JEDNoDENNí sRÁŽKoVÉÚnRNY 3oo MM VE srŘEDruí evRopĚ Jan Munzar, Stanis1av ondráček, Ústav geoniky AV ČR, v.
nvíce
v. i., oddělení environmentální geografie, Drobného
3OIl28,
geonika. cz Ingeborg Auer, Zentralanstalt fiir Meteorologie und Geodynamik, Hohe Warte 38, A-1190 Wien,
[email protected] Andrzej Dancewicz, Instytut meteorologii i gospodarki wodnej, ul. Parkowa 30, PL-51 616 Wroclaw,
[email protected] Sándor Szalai, Szent István University, Faculty of Agricultural and Environmental Sciences, Páter Károly u. 1, H-2103 G d 602 00 Brno, munzar
szalai. sandor
@
@
geonika. cz, ondracek
@
ll
mkk. szie.hu
,
One-day precipitation amounts of 300 mm and more in Central Europe. Such a high one-day precipitation amount is exceptional in the climate of Central Europe. Available data indicate that it was recorded by meteorological stations in this region only f,rve times in the last more than a hundred years. In Czechia, it was measured twice on the same day - 29 Ju,ly I89]: at the station of Nová Louka/Neuwiese (345.l mm) and at the station of JizerkďWilhelmshÓhe (300'0 mm). In Austria, a one-day precipitation amount of 323.2 mm was recorded at the Semmering station on 5 July 1941 .In Germany, a one-day precipitation amount of 312.0 mm was reported by the Zinnwald-Georgenfeld station on 12 August 2002 (German literature mentions also a value of ca. 300 mm on the same day from the recreational centre in oberbárenburg). The highest one-day precipitation amount ever recorded in Poland is 300.0 mm, measured at the Hala Gasienicowa station on 30 June 1973. On the territories of Slovakia and Hungary, the one-day precipitation amount of 300 mm has not been recorded so far. Therefore, the one-day precipitation amount of 345.1 mm from the Nová Louka/Neuwiese station in northern Bohemia remains a so far unbroken Central European record.
KLÍČovÁSLoVA: rihrn srážkov1i jednodenní _ extrémy - Evropa st ední KEY WORDS: daily precipitation amount - extremes - Central Europe
1. Úvoo
Inspirací pro tento článek byla informace o hydrometeorologickém extrému' kter postihl v listopadu 2009 Velkou
Británii. 19' listopadu tohoto roku na stanici
Seathwaite
v hrabství Cumbria (severozápadníAnglie) byl namě en
za24
hodin (00:00_23:59 UTC) nep edstavitelně vysok srážkoq rihrn 3l6,4mm, což znamenalo vytvo ení nového britského srážkového rekordu pro 24hodinovy interval. Nejednalo se tedy o hodnotu jednodenního hrnu, kter1 je mě eny ve Velk Británii v klasic\ ch termínech 09:00-09:00 UTC' Pro srovnání je t eba doplnit i ,'klasicky" rihrn pro tento den, zaznamenany tedy druh den ráno, v 09:00 UTC 20. II. 2009, a to 253,0mm' P itom na této lokalitě dosavadní nejvyšší jednodenní rihrn byl pouze 204,0mm, namě eny koncem 19' století, 12. listopadu 1897 (tedy p ed 112 roky). V tomto smyslu ztlstává dodnes platn1 rekordní jednodenní rihrn na rizemí Velké B ritáni e 2J 9,4 mm, Zaznamenan17 1 8 . č ervence 1955 na stanici Martinstown v anglickém hrabství Dorset ([3], [34], t3sl). V17še uvedeny britsk rekord byl zaznamenán během extrémního vícedenního srážkového období, kdy za 4 dny (16. aŽ 19. listopadu 2009) spadlo na stanici Seathwaite podle mě ení v klasickych termínech 495,0mm, z toho 3J7,8mm napršelo za pouhych 34 hodin od 20:00 hodin l8. listopadu do 06:00 hodin 20. listopadu 2009. Zmíněná stanice je od té doby
držitelem britského rekordního dvoudenního (395,6 mm),
t ídenního (456,4mm) i čty denního (495'0mm) srážkového rihrnu [35]. Je logické, že v daném regionu došlo po tak vysokych p íčinnych srážkách k mimo ádnému rozvodnění vodních tokri. V britském tisku se tehdy psalo o tisícileté povodni biblick ch rozměrťr, která zprisobila neuvě itelné škody avyžáďala si i lidské životy. Také v klimatu st ední Evropy (kterou se v tomto článku rozumí ízemiČeska, Rakouska, Německa, Polska' Slovenska a Mad'arska) jsou jednodenni srážkové rihrny 300mm a větší zcela vyjimečné.Proto se auto i článku rozhodli tyto p ípady zdokumentovat a prově it.
