ť? LgL číslog
zÁŘí zoot
Iil]I,TI]RNI ÁIrcD
Váženíspoluobčané,
v uÁŘí 8oo1
Rádi Vás tímto chceme pozvatna set-
kání se zástupci plynárenské firmy BOHEMIA GAS s. r. o., kde Vám budou *_
,lředstaveny možnosti vytápění rodinných rekreačních,provozních a jiných
objektů zkapalněným plynem PRO-
PANEM.
V průběhu prezentace bude promítnut instruktážní film o využitíplynového zaíízeni a ukázka plynofi kace propan-butanem celých obcí. po odbourávání dotací na některé státem dotované energie (elektřina, zemni plyn) se provozní náklady
u těchto čistých ekologichých a pohodlných energií stávají srovnatelné.
Dále budou předneseny možnosti získání dotací na investice s tímto spojené pro Váš region a možnosti
I(LIURM
BOHEMIA GAS
s. r. o. za
DÚM
Jitka Molavcová
STAREMĚSrO
a
Alfréd Stréjček
Program bude probíhat v obřadní síni MěÚ Staré Město.
. .
9. zóří - neděle kulturnídům a kpH ve starém Městě Vás srdečně zvou na housloý a klavírní koncert.
V pořadu vystoupí: IvanŽenabý -housle a katarína Boďová - klavír Začátek je v 16,$0 hod.
KulturníDům-malýsál Dne:
12. 9. 2001 Vkolik: od 17.30 hodin Srdečně zveme všechny spoluobčany.
V případě neúčastina tomto setkání aájmu o informace můžetekontaktovat obchodně technické oddělení pobočky v Olomouci na tel; 0ó8/54 |9 660, 0681 54
857 nebo přímo regionálního
pracovníka p. Josefa Neorala na tel: 0&8l 44 90 56, 060a34 41 1 6. Zďatma Vám budou poskytnuty veškerépotřebné informace.
. .
výhodných
Místokonání:
. . . . .
Začátek je v 16,00 hod. Vstupné 30,- Kč.
podmínek.
l8
d^
2. září - neděle kultumí dům a kpH ve starém Městě vás srdečně zvou na literárně dramaticlcýpořad: ,,ORÁČ A SMRT" V pořadu lystoupí;
dodávek zásobníku na propan-butan od f.
2,- Kč
Vstupné 20,- Kč.
ZoBsAHU váženíspoluobčané kulturní akce v září společenská kronika Pohledy do minulosti (79) velký volejbalový turnaj
v kunčicích staroměstský horal už počtvrté poohlédnutíza Anenskou poutí Inzerce Kino - program na ZÁŘÍ
Firma PRO-BIO, obchodní společnost § r. o. Lipová 40 Staré Město pod Sněžníkem tel: 06491239 549
HLEDÁ
koncert se uskuteční ve velkém sále Kulfumíhodomu.
zdří - sobota Umělecká agentura Karla Smolky 15.
z Opavy Vás srdečně zve na pořad
řidič AVIA
Pořad proběhne ve velkém sále Kulturního domu.
-
obchodní zástupce POZADAVI(Y:
,J
zájemce o místo:
řidičskéoprávnění skupiny C, praxe v řizení motoro4lch vozidel, vítány zkušenosti se zásobováním. případě Vašeho zájmu nás prosím kontaktujte telefonem, nebo nás přímo navštivte na qlše uvedené adrese, rádi vám sdělíme veškeré podrobnosti a zodpovíme Vaše
V
22. zdří - sobota kultumí dům a I(pH ve starém Městě Vás srdečně zvou na smyčcový koncert
,,WALLINGEROVA KVARTTTA"
Začátek je v 17,00 hod. Vstupné 20,- Kč. Koncert proběhne v obřadní síni MěÚ Staré Město.
-l
připadné dotazy. Kontaktníosoby: Matěj, paní Donéeová
Jdete na to špatně
PooHlEunurÍ zlANENsKoU
lákadlem bylo i první vystoupení siláka Že|ezného Zekola u nás. Oslavy pro-
Stud (e mým bratrem) za všechno, co po sobě zde zanechávám... Neklaním se velkým IQ - mozkům ani pomazaným hlavám, Kolena mám k tomu, abych kráčel na hrachu ať klečísi kdos jiný... Z htachu můžetesi klidně prdět a|e nezbaví vás viny!
