DÉČKA:Vystřihovánky
o
-
Tvrz H]ásenice
o obrazová škola - Hnízda ptáků o Atlas ABc _ JihoCitroěn 2 cV sAFARl
evropské ještěřky _ Lokomotivy 'k určování slimáků
a
Klíč
m|adých techniků a přlrodoYědcu
RocNíK |$ c.n'o
3 Kěs
Foto Martln Pilný
uAiq
ParkyTUJE LĚa:
í3m'ffit-'r.}fr Neviem prečo, ale Morava mi prirást
v
"Ť'm'"'rot"fr
FotogÍafoval som hniezdo s Vajičkami
la k srdcu' Mám rád moravské luž']é - a odÍazu mi tesne spoza chrbta vylelesy, rybniky a mokíé lúky zarastené tela kačica' To bolo prekvapenie- Asi čtyry metre od hniezda dravcov mala vodným rastlinstvom' tlok čo rok sa
vracianr na staré hniezdišťa vodných vtákov' Niekedy objavrm niečo nove a tak sa dni moiho pobytu na Morave z roka na rok predlžujÚ'
Nad mokrými lúkami ned'aleko KÍo-
měřiža lietal dravec' Podl'a spÓsobu
letu a sÍarbenia som usÚdil, že to bude kaňa močiarna (pochop rákosni)' Vták rrra zaujal hlavne týnl, že bol sám' Teda
1eho družka bude niekde sedieť na hniezde' Na luke boli menšie porasty tÍstia a tak 'som povedl'a niekol'kých prešiel a skúmal' kde by mohlo byť hniezdo' odrazu v blízkosti vyletela' Bo|a to ona, samica, ktorá sedela na štyroch bielych vajciach s modrastým nádychom. Kane močiarne sÚ sťahovavé' odlietalu V septembri a v aprlli sa vÍaca|u na to isté hniezdisko. Hniezdo si však vždy robia nové' Toto bolo postavené v polá
manom rákosi nad vodou, ktorá bola
asi 30 cnr hlboká. Veru Vel'a rostlinného materiálu musili rodičia naV]áčiť, ked' chceli takÚ mohutnÚ stavbu postaviť'
vydává Úíř€dni
ísda- Pionýí.kó oÍgani'6c9 ssM v Ml'dé ftonlá a séfíEdekbíV. To'n6n a šófíodakto.a píom' biol' K. Dunda a Přircdni vódv - píom. biol' H' Kholová, csc. a T(řhíik! _ R. BaudiB, ia. Pilný, L KoláÍová a zpÍ.vodai5Bi a záimová ěinn6t Po - H. skodov6' iM. z. Mdfiinová a GraÍická Úprav6 J. onhokoupil' z. KocouÍkovó o sokíd.riái M' Klnová, V. BanákoÝá
zástu$
R8šiřuie PNs. přédplďňé o obiodnávty přii|mó každá poš{a a doíÚěovatol' oo tabÍaničia6ilá FÍl' úgti. oxp. tisku. odd. vývozu ti9ku, Jindřišská 14 í2606 Pí'h. l. cons výtiaku 3 Kěl, Íoění přadplgtná 72 Kós' Ti3kil€ svobods. 9í8Í.závody, n.p. -_tóvod 5' Pí6ho !0-Malďi6. ÓMl.dÍ
tfutt čÍ.lowllo t7. Rs/ý03 2l. '98l
2
ě6Ben@ t981
hnlezdo dtvá kaóica Bolo postavené na malej vyvýšenine staÍého tÍstia' Zaujimavé bolo, že tieto dva VtákY, samičky,
ked'sedeli na hniezdach, museli na seba Vidieť' Bolo to zvláštne' pre mňa nepochopitelné, lebo som o takom
,.priatel'skom" hniezdeni ešte nepočul.
Samica kane sedela na vajciach
32
dni' samec jej obstaÍával potravu a no sil iu na hniezdo. Mlád'atám nosili po
tÍavU obaia íodičia.zakial'však boli
malé, samica im potravu tÍhala a rozdelovala. Takže keby samica zahynula, sa' mec by maličkénedochovalPotravu kane hl'adali na lÚkach' Lietali nad zemou hojdavým tichýnl letom.
Odrazu sa zastavili a zlietli na zem za korisťou' chytali mladých Vtákov, žaby, jašterice, ale aj malé cicavce. l napriek tomu, že Urobia nejaký ten hriech, sú pÍisne chránené, pretože ich z Íoka na rok ubÚda'
|VAN KŇAzE
k' $;.:ť
&
'.?ď .ďť'
JAK. KTERY. PROC
KDY. KDE. KDO. CO
JA!(Ý tŤlost ie v Pekle?
l(TERE rnoře je nejrnenší? Ne|menši rozlohÚ ze všech moři, která prá.
vem nesou tento název, má Marmarské
V podhůři orlických hor nedaleko Vamber-
moíe' jež odděluje Evropu od Asie a s Čer ným mořem je spoieno ien 750 m širokým pÍůllvem Bospoí' S Egejskym mořenl souvisl Dařdanelami, o něco širšimi a hlubšimi' Plo cha tohoto miniaturniho moře měři pouze ]l 600knr'. tedy meně než desetlnu uzemi naši republiky' ieho hloUbka je však docela ůctYhodná, dosahuie 1355m. Původně se jmenovalo Propontis, neboť je skutečně ja
kousi předsini Černéhomoře, ktelé se Ve sta. íověku nazývalo Pontos. Dnešni název je od vozen od ostrova Marmara, který se V antických dobách nazýval Píokannesos' Nejmělčim molem na světě ie moře AzoV ské, kteÍé staíověké náíody nazývaly jezerem Maiotis' Měly téměř pravdu, pfotože Azovské moře, hluboké pouze 14'5m, je viastně ien Velký uzaVřený záliv s vodou silně vyslazenoÚ díky Donu, který se do Azovského moře Vlé vá' PřehÍady a kanály v posledni době snižily množstVi sladké vody přitékajici do Azovské ho moře a ohrozily tak eXistenci cenných ryb jeseteíů' Píoto se uvažUje o uzaVření KeÍč ského průlivu' který spojuje Azovské moře s Černgm (je 15o0 m široký a v průměru '10 m hluboký), abV bvlo možnéudÍžet kvalitu vody na UÍovni Vyhovujlcl
|eseleíům'
a '€
'
mč
ka je na březich řeky Zdobnice obec Peklo.
Jeji občanési vystavě li v Íoce 1840 přes Zdobnaci pozoruhodný mosl' Je dřevěný a patři mezi mosty uvedené ve státnim seznamu technických památek. Aby celá
nosná konstrukce
Žastřešen
kladenými píkny, pou ze ve střední části přo_
niká mezi žaluziové upevnénými prkny dovnitř světlo' Podobně zastřešené mosty v Čechách jsou už ien na dalšich čtyřech místech' Je proto vcelku pochopitelné, že se přes takové historicky a technicky cenné mosty omezuje provoz' nebo se ňosty úplně Uzavřou, aby se nepoškodily' Přes most V Pekle nad zdobnici mohou pÍojiždět pouze vozidla, kteíá nepře5áhnou celkovou hmotnost tři tuny. jdFoto J'
Duchoň
né )'
Náš obrázek je však
odjinud: _ z vÝchod'
ního Mad'arska, z Vel_ ké uherské nižiny, kdé 22 kilometÍů na jihozápad od DebÍecina leži lázéňské střediŠko
Haidúszoboszló. Jak
jméno napovidá, vděči za svůj vŽnik kolonizačnimu ÚsiIi hajduků, voiensky organizova ných skupin bojuiicich proti turecké nadvlá
horl<ýcír !éčiwých prart"lenuŤ
My máme'slavné Karlovy Vaíy, ale nejvic léčivych pramenů' mineíálnlch' a zeImena horkých zřidel ňaii v Evrooě Ve své zemi Ma d'aři' Jak se uvádi v tUíistických pfůVodcich,
maii V Mad'aÍsku horkých čili termálnich pra Úenú M7 a tim pěkný náskok před druhou ltálií. kierá iich má jenom 264' o samotné Budapešti, hlavnim městě MLR, se tvrdi, že je největšinl lázeňským městem na celém svě těi na jejim územítryská 123 léčivýchprame nů' NěkteÍé z nich bYlY vy!Živánv už ve staro_ věku a pokud jste snad V Budapešti' byli a kempovali na seveínim okraji města v mo_ telu a kempinku Venus, jistě jste se také Vy
stanovou
střechou. Bočni stěny isou pobity přes sebe
koupali v Római FÚrdó (což česky neni nic ii' ného než Řimské láz
_l ll'l : :i'a'' evro}'sl(á ze:Ť|ě Úťrá rre.ivíc
tr_
pěla co nejméné d€š'
'těm a vlhkostí' je most
z okoli přistavu Northamptonu (tamni obYva' telé tak řikaji plážovým štěrkům) _ v odbor né geologii se jim označuje už přes sto let druhotni útvar slřední jura. ooggerské skály (s velkým D) však najdeme i uprostřed ma_ lebného slovenského pohoři Velkó Fatry jižně od města Ružomberok. Vystupuií v Ievém svahu Tílenskédoliny' těsně nad JeJlm vyŮs těnim do Údoli Revúce' skalni výchozy buduji 2řetelně vístvené Vápence jurského stáři, kte ré isoU jedinečnou ukázkou stÍatigÍaÍie (tj. posloupnosti) jednotlivých doggeískÝch stUpňú Vapence jsou mlsty znaóně provrás něné (viz obr.). Pro značnou védeckou hodno_ tU byla tato 9eologická lokalita píohlášena za chÍáněný přirodni VýtVor Doggerské skály. .jv Foto J. Vitek
dé. Hofké pramenY minerálnich vod byly v HajdúsŽoboszló obieveny teprve
V roce 1925' ale plně to stačilo. aby z nevý znamného městečka vzniklo populárni lázeň ske město' PopUlárni samozřeimě svými
' koupališii, kde - jak vidíte na obrázku bývá hlava na hlavě i v chladnějšich dnech. Neni divu
-
bazény isou Ž horkých pramenů
plněny vodou teplou jako doma ve vané. a tak se z vody nikomu nechce na studený vzduch a Vití. Folo Jan Čeřovský
_nČ'
:1.
' jsoir
L'}, ÍJ](Jt],':;[ll: :;iq'á
1'y'
?
Cize zne1ici na2ev svádi k domnence, že se jedná o skalni útesy někde při britskóm po_ břeži. Slovo ,,dogger" skUtečně pocházi
3
MísTo' kde se odehrává děj
na-
šeho obrazového seriálu. byste na mapě iižnich Čech hledali marně.
JiŽ hodně vody uplynulo v řece
Nežárce, kdy se viska Lásenice ieš-
tě nazývala Hlásenice. Jeji vznik spadá hluboko do českéhistorie,
do doby, kdy naším územímprobihala část solné stezky. Tehdy byla k jeii obraně zbudována řada opevněni. Jednim z nich byla stÍáž, pozdějši městečko stráž nad Nežár' kou. A protože úsek, který prochá zel nynějšim iindřichohradeckým
Hlásenice
nice. V té době se také řeka protékaiící Vesnicí ieště neimenovala Nežárka, ale Včelnice. Je za|imavé. proč k přeimenováni řeky pozděii došlo. Existuje několik teorii' ovšem neipravděpodobnějši se.zdá ta. která dává Nežárku do souvislosti se
jii pi] ý]3zil! do J!ct kÍósné bile jlho.:e5iÉ
ENICE
éesrcÉ
TřáEBoN
BvotJovtcE
RAT{OTJS}
vds dh.]!py '.]V'ltj]
lidskými sídlišti.která vznikala vypálenim části lesa. Však ie také na Jindřichohradecku Žd'á_ rů požehnaně. Přejmenování řeky prý vzniklo tehdy, kdy se přestalo ,,žd'áÍit", to znamená, že se jiŽ ne vypaloval |es. aby se ziskala orná půda a stavebni prostory. Zánikem 'solné stezky Ýýznam hlásenické tvrze upadl. Když pak došlo v první polovině patnáctého
Ža'ary -
století k ieiimu zničeni' nebyla jiŽ obnovena. Z názvu vesnicc se po-
4
HRADEC
.D'
okresem' byl poměrně rozsáhlý'
zřidila strážská posádka předsunu tou hlásku, tvrz- osada' která pod tvrzi vznikla, dostala jméno Hláse-
JlN Dí{,
stupně ztratilo počáteČnípismeno ,,H" a z Hlásenice se stala Láseni_ ce. Dramatický osud tvrze do jisté
Překrásná jihočeská krajina, do které je vesnice Vsazena. i je1i ne_
obvyklé členěnízpůsobilo, že se
stala působištěm význačných čes-
miry předznamenal iosud samotné obce. Lásenice nebyla sužována ien rozmary neustále měnícího se panstva, ale také četnými požáry a povodněmi' Naposledy Lásenice vyhořela v roce t906 a o dva roky
obrazům zde nalezli maliři Antonín Chitussi' V. V. Novák, Franta Voli a další.Působi zde sochaři Josef Dušek a Jiři Beránek, přičemžne_
ženéregulace řeky. Tim se zmenšilo každoročnínebezpečípovodní na minimum-
Há1ka. Z Lásenice také pocházi architekt František Fical' jehož'stav-
později se Láseničtídočkali Vytou
kých umělců' lnspiraci ke svým
smimě zapomenoůt na slavného lá senického íodáka, Íotografa Karla
by nacházime téměř v celém Jiho-
českémkraji' Lásenice nám také dala jednu z nejcenněiších gotic' kých památek, takŽVanou Lásenic kou pietu - sochu, kterou obdivu!i návštěvnici řady výstav u nás i ve
sVětě.
Ovšem Lósenice nemá jen kulturni historii' Ve druhé světové válce
zde nalezl úkryt spisovatel lvan
olbracht. Láseničti občanéprožiVali německou okupaci obzvlášť těž' ce. Vesnice zůstala Vždy českou' obklopena zabraným územím. kte-
ré fašisté prohlásili za Německo.
Kdo chtěl jet do Jindřichova Hrad ce, pÍoiižděl německými celnicemi. Jedna byla bezprostředně za Lásenicí a druhá Ža nyněišim Horním Žd'árem. Po osvobození naši Vlasti se láseničti občanépustili do přestavby své vesnice. Postavili nový kulturni
dům' který by mohl být chloubou i většiho města' Jako dik za osvobození zbudovali památnik sovět-
krajinu' takže neruší .ie.ií překrásný ráz.
K Významným stavbám nedaleké minulosti také pátři nová průjezdní komunikace má|em dálničniho
tvpu. Přetíná obec na dvě části
a zvýšila bezpečnost silničniho provozu. Ovšem nová silnice způsobi' la, že většina projíždějícich řidičů
netuší'že stači odbočit na osadu
Vydři a rázem se ocitnou v neistaršíčeskéa iihočeské historii' Vždyt několik stovek melrů od hlavni silnice mohou nalézt půVabné místo, kde kdysi stála hlásenická ivrz a kde se mohl odehrát smyšlený přiběh našeho seriálu. Milovnici výtvarného uměni zase mohou navštívit stálou obrazovou galérii a Seznámit se s pÍacemi umělců. kteři zde tvořili nebo ještě tvoři' Proto aŽ o prázdninách navštivíte
jiŽni Čechy a budete projížděr Lásenici, udělejte si čas na zastávku. Vydejte se podél Nežárky na skálu bývalé tvrze a Vzpomeňte na ieií
NOVINKY
vÝpoČETN i
TECHNIKY
Na loňském Veletrhu v BÍně se
objevilo několik zajímavých novinek z výpočetnítechniky. PotěŠitelhéje. Že byl vystaven i přototyp československého počítačeřady sMEP, kteřý má vynikající paÍametŤy i vybavení a má se vyrábět již letos. co je to SMEP? Je to '.sYsÍémmalých elektronických počítačů".Není totiž možné' aby se každá země zabývala vývojem a výrobou širokéškály počítačů'a pÍoto se socialistické státy dohodly. že každý z nich se soustÍedí
vždy na jeden typ počítače'Tím
která vznikne celá řada minipočítačů, pokryje jakékoli požadavky V této existuoblasti. U '.velkých" počítačů ie podobná řada JSEP.
Z expozic západních Íirem nejvÍce zaujal stánek Íirmy Hewlett - Packard s počítačemHP 9845 C' využitelným v šiÍokéoblasti včetně konstrukce, znázornění vědecké ana|ýzy dat' výzkumu kosmického záření apod. (viz snímek).
Dl,.]i ]{ } i(|:]í,l] 'i .i!]a d.;l rPgu '!.lii'! o!aiyr) '']l(;'1 [r'.yter]l
ld.'
!ťt]J V.
ským vojákům. Lásenickým obča_ nům také pomáhá moderní prodejna, maminkám pak nedávno otevřená mateřská škola' postavená ve velmi krátké době necelých dvou let. ovšem Láseničti nespi na vavřinech. V současné době je zpracovávána studie výstaVby obce
do konce stoleti, která předpoklá-
dá výstaVbu nových rodinných domků, a dokonce i sportovniho
aÍeálu. Všechny obiekty jsou pak projektovány s ohledem na okolní
:é ll icuili_' ij s1D] iha
!|Y
N.;.:kn
i,.1](]. (ir,i.:Ň
zajímavá byla i expozice Íirmy oli-
vetti. která mimo jiné vystavovala minipočítačolivetti P-6066. od
předch02ího modelu se vzhledem pří-
obyvatele, kteři zde žili. miloVali' liš neliší.Avšak uvnitř je počítač nenáviděli iumírali. Je možné,že značně vylepšen. Nebylo divu, že na tvrzi skutečně přebývala krásná o něj byl velký záiem. Lze jej navíc použítpři řízení automatických výJohanka. ušlechtilý pan Jindřich i sympatický zbrojnoš Matouš. A až robních linek. Je schopen i malířské shlédnete ze skály bývalé tvrze na tvorby. v oblasti přípraw dat opět Wnikaly střechy chalup' tolik připominajíci výrobky naší Tesly _ jeden z nich byl Nerudovu Malou stranu. poznáte' právem oceněn zlatou medailí. proč se Lásnice stala mistem, kam Je tedy vidět' že postavení naší naší se vraceji lidé ze všech koutů elekt]oniky není špatné.Záležína Vlasti' vÁcLAv ŠoREL nastupující 9eneraci. aby nadále šířila slávu československé elektroniky
o
po celém světě.
-rh-
5
KALENDAR MLADEHO
Klíčk určovánínašich savcŮ (1. část)
ní rozměrů. jak je již před mnoha de_ sítkami let navrhli odborníci zabýva'jícíse výzkumem savců _ mammaliologové' Tělesné rozměry drobných zvířat měříme pomocí posuvného měřítka {tzv. šuplera) nebo odpichovátka, jen V krajním případě používáme papiro_ Vých měřítek. chycenou myš nebo
re|ska položíme břichem vzhůru na pevnou podložku a narovnáme piibližně do přírozené polohy. Délka těla {značíme ji Lc) se měří od špičky čenichu po řitni otvoř a délka ocasu (LCd) od řitního otvoru ke špičceoca-
su. kde můžemeještě nahmatat
ocasní obratle' tedy koncové' často prodloužené chlupy neměříme. Tyto
dva rozměry zaznamenáváme s přes_ ností na o,5 mm" Naproti tomu délku zadního chodidla odečítáme V deseti-
nách milimetru. Zadní tlapku ohne-
me v kloubu patním a měříme vzdálenost od jeho zadního okraje až po konec nejdelšíhoprstu bez drápů. Dél-
ku ušníhoboltce (LA) u
Letní měsíce jsou ne|příznivější pro pozorování našich savců, jednak proto, že trávíme v přírodě mnohem více času než v jiných ročníchobdobích' a pak také proto' že zvířata jsou
v této době nejaktivnější, neboť
odchováVají mlád'ata, horlivě shánějí potravu a někteÍá se i páří (např' srnčízvěř). Proto jsme pro vás připravili tuto pomůcku' U nás |ze Ve Volnosti zastihnout celkem 89 druhů savců, z toho 78 původních. Nejpočetnějšískupinou jsou hlodavci (28 druhů). pak letouni (24 druhy), šelmy {16 druhů), hmyzožravci (1o druhů) a kopytníci (9 druhů). Do nově rozlišeného řádu zajícůpatři 'jen dva druhy. z tohoto poměrně bohatého Výčtu se řada druhů objevuje velmi zřídka. zvláště druhy' které se do volné přírody dostáVaji 2e 2ajetí (mýVal' nutrie aj.). V poslední době nás překvapilo
Vení a podobných znaků' jak jsme
zvyklí třeba u ptáků' ale mnohdy musíme vzit na pomoc itělesné rozmě ry. To se týká především tzv. dIob' ných savců' mezi něž počítáme hmyzožravce, letouny a většinu hIodavců. Abychom se při měření nedopouštěli chyb, které by mohly Vést k nespráv. nému určení,musíme se ve stručnosti seznámit se zásadami zjišťová-
ho k hornímu okraji tohoto blanitého výrůstku Vnějšího ucha.
i několik případůpozorování bobrů. kteří se k nám .zřejmě dostáVaií z některé kožešinovéÍarmy v Ra-
kousku anebo po Duna.ii z rezervace založené před mnoha le1y při horním toku této řeky (v okolí Bezna _ Regensburgu). NapÍoti tomu dalšídruhy savců, které byly u ná's úspěšně ak|imatizovány _ ondatra' králík divoký' daněk, muf|on, sika _ jsou někde dosti hojné. Při určovánínašich savců obvykle nevystačíme jen s popisem celkového vzhledu. přibližné velikosti, zbar
6
1.
délka téla, Lcd' _ dél ka ocasu. LTp _ déIka 2adního chodidla, Ac (altitu _ výška téla v kohoÚtku) do coÍporis)
Méření Velkých savcú: Lc
RNDr Miloš Anděra. CSc
drobných
savců vždy měříme na jeho vnitřní straně od spodního zářezu po hrot boltce' opět bez prodloužených chlupů. Netopýři bývají charakterizováni ještě dalšími dvěma rozměry _ délkou předloktí (LAt)' což je dé|ka loketní kosti měřená od zápěstniho kloubu až po nejvíce vyčnívající bod na loketním kloubu, a výškou ušního víčka(LTr), která se méří od spodní-
KLÍč
uRčovÁNí ŘÁoŮ NAšlcH K
sA\fcŮ
končetiny přeměněny V lé-Předni 'tací orgán . ... letouni (chi.optera) -Předni končetiny neisou.upraveny k létáni. ...... 2 2_ . . . -Prsty.isou zakončeny kopytY .. - sudokopytnici (Artiodactyla) zakonóenydrápy ... _ _ 3 -Prstyisou 3-Řezáky poměÍně velké. dlátovitého tvaru, za nimi Velká mezera - dia_ stema' špičáky zcela chyběli . _.. 4 _Řezáky nemaji dlátovitý tvar, špičáky vždy přitomny' zuby tvoři nepřerušovanou řadu . .. . .. .. _ . _. 5 _Ušní 4. boltce nápadné dlouhé (vice než 60 mm)' LTp delši než 80 mm. 1.
Měření dřobných savců: Lc |Lon-
gitudo GoÍPo.is' - délka těla'
Lcd |longitudo caudae} - délka
v horní čelisti dva páÍy řezáků
ocasu. LTp (longiludo tacsi post€'
Íio'il - délka zadní tlapky, {lonEitudo euÍis) _ délka ucha.
U kopytníkůa velkých šelem měříme délku těla i ocasu nejlépe páso-
vou mírou na hřbetní střaně těla a při zjišťovánídélky chodidla si musíme připomenout. kde mají kopytníci patní kloub (viz obr. 3.l. Vedle toho za_ znamenáváme i výšku v kohoutku (AC)' což je vzdálenost od špičky přední končetiny po nejvyššímísto v kohoutku zvířete. Pro doplnění je oo
coco
výhodné si poznamenat i hmotnost těla. Správný 2oolog (stejně iako každý
jiný přírodovědec) nesmí 2apome-
nout zapsat si u každéhonálezu i da_ tum a místo nálezu či odchytu. popis stanoviště, nadmořskou výšku a po_
případě i pohlaví živočicha'Jedině takto zdokumentované nálezy mají
hor, ale vyskytÚje se jen místy, neivětší a neinápadněji zbarvená naše ještěÍka _ zelená (L_ viridisl - naopak obývá ien nei. tepléjšía neipříznivějši lokality slovenska' Mo.avy i cech. Poslední z našich čtyř dru hů' ieštěrka zadní (L. muÍalis), se vyskytuie pouze na jižnímSlovensku a jižníMořa_ vě. A tím ie výčet příslušníkůieštěrkovi'
tých u nás žijícíchzcela vyčerpán. stačívšak odiet páÍ set kilometiú k jihu' na Balkán' do ltálie nebo třeba na Krym, a nestačíme sé podivovat množství a pestrosti těch čipeÍných plaŽů' kt€ří se vyhři vají na kamgnitých svazích nebo hbitě jako blesk přebíhaií pěšiny mezi trnitými křovisky. Tvarem těla a řychlými pohyby se našim ještěrkám velmi podobaií, ve ve_
*t
Ó o G
c
K Atlasu v tomto
+ C
o
i}
*6
Bo e
Ů {La
ABC
čísle
JEŠTĚaKY *IŽtuí EVR0PV,', likosti a zbarvení téla však na pruní pohled zaznamenáv áňe překVapující íozdíly. celed' ještěíkovitých je poměrně velká _ zahÍnujeme da ní 22 rodů a přib|ižně 1 7o druhů. Jeií příslušníciobývaií Evropu. Asii, Afriku bez MadagaskaÍu a nékteré druhy byly zavlečeny i do iiných části světa (např_ do Severni Ame.iky} a tam se
uchYtily' Těžištěm rozšíření.ieštěrkovitých jsou teplé a pomérně suché (i když ne Vysloveně pouštní) oblasti. NěkteÍé druhy žijíve stepÍch a polopouštích. iiné v lesích a křovinách' dalšína skalách a kamenitých svazích a vzácně se nevyhýba.|í ani mokÍým loukám a bažinám. všechnY ieš_ těÍky jsou zvířata velmi obratná' ktelá hbi-
.
...šelmy(carnivora) Podle tohoto kliěe určite snadno při_ slušnost Žviřete k určitému řádu_ V následujicich číslech ABc naidete dalši
význam a lze je použítpro dalšíúčely. klíček podrobněišimu
aos ac oc Geoac aaoaoa oa a
Če|ed'ještérkovitých ie v našich kraiích, na plazy obécně chudých. zastoupena poměřně slabě. Všude běžný a poméínéhojný ie u nás jediný druh, ieštěíkaobecná (Lacerta agilis). oalšítři dÍuhy jsou mno_ hem vzácnější' otužilá ještěÍka živoÍodá (L. vivipara) vystupuje sice dost vysoko do
LA
. .
... zaiíci ÍLagomoÍpha} - Ušni boltce nejsou nápadně dlouhé (méně než 60 mm}' LTp kÍatšinež 80 mm, v horni čelisti pouze 1 páí řezáků'.. _ _ -. hlodavci (Rodentia) 5. -Hlava dopředu klinoVité pÍotažená, ěasto tvoři pohyblivý rypáček, tělo pokMo bodlinami nebo Lc menši než 160 mm' špičákynormálně vy' Vinuté. . . hmyzožravci (lnsectiVoÍa) -Hlava neni klinovité pÍotažená, nikdy netvoři pohyblivý rypáček. špi_ čáky isou nápadně velké' LC obvykle nad t6O mm - . -
urěeni_
** aa,a oaaG aÓaa o a
caGa
iě běhají, dobře šplhají a skáěou. Některé d'uhy mají dokonce speciálně upravené ostny na chodidlech a šupinY na ocase, abY se po hladké kůře nesmekaly.
Všechny ještérky isou tvorové velmi uži-
teční,přotože neúnavně loví hmYz a jiná drobné bezobratlé. neivětší druhy, např.
ieštěrka perlová' dokáží ulovit i malé obratlovce' Přesto Však je mnohde lidé pronásledují. jako by nestaěi|o, že ti drobní čilíplazi mají dost přiÍozených nepřátel. Ještěrkami se totiž živí některé druhy hadů (např_ i naše křovinovka hladká, bal_ kánská hlavatka kočičía V iižníEvropě hojný širohlavec ieštěrčí)'mnozí draví ptá_ ci (např. orlík kráÍkopÍstý) a přÍležitostně i íůznísavci_ Jihoevropské ještěrky si zasluhuií naši pozořnosti, kdYž už se o prázdninách do_
staneme do oblastí' kde žijí,mimo iiné i přoto' že jsou velmi mnohotvárné a vy_ tvářeií mnoho endemických Íorem' zejmé_ na na ostrovéch a v ú.jolíchoddělených vysokými ho'ami.
.mč_
7
Vezmi tužku a papir a piš: LeV a Vedle jméno světadilu' v kteÍémtato kočkovitá šelma žiie. Pod lva napiš tygr a zase Vedle bude jeho domov. A tak pokračuj v určováni doňova orangutána, pod nim bude šimpanz. dále zebra, antilopa a nakonec kůň Převalského. Hotovo? Tak obÍaÍ ábičko vzhůru no_ hama a na konci tohoto článku na|deš sprámé odpovědi. Byl isi úspěšný? Tak bys byl úspěšný i v přírodovědném kvizU odpoledne na pódiu dětského koutku při Dni ABc v pražské zoo' Že to nebyla akce ien pro Prážáky, o tom svěd_ čily státni poznávací značky automobilů stoiicích na parkovišti před zahradou. Spiš jsme měli dojem, že mimopraž-
ských byla o té slunečné sobotě l6. května převaha.
Přírodovědný kviz nebyl jedinou soutěžípro čtenáře {Bc. Své znalosti si Vyzkoušeli mladí technici při technické sazce Už dopoledne, stejné iako ti, kteří pilně sleduii přjrodovédné stránky ABC, na sazce věnované naši přírodě' Byla tu ještě jedna soutěž, kteÍá byla stejně přitažlivá pro techniky iako pro přírodo vědce jizda zručnosti řiditelným aU tičkem' A to ještě npbylo všechno. Na
dřevěném zábradlí v těsném sousedství tučňákůtlylo dvanáct Veselých obrázků s dopravnimi značkami a řešitelé této sazky měli za úkol spÍávě určit, co která znamená. Že poznáváni značek do zoo hepatří? Ale ano. V tu neděli řidili ro-
ABc opět v zoo dinné áutomobily tatínkové a maminky. Za pár let už zasedne za vo|ant mnohý z dnešnÍch soutěžicich.
Ábičko nebylo v pražském zoo popr_
vé. už se z těchto setkáni stáVá pomalu tradice, ale zase ne tak stará' iako ie samotná pražská zoologická zahrada. Letos 28' záři to bude rovných padesát
ooc*aaaaaaoaaaaaaoaaoeúaoaaoaaaoaaaaaaoacoÓaoaaooacacaoaoaoaaaaa
Nechtěl bych být porotcem Taková docela malá poŽvánka mě dovedla až ke skleněným dveřím Muzea Šumavy v sušici. velká modrá písmena na plakáté vedle dveří oznamovala, že zde přávě probíhá obvodní přehlídka STTM
a GaléÍie mladé módy. Byl jsem u správných dveří.
tedy
Výřobky dětí.aplnily celou výstavní síň na.nádvoří-muzea. Hned přoti vchodu mě upoutala EiÍíelovkď Honzy MaÍeše ze su šickéhogYmná2ia. Viděl jsem 'jich už spousty a všechny odsoudil iako kýče. Ta" hle Však byla opÍavdu modelová, v méřítku 1:2oo a se všemi det€ily. Honza .ii lepil podle Íotod6kumentace téměř.ok. a tak sklidil zasloužené čestné uznání poroty. ale i uznání návštěvníkůvyjádřené v pamětní
a
aaa
knize. Také známá pevnost Bed Rose po dle ábíčkase často objevuje. Vidě| jsem ii už mnohokrát' ale tu V poslední vilríně dě_ lali devítiletí kluci v modelářském křoužku městského domu pionýÍů a mládeže. A úspéšně. Nejvíc snad bylo plastikových modelů lodí i letadel. zÍskal jsem pocit. že tady, na sušicku' lepí stavebnice kluci už od mateřské školy. Nejmladšímu'autorovi pěkného De|Íína L_29, je teprve sedm let. takže podle propozic soutěže technické tVořivosti mládeže mu5ela pořota Žv|ášť povoIit jeho účast.Také on získal éestné uznáni. Tondovi skolkovi le devét, ale také on
už Vystavoval svou zkoušečkuelektÍic_
kých obvodú.,,To nic není," řekl mi pozděii v domě pionýrů. .,Ted'děláme v kroužku telefon a pak se pustíme do elek1Íonické hry podle ABC." Nebyl bych spraved|ivý, kdybych se ne"
zmínil také o tqtilnich pracích v Galé,ii mladé módy, mezi nimiž dominovaly práce děvčat z oětskóho domova v Kašperských
Horách. Výborně doplňovaly technické
práce a ve mně vzklíčilaotázka, kde se tu vŽalo tolik hezkých a účelných věcí. l když u každépÍáce byla jmenovka' zašel jsem si pro bližšívysvětlení této otázky za ředitelkou Městského domu pionýrů a mládeže v sušici.
