Milí čtenáři, čas nás již nemilosrdně žene k závěru roku, ale přece jen ještě nějaký den zbývá, než vypukne obvyklé vánoční šílenství. Ráda bych vás proto pozvala na několik zajímavých kulturních akcí. V listopadu proběhne již 2. ročník hudebního festivalu k poctě legendárního českého klavíristy Rudolfa Firkušného a v jeho rámci přivítáme umělce navýsost vzácné a to Berlínské filharmoniky v čele s dirigentem Sirem Simonem Rattlem.
> ROZHOVOR
V Americkém centru na Malé Straně se otevře 4. listopadu výstava fotografií významného avantgardního fotografa a filmaře Alexandra Hackenschmieda, zároveň se promítne i několik filmových snímků tohoto excelentního umělce. Na závěr si dovolím připomenout, že na Pražském hradě končí výstava Poklady staré Číny, kterou byste rozhodně neměli propásnout. Přeji příjemný kulturní podzim. Alice Braborcová, odpovědná redaktorka
9
10
> GALERIE, VÝSTAVY
134
20
Národní galerie v Praze Galerie hl. m. Prahy Galerie A–Z
135 136 139
> PŘEDPRODEJE VSTUPENEK
22
> DIVADLA Divadelní premiéry Festivaly Státní divadla Divadla hl. m. Prahy Divadla A–Z Černá divadla Muzikály
26 27 30 33 35 47 83 84
> FILM
86
Filmové premiéry Programy kin
87 88
> KONCERTY Hudební festivaly a cykly
96
> PRAŽSkÁ VLASTIVĚDA > VÝLETY PRAHOU
Koncertní sály a síně Chrámy a kostely
97 103 107
> KLUBY
112
> KULTURNÍ DOMY
122
Pražský přehled kulturních pořadů měsíčník, ročník LXII, registrováno: MK ČR E 10266 vydává: Kam po Česku, pod záštitou a ve spolupráci s PIS – PCT adresa: Kubelíkova 30, 130 00 Praha 3 tel.: +420 222 944 816–7, mobil: +420 602 244 576 e–mail:
[email protected] www.prazskyprehled.cz; www.kampocesku.cz, www.praguecitytourism.cz odpovědná redaktorka: Alice Braborcová (
[email protected]) redakce: Martina Jurová (
[email protected]), Michaela Pfeifferová (
[email protected]) Marcela Kohoutová (
[email protected]), Tomáš Kašička (
[email protected])
> obsah
> ZAHRANIČNÍ KULTURNÍ STŘEDISKA
128
> PRAžský hrad
152
> PAMÁTKY
156
Významné památky Církevní památky Technické památky
157 160 162
> MUZEA
Národní muzeum v Praze Muzeum hl. m. Prahy Muzea A–Z Mimopražská muzea a památníky
164
165 169 172 186
> DĚTEM A RODINÁM
190
> VZDĚLÁVÁNÍ
204
> VOLNÝ ČAS
208
> SOUTĚŽE
25, 208, 212–213
infolinka PIS – PCT: + 420 221 714 714 (po–čt: 8–17 h, pá: 8–16 h) rozšiřuje: PNS a. s.; Mediaprint & Kapa předplatné: zajišťuje firma SEND Předplatné cena: 28 Kč, pro předplatitele 24 Kč, tisk: HRG spol. s r. o. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k jeho šíření v tištěné i elektronické podobě, včetně zveřejnění na webových stránkách. Redakcí nevyžádané nabídnuté příspěvky se nevracejí. Za obsah zveřejněných příspěvků a PR článků odpovídá jejich zadavatel, stejně jako za změnu programu odpovídá jeho pořadatel. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Přetisk a jakékoliv šíření jsou povoleny pouze se souhlasem vydavatele.