*****
§1loleěenskú knonilsu Životní jubilea:
POUTÍ
biha|y až do pozdních nočníchhodin.
Nedělní slavnostní mše v kostele sv, Anny spolu s malým pohoštěním v prostorách farního úřadu, s pohledem na opravenou faru aposlechem souboru
Štěpničkazakončiti letošnípout'.
Přiloženéfotografi e Vám připomenou některé okamžiky z pouti. Slavnostní otevření muzea. Ing, Jaroslav Ma, cek (starosta města) a PhDr Milada Pisková
Ve dnech 2'7,7.
- 29.7.200l
Starém Městě konala
Poděkování patří všem, kteří se podíleli na připravě a pruběhu oslav. TIC Staré Město
se ve
již tradiční
Anenská pouť, která každoročně přiláká
velké množstvínávštěvníků ať už z b|ízkéhočív zdáleného okol í. Y ý znarn-
nou událostí letošnípouti bylo slav-
nostní otdvření muzea ve starém Městě. radnice je umístěno Turistické informačnícentrumo ze kterého projdete do datšímístnosti, kde je na deset let v obvyklých otevíracíchdobách otev-
V budově
70 let
VáclavČemý
František ondrouch 75 let
Anna olbrichová
80let
řena expozice Staroměstska. Popisuje historii, přírodu akulturu Starého Města. Na přípravě se podíleli výWarník Rosti-
Pohled ze hřbitova na taru.
Anna skákalová 82 let
Marie Isteníková 83 let Jan Moravčík
Úmrtí:
šimon podhora slavnostní bohoslužba.
Narození: NikolDlouhá Lucie Jedinákóvá petra karlíková Jan Majdiak
*****
ZEDNICTVÍ DIRBÁK PRovEDE
veškerézednické próce jako fasódy, obklady, dlažby, odstraňov5ní vlhkosti zdiva. vše v menším i většímrozsahu. l rekonstrukce rodinných domků. Materiál levnějšío 17 7o.
Lukáš Dirbák . 7B8
32 Staré Mčsto p. Sn. Tel,:0649/ 239 544 (po 18 hod)
Kunčice 45
Mobil0737 / 822555
Průběh vernisáže. V popředi panel, na němž jsou'dřevěný znak města a patronka kostela sv.
Anny ve Starém Městě.
slav Berka se svým kolektivem, historička
Milada Písková, pracovníci Městského úřadu a starousedlíci starého Města,
kolektiv TIC. Vstupné je dobrovolné a bude použito na zhotovení třetího zvonu v kostele sv. Anny ve Starém Městě. Vystavené exponáty budou postupně obměňovány. Proto pokud
chcete přispět něčímzalimaýmze své
sbírky, sdělte tuto informaci v TIC.
Každý,kdo navštívil pouť, si mohl vybrat z bohatého programu, kde a
vel§m
Soubor Štěpničkave svém vystoupení na faře
Shakespeare
aolejbaloz.ty tu,,maj
O čem se bavíte v hospodě? Proč trávíte u piva zbytečné chvíle?
u l(unčiďch V sobotu dne 25. srpna mládež
Šněrovat patníky cestou domů a potom se tvářit provinile...
Planých co keců vyplkáte.., Jste pijanů bezedných pouhá snůška !
Když slyšímty žvásty, říkám si stejně tak žvanil i Třasohruška...