,,Letos isme byli s úěastí velic€ spokoje_ ni. Porota musela vybrat ty nejlepšípláce z více než šedesáta technických a téměř stejného poětu toxtilních z deseti škol
a zařízení ý našem obvodu," řekla mi ředi-
telka, soudIužka Zdeňka Mužíková. '.A
tak se na vÝstavu dostaly jen ty nejlepší." zájmová technická ěinnost dětí a mláde_ že se v poslední době utěšeně rozvijí na celém klatovském okÍese. Letos je už té' měř na všech školách a pionýrských sku_ pinách technicky zaměřený kroužek nebo pionýřský odddíl. A tady.. na přehlídce, jsou vidět výsledky. Třeba dioráma Pepíka Kroupy, opravna motořových lokomotiv,
let. kdy bylo staveniště zoologické za_ hrady poprvé zpřistupněno veřeinosti' Prvni návštěvnici se přišli podíVat na misto, které zakladatel zoo prof. Jiři Janda vybral' A ani tehdy netušili' že nám tuto naši zoologickou zahradu bude pro ieií polohu závidět celý svět.
-sa' -
Foto V. Motyóka
-Ápolud aUIo^ op !uazes^^n^ouz oq3t o as aÍn4e^n'^perqez g1ct6o1ooz saup 'orsv gupo^r:rd - oqglslP^ald !!l 'alsv glBl e elulv edollluP 'elrr -+v - erqaz 'plljlv - zusdu!9 'arsv -
uelnouelo 'a!sv
_ J6Ál 'gllrlv _
^ol rpp^odpo au^eJdS
>Zadáno pro operaci B 81< Na prahu prázdnin 'se ještě vrátíme ke dvěma zimním pozorováním' ES 53 casiopea 2 PrahY poslal swé hlášení velmi nápaditě zplacované- Rozdělili je podle proíesí zpráva chemika. historika. biologa. geologa. lékaře a nakonec kapitána. Na ukázku ze dvou: Biolog _ přes zimu na Allě centauri zústávajÍ kosi, vrabci. vrány, havrani. hrdličky, holubi, sÝkorkY uhelníěci a červenky. Ze srstnaté zvěře divocí kfálíci. mYšL v listí spí ježek, v úkfYtu je veverka a plch velký- Geolog - půda na planetě je většinou málo úrodná, někde převládá písek. Es 31 Neptun z€ stehelěevci prosinci jsme se zaměřili na hydro- v meteorologii. vybrali jsňe čtyři dnY a sledovali směr větru. srážky a teploty. palubnim Je vidět. že se v deníku kryjí naše pozorování s předpověd'mi. Porovnáwáme taŘé prúběh počasí letošního roku's toňskÝň- v tednu byl náš počÍtačnaprogramován na čistotu sněhu. Nabrali jsme vzorek nového sněhu a za sedň dní průzkuň opakoýali' výsledék bYl překvapivÝ. Lahvička č. 1 byla čistá a č.2 ptná rúznéhosfretí. zjistili jsme, odkud spad pochází. Je z b!ízké haldy Poldi soNP Kladno. Proto prosíme di. Gadamese. aby' pomohl. Nikdo přece nechce, abY země jednou měla plynovou masku a volala SoS' Těmito úryvky uzavíráme zimu a skočíme přímo do současnosti. v ABc číslo20 je velmi zajímavý úkol _ pěšky nebo na kolech uskutečnit letní výzkumnou výpravu. Těšíme sé, že 2ážitkY z ní co nejdříýe pošlete zpracovdné jako frinireportáž, která wystíhne, co zajímavého jste na swém putovánÍ pozorovali' Budeme rádi. kdYž své reportáže doplníte obrá-zky nebo fotograíiemi.
Štáb op€Íoce B 81
ňcaaoaaoaaaaaooaaoaaaaa by mohla být piíkladem, na éémse učit ře_
zát překližku' zádné lucérničky ani věšáč' ky nebo rádoby ozdobné krabičky a samo' účelnévýÍobky _ od učebníchpomúcek až třeba k dthanó dekotaci nébo modelu plachetnice. Nechtél bYch být porotcem.. ' ,LEV
9
PRO TECHNIKY PRo PRÁzDNINovÉ voLNÉ cuvÍu
ROGALO
Iétajícírnodel s pohonelTl ]la gulnový swazek Jak každý iistě vi, lzv. Rogallova kiidla se použivaii dnes před€všim k ÍekÍeačnimulétá_ Pilot zavěšený pod křid|em iei řidi rukama a nohama' slabilitu zaiišťuie změnou polohy svého těla. To však neni možné u neovláda. ného modglu' Pro zaiištěni poiřobné stabi|itY isou proto na modelu doplněny ocasoi plochy a pro možnost stoupáni a letu na rovině také vrtulový pohon. Výsledkem i9 kombina_ ce letadla a Rogalova křidla' stavba modelu ie velmi iednoduchá. Jed_ notlivé óásti sestavuite přimo na plánku, kte_ rý si nakÍeslíte sami podle našgho zmenšenó_ ho výkÍesu (ie v polovični velikosti' pÍo nedo_ statek místa nomohl btýi otišiěn v měřitku 1:1)_ K přesné pÍáci vám také poslouži kóto' Vané Íozméry.Jednotlivé ěásti modélu při stavbé přišpendlctg k pÍacovni desce s předni_
kreslgným plán6m. Hotovó díly modelu se_ iměte až po důkladnóm zashnuti lepidla.
Všechny spoie stači lepit kanagomem. Misto lišt z tvrdé balzy ÍozměÍu2x5 mm a 5x 5 mm můžetepoužít lišty smrkové' Trup lepte z nosniků T1 a sloupků T2 8 T3.
Jeiich spoieni zpevněte nalepenim nákližků
T4 neiprve na levé siraně' po seimutí pracov_ ni desky pak i na pÍavé. v předni části přivaž_ te niti ložisko T5 hřidele vrtule. To si předem
VyÍobite ohíutim pásku tvrdého plechu (du_ ral, ocel o tloušíce asi 1'5 mm) do tvaÍu podle výkÍesu a vyvňeite olvory pro hřidol vrtule. Zadni závěs gumovóho svozku T6 zhotovte
napřiklad. kancelářské sponkY a .ovněž važ'tg niti' vázané spoie celé zalepte.
při_
ocasni plochY _ výškovou Vl a smě.ovou
sl _
vyřizněte z prkénka měkké balry tloušť_
ky 2 mm, které ne'prve obíuste na tlouš(ku sl přilepte kolmo na výškovku Vl do ieji osy. Hotové ocasni plochy přilepte na trup tak' aby se v pohledu zpředu směrovka kÍYla se sloupky Tl a T2 a výšlovka k nim byla kolmá (sledui pohled Al. Křidlo slepte z lišt K1 a K2. Jejich spoj 2e_ silte troiúhelničkyK3, které vlepte mezi |ed' notlivé lišty' a nákližkem K4, přilepeným přes celou špici. Potah kiidla K5 uděleite z husté_ ho tenkého papiru. tenké Íóliě nebo jiného neprodyšného maleriá|u o malé hmolnosti (mikrotenr. zkoušené modely měly potah ze slabého modelspanu' který byl nastřikán na modelu v poloze..na zád€ch'' lakem na vlasy' Lze také použit silněiši modelspan nebo tzv' kondenzátoíový papír. Potah musa být větši. než ie půdorysný tvar křidla. Mezi lištami Kl a K2 neni napjatý, naopak ie volný. a tak může za letu vytvářet charakte.istický dvouvypuklý tvaÍ_ velikost potahu K5 ie na plánkU nakreslena čeÍchovanou ča.ou. Vystřihněte iej. vyznačte na něm osy. Poiom přileple po_ lah na obé kraini lišty K2. Lišty křid|a se mo_ hou působenim lepidla ohýbat, pÍoto celé křidlo přišpendlete na Íovnou desku, dokud spoie neuschnou. 1.2 aŽ 1,4.mm- směíovku
s gumovlim ie plastiková o průměru mm' Použiite nepoškozenou ze zničeného modelu Komá.' kteď se prodává ve stavebnici. Jo v ni i hřidelka a opěÍný koÍálok. ohnutý konec u vÍtule odštipněte kleštičkami' v mo_ delářské pÍodejně lze také zakoupit vrtulový komplet i s hřidelkou' ko.álkem a bužirkou. Hřidelku T7 vložte do ložiska T5, navlečto na ni korálek T8 a vrtuli. Konec ohněte o 90" po_ dle výkíesu' Na háček hřidelky T7 a háček T6 navleěte v místě zavěšeni gumy lenkou haPohon modelu tvoři vrtule
svazkem. Vrtule 150
1()
dičku (bužiÍku), která chÍáni gumu před poškozenim.
a obvyk|e pak prudce spadne na zem, dovaž_ te iei vpiedu upevnénim vhodné malé zátéže.
8 mm'. Tvoři iei smyčka gumy 4 x l mm (isou tedy dvé)' nebo guma 2 x l mm. ale dvoioá' sobné délky (ětyři qumové nitě ve svazku).
zi na zem, ie třeba dovážit konec trupu. Vy_
Gumový svazek má průřez maximálně
svazek uděleite delši' aby byl po zavěšeni volný, nikoliv napnulý. Jedině tak s bude vrtule po vytoč8ni svazku v klouzavém letu volně otáěet |ozub na vnuli a ohnulý kon6 hřidelkY tvoři volnoběh) a nebude svým odpo" rem brzdit let modelu. sestavení modelu spočivá ien v upevněni
potaženého křídla ke zcela hotovému i.upu
s ocasnimi plochami. vÍluli a gumovým svaz-
kem' Křidlo přilepte stÍedni lištou Kl
na
sloupky tÍupu T2 a T3 tak. aby při zavěšéni mode|u v těžišti(vyznačgno šipkou a pismenem T, byl tÍup T1 vodorovně, iak ie nakresleno na plánku. zaiistěte vše špendliky. Do koutů vlepte tÍojúhelnikové výkližky 79, iimiž se spoieni lpevni. Při spoiováni dbeite na to. abY konce lišt křidla K2 a vodoÍovná ocasni plocha Vl byly rovnoběžoé (pohled A na výkÍese).
Hotový model zalétáveite neiprve za bezvělři. Model zakloužete bez natoěeni svazku tak' že iei lehce hodíte vpřed, s miÍným sklonem dolů' a vyzkoušite plachtěni. v.tlle se při tom má samovolně otáčet. Napopryé se vám asi nepodaři odhadnolt rychlost hozeni, a tak klouzavý let několikÍát opakuite. Model by měl letět plynulým letem v miíném sklonu_ Jestliže se zhoupne' ti. vYleti vzhůíu, zpomali
Hozeni pak opět několikíát opakuite. Při stÍ_ mém klouzáni. v němž model obloukem nara_ hnulim zadni hrany smérovky vpravo lze mo_
del připadně seřidit do miÍných pravých kruhů. Potom natočto do svazku asi sto otáček a model vypustte pÍoti větÍu. Byl_li správně seřizen, bude mirně plynule stoupat v pÍavé zatáčce. po vytočeni gumového svazku pře_ ide dÓ klouzavého letu a zvolna přistane.
Postupně můžete pak přidávat otáčky svazku a zvyšoval tim stoupavost- Doba i výška letu se zvětši. Jestliže má model dobrý klouzavý let. ale v moto.ovém lelu se vzpíná (př@házi do stí_ móho stoupáni. v němž se zastavi a násloduie pád)'.větš€ta sklon vrtule piihnutim ložiska T5. Jestliže naopak nestoupá' sk|on hřidele vrlule zmenšele' Velikost letov';ah kruhů sefiďte whnutim osy vÍtule a přihnutím ložiska vpravo nebo vlevo. Počet otáček, kteÍé do svazku můž9te na_ točit, anii se přetÍhne nebo .lomi trup. nel.e dobře uÍčil.Je závislý na materiálu. kteď iste použili ke stavbě modelu, na kvalitě lepenÝch spoiů i na kvalitě použiré9umy. Gumový sva_
zek ie třeba natáčel s citem' pozoÍovat iei a zároveň sledovat trup modelu. Přejeme vám hezké píázdninové létáni.
Podlo nómě$! ing. st naslava Hladíka z Bmo zpracoval a doplnil Ja.oslav Fa6
ffi
0
BI
A
.T2e.r. s*s
10
50 JI
T9a s
t
lsr lsz
lJB.T5x5
43
100
T4 s.z
T8
T
1 a.r.
s*s
T7 \.,. . \
,
pÓttEp,,iB.,,,
\
\
\Ú) \o \-
\
K4 s.ž
\
r.1 \ '. ' i I
I
'i
I
I
lvl
I
I
I
l,a.z
I
K1 s:T z*s
B,
BALSA
B.T. BALsA TVRDÁ
sMĚR VLÁKEN
hi N'lK2_J Geořge a F4U 4 coÍsaiÍ. Tradični výrobce,,osmačtyřicelin'', MonogÍam, při. praVil vedle několika proudových lelounů
PLAsTlKoVÉ MoDELY v R0cE 1981 Podobně iako v minulých letech je i v roce 1981 nabidka na světovém trhu po
měrně bohatá ovšem také do oblasti plasti kových modelů pÍonikla soBóasná neutěšená
energelicka situace' způsobena
ze|mena
vzÍůstajicimi cenami 9uÍovin. To se projevilo iak na cenách slavebnic, tak na sortimentu letošnich novinek' l kdyŽ ie ilch na prvni po hled hodně, mnohé modelv ve skutečnosti novinkami neisou' Jedná se o starši lisovaci
Nejvice přirÚslků zaznameÍaly,,čtvrtky",
to znamená modely v měřilkÚ l :48- Mezi ně patři kolekce čtyř sportovních a tuíislických letounů, kteÍédává na tíh Revell' F-l04c- G a s od Esci' Me 163 Komet ÍiÍmyltaleíi a Bell
AH 'l s od Fujimi' Módni vlně .,čivrtek" ne unikla anl Hasegawa, kleía letos popíve na bizi modelv v měřítku
1
:48' Jsou to Kawanis'
také veízi J slavného dvoumotorového bom' ba.déÍudruhé světové války B'25 lvtitchett' Nejméně nových modelů je V měřitku l :32' skulečnymi novinkami isou pouze již zminěný F 14 od Tamiyi a Vrtulnik Westland AeÍospatiale Puma od Íiímy Matbox. Mimo uvedená měřitka nabizeji různívýrobci řadu modglú v netÍadičnímzmenšeni. Jsou to vetikosti HO. 1:1i14, 1:2@, 1:350, l : 400, 1 : 7fi) a dřive uvedenó novinky fiřmy Hasegawa ve zmenšeni t : 8. Československý výrobce Kovozávody PÍo_ stěiov přichá.i s dlouho ohlašoVaným Jak_23' ale hlavně s pečlivě ulaiovanou novinkou předvá|ečného dvouplošniku Avia B.21. oružstvo smě. dává na tÍh britský torpédosý le' toun Fairey swordíish. J€ však potěšitelné,že k těmto dvěma tťadičf,im uýrobcúm plastiko vých modelů můžemepřiřadit podnik Mode la. kte'ý v současnédobé piipravuie plastiko vý mode| Úspéšného československého vět_ Íoně Blanik L l3' Navic vám múžemeprozÍa' dit, že družstvo smě. chYstá výrobu modelu předválečné Avie BH 9 v měřitku 1 :50' Náš trh pak iisté obohati osvědóené mode_ ly 2 NDR a douÍejme, že mezi nimi bude dlou_ ho ohlašovaný Junkers J 13 {méřilko 1 :72), který lélal v československém předválečném letectvu a bude pro naše modeláře zalimavý. Ťaké spoléháme na dodávky modelú ze sovětského svazu, neboť soÍtiment sovětských výÍobcůhraček je škutečněbohatý
Václav Šorel
formy, přičemžjednotlivé typy dostaly jen
nový,,kabát" a samozřejmě také cenu. ceny pak jsou zaÍučenýminovinkami' Jest' liž€ jsme se v roce 1980 divili modelu F- l8A v měřitku l :32. výtobku íirmY Haseqawa' kteď 5e ve Velké B.itánii píodává zá 8,95 li' ber šteÍ'inků,potom nékteré letošni novinky dosáhly cen závÍatných- Napřiklad dalši ia ponská Ýirma Tamiya nabi2i,,dvaatřicetinu" stihaciho F 14 za 21 libeÍ a vrchol goudobým cenám dala opět Hasegawa dvěma modely stihaček z prvni světové války, sEsA a Fokker Dr. 1 v měřitku l :8. Jsou nabizeny za 95 libeí štořlinků! Je to neuvěřitelné, ale cena jedno ho modelu se rovná týdennimu platu britské_ ho dělnika. Naštěsti většina plastikových mo delů zůstává i nadále v měřitku l :72 a l :48. kde n€ni zvýšenícen tak citglné' Nyni však k vlastnim novinkám- V měřitku ,:72 nabizi sovětský vývozce NoVo modely letounú Lightning F_Mk'6, JaguaÍ. cahbeÍ.a 8 Mustang. Tyto čtyři typy odpovidaii nové_ mU směru výÍoby ostatních Íirem. Na iÍh při_ cházeji většinou přoudové stroje a l€touny z dÍuhé světové války isou na ústupu. Je :€iímavé, že se začínaii ve větši miře obievovat
1. Fai'ey
swoÍÍdÍish Mk'2' kt€rý má být v p.odeji vé díuhé polowiné letošního
Jak_23 piichází na náš třh v souóasné době
modely spoňovních a turistických letounú a
také vrtulnikú.
Abychom však mluvili konkÍétně.K zaiir,a-
vým novinkám v měřÍtku 'l.72 .patii
F-18
HoÍnet firmy Airfix, Augusta AB.205 od Erci' F4u_tD corsaiÍ iaponské Hasegawy, Gloster Javelin T'3 íiímyHellef' Bell uH-lN dalšiho iaponského výÍobce. Fuiimi' BAe Hawk a NoÍduyn Norseman britské fiÍmy Matchbox. Pro naše modeláře iistě bud€ přitažlivý ,,Norseman''. neboí skutečný letoun létal v československém letectvu po roe l9{5_
12
Na Avii 8.21 si musíme poěkat do začátku novóho škol
.6''.dĚl+-g|
--.''.
Bvli
tři,
kteÍé isme Vylosovali asi 2 padesáti čte-
nářů se stejným přáním: vidět' iak 5e dělá vystřihovánka přo ABc' a sétkat se s nejoblíbenějšímautoÍem papírových modelů, arch. Bichardem Vyškovským. Být také u vzni_ ku některé z néjnově!šíchvystřihovánek_
Ani jeden naše pozváni neodmitl' a tak isme iednoho květnového dne
stáli přede dveřmi bytu aÍch. Vyškovského: Aleš Zavadský z Vysoké u Příbrami, Tomáš Ježek z Mnichova Hradiště, Maňin Zavadi] z Prahy4 a samozřejmě já jako zástupce ABC.
Všem čtenářům jistě dobře známý autor a konstruktér nás přiial Vskutku
královsky' Nejen že chlapcům připravil sladký zákusek' ale ještě jim přes dvě hodiny vyprávél o své práci' o postupu při zhotovováni nového papiÍoVého modelu pro ABC. Aleš' Tomáš i Martin se nestaóili diVit, co práce a času doslova,,spolkne" iedna taková vystřihoVánka. Na rýsovacim pÍkně byla próVě před dokončením Hlásenická tvrz (ie V přiloze tohoto čísla ABc}. chlapci viděli' jak architekt Vyš kovský musel nejdřive prostudoVat his-
toÍické dokumenty a konzultovat ie
s autory kresleného seriálu Tvrz.
Pro-
studoval i dotrovou aÍchitekturu podob' ných dochovaných tvrzi. Pak zaÓal ski_ covat přesně v měřitku 1:150 budouci podobu modelu. Z nakreslené sestavy začal rozkreslovat iednotlive detaily a dilce Ty zkusil
rozmasÍovat do plochy stránky ABc, aby odhadl, kolik mista bude v časopi. se zapotřebi (to je vždy neisložitějši část práce), neboť zásadou aÍchitekta
Vyškovskéhoje. že plocha určená
k rozstřiháni má b1h využita co nejvice, odpadnout by mělo minimum papíiu. Když bylo zíeimé, že do vymezené plochy se mu model vejde. začal rozkreslo_ vat VŠechny díly iiž přesně na kladiv_ kovou čtvrtku. Dily Íozsiřihal, slepil a vznikl tak první zkušebni papirový mo del. tzv' bílý' bez barev a kresby detailů. Když si takto ověřil' že vše ie tak. iak má být' dal se do práce na originálu kresby.
Nejprve si všechny dily vynesl tužkou
na kreslici papir. Pak |e vytáhl a dokreslil tuši. To samo zabralo několik Večerů
a několik odpolední a jednu celou so
botu a neděli pak proseděl se štětečky
nejrůzněišichvelikostí a tlouštěk nad barvami. Architekt Vyškovský totiž zásadně barví své práce ien při dennim světl€' neiraděii když je venku sluneč-
no- Výsledek je perfektni, bohužel naše tiskárna si s precizně vyvedenými barvami často (až příliščasto} nedokáže poradit a Výsledek většinou po vytištění neodpovídá vynikajicimu oÍiginálu' Před barvenim si samozřeimě řádně na vlhčenímvypne kreslici papiÍ na prkno, aby se mu pak při pokládání barevných ploch čtvrtka nekroutila. Hotový suchý originál ořizne, nakreslí ieště schematickou návodnou kresbu (to isou dalši dva tři večery). napiše náVod na stavbu a vystřihovánka je připravena k odevzdání do redakce.
Tak něiak lze stručně popsat to, o čem si chlapci s architektem Vyškov-
ským dlouho a podrobně povídali. Viděli přitom
i
originály kreseb řady před-
chozich modelů i jejich bilé pracovni
verze a s|epené modely z časopisu_ Kriticky porovnávali svou práci s praci au'
tora a přitom isme se dozvědéli, že všichni tři iiž léta lepí modely ABC,
zvláště vozy F l, chaloupky do Skanzenu ABC a kosmickou techniku. Tomáš se ukázal iako celkem úspěšný minikárista, a tak .isem měl radost' že los padl na lak šikovné čtenáře. Domů se rozjížděli velice spokojení a věřím. že až uvidi V tomto čisle ABC vytištěnou Hlásenickou tvrz, bude iim už důvěrně známá z nýsovaciho prkna architekta RichaÍda Vyškovského. MART|N PlLNÝ
Foto autoÍ
13
lt{tl}.{ř]3
"-&"
rýJ g-i
' *^; .l
zvolili Vědci píoto, že tam byla voda čistá
a prostředi nepoÍUšené' Dnes je okoli iediného súdanského přístavu znlčeno, pÍotože
malý přístav nedokáže přiinrout všechny lodě, které sem připIouvaii, najednou. Ná kladni lodi kotvi celé týdny u pobřeži a bě hem čekaci doby se opravuii, natiraji, čisti. l:r.l
,i;llrir'l
Je tomu jen něco má|o přes sto let, co člo Věk objevil krásy pod mořskou hladinou. půl stol€ti uplynulo od prvnich kíůčkú' lépe řeče no Údeíů ploutvi, nezávislych potápěčůs kys_ likovým přistrojenr na zádech' Teprve po dru
hé světové válce jsrne začali obdivovat na plátnech kin baÍevnéobrazy nádheíného podmořskeho světa Je krutou ironil naši doby. Že to Vše, co člověk lepíve nedávno našel, zase valem ztráci
ČlovékobjeVil podmoisky svél nejcn pro potěšeni nrilovniků krás a pro biology' zkou maiici řozmaoité Íormy života, nejen pío aí cheology, hledajici zde stopy davných vékl:,, a geology, poŽnáVaiici výVoj země, ale i pro bezohledné kořistniky. hledače pokladú. lov. ce íyb i jiných mořských organisrnÚ' pro těž. bu naÍty. diamantú, cenných kovů. pro.Úzné stavbY a podniky a t6ké pro řešeni ožehavých píoblémů.nápiiklad otázkY odpadu' ať oby čejnéhonebo radioaktivniho' Jinými slovy, objeveni bohatého a krásného svéta pod hla dinou nevedlo ani tak k úsili o ieho výzkum a ochíanu. |ako k bezohlednému dÍancovánl.
zneužíVánÍa ničeni.
PNni oblasti, kde se odbývaIy počátky vý zkumů a odkud se do světa roz|étly prvni obdivované podmořské snimky a ÍilmY, bYlo Středomoři' Krutě na to doplatilo' Mista, kde
prvni průkopnici potápénížasli nad množ stvim íyb a ]e|ich kÍotkým chovanlm. jsou dnes poušti. Zahlédnete_li rybu, pak jedině na útěku. obyvalelé rajského cousteauova světa se naučili stíachu z člověka. obezřet-
nost je můžezachránit před harpunami spor tovnich lovců a pytláků, ne však před násled_ ky znečištěni,které isou katastíoÍálni' Průmyslový odpad, městské splašky i spla_ chy hnojiv a pesticidů z poIi zamořuji Vétšinu kdysi čistéhoa bohatého středozemniho moře' Neni ovšem sómo' Před 19 lety byly korálové houštiny u útesu ŠaabRummi nedaleko přístavu Búr v súdánu jevištěm pokusu Kontinentálni práh ll. Místo
8i:icl
.
pŽis V p0dnikU l]J up,.covanl molskych ŽelV VÝsled(:i. Úhlcd.i bnliack nl.a'énaho želviho
Všechny odpadky a splašky jdou samozřej mě přes palubu Tajně se vypoušti i olej -. a to je konec koÍálově nádheíy Rudého moře při súdánském pobřeži s korály a bezobratlými ubývá i ryb _ kolotoč bidy se roztáči. Neien chUdoba ie však přrčrnou ntčenl mořských pokladů' Kolem Bermud decimuie íyby proslulé ',sport Fishing", povolená zá' bava pro ty, kdo si ji mohou zaplatit. Je to paÍadox' Beímudské 7ákony na ochranu moř. ských zdrojů jsou velmi přisné. Běda tomu' kdo vvnese z moře lasturu či ulitu nebo kus korálu' lhned záplati pokutu' Harpuna v zava zadlech se posuzuje stejně přisně jako nedo'
mořské zvffeny
isor ty časy; kdy potápěčská haÍpuna byla 'o málo výkonnějši než obyčeiné předhistořic-
ké kopi. Tyto přistÍoie a dalšívybavení umož-
ňu'i i népřiliš zdatným potápěčům lovit rybY ve vélkém čislě pÍo zábavu. ookonce v ně_ kteÍých siátech se ieště dnes pořádaji závody v lovu ryb harpunou' nesmyslný ''sport"Jediný závodnik ulovi za den často i vice než
volené dÍžení:braně. ochránci při.ody isou nesmlouvavi. ale . . . Ale rybařGni přináší při liš vysoké zisky, p.oto se bohatým ci.incům dovoluie bez potřeby lovit kvanta ryb. kteÍá
l00 kg ryb. aniž se oh|iži na dÍuhovou příslušnost a připadné vyuiiti úlovko. Mořskou ryiřenu ohrožuie mnoho škodli_ vých vlivů - haváÍie tankových lodi. katastíofy přa těžbě nařtY. Žnečišťovánimoře nej_
připominaií rybářskou latinu. A všechna moř-
ská.viřala, ieiichž lov ie přísně zakázán' si můžsletni hosl koupit ve stáncich
s
suvenÝ
ry' obchod ie obchod. co nelzé ulovit ve vlaslnich vodách' to s€ doveze z asiiských zemi' Malediv. tichomořských ostÍovůa iiných mist, kdg ie lov povolen. To už
zdeiši ochíánce piíÍody'at;m nepáli. A iak to vyp6dá jinde? Bohaté BeÍmudy si mohou dovolit lÚxus' Ža něiž ie dosud pova_ žována ochrana přirody' V chudých státech ie tomu iinak. K neiohroženěišim živočichům našich moří patři želvy. Člověk ie lovil ode' dávna. ienomže teprye dns má odpovidaiici možnosti' aby si z|skal dostatečnó množstvi hledané želvoviny a chutného masa' Navic želvy pozbyly mnoha svých útočiší'pobřežnich pláži' kam p|uly tisice ki|omet'ů daleko klást svá vaiičl€. Dn6s na nich stoií hote|y' p.ovozovny všeho druhu, letišté,přistavy, ko_
munikace' Někte.é ostÍůvky rničila nafta,
nebo iiné znečaštěni'ochrana mořských že|v ie problémem' kteď nestroí odkladu' Jenomže v mnohých zemích neni dosud lov moř_ ských želv zakázán. A tak napřiklad v Mexiku se loví ž6lvy v Tichém oceáně i v Mexickém zálivu a zpíacovávaii se na běžícíchpásech - vyváži se želvi maso i vysoce ceněná žel-
Neméně ohroženéjsou koráli' Čeruenou siředomořskou Íohovitku, zdroi oblibených špoÍků,lov téměř vYhubi|. steině isou na tom
lichomořské dÍuhY, lovené všemi zpúsoby i na těch neizapadleišich ostÍúvcich-obchod se točí,a|e koíálů ubývá. Rostou příliš poma_
lu pío potřeby výrobců šperkůa suvenýrů. Navic ie niči znečišlěnimoře' stoupaiici se
vzrůstaiícímobchodem a tuÍistickým ruchom_ Kromě toho lidé ohfožuii korály jéštéiinak' velká korálová baÍiéra u australského pobře' žíodumi.á. PÍoč?PÍotoželidé nadmě.ným lovem pÍo půvabné ulity zdecimovali tritonky, jediné nepřátele nebe.pečné hvězdico Acan' thaster planci' kteíá se přemnožila a niči ko_ rálové t.sY' Ještě vice tÍpílovem okoli ostrovů' kteÍé donédávna byly skutečnými raiskými oázami nerušené přirody. Napřiklad Maledivy, done_ dáVna řídce osidlené a málo navštěvované souostíovi v lndickém oceánu. isou dnes vy_ hledávané nejen turisty. ale i obchodnikY s mořskými živočichy.PÍostým obYvatelům těchto ostrovú zatím moře připadá kou_ zelný cYlindr, z něhož mohou donekoneěna 'ako vytahovat ryby, ulity' lastuíy, koíály. -. Netu' ši, že až zniči koÍálové útesy, ztíali i svou ži_ vbtni 2ákladnu' rybi bohatství. které je hlav_ nim zdrojem jejich potÍavy i nejdůležitějšim předmělem ýývozu. v Male, hlavnim městé souostrovi. dnes obchodníci nabízejí ve vel_ kém lastury, ulity, žíaločizuby, želvíkrunýře' sušené ježikY, želvy i hvězdice a množstvi ji_ ných suvenýrů z moře. A podobně to vypadá i na mnohých ticho' mořských ostrovech. kde se domácim! obyvatelstvu náhle nabiŽi snadný zdÍoi výdělku v podobě úlovkúžádaných mořských živoči_ chů. ovšem nikdo. ani odbornici €kologové.
s plenel;'nl ňé\ésta sPoleaného co nrá jap9lrská piltři oudobY n\Óic7 K ie;Inru úaesU neoddáliíclné d.Ul)U Že ;elioVi'ry ohÍož€.ého
dnes přesné ne.ná vzáiemné vztahy ryířecich dÍuhúv koÍálových mořich_ stači maličko. vyhubeni nebo sníženi počtu jednoho druhu a lavina se dá do pohybu. Rovnováha boha_ tých společenstev tíopických vod ie vratká' Pro obyvatele zapomenutých ostrovú je omluvou ieiich névědomosl a chudoba. Kdo však nemá žádnou omluvu' to isou lovci haÍ_ punou. záiem o spoÍtovni potápěni vyvolal překotný roŽvoi výroby přislušenslvi pro po_ tápěče včetně velmi vý|onných harpun. Kdo i.,
,'r
r ' . !. l,,. po.
\
r;.:., rr, ,i l
/,
.
různěišimi odpadky' ukládání radioaktivních odpadú do hlubin a mnoho dalšich. PÍoti lomu lze néco podniknoui jen na néivyšši úrovni, je potřeba široké mezináíodní spolu_ pÍáce a miliaídových nákladú. Bylo by však chYbou se domnivat, že v|iv tuÍistiky' spoňovního potápěni a obchodu s mořskými zdroii v malém ie z8nedbatelný. Milióny lidi každoročněpřijižděii k moři a hledaii co neiklidněiši, neineíušeněišikout. Js to iejich pÍávo' Jeíomže se nespokoii s uživánim slunce a ňoře iako dávné přirodni národy. chtěii mit své pohodli. rychlé dopravni prostředky' iidla, služby a zábavy' na kleÍé isou zvykli. A chtěii si něco domú přivézt. Ti bohati vzácné koÍály a cenné mušle. ti chudí aspoň kÍunýř kÍaba nebo usušenou hvězdici' Násobeno těmi milióny ie to hezká řádka obyvatel moře. A protože se suvenýry větši_ nou časem zkazi nébo poškodi či ién zapíáše nim ztÍati svou původníkrásu' putÚii na sm€ tiště a jejich maiitelé se sháněii po nových upominkách na prázdniny u moře. l Vy letos pojedete k moři. aspoň nékteří z vás. Uvažuite o tom, o čem ismg psali. l vy múžete přispět svou tÍoškou k ničeni bohat ství moře znečišťovánim pláží i moři a lovenim mořských iivočichů.Anebo můžete b,ýt přikladem iiným a píopagovat myšlenky ochÍanv moře. Je to velice zaootřebi'
Podle zahraničních
mateÍiálů
zpracoval M. Javůrek
Ti z vás, kteři se zaiímají trochu o |e-
teckou historii' možná namitnou. že se Vracíme k dávno ukončené kapitole le-
tecké konstrukce' Patři Však létajícíčlu_ ny opÍavdu jen do historie? V roce 1978 zveřejniI proÍ' Claudius Dornier studii o využiti obřích létajicich člunůk dopravě konteinerů' Jeii uskutečnění by tedy znamenalo novou budoucnost pro létajici čluny. Začněme však přece jen tou historii. Prvni ',vodni" letadla vznikala již před
prvni světovou válkou v různých ze_ mich' Konstruktéry lákala hladká hladina řek a jezer, jakoby stvořená k přistá-
ní' a vybavovali svá letadla
ploVáky.