Meteorologi cké Zprávy, 64, 20l
1
2. ČBsro
Česk rekordní jednodenní srážkov1 rihrn má hodnotu 345,l mm a byl namě en na stanici Nová Louka (Neuwiese) v Jizerskych horách 29. července 1897. ByI zaznamenán během vícedenního období mimo ádn; ch srážek' které tehdy postihly rozsáhlé zemi st ední Evropy. Srážky kulminovaly právě 29. 7. a o jejich extremitě svědčískutečnost, Že tento den byl, kromě zmíněné Nové Louky, dosažen rihrn 300,0mm i na nedaleké stanici JizerkallVilhelmshohe (970m n. m.). Yice neŽ 200mm bylo tehdy zaznamenáno na více stanicích na českéi slezské straně Jizerskych hor a Krkonoš' T etí nejvyššínamě eny rihrn na českémzemibyl266,2mm na Stanici u byvalé hájovny Riesenhain na okraji Pece pod Sněžkou situované v nadmo ské vyšce 812m. Na pruské stanici na vrcholu Sněžky (1 603m n. m.) byl současně zaznamenán hrn239,0mm. Pokud jde o datování vyskytu mimo ádnych srážek zmíněného dne ze stanic na slezské straně Krkonoš' dobová německá ročenka i ada dalších pramen uvádějí 30. červenec. To souvisí s tím, Že narozdíI od praxe rakouské meteorologické služby se v Prusku rihrn srážek vztahoval aŽ ke dni, kdy bylv 7 hodin ráno namě en. Zajimavá je historie stanice Nová Louka (50' 49' N, 15o 09'E, 780m n' m.)' Poprvé se zde začalo mě it již v roce l878 u zdejší myslivny a zámečku na lesní mytině, pozorování prováděl místnífo t, ale jen do konce 80. let 19. století. Stanice byla obnovena 1. ledna 1891, jejím správcem byl lesník Franz Bartel. o dva roky později ho v teto funkci vyst ídal Franz Mieth, ktery zďe pozoroval v letech 1893_1900, a ten 29' července 1897 namě il oněch legendárních 345,1mm. Tato hodnota je uvedena jak v originálním měsíčnímsrážkovém vykazu za červenec 1897 (obr. 1), tak poté v rakouské meteorologické ročence pro rok 1897 [l1]. Na vykazuje p itom patrné, žebyl kontrolován několika revízory víde ského c. k. Úst edního ristavu pro meteorologii a zemsky magnetismus. Na stanici Nová Louka se tehdy ovšem mě ily (podle ročenky) i dalšímeteorologické prvky _ tlak vzduchu, teplota vzduchu, směr a rychlost větru. Nástupcem pozorovatele
107
/{a_,4.rr''..
/1/?
Extrémní sráŽky byly zpri sobeny tlako v ou niži postupuj ící po ďráze Vb ve smyslu klasilrkace W. J. van Bebbera. 28. čerVence 1897 se vytvo ila nad st ední Evropou rozsáhlá oblast nižšíhotlaku vzduchu se t emi jádry (1 005 hPa), a to nad severní částíJaderského mo e, Mad'arskem a jlžnímPolskem. Následující den se spojily v jeden st ed (1 006 hPa) Severně od Vysokych Tater a došlo k málo obvyklému p emisťování st edu cyklony retrográdně k západu aŽ jlhozápadu nad
vychodní Moravu [12]. Česk1 rekord je tedy j1Ž 1l4 rok stary a za celou tuto dobu nebylna zemí CR namě enžádny denní tlhrn, ktery by dosáhl nebo p ekročil hodnotu 300mm. V historick ch tabulkách nejvyššíchdenních srážek v českych zemích se jí nejvíce p ibližuje podle [13] hrn 289,0mm z Měcholup (okr. Louny) ke dni 25. května l8]2, ktery je tedy ještě starší.Nejvyšší srážkov1 (thrn zaznamenany V Srpnu 2002 by| o l l mm nižšía je ze stanice Knajpa rovněž v Jizerskych horách (viz
kap.4).
3. RAKOUSKO
Rakousky rekordní jednodenní srážkovy hrn má hodnotu
323,2mmabyl namě en 5. června l94] nastanici Semmering (4'7" 38'N, 15o 50'E, I012 m n. m.) nacházejicí se asi 70 km jihozápadně od Vídně. Jedná Se, po rekordu z Nové Louky, o druh; nejvyššídenní hrn ve st ední Evropě. Byl zaznamenán p i prritrži mračen, která zasáhla relativně malé rize-
+r&
r?
obr. ] origindlní měsíčnívykaz srtižkoměrnych pozorovcíní ncL stanici lÝovti Louka (Neuwiese) Z'a červenec ]B97 s rekordním jednodenním
srdž'kovym tihrnem 345,] mm z 29. 7. 1B97 [28].
Fig. l. The original monthly report of rain-gauging observations at the NovtÍ Louka (Neuwiese) stationfor July l897 with the record daily precipitation amount of 345.1 mmfrom 29th July 1897 [28].
Mietha
od roku 1 900 stal Karl Neuwinger
Pozorování V této lokalitě probíhala až do Začátku roku 1943. Tehdy byla meteorologická stanice p emístěna cca 1,5 km na západ, nahráz vodní nádrže Bed ichov na ece Černá Nisa. První dvě publikace, které zmínlly uvedeny srážkov extrém, jsou články G. Hellmanna a W. Traberta, vyšly ještě v témžeroce 1897, ve l4. ročníkučasopisu Meteorologische Zeitschrift (tj. 32. ročníkučasopisu Zeitschrift der oesterreichischen Gesellschaft ftir Meteorologie)*. Hellmannriv p íspěvek informoval jížv srpnovém čísleo pr trži mračen z 29. na 30. července I89] v Krkonoších a v Jizerskych horách [10]' o vícedenních vydatnych srážkách ve dnech 26. aŽ 31. července I89J , které tehdy zasáhly poměrně velkou část st ední Evropy, informoval poté v íjnovémčísleTrabert [33]. Je logické, že takovéto mimo ádné srážkové rihrny zptisobily v1jimečnépovodně a škody na(lzemi témě dvou t etin Čech, části Moravy a Slezska, Dolního a Horního Rakouska i velké části Německa [21]. F.