ŠPORCL ARTS Agency uvádí
PAVEL ŠPORCL
a jeho Gipsy Way Ensemble
Gipsy Fire GENERALI TOUR 2014 Host: Vojtěch Szabó – akordeon
2. 12. 2014 v 19:30
PRAHA
Photo: Lenka Hatašová © Supraphon
Palác Lucerna Velký sál (Štěpánská 61) Předprodej vstupenek: www.ticketportal.cz | www.ticketpro.cz Změna programu vyhrazena.
www.pavelsporcl.cz www.facebook.com/pavelsporcl Generální partner
Hlavní partneři
Partneři
Mediální partneři
ARCHITEKTONICKÉ STYLY V PRAZE Naše hlavní město je velmi bohaté na všechny možné i nemožné architektonické styly, i když se z velké části potkáváme hlavně se stylem novorenesančním, který zaplavil centrum města ve 2. polovině 19. století. Proto jsme tentokrát pro vás připravili poznávací soutěž, kde najdete stavby z jiných rozličných období. Pražská Loreta (str. 86) a) renesance b) klasicismus c) vrcholné baroko Kostel sv. Ludmily (str. 112) a) novorenesance b) novogotika c) novobaroko Staronová synagoga (str. 122) a) pozdní gotika b) románský styl c) raná gotika Astronomická věž Klementina (str. 128) a) baroko b) rokoko c) gotika Letohrádek královny Anny (str. 156) a) novorenesance b) baroko c) renesance Rotunda sv. Longina (str. 190) a) románský styl b) gotika c) novorománský styl Dům U černé matky boží (STR. 204) a) rondokubismus b) novoklasicismus c) kubismus > Své odpovědi nám zašlete do 10. listopadu 2014 z www.prazskyprehled.cz nebo na adresu redakce. Pro tři autory správných odpovědí máme připraveny zajímavé knižní publikace, které budou připraveny k vyzvednutí na adrese redakce.
ZNOVUOBJEVENÝ SCHIKANEDER (90 LET) > Když se manželům Schikanederovým narodil na Starém Městě pražském druhorozený syn Jakub (27. února 1855), netušili, že i on půjde v uměleckých stopách svého rodu. Přestože otec Karel Fridrich (úředník celní správy) či matka Leokadie (dcera učitele školy u Sv. Jiljí) nejevili valný zájem o umění, Jakubovy tety, sestřenice i bratr Karel byli herci a zpěváci. > Navíc rod Schikanederů přivedl do Prahy Jakubův dědeček, zpěvák, herec, skladatel a dramatik Carl Joseph (1819), synovec Emanuela Schikanedera, autora libreta Mozartovy opery Kouzelná flétna. Úspěch však střídala bída, která probouzela v Jakubovi silné sociální cítění, často se objevující v jeho tvorbě. Přesto absolvoval na pražské Akademii (1878) a cestoval. Roku 1880 získal s přítelem E. K. Liškou zakázku na zhotovení tří vlysů pro pánský salon Královské lóže Národního divadla, které po požáru, přestože nebyly poškozené, nahradila díla Václava Brožíka. Neutěšená situace přivedla Jakuba k zakázkám do časopisů nebo na Portrét Jakuba Schikanedera, Josef Mukařovský, 1887 křížové cestě na Petříně. Pozornost si získal až v roce 1882 vystavením dnes nezvěstného monumentálního plátna „Pokání Lollardů“, které úspěšně představil i v Mnichově a ve Vídni. 5. července 1884 se v kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích oženil s Emilií Nevolovou, se kterou se přestěhoval do bytu na Vinohradech. O rok později se manželům narodil syn Lev Jan, který krátce po porodu zemřel. Jakub se stal Ženíškovým asistentem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1885), kde po jeho odchodu převzal ateliér dekorativní malby. Místo profesora mu Staropražské zákoutí, 1907–1909 umožnilo opakovaně navštívit Paříž, Sicílii a s Thomayerem procestovat Anglii a Skotsko. V roce 1910 se z veřejného života stáhl, ale dál učil. Zemřel 15. listopadu 1924 ve věku 69 let. Při pohledu na jeho plátna, kde se podzimní soumrak snáší na pražská zákoutí, mi bere dech. Smutný byl však pohled na jeho ještě vloni zanedbaný hrob na Vinohradském hřbitově. –lgs–
> fotosoutěž, jakub schikaneder
foto © Wikipedie
fotosoutěž
foto © Wikipedie, www.geos.cz, www.casopis.foto.cz
VÁLEČNÝ FOTOGRAF SITENSKÝ (5 LET)
KAM NA VÝLET S DANIELEM HERMANEM
