DÉěKA: Vygtřihovánky - StavebnÍ stroi JoBDoG o Určovacíkotoučg MANDEL|NKY o Atlas ABc - Naši vodní brouci
o Monoorafie - rYbářská loď SKULTE
mladých techniků a přÍtodoYědců
RočNíK
GENA 3 Kěs
řrla
yfstavň ďnešk ai zítřka
Podobně jako v Moskvě je stálým střcdem zájmu Všesvazová výstava
úspěchů náíodního hospodářství sssR, těší se velké pozornosti
i obdobné výstavy řepublikové. Sou_ středěny jsou zde ukázky průmyslo_
vé, zemědělské i potřavinářské pío_
dukce té kteÍé Íepubliky. nechybí ani proiekty a plány výstavby měst' sídliš{, závodů, ochrany přírody a tvorby
životníhoprostředí' zk.átka, takové
Íepublikové výstavy úspěchů národního hospodářství jsou nejen zajíma_ vou a poutavou prohlídkou. ale i školou pro velké i malé návštěvníky. A co je nejvíc potěšitelné' na každé z těchto republikových výstav je i ex_ pozice věnovaná ěinnosti pionýrů _ mladých'techniků a přírodovědců Nejinak tomu je iV Minsku na vý!
stavě úspěchůBěloruské ssB'
odkud jé náš snímek dokonalého mo_ delu zemědělského stroje pro sklizeň
2
a nakládku pícnin, který je v této republice vyráběn. Kromě řadY da|ších modelů strojú a zařízení vyráběných v Běloruské ssR - vý.obkú pionýr_ ských kolektivů' jsou v expozici i modely z oblasti sportovniho nodelářství, elektroniky atp.
O kousek dál zase vzbudl pozornost modely projektů' napřiklad le_
tiště Minsk 2. Ve vzdálenosti pou_ hých 30 km od města vyrůstá už
nový komplex, v němi 1e ocjdélená zóna odletů a příletů' nebude chybét hotel s tranzitem a dispeéerský blok.
Nové letiště bude odbavovat 'l8oo cestujících v hodině' kteří se budou na letiště dopravovat jak autobusy, tak osobními automobilY' pro kteÍé jsou připraveny dosteteéne parkova_ cí plochy.
V. TOMAN
Foto autoÍ
KDY. KDE. KDO " CO KDE je ústřední šl
KTERÉ je něrnecl<é ,,husitsl<é rněsto"? V letech 1427 až 1433 podnikli husité do sousednich Žemí řadu válečných výpÍav, kle_ ré jsou také Žnámé pod názvem spanilé jizdy'
A tak se v dějinách rúzných měst u zahřaničnlch sousedú setkáváme s
našich našimi husitskými předky. V Némecké demokratické repubIice je dokonce jedno město, kterému se řiká Hussitenstadt _ .,husitské město"' Je to Naumburg na řece saale. ve velmi půVab_ né kÍaiině hlubokÝch řičnich údoti' Vinic a sta
robylých híadů.VypráVi se, že husité Naum_ burg obléhali a obyvatelé před útokem po_ slali průvod děti k Prokopu Holému, který se ustrnut a s vojskem od Naumburgu odtáhl' Na památku toho se dokonce v Naumburgu pořádaly t.v' třešňové slavnosti' Podle po_ věsti měly totiž děti PÍokopu Holému a jeho druhům přinést třešně, které se tu všude ve městé a v okoli hojně pěstuji. Historikové ovšem pravi, že pověst je pou_ hou pověsti. Husité nikdy Naumburg neob|é_ hali, i když Naumburšli se iich měIi co bát: naumburský biskup byl totiž jednim z těch' kdo na kostnickém koncilu hoÍovali pro upá_ lení mistra Jana Husa, a naumburšti měšťané se svými oddily podileli na křižových VÝpra_ vách p'oti Čechám' Dnes je ok.esni město Naumburg s mnoha staÍobylými památkami, napřiklad chlámem s iedanečnými středověkými sochami, oblibe_ ným cílem turistů domácích i Žahíaničnich. V roce 1978 se v plném lesku skvěly ťenovo vané historické domy na náměsti (na snim'
ku): v onom roce totiž město slavilo devét set
Iei svého trváni
.nč
Foto Jan Čeřovský
CO je to Jasrnund? zni to jako jméno drahokamu. Ale jmenuie
so tak jedno z pevninských jadeí členitého
ostÍova Rujany (německy Rúgen) v Baltském moři, kteÍý je souěásti Německé demokÍatic ké republiky' Díahokamy se na ieho pobřeži skutečně nalézaji _ dokonce začinaii stej_ ným pismenem I mořský přiboj vy'
JAKÝ je půwocl jrnéna Stolpen?
V nejsevernéjšl části saského Švýcarska leži turisticky prosluIé město stolpen. starobylému městečku vévodi na vysokém strmém víchu hlad původ€m z 1 2' stoleti s velmi zajimavou a romantickou historii' odkud pocházi jméno stolpen? Je púvodU slovanského, takže náš,,sloUp" nepřipomíná náhodou. A proč ,,sloup", na to nám dá odpověd'charakteí horniny, která tvoři přes l00 metrů Vysoký kopec. HÍad se tyči'na čedičovémprúniku žulou' Vyvřelý óedič se Íozpadá do pětihranných až šestihranných sloupců, dosahuiícich
severovýchodni část Jasmundu je velko_ plošnou přirodni ÍezeÍVaci' Rozlohou 1500
hektařů se řadi k 15 chráněnÝm územim nad 1000 ha v NDR' Většlna z nich leŽi v severní části slátu a pět _ celá třetina na pobřeži _nč_ Baltského moře'
rbto Jan Čeřovstý
plaVuje iantar, zkamenělou pravé_
kou pryskyřici' A samotné,.ost
rovni jádro" Jasmund je přirod nim drahokamem NDR, a to pÍVo_ třidniho. mezinárodniho VýŽnamu' z moře se zvedaji střmé, nékde téměř sVislé skalni útesy: jsou oslnivě bilé, pÍotože isou složeny z křidy. Dosahuji výšky 35 až t20 metrů. útes Kónigsstuhl (Králov ský stolec) frá 111,4 m nadmoř_ ské Výšky' Tady nad hladinou moře je to opravdu Výška nad_
mořská! Výhled je odtud úchvatný. Bilé křidové útesy. dole modré moře a nad vším modrá obloha-
A ještě jedna barva patří k Jas-
mundu: zelená. Je to svěŽi, hlubo_ ká' sytá zeleň bučin, které porůs' taji mirnějši stráně. svahy rokli
i plošiny při horním okíaji Útesů. Přirodovědecky ide o velice zajimavé a cenné porosty s mnoha
význačnými i vzácnými druhy Íosilin
délky až 9 metÍů.Naše obrázky
_
celek a de
tail _ jistě přesvědčivě dosvědčuji' že se
na
takové skále hÍad stavěl docela snadno' Stačilo ro2rážet čedičovésloupce a tyto,,přirodni tvárnice" klást Vodorovně' Město a híad stolpen' Iežici slabou hodinku ji2dy autem nebo autobusem od hraničniho přechodu ve Hřensku, rozhodně stoji za vikendový vÝlet. _ -ncFoto Jan ČeřoVský
3
orientovat právě pomocí signálů' lid_
DEN CSLA
ským uchem neslyšitelných' Signály vy_ silá v krátkých intervalech a V přestáVkách mezi nimi (isou to zlomky sekun-
dyl zachycuje zpětnou ozvěnu _ ÍazY '
od_
Podobně, iako pracu|e sluchové a na_ vigačníústrojí netopýra, je konstruován i moderní tadarový přistroi. Misto nadzvukového signálu (infrazvuk) netopýra však používá elektromagnetickou vlnu. Je vysilána v úzkémpapÍsku a při dopadu na překážku se odra2í zpět. Tento odraz ie radiolokaěnim zařizenim za-
chycován, zesilován a zobrazován na radarové obrazovce. odráži se pouzé
taková vlna' ktsrá má menši vlnovou
délku, než ie velikost překážkv. Elektro_ magnetické Vlny se prostorem Šiři známou konstantni rychlostí - steině iako se šířísvětlo. Když vyšleme do píostoÍu krátký impuls,.musime
změřit a zobrazit
na obrazov-ce radaru odraz impulsu od překážky. Čas, který uplynul ob chvíle, kdy jsme impuls vysl8li a přiimuli v při_ jímači.je úměrný.vzdálenosti, kterou
Tichý pozorovatel-
RAD
IR
Jistě jste již o 'něm mnoho slyšeli. množstvi ne|různě|šichtypů k mnoha
Vite však, co vlastně radar je a jak funguje? Anglická zklatka řadar představuje přistÍoj pro radiové vYhledáváni
a určováni polohy. Češtinasi pro něj
nalezla slovo radiolokátor, což sice neni také typicky české,ale umožňuje nám tak použivat dvou názvú pro zařizeni,
které pomoci odrazu elektromagnetických vln určuje a měří vzdálenost, výšku a azimut (souřadnice) hledaných cilů.
První jednoduchý
_radiolokátor
se-
strojil v roce 1930, tedy právě před pa_ desáti lety, ve Velké Británii Robert Alexander Watson-Watt. Dalši Úspěšné pokusy trvaly téměř pět let. Pomocí to_ hoto radiolokátoru bylo roku 1935 zjištěno letadlo na Vzdálenost 80 kilom€trů. o vývo'i a zdokonalováni radiolokátoru se také Žasloužili sovětšti vědci Kobzarev. Pogorelko a Černěcov. Boku 1938, těsně před vypuknutím druhé světové války, zaiistila Velká Británie pomoci ra_ darových stanic protileteckou obranu celého iihovýchodniho pobřeží' Během
války došlo ke zdokonaleni systému a k značnémurozšiřeni
_
samozřejmě
že pro váleóné účely. Teprve po skon-
ěeni války začal radar pronikat i do civil_ ního života.
úěelům. Nejrozsáhleiši použiti ie Však stále V letoctvi, i když v lodni dopravě, zvláště námořni' se již bez něho také neobeidou. Radary 'jsou ve uýbavě kaž_ dého letiště. S jeiich pomoci navigátoři kontroluji Vzdušný prostoÍ a dávaji le_ tounům pokyny pro přistání, přibližová_ ní k letišti i při stařtu. Radarem jsou vybavena i samotná letadla' Podobně .jsou však radiolokátory vybavena vojska _ zvláš1ě raketová, pÍotilelecké dělostřelectvo i tankové iednotky. Vzdušná ochrana státu má přehledové radary. které neustále kontrolu|i Vzduš_ ný prostor nad celým územímnaši republikY. nad hranicemi i část€čně za nimi.
s pomoci
radaru mohou lodě plout
i za tmy a mlhy, a navic diky tomuto zaíízenímohou lodivodi sledovat i obrysy dna a překážek ve vodě' Rada_
rové paraboly isou na celém světě po_ stfachem neukázněných řidičů'kterým bezpečně změří rychlost, iakou v da_ ném místě auto ielo. zkÍátka. radar ie velkým pomocnikem lidi' neboť pracuie tišs' přssně a,,vidi" na velikou dálku.
Jako v řadě jiných věcí i zde nás
předběhla příroda' která vybavila ma_ lým ,,radarem" řadu zviřat. Ne|známější
ie samozřeimě n€topýr, který se při V souěasné době sé použivá velké suých nočnich letech dokáže dokonale
4
elektromagnetická vlna proběhla od svého.Vysláni anténou k překážce a vrátila se jako odraz zpět na'anténu. Tahle dlouhá a zdánlivě kostrbatá věta je vlastně princip radarového měřeni. Víme, že za iednu milióntinu sekundy urazi elektromagnetická vlna vzdále_
nost 300 metrů. Je-li napřiklad doba mezi vyslaným a přijmutým impulsem 10 milióntin sekundY' znamená to, že Blektromagnetická vlna urazila vzdále_
nost 3000 metrů, ovšem tam i zpět, takže třeba lstoun sledovaný'od stanoviště
radaru ie vzdálen 1500 metrů. z toho, co jsme si dosud řekli, vyplývá, že základem radiolokátoru je schop_ nost zobrazit na obrazovce odraz od cile tak, aby ieho poloha byla zároveň Ůměrná skutečnévzdálenosti. Pro moderní elektroniku není problémem změřit časový rozdil milióntiny sekundy. Způsob' jakým se to provádÍ, je patrný z našeho schematického obrázku' Na něm ie Žnačně zjednodušeným způso_ bem nakreslen radiolokátor se základ_ nimi Íunkěnimi bloky. základ tvoři otočná anténa, která
býVá V podobě velkého parabolického zrcadla nebo trychtýře. Parabola dokáže vyslané i přijimané paprsky rádioVých vln soustřed'ovat do úzkého svaz_ ku. Tim, že slouží |ak pro vysiláni, tak pro příjem, musí být vybavena přepínacim zařizenim. To jsou automaticky pra-
cujici výbojky' kteÍéstřidavě slouži jako vodič nebo blokovaci zařízení. Vysilač nevysílá jenom jeden tryalý signál či impuls, ale celou řadu jednotlivých impulsů. Ty jsou od sebe časově vzdáleny ve zlomcích sekundy (Ve sché-
matu
ie toto časovérozpětí označe-
no T). Tento óasový okamžik je zároveň
teoretickým dosahem radaru. lmpulsy maii Velmi silný výkon a isou namodulo_ Vány na vysoký kmitočet, který je právě
v intervalech T pouštěn do antény. Protože hlavním úkolem radarového přijimače je zachycováni slabých signá_ lů (ozvěn), odražených od cilů' na které
dopadla vyslaná elektromagnetická
vlna, musí v pauzách mezi vysilanými signály ozvěnu zachytit. V obvodech
přijímačese vytváří pilové napětí, které
svým kmitočtem odpoVídá vysiIacím
Vý prostor kolem antény, přičemž stanoviště radaru je na obrazovce přesně v jejim středu a okrai obrazu je zároveň dosahem radaru. stupnice v podobě soustředných kružnic a sítě jé na obrazovce ocejchováňa přímo v kilometrech. Tak lze okamžitě zjišťovat polohu a Vzdálenost leticího stroie a podobně. Světlý bod bliže středu obrazovky je cil bliže k radaru a naopak bod při okraii zobrazuie neivzdáleněiší cíl v raiónu radaru. Tim, že bod trvale světélkuie, lze sledovat přesně i,ieho pohyb. Moderni radary mají k určováni polohy cile i světélkuiicí kilometrové a azimutové značky a na základě Doplerova principu dokáži rozeznat pohybuiící se předměty a stojíci pozemní obiekty,.zeiména hory a vysoká stavby,2 obrazovky automaticky vymazávaji. Na takové obrazovce jsou vidět pouze leticí cile, napřiklad letadla' balóny, ale také někdy husté elektricky nabité mraky. To ovšem bývá na závadu. Zkušený pracovnik obsluhy to však z obrazovky většinou rychle pozná. Nejmodernějši radary pro voienské účelymaji na Výstu_ pu u obrazovky připoien počitač'který bleskově vyhodnocuie vzdálenost cíle a vypoěítá prvky nutné třeba k 'jeho sestřelení: azimut' vzdálenost, střelecký úhel rakety atd. Pokud naviguie radar boiový letoun. pak mu udává prvky nutné pro optimální přibliženi k cili.
impulsům, tak, iak ukazuje schéma. Vy-
silací impuls způsobi vždy skok pilového napětí z maximální hodnoty na nulu. Pak v době T mezi impulsy toto napěti opět lineárně stoupá. Pilové napěti je přiváděno na obrazovku radaru v podobě svíticí linky, za-
ěínajícíve středu kruhové obrazovky a koněici na je.iím obvodu. Vznik této linký lze vysvětlit zjednodušeně asi takto: když na vstup obrazovky přicházi nulové napěti. kresli se na obrazovku v podobě bodu přesně uprostřed. Při_ jde_li stejnosměrné napěti, nakreslí se tento bod na okraii obrazovky. Je-li na obrazovku však přiváděno pilové napěti, což je, jak jsme si iiž řekli. změna z nuly na steinosměrnou úroveň' vzniká na obrazovce plynulá čára od středu k okra'ji, mezi dvěma pomyslnými body. Na tomto pilovém napětí jsou přijí_ mačem namodulovány odrazy od cilů a ty se zobrazí jako světlé body. Na obrazovce to působí,iako by linka o ně zachytávala, ve skutečnosti se Vždy po přibližení linky k ploše s cilem na této lince rozsvíti cil v podobé bodu. Protože radarová anténa má l'uminoÍor s velkou setrvačnostÍ, můžezaohycený cil _ bod na obrazovce - svítit i několik desitek sekund, ačkoliv linka dále běži kolém' po kružnici.
Anténa radiolokátoÍu se zvolna kruhově otáěí kolem své osy a pomocí ser-
vosystémůa synohrohizace
Fadiolokátory isou dnes nezbytnou
ie tento kruhový pohyb přenášen i na linku na obrazovce. Tím je zobrazen celý kruho-
souěásti výzbrole naší armády, zvlášlě -af-ru: u dělostřelectva a letectva.
vysítoný
tll
přijímoný
signót
T.Vzdólenost mezí ANT ENA
pouze signóty cítů
vysítocími imputsy
OBRAZOVKA
pilové nobětí se signóly cítů pro obrozovku zy pozemních předmě popťsek obrozoVky otóčenípoprsku je shodné s onténou otóčecí vychytovocí cívky obrozovky
KRESBA J' Sovová
vozbo mezi otóěením ontény o poprskem obrozovky
5
KALENDAR MLADÉHo
PŘíRoDoVĚDcE
VTAKY V BÚDKACH lvAN KŇAZE Po lotných radovánkach' hrách
a bezstaÍostných potul'kach po pÍírode začala jeseň. Príroda sa odieva do
nového šatu. Farby bukových listov nám ukazujú, žo i joseň je nádherné ročnó obdobie. No ked' udrie prvý mrazík' spadne táto nádh€ra na zem
a j€
nám akosi smutno,
vt6dy je čas spomenúť opeíencov.
Foto autor
hrúbky dva tÍi cm. Nrzhotovujeme búdku nikdy z přoglejky (překližky).
pÍetožesa dažd'om a slnkom dýhy na preglejke rozlepia a bÚdka sa rozpad_ n€.
Dno búdok musí byť najmenej 1ox 1o cm. avšak ak máme širšiu dosku, móže m8ť Í2x12 cm alebo 1
5
x 1 5 cm. Výška búdky musí byť od
Ved' búdku by mal zhotoviť každý 22 do 32 cm, otvoÍy na predných
žiak na škole alebo doma. Na búdku postačíhocaká doska neohoblovaná.
stranách sú od 26 mm (pre sýkorky} pres 32 mm.35 mm do 48 mm. Ked'
som začal búdky robiť, skúšalsom
řózné typy. Robil som vletové otvoÍy
okrúhle' élipsovité. obdížnikové a trojúholníkové.zistil som' že vtá_
kom nezáležína type otvoÍu' sýkorky sa mi nagťahova|i do všetkých typov, brhlík si otvor vymaže b|atom na priemer asi 34 mm. Mladí ochrancovia prírody. členovia ornitologickej sGkcie v Partizán-
skom' zhotovili ve|'ké búdky pre
sovy. otvory na búdkach boli vel'ké, obdÍžnikovitó. Búdky rozvešali v po_ horÍ Vtáěnik na stÍomy. asi to-12 métrov vysoko. Na jal mali vél'kúradosť. ked'sa im do váčšiny búdok nasíahovali sovy a vyviedli mlád'atá. NajlepŠie obdobie na zhotovovanie
aooaoaoooooaooaoaaoaaoooaooaoooaoaaoaaoaaooaooaoaoaooaooaoaoaoaa
všE
o ANDULKÁCH najde mladý Chovatel v knize zdeňka vegarc chováme andulky. Na 193 gtránkách najde ětenář informace o životě pa-
pouška vlnkovaného ve volné přírodě, zají mavosti o rozvoji chovu ve světě i u nás,
ale hlavně praktické pokyny o
krmenÍ, úpravě ubikací a odchovu mlád'at. Text doplňují piehlecrné tabulky a názorné krcsby.
znaěná pozonost je věnována barevnÝm
vartacim andulek a základnlm informacím
o dědičnosti, které jsou plo chovatel? velmi dúležité.zvláště canné pfo ahovatela' kteřÍ chtějí své ptáky vystavovat, isou kapitolky o výstavních ptácich, o založení
litněji vvtištěna. Takža jo to pouze doklad pečlivosti a snahy autofa' ktaá byla špatnou reprodukcÍ zcala zmařena. Autol snimkú Petl Podpěn uňitě nemúžebýt s rozmazanÝmi a bafevně nOodpovídajícÍmi oblázky spokojen. Dalši velmi cennou částíknihy jé oddil o kroužkování, evidenci a fodokmenech, kde jsou otištěny i vzory tiskopisú, a také část věnovaná vÝstav-
ní praxi' Pro zaěínajícíChovatole pak je nejpiitažlivějšÍ kapitolka o ochoěování
qNí;
vlastní chovné linia a mazinárcdní přodpi-
sy o hodnoceni andÚlek. Doplňuji j8 klÍěa
mezinárodní chovatelské ofganizace coM, bodovací tabulka. chafaktefistika
idoální vÝstavni andulky, směrnice pro po. suzování a v|ornik jadnotlivÝCh barcvnÝch vdriací. vYnikajícím doplňkem vzornÍku by byla obrazová tabulka, kdyby ovšaň b/a kva-
6
a ,,jazYkové vÝuce" andulek. méně Příjemná, ale nezbytná je i část tÝkajícÍ se nefrocí andulek. colkem je tato knížka. ktercu vydalo státni zomědělské nakladate!ství, vytiskl Mít, novinářské závody. n. P,, zá-
vod 3, a která stojí 25 Kčs, užiteěnou pofrúckou každého chovatele andulek a mladÝm chovatelúm nesporně usnadní jejich začátky a ušetří mnoho nesnází a 2byteč né práce,
a
KTERÁ JE
NEJKRÁsNĚJŠÍ? o tam múžetéuvažovat ned knížkou vlastiňila vaňka a Jiřího váClavÍkd sto nejkrásnějších CibulnatÝch a hlíznatÝch rostlin' Kvalitní fotografie jsou tentokrát o něCo lépe vytištěny než v předchozích
dvou knihách této řadY. takže si zájemce' přece jen múžoudělat poměně věrnÝ obrázek o púvabu jednotlivÝch rostlin,
v stručném a výstižném textu ke každému druhu pak najde zejména zahrádkář nebo mladÝ pěstitel výstižnéa věcné intormace o púvadu, vlastnostach a pěstování každé rostliny. v úvodnÍčásti jsou soustředěny základni úd8je o cibulnatÝch a hlíznatÝch
rostlinách. kteé vám přijdou vhod i
vG
škole nebo Při rúzných pěstitelskÝch či pří
lodovědných soutěžích. všeobecnéúdaje
búdok je jeseň a zima, j€ teda p.áve
rozvešanýeh asi osemdesiat búdok'
móžeme roznášať už na ieseň, ked' opadne lístie, alebo počas 2imy.
loval písmenami z PVC. Každý rok všetky nekontrolujem. to by človek
čas porozmýšlať' ako zsčať.Búdky Najradostn€jšie chvíle zažijeme potom na jar, ked'sa nám do búdok nasťahujú vtáky a VYvedú mlád'atá. No aj v zime sa búdky zídú'mnohé vtáky v nich prenocujú alcbo hl'adajú úkryt, ked' príde zlé počasie. Mám
pre vlastnú evidenciu som si ich očís-
]
PÍaca sa oplati
_
nestačil, mám však vel'kú radoŠť.
ked'idem okolo búdky a vy|etí z nej vtáčik. A takú Íadosí móžete mať ai
sý
koíka vel'ká ]e v trÚc ke naozaj dorna
2 sykorka belásá !j zh otOVe
budky
Ž
ne n
el
pregIeikY
3
Roznášanie bÚdck
4.
