- Lyžiarsky sport rozdelíme si dla svojej chuti na dva druhy: závodni a turistický. Clrceme_li pestovati závodni sporf, zaisté vyhladátne odbornlé kursy,
poriadané Svltzom lyŽiarov. Naopak tu-
ristické lyŽiarsfvo móŽeme zcela dobre pestovatí v krttltu svojho oddielu. Na Škodu nebude ovšem, naučíme-lisa ly-
žiarit hned s poěátkrr správne a dokrr_ nale, bo pri výletoch do ťažkéhrlterénrr
Výshak na holich' I.yžařstvi něsttlie otlvahu, rozIlodnost,
sebet,Iricltt, t]'uchanřitomnost'
kde se setkávám s řadou známých, kteří příhoda hodila do krrížky''Tři muži ve jsou tam ve funkci kontrolorů závodní člunu". trati. Dosud nikdo ze závodníků není řIorď' horo, vl,soká jsi... hlášen a tak máme příležitost lrěkolikrát Totiž ani ne tak vysoká, jako spíše na MuŽské kasi skočit s pěkného můstkrr. líodnotn nepříjemné je sto'upání skoku ovšem od,povídá nepříznivémtr meny. Vrcholek je zase zbaven sněhu sněhu; za to krásně trhaií se kristianie. a tak iedu po pruském úbočí.Potkávám Milým oddechern je přícho'd prvého pěšíhoturistrr, který vytahu jc hodinky závodníka. Směrem od Martinovky sjiž- a německy mi praví: dí bílá postava; chudák... Za normál- ,,Máte pěkný ěas..." Zase nejsem schopen ani odpovědi a ních poměrů je sjezd od SněŽných lam
jedním z nejpěknějších z celých
horského budem pak dokladnější znalosti obratov, preskokov, zastavenia a brzdenia potrebovaf. Skaut v zime nemá lepšie príležitosti pokračovati vo svojej činnosti t. j. vo styku s prírodotr, než venuje_li sa lyžiar_ stvu. A tiež nelyžiari nesmí zahálat; von
do prírody všicki, do mrazu a snehu. Najr'etšou starosťrrtl bude opatreltic vhodné výstrclie' 'Ie je treba zďiraznil' že v prvom riadě nútno mít dobré topárr-
k}', ncp-romokave. Lyže nejsú rrž prí[iš
drahé. Saty netreba priteplí, bo sa za_ hrejem pohybom, ale v hrbatniku maj vŽdy svaetr a šial pro prípad vetrtr a ne_
pohotiv. Pamatu jme, že základnÝ m pr avid_
Krkonoš několik temp udělám skutečně závod- Irrm iyžarenie v horách je opatrnosť a péěe a i prostřední |vžaÍise tu dost Wro- nických, abych už byl sátn. o zdŤavie. Prl túre nrajme vŽdy zkúše_ chajÍ a dnes se musí i s tohoto vrchu A do třetice všeho dobrého u Dívčích ného vodce a te.ho tieŽ na slovo poslújedou proti mně tři dámy. chajme. odrážet oběma tyčkami, jen aby se mrt kamenů' Tam jelo rychleji. KdyŽ míjínaši stanici, v Už mi není ani podivno, že jedna se dí_ StéŽejnízásatly skarrtské móŽeme salnozreime tlplatnit i v lyŽiarstvu, hlavtte chůzívypije několik douškůnabízenéhová na zápěstí na hodinky. za to ale drupak pripravený", obetavosÍ, Wtrvamu horkého čaje a hned stoupá v úct}'- há volá na mne: ta odvaha sa týrnto sportom cvičí, losť',buď hodném tempu k Pančici a Zlatému ná,,Které nráte číslo?" vrší. Pak v několikaminuiových inter- .Id beze slova si sedárn na rrcjbližšíká- ovšem tiež čilosf' rychlos{' obratnos{' zdravie a sÍla' Spoločné lyŽíarskév:ývatech přijíŽdějí následující a naše spo_ inell. pravy oddielov do hor a lesov móŽemc lečnost se razcházl. Zatim co ostatní ,,.Ie vám snad špatně'/" jedou k Vio'líku, votím cestu k Vyso,'Naprosto ne. A číslo?U r]omrr rnátn vhodne s,pojit s progťamom skautskýtn' pozorovánim prírody, varením a pod. kému Kolu, kam však až nalroru nevy- 242, u límeéku37 a boty 41 '. '" Dívám se jim klidttě do oč,í,orry hledí Lyžiarské výpravy vyŽia
5l
lvAN KOMÁREK, předseda pražskéžupy Svazu lyžaÍů''
LYŽAŘSKÁ VÝSTROJ.
Čeho jest zapotYebi k zdártlému provo_ zování sportu lyŽařského? Dobře a indivÍduelně vybraných lyŽí' holí a účelnévý-
stroje' Vybíráme-li lyže jako zaěáÍeč,níci, nevolme |yži ani dlouhou ani příliš širokou' nýbrŽ volme normální lyži, iejíŽ délku, pro nás se hodící, nejlépe určíme vzpažením ruky. Lyže kolmo k podlaze, na nížstojíme, postavená, musí špičkoudlosáhnouti střed dlaně našívzpaŽené ruky. Volme dřevo, jehoŽ kresba let Íe co nejhustšía běžírovnoběžně s po_ délným Íezem |yže. Té zásady drŽme se zejména, wbíráme_li si levnější jasano_ vou lyži. Nejdražším,nejtrvanlivějším a ovšem nejlepším materiálem Ísou lyže z amerÍckého stromrt '.hikory". Při nákupu holí buďme velmí vybíraví.Dnes, kdy theorie o brzdění holemi je překonanou věcí,
ckěho tvaru jsou jen pro vázátli ,,Bilgerť' a ,,Balata". Se surovýnti lyžerni nejdeme na sníh.
LyŽe nutno impregnovati. Nejlépe lyŽe nejméně čtyři neděle před jeiich potržitímpo tři neděle dvakrát týdně dřevěným olejem natírati a poslední týden dvakrát dehtem napustiti' .Isou různé
|yŽařská bota vyrábíl vyclrází 1iŽ
váren
v
impregnovaném
to lest
z
Íts-
maště_
ném stavu. Přes to však jiŽ před prvni vyjíŽďkou a hlavně po ni mastíme obur' znovu. Jen tak ji uclrováme vláčnou, zachováme si ji pro dloulrá léta a nikdy do ní neteče. Lyžai s mokrem v botě ie tro-
sečníkern!PodráŽku mažeme Íermeži'
kniha. Výše
nikdy tukem. Fetmežová' dobře zaschlá inlpregnace podráŽku ztuži a zabráni to' mu, že tato pod tlakern vázání nepracuje'
Na takto intpregnované lyže nanášíme, chceme-li výhradně stoupati, napříč lyŽc
spod do'sti lehce oblečeni. Volíme ilanclovou košili Dťoto, že spocená nestudí. 'I-rikotové spodkv pod norské kalhoty|
kombinace mazáli |yžI pto různý sníh a
dala by so
o tolll napsati
uvedený prostřede'k zabráli alespoň tomu nejlroršímtr a umožnínám to, že vždy ,,jedeme".
Konečně oděv!
Na lyžíchjsme
ve_
volme co nejtenší.
Zato opatříme lrohy dobře a přes ní silnou ponrrŽkou z neodtučněné vlny neb kozíclr chhtpů' A co se jednou tenkou ponožkott
ťýčeúboru: jsem dalek toho, abych
nezáleži nám ani tak na iejich odolnosti jako spíšena jejich lehkosti, rra správrrré velikosti a do_
propagoval modrý norský resp.
pohodlném upevnění uchopovacích
lýtek a svalů kolen, coŽ nečiní střÍhy jinýclr kalhot' které buď tísní svým Žapílrárrím poil koleny, neb tísníupevnčnímpurrčochy neb lrolenice pod nimi. Jen v těchto kal-
dnes více něrnecký úbor. Jeho kal-
hotám však nevezmu iejich před_
bré hnontáži sněhových taiířůa
trost, Že ponechávaÍi volnost práci
řemenů. Nejlepším nástrojem jest světlý nebo tmavý tonkinový bam-
bus bez kořenů' který zbytečně
váhu holÍ zvětšuje' KrouŽky volme
rákosové, ve spoji aluminiovým
hotách ',norských" jsme ová_ - boty Žcme-lÍ jc řádně nad ústím ovinkami, od spodu neproniknutelně oděni, tak jak |yžaÍmá býti.
drátem neb lýkem opletené a střední velikosti' neboť velké rákosové
v prachovém neb moliš dlouhé a tlw i obyčejně těžké hole závodní, na sjezdu, i kdvž je talíře jsou
krém sněhu zbytečnou přítěží.Pří_
Že nepojedeme na hory s krrfrent, to je asi iaslré. l) o t l u m ok rr s dobrými širokýrni' d'louhými řemeny dáme mirno reservni prád_ lo a nějakou tu šálu' rdněnou vestu neb pullower a bačkory. ještě elek_ trickou lampičku, potřebné vosky' kuklu do vánice' svíěku' sirky, nůž' ol."h o.o, nutné opravy a patřičné nářadíčko pro náhodné správkyNezapomeneme na zásobu ÍeservnÍch ponožek a palečnic' 'Iaké píšťalku tam dáme pro hvizd a pro
táhneme za sebou, unavují zápěstí
ruky. ř1ole. kolmo na podlahu postavené (ne do sněhu zabodnuté) majÍ dosahovati výše našeho oka. Rukoieti holí opatřme chrániči z
gumy neb korku a hleďme, aby prúvlaěné řemeny byly co nejširŠí.
Při
výstupu
iv
rovině jsou hole
naše ratio" a šetříme tím''ultima nejen odolnost to opatřením rrašich
rukou, ale i našich rukavic. tíole popruhy, kořeny a příliš silné hole odmíteite zásadně.
upozornění, kdyŽ kamarád ;vičí skok v mlze. LyŽe nosírne nejraději \a rameLyŽe upevňujeme na nohou v á- Skauti v dalehých zemích severu m,lsi sl,ťli t,ýcvik v pii- nou' jako románští vojáci pušku. zánlm. Dnes, při tom ohromném rodě často provdděti na sněhu a lerlu. nrim 'li choulostivější nosí je na popru- obrrizek rozmachu lyžaÍsÍv1'máme asi 34 ukazule Íinského shutt'ta, který na bruslich cviči vrhttni ur jako četníkkarabinu. V obojím druhů různých vázání' Vyhýbejme lasem, zahončeným ztivaŽim, iež tlt'ú umistiti do terče, případě ovšern dobře svázané a: se těm. jejiclrŽ součástí jest kov hole do nich pevně vklíněné. namalovaného asi ve l,ztlrjlenosti 15 n na leclě. neb nějaké kovové pero a iakýKdyž skoněirn lyžařskou sezotlu, koliv mechanismus mimo přesky' Naše stoupací vosky v llusté vrstvě; je jiclr nelrodim lyŽe něltanr do kouta a nestakrkonošskébalata vázánÍ vykonalo svo_ několik druhů. Chceme_li stoupati i sjíŽ- ránr se po celé léto o ně, nýbrž omyju je je poslání, ale jest již dnes (vyjma pro dětÍ, uŽijeme vosků prtl jízrtu neb vosků ze špínya vosků. napustím ie na vnitřtti mládež) odbytou věcí. Modern1mi |yŽaÍ- pro výstup i sjezd, vtiranýclr do \yŽe po straně lněnj'm olejenr a pěktrě špalíčkem skými techniky uznané a pro nás vikut_ jejÍ délce korkem lreb ještě lépe dlaní. pod vázán|m vklíněnýrn vypnuté, ulclžím ku jedině v úvahu píicházeiíci je epoRovněŽ nejdeme na sníh se surovýtni někam na tnísto, kam nevniká ani vlhko chÁlni vázáni lluÍtfeldovo spodní, vrchní botami. Většina koží.z nichž se dnes ani slunce. i řIaugova kombÍnace, vázáni d\ouhořemenné (myslÍm, Že je to vázánt budoucnosti. ovšém ne pro začátečnlky!) a vázán1 závodní Bergendahlovo' To' ovšem není pro skok a jest otázkou, předčí-li doucího básníka. Není pochyby, že vyTTTERATURA. i pro zitvodníka-béžcedlouhořemenné koná kus dobré propagačnípráce taKé vázánL. pro naše skautské hnutí. MoŽno objednaii Skautský tlenik búsltiku Jiřiho |V'otlzra o b uv na |yže jest věcí pro sebe. Jež- vyšgl právě v nakl. V' Petra v krásn*j v prodejně Svazrr' (l08 str. Cena 15 Kč.) úpravě. Vydal jej br. A. B. Svoisík' kteto oď spodu máme býti neproniknutelně jeronte-Klaqka-lerome :,,IIenr!, ltozo' oděni, jsou bcty základem ''dobrélro bytí" rý k němu také napsal delŠíúvodníslovo, rule litli", vyšlo právě u A1' Srdce, v přese zajímavými názoty na denlky skautů' kladu Vojtisa. na lyžích'Vrc|tolu vskutku nepromokavé obuvi s vloŽeným měchýřem po způ_ na život nováěkú v našich táborech, tta J. Wassermanz: ,,Zlato z Cuxturtcrlcy" jsme dosud nedosáhli' Do_ politické momenty ve výchově i na Jiřílrrl sobu norském Wo'lkra sama. Kniha mladého básníka je rr V. Petra. brých domácích výrobků máme dostatek. řlledme, aby bota byla volná' špičkane_ nadšenévítána obecenstvem i 1rritikou R. Ewald: ,,Čtvero tlěžtlých přdtel" a přehnaně čtyřhranná' aby vázání dobře nejen jako obohaceni Wolkrovské litc- jiné přírodopisné obrázky v překladu K. i-ranty s četnými ilustracemi vyšlo u B. sedělo; to je ideáI boty po stránce vnější. ratuÍy, ale také pro svůj půvab, který'trt Sportovní boty kulatého. t. zv. ameri- dýše líčenískautského ž|vota z pera bu- Kočího.224 str. 24 KČ.
s
52
.Iak je člověku hne'd vesoleji v torn
Á jak kluci jezdili! _ Nevlm zda tak dobře jezdí tam dnes zimní hosté s opra_ vdo,'l.ými lyŽemi, norslcým dresem a v prarrých lyŽařských botách! Ale za to jsme v Loučce sáňkovali. Sáněk sic v dědině mnoho nebylo, až na několik hranatých exemplářů vlastní v:ý_ roby, ale k ěemu bychom se ta,hzli s€ sáňkami, kdyŽ jsme každý měli školni brašnu, nebo aspoň pořádný ,,penál"?! A koneěně _ v každémkoutku dědiny leŽelo nějaké prkno! Jen někdy' kťAvžuŽ jsme dlouho nedostali Žádný výprask, odhodlali jsme se k většímu dobrodruŽství. Některý ka-
krk... sněhových Řoulí aeveitá utekla domů - krěili Zase takové klukovské myšlenky! Bo_ a malí chlapci se u chalup... A že, vŽdyť. za tok mám být jiŽ profeso_ bojovalo se. _ Někdy zabnali Ho'rničané Dolničany
za vesnici a iezdili o sto šesL jednou _ sníh byl Pamatuii se saně příliš wsoko umrzlý a my vytáhli Nasedalo se nás na ně asi devět. dva
Ins. C. BOHUŠ GLOS:
PRVNÍ SNÍH.