> Letos 14. listopadu uplyne pět let od úmrtí Ladislava Sitenského, jednoho z našich nejvýznamnějších fotografů. O jeho jedinečnosti svědčí i fakt, že po něm byla pojmenována planetka číslo 5998, kterou objevil v září 1986 na Kleti astronom Antonín Mrkos. > Ladislav se narodil 7. srpna 1919 v Praze na Královských Vinohradech. Již v obecné škole a pak i na reálném gymnáziu potkával ve svých spolužácích budoucí významné umělecké osobnosti té doby, např. Radovana Lukavského, Václava Vosku a mnoho dalších. V roce 1933 mu otec koupil malý fotoaparát a o rok později už začal uveřejňovat své práce a fotit pro časopis Ozvěny nebo Ahoj na neděli, kde mu vyšla také reportáž o pohřbu T. G. Masaryka. Po maturitě v roce 1938 začal studovat architekturu na ČVUT a současně navštěvoval i kurz architektury na francouzském Ladislav Sitenský institutu Ernsta Denise. Na svých snímcích zachytil příjezd německých okupantů do Prahy v roce 1939. Po uzavření vysokých škol musel předčasně ukončit svoji první výstavu fotografií v budově architektury v Dejvicích. Byl zatčen a po propuštění gestapem se mu v srpnu 1939 podařilo odcestovat rychlíkem do Paříže a odtud do Quiberonu. Tady se opět setkal se svojí letní „láskou“ Paulette Bosch, která se za několik let poté stala jeho ženou. Po vyhlášení mobilizace ve Francii se přihlásil do armády u generála Šnejdárka ve Vernonu a po obdržení povolávacího rozkazu odjel do města Agde. Ve svých válečných cyklech zachytil Snímek z roku 1942, 312. Československá stíhací peruť, Redhill–Surrey boje na západní frontě, kterých se účastnil jako příslušník československé zahraniční armády. Vedle Ericha Auerbacha patřil k hlavním českým fotografům 2. světové války. V roce 1945 se vrátil do vlasti a začal se profesionálně věnovat fotografii. Dalšími jeho významnými tématy byla krajinářská fotografie a Praha. Je držitelem mnoha vysokých vojenských vyznamenání a prestižních uměleckých ocenění. > Alice Braborcová
> Daniel Herman se narodil 28. 4. 1963 v Českých Budějovicích a po maturitě zahájil studia na pedagogické fakultě, kterou po roce opustil. Poté pracoval tři sezony jako průvodce na zámku Hluboká, až do zásahu StB, kdy se stal přes noc pomocným dělníkem v Jihočeských pekárnách. Po studiích na teologické fakultě v Litoměřicích byl v létě 1989 vysvěcen na kněze a na jaře 1990 se stal sekretářem kardinála Vlka. > Po stážích v Německu a USA působil jako mluvčí České biskupské konference a na Lince pomoci v krizi. Poté co v roce 2007 požádal papeže o laicizaci (zesvětštění), pracoval pro ministerstvo vnitra i kultury a v roce 2010 byl zvolen do funkce ředitele ÚSTR. O tři roky později byl sice Radou ÚSTR odvolán, ale soud v květnu 2014 prohlásil jeho odvolání za neplatné. Od prosince 2013 je poslancem a od ledna 2014 ministrem kultury. Málo se ale ví, že Daniel stál za zveřejněním příběhu sestřenice jeho maminky, Hany Bradyové, která zahynula v Osvětimi-Březince, nebo osudů převaděče Josefa Hasila, nekorunovaného Krále Šumavy, který zachránil desítky lidí. I proto bylo mou milou povinností požádat pana ministra o tip na výlet pro naše čtenáře a tady je. > Kdybych mohl pozvat na nějaké krásné místo, tak asi nezapřu své jihočeské kořeny a pozvu čtenáře do jižních Čech, které pokládám za mimořádně romantickou část České republiky. Šumava, jež je součástí jižních Čech, je velmi specifi ckou oblastí a ukrývá v sobě úžasně romantickou krásu a jistou zádumčivost. Ta hloubka lesů, které tak důvěrně znám, očišťuje a jsou v nich místa, která jsou mi velmi drahá. Mohu tady jedno z nich jmenovat – je to Stožecká kaple u Českých Žlebů. Tam jsem u studánky živé vody čerpal mnoho a mnoho inspirací pro různá rozhodnutí svého života a pokaždé se tam rád vracím. Takže pokud mohu někoho někam pozvat, tak určitě do jižních Čech a na Šumavu. Samozřejmě tím ale nechci říct, že v jiných regionech naší krásné země nejsou stejně krásná místa, která jsou také tak drahá těm, kteří tam zapustili své kořeny. > Děkuji Vám, pane Hermane, za více než jen pouhý tip na výlet pro naše čtenáře. > Luděk Sládek, šéfredaktor
ladislav sitenský, kam na výlet s... >
KALENDÁRIUM 1. listopad 1919 (95 let) Narodil se známý český herec Radovan Lukavský. Působil také jako divadelní pedagog a recitátor, ztvárnil desítky velkých rolí v Národním divadle, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket. Za komunistického režimu byl za své křesťanské přesvědčení omezován v herecké i pedagogické práci. 1. listopad 1974 (40 let) Zemřel František Muzika, malíř, knižní grafik a scénický výtvarník. Studoval na akademiích v Praze a i v Paříži. Byl členem Devětsilu, SVU Mánes a Nové skupiny. Působil jako umělecký ředitel nakladatelství Aventinum a redaktor časopisu Musaion. Byl též významným scénografem a vedl oddělení užité grafiky na VŠUP v Praze.