zhotov€né budkt róz nvch tvpov
aa
aaaoaoaaooaooaaoaaaaaoaaaoaoaaaooaaaoaoaoaoaoaaaaoaoaoaaoaaaaa
men, ač hmyz ŽpÍavidla plave na hladině velo pěstovánÍ, rozmnožovánÍ' fychleni a ošetřovánÍ cibulovin a hlÍznatýCh rostlin se mi dlouho' Je totiž lehči než voda a ještě mrtpak hodí i v domácnosti, nejen tomu, kdo .vý je dlouho pohazován vlnami' vlastní zahrádku. Nejvděěnější květiny, Ve skutečnosti se ovšem nepotopil jako škutečnéozdoby našich zahrad. vařejných kámen, ale jako ponorka cilevédomě směřuji ptostranství i interiéú' jsou seřazeny po- ci do bezpečnéhoÚkrytu V hloubce tmavých dle abecedy a každému druhu je věnována Vod. Tito íočniletci jsou totiž vodni brouci, dvoustfana. Polovina připadá na vyobrazepotápnici a vodomilové,1imž občasnénočni ní, druhá polovina na základní inÍormaci, výlety slouži k získáváni nových sídlišť'DloupočínajevÝškou a dobou kvetenÍ a koněe há blanitá křid|a, obyieině pečlivě složená doporučením,k ěemu se každá květina pod kÍovkami, jsou velmi výkonným, i když hodi' Knižka má 29o stránek, vydalo ji ien občas použivaným dopravnim pfostřed'
jdeme ty pravé létajici ponoÍky, statné brouky člunkovitého těla a veslovitých. husté obrvených noh. Přestože obě čeledi vodnich broukú si potravu opatřuji ve Vodě a také o potomstvo se dovedou postarat v tomto mokrém živlu, dý-
pro zahrádkáře v rodině'
i€mně
státni zemědélská nakl?datelství a stojí 42 Kčs. Takže je to docela pěknÝ dárek K Atlasu
o
ABc
v tomto čí3lo
r . ; T {.'i,i'' i;í,|.,]i,|j1l
Každý, kdo miluje v€čeÍni píocházky někde
u rybniků nebo tůni, múžeobčas pozorovat zvláštni jev. setmě|ým Vzduchem jako velké bzučici projektily létaji brouci. Jeiich let je mnohem rychlejši a lehči než těžkopádný let chroustů a konči zpravidla ve vodě. Když se nak|onime nad hladinu v naděii, že uvidíme záhadného nočniho letce hÍabat vodu, neni po něm ani stopy. zřsJmě se potopil jako ká_
kem. Běžně slouží potápnikovi k pohybu |eho silné. hustě obÍvené nohY dvou zadnich párů, přeměněné ve Výkonná vesla. Potápnici z če-
ledi Dytiscidae jsou vesměs obyvateli
Vod
a jsou z€ všech brouků tomuto způsobu živo' ta nejlépe přizpůsobeni. Na světě jich žiie asi 3000 druhů, většinou kupodivu právě v mirném pásu' Tropy jsou na
potápniky chudé' Vodomilové' druhá čeleď našich vodnich brouků, už tak stopíocentně vázána na vodu neni, na svělě jich žijo o něco málo méně než potápniků, asi 2300 druhů, ale
většina z nich ani moc vodomilná není' spiše v|hkomilná' Žiií ve vodě pod kameny, ale i na souši pod spadaným listim, v tÍouchu. ve hnoji a i po způsobu chrobákú v trusu zviřat airebo v houbách' Avšak i mezi vodomily na-
chaji vzdušný kyslik' Proto vyplouvaji občas k h|adině a tam si načěrpaji zásobu pod krov-
ky. AVšak každá z obou čeledi má na to iiný patent. Potápnici ,,tankuji" hlavou dolů, z vody vysunuji špiěku.adečku, kdežto vodomilové k óerpáni vzduchu použivaji tykadla' Vzduch nenasávaji rovnou pod krovky jako potápnici, ale na spodni stÍanu těla' která ie
chlupatá a střibřitý povlak vzducho'
Vých bublinek na ní snadno ulpi. Potápnici neisou V našich vodách vitanými
hosty, pÍotože oni i jejich larvy jsou Velmi dravi a mohou škodit i Íybám. Dospěli vodomilové isou naproti tomu bÍouci výhřadně býložÍavi.živici se vodnimi rostlinami, a tedy neškodni- Jeiich la'vy jsou ovšem díavé,ale pro svou neohrabanost neisou rYbímu potě.u nebezpeóné napadaji spiše vodni plže. Zlé
-
iazyky však tvÍdi, že jak laÍVy' tak dospěli brouci si íádi občas pochutnaii na rybich jikrách, takže ani oni ngjsou tak docela bez viny.
a
7
Dostal jsem tip: v ostravě-Po-
rubě se utksjí vozy Íormulé1: Lotus. Eerrari. Renault-Turbo. . . To si přece nemohu nechat ujít! Že tyhlé Yozy nolz6 Vidět ani na vel-
ké caně ČssR v Brně? Ale v ostÍavě ano - nesmíte je ovšem hledat podle zvuku hřmících motorů či vůně spáleného benzínu.
o
To vejdete do celkom nenápadné
budovy uprostřed zeleně _ a tady ve velkém sále naidete šestiproudou závodní dráhu a na ní štvanici smečky vozů F í, zmenšených V měřítku 1:24. Piloti. kteří rutinovaně manipulují ovládacími prvky na panelu, isou ovšem v měřítku 1:1' Bitva končí, elektronický ovladač automaticky VypÍná po u'iétípředepsaného počtu kol
FORMULE 1 V PORUBE! It
iednu dřáhu za druhou' na digitálním ukazeteli se objevuje pořadí i časy. z pilotů |sou rázem mechanici, kon_ trolu.jí 2ahřátí motoru, promazávají. ladí dovážení, aby smyky byly rovno_ měrné v pravých i levých zatáčkách - vždycky je co zlepšovat. Momentálně opuštěná záVodní dráha patří k neilepšímv ČssR..le_ jích 3o metrů |e svinuto do četných zatáček (zatím b62ejmenných. .,smrte|ná" havárie tu ještě nebyla) s nad_ jezdem. podjezdem. Přímo provokuje k tomu. aby si člověk zkusil zazávo_ dit, to přece musí být zážitekl A proto mě překvapuje prohlášení lvana sidiropulose, že sice záVodění je prima. ale sama stavba automobilu je prý mnohem zábavnější' Ta třicetihodi-
nová až čtyřicetihodinová přáce
vy_
naložená na stavbu podvozku a jeho
osazení motorem (Většinou iaponskými Mobuši FT) a nakonec lepení
papírových karosérií je pro něho bezvadným koníčkem. ostatní automodeláři souhlasně přikyvují. Jak se člověk Vlastnó sta_ ne automodelářam? ''Většinou jsme měli doma koupenou autodráhu. Já napříklád s kama_ rádem vzal svého závod'áka a hrnuli jsme se sem do stanice. rozdat si to na velké dráze. ono to ale n6šlo' Tak jsme si udělali modely pro tuhle drá_ hu a bylo
to."
s6dm d6sítek automodelářů naVštěvu,o krajskou stanici mladých
a
techniků a uěí se tu pečlivosti a trpělivosti, 2řučnosti mechanika i dravos_ ti a chladnokrevnosti závodníka. á podle slov .'pamětníka" Lubomíra sostáka, který vede jeden z kroužků už 'l2 let. získávají tu kluci koníčka na léta: ,,Řada jich u autÍčok zůstává, jen mění kategorie _ V patnácti jsou z nich junioři, v devatenácti senioři. Jinak, pokud vím' dělá pár kluků automechanika, jeden konstruktéra střoja ře.
PiFíK
copyřight 1 98(). Editions
"
Motory modelů už vychladly' může začítdalšítrénink. A zaěíná také do_ hadování o tom, kdo bude dělat nahazovače. Vyvolenci nejeví zvláštní nadšení - býti nahazovačem je sice Íunkce důležitá (na Íychlosti. s jakou se vrátí vylétnuvšíauto zpět do dráhy, moc záleží)'ale jednotvárná. vozy formule 1 zas'e vytáčejí ostíé zatáčky a při pohledu na jejich karosérie se nabízíotázka: ..co říkáte karosériímotištěným na přílohách
ABC7" ''Jsou fajn. dobře se měřnou složitost - za jsou hotové. Ale měli i nejčerstvěiší,děla' drah F 1. Většinou na
lepí i přes podva tři Veěery
byste uvádět
ze závodních dva podvozky užíváme tal( šest karosérií." Také tyto vozy formule 1 se svými piloty putují po rúzných závodech -
a z iednoho takového putování je
i automodelářská historl(a na rozlouěenou: ostraváci jeli na mistrovství, v olomouci se k nim měli připojit dalšídva reprezentanti severomoraváků' vedoucí olda vyběhl z vlaku do nádražní budovy, obÍhá dvoranu. kluci nikde a minuty utíkají. Na poslední chvÍli se vrací _ a vlak už se roziíždí. A za oknem kupé vidí mezi svými i ty dva nenalezené. zatímco je hledal ve dvoraně, kluci šli podél vlaku, až narazili na známé tváře. Takže ted'pohodlně sedí v mizejícím vlaku a veDnesjsou na řadě hláŠení'v kterých popisujete splnění úko|u,,U". Jednalo doucí za nimi volá: ''Hlavně že jsme se o zvelebení okolÍ vašeho bydliště pod heslem U nás doma. se našli' přiiedu příštímvlakem !" ES 31 Nepřemožitelný z Letohradu - . . . Naše skupina si dala za úkol vyplít Já jsem naštěstípodobný problém neměl' takže jsem byl doma v Praze trávu okolo našich domů. Upravili jsme 2áhony a vysadili keříky růží.Zasadili právě včas na televizní přenos z Vel- jsme rovněž stromky, které jsme si vypěstovali ze semen schovaných už od ké ceny Monaka. chvíli isem sledo- minulého roku. val monotónní krouženískutečných Es 79 Lvíčata2 Kamýku nad Vltavou - . ' . zametli jsme přostor před autoíerrari a lotusů - a pak isem musel busovou zastávkou a zlepšili vzhled záhonu tůží.Při jarním úklidu obce jsme přiznat, ž€ bitvy na porubské auto- se přičinili na úpravě požárnického hřiště' Také dokončujeme úpravu potoka dráze byly dramatičtější. a místních strání. A rozhodně i tam bylo možno uděEs 64 Mladí zoologové z Kroměříže - ...o rostliny v našem městě se lovat velkou cenu _ těm, kdo na pečlivě staráme. V hodinách pracovní výchovy chodíme plít záhony růží,při dráze předvádějí jezdecké umění úklidech pomáháme okopávat záhony okřasných rostlin' Na naší i model Vyrobený s mravenčí pílí domovních a pečlivostí. A taky těm. kdo jim zahrádce jsme vysadili karaÍiáty a hrách. Jablůňku jsme vysadili na strýcově zahradě. Před našímdomem jsme zasadili kosatce. v tom pomáhají a učíje. MK Es 66 svět|ušky ze Lhoty u opavy - '.. K 1. máji zakoupila místnízDŠ Foto autor keře rúží'Nabídli jsme se, že je vysázíme. Na pionýřskou schůzku jsme přišli dříve s nářadím a pustili se do práce. Záhon u vchodu do školyjsme vyhrabali a do připravených jam vysadili růže.Pravidelně ie nyní ošetřuiome.
..ooo.oo.o
Zadáno pro Operaci B .oo.oo....
]
Štáboperace Brontosaurus
9
déInéa přičnélišty ie 5i4. Vezmete-li podélnoU lištu 60 cm d|ouhou, přičná bude měřit 48 cm' Upevněte lišty křižem kolmo na sebe tak' aby překříženi bYlo na rozhrani první třetiny delší lišty' V našem připa' dě to je 20 cm od horniho konce' obě lišty ve spoji zakápněte kanago mem a křižově pevně svažte tenkým píováŽkem nebo režnou niti (obí' 3c). Vzniktá kostra je základem pÍo klasického draka _ babu' jak ukazuie obrázek 1 TajemstvÍ Úspěchu dobrého létáni spočivá v pečlivém Vyváženi .a men' Na konce podélné(delši) lišty přivažte kousky niti a zvedoutim naplocho se přesvědčile, zda jsou obě přičná Íamena v rovnováze. Padá'li některé rameno dolů, je třeba ho nepalrně zkÍátit' odlehčeni a vyváženi lŽe provést také rúzně hlubokými zářezy na koncich ramen' záíe.y záíoveň poslouži pro uvázáni obvodové režnénitě, kteíá musi být dobře napnutá a spoie U lišt 2akápnuty lepidlem' Dbejte. aby při napináni nedošlo ke Žkrouceni lišt nebo k nepravidelným třojúhelni-
*
kům.
ffrmri
W
Letové vlastnosti dÍaka můžete zlepšit tvarováním piičnélišty do mirného oblouku (obr' 2) Pomoci kolíčku umistěného v křižové části se trochu přitáhnoU konce ramen k sobě tenkým provázkem. Kostru s napnutou obvodovou niti položite na aích jemného papiřu (nej|epši je modelářský potahový papíí_ k dostáni v modelářských pÍodejnách) a měkkou tužkou si na.načíte vnějši obrys' Přidáte dva až tři centimetry na záložku a obvod vystřihnete' V mistech konců lišt se prostřihnou ma!é zářezY' Pak se kostía položi zpět na papií a záložkami přeloženými podél obvodové nitě se papiÍ k rámu přilepÍ {obr.3d). Nejvhodnějši jsou kaseinová lepidla nebo obyčeiná bilá lepici pasta' Acetonová lepidla (Kanagom apod') se nehodi, jsou zbytečně těžká'
utsloze
oblibená hía s papirovými draky asi nikdy neomízí,i když je uz
staÍá přes 2500 lel. VždYť prvni draci spatřili světlo světa na Dálném východě a oklikou přes arabské 2emě zdomácněli i V Evíopě' Ti nejno vější draci 5e mohoU naopak Žrodit ve vašich rukách. Dokázat vyíobit dřaka vlastnoíučně (ne si ho koupit V papirnictví hotového)' to by mělo být iri každéhokluka i divky' Neni to vúbec nic složitého' Neiběžněišíie drak s křižovoU kostÍou' VŽájemný poměr délky po_
XX
bl
9l
not;eÓo lepldLem
Ťs---a l'.^.'1 [,r'',.1
\7. +--
#, 7?
sIožený
paptt
s!řapec
10
Lepte pečlivé a papií stále vypineite. Nejnamáhanějši mista v ÍoŽich zpevněte nalepením trojúhelničkúa proužkůpapiru. aby se při sitnělšim větru drak netrhal' Důležitou operaci pro dobrý let draka je navázáni na tažný pfovázek' Je třeba vyÍobit tzv' váhu (obr' 3e, Í)' Jeden konec tenkého prováŽku připevnite v místě' kde se křížilišty, a druhý konec na spodni okra] delši Iišty. Délka použitého píovázku je vymezena trojúhelnikem, který vytvoři napnutý provázek, jehož Vrchol se bude krýt s bočnim vrcholem na konci přičnélišty' Na provázek ještě připevnite maloU pohyblivou smyčku, do které budete před startem přivazovat konec klubíčka pouštěciho pÍovazu nebo silonU' Aby se vám lépe spoj rozebíral, můžetejej udělat na ma|ý količek _ olivu, vsouvaný do oka ve váze' Količek je samozřejmě uvázán pevně na vypouštéci šňůře' stabilitu draka zajistite přiměřeně dlouhým ocasem. optimálni déI ku zjistíte praktickou zkouškou' BUde se pohybovat mezi troinásobkem aŽ čtyřnásobkem (někdy i šestinásobkem) délky hlavni lišty dra' ka. ocas ie vyroben z provázku s pravidelné navá2anými papirky, tzv' babrlatY, a Žakončen ie těžšim třapcem (obr. 39). Draci ve tvaíu čtyřÚheIniků' šestiúhelníkůi víceÚhelniků VŽniknou překřiženim daného počtU lišt stejné délky (obr' 3h;4)- Je to druhý nejsnazši způsob výroby dÍaka nazývaného hvězda' Postup výroby je stejný, jen se musi dbat na rovnoměrné rozložení (vzdálenosti) konců ramen od sebe (obr.3h)' Také Vyváženi je náročnějši. l zde docházi k chybám při nevhodňém uchyceni draka k váze a k vypouštěci šňůře.
Napřiklad u šosticipéhvězdy spojíte dva sousedni rohy provázkem takové délky, aby dalši provaz upevněný v€ stř€du hvězdy (v křižovóm gpoí) vytvořil po navázání jehlan s hranou mírné vybočuiici od středové osy sméÍ€m ke stiedu draka (obr.5). Připravený ocas přivážete na střed provázku spojujiciho dva sousední vrcholy na protilehlé straně váhy' Pracovně náročnéjši.ale zároveň výkonnějši jsou draci - k'abice nebo také létavci (obř' 6)- Výška tohoto draka je trolnásobná v pomóru k dé|co jádnotlivých stran. Při Výšce 100 cm budou obě krajnipotaž€né plochy 30 cm dlouhé a středni volná část bude 40 cm' Hrana půdo.ysného čiverce pak.bude přibližně 33 x 33 cm' Čtyři páÍy úhlopříček z lišt vYtvoři nosnou konstrukci, jal Ukazuje obrázek 7. Tento díak létá bez ocasu a Váha se mu Vyva'uje na j€dnu z podélných lišt.
vždy v dolním konci potažené plochy' Je to patÍnéna obrázku 6'
Nevš€dniho draka můžete udělat podle '
nákresú na obrázku 8 podle tradičnich malai_
ských, činských. japonských ěi kor€iských dÍakú' V nákresech tvalú znači silněiši čára lištu, t6nká čářa je nit n6bo p.ová'ek a 2akroužkované body jsou mista pro uchycení
váhy a Vypouštěci šňúry'Takové drakv si mů_ žete zajimavě pomaloVat, napřiklad podle ko_ Íejského dlaka na našem obrázku. Přo př€d_ stavu iešténěkolik rozměrú: hlava korejského draka je stavěna podle prvniho schématu, kde příčná lištE měři 36 cm. obě zbývajici pak 32 cm. K pličnéliště sB přilepuje ocas z plu' hu lehkého papiru' nejlépe barevného' který bude 24 cm široký a 4 metry dlouhý, na konci mirně rozstřižený. Jinak máte možnost experimentováni a 2á_ .oveň tvoř€ní malých výtvarných děl na hla_ vách draků' s drakv si udělejte v oddile. ve škole, klubu n€bo jen mezi kamarády soutéž v létáni. Nezapomeňte však, že draci a šňůry se nesnášeii s dřátY elektrického vedeni, telggrafnimi dráty a vysokými stÍomy. Raději oželte draka a postavte si nového. než pro _sim_ něi lézt a vystavovat se nebezpeči'
11
ouzla to
předstiráni pohybů. které jsou pro určitý vý kon obvvklé, ale ktere kouzelnik jen názna kem předstirá, ale neuskutečňuie. Napřiklad při přehazováni kuličky z levé do pravé ÍukY
jsou triky
je třeba otevřit levou, pak vzápěti
chcete pobavit kamarády? Naučit se ovlá' dat sVé ruce? Umět něco, co druzi třeba ne_ Úmějí? Pak sledujte náš nový seriálek návodů pro začinajici kouzelniky. který pÍo vás pii_ píavuje ing. FÍantišek svoboda. člen ústřed nlho VÝboru ceského magického svazu. člen magického klUbu n. p- Motorlet a dlouholetý předseda mezinárodni poroty svétoŽnámých kouŽelnických soulěži Šari vaíi v Kaflových
svédčivýdojem, že kulička létá 2 řuky do ruky, až při poslednim pohybu,,zústane" v píavérÚce' V dalšim zlomku sekundy však tuto ruku rozevřete a kulička v ni neni _ zmi zela' zbavite-li se kuličky v levé íUce, mezitim co poŽornost diváka ie soustředěna na ruku pravou. pÍázdnou {skÍytim do kapsy, íukávu apod.), můžete vzápěti otevřit i levou dlaň. na
kterou se přiřozeně přesune pozornost až
Vaíech'
Hned V úvodu ie však třeba zdůraznit, ž6
díUhořadé. Toto zmizeni kuličky je vlastně základnim eskamolérským trikem a svědči o ši' kovnosti kouzelnika' A nyni si svou šikovnost vyzkoušejte sami. Třeba pÍávě s tou kuličkou nebo s provazem.
,,kouzlo" prozrazené dvěma stům tisicům
členářům už nikdy nemůžebýt to pravé, ori ginálni kouzlo' Protože kouzelnické uměni vy_ uživá nedokonalosti lidských smyslů, zvlášté zraku. a vyžaduje úžasnouobíatnost - eska' motéístvi, pak věřte' ž€ když se i tyto odtaj' něné t'iky naučite dobře' budete obdivování' 2 Neboť ne každÝ je dokáže provádět peííekt_ ně' Největšim nebezpečim pro kouzelníka je j€ho neohrabanost, neobratnosl' Ná to je třeba pamatovat. +llavni snahou kouzelníka je proto oklamá' ni diváka' Dosahuje toho Íůznými pomůckami a třiky, napřiklad zakrývánim předmětú srej nými barvami, hlavně tmavými. Proto je čer_ ná barvou kouzelníků. PÍoti černémupozadí. a zvláště při vhodném přednim nasviceni na jevišti nerozezná divák černě zakÍyté před_ mětY Této skutečnostl jé napřiklad využivano V černém divadle, kde heíci jsou v čeÍných 'tíikotech a kuklách a v rukách drži nasvicené předměty. třeba loutky. slaVný kouzelnik Alois Kassner (1887_ l970| nechával na jeviš_
VYPRoŠTĚNÍsPoUÍANÝcH BU(oU
Kouželník spoutá jednomu z pozvaných dvou divákú obé zápěsti přovazem tak,,těs' ně", aby pouta nemohla být stažena z Íukou. ale tak volně, aby se pod pouto mohl silnějšim tlakem prostrčit p.st. Totéžprovede i díuhému divákovi, přičemž před připoutáni díuhéÍuky provlékne provaz přes pouto pr Vého diváka (obr.2). Pak Vyzve oba diváky, aby se Žkusili odpoutat bez rozvazováni. Ti se Žpravidla snaži různými obraty, překračová nim provazů, přesahovánim a podobně vyprostit, ale postupně se před Vesele se bavi' cimi ostatnimi diVáky zamotávaji a stahuji k sobě' Kouzeln|k po těchto marných poku' sech přikryie pouta na rukou velkým šátkem, pod kterým musí během jedné až dvou se' kund oba diváky Íozpojit' PÍovazy iim zůsta
ti zmizet velkého slona tim způsobem. že
nou na rukách.
jeho vycvičeni pomocnici přivedli před černé pozadi zviře, pomohli koU2elnikovi přes slon6 přehodit zvláštni bÍlou plachtu, pod kterou byla důmyslně skryta ještě černá' Ta šlq od bilé lehce uvolnit.'Kouzelnik provedl magické čáry, strhl pouze bilou plachtu a slon nebyl pod čeÍnouplachtou na černémpozadi vidět.
Alespoň ne po dobu těch několika sekund, než za potlesku spadla opona'
oklámáni smvslú diVáka lze dosáhnout také obratnosti rUkou' Jejich pohyby ve sledu tíikůči Ietíci předměty lidský zrak nevnimá, pohybuji_li se rychlosti neiméně iednu dese tinu sekundy a rychleji' Například vyhodite li kuličku drženou V dlani (obr' 'la) takoVým způsobem, aby hřbet Íuky obrácený k divá kům dělal dojem, Že je íuka práŽdná (obr.
b), a aby 'kulička mohla být zachycéna mezi palec a ukazováček (obÍ' 1c}, a to vše zvlád' nete během desetinky sekundy. má divák do_ jem, že se kulička objevila mezi prstY z ni_ čeho' Kouzelnik také vVuživá rekvizit' Divákovi se davaji prohlédnout ur. čitá Íalešnázařizeni' napřiklad truhla s ne' rozeznatelně a důmv slně upravenou mož nosti posunu části jedné stěny' Tato Úprava umožňuje do bedny uŽavřenému pomocni kovi přemistit se do 1
přilehlého iiného za
krylého prostoÍu a na_ opak: V2nikaji tim variace p.o diváka nepo' chopitelné, neboí kou_ Želnik Vše spojuje dal šimi trikyDalšim ze zpúsobů
oklamáni zrakové po_
zoÍnosti diváka
12
pravou,
která se chYstá kuličku chYtit a rvchle sevřit' L€vá ruka přitom zústane pootevřená' Dokážete_li tYto pohyby provádět.,jako", přičemž kuličku máte tťvale V levé ruce, má divák pře-
je
Potřebuiete k tomu pouze dva provazy dlouhé asi 1,5 metru a velký šátek. Vhodné jsou tzv' těsnici bavlněné provazy. které jsou dosažitelné a přiiemně se s nimi pracuje' způsob uvolněni: Postavite se za jednoho spoutaného diVáka, mírně stranou, abyste oběma svýma rukama dosáhli na jeho levé pouto. PraVou Íukou uchopite mezi palec a ukaŽováček provaz druhého diváka asi uprostřed a podstrčite jej pod pouto na levé ruce prvního diVáka (pbr' 3a|. Vytvořenou smyčku trochu rozevřete a přehodite přes ruku (obÍ' 3b). Ukon provádite pod šátkem v zájínu utajeni' V okamžiku, kdY Vyzvete oba diváky' aby od sebe odstoupili, se provaŽy napětim od sebe odděiiJe to tÍik, který lze prováděi na ievišti. mezi diváky, u táboíáku a při různých společenských zábavách. Máte_li jej dobře nacvi_ ěen, sklidite Úspěch' Přejeme hodně zábavy _Fs a přišlě ještě zůstaneme u píovaŽů'
návaznou autobusovou dopravu' Vestibul 'ie umístěn pod mosini konstrukci a vytvoři rozsáhlou pasáž s obchody a dalšimi službami' NástupiŠtě stanice }e obloženo keramikou z Břas na Plzeňsku.
Kosmonautů. J€ to prvni def initivni koncová stanice pražskóho metra' kterou již mohli návŠtěvnici obdivovat u přiležitosti Dn€ stavbařů l3. ěervence' Jediná ze stanic trasy ll c má vybudoVánV dva Vestibuly. Východni vdstibul nayazuje na pěši teÍasu. západni zajišťujs přestupy na městskou hromadnou dopravu. stény nástupiště isou obloženy vračanským váponcem V kombinaci s eloxovanými Výlisky známými z tÍasy l A. za stanicí .isou Vybudovány kolej6 pro odstavováni vlaků a iejich pŤovoznl
_stanice byla zaloŽena ]IFsróvs'lě: stáúébníiámě dlouhé pies
._'-..9_'še.!-í9!i Tat_o
l-
soo__métÍů -
iedné z neivětšich zákla'
dových iam v republiE
Trasa ll A začinÓ prodlouženim odstavných koleji trasy A za stanici Náměsti Miru a pokraěuio směrem do strašnic' Je dlouhá 2,6 km a isou na ni
vYbUdovány tři stanice:
Jiřího z Poděb.ad. Tato
hlubinná
ie situována pod parkově upravenou plochou náměsti Jiřiho: Poděbrad. schodiště eskalátoru zda přgkonáVá výškový rozdil více než 36 metrú. Ve výtvarném řešeni v€stibulu bude sVmbolicky připominána doba Jiřího z Poděbrad. Pět výstupú umožni bezstanic€
f,'t
,,-1$,
Nové stanice
pražskéhometra
V souěasné době isou V provozu dvě linky melra dlouhá 12 km se 16 stanicemi. Vlakové soupravy V pražskémpodzemí urazily iiž přBs ětyřicet mi|iónú kilometřů a bezpečně přepravily tři ětvrti miliardy castuiicích. Rekořdu bylo do-
saženo V době spartakiádv 26.
