1919
r
J[]BILEJI.fi Y
řtoRICKYCŤj. Redakční kruh.
|929.
Tiskl Fr. Erbert v tlořicích.
OB§HH:
Z.
l. A. Skrbek jun.: 1919 - 1929, 2. T. G. Masaryk, R. Baden Fowell, A. B. Svojsík a E" Milčicová o skautingu. 3. J. Špringr; starosta města Hořic skautům. 4, Jan Novák: Skauting. 5. P. Sehnalová: První krůčky. 6. Fr. Trnka: Legionáři a skauting. 7. Lad, Flekna: Cíle skauiské výchovy. 8. Ant. Vávra: Tábory našich skautů. 9, E. Podzimková: Jak jsem se stala
Adlet:. U táborového ohně,
§kautský slib: Slibuji na svou čest jak 'dovedu" nejlépe: Milovati vlast svoji, republiku československou a sloužiti jí Plniti povinnosti vlastní a zachovávati zákony skautské. Býti hotov pomáhati bližnimu tělem i duší. Výhodný nákupnl pfam€n.
l0.
skautkou.
- k: Pan otec Mach z Mezihoři. l1" Vl, Fleček: Můj první tábor. L2. Lared: Ráno v táboře. l3. J. Podzimek: K dějinám hořického skautingu,
14. O" Němeček: Hořickým do dalšídesltky. 15. A. §krbek jun.: Táborová vzpominka" Feuilleton:
§troje a ilá§tíoje pro všechna řemesla a p_otřeby pro hospodářstvi, cefient, lepenku, kováni, stavebňi barvy, íerměže, laky, okna do stáji, obdržíte v ,cenách mírných u firmy
A. §krbek, řid, uč.: Fředchů§ci skautů.
IL CEE,Iilořice v PodlšIan Z.aložerncr'19()2_ Telefon'89.
Jubílejnískautská slavnosti ažupnísj ezň ve dnech 15. a t6. června 1929 v Hořicích" V
oobotu dne 15. června: V B had, veťer táborový oheň na Gothardě, při kterém promluví okr. zprav" br. Flekna. V neděli dne 16. června: Dopoledne: Od B hod. otevřena bude skaut, výstavka ve škole ,,Da!iborce", O půl 10. hod, skautská štafeta městem. V l0 hod. na ntíměstí slavnostní projev s obnovením skaut. slibu. 0 půl 1t. hod. na ncíměstí prorn.na,iní koncert. V 11 hod. ,""*, závod --,;- skaut" hlídek. Odpoledne: Ve 2 ftod. PRUVOD s hudbou do §metanových sadů, kde po vztýčení vlajky a proslovu uh,ázky ze skaut. života, závody ve siavbě sianů, rozdélávání ohně, vaření, přetahu lana a KONCERT.
Večer:VBáod'KoNCERTVe§metanovýchsaaecn.
§poluúčinkuie
a Jednota čsl. obce
legionářské.
&@
fludba oEftC,
noolčůnnt . ,Prosíme, věnujte pozornost
tornuto výtisku,
vydanému hořickými skauty k Jubilejním slavnostem l0tiJetého trvání skautingu v našem rněstě, ve kterém snažímese seznámiti Vás blížese skautingem, jako organisací výchovnou.
Přijímáme do svého středu mládež a la mezi skauty a skautky od 11 do l8.1et; mezi Úlčata a šotky od 8 do 12 let. Vaše děti najdou v nás dobré přátele- ,Schůzky budou jim zdrojem družnézábavy a poučeni pro život, vycházky stanou se jim příležitostípoznati přírodu a chvíle ztrávené v táborech, kol táborových ohňů a na blidkách za mě_ síčníchnocí nevymizi jim nikdy z paměti. Ve svých vůdcích najdou opravdové bratry a rádce, kteří to s budoucnosti mládeže myslí vážně
Dovolte svým dítkám vstoupíti do skautsltýcb oddílů!
L.
Šaloun : Muž práce (Smetanovy sady).
Dívky, chcete býti slrautkami nebo
Šottry?
Chcete zúčastnitise života ve skautských oddílech, smečkách vlčat a rojích šotků? Zveme Vás srdečně do svých řad a jsme přesvědčeni, že se Vám bude skauting líbiti.
řIoši, dívlry, přijďte mezi nás
Všem příznivcůmskautingu
!
!
Prosíme, zachovelte skautům i nadále svoji přízeň, neboť skauting, jako výchovná organisace mládeže si jí plně zaslouží.
Staňte se přímými podporovateli našeho hnutí, nejen finančně, ale i morálně a přistupte za členy Místního sdruženíSvazu skautů RČS. v Hořicích, které je sdružením dospělých našich příznivců, rodičůa všech přátel skautské výchovy.
ZfJBNÍ
RtJfDqkt_{F;"|?IFDPE TECHNIK
PLOMBY stříbrné, zlaté, porculánové, cementové. PnÁCn z kaučuku, - MODERNi zlata, platiny, porculánu. provedení během dne. UMELE CHRUPY v prvotřídním -- do lO hod. dopoledne ve 2 hodiny hotové. OPRAVY se přijímají
-
"
,'{':"*/1,1
a
a a
!§ rrurrrrrrrrrrr
f .tttltllllrrrrr
fl. Skrbek, iun.:
1979
-
7929.
Let tomu deset plných co vzklíčilaprostě, chudě,' myšlenka velká naše na téměř neplodné půdě. A přec', když zpět se ohlédneš říct' můžeškaždý sobě Kus dobré práce, perných chvil, nestačíto době. však
-
!!
Z Yás
každý musí k cíli jít, vlastní razit si stezku Pevnou vůlí,skutkem, prací, bez pozlátka a lesku !
A potom přijde jistě den, kdy poměry se změni květ přinese ovoce a více pochopení.
Řady naše zvítězt myšlence nikdy zmar
-
,,hořickénru skautingu v desítce da|šíZdar!"
H. B. Svojsik, náčelnik Svazu skautů R. Čst.: Jsem přesvědčen, že skauting pro své cíle humanní, OoUróOC;ne, pro svou žízeřt po pravdě, spravedlno_sti a kráse, může-se státi přímo nábož,enstvím mládeže. V něm je stajtlno tolik kouzla vábivého a zás tolik plné, těžképravdy, proto směle od něho můžeme očei<ávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale ovládaiícl a význávajicí všechny ctnosti, jichž souhrn tvoří pravé dem okratické občanstvi..
T. G. Nlasaryk, protektoť Svazu skautů: Přijímám a dávám svůj hlas idei bratrství. Bratrství, vyvozuji praktické důsledky, aby nezůstalo }teslem bratrství nás Cechů a Slováků v první řadě a pak všech ostatních národů, ale bratrstvi v našich řadách a všech skautů je veliká skautská idea. Skautství, iak se na ně dívám a co o něm vírn, bylo by mně jako ideál praktickosti, praktickosti v malém i velkém. Příroda je denrokratická a proto
a z toho
,,Výchova občana republiky skautovánim".
vidím ve skautingu školu republikánskou. (Z řeči při holdu skautů 2. května
Em. Nlitčicová, náčelnice Sv azu skautů R. Čsl.
1920 na Hradě.)
Skauting dal hochu mnoho, uskutečniíjeho roman-
tické sny a vede jej vábnou formou k dokonalému charakteru, Děvčeti však dal více, více než se odvážilo sobě
R. Baden"Powetl, světový náčetníkskautů:
píáti. Zlomil poslední pouta předsudků, v nichž žena byla po staleti vychována, dal jí svobodu uvědoměIou a činorodou, dalekou fa|ešnéa povrchní emancipace. Nová žena posilněna zasádami sftautskými je si vědoma svého poslání, svých povinnosťí'k dalšígeneraci, jež
Vojenská příprava vyznačuje se cepovánim a hrotrradnou kázní předepsanou zvenčí:to je výcvik. Prováděnl skautingu uskutečňuje se povzbuzováním hochů jejich vlastním nadšenim, aby sami sebe vypěstili v zdatné občány, stvořili svůj vlastní charakter a indiviCuelní sebekázeň z vnitřka: to je výchova.
!! rlirrrrlrr
ll ll
:
musí být silnějšíotců, aby svrhnouti mohla okovy otrockých žádostí, jež vtisklo národu staleté ponižování a utrpení,
ir
la ll
lrlrrr !!
!! rrrrrr
ffi ffi
\b
T
T
Pohled na Hořice od pomníku Jana ŽlZUy na Gothardě.