OTEC MÁNESOVSKÉHO KLANU MALÍŘŮ (230 LET) > Antonín Mánes, malíř, kreslíř a ilustrátor, vychoval ze svých tří potomků významné umělce. Syn Josef se stal dokonce zakládající osobností českého výtvarnictví a největším mistrem české malby. Svým nesvázaným akademickým přístupem položil základy také realistickému krajinářství. > Narodil se 3. listopadu 1784 v Praze jako syn nemajetného mlynářského tovaryše, který si nejprve musel přivydělávat jako dekorativní malíř v pražské porcelánce a kreslení se věnoval jen ve volném čase. Teprve ve 20. letech 19. století začal studovat na nově založené
2. listopad (1016 LET) Na 2. listopad připadá Památka všech zesnulých, lidově Dušičky. V tento den lidé vzpomínají na své blízké, kteří nejsou mezi námi. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048). V tento den je tradicí navštívit hřbitov, na rodinném hrobě rozsvítit svíčku a položit na něj květinu. Tento zvyk vyjadřuje symbol víry a věčného života. 6. listopad 2009 (5 let) Před pěti lety zemřel Otomar Krejča (23. 11. 1921 – 6. 11. 2009), český herec a divadelní režisér a zakladatel slavného Divadla za branou. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa podepsal petici 2000 slov. V reakci na to byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, Divadlo za branou bylo o dva roky později zrušeno.
Antonín Mánes, Krajina s Belvederem
krajinářské škole pražské Akademie pod vedením Karla Postla. Ten Antonína významně ovlivnil v dalším směřování a po profesorově smrti byl Mánes jmenován profesorem krajinomalby (1836). Jako umělec pozvolna přešel od klasicismu k romantickému výrazu svých děl, ovšem s výraznými realistickými prvky, které do jeho tvorby přinesla
7. listopad 1739 (275 let) Tohoto dne nastala veliká a dlouhá zima, alespoň to tvrdí Veleslavínův Kalendář historický. Kruté mrazy toho roku prý trvaly až do Velikonoc. Následkem neúprosné zimy zahynulo kvůli nedostatku píce v Čechách přes 112 000 kusů dobytka. Naštěstí si díky oteplování už o takových zimách můžeme nechat jenom zdát.
8. listopad 1839 (175 let) Toho dne otevřel Jan Evangelista Purkyně, český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof, první samostatný fyziologický ústav, který se svou ojedinělostí stal vzorem pro ostatní evropské univerzity. Svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie.
Antonín Mánes, Krajina s hradem a pasačkou dobytka
láska k holandskému malířství 17. století. Mezi jeho nejznámější díla patří cyklus 12 obrazů „Český rok“, kde ve svých obrazech mapoval českou krajinu (pohled na Kokořín, krajina s Křivoklátem). Vychoval celou řadu žáků, ale největší vliv měl především na syny Josefa a Quida a dceru Amalii, kteří svým způsobem dál rozvíjeli odkaz svého otce. Ale jejich životní osudy byly krátké. Nejvyššího věku se dožila Amalie (66 let), která se nikdy neprovdala a starala se za života svých bratrů o domácnost. Provozovala malířskou školu a její žačkou byla například známá malířka Zdenka Braunerová. Josef Mánes zemřel předčasně ve svých 58 letech, zřejmě na progresivní paralýzu mozku, a bratr Quido žil sám, zemřel roku 1880. –baal–
> kalendárium, antonín mánes
foto © Wikipedie
7. listopad 1989 (25 let) V Brně zemřel Jan Skácel, český spisovatel, básník, prozaik a autor poezie pro děti, který se narodil 7. února 1922 ve Vnorovech. V roce 1963 se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a Revue otevřené kultury. Jeho dílo bylo oceňované především v zahraničí, roku 1989 obdržel Petrarkovu cenu a cenu Vilenica 89.