(obrrjzek
z
moravské dědiny.)
Sníh! Snih!! Prvni snílr napadt!!!
doly nebo do chlívka a hlídán iako za- jatec. (Dokud si ovšem po něho jeho táta čistém nepřišel a hlídajícístia}i poráairc nena'lak se mi zdá, že jsem zase malým - sekal.) opačně se strany tlorniěanů dělo klukem, jako kdysi dávno... se Dolniěanům. V Loučce tedy llorničan Maně jsem.se shýbl, nabral 'plnou hrst a D-olniěan znamenalo asi tolik, jako Apač a Komanč. srrěhu, uhnětl ji v kóul a napřáňl rukrr . ' ' Ve škole a kdvŽ jsme z ní vycházeli, tlodit?! Pokom?by]ijsmevšichnihodní.jakoberárrci. marád vytáhl z tatínkovy kůlny sáně' I třeba tomu pánovi p.řede -mnou. po ÍÍ,l:^ff'jí': jťÍk;il"i'o'[[*l'.Tl#J; se kterými se jezdilo s koňmi do města, cylindru, nebo této namalované slečince š[áivl nuáo nýi [áz..rv u své zásobárny a my potají vytlačili ie někam na kqpec bílémprostředí! Jak cítíse svěŽejší.
za
-- jindy opačně. A kdyŽ lylo již ne!_ hůře. tu si přivedl některý z poraženýelt z
ť'bmu psa' který pak velmí snadno ví_ tézíc1ho nepřítele odehnal' _ TuŽší boje bývaly o rybníky. To buď
/.' 't
í
z jara, kdyŽ se žáby chytaly a smaŽila žabístehýnka, anebo v zimě, kdyŽ rybniky zamrzly a zač,alo se bruslit. Které straně bude ten den rybník náležet? A náleŽel tomu, kdo byl početně silnější' ane.bo té straně, která měla psa.
.Iak jsem liž pravil: Pes to byla - něco httzná zbraň! Řekl bych skoro ta_ kového jako tank za světové války. Řítil se s naježenými chlupy ď vyplazenýnt
iazykem do řad nEpřátel, Štěkal, kousal všu
a budil
rem! __ Alespoň do sloupu jsern tou koutí
praštil. Zpénéná' klukovská krev se vy_ bila
uklidnila.
Co- však vzpomínek prolétlo rni dušÍ!? Na bcrje o zamrz\é rybníky| Na sněhové války' na lámání ledu a Bůh ví' na co všechno ještě! Ale hlavně na Loučku' na vesnici pod zříceninou hradu starojičín_ ského * na tu milou vesnici. kam chodil jsem s bratrem za války do školy' když nám naši matičníškolu v Novém Jičíně zavřeli a udělali z ní nemocnici. Vám' hochům ve městech, se ani nesní' jak krásný je Život na takové dědině. Ve městě sotva se pohnete' uŽ na vás křičíněiaký strážník. Ale venku' na vesnicích moŽno běhat -po políclr, po lesích
IJruslili jslnc praviclelrtě jen na jedné brusli. Nevím proč, ale v našich před_ stavách to bylo jaksi výhodnější a ji_ stější.Á pak! obyčejně ten. kdo měl dvě brusle, jednu někonu půjčil. A přece jsme litali po ledě jako čerti. 'I'eď se mi uŽ tak dtobře nebruslí a ne_
cítímse při tom tak bezstarostně šfasten" jako tehdy. 'l'o myslÍtn pťoto., Že jezdím nyní na dvou bruslích... Musínt to zkrrsit zase někdy jen na jedné!
tři hoši nás roztlačili a jeli isme! Jako To byla tehdy šílenájízda! s větrem o závod jsme letěti, -až nám ?, \ára?i větru slzy stouply do očí.. Ani jsme sáně ovládnout nemohli. BlíŽili jsme se k vesnici' ale _ ač tam se stále ne byla úplná rovina - sáně jsme a uháněli zastavovaly. Vyskákali pryč, hnáni zlým svědomím. Jen z dálky nebo
jsme viděli, jak saně s velikým hřmotem vrazily do plotu jedné zahrady a jakou
díru v něm prorazily!
Tomu místu
jsme se, jak čert křiži' -půl roku vyhýbali a na velké saně jsme nesedli. neŽ.. ' přiŠ'la pťíštizima. A kdvŽ se sekal lec.! na rybnících! 'l'o bylo pro nás téžněco!! Nalodilo se nás
vŽdy několik na velkou kru a podnikli jsme dobrodruŽnou plavbu.
Že taková tlobrodruŽství, jako vůbec všechna dobrodruŽstvi hochů. neskončila
to si kaŽrJý mú,že snadno domyslit. -Nějaká menšíneopatrnost a jíŽ se kra naklonila a my isme po ní sjell do vody. jako po skluzavce. řlorši ovšem bylo, že cesta domů trvanejlépe
Ia nám nejméně půl hodiny, a to si můŽete představit, jak zmrzlí jsme došli. V pravém slova smyslu ,,zrÍ|Íz|ý i^ko - přišel a ještě rampouclr" jsem pak často k tomu s tou strašnou myšlenkou, co tomu řekne tatínek a maminka.
chytat žáby a sÍnažitjejich ste-
hýnka,- lárnai led, iezdit na krách, o mrskutě děvče třeba do potoka vhodit
anebo na ně vylít alespoň konev vody! o tom všem vám něco povím. - Dnes o zimě. protože napadl právě první sníh a já nemohu myslit na nic jiného' než
na zimu...
Tak za prvé vám musím říci, Že pÍo hochy' kteřÍ chodí ieště do školy' jo
téměř kaŽdá pořádná vesnice rozdělena na několik táborů, řekl bych po indián56q 5píšena několik lovišf. Každélo' viště má své přesně vymezené hranice' své části lesa, polí, potoků a rybníků. 'tak to bylo i v Loučce: od školv nahoru ke hradu byli ,.Horniěané", od školy dolů ,,Dolničané"' Přišel-li ÍIoričando panství Dolničanů' bvl bit' co se do něhe veŠlo'případně tryl zavřen někam do sto_
Ptáte se' zda jsme lyžovali? Ne! _ To tehdy ještě nebylo v modě. Nejvýš tak na Valašsku, na Vsetíně' v rném ro. dišti _ tam kluci už dávno jezdili ',na prkýnkách"- Ovšem, jen na prlďnkáclt z bedny, anebo na drtŽinách z néiaké staré bečky' která se rozsypala' A ovšem že se lyžovalo v papučích! Žádný pořádný Valaclr, poěínaie panem okresním súdcem a konče posledllím pohodným, nechodil v zimě v ničem jiném, než v pořádných valašských Dapuělch. 53
Byl-li tatínek doma, nikdy jsem yý_ prasku neuše|. To byla pravidelně prvá ěást uvítání'A pak mě vzala do práce maminka. Ovšem -- jako všechny sta_ rostllvé maminky... PoloŽila do postele, přikryla ohřátou pcřinou a lila do mne horký čaj s rumem, abyclr se vypotil. Pravděpodobně to'liko její starosilivé péčiděkuji za to, že jsem své romantické cho'utky neod_ stonal někdy zápalem plic nebo irěěím podobným'
ŠurÁNex:
ZAHADA MLHY.
Za svítátli padla mlha. TěŽká' vlhká a zavali|a celé hory mrtvým tichem' KdvŽ
však nad ní vzešlo slunce, počala se
trhati a v cl'rumáčích válela se jen kolern hřbetů a vrcholů hor. Družína skautů ujíŽděla po lrílé'les'trlé ploše promrzlého sněhu ve veselém svittr ranního slunce. Bylo dosti teplo a klidrrc' neboÍ soťva patrný rantrí větřík nyní úplně ulehl.
Sebevědomé ticho vysokých lror rušeno bylo jen slabýrn sykotem lyŽí, sunoucíc]i se po sněhu anárazy holí. Tu a tant ozval se některý hoch ra
boÍ všeclrny ovládal pocit štěstí a nosti.
vol_
Pak následoval pěkný, dloulrý siezd několik set metrů a na to prudké sioupánÍ na horský hřeben, který museli překroěiti' aby dostiltli chaty' kde byl ubytován jejiclr oddíl. Vysoký hřbet byl skryt
v mlze. Po clrvíli stou'pání
a přiklonil k nim
noyěřil.
ucho, jako
by si
sám
Zádllý z hochů hodinek neměl. A přece znovu a znovu: ,,tik, tik tik, --" jakoby neviclitelné hodiny - tik, odpoěítaly vŽdy po čtyřech ranách a pak znovu. to před námi," pronesl polohlasně
''Je ze skautů' jet'Ien ,,Ne, ne je
to
vzadu
.
.. je to
všade,"
,,Kupředu!"
odpíchl se a klesal do neurčÍta. ostatrrí za nim bedlivě lrledíce na zem' aby neztratili stopu předcházejícího. Sjezd trval nápadně dlouho. Rádce několikrátg se chtěl iiž zastaviti, jsa v rozpostupně
pacích' zd,a neztratit směr. Bylo mu však lito zad'rŽeti lyŽe v jejich běhu a proto se k tomu neodhodláva]. Po chvíli nemohlo však býti pochybnosti: kdyby byli jeli správným směrem' museli již dávno rloraziti k nové stÍáni. Za chvíli skupila se kolem rádce celá družina.
bevědomí oslatních.
Ítnuli se kvapně k rádci' Vzápětí nato hyli všichni kolem ,'toho- ' Na sněhu ležel tu hnědý plášť. Vedle rrěho obyěejná húl.
před sebou temnou skvrnu na sněhu' Dívali se zaražené a neodvaŽovali se blíŽe. A zase ozývalo se: ,,tik' tik tik' tik
by je čekalo' kdyby
rozhrnul mlhu, spatřili několik kroků
-
-"
hem do hlubiny. Všichni se zachvěli. Co neor.:atrně
byli
po-
kračovali v iizdé|.Iaký strašlivý pád do hloubi 300 m! Kolem pláště nebylo stop. Ranní větřík zavál vše snéhovým prachem a nartesl malou zfutéi i na okraj pláště. By|o ncmoŽno ověřiti domnětrky, které hoši pro_ nášeli. Sníh nepro'zrazoval niěeho. Jen horská hůl a plášť mohli svědčiti. Zvihli plášť. Tikot se jiŽ neozýval Kapsy pIíště byly prtizdtté... Pak zvedl se vítr a rnlha, která rnoŽná byla svědkem tragické události' odplynula na protějšístěny propasti. Veselé slunce, lhostejné k tomu, co sc zde dáltl'
zalilo kraj. Prohledali okoli, volalí, pískali bez výsledku. Tichá' hladká plo:ha -sněhu, brázdéná pouze stopami lyŽí skautú. ne-
vyhližela oodezřele.*
B
Neinohli se zdrŽovati. Vzali pláŠÍa hůl a btzy Čorazili do boudy. kde líčilisvé
želi, zda mlhové moře nemá někde trhliny, iimž by probleskovala modrá oblolta.' AÍe nikde ni';! Chrrchvalce mlhy' tu hust_ kolent
,,Člověk _ snad ztnrzlý -" seSlova byla pronesena a zburcovala
A o krok dále planina končila trad sráznou stěnou hlrrboké propasti, z nlž zaznival šumot vorly, jež trr padala pod sně-
obalila ie
ší'tu řidši' plynuly dosti rych|e
vykročil kuoředu.
odporoval jiný. Rádcc však hnul se kupředu a ostatlli za n!m' Pojednou, kdyŽ větřík trochu
mlha ve svou vlhkou náruč a čímvíce stoupali, tírn byla hustší' Její jednotvárná, zneklidňujici hradba působila tísnivě i na náladu hochů- Rádce. který kráčel vpředu, obezřetně se rozhlížel' aby ne_ ztratil směr. Jel tudy již několikrát' alc nikdy ne za tak husté mllry. Přechod z prostoru, veselým sluncem ozáÍeného' do nepříjemného tícha byl příliš přikrÝ' neŽ aby nevyvolal stísněnost' Konečně vystoupili na horské sedlo' Mírně svažujícíse ,pláň dovolovala, aby únavnéstoupátrí nahradili příjemnějším sjezdem' Zastavili se na chvlli bez veliké ehuti pustiti se se svahu. Marně vy|rli-
nich, neboí přes hřbet táltl lehký větřík. Bylo tu chladno. nevlídno a mllra vnikala do šatůa proto po chvilce rádce zvolal:
Nebylo možno určiti, zda to přicházl od záhadného předmětu anebo ze zadu čl se strany. Beztyfuná mlha působila na všechny tak skličujícímdojmem' že poč'ali nevěřiti vlastrrím smyslům. Konečně zase rádce prvý se ovládl l
Mistondčehlik br. Jan Novdh ntivšlt\t,ou v ltibořc 8. oddílu pr,lžjiieho (Doplňuierne svťti čItinch tru Zelivce. z posled'niho - čisla ieště obrdzken, který zt]chytg117g
br. mistondčelniha ve chvíli
a
lasné pohady, iak kažtLý z ielto obličele vyčte. Pfitom upozort\uleme, že na obrtizhu z Japonsh,a neni to ottttl bubenile, potulný nruzihant' hterý adpočinku
přetlstavuje br, mistotltjčelniku, ale osoba
v pozadí, přihližeiici a naslouchaiici
ne-
beské hudbě šikmookého uměIre' tenhrdt ot,špm honhtlrente.)
dobrodruŽství. Každý měl svůj způsolr výkladu' ale svědků. kteří by rozhtldli, nebylo. Ačkoli zůstali na horách ještě několik dní. přece nikomtr ncbylo známo, Žc hy se někdo pohřešoval.
Snad kapající voda pod sněhem způso_ bila zvuky tikotu po
velilrým Štěstím.neboÍ unikli smrti, hro.
zÍcíiim z pádu do
propasti.