Se
[
14]
.
mi, nacházející se hlavně na návětrné straně horského h betu v oblasti Semmeringu a jeho okolí. Dokládá to i mapka isohyet podle [9], která je na obr. 2. Ještě na stanici Eichberg (750 m n. m.), situované ccaJ km severov1 chodně od Semmeringu, bylzaznamenán mimoÍádny hrn 133,5 mm (na dalšíchstanicích v okolí už jednodenní rihrny srážek nep esáhly 75 mm). Prritrž mračen a jí vyvolané povodně na místních vodních
tocích spolu se silnym krupobitím zp sobily značnéškody, které popsal F. Hader [8] na základě mimo ádné zprávy o této události, sepsané pozorovatelem na meteorologické stanici Semmering. Kroupy byly veliké jako t ešně srdcovky, měly prťrměrnou hmotnost 4,3 g a spadly v poměrně izkém pruhu. Na samotném Semmeringu ležely ještě druhy den i p i ranní teplotě 9,5 "C.
Y
zasaženém (l'zemi zničtly polní plodiny'
Povětrnostní situací a meteorologic! mi p íčinamirakouského rekordu se pravděpodobně nikdo dosud podrobněji nezabyval. K rekonstrukci p íčintohoto historického p ípadu jsme měli k dispozici pouze p ízemni synoptické mapy' uvedené v archivu na
, a katalog
typ
makrosynoptickych situací Hesse a Brezowskyho [5]. Ten klasifikuje synoptickou situaci ve všech dnech, období od 4. do 10. června 1947 jako WZ (Westlage, zyklonal). Y západním proudění postupovala 5. června p es Rakousko a sousední zemé v mělké brázdě nízkéhotlaku studená fronta (o čemžsvědčíi pr běh tlaku a teploty vzduchu, Zaznamena-
ny ve vykazu pozorování stanice Semmering). V jejím tylu se místy vyskytly bou ky. Ta, která postihla Semmering a jeho okolí v odpoledních hodinách, byla zcela mimo ádná. Podle vykazu meteorologick ch pozorování (obr. 3) trvala s dvěma
krátk mi p estávkami témě pět hodin' Po skončeníbou ky s prritrží mračen ještě pršelo s menší intenzitou dalšídvě hodiny. Rekordní rihrn srážek spadltedy celkem za sedm, nikoliv zapět hodin podle [17]. Na rihrnu sráŽek se nepochybně podí-
lely orografické vlivy'
Mnohem vyššíhodnoty než je rekord
*
Tehdy ttž tento časopis vydávala společně Rakouská meteorologicktí společnost a Německd meteorologickd spoLečnost a redigovali ho společně Dr J. Hann (Vídeií) a Dr G. HeLlmann (Berlín).
108
z roku
1941
uvedl F. Lauscher [l7]. Zmi llje dva legendární rakouské jednodenní rihrny Ze Štyrska,p evyšujícíneuvě itelnou hodnotu 600mm. První z nich měl b t rihrn 600_670mm
Meteorologické Zprávy, 64'
20ll
dvou dnri Se ale hodnotu tradovaného mimo ádného srážkového rihrnu nepovedlo ze souboru dochovanych ridajťr V archivu Úst edního stavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni doloŽit. Proto obě některymi prameny uváděné rekordní hodnoty nelze povaŽovat za drivěryhodné.
ltlčllz,.rpo ^/stua
4. NĚMECKo
Aktuální německy rekordní jednodenní sráŽkovy hrn má hodnotu 312,0mm abylzaznamenán 12. srpna 2OO2nastanici Zinnwald-Georgenfeld (50' 44' N, 13" 45' E, Bll m n. m.)
v jlžnim Sasku blízko německo-české hranice v Krušnych horách. od roku 1897 se jedná o t etí a zatim poslední p ípad, kdy denní hrn namě eny ve st ední Evropě p ekročil 300,0mm. Byl zaznamenán během vícedenního období mimo ádn1 ch srážek, které byly p íčinoukatastrofálních povodní' Srážky vrcholily 12. a 13. Srpna 2002. o jejich extremitě svědčíi to, Že na zmíněnéněmecké stanici byl za
obr. 2 Mapka izohyet jednodenních srtižkovych hrnti (v mm) v oblasti rakouského Semnleringu 5. června }947, podle [9].
Fig.2. The map of l-day precipitcttion isohyets (in mm) in the area Semntering (Austria) on 5th lune 1947, according to [9]. t0
of
II
(l
Í. 6Ť =,. toÍ-
_gJ .t I ,".. uÍi; tll ž- 0t-
EPĚc u E lr* uts d=
art-
5r-
É
:E c
u
Zcit {dnfang und Ende séÍláu !fiB b.n]
I
ce hrn 3 5 2,'7 mm L29l . Tato ho dnota zdánlivě p esahuje extrém z Nové Louky o 7,6mm, jenŽe se jedná o nesrovnatelné ridaje. Úhrn 352.1mm byl totiž Stanoven na základě ombrogramu, a to od 5:00 hodin st edo24 ho dtn zaznamenán dokon
evropského letního času 12. srpna 2002 do 5:00 hodin následujícíhodne [36]. Jedná se tedy o t íhodinovy posun oproti obvyklému stanovení uhrnu v klimatologick ch termínech, tj. od 8:00 hodin (CEST) 12. srpna do 8:00 hodin 13. srpna. I když v klasickém pojetí denního rihrnu srážek na uvedené stanici spadlo ,jen" 3l2,0mm, p esto to Znamenalo novy celoněmecky rekord. Dosavadní rekordní hrn 26Omm byl namě en jednak 6' července 1906 na stanici Zeithatn (okres Riesa v Sasku), jednak 7. července 1954 na stanici Stein (okres Rosenheim v Bavorsku). Novy rekord ze srpna 2OO2 p ekonal ten privodní tedy o celych 52mm.