Prvni létajíci člun, tedy letadlo s čluno' vým trupem' vznikl v roce 1912, kdy americký rtiss přišel plovák vods n iho s trupem.
a.'
Pováleóný britský pokos o tryskový stihaci |étajicí Ólun: saide.s Bo€ A/r se dvéma tíYskoVými motol' Met.opolitán.vickers Belyl
a .r?
horr.dobu na hladiné i oři rozbouřeném důvodů byly létaiici člupouživány k dlouhodobému hlidkováni nad mořem a pro dálkovou mezidopravu. druhé světové války použivaly létaiici čluny všechny bojující mocnosii k dálkovému průzkumu. v boji proti ponorkám a při dopravě vojáků i materiálu. Mnoho britských, amerických a so-
qrlffi' z těchto
Větských pilotů sestřelených nad mo-
řem děkuje za svou záchranu populárni cataline. consolidated PBY 5, vyráběné
v USA, Kanadě, Anglii i v sovětském
svazu' Původni typ byl sovětskými konstruktéÍy upraven podle požadavků so-
Nejlepšílétajícičluny své doby mělo v první světové válce caÍské €usko'
Byly to lét8jici čluny D. P' Grigoroviče, iichž bylo postaveno v Petrohradě několik set. V roce 1916 tam vznikl prototyp třimotorového létaiiciho člunu MK'11 o rozpěti 30m, vyzbÍojený dě_ lem ráže 76 mm' Kdykoli projekt svou odvahou a velikosti předstihl souěasné technické možnosti. končival pokus zpravidla neúspěchem. steiný osud potkal i toto velkoletadlo, které havarovaIo již při svém prvnim letu. V roce l921 postavil italský konstruk' tér Caproni létajícíólun pro sto cestujícich' Letadlo o rozpěti 33 m mělo tři tro_ iice nosných ploch za s'ebou a by|o po_ háněno osmi motory. Rozsypa|o se při prvnim letu na italském jezeře Maggio_ íe. celokovoVý š9desátitunový Dornier s 12 motory vznikl ý roce'1929' Při led-.
nom z propagačnich letů bylo na'jo!o palubě dokonce l70 lidi. Během dálkcj_ vého letu přes Atlantik se ovšem plně
projevily nedostatky
- velkoletadlo bylo přetižené. špatně ovladatelné, doslova se plouži|o nízko nad hladinou' Požár na křidle si vynutil delšípřestávku v Lisabonu. a tak po návratu z re_ kordniho letu skončil letoun postavený
celkem ve třech exemplářich'á'přezdi-
16
vany a" v muzeu, kde byl za války V meziválečném období Velké létající čluny brázdily vzdušná i skutečná moře v barvách LuÍthansY, Pan Americanu' lmperial Airways, Ouantasu. a dokonce
větskóho letectva a pro motory M 87' V letech 1939-1945 se v SSSR vyrobilo několik set kusů těchto létaiicíchčlunů pod označením GST' Prudký vývoj letecké techniky vynucený válkou se nevyhnul ani létaiicim člunům. zjemňovaly se aerodynamické
ve vzduchu čtyři hodiny. V Praze startoval na kolovém podvozku a v sušaku přistáVal na moři' stroj měl zaiimavý osud. Po skončeni své letecké kariéry byl trup přestavěn na motorový člun a don€dáVna, než byl předán do muzea, brázdil vody Vltavy. Létajici čluny při tehdeišim stupni vývoie konstrukce letadel mohly mit vyšši plošnézatiženi než letadla pozemni, protože délka startu nebyla omezena plochou letiště' Tehdy se totiž nepoužíValy klapky a podobná zařizeni zkraeuiici délku startu a přistáni. Da!ší Výhodou létajicich člunůbyla možnost kdykoliv přistát při letech nad mořem. Jejich třup měl podstatně lepší plavebni vlastnosti než plováky' takže vydržel dlou-
Herkules. Šestimotorový letoun s rozpětím křidel 97.6 m měl dopravovat až 70o voiáků s výstÍoii. Let€cky.se Však Hérkulet přiliš neprosadil. Provedl pouze několik krátkých přimých letů nad hladinou, vlastně skoků. a to bylo vše. co dokázal. V padesátých letech se Vý
i Československýth aerolinii, vlastni_ cich lét€jici člun upravený na obojžiVel_ nik. Byl to anglický saro cloud pro dva muže posádky a osm cestujícich, se dvěma motory Armslrong siddeley serval o výkonu 249 kW' Letoun při cestovni rychlosti 185 km hod ' vydržel
tvary letadel. měnila se konstrukce kýlu podle nových hydrodynamických poznatkú' Přes svoji zdánlivou neohrabanost se létajici čluny staly obávanými soUpeři. Japonský Kavaniši Emily z roku 19tl4 dosahoval rychlosti 466 km hod-', a to při rozpěti 38 m a délce 28,l2 m. Letadlo mělo čtyři motory a při startu Vážilo 32 tún. Jeho doprovod stihaěkami byl při tak Velké rychlosti dost tvrdým oříškem. Velmi obávaným byl i anglický Short Sunderland S 25' Při rychlosti 215 km hod_' vydrŽel slidit po německých ponorkách i 20 hodin. V roce 1947 podnitil americký lod'ařský kÍál HoWard Hughes stavbu vůbec největšiho létajíc|hočlunu Hughes Hk-1
OBRAZOVA
;f"#
ď
TECHNOLOGIE STAVBY PTACICH HNIZD vf
HLíNA \
RosTLlNNÁ vLÁKNA A LISTY
./^'
SALANGANA
Málokterý živý tvor vénuje tolik péče' námahy a dovednosti budování svého domova iako pták. Je to pochopitelné, protože celá existence každého ptačiho druhu závisí jedině na schopnosti ope_ řených rodičůpostarat se o zdárný prů běh dlouhého procesu. běh€m kteróho se z choulostivých Vajiček Vylíhne a vychová dalši životaschopnépokoleni' ovšem i jiní tvorove' např plazi' kladoU
a havranů rádi vezmou za vděk i šlechtici mezi ptáky - dravci' Pro nás jsou však nejzajimavějši ty druhy ptáků, které si buduji svá hnizda vlastní silou a svou osobitou metodou. ltěch je mnoho a musime přiznat, že se na světě sotva naide mateÍiál' kteÍého by ptáci nedovedli ke stavbě hnizda vy_ užit. Ani kamení neni pro ptáky materiá
lem přiliš tvrdým a neatráktivnim'
Na_
tacích domouu
Rozmanltost
ňáků. připominajicí tvarem převrácená vědra' Jsou úctyhodnévelká a pevná. ale přece jen se naide mistr. jehož dilo ,,plameňáči 1růny" zcela zastini. Je to malý iihoamerický ptáček' právem nazývaný hrněiřik- Jeho tlustostěnné, z jilu 7budovane hnizdo mnohonásobně přesahuie hmotnost sveho stavitele - váži až 1 kg a je skutečnou ptači pevnosti kopulovitě zaklenUtou, do niž lze vstoupit ien elegantně ivarovanou štěrbinou. Daleko nejoblibenějšim materiálem pro stavbu hnízd však jsou různéčásti rostlin, od tvrdých štěpin a neohebných
silných větvi až po neijemnějši stébla a hebké chmýři nejrůznějšich plodů. Využiti rostlinného materiálU je nejob
sáhlejši kapiiolou v technologii budová ni ptačich hnizd. Ptáci dovedou z rost linného materiálu zbudoval obrovské' několik desitek kilogramů těžkékon' strukce lnapř' čapi hnizdo nebo hnízda Velkých dravců) i drobounké. tenko stěnné, velmi pevné košičky'Upevněné Ve Větvich tak nalehko, že rodiče musi leckdy vajička na dno přilepit, áby ve Větru nevypadla' z rostlinného mateÍiálu isou plovouci hnizda potápek i kachen i důmyslnéstavby rákosniků, dokonale připevněné na křehké slvoly rá kosu, tlustostěnné uzavřené,.konvičky" moudiv|áčků i na houpavých větvich připevněné pozoruhodné tkané stavby snovačů.
Rozmanité tvary hnizd vyplývaji
Vajíčka,ale většinou
o ně
nepečuii
a ponechaii potomstvo, abY se světem protloukalo na svou pést. Na rozdil od nich jsou však ptáci obratlovci s vysokou tě|esnou teplotou' a proto i jejich zárodky potřebuji ke svému Vývoji dale_
ko vyšší.teplotu než třeba vajíčkaželv či ještěrek. staÍosti plaěich rodiěů se však Vypláceji - diky vysoké tělesné teplotě
i péčirodičůse ptači děti mohou
lih_
nout i v drsných polárnich krajích, kam plazi nikdy nedospěli' a využivaji tak Vý_ hod dlouhého dne a nadbYtku potravy v chladných polárnich mořich. A tak jsou ptáci na naši planetě takřka Všudypřítomnía tvoří druhou nejpočetnějši
třídu obratlovců hned po rybách
známe asi 25 000 druhů. ptáků 9000).
(ryb
lntenzivni péčeo potomstvo ie tedy životnim úkolem ptáků' Před většinou druhú proto stoií každoročně (někdy
i dvakrát' třikrát do roka) naléhavý úkol:
vybudovat bezpečné útočištěpro sVá vaiička i pro sebe _ vždyť samičky nebo oba rodiče musí vajíěka zahřívat ve dne v noci po řadu lýdnú. Anebo opatřit přiměřenou náhražku. Způsobů'jak ptáca dovedou Vyřešit tento náročný Úkol' ie mnoho, dá se řici, že kolik ptačich drUhů, tolik samo_
statných řešení _
a všechna Velice l mezi ptáky jsou
účelná a důmyslná' ovšem chytÍáci, kteři se stavbou hnizd nezatěžuii a Velmi obratně vpašuji svá vaiička do hnizd jiných druhů. Přikla' dem typického hnizdniho parazitismu, jak tomu počináni řikáme, ie naše ku' kačka. ovšem druhů, které si pro své potomky opatřuji pěstouny, není mnoho' Daleko vic je takových' kteři využi' vaji opuštěných hnízd jiných druhů a po malých Úpravách - nebo i bez nich _ se v cizim hnizdě usazuji' Vitaným při_ střeším isou například dutiny' které si do kmenú nebo silných větvi vytesávaii datloviti. ale i rozsochatými hnízdy vran
příklad mezi menŠimi druhy tučňáků
isou kaménky, z nichž si buduji svá
hnizda, Vitaným a oceňovaným svatebnim darem' Také mnohé druhy ptáků obývajicich řični břehy, například kulici, se spokoji s důlkem ohraničeným oblázky. mezi nimiž se ieiich pestře
zbarvená Vajička docela ztráceii. opakem těchto ptaěich sparíanů isou vru bozobi, iejichž hnizda jsou bohatě Vy stlána prachovým peřim _ neiluxusnějši hnizdečka tohoto typu maji kajky. Prachové peří ovšem v menši miře vystýlá i hnizda jiných ptaóích druhů. Je
to vlastně druhotné opatřeni, důmyslné využiti odpadu. V době hnizděni ie toliž péřoVá izolace ptaěiho těla nevýhodná, pÍotožebráni pronikáni tepla těla sedi-
z podminek' v nichž ptáci žiii. V chladnych óástech roku nebo v drsných oblastech hnizdici ptáci {třeba naše křivka) maií hnizda důkladná a tlustostěnnó' aby co nejdéle Uchovávala tep' lo a chránila vajíóka před prochladnutím' Naproti tomu hnizda mnohých tro_ pických ptákŮ isou tenkosténná, téměř siťovaná, aby se uvnitř nedržela vlhkost
a dusné vedro. Tady maji ptači rodiče spiše starost' jak ochÍánit potomkY před hady' kteři rádi pleni ptači hnizdá'
Proto maii hnizda snovačů dlouhé
vstupni chodby obrácené k zemi' takže pouze létajícitvor můžeproniknout až do Íozšiřené hnízdní komůÍky. Jedním z nejdokonale.jšich mistrů vy_ uživajícich rostlinného materiálu je krej-
na
čiřik. přibuzný našich pěnic, který obý_ Vá teplé oblasti Asie, jižni Evropy a severni Afriku' své hnizdo stavi v pouzdře doslova sešitémz listů nitkami vyrobe-
Mnozi ptáci udivuii svými výkony při
EXisluii však i ptáci zcela nezávisli na dodávce mateíiálu' kteři si stavějí hnizda z vlastnich zdrojů. Jsou to přibuzni
cího ptáka k vajíčkům,a proto se
hrudi a břiše hnizdicich ptáků objevuií lysinky' tzv' hnizdni nažiny, kde peři vy-
pelich alo.
stavbě hnizd každého pozorovatele. Napřiklad druhy' které si vyhrabávaji
hnízda v kolmých stěnách - břehule, ledňáčci, v|hy aj' _ vykonaii v krátké době obdivuhodné dílo. pro něž zdánlivě vůbec neisou vybaveni. Ještě daleko Větši práci však ve prospěch svého potomstva odvádi sameček tabona, kteÍý svá vejce zahrabe do hromady písku,
zeminy nebo rostlinného materiálU'
v niž pak neustálým
přihrabávánim a odhrabáVánim udÍžuie stálou teplotu, neivýhodněiší pro vývoj citlivých zárod-
ků ve vejcich. odměnou za tuto dlou' hou a namáhavou práci je samečkovi tabona naprostá bezstaÍostnost o dalši osud potomků _ mladí taboni iako je diné ptaěi děti dovedou hned po vylihnuti létat' a tak se bez rodičovsképéče obejdou. Půda' iil, soudržná zemina slouži však ptákům i k modelováni masivních hnizd. Patrně nejznámějši isou hnizda plame-
nými z rostlinných vláken a pavučin'
našich rorýsú, salangany. Tito nenápad_ ni ptáci vytvářeji mělká miskovitá hnizda na stěnách jeskyni z výměšků svých slinných žláz. Jihoasijské národy pova_ žuji tato.,vlaštovči" hnizda za bájeónou pochoutku. Výměšky slinných žláz však
k lepeni hnizd využivajíi iiní ptáci, nez přibuzenstva rorýsů Jjako třeba klecho, jehož z kůry slepené hnizdečko s vlepeným vajičkem je hotovým umě_ leckým dílem}, ale i vlaštovky, jiřičky, kolibřici a ěetné jiné druhy. Leckdy užiVaií ptáci technologie velmi kombinova-
jen
né a nezřidka se zaměřují i na materiály
netradiěni' napřiklad na pohozené
_
cáry papiru' kousky pÍováza celou řadu iiných podivných věcí. lnu, i tech_ nologie stavby ptačíchhnízd se modernizuje.
odpadky
ků. tkanice. kousky plastiku
o
HELENA KHoLoVÁ
{ L m
{
ct,
-m, P!
!x ď>
ř! 9ň
St
-o
L m
-{ 3t
aŤ
fx
;>
o s
š ó H &
E-.jť;
as
F iáÝ
6t
-mL U1. F-{ Qm,
:t! Ďx a> gt q>
@
s
ó@
aO
L m
o'
{ tt qx 6> Bo ďn
t-
a
F Gs ó
E5 ;! I.o ěz
at,
x
=.
L m
a{
rň, B.! PA 6>
t-
L m
@
š
až.
-{
-t PX
m(
9> om
9s ;> !-
as š ó
P' a> -! 0 o
řš ď> -{
at,
x
r
-{ m
(rr,
{
=m, ě!
6>
6<
éo P(' řo 'u@
@
L m
s
š ó
T
T t-.
{
a
bt iix 3> 9tn řQ rch _ň!
@
š
ó
Y
É'
'u F
,@
U a
lffi:*fi*rcuffi Y É
'u F ,o
U
1
ffi
gliilliigliiigiii$iiiiiiiiiiiiř iifi
áii;Ě:i,i'I5iffiiřiiitšĚ;i
iiiii*li*iiílllll ll
;
lr ru F
,an
u
-
ill*liillriiiiiiirillilil i
iiiillltrl*llili* iil*l*it
É.
'u F 4' u a
illi
tilii*;iiiiiii liiriiiiii
iiills$llitliiiliitliirtsiil
Hlásenická turz Tvrz stávala na ostrohu nad řekou
Nežárkou. Proto ze strany, kde je ohrazeni (dil 11), ie i strmý spád k řece. od vstupni brány je spád mÍrnějšía vyrovnává se do vodorovného terénu na rohu ohrazeni (dil 30' 3í}. Rovina pak pokra_ čuje podél hradeb (3l, 34, 35) až ke str
mému srázu na nároži dílů35 a 11. Všem' kteří si budou chtit terén Upravit tak, aby odpavídal historické skuteč_
nosti, dopoíučuieme. aby si přečetli návod z c' 13. roó' 24, kde isme u Vystřihovánky vodni tvrze psali o tom, jak vyro-
bit terén. l když umistěni obou staveb neni totožné,způsob, jak terén vyrobit. lze uplatnit i při našínové vystřihován-
ce.
Jako vždy začnete připravnými pracemi. Ze zápalek si nařežete sloupky
a nabarvíte ie na hnědo - čtyřikrát dil 6 o délce 14 mm a dvakrát dil 28 o délce 12 mm. Délku můžete odměřit přímo ve
Vystřihovánce' i nabarveny.
kde jsou
nakresleny
ohyb papíru, pokud iei nařezáváme
shora, má lomovou čáru zakreslenou plně a mimo kÍesbu dilu vyznačenou černou šipkou, .ieiiž špičkasměřu.|e na lom.
ohyb papíru' který
nařezáváme
z rubu vystřihovánky. |e vyznačen čerchovanou čarou (_._.-). obrysý ploch' na které se přilepuji dalšídily,
jsou vymezeny čárkovanou čarou. Výřezy ploch z dilů jsou vyznačeny červenou uhlopřičkou a prořezy červenou čarou. A teď už do práce- Do dilu 1 přilepite
na vyznačená mista čtyři sloupky (6). zkompletuiete iei a oblepite vnějši stra_ nou (2). Dbejte na to, aby střilny a otvory na sebe správně dosedaly. U dilů 3 a 4 zkompletu.ite vrata, dily slepte k sobě a nalepte zespodu na díl 1. PozoÍ. nezaměňte strany, osazení proveďte podle návodné kresby. K dílu 2 a 1 pak připoiÍte stěny domku branného (7} a z dilů 8 a 9 sestavite ieho střechu, kterou na objekl opatrně osadite.
K
do-
končeni vstupu do prostoru lvrze zbývá už jen osadit na ochoz a ke střeše domku střechu (5). Připoiite ji na díly 1. 2 a 8. Hotový celek lehce zatižite a necháte proschnout. Vyrobíte násyp před VstUpem do věže (12, 13) a zkompletuiete ohrazeni na strmém svahu (11)'
Tři dokončenécelky _ bránu s domkem, násyp a ohrazení - nyní osadite na terén a vzáiemně propo|ite. Začnete bránou, kterou při|epite k terénu (10) a k hradbě (11}, a současně připojite k terénu i hradbu. Do výřezu v terénu 10 nasunete násyp a přilepite |ak k terénu, tak k hradbě 1 l ' Dbejte na lo, aby hradba byla skutečně kolmá! ověřUite trojúhelnikem už při lepeni' samostatně zpracuite dalši části hra_ deb (30, 31), zkompletujte ie, napojte na sebe a pak připojte k domku branného (na dil 7) a k terénu (t0). Rohy za_ fixuite terénnimi spoikami (32, 33).
obytnou véžtvízezaónete stavět odshora. sestavíte pět vikýřů (20), komin (21) a zalepite vše do výřezů Ve střeše (19), kterou uzavřete a pod lehkou zátěŽi necháte proschnout' sestavíte bránu (l5), zalepite do těla věže ('l4), věž uza vřete a nasadíte na ni zkompletovaný Vyrobíte arkýř ('l7} a zaleochoz (18}. pite do těla- věže. Na ochoz už můžete napoiit hotovou střechu. Věž necháte pod lehkou zátěži proschnout. a
sestavíte střechu óeledníku
jeho Vstup
(23}.
Í24l
Vstup vlepíte do dom-
ku (22| a na něj osadíte střechu
(24)-
Nasucho si ověříte sestaveni věže a domku tak, Že je umistite do terénu
a zkusíte nasunout chlopně střechy do věže. Pokud bude vše v pořádku, přile_ pite domek k věži a celek k terénu (l0). obi€vite-li malé nepřesnosti, musíte
ieště před slepenim opatrně Vyhnout
strany domku do VéŽe tak, aby k sobě dosedaly a mohly se osadit na terén. Následuje zpracováni studně. Vytva řuiete a spojíte jeii Vnitřek (25) a zalepíte do něi dno (26). Zhotovite vnějši obvod studně a osadite do néi Vnitřek studně. Na vyznačená mista připojíte dva s|oupky (28) a necháte dobře pro' schnout (pozor, aby byly sloupky svislé).
Zkompletuiete střechu (29) a osadÍte na sloupky. Po proschnutÍ celou studnu nasunete do terénu a přilepite.
sestavite posledni dvě části hradeb. nejdříve díl 34, který napojíte na hradbu
{31)
i na ieií teÍén'pak připoiite
hradby (l1 a 34} a k terénu (t0) i dil
na
35-
Vnějšírohy opét zafixujete teÍénnimi spoikami (36,37).
Nakonec zhotovíte vlajku (38}' a to tak, že ii v mistě čeruenéhopruhu přilepíte na špendlik, oba konce spo|ite, špendlik nasunete do VÍcholu střechy a zakápnete zvenku i zevnitř lepidlem.
Tvrz je postavena. Doporučuieme stavbu nalepit na přiříznutou překližku nebo sololit _ velikost a tvar ponechá_
Váme vaši fantazii.
Budete-li ieště budovat terén. postu_
pujte podle pokynů v úvodu.
A ještě radu závěrem. osadte za če' ledník stíom - víte přece' že v téchto mistech roste starý tis. Můžetesi je| bud'vyrobit sami, anebo koupit v pro-
deině s doplňky ke kolejišti. Věříme, že se Vám stavba povedla a že si u ni ještě '|ednou přečtete s chutÍ seriál, který se vám tak líbil. Na shledanou u dalších vystřihovánek se těši Richard Vyškovský
I
io '
I
io I
1' Rozlišovacíznaky plzáků: 1. zaokrouhlený konec těla' 2. hřbel bez kýlu' 3. dlouhé a hrubé vrásky na pokožce' 4. dýchací otvor v přední polovině štítu'5. štítzaokrouh_ lený, hlava volná.
2. Rozlišovací znaky slimáků: 1. zašpióatělý konec téla' 2. vÝŘznÝ ký| na hřbetě. 3. jemné a ploché,vrásky na pokožce' 4. dýchací otvor v zadnÍ polovině štítu, 5. štít
Vpředu kápovitě přesahuie hlavu.
KLič x URčeruÍrunŠtcHsl-lrvlÁrŮ l _
Tělo poměrně kÍátké, se zaobleným koncem' bez
-
' čeleď plzákovití @rioníJaeí Tělo štihlé,dlouhé, konec špičatý,hřbetni kýl aspoň
hřbetniho kýlu, dýchaci otvor v přední polovině pláště
zčásti vytvořen, dýchací otvor v zadní polovině štitu
l1l
2
Velký.
12
četeď slimákovlti (l-imaciaae] až 15 cm dlouhý druh, sytě zbarvený. beze
skvrn, kůže velmi hrubě zvrásněná plzák lesní (Arion
rufus empiricorum) _ Menši druhy, neivýše 7,5 cm dlouhé. pokožka iemně ' zvrásněná, óasté skvrny nebo pruhy . . . . . 3 3 (2) Spodni óást nohy žlutá .. . '. ' ' . . 4 _ Spodníčástnohybílá..... '...' 5 4 (3) Malý druh' 3-4 cm dlouhý, hnědošedý s černýnl pru'
hem na bocich, směrem dolů rozplývavým
_ 5
(3)
_ (5)
6
7 (t)
I
(7)
9 (7) 10 (9)
plzák zahradní (Arion horten5is) Drobný' velmi štihlý vzácný slimák, červenavý s hně_ dočervenými podélnými pruhy na bocich. noha oran-
žově vroubená' na štitě kíesba tvaru lyry {délka 2 cm) plzák Vejdovského (Arion vejdovskýi} Malý, 3-4 cm dlouhý, světle nebo tmavě šedý s tma_ vými pruhy na štitě a s výrazným bočnim pruhem plzák žíhaný(AÍion circumscřiptus)
Větši druhy,nejméně5cmdlouhé.
.....'
6
Větši,6_7 cm dlouhý, světle rezavý až ěervenohnědý,
na štitě i na bocích tmavohnědé pruhy plzák hnědý (Arion subíuscus) Podobný zbarvenim a velikosti, ale iednobarevný, bez
'l1 (10} Druhy 30_60 cnr t]louhé, hlen viceméně mléčnězaka_ lenÝ.
Hoinédruhy hladká ..
.:....-...12
16 (l5) Štitjednobarevný.
chodidlo uprostřed světlé, po stra_
_
tmavými skvrnami, na štitě neisou tmaVé pruhy plžice štíhlá (Milax gracilis} Menši druhy. délka nepřesahuje 6 cm . . . ' . . . ' . . ' . 10
Většidruhy,délka6-15cm ............ Zbarveni nenápadné'šedé,hnědéaŽčerné.'.. '.. Zbarveni žluté,
'... '
13
5_6cm, vrásky hrubé. kýl velmi ostrý' na šedožlutémpodkladu tmavé siťováni' Hlen bílý slimóček síťkovaný (Deroceras reticulatum) _ Délka nejvýše 5 cm, světle hnědý, iednobarevný. ien zřídka hnědě skvrnitý, kýl tupý, hlen pouze zakalený slimáček polní (Derocersa agreste' t3 (11)Šedohnědý až č,erný, štit dosahuje do jednó třetiny těla. PodkoÍni druh. Karpaty slimáček huculský (Deloceras huculorum) Skoro ěerný, štit sahá až do poloviny těla, hojný druh slimáček hladký (Deroceras laeve) 14 (9) Neivýše 7,5 cm dlouhý, měkký, kůževelmi jemně vrásčitá. šedohnědý' tmavé skvrny tvoři pruhy podkornatka žíhaná (Lehmannia marginata) _ Druhy větši než 8 cm' tělo tuhé. kůževrásčitá . . . . . 15 l5 (14) vysoký hřbetni kýl, tělo jednobarevné, zvrásnění kůže s ostÍými hranami' koncentrické vrásky na štitě vychá. Žeií ze středu' Modrý s kovovým leskem modranka karpatská (Bielzia coerulans) _ Hřbetní kýl nizký a světleiši než hřbet, střed koncent_ rických vrásek v zadni óásti štitu' nesouměrně položený, skulptura kůže bez ostrých hran. Skvrnité druhy 12 (11) Dólka
pruhů plzák nahnědlý (Arion brunneus) Hřbetní kýl dokonale Vytvořen, štit zrnitý, hlen hustý, vazký.Teplomilnédruhy. ......8 Hřb€tni kýl nesahá až k zadnimu okraji štítu, štit zvřásněný,hlenřídký..' ............ 9 l7
Statný druh, dlouhý 8-10cm. na šedorůžovémpod_ kladě drobné černéskvrny v řadách, na štitě tmavé postranní pruhy plžice vroubená (Milax maÍginatus} Menši druh, nejvýše 7 cm dlouhý, hnědý s většimi
Drobné, nejvýše 3 cm d|ouhé druhy. hlen čirý. Kůže
16
nách tmaVé pruhy, šedožlutý, černě skvrnitý slimák šedočerný(Limax cinereoniger)
Štitskvrnitý, spodní strana nohý(chodidlo)
jednobarevné.
'...'..
17
(16}Menši druh (8_10 cm), základni zbarvení víceméně žluté,tmaVé skvrny nepravidelné, hlon žlutý slimák pestrý (Limax Ílavus) Velký druh (12_16 cml, bilý až světle šedý' skvrny v podélných řadách' hlen čini slimák největší (Limax maximus)
Klíčuvádime iako doplněk k ólánku v tomto čisle na straně 24-25.
14 1't
o]anžové nebo nazelenalé, hlen žlutý, délka 3,5-6 cm slimák žlutý (Malacolimax tenellusl
-kh-
Kresby V. Motyčka
LI noqou otP'(illdBl zsq) ?u?nr ]íeqlr gš nlQqpod &s!''l '3. o'
nuqhp I nlzglq nlQNlzol nll9Qod ^tu Á9q os ^!ÍBllqs 'eu -lgNl op euzelq po ere t r.lc9p _!d q54ue^9|8qpo eu pu9Ú!oŽ
As!l 9IÚleor 9uld'?upgegq
^!p'Á)uoppo -opo^ 9u 9pBd
op glotdel 9l9un lld oqeu launF eu pnq as l8n9 B t6doF zoq '9uQnl !Índ!}FPo gs (,(loq!} !q6uol8^X'nudls ?B nut9Dl ^ B
'Qu^[ep6a It?ouw* u,!o!l
9{qe]'
9u^oJ
^'qca|ř9^Bu
'{rA
q3^A$oQ eu ! ouepíeu
oFe'
^uIEoJ qcJ?qF
]!>|olod
eU t qcgdol!]d ué|ol ^ /qc9p4d qc4ulo rlc4Jlo@ Bu
4uÍoq @!|o^ 9l B (eesBJe}tv) !uA!^qr!upz-e^r{ tultau lzeu
npoJ oq9^s W€cdmsgz
uÁu
-!poÍ aÍ qnJp 4u|g^e|d 4(|Beý^
s 9u -edBt$odou'?ls!?'qa4upe^gzou '9uQls!9ouzou
A.!ua!B^l'l qceplu Bu ÁFoJ opJd eÚgJjq^A'!uoíl9l !u _óle{66p lu4uzn] oqoq !?oqoJp qc4ue^ol-s!?ou2 l.peFlu eu o! -od
-sa?olsor lsnq auqrcu o?oloJd 'elslu gqlo^ lsourozod nou -peuz tB^ou9 aulsnq ru9qs ud'podB DÍe? op 'ld9u'u96 -ojp u4u!Í { epBs']d o'|pÍ tlnoF
leg B'pods BprolElle
óh#řsw'odr'* lřlqf4:siEHti-ffiť
*.n rf,t@,
nd^l
Á)lr9l guulQD otnqesqoeu eZol _oJd'ÁBoJp gu_oeuz4h !zéu uled -6U esu!!esus eelllluotod BqEH
e6o]o'quBJqceqeu
-'@.Etdq rffi - u.Uq
|snH VNHaOn
Í6oJp B^lsl^ 'nq.npz^ u!u9p
o oq olord '9)tsJ4uo!d lzou llled'qceroqt
'Úr 1..8 {F - u.&'ueq
_no]d u4u|ls oŠq@ts!U qc{u 'ulls eu llqns P uc 0 I ?B I 9Ulrs Q^}sJ^ e^ nlsl| €u l]]}soJdzoJ €ugJlu !l o]oJd 'o/qop 6uqcs
lsnq euqcoí\|'}luajlspo oulnu oÍ gJéD!'B|6^e|d qc4ulÍ Á$ll nou -qsop oP glel 9s oFec '^po|d ^6orp s aleqpo B Ásl|
guozol9od^}9^i á glpB^od ]Áuo{ol s
q^pol llspq suguloz 'lseulld ,anop9;au Áuqcg!^ jupllspo os uJuo*ns Psld
qlfor'9^eq9@
_eu }sop e|B eÍ ?o5'luQnr
]e]tqs
oqou Úo?ou le^92o]n 9lEl os 9?ntA '^q^po| tcrÍnug]o| po }eu
lcnola^l ou9^plgspo a&ou 'ncbs lJouod * prJqs as ad?l úq lsnu -ÍaN'nualol zoq eul|lsoj Jcnot
sl -eq 9ls. ol
e 'eqdJs op eul9Ni po93 gJJqS?nurzpod op Bul? l
po ep^' 'npnd !Qqt^ eÍnp4^^ 'ÁsoJod g|sl^nos !Jo4 ole?9 apl'l|39qcotd qc^tFndz ?u !
r.t.olg?ou Bu 'qcau!^rsed 'qca{ -nol 'qsro^p Bu 'rJ)|9luq^r ual -o{'qcls^9u su quloq aFor lsnq suq@hl'9^![oupol o] B'qc9q -^pol eu Blslr lqeE! z qcpidols qc4qno|p su ou]]d !ÍeF!r^^ )'!|r!Nl qc4rnt?optz qoA ^re 1o^ B qÁpo| qc,c!Ínuolol q.4^ _!zB|d'ueÍeqo a^Ue^o)qnoz 9s olsll r4c^uolodzoqcll 9ue^oLl -401d 6lpod augu2od oupeus lsnq nuqcou !u!u lzau olsglé
at 'o!sv !!poqoó^ol.l!Í z ue?oi^ez
@9u l |Áq s|B 'Áu!B6o] !c9Úop ggeu lzau !!)ede! e? 'o$old 'u€4jszoJ !u|€^ s9u n aÍ '?U -qopod . o|l!uqcal'.liou lsnq 'otp4u Jsnq 4ued Qrcp!l ',qnJp 4^!z8|d
oual
^u|e^6|d ^|eruú^
'qlEs-!]ÚóFdq _|^'-lfu.í -lry q|ff.q -''t.Ua'uqŤ-'lqqllilffi
'glnE gle^| Bu!Íl?^ ?qclu 'tlqnjp 9z Qu9uÍeu s9u
9u
!pg|€9
.
z n qc4]!^o?!J
(e€ocEsoB}
^^píl
a
oP !c!]lBd 'euqcou poB
'Wouos 9ual4Úqm 9^!|loupoí
oqsu tuoq! glF lpo lltBdeu ^B -orp oo 'nl!qq'^6p 4rql qcj![Q^
'!cp0l9 oqou !z Áuepedeu uq Jusou As!] )ái9rÁ^ qoodA qc^Jaq?u Ud oqsu npel^ u9^ -@i9q lld't!? qsr?ugz lld uBp -euqo I 9^!an os soup | 'e$JW
ole'qc4uqopod po
ós!|
qnJ
luNJ'6ere|.lel unllol B oeigl -Jel solJ p^&eu os B6oJo nou -pQutl {Pu!í'n|euod l!9n9 * JUsoN 'l-e]p Pu tÍB{g|^Bu 9s oq -ou D|s]| pu !ÍpU^oJ P]!^oqcelF es Ás!] '3o 0' op otdo| 9l9Ún
e^ u!9^apold os ?^!an 'Ar9t
založte sa heřbář léčivýGh rostlin
'^u!^o|sJ]l')íel
]9|ép E
-91
qcA$ozlls ^uluodes J$touw 9ll0^
'u!lnu! oÍnqsqo |Qqpod'n]?qg
d -s$Pfllffid mfuu *hi..Ž6 nlffi otdnd F &hď. oEÉnY
.l. i.iiá * l. |vňllan .rub Ml íým . lodpóv&nýfr ffiň, 3.ami do@ 'rďd. '@fui * úm žd.ei ú.il Íiroho|lÉho.lď
táéiÉrďry
is
Ři, h.É do*d
v6lté dÓ*on'ló
pňdni bM'
n.wúivám..