června přepravilo m€tro t
cestuiicich.
1980.
335 000
V letošnímroc€ budou uvédeny do provozu další Úseky metra, trasa ll c 7. listopadu a trasa ll A 20, prosince. Jejich dokončenim bude mit Praha 20 km tras mgtra s 23 stanicemi. Trasa ll C spoji sidliště Jižni Město s centrom PrahY za pouhých l8,5 minuty. Je dlouhá 5.3 km a jsou na ni VybudováÍy ětyři stanice: PÍimáto'a vacka. JB to zčásti povrchová stanice. Vestibul ie nadz€mni
s unikátním řešením konstrukce. stěny
prostoÍu nástupiště isou obloženy kera_ mickými tvaíovkami z Poštorné ns Mo_ ravě. K této stanici povede autobusový spoj ze Spořilova. Budovatelů. stanice má vyvýšenou Veslibulovou část' Na stěnách nástupiš_ tě isou také keřamické obklady' ovšem iináho Íypu než ve stanici Přimátora Vacka" stanice je vybudována přsd dál_ nicí, v okoli bude v nejbližši budoucnosti Vyrůstat contrum Jižniho Města_západ-
Dýuřby. Tato stanice |e umístěna uprostřed budoucího společenského centra Jižniho Města' Už pÍi návrhu stanice se počita}o s tim, že bude jednou součásti komplexu spol€č€nsko-kulturnich budov' součásti stanice je i silniÓní most, který přocházi stanici a zaiištuie
peóný pohyb cestu|lcich s možnóstí výstupu na všechny strany křižovatky. stanicá Flora. Je nejVýše položenou stanici tras metra. VýtvaÍnéřešeni ves_ tibulu má navodit představu přirodniho prostředi s buinou vegetaci. Želivskóho' stejně ,ako na předchozich stanicich bud€ i zde podlaha z leštěné žuly a k obloženípiliřů by|o využito iugoslávgkóho mramoru. V této stanici se předpokládá vélký nápoř castuiicich, a proto isou Výstupy řešeny velmi členi_ tě, na uličníúroveň vede oelkem osm výstupú. za stanioi Želivského. povedou odstaVné kolejB' na povrchu stanics bude umistěn kovový symbol husitstvi _ kalich. iehož auto.em i6 akademický sochař František Paška. Podchod pod Vinohradskou třídou bude rovněž Vyzdoben kamennou mozaikou s tomati-
kou husitské revoluce. st€jný
motiv
bude i na bronzové reliéínidesce profesora Jana simoty. Deska bude na stěně Vestibulu této stanice. Uvedenim těchto nových stanic do provozu.vzroste podíl metÍa na výkonu městské hromadné dopravv Ía 22,7 o/o. Po dokončenítras l B a lll c bude metro přepravovat iiž 33.5 o.ó c€stuiicioh a v osmé pětileÍce' až zaháji provoz také trasy ll B a lll B. bude mit Praha 42 km tras metra s 36 stanicemi. Podil m€tÍa na célkovémVýkonu MHD stoupne na 40,1 qo.
lng. Milan Richter
13
JE
Jednim z hlavnich úkolůsoučasného sovětského hospodářstvi je plné ovládnuti nekonečných plání sibiře a využiti jejiho obrovského bohatství. V bývalých pustinách stojí nová mésta. průmyslové závody, hutě, elektrárny, otevírají se nové doly a mezi t|m všim se stavéji nové silnice, železnice a letiště. Usili o zvládnutí nehostinné Sibiře není
samozřejmě záležitosti poslednich let. Sovětští lidé začali s využivánim nerostného a přirodniho bohatství této oblasti
již před válkou'
Každý z nás .iiž urěitě něco slyšel o transsibiřské železničnímagistrále BAM, nově budované hlavní dopravni
tepně. Mnoho se již také napsalo o největšim závodě na nákladn| automobily na světě KAMAZ, vyrábějicím vozy téže značky právě pro potřeby v tvrdých si_
biřských podminkách. spolehliVá
prava
-
do_
to je hlavni prvek při ovládáni
obrovských sibiřských oblasti. Vždyt mezi nově budovanými městy a závody
jsou obvyklé i mnohasetkilometrové
Vzdálenosti. siť komunikaci ie zde velmi řidká a prakticky s otevřenim každého
nového staveniště se musi neidřive ře' šit stavba noVé silnice, železnični připoiky či nového letiště' zdánliVě jedno' duše řeěeno. Ve skutečnosti .ie to boj s ledem, sněhe"rn, bažinami, neprostupnými lesy.
. '
pÍužnost. sklo ie jeŠtě křehěi, ocel praská a podobně. Do baterii motorů se musi použival speciálni nemrznouci
TECHN|KA. Pro nás z Československa je potěšitelné, že timto oceněnim jsou
ně nezamrzajicími kapalinami, oleje v motorech nesměji tuhnout. stejně jako v převodovkách. Technika musi
nemohou vynachválit.
elektrolyt, chladiče jsou plněny obdob-
být naprosto spolehliVá. Vždyťzůstat někde na cestě, daleko od civilizace
s poruchou motoru při mrazu _50
"C, to je téměř katastrofal A tak neni divu, že dobrá dopravní technika je sibiřský_ mi podminkami dokonale potvrzena a prověřena-
Výrobky. které vyhovuji sibiřským podminkám a které se na sibiřských stavbách osvědčily, jsou v Sovět_ském svazu označovány termínem slBlRsKA
označovány i naše nákladní tatry z n'
p.
TATRA Kopřivnice' sovětšti řidiči si je Podívejme se však na dalši dopravni
prostředky, které maji tuto sibiřskou
dokonalost' Trochu netradični a pro nás neobvyklý je člun-saně, tzv. aerosaně
AMFlBlJA. Je to vlastně uzavřený vodni člun s leteckým motorem a Vrtulí. Trup má uzpůsoben tak. že můžejezdit iak po vodě, tak na sněhu či ledu. Motor je
tak silný, že dokáže aerosaně ,'vytáh' nout" z Vodni hladiny přimo na břeh
a pokračovat v jízdě po souši. Má kom_ fortně vybavenou kabinu, podobně jako osobni automobil, dokonale odhlučněnou a klimatizovanou. Praxe ukázala, že v mnoha připadech Je takovéto obo.iživelné vozidlo výhodněiši než vznášedlo, prolože je malé a dokáže projet i Velmi špatně průchodným a členitým teré' nem' osvědčuje se při zásobováni expedic. vědeckých skupin či pracovniků
v divokých končinách dvě sedadla a nákladni prostor pro
připravuiÍcich
zrod nové stavby' Kabina amfibije má
kg materiálu. Po sněhu můžeiet Íychlostí až 'l00 km v hodině a má záso paliva pro 500 km' Na vodě se pohybu buje rychlosti 85 km v hodině a palivo Vystačí na 350 km dlouhou cestu. Ve 650
s osobnim automobilem
Téměř celá oblast se Vyznačuje tvrdými klimatickými podmínkami. V zimě zde mrazy dosahuji často až _50'c se spoustami sněhu a ledu. V létě pak na_ opak ve|ké oblasti mají i tropická vedra, ačkoliV jiné oblasti tou dobou ani neroz-
jiný dopravni prostředek nedostal.
při velkých mrazech mnohé hmoty do_ stávají nové Vlastnosti' Pryž ztratí svou
oříšek tvrdý pro každého projektanta' Naštěstí je tU dalši neocenitelný sibiř_
mrznou. Takové podmínky Vyžaduii spolehlivou techniku. Vždyťnapřík|ad
14
srovnání
na
tom tyto aerosaně nejsou špatně _
rychlost a komfort stejný, jen s tim rozdilem, že nepotřebují silnice a mosty.
Zajedou prakticky všude, kam by se Přemistit l2 tun do vzdálenosti tisic kilometrů, bez silnice či tratě, to by byl
ský pomocník
-
těžký nákladni vrtulnik
Mi-6' Nepotřebuie ani zvláštní letiště,
stači trochu pevnější Íovná plocha. a neni_li ani ta, snese se co neiniže a náklad shodi na padáku. Navic je po-
užíván k přesunům mateíiálu v neschůdných kraiinách, těžkém terénu,
při stavbě věži či vysokých domů' pře_ mísťu|e stožáry. jeřáby a podobně. Je-li zapotřebí' existuie i rpasažérskéverzi * do ieho kabiny se veide až 65 lidi' nebo je_li zapotřebi, převeze menší stádo krav, ovcí nebo koni. Je to dáno pro' slornosti nákladniho prostoru, kteíý ie snadno přistupný obrovskými dveřmi přimo ze země. Velký nákladni automo_ bil dovnitř vjede i s nákladem, jako by jej vrtulnik spolkl. za zmínku také stoií nákladní trysko_ Vý letoun typu An.72' Tento antonov je stavěn přávě pro sibiřské podminky' Stači mu malá travnatá letiště a jého nákladni prostor je stejně jako U Vrtulniku Mi-6 přÍstupný přimo z plochy letiš' tě. Jeho dva Íeaktivni molory mu umož ní rychlostí 700 km v hodině doletět bez mezipřistánÍ až 2000 km s nákladem 5
tun.
sibiř, to jsou i rozsáhlé vodni plochy řek a |ezer. ob, Jenisej, Lena. Amur, iezero Bajkal . . . Však to znáte z hodin zeměpisu. Právě po vodě začala být celá oblast Sibiře zkoumána a zdolávána nejdříve. A tak lodě palří k mimořádně důležitédopravni technice této oblastiJiž zminěná AMFlBlJA |e proti mnohým dalšim lodim drobeček- zvláště náklad_ ni lodě a remorkéry, důleŽitépro přepravu surovin, jsou plo sibiřské veletokY stavěny také veleobrovské. Nelze však těžit suroviny bez lidi. Pro ty jsou uÍčenyrůzně velké osobní lodě, od známých raket s podvodními křidly až třeba po zajímavou motorovou lod' ZARJA, která má katamaranový tÍup s velmi malým ponorem, odo|nosti proii bočnim vlnám a menšímnárazům na překážky' Nepotřebuje přistavni molo či přistaVni pontony, dokáže přistát u každého pozvolného břehu jako oby_ čejná pramička. To je zvláště v sibiř_ ských podminkách velmi důležité'ne_ bot |e mnoho mist, kam je zapotřebi dopravit lidi, ale nemá význam zatim budovat přistaviště. Zarja má pohodlně
zařízenou kabinu s klimatizaci a Vytápě_ ním a jeji provoz je velice hospodárný. Není pÍoto divu, že o ni proievuji zájem i v zahraniči (náš snimek je z NDB). Mimochodem - právě technika pro dopravu osob a materiálu, vyzkouš€ná v sibiřských podmínkách, |e ve světě velice Žádaná' Je totiž absolutně spoIehlivá. Proto sovětský export v této oblasti neUstále stoupá a v mnohém
nemůže ani Uspokojit zájem aahraničnich partnerů. Neni divu, dopravnich prostředků na sibiři je zapotřebi stále Vice, a tak pro vývoz zbývá jen část výrobků. Je to dokonalá vizitka práce sovětských konstruktérů i dělniků a záro' veň přirozená reklama' Vždy{ co obstojí v provozu na sibiři, obstoji všUde na světě' .AR.
l
qifoohc dlóha lrJt;]Wi 'nllii'ano!ámr. ťl!.djl!Í ar ÚJÉ!Í htlťl_lně' odpouštl všacÍrnY vrdý kráry. Kařdá z Hr má rvúi půýáb. 'vá,slif.l." Alo k někt3íýrn ř.k&n bvle Bř.{.
roc! obarláĚ( řtědrá. Při
r
stlct}t]utí
td(otrfml řektňi ólolr'Ók bearlÓlg
rtrácí řoě'
JQótou Ž nc|podivlrllt]odnátsoh řck
ndlí..taÍá EvÍopy !g dooďa krás<á, ncvdleá řÍč*r'přrm9í|íď při rll.nitÍ.
zBú,!ít3udb]n h|óno pouhých 4oo motřů
T qýFolrn va'\lýšt
! sotv! po prd!_
t{ti kilom.troph rc vlÓvliía| do lcr-
nóho moře ne 3avar od Í}Yír M'dcn ni!'rt il!]]'em,áň p9blrilíl,lo'ÍÍdoiErÚtv 9e't vllY kupevÍtÓ we}rr Modr{ lld' 'e'nbl*l uručllg k avŮ,gúaR'b* ň.Lěrró
Eářtoh*o rritlhi{q{'.iÚň iE-qpmáÚo pv.onl'olty
ř.ku přoÚr*dÍsÍ'rboutib}'
lctv ln@nl, pot{rnoe$rkr.- ', frhirnsl+tosl
*rov{"
"
Jf
:iiťÍ"'M
ffiFs,Effifl*ffiffi
ňez obliěejovou částíělověka Čichová sliznic6 znázoíněna červ€ně Nosni skořepy sv.chní (al, siřední {b) a spodni (c)
ffiffiYSLY
schgma čichováho orgánu mikřosmatického (člověk)
schem8 čichového orgánu makÍosmatického {3rnec)
ffi@@@
ffi@M ffi@w ffiM V.ornik vůni a odpovid8iicí jamky v čichovémepitelu 1' vůně kafrová 2' Vůně pižmová 4' vůně mátová 3. vůně květinová 5' vůně éterová 6. Vůně dráždivá 7' Vůně hnilobná
chuť
a b
Řez hrazenou papilou chuťové pohárky znač€nv červené
Lidskýjazyk
V řadě při kořeni hrazené papily Řoz chuíovým pohárkom' Buňky smyslové {a) a podpůÍnó (b)
Y
dů-
íl r f _ lt
sUts l :':'":'J!:ť*ť'í;]ffffi:ii:lliliffi|lJ! L l My lidé bezděky klademe hlavni
n'"ii3;x''í'l#':|iůl';'"lyťbi"1"l'T; obrazy jsou hlavnimi
prostřebky,'iimiž
B:#:í:xT&ili:j;:f''ili"rí:i''"'ilfl
óo dělá člóvěka ótoirclěm, s dÍuhou signálni souslavou' Na hÍn aěich s.trochuzapominá
Vunl
- --o-
--
?
a c\r' h_ u t í
4ť""."-"# nei ci rrvĚrlnmrripmp náč iiv^t nežsiuvědomujemé,nášživot. "
f.1'JÍ',:T1iIj'"lE"T"J:'"i''"'r""iŤiř: '
Ponechme stíanoúsmysl mechanický
E
slulé pižmo, výměšek ielínka kabara
:;''.:il:i:,.'"ifiíi?3ilJji"?"?]i!li; 3:,oil;'ů""i*J":'3li;5'!""'l"'T"il?i'ť"1
sežene.
"nálÍ'""f/ffi,""TTfJl:i:3iý';:li statě se velmi čichu podobá, ovšem síi'fJ}"i:l"ii:"rur:ij":il1ť5*ijil,t
různéchuti na hrotu jazyka,. po jeho na stranách a pak při kořeni, kde se na_ cházeji Ízv. hrazené chuťové.bradavky
-Vnímánitlaku,teploty.třeniapodob-EChuťovébuňkysep-oněkud.podobaii i!"ff""fi J.::i j3"l3í'Bl"i1iii ;l] i*ť^i.Tl Ť k ll,j l,i":!j"J,i"'[ io *'"f, 3
-
ŤI
illj3Yil,-oÍlŤř.,?'3'l}il;3"?}liťil1'if;E['"Tffíjilf&"J9il;-,3j#jl,".'Ťif,ii
:i."ffi"i'ťl'J';"J.':ff['.'..""-:1ň:l?$Eliiij;ťTl3iiii''Í.lř.l,'""lt1iY11l.'!Íníchchuťovýchpodnětů_ vnimajichuť maji rozsah čichového epitelu omezen :'jJ"",k'"i"i:l':Hn"TllÍ:"":
3ÍJ}:ť""!?J".';T|33;Tfl;|J''éJíi"Jl]
všech savců jsou takto postiženi pouze někteři naši přibuzni, opice a lidoopi, a potom Vodni savci - ploutvonožci a kytovci. Kytovci dokonce čich postrádaji docela' ovšem vynahrazuje jim ho znamenitě vyvinutá chuť. ostatně i u nás je tomu podobně. ostatni savci isou makrosmatičti, maii čichovou sliz_ nici znamenitě Vyvinulou a nosní skoře_ py bohatě členěné,aby so na ně vůbec vešla. Někteři savci maji dokonce nosni skořepy zmnožené' vačnatci jich maií pět (my jen tři}, kopytníci pět až šest a chudozubi šest až dvanáct. čichová sliznice není na pohled niiak zajímavá. Pouze na řezu je vidět, že se
Ale vraťme se ke schopnosti čichových buněk Íozeznávat jednotlivé chemické látky. Podle nyni uznávané teorie maií čichovébuňky několik typů čicho-
vých receptoÍů, iakýchsi výklenků. do
nichž molekuly určitých látek beze stopy zapadnou a podráždí tak zcela urči_ tým způsobem čichový kyi a jeho pro_ i mozek střednictvim -mime. že citíme - a my si uvědourčitou vůni nebo pach. Zdá se' že existuie sedm základnich Vůni, a tedy i sedm jim odpovidajicích skládá vedle podpůrných buněk i ze receptorů. Všechny ostatní Vůně, kteÍé známe, jsou ien kombinacemi těchto zvláštnich útvarů,ztlUstlých v místě jádÍa a jinak protažených ve dva výběžky. sedmi pachů o různéintenzitě. Zdá se vám to podivné? lnu, trochu zvláštní to Prvni, směřujicí k povrchu sliznice, ie na konci iakoby roztřepený, druhý konči je' ovšem uvážíme-li, že elektronový lenkým ocáskem _ vodivým výběž- mikroskop ukázal na čichovésliznici mikem. kÍerý spojuje citlivou čichovou lióny receptorů. z nichž každý čihá na tu buňku s čichovým kyjem (bulbus olfac_ svou molekulu, je naše schopnost Vnitorius|' jehož úlohou ie převádět čicho- mat množstvi odstínůa intenzit vůni docela pochopitelná. vé podněty do mozku. Podle miněni některých specialistů Jak vlastně čichovébuňky funguji? Jak dokážou analyzovat plyny? Přesně se molekuly uvázlé v jamkách ÍeceptoVzato ony plyny neanalyzují' V čichové rů vážou na zvláštni typy bílkoviny a te_ sliznici jsou ještě dalši Útvary. tzv' BoW- prve tyto celky dráždínervová zakončeni a vyvolávaji odezvu, která ie vlastně manovy žlázky. které vyluču'jísliz. Plyn_ né látky se V tomto sekÍetu rozpouštějí rozpoznáním určitévůně' A iak je to s Iidskými Íeromony7 a tak se dostáVaji k smyslovým buňkám. Chemická analýza čichových pů- Dr. George Dodd řiká, že jako feromon funguje jeden z hormonů, alÍa-androsobků se tedy odehrává prostřednictvim roztoků' Jak je vidět, óich se mno- stenol. V malých množstvích se vyluču|e ý potu, slzách a jiných tělesných výho od chuti neliší. Jak však dokáži jednoduché buňky měšcich a úda,|ně působi přitažlivě na Íozeznat chemické látky? Nad tim se druhé pohlavi. Tento feromon je ovšem Vědci zamýšlejí tim vice' čim dokonaleji Výsadou mužů.Přirozeně, že se tohoto dokáži pomocí přistro'ů a složitých po- zjištění chopily firmy vyrábějici kosmekusů pÍokázat podivuhodné čichové tiku a dělaji dobré obchody. Bez ohledu na to Však výzkum úóinku schopnosti různých živočichůa obrov_ ský VliV někteÍých chemických látek na látek vnimaných čichem na lidské poci_ jejich život' zVláštni láÍky zvané fero- ty a cllování pokračuie. Prastará praxe mony doslova řídi život bezobÍatlých dokazuje, že uróité Vůně skutečně doa také na chováni obratlovců maji dalevedou navodit zvláštní náladu, vzrušeni. kosáhlý vliv. ostatně ani my lidé, jak se únavu nebo pocit osvěžení. Proto byly ukazuje díky posledním výzkumům, neVonné substance odedávna velmi ceně_ proti vlivu ny a doslova se vyvažovaly zlatem. Pro_ feromonů odolni. isme
dóčko 2
kyselou'
Chuťovépohárky isou zejména na postrannich částech hrazených a listo-
ni přepážky. Plocha našeho čichového čidla ie malá' pouze asi 150 mm'. Ze
-
vých chuťových bradavek' Vědci se zabývali i počitánim chutových pohárků a ziistili, že pÍase má těchto chuťových útvařů 9600, králik jen l 500, ale u člověka se ie vůbec nepodařilo spočitat' Musime tedy přiznat. že to, oč nás přiroda ošidila na čichu, nám bohatě Vynahradila ostrosti chuti. Málokterý suchozemský obratlovec se člověku kvalitou to-
hoto smyslU vyrovná. Chuí je ovšem pro nás životně důležitá. To je vidět už z faktu, že |e to první smysl, který začiná fungovat. Je v činnosti hned po narození, kdežto zrakové
nebo sluchové podněty novorozenec téměř nevnimá. Chuť ho však již v prvnich hodinách života spolehlivě informuje o přitomnosti a kvalité potravy.
Nespokojuje se vŠakpouze s posuzová-
nim potravy. Vzpomeňte si, jak ěasto strkaií malé děti nejrůznějši předměly do úst. Ngni to zlozvyk, ale přetrvávajici
snaha všechno ochutnávat. ostatně
i dospěli lidé si často vypomáhaji chuti při rozpoznáváni Iednotlivých látek, a to nejen hospodyně a kuchařky, ale i chemici, geologové a jini odborníci'
Význam chuti sd zdá poněkud přízemni, ale 'jeho dů|ežitost nemůžeme popřít. Varuje nás před požitím ne-
vhodných látek' podněcuje činnost tÍá'
vicich šťáv a tak významně přispivá
k dobré Íunkci zažívacíhotraktu a často upozorňuje i na chorobný staV ogranismu - vzpomeňte na nepřijemnou pachuť při některých onemocněních. chuť iaksi běžně ztotožňujeme s mlsnosti' V tomto směru se však musime tohoto důležitéhosmyslu zastat. LabUžníka nedělá chuť, ale čich' Jenom V kombinaci obou chemických smyslů můžemejidlo skutečně Vychutnat' Pouhá těžká rýnla nám dokáže vyřazenim ěichu pokazit chuť i na ty neioblibenějši lahůdky. A tak se každý na Vlaslní kůži můŽe přesvědčit. jak dokonale se oba naše chemické smysly doplňuii' Foro J. Cibutka
MUDr. V. G' Vávra
:i 1o ío
{t-
I
@
l
& ó
t-
J
l I
@
š ó
j l
6$ qE
1
i :
69
i I
í
lr
L
il I
! lo is ir -ď1
o
@
L
!
s
F
a
i!
1o
ó.i 9o
9l
ó'o
i {
r
-{
Í :< šo ío
:3 &o It
t-
l
U,
š ó
i
l
.
!
o
l
P.9
I
+<.