MoŽná,že také byla ve spojitostí s tou_ to událostí mrtvola člověka, ieiiž zbytky asi za dva rtlky na jaře by|y nalezeny ye zmínénépropasti. TěŽko říci, zvláště proto' že majitel nalezeného pláště nebyl
vypátrán poznána.
a také mrtvola
nebyla nikril,
,,ohavné!" zašeptal jeden z nich a hlas, zdušený mlhou, nesl se zvláštně. nepřirozeně. Nikdo mu neodpověděl. se mi, Že jsme sjeli nepravýrn
''Zdá pravil mrzutě rádce. ,,Musíme směrem"' si to dobře rozmysliti, neŽ pojedeme dále. Kdo vÍ' kam bychom molrli v této mlze zablouditi' Nikde ani hlásku .. ." odmlč,el se. Nasloucliali a Žádný se ani nepohnul. 'I_icho, ien mllra' nehluěně syčíc,ubíhala kolem nich. Ale nynÍ.. . zvuk' který ie krajně ro_ zechvěl:
,,Tik, tik
.- tik. tik -*" neslo a netlumeně mlhou.
tik, tik,
se _tichem, -zřetelně
Bylp to.,.neočekávané a vzrušujícípro zneklidněnou mysl hochů. Podívali se na sebe.
,,Komu to tak hlasitě jdou hodinky?" pravil tlumeně rádce. řIoši pohlédli na sebe, ale žádnÝ ne-
odbovídal.
to nejsou," pokraěoval
rádce,
''Mojena své malé náramkové hodinky rrkazuje
IN MEMORIAM.
zemským. Při odtlíle je činný hudebttí a esperantský krouŽek. oddíl lrraie téŽ Dne 14. srpna zemřel Iiáš nejmladší loutkové divacllo, střidavě s oddíly jinými' jeŽ těšíse hojné návštěvě a skytá druh, sedmiletý Jiří Franců. podlehdětem vhodrrou zábavu. 28" října byla nuv krátké, těžkéchorobě. Byl dobrým slavnostní schůzka sboru, při níŽ sklájej a veselým hochem. Zachanláme vŽdy dalo 20 nováčkůslib. v milé vzpomince. 9. oddil Pa. 3, oddil v I]h. IlradišÍi (Staré město) po krátké přestávce hlásÍ se svojí inten_ ffi6Ě€Éta sivní činnostíopět mezi nás. oddÍl tvoři hlavně učňovéa vládne tu pravý přátel1. oddil v Uherském Hratlišti koná pro ský duch a skautské nadšení. instruktorské rádce schůzky. Ke konci období podávají rádcové zprávu o činPozdrav zasi]aii: Sbor v Nitře za slav_ nosti druŽiny. f)obrou vzpruhou činnosti rlosti odhalenÍ pomnÍku panu presiderrtoje vypsánÍ mezidruŽinových závodů o vi. _ Z Ostravy br. L. Bouše (l0. Pračestný název: ,,PrvnÍ drrrŽina". Tyto záha) a Starý (5. Praha). Z Tater Roveři 1. vody jsou jiŽ přípravou k rozřaďovacím Prešov, * Z vojny v MilovicÍch br. Jos. zár'odům župy slovácké a k závodům VendÍk. 54
ZIMNÍ Úrovny SKAUTA FOTOGRAFA. o\9
Pro dobrého Íotografa amatéra
v zasněŽené krajině vábivá píÍležitostzachytiti f otografickým aparátem mnolrou prchavou krásu, kterorr korrzlí sníh. led a jinovatka. naskytá sc
Bratr B' Glos zaslal nám dvě ukázky ze svých praci. které bu_
rlou iistě Dovzbuzením jiným.
mnohým
60 oiiněný květ bodlóku.
Zmrzld mlha nasedald na stvaly lrdvy.
ffi@*9*í€on9ft*s RICříARD VÁLEK:
NoČNi t-ov.
Dobrod.ružný přiběh ze žlvola iunúkůve
4.
4
Fanďa: Jen jestll jlch nevzal s sebou! Rišg; Nevzal! Zcela určitě net Fanďa: Pravda' říkal, Že jich nevezmr s sebou, ale coŽ jestll se uŽ nevrátl? Napsali jsme přece, aby ho nechali
tlělstvich.
utécl ! šli pomalu k vašemu Nikde se lni lístečeknepohnul. l(íšoltsuď bez starosti! Když šel po dru_ MulS'nt {gmu.jsem PlíŽil se za nimi jako kočka. Jakokénkem putlti shora mě'ičtli světlo. Nu hé na lup, jistě s sebou nevzal cclého jmění. Musí přece počítatis nebczpezemi nhrc katneni, ltÍhve a tlřcva. Pa led.- mile zaš]i, zahoukal jsem a běŽel jsem jsi něco? né straně sclltlt;y ncbo žebřik. Pří t1ruhé k tobě. Našel čím.které by ho molrlo stihnouti. Pestoli sud a na něm svičku. Hromuda Fanďo: BohuŽel, nemolru nlc nalézti. níze jsou jistě tu' a on se pro ně vrátí, Prosím tě, pomoz mi! Nesmime ztratiti oděvů a různých přettmětů, Sktcn mtit,ýbuď ujÍštěn! ani minuty. Co nevidět bude zase zde. Fanda: Máš pravdu, i já tak soudím. klenk:, a tlruhý nenrinadný l,ýchoi!. _ (oba dlouho pilně hledají.) Hltlboké šcro. Ale pochop' strachuji se, aby teď, kdyŽ už jsme skoro zvítězili' nebylo všc VÝSTUP l' zmateno, Fanďa. rtiša.' Jen se neobávei. Ti dva pracuit (opatrně Funďu vchází. svítísi elektr.
.lEDNÁNl
Rjša.. Ano. oba
Sklep twbo onuštěnti nistl,us!.
podle plánu a my ten jejich plán známe lépe' neŽ oni sami.
svítilnou): To je to jejich hnizdo! tlrůza. Jak to zde vypadá! 'laká to jest rnístnost? (Prohliži mistnost. Rozsvíti na sudu stojícísvíčku.Prohledává kouty.) Kdc jen jsou ty peníze?|, (Hlcdá.) Kde jen jsou? Jsem všecek rozrušen.
Fanďa: Pak jest ale zbytečno dále lrlcdati' ÁŽ přijde' prozradí vŠesám' itjša (obcházÍ mistnost): ovšem! _ (Zastaví se v koutě u malých dveří.) Prrdivej se' zde je snad ještě jedcn východ ! (SvítÍza dveře') Fanďu (pÍistoupí): Skutečně! Počkei. podíváme se tam. (Zmizí za- dveřmi a padací volá.) Jsou tu dvířka db trornl světnice! _ Výborně! * VisÍ tu zá-
Aby se tak všecko zkazilo, když uŽ máme zpola vyhráno. Ale ne' ne, pe_ níze jsou určitě zde! S sebou jich jistě nevzal, (Hledá.) Jen kdyby uŽ Ríša přišel. Bylo by mi veselcji. (tlledá') Kdyby se ten dareba teď vrátil| Pozdrav bůh. to by byl hon. Ale' coŽ! Dnes jseln muŽem. jsem -silným mu_ Žem, a zápasil bych o svoji čest i s plukem vojska... (Bolcstně.) Já zlodějem! 'l'o jest hrozné. Kdyby to maminka věděla! Nebo ve škole!
mek a ktíč'Zavru' aby nemohl ittécl.
(Vyjde zase ven.) 'l'ak, tato strana
jest pojištěna!
(MuŽ- e
- vám počkejte, všichnil My pravého vinníka brzy přivederne' (Hle_ ně.)
Ále
dá.) Nikde! Ten to bude míti dobře uschováno.
_
Nesmím se vlastně vůd-
ci diviti' byl-li přisný. VŽdyÍ jde ó dobré jméno skautů a o tolik peněz. Má zcela pravdu. (U schodů hluk. Fanďa uskočía ztrasne.)
vÝsTUP 2. RÍša'Fanďa. RÍšo(opatrně vchází): Fanďo, Fanďo! Fanďa (vyide): Jen pojď. pojď! UŽ ne-
trpělivě čekám' (Rozsvítí.)Co jest? Vl_
děl jsl le?
',Podivel te, zrIe lest snail legtě východ!"
leden
(ÍŠa.'Nejsou k nalezení. Fanďa: opravdu. už sl neumím ani před_ staviti' kde by to mohlo býtl ukryto _ Poěkej' snad v tom sudě?!
(oba prohlédnou sud.) _ ani zde nejsou.
RÍša.' Marnost
vej se ood kaŽdý kámen!
(Pllně hledají.) 55
_
Dí-
Riša; Sláva! se jeu, iakou tll - PodÍvej maji zásobárnu. To jsou jistě ti dare. bové' kteři tu uŽ asi měsÍc řádl v co. lém okolÍ. Fanďa (vdžněJ.' KéŽ se nám vše šfastně aŽ do konce podaří! Do smrti budu na vše vzpomínati a vždy tl budu za tute pomoc vděčný. Zachwal jsl se věru jako junák a věrný přítel. Riša.' Však jsi mi také již stokrát všelf-
jak pomohl. A ootom, vŽdyt Jst mým nermilejším přítelern, mým bratrem jak bych ti v nouzi nepomolrl? VŽdyÍ ani ty bys jinak nejednal. Nezapomínet' Že jsme junáky.
Fanďa (vÍele): Máš pravdu' Žádne, na
bezpečíby mě neodvrátilo. abych ti dokázal svoji velikou láskou a přátel-
sví. Skočil bych pro tě do nejhlubŠí vody a i svrij Život bych pro tě dal.
(obejme srdečně Ríšu.) RjŠa.'Můj ncjmilejší přítcli' jak rád vŠe to slyším. o tom si ještě pohovoříme' viď! Jaký máš plán?
řttnďa: Podívej se. Já se s.:hovátn zrle. (Ukáže na př,hodné místo.) 'I'y půjdeš Dod ony schody! AŽ se vrátí. nesmíml ani hlesnouti. Necháme |to jíti zgela klidně až clo chvíle. kdy sáhne pro peníze.
úkryt.
Tím nám prozradí ie jiclt
-
(jša.' Ano' dříve se nesmímc ani hnouti. (Prudce.) Pak rra něho Co alc dál?
-
skočím!
ř'ulďa: Ne. ne! Jakmile zvínr úkryt rtašich peněz, vystoupím proti němu. zku-
sím to hodně zprudka, abych ho zastrašil. Uvidíme! Ty, prosím tě. če_
kej vzádrr
rni!
v záloze. Bude_li zle, pomuz
/(Íštr (clkamŽik
stojí a divá se za F'anďou. Potom zhasnc světla a jde na své mí-
sto. Připravujc se.)
(Oba hoši skrěcni čekají.ohvlli iest hlu_ boké ticho. _ Nálrle je slyšeti dunivé' Rišu: Už jc
ryclr!é kroky.) tu. poŽor!
VÝSTUP
Smejčil (lezc vŠecek rrdýchán dovnitř): Áby do tolro tisíc láter! .Iak se to jerr moho státi?! VŽdyf tam bylo jako po
_
'|'oho lrlrrpáka mají
po-
lnoc byla maÍna. _ Ale. coŽ!- Ještě lepší. Prclrnu sám a pcníze mi zůstanou! (Ohcc rozŽchnorrti v lucerně svět-
lo. Vyškrtá bezvýslcdně několík zápa_ lek. Nemůžerozsvítiti.) Krajc patalion, všecko jc vlhký' právě teď, kdyŽ po-
l(iša.' Čckat rnám? Nevílrr. r'ydrŽíln_li to klidně. Neclr tntte' Fanďo, na něho, uvirlíš.Že vše rychle a šíastně skončí' ťutďa: Ne, RíŠo'to jest rnoje práce! Však i ty budeš míti dosti na starosti
- mi ho je líto' Však by .lak
Ócn.
to
byla pro něho rána, kdl'by se penízc nenašIy. Raději ani nevzponlínati, co vše by ntusel vytrpěti. Něktcři poclry_ llovati, protoŽe zloděje ncvitlěli. Alc ani
já jsem zloděje neviděl a přecc jsent ani chvíli o poctivosti jeho ncpochy_ boval. .- A proč? _ Márn ho rád a
ho jako nikoho jiného ua světě. po_ Ano' to jest pravé přátelství -máhati! Kéžtty jiŽ bylo všc šÍastně zná:m
- Býti junákcm zttamcná ponebezpečí. máhati. Kéžby jiŽ bylo vše šíastně za námi!- Co musel za ten večer vytrpěti! _ Nejde? (Naslouchá.) Ale iá mu vše vynahradím. Budu mrr nejvěr-
nějšlm přítelem a neuděIám bez něho ani krričku. Však tatínek říká' Že lep_ Šíhohocha nezná. Takového přátelstv! nutno si váŽiti. _ Áha' jde! fanďa (rychle vstoupí): tlaló' Ríšo'v klubovně je živo! (Úzkostlivě.) Co ne_ vidět bude ten druhý zde. Rychle na
svá
mÍsta ! Nezatromcň.
náno!
/(jša.' Fanďo'
ty se
co bylo
ujed-
clrvěješ. (Přistoupí
(odkvapí na své místo.)
hochy)-:
ostatní, já chci mltr-
' fanďa (ulekaně pohlédne na Ríšu, vpad_ .
ne): Atro' tny necltceme! Vydáte-li od_ cizené dobrovolně, necháme vás svobodně odejíti.
Sneičil (Směje se): I ierr zavolejtc _ mné už ie všechnrr jedno. Vám dvěma peněz ncrlám. (Mlrrví klidně' ale při při tom bystře naslouchá a oba hochy
vv
- nalrolobrádci, takhle
těŽké lrorlc') /tanďrr (rrstoupí k
Ríšovi): Zpět! Arri krok! A peníze.... (Vrhnc se pÍoti Smejčilovi a vytrlrne rntt peníze.)
RÍša(postaví se do bojovného střehu).
Smelčil (nlávne prudce holí a zasáhnc F'anďrr po hlavě.) 'I'u lnáš! (skoči do výklenkrr a chcc rrtéci drrrhýnr výclrorlenr.)
Í'uttdu (se zapotácí a klcstre k zenri. Pc_ nÍze svírív ruce.)
,tíša(běŽí za Smejčilem a rychle zavřc
Postaví před ně bednu): Vy_ vyhráno! Jakže? Fanďo. co ti jc? sly- Fanoušku' -šíš!'(Vrlrne se k druhovi' zvedá jeho
,,Penize sen, atú hrok vice!" spichám. Konečně! (Rozsvítí.) Snad - Že jsme byli dva. Ale čerr ani nevědí. těm khrkúnr rěř! Mají nclsv jako vlčáci a než sc člověk rladě.ie, lest v pasti. Kdo by to v nich hó
Nač ty lradry? (Praštísc všímlra zem.) Vezmu jen peníze a pryě, pryč, dokud jc čas. SkočÍrra příltodné místo. nejlépe proti r'andovrt úkrytu a hrabe
v
zemi.)
f'anďa (vyskočí.alako blcsk stane před
Srnejčilem): Pcníze scm -- ani kroku více! Smeičil (rrlekán vyskočí):Alry do toho!