Dodejme, že podle [18] ještě na dalšíchšesti němecch stanicích byla 12. srpna 2002 p ekročena hodnota jednodenního ríhrnu sráŽek 200mm. Z nich nejvíce na stanici Klingenberg 280,6mm a Lauenstein 26],3mm. Kromě toho je také uváděna hodnota cca 300 mm z rekreačníhost ediska oberbárenburg, nacházejiciho se p ibližně 8 km severozápadně od Zinnwaldu v nadmo ské q7šce 750m n' m. [7]. V této souvislosti je zajimavé srovnání, jaké byly I2., pop . 13. Srpna 2002 sráŽkové uhrny v Čechách. Hodnota 200mm byla p ekročena celkem na deseti česk ch meteorologickych stanicích, z toho na sedmi v Jizerskych horách a na t ech v Krušnych horách. Nejvyššííthrn 2'78,Omm byl zaznamenán 13. Srpna srážkoměrem v experimentálnírn povodí ČHuu Jizerské hory v lokalitě Knajpa v nadmo ské vyšce 961m n. m. [16]. Ta je situována cca l2km vychodně od Nové Louky, kde byl V roce 1897 namě en vyše uvedeny
(
t
obr. 3 DetaiL z origintílního měsíčníhovykazu n7eÍeorologicx1acll po1tl-
rov(íní ze Stanice Seruruering Z'a červen 1917 s rakous n7 rekordním .jeclnodenním s rážkovym hrnem 323, 2 rum z 5. 6. ] 947 a s časovytn trvdním
srdžekabou ek Il9]. Fig. 3. A detail J7on the original monthly observation report of the
serumering meteorological stationJor June I947 n-ith the Austrian record daily precipitation amount of 323.2 mm from 5th June l 947 and with the duration of rain and thunderstonns I I 9 ] .
z 16. července 1913 ze Stiftingtalu u Št1irskéhoHradce, dru-
h] 650mm Z 10. srpna 1916 ze Schauereggu (p ibližně 70km Severovychodně od ŠtyrskéhoHradce). ovšem ani jeden Z obou p ípadri Se nepoda ilo s odstupem témě sta let ově it. o prvním p ípadu pojednává P. Forchheimer [4]. Z jeho informací ale vyplyvá, že uvedeny hrn nebyl de facto p ímo namě-
en. Jednalo se totiŽ pouze o odhad jeho hodnoty, ktery vznikl zterénniho pr zkumu autora článku a někter1 ch jeho studentťr. Po pr trži mračen uvedeného dne prohlíželirrizné nádoby, kontejnery, nejrriznějšínádrže apod. a mě ili mnoŽství zachycené Vody. Své vysledky dopl ovali rozhovory s rolníky apod. Skutečně namě ené srážky na Stanicích v uvedeném regionu podle dochovanych vykaz však činily p ibližně pouze jednu desetinu hodnot, které uvedl Forchheimer. Pokudjde o druh p ípad' ukázalo Se, že byvá datovánjak k 10. srpnu 1916, tak k 10. srpnu 1915, avšak které z obou dat je spráVné, Se nepoda ilo zjistit. Ani pro jeden Z těchto
Meteorologi cké Zprávy, 64, 20l1
historick
rekord.
Na českéstraně Krušn ch hor 12. Slpna 2OO2 spadlo nejvíce sráŽek,226,8mm' na stanici Česk1 Ji etín-Fláje (790m n. m.). Je škoda, že v roce 1993 byla zrušena česká stanice Cínovec [20]. Byla totiž od německé stanice Zinnwald'Georgenfeld vzdálena pouze cca 0,5 km, a je velmi pravděpodobné, že sráŽkovy hrn alespo 300mm se moh] na (tzemí českého Cínovce rovněž vyskytnout. Primární p íčinoumimo ádnych atmosférick ch srážek ve st ední Evropě v první polovině Srpna 2OO2 ajimi zprisobenych katastrofálních povodní byla tlaková níže,postupující po klasické dráze Vb. Jednalo se tedy o analogickou synoptickou situaci jako koncem červenc e I89] ' Synoptické p íčiny, atmosférické srážky a následné povodně byly již vyhod-
109
noceny v celé adě prací, naněŽ odkazujeme (nap . |I8l, |24], [36], [37]).
5. POLSKO
Také v Polsku byl namě en denní srážkov rihrn, kte-
ry dosáhl 300,0mm, a sice 30. června 1973, což je dodnes
platn polsk1 rekord. ByI zaznamenán
ve Vysok ch Tatrách na stanici Hala Gasienicowa (49" 15'N, 20o 00'E, I 520m n. m'), nacházejicí se p ímo na horní hranici lesa, během sever-
ní cyklonální situace (|2], |22], l23)).Druh nejvyššípol-
sk denní hrn 285,0mm
byl namě en také v Tatrách, zhru_
ba 20km severozápadně, na stanici Wit w v nadmo ské v1 šce]95 m, 16. července I934.Pro zajimavost je možnédoplnit, žetéhoŽdne v Hale Gasienicowe bylzaznamenán denní rihrn 255,2mm, což p edstavuje druhou nejvyššíhodnotu této staníce. Za období 1927_2002 byl zde denní rihrn 200mm p e-
kročen celkem t ikÍát. Naposledy v létě 1997 za vícedenního období extrémníchsrážek (které vyvolaly katastrofální povodně)' kdy zde 8. července bylo dosaženo hodnoty 223,5mm. Pro srovnání tehdy v jthozápadní části Polska (v povodí odry) nejvyššídenní rihrn činil jen 200,1mm, a to na stanici Miedzyg rze 6. července 1997 |6]. Vyššísrážky byly v českéčásti povodí odry, kdy na stanici Lysá hora tento den spadlo 233,8mm.