*****
Turnaj organizovala
na které se děvčata obrá-
sídl. Květná
.§nár: Kunčice - Medvědí bouda Palaš (tur. rozcestnik)
kronikář této do r. 1975 samostatrré obce
denní práci by-
lo vše připraveno
-
když přemýšlímo zřejmě nezvratném osudu našich staroměstských vesnic. A přece to tu kdysi vypadalo zcelajinak aještě i po válce docela nadějně. Jako upomínku na fu dobu přináším proto dnes vyprávění o Kunčicích. Bude to trochu jiný pohled, měl by hlavně připomenout, že naše staroměstské
kterou v r. 198l vypracoval bývaIý
tila. Po celotý-
Start: v 9 hod. u autobusové zastávky
napadá v posledních letech stále častěji,
našeho kronikářského archivu se zachoval opis Zprávy kronikáře obce Kunčice pro Etnografický ústav v Praze,
všichni mladí,
etapa
Chaloupky pod horami, co se to stalo s vámi...- tento text známé písničkymě
vybral také proto, že v materiálech
mocníci byli
Uničovských strojíren
- 79. ěá§t
ekonomickými i společenskými správními jednotkami a ží|yplnohodnotným životem lidského sídla. Kunčice jsem
Šumperkq.Po-
8. záíi200l Rekreačnistředisko
IIINIII0§TI
vesnice byly kdysi samostatnými
Rulíšková ze
JEDNODENNÍ DvoUETAPo\.ý Z^voD NA HORSKÝCH KOLECH
I.
l. Kunčice 2. Staré Město - Nová Seninka 3. Šivoko- hráčky Širokých,Vogelovi a M. Kostka.
děvčata Jana Kotriková a Mirka
HoRAL llz PocTvRTE
kde?
v Kunčicích uspořádala na konec prázdnin jlž2. Ročníkvolejbalového tumaje o putovní ,šunčiclrykastrol" na hřišti u kaple. Zúčastnili sejej 4 družstva:
4. Šumperáci
STAROMESTSKY
Kdy?
POIII.DDY DO
Vd,bý
k hladkému zahájení. Turnaj probíhal od 15,00 hod. - vyřazovací metodou až do pozdního večera s nezávislýmirozhodčími vždy z jiného družstva. DružsWa bojovala velmi
usilovně o vítězsťvíza pokiiku četných diváků. Vlajkonoši se svou zástavou podporovali své družstvo k vítězství a výsledek se dostavil: ]. misto Kunčice 2. místo Šumperáci
místo Šivoko místo StaréMěsto -NováSeninka Před ukončenímturnaje dostali 3, 4,
všichni účastněníčokoládovou medaili s logem Kunčický kastrol a dále sladké ceny s diplomem o umístění. Bylo to nádherné odpoledne plné humoru pro hráče i diváky. Na konec byl
zapáIen táborák a opékaly se párky. Mláďež i dospělí se za zpěvu a veselí bavili až do pozdních nočníchhodin. tr.etapa
E. Rulíšková
Start: ve 13 hod. u autobusové zas-
p. František Kudr. Jsou v ni docela zajímavévěci o tom, jak tato vesnice
vypadala ve 30, letech i po dosídlení po r. 1945, a o nejpočetnějšískupině dosídlenců - rumunských reemigran-
tech. Údaje proprvní část čerpal p. Kudr z Kroniky obce Kunčice, kterou v r. 1937
vydal jako samostatnou knihu tehdejší a velmi aktivní řídíci učitel kunčické školy p. Brunno Coulon. Obec se od samého vzniku někdy na přelomu 13. a 14. století jmenovala Kunzendoď(Cunczendoff 1 325, Cunčice 15l7), to podle německého osobního jména Konrad, které se domácky zkra-
covalo na Kunz, tedy Kunzova ves. Jeroz|ožena kolem potoka vdélce asi
1 km. Ve středu obce, kde stojí kaple Nane-bevzetí p, Marie, odbočuje řada domů vlevo ve směru na kunčickouhoru
(940 m), takže obec vlastně tvoří ťvar písmene Y. Její jednotlivá ramena se ve 30. letech uvádělajako Unterdoď(Dolní obec), Oberdorf ve směru na Kunčickou horu (Homí obec) a Hinterdorfve směru naPaprsek (Zadníobec). Až do r. 1945 byla obec čistě německá. Jejím posledním
távky sídl. Květná Snér,, Stříbrnice - chata Návrší(cíl kategorie M3 a Z), chata Ludmila
starostou byl rolník Wilhelm Stóhr
z čp. 40. Obyvatelé obce byli převážně zemědělci. Ve své konice uvádí B. Coulory že zde ve 30. letech bylo dvanáct
(cílMl aM3)
velkých sedláků (na dolním konci
Oficiálni vyhlášeni výsledku na chatě
vesnice byl největší statek zvaný Maria-
Návrší.