§kaut nejde ven na výlet, jde ven žiti. Clti s přírodou a tento styk má i vliv na jebo duši. ývoi tidské spotečnosti již od XVIil. stot. odda, Skaut ie, cbcete-ti to krátce říci: gentteman. tule se od ptiuozenébo, volnébo života v pří" Naši iunáci isou však vždy obétavě na místč rodě. Byt to JeanŘ J. Rouseau, jenž vola1 tidstvo zpět ke přírodě. Tento návtat - dříve ve znameni i ve městě, isotl nepostradatetnou složkou každéba romantiky - sesiluie se tím více, čímvíce cítírne pořadatetstva, složkou obětavou, §kromnou, I zde ztrátu bezprostřednibo styku s přírodou v těsnýcb plní svůi úkot dle besla: zdecb našicb měst. Nestačínám dnes poubý tělo, Postední v řadě, první v práci cvik, cbceme býti v přírodě prostě jako jejl součást. Vzpomináme vděčně jejicb nenáročné činnost Nenapodobuleme již život venkovskébo člověka, Našim junákům-skautům zdat| žijeme tento život plně sami venku.
J. Šptinger,staťosta města:
!
jsme ,,vůdce", který imponoval figurou, silou i odvahou Stan z pytlů, nebo slaměná bouda, to bylo první čísl inventáře. Terain k táboření (tenkrát schůzkám) volil se u lesa a vysoký břeh byl nutný už k vůli kamnůn(Sktbek fint., říd. uč.) s dvířky, troubou a furiantským komínem, A nevařili píšťaly, prutů se jen polévka z vaiec na tvrdo, ale i livance se ocitli vrbových V. Červený otloukal z lZdvž '1istě se nenaáál, že bucle ,,po tóvárnicku" vyrábět na jídelnímlístku. Vařily dcery Eviny ! Naturálie sháněl1 ^Í\ řídil dělbt ,,divoĚá dřeva" ve velkém" Podobně nám klukům ani se iukou společnou a nerozdílnou. Vůdce jsme Vůdce tr neobohacovali. práce. kuclryni Krádeži výglay a programu her svých ve snu nenapadlo, že v rámci polní držebnosti'' pak pych rušení je a a věčně zakázal, je ,,první učiteikou, Priroda skautingu, konáme kuŠ nová, láká stejně dětilako zalnilované pá_rky nebo ška_ro_- vynesly pachatelúm výprask od majitele. O písně časov( htidv. Na venkově k !řednim jejínr ctitelům patří mládež, i nečasovénebyla nikdy nouze a hra stihala jedna druhou Skok, běh, chůdy,'závody v pytlích, stoje atd. uplatňoval1 zvlá"ště hoši. Slunce, voda, louka, ies -,to jsou nagnety, je se v roztodivných variacích. Naše péčeplatila i širš neodolá! Saisona jiclň nikdo píltažlivosti ,,pastvy", -doba veřejnosti! Prohloubili a vyčistili jsme ,,Krouzovtl" stuje méněcenná, sorta ?vláště výhodná. ,,Husáci", a vydláždili k ní cestičku. (Než se voda ,,učis_tila' dánku až kozy_počinaie, hubené od stádem pasáci se ale velcí pěknou strakou konče, to ie ,,raga" vyšší.Ti konají_vš.e sklidili jsme porci nadávek žiznivých návštěvníků).Vodn Šodvahou a rozmyslem -- jaksi organisovaně ! Měli sporty zůstaly ,,Popelkou", protože naše obec je bei
FEUILLETON.
pŘEDcnůncl SKRuTů"
ll ll
i.rl.tlltt..|rrrrrrrlrrrril
!! 2 !! rllrrrrl!r..l.!.!llllrllrltltllrltrllIrtllllat.lrrrrrr
!|
ll ll
Jan Novák, místonáčetníkSvazu Skautů Rpbl. Čsl.
§KHuTING. tak chybného pochopení a "porozuměni, jako skautirigu. Veřejnost, i taková, která by rtrěla býti správně informována zůstala pouze na vnějšku, spokojila se tím, co se na J|1fiálokteré myšlence dostalo se
lVl
skautingu vidí, jak se projevuje na venek, ať už íormami organisačními, nebo krojem, nebo konečně tábořením, v němž se vidí skauting celý. Rekne-ii se u nás ,,skautování" představuje si většina hochy neb dívky nahých kolen, v zelených košilícha širokých kloboucích, jak kamsi jedou, kdesi táboří, tam cosi vaíi, htaii, staví a bouraji a na tom dosti. Celá podstata skautské myšlenky, její jádro, účel a cíl zůstávaií namnoze,širšíveřejnosti skryty.
Skauting
je v
podstatě
odborným hnutírn
mládeže, toužípo obrodě mravní, duchovní i tě|esné, A to ne po obrodě pouhého jednotlivce, ale po obroCě celého kollektivu. Snaži se zabrati nejen zhluboka, ale i do široka a tu vyrůstá nová živoroclá síla, jejiž pronikavost ne pouze láká, ale přímo strhuje mládež a tak hnutí roste živelně a není dnes na zeměkouli koutku, kam jen závan ku|tury vnikl, abychom se tam nesetkali s vyznavači nového náboženství mládeže, se skautingem. Je radostno pomysliti, že výsledky hnutí tohoto jsou tak pronikavé a cenné, že jest mu všude věnována naprostá, až posvátná di,věra. A jak se gžlvátéto důvěry, které se skauting těší? Znamenitě vystihl to biskup z Yorku, promlouvaje ke 20.000 skautů na mezínárodním skautském siezdu v r. 1920 v Londýně. Pravil: ,,Odpověď jest jen jedna k tvoření
nového a lepšiho světa, Nejste -tu, abyste
jen
vymáhali svá práva, ale konati svou povinnost: ne proto, abyste se starali jen o,sebe, ale i o jiné; ne abyste pracovali jen pro jednu třídu, ale pro blaho obecné; ne abyste podezírali ostatní národy a potírali je, ale pracovali k přátelství a bratrství. Kdyby skautský duch pochopen byl všemi národy, věřím, že zménila by se tvář světa. Až se vrátíte zpět do svých domovů, pracujte v souhlase
se svými druhy skauty všech národů, abyste utvořili svazek bratťí,snažicích se houževnatě k jediné velkolepé rnetě, kterou
je mír mezi
národy."
a sousedé nás v pravém slova smyslu ,,k vodě rtepustili" pro ,,kmenové války". Nocování v přirodě, to byla bolavá stránka. Chuti bylo dost, ale strachu daleko víc. Pak také záiivý vzor nám scházel. Dokud nebyla tma, bylo kuráže dost, ale pak se druh po druhu ztrácel a všichni usínali doma v kanafasu v přesvědčeni, že už ,,zítťa"to bude ,,doopravdy". A těch zítřkůuteklo moc a moc ! K povznesení známosii drahého rodiště jsme rrínili přispěti tím, že objevíme zbytky starého hradu na Valentově zahradě. S vykopávkou začalo se ,,tajně a neméně opatrně", ale ani v hloubce B0 cm se nic nenašlo. Vůdcůvnápad, že by hlouběji mohlo býti ,,uhlí" jsem ,,uspíši|",že jsem večer do ,,šachty" z domů pár kousků nadělil, ale ten podfuk mi vynesl výsměch a hněv vůdce na celých 24 hodin Z celého vypravování patrno, že pan proí. Svojsík, ani jiný na slovo vzatý odbornik by mi svatosvatě nepotoka
!
píiznal, že ty to
rrábě hy zav
áni aspoň z daleka,,skautingem ",
l , l9
Tedy vedle mravní a tělesné obrody jednotlivce celku je to upřímná a nesmlouvalá idea pacifismu, kterou se živía sytí skautské hnutí.
i
Duchovní souhlas osvědčuje skaut v družné společnosti, která se jevi vzájemnou službou a to nejen druhům, své společnosti, ale celé společnosti lidské,
Devisou skautského hnuti je právě služba. C. H. Livingston, president Boy-scouts of America, napsal: ,,Na.stal věk služby a zasvěceni pomoci a štěstíjiných. Věk sobeckosti minul. Lidstvo všech barev i vyznáni povstalo proti démonu sobectví, aby dobylo největšího vítězstvi všech věků. Já je zapomenuto v konání povinnoSti."
Z
tohoto praktického pochopení povinnosti pomáhati
a sloužiti jiným, vyrůstá smysl pro dobré občanstvi
a zdravý demokratismus, kterým se právě dospívá k ,,uskutečněnípraktického bratrství a prostoty republikánské, když republika je nám ideálem ne jen suchou formou státu vedle jiných forem," jak jistě správně řekl skautům president Masaryk 2, května 1920 na Hradě.