6. SLOVENSKO Na zemí Slovenska
jednodenní srážkov1 hrn, kter by dosáhl nebo p ekročil 300mm, nebyl prozatim namě en. Aktuální slovensky rekord činí231,9mm abyI zaznamenán 12. července l95] na jiŽním Slovensku v Podunajské nížině na stanici Salka situované na pravém b ehu slovensko-madbrské hraničníeky IpeI, 10km nad jejím soutokem s Dunajem (47" 53'N, 18o 45'E, 111mn.m.).Uvedeného dne se zde odpoledne vyskytla bou ka, p i které za 65 minut napršelo 228,5mm. ProtoŽe druhy den ráno p ed termínem mě ení v 7 hodin spadlo ješté3,4mm, celková hodnota denního rihrnu pro 12. červenec 1957 dosáhla23l,9mm. Podobně jako V p ípadě rakouského rekordu v Semmeringu se i zde jednalo pou-
ze o lokálni pritrž mračen, protože na stanicích v nejbližším okolí nep esáhl denní rihrn 55 mm. Úda.j ze Salky byl ově en návštěvou stanice a potvrzuje ho i záznam mad'arské srážkoměrné stanice v obci Letkés nacházejicí se v těsném sousedství na protilehlém levém b ehu eky IpeI, kde byltéhoždne namě en denní :Ú,hrn 194,1mm. Synoptická situace 12. července l95] nad jižnímSloven-
skem byla poměrně komplikovaná. Po vedrech začátkem měsíce začalpo 10. červenci pronikat do této oblasti chladnějšímo sky vzduch, p ičemžnad v chodními Karpaty se vytvoila retrográdní cyklona. Ve v šce ještě proudilza meridionálního proudění od jihu tepl vzduch, ale p i zemiuž pronikal chladnějšívzduch, takže nad Slovenskem byla vhodná situace pro vznik bou ek a vydatnych srážek L26] a|3I].
Ve staršímeteorologické literatu e byl uváděn nejvyšší slovensky denní ílhrn26] mm, ktery7 měl byt namě en na stanici Trenčín7. června 1813. Ukázalo se však, že toto maximumje nevěrohodné. Údaj v mad'arské meteorologické ročence byl tot1Ž zaloŽen na chybě, když byla vynechána desetinná čárka. Skutečn denní (lhrn z Trenčínav uvedeny den byl tedy jen 26,7 mml25l.
7. MAĎARSKo Rovněž V Madarsku nebyl dosud ní srážkovy rihrn, kter by dosáhl nebo
zaznamenán denp ekročil hodnotu 300mm. Zamaďarsk1 rekord jepovažována hodnota 260mm
110
z9. června 1953 zestanice Dad (47"
31' N, 18" 14' E, l96m n. m.) v severním Madbrsku [30]. Tato lokalita se nacházi zhruba 60km zápaďné od Budapešti a jen necelych 60km jthozápadně od slovenské Salky. Uvedeny hrn byl ovšem odhadnut, protože srážkoměr se během prťrtrže mračen zcela zaplnil vodou. Proto pracovníci mad'arského meteorologického ristavu z Budapešti navštíviliuvedenou obec, aby prově ili situaci a provedli kvalifikovany odhad množství spadl ch srážek. Dotazovali se místních občanri, kte í měli venku (v zahradách
apod.) rizné nádoby, kolik se v nich zachytilo vody. Podle
toho pak rekonstruovali srážkovy rihrn a dospěli k vyše uvedené hodnotě.
Podle |2]l p
i
uvedené prritrži mračen spadlo 220mm
během 3 hodin' Tento extrémníliják zp sobilvelkou p ívalovou (bleskovou) povode na tocích Átalér a Váli viz, ktetá zcela zdevastovala místníŽelezn1čni trať.. Hodnotu odhadnutého extrému není ale dosti dob e možné srovnávat se skutečně změ enymi rekordními denními hrny d íve zmi ovanych st edoevropsk ch zemí. Proto je pro riplnost nutné doplnit, že největší zméÍenéjednodenni srážky z izemi Mad'arska j sou 203 mm, které spadly 8. záÍi 1963 na stanici GyomrÓ (4'7" 26'N, l9o 24'E,169m n. m.), nacházejici se asi 10km v chodně od Budapešti.
8. ZÁvĚR
Podle dostupn
ch
dajťt jednodenní srážkovérihrny
300mm a více byly za posledních více než sto let namě eny na ádn; ch meteorologick ch stanicích ve st ední Evropě pouze pětkrát, z toho dvakrát bylo dosaženo p ímo hodnoty 300mm a t ikrát byla p ekročena. Ve všech těchto t ech p ípadech se jednalo o rekord p íslušnézemé, ve které byl dany rihrn zaznamenán. Nejvyššía současně nejstarší je čes-
k
rakousk atÍeti a nejmladší je němecrekord. Útrrn 345,Imm Z 29. července I89] namě eny na stanici Nová Louka je tedy dodnes nep ekonanym st edoevropskym jednodenním srážkov; m rekordem (tab. 1). I tato skutečnost svědčío mimo ádnosti srážek, které tehdy spadly v Jizerskych horách a Krkonoších' a nelze se tedy divit, že vyvolaly katastrofální povodně. Česky a současně st edoevropsky rekord je tedy jIŽ II4 rokťr star a byl v minulosti několikrát p ipomínán. V roce
k
,
na druhém místě je
Tab. ]: Současné jednodenní srážkové rekordy ve st ední Evropě
Table
l.