Terezia Hof s 20 ha nejlepších polí,
Za organizačnívýbor Mgr M. Maňasová
pokračovóní na str. 4
-3-
pokračování 2e Str. 3
Od r. l921 byla v tomto domě i četnická stanice.) Dále zde bylo několik desítek malorolníku a drobných držitelůpůdy, z nichž méně majetrrá část se živila i prací
v lese. Služby zajišťovali 2 krejči, 2 obuvníci, 2 stolaři. 2 kováři, 2 holiči.
švadlena, strojní zámečník, 2 obchody smíšenýmzbožim, 2 hostince s tanečnímisá|y, 2 lisovny lněného oleje,
mlýn, pila a mlýn na kosti, kde byl
zároveň i prodeJ uhlí. Od počátku století
byly v obci i čtyři vodní elektrárny.
Dvojtřídní obecná škola byla umístěna v novostavbě od r. 1871. Malá část obyvatel pracovalajako dělníci v Buhlově textilní továrně ve starém Městě a další jako
homíci v TD v Malém Vrbně. Na plánku obce, kíery jsem získal od p. Vogela, je zakresleno l l l popisných čisel, K obživě obyvatel přispivalai zlrrni práce v lese - stahovalo se dlouhé dříví a poté se odváželo na státní pilu v Hanušovicích.Vláknina, tj. dřevo na papír,
byla zase odyážena do Jindřichova
do Alojzova, část potom na železniční stanici ve starém Městě, odkud se do-
a
pravovala do dalšíchpapíren v ČSR. Nejvíce obyvatel zde ž11o na samém počátku 20. stol. - 514 lidí. Poté počet lidí mímě klesal, koncem 30. let zde žilo 471 osob, z toho 6 Čechů.Výměra obce
činila 2l 12 ha, z toho tvořil 1340 ha píevážně smrkový les, ktery odr,1926 patřil státu. Zemědělsky byly obdělávány i svahy a vrchy okolních kopců. Půdnívrstva polí však byla velmi slabá a byla dešti a sněhy často splavována. Proto byla většina pozemku zaíazenado 5. a 6. bonitní třídy. Na polích se v tomto
meziválečnémobdobí pěstovaly hlarmě tyto plodiny: oziméžttoa pšenice, jarní žito a ječmen, oves, len, jarni směska, červený jetel a švédslcýjetel, brambory
a krmná řepa. Polní plodiny bývaly
vesměs spotřebovány ve vlastním hospodářství. Pouze vytřelý len byl prodáván do lnářského družstva v Ha-
nušovicích, V létech neúrody museli obyvatelé obce část obilí i kupovat.
Bylo-Ii méně píiznívéléto, museli často kupovat obilí na podzimní setí, protože vlastní sklizeň ještě nebyla ukončena. Y r. 1937 vykáza| kronikář tento stav domácího zviíectva:32 koní, 253 k*rav, 5 l jalovic,55 telat,9 býku, 14 volů, dále jen 3 ovce, 2 l l prasat, 1 83 koz, 535 slepic, jen 9 hus a 5 kačen. Mléko bývalo denně z většíčásti dodáváno do mlékárny ve Starém Městě. Jen několik rolníkůsi ho nechávalo doma, zpracovávali ho na máslo a tvaroh a tyto pro-
dukty pak prostřednictvím překupníku prodávali natrzích v Šumperku a Jeseníku. Dobytek prodávali sedláci řezníkům ve Starém Městě, jen ojediněle potomřemíkům do Hanušovic, či Branné
Šumperka. V obci bylo koncem 30. let včelařůa měli celkem 50 včelstev. Rybolov v Kunčickémpotoce pařil lesní a
8
správě a byl prováděn lesním personálem. obecní honitbu měl v té době
pronajatou rolník Wilhelm Christen zčp.6.Yzíahoya|a se na jelení a srnčí
zvěí,lazajíce, koroptve
a ruznou zvěř škodnou. Ovocné stromy byly v obci do
r. 1880 pěstovrfury velice málo,
Až tehdejší
učitel Richard Janike docílil přednáškami a osobním příkladem v této věci změty
a lidé začali ovocné stromy sázet. B. Coulon piš e,žev 30.letech přinášely
jižznačnýužitek, Podle soupisu bylo v té době v obci 284 jabloni, 1ó0 hrušní, Dvě dívlry z rodin rumunských reemigrantů 263 třešní,.108 švestek, 32 víšní,46 kteryi tehdy běžně nosily i ve všední dny.