A toto uvědomění, že třeba sloužiti dobrému státu, ve kterém jsem a mohu býti šťasten,vede skauty k přesvědčení,že třeba tento stát bránit i chránit" To vše z jistých kruhů, řekl bych z konkurenčníchdůvodů,
vykládá se jako rys militaristický. Přehlížíse tu rozdil mezi útočnoubojechtivostí, úmyslnou, schvální loupeživou a zapominá se na slova Masarykova, který pravil: ,,Pokládám válkuza veliké z1o, ale obranu za povinnost." A ještě k jedné věci vede služba, totiž k práci. Skauting, činíz práce mravní povinnost k společnosti. Učípráci tělesné i duševní, zvyká vážiti si obou. Vede k práci produktivní, úče|né,hospodárně organisované, dbá i na urnělecký projev v práci. Pracuje se dobrovolně, bez nátlaku, při radostné kázni a s chutí. Skauting konečně ve všech svých počinech trvá na návratu k přírodě, zásadě Rousseauově, zbavené ovšem všeho sentimentálniho a přes míru romantického.
ale já jsem přesvědčen, že jsme tomuto ušlechtilému hnuti přece rázili cestu, byť i'nevědomky. Žili jsme část roku v přírodě, měli jsme ji i sebe vzájemně rádi, tužili jsme se, udržovali přátelství a soudržnost, znali každou pěšinu, mez, kámen, strom, každéhoptáka po hlase, dovedli jsme se podrobiti dobrovoIně tuhé disciplinč,. Dnes je tento výchovný směr přesně regulován, práce organisována. Předsudků a pochyb ubývá, přivrženců houfně přibývá skauting si po zásluze razí jistě cestu vpřed -*krátce ! Ze|, že přibývá i ,,fušerů" ! ,,divokých skautů", což znamená, že každésvětlo má svůj stín. Jsou sice i dnes jednotlivci i celky, které vidí ve skautingu ,,zkázu mravů a spoušť",čili ,,Sodomu a Gomorhu", ale to už bylo, jest. a bude, že když dva dělají totéž, nedělají totéž! Nuže : ,,Buď připraven" ! Toto skautské heslo jest třeba realisovati ve všech- obměnách, aby přivoděn byl cbrat k lepším, šťastnějším'a zdravějším dnům. Kéžje tak brzy ! ! ! !l |l
!!
rrrrrrlrlrlllll!llaallltra!r.r.r.rlrlallllll.rr1.1.1tlrlllaalr!lllltlllturlalrllrlarllllllrralltfrrr.allalllrrrllrltr
a rovnoměrně, tvoříc lidi ,,fl,sicky silné, duševně probudilé a mravně přísné", jak žridd třeti bod ,,slibtl" skautů
Že tu pak přichází skauting do velmi blízkého styku Se sportem a zdravý sport sám provozuje, povaŽován bývá prostě za sport. Ale to je uýúova všestrannd, kterrj nezanedbtiuri žddnélidské mohutnosti, a ddvri všem spravedlivě
F. Sebnalová.
l:
amerických.
(Vyňato z íevue ,,Naše doba" XXXII./'7)
oúo
PRVNÍ XRŮČXV.
ji později, když se voda vařila, zase za žádnou cenu nemohli dostati. Konečně podařilo se nánt čaj uvařiti a cedíce skrze zuby roští,popel, jehiičí
ohně, odkud jsme
Rfiyšlenka skautovati zrodila se v našich myslích, když
lVl"
1sme kdysi na svých potulkách Alpami-padli-náh'odou na tábor německých skautek. Bylo to skoro před 30 léty, A ,y, spoutáni u nás ještě i na výletech přísnými
i
hmyz všeho druhu, nalhávali jsnre
si
navzájent, ji,ké
je to skautování krásné. Jinak uplynul den velmi příjemně, nebof na štčstí se ukázalo, že žádný z nás nespoléhal na pravý skautský v táboře uvařený oběd, ale že se každý pro jistotu z.abezpečil buchtami a sa|ámem prosaického života. A pok rd Toto setkání dalo později doma podnět k četným se týká stanu, usoudili jsme, že ie pouhou píltéži.Zrána a horlivým debatám v kruhu našich přátel. Z nich zvláště je v něm zima a mokro, v poledne žár a dusno a krotrrě ohnivým zastáncem a propagátorem této myšlenky byl toho, když jsnre do něho vlezli, koukaly nám buď no}ry Dr. V. Buřil, nyní ředitel obchodní akademie v Hořiclch. až do pasu a nebo hlava až k pasu a složiti se jako On byl také první, který vyřkl myšlenku, vyzkusit zásady skládací metr jsme žádný nedokázal, Jak v takovém skautingu nejprve sami na sobě a poznáme-li jeho blaho- stanu moh]i skauti spát a dokonce celý měsíc, nešlo nám dárnost, teprve pak získávati členy a založiti řádnou na rozum. organisaci. On to také byl, který získal kdesi jakýsi prý Teprve když profesor Svojsík počal pořádati po stan, my ostatní v tom viděli jen kus plachty, a s tím _ přednášky o skautingu a když na pozváli Cechách jsme putovali jedné neděle časně zrána do rokle až uspořádal 17. května 19l3 přednášku školy,,Vesny" ke Kalskému mlýnu. V rokli byl dosud stín a rosa tak u nás a v cizině", dostalo se nárn výchova ,,Skautská silná, že jsme byli záhy všichni promočeni. Ale toho podrobných informaci. A brzy po jeho záieztlu zpráv a jsme jsme ve své horlivosti nedbali, vždyť skauti. Hlavní jsme ve ,,Vesně" dívčíoddíl. Však ještě dříve, založ|li bylo vztýčiti stan. Po dlouhých mutacích podařilo se než se činnost mohla plně rozvinouti, byla přerváIra nám postaviti iakousi boudu, která se však ihned poroučela, jiné starosti ! jakmile se někdo pokusil do ní vlézti. Kromě toho bylo světovou r,áIkou. Nastaly Teprve po válce počala se myšlenka skautská opět uvnitř strašně mokro. Rozhodli jsme se nechati stan stanem a uvařiti si k životu probouzeti, ale chyběli pracovníci: Mnozí z Předraději čaj. Oheň byl rozdělán ihned, hůře bylo, jak naň válečných nadšenců se nevrátili, mnozi zestárli. Teprve, postaviti nádobu. Na konec jsme ji postavili rovnou do když v době převratové stal se sekundářem nemocni,e
předpisy etikety, pozorovali jsme s údivern i závisti jejich volný život v táboře a dychtivě naslouchali jejich skoro neuvěřitelným zprávám, že táboíí tak každéhoroku vždy jinde a že iiž tím způsobem seznali lacino a důkladně leckterý koutek své vlasti.
llt...l.tttt.rrrr
!!
4
!! lrrur hlasy, kde ten kapitál 30 Kč utratíme. Jedny by byly rády poznaly rodnou zeni skautingu, Severoamerickou Unii, druhé byly pro tábořeni na Havajských ostrovech, v zemi věčnéhojara. Na štěsti byl teprve březen a íoz, hodnuto nechat to tedy odležet. Do slibného rozvoie padla náhle nečekaná rána. Dr. Kubík se těžce roznemohl a brzy po něm musila jsem se podrobit operaci já. Dr. Kubik z ohledu na své zdravi njusil Hořióe opuŠtitia záhy po něm odešla i obětavá pracovnice sestra B. Vondráčková. Dobří pracovníci odešii a nebylo za ně náhrady. Skauting u nás počal opět zmirati. Na štěstí to bylo pouhé zemdlení. Přišly mladé nadšené síly a do třetice vš-ehodobrého se snad teď,práce dokonale zdáří. My, stará garda, přejeme Vám k tom,_u plného pochopení v obeienstvu a hodně mladistvé energie } lasty k věci ve Vás samých. A budete-li míti toto dvoje,
v Hořicích MUDr. Jan Kubik, nadšený a obětavý skautský pracovník, jiskra zase zahořela jasným ohníčkem. Byly založeny dvě družiny chlapecké a dvě družiny dívči.Dívčíorldíl byl dosti silný a výborně se mu dařilo, neboť blahovůll ředitelství ,,Vesnyu bylo nlu dovoleno zříditi v jedné učebně kIubovní místnost. Clenek bylo v prvé družině 13, ve druhé 9 a velmi horlivě scházely se jednou týdně večer v klubovně, učícese povelům, signálům, značkování, bystrému postřehu, skrývání, ba dokonce i přednášely o různých thematech. Divčíoddíl nesl poetické jméno ,,Třešňový květ", symbol hořického kraje a konaly se přípravy, vyšítitento symbol na vlajku.
i na letní táboření, rozhodly Jsme se vydělávati. Casně z jara chodily jsme hrabat louky, prodávaly vsttrpenky při různých přiležitostech a tak uložily jsme ve spořitetně první obol. Abychom zlskaly peněz jak na vlajku tak
Co tu bylo radostí a spořitelní lístek putoval z ruky do ruky. Do radostného jásotu ozývaly se hned také starostlivé
to ostátní samo sebou se dostavi. Nuže ! Bud'te připraveni
!
Ftant. Trnka, legionář a čten Míst. §družení skautů:
LEGIoNHRI H sKRuTI.
Elyl
isem požádán o příspěvěk na svrchu uvedené théma ito sk-autského památniku, vydávaného při župním sjezdě skautů v Hořicích v Podkrkonoši.' Jest to dosti těžký úkol, však pokusím se alespoň v nrunYcn rysech záchytiti některé z nejdůležitějších shodnýČh vlaŠtnostímezi-junáctvím a životem legionářů
D'
v
poli.