One-day precipitation records in Central Europe
Úhrn
Datum
lmml
Stanice
345,r
29.1.1891
Nová Louka
?)1 )
5.6. 1947
Semmering
312.0
r2.8.2002 Zinnwald-Georgenfeld
300,0
30.6.1913
Hala Gasienicowa
260*
9.6. 1953
Dad
231,9
12.7.1951
Salka
Zeměpisné sou adnice
Nadm. vyška
50" 49'N 15"
15"
50'E
50"
44'N 45'E
13"
49" 15',N 20" 00'E 47" 31'N 18" 14'E 47" 53'N 18"
780
CZ
I 012
A
877
D
520
PL
t96
H
r1t
SK
09'E
47" 38'N
45'E
Země
lml
1
* Maďarslcj, rekord nebyl p ímo namě en, jeho hodnota byla stanovena na zdkladě kvalifikovaného odhadu. Nejvyššínamě en jednodenní srážkov' hrn je zde 203mm; byl zaznameruin 8.9. 1963 na stanici
GyÓmr
.
Meteorologi cké Zpr
áv
y, 64, 20 I 1
I94], tedy po 50 letech od jeho vyskytu, vyšla ve 2. čísle 1. ročníkutehdy nového časopisu Meteorologické zprávy informace potvrzujíci, že se stále jedná o meteorologick] rekord ve st ední Evropě dosud nep ekonany t1]. Srážkov17 rekord z roku 1897 si p ipomněla i Česká meteorologická společnost p i AV ČR a ČHuu na seminá i ,'Stoleté v ,točí extrémních atmosférickych srážek"' ktery se konal l. a2.Ííjna 1997 v Josefově Dole v Jizerskych horách. Protože se tato akce konala právě po povod ovych katastrofách v červenci 1997 , byly zde ptezentovány referáty tykajicí se jak extrémnich srážek a povodní v červenci 1897 [I2], tak aktuálního rozboru mimo ádnych srážek a povodní, které se vyskytly právě o sto let později. Vydatné deště jak koncem července l89], tak o sto let
později, trvaly několik dn Vysoké hodnoty proto dosáhl na stanici Nová Louka nejen jednodenní rihrn, nybrž i hrny vícedenní. Tehdy zde za 2 dny (28._29.7.) napršelo 398,2mm , za 3 dny (28.-30. 7 .) 42I,6mm a za 5 dnri (2j .-3I. j .) 450,9mm. Vedle j ednodenního rihrnu 3 4 5, I mm nebyl na zemiČe ské republiky ani dvoudenní rihrn dodnes, tedy zaobdobí ll4let,p ekonán. Neplatí to ovšem o t ech a vícedenních rihrnech. Ty byly jako českérekordy poko eny právě až po sto letech, v červenci 799], když na několika stanicích byly naměÍeny vyrazně vyššíhodnoty. Nejvyššít í a vícedenní rihrny tehdy zaznamenala stanice u vodní nádrže Šancev Beskyde ch (445m n. m.), kde za t i .
dny (6.-8. 7.) napršelo 537mm a zapět dnri (4.-8. 7.) ctyhodnych 617mm [15]. Pro srovnání, v Německu byl V Srpnu 2002 namě en na stanici Zinnwald'-Georgenfeld tídenní hrn pouze 406mm, takže rekordním t ídenním rihrnem pro Německo zristala hodnota 458mm z července lg54, zaznamenaná na stanici Stein v Bavorsku. I když pro hodnocení globálních změn klimatu jsou rozhodujícítrendy' je t eba věnovat stálou pozornost i poznatk m o vyskytu extrémri' Problematika mimo ádn ,ch srážkovych rihrnri je vyznamná zejména proto, že tyto extrémy vyvolávají katastrofální povodně. Informace o nich jsou d ležitép edevšímpro orgány protipovod ové ochrany v zájmu sníženídopadťr povodní a volby ričinn; ch preventivních opat ení. Poděkovdní
P
íspěvek vznikl v
rámci ešenívyzkumného zdměru Úsnvu
Av ČR, v. v. i. č. AV0Z30860518. Dílčípodklady pro něj poslqtli RNDr Pavol Faško, CSc. (Slovenslq hydrometeorologiclcy stav, Bratislava) a Dr Elzbieta cebulak (Instytut meteorologii i gospodarki wodnej, Krakow ). Auto i jim za tuto ochotnou spolup nici děkuj í. geonilcy
Literatura [1] Československy meteorologick rekord dosud nep ekonany, I94]. Meteorolo7ické Zprtívy, roč. 1, č. 2, s. 41.
[2] CEBULAK, E., 1998. przeglad, opad w eksrremalnych, kt re wywolaly powodzie w XX wieku w dorzeczu g r_ nej Wisly. In: Pow dŽ w dorzeczu gornej Wisly w lipcu 1997 roku. Krak w: Wydawnictwo pAN, s. 2I_37 .ISBN 83-86126-46-6.
[3] EDEN, P. - BURT, S., 2010. Extreme rainfall in Cumbria, 18-20November 2009.Weather,Vol.65, No. 1, s. 14.ISSN 1477-8696.
[4] FORCHHEIMER, P., 1913. Der Wolkenbruch im Grazer Huegelland vom 16. Juli 1913. In: Sirz. Ber. Akad. Wiss. Wien, 2 A,Bd. 122. s.2099-2109.
Meteorologi cké Zpr ávy, 64, 20
I
1
[5] GERSTENGARBE,
F. W. - WERNER, P. C. - RÚGE, U., 1999. Katalog der GroBwerterlagen Europas (1gg1_1999)
nach Paul Hess und Helmuth Brezowsky. 5. Auflage.