slivoní, 14 ořešáků, 13 rybizi a 38
angreštů.Ovoce mělo dobrou kvalitu a spotřebovávalo se doria. Jako zajímavost uvádi p. Kudr, že němečtí obyvatelé obce konali před válkou během roku 4 prosebné procesí do polí, z toho poslední se konalo na svátek slovanských vě-
rozvěstů Cyrila a Metoděje. Vyvozuje z toho, že obyvatelé obce se cítili ,,příslušníkytéto zeměv nížžIi,vnaši obci tedy Moravany, a to až do doby, kdy i mezi ně pronikl duch hitlerovského nacismu." V dalši části své zprávy pro Etno-
grafický ústav se p. Kudr věnoval
poválečným Kunčicíma hlavně nejpočetnějšískupině dosídlenců,Slovákům
reemigrovavšímz Rumunska zpět do vlasti. Vychází při tom z vlastnich zku-
šeností a zvyprávéní spoluobčanů.
Konstatuje, že prvotní poválečnéosídlení obce Čechy bylo velmi slabé. Po odsunu Němců v r. 1946 sem přišlo jen 6 česlcých rodin z Valašska. Pět němec-
lcých rodin odsunuto nebylo, jejich muže si lesní správ a *ryžádala j ako odborníky
pro práci v lese na zaškolení nových zaměstnanců . Zbýv ajici zemědělské
usedlosti muselo tedy převzít pro tyto účelylytvořené Oblastní horské pastvinářské družstvo, které muselo zajistit nezbytnou péčio dobytek a snažilo se, co nejdřív získat i dalšíosidlence. To se podařilo až v letech 1948 - 49, kdy sem
frišlo několik desítek rodin ze Slovenska a Rumunska. Nejpočetnějšískupinou byli právě rumunští reemigranti - přišlo jích 26 rodin. Stali se zaměstnanci od l. 1. 1949 nově založenéhostátního podniku - ČSSS (Československé státni
-4-
v kroji,
statky). Krátce poté v r. 1953 dosáhla obec svého nejvyššíhopoválečného počtu oblwatel
- žilo zde 350lidí. Sk-u-
pině rumunslcých reemigrantů se p. Kudr
jako obecní kronikář věnoval
s mimořádným zájmem a své poznatky qlužil ive zprávé pro Etnografický ústav. Rumunští reemigranti přišli z obcí Valea Ungurului a Borod v okresech Salaj a Bihor na severozápadu Rumunska. Obě obce se stejně jako jiné skládaly z několika osad - např. Valeá Ungurului z vícejak deseti, které byly od sebe dosti
vzdálené. Byla-li tedy v obci jedna jednotřídní škola, nebyla docházka do ní nijak snadná
a
vezmeme-li v úvahu,
že nebyla povinná, je z toho zřejmé, že do školy chodil jen někdo a to ještě nejčastěji v zimě, kdy nebylo tolik práce
v hospodářství, Především dívky zustávaly ale i v zimě doma, aby pečovaly o mladši sourozence. A tak se stalo, že mezi těmi,
kteřípřesídlili do ČSR, bylo
dosti negramotných či jen málo gra-
motných lidí. Teprve generaci, která sem přišlajako děti, se dostalo u nás povinného základního vzdělání, Bohužel ale v češtině, takžeje vlastně zdejšíprostředi začato nejen vzdělávat, ale i odnárodňovat. A i to bylo možná příčinou, proč některé z těchto rodin začaly kon-
cem 50. let odcházet na Slovensko.