Vzpomínáme-li života čsl. dobrovolce (legionáře) .ve světové-válce ať na lrontě ruské, francouzské nebo italské,
podobal se v mnohém skautování. Jelo živobytí,by1o. velmi lodobné životu skautů pod stany. Zivotní_podmínky čsl, dobrovolce byly ovšem těžšl,ale ona myšlenka otužovati se v přírodé na zdravém vzduchu a pokud možno za každéhopočasíse nutně praktikovala. !!
rrrrrrrrlrlliIlllltlltlltlalllllt!ItlalItltlllltrrllrr
!!
Každý českosl. dobrovolec (legionář) zvláště v Rusku byl velmi často odkázán sám na sebe a musil proto
uiněti samostatně jednat, orientovati se, aby nepadl nepříteli do rukou, nebo do jeho lečky, musil býti proto bystrý a musel často jako skauti činlvajísobě nebo i několika jednotlivcům postarati se o teplé jídlo. Každý sám sobě i jiným byl dobrým kuchařem, neboť tento nutný způsob života jej tomu naučil. - Nebojácnost, odvaha nejsou vrozené vlastnosti, ty se musejí vychovávat anebo nutnost sama tyto vIastnosii teprve v člověku rozvijí, Přidá-li se potom k těmto svědomitě íízenýmvlastnostem dobrý a spravedlivý cíl a umí-li se tímto velikým cílem nadchnouti dobře organisovaná masa lidu, - vykonávaií pravé divy.
5 !! .rr.rrrlallltllllllt.lll!llllllllltalt.fllru.urrrrrr
!!
lt tl
ll ll
V legiích byli jsme
vychováni lidmi otužilými, neboi, poctivými,,sprave_dlivými bystrým samostatnými, !ácnými, á při tom byli jsme upřimně a ce|e národně uvědomělýriri; bez téchto všech vlastností byl čsl. dobrovolec (iegionář) ve svém celku nemyslitelný proto, že by býval ňemohl nikdy vykonati to, co bylo na něho vloženo.
lest pravdou, že hlavním cílem každéhojednotlivce bylo -osvobození milované vlasti a jejího lidu, pro něhož neroz-
pakoval se ani minuty život obětovati, však přece irebylo by možno bývalo učiniti tu velkou práci osvobozovácl zá hranicemi s lidmi zhýčkanými, kteří Oy pii prvním špatnémpočasíonemocněli a nebo vidouce nepřílele, z bázné se rozprchli. Čst. dobrovolec (legionář) musel býti samostatný
ve svém jednání ať už před nepřitelem, nebo jlnde, neboť Duší, na iednáňí každého dobrovolce mnoho zá|eželo. i těiem pomáhati bližnímu bylo nejkrásnějšírn-úkazem pravé demokracie a lásky bratra k bratru v čsl. zahrairičnim vojsku. Nikdy se nestalo, aby opuštěn v boji zůstal iednotlivec, ale často se stávalo, že pro osvobození iednotlivců položilo životy mnoho jeho upřímných, někdy i rlptně neznámých bratři ; tak u nás rozumělo se bratrPri všem čsl. dobrovolec (legionář) musel skď lásce t jak nahoře uvedeno, neboť. nebýti jim, také bystrý, býti částo znamenaIo zapIatiti ,svoji netečnost životem ; na
všech stranách býval jeho nepřítel zvláště na frontě v Rusku a musel proto také umět velice dobře rozeznávat své přátele i nepřátele ; vždyt i nepřátelé jednali často způsóbem kamaúdským, než-li provedli svůj čin, který by často býval vykoúpen velkými obětmi našinců..Jak díouho by inohlo existovati čsl. zahraničnívojsko, kdyb_y nejednalo poctivě, upřímně a v každémpřípadě. všude spiavedlivě a tím neochraňovalo jak majetek, tak i životy
tamnějšílroobyvatelstva? Vychovati zdravého a silného iednotlivce jest tuším základirím úkolem skautingu, toho však čsl. dobrovolci (legionáři) dbáti nenrohli, neboť musili jednatipodle daných
L. Flekna, okres. zptavodaj, Hořice.
okolností. Cit Uyt jiný, vyššía toho muselo býti v prvé řadě dbáno, leč síla i zdravi byly tu předpokladem. Láska k vlasti a jeho lidu zajisté nejlépe znázorniti se dá na přikladu ze Škutečnosti.Vzpomínám vždy při tomto thematu na své prvé zranění v boji u Simbirska,
když přišel jsem do vagonu, ve kterém jsme bydleli. Hlásím bratřím s opravdovou dětinskou radostí a posvátnou úctou, že dopř,áno mně bylo právě přinésti na oltář vlasti svou vlastni krev, že jsem raněn. Jdu na nejbližší obvaziště, rána moje je lehká, po vyčistěni a obvazu jdu znova, přes upozornění, dobrovolně do bitevní vřavy odkudž však za chvíli pro neschopnost zaviněnou ztaněním ke své lítosti musel jsem odejít. Jsem dalek toho, abych chtěl poukazovati na svoji o§obu, nebot takovým.i byii jsme všichni a jedině proto takových velkých činú býti jsme pro osvobození své vlasti schopni. Dnes často jsie Švědky hnusných kampaní proti nám a našímvůdÓnm. Přeetěte ne6o vyslechnětě takového pomlouvače a porovnejte jeho oběť přinesenou na oltář vlasti k naši čislé,upříilné oběti a učiňte si svůj úsudek, neboť hezké f,ráze a líbivá vlastenecká slova nejsou ještě pfavou a upřímnou láskou ke své vlasti a jeho lidu ; tím nenechte se nikdy klamati a vystříhejte se sami podobného iednání. A i k takovéto opravdové, upřímné lásce k vlasti "a 1eli,nu |idu má za úkol vychovávati mládež Svaz čsl. junáků Skautů, To jsou snad asi hlavní vlastnosti, ve.kterých se skauting-životu čsl. dobrovolce nejvíce přibližuje. I-egionáři ze své zkušenosti ví dobře, co dokáží lidé takových vlastností pro stát a národ, umi oceniti výchovu Svazu čsl. junáků skautů a také je dle své možnosti podporují, á širokéveřejnosti doporučují skauting jako dobrý výchovný systém, všemu vašemu snaženía konání k šířenítěchto vlastnosti přeji Vám upřimně a bratrsky zplna srdce mnoho zdaru|,
cír,n §KRuTSKE VÝcHoVy.
potřebuje zdtavé, silné jednotlivce, jestliže má úctě k práci, vážiti si pracovitých lidí, využiti každé II obstáti v soutěži národů. Je tudížtřeba vypěstovati chví!e, nezaháleti. u každéhozdravé tělo, neboť jen ve zdravém těle sídlí Skauting hledí vypěstovati v mládeži poctivé, pra9ovité, obětavď jednotlivce, kteři staví se cele do služeb zdravý duch. Oboji má na zřeteli skauting, tento moderní směr bližních,národa, lidstva. Potlačuje sobectvi dnes tak rozšířenéa pěstuje smysl pro celek. Obětavost prokázána výchovy mládeže. již mnohokráte při různých příležitostech. Skauting obrací mysl mládeže ke všemu ušlechtilému, jí, O ieho důležitostisvědčí,že je rozšířen u všeclt milovati učí uči mládež milovati svoji vlast, sloužiti kteří chápou důležitost výchovy mládeže k jednonárodů, jim každé době. v pomáhati své bližnía prostému, zdravému životu. duchému, prostým zdravým, v ni Učímilovati přirodu, žiti I u nás před deseti lety zakotvil. Jen více pochopení životem, chrániti ji a chápati její krásu, žiti v ni volně, užítihojně vzduchu, slunce, vody, tužiti tělo, ducha, pro tuto moderní výchovu by neškodilo ! Po desetileté práci v našem městě, předstupuje dnes vrátiti sé k přirodě a tlm ziskati zdraví. před veřejnost, aby ukázal, že dovede pevně jíti za těmi, Skauting učímládež práci, té vychovatelce šlechetné novou cestu našímládeži práci kdožukáz.ali práci za milovati, učí nás všech, povahy a živitelce - cestu k přírodě ŠeneŠtyděti, pracovati nejen pro sebe i pro jiné, učí a pi,írodou k čistémulidství. Dalšípráci Zdar !
\táš národ
úúc] !!
rrrrrrllrrllrllllr1.1ll!trtllllllIllllltllltlIll!rrrlr
!!
6 !! rrrlrr
l! ll
!! lrrrrrrrrrItl..t.llll
lI ll
Hořice: Pohled na památný Gothard.
flntonín Yávta, sboťový vůdce:
Jednou
,j
z
rÁnonv NHšIcH SKRuTů.
nejdůležitějšíchsložek junácké výchovy jest
beze sporu táboření. Jenom bych nosil
dřívído
lesa,
kdybych chtěl zvláště zdůrazňovati všechny výhody
a
Rok na to tábořily i oddily chlapecké, znovu organisované a svrchovanosti oldskautského klubu staršíchbratří podřízené.