Institut
flir
Klimafolgenforschung potsdam, Deutscher
Wetterdienst Offenbach am Main.
[6] GLOWICKI, B.
- DANCEWICZ, A. _ OTOq, r., 2006. Katalog maksymalnych opad w dobowych w polsce polud_ niowo-zachodniej w latach IglI-2OOO. In: Wspolczesne problemy klimatu Polski _ fakty i niepewnoíci. Warszawa: Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej , s.7_22.ISBN 83-88897-75_6.
[7]
GOLDB ERG, V., 2002. Verlauf der Hochwas serkatastrophe vom 12.-14. August 2002 in Tharandt. Mitteilungen cler DM G, Heft 3.
[8] HADER, F., 1949. Die Wetterkarastrophe im Semmering_ gebiet vom 5. Jum I94l. Mitt. Geogr Ges., Wien, Bd. 91. s.117-119.
[9] HADER, F., 1951. Der Semmering-Starkregen vom 5. Juni 1941. Wetter und Leben,Bd.3, s. 36-40. [10] HELLMANN, G., 189j. Der Wolkenbruch vom 29./30. Juli 1897 im Riesengebirge. Meteorologische Zeitschrift,
Bd. 14, Nr. 8, s. 313-315. [11] Jahrbticher der K. K. Central-Anstalt fÚr Meteorologie und Erdmagnetismus, Bd. 1897, s. 10-11. Wien 1g99. [12] KAKOS, V., 1997. Hydrometeorologická analyzahistoric-
ké povodně V roce 1897 ve vztahuke katastrofálním záplavám v Cechách na začátkl záÍi I89O a na Moravě v červenci 1991. Meteorologické Zprávy, roč. 50, č. 6, s. 19I_196'
ISSN 0026-1113. [13] KAKOS, V., 2007. Synoptické zvláštnosti povětrnostní situace v druhé dekádě slpna 2OO2. Prezentace na konferenci ,,10 let od katastrofálních povodní na Moravě v roce I99J ", Malenovice 24.-26.
9
. Z0O7 .
[14] KRAUSE, E., 1954. Die meteorologische
cz> Beobachtungs_
station in Neuwiese. Gablonzer Heimatbote,Bd. 6, Folge 16,
s.3-4.
[15] KVĚToŇ, v. - SRNĚNSKY, R.-VESELÍ R., 1997' Rozloženi srážek p i povodních v červenci 7997 ' Meteorologické Zprtivy, roč. 50, č. 6, s. I72_I77.ISSN 0026 -II73. [16] KVĚTOŇ, V. _ ToLASZ, R. - ZAHRADNÍČpK,J. STŘÍŽ, M.,2OO2. Rozložení srážek p i povodni v srpnu 2002 v Českérepublice. Meteorologické Zprdvy. roč. 55, č.6, s. 180_187. ISSN 0026-1173. [ 17] LAUSCHER, F., I97I. Globale und alpine Klimarologie der Starkregen .In: Hochwasser und Raumplanung. Klagenfurt,
8d.11, s.31-39.
[18] MALITZ, G., 2002. Zum Starkniederschlagsgeschehen im Augusr 2002. Mitteilungen der DMG, Heft 3.
[19] Meteorologische Beobachtungen, Station Semmering, Monat Juni 1941. Zentralanstalt ftir Meteorologie und Geodynamik, Archiv, Wien [20] MUNZAR, J. - oNDRÁČEr' S., 2003. Novy německy srážkov rekord. Meteorologické Zprtívy, roč' 56, č. 2, s' 63. rSSN 0026-1173. [21] MUNZAR, J. _ ONDRÁČEK, S. _ ELLEDER, L. SAWICKI, K., 2008. Disastrous floods in Central Europe at the end of July 1897 and the lessons learnt. Moravian Geographical Reports, Vol. 16, No. 3, s. 2740. ISSN 1210-8812.
[22] NIED ŽwtpDŽ, T., I9g9 . Rainfall characteristics in southern Poland during the severe flooding event of IuIy 1997. In: Studia geomorpho\ogica Carpatho-Balcanica. Krak w: PAN, Vol. 33, s. 5-25. ISSN 0081-6434.
111
t23] NIEDŽwlpoŽ, T., 2003. Extreme precipitation events on the northern side of the Tatra mountains. Geographict Polonica,Yol.76, No.2, s. 15-23. ISSN 0016-1282. t24] PAVLÍK, J. - FEREBAUERoVÁ' M. - SANDEV M. - HAVELKA, J., 2002. Synoptické hodnocení povětrnostních situací v prťrběhu povodní V Srpnll 2002 v Ceské republice. Meteorologické Zprtívy, roč. 55, č. 6, s. 161-116. ISSN 0026_1173. t25] PETROVIČ, Š.,1953. K maximálnemu dennému rihrnu zrážok na Slovensku. Meteorologické Zpravy, roč. 6, č. 3, s. 89.
t26] PETROVIČ' Š.,1957. Novy maximálny denny rihrn zrážok na Slovenskl. Meteorologické Zprdvy, roč. 10' č.6, s. 162. [27] PIRKHOFFER, E. - CZTGANY, S. - GERESDI, I. -
LOVÁSZ, G., 2008. E'nvironmental hazards in small watersheds: flash floods - impact of soil moisture and canopy
cover on flash flood generation. Riscuri si catastrofe, Vol. 7, No. 5, s.IIl-129. ISSN 1584-5213. [28] Rappor1 Íiber die ordentlichen ombrometrischen Beobachtungen, Station Neuwiese, Juli 1987. Archiv ČHltÚ, Praha.