I
I I I
í ! I I
@
s
š
I I
=t
I
š'
í
ao
o I
I
I I I
Ío ÍA YO Ěl
-l
-{
a
@
š ó
L
ó
al
dóčko 3
o j o É,
o f o É
zo
ro
o
,0
,U,
ili;isiiiiiigtiill lilriiil;l
iiii
'=
'=
glilli;ggiíiĚiiiiiiiiil
z
6 f
o
o ct
ú
'=
o
o o
,6
,ó
z
igiíliglilgiíill;giiiiiiĚigiii Ex
ie
éEp j
9-lt't
i.'ge :
isiillli*iissaiiiilrtiiiisiis
iil ittiĚgišíi.Ě aiiiÉi; it;
-
z
iilsiiiiiitiiisiiisiiiiil
Ěi
tÉi:; g e E_o-:3ř :
,5*€.t: : á* E.B;e]Ť :-{i
É
Et'š! e'e" 9! j
ř
6
6 f
o É,
o .E
cl
ao
,ó
Ěi*l
to
'z o
o
Éášiii:i ÉiiĚiii! ii ii
,un
o ac
o
É
o o
llgig
'=
áiřiiišá; iřĚ;ui ;ffi i;
to
@
z
ĚggiiŤi
É
6 D o E
,6
á:ÉiEĚi
z
6 = o É, o o
g;Ěti;Í
EO
GO
'=
z
ái í5tE ;Ěi ááir ff
iiiiEiiiiiiiE
ii
iiiiÉiiiÉEiiii
z
ĚiiíÉitĚiiiÍiiĚ;iiii déěko 4
;
É
i;
tiiiii
z o
o ,ó
z
sisiiilllliiiiiiiiiiiiiliii iii
části: dily 9.10, 1l. 12.13, 14.'l5 a 16' Hotové části n€chte proschnout pod zátéži a teprve potom pokraóujte Ve stavbě. Do ramene 9 vlepte výztuhu 10 a do ramene l3 výztuhu'l4'
Na vvznačená mista ramene 9 přilepíte
z
vnějši strany dil t1, z vnitřni dil l2. obdobně doplníte íameno 13 dily 15 a 16. obě zkom pletovaná ramena nechte opět proschnout
pod 2átěži. zkompletUjete předni část výztuhy mezi Íam8nY 20. přilepíte k jeii zadni ěásti 21 a k celku ted'připoiite obě Íamena (dbejte na přes' nou práci, jinak by se mohlo stát, že se Íame
na zkříži).zpÍacujete ramena hydÍauliky 2x23 a stejně iako u hydrauliky nosičůje
V našísérii stavebnich strojů iste se dosud setkáVali s velkÝmi stÍoji. Jobdog (čti džob' dog) je naopak úplný trpaslik mezi nimi. Je určen pro drobné zemni a mechanizačni prá_ ce při opravách chodníkú, nakládku a Vyklád' k'r vagónů' silážováni a manipulaci s krmivy v zemědělstvi, pomoci piidavných háků či li_ žin můžesloužit iako vysokozdvižný vozik nebo nakladač kmenů stÍomů,přidavnými VÍtáky múževrtat do země diry pro kotveni te_ legraÍnich sloupú nebo plotových sloupků' připojenim rotačniho smetáku můžezametat plochY nebo zvláštni Íadiici s turbinou a Íré zou můžeodk|izet vrstvy snéhu' Lze na něj namontovat také malou bag(ovaci lžici nebo dvoulžicový drapák' oalo by se ještě jmeno_ vat dalši přislušenstvi, pomoci kterého může tenhle,'mrňous" obrovskY pomáhat lid€m. Jeho délka 2'87 m a šiřka 1,4 m spolu s polo_ měrem otáčeni 1'74 m Umožňuii úžasnou po_ hyblivost a manévrovaci schopnost' Vše je na hvdrauliku, každékolo má svúi pohon a řidiě V kabiné stroj ovládá ien pomoci dvou pák a pedálů. Podle druhu práce je řidiě chřáněn kabinou nebo jenom ochrannou siti. Podobným strojem je BoBcAT, který mů_ žete vidět i na našich staveništich. Návod na sestavení vystřihovánkyI
stavba neni složitá, ale bude vyžadovat pečlivou a trpělivou práci' Plati to předevšim u většiny os' které budete zalepovat napev_ no: to Žnamená, že je zakápnete lepidlem a v poloŽe, ve které lepidlo nebude moci sté' ci, le necháte zaivrdnout _ vždy nejprve z jedné a pak z druhé střany stroje. Nespě cheite proto s praci a přesvědčte se vždy' zda lepidlo vskutku zatvrdlo ještě předtim, než budete ve stavbě pokřačoVat' Jako vždy začnete připravnymi pracemi' Na osy použijete kuchyňské špejle, které si přiřiznete na uvedené délky a pak nabarvíte čeíveně(s výjimkou os kol, které budou čer né). Jsou to tyto dily: 2 x 8 (dé|ka 9 mm), 2x19 {dl. t0 mm).2x22 (dl. l0 mm) 2x26 114 mml, 2x27 (14 mm), 2 x 37 (64 mm, barva černá), 2 x 46 (9 mm). Na táhla hydrauliky po_ Užijete zápalky. kteíé přiřiznete na uvedené
délky a nabarvite na čelno: 2x'l7 (délka 32 mm) a 2 x 24
ldl. 24 mm).
ohyb papiru, pokud jej nařezáváte shora, má lomovou čáru kreslenou plně a mimo
kresbu dilu vYznačenou černou šipkou, iejiž špičkasměřuje na lom' ohyb papiíu, který nařeŽáváme z Íubu vystřihovánky. je vyzna' čen čerchovanou čarou (_'_'_)' obrysy ploch, na kteíése přilepuji dalši dily, jsou vymezeny čárkovanou čaíou.Dily kteÍé se na ně lepi, jsou vyznačenY svými čis_ ly. steině jako na chlopnich; mimo kresbu pak tehdy, když se díl l€pi na rUbovou stranu _ v takovém připadě je před čislem znamén ko
.1..
Červenou úhlopřičkou je vYznačeno vyřiz
nUtí plochy z dilu a černou Úhlopřičkou proře_ zy pro někt€ré osy'
A ted'už do pÍáce. začnete trupem stroie 'l, který zkompletujete a zespodu zakÍyiete dilem 2. Osadite osy kol 2x37 (tak, aby na
osadite na osy 2l22, kte.é zalepile napevno. K táhlům hydÍaulikY 2 x 17 přilepite zkompletované úchytky 4x l8 |na každou zápalku po dvou. jak je patÍno z návodné kresby) a známým způsobem táhla upevnite na osy 19, kleré zvenči rovněž zalepíte napevno' zkontroluite si, j€stli všechny dosud provedené spoje na osách íunguji! samostatně zpracujete lžici. zkompletuiete ieji Vnějšek 28 a zevnitř jej Vylepíte vytvaío' vaným vnitřkem 29' Vyrobite si držáky 4 x 30 a osadite je na vyznačená mista na zadni straně lžice 28' Na dalši táhla hydrauliky 2 x 24 přilepite zkompletované úchytky 4 x 25 a podle návodné kresby ie upevnite na osy 26 do hornich otvorů držákú 30' osy l€pite napevno. Do dolnich otvoÍúdržákú a dolnimi otvory ramen zvedáků 9 a 13 navlečete osy 27 a opět zalepíte napevno. Po proschnuti si ověřite, zda všechny otáčivé části íUnguji, sklopite lžici iak, abyste mohli táhla hydrauliky nasunovat do jejich ramen, a vrátite lžici
do původni polohy. Při pohybu lžice se vy' nebo zasouvaji táhla do ramen a Jejich třeni udržuje lžici v požadované polozeDokončený celek ted'osadite na stroj (ve souv€ji
zvednuié poloze nasunete táhla hydrauliky 'l7 do ramen 7) a hotnimi otvory ramen zvedákú 9 a 13 i nosiiů 3 provlečete posledni osy 46' l tYto osY zvenku přilepíte napevno a po zaschnutí si ověřite, zda se rameno zvedákú otáči i zda fungU'e jeho hydÍaulika' Připomi_ náme' že osy nesměji 2 vnitřni stÍany (směrem ke kabině} přečnivat Žvedaci mechanismus o vice než 1 mm. Pokud by tomu tak bylo, odřizněte konce os, iinak vzniknou problémy s osazenim kabiny, kterou zpracujete samostatně.
obou stranách stroje Vyčnivaly stejně) a zalepite napevno, Po zaschnuti zkompletuiete zaK levému bokU 31 napojite plášť 33 rážky pro kola - slepite vždy po dvou dily 45' a k nému pravý bok 32. celek osadite na hoÍnavlečete na osy do Vzdálenosti 2 mm od tru' ní část stroje 1 a k výztuze nosniků 5' zkompu stroie a zalepite naPevno. pletujete nástavby se světlv 2 x 34 a osadite Přední část stroje dokončite doplňky. Nej pÍve zkompletujete dil 48 a osadite na vvznana vYznačená mista na střeše kabiny 33 47 i dva dily a k hoÍnim ěástem iejich boků 31 a 32' čenémisto dilu 1. steině tak zbývá sestavit kola a osadit je' Vytvarujete a dva dily 44. Na oba boky stloje přilepite po jodnom dilu 49 a k zádi čtyři zkompletované a slepite ráÍek 38, do něj vlepite konstrukčni disk 39 a celok přilepite k vněiši ěásti kola 40' dily a celek necháte pod lehkou zátěži přo' Vytvarujete a slepite plášť pneumatiky 4l. schnout. připoiite iei ke kolu a uzavřete vnitřni části samostatné upÍacujete zvedací mechanismy. začnete vnějškem nosičů 2X3, ktéÍé ioia az. vsechna ctvři kola po slepeni zatižite a necháte proschnout' Po osazeni na osy se zkompletujete, a do nich vlopíte vnitřky 2 x 4 př€svědčite, zda se kola Volně otáěeji (pokud (pochopitelně dbáte na to, aby otvoÍy pro ne, zvětšite v nich otvory pro osy), navlečete osy bYlY na sqbé}' Zkompletujete výztuhu no' na osy zarážky 43 těsně až k disku {ale tak, sičůa připojite na ieji zadni část 6' K tomuto celku teď přilepite oba nosiče (nespleíle abY se kolo lnohlo volně otáéet) a zvenči za lepite napevnosirany). Tim je stavba stroje skončena' Zopakujeme Dalši ptaci je zkompletováni dvou ramen funkce: stroj se na kolech pohybuie vpřed hydrauliky 7 a jeji osazeni do dolni části nosi (viz návodná a vzad' zvedák, na jehož dolnim konci je čú.Ramena nasunete do nosičů upevněna pohyblivá lžice, se zvedá a spoušti' kresba); otvorY píovleěete osy 2 x8 a z obou DouÍáme' že jste s výsledkem naši i vašl vněišich stran zalepite napevno- cel€k ted' práce spoko|€ni a že vás potěšilo Íozšiřeni osadite na vyznaěená mista na hořni části série stavebnich stroiú o dalši přirůstek. stroje - dilu 1. Na shledanou U dalšich staveb se těši Pro dalši stavbu (zhotoveni hlavnich ramen RichaÍd VyškovskÝ zvedáku) si nejprve zkompletujete jednotlivó
Krásní broučcimandelinky _vo|oc|sJb^ ĚJqpólBe|d) 9|qÝrollo Btu!|epu.W ce^llz9g 4"osieÍ ce^eqs^ - (luie Bc'rse|gBv) ^^os|o l!?dglo 9^o]eÚqo e)í9ols _ (glen!eDe sepo!l|^sd) 4^o|9ul'tc iouol!lS 4^et!69d capuUlq - (s'lqou eptsEe3) gl^eŠ9d _ elU!|epuelA |Blggu!|uecep e6Jeloulldg]) 9^oloqUPrq 9^o)ie|Uoz ^ue^oqnrd ce^!|z9g Áur9!? Ja^eq9^'^o|s '(lleceuel eJnJe|Eo) 4urg? _ glu||epue@ (eJle el^el6|| e||eds!H) 9l!UJl 9l|uJ| 9ueJF !UPež BN (sn€o!]es 6nIeqdg9old^r3) 4u€|gz 9ueJ|s !u|n}|l BN 4u9|oz ^BIqolfuI ^eIqorful l '
Blqqllo Pl^el€'i
Áluilepu9u
.let
Už jste si možná povšimli někde na listu či na Větévce úhledného kuloVitého broučka' Tvarem trochu připominal slunéčko sedmitečné' ale teóky mu chyběly. Misto toho byl krásně barevný a oslniVě lesklý. Když se do |eho krovek opře slunce, třpyti se iako skutečný šperk naši přirody. Čeleď mandelinkovitých (chrysomelidae) neni však pozoruhodná jen krásným vzhledem brouků, kteří do ni patři.' Předevšim je to čeled' obrovská. Z celého světa známe dosud asi 1200 rodú mandelinek s 27 000 druhy. U nás se vyskytuie 75 rodů s téměř 500 druhy. Mandelinky jsou skoro vždy drobni brouci se silně klenutými krovkami a přitisklými nohami. Tykadla mají střed_ ně dlouhá a tenká, zbarveni většinou nápadné' často s kovosim leskem' V takové spoustě druhů se však na-
idou ivýiimky. Mali' jen asi 2
dlouzi dřepiěci maii
mm
nápadně
ztloustlá slehna a diky jim výborně skáóou' Na rákosu zase žiii mande-
NAšE MANDELINK
linky na pruni pohled podobné tesařikům _ řikám€ jim rákosničci. Nepleťte si ie, prosim, s rákosniky, což isou' jak známo, ptáci. Nápadně plo_ ché' zlatavé nebo skvrnité tělo maji štítonoši,iejichž rozšiřenó krovky opravdu vypadaji jako štit. Nejkrás_ nější mandelinka žije patrně na sak_ saulech v poušti Gobi _ soustřeďuje na sobě maximum lesku a třpytu brouěi řiše' podobá se spiš zlatému nugetu než živémubrouku. Jiná mandelinka je naproti tomu černá a celá posetá trny. Žiie i u nás a patři do rodu Hispella' Jeji trny čni opravdu do všech stran; pochybuji. že by se něiaký pták odvážil takového lvoÍa sezobnout. Mandelinky isou však nejen krásné a mnohotvárné, jsou i n8obyčejně škodlivé' Jsou to brouci býložravi a také jejich larvy sežerou hodně lis_ tů a rústových vrcholů. Leckdy listy pÍoděravěii tak, že vypadaii jako prostřilené bÍoky. Takovou spoušť po sobě nechávaji např. laruy mandelinek žiiícina cukrovce' Larvy jiných druhů vrtaii chodby ve stoncích nebo v oddencich, ožiraji podzemní části rostlin našich zahrad a polí. ostatně asi každý zahradník má své neblahé zkušenosti se..za-
gsffi uffi"
#Bffi
aaaa aaa aa
araara.aa a. a aaa aaaaallaaaacaaaaaaa aaoaa aaaaaaoaaaaaaaoaaaoaaaaaaaaa
REDArčruÍozruAMoVATEL v této rubilce uveřejňujema jan lakové zpre-
vy. ktaré souvisi s obsahem našeho ěasopi$U,
to je s technikou a přirodovědou' a ic těm čtenářům.ktaií za každých pět slov zprávy přiložili do dopisu jedou korunovou známku. Pište čitelně! své zplávy zaěinejte vždy jmé' nem a adresou, obálku označte nápisem ne' dakčni oznamovatel!
tivou a tÍansformátor' letadlo Tom, placheÍniGi Pasát, autiěko Mercedes na ovládáni a ied6n ze dvou teleÍonúna monočláf,ky (i iednotlivě)' vyměni 60 déěgk (seznam pošle); Jiří ŠYajkovský, Legionářská 3881' /t3q0l chomutov _ sháni zachovalou klec na křečka' vyméníza vystřihovánky soutěžni motocykl, mosÍní tank, JAK 24 P, most pro vláčky
TT; Daniol
Jo3of Talášok. Školni ul.
537, 686oo Uh.
Hradišié_Mařaties - vymóni 3 ročníkyABC 2l,22, 23 i 3 déěky za zvětšovací přistroj na kinofilm (ihned); Milan Bárl, stíážná 370'
Havličkův Brod - nabizi íočnikčasopisU svět motorů, reprobednu 30x50x20 cm se dvěma.eproduktory o prúměru 20 cm. Íovná řiditka k Favoritu, hraiici tranzistorový přijímač Rogija 303 a klakson 24 V; P.vel schngader. od vysoké 2?4' l50 00 Pt8ha 5 sháni veškeÍý maleriál (obrazový i lextový} o želaznici (nikoliv modelové). Vyměni za přirodovédné8t|asY ABc ročnik 22 (od č. 1l)' ročnik 23 a 24; Ťam8ra Buněoková. HoÍská 52. 909 01 skalic8 - sháni knihy mořeplavce Jaquese-Yv€s6 coustgaua Žralok nebo Del-
580 01
fin. VYměni podle dohody; Ťomáš Bybka' Lhotka 65' 560 02 česká Třebová _ nabizi t€nisovou raketu, v|áčky Ho s rozbitou lokomo-
střgls.
Pod nemocnici
2067.
00 ostrava-Poruba Ves _ shání násadu grindalu, mikry a ěást čistéhochovu kultuÍy 708
trep€k;
RadomÍr Liuň^ran, Leninova
_
932,
sháni tato déčka(i s návody): Tyrrell P34, Tyrrell Ford 008 a 005, Ford Lotus 72D (i s opravou v ě. 12 roč.20}, FeÍrari 2'l3 T2, Mc La.en M 23' hvězdolet Píométheus. Nabizí tato neslepená déěka: letadlo Aero A-14 Brandenburg, kamenný most, tank Lenin, staÍt a cil k autodÍáz6, hydÍoplán Š-2, vlak sNP; Ján Bunda. ul. Vajanského l7213'
735 81
BohumÍn
05001 Revúca - sháni lokomotivu na Ho (novější typ}. Vyměni podle dohody; Pgtr
černý' Žitomirská 1, 101 00 PÍaha t0-Vršovice - za kazetový magnetofon (i mirně pq-
škozený) nabizi optiokou stavebnici, déčka' atlasy ABc a iiné; Miloš smolný. Bělíkova 776' Frýdlant v Čechách - shání literaturu o papoušcich nebo éxotickém ptactvu, i slar-
ši zachovalou, zašli popis a slav; Pavel KB6'1904 Adamov * sháni 12 žá.oýel 3,5 V/o,2 A a iednu žárovku 6 V/0.05 A' Vyměni za tranzistor KF 503 a KF 520; Luděk Janov3ký'' zacharianova 566,
jík. sadová 20lz3,
500 09
Hradec K.álové 9
-
za kazetový mag_
netofon v dobrém stavu vyměni autodÍáhu, stavebnici Merkur 201, 202' ABc Íočnik24, Íúzná déóka, časopis Modelář.očnik 28 seši-
tý a ročnik 29; Richafd Hlavačka, BÍněnská 1317,68602 Uherské Hladiště 2 - shánj ča_
sopisv PimýÍ v dob.ém stavu, Íoěnik xlv, xV. xvl' odpověď dopisem; Jiří K]ato-
Ghvíl. Váolavkova 26, Praha 6 - sháni jaké_ koliv (i nefunguiici) telgfonni příst.oie; Ra_ dek Babulálr' 747 14 Ludgečovice 741 _ za vYstřihovánkY HawkeÍ Huricane MK 1. koniky Arta a LinY, loď D.akkaÍ, Malý bůh a jeho vej_ ce' měsíčni vozidlo Rower, Apollo 1 1 ' Pioneeř
l0, kondiciogram a plánky Kon-Tiki' santa
Moria. vesmirné kÍávy a minohledačky dá 50 vystřihovánek (kromě F 1}; Zbyněk Bezvodr, stěžiíky14. 503 21 stěžery _ sháni plánok na magnetoíon PAN 64. iednokanálovou vysilaěku, letadla Vipan ě. 65; Miloslav Bekoš' Vikleíova l4, 130 00 PÍaha 3 - sháni akvaristické časopisy, literaturu o všem' co se
týká akvaÍistiky; Uwe Neděla' otická
8.
Pokrrěov*ní na 3t'. dt2
itlcca
*
ralasa
É}aa a
raa
a
'aaaacaaaaaaaaaaoaaaaaaaeoaaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
se lhilV
Paletky
řúm, ate i celým pionÝrským kolektivům, Ze'
PionÝrský tábor Družba, iehož pořadatelem z Českých Budějovic, leži na okraji čimelic' ! letos jihočešti pionýři se svÝmi kase v něm sešli marádY z družebních krajú _ za suhlu v NDB a Gomelu v Běloruské ssB' Při nepřiznivém
imén8 družinám, k obohaceni jejich technické i přirodovědné činnosti. zkuste to i u vás, vždyť čtenáře ábička najdete všUde. Jen je tieba se spoleěně domluvit, jak časopisu vy' -to' užíti ve pÍospěch kolektivu.
byl Krajský dúm pionÝú a m!ádeže
počasi se pak uplatnilo déěko _ maliřské pa' tetky, které isme při naši redakěni návštěvě do Družby přivezli. Nápad malovat přimo na aršik s déčkem měli vedouci a fantazii pak už pionÝři. z mnoha pěknÝch a nápaditÝch kre' sab jsme vybrali tři ukázky, jež ,hodou okol' nosti malovali i pionýři aastoupených národ^ nosti: brouček je od lvy Prokschové' kačenku vytvařita Jacquelina Weidnerouá a námořnika Larisa Nedélinová. l tato malá soutěž ukázdla'. že déčkaz ábiě' ka mohou posloužit nejen jednotliÚm ětená'
dóěko 1o
hradnimi blechami", s nenasytnými
dřepčíky' zvlášť nebezpeěný ie
ovšem žir mandelinek na vzcházeiicich rostlinách, kde vznikaji veliké škody - holožíry.Mnohdy veškerá setba přiide nazmar. Proto musi ze-
mědělci velice ěasto sáhnout k chemické obraně a hubit tyto škůdce in_ poprašky nebo postřiky. Leckdy z toho vyply_ nou dalši problémy, jak vime ze zkušenostís mandelinkou bramboro-
sekticidy, jedovatými vou.
Ne všechny mandelinky jsou však
škůdcinašeho hospodářstvi. Je
mnoho druhů, kleré ělověku neuii_ flaií ze stolu a isou spiše oŽdobou
naši přírody, i když se také živírost-
linnou potravou' K nim patři napřiklad mandelinka nádheÍná, která se živístarčky a jinými hoískými rostlinami. Rádi ji okousané listy promineme, když sedí V parném létě na
kvétině a září svými nádhernými barvami. Mnohé mandelinky jsou
kovově lesklé, zelené, modré' fialo_ vé, ěervená i duhové. Jiné isou skvÍnitá, tečkoVané i výrazně proužkované, zkrátka všeli.iaké. Sbírka mande'
linek patři k neipěkněiším kolekcim brouků vůbec. Kde ie nalezneme? Skoro všude' Některé žiji vysoko v horách, dokonce i pod kamony, u vody na rostlinách - mátě' devětsilu a iiné vysokohorské vegetaci. Jiné najdeme na Vypr8hlých stránich na květéch řebříčku, rmenu a iiných složnokvětých nebo drsnolistých rostlin' Dalši žiji na zarostlých březích rybniků a jiné druhy jsou výhradně obyvateli stromů a keřů. Mandelinky nacházíme tedY na každém kroku, ale pokaždé to jsou iiné druhy. Přezimu.ii ěasto i pod kůrou. pod kamony. v mechu či spadaném listi a tak je můžeme naiit i na předjarni procházce přírodou. Dobře si je při takovóm setkání prohlédněte. Nebudete litovat! RNDr. Jiři Dlabola Kresby Zdenók Borger
Ý?a štítonoa p'
NÁvoo K NAŠÍPŘíLozE: Vystřihni Všechny čtyři kotouěe
a vyři.ni okénka v dilech Á a B. Díly
c a D slop tak, aby se držátka kryla, a vlož ie mezi dily A a B' př€lož€né v ňaznačenáň mistě. Všochny čtyři díly ve středu propoi patentkou. nýtkem nobo šroubkem. Posunem v kruhu se na jedné straně obigví obrázek mandelinky a na straně dřu_
hé jeji housenka. V malém okénku se objevi iméno přistušného druhu mandelinky.
u
laouacPJ
crlu!lcPucu
hov.ný
#: 7+ .i
'l
E: óo
ataaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaaoaaooaaaaoooo
REDAKČruíoZNAMoVATEL
v této rubrice uveřej,iujeme jan takové zprávy, které souvisi s obsahem našeho časopisu, to je s technikou a přilodovědou, a jen těm čtenářúm, kteří za každých pět slov zplávy přiložili do dopisu jednu korunovou známku. Pište čitelně! své zprávy začinejte vždy jménem a adresou, obálku označte nápisem Red a kčn í oz na movatel ! 74601 opava _ sháni liteíatuÍu o chovu ka nárů' Můžebýt staíši;Ladiglav Raáb. Palackého 13, 040 00 Košice _ sháni modely letadel dťuhé světové války i novodobé siihače
zahíaničnich ÍiÍemv měřítku 1:72; Libor K.aY.gl' z!epšovatelů 10, 70500 ostíava-
sháni kolečkovou brusli s ohyb nými kolečkY {na skateboard}. Nabizi za ni ABc Íočnik23 óislo 4' dále ročník20 čislo l5' Pionýra íočnik25 čislo 8. l2 a ABc ročnik 20 čislo 19 (s atlasy' ale bez déček)'Dále pak 10 listů Technického atlasu a íúznésamlepky z ABC (i iiné). spěchá; Jan Hruška,79827 Němčice n'lH.' Fučikova l49 _ sháni vše ve velikosti TT, dále pražský statek, statek z Tá boíska a usedlosi 2 Luhačovického zálesi. Vyměni za iiné Vvstřihováňky; Nořbeřt Michálok, 789 01 zábřeh, Žerotinov 4 _ 2a časopis Modelář čisla 9_'l2 roěnik XXX a čislo 'l ročnik XxXl zašle 64 různých vystřihovánek z časopisu ABc (Ža jedno čislo 12 vystřihová' nek); Martin Machaň' Mikulova 1574, l40 00 PÍah6 4-JiŽni Město - vvměni novou technickoU německoU stavebnici KonstÍuktion dil l 00 a doplněk 300, ang|ičáky. setrvačnikovou stavebnici Auto.oto a mnoho jiných dalších Věcí za starši hÍajici nebo i s drobnou poÍu chou kaz€tový magnetoÍon s možnosti nahrávání. se zájemcem se dohodne; Pavel Štěpánok, Wolkerova 596' 664 36 Kuřim 2 _ vyměni akvarijni topné tělisko a 6 tÍanzistorů KFY 34 (jednou použitó} za traÍo Fz l V doblém stavu; Luděk Plrák' 341 83 Velhaňice l28 - sháni neslepené vYstřihovánky z6toí Crystal, Š100. Š1t0 R, Íormule Mc Laren, Tyrrell Ford P 34 {šestikolka). Lotus 72D' Na_ bizi Íotoaparát Dirkon, Turbolet L 410 UVP, sputnik 3, Magion. Renault Grand Prix. Vše s návodem; Merek ŠplÍchal'U Vorliku 3' 16000 Praha 6 * nabizi 11 atlasů ABc, 16 Hrabůvka
-
obraŽových škol. sháni bojovou technikU; Rudolf Xollár' ul. l' páťročnice 36' 04014 Košice, Koš. Nová Ves _ sháni vystřihován' ku F 1 Tyrrell P 34 (šestikolka)' Lotus 72D, Tyrrell 005 i s návody (i jednotlivě). nabizi ABc od 22. ročníku,vělšinou s vystřihoVánka_ mi; P6tř Jakeš. 582 66 Křižová č' 295 _ vy_ měni dva třansÍormátorky F 2 lna jednom
nutné maIé opÍavy} za transformátorek F z 'l; Ludvík Školař. Fučikova 886. 675 5í Jaroméřice n'lRok. _ sháni knihy o akvaíistice,
plánkY na vYřezávání lupenkovou
pilkoÚ
a plánek magnetofonu PAN 64; Jana Gřossmannová' otická 1, 74600 opava - sháni všechna volná déčka(nášiíky, obtisky apod').