PRVNÍ KLASICISTNÍ KRAJINÁŘ (245 LET) > Karel Postl (také Postel), malíř, kreslíř, grafik, se narodil 9. listopadu 1769 a je považován za zakladatele české moderní krajinomalby. Mnohá svá díla věnoval Praze, ke které ho vázalo silné citové pouto. > Pocházel z rodiny vrchnostenského úředníka hraběcí rodiny Paarů v Bechyni. Studoval malířství a grafickou školu ve Vídni, kde se také seznámil s klasicismem, grafickou vedutou a malbou panoramat. V roce 1806 si zařídil ateliér v Praze a až do roku 1817 vyučoval krajinomalbu a grafickou vedutu na pražské Akademii, kde se stal prvním profesorem krajinářské školy. Mezi jeho žáky patřili mj.
9. listopad 1884 (130 let) V Praze se konal pohřeb zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Pohřební průvod vedl z tělocvičny v Sokolské ulici směrem na Olšanské hřbitovy. Tyrš zemřel za nejasných okolností v srpnu roku 1884 v tyrolských Alpách, odkud byly jeho ostatky dopraveny do Čech. Tyrš byl uložen do hrobky svého tchána a spolupracovníka Jindřicha Fügnera. 12. listopad 1989 (25 let) V bazilice sv. Petra v Římě byla za přítomnosti téměř 10 000 poutníků z tehdy ještě komunistického Československa slavnostně svatořečena Anežka Česká, řeholnice a „matka chudých“. Anežka se narodila kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. V Praze založila klášter klarisek, kde pečovala o chudé. Zemřela 2. března 1282. 16.–17. listopad 1939 (75 let) V noci nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. Němečtí pořádkoví policisté společně s jednotkami SS natrvalo uzavřeli všech deset českých vysokých škol, 1 200 studentů bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračních táborů. V souvislosti s těmito událostmi byl v Londýně v roce 1941 vyhlášen Mezinárodní den studentů.
Karel Postl, Český Krumlov
Josef Šembera, Vincenc Morstadt, Josef Bedřich Zwettler a Antonín Mánes, který se stal Postlovým nástupcem na Akademii. Jeho zásluhou nabyla na významu i grafická dílna, zřízená roku 1802 a vedená würzburským rytcem Antonem Herzingerem. Od roku 1804 pracoval také jako malíř divadelních dekorací ve Stavovském divadle.
foto © Wikipedie
Karel Postl, Čertovy proudy
V jeho díle se prolíná romantismus a klasicismus s vídeňskými i francouzskými vzory Jacoba Philippa Hackerta, Clauda Lorraina a Nicolase Poussina. Věnoval se též portrétní tvorbě a kresbě pohlednic pro lázeňská města. Ve svých dílech zachycoval oblíbená výletní místa Pražanů a lyrické přírodní motivy. Podařilo se mu zvýšit prestiž českého krajinářství a svými obrazy je zastoupen hlavně ve sbírkách Národní galerie a Muzea hlavního města Prahy. Zemřel předčasně na plicní tuberkulózu 15. března 1818 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. –aba–
24. listopad 1859 (155 let) Britský přírodovědec Charles Darwin poprvé publikoval knihu O původu druhů, která se později stala základem pro moderní biologii. Dílo popisuje evoluční teorii, tedy domněnku, že druhy rostlin a zvířat se mohou měnit v čase. Dílo mělo obrovský ohlas a bylo přeloženo do třiceti jazyků. Za Darwinova života vyšla kniha celkem šestkrát. 6. prosinec 1774 (240 let) Marie Terezie zavádí Všeobecným školním řádem na území Království českého školní docházku dětí ve věku 6–12 let. Povinnou školní docházku pro chlapce zavádí František I. (1805), pro dívky je zákonná od roku 1880. Všeobecné bezplatné a povinné základní školství je ustanoveno Všeobecnou deklarací lidských práv (1948). 21. prosinec 1834 (180 let) Ve Stavovském divadle v Praze byla uvedena premiéra Tylovy „první národní frašky se zpěvem“ Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše v podání operního pěvce K. Strakatého Kde domov můj, jejíž nápěv složil F. Škroup. Ta se později stala naší národní hymnou. 30. prosinec 1859 (155 let) Narodil se Josef Bohuslav Foerster, český hudební skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik. Proslul zejména jako ředitel kůru u sv. Vojtěcha, usiloval o reformu chrámové hudby v duchu ceciliánského hnutí. Jeho bratr Viktor byl známým malířem a mozaikářem.