v samotných Kunčicích to bylo poznat -po 20ti letech(I9l2)zdežilo už jen 145 obyvatel ve 38 rodinách, z toho bylo 2 l slovenských, l4 českých a 3 německé. I
Úbytek více jak 200 obyvatel nebyl ovšem zapříčiněn jen otázkou národ-
pokračovánína str. 5
pokračování ze
str
4
nostni, hlavní příčinoutu byla spíše ekonomika
- širšímožnosti zaměstnání
na Slovensku, větší výdělky, možnost pořídit si vlastní rodinný domek a p. Přesto je třeba uznat, že v první fázi poválečného osídleni pohraničísehrály rodiny rumunských reemigrantů velmi důležitouúlohu. A nyní něco z toho, co o jejím životě v Rumunsku napsal pro Etnografický ústav p. Kudr: Muži se v Rumunsku odívali plátěnou košilídoma vyrobenou, která se u
v
kku
a na
ruko u zaý azov ala tkaničkami.
létě si oblékali nohavice - bíléširoké plátěné kalhoty dole se řásněmi. V zimě
si přes ně oblékali ještě kalhoty z bílé ovčívlny. Na horní části těla pak nosili přes ně někdyještě i ,,sumanu". Oboje bylo také z bíléhoovčího ,,kabanice"
a
sukna. Ženy nosily,,oplecka", což byly jakési košile, apřes ně také,,kabanice".
r.,-Jejich sukně byly ušity z pestrych, ale už v továmě vyrobených látek. Rodiče se oslovovali ,,tata - mama", prarodiče ,,stary otěc - stara mamď'. Zajimavébylo vykání mezi sourozenci. To se uplat-
ňovalo vždy, byl-li mezi nimi větší rozdíl než 7 roků. Pro přitakávání se neužívalo slovo,,ano", ale slovo,,hej". Vyjiti z domu vyjadřovali výrazem,,vyšiel do pol'a". Když někdo stavěl dům, říkali, že ,,stavi izbu". Domy se stavěly z otesaných trámů a přikrývaly se dvojitými svazky z rovné žitnéslámy - říkalo se jim ,,ohlavce" a menším,,doštery". Později byly domy kryty ,,šinglem" a ještě
později,,čerepami" (pálená červená
břidlice). Podlaha byla z udusané hlíny. Když někdo postavil ,,izblJ", sešla se mládež a sousedé, zavolali cikány a tan,.*-, ."rn'r. podlaha udusala. Malování zdi se vyjadřovalo výrazem ,,kaliť izbu". Nejprve se vařilo na otevřeném ohništi,
později na ,,pečki", nad kterou byl
,,koch". To ještě nebyly v domech komíny. Teprve později, když se zaěalo vařit na ,,špory'o, stavěly se i komíny. Ve šporu se,,kurilo", ale,,kuril" se i sníh v zimě. Štěari, den nazývali Vilija, Vánoce - Sviatky, koledu - korinda, masopust byly fašiangy a Velikonoce Vel'ká noc, Svatodušní svátky se nazý-
valy Turice. Na Šteari, den chlapci ve věku 10 s
-
15 let chodili po domech
betlémem. Muselo jich být vždy pět
a každý měl své jméno. Chodili
v zástupu, první s betlémem, ve světnici potom dokola za zpěvuvánočních písni arumých říkaní, které měli určenépodle
jmen pasrýřů, jež představovali. Nakonec popřáli hospodařům štěstía zdravi abyli
za to obdarováni. Takto chodili ,,betlémáci" celou noc, protože domy byly od
sebe dosti vzdálené a ráno na ,,Boži narození" šli rovnou do kostela. Tam před oltářem složili betlémy do řady a účastnilise s ostatními pobožnosti. Všichni obyvatelé obce byli katolíky
chodci. zaměstnání několika dalších lidí vtěchto zaíizenich by snad některým lidem mohlo pomoci, ale obci sotva. Zůstává opravdu velkou neznámou, co Kunčice i ostatní okolní obce čeká v nejbližšíchdeseiiletích, Mají ještě vůbec něja-
kou šanci?