!d6. l!k&ň ! ldó .o&u d@b drutd, i.FÉ účifur Ý nfuhfu Na
n*i.h
nahEdi dr.hó fuaž.nó lély. hďé mú_ žom. i ňy dom. rylft pň bMm on* ňoqěni. .nÉ byóom voLli l*.ió' &ňohli l&vó @il_ *m k tomq. &bň llňy óÍff 5 s'fo4 J. mBiň. t.l6 &bfu á&' NU . !d6 k bmu mó 3loÚ. náa žn ffi. zdlň &hujo @'o dfuh' @ rďfoú . EžÉ&frpna. NŘ.n.óu[ i.m. e di druhy ó.óró"
Jak doplnit Herbář léčivýGh ]ostlin
w {ávně ň.$l.ónó' u.u$É
il,
měli
vpr6ve_
' i.kýd
*n-
mnohém dólé. samozfo|mě ž€ Ém pod6čl b, E jé rdo výiětěno abF_ to dotázáll .oŽEň*' ryřód *brd dotyčnou léěivku. AÉk
d'-
a
!sšŘ
z
élo6ng' polyetylénu nob l9€lŘl
énu b!& mft v6 hgňář. kó/Ž h doplnfro Wliw.ňou ub.kou dúlditýoh urbváGích Žnarú při dÉnéMliny . Přidáté do d&Ú loko Ý&$
Mili funářl, dlky čoské *ft.i sPoři blíě dodáv&€ do ruky páruéku. v nlŽ nailfu n.idúlážfrqšíúdáie heÍémú' o trh lói$výó dlináá, že #& pidoŽ. ltou běžd do_
íál. po d€
ÚráŽt! bálful d@Y. v ňákupna dad''bÉ váň rlíě padi. p.oÚdi don6énď d.€u . uFetní vó. n. doídty' e n. ús' tolik užfrtv &v.de z jéii.h rád
tošk comě nasblEné a u$&nó d.qY. vš.l vám na to ňášl výtařnl ci neh.li na řubu b'dá dránky podupnó. mibu &.ádné . nsmohou wou idová' funé mído. Tak získfu koŇrolu, ýám být n&pďÉ tosí. NáH'Í * vám i.k @, jak ds iíé Qřlvdg *ínli tq Ú j6 tÍéFmoci n&mu nádnímu horyo_ b. . 4Eevdi b ták' l't s pdia. dÓwl i .ú b'l&. Múžd€ Éak uložbll ci ns hófuňlq Po3louží i.ko koeoh i*ó ně@ Éh. Nď. přlnčká vám vám v přffiÍch M jenom málí'nýá fug .Í6bo Eo ltrř_ mmá dilžfr jdfurázď. má Ý& prevází mel mldarh !Ň'čóň' v tomto É6' 'l.
ofu d $ puíífré & s{řóni'
qs
AldeJ pnlod 'uadF lE)i€
l 96
vlán}fi l. do !ďr. ndru dffi, úy lwly mbyry pmB vdlb pffi! by rcvnffií čdď FWí 'udly á mohly by PbDffi fuffidlnyÉrui*hbrl doFvím9 do .bary. pl@E ň l@ódrery Ptrlwhňáfru|ď6í aá6|í lódÝý úěn.k n.b i. ilF' d.lÍ akÚdd í& plí'ně'
Jak sbírat a sušit lóěivó rostliny?
gtm,
mi ť ro*l! žd&k do lďb..Ň ň' h.é $ q nál &rd Ót!jl' K &mu vam b& lďř dď'Í? re& Gh k Eúváni htad.ných fuňÚ' v& dbóoútdo Ň| ffifuňdďod i ýrÉil 2lukídl. R tomu vóm Fb!žl vohá máň&' É tfuu j bo. e. mei uÉnit v.o..k pftdlsé dÍo'
JsÍ9upoq^Ígu oÍ opJd'nz!|s
-qo Aos,{^ ojd ?uu]lqo !Ú|e^ as ]9ns 'ou]ÚBrlspo 9u?qepop
ud ?!Í gueínqeJFpo eÍ op]d
ch7.rY píndY _ . druhY Fdd jdc ýd. Ťy pď .i6 r ídúd;ňátsim dÉ
s
^qpeHss ÁNBq o|pod oíns!|zoJ
ÁU||np B qcjcBqc4p ls@ qcJu -Joq qcJclo+u! ltd 'llQot lpJd Qd _nj!s oqou B^elgu B Bíe9 9uroj
- (BulrsuB elllluslod) lsnH vNHSOtr{
qcAlo
Fdntqc qcA!^q?!q qc4lBuFtd e etpod gqnrp'n/oqn
^lepgllud ás Ás!| 'n|9qpod leu!?! -gzlpJd ole og@o !^]Eelgl 9 ^^!ll9u 'op!']'Á8u9z lUnB B !u9^9|9s'| e?o}oJd'lutsÍ! 'po eÍnlpeusn
{u?lgu
ntQqpod
aÍn$l|Po 9u9odzáq nl6ll Aeutsld 'oF!l nqnr Eu Jols
-ord qc4u9?unqlzou
oulld
?u@!u* eu
tsnq
t€qoJ
mÚ-
Jm€ * lďolmoEt v nábPna n. P. Lóčbó dlný zd' i. o dq!. b rcu ďéms #řú úlom. &Ji, Ft
A JAK
ROSUNY LISUEMET
pďmq iak rdinu .o'} ď Fdobých' fuřó d@U néF.lMvir. Potom 3l whl#nemá vhdnó mifu' kdo hléd'ná lsvk b*€ Ýé ýffim množŇí. Ňm. m tq aby diny í.byly ilďšěil,
cbměll d rylkovd pfu|uamu b éfoku, Pňpřlvlm. d dlný wý Fpíi mb i.frnou loFnb' v neibr_ šln pfiFda novlrcvý FpíÍ ŇřÍ
a 6Ú&, vlh}ó ďiny $ snadno apatr' sMm. & kďífu. do k{' #. (lffwáb). do l+.nkďó kr'd6 6.b do sfťovty' pkud id6 o v&Í ěďi ro4lan. Ni}dy ndfuá. mo rcdllnY fu efok . n.p.dÉrého n&řiálv' n'př. igdilu' ó skí€nIG, pb*ikowých k6b|c apd' Na.bÍl.né řoíliny nakdy n.mďbmg
&s*. fué ie možno pně duď ÍbniÉml.ffim€, *Y s rdliny nópakdllL nrymďhly a nwG
i. n.n*háváft na hremadffi. J6k sšňé? K'žě ro$lina s $s
z w# lépkY zÍÉlmo dcifu ' RoďlinY pom ma.ně po * plď.'
s ffi
znómo
. noď.&Jgma. po don.*nidomů
tmhu ilnak, Y návdu |g to uve&_ no' v ráeď i. v&k noivýhdnĚiši opď'E 3i n. sbnl rcslln lisky buď dfuěÉ ňob kovovó' N6isuJi. rozuádámo
Miny
na
ósý FPí''
položoný na prodyhé pdloŽe. a iiú €ló éstl .dlin múžemo usue aÉbné n! šňúřo héb tyd.
ilď
Roslil kďórbí.ámcpro lisvfii. ihnd
haný n. přlměfoně vdká dilY'
nY.
zap.&nó, Fško'oné hmylcm m" b chorcbmi' sýámo ÉdY poulo
v|o'Ímo me.i liÉtY okovfu d&fo $iíciho Fpiru. n5ilóp6 do Mdýó
}reúllY. už venh ie přlbužně 3rov' nám. do fuaru, v l.kam i€ ch@mo
rylbv.t. Po pfrďdu &mú i6 zn} neipu W FohHnfro pbd pre$hló znovu uremám€ 'iž a úžam6 do li.u. N.máfrě[ lk, uožíms lisiy 3 řoďl|n.mi Pre lbÉní do do*l
chóm v lt{ někork dní Podlé téplo. ty prcliřodl tYpu msts.iálu. vyll ' Pal úzkými EouŽky $wnó Ídliny leFnky upímo ne adf,i ý'nÚ hoóářovóho llfu ne na arch & t*Ó psptru' kd€ Ňň mushé napst imáno rcďiÍý lok.lfu, odlud pocházl i dfrm, kdy i6m. ji sbÍrali.
Přltohu připíavila ÍedBkce &$pjsu ABc v6 spolupráci s Českou státní spořL telnou. Tsxt Mjlos|av Javůrek, kresby Já.oslóv Drahokoupil. zdena Kocourko_ vá a Edit. Plicková- NePÍod€jné. VYtiskly Moravské tiskařsl€ závody n. p. olomouc
3í
'l
'qcgFJU t|c^ulnpa P qc^Úulls
eu os )gns'Áuo]ol
ocuo'|op
oqau ÁŠo!}99? 9|9Pu^otPz
^| -élsopou Á6o]p op es Áqe'o} eu
lgqp ss lsnu E oad6 9^9z6les 0s leN ?u9u lteld as noroDl Pz lEu olel lB^oznsod Pudn) -4^ épnq lueldoF !u^qno|p s '!9)eqíeu o9 9|^q at ^l?^) -do$ !ul9N| Áqe 'lp] nolnJ Jíňd
-lllpo oqou !uel;lu lreqlls as A?^) 'nledlzor nll??od eu leu lsnolo l 9lec oqeu Ju^glq
zoq lNsuolQ^rt pnq ^so 01 e '!l9z op eutue? po es grJqs .qcjza^s q34uun|s4^ l qcÁl!?s!d e qcau|l -Áu 'q5ojoq! 'qc!2au eu 'q99U
.61!ř*-oa lrc l?Tlyn
.uÉ ,udnvt^ '*u.ilQ _ qq
-!{sed'qcalnl eu 'qcgJoq
psot lcluerq od ?s ulau po.op^
t9u9l alsou -at9p ! lse?od oq9upoq^ tz /euÍJl gcuol op eudsc po 4a^''óu6;no|po]d -n9n
'4leuldol leÍol|4 Mo.uol e e ?lz'l nF!| l)|ÍoJ'o
greQld9
'JUQ!^OIOd
l9]9J'|
lse Ol P '^OJlpZ zgu qc4^s Dr9q q.4^oí
!loq9
_el|o ÁUnJo) 9u eŽ,U!}
!9||
qcju
-tBlso po os 4u.eqo )i@^jlqou 'rlqnrp qc4uqopod Qu?euz ual la9ue^p lsP !ua2t qe9
--e2^Bu
-Pu Pu 9u npoJ op /(oe}!sodUo3) 9lgÁioulols ^lau,eolllqcv qc^uee a^!lP'(aeeceJelsv)
qc4ll^oclupzg^q !pa|éil p|!|é^ Bul|Áq 9|eN|^^ olga
op,lled
- (unilolotllu solllqtv) 4N3:lgo x]a'ť83{
4ule^qo lqlrger
i s řapíky od čeruna do
srpna anébo celá kvotoucÍ nať v dubnU a květnu. J6dňotlivé listy se otrhávaií ručně nebo sřpém. nať se odřézáVá nožem nebo špičkou srpu. J€ště na místě je třeba odstranit z drogy zbytky lodyh, odkvetlé květy nebo spadané listÍ, keré V jařních měsících porosty plicníků z čás-
ti
překrývá. Ligty plicníku se sňadno pomaěkaiÍ a zapaří.
proto je Ódnášíňe do sušárny
co neirychleii. sušís6 na stin-
ném a vzdušném místév nepříliš silné vrsfuě na lískách. Aby listy neuléhaly a nezapařily sé, doporučuje se je pomačkat. načéchreta občás obraet. }Jaťso
vÍs&é a opatrně se obracÍ. Jako Všechny břutnákovité obsahuie I plicník lékařshi mnoho
Žal*lá
křemiěité,
ník dostal své jméno
'noNJ^
no^o{so^
nosÍ
^J^Jlod e*o}oJd'nl?J9o{ op JÍep9||n e
eueln] Eu9qo
JÍe^9qJú^ os Á'il-e|d ]uunJo) 'Jsg?od oq?qcns ez ez uoÍ o|e '^q|@ eu oq6u ^sol 'elq|A ez le]]qs es lusgN'D}9ól
qc4tploldou'r{er+nuleol
HEŘMÁNEK PnAl/Ý
(MatfiÉria chamilla)
;
rumaněék Bř€vý
neieň
bo Folia Pulmonaria6 sloužíjako přísda do prsních čajů
a různých sirupú proti kašli'
Jednoletá bylina z čeledi
p-
uólvó Íosllňy:
1o
Lib€íec 15 . staď Harcov' cidlinská 22 Žatec' Kovář*á 9, okr' Louny DobY, Pánská 7ffi' okt. Česká Llpa slatiňany čp. 2o5, okr. chrudim Jičín'Gofualdovo nám. 59 stÍážnice' Dfuvárk6 674 okí. Hodonín
Šumperk, Rwoluční9 ooava !. nám. osvobditelů Úi€zd. PsČ 78 55
V€|ký
aqc|ÍoÍ'nl9U luóuE^oF9d s lu?Úez ^qfup eu,useu J9|^ lgt^l "nlsÁelJd ugtlcllneg@re] a^ 9^!?n 6 ol
V čéštině'ale i v iiných jazycích a dřoga pod iménem Herba ne-
Praha 3, Husin€cká 11la Vodňany' B6NířSH 13o/ll, okr. strákoniÉ Plzéň.
-ou A|}9|d ruunJol
chorobňých proco9ů plicních. Lidové lékařství odédáVn€ používalo plicnÍk při léčenichorob dýchácí sousaw včet.ě tubeÍkulózy a zdá se. že toto Wužití nebylo neúspěšné.Proto plic-
PrcNlK LÉmňsKÝ
ňákuFn o'
'JflgulerŠ uaqouu {ei^ nosÍ
Áqnrp oýf 'UAeuelsll uol _9u @4u€dé? Q^Bru{ s e A9^l lu4ugrueQ 9 ol9Jol s utupoqc -4^ uor9U BAQ^)ol|é^ s u!9^ -ape'd'^6oJp 9uu!?!:l JÍnqsqo
'ozpustné podporuie elasticitu tkání ktorá a má kladný vliv na zklidnění
ss. b&s - &mn. výhPíÍ 6ná 13,- Kě a 1 k9 É{l.žřdnč s ryluF'. i nď. én. &- G 2. l kg. &ruy
_JÍn!9|dŽ
elpJ]z uaÍ e A?^| !9r?^ lleu
_oJd'Áp|o|e{te ?llpl!p 9JaqQu oÍnqBsqo oq!9|A nl9u 9u!|lsoJ ete3'QF!t oqau Bllsl q.!u$!tet
lovněž ro:prostííá ve slabší tyseliny
o
qc4uolez q.4^epEdo'19?!^ol -Bu lsQuild euscoupoqeuz l4q lusau e slJo eded solJ -9 42eu ás B6oJo 'J{s?ouu U9i|a^ o^ eanúls^^ {9@ os gpl 'uel uaí ,re|d^^ J?qs es o?lel'!ÍBL|cÁs -os os 9u?BU2 ele'elqop Qur?u -od nouqcs'qcPFlt Bu ^u3*ol -zor nulF o^ os !9ns '^lldalsou ss 'au9^9JqceQ'eu e au-ol ^qe ecqat A19td g^lBoupel -peuod olord aJu9^oda|s l uo|lÉ ]lgu
5
hvězdni@Vitých (AsteÍacoae) roste na polÍch, úhorech, Íu_
mištích a podobných místech
zsiména V tepleiších krajÍch našívlasti. Místy již byl sběřem whuben, proto se pěstuie na polÍch i zahřadách. VyséVá se 20 g semen na ař a semeno se necháVá léžetna povrchu. VyséVat so můžeod sřpna do
múž6me května' V přírodě zaměnit se rmonem, 'ej kténý má podobné úbory 5 bílými iazykovibimi květy a zlatožlutým stř€d6m nebo s iinými druhy heř-
mánku. od lmenu roališímo heřmánek pravý podlg listú
?upe^zoq Í)ile|d |Uunlol 9Žnod ol e'n]?ó| nqop no|o od os 9J'qs'nudF Aoq€u lcueNo? ! e nulQNl^ JJoqpod
^'nuNe? qelte J39u^ ala^} 'Ae^opoÍ -op oJd 9Í álolojd '4u9edzeqeu 9Í qcaulucld A '^u!Aolsn| E
_tuedo'o'^uuBl _!U|!qo
!
^u e|B'n'|doJ 'Áu
9ulzo eÍnIe^9|dEz'^q9|^
u9l}E]sop 9 qcap4d Bu
'qcJÍ
_eq q'!9Íaldel eu9uíoz ^ '9s^| noaí s9u n aí j?t^ l9|^ s ^uÍoq -!^olEu ! ltFod 'g|sn|E nosÍou ó|uq^r 9uJ99 'g|op nouJD|s nouJo? 9 AF!| luuruol qugruéQ 9^!uqo pllg^y'J|erd 9s 9uÚaa -? 194la[ !t&e llsu e uc Or aP nrguBld l!!gu noqou a ^ qc!9Bu 2 -?^t '!t9q qr,lute^etd !gr?^pu ar '!Íe^4J)to.jd lFot .e]2 o^ os Í'|o|s| ?lÍoÍ,nouzllq nou?olBl or qu?llqqd s lsg!^ _olBu q.4l!QÍa^qo s l]F|l qc4u
_ueDouqgd 'ó|dors ]ur9q
'!'rřsnd|$g-'t qdPx-tÚ€''l^!7rry p4c'| oldtíq-'19Éq-'9 $E .i^^'HF - ssr.e lts r3l3 {ÚaBaox!řltF]!
luqrogo lld g^!tn 95 9Wz 'ius9rul ,ueAEFPz rl pBru|s _ueu gu|!s 9!|tld oqeu Ú?^ou
-Á^
_!^pe|
!
glBdntqe 9!Bu!lpD '9u euguzod t?t^ I9w guoNogaQ^t gu Eul^olod ail oc,^ aqclu z '!l9u Bqnrp lsnl lsB ou9^oF9d 9l e sleot sgu n '[l}oxg gpg| € u4p9uez',Á|
-^!uuÁp 'lluq!^ol99|^ ! o|e 19u po] ueÍou ol e 'lulsouFe|^ !u pgl| '(9e@ _e]e^edBd) qcÁll^olBu |pá|o' op !4ed |aretd 4u!zo
ol6Qd 9u!Í P
s
eÍn*e^n '^polud 9u|o^a u9u -lllsor Foupeld s 9 9P 'el9un glnFgdgu l?luerqBz lue squ n ^ 6 {eellqaH 'qcaÚ4od
...+;
qc^u
'a]e^ a^ {B}'qc{^olÍs lBÍ luo] -ol olslu ouolop íoÍB|B^o?nl -odop a Bt!?g^ lotil nl9uqol !s
^otoupef
j,
a--'.
an 'J69p q€} ud o|pq|oll olBÍ g
EgqPgu
_9u9z
ud 'qc!a
?^op!|
'lé?9J
lld T^a|9u B píB?9uolil* 9^ J?n 'q9qo lu^eq Bu 4u?euz ^!t^ glel ?u e qclu9epnlBa nq ^ell eÍn!^l|^o'^u -lo^l ul9^apgld e 'uglnzBusqc '!^016rfl ^uo^eB Bu Áp 'e!|!saínqBsqo'elolod 9^!B?q9z plo l^ eaou qos qc4^!ll!c n '!nqc no)Uoq e JUB nOUUalOrl 06 O[n9euz _Á^ B !!lo}o|uu gqroH 9^4iBÚ 6
{qcod
éu s6oJo 'qc'.86.Be qo4|gÚ ^ _9'?^a oqeu qcg'i€!| 9u 9^ls^
9luel ^ Buoiolz0t 9a Jtns 'C" Ot ot4^ mouqgs.td juseu 'Ú6ldel u4|9un Jlns eá pD|od
lé' nesmí toplďa nikdy přesáhnout 4oóc. Droga silně voní' má náhořklou kořénnou chuť
a podle vůně, rmen páchne a ii_ né druhy heřmánku 9 bllýmija_ zykoviÚml. lďěty ngvonÍ' kdož_ to héřmánek právý wdává sil_ nou přÍi€mnou vůni a má kuž6_
všímchamáŽulen' Heřňánko.
pok. a to buď ručně nebo eláštními hřebeny, pak s oV_
mánku s Užfuají při nach|azeni (snižuií t€plotu 6 usnadňuií po_ @nÍ), při křečových záchvatsh (maií uklidňliícíVliv) a při zažÍ_ VacÍch potížÍchUsu úěinná z€imána pÍoti nadýmáno. Pů$bí
šěm murÍ přoči3tlt na sÍtě s oky v€lkými mm a ručně zbavit '3 l{eřfiánok s má sopek l listú. guchóho sbíÉtza alunného poča5Í.sušÍs9 na lÍskách v tenké V.atVě a to na stinném' wduš_ ném mÍatě. Pokud s9 a špatného počasÍmusí dosouě€t um&
e
^|Bp ^'r9| ualnzeuEqc cu lglEqoq 4^q ,(q 9r9U ']e!le^ luglqcalg^^ o lB9
_4^t?9l B_l!u/ú 9t@
lovité květní lúžko dutó. Kvét6 od lťětna do konco srpna' sbÍraií s9 c€ló úbory na počátku rozkvátu. neipozději do 4.až 5.dn9 hr'ětu. Trhrjí $ boz sto_
e te 9uqalod
'u9lle^ os
'Úluc!|d,U€9rul
_nqo qc!9B^JzE B qg!ul€pn|9?
o
^.t^pot -91S!lo atpod
a obsahuie účinnésllice, přode-
vý čai i léčivawrobená z heř-
Tato vytryalá brylina
našich
gvětlých hájl) patří do č6lgdi brutnákoviÝch (Boíaginaeae).
řovněž vélmi dobř6 při mfut_ nÍch zánětlivých přo@s&h vo formě obkladů a koupglí. Přo
ryůi kladný vliv na
pokožku částo p@lÍ\á i v kosmďi€ Éjmána E formě olejů a různých éxtraktú, pří$d do koupol9 s kÍémůi
v|asy
$
,.FL,E'i
HEfu'.mxmvÝ s* čň.ň - řfl.evÝhprÍ6ra,.' 7E _ Kč. { í rg pod. Mtty-
dřfu6 nazývgných
drBnoliďó
(BorÉginaea) s má v n6šich zsmÍcb ie&ě dv8 přlbEnó druhy' s nimiž bY jl bylo možnéaňě_ nit. oba druhy, plicnÍk hoFlý i úzkoli8tý, ieu však poměrně Eácnó a mají ligty přltiskle chlupató' kdožto plicnik lókař-
ský ie dosti hoiný a !9 €lý dBně chlupatý' svótlé skvÍny na lisech ngjsou dobým vo_ dítkem, noboť ani u plicníku
|é_
kařgkého néisu pEvidlom. PlicnÍk kveto v břěnu. dubnu
a vé wššÍchpolohách i v květ-
nu. sblÍgiÍ s buď ienom listy
-Ťl olé!{tsj aÍ ép' .JsBlod oq -gqcna oq9ulgd ez eznod lprlq6 _op
9u?ou 9Í nls9]llupes .éu9, 9lleqold 'nlQ llzd ntrgQ .uc ! -od eu !s gu9l!qÁ^ ^Joq! s*^^íeu noqno|p noldoF s '?ulnJ !!e^?qj}o 99 ÁÓqn .euÍ!l
uA
-nl? es 9l? oaTreu oqeu 9s JÍBJJqs .qsup qcJu ?|tq Jleí^ioqD _w!z qcj9Í9uJru ! oleN|zol -QU 'MUgZ Op ^1r ArOU! pO^pl el
-eq qsg/llupes 'q3oledJe) qcalqs qc4^@uedg^ qrAql^^ Bu 3ínú)F,(^ es BJgu'(!!|oqo -!u un4sBlplilo8) ells?4ors lloqeu Qorlols 9ue9a a! nou
-lllso, nouqopod noulpef 'np -oJ oq9^s usdnlg9z u4ulpeÍ s9U n 9í é?'o]oJd ;n '{u9uez noq!|pot nou!í nolBÍ9u s eu
€1!Ú
46
Joq op aB u!l!u po qcelslu qcÁE!^g{ 9u ep -n9^ ol6ou 'Ápo/!ld t9Eu u9lull _}9oJ
!Í
g
Úlll9ua9qÍau
l
J$ed
(9e1
-lsoduo3) qc^l9 4ou?ots e laP
'(epseralav) !po|e9
z
qcA!^oclupz9^q eu!|^q glBruú^ olel
o 'Ulpo|d ! 6olp ÁUt91?^ n{|e^l oín?lus nl'snp q$qo ?ulBEo '9^!|uc
eí g]e|)| Eu '^^!íouq !u
-4E{!snp uíouq lB9^ ff JuaoN '^qBu9u e rlpEllgu qcJllBp zeq lot npgtr od le^ola9d nrnun{ al
'9|eNú^ Bu!|Áq ol eí €?oloJd B '9uz!l)|5 e aB z 9u?orop?El 9]nú{6od 'JB ! 9U u9u6 6 ooz J^|saouu
léuoad
oqlJd
^ €s élá3 R Ápod 9pnqc"u !r !ímoq _^A .e|9un ! os oÍnFQd ,9uíoq s9u n Bu!|l€oJ 4reuldo't |sollll eÍ 19u!eB 4^!Íoq a ^!|ot?v ,í9u aaolo]d 'Áu9J -||xlugzlpJd ^^
v
tonké v6tvě na lí3énebo zavěšéná, ole níkdy no v9 VětšÍch wazcích. Droga io usušona tohdy. kdyŽ |su i hýÍtky dokodale suohé. Tgplota při umělám do8oušenÍ za špatného poaEsÍ nikdy negmí přesáhnout 45 "c. Droga s€ nazývá Hgřba cantaurii minořis (nébo iFoliá c' m.} 9 pod mikřoakopem ae řďézná podl9 pfoužkovanézewí sěny pokožkových buněk a podle toho' žo četnébuňky obsohují krystalky šťavelanu Vápenat6' ho. Význačnój6 hoř*á chuť dro_
slďkou známého léku Tiňdura amara a k léěaní'álud6ěních i iatgÍních chorob so užÍvá již od l. stoletl př' n. l. Křomětoho se všák užfuá i k výrobě někte Úch likóÍú a apdritivů, iimž dodává charakte.istickou hořkou chuť g účlnokpodnécuiÍcítráwnÍ. zoměžluč s Bbílá pouze v€ volné přírodé..i€jÍ pěstovánl však není no3nadnó.
a látkami od nich odvozénými. z€móžluč sé použÍvá pledevšíh při lóčbě zažíVacíchobtíží, podněcujo wlučovánr trávicích ]
' :l:
€r
-
.
'_-.
ř
Q)r
-eqc4p r99J qctuJoq qoroqc Ju €l'9l l eu9Úl€z.99 9^!ln 'Á*o|s
9vu!e!,$Pp e
gU^ozlls
^tl9t lÍnqB8qo 'Áp!solÁ|E'Áu!^oF,$ 'eudls op Bude? po JíBrlqs os o|ecol!Í Aš!.l '^'|BuŽ ,cB^o9!|zor 9u!Í ! !Ínrslxo oqo} o|pg^'9u -l€9 9uí9ls n$!| qcgugJF noqo Bu nogí Áqcnp0rd 9? 'oqo| e|p -od n|@juÍ Bqn/p qc4u!Í po 9u -zezď ouPeug e6 U9do'|$]'|!u
pod B slulaélustd Bllol 9 42 s E6do 'eÍncoupoqouz s B euql^ oupsus eloloJd '^u
_eu
lel
-dD|9u op e^JlpÍeu @ !^B]dop qumu éÍnBorp noueEn6n '(ue^
Ěťsv. PoužÍVá3e w Íormě náloVú, tinklur nebo ě9iů. J6 ďálou
gy' způsobovaná g|ykcidy
:
t
eu Á9!| 9úuo ou oqeu frsil qc4^rqs? z e^gl9 Jld ^lBP9|lHd a6 oqor otpo^'lEsl troJd nlgt B ldnJts'[íe? ?uqopod A qclc
-Jqsau
op euqnp po ot B .ueilet
''l
{rI3 tdn{4^'tl'' - ililq álvNldo} TrcoEÚ
t.-i-
o
Jo to vytryalá bylina z čolodi hluchavkovitých (L'mi.@ee),
dřÍvá na.ývaných pyškaté(Labiat6é}. U nás í6to pět dťuhů hluchevok, ktgró 3g liěÍ baNou Lýětů. Pifulník' roatoucÍ hlavně
v lssích, ig
6vátlo žlutý. hlu_
chavka bÍlá ngbo slabá mžlout_ lá, ogtatnÍ druhy lsu rúžové
n6bo čeruenoÍialové, někdy'
i když wácné, mohou věak mít květy bÍló. P.oto si při 8běfu povšimneme' zda py8katé květy mají uvnitř \ěnéěek chloupkú' zda i9 lryětnÍtrubka prohnutá' zda ie wllý při|bovitý hořní
zEmĚŽLtčMEÍvšl
s* ě-@ - ryo vÍtÚFl Én. s.-RÉáí*!-
pysk svrchu pýřitý a zda na líci
listú n9Fou ýětló skv.ny. Hlu_ chavka bÍlá j9 druh hojný W ryětlých l6ích. v křwinách. na .lmištÍch q no ladom le'ících pl@hách i uvnitř obcÍ a kvgte od května do ářÍ. sbíEiÍ se pouzg bílékvátnÍ kořuny bez zélénýchkslichú. sběl s musí
zz
t1 _n]d) |e^ou9uÁ^ |íetqcfuÍeu @ qcnpŽ^ a6 ÁqP '}9qP gulsnu e
co oŮ nouq9šáld Áp|!u ep|dgl lusau 'gldol u?l9un !!d llsns
!|_éursn^ '?tslu u9ugnpa P w9uults Bu qc9l6jl Bu ?as^ 9q
_E|s a^ a|qcÁJ es
_odou
jlns
B Á|e'|_aBe
es ÁqB'guJledo
'llloff
PqJl lsnu es
!Ú|o^
qclu
^ls!l enod ]ÍeJ|qs gs ^F!l o?oloJd /gllonp lueu s9u ord o] á|e 'Jl9z op eulQ^| po ala^) ',NsterlQgt u9^op!l r lcrperl ^
_l?^l zoq
_3z .Uň
noqnolp 9u 9req'nou!llso
no^!?9| nouueuz4^
aí
ols9rllup6 o?oloJd'nr?qs elslu uoJ?q4^ uóupoq^ou
4JBu
_ldol Ioco4!r'Ápt]d Jc{Ba] !u|9Jl
s qslstu
qc^leu^e! Bu roq op ?e u!?]u po luozD usg9u -ngu
poool3 - (BtstowBt oOBruBH,
^rvNHoxrirr@Jlr pÍovádět fučně a wžadui€ značnou obratnosl a ismnost. Ne.iyýhodnějšÍ i9 květy dvěma prsty Vytřhávgt od vrcholku
nl|9^}'Áudn|9u op oÚ,99upo oq peuq e tl!tE^| oqoÍ eFo|lod oqnolp -eu
^qe'auolnpBllseu Ál69ll!Up6s rQ^x'll9u euop
'ulllsoJ oP ! 9tluoJd po! 6?olord 'nz^uq lprd At^eJdlld !u4uzol qc4uol}aso oqgu qc^uoÍout| ou -^9p9U qagqaold eu ?tlel B 0zo^
qc4l!^oFcorll lpolo? uel6!^ _eppe]d oÍ eu!|Áq 9|Eruú^ olEI
kupny, protože snadno černá a
často
€l'
llpB|uíou l€eu ! lglJqs nor| -ow notaDi'no6orp noupoq^ Q$g|^z eÍ E's9]l!Upos'Á|pu
-o]d q34uqopod e uol9luoÚs 'us^oléqo'ue]9|dal !Fo|z!lq aPl^ 'o^o|o JÍnqeŠqo
úq lusgu
'nole^opaÍ 4ps} B |@o!|9t!uéqc ru^uzlr nou?l$!?ouz n6oJp !|PJJqsgu UoqcÁq e?']gls ás olqou'gpnF^ np^Btdo 6lsor
Á9^l uolod guúqzou u9q^o et'lau9uleq Bu uou*loJq
napadail různÍ škúdci.
al^l
'?{c^^ 9!uld ^qeelo|dal 'e|9un 'B9^ aa llnosop lsg?od oqplql^ e2 'r4cosju qo4ugnpz^ e qc^uuls Pu qcPfll Bu gNsJ^ pluol ás llns ',(D|doF ttl9llz g lBjqeJd^ -raQ2ou
^u!llso,llsol 'crulrs qc4ue^oauo^qoJl .7rlq 9us?l auErrqs0u olord ^
reJ;qs
^q
výkupní'i cena jo wsoká, al€ zasloužoná, přolože iemný květ Íostliny postupně dolů' KVět hluchávky sé sesychá v pomě_ hluchavky se ne9mÍ sbírat za .u 1 : 8. Na rozdÍl od univgEálvlhka' ale vždy .ién za suchého ních drog iako ie hgřmánek n€počasí. Jo to totiž iedna z noi_ bo ř6pík lókařský, kteíése už'chou|ogtivějších dřog. ktgrá W_ vajÍ i v domácnosl. sloužl kvét žadu.|é znaěnou péčipři sběru hluchavky bílé k přÍpravě i sušénÍ'suéíse rychle V tenké sp€ciálnÍch léčivzojména užívrsvě bud n€ atinnóm místě vaným při žsnakých choronebo V sušářně při téplotě nei- bách. Dřoga s6 nazývá Floř€s ýýše 40 "c. Někdy s6 doporuču- Lámii albi a n€má žádnou náie sušit květ hluchavky na slun- padnou vůni ani chuť. ci, na plechu nébo ná černóm papÍře, aby sušoníbylo co nei_ rychl€išÍ. Usušonou drogu ie nutné ihngd zabalit do ig6lito_ vého sáčku a odevzdat do yý_
!
llzojqo ao9^o eÚeanu ÁBolp
o
u9le od 9uíoq és oJnúl6^^
'!ueq4J lrqd s uqoNs e uo6 -el{ ututQ^t u^snq ',Álslt !u -^teuldol !u4uíer)p|@ !U4ry'| !s!l 6 ,ugz! u09eu eu noFoJ 9]ou 'o|ocoJuí 0qnJp llssop qalulqso po é (oe@Bul6€luB|d}
4r!^o!!dol
'tl ! sz ex - uo.s lrc yrtrgo vysYuxltoes
!udq4Í^ 'xr'
a?Dl 6 noqou'lelgF
zEt!ÉŽLuě luÉsůšÍ
(cěntauřluťn mlnus) -'ern9žlč'rntn{|c
Tato j9dnolotá'
VyiÍmoěně
dvoulotá rostlina 2 ěelodi hoř_
coviÝch {Gentianacéáo)
patří
mézi rostliny už'Vsnó odedávn€ v lidovém lékařsNí. U nás rostou pouŽe tři druhy tohoto íodu a žádný z nich nenÍ hojný.