(Dá rucc vzhůru.) Fanďa (velitelsky): Ustrrpte na tři krokv od peněz! tlned! Smeičil: Jen nc tak zhurta. chlapečku. Já se tak brzy nebojinr! Jerr si penizc vezmi, iit jiolr uŽ ncchci! (Dává ruce
r'ttnďa (ráztté): Nepokoušejte se o
ďpor!
k F'anďol'li a vezme ho za rukrr.} VždyÍ Venku jest ,posila! Dvacet Junáků stojí vše dobře skoněí. Počkei' víšco? u východu a chytí vás. - něh-o prvnÍ, ano? Smeičit: Nech mne, půjdu na Ani tně nenapadne! Funďa kkoéía schne se pro peníze): U
}rlemoŽno. oni .
vit se všemi!
pozoru
chytat? Mnc? Starýho Smejčila?!! (Surově.) No, to lste si to důkladně popletli' (Joe t< výchcldu a chopÍ se
brtrle nčrctl
Chudák Fanďa' jc všecek zni-
(íša(zmateně):
jste clttěli'
ftjšo.' Máš pravdu! Drlnl ncrtí daieko.
brrdeš,
tv
zavolejte
.
nuty púl. KéŽ v klubovně vše dobře skončí!oo tomLt asi řckne Rtrdlíček? ťunďu: Myslírn, žď bude nutno. abychottr
bude posvíccní!Dlouho pálta dělati tte-
je oba
(bystře Snejčil '[ak
Smeičil: Zavolejte jen zavolejte! (tllrrěně se zasměje.) řlahaha mne
(UkáŽe pěsti.) |:wtďa: Mě pálí tváře jako oheň. Í(jša.' Jest zde svítilna? (Jn bude téŽ ruíti světlo! tsudeme ho ntoci rlobřc pozorovati. I"'antla: tIleďnrc, abychom lto tlostali k <jtruhému východu. Skočí-litam. zavřome tyto dveře a btrde chycerr. Na_ horu nemrlže! ,(iša (dívá se na lrotllnky): Za clvé Ini-
Fanďa: Vrátím se okamŽitě (Udctcio.) Rlšu (připravuje si úkryt): Počkej! 'I'o
me peníze' které nám b}'ly navečer odcizeny. Víme' že jste se vloudil do naší klubrrvny a peníze si odnesl.
uabjatě pozoruje.)
|tjšg.' Všecek hořím rIedoěkavostí' UŽ kdyby tu byl! Podívcj se, jak se lni ruce zcela rnimovolně V pěsti svíraií.
slyšeti. Jest ticltá noc.
Rjšc.' Turly to, holečku, nepůjde! Udělášli ještě krok, zavolám ostatní a pak je s tebou amen!
I:undu (opét rízné):Konec zábavy! Pe_ nize ni okamŽitě vraÍte' nebo..
Věř mi!
sc šli podívaii ven. Snad
Smejčilovi v cestu).
Smelčil (překvapen stane)'
Srneičil lzaražené)zCo vlastně ode nrnc chcetc? Kdo vás sem poslal? ťanďa (stavé se před Smejčila): Chce_
3.
Smcjěil' předešlí.
vymřcní'
ftlšo (vzchopi se ve svém úkrytu, skočl přcd východ a postavi se neohroŽeně
se na útěk). ř'anďa (hlesktlr.vcltle za níml: Stůj, stúi! 56
hránrr. I'anďo.
a hladí ho.) Přiteli. hochu zlatý (uvolní mu šat a poslouchá srdce)
hlavtr
_
ani kapky vody tu
ncní.
Snlejčil (tluče do dveří a tropí hluk).
Riša (odbělrnc se přesvědčiti, zda Smej-
čila zahezpečil.) KéŽ by rrž přiš|a
rnoc
Ílo-
!
VÝSTUP
4.
Vridcc, ostatní junáci a
přerlešlí,
VůtIce: Zdc jsou! tloši. světlo! Crl jest? Co se stalo Fanďovi? /(íša.'Vodtt' rychle vodu. hoši! flonza: lhned! (Uchopí starý hrtrec a bě-
žípro
vod[r.)
je raněn na hlavě. ()mdlel! Vfulce (shýbá se k Fanďovi): Ubohý hoch,! .lak se to stalo? Jelt RÍšo;V zápase s tím lotrern!
/{jšc.' Fanďa
rychle vodu!
-
Honza (piinese vodu): Tak, zde voda!
A venku čeká strážník.
jest
Vůdce: Kde máte toho niěemu? Uprghl
snad? JtÍšo(namáčíšátek do vody): 'Lam jest _ ve výklenku jsou dveře _ jest chy_ cen. l)ejte pozor! (Utira Fanďovi hlavu.) Vůďce s něholiha ftoclry (odeidou ke dvc_
řím a opatrně ie otvírají. Potom vytáhne Smejčila za límec a vede ho
k východu). Vťultp: Do klece' kanárku, do klece! Jeden ptáček už tam zpívá. (Vyvedo Smejčila ven a zakrátko se vrátí.). (lloši se staví kolem Fandi.)
/{lšo: Počkejte. hoši! .lděte dál! Ošetřím ho sám. (UtÍrá mu ránu a oživuie ho.) VfuIce: Co se tu vlastně dělo? Pověz mi přece! klu- Toho druhého isme v bovně cltytili. (dívá /{iša se do Fanďova obliěeje): F_an_ (Vypravrrje') Penizc ďo! Fanďo! tu tryly skryty,-nemohli-jsme jich naIézti. (Mluví přerývaně.)
peníze máš v rucp!
l'y
jsi, kamaráde.
omdllel. udeřil tě ltrozně do hlavy. viď!
(Hladí jej.) Potlívej sc, vše jest zase
dobré. Ty ses hochu
hrdina.
bil' jako velký
tni jest dobře, počkejte! R,ttlliček: tÍoši,at žiie náš l'anďa! Ať žije velký náš bojovník a statečný jrr-
Vttice: Co dál. mluv' Ríšo!
nák
!
Af
Žijc!
Hoší(nadšeně): Slává. Slávrl
ltíša.'KdvŽ se ten ničema vrátil, drŽcl lto Fanďa dlouho v šachu. Potom mu vzal naše penÍze a chtěl mu zabrániti v útěku. ByI poraněn a klesl k zemi. _ Jděte dál' hoší.vzduch! Potřebujc vzduch! Vúrlce: Hoši, odstupte! Ríša;Stáva. otevřel oči! Fanďo. hochu můj milý. podível se, uŽ je zase dobře' (Vridce s Ríšou posadí Fanďu na beclničku. Podpíraií ho.)
Vúdce: Fanďo, hrdino, pověz. bolí tě něco? UblíŽil ti? Mluv! ťandu (s|abým hlasem): Co iest co - Ah, se tu děje? (Sahá si na hlavu.) jsou peníze? uŽ vírn. - rrKde jeho nolrou a lrladí rnu (ílšo(klekne ruee. Stírá mu pot.): Portívei se, všichni jsou zú'e| Zlotléi jest chycen. A
Vůdte: F'ando, neměi nám za zlé. My věříli. Že jsi poctivý hoch. Podívcj se' vŠese stalo tak náhle a tajemně. r^unďu (podá r'údci peníze): Zde js
Na zdar!
Futttíu: Zde. Ríša'já neÍ on zaslouži cltvály. ()n zachránil Deníze a tnně sna
- se obejmou.) (oba lroŠi Hošj (volají nadšeně): Sláva RíŠovi! Hip, hip!
At Žijc naše slirvná
dvojice!
AÍ Žije Fanďa! Vútlce: řloši ! Dncs jslne mělí velký detl. Zde bralíídokázal[' Že z nich skau-
Smeičil mejvne prutlce holl a zasihne Fanilu po hlavě.
ting vyclroval hotové muže. (K oběma hochlim.) Vám' hoši' velkélro vaŠeho činrr nikd.t' nczapomeneme. Rudliček: .Iá' paneěku. věděl. jak se to vše skončÍ.Dalo nám to hodně práce: ale jell kdyŽ jslne to vyhráli. ' (Opona.)
VI. KuRS ÚsrŘEDNÍ LESNÍ Šnory7927. Irsní Školado svélro pátélro resp. šeninách. si získala jiŽ tlostatečně důvěry'
stého kursu. který se konal letos o prázd-
ao
dobrém výsledku tohoto letošnilro
Íčozšířcnyka.pitoly: Skizzovárrí
rodě, box, zákopnictví (kde
v
pří_
rrrn
staveb a rozličných rrkázck provedelltl prakticky prry rozsáhlé tnrtsettnl). prvnÍ
ÚLŠ. Sjclo _se ttás lrodně a zavltal mezi nás i br' náčelník Svojsík. prlčasí rrepřálo jeho pobytu a l]ohužel' tak. prohlédnuv si tábor a stavby ntostů i lntrseutn' lnusil sc s námi vŠetni
abso.lventů
kursu nikdo nepochybuje. Letošní pomoc' dekorativní prácc a kreslcní obtlkurs byl jubilejnírn' nebof je tomrr pět ltaceno o řadu praci (ttltertrů), v táboř: rrclrýliti k ',táborovérntr oltni" do vclkého let, co účastníciprvního kursu sc seŠli vyrobených, L ttichž, některé jsou oprav_ stanu. v Jemčinské oboře. A byl oprav
!
57
I-AD. tlÁBA:
BAŤou SKAUTI VE
P
k
za|oženi skautského oddílu
zamlouval sc způsob dobrovolné kázně skautsklé' došlo k neshodám, ale tÓ ne-
ZLÍNĚ.
bylo by věci na závadu, kdybv bylo
ěinnost odrlílu oclrabla. ale na jaře po'čalll
v závodech fy Bata ve Zllné stal se při se opět s výlety, sjezdu skautů v tjhcrském Brodě v roce V červenci r. 1926 obrlržel isem prol925' Pan továrník BaÍa, který si již střednictví bratra Svěcha rovněŽ místo dávno přál výchovu mladých mužůvc v závodni tiskárně a první mojí starostí suých závodeclr vésti na ptldkladě skau_ bylo zúčastnitse Života oddilu. A kdyŽ tingu' poslal sí tcnkráte do Brodu pro br. Svojsika, který spo|ečně s br. Nebeským
za měsíc odešel br' Svěch ze závodu. byl jsem ntrcen clrrlpiti se vcdení sám'
jedno nezbytné totiŽ skautská klu_ Byla nám- sice správou závodu
bovna.
přislihcna' ale closurl se tak nestalo. l'aké letrrí táboření dělnictva Batovýclr
závotlů, kttlré bylo přáním pana chéfa, je dosud v plenkách. Dělníci a dělnlce většinorr v čas dovolené rozjedou se do svých domorů' až na skauty. kteří prbŽijí svou dovolenorr v táboře ve rolné pří-
rodě.
Skaut,rrg ve Zlíné,přes to, Že účastníci
mají nad lIlavu povinností v zá.vrrdě i vzdělavacÍch. má všechny zdárné podmínky k svétnu rozvoji a těšímese. Že
s příštínlétern dojde k novétnu roa_ machu skautských oddílůi k tábořeni dělnictva v době dovolené. ,i51
tru-vnrrL
,_i
Záiezd' s jugoslavskými planinkami na ZbraslaY.
zAF: , DATťL lltAUl
l; P; Í.Y'*l"lj'T; lgl', rt '':t 2to iYE'lct.0Bl' lYA
^
poU(ŇA
prÍDfi4ítt
Jednoho srpnovélro dopole
se před kláštcrem skupina skautek _ to pražskéskautky přivedly jihoslovattské sestry, aby jiIn ukázaly i okolí praŽské' Zbraslavský klášter lrrob p
Plott, Buťot,ýc'h tol'úren v den předntiŠky br. ndčelníku. V popředi br. Ncbeský, s' Januštihovd a hr' Svolsít.
a sestrou .lanuštikovou siedttali s nlln. čclto bylo třeba pro začátck. Btzy náto konala se ve Zlíně také přednáška bratra
náčelníka.
Vúdcem BaÍových skarrtů stal se br Svěch z Mor. ()stravy. jenŽ obdrŽel místo v závodní tiskárně' 17. prosince 1925 měI ve společenskémístnosti lnternátu
Se soultlasem sprívce Internátu, pana Klugeho, uspořádal jsem v neděli 19. srpna se zbývajícírničleny oddílovou schůz_ ku a s centÍálníln ředitelem, p. Čiperou. jednal o potřebách pro skauty. ll. záíi bt la vycházka do Vizovic. 18. záíi na Velehrad a Buchlov. Na oslavu 28. říina byla v lnternátě skautská besídka za pií-
Přemyslovců *_ slavný památník českýelt dějirr. Vstává z trosek.
Cyrila l]artoně_l)obenína. Pi. stavitelová Nyplová vzala si nás laskavě na starost a provcdla niístnostrni kláštera i bytem
p. Bartoně, hotovým to museem nádhcrných starÓŽitných věcí. Zauiaty proclrázely jsnre rozlehlí'mi sály, obcivovaly rozhled z okctt, o|lrazy
i ostatní výzdobu
a hlavně lásku, se kterou je krásné rlílo
pracně zachraňováno. Je to opravdu ,,Z mrtvýclr vstání"' A rny, Češky,lsme citily, jak je toto misto spjato s našimi dě_ jinami, bylo náítl tím milejší a tím více
cítili jsme nebezpečí, ve kterém bylo' kdyŽ nádtrerné sály byly proměttěny v sušárnrr, páno.
zdi
Droraženy. nádvoří zas}'-
Byly jsrne rády. Že múŽeme se sestráln planÍnkám poclrlubiti, Že nalde se v Čeclráclr člověk. ktcrý nelituie tak ohromného nákladu na věc, která ,,nic nenesc", bylo nám dobře i při jejich chvále ěeské pohostinnosti, nad krásně ozdobeným sto_
a nádhernou hostinou' k'terou pÍo nás rla! p' t}artoň-Dobenírr vystrojit.
leiryr
I]uťovi skuuti při ukutlttttii 27. březnu
přednášku,,Výchova občana republixy skautingem" a ihned získáno bylo 25 čle_ nů' tedy skoro polovina tehtlejšíhopočtu mladých rnuŽů. [)nes ovšcrn jest jich rra 600. Skauti ubytováni byli v jedné svět_ uici a br. Svěch horlivě Šiřil mezi hochy
myšlenku i kázeň skautskou. Přes zimu
1927,
tomnosti pp. učitelůa vychovatelů a l50 mladýclt muŽů. Po besídce přibylo členů a zttoyuz|izeuá. skautská světttice stala
se vzorem osňnácti jiuým. 27. března v obchodním domě fy Baťa s pěknýrn úspěchem.
uspořádána akadernie
JelikoŽ některým pp. vychovatelůrn 58
ne_
Vzpom'nka na výstavní ananasový dort zůstane spjata se vzpomínkou na Zbtaslav, víďte, sestry planinky. Odpoledne' přes deštivépočasí,které nás po celou
dobu návštěvy sester pronásledovalo. ztrávili jsme vesele na Havlíně zpěvenl a tančenímkola a večer isme si mohly s uspokojenilrr říci. Že 59 nám výlot povedl.