[29] RUDOLF, B. - RAPP, J.,2003. The century flood of the River Elbe in August 2002: Synoptic weather development and climatological aspects. In: Quarterly Report of the German NWP-System rf the Deutscher Wetterdiensl, No. 2, Part l, s. 8-23.
[30]
szALAI, S.
BIHARI, Z.
LAKATOS, M.
SZENTIMREY T., 2005. Some characteristics of the climate of Hungary since 1901. Hungarian Meteorological Service, Budapest, l2
Často se nestává, aby bylo možnéinformovat o nově vzniklém pracovišti určeném pro odbornou p ípravu novych nebo stávajících meteorologťt, nicméně takové pracoviště s názvem oddělení odborné p ípravy a vycviku (odoPv) zahájilo dne 1. ledna 2011 v prost edí Armády Českérepubliky (dále AČR) svoji prisobnost. Vznik]o z d vodu zabezpečení požadavkri systematického vzdéIávání p íslušníkAČR v oblasti hydrometeorologického, ale i geografického zabezpečeni azpotteby p erozdělení a p enesení zodpovědnosti p i v cviku personálu zprovoznich pracovišť hydrometeorologické sluŽby AČR na novy systémovy prvek. Takto vzniklé oddělení plní od začátkl roku 201I zejménatyto koly: zpracováni areaIlzace v1 ukovych progranr a systému vzdéIávání geograf,rck ch a hydrometeorologickych odborností; zodpovídá zarozvoj a p ípravu učebních pom cek; zodpovídá za geogralrckou a hydrometeorologickou p ípravu p íslušníkriAČR, včetně p ípravy p ed nasazením p íslušník RČR 0o zahran1čnich operací. odoPv je nově vzniklou součástíVojenského geografického
- VALoVIČ, Š.- gnaZDIL, R.,
1985.
Denné ťrhrny zrážok s mimoriadnou vydatnosťou v CSSR v období 1901-l980. In: Zborník prdc Slovenského hydrometeorologického ustavu. Bratislava: SHMÚ, zv. 24,
s.9-23. [32] STEKL, J. et al., 200l. Extrémnídenní srážky nauzemi Českérepubliky v období 1879-2000 a jejich Synoptické p íčiny.NtÍrodní klimaticlcy pro7ram Českérepublifo'. Praha: ČgvtÚ, sv. 31, 140 s. ISBN 80-85813-92-0'
rssN
1210-1565.
[33] TRABERT,w.,
in
31.
1
897. Die ausserordentlichenNiederschláge
Oesterreich
Juli
in der
Regenperiode vom
26.
bis
1897. Meteorologische Zeitschrift, Bd. 14, Nr. 10,
s.361-370.
[34]
UK Meteorological Offrce,2009. Floods in Cumbria November 2009.
[35] Weather extremes, 2010
UK
Meteorological ofÍice.
[36] ULBRICH, U. et a1.,2003. The central European floods of August 2002: Part I - Rainfall periods and flood development. Weather, Vol.58, No. 10, s.311-311. ISSN 14ll8696.
[37] ULBRICH, U. et al., 2003. The central European floods of August 2002:Part2 - Synoptic causes and considerations with respect to climatic change. Weather, Vol. 58, No. 11, s. 434-442.
Lekto r ( Review
s.
NovÉ PRACoVIŠTĚ PRo vZDĚLÁvÁNÍ voJENSKÝcH METEoRoLoGŮ v PRoSTĚlovĚ
a
t31] ŠAMAJ, F.
e r
ISSN
1477 -8696.
) RN D r.
Anna
Vale
ridnova
V oblasti dlouhodobych kurz byly uskutečněny: zékJadni odbomá p íprava pro meteorology-pozorovatele a aerology
HMSlAČR;
základní odborny kurz pro aerology; zdokonalovací odborná p íprava pro meteorology-pozorovatele
HMSI AČR; odborny aplikačníkurz geografické a hydrometeorologické služby.
V
oblasti krátkodob1Ích kurzri a školení byly zejména usku-
tečněny: speci ální kur z zál
školenímeteorolo g -pozorovatelri
;
;
školení meteorologického zpravodaj ství; školení pro p ípravu aktuálních zahraničníchmisí' P ipravil: René Tydlitťtt a Milan Pančenko
hydrometeorologického adu v Dobrušce. Je umístěno v posád-
v bezprost edním sousedství radiosondážní stanice. Drjvodem tohoto umístěníje mj. poskytnutí odpovídajícíchvyukovych prostor a možnosti spolupráce se zástupci blízkéVojenské akademie Vyškov a Univerzity obrany Brno. Toto nově vzniklépracoviště je personálně obsazeno pěti lektory, p ičemždvajsou specialisté na p ípravu meteorologri (mjr. Ing. Karin Stanická - vedoucí ce Prostějov
odoPv a Milan
Pančenko).
odoPv
Za SVou ,,kÍátkou" dobu priso-
bení proškolilo a vycvičilo 64 p íslušníkriAČR v oblasti geografického a hydrometeorologického zabezpečení.Vzdělávací aktivity oddělení lzerozdělitna dlouhodobé kurzy a krátkodobá školení.
II2
Absolventi a lekto i kurz meteorologie p ed vchodem do budovy oddělení odborné p íprclvy ct vycviku v Prostějově. V
první ada
zLeva:
Karin Stanická - vedoucí odoPv a ve druhé adě zcela vpravo Milan Pančenko - lektor meteorologie.
Meteorologi cké Zprávy, 64,
20II