Z těchto táborů jmenuji zvláště tyto: oldskautské tábory na Boháňce a potom pod hradem Kosti v r. 1922, Mezihoří u Ostroměře v f. 1,923 a 24. Tanl'íéžtábořily Ziskává tělo i duch zrovna tak jako po- vi oddily chlapecké. Mimo to tábořeno v těchto a náslev a h a. Bratrská družnost, naprostá rovnost životních ještě pod Zelejovem, pak nedaleko Chlumu dujících létech prostředků tábořicích, otužilost, samostatnost a vynalépamátného bojištéz r. 1866, znovu pod hradem bliže jakékoli cizí výpomoci, kázeň zavost v prostředí bez ,a stálá nutnost zachovávati si pořádek ve své ,,rnalé re- Kosti, v Miletlnských lázních, dvakráte či třikráte na všechna poučení,jaká se v táborech našímládeže mimo,děk i vědomou činnostídostávaií.
;publice", jakož i trvalý pobyt na zdravém vzduchu, Malé Skále_u Turnova. Velmi zdařilý byl také putovní tábor do ceské skalice, Babiččinaúdoli a Náchoda pravidelné denní zaměstnání tělesné i duševnía osvěd,čovánídobré vůle příležitostnou pomoci bližnim, to vše v r. 1926, stálý tábor u Ratibořic rla t, zv. Ska|ce _v r. lg27. Z bližšíihrníst nutno uvésti ještě tábory v Čera ještě jiné přednosti utvořily ze íádně vedeného skautvené Třemešné, u Ouhlejova a několik táborů u Březo,ského tábora vzor rázovitého prostředí výchovného, na vic, kdež konány i slavnostní nočníschůze roverského nějž my skauti právem můžemebýti hrdi. kmene za vedení cerného Havrana, Také hořičtískauti absolvovali během trvání svého Toť stručný výčet většiny našich táborů, z nichž §boru řadu táborů, o nichž se krátce zmínim. ty neipěknější vzpomínky jsou uloženy v našich srdcích Nelze však uvésti všechny. Zvláště některé z prvnich i na četných slránkách památných zápisů ve skautských vytrousily se z paměti a zápisy o nich se nám nedo- kronikách. Vedle pisatele těchto řádků, jemuž správa většiny chovaly, Až do r, 1922 konány tábory řlzené bry: Ferd. Hříbalem, f F.Pražákem aY,Zemanem obyčejně táborů svěřena, řídili táboření ve svých oddílech vůdcové v bližšírnokoli (Mezihoří, Miletínské lázně) ale i dále bři.:Jan Podzimek, Josef Růžička_,Otto Pazvl. v době, kdy vůdcem hořického skautského oddílu sser, J ar. Kareš, Josef DostáI a Jan Stědrý. Končice desetiletou jubilejní bilanci táborovou, vstubyl zdejšílékař br. Dr. Kubík (Krkonoše, v okolí Král. pujeme do nové desítky s novými nadějemi i novými Dvora). Od r. 1922 prosluly jmenovitě tábory oldskautské plány, k jejichž uskutečnění budeme vždy a vždy řizené vesměs sbor. vůdcem, pisatelem této vzpomínky. pracovati.
Eugenie Podzimková:
Drvně jsem si
JHK J§ENI sE STHLH SKHuTKou.
učinila alespoň trochu určitějšípředstavu skautech a skautkách před 7 lety, když byla v Hořicích ,,skautská slavno§t". Tehdy ještě s mladšísestřičkou a malým bratrem jsem síála za plotem městských sadů u skautského
L
o
tábora a se závisti i obdivem patřila na skauty a skautky pestrými šátky a v širokých kloboucích. Připadali nám tenkráte jako bytosti skoro nadlidské. Vydrželi isme tam všichni tři celé odpůldne i večer a když zapálen byl iláborový oheň a zpívány písně nám
s
!! :rlrrrrrrrlallllrlllltl!lrlllall..t..!lllItllllllrrrrr
!!
známé i neznámé, byli jsme zachváceny takřka skautskou horečkou. Bohužel po slavnosti by| dívčíoddíl rozpuštěn
a
bratr, jsa tehdy ještě přiliš malý, nemohl býti do chlapeckého oddílu přijat. Jeho přáni se však brzy na to splnilo, ale pro nás, které jsme byly mnohem starši než on a ještě nedočkavější,byI skauiing stálc nedostupnýnr. Bratra, když se stal skautem, vypravovala vždy celá rodina do tábora, A když se z tábora vrátil a povidal o všelikých "příhodách tam zažitých. býval hrdinou dne. a sestra, ne bez závisti, hledaly jsme v těchto Já chvílíchnáhradu alespoň ve hře na skauty doma na zahradě. Les a všecko kolem vykouzlila naše dětská fanta-
sie a dva kůly, na nichž dosti neobratně připevněn byl starý koberec, posloužily za stan. Jindy postačila nám za kostru ke stanu koza na íezánl dííví. A to ostatni? Zkrátka dělaly jsnre všechno to, co jsme tenkráte o té slavnosti viděly. Samozřejmě, že nescházely ani ty pestré šátky, ani širokostřeché klobouky, arcit že bylo vše po domácku
upraveno z rodinné garderoby odložených věcí. A těch bývá v našich rodinách obyčejně dosti.
Tak nám ve hře uplynulo mnoho radostných
lek a ráda si dnes na ně
chví.
vzpomínám, byť radostnou
a veselou vzpomínkou vkrádala se i bolestná myšlenka na sestřinu smrt, která nás navždy odloučila oci těchto
společných het. Za néiaký rok na to přišel jednou bratr z oddílové
schůze domů se správou, že bude u nich ve sboru zíizen divči oddíl a tu jsem ovšem ani chvilku neváhala do něho vstoupiti. Hned příšti neděli jsem se k našim novopečeným skautkám přihlásila. Oddil, který vedla tehdy s. M. Nováková měl dvě družiny (Vlčímáky a Kosatce), v nichž se pilně pracovalo a v prvých dnech se vyšívaly i nezbytné družinové vlajky. Během dvou měsiců získaly jsme si společnou praci základních vědomostí k druhotřídce, konaly jsme vycházky i většívýlety, ieč dosud nám nebylo mtlžno osvěd-
čiti se v umění tábornickém, tolik vychvalovaném o sborových schůzích brem Vávrou. Ale nevadí. Připravujeme se a doufáme, že už v nejbližší§aisoně budeme se moci pochlubiti
i
vlastním táborem.
ffiffi -k:
PHN OTEC
IVIHCH
přece jenom dobří lidé na světě. Nemyslete si však, že jich je mnoho. Právě naopak. Ale jedním nejhodnějších na nás byl vždy pan otec Mach,
Jsou
J z
mlyn
áí z Mezihoří.
Ať jsme přišli kdykoliv na své staré místo, v lese nedaleko jeho mlýna, ať to bylo, když slunko jasně svítilo, nebo tonul kraj v dešti, vždy nás jako dávné sousedy srdečně vítal. A toho dobrodiní, s jakým nám vždy vstřic vycházel bylo více než dosti. Vždyťnaši chlapci za ta léta našeho táboření snědli v Mezihoří hodně bochanů jeho výtečnéhochleba, nalezli se po jeho třešnícha nachodili každou chvíli na mléko do mlýna. A v případě zvláště
Z
NIEZIHORI.
výstředního počasí,nebo nočníbouře byla pro ty mladšj mlýnská šalanda vždy připravena a pan otec nám své milé pozvání do mlýna nikdy nezapomněl opakovati. Snad si pan mlynář vzpomene na své denní návštěvy v táboře, ale zvláště na ty večerní, kdy přicházíval mezl nás posedět s mlynářskou chasou k praskajícímu tábo-
rovému ohni, kdež nám všem za zpěvu i družného rozhovoru čas tak rychle utíkal. Vždy jsme se na tyto návštěvy ze mlýma těšili a doufáme, že nebyly posledními, neboť jistě do Mezihoří zase brzy zavítáme a staré sousedské styky obnovime. Zatím píeieme panu mlynáři hojného zdravl - se a těšlme na brzkou shledanou !
ffi.B Vtadimír Fleček, zást. tádce družiny Vtků:
IYIUJ
PRVNI THBOR.
8.-15. stpna
7923.