Všehny maií křásné
Íůžové květy a lišísé od sebé poměÍně málo. zéměžlučspanilá má lo_ dyhu bez přízémní růžice'již od země bohatě větvenou, kdeáo
a
druhé dva druhY mají lodyhu
věfuénou jen v hořnÍ čá5Íi.ze_
měžlučobecná má lodyžnÍ listy čárkovité,zeméžlučm€nšÍ ko_ pinaté. zeměžluč menšíroste loároušeně na pasekách' lesnÍch světlinách, na výslunných
sffi:-:-s_*
Bíú s' bftm - říi.n' ýýtÚpfrí 6n! lil'_ HLUcHAvn
třavnaÝch místech i na suchých svazích od nízkých poloh až do hof. Kvete od ěeryence do zářÍ' sbírá s€ rozkvétaiícínať od čeruná do konce sÍpna. Vrcholky kvétoucích rostlin so s* řezáVají V€ výši asi 10 cm nad zemÍ' Nikdy'rostliny nevytrhávámg i s kořeny, protože kořén
K& zá Í kg.
drogu znehodnocujo. Kromě
toho ie lřeba vždy na místě zanechat několik kvetoucích rosl-
lin na semeno, přotože ide o lotničku. Nať zeměžlučese ňu8í sušit rychle' a to v€ stínu. na wdušném mÍďě. sUšíse
27
ot -Bln e lcld JctlnJoupoqeuz
10^
4u4!lqo np^eldo ol eÍ epFl '1ueu1psor ;u1ulhl;n'| lÚ?ujĚez lue Ju9^9dBl$6 rur nu lpe oN 'qegp4d qc4ue pl9pqoau eu eu -9ÚÍoz qcaJoq olgí qcau!?lu
-a|d
^ e 9uleF os !c!lnúEÁ^
^
Qlg^s
u9ls. od -so)i ol oilotoqol ?ls!^nos 9l ^ueJltzoJ'lllodou
9l!u6Úo| oq6u 9r!u!lq'9r!?s!d 9u|o^ éN'nEt| qc4^epllF qcó|qno|pod B )to? _9u qc^)pqÍoj} qc4ul€9op?uq aB qc^ppuq'qc4urEu'qcaldors qc4uerueqz !upedgueu'q.^lQ!r _al eu n)|l!^l qc^uqoJp'ÁqÁp -ol guoa? ? Bq9pd slpod guz _od éslQqd ousep8 'cprg uo|!p -u| p!so)t|Á6 gínqBsqo entJol5 -u|l unuo64od pl5!]oxs'9?!lqo ?|suě? l?9t lodldo/pÁq unleu -o6^|od - )ilulded ousépl /6c!u -z!ls lu^ells JugpagJpod lprd ol _D|u!Q'l oeuolgn x!pBU - uá|ol lpeq ousp] ']deu} Á6ojp oín} _ÁFod nqrup epBi t (^qn!p !u _4Úíoq !U|e^ e! !sB) ugdnoFez qu}e9od !ule^ s9u n eÍ ousopJ pou'Áu!|}soJ 9tclloxo ileD|
-oc l]9^ůu 9pnd
-?u B queqod'qe oJ pBpuldBu 'ulllsoj qc4^!?9| qc4ulÍ epel ! !t -o|9U uo| '(6g@euoBÁlod) qc4r -housepJ |pe|eQ op ]lled 'eÍnu -lzold ! {áulupod qcr^luzJ;d ez ,!o}'| '|9^9ld A€|oupeí 4uqoJo
!?9r^ NlneF - (as|m!^g lr c3^v'snul [oq.u ElvJá oNsllou
un+o6Á|odl
-'o]
rnÉ&| l n ry awdld 9_x wÉFdq4^ -t ''l92 - uilry Jrc á^lzvB ]ur
a?l?unh au 'nuB^ ^pl!u E nulFe eznod es !-sns B ^ ?u?nJ gJlqsa6 4^!zPld lept n6 _oJp JÍmoupoqeuz e JÍePed2ot es JAsuolgr^l gllo lold o?otord 'ow9Jjqsau ;!Í A?q Jc'íel9N|po '9tpguqeN ?trq flB!? pnsop ete '9lnulEor eud oznod,{rq l ou -BJrqM'nueFlt qc^uJndpod E 'oldol
-nrd
o
éq
'9Jqs e|oFí }9Ní 4uo9Nn ?uutÉD| s |B9^ oFe]d 'w9Bup u4uueuz4^ ?upgl _oU!U l Jllgdeu 4^lze|d tépf 'qoupoq ,c9!E g ouPquq loloÍ Jug^opeas ugupoq^au lld o?ol _oJd'Á0dq9u op eu!^B/dop e^ _]]p!ou oc n6olp noug$nsÍ] 'ls -éJqo éua?!U écsll eu ^l?^)
sobit otřsvy živočichů.Vodle
znehodnocuií i odkvétajícír6Žavě Žbaruoné květy nebo květy zčernalé.Proto s€ musítřéŽalke sbÍřat včas á nesmÍ s sušit ná slunci nebo v umělém teple Vyššímnež 4o'c. DEga má iémnou vůni a hořkou chuť' Jmonuje se Herba Hyperici a pozná sé snadno podle toho, žéligty maiÍ v průhledu světlé body, talde Wpadaji i8ko propíchané.Jsou to Všakien o|eiovó ŽláŽky v lisloch. Na žluých korUnních plátcích jsou tmavočeruenéskvřny, fuořéné buňka_ mi, ktsé obsahu'ií čeruenébarvivo. Batuivo hypericin obsahuje ostalně celá droga' Ve Vět_ šímířo toto bailivo múžezpú_
TňEzALe TEÓKoVANÁ
sE. &dsntr - ryn' í0.- K&'
toho obsahuie tř€zalka glykosidy, vitamíny' asi 1o7o taninu a olé.inatélátky. V lidovém lékafufuí se užÍValg,'k čistěnÍ krue". dnos ie $učástí prostředků proti žaludéčním a střévním kat'aťům, podněcuje wlučovánížluči,povzbuzuje chuť k jÍdlu a má také protiráúčinky'Pomáhá nětlivé a léčívé také při neklidném spánku povzbuzuje krevní oběh. oléj a še přikládá na řány a spáleniny, jinak se užívaiíčaje e nálevy, kapky a pod.
op ag eu|g^l po 9lo^) 'Á|o?^ ord no^Fsd nouJoq4^ e nou
g['oÍÁl npFd 9U -loqó^ B Áso]od ?|s!^nos olsg? qc9pBd q94|oq BN 'n)'lu !]p^ú^ -!uc!d nouuác
-^9Jr^!9^4q
oFB? e
qs
etdgu
Éu ! qcJz9u Bu'qcgulAsed eu eu 4ufoq 'q.gu!^oJt
^'qceroq!
CfIHFA MODR'{
(Ceúanea q/arug)
-
ndvad'a ]pďná
Jednoleý, někdy ozimý polní plevel z č6ledi hvě'dnicoviÝch (AstéÍa@a6). dříVé složnokvě-
ných (composiiae) pocházi z ýýchodního středomoří a k nám byl Eavl€č€n
patrně již
ve sařověku s kulturami obilí. Je to nápadný druh hojný na ořných půdách od nížinaž po
podhoťské ob|asti. U nás roste ne.iméně 15 druhů chrp s četnými poddruhy, avšak chřpa modrá se od všech nápadně liší Úzce kopinaÝmi nebo čárkovibimi listy, zákrovníma listeny se světlými břvitě zubaÝnr: příVěsky' kteÍéiako úzloý lem zasahuií až k bázi li$tenú' středová trubkovité květy jsou sice modrofialové nebo fiálové. okřajo\,4 samičíkvěty s šikmo nálevkovimi pěticípými korUnami jsou však zpÍavidla Žbaruené
o
wýtupní
(^|noqJs) A^P|q
^|dorsoznod os |ÍBlJqs 'rl9z op lul_oNl BulgDl po eg ?]Jqs 'Buíu @uo'|
Éna
krásnou typickou modří. Jen
vzácně bývaiÍ i bílé,růžovénebÓ tmavě íialové. Pro Žemědělce je chípa modrá obtížným plevelem, V lékařství 'idovém užívolodvar se Však odedávna z květú chrp. chrpa modrá kvete od června do srpna a sbíraií
s€ pouze květenwí' ať elé úbory i se zákrovem (to.ie souboř listenů pod květensfuím. ktený u chrp vyváří charakeris-
26
7
ta spu n of
talef 'n6oJp nouu!?! ^^!zetd elnúlsodgu 4|qre |epÍ olo]dd '!u9a9z Úó^|zg|d q.lepÍ s oq eulusaN ^p'i!u 'rtlls!^ouels qq?qn Eu slaor I
!l9^o?BJ !u9l9^lpo ud
-!zqd
|a1oÍ
oJd
Á?q
_Á^9!d Qu?guz 9rou 'qcal^9|q qc4|E|n{ !u^ugp9lodgn Á9^| luÁuuo^^lu4lgldols g'no|p é
noq^pol no Eetd nos^l uj!
-opold l9ll
te|g!
es
Dtal
qqcnoloól s|tq qc'ulBl6o po ^^!atd ?u $9? lqclu z '8|ol _oÍ lqfup ls!]t !3B aFol sgu n ]ap[ npo] or{9ul€{od . oqguel
_eÍ
'4^
9pFÁr'Au/^lg
'Ára^| 9|,q
9B8^9 4tqJE |olaÍ 9ueu qclclsl| ÉN 'qc!|q aeu ,s|ep n'| -do]s e 4ul!*!rd qcÍol '942€td
llzor
@!le^ op'(oe@9uo!ttded) ?rQ^)p|4roÚ qc4ue^4zEu o^jJp
!|o{!u '^rtÁpo| t9lÁ^ 9u 4|qJe |eroí óuqopod 'qdorB o)te! 4q -nolp ?ulels '^ullattosap '4t!^o{ -uoE e! píu^l qcllq 'As!l Íns
'(eBesqBJ) qcA!rcqoq lpetoq
urd 19]eí áueld 9uE^42eu 9^op!| 'su!|^q 9^!zB|d 9'gNúA op
_Žrn|d '6l i nElÉld?)t s-9ffiFdq^^rt|.-wffi €/\ilsnul - pvld mls:'G
Bu
o 'dl!^els
AeueAoF ,?p9^s ?ue? o ^e?u 'lusqNt luP oABlSE )t !
guzEi Bnod.qsp! ^ls es l^lglB{9| u9^op!t ^qnrp '9}!?!u .o])| ^ €lhlt 9u|o^ oqouu j?ald ousepr aiotoJd 'qoJ -sqo^u!l6^| _oqc qclucl|d lu€Qg| l qc4u€e -Jn o!l^epá{d T^e|9u B DÍ9? 9^ _eJdrld l 9^!?n os !?eú ouspu 'eogrtqsu llJ lq?Bu nod,& os aq'!u z 'Át4|l6ol 9|roqold ,^'l -Iq !a4^ot!i s ernod ^ulll6oJ l?p €{ os -qop'íBJ'gs'EtpBuolqod teu 9lac aaoloJd 'qcarlus
také zňačnou opatrnoďpli sběru o transpoÉu, přďože loýítky
tický čÍškwltýúear) nebo iednotlivé obvodové kváty g ěikňo nál9vkovítým; p&iklannými ko_ řunami modrá baÍvy. sblral se
mohou poua6 lvěty plně
$
anadno pomaěksj' nobo zapař'. Takó příllš vysokli téplota múž6změnit barvu kvÍtkú a tak drogu znohodnotit' DÍoga totiž (nazÝvá 8 FloÍs cyanll mu€í mít typickou mo'drou baruu. Dneg |iž $e neužívá táto drcga v podobě samostatnáho odva-
ro2_
kv6tlé. ať už sbíróm6 pouze ied-
notlivé
smičíkvítky nebo €lé
úboíy.Při 8ušení chrpy io ngj_ důle'itějšÍ rychlost, proto 5é hýěty 8ušÍ v t6nké
vrsvě ná lís"
řu. alo jáko přisada k jinýň
@ v6 stínu n€bo v sušáťně při umělém teplé, které však ne
drogám.
9mÍ přesáhnout 4'o Ť. L2é toké VytrháVát @lou nať a sušit ii Ve svazečcÍchzavěaenou vé stjnu.
TépNe po usuš€ní lz9 kvéty
otthat nobo odglřihávat. chřpa se ňikdy nsmÍ sušit na slunci. přotože by vyblod|a. vyžaduié
cHmA MoDnÁ sbař ě.'sí - ó.mc
výlrupíl
rm
lťěi, b zibwu lo,- Kó' bčt *
bwtň Ě,-
Kč. il t kg.
'á.
o
Tďo VytN6lá, až mEtr wsoká
rostlina p€tří do novglké ěol6di
třoalkovítých (tlypo.i€riao),
kerá i6 u nás astoup9na iedl-
ným řodém a osmi druhy. Vš@hny druhy lcýetou žlutě
a většina 2 nich má květy ě9'ně teěkované (poÚz6 třoalka hor_ 8ká he). Třealka točkovóná io lysá, má oblé lodyhy 9 dvěms t€nkými podélnýmílíštami, k8_ lišnílístky €lokrejné' špičatá. RGte hoině ná výslunných stráních, na me2ích. v křovi_ náah a l6sÍch, ná úhorech. ale táké na rašolirách. KV6t6 od května do září, sbÍrá so nať od č€ďna do srpna' 9 aice napúl
rozkvotlá. polovina květů by
měla být ieště v poupgt€ch. Nožem nobo slpém se sř92ávajÍ vrcholky rcst|in dlouhé asi 30 až 40 cm. prctďo květenwí a vrchol lodyhy obsahují neiv! ce účinných látek a kromé toho
s
gls
le^o99doJ
62l
oqeu qcPlsll Bu^ulBsoJ ?tsJ^ g)iual
do drogy nosmí dostď
zdřevnatěló 6podní části lodyh. Dřoga neamí obshovat žádná 9emon6, neshí' být tédy ani část€ěně odkvetlá. suší se rychle na stinném ňíďě v píl_ vanu, rczložsná na lískách ne_ bo roď욀ná ná šnůrách, n66mÍ však být svázáňá do oÚFk nebo větších ýazočků. Drogu
?uololzor Pnq ?lslu uouurls^ ugulnpz^ eu uo|del uÁu9z _dud e9
'lols!!€u
'lnspo
qrÁu!Í c 106!?0 eup9DtDp
erud9l Ulue€n6
pétd goop E
^u!lq'ntsJd os ,snhl 'Áuelol le^9zeapo ilíe}
9le r9^9qJú^ 9lg} e.l ^ulBgo 'ndrs noryldi oqou (qee$,u t{c4vgdB|$ gu uoÍ p4) nov9ls 'no|]gdo| 'uelou lB^BŽgtn eÍ ol _Í4nlodop s olod tr|nl !u|e^ nosÍ 'auÍil op BuP^| po ^qÁpo'l s gJlqs .gu0' op iBÚ |cnolo^{ euN9? po 91il) '9qnotp lllleu l9d ?g &(q noqou ÁqÁpol 'qc!o -luopts il oqeu qc!19!uaJBd ^ 'ldeu ÁullFol !l!9^!|3!c Jc,ín?
?3
r{.Ai'l
-'/r' t -:-l5
\
iA
REDAKČruíozrunMovATEL v součagné době se nám v redakci nashromáždilo tolik Vašich žádosti o zveiejněni zprávY v Redakčntm ozna nloýateli, že dalši nepřijimáme Až se
rubrika uvolní' dačtete tonlto mi5tě.
se o ton|
na
David Tyralík' Máchova 12, 751 oo Valašské Meziřiči ._ nabizi nebo Vymé_ ní dvě stavebnice domků (fiíma Falleř). Chtěl by si dopisovat s chlapcen]. kteÍý má zájem o železničnímodelářstvi (12 let); JoseÍ schmitt' Ul' ČsA 2l5, 36461 Teplá _ sháni tyto vystřihován' kY: Lotus JPS D s návodem l opravou z čisla 12 ročnik 20, Howker HuÍricane MK l. dále tank T 34 Lidice' traktor crystal, transportéÍ skot, Tatra 813 Ko_ los' měsični vozidlo Rower, Avie A
'l5
a 30,8MW2002, Zastava'1100. Fiat Ritmo Abarth, depo a tÍibunu k autodráze 1' a 2'část, taktický raketonosič, dále
všechnv vystřihovánky Fl s náVody iz minulých íočnikůABc' Vše neslepe
né s návody. Vyměni za jiné vystřaho_ Vánky ročniků22,23 a 24; Martin 094 3l Hanu' r. - za starši autodráhu dá 100 vystřihovánek (různÝch), sadu výlis
H]uška. KUkorelliho 360,
šovice n.
ků nosných ploch z pěnového polysty'
rénu 2500 mm a 84o mm, balzu l mm 31,8 dm', 2 mm 33,66 dm'. 3 mm 19,28 dm', dva nitrolaky. balzový hranol 6 x 16,5 x 12 cm (pisemná dohoda); J. simon, K vysoké ceslě 433/6. 140 00 Praha 4 Podoli _ sháni plakáty, za ně
nabizi íůznádéčka(seŽnam pošle), odpovi všem; Jařoslav Kopecký, Ji_ .áskova
6'10. 538
03 HeřmanůV Městec
_ nabizi 5l vystřihovánek
22
z
ABc ročnik
24, vyměni za sovětský tank T 35A
a za pancéřový vlak sNP. Seznam vy_ střihovánek zašle jednotlivé; Michal
CouÍal, Wank|ova 12, 772 00 olomouc. - nabizi hrad Litice,,tank Cromwell,
T'34/85, sU-76, sU-85, BT_7 za Přihody malého boha, Příchod bohů. Asterixe
a Asteorid 1431; Pavel Ustohal, Znoiemská 1129.6740l Třebič přijimač k dálkovému ovládáni Vymění za mikro-
ampérmetr se základnim rozsahem 50-500 pA; Roman Hofr. Kosmonau-
tů 9, 787 01 Šumperk _ vyméni nerost epidot a horniny svor a pegmatit za turmalin, beryl nebo zvláště za bismutin
Bi'S'; Zdeněk kovář. Jarni 21, o4o oo Košice - nabízi modely elektrických vláčkúHo i s přisluš€nstvim; Miřoslav Baneš' 664 07 Pozořice 41'l _ sháni vy-
střihovánky. Vyměni za jiné: Tatía 8l3'
Avia A30, Zetor Crystal, Avia A15,
komba'n R 5]2, Škoda 120 LS. požárni Tatra 26130. Niva 2121, Fiat 125, BMW 2OO2, Zastava 1100; Roman Tulach, 257 66 Křivosudov 136
- by si rád dopi_ soval se záiemcem o přirodu- Také sháni želvu (dohoda dopisem); Petl Žam_ pach' Křenovice 425' 683 52 Vyškov sháni k.eslené přiběhy Strážci kromě
ročniku 17 a 25, případně vyměni za
snrýkaci naviják REEX; Josef Kudrna, Arbesova 585, 396 01 Humpolec na bizi nralý kazetový magnetofon Hitachi rRa241, r. v' 1979. ve výborném staVu'
odpovi všem; Radomil U.bánek, 687 31 Šumice 288 nabizi zachovalý
vláček TT: vagónky, lokomotivy' domky a íůznéstaVbY a koleiiště na paoelu'
seznam pošle; Libor Bad'uřa, Klo_ boučnická 12, 14000 PÍaha4'Nusle -
sháni nutně Vzduchovač akvária; Bohumil H.bek. Leninova 2l3l. 591 ol ŽdaÍ nad sázavou - sháni Všechny speciálY ABC. ronlán Přiběhy dalekých cest (kompletni) a tato čisla ABc: l9 a 20 roó' 21 a č' 20 íoč'24' Nabizi velke množstvi neslepených déčekABc; To-
máš Klugar' Raisova 1555' 5470l Ná. chod _ sháni kÍeslené seriály: Přihody malého boha, 18. íoč.všechna čisla. Přichod bohů. l9' ročhik čisla 'l a 12, Kruanova dobÍodružstvi' 20' ročnik čislo část seriálu John carter č. 1 a 2 a po kÍačováni Thuvia z Pthaítu' ABc spe ciál Nabizi větši množstvi časoplsu 100 + '| ' déčkaMc LaÍen' Lotus 78. 2,
Brabham,70 staršich PiÍiků (napiš si připadně o něco iiného); Pet] Adamec, Gutova 26, l0O 00 Praha 10 na, bizi ABc ročniky 19. 20' 21, 23 a 24, VTM, Lidé a země, magnetoÍon Uran (nehrajici) a Íůznéelektronické součást ky; Jan chodanič, Kot]éVova l351,
Pl2eň
Letná
sháni jezdici lokonlotivu
T 334 ve velikosti TT, dále jiné i nejezdi
ci lokomotivy; Pete. Kubák, 05902 SIovenská Ves č' 297 sháni ABc celý is přilohani, č' 3 ročnik 15, č'
íočnik13
'l íoč'18, Všechny ABc speciály' Nabizi atlasy. déčka'obrazové školy ročniků 18 24 (seznam pošle); lvan vlrallenÍe!s, 065 03 Podolinec sháni ABc
Íočnik24 čislo 22 (může být bez déček)' nabizi za ně některé vystřihovánky z 24 ročniku; Milan urban, 411 'l7 Radove sice 132 .- sháni starši kazet' magneto Íon i nehrajici s menši vadoU' Nabizi at lasy ABc' voŽy pÍažskéhometra' paÍnik Vltava. transÍormáior 12v a atlas leta del stanislav Študlar,382 23 Černá v Pošun]avi - za barevné diapozitivy {s technickými a přirodovědnými náměty) nabizi různá déčka.Seznam poš|e' Dále nabizi ABc ročnik 22 a l9; Leoš slanina, Gottwa|dova 62. Lanškroun - shá ni 2 akvarl|ni žaby' nebo vyměni za au tičko Mc Laíen k autodřáze (úplně nové); Jiří Hrubý, Trávniky 22' 691 53
TvÍdonice - nabizí mikroíon \A/M 2200 N. Spěchá; MaÍtin Kfejčí,Klo' stermannova |99/l,342 0'l sušice na bizi 40 obrazových škol.56 kartiček tech-
nického atlasu' 208 kartiček botanic' kého atlasu' 2]6 kartiček zoologického atlasu, 11 listů Vystřihovánek; Vlad'ka
Adamcová, Lomec č. 'l7. 285 46 Úmo 5l1 0l Turnov sháni iakýkoliv novéjši nin sháni knihu od agamY po žralo_ typ kapesni kalkulačky' Vyměni za 460 ka. Pošle vše, o co si napišeš; Vladimír atlasů, 58 obrazových škol, 49 vystřiho_ vánek i s náVody, motoíovou lokomoti vu na TT a sérii obrázků Vozů F 'l; Katarina zagová' Gagarinova 1 l, 0l0 00 Žl. lina _ sháni lileÍaturu o kočkovitých šelmáclr (i domácich) iv angličtině, při-
padné v ruštině; Roman Macek,
V' Noska 189/4,27303 stochov sháni vagónky, hodně stromků. Íůznéko|ejni' ce, výhybky (vše TT i jednotlivě); Ra_ domíř Faja. Tichá 69. 735 8] BohUmin 2 sháni Vystřihovánku hvězdoletu Pro metheus. odepiše všem; Monika vla_ sáková' Křivok|átská 834' 27'l 01 Nové stÍašeci sháni starši hrajici kazetový magnetofon; Mi]an zajíěek. sovětská 61. 3o0 00 Plzeň'slovany _ dá za starši hrajíci kazetový magnetofon větši množstvi eleklrosoučástek, sluchátka a mírně poškozený 12() reproduktor; Jo:eÍ šerepita' sidl. ll A, blok 1, 066 o'| Humenné _ nabízi skateboaÍd, sháni
zahraniěni modelY letadel; RobeÍt
osvald' Radarová
10, 82900 Brataslava
- sháni schéma na elektronický počitač kol na autodráhu. připadně iiné doplňky k autodráze, a plánek na stavbu Windsurf ingu; Malan Bencz' 951 74 Ži' rany 39'l - sháni vystřihovánky vozů Fl kromě Ligier Js11' Lotus 79JPs, McLaren M23. Brabham BT44B, Por-
sche 917/l0, dále vystřihovánky letadel' kosmická déčka,vše neslepené' a ABc ě. 1, 2 Íoč'24 i s déěky (odepiše Všem);
AléšBílek. Republikánská 23'
31201
veselý, NádÍažni 57,
267 24 Hostomice
-' sháni knihy Letadla
českosloven_ ských pilotů l, Voienská letadla l a 3 od Václava Němečka a nesestavené plasti' kové modely firmy Flevell. AirÍix, Heller
a Matchbox; Petr zámostný'
Doub
Pavel Richter' oílická 239'
4o7 47
ravčtce 96' 281 63 p' Kosielec n' Č.l' sháni ABC č.8, 2'|' 22,23, 24 roÓnik 20: VarnsdorÍ ll _ vyméni ABC čislo 24, 24. ročn|k (kompletní s déčky}za F Ligier
Js lt; vladimír Jáně' 76364 spytihněv 23 - nabizí 65 Íůzných vystřihovánek, množství obrazových škol a kartiček Atlasu ABc' zájemci o seznamy nechť vloži do obálky koÍunovou 2ná
mku; Ka]el Dvořák' Havliěkova 697' Litovel - sháni ABc i bez déček roěnik 2'l čislo 23 a roónik 22 čisla 5 784 01
a 20; váGlav staněk, Tyršova 36, ostrava ] - za vajiěka Extatosoma tiaratum dá vaiička jiné pakobylky.
701 00
sháni klič k uróování rostlin (Úplná flóra
ČssR), t
a Waiciechowski Amatérské elektronické modely; JaÍomíř Mátl.69002 sta
rovice 208 _ sháni geÍmaniovou diodu 1 _6 NN 41 (pouze iednu)' výměnou za zenenovu diodu 7 NZ41; Pavel Řezanina. 664 83 Domašov u Brna 143 _ na_ bizi nástavec na kinofilm k dvouoké zrcadlovce Rolleiflex. předsádkové čoěky 0,5_o'33 mm a 30 mm' Íiltry, p.ázdné kazety, Íotoleštióku' váleček' odměrku. fotoliteraturu, roflektory, kompas-
cfiTmmĚ N
8CV
Vytva-rujte sedadla _ předni 38, zadfri 37 a přilepte je k dilu 34. Do zadni části dilu 34 přilepte dil 39. Hotovou čási vlepte áovnitř karosé_ rie' z díátěnÝch sponek na spisy vytva.uite náraznikové části oodle nákresú A a B a přilepte jg k6 karoserii' Nakonec přilepte ke karcseíii podvozek' Hotovy model si pečlivi modeláři přestřiknou bezbaívÝm
lakem' Vzhledu modelU prospěie polepit př6dni a zadni náÍazniky siří_ brným staniolem (alobalem). Pro ABC rpracoval Lrdislav Maillor
Návod
k sestavéní
modelu
Nejdřive si prohlédněte jednotlivé d'ily a pozorně je porovneite s náVodem' Nejprve slepite podvozek Části dilů l a dily 4, 2, 6 pie dem podlepte silnějšim papírem' Vyskládejte a slepte dil 7' Udělejte do něj otvory pío zadní osu kol g' celý podvozek sestavt€ a sle'te z dilŮ 1,2,3' 4. 7 podle nák.esu' slepte kola obvyklým způsobem z dilů 6 a 5' Předni osu 8 pÍovlečte otvory v podvozku '| a zadni osu 9 dílem 7' Na konec osy nasuňle podlepené malé kolečko 6 a potom kolo (viz nákÍes|. Do středu kol přilepte kÍytky 6. Nyni slepite kařosérii. VytvaÍujte dil 11 a slepte. Složte bočnici 1o, kte.ou od konce zadnich dveří prohnéte směrem dovnitř. K bočnici t0 přilepte hotový díl 'll. stejně tak vytvaruite a slepte dÍuhou bočnici' dily 12, 'l3,4l. Dovnitř obou bočnic přilepte díly 14' střešni část karo' séíieslepte z dilti l7, l8. kteíé předem VytvaÍujte podle nákresu včet_ ně stočeni předni části střechy' Na obě bočnice nalepte svrchu dily 16 Potom postupně piilepte bočnice ke střešnimu dilu' Přitom deite pozor. aby obě bočnice byly ke střeše přilepenY souměrně' Dovnitř obou bočnic po vrchnim obvodu střechy přilep|e dily 15. slepte k sobě čelníokno, dily l9,20. Hotový dil přilepte k bočnicim' Vytvarujte předni blatnik 24 a slepte. Vytvarujte pomocný dil 23 a při_ lepte na předni část bočnice l0 (přední blatník). Na tento díl přilepite hotový předni blatnik 24' stejně postupujte při lepení druhého blatni_ ku k bočnici 12, dily 25,23' Vytva.ujte a slepte kapotu, dily 21,22. Hotovou slepenou kapotu přilepte k bočnicim' Vytvaruite dily přednich blatniků 43 a přilepte ie dospod kaÍosérie' stejně tak vytvarujte a přilepte dily zadnich blatni_ ků' Vytvarujte a slepte dily koncových svétel 30 a po Žaschnuti je přilepte ke karoséÍii' sleple zpětné zícátko 26 a přilepte ke kaÍosérii' VytvaíUite a slepte ÍeÍlektoÍy28, 29' Hotové přilepte na připravené podložky, dily 27. slepte SPz, dily 33, a přilepte ji na karosérii. Vytva' .ujte předni a zadni náGzniky 32 a 3t, přilepte ie ke karosérii souběž_ né _. vodorovně' Vytvarujte a slepte díly 34. složte přístrojovou část 35, otvorem provlečte volantovou tyč a přilepte volant, díly 40' Hoto_ vou část dilů 35 přilepte k dilu 34.
TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST
Prázdninový
ffilffr Jsnte lidé různí mali, velci, hezcí i méně hezci. štíhli nebo poněkud plnoštihli. To vše nám ale neřiká mnoho o tom, jací jsme uvnitř. Tak jako se lišime jeden od druhého
podobou, lišime se i svým založením,povahou, Vlastnostmj' Snad všichni bychom chtělj být sÍdnati a nebojácni. přesto se Však o každém z nás nedá řici, že'by těmito Vlaštnostmi oplý Val Někdo by skoči| do ohně, jen aby zachránil nralé kotě.
jiný couvá před vlastnim stinem na zdi' Jak jsi na tom ty7 o prázdninách budeš mít řadu přiležitosti ověřit si, zda jsi odvážný, přehnaně opatrný ói dokonce strašpytel Zatím ti napovědí odpovědi na naše otázky. 1' Hvízdáš si, jdeš-li za tmy volnou přirodou. aby sis dodal odva hy?
2.
Kdybys dostal nabídku cestovat na Mars v raketě' odletěl
bys bez obav?
3. Máš strach ze psů, kteří za tebou
pobihaií?
4' Když se dva kamarádi perou, utečeš rychle z obavy, abys náhodou také nedostal nějakou ránu? 5. Když jsi na pouti. vyhledáváš neikrkolomněiši atrakce?
O
r$
6' Zaviráš oči v kině nebo při televizi, když probihá program,
kteÍý ti nahóní stÍach?
7. Když máš pocit, že budeš někým napaden, dodáš si odva_
hy, abys zaÚtočil prvni?
8. Když máš strach, cvakají ti zuby?
9' Přecházíš ulici vŽdy po vyznačeném přechodU7
10.
odvážil by ses Vstoupit do podzemni chodby, kdybys
ji
objevil?
Hodnocení:
označ jednim bodem odpověd' ANo na otázky č' 2,5,1, 10' Rovněž označ jednim bodem odpověd' NE na otázky č.1,3,4,
6,8,L
Výsledek:
Více než 8 bodů: Jsi nebojácný, ale také trochu neopatrný' od 5 do 8 bodů: Jsi odvážný a nebojíšse akci, které mohou skončit nezdarem. od 3 do 5 bodů: Jsi bojácný' Méně než 3 borjy: Že bys byl strašpytel?
TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST O TEST'
TECHNICKYATLAS AB
TEcHNlcKÝ ATLAS
TEcHNlcKÝ ATLAS
TECHNICKY ATLAS
TEcHNlcKÝ ATLAS AB
TEcHNlcKÝ ATLAS
TEcHNIcKÝ ATLAS
Lokomotivy našach dIah
M275.0
Přip'avil ing. JlNDŘlcH BEK
Lokomotiw našich dÍah
M492.0
Kresby JOSEF JANATA
M 290.0 Třicátá léta patřila aerodYnamice i u žole2ničnich vozidel s|edovalo se tehdy snlženi jiŽdnich odpoíůpn vyššich rychlostech nově návíhov3ných vozide|' z nlchž u nás to byla lzv .,slovenská stÍela"' nazýVaná podle neirYchlejšiho íychliku mezi Prahou a Bratislavou BYly lo dva motorové vozY řadY M 290 0, při jéiichžstavbě uŽila kopřlvnická T6tra co neivice automobilových prvků' aby VozY bylY lehké Měly v každén podVozku joclon šestaválcový benzinový moloí s výkonem l2l kW a třakčoi genelátoÍ s mechanlckou spoikou elektromechá. nlckého přenosu podle pálentu lnženýíasoUsedika Tento přenos výkonu byl světovou Íarilou Asi až do ÍYchlosll 85 km/h s6 vůz rozjižděl ve ÍUnkcl elektrac kého přenosu výkonu a polom ve fÚnkci mechanického přenos! _ v přinrém záběrU. naprosto hospodárně. s účinnosti až 94 0ó oddily pro cestujici bYlY v tehdeJši 2 volové třidě, celkový výkon vozu byl 243 kW a největši Íychlosl 130 km/h Při zkouškách s€ všák dosáhlo ai Í48 knr/h a vozidlá jezdila z Práhy do Bralislavy za 4 hÓdiny a 5l minut a polději dokonce ra 4 hodiny a 28 minut NebYly k nim připoJné vozy' Měly celou řsdu raritnich konstrukčnich prvků, Iako cellstvá kola, kotoučovou automobilovou brŽdu ai M 290 002 je éxponátem v podnikovém muzeU Tatíy Kopřivnice
M 260-O Také ČKD se pokusila o obdobný motoíový VÚ'. jako bYla !námá,,slovenská stÍela"' V Íoce 1939 vYÍobila motorový vůz M 260 00l' kteÍý byl podle dočasné ho nátér0 nazván,,stiibrný šip"' KonstrÚkčně sé vůu od iady M 2900 l'šil V k6ždém podvozku byl naítový motoř s osmi válci do V' s pÍůměíemválcl] pistú l90 mm' Při 1400 oláčkách dával výkon t69 kW' takže 150 mm a 'dvihem vúz měl celkový výkon 338 kW. Přenos výkonu bYl méchanický. oba pívkY, jak převodovka, lak moloí, pocházely tankú v. 37. jimiž bYlá tohdy vYzbrojena ' stupňů s piediazenou hydíodYnamlckou naše aÍmáda. Převodovka měla šest spojkou. Brzdy byly kotoučovéve vnějšich bubnech, ovšem iejich n€dostatky nedovolily jizdU větši rychlosti nož 90 km/h misto zamýšlených l30 knr/h.
oddilY pro cestuiici bylY velice pěkně provedené' se.ladla při chodbičce upíostřed byla polšlářována, topeni teplovodni. větráni sánim nebo přetlakem, okna spoušlěci a ns č6l6ch skřině byly dveře se sklopnými můstky, píotožese počitalo s iednim připoiným vozem. Váločné událosri znemožnily vYzkoušenl vo!u a lak iako jediný' bez využiti. 'ústal
M 243.0
P.o rychlé spoj€ni Brátislavy s Tatrama v l€tech druhé svělové válkY vYÍobilá budap€š{ská továrna Ganr v letech l942 a 1943 člYři čtyřnápravové mo|orové vozY řady M 283'0 Továrna Ganr měla bohaté zkušenosti. výřoby motoíových vozů.. nichž značnou část expoíovala do cieiny, rvláš1ě do Jižni AmeÍiky' Použivala mnohé shodne konstrukčni pÍvky' napi motoíY' piev_odovky apod' Táké zde bYl v hna clfr podvozku naflový moloÍ iypU Gan2_Jondlassik' šestiválcový' vodou chl52e' ný s válci píůměrul70 mm, se zdviheň pistú 240 mm a l250 otáčkami klikoveho hiidele za minutu' dávaiici výkon 177 kW' Toóivý frofuni še z molorU pí€nášel do pětisiupňové mechanické převodovkY a odtud na obě dvojkoli hnaciho pod vozku pod slrojovnou' Na opačném konci nad běžným podvozkém bYl !ávazádlový oddiI a upíostřed vozu byly dva oddily 3. třidy s€ 72 sedadly' Ješlé po osvobozeni j€zdily lylo motoíové vozy s čerueným nátěÍem na ÍYch liku,'TatÍan'' m€zi Bralslavou a Košlcemi' a to aŽ do Íoku ls6,4. kdy |e csD vYřadilY' Tvarem skřině odpovjdaly několika typům, kteíémělY v pÍoYozu noien MAV' ale i např. cfR (MAV státni dráhy v Msďa.sku. cÍn státni dráhy v Rumunskul.
M 492.O
Náš průmYsl měl iiž př6d druhou světovou válkou řadu plánú ve stavbě moto' rových vo:ů. Vždvť isme tehdy patři|i do čelá světovóho vývoje v i€j'ch výrobě Prolo l po válc€ s€ poóitalo s nabidkami, které .ahrnou to n€jmodeÍnějši z lech nických obievů. Jednim 2 takových návrhů byl proiekt třidilného motorového vlaku ''Íatran''' který předkládaly Vagónky Tatra ve spolupřáci se vsetinskou továÍnou MEz' Píostředni vĎz měl být připojný s vYhlidkou' Na obou čelech vlaku měly být shodné molorové Vo.Y, každý s ns{tovým ňoloÍem l2 V 170 DR, takovým, jaky maji vo.y řady M 262'0 (302 kW) Podvozky měly být bezrozsochové zcela nového typu. Elektíomechanický přenos výkonu byl dalšim vývoiovým článkem sousedikova řešeni' u něhož však navic při yyšéich íychlosteph tÍakčnímotoí rekuperoval napě1i 'do kotvy gen6íátoíu. kteÍá se otáčela nadsynchlonně, 9on€íátoí píaco_ val jako skluzová spoika mezi momentem Daftováho motoÍu a rychlosti Vozidla
Vozidlo mělo mit neivětši rychlost l30km/h. obsazené hmotnost l20t. počel
sedadel l38. z toho Ve vyhlidce 28' Viconásobné řizeni se předpokládalo pro dvě jodnotky' al6 nskonoc ko stavbé n6došlo. i když už byly někt9ró liavobní colky Wíobríy'
N1120.4
Již vc dv.cátých lét6ch se U ČsD zsváděla lovná osobni dopÍava na mistnich líatich. kde parni provoz byl složitý Jezdily tam obvYkle malé lokomotivy rúz. ných lypl], jejichž údržbabYla dlahá a bylo nutno tam ručně rbroiit uhlim, odvážet popel apod' Levnou dopravu př€dstavovaly motorové vozY' kteÍé mělY zpočátku iiná spřáhlo noi ná.sŽníky a šÍoubovky, talže s€ |im řikalo kolojové autobusy. Byla to iodnoduchá vožidla, lehká i prostorná a našemu průmyslu vydobyla vo svélě obdiv a dobÍó imóno' TehdY j6 vyÍáběla kopřivnická Tatla.
PÍo slloivedouclho bylo 9pÍaveno stanovlšlě nahoie ná věil' pÍolo vozůnl železnlčail ilkah '.věiakv"' nadu M í204 TátÍa dodával v letech l930 ai 'ávod vodou chlaŽené šestiválcové 1935 Vyrobeno bYlo celkem 79 kusú lvlěly.řadové. benzinové notoÍy. které byly reveÍzni íměly oba smYsly otáček) pievodovka bYla planBlová se ólyřmi slupnl' Před kaidou změnou směr{' Vozidla s€ nrus€l nlotol lastavit' s€řidit jeho venlilv pro opáčnv snrysl otáčeni a pak spusl!| 'novUčeÍvene' a iadil piislušný pievodový stupeň'Původně nebYly moloÍové vozy a|e měly dvo|i zel€ný
nátěí
dole tmavši' nahoře híáškově z€lený
M273-O
Pro dopíavu na méně zatižených tratích si nechalY ČsD ve třlca 'Ychlikovou postavit tři dÍuhy molorovych vozů, kterýfr sg řlkalo ',modÍé šlpy" tÝch lotech Aby ziskalY zkušenosli, byl každý typ ,iné konstrukce ,'ModíéšipY" z iovárny Brno'Kíálovopolské pocházely z l6t 1933 až 1938 a bvlo iich celk€m deset kusú. V každém podvoŽku měly ieden n6ítový nlotor, takže hnaci agregálY neomezovaly pÍoslor pro cestujici' Ve voŽe tak mohlo byt i 81 sedadel' Eleklrickou výzbroj dodala firma BBc Pívni dva vozy mělY celkovy vykon 236 kW a ostalní 294 kW Pío Žiskáni rkušenosti se llšllv v někteÍYch de|ailech a param€tí€ch' ale všechnY svým vý2nameni i píovozninr uplaIněnlm dobře íepre.ent@alv hnaei vozidla s eleklrickÝm přenos6n vykonÚ. Nátěr vozů bYl dole modrý a nahoře kíémový'slejně natřené byly i připolne vorv řadV calm' což vytvářelo pěkny cel€k
M 274.O
Také ŠkodovY:ivody vYíábélY v letech 1934 e' 1936 ''modlé Šlpy''.ale sve konstrukco' kle.é csD označilY řadou M 214 0 Bylo llch celkem l4 kusú a snad bylY úpravou karoséíie ze všech nejheŽči. od iady M 273 0 se podstatně l'š'ly v tom. že pío motor mély samoslalnou stíojovnu z hlediska provo.niho to bylo výhodné prolože ke všem přistíoiům by| snadný přistup' zmenšily s€ ilnr však oddilY pro cestuiici. tekže neivětši počet sedadel mohl být 56.
Naítový molor byl stoiatY šesllválec s válci píúméru230mm' se zdvlhenl plstů 280mm. kleíÝ pii 1000otačkach sveho hildele la mlnutu davál vykon 2g kw. za motorem byl tÍ3kčni generátoř, z něhož elektÍicky proud pohánél
dva tra|čni trotoíy v zadnim podvo2ku Vozy se dodávaly ve lřech sérilch' kteÍe se íovněi lišily i v parametrech ze všech,,modÍých šipú"se vozY této řady neilépe osvědčovaly BylY iedno dUché a přitom spolehlive Ješlé po íoce l9í5 někleté, n'ch iezdily na Íychl'kU slÍela'' Posledni csD vyiadlly 3ž v roce l959'
''slovenská
M 275.O závod ČKD vyrobil íoku'l934 podle své koncepce táké osm,,modrých šipů" vzhledem připominaly obyóéjný čiyčnápíavovývúz' v němŽ všal byla stroiovna a ještě 64 sedadel 3. iřidy (všechnY ,,modré šipy" měly jen 3' vo.ovou třldu, kteÍá byla v íoce 1956.íušena a pře'načena na 2' tiidu, a to U všech vozů v Coskoslovenskul.
NaÍtový motoÍ byl opět stoiatý šesiiváloc s válci píůměru220 mm' sa :dvlhem pistů 280 mm' Při 900 otáčkách klikového hřidele za minutu dával Výkoň 258 kw' Jenom posledni dva vozy měly motor s osmi válci o výkonu 294 kW. opěl.a motorem byl tíakčnigenerátor a v zadnim podvozku dva tÍakčni molo_
ry, takže celkovó Uspoiádáni dvojkolj bYlo 2'Bo'. Motorové voŽy řody M 275'0 jezdily v íYchlikové i osobni dopravě z Děčina do Liberce a do Plzně, kde po méně využilých tíatich spojovaly města a obce s vél_ šimi cenlíy a konkuíovalY tak autobusové dopravě- Jezdily až do íoku l953. kdY byl posledni z vozů zrušén.
dil se V Čáslavi ve stejném roce jako Purkyně, tedy r. 1787, a zemřel roku 1858 v Praze' opiz žil a vyrůstal v tak
V dějinách přirodních věd se zpravidvýznačné osobnosti. které se proslavily důležitý mi objevy a měly na rozvoji jednotlivých vědních odvětví rozhodujíci podil. o drobných, dilčich vědnich výsledcich dnes už téměř neznámých desitek a stovek vědců a vědeckých nadšenců se malo píše,i když i oni sehráli ve své
la připominaji předevšim
chudých a skrovných poměrech, že do žádnéstředni školy nemohl ani chodit. Byl však nesmirné pilný a velice nadaný, a tak i bez vyššiho vzdělání se stal roku'l805 řadovým Úředníkem v Čás|a_ vi. V roce 1808 byl pře|ožen do Pardubic a roku 1814 do Prahy, kde se na tehdejšÍm'ředitelstvi státnich statků stal nako'
době významnoU Íoli' Je mezi nimi i řada sanrouků a laiků, kteří do vývoje různých oborů části své činnosti nebo dlouholetoU mravenčni praci zasáhli tak, že Si jeiich 1ména připomínaji
nec lesnim koncipistou, což bylo jen lepšÍÚřednické misto'
opiz se již jako chlapec zcela vážně Věnoval bolanice. od dětstvi se učil
i dnešni odbornici.
Vezměme napřiklad botaniku' Nei'
znát rostliny, a když mU bylo třináct, napsal svůj prvni seznam rostlin okoli Čá-
starši český skut.ečný herbář, tedy sbir ku suŠených rostlin, který se uchovává
slavi' V šestnácti ,,Květenu Čáslavska" dokončil a později ieště celou řadu spisů' které však nebyly také Vydány a zůstaly jen v rukopise. Byla to třisvazková botánická topografie Čech a jeho nejrozsáhlejši rukopis',Nomenclator botanicus"' který zpracovával přes čtyřicet let a který obsahuie půldruhého tisice svazečků! Avšak i počet uveřejněných opizových článků a pÍacíle značný' Některé vydal s iinými (například s hrabětem Bedřichem Berchtoldem), iiné jako samostatné práce (např. roku 1852 ,,Seznam rostlin květeny české",který obsahuie 4810 druhů)' Celkem napsal přes 500 spisů a pojednání" V roce 1819 opiz založil a až do sVé smrli Vedl ústav pro výměnu rostlin' kteďm za ta léta prošly statisíce rostlin a dopisovalo sem mnoho set sběÍatelů rostlin' kteří tak přispívali k poznáni českékvěteny. Bylo to obdobi botanických exkurzí' soupisů Výskytu rostlin a ieiich třídění, v čemžopiz zvláště vynikal, neboť do_ kázal rozpoznávat i nepatrné rozdíly mezi jedinci. Z toho pak vvcházel a řadu takzvaných širokých druhů rozčlenil do soustavy.'malých druhů", což mu řada tehdeiších botaniků Vyčítala- ostatně, opiz pro ně i přes svou obrovskou botanickou činnost zůstal jen samoukem a jeho práci ni|ak zvláš{ neuznávali.
ve Státní knihovně v PÍaze, nevytvořil
žádný na slovo Vzatý botanik, ale laik, třebaže měl vzděláni. BYl to Jan Fíantišek Beckovský' Narodil se l8. srpna 'l658 v Havličkově Brodě a zemřel 26. prosince 1725 v Praze. V roce 1684 se stal knězem rytířského křižovnického řádu s červenou hvězdou' Věnoval se především českéhistoÍii. Přes čtvrt stoleti působil jako správce špitá|u blaho-
slavené Anežky Přemyslovny
v
Praze
a vedle toho zaniceně pokračoval v Bal-
bínově díle při obraně na zachováni českéhojazyka, a to jednak vydávánim a rozšiřováním óesky psaných spisů,
jednak vlastni misijni činnostípo Čechách' Moravě a Slovensku. A protože byl všestranně vzdělaným člověkem (uměl i malovat, Vyznal se v umění, his-
torii atd'), vybudoval si časem jakési
a
Botanictí sam0ucr o
vlastni malé muzeum, iehož součásti se stal i jeho herbář. soustavná péčeo nemocné a s ní'
souvisícínutná znalost léčivýchrostlin jej zřejmě přivedla k záimu o botaniku, kterou však
_
iak sám sebekriticky
na_
psal - provozoval jen jako diletant.
l tak je ieho herbář naším prvním skutečným herbářem, který obsahuie 117 listů s asi 200 druhy sušených rostlin, u nichž jsou uvedeny vedle latinských a německých téŽ českénázvy' Že Bec.
Přesto opiz dokázal svým nezměr-
kovský nebyl proÍesioná|ním botani_
ným pracovním nadšením, píli, vytrva' losti a Výsledky své mnohaleté mravenčípráce ovlivnit desitky a desitky bota_ niků i botanických laiků, takže se celé této době zkoumání českékvěteny mezi botaniky řiká ''obdobi opizovské". Právem, neboť opiz' i když botanický samouk' se svou rozsáhlou činnostístal jednim z našich nejvýznamněiších bota_ niků první poloviny minulého stoleti a zakladatelem českéfloristiky.
kem. ukazu|í mnohá nesprávná označeni druhů. a to i podle tehdy užíVaného
názvoslovi, takže se soudí. že Beckovský znal z botanické literatury asi jen Matlioliho spisy a hlubšímu studiu bo-
taniky se nevěnoval. Na histoíické ceně jeho herbáře však nic neubírá' že byl
]en laickým bolanikem.
Jiným, daleko významnějšim samo_ ukem v botanice byl Purkyňův a Preslův současníkFilip Maxmilián opiz' Naro_
!
t Dóěka (přílohy| črsopisu ABc mladých techniků a příÍodovědců.Roění* 25 (r980-81
-da-
)'
AdÍ€36 Ísdakce:Vocalova 3,t2o (N' Pl.he 2
7Y
STRAZCI
NA sToPĚ Protože 5e Kája z dvoudennÍ výpravY omluvil kvŮli návštěvě,,vÝznamné tety", odjeli strážci do Údolí u Myslíkova sami' Krcjina kalem říčky se jifr zalibila, ale ráno zjistili, že ve vodě plavou uhynulé ryby' Jak se' to stalo? To chtéii strážci vypátrat. v táboře zústává Robin, Hon?a, zrzek a Hadži jdou na průzkum prcti proudu'
Přióinu zn€čištěni vodY tedy stražci objevill Narazili však i na neochotu člověka, kteíý o celé Žáležirosti óst Vědél vic Než aby se dál pokoušelt .]ednat nápravu, íozhodll se chlapc. aspoň píozalimně odst.anit přltok splaškŮ do i'čkY Možná, Že l vY přl letnlm pulováni nebo iábořeni narazite na nrlsté, kde bude piiíoda Volat po ponrocl človéka Ne?ůstáňte lhostejni a pomozte! Upozoíněte náÍodni vYbory nébo přislušné o19ány na piipadY vodnich toků l kÍa]iny' pomozte aamj odstranit příč!ny taÍn' kde to 'nečištěsi dokážete A hlaVně sáma dodÍžuite zásadY och.any piilody!
P횀 ! Vlastislav Íoman, kreslí o LibuŠe Kovaříková l 981
razně prosadily sovětské létajici čluny konstruktéra Bieriajeva. Z nich je nej_ známější Bě_12' poháněný dvojici tur boVrtUloVých motorů Al-20 (stejných. jako má ll-18). Tento letoun se několikrát zapsal do listiny světových leteckých rekordó FAl'
DÍky novým konstrukčnímprvkům
zkracujicim výrazně start a přistáni Velkých pozemnich letadel ztratily létajici čluny svou hlavni výhodu' Svůj význam si v dnešni době zachovaly předevšim tam, kde jde o spojeni ostrovů. např' v Antilách nebo V Tichém oceánu, kde by pÍovoz Vrtulniků byl přiliš drahý. Určitý obrat ve prospěch létajícich
člunůnastal koncem šedesátých
let.
V roce 1967 se objevily hned dva proto typy: canadair CL'215 a japonský shin
22
21
20
19
l8 17
Meiwa PS-1' Kanadský CL-215 je určen k hlidkové protipožárni službě a k haše' ni požárů.Letad|o má v trupu nádrž na 5400 litrů Vody, kterou nabirá při nizkém průletu nad hladinou (podrobněji jsme již o něm psali v |oňském roce)' Po postavení 30 strojů se uvažova|o o zasta-
veni výroby. změnu tohoto rozhodnutí si vynutila séÍievelkých lesnich požárů ve Francii, kdy se zjistilo, že nejÚčinněj-
šim prostředkem proti nim isoU právě
vodni bombardéry. Kromě FÍancie si je objednalo i Španělsko a Jugoslávie. Proti tomuto mirovému bombardóru stoji japonský Ps-1' Letoun poháněný čtyřmi turbovrtulovými motory (kromě nich má v trupu ieště reaktivni motor s|oužici k ofukováni klapek a kormidel) je určen k hlidkováni a ničeni ponorek'
ló 15
14
sovétský létaiici člun GsI (consolldated PBY 4 calalina) rozpět' 3l.7 m. úa]lka 20,7 m' vŽleaová hmotnost 12 2oo k9' nrotory dva M 87 o 699 kW, rax rYchlosi 329 km hod do|et 25oo km, posádka 6-7 mu'ů, výlbíoj piedni ku|omer ovládaný bombometči 6 kuiometú. ]5oo kg boítb. 1 kem- 2 gUmové nalUkovaci hlany pro odledňovánl. 4 uvalovaci hák' 3 palivové nádr'€. 6 olvorY pío plnéni palivém. 5 sedadlo palubn;ho nlechanika a motoíové přÍstroje. 7 _ střeIecké kopule s kUlometnými dvoj-
l!]leí]ké his!or'f i (rp }ój]ych IJ'i.Ú plvn] ]étÚ!'r siaÍlt, r]ellllh. !a5l3 il/.l! nY (28 :a 131cl KonsÍluk!. n]ll)ív.5o0. o'l| 3l]0 l..i.!. dl!he
Tyto dvě Úspěšné konstrukce dokazújí,že létajicím člUnůmzdaleka .ieště neodzvonilo' Přes své zjevné nevýhody' např. velký aerodynamický odpor člunoVého trupu, nákladnou antikorozni
Úpravu. nevhodnost použiti reaktivnich motorů apod', jsou oblasti, kde mož-
nost přistáni na Vodni hladině tyto nevýhody převyšuje.
JAN ČEcH
RUDOLF BAUDIS Kresba Jiři suk
13t2ilt0 čaty. 8 - gumová od|€dňovacÍ híanY.9 ' a'rtény' lo Podlážka stiednÍho prŮchodu. l 1 san'tní vybaveni. 12 _ ploslor radnich slřelcú' l3 - palan geneíáror Pohá'rěnÝ benzínovým molo.em, 15 dY pro odpočinek. l4
plácoviště šturmana, 18 placovišré kuchyňká l7 světelné bóie' 16 l9 sedadla pilotů' 2o _' pro.to. pío uložani kotvy a námoiniho 'adistY, piislušenstvi' 2r piedni okno s ochran stanoviště bombometóika' 22 nou clonou proli vlnám á púsobeni mořské vody
nnfu xoruíČex
Jak se dělá diafon
Příklad scénáře diafonu
lll.
ěíslo
lré' baÍevně pokud možíostejně
Dop.ovdÍý tcÍi
tituE
2.
Východ
slUncé nad
rybnikem
ti. zejména bychom se měli vyhýbat poqisu toho' co je Žřejmé a patrné již z obÍázku' cim bude mit komentář většíspád. tim bude celý diafon Ža|imavějši a tim vice upoutá pozor nost divákú' spojení textu s obíázky bY mělo být nenásilné, plynulé, bez ''hluchých" mist, která vznikaji tím, že text je přiliš dlouhý. Ta ková mista bychom měli zkusit odst,anit za_ řazenim dalšich diapoŽitivů s odpovidajicí te' matikou, napřiklad k obrázku kvetouci rostli ny přiřadit ieště snimek detailu kvěiu, čimž se zpestři a Íozč'eni dlouhá textová část'
korunni plátky.
3.
Kvetouci blatouch
4.
odkvetlá smetanka
E. a J. Pavláskovi
Mohli bychom se kochat hebkým půvabem střibřilých hlav odkvet' lých smetanek _ pampelišek _ a dalšími krásami jaÍního Íána _ věnujm€ všsk pozoÍrost nejkrás_ néjšim klenotúm naši přirody.
5.
Martináč hruškový _ celek
Nemusime za nimi chodit nikam daleko. V sadu za rybnikem isme uviděli pÍvni z nich' s9děl na vě_ lévce nedaleko kmene, při vyÍušeni napolo otevřel křidla a snažil se nás polekat dalšim páíem ,'očÍ".UkÍVtých na spodnich křid_ lech' Již podle velikosti' připomi' najíci malého netopýra, jsme po' znali nejvělšiho evropského Do týla _ martináče hÍuškového'Po dle hřebenitých tykadel to byl zřejmé sameček-
MaÍtináč hruškový detail hlavy
6.
s hřebenitý.
mitykadly _ý
18
Nad Íybnikem se probouŽi nový den a všochno živó vitá vycházejí
ci slunce' Hřeiivé papÍsky vlévaii do ztuhlých uzavřoných kvělů opět Život' PoŽlatily i květy blatouchu, které zcela otevřely svoje
uvedených přikladú. Doprovodny text by mél byt napsán sviině co nejstručněii, bez zbytečných podÍobnos_
Foto aÚloři
hudebním doprovodem:
laděné.
Také bychom méli věnovat pozornost obsa' hové stránce každéhozábéÍu{musi divákovi něco ukazovat' něco řikat| a zanedbatelná neni ani estetická púsobivost našich obíáŽkú. Diapo2itivy určené p.o častou píoiekci (za' řazené do diaÍonu} by měly být zabudovány V Íámečcíchse skly Je to sice pÍáce i pen;ze navic' ale vyplati se, protože skla snižuii Íizi. ko poškrábáni n€bo zničeni diapozitivu, sná ze se z nich setře otisk palce a Íovněž potře' ba doostřováni při promitáni neni tak časiá jako v připodech, jsou'li jen v papiÍových nebo plastikových íámečcich'skla musime před rámováním p€rfektné zbavit prachu' otiskú p.stů a všech ostatních nečistotMáme_li konečnédiapozitivy zarámovány, je třeba seřadit ie do sledu, v iakém budou promítány, a připíavit je do pohotovostni po_ lohy (vzhůÍunohama a siÍanové obráceněl_ Takto připravené rámečky v p.avém hornim rohU očisluieme (pořadově|, neilépe č€íným Íixem' T;m jsme skončili Žákladni pÍáce na diaÍonu a seřazené diapozativy můžemepo' užit okamiitě třeba k přednášce dopÍovázené slovnim komertářem. Čeká nás však dalši etapa píaci - napsáni doprovodného texlu a ieho úp.ava do scénáře, což neni nic iinóho neŽ spoieni'o.my slov niho doprovodu s diapozitivy. Jak takové scénáře mohou vypadat. múžeme posoudit
Ž
s
SnlmGk
t.
Uvodem připomínáme, že diaÍon ie vždy dobÍé dělal v menšim kolektivu, a to hlavně proto' že vice hlav vice vymysli a 5ná2e také dá dohromady alespoň tu neinulnějši techni_ ku (jeden vlastni magnetoÍon. další ÍoÍogra_ fuii. iiný má diaproieklor ard.)' Dů|ežitéie i to. že se iako tvúrčikolekliv múžeme splše lcház€t o pomoc v domech pionýrů a mláde' že, v závodnich klubech RoH a vůbec všude tam' kde polřebnou techniku vlastni' ldeálni ie dobÍá pařta, složená z Íotogíaíů,zvukařú, muzikantů a dalšich potřebných proÍgsi' kte' Íémohou tvoÍbě diaÍonu něiak pÍospět. Pod vedenim neizkušeněišiho (ale třeba také dobrovolnika z řad rodičů|se dilo iisté podaří' A teď iiž zcela konkrétně _ iak dál diaÍon doh.omadY? začínatie lřeba u diapozitivú (ra předpokladu, že máme hotoýi scénář a po. dle něho i potřebné diapoŽitivy). Jeiich deÍinitivn! výběr by měl bý'r co neipřesněiši a do diafonu by měly b,i'l zařazeny ion naše nei_ lepši obrázky. Musi býl vždy technicky dokonalé, tj. ani přiliš světlé (přeexponované}, ani přilaš tmavé (podexponované). perfektně os'
a
IVIOJE ZALIBA
.3ii'!
B--^
KAPRADlNA HRÁLovlTÁ (POLYSTTCHUM LONCHITIS),
kriticky ohíoženýdruh českékvěteny' od
Foznámka _ nyEl qqpjuvoq nuo€grn Pot15 Macháčka - 20 séc'
Hudba pok.aěuje, během prvních slov je všók stažena' Jarča čte dalšítext již bez hudby. Dia č' 2 _ 15 sec' Dia č_ 3 _ 15 séc.
Při poslednich slovech znovu
,,óaiiždi" kytara
tiše
ROSTLINA
MĚsÍcE čeRvrruce Po určitédobě se k vám opět obracime výzvou k botanickému pátíáni' Neidřive bych se chtěl nékoliká slovy vrátit k vašim dopisÚm Prvnl letošni patrani isme vyhlásili iiž V únoÍu, ve 12' čísle,po drobném křivatci českém'iedné z našich nejčasnějšich Vzácných jarnich rostlin' Jak už to některé roky bývá, zrovna letos se křivatec óeský jak_ si,'nevvvedl": na osvědčených nalezištich. kde iindy září stovky květů, se letos s t}idou našlo několik kveloucich exemplárů' A tomu odpovidal i výsledek ve Vašich dopisech' Hlavnim kamenem Úía.U však byla záměna drobounkého křivatce českéhos většim a u nás běžným křivatcem žlutým- Néktéři z vás dokonce vysloveně psali, že oba d.uhy považuii za totožné _ chyba! Jini svůj objev sice označovali iako křivatec český, ale z po pisu stanoviště vlhké louky, lužni háje. pří' kopy apod- _ jasně vyplývalo, že ide o hojnÝ s
a podbaruuje da|ši text čtený JiÍkou Konči s nástupem dia ó' 5. Dia č.4 _
20 sec.
Čte Jarěa bez hudby. Dia l8 sec.
Dia č.6
-
12
sec.
ě.5
ostatnich našich kapÍadin sé na první pohled výrazně odlišuje jednoduše zpeřenými, tuhými až kožovitými listy délky. kolem 0.5 metru; které přezimuji. Krátký řapik |2 až 1 cm| ]e hnědě plevnatý. Barva listů ie u staíšich (Ioň' ských) tmavě. u letošnich světleji zelená. Listové čepele isou úŽké{nejvýš 5 cm)' Listků je 20 až 50 párů, po okÍaiich isou zubaté' Jen v horni poloviné listu jsou VyVinuly kupky vý' trusnic s nepravidelné zubatými oslěíanri Kapradina híálovitá je rostlina horská, vyskytuiiGi se na stinných, sk3lnatých a kameni' tých mistech: V íoklich, mezi balvany' na sUtich' V Čechách se jeii výskyt udává v pohraničnich hoíách i některých nižšich oblastech ve vnitíozemi, podobně je tomu na Moravě. Naleziště popište přesně geograficky (účelné je přlložlt mapku nebo plánek) a také co nej. podíobnéjivylióte jeho stanovištni podňin' ky' Abychom předešli omylům, žádáme vás o doklad pilloieni jednoho jediného listku' pokud možno s kupkami výtÍusnic _ tedy asi té části, kteíá je v detailu V horni částj barev_ ného obrázku. Hlášeni posiIejte do íedakce ABc a označte je na obálce heslem ',Rostli_ na měsíce července _ kapřadina hrálovitá"
.