Nabizi různý sběratglský materiál a cokoliv
o chovu křečků;Libor zochoval, 45l 24 Hra' nice u Aše 4'l6 _ za kolejnice, vagónky (ná-
kladni i osobni) TT dá obrazové školy, atlas a déěka: krojové Íigurky, UDS l l0 p, závodni
člun' tee pee' husitský vůz, diorámy, uíčovaci kotouče, tanky druhé svétovéválky. samo chodky' družice, Fiat Abarth. obrněný vlak,
vozy metra, cifkúv statek, balóny' odepiše
všem; Jan Jílgk' Kratochvilova 282, 75000 Přerov _ shání páÍek zlatých křečkú' co neidřiv!; váGlav Rác. Vaňkova 924' 463 65 Nové Měslo pod Smrkem sháni nebo vyměni starši zvětšovák na ÍotograÍie; Milan Růžiěka, Velký chlumec 37, 267 25 osov _ sháni vystřihovánky různých automobilů k autodrá'
2e' Podle dohody; Rgnáta Kozlová. sNP 805/2' 736 00 Haviřov 3
_
by si Íáda dopiso
vala s chlapcam nebo divkou (13-14 let), kteři se zajimají o akvaristiku; Lucie Kmochová, Hořejši frábíeži 23, 15000 PÍaha
5-Smichov _ nabízi nebo vyměni pavi oóka (mladá, krásných barev) nebo mečovky svět lé s čeínýmocasem' To vše za neónky, bojovnice pestré, poloŽobánky sumatranské, ži vorodky iednoskvÍnné nebo skalárY amazonské; Jiří vachaia,788 14 Rapotin 194 - shání ÍáÍek nebo přední kolo k Íavoritu. Nabizi kulaté akVárium a Velké množstvi vystřihová' nek i celá čisla ABc; Boman Pyszko' 735 42 Těrlicko 404 _ sháni topné tělisko a vzducho_ vaci strojek do akváíia 220 V; Dušan Dutszák, cakov 23, 783 23 Vilémov _ sháni kom' pletni autodráhu a déčkaz 23. Íočniku,čisel 8 a 9. Nabízi Vodní klu2ák, tanky BT_7, crom_ w€ll Vll a méně poškozený nehrajici magne' toÍon typ ANP 402; P€t. vácha, sendÍažice 177, 280 00 Kolin - sháni kompletni ABc čis la 2, 5' 14, 20, 22 íoéník23 a l0, 1l, 12 Íočník 24. Vše s déčky;zdoněk Franc, U rybnika 9, .37009 Č' Budějovice-Dobrá Voda _ shání p|ánek na jednokanálovou vysilačku. za něj pošle vo2idlo Brabham BT il4 B, letadlo chai 19 lupoutaná polomaketa}. letadlo PA l5 Pi_ per Vagabund na motoÍek co", družici lnterkosmos 18 a Magion. fotoaparát Dirkon, HYd_ Íop|án Š2, pancéřový vlak sNP a vozidlo Mc Laren M 23; Luděk Munduch' 592 13 Bohdalov ]59 - 2a seslavený kap€sni přijimač Di' nyl nabizi dva angličáky a neiméhě 10 čisel časopisu ABc, které si vybeÍeš; Jan Pins_ kgr. K větrolamu 244,181 0o P.aha 8_Čimice _ nabízí berlinské mečovky a vyměni samce perlovky červenéza samici lÍychle): lgoÍ Kottman, Podborové 1990, 960 01 zvolen za tři tyristory KT_505 dá déčka(seznam po_
šle|; Alena Augustová, studentská 4, l6000 Praha 6 _ sháni íotozvětšovák na ki_ noÍilm; z' Hrubý' 33842 Hrádek 181 _ nabi'
zi osaz. desky nepíop' Vys přij (150; 70), traÍa
7x7
(130)' zářivkový měnič ('l00l; vikto. Fend'a, Amu.ská 9, 040 12 Košice _ shání plánek na krátkovlnnou vysilačku jednokaná' lovou nebo vicekanálovou, magnetofon ABc
a podvozek (kompletni) na skateÍboaÍd. Vy_ měni za městské tržištěz doby přemyslovské, Bgnauld Grand Prix 'l906, tanky sU 76, sU s5, T 35A, BT 7, cřomwell Vll, skanzen' Turbolet L 410 UVP, trofeie ABC vlk, muflon; Rostislav Kachlík' sidl' V. l' Lenina 659/lll, 377 04 Jindřichův Hřad6c _ sháni ABc č. 16 íočnik 23' č' 7, l0, 1'| ročník24. Vyměni podle dohody; Pavel Halas,683 M Drnovice 580 sháni motorek na co' a 50 atlasů ABc; Mi_ chal Raichman, smrkova 16, 3'l2 04 Plzeň 4 - nabizi kolelniěky. výhybky, vagóny loko" motiVu, t'ansíoÍmátor na vláčky TT, fotoaparát corina, ABc ročniky 22 a 23 {i déčka),ra"
diosoučástky; Tomáš st'gdný' Národni
nice a vláček typu TT; Hynek sulík, 'PMV
479, 34562 Holýšov _ sháni ABc ročnik 23 čísla1_10 a číslo16 (vše kompletni), ročnik
22 čisla Io_24 (kompletni); P6vel Roubík,
Zápotockého 602' Suchdol nad Lužnici _ nabizi dVě nové lokomotivy a několik ?agónkú velikosti TT. Dále nabizi velký počel různých
koleii a výhybek. seznam pošlej Fřantišok Dobroviě' Nová Falma, 364 61 Teplá _ shá_ ni obojživelniky do teíária (nabidněte); Bohumír Kania, 735 14 orlová 4/838 - nabizi 118 prkének balzy a 3 špalkY a různý mode' lářský materiál (seznam pošle); stani$lav Kongěný, 747 52 Hlavnice 98 _ sháni 20 tÍanzistorůznačky npn staršiho typu, dále sluchátko od 400 o až po 2000 f! i Vice, ABc ročnik 21,22,23 i nekompletni (hlavné ótyři strany pro techniky a Vzpouřu mozků}. Nabizi dobře h.ajici magnetofon značky Alfa. Návod obsluhy pošle; F.antišek vasilovčík' 976 62 BÍUsno 724 _ shání hÚsity a husitský vůz, vy' měni za fotoaparát Dirkon, soju2_Apollo, sal_ jut, Vostok, raketoplán a jiná déčka(seznam
pošle); Taťana Míková, Šaíránová 2936,
106 00 Praha l0 _ nabizi za úhíadupošÍovného déčkaz l8'_23' ročniku ABc. seznam po'
šle všem 2áj€mcúm, kteři přiložíznámku 1 Kčs; Václav Kadlěík' Pokorného l554, 708 88 ostíava-Poruba - sháni traÍo 2201140' 24_12 nebo 220 120/12' křystal 100 KH,
dis_
play, Led diody a íůznésoučástky.Vyměni za různÝ Íadiotechnický materiál a Ža déčka(neslepená); Mi|an H.dliěka, 675 44 Lesonice 6 _ nabizi rybářské pruty a výbavu; zdgněk zb.anok. DobÍotice 37, 76901 Holešov _ sháni nepoškozený motorek na co' za různé VYstřihovánky a doplňkV k vláčku Ho (seznam pošle}; Jiří Marok. Náklo 203 _ nabizi 7 vagónků a 1 lokomotivu o íozchodu TT za 1 páí hrdliček.
oaaaaoaaoaaaoaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaaaoaaaaaaaaoaaooaaaaaaaaoaaaa dáěko 12
1'
0l Františkovy Lázně _ nabizi nebo vyměni staršíkazetový magnetofon' Podle dohody; MiŤoslav nohb, otovice 131' 36014 KaÍlovy Vary _ sháni plánek na balevnoU hudbu, múžebýt i překÍeslený. Vyměni Ža íů2ná déčkabudov; Lubomír Joggngký, Rakovnice l95' 0493l RoŽň' Bystíé vyměni ABC ěislo 2, 7' 8,9, l0' 1l, 'l3, 14 fočnik 24 bez déčekza ABc č. 1' 3' l2 s déčkya rúzné kolej_ 35'l
s9 [5 .:.i
.) )CC
J
,o
t!
o
o
Ť;i ,<
-.r
v
'ii
o
.:+:
m
l*i lÍf
j:li'<
EI
L
:J n -
u)
I ,ši tr
#,<
r]ř \, i.ij 5
:ji O ,:Ť F ;J ltrt
#
ř'q
Rybářská lod'sKuLTE
Na předchoŽi stránca přinášíme monogřaíii uřčenou p.o lodni modeláře. Po_
dle naš6ho obrázku a schématu proíilůsi můžete postavit poměÍně snadnou
maketu sovětského rybářskóho člunu SKULTE. Kresby jsou v měřitku 1:50, pro_ to se vám bude snadno přepočitávat na případná jiná měřitka. AbY se vám lépe stavělo a věděli jste o lodi něco vice, vyhledali jsme pro Vás v časopise Modo' list-konstruktor č' 3 Ž roku 1979 i někteÍéúdaje o tomto člunu' Je to jeden z klasických současných člunůurčených pro přibřožni íybolov. ne dále jak 20 mil od přistavu. Jeho skutečné rozměIy: délka 12,75 m, šiřka 3 m a délka na čáře ponoíu 1'l,7 m' Rychlost 8 ÚŽlů, tj.14,8 km v hodiné' Nosnost 18 tun' TÍup ělunu je z ocelových ptcchů s bokovými kýly. NěkteIé detaily, jako napřiklad kladky, kladkostroi€, navijáky' reÍlektoÍy' napinákY lan. kotva, záchranné kolo a předevšim stéžeňa kabinová nástavba isou .ozkreslony také V měřitku l|50 na této stÍané. Šikovnýlodni mod6lář si již _Š_ určitě poradi.
W W
EJ"tr ffifrn&
@@
J-
\l
'[ TI
*fl| =Ell L_] Q f, n
I
mn
,
---o-
Yffi
T
re\
b
[-]Í_
%
rom M t:5O
dóěko 14
Kdo byl
uskutečnil roku 1766. Ziskal ho púsobenim zředěných kyselin na kovy. Neříkal mu ještě Vodik {neboť lento název dal tomuto plynu teprve o dVě desetiletí pozdéji Lavoisiere). ale hořlavý vzduch. Popsal ieho vlastnosti a domnival se' že právě to je onen hledaný flogiston. Cavendishovo pojmenováni Vodiku,.hořlavý vzduch" bylo dosti výstižné'neboť práVě tento vědec později' v roce 1780' zjistil, že voda neni prvek, jak se dosud myslelo, ale sloučenina, tedy látka slo_ žená podle ného z takzvaného flogistonového,'hořlavého vzduchu" a ..neflogistonového vzduchu", ěili, iak bychom dnes řekli' z vodiku a kyslíku. Dokázal to pokusem. při němž zapálil vodik' z něhož vznikla voda' Přitom zjistil i objemový poměr obou prvků, jež vodu
Henry
Cauendish? Dnes už jméno Cavendish nezasvěce_ ným mnoho neříká, většina ho dokonce ani neslyšela' Avšak ti, kteři se hlouběji zajímají o chemii a fYziku. se s tímto jménem přece jenom setkávají.
V cambridge nese jméno tohoto vý_ znaěného anglického chemika a Íyzika 18' století proslulá cavendishova labo" ratoř, kdysi vybudovaná z cavendisho_ va dědictvi' Je to slavný íyzikálni ústav, v němž byl objeven neutron a učinéna
tVo ři.
Boku 1784 cavendish připravil smisením kysliku a dusÍku za účinkůelektric_ kého výboje kyselinU dusičnou. E|ektřinou se cavendish zabýval také Velice
podrobně, ale tyto vynikajici práce neuveřeinil. takže zůstaly dlouho nezná mé. Teprve anglický fyzik Maxwell našel roku 1877 v rodinném archivu Ca_ vendishůV rukopis, v němž byla formu-
řada dalších významných
objevů a v němž postupně pracovalo mnoho vynikajicich atomoVých Íyziků,napři-
klad Butheford, Chadwick,
Kapica
lována podstata zákona, který dnes
a dalši.
Henry cavendish se narodil 10. řiina 1731 v Nice ve Francii, kde se tehdy ieho matka léčilav přímořských lázních. Když byly malému Henrymu dva roky,
zemřela. Pro mnohé jiné děti by zname_ nala smrt iednoho 2 rodičůnejistotu a často i bidu, na hmotném zabezpeče_ ni budoucnosti malého Henryho se Však mnoho nezménilo. Pocházel totiž z jedné z neibohatšich a nejstaršich šlechtických Íodin Anglie, byl synem. druhého VéVody z Devonshiru' A jak se na nadaného chlapce z bohaté rodiny slušelo, odešel studoval na univerzitu do Cambridge. Po čtyřech letech úspěšnéhostudia se Však Vrátil do Londýna' aniž se pokusil o získáni akademického titulu. Ne proto, že bV to nedokázal, ale že se až chorobně bál lidi' Už od dětstvi si zvykl žit zcela samotářsky, většinou se uzaviral sám mezi knihami, jejichž četbě věnoVal téměř všechen Volný čas' Úplně se pohroužil do svých přírodoVědných bádáni a odhaloVáni vědeckých problémůse stalo ieho jedi_ nou vášni a náplni života'
cavendish byl plachý, zamlklý podi'
vin. S nikým nechtěl mluvit, nikoho nechtěl Vidět. Dokonce ani své služebnictvo. stoloval sám a jidlo si obiednáVal pisemnými vzkazy na listečcich, které
3
nechával ležet v jídelně na stole, nebo je podstrkával pod zavřené dveře pracovny' Když se v jídelně náhodou obie_
vila služka. která mu prostirala, bYla prý hned propuštěna, neboť ho rušila svou přitomností. Měla dát Vědět jen tichým zaklepánim, že je Vše připraveno, a vzdálit se. Záduměivý. zamlklý caven_
dish patrně pronesl za celý život lak málo slov jako málokdo na světě'
Ačkoliv byl cavendish velice bohatý
{zdědil přes milión liber šterlinků), přesto si na Velký přepych nepotrpěl. ookonce ho téměř nesnášel. staro módně se oblékal, skromně jedl' žil
střidmě a prostě. bez zábav a společen' ských radovánek _ plesů' štvanic, do-
stihů' Večirků,které byly v té době
v bohatých šlechtických Íodinách zcela běžné' zato na knihách a zařizeni sve
přírodovědecké pracovny nešetřil' Věda byla jediným smyslem jeho života, a proto vědecky pracoval neúnavně, Vytrvale a Velice pilně po celý žiVot, i když sám, v ústrani'
Velice dúleŽitým přinosem pro teh'
dejši chemii. klerá se začala teprve
opÍošťovat od staÍéílogistonové teorie, byl Cavendishův objev vodiku, který
známe jako Coulombův zákon. V rozsáhlém rukopisu Elektrical Researches (má 696 článkůa byl napsán V letech 1171 až'1781) byl téměř formulován i ohmův zákon. objevy však ležely celé století v rodinném archivu, nikdo o nich nevěděl, takže musely být znovu objevovány' Samozřejmě nezávisle na cavendishovi _ coulombem' Faíadayem a dalšÍmi'
Již z těchto přikladů je zÍejmé' že Henry cavendish byl výraznou postavou tehdeišíÍyziky a chemie. Pravda. věřil ještě Ve Ílogiston (ti' princip hoření, hořlavou složku, která uniká při spalování každéhořlavé látky| jako mnozi iini, a proto se v některých úsudcich mýlil. Ale to, co pr
Déčka (přílohy) časooisu A8c mladÝch techniků ó Piirodcvědců' Poaník 25 (1gao_81)' Adíesa redtskce: Vocelova 3, 120 oo Praha 2
déěko 15
D,lši ,,příběh 2 afchivu'' se odehrál v době, kdy se ještě minikárám iikalo hu.toýnice' a le tady přes deset lat stalý' stlážci, o nichž už víte, že jsou pionýrskou dÍužinou a zájmovým technickÝm klubam, qe tenkrát.účastnili Dne technických soutěži, který uspořádala pionýÍská skupina ze zDŠstovanka' Chtapci se připravovali peělivě' ale ' '. _ jen se podivejte, jak to dopadlo.
.4K ZZOilTE y4z)Ktoc/
rAK rc ŤěÉr/c€. Jásrl/ Ad/ T€ě
PŘ|PRAV/a
pio!
-3'2'/'5rA*r!./
fuAzBR
rrAaz/ z€
RaBal€.'nh
^
lgg
7ěEŤ/irr
Foslr'
#Aaž4 z4sTouP/š
AsPo/ý. ž€ rtÁ/,
vyšlA 7a ubdzil cakri H2NŽ9l
J/44K
JSžE RA
oÍ rupa
4€loÍ1/ flá ur/(/..
Zkrátka' byla to smůlá jél(o hrom a to ještě anl nebýl palek a tř]nácteho, j6k podotkl zrŽek Ale to už se někdy stává, Že s€ pres veškeroll snahll úspéch nedostavi a dod6iečně VYjde najévo' v čem piecé jen nějaka ta chyba byla Vy ted'Však máte možnost zamYslet se nad tim' jak i vc vášem oddile nebo na céléskupině piip;;viie póoouno" akci. jakou byl Den technických soutěži Nezapomeňte, že právě v zájmoVé technické činnosti máme v naši organazaci co dohánět A nemusi se soUtěžit jen VenkU. jde to i V klUbovně, V diIně nebo jinde' zkusite to tedy7 Piš€.
Vlastislav Toman. kresli o Libuše Kovaříková l980
r,rtť-t.l pqoruícEK
FÍĚl?Lffi|EE3.qEJ.llllffi
Pěstuieme iedlé houby lll @o
t#E :.'
fVI{J.iE
-'la,..í
v
inkubační
ffi rl
4/,,/zrz
!S"',:i"O k
Špalcícx
houbami bud€ asi dost. Néienom proto'
že se tim rozšiřuie sortiment pěstovaných hub Využitelných při kuchyňské Úpravě. ale také proto. že píávě tento
způsob pěstováni umožňuie pozo.ováni vývoje plodnic. Je iistě z6jimavé pěstovat na špalcich ze dřova na zahrádce tři
až čtyři iedlé houby V průběhu colóho Íoku' K pěstováni na dřevěných špalcích se hodi především hlíVa ústřičná'hlíva Ílořidská a miskovitá, šupinoVka opeňka a p6nizovka sameto-
plozeni
v zahradě
Zájemců. kteři si budou chtit založit malou houbovou zahrádku s iedlými
K uvodenému pěstováni hub ie nejvhodnějši na podzim či V zimě pokácBné dřevo topolové, březové' bukové a olšové. Akát a většina ovocných stromů Vhodné neisou' steině iako dřevo staré a vyschlé. Těsně před sázenim se kmeny o p.ů měru 25 až 35 cm Íozř6žou na polena o délce 35 až40 cm. Jestliže naočkuieme špalky sadbou v době od března až do poěátku kvěina. můžese stát, že někt6ró houby ještě v témže roc6 budou plodit_ Špatky se..proíústaji" ve Vlhké místnosli nebo V před6m ýykopané inkubaěni iámě (150 cm hluboké, l4o široké a libovolně dlouhé}. Do většich sáčkůz umělé hmoty 40 až 6o cm x 80 x 12o cm se nasype menšímnožstvi sadby' kteÍá se rozprostře na dně sáčku, a na ni se postavi prvni špalek. Na horni řeznou plochu se opět rozprostře několikamilimetrová vrstva sadby a na hi se položi dalši špalek' na poslední. třetí špalek se nasype sadba a na ni se položi 3 cm silný kotbuč špalku. kte.ý se na povřch přibiie. Pytel z umělé hňoty se přetáhne přes celý sloupec tři špalkúa nahoře se zavážo, aby chÍánil dřevo př€d Vysycháním. stejným způsobem se ',osázeií" i zbývaiící špalky. Pokud se na špalky očkuje vice d.uhů hub, je tř€ba si jednotliVé špalky oznaěit imenovkami. sloupce špalků sé umisťuii těsně Vedle sebe' Je-li to v jámě' musi se iáma zakíýt dřevěnÝmi deskami nebo 5ilnými větvemi, pokrýt ÍólIi a Žasypat několakacentimetÍovou vrslvou zeminy. Mycélium hub obrůstá povrch špalků a postupně
obr' ob.'
18
7
nrďkoiané lpalky
HoUBovÁ zaxRÁora un oŘevĚnÝcn
nohá.
ZALíE&
'l: Šnečikolotoč. Tak bychom mohli nazvat tento snimek hlemýž ďů, kterým se zalibilo na stařém' iiž n€potřebném pohozeném želeanémkolečku na zahradě.
2:
Toulavý autobus na kraii lesa7 Nikoliv, pouze vrak autobusové karoséÍie, který zústal opuštěn' Již bez kol a dalšich souěástek neni na Jiěinsku rozhodně ok,asou přírodv_
proniká i do dřeva, kde se tÍVale íozíoste' V sípnu a začát kem záři jsou špalky podhoubím dokonale prorostlé V té
době se Vyjmou z prostoru, v němž byly až dosud uchoVáVá_ ny (z vlhké mistnosti nebo z a umisťuji se na stinném mistě do zahrádky' Zde se předtim 'ámy), vyhloubi jamky (na vzdá lenost 50 X 50 cm od sebe). do nichž se jednotlivé špalky Vsadi, a to tak, že třetina špalku je V zemi a jeho zbývajici část nad povrchem. Dno jamky, do které špalek Vsazujeme, se nakypři 6 urovná tak, aby bylo Ve styku s celou plochou špal' ku' Špalek se pak do jamky svis'e postavi a obsype zerninou, kleía se kolem špalkU dokonóle upéchu]e a zalije vodou ŽiVi ny pro tvorbu plodnic ziskává podhoUbi ze špalku, vodu však beÍe z půdy' Proto je nutné, aby byl špalek celou zapuštěnou plochou ve styku s okolni zemí' Pro VýVoj plodnic není přimó sluneění světlo a Velké kolísáni teplot vhodné' Je li sucho, je proto třeba púdu okólo špalkůněkolikrát týdně.aVlažit. HlíVa Ústřičná vytváři plodnice tmaVé barvy na boku špalků ve Velkých tísech na podzim Teplomilné hlivy Íloridská a miskovitá začinajívytvářet plodnice béžovéa světle hnědé barvy již během léta' opeňka vyrůstá Ve svazcich od června, zejména po období dešťů'Pe'nizovka se napÍoti tomu objevu je pozdě na podzim, ale zato až do pÍvnich mrazů. VytVáří drobné hnědé pIodničkv.
_;:r
{..,1.t :i:tr.l:': :
:1 ."''.rr.
:;.-.
,',,:
_ ':
.:
l
.
::i,.
cich tVrdšiho dřeva (buk, dUb) začínajiplodit až v Írásledujícim roce a skli2eň ale trVá delši dobu (tři až pět let)' Počet pěstovaných hub se neomeŽuje ien na čtyři uvedené druhy' v Úvahu totiž přicházeji ještě další,jako napřiklad Ji dášovo ucho, houba použivaná do jídel čínskékuchyně, kteÍá roste Volně v přířódě na kmenech beŽu černého.Velmi chUt né isou téžplodnice šupinovkY topolové, která je Však náíoč ná na vyššíteploty a seVerni hranici jejiho VýskYtu V EVropě je jižníslovensko a Morava' Japonskou houbu šiitake, která má plodnice s Velmi .ajioavými chUťoVými viastnostmi, je možno V našich podminkách pěstovat pouze Ve sklenicich sadbu čtyř hlavních druhů dřevokazných hub lze objednat na adrese: Výrobna sadby hUb, JzD Bohdalice' okr Vyškov.
o obr.
Houby plodi na špalcich podle toho, na jaké dřevo byly naočkovány Na měkkém dřeVě ltopol, bříza' lipa) plodi zpra vidla ještě V průběhu roku výsadby, avšak trváni jejich plodnosti je kratší(dva až tři roky). Napřbti tomu houby na špal
obr
obr. Obr'
obr'
Foto
scheňatické znázornění pěstováni hub na špalCích: sloupec naočkovanÝch špalkú (at. naočko' vané špalky v inkubačnÍ jámě (b), umístění špalků na zahradě |c) 2:špalky naočkované kulturou dřevokaznÝch hub v zahradě 3: Plodnice šupinovkY topolové 4: Teplomilná hliva floridská -Jabing. Ivan Jablonský 1.
Tento zaiimaVý skalni útvar uVidjte. až bUdete procházet DVo řákovou stezkou z KraIUp nad Vltavou do Nelahozevsi AVšak jenom od podzimu do jara, kdy neni zakryt zeleni stromů. obr' 4:co Žnamenaji čisla na snimkU? Jsou to povodňové značkv na kamenných kvádrech železničniho mostkÚ V blizkosti KÍuhové_ 3:
ho lomU u síbska na praVé straně dolniho toku Bero!nky JsoU už jen historickou připominkou toho, kdy a jak VVsoko VystoU pila Voda řeky' Je 1ich zde celkem sedm, avšak dalši už asi nepřibudou Regulaci části toku a uvolňoVánim ledoVých barier se dnes nebezpeči záplaV znaČně sniŽilo'
Foto.Miíoslav Prochá2ka (2), Stanislav Slabvhoudek, Vladimir stárka
19
@-
říkám něco jinýho?" "No a )á snad podivil se Pind'a. ,,VŽdyt isem s tebou
Č2
na jedný lodi, ne?''
,,Doma mě Zabijou!" hořekoval zrzek. "okurky nedovezu, zmeškám Školu, Kadeřábek bude chtÍt zaplatit
'
JAN BoŠINA
Víkenďs oslem ušlý zisk, protože s nim vozÍ děti na pouti a..." ,Jo }e ale krásnei podzim," přerušil
Zrzek si spokoieně zamnul ruce. osel Hejkal by zapřažen do bryčky a kopyta vycíděná krémem na boty
se leskla v rannÍm sluníČkuradost pohledět' Pinďa stál v němém údivu opodál a blahořeÓil si, že Zrzka po-
slechl. To bude výlet! A na dva dny.