Prvním mým táborem byl tábor v Mezihoří. Vypravili přecpaný bafoch i s kotlíky a ostatním haraburdím na .r- jsme se tam jako obyčejně se do táborů chodí už voziku. Ten se ale v 'baťochovou Holovousích z čista jasna poručil píitěžna holich a já, časně z rána. Protože jsem si vše, čeho je k takovému a odtamtud nesli tu bydlení pod širým nebem zapotřebí více než poctivě jako pán, nesl jen lehké kotlíky. připravil, měl jsem velice těžký batoch. Považte, já sedmiletý a plný vojenský baťoch. Proto ho sestra naložila ve chvili odjezdu na trakař a dovezla na místo srazu. Zlí iazykové sice tvrdí, že přivezla i mně, což ovšem není pravda. Mé poctivosti v dodržování předpisů zlořečili nejvíce starši bratři, protože musili vézt' ten můj
Konečně po rozličnlých útrapách dostihli jsme cíle a utábořili jsme se. Pracně postaven sklípek, do kterého
jsem se později propadl. Měl jsem tehdy ssebou nový núža tím jsem do všeho řezal až to konečně špatně dopadlo a já se řízl do prstu, all U ia
Rychle jsem zalezl do stanu a tam jsem potěšil bra vůdce Passera tim,že jsem rozšlápl iedno vaiíčko. , Byl s námi tenkráte Slávek B., který utekl druhý den zbaběle domů. Bratr Malina dovedl ho až do Holovous a měl se staviti v rodině bra vůdce pro napečenébuchty. Všichni jsme ho s toužebnostíočekávali. Ale v Holovousích narazil na sbor. vůdce našeho bra
Lated;
V á v r u, který bez buchet.
ho hnal ovšem zpátky a tak jsme zůstali
Rád si také vzpomínám na hodného pana mlynám dovolil vylézti na třešně ve
náře Macha, který své zahradě.
A tak nám v zábavě a práci utekl celý a neradi isme se vraceli domů.
týden
RRNO V THBORE.
Část článkl z psanébo časopisu bořickýcb skautů "Ozvěna*. Zednoho krásného rána v táboře nazvaném osada že prý přijde to hlavní. Začal vyprávět, že chce mít volání lavici pevnou, solidní a ne takové houpačky, jako měli J ,,Boudov", zaznél místo obvyklého ranního poslednl hlídky: ,,Vstávat, voda 'cl,e" ! záhadný hluk. druzí na loňském táboře, Při tom položil na kůly prkénko Všichni táborníci, skauti, Old skauti a vlčata, zaslechnuvše a prohlásil slavnostně, že nyní zkusi jak se na lavičce tento mimořádný hřmot, vyskočili také mimořádně rychle sedí. V tichu, které nastalo po jeho řeči bylo slyšefi, ze svých ,,bejváků" a ,,opičáren", protírajícesi oči, jak padá se stromů jehličí.Vrták pomalu, opatrně kladl své tělo na ,,plod své píle". Jednomu vlčeti to trvalo §pěcháli k mlstu, odkud se podivný rámus ozýval. kolem stanu vrtáka se nashromáždil zanedlouho již přiliš dlouho a nevydržel nezašeptati svému sousedu celý tábor, vyjma kuchaře Fattyho,, který právě dokončoval
vaření kávy k snidani a hlídky, která spokojeně usnula někde za stanem, Vrták, původce neobvyklého hluku právě zatloukal do země před svým stanem čtvrtý kůlNa zvědavé otázky probuzených vůbec neodpovIdal, až když jedno z polooblečených vlčat vykřiklo, že to 9si buite lavička, spokoieně přikývl hlavou. Konečně kůl vězel v zemi. Vrták se narovnal a zvedl velitelsky svou ruku, aby si zjednal ticho. Odkašlal a začal jakousi nesouvislóu řeč, v nížmluvil také o svém dlouhodinovém namáhán| než došel k vytouženému cili t. j. lavičce a konečně skončil tím, že nazval svou lavičku, která však nebyla ještě hotova, ,,plodem své pile". Tato řeč neměla nižádných většíchnásledků, než že několik Old skautů se usedavě rozplakalo a ýlčata se skauty již také nabírali k pláči. Jediným mávnutim svých horních končetin utišil dojaté táborníky a žáda| ještě o malou chvíli klidu, nyní
RNC. Jan Podzimek:
do ucha, že patrně Vrták vezme svou lavičku sebou na letošníJamboree do Anglie*). Bum
! prrrásk !
ouha
! co to, že ležíVrták na zemi,
vždyťměl již sedět na lavičce ? Nevyměřil si snad dobře místo dosednutí? Nikoliv, vždyťlavička ležívedle něho v ubohých troskách. Pomalu se zvedal ubohý Vrták se zemé a naříkal: ,,O já Vrták, jak jsem jen mohl zapomenout prkénko přitlouci ke kůlům"a spěchal se skrýti do svého wigwamu. Ani, když již se ozvalo volání kuchaře Fattyho: ,Bodááánííí"! neobjevil se Vrták mezi nedočkavci, čekaiícími u kuchyně, kdy iiž bude,,krmení dravé zvěíe", což bylo velkou zvláštností, protože jindy tam iiž čekal první z prvních, Snad naříká ve svém stanu (stojí-li ještě tábor ,,Boudov") podnes nad zkázou své práce, *) Janrboree (čti džembory) stautů z celéno světa - siezd patrně u nás v republice. koná Óe"vždy za 4 roky. Přiští bude
K oĚ7nÉm HoŘIcKEHo SKHuTINGu. a
jako vložku činnosti všesportovní (p.učitel Kverka při sportov. klubu), nebo jako samostatné odvětví, ale skautů, leč již od chlapeckých let jsem se o skautování s významem a působností pouze lokálni (skauti obchodní živézailmal-a tak moje účastvztahovala se k osudům akademie vedení sprvu p. prof. Zwiefelhofrem, hořickéiro sboru skautŠteno i v době, kdy jsem k němu kteří měli svoje místni legitinrace a existovali zcela nezávisle na nějakém ústředí, rovněž tak před válkou dívčí sice ještě nenáležel krojem,.ale zcela jistě srdcem. odd1l v něstě našem skautování Začátky organisovaného ,,Vesny"; bližšíviz v článku pí. P. Sehnalové.) dlužno hledati v soukromé iniciativě některých jednotlivců, Vznik těchto organisací, jejichž trvání nebylo obyčejně kteří vědouce o praktikování gkautské myšlenky nynějším dlouhé, možno vložiti do r. 19lB-19. Zajímavé jest, že do této éry, hořického skautingu náčel. Svazu junáků-skautů RCS. brem. prof. Svojsíkem a zvl. po světové válce zaváděli něco podobného buď spadá taki ustavení a nedlouhá existence prvních dokonale
Rreisem sice
f\'
bezprostřednim pamětnikem
přímým
účastnikem celbhodesetiletélio trvánísboru norictýctr
ó,aa ll
!! rrrrrrrrrlrrlar organisovaných dívčíchdružin junáckých, které zalrožila a vedla známá kulturní pracovnice hořická, učitelka p í.
pavla sehnalová. V téžedobě stává se vůdcem hořických skautů br. MUDi. Kubík, za něhož i po jeho odchodu z Hořic vystupují, skauti iiž iako členovépražského Svazu junáků-sŘautů RCS., založ. záhy po našem státním převratu.
Po zmíněném již odchodu
MUDra bra. Kubíka na
Slovensko, za něhóž, jak na jiném místě poznamenáno, konány byly zdařilé tábory, rnimo jiné i do Krkonoš
a
Otto Passer, Josef Mache Jar.Militký, -Otta Bergman a 1eřábék, Jos. Nejedlý,
Jo
Horák.
Bohužel někteří z nich brzy byli nuceni odejíti svÝm oovolánírn iinam a tu zvláště vděčíklub snaži prácibirzy odstou§ivšího družinovéhovůdce b r a. K a r
Mái, néru, kl;b.
a
tajemnika bra.