a návštěva bohoslužeb byla pro ně samozřejmostí. V kostele byli věřící
rozděleni podle věku a pohlavi. Zvláštni místo bylo určeno pro svobodné matky, kterym se řikalo,,prespánky". Nesměly
se postavit ani mezi svobodné dívky, ani mezi provdané ženy. Při křtu dítěte
V Černý
***** RACZKOVÁ ZDENKA
PRŮMYSLOVÉ ZSOŽÍ Nabízený sortiment:
musela prespánka zapl'atit zvláštní pokutu. Dítě bylo zapsáno na matku, o otce a jeho povinnosti vůčidítěti se nikdo nestaral. Teprve když se pres-
pánce podařilo provdat, mohla se v kostele zařadit meziprovdaItéženy. U nich platilo, že se nikdy nesmí objevit na veřejnosti bez šátku na hlavě. Tento zvyk
mýdlo, aviváž automobily a motocykly
dodržovaly vdané ženy i po příchodu ao ČSn. Komplikovalo to např. vydá-
vání občanských průkazi, když ze
zákona platilo, že fotograťre v něm musí
byt bez pokrývky hlavy. Zajimavé je, že ,,uíad" v tomto případě musel ustou-
a vdaným ženám rumunslcých reemigrantu bylo mimořádně povoleno nechat
pit
se fotografovat pro nové občansképrukazy se šátky na hlavách,
Y
v bývalé prodejně "Květinka" nabízímeprodej použitého zboží, nábytku a elektrospotřebičů. lnformace v prodejně Průmyslovéh o
Dálenabízíme: t r i a n 8
závěru své zprávy pro Etno-
Zaznatnelal tato nejčastějšíkřestní
-
Mara, Hana, Róza, Tonka, Margita, Agnesa. Mezi nejčastějši příjmení zaíadíl,.Mondek, Juhaňák,
Martin
Troják, Kurek, Kuruc, Yávra, Daniel,
Michalčák, Konyarik, Dulovec, Podhora,
občanůpracuje ve Starém Městě. Jeden
LEASING
Všechny výhody na Vašístraně! Neplafte ani o korunu víc!
Otevřeno:
pondě|íaž pátek: 9-12 13-16.30 hod. sobota: 9-1 0,30 hod.
Těšímese na vaši návštěvu
Sojka, Stojka.
Současný osud bývalé obce Kunčice je stejně jako osud ostatních obcí staroměstska tristní. Dnes v kunčicich trvale bydlí už jen 58 lidí. Pracovní pňležitosti tu téměř nejsou. Samostatná farma a.s. Lígra. - nástupce státního statku - byla zrušena, zůstalo zde ustájeno jen asi 100 ks skotu, na jejich obsluhu stačídva zaměstnanci. Do lesa chodí pracovat už takéjen dva a asi pět
l
na splátky
grafický ústav uvádí p. Kudr nejčastější jména a příjmenínavrátilců do vlasti. jména: lmrich, Štefan, Jano, Jožo, Pavel,
zboží
zdenka Raczková Budovatelů 405 o Staré Město
***** Koupím jelení, daněí, stnčí,losí a sobí trofeje a shozy,
i
jakkolill poškozenéohryzem nebo ayluhoadním,
ruzné části parohů,
jejich odřezky a zbytky.
v současnédobě soukromě podniká ve stavebnictví. všichni ostatní kromě dětí jsou nezaměstnaní či důchodci.
platba a hotouosti ihned. Nabídněte, prosím, mdm zdjem aykupouat celoročně.
Snadjen ve stávajících čtyřech turistických zaíizeních by mohlo bj,t zaměstnáno asi 10 osob, zatímy nich z kunčic pracují ale jen ři, z toho jsou dva dů-
Jesenickt 358 788 32 Staré Město p. Sn.
Šance na zlepšeni se zatím nejevi žádná.
-5-
Jozef Heldes
J. Pc. EIEKTRo Vóm timto nobízínósledu!ící s!užby:
. .
oprovy elektrospotřebičů o elekironiky (televize, video, vysovyče, mikrov|nné
ZARI 7V7
houby o kuchyňské roboty, vrtočky....)
splótkový prodei elektrospotřebičů pro domócnost, ioko nopňklod: tr televize 11.