'Poslouchejte mládeŽi," řekl pan Kadeřábek, .,osel je to hodnei a poslouchá na slovo, hlavně ať má cestou dost vody, na to |e háklivej' Jinak s ním nebudete mÍt Žádný potíŽe, je to
tvor společenský'" 'Neměite starost, pane Kadeřábek, budeme se o něj starat jako o vlastního, vody ie cestou dost a na noc ho ustájÍme u babiČky ve stodole,'' 1Tsvětloval Zrzek.
Majitel Hejkala mávl rukou. 'Co bych vráSky, jste si dělal
šikovný klu-
ale tak mě napadla ieště jedna věc' o který byste měli vědět' Von totiŽ Heikal nesnášÍ pÍskání, tak sí cestou nepískeite, iinak za něj neručim-" ,,VŠechno berem v patrnost," řekl Ci,
rozŠaÍ'něZnek. ,,Yzpomeňte si, jak jsem loni naučil naši kačenu Betku aportovat. z to}],o lze usoudit, jaký mým vztah k němé tváři'" ,,Hejkal není němá tvář," upozornil
pan Kadeřábek. souhlasil Hejkal. "ÍÍ.ÁÁ"' ,,Tak snad abychom !T/razili," poznamenal Pinďa, který se na cestu těšil, a navíc ho debata nudila. KZrzkově babičce bylo přes les dobrých třicet kilometrú a sluníčkozačalo úporně pálit.
Jo
a ta kára ie po dědovi, rozváŽe|
v nÍ před léty chleba, takŽe nenÍ zrov-
na neimladŠÍ,"vzpomněl si pan Kade-
řábek'
,,Neznáte moje zásady, pane Kadeřábek, mé hez\o zní - JEĎ, ALE NERISKUJ!" íeklZrzek a sedl si k opratím. Pinďa zaujal mÍsto vedIe něho'
'Hýél'zavelel.
20
Osel se ani nehnul, vypadal jako
pomník Ze Žuly.
,,HejÍ'zahalekal na ně Kadeřábek, se Hejkal rozjíŽdi s]ovo bod^a lákl' Zrzek ono kouzelné slovo říkat nemusel, protoŽe jiŽ bylo vysloveno' Hejkal se rozváŽným krokem pusti]
,,on
úvozem k lesu.
',A nezapomeň na ty nakládačky!"
slyšeli volat Kadeřábka'
''Jaký nakládačky?'' podivil se Pin-
da. ,,Jedem pro vokurky, ty ňóumo,'' po-
učil ho Zrzek. ,'Mys]íš, Že by nám ten
chlap lakomej puČil vosla ien tak pro nic Za nic? To byl můj nápad. Babička má okurek, jako kdyŽ máku naseješ, a tak ie důvod udělat si zajímavý ýlet' Neříkej, Že doma nebudou mít ra_ dost, kdyŽ přivezeš pár kilo do skle' nic."
,Já jsem si vzal s sebou baruičky," odboČil Pinďa. 'AŽ se cestou někde zastavíme, tak budu malovat'."
Aleš taky cestoval takhle
''Mikoláš za uměním," přírodou chválil ho Zrzek.
'"A'le Pind'a.
s oslem asi ne,"
zauvažova]'
zrzek radéji mlČel, nevěděl, jestli to
nebyla uráŽka.
Heikal vykodrcal s bryČkou aŽ do boroviny a na rozcestí se dal suverénně doprava. tu cestu zná2" zepLa]l se Pinďa. "Von
Zrzek zneruózněl' ,,Poslyš, kdyŽ 5e rozjede na slovo bodIák, neviŠ,co
mám řÍct, aby se zastavÍI?" 'To bysme měli vědět," zawaŽova| Pinďa,,,neboť takto po'edem stále kupředu aŽ do té doby, neŽ padne osel vysÍlenÍm a my někde zhynem opuŠ_ těni meZi skalisky'" ,,Teď
zrzek,
je čas na blbinky;' utrhl
se
,,on nás totiŽ He]kal veze úplně jinam' neŽ chceme!"
ho Pinďa,,,podíve] ty baruy!" ,Já se zbláznim, to si ještě !'yberu za parl'áka takoYý, takový . ' ." nemoh] si Zrzek vzpomenout na přiléhavý výraz,,,' ' ' takový poetický nemehlo!" Hejkal se zastavil. ,,Nemehlo zasta.vilo osla!" konstatoval Pinďa' ,,Teď jeŠtě vědět, jak se řekne doprava a doleva"' řek| zrzek' ,,Tak mě zkus ieŠtě párkrát urazit, třeba na to přijdem-" ,,No, no," chlácholil ho zťzek, ,,vždyl jsem tolik neřekl, teď s|ezeme Z káry a bohatě posvačíme, máme na to nárok."
Bohatá svaČina se skládala z výborných ostruŽin, které si kluci nasbi rali na pasece, a litru podmáslí. To vez\ Zrzek z domova. Heikal po nich lhostejně pokukoval a oŽdiboval nízkou trávu. Zatím bylo příiemně. Ale
pouze do té doby, neŽ se zťZek Íozhodl, Že si lehne do vyhřátého mechu, a zača7 si pohvizdovat'
Někdo nemá rád' kdyŽ zaskřípe
nůŽ po talíři, někdo zase mlaskání, no a osel Hejkal prostě nenávidél pÍskání. S tím se nedalo nic dělat. Zastřihal uŠima" zaheikal a pak vyrazÍl i s bryčkou do nejbliŽšího mlázÍ. Během pár vteřin nebylo po něm potuchy. ,,Za nÍm!" rykřikl Pinďa a neohroŽeně se pustil do roštÍ' ,yon ten vozejk roztřiská!" bědoval Zrzek,ale La,ky se dal do běhu.
Hned za mlázím byl svah, kte{i směřoval k řece. osel v mračnech
prachu pádil tim směrem. ,'Tak, a teď se nám utopí!. lomil ru-
kamaZrzek.
,,Klid, mám Za s€bou
kurs umělého
dýchání Z úst do úst," chlácholil ho Pinďa'
Zrzek Pinďu neslyšel, zakopl o pa-
iez a po hlavu se zabořil do mrave-
niště. Udatný Pind'a mezitÍm dohnal Hejkala, který ho vtahl do řeky. Byla na Štěstjv tomto místě mělká. osla voda uklidnÍla. Napil se, zafťka]' a vyIezl zpálky na břeh a tvářil se, iako by se nic nestalo. Pinda měl levý rukáv
blankytně modrý, limec do rúŽova a pravé ucho světle zelené. Barvičky' které měl v kapse u košile, udělaly
''Celej
né.'. ienom mravenci.. a ta
svině!" koktal Zrzek.
Heikala to nedojímalo, suverénně zahnul dq rokle, která směřovala k ne_
Karlíček?"rozzářil se lesník.
velkému siavenÍ, obrostlému psÍm vínem. Před vraty se zastavil azabýkal
to je přeci Formica rufa, mravenec lesní, velml uŽiteÓný' a proto i chrá_
pustte ho, von za nic nemů_ Že"'orodoval Pinďa. Tlapa stisk povolila. -A hele, oslík Hejkal, tak to vás i'rebudu zdrŽovat, do setmění nenÍ dale_ko a ondřejÍčko-
ďák iim pokynul' aby vjeli do dvora. mé," představil ',odnřejíÓek iméno se a dodal: ,JiŽ jsem vás oČekáva'l,
pomalovaná nádhero, ''Poslyš' ty nechceš si ty vědomosti strČit né_ kam?" rozčilil se ZŽek.'chtěl bych tě
a dodal: 'Íak šťastnou cestu a pozdravuitel" jsem blázen," vrtěl hlavou ',To
houbovka se hřeie n'a plotné, musíte mít hlad jako vlci." Zzek nojistě zakoktel, Že sem Vůbec neměli namířeno a Že původně jeli za babičkou, která je naštěstí nečeká' to by ták ieště scházelo' a' Že je
tal mezi ty formule, nebo jak jim
měli starost?"
Heikal.
své'
mě a}e daIi zabrat," bědoval
''Ty
Zruek, z"alimco si lYklepáva] mravence ze zruavékšLíce. ''|Jkaž?" zajíma| se Pinďa. ',To znám' něný."
vidět' jak by ses tvářil, kdyby ses Zavr-
káš ty."
řÍ-
8i ti mravenci moŽná mysleli, Že jim chytlo mřaveniště, kdyŽ uviděIi tvou hlavu," zašklebil se Pind'a' zrzek se uraŽeně odebral k bryčce a usedl na kozlík.,,Tak poiedem snad,
,voni
ne?'
mne za'mne,. pokrčil rameny
"Pro
Pinďa a vyŽdÍmal si košili.
"Jo ,,Ten ná6 kluk'zlatb1 zase laškoval, to je celej von." ',Pane,
vi by mohli mít stai"ost," řekl lesník
zÍzek,,jaký ondřejíČkovi a pťočby LesnÍk jiŽ Zmizel v dubÍ a Pind'a odpověď dát nemohl, takŽe se musel1 dál spoléhat na osla' Cesta byla samé kamení, coŽ bryčka kvitovala nespokoieným kvilením' V dálce temně zahřmělo. 'To nám ieště chyběIo"' ukazoval Zrzek na černémraky.
Vrata se otevřela. Usměvaqý blon-
sem vlastně nedobravolně doiáhl Blondák se rozesmál.
totiŽ
"von Hejkal jinám netrefi, tohle je jeho vyieŽděná cesta VŽdycky na podzirn sem přiiíŽdí pro nakládačky, no a tentokrát múi streida asi neměL čas, tak VyuŽil vaŠeho nápadu a osla vám pújčil. Dnes mi to volal do Jednoty. on je strejda někdy dost pro legraci'"
Cesta se klikatila podle řeky smě_ rem na jih, a tak se slunÍčko vesele do posádky opíralo. ,,Naskáčou mi pihy"' komentoval slunečnÍzdroj Zrzek. si pořád na něco stěŽuješ," ká_ ''Ty ral ho Pind'a.,,Pravd4 jedem, nevíme kam, ale Zato jsme zaŽili docela pěknou legraci." ,,To teda jo," zavrčel Zrzek, kterému se něiak přitíŽilo' PodmáslÍ se začalo na ostruŽíny zlobit. ,,von ten osel to taky nemá lehký," meditoval dál Pinď4 ,,celej boŽí rok jezdÍ doko}ečka na pouti ajediný, co slyší' je bodlák' nemehlo, bodlák, nemehlo. To by.ti taky nebylo po cbuti, .no e najednou takovejhle prima vejlet. Ta svoboda, ta volnost, ta radost. pohybu..."
z
Zzek Pinďu neposlouchal. Seskočil'
s Vozíku a utÍkal do nejbliŽšÍhorpšti' Pindb se za nÍm nechápavé dÍyal'
z pohybu mu kaŽdopádně
',Radost nechybí," řekl'
Zrzek bryčku záhy nejen doběhl, ale i předběhl. protoŽe ho honil ka-
nec. Pinďa se se ájmem díval, jak tohle dopadne. znek byl v běhu neilép_ Šíze třÍdy.
,,Hip, hipl" povzbuzoval ho.
cílová páska běhu ná dvě stě 'metrů byl plot' kteý Zrzek mrŠtně přeskočil, coŽ byla jeho záchrana' Divočák ještě chvilku šmejdil kolem planěk a pak otrávóně odběhl do lesa. ,,Dneska se proti ňně spiknul celej
los," stěŽoval si
'Ále dh. '
zrzeh'
béŽel si pěkně," chválil ho Pin-
zruek se rozhodl, Že přeleze plot
a Pinďovi nějakou vrazí. Nepřelezl.
Za lÍmec ho drŽela medvědí tlapa lesního Skřivánka. celej les, ňkáš!" Zahřměl stráŽ-
'í'ak
ce obory.
,,Nosál ze sedmé bé tvrdí, Že oslí ko_
p}ta přitahuií blesk," vzpomněl si Pinďa.
praštěnej do kebule'," řekl "Nosál ie Zrzek a ýiditelně zbledl. ,,Nejhorši je prý kulovei blesk," po_ kračoval Pinďa, ,,tomu prei neuteče nikdo! Valí se krajinou' bortÍ domy' zapaluie stohy' porazí klidně i loko_ motivu, a hlamé má zálusk na lidi. Kulovej blesk je hroznej blesk!" ,,Hrome, nech uŽ toho|" zavrÓel Zrzek. Právě kdyŽ začalo drobně krápat, lTnořÍli se z lesa. Hezounké domečky u řeky lYpadaly jako housata. Malé vesničce dominovala škola a kaplič_ ka na kopci. Byl to příjemný pohled.
,.To teda jel' sou
hlasi! Zrzek. ''Tek mládeŽi, honem do kuchyně, začíná uŽ pořádně pršet!'' ukončiI de_ batu pan ondře|íČek a odvedl Heíka_ la do stáje'
DéšÍbubnoval pravidelně do ple_ choyé střechy a v podkrovní světnič_ ce, kde přenocovali kluci, to znělo vélice příiemně' Pinďa se spokoieně zachumlal do prošÍvanédeky a do tmy, kterou rušil
občas ienom áblesk VzdaluiÍcÍse bouřky, zašeptal:,,steině to by] he'Zkei
veilet, co myslíš, ZŽku?" ''Bodlák!' zakřičel ze spaní Zrzek.
llustrace Renčin
oao
21"
KOMPAS
PIONYRSKY
ĎEíňňi6leno
obránce vlasti
VšechnY skupiny a oddily, které se přihlásily do celostátni híy Pochod za
Rudým praporem, maji v současné
době za úkol uspořádat Den mladého obÍánce vlasti. Jak na to? Nikdo vám nedá přesný Íecept, nikde nenajdete doslovný návod' co máte udělat, zorganizovat,.jak si tento den píip.avit'záleži na vaši fantazii' šikovnosti, na vašich schopnostech' ale i možnostech' Jsou ce|é skupiny nebo pionýrské oddíly, které uzavřoly družbu s nejbližši vojenskou posádkou. Ty budou tento den organizovat docela určitě ve spolupráci
s nimi' Ti, kteři maji dobÍé styky s LidoVými milicemi, mohou uspořádat Den mlaClého'obránce vlásti zase s nimi, při_ padně s přislušniky sNB. Někde to bude beseda. iinde exkurze do kasáÍen nebo do některého Vojenského učiliště ěi do muzea, ať už vojenského nebo
v některé z př|ruček návod, iak se takový závod dělá. Nemusite mit vždYcky
komfortni vybaveni, Iako jsóu vzdu_ chovkv, cvičné granáiy' dýmovnice, světlice a co
|á vím co
ještě' Někdy sta-
či, když hod granátem na cil nahradi mičky vyrobené ze starých punčoch nebo jiných hadÍůa Ža terče poslouží plechovky od konzerv sestavené do věžiček.Můžetesj vyrobit idocela primi-
tivní luky a šipy a s nimi procvičovat přesnost ve střelbě do terče, který si zase udóláte ze slámy nobo nakreslite na desku polystyíénu' Všude se dá zor
ganizovat zajímaVá branná hra. Dejte se do práce a své zkušenosti si nenechte pro sebe. Napište do redakce, iak Den
mladého obránce vlasti ve vaši pionýÍ_
ské skupině Vypadal. Ty nejoriginálnéjši nápady uveřejnime. Helena Škodová
Fotoreportér
chválí
dopisovatelé v
cíli
Každoročně hodnotime práci celá velké rodiny pionýrských dopisovatelů ABc. A nejen hodnotíme' ale těm nej pilnějšim přidělujemo dopisovatelský odznak. z minulého ročníkubylo sku-
tečně z čeho Vybirat. byli jste opravdu ť|spěšni. A tak letos už podÍuhédostal z redakce dopisovatelský odznak Antonín U.ban, dopi8ovatol ěíslo 187 z chotěbořo. se jménem Tonika Urbana se setkávaji ětenáři na stránkách ABC už druhý Íok Veliie často' V minulém ročniku se nejčastěji objevilo jméno zbyněk z6vadil. Jeho dopisovatel' ské čislo je 1 89 a zprávy posilá z Brna_ ňečkovic. Dalšíodznaky byly uděleny Rostislavu Trávníěkovi, dopi3ovat6_ li ě. t 55 2 HoÍních Dunajovic' Jitce Vágnerová' dopisovatolco ě. 192 z o8tlova u Macochy' Tomáši Pálé_
níkovi, dopisovat€li č. 179 z ondřgjova u Přahy, Liboru Hanál
podruhé' Všem vitězům naší dopisova teIské soutéže blahopřejeme, téšime se na dalši spolupráci a Vyzýváme i vás _ nezůstávejte pozadu. zvolte si i Ve Va_ šem oddíle pionýrského dopisovatele. Ten pak poš|e na adresu naši redakce pisemnou přihlášku, V které uvede své jméno, datum narozeni, přesnou adresu bydliště i pionýrského oddilu, v kterém pÍacuje, a vše si nechá podepsat a ora' 2itkovat sVým pionýrským vedoucim. Neváheite a perem svého dopisova_ tele se pochlubte. co Všochno v oddile oÍganizujete, jak žijete, co se Vám libi a co se vám nelibi, jakých úspěchů jste
pionýrskou skupinu Radost, která spolu se svou ZDŠuspo-
řádala veselý Dětský den' Těšil se velké pozornosti h|avné mladšjch děti, ale přistup ne-
byl zapovězen
Pionýrštíffi
sNB. Možnosti je nepřebeřné množstvi. ale snad neivic s6 osvědčily branné záVody oíganizovanéspolu s voiáky nebo přislušniky sNB' Pokuste se i u Vás takový záVod zor' ganizovat, a když nemáte možnost po_ žádat o spolupíáci vojáky, najděte si
ani
těm staÍšim. KVěta KadlčákoVá.
dopisovatelka
č. 1 50,
Ostrava 3
dosáhli. Těšime se na spolupíáci s vamr-
MlNtREPoRTÁŽ NAŠtcH DoPtsovATELŮ Ve své zemi žiji rád
Tak se jmenovala slavnost, kterou
vyvÍcholila celoročni činnost a úsilíre_ citátorů Všech tříd zDŠPlovdivská v Brně. P.otože se slavnost konala V.oce 35. výroěi osvobozeni naši vlas_ ti sovětskou armádou, zazněly tu Verš€ oslavujici našo osvobodit€le' znéla tu i měkká slovonština, protože se tóto slavnosti zúěastni|i jako ksždo-
Íočněi naši přátolé z družebni školy ŠtefanaMajora z Bratislavy. zúčastnili s6 nejen recitaěniho kláni. ale také
sportovnich soutěží naši školy. Alice Babáková' členka Klubu dopisovatelů PS Družba, Brno
22
Dvaktát,,Z"
Mladá fíonta vydává pro pionýri/ a pionýrské pracovniky řadu knih, knižek a publikaci, které jsou pro vaši práci ve skupinách a oddílech opÍavdovou pomocí. Dnes vás chceme upozoÍnit na dVě, které shodou okolnosti obě zaěinají na posledni pismeno abec6dy. zDRAvovĚDA v Pionýrské organizaci ssM j6 praci odbornika ve vědách lékařských, stejně jako V teorii a praxi pionýrské. doc' MUDr Jana PfeiÍfera, je csc. Autoř bezespořu nad iiné povolán poradit, zeiména pionýrským ve' doucim' kteří musí znát zásady přVni pomoci, prevence chorob a úrazý' základy opidemiologie. tělesné i duševni hygieny atd. Břožura poskytu.je Vlastní zdÍavotnické informace a souóasně je na řadě přikladů metodicky zpracoVána. zDRAvoTNÍK je brožurka 2 edice odznakY odboÍnosti- Na rozdil od před_
cházejici zdÍavovědy ii MUDr. PÍeiffer určil předevšim dětem - uchazeěům o stejnojm€nný odznak' V záimu upevněni vlastniho zdraví by se s ní Však měl seznámit každý chlapec a děVče' Vždyťv různorodé pionýrské činnosti i v běžném životě je užiteěné ovládat a dodržovat hygienické náVody, správnou životosprávu a vědět' jak si poěinat při ohroženi svého či kamarádova zdraví.
o imenované knihy si můžete napsat do Mladé fronty. chlumova 10' -lv3.
130 00 Praha
na pestrý život
rualíňsrÝ
HLA\'OLAM Čičas nim přišel právě v době' kdy
isme probirali Výtvarné uměni dvacátého sto|etí_ Vyzdobil isem tehdy ve třídě
nástěnku spoustou baíevných reprodukci a připoiil k nim křiklavé nápisy' Ne že bych byl do mode.nich maliřů nějak zb|ázněný' po pravdě řečeno
lsem o nich nevěděl celkem nic. zajimal isem se spiš o hokej než o Picassa. Na desce visel i obraz Paula Kleea
ffiB ;
žlutou' zelenou' Ínodrou, Íialovou' čeívenou. oranžovou_ Dost dlouho isem řadil barvy zkusmó' ale pokaždéisem se dostal do slepé uličky. Hra skončila zpravidla v polovině tim. že se některá barva objevila podruhé buď ve svislé, nebo vodoroÝné řadě políček.což ie proti pravidlům hry. Každá tam smi být ien iednouI A když isem si dokázal uhlidat tyhle dva směry, utekla mi někteíá
úhlopříčka'na nich se taky nemůže
opakovat žádná barva dvakrát. Hra s pastelkami byla sice zábavná' ale nakonec mi došla trpělivost' Tep.Ve pak mě napadlo, že musim naiít něiaký
systém, iinak hlavolam neÍozlousknu.
Do hledáni systému isem se pustil me-
todicky, začal Isem od neimenši sitě
a hledal odpovéd'' jak rozmistit ěíslice, aby se žádná neopakovala V iedné řád ce, sloupci ani v úhlopřiěce. U sitě 2 x 2 čtveÍeěkybylo vidět na pÍvní pohled, ž9
fu.#
moderniho uměni."
Myslel isem si o Kleeovi svoie. Připadl mi tak tÍochu dětina, iako kdYž si malé ditě ěmárá po papiru barevnými pastelkami. Nahlas isem ovšem neřekl n
ic.
,,Klee namaloval taky obraz - hlavobarevlam. Je na něm čtyřicet devět ných Ďtverců s.ovnaných do sedmi řad po sedmi. Použil na ně sedmi různých barev_ Když prohlížíteieho .baÍevnou harmonii'- tak se obraz tmenuie s úžasemzjistite' že každá barva se na obraze opakuie sedmkrát' a přitom je V každéřádce i V každémsloupci čtverců ien iednou. ovakrát ii nenaidete dokonce ani na žádné úhlopřičce." z MouÍkova výkladu bylo samozřejmě dalši kolo olympiády důvtipu' která se po prázdninách znovu ro.běhla na plné obrátky. NetvÍdim' že jsem měl Kleeův hlavolam řozlotJsknutý za pět minut. stíáVil jsem nad ním několik večerů, ale byla io zajimavá práce' Nejdřiv jsem si na čtvereěkovanémpapiru orámoval siť 7 x 7 poliček. pak jsem v ní pastelkami Vybarvoval iednotliVé čtverečky:bílou'
Jistě iste už slyšeli o iihoamerických pastevcích' kleÍým se řiká gaučové. Tak jako na severu kovboiové uměli znamenitě zacházet s lasem, iihoamerický gauóo mistrně Vládl dlouhým koženým bičem' Upevněte na silnějši pÍut pevný pro' Vaz a s timto bičem můžeteVyzkoušet zručnost celé družiny. Někde na travna tém plácku si zatluěete kůl, tak aby vyóníval asi metr ze z€mě' Na vrchol kůlu položte malý miěek a kolem kůlu vysypte piskem kruh s poloměrem o něco menším, než ie délka biče_ Potom předeitB bič prvnimu gaučovi a přikažte mu. aby se švihnutim pokusil srazit miček z kůlu' Postupně se vystřidá celá dÍužina. Výsledek múžete hodnotit dvojim způsobem: Bud'počitáte, na kolik pokusů se gaučovi podařilo miček síazit' nebo na stopkách měříte' kolik sekund uplyne od chvíle, kdy předáte gaučovi bió. do okamžikU' kdy miček dopadne na zem. VÍšekků|u musi být pochopitelně dost široký, aby miček nespadl při slabém otřesu, když bič za' sáhne jen kůl.
Podobnou hru hrávali i mongolští pastovci' Komu se podaři srazit miček, má hned práVo na dalši švihnuti. Po neúspěšnémpokusu musi bič předat dal-
Lň*'E Fď "J
,,To bYl Vynikaiici maliř," řekl o něm Macek' .,jedna z neivětšich osobnosti
Hra pro wáš oddíI HRA cnučÚ
šimu. Při této hře dbejte na to' aby přihližejici hráěi byli dost da|eko 2 dosahu biče' aby neutrpěli zraněni, třeba oói' Až se
z vás stanou mistři, můžetese pokusit
sřážet špičkoubiče menši předměty, než ie mič
Kr€sba
-zetJ. Tesař
to vůbec není možné_ zvětŠal|sem teoy
siť na 3x3 poliěka, pozdě|i na 4x4. A skuteěně se mi podařilo odhalit matematicky přesnou metodu' která mi
pak umožnila bez tápáni vyřešit hlavo_ lam maliře Kleea' Svůj obiev si pochopitelně necháVám pro sebe. Polřap se s tim píoblémem napřed sám a pak jej můžešpředložit klukům a děvčatůmna schůzce vaši družiny. Je to ostatně dobrý duševní trénink.
skládací deska Na prvni pohled to byl úkol pro prv_ ňáky' Kocouřek přinesl na,,cvokárnu"
skládaci šachoVnici' rozdělenou na dvanáct nepravidelných dílů.A vyzval nás: ''Přek.eslete si části této šachovnice na papír' Vystřihnéte a pak z nich sestaVuite kompletni desku' Kdo dřiV?"