Z letoštti Lesn! škoty skaattl: (0d leva a od shora.) 1. Účastnici l|eunianu. - 2. Účustttici kursu.-- 3' Přirodotlisné zhountdni. Při vyučovtjtti. 7. Polední otfi'očinek. - 8. Lekniny na rybnihu' s tlruhé strany. - 6. 9. Přiieztl bratra núčelnika'-
1. Pohted na t(ibor, _- 5. Pohted na ,dbor
JAK SKAUTI PRACUJÍ.
Co na výchovné soustuvě zvané skauling na Drýý Dohted zaulne i laickéllo Dozorovatele, ie zaiisté leho pracovni l)ohotovost, ieho připravenost a co neivice vtjži, térněř neotnezenti obětavost leho čIenů. Llstuiice i clennimi listy' nachtizine řutly přinadů, htle skauti nelen prueí Dnnrchli, ttle při tonl sy,ou otlvahau' neohroženosti a sebeobětovdním se přinlo vyntanenali. Nebude listě na škotlu, ttřipomťneme-ti si tettto význačný rys sleautslté výchotly neien pro ,,osvěženi puněti", ale i pro přiklutl a vzor. Ilrst utltilosli u tločinfl' skautshých tltin iu bude snutl ,,ztibuvou a poučenínť',
Katastrofa na Mississippi. KtlyŽ Mississippi zalila cclé své údolí na sta a sta čtverečnýchkilometrů' byli to skauti. kteři se první ujali záchranrré a podpůrnéakce. Podává o tom zprávu Frank N. Robinson, ředitel tiskového
dohled. Skauti dali pracovníky, vůdce a osobní výzbroj. Podle smlouvy bylo jiln
pracovati po pět hodin během dne na těchto zákopnickýc|r
ceDh.
Už v r.
a orientačníchpra-
1924 dvaatřicet ,,orlích skautů"
razilo první upravclrfir stezku v Yellovstone Parku. Práce byla vclmi oceněna správou Národního paíku a bylo v ní
odboru Národního výboru organisace Boy Scouts oÍ America, který byl vyslán, aby spolu s obvodovým v:ýkonným v r. 1925 pokračováno vybudováním cenáčelníkem řIarolrlem W. Lewmanem sty ke Olacier Parku. Pracovalo devatenáct''orlíclt skautů". prostud'oval vykonanou skautskou práci Y r, 1926 byla práce olrrožena lesnítn při této katastrofě. Po svérn návratu do New Yorktr praví požereÍn, který se lam rozzuťil. V RaiM. Robinson: ',Zjistili jsme, Že jako v nner National Parku pracovalo 45 skautů každépodobné situaci, tak i zde dostali ze Seattle a vybudovali stezky do míst se skauÍi na vysokó mÍsto v práci po- aŽ dosud nepřístupných' rnocné. oni i jejich vúdcovébyli voláni Na ochranu přírody. k slu{bě na stech míst a poslechli bez otálení. PÍlbéhza příběhem mohl by se Načněme z jiného soudku! Některé vypravovati o skautech, kteřÍ pracovali kraie Spojených států byly letos zamo24, 48 a dokonce i 72 hodin bez přeruŠení,bcze spánku, podle okolností' iimž řeny housenkami tou měrou. že z toho jinr bylo čeliti. Nespočet znamenitě vy- hrozila úryl'ná zkáza stromovi i křovin.
Dravených
a
dokonale vedehých táborů
rrprchlÍkú svědčil o vysokém stupni táborrrické zručnosti a pohotovosti |lgnů 5kxu1-
ského lrnutí. kteři je vedli a spravovali. Úchvatný příklart součinnosti na zá-
c}tranných pracech podal ,.Dusty Bul_ lock" vůdce ,6. odd' z Clarksdale, Miss.' který po celý den i noc brázdil motorovým člunem zatopený kraj' sbíraje uprch_ líky. t}ylo zjištěno' že se svýrn tnotorovým člunem dopravil přes 700 osob do
bezpečí.
ohromný tábor u Laíayette. La.' který jeden čas hostil ůéměř20.000 uprchliků' byl veden tl. F. Coteyem' výkonným náčelnlkem míst. sdruženív Evangeline. Pomocníky jcůro byli skauti. Na jedno
koncentrační stanoviště přibylo několik set černochů_uprclrlíků,prvc neŽ byly po_ staveny stanv a z netrpělivosti počali se bouřiti. E. E. Ballard. náčclník sdruŽenÍ v Delta, organisoval narychlo s černo_ chy provisorní schůzi a metodistickou po_ boŽnost a tak podařilo se mu získatÍěas k postavení stanů a zabrániti neshodám. 1'ýŽ vedl pak tábor rrprchlíků v Deston, Miss.
V úloze průkopníků. . . Něco jiného' z oboru méně traslckého. Ve Spoj. státech jsou někte'ré kraje prohlášeny za maietek národní. t. zv. reser_ vace či národnÍ parky. Těch nesmí se rušivě dotknouti ruka člověkova a jsou pod státnÍm dozorem. Je to na př. Ye-
lowstone Park. tlot Springs National Park. Glacier Park, Mount Rainner Park
a
jinéa
v
těchto parcích divG. ké a panenské přírody bylo svěřeno,,orlím skautúm", kteří touto čínnostíbyli po_ věřeni samotnou vládou. Letos soustře_ dila se práce na olacier National Park. od l5. do 26. srpna třiatřicet orlích skau_ tů pod vedením výkonného náěelníka R. G. Matthewse z Everettu, Wash.' tábořilo
Budování cest
v clacier Parku a
pokračovali ve vý-
stavbě stezek, počatých v
r. 1925. Lesní správa Spojených státrl opatřila jim dopravu' rnýžlvu' stany, nástrole a
Boje proti tomuto ,,housenkovému moru" zúčastnilise i skauti a to měrou velmi
značnou. Zpráva podaná ústředí Boy Scouts of America ukazrtie, Že miliony housenek a hnízd vajíčekbyly zničeny přiěiněním skautů za tohoto taŽení a tak zachránény tlsícc stromů .- majetek národní _ od jisté pohromy. Skaut Kalakowski z Rosslynu sebral 14.625 housenčích hnízd a skaut Albert
Grefenstein z Central Park zhubil 12.047 prsténcůhouscnčníchvajíček.oba byli odměněni první a druhou čestnou cenou za luto práci, vypsanou okresem Nassau. Deset oddílůskautských a Worcester, Mass., sebralo více neŽ 50.000 housenčIch lnizd, ktlyŤ. byl vypsán o to závod. John Erickson sám scbral 5.900 hnízd' což by| rekord při této ,,sbírce*.
Stejně
v
Brirlgeportu, Torringtonu,
Middletownu, Manchestru a Ansonii byl boj proti housenkám veden skauty. V
Manchestru šest oddílůzničilo 62.000
prsténců vajíček'z toho skaut Wiliam Vince sám 7.398. Tak na jaře skauti prokázali neocenitelnou sluŽbu Íarmářům a tírn zajisté i celku, zabránivše katastrofě' která by měla vzápětí zhoubu. zejména ovocného
stromoví.
Pro skautskou výchovu.
A nyní něco prtr bratry činovníky. V New Yorkrr nrěstě dosáhlo 3.710 skárrtů prvotřídky. Pěkný důkaz pronikavé prácg na uýchově hochů. Ovšem i výchova vůdcůje značně úsilovná. Tak na př. výcvik skautských vůdcůbyl konán
posluchači bez rozdílu náboŽenského vy_ znáni' ktcré tu ovšem nelrrálo Žádnou roli. Podobné kursy konány při Letní škole v Cliff řloven, v Lake Champlain, N. Y. na pobřeŽÍ PaciÍiku a v St. Edward Col-
legevAustinuvTexasu.
Hrdinné skutky. Ukončím skutky skautského hrdÍnství.
Pět hochů skautů poděleno bylo
Národ_
ním výboretn americké skautské orsanisace čestným skautským odznakem za
hrdinství a sedmi pÍiznán byl diplom zo prokázané lrrdinství. od t. ledna je to jiŽ 17 odznak'ů. a 28 diplomů, o něž srl skauti zaslouŽili záchranou cizího Života s na_ sazením svého'
Třináctiletý skaut tíarold tlerrtnan z
Portsmoutlr, Ohio' dal za svélro přítele Život. odzttak odevzdán byl jeho rodi_ ěům. Due t2. bÍezna Herrman, ktcrý byl dobrý plavec, vrhl se oblečen do Pong
Creeku, aby zachránil tíarry Eckfelda. který byl strŽen vírem do náhonu. Dvě stopy před cílem opustily ho síly' kdvž
tonouc{ nešÍastníkcho'pil sc tlerrmana a strhl jej s sebou do hlubiny. ()dznak zaslouží| si i Williarn Srrtlrer|and, osmnáctileťý skaut z Danvers. kte-
rý zachránil rJvé ženy před utonutínl v rybníce. obě ženy sestÍy _ probo_ povolav řily se na ledě a tu Sutherland. na pomoc čtrnáctiletého Williama Monti'
poloŽil ŽebÍ na led a razil si cestu k to-
noucím, ač led byl sotva lla palec sílný. 'Ieplota byla pod nulou. Podařilo se mu vyvléci obě ženy do bezpečí. Archie tlowell. třináctileťý, a Samuel Lancaster, šestnáctiletý, dostali odznak za záchranu šestiletého Brorvnie Neimeyera, který tonul na jezeře Kempcr dne 17. ledna. tloch-sc probořil na lc
řicet stop od břehu. Jeho výkřik o pornoc uslyšeli jmenovaní skauti. Přispě_
clrali. Lancaster sunul se napřed, co ÍÍo-
well se zavěsil na jeho nohy. Lancaster uchopil Brownie za vlasy a vytáhl jej
na
led.
Orlí skaut Richard Fitzmorris,
z
sedm-
Roslindale. Mass., zachránil z Charles River, který padl do tůně' kdyŽ brojej rlil řekou. Fitzmorris vylovil a umě_ |ým dýcháním přivedl k Životu. Za podobné ěiny vyznamenáno bylo jiných sedm skautů diplomy. 'I'akto se pracuie v cizině! A nynÍ' jak u nás? náctiletý
patnáctiletého chlapce Marchanda
'lu bude
rrejlíp, bude-li kaŽdý zpytovati
své svědomí a uvědotní-ti si' jakou
mě_
úspěchu. katolických .'lctních školách" péčÍ rou o n přispěl našernu hnutí k ukáŽe se pravda jasvazu Kolumbových rytířů.Kursy by|y Při troše dcůrévůle pak ko olej nad vodou a nezbud€ nic neŽ vedeny bratrem Barnabášem z Křestanu těch' kteří si doznají, Že práských bratří, který byl vyznamenán od- přitáhnout jejich byla lichá a ialová. znakem .'střibrného ltuvola" za činnost, ce
při
kterou vyvintll jiŽ dříve ve výchově
vridcfi.
Jeden z kursů veden byl od 21. do 28' května v Savanah, Ga., dva kursy konány byly v Notre f}ame od 5. do t5. a od l8. do 29. července. Těchto kursů při Universitě Notre Dame zúčastnilise 60
L. SoBoToVÁ:
U AMERICKÝCH SKAUTEK.
rni, značltějšischůzc. Zkrátka všccko ve vel_ bod' kém slolrtr' něhož se všecko točív.celostátní Po jeclné večerllípřednášce nárn před_
V přislavu. Paní Rippilr
zdá se
Že skutečná hlava, rlrrch a- jakýsi
kolem
:' vy_ vedli žfilmovaný mezináróání tábor.'kte_ konala záslužný skutek tin't,.ž.e ná.tn.p-o- rý-bvi ó pražai'ináóÍ v_Ženeuc. Při ěe_ slala naproti do přístavrr-jedrrrr,vclmí..šL sT<e -besed'ě, již našc úeaslnice tančity k_ovnott skautku. '|'a přivedla .celníka, v národniitl ilioilcii tá'vž-_.t'ió.ázoéít aby _p'rolrlédl naše věci, vyhleda-Ia agen_ nesťrniitó póctrvaiou" išóň si ňino vzpota 'sbírajícíhotelegrarny. opatřila- zava_ ňňóia, iát'si šesiiv i-riot'ootnoiii ctrt'ÉIv zad|a a poyoz, zkrátka všecko' č.elro je .,liit iéi dví kroje o riči' áb-ý ši íu-uíi_ potřebí' aby člověk zhl,tečné dlouho ne_ tum -íreostávitrl'" :at tv'i'oió" vípáááň' 'vsěóiiv" "I'o tedy lrylo prvé trěcl v přístavu. t.lvuv ió_ bvsiě tomri oÍganisaci amerických skautck
mé shledání s ameríckou-skatrtkorr tkánÍ velmi nlilé a rrŽitcčné.
- se_
*
Ve skaulshént domot,č, Za dva dtty prl příjezdu jsetrr se šla ohlásit do skarrt-
ského, dontova' abyclr parrí I-'iooin poděkovala. l}J'1u ,.n rlen lnimo město. ,,Ucltvátila" mě tedy jin;i skautka_činovnice it Dťovedla h'ned celýnr domem.
přízerrrí ma jí inÍorntačrríkancelář' skladiště proclcjny a velký sál pro různá
V
shromáŽdění. Všecka tři ncbo čtyři poscllodí zabírajíúřadorny. .Ic tu oddělení
resistrační'účetrlí'redakcc časopisu lcIli pedagogické, pracujíci Íen na vý_
American Girl, ietro adrninistrace, oddé-
chovnýclr otázkác|rl d,včíhoskatrtingu
tlddělení pro, správtr stálýclr
a
táborů:
Camp Andree a Caurp Edith Macy, kdc .se loni konala ntezinárodní kontercnce. Hlavní stan zaméstnává přes l00 sil, vesměs dobřc placených. Dúm dnes uŽ nestačí,prclto přikoupily dům sousední' kde měly zatítn jen pro_ rlejnu. Právě se pracuje na jeho a
dj;iv
"aátvt 'elý
Výročni přelúidka' menhatattských V každémstátě Spoiených států mají kaŽdoročně přehlídky. Při loňské
skauteh.
konferenci isrne vidělr' dvě: v Bostonu a poblíŽ Ne'ň' Yorku. Tato se jim lrodně rlodobala, jen je předčila počťem skau_
tek. 'Ientokrát iich bylo pohrornadě s vlajkami skautským'i a státními, v2tyčenívlajky' vystoupeni
Řekla bych, žc ttl bvlo'ztramenitý
pad pořadbte|ek právě po stránce chodní.
ttá-
ob_
'Io se mi na našiclr americkýclr scv téhle věci tak dobřc
strách tíbí'že se i vyznaii,
Jak si hrají ameriětí šotkové. Je zajírcavé. Že ,* zcmi. kde neměli
cjsařri' králů' ani kníŽat' si mládeŽ libuje v pověstech a hrách, kde vystupuje krá-
lovna, priceztta nebo aspoň Ílrinc. Tak jsern viděla hru, kde královna se_
4.500. Paráda
víc přiblíŽí' je
tlívčíkarlcly' neméně ntž 20 bubnů a
vázktt a má jírn oznaěit na zen]i kontury hradrr. Vůdkyně šo,tkůpřivede královnu
trurnpet, které dělalr' ohrornný hřmoi a vyvolaly vclké nadšení. .lcdelr oddíl předvcdl vedle jakýchsi prrlstocvikťt i ,,tance
všech nárorlů" (jat si své vystoupenÍ pyšně nazval) a různéskupiny a ltry. NejpůsbbivějŠílrlbylo' jejiclr přestrojení' za šašky,jcŽ dodávalo icjich vystoupe_
rrím lrumornosti' Pak ovšenr lta takovýclr přchlídkách neohybí nikdy odevzdáváni odmětl ve formě pollárů. sfuh na vlajky, odznaků
vítězem.