Karla
Šafk
zapisovatele druhé družiny bra. Jos. Machka. A tak na jaře 1923 v Hořicích existují: Klub Oldskautů, l. oddíl chlapecký a v květnu to iiž 2. oddíl chlapecký. Oldskautskénru klubu nový
po zaied,ený pravidelné -trvající skautské schůze, nastává interregnum, do kteréhožtoobdobí čleňůstále přibývá. Cile se také pracuje v oddíle 0§20 - 22\ zapadají i spory místniho sboru represento_ skautských, které vedli br. Otta Passer l. oddíl a i vanéhonavenek bry. Ferd. Hříbalem a V. Zemanem Jan PÓdzimek 2. oddíl. V pozdějších létech stáv s pražským ústředim. Konečně přijimají hořičtískauti, se vůdci těchto oddílůpostupně br. Jos. Růžička, l třebaže po delšímrozhodování Svazem potvrzeného Stanislav Lešingr, br. Joseí Dostál a br. Jz sborovéhb vůdce, dnes již zemřelého legionáře b r a. Kareš, dosti rychle se střídajíce. Zatlm však intensivní život sboru vyvolává udált Frant. Pražáka v čelo svého sboru. Za íizenl tohoto činovníka existuií v Hořicích dva za událostí. chlapecké oddíly. Už na jaře r.1923 ustanoven s radostným souhlast První oddíl řidí br. V. Zeman, který se zatím všech bratří vůdcem sboru br. Toník Vávra, kte stává sborovým tajemníkem a stará se od této doby_zvlilště si rázem získal nrilé popularity u nás i v souseds o administrátivní-a organisačni agendu sboru. Většina iunácké veřejnosti svou energií i vytrvalostí v pr; skutečnépráce v tomtó oddíle až do r. 1922 spadá však a schopnostmi tábornickými. Y témžroce funguje iako sborový tajemník a vedot na družinóvého rádce bra. Přem. Humla. V čele druhého oddílu stojí br. Ferd. Hříbal, administrativnl agendy br. Jan Podzimek, který v tt Oddíl jeho sestává vesměs ze slautů staršíc!, z nichž íunkci setrval až do měslce záíí1926, řídě po cel se v září (respektive už v srpnu) odštěpil_klub Old-skautů, tu dobu kroniku klubu O. S. (krátkou dobu psal |i l iemuž se'poŽOCli dostalo klubovního čísla38 a názv,J Karel Černý)a kroniku sboru vůbec, V roce 1925 nastává pokles činnosti jak v oldska ,,PodzvičinštíHraničáři". srpna měsíce ském klubu, tak v oddílech, zaviněný náhlýrn odchodr Tato éra končíse v posledních dnech s9..§am1 vůdcůchlapec. oddílůa povážlivlým seřidnutim člens1 sjezdem, župním lg22 nevydařeným 9 \ýi? diskvalifikoval který postarala a O. S., takřka na minimum. macéšsky velmi župa ,ru'šem tehde!šíčinovníliyv čele sboru stojícl. Sb.oru pa.J< Po odchodu bra, Josefa Růžičkyz Hoi ieště nadlouňo památka iohoto podniku, ač nezaslouženě, zůstávají v čele početně oslabeného sboru jen sborc vůdce br. Vávra a sbor. tajemník br. Podzimr ira pověsti škor-lila. ještě snad nebo záíi, v této, po slavnosti Tito dva činovnici s pomocí starších chlapců doslc Brzy u s.pnď rósignovali br. Frant. Pražák a br, V, držív této době sbor nad hladinou, pracujíce tu ja ZeÁan na Švojefunkce a sbor zůstal doslova bez vůdcové,tu jako přlležitostní instruktoři a zastá,vaií l vůdců.Oddíly chiapecké se na ten čas rozešly (nečítám různéúlohy iěch, kteří musili náhle odejiti, i vedou ce, rinen etemérirí vl;květ t. zv. dívčíhooddilu,, který se administraiivu sboru. Tato situace trvá až do kvěl několik dnů pře'd slavností velmi rozmnožil, ale po r. 1926, kteréžtodatum znamená pro hořický skaut; slavnosti hned- rozpadl, dokazuje tak, že ieho existence silný vzestup, který se vlastně až na chvilkové symp_to bvla vypočítánaien na vnější, chvilkový efekt), takže vlažnosti dodnes nezastavil. v tomto měsíci dostalo ténto ááraz vydriel bez úhony jedině nepo_četný k l u b orástautů, jehož vůdce br. Ferd. Hříbal odepřel okresŮ a svéhó okreŠníhozpravodaje. Až dosud nálei iménem staršíóh skautů, někdy druhému oddílu nále- jsme jako příslušnícižupy královéhradecké,k junáckél Žeiícich a nyni v klubu O. S. sdružených přím.ou. ? od- bkresu ve Dvoře Králové. Avšak v době, o které mluv povědnou ťróast ieiich na podniku, jehož nedobré konce založena župa iičínská,k nížpřiděleny Hořice jz -okres. asi předvídal. Zásiuhu na tomto rozhodnutí má také b r, samostatný Jest našíúlohou vzkřísiti skaut Ant, V ávra, zástupce a později vůdce O. S, tam, kde ještě před několika léty existoval, totiž kterážto místa spolu s Nov O tonto klubu OS 38, kteří neslijméno Podzvičínských Vys. Veselí a Miletině, skautský.9ddíl) 9ravom (kde stále iest Hraničářůa ve svém znaku měli psí hlavu se skříženými Býdžovem jsou podřízena. (Pro z Žpravodaje okres. tróřicteno byli to čakany jest nutno zvláště se zminiti, neboť oni přípravy chystal k založ že slibné uvádím, mavost znovu sboru" krachu kteří pci srpnovém ,,siavnostním br. Otta Pass v r. 1926 v Ostroměři přivedii v Ěořicích skauting k životu, ano i k rozkvětu, oddílu skautského plánu nedo_š k porněrů uskutečněni tamnějších vinou leč už ióorganisujíce rozběhié skáutské oddíly 9!rl_apecké se osvědčr stal naším zpravodajem okres. Prvnim 1923. bíeznu rráslěaulicího roku a to v měsíci Němeč pracovník br. Oldřich skaútsk]; iaroměřský Pro tento nemalý význam mladého klubu oldskaut- i
něiakou dobu
El ll
l!§.lllrla3allrrrrrrllrr
!! 10 !! rrrrlrrllltllrrtlrllaEatlalrltlaala!l!llDEllIlllúl",l
Rovněž tak vděčísbor v této době pilné spolupráci bra. Otty Passera, který věnoval se činnosti administrativní i organisačnía nějaký čas spolu s brem. Podzimke m, později sám, řídil kurs výcviku pro rádce v létě 1926, načrtnuv k tomuto úkolu příslušný program. Pracoval, jak to vůbec ve sboru na činovníkychudém bývá, tu i onde, jsa vůdcem, instruktorem a nějaký čas zastávaje funkci taiemníka sboru. Jemu náležítaké zásluha
o pořádání besídek v r. 1926127. Vydatně mu v této věci pornáhal br. Old. Lhota. V témžeasi čase, vlastně už o nějaký měsíc dříve, ustaven konečně znovu dívčí oddil, vedený sestrou M. Novákovou, Pouze rok trval při sboru (od června 1927) kmen roverský, jehož členovénes|i jméno ,,Bílízálesáci", a který na tuto dobu založil br. J._Podzimek s několika staršímíbratry (Jindřich, Ulvr, Stědrý, bří. Nožičkové, Rejmont, Vavruška, Sulc, Malina a j.) Tito bratři přestoupili po roce do znovuzíízenéhoklubu O. S,, jehož vedeni svěřeno bru. Skrbkovi. Nemohu se zmiňovati zevrubně o činnosti sboru za ta |éta, ani uváděti řadu táborů, zájezdů, výletů,nočních i denních cvičení,mluviti o té spoustě sborových, oddílových i klubovnich schůzí,ani o besídkách a podobných veřejných vystoupeních. Jest to ohromná činnost, na které máme podíl všichni a rádi na ní vzpomínáme, jako si cenime dobrých výsledků jejich, Na jedno však nesmím zapomenouti, totiž na naše klubovny. Hned však píiznávám, že jsme v tomhle směru neměli štěsti jako mnohé sousední sbory. Dosud vlastní střechy nad hlavou nemáme, ba ani své sebe skrovnější místnosti a všechny dosavadní naše intervence u města, okresu a jinde byly na ten čas bezvýsledné. A přece zná už dnes hořická veřejnost humanní poslání skautingu i skautské heslo služby veřejnosti tolikrát v Hořicích prakticky osvědčené. Právě v těchto dnech zlskali jsme na neurčitou dobu budovu o několika mistnostech lask. výboru měst. spořitelny, což tuto rád konstatuji.