Text a foto Jan čeřovský
Barevný obrázek Antonin zezuIa
křiVatec žlutý' otevřenou otázkou zústává sdéleni MaÍtiny Pazderové z Prahy Řeporyi: u babičky ve stodúlkách by mohly íústkřiVatce oba, záleži na tom' jaké je stanoviště' Proto nám pište Vždy i o stanovišti. aspoň
stručně (louka, |es, skalnatá stťáň atp')' teď nám nezbude, než abychom se k Martinině babičce opravdU někd'', podivali. zdÍcujíci většina prúzkumnikú se tedy s kři' vatcem českým jaksi ,'netrefil8"' l rak jim dé' kuieme 2a zájem a pečlivépsaná hlášenl pío Vázená plánky a Íotografiemi' Po všech strán kách vynikaiici, přesnosti Ůdajú i mapky při' mo vzoaová je správná odpověd'Lud'ka Če' cha z Gottwaldova. Děkujeme za cenné hlá_ šeni, kteÍépřeiimáme do Ústředni registrace kriticky ohíožených druhů ve státni ochíané přirody' Docházeii Žajimavé ohlasy i na botanické zprávy a zajimavosti, v kterých výzva k pátrá' ni ani přimo neni. Velice zaujala napřiklad ze_ leně kvetouci íostlina _ čemeřice' Jiři Janik z Palkovic V okřese Frýdek.Mistek ma čeme_ řici na zahradé (to samozřejmě neni původni, přirozená lokalita) a poslal nám doklad. Jde o čemeřici zelenou (Helleborus viridis)' půvo dem z jihorápadní Evropy' Na s€verní Mora' vě se často péstuje a také občas zplaňuje' Rostlinou k píá.dninovému pátrání v měsi ci červenci je
19
r. l
:i
Na tuhle lod' jsme se nalodili,
dostali isme kajutu číslo30Í9, po celý dalši tÝden to bude náš domov. Brzy zjišťuji, že na lodi je i bazén- Z toho mám velkou tadost, voda je živel, který mám moc ráda. Ještě ten večer se jdu vykoupat. Mimoto jsou na lodi i zařizeni, která mě zajimají méně, například kadeřnictvi, různébary, dvě velké jidelny Alma-Ata a Bajkonur. Za celý den nám pořádně vyhládlo, ale v Bajkonuru je už naštěstíprostřeno. Během večeře
!
:l
Už na jaře jsem se dozvěděla, že bych mohla v létě prožit osm dní na skutečnénámořni lodi. Měla to být plavba po přístavech Cerného moře, pořádaná Tatratourem Bratislava. Ko' nečně přišly prázdniny a přiblÍžil se i dlouho očekávaný denodjižděla jsem přimo z jazykového tábora; rozloučila se s kamarády' strávila ještě jednu noc v Bratislavě a už nasedáme do letadla TU 134'A, které miří do oděsy- Přistáváme po dvou hodinách letu. Vitá nás krásné slunečnépočasi a my odjíždíme na prohlidku města. začináme
20
niirSle( l:b l(aZ3(:ť]:iál1!
Kazachstán zvedá kotvy a vyplouvá na moře. Ráno se proohromně vetká - měři prý 157 bouzime v Jaltě' Máme před metrú, široká je skoro 22 metrů sebou celý krásný den. Ze všea má deset pater- v kajutách se ho nejdřiv si jdeme prohlédmůžeubytovat 500 pasažérů, nout slavné Vlaštovčíhnizdo, o které se stará 250 členúpo' nádherný zámeček postavenÝ sádky. Jmenuje se Kazachstán. na vysoké skále nad mořem.
na letišti a končime v přistavuTam na nás čeká loď. Je
.]
éL
o6
Ů'caoeao aaŮ3Ússa ČéÚcsÚ 9*úl}aoÚŮ*ÚssdaaaoÚ
o*ea 8óacacool'aoi'{Dg'*aoo
&
&6oói' ial}
věnovali prqhlidce kapitánské-
město hrdina. Tady během za-
počítačizná v každémokamžizahradu. Přesněji dendrárium, ku svoji přesnou polohu-.Někdo protože jsou v ní' především z návštěvníkúse zeptal, co se
loď na cetý den. Čeká nás dtou-
Odpoledne se opalujeme. kou'páme a užíváme slunička. Další den už kotvíme zase v jiném přistavu, v Soči, to jsou zároveň i největšílázně SSSR- Tam si jdeme prohlédnout botanickou stromy. množstvi nejrůznějších druhů- Ani si je všechny nepamatuji, nejvic mě zaujal bambus a pak po.celé zahradě volně poletujici andulky.' Teprve pozdě v noci vyplouváme dál Strašně - do Batumi. se těšim na'delfínY. o jejich vystoupeni jsem už hodně slyšela. Sice jsem už delfiny viděla v rumunské Constantě, ale to, co předvedli batumští, to se nedá vylíčit"Poslouchaji na slovo jako pejsek. Skáčou přes kruhy, přes tyče i do výšky. Pak si do vody vlezl i jejich cvičitel a del fíni ho vozili na hřbetě. Součás' tí delfinária je i mořské akvári um. To jsme si nemohli nechat ujít, obdivovali jsme obrovské množstvi pestrých ryb, mořské želvy, a dokonce tam maji i lachtany. Bylo toho za dopoledne ažaž,docela rádi jsme vlhké subtropické podnebí vyměnili za klimatizovanou atmosféru jídelny při obědě na Kazachstánu. Po obědě nás čekal výlet. Připravený autobus nás zavezl na Zelený mYs do bota nické zahrady. To už byla sku-
stávky navštěvujeme Malou ným výkladem- A tak dnes vim. zemi, to jé místo, kde bojoval že Kazachstán má neustále rá- i L. l" Brežněv- Posledni den diové spojení s družici a díky jsme opět v Jaltě. opouštime ho můstku. Dokonce s odbor-
stane, když během plavby
spadne někdo přes palubu do
hý výlet autobusem do Bachči-
saraje- Po návratu se nám stáIe ještě nechce zpátky- Zůstáváme proto na molu, kde je velký
lunapark. Několikrát za sebou se vozím na kolotoči podobném káže rozpoznat člověka do ruskému kolu. Jsme na něm zavzdáIenosti dvou kilometrů. vřeni v gondole a já si tam přiA co už se prý vůbec nemůže padám jako kosmonaut. stát, je to, že by se Kazachstán Ale všechno jednou končísrazil s jinou lodÍ. Počítačoka- Před námi je posledni noc plavmžitě zhodnoti rychlost a směr by. V mlze přistáváme ráno protijedoucí lodi a podle toho v Oděse, loučime se s lodí, přiautomaticky opravi kurs Ka- stavený autobus nás odváží na zachstánu- Jakmile se lodi mi- letiště. Domů se mi ani trochu nou. zase ho vráti do ptivodni- nechce, do letadla nastupuji ho. Moc tomu sice nerozumím, trochu smutná. Za dvě hodiny ale tatinek mi to vysvětluje. dosedá naše tučko na přistávaZážitků během plavby přibý- ci dráhu bratislavského letiště. vá, takže si ani neuvědomuji. že Z vyprávění Saskie Bergerové' se už vlastně vracime. Před žákyně 4. A. Foto J. BeÍger námi je ještě Novorossijsk,' moře. Kamarádka mi překládá,
že ho hledaji radarem, ten do-
tečně botanická zahrada se spoustou strom,j i květin z celého světa- Večer se docela pří-
jemně unavení vracíme na náš plovoucí hotel. Kolem Kazach-
stánu kotvi spousta tankerů, v Batumi končíropovod z Baku-
Ale ješté večer vyplouváme a brzy je necháváme daleko za
zádi.
Dalši den ráno nás opět vítá
Soči. Moře se začínápředvádět. co také umÍ' Fouká silný
vitr, žene před sebou ohromné vlny. které se rozstřikuji o molo-
Zkoušímese koupat, ale dost
brzy toho necháváme. Houpání na vlnách je sice moc hezké, ale docela namáhavé, a hlavně velmi nebezpečné-Čtověk se naloká slané vody, ani nevi jak. Ten ušetřený čas jsme proto
;
}
3l'aa a3aaaaÓc aaŮÓOeo eŮo
o
oaac oŮaoaaaoaaaoa aaaoooa
o
oaeŮaa{taaaaaaaaaaaoaoaaaoaao
21
KOMPAS
čas nicnedělání Takovou představu má o těch dVoU letnich pÍázdninových měsicich většina ,,dospěláků". To se vi, od učeni si třo chu odpočinete' ale píáce v pionýí ských družinách. oddilech a skupinách by usnout neměla. Tábor vám celé píázdninY ne2abere a Vy. kteři část léta zůstanete doma, byste neměli složit ruce do klina a Věnovat se jen koupáni' opalováni a jiným |etnim íadovánkám' snad největši přiležitost maii pionýři na Vesnicich. kde je v době žni každá rÚka dobrá. Dohodnéte se s vedenim JzD či státniho statku a nabidněle svoji pomoc. Hlavně nezapoméňte, že z dob_
Íých pionýrských družin mohou být
steině dobré žňovéprotipožárni hlidkyTady můžete udělat úctyhodný kus přo_ spěšné práce. Ale ieště předtim, než
svoji pomoc zemědělskému závodu na_ bidnete' porad'te se s přis|ušniky požáÍ_ niho sboru' Rádi pro Vás zorganizuii in. stíukláž a seznaml vas se všemi zasa_ dami a předpisy' a hlavně s tim, kam se obrátit, kdyby opíavdu někde híozilo nebezpeči požáÍu' Uvidite, že vaši na_ bldnUtoU pomoc radi přijmou a Vy sami budete mít hezký pocit' že iste pomohli .chránit úrodu' aby se všechno' a hlavně bez ztrát dostalo na náš společný stůl. Protipožárni hlidky. to ale jistě neni všechno. lak můžete dospělYm pomocl
Fotoreportér chváli mIadé íybáře z pionýrské skupiny Fidela
castra v Trhových svinech.
Hodné záleži na Vaši všimavosti, na
tom' jak se domluvite s dospělými. Ne zapomeňte ani na léčivérost|iny a na |esní plody. Neien že prospějete oddi_
lové či skupinové pokladně. ale vý znamně pomúžetei našemu farmaceutickému i potraVinářskému průmyslu. Pionýři by měli Vždycky přemýšlet' při
cházet s nápady a pomáhat tam. kde ieiich si!Y stači' Vždyť je to opravdu škoda' kdYž třeba mallny zplesnivi na keřich
'
Helen6 Škodová
kteři se na počest xvl. siezdu Kse zavá.ali že vyčisti Vodni nádÍž'
, a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a oa a a a a a a a o a a a a a a c a a
Ml N l REPoRTÁŽ
NAŠlcHDoPIsovATELŮ
Pionýrská pohotovost
Ve dn€ch 18. až26- dubna prÓbihal na našíško|e a v pionýrské skupině v Želeii' cíoh ,,Týden pionýÍsképohotovosti''. Vyvrcholil slavnostnim skupinovým shro_ mážděnim, při kt€rém jsme zhodnotili sW'i práci a dali si nové úkoly do konee školniho íokU-
V sobotu lsme uspořádali mistni kolo závodu o partyzánský samÓpal. Ráno se všichni účastnici shromáždili na školnímhřišti, kde se seznámili s průběhem celé akce. Na trati' která byia dost nároěná' bylo osm stanoviš{. Tam isme si ověřili sVé znalosta z Po ssM a u děiin KSč' zkoušeli isme své sily a brannou připravenost. Byly tam rúznédisciplíny. iako střelba ze vzduchovky' požárni ochrana' zdíavověda. hod granátem na cíl, d9pravni znalosti a dalši' l když nám poěasi nepřálo' všichni isme 9e sňažili dosáhnout co neilepšich výsledků. A věřte nebo.ne' stálo nás to hodně námahy. _ Rostislav TráVníěek. dopisovatel č. 'l 55' Horní DUnajovice mi je obdobi, kdy naše pionýrská skupi_
Vylovili neien dvě stě kaprů, jednu štikU, dva mniky a bílé ryby, ale také pneumatiky, ple chovky, Vozik na beton a spoustu dalšiho ha' rampádi'
na žije čilým íuchem' Uspořádali jsme soutěž šachistů, kteíá měl'a dobíou úro Veň, pionýrský oddil corpus zo'ganizo val zdravotnickou soUtěž s hodnotnými cenámi, píoběhla také soutěž ve střel bě ze vzduchovky a řada dalšich; zby_
něk zavadil' dopisovatel č. í89' Brno_Řečkovice Letos se Už po Napřed pár slov úvodem. Jsou prázdniny a v této době obvYkle od vás, našich dopisovatelů, dostáváme pří$pěvků opravdu poskrovnu. Nechceme ale, abY prvni poprázdninová čísla bYIa na vaše zprávY chudá, a tak vám připomínáme. abyste napsali, iaké plánY máte k zaháiení no vého pionÝrského roku. co zaiímavého se u vás bude dít. a nezapomeňte ani dodat, co zajímavého se děje o prázdninách, jaké to je na táborech a co jste si naplánovali na dobu. až se z tábora vrátite. Čekáme vaše přispěvky.
Květa Kadlčáková, dopisovatelka č. í50, ostrawa3 _ Před prázdnina
22
čtvrtézástupci pionýrského oddilu Vlči stopa zúčastniliokresniho kola soutěže mladých zájemců o myslivost zlaÍá sífr či troÍei. Byli jsme přijemně překvape.i dobrým Umistěnim BronislaVa skudy, který obsadil V kategorii staršich díuhé misto. i umistěnim Ladislava skudy,
který byl v kategorii mladšich třeti; Jitka vágne.ová' dopisovatelka č.192. ostřov u Macochy _ Také pionýrská letos oslavila naše skupina spolu s ostatnimi obóany devátý kvě' ten' den našeho osvobozeni. Už tíadič ně jsme se zúčastnili|ampiónového píůvodu a položili jsme květy k pomni ku Rudolfa Te'rera a památniku pad' lých bojovniků za druhé svétovéválky' oslaVa skonéila slavnostnim ohněm
Ted', když ýž ie nádíž v pořádku a íyby zase
Ve vodě, roŽhodli se' že sem umisti tabulku
s nápisem'NÁDRŽ JE PoD PATRoNAC| Ps FlDELA CASTRA- Mladí řvbáři sj také založili
hlidky Paprsku, které budou sledoval čistotu potoků a studánek' Text a foto Pelr slínad
e"/rFgř:? pnÁzorulruovÉ HLA\'OLAMY Ješté rleŽ lsme se Lonceln čeťVna roŽieli ze školn;ch třid na Všechily sVě toVe stranV' zas!bi! nas ČrÚa,lcvylrr' hlavolamy,.
.'Ve:měte si je s sebou na tábory," řekl, ''L}ezták bude V čeíVenci pořad pí Šet'Pan]atujete na Ioňske lijáky7 Ktjyž člověk ležíve stanu a posloucilá melo dická ťukani kapek lla pIátěnou střišku, le to docela přijenlné' Ale jcIr plVnl (len. Pak na vas začne dotlrat í1l|da'
Rimšti dělnici stáli před problémem, kiérý se óloVěku lrez riatřične,,hla!,ol6 mová" připravy zdál teměř neřešitelnY' Pro Vás by to dnes nól bvi ukol' nail kterym vŮbec nezaVáháte. Představre si' že vas jako zkušerre odboťniky po zvali lla pcrnoc. Mate přeo seboU dVa oet dilků nrozaiky, složenYclt r€j čtyř růz'r,ě zbaÍý eiýc6 q1y1;1::lrllil NĚiakÝrr nedopeiřenlirt :-c k VŽoikU r'.i;lictiY ;jt\.ři Clllky navic. kteíé k Í'loŽaice nepatři. Máte teciv úkol o néc+ té;ši Vyberte
šestnáct spíaVnVch dllků a sestaVte z nich úplny n]czaikovy obrázec' sloŽe
11ý ze čtyřiašedesáti poliček vell(ý 8 poli' Při rekonstÍukci dodr Ždite základnt p'avldio: piikl.rcejte k sobě ien čtvřrečkysleir]e barvy' Na obrázku jsoU barvy o.llaaené čisly' Na !inkujte dílkV ntozaikV.la čtvítku. ctve'
čtveÍec8 x
Íostí řidit v životě, dosáhnete Ínncha uspéchů.
.,e to vlasttrě putováf}' bludištěm A vy mate postupovat brankarnr z jed
noho pole do drutreho' Nikanr však rre_
slnite dVakí.it! cestoÚ čtěte pismena' DnýJil.Ii jasnv sílysl' je to znjntenl' že jd:jte soráV'ro(' cest{]u Začnou li ziioceÍ s'11ysi' t]lcudite VÍáťte sE zpět ;] Žkuste io ljnudy [to hIedarieiríJ p9i'llJ .iLr patři jerr čast pisn]€n, ostatni,s()Ll
v s'ti naVic. poÚze zaplňuii po!ička' timiž nevede spráVná cesta k cí|i. Až trebudete mit co na pÍaci' naíysuj
te podobnou siÍ a sestavte sVťJj V|astni novv hlaýolamek - bludlslé pÍo své ká
maíady
KÍ€sby J Tesař
Miloš
ÍečkYoznaóené jedničkotl obaíVěte čeÍ' veně, dvojkoir oranŽově, tÍciko(l fialo vě, čtyřkou žlUtě Pak dilky Vystřihejte a začněte ie skladaÍ'
Hra pro váš oddíl LAGORI Hra je z lndie Hraji dvě steJ']ě počet ná družstva' obránci zauimot, postavelli Jla obV,,.lLI n]eilšlho kruiru o prr;r,rerlr
2 m Ve stredu tohoto kťUlru stoii n.] značce věžička ze se.jmi plochych ka menťl navršených nó sebe' Utoěnici se rÓzestaVt na obvodU většlho kaUhU o prúměru 5:l! PřihráVaii si ňezi sebou trrič a srlažíse ilnr za5áhnolrt věžičkrr. K<Jyž se jinl tc podaři, rozprchnorl se ila Všechn'ý st.any' Obránci rychle sebcror nlič 6 snaži se jin treÍjt některehD z pÍ' clla1iclch Ma1i li dobrotl lnl|šku a Ítého' hc.-asáhnoÚ' konči prvni kclo a crÚž stva si Vyměni úIohy hletreÍi' Ii, m!'sl
doběhnout pro lnič' Útočnicl se n)eŽiÍilŤ rvchle stahnou do malého kruhU a záč nou tam stavět nd 7naóc{ potaierlotl
Věžičku Když stavbu dokončí' Votaii
Lagori. což.llanlená hotovo. a ziskav3ji jeden trod. zE1 K resba J. Tesai
A proli nudě jsou hlavolamy a vůbec nratematické hřičky báječný lék Aspoň
ia lepši neznám'"
Pak začal vypíáVěl přiběh, kteíý se poii k záhadé zvané..řirr1ská mozaika''. Za druh.é světové války Vybuchlá V Bimě letecka bomba V tésne blizkosti
vŽácné stavitelské panrátky, vily z doby
Julia césaÍa' Exploze vážtrě poškodita baÍevnou mozaiku' Tu část mozaiky, která se zachovala, před Íekonstřukci opatíně sňali. Dělnici mozaiku rozebrali
na dily po čtyřech barevných Ótveíeč cich a ani se nenamáhali s jejich čislo
vánim, mozaika iim připadala Velmi ied_ noduchá. na celé zdi se v podstatě opa' koval jediný Vzor, složený z osmi řad po osmi ótveÍečcich. Když pak měli na noVoU zed'mozaiku připevnit, ukázalo se, že nikdo neumi sestavit dilky spíávně k sobě_
NepodářÍ se Vám rozlouskÍloul Žal)a clu římske mo7aiky hnpd na píVni po kus? Zitía je přece také čas' Nebo 2a týdelt Jen se nevzdóVette po pÍVnim neÚspěchu' To by byl důkaz. že ňáte V sobě má|o vYtÍValosti. Předložte tento lrlavolaln i svym ka_ marádůtn. na které 5e abičko nedosta_ lo' Ve chvílich dešťovóho zaieti Vám za trochu zábavy budou vděčni' A co takhle Vzit s seboÚ na táboí i hlavolan]y Ž předcházejicích ěisel? Byl by to Vitaný doplněk píograniu-
MALÝ PoKLAD Ve čtveřcové siti složené2e sta poli ček isou vepsána pismena. Vstupte do
ni hoÍnim levým Íohem a pak se snažte Vypátrat skrytý poklad - starou moud' rou myšlenku. Budete-li se touto moud-
23
Poněkud
oslizlá
rodinka To prosim není pomluva, ale zjištění nezvratného faktu. Každý. kdo někdy držel v ruce statného plže bez ulity, se o tom na vlastni kůžipřesvědóil. Ještě dlouho potom ulpívá na rukou vazký hlen, který se obtižně smývá' Neni to ovšem schválnost zaměřená proti člo věku, ale životni nezbytnost pro Vše chny suchozemské plže. Plži |sou toliž staÍobylá rodina a většina jejích členů pro jistotu zůstala Ve vodě' ať již moř' ské nebo sladké' Slimáci však jsou spolU s ostatnimi p|icnatými stopkookými plži pravi pionýři, kteři za cenU Velkého íizika opustili vodní prostředí a protlou' kaji se, jak se dá. na suché zemi. Většina plžůmá ovšem tu výhodu, že se v období sucha můŽe Ukrýt do ulity, zavřit se tam Vápnitým nebo mázdřitým
Víčkema počkat na lepšíčasy' slimáci
však' podle miněni svých přibuzných nelspiš přepjatě moderni' se i této
24
druhů' Řidký hlen má většina slimáků, tuhý a Vazký maji plžice. Žldíý hlen pro_ zÍadi, že tudy putoval slimák žlutý nebo pestrý, mléčněbilý hlen Vylučuje slimá-
ček síťkovaný,ien lehce zakalený
sli_
máček polni, kdeŽto slimáček huculský a hladký mají sliz čirý' z toho vidime. že průměrný občan, který se při čisiění zeleniny nebo sběru hUb setká se slimákem a spokoji se se ziištěnim. že to je ''něiaký odporný sli-
mák'', je hodně daleko od pravdy' U nás žije doslova pestrá společnost
slizkých brachů, ieiichž život rozhodně neni nezaiímaVý.
V lesich je běžným zjevem
statný
nahý plž zavalitého těla bez hřbetniho kýlu a se zaobleným ',ocáskem". Btižši
pohled ukáže, že dýchací otvor je
v předni polovině štitu. a to znamená, že to Vůbec není slimák, ale přislušnik čeledi plzákovitých. U nás tuto čeled' zastupuje celkem šest druhů. vesměs příslušníků|ediného rodu plzák (Arion). Íen 'l2 až 15 cm dlouhý plž' s nimž jsme se setkali v lese, bývá zbaÍven Velmi ochrany zbavili. po bezpeóné ulitě jim rozmanitě cihlově, rezavě. hnědé. zbyla jen vápenná destička pod šlitem čemě. Nékdy to smuteční zbarvení (U slimákovitých). nebo shluk drobných zrnek uhličitanu vápenatého tamtéž zpestřuje nápadně ěeÍVený lem nohy. (U plzákovitých). Jejich jedinou ochra_ Mýlil by se však každý' kdo by se domnival, že jsme se seznámili s Většinou nou proti nepřízni prostředi je vrstva hlenu na pokožce, o to důíežitěiši,že druhů rodu Arion. Kdepak' to vše jsou plžůmchybí nejsvrchnější ochranná fen barevné odchylky jediného druhu. Vrstva pokožky. tzv. kutikula, která plzáka lesniho (Arion empiricorum ne boli rufus|' ostatní plzáci isou mnohem chrání, zpevněná chitinem či iinými látmenši a nenápadnéjší,barevné zdaleka kami, těla členovců jako brněni. ne tak rozmaniti, i když i jejich zbarvení Nemenší Význam má sliz i pro pohyb plžů,neboť VytVáří pod svalnatou no_ se do tisté miry měni podle podmínek. Čímv tepleišim prostředí žije. tim je hou, na niž spočivá jejich tělo, hladkou barva plzáka světleiší - je to pochopikluzkou cestičku, po niž se zviře posou_ vá vpřed pomoci mohutných stahů sva telné, neboť tmavá barva lépe pohlcuje loviny nohy (můžete je pozorovat, ne_ slunečni paprsky. a umožňuje tedy lepcháte-li slimáka lé2t po skle nebo jiném ši využiváni tepla' v chladných horských průhledném podkladu), změnou tlaku lesich vzácného. Proto naideme rezavé plzáky v teplých nižinách, kdežto Óerné v krevnich lagunách uvnitř nohy a pohy jistou bem řasinek. l pro nás má hlen |edince v horách.
výhodu' usnadňuje určeni některých
Toto pÍavidlo však neplati obecně.
foímy plzáka lesního: světle cihlový Ž Dobřichovic, temně íezavÝ a nádÍažíBeíoun 6 zcelg čeínýiédinec ze střážnáhr v Krkoňoších
Tři
hojné. Přesto je iejich život málo pro-
zkoumán' Neznáme ani přesné rozšiřeni
některých druhů' natož údaje o rozmnožováni, vývoji mlád'at, pohybových
schopnostech a potravnich nárocích a podobně. V literatuře se naidou jen kusé údaie, takže pole působnosti pro mladé přirodovědce je široké a otevře' né. Všímeite si tedy i těchto zdánlivě nevábných tvorů, uvidite, že i pozorová
ni těchto pomalých brachů můžebýt
za!ímavéa zábavné.
Hana a Vladimir Motyčkovi Folo Vladimí' Motyčka a Plemysl Pavlík í1)
Bratránek plzáků, slimák šedočerný ne-
boli popelavý (Limax cinereonigeÍ)' se
na stejném stanovišti můžeVyskytovat
jak ve formě černés bělavým kýlem' tak pruhované nebo skvrnité. Ale to
jsme se již dostali k druhé čeledi našich
nahých plŽů, k slimákovitým, která
sdružuie dlouhé, štihlé plže se zašpiča_ tělým koncem těla. výrazným kýlem na hřbetě a s dýchacim otvorem V zadní polovině štitu' slimáci nejsou zdaleka tak jednotna jako plzáci a isou u nás za
stoupeni početněji. známe celkem 12 druhů rozdělených do pěti rodů. obrem
a krasavcem mezi nimi je slimák největší(Limax maximus), jehož Velikost se
udává 12 až 15 cm, ale zeiména na Vy_ chodě ČssR lze zastihnout jedince ješ-
tě větší. Zastihneme ho často V blÍzkosti
lidských obydli, dokonce i ve sklepich a kolnách, ale není vzácnosti ani v list' natých lesich a zahradách. Přes svou
slimák největší opravdu dosehUje značných rozměíů
žlutavý slimák pestrý (LimaX f|aVus)
fi
Velikost uniká pozornosti, protože je ak_ tivni převážně V noci. V zelinářstvích je nevítaným hostem
a drobné druhy slimáčků (polní a siťovaný, Deroceras agreste a D' reticulatum), dorůstajíci 3 až 5 cm, houbaře zase často znechuti slimák žlutý (Mala_ colimax tenellus), ožiraiicí houby a zne_
čišťujicíje svým Žlutým'hlenem' Na stromech, zvláště na listnáčÍch, zastih' neme často šedohnědou podkornatku
žihanou (Lehmannia marginata), V tepleišíchoblastech pak některou z našich skvrnitých plžic (rod Milax). Daleko nej_ zajímavější a nejkrásnějši ze všech našich plžůbez ulity a Vlastně i s ulitou ie modranka karpatská (Bielzia coerulans)' 8 až 10 cm dlouhá ozdoba KaÍpat' Jeseniků a Králického Sněžniku. Vyniká krásnou modrou, nazelenalou nebo na' ÍialoVělou barvou s nápadným kovovým leskem. Jak Vidíte. žije u nás slimáků dost a dost a mnohé druhy jsou opravdu
Nejkrásnějši slimák
-
modranka kaÍpatská
Rozlíšovaci znaky jednotlivých čeIedi. rodů i druhú najdete na piÍloze ABc v tomto čísle.
25
Z KUCHYNE ruÁre DoMA nvgÁŘrr PÍázdniny a voda patři nerozlučně
Léto
k sobě_ ovšem z.ovna tak nerozlučně
u pohybu
k sobě patří voda a rybáři. Jenže ulove-
né ryby, pokud tedy něiaké isou' musi také někdo uvařit a snist- A nemusi to být ien ten obalovaný kapr_ Úplně nej-
iednoduššina přípíavu a kuchařské Prázdniny isou tady, čeká ná5 spo.t.
tuÍistika, opalováni, koupáni...
PÍázdniny však maii také svou módo' i když s9 od nikoho neoěekávaii žádné převÍatnó modely. A tak iedon malý módní návrh pro ty' kte.é si ieště na poslední chvili chtěii ušit něco do prázdninového zavazadla. Takové šortky |sou neien pohodlné v horkých dnech' nobráni Y pohybu' al€ isou i modé'ní diky střihu se zaob_ lonými, bargvně lemovonými rozparky. našitými monog.amy nebo 9por-tovními klubovými odznaký. střih na našem obÍázku ie jen orientačni, ie na velikost 40, to ie 76cm pas a 96cm přes boky_ Materiá| můžebí iemný glot. 5ilonové iemné ÍÍotó, bavlna, polyesteř apod. ze st€inóho matgriálu io
i
lemování
v kontrastni barvě.
L6m
v pas€ ohnemo a pod okraiem pasu Vyštepuieme. Pak ieštó iednou asi
o centimBtr dál. Vzniklým tunýlkem
píotáhngme gumu. ,,Kaný.ek" v pase sluší samozřeimě ien štihlým divkám. ostatni Íaděii provlékaji gumu klasickým způsobem. T9ď nezbývá' než aby bylo hodně slu-
níčka.
\
,
BIBI
napi
Milá Martino,
máš přesně ty samé píob|émy, jaké ma.ií dvě třetiny dívek ve tvém věkÚ. To se týká předevšim pleti. Mastněiši pleí ti sice už zústane, ale černétečky a vřídky budou s přibýVaiÍcím věkem mizot. zatim.io základní léčbou přede_ vším čistota, neien tedy mytí mýdlem, ale i občasné vyčištěni pleÍovou vodou s lihem_ Pak spráVná živolospráva' hIavně jez hodné zeleniny a naopak se vy_ hýbei iidlům ostrým a kořeněným. Po_ sledni .adu Využiješhlavně teď, v létě_ Buď co nejvic venku ná sluníčku,na
vzduchu, choď po hoíách, neboj se vyiit si i v dešti. správná životospíáVa a pohyb venku na vzduchu prospívají nejen mastné pleti' alg i vlasům se sklonem k maštění. To spolu dost úzce souvisi.
26
_abr-
t
To ti koneěně dokumentuie i Íakt' že v létě so ti vlasy masti pomaleíi než v ztme-
Vlasy si myi tak často, iak to potřebupokud někdy interual prodloužíš'mů_ žešpoužítsuchý šampon. Jinak si mys_ 'i, lim. že ieiich maštění toké trošku pod' poruieš častým česáním_ Při každém česánítotiž uvolňuiéš kožní maz, podporuieš jeho tvoÍbu a hřgbonem ho ro2 tíráš po vlasech. co s účesem' to ti mohu poradit ien těžko, lépe ie obrátit se na kadeřnici' Já ti mohu ien řict, že stálé lakování vla5ům škodi' lámou se. Ani ta trualá neni
zrovna neivhodněiší' přiliš zdÍavi Vlasrim nepřidá. spíš bych ti doporučila něiaký přiíozený účes,vycházeiici zo střihu. Nechceš-li se nechat ostříhat' vyber si nějaký účes.kteni ti vitr tak
snadno neÍozcuchá. Vlasy všelijak sple_ tené, sváŽané do copánků isou teď do_ konce velice moderni' Nemluvě o tom' jak ie to praklické na spoň. na výlet.
kvodě...
Pře.ii !i tedy h€zké prázdniny a hodně sluníěka. Ahoi. Bibi
umění ie:
Pstruh peěený na másle Pstruha vykucháme, peělivě omyie-
me pod tekouci vodou (hlavu a ploutve neodřezáváme}. osolime, okminuieme. a to iak vně po těle' tak i uvnitř tělni dutiny_ Pak ho pomalu opékáme na pánviěce na máslé do zlatova. V pÍůběhu peěeni občas pÍoliiem€ rozpáleným máslem i ieho vnitřek- steiným způsobem lze připÍavovat všechny menší ryby: liny, plotice, okouny, ceinky, perlíny - . . Tyto ryby před pečenim pokapeme citÍónem. u pstruha to nutné není' stačího pokapat před Éodáváním.
Pstruh plněný
vykuchaného a omytého pstruha uvnitř opapíakuieme a osolíme. Pak vyplnime tělni dutinu iomně nasekanou cibuli a na břišní stíaně uzavřomo a s€špendlime párátky. osolime a opapÍikuieme i po povlchu téla a dáme na
Íozpálený olel péct do z|atova. Před podávánim pokapeme citŤónem.