Nebo kaŽdá šestka dostane kus prtr-
(všecky se jí rrctivě klaní), aby si jeden vybrala. Pak každá šestka dostane kartičky s nakresleltými květinami a vy-
sází okolí lrradu. Královna si vybere'
která zaltrada se ji nejvíc líbí.Atd. (ŠoL ci se v tomtcl případě učí.které květiny rostou poblíŽ' proě, atd. Vůdkynétotiž šestce řekne, Drclč nevysázela zahradtt dobře..)
Ukázaly mi ovšcm i hry bez vznešc_ ných osob. už adznak za Vůdkyně napsala tolik písniček, kolik zásluhy a nrá-li 20 odibor. zkoušek)' taci. lrylo šes1ek' vždy písníčkuna papÍr ur_ jeŽ pátý Skautky, dovrŠily rok svého čitébarvy. ,,Ko'ik jstc daly za tcn prvý, velký skautováni, Papíry roztrhala, pomíchaia obcšly ve dvojicích sál mezi pani ilim?" byl dar Edith Macy, ,,To jeŽ po stra_ a rozházela po klubovně' Každá šestka dvěma stříbrtrými stuhami. z našiclt, skautskýclr Dracovnic." iedné sebrala útrŽky své barvv. sešla se vc (Camp Edith Macy daroval po jejím nách lryly llcseny, a dostaly stříbrný pá_ svém koutě' útrŽky sloŽila a spustila _ přišíti sek, který na si smějí rukáv. jeii jcjí rimrtí skautkám mtlž, k uctění hned písničku.kterott tak ÍozpoznalaI Pohyblivý špalír rangers v nlodrýcli unijcdné památky") Takový dům na z lrlav_ ních avenue. nedaleko 0rand Central Station' to rrž představuje ltczkou sumrr
rlolarů.
Odnášín si letošní ěísla Anrerican Girl
a pozvání na va1né sltromiížděnískautek z celé Unie. slíbit'šl'že přÍštl mé návštěvv
brrdou
delší.
.
GÍrls Scoals Natiottul Ctntventiott
P
dní před zaČ,átkan byly
z
a
přcdnášeli. VŠeclrny rjámy zc spoleěnosti, ktcré jsou lnístopředsedkyněmi olga-
v
Něktcré celty odcvzdávali důstojníci
snad protcl, žc slavrrost byla v ohrom_ ném sále kasáren. Policie byla zesílena ko[ent kasáren: aby řídila arrta. jcŽ na skautky čekala,
Přehlídkott. jížsc zúčastlti|y deicsátky valného' slrronráŽděltí, zakončeno jeho
Oolurnbia University
rrisace, vystřidaly se
službtt.
desetiletou
na
stroj.
Univcrsitill Drofesol paedagogiky
si zasloužily pásck zlatý za
ir ally tlchrálrila při přechodeclr ty' ieŽ šly pěšky' aby použill. jiných dtlprav_
všech autobuseclt vylepetty velké plakáty. vítaiícÍskautky Unie drr New Yorkrr. Všeclrny schtize a předrtáŠky konaly se v mczaninu jcdnoho z prvýclr hotelů novoyorských v neiŽivějŠíčásti města. Velký sáI na schůze, jichž se zúčastnily všecky' druhý sál na výstavku' řada ma_ lých sálů na schůze komisí "_ kolik za to pořadatelstvo zaplatilo isem se nedo_ věděla. Všecky reÍeráty a debaty byly doslovně zapisovány. Protokotistky (placené síly) psaly na stroiíclr, podobnýclr rnalým psacím strojům. Morseovotr abccedou tla ttzkých (asi 6 cm) proužcíclr papírtr. Viděla jsenr po prv'é podobný profeso,r lrygienv
formách, drprovázel pět skautek, které
_
tak se olicielně jmenrtie ono valné shromělo progÍam na čtyři dny.
máždění
zlatých orlic (tento o'dznak lnůŽe dostat
prvotřídnÍ skarttka, nrá-li
předsetlání. Čel_
né derriky poslaly své Žurnalisty na vý-
ních prostřcdkú.
zasedání. Výstullha
.
rrelr.yla skatttskou výstavkoLr
našeho drrrhu' Především tarrt skautská prodejna vyloŽila všecko' co prodává. A bylo toho lrodně: od nejrnenších sou_ částek krojú až po stany' postele do
stanů (jedncxluclr9, skládací
s
matracc-
mi), knihy, hodinky atd. Ale i ti. kdož inserují v American oirl,
tam vyložili rrkázky svých a jejich t1lamínky si
výrobků. odnášely nejen plné rucc letáčků(jako u nás z ve-
Skarrtky
letrhů). ale i balíěk;' mýdla, prášku na přípravu selé, tuŽky. zrc'ídka, bonbony, llotysky' rrkázkové baliěky těstovin, ilu_ strované sezllamy knih 'pro mládeŽ atd. aid.
Tedy nebyla tu ukázka skautské práce
tím ani nechtěla -r'zorkový trh.
výstavka být
6t
_
alc
Čímdřív spustila. tím lépe. Nebo: Vůdkyně rrzvěsila po klubovně nápisy jako: lékárna, drogerie, řezník'
papírník atd' VvprávěIa o mamince, kte_ rá dělá doma to a to, potřebuje k tomtt to a to a šoici běŽeli ke krámu' kde
věc dostatl. lze tLt kterotr tlru ,'lla fartně"' kterou naše skautky s oblibou hrají, upravila vůdkyně šotkům pro klubovnu tak' že je nostavila do dvou řad, co nejdál od sebe' KaŽdý šo_ tek dostal papírek se jménem, které zvířátko rná představovat. V kaŽdé řadě byla řekněme' jedna koěka, ieden pes atd. Podle zslukú, iež to zvířátko vy-
dává' se
k
ti dva šotci měli sejít a
|Jéžet
vůdkyrri. Velmi rárly hrály tuto lrru: Šotciv krrrllu' jeden má v ruc-e hů|. Vůdkyně hrála
cokoliv na klavír. Sotek holí třikrát za-
írrkal a podal hůl sousedce. která rrči_ nila totéŽ. V'ůdkyně kažrlou chvilku přestala hrát. Sotek. ienž v tom okamžikrr držel lrůl, vypadl ze hry. Vůdkyně vystříhala z heďvábného papírrr tolik Žab' ktllik bylo šotků'Každá šestka rněla Žáby své barvr/' Jeden šo_ tek r;o rlruhém způsoboval pohybem pohlednice vÍtr. kterým se Žába postupně
do krulru šestky. Která šestka rněla nejdřÍv všecky žáby pohromadě,
drrsta[a vyhrála.
MěIy pak řadu her, souvisejících s pís-
ničkami' Ty. bohužel. nemohu reprodu_ kovat. dokud je neuslyším víckrát.
jímat i bývalé skauty hodně starši a Že nám vyhovuje moŽnost utvořit si organisaci a správu klrrbu tak' jak potřebujemc jak se nám hodí. Pracovni a zdbavni kroužky.
I)r. MlRA Mt.ADÉ.l()vSKÁ:
SJEZD SKAUTEK V ŽENEVĚ. (V srpnu
Neznárn vhodnějšího města pro mezinárodní sjezrly neŽ Ženevu' Půda sama dýše tradicí sbratření národů. Dívky zc
všech dílůsvěta vyslaly sem své delesátky, x5u si podaly ruku k spoleěné práci, aby podle moŽnosti uskutečnity
společnésvé ideály a společně se těšily z života, vzduchu a slunce' 340 dívek zde bylo pohrornadě z 22 různých národů, se svými zvláštnostrni. se svými různými zvyky' ze scveru, jihu, východu a západu, a přesto. že člověk zde sll'šel všcchny možnéřeěi, přece nás něco spojo_
valo
v
jednu velkou -cesterskou rodinu
.Iistě' že jste iiž uhodlv. co nás pojí, vždyíjste rovněž skautky a znáte vý-
znam našehcr hnutí' které teprve tehdy plně chápete, když vidíte, Že i skautky
z
neivzdálcnějších krajin' různých národností, s rúznými náz'ory na život a světi' stejltým zpúsobem tábořily v parkrt Ariany. Švýcarskéskautky spolu s Ancličankami jiŽ před našímpříjezdlem v}'hradily ostatním skautkám místo a postavily stany. CeIé tíbořiště roadělily na deset menšíchtáboťů. které byly veden:' většinou Aneličankami a z č,ásti též
Švýcarkami.Československé skautk3' $poil|u
s
Belcičankami, několika Ansli-
čankami z Walesu, třemi Švýcarkanri a
2
Luxembtrrěankami bylv přiděleny do sedmého iábora. s vedoucí miss Winser, která projevila živépoclrooení pro naše
I927.)
jinorr jámu na vodu
z
úmýr'árny a spa-
lovač a latriny. Společný byl vodovod' zvlášt pro nás sem zavedený se Šesti kohoutky. Již z pouh'ého vyjmenováni je patrno, že s hlediska zdravotního byl tá_ b
jím, že jsme měly zvláštní stan
ambulančníse dvěma ošetřovatelkami. Vše bylo vzorně udržováno v čistotě a pořádku. ovšem. některé věci byly pro
nás nové a zase jiné bychom chtěly opraviti' lllavně otevřený plamen v ku-
chyni nám nevyhovoval
a často jsme
vzpotnínaly na naše táborové postele. Většinou jsme spaly na zemi na slnmníku, který byl podestlán nopromokavou rllachtou. Tu a tam jsem viděla skládací
lůŽka' ale nikde našc po:tele snad ta_ - materiál' ké proto, že zde nebyl p
- a význačnétím, Že jsme nivého počasí mohly pouŽíti téŽ teplorr .'odu pro naše špinav'é ruce. prádlo a nádobí. TéŽ ostatní zař1zení usnadňovala rrdržovánl čistoty. tak na př. jáma pro tnastnou vodu byla přikr.yta organtýnem, aby tam ne_ mohly dívky vlévati s vodou
crdpadky
potravin a rovněŽ to byla ochrana proti mouchám.
Vclmi se nám zamlouvaly jejÍeh sta_
zvláštnosti a zÍskala si skupiny, což nebylo tak snadné, když uvážÍme.že většina neuměla pořádně
s dvojatou střechou ovšem pro naše poměry příliš - Pro deštivé dny jsme měly dva luxusní. r'elké (asi 50 m2) stany' kdc lsme mohlr
lámala franštinu. Na mezinárodrrim táboře to nevadí, neboi perfektní znalost
bez lrbrusu), každá musela přes celý
nřízeň celé své
anglicky a naše miss kromě ancličtinl' ie'r
všech řečíse nevl'žaduje. stačíčástečnl'r znalost ansličtÍnya íranštiny neb němči_ ny. Naše delegátky znaly poměrně nejvíc řečía mohly býti úěastny na lrancouzských. anglických i německých debatních kroužcích' 'takže' isme se o všem mohly informovati. Však o tom až jindy a dnes s€ vraÍme zase do našeho tábora v Arianě a prohlédněme celé zaíizenl. Na mÍrnémsvahu nejr4ýše stranou byl
postaven stan velitelky všech táborů.
milé miss Shaules. Dole byly rozestaveny ostatnl tábory. Každý tábor měl svou kuchyni, obytné stany a umývár_ nu, totiŽ stan se čtyřmi oddělenýtni llmyvadly, pak jámu na mastnou r'odu. EŽJN. 18. (}' S. Rrno:
o
správu a umožnit jim chápat skatlting sc stanoviska muŽů a ne vidět v nich stále ony zelené nováčk.v' kteří před lety přišli a jicltŽ pý'clrotr bylo' Že dovcdou uvázati ambLrlančrrí uzel nebo .,dračíslny_ iku"' Proto svobodu staršímbratříln' kázeň sice, ale také svobodu' aby mohli hnutí. _"
níti schůzky' hráti hry a jísti. Naše
iídelnl. byly obyčejně pod nějakýtn velkýtn stromem. Stůi by| prostřen (ovšem
a svůj význam
pro
Nemohu než opakovat tato krásná slo-
podle své zálíby, Máme klubovní kapeltt, márne krorrŽek vzúělávac', který o,cřádá přodnášky, debaty' exkurse' většinou přístupné pro skaut'1' z oddílů.Máme krouŽek taneční,který pořádá v nejele-
santnějším sále Brna klubovni taneční veěery; rnámc krouŽek fotoamatérů' kte_ ří disponují temnou komorou. kter<.ru si sami t, k'ubovně zříiili. Pěstuieme v klu_ bovně stolní ten'is, šach a jiné hry" chtr díme na výlety. To je ve velmi hrubýclt rysech vnítřníěinnost klubu' který má vyhovovat všem členům'Chceme, aby
každý' kdo přijde mezi nás' našel zdc
vše, co potřebuje a co ho nejvíce llaví aby se u nás cítíljako doma.
Služba skautingu.
Ale potonr přijde práce' Vzali jsrrre si službu skautinsu, který je nám nejblíže. oddílům našížupy. Ctrceme iim být staršímibratry a pomáhat jim, kde se po-
moci dá,
v
dobré shodě
s vůdci. Každý
rok na jaře pclřádáme a soudcujeme velmi rozsáhlé a obtížnrézávody o sborovott vlajku brněnskou, podle závodního řádrt tlámi navrŽeného a propracovaného. Zří-
dili jsrne a vedcme kancelář brněnského
jVlístníhrr stlružení:tnáme vlastní prodej_ rru skautskýclr potřeb, pořádáme závo
třeba. Jsmc připťaveni jíti ještě dále. jak skautské zákony nám káží.Vždyťnelnusí být nejlepšim skarttem ten kdcl má
rla progralnu ty nejexotičtěiši ncrvinkv a rekordní počet Výletů.
ohěd zůstati na svém místě. obsluhu mě_ ly dvě dívky zvláště k tomrr rtrčené.