kalendárium, karel postl >
> Je tomu 70 let, co v Praze zemřel ve věku 62 let český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf a spisovatel Alberto Vojtěch Frič (8. 9. 1882 – 4. 12. 1944). Za svého života podnikl celkem osm cest do různých jihoamerických zemí a stal se mezinárodně uznávaným botanikem i etnografem. > Shromáždil tisíce dokladů indiánských kultur, sestavil slovníky 36 indiánských jazyků a nářečí, zaznamenal poznatky o životě domorodců i kolonistů v paraguayském Gran Chacu v jižní Brazílii či argentinské pampě. Alber to Vojtěch Frič se narodil 8. září 1882 v rodině právníka (jeho otec nějaký čas zastával i funkci náměstka pražského primátora). Již v mládí měl velmi dobrodružnou povahu. Na své první cestě do Jižní Ameriky, kterou podnikl v 18 letech, se c h t ě l v ě n o v a t Alberto Vojtěch Frič v roce 1901 zkoumání kaktusů. Po seznámení s místními indiány však odložil své botanické nadšení a zaměřil se na poznávání kultury indiánských kmenů. Mezi indiány strávil celkem deset let, z nichž nejvíce času pobyl u kmene Čamakoko, z kterého pocházela i jeho žena Lora-y.
Zvláštní andské kaktusy, které domorodci užívají jako zeleninu (rod Neowerdermannia A.V. F.)
Frič napsal řadu odborných článků a pojednání, která publikoval v dobových časopisech. Psal také dobrodružné knihy pro mládež, z velké části inspirované jeho cestovatelskými zážitky a zkušenostmi. Jeho stěžejním etnografickým dílem se stala publikace Indiáni Jižní Ameriky, popisující indiánské zvyklosti. > Zorka Dušková
> kalendárium, karel postl
ARISTOKRATKA I LASKAVÁ BABIČKA (130 LET) > Připomeňme si narození jedné z největších českých umělkyň Národního divadla Růženy Naskové, dívčím jménem Růženy Noskové, která by letos v listopadu oslavila 130. narozeniny. V povědomí všech sice zůstává jako významná česká herečka, ale málo se ví, že byla i sestrou spisovatelky Heleny Malířové a manželka malíře Františka X. Naskeho (1884–1959). > Narodila se 28. listopadu 1884 v Praze v měšťanské rodině. Její otec byl magistrátní úředník. Už odmala měla sen hrát divadlo, bohužel rodiče jí v tom bránili. Teprve po otcově smrti se rozhodla brát hodiny herectví u Otilie Sklenářové-Malé a začala studovat zpěv. V letech 1904–1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, poté byla až do roku 1948 členkou souboru Národního divadla v Praze. V roce 1948 však musela kvůli svému onemocnění přestat hrát. > Na začátku její kariéry ji značně ovlivnil dobový trend tzv. realistického herectví. Proto rozvíjela především kulturu herecké řeči. V této době hrála role tragické i komické, velmi jí seděly role aristokratických žen, kde mohla vyniknout její robustnější postava a přirozená elegance. Postupně se začala stylizovat do rolí hrdinských matek a moudrých žen. > Jejího nevšedního talentu si brzy všiml také film, ve kterém postupně vytvořila řadu rolí babiček, maminek, tetiček a starších žen. Svůj působivý přednes uplatnila také v rozhlase, kde přednášela národní klasiky (například Babičku Boženy Němcové) a četla i pohádky. V roce 1941 vydala svou vzpomínkovou knihu Jak šel život. Zemřela 17. června 1960 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti šesti let. > Drahomíra Samková
foto © Wikipedie
PŘÍBĚH „DOBRODRUHA“ FRIČE (70 LET)