Snad i tady budoucnost bude radostnějši minulosti. Od roku 1920 nacházela se skautská klubovna
a kancelář ,,u Koruny". Oldskauti se scházeli v bytě svého vůdce bra. Ferd. Hříbala. Poté jsme se ocitli na krátký čas doslova na ulici, leč už v prosinci téhož
Po odchodu z klubovny ,,u Tomků" přesídlili jsme hned do jedné ze tříd v průmyslovéškole sochařské a kamenické, kdež nám poskytnut laskavosti pana řed. Weinzettla trvalý útulek a kdež i produkce besídek pro obecenstvo umožněna. Zatlm nový náš příznivec pan Jar. Vojtěch, majitel žehlirny a prádelny propůičilnám k letnímu pobytu dřevěný altán na dvoře svého domu za týchž podmínek asi jako nebožtík pan Tomek klubovnu, I jemu vděčísbor za mnoho. Sestry scházely se nějaký čas v bytě zástupkyně vedoucí s. Fl§čkové ke společné činnosti; roveři pak v bytě bra. Stědrého. Konečně zatím jedna z našich žádostí,podaná okr. zastupitelstvu byla kladně vyřizena a my stěhovali se v létě minulého roku do jedné z volných místnostíokresního domu. Leč se změnou správy okresů vzata nám tato klubovna, v nížjsme tedy ani rok nepobyli. Dnes, kdy píšitento přehled sestává sbor hořických skautu z klubu O. S., dvou oddílůchlapeckých (vedoucí bři. Šulca Vavruška) smečky Vl8at (vedoucí br. Adler, zást. vedoucího br. M. Michek) a odditu dívčího(vede s. Dreslerová). Za účelemregistračními propagačnímzískali hořičtí skauti zásluhou svého okres. zpravodaje bra. Old. Němečka zvláštni rubriku ,,Skauting" v ,,Hořickém obzoru",kdež redaktor rubriky té br. Něm eček seznamuje občas širšíveřejnost se vším,co důležitějšíhokonáno ve sboru našich junáků, iakož i informuje také o skautském hnutí vůbec. Pro úplnost nutno zaznamenati, že účelvíce, méně informačníi propagační měly články o skautech a skautingu napsané autorem této stati, z nichž jeden uveřejněn před lety v listě svrchu zminěném, druhý pak, mládeži našeho města věnovaný, v jednom z poslednich ročniků vlastivědného sborníku,,P od Zvičinou". Senr směřují téždvě žákovské práce, kdysi skauta mého oddilu, Rud. Ulvra o zažitcíchjeho z táborů, konaných na Boháňce a pod hradem Kosti v letech 1923 a 1924 (viz přísluš. ročniky ,,Pod Zvičinou"). Sbor vydává téi svůj psaný a i|ustrovaný satirický časopis ,,Ozvěna". Cilý redaktor a ilustrátor časopisu br. Adler, přivedl tento ,,skautský žurnál" na dobrou úroveň, takže bude povždy cenným dokumentem místního života va skautském sboru. Současně dlužno z posledni doby zaznamenati přesun
roku (1922) dostalo se nám laskavostí stařičkého měšťana hořického p. Tomka k uživáni vhodné místnosti kdysi barvírny ,,na Habru". Stoji za zminku, že jsme byli v téžedobě odmítnuti správou obchodni akademie, u nížjsme žádali o pro- vedoucích míst v miadém našem junáckém okrese. Hodnost půjčeníjednoho ze sklepů pod školníbudovou s pouka- i funkce okres. zpravodaje svěřena známému průkopníku zem na někdejši pobyt prvnich hořických skautů .tamže. skautské myšlenky v Semilech a nyní učiteli v Hořicích A v té době, prosím, měl osvícený měsťan bru. Lad. Fleknovi; dosavadní náš zpravodaj br. hořický, dnes už zesnulý, pro naši organisaci Oldřich Němeček stává se z vlastní vůle jeho zástupcem. Netřeba snad dokazovati naši radost, z toha, že tolik potozuměn1, že nám po pět čtvrti roku poskytoval útulek ve svém domě, nedělaje řízeni osudu přivedlo okres. zpravodaje bra. F l e k n u si nic z rúzných těch drobných nepříjemností mezi nás, Jest vždy štěstímpro junácký sbor, získá-li s pobytem našim v soukromém domě spoje- člena takových kvalit, jakým ie nový náš bratr zpravodaj, ných. Budiž mu za ío čestná pamět! My na jeho jehož tímto u přiležitosti oslavy desetiletého trvání skrovného svého sboru srdečně mezi sebe vítáme. dobrotu nezapomeneme.
al ll
o!r!1.1l.t..lrrrrr
!!
{
!!
rrrllrrlrrllrlrll..rrttlll:
Husův pomník v Hořicích.
Otda Němeček, zást. okr. zpravodaie:
HoŘIcxÝnn Do DHLšíDESíTKv.
etos vzpomínáte založeni skautingu v Hořicích. Oslavuiete prvních 10 let tiché, drobné, radostné a ne'J náročnépráce ve prospěch lepši budoucnosti mládeže a tím i sebe samých. Vždyťskauting je sebevýchovou
f-
v prvé řadě a jak, který z Yás pochopil jeho jak poznal jeho zoůsob výchovy a iejí vliv na -chlapce,
poslání, svěřené
jak naučil se plniti ,,Skautský zákon" _i v prattickém životě, takovým je skautem. A mým přáním by bylo, aby každý z Vás byl skautem dobrým, abyste všichni v bratrské shodě a lásce, spojeni společnou
myšlenkou, kráčeli k vytčenémucíli. Vzpomínám také, jak před 10 léty vstupoval jsem již jako staršíchlapec do skautského oddílu a pochopil
isem ihned, že skauting není jen hrou, zábavou nebo sportem, ale že mťňe býti našímládeži i jinak prospěšným a užitečným.Svůj tehdejšínázor mohu dnes, po 10-1eté činnosti ve skautském sboru ien potvrditi. Skauting, jako harmonická výchova těla, ducha i povahy, znamená tolik, že teprve budoucnost ukáže, jak mnoho má lidstvo vděčiti tomuto hnutí. H. Skrbek, iun.
čery kol táborových ohňů, vzpomínám na všechny dobré hochy ze svého oddílu a jsem šťasten, že b1 mi dopřáno projíti výchovnou školou iunáctví. Přál bych všem chlapcům, aby stali se členy Sl tového Bratrství Hochů, a aby skauting byl jim dobr školou pro praktický život. Aby všichni dobře pocho1 myšlenku skautskou a uvědornili si, že vytknutého c mohou dojíti posléze jen sebevýchovou, A míti dob životnícíl je přece pro každého mladého muže záklac
podmínkou důstojnějšíexistence Vám, hořickým, přeji v dalšídesítce společnéč nosti mnoho zdatu. Nezapomínejte nikdy, že jste junál ani to, co od Vás skauting požaduje. Snažte se b vždy dobrými skauty a tak stanete se jednou dobrý lidmi, užitečnýmicelku a takových dnešní život vskut !
potřebuje.
Buďte vždy připraveni!
TnBoRoVÁ VZPoNIÍNKH. §tan ohýbá se
Jen s chutí k práci ve škole, tábor Ti dodal si!y, školní rok zase uteče a přinese Ti chvíli, kdy baťoch vezmeš se stěny a nacpeš ho, jak v loni Vzhůru do hor, do lesů a af Tě někdo honí
nočnímvánkem,
jasný měsíce svit hučícíjezy, šum lesa, netopýr sem tanr se mih' poslední z nocí v táboře co vzpomínek a slastí, a zltra? - usne údolí a bude po radosti.
A
Usne ta pohádka o vodě, o slunci, životu v lese lavice, kniha, čtvero bílých stěn, až hlava celá se třese.
EE BE
Rád vzpomínám na svoje ,,první kroky" ve ska tingu, na první schůzky a vycházky, na chvíle prož v táborech, v bezprostředním styku s přírodou, na v
tlrttlt1.1!al..
-
zase stany, tichý večer, oheň bude plát, na takové chvilky v lese -
se musí vzpominat !
l:
-
12 !! rrrrrrrrrlllalltlalllllallalllllltll1.1..lll!traalllll
a
a a
l a l
Jubiíejnískautské slavno§ti.
a a a f
a a a o a a
a a a a o a a
l
a
a a l o a a a a
a
Frogr aíT\ konceťtůúplnékapeLy OSHČs1. dir- p. Flégr. C)dpoledne:
a a
1.
o a a a a
2.
a a
4.
l l a l
5.
3.
l l
a
a a a a a a a a a a
6. 7. 8.
a a
9.
a a a a a a a a a a a a a a a a a a o
10"
l. n
3.
a
4.
a a" a a a a
5.
a a
a
l
a a a
6"
a a a a a a a
7.
8.
l a l
9.
a a o a!
!B 3§
# fla fi'-*! H
oD a* .B a§ tB
a a a a a
a a
t
c a a a
a
t t a l l t
a a a a a
]
pŘnsrÁvxn. Leopold: 10 let slavnostnl průvod. Fučík:ValčíkZ řlše snů. Smetana: Piseň Blaženky z op. oTajem§tví".
Verdi: Směs z opery. Vagner: Pochod mystivců.
Večer:
Virnitzer: Pochod Vjezd baterie na bojiště. Fučik: Vaičík.Baletní myšky. §uppe: Ouvertura k optt. ,,Banditéc" Šubrt: Zastavenlčko. Pouchielli. : Zpév pátera Cristoforo z op. ,Zasllbené nevěsty". pŘn srÁvK A. B. §metana: §lavnostni předehra. Friml: Iitdiánská plseň láaky z optt. oRose }larie". R. Šttllc:Gavota ,rNaneta". Malý: Pod vyšehradskou skalou fantasie na českénárodní písně. Flégr: Pochod ,,Pechánekg, hasičský poehod.
r$Frc^
aaaaaaaaaraa
aaaaaaaaaaaaaaaaaa
aoaaaaaa
a
aaaaaaaaa aalaaa§
aó
taaaaaoaa oaaaa§§aa
!a 3
i a
aaaOaooa aaaaaaaůa aaaaaataan aaa aaa-aaaa
a 3
VešEseré íist
í§]ř utl
i a
a
: !
a
l la a a a 3
:a
a a a a
?
§{mElríís[{.árlta. F'r. I§rlrerf v Eilořicíclr v Potlkrt<
a
a
a a a
S|.
3§
aaaaaoa
l
Mach: Pochod Jina. Lindsay : ValčíťVineta. Oífenbach: Ouvertura §avojané. Frimi: Píseň Sám a sám z optt,,,Rose Marie". Oounod: Fantasie z opery ,,Faust a Markéta""
Hffiffifii §,. §.
3§ a} a a a a a
10"
a
a l a
aaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaóaaaaaaaaaaaaaaaaaa3reaaaaraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaao9aaaaaaaaaotaaacaeaoa