MaÍinovahá štika s tata]skou
omáčkou
Štiku vykucháme a dobie omyieme pod tekouci Vodou. PřipÍavime si marinádu z l '5 l vody, o,5 l bilého vína,-dvou mrkvi a dvou cibulí nakráiených na ten_ ká kolečka' stroužku česneku' soli a pepře_ Tii ótvrtá hodiny marinádu vařime' pak ii dáme vychladit' Do studené marinády ponořime štiku a velmi poma_ lu přivedeme znovu k bodu Ýaru_ Dbáme však na to' aby ma'íináda nezačala vřit bublavým varem, udržuieme !i takto tésně pod bodem vaíu 25 minut_ Pak štiku vyndáme, necháme okapat' stáhneme z kúžea položime na talíř. Mezitím začneme připravovat huspe_
ninu. Hlavu a kosti vrátíme do maíinádY a asi 10 minut povařime, marinádu pak dobře propasíruieme' TroškU ji zahusti_ me pÍáškovou želatinou a přelijeme ji
uvařenou štiku' UloŽime do chladničky vychladit a ztuhnout' Tésně před podá Vánim poliieme štiku čerstvou tatarskou
omáčkou.
SoIiuarské
cipky
Kapr v rosolu Na iednoho asi 1,5 kg Velkého kapra si připravte takové množstvi marinády' aby byl celý ponořený. K odpovidaiicimtl množstvl Vody přilijte ocet. v pomě
Libi se Vám kíajky na na šich obÍázcich? Kdo má jen tÍoškupřehled. pozná' že
neku, přidejte majoíánku, bobkoVý list, sů| a pepř' Marinádu přiVed'te k mirné
obloučky, to je ovšem pro znalce nezaměnitelné. NaVic tyhle krajky maji dávnou tra
ru 'l skleničku na 2 l vody, nakÍájejte dvě mrkve, dVě cibule' 1 stroužek čes_ mu Varu a ponořte do ni vykuchaného a očištěnehokapra zbaverrého šupin' Nechte 10 až'l5 minut miíně Vařit, pak
ještě asi 'l0 minut dojit. Rybu Vyndejte, Í]echte okapat a dejte Vychladnout- Me' 2itin] si připravte íosol, do kteíéhoVmi chelte jemným sltkem pÍopasirovanou zeleninu a kořeni z maÍinády' Vychlaze
jsou paličkované.ovšem kdo na ně mrkne a řekne: solivar, to už je skutečný odborník. Barevnosl i střukluía. typické
d
ici.
' solivar U Prešova budete znát asi spiš díkv soli' solné
matiky' Děvóata, která přijdou do kroužku, si musi
neho kapÍa pak sÍovnejte na seÍVlíovact
ne.iprve sama ušít herduli a vycpat pi linami, od mistnich řezbářtj obstarat
tác' nožem opatrně stáhněte jemnoU pokožku a přelljle ještě tekUtým íoso lem Jakmile tato prvni vrstva rosolu ztuhne' přeliite kapra druhou VÍstvou
paličky, čtyři měsí
Zbylý rosol nechte ztuhnout Ve zvláštni misce, nakÍáiejte ho na ozdobné tvaíy, tíojúhelničky,čtveÍečkYapod' a jln]l ce lou rybu obložte a ozdobte' Vše dejte tak na dVě hodiny vychladit a pak podáVeite s čerstvoU maionézou'
ce iim pak trvá' než se naučívšechno
potřebné. abY se
mohla pustit do své první krajkY.
Typické pío zdei-
Zadělávaný úhoř Asi osmsetgramoVého úhoře sláhně
šíkrajky je použití až ótyř barev nití a pak charakteris-
te, Vykucheite a očistěte' odřizněte hla_ vU a celého pak nakrájejte na kousŘy
dsi 6_/cm
tické obloučky ko-
velke' ly pokapeite citró
jednoho lem špendlíku, iak isem
nem, osolte. opepiete a dejte na pan-
vičku s kouskem másla (asi 75 g). K tomu přidejte asi 10 mladých zele ných cibulek a zalijte třemi sklenicemi
se dozvěděla od děvčat. zkoušeií
vody' 15 minut nechte Vařit, pak přidej
te 200g nakráiených hub a vařte dal_ šich l5 minUt' Potom kousky Úhoře vy berte' nechte okapat a společně s cl bulkami naskládejte za horka do misky.
ve které ho budete podáVat. Zbylou
šťavu2ahustěte lžici nrouky Íozmichané v 1 dl čeÍstvésmetany se dvěma žlout_
ky Vše propasirujte přes jemné sítko
a pře|ijte přes kousky úhoře' Podáveite chlazenéRyby řožněnéna ohni Někdy se nám nechce nékterédíob
néjši úlovky nosit domů, můžemesi však na nich pochutnat přimo u vody Připravime si šiíšiohniště a počkáme,
až se nám v něm vytvoři co nejvic žhavého popela. Mezitim Íybu vykucháme, omyieme, ale nezbavujeme hlavy. Pak sa opatřime do špičkyseřiznutý delši prut, pÍovlékneme ho Íybě tlamou a tělni dutinou a na opačnémkonci Vypich-
neme podél páteře ocasní svalovinou' Rybu osolime, okminujeme nebo opap
rikujeme, pokapeme citrónem a nad
žhaVými uhliky 2 obou stran opékáme. Začináme od hřbetu, který se pÍopéká nejdéle. V přůběhu pečeni potiráme rvbu Vně i uvnitř máslem' Pozor, v okamŽiku, kdy ie ryba propečená. trhá se
křehká svalovina a ryba nám může
spadnout do ohně'
doly maji však na svědomí i začátky solivarské krajky. Přesnéji řečeno důl_ ní katastrofa' V roce'1752 Vnikla do štol Voda a zatopila ie. To bylo 2a Marie Teíezie' A protože tim přišli hornici o práci a iiná možnost výdělku v okolí nebyla, zadala Maíie Terezie práci so
pochopitelně i vzoív zcela netradiční různékvětiny, motýly' geometrické -tvary. ' ' Íradičnikrajky ovšem pře
V|ádaji
- límečky,dečky. lemy
na
livarským ženám. objednala u nich paličkovanékrajky. Později se zase
těžba so|i obnovila. ale solivarské óip_ ky mezitim pronikly do světa a jejich Výroba přetrvala až do dnešních dnů' Jen důvody se změnily a také tÍochu kraiká řky.
Ty důvody, to je iasné. solivarské ženy už dávno nemusi vysedávat ho diny a hodiny nad herduli, aby uživily rodinu. Paličkuji pÍo radost a krágu kÍaiek. Jenže _ ženy' Paličky se před
časem přestěhovaly do rukou divek
školou povinných' Samozřejmě že ne povinně. Ale před lety vznikl na zdejší zák|adni škole pod vedenim soudružky Vaškovéz ÚLUV krajkářský krou žek. chodily do něi žačkyi učitelky. Takže když před šesti lety soudružka Vašková odešla, mohla se bez nesnázi
ujmout vedení kroužku soudružka Barbora Šimková, jinak učitelka mate-
ozdobná prostirání či ubrusy. Přesně takové, jako délaly ženy před stem, dvěma sty lety před nimi. A tak mě nijak nepřekvapilo, když jsem úplně stejné kíajky viděla týž den odpoled_ ne v solivarském muzeu. Nebo na opak. překvapilo. ale nemělo. Nedá_ Vala jsem totiž ve škole pozor_ zde-
o
27
Nespokojénost je základní lidská vlastnost' jížvděčímeza to. že ism€ nezústali blaženÝmi lidoopy' sbírajícími semena a plody v savaně kolem velkých aÍÍických jezeř' věóný neklid. věčná snaha objevit nebo vytvo-
řit něco nového. to je hnací motor všeho lidského poěinání- samozřéjmě že se uplatňuje i v manéži. na pó-
diu vaÍieté. zkřátka všude. kde pÍacuií artisté- obecenstvo chce vidět stále nové' nevídanéatrakc€. artisté toužípřekonat své předchůdce i konkurenty. A tak se vedle tÍadičnídřezúřy koní a š€lem objevují před publikem Žvířata zcela neobvyklá. řoŽmanité dřuhy exotů - zebrv. žifaÍv,hÍoši nebo třeba lamY, lachtaňi i opice. Úspěch sklíŽeií však i tvoÍové, od
Cesta do
maneze III.
nichž nikdo neoěékává neobVyklé vý-
kony - domácí.vířata. například kozy nebo prasata. Práce s néobyčeinými cvičenci je ovšem složitější než s chápavými koňmi' kteřÍ za tisíciletí soužití přivykli příkazúm člověka. nebo s bystrými. inteligentními šelmamiKaždý druh zvířete i každý jedinec má
své omezené možnosti'.které musí drezér lozpoznat a využít iich co nejlépe při sestavování éísla.A přotože prvním příkazem cifkusové práce ie upoutat á překvapit obecenstvo' snaŽí se každý drezéÍ co neivíc využít neobvyklých vlastností svých zvířatlmpoŽantní hmotnost hrochů kontíastuje s jeiich značnou pohyblivostí a přívétivým vztahem k cvičiteli, komická chůze lachtanů na souši dává vyniknout jejich úžasňémusmyslu přo lovnováhu apod. casto se up|at' ňují i pÍvky komické, zeiména při předwádění domácích zvířat' kt€.á udivují diváky svými pozoruhodnými výkony' O drezúře zvířat se dá mnoho vyprávět, nesmíme však zapom6nout na superlativy. neboí v ciÍkuse je předpona nej důležitěišínež kdekoli jinde.
&e&p!"rynnqtn!e,ffi"
hYĚzd
manBzE
Nepochybně k nejobdivovaněiším ukázkám drezérskéhouměni patří jiŽ od starověkU výcvik neivětšich suchozem ských zvířat _ slonů. Nad iejich silou i inteligenci žasli už ostřileni řečtí váleč nici a řimšti legionáři a stejně žasne
i dnešni cirkusové publikum, i kdyŽ metody i cíl výcviku jsou přirozeně docela iiné'
lng. Joseí Duben DrezÚra slonů má kořeny v dalekém orientě. v Předni i Zadní lndii, kde se dÍezúra slonů považuje za skutečné umění, jehož zásady i tajemstvi se dědí z otce na syna- A Výcvik slonů ie skuteč-
ně poněkud výjimečný' Drezér má co dělat se zvířaty vynikajicimi silou i inteligencí, ale také Výiimečně citlivými a někdy i nervóznimi. Ten zviřeci kolos
nemá právě nervy jako dráty, snadno se rozčilínebo dokonce splaší a pak může doiít k neštěstí' Proto se čislo se slony připravuje s ieště docela mladými zvířaty a využivá se Velké hravosti slonich mlád'at. K drezúře se Vybírajípřevážně sloni slečny. sloni samci, i když větši a půso-
bivěiší diky mohutným klům' isou totiž nespolehliví a v době řiie dokonce nebezpeóní. Ve své domovině, v jihovýchodni Asii' jsou i sloní samci pracovní mi zviřaty. ceněnými pro ve|kou sílu a odvahu. avšak v době ři|e dostávají ,,dovolenou", nepracuji. To si samozřejmě žádný cirkus nemůže dovolit,
a tak se v manéžiuplatňují pouze slonice.
Výcvik slonů je náročný zejména pro
to, že sloni isou individualisti. Každé zvíře má trochu odlišnou povahu, která se projevuje již od mládi. Jsou sloni dobráčci i sloni zlomyslni, spolehliví
i náladovi, hravi i lhostejní a
každý
z nich Vyžaduie zvláštni přistup. Práce Vynaložená na pečlivý výcvik se Však
_ vždyťsloní umělci pak V manéži pracuji celé desitky let. Pravým opakem náročné,zajimavé a někdy i riskantní práce se slony je drezúra, lópe řečeno výcvik ptáků. Ptáci nemaji Vlastnosti, které usnadňuii drezúru savců; nedokáží navázat lak úzký kontakt s člověkem' nejsou zpravidla tak hraví, nemohou na pub|ikum zapů zcela jistě vyplali
sobit postoii nebo mimikou' Mají však iiné Vlastnosti, které lze pro sestaveni působivéhočisla využit, zeiména pů-
vabný let' bystrost a vynikajíci orientačni smysl. Ptači paměť je podle našich měřitek krátká, ie tedy nutno ji častěji
oživovat, ovšem stálé opakování cviků je možné opeřence cvičit diky vazbě na je denním chlebem všéchzvířat pracuiípotÍavu i v dospělosti. A teď se pódiveime, co ptáci dove_ cich v manéži.Dlouhověcí ptáci (dravci, papoušci, havranovitíl mivaii spolehli_ dou' nebo spiš co neičastěji předváději. sl€pice, kachny i husy mohou třeba poVěiši paměÍ' pamatuií si dél€. cviěené ptákY potkáváme v dnešních chodovat nebo tančit, náročněišíyýko_ ny však chtěii upravené pomůcky. Na_ cirkusech zřidka' i když óasto předvá_ přiklad Durovův houser sokrates střilel dě|i čisla velmi půvabná, ba poětická. z pušky. Naučil se to dÍky střídce chle_ Je to hlavně proto, že menši druhy ptáků' např. oblíbeni holubi nebo papouš- ba' kterou drezér vkládal do střapce na ci, se v manéžiprakticky ztráceii" Ptačí konci šňůry od spouště. Tak se naučil za šňůru tahat. až stlačil spouš{ a VyÓísla se skvěle uplatnila v menšich šapi_ tech o průňěru kolem 25 m, stany střelil. Rudolf crhák 9e před válkou setkal se staÍšímdrezérem, jehož skupina dnešnich cirkusů však míVaii průměr od hus na povel předváděla vojenské cvaky 40 m výše' a tak divákům ze zadnich řad pozor, pohov, pochodem v chod ani sebelépe cvičeni ptáci neimponuji. i- obraty' Jeho vrcholným číslemvšak Nácvik velmi efektnich letových discipprovádi lin se málokde, neboť vyžaduje byla husa hrajici na klavir celou piseň' Vhodný, dostatečně velký a bezpečný Náš drezér tušil zradu, i vsadili se sym_ pÍostor. U nás právě z tohoto důvodu bolicky o deset marek. že se kterákoli stagnuie. Cvičenéptáky tedy můžeme iiná husa nauči hrát za 14 dní' Nauóila obdivovat spíšev komorněišim pÍostře- se, zahrála celou melodii. ',A nač isou ty iamky na klávesách?" ptal se pan crdi vaÍieté,přesto však ieiich výcvik neni nezaiímavý a liši se od výcviku savců hák. ''Myslel jsem, že si jich nevšimne_ te," opáčil Němec a nakonec odhalil ta_ natolik. že stoji za zminku. Ptáci patři předevšim k oblibeným re_ iemstvi sVého čisla: nejvic práce dalo vymyslet piáno, na němž by při úderu kvizitám kouzelníků' lépe řečeno iluzio_ prvé klávesy vypadlo na přislušnou nánistů. kteří na rozdil od kouzelníků manipulátorů využivaji při produkci různé sledujici zrnko pšenice' A pak ty peníze pomůcky a aparáty. Kouzelnik ptáky vyza zhotoveni takového nástÍoie! Ale Vy' platilo se to, i když samozřejmě nejde tahuie z různých pošetek (tainých ka_ pes obleku) či skříněk. Ukolem holubů' o Óistou drezúru. Holubi Žpravidla při|étaji na rekvizity. hrdliěek' ale někdy i kachen je předecvičína houpačkách, lezou po žebří-
cich. Vypouštěji se vždy směrem ke
světlu a využivá se jejich přirozené sna hy usedat na vyvýšená mista. Nakonec se holubi vraceji na bidélko nebo pultík, kde jsou zvykli přijímat krmeni. Do manéžese hodí velcí ptáci, např'
Všímzůstat v klidu. Toho se dosahuje iednak návykem na chovatele' ale někdy i uklidňu|ícímiprášky.
K vlastnímu výcviku lze využit domá'
cích ptáků steině jako exotů nebo dokonce dravců.
S domácimi ptáky dosahoval velkých
efektů Vladimir Durov, zakladatel
dy_
nastie Durovů, artistů, klaunů i drezérů. Cvičil slepice, husy. kachny. ale také vrány, čápy, výry, pštrosy, papoušky' pelikány a další. U nás lze vidět holuby pávíky, které předvádi Jaro Frank. Ptáky se zabýval i náš známý a Úspěšný
drezér Rudolí crhák' ač jsou známá
předevšim Ieho Vystoupeni se šelmami' koňmi, zebrami, slony a medvědy hnědými ilednimi. l při výcviku ptáků se uživá potravy jako lákadla i odměny. Protože ptáci většinou,,pracuji'' s různými rekvizitami' upevňuje se žádoucí náVyk _ pohybpo rekvizitě' braní do zobáku apod. i podáváním potravy. Při přiletu a odletu využivá drezér faktu, že ptáci leti vždy ke světlu. Přiletuji tedy ochotně n'apříklad na nasvicený bilý klobouk asisténtky. Na rozdil od ostatnich zviřat
Foto V. Lammer a archiv
pštrosi' kteÍélze vycvičit k tahu lehkého voziku nebo pod sedlo lehkého iezdce. Prác€ s pštrosy není snadná, dovedou nebezpečně kopat nebo udeřit zobákem. Zvýšená péčese iim musi Věnovat zeiména při dopravě, jeiich dlouhé nohy maii velmi křehké kosti. Vladimír Durov předváděl pelikány jako náruŽivé ótenáře. Na stoleěku před sebou měli na pultíku Íozevřenou knihu a soustředěně obraceli listy' Durov |e vycvičil tím. že mezi listy knihy vkládal jejich oblibenou potravu - ryby. steině se cviči opice, které ovšem v knize nacházeji hrozinky. Velmi atraktivnimi aktéry ive velkých manéžich jsou dravci, zeiména orli nebo sokoli' Cviči zpravidla tři, přičemž dva sedi a impozantně mávaji křidly a jeden létá nad manéžia na zavoláni přináŠi nějaký předmět, např. panenku.
Metody výcviku těchto ptáků jsou
shodné se sokolnickým Výcvikem, před cvióenim se nekrmi. odměnou ze přineseni předmětu ie kousek masa.
K nejoblibeněišim ptačímartistům
patři papouŠci,Vynikajícíkrásnými bar-
vami. značnou inteligenci, učenliVosti i ot'ratnosti. Jeiich hlavnim,,trumÍem"
ie však opakováni slov a vět a napodobováni různých zvuků - a to ie výcvik tak složitý' že o něm pojednáme až ně kdy příště. A co na závěr? Vycvičit se dá snad každézviře, dokonce i žižalamá paměÍ a ie schopna se naučit, kam má a kam nemá lézt. To hlavni je však nesmirná trpělivost, svědomitost. vynalézavost a vytrvalost člověka. A ieho schopnost pochopit podstatu povahy zviřete'
HALO, z'DE
REDAKCE
VELI
PUTAI(
za šest. ostatnich pět se pokusi V tichosti vypařit odkrytým pro
stoíem Vzhůíu do lesa, do hor' Vznikl spoí o dobÍovolnika hlásí se všichni' AŽ Velitel sergej Pachonov íozlroduje: Půjdu já' Je lo íozkaz. Napište matce - ' ' aIe konečně, stáVaji se i zázraky.
JEDEN zA vŠEcHNY Na břehu Váhu hoří táboíák' Kolem sedi kruh chlapců a děvčat, na dlouhých prutech opékaji speciaIitu: plátek chleba obložený z obou stran pÍoÚžky špeku' Když je chléb opečen, natiíá se česnekern a so]í' Je to dob_ rota i VynikaiÍci prostředek přoti komárům a mouchám' cesnek, který proliná při trávenÍ Všemi póry, straši komáry až do Íána' ',Rozprávaj' ujo"' Ujo obrátil oči k siluetě
Vyrazil, o kus nížehodil prVni gíanát, rychle přiskočil k dalšimU skalisku. zakličkoval dolŮ. dalši granát. otevřelo se peklo, Němci spustili ze
všech h|avni proti nepřiteli pokoušejicimu se prorazit z obkličeni' A zatim nahoře v tichosti pět partyranů vYuŽivá každeho kíytu a bllži se ke svobodě Třeti granát, náhle vřava utichá. Je nesku tečnó ticho' Diky, kamarade,zašeptal Fran couz a pak je pohltil les."
o skutečnémhídinovi
patly.ánoýi
.
'
Druhým úkolem |e jméllo hradU' Čtenáři ze
Slovenska jej poznaji jistě Už z fotografie,
českým pomůžeornamentovka: Legenda pětipismenných výrazů: l_2 prVek, 2_3 lehká nemoc, 3--4 satan,4_5 zele_
z@.. L\. lv íl @=-@
'
nočni tmou, sestupovat k řece a dělat rozruch
30
Přijdete na to vy' kde sedóla Přavda?
-'ri
správného kÍaje
Velitel nastinil plán: jednomu daii posledni tři granáty a velkou část střeliva- Bude, kryt
Dřive než vám vysýěllifu svůj nápad, dovol te m! objasnit, co padle mého názoru spravná fecese neni, í když v partě někdy za takovou považována je' Tak napřiklad zvoněni na do frovni zvonky nikým nenavštivených nájent nikú nebo uplatňoÝáni pozice sily vůčifulad šímdětem' to je obyčejné uličnÍctvi.Pro hry na sitnicích' stojky na zábradli a iizdu na kole bez dÍženíse nejlépe hodí označení hloupý hazard a ',odvážné" slovni 5a!boje s dospě' lými se správné jmenuji hulvátstvi. Trháni ovoce a květin v paÍcich nebo pies plot ne. jsou zase ničim jinÝm než obyčejnou krádeží. Jenže abych zůstal u tohoto posledniho přikladu' takové čerstvéovoce, pro něž stači jen natáhnout ruku. to ie přece jen přiliš veliké pokušeni. Zvláště když je teplý letni den a jde 5e na koupalÉlě' všdk to všichni zname A tady jsnle u jádra věci' co takhle zazvonit u branky zahrádky oplÝvajici lákavými plody, vyčkat přichodu obyÝatel a docela jednoduše se vyslovjt. ,,Prosim vás, nepotřebuiete zalít zahrádku. naiezat dřiví nebo dojit nakoupit? Vite' já mám hrozitánskoil chuť na vaše jabl. ka (hrušky, jahody)'" Že k tomu je zapotřebi mnohem vic odvahy? - To je véc názoru. Ale to by teprve byla ta splávná rccese! vsadím se, že v devíti z deseti pokusů (nebo alespoň v osmi) to vyjde' o svých zku' šenostech i oč se chcete vsadit, mi santozie1 mě napište!
dě.''
v červených polich ve směru hodinových ru čiček' Řešeni uschovejte, kupón nalepte do
Jeho skupina vyhodila do povětři most' z nastalé řeže vyvázlo 1en šest paÍtyzanů' na. šli dočasný úkryt tamhle v těch zřiceninách' Rus' Slovak, FÍancouz Polak a dva Češi'Bylo jim iasné, že po rozedněni je Němci dosta' nou' Ale jak z obkličeni? stezku nahoíu do hor Uíčitě blokuji' Dolů k iece útok nečekaji,
ale kudy potom? Jedině
Moudíost.' okomentoVal ujo.) Položím jin]
otázku: Rekni mi' kdo sedi po tvé levici'" Prv ní divka řekla: Lež' Druhá odpověděla: PraV da a tieti: Po mé pravici ie Moudrost' A za chviličku VyskačiI takový capart a vy křikl správnou odpověd'' Uio zamVšleně kresli do pisku tři kroužky a šipl(y' duma a nespo. kojeně bruči: KdyŽ na to přišlo takové mlá
nina,5-6 vězel,6-7 kovový pfovaz' 7_8 ohrazený |es,8-9 jed' 9_10 zápisnik' l0_l1 zápa|ka, 11_12 lic, 'l2 'l3 soupeřit, 13 14 keř' 14 1 souzvuk. Jméno hÍadu přečtete
zřicenin híadu na skále nad řekou',,Každý hrad má své pověsti o svém vzniku i o tom. kdo a proč tu strašil. Povim vám ale přiběh
_
Ujo dovyprávěl, chvili je zalnyšlené tichoPak začnou přes oheň přeskakovat dalši par' tyzánské histoÍky i přiběhy soUčasné,dojde i na hry. Až nočni chlad od řeky Žahnal chlap ce i děVčata do spacáků. Ujo zůstal u ohně, V hlavě mÚ doznivá problém Jedné z posled ních heí, při niž si tři divky sedly k ohni, čtvrtá na ně Ukázala a Vysvětlovala:.,Toto jsou tři bohyně - Pravda, Moudrost, Lež' Nevime, která je kteíá' Pravda mluvi Vždyckv píavdu, Lež Vždycky lže a Moudrost někdy lže a ně kdy mluvi pravdu. (Ale to je spiš chYtrák než
na
:':i'
o
do ussuriiského kraje. Bývaly frontový roz vědčik le po válce Jmenován ředitelem při_ rodni lezervace' Má vlastně za úkol tuto
re2eívaci Vytvořit' Znamená to nejen Vymezit chráněnou oblast, ale také vyčistit tajgu od pytláků. Náročný úkol dokáže splnit ien opravdový muž. Bělov do tajgy nepřijiždi za dobrodruŽstvim' Jeho velkou láskou je tygr' šelma, již hrozi vyhubeni. chce stUdoVat život kÍále tajgy v jeho přirodnim prostředi, aby mohl být vypracován systém jeho ochrany' Mistni obyVatelé nemohou pochopit. proč chce Vasilii chÍánit píávě tyqía' kterého se Všichni boji a při každépřiležitosti ho lovi'
Největšim nepřitelem 5e BěloVovi nestáVá
d j-ťÍ3Í.ťji'i II I il,
J L:-;l
;r .'í .,.:
sovětský Íilm režiséÍaVadIma Dérbeněva v tygřích stopách. společné s jeho hlavnim hrdinoU Vasillievem Bélovem se vypravime
Dnes ukryl ing. Emil Ledvina ve svém rébu su eIektrický zdťoj světla' Přijdete na řeŠeni? sVé pokusy o rozluštěni dnešni trochu těžší
hádanky nám do redakce neposilejte' Je určena k tomU, abyste
sa
procvióili mozečky.
zviře, ale pytlák Jegor Kogtěv' který se skrý Vá před spÍavedlnosti' oba soupeři se několi krát střetnou. Naposledy na Vysoké skáIe nad řekou. nedaleko tygíiho doUpéte ' ' Ve filmu,,hrají'' cvičeni tygři a V neposled' ni řadě i krásná sibiřská přiroda' Přiběh byl naločen podle skutečných zaŽitků zoologa Lva
Kaplanova.
MAL_
KOLEM lMPREGNACE
DŘEvA
svĚrn PoŽADAVKŮM na opeÍatiýnost tele_ Íonního styku jii běžné sériové přístťoje nevyhovujÍ' a pÍotc Íoste poptávka po různých
ultlazvukem-
Dřevo jé krásný a užiteěný matéřiál' ale Ýystavéno vlivům počasí řychle podlóhá :kázé. Hodně tpomalit ji můžeimpregnace. různými látk.mi' ovšem dosáhnout toho, aby se dřevo dobřé nasYtilo impregnačnílátkou. není snadné. v sssR zkoumali vliv třvalého i doěasného působení ultřa'vuku na ténto pochod. z'istili. že ultÍazvuk impregnaci vydatné napomáhá, .ejména při větším kolísání intenzity ultÍatvuku. Téhdy se v počátočníÍázi
typech doplňkových
píístřoiů .ožšiřUjí_ Gich možoosÍispo_ iení' Phone coÍltro_ leÍ' vý'obek kanadské Íirmy Dictograph ManufactuÍing cořp.' tjedno_ dušuje a Žářoveň
zvyšuje příiem impřegnačnítekutinY'
později Už je působéníultrarvuku meňší'
zvýšení vybí;ecí f?ekvencé z o'o8 na l,6 GHz zvyšuje pohlcování tgkutiny na pětinásobek. Nejpří.nivějšíchvýsledků
kon!roluje telelonní p.ovoz. Příst.o!.
dosáhli u napětí od 5 do 50 kv a kapacity kondenzátolu od o,1 do 4oo F. Neik.atší doba impregnace is 5 minut. Přo napoÚštění dřeva jsou neivýhodnější uzavřené válcovaté nádrže s podtlakem od o'o6 do ] !8 L,lPa a s ustáleným směřem vln. za lé.řtÓ podmínek můžepohlcovánÍ im-
P".9naéni látkY dosáhnout hodnoty í82o9 na m za pouhé tři minuty. To P;edstavuje velkou úsporu ěosu a pod_ statné prodlouženi životnosti dřeva. -|a
It
kteÍý se připojuje k tolefonnímu apa.átu, má kťomě tla_ ěitkové ěíselnice a vestavěného ír_ produktotu pro hlasitý poslech téžvo_
lícíautomat 3 hloko_ vanou pamětí' do níŽ lze.a.namenat 30 teleíonních ěísel. volané čísloje znázorněno na LĚD_dispteji, kdé lze odečísttéždobu hovotu nebo Žjistit p.ůběiný ěas pomocí sto'abudovaňých pek a křemíkových hodin. Phone controler umožňuje i nejmodernější Íormu přovozu p.opoiení poěítačoýými -bk $ linkami. -
rATo bílá kresba na tmavém pozddí představujé klíě k jedné velké archeologické záhadé_ Jsou to odvodňovací kanály používanémayskou civilizací v době od 3' do lostoletí. BYly nedávno obieveny ňovým typem ameÍického rada.u' ůěinnějším než dosud používanésystémy a schopným pořizovat snímkY i přes mÍaky- Dosud si nikdo nedol<áral vysvětlit, iak Mayové uživili 2-3 milióny lidí v oblasti tak těžko obdělatBlné, lako ie džungle. Nyní se tedy v této otázce vYjasnilo. Kanály jsou hluboké o.5 m a širokékolem 3 metřů' Folog.alie představuje oblast velkou asi 80 ooo km' a bYla pcřizena z výšky 9ooo m -dušzLATÉPisKY' BulhaÍské přímořské .ek.e_ dénístředisko zlaté písky u va.ny je vy_ hledávaným letoviskem neisnom našimi tUristy, ale i návštěvníky Ž dalšíchzemi. Jak by také ng, kdYž pÍúměínádenní tep' iota v létá i9 zde 28 'C a voda je tq 24 "c teplá. zlaté písky se staly velkým výstav_ nýň čeřnomořským Íekreačnímmístem. zhruba na čtyřkilom€trovém úseku mořského pobřeží dnes stoii iiž kolem stovky hotelů a řestaulací. Budovy jsou vsazeny do.eleni, kterou pÍotkávají csstY a cestič_ ky po celém táhlém mírnémsvahu. Ná_
vštěýníky zaujmou i rúznorodó s exotické názvy' kteřé tato Íekleační2aří2oní nesou. Jsou to neienom jména bulharských hor (Eltepe' Trapesica) a ř9k (Kamčiia, Erma}. historických bulhaťských měst (Pliska' Pteslav' Veliko Tarnovo}, a|e i ptákú a rostlin. zvláště ',rostlinných" názvů ho_ telů a restauřací je Žde celá řada: Bříza. Li_ lie, Akácie, Gladiola, JaVor. Jahoda' Mali_ na, Mimóza, Palma, starý Dub ai'
AMERlcKÁ LoĎ savánnah' kteřá pop.vé přeplula Atlantik v roce 1 8t 9, byla první lodí. jež vedle plachét používa|a k pohonu i parní stroi. Když pak pára a později naÍta z moří plachty zcela vytl!čily. pomalu se na tuto kombinaci pohonů zapomnělo. Jakmile se ale počátkem minulého desetiletí svět začal s tÍadičnímipalivy dostávat do úzkých, mnozí konstřuk_
téři hodně.ychle tenhle nápad op'ášili
a ial
jistě četli. že tnezi Japonskem, Čínou a Malajsií již jedna taková oplachtěná lod' vytobéná v Japonsku joadí'
Pozadu v tomto celosvětovém tlendu nechtěií přiřo.eně zůstat ani dalšínámořní velmoci. mezi něž bezesporu patří i náš sevelní soused - Polsko' l tam už byl předložén 5mělý a dobře přomyšléný přo-
iekt na podobnou loď. jeni vypřacovala konstÍukčníkancelář gdyňské loděnice v. l. Lenina gpolu s Téchnickým letec-
kým institutém a valšaÝskou polytechní-
kou. Lod', iejížnárvs a půdorys vidíte na obráŽku. by méIa být 2o4 m dlouhá. 31 m ši.oká. výška k horní palubě ie projekto-
vána na 18m, ponor íom a nosňost 23ooo tun. Při motořovém pohonu má být.}'chlost lodi 9 u2lů (í6'5 km/h}' při pohonu placht.mi v sílo větřu 4_5" B
12 uzlit 122,2 km/hlLod' má mít pět stožárů,na každémmá být 22,5 m šiřoká a 40 m vysoká
plachta
z
umělé
hmoty' jeiížneiopti-
málnější aerodyna_ mický tvaÍ bude zkoušen ve větídéň tunolu. Nastavéní plachet bude řídit samoěinně poěitaě.
-min-
31
Poudě večer ie Martan Hrubý připraven k |etu' od pana Jindřicha dostal list pro hejtmana ondřeie, od Johanky prsten. kteÍým se můžeprokázat. Přes tože loupežnici opět zaútočili,podařilo se Martinovi odstartovat- Let byl
dramatický a bezprostředně před přistánim prásklo jedno z hlavnich lan
NEAO PTAK?
Í€cH prBkq
-
NBTl/pz
&t<4)
uAš
o
o (o
Ý
x
IJJ
o
z
4aLa4 6En
ŠpaDL /gJPEž,/kÚn NA +'/L4vu
LlbU N,4 |EMťINu 24 I..FJ7'}14ANÉM O^!DěE\/E'|| l-' - ---- --=-
PÍše'Václav so.el, klesli'] Fřántišek Kobík 19a1