rozhovor VERONIKA GAJEROVÁ – VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS > Pro film Housata ji v roce 1979 objevil režisér Karel Smyczek. Od roku 1994 je ve stálém angažmá v Městských divadlech pražských, kde za ta léta už ztvárnila desítky dramatických i komických rolí. Spoustě postav ve filmech a seriálech zahraniční produkce navíc propůjčila hlas prostřednictvím dabingu. Kdykoliv Vás vidím, tak se mi vybaví filmy jako Housata nebo Copak je to za vojáka, kde jste na sebe dost upozornila a přitom jste teprve začínala. Jak dnes s odstupem času vzpomínáte na svoje první filmy? Film Housata jsem točila, když mi bylo 14 let, byla to bouřlivá doba, protože na konzervatoř mě vzali až na podruhé. Vojáka jsem naopak natáčela v době, kdy mi bylo 26 let a byla jsem už v angažmá v divadle. Dnes už jste proslulá divadelní i filmová herečka, diváci vás vídají nejen v oblibených televizních seriálech, ale svůj hlas často propůjčujete i slavným zahraničním herečkám prostřednictvím dabingu. Koho jste zatím nejraději dabovala? Jak si vybíráte role pro dabování? Ráda dabuji a to nejen velké role, ale moc ráda mluvím i animáče, kreslené figurky a filmy pro děti. Z těch všech dabingových rolí mi asi nejvíc k srdci přirostla Julie Lescaut. Mluvila jsem jí průběžně 13 let, od narození mé dcery Elišky.
foto © J. Handrejch; Městská divadla pražská
Před rokem jste se v Divadle Rokoko představila jako skvělá zpěvačka a šansoniérka. Jak se herečka stane zpěvačkou? Zpívala jsem odjakživa. Spíš by měla ta otázka znít, jak se zpěvačka stala herečkou? Zpěv a pohyb pro mě k divadlu a k mému stylu práce neodmyslitelně patří. Od letošního března doslova záříte na scéně Divadla Rokoko v dramatické roli Marthy v inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové?. Předpokládám, že Martha pro vás byla určitou výzvou a to ne zrovna lehkou. Jak se vám tahle manželská krize hraje? Není to přece jenom příliš bolestné téma? Hraje se mi krásně, právě proto, že je to velmi aktuální, bolestné téma. Všichni čtyři herci si toto představení velmi užíváme ve skvělé režii Petra Svojtky. Co Vás baví nejvíc? Divadlo, televize, film nebo dabing? Všechno má svoje a každá ta disciplína je samostatný obor a vyžaduje malinko jiný přístup, i když základ je stejný.
Před pár let y jste zůstala se svými dvěma dětmi sama. Jak dokážete skloubit tak náročnou práci s péčí o děti a domácnost? Vypadá to, že někdo z nich půjde ve vašich šlépějích a bude hercem? Právě proto jsem měla hodně blízko k Julii Lescaut. Také byla sama se dvěma dětmi a dělila svůj život na práci a rodinu. V roli Marthy ve hře Kdo se bojí Virginie Woolfové? A já to mám úplně stejné. Mé děti jsou úžasné. Kryštof (17 let) studuje na konzervatoři obor skladba, dirigování a Eliška (13 let) je v sedmé třídě. Baví ji tancování, ráda čte a je to taková moje duše. Je mi hodně ve všem podobná.
Představení Bedřich Smetana: The Greatest Hits
Diváci si vás také velmi oblíbili jako vrchní sestru Pantoflíčkovou v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě. Nestýská se vám po Ordinaci? Musím říci, že ani ne. Možná jen po některých lidech, ale po seriálu určitě ne. Vše má svůj čas, začátek a konec. Něco skončí a začne něco nového. Vydržela jsem v Ordinaci sedm let a to je myslím dost dlouhá doba. > Děkuji za rozhovor > Marcela Kohoutová
> Dovolujeme si naše čtenáře pozvat na premiéru hry V+W Revue, která se uskuteční 15. listopadu 2014 v Divadle ABC, kde Veronika Gajerová ztvární jednu z hlavních rolí.
rozhovor >