Pustil jsem se do práce s pevným přesvědčením' že to budu mit iedna
dvě. Ale ouha' brzy se ukázalo. že zdáni klame. skládací šachovnice mě pěkně
potíápila. Pořád někde nójaké políěko přebýValo a iinde naopak chYbělo. Nakonec isem desku složil, ale z vitězstvi nebylo nic. Uspořádaite si tenhle závod i na schůzce vaši paonýrské družiny. Kresby Miloš Tesař '
23
1iín:]
Dávno neexistujícÍ mořé minulých geologických apoch nám po sobě zanechela památky - zkameně!é Zbytky oryanismú, které v nich před desítkami nebo stovkami miliónú let žily, Lzeie najlt leckde, avšak přesto vYpadá dost nezvykle. když se chceme po stopách pradávných moří vypravit do hor. A to ne ledajakých, ale přímo do nejvyššíhohorstva našízeměkoule, do Himélaie.
Stopy
RNDr. Miloš Siblík csAv
Foto eřchív ÚGG
světa, 8848 m Vysoký Ml. EveÍest (v po_ sledni době se použivá jsho tibetského
ná2vu ságarmatha).
Jak vypadá himálajskó hoÍstvo dnes? Sestává z mohutné skupiny víceméně rovnoběžných hřbetů oddělených roz-
lŤlore V
U Himá/|aj ích Jak se mohly zbytky mořských živočichů dostat aŽ na ty ngbstyčnó vrcholy? Rozsáhló horstvo nesoucí výmluvný název Sídlo sněhu (hima je v sanskrtu snih, álaja sídlo} vzniklo v minulosti po střetu'indického štítu s asijským pevniÍlským. Tehdy zanikla rozsáhlá geosynklinála Tethys, mořská sedimentaěni pánev, která se mezi nimi do té doby rozkládala. Mocné nánosy uloženév této
pánvi pak horotvorné děie vyzdvihly a něko|ikrát zvrásnily' Vysoký tlak a teplota některé horniny přeměni|y (metamorfovaly) a voda a vitr svrchni
vrstvy opracovaly. Následkem těch složitých převratných pochodů se někdejší
NovÝ dÍlh swchnotliasováho Íamononožce
rodu T.iadithyri' pochózí z Ladáku z lndie' Byl na' lszon vé výšco kol.m 7ooo m. Na ňapó je mí3to náloru označono ě. 1. Nahoře hřbétní. dolo čolní 3tÍana.
mořskó uloženiny a s nimi samozře'jmě i fosilie dostaly do značných nadmoř-
ských výšek.
celé himálaiskó hořstvo vzniklo někdy koncem druhohor, asi př€d 60 milióny let. Nevyřostlo naiednou, geologové odhaduji, že se vytvořilo během neiméně tří íázi. když v třetihorách docházelo k přesunúm rozsáhlých.komplexů hornin od severu k jihu' Vznikl tak velmi složitý horský systém' Horotvorná óinnost ani V třstihorách V Himálaji neskončila, pokraěovala ieště v ětvrtohorách. Do ngjmladší fáze napřiklad spadá hlavni přesun v horské skupině comolongmy, kde se nacházi i třeti pól
R.menonoiec spiriíaÍina!1rschoi, vůděí 2kE_ moněliňa pro slřodní tÍi.E Himálsi6' zvětš6ný dvakrát. Pochází z Nopálu 2 výšo 41o0 m. Mí3to nál€'u oznedeno č. 2. '€
24
sáhlými planinami a údolimi' centrálni
himálaiský oblouk.ie vyklenutý k jihu. je dlouhý 2500 km a široký 250 až 400 km.
přičemžhlavni hřeben má průměrnou výšku 6000 m' Směrem od iihu k severu je celá hoÍstvo rozděleno do několika pásem, odborně morÍotektonických zón.
Nejjižnějši Vnější Himálaj (siválik), zvedajíci se nad nižinou Gangy, tvoři většinou sladkovodní uloženiny, vzniklé při zvedáni horstva během třetihoÍ a čtvrtohor' z nich pocházeií nálezy Ío_ silnich obratlovců Malý Himálaj tvoři metamorfované i nemetamorÍoVané horniny většinou bez fosilii. Velký (Vysoký) Himálaj, hlavni hře ben horstva' sestáVá z Vysoce meta morfovaných hornin.
TibBtský Himálaj má přes Šesttisic
metrú mocné uloženiny z dob od kamb_ ria do eocénu. Vyskytuji se v nich po_ četnémořské zkameněliny, a proto je jeho územi vhodné k biostratigrafickým výzkumům' To znamená, že nám posky_ tuje možnost Vytvořit dost přesný obraz
bez nich' Vysvětlovalo se to existencí dvou oddělených pánvi' severní a jižni, mezi nimiž se tyčila horská bariéra zóny tzv. centrálních rul Velkého Himálaje, která měla bránit šiřeni Íauny ze severu na jih a opačně' Při systemaiickém vý_ zkumu fylitických břidlic Malého Himá_ laje se Však na řadě mist našla dosti početná zvířena i rostlinstvo paleozoika _ mechovky, ramenonožci, trilobiti, lili_ iice, konodonti, lasturnatky, dirkonošci, spóry a pylová zrnka' Tyto nálezy se sice daii určit Většinou jen do rodu, ale přece .ien svědči o bohatém životě v dávných mořich dneŠniho Malého Hi málaie. Tak ztíatiIa sVé opodstatnění představa o dvou oddělených pánvich' Dřivějši nedostatek paleontologických nálezú v Malém Himálaji způsobila malá prozkoumanost terénu a pak také fakl, že Malý Himálaj prošel během svého vývoje intenzivni metamorfózou, takže zkameněliny v přeméněných horninách byly zničeny. Důležitýmobjevem bylo navic zjištěni
zviieny z obdobi středni jury {korálů
a hlavonožců) v metamorÍovaných
Vá_
o životě v mořich určitégeologické pencich centrálnich rul Ve Velkém Hi_ epochy, z niž se zachovala přisluŠná málaii lndie (V kraji Lahaul)' k němuž] vrstva se zkamenělinami' HoÍniny tibet' ské zóny tvoři i někteřé horské vrcholy
Velkého Himálaje. lntenzivnim paleontologickým výzku_ mem jednotlivých oblasti Himálaje se v poslednich deseti patnácti letech za_ bývaji zvláště indiěti a činštívédci' Po_ dařilo se jim zpřesnit stáři některých souvÍstvi. dosud považovaných za paleontologicky sterilni. a tedy,,nevýmluvné". Některé důležitépaleontologické lokality byly však známy z oblasti Tibet' ského Himálaje již dávno' A ie třeba připomenout 2námého přirodovědce českéhopůvodu Ferdinanda Stoliczku' který zpracoval a křldové amoni ty 2 oblasti Spiti už roku 1 865' 'urske Třebaže v poslednich létech probihá Úspěšný paleontologický Výzkum dru hohor a třetihoÍ Himálaje, hlavni pozor_ nost se obrací k prvohornim uloženi_ nám, které maii rozhodujici význam pro poznáni stavby celého horstva i pro jeho paleogeograÍickou rekonstrukci. Tak třeba už z kambria Tibeiského Hi málaie známe nálezy trilobitů a V ordo_ viku a siluru byli zjištěni graptoliti,
doŠlov Íoce 1 971 . Dřive totiž geologové považovali tuto zonu za význačny prastarý horský hřeben vyzdvižený ieště před kambriem nebo během staršich
prvohor, který podlehl dalšrm promě_ nám a Ve změněné podobě pak vytrval do pozdějších geologických dob' Nález juÍských zkamenělin tento názor VyVrátil a podal důkaz o stáří alespoň části výchozich hornin, o tom, že ieště v.iuře byla v této oblasti sedimentačni pánev
Tektonické pochody, které pÍoměnily a vyzdvihly horninový komplex dnešni
zóny Centrálnich rul, proběhly relativně nedáVno. Stavebni hmota himálaiských obrů je tedy 2 doby mnohem mladší než Většina českých pohoří' A iak ie to se zkamenělinami na ,,třetim pólu" světa? Již prvni britská expe_ dice na nejvyšši horu světa v roce 1921 ziskala vzorky hornin až z výše 8200 m' A' M' Heron pak na jejich podkladě podal důkaz o tom. že vrchol Mt. Everestu
je z hornin usazených. Do roku 1949 při-
cházely všechny expedice ze severu, z Ťibetu, Nepál byl pro cizince uzavřen' Teprve v r' 1952 vstoupil na iižni stranu Everestu prvni geolog, ŠvýcarA' Lom. baÍd. Několik vzorků hornin odebraly i švýcaÍská expedice r' 1956 a americká r' 1963, z největší výšky asi 8820 m' Při
zpracováni tohoto materiálu objevil prof' A' Gansser zbytky zkamenělin, mořských lilijic, dobře odlišitelných
v iemnozrnné základni hornině' Zacho-
val se stonek i destičky se zřetelným
článkovánim i perforací, přesto vŠak se nezachovaly tak dokonale, aby se mohlo bliže stanovit stáři hornin. Vědci se většinou shoduji V tom, že vrcholové horniny, tzv. everestské vápence' jsou původu prvohorniho' nejméně karbonského, ale spíše spodnopermského. Vycházeji z faktu' že V širšimokoli Mt. Everestu mají vápence, považované za totožnés vrcholovými, V bezprostřed_
nim nadloži sérii usazených (sedimen_ tárnich) hornin. ieiížpermské stáři le paleonlologicky doloženo.
Roku 1973 Však uveřejnili činštiVědci značně ÍozdílnýnázoÍ na stáří everest_ ských vápenců' Zjistili totiž poprvé v již_ ním Tibetu v širšrm okoli Mt. Everestu fosiliferni (Vrstvy se zkamenělinami}
ordovik, silur a devon. Porovnávali vr
cholové vápence EVerestu dokonce
s nově z.iištěnými spodnoordovickými souvrstvími a měřili ieiich absolutni stáři melodou zjišťováni Uranu a olova
(U-Pb). Výsledky měřeni vykázaly pro
tyto Vápenie sláři 410 až 515 miliónů roků, což by předpok|ad o ordovickém stáři hornin,,vrcholu světa" podporo'
va lo.
Jak vidite, neni ani geologie a paleontologie vědou snadnou a ie'ji závěry, byí i založené,'naskále", nejsou ne_ měnné' Pracně, krok za krokem pozná
Váme svět. ve kterém žijeme, a jeŠtě pracněii budujeme představu o tom, ja' kými cestami povrch našízemě ziskal svou dnešni podobu' Je to velké dobrodružstvi poznáni, které ieště zdaleka nekonči '
o nichž se donedavna Věřilo, že se v této oblasti Vůbec nevyskytovali. V Kašmiru zase obievili zviřenu devonu, která se podobá evropské, hlavně ryby, korály a konodonty {tak se označuji zka_ meněliny, kteÍépatÍně býValY Ústnim
T,BET
ústrojim Vymřelé skupiny červovitých bezobratlých)' zjistili tu dokonce jede' náct druhů korálů známých z Evropy včetně druhu calceola sandalina, jenž je vůdčizkamenělinou středniho devo_
nu.
Ve střednim devonu kraie spiti,
odkud známe nejlepší odkřyvy s faunou
staršíhopaleozoika V celém Himálaji, se vyskytuji i zajimavé suchozemské rostliny podobnó óeským (např rod PsilophytonI z mladšich prvohor už po. cházeji početné nálezy hlavonožců, ko_
rálů, hub, ramenonožců, červů,plžů, lasturnatek a konodontů' z mikroorganismů pak hlavně dirkonošci. zatimco v Tibetskérn Himálaji ie zka_
menělin mnoho, Územi Malého Himála' oblast praktickv
je plaiilo donedávna za
f.. l.'
.:l vretsr ''' 'lHimálaj
ilTTJIM
Hili.",
IIŤfi,", :llf:;:i 25
z KUCHYNĚ fri ri:;' i i.
:
;'.. l| ,
i",,'',
i '.:'
DIVCICH PRANI
..' 1" ť ý:: r :: i ť; : '1.,;^-,ll.lii
Háčkovaná kÍajka je jedna z neipůvabněišich starých technik ruě_ ních praci, které si dodnes uchovaly přitažlivý půvab. V těchto sta'Ých ručnich pracich se však obievuji i nové technikY, i€dnou 2 nejnověj_ šich ie háěkovaná intaÍzie' neboli vkládáni malýbfr háčkovanÝóh mo_ tivki do tkaniny. o lom' že má-li být toto vzájemné spojeni krásné a také tÍvanliVé,je třeba velké pečlivosti. vás nemusim asi přesvědčovat.
PokÍývka, na kteřou vám dnes přinášíme návod. ie zhotovena.e .latožlutáho tesilenu, háčkované hvězdičky z kordonetu č. 50. Lem pokrývky _vypracujeme takto: z krajú tkaniny vytáhnem€ nitku' V jeji stopě vytřepený okÍai odstřihneme' založime iej 3 mm a opét 3 ňm
do rubu a za$tehujeme. Buličku (záložku) z rubu }loíkou žohličkou přes mok.ou utěrku (dovoli_li 1o materiál} pÍopařime. PečliVě vypíacujems rúžky.z. nichž přebytečnou látku buď vystřihneme, nebo vpracujeme do ruličky' Ruličku pak obháčkujem€' Háéek vpichuieme těsně pód nr v pravidelné vzdálenosti od minUlého vpichu. po celé délce háčkuie_ me Vždy jeden krátký sloupek a iedno řetizkové oko. 1' řada: 6 řetizko_ vých ok na .Výšeni řady, 1 krátký sl. do druhého křátkého sl. zák|adni řady, pak už stále 4 iet oka a 1 klátký sl. do každého dÍuhého kíátké_ ho sl. předcházejici íady.2. řada: t řet. oko na ob.at. Do každého obloučku z řet. ok háčkuieme: 'l k.átký sl'' 1 polosloupek (to je naho_
dit. vpíchnout, přizi pÍotáhnout. nahodit a p.otáhnoút všemi okv na
háčku). 3 dlouhé sloupky. l polosloupek a i pevné oko (to je vpichnout, nabrat přizi a pÍotáhnout ii bez dalšiho nahazováni neién vóich. nutým článkem' ale současně i okem na háčku) do krátkého-sl' sio1u jiciho dva obloučky' Hvězdička: l. řada: 'l4 řetizkových ok spoiime do k.oužku pevným okem' končime jednim řetizkovým okem na zvýšení řady. 2. řáda: bo kroužku 16 kÍátkých sloupkú' kteÍéspoiime pevnÝm okem. končime pěti ř€tizkovými oky' 3' řada: 1 dÍouhý sl. do 2. řet' oka minulé řady. oále háěkujeme jen 4 řetizková oka a l dlouhý sloupek do 2. řetizkového oka ( - 8 dírek)' Řadu spojlme pevným okem áo 1. obloučku. 4' řada: 3 řet' oka mlsto 1. dlouhého sl., 5 2 x nahazovaných dlouhÝch sl' do 1. obloučku (to i6 2x nahodit' Vpichnout pod oblouéek, ňabrat přízi a protáhnout 'ii, nahodit a protáhnout dvěm'a oky na háčku, nahodit a protáh'nout dvěma oky ns háčku, nahodit a pÍotáhnout poslednimi oky}, 3 řetizková oka a 6 2 x nahazovaných dlouhých sl. do dalších
STA,RočesKÉPoLÉVKY Neni to tak dáVno.
co igte si v našem
obloučků'Řadu koněime 3 řetízkovými oky a l oevným okem do oočá tečnich 3 ok 5. řada: 5 řetizkových ok místo l ' 3 X nahazovanéňo dl' sloupku' 2 3 x nahozené dl. sloUpky do vedleišího2 x nah. dl' sloupku
mioulé_řa_dy, do 2 následujicich sloupků po 1 3 x nahozeném dl. sloupku, do5' 2x nahozeného dl' sloupku 2 3x nahozené dl' sloupky, do'6. x nahozeného dl. sloupku 1 3 x' naho2ený dl. sloupek a tb ;'étizto_ vých ok; opakujemg ieště 7x s tím. že misto 5 začátečnichřetizko_ vých ok háčkujome 'l 3 x nahozený dl' sloupek' Řadu končime 10 ře_ tízkovými oky a pevným okem pod počateónich 5 řetizkových ok. 2
Hvězdičky naškíobime a pečlivě vypneme špendtikv'na Žehlicim pÍkně nebo jiné pevnější podložce. Suché pak řozmistime na tkaninu, v obíysu ie nastehujem6 a pak z lice přišiieme hUstÝm obnitkovÝm st€hem' Teprve potom z rubu ostrými nůžkami vystříhneme tkanínu pod hvězdičkou v těsné blizkosti Foto V. Simer
#
nebo vývarem z uzeného ňasa. osolte
zkoušeli uvařit podor_
Iické kyselo. dnes tedy můžetevyzkoušet i ty dalši dVě. Divči klub z Plzně vám posilá íecept na poléVku cibulačku' Pozor. protože se na soutěži vařilo ve velkém' ie to Íozpis pro patnáct osob'
26
3 bobkové listy, 2 stroužky česneku' 2 lžičky sladké papÍiky' sůl. Z ol€je, mouky a cibule $i připravte zá
a nechte čtvrt hodiny povařit' Pak přidejte 2eli, na kostičky nakrájené bramboíy a UŽeni. nu' Pepř, nové kořoní. bobkový last a česnek zavaŽte do čistéhoplátěného pytlíčku a vlož' ta do hrnce vařit' Přidejte masox a všechno Vařte 20 mjnut- z hotové poléVky snadno vy_ lovite koření. Dobrou chuť.
úspěšnějši poléVky naši lidové kuchyně' Možná že už jste si
2 kostky masového buiónu. máslo, súl, pepř, pažitka, lžice hladké mouky' cibuli oloupejte a nahřubo nakíájeite' Dej' te do hrnce na másle podusit' asi 6 minut, pak přideite mouku. rozmichejte a ještě chvilku duste_ zalijte vodou' př'dejte bu.ión a Vino a néchle 20 minut vařit. Mezitim si zvlášť uvařte brambory' Po dvaceti minutách polévku odstavte, přideite šlehačkua žloul-
_ah-
smažku, do ní přidejte papriku a zaliite Vodou
ča_
sopise přečetli o ná rodnim kole soutěže divčich klubů v Plzni' slibili jsme vám ten_ krát recepty na n6j_
Potřeby: l5 bíambor, 1,25 kg cibule, 2 dl šlehačky, 2 dl bilého vina, 3 žloutky,
stehů'
'ky.
důkladně promichejto, okořeňte a úplně nakonec přidejte uvařené, na větši kousky
nakráiené brambory'
DÍuhý recept je od divčiho klubu z Hranic na MoÍavě, a to na zelňačku- Také pro 15 osob.
PotřebY:'/. k9 kyselého zelí''l' kg bíamboÍ, 2 dl oleie, t celý masox, uzené maso' klobásky nebo kabanos,3 cibUle,4 lžice mouky, 20 zrnek pepřá, to zrnek nového koření,
z LEsŮ A STRÁNí Třezalka tečkovaná kvete od čeívence do záři. Kapradi je tajnosnubná rost|ina stinných losů' obou íostlin se použlvá v lékařstvi' My si iimi ozdobime pokoiik. Múžeme se dokon_ ce pokusit naaranžovat kvétiny do různých nádob, kte.é ani třeba nejsou pro né určeny' Jednu takovou netradiěni úpravu, kteÍou si můžetevy2koušet, přinášime na obrázku' Třezalce musíte hodně zkrátit stonek, zt]stává prakticky ien květenstvi' -Ms.
Díuka z oblaků
BI BI
RADÍ
MiIá Marto'
nejsem si tim zcela jistá, ale mám dojem, že jsem na podobný problém odpovidala po" mérně nedávno' Tak tedy jen stručně' KrUhy
pod očima alespoň částečně zmirniš dosla' tečným a Účinným spánkem' (Neni tim mině no vylehavánl po pÍobuzenl') ]o znamená na čeÍstvémvzduchu' V chladnějšim prostředi. na tvrdši rovné podložce, Ve Vhodném vol_ ném oděVu' Všechno ostatni - dusno a tep lo, proležená postel. nepohodlný oděv. atd' narušUie hloubku tveho spanku a způso bUje, že si spánkem dostatečně neodpočineš, nenabereš nových sil' Ráno po pÍobuzeni bYs neměla vynechat dúkladnéomyti obliče]e střídavě horkou á studenou vodou _ stude noU naposledy' ktere mr]žeš spojit s miínou masáži, účelemje prokrveni pokožky. Jinak tvoÍbu kruhů pod očima podpoíUle unava. nezdíaVé {např' zakouřené) píostředi i ne. spráVná, předevšim nedostatečná životo správa' např. přehnaná dieta apod', nebo dlouhe vysedávánl nad knihami' členi v ne vhodném či nedostatečném osvětleni' Pomů' že občasné přerušeni četby či učeni, několik cviků a třeba opláchnuti obličeie studenou vodou' Jak vidiš, důvodů můžebýt mnoho, věřim' že sama odhadneš. který z nich je ten píavý v tvém připadě' Přeii hodně úspěchú Ve škole a ahoj' lvlilá Radko, o mastných Vlasech isem už opravdu psaIa mockrát, proto ien stíučně.Neilěla bY sis
vlasY nlyt tak často. prodlUž to alespoň na týden. V době mezi tim je ošetřui suchým šampónem. Nemyj si vlasy piiliš horkou vodou. po umYti ie ošetři v|asovou vodoU s kop' řivovým nebo chme|ovým eXtraktenr' Nahra dit lze i píVem, které zároveň sloUži jako tu
židlo. Vlasy suš bud'studenýrn VŽduchem' nebo jen tak volně' Důležitýje i vhodný se střih, ne snad. že by se VIasy méně mastily,
ale nepŮsobí tak zanedbaným dojnrem.
Hodně uspěchů v novém školnim roce
přeie
Bibi
tismu nárok na tři seskoky z letadla. A pokud se mu to stále ještě libi a chce pokíačovat'můžese přihlásit do někte'ého 5v8zarmov' ského aeroklubu'
Šedivá nevlidná obloha' odněkud. dálky se o.ývá hučeni moto' ru, pak se nad lesem vyhoupne pomalu letici letadlo. Sleduieme
ho očima až do okamžitu, kdy se za nim objevi nepstrná padajici tečička.chvilku roste, pak se protáhne do dlouhé čáíky. A naigdnou. iako mávnutim kouzelného DroutkU' na obloze zasviti barevná i
...
Ne, nelekejte se, nevypařil so. Ale nakrátko o8třihaná divči hlava se úplně ztráci mezi ostatnimi hlavičkami přihližejicich děti' PÍočbY se také neztÍácela' svatavě LajŽové ie t€píve 2l let, a proto k dětem nemá ještě tak daleko' odvážnou divku zasypaly dotazy' To je přece úžasnédobro družstvi, skákat padákem. snad každý správný kluk i děVč€ by si to někdy chtěli Žkusit. Ale tuši, že to neni jen t8k' A svatava jim to potvÍzuje. Přibližuje jim hodiny tréoinku a dřiny. než Vúbec poprvé sedne do letadla s opravdovým padákem' Takový zájemce o parašutismus musi mit před€všim 15 let, v tomto věku se totiž může přihlásit do Svazarmu' samozřeimě s pisemným povolenim íodičů,posudkem ze školy a také musi mit uÍčitéÍyzické předpoklady. Vždyť jen ssmotná vÝstroi, so kterou parašutista, ať je to kluk či děvče' skáče, váži kolem '16 kg' Pak přijdg Íok základniho výcviku hodiny strávené v télocvičně pro zvýšeníÍYzické kondic€, ale musi se hlavně naučit i rÚzné potiebnó,,g.iÍy". parakotouly, skoky z trenažéru a tak' Patři k tomu i teoretická
svatava nám na sebe prozradila, že ie ze svazarmovského aeÍokÍubuPetra Michailoviče Kondrašova v zábřehu u opavy' Že skáÓe od osmnácti let a má Ža sebou 248 seskoků' Že nojvic skákala z výšky 2000 m8trů, to ale neotvirá padák hned, nejdřiv leti asi púl minutY volným pádem, tak se dostane do vÝšky asi 1400 metrů, teprve tam ho otevře. A to s lebou musi pořádně škubnout, usoudily
děti svatava pokrčila rameny' pry ano, a hned vysvětlujB, jak se na to připravi, trošku nahíbí, aby náraz tolik nez8bolel. stejně
ochotně vysvětli, jak se vyvléká z padáku. kdvž cvičně skáče do vody' přizná i tu trošku strachu před pwnim seskokem' Jen na jednu otázku se zatváři nechápavé, co by dělala' kdyby selhaly oba padáky _ hlavni i záložni7 To j€ přeci úplně nesmyslné. kdYby taková
možnost gxistovala, nikdo by
neskákal.
A přoč se dala na tento, pro divku neobvyklý sport7 Rozpačitě se pousmála _ když na to stejně jako ze skoků z třenažéru.Teprve po stači kluci? To by bylo, aby děvčata zůstala absolvováni této zkouškY má adept parašu' pozadu. dívky přece neisou o nic horšjl -zdepřiprava, ze kt€řé se na závěr skládá zkouška.