V táboře měly jsme ještě dvě slavnost-
rrí místa. jedno bylo zcela na vrcholktr svahu. Byl to stožár s vlajkou, které jsme denně vzdávaly hold a druhé místrl bylo samozřeimě ohniště pro táborový oheň, uprostřed ohrazené velké louky. Tam jsmc ve dne předvádělv tance a menšívýstupy. Veěer jsme zasedly t, ohně a zpivaly písně. vlastní i cizí' jak kdo mohl. Byly jsme jako velká rodina'
se společným skautským idealismem _ s vírou v šíastnou, tršlechtilott a krásnorr budoucnost.
NAŠEMKLUBU.
Kdo si chce udrŽeti staršíhochy a ''kdo bv toho nechtěl, poškozuje tlašc hnuti _ musí jim dát rozumnou samo-
ocenit sanii sebe
tt3'. světlezelené barvy.
V klLrbu jsou zíízenykrouŽky. dtt nichž každý se můželibovolně přihlásiti
telttly vétjěl o ro'/erillgtl a přece dal jsent rnu tehdy program skoro totožný s uvá_ děným v této zaiímavékníŽečce, bohuŽel rrveřeiněné teprve leto;' Pracovalí Jsme
tchdy docela samoctatně. nerněli jsme vzorů' pouze chnf k práci, rlobrou vůli a snahu dokázat' že i starší skauti, kteří pravidelně odcházejí z oddílů'prostě pÍoto, že í sebe rozmanitějši program
za 5 roků se omrzí a nebaví, mohorr docela dobře sc up[atniti. Založilíismc klub Old skautri a dnes jsme Dodivul'odrrou spojkorr oborr těchto směrů. Máme oldskautskou organisaci a roverský
va br' .l' Nováka. která pravi v dgslor,u program. Máme oldskautskou samospráke knize P. B. Nevilla ,,Rovering". nebot jejich pravdivost se mně velmi přesvědvu a roverské heslo ,,Služba". Jsme old čivě projevila. Před dvěma Íety založil skauty proto, Že jest nám hodně víc než jsem v Brně klub old skarrtú. Málo lsem 16 roků, že hodláme do svého středu při_
Not,i clva hraničtiři. Vysoký skautský stupeň,,flraničáře" přiznalo Náčelnictvo Svazu na základé zkoumáni o splněných podmínkách bratřim .Iar. Hířovi a Květoslavu Pecinovi z Liberce.
V V
Paděbrudeclt založi|i prvá Vlčata. Litotnyšti uspořádali zdařilý skautský večer, k jehoŽ zdaru přispěl D. lesní
Paulcr. který hrál na dudy.
Tahé l, Prešově pfikrďili k organisor,ání Vlčat' Mělo by se tak státi všude' kde je k tomu zkušená slla vedoucí. Br. K. Pecina z Ml. Boleslavi píšeProdejně: ,,Torba, kterou jste mi poslali. ie
za 50 Kč velice pěkná a laciná. Zde ji za to vůbec nedostal. ostatní věci jsou v pořádtku. Děkuji Vám z:t bych
rYchlou obsluhu." Po světě chodi podvodrrý skaut .l o s e f Jadoul a vymáhá pro sebe podpory
na své laciné živobytí.Všude jej jako skauta odmítněte a podpory ků oddílu mu nedáveite.
z
prostřed-
lltidanha
Zelený skokan jsem, Žába rrejsem, po lesíclr bělrám, zajíc nejsem, svůj domek rra zádech nosím. hlemýžď nejsem.
(.tnB{s)
líATtll:
jícich, patrně vúdce, kynul iim na po-
zdrw,
URoŠA VLADAN.
V hnízdě na borovici. Uroš a Vladan leŽeli tiše ve větvích borovice. Byl to statný vysoký strom'
těkaly r]o daleka a tta čele rýsovaly
se
vrásky. Byl špatně naladěn. Vladan
zmlkrrul, lrolubi se rozletěli. v koruně stromu byl zase klid. nedělej si z ioho nic, vždyl za který své sousedsťvípěkně převyšoval ''Uroší' pojedeš iistě," zalrovořil Vladan, * čas a s jeho větví by| daleký rozhled po krajině. Žádná od,pověď. .,Víš,mne to také - zůstat Byl teplý letní den. Nebe bez mraku. mrzi, že jsem mrtsel doma, ale co Ylažný větřík se proháněl, pohyboval je to platné' ea čas přece pojedeme." Staršíclrlapec se mrzutě protáhl a roz_ věfvemi a ohýbal vrcholky stromů' Celý les houpal se jeho vanutím. Tiché šumě- hlédnul se kolem. ',.]ak ie iam ticho, co ní větru, šelest haluzí a praskot větví odje|i," ukázal směrem k osadě. ',Škoda. mísil se do hlasitého zpěvu i pokřiku Že jsme tak mladí. Jistě bychom byli ptactva, jímŽ hluěel celý kraj' Všechny s ostatními ieli. Už se na to těším'aŽ ťy hlasy slévaly se v jeden nepŤettžitÝ jednou půjdu na velký lov, nebo ještě raproud, chvílemi hlasnéjší,clrvílemi tišší. ději' ptijdu-li do nějaké bitvy. Cell_ se chvěji' kdyŽ na to nyní myslím. Však Do toho za\lhalv hlasy z nedaleké osady, která svými $taveními i rolemi tvořila ono jistě za čas něco bude a to púideme již spolu. Vladatte. budeme se bít vedle ostrov v moři lesů, táhnoucích se do nedozÍrna.
sebe."
zdo, do kterého často zalézali, aby pozorovali kraj. lrlavně však i:táky. Byli to mladí chlapci z nedaleké osady. Urošovi
',Takéasi vyhlriži náš kníŽe? Je jistě ,,Jak velký a silný. otec Ííká, že je statečný.
Uroš a Vladan měli na borovici hní-
Velký bo,jovník."
jistě. děd vy'práví často o ''Tojak od Můj tom' slunce východu přišel cizí lid a zle každého týral. AŽ přišel Sámo. náš kníže,a vyhnal Ícj. Můi otec tehdy iiŽ bojoval proti cizi]l'l." jakoLr má jizvu ''Můj také' VŽdvť víš'
bylo asi dvanáct let' byl sílný a mrštný' jako otec Bratislav, k'terý v celé osadě vynikal silou, odvahou a znalostmi loveckými. Kdykoliv se muŽové vydávali na lov' vždy uzláva|i l]ratislava za vÍtd,ce. Věděli dobře' proč. Lovy se vŽdy zdařily. okolí se sice hemŽilo zvéÍi,aire
nad okem. To je památka."
nebylo lehko se k ní přiblíŽiti na dostřcl luku. Museli pouŽívati všech možnýclr lstí, aby ji oklamali a přitom tnuseli dávati pozor. aby sam.i nestali se kořisti vtka nebo medvěda. .Iejich statný vůdce rrrzuměl lesům dobře. KaŽdý zvuk mu něco říkal, a když se zadíval na zem, abv pozoroval stopy' zdálo se všem, Že mu země sama oovídri kdo tudy šel a kam
Poselství války. t1oši opětně zmlkli a v myŠlenkách vra-
celi se do nedávných drrů. Nebylo tomu dlouho, šest dní pouze, také tak sedéli
ve větvích a bavili se s ptáky, kdvž z dáli zalehl táhlý' hrubý hlas loveckého ro-
hu. Zbystřili sluch, alry poznali, odkud hlas přichází. To byl jistě někdo cizí, kdo přijížděl' nebot muŽové obce byli toho dne doma. Slezli se strotnu a běŽeli do. mů se zprávou, Že se kdosi blíží' Celou osadou zavládl ruch. Yšichni
rnířil. Byli sice v osadě mnozí mladí i staří mužové'statní lovci. odváŽní, zkušenív lov:ch i v půtkách' ale Žádný se
n€Wrovnal
se na to těším."
Bratislavu.
Uroš zdědil všechny otcovt' vlohy a těšil se jiŽ nedoěkavě. až se bude směti
zvědavě vyhlíželík lesu a vyslovovali rtizné domrrěnIrv. Kdo to asi bude? Zřídka kdy přiiíŽdívali sem hosté. Tu a tam nějací kupci' aby za kůŽe a lněné látky vyměnili zbraně nebo sůl. To byla vŽdy událost. o které se mluvilo dlouho. Mluvili s divnýnt přízvukem a misili do řeěi mnohá cizí slova. Přinesli vŽdy novink].
účastnitÍlovů. Připravovai se na to veinti
poctivě. Zhotovil si luk i šípy'cvičílse ve střelbě a měl rispěchy' Byl skuteěně dovedným střelcem. Ale cvičil se ještě v něěem a tu zaéina! iiž překonávati i svého rrtce. Všechen svůj volný čas a toho bylo hodně, prr;Žíval v lesích' pozorwal život zv|iat. Učil se znátí stopÍ. zyyky zyéÍei iejí hlas. Bez omrzení l1'seděl na jediném místě kolik hodin a naslouch.al různým sliřekům, ien aby si je zapamatoval. a naučil napodobit. Dobře
z
ce1ého světa. Všelijakédivné pověsti
o různých zemích a národech. Pobyli vŽdy několik dní a pak odjeli. Dlouhý ěas se o nich ovořilo.
věděl z výDtávění otcova' ,jak se takových znalostí pouŽiíe při lovu a lovecká jeho krev nedala jinak, musel se stále a
Tu a tam přijíŽděli muŽové ze sousednÍbc kmene. I]ývali vždy s radostÍ při_
Na dúkaz dobré vúle sesedti všichni s koní a kráěeli za svým vůdcem. Staršíobce vyšIi jim vstříc, zvali je a nabídli po starém, dobrém obyčeji, chléb a sůl'
PříchozÍděkovqli a ubírali se na
obce a oslovil je: ,'Pííeházim od knížeteSáma. Zde jeho knížecirneč. Pamatujete se dobře na doby' kdy jsme trpěli pod dÍvokýmÍ lidmi ze zeml východu slunce. 'Iehdy přišel on, vedl nás a osvobodil. Nové rrebezpečí nyní vyvstalo. Došly zvésti, že Frankové' Iidé ze zemé západu slunce. l"trhnouti hodlají do našich krajů. aby nás uvedli
v
otroctví. Musíme se brániti a proto káže náš kníže,aby starosta každého rodu vyslal všechny muŽe, kteří lŤ_
škou těla přesahují délku knížecihomeče
a mají síly, aby zbrani vládli. Kdo by se chtěl této povinnosti vyhnouti, má býti
na této oprátce pověšen." jeden
z
A tu
pozvedl
druŽÍny konopný pÍovaz. bojovníci nechf se vypraví ''Všichni zítra časně ráno a odebeřou se na místo tři dny cesty odtud tra slunce východ, až dojdou k řece, se kterou půidou po celý den a tam'sejdou se s ostatními muŽr. Kdo má donta sokola, krahuice, ěi psa divokého vlčího.af ho vezme s sebou." A nyní vyzval starosta muže, atry se šli změřiti kníŽecím ntečetn, alc nešel ni_ kdo. KaŽdý prolr|ásil, že pojede bez měření. Knížecíposel radostně si pokrucoval mohutný knír a dělal záÍezy na holi, aby věděl, kolik muŽů vyšle rod. Uroš, Vladan i ostatní clrlapci prosili, aby směli také' ale byli odmítnuti. Toliko
mlžťlm patří hájiti svou zem. A tak museli stnutně přihlíŽeti k pří_ pravám. Mužovéchystali se vesele. Zkotršeli o-stří mečů.hroty kopí a pruŽnost lu-
kÍl' Zeny' ty ovšem byly plny starostr a zármutku' připravovaly muŽům zásoby na cestu, různéhoiivé masti a balsámy na rány' také různ'é kouzelné předměty, aby chránÍly jejich drahé v boji a pomá_
haly k vítězství.
A když se slultce sklonilo rrad lesy' oelá obec, vedena knězem' prosila hohy o pomoc a
ochranu.
Rozčilenímovšem v rtoci nikdq nespal a tak, sotva se ohlásilo iitro, shromáždili se muŽové, aby poslušni rozkazu kníŽete Sáma vydali se na cestu. Rozloučili se krátce a iiŽ zmizeli v lesích' Dlouho za nimi pohlíŽeli zbylí, žehnáni i píáni za nimi vysílali.
Nepřátelský vpád. Jak bylo nyní v osadě tichol Šestdní
íímánia hoštěni' Jako kupci, tak i hosté přinášeli kmexi trochu změny, zprávy ze světa a před_
jiŽ uplynulo, alc dosud nikdo tomu
sílu a znalosti svého staršíhodruha,
Proto všichníradostně oěekávali ne_ známě' kteří se jiŽ lrlasy svých rohů ohlašovali. Zvuky zněly se strany od
V
vici a zalrryti'větvemi pozorovali ptáky'
přátelé.
stále zdolronalo-*ati.-
Vladan lryl o dvě leta mladší.Byl to Uroštiv nejrnilejší druh. Všude spolu chodili' Bvl mladší. tedy i slabší'Uznáyal ochotně se od něho uóil. A učil se dobře. Nyní seděli ve svém hnízdě na boro-
Vladan vrkal a houkal jako coupňák. Da_ řilo se rnu to dobře. V okolÍ odpovídali mu druzí, ba několik doupňáků usedlo až na větve borovice. To mu stačilo. Zde nelovili. Bylo to jejich nejmilejší místo pro pozorování a pro'o si zde nesměli svoje ptáky pop]ašitl. .leiich zbrané, kráL
ké mečíky,luky hnízda.
a šípyleŽely na
dně
Uroš mlčky pozoroval Vladanovu zábavu. Seděl jaksi bez zájmu. Jeho očt
'
měty
k
hovorům i přemýšlení'
slunce východu, od strany, kde sídlili ien .IÍnak by se byli v tvá- se hlasy ozvaly osadě říli' kdyby se strany opaěné'
Zvuky sílily a
s
cesty, zlrruba lesem
prosekané, vynořila se skupina ozbroje_ ných mužů..Ieli na ma]ých, ale silných koních. dobrých bělrounech. Na hlavách se jim leskly helmy, statná těla byla pokryta_ tuhými koŽemi.
Všichni se polekali. Ženy hlasitě vy_
křikly a muŽové hnali se pro
Bylo to však zbytečn'é. Jeden e:l
r
zbraně.
píiilždé-
ná_
ves. kde rozkláda|y své koruny mohutné lípy' Jejich vůdce přistoupil k staršínr
ne-
zvyknul. Stále se o tom mluvilo a dohadovalo, kdy asi cojdou zpráw.
Nejvíce ovšem vzponrinali clrlapci, jejich bujných rnyslích viř'ly divoké představy o válce. Ta je úplně ovládla a nestačili litovati. že jsou přílišmladí' Uroš a Vladan seděli tiše ve větvích a smutně vzpomínali tra otce a všechny známé, kteří s takovotl radostí ie před několika dny opustili.