Jí video tr outomotické pročky
videokomery o fotooporóty
Jí digitólní dióře
I
o hodinky znočky
cAslo
kychyňské sporóky o ohňvoče teplé
užitkore vody
-
kuchyňské
roboty
)í mobllnítelefony PAEGAS O
l09 min
12.
středa
TMAVOMODRÝ SVĚT
.
l15 min
l0.00hod. VálďnýfilmČR. Vstupné 30,- Kč Příběh o přátelství novodobých rytířů.
boilery
Jí mikrovlnné lrouby o
TWlST
EUROTELGO
o mnoho dolšíchuýrobků
Veškeétyto elektrospotřebiče můžete nokoupit iok zo hotore, tok prostřednictvím finončníhoúvěru společnosti HOME CRED|Tv délce 4 měsíců ož 4let -
DRAČÍDOUPĚ
útery
DobrodružnýfilmUSA. l7.30 a 20.00 hod. Vstupné děti 25,- Kč Tyran Profionm usiluje o zničenípokojného císařství, dospělí 35,- Kč kde vládne spravedlivá císařovna,
/í chlodničky o mrozničky Jí myčky nódobí
f
2001
TAXI, TAXI
l5. sobota
96 min
Populámí akčníkomedie Vstupné děti 25,- Kč Japonský velvyslanec na návštěvě francouzské dospělí 35,- kč policie... Krásná auta, krásné ženy a super rychlá jizda... 17.30 a 20.00 hod.
NENÍ KRÁL JAKO KRÁL
2l.pátek l0.00 hod. ZŠ Vstupné 25,- Kč
79 min
Pýcha předcházipád. Animovaná komedie pro celou rodinu ze studia Walta Disneye. Česká verze.
veškeréformolity vyňdíme přmo no místě
no místě, možnost ploteb úvěrovou kortou
YEs.
KosTKA
22. sobota
U vybroných výrobků možnost bezúročnéhol2-ti měsíčníhosplótkolleho
prodeie BR|§K o u znoček WHlRtPOOt o lGNl§ možnosi dokoupení 4-|etého bezplotného sěrvisního kontroktu v progromu !NFlNlTY. Dovoz výrobků ož no místo určenízdormo
do l0+i procovních dnů od sepsóní
20.00 hod.
Vstupné 35,- Kč
Pňpodné seznómení s obsluhou ie obsoženo v ceně rnf,robku, lze dohodnoui izopoiení o instoloci.
loloslov Potol
- J.P(.
Sci-fi horor. Nehledej důvod, hledej cestu... ...strach...paranoia...nedůvěra...zoufalství...
Mládeži nepřístupný. l
VYHNÁNÍ z nÁ.rr
25. útery 20.00 hod. Vstupné 35,- Kč
zóvazné obiednóvky o zoplocení min.
50-ti procent kupní ceny pň prodeii zo hotové, nebo po zoplocení okontoce pň splótkor,em prodeii.
91 min
l20 min
Film je inspirován knihou Desmonda Morrise "Nahá opice". Jemná pozorování druhu homo sapiens.
Mládeži nepřístupný.
29.sobota 17.30 a 20,00
hod.
Vstupné děti 29,dospělí 4l,-
Kč Kč
MUMIE SE VRACÍ ...a s
l29 min
ní i nová dobrodružswí.
ttt[TR(l
lesenickó 303
Připravujemenaffjen:
788 Storé Měslo pod Sněžníkem
lel.:0649/239 257, mobil: 0608/460 220 lÓ: ó5l 31 223, Dlť: 398-t20l?25768
Pokémon II., Krokodýl Dundee v L. A., Evoluce, Kruh, Mexičan, Bravo Girls?, Valentine, Vymítačďábla, Příběh rytíře
emoil:
[email protected]
ZLATÝ ROH - zpravodaj
města StaíéMěsto, vydává Městský úřad ve Starém Městě pod Sněžníkem. . Uvedené přispěvky nemusi nutně
vyjadřovat stanovisko vydavatele
.
Sazba a tisk: Grafotyp Šumperk
-6-