27
Btrffi BBffi ffi
Br t$ffit*trffi Eniln#
odedávna moře sloužilo lidstvu iako neivětši dopravní tepna, spoiuiici blizká pobřežíi vŽdálené kontinenty. od€dáVna si vybiralo svůi desátek, daň z lidských životů i majetku' A odedávna se tu a tam obievovali odvážlivci, kteři se nechtěli smiřit s faktem. že co mořo
mořeplavba tak běžná' ale zato mnohem nebezpeěnějši' takže toto čis|o můžeme brát iako ročni pÍúměÍod dob antiky až podnes_ Již ve středovéku se lidé pokoušeli vyzvednout poklady z potopených lodi pomoci potápěčských aonů' na počátku novověku už přacovali domořodi potápěči v k€sonech nebo primitivnich skafandřech (např. při vyzvednuti
vezme, to je ztÍaceno navždycky. Potopené lodi a zmařené lidské životy ovšem nikdo nedokázal navíátit' aIe bohatstvi ve vÍacich na mořském dně pokladu španělské galeony lákalo. Lovci perel a žraloků měli dost w. Phipsem u Bahamských ostrovů). kuráže' aby vylovili cenné věci z vraků, v minulém století skafandrovi potápěči zach.ánili z neiednoho vÍaku bronzová které uvizly v malé hloubce na útesech nebo se potopily v nehlubokých děla, zlaté pruty nBbo jiný cenný zátokách- To však byl jen zlomek náklad. Na počátku našeho stoleti Ž pokladů' kterýoh se moře zmocnilo. Vyzvedli řeěti potápěči u Antikythéry Vždyť podle bdhadu se íoěně potopi na bronzové sochy a mramory, skleněné dva tisice plavidel. V minulosti nebyla a hliněné nádoby a iiné antické výřobky 'e 6 s 9 o a o Ť Ý' * a g 8 lP G'ř * * s f 9 s á 6 € a a Ť } á f Í í * & s !B & c e' $
Na poěátku byla jen zvídavost
= IED
a o šest let později vylovili množstvi drahocenných předmětů z římského Vraku u Mahdie v Tunisku. Al€ to vše byly pouhé záchranné akce' metodou se ien málo lišicíod bezohledného rabováni lovců pokladů. Teprve akvalung' umožňuiici volný pohyb pod vodou, .ozvinutá podmořská fotograÍie a televizo, a hlavně pokroky aícheologie na souši umožnily Vznik nového vědního oboru podmořské - pouze aícheologie, kt6rá nehledá poklady nebo umělecké předměty' ale dobývá z vraků na mořském dně zapomenuté údaie o způsobu života, o mořeplavbě i o historických událostech z dob dáVno minu|ých.
ř.:'
ĚŮ &e
t
Ě Ů 6 Q a e e {! $ o ů * s í{ 6 !,
ěasně se sousedním vrakem antického plavidla, objeveným r. 1953. Mezitím ovšem vrak velmi utrpěl, proto-
sportovních potápěčů. jejich touha po dobrodřužství' jejich snaha obje_ vit co nejvíc ze záhad světa ticha. vraky na mořském dně lákaly tajemstvím a jako svědkové dávno zapo-
že různísportovní potápěči sem po-
řádali pro zábavu výpravy a odnášeli si dostupné amÍory jako suvenýry.
V době. kdy byl vrak u Anthéoru bezostyšně plundÍován - to je ostát_ ně dodnes osud mnoha památek na dně moře _ děly se jinde velké věci. Roku í95o se pokusil italský archeo_ log dr. Nino Lamboglia vyzvednout
menutých tragédiívyvolávaly příiemné mrazení. Nikoli náhodou s€ první
Íilm Jacquese_Yvese cousteaua
antický vrak u Albengy za pomoci nejmodernější záchranné techniky. Drapákem se podařilo vylovit asi 12oo amíor a mnoho zaiímavých předmětů. ovšem za cenri znič'ení
PodIe zahraniěních materiálli loď objevili u Anthéoru na Azurovém
pobřeží Francouzi HenÍi Broussard'
Henri chenavéé a dr. Déneraz.'Našli ji 8. srpna 1948 v hloubce pouhých
18 m a výzkum tohoto vraku
se
uskutečnil teprve v roce 1955 sou_ Á ii.'.:.r'v . c]:i:i': ]'\'.'''.'|1 9o1l]Ú;'.t| Á !r'],.i]!':] ']i i r 1gr,. ! 3i: ,1,. . i:r
] ,..'](, :.i:\. !.''.::|.,:,' :: ,
Ú
t
o potápění s akvalung€m jmenoval Epaves Vraky. Ani jeho velký
- náhodný' Sportovní po_ ohlas nebyl tápěči našli nový cíl, veřejnost nový senzačnípřédmět zájmu.
Vraky. o nichž pojednával jeden z prvních podmořských íilmů'byly ovšem poměrně nové. chmurné
a Vzrušující'ale přo archeologickou vědu nezajímavé. Prvním objektem jejího zájmu s6 staly vraky antické. zdánlivě nepřitažlivó hromady písku' koÍálů a mořské vegetace, z nížtu a tam vyčnívajíhrdla ..starých džbánů", hliněné amíory. První takovou
2A
ostatních amfor a celého vraku' Dodatečně se ukázalo, že většina zaii mavých součástí lodi zůstala na dně a že z dobře zachovalého antickóho plavidla se touto csstou vytěžilo minimum inÍormací' Technika vhodná
k záchraně nákladů z potopených lodí se ukázala jako napÍosto nevy_ hovující pro archeologický výzkum. Lamboglia se ze svého neúspěchu
poučil a později pracoval pouze s po-
tápěči (např. u spargi)' ale mozitím ho jiní předběhli.
V roce 1952 zakotvila u ostrúvku Grand congloué pouhých 16 km od Marsgille vysloužilá minonoska pře_ stavěná pro potř6by oceánografickáho výzkumu, tehdy ještě noznámá calypso. Posádku sem přivedlo sdělgní potápěče christianiniho o .,hromadě starých džbánů". J.-Y. Cousteau skutečně velký antický vrak objevil a pod vedením archeologa prof' Benoita. kteÍý ovšem nebyl po_ tápěč€m. se pustil do výzkumu. Tak začal první skuteěný ařcheologický výzkum pod mořem. kdy byla. poprvó pro tyto účely,použita i podňořská televize. Za cenu nesmírné námahy, mnoha omylů a jednoho lidského ži_ vota (při potápění zahynul Jean-Pierre Serventi) vypracovala expedice calypso zásady podmořského ar-
cheologic*ého výzkumu' odkryla jedno z ncl'Yětších antických plavidel o Írcsnosti 1o ooo amÍor a délcg přés 30 m a objevila mnoho zcela nových poznattů o antické mořeplavbě z 1. stol- př. n. l. Í{astal hon na antické vraky. Řecko, Siďlie, pobřežíitalské i ÍÍancouzské Riviéry, to byla místa, kde potá_ pěěi hledáli a nacházeli množství po_ zůststkůřeckých a římských lodí _
Riviéra dokonce dostala název Po_ břežÍ sta vÍaků.Ale n€jvětší aÍcheo-
logická senzace těchto let nepochází
odtud, aě byly vyzvednuty pozoruhodné nálezy např' z vraků u lle du Levant nobo u spargi. Nejskvělejší objev se odehrál v r. 1958 nedaleko bezvýznamného tureckého přístavu
Bodrumu' antického HalikarnassU. Místnípotápěči' lovci hub, objevili u mysu Gelidonya hromadu starého' epuchřelého blonzu. Mě|i v úmyslu ho vylovit a prodat obchodníkům se starým železem' ale naštěstí 9e o ná_ lezu dověděl americký potápěč P€tB] ThÍmkmorton a s nemalými obtížemi získal turccié a americké archeology pro výzkum tohoto vraku. .v letech t959 a 'l96o vyzvedla vý_ prava Pennsylvánské univerzity vedená Georgem F. Bassem tento vÍak z doby bronzové a určila jeho stáří tato dosud nejstařší známá lod'pochází z doby kolem roku l 2oo př' n. l. Sotva výzkumný tým dokončil tuto obtížnoupíáci. na nížse podíle| i nej-
hutných lodích a obrovských pokla_
Tak například řecká lod'' kteÍou po_ tápěči vyzvedli z mořskóho dna u KyÍgnie na Kypru. vyplula patrně 2 ostrova samu, na ostÍově Kos naložila mlýnské kameny a na Rhodu draho_ cenná vína a mandle v amforách vezla tedy běžnézboží své doby. zato římská lod'' kte]á ztroskotala na sicil_ ském pobřeží u Tařenta, by|a nalože_ na bloky maamo]u a napůl op'acovanými saÍkoÍágy z Milétu na maloasijském pobřeží. Nédaléko Rhodu obje_ vili turečtípotápěči vÍak z 1 1. stol6tí, který vezl skleněné nádoby pozoruhodné krásy, při korejském pobřeží z9se našli lod'ze.14. století s nákla-
dech španělské Ílotily, a{ dopravovala nesmírné bohatství z Nového světa nebo vedla války. Cenné poznatky se vytěžily zejínóna z vraků' které ztÍoskotaly v Karibském moři a v Me_ xickém zálivu anebo ze zbytkú přoslulé Armady v an9lických vodách. Podmořská archeologie neobyčej-
ně zpřesnila údaje o stavbě |odí v néjrúzněišíchepochách mořeplav_
by. Díky zachovaným zbytkům dřevěných trupú i jejich kovových součástí se podařilo objasnit póstupy při stavbě lodí i mnohé po2oruhodné vynálezy, svědčÍcío důvtipu dávných stavi_
telú' Také k otázkám navigace řekla
podmořská arecheologie' Íozhodující slovo dÍky objevům různých pomůcek a přístrojů.Hlavně však přinesla objevné poanatky o rozsahu námořního obchodu a o úřovni řemesel, po_ znatky. z nichž většina byla ztracena, protože na souši se díla lidských ru_
kou uchovávají mnohem hůř než
v moři.
dem skvostného čínskéhoporcelá_ nu' A tak bychom mohli vyjménová-
vat donekonečna. Moře je zkrátka
nevyčBrpatelná pokladnic€, z nížpotápěči vybírajíto, co do ní minulé ge_ nerace nedobrovolně vložily. Dávno ztÍacenó lodě vydávaií svá svědectví
a my' lidé 20. století, žasnsme nad
obzory, kteŤó se tak před námi otevírají.
sl8vnější podmořský archeolog Fré-
deric Dumas. čekal ji dalšíúkol. B|íz_ ko Bodrumu je řetěz ostÍůvkůa úte_ sů, kteď se jmenuje Yassi Ada (Plo_ chý ostrovl' ale mezi po!ápěči je 2námější pod názvem Utesy smrti. U těchto ostÍúYků.kolem nichž často zuří divoký vítÍmeltem, ztřoskotalo mnoho lodí z různých dob. Jako první prozkoumala Bassova expedice vrak byzantské plaqhetnice ze 7' stolotí, která vezla asi tisíc kulovitých amÍor' měla několik železných kotev a její kapitán se jm€novat Georgios' Vedle
^
Y!s1'
D.bi. ' j1t.It]
'.
Ada,
.€hosi;nĎé
ri.h.!.'ri s3a1.t:á
Jrnq
tábo'1šti Il,osy'
arch.olo9i.ky.l] šp.rélska
iodl
expéd'c iťlél'
!.).l.
a jle]si2vDéjš1 Jo NČ!ehÚ
hibltDv
."t]tJ
]^dl ve !v.h.dni'n
11i]i ,j l1 ar,la
ň! Úi.s
ní bylo objeveno několik viaků z 1. století před našíérou a řada vra_ ků mladších. Dodnes nebyl hřbitbv
lodí kolem Yassi Ady dokonale prozkoumán a wtěženy všechny doklady o dávné moř€plavbě. kteřé se zde zachovaly. Toto pozoruhodné místo navštívilii naši potápěči, ovšem pracovat zde nemohli, neboť výzkum zde vyžaduje nejen náročnévybave_ ní, ale i povolení tureckých úřadů' které se získává velmi obtížně. Výzkumy u mysu Gelidonya a u Yassi Ady prokázalY' že v moři se může zachovat nején keramika a někteřé kovy. ale i tak křehký ma_ teÍiál jako dřevo po dobu dvou, tří i více tisíciletí.Archeologie získala díky těmto výzkumům poznatkY
a údajé' o nichž se domnívala' že jsou navždy ztracenY. Není divu. že se v š€desátých
letech rozvinul pod-
mořský archeologický výzkum snad
vé všech mořích světa. kde se dá čekat doklad staré mořeplavby nebo
jiné lidské činnosti' Byly prozkoumány nejen vraky antické. ale i mnoho plavidel ze středověku a počátku novověku. Moře vydalo svědectví o mo-
29
VELKY PUTAK řičko Němci vypálili' muže postřileli taky synka řidicího Peciny. byl starý jako Vy -' . ." ,,chlapci, jsme na řadě|" UčiteIčinhlas přeÍušil vypÍávěni sta.é pani' Romantický go_ tický hrad svým kouzlem rychle vytrhl kluky
ze stisněnosti' PrúvodkVně upozornila
na
PRovoKATÉR HouÍy nájeŽdniků se Íormuji pod hradem do bojových útvarů ke zteči
hradni brány' obíánci statečné odolávají:,,Ještě půjdou dvě skupi_ ny, pak bude polednÍ přestáVka
a po ni jste třetí v pořadi!"
Romanovi podklesla
.
kolena:
můžemna limonádu?'' ',soudružko, s lahVi se uvelebil do stinU. Přisedl Jirkai ,,My byli včera na HÍabyni, tam bYly taky davy. Ale odsejpalo to. Taky ti ten památník ostravské operace připadá jako dva obrovité tanky7" ''Taky' Viš, že isem nevěděl, že při osvobozováni oslravy byli ve městé prvni naši? stejně se Ve válce užilo . ' '" ,,Ani to nevyslovuj, mládenče, neviš' co je válka." vmísila se do hovoru hlidačka parkó_ viště..,Já viděl filmů...," máchl rukou Jirka' .,Jenže my jsme ji zažili' MUžé mi popÍavili, že pomáhal partyzánům' Tadv u Javořička působila sovětsko česká skupina' pak JaVo_
obÍaz kněžny, která jako jediná žena sméla pobývat V tomto bývalém sidlg řádu něm6c' kých rytiřúi ,,Ať jsto kdekoli, máte pocit' že
se na vás divá." Kluci si okamžitě stoupli kaž-
dý na opačnou stÍanu komnaty.,,Divá se na teb€7",,Divá!",.Na mně taky, člověče' ona je iak naše třidní." je djvné, takový starý hrad a ngměl ',To strašidla."
Průvodkyně se ohlédla:,,zato tu byli ve Válce smrtihlavové _ tak se řikalp osesákúm podle lebky smrti na stejnokroji. A dodnes tu na ně lidé Vzpominaji s híůzou'"
V autobuse dal pak Milan k dobru party zánskou historkul ,'Můj děda bydlel v myslivně' Jednou ráno tam zabouchal chlapik vysilený. roztíhaný' mluvil rusky, sem lam českénebo polské s|ovo' chtěl k party2ánům' Děda byl opatÍný, že ho tam nemůže nechat, a o partyzánech že nevi' Jen přý slyšel' že snad nékde U dÚbu, ale tam aí si dojde sám. chlapik ž9 upÍchl z koncentráku v Polsku a tady že to Vúbec neŽná. Tak děda nakr€slil mapku. A ieď dá' vejte pozor' Déda ukazoval na mapce: 'od myslivny se to musi obejit, nad potokem je střmý sráz' Přes mostek a polni ceslou.',A kam se dám od božich muk?'.Na rozceslí ke hradu se zastavite. Pomyslná ěára od 2řiceni' ny přes ty boži mUka Ýede k velkému stromu ía kopci' Tam je U dubu' Prý tam maji party_ záni hlidku.' ,Bolšoje spasibo za kartinku i ku šaniie'_ a chlapik zmizel. Dě.da letěl pro mýho tátu, tenkrát mu bylo 18 let. ,Rychl€ běž ŽkÍatkoU na salaš' Varuj mládence, že jim tam jde provokatér, ať si s nim poradi."' Milan udělal pauzu a pak se zeptal: ,,Čim se prozÍadil provokatér?" A pro čtenáře ABc ještě dÍuhou otázku: Jak se jmenuje hrad? Rešeni uschovejte' kupón nalept€ do pro_ stoÍu severomoravského kraje. MK
aaaaaaoaaaaaaaataaaaaaaaaaa,_aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Dopis, který potěšil DéčkYjsem se na tomto mistě zabýval už. mnobokrát. Radil jsem vám, jak si je máte vyměňovat. jak se k nim vřacet v době práŽd_ nin, z|rátka, jak s nimi pracovat. Když jsem na samém konci prázdnin přišel do redakce, ukazovali mi dopis, který je velmi potěšil' N€ byl sice od žádného kluka nebo děvčete' ale týkal se déóek a bylo z něho citit, že Marta HÍušková' i když je ii už 22 let, se všemi ctiteli vystřihovánek, slepoVánek a hračičekz ábič_ ka cití a zároveň že si váži práce redakcé a nachce' aby néco z toho přišlo nazmaí. Přečtěte si kousek dopisu se mnou: ,'Bývala j,em dřive věrnou čtenářkou vašeho časopisu. Ještě teď si jej s vetkým zájmem proli,tuji. Proč váň to vlastně pišu? Mám doma totiž velké množstvi déčekz let 1974- 76 a je mi moc lito je vyhodit. Jsou to Iúznévystřihovánky' obrazové ško!y, technic ké atlas'a' návody ke stavbě železnice' Třeba by měl někdo o tato déčkazájem ' ' ."
o tom t6dv nepochybuji' že záj€m
bUde
ve|ký, ale kdo dřiv přijde, ten dřiv mele. jak
pravi staré česképříslovi' Tak
neVáhejte
a kdo má opravdový zájem, ať napiše na ad_ resu: Buzulucká 4, 160 00 Praha 6_Dejvicé. Ale váŽně, ien t6n, kdo má opravdový zájem a u koho Všechna ta déčkaJeskončiV koši na odpadky. Byla by to opÍavdu škoda a MaÍtu Hruškovóu, která je tolik ÍokůopatÍovala, by to určitě nepotěšilo' Ahoj Piďa
30
cestách. Velitelem lodi, která uskuteóni první zkušebni lel s posádkou z lidi a robotů, byl jmenován pilot Pirx' Lot k saturnU začiná. Pirx sleduje svou posádku, snaži se odhalit, kdo i€ člověk a kdo Íobot. Nemá žádnou jistotu o nikom' Robot cald€r za letu připravi vše tak, aby lidé zahynuli a roboti se vÍátili zpět na zem' V€ svých plánech však nepočitá s lidskými vlastnostmi. K chybé staěí maIý okamžik, v němž Pirx zaváhá udělit řozkaz. Dezoriontovaný robot je zničen a posádka za_ chráněna. Po náVratu na z€m ie Pirx obžalován ze zni_ č€ní mnohamiliónové hodnotY, kteÍoU předsiavoval ro_ bot caldeř. záleži na kosmickém tribunálu' jaký rozsu_ dek nad Pirxem vynese. .. -MAL,
NENECHTE sI uJíT polský Íilm zkouška pilota Pirx6. natočený podle povid-
ky stanislawa Lema'
Velké
koncerny sestřojily Íoboty,
k nerozeznáni podobné čloVě-
ku, kteří by měli lidi při dlouhodobÝch 'astoupit kosmickÝch
KOLEM
sVĚTA 9opečnóho pop9la . výlevy lávy i bah_
UE \'\j lze na oběžnérlrá.e uvési do p..':!_ ccelářskou poc o célkovéhmotn: !: : 5 tuny, kte'á by vyřobila denně až saa n_i speciálních kovú' Íyto kovy by -.- , mít t6kové vlastnosti, iakých t iai-tch po'emských poclrnírlkách ni(.' -el.e dosáhnout. o télo r9jímavé ř::-csti hovořil př6d ěáseň generálpor--' i Georgii BoÍegovo'i. A o tom, že ieho Ťi šlenka se nepohybuje v hájemství řo' -3.U scaence fiction, svědčí sáň fakt, ž€ Geořgii Béřegovoi ie neien bývalým ak-
na. Hlavně však ta-
mořila okolí výřony jedovatého plynu, ktg'ý má na svědo_ mí většinu obětí udusily ae. obyvaté_
lé kraje museli nosit plynové masky. vodlo be.p.ostředních
t !nim kosmonautam, ale dň6s vede znáné středisko pro piípÍavu kosmonautr]r
J. A' Gagařina u Moskvy. Je ledy dosta tečnépodřobně s€známen s nejbližšimi a'koly kosmonautiky. Kos!ilická tefilno)9le se stsla ve své experifientálni po-]!rě již třadični součástí všech letů so' ..::,./'h J(5sllrických lodi. Úkoly . kos'
' :-é te.hnol03ie plnili ; kosmonauti :'. :'3ltu Intelkosll.os. Na palubě ssliu:- a :'!a lnstalována dvě spéciálnízaří_ _azYvaná Krysta| 6 splav- Jsou :.
'l!F'n budoUctL'h vL_|l<ý'h !aří'6ní ;.. kai - - :''a prllnryslJ. A .] 11}|1'. že coba' _s'l1lcký prumysl cpl.udu stane kJ' !' neni íiiak daleko, svědčí sk_::: :!: i 9::.. :i: -3 te Beřogového
I
HoRA svATÉ HELENY' Ne.aměňujto ji, prosím, se 9tejnojmBnným ostrovom' proslulým vězením Napoleona gonapař-
ta- l ten ie sice 3opečnóho původu. alg ložídaleko pod Íovníkgm v jiinÍm Atlon_ tiku, poblížobřotníku Kozo'oha- Nap.oti tomu sopka, ktgrá letos v.rušilo celý svět, se nachází v nejuazším 9cvg'otápodním cípu usA, ve státě Wa6hington (nikoli vG Íede]álním dist.iktu w.shing-
ton, kte.ý je na východním pobř€ží}. zdvihá so do výše 3226 metřú (9677
stopl přibližně upÍostřed mgzi řekami Le_ wis a Mořton, v kraji naštástí dost řídce obydleném. Néjblížeje mš$tu castlo Rock a městéěku Kelso. kteřá obě ležína
dálnici . Portlandu do olympig a dál6 do seattlu. Tato .áludná ho.a byla klidná od roku t857. l9tos se však řorběsnila' ta-
hubila desítku lidí a rniěila celý kÍaj v bkřuhu padosáti kilomgtÍů d6štěm
P
*'Ý'r?!il
NEJTEIaČíPoČlŤAČKUn. světě vyřábí v souč8snó 6a itponskó Íi.ma shařp. KalkulátoÍ i. v mistě p.o batgřié (ktéÍé mim@hodem ÝY3ttčí p'o 1ooo hodin
provozu' silný Po@. Í.6 mm. Nejde o tiskařského šotla, nýblž skuteěně
o sílu v milimgtt*h. Na liných místech ie dokonco ioštj t.nčí.J9 $mozřéimé,že
bgz 6enzo.ového ovládaní . disple|e 5 tokutými křystalY by nebylo možnéněco
takového .konstÍuovat. Počítačkaovládá.ákladní íunkce' m@niňy, plocenta' poěítání s konstant.mi .pod. stisknutí tlaěítka kontfoluie akustický signál. -ha:
x
j ]ie Mr)B!l-Ý rrračlty lLo:],l i!r:n,,_| 1 drahách j:l;Il :rirli:-jl;h : .15 .e]rllif,ó1a:í'il 'i1ocnich G.,!jšách ] p"ovedeÍti r'ó].: :3;].\,t l"li:)s / léíě jsnu lrěl' p 1:;.' :
PoDlvNÁ HYPoTÉZA. Jgden z améřic_ kých věd69kých pÍacovníkúvyslovil damněnku o příčinétotálního úhynu velkýGh ješté.ůna našípl.netě. Am6.iěan soudí, žo obří obř.tlovci so stali nopřÍmou obětí střetu země 6 tělesgm o p.ůmě.u asi deseti kilometÍů. obrovitý mřak p]9chových ěástl' kteřý 5o po nářa.u i na vlastní oéi možnost vidět rřejmě nei. řYch|eiš' škodovku na světě' Při příleži togti illF cestovních vozri ji do Brňa při_ vezl !ká'at - a ve dvou éxhibičníchko_ leclr ; přsdvóst _ Angličan Tony Dickin_ so?r' j'rltc Škoda r3o. l{téřá s€ rla ttřil
a
úěinkůna blízkéokolí $e však p.obuzonámu vulkánu klade z. vinu i zhoršoní poěasí na sevéřní polokouli. obrovská množgtví jemného popéla. plynú i vodňích pař. kteřá 59 Při sopeěnóm výbuchu dostávají až do hořních v'stev atmosÍéřy, mohou podle nókteřých odborníků na delšídobu ovlivnit podnebí' zejmón. teP_ lotu a rozložoní sřážok.
-mě_
Íychlo rozšířil celou zgmskou atmosÍéÍou' vytvořil jakousi bařió.u bránící doPa-
du sluneěních paprsků na zgmi. Tento iev pÍý p.k zavinil n9i9n zniěení mnohg druhů kÝětony, ale vodl nakonec
i
k vyhy-
nutí dinoaauřů na naší planetě zh.uba před 65 milióny let.
sl<ých ostrovech :účastňuj9šampionátu
uv' ..supeř saloon .ařs", ie postavena na šasi votu Lola l 292 4' s nínržpřed dvěma lety sbso|vovala Dosádka Evans,
8iřlsne a Down 24 hodin Le Mans. Porděii toao šgsi :křáti| ó uplavil přo oickinsooa rnámý konstf,!l(t*r Mike P;Il-,eif. {dřiVe přa.
cuiicí i na vozoch BRM |- l] a !i!, ýy bavil dvoulitřovýň
motolern Haí1 2ts2. A ial( lsnre se 5ami přesvě.,i;li' 4l
jem,_f:.}cřáži jé nc_ obratná. iÉn i lroob7čeině alo 'el:ce
rych!_'l: ie.|í výkon se lr()hybuie kolom Ž2l kW i3oo k} a máx lyehlost kolem 285 km/h!
-nltn
-
31
o
o (o
Ý X
o =