Slunce se jiŽ pomalu nachylovalo k západu, teplý vítr vál pomaleji, také hlasy ptáků ozývaly se jaksi unaveně. Les tem-
ně šuměl. Náhle se Vladan \lzpružil. Vyklonil se z bnízda a stíně si oči' zadíval se upřeně
do dálky.
''Pohleď. Uroš1l"
Starší druh' probuzen ze svélrtl sttěttí,
.se
.'Zaltyttuli všichni' hdo zústali donta. kromě nás dvou," pokračovál Uroš' Uroš si připjal rncčíka torrlcc se šípy, ,.Pěknon hranici iirn nyní ustrojíme. Se uchopil luk a pomaltr se spouštčl s boro. vším,co rněli' je spálíme a jejich vrahy vice. Vladan učinil totéža mlčky ho ná_ spálímesnimi."-sledoval' Neptal sc. Bylo rnrr všeclrno ..An
surovým levem zazlél celýrn krajem. sláli tu palekáni a bezradní. Řaaeni cizinců neustávalo. Prohledár'ali chýžkr' a schytávali i tv, krlo sc chtěli spasiti útěkem do tesa. Ustrnulí hrťtzorr obrátili sc oba chlapci a šlleným úprkem hltali se opětně k ho-
- divoký skřek. livý. ýy1a2;1 ze scbe Psi ztichli a větřiIi. .Iederr velký' silttý s vyceněttými zuby. pomaltr se přibliŽo-
upÍel zrak naznačeným směrenr a z:rhu-
čel: ,,Co je to? sem!"
- to snad|
_
Válcčníci.
-
.Iedo,rr
přátelé?" táŽe sc Vladatt.
'.Jsou ale říká sc' že tam, odkrrd oní ,,Snad, právě přijíždějí'Šídlí Frankové."
řÍoši se zadívali do dálkl' a snažili sc
rozeznati, kd,o že to přijÍŽdi. Na zápa
straně viděli vyjíž
houtec
ozbrojených muŽů na koních. Nernohli rta ttich mno'ho viděti' jen blýskavé helmy a zbrané prozrazavaly iiž z dálky' Že jsou to váleěnÍci. JeIi rychle, ale bcz troubeni a tlez hlučení.Náhle pobídli koně ke klusu a hnali se rovnou k vesnici.
.
,'Běda! Jsou to Frankové. icrjou přes
pole," zvolal Uroš' ,,rychle domů!" A jiŽ .se spouštěl hbitě se stromtt. Vladan lrez
hlesu následova|'
Bylo však pozdě' Než oba clrlapci tlosáhli okraje lesa, nepřátelé zrychlili běh svých koní a s divokým pokřikem hnali
do vesnice. Uroš a Vladan spatřili s hrůzorr, ktcrak se cizí muŽovévrhliukrutněnabezbrann6 ženy a překvapené starce a pobíieli je bez milosti.. Úpěnlivý rrářek. promÍšený ()ba
rovici.
Bez dechu zapadlt rlo svélto útulktt. Vesnice poskytla iinr rrbraz hrůzy. Po ltávsí povalovaly sc mrtvoly. Frankové
vynášeli z chat, co kde našli cenného, popíjeli nakradenou mcdor'intr. S ž',rlenr a s pocitem bezmocného hněvtt přihlíželi hoši na konec sv':ýclr milýclr i svého dornova. Nařikali a svolávall kletby na hla-
vy
nepřátel.
- Za odplalou ..
.
Slunce zapadalo' Celý kraj zlrarvil sc rudě. Zdálo se, že celý kraj krvácí' Chlapci seděli ve i.své skrýši a dívali se
stále na zničený domov' JiŽ neplakali' ani nepřátelúm neklnuli. oči pevně upřc_ ué na hodujÍcí I'ranky prozrazovaly, že v hlavách to viří. Ano. Mozky chlapců Írracovaly horečně. Co podniknorrti? Po_ rnoci nemohli se dovolati nikde. A santi dva hoši, coŽ mohou uškoditi nějak tlupě strrových rnuŽů? Myšlenka' že hy měli nechat odejíti tyto násilníkr' bez trestu,
se rozezttati' co se
domově.
_
ke stavením.
hali zmateně. Mezi nimi vzpínali se spla_ ,'Vladane, příprav si šípr'.Postřílímc šeníkoně' poÍáželi je a dupali po nich, psy- Miř dobře." UroŠse krčil za keřern Bylo to straŠlivédivadlo hrúzy a zkázy' a vyhlížel h'lídačc.Vladan jen přikývl a .Ien několika bojovnikům podařilo se ve připravil se. ŠípÍrrněli dosti. Psů bylo všeobccnén'r zmatktr prcltllouti z vesnice' rrrálo. Počítalije. alc lrikdy sc nedopočí_ Vyděšeni děsivým p_obuzením, běŽelt be_ tali. Pobíhajíce sern a tam. psi jim r,Ždy ze zbraně do lesů, kde se iistě dříve. neŽ počet zmátli. Čekali, aŽ se nčkterý při_ svitlo sltrnce, stali kořistí vlků trebo medblížina dostřcl. -Uroš byl netrpě- vědů'
val. ohon vztýčcný'. vzpíimené slechy,
opatrně, tiše kráčcI k podezřclérnu křoví.
krátcc zavyl a klesl k zemi. - - Náhle Urošúv šípzarvl se tntt prttdce do široké hrudi. Několik prudkých trhltrrtí celýtn tělem a bylo po něm'
Nyní lrastalv pro cltlapce chvile děsu. ()statní psi jako na povel párlili proti ne-
příteli. Štěstípro Uroše a VIatlana, že přibíhali jednotlivě' takže oba chlapci s největším narlětínl stačili skoliti leště dalšíclr pět psů, divokých vlčáků. .Ic_ diný šip Irešel mirno. KaŽdý se prudcc zaryL t<-l těla psího a vykonal své díl
si oddechli. Byl
Plameny smrli.
..A teď přišla chvíle odplaty," řekl
Uroš.
,,Ano. prlmstěme sc." přikývt Vladan. jc hěsi štvou bez ttstáttí."
..nechf
ostatttí' zasypaní zíícenými chalupami, omátneni dýmom, pošIapáni vlastnimi koni nebo spolubojovníky, zahynuli s osadorr.
Mstitelé napjatě sledovali h,různédivadlo' ř]yli spokojeni svýrn dílem. Smrt jejiclt dralrých byla Domstěna, strašně pomstěna. Dým ie dusil a ho.rko požárrt suŽovalo' Nedbali toho. cítili. že vykonali svou povinnost. Cítili se muŽi. bo_ jovníky. A kdvŽ vystoupilo stunce nad obzorem a celý kraj zaskvěl se v jeho zářÍ, opustili skrýši a prohlérlli si bojiŠtě.
Z
žároviště se ještě kouřilo. Vesnice sho-
řela dokonale. Jeu tu a tarn povalovaly se ohořelé trámy a zuhelnatělé mrtvoly.
l]ylo jim náhle srnutno' kdvž viděli své rodné domy zničeny' ale vzchopili se, Několika šípy'které lralezli neporušené, a krátkými rroži
pomalrt zmizeli v lesích' Tři dny ke sluncc výcltodu, aŽ k řece a dále' za vojskem. se zprávott o násilí i spravedlivé odplatě.
nechtěla je oprrstiti, alc neříkala' jak to udělat. Seděli smutně a v zamyšlenípo-
hlíželipřed sebe. Slunce ilŽ
zapad|tl,
z. lesů vystupovala párir, šeřilc} sc' Ptáci zmlkli docela, vítr sc ochladil. .Ien les
šuměl dále a z vesnicc stálc c,oléhaly hlasy. ovŠem hlasy mužů,oslavu jících laciné vítězsiví.Někteří z nich oilcházeli vrávoravým krokem do chýŽí' abr'přespali' Jirrí ještě hodovali' Koně měli přivázané k lipám na návsi a kolgrn nich pobihali psi, divocí, krvelaění jako vlci. Sntutný ten obraz byl s h'oustnoucínt soumrakem stále neiasnější a ncjasněiší. aŽ pomalu zmizel úplně. Utichly lrlasy hodujlcíclr mužů,jen štěkot psů a řehtání koní neslo se tichou letní nocí. V lese probouzel se nový život.'Yzdachem zašumělv sovy, neslyšně poletovali rretopýři
a v dáIce ozvali sc vlci.
Uroš a Vladan seděli dosud vc
httízdě.
svétn
Dvě
Nad lesy vyšel měsíc. Mdlé světlo za-
vitleňsleri Vlčutu. skautů.
Z časopisu rakouských
lilo kraj a bystré zraky chlapců snažily
_ Řicti Redakčnl kruh. 'l'iskl ..Blahoslav". Praha.
Náklatlem Svazu Junák0_Skautt rep. Csl.
_ Z
redalrce odpovÍdá
A. B.
SvotsÍk.
Nošenína hlavě. o
závod v několika zástupech.
První v zástupu dostanou špalíčeknebo
něiaký' ilný předmět' na povel ttmístísi lej na hlavě a běži k cíli a zase zpĎt. udrŽujíce předmět na hlar'ě. Komrr spadnc, vrátÍ se ke staÍtu a pokoušl se o to znovu. Zdaři_li se to' or]evzdá předmět následujícímtt a hra pokračuie. Vítězi záshrp, kde se nejdŤíre všichni vystřídali. Zdena P,
Ze Župy, Přemysla oráče (UsÍín. tab).
Na hrady.
(záchranná mÍsta.) Pro naše nejmenší. Xousky paptru. značlcÍ .,záchranná ml_ sta". jsou upevněny na různých mlslech kolem pokoje. a je jich o ieden méně než hráčů. }Iudba hraÍe a hráčl pochoduii. Náhle lrudba ustane a každý běžína .,bezpečné mlsto", na kterém drŽ| prst tak dloulro. až hudba opět počne hráti. Kdo nenalcane ,,mlsta", iest ze hry vyloučen'
Totéžle možno hráti se Židlemi a hrá. či se musl při přerušení hry co nelrychleii posaditi, Tato hra působÍvelml mno ho veselostl.
Župa tato. ufvořená z částíŽup Po,da Vrchlického a okresů Ústt n. L.. Teplice_Šanov.f)uchcov, tedy čistě meIr_ šinová. ustavcna byla v poslední době. Župním zpravodaiem jntenovátt br. l'-r. Kučera. tajenrrrík Sociální rrečc v Ústí n' L,. Žup. ta|emttíkcnt sestra Aněi Burcšová, úřednice v Ústí n. L'' t' ž. z. llr. Jenda Štěpnička'írřetn'ílc okres. správní komise v Dttchcrrvč, a z. Ž' z. pro divěí skautins' sestra MáŠa Klobásová, rlřednice z Tinovarr. Sidtern |upy lcsi Ústí n. L. Život skautský se velice zdárné rozvii'í tiÍk vŠcmčirrovníkům.ktcří seč síly řip+;kó
!sou. pracu'Í pro rozkvět ntyšlcnky
skarrtské. V Ústí n. L' pořárlalr v ncděli ll. prosince besídkrr. které zúčastnilose tolik lidí, Že veliká místnost nestačila. Í)ři besldce br. Župní zpravorlajodevzdal brrr Jirouškovi a Háikovi svastiku Náčelnictva a r}romluvil o význanlu sÍiau-
tingu vůbec. Pak př,erlvcrleno něk
scl, kteró se velice IÍbilr"' Zvláště
skou narlílkorr' To bylo ra
rrvařily čai a zákusků sešlo se t'olik' že sc to ani nesnědlo. Pak pronrluvila paní Slabihoudcrvá ,,o knize a o dčtech' Jaké knihl' máme kupovat k vánocům, a iak (lěti vést k čctbě". Přednáška iistě za_
nechala
rr
přitomných hlttbokÝ
doieÍn.
Mistní sdruženi v Ústí rr. L. rrstaví -se po Novétn roce a budc ,ístě posilou skautskému hnutí. -' Místnísdruženív Duchcově sehrálo dne ll. pros. rlivac|olní hru .'Skautik". Všichni herci snažili se' abr' zhostili se svých ťtloh ke spokoicnosti obecenstva a iistě se iim to povedlo. Hoši-shauti snažili se co nejvÍce' aby hráli dobře. Malá Lirlka Fišerová hrála pko velká a zasluhuie opravdrr pochvalr'. DrŽela se výborně. Í br' žrrpníhopřivedla při vítánído rozpa,ků' když tento ii podával pravici. odmítla ii
a prohlásila. Že skaut podává
l'evorr'
,Úl
l(l {ul cl
fl ?l ol
+.
Fotografické přístroje
a potřeby dodá
0. šeba, Uinohrady, řochov. třtda L 2{. TeteÍon 51851.
ft
1
v
íÚ
a
c
N Foto-potřeby pro amatéry v nejvělšímvýběru.
f o
o
g
Foto-přístroje všech soustav.
+,
Vyuolduóní - RopÍrooónÍ - ZoělšouónÍ.
o
ADoLF ŠvnNDA, foloopliko
Praha I., Revolučnítř.
1.
optické výrobky: Brejle, triedry, kukátka, barometrv, tep-loměry'a ostatní oplické výrobky. Kapesní svítilny. Cerstvé baterie. Správky levně a rychle.
Bruslař
rekotdman nati rá
IU
N
nožni suaIy před závody
i po závodech
mentholovou francovkou
ALÍ'ou
o
Jen ten. kdo pěstuie rnašáŽe
ď {..
hrauě uitěza|
f.
o
o
o N
nei-
nrenšíšotečkovése scénou: .'Když pa_ neIrka stále brečí,jen lékař jI vylóčí." Lpivalo se. recitovalo a pak rozdávány tlárkv, neboí besídka spojcna -s mikuláš_
"Alpou",
Žaoeite
len "A!pu" v
originálním
balení! - odmiteite padělky!
f.YiEAŘÍ'TE? Veškeré potřeby pro lenÍo sporl dodá
nejlevněji
a.
PR()TDE'NA
v prvoÍřídni iakostl
a sporlovních polřeb
svAzrt I unÁrrti sI(AtITti Pralra il., Pelrsl,ré nálrřeŽl * PošL gchránlra 57l skautských, turistických
Účet seL. ůřadtr 54890.
Tclelon číslo50110'
Windiacky z la impregnováné iátky
orl tr(č eo._.
Lyžařský odznak Svazu
lšč !.--
Brusle v různých cenách a druhů. Sáně v prvoÍřÍdnÍmprovedení v dostatečném výběru. Torba "Ski" specielně pro lyžaře zholovcná
Eč 7l}_-
Torba k připevnění n& pas, hodíci s€ na hratší tury
EG 2g- a Íl! lB.-. Sekerky "Plunrb'zase na skladé!
filF Y:ržádejte si letošnÍ cenÍls lyžařskýclr polřelr. il
Prodeiní místnosti nacházeií se iedině u zadní budouě.
